Zpravodaj
SPZ Holešov 1
informace o Strategické průmyslové zóně Holešov
2009
OBSAH strana 2 Letiště má kvůli výstavbě infrastruktury zóny jiné parametry. strana 3 Výstavbu v zóně zajišťuje sdružení firem v čele se společností SSŽ. strana 7 Fotografie z výstavby základní infrastruktury v zóně. strana 8 Nezaměstnanost v kraji i na Kroměřížsku mírně vzrostla.
V zóně se již naplno staví Již zhruba tři měsíce budují stavbaři v prostorách budoucí Strategické průmyslové zóny v Holešově základní dopravní a technickou infrastrukturu. Práce na výstavbě komunikací, vodovodů, kanalizací a dalších nezbytných sítí zakončí v závěru letošního roku. Celkový objem prací byl vyčíslen na zhruba 700 milionů korun. Po dokončení těchto prací tak bude zóna připravena na vstup investorů. Celá stavba je rozdělena do několika dílčích částí. Zahrnuje nejen zasíťování celého areálu, přívod pitné vody nebo řešení odpadních a dešťových vod, ale také přípravu silničních a železničních komunikací. Zóna bude disponovat moderním přístupem na vnější dopravní infrastrukturu. V kombinaci s plánovaným obchvatem Holešova to znamená, že činnost investorů v zóně se neprojeví zvýšením dopravní zátěže města. Na trať Kojetín – Valašské Meziříčí bude napojena železniční vlečkou o délce 770 metrů. Na jihovýchodním okraji Holešova pak vznikne pětiramenná okružní křižovatka o průměru 40 metrů. Bude optimálním řešením dopravní situace z hlediska bezpečnosti, rozčlenění dopravních proudů a zklidnění dopravy. Jedno z ramen této okružní křižovatky vytvoří napojení na rychlostní komunikaci R49. „Veškeré stavební práce jsou prováděny tak, abychom co nejvíce eliminovali případné vlivy na okolí. Stavbaři navíc již zahájili práce na výstavbě protihlukového valu na okraji zóny směrem k Holešovu,“ poznamenal výkonný ředitel společnosti Industry Servis ZK Jakub Černoch. Tato Zlínským krajem stoprocentně vlastněná společnost má na starosti přípravu a následný provoz zóny.
strana 4 V rozhovoru s pověřenou generální ředitelkou agentury CzechInvest Alexandrou Rudyšarovou najdete informace například o tom, jak vypadá jednání s investory. strana 5 Představujeme technologický park v regionu Castilla y León. Tento španělský rozvojový projekt je v mnoha ohledech podobný Strategické průmyslové zóně Holešov. strana 6 V zóně kromě stavbařů intenzivně pracují rovněž archeologové. Podařilo se jim již objevit například sídliště ze starší doby bronzové.
zpravodajství
krátce... Internetová prezentace Strategické průmyslové zóny Holešov je vyhledávaným zdrojem informací. Počet přístupů vytrvale roste, čemuž nahrává pravidelná aktualizace a několik jazykových verzí. Stránky jsou kompletně v češtině a angličtině, na webu je umístěn i souhrn nejdůležitějších informací v čínštině. Na stránkách www. zonaholesov.cz tak nejsou výjimkou návštěvníci ze Spojených států, celé západní Evropy, Skandinávie a východní Asie. „Kvalitně zpracované, pravidelně aktualizované a v několika mutacích vytvořené internetové stránky považujeme mimo jiné za základ pro poskytování vstupních informací případným zájemcům o umístění investice,“ poznamenal výkonný ředitel Industry Servis ZK Jakub Černoch. Přestože případný odchod investora z nově připravené průmyslové zóny nelze nikdy zcela vyloučit, v případě Strategické průmyslové zóny Holešov je toto riziko malé. „Ze společností získaných agenturou CzechInvest od roku 1993 z České republiky odešly pouze dvě. Česká republika je vyhledávaná investiční lokalita a Holešov má vynikající polohu v podstatě přímo uprostřed zemí Visegrádské čtyřky, kterou zanedlouho podpoří nová dálnice. Je běžné, pokud se v horizontu třeba dvaceti let některý z investorů vymění. Speciálně v Holešově ovšem pro umístění do zóny navíc platí pravidla, která při případné výměně jednoho podniku za další zkracují období nutné pro obměnu výroby na minimum. Už současný zájem o Holešov nás přesvědčuje o tom, že zóna bude úspěšná,“ uvedla pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest Alexandra Rudyšarová. Součástí výstavby technické a dopravní infrastruktury Strategické průmyslové zóny Holešov je i okružní křižovatka na jihovýchodním okraji Holešova. Jde o optimální řešení dopravní situace z hlediska bezpečného převedení a rozčlenění dopravních proudů i z hlediska jejich zklidnění. Křižovatka o průměru 40 metrů bude mít pět ramen. S jedním se počítá pro výhledové napojení jihovýchodního obchvatu města, druhé je pro současnou silnici II/490 ve směru na Martinice a dále na Zlín, třetí poslouží pro přivaděč rychlostní komunikace R49, další bude pro vlastní napojení zóny a poslední pro silnici II/490 ve směru na Holešov.
Strategická průmyslová zóna Holešov po zahájení činnosti všech investorů bude mít podle předních českých ekonomů vliv i na kurz koruny, konkrétně na její posílení. Jde o dva silné faktory. Prvním z nich je převod značné sumy peněz, spojený s výstavbou realizovanou investory, ze zahraničních měn do české koruny. Dopad tohoto faktoru lze očekávat zejména ve fázi stavebních realizací projektů. Druhý důvod k posílení koruny vidí ekonomové ve vlastní činnosti investorů. V tomto případě je ale důležité, kam bude vyvážena produkce z holešovské zóny.
Stavbaři v zóně pracují na protihlukovém valu
V místech, kde se areál budoucí Strategické průmyslové zóny Holešov přibližuje zástavbě Holešova, vznikne protihlukový val. Stavbaři již práce na něm zahájili tak, aby mohl svému účelu sloužit již během přípravných prací – tedy při budování základní technické a dopravní infrastruktury. Před příchodem investorů a zahájením jejich staveb tak bude tato rozsáhlá stavba dokončena. Výška zemního valu na severním okraji strategické zóny bude činit až pět metrů. „K jeho vybudování poslouží výhradně zemina z výkopových prací, v první etapě jde o zeminu ze stavby kanálu dešťových vod a suchého poldru. Orná půda bude použita pouze na svrchní vrstvu,“ poznamenal výkonný ředitel společnosti Industry Servis ZK Jakub Černoch. Stavbaři na konci loňského roku odebrali ornici a podorniční vrstvu v místech, kde bude zemní val stát. Tato úrodná půda bude posléze použita k zúrodnění polí zemědělců v okolí zóny. Samotná navážka zeminy pak bude zahájena v souvislosti s výkopovými pracemi na stavbě
suchého poldru a následně kanálu dešťových vod. „Parametry zemního valu byly navrženy za základě akustické studie externí odborné společnosti. Nejsou však v žádném případě konečné. Budou operativně aktualizovány podle struktury investorů tak, aby případný hluk neobtěžoval obyvatele Holešova,“ vysvětlil Jakub Černoch. Odborná společnost tak bude ještě svůj výpočtový model zpřesňovat. Ochrana obvyvatel Holešova a okolních obcí bude zohledněna i při umisťování investorů uvnitř zóny. Například na severním okraji budou soustředěny spíše služby či lehká výroba.
Holešovské letiště má pozměněné parametry
V souvislosti s postupující výstavbou technické a dopravní infrastruktury Strategické průmyslové zóny Holešov přistoupil provozovatel letiště, Zlínským krajem vlastněná společnost Industry Servis ZK, k zmenšení jeho rozměrů. „V souvislosti s postupující výstavbou byla jedna vzletová a přistávací dráha zcela zrušena, druhá pak zkrácena. Provoz letiště v tomto omezeném režimu zůstane zachován do konce března, poté bude zcela zrušeno,“ uvedl předseda představenstva společnosti Industry Servis ZK Jiří Němec. Parametry veřejného vnitrostátního letiště v Holešově byly dimenzovány na provoz do-
pravních letadel tehdejších Československých aerolinií. Od počátku 80. let minulého století ale zdejší vzletovou a přistávací dráhu využívají převážně piloti aeroklubu. Pro ně je letiště dostatečné i po úpravách. Provoz letiště skončí definitivně nejpozději v březnu. Subjekty, jejichž činnost je spojena s letištěm, obdrží od Zlínského kraje kompenzace. Krajští zastupitelé již loni schválili 26,9 milionu korun pro občanské sdružení Aeroklub Holešov a dalších sedm milionů korun pro společnost Air-Tech, která zajišťuje letecký servis. Holešovu nejbližší letiště jsou v Kroměříži, Bochoři u Přerova či v Kunovicích.
zpravodajství Infrastrukturu buduje sdružení čtyř firem Na začátku října naplno odstartovala stavební činnost v budoucí Strategické průmyslové zóně Holešov. Po nezbytných přípravných krocích se zde totiž začala realizovat stavba základní technické a dopravní infrastruktury. Není proto bez zajímavosti podívat se na to, kdo vlastně stavební přípravu jednoho z nejvýznamnějších rozvojových projektů ve Zlínském kraji realizuje. Za vybudování komunikací, zasíťování objektu a další práce, které k této fázi výstavby patří, zodpovídá Sdružení průmyslová zóna Holešov, které zvítězilo v řádné veřejné soutěži vypsané v loňském roce Zlínským krajem. Vedoucím členem sdružení je společnost Stavby silnic a železnic, a.s., závod Zlín. K dalším členům pak patří společnosti Rovina a.s., VHS Javorník – CZ a KKS, spol. s r.o. Firma Stavby silnic a železnic má v regionu zastoupení již řadu let. Za tu dobu v místě vybudovala například severovýchodní obchvat Otrokovic, obchvat v Uherském Hradišti nebo rekonstruovala vozovky v úseku Staré Hutě – Rasová (ve všech případech jde o silnici I/55). Prováděla také rekonstrukci důležité zlínské tepny, silnice I/49 v úseku Louky – Malenovice. Mezi zajímavosti můžeme zařadit i rekonstrukce travnatých ploch fotbalových stadionů ve Zlíně či Uherském Hradišti.
Současný stav na stavbě
Práce jsou rozděleny do devíti dílčích fází. Zahájeno již bylo odstraňování stávajících budov a podzemních vedení. Proběhla také skrývka ornice, kdy se odebere vrstva svrchní zeminy k dalšímu využití na polích v okolí zóny. V listopadu se uskutečnil archeologický průzkum oblasti a nyní již na řadu přicházejí výkopové práce pro uložení jednotlivých rozvodů inženýrských sítí (hlavně kanalizace) a základy nových objektů, například vodojemu.
Na místě stavby se v současné době pohybuje 13 techniků a 44 dělníků. Jejich úkolem je příprava silničních a železničních komunikací, zasíťování celého objektu, přívod pitné vody a řešení odpadních a dešťových vod, a to na celkové ploše 360 hektarů. Součástí je také projekt nové meteorologické stanice, který obnáší přesun oploceného pozemku velikosti 20 krát 20 metrů. Přesunutí na okraj budoucí zóny je nezbytným předpokladem k tomu, aby stanice mohla bez problému fungovat i po příchodu investorů. Stavební práce byly zahájeny na začátku října a měly by být hotovy do konce roku 2009. Ihned poté pak mohou v zóně začít budovat svá zařízení jednotliví investoři. „Vzhledem k velkému rozsahu prací se jedná o krátký termín. Máme ale zkušené zaměstnance, takže věřím, že vše zvládneme v té nejvyšší kvalitě a včas,“ sdělil hlavní stavbyvedoucí ze zlínského závodu Stavby silnic a železnic, Miroslav Blaťák.
Kdo jsou Stavby silnic a železnic, a.s.
jednička v dopravním stavitelství v ČR na trhu působí více jak 55 let na jejich práci narazíte v každém regionu ČR, ale také na Slovensku
Stavbaři vytýčili hranice staveniště zóny, kam je vstup zakázán
Stavbaři pracující na výstavbě dopravní a technické infrastruktury budoucí Strategické průmyslové zóny Holešov vytýčili hranice celého staveniště. Vstup do ohraničených prostor je přitom přísně zakázán, vzhledem k pohybu těžké mechanizace a množství výkopových prací tam totiž hrozí velké nebezpečí úrazu. Stavbaři ostatně nyní působí především v areálu letiště, kam platil zákaz vstupu i v minulosti. Ne vždy ho ale lidé respektovali, důvodem bylo zřejmě i to, že prostor nebyl v terénu vyznačen. Celé staveniště je ale nyní ohraničeno zelenými dřevěnými sloupky, v nejvíce exponovaných místech jsou pak rovněž instalovány cedule s nápisem Zákaz vstupu na staveniště. „Žádáme proto, aby všichni ve vlastním zájmu tento zákaz respektovali. Riziko úrazu opravdu není malé,“ řekl předseda představenstva společnosti Industry Servis ZK Jiří Němec. Oplocení celého staveniště není možné kvůli vysokým finančním nákladům. Stavební práce na výstavbě infrastruktury byly zahájeny na začátku října loňského roku, nyní se již na staveništi pohybují desítky těžkých mechanismů. Stavební práce skončí v závěru roku.
člen francouzské skupiny Eurovia, která je částí největší stavební skupiny na světě VINCI
Použitá mechanizace pro Strategickou průmyslovou zónu Holešov: Rypadla. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 ks Dozery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 ks Nakladače. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 ks Bourací kladivo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 ks Drtička . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 ks Nákladní automobily. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 ks
Zóna se bude prezentovat na dvou veletrzích
Odborníci se shodují na tom, že Strategická průmyslová zóna Holešov se může stát hnacím motorem ekonomiky Zlínského kraje i širšího regionu střední Moravy. Aby se tak stalo, je nutné nejenom zónu dobře připravit po technické stránce, ale především nalézt vhodné investory. Na vyhledávání investorů se tak společně podílejí agentura CzechInvest, zřízená ministerstvem průmyslu a obchodu, a Zlínský kraj. CzechInvest přitom uvádí, že pokud by se vyhovělo všem současným zájemcům o vstup do zóny, byla by již nyní obsazena dvakrát. To ale není v žádném případě cílem. „Musíme k obsazování zóny přistupovat s maximální pečlivostí, zvažovat všechna pro a proti. Kromě naprosto samozřejmých požadavků na šetrnost k životnímu prostředí k tomu přistupují další aspekty. Například to, aby investoři nevytvářeli nepřiměřenou konkurenci současným výrobcům v regionu, aby přinášeli nezbytnou míru inovací a pracovních příležitostí,“ vysvětlil výkonný ředitel Industry Servis ZK Jakub Černoch. I proto se zóna pravidelně prezentuje na prestižních veletrzích investičních příležitostí. Letos bude Industry Servis ZK mít prezentaci na brněnském veletrhu Urbis, který se uskuteční v dubnu. V říjnu pak zamíří do Mnichova na celosvětový Expo Real.
rozhovor
CzechInvest: O Holešov mají investoři zájem Strategická průmyslová zóna Holešov představuje velkou příležitost nejen pro region, je významná i z pohledu ekonomiky celé země. Tomu odpovídá i pozornost, kterou jí centrální instituce věnují. Většinu agendy kolem holešovské zóny mají na starosti Zlínský kraj, jím vlastněná společnost Industry Servis ZK a agentura CzechInvest zřizovaná ministerstvem průmyslu a obchodu. Jak vnímá holešovskou zónu právě agentura CzechInvest popisuje její pověřená generální ředitelka Alexandra Rudyšarová. Holešovská zóna je strategická. Co to znamená například z pohledu financování či pozornosti státu? Znamená to, že Holešov považujeme za velmi významný pro další rozvoj ekonomiky České republiky a zvlášť Zlínského kraje. Zóna v Holešově je v tuto chvíli v měřítku České republiky nejen svou velikostí, ale především kvalitou zcela výjimečná a jedinečná, a náležitě k tomu jí také věnujeme maximální péči. Z pohledu financování pak mají strategické zóny tu výhodu, že vznikají přímo rozhodnutím vlády a peníze na ně jdou ze speciálního účtu ministerstva financí. To znamená, že finance na jejich rozvoj už jsou přesně dané, vyčleněné a připravené k použití. Hlavní roli v lákání investorů do České republiky plní právě agentura CzechInvest. Jak takové jednání o případném umístění investice do konkrétní zóny probíhá? CzechInvest se snaží vyhledávat pro Českou republiku ty nejzajímavější a nejlepší investory. Máme tu specialisty, kteří pečlivě sledují vývoj v určité oblasti podnikání – od nanotechnologií až třeba po letectví. Jakmile víme, že některá společnost uvažuje o expanzi, oslovíme ji a nabídneme Českou republiku jako to nejlepší místo pro podnikání. Mimo jiné pak na míru požadavkům investora sestavíme seznam zón, které přesně odpovídají jeho potřebám. Mezi nimi
může být i Holešov. Speciálně pro Holešov navíc pracuje zvláštní projektový tým. Vedle péče o investory zajišťuje i to, aby plány nových investorů perfektně zapadly do podnikatelského i sociálního prostředí v regionu. Proto jsou jeho členy i představitelé Zlínského kraje. Jaký je mezi investory zájem o umístění investice právě v zóně v Holešově? Proč nelze jména zájemců zveřejňovat? Popravdě, pokud by vyšly plány všech investorů, kteří mají o zónu v Holešově zájem, naplnili bychom ji dvakrát. Samozřejmě, ne všichni se nakonec rozhodnou investici uskutečnit a ne všichni nakonec zakotví přímo v Holešově, ale třeba jinde v České republice. O Holešov je velký zájem. Nevětší je mezi leteckými nebo plastikářskými firmami a obdobnými obory. Tedy těmi, které mají v regionu nejdelší tradici a nejvíc zkušených lidí. V CzechInvestu v tuto chvíli víme nejméně o dvaceti potenciálních investorech. Zveřejňovat konkrétní jména před tím, než se rozhodnou investovat, nemůžeme. Vůči partnerům ČR musíme být korektní. Jaké budou podle Vás hlavní přínosy zóny po jejím plném obsazení pro region potažmo celou Českou republiku? Lze stručně charakterizovat její silné a slabé stránky? Holešov je jediným místem v České republice, kde může začít podnikat skutečně velký investor. Zóna je opravdu jedinou lokalitou,
která v současné době nabízí víc jak sto hektarů volné, připravené a především souvislé plochy. Tím je pro Českou republiku nesmírně cenná. Jakmile tu začnou fungovat první podniky, klesne nezaměstnanost, stoupne ekonomická aktivita kraje. Zlínský kraj stál dosud poněkud stranou zájmu investorů. Jsou pro to dva hlavní důvody – zaprvé neexistující dálnice a za druhé neexistující připravené průmyslové zóny. Holešov a R49, projektovaná na rok 2011, tohle radikálně mění. Stačí se podívat sto kilometrů na sever. Kvalitní dopravní spojení, i když zatím stále ve výstavbě, spolu s průmyslovými zónami udělaly z Moravskoslezského kraje nejvyhledávanější region České republiky pro nové investice. Jakmile bude zóna plně obsazená, mohlo by tu vzniknout až osm tisíc pracovních míst, další pak u dodavatelů a ve službách. Je ale potřeba zdůraznit, že sem chceme nové firmy přivádět citlivě. Tak, aby investoři dokázali kvalifikované zaměstnance rychle najít, ale zároveň aby se místní podnikatelé nemuseli bát přetahování zaměstnanců. Ostatně právě to je jedním z hlavních úkolů zmiňovaného projektového týmu; právě proto jsou v něm rovněž zástupci kraje.
Alexandra Rudyšarová absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v CzechInvestu působí od dubna 2007, kdy nastoupila jako ředitelka divize investic a aplikovaného výzkumu od listopadu 2007 je pověřena řízením agentury CzechInvest
zkušenosti odjinud
Castilla y León
Region Kastilie a León (španělsky Castilla y León) je největším z celkem 17 autonomních společenství Španělska. Nachází se v severní polovině španělského vnitrozemí. Region vznikl spojením dvou historických oblastí: Leónu s většinou území Staré Kastilie. Metropolí regionu a zároveň největším městem je Valladolid, v němž žije asi 320.000 lidí. Administrativně se společenství člení na devět provincií: Ávila, Burgos, León, Palencia, Salamanca, Segovia, Soria, Valladolid a Zamora. Rozloha 94.223 km2 Obyvatelstvo 2,5 milionu Hlavními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemická výroba a potravinářství. Na tvorbě hrubého domácího produktu se 52 procenty podílejí služby, 29 procenty průmysl, osmi stavebnictví a 11 procenty zemědělství.
Španělský region Kastilie a León vsadil na podporu inovací, založil technologické parky Projekt nazvaný Technologické parky Castilla y León je Evropskou komisí často dáván za vzornou ukázku toho, jak lze prostřednictvím inovací efektivně podporovat konkurenceschopnost a tím i ekonomický a sociální rozvoj oblasti. Načerpat zkušenosti přímo od třetího největšího regionu Evropy se v minulosti, mimo jiné v souvislosti s přípravou Strategické průmyslové zóny Holešov, vydali i zástupci Zlínského kraje. Technologické parky Castilla y León jsou organizací zřízenou samosprávou regionu, v němž žije asi 2,5 milionu obyvatel. Jednotlivé parky se nacházejí v provinciích Burgos, León a Valladolid. V souhrnu to představuje plochu 300 hektarů pozemků, což znamená více než dva miliony čtverečních metrů pro investory s inovativním investičním záměrem.
Pro koho jsou parky určeny
Investoři jsou pečlivě vybíráni podle množství kritérií, které lze shrnout do tří základních okruhů. Musí být technologicky zaměřené, šetrné k životnímu prostředí a ctít urbanistický a architektonický ráz okolí. Tato kritéria odrážejí skutečnost, že parky byly navrženy pro inovativní investory s výzkumnými aktivitami a zaměstnávajícími kvalifikovaný personál. Parky se momentálně zaměřují na letecké a automobilové technologie, potravinářství, biotechnologii, chemicko-farmaceutický průmysl a informační technologie. Parky nabízejí hned několik možností pro vstup investorů. Možné je zakoupení pozemku či jeho pronájem, vyloučen ale není ani ná-
kup pozemku a jeho následný pronájem třetí osobě. Samozřejmostí je dostupnost všech inženýrských sítí. Kromě základních služeb nabízí Technologické parky Castilla y León i zajímavou přidanou hodnotu v podobě přístupu k informacím ohledně poptávky a nabídky v oblasti technologií na evropském trhu. Celý projekt má výraznou podporu regionální samosprávy. Cílem je technologický rozvoj společností v regionu, funguje tam také systém investičních pobídek. Nyní v technologických parcích působí více než sto společností, počet přímých pracovních míst pak činí asi 4.500. Další jsou u subdodavatelů a ve službách v okolí.
Spolupráce vědců a podnikatelů
V případě technologických parků v Kastilii a Leónu se spojila vědecká komunita s podnikatelským sektorem s jediným cílem: pomoci firmám, aby se staly konkurenceschopnými na mezinárodním trhu. Vzniklo tak hned několik subjektů: CIDUAT (nadace zabývající se výzkumem v oblasti dopravy a využití energetických zdrojů), CARTIF (technologické centrum zaměřené na automatizaci, robotizaci, výrobu a informační technologie), CEDETEL (centrum pro rozvoj telekomunikací), INBIOTEC (biotechnologický institut), ITCL (technologický institut regionu) a CTM (technologické centrum Miranda de Ebro). Region Kastilie a León má přitom pro tyto instituce i technologicky zaměřené investory dostatek kvalifikovaných pracovníků. V oblas-
Tamní výrobci exportují především do zemí Evropské unie. V roce 2005 činil celkový objem vývozu 8,98 miliardy eur. Šlo převážně o vozidla, stroje a přístroje, pneumatiky a automobilové komponenty. Dovoz ve stejném roce dosáhl výše 9,16 miliardy eur. Tamní firmy poptávaly především transportní zařízení, metalurgické výrobky a chemické výrobky (především kaučuk na výrobu pneumatik). Zdroj: Ministerstvo zahraničí ČR ti se totiž nachází osm univerzit, které mimo jiné poskytují přístup do svých databází. Na podporu výzkumu a inovací pamatuje nemalými sumami i rozpočet regionu. Do této oblasti směřuje více než 2,5 procenta celkových rozpočtových výdajů.
Zkušenost pro Zlínský kraj
Cesta zástupců Zlínského kraje do partnerského regionu Kastilie a León ve Španělsku byla vykonána za účelem získání praktických informací o způsobech implementace regionální inovační strategie v tomto regionu, který má dlouholeté zkušenosti s realizací proinovačních politik a tvorbou nástrojů na podporu inovačního podnikání. Příkladem toho je velmi dobře fungující spolupráce veřejného sektoru, univerzit, podpůrných inovačních institucí (technologické parky, rozvojové agentury a další) a několika podnikatelských subjektů v regionu. V rámci pracovní cesty měli zástupci kraje možnost navštívit společnost Technologické parky Castilla y León, seznámit se způsobem řešení podpory rozvoje inovačních firem v rámci sítě podpůrných inovačních institucí ADE a diskutovat otázky inovační strategie se zástupci regionální vlády Castilla y León. Pro Zlínský kraj z pozice zpracovatele regionální inovační strategie bylo nejdůležitějším aspektem cesty získání podnětů pro definování konkrétních aktivit na podporu inovačního podnikání ve Zlínském kraji, které by mohly být začleněny do Akčního plánu regionální inovační strategie Zlínského kraje.
zajímavost Půda u Holešova odkrývá nové skutečnosti o životě našich předků na tomto území
Lokalita na okraji Holešova, kde nyní vzniká Strategická průmyslová zóna Holešov, není archeologům neznámá. Už při výzkumech v 50. a především v 60. letech minulého století zde postupně odkryli v trati Zdražilovsko rozsáhlé pohřebiště. Celkem se na ploše o rozloze přibližně půl hektaru podařilo tehdy prozkoumat 430 hrobů, z toho dva žárové a ostatní kostrové. Datovány jsou do závěru eneolitu a starší doby bronzové. Nového archeologického průzkumu se lokalitě budoucí průmyslové zóny dostává i nyní v souvislosti s její začínající výstavbou. Archeologové z Ústavu archeologické památkové péče Brno zamířili do Holešova na konci roku 2007, kdy v tomto prostoru začaly přípravné práce. V říjnu 2008 byla zahájena výstavba technické a dopravní infrastruktury, což s sebou přineslo i daleko intenzivnější výkopové práce a rozsáhlou skrývku orné půdy. Právě rozsah stavebních prací archeologům nahrává. Do konce roku 2009 tým archeologů prozkoumá trasy všech budovaných inženýrských sítí a plochu, kde vznikne suchý poldr.
Co se našlo před padesáti lety
Výsledky starších archeologických výzkumů v blízkosti Holešova shrnul ve své práci Tradice kultury zvoncovitých pohárů na pohřebišti v Holešově z roku 2001 pedagog z katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni Ladislav Šmejda. Rozsáhlé pravěké pohřebiště v katastru Holešova bylo poprvé zkoumáno v roce 1950. Terénní práce, prováděné jihozápadně od města v trati „Zdražilovsko“, narušily asi 35 hrobů. Tehdejší správce Městského muzea v Holešově B. Struhala zde v trase odvodňovacích kanálů provedl dokumentaci zachycených hrobů a hned následujícího roku svá zjištění publikoval. Pohřby datoval v souladu s tehdejším klasifikačním systémem do starší doby bronzové. Ačkoliv byly původně přiřa-
zeny k únětické kultuře, některé nálezy jasně ukazovaly na souvislost s pozdními skupinami kultury se šňůrovou keramikou. V odborné terminologii později převládal pojem nitranská kultura. Terénní výzkum holešovského pohřebiště pokračoval počínaje rokem 1964 pod vedením J. Ondráčka. Ten v následujících sedmi sezonách odkryl další část pohřebiště. Cílem tohoto výzkumu bylo získat empirický materiál k doposud málo známé etapě kulturního vývoje moravského pravěku. Celkem se na ploše o rozloze kolem půl hektaru podařilo prozkoumat 430 hrobů (z toho dva žárové, ostatní kostrové), datovaných do závěru eneolitu a starší doby bronzové.
Chronologie
Nejstarší nalezené hroby patřily kultuře zvoncovitých pohárů, dále bylo možno identifikovat několik typických nádob kultury Chłopice-Veselé. Naprostá většina pohřbů nebyla vybavena keramikou a na základě ostatních nálezů se řadí do dalšího vývoje tzv. epišňůrového kulturního okruhu. Oproti vlastní nitranské kultuře, známé ze slovenských lokalit, se však pohřební výbavy v určitých rysech lišily. S nejmladší fází pohřbívání byly spojovány hroby obsahující keramiku již únětického charakteru. Pohřební areál byl podle skutečností zjištěných terénním výzkumem založen v době kultury zvoncovitých pohárů. Tuto komponentu tvořilo deset hrobů, jasně identifikovatelných především podle pohřební výbavy, ale v případě kostrových pohřbů rovněž podle typické severojižní orientace a polohy koster rozlišené podle pohlaví. Prozkoumané hroby obsahovaly velmi špatně dochované kosterní pozůstatky, které neumožnily žádné antropologické určení. Hroby obsahovaly jen malý počet přídavků - nevýraznou štípanou industrii (úštěpy a odštěpky)
a předměty ze zvířecí kosti. V menší míře tam byly také šperky vyrobené z mědi a fajánsové korálky.
Nové objevy
Archeologové pracující v současnosti na záchranném výzkumu na staveništi průmyslové zóny objevili sídliště ze starší doby bronzové. Nález učinili v místech, kde stavbaři kvůli budování kruhové křižovatky uvnitř zóny provádějí skrývku ornice. Archeologové budou v odkrývání sídliště pokračovat. Musí mimo jiné zjistit, v jakém vztahu jsou nové nálezy k dříve objevenému pohřebišti z přelomu pozdní doby kamenné a počátku doby bronzové. Pokud se podaří spojitost mezi pohřebištěm a sídlištěm prokázat, půjde o vůbec první odkryté sídliště nitranské kultury na území Moravy. „Zatím jsme prozkoumali asi 25 objektů, většinu z nich tvoří zásobní jámy, sila, sklípky či kulové jamky,“ poznamenal archeolog Miroslav Šmíd z Ústavu archeologické památkové péče Brno. Při stavbě kruhové křižovatky se nyní podařilo odkrýt také ojedinělou regulérní hrobovou jámu s kosterními ostatky z období asi 1800 před našim letopočtem. „Podle tvaru lebky lze usuzovat na ženu, poslední slovo ale bude mít pochopitelně antropolog,“ uvedl Šmíd. Archeologové budou sledovat skrývku zeminy v trase komunikace, která povede ze zmíněné kruhové křižovatky směrem k jihu. „Domníváme se, že někdejší sídliště, jehož severní hranici jsme na kruhovém objezdu zachytili, bylo položeno na pravém břehu potoka Mojeny, tedy jižním či jihovýchodním směrem od právě prozkoumané plochy. Dá se tak předpokládat, že hustota osídlení právě tímto směrem poroste. Budeme-li mít alespoň trochu příslovečného štěstí, stojíme na prahu velmi důležitého objevu,“ konstatoval Šmíd.
fotoreportáž Některé stavby jsou již dobře patrné, v tomto případě jedna z budoucích obslužných komunikací uvnitř zóny. Tato silnice bude napojena na areálovou okružní křižovatku.
Před každou stavbou, včetně těch liniových, stavbaři důsledně odstraňují ornici i podorniční vrstvu. Veškerá úrodná půda je uskladněna v mezideponiích a postupně bude navážena na pole zemědělců z okolí zóny.
V holešovské zóně se staví naplno Prostor bývalé vrátnice letiště se změnil k nepoznání. Stavbaři zde pracují intenzivně i kvůli urychlení výstavby nové budovy a měrného pozemku pro meteorologickou stanici. Na tomto místě bude stanice moci fungovat i po příchodu investorů.
Stavbaři již mají na staveništi Strategické průmyslové zóny Holešov připraveno množství stavebního materiálu, například drť či potrubí pro výstavbu kanalizace a vodovodů. Materiál je uskladněn na zpevněných plochách v okolí velkého hangáru.
region
Besedy s občany
Strategická průmyslová zóna Holešov je projektem, který společně realizuje Zlínský kraj a stát. Je proto samozřejmostí, že o výstavbě a dalších aspektech budování a následného provozu zóny informuje veřejnost. Velmi důležitá je přitom komunikace s obyvateli sídel v nejbližším okolí zóny. K tomu slouží mimo jiné besedy. První kolo se uskutečnilo v loňském roce. V letošním roce tomu nebude jinak. V lednu se tak v Holešově a těch obcích, které projevily zájem, uskuteční besedy znovu. „Chceme občany informovat o aktuálním vývoji jak přímo v zóně, tak i o postupu mnoha jednání se zónou souvisejících. Zároveň si můžeme vyslechnout jejich názory a v případě, že jsou opodstatněné, je adekvátním způsobem reflektovat,“ poznamenal předseda představenstva Industry Servis ZK Jiří Němec. Série besed odstartuje 12. ledna v Holešově, poté budou následovat obdobné akce v dalších čtyřech obcích: Přílepech, Zahnašovicích, Martinicích a Bořenovicích. V dalších obcích se besedy uskuteční v únoru. „Pokud bude zájem, jsme připraveni besedy opakovat i v druhé polovině roku, kdy již budou stavbaři s výstavbou základní technické a dopravní infrastruktury finišovat,“ uvedl Němec.
Nezaměstnanost ve Zlínském kraji vzrostla V listopadu ve Zlínském kraji mírně vzrostla nezaměstnanost na 5,4 procenta, což je mírně nad republikovým průměrem. Celkem bylo v evidenci úřadů práce v celém kraji přes 18.000 lidí. Podle Miriam Majdyšové ze zlínského úřadu práce je listopadový mírný nárůst počtu lidí bez práce způsoben rovněž prvními dopady finanční krize. Řada firem tak například neprodlužuje pracovní poměry sjednané na dobu určitou, některé jsou ale již nuceny propouštět v desítkách. Zároveň se snížila poptávka zaměstnavatelů po nových pracovnících. Na konci listopadu tak úřady práce v kraji nabízely 5.862 volných míst, proti předchozímu měsíci to představuje pokles o 900. Mezi jednotlivými okresy Zlínského kraje jsou ale tradičně značné rozdíly. Na Zlínsku se míra
nezaměstnanosti drží dlouhodbě hluboko pod průměrem země, příznivá je situace i na Uherskohradišťsku. Naproti tomu na Vsetínsku činila míra nezaměstnanosti 6,5 procenta a na Kroměřížsku 6,1 procenta. Jen v okrese Kroměříž si tak v listopadu hledalo práci 3.757 lidí. Podle odhadů odborníků by přitom Strategická průmyslová zóna Holešov, po plném obsazení investory, mohla generovat v celém regionu až 12.000 pracovních míst. Jde přitom jak o místa vytvořená přímo investory v zóně, tak i u jejich subdodavatelů v širším okolí. Zvýšená poptávka po službách pak přispěje i k růstu zaměstnanosti v tomto sektoru. Výhledově lze kvůli zvýšené konkurenci mezi zaměstnavateli očekávat i růst průměrných mezd na Kroměřížsku i v celém Zlínském kraji.
Rozpis besed: Holešov 12. 1. v 17:00 (kino) Přílepy 15.1. v 17:00 (obecní úřad) Zahnašovice 19.1. v 17:00 (obecní úřad) Martinice 20.1. v 17:00 (obecní úřad) Bořenovice 22.1. v 18:00 (obecní úřad)
Industry Servis ZK, a.s. Strategická průmyslová zóna Holešov Tovární 1268 tel.: 573 396 741 Zhotovitel: HEXXA komunikační agentura, s.r.o. Pekárenská 42 760 01 Zlín tel.: 577 011 538 e-mail:
[email protected] www.hexxa.cz Jaroslav Janečka – editor David Cícha – grafická úprava, zlom Ivo Hercík - fotograf Vychází v nákladu 7.000 kusů. Distribuce: Holešov, Třebětice, Přílepy, Zahnašovice, Ludslavice, Martinice, Rymice, Bořenovice, Jankovice NEPRODEJNÉ.
Elektronická verze publikace je k dispozici na www.zonaholesov.cz.
Průmyslová zóna bude potřebovat odborníky
Novou éru pro střední odborné školství v regionu bude znamenat otevření strategické průmyslové zóny Holešov. Je zřejmé, že uplatnění zde nalezne v nových výrobách řada absolventů středních odborných škol a učilišť. A je předpoklad, že nové provozy si časem vyžádají také další rozvoj středních odborných škol. Řada středních odborných škol v Holešově a v jeho okolí funguje a připravuje budoucí odborníky pro specializované technické profese už dnes. Například Střední odborná škola Holešov má v současnosti 180 žáků. Studuje se zde obor obchodně podnikatelská činnost. V Holešově působí také soukromá Střední odborná škola – PaedDr. Stratil, s. r. o., ve které studuje deset žáků obor ekonomika a podnikání. Čtrnáct žáků studuje na této škole obor management v automobilové dopravě a 44 žáků management obchodu. Na této škole lze absolvovat také nástavbové studium v oboru podnikání. Střední vzdělání s výučním listem nabízí v oborech šití oděvů, kuchařské práce a prodavačské práce OU a Základní škola praktická Holešov.
Poměrně blízko Holešova leží město Bystřice pod Hostýnem, ve kterém má své sídlo Střední škola nábytkářská a obchodní. Střední vzdělání zde momentálně získává téměř šest stovek žáků v oborech oděvnictví, nábytkářská a dřevařská výroba, obchodník, uměleckořemeslné zpracování dřeva, truhlář, umělecký truhlář, truhlářské práce a dřevařská a nábytkářská výroba. Své uplatnění budou moci najít v nově otvíraných provozech v průmyslové zóně u Holešova i mnozí absolventi středních škol z Kroměříže. V průmyslové zóně bude zcela jistě poptávka po absolventech Střední školy – Centra odborné přípravy technické. V této škole dnes studuje asi 730 žáků v těchto oborech: slaboproudá elektrotechnika, mechanik seřizovač – mechatronik, autotronik, zámečník, klempíř, obráběč kovů, automechanik, mechanik opravář motorových vozidel, elektrikář, autoelektrikář, instalatér, opravář zemědělských strojů, provozní elektrotechnika, provozní technika.
