Zpravodaj
SPZ Holešov 1
informace o Strategické průmyslové zóně Holešov
2008
OBSAH strana 2 Skrývku orné půdy ze zóny využijí okolní zemědělci. strana 3 Meteorologická stanice v Holešově zůstává. strana 3 Archeologové očekávají při stavbě zóny bohaté nálezy. strana 7 Fotografie z demoličních prací v areálu letiště. strana 8 Výstavba dálnic v regionu je v plném proudu.
Výstavba fakticky začíná Faktická realizace Strategické průmyslové zóny Holešov započne na podzim letošního roku výstavbou infrastruktury. Ta zónu napojí na dopravní komunikace a důležité inženýrské sítě. Vytvoří se tak podmínky pro vstup investorů. „Jsme rádi, že jsme po více než třech letech příprav ve stavu, kdy můžeme začít skutečně stavět. Byl to poměrně složitý proces, v jehož průběhu jsme se snažili stavbu připravit tak, aby zóna byla moderním průmyslovým parkem, který přispěje ke zvýšení naší konkurenceschopnosti a ekonomickému růstu. To, že jde o projekt potřebný a smysluplný, dokládá mimo odborné studie renomovaných ekonomů také to, že je zóna zařazena mezi strategické rozvojové plochy České republiky a je výrazně podporována a spolufinancována státem,“ uvedl hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš. Zároveň zdůraznil pozitivní dopady vybudování průmyslového parku pro celou oblast. „Rozšíří se nabídka pracovních míst, poroste naše ekonomika, což bude mít samozřejmě vliv na výši mezd, zvýší se image kraje a bude vybudována potřebná dopravní infrastruktura jako například dálnice D1, rychlostní komunikace R49 nebo obchvat Holešova,“ uvedl. Při přípravě zóny byl velký důraz kladen na aspekty životního prostředí a s ním související typ výrob, které mají být v moderním průmyslovém parku umístěny. „Naším požadavkem je, aby to byly výroby šetrné k životnímu prostředí, s vysokou přidanou hodnotou a inovativními přínosy,“ řekl hejtman. Každá stavba v zóně tak bude muset absolvovat složitý a náročný proces posuzování vlivu na životní prostředí. V rámci tohoto procesu, známého pod zkratkou EIA, se tak k možným vlivům vyjadřují odborníci z mnoha institucí.
strana 3 O tom, co pozitivního přinese Holešovu a okolí zóna, hovoří hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš. Rozšíří se například nabídka pracovních míst. strana 5 Průmyslových zón, které sázejí na investory s moderními technologiemi nezatěžujícími životní prostředí, je více. Příkladem je Černovická terasa. strana 6 V letošním roce se uzavře přibližně šedesátiletá historie holešovského letiště. Nabízíme ohlédnutí za obdobím jeho největší slávy.
zpravodajství
krátce... Strategická průmyslová zóna Holešov má celkovou rozlohu 360 hektarů, což ji řadí k nejvýznamnějším rozvojovým plochám v České republice. Výstavba páteřní infrastruktury si vyžádá přibližně 1,138 miliardy korun, z toho 75 procent hradí stát. Inženýrské sítě budou dokončeny na konci příštího roku, od roku 2010 pak začnou v zóně stavět své provozy první investoři. Plný provoz zóny se předpokládá v roce 2012. Majitelem veškerých pozemků nutných pro výstavbu Strategické průmyslové zóny Holešov je Zlínský kraj. Získal je hlavně odkoupením společnosti TTT Air, které patřilo letiště. Další pozemky pak kraj vykoupil od menších vlastníků. Přípravou zóny i jejím následným provozem je pověřena společnost Industry Servis ZK. Jejím jediným akcionářem je Zlínský kraj, o zásadních krocích tak vždy rozhoduje Zastupitelstvo Zlínského kraje. Vznik holešovské zóny, jako strategické rozvojové plochy Zlínského kraje, byl orgány regionální samosprávy schválen v polovině roku 2003. O dva roky později, dne 8. září 2005, bylo se zástupci národní agentury pro podporu podnikání CzechInvest vyjednáno plošné rozšíření zóny na 360 hektarů. V témže roce ji Vláda České republiky zařadila do kategorie strategických průmyslových zón. Do stejné kategorie patří například zóny v Mošnově, Nošovicích, Žatci, Mostě či Kolíně.
Architekti vytvořili pro zónu studii vnitřního dělení
Při obsazování Strategické průmyslové zóny Holešov využije její správce, krajem vlastněná společnost Industry Servis ZK, rovněž urbanistickou studii zpracovanou Fakultou architektury ČVUT v Praze. Studie řeší vnitřní dělení zóny. Navrhuje například rozdělení plochy na pět hlavních částí, způsoby výběru pozemků pro konkrétní investory či několik variant dopravní infrastruktury uvnitř zóny. Celý areál bude mít navíc vlastní výtvarné řešení. „Vzhledem k velikosti zóny je naprosto nezbytné, aby vstup jednotlivých investorů nebyl živelný, ale měl řád a jasná pravidla. Proto jsme si nechali zpracovat odbornou studii.
Samozřejmě se budeme zabývat i vzhledem celého areálu,“ řekl výkonný ředitel Industry Servis ZK Jakub Černoch. Studie vnitřního členění vznikla na základě prací tří studentů vedených architekty Milošem Floriánem a Markem Růžičkou. Plocha určená pro investory je ve studii rozdělena na pět hlavních částí. Západní část by měla obsadit agenturou CzechInvest vybraná společnost. Do středu zóny zřejmě zamíří menší investoři, které vybere CzechInvest spolu se Zlínským krajem, je zde navíc vyčleněna plocha pro případný univerzitní technologický park. Severovýchodní okraj je ve studii rozdělen na menší pozemky. Je určen pro podnikatele ve službách, bude tam i autobusový terminál. Na projektu se podíleli studenti Ladislava Sobková, Jan Kalfus a Miroslav Strigáč z ateliéru Miloše Floriána. Zkoumali možnosti parametrického urbanismu, který respektuje požadavky investorů i podmínky území. „Hledáme nové možnosti pro urbanismus. Výsledná studie je tak kompilátem tří originálních studentských prací, které se opírají o aktuální projektovou dokumentaci, platnou územně plánovací dokumentaci a požadavky zadavatele,“ vysvětlil Marek Růžička. Architekti z ČVUT rovněž doporučují, aby holešovská zóna měla vlastní jednotné výtvarné řešení.
Všechny stavby, ať už je bude realizovat prostřednictvím své společnosti Industry Servis ZK Zlínský kraj či jednotliví investoři, musejí absolvovat složitý a náročný proces posuzování vlivu na životní prostředí. V rámci tohoto procesu, známého pod zkratkou EIA, se tak k možným vlivům vyjadřují odborníci z mnoha institucí. Mimořádná pozornost je navíc věnována ochraně spodních vod. Součástí infrastruktury zóny budou dvě kanalizační sítě - dešťová a splašková. Podle studie předních českých ekonomů Petra Zahradníka a Jana Jedličky díky zóně vznikne v celém regionu až 12.000 pracovních míst, vzrostou mzdy a sníží se tak rozdíl mezi průměrným výdělkem v České republice a ve Zlínském kraji. V souvislosti s plným provozem zóny se v roce 2012 zrychlí reálný růst hrubého domácího produktu ve Zlínském kraji až na dvanáct procent ročně. Za další pozitivní efekty lze označit zvýšení poptávky po službách, růst zájmu o subdodávky pro investory či rozvoj blízkých měst a obcí.
Strategická průmyslová zóna Holešov má své vlastní internetové stránky. Na adrese www.zonaholesov.cz jsou k dispozici základní informace o dopravní dostupnosti zóny a páteřní infrastruktuře, odpovědi na nejčastěji kladené otázky, veškeré tiskové zprávy, podrobné kontakty na společnost Industry Servis ZK a odkazy na důležité instituce. Stránky mají také anglickou verzi.
Ornice ze zóny bude účelně využita v okolí Vzhledem k rozsahu Strategické průmyslové zóny Holešov se nelze vyhnout částečnému záboru zemědělské půdy. Zlínský kraj ale ve spolupráci s odborníky našel řešení, jak zábor omezit na minimum. „Co nejvíce využijeme pozemky, které neslouží k zemědělské činnosti. Jde především o areál letiště a další zpevněné plochy. Z celkové rozlohy zóny 360 hektarů tak na zemědělskou půdu připadá asi 100 hektarů,“ řekl předseda představenstva
firmy Industry Servis ZK Jiří Němec. Vzhledem k tomu, že v okolí Holešova se nachází kvalitní černozem, bude ornice ze zabraných zemědělských pozemků využita. Odborníci očekávají, že celkový objem skrývky bude činit asi 350.000 krychlových metrů orné půdy. „Využijí ji zemědělci z okolí pro zúrodnění polí. Zájem zemědělců přitom výrazně převyšuje celkový předpokládaný objem skrývky,“ dodal Němec.
zpravodajství Odpadní vody ze zóny skončí na ČOV Holešov Holešovská čistírna odpadních vod se i kvůli výstavbě Strategické průmyslové zóny Holešov dočká další modernizace. Budou tam totiž čištěny odpadní vody z budoucí strategické průmyslové zóny. Celkové náklady na druhou etapu rekonstrukce činí zhruba 56 milionů korun, z toho 40 milionů tvoří dotace od Zlínského kraje. Po dokončení této etapy modernizace se tak holešovská čistírna zařadí mezi nejprogresivnější zařízení svého druhu na Moravě. Díky investici se navíc mohou v budoucnu na čistírnu připojit i okolní obce. Na čistírnu budou odváděny splaškové odpadní vody odděleně od průmyslové vody. Dešťové vody pak budou mít vlastní kanalizační systém. „Systém nakládání s odpadními vodami v zóně je sofistikovaný, je řešen třemi samostatnými druhy kanalizací,“ uvedl výrobně-technický náměstek společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž Petr Vedra. Nejdůležitější stavbou druhé etapy modernizace holešovské čistírny bude věž anaerobního čištění průmyslových vod. Její využití je v České republice zatím velmi ojedinělé.
Holešovská čistírna již přitom jedno unikátní zařízení má, získala ho v rámci první etapy modernizace v loňském roce. „Jde o patentovanou technologii zvanou biodenitro. V tak velkém zařízení, jako je tomu u nás, dosud nebyla nikde v České republice využita,“ uvedl Vedra. Druhá etapa modernizace již začala v druhé polovině června, dokončení je pak plánováno na únor příštího roku. Stavba kanalizace přímo v zóně začne ještě letos. Souběžně s kanalizačním sběračem pro splaškové vody povede otevřený dešťový kanál. Před jeho zaústěním do říčky Mojeny navíc vznikne suchý poldr s plochou přibližně pět hektarů a objemem přes 60.000 krychlových metrů. „Suchý poldr dokáže v případě přívalových dešťů zadržet velké množství vody. Odtok do Mojeny tak bude regulovaný,“ poznamenal výkonný ředitel společnosti Industry Servis ZK Jakub Černoch. V souvislosti s výstavbou zóny bude navíc upravena i říčka Mojena. Nejviditelnější změnou bude zrušení zatrubnění části toku, které si v minulosti vyžádala stavba vzletové a přistávací dráhy.
V zóně působí kromě stavbařů rovněž archeologové
Meteostanice zůstane
Na staveništi Strategické průmyslové zóny Holešov se kromě stavbařů již delší dobu pohybují i archeologové. Provádějí tam záchranný archeologický výzkum. Očekávají přitom bohaté nálezy, lokalitu totiž dobře znají. Při výzkumech v 50. a 60. letech minulého století tam objevili rozsáhlé pravěké pohřebiště s více než čtyřmi stovkami kostrových hrobů. Přípravu zóny má na starosti právě společnost Industry Servis ZK, kterou vlastní Zlínský kraj. Kraj uzavřel smlouvu s Ústavem archeologické památkové péče Brno. „Tamní pohřebiště z přelomu pozdní doby kamenné a počátku doby bronzové řadíme do epišňůrového kulturního okruhu. Jde o největší nalezené pohřebiště tohoto typu na našem území,“ poznamenal archeolog Miroslav Šmíd, který má výzkum na starosti. V některých hrobech archeologové nalezli rovněž zbraně či ozdoby. Kromě dalších pravěkých nálezů lze očekávat i objevy z jiných období. „V minulosti tam byly nalezeny slovanské nádoby, existují i doklady keltského osídlení,“ dodal Šmíd. Archeologům nahrává i skutečnost, že budou moci zkoumat na velké ploše. V první fázi jde o přibližně 11.000 čtverečních metrů na severním okraji zóny. Do konce roku 2009, kdy bude infrastruktura dokončena, prozkoumají až 50 hektarů. „Tyto rozsáhlé práce bude hradit Zlínský kraj. Obdobný výzkum pak bude muset zajistit a zaplatit rovněž každý investor, který do zóny v budoucnu zamíří,“ poznamenal výkonný ředitel Industry Servis ZK Jakub Černoch.
V březnu letošního roku zahájili v prostorách budoucí Strategické průmyslové zóny Holešov činnost stavbaři. Prvním úkolem bylo odstranění překážejících budov a demolice některých zpevněných ploch. Stavbaři například zbourali tři menší objekty a zlikvidovali nevyužívanou starou požární nádrž. Výstavbě infrastruktury sice překáží také profesionální meteorologická stanice, s ukončením její činnosti se ale v žádném případě nepočítá. Svému účelu bude sloužit i nadále. „Dohodli jsme se na tom s Českým hydrometeorologickým ústavem. Stanice, stejně jako její zázemí umístěné nyní v objektu odletové haly, bude přesunuta do jiné lokality, kde může bez problémů fungovat i po zahájení aktivit investorů,“ poznamenal předseda představenstva společnosti Industry Servis ZK Jiří Němec. Stanice tak bude mít své místo u vjezdu do zóny z Tovární ulice.
Otázka pro: hejtmana Zlínského kraje Libora Lukáše Co přinese zóna lidem v nejbližším okolí? Vybudování moderního průmyslového parku je výjimečnou příležitostí pro další rozvoj Holešova i okolních obcí. Díky fungování zóny, v níž budou umístěny moderní výroby s inovativními přístupy, se rozroste nabídka pracovních míst pro obyvatele regionu a posílí růst ekonomiky kraje, což bude mít vliv také na růst mezd v této oblasti. Výrazně se zlepší dopravní napojení města Holešov i okolních obcí na dálnici D1 i rychlostní komunikaci R49, jejich výstavba by bez přípravy zóny nebyla s největší pravděpodobností takto intenzivní. Bude provedena i řada dalších investic na okolní silniční síti, nejvýznamnější z nich je vybudování obchvatu Holešova. Se zónou samozřejmě souvisí i rozvoj navazujících služeb v oblasti veřejné dopravy, zdravotnictví, volnočasových aktivit nebo vzdělávání. Díky všem těmto pozitivním společenským a ekonomickým efektům poroste také povědomí o Holešovu a jeho okolí jako o moderním a dynamickém místě v České republice.
Provoz letiště končí
Jen do konce letošního roku bude fungovat veřejné vnitrostátní letiště v Holešově. Jeho provoz nebude v budoucnu možný, nelze ho ani přemístit na jiné místo v budoucí zóně. S dalším fungováním letiště letiště v místech budoucí průmyslové zóny nesouhlasí navíc ani agentura pro podporu podnikání CzechInvest. Letiště, jehož majitelem je nyní Zlínský kraj, v posledních letech využívá takřka výhradně tamní aeroklub. „S aeroklubem, který si zde v minulosti postavil několik menších provozních budov, jsme se dohodli,“ poznamenal předseda představenstva společnosti Industry Servis ZK Jiří Němec. Historie holešovského letiště je dlouhá takřka 60 let. V letech 1949 až 1952 byly na tehdejších zemědělských pozemcích provedeny úpravy letištní plochy a postaven hangár a potřebné inženýrské sítě. Od roku 1953 byl na letišti s travnatým povrchem zahájen pravidelný provoz civilní dopravy, který trval až do roku 1981. Letiště poté využívala firma Slovair. V roce 1992 bylo letiště privatizováno a převedeno do správy firmy TOP-AIR a následně od roku 1995 firmě TTT Air. Tuto společnost v roce 2005 koupil Zlínský kraj a stal se tak majitelem pozemků, budov i licence na provoz veřejného vnitrostátního letiště.
rozhovor
Holešovská zóna představuje velkou šanci Přípravy Strategické průmyslové zóny Holešov nabírají na obrátkách. Ještě letos na podzim zahájí stavební firmy práce na výstavbě páteřní infrastruktury, která je nezbytná pro vstup investorů. Hlavní práce vybudování komunikací a dalších inženýrských sítí skončí v závěru příštího roku tak, aby první investoři mohli v zóně začít budovat své vlastní provozy již od začátku roku 2010. Plný provoz zóny, který bude mimo jiné znamenat tisíce nových pracovních příležitostí v celém regionu, se pak očekává v roce 2012. To, jak tento významný rozvojový projekt vnímá holešovská radnice, popisuje starosta města Zdeněk Janalík. Jak vy osobně vnímáte skutečnost, že u Holešova vzniká nejvýznamnější rozvojová plocha ve Zlínském kraji? Vnímám to pochopitelně pozitivně. Je to věc, která se Holešova významným způsobem bezprostředně dotkne. Věřím, že dokážeme využít skutečně všechny příležitosti, které by nám mohla tato rozvojová plocha do budoucna přinést. A to především v oblasti zaměstnanosti a pochopitelně v celkovém rozvoji města. Kromě zóny se v regionu buduje i dálniční síť, především rychlostní komunikace R49. Lze podle Vás hovořit o historické příležitosti pro město a okolí? Jde opravdu o zásadní věc, Zlínský kraj má totiž dosud velmi slabé napojení na dálniční síť. V tomto ohledu je na tom dokonce ze všech krajů nejhůře, je zde výrazný dluh z minulosti. Výstavbu R49 proto považuji za převratnou záležitost a domnívám se, že by to mělo přispět k dalšímu dynamickému rozvoji regionu a samozřejmě i města. My v Holešově navíc spojujeme komunikaci R49 se zónou a také s jihovýchodním obchvatem, který by měl odvést těžkou dopravu ze středu města. V součtu jde tedy o zásadní posun k lepšímu. V čem spatřujete největší přínos zóny pro Holešov a blízké okolí?
My můžeme přínos zóny zatím jen odhadovat. Záleží na tom, jací přijdou investoři. Důležité je, kolik vznikne pracovních míst pro naše občany a obyvatele přilehlých obcí. Pokud se navíc podaří vytvářet místa s vysokou přidanou hodnotou, tak bych viděl přínos i pro ekonomický rozvoj města. Následně by se to totiž projevilo navýšením příjmů města. Po plném obsazení zóny investory se dá očekávat nárůst počtu obyvatel Holešova. Může to městu otevřít nové možnosti? Nárůst počtu obyvatel může městu přinést nové možnosti, zvláště pokud s firmami přijdou vzdělaní pracovníci. Na druhou stranu se mohou objevit také jisté problémy. My se ovšem snažíme poučit ze situace v jiných městech, která tímto prošla. Jde například o Frýdek-Místek či Nošovice. Jistě se nám nepodaří všem problémům předejít na sto procent, nicméně musíme udělat vše pro to, abychom možné komplikace eliminovali v maximální možné míře. Působení investorů přinese zvýšené požadavky na dopravní, občanskou a sociální infrastrukturu. Zabývá se tím radnice již nyní? Snažíme se vytvořit podmínky pro výstavbu rodinných i bytových domů. Usilujeme také o doplnění a rozšíření infrastruktury pro kul-
turní a sportovní vyžití. Centrem kulturního života se stane zámek, který nyní opravujeme. Co se týče sportovního a rekreačního zázemí, tak budujeme cyklostezky a stezky pro bruslaře, máme k dispozici hřiště na kopanou, tenisové kurty či tělocvičny. Veřejná víceúčelová sportovní zařízení chceme ještě doplnit například v Americkém parku a v prostoru stadionu. Hodláme rovněž vybudovat kluziště s umělým ledem. Určitě se stane, že některé věci budou ze začátku chybět. To se ovšem projeví až v daném okamžiku podle aktuálního vývoje. Některé věci prostě nejde odhadnout zcela přesně přímo od stolu. Snažíme se nicméně na nové skutečnosti připravit co nejlépe již nyní.
Zdeněk Janalík narodil se 13. února 1960 v Přílepích, nyní žije v Holešově absolvoval studium na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde získal titul PaedDr. působil na gymnáziu v Holešově, od roku 1992 tam zastával funkci ředitele v roce 1994 poprvé kandidoval do městského zastupitelstva roku 2004 byl navíc zvolen senátorem za ODS ve volebním obvodu číslo 76 v horní komoře Parlamentu České republiky je mimo jiné předsedou Podvýboru pro předškolní, základní a střední vzdělávání Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice je ženatý , má dceru
zkušenosti odjinud
Černovická terasa městský rozvojový projekt rozloha: 200 hektarů zaměření: území je vhodné pro projekty z oborů zpracovatelského průmyslu, strategických služeb a technologických center doprava: průmyslová zóna se nachází v blízkosti dálnice D1, železniční tratě Brno - Vlárský průsmyk a mezinárodního letiště Brno - Tuřany infrastruktura: je vybudována páteřní technická a dopravní infrastruktura včetně dvou mostů přes železnici podnímky pro umístění investorů: projekty zpracovatelského průmyslu především z oborů letectví, kosmonautiky, dopravních prostředků, výpočetní techniky, informačních technologií, elektroniky, telekomunikací a radiokomunikací, farmacie, biotechnologií, lékařských přístrojů (jiné obory zpracovatelského průmyslu budou v území umístěny pouze na základě písemně vyjádřeného souhlasu ministra průmyslu a obchodu); v zóně naopak nelze umístit zpracování surovin, těžké strojírenství, chemickou výrobu, textilní výrobu, obchod, skladování a distribuci
Průmyslová zóna Černovická terasa je pro Brno a jeho okolí rozvojovou příležitostí Někdy je lépe jednou vidět než desetkrát slyšet. Tuto poučku si vzali poslední červencový den k srdci starostové z Holešovska a úředníci z obecních úřadů i kraje a vydali se společně s vedením Industry Servis ZK na prohlídku již fungující nové průmyslové zóny Černovická terasa v Brně. Celodenní exkurze měla odpovědět na mnohé otázky starostů a ukázat názorně a v praxi, co by mohlo v blízké budoucnosti vzniknout i na okraji Holešova. Účastníci exkurze ze Zlínského kraje měli možnost projet několika směry celou průmyslovou zónu Černovická terasa, zastavit se u některých objektů, hovořit se zástupci firem a v několika případech nahlédnout i do výrobních hal. Nechyběla ani diskuse s pracovnicí brněnského magistrátu. „Už loni jsme navštívili nošovickou průmyslovou zónu. Exkurze v Brně na nás zapůsobila velice pozitivně. Pokud by v Holešově vzniklo něco podobného, co jsme viděli na Černovické terase, potom bychom byli spokojeni,“ vyjádřil své dojmy z brněnské exkurze místostarosta Holešova Josef Bartošek. S pozitivními pocity se netajil ani starosta Bořenovic Jakub Bednárek: „Celkový koncept průmyslové zóny v Brně je velice rozumný. Jde jenom o to, abychom to uměli přenést do praxe u nás na Holešovsku. Důležité je soustředit se na lehkou strojírenskou výrobu, výrobu výpočetní techniky a podobně. V Brně jsme viděli zónu, která nijak nezatěžuje město. Kdybychom to takto stejně dokázali realizovat v Holešově, bude to perfektní.“
Průmyslová zóna Černovická terasa má celkovou rozlohu 200 hektarů. Rozhodnutí o jejím vzniku padlo v roce 2000 a v současnosti zde pracuje přes 4.500 zaměstnanců. Počet pracovníků se přitom ještě výrazně zvýší, protože zóna je v tuto chvíli naplněna pouze asi z jedné třetiny. Černovická terasa se rozkládá na jihovýchodní straně Brna a je poměrně těsně propojena s ostatními zastavěnými částmi města. Zóna je ohraničena ulicemi Olomoucká, Řípská, Tuřanka, Průmyslová a Těžební. V těsné blízkosti zóny vede dálnice D1 a také železniční trať Brno – Vlárský průsmyk. Nedaleko se rozkládá mezinárodní letiště. Město vybudovalo na Černovické terase potřebnou infrastrukturu včetně dvou nových mostů a suchého poldru pro zadržování případných přívalových srážek. Průmyslová zóna je určena především pro projekty z vybraných oborů zpracovatelského průmyslu, strategických služeb a technologických center. Na rozdíl od Strategické průmyslové zóny Holešov, která bude otevřena i drobnějším investorům, v Brně byla stanovena při obsazování zóny nejnižší investice v hodnotě 300 milionů korun. To způsobilo, že do prostoru Černovické terasy umístily své provozy především silné mezinárodní společnosti. Acer Czech Republic, ADC Krone, Afina, Andrew Telecommunications, Bomar, Bosch Rexroth, Daido Metal Czech, Daikin Device Czech Republic, Honeywell, Pilkington, Seaborne Plastics, Wistron InfoComm(Czech) a další. Vý-
rozvoj a výstavbu jihovýchodní části zóny, kde není stanoven limit investice, je realizován renomovanou developerskou společností CTP Invest. znamnou pozici zde má developerská společnost CTP Invest. Mezi jednotlivými objekty je dostatek zeleně. Do průmyslové zóny vedou tři linky městské hromadné dopravy, u výrobních hal je ale také velké množství parkovacích míst pro osobní automobily. Všude čisto. Uvnitř výrobních objektů lze na první pohled rozpoznat, jak úzkostlivě dbají šéfové firem (například Japonci ze společnosti Daikin) na přesnost, preciznost a pořádek. Zaměstnanci v japonském Daikinu vyrábějí v Černovické terase kompresory pro klimatizační zařízení do různých typů budov. Podle slov představitelů firmy, kteří se věnovali účastníkům exkurze ze Zlínského kraje, si zde dělníci vydělají asi 16.500 korun měsíčně. Všichni dostávají blankytně modré stejnokroje a firma jim je také na své náklady pere. Mají nárok na 13. a 14. plat, týden dodatkové dovolené, příspěvek na penzijní připojištění… Rozhodnutí o vzniku Černovické terasy padlo o pět let dříve než rozhodnutí o zoně Holešov. „U nás byla tehdy obrovská politická vůle průmyslovou zónu vytvořit. Ta všechny procesy velice urychlovala. Myslím, že se taková atmosféra už nebude opakovat,“ konstatovala Marie Žaloudková z oddělení územní a hospodářské koncepce brněnského magistrátu. Určitý časový odstup však může být v některých případech výhodou. „My můžeme čerpat z brněnských zkušeností a vyvarovat se některých věcí, které je zdržovaly,“ je přesvědčen předseda představenstva Industry Servis ZK Jiří Němec.
zajímavost Z holešovského letiště odlétalo do Prahy každý den až deset velkých dopravních letadel
V Holešově fungovalo od poloviny minulého století významné vnitrostátní civilní letiště. V dobách největšího rozkvětu létání, tedy především v sedmdesátých letech, odlétalo každý pracovní den z Holešova do Prahy až deset dopravních letadel, stejně tak zpátky. Obyvatelé Zlína, tehdy ovšem přejmenovaného na Gottwaldov, si mohli denně vybírat z většího počtu leteckých spojů do Prahy, než kolik mají v současnosti k dispozici přímých spojů na železnici nebo v autobusové dopravě. Létalo se převážně z Holešova. Cestující přitom k letadlům dovážela zvláštní autobusová linka, která v dnešním krajském městě zastavovala u hotelu Moskva a u kanceláře Československých aerolinií (ČSA). Dnes zašlou slávu připomíná jen několik omšelých budov milosrdně zakrytých náletovými dřevinami.
Vzpomínky na budoucnost
Zlín se stal místem napojeným na síť pravidelných vnitrostátních leteckých spojů Československých aerolinií už ve druhé polovině třicátých let dvacátého století. Původně se létalo z Otrokovic. Ve výroční publikaci ČSA z roku 1973 se můžeme dočíst, že pravidelné letecké spojení Zlína s Prahou, Brnem a slovenskými Piešťany bylo zahájeno 1. května 1937. Po válečném přerušení je Zlín znovu zapojen do letecké sítě ČSA 12. května 1947. Tehdy se létalo do Ostravy, Piešťan a Bratislavy. V roce 1955 získal Zlín nové civilní dopravní letiště v Holešově. Pravidelné letecké linky byly vedeny do Prahy a do Brna. Na těchto linkách zpočátku létala letadla IL 14, později L 410. Byly to poněkud idylické časy. V kanceláři ČSA jste si koupili letenku. S kufrem jste pak odešli na jednu ze zastávek zvláštního autobusu ČSA - téměř jako na městskou dopravu. Tento autobus vás dovezl až k výpravní budově holešovského letiště. Cestující šli nejdříve do výpravní haly, kde byli – zpočátku ještě bez přísných
bezpečnostních kontrol a většího zdržování – pozemním personálem odbaveni. Potom přešli pár desítek metrů na blízkou asfaltovou plochu, kde už čekalo letadlo. Personál letiště dohlédl, jestli jsou všichni dobře usazeni. V letadle zůstali jen cestující (v dvoumotorovém letounu L 410 se prodávalo 17 míst) a dva piloti. Letušky do Prahy nelétaly. Na pokyn z řídicí věže odjelo letadlo na travnatou vzletovou a přistávací dráhu a za pár minut už se země začala pod letadlem vzdalovat. Do Prahy se létalo v letové hladině kolem 2.400 až 3.000 metrů. Cesta z Holešova na ruzyňské letiště trvala podle síly větru zpravidla 45 až 60 minut.
Komplikace
Mohly nastat i určité komplikace. Když byla hustá mlha, nelétalo se. Cestující museli čekat. A když se mlha držela delší dobu, musely být některé spoje zcela zrušeny. Lidé, kteří se spojem počítali, měli problém. Holešovské letiště bylo znevýhodněno také tím, že mělo vždy jen travnatou dráhu. Jestliže tři dny za sebou pršelo a trávník byl rozmoklý, letiště nepřijímalo. Cestující se pak museli převážet na letiště s betonovou dráhou do Kunovic nebo jednu dobu také do Přerova. To představovalo opět významné zpoždění. Největší ránu však zasadila civilnímu vnitrostátnímu létání energetická krize, růst cen pohonných hmot, množící se únosy letadel a s tím spojené zpřísňování bezpečnostních opatření a prodlužování času pro odbavení cestujících. Svou roli sehrálo i otevření první české dálnice D1 v souvislém tahu z Brna až do Prahy koncem roku 1980. Dálnice velmi výrazně zrychlila spojení Moravy s hlavním městem pro jízdu autem nebo autobusem. Leteckých spojů začalo proto logicky ubývat a začátkem 80. let pak ČSA linku do Holešova, stejně jako na většinu ostatních vnitrostátních letišť, úplně zrušily.
Několik let po ústupu ČSA z holešovského letiště se ještě snažily zajišťovat letecké spojení Zlínska s Prahou letouny slušovické společnosti Cargo Moravia Airlines, ale ani tento pokus neměl dlouhého trvání.
Co bylo před 30 lety
Nynější asistentka předsedy představenstva společnosti Industry Servis ZK Jarmila Klůjová pracuje ve stejných prostorách holešovského letiště už od roku 1979. „Dá se říct, že sedím třicet let na stejné židli, ale moji zaměstnavatelé se mění,“ vysvětluje. V letech 1979 - 1981 byla zaměstnankyní ČSA a pracovala zde jako výpravčí letadel. „Tehdy stála letenka do Prahy 150 korun,“ vzpomíná. Jarmila Klůjová měla létání v rodině; její maminka pracovala v Holešově u Řízení letového provozu, její bratr dělá dodnes stejnou práci na letišti v Karlových Varech. „Byl to můj koníček, létání mi bylo hodně blízké. Ale člověk musí brát práci, která je a která ho uživí,“ dodává zcela pragmaticky nyní jako pracovnice průmyslové zóny. Dnes jednašedesátiletý důchodce Ludvík Dorotík pamatuje leteckou linku Holešov - Praha jako pilot. Létal se strojem L 410 od roku 1976. „Když jsem měl službu na této lince, létalo se celý týden tam a zpátky, jen tak na otočku, jeden let za druhým. Poslední večerní let ze Zlína měl v Praze jen mezipřistání a končil až v Mariánských Lázních,“ vypráví. Později pilotoval letadla ČSA typu TU 134 a Boeing 737 po celém světě. Ludvík Dorotík se svými letouny vždy bezpečně přistál. Ale zažil i horké chvilky. „Jednou nám u večerního letu z Prahy už někde nad Brnem vysadil jeden motor. Letadlo s jedním motorem nedokázalo držet výšku a začalo mírně klesat. Ale podařilo se nám v tomto klesání dovést stroj bezpečně až do Holešova,“ říká pilot. Jednou letěl s ucpaným a přehřívajícím se pravým motorem z Holešova do Prahy. I tento let skončil hladce, aniž by cestující cokoli tušili.
fotoreportáž Demoliční práce v prostorách budoucí Strategické průmyslové zóny Holešov zahájili stavbaři v březnu letošního roku. Rozbourat museli mimo jiné nevyužívanou požární nádrž (na snímku) či část zpevněných ploch a některé budovy. Celkové náklady na první etapu demoličních prací činily zhruba 5,5 milionu korun.
Celkový pohled na centrum budoucí Strategické průmyslové zóny Holešov. Na snímku jsou patrné objekty letiště, především velký hangár či sídlo společnosti Industry Servis ZK.
Přípravné práce v holešovské zóně V prostorách budoucí zóny stále zůstává několik budov, které jsou dosud využívány aeroklubem, společností Industry Servis ZK a dalšími firmami. Tyto stavby budou bořeny až v souvislosti s výstavbou páteřní infrastruktury, většinou tedy v příštím roce.
Stavební suť je přímo v prostorách letiště zpracovávána na recyklát, který bude využit při následných stavebních pracích. Okolí tak netrpí zbytečnou nákladní dopravou.
region
Zóny v kraji Ve Zlínském kraji nyní existuje několik větších průmyslových zón. Prakticky všechny jsou již plně obsazeny. A to i přesto, že napojení kraje na dálniční síť je zatím velmi špatné. Po dokončení potřebné silniční infrastruktury přitom podle odborníků zájem investorů o Zlínský kraj ještě více vzroste. Z rozvojových ploch v regionu je například plně obsazena zóna Jaktáře, kterou připravila uherskohradišťská radnice, či zóna na východním okraji Zlína. Nouzi o investory nemají ani ve Vsetíně či Valašském Meziříčí. Na vybudování infrastruktury v některých těchto zónách výraznou měrou přispěl prostřednictvím agentury pro podporu podnikání CzechInvest také stát. Menší průmyslové zóny ale budují i obce, například Nivnice. Tamní zóna má rozlohu přes sedm hektarů a je zcela zaplněna. Obec nyní připravuje další pozemky v lokalitě Kluky o rozloze až deset hektarů. Celkem by v nové zóně mohlo podle tamní samosprávy pracovat až 250 lidí. Průmyslová zóna by mohla ještě v letošním roce vzniknout i ve Starém Hrozenkově. V regionu jsou jako rozvojové plochy využívány také chátrající areály někdejších průmyslových gigantů, kde si investoři adaptují starší objekty. Jde například o Průmyslový areál Slavičín, který vzniká na místě bývalých Vlárských strojíren. Podnik kdysi zaměstnával přes 2.500 lidí, po roce 1989 ale ztrácel zákazníky a skončil v konkurzu. V roce 2003 se stala majitelem areálu soukromá společnost. Její spolupráce s radnicí ve Slavičíně vyústila v založení společné firmy, která se o areál stará. Dnes v něm působí přibližně 40 společností. Potřebám velkých investorů ale přestavba starých budov nepostačuje. Pro umístění své investice potřebují rozlehlejší pozemky s kompletní infrastrukturou v dobrém technickém stavu a dopravní napojení na dálniční síť.
Industry Servis ZK, a.s. Strategická průmyslová zóna Holešov Tovární 1268 tel.: 573 396 741 Zhotovitel: HEXXA komunikační agentura, s.r.o. Pekárenská 42 760 01 Zlín tel.: 577 011 538 e-mail:
[email protected] www.hexxa.cz Jaroslav Janečka – editor David Cícha – grafická úprava, zlom Ivo Hercík - fotograf Vychází v nákladu 7.000 kusů Distribuce: Holešov, Třebětice, Přílepy, Zahnašovice, Ludslavice, Martinice, Rymice, Bořenovice, Jankovice NEPRODEJNÉ
Elektronická verze publikace je k dispozici na www.zonaholesov.cz
Výstavba dálniční sítě mohutně postupuje Po léta zanedbávané silniční dopravní napojení Zlínského kraje dozná v blízké budoucnosti výrazného zlepšení. Rozhodující podíl na tom budou mít tři komunikace dálničního typu. Vytvoří plynulé připojení krajského města, ale například také strategické průmyslové zóny v Holešově, na českou dálniční síť. Mělo by se tak stát v roce 2011. V současné době už jsou rozestavěny všechny chybějící úseky dálnice D1 mezi Vrchoslavicemi a Říkovicemi. Poslední rozestavěná část dálnice, což je úsek Kroměříž východ – Říkovice, je dlouhá 11,3 kilometru. Stavba byla zahájena letos v dubnu a její zprovoznění je naplánováno na říjen 2010. Tehdy už budou dokončeny také úseky do Kojetína a do Kroměříže. Pro Zlínský kraj je podstatné, že se tak dálnice D1 dostává až k Hulínu. Severně od Hulína bude velká dálniční křižovatka. Z ní bude možno pokračovat jižním směrem po
rychlostní komunikaci R55 až na obchvat Otrokovic a po něm téměř na okraj katastrálního území krajského města. Od hulínského mimoúrovňového křížení směrem na východ bude pokračovat nová rychlostní komunikace R49 kolem Holešova až k Fryštáku. Po dálničním přivaděči od Fryštáku by měli motoristé dojet ze severní strany až do Zlína. Rychlostní komunikace R55 v úseku Hulín – Skalka bude dlouhá 10,8 kilometru. Její výstavba už byla zahájena 2. července. Předání staveniště se uskutečnilo 27. srpna. Uvedení stavby do provozu se předpokládá v březnu 2011, ukončení celé stavby pak do konce téhož roku. Důležitý úsek rychlostní komunikace Hulín – Fryšták bude dlouhý přibližně 17 kilometru. Předpokládaný termín zprovoznění této stavby je podle internetových stránek Ředitelství silnic a dálnic v říjnu 2011.
Kraj chce zvýšit atraktivitu učebních oborů Zvýšit atraktivitu učebních oborů a zájem absolventů základních škol a jejich rodičů o ně, to je cílem krajského projektu Podpora řemesel v odborném školství. Učni preferovaných stavebních a strojírenských oborů dostávají měsíčně finanční částky, a to podle ročníku buď 300, 400 nebo 500 korun. Kromě toho mohou získat za studium s vyznamenáním ještě jednorázovou odměnu na konci školního roku - po prvním ročníku 1.500 korun, ve druhém ročníku 2.500 korun a ve třetím ročníku dokonce 5.000 korun. V uplynulém školním roce 2007/2008 vynaložil Zlínský kraj na tuto podporu učňů zhruba 700.000 korun. V dalších letech to bude zřejmě až kolem čtyř milionů korun ročně. Aby měl žák nárok na měsíční odměnu, nesmí mít neomluvenou absenci. Důsledkem uskutečňování tohoto projektu je tak i snižování absencí a zlepšování prospěchu učňů.
Ukončený školní rok ukázal, že tato forma podpory učňovského školství má smysl. Jak uvedl náměstek hejtmana Josef Slovák, dlouhodobý pokles zájmu o vzdělávání v podporovaných oborech se podařilo zastavit. Pro nový školní rok se do podporovaných učebních oborů přihlásilo dokonce o polovinu více absolventů základních škol než vloni. Zaměstnavatelé v regionu mají zejména ve stavebních a strojírenských oborech velký zájem o absolventy středního vzdělání s výučním listem. Na trhu práce je jich však v posledních letech nedostatek. Řada pracovních míst tohoto druhu zůstává ve firmách dlouhodobě neobsazena. Bližší podrobnosti o krajem podporovaných učebních oborech a o školách, ve kterých se lze těmto řemeslům vyučit, naleznou zájemci na informačním a vzdělávacím internetovém portále www.zkola.cz.
