Zpravodaj podzim 2002
Summit Země 2002 V Johannesburgu se jednalo o budoucnosti n a š í p l a n e t y.
slovo na úvod
toto úvodní slovo mělo původně vypadat úplně jinak. Chtěl jsem mluvit o nové podobě tištěného média Greenpeace, které právě držíte v ruce, avšak ve světle nedávných událostí souvisejících se srpnovými záplavami mi to nepřipadá příliš podstatné. Z areálu chemického závodu Spolana Neratovice unikly během povodní tisíce tun toxických látek. Do ovzduší se dostaly stovky tun jedovatého chlóru, do Labe pak nejrozmanitější chemikálie včetně kyseliny sírové či karcinogenních dioxinů. Katastrofická vize se stala děsivou realitou, přestože na riziko ekologické havárie upozorňovali aktivisté Greenpeace téměř dva roky a potvrdila ji i studie, kterou si nechala vypracovat samotná Spolana. Velká voda však nevyplavila z areálu chemičky pouze dioxiny, ale také obnažila zarážející nezodpovědnost a aroganci jejího vedení vůči okolním obyvatelům. Svojí neochotou přiznat skutečný stav věcí Spolana rozzlobila téměř celou veřejnost. Naopak Greenpeace a celé ekologické hnutí získalo velkou podporu. Je jen na nás, jak se nám ji podaří využít ku prospěchu společné věci. Závěrem chci poděkovat všem dobrovolníkům, kteří pomáhali či dosud pomáhají při odstraňování následků ničivých záplav. Stejně tak chci poděkovat všem, kteří nám pomáhají měnit věci k lepšímu a obzvláště všem, kteří se podíleli na vzniku našeho nového zpravodaje. Hezký a klidný podzim přeje
Tomáš Tetiva šéfredaktor Zpravodaj časopis pro ochranu přírody a životního prostředí Číslo 3 (podzim), IX. ročník, září 2002 Vydává: Greenpeace Česká republika Adresa redakce: Českomalínská 27, 160 00 Praha 6 tel.: +420-224 319 667, fax: +420-233 332 289 e-mail:
[email protected], www.greenpeace.cz Šéfredaktor: Mgr. Tomáš Tetiva, e-mail:
[email protected] Redakční rada: Ing. Jiří Tutter, Ing. Jan Haverkamp, Václav Vašků, MUDr. Miroslav Šuta, Ing. Zuzana Piknová, Ing. Jimi Dabrundashvili, Václav Folda, Jana Flossmanová, Ing. Jitka Nesrstová, Roman Posolda Grafická úprava: Jan Cholt Tisk: Tiskárna STO PRO Registrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 8168 Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993 Tištěno na 100% recyklovaném papíře
Foto Greenpeace/ Václav Vašků
Milí čtenáři,
Aktivisté Greenpeace varují před "xuxuřicí" z Monsanta TOMÁŠ TETIVA Časné ráno 24. června. Na poli vzrostlé kukuřice poblíž obce Branišovice na Znojemsku se objevují dvě desítky postav v červených overalech se žlutými transparenty v rukou. Skupina mužů a žen omotává celé pole rudobílou páskou. Několik z nich skrývá svou tvář za podivnou bílou maskou s černým symbolem ”X”... Pro nezúčastněného pozorovatele jistě bizarní pohled hraničící se surrealistickou vizí. O co tedy jde? Kukuřičné pole se na chvíli stalo polem bitevním. Nepoužívají se zde přitom žádné konvenční ani jakékoliv jiné zbraně či munice. Jedná se o střet myšlenek, názorů a postojů. Majitelé nadnárodního koncernu Monsanto chtějí vydělat co nejvíce peněz na byznysu s geneticky manipulovaným osivem a plodinami. Tato firma jen v loňském roce vykázala hrubý zisk 2,645 miliard dolarů. V současné době ovládá 91 % světového trhu s GMO a je největším dodavatelem GM osiva na světě a druhou největší osivářskou firmou světa vůbec. Aktivisté Greenpeace nechtějí, aby Monsanto svoje genetické experimenty provádělo ve volné přírodě v sousedství ostatních zemědělců. Pokud se geneticky manipulované rostliny nekontrolovaně rozšíří do okolního světa, může to znamenat nevratné změny v přírodě s dosud neznámými důsledky pro budoucnost. Zcela jistě to pak znamená vážnou hrozbu pro všechny pěstitele bio-produktů, neboť jejich úroda nesmí být geneticky znečištěna. Co se ale stalo v Branišovicích? Tamější pole používá firma Monsanto jako laboratoř svého druhu ve volné přírodě. V letošním roce zde testovala tzv. Bt kukuřicí, která přitom v sousední Rakousku není povolena ani k pokusnému pěstování. Kromě toho je firma Monsanto registrována v České republice jako s.r.o., což znamená, že zodpovídá za škody do výše 100.000 Kč. Další otázkou tedy zůstává, kdo by hradil škody v případě biologické havárie. Mezinárodní tým aktivistů Greenpeace se proto rozhodl k přímé akci s cílem upozornit na kontroverzní podnikání firmy Monsanto a zabránit úniku GMO do okolí. Přestože podle zákona o GMO mělo být pokusné pole Monsanta řádně označeno, cedule upozorňující na pěstování GMO plodin chyběly. Aktivisté Greenpeace proto označili celé pole výstražnou páskou a velkými cedulemi s nápisy "!Pozor! Genetický experiment". Tři dobrovolníci Greenpeace potom začali nasazovat na rozkvétající kukuřici plastikové sáčky, aby zabránili úniku pylu z GMO rostlin do okolí. Jejich práci však překazila policie, která násilím odvlekla aktivisty z pole. Svědomí versus moc. Jak dlouho ještě vydrží příroda nezodpovědné experimenty přímo ve svém lůně?
Výroční zpráva 2001 Milé příznivkyně a příznivci Greenpeace, jako každý rok touto dobou, i letos Vám předkládáme výsledky našeho hospodaření v roce uplynulém. I tentokrát byly všechny účty Greenpeace Česká republika zkontrolovány nezávislou auditorskou firmou BDO. Nudná čísla, řeknete si možná. My ale cítíme odpovědnost ukázat Vám, bez jejichž podpory by naše práce nebyla možná, jak je s Vašimi prostředky nakládáno. Jak už bylo stokrát vyřčeno i napsáno, Greenpeace je jednou z mála neziskových organizací na světě, která nepřijímá žádné dotace od průmyslu ani státu. Někomu se to může zdát nedůležité, ale jak jinak si zachovat nezávislost, jak jinak snadno vyvrátit tvrzení o "lobbyistické skupině podporovaných konkurencí"? Znovu Vám tedy děkujeme. Svojí podporou se symbolicky účastníte všech kampaní, kterým se věnujeme. Jak toxické kampaně, která je nyní asi nejviditelnější kvůli kauze Spolany Neratovice, tak kampaně genetické, klimatické, stejně jako našeho podílu na mezinárodních kampaních za záchranu
velryb a světových pralesů. Kdyby to bylo možné, rádi bychom na tomto místě jmenovitě poděkovali každému z Vás, ale při více než 10 tisících příznivců z celé České republiky by nezbylo žádné místo na další články či fotografie. Nebylo přitom málo těch, kdo nás od počátku varovali, že Greenpeace u nás nikdy nemůže dosáhnout dostatečné podpory, protože pro svou práci nedokáže nadchnout dostatek lidí. Jsme rádi, že se potvrdil opak, a my se díky Vám krůček po krůčku blížíme k dosažení úplné finanční nezávislosti na Greenpeace International. Přejeme Vám všem příjemný podzim a se zvláštním pozdravem pro Jaroslavu Broumovou, Jana Dudka, Richarda Honse, Milana Kindla, Radomíra Otýpku, Jarmilu Průchovou, Jiřího Trexlera a Václava Vilhelma se těšíme na shledanou zase v prosinci.
Vaši Jitka Nesrstová a Vašek Folda oddělení fundraisingu
Koupí propagačních předmětů podpoříte činnost Greenpeace Batikované tričko Bavlněné batikované tričko s krátkým rukávem, modro-bílá kombinace, černé logo Greenpeace (vpředu malé, vzadu velké) Velikosti: M, L, XL Cena: 390 Kč
Webové tričko Bavlněné tričko s krátkým rukávem, zelené, oranžový nápis "www.greenpeace.cz" (vpředu malý, vzadu velký) Velikosti: M, L, XL Cena: 250 Kč
Tričko Natural Tričko z nebělené bavlny s krátkým rukávem, vpředu vyšité logo Greenpeace Velikosti: M, L, XL Cena: 350 Kč
Tričko "NO TIME TO WASTE" Bavlněné tričko s krátkým rukávem, černé, vpředu bílý nápis "NO TIME TO WASTE" Velikosti: M, L, XL Cena: 220 Kč
Taška "GENETIC EXPERIMENT" Nákupní taška z nebělené bavlny, nápis "GENETIC EXPERIMENT" Cena: 100 Kč
Tričko s límečkem
Tričko s obrázkem kosatky
Bavlněné tričko s krátkým ruká- Bavlněné tričko s krátkým rukávem a límečkem, modré, malé vem, šedý melír, vpředu obrázek bílé logo Greenpeace vpředu kosatky a logo Greenpeace Velikosti: M, L, XL Velikosti: M, L, XL Cena: 290 Kč Cena: 230 Kč
Čepice Natural Šestidílná čepice s kšiltem, z nebělené bavlny, vpředu vyšité logo Greenpeace Cena: 270 Kč
Zelená čepice Šestidílná bavlněná čepice s kšiltem, vpředu vyšité bílé logo Greenpeace Cena: 240 Kč
Kalendář Greenpeace pro rok 2003 Nástěnný kalendář s fotografiemi zvířat a krajiny, rozměry 30 x 38 cm, texty v angličtině Cena: 330 Kč
Děkujeme všem, kdo se ozvali na uveřejněnou výzvu ohledně zboží nabízeného v našem obchodě. Zájem nás mile překvapil. Převažovaly žádosti o zařazení triček velikosti S, silná je také poptávka po dárkových předmětech, jako jsou hrníčky, podložky pod myši a podobně. Musíme bohužel přiznat, že nejsme nejlepší obchodníci a na "požadavky trhu" jsme zatím nestihli zareagovat. Můžeme Vám ale slíbit, že v zimním čísle našeho Magazínu se už dočkáte několika novinek.
Zboží můžete zakoupit v naší kanceláři, ale zasíláme jej i na dobírku (v tomto případě připočítáváme cca. 66 Kč na poštovné a balné). Objednat zboží si můžete telefonicky, e-mailem, poštou i faxem. Greenpeace: Českomalínská 27, 160 00 Praha 6, tel. 224 319 667, fax: 233 332 289, e-mail:
[email protected]
Foto Greenpeace/ Pavel Hořejší
Toxické nebezpečí ve Spolaně: osmnáct měsíců práce Greenpeace 5. května 2001: Dvě desítky aktivistů Greenpeace z několika evropských zemí staví před branou neratovické chemičky Spolana symbolickou protipovodňovou hráz. V budovách odstavených provozů a jejich okolí se již několik desítek let nachází stovky tun jedovaté rtuti a zejména extrémně jedovaté dioxiny. Zamořený areál je v havarijním stavu, samotná továrna stojí na břehu Labe přímo v povodňové zóně.
5. května 2001: Podle názorů expertů patří areál továrny mezi nejzamořenější místa na planetě. Greenpeace žádá, aby vedení Spolany zabezpečilo budovy a pozemky s toxickým odpadem a zajistilo jejich následnou dekontaminaci.
Foto Greenpeace/ Lenka Kučerová
Foto Greenpeace/ Václav Vašků
24. ledna 2002: Aktivisté Greenpeace vyměřují s pomocí profesionálního geodeta kótu stoleté vody před branou Spolany. Vedení Spolany riziko vyplavení nebezpečných toxických látek popírá, přestože jejich vlastní studie tuto hrozbu potvrzuje.
6. května 2002: Vylodění aktivistů Greenpeace za pomoci motorových člunů přímo v areálu továrny. Speciální tým odebírá vzorky půdy v záplavové zóně Labe. Výsledky chemické analýzy jsou šokující: vzorky obsahují až stotisíckrát vyšší množství rtuti než je běžné v nezamořených oblastech.
Foto Greenpeace/ Pavel Hořejší
Foto Greenpeace/ Václav Vašků
14. srpna 2002: Aktivisté Greenpeace nabízejí vedení Spolany pomoc při budování protipovodňových hrází. Vedení podniku nabídku Greenpeace odmítá, aktivisté tedy pomáhají při evakuaci obyvatel v Neratovicích a Praze. Rozvodněné Labe nakonec zaplavilo téměř celý provoz Spolany.
Foto Greenpeace / Günter Bartoš
15. srpna 2002: Aktivistům Greenpeace se podařilo vyfotografovat únik chlóru z areálu továrny. K dalšímu vážnému úniku chlóru dochází následující týden. Po několika týdnech Spolana nakonec přiznala únik celkem 3500 tun chemických látek do vzduchu a vody.
Foto Greenpeace/ Václav Vašků
Foto Greenpeace/ Václav Vašků
15. srpna 2002: Vedení Spolany spolu s ministrem životního prostředí popírá zaplavení budov s dioxinovým odpadem. Skutečný stav věcí fotograficky zdokumentují aktivisté Greenpeace z pronajaté helikoptéry. Zprávy o zaplavené Spolaně se objevují v médiích po celém světě.
16. srpna 2002: Aktivisté Greenpeace se pokoušejí na nafukovacích člunech proniknout do areálu továrny kvůli odběru vzorků. Akci Greenpeace znemožní policie a vojsko s odkazem na dosud trvající stav nouze. Vzorky vody se nakonec podaří odebrat následující den.
Foto Greenpeace/ Pavel Hořejší
20. srpna 2002: Kvůli Spolaně přiletěl německý ministr životního prostředí Jürgen Trittin. Zástupci Greenpeace předávají ministrovi videomateriál a fotografie zaplaveného areálu. 27. srpna 2002: Aktivisté Greenpeace upozorňují před budovou Svazu chemického průmyslu na nezodpovědné chování velkých korporací. Na seznamu původců nejFoto Greenpeace/ Tomáš Tetiva vážnějších průmyslových havárií je i Spolana. Grenpeace žádá, aby SCHP odebral Spolaně značku “Responsible care” (zodpovědná péče).
V současné době se Spolana Neratovice stala synonymem nezodpovědného chování průmyslové firmy vůči zdraví lidí a životnímu prostředí. Problémy s úniky chemikálií v souvislosti s povodněmi nyní prošetřuje policie. Greenpeace i nadále požaduje důsledné zabezpečení toxicky zamořených budov a pozemků a jejich konečnou dekontaminaci.
Foto Greenpeace/ Václav Vašků
Foto Falk Heller Foto Greenpeace/ Davison
Obří transparent o velikosti 5000 m 2 s nápisem „Esso, Shell, BP způsobují klimatické změny“ rozvinulo 70 aktivistů Greenpeace na tajícím ledovci Pasterze v Alpách.
Foto Greenpeace/ Unanongrak
Příznivci Greenpeace se solárními fotovoltaickými panely požadují ústup od fosilních paliv a čistou energii z obnovitelných zdrojů v thajském Bangkoku.
Foto Greenpeace/ Marcio Pena
Horkovzdušný balón Greenpeace s nápisem "Zastavte globálglobální oteplování!" nad tepelnou elektrárnou Mae Moh v Lampangu, Thajsko.
Kdo je zodpovědný za selhání summitu Rio +10? Aktivisté Greenpeace pověsili obří transparent s touto otázkou na ramena sochy Krista Vykupitele v Rio de Janeiro.
Zastavit válku proti naší planetě VÁCLAV VAŠKŮ Teplota planety stoupá. Klimatický chaos vzrůstá. Ledovce tají. Ryby v oceánech mizí. Pralesy jsou káceny tempem, které bere dech. Toxické látky pronikají do potravního řetězce. Zdá se, že proti planetě Zemi se vede globální válka, jejímiž hlavními obětmi jsou příroda a lidé. A přesto se o této válce jen zřídka referuje ve večerních zprávách.
Žijeme na dluh Nadměrná spotřeba lidstva dosáhla úrovně, která překračuje možnosti pozemských zdrojů. Konstatuje to zpráva Americké akademie věd, kterou koncem června zveřejnil časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (www.pnas.org). "Naše výpočty ukazují, že od 80. let lidstvo svými požadavky na spotřebu zdrojů překračuje regenerativní kapacitu biosféry," uvádí Mathis Wackernagel, jeden z autorů studie, která analyzuje poměr mezi lidskou spotřebou a kapacitou planety. Zatímco ještě v roce 1961 lidstvo využívalo kapacitu biosféry na 70 procent, v roce 1991 spotřebovávalo již 120 procent. Na obnovu všech zdrojů, které spotřebujeme během jednoho roku, potřebuje nyní Země více než čtrnáct měsíců. Jinými slovy, již nyní žijeme na dluh. Chováme se tak, jako bychom měli k dispozici 1,2 planety. Vědci varují, že budou-li současné trendy pokračovat, povede to k postupnému kolapsu.
Varovné signály Propast se prohlubuje Vlády vyspělých zemí sice ujišťují, že pro záchranu planety dělají vše, co je v jejich silách. Ve skutečnosti však nade všechno ostatní upřednostňují ekonomický růst, často na úkor destrukce životního prostředí ve třetím světě. Propast mezi bohatým Severem a chudým Jihem se tak neustále zvětšuje. Miliardy lidí už dnes nemají přístup k tak základním lidským potřebám, jako je nezávadná pitná voda. Ve stejný okamžik však lidé v bohatých zemích podléhají slabomyslné doktríně vnucované reklamou, že jediným cílem našeho života je zvyšovat materiální spotřebu. Jestliže se tyto vzorce nepodaří změnit, bude destrukce naší planety probíhat stále rychleji. Na přelomu srpna a září se sešli představitelé téměř dvou stovek států na Summitu Země v africkém Johannesburgu, aby společně jednali, jak válku proti planetě zastavit. Avšak lobbisté mnoha nadnárodních korporací, ropné společnosti a arabské země vyvážející ropu se usilovně snažili jakékoliv účinné kroky této konference zablokovat.
V roce 1992 svolalo valné shromáždění OSN do brazilského Rio de Janeiro první Konferenci o životním prostředí a rozvoji (tzv. Summit Země), jež se stala vůbec největším setkáním mocných v celé lidské historii. Hlavy států zde odsouhlasily globální akční plán přechodu k trvale udržitelnému rozvoji - tj. takovému rozvoji, jenž by neomezil práva budoucích generací uspokojit jejich potřeby a zajistil ekologickou stabilitu a sociální a ekonomickou spravedlnost. Tento plán se jmenuje Agenda 21. V Riu byly také položeny základy ke globálním úmluvám o životním prostředí, především Rámcové úmluvě o změnách klimatu (známé jako Kjótský protokol) a Úmluvě o biologické rozmanitosti. Letošní Summit Země 2 v jihoafrickém Johannesburgu měl bilancovat, zda se ekologické problémy v uplynulých deseti letech podařilo zmírnit, nebo zda destrukce planety pokračuje. Podívejme se, jaká jsou oficiální fakta nasbíraná mnoha vědeckými institucemi. Prakticky ve všech sledovaných oblastech se životní prostředí zhoršuje. Postupující klimatické změny jsou provázeny stále častějšími přírodními katastrofami, jako jsou například
katastrofická sucha nebo záplavy. Pralesy ubývají větším tempem než dříve a už brzy přijdeme o některé unikátní živočišné druhy, jako jsou například gorily. Stále více lidí trpí nedostatkem kvalitní pitné vody. Eroze úrodné půdy a rozšiřování pouští se zrychlují. Jednotlivé druhy rostlin i živočichů vymírají stále rychleji. Oceány jsou čím dál špinavější a populace ryb se hroutí díky nadměrnému rybolovu. Navzdory mezinárodním snahám se nebezpečné toxické látky šíří na obrovské vzdálenosti a zamořily už i tak vzdálené oblasti, jako jsou Arktida a Antarktida.
Ropné společnosti radí, jak chránit klima Deset let po konferenci v Riu vychází najevo, že bohaté země ponechaly Třetí svět bez pomoci, zatímco bohatý Sever neustále stupňuje svůj plýtvavý konzum. Celých 1,2 miliardy lidí na naší planetě nyní žije pod hranicí bídy s příjmem pod jeden dolar na den. OSN odhaduje, že aby mohli ti nejubožejší dosáhnout na zdroje nutné pro jejich rozvoj, musela by bohatá část světa omezit své plýtvání. Ale to samozřejmě nikdo z bohatých zemí nechce ani slyšet. Hlavní roli v jednáních o globálních problémech se nyní snaží převzít nadnárodní korporace. Znečišťující průmysl si totiž velice brzy uvědomil, že pokud budou přijata globální ekologická pravidla, ohrozí to jeho zisky. Za posledních 10 let se zejména velké chemické a ropné společnosti přizpůsobily nové situaci a v některých klíčových mezinárodních jednáních si dokonce koupily vlády a prezidenty těch nejmocnějších zemí. Není žádným tajemstvím, že Bushovu zahraniční politiku k ochraně klimatu dnes diktuje ropná společnost Esso/Exxon.
a to alespoň tam, "kde je to ještě možné". Drtivá většina zemí též uznala naléhavost nebezpečí spojených s globálním oteplováním a klimatickými změnami. Dokonce i Rusko, Kanada a Austrálie - státy doposud blokující klimatická jednání - naznačily, že jsou připraveny ratifikovat Kjótský protokol. Spojené státy (nepočítáme-li arabské země vyvážející ropu) tak zůstaly jedinou zemí, která tento mezinárodní závazek odmítá. Avšak tento dílčí úspěch je zároveň i největší prohrou celého Summitu. Co se týče boje s globálním oteplováním, odsouhlasily vlády plán plný kompromisů, který neobsahuje skoro žádné konkrétní závazky. Díky zuřivému odporu USA tak stále neexistují žádné cíle ani časový plán pro nutný ústup od fosilních paliv (uhlí, ropa zemní plyn) a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Neudělalo se nic ani ke snížení sebevražedných dotací do průmyslu fosilních paliv, který si v globálním energetickém sektoru i nadále udržuje svoji dominanci.
Čistá energie pro 2 miliardy Greenpeace tvrdě tlačí, aby "Akční plán" na zmírnění chudoby obsahoval více akcí a méně slov. Nyní Greenpeace spolupracuje s dalšími organizacemi na zahájení celosvětové kampaně s názvem "Choose positive energy" (Vyber si pozitivní energii), která by měla opatřit obnovitelné zdroje energie dvěma miliardám nejchudších lidí, kteří doposud nemají přístup k elektřině a energetickým službám. Tento projekt by mohl nastartovat revoluci čistých obnovitelných zdrojů, jež by pomohla řešit problémy klimatických změn.
Podaří se válku proti planetě zastavit? Přinesl Summit v Johannesburgu konkrétní hmatatelné výsledky, nebo jen další bezzubé deklarace? V některých pasážích tzv. Akčního plánu se skutečně podařilo dosáhnout mírného pokroku. Mezinárodní společenství přijalo závazek snížit počet lidí bez přístupu k pitné vodě a sanitárním zařízením o polovinu do roku 2015. Ke stejnému datu by měly být také obnoveny hroutící se populace lovných ryb ve světových oceánech,
Další informace na internetu: http://www.greenpeace.cz/earthsummit/ http://archive.greenpeace.org/earthsummit/ http://www.choose-positive-energy.org/ http://www.stopesso.org/
Foto Greenpeace/ Daniel Beltra
