ZPRAVODAJ MěN MěN v LTM
ROČNÍK 2, ČÍSLO 3
ČTVRTLETNÍK PRO INTERNÍ POTŘEBY ZAMĚSTNANCŮ
ZÁŘÍ 2009
SLOVO ŘEDITELE Vážené kolegyně, vážení kolegové, končí léto a doba prázdnin, téměř všichni máme za sebou dovolenou, během níž jsme načerpali potřebné síly. Začátek školního roku doprovázený zmatky kolem předčasných voleb a pokračující hospodářská krize v nás nesmí vzbudit pocity zmaru a odradit nás od kvalitně odváděné práce, jenž prostřednictvím spokojenosti pacientů a úhrad od zdravotních pojišťoven vytváří pro nás všechny jistotu a stabilitu přežití v bouřlivém okolním prostředí. Přeji Vám klidný podzim roku 2009.
MUDr. Leoš Vysoudil
Hospodářský výsledek nemocnice zůstává i přes ekonomickou krizi kladný Městská nemocnice v Litoměřicích dosáhla v prvním pololetí roku 2009 kladného výsledku hospodaření, konkrétně na úrovni částky + 10,572 mil. Kč, což lze podle náměstka pro ekonomiku a provoz a zástupce ředitele ing. Vladimíra Kestřánka hodnotit pozitivně. „Nicméně je však nutno zmínit, že v uvedeném výsledku hospodaření jsou ve výnosové části zahrnuty jednorázové příjmy z prodeje bytů zaměstnancům nemocnice, což za první popoletí letošního roku představuje sumu ve výši více než 5 mil. Kč. Po dokončení další etapy prodeje bytů ve druhém pololetí lze odhadovat, že celkové příjmy z jejich prodeje dosáhnou výše cca 8 mil. Kč,“ doplnil informaci ekonomický náměstek a dodal, že prostředky z prodeje
bytů budou použity do investičního fondu, a to buď na krytí spoluúčastí případně získaných dotací z fondů EU, nebo na další rozvoj nemocnice a to zejména s ohledem na zvyšující se opotřebení jak stavebních, technických a přístrojových částí nemocnice. Nemalým úkolem v průběhu I. pololetí letošního roku bylo i vytvoření rezervy nemocnice na krytí dopadů vládou ČR stanovených úprav mzdových prostředků. „Jen pro ilustraci, všechny tři zákonné úpravy mzdových prostředků způsobí v naší nemocnici v letošním roce absolutní nárůst mzdových prostředků ve výši cca 10 mil. Kč a analogicky v roce 2010 celkem ve výši cca 20 mil. Kč,“ nastínil ekonomický náměstek vývoj pro další rok a dále vy-
PLATY JSME ZVEDLI JAKO JEDINÍ V CELÉM ÚSTECKÉM KRAJI V letošním roce dle nařízení vlády proběhlo několik platových úprav. Od dubna dostali cca 3,5 % přidáno všichni nezdravotníci, od června se zvýšili platy o cca 3,5 % všem zaměstnancům a od července si o dalších cca 3,5 % přilepšili jen zdravotníci. Celkově tedy zaměstnanci dostali přidáno v letošním roce o cca 7%, ve finančním vyjádření měsíčně od 200 do 3000,- Kč dle profese a zařazení. Městská nemocnice v Litoměřicích tak bude muset do konce roku vynaložit na osobní náklady za zaměstnance o 10 miliónů více, než plánovala. Zdravotní pojišťovny po tlaku Ministerstva zdravotnictví ČR přislíbily pro letošní rok částku necelých 4 miliónů Kč, zbývajících 6 mil. Kč bude muset najít nemocnice ve vlastních zdrojích. Otázkou zůstává,
z čeho nemocnice pokryje letošní navýšení v příštím roce, kdy budeme potřebovat 20 mil. Kč a zdravotní pojišťovny o kompenzacích vládního nařízení v příštím roce vůbec neuvažují. V rámci Ústeckého kraje jsme jedinou nemocnicí, kde došlo k plošnému přidání všem kategoriím zaměstnanců. Přestože pro vedení nemocnice není lehký úkol splnit požadavek zřizovatele na vyrovnané hospodaření a zároveň nařízení vlády k navýšení platů, pro letošní rok se nám to podařilo, a to bez propouštění, drastického šetření a omezení provozu oddělení. Byl bych rád, kdyby si zaměstnanci tuto skutečnost uvědomili, neboť příští rok tomu tak být nemusí. (lv)
světlil, že tyto nárůsty sice budou částečně kompenzovány navýšením plateb od zdravotních pojišťoven a úsporou na odvodech sociálního pojištění, nicméně výše této kompenzace se předpokládá v roce 2010 cca na úrovni 7 mil. Kč, což představuje při celkovém nárůstu mzdových nákladů pro příští rok zhruba třetinu potřebné částky. Zbývající část prostředků si musí nemocnice vytvořit úsporami a vlastní činností. „Přijatá opatření na II. pololetí letošního roku by měla zajistit, aby k 31.12.2009 hospodářský výsledek nemocnice osciloval kolem schválené výše, tedy úrovně + 3 miliónů Kč,“ uzavřel debatu na téma hospodaření ing. Kestřánek. (vk, nk) Pokračování na straně 3
Uvnitř tohoto vydání: Novinky z nemocnice
2
Návštěva v DSP Skalice
3
Vzpomínka na MUDr. Rambouska
4
Kdo je kdo
5
Odborné téma
6
Dobrovolníci v naší 7 nemocnici—rozhovor Zábava
8
Strana 2
září 2009
ZPRAVODAJ MĚN LTM
NOVÁ STROJOVNA CHLAZENÍ MÁ ZA SEBOU PRVNÍ ČTYŘI MĚSÍCE PROVOZU Již přibližně čtyři měsíce funguje v naší nemocnici rekonstruovaná strojovna chlazení, v níž došlo k náhradě původní třicet let staré a technicky zastaralé technologie. „Původní strojovna chlazení byla naddimenzovaná, protože areál nemocnice byl plánován větší,“ uvedl do problému referent oddělení rozvoje Ing. Josef Prchlík a dodal, že původní zařízení sestávalo ze tří chladících kompresorů. Na jednom z nich byl v roce 1996 proveden tzv. retrofit, kde hlavním důvodem byl přechod na jiný (zákonem požadovaný) typ chladiva. Tento kompresor byl poté jediným, který sloužil pro celý areál nemocnice. „I po retrofitu byl tento kompresor zastaralý, měl omezený výkon, byl špatně regulovatelný, jeho provoz byl energeticky náročný a dále s požadavkem na
trvalou obsluhu“ vyjmenoval Ing. Prchlík hlavní nedostatky a tudíž i důvody, proč bylo nutné přistoupit k celkové rekonstrukci strojovny chlazení. Ta sestávala z toho, že dva úplně původní chladící kompresory a jejich příslušenství byly demontovány a místo nich byl ve druhé fázi rekonstrukce instalován nový chladící kompresor, nová chladící věž, úpravna věžové vody, expanzní a doplňovací zařízení a nová oběhová čerpadla. Hlavními výhodami nově nainstalované technologie jsou přibližně o třetinu nižší spotřeba elektrické energie, dobrá regulace výkonu v šesti stupních a dále se jedná o plně automatické zařízení dálkově ovládané z dispečinku nemocnice, jen s nutností občasného dozoru. Navíc je možné, že v extrémních podmínkách mohou oba
V TĚCHTO DNECH ZAČÍNAJÍ JEDNÁNÍ O KOLEKTIVNÍ SMLOUVĚ V těchto dnech začínají jedná- navrhnou změny. Tyto návrhy jsou ní o nové kolektivní smlouvě, která bude platit pro příští rok. Východiskem pro tato jednání je původní kolektivní smlouva, která platí až do podepsání nové. Jednání o nové podobě pro další rok bývají poměrně dlouhá. Nejdříve se sejdou odboráři a
poté předloženy vedení nemocnice. Nová smlouva je podepsána až poté, co obě strany dosáhnout konsenzu. Podle informací paní Evy Radimské z odborů dochází k podpisu nové kolektivní smlouvy většinou až v březnu následujícího roku. (nk)
stroje, starý po retrofitu i tento nový, běžet v souběhu a navýšit tak výkon celé strojovny až na cca 1 MW chladícího výkonu. „Kdyby se staré zařízení rozbilo, tak se nedalo chladit. Teď ale máme zálohu a v případě potřeby lze starý chladící kompresor samostatně spustit,“ uzavřel svůj výklad Ing. Prchlík. Příprava tohoto technicky velmi náročného projektu trvala více než rok. Realizace celé rekonstrukce probíhala od března do června letošního roku a vyžádala si celkovou investici ve výši cca 6,5 miliónů korun. Od předání do trvalého provozu začátkem června 2009 se při provozu nové strojovny chlazení neobjevily žádné závažné nedostatky, a to ani v horkých letních dnech. (nk)
OD ŘÍJNA SE VEDENÍ VÍCE OTEVŘE ZAMĚSTNANCŮM Od 1. října 2009 si, kromě již vyhrazených dní pro vedoucí pracovníky, vedení Městské nemocnice v Litoměřicích navíc vyhradilo každé první pondělí v měsíci v době od 13.00 do 14.00 hodin pevnou dobu, kdy bude k dispozici zaměstnancům nemocnice. Kdokoli ze zaměstnanců, kdo chce s ředitelem nemocnice či s některým z jeho tří náměstků hovořit o svých pracovních záležitostech, se může na příslušné termíny objednat na sekretariátu ředitele (linka 375). K tomuto kroku se přistoupilo v zájmu zlepšení komunikace vedení nemocnice a zaměstnanců. (nk)
Letos bude na výběr ze dvou druhů vitaminů
OČKOVÁNÍ PROTI CHŘIPCE LETOS S ODMĚNOU
Novinkou pro zaměstnance Městské nemocnice v Litoměřicích bude letos možnost výběru ze dvou druhů vitaminů, které jsou zaměstnancům zdarma každoročně vydávány ve spolupráci s odbory. Zatímco v minulých letech byl nabízen stejný preparát pro všechny, letos je možnost výběru ze dvou druhů. Podle informací Mgr. Evy Holubové, vedoucí lékárny, je možnost vybrat si buď mezi multivitaminem a Celaskonem, který bude ale vydáván v počtu dvou balení, aby byla zachována stejná hodnota obou preparátů. Důležitou informací je, že nakoupeno bylo stejné množství obou přípravků. To znamená, že kdo dřív přijde, ten si může vybrat.
Zvláštní odměna v hodnotě 500 Kč čeká na všechny zaměstnance naší nemocnice, kteří se do 30. října 2009 nechají očkovat proti chřipce. Odměna bude připočtena k listopadové výplatě. „K tomuto kroku se přistoupilo proto, že loni byl o očkování proti chřipce poměrně malý zájem. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel platí prvních 14 dní pracovní neschopnosti, je pro nemocnici ekonomicky výhodné, aby bylo co nejvíce zaměstnanců očkovaných a odolali tím pádem v co největší míře chřipkovým epidemiím,“ vysvětlil krok nemocnice ředitel MUDr. Leoš Vysoudil. Podle informací paní Evy Radimské z odborové organizace platí možnost bezplatné vakcíny proti chřipce i pro důchodce, kteří si platí udržovací odborářské příspěvky. Vakcíny proti chřipce jsou podle vyjádření vedoucí lékárny Mgr. Evy Holubové už na skladě a budou vydávány proti podpisu v lékárně. Zájemci o očkování se musí co nejdříve hlásit u svého nadřízeného, který zpracuje pro lékárnu potřebný seznam. Proti chřipce je třeba nechat se očkovat co nejdříve, aby si tělo včas vytvořilo potřebné protilátky. (nk)
Podmínkou pro vydání vitaminu je, že daná osoba musí být k 30.9.2009 minimálně rok zaměstnancem nemocnice a musí zde být zaměstnána minimálně na poloviční úvazek. Výdej preparátů probíhá přímo v lékárně proti podpisu, zahájen bude od října. Protože od října bude rovněž probíhat druhé komplexní dotazníkové šetření mezi zaměstnanci této nemocnice, budou spolu s vitaminy distribuovány i dotazníky pro zaměstnance. Více informací k tomuto šetření najdete na poslední straně Zpravodaje. Pracovníci lékárny žádají všechny zaměstnance, aby si pro vitaminy chodili odpoledne, kdy do lékárny nechodí již tolik zákazníků. (nk)
Strana 3
září 2009
ROČNÍK 2, ČÍSLO 3
PORODNICE SE PO DVANÁCTI LETECH NA DVA TÝDNY UZAVŘE
V KRÁTKOSTI
Po dvanácti letech bude v první polovině října, a to přesně v době od 29.9. – 12. 10. 2009, v Městské nemocnici v Litoměřicích uzavřena porodnice a novorozenecké oddělení. „Po celou tuto dobu jsme totiž zvládali malovat porodnici a novorozenecké oddělení za provozu,“ uvedl do problematiky ředitel nemocnice MUDr. Leoš Vysoudil a dodal, že o těchto změnách byli včas informováni gynekologové z Litoměřic a okolí, aby na uzavření porodnice upozornili všechny rodičky. Ty budou směřovány do porodnic v okolí, především do Ústí nad Labem a Roudnice nad Labem.
K 31.12. 2009 má výpověď z pronájmu novinový stánek ve vstupní hale vedle lékárny a bufet před nemocnicí. Namísto bufetu bude zčásti květinářství a zčásti zde vznikne místnost pro ukládání drahých kol. Tato místnost bude hlídána kamerou a parkování kol zde bude zpoplatněno. (nk)
Pokud by však bylo jasné, že rodička není schopná převozu do jiného zdravotnického zařízení, bude moci samozřejmě porodit v této nemocnici. „Gynekologická část zůstává otevřena,“ doplnil informaci ředitel nemocnice a vyjmenoval, co se za dobu uzavření porodnice a novorozeneckého oddělení změní. Kromě výmalby bude na novorozeneckém oddělení položeno nové lino, budou udělány nové podhledy a oddělení bude kompletně vybaveno novým nábytkem. „Chceme to tu novopečeným maminkám co nejvíce zpříjemnit,“ uzavřel ředitel. (nk)
Hospodářský výsledek nemocnice zůstává i přes krizi kladný Pokračování ze strany 1 Rozpočet pro rok 2009 (v tis. Kč)
Skutečnost (v tis. Kč)
Náklady Spotřebované nákupy
162 800
90 858
Služby Osobní náklady Daně a poplatky Ostatní náklady Odpisy Náklady celkem
55 700 297 000 700 6 100 22 300 544 600
30 883 144 392 393 2 453 9 443 278 422
Výnosy Tržby za vlastní výkony
542 100 2 500
283 362 241
Ostatní výnosy Výnosy celkem Hospodářský výsledek
3 000 547 600 3 000
5 392 288 995 10 572
Dne 23.7.2009 proběhlo v zasedací místnosti na ředitelství slavnostní předání certifikátu systému řízení dle normy ISO 9001:2008 pro oblast technicko-provozních a obchodně-ekonomických služeb nemocnice. Ředitel Městské nemocnice v Litoměřicích MUDr. Leoš Vysoudil převzal certifikát kvality z rukou Tomáše Urbana, výkonného ředitele certifikující společnosti DET NORSKE VERITAS pro ČR a SR. (nk) FOTO: M. Uhlík
Návštěvou v DSP Skalice byla zahájena spolupráce s Centrem sociální pomoci 19. června tohoto roku někteří nelékařští zdravotničtí pracovníci navštívili Domov sociální pomoci ve Skalici (DSP). Začala tak užší spolupráce mezi Městskou nemocnicí v Litoměřicích a Centrem sociální pomoci v Litoměřicích (CSP), jejímž cílem je bližší vzájemné poznání obou zařízení, klientů a práce zaměstnanců. Programem dopolední návštěvy byla prohlídka domova. Prohlédli jsme si jednotlivá oddělení, dílnu, místnost pro muzikoterapii a snoezelen (místnost pro poslech meditační hudby). Setkali jsme se jak s imobilními uživateli, kteří vyžadují plnou péči svých pečovatelů, tak i s uživateli, kteří jsou ve většině úkonů samostatní. Při prohlídce nám uživatelé DSP Skalice Součástí programu v DSP Skalice byla i připravili kulturní program. Vystoupila skuukázka vystoupení uživatelů domova. pina SHIVA (její ukázku muzikoterapie jsme FOTO: Mgr Filípková viděli i na dubnové konferenci pro nelékaře
na Kolibě), taneční soubor ORIENT a poslechli jsme si písničky od známé hudební skupiny VEGA. Na závěr jsme si prohlédli výrobky vytvořené uživateli, přijali pozvání k pohoštění a vyslechli básně jednoho z klientů, pana Václava. Návštěvou v DSP Skalice jsme navázali spolupráci, která nám umožňuje lépe porozumět potřebám klientů, kteří jsou často našimi pacienty. Za pestrý program patří vedoucí oddělení zdravotní péče CSP Monice Neumannové, vedoucí DSP Skalice Mgr. Haně Vitáskové a všem zaměstnancům a klientům tohoto domova dík. V dalším čísle Zpravodaje přineseme informace o návštěvě dalšího ze zařízení CSP. V navázané spolupráci hodláme v budoucnu určitě pokračovat. (Mgr. Dagmar Filípková)
Strana 4
září 2009
ZPRAVODAJ MĚN LTM
** VZ POM ÍN KA N A PAN A PRI M ÁŘE RAM B OU SK A ** V neděli 26.července 2009, ve věku nedožitých 60 let podlehl závažnému onemocnění primář dětského oddělení MUDr. Vladimír Rambousek, který stál v jeho čele od roku 1995. Během svého působení v nemocnici se svým mimořádně lidským a charismatickým přístupem k dětským pacientům nezapomenutelně zapsal do podvědomí nejen jejich rodičů, ale i kolegů lékařů, zdravotních sester a svých přátel. (lv) Rádi bychom na stránkách Zpravodaje věnovali panu primáři vzpomínku a připomněli tak jeho osobnost. O několik slov o tom, jaký byl a co pro své okolí znamenal, jsme požádali jeho blízké spolupracovníky. (nk)
S dětmi si podával ruce Pan primář Vladimír Rambousek odešel do míst, odkud není cesty k návratu. Vzpomínky na něj však budou v našich myslích stále živé. Byl to člověk s vlídnou tváří a pomocnou rukou. Vždy dokázal potěšit, pohladit ale i pomoci jak těm malým dětským pacientům, tak i svým kolegům - lékařům, sestřičkám, všem lidem, kteří se na něj obrátili pro pomoc. Při setkání s pacientem, podal nejdříve ruku tomu malému človíčkovi, představil se mu, řekl mu na uklidnění několik slov a pak se věnoval rodičům. S velikou úctou si vážil práce celého kolektivu, od pomocnic až po lékaře, nikdy nebyl velký kritik, naopak, vždy se snažil vyzdvihnout to dobré. Velice dobře znal naše chyby, slabosti, bolístka, jak na těle, tak i na duši. Nikdy toho nezneužil, naopak, vždy, jak mohl, snažil se pomoci, dokázal lidem naslouchat a upevňovat jejich sebevědomí. Byly chvíle, kdy jako primář oddělení musel řešit nepříjemné situace, při kterých se on sám styděl za to, že vůbec něco takového musí řešit. Jeho skromnost byla nekonečná, zrovna tak nekonečná byla i jeho schopnost obdarovat druhé utěšujícími a vřelými slovy. Neznal slovo lenost, byl
neustále ve spěchu, jeho rozevlátý plášť při jeho rychlé chůzi na oddělení máme všichni dobře v paměti, stejně tak jeho oslovení spolupracovníků křestním jménem. Nikdy nezapomněl na narozeniny a svátky svých spolupracovníků. Pro nás byl nejcennější dárek stisk jeho ruky a upřímné blahopřání, někdy přidal i úsměvný, vlastní rukou namalovaný obrázek, který vystihl s přesností to, co chtěl říci. Radoval se z každého, byť jen i lehkého, úsměvu na dětské tvářičce, měl rád veselí u svých spolupracovníků, sám se dokázal radovat z maličkostí. Těšil se na společná setkání celého dětského oddělení, kde vždy svými vtipnými frázemi a historkami dokázal všechny rozesmát. Jeho nemoc přišla nečekaně, všichni jsme mu drželi palce a věřili v jeho uzdravení. Dne 30. září 2009 by se dožil 60 ti let. Neexistují v mém slovníku slova, která by vystihla, jak nám všem chybí a jak je nám všem líto, že tu není s námi. Za celý kolektiv dětského oddělení při MěN v Litoměřicích Božena Haufová
Všichni jsme si ho vážili Do role primáře nastoupil pan MUDr. Vladimír Rambousek 1.12.1995 na dětské oddělení v Litoměřicích po dvaceti letech práce na Dětské klinice v Praze Motole, kde pracoval jako pediatr, nefrolog, lékař transplantační jednotky, jako učitel, vedoucí lékař. V Litoměřicích našel nové i staronové kolegy, kolektiv sestřiček, ostatní pracovníky. V novém primáři jsme brzy objevili vynikajícího odborníka, slušného, citlivého a chápajícího člověka. Svým chováním, příkladem, pracovitostí, erudicí vychovával mladší lékaře, nás všechny. Nezapomínal na sestřičky, velice si jejich náročné práce vážil. Při péči o svěřené děti na dětském lůžkovém oddělení, novorozeneckém oddělení i v nefrologické ambulanci byl vyhledávaným odborníkem, konzultantem, kamarádem. Ke spolupráci si snadno získával pacienty, našel si čas i na jejich rodiče. Ti měli k panu primáři velkou důvěru. Všichni jsme si ho velice vážili také pro charakterové vlastnosti, smysl pro spravedlnost. Byl „několikrát“ člověkem, hovořil německy, italsky, anglicky, rusky. Překládal odbornou literaturu. Držel krok
s novinkami v medicíně, zaváděl moderní poznatky a metody do péče o děti a dorost. Pracoviště dětského a novorozeneckého oddělení pod jeho vedením získala kredit vysoké odborné úrovně. Intenzívně prožíval osudy rodin nemocných dětí, měl na mysli především jejich blaho. Pomáhal každému, kdo potřeboval. Těšilo ho a podporoval zdravé ovzduší v pracovních kolektivech. Hledal řešení problémů rozumnou cestou, reálnými argumenty. Neměl rád konflikty. Stále studoval, nejen obory medicínské. Uměl zodpovědět otázky z mnoha oblastí lidského konání. Nepoužíval kalkulačku. Necestoval mnoho, přesto znal svět. Zajímal se o kulturu a umění, architekturu, rád a hezky maloval. Takového jsme pana primáře poznali, chybí nám všem, i našim dětem a rodičům. To, že se budeme snažit pokračovat v jeho mnohdy nadstandardní práci, kterou nás po 14 let učil, jsme mu, bohužel, nestačili říct. Máme ho ve svých srdcích. S úctou M. Ženklová Pokud si chcete prohlédnout některé obrázky MUDr. Rambouska, najdete je na: http://old.e-moce.cz/2006/ galerie/0063_rambousek/ malba.php (nk)
Stanovisko ředitele k vyvěšování černého praporu na budově nemocnice — reakce na kritiku Během prázdnin jsem byl některými zaměstnanci kritizován za svůj zamítavý postoj k vyvěšení černého praporu před nemocnicí, a proto jsem se rozhodl své stanovisko vysvětlit v tomto článku. Městská nemocnice v Litoměřicích fyzicky zaměstnává více jak 1000 obyvatel Litoměřic a okolí a patří tak k největším zaměstnavatelům v regionu. Rovněž počet bývalých zaměstnanců, jenž odešli do důchodu či k jinému zaměstnavateli, je velký. To statisticky vytváří téměř jistotu, že každý měsíc obdrží vedení nemocnice oznámení o úmrtí svého bývalého či současného zaměstnance. Pokud bych při každém tomto oznámení nechal vyvěsit černý prapor, vlál by zde téměř nepřetržitě. Nemocnice je však zdravotnickým zařízením, do kterého přicházejí pacienti s přáním se uzdravit a nedílnou součástí léčby je i vliv
prostředí na psychiku nemocného. Pokud by pacienty či jejich příbuzné vítal černý prapor, tato podmínka není splněna. A to se významněji nerozepisuji o případných komentářích typu: „ Jak mě tady mohou uzdravit, když tady neumí vyléčit ani své zaměstnance“. Ztráta naší kolegyně nebo kolegy je vždy smutným okamžikem. Nemocnice vyjadřuje svou úctu k zesnulým zaměstnancům několika způsoby – od odeslání kondolence pozůstalým, přes kytici či věnec na pohřbu, popř. osobní účastí na pohřbu. Dále vystavením úmrtního oznámení ve vstupní hale nemocnice či nekrology v tisku a webových stránkách nemocnice. Věřím, že jsem Vám poskytl dostatečné důvody k mému stanovisku, nebráním se však přijmout i Vaše podněty pro a proti. MUDr. Leoš Vysoudil, ředitel
Strana 5
září 2009
ROČNÍK 2, ČÍSLO 2
PŘE D S TAVU J EME VÁM ** K D O J E KD O ** PŘED S TAVU J EM E VÁM V dalším díle našeho pravidelného seriálu o osobnostech v naší nemocnici oslovil MUDr. Zoran Nerandžič primáře MUDr. Karla Pacholíka a MUDr. Vladislava Procházku a vrchní sestry Bc. Miroslavu Ikoniakovou a Jiřinu Horákovou. MUDr. Karel Pacholík primář chirurgického oddělení
MUDr. Vladislav Procházka primář ortopedického oddělení
Jak jste se dostal k medicíně? Byla to souhra okolností. Jednak pocházím „vzdáleně“ z lékařské rodiny, děda byl lékař, strýc i teta byli lékaři. Dalším impulsem pro byla smrt babičky po operaci. Umřela, dle slov ošetřujícího lékaře, po banální operaci žlučníku na pooperační pneumonii. Chvíli jsem se ještě rozhodoval mezi technikou na stavební fakultě, protože tatínek je stavař a rýsovací prkno bylo součástí domácnosti, ale nakonec zvítězila medicína. Chirurgie mne přitahovala pro spojení duševní a tvůrčí práce, kde je patrný okamžitý efekt, i když dnes vím, že tomu tak ve většině případů není. Jaké máte největší problémy na chirurgii? Především mi chybí lékaři a sestry. Je to ale celostátní problém. I při minimálním, či menším než minimálním, počtu pracovníků oddělení dobře funguje včetně poraden stomické, cévní, traumatologické a koloproktologické, kýlní a nyní i bariatrické. Za to všem patří dík. Jaké máte zájmy? Kromě dětí a manželky, když zbyde po práci ještě volný čas, rád lyžuji, jezdím na kole a provozuji turistiku. Dříve jsem hrával volejbal. Rád relaxuji při fyzických činnostech při rekonstrukci rodinného domu nebo úpravách zahrady. Bc. Miroslava Ikoniaková vrchní sestra chirurgického oddělení
Jak jste se dostal k medicíně? Dodnes to vlastně sám nevím, vůbec jsem to neměl v plánu, snad to byla svým způsobem protestní reakce na přání rodičů, kteří ze mě chtěli mít právníka. Na ortopedii jsem se dostal náhodou jako voják z povolání při povinné stáži v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Obor mě zaujal a zůstal jsem u něj dodnes. Jaké máte největší problémy na ortopedii? Chybí nám ortopedická vyšetřovna poblíž lůžkového oddělení a mimo lůžkový trakt pro potřeby převazů ambulantních pacientů a pro konziliární vyšetření. V současné době jednáme s vedením nemocnice a doufám, že nalezneme optimální řešení.
1. Jak jste se dostal/a ke své práci? 2. Jaké máte největší problémy na pracovišti? 3. Jaké máte zájmy?
Jak jste se dostala ke své profesi zdravotní sestry? Na základní škole si moje kamarádky posílaly přihlášky na zdravotní školu, tak jsem si ji podala s nimi. Můj zájem byl mnohem větší o hospodářská zvířata. Chtěla jsem původně studovat zemědělskou školu. K mému překvapení jsem se dostala na střední zdravotní školu, nakonec mě studium zaujalo a já jsem s úspěchem odmaturovala. Později jsem vystudovala i bakalářský stupeň oboru ošetřovatelský management. Jaké řešíte největší problémy na chirurgii? Největším problémem na chirurgii, jako ostatně všude, je nedostatek zdravotních sester a pomocného zdravotního personálu. Druhým problémem je podfinancování zdravotnictví jako celku. Je málo peněz na moderní zdravotnickou techniku a na léky. Jako vrchní sestra mám ve své kompetenci chirurgii, traumatologii, urologii a ORL oddělení, což představuje obrovské oddělení s 90 lůžky. Jaké máte zájmy? Nejlépe relaxuji při práci na své zahrádce, ráda se věnuji cykloturistice a zůstala mi stále láska ke zvířatům.
Jaké máte zájmy? Rodina, práce, chalupa. Jiřina Horáková vrchní sestra ortopedického oddělení
Jak jste se dostala ke své práci? Od dětství jsem chtěla dělat zdravotní sestru. Postupně jsem vystřídala internu, chirurgii, transfusní stanici, krátce jsem pracovala na obvodě a v Ústavu sociální péče u zdravotně postižených dětí. Práce na ortopedickém oddělení mě vždy zajímala. Proto jakmile otevřeli ortopedické lůžkové oddělení v MěN v Litoměřicích, tak jsem se přihlásila k práci na tomto oddělení a jsem tu dodnes. Co byste chtěla vylepšit na ortopedickém oddělení? Chybí mi ortopedická vyšetřovna poblíž lůžkového ortopedického oddělení pro převazy a konzilia a k vyšetřovně bych potřebovala trvale jednu sestru, která by prováděla příjmy nových pacientů a převazy ambulantních operantů.
Jaké máte zájmy? Je to především moje rodina a můj pes.
POZNÁMKA POD ČAROU Chirurgické obory patří co do zátěže psychické a fyzické k nejnáročnějším oborům lidské činnosti. Představují špičku ledovce celé medicíny. Právě proto také jsou hrdiny filmových seriálů z lékařského prostředí především pracovníci z chirurgických oborů. Lidé mají spíše pasivní a konzumní přístup ke svému zdraví. Mají zdeformované představy z hloupých, naivních, primitivních a nereálných amerických nebo domácích seriálů ze zdravotnického prostředí, přečtou si informace běžně přístupné na internetu a běda, když léčba neprobíhá v souladu s knižní nebo filmovou předlohou. Nechtějí pochopit, že není vše léčitelné a léčit lidské nemocné tělo a ducha není totéž, co oprava osobního automobilu, kde se mění součástky. (zn)
Strana 6
září 2009
ZPRAVODAJ MĚN LTM
OBOR N É T ÉMA * * OD BOR NÉ T ÉMA ** OD BOR NÉ T ÉMA Burn - Out syndrom — Jak se vyhnout syndromu vyhoření Tamara a Jiří Tošnerovi, Hestia-Národní drovolnícké centrum, Praha 2002 V tomto vydání Zpravodaje MěN v LTM se naposledy vracíme k tématu z posledních dvou čísel, a to syndromu vyhoření. Jak jsme avizovali, najdete zde rady, jak je možné syndromu vyhoření předcházet (nk)
Postoje k zátěžovým situacím (upraveno dle Pöldingera) Postoje i chování člověka vedoucí k chronickému vyčerpání, až k vyhoření, se dají do jisté míry korigovat. Nejprve byste měli znát své osobní vzorce chování, které v zátěži nejčastěji uplatňujete. Svoji reakci na zátěž a stres si nevybíráte, ale obvykle se chováte v souladu se svým temperamentem a charakterem a také podle toho, jak jste již od dětství naučeni se chovat. Způsoby vašeho chování jsou často neuvědomělé. Typy chování, kterými se snažíte bojovat proti nepřiměřené zátěži, se dají rozdělit do následujících kategorií: Direktivně aktivní chování: ● náročné na zvládání emocí; ● vhodné spíše pro šéfa, či samostatně pracujícího; ● pozitivní z hlediska profese i vlastní osobnosti; Projevy: Snaha ohraničit se vůči nepříjemným podnětům, nepouštět si všechny problémy „k tělu“, získat od nich odstup. Učit se regulovat své emoce, vyhýbat se hněvu, zlepšovat své postoje ke smířlivosti, „malé věci řešit rukou mávnutím“. Nedirektivně aktivní chování: ● náročné na schopnosti vyjít s druhými lidmi; ● vhodné spíše pro kolektiv spoluzaměstnanců; ● pozitivní z hlediska profese i osobnosti; Projevy: Snaha o vypovídání se, získání opory u druhých, snaha o zapojení kolegů a dalších lidí do problémů. Navazování přátelství mimo profesi, aktivní odpočinek mimo zaměstnání, aktivní zájmy korigující jednostrannou pracovní zátěž. Direktivně pasivní chování: ● pohodlné přežívání (často používané chování v minulém režimu); ● negativní z hlediska profese; ● z hlediska osobního života jedince může být neutrální; Projevy: Ignorování zátěže, tendence rozvíjet v sobě lhostejnost ke všemu, co se stane, docházka do zaměstnání pouze dle rozpisu, přenesení zodpovědnosti na jiné osoby, či instituce. Čekání na dovolenou a na penzi, „vypínání se“ během pracovní doby - únik do snění (až spánku), tlachání s kolegy či po telefonu o ničem. Nedirektivně pasivní chování: ● uhýbání před životem, směřující k deklasování sebe sama; ● negativní z hlediska profese i jednotlivce; Projevy: Pasivní vystavování se událostem, s prožitkem bezmocného člověka, který nemůže nic ve svém životě změnit Únik do nemoci, resp. setrvávání v ní, rentové tendence, pití alkoholu, či zneužívání drog. Pasivní trávení volného času - sledování TV bez výběru.
Několik rad, jak se vyhnout syndromu vyhoření. 1. Snižte příliš vysoké nároky. Kdo na sebe i druhé klade neustále příliš vysoké nároky, vystavuje se nebezpečí stresu. Přijměte skutečnost, že člověk je nedokonalý a chybující. 2. Nepropadejte syndromu pomocníka. Vyhněte se nadměrné
citlivosti k potřebám druhých lidí. Pohybujte se v rozmezí mezi soucítěním a emocionálním odstupem. Nesnažte se být zodpovědní za všechny a za všechno. Čím více budete ostatním pomáhat, tím více budou bezmocní. 3. Naučte se říkat NE. Nenechávejte se přetěžovat. Řekněte ne, pokud budete cítit, že je toho na vás nakládáno příliš. Myslete někdy také na sebe. 4. Stanovte si priority. Nemusíte být všude a vždy. Nevyplýtvejte svou energii na nesčetné aktivity. Soustřeďte se na činnosti, které si vyberte jako podstatné. 5. Dobrý plán ušetří polovinu času. Zacházejte rozumně se svým časem. Rozdělte si rovnoměrně práci. Větší úkoly si rozdělte na dílčí etapy, které budete schopni zvládnout. Snažte se vyhnout odkládání práce. 6. Dělejte přestávky. Uvědomte si, že vaše zásoba energie je omezená. Nežeňte se z jedné činnosti do druhé. 7. Vyjadřujte otevřeně své pocity. Pokud se vás cokoliv dotkne, dejte to najevo. Udělejte to tak, abyste sami necitlivě nezasáhli druhého. 8. Hledejte emocionální podporu. Sdělená bolest, poloviční bolest. Najděte si „vrbu“, důvěrníka, kterému můžete otevřeně vylíčit svoje problémy. 9. Hledejte věcnou podporou. Všechny problémy nemůžete vyřešit sami. Není nutné lámat si se vším hlavu sám. Pohovořte si s kolegyněmi a kolegy, požádejte je o radu a o návrhy na řešení. 10. Vyvarujte se negativního myšlení. Jakmile zabřednete do hloubání a sebelítosti, řekněte si „stop“. Položte si otázku: „Co je na mně dobrého?“ Radujte se z toho, co umíte a dokážete. Užívejte také pozitivních stránek života. Vychutnávejte všechno, co podle vás má v životě nějakou hodnotu. 11. Předcházejte komunikačním problémům. Práci si dobře připravte, sdělte spolupracovníkům i klientům hned na začátku svá očekávání a cíle. Vyhýbejte se ukvapeným rozhodnutím, planým slibům, i výhrůžkám. 12. V kritických okamžicích zachovejte rozvahu. V konfliktní situaci se nenechávejte svést prvním negativním pocitem k impulsivnímu jednání. Uvědomte si váš manévrovací prostor a přiměřené způsoby řešení konfliktu. Konfliktní situaci můžete vyřešit paradoxní reakcí, nebo humorem. 13. Následná konstruktivní analýza. Projděte si zpětně kritické situace. Analyzujte svoje chování, navrhněte alternativy řešení. Zapojte do rozboru kolegyně a kolegy. 14. Doplňujte energii. Vaše práce není pupek světa. Vyrovnávejte pracovní zátěž potřebnou mírou odpočinku.. Věnujte se činnostem a vztahům, při kterých se cítíte dobře a které vás naplňují. Osvojte si relaxační techniky. 15. Vyhledávejte věcné výzvy. Buďte otevření novým zkušenostem, dále se učte a vzdělávejte. Rozšiřování obzoru a repertoáru komunikačních technik zlepšuje schopnost zvládat stres. 16. Využívejte nabídek pomoci. Jestliže máte pocit že v kritických situacích nereagujete dobře, měli byste se snažit změnit své chování. Přihlaste se do vhodného výcviku, zorganizujte mezi kolegyněmi a kolegy diskusní skupiny, požadujte na nadřízených supervizi vaší práce. 17. Zajímejte se o své zdraví. Berte vážně varovné signály vašeho těla. Zmírněte pracovní nasazení, dopřávejte si dostatek spánku, zdravě se stravujte, sportujte, udělejte si radost. Tento text byl čerpán z příručky, jejíž celý text najdete na:: http://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/3141_1529.html
Strana 7
září 2009
ROČNÍK 2, ČÍSLO 2
D O BROVO LN ÍC I V NE MO C NIC I ** D O B ROVO L NÍC I V NE MO C NIC I
Rozhovor s ing. Lucií Kudibálovou, předsedkyní rady občanského sdružení Pápěří a koordinátorkou dobrovolnického programu v litoměřické nemocnici Kdy jste se poprvé dozvěděla o fungování dobrovolníků v nemocnicích? O tom, že fungují dobrovolníci v nemocnicích, jsem dlouho nevěděla. Znala jsem činnost Hospice sv. Štěpána, tam dobrovolníci chodí normálně. Sedla jsem tedy k internetu a podívala se, jestli někde v nemocnicích dobrovolníci fungují. K mé radosti a překvapení ano, a poměrně dlouho a úspěšně. Co bylo hlavním impulsem k založení občanského sdružení Pápěří? Já vlastně úplně původně chtěla zakládat nadační fond. Jenže pak jsem našla tu možnost dobrovolníků a nadační fond není organizace, která může dobrovolníky do nemocnic vysílat. A tak jsem založila občanské sdružení. Proč právě název Pápěří? Slovo „Pápěří“ je pro mě hezké jako takové. Snad to bylo stejnojmennou písničkou, která se mi líbí. A tak jsem i sdružení dala tento název. Pápěří je křehké, stejně jako stáří. Proč jste si vybrala právě litoměřickou nemocnici a oddělení LDN? Protože litoměřickou nemocnici znám, v Litoměřicích jsem se narodila. No a LDN? V litoměřické nemocnici je LDN na 5 stanicích, je tam delší průměrná doba hospitalizace, pacienti jsou převážně senioři. To jsou ty důvody. Moje pomoc vždycky směrovala k seniorům. Myslím, že jsou všeobecně stále opomíjenou „kategorií“. Chystáte se v budoucnu rozšířit působení dobrovolníků i na jiná oddělení, příp. na jaká? To všechno záleží na tom, jak se nám dobrovolnický program povede rozjet a jaký bude o dobrovolníky zájem. Všechno má svůj čas a nic nejde uspěchat. Jaké akce již Pápěří na LDN realizovalo a které se ještě chystají? V současné době probíhá na LDN Filmové babí léto. Pacienti tak mají každý týden možnost vidět film velkoformátově, mají taková večerní kina. Proběhlo již také zpívání s harmonikou, což mělo velký úspěch. Dále se tvořilo z hlíny, přijel nás navštívit pes Kexo v rámci canisterapie. A co chystáme? Určitě další harmoniku, batikování, keramiku, duchovní rozhovory… A vzhledem k tomu, že naši noví dobrovolníci budou mít již v druhé polovině září po vstupním školení, začnou již chodit k pacientům jako společníci u lůžka – tedy k těm, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou zúčastňovat našich jednorázových akcí. Jak reagují na působení Pápěří pacienti a personál nemocnice? Pacienti i personál reagují perfektně. Myslím, že k tomu nemohu už ani víc co dodat. Jsem prostě ráda. Jaká je spolupráce s vedením nemocnice?
Spolupráce je také výborná, já opravdu mohu jenom chválit. Vím, že jsou nemocnice, kde to dobrovolnický program neměl lehké, musel si své místo vybojovat. V tomhle směru Pápěří opravdu nemá problém.
Lucie Kudibálová, koordinátorka dobrovolníků v naší nemocnici FOTO: archiv L. Kudibálové Kdo se může stát dobrovolníkem? Dobrovolníkem se může stát osoba starší 15 let, která přijme pravidla dobrovolnického programu, zúčastní se vstupního školení a následně bude docházet na supervize. Ale i tomu člověku jako takovému ta činnost musí „sednout“. Ne všichni mohou dělat všechno. Co je hlavní náplní práce dobrovolníka? Jako první zde musím říct, že dobrovolník rozhodně nezastupuje zdravotnický personál. Nikterak s pacienty nemanipuluje, nepodává jim jídlo ani pití. Dobrovolník se soustředí v danou chvíli na to, co je zdravé, nikoliv na nemoc pacienta. Může mu číst, vyprávět, zúčastnit se kulturních akcí… Je pojítkem mezi světem venku a nemocničním prostředím. Jak se dobrovolníci v nemocnici poznají? Každý dobrovolník bude mít žluté tričko nebo vestu s označením Dobrovolník a logem Pápěří. Tu bude mít při pohybu po nemocnici na sobě. Co všechno je součástí vstupního školení pro dobrovolníky? Součástí vstupního školení jsou informace o dobrovolnickém programu jako takovém. Co dobrovolnictví vlastně obnáší, jaké má pravidla, co dobrovolníci mohou a co nemohou. Dobrovolníci si také budou moci vyzkoušet modelové situace, které je v rámci jejich činnosti mohou potkat. Dobrovolnictví v nemocnicích má přísnější pravidla právě díky tomu, že se dobrovolník – laik pohybuje v nemocničním prostředí. Jak často budou dobrovolníci do nemocnice docházet? To záleží především na nich. I když se s každým dobrovolníkem sepisuje smlouva, je to
stále dobrovolnictví, to znamená, že když dobrovolník nemůže nebo nechce přijít, je to jeho rozhodnutí a nic se neděje. Obecně ale dobrovolníci dochází 2x týdně nebo na jednorázové akce. Je možno z dobrovolnického programu vystoupit? Samozřejmě. Smyslem dobrovolnictví je, že to, co člověk dělá, dělá proto, že chce. V opačném případě to nemá smysl, nejde to. Můžete stručně přiblížit tzv. firemní dobrovolnictví a říci, zda s ním počítáte pro tuto nemocnici? V současné době funguje firemní dobrovolnictví tím stylem, že lidé z firem pomohou např. vymalovat některé prostory, zvelebit oddělení apod. Já měla tu myšlenku, že by mohli docházet v rámci své pracovní doby jako dobrovolníci přímo k pacientům. A to by byla právě ta podpora od dané firmy – uvolní své zaměstnance pro jinou činnost. Zákon o dobrovolnictví ještě toto tak úplně neumožňuje, ale už se to řeší. V budoucnu to myslím, nebude problém a já bych byla ráda, aby se firmy na Litoměřicku podílely na rozvoji dobrovolnictví – ať už jako dobrovolníci nebo finančně – vždyť co může být lepšího, než že si dárcovská firma ověří osobně použití svých vydaných prostředků. Ještě bych chtěla podotknout, že i 100 Kč je dar, který pomáhá. Nežádáme tisíce, jak si hodně firem myslí. Jakou cestou, kromě výkonu práce dobrovolníka, mohou případní zájemci dobrovolnický program v litoměřické nemocnici podpořit? Určitě finančně. Ve sdružení jsme tři lidé – já a moji kolegové Luboš Fronk a MUDr. Jan Fogl. My všichni pracujeme bez nároku na honorář. Na školení, supervize, pojištění dobrovolníků, tak na to jsme dostali dotaci. Jsou zde ale i další věci, které je potřeba platit – jde hlavně o různé informační plakátky, reklamu atd. Občanské sdružení prostě nemůže sedět v koutě a čekat…aby ho někdo jako panenku našel. V tomhle se musí chovat úplně jako ostatní ziskové firmy na trhu. Jen tak může dobrovolnický program prorazit, dát o sobě vědět, že funguje, jak funguje a co právě potřebuje. Hodně lidí LDNky zatracuje, ale málokdo možná ví, jaké úžasné věci už se tam díky dobrovolníkům dějí. A k tomu bych na závěr chtěla dodat jedno motto, které jsem kdesi četla a zaujalo mě: „Vždyť pouze ten, který se odváží jít příliš daleko, může poznat, jak daleko se dá až jít..“. Takže, držte nám prosím palce, právě jsme vykročili! Víte-li o někom, kdo by měl o tento program zájem, kontaktujte, prosím, Ing. Lucii Kudibálovou (tel. 739463296, mail:
[email protected]). (nk)
Strana 8
září 2009
ZPRAVODAJ MĚN LTM
P O S LED N Í ST RAN A ** P OS LE D NÍ STR A N A ** P OS LED N Í STR A N A PROSÍM, NEPŘEHLÉDNĚTE!!
PODĚKOVÁNÍ Vážení kolegové, už v dětství mne učili, že mám poprosit, pokud od druhého něco chci a poděkovat, pokud pro mne někdo něco dobrého udělá. Později jsem četla v chytrých knížkách, že více než díky mezi čtyřma očima za zavřenými dveřmi kanceláře, je pochvala před nastoupenou jednotku. Proto prosím dovolte, abych teď poděkovala před Vámi všemi své podřízené (dnes již bývalé), staniční sestře Janě Rondošové za to, co udělala pro své oddělení, svůj obor i pro ošetřovatelství v Městské nemocnici v Litoměřicích. Když už se mi ji nepodařilo přesvědčit, aby v naší nemocnici zůstala, přeji jí alespoň, aby to, co je u nás dobré, přenesla tam, kam se rozhodla jít čerpat nové zkušenosti a aby se jí na novém působišti dařilo. Ještě jednou moc děkuji, Lenka Kalábová
* * D OTA Z N A ŘED I T E LE * * cích ale plánuje, že po ukončení činnosti bufetu před nemocnicí v těchto prostorách zčásti zřídí místnost na ukládání drahých kol. Tato bude hlídána kamerovým systémem a uložení jízdního kola zde bude zpoplatněno. O všech podrobnostech týkajících se tohoto opatření budou zaměstnanci včas informováni.
Kdy bude zprovozněna místnost pro ukládání kol zaměstnanců? Zaměstnavatel podle zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce, již neodpovídá za uložení běžně užívaných dopravních prostředků do zaměstnání, jako jsou např. jízdní kola. Městská nemocnice v Litoměři-
VTIPY
SUDOKU 3
2
7
U lékaře: "Kdy vás to nejvíc bolí?" "Když dýchám." "Tak zatím nedýchejte a za tři dny se mi přijďte ukázat!"
8
2 9 4
Vážení zaměstnanci této nemocnice, začátkem října 2009 bude zahájeno druhé rozsáhlé dotazníkové šetření mezi zaměstnanci MěN v Litoměřicích. Dotazník bude velmi podobný, jako ten z roku 2007. Rozdílem bude především způsob jeho distribuce. Tentokrát nebude rozdáván přes vedoucí pracovníky, ale obdržíte ho v lékárně, když si budete vyzvedávat vitaminy. Protože minulé šetření vyvolávalo pochybnosti o anonymitě výzkumu, byl značně zredukován počet identifikačních otázek. Věřím, že tento krok povede k vaší větší důvěře a k vyšší návratnosti dotazníků. Chtěla bych na tomto místě zdůraznit, že účelem tohoto výzkumu není zjišťování názorů či zkušeností jednotlivců nebo dokonce snaha někoho za jeho názory trestat, ale že jde pouze o zjištění názorů, zkušeností a spokojenosti zaměstnanců nebo skupin zaměstnanců této nemocnice jako celku. Neexistují dobré a špatné odpovědi, ale pouze výpovědi o vaší reálné zkušenosti. Na vyplněné dotazníky jsou připraveny dvě označené uzamykatelné schránky. Dotazníky vhazujte pouze tam. Své odpovědi nejste povinni nikomu ukazovat, ani nemusíte odevzdávat dotazníky svému nadřízenému. Konečný termín odevzdání je 30.10.2009. Ujišťuji vás, že s údaji bude nakládáno maximálně důvěrně. V rámci validity výsledků vás prosím o maximální spolupráci. S výsledky výzkumu budete seznámeni. Naděžda Křečková, oddělení kvality a vnitř. auditu
1
4 8 2 6 7
1 7
3 2 1
3
5
1 7
4
6 8 9
MOUDRÁ VĚTA NA KONEC: Jakákoliv slova jsou marná a prázdná, pokud nejsou doprovázena činem. (Demosthenes)
"S těmito léky prospíte celou noc," ubezpečuje lékař pacienta. "A kolik si jich mám vzít?" "Každé dvě hodiny jeden." Přijde montér na jednotku intenzivní péče, chvíli si prohlíží pacienty, všichni na přístrojích, a pak povídá: "Pořádně se nadechněte, budu měnit pojistky." Přijímací pohovor čerstvého absolventa práv v prestižní advokátní kanceláři: „Co uděláte, když vám někdo položí otázku, na kterou nebudete umět odpovědět?” „Vezmu si dva tisíce zálohy a řeknu, ať mi zatelefonuje zítra.” „Výborně, jste přijat!” Prohlašuje pan Novák: „Na pracovišti jsem Bůh. Každý ví, že existuji, ale nikdo mě tam ještě neviděl!”
www.nemocnice-lt.cz
Zpravodaj MěN v LTM, čtvrtletník. Vydává Městská nemocnice v Litoměřicích pro interní potřeby zaměstnanců. Výtisk zdarma. Adresa: Městská nemocnice v Litoměřicích, Žitenická 18, 412 01 Litoměřice. Odpovědná redaktorka: Mgr. Naděžda Křečková Tůmová, Ph.D. (tel. 739672326, 416 723 254, e-mail:
[email protected]), redakční rada: MUDr. Zoran Nerandžič, Bc. Miroslava Ikoniaková. Uzávěrka příspěvků vždy k 30.11, 28.2., 31.5. a 31.8. Bez vědomí Městské nemocnice v Litoměřicích nelze zde otištěné články dále publikovat!
