ZPRAVODAJ MěN MěN v LTM
ROČNÍK 4, ČÍSLO 1
ČTVRTLETNÍK PRO PACIENTY A ZAMĚSTNANCE NEMOCNICE
SLOVO ŘEDITELE Vážené kolegyně, Vážení kolegové,
začíná jaro a s ním i jedno z nejkrásnějších období roku. Kvetoucí stromy, jarní zeleň, zpěv ptáků a slunce nám dodají chybějící pozitivní energii po dlouhé zimě. Věřím, že po jejím načerpání zvládneme ekonomické nástrahy letošního roku a vyrovnáme se s problémy, se kterými se zdravotnictví nyní potýká. Během letošního roku se pustíme do první etapy rekonstrukce kuchyně, zmodernizujeme lithotryptor, obnovíme část vybavení operačních sálů, zmodernizujeme topení v budově interny a zakoupíme řadu nových zdravotnických přístrojů. Podmínkou realizace však stále zůstává nezbytnost vyrovnaného hospodaření nemocnice. Já jsem však přesvědčen, že ho s Vaší pomocí dosáhneme.
MUDr. Leoš Vysoudil, MBA ředitel
BŘEZEN 2011
V ROCE 2010 HOSPODAŘILA NEMOCNICE SE ZISKEM 2,8 MILIÓNU KORUN Účetní závěrka hospoNáklady 2007 daření nemocnice za rok Spotřebované 2010 ukázala, že i v tomto nákupy 157 751 roce si Městská nemocnice Služby 51 825 v Litoměřicích vedla dobře Osobní náklady 272 699 a že konečný výsledek hosDaně a poplatky 845 podaření se pohybuje v tzv. Ostatní náklady 3 869 „kladných číslech“. Odpisy 13 689 Podrobnější informace poskytl náměstek pro ekoDaň z příjmu 0 nomiku a provoz a zástupOstatní 56 ce ředitele ing. Vladimír Celkem 500 733 Kestřánek, MBA. „Byl zachován stabilizovaný stav ve vývoji celkoVýnosy vých výsledků hospodaření Tržby za vlastní minulých let, kdy se hodnovýkony 496 827 ta roku 2007 pohybovala na Ostatní výnosy 6 205 úrovni +2,3 mil. Kč a hodCelkem 503 032 nota roku 2010 na úrovni +2,8 mil. Kč,“ zhodnotil Hospodářský hospodaření nemocnice výsledek 2 299 náměstek. Údaje k 31. 12. 2010 , v tis. Kč Více než polovinu celkových nákladů za rok pojišťoven. Zbývající 1 % 2010 tvoří osobní náklady, výnosů představují předecož jsou především náklady vším výnosy z prodeje vyřana platy zaměstnanců. zeného materiálu, výnosové Druhou nejpočetnější po- úroky a přijaté smluvní ložkou nákladů jsou spotře- pokuty a penále. „Při hodnocení dosažebované nákupy. Sem se řadí zejména náklady na léky a ného výsledku hospodaření za rok 2010 lze konstatona zdravotnický materiál. Výnosy nemocnice jsou vat, že naše nemocnice z 99 % tvořeny tržbami za dodržela všechny základní vlastní výkony, zejména stanovené zásady hospodatržbami od zdravotních ření, neodchýlila se od
2009
2010
170 759 63 799 286 029 734 3 585 15 928 0 0 540 834
180 889 65 398 300 935 660 6 667 28 135 0 0 579 687
178 528 63 375 323 161 107 4 720 7 745 0 0 577 636
539 474 5 866 545 340
573 007 11 979 584 986
575 532 4 925 580 457
4 506
5 299
2 821
schváleného finančního plánu a plánovanou výši výsledku hospodaření + 2 mil. Kč překročila přibližně o 0,8 miliónu Kč, čímž dosáhla celkového výsledku hospodaření + 2,8 miliónu Kč,“ shrnul uplynulý rok Ing. Kestřánek, MBA. (nk, vk). Uvnitř tohoto vydání: Události z nemocnice
ARO JSME VYBAVILI ŠPIČKOVÝMI LŮŽKY JAKO JEDNI Z PRVNÍCH V REPUBLICE U příležitosti patnácti let od založení anesteziologicko resuscitačního oddělení (ARO) v Městské nemocnici v Litoměřicích došlo v průběhu uplynulých 12 měsíců k výrazné obnově vybavení tohoto pracoviště. V průběhu loňského roku bylo pro lůžka na ARO zakoupeno a uvedeno do provozu osm nových monitorů Philips a další dva nové přenosné monitory. Velkou investici letošního roku představuje nákup a uvedení do provozu pěti lůžek Multicare. Litoměřická nemocnice je jedním z prvních pracovišť v republice, která jsou těmito špičkovými lůžky vybavena.
2008
„Jedná se o polohovací lůžka pro kritickou péči,“ vysvětlila vrchní sestra oddělení Petra Mezerová a dodala, že tři z těchto lůžek jsou vybavena vestavěnými vahami, které umožňují pacienta kdykoli s vysokou přesností zvážit. Velkou výhodou těchto nových lůžek jsou široké možnosti jejich polohování, které si jednoduchým ovladačem může řídit v případě potřeby a dle svých možností i sám pacient. Ze sedmi lůžek, která jsou na ARO k dispozici, byla tedy obměněna podstatná část a ze stávajícího vybavení zůstala pouze dvě lůžka. (Pokračování na stránce 2)
2-5
Kdo je kdo
6
Osobnosti nemocnice MUDr. F. Pražák
7
Dozorčí rada nemocnice se představuje
8-9
Vzdělávání
10
Odbory
11
Zábava
12
Strana 2
březen 2011
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
VÝSLEDEK AUDITU ÚČETNÍ ZÁVĚRKY ZA ROK 2010 „Bez výhrad“, tak zní výrok auditora k účetní závěrce Městské nemocnice v Litoměřicích za období od 1.1. 2010 do 31.12. 2010. Podle sdělení auditora podává účetní závěrka v rozhodujících aspektech věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace nemocnice k 31.12 2010 a nákladů, výnosů a výsledků jejího hospodaření za rok 2010 v souladu s českými účetními předpisy. „Bez nedoplatku jsou i zákonné povinnosti vůči veřejnoprávním institucím,“ doplnil k ekonomickému hodnocení náměstek pro ekonomiku a provoz Ing. Vladimír Kestřánek, MBA. (nk)
Výběrové řízení na prádlo Svého vítěze má výběrové řízení na praní prádla pro nemocnici. Ze tří přihlášených uchazečů jeden nesplnil podmínky a byl ze soutěže vyloučen. Mezi zbylými dvěma se stala vítězem soutěže firma Chrištof spol. s.r.o (pobočka Štětí). Jedná se o společnost, která praní prádla pro nemocnici zajišťovala doposud. (nk)
Nemocnice rozšířila služby Městská nemocnice v Litoměřicích zavedla novou službu. Jedná se o dva internetové kiosky, které umožňují v prostorách nemocnice pacientům a návštěvníkům přístup na internet, např. za účelem kontroly elektronické pošty. Tyto kiosky byly instalovány ve vstupní hale (poblíž podatelny) a v prostoru u bufetu v pavilonu D (místo je známo též jako „na kříži“). Služba internetových kiosků je poskytována zcela zdarma, pouze s podmínkou, že uživatelé budou brát ohled na práva a potřeby ostatních (např. tím, že využijí služby internetového kiosku jen po nezbytně nutnou dobu). Případné poruchy internetových kiosků se hlásí na recepci. (nk)
ARO JSME VYBAVILI ŠPIČKOVÝMI LŮŽKY JAKO JEDNI Z PRVNÍCH (Pokračování ze stránky 1)
Ke všem pěti novým polohovacím lůžkům byly pořízeny antidekubitní matrace Quattro Acute s nosností do 250 kg. Tyto matrace se dají nastavit dle váhy konkrétního pacienta. Matrace se dle nastavené váhy sama nafoukne tak, aby bylo dosaženo maximálních výsledků v prevenci proleženin. Výhodou těchto matrací je i zachování všech jejich vlastností při transportu, což umožňují zabudované baterie. Naopak v případě resuscitace se matrace rychle vyfoukne a stane se z ní tvrdá podložka.
ARO je nyní vybaveno pěti novými ventilátory pro dlouhodobou ventilaci čtyři ventilátory Evita 4 a jeden nejmodernější typ ventilátoru Evita Infinity. Všech sedm lůžek je osazeno novými infuzními pumpami a lineomaty. „U každého lůžka jsou standardně k dispozici tři infuzní pumpy Argus 707 a čtyři lineomaty Argus 600 S,“ více přiblížila Petra Mezerová a dodala, že další se v případě potřeby mohou ještě přidat. „Touto investicí, která se pohybovala přibližně na úrovni pěti miliónů korun, jsme z tohoto oddělení udělali z hlediska celé republiky
špičkově vybavené pracoviště,“ zhodnotil s uspokojením obměnu vybavení na ARO ředitel litoměřické nemocnice MUDr. Leoš Vysoudil, MBA a doplnil, že tato investice byla hrazena především z regulačních poplatků. „Touto cestou bych chtěla za celé oddělení ARO vyjádřit radost a poděkování managementu Městské nemocnice v Litoměřicích za obnovu vybavení našeho lůžkového oddělení. Umožní nám to pokračovat v následujících letech v péči o kritické pacienty na vysoké úrovni“, reagovala primářka ARO MUDr. Ludmila Kesslerová. (nk)
PACS - první krok v modernizaci práce s obrazovými informacemi Dne 1.3.2011 byl v Městské nemocnici v Litoměřicích uveden do plného provozu nový systém PACS (Picture Archiving and Communication System). Jde o systém který umožňuje akvizici (získávání), archivaci a distribuci obrazových informací v síťovém řešení a jejich následné zpracování. “Jde o systém umožňující ukládat a třídit velké množství obrazových informací i jiných dat, to vše v digitální podobě. Skládá se z centrálního úložiště do kterého putují obrázky ze všech připojených vyšetřovacích přístrojů, které jsou schopny produkovat digitální obraz. Na systém jsou napojeny všechny ultrazvukové přístroje nemocnice, CT přístroj a skiaskopie na radiologickém oddělení,“ vysvětlil MUDr. Vladimír Šild, primář oddělení radiologie a zobrazovacích metod, a dodal, že na toto centrální úložiště je pak napojena počítačová síť s diagnostickými stanicemi na oddělení radiologie, kde se obrazy vyšetření jednotlivých pacientů zpracovávají a provádějí jejich popisy. Zároveň s vysokokapacitními servery pro ukládání dat byla na oddělení radiologie pořízena nová diagnostická stanice. Následující etapou bude vytvoření sítě víceméně libovolného množství prohlížecích stanic po celé nemocnici. Lékaři ostatních oddělení nemocnice tak budou mít v rámci svých kompetencí přímý přístup do obrazové dokumentace svých pacientů. Připravovanou etapou je rovněž napojení tohoto sytému do národní sítě nemocnic v České republice (tzv. ePACS). Ta umožňuje zasílání obrazů mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními při současném patřičném zabezpečení osobních údajů
„Citlivá problematika ochrany osobních údajů tím bude vyřešena lépe, než při předávání dat na samostatných nosičích, jako jsou CD nebo DVD,“ zdůraznil důležitý aspekt MUDr. Šild. V konečné a finančně nejnáročnější etapě se předpokládá digitalizace skiagrafických rentgenových přístrojů. Pak bude celý zobrazovací proces centralizován a odpadne složitá manipulace s klasickými rentgenovými snímky. „Manuální archivace, opakované rozesílání a půjčování a zase zpětné přijímání rentgenových filmů tvoří významný podíl práce na radiologickém oddělení. Zprovoznění centrálního úložiště dat je tedy významným krokem v procesu digitalizace zobrazovacích metod v naší nemocnici,“ shrnul primář Šild. Pro pacienty naší nemocnice znamená zavedení systému PACS jednoznačně zkvalitnění péče. „Jedná se například o vyšší bezpečnost dat, přímý a tedy rychlejší přístup zdravotnického personálu nemocnice k datům svých pacientů. Pokud je pacient vyšetřován na přístrojích napojených na tento systém, tak odpadá i nutnost nosit snímky, příp. CD nebo DVD média z oddělení na oddělení,“ vyjmenoval některé z výhod systému PACS Ing. Ivo Burger, vedoucí oddělení informačních technologií litoměřické nemocnice. V neposlední řadě je nutno zmínit, že kvalitní diagnostické stanice umožňují kvalitní diagnostiku. „Za programové a technické vybavení pro nový systém zaplatila nemocnice 1,2 mil Kč z vlastních investičních prostředků,“ doplnil informaci ředitel nemocnice MUDr. Leoš Vysoudil, MBA. (vš, ib, nk)
Strana 3
březen 2011
ROČNÍK 4, ČÍSLO 1
NAŠE NEMOCNICE BYLA SAMOSTATNÝM SČÍTACÍM OBVODEM V souvislosti s nedávným sčítáním lidu, domů a bytů byla poprvé v historii naše nemocnice vyhlášena samostatným sčítacím obvodem. Naší povinností bylo sečíst všechny osoby, které byly v rozhodný okamžik (tj. půlnoc z 25. na 26.3. 2011) hospitalizovány v naší nemocnici. Všem těmto pacientům byly proto s předstihem několika dní rozdány sčítací listy osoby. Naší povinností též bylo vyplnit za každou z budov domovní list. Pro účel sčítání byli v nemocnici jmenováni tři sčítací komisaři, kteří velice úzce spolupracovali s personálem všech oddělení. Během několika dní těsně před sčítáním bylo nutné několikrát aktualizo-
POČET PORODŮ V ROCE 2010 Celkem 659 miminek narozených v roce 2010 si bude jako místo narození uvádět litoměřickou nemocnici. Mezi dětmi narozenými v naší porodnici v loňském roce bylo nejvíce Terezek, Elišek, Janů a Jakubů. Z celkového počtu miminek přišlo v roce 2010 více než 88 % na svět přirozenou cestou, zbylých 12 % císařským řezem. (nk)
vat seznamy pacientů, kteří pravděpodobně stráví rozhodný okamžik v nemocnici a pro tyto osoby připravit sčítací list osoby. Poslední odpoledne před rozhodným okamžikem byly doplněny i zbývající osoby, které doposud v seznamech nebyly. A během soboty bylo třeba doplnit ty, kteří byli přijati k hospitalizaci ještě těsně před rozhodným okamžikem. V těchto dnech probíhá sbírání vyplněných formulářů. „Za pomoc při zajištění této organizačně náročné akce všem zúčastněným děkujeme,“ zhodnotila Mgr. Lenka Kalábová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a kvalitu, která průběh sčítání za naši nemocnici koordinovala. (nk)
„Bezinkáři“ věnovali přes deset tisíc korun V pátek dne 28. ledna 2011 proběhlo na dětském oddělení Městské nemocnice v Litoměřicích oficiální předání finančního daru zástupci Motoklubu Bezinka Kamýk. Celkem šlo o částku ve výši 10 782 Kč. Tyto peníze pocházejí z výtěžků z moto akcí pořádaných Bezinkou pod zříceninou hradu Kamýk. Bezinkáři předávají finanční dary na dětské oddělení naší nemocnice pravidelně již několik let. „Za tyto peníze jsou pořizovány nadstandardní pomůcky pro celé dětské oddělení,
včetně stanice novorozenců,“ přiblížila vrchní sestra dětského oddělení Božena Haufová. „Pro naší letošní návštěvu jsme se vybavili i zarámovanou fotografií našeho klubu, aby děti věděli, kolik lidí se na pravidelném zlepšování jejich pobytu v nemocnici podílí a jako bonus jsme přinesli i plakát od mistra světa v FMX Libora Podmola s osobním věnováním pro nemocné děti, aby se brzy uzdravily,“ shrnuli Bezinkáři a přislíbili, že po roce opět přijdou. (nk)
Nová telefonní ústředna zkvalitní komunikaci V průběhu měsíce března byla v Městské nemocnici v Litoměřicích uvedena do provozu nová telefonní ústředna (typ HiPath 4000 v. 5.0). Tato nahrazuje již přes deset let sloužící původní zařízení. Kromě toho, že bylo implementováno nové technické a programové vybavení zaručující bezpečný a spolehlivý provoz po řadu následujících let, má nová telefonní ústředna i některé vylepšené funkce. „Například v případě zmeškaného hovoru z některé z vnitřních telefonních linek na mobilní telefon je volanému umožněno dovolat se zpátky přímo na číslo, ze kterého mu bylo voláno, a ne pouze na telefonní ústřednu, jak tomu bylo doposud,“ přiblížil jednu z hlavních výhod nové ústředny vedoucí od-
dělení informačních technologií Ing. Ivo Burger a doplnil, že do budoucna je dalším plusem pro nemocnici i možnost využití tzv. IP telefonie, a to jak uvnitř, tak i vně nemocnice. IP telefonie je m.j. výhodná tím, že funguje na principu přenosu hlasu po datových sítích. Vlastní hlasová informace je tedy přenášena prostřednictvím komunikačních sítí založených na protokolu IP. Hlas je přenášen v jedné síti společně s dalšími datovými informacemi, jako jsou například e-maily. Pro koncového uživatele je hovor uskutečněný pomocí IP telefonie stejný s hovorem ve stávající telekomunikační síti. Dodavatelem nové telefonní ústředny je firma Siemens. (ib, nk)
Nemocnici brzy opět navštíví filmaři Již potřetí během uplynulých dvou let se do naší nemocnici chystají filmaři. Po snímku Na vlky železa a po natáčení seriálu z prostředí domova důchodců, který by měl být uveden na obrazovce v září letošního roku, bude v naší nemocnici Česká televize natáčet dne 16.4.2011 od 8.00 do 20.00 hodin část záběrů k novému filmu dle předlohy Pavla Kohouta. Snímek nese pracovní název „Cizinec a krásná paní“. Děj předlohy Je situován do severočeského městečka, v němž se setkávají a navzájem na sebe narážejí různé kultury Příběh vzájemného poznávání české majitelky domu a jejího kurdského podnájemníka nepostrádá komické napjetí, ale ani tragický rozměr. Filmaři v litoměřické nemocnici pořídí záběry pacientského pokoje, k nimž využijí prostor prázdného oddělení ve 4. nadzemním podlaží v chirurgickém pavilonu. Převážná část natáčení děje tohoto snímku se však bude odehrávat v Budyni nad Ohří. Článek o práci filmařů a ještě více informací k novému snímku se budeme snažit připravit pro další vydání Zpravodaje MěN v LTM. (nk)
ORTOPEDIE BUDE MÍT NOVOU VRCHNÍ SESTRU Svou vítězku již má výběrové řízení na vrchní sestru ortopedie. Komise jmenovaná ředitelem nemocnice vybrala na tento post paní Moniku Neumannovou, DiS. Ta do této funkce nastoupí od května letošního roku a nahradí tak současnou vrchní sestru ortopedie Jiřinu Horákovou, která odchází na konci dubna do důchodu. Do výběrového řízení na vrchní sestru ortopedie, které proběhlo v únoru, se přihlásily celkem tři uchazečky. (nk)
Strana 4
březen 2011
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
JSME PARTNERY V MEZINÁRODNÍM GRANTOVÉM PROJEKTU O VZDĚLÁVÁNÍ Městská nemocnice v Litoměřicích se jako partner aktivně zapojila do projektu „E-learning – Transfer in Modern Medical Equipment Field“ (E-learning – přenos na poli moderního zdravotnického vybavení). Jedná se o mezinárodní grantový projekt spolufinancovaný Evropskou unií a realizovaný v rámci vzdělávacího programu Leonardo da Vinci – Transfer of Innovation 2010 (Leonardo da Vinci – přenos inovací 2010). Příjemcem grantu je firma LINET spol. s.r.o. Výše zmíněný grant, který je plánován na období 20102012, se zabývá možnostmi dalšího vzdělávání nelékařských
zdravotnických profesí pomocí e-learningu. V první fázi projektu byly v naší nemocnici analyzovány potřeby v oblasti vzdělávání. V další fázi proběhne testování pilotní verze e-learningových lekcí. Cílem grantu je rozvinutí potenciálu inovativních výstupů předchozích projektů (anglické e-learningové kurzy z oblasti zdravotnické techniky) a jejich přenos do nových partnerských zemí a k novým cílovým skupinám. Z projektu budou mít užitek dvě cílové skupiny: zaměstnanci výrobců zdravotnické techniky a zdravotnický personál. (nk)
Hokejisti potěšili svou návštěvou pacienty na dětském oddělení Zástupci HC Stadion Litoměřice v čele se svým manažerem Pavlem Zuziakem zavítali ve čtvrtek 17. února 2011 dopoledne na dětské oddělení naší nemocnice. „Jsem rád, že jste mezi nás přišli,“ uvítal hokejisty primář oddělení MUDr. Vladimír Bárta a pogratuloval hokejistům k posledním úspěchům v lize. Rovněž celé setkání se neslo v duchu této populární hry. Hráči, převlečení do dresů, si s dětmi povídali o pravidlech hokeje, o trénincích či o výsledcích některých zápasů. Někteří z hráčů zavzpomínali na to, jak se sami ocitli v naší nemocnici v roli pacienta. Hospitalizovaným dětem pak litoměřičtí hokejisté rozdali spoustu milých dárků, ať to byly reklamní před-
Drobné dárky od hokejistů děti potěšily: FOTO: N. Křečková
Hala nemocnice nabízí pohled na krásy přírody Slavnostní vernisáží byla v pátek 11. března 2011 ve fotogalerii v hale Městské nemocnice v Litoměřicích zahájena v pořadí již čtvrtá výstava. Tentokrát zde své práce vystavují členové Lovosického fotoklubu a výstava nese název „Toulky“. Výstavu zahájil ředitel Centra cestovního ruchu Litoměřice Kamil Soukup ve spolupráci s ředitelem Městské nemocnice v Litoměřicích Leošem Vysoudilem. „Jsem rád, že v nemocnici nedochází pouze k setkáváním v ordinacích, ale že se zde konají takto zajímavé výstavy,“ zahájil Vysoudil a přiblížil, že halou nemocnice projde měsíčně zhruba dvacet tisíc osob, což pro zde vysta-
vující autory představuje poměrně slušnou návštěvnost. Poté se slova ujal předseda Lovosického fotoklubu Aleš Vondrák. „Náš fotoklub funguje necelé dva roky a má členy širokého věkového rozpětí. I za takto krátkou dobu naší existence jsme měli již několikrát možnost svá díla vystavovat. Jsme rádi, že je nyní můžeme nabídnout i návštěvníkům litoměřické nemocnice. Naše výstava nese název Toulky, protože se velmi rádi věnujeme krajině a přírodním krásám,“ vysvětlil Vondrák a doplnil, že každý z členů fotoklubu vystavuje v hale nemocnice dvě až tři své fotografie. (nk)
měty klubu, plakáty, plyšáci, omalovánky či pastelky. Součástí jejich návštěvy byla i autogramiáda. „V sezóně jsme, doufám, dělali radost divákům. Teď jsme chtěli potěšit děti v nemocnici,“ popsal prvotní nápad navštívit právě dětské oddělení litoměřické nemocnice manažer Zuziak a dodal, že by hráči rádi z těchto setkání udělali tradici a děti pravidelně navštěvovali, např. v období před vánocemi a po skončení sezóny. „Chtěla bych vám moc poděkovat, že jste za dětmi přišli a pomohli jim tak zpříjemnit čas, který musí strávit v nemocnici,“ rozloučila se s hokejisty vrchní sestra dětského oddělení Božena Haufová. (nk)
SPONZOŘI A DÁRCI NEMOCNICI VĚNOVALI PŘES MILIÓN KORUN Stejně jako v minulých letech, i v roce 2010 získala Městská nemocnice v Litoměřicích nemalou finanční částku ze sponzorských darů. Celková hodnota všech přijatých finančních a věcných darů za rok 2010 dosáhla výše 1 155 682 Kč, z toho 374 782 Kč věnovali sponzoři a dárci, kteří písemně neodmítli zveřejnění svého jména. Jejich seznam je uveden ve výroční zprávě nemocnice, která je k dispozici mj. na internetových stránkách nemocnice (www.nemocnice-lt.cz). Městská nemocnice v Litoměřicích děkuje všem sponzorům a dárcům za podporu rozvoje zdravotní péče v roce 2010. (nk)
Strana 5
březen 2011
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
POČET PODĚKOVÁNÍ NAŠÍ NEMOCNICI VZROSTL Celkem 57 písemných poděkování za poskytnutou péči přišlo v roce 2010 na adresu Městské nemocnice v Litoměřicích, což je vůbec nejlepší výsledek v její historii. V roce 2009 bylo evidováno 52 písemných poděkování a v letech 2008 a 2007 44, resp. 29 poděkování. V evidenci stížností na zdravotní péči poskytnutou v této nemocnici došlo v roce 2010 oproti roku 2009 k mírnému poklesu, a to z 26 na 23 stížností. Z tohoto počtu
byly loni zcela oprávněné 2 stížnosti, částečně oprávněné 3 stížnosti a 8 stížností bylo neoprávněných. 10 stížností podaných v loňském roce zůstává nedořešených. Pro srovnání, v roce 2008 bylo evidováno celkem 19 písemných stížností na poskytnutou zdravotní péči (z toho 10 bylo neoprávněných) a v roce 2007 podali pacienti 31 stížností na zdravotní péči poskytnutou v naší nemocnici (z toho bylo 16 neoprávněných. (nk)
V roce 2010 bylo v litoměřické nemocnici hospitalizováno přes dvacet jedna tisíc pacientů Přesně 21 536 pacientů bylo v průběhu roku 2010 hospitalizováno v Městské nemocnici v Litoměřicích. Celkový počet lůžek, které byly v loňském roce v MěN LTM pacientům k dispozici, tj. 595, byl tak využit z necelých tří čtvrtin (73,88 %). Průměrná ošetřovací doba, po kterou zde pacienti byli loni hospitalizováni, se pohybovala na úrovni 7,00 dní. Nejvíce pacientů bylo v průběhu roku 2010 hospitalizováno na interně, a to 3713 osob, které zde strávily v průměru 6,26 dne, dále pak na dětském oddělení (3427 pacientů s průměrnou
délkou hospitalizace 3,75 dne) a na chirurgii (2476 pacientů s průměrnou ošetřovací dobou 4,72 dne). Co do počtu hospitalizovaných pacientů jsou dalšími v pořadí gynekologickoporodnické oddělení (1914 pacientů s průměrnou ošetřovací dobou 4,08 dne), ortopedie (1917 pacientů s průměrnou ošetřovací dobou 4,45 dne) a mezioborová JIP (1581 pacientů s průměrnou ošetřovací dobou 2,43 dne. Zajímavý je též údaj o průměrném věku hospitalizovaných osob. Tento se v roce 2010 pohyboval na úrovni 52,34 let. V roce 2009 to bylo 51,96 let. (nk)
PÁPĚŘÍ, TO JSOU „LIDI PRO LIDI" A CESTA ZÁROVEŇ Dělat dobrovolnický program není žádná legrace. Je to dlouhá cesta, na které máte pocit, že jste ztratili boty, sílu, směr a občas si pak i řeknete, jestli má ještě smysl v té cestě vůbec pokračovat. Musím dodat, že máte pocit, že i zavazadla jste zapomněli kdesi a hlavně, že na své cestě postrádáte peníze. Normální člověk by asi v těchto podmínkách necestoval, že? Jenže to by se nesměl jmenovat Lucka Kudibálová : -) A tak jsem s Pápěřím docestovala do roku 2011 a mohu říct, že to stálo za to. Dobrovolníci v Pápěří se skutečně snaží. Téměř každý víkend se koná pro pacienty nějaká jednorázová akce, střídají se i oddělení. Jednou LDN D, podruhé zas LDN E. Jejich práce je vidět a já jsem za to ráda. Pravda, pacientů je stále víc, než dobrovolníků. Ale pracujeme na tom :-) V dubnu se bude konat školení nových
dobrovolníků a dokonce jsme sehnali i peníze na vyškolení canisterapeutů. A nejen to. Pápěří na své cestě potkává mnoho zajímavých lidí. A s každým takovým setkáním mnoho získává. A to nejlepší na konec a začátek zároveň. Pápěří bude nově fungovat i pro Hospic sv. Štěpána a pro Domov na Dómském pahorku. Dubnové školení nových dobrovolníků tak již bude společné pro všechna zařízení. A každý dobrovolník si pak bude moci vybrat, zda chce působit v nemocnici, hospici nebo domově pro seniory. Pro dobrovolníky také chystám spoustu nových akcí, zajímavých přednášek a školení. Myslím, že je skutečně na co se těšit. Ale o tom zas až v příštím článku :-) (Ing. Lucie Kudibálová, předsedkyně občanského sdružení Pápěří)
První se narodila Klárka Přímo 1. ledna 2011 v 17.30 hodin přišlo v litoměřické porodnici na svět první miminko roku 2011. Je jím Klára Váňová. V loňském roce se přitom první miminko roku narodilo přibližně o 24 hodin později. „Vůbec jsem netušila, že bych mohla mít první dítě v roce, malá si na svět o dva týdny pospíšila,“ svěřila Klárčina maminka Michaela Váňová z obce Klapý. (nk)
Jak je to se stravováním v naší nemocnici? V poslední době se v médiích často objevovalo téma stravování v nemocnicích, které bylo kritizováno nejen odborníky, ale i pacienty. Provedli jsme proto v březnu 2011 šetření spokojenosti pacientů se stravováním v MěN. Výsledky jsme byli velmi potěšeni – většina pacientů byla s množstvím a kvalitou podávané stravy v nemocnici spokojena. Oproti našemu předpokladu si pacienti chválili studené večeře, k jejichž podávání jsme přikročili v prosinci minulého roku z ekonomických důvodů jako jedna z posledních nemocnic. Většina pacientů je totiž na studené večeře zvyklá z domova. Zároveň se touto změnou umožnil větší výběr teplých jídel k obědu. V naší nemocnici je pět stanic s lůžky dlouhodobé péče, kde jsou pacienti hospitalizováni i několik měsíců. Z těchto důvodů se těmto pacientům ponechala 2 x týdně teplá večeře formou polévky s pečivem. Nutriční terapeuté dochází především na tato oddě-
lení, kde s pacienty řeší jejich požadavky - nesnášenlivost některých jídel, požadavek na jinou úpravy stravy a podobně. Protože ošetřující personál velmi dobře zná zvyky a „chutě“ svých pacientů, často se na LDN odděleních přistupuje k přípravě individuálních pochoutek – některým pacientům sestry připraví chutnou pomazánku nebo pohár s piškoty a ovocem. Odměnou za tuto kreativní práci je sestrám prázdný talíř a spokojený pacient. O výživu nemocných se v litoměřické nemocnici stará tým sedmi nutričních terapeutů, kteří pracují ve stravovacím úseku, na lůžkových odděleních a v poradně pro výživu. Dietní strava je součástí léčebného procesu. Pro pacienty je v naší nemocnici možný výběr z 15 druhů základních a 35 speciálních diet podle druhu onemocnění. Denně nutriční terapeuté a pracovníci stravovacího provozu připraví 450-500 jídel pro pacienty a 350 jídel pro zaměstnance. (df)
Strana 6
březen 2011
ROČNÍK 4, ČÍSLO 1
PŘE D S TAVU J EME VÁM ** K D O J E KD O ** PŘED S TAVU J EM E VÁM V dalším díle našeho pravidelného seriálu o osobnostech v naší nemocnici oslovil MUDr. Zoran Nerandžič primářku gynekologickoporodnického oddělení MUDr. Petru Hejtmánkovou, vrchní porodní asistentku Ing. Bc. Simonu Filipovou, primáře LDN MUDr. Jaroslava Pršalu a vrchní sestru LDN Jaroslavu Krahulíkovou. (nk) MUDr. Petra Hejtmánková primářka gynekologicko—porodnického oddělení Proč jste si zvolila svůj obor? Původně jsem chtěl dělat pediatrii, ale nakonec jsem skončila souhrou okolností na gynekologii a porodnictví. Co byste ráda změnila na svém oddělení? Problémem našeho oddělení je komunikace a vzájemné interpersonální vztahy, které jsou obrazem celkové společenské situace. Problémem je i neschopnost našich klientů pochopit meze a možnosti moderní medicíny, která má své hranice. Ostatně to znají všichni lékaři a zdravotničtí pracovníci při běžném kontaktu s klienty. Co máte ráda? Budu stručná, svoje pejsky.
Ing. et Bc. Simona Filipová vrchní porodní asistentka gynekologicko—porodnického oddělení Proč jste si zvolila obor porodní asistentka? To bylo spíše dílem náhody. Po maturitě na gymnáziu jsem nebyla přijata na vysokou školu. Tehdy jsem se rozhodla pro nadstavbové studium porodní asistentky. Vystudovala jsem hladce a nejraději vzpomínám na první dva roky své praxe, když jsem pracovala na porodním sále v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze Podolí. Potom jsem léta pracovala jako sálová instrumentářka na gynekologickém oddělení v roudnické nemocnici. Nyní pracuji již 15 let v nemocnici v Litoměřicích. Celý život jsem vlastně studovala – nejprve postgraduální specializační studium v Brně (PSS), potom bakalářský stupeň managementu ve zdravotnictví na UJEP Ústí n. L., a návazně ještě druhou vysokou školu s ekonomickým zaměřením. Ekonomika a řízení mě vždy lákalo. Co byste ráda změnila na svém oddělení? Jsem moc ráda, že mohu pracovat na nově zrekonstruovaném gynekologickoporodnickém oddělení. Byla bych moc ráda, aby i porodní sál mohl změnit svou tvář a aby klientky mohly rodit v příjemném prostředí. Moc bych si zároveň přála, aby se zlepšila komunikace personálu mezi sebou a personální vztahy celkově. Co máte ráda? Odpočinek nacházím na horách, a to v zimě i v létě. Zimu si neodvedu představit bez lyžování a léto bez kol. Kromě sportu si ráda prohlédnu hezkou výstavu obrazů, chodím do divadla a trochu zkouším fotografovat.
MUDr. Jaroslav Pršala primář LDN Proč jste si zvolil medicínu jako svůj obor? Bavily mě přírodní vědy, tak to nakonec byla souhra okolností. Po promoci jsem začal pracovat na interním oddělení nemocnice v Litoměřicích. Poté mě tehdejší vedení převedlo na LDN na Milešově. Co byste rád změnil na svém oddělení? Bohužel příbuzní našich klientů si často řeší své vlastní problémy na náš úkor. Vůbec nechápou složitost problémů starých lidí, nechápou jejich skuteční potřeby a už vůbec nechtějí vzít na vědomí, jak je ta péče náročná. Stáří berou jako nemoc a smrt starého člověka jako selhání zdravotní péče, což je hloupost. Jinými slovy, byl bych rád, aby příbuzní našich klientů pochopili, že se snažíme dělat maximum toho, co je v našich silách a aby pochopili, jak je naše práce těžká a vyčerpávající. Co máte rád? Rekreačně běhám, pěstuji orchideje a květiny obecně.
Jaroslava Krahulíková vrchní sestra LDN Proč jste si zvolila svůj obor? Byla to přirozená volba, pocházím z rodiny, kde byli všichni zdravotníci. Nyní pracuji jako zdravotní sestra již 39 let. Mým prvním působištěm byla chirurgie v nemocnici v Roudnici nad Labem. Po svatbě jsem se přestěhovala do Lovosic a nastoupila do LDN Milešov. Co byste ráda změnila na svém oddělení? Především bych chtěla celkově změnit prostředí pro pacienty a sestry, technické zázemí a zlepšit kulturu prostředí. Největším probléme nejsou naši klienti, ale jejich rodiny, které chápou stáří jako nemoc, nikoliv jako přirozený jev. Smrt starého člověk je příbuznými brána jako selhání medicíny. To je samozřejmě velký omyl. Co máte ráda? Je to cestování, ráda řídím auto. Mám ráda svou zahrádku, a to v každém ročním období.
Strana 7
březen 2011
ROČNÍK 4, ČÍSLO 1
** OS OB N OS TI N EM OC N IC E ** OS OBN OS TI N EM OC N IC E ** Náš nepravidelný seriál, který seznamuje čtenáře Zpravodaje MěN v LTM s osobnostmi naší nemocnice, se v tomto čísle zaměřil na MUDr. Františka Pražáka, emeritního primáře chirurgie, který nyní pracuje na LDN. Zajímavé povídání s lékařem se spoustou zkušeností a pestrou paletou zálib, vedl a sepsal MUDr. Zoran Nerandžič.
Každý z nás jednou musí skončit a odejít, říká MUDr. František Pražák Emeritní primář chirurgického oddělení MěN v Litoměřicích MUDr. František Pražák byl pro mě opravdovým oříškem. Srdečný a otevřený člověk, jak jej znám z konsilií, mi na mou žádost v první chvíli odpověděl „ne“. Trvalo mi několik týdnů, než souhlasil s krátkým rozhovorem ve své pracovně na LDN E. Jeho pracovna je stejná jako on, světlá, teplá, uklizená, uspořádaná, pohodová. O svých začátcích Jako mnoho dalších „starousedlíků“ se narodil mimo Litoměřice, a to v roce 1937 v Pardubicích. Žil na Vysočině a s rodiči se přestěhoval do Litoměřic v roce 1945. Zde nakonec odmaturoval na gymnáziu a poté studoval medicínu v Praze, kde v roce 1961 promoval. „Mým snem od mládí bylo dělat chirurgii. Svou první operaci jsem provedl na psovi na brigádě, když jsem mu sešil poraněnou tlapku, to mi bylo 16 let. Operace se sice podařila, ale pes si nakonec strhal obvaz a vykousal stehy. Co se s ním stalo dál nevím….,“ vzpomíná s úsměvem na své začátky MUDr. František Pražák. O své práci Po promoci v roce 1961 nastoupil na chirurgické oddělení v Litoměřicích. Vykonal atestace I. a II. stupně. „Až do sedmdesátých let 20. století museli chirurgové umět operovat prakticky všechno, břišní chirurgii, traumatologii, urologii, dětskou chirurgii a tak dále. Chirurg musel zvládnout navíc problematiku celkové anestezie. Patřilo to k běžnému chirurgickému vzdělání,“ říká MUDr. Pražák. V roce 1981 odešel pracovat na chirurgii do Ústí nad Labem. V roce 1991 vyhrál konkurs na primáře chirurgického oddělení litoměřické nemocnici. „Vrátil jsem se tehdy ještě na „starou“, tehdy ještě nerozdělenou chirurgii, která měla 110 lůžek. V tomto období,, jako na všech chirurgických odděleních v republice, jsme zaváděli nové operační techniky a využívali nové diagnostické metody. V břišní chirurgii jsme zavedli staplery a VAL-
TRAC a používali na celém zažívacím traktu od jícnu po konečník. Otevřeli jsme chirurgický JIP a začali s cévní chirurgií. V břišní chirurgii jsme zavedli laparoskopické operace. Měl jsem jisté zkušenosti již ze 70. let s diagnostickou laparoskopií. Dnes je to pro mne historie,“ dodává MUDr. Pražák. V tomto období začaly přípravy a výstavba nové chirurgie litoměřické nemocnice, která skončila v roce 1996, kdy se chirurgie do nových prostor přestěhovala.
„V době svého působení na chirurgickém primariátu v Litoměřicích jsem zde ve spolupráci s vynikajícím kardiochirurgem a mým přítelem prof. MUDr. Ivanem Vaňkem DrSc. z 1. lékařské fakulty v Praze chtěl vybudovat kardiochirurgii, ale bohužel se to neuskutečnilo, říká MUDr. Pražák. Po odchodu z primariátu do důchodu, což bylo v roce 2002, pracoval jako důchodce na jednotce intenzivní péče a pak přešel na léčebnu dlouhodobě nemocných (LDN), kde působí dodnes. O svých zálibách Od mládí se zabýval hudbou. V dětství hrál na housle, pak na piano, kytaru a pak na varhany. Během studia
medicíny studoval varhany u profesora Kalfuse. Hrál tehdy v několika pražských chrámech, např. u Alžbětinek a samozřejmě i v chrámech v Litoměřicích a v okolí. Nejdéle hrál u svatého Jakuba. Z varhanní tvorby má nejraději J. S.Bacha a C. Francka. Dále pak hudbu A. Dvořáka, Beethowena, Pucciniho a dalších. Velice rád si poslechne a zahraje na keybord taneční muziku, swing a podobně. „Moje manželka má se mnou velkou trpělivost a toleruje celou řadu mých koníčků, jako je fotografování, video, pěstování květin, zvláště orchidejí, které máme doma asi 25 let. Dále sbírám minerály a horniny. Také se věnuji malování, jsem členem Sdružení nezávislých výtvarníků Litoměřicka, dále pak filatelii, trochu akvaristice, vysedávám u počítače. Dalším mým koníčkem byla a je astronomie, v minulosti jsem byl členem Klubu severočeských astronomů amatérů,“ vyjmenovává MUDr. Pražák své zájmy a dodává, že společným koníčkem je mu spolu s manželkou cestování a turistika. „S manželkou chodíme nejraději po horách. Velice se nám líbilo na Islandu. Je tam velice zvláštní příroda,“ pokračuje lékař ve svém vyprávění a jak sám říká, tak na Islandu měl mimo cestování a fotografování možnost uspokojit i svou vášeň k mineralogii. Jinak se angažoval v různých organizacích a veřejných funkcích. A to například ve Svazu českých lékařů (19681969), v Junáku, charitě, v zastupitelstvu a v radě města ve zdravotně sociální komisi, v programu Zdravé město apod. Podílel se také na vybudování Hospice svatého Štěpána v Litoměřicích. „Snažil jsem se předat mladým lidem i svým čtyřem dětem to nejlepší. Uvažuji, že v letošním roce odejdu definitivně do důchodu. Každý z nás jednou musí skončit a odejít. Budu se dál věnovat dál svým koníčkům,“ uzavírá své laskavé a zajímavé povídání MUDr. Pražák. (zn)
Strana 8
březen 2011
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
** D OZ ORČ Í RADA NE M OCN I CE S E PŘE DSTAVU J E ** Pravidelně, a to jednou měsíčně, se v nemocnici schází dozorčí rada. Co všechno má tento orgán na starosti, kdo může a naopak nemůže být jejím členem a kdo v ní v současné době zasedá? Na to odpoví následující stránky. (nk)
Status dozorčí rady nemocnice aneb do čeho smí a nesmí zasahovat Členové dozorčí rady jsou jmenováni a odvoláváni Radou města Litoměřic. Členem dozorčí rady nemůže být zaměstnanec nemocnice, ani osoba v podobném vztahu u organizací a institucí s právem kontroly nemocnice s výjimkou zřizovatele. Dozorčí rada vykonává svoji činnost ve složení předseda, místopředseda a členové, obvykle v počtu 5. Dozorčí rada je oprávněna nahlížet do všech účetních dokladů a záznamů (mimo zdravotnické dokumentace) týkajících se činnosti nemocnice a zjišťovat stav a způsob hospodaření. Dozorčí rada je při výkonu své působnosti oprávněna požadovat od ředitele nemocnice zprávy a další informace potřebné pro svoji činnost. Dále je
dozorčí rada oprávněna schvalovat zadání a výsledek výběrových řízení na uzavírané smlouvy mezi zdravotnickým zařízením a ostatními subjekty. Dozorčí rada ve své působnosti kontroluje činnost nemocnice ve všech oblastech ekonomického a personálního vývoje. Schvaluje koncepci rozvoje nemocnice, návrh rozpočtu a investičního plánu. Pravidelně hodnotí ekonomické ukazatele nemocnice. Doporučuje radě města ke schválení všechny závažné změny v organizační struktuře zařízení a roční účetní uzávěrku a výroční zprávu. Dozorčí rada je povinna sledovat kvalitu poskytování zdravotní péče nemocnice a dohlížet na vyřizování stížností pacientů a zaměstnanců.
Dozorčí rada se schází 1x měsíčně a ve svých standardních bodech pravidelně projednává všechny výše uvedené skutečnosti. Součástí jednání dozorčí rady jsou již přes jeden rok pravidelné návštěvy na jednotlivých odděleních, kde členové dozorčí rady diskutují s přítomnými zástupci různé problémy na téma komunikace s vedením nemocnice, ohledně personálního i technického vybavení oddělení a mnoho dalších věcí. Závěry jsou pak projednávány v rámci zasedání dozorčí rady spolu s vedením nemocnice a jsou přijímána možná usnesení. (Ing. Radek Lončák, MBA, předseda DR)
Dozorčí rada nemocnice (DR) se jednou měsíčně schází ve složení: • Ing. Radek Lončák, MBA - předseda DR • MUDr. Roman Záhora - místopředseda DR • Daniel Sadil - člen DR • MUDr. Hassan Mezian - člen DR • Jan Szántó - člen DR Ing. Radek Lončák, MBA, předseda dozorčí rady, do DR jmenován 2.12.2008 Letos v květnu mi bude 46 let. Jsem ženatý a mám tři děti, dva kluky a jedno děvče. Narodil jsem se v Litoměřicích, avšak své dětství prožil v nedaleké obci Třebušín. V Litoměřicích žiji se svou rodinou již 20 let. V posledních 10-ti letech pracuji ve zdravotnictví, v převážné většině na ekonomických pozicích. Zajímavou zkušeností bylo mé působení v pozici zdravotního rady středočeského kraje, kde jsem měl možnost seznámit se s problematikou zdravotnictví z „druhé“ strany – ze státní správy. Cesta ke zdravotnictví nebyla pro mě tak přímočará. Na střední i vysoké škole jsem studoval chemii. Zde jsem po ukončení studia zůstal jako odborný asistent. Od roku 1993 jsem pracoval jako manažer v obchodní sféře, kde jsem působil v oborech výpočetní techniky, sportovního zboží. Nejdříve jako vedoucí prodejních poboček, posléze jako ředitel distribuce a obchodní ředitel. Po celou dobu jsem se zabýval ekonomikou a rozpočtovým plánováním, což mě v roce 2001 zavedlo do zdravotnictví jako ekonomického náměstka krizového managementu příbramských nemocnic, které zahajovaly v té době proces slučování. Nyní již druhým rokem pracuji ve zdravotnictví jako provozně-ekonomický přednosta v Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze. Jako ekonom se také aktivně zabývám možnostmi čerpání strukturálních fondů Evropské Unie ve zdravotnictví. Zkušenosti z těchto činností rád využívám i ve prospěch našeho města Litoměřic, kde působím jako zastupitel, člen rady města a předseda finančního výboru.
Strana 9
březen 2011
ROČNÍK 4, ČÍSLO 1
** D OZ ORČ Í RADA NE M OCN I CE S E PŘE DSTAVU J E ** MUDr. Roman Záhora místopředseda dozorčí rady, do DR jmenován 12.2.2009 Narodil jsem se v roce 1966 v Litoměřicích. Dětství jsem strávil ve Velkých Žernosekách, odkud jsem se odstěhoval s rodiči do Mladé Boleslavi. Z rodného hnízda jsem definitivně vyletěl v 18 letech směrem do Hradce Králové, kde jsem nastoupil jako posluchač Vojenské lékařské akademie. Rozhodnutí o návratu do Litoměřic bylo způsobeno velkou náhodou. Ve skupině nadšenců vysokohorské turistiky, se kterou jsem vyjel v roce 1988 do pohoří Rila v Bulharsku, jsem potkal svoji ženu, která pochází z Terezína. Takže svatba a převrat v roce 1989 mě již mohla směřovat pouze jedním směrem. Ihned po ukončení studia jsem nastoupil v roce 1990 na II. interní kliniku litoměřické nemocnice. Pod vedením primáře Weidenhoffera jsem měl šanci pracovat v týmu, který byl schopen pokrývat hlavní obory interní medicíny. Každodenní konzultace s kolegy v oborech jako je endokrinologie, nefrologie, gastroenterologie, rehabilitace, hematoonkologie a plicní lékařství, mi v období medicínské nezralosti a nevinnosti umožnily získat všeobecný rozhled a myslím si, že z těchto základu již budu čerpat do konce života. Asi v roce 1993 odešla z revmatologické ambulance v Litoměřicích MUDr. Olinka Vejvodová a já jsem díky velkorysé nabídce tehdejší primářky MUDr. Černé nastoupil na tuto uvolněnou pozici. Od počátku jsem nastupoval do poměrně nezávislé pozice, která byla způsobená i ordinariátem v Lovosicích, takže časem jsem dozrál k rozhodnutí, že jediná cesta pro můj další rozvoj je samostatná praxe. V roce 2001 jsem otevřel vlastní revmatologické centrum a od té doby se snažím toto zařízení rozvíjet. V roce 2008 jsem pobýval jako konsultant revmatolog v Irské republice, což mi umožnilo pohled pod jiným úhlem na většinu současných problémů českého zdravotnictví. Doufám, že to muže být přínosem pro dozorčí radu Městské nemocnice v Litoměřicích, jejímž členem jsem již 2 roky. MUDr. Hassan Mezian člen dozorčí rady, do DR jmenován 25.11.2010 Je mi 63 let, narodil jsem se v DamaškuSýrie. Ve 20 letech jsem přijel do Čech studovat medicínu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Záhy na to jsem se seznámil se svojí manželkou. Od roku 1975 žiji a pracuji v Litoměřicích. Nejprve jsem pracoval jako internista v litoměřické nemocnici a v LDN v Milešově, pak jako praktický lékař v Libochovicích a závodní lékař v cementárně v Čížkovicích. Od roku 1983 pracuji jako rehabilitační lékař. Dlouhodobě jsem působil jako primář rehabilitačního oddělení v litoměřické nemocnici, využívajíc zkušeností z působení v zahraničí jako expert (v Alžírsku, Sýrii a Libyi). Od roku 2003 jsem vedoucím lékařem soukromé rehabilitace v Litoměřicích. Od roku 2008 jsem zastupitelem Ústeckého kraje - členem zdravotní a sociální komise. Od roku 2006 jsem zastupitelem města a od roku 2010 i členem rady města Litoměřice. Jsem ženatý a s manželkou jsme vychovali tři děti. Aktivně hovořím česky, arabsky, anglicky a francouzsky.
Daniel Sadil člen dozorčí rady, do DR jmenován 2.12.2008 Narodil jsem se v roce 1968 v Litoměřicích. Základní školu jsem zahájil v roce 1975 a ukončil v roce 1984. Poté jsem začal studovat na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích. Studium jsem úspěšně ukončil v roce 1987. V roce 1988 jsem nastoupil jako technik nákupu u OÚNZ v Litoměřicích. Po několika měsících jsem nastoupil základní vojenskou službu v Dukle Litoměřice, kde jsem se dva roky zabýval profesionálním hokejem. Po splnění vojenské povinnosti jsem došel k závěru, že již nebudu nadále pokračovat v profesionálním hokeji a využil jsem nabídky stát se vedoucím MTZ v OÚNZ Litoměřice, následně Městské nemocnici v Litoměřicích. Zde jsem pracoval až do roku 2005. V současné době jsem podnikatelem, majitelem středně velké firmy.
Jan Szántó člen dozorčí rady, do DR jmenován 25.11.2010 Je mi 46 let. Jsem ženatý a mám jednu dceru. Litoměřice jsou mým rodným městem, městem kde jsem prožil převážnou část svého dosavadního života. Jsem jednatelem společnosti, která již více jak šest let pracuje v západní Africe. V současnosti se podílíme na jednom z největších afrických projektů, projektové přípravě pro výstavbu železničního koridoru, který by měl v budoucnu propojit západní subsaharskou Afriku s evropským kontinentem. V době vzniku krajské samosprávy v letech 2000 až 2004 jsem zastával funkci člena rady Ústeckého kraje pro oblast zdravotnictví. V současné době jsem neuvolněný místostarosta Litoměřic a ve své dikci mám mimo zdravotnictví ještě oblast sociálních věcí a dopravu.
Strana 10
březen 2011
ZPRAVODAJ MĚN V LTM
** VZ D ĚL ÁVÁN Í ** VZ D Ě L ÁVÁN Í **
ORTOPEDICKÉ SYMPOSIUM S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ BYLO ÚSPĚŠNÉ Ve dnech 13. a 14. 1. 2011 proběhlo v Hotelu Koliba 5. ortopedické symposium s mezinárodní účastí, které již po páté pořádalo ortopedické oddělení Městské nemocnice v Litoměřicích s odbornou garancí II. ortopedické kliniky FN Motol a s organizačním zajištěním Ortopedického centra Ústí nad Labem. Tématy čtvrtečního dne byly: „Komplikace a obtíže revizních operací TEP“, které se zabývalo nejen technikou této vůbec jedné z nejtěžších operativ prováděných na lidském těle, ale také i s limity, kdy lze ještě operaci vůbec provést. Druhým tématem ve čtvrtek bylo „Desa jako konečné řešení obtíží pacienta?“ To bylo zaměřeno zejména na ztužení kloubů hlezenního a koleních, kdy se v současné době objevují nové techniky u des z neseptické indikace a to hřebování. Jako varia byly k této problematice předneseny souborné přednášky ze somatodes páteře a des halluxů. V pátek pak program pokračoval třetím blokem a to „Novinkami v traumatologii nohy“, kde zazněly přednáš-
ky doc. Ramelta z Drážďan a prof. Bartoníčka z ÚVN Praha, kteří se touto problematikou léta zabývají a jsou považováni za evropské autority v této oblasti. V posledním čtvrtém bloku pak byla v pátek přednesena problematika „Infektu v kostní operativně“ a to od její diagnostiky po sanaci. A jako varium zazněly přednášky z výzkumného ústavu Diesbugr o nových výrobcích (ANTB pěny, umělé náhražky kostí), které v poslední době pronikají i na náš trh. Paralelně s tímto programem se ve čtvrtek konalo sesterské symposium, kde se zejména sestry z naší nemocnice podělily se svými zkušenosti, bez kterých bychom se v rámci multioborové spolupráce v naší nemocnici neobešli. Akce se zúčastnilo 124 lékařů (byli zde prakticky všichni zástupci z ortopedických klinik, krajských a okresních ortopedických pracovišť a několika traumacenter z Čech a Moravy, dále pak i lékaři ze SRN a Slovenska) a 136 sester. Symposium bylo po oba dny provázena výstavou zdravotnické techniky a medika-
mentů týkajících se léčby v ortopedii a traumatologii. Akce se zúčastnilo 36 vystavovatelů a zaznělo tam celkem 67 lékařských a sesterských přednášek. Celé symposium bylo hodnoceno v lékařských kruzích velmi kladně Garantem akce byl Doc. MUDr. Tomáš Trč, CSc., MBA přednosta II. ortopedické kliniky FN Motol, který vyslovil celé akci jak po odborné, tak po společenské stránce pochvalu a navrhl, aby se obdobná akce konala opět jako trienále v r. 2014 u příležitosti 20. výročí otevření ortopedického oddělení litoměřické nemocnice Závěrem bych chtěl poděkovat všem aktivně zúčastněným lékařům a sestrám, bez jejichž přístupu by se akce nemohla konat. Dále bych rád touto cestou poděkoval za vstřícnost a významnou pomoc panu starostovi Mgr. L. Chlupáčovi, panu Mons. Baxantovi, p. řediteli MUDr. L. Vysoudilovi a paní náměstkyni Mgr. L. Kalábové za podporu ve dnech symposia. (MUDr. Vladislav Procházka, primář ortopedického odd. MěN v Litoměřicích)
Fenomén stáří — vybrané závěry ze zajímavé odborné konference Dne 20.10.2010 proběhla v Praze v Domově pro seniory – Slunečnice odborná konference s názvem ,,Fenomén stáří“. Záštitu nad touto konferencí měla Akreditovaná vzdělávací agentura pro zdravotníky a pečovatele a přednášku po celou dobu vedla prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc. Na začátku konference byly zmíněny některé důležité body, jako je např. historie geriatrie, důležité osobnosti, z kterých mohu jmenovat např. Josefa Thomayera, vymezení pojmu senior apod. Pro praktickou ukázku byl v této části konference zmíněn výzkum, který probíhal v Abcházii – žije zde mnohem více lidí ve věku nad 100 let, než-li u nás. Důvody tohoto jsou zejména v genetických dispozicích, vlivem životního prostředí (Černé moře, hory, pláže), životní styl bez stresorů (rádio, televize, z toho plynoucí nesledovanost politické situace), střízlivé popíjení alkoholu a půst. Za účast na tomto výzkumu obdrželi respondenti tranzistor – což je téměř kontraproduktivní. V posledních desetiletích se stala Evropa hodnotově vyprázdněnou a vše je zaměřeno na finanční zisky – tak tomu je i v péči o seniory. V roce 1990 chtěli lidé všech kategorií svobodu, práci, která má smysl, angažovat se pro druhé, cestovat...nyní svobodu máme, chceme však práci, za kterou budeme mít co nejvíce peněz, angažovanost pro druhé je u mnohých v nedohlednu a cestovat bychom chtěli, ale za co nejméně peněz. Za 20 let se toho změnilo mnoho také v oblasti lidských práv. Kdo zná např. knihu Harriet Beecher Stoweové, ,,Chaloupka strýčka Toma“ zajisté si uvědomí, jak je v této době z důvodů opatrnosti, abychom někomu neublížili viditelné, že věci postrádají svůj původní smysl, pro který byly v počátku tvořeny. Abych přiblížila tento příklad, jedná se o knihu, ve které jsou vylíčeny osudy černošského lidu, který byl utlačován býlími otrokáři. Jsou zde popsány protichůdné povahy a názory otrokářů a kniha také velkou měrou přispěla ke zrušení otrokářství, zejména na jihu Ameriky. Když byla tato kniha koncem 19. století vydána poprvé, strýček Tom byl
nazván negger, posléze, aby mohla být kniha dále publikována, musel být nazván černochem, nyní je mužem s tmavší barvou pleti. Velkým tématem konference byl také měnící se vztah mezi lékařem a pacientem. Dříve se člověk na lékaře spoléhal, byl to pro něj vzdělaný člověk a lidé do lékaře vkládali svou důvěru a naději. V dnešní době se nejen v sociální práci, ale také ve zdravotnictví přechází od paternalismu k partnerství. Lidé jsou více vzdělaní, nežli tomu bylo dříve, mají často pocit, že jim lékař nesděluje vše, co ví a tím také klesá důvěra a stoupá napětí v jejich vztahu. Dalším velkým tématem této konference byl problém komunikace mezi generacemi. Dnes velmi málo lidí komunikuje s rodiči, prarodiči – přitom zejména oni nám mají co říci. Nedostatečnou komunikací se okrádáme o historii své rodiny, která přeci určuje i naše místo ve společnosti. Např. při svatbě je v některých zemích běžné, že hosté, kromě svatebních darů nosí i příběhy, co ten, či ona dělali, když byli malí. Novomanželé si tyto příběhy sváží do knihy a mají své vlastní tkz. legendy o rodině. Jelikož se Dr. H. Haškovcová zabývá i thanatologií, tedy naukou o umírání, jeden úsek přednášky byl věnován i tomuto. Nejzávažnějším problémem je v dnešní době nepřipravenost na konečnost. V dnešním životě lidí je nepřítomnost smrti, která se dá ukázat i na stále menším počtu vypravených pohřbů, či vynechání dětí z pohřebních rituálů. Přitom právě pohřeb je zvláště pro pozůstalé důležitým rituálem rozloučení se se zesnulým. Dnešní senior je mnohem více smířen se svou konečností, než tomu bude v budoucnu, jelikož on ještě zažil umírání doma jako běžnou součást života.. Pokud se zamyslím nad konferencí jako celkem, zdá se, že dnešní způsob života je v mnoha ohledech negativní. Témata konference přímo vybízejí ke změně svého přístupu k bytí a navrácení se k trvalým hodnotám. (Bc. Michaela Burgerová, sociální pracovnice Městské nemocnice v Litoměřicích
Strana 11
březen 2011
ROČNÍK 4, ČÍSLO 1
** ODB ORY ** ODB O RY ** OD B ORY
ZÁVODNÍ VÝBOR MÁ OD ÚNORA NOVÉHO PŘEDSEDU Dne 8. února 2011 na jednání závodního výboru základní odborové organizace Městské nemocnice v Litoměřicích bylo rozhodnuto, že bude stávající předseda MUDr. Podrapský odvolán. Pro svou časovou vytíženost nemohl vykonávat tuto funkci v takovém rozsahu, který je pro tuto činnost nutný. Následně byl navržen a jednomyslně odsouhlasen do funkce předsedy pan Martin Bukvář, který v litoměřické nemocnici pracuje jako vedoucí technicko provozního oddělení.
I ve funkci místopředsedů došlo ke změnám. Sestra Čechová, která vykonávala funkci místopředsedkyně, ukončila k 28.2.2011 pracovní poměr. Následně byla na únorovém jednání zvolena do této funkce sestra Radka Preissová, která pracovala na oddělení ARO a nyní je na mateřské dovolené. I přesto však pravidelně dochází na schůzky závodního výboru a pracuje s ostatními členy. Druhou místopředsedkyní závodního výboru je sestra Marcela Žákovská. (iko)
Změny FKSP Novelou vyhlášky Ministerstva financí 114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb vyhláškou 365/2010 Sb. byl s účinností od 1.1.2011 snížen základní příděl do tohoto fondu ze 2 na 1 procento. Znamená to, že příděl fondu nebude stačit na pokrytí všech benefitů pro zaměstnance ve stávající podobě a tyto se budou muset v roce 2010 v nové kolektivní smlouvě upravit. „Týkat se to bude hlavně příspěvku na dovolenou,“ uvedl k tomu ředitel nemocnice MUDr. Leoš Vysoudil, MBA a dodal, že v letošním roce zůstanou všechny výhody stanovené kolektivní smlouvou zachovány. (nk)
Z FKSP bylo v loni vyplaceno nejvíce financí na rekreace a zájezdy a na závodní stravování Více než pět miliónů korun bylo během roku 2010 vyčerpáno z fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) Městské nemocnice v Litoměřicích. Nejvíce financí, a to přes dva a půl miliónu korun, bylo čerpáno na rekreace a zájezdy, dále pak na závodní stravování (1,14 miliónů korun). Třetí největší položku čerpanou z FKSP představují tzv. ostatní výdaje, ze kterých se hradí např. vitamíny a očkování (0,76 mil. Kč). Z FKSP se dále poskytují např. nepeněžní a peněžní dary
(395 tisíc Kč), příspěvek na dopravu při zájezdech (186 tis. Kč), na tělovýchovu (65 tis. Kč) nebo na činnost odborové organizace (60 tis. Kč). Zdroje FKSP na rok 2010 se pohybovaly na úrovni 13,298 miliónů korun, z čehož 8,897miliónů představoval zůstatek z roku 2009 a 4,401 miliónu korun byl základní příděl do tohoto fondu. Zůstatek FKSP k 31. 12. 2010 činil 8,09 miliónu korun. (nk)
** N AŠ E POVÍD K A ** N AŠ E POVÍ DK A **
ROZVOD PO ČESKU……………. ANEB POVÍDKA ZALOŽENÁ NA SKUTEČNÉ UDÁLOSTI Sedím s Petrem na Zvoničce v Krkonoších, konečně je rozvedený po česku. Vinárna je silně zakouřená. Pijeme spolu. Už 9 měsíců Petr regeneruje, teď jsem se konečně dozvěděl všechny detaily. „Monika, to je bývalá manželka, řekla, že miluje Jirku. Chce žít na úrovni podle nejnovějších poznatků. Lékař na chirurgickém oddělení v nemocnici s tabulkovým platem a stovkami hodin přesčasů ji takové „úrovni“ nedokáže přiblížit. Nalízané auto, hypotéka na byt, dvě malé dcery a náročná manželka. Monika se nedokázala rozhodnout mezi tím, zda chce Jirku, který se splňoval její kritéria výkonnějšímu modelu při minimálních provozních nákladech a mnou, stále funkčním opotřebovaném modelem s mnohem vyššími náklady a v provozu s menším výkonem. Po dlouhých diskusích a hádkách jsem se rozhodl, že to vyřeším zásadně a radikálně jako chirurg. Zase jsem se dozvěděl, že mám velké provozní náklady, ale výkon je stále slabý. Jenže jsou tu ty chudinky
dcery…., kterým nechci zajistit odpovídající úroveň života. …To mě tak rozčílilo, že jsem se vztyčil se svými 190 cm a 120 kg živé váhy, ohnul jsem ji přes koleno, stáhl spoďáry a naplácal na holou. Překvapily mě dcerky svým komentářem, že si to maminka zaslouží, protože zlobí. Po exekuci jsem jí rázně řekl, že se musí rozhodnout. Zda Jirku s jeho nejasným zdrojem příjmů nebo mě. Druhý den jsem odjel na dvoutýdenní stáž v Německu. Po návratu domů, byl byt prázdný, jen holé stěny zbyly. Na poště mě čekala doporučená žádost o rozvod a trestní oznámení pro ublížení na zdraví. Rozvod, to byla brnkačka, asi za 5 minut všechno skončilo. Alimenty byly nekompromisně vyměřené starší, ublíženou a zakyslou soudkyní, stejně jako styk s dcerkami. Jak je zvykem, matka mi styk dodnes neumožnila. Soud s tím nic neudělal, že se máme dohodnout.
Trestný čin ublížení na zdraví byla složitější kauza. Napřed přišlo dokazování, fotografie Moničiny zadnice s modřinami. Nález soudního znalce byl, že příslušné modřiny byly způsobené tupým předmětem, ale že se nedá jednoznačně říci, kdy a jak k tomu došlo. Námitka z mé strany byla, že Monika přišla domů opilá, uklouzla na schodech a stěžovala si na bolesti v hýžďové krajině. Následně došlo k ostřejší výměně názorů. Požití alkoholu u Moniky potvrdily i policejní protokoly. Závěr soudního rozhodnutí, které bylo neodvolatelné, že se jedná tvrzení proti tvrzení a nedá se zjistit jednoznačná příčina poranění. Odvolání se nakonec nekonalo. Soudkyně byla mladá, s úsměvem mi řekla, že chce se mnou mluvit mezi čtyřma očima. „Pane doktore, to že je vaše bývalá manželka kráva, jsem pochopila moc dobře, že si zasloužila nařezat na holou, s tím souhlasím, jen pro příště prosím, ne tak tvrdě.“ (autorem povídky je MUDr. Zoran Nerandžič)
Strana 12
březen 2011
ZPRAVODAJ MĚN LTM
PODĚKOVÁNÍ V předvánočním období jsem byla hospitalizována na neurologickém oddělení Městské nemocnice v Litoměřicích pro bolest, která se objevila jak blesk z čistého nebe a donutila mě ulehnout a poznat nemocniční lůžko z pozice pacientky. Teprve když nemoc, bolest aj. postihnou člověka a ten ztratí to, co do té doby považoval za samozřejmé, pozná a ocení, jak je důležitý přístup a chování lidí kteří se okolo něj pohybují a podílejí se na jeho péči a uzdravení. Právě díky profesionálnímu a hlavně lidskému přístupu celého týmu neurologického oddělení (lékařský tým, všechny sestřičky i ostatní personál), který měl vždy úsměv na tváři a povzbudivé slovo, jsem hospitalizaci zdárně přežila a vzpomínám na ni jen v dobrém, a to i přes nepříjemnou bolest, která jí doprovázela. Proto chci využít této možnosti a ještě jednou vyjádřit své poděkování za vzornou péči, laskavost, trpělivost a obětavost vůči nám pacientům a děkuji, že jste mi to tak usnadnili. Poděkování patří rovněž sanitáři p. Guttmannovi za velice šetrný, ohleduplný, klidný přístup a přesun na neurologické oddělení. Martina Beranová (ARO lůžko)
Připravuje se další setkání zaměstnanců, vedení, odborů a zástupců zřizovatele Další z pravidelných setkání zaměstnanců s vedením Městské nemocnice v Litoměřicích, s odborovou organizací a jejich hosty, se bude konat během měsíce května. Během setkání bude možné klást dotazy nejen řediteli nemocnice MUDr. Leoši Vysoudilovi, MBA a ostatním představitelům vedení, zástupcům odborové organizace, ale i zřizovateli nemocnice, jehož zástupci se pravidelně těchto setkání účastní. Všichni zaměstnanci jsou srdečně zváni!! Přesný termín setkání bude včas zveřejněn. Místem konání bude jako již tradičně jídelna ve 3. patře budovy ředitelství. (iko, nk)
Volná místa na letní dovolenou pro děti i dospělé Ještě 12 až 15 volných míst je v leteckém zájezdu na Korsiku do letoviska Alcoceber v termínu od 13. do 22.9.2011. Pobyt s plnou penzí vyjde na 12985 Kč a s polopenzí na 12640 Kč. Více informací poskytne paní Eva Radimská na lince 312. Volná místa jsou i na letní dětský tábor Krty u Jesenice. Tento se koná v několika termínech v červenci i v srpnu a je možný ve dvou variantách, jako týdenní (pro děti od 1. do 3. třídy) i jako dvoutýdenní (pro starší děti). Zaměstnancům nemocnice je poskytován příspěvek z FKSP ve výši 600 Kč. Členům odborů přísluší navíc příspěvek ve výši 300 Kč, pokud ho již letos nečerpali. Více informací opět žádejte u paní Radimské na lince 312.
SUDOKU
VTIPY 3 1
9 7
4 3 5
6
4
7 9
5 2 4
6 2 6
9 1
5 3 8
5 8
1
3
MOUDRÁ VĚTA NA KONEC: Zdravý ubožák je šťastnější, než nemocný král. Arthur Schopenhauer (německý filozof 19. století)
Šéf sekretářce: "Příští týden bychom mohli zaletět do Paříže." Sekretářka manželovi: "Příští týden musím služebně do Francie." Manžel milence: "Manželka je příští týden na služebce." Milenka soukromému studentovi: "Příští týden odpadá hodina angličtiny." Student dědečkovi: "Příští týden mi odpadla anglina, mohli bychom zajet na ryby." ...Dědeček sekretářce: "Ta Paříž příští týden nepůjde, slíbil jsem vnukovi výlet. Sekretářka manželovi: "Ta služební cesta se přesouvá." Manžel milence: "Tak manželka nakonec nikam nejede." Milenka soukromému studentovi: "Návrat k původnímu rozvrhu, hodina bude. Student dědečkovi: "Tak ta angličtina bude, nikam nemůžu." Dědeček sekretářce: "Výlet s vnukem se ruší, můžeme do té Paříže. Plave si mořem velrybí samec vedle své velrybí družky a mrmlá: "Celý svět se snaží zachránit náš druh,vědci zasedají, ekologové se bouří, Greenpeace se z toho může zbláznit, ale Tebe holt bolí hlava!!!!!“
www.nemocnice-lt.cz
Zpravodaj MěN v LTM, čtvrtletník pro pacienty a zaměstnance nemocnice. Výtisk zdarma. Vydavatel: Městská nemocnice v Litoměřicích, Žitenická 18, 412 01 Litoměřice. IČ: 00830488. Zapsán Ministerstvem kultury ČR do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MK ČR E 20006. Odpovědná redaktorka: Mgr. Naděžda Křečková, Ph.D. (tel. 739672326, 416 723 866, e-mail:
[email protected]), redakční rada: MUDr. Zoran Nerandžič, Bc. Miroslava Ikoniaková. Uzávěrka příspěvků vždy k 30.11, 28.2., 31.5. a 31.8. Bez vědomí Městské nemocnice v Litoměřicích nelze zde otištěné články dále publikovat!
