Jsme druhý nejlepší časopis v Moravskoslezském kraji a vyhráli jsme titul Časopis s nejlepším obsahem!

V tomto čísle nepřehlédněte: Fandili jsme hokejistům – 196 Vyjíždějí cyklisté – 198 Sběrová soutěž – 200

Co se děje ve škole – 205 Rozhovor se Sebastianem – 210 Jak získat dobré známky? – 213

Který školní časopis je nejlepší? V Ostravě vyhlašovali výsledky soutěže o nejlepší školní časopis Moravskoslezského kraje. Druhé patro soutěžilo v kategorii časopisy I. a II. stupně. A jak jsme dopadli?

Jsme druhý nejlepší časopis v Moravskoslezském kraji a vyhráli jsme titul Časopis s nejlepším obsahem! Díky těmto výsledkům postupujeme do celostátního finále, které bude začátkem prosince v Brně! Děkujeme všem, kteří nám k tomuto úspěchu pomohli ☺

Jaro všude kolem nás Určitě jste si toho už také všimli. Ráno, které poslední týdny chodí už kolem páté hodiny ranní, je doprovázeno zpěvem ptáků. Tráva a chodníky jsou plné kapek vody, i když nepršelo. Kvete to snad všude, kam se podíváte, a když barevné kvítky -193-

nejsou na květinkách nebo stromech, válí se vám pod nohama. Tma k nám vítá každý den také později a co je nejdůležitější, je konečně teplo. Takže několik vrstev oblečení můžeme nechat doma. A i přesto, že nejste moc velcí příznivci následujících měsíců a toho, co přinesou, jako jsou například horka či pyl, nezoufejte. Počasí, které snad neví, co chce, přinese mého osobního nepřítele, křiklavé světlo v čase, kdy já mám ještě půlnoc. Chci tím říct, že i když tvrdím, že nemám ráda léto, což není pravda, blíží se k nám čím dál tím rychleji. Takže čím víc takovýchhle „náznaků“ kolem nás, tím si více můžeme být jistí, že jsou prázdniny za dveřmi. A na to si stěžovat nikdo nemůže. Léto a prázdniny jsou přece super! Radka Vašendová

Během tohoto týdne se prodloužil den o 18 minut. Jak tento čas dokážete využít? 18 minut využiji tak, že buď pojedu na kole, nebo si budu číst. Aneta buď bych je strávila venku s kamarády, nebo doma na zahradě. Veronika G. den využiju tím, že budu dýl venku a vykašlu se na učení a budu si užívat slunečného dne. Lucie využiju ho tím, že zůstanu déle venku. A tím, že bude déle světlo, ušetříme elektriku, protože nebudeme muset svítit. Jana S. já bych zůstala o těch 18 minut déle venku v Trojanovicích se psem. Nejspíše v lese nebo na jednom místě u vody. Jana H. 18 minut využiji tak, že budu o 18 minut déle ležet v posteli. Marie budu přemýšlet o světě a o tom, jak ho zlepšit. Ondřej H. 9. A

K jaru patří i kvetoucí stromy Každý strom je krásný. Ale proč jsem zrovna já tak krásná? Mé květy jsou čisté a krásné jako žádné jiné. Barva je elegantní -194-

a praktická, avšak zároveň nezvyklá. Většinou 1. května přináším zážitky lásky, protože se lidé líbají pod mými krásnými větvemi. Můj půvab láká i včely. Mé třešně po nějaké době z plodů vyzrají. Dá se říci, že je to má ozdoba, ale i pro lidi užitečná. Jsem dokonalá svým půvabem a nezvyklým vzhledem. Jsem strom jeden z nejkrásnějších. Míša Zachníková 6. A Ahoj, jmenuji se Čenda a jsem bříza bělokorá. Jsem tak krásná, že včela když na mě letí, tak jí vypadnou oči z důlků. Každý mi tuze závidí tuze světlé zelené lístky a bílou borku s černými skvrnami. Moje rodina bydlí v lese a brzy je sežerou veverky, ale to mi nevadí, jsem prostě nejhezčí. Dominik Jozek 6. A Jsem krásná jabloň, mám spoustu krásných květů a mezi těmi květy se mi krásně zelenají lístky. Vím, že se jednou vzbudím a začnou mi opadat lístky květů, potom mi začnou růst přes léto malá jablíčka. Až dozraju, moje jablka budou krásná a sladká. Moje bílé lístky přilákávají včeličky. Ajaj, teď mi spadlo pár lístků květu. Naproti mně je hodně pampelišek a kopretin. Pořád se hádají, kdo je hezčí, stejně si myslím, že jsem nejkrásnější. Katka Milatová 6. A

Konečně je jaro a už na mě rostou nádherné růžovofialové květy s troškou bílou. Vždy, jak kolem letí čmelák nebo včela, tak mě pochválí a řekne, že krásně voním. Už se těším, až místo květu ze mě porostou nádherná červená a hlavně šťavnatá jablíčka. Vojta Syrovatka 7. A

Už pomalu kvetu do krásy. Moje třešňové květy začínají chytat krásnou růžovou barvičku. Překrásně voníš, říkají mi včelky. Jsem na sebe pyšná, jak jsem nejkrásnější z naší zahrady. Větvičková královna jsem jedině já. I po květech mám moc sladké, dobré a dokonalé třešně. Lucie Vaňková 7. A

-195-

Jak se staví májka? V předvečer 1. května se sejdou na návsi kamarádi. Na vlečce traktoru se přiveze jehličnatý strom zbavený kůry, jenom s korunou na vršku, dívky a ženy korunu bohatě ozdobí pestrobarevnými mašlemi, na špičku se pevně přiváže vlajka ČR. Nyní je tzv. májka připravena ke vztyčení k nebi. Odkryje a vyčistí se už připravená díra z předešlých let. Silni muži a chlapci pomoci popruhu a traktoru usadí májku do díry. Májka se vyrovná klíny tak, aby nespadla. Dělá nám radost celý květen a pak se skácí a je kolem ní velká veselice. Karel Šindler

Mistrovství světa v ledním hokeji Bělorusko – Norsko (na vlastní oči) V úterý 12. května 2015 jsem jel na hokej. Bylo to strašně super. Lituji ty, kteří tam nebyli a nemohli se ani dívat :D. Byl jsem tam se Šandym, Lacim a Borem, kteří mi dělali dobrou společnost při ještě lepším hokeji. Ráno jsem se už nemohl dočkat a vstal jsem v 5:06 ráno. V 5:10 jsem vylezl z postele a do 7:30 jsem si stihl nachystat věci a jít k Borovi. Tam jsme byli asi 20 minut a pak jsme šli na vlakové nádraží, na kterém čekal Laci. Koupili jsme si jízdenky. Na stadion jsme procházeli bezpečnostní kontrolou, takže moje dva litry kofoly skončily v kontejneru. Seděli jsme v prostoru mezi ledem a střechou. Hokej začínal ve 12.15 hodin a Bělorusko vyhrálo 3:2 nad Norskem. Hokej byl podle mě super, dobří byli taky Bob a Bobek, mám video, jak ti dva byli na ledě. Ale nejvíc se mi líbilo, když se tam hráči pobili, bylo to nejvíce super. A potom druhá nejlepší věc byla velká mexická vlna. O přestávce jsem seděl a dělal různé fotky a psal si s kamarády na FB, jak jim nezávidím školu. Když byla v televizi reklama, vyběhli na led lidi, kteří ho uklidili. -196-

Hned po hokeji jsme byli v mekáči. Přišli jsme tam a nakoupili za 701 Kč (byla to odměna za naše vítězství v ČEZ Street hockey). Ve vlaku cestou zpátky jsme seděli a jedli. Všichni, co tam přišli, tak se na nás dívali a slintali.:P Ladislav Michna 7. B Našemu hokejovému týmu jsem aktivně fandila až od semifinále. Je škoda, že jsme se neumístili aspoň třetí. Ale čtvrté místo není špatné. Katka Voščeková 7. A

MS 2015 mě potěšilo v tom, že jsme překonali návštěvnost, ale dle mého zklamal výkon našich. Kdyby Růže nerozdělil Kováře s Jágrem, tak jsme stříleli góly. Nejlepší hráči: Jarda Jágr, Ondra Němec, Ondra Pavelec. Je mi líto Jágra, poslední MS a bez medaile. Nu což, vyhraje Stanley Cup. Ondřej Studnický7. A

Mistrovství světa v ledním hokeji jsem viděl naživo a v televizi ani nevím. Náš tým podal dobrý výkon, až na dvě věci: Naše obrana hrůzostrašná, neumíme vyhodit puk z obranného pásma. Kdybych to měl srovnat s Kanadou, tak ti místo toho, aby dostali gól, vyhodí puk na zakázané uvolnění a my si hrajem v našem obranném pásmu. Náš nejlepší hráč byl s číslem 68 Jaromír Jágr. Vojta Syrovatka 7. A Na hokej jsem se dívala pravidelně, akorát jeden zápas jsem propásla. Hráli jsme s Kanadou a prohráli jsme. Ale stejně jsou to frajeři, že se dostali tak daleko. Máme zase čtvrté místo jako vloni a šlo vidět, že se hodně snažili a chtěli být první, když jsou domácí, ale naši soupeři měli lepší taktiku. Ale i když jsme prohrávali, bojovali jsme až do konce. Moji nejoblíbenější hráči: Jágr, Sobotka. Kristýna Trubačová 7. A Na naše hokejisty jsem se díval první zápas, ostatní jen trochu. Čtvrtfinále jenom 3. třetinu. Semifinále jsem sledoval celé (ČR-Kanada), upřímně jsem věděl, že vyhraje Kanada, ale věřil jsem nám. Ve finále jsem fandil Kanadě! Oni jsou prostě BORCI! A hlavně Sidney Crosby. Petr Káňa 7. A -197-

Jaro je i časem cyklistů Ani si nedokážete představit, jak je těžká dopravní soutěž. Musíte napsat těžké testy a pak udělat ještě těžší jízdy zručnosti. No vlastně po pravdě je to naopak. Je jasné, že jsou tam složité věci. Těžké otázky v testech nebo slalom v jízdě zručnosti, ale myslím, že kdo aspoň párkrát o prázdninách vytáhne kolo, dokáže to s přehledem zvládnout. Naše škola bohužel nepostoupila dál z okresního kola, jelikož konkurence byla velká, ale myslím, že každý z nás byl nadšen z malé lékárničky, kterou jsme dostali za třetí místo. Navíc jsme se skoro Jana Cibulcová nemuseli učit, co víc si přát. Jak jsou na tom naše kola? Ve škole se před časem konala dopravní soutěž a jistě všichni ví, jak má být kolo vybavené, abyste se s ním mohli vydat na cesty. Ptali jsme se ve 2. C a v 7. A: Máte svoje kolo? Odpověď shodná, všichni mají svoje kola. Má tvoje kolo přední bílou odrazku? Druháci napsali, že 6 má, 8 nemá a 9 si není jistých. Sedmáci u stejné otázky: 5 má, 8 nemá, 3 neví. Má tvoje kolo zadní červenou odrazku? Druháci: 11 má, 6 ne, 6 žáků neví. Sedmáci: 9 má, 5 nemá, 2 neví. Pokud jezdíš i za tmy, máš blikač? Osm druháků jezdí, z toho 5 blikač nemá (čtyři z nich mají aspoň odrazku – pokud potkáte toho jednoho bez odrazky i blikače, řekněte mu, že na cestě NEMÁ co dělat!!!) Sedmáci jsou večernější cestovatelé: 10 jich jezdí i za tmy, z toho 4 nemají blikač (dva mají aspoň červenou odrazku, jeden neví, jestli ji má, jedna ví, že nemá ani odrazku). Na kole jezdím často (druhách 15, sedmáci 6), občas (druháci 8, sedmáci 10). Jezdím s přilbou? Druháci: pořád (19 žáků), občas (3 žáci), vůbec (1 žák). Sedmáci: pořád (6 žáků), občas (5 žáků), vůbec (5 žáků).

-198-

Cítím se na cestě bezpečně? Druháci ANO (14 žáků), NE (9 žáků). Sedmáci ANO (9 žáků), NE (6 žáků). Proč se na cestě cítím bezpečně? Druháci: jedu po kraji; jedeme pomalu; kolem nás skoro nic nejezdí; jsem na kole zvyklá; když slyším auto, jedu na kraj; ráda jezdím; jede se mnou rodina; jezdím často. Proč se na cestě necítím bezpečně? Druháci: kvůli autům; bojím se, že by mě někdo mohl přejet; auta jezdí rychle; kdyby auto vyjelo z cesty; nikdy nevím, jestli to auto jede rychle nebo ne; mohlo by mě srazit auto. Proč se na cestě cítím bezpečně? Sedmáci: umím jezdit; jezdím po silnici skoro pořád, tak mi to nevadí; umím jezdit a učili nás to ve Vkz (Výchově ku zdraví); nevím proč, ale ano; i když moje výbava není ideální, tak ano; na kole umím, takže věřím, že kdyby hrozilo nebezpečí, tak bych se mu vyhnul. Proč se na cestě necítím bezpečně? Sedmáci: někdy lidi jezdí šíleně a nedávají pozor na mě; nikdy nevíte, co se může stát; po silnicích jezdí zdrogovaní a opilí řidiči; jezdí borci v autech, kteří machrujou a můžou tě sebrat s sebou do příkopy.

Kdo jezdí, ten občas spadne… Jednou jsme s tatínkem jeli od babičky a dědečka, tak jsem dostala smyk. Rozbila jsem si lokty, levou dlaň a kolena. Kamarádka od mamky je zdravotní sestra a ta mi potřela ruku takovou vodičkou a ta ztvrdla. Bylo to jako sádra. A do teď tam mám jizvu. Berenika Jiskrová 4. B

Já jsem byla s taťkou na kole a jeli jsme pod mostem, vyjeli jsme a já měla na noze pavouka! Chtěla jsem ho sundat, tak jsem se pustila jednou rukou a už jsem byla na zemi. Měla jsem rozbité koleno a kolo taky! Sára Máďová 4. B Jednou jak jsem byl u babičky a dědečka asi v pěti letech, tak jsem jel na kole s dědečkem do sousední vesničky. Jak jsem jel tak rychle tak jsem na štěrku udělal smyk. Přímo do kopřiv! Antonín Šimčík 4. B

-199-

Mé kolo je slovenské značky CTM. Jmenuje se Benny 0,1. Stala se mi na něm nehoda. Jeli jsme do Slavkova u Brna. Já jsem najel na štěrk a přepadl jsem přes řidítka. Mám na tom místě obří modřinu. Ondra Bambuch 4. B

Konec džungle na českých silnicích? Jak by se dal zlepšit provoz na českých silnicích? To fakt nevím. Možná více policistů na silnicích? No to asi ne. Ti většinou sedí v autě a svačí. A co více pokut za rychlou jízdu? To by možná šlo!!! Ale postupem času by z nás asi byli bezdomovci, protože všechny peníze bychom dali za pokuty… Lucie Kalmusová 9. A Co se dá udělat s dopravou na českých silnicích? Myslím, že by stačilo snížit výkon aut, zakázat volání za volantem a začít jezdit jako normální člověk. Otázkou je, kdo by snížil výkon auta? Matěj Pitucha 9. A

Pokud přidáme MHD dopravu a autobusy, tramvaje, vlaky, trolejbusy budou jezdit častěji, nebude na silnicích tak rušný provoz a to může zabránit nehodám. Nehledě na to, že se ušetří životní prostředí. Ale co když se to nepodaří? Přece jen lidé mají rádi své pohodlí a nemusejí chtít jezdit městskou hromadnou dopravou. Tak se jednoduše všechna auta zruší! Aneta Havlová 9. A

Sběr Když začal jarní sběr, podívali jsme se na stránky soutěže Zelený strom. Byli jsme v dané chvíli třetí, první byl s velkým náskokem Starý Jičín. Pověřili jsme naše redaktory, aby popřemýšleli, jestli máme na to, abychom je porazili: Na Starý Jičín ztrácíme pouze 33 tun a není možno, abychom to nedohnali… Když jsem stála u sběru, tak jenom jedno auto dovezlo přes 350 kg a to prý ještě přijedou. Kdyby každý něco donesl, není možné, abychom těch 33 tun nenasbírali. Musíme být zase první a ne že ne… Skoro pokaždé jsme byli a to by bylo, aby nás nějaký Starý Jičín -200-

předběhl. Když se posbírá vše, co se najde, tak to těch 33 tun dá a zase budeme prvnííííí!!! Určitě!! Jana Cibulcová Znáte školu ve Starém Jičíně? Ne? Buďte rádi. Mají nad naší školou náskok 33 tun ve sběru papíru. Podle mě ten papír musí snad někde krást. Naše škola sbírá jako o život, ale prostě vždycky skončíme druzí. Naši žáci se snaží, celý rok poctivě sbírají list k listu a pak? Škoda mluvit. Navíc jsme se dozvěděli, že náš věrný nosič papíru Lukáš, který naši třídu zachraňoval celé 4 roky, nedonese letos ani kilo. Tím nám moc nepomůže. Uzavřela bych to tím, že pokud nám nějaký bůh nebo zázrak nepomůže nasbírat aspoň 33 tun papíru, tak naše škola bude zase rok žít v domnění, že v příštím sběru budeme zase druzí. Zuzana Vachalová

Jak se sbírá papír? Kolik starého papíru jsme nasbírali v uplynulých sedmi letech? Od školního roku 2008/2009: 33 160 kg, 33 860 kg, 48 835 kg, 48 713 kg, 55 020 kg, 45 749,5 kg, letos 49 467 kg. Celkem za sedm let jsme nasbírali 314 804,5 kilogramů. Pokud byste si chtěli představit, jak moc těžká by ta hromada papíru byla, pak: stejně váží 35 autobusů SOR C 10,5 (jezdíte s ním do školy), nebo 3,5 kusů nejrychlejší české lokomotivy Škoda 380, nebo 201 kusů automobilu Škoda Superb (toho nejsilnějšího). Hlavní „sběrovou manažerkou“ je už léta paní učitelka Alena Maňasová. Rozhovoroví specialisté ze 7. A pro ni vymysleli spoustu záludných otázek: ? Kde skončí náš nasbíraný papír? ! Kontejnery s papírem putují do sběrny ORC Group v Šenově u Nového Jičína. ? Odkdy organizujete sběr papíru? ! To je těžká otázka, musím pátrat v paměti, ale pokud se nepletu, tak od roku 2004. -201-

? Ještě vás to baví? ! Když nám plné kontejnery plynule odjíždí a prázdné přijíždí, tak jsem spokojená a práce vás baví. Když nám zůstávají haldy papíru na dvoře, tak to se mi o sběru i zdá. ? Proč organizujete sběr papíru, dostáváte za to odměnu? ! Organizace sběru papíru přišla nějak sama. Odměnou je pro mě to, že finance získané ze sběru jdou na dobrou věc. Hlavně jsem ráda, že část peněz získaných ze sběru předáme do Bartošovic do záchranné stanice, protože vím, že tam je potřebují. To je pro mne ta nejlepší odměna. ? Co je na zajištění sběru nejtěžší? ! Nejtěžší je pro mne vybrat ten správný termín, aby nám vyšlo počasí. Objednávám však 1 až 2 měsíce dopředu a rosnička opravdu nejsem. ? Chtěla jste se na sběr někdy

vykašlat? ! Když jsem měla sběr na starosti sama, tak to bylo pro mne dost těžké. Nyní mám na pomoc paní učitelku Kociánovou, pana školníka a partu super kluků, takže pak jde vše skvěle. Nyní jsem měla k ruce 13 kluků z 8. a 9. ročníku, kteří se během těchto tří dnů vystřídali a rukama jim prošlo přes 29 tun papíru a to není žádná sranda. ? Překvapilo vás někdy počasí? ! Nevím již, který to bylo rok, ale jeden podzim nám i sněžilo a od té doby říkám, že mě již nemůže počasí překvapit. ? Jaký vliv na množství sběru má počasí? ! Počasí na sběr určitě vliv má, i když opravdu jsou nadšenci, kterým počasí nevadí a vozí sběr na vozíku, na kočárku, v pojízdné tašce a těm patří velký dík za obětavost. Když je hezky, tak si myslím, že sběru je víc.

Na závěr bych chtěla poděkovat všem, kteří se pravidelně zapojují do sběrovky, všem rodičům, příbuzným našich žáků, protože bez nich by sběrová akce na naší škole neměla takovou tradici. Díky nim trvale obsazujeme přední příčku v rámci Moravskoslezského kraje. Děkujeme paní učitelce a přidáme ještě odpovědi Martina Konečného, obchodního zástupce společnosti ORC recycling s.r.o., která se stará o náš sběr. -202-

Papír se musí nejprve pečlivě vytřídit a to se děje na třídících pásech. Odstraňují se papíry znečištěné, chemicky ošetřené a další nevhodné k recyklaci. Z třídícího pásu putuje papír do rozvlákňovače. Jedná se o velké nádoby, kde je papír za pomoci vlažné vody po dobu asi 15 minut míchán. Vzniká kašovitá hmota, kterou musíme vyčistit od kovů (sponky). Toho dosáhneme za pomocí magnetických separátorů. Dále je potřeba oddělit barvy a inkoust. Používá se pneumatická metoda založená na vhánění vzduchu do hmoty. Bubliny vzduchu na svém povrchu zachycují barvy a inkousty a jsou následně likvidovány. Tento nebezpečný kal obsahující barvy a další látky je nejčastěji spalován. Takto vyčištěná kaše následně slouží k samotné výrobě papíru. Je rozvrstvena a pomocí válců odvodněna a sušena. Papír je dále dle požadavků upravován, nejčastěji chemicky. Dochází k bělení za pomoci chlóru nebo peroxidu vodíku. Přidávají se i další chemikálie pro zlepšení povrchových vlastností papíru. Z typických recyklovaných výrobků každodenního využití můžeme jmenovat toaletní papír, noviny, kancelářský papír a různé krabice z lepenky. Ve škole děti píší do recyklovaných sešitů a ve výtvarné výchově s papírem také často pracují. Papír se však nedá recyklovat věčně. Celulózová vlákna se každou recyklací zkracují, a proto je papír možné recyklovat zhruba 5–7x. Ale i po této době má papír své využití – například v izolacích nebo nástřicích. Kartony a těžší papíry se využívají k výrobě sádrokartonu. Papírová vlákna se přidávají také do asfaltových povrchů při výstavbě silnic nebo na stanice autobusů proti vyjíždění kolejí. Další možností je kompostování. Kde skončí vámi nasbíraný papír? Bílé druhy skončí v Harmaneckých papírnách na Slovensku (vyrábí hlavně toaletní papír, kapesníky, papírové utěrky), časopisy, noviny, letáky vozíme ke zpracování do Německa, Rakouska, Polska i na Slovensko. Karton vozíme do Žimrovické papírny u Hradce nad Moravicí nebo papírny na severu Polska. -203-

Kdo letos na jaře nasbíral nejvíce papíru? Vítězem se stal Radek Vavroš (6. B) 988 kilogramů před Natálií Richterovou (3. A) 753 kg a Natálií Filipovou (2. B) 611, 5 kilogramů. Na 29 tunách jarního sběru se podíleli i ti, kteří přinesli i jen pár kilo papíru. Zeptali jsme se několika z nich, jak sbírali. Na sběr papíru jsem si vzpomněla docela pozdě, a tak jsem musela vzít jen to, co bylo doma. Aspoň jsem si udělala pořádek ve věcech, když jsem hledala časopisy a staré písemky. Pak jsem to svázala, dala do igelitky a měla jsem aspoň dobrý pocit, že jsem přispěla trochou papíru, fakt trochou. Eva Mačejná (4 kilogramy) Máme doma vždycky velkou tašku, do které dáváme papíry, tak jsem si vzal asi dvě kila, aby to nevypadalo nápadně. Pak jsem vzal sestře z jejích časopisů asi kilo, vůbec to nepoznala, má tam toho asi 20 kg. Nakonec jsem se zeptal mamky, jestli mi to pomůže svázat. Pak jsem to dal do aktovky a šel do školy. Martin Kostelník (3 kilogramy) Doma máme menší košík, kde schováváme noviny a papíry. Řekl jsem mamce, jestli by mi mohla něco málo zavázat. Pak jsem to donesl do školy a jsem rád, že jsem mohl něco málo přispět. Patrik Kvarda (2,5 kilogramu) Velice důležitými osobami u sběru jsou i mladíci, kteří se pohybují kolem vchodu, pomáhají nosit papíry z auta na váhu a pak do kontejneru, neustále se usmívají a po třech dnech sběru se promění ve slušné svalovce. Jednoho z nich, zničeného brigádníka Wolfa, jsem se zeptala: ? Jak dlouho tady pracuješ? ! Kontejner. ? Máš nějakou vtipnou historku ze sběru? ! Hodili mě do kontejneru, naházeli na mě papír, zaházeli mě krabicemi a nakonec mě Radek musel vysvobodit. ? Baví tě to? -204-

! Máme zadarmo svačinu, pití,… a za to to stojí! ? Uklízíte? ! Jo, pořád. Hlavně když přijde hodně papíru, který se rozsype. ? Co je lepší? Učit se nebo pomáhat? ! Pomáhat, protože můžeme hrát fotbal, sedět, pít a jíst a sedět. Martina Vachalová

Školní besedy My se hadů nebojíme 27. a 28. dubna navštívil naši školu pan Richard Valko, který se plazům a šelmám věnuje už několik let, a tak pro nás, žáky druhého stupně, připravil hned dvě přednášky, jednu o šelmách a druhou o plazech. I naše třída (8. A) se tohoto projektu zúčastnila. Vše se odehrávalo v učebně přírodopisu, kde už na nás pan Valko čekal i se svými plazími miláčky. Seznámili jsme se např. s korálovkou, užovkami nebo s gekončíkem nočním. Ve chvíli, kdy jsme se všichni trochu zklidnili (pohled na taková stvoření nás poněkud překvapil) a usadili, mohl pan Valko začít povídat. Nejenže jsme si zopakovali anatomii z minulého roku, ale dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí a na konci hodiny jsme si mohli dokonce některé hady pohladit a podržet si je. Myslím, že tenhle zážitek některé žáky inspiroval, a tak se nejspíš můžeme těšit na nové chovatele hadů. I já jsem si jednoho hada podržela a musím říct, že ačkoliv mám z hadů respekt, bylo to něco úžasného a vlastně jsem se ho ani nebála. Kristýna Biolková

Rozhovor s panem Richardem Valkem ? Jak jste se dostal k takovému koníčku? ! Těžko říct, s tím se člověk asi musí narodit. Já vlastně od malička něco chovám, začal jsem s křečky, želvami, pak přišli hadi, no a to tak zůstalo do dneška. ? V kolika letech jste měl svého prvního hada? ! Mamka doma hada nechtěla, takže až na střední škole jsem tajně donesl domů hada, což se nesetkalo s moc velkým pochopením, ale -205-

nakonec zůstal. Takže asi v těch 16 letech. ? Choval jste i jedovaté hady? ! Ano, chvíli jsem choval jedovaté zmije, ale ne moc jedovaté. ? Už vám někdy had ublížil? ! No občas mě něco kousne. Největší had, který mě kousnul, byl hroznýš, který měřil přes dva metry, tak to bolelo. Ale jinak samozřejmě ne, dával jsem si pozor. ? Chováte doma ještě něco jiného, než co jste nám dovezl ukázat? ! Mám doma několik druhů korálovek, mám doma hroznýše, jinak chovám asi třicet hadů. Teď už toho tolik nerozmnožuju, kdysi jsem daleko více hadů rozmnožoval. Hlavně teď dělám takové přednášky i mezi dospělými, protože je pořád spousta lidí, kteří si myslí, že hadi jsou zlí a chtějí jim ublížit a my jim chceme říct pravdu. Kristýna Biolková

Co jsme se dozvěděli na přednášce Tonda Obal? zaujalo nás, že ve Francii je asi 50x více spaloven odpadu, než u nás. Také jsme nevěděly, kolik druhů kontejnerů u nás je a kolik věcí se dá vyrobit z recyklovaných plastů. To třídění do kontejnerů nás moc nebavilo, ten pán se nám nelíbil. Taky jsme nevěděly, že v žárovce je rtuť. Johanka a Verča včerejší přednáška byla podle mě docela naučná. I když doma třídím, tak si myslím, že kdybych netřídil, tak po přednášce bych začal. Ale některé věci jsem se nově dozvěděl. I když nemám rád pražský přízvuk, tak se to dalo vydržet. Nejvíce se mi líbilo, jak jsme přiřazovali do kontejnerů věci a pak to kontrolovali. Patrik Ž. a Lucie zjistili jsme nové věci, například že v České republice máme tři spalovny odpadu Praha, Brno, Liberec). Dozvěděli jsme se, že hodně lidí nepozná barevné -206-

kontejnery a že do papíru a plastů nesmíme dávat mokré a jinak zašpiněné odpadky. Tonda a Jan přednášející byl příjemný a rozumně nám vysvětloval nebezpečí odpadů. Někteří naši spolužáci se ale chovali nevhodně, takže se Martin nemohl soustředit. Kristýna a Kateřina

Proč číst časopis Druhé patro? Bylo by dobré, kdyby si každý sem tam přečetl školní časopis, aby věděl, co si ostatní myslí a podobně. Chtěla jsem najít číslo, kde psala má sestřenka, ale nenašla jsem to, pro změnu jsem si přečetla to, co jsem psala v šesté třídě…, byla jsem debil. Určitě jsem se moc nezměnila, ale i přesto… Tereza 9. A Časopis by měl číst každý, kdo chodí na Tyršovku. Když si to tak vezmeme, všechny články se týkají někoho z nás, dále je tu ten čas, který redaktoři věnují přípravě časopisu (většinu práce dělají ve svém volném čase), tak by bylo dobré je odměnit tím, že dáme pár korun za časopis a přečteme si ty zajímavé články. Matěj P. 9. A Ve školním časopise jsou hodně zajímavé příběhy, dokonce i rozhovory, ale nejvíc se mi líbil rozhovor s trojčaty Vachalovými. Je to zajímavé se o nich něco dozvědět. Hodně mě to zaujalo. Číst ho můžete, ale i nemusíte, ale je to vážně zajímavé čtení, takže vám ho doporučuji. Sabina 9. A

Jak člověk pozná, že stárne? Otázky, které určitě trápí několik mladých lidí, otázky, na které zatím neznají odpovědi, protože si tím ještě neprošli. Jak poznáme, že stárneme? Jak se v průběhu našeho života změní naše chování? Měla jsem možnost poslechnout si povídání paní Boženy Vaňkové, která je ve svých 98 letech nejstarší občankou Tiché. Od mlada se věnovala hasičství, a jak říká, i díky tomu je dnes asi tak čiperná. Hodně si toho -207-

prožila. Zažila obě světové války, její sestra se zastřelila se svým milencem, musela vychovávat své děti v chudobě, protože v období války a i po ní nebyla práce a ani peníze. Ale i přesto všechno jsem s ní mohla mluvit a zeptat se jí, jestli má nějaký tajný recept, něco, díky čemu se i my můžeme dožít tak vysokého věku. Cituji: „Nevím, opravdu nevím. Jsem pořád obklopena lidmi. Asi mi to pomáhá.“ Také se hodně věnuje své malé zahrádce a slepicím, které chová. Paní Vaňková je ráda, že je tak soběstačná a dokáže uvažovat, vzpomínat, vnímat. Mluvit s ní mi pomohlo uvědomit si, že dnešní život je fajn, že Aneta Havlová máme, co chceme a netrpíme hladem. Rozhodla jsem se zeptat na pár otázek odborníka na stáří, mé pětileté sestřičky Radi. Jako pravý odborník mi odborně na všechno odpověděla. Nad jejími smysluplnými odpověďmi se můžete zasmát (i zapřemýšlet), pokud budete číst dál. ? Jak poznáš, že někdo stárne? ! Nemůže uklízet, běhat a chodí na oční. ? Má starý člověk nějaké výhody? ! Může pořád chodit nakupovat a je na důchodu. ? Může si důchodce dělat, co chce? ! Jo. ? Co dělá důchodce ve volném čase? ! Dívá se na televizi, luští křížovky a chodí nakupovat a vaří. ? Chtěla bys být stará? ! Ne, protože bych byla mladá. Aneta Havlová Viz Výše Jakože kdo že supluje za pana učitele Veřmiřovského? Po naší škole se začali pohybovat dva cizinci. Jeden, Viz Výše, a ten druhý, Viz Níže. Kupodivu oba zatím suplují jen tělocvik, nejčastěji za pana učitele

Veřmiřovského. Určitě jsou to krásně vypracováni hnědovlasí tělocvikáři☺ Škoda, že jsou tu jen na záskok a ještě k tomu v utajení… Nedávno nám ale bylo odhaleno, že mezi námi jsou. Na nástěnce

-208-

v prvním patře se objevila jejich jména a utajení je pryč. Teď už jen je vidět naživo, což si myslím, že se nám v nejbližší době nepovede☺ Jana Cibulcová

Testování deváťáků Jako každý rok proběhlo testování 9. tříd, aby se porovnaly výsledky žáků z různých škol. Ale je to opravdu prospěšné? Nejsou to jen vyhozené peníze? Jenom hrstka žáků si pamatuje učivo od šesté do deváté třídy a málo z nich si myslí, že jim to nějakým způsobem pomůže. Proto se někteří deváťáci rozhodli, že do školy v den testování nepůjdou a tím se vyhnou testu. K jejich smůle si testy napsali hned další den, když přišli do školy… Jana Horáková 9. A Myslím si, že to testování České školní inspekce bylo vcelku k ničemu. Bylo toho moc najednou. Myslím si, že kdyby každý den byl jeden test z každého předmětu, měli by žáci o dost lepší výsledky. Patrik Pícha 9. A

Bylo by lepší, kdyby se psaly testy dva dny po sobě? podle mě ani ne, protože bychom se stresovali další den. Veronika G. bylo by to dobré, náš mozek by si odpočinul a druhý den by zase přemýšlel. Těch 120 otázek za jeden den bylo moc. Lucie myslím si, že ten první den může být někdo ve stresu nebo se blbě vyspí a ten druhý den by to mohlo být lepší, takže asi ano. Pavlína M. myslím si, že ano, jelikož by si žáci více odpočinuli a nemuseli by čtyři hodiny sedět u počítače nad otázkami. Jana S. myslím si, že by to bylo úplně jedno, protože by byl výsledek stejný. Veronika H. určitě by ta polovina třídy měla lepší výsledky, protože by se možná lépe připravili, a druhá polovina by ten druhý den nepřišla. Pavlína R. ne, v pondělí jsem se totiž celkem dobře vyspal a to nebývá často. Ondřej H. nemyslím si, když už jsme byli v tipovací ráži, tak bylo lepší napsat si to v jeden den. Aneta -209-

Změnit školství? Školství v naší republice by potřebovalo změnu. Je zastaralé. Většina dětí se do školy netěší a mají k tomu důvody, například začátek školy v osm ráno. To znamená pro některé vstávání v šest a potom jsou unavení a špatně se soustředí. Začátek školy v devět by byl mnohem lepší. Nebo prostředí, kde se děti učí. Třídy jsou už poměrně dobře vybavené, ale kolik toho vybavení se v hodinách používá? Kdyby se více používal počítač a jiné vymoženosti, určitě by to hodiny zpestřilo a pro děti to bylo přínosem. V dnešní době je nemoderní kombinace učebnice-sešit. Ale změna by se měla týkat i jiných věcí než začátku vyučování a používání vybavení. Změnu by si žádal i přístup učitelů a učivo, co se učí. Pavlína Mertová 9. A

Rozhovor s mistrem republiky! Sníh a s ním i zimní sporty jsou sice už za námi, ale na chvilku bychom se mohli poohlédnout zpět. Sebastian Kellermann z 9. A totiž skáče na lyžích a nedávno zaznamenal velký úspěch! Šly jsme se ho tedy zeptat na pár otázek, protože u nás ve škole není první, co tenhle sport provozuje. ? Co jsi to vlastně vyhrál? ! Byl jsem první na Mistrovství ČR dorostu ve skoku na lyžích dvoučlenných družstev. ? Jak ses cítil? ! Byl jsem vážně rád. Byl to vážně dobrý pocit. ? Kdy jsi vlastně začal skákat? ! No, jeli jsme zrovna domů z Anglie a šli jsme kolem můstků. Viděl jsem zrovna, jak někdo skáče, a tak jsem to chtěl zkusit. Bylo mi šest. Takže to bude už devět let, co tenhle sport dělám. ? Jaký je to pocit, když letíš? ! Nevím, jak to popsat. Je to prostě takový pocit volnosti, kdy nemusím na nic myslet. ? Máš nějaký osobní rekord? ! Skočil jsem 100,5 metrů. ? Jaké míry mají tvoje lyže? ! Jsou vysoké 245 cm a váží 2 kila. ? Jak hodně bolí pád? -210-

! Moc ne. Když teda nespadnete na hlavu. Skokanům se někdy podaří vážně hezké pády, ale já spíš padám na zadek. ? Kde všude na závodech jsi byl? ! Ve všech sousedních státech naší republiky a v Maďarsku. ? Máš nějaký lyžařský vzor? ! Skoky sleduju i v televizi a tak, ale žádný vzor nemám. ? Jak trénuješ, když není zima a vy neskáčete? ! Děláme tak zvané „skoky na suchu“. Hodně trénujeme nohy a tak. Ale mě to moc nebaví. ? Podporují tě rodiče? ! Samozřejmě že ano. Chodí se dívat i na soutěže, kdykoliv jsou poblíž. ? Kolik skoků naskáčeš asi za rok? ! Musím zapřemýšlet, asi nějaký tisíc skoků. V archivu Druhého patra jsme našli, že když Sebastian chodil do třetí třídy, byl jeho osobní rekord 19,5 metrů… Sebastianovi přejeme spoustu úspěchů nejen ve škole a děkujeme za rozhovor. Radka Vašendová a Martina Vachalová Slavné osobnosti čtou Druhé patro! Jerry: no, já ho nečtu, protože neumím číst, ale prohlížím si jenom obrázky. Terezie Šípková Růženka: čtu Druhé patro proto, že mě zajímá, co se děje u vás ve škole, nebo co teď napadá dnešní děti. Někdy mě to překvapí, mají dobré nápady. Někdy se zasměju, třeba když byl Mikuláš, byly tam vtipné obrázky. Amálie Krteček: časopis Druhé patro vlastně vůbec nečtu, protože moc dobře nevidím, a tak si musím vzít brýle. Ale většinou si z něho ušiju nové kalhotky. Soňa SpongeBob: přečtu to, vezmu to, pak s tím jdu k Sandy, protože to chce na zatopení. Radek Krteček: byli tam moji plyšoví kamarádi a ten komiks je nejlepší, když jsem skleslý, tak mě vždycky rozesměje. Celý časopis je nejlepší. Šimon Maxipes Fík: strašně mě štve, že Ája -211-

je pořád ve škole a já nemám, co dělat. Časopisů Druhé patro mám metrovou hromadu a každý komiks si čtu jeden den. Denisa Popelka: čtu Druhé patro a ztratila jsem kvůli němu střevíček. Utíkala jsem před princem, který mi chtěl časopis vzít. Michaela Bob a Bobek: Druhé patro čteme proto, že nemáme peníze na nic jiného. Tom: Druhé patro mám proto, že se jím dobře mlátí Jerry. Jan Žížaláci: my jej čteme kvůli tomu, že se tam píše o nových úkrytech v zemi a o tom, jak vyzrát na toho zlého kosa a je to jediný normální časopis. Viktor Šípková Růženka: čtu tento časopis, protože když ho přečtu, tak hned usnu a spím sto let. Simona (všichni 6. B)

Národní divadlo Také naše třída si připomněla okolnosti stavby Národního divadla. Proč zrovna Národní divadlo? Myslím si, že tahle budova je pro Čechy takovým symbolem. Symbolem, který nás reprezentuje, dělá nám radost a vzbuzuje v nás nadšení. Všichni hrdí Češi (i Moravané a Slezané) by měli něco o Národním divadle vědět. Například, že vyhořelo, ale lidé znovu dělali sbírky a znovu ho postavili. Jeden kámen v základech divadla je od nás z Radhoště, což je naprosto úžasné. A tohle všechno a ještě mnohem víc jsme se dozvěděli v projektovém dni. Doufám, že se o takovýchto významných budovách a osobnostech budeme dozvídat v projektech i nadále. Míša Žingorová

Den s Národním divadlem v 8. C: v angličtině jsme dělali velký projekt (překládali do angličtiny, sestavovali a lepili obrázky), bavili se o zajímavostech divadla v němčině jsme překládali slovíčka z textu ohledně Národního divadla v češtině jsme vyráběli letáky ke sbírce na Národní divadlo nebo psali dopis kamene z Radhoště v základech divadla v zeměpise jsme hledali, odkud byly základní kameny dovezeny (z Radhoště, Řípu, Hostýna, Blaníku, Žižkova, Trocnova, …) v matematice jsme počítali, kdy byl základní kámen položen v dějepisu jsme si povídali o stavbě, požáru a obnově Národního divadla

-212-

Ahoj velký bratře, chtěl jsem ti napsat dopis tady z Radhoště, co se tady za těch mnoho let změnilo. Kdysi, jak tě odvezli od nás, myslel jsem si, že jedeš jen na několikadenní výlet a že se pak opět vrátíš, ale potom jsem se dozvěděl, že už se nevrátíš a zůstaneš už napořád v Praze. U nás se toho změnilo celkem dost. Kdysi tady byl takový klid, že jsem slyšel daleké potůčky a šumějící lesy. A teď? Teď je tu hodně lidí a různých turistů. Bylo to lepší, i když tady byli pasáci se stády ovcí. A ne jako teď, že na horách v zimě je nával lidí, jak těch, co jdou jen na kapličku Cyrila a Metoděje na Radhošti, ale i lidí, co sem chodí lyžovat. A co ty bratře, jak se daří tobě v Praze? Odepiš mi prosím. S pozdravem malý bratr. Natálie Heřmánková 8. B Zdravím tě, můj Velký bratře. Když tě odváželi, všichni jsme tě oplakávali a moc nám chybíš. Ale všichni doufáme, že se tam máš dobře a zažíváš něco, co my asi nezažijeme, jsi slavný a v našem hlavním krásném městě. Moc ti to přejeme. Jo a ještě ti chceme pogratulovat k prvnímu místu. A taky nám napiš, jak ti je a co celé dny děláš těch 147 let. Byli bychom rádi, kdybys nás přijel navštívit, anebo jestli tam máš nějaké známosti, bys nám je mohl také zařídit, abychom tě přijeli navštívit. My se tu máme dobře, je tu klid, akorát jednou do roka mě odtáhnou pryč a to nesnáším. A na závěr od nás pozdrav tvé spolubydlící. Tvá rodina a přátelé z Radhoště. Daniel Romanovský 8. B

Jak si vylepšit známky? Blíží se konec školního roku a čeká nás uzavírání známek. Jak to udělat, abychom dostali ty nejlepší? K získání dobrých známek potřebujeme chytrost, dávat pozor, učit se, -213-

chystat si úkoly, poslouchat, nesedět tolik u počítače, nechat si pořádně vysvětlit učivo. Simona Konvičková 6. B K tomu, abych měla dobré známky, potřebuji většinou aspoň trochu chytrosti. Ten, kdo není moc chytrý, se potřebuje učit víc, ale i ti chytří se potřebují učit. V hodinách nemůžeme dělat blbosti, ale měli bychom poslouchat učitele, protože toho budeme vědět více a budeme mít víc času třeba jít ven. Něco zopakujeme do každého předmětu, většinou poslední učivo, protože učitelé někdy dávají testy, o kterých nevíme. A když vám někdo řekne, že jste šprt, tak to není urážka, ale ten, kdo vám to řekl, jenom závidí, protože dostal třeba za čtyři a vy jedničku a ještě vás učitel Amálie Bartoňová 6. B pochválí. Určitě bych neměl být líný jako někdo, kdo chce mít pětky. Určitě bych měl mít normální mozek, dobrou náladu a pořádek. Určitě bych měl dávat pozor ve škole a doma začít s tím, co mě baví a pak jít k tomu Viktor Hrdlička 6. B těžšímu.

Leť, ptáku, leť! Je tady doba, kdy ptáčata vylétají z hnízda. Co se takovému jedinci honí hlavou chvíli před tím, než poprvé vyskočí z hnízda, ví v 7. A: než vyletím ven, musím si zkontrolovat křídla, jestli jsou v pořádku. Radši se ještě podívám na další kosáky, jak lítají. No nic, jdu na to. musím to dokázat, dokážu, že nejsem srab. Chci lítat jako ostatní a taky že budu. mám hlad a jestliže chci jídlo, musím si pro něho zaletět už je to tady, můj bože. Mám, nemám, mám, nemám. Musím, jinak se mi budou smát. 3, 2, 1 ÁÁÁ -214-

co když nevzlétnu a spadnu? Ne, mám křídla, tak to zvládnu já to nepřežiju. To nezvládnu. Co když spadnu a něco se mi stane? dám to, přežiju to. Poprvé to zkusit musím. Stačí mávat křídly. to dám, protože jsem borec. Vzlétnu a už se mi nebudou smát umřu, já si myslím, že umřu. Vždyť se zabiju! Ale co už, zkusím to... to dám to!!! Věřím si!!! Pomóóóc! wíííí!

Byli jsme první (na školním výletě). Následujte nás… Náš školní výlet... Co k tomu říct? Byl skvělý. Všichni si ho moc užili. Celé tři dny jsme měli zábavný program. V lese jsme hráli golf, procvičili si paměť učením básniček, kreslili jsme a druhý večer nám vedoucí připravili casino. Tam jsme za fiktivní peníze mohli sázet, kupovat si jídlo či pití a hlavně tancovat! Tančili jsme až do půlnoci a ani to nám nestačilo. Dokonce si na nás někdo stěžoval, že jsme byli hluční. Není divu, ráno nikdo nemohl mluvit. Ale náš výlet nebyl jen o párty a hrách. Třeba Honza si výlet zpříjemnil jízdou do Nového Jičína, aby mu zašili hlavu. Nebo Ondra si skopl palec. Ale abychom nebyli jen u zranění, Tomáš a Verča měli rande na půdě mezi pavučinami. Holky přespávaly v klučičím pokoji. Holky rozdávaly klukům facky a ti jim to vrátili v podobě plácání po zadku. Nakonec ale každá holka i kluk dostali pusu na tvář. Začíná to u nás nějak jiskřit, nemyslíte? Aneta Havlová

Kam bych chtěl jet na výlet? (6. A) do Prahy do největšího aquaparku v Česku Aquapalace; do Číny; domů; do Tarzanie; do Afriky; do Ostravy do Karoliny; do ostravské ZOO; do Prahy; do Paříže a Itálie; na více dní do Prahy; do Kozlovic.

Kam bych poslal na výlet hodné a zlobivé žáky: hodné na týdenní plavbu luxusní lodí, zlobivé nechat ve škole, aby se učili hodné žáky do Paříže, zlobivé do Indie. Marťa V. hodné žáky do Prahy na týden bez učitelů zdarma. Škola by jim dala na útratu 1000 korun. A z Prahy do Londýna a do Paříže, prostě zdarma po celém světě a škola by jim to platila. Zlobivé do Obecné školy, aby tam zůstali a učili se s panem učitelem Igorem Hnízdem. Klára zlobivé do Afghanistanu nebo do jiných teroristických oblastí, hodné -215-

Jaké jsou vyhlídky Druhého patra?

Komiks

do Brazílie. Míša zlobivé: jestli by byli extrémně zlobiví, nikam, hodní žáci ať si vyberou sami, stačí, když si to zaplatí. Katka B. zlobivé žáky bych poslala do Indie a nechala je tam v těch mrzutých podmínkách. Hodné asi tam, kam chtějí, když byli hodní. Barča Z. hodné na dvoutýdenní pobyt v Paříži a zlobivé čistit vodní nádrž někam daleko od wifi a moderní techniky. Karolína

končí 3 ze 4 píšících tříd,

Odchází 3 z 6 malířů,

dopíše 5 z 8 novinářů…

Na vydání 129. čísla Druhého patra se podíleli: Zuzana Vachalová, Martina Vachalová, Jana Horáková, Aneta Havlová, Jana Cibulcová, Michaela Žingorová, Kristýna Biolková, Radka Vašendová Obrázky kreslili: Tomáš Wolf, Natálie Malíková, Sabina Konvičková, Natálie Heřmánková Fotografie: Karel Šindler (str. 196, 200, 202, 208), Pavlína Maňasová (str. 205, 206), Aneta Havlová (str. 207), Sebastian Kellermann (str. 210), Petr Ondryáš (ostatní) (str. 184), Pavlína Maňasová (str. 186) (Z)odpovědný vedoucí: Petr Ondryáš Komiks: Kristýna Kociánová e-mail: [email protected]

http://www.zstyrfren.cz Tisk: LWR Graphic s.r.o. Frenštát p. R. ZŠ a MŠ Tyršova 913, Frenštát pod Radhoštěm

-216-

Vydáno 26. 5. 2015