PER ASPERA AD ASTRA
2010 Zpravodaj LOK-SČL
BOJÍME SE? ZŮSTÁVÁME?
Květen MUDr. Lukáš Velev LOK-SČL 12.6.2010
Zpravodaj LOK-SČL Květen 2010 Je po volbách a česká republika se pozvolna probírá z nečekaného překvapení. Téměř 60% voličů, kteří přišli k volbám, dalo svůj hlas „pravicové“ koalici ODS, TOP 09, VV. Pro někoho překvapení, pro jiného celkem očekávaný vývoj. Záleží na tom, jak kdo sleduje politickou scénu. Jisté je, že ČSSD v těchto volbách názorně předvedla co je to Pyrrhovo vítězství. ODS pak předvedla několik mistrných tahů. Je třeba se poučit. Poučena z předchozích nezdarů a snad i vědoma si stupně profanace své značky sestrojila TOP 09. Do jejího čela nedelegovala „nejčestnějšího muže ve státě“ Miroslava Kalouska, ale charismaticky senilního představitele nepřátelské třídy Karla Schwarzenberga. Mistrný tah slavil triumfální úspěch. Nový název a nové tváře, otázkou je, zda i nová politika. Krátce před volbami se ODS podařilo do medií vypustit zprávu o možném volebním zisku ČSSD až 34%, čímž zcela uklidnila nestálé a líné levicové voliče. Zkrátka komu čest, tomu čest a myslím, že spolustraníci vědí za co „íčkovi“ vděčí. Kostky jsou vrženy a nám nezbývá, než výsledek voleb přijmout s pokorou, jako projev svobodné vůle občanů. Zda byla tato vůle také vědomá a podložena znalostí volebních programů jednotlivých stran ukáže čas. Pro nás lékaře v nemocnicích a ostatně i další zdravotníky to znamená jediné. Voliči si dobrovolně a vědomě odhlasovali, že nechtějí solidární přídělový zdravotní systém. Odhlasovali, že chtějí systém založený na komerčním základě, s vysokou spoluúčastí. Systém, kde jsou zdravotní služby drahé a obtížně dostupné těm, kdo nejsou zrovna movití. Pro nás lékaře to ale znamená, že si lidé odhlasovali systém, kde je obvyklé, že lékař je velmi bohatý a dobře placený specialista. Odhlasovali systém, kde je obvyklé, že lékař je velmi bohatý a dobře placený specialista. Děkujeme milí voliči.
Skoro by se chtělo říci „Děkujeme, zůstáváme!“ Vím, že je to nadsázka, ale proč ne. Vždyť smysl pro humor a nadsázku je jednou z charakteristik povahy českého národa. Jak tedy dál s aktivitou „Děkujeme, odcházíme“? To záleží na nás. Všechny politické strany s výjimkou KSČM před volbami deklarovaly zájem zvyšovat platy lékařů a zdravotníků. Tedy i ODS, TOP 09 a VV. Měli by svůj slib dodržet a projevit aspoň snahu. Aktivita „Děkujeme, odcházíme“ by pro ně měla být vítanou pobídkou. Mám ale obavu, že u části politických stra šlo o typické předvolební proklamace. Proč by ODS a TOP 09, ostatně i VV měly mít zájem na zvyšování našich platů? Museli by tak přece činit na úkor zisků farmaceutických firem sponzorujících jejich volební kampaň. Museli by vědomě snižovat zisk budoucím majitelům nemocnic, které vzdor povolebním prohlášením budou chtít anebo „muset“ privatizovat. Kruh se uzavírá. Na scénu se vrací Tomáš Julínek, nyní morálně posílen o zkušenosti Rudolfa Zajaca, bývalého reformního ministra Dzurindovy vlády na Slovensku. O zdravotnických odbornících VV nevíme nic. Je tedy zcela na nás, zda podlehneme mediální masáži a vlastnímu strachu. Co, když podám výpověď a už mě nepřijmou zpátky?? Nebo se projevíme jako sebevědomí vzdělaní lidé vědomí si svých znalostí, dovedností a ceny. Svoji cenu si ale musíme zasloužit. Takže jak dále kolegyně a kolegové? „Děkujeme, odcházíme“ nebo „Bojíme se, zůstáváme?“ L. Velev
2
Zpravodaj LOK-SČL Květen 2010
Co kdybychom se všichni zkusili zamyslet. Po přečtení článku paní redaktorky Reibauerové „ Co kdybychom šli všichni stonat“, mě napadlo několik postřehů. Předně mohu říct, že kampaň „Děkujeme, odcházíme“ vznikla jako spontánní reakce na narůstající nespokojenost lékařů a zdravotníků. Tato nespokojenost je způsobena dlouhodobě neřešenými problémy ve zdravotnictví. Nastavení úhrad zdravotní péče, zejména pro nemocnice, prakticky znemožňuje zaplatit lékaře a zdravotníky podle náročnosti jejich práce, odpovědnosti a nároků na profesi kladených. Zatím co v Německu se plat plně erudovaného lékaře pohybuje kolem 8 – 10 tis. euro (tedy téměř 250 tis. Kč) měsíčně v ČR mu náleží základní plat kolem 26 tis. Kč a se 130 hod. přesčasů dosáhne „závratných“ 50 až tis. Kč. Taková nerovnováha je dlouhodobě neudržitelná. Není divu, že až 60% absolventů lékařských fakult odchází mimo české zdravotnictví. Bez toho, že by je k tomu pobízel LOK. Mají svoji hlavu. Požaduje-li tedy LOK pro lékaře s plnou erudicí plat na úrovni 430 Kč / hod., nejde z pohledu řečeného o nijak nemravný požadavek. Zvážíme-li platy soudců, cenu práce právníka, ale i mzdy kvalifikovaných odborníků ve stavebnictví a jiných resortech, nejde opravdu o nic jiného, než opustit socialistickou představu lékaře jako opraváře těl dělnické třídy, který vystudoval za dělnické peníze. Lékaři jsou vysoce kvalifikovaní profesionálové, po nichž se požaduje vysoký stupeň vzdělání a celoživotní vzdělávaní včetně atestačních zkoušek. Již tím je tato profese mimořádná a je to tak dobře s ohledem na odpovědnost na lékaře kladenou. Problém s odměňováním je jinde.
České zdravotnictví se stalo ohromným „kšeftem“pro všechny, kdo se na něm podílejí. Pro všechny, kromě výkonných zdravotníků. A jsme u jádra věci. Ne zadlužený stát, ne celosvětová krize, ale nemravné zisky farmaceutických firem podporované státem řízeným SÚKLem. Vysoké marže dodavatelů léčiv a zdravotnických prostředků, zisky stavebních firem a podivně předražené nákupy již tak drahé zdravotnické techniky. To jsou hlavní kanály a hlavní penězovody, kterými mizí prostředky z veřejného zdravotního pojištění. Přičteme-li k tomu exkluzivní smlouvy o úhradách některým soukromým poskytovatelům péče, je vše zcela jasné. Proto není zájem ani síla reformovat české zdravotnictví. A promiňte, Julínkova reforma nebyla ničím jiným než pokusem odprodat český zdravotní systém do předem vybraných soukromých rukou. Bude-li tedy třeba zaplatit lékaře a zdravotníky, řada těchto finančních požitků prostě nebude možná. A to je problém. Problém pro vlivné lobby a také pro politiky, kterým platí kampaně. Mohlo by se pak stát, že mnohý z politiků nebude schopen dostát závazkům vůči sponzorům. Ti ho pak již nedoporučí na volitelné místo kandidátky. Jaká škoda pro českou politickou kulturu! Budou-li lékaři a zdravotníci dobře placeni, může teprve nastat konkurence na trhu práce v tomto segmentu. Nemocnice nebudou nuceny ze zoufalství přijmout „aspoň někoho“, ale budou si moct vybírat kvalitní odborníky. Bude-li třeba zaplatit zdravotníky, může na tom celý systém jen a jen vydělat a nakonec přinést prospěch pacientům. Co kdybychom všichni přestali hromadně stonat, hromadné odcházet a zkusili se hromadně zamyslet. Vždycky jsem měl pocit, že jestli něco může svět Čechům závidět, je to zdravý selský rozum. Doufejme, že tentokrát převládne nad medii živenou závistí. MUDr. M. Engel, předseda LOK-SČL
3
Zpravodaj LOK-SČL Květen 2010
Platy ve zdravotnictví porostou, slibují všechny politické strany 3. 5. 2010 nasepenize.cz str. 0 Práce
Lékaři, sestřičky i další pracovníci ve zdravotnictví dlouhodobě poukazují na to, že jejich práce není adekvátně zaplacena. Politické strany ve svých volebních programech tuto otázku zkouší řešit, jedinou výjimkou je KSČM. Občanští demokraté by rádi lékařům i sestrám a dalšímu střednímu zdravotnickému personálu dopřáli platy na evropské úrovni. „Jsme přesvědčeni o tom, že české zdravotnictví je na špičkové úrovni a tomu by měly odpovídat i platy,“ řekl zdravotnický expert strany Boris Šťastný. Podle něj by čeští zdravotníci mohli dohnat ty evropské v horizontu čtyřech až šesti let a nemělo by se jednat o skokové navýšení, ale postupné kroky. Nástupní plat absolventa lékařské fakulty dosahuje například v Německu 3 500 € hrubého měsíčně (tedy zhruba 89 500 Kč). V Británii plat absolventa činí okolo 2 500 ₤ hrubého měsíčně (zhruba 73 400 Kč). V Česku se základní platy mladých lékařů obvykle pohybují okolo 18 tisíc korun hrubého. Zdroje na takové navýšení platů vidí Šťastný v lepším hospodaření s penězi, které do zdravotnictví putují a také v tom, že se do zdravotnictví dostane více peněz, například formou plateb nadstandardní péče. ČSSD ústy svého stínového ministra zdravotnictví Davida Ratha označuje platovou situaci ve zdravotnictví za tristní. Nízké platy vedou podle sociálních demokratů k odchodu českých lékařů do zahraničí. V tomto názoru se stranou shoduje i Česká lékařská komora. I
sociální demokraté by tak platy rádi zvýšili, kde na to chtějí vzít, ale přímo neřekli. Peníze budou hledat například prostřednictvím úspor v systému. Rath již v minulosti naznačil, že například zdravotních pojišťoven je v Česku podle něj příliš mnoho a zbytečně odčerpávají ze systému na svůj provoz desítky až stovky milionů korun. Snahou ČSSD tak bude všechny pojišťovny sloučit do jedné. V podobném duchu hovoří i KDU-ČSL. Lidovecký zdravotnický expert Ludvík Hovorka Mediafaxu řekl, že i jeho strana by chtěla sestrám a lékařům určitě přidat více peněz. Zdroje by strana hledala například v důsledné kontrole hospodaření zdravotních pojišťoven. Také TOP 09 slibuje, že platy lékařů, sester i dalších zdravotnických pracovníků porostou. Vyšší mzdy zdravotníkům by mohlo přinést plánované zavedení vyšší pacientské spoluúčasti nebo lepší systém proplácení péče ze stran zdravotních pojišťoven. KSČM se jako jediná strana otázce platů ve zdravotnictví nevěnuje. Zelení poukazují u platů ve zdravotnictví zejména na to, že se od sebe liší výplata ve státním zařízení a krajských a soukromých nemocnicích. Státní zařízení, tedy především fakultní nemocnice, se totiž musí řídit platovými tabulkami, a mzda je tak obvykle vyšší než v ostatních typech zařízení, kde záleží pouze na dohodě. Proto by zelení chtěli připravit řadu systémových kroků, aby zdravotníci ve státních a soukromých zařízeních dosáhli na alespoň srovnatelnou mzdu. Jako jednu z cest vidí vznik neziskových nemocnic s povinností vracet veškerý zisk do tohoto zařízení. Takové vracení zisku by pak
4
Zpravodaj LOK-SČL Květen 2010 podle zelených mohlo mít i podobu zvýšení platů zaměstnancům.
Mladí lékaři mají nesmírně nízké platy 17. 5. 2010
blisty.cz
str. 0
Jiří Štefánek
K napsání tohoto článku mě inspiroval článek na serveru Novinky a přečtení mnoha nenávistných komentářů pod ním. Článek informuje o jednání v Lékařském odborovém klubu, kde se plánuje masové podávání výpovědí státních lékařů z pracovního poměru, pokud nedojde k výraznému zlepšení jejich platových podmínek. Když se ve sdělovacích prostředcích udávají průměrné platy, mají lékaři většinou nad 3540 tisíc. To je sice moc hezké, ale z hlediska státních lékařů zcela mylné číslo. Plat za normální pracovní dobu (8 hodin denně 5 dnů v týdnu) se u začínajícího lékaře v současné době pohybuje kolem necelých 15 tisíc čistého. Vychází to asi na 90-95 Kč čistého na hodinu práce. Jde od samého počátku o značně zodpovědnou, vysoce specializovanou a psychicky náročnou práci. I mladý lékař má ve svých rukou zdraví a život pacientů a přitom dostává plat, za který by leckterý člověk s mnohem nižším vzděláním nehnul prstem. Platové tabulky: Dle tabulek platných ve státních nemocnicích v ČR bude lékař po nástupu do práce v 25 letech věku brát za VŠ práci cca 14 tisíc čistého měsíčně, po zařazení do oboru se jeho plat zvýší na cca 15 tisíc čistého. Po 4 letech praxe ve 29-30 letech věku budete pobírat skvělý plat 16 tisíc
čistého. Po 6 letech to bude dělat 16,5 tisíc čistého. A teď další velký skok - pokud po 5-6 letech složíte velice obtížnou atestaci, vyskočíte na neuvěřitelných 17-18 tisíc čistého. Finanční motivace k atestaci je v našem státě prostě neodolatelná. A po 32 letech praxe ve věku asi tak 57 let (pokud se do té doby nezblázníte) dostanete kolem 23 tisíc čistého.
Nástupní plat lékaře ve státní nemocnici je cca 14 tisíc čistého měsíčně. Plat atestovaného lékaře ve státní nemocnici po 32 letech praxe je asi 23 tisíc čistého měsíčně. Znám docela dost lékařů, kteří si kromě práce vydělávají bokem. Pozoruhodný je případ jedné kamarádky lékařky, která uvažuje o letní brigádě (!) po práci, aby si trochu přivydělala.
5
Zpravodaj LOK-SČL Květen 2010 Velice trefnou poznámku k platům lékařů měl jeden vysoce postavený pracovník jedné z pojišťoven, který s námi měl seminář v 6. ročníku na lékařské fakultě. Řekl víceméně toto: „Platy lékařů jsou neúměrně nízké a dalo by se to relativně snadno napravit, kdyby byla chuť. Jenže proč vám ty peníze navíc dávat, když poslušně makáte za málo?" Měl samozřejmě pravdu.
nevede, stěžování si nikoho nezajímá. Jako lékaři jsme velice nesourodá a rozhádaná skupina a stát toho využívá. Pokud ale budeme jednotní, tak dosáhneme svého. Změna systému může vyjít jedině od nás. Všichni sice lékaře strašně obdivují a tzv. si jich cení, ale v praxi pro ně nehnou prstem.
Co si o nás lidé nahoře myslí, jsem pochopil i z reakce ředitele jedné z pražských nemocnic, když se ho medička zeptala, jak má se svým měsíčním platem vyjít. Pan ředitel se usmál a řekl: "Kolegyně, vždyť vy budete stejně pořád ve špitále. K čemu by vám ty peníze byly? Vždyť byste je neměla ani kde utratit." Zájemci o medicínu si teď tuhle vtipnou větu za trest přečtou desetkrát znovu. Ať chcete nebo ne, tak nakonec přijde situace zlomu. Například když se nevyspalí ve dvě ráno poslušně hrbíte před vulgárním alkoholikem, který se milostivě přišel nechat vyšetřit, protože po X pivech upadl na hlavu, a řeknete si - To jsem tvrdě studoval 6 let, abych za takovou práci bral tyhle peníze? Poučení na závěr: 1. Pro středoškoláky uvažující o medicíně Rozmyslete si, zda byste neměli jít studovat na jinou VŠ. 2. Pro studenty lékařských fakult - Pro vás už je asi pozdě. Pokud ale máte alespoň trochu dobrodružnou povahu, tak během studia jeďte na Erasmus do zahraničí, abyste se otrkali, a po ukončení studia zdrhejte rychlými kroky na západ. Jděte léčit do států, kde si vás bude společnost vážit. 3. Pro lékaře - Pokud Lékařský odborový klub skutečně splní to, o čem se v daném článku píše, a doporučí podávání hromadných výpovědí na konci roku 2010, tak bychom jej měli podpořit. Jinak se nezmění nic. Čekání na samovolné zlepšení podmínek k ničemu
6
Zpravodaj LOK-SČL Květen 2010
Odliv lékařských mozků 31. 5. 2010 Osobní finance str. 7 Nedostatek lékařů Kamila Ondráčková
Problém s odchodem českých lékařů do zahraničí se podceňuje a neřeší. Lékaři nám utíkají za „lepším“ do zahraničí. Při podmínkách, které jim zde nabízí české nemocnice, se jim opravdu nemůže nikdo divit. Česká republika se potýká s nedostatkem lékařů. Jsou znechuceni z poměrů v našem zdravotnictví. Loňský rok odešlo okolo šedesáti ze 780 loňských absolventů do ciziny, aniž by zde začali vůbec pracovat. Většina mladých lékařů odchází do Německa, kde je o české lékaře velký zájem. Následuje Rakousko a Velká Británie. „Situace je špatná už nyní. Neptejte se v nemocnicích velkoměst. Zeptejte se v malých nemocnicích, na LDN, v neatraktivních oborech. Prohlédněte si věkový průměr praktických lékařů,“ upozorňuje právník Ondřej Dostál, který se specializuje na medicínské právo. Vyhlídky doma a venku „Absolvent v Německu nastupuje s platem asi 3 890 eur hrubého za standardní pracovní dobu, což je 1,24násobek průměrné mzdy. V Česku je nástupní tabulkový plat okolo 17 500 Kč hrubého, to odpovídá asi 0,74násobku průměrné mzdy. Po složení atestace je průměrná mzda v Německu, opět za standardní pracovní dobu 42 hodin týdně, asi 5 130 eur, tedy 1,64násobek průměrné mzdy. V České republice je to po složení atestace okolo 23 000 Kč, což nedosahuje ani výše průměrné mzdy (průměrná mzda v ČR je 23 598 Kč). Stav, kdy ohodnocení plně kvalifi kovaného atestovaného lékaře nedosahuje ani výše průměrné mzdy, považujeme za ostudný,“ říká lékař Martin Švestka ze sdružení Mladí lékaři.
I o plném úvazku se však může u nás některým mladým doktorům, kteří se připravují na atestaci, jen zdát. Jak by se vám líbilo dostat zaplacený úvazek 0,1 a pracovat osm a půl hodiny? S tím se můžete setkat v našich nemocnicích. Je také nutná změna atestační vyhlášky. Náplň atestační přípravy musí být prý reálně splnitelná a v maximální možné míře realizovatelná na kmenovém pracovišti lékaře, tedy v oblastní či krajské nemocnici, ne v nemocnicích fakultních, které si za povinné stáže účtují i částky okolo tisíc korun za den. „Je nadále neudržitelný stav, kdy je mladý lékař nucen hradit prakticky povinnou předatestační přípravu sám ze svého podprůměrného platu či formou různých závazků vůči zaměstnavatelům,“ uvádí Martin Švestka. Kosmetické úpravy Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková na konci dubna navrhla, aby mladí lékaři dostávali přímo pět tisíc korun, tedy část státní dotace, na specializační vzdělávání. Dosud šlo vše nemocnicím. Může se zdát, že se jedná o řešení současné situace. Sdružení Mladí lékaři ovšem nabízený model financování odmítá. Navrhovaná dotace by byla pouze převodem části balíku peněz určených k financování rezidenčních míst. Týkala by se pouze lékařů, kteří do systému teprve budou vstupovat. Ti, kteří jsou nyní v předatestační přípravě, tedy asi 3 500 lékařů, by nedostali ani korunu. Navíc by se dotace měla vyplácet každému lékaři pouze po dobu dvou let, přičemž specializační příprava trvá dle oboru většinou 5-7 let. Nabízené „řešení“ by tak vlastně bylo jen kosmetickou úpravou a stále by nic neřešilo. 1,5násobek průměrné mzdy
7
Zpravodaj LOK-SČL Květen 2010 V půlce května se k problému odměňování lékařů vyjádřil Martin Engel, předseda Lékařského odborového klubu: „Rozhodli jsme se vydat mnohem radikálnější cestou, která zatím byla částečně použita pouze v Polsku. Jde o hromadné výpovědi lékařů z pracovního poměru. Budeme o tom ještě jednat. Požadujeme, aby plat začínajícího lékaře byl na úrovni 1,5násobku průměrné hrubé měsíční mzdy ve státě, což by nyní bylo asi 35 400 korun. Lékař s plnou kvalifikací by pak měl brát za základní pracovní dobu bez přesčasů trojnásobek průměrné mzdy, tedy zhruba 70 800 korun hrubého měsíčně.“ Podle Engela bude muset současný stav vyřešit nová vláda. Nejde jen o peníze Současný zdravotnický systém, jeho vysoká úroveň a dostupnost péče stojí na přesčasové práci a tedy i na nízkém finančním ohodnocení nejen lékařů, ale všech zdravotníků. „Pokud by měl být i ve zdravotnictví dodržen zákoník práce, tedy maximálně 48 odpracovaných hodin za týden, chybělo by v Česku něco kolem jedné čtvrtiny současného celkového počtu lékařů. Odhaduje se, že již nyní v systému chybí okolo 700 lékařů,“ upozorňuje Martin Švestka.
Zachrání nás východní Evropa? S předpokladem, že nedostatek našich lékařů nahradí za stávajících podmínek pracovní síla ze zahraničí, nelze v žádném případě kalkulovat. Podle Ondřeje Dostála je představa masivního příchodu lékařů z východu do xenofobního českého prostředí nereálná. Tolerováni jsou slovenští lékaři, pro ty je však Česko často jen přestupní stanicí. „Lékaři z nových členů EU, například z Bulharska či Rumunska, nemají kvůli svým nově nabytým možnostem uplatnění v zemích EU o práci v České republice valný zájem. Pochopitelně se nebudou učit náročnou češtinu, aby zde pracovali za našich současných podmínek,“ dodává Martin Švestka.
„Nelíbí se mi třeba právě nedodržování zákoníku práce. Když doktor ve většině spolkových zemí Německa slouží službu, tak přijde odpoledne, zůstane přes noc a odchází ráno. Je to bezpečnější jak pro pacienta, tak pro doktora. U nás nastoupí ještě ranní směnu,“ říká Zuzana Štefániková, budoucí lékařka, která už má místo v Německu. Absolventům také vadí, že je mimopražské nemocnice nutí upsat se kvalifikační smlouvou ne jen na pět let do atestace, ale mnohdy na dalších pět let po atestaci a při porušení smlouvy jim hrozí pokuta až půl milionu korun. Peníze tak nejsou jediným důvodem, proč mladí lékaři odchází.
8
