ZPRAVODA TAROBÌLSKÝ. Zápis dìtí. do 1. tøídy. Procházka po myslivecku. Vážení spoluobèané, Advent v obrazech Zadní strana

TAROBÌLSKÝ

ZPRAVODA OHLASY OBECNÉ A OBECNÍ ! ÈÍSLO 1 ! LEDEN 2010 ! ZDARMA

Dìlejte, co vás baví, radí dlouholetý kronikáø Letos v"listopadu oslaví krásných osmdesát a pokud bude bilancovat, urèitì zavzpomíná i"na uplynulých 14"let, kdy byl starobìlským kronikáøem. „Dìlal jsem to od chvíle, kdy jsem nastoupil do dùchodu, a"díky téhle funkci jsem mohl duševnì pracovat,“ øíká dlouholetý kronikáø Staré Bìlé Alois Olšovský o"èinnosti, která jej i v"penzi udržovala v dobré"kondici. Dokonèení na stranì 5

Vážení spoluobèané, novoroèní zamýšlení není asi možné bez krátkého ohlédnutí se zpìt. Letošní rok zároveò završuje ètyøleté funkèní období souèasného zastupitelstva a"hodnotit jeho pùsobení budete i vy v"podzimních komunálních volbách. Také v"loòském roce probìhlo nìkolik stavebních akcí. Nìkteré menšího rozsahu mající význam pro danou lokalitu

Dvoøáka. Po ètrnácti létech také ukonèil èinnost kronikáøe obce pan Alois Olšovský. Aby"jeho psaní neskonèilo jen v"archivu, mìli bychom se s"tím nejzajímavìjším setkávat na stránkách Zpravodaje. Obìma patøí podìkování a ocenìní toho co pro obec vykonali. Nejvíce penìz letos pùjde znovu do školy na nové interaktivní uèebny a školní høištì, z"penìz z"evropských fondù. Nezbývá než doufat, že tento

Kdo byl prvním starobìlským poštmistrem, jak vypadaly zdejší poštovní razítka, jaké pohlednice posílali vojáci domù z"fronty i domy, v nichž zdejší pošta sídlila - to jsou jen nìkteré zajímavosti a vzácnosti, s"nimiž se seznámíte na"výstavì o starobìlské poštì.

Sychravé prosincové ráno, pár stupòù nad nulou. Na trávì pod starobìlskou myslivnou stojí v"pùlkruhu ètyøi desítky mužù v"zelených bundách, kalhotách, holínkách. A s nimi jediná žena. Nìkteøí mají na hlavì klobouk a za ním ptaèí pírko. Pøes rameno brokovnice. U"nohou, ve spadaném listí, poslušnì sedí osm psù. Starobìlští myslivci jsou pøipraveni: hon mùže zaèít.

do 1. tøídy

Dokonèení na stranì 7


Procházka po myslivecku

Zápis dìtí

která leccos pamatují

Byla to podívaná jako z"akèního filmu: tmu rozøízla houkající policejní dodávka. Chvíli za ní se vynoøili ètyøi ozbrojení policisté na koních. Šel z"nich strach. Co teprve, když má èlovìk èerné svìdomí. Tohle bylo naštìstí jen jako.

Zadní strana


Psaníèka,

Policisté to v"ÈEZ arenì rozjeli

Advent v obrazech

nebo ulici, jiné se svým rozsa- krok nebude školu jen více izohem zapsaly do povìdomí vìtší lovat od obecního dìní. èásti obce. Nemenší úsilí budeme vìMezi ty druhé patøí dobudo- novat dobudování chodníku vání cyklostezky do Krmelína na"ulici Junácké a podle finanz"ulice Gregárková, dokonèení èních možností i opravì komubytù nad školou, ukonèení re- nikací. Pro pocit vìtšího bezpeèí konstrukce školy a pøedevším nové chodníky a pøechody a"už pøi ochranì majetku, na"ulicích Mitrovická a Prosko- nebo na komunikacích budevická. Pokraèovaly i rekon- me vyžadovat od „okrskáøù“ strukce kolem „hasièárny“, i"ostatních pøíslušníkù bezpeèz"velké èásti svépomocí èleny nostních složek plnìní svých povinností a také pokraèovat místní jednotky. Podpora smìøovala, tak jako v"budování dalších bezpeèkaždoroènì, všem zájmovým, nostních prvkù. sportovním i kulturním sdružeZávìrem bych chtìl podìkoním a spolkùm pùsobícím v"ob- vat všem, kteøí se jakoukoliv ci. Ta bude v"letošním roce aktivitou podílejí na dìní v"obci smìøovat jen do podpory èin- a zároveò Vám všem popøát, ností bez pøíspìvku na obnovu a"to i za své spolupracovníky, majetku. hodnì zdraví, osobní i rodinné Kulturní dìní bylo pozname- pohody a alespoò i trochu toho náno dlouhodobou nemocí štìstí v"letošním roce. Ing. Josef Holáò, starosta a"pak úmrtím pana Jaroslava

Základní škola Ostrava-Stará Bìlá zve rodièe s"dìtmi, budoucími prvòáèky, na zápis do"1. tøídy, který se uskuteèní v"úterý 19. 1. 2010 v"16.00 hod a v"17.00 hod a ve støedu 20. 1. 2010 v"16:00 hod v"budovì školy. Rodièe pøinesou rodný list a"prùkaz pojišovny dítìte a"obèanský prùkaz. Zápis žákù probìhne ve skupinách v"uvedeném èase, proto žádáme rodièe o dochvilnost. K"zápisu se dostaví dìti narozené od 1.9.2003 do 31.8.2004 dìti s"odloženou školní docházkou. K"zápisu mohou pøijít i dìti vyzrálé, narozené od 1. 9. 2004 do 30. 6. 2005 Tìší se na Vás uèitelé ZŠ Ostrava–Stará Bìlá

Upozornìní pro rodièe budoucích prvòáèkù Strana 3

Zprávy z rady Rada na svém 64. a 65. zasedání mimo jiné rozhodla ! o uzavøení nájemní smlouvy na byt è. 8 v"nástavbì nad"zdravotním støediskem s"Davidem Kvìtonìm s"úèinností od"1.12.2009. ! požadovat pøi sjednávání nájemních smluv na obecní byty penìžní zálohu ve výši jednonásobku mìsíèního nájemného a zálohy na úhradu za plnìní poskytovaná v"souvislosti s"užíváním bytu dle"§"686a Obèanského zákoníku. ! o"doplnìní zakázky „Rekonstrukce MK Urbánkova“ zadané firmì Jankostav s.r.o., vybudování revizní šachty na kanalizaci a provedení kamerové prohlídky kanalizaèního potrubí pøed a"po skonèení rekonstrukce MK s"tím, že celková cena se zvyšuje na"1"018"782 Kè. ! zadání zakázky na akci: „Modernizace høištì ZŠ Stará Bìlá“ firmì Ostravské stavby a.s., za cenu 2"995"847 Kè. ! vylouèení firmy OVANET a.s., z"další úèasti ve veøejné zakázce z"dùvodu nesplnìní podmínek zadávacího øízení. ! zadání zakázky na akci: „Dodávka ICT a multimediálního vybavení do výuky ZŠ Stará Bìlá“ firmì AV MEDIA a.s., za cenu 3"378"351 Kè. ! udìlení souhlasu organizaci ÈSOP Salamandr k"provedení chemické likvidace køídlatky na pozemcích, které jsou svìøeny do správy MOb Stará Bìlá. ! uzavøení darovací smlouvy s"firmou OZO Ostrava, na základì které daruje OZO penìžitý dar ve výši 485"373 Kè, úèelovì vázaný k"vybudování, rozšíøení nebo opravì stání pro umístìní kontejnerù na separovaný odpad v"MOb Stará Bìlá. ! vyžádání cenových nabídek na zpracování PD dìtského høištì a PD zateplení budovy a výmìnu oken v"MŠ na ul. Mitrovická. STAROBÌLSKÝ ZPRAVODAJ

Tøíkrálová sbírka 2010 Charita Ostrava se pravidelnì zúèastòuje Tøíkrálové sbírky, kterou celostátnì na pomoc lidem v"nouzi poøádá Charita Èeská republika. V Tøíkrálové sbírce 2009, které se Charita Ostrava zúèastnila ve spolupráci s"Charitou sv. Alexandra bylo celkem vykoledováno 1"163"509,- Kè. Èástka 769"703,- Kè, kterou Charita Ostrava obdržela byla použita pro tyto projekty: 1."Provoz komunitního centra pro seniory – Charitní støedisko Gabriel 146"663,53 Kè 2."Provoz støediska Osobní asistence pro lidi zdravotnì postižené 161"288,47 Kè 3."Rekonstrukce budovy Charitního domu sv. Václava 57"120,00 Kè 4."Rekonstrukce budovy Charitního domu sv. Alžbìty 28 560,00 Kè 5."Poøízení nezbytného technického vybavení pro vedení úèetnictví ve støediscích Charity Ostrava 89"200,00 Kè 6. Vybavení a provoz Hospice sv. Lukáše 70"000,00 Kè 7.Humanitární pomoc pro osoby v"nouzi v"charitních støediscích CHO 41"416,00 Kè 8. Dar DCHOO (humanitární pomoc pro lidi postižené povodnìmi 2009 60"000,00 Kè 9. Rozvoj chránìných dílen a"humanitární aktivity (Charita sv. Alexandra) 115"455,00 Kè

Pøi rozdìlení výtìžku sbírky (koledování i DMS) se postupuje následovnì: 65 % se vrací zpìt do míst, kde byly peníze vykoledovány (oblastní a farní charity), 15 % podpoøí projekty diecézních charit, 10 % putuje na podporu charitních projektù humanitární a rozvojové pomoci v"zahranièí, 5 % jde na"podporu projektù Charity ÈR, 5 % je urèeno na režii sbírky. Protože díkù není nikdy dost, dìkujeme všem dárcùm i koledníkùm Tøíkrálové sbírky 2009. Podìkování patøí i tìm, kteøí se na zdárném úspìchu Tøíkrálové sbírky 2009 spolupodíleli – úøadùm veøejné správy a farním úøadùm. Tøíkrálová sbírka 2010 bude v"rámci Charity Ostrava probíhat ve dnech 1. – 14. ledna 2010. Charita Ostrava se této krásné akce zúèastní opìt ve"spolupráci s"Charitou sv. Alexandra. Finanèní prostøedky získané v"TKS 2010 plánujeme využít na projekty: ! Péèe o osoby bez pøístøeší – rekonstrukce azylového domu a noclehárny (Charitní dùm sv. Františka) ! Rekonstrukce Charitního domova pokojného stáøí sv. Václava, všechna okna ! Podpora hospicové péèe – Hospic sv. Lukáše ! Podpora hospicové péèe – mobilní hospicová jednotka ! Péèe o seniory, osoby handicapované, osoby bez pøístøeší a"bez prostøedkù – pøímá pomoc (Charitní dùm Salvator Krnov, Charitní dùm sv. František a Charitní støedisko poradenských a sociálních služeb)

Originální, a hlavnì funkèní zlepšovák Ocelové sloupky spojené ve"výšce nad kotníky kusem ohnutého plechu. A ve výšce oèí smìrem od pole nápis: Zde si oèistìte obuv. Možná už jste si novinky u zastávky Chrobákova taky všimli. Jde o nový èistiè, který má pomoci lidem od bahna na botách. A že ho tam pìší, kteøí tamtudy chodívají pøes pole, mají.

! Podpora provozu humanitárního šatníku (Charita sv. Alexandra) ! Podpora péèe o osoby bez pøístøeší a bez prostøedkù – rekonstrukce kontaktního místa ! Podpora péèe o handicapované z"chránìných dílen pro osoby s"handicapem (Charita sv. Alexandra) Pro splnìní našich projektù pomáhat odkázaným lidem v"nouzi hledáme rùzné finanèní a jiné možnosti. Obracíme se proto na Vás, vážení obèané, o"pomoc pøi této krásné celostátní akci, poøádané na pomoc tìm, kteøí to nejvíce potøebují. Všem, kteøí se budou jakýmkoliv zpùsobem podílet na úspìšné realizaci Tøíkrálové sbírky 2010 pøedem, dìkujeme. Charita Ostrava Koøenského 17 703 00 Ostrava-Vítkovice tel./fax:596 621 094, e-mail: [email protected] www.ostrava.caritas.cz Charita sv. Alexandra Holvekova 651/28 718 00 Ostrava-Kunèièky tel./fax: 596 237 831 e-mail: [email protected] www.charitasvalexandra.cz

Ještì mi dovolte oznámit Vám krátkou informaci: pokud by se stalo, že by Vás Tøíkrálová kolednická skupinka nezastihla doma, máte možnost pøispìt do pokladnièky, která bude do"ètvrtka 14.1.2010 umístìná v"Lékárnì u Svatého Jana. Koordinátor TKS 2010 Zdenìk Stanìk

„Lidé, co jdou pøes pole od Intersparu, pravidelnì používají k"èištìní obrubník u zastávky èi lavièku. A ty podle toho vypadají,“ lamentuje místostarosta Miloslav Hoøínek.

Bahno na botách už nemusíte èistit o lavièku.

STRANA 2

Co možná na"první pohled vypadá jako vtipné napomenutí, je myšleno vážnì – èistiè je funkèní a èím víc lidí jej použije, tím lépe, dodává Hoøínek. „Nechceme nic jiného, než aby si boty oèistili o ten plech a"na"lavièkách se dalo zase sedìt,“ pøeje si. (jb) ÈÍSLO 1 ! LEDEN 2010

Pro majitele psù

Starobìlská pou 2010

V"pokladnì ÚMOb Stará Bìlá je od 4. ledna 2010 možno zaplatit místní poplatek ze psa na rok 2010. Sazba poplatku je rozlišena podle následujících kategorií: a)"za psa chovaného v"rodinném domì 150,- Kè b)"za druhého a každého dalšího psa chovaného v"RD 500,- Kè c)"za psa chovaného v"bytovém domì 1.200,- Kè d)"za druhého a každého dalšího psa chovaného v"bytovém domì 2.000,- Kè e)"za psa, který je využíván k"podnikatelské èinnosti 500,- Kè

f)"za druhého a každého dalšího psa, který je využíván k"podnikatelské èinnosti 500,- Kè g)"za psa, jehož držitelem je poživatel dùchodu 150,- Kè h)"za druhého a každého dalšího psa, jehož držitelem je poživatel dùchodu 300,- Kè. Stanovený poplatek je splatný do 31.bøezna, pøesáhne-li výše poplatkové povinnosti èástku 1.000,- Kè, mùže být poplatek splatný ve dvou stejných splátkách vždy nejpozdìji do 31.3. a 30.9. pøíslušného kalendáøního roku. Složenku na zaplacení zašleme jen na vyžádání - na tel. è. 599"424"105 nebo 599"424"106. V"pøípadì, že již psa nemáte, oznamte tuto skuteènost na výše uvedená telefonní èísla. Odbor financí a správy majetku

V"roce 2010 je zahájen prodej stánkových míst na Starobìlské pouti již od ledna, a to dle míst pronajatých v"roce pøedešlém. Platbu je možno provést na"úèet è."9-1645817389/0800 po pøidìlení variabilního symbolu – pro identifikaci platby, který vám pøidìlíme na tel. èíslech 599"424"105"–"paní Chmelová a 599"424"106 – paní Kaloèová. Tento prodej bude ukonèen 28. února 2010 a po zpracování došlých plateb budou nezadaná místa od 1. dubna nabízena k"pronájmu dalším zájemcùm. Z"tohoto pøedprodeje jsou vyjmuta stánková místa oznaèená èísly 226-273 a dále pak místa èíslo 287-305.

Upozornìní pro rodièe budoucích prvòáèkù Novelizace školského zákona Zákon è. 49/2009 Sb. s"úèinností od 5. 3. 2009 mìní pravidla pro plnìní povinnosti školní docházky a odklad školní docházky. Není-li dítì po dovršení šestého roku vìku tìlesnì nebo duševnì pøimìøenì vyspìlé a"požádá-li o to písemnì zákonný zástupce dítìte do 31. kvìtna kalendáøního roku, v"nìmž má dítì zahájit povinnou školní docházku, odloží øeditel školy zaèátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporuèujícím posouzením pøíslušného školského poradenského zaøízení nebo odborného lékaøe. Mgr. Jarmila Bjaèková øeditelka Základní školy Ostrava-Stará Bìlá

Co dìlat, když nesvítí veøejné osvìtlení.

Kam v lednu 23.1.2010

Florbalový turnaj žákù a juniorek Poøádá jednota Orla. Bližší informace na www.orelstarabela.cz

23.1.1010 10.00 hod.

Tradièní maškarní ples tìší se na Vás Hopsalín, èeká Vás bohatá tombola, obèerstvení a zábava. zve Sdružení rodièù pøi ZŠ Stará Bìlá

23.1.1010 20.00 hod.

Rockový ples pro všechny bez rozdílu vìku, jen tak v džínách. Bude Vás provázet skupina HEC. Také bude pøipravena happy tombola, hlavní cena – vstupenka na"Colors of Ostrava. Bohaté obèerstvení. zve Sdružení rodièù pøi ZŠ Stará Bìlá

Pøi poruše je možno volat na"dispeèink firmy Ostravské komunikace, a.s.

Koupím pozemek v"lokalitì Stará Bìlá

595 621 255 a je potøeba nahlásit ulici a èíslo sloupu veøejného osvìtlení.

Euphorie …kouzlo pøírody

30.1.2010

Z kopce dolù! Sáòkování pro mládež, dìti, rodiny na svazích Ondøejníku nad Frýdlantem. Bližší info na"www.skautstarabela.wz.cz Zvou Skauti a Orli

30.1.2010 19.00 hod.

o rozloze minimálnì 700 m2 za cenu do 800 tis. korun

Volejbalový ples

Platba v"hotovosti

Dìtský maškarní ples

Tel.: 776"076 065

MO KDU-ÈSL Ostrava-Nová Bìlá

tìlocvièna TJ Sokol Stará Bìlá

31.1.2010 15.00 hod.

Všichni jsou srdeènì zváni. poøádá odbor ASPV v sokolovnì

OREL jednota Ostrava-Stará Bìlá

Vás srdeènì zvou na

Internetový prodej pøírodních produktù pro zdraví a krásu

Lidový ples

Tel.: 604"946"911, E-mail: [email protected]

Sobota 30. ledna 2010 od 19. hodin

www.euphorie.cz STAROBÌLSKÝ ZPRAVODAJ

v Katolickém lidovém domì ve Staré Bìlé.

K tanci a poslechu hraje skupina MLOCK. STRANA 3

ÈÍSLO 1 ! LEDEN 2010

V"sobotu si prohlédli Ostravu, navštívili hornické muzeum na Landeku a nadechli se vánoèní atmosféry i s"typickým mrazivým poèasím na Masarykovì námìstí v"centru mìsta.

Vánoèní dílny 2009 Letošní vánoèní dílny se nám opravdu povedly. Pozvali jsme hosty ze Slovenska, abychom se"vzájemnì"inspirovali pøi"spoleèném tvoøení. Pøijelo k nám 38 dìtí a 6 uèitelù z"Dolného Kubína. Spoleènì si prohlédli naši školu a zapojili se do"našich vánoèních dílen ve"tøídách.

S návštìvou u nás byli všichni velmi spokojeni a naše spolupráce bude mít urèitì pokraèování. Touto cestou dìkujeme Statutárnímu mìstu Ostrava za finanèní pomoc pøi"realizaci našeho projektu. Mgr.Janíèková Dana

Pro dìti i jejich uèitele jsme pøipravili i odpolední program doplnìný i o pøátelské sportovní utkání v pøehazované a volejbalu. Kromì vyrobených dárkù si hosté ze Slovenska odvezli i"nová pøátelství z"rodin, kde byli ubytováni.

Policisté to v"ÈEZ arenì rozjeli Jezdecká show s"názvem Vánoèní španìlská škola. V"ostravské ÈEZ arenì se na ní pøed Vánoci pøedvedly osobnosti svìtové drezury – tøeba královská španìlská jezdecká škola èi francouzský akrobat Lorenzo. A vystoupil i jízdní oddíl ostravské mìstské policie, který sídlí ve Staré Bìlé. V"ÈEZ arenì ukázal, co všechno musejí policejní konì zvládnout. Nebát se ohnì, výbuchu petard, fandících lidí. Jít, kam je jejich jezdci vedou. I když je to tøeba proti zdi z barelù. Šlapat bok po boku, kùò vedle konì, udìlat hradbu z"koòských tìl. Konì i muži, kteøí je vedli, si"vystoupení užili. Právem. Mìli úspìch. A hrabìnka Julianne W. Lessing, která pøedstavení vymyslela a organizovala, byla ráda, že se líbilo: „Ostrava vidìla všechno, co s"koòmi èlovìk umí - víc není, není kam dál jít. A já se nechci opakovat. Ale když jsem naložila konì do kamionu a vyrazila

domù, na dálnici hned za Ostravou jsem asi pøejela nìjaké zázraèné místo, dostala jsem nápad a vymyslela program Vánoèní španìlské školy 2010 v ÈEZ arenì, v Ostravì v èase adventu. Takže, bude-li ostravský magistrát zase u toho, udìlám to. Asi se tomu bude tìžko vìøit, ale se stejným personálním obsazením, ke kterému pøibude Portugalsko - nyní to bylo celkem 5 zemí: Èeská republika, Rakousko, Polsko, Francie a Španìlsko. Bude to ještì krásnìjší, než tomu bylo teï. Životní zážitek na Vás teprve èeká, vìøte mi.“ (jb)

Èasovì omezená nabídka Kapacitnì cca 4 rodinné domy mìsíènì

Stavíte dùm, opravujete støechu? Nabízíme Vám na rok 2010 èasovì omezenou slevu 12,5% a dopravu zdarma. Sleva se uplatní pouze na kompletní dodávku Vaší støechy na klíè, což znamená øezivo, tesaøské, pokrývaèské, klempíøské práce a materiál. Doprava je zdarma. Pro více informací nás navštivte na webových stránkách www.pilamatej.cz nebo osobnì pøímo v kanceláøi firmy ve Staré Vsi nad Ondøejnicí. Marek Matìj - majitel

Dále nabízíme:

STAROBÌLSKÝ ZPRAVODAJ

Pila Matìj s.r.o., Na Drahách 613, Stará Ves nad Ondøejnicí tel. 558"669"124, e-mail: [email protected]

stavební øezivo, hranoly, prkna, latì, fošny hoblované øezivo, palubky, plotovky palivové døíví – odkory nákup a prodej døevní hmoty - kulatiny i na stojato STRANA 4


Dìlejte, co vás baví, radí dlouholetý kronikáø Pokraèování z titulní strany

Starobìlští zastupitelé mu v"èele se starostou Josefem Holánìm na posledním loòském zasedání podìkovali: „Chceme Vám vzdát hold za to, co jste pro zápis dìjin Staré Bìlé udìlal,“ øíká starosta. „Naše spolupráce urèitì nekonèí, v"kronice je tolik zajímavých vìcí, které se mohou objevovat napøíklad na obecním webu èi stránkách Zpravodaje,“ míní Holáò. „Nedìlal jsem to kvùli tomu, abyste mi dìkovali, zkrátka mì to tìšilo a zajímalo,“ reaguje kronikáø ve výslužbì Alois Olšovský. Jak jste se ke kronikaøení dostal? Po roce 1989 byla funkce obecního kronikáøe neobsazena. Poslední zápis ve starobìlské obecní kronice provedl pan uèitel Stanìk v"roce 1981. Tehdejší mìstský kronikáø PhDr. Jiøík obsazení této funkce u starosty obvodu stále urgoval. Pan starosta Šindel tuto funkci nabízel mnoha obèanùm – obrátil se i na mì. Pøijal jsem s"tím, že jakmile se mu podaøí na tuto funkci získat vhodnìjšího, odbornì vzdìlaného zájemce, funkci obecního kronikáøe mu okamžitì pøedám. Odborník, historik, nepøišel a já jsem v"této èinnosti

nacházel stále vìtší oblibu. Zùstal jsem u kroniky 14 let. Jak jste vìdìl, co máte zapisovat? Pro nás, novì zaèínající kronikáøe, tehdy zasvìcoval mìstský kronikáø doktor Jiøík, který nás uèil i pravidla, co zapisovat – zjednodušenì øeèeno: souèasné dìní v"obvodu. PhDr. Jiøík pro nás vypracoval takzvaný heslový ukazatel, èímž nám moc pomohl, a organizoval semináøe, na kterých zodpovìdìl každý náš dotaz. Na semináøích byly pøipraveny i kopie platných metodických materiálù, které jsme si mohli pùjèit. Na jakoukoli dobu. Které události Vám za tu dobu nejvíc utkvìly? Napøíklad volby. Popisoval jsem pøípravy, prùbìh, výsledky. Èastokrát jsem pøitom nahlížel do novin a èasopisù, z"nich jsem èerpal pøesné informace. A téma, o kterém jste psal vyloženì rád? Urèitì kultura, kulturní èinnost. K"té jsem mìl blízko, mým životním koníèkem byl sborový zpìv. Zato co se sportu týèe, to jsem spíše antitalent. Jen pøed nástupem na vojnu jsem se krátce vìnoval volejbalu. Práci kronikáøe Vám zkom-

plikovala nemoc. Kvùli ní jste musel skonèit. Mám Parkinsona, už nìkolik let. Nejhorší je to ráno, než se tìlo chytne, než se rozcvièím. Je to nemoc, kterou mìl i Jan Pavel II. Vidíte, že se poøád hýbu, nejde to zastavit. Znemožòovalo mi to i psát. A zaèal jsem zapomínat. Naštìstí mám svého andìla strážného – obìtavou manželku. A pomáhají mi všichni blízcí rodinní pøíslušníci. Jeden z mých vnukù stu-

duje elektrotechniku a"sestrojil mi takové pípátko, které mi pravidelnì ohlašuje, kdy mám užít léky. Máme tady nový rok. Co"byste do nìj Starobìlanùm popøál? Aby byli pokud možno zdraví a mohli tím pádem vykonávat, co je baví. Když je èlovìk zdravý, nemùže být neèinný. Mùže a mìl by se vìnovat svým koníèkùm. Jana Bohušová

Starosta Josef Holáò dìkuje Aloisi Olšovskému za jeho práci.

Ing. Alois Olšovský Narodil se 3.listopadu1930 ve"Staré Bìlé, jeho rodina byla a je katolická. Otec pracoval ve Vítkovických železárnách jako vážný, maminka byla v"domácnosti a starala se o sedm dìtí. Celý život pracoval „u"prkna“, jak øíká, jako konstruktér a"projektant ve Vítkovicích. S"manželkou Ludmilou má dvì dìti - dceru Ivanu a"syna Jiøího - a šest vnouèat.

Ètrnáct let byl kronikáøem v"Mìstském obvodu OstravaStará Bìlá. Jeho velkým koníèkem je také zpìv, pùsobil v"pìveckém sboru Vítkovice, který vedl sbormistr profesor Lumír Pivovarský. V"období, kdy v"místì pùsobily tøi sbory najednou (mužský, ženský a"smíšený), zpíval v"mužském sboru pod vedením øeditele školy v"Zábøehu Františka Kluse.

PLOTY - PLETIVO - OPLOCENÍ - MONTÁŽE Hrabovská 5/39, Ostrava - Nová Bìlá, Mitrovice, 724 00 Otevírací doba: Po-Pá 8:00-15:00 nebo po telefonické domluvì na tel.: 722 550 000 jsme firma, která se zabývá prodejem plotù a kompletního pøíslušenství pro drátìné ploty,

DOPRAVA ZDARMA - pøi celkovém nákupu nad 7.000 Kè, jinak 300 Kè. POPLASTOVANÉ PLETIVO KOMPAKT (ZELENÉ)

jako jsou poplastovaná nebo pozinkovaná pletiva, lesnická a dekoraèní pletiva, chovatelské sítì, sloupky, vzpìry, napínací dráty, vázací dráty, napínáky, ostnatý drát, pøípadnì podhrabové desky. Dále nabízíme branky a vrata ve všech velikostech a jiný sortiment na stavbu oplocení.

4-hrané bez zapleteného napínacího drátu, drát prùmìru 1,65 mm, s poplastováním 2,65 mm, oko 50 mm

Výška pletiva Cena za 1m Balení Celková cena s DPH 100 cm

45 Kè

25 m

1.125 Kè

výklopná, rolovací i sekèní a to jak ruèní tak s pohonem na dálkové ovládání.

125 cm

56 Kè

25 m

1.400 Kè

Více informací naleznete na www.vrata-ostrava.cz

150 cm

59 Kè

25 m

1.475 Kè

Dále nabízíme GARÁŽOVÁ VRATA

Prodáváme také TÚJE NA ŽIVÝ PLOT od 10 Kè.

160 cm

67 Kè

25 m

1.675 Kè

Kompletní nabídka je na www.thuja.cz nebo na tel.: 722 557 777

180 cm

81 Kè

25 m

2.025 Kè

www.ploty-pletivo.cz

200 cm

84 Kè

25 m

2.100 Kè


STRANA 5


Škola Obecná škola byla jednopatrová, s"velkou zahradou. Pan øídící se jmenoval Havel. Mìl dceru a syna. Dcera se vdala do Vítkovic a syn studoval na vysoké škole v"Praze. Prý v"uèení nijak neprospíval, odešel ze studií a vìnoval se hudbì. Byl varhaníkem v"kostele v"Praze. Jeho otec se ho zøekl, a víc o nìm už nebylo slyšet. Bylo pìt tøíd a pátá mìla dvì oddìlení. Odtamtud chudší dìti dostaly povolení, že mohly døív školu skonèit. Bylo to na"žádost rodièù, aby mohly dìti pomáhat doma nebo už vydìlávat. V"první tøídì byla bøidlicová tabulka, kamínek na psaní a"pøivázaná houba na utírání písmenek. Pozdìji byly tužky, pera na nasazování do držátek. Ve slabikáøi bylo hodnì krásných pøíkladù, básnièky výchovné a láskyplné. Lavice po dvou stranách, uprostøed ulièka a též po stranách, u zdi byly ulièky. Dìvèata

na jedné stranì, kluci na druhé stranì. Uèitelé Klein se svou ženou, Tomis, Kopøiva.

Školník Adámek byl starší èlovìk a poøádku dbalý. Zvláš v"zimì tolik kamen obsluhoval.

Jednou bìhalo po stìnì svìtýlko a uèitel se nás ptal, co je to? A žádný nevìdìl. Potom nám øekl, že je to odraz skla, co právì šel sklenáø kolem. Sklenáøi s"bednou na zádech chodívali po dìdinì a volali: „Zasklívat!“ A jindy zas dráteníci volali: „Drátovat!“ Plechem hrnce spravovali a hlinìné nádobí zas drátem zadrátovali, aby lépe drželo. Byli tøi knìží – faráø, kaplan a"katecheta. Pan faráø Gregárek byl už hodnì svìtský, kaplan a katecheta byli velmi zbožní.

V"páté tøídì jsme se nìkteøí rozlouèili s"obecnou školou a"nastoupili do mìšanky v"Zábøehu u Ostravy.

Fara byla jak zámeèek a kolem krásná zahrada, velký dvùr. Oba knìží bydleli na faøe i se stravou, ale jejich soužití tam mìlo hodnì nedostatkù.

Každé ráno nás rodièe budili, ale vypravovat jsme se museli sami. Nikdy nás neobsluhovali. Když jsme však mìli nìjaké úkoly do školy, vždycky nám na"to dali èas, i kdyby byla nutná práce. Žádný nás nekontroloval, jestli máme všechno v"poøádku. A pøišlo vysvìdèení a rodièe byli vždy spokojeni.

Katecheta Køenek pocházel z"Frenštátu a hodnì nám dal ve"výchovì. Brával nás po škole do kostela, každý obraz a vše v"kostele nám objasòoval, nebo v"jeho pokoji na faøe jsme sedìli na zemi a poslouchali jeho výklad.

Vycházeli jsme z"domu ráno o pùl sedmé s"ruksakem na zádech. Obyèejnì z"nìho vyènívalo dlouhé pravítko. Tam už byla škola zvláš pro kluky a"zvláš pro dìvèata. Bývalo by hanba, kdyby kluci s"dìvèaty spoleènì do školy nebo ze školy chodívali. Bylo to právì v"první svìtové válce a tìlocvik jsme nemívali. Domù jsme chodívali odpoledne kolem druhé hodiny a pak poobìdvali.

Ráda jsem pøednášela básnì a mìla ráda èeštinu a slohové úkoly. Uèitelka z"èeštiny Dubi-

nová byla výborná, pøísná, ale"nauèila. Nemìla jsem ráda fyziku a kreslení. Dalo mi hodnì práce, abych se na jednièku nauèila. V"obecné škole i v"mìšance jsme se pøed vyuèováním modlili, vèetnì uèitele. Silnice do Zábøehu do školy byla v"nejlepším poøádku. Byl cestáø, který mìl svùj úsek. Vzornì byly udržované pøíkopy a stromy kolem cesty. Každý sebemenší dùlek byl štìrkem vyrovnán. Èas od èasu jezdíval v"koèáøe na kontrolu cestmistr a prohlížel, je-li všechno v"poøádku. V"náboženství jsme v"mìšance mìli katechetu, jmenoval se Nìmec. Tomu jsme museli v"notýsku ukázat po každé nedìli razítko ze zákristie ze"Staré Bìlé, že jsme byli na"mši svaté. Tak vypadala škola, její prostøedí a výchova. Štìpánka Barabášová rozená Šéová uveøejnìno s laskavým svolením rodiny Šéovy ze sbírky Vzpomínky rodaèky starobìlské, 1992)

Ordinace praktického lékaøe

MUDr. Tomáše Folty

oznamuje, že pøijímá do péèe nové pacienty od 15 let. MUDr. Tomáš Folta Srázná 5, Stará Bìlá (Dolní konec) tel. 596769797 e-mail: [email protected]


STRANA 6


Psaníèka, která leccos pamatují Pokraèování z titulní strany

„Zdejší pošta funguje od kvìtna 1869, pøesnì 11.5. tohoto roku se stal Ignác Èervenka prvním poštmistrem. V"roce 2009 to tedy bylo 140 let od"jejího založení,“ vysvìtluje dùvod výstavy její autor a zájemce o regionální historii Jiøí Klega.

Pøíprava výstavy ho stála tøi mìsíce intenzivní práce, vèetnì objíždìní archivù po celém Èesku - ve starých záznamech tam hledal zajímavé informace. „Jsem rád, že se o naší poštì zjistily konkrétní údaje. Je"to nìco, co se zachová i"pro"další generace,“ vìøí.

První návštìvníci. Výstavu si mùžete prohlédnout v pøízemí obecního úøadu

90 let skautingu v"Ostravì 20 let skautského støediska Stará Bìlá 30. srpna 2009 probìhly v"centru Staré Bìlé oslavy 90"let skautingu v"Ostravì a"20"let skautského støediska Stará Bìlá. Program byl nabitý. Vše zapoèalo slavnostní bohoslužbou, pøi níž byl požehnán nový prapor støediska, následovala vernisáž výstavy, stavba teepee pøed školou, workshopy pro dìti, velká hra Stratégo a"na závìr táborák. Tímto èlánkem se chci vrátit k"této události a pøipomenout zásadní okamžiky a osobnosti stojící za"vznikem skautingu v"Ostravì a ve Staré Bìlé. Co pøedcházelo vzniku prvního skautského oddílu v"Ostravì? V"prùbìhu 1. svìtové války se z Prahy do Ostravy pøistìhoval se svými rodièi Antonín Heythum. V"Praze chodil do"skautského oddílu a po pøestìhování, v roce 1916, založil se spolužáky z reálného gymnázia skautskou družinu. Jak píše ve svém deníku, spoleènì provozovali skauting a o víkendech jezdili na výlety do Beskyd. Založit oddíl si však ještì STAROBÌLSKÝ ZPRAVODAJ

netroufal, pouze pùjèoval spolužákùm ve škole èasopis Junák. Jak vznikal první skautský oddíl v"Ostravì? Bylo to roku 1919, krátce po"vzniku samostatné republiky. Antonín Heythum založil první ostravský oddíl skautù bezprostøednì po své pøednášce o skautingu, kterou mìl na"reálném gymnáziu 5.4.1919. K"propagaci skautingu v Ostravì pøispìla svou pøednáškou také osoba nejpovolanìjší, sám zakladatel èeského skautingu Antonín Benjamín Svojsík. Èlenové Heythumova oddílu jí zajistili reklamu, prodej vstupenek a poøadatelskou službu. Pøednáška mìla úspìch a skauting v"Ostravì zapustil pevné koøeny. Antonín Heythum na"podzim roku 1919 zapoèal v"Praze vysokoškolská studia architektury, pozemního stavitelství a konstrukce lodí, avšak dílo, jež v"Ostravì založil, již žilo dál svým vlastním životem. Co pøedcházelo vzniku skautského støediska ve"Staré Bìlé? V"polovinì 80. let vznikly z"iniciativy Jiøího Sokola Hoøínka dvì chlapecké a jedna dívèí skupina, které se zaèaly více ménì pravidelnì, bez vìdomí úøadù, scházet a o prázdninách pak jezdit na tzv. cha-

Starobìlská pošta za tu dobu, co funguje, napøíklad vystøídala 12 razítek rùzných velikostí. „Vlastní razítko jsme ale mìli jen do roku 1965, než"jsme pøešli pod Ostravu,“ vysvìtluje Oldøich Dlouhý, který sbírá starobìlské pohlednice. „Do roku 1904 napøíklad existovaly takzvané pohlednice s"dlouhou adresou. Na jedné stranì byla jen adresa, na"druhé, kde by i obrázek, byl kousek místa na text.“

více lásky, a tedy který dopis má jít pøednostnì.“

Výstavu aranžoval Jan Hula a"najdete na ní nìkolik jeho kreseb. O úvodní slovo se na"vernisáži postaral historik Jiøí Stibor: „Pošta není tak nudná instituce, jak by se na první pohled zdálo,“ øíká Stibor, který napsal knížku o historii Staré Bìlé. Pošta je podle nìj místo, které podnìcuje fantazii: „Vzpomeòme Wolkerovu báseò Poštovní schránka, anebo pošáckou pohádku Karla Èapka, kde se doètete, co se na poštì dìje pod rouškou noci. Jak si tam moudøí skøítkové pøikládají obálky na èelo a podle intenzity tepla vìdí, kde je nej-

Byly doby, kdy psaní ve Staré Bìlé roznášeli i muži. „Takový pošák Èenìk Urban, to byla nezapomenutelná postava,“ vypráví starosta Josef Holáò. „Byl docela pomalý, nikam se nehnal, a když vcházel do domu, zásadnì neklepal,“ dodává s"úsmìvem.

loupky (salesiány organizované tábory pro malé skupiny dìtí na chatách spøíznìných lidí).

s"místem pro klubovnu pomohl vyøešit místní duchovní správ-

Jak vzniklo skautské støedisko ve"Staré Bìlé? Bezprostøednì po událostech 17. listopadu 1989, pøesnì 15.12.2009, Jiøí Sokol Hoøínek zveøejnil v kostele dopis, v"nìmž vyzýval mládež, aby se pøipojila k"cestì skautingu a"zároveò rozdal pøedbìžné pøihlášky. Následovalo období zrození støediska. Postupnì se podaøilo najít vedoucí pro chystané oddíly, navázat spolupráci se skauty, kteøí byli èleny ostravského 48. oddílu letech 1968-1970 a žili ve Staré Bìlé (Rudolf Stuchlý, Vladimír Stuchlý, Pavel Folta, Marek Forgaè, Jan Skácel, Jan Ženatý, Antonín Kudìlka a daší). Dále zaregistrovat støedisko v"obnovované struktuøe skautských oddílù v"rámci Ostravy a celé republiky a vìc nejdùležitìjší vybudovat klubovnu. Prvním vùdcem støediska se stal Jiøí Hoøínek, v"prùbìhu roku jej vystøídal Rudolf Stuchlý. Oddílu vlèat se ujal Josef Kratoš Oko, skauty zaštítil Antonín Fornadel Bidlo, svìtlušky vedla Jana Branichová, skautky Jana Kratošová a oldskauty Pavel Folta. Støedisko bylo oficiálnì založeno 29.3.1990 a bylo mu pøidìleno èíslo 772.04. Problém

STRANA 7

Na starobìlskou poštu ráda vzpomíná i Jarmila Slatinská, dlouholetá zdejší doruèovatelka. „Dìlala jsem tu práci 30 let a mìla jsem ji moc ráda,“ øíká. „Ty staré lidi, kteøí na mì už èekali. I když jsme vozily 25 kilo pošty dennì, nestavìly jsme u"každého domu, protože jsme nemusely rozvážet letáky, jako je tomu dnes.“

A jeden z"návštìvníkù výstavy pøidává své zážitky: „Já mìl poštovní doruèovatelky vždycky rád, už od dìtství jsme je vyhlíželi. Pošaèka, ta znala všechny a každý znal ji. Staøí lidé na ni stejnì netrpìlivì èekají i dnes.“ (jb)

ce"P."Petr"Dokládal,"který"umo-

žnil skautùm adaptovat na klubovnu hospodáøskou budovu fary. Rekonstrukci vedl Jiøí Sokol Hoøínek a pan Karel Kudìlka zvaný Staøíèek. Jiøí Sokol Hoøínek se v"roce 1990 rozhodl pro øeholní povolání v øádu"Salesiánù, avšak starobìlským skautùm zùstal morální oporou a autoritou. Jím zapoèaté dílo žije dodnes. Text vznikl na základì dochovaného deníku Antonína Heythuma a kroniky skautského støediska Stará Bìlá. Fotografie ze skautského dne si mùžete prohlédnout na"tìchto webech:

skautstarabela.wz.cz/galerie a starabela.farnost.cz

Komentovaný film o celé akci vèetnì výstavy, natoèený Lokal TV Nová Bìlá, lze získat u"Pavla Stuchlého. Pavel Stuchlý


Zámèiska památník obìtem 2. svìtové války Dostali jsme „stížnost na skandální èlánek ve Starobìlském zpravodaji èíslo 11 z listopadu 2009 zveøejnìném pod nadpisem „Zámèiska“. V"této stížnosti píše jeden náš obèan, že je mu „jedno èí to jsou vzpomínky a povìsti. Podstata, že je v tom, že obsah èlánku vùbec neodpovídá skuteènosti, pøekrucuje dìjiny památníku, mate a desorientuje mládež i obèany a to nejen Staré Bìlé.“ Na jeho pøipomínku, že si èlenové redakèní rady „nedali ani práci a èas, aby si alespoò pøeèetli to, co je na památníku napsáno a o jakou èasovou dobu jde“, podotýkám jenom tolik, že u tohoto památníku jsem byl pravdìpodobnì vícekrát než"onen obèan. Dále píše, že „došlo také k urážce a znevážení všech tìch, jejichž jména jsou na památ-

níku jmenovitì vytesána a buï padli pøi osvobozování obce (67 sovìtských vojákù) nebo byli umuèeni nebo padli pøi leteckém bombardování obce.“ Vyhledal jsem si pøíslušný èlánek a tam, kromì známých povìstí o Zámèiskách, jsem našel tento odstavec: Dnes je na"vršku kopeèku postaven dùstojný památník padlým v boji v první svìtové válce a též za"krutovlády Hitlera. Pøestože jsem to nìkolikrát pøeèetl, nenašel jsem nic, co by mìlo ty, kterým je tento památník postaven urážet. Paní Barabášová se ve svých vzpomínkách dopustila chyby, protože památník obìtem první svìtové války stojí na jiném místì Staré Bìlé. Nejen u starších lidí se stává, že se nìkdy spletou a my jsme to vìdomì otiskli s tím, že"to jsou její vzpomínky, její autorské právo. Dnes nikdo nepøepisuje „Staré povìsti èeské“ ani jiné Jiráskovy historické romány, pøestože v mnohých pøípadech bylo zjištìno, že skuteènost byla ponìkud jiná.

Na závìr stížnosti tento obèan žádá „dle tiskového zákona uvedení obsahu èlánku o Zámèiskách na pravdu dle skuteènosti a omluvu redakce všem tìm, co jsou jmenovitì i obecnì uvedeni na památníku, jejich rodinám, pøíbuzným i obèanùm Staré Bìlé za nepravdivé údaje a znevážení jejich poèinù za 2.svìtové války.“ Protože my jsme v tom èlánku nenašli žádné urážky nebo znevažování, nebudeme se nikomu omlouvat, nemáme za"co. Pokud by je tam nìkdo našel, budeme rádi, když nám to sdìlí a vysvìtlí. Zajímavé na tom je, že autor stížnosti byl a je èlenem strany, která více než 40 let pøekrucovala dìjiny, mátla a dezorientovala dìti, mládež i obèany a nejen to, ale pro politické názory je vìznila i popravovala. O"tìch, kteøí bojovali a mnozí i"padli v boji proti fašismu, ale"ne na sovìtské stranì, se"mluvit nesmìlo. A o tom co obsahoval tehdejší tisk zvláštì tomuto obèanovi snad vyprá-

vìt nemusím. A dodnes se za ty tehdy zveøejòované lži a urážky nikdo neomluvil. Na závìr vysvìtlení pro ty, kteøí neví co je mínìno obdobím „krutovlády Hitlera“. Pro"území nynìjší Èeské republiky zaèalo toto období zabráním Sudet Nìmeckem na podzim roku1938. Sudety jsou pohranièní oblast dnešní Èeské republiky, ve kterých tehdy pøevažovalo nìmecké osídlení. Hitler byl v té dobì nejvyšším pøedstavitelem Nìmecka. Toto období pokraèovalo obsazením zbývajícího území nìmeckou armádou a vytvoøení protektorátu Èechy a Morava v bøeznu 1939 a trvalo až do ukonèení bojù na našem území v kvìtnu 1945. Za poèátek 2. svìtové války je považováno napadení Polska nìmeckou armádou 1."záøí 1939. Velká Británie, Francie, Nový Zéland a Austrálie vyhlašují Nìmecku válku 3."záøí. Jižní Afrika 6. záøí a Kanada 10."záøí. Sovìtský svaz napadl Polsko 17."záøí 1939, obsadil jeho východní èást, a tak po postupu Nìmecka k této linii došlo k obsazení celého Polska. V té dobì, od 23. srpna 1939, mìl Sovìtský svaz s Nìmeckem podepsanou smlouvu o"neútoèení na 10 let, která prakticky zanikla napadením Sovìtského svazu Nìmeckem 22. èervna 1941. Souèásti smlouvy byla i dohoda o rozdìlení Polska. 30. listopadu 1939 Sovìtský svaz napadl Finsko. V roce 1940 Nìmecko napadlo Dánsko a Norsko 9."dubna, Belgii, Holandsko a"Lucembursko 10."kvìtna. 10."èervna 1940 vstupuje do"války Itálie. V"roce 1941 Nìmecko napadlo Jugoslávií a"Øecko 6. dubna, Egypt 25."dubna a jak je už uvedeno výše Sovìtský svaz 22. èervna. Japonsko napadlo 7. prosince 1941 Pearl Harbor (USA). USA, Èína a Holandsko vyhlašují 1941 Japonsku válku. Nìmecko vyhlašuje válku USA 11. prosince 1941. To je jen struèný výèet postupného zapojování jednotlivých státù do"2. svìtové války. Za konec 2."svìtové války je považována kapitulace Japonska 2. záøí 1945. Miloslav Hoøínek


STRANA 8


Usedlost starobìlského fojta V"knize o dìjinách Staré Bìlé jsem naznaèil, že velkou èást pozemkù pùvodního rozsáhlého fojtství uchvátila od poèátku 16. století vrchnost a že se pozdìji fojty stávali zámožní sedláci. Domníval jsem se, že"na statku è, 8, který vznikl možná ze zbytku pùvodního fojtství, žil také Šimon Šíma. Novì objevená listina však tento pøedpoklad nepotvrzuje, pøesto svým zajímavým obsahem rozšiøuje naše poznatky o"Staré Bìlé v"roce 1607. Proto zde zájemcùm o historii obce její text pøedkládáme v"soudobém pøepisu. „My, burgkmister a rada mì(ste)èka Paskova v"Marggrabství moravském známo èiníme všem vùbec a tu zvláš, kde by toho nejvíc potøeba ukazovala, že jest pøed nás, ouplné právo, pøedstoupil Jiøík Holan, soused a obyvatel dìdiny Staré Bìlé, k"panství zábøežskému pøináležící, a tenkrát poddaný Jich M(ilos)tí slavnej capituly, nás za to poctivì žádajíce, abychom jemu mající privilegium, jinak obdarování na nìjaký kus roli, slove púš, zvidimírovali, kteréžto privilegium na pergamenì a"tøema peèeami corroborírované, spatøíce však v"celosti bez všelijakého porušení jak na"písmì, tak na peèetích zùstavajíce, jeho slušné žádosti nikoliv odepøít jemu jsme nemohli, nýbrž v"tento vidimus de verbo ad verbum, jak samo v"sobì zní a zavírá se, vypsati na tento papír jsme jej dali. Totiž: Já, Jan Syrakovský z"Pìrkova a"na Zábøeze nad øekú Odrú z"erby a potomky svými a budúcími držiteli statku zábøežskýho, známo èiním tímto listem pøede všemi, kdežto ètúc slyšán bude, že sem z"svým dobrým rozmyslem a vùlí prodal roli, jinak púš slovì Fojtovskú, ležící mezi rolí Vanìèkovú a"Syrovýho, poènúc od návsi až"do Paleska lesu zdýli, Šimonovi pøíjmením Šímovi ze vsi Starej Bìlé, poddanému vìrnému milému, ku gruntu a statku jeho se všemi pøíslušnostmi, které k"ní náleží, erbùm a potomkùm jeho za sumu padesáte pìt zlatých poètu slízskýho, kteréžto peníze od nìho hotové úplnì a docela sem pøijal. Z"tejž role aneb púštì on ŠíSTAROBÌLSKÝ ZPRAVODAJ

ma mnì, vrchnosti svý a budúcím potomkùm mým a pánùm a"držitelùm statku zábøežského a vsi Starý Bìlé, každoroènì povinen jest a bude na"budúcí vìèné èasy i s"potomky svými a tejž role držiteli platu o svatým Václavì devìt groší slízských dávati a nic více, aniž jiný roboty neb povinnosti s"tejž výš jmenované púštì vykonávati nemá, ani v"nì potahován, kterejžto role neb púštì již tak k"jeho gruntu spojené èasto psaný Šíma bude moci užívati, ji prodati, zastaviti, jako svým vlastním èiniti, jakž se jemu zdáti a nejlépe líbiti bude, v"èemž já jemu sám za sebe z"erby a budúcími potomky mými, pány a držiteli vsi Starý Bìlý, že pøi tom všem nadání, jak se zvrchu píše, on, Šimon pøíjmením Šíma i z"budúcími potomky svými, zanechán bude, pøipovídám. Tomu na svìdomí a lepší jistotu já, zvrchupsaný Jan Syrakovský z"Pìrkova, peèe svú vlastní z"mým jistým vìdomím rukú podepsal a pøiprosil sem urozených páhù, pana Jaroše Skrbenského z"Høíštì a na Hošálkovách, pana Stibora Syrakovského z"Pìrkova a na Staré Vsi, že sú tolikéž peèeti svý podle mý k"tomu listu pøitisknúti a pøivìsiti rozkázali (a)"vlastními rukami se v"nìm podepsali, však sobì a erbùm svým beze škody. Dán a psán na Zábøeze nad Odrú, den Svatého Jiøí léta Pánì tisícího šestistého sedmýho poèítajíc. LS Jan z"Pìrkova LS Jaroš z"Høištì LS Stibor z"Pìrkova Kdež že tomu všemu tak a nejináè jest, pro lepší jistotu a"prùchod pravdy (s) naším dobrým vìdomím a vùlí, tento vidimus s"pøitisknutím peèeti naší vìtší stvrzujeme. Actum v"mìsteèku Paskovì dne 7."Octobris 1712. Z"textu je zøejmé, že sedlák Šimon Šíma koupil od Jana Syrakovského z"Pìrkova za vysokou èástku 55 zl. selských tzv. Fojtovskou púš, která je pøesnì vymezena sousedstvím s"rolí Vanìèkovou a Syrového. Víme jen, že 1602 koupil statek (è.126) za 90. zl. slez. Tomáš Vanìèek od Jakuba Pudicha, neznáme však z"té doby pøíjmení Syrový. Je tøeba zdùraznit, že polnosti patøící k"jedné usedlosti se mohly skládat z"více èástí na rùzných místech. Tak tomu bylo i v"tomto pøípadì, když pusté pole od bývalého fojtství se táhlo od návsi (od dnešního centra obce) až"k"Palesku.

Šimon Šíma si listinu peèlivì uschoval do truhlice a jeho nástupci si ji jako dùležitý vlastnický doklad pøedávali. Jestliže ji nechal potvrdit 7.10.1712 Jiøík Holaò, je zcela evidentní, že byl majitelem téhož selského statku a mùžeme tak spolehlivì potvrdit, že se jednalo o"statek è. 12. Kdo byl Jiøík Holaò a jakým zpùsobem jej nabyl? Roku 1682 koupil tento selský statek Jiøíkùv otec Mikuláš Holaò od"Jana Mžika. Tento Mikuláš byl v"letech 1688-1689 starobìlským fojtem a zemøel pøed rokem 1699. Jeho syn Jiøík Holaò se narodil asi roku 1675, zemøel 13.8.1740 ve vìku

ke"statku. Kromì toho byla èást pùdy také pronajata Janu Prchalovi, panu faráøi, Janu Hajduèkovi a Janu Lyèkovi. Kromì jiných dluhù zbývalo uhradit na mše svaté za dìda Miku Holanì a jeho manželku celkem 3 zl. 15 gr. a 3 denáry, starobìlskému kostelu na køíž a na ozdobu Panny Marie 6 zl., na ohlášky 2 zl., na mše 13 zl. 9"gr. a tøem sestrám vyplatit jejich podíly po 15 zl. 19 gr. a"3"denárech. Jan Holaò se ženil 25. 1. 1733 se Zuzanou Malíkovou, dcerou Ondøeje, která zemøela 27. 1. 1775 na statku è. 12 v"75 letech. Rod Malíkù žil v"Zábøehu, kde se také Zuzana naro-

Statek è. 12

65"let. Od 14.11.1700 byl ženat s"Annou Šedìnkovou, dcerou Ondøeje, která zemøela 1.2.1738 v"60 letech. Dìdicem statku è. 12 se stal jejich syn Jan Holaò, nar. 1. 1. 1709, † 6. 6. 1782 v"chalupì è."54. Dne 15.2.1734 koupil grunt od svého otce Jiøíka za sumu 150 zl. slez. bez obvyklého závazku. Ke statku mu otec pøidal 4 konì, okovaný vùz, pluh, hák s"železy, ètvery brány a požadoval po synovi roèní splátky po 3 zl. Sám si ponechal ke svému výminku 18 záhonù „na poušti“, zahradu, „…co je pøihražena na tej poušti…“ a louku „od Kašpárkového po cestu“. K"tomu mìl ještì pro obživu 4 krávy. Bylo samozøejmostí, že se syn zavázal pravidelnì obdìlávat otcùm výminek. Proto mu otec pøidal k"pøedešlým 4 ještì další 2 konì. Sklizní z"ozimu se budou oba dìlit napùl, z"jaøiny si vezme otec tøetinu úrody. Kdyby otec zemøel, zùstane matce polovina výminku. Hony „od Hrabùveckého“ má na 6 let pronajaty Janùv švagr Pavel Bøezina a poté opìt pøipadnou

STRANA 9

dila 27. 7. 1704 jako dcera Ondøeje a Polyxeny. Porovnáním s"úmrtím zjistíte, že vìk zemøelých byl vìtšinou odhadnut a"èasto „zaokrouhlen“, ve skuteènosti jí bylo 71 a pùl roku. Janovými sestrami byly nejstarší Marina, nar."19.12. 1701, provdaná 15. 4. 1731 za"vdovce Pavla Bøezinu, jemuž tchán postoupil na 6 let nìjaké hony (èásti lánu) na"svém poli smìøujícím k"hranicím s"Hrabùvkou, Kateøina, nar. 12. 10. 1705, s"níž se 14. 7. 1726 oženil Jan Jaroš a Anna, nar. 8."10."1712, od 18. 1. 1739 manželka Martina Tichopáda. Statek è. 12 nezùstal Holaòùm trvale, protože vnuk Jana Holanì téhož jména jej prodal 1.12.1810 za 3000 ul. rýnských Františku Karasovi. Ten se pøiženil na menší selský statek v"Petøvaldì, a proto vrátil statek 10. 7. 1813 za 600 zl. rýnských Janu Holaòovi. Jan jej definitivnì prodal 13. 1. 1819 za 300 zl. rýnských Petru Prokešovi, v"jehož rodu pak zùstal do roku 1931. PhDr. Jiøí Stibor


Procházka po myslivecku Pokraèování z titulní strany

„Pane pøedsedo, k"dnešnímu honu je nastoupeno 27 støelcù, 13"honcù a honkyò a dostatek psù,“ hlásí hospodáø starobìlských myslivcù Karel Stanìk pøedsedovi zdejšího sdružení Milanu Bandikovi.

pøece jen cizí, a ještì ke"všemu novináøka. Nìkteøí koukají trochu nedùvìøivì. Betynka v akci Ale to už jsme obklíèili bažantnici, lemujeme v"pravidelných rozestupech oba její boky a vzhlí-

Ranní nástup.

Èeká je pìt leèí, jak se v"myslivecké hantýrce øíká jednotlivým èástem honu. Dvakrát se bude míøit na bažanty a tøikrát na zajíce. „Lovu zdar!“ popøeje kolegùm starobìlský myslivecký šéf Milan Bandik. Na první pohled nic nenasvìdèuje tomu, že se tu za malou chvíli bude støílet. Vypadá to na"poklidné setkání partièky kamarádù, kteøí mají jen tak náhodou i pušku na rameni. Povídají si, vtipkují. Jen jejich loveètí psi se tetelí – vìdí, co za"malou chvíli pøijde. Ze všeho nejdøíve se jde na"bažanty. Na ty chodí zdejší myslivci do vlastní bažantnice u myslivny, kde žije asi pìtisethlavé hejno bažantích slepic a kohoutù, jak se po"myslivecku øíká. Myslivci si je bìhem roku sami odchovají, krmí je, opeèovávají a asi tøi ètvrtiny z"nich pak bìhem sezony i"uloví. Pøed zahájením první leèe se nastoupení muži a jedna žena rozdìlí do tøí skupin. Dvì z"nich jsou lovci – ti, co mají na"ramenou pušky. Rozestaví se podél bažantnice po stranách a budou èekat. Honci – vèetnì jediné dnešní ženy-honkynì – pùjdou pøímo do bažantnice Jejich úkolem je asi stovku puštìných ptákù vyplašit tak, aby"vzlétli – a støelci je mohli ve"vzduchu zasáhnout. „Lov je vyvrcholením a takovým zhodnocením myslivecké sezony. Zbytek roku se o zvìø staráme, krmíme, udržujeme krmelce, posedy, bažantnici, chatu,“ vypráví jeden z"mladých myslivcù, syn starobìlského mysliveckého hospodáøe, 30letý Tomáš Stanìk, který"mi dìlá prùvodce. Známe se od"dìtství, a tak se mì jako jeden z"mála nebojí. Pro ostatní jsem STAROBÌLSKÝ ZPRAVODAJ

žíme ke stromùm. V"tu chvíli vyletí první bažant. Moc si ve vzduchu neužije. Tomáš ho jedinou ranou pošle k"zemi. Jedenáctiletá velšteriérka Betynka, kterou má pøivázanou u"pasu, se mùže zbláznit. „Pøines, Betko,“ posílá ji pro bažanta. Fenka ptáka poctivì pøinese páníèkovi k"nohám. „Tak je hodná,“ dostane pochvalu. „Betka už je stará, má zdravotní problémy, nemùže tolik bìhat, musíme ji šetøit. Ale ona je tøída. Velšteriérové jsou vynikající na"norování, ale ona kromì toho umí i pøinést bažanta èi kaèenu. Dokonce v"mládí unesla i zajíce, smýèila ho za sebou tak dlouho, dokud s"ním nebyla u mì,“ øíká s"úsmìvem Tomáš a já pøemýšlím, jak to asi drobná Bety se zajícem zvládla – vždy ten ušák musel být stejnì velký jako ona. To už nám nad hlavami létají další bažantí samci a samice, neboli kohoutové a slepice. Tomáš s"chutí pozoruje, jak ptáci stoupají vzhùru, raduje se, když hezky letí, a stejnou radost projeví, když se nìkterý z"jeho kolegù dobøe trefí. „Pìkná rána, pøesnì na hlavièku,“ komentuje jeden ze zásahù. A pak s"potìšením sleduje, jak další bažant brokùm uniká a mizí nad lesem. „Jsou myslivci a myslivci. Já"chodím do"lesa i tøikrát týdnì, ale jsou tu taky sváteèní støelci, kteøí vytáhnou flintu jednou za"rok,“ vysvìtluje. V"tu chvíli si øíkám, jestli jsem si tu reportáž z"honu nemìla pøece jen rozmyslet. „Není to o nic nebezpeènìj-ší než jezdit autem,“ ujišuje mì Tomáš. „Je to o lidech. Ale je fakt, že spoleèné lovy jsou na myslivosti to nejnebezpeènìjší. Pokud se stane neštìstí, je to vyloženì selhání èlovìka, nebo nešast-

ná náhoda – tøeba kulka odražená od stromu,“ øíká. Na"klidu mi to nepøidalo. Hurá na zajíce Bažanti mají na pár hodin oddech. Hromadnì se pøesunujeme na pole na Horním konci, na zajíce. Èeká nás takzvaná kruhová leè: myslivci v"ní obklíèí èást pole a kruh pomalu stahují. Vyplaší tím ušáky, kteøí se krèí v"brázdì èi"v"oranici „Je to krásná procházka terénem, èlovìk rozhýbá tìlo, klouby, je na èerstvém vzduchu, dìlá nìco pro zdraví. Navíc s"partou vynikajících lidí, zažijete tu plno legrace,“ povídá mi 65letý Josef Miženko z"Ostravy-Poruby. Na lovu má úlohu honce – nestøílí, ale nahání koøist ostatním. „Jsem pøítelem myslivosti, sem k"vám jezdívám už"dobrých 10 let.“ Na lovu platí pravidlo, že si každý z"èlenù místního sdružení mùže pøivést jednoho hosta. Patøí mezi nì i 56letý Vítìzslav Kavka, myslivec z"Jistebníku. „S vašimi myslivci máme družbu - oni k"nám jezdí na kaèeny, my k"vám zase na"drobnou zvìø - bažanty a zajíce, v Jistebníku skoro žádné nemáme,“ popisuje zkušený myslivec, kterému tentokrát hon komplikuje berle, o kterou se musí opírat. „Èeká mì operace kloubù, totální endoprotéza,“ vysvìtluje. Jeho fenka Gety, která jej doprovází, páníèkovi žádnou úlevu nedopøeje. Jen co vidí po po-li pelášit prvního zajíce, trhne – a utrhne se z"pevného øemene, který má její pán za pasem. Na"volání

Jdeme dál. Blahoøeèím starobìlskému hospodáøi, jak mi dobøe poradil - že jsem si taky obula gumáky. Trasa vede pøes oranici, za"chvíli máme všichni na nohou kilogramy mokré hlíny. Zajíce v"ruce drží i jediná dáma v"poli, honkynì Tereza Vráblíková. „Chodím každoroènì, je to fajn procházka. A do lesa, to chodím už"od"dìtství, brával mì tam tatínek, ten je myslivec.“ Miroslav Vráblík - otec je i teï dceøi po boku. Další muži jí galantnì berou zajíce z"ruky, a se s"ním nemusí tahat. Nìkde v"poli má Tereza taky pøítele. Tatínek Mirek je s"výbìrem zetì spokojen: „Co já neodstøelím, to støe-lí on,“ øíká s"nadhledem. Po pìti leèích je bilance následující: 87 bažantù, 23 zajícù. Lidé všichni živí. Zvìø se podle myslivecké tradice pokládá na pravý bok. Kdyby šlo o divoèáka, srnèí èi vysokou, dostalo by zvíøe do"tlamy takzvaný poslední hryz – úlomek vìtvièky z"nejbližšího stromu, pod kterým zhasla. Drobná zvìø putuje na"vìènost bez snítky v"puse. Úlovek si myslivci rozdìlí, ovšem pozor: ne podle toho, kdo se kolikrát trefil. Dìlí se dle zásluh. „Jak který èlen pracoval bìhem roku,“ øíká jasnì Tomáš Stanìk. „Každý pak s"výslužkou naloží, jak chce – nìco rozdáme známým, nìco sníme,“ popisuje jejich domácí praxi. Bažanti vìtšinou putují do polévek, anebo na pekáè – tam konèí i zajíci. „Bažant je vynikající na vínì, musí se hodnì

Pes musí pøinést koøist rovnou k nohám.

nereaguje, pud je silnìjší. Modlím se, aby ji nìkterý z"kolegù nepostøelil. Anebo aby ji zajíc nezavedl pøes silnici, klièkovanou mezi auty by ani jeden z"nich nemusel pøežít. Vypjatá situace má šastný konec – za pár vteøin se Gety vrací. Se zajícem v"hubì. Složí jej páníèkovi k"holinám. Než ji pan Kavka pøipoutá zpátky na"øemen, držím zastøeleného zajíce. Poprvé v"životì. Dìlám hrdinku, ale úplnì rady si s"tou situací nevím. Ještì pøed chvilkou skákal po poli, teï už mu srdce netluèe. Bažant k obìdu Na city není èas. Ušák, neušák.

STRANA 10

podlít a prošpikovat, jinak by byl suchý,“ radí Vráblíkovi. Starobìlský myslivecký pøedseda Milan Bandik i jeho pravá ruka hospodáø Karel Stanìk vypadají spokojenì. „Hon je nedílnou souèásti mysliveckého hospodaøení a"je to nìco, naè se každý myslivec tìší - takový malý myslivecký svátek. Ale lov není to nejdùležitìjší,“ shodují se. „Hlavní je se sejít s"kamarády, tøeba z"Beskyd nebo Jeseníkù, probrat lovecké zážitky, které každý shromažïuje bìhem roku, a"také zavzpomínat na"èasy minulé. To bylo zvìøe mnohem víc.“ Jana Bohušová ÈÍSLO 1 ! LEDEN 2010

Kdysi skladištì, dnes obytný dùm Tohle místo najdete na rohu dnešní Mitrovické a Kotíkovy ulice na Horním konci. Pøed sto lety tam stálo hospodáøské skladištì a do zaèátku druhé svìtové války také hasièárna. Na jejím místì pak pekaø Bohumil Motyèka postavil obytný dùm, a to namísto svého pùvodního domu na námìstí (dnešní køižovatka u Sokolovny), ten musel být zboøen, protože zasahoval do silnice. (Údaje pocházejí z"osobní sbírky ing.Jiøího Klegy.)


STRANA 11


Advent v obrazech

Pøedvánoèní zastavení v Katolickém domì. Dìti si zasoutìžily a vyzkoušely zruènost.

V Sokole se zastavil Mikuláš. Už tradiènì i se dvìma andìly a smeèkou èertù.

Besídka v mateøské škole. Líbila se dìtem i rodièùm.

Výstavka u zahrádkáøù nabídla vánoèní inspiraci.

Základní škola uspoøádala pøed Vánoci v kostele koncert.

Zahájení vánoèní odpolední mše v øímskokatolickém kostele.

TAROBÌLSKÝ

ZPRAVODAJ

vychází jednou mìsíènì lVydává ÚMOb Ostrava Stará Bìlá ! www.starabela.cz Redakce si vyhrazuje právo na redakèní úpravu pøíspìvkù. lNeprošlo jazykovou úpravou.

Adresa redakce, sbìr inzerce: ÚMOb Stará Bìlá, Junácká 127, p. Staòková, tel.: 599 424 101, fax: 596 769 199 Redakèní rada: Ladislav Dlouhý, Renata Staòková, Miloslav Hoøínek Redaktorka:"Jana"Bohušová Sazba: Pavel Hoøínek, tel.: 603 891 247 Tisk: Tiskárna v Dubí Uzávìrka pøíštího èísla: 10.1.2010

ZPRAVODA TAROBÌLSKÝ. Zápis dìtí. do 1. tøídy. Procházka po myslivecku. Vážení spoluobèané, Advent v obrazech Zadní strana

Recommend Documents