âÍSLO 4 • ROâNÍK 6.
PROSINEC 2011
D V O U M ù S Í â N Í K Z Á K L A D N Í · K O LY A M AT E ¤ S K É · K O LY P O V R LY
Úvodní slovo VáÏení a milí ãtenáfii BuÀky. Pfiicházím k Vám v tom nejkrásnûj‰ím a nejkouzelnûj‰ím ãase se sv˘m posledním vydáním v roce 2011. Pro nûkoho to byl rok hor‰í, nûkomu se naopak dafiilo. AÈ tak ãi tak, Vánoce bychom si v‰ichni mûli uÏít v klidu a naãerpat síly na rok následující. Pfieji Vám, abyste si pofiádnû odpoãinuli a aby Vás optimismus, ‰tûstí, ale hlavnû zdraví doprovázely i v roce 2012. ZároveÀ touto cestou dûkuji v‰em rodiãÛm a ostatním „pfiátelÛm ‰koly“, ktefií nám po cel˘ rok pomáhali s rÛzn˘mi akcemi anebo poskytovali materiální dary. Va‰e BuÀka
❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄❄
PùVECK¯ KROUÎEK V fiíjnu leto‰ního ‰kolního roku zaãal na na‰í ‰kole pracovat Pûveck˘ krouÏek. Nav‰tûvuje ho 21 dûtí, (a to dívek i chlapcÛ od první do osmé tfiídy). Scházíme se kaÏd˘ pátek ve 13 hod. Zaãali jsme nácvikem vánoãních písní, které instrumentálnû doprovázejí Ïáci ZU·. Moc nás pfiekvapilo, jak to zpûváãkÛm jde, dokonce zvládnou i vícehlas˘ zpûv. První vefiejné vystoupení se uskuteãnilo 12. 12. v povrlském kostele. Ve ‰kole zazpíváme spoluÏákÛm a uãitelÛm pfied vánoãními prázdninami. Doufáme, Ïe spoleãné „muzicírování“ bude i nadále dûtem pfiiná‰et radost a potû‰ení stejnû jako nám. Mgr. Ivona Hamplová, Mgr. Katefiina Kubíãková
·kolní pûveck˘ soubor.
zpráviãky z na‰í ‰koliãky BESEDA „EKOU·Ò“ S LESNÍKEM Dne 16. 11. nám pan lesník Málek pfii‰el povídat o své milované práci v lese. KvÛli inverzi jsme bohuÏel nemohli vidût les v praxi, ale pan lesník nám pfiizpÛsobil program, kter˘ byl vhodn˘ pro omezené podmínky. Myslely jsme s Domãou, Ïe to nebude tak zajímavé, protoÏe k nám do ekot˘mu chodí i dûti ze tfietí tfiídy. Na‰e obavy se nakonec staly zbyteãn˘mi. Nejvíce jsme se pobavili u otázek, které jsme mohli podávat. Nejlep‰í byla od Ïáka 3. tfiídy: „Znáte mého tatínka?“ Pan Málek nám slíbil, Ïe se dohodneme na náhradním termínu a do lesa se spoleãnû podíváme. KáÈa Uti‰ilová a Dominika ·kodová, 8. tfiída
Beseda s lesníkem
■ Ve stfiedu 16. listopadu na‰i ‰kolu nav‰tívil pan Málek. Vyprávûl nám o tom, proã se kácí a sází stromy. Má na starost 16 000 hektarÛ lesa. Tyto lesy jsou pfieváÏnû listnaté. Tereza Pechová, 8. tfiída ■ Moc se mi líbilo, jak jsme se pana lesníka ptali na otázky a jak nám rÛzné vûci vysvûtloval. KáÈa Kulaãová, 5. tfiída
první jsme plnili rÛzné úkoly, za které jsme dostávali lísteãky s odpovûìmi na otázky, které jsme poté potfiebovali v druhém úkolu. ·li jsme na obûd. MÀaaaaaaaaam :-* Potom nás ãekala ekostopa, kterou jsme vyplÀovali na poãítaãích. Pochopili jsme to celkem rychle. Nakonec nám pustili prezentaci eko‰koly, vyplÀovali jsme dotazníky ohlednû této akce a ukázali nám celosvûtov˘ projekt eko‰kola, o kterém se dozvíte velice brzy. KáÈa a Tereza
■ Ve stfiedu za námi pfii‰el pan Málek (lesník). Vyprávûl o své práci. Hlavní téma bylo kácení stromÛ. Myslím, Ïe jsme si z toho dost odnesli. Dûkujeme panu Málkovi. Karolína Kurendová, 4. tfiída O KROK DÁL Dne 8. listopadu tohoto roku jsme se vydali na náv‰tûvu do praÏské eko‰koly, kde nám mûl b˘t vysvûtlen zpÛsob práce s na‰í ekostopou, kterou my jako ‰kola zanecháváme na této planetû. Ráno ve tfii ãtvrtû na sedm jsme vyrazili smûr Praha hl. nádraÏí. Na tuto „exkurzi“ jsme jely já (KáÈa âierna), Tereza Pechová a paní uãitelka Vanûãková. Ve vlaku se k nám pfiipojili Ïáci z Duchcova spolu s jejich paní uãitelkou. Po pfiíjezdu na hlavní nádraÏí jsme ‰li na tramvaj a poté pÛlhodinu stáli jak pecky namaãkaní na ostatní cestující. Po zdlouhavé jízdû jsme dorazili do té ‰koly. Po pfiíchodu nás uvítali, pfiipravili si pro nás program. Jako
Ukázka z hodin slohu v ‰esté tfiídû. Ondra Budvesel vytvofiil krátk˘ popis budovy. Jak sám sebe „vidí“ Tanãící dÛm. Je to první pokus, budeme sledovat, jak se pohled na stavbu zmûní. TANâÍCÍ DÒM Jsem vysok˘ dÛm s velk˘mi okny. Mé stûny jsou hezké a rÛznû zahnuté. Mám tfii podpûrné sloupy. Jsem sedmipatrov˘. Na mnû je nûkolik nepravideln˘ch oken. Jsem krásn˘. Mám vysokou terasu a prosklenou stfiechu. Jsem nov˘, ale nav‰tûvovan˘ a obdivovan˘. Pfiedstavuji v˘znamn˘ taneãní pár, proto se jmenuji Tanãící dÛm. Na tomto místû Vám pfiiná‰íme dvû slohové práce, které byly napsány v rámci ‰kolního kola olympiády z ãeského jazyka na téma „Za dvefimi je ...“. Tyto práce fiadíme k velmi zdafiil˘m a vynesly obûma úãastnicím (Veronice Lito‰ové a Katefiinû âierné) vítûzství a tím pádem i úãast v okresním kole soutûÏe, které se bude konat 20. bfiezna 2012. Mgr. TomበSkála ZA DVE¤MI JE SÁRA „Ahoj!“ PokaÏdé, kdyÏ jdu do ‰koly, BU≈KA
●
2 / 2011
musím pozdravit v‰echny v domácnosti, slíbil jsem rodiãÛm, Ïe po tom prÛ‰vihu budu tak slu‰nej, jak to jen jde. „Ahoj, prosím tû, vynes mi ko‰, jsi je‰tû mlad˘.“ Typická v˘mluva rodiãÛ, ale kdyÏ uÏ jsem slu‰nej.... Jedu v autobuse, ãekám na zastávky, pfii kter˘ch nastoupí Paul a Adam, nejoblíbenûj‰í kámo‰i ze ‰koly. Taky mi asistovali pfii TOM prÛ‰vihu, kdo by fiekl, Ïe nabarvení ‰kolního maskota (lesního medvûda) jako holku, bude trochu men‰í sranda, neÏ jsem doufal. „Ahoj Tome!“ pozdraví a sednou si vedle mû. „Ví‰, Ïe má nastoupit nová holka?“ Adam mûl vÏdycky zájem o holky, ví o nich v‰e, hlavnû o tûch „hezk˘ch“. „Zase nûjak˘ fámy, prosímtû, aÏ ji uvidím, uvûfiím.“ Paul. „Náhodou, je to tutovka. Na zastávce V˘pfieÏ nastoupí.“ Taky se nikdy nenechá odb˘t. Zãásti doufám, Ïe je to pravda. Uzavfieme sázky, jak bude vypadat a jedeme dál. Cesta utíká rychle, uÏ jen jedna zastávka. Netrpûlivostí Èukám do okna v rytmu klapání motoru. JiÏ vidím ãervenou znaãku stání a ano, nûkdo tam stojí. Nahrnu se k oknu. Autobus se zastaví, pfiipravím se .... strnu. Za dvefimi je Sára. Îádná nová holka, je to ta, co mû práskla fiediteli. Jen se pfiestûhovala. Veronika Lito‰ová
Ekostopa na poãítaãích. ZA DVE¤MI JE STRA·IDLO (Z POHLEDU 10LETÉ DÍVKY) Je zhruba jedna hodina po pÛlnoci a já leÏím v posteli a snaÏím se usnout. Nejde to. Za dvefimi mi cosi funí, a co chvíli sly‰ím tiché kroky. Je to jako kdyby si pro mne nûkdo ‰el. Kdybych mohla, asi bych se pfiestûhovala dolÛ do prvního patra, protoÏe od té chvíle, co se zaãal renovovat dÛm, kde bydlím, a já se musela pfiesunout do podkrovního pokojíãku, se tohle opakuje noc co noc. RodiãÛm jsem o tom nefiekla, táta by se mi vysmál a mamka by mûla srandu z toho, jaké mám zbyteãné starosti. No kdyÏ to ale bude pofiád dupat, to nûco, tak to fieknu! Je ticho. AÏ podezfiele. Buch, flák! JeÏí‰i, teì jsem se lekla! âlovûk si myslí, Ïe je v‰echno v pofiádku a ono není! UÏ dlouho sbírám odvahu a pofiád ne a ne vstát z postele. Ale teì jsem se
zvedla a pomalu postupovala vpfied. Celou cestu od postele ke dvefiím jsem strávila ve stínu obav, protoÏe co kdyby mi nûco spadlo na hlavu, tfieba takov˘ odporn˘ pavouk, ze kter˘ch mám panickou hrÛzu, anebo... No, pfiedstav mám rozhodnû dost. NeÏ jsem se dostala ke dvefiím, zdálo se mi to jako ho-
diny a byla jsem rozklepaná jako osika. Vzala jsem za kliku ... a málem se pfierazila o práh. Po hmatu jsem hledala vypínaã a vzhledem k tomu, Ïe jsem se tak tfiásla, to trvalo dost dlouho. Koneãnû! Cvak, blik. Na schodech se válí moje star‰í sestra a za ní sedí nበpes. Sest-
ra notnû nadávajíc vstává a pes ji s lehce skeptick˘m v˘razem sleduje. Teì se na mne oba podívali a sestra chytla záchvat smíchu. Na‰tvanû jsem zabouchla dvefie a se supûním vlezla do postele. Záhada vyfie‰ena.... Ani za nic bych si nepfiiznala, jak˘ jsem srab. Katefiina âierna
I OSMÁCI MAJÍ SVÉ SNY Obraz akademického malífie Miroslava Houry pod názvem Viadukt v horách. Dívám se na nûj kaÏd˘ den, visí na stûnû s dal‰ími obrazy ode‰l˘ch v˘tvarn˘ch velikánÛ. Je totiÏ star˘ a nikam se moc nehodí. A tak je u mû, v mé soukromé kabinetní galerii. âerné kontury, hnûdá barva, silnice, listnaté stromy, tyrkysová obloha s tmav˘mi mraky, svûtle omítnuté domy, které mi pfiipomínají lidské postavy. A viadukt. Co je na nûm tak úchvatného? Jaké pfiedstavy ve mnû probouzí? Jsou tam opravdu nûjací lidé? I osmáci mûli ten obraz pfied sebou, dívali se, hodnotili malífisk˘ styl. Proã zrovna tenhle obraz? Co mi to pfiipomíná, co si mám pfiedstavovat, jak˘ pfiíbûh se tu mohl odehrát? Umûní, co to vlastnû je? To jsou otázky, které jsem
sv˘m ÏákÛm dala. A tady jsou pfiíbûhy. Mgr. Jaroslava Melounová
MOTOROVÁ PILA Byl poklidn˘ den, foukal vûtfiíãek, stromy ‰ustily, kde nic, tu nic. Najednou se objevila motorová pila, která kácela strom po stromu, celé lesy. Lidem se to nelíbilo, a tak ‰li za starostou si stûÏovat. „Pila nám pílí stromy, dûlá hluk.“ Starosta poslouchal, ale nic neudûlal. Tak to tam vzali lidé do sv˘ch rukou. Hfiebíky natloukli do jednoho urostlého stromu a ãekali, co bude. KdyÏ pila fiízla do hfiebíku ve stromû, zaãala dûsnû kfiiãet. Tupila se, tupila, aÏ se ztupila a vylámala zuby. ¤etûz si sama neumûla nabrousit, a tak byl konec s fiezáním a niãením. Lidé pak odpoãívali, zlou pilu zakopali. A byl klid. Josef Svoboda
âtvrÈáci skládali básnû nejen na téma Na‰e historie.
O OLD¤ICHOVI A BOÎENù
vûtviãky, lezou po mnû opiãky.
KníÏe Oldfiich zvífiata moc rád lovil, na talífii si je u veãefie solil.
Jsem sice pichlav˘, ale také hofilav˘.
P¤EMYSL ORÁâ
Pfiemysle Oráãi, pfiijeli poslové, práce mohou zanechati tví volové. Libu‰e vzkazuje: ,,StaÀ se m˘m chotûm a mazej vládnout, má moc nad lidem zaãíná chfiadnout.“
ZL¯ MRÁâEK Zpoãátku to byl mil˘, hodn˘ mrak, kter˘ se jmenoval Karel. Nemûl Ïádné kamarády a pfiipadal si hroznû osamûl˘. Také odli‰n˘ od jin˘ch mrakÛ. Ti ostatní byli ãerní, rozzlobení, nevrlí a neslu‰ní. Zatímco on byl bíl˘, hodn˘ a slu‰n˘. Jednoho dne si Karel fiekl, Ïe chce mít taky kamarády, a Ïe tedy bude jako ti zlí mrakové. A taky, Ïe se tak stalo. Karel uÏ nebyl ten slu‰n˘ mrak, stále se zlobil, byl ãern˘, nevraÏiv˘, dûlal samé prÛ‰vihy. Karel sice získal nové kamarády, ale za jakou cenu. Pfietvafioval se, nebyl to on. A tak bych fiekl, Ïe je lep‰í zÛstat sám sebou. Radek Horáãek
U potoka spatfiil dívku krásnou jako med, zamiloval se do ní hned. I ona jeho milovala, BoÏena se jmenovala. „Rychle vyklidit cel˘ hrad, aÈ tu není Ïádn˘ smrad, aÈ je ãistá celá hradba, zítra uÏ se koná svatba’’
Pichlav˘ jsem velice, zná mû celá vesnice. Mám rÛzné breberky, chodí na mû veverky. TRUTNOV
Jedno mûsto Trutnov se jmenuje, ãesk˘ granát se v nûm doluje.
·koda, Ïe tenkrát nebyly fotky, pr˘ líska vyrostla z Pfiemkovy otky.
PRAOTEC âECH
Tak vyjel Oráã na Vy‰ehrad, slavn˘m a dobr˘m kníÏetem se stát.
Pfii‰el na horu ¤íp jeden âech a dlouze vzdech.
Trutnov to je hezké mûsto, znaãí to uÏ kaÏdé gesto. Je to mûsto vyspûlé, zajímá i dospûlé. Mûsto je to tedy velké, doly jsou v nûm jenom mûlké.
Mo‰na a stfievíce k vládû mu staãily, selsk˘ pÛvod na vûky znaãily. Karolína Kurendová
To je zemû, kde vodu budeme pít a Ïito bít. Bude se nám krásnû Ïít. Jeho bratr Lech v Polsku zase takhle vzdech.
HOUBY Houby, houby, houbiãky p˘chavky jsou jako kuliãky
SMRK Jsem zelen˘ smrk, mám dfievnat˘ krk. Mám nádherné ‰i‰tiãky,
hfiib ten je moc dobr˘ mají ho rády i kobry
■■■ Filip Danihelík sloÏil básniãek hned nûkolik:
ãÛraj na mû li‰tiãky. Mám uÏ dlouhé
houby rostou v lese podávají se i na plese. VíÈa ¤ezáã BU≈KA
●
3 / 2011
ORION FLORBAL CUP V t˘dnu od 21. do 25. listopadu se Ïáci na‰í ‰koly zúãastnili turnaje ve florbalu v MojÏífii. Na‰i mlad‰í Ïáci byli pfiíjemn˘m pfiekvapením soutûÏe a probojovali se do finálového turnaje, kde obsadili 7. místo z 18 pfiihlá‰en˘ch t˘mÛ. V brance záfiil excelentní Filip Zajíc, stfielecky se prosadili Vilda Vanûk (5 branek), Vítek Svoboda a David ·tekrt (oba po 4 brankách). Pochvalu zaslouÏí i ostatní hráãi, David Salaã, Dan Zajíc a Adam Krpe‰, ktefií pfiíkladnû bojovali. Blahopfiejeme! V pondûlí 28. 11. sehráli turnaj star‰í Ïáci. Nepodafiilo se jim ale napodobit úspûch sv˘ch mlad‰ích spoluÏákÛ a do finále nepostoupili. Pfiedveden˘m v˘konem a bojovností ale splnili oãekávání. Ocenûní zaslouÏí pfiedev‰ím v˘hra 6:5 nad rivalem ze Z· MojÏífi. Na‰i nastoupili v brance s v˘born˘m Radkem Culkem a v poli hráli Honza Coubal, Pepa Vesel˘, LukበTrejbal, Petr Doskoãil, Jára Jakl a Patrik Müller. V‰em hráãÛm dûkujeme za pfiedvedenou hru a reprezentaci ‰koly.
FLORBAL UâITELÉ VS ÎÁCI V pondûlí 28. 11. sehráli Ïáci proti uãitelÛm jiÏ tradiãní utkání ve florbalu. JiÏ cestou z MojÏífie se Ïáci chvástali, jak deklasují t˘m uãitelÛ. Na konci zápasu bylo ale v‰e jinak a uãitelé oslavn˘m taneãkem slavili vítûzství 5:3! V brance opût ãaroval p. uãitel Bigi, stfielecky fiádila Míla Jaklová, která nasázela ÏákÛm hatrik a dal‰í branky pfiidal p. uãitel Skála. V obranû v‰e vyãistili páni uãitelé Nûmec a Hauzner a v poli bojovali jako lvice uãitelky Vûra Slezáãková, Hana Vanûãková, Aniãka âernohlávková a Kája Jaklová. Bravo! Îáci se vÛbec nedostali do hry a cel˘ zápas prohrávali. Musí je‰tû hodnû trénovat. V‰em dûkujeme za krásn˘ sportovní záÏitek, druÏinû za diváckou podporu a tû‰íme se na dal‰í sportovní akce. 20. prosince to bude utkání v hokeji. ·tûpán Hauzner
Soustfiedûní pfied vhazováním
Pfied zápasem
Vítûzn˘ t˘m
Na‰i borci BU≈KA
●
4 / 2011
BLE·Í TRH ·kolní ble‰í trh se konal 29. 11. jiÏ potfietí. Já jsem se úãastnila podruhé. Poprvé mi ‰tûstí moc nepfiálo, ale letos uÏ ano. Po pfiíchodu do jídelny v 15:00 jsem si vybalila vûci, dala ke v‰emu cedulky s cenou a ãekala na zahájení. Poplatek za stÛl byl 10 Kã. Na poÏádání pí uã. Melounové jsem udûlala tabulku pfiíjmÛ a v˘dajÛ. Tedy, obraznû fieãeno. Celkem jsem prodala vûci za 267 Kã a z toho se nejlépe prodávalo puzzle, perníãky, svícínky, pohledy a kníÏky. Ale musela jsem odeãíst v˘daje a to 70 Kã za v˘robu perníãkÛ, 10 Kã za pronájem stolu a 30 Kã za v˘robu svícnÛ. TakÏe mÛj celkov˘ ãist˘ zisk je 157 Kã.
Prodejci
A neménû odváÏná byla soutûÏící babiãka, která dala do soutûÏe na pfiekáÏkové dráze v tûlocviãnû v‰e. AneÏka i Mareãek (na‰e dûti) byli nad‰ení a je‰tû druh˘ den vyprávûli o soutûÏích a smáli se, jak chodili na bûÏkách. Klobouk dolÛ pfied v‰emi organizátory! V‰echno pfiipravit, zajistit vybavení v‰ech deseti disciplín a dozor k nim, propagace akce, ceny - to je spousta mravenãí práce, která není vidût. Moc dûkujeme vedení ‰koly a v‰em rodiãÛm ze sdruÏení „Rodiãe Povrly“, ktefií leto‰ní Mikulá‰ské fiádûní zajistili. Celá akce byla moc pfiíjemná, zábavná i pouãná, pohodová - prostû jsme se vyfiádili! V pfiedvánoãním shonu je to takové milé zastavení a odreagování. A je‰tû k tomu sladká odmûna na konec - perníãky chutnají opravdu v˘bornû! Pfieji v‰em pfiíjemn˘ adventní ãas a tû‰íme se na dal‰í „fiádûní“ pfií‰tí rok! Eva ·ípová, maminka
Jak nalákat zákazníky Peníze jsem pouÏila na nákup krmení pro mé potkany - 1.5 kg krmiva, 3x minerální kámen do klece, tyãinky a pytel podest˘lky. KáÈa âierna MIKULÁ·SKÉ ¤ÁDùNÍ - SKVùLÁ ZÁBAVA! V leto‰ním roce na‰e rodinka poprvé absolvovala „Mikulá‰ské fiádûní“. Nevûdûli jsme, do ãeho jdeme, jen Ïe by mûla b˘t legrace, a to staãilo. Celé fiádûní se nám moc líbilo. Na deseti stanovi‰tích jsme provûfiili rÛzné schopnosti od pamûti, koordinace pohybÛ, tûlocviãn˘ch dovedností aÏ po stfiílení míãku na bránu a puzzle. Legrace to byla velká, nûco jsme se pfiiuãili, víme, kde se máme zlep‰it... Na kaÏdém kroku nás provázelo nad‰ení hrav˘ch dûtí i rodiãÛ a pohoda. Bylo veselé vidût, Ïe soutûÏení baví jak dûti, tak dospûlé, v‰ichni se snaÏí podat co nejlep‰í v˘kon, porovnávají si v˘sledky...a zároveÀ jsou solidární a fandí i ostatním. ÚÏasn˘ byl nejmlad‰í úãastník leto‰ního fiádûní - jeho pfiemety nad Ïínûnkou za pomoci maminky a star‰ího brá‰ky jsou nezapomenutelné.
Jen aÈ se neklepou ruce
Co nejv˘‰ MIKULÁ· VE ·KOLE Ani letos na na‰e Ïáky a dûti z matefiské ‰koly nezapomnûli andûlé, Mikulበa ãerti. Jak mikulá‰skou nadílku tyto nadpfiirozené bytosti vnímaly?
„My andûlé, spolu s ãerty a Mikulá‰em, jsme dne 2. 12. mûli tu ãest a mohli jsme nav‰tívit Základní ‰kolu v Povrlech. Dostali jsme úkol, abychom pro‰li v‰echny tfiídy a na‰li v‰echny zlobivé dûti. âerti mûli dokonce povoleno nûkteré dûti vzít s sebou do pekla. V‰ichni jsme si to moc uÏili a myslím, Ïe dûtem se to líbilo. TakÏe doufáme, Ïe v‰echny dûti budou fiádnû zlobit, abychom pfií‰tí rok mohli pfiijet znovu.“ Na tohle jsme se tû‰ili, hádám, uÏ od prvního stupnû. A koneãnû to bylo moÏné uskuteãnit. Já byla za andûla. Aãkoliv bych si to v tu chvíli asi nepfiiznala, po obleãení a nasazení kfiídel se svatozáfií jsem se do té role vÏila a nedoãkavû ãekala na zaãátek vyuãování, kdy jsme mûli vyrazit. Jako první nás ãekala ‰kolka. Poté, co ãerti vlétli do místnosti a dûti zaãaly kfiiãet, schovávat se a upírat na nás vydû‰ené pohledy, jsme ve‰li my, andûlé a Mikulá‰. Vymysleli a uskuteãnili jsme hry, které byly pfievzaty z minulého roku a nûjaké námi novû vymy‰lené. Dûti se bály a du‰ovaly se, Ïe budou cel˘ rok hodné, a tak jsme ode‰li. KdyÏ jsem o tom pfii ãekání pfiem˘‰lela, napadlo mû, Ïe se mi ta role andûla vlastnû docela líbí. Rozdávat balíãky a utû‰ovat vystra‰ená dûtská srdíãka mi pfii‰lo jako dobrá práce. Sledovat, jak se na nás spoléhají a vidût svût jejich oãima. Pokud uÏ jsem zapomnûla na strach, kter˘ mû suÏoval vÏdy, kdyÏ pfii‰li ãerti, tak teì jsme si ho ãerstvû pfiipomnûla.“ BU≈KA
●
5 / 2011
„Já, jako ãert jsme si to uÏil. Vypadal jsem opravdu hrozivû. Dûti se mû docela bály. V první tfiídû dokonce pár dûtí breãelo. Ve vy‰‰ích tfiídách to uÏ bylo hor‰í. Celkovû mám z toho dobr˘ pocit. Ostatním ãertÛm bych doporuãil, aby se toho nebáli a bavili se pfii tom.“ „Role ãerta je lehká, ale musíte se umût v dan˘ moment krotit. Vlétli jsme do matefiské ‰koly tak, jak je to na‰ím ãertovsk˘m zvykem, a kdyÏ jsme uvidûli ty malé dûti, pokou‰eli jsme se b˘t hodní. Víte ale, jak to je. âerta se budou pofiád bát i kdyby jim dával v‰e, co má, a to je u ãerta málo: pytel, zvonek ..., ale kdyÏ budete s ãertem vycházet dobfie, tak se ho nemusíte bát. Dûti pochopily, Ïe byly hodné, a tak se pfiestaly bát, zaãaly si s ãerty hrát, aÏ na nûjaké v˘jimky. Ty jsme zase pochopili my, ãerti, protoÏe jsou je‰tû malé.“
koneãnû poloÏili první koleje a zaãali tak se samotnou stavbou! Hlavní nádraÏí bude mít tfii hlavní koleje, nádraÏní budovu a depo pro dvû stání. Druhé nádraÏí dvû koleje, ze kterého povede vleãka do stanice pro tûÏbu dfieva. Celá stavba bude situována do období, kdy byla Ïeleznice spoleãensk˘m tématem ãíslo jedna - tzv. období parních lokomotiv. PrÛbûh stavby koleji‰tû mûli moÏnost Ïáci i rodiãe zhlédnout na dni otevfien˘ch dvefií.
„ Vcházeli jsme do ‰kolky a jakoby se strhla boufie. Bylo mi líto dûtí, které breãely. Co se t˘ãe prvního stupnû, byla jsem docela zklamaná. MÛÏu vzkázat jen jedno: Dûti, nevidûli jsme se naposled!“ MODELÁ¤SK¯ KROUÎEK DAL·Í ETAPA STAVBY TRATù JiÏ je to dva roky, co jsme zapoãali se stavbou modelového koleji‰tû. Po nûkolika pokusech s rÛzn˘mi projekty jsme
V obou oddûleních ‰kolní druÏiny pokraãujeme v celoroãním projektu ãasopisu Pastelka, Hfii‰tû, kter˘ je vûnován pohybu a rozvoji tûlesné kondice. Od ·lapandy, pfies skoky a bûh jsme se dostali k pohybu taneãnímu. Vyzkou‰eli jsme si hry se zpûvy a tanci, nauãili jsme se mazurku jak ve dvojicích, tak v kruhu. Nauãíme se základní kroky polky a valãíku, tfieba se to dûtem jednou bude hodit. Také jsme si jiÏ tradiãnû uspofiádali turnaj ve florbalu smí‰en˘ch druÏstev a boj to byl urputn˘. Nakonec byl nejlep‰í t˘m se svûtov˘m názvem Chelsea (Jakub Kava, Kája Kurenda, Marek Jech, Matûj Karvánek a Benjamin RedÏalari), kter˘ neutrpûl v celém florbalovém klání poráÏku. Vûnujeme se ale i pracovním a v˘tvarn˘m ãinnostem. Udûlali jsme si vánoãní v˘zdobu oken a místností ‰kolní druÏiny, dûti se pfii této pfiíleÏitosti nauãily vyrábût krásné hvûzdy z papíru. Z nastrouhan˘ch zbytkÛ m˘del jsme si vyrobili vánoãní dárky - voÀavá m˘dla rÛzn˘ch tvarÛ. Dûkuji tímto rodiãÛm za zakoupení úplnû nov˘ch m˘del a vÛbec za v‰echny pomÛcky, které bûhem roku potfiebujeme. Pfieji v‰em pfiíjemné proÏití Vánoc. K. Jaklová
Pfiíprava m˘dlové hmoty BU≈KA
●
6 / 2011
První koleje na novém modelu
Soustfiedûná práce
V zápalu boje
z M· ZPRÁVY ZE ÎIVOTA HMYZU Dne 2. 11. 2011 v podveãer si dali schÛzku pfied M· a Z· brouãci, beru‰ky, ferìásci, mot˘li a dal‰í hmyz. Rozsvítili své lucerny a proletûli Povrly. Potû‰ili pocestné a jali se uloÏit k zimnímu spánku. Jejich útoãi‰tûm byla ‰kolka. Je‰tû pfied zimním odpoãinkem absolvovali brouãci poslední sportovní klání v tûlocviãnû ‰koly, pak si naplnili bfií‰ka dobrou veãefií a za doprovodu svûtlu‰ek vyhledali poklad. Asi takhle by Vám popsaly veãer dûti. Akce uspávání brouãkÛ byla pro mû pfiíjemnou novinkou a zpestfiením posledních docela nároãn˘ch dnÛ v tomto roce. Dûkuji celému personálu ‰kolky za krásn˘ veãer. Po dlouhé dobû jsem nemusela nic organizovat, ale jen jsem si uÏila den se sv˘mi dûtmi a potkala spoustu pozitivnû naladûn˘ch lidí. Kubíãkovi
Mikulá‰, andûlé a ãerti ▲
Hmyzí se‰lost ▲
VÛbec jsme se nebáli ▼
Slet brouãkÛ ▼
MIKULÁ·SKÁ NADÍLKA V pátek 2. 12. se bu‰ilo na dvefie ‰kolky, fiinãely fietûzy, zvonil zvoneãek a za dûtmi pfii‰el Mikulበs ãerty, andílky a nadílkou. Program pro ‰kolkové dûti pfiipravili Ïáci 9. tfiídy s panem uãitelem Skálou. Mûli pfiipraven˘ pestr˘ program se spoustou zábavy ve formû soutûÏí, zpívání, pfiedná‰ení, fiíkadel. Nakonec nechybûl ani tradiãní taneãek s pekelníky, andûly a Mikulá‰em. A to nejdÛleÏitûj‰í....... mikulá‰ská nadílka! Tímto dûkujeme deváÈákÛm, Ïe pfii‰li za na‰imi nejmen‰ími a pfiipravili pro nû pûkn˘ mikulá‰sk˘ záÏitek.
❄
❄
❄ ❄
❄ ❄
BU≈KA
●
7 / 2011
Akvárka Která dvû akvárka jsou úplnû stejná?
MaÀásci
???????
Vybarvûte v‰echny plo‰ky, které obsahují samohlásky (a, e, i, o, u, y), a objeví se pfied vámi obrázek z loutkového divadla.
Pohádka Telefonní ãíslo 0153294 vám prozradí název jedné z pohádek spisovatelky BoÏeny Nûmcové.
? Rostlina ? ? ?
Tajenku zaãnûte hledat v levém horním rohu, pak postupujte ve smûru pfiední ãásti, ‰ipky nebo nejdel‰ího v˘bûÏku pfiíslu‰ného obrazce k obrazci následujícímu.
Dvoumûsíãník Základní ‰koly a Matefiské ‰koly Povrly • Vydává firma MAPA, vydavatelství Ústí nad Labem ve spolupráci se Základní ‰kolou a Matefiskou ‰kolou Povrly • Náklad tohoto vydání je 250 kusÛ • V˘tisk je neprodejn˘ • Redakãní rada: ‰éfredaktorka: Bc. Karla Jaklová, dûtskou redakãní radu tvofií zástupci jednotliv˘ch tfiíd. TENTO ZPRAVODAJ JE ZAREGISTROVÁN NA MINISTERSTVU KULTURY V PRAZE • EVIDENâNÍ âÍSLO: MK âR E 16855
