Účinnost intervencí u dětské koliky

Ročník 12 Číslo 6 2008 ISSN: 1329-1874 Přeloženo se souhlasem Joanna Briggs Institute

Účinnost intervencí u dětské koliky Doporučení • •

•

•

•

•

•

Dítě by mělo být vyšetřeno, aby se vyloučily jiné možné fyziologické problémy. (Stupeň A) Je nutné vyloučit jednoduché příčiny pláče, jako jsou hlad nebo zima. Tato konzultace by měla zahrnovat otázky týkající se stravy dítěte, známek refluxu, spánku, stolice a močení, celkové pohody rodičů a sociální situace dítěte. (Stupeň A) Potvrďte rodičům nebo pečujícím osobám, že se snaží správně pečovat o dítě s potížemi, a uznejte, že se mohou cítit bezmocní, když tyto potíže u svého dítěte vidí. (Stupeň A) Pomozte rodičům hledat podporu dalších členů rodiny, kteří by jim pomohli s péčí o dítě, aby si mohli trochu odpočinout. Zdravotničtí pracovníci by měli následně telefonicky poskytnout podporu a uznání. Potvrzení, že se snaží správně pečovat o dítě, má pro rodiče obrovský význam. (Stupeň A) Intervence v oblasti stravy by měly směřovat ke snížení nebo eliminaci alergenů, které může obsahovat kravské mléko, v případě stravy dětí a vajec a výrobků obsahujících pšenici a ořechy případě stravy matky. (Stupeň B) Intervence v oblasti chování musí být zváženy při každém kroku. Patří sem reakce rodičů aplikací postupů směřujících k pohodě dítěte, jako je například konejšení, houpání, držení v náruči, masáž bříška nebo jemné přitlačování nožek na bříško. (Stupeň B) Pomozte rodičům hledat podporu členů rodiny, kteří by jim pomohli s péčí, aby si mohli trochu odpočinout. (Stupeň B)

Stupně doporučení Tyto stupně doporučení jsou založeny na stupních účinnosti vytvořených v Joanna Briggs Institute v roce 20065 Stupeň A Silná podpora, která si zaslouží aplikaci. Stupeň B Střední podpora, opravňuje ke zvážení aplikace.

která

Stupeň C Bez podpory.

Informační zdroj Důkazy vztahující se k intervencím u dětské koliky se významně nezměnily od prvního vydání informačního materiálu Best Practice na toto téma v roce 2004.1 Tento informační materiál zahrnuje navíc data z jedné randomizované kontrolované studie,2 systematického přehledu3 a klinických doporučených postupů pro rutinní postnatální péči.4

Úvod Mnozí rodiče, pečující osoby a zdravotničtí pracovníci se musejí postarat o nešťastné dítě se symptomy souvisejícími s kolikou. Za možné příčiny jsou považovány potravinové alergie a faktory související se zažívacím traktem nebo chováním. Dětská kolika obvykle postihuje kojence během prvních několika měsíců života a vymizí před šestým měsícem věku.3 Odhaduje se, že se kolika vyskytuje u 40 % dětí mužského i ženského pohlaví. Jen ve Velké Británii se téměř každá šestá rodina obrací na svého lékaře nebo komunitní sestru z důvodu příznaků koliky u svého dítěte.4 I když jde o přechodnou záležitost, kolika působí značné potíže dětem i těm, kdo o ně pečují. Neutišitelný, nevysvětlitelný a vytrvalý pláč zdánlivě zdravého dítěte je příčinou vyčerpání, frustrace a obav rodičů, kteří se snaží dítě uklidnit. Intervence v mnoha případech mají jen malý efekt a jde zkrátka o to počkat, až dítě ze symptomů koliky „vyroste“.2-4 Tvrzení, že kolika neexistuje, ukazuje, že u kojenců je normální trpět stále delšími JBI Účinnost intervencí u dětské koliky Best Practice 12(6) 2008

|

1

záchvaty pláče v době od narození do asi šesti měsíců, přičemž pak se pláč zmírňuje.2 Podle jiných názorů jsou mnohé děti se zdánlivou kolikou ve skutečnosti jen hladové.

Posouzení nepřiměřeného a neutišitelného pláče U dítěte, které nepřiměřeně pláče, přitahuje kolena k bříšku nebo se prohýbá v zádech, by měla být zvážena možná přítomnost dětské koliky posouzením a zdokumentováním: • celkového zdraví dítěte • prenatální a perinatální anamnézy • začátku a délky pláče • vlastností stolice • stravovacích zvyků • stravy matky, pokud kojí • alergií v rodinné anamnéze • reakcí rodiče na pláč dítěte Pozn.: Dítě by mělo být vyšetřeno kvalifikovaným lékařem, aby se vyloučily jiné diagnózy. Nepřiměřený a neutišitelný pláč také může ukazovat na bolest, což vyžaduje okamžité vyšetření.

Definice a příznaky koliky Kolika je definována jako záchvat pláče a zjevné bolesti břicha v časném kojeneckém věku. Jde o běžný stav charakterizovaný dlouhým a opakovaným pláčem nebo „vyváděním“ u jinak zdravého dítěte. Běžně užívaným kritériem pro definování koliky je Wesselovo „pravidlo tří“, podle něhož dětská kolika znamená pláč trvající alespoň 3 hodiny denně, nejméně 3 dny v kterémkoliv týdnu, po dobu nejméně 3 týdnů během prvních 3 až 4 měsíců života. Příznaky u dítěte s kolikou mohou zahrnovat nepřiměřený pláč, vysoký křik, záchvaty podrážděnosti nebo „vyvádění“, rudé tváře, přitahování nožek, prohýbání zad, svírání pěstí, větry, na omak tuhé bříško a obtížné uklidnění. Tyto epizody se mohou objevit kdykoliv během dne i noci, ale obvykle začínají pozdě odpoledne nebo brzy večer. Koliku mohou zhoršit přejedení, neředěné šťávy, potravinové alergie a emoční stres.4

Cíle Účelem je poskytnout přehled účinnosti intervencí v oblasti léků, stravy a chování u dětské koliky, jak byly uvedeny v nalezených systematických přehledech.1,2

Kvalita výzkumu v oblasti intervencí při kolice Většina výzkumů týkajících se účinných intervencí při kolice byla kritizována pro nedostatečnou metodologickou přesnost. Autoři jednoho systematického přehledu uvedli, že třetina studií nalezených v jejich přehledu (27 studií) nesplňovala jejich kritéria kvality. Druhý systematický přehled objevil 22 studií, z nichž údajně jen 5 splnilo jejich tři hlavní kritéria kvality: odpovídající definice případů, odpovídající dvojité zaslepení a odpovídající randomizace. Tyto komentáře ukazují, že je nutný další primární výzkum o vysokém standardu, který by nalezl účinné intervence u koliky.

Typy intervencí Léky Farmakologické intervence zahrnují léky uvolňující svaly střeva s cílem snížit křeče a vše další, co přispívá k vypuzení plynů.

Simetikon (např. Infacol®) Simetikon snižuje povrchové napětí bublinek v zažívacím traktu, což usnadňuje vypuzení plynů. Ze tří studií porovnávajících simetikon s placebem pouze jedna ukázala pozitivní účinek u symptomů koliky, ale její kvalita byla nízká, neboť neuváděla informace o tom, jak byla kolika definována nebo určena. Ze zbývajících dvou studií nebyl jasný žádný přínos užívání simetikonu pro léčbu dětské koliky. Ve studiích nebyly uvedeny žádné nežádoucí účinky.3 JBI Účinnost intervencí u dětské koliky Best Practice 12(6) 2008 |

2

Anticholinergika - dicyklomin/dicykloverin (např. Merbentyl®) Tyto léky se používají k uvolnění svalů stěny střeva jako prevence křečí. I přes některé případy zlepšení symptomů koliky byly u malého počtu dětí užívajících tyto léky hlášeny nežádoucí účinky. Nejčastěji udávanými vedlejšími účinky byly ospalost, průjmy a zácpa, ale v jiných kazuistikách byly publikovány závažné vedlejší účinky jako apnoe, záchvaty a kóma. Výrobci dicyklominu přestali uvádět dětskou koliku jako indikaci pro léčbu dicyklominem, a proto není doporučována.3

Metylskopolamin Metylskopolamin je svalové relaxans používané k léčbě hypersenzitivity nebo sekretů střeva. Příznaky koliky byly popsány jako horší u 20 % dětí, kterým byl lék podán, zatímco u žádného z dětí, které dostávaly placebo, nebylo udáváno zhoršení. Zjistilo se, že lék není v léčbě koliky účinný a ve skutečnosti nemusí být jako lék na koliku bezpečný.3

Strava Mnoho stravovacích intervencí má za cíl snížit nebo eliminovat kravské mléko ze stravy dítěte s kolikou nebo jeho kojící matky.2,3 U některých stravovacích intervencí jsou z matčiny stravy eliminovány všechny hlavní alergeny jako vejce a výrobky obsahující pšenici a ořechy. Ve studiích u dětí krmených z lahve bylo kravské mléko ve výživě nahrazováno hydrolyzátem kaseinu, hydrolyzátem syrovátky nebo sójovým mlékem, aby se zjistilo, zda je hypoalergenní strava účinným lékem. Další intervence zahrnovaly snížení množství laktózy v mateřském mléce a umělém mléce přidáním laktázy, obohacením umělého mléka o vlákninu, bylinný čaj a roztoky sacharózy.4

Eliminace kravského mléka vs. kravské mléko ve stravě kojících matek V malé studii bylo kravské mléko eliminováno ze stravy kojících matek. Přestože pouhá eliminace kravského mléka neovlivnila příznaky koliky, byly častější ve dnech, kdy matky jedly ovoce nebo čokoládu. Kojící matky s atopickými poruchami (ekzém, astma a alergická rýma) uváděly, že se u jejich dětí kolika vyskytuje více ve dnech, kdy bylo součástí jejich stravy kravské mléko. Tyto výsledky však nebyly statisticky významné a znepokojení nad definicemi případů použitými ve studii znamenají, že výsledky nemohou být považovány za průkazné.3

Doplňky stravy s laktázou vs. placebo pro kojené děti a děti krmené umělou výživou Bez ohledu na to, zda je dítě kojené nebo krmeno z lahve, není prokázáno, že doplnění stravy dítěte o laktázu (s cílem snížit množství laktózy) je účinné v léčbě koliky. Tři studie zkoumající účinky laktázy na symptomy koliky pracovaly s malým vzorkem, takže jejich výsledky nejsou průkazné.2

Hypoalergenní strava vs. normální strava kojících matek Jedna dříve použitá studie zjistila, že hypoalergenní strava zhoršuje výsledky u příznaků koliky v porovnáním s kontrolní stravou, kdy výsledky byly stratifikovány podle věku a metody krmení. Ovšem podle novější studie celkový účinek týdenní hypoalergenní stravy u výhradně kojených šestitýdenních dětí s kolikou snižuje riziko symptomů koliky o 37 %. To ukazuje, že hypoalergenní strava matky může hrát významnější roli než uváděly předchozí studie.2,4

Hypoalergenní umělá výživa vs. umělá výživa s kravským mlékem, sójou nebo přidanou vlákninou pro děti krmené z lahve Jeden systematický přehled obsahoval 27 kontrolovaných studií. Pět studií zjišťovalo účinek eliminace kravského mléka na koliku. Tři studie používaly náhražku ve formě sójového mléka a dvě používaly hypoalergenní výživu. Zatímco hypoalergenní výživa měla významný a prospěšný efekt, účinek sóji nebyl významný. Snížení obsahu laktózy ve výživě neměl žádný účinek, stejně jako obohacení výživy o vlákninu. Srovnání mateřského mléka se standardním kravským mlékem u odstavených dětí neprokázalo významný rozdíl.3

JBI Účinnost intervencí u dětské koliky Best Practice 12(6) 2008 |

3

Souhrn účinků léčby4 Potenciálně užitečné intervence

Žádný účinek

Potenciálně škodlivé

Strava

Léky

Léky

Hypoalergenní strava pro kojící matku

Simetikon

Anticholinergika

Hypoalergenní umělé mléko

Strava

Metylskopolamin

Roztok sacharózy (krátkodobě)

Umělá výživa s náhražkou ve formě sójového mléka

Strava

Chování Snížená stimulace Lepší reakce rodičů

Bylinný čaj

Eliminace kravského mléka ze stravy kojící matky Doplňky stravy s laktázou / mléko s nízkým obsahem laktózy Strava s přidanou vlákninou

Chování Delší nošení Simulátory jízdy v autě Cílené poradenství po rodiče

Bylinný čaj vs. placebo Bylinný čaj s obsahem heřmánku, sporýše, lékořice, fenyklu, meduňky byl porovnáván s placebem v podobě čaje jako lék pro děti s kolikou. Děti dostávaly čaj až třikrát denně, jakmile došlo ke kolice. U dětí dostávajících bylinný čaj došlo po 7 dnech k výraznému zlepšení. Kolika byla eliminována v 57 % dětí dostávajících bylinný čaj a jen u 26 % dětí ve skupině dostávající placebo. Přestože tyto výsledky naznačují, že by bylinný čaj mohl být účinným lékem, nejde o doporučenou léčbu. Posuzovatelé vyjádřili obavy, že příjem bylinného čaje může snižovat příjem mléka a následně zhoršit nutriční příjem dítěte. Není dostatek důkazů pro tvrzení, že bylinné čaje jsou škodlivé, ale několik studií ukázalo, že značná konzumace směsí bylinného čaje může u kojených dětí způsobit toxické účinky. Navíc čaje obsahující lékořici (Glycyrrhiza glabra) se nedoporučují kojícím ženám.

Sacharóza vs. placebo Je prokázáno, že roztok sacharózy může účinně léčit koliku u kojených dětí. Ve dvou studiích děti s kolikou pozitivně reagovaly na sacharózu. První studie zjistila, že pozitivní účinek byl pozorován u 89 % dětí dostávajících sacharózu a 32 % dětí dostávajících placebo. Ve druhé studii se měřily účinky sacharózy na děti s kolikou a bez ní. Tato studie zjistila, že obě skupiny reagují pozitivně na sacharózu. Zdá se však, že sacharóza je účinná jen po krátkou dobu, neboť reakce dětí trvala v průměru jen něco mezi 3 a 30 minutami.3

Chování Velmi málo intervencí souvisejících s chováním účinně snižovalo symptomy koliky. Studie, které zkoumaly intervence upravující chování s cílem léčit koliku byly po metodologické stránce velmi slabé, a proto je k výsledkům nutné přistupovat s opatrností. Je naprosto zřejmé, že je potřeba v této oblasti provést další, kvalitnější primární výzkum.

Delší nošení vs. obecná doporučení Ve studii, která zjišťovala léčebný účinek delšího nošení, bylo matkám ve skupině s intervencí doporučeno nosit denně alespoň o 3 hodiny déle bez ohledu na to, zda dítě pláče. Při této intervenci nebyl zjištěn žádný dopad na frekvenci nebo dobu pláče v porovnání s dětmi, které byly každý den nošeny v průměru o dvě a půl hodiny kratší dobu.3


4

Simulátor jízdy v autě vs. uklidnění a podpora Jedna studie ověřovala léčbu koliky pomocí simulátoru jízdy v autě. Rodiče ve skupině s intervencí byli požádáni, aby používali simulátor jízdy v autě během epizod koliky (až hodinu denně) a rodičům v obou skupinách se dostalo uklidnění a podpory. Simulátory jízdy v autě nezkrátily dobu pláče dětí s kolikou ani se díky nim nezmenšilo znepokojení matek.3

Cílené poradenství pro rodiče vs. uklidnění a podpora Cílené poradenství pro rodiče bylo porovnáváno s uklidňováním rodičů dítěte s kolikou. Cílené poradenství pro rodiče zahrnovalo rady ohledně včasné reakce na pláč, reakce jemným, konejšivým pohybem, vyhýbání se nadměrné stimulaci, používání dudlíku a technik nošení. Výsledky této studie ukazují, že cílené poradenství pro rodiče není o nic účinnější než poskytování obecných informací a uklidňování rodičů.4 Jiná studie nabídla skupině rodičů výcvik v komunikaci mezi rodičem a dítětem a každodenní poradenství. Tato intervence byla porovnána s kontrolní skupinou, aby byl zjištěn účinek na příznaky koliky u dětí. I když tato studie ukázala výrazné zlepšení příznaků koliky u dětí rodičů ve skupině s intervencí (až o 2,67 hodiny kratší pláč každý den oproti pláči kratšímu o 0,17 hodiny), kvalita studie byla nízká.3 Dalším nedostatkem této intervence je nasazení a čas rodičů, které vyžaduje.

Snížení stimulace vs. empatický pohovor Snížení množství stimulace, kterému je dítě vystaveno, bylo sledováno v jedné studii coby léčba koliky, přičemž matkám se doporučovalo omezit poplácávání, zvedání a natřásání dítěte, stejně jako úroveň zvukové stimulace. Přestože u dětí (do 12 týdnů věku) ve skupině se sníženou stimulací bylo pozorováno významné zlepšení, kvalita souboru a možnost zkreslení byly takové, že k výsledkům je nutné přistupovat s opatrností.3

Snížení stimulace a delší nošení vs. obecná doporučení Jedna studie zjišťovala, zda snížení stimulace a delší nošení dětí s kolikou bude účinné v porovnání s poskytováním obecných doporučení rodičům. Nebyly zjištěny žádné významné dopady na symptomy koliky u dětí, které byly více nošeny a méně stimulovány.3

Strava vs. chování Hypoalergenní výživa vs. poradenství s cílem zlepšit reakce rodičů Ve studii, která srovnávala dvě aktivní intervence, kdy jedna skupina dětí s kolikou dostávala hypoalergenní (hydrolyzát kaseinu) umělé mléko jako náhradu umělé výživy obsahující kravské nebo sójové mléko a rodičům dětí ve druhé skupině bylo poskytnuto cílené poradenství. To zahrnovalo doporučení týkající se reakce na pláč dítěte krmením, držením v náruči, nabídnutím dudlíku, stimulací nebo uložením do postýlky. Výsledky studie ukázaly, že lepší reakce rodičů snižovaly symptomy koliky u dětí účinněji než hypoalergenní výživa. Děti rodičů, kterým bylo poskytnuto cílené poradenství, plakaly v průměru o 2,1 hodiny méně, přičemž děti léčené pomocí stravy plakaly o 1,2 hodiny méně.

Literatura 1. The Joanna Briggs Institute. The Effectiveness of Interventions for Infant Colic. Best Practice: evidence-based practice information sheets for health professionals 2004; 8(2): 1-6. 2. Hill DJ, Roy N, Heine RG, Hosking CS, Francis DE, Brown J, Sperrs B, Sadowsky J and Carlin JB (2005). Effect of a low-allergen maternal diet on colic among breastfed infants: A randomised, controlled trial. Pediatrics; 116(5): e709-715. 3. Garrison MM and Christakis DA (2000). Early childhood colic: Colic, child development, and poisoning prevention: A systematic review of interventions for infant colic. Pediatrics; 106(1): S184-190. 4. Demott K, Bick D, Norman R, Ritchie G, Turnbull N, Adams C, Barry C, Byrom S, Elliman D, Marchant S, Mccandlish R, Mellows H, Neale C, Parkar M, Tait P, Taylor C (2006). Clinical Guidelines And Evidence Review For Post Natal Care: Routine Post Natal Care Of Recently Delivered Women And Their Babies. London: National Collaborating Centre for Primary Care and Royal College of General Practitioners. 5. The Joanna Briggs Institute. Systematic reviews - the review process, Levels of evidence. Accessed on-line 2006 http://www.joannabriggs.edu.au/pubs/approach.php 6. Pearson A, Wiechula R, Court A, Lockwood C. The JBI Model of Evidence-Based Healthcare. Int J of Evidence-Based Healthcare 2005; 3(8):207-215.


5

Účinnost intervencí u dětské koliky


6

Poděkování Tento informační materiál Best Practice byl vytvořen v Joanna Briggs Institute a autory přehledů a doporučených postupů. Tento informační materiál Best Practice byl navíc recenzován odborníky navrženými mezinárodními partnerskými centry Joanna Briggs Institute: Carole Kenner, DHS, RNC, FAAN, Evidence Based Practice Centre of Oklahoma, Dean/Professor, College of Nursing, University of Oklahoma, USA.; Dr Suzy Robertson-Malt, National & Gulf Centre Centre for Evidence Based Medicine, Rijád, Království Saúdské Arábie; Prof Anne Chang, Queensland Centre for Evidence Based Nursing and Midwifery, Nursing Research Centre, Jižní Brisbane, Austrálie; Prof Robin Watts, Western Australian Centre for Evidence Based Nursing and Midwifery, School of Nursing, Curtin University of Technology, Perth, Západní Austrálie, Australia; Dr Pippa Hemingway, Research Fellow, University of Nottingham Centre for Evidence Based Nursing and Midwifery, Nottingham, Velká Británie; Alison Kelley, School of Nursing, Nottingham University, Nottingham, Velká Británie.

Tento informační materiál Best Practice předkládá nejlepší dostupné důkazy týkající se tohoto tématu. Implikace pro praxi jsou formulovány s předpokladem, že zdravotničtí pracovníci tyto důkazy využijí s ohledem na kontext, preference svých klientů a svůj klinický úsudek.6

„Postupy popisované v Best Practice mohou používat výhradně osoby, které mají odpovídající znalosti v oboru, k němuž se postupy vztahují. Před využitím jakékoliv informace musí být stanovena její vhodnost. Bylo snahou zajistit, aby v tomto vydání Best Practice byly shrnuty informace vycházející z dostupných výzkumů a shody odborníků. V rozsahu umožněném zákonem je vyloučena právní zodpovědnost za újmu, škody, výdaje, náklady nebo závazky vzniklé spoléháním se na tyto postupy (ať už zaviněním, z nedbalosti nebo jiným způsobem).“

The Joanna Briggs Institute Margaret Graham Building Royal Adelaide Hospital North Terrace, South Australia 5000

www.joannabriggs.edu.au ph: +61 8 8303 4880 fax + 61 8 8303 4881 email: jbi @adelaide.edu.au

published by Blackwell Publishing Rovněž k dispozici na JBI COnNECT (Clinical On-line Network of Evidence for Care and Therapeutics) www.jbiconnect.org


7

Účinnost intervencí u dětské koliky

Recommend Documents