ZPRÁVA Z PŘEDVÝZKUMU POTŘEB UŽÍVATELŮ PRO CÍLOVOU SKUPINU OSOBY SE SMYSLOVÝM

ZPRÁVA Z PŘEDVÝZKUMU POTŘEB UŽÍVATELŮ PRO CÍLOVOU SKUPINU „OSOBY SE SMYSLOVÝM POSTIŽENÍM“

Asociace vzdělavatelů v sociální práci (ASVSP)

Autor práce: Bc. Eva Surovková Studie vznikla díky podpoře z projektu „Zavedení komunitního plánování sociálních služeb a posílení spolupráce NNO na území města Brna“, který je financován z prostředků EU a SROP v rámci grantového schématu Jihomoravského kraje.

Bc. Eva Surovková je študentka magisterského študijného programu, odbor psychológia, na Fakultě sociálních studií MU v Brně.

Kontakt: E-mail: [email protected]

Identifikace autora:

Ďakujem všetkým, spolupracovníkom a respondentom, ktorí boli ochotný venovať mi svoj čas a podeliť sa o svoje myšlienky.

1

Podkladový materiál pro proces komunitního plánování sociálních služeb v městě Brně BRNO, květen 2007 2

Obsah 1 2

Úvod........................................................................................................................................4 Definovanie skupiny..............................................................................................................4 2.1 Osoby so zrakovým postihnutím.....................................................................................4 2.2 Osoby so sluchovým postihnutím ...................................................................................4 3 Výzkumný design ..................................................................................................................5 3.1 Pološtrukturovaný rozhovor............................................................................................5 3.2 Focus group .....................................................................................................................5 3.3 Charakteristika výskumného súboru ...............................................................................6 4 Analýza dát ............................................................................................................................6 4.1 Osoby so sluchovým postihnutím ...................................................................................6 4.2 Osoby so zrakovým postihnutím...................................................................................11 4.3 Zhrnutie .........................................................................................................................19 Skupina osoby so sluchovým postihnutím ............................................................................19 Skupina osoby so zrakovým postihnutím..............................................................................19 5 Záver.....................................................................................................................................21

3

1 Úvod Cieľom tohto výskumu je získať informácie o potrebách cieľovej skupiny, užívateľov sociálnych služieb, konkrétne skupiny „osoby so zmyslovým postihnutím“. V rámci tejto skupiny vznikli v projekte komunitného plánovania dve podskupiny: -

osoby so zrakovým postihnutím,

-

osoby so sluchovým postihnutím

Výskum bol realizovaný kvalitatívnou výskumnou metódou, použitá bola metóda pološtrukturovaného rozhovoru a focus group. Respondenti boli oslovený prostredníctvom organizácií poskytujúcich sociálne služby tejto cieľovej skupine. Celkovo sa výskumu zúčastnilo 16 respondentov. Dáta získané rozhovormi boli analyzované pomocou tématickej analýzy.

2 Definovanie skupiny 2.1 Osoby so zrakovým postihnutím „Hovoříme-li o zrakovém postižení, je v praxi důležité, zda člověk může vnímat zrakem a do jaké míry, či zda je nevidomý. Na rozdělení sociálních služeb nemá stupeň postižení zásadní vliv, tyto služby jsou u nás poskytovány v organizacích, zařízeních a institucích, které jsou vymezeny podle věku klienta. Stupeň postižení bude určovat potřeby jednotlivců a tím obsah a formu nabízených služeb.“ (Hamadová, 2006)

2.2 Osoby so sluchovým postihnutím Označení sluchově postižení se týká velmi nehomogenní skupiny osob, která je diverzifikována především stupněm a druhem sluchového postižení. Termín zahrnuje tyto základní kategorie osob: neslyšící, nedoslýchaví, ohluchlí. Každá z těchto kategorií představuje různorodou kvalitu, od toho se odvíjí i odlišnost následné péče a přístupu k jedincům se sluchovou vadou. A samozřejmě je také nutné vycházet z aktuálních potřeb a požadavků osob s konkrétním typem sluchové vady, které mohou být vzhledem k nejednotnosti typu postižení velmi rozdílné. (Horáková, 2006)

4

3 Výzkumný design Vo výskume bola použitá kvalitatívna výskumná metóda, túto definuje Strauss a Corbinová (1990) ako akýkoľvek výskum, ktorého výsledkov nedosahujeme pomocou štatistických procedúr alebo iných spôsobov kvantifikácie. Výhodou tejto metódy je, že nám umožňuje získať detailné informácie o skúmaných javoch, tak ako by to kvantitatívnymi metódami nebolo možné. Metódou zberu dát bol pološtrukturovaný rozhovor a focus group.

3.1 Pološtrukturovaný rozhovor Ako metódu zberu dát som zvolila pološtrukturovaný rozhovor. Pri tejto metóde si výskumník vytvorí určitú schému - okruhy otázok, ktoré chce počas rozhovoru prebrať. Tento typ rozhovoru umožňuje meniť poradie kladenia otázok podľa potreby a spôsobu akým sa rozhovor vyvíja. Vytvorená schéma otázok tvorí jadro rozhovoru, na toto jadro sa nabaľujú rôzne doplňujúce otázky a témy, ktoré sa vynorili v priebehu rozhovoru a pýtajúci ich považoval za relevantné k pôvodnému zadaniu. (Miovský, 2006) Pri zameraní nášho výskumu na odhaľovanie potrieb respondentov, je tento typ rozhovoru vhodný najmä pre určitú voľnosť, ktorú tazateľovi umožňuje. Ak sa v priebehu kladenia otázok vynorí nová téma, ktorá by mohla byť pre náš stanovený cieľ významná, môžeme ju prehĺbiť. To je výhoda pri našom koncepte, kedy sa u respondentov snažíme získať autentickú výpoveď o ich potrebách.

3.2 Focus group1 Metóda focus group (skupinová diskusia) je jednou zo základných metód kvalitatívneho rozhovoru. Vychádza z kumulovania podnetov pri rozhovore so skupinou osôb a využíva interakcie členov skupiny behom skupiny. Jej výhodou je že jednotlivý účastníci môžu naviazať a komentovať názory ostatných.

1

( http://www.factum.cz/focus-group?PHPSESSID=21f339bd065723f100e79ecdee2d1869) 5

3.3 Charakteristika výskumného súboru V skupine osôb so sluchovým postihnutím sa výskumu účastnilo 5 osôb rôznych vekových kategórií. V 4 prípadoch prebiehali rozhovory za pomoci tlmočníka a šlo o klientov Unie neslyšících Brno v jednom prípade so samotnou respondentkou, bez potreby tlmočníka. V skupine osôb s postihnutím zraku bolo realizovaných 6 individuálnych rozhovorov s klientami rôznych organizácií a focus group s 5 osobami s klientami Tyflocentra.

4 Analýza dát Data boli analyzované pomocou tématickej analýzy. Princípom tohto kódovania je vyhľadávanie tém (kategórií) v danom texte (transkripcii rozhovorov). Analýzy sú rozdelené na pozitíva a problémy. V časti pozitíva uvádzame služby, ktoré klienti explicitne zmieňovali ako užitočné a žiadúce. V časti problémy sú uvádzané také témy ktoré respondenti považovali za problematické, prípadne problémové oblasti, ktoré nerieši žiadna dostupná sociálna služba.

4.1 Osoby so sluchovým postihnutím Pozitíva

Respondenti vyjadrovali spokojnosť s existujúcimi službami, explicitne sa vyjadrovali k vzdělávacím aktivitám, besedám a prednáškám a tiež k podpore stretávania sa v rámci komunity osôb so sluchovým postihnutím.

Prednášky a besedy „tady jsou besedy a přednášky a že jako ty besedy a přednášky jako tam dostane nějaký informace na těch přednáškách a na těch besedách“ „Přednášky zajímavý, pěkný program“

Komunita – zdieľanie informácií „Oni si to mezi sebou jako vykládají, neslyšící vykládají co bude program unie, co bude program tam, neslyšící si to takhle mezi sebou řeknou“

6

„tady je větší komunita těch neslyšících takže by chtěl i žít v tom větším měste než v tom malým. Že tam jsou jenom dva neslyšící a že tady je víc možností , že se teda stěhoval tam kde je ta komunita neslyšících, kde jsou ty organizace, že by raději tam žil v tom městě.“

Problémy

Potreba zdieľať priestory na Vodovej U viacerých respondentov rezonovala téma vlastníctva budovy na Vodovej ulici, a zdieľania týchto priestorov organizáciami. „...no že tady je každý čtvrtek 30 až 40 osob a že tady je málo místa že tam je sál velký, no aby jako mohla ta unie Brno, třeba sídlit na té Vodové v té budově.“

Potreba rozšírenia ponuky vzdelávania – jazyky, počítače U respondentov v mladšom veku sa javila, ako významná téma rozširovania vzdelávania a to najmä rozvoj pokročilejších dovedností v práci s počítačom (grafika, internet, atď) a tiež výuka jazykov. „učit na počítači, učit angličtinu… No kdyby tady byla angličtina , no nějaký taky kurzy českého jazyka, že by nebylo špatný, protože neslyšící by to potřebovali „

Nedostatok tlmočníkov „Že se říká že málo (tlmočníkov) že já nestačím všecko jako otlumočit, že mám málo času že pořád je obsazeno“

Potreba tlmočníkov na stredných školách U respondentov v mladšom veku boli témou slabá ponuka vzdelávacích programov na stredných školách a neschopnosť školy zaistiť tlmočníkov na vyučovaní. Zdá sa, že v tejto oblasti je medzera v poskytovaní služieb a že chýba inštitúcia, ktorá by pokrývala podporu a pomoc študentom stredných škôl. „ve škole, jako chodím na střední školu a učitelé všichni neznakují a je tam potřeba, jsou tam potřeba tlumočnící a škola říká, že nemají peníze na tlumočníky a my všichni nerozumíme všem učitelům, když učitelé neznakují, že by bylo potřeba aby se našli peníze na tlumočníky který by otlumočili třeba na té střední škole. No jako tam jde o to, že když jako studenti se ptají jako ve škole pana ředitele nebo zástupce tak oni vždycky říkaj: nemůžeme zaplatit tlumočníka nemáme na to peníze“ 7

„Jo ale to je jenom pro studenty, kteří na Masarykově univerzitě studují (centrum Theiresias), tam mají i tlumočníky ale na střední škole ne, tam je velký problém s těma tlumočníkama na střední škole. Masarykova univerzita tam oni mají tlumočníky a pomáhají jako a takový středisko jako je na Masarykově aby bylo i pro ty střední školy .“

Informovanosť -

nedostatok informácií, komunikačná bariéra

Podľa výpovedí respondentov počujúci nemajú informácie a skúsenosti s komunikáciou s nepočujúcim. Z čoho plynú obavy a neochota na strane počujúcich, ktoré sa premietajú do rôznych oblastí života, napríklad i zamestnávania.

„jsem byl v nemocnici a doktor se mne bál protože viděl neslyšícího a nakonec jsme se dobře domluvili“ „Že neslyšící když hledají práci, tak mají problém že všude říkají jak se domluvíme, jako je potřeba tlumočník a je potřeba aby všichni jako firmy a závody aby měly informace o neslyšících že všichni si myslí že s neslyšícíma nejde se domluvit a oni jako aby dostávali více informací o neslyšících“ „hmm, no tak pokud jde třeba o vyřizování těch záležitostí tak, co se týče toho sluchového postižení tak v tom jsou zcela zásadní a primární komunikační problémy. I když musím říct, že v rámci té doby co jsem ten sluch ztratila, což je už nějakejch téměř 15 let tak vnímám pozitivní posun, ale i přesto vůbec není běžné, že by lidi na úřadě byli nějakým způsobem informovaní , respektive nějak trénovaní v komunikaci s neslyšícím. Protože ono vlastně ta situace je taková mnohdy, že když řeknu někomu jako na úřadě, že jsem neslyšící, tak prvotní reakce je takový jako úlek, takový jako určitý ústup. Není to tak jako vždy a není to ani často, ale jako stává se to. A myslím, že zrovna ty lidi na těch úřadech by měli být jako nějakým způsobem školení aby byly schopni to zvládnout, protože chodí na ty úřady všichni.“ „já jsem zaznamenala, že Magistrát vydává takový jakoby určitý návody, že se dávají do tramvají letáčky, jak komunikovat se sluchově postiženými, což je dobrý a pořád si myslím, že toho je málo tady toho“

8

-

stereotypizujúci postoj na úradoch

Ide o skúsenosti respondentov, kedy majú pocit, že na úradoch im zámerne nie sú poskytované informácie o možných nárokoch vzhľadom na rozsah postihnutia. „pořád se tak jaksi apriori přistupuje k tomu člověku jako, že si chce nějak nadlepšit, že vlastně tam nejde z toho důvodu že to opravdu potřebuje ale prostě...že by chtěl něco navíc. Takže prostě ten přístup vlastně těch úředníků a taky prostě aby oni měli ty informace a taky o tom, jak komunikovat s tím člověkem“ „že takový ty informace který by člověku opravdu mohli velmi pomoct usnadnit si život s tím postižením, tak jsou jakoby trochu ze strany úředníků blokované. Že člověk musí projít mnoho a mnoho komunikačních bariér než se dozví na co má skutečně nárok. Já chápu, že jsou lidi který to nadužívají nebo zneužívají nebo tak, ale myslím si, že nastavení takový to bariérový nastavení paušální, kdy vlastně budu tvořit bariéru aby to náhodou někdo nezneužil, pro lidi který jsou, který nemaj takzvaně ostrý lokty tak vlastně zamezí k přístupu k mnoha a mnoha věcem.“

-

informačné vákuum – vyhľadávanie klientov,1. kontakt

Tento problém je závažný najmä v prípadoch osôb, u ktorých došlo k vzniku postihnutia až neskôr v živote, nepatria do komunity nepočujúcich a nemajú informácie o poskytovaných službách. Títo ľudia sa často potýkajú so situáciou, kedy ich chýbajú informácie a nevedia na koho by sa mohli obrátiť. Riešením by bolo šírenie informácií o práci organizácií napríklad k zdravotníckemu personálu, predpokladom ale samozrejme je ochota spolupracovať zo strany zdravotníckych zariadení. „když se člověk, když se člověku stane něco takového jako se stalo mně, že jsem prakticky ze dne na den ztratila sluch, tak se ocitnete v absolutním informačním vákuu. Nikdo ani na sociálním úřadě, ani u lékaře ani u odborníka mi nebylo řečeno, nedostala jsem nějakou sumu informací co v tomto okamžiku musím udělat… Nikde neexistuje nějaká ucelená suma informací, co člověk v situaci když přijde o zrak, o sluch, o ruce, o nohy má všechno udělat, protože to je to co potom stojí obrovský úsilí vlastně jenom tady ty informace získat… neexistence nějaké prostě ucelené nějakého uceleného poradenství, písemnýho, to by stačil papír kde je prostě 20 bodů, předtištěných: stalo se vám to, tak jděte tam, tam , tam...a sebou to, to , to a to.“

-

informácie zo zákona

„ještě taková ta nepřehlednost, když už teda jsme u sumy informovanosti, co teda může dělat , co můžu dělat co nemůžu dělat, teda co bych měla dělat v té souvislosti s tady tím sluch nebo zrak

9

tak druhá část by mohla být ta suma nějak přehledně, nebo větší přístupnost jako toho, těch zákonných možností toho, na co člověk má nárok.“ „že si myslím, že by to mělo být nějakým způsobem přístupnější, a to jednak jako přístupnější v tom smyslu té dosažitelnosti a taky hlavně přístupnější v tom smyslu té jasnosti a jednoznačnosti těch informací, protože já jsem si četla jenom jeden malý úryvek, který se týka komunikačních náležitostí, který jako člověk, který jako člověk se smyslovým postižením - sluchovým , má nárok dostat a na to potřebujete vysokou školu aby jste tomu porozuměla. To je opravdu velmi nesrozumitelně, velmi zašifrovaný, velmi zakódovaný jazyk, který vlastně když by o toto měla žádat nějaká 60 nebo 70 letá paní no tak se toho vzdá a pustí to z rukou jako horký brambor, protože si myslím, že jí to bude muset připadat jako, že to je nepřekonatelná hora.“

Zamestnávanie V tejto oblasti sa zrejme jedná najmä o problémy vyplývajú z nedostatočnej informovanosti verejnosti, inštitúcií a potencionálnych zamestnávateľov o problematike sluchovo postihnutých. „ hledám práci v Brne, bydlím v malým městě blízko Třebíče a nemůžu najít práci a proto hledám práci v Brně“

„No a při tom zaměstnávání, že jsou velký problémy… Že neslyšící když hledají práci, tak mají problém že všude říkají jak se domluvíme, je potřeba tlumočník a je potřeba aby všichni jako firmy a závody, aby měly informace o neslyšících, že všichni si myslí, že s neslyšícíma se nejde domluvit a oni jako aby dostávali více informací o neslyšících“

„je potřeba nějak seznámit ty personalisty a takový ty lidi co prostě pracují na takových odděleních co přijímají ty neslyšící do zaměstnání aby prostě se seznámili s těma organizacema těch neslyšících. Aby si nemysleli, že neslyšící nemůže nic kvůli tomu, že nemůže normálně komunikovat“

„no a ta nabídka toho zaměstnání byla teda zoufalá. To bylo opravdu jako hodně zoufalý, myslím si, že tady to by se mělo...já nevím jak , ale nějak prostě působit na zaměstnavatele, protože tam taky je v lidským podvědomí nějak zakódované že hluchá je blbá, takže vlastně tím jak je těžký se dorozumět tak jako ono to je podobný jako když říkáte něco druhýmu a ten nechápe, takže ten výsledek je jako podobnej, jestli neslyšíte, nerozumíte no a velice neradi zaměstnavatele s lidma kteří mají tady ten problém jako spolupracují, takže jako člověk který by v dnešní době mohl 10

naprosto bez problémů dělat u počítače a číst maily a já nevím komunikátory jinýho typu než je telefon tak místo toho uklízejí záchody nebo dělaj takový jako divný práce“

4.2 Osoby so zrakovým postihnutím Pozitíva Respondenti hodnotia pozitívne existujúce služby a spoluprácu a ústretovosť organizácii. Medzi silné stránky patrí existujúce kurzy, sprievodcovská služba a terénne poradenstvo, podpora pri štúdiu VŠ, voľnočasové a kultúrne akcie, sociálne a právne poradenstvo, rekondičné pobyty, špeciálna škola pre zrakovo postihnutých a zdieľanie informácií v komunite.

Kurzy Výuka Braillova písma, práce s počítačom, priestorová orientácia, sebaobsluha, kurz sociálnych dovedností, kurzy podpory zamestnanosti, jazykové kurzy. „jsem dokonce využil, že jsem tam, jelikož jsem měl zájem o počítač - jinak bych ho nezískal. Jako získal bych ho za své peníze, kdybych chtěl, ale dneska počítač takhle vybavenej jako máme my, zrakově postižený stojí x tisíc takže to bych si ho nemohl dovolit, tak i jako první bylo, že jsem tam chodil učit se prostě psát všema deseti na klávesnici, ovšem to bylo jako abych to aspoň trochu zvládl, a pak teprve dělat - prostě jako komunikace s tím počítačem. Prostě jsem tam chodil a to mě všecko hradil obecní úřad“

„... provádijou, učijou dokonce i jako ty starší později jako osleplé lidi prostě se v bytě orientovat, uvařit si něco, vyprat si, vyžehlit si, protože tenhleten nevidomej, když celej život viděl, pak najednou přijde o ty oči, tak prostě se ledazčeho bojí, i toho plynového sporáku se bojí, i té žehličky že se spálí, to všechno se ty později osleplý starší lidi na té Chaloupkové právě naučí. Dokonce i s počítačem naučí ty lidi, kterej je ozvučenej, naučijou ty lidi zacházet s počítačem.“

„Motivační dopisy dřív něco takovýho nebylo, dneska je to spíš potřeba nebo nutnost všude a životopis my jsme psávali ještě, když jsme se učili na základce psát životopis jako slohovou práci. Dneska se dělá ten strukturovanej, co jsme zase neznali, že jo. Pak vlastně má generace, nebo naše generace lidí v našem věku jsme byli pomali celý život zaměstnaní u jedné firmy. Takže to nám tady tyhle dovednosti scházeli a učíme se to všechno tady. Všechno, co potřebujeme ohledně zaměstnání nebo vůbec vyřizování na úřadech.“

11

Sprievodcovská služba, terénne poradenstvo „...když jdu někam, tak si vezmu doprovod, že ano. ...u té Chalupkové to taky existuje zrovna taková služba, ty doprovody, která se objednává dopředu“

Podpora pri VŠ „...využívám především toho, že si nechávám připravovat materiály ke studiu“ „asistenční doprovod na místa, která souvisejí s výukou... pomoc související s organizací studijního plánu, rozložení studia v jednotlivých semestrech. Dále mohou pracovníci střediska pomoci studentovi se zpřístupněním výuky“ „Celkově jsem s úrovní poskytovaných služeb střediska velmi spokojen a domnívám se, že se jedná o nejlepší komplexní systém péče o studenty se specifickými vzdělávacími potřebami nejen v ČR, ale i v rámci států evropské unie“

Voľnočasové a kultúrne akcie „je možno navštěvovat i různé volnočasové aktivity, cvičení na koberci, židlích a také i venku v zahradě u Smrku. Funguje zde i Hapateliér, což je taková dílna všeho možného. Dá se zde dělat z hlíny, malovat různými technikami, tkát na stavu a tak podobně. Do této dílny jsem chodil při absolvování prvního kurzu. Zde se také narodil nápad založit oddíl Showdownu“

Komunita – zdieľanie informácií „spíš od známých prostě jako, známej ke známýmu. Kamarád prostě řekne to, to a to, já jsem byl třeba na schůzi třeba tam říkali o tom a o tom, jako z těch schůzí, kdyby člověk měl čas jít na tu schůzi kdykoliv prostě přijít, tak by se to dověděl, i sám, jenže vždycky ten čas není. Takže kamarádi, co tam chodívaj na ty schůze, nebo co jsou prostě spolupracovníci v práci, řeknou, co na těch schůzích bylo. Takže tam se to dovíme jako.“ „jinak tady v Brně jsem tady chodil do školy tak mám tady hodně známých spolužáků kamarádů a tak a ono se o tom mezi děckama vykládá , tyfláč to je známá organizace, která dlouho funguje, takže...“

Sociálne a právne poradenstvo „je tady aj nějaká sociálně právní poradna, že? Takže když aj třeba, víte kolik je teď podvodníků, aj když člověk chce nastoupit do toho zaměstnán, tak vás dostanou na něco prostě. Tak oni nám radí aj v tom jak postupovat, jak to trošku aspoň odhalit jestli - aby jsme nebrali zas úplně

12

všechno tu práci a pak zjistíme, že vlastně po nás chcou podvod ještě na druhých lidech j, tak tady toto trošičku aspoň oťukat , rozeznat.“ „Tady de facto se dovíme všechno. Co by jsme se chtěli dozvědět (nového), ak to zase se domluvím,e že třeba v příštím kurzu by se mohlo probrat nebo zjistit“

Rekondičné pobyty Užitočnosť rekondičních pobytov respondenti videli najmä v možnosti rozšířit svoje sociálne kontakty, dozvedieť sa nové informácie, zdieľanie informácií a oceňovali tiež možnosť vzájomne si poradiť. „Zase na těch rekondicích se tam dovědí ty rodiče zas něco novýho, i ze stránky sociální, na co mají nárok třeba jako oni sami, nebo na co má nárok to dítě po stránce sociální. Když takhle tady se ptáme náhodou nebo se zeptala manželka té paní X, taky řekla tam a tam jsou takový ty ty večery, jak jsem slyšel od manželky, že jim tam takové různé sociální věci taky řeknou nebo poradijou, co by mohli, nebo jak by mohli“

„já jsem vždycky byla spokojená a člověk vlastně to dítě jako přinde jako, tam máte ty zdravotní pracovnice a něco se opravdu člověk přiučí a (manžel) doví se, co je novýho a tak. Spíš tam tak dostane ten kontakt na některý ty třeba když, jak jste se ptala na návaznost, tam už spíš jako poradijou, však zkuste zavolat tam, zkuste tam za tou , tam se spíš jako, co jsem tak zjistil, třeba člověk doví možná víc než tady v Brně.“

Špeciálna škola pre zrakovo postihnutých „...speciální škola pro zrakově postižené a nevidomé, to je učňovská a základní škola tam... tam jako podmínky jsou. Tam je třebas osm dětí ve škole jo a vlastně mají taky možnost pracovat na počítači anebo třebas jim pomáhaj v tom, že holka, když čte a nevidí na to, jo, že musí jako strašně zblízka tak aby si nezacláněla, protože lupou jí to taky nepomůže nezaclánět tak má tady ty písmenka, co jsou tady v té zoře, takový velký, ale ještě jí vymyslej takový jako světlo, tu čelovku jo. Takže voni jako hodně jim pomáhaj... v tý škole, v těch Pisárkách prostě a oni tam mají psychologa, oni tam mají ty očaře, oni tam mají různý ty pedagogický prostě pracovníky jako takže voni si je tam sami bych víceméně řekl směrujou prostě a ty nedostatky, který mají třeba tak ono to tak jako se snažijou prostě jako usměrňovat“

13

Individuálna poradenská starostlivosť a návštevy v rodine, požičiavanie hračiek, pobyty Vysoko pozitívne hodnotia služby klienti Střediska ranné péče „vždycky se všema jsme byli spokojený, oni vlastně nám pujčujou, nemusíte kupovat pro děti ty, jako dávat peníze za to, protože to dítě má větší takový, ty zrakově postižený děti jdou po těch světýlkách jo, takže minimálně musíme třebas pujčit blikací telefony nebo ona už pozná, co to, po čem to dítě jde. Donese hračky, kabelu s hračkama, vždycky se dvě tři hračky pujčíjou a pak to vrátíme.“ „jsou rodiny, třeba úplně zdravý rodiče, kteří mají postižený dítě, nevidomý, a ti absolutně nevědí, co s tím dítětem mají dělat“

Problémy

Vyhľadávanie klientov V tejto téme opäť ide o dostupnosť informácií o službách pre osoby, ktoré nemajú skúsenosť s organizáciami, dôležitá je spolupráca zdravotníckych zariadení, sociálnych úradov s organizáciami. „no právě pro ty lidi, který Tyflocentrum neznají, pokud jsou zrakově postižení, mají vrozenou vadu, tak se k tomu dostanou že jo. Když člověk potom přijde o zrak já nevím, jako já třeba v pozdějším věku, tak já teda jsme se dozvěděl o Tyflocentru díky pani doktorce oční ale hromadu těch očařů o tom ani neví, nebo tu informaci nepodá když o tom ví“

Rezervy sociálnych úradov a úradov práce

-

spolupráca sociálnych a pracovných úradov s organizáciami

Podľa výpovedí respondentov pracovníci úradov, často nemajú informácie o práci organizácií a o tom, aké možnosti a služby tieto poskytujú. Čo sťažuje prístup k týmto službám najmä u osôb, ktoré niesú zachytené v sieti organizácií. „...informovanost pracovního úřadu, kdyby pracovní úřad aspoň informoval zaměstnavatele, protože většinou jsme všichni na pracovním úřadě - to znamená, že kdyby je informovali, že nemusí mít strach(zo zamestnávania zrakovo postihnutých) nebo něco takovýho.“

„Ostatně já jsem se o tomhle dozvěděl z pracovního úřadu, ale musel jsem se zeptat. Takže na tom pracovním úřadě ani nevěděli, co ten Tyfloservis nebo centrum dělá.“

14

„...no já si myslím, že tohle to by měla být právě toho pracovního úřadu, že tedy by měly nás nebo jako lidi postižení informovat o tom, kde se můžou zeptat, nebo kde můžou mít nějakou třeba rehabilitaci nebo cokoliv jinýho, aby se mohli zapojit do pracovního procesu. To je vlastně podstata pracovního úřadu a ten patří pod magistrát“

„...a je to právě a jsme zase zpátky u těch pracovních úřadů, které by zase mohli informovat pro ty ostatní, co tady neví vůbec co se tady děje. Mohli by informovat přece jako třeba: naučit se Německy nebo Anglicky můžete, máte to bezplatný. Protože spousta lidí si myslí že se to musí platit, což je pro nezaměstnanýho největší překážka - placení něčeho.“

-

roztrieštenosť služieb, papierovanie, neochota

„.., teď tady magistráty, jak jsou rozdělený v Brně, něco máte v Krpoli že jo, něco na Kolišti a teď třebas jdete na Koliště anebo já nevím, tam na ten určitej úřad, kam vás pošlou, teď najednou zjistíte, že jste špatně, teď jdete tam, přindete tam, teď už je po, protože než někoho najdete, tak už maj zavřeno jo a to už.. to spíš toto mě jako hrozně rozčiluje, že furt lítám po úřadech roztříštěnost úřadů. Že to pro invalidy celkově, nejen pro nevidomý, není dobrý. Je to taková ta roztříštěnost je to prostě rozdělený a člověk neví, kam jít, takže když by to bylo blíž sebe, tak to se stačí v jeden vyřídit a nemusím nikam lítat tři dny po sobě“

„...co se ještě toho úřadu týče, nevím proč mají nařízeno od magistrátu, že nemůžou za nás vypsat nějaký dokumenty nebo papíry, s tím, že se to dá podepsat. Protože když já s tím jdu tak, teď tam chodím dost často, tak mě strčí papír a já ji poprosím jestli by to nemohla vyplnit, že na to nevidím, a oni řeknou ne nemůžem a pošlou mně pryč… to znamená na každej úřad musím jít alespoň třikrát, jednou pro ten papír, po druhý s tím papírem a po třetí když je špatně vyplněnej nebo něco tam chybí“

-

netransparentnosť financovania kompenzačných pomôcok

„co si ještě myslím, že není dobrý, co se mi nelíbí, že jako že některej obecní úřad ten zrakově postiženým proplatí , že může třebas až do 100 procent, jo. Některej úřad to proplatí a některej s tím dělá ty problémy jako jsme se bavil,i jo. Proč to není stanovený nějakou stejnou, jako všude stejně?“

15

-

limity (čakacie doby) na pomôcky

„...dlouhý lhůty, my třeba dostanem pomůcku, a na další pomůcku máme nárok až za pět let a proč, proč až za pět let, já tu pomůcku používám, ta pomůcka se třeba během dvou roků zničí nebo prostě nějak znehodnotí a já budu čekat další tři roky, až pomůcku mohu dostat... jako já to, ona to potřebuje požívat každý den a né čekat tři roky teď, než dostane novou.“

Zamestnávanie Táto oblasť je prepojená s vyššie uvádzanými problémami. Žiadúca by bola spolupráca najmä úradov práce s organizáciami, ktoré poskytujú služby na podporu zamestnanosti. A tiež rozširovanie a propagácia možností štátnej podpory zamestnávateľom. „...ještě k tomu úřadu a tak jo, že by měly víc informovat ty zaměstnavatele, když někoho zaměstná takovýho jako my trošku víc podrobně. Jo dobře ví ze zákona, že mají nějakou daňovou slevu ale ještě co oni můžou jako úřad eventuelně pro vytvoření pracovního místa, protože oni mají nějaký pole působnosti, můžou aby ty, protože ty zaměstnavatele ani nevíjou a tak nějak v tom víru tance tomu sa tak nějak ale, nevím jakým způsobem přes počítač něco jim tam zašlou...“

Informovanosť Závažným problémom na ktorý sme už narazili aj vyššie je informovanosť o poskytovaných službách, dostupnosť informácie pre osoby mimo komunitu a siete organizácií. Ďalej informácie vyplývajúce zo zákona, ich dostupnosť a zrozumiteľnosť. Problematické sú aj spotrebiteľské informácie napríklad pri počítačových programoch, návody v dostupnom formáte pre zrakovo postihnutých. „...no doktoři toho tak moc nevijou“ „jinde se ani člověk nedozví opravdu, to jako kdyby se měl člověk na magistrát spolíhat, tam nevím, jestli by se něco dozvěděl“ „že opravdu si myslím, že kdyby tady toto nebylo tak nevím vůbec nic, nebo to že vyjde nějaký zákonník, to uslyšíte ve správách a nevíte ani kam se obrátit, jo a když aj někam půjdete, všude na tom úřadě, tak kdyby jste chtěla informovat o tom zákone nevím jaký by bylo stanovisko, nebo jestli by vůbec někdo na vás našel čas teď se zabývat s váma.“ „webové stránky magistrátu a jeho orgánů v blindfriendly formátě“ „Zvýšení informovanosti personálu na sociálních úřadech – většinou vůbec nevědí, že daná pomůcka existuje a kam ji mají zařadit, dále pak také lepší znalost zákonů, rodiče jsou často mnohem informovanější než tito pracovníci, na druhou stranu jsem se u 90% z nich setkala s ochotou.“ 16

Respitná starostlivosť Zatiaľ v Brne chýba táto služba. Ide o „oddychovú“ starostlivosť pre rodičov. „ Respitní péče -mám na mysli úlevovou, aby si rodiče mohli odpočinout. Např. víkendová nebo týdenní péče o dítě nebo postiženého dospělého člověka. V některých jiných regionech tato služba funguje.“

Podpora integrácie detí s postihnutím „Zlepšit a zvýšit podmínky pro integraci postiženého dítěte do běžné základní školy. Odpolední aktivity nebo komunitní centrum, kde by se setkávali zdravé i postižené děti.“

Komunikácie -

ozvučenie dopravných prostriedkov

Problém s ozvučením dopravných prostriedkov, podľa respondentov býva systém často vypnutý, prípadne hlási zastávky s posunutím, čo pôsobí nevidomým značné problémy. „Když mluvíš o tom dopravním, bylo by perfektní, kdyby do všech tramvají a pokud by to šlo do troleje dali, tady to s tou hůlkou ovládáme, zmáčkneme říká nám to to číslo, jenomže bohužel zrovna minule se nám stalo neměli to zaplí řidiči, tady toto by se jim mohlo zdůraznit, aby to... oni to prostě nemají zaplý takže já můžu mačkat co chci“ „ ty vysílačky jsou dobrý, když to funguje i v dopravních prostředkách, jenomže tady to funguje strašně málokdy“ „...a už nevidím čísla z autobusu. A ne že by mi to bylo trapný, je to takový nepříjemný, protože autobus přijede, prosím vás co je to za autobus, prosím vás co je to za autobus, jo, jako kdyby to hlásilo, když to zmačknu, já tu vysílačku mám jako v ruce, nemám teda hůl, mám ji v ruce, když to zmačknu, když mi to ohlásí, nemusím se nikoho ptát, nemusím být na nikom závislej, ale jako pak sednout do autobusu nějakýho špatnýho a jet někam jinam než chci, to taky není příjemný.“

-

vodiace lišty

Dobudovávanie vodiacích líšt na chodníkoch a komunikáciách, hlasových semafórov. „spíš co by bylo potřeba zlepšit je komunikace, myslím tím správu komunikací v Brně. Co se týka těch hlasových semafórů jo, nebo vůbec co jsou vodící lišty“

17

-prekážky, bezpečnost V tomto prípade ide o nevhodne umiestňované reklamné pútače, prípadne značky a podobné bariéry na chodníkoch. Ďalej vyvstala potreba zvukového semafóru na križovatke pred Tyflocentrom. „hlavně ty reklamní cedule pořád na chodníkách postavený přesně uprostřed, to je jako o život, nebo navíc aj ty cedule na tyčkách třeba - značky prostě, to jako je síla, no a pohroma Vietnamci v tom podchodě, vykrámovaní z obou stran na jedné sedí a na druhé straně mají venku před kšeftem toto a to je taky pohroma“

„vůbec přístup tady přes křižovatku k domu, je to frekventovaná silnice není tam ani upozornění, není tam semafór není tam nic. To znamená, že všichni, co semka jdou na návštěvu, mají strach o svůj život to přejít, protože řidiči ani o tom neví, že se tady můžou hodně často potkat se slepýma a některý nechcou zastavit… stačí kdyby tady opravdu, to si myslím že by magistrátu tolik neuškodilo, kdyby tady dal opravdu ten semafór s tím hlasovým, plus tady ohledně toho mají tady kousek svoji budovu, kterou navštěvuje hodně lidí … a navíc tady je kousek úřad pro ty ZTP „

Vytvorenie webovej stránky Zatrešenie, zapojenie tejto už z časti existujúcej stránky do systému webových stránok niektorej organizácie a jej podpora a propagácia. „Webová stránka by obsahovala programy freeware či open source, které by sloužily ke studijním účelům. Každý student by mohl požádat pověřenou osobu o produkt, který vyhledává. Stránka by neobsahovala žádný software, který se studijními potřebami nesouvisí. Správce tohoto projektu by měl za úkol nalézt takový software, který je použivatelný se screen readerem, je freeware či opensource ale zároveň není nefunkčním produktem. Tento nesnadný nápad se mi z části podařil. Je samozřejmé, že jsem hledal jen pro svou potřebu, takže nezaručuji, že by jsem mohl uspokojit potřeby každého studenta na Masarykově univerzitě. Koordinátor projektu by také zajišťoval tvorbu doozvučovacích balíčků pro tento program v případě, že screenreader není schopen s touto aplikací pracovat. Navrhuji screenreadery Jaws a Winmonitor Xp firmy Elvos SRO. Neboť jsou tyto screenreadery v naší vlasti nejrozšířenější.“

18

4.3 Zhrnutie V tejto časti ponukám stručný prehľad tém, ktoré sú výsledkom analýzy rozhovorov. Skupina osoby so sluchovým postihnutím Z výsledkov analýzy pre túto skupinu vyplýva dôležitosť podpory doterajších služieb a to najmä ponuky prednášok a spoločných aktivít podporujúcich rozvoj komunity. Ďalej podpora tlmočníckych služieb a ich rozvoj a rozšírenie, a tiež rozšírenie ponuky vzdelávania o cudzie jazyky a vyššie počítačové dovednosti. V oblasti vzdelávania sa ukazuje priestor pre vznik služby zabezpečujúcej podporu pri štúdiu na stredných školách, obdoba centra Theiresias. Ďôležitá je tiež podpora zamestnávania osôb so sluchovým postihnutím a rozširovanie informácií o možnostiach sluchovo postihnutých medzi zamestnávateľmi. Významnou súvisiacou témou pre respondentov bola informovanosť verejnosti a pracovníkov inštitúcií o problematike sluchového postihnutia. Pre respondentov je významná aj téma priestorov na Vodovej ulici. Témy: •

potreba zdieľať priestory na Vodovej,

•

potreba rozšírenia ponuky vzdelávania – cudzie jazyky, vyššia počítačová gramotnosť

•

nedostatok tlmočníkov

•

potreba tlmočníkov na stredných školách a rozšírenie možností stredoškolského štúdia

•

informovanosť – nedostatočne informovaná verejnosť, komunikačné bariéry, stereotypizujúci postoj na úradoch, informačné vákuum – vyhľadávanie klientov, prístupnosť informácií zo zákona,

•

zamestnávanie

Skupina osoby so zrakovým postihnutím Z analýz rozhovorov s respondentmi skupiny osôb so zrakovým postihnutím vyplýva podpora v súčasnosti poskytovaných služieb a to najmä kurzov sebaobsluhy, priestorovej orientácie, práce s počítačom, kurzu sociálnych dovedností na podporu zamestnanosti. Problematické témy sa týkajú najmä spolupráce úradov a tiež správy cestných komunikácií a dopravy. Ako významná téma sa javí aj informovanosť verejnosti a zamestnávateľov o problematike zrakového postihnutia. V rámci služieb poskytovaným rodinám s deťmi s postihnutím, zatiaľ v Brne chýba služby poskytujúca respitnú starostlivosť.

19

Témy: •

vyhľadávanie klientov,

•

rezervy sociálnych úradov a úradov práce – spolupráca úradov s organizáciami – šírenie informácií o službách ktoré org. poskytujú, roztrieštenosť služiebpapierovanie-neochota, netransparentnosť financovania kompenzačných pomôcok, časové obmedzenia na pomôcky

•

zamestnávanie

•

informovanosť

•

komunikácie – ozvučenie dopravných prostriedkov, vodiace lišty, prekážky, bezpečnosť

•

zatiaľ chýba služba poskytujúca respitnú starostlivosť

•

webová stránka s opensource programami

20

5 Záver Cieľom pilotáže bolo spoznať potreby osôb so zmyslovým postihnutím. Prehľad zistených potrieb uvádzam v časti zhrnutie. Keďže išlo o pilotáž s malým počtom respondentov, nepodáva táto práca komplexný prehľad o tejto problematike ale môže slúžiť skôr pre základnú orientáciu a ako podklad pre rozsiahlejšiu štúdiu. Podarilo sa však identifikovať určité skupiny problémov, ako najvýraznejšia sa u oboch skupín javí problematika informovanosti a to vo viacerých smeroch. Čo sa týka šírenia informácií v rámci skupín, ukazuje sa, že respondenti majú informácie o tom, ktorá organizácia aké služby ponúka a tieto informácie sa šíria vďaka internetu ale aj komunikácii medzi klientmi. Problematický je skôr dosah informácií k osobám s postihnutím mimo komunitu, pre ktoré môže byť dostupnosť informácií obtiažna, najmä pokiaľ ešte neboli v kontakte s nijakou organizáciou. Taktiež sa ukazuje neinformovanosť verejnosti a z nej vychádzajúce riziko stereotypov a predsudkov týkajúcich sa zmyslovo postihnutých, ktoré sa pravdepodobne premieta napríklad aj do oblasti zamestnávania osôb s postihnutím. Riešením by mohla propagácia organizácií v médiách a tiež spolupráca najmä so zdravotníckymi zariadeniami, sociálnymi a pracovnými úradmi, vôľa k spolupráci však musí byť na oboch stranách. V pilotáži sa medzi identifikovanými potrebami vyskytujú aj potreby, ktoré nesúvisia s prácou organizácií ale s fungovaním úradov a inštitúcií a taktiež respondenti často vyjadrovali potreby v rámci dopravy a komunikácií. V prípade dopravy a komunikácií, nejde o problémy v rámci sociálnych služieb a organizácie na ne nemajú dosah, bola by však možná spoločná iniciatíva, formulovať na základe výpovedí klientov doporučenia pre Dopravný podnik a Správu Komunikácií. Z uskutočnených rozhovorov vyplýva, že organizácie sú v rámci svojich možností (finančných, priestorových a personálnych) schopné flexibilne reagovať na vyjadrované potreby svojich klientov a poskytujú pomerne komplexné služby, ktorých úroveň respondenti hodnotili pozitívne. Služby organizácií výrazne prispievajú k zlepšovaniu integrácie, zvyšovaniu samostatnosti a kvality života u osôb so zmyslovým postihnutím.

21

Použitá literatúra Hamadová, P., Horáková, P.(2006). Expertíza pro cílovou skupinu „Osoby se smyslovým postižením“. Podkladový materiál pro proces komunitního plánování sociálích služeb ve městě Brně Miovský, M. (2006) Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada Publishing Strauss, A., Corbinová J. (1999) Základy kvalitativního výzkumu : postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert

22