Zpráva o zdraví obyvatel Středočeského kraje. Praha 2014

Zpráva o zdraví obyvatel Středočeského kraje Praha 2014

1

Zpráva o zdraví obyvatel Středočeského kraje

Praha 2014

MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D. a kolektiv Autorský kolektiv: MUDr. Danuše Antošová Ing. Lenka Brůnová MUDr. Alena Bulvasová Ing. Iveta Devátá MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D. Mgr. Veronika Hamplová RNDr. Jan Jarolímek, MBA Bc. Jan Jann MUDr. Miloslav Kodl MUDr. Marie Krečmerová Jana Lanžová MUDr. Jitka Marvanová Mgr. Šárka Nováková Ing. Regina Pánková MUDr. Lilian Rumlová MUDr. Alena Váňová Recenzovali: doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. MUDr. Marie Nejedlá MUDr. Radim Šrám, DrSc. Vydala: Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, Dittrichova 17, 128 01 Praha 2 www.khsstc.cz Zpráva o zdraví obyvatel Středočeského kraje © Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, 2014

ISBN 978-80-260-6836-5 (brožovaný výtisk) ISBN 978-80-260-6837-2 (elektronická verze)

3

MUDr. Danuše Antošová Ing. Lenka Brůnová MUDr. Alena Bulvasová Ing. Iveta Devátá MUDr. Iva Domasová MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D. Mgr. Veronika Hamplová RNDr. Jan Jarolímek, MBA MUDr. Miloslav Kodl MUDr. Marie Krečmerová Jana Lanžová MUDr. Jitka Marvanová Mgr. Šárka Nováková Ing. Regina Pánková MUDr. Lilian Rumlová MUDr. Alena Váňová

7.3., 7.5. 7.1. 1.2., 8.2. 3.1., 7.5., 8.3, 3.2. 1.3., 2.1., 2.2., 2.3., 2.4., 2.5., 2.6., 2.7., 3.1., 7.2., 7.3., 8.3., 8.5. 1.1., 1.3., 7.1. 5., 7.4. 7.5. 3.1., 7.6., 8.3. 7.2., 7.3. 5. 1.1., 1.2., 1.3., 8.1. 7.3., 3.2., 4., 8.3. 3.1., 6., 8.3., 8.4.

Zpráva o zdraví obyvatel Středočeského kraje, která současně prezentuje výsledky studií zdravotního stavu, životního prostředí a aktivit realizovaných ve Středočeském kraji v uplynulých letech, vznikla za společného úsilí odborníků z řad pracovníků Krajské hygienické stanice Středočeského kraje, Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, Krajského úřadu Středočeského kraje, Ministerstva zdravotnictví, Státního zdravotního ústavu, Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem, Krajského ředitelství Policie pro Středočeský kraj a nevládních organizací působících na poli podpory zdraví v kraji, kteří poskytli potřebná data a svoji odbornost při koncepci a zpracování dokumentu. Předkládaná „Zpráva o zdraví obyvatel Středočeského kraje“ je tedy výsledkem vzájemné spolupráce pracovníků výše uvedených subjektů, bez jejichž participace a zejména ochotě a vstřícnosti jejich vedoucích pracovníků by tato Zpráva nemohla vzniknout. Tímto tedy kolektiv autorů děkuje vedení a odborným pracovníkům všech výše uvedených institucí a organizací za odbornou spolupráci. Současně si autorský kolektiv dovoluje jmenovitě poděkovat paní MUDr. Marii Nejedlé, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu, panu docentovi MUDr. Pavlovi Dlouhému, Ph.D., předsedovi Společnosti hygieny a komunitní medicíny ČLS JEP a panu MUDr. Radimovi Šrámovi, DrSc., čestnému předsedovi České a slovenské společnosti pro mutagenezi zevním prostředím Československé biologické společnosti a odbornému pracovníkovi Ústavu experimentální medicíny Akademie věd za zpracování odborných recenzí dokumentu a za poskytování cenných rad v průběhu jeho zpracovávání.

Ludwig Börne: „Existuje tisíce nemocí, ale jen jedno zdraví.“

4

Obsah Úvodní slovo ředitele Úvodní slovo hejtmana Úvod

1.

Charakteristika regionu Středočeský kraj

5 7 8 9

13

1.1. Charakteristika regionu z hlediska geografické situace a správního členění 13 1.2. Charakteristika regionu z hlediska životního prostředí 14 1.2.1. Voda pitná 14 1.2.2. Vody odpadní 14 1.2.3. Voda ke koupání 15 1.2.4. Hluk 15 1.2.5. Ovzduší 16 1.2.6. Zdroje nerostných surovin 16 1.2.7. Hodnocení zdravotních rizik 17 1.3. Charakteristika regionu z hlediska demografické situace 18 1.3.1. Věková a vzdělanostní struktura obyvatel Středočeského kraje 18 1.3.2. Střední délka života při narození 22 1.3.3. Naděje na dožití ve věku 65 let 25

2.

Úmrtnost obyvatel Středočeského kraje

31

2.1. Celková úmrtnost 31 2.2. Kojenecká a novorozenecká úmrtnost 35 2.3. Standardizovaná úmrtnost dle hlavních příčin 36 2.4. Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy 37 2.4.1. Standardizovaná úmrtnost na cévní onemocnění mozku 41 2.4.2. Standardizovaná úmrtnost na infarkt myokardu 43 2.5. Standardizovaná úmrtnost na novotvary 46 2.5.1. Úmrtnost na novotvary tlustého střeva 49 2.5.2. Úmrtnost na novotvary průdušnice, průdušek a plic 51 2.5.3. Úmrtnost na novotvary prsu 53 2.5.4. Úmrtnost na novotvary děložního hrdla 55 2.5.5. Úmrtnost na melanom 56 2.5.6. Úmrtnost na novotvary prostaty 58 2.6. Úmrtnost na úmyslné sebepoškození 60 2.7. Předčasná úmrtnost ve věkové skupině 0 - 64 let 63 2.7.1. Předčasná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy 68 2.7.2. Předčasná úmrtnost na novotvary 75 2.7.3. Předčasná úmrtnost na úmyslné sebepoškození 77

3.

Nemocnost obyvatel Středočeského kraje

83

3.1. Nemocnost na neinfekční onemocnění 83 3.1.1. Nemocnost na nemoci oběhové soustavy 83 3.1.2. Nemocnost na novotvary 89 3.1.3. Psychiatrická onemocnění 105 3.1.4. Nemocnost z důvodu úrazů 108 3.1.5. Nadváha a obezita 123 3.1.6. Diabetes mellitus 127 3.1.7. Alergie 132 3.2. Nemocnost na infekční onemocnění 133 3.2.1. Nemocnost na alimentární nákazy 134 3.2.2. Nemocnost na virové hepatitidy 137 3.2.3. Nemocnost na respirační nákazy 141 3.2.4. Nemocnost na nákazy přenášené členovci 143 3.2.5. Nemocnost na nákazy přenášené pohlavním stykem 147 3.2.6. HIV/AIDS 148

4. Injekční uživatelé návykových látek ve Středočeském kraji

153

5. Profesionální onemocnění obyvatel Středočeského kraje

157

6. Vybrané ukazatele ze sociálního systému podmíněné zdravotním stavem obyvatel Středočeského kraje

163

6.1. Invalidita 6.2. Mimořádné výhody pro zdravotně postižené občany 6.3. Příspěvky na péči

163 164 165

7. Preventivní aktivity na podporu zdraví obyvatel Středočeského kraje 7.1. Komunitní projekty Světové zdravotnické organizace ve Středočeském kraji 7.1.1. Škola podporující zdraví 7.1.2. Zdravá města 7.1.3. Města přátelská seniorům

169 169 169 170 171 5

7.1.4. Podnik podporující zdraví 7.2. Dotační programy Ministerstva zdravotnictví ČR pro oblast podpory zdraví 7.2.1. Národní program řešení problematiky HIV/AIDS 7.2.2. Národní program zdraví – projekty podpory zdraví 7.3. Komunitní projekty a další edukační aktivity zaměřené na zvýšení zdravotní gramotnosti obyvatel Středočeského kraje 7.3.1. Aktivity orgány a zařízení ochrany veřejného zdraví (Státní zdravotní ústav, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze) 7.3.2. Aktivity nevládních neziskových organizací 7.4. Akademická obec a aktivity v oblasti podpory zdraví obyvatel Středočeského kraje 7.4.1. Analýza vztahu zdravotně rizikového chování mládeže a socio-geografických determinantů prostředí 7.5. Studie zdravotního stavu populace a vlivu životního prostředí na zdraví realizované ve Středočeském kraji 7.5.1. Studie HELEN 7.5.2. Studie projektu „MONIKA“ 7.5.3. Vliv znečištění ovzduší na zdraví obyvatel Středočeského kraje 7.6. Ostatní aktivity v oblasti podpory zdraví obyvatel Středočeského kraje 7.6.1. Intervenční studie „Dopravní edukace na základních školách Středočeského kraje“ 7.6.2. Projekt správné výživy na školách 7.6.3. Podpora zdravého stravování vybraných skupin populace

171 172 172 173 173

173 174

8.3.7. Alergie 201 8.3.8. Infekční nemoci 201 8.3.9. HIV/AIDS 202 8.3.10. Drogové závislosti 203 8.4. Sociální systém 204

9.

Závěr

207

10. Zdroje dat a použitá odborná literatura

211

11.

219

Seznam zkratek

175

12. Slovník pojmů

220

175

13. Přílohy

222

177 177 180

13.1. 13.2. 13.3. 13.4. 13.5.

183

Ovzduší – emisní a imisní limity Tabulky HLY Komunitní projekty WHO – tabulky Tabulky studie MONIKA Tabulky úmrtnosti na úrovni ORP

222 227 228 231 235

185 185 185 186

8. Shrnutí a doporučení ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel Středočeského kraje 189 8.1. Demografie 189 8.2. Životní prostředí 189 8.3. Úmrtnost a nemocnost 190 8.3.1. Nemoci oběhové soustavy 191 8.3.2. Novotvary 192 8.3.3. Duševní zdraví a psychiatrická onemocnění 197 8.3.4. Úrazy 197 8.3.5. Nadváha a obezita 199 8.3.6. Diabetes mellitus 200 6

Úvodní slovo ředitele Krajské hygienické stanice Středočeského kraje Vážené dámy, vážení pánové, dostává se Vám do rukou publikace, kterou pro středočeský region zpracoval tým interních a externích odborníků a jejímiž hlavními cíli jsou popsat úroveň zdraví ve Středočeském kraji, porovnat ji s úrovní dosaženou v jiných krajích a v Evropské unii (v podobě EU15) a provést i okresní srovnání v rámci kraje. V této podobě se jedná o historicky první takto komplexně pojatou zprávu, jejíž aktualizaci předpokládáme každých pět let. Zpráva obsahuje jednak vybrané údaje mapující nemocnost a úmrtnost obyvatel kraje na vybraná onemocnění, vycházející z DPS, jež jsou doprovázena odborným komentářem, a jednak přehled preventivních aktivit realizovaných Krajskou hygienickou stanicí Středočeského kraje samostatně nebo ve spolupráci s dalšími subjekty pro obyvatele kraje. Na lidské zdraví působí ve vzájemném komplexu celá řada faktorů prostředí a individuálních faktorů jednotlivce, které jeho zdraví výrazně ovlivňují. Mezi tyto determinanty patří sociální a ekonomické faktory, zdravotnické služby a charakteristiky životního a pracovního prostředí. Dominantní úlohu však stále sehrává vlastní chování a způsob života lidí, který se v kombinaci s ostatními faktory uplatňuje jako rozhodující determinant zdraví. Úlohou veřejného zdravotnictví je prevence nemocí, prodlužování života a posilování jeho kvality pomocí organizovaného úsilí společnosti a jejích složek. Právě role pracovníků krajské hygienické stanice již od počátku jejího vzniku spočívá v ochraně, podpoře a neustálém zlepšování veřejného zdraví. Cílem společného úsilí všech zainteresovaných subjektů v oblasti veřejného zdraví na úrovni Středočeského kraje již nemůže být pouhé prodlužování života jeho obyvatel, ale musí jím být maximální snaha o dosažení co nejvyšší kvality jejich života, která spočívá v prožití co nejvyššího počtu let ve zdraví a bez nemoci. Na počátku každé snahy o zlepšení je analýza minulého a současného stavu, která pomáhá odhalit trendy, slabiny a skryté rezervy. Stejnou cestu zvolili i pracovníci Krajské hygienické stanice Středočeského kraje, kteří vyhodnotili pozitivní a negativní longitudinální trendy ve zdraví populace kraje, identifikovali nejpalčivější problémy zdravotního stavu a životního prostředí regionu a snažili se navrhnout vhodná opatření k jejich postupnému odstraňování. Krajská hygienická stanice (dále též „KHS“) také touto Zprávou realizuje svoji nezastupitelnou roli v podpoře zdraví a prevenci nemocí v souladu se schválenou národní Koncepcí hygienické služby a prevence nemocí a současně naplňuje evropský program Světové zdravotnické organizace „Zdraví 2020“. Věřím, že tato publikace přispěje k rozšíření znalostní základny a tím k dalšímu zlepšování zdravotního stavu obyvatel Středočeského kraje a vytvoří pevnou základnu pro rozvoj preventivních aktivit v kraji. Velmi rád bych na tomto místě poděkoval všem členům autorského týmu za práci, kterou na Zprávě odvedli a vedení Středočeského kraje za podporu poskytnutou v průběhu jejího vzniku. Vám, čtenářům, přeji, aby zpráva splnila vaše očekávání a poskytla vám hledané informace. JUDr. Ivo Krýsa, Ph.D., LL.M. Ředitel

7

Úvodní slovo hejtmana Středočeského kraje Vážení spoluobčané, máte příležitost číst v historii první „Zprávu o zdraví obyvatel Středočeského kraje“, která vznikla z iniciativy Krajské hygienické stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze. Velké poděkování patří především zpracovatelskému týmu a všem, kteří se na publikaci podíleli, protože díky jejich úsilí byl vytvořen dokument, který je možné považovat za základní kámen všech budoucích strategických plánů a koncepcí na poli kvalitního zdravého života obyvatel ve Středočeském kraji. Obsahem publikace, kterou máte nyní před sebou, je zejména demografický a statistický přehled o zdraví obyvatel žijících na území Středočeského kraje, včetně všech specifik Středočeského kraje. Z přehledného zmapování vývoje zdraví obyvatel Středočeského kraje a jeho následného vyhodnocení, vyplývají doporučení a závěry, ze kterých lze čerpat při tvorbě a realizaci zdravotní politiky. Veškeré spolupráce s Krajskou hygienickou stanicí Středočeského kraje se sídlem v Praze si nesmírně cením a jsem velmi potěšen vznikem publikace „Zpráva o zdraví obyvatel Středočeského kraje“ a věřím, že závěrů plynoucích z publikace bude Krajský úřad Středočeského kraje využívat pro ty správné aktivity zdravotní politiky kraje, které povedou k udržení a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, k minimalizaci činitelů, které mají negativní vliv na kvalitu života obyvatel, ke stanovení cílů a adekvátních opatření v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví, které povedou k vyššímu počtu let obyvatel Středočeského kraje strávených ve zdraví. Ing. Miloš Petera Hejtman

Motto: „Cesta k pochopení budoucnosti vede přes poznání minulosti“.

8

Úvod Definice Světové zdravotnické organizace o zdraví říká, že „zdraví je stav úplné tělesné, duševní, sociální a psychosociální pohody, a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady“1. Mezinarodní zkušenosti ukazují, že na celkovém zdraví obyvatel má zdravotní péče podíl pouze asi z 20 %, zbývající podíl je důsledkem faktorů, které na lidi působí v jejich běžném životě2. A právě tam je těžiště péče o zdraví. Chceme-li zlepšit zdravotní stav populace, prodloužit a zkvalitnit délku života stráveného ve zdraví, je nezbytné v souladu s Národní strategií ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí posílit zdravotní výchovu, zintenzivnit ochranu a podporu zdraví, prevenci nemocí a rozvíjet kapacity veřejného zdravotnictví. Pro správné zaměření těchto kroků je však nezbytné znát zdravotní stav populace a stanovit si priority, což je současně cílem této „Zprávy o zdraví obyvatel Středočeského kraje“ (dále jen „Zprávy“) 2. Zdraví ovlivňuje řada faktorů, přičemž genetická zátěž nebo geneticky podmíněná úroveň imunity, patří mezi tzv. faktory vnitřní, tedy neovlivnitelné, zatímco faktory zevní lze ovlivnit. Mezi ovlivnitelné faktory patří životní styl jedince a způsob života, které způsobují 50 – 60 % negativních změn na zdraví, nebo kvalita zdravotní péče v dané zemi. Zdravotní péče nebyla dlouhá léta zaměřena na včasné vyhledávání a léčení osob s počínajícími příznaky chorob, součástí tohoto systému se stává také aktivní účast na primární zdravotní prevenci3. Kvalita zdravotní péče však nebude v této Zprávě posuzována. Dalším z nezpochybnitelných faktorů, které lze ovlivnit, resp. celého souboru vlivů, je životní prostředí. Vztah životního prostředí ke zdravotnímu stavu obyvatelstva je předmětem řady vědeckých studií dokládajících skutečnost, že tento vztah je nutné chápat jako komplex faktorů zahrnujících kvalitu života, které jsou determinovány právě fyzickými, biologickými, sociálními a psychosociálními faktory prostředí5. Světová zdravotnická organizace (dále jen „WHO“) se této problematice věnuje nepřetržitě od roku 1977 a v této souvislosti jsou již pravidelně vydávány akční plány a guidelines, které obsahují soubor opatření směřujících ke zlepšení životního prostředí a zdravotního stavu populace. Jelikož se této problematice na území České republiky věnuje, podle názoru autorů Zprávy, dostatečné množství organizací, které vydávají pravidelně publikace4, nebudou se autoři Zprávy touto oblastí zabývat do hloubky a pouze ji krátce zmíní v první části Zprávy s ohledem na specifika Středočeského kraje. Zdravotní stav populace se zjišťuje a hodnotí šetřením u obyvatelstva nebo rutinním sběrem statistických dat. Data jsou sbírána jako údaje absolutní, které udávají absolutní počty nemocí, úmrtí apod. na vybraném území za daný čas. Tyto údaje se však nedají vzájemně srovnávat ani v čase, ani mezi jednotlivými populacemi, ale jsou základem pro výpočet tzv. relativních dat. Pro bezchybné srovnání dat mezi populacemi je třeba provést tzv. věkovou standardizaci, tzn. provést přepočet, jako kdyby ve všech srovnávaných populacích žili lidé ve stejné věkové struktuře. Zdravotní stav obyvatel lze hodnotit na základě mnohých ukazatelů – indikátorů, které můžeme třídit do tří základních skupin – jedná se o ukazatele demografické, ukazatele úmrtnosti a ukazatele nemocnosti, které současně představují stěžejní část této Zprávy. Hodnocení zdravotního stavu obyvatel Středočeského kraje je prováděno na základě analýzy následujících ukazatelů (indikátorů), a to souhrně za obě pohlaví, nebo pro ženy a muže zvlášť: • základní demografické údaje (celkový počet obyvatel, střední délka života) • celková úmrtnost (SDR) – věkově standardizovaná • úmrtnost podle příčin úmrtí (tj. na nemoci oběhové soustavy, na zhoubné novotvary, na úrazy a úmyslné sebepoškození neboli sebevraždy a jiné) • předčasná úmrtnost – úmrtnost celková a podle příčin ve věku 0 - 64 let • reprodukční zdraví – novorozenecká a kojenecká úmrtnost , • incidence vybraných infekčních onemocnění (např. kapavky, tuberkulózy, salmonelóz, virových hepatitid, klíšťové encefalitidy, Lymské boreliózy) • incidence zhoubných novotvarů celkem Ústava Světové zdravotnické organizace, 1948 HOLČÍK, J. 2010. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost: k teoretickým základům cesty ke zdraví. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s.58-59. ISBN 978-807-3921-293 3 Podstatová H.; 2001. Mikrobiologie, epidemiologie, hygiena; str. 180. ISBN 80-86297-07-1 4 Státní zdravotní ústav vydává „Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí“ (poslední zpráva zachycující rok 2012 vyšla v září 2013) 1 2

9

•

incidence vybraných zhoubných novotvarů (např. novotvarů tlustého střeva, průdušnice, průdušek a plic, melanomu, prsu, děložního hrdla, prostaty) • incidence úrazů (celkem, dopravních, pracovních, sportovních, domácích) • ostatní ukazatele (např. incidence a prevalence diabetiků, alergie, nemoci z povolání, dispenzarizovanost vybraných diagnóz). Standardní hodnocení zdravotního stavu obyvatel lze provádět na základě velkého množství ukazatelů, jejichž výběr není přesně daný. Autoři Zprávy si zvolili výše uvedenou množinu ukazatelů, která však může být doplněna např. o index stáří, počet narozených dětí a potratovost, incidenci vrozených vývojových vad, hospitalizovanost, výskyt nemocí pohybového aparátu apod. Nejdůležitějším zdrojem vstupních informací pro analýzu a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel v České republice (dále též „Česko“ nebo jen „ČR“), respektive v krajích, městech či obcích s rozšířenou působností jsou databáze Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (dále jen „ÚZIS ČR“) a Český statistický úřad (dále jen „ČSÚ“). Nejvyužívanější databází je tzv. DPS (Data Presentation System), který je průběžně aktualizován a soustřeďuje data na úrovni krajů (DPSk), okresů (DPSo) a obcí s rozšířenou působností (DPSorp). Autoři Zprávy využili při jejím zpracování longitudinální data v DPS na úrovni okresů Středočeského kraje od prvního po poslední dostupný rok. Data na úrovni krajů jsou v databázi dostupná až od roku 2000, autoři Zprávy se rozhodli pro analýzu trendů na úrovni krajů za desetileté období let 2003 – 2012. Pro potřeby této Zprávy byly uvedené zdroje rozšířeny o další verifikovaná data - informační systémy orgánů ochrany veřejného zdraví (registry krajských hygienických stanic či Ministerstva zdravotnictví ČR), Státního zdravotního ústavu, Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem, Krajského úřadu Středočeského kraje a dalších organizací či údajů z Národního zdravotnického informačního systému. Vzhledem k velkému množství publikovaných údajů a snaze zachovat jejich přehlednost přistoupili autoři Zprávy k prezentování sledovaných údajů ve struktuře: porovnání průměrné hodnoty daného ukazatele Středočeského kraje s průměrnými hodnotami daného ukazatele ostatních krajů, přičemž v grafech jsou prezentovány pouze kraje s nejvyšší a nejnižší průměrnou hodnotou daného ukazatele společně s hodnotami Středočeského kraje. V případě dostupnosti srovnatelných dat také porovnání s hodnotou ukazatele EU15. Na stejném principu jsou z důvodu velkého počtu okresů ve Středočeském kraji (celkem 12 okresů) prezentovány dlouhodobé trendy na okresní úrovni ve Středočeském kraji s porovnáním celorepublikového trendu za Česko. V případě zpracování střední délky života a naděje dožití autoři při analýze vycházeli z dat DPS, která jsou dostupná od roku 1985 pouze v pětiletých intervalech, proto jsou u těchto dvou ukazatelů porovnávány hodnoty za první a poslední dostupný rok (tj. rok 1985 a 2012), nikoli průměrné hodnoty dosažené za sledované období. Longitudinální (dlouhodobé) trendy úmrtnosti a nemocnosti jsou též hodnoceny porovnáním hodnot ukazatele prvního a posledního roku analyzovaného období. Tento základní výběr dat je ještě doplněn o zvýraznění trendu, tedy o zvýraznění nejvyššího rozdílu hodnot ukazatele na začátku a konci sledovaného období, ať už ve formě poklesu či růstu, pokud tato změna v průběhu sledovaného období byla významná. Lineární regrese (též lineární trend) je matematická metoda používaná pro proložení souboru bodů v grafu přímkou. Tuto metodu autoři použili ve Zprávě u nízkých hodnot úmrtnosti a nemocnosti na novotvary na úrovni okresů, kde docházelo ke značným výkyvům právě z důvodu těchto nízkých hodnot. Předkládaná Zpráva tato krajská i okresní srovnání prezentuje formou komentovaných grafů, v přílohové části Zprávy najde čtenář i zdrojové tabulky s kompletními daty na úrovni okresů, příp. i obcí s rozšířenou působností ve Středočeském kraji, které nebylo možné z důvodu přehlednosti a rozsahu převést do grafů v samotné Zprávě. Cílem Zprávy je najít a vydefinovat ty oblasti zdraví, které se zásadním způsobem podílejí na zhoršení zdraví středočeské populace, najít ukazatele, jejichž hodnoty již dnes převyšují nejenom průměrné hodnoty Česka, ale také průměrné hodnoty EU15, a to především z dlouhodobého hlediska. Dalším krokem bude zjistit konkrétní příčiny těchto negativních trendů a navrhnout vhodná preventivní opatření na území Středočeského kraje. Tvorba konkrétních plánů a opatření bude předmětem samostatné publikace. Důležité je také nadále pečlivě sledovat a monitorovat vývoj vybraných ukazatelů, zejména těch, u nichž lze předpokládat možný negativní vývoj. Současně bude s časovým odstupem přibližně 5 let možné zhodnotit úspěch či neúspěch navržených a realizovaných opatření, a proto bude Zpráva v pravidelných intervalech aktualizována.

10

Kondice, váha Udržujte si optimální váhu Znát svůj BMI index

11

Charakteristika regionu Středočeský kraj

1 Charakteristika regionu Středočeský kraj 1.1. Charakteristika regionu z hlediska geografické situace a správního členění Středočeský kraj byl jako vyšší samosprávný celek zřízen v roce 2000. Jeho území zcela obklopuje hlavní město Prahu, která zároveň představuje sídlo některých správních úřadů včetně KHS a krajského úřadu. Zároveň na vnějších hranicích sousedí se sedmi dalšími kraji, a to Libereckým, Královéhradeckým, Pardubickým, s Krajem Vysočina, Jihočeským, Plzeňským a Ústeckým krajem. S územní rozlohou 11 015 km2 představuje největší kraj v České republice. Kraj sestává ze 12 okresů: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník. Rozlohou je největší okres Příbram (15,0 % rozlohy kraje), nejmenším okresem je Prahazápad (5,0 % rozlohy kraje). Ze správního hlediska je Středočeský kraj rozdělen na 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Největším správním obvodem obce s rozšířenou působností je obvod Mladá Boleslav, do kterého spadá 98 obcí, naopak správní obvod Lysé nad Labem tvoří pouze 9 obcí. V roce 2012 (k 31.12.) bylo na území kraje 1 145 obcí. Největší počet obcí bylo soustředěno v okrese Příbram (121 obcí), nejmenší počet obcí měl okres Mělník (69 obcí). Statut města byl přidělen 81 obcím. Kraj je charakteristický vysokým zastoupením obcí s počtem obyvatel do dvou tisíc (1 052 obcí), ve kterých žije 42,0 % obyvatel. Podíl městského obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel kraje je nejnižší v celé České republice.

(Hamplová V., Nováková Š.)

Mapa 1 Vybrané ukazatele geografické situace Středočeského kraje

Zdroj: ČSÚ

13

1.2. Charakteristika regionu z hlediska životního prostředí

(Bulvasová A., Nováková Š.)

Životní prostředí člověka je integrovaný dynamický systém, v němž se uplatňuje velké množství (zevních) faktorů. Tento systém lze definovat jako souhrn všech fyzikálních, chemických, biologických a sociálních jevů, které spolupůsobí na zdraví jednotlivce i celé populace. Jednotlivé složky prostředí mohou být pro člověka příznivé a prospěšné, jiné, které jsou rizikové a mohou poškozovat jejich zdraví, jsou označovány jako škodliviny5. Středočeský kraj má z hlediska životního prostředí svá specifika. Kromě přírodní rezervace UNESCO Křivoklátsko jsou zde další čtyři chráněné krajinné oblasti, které zasahují nebo leží uvnitř regionu, více než 80 přírodních rezervací a další chráněná území a přírodní parky i síť naučných stezek. Na druhé straně vzrůstající počet obyvatel spolu s narůstající hustotou dopravy a budováním nových průmyslových objektů a komunikací, místy kombinovaných se starými ekologickými zátěžemi, přinášejí značná rizika – znečišťování ovzduší a vody, kontaminaci půdy, hluk a odpady. Mapa 2 Přehled veřejných vodovodů a počtu zásobovaných obyvatel v kraji 1.2.1. Voda pitná Na území Středočeského kraje se nacházejí dva významné zdroje povrchové v roce 2012 vody - vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce a Vrchlice na řece Vrchlici. Z hlediska zásobování obyvatelstva nezávadnou pitnou vodou bylo ve Středočeském kraji v roce 2012 celkem 1 032 461 obyvatel zásobených vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu, což představuje zásobení 83,8 % obyvatel kraje (viz obrázek 2). Celkem bylo v kraji v témže roce 47 velkých vodovodů (kdy každý vodovod zásobuje více jak 5 000 obyvatel), které zásobovaly pitnou vodou 58,0 % obyvatel kraje, a 555 vodovodů v obcích do 5 000 obyvatel, které zásobovaly celkem 23,0 % obyvatel kraje (údaje informačního systému PIVO). Počet vodovodů má od roku 2009 vzrůstající trend. U některých vodovodů bylo vydáno časově omezené povolení užití pitné vody, která nesplňuje mezní ukazatele vody pitné (např. ukazatel Cl, Fe, Mn, Na, konduktivita), nebo byl určen mírnější hygienický limit (voda nesplňuje nejvyšší mezní ukazatele vody pitné – např. NO3, NO2, Se, Hg, Ni, Sb, As, U). Díky nápravným opatřením, která spočívají buď v zajištění jiného zdroje vody anebo v technologické úpravě vody, dochází k postupnému snižování počtu těchto tzv. výjimkových vodovodů.

1.2.2. Vody odpadní Nadále přibývá obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci. V roce 2012 dosáhl podíl obyvatel Středočeského kraje žijících v domech napojených na veřejnou kanalizaci 68,6 % obyvatel v kraji. I přes dlouhodobý nárůst ve vybavenosti kanalizací dosahoval podíl kraje o 13,8 procentních bodů méně než celorepublikový průměr a po Libereckém kraji (68,3 %) byl druhý nejnižší Zdroj: KHS Středočeského kraje; ArcMap 10.2 v ČR. V oblasti kanalizace dlouhodobě dochází také k budování a připojování nových čističek odpadních vod. V roce 2011 bylo v kraji celkem 431 čistíren odpadních vod, tj. o 67 (18,4 %) více než v roce 2006. Podíl obyvatel žijících v domech napojených na kanalizaci s odvodem na čističku činil 68,5 %. Z celkového počtu obyvatel připojených ke kanalizaci mělo 99,4 % kanalizační připojení na čističku. Po hlavním městě Praze (100 %) se jedná o druhý nejvyšší podíl v ČR. Současný stav některých čističek odpadních vod je z technického hlediska nedostatečný a nevyhovující z hlediska kapacit. Z hlediska rozvoje vodovodní a kanalizační sítě je zpracován Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje do roku 2015, tento plán je každoročně aktualizován. 5

PODSTATOVÁ H.; 2001. Mikrobiologie, epidemiologie, hygiena. str. 176. ISBN 80-86297-07-1 14

1.2.3. Voda ke koupání Z hlediska možnosti využívání vody ke koupání je ve Středočeském kraji 40 sledovaných lokalit určených ke koupání ve volné přírodě, přičemž 23 z nich je označeno jako přírodní koupaliště a koupací oblasti a 17 má statut nádrže ke koupání s přírodním čištěním vody. Největší koncentrace míst ke koupání je v okresech Příbram a Mladá Boleslav, podstatná část nejvýznamnějších lokalit se nachází na březích Vltavské kaskády – přehradních nádrží Orlík a Slapy. 1.2.4. Hluk Jedním z významných negativních faktorů životního prostředí, který si lidé vzhledem k rozvíjejícímu průmyslu, logistickým centrům a dopravě stále více uvědomují, je hluk. Vyhláška č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem (Ldvn) a hlukový ukazatel pro rušení spánku (Ln). Mapa 3 Náhled hlukové mapy letiště Ruzyně (denní hodnoty; 1:35 000)

Mapa 4 Celkové dopravní zatížení komunikací Středočeského kraje v roce 2010

Zdroj: Strategické hlukové mapy Ministerstva zdravotnictví ČR (Ekola group)

Zdroj: Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje, 2012

Hlavním problémem kraje z hlediska hlukové zátěže obyvatel je hluk z dopravy. Jedním z podstatných zdrojů tohoto typu hluku pro obyvatele Středočeského kraje je mezinárodní letiště Václava Havla v Praze. Přestože se vlastní zdroj nenachází na území kraje, jeho vliv na okolní zástavbu je patrný zejména u obcí ležících v pásmu leteckých koridorů. Mezní hodnoty hluku pro leteckou dopravu jsou stanoveny Ldvn = 60 dB a Ln = 50 dB. Celkové počty osob vystavených hluku z Letiště Praha nad mezní hodnoty Ldvn > 60 dB jsou vyčísleny na 1 730 osob, hlukem nad mezní hodnotou Ln > 50 dB již 1 943 osob. Jedná se o údaje nejen ze Středočeského kraje, ale i z území hlavního města Prahy6. Tranzitní poloha kraje prstencově obepínající hlavní město Prahu představuje silné zatížení z hlediska silniční dopravy. Hlukový limit je překročen u většiny průtahových komunikací na celém území kraje a v zastavěných oblastech větších měst pak podél většího počtu úseků. Pro silniční dopravu je Ldvn = 70 dB a Ln = 60 dB. Celkový odhadovaný počet osob vystavených hluku ze silniční dopravy nad mezní hodnoty Ldvn > 70 dB je 6 000 osob. V území nad mezní hodnotou Ln > 60 dB se nachází celkem 8 700 osob7. Pro železniční dopravu je Ldvn = 70 dB a Ln = 65 dB. Celkový odhadovaný počet osob vystavených hluku z železniční dopravy nad mezní hodnoty Ldvn > 70 dB je 283 osob. V území nad mezní hodnotou Ln > 65 dB se nachází celkem 127 osob8. S rekreačními oblastmi jsou spojené nejrůznější hudební produkce provozované pod širým nebem, které bývají zejména v letním období předmětem stížností obyvatel kraje. Kromě dopravy a hudebních produkcí jsou zdrojem hluku také původní i nově vznikající průmyslové areály. Přestože je v rámci územních řízení této problematice věnována velká pozornost, dochází v některých lokalitách k přibližování obytné zástavby ke zdrojům hluku. 15

1.2.5. Ovzduší Celkově lze úroveň kvality ovzduší ve Středočeském kraji označit za příznivou, překračování imisních limitů je spíše lokálním problémem (v roce 2010 bylo dlouhodobě nejvyšší množství měrných emisí znešišťujících látek zjištěno v okrese Mělník). Mezi nejvýznamnější problémy znečištění ovzduší patří produkce emisí znečišťujících látek silniční dopravou (frekventované rychlostní komunikace R4, R6 a R10 a dálnice D1, D5, D8 a D11) a malými stacionárními zdroji. Okresy Praha-východ a Praha-západ patří mezi oblasti s největší produkcí emisí z dopravy v celé České republice. Příčinou mírného, ale neustálého zvyšování množství emisí je také výstavba logistických areálů a částečný návrat ke spalování pevných paliv v lokálních topeništích. Dalšími zdroji znečištění jsou průmysl a zemědělství, přičemž v průmyslu převládá energetika, dále pak automobilový, chemický a potravinářský průmysl9. Nejvyšší pokles naměřených emisí ve Středočeském kraji od roku 2006 vykazoval oxid uhelnatý (CO), a to o více než 17 %, i přesto se průměrné množství měrných emisí oxidu uhelnatého na plochu v roce 2010 pohybovalo těsně pod celorepublikovým průměrem a kraji patřila třetí příčka s nejvyšším průměrným naměřeným množství v Česku (po hlavním městě Praze a Moravskoslezském kraji)10. Překračování imisního limitu pro maximální 24hodinové koncentrace prachu (PM10) bylo zjištěno podél nejvýznamnějších dopravních tahů a v okolí průmyslových měst, limit pro průměrné roční hodnoty byl v roce 2007 překročen na Kladensku. Průměrné roční koncentrace arsenu byly ve stejném roce překročeny na Kladně a jihovýchodní hranici s Prahou u obce Ořech. K překračování imisního limitu pro průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu dochází v okolí velkých průmyslových měst, zejména na Kladensku, Příbramsku, u Berouna, Mělníka, Mladé Boleslavi aj. Cílový imisní limit pro 8hodinové koncentrace ozónu byl v roce 2007 překračován prakticky na celém území kraje. Mezi okresy vykazuje nejvyšší naměřené hodnoty měrných emisí základních znečišťujících látek okres Mělník, nad průměrem kraje se pohybuje ještě okres Kladno10. Více k emisím v přílohové části Zprávy. 1.2.6. Zdroje nerostných surovin Těžba stavebních surovin a vápenců je ve Středočeském kraji největší v ČR. V současné době se na území Středočeského kraje nacházejí všechna ložiska rud mimo těžbu. Mezi významná ložiska železných rud patří Příbramsko a Kutnohorsko, ložiska zlatonosných rud se nacházejí v okolí Jílového a v oblasti Roudného. Další hospodářsky důležitou a donedávna těženou nerostnou surovinou je černé uhlí v kladensko – rakovnické pánvi. Těžba nerostných surovin každoročně stoupá, nejvíce u štěrkopísků (o téměř o 75 % v letech 2000 – 2007) a stavebního kamene (nárůst o 80 % ve stejných letech). Trvalý význam má ve Středočeském kraji těžba vápence, nejvýznamnější jsou ložiska Čertovy schody, Mořina a Tetín11.

Akční plán letiště Praha – Ruzyně; Správa Letiště Praha, s. p., 2008 Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace - Středočeský kraj; EKOLA group, 2008 8 Akční plán - snižování hlukové zátěže na hlavních železničních tratích v ČR; SŽDC, s. o., 2008 9 V roce 2012 dosáhl ve Středočeském kraji počet provozoven, které podaly do informačního registru znečištování (IRZ) hlášení o únicích a přenosech na základě zákona č. 25/2008 Sb. za ohlašovaci rok 2012, hodnoty 623, přičemž z toho 614 podalo nadlimitní hlášení a pouze v 9 případech se jednalo o podlimitní údaje. Zdroj: Souhrnná zpráva za rok 2012, Ministerstvo životního prostředí. ISBN 978-80-7212-598-2. 10 Středočeský kraj: Opatření obecné povahy o zásadách územního rozvoje; Vyhodnocení vlivů ZÚR SK na životní prostředí (příloha č. 4); str. 83. Dostupné na: http://up.webmap.cz/ stredocesky/zasady-uzemniho-rozvoje/ 11 Středočeský kraj: Nařízení Středočeského kraje č. 19/2012 ze dne 29. 10. 2012, kterým se vydává Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje, v aktuálním znění. Středočeský kraj; Praha; 2012. 6 7

16

1.2.7. Hodnocení zdravotních rizik Životní prostředí ve Středočeském kraji je ovlivněno také starými ekologickými zátěžemi. V kraji je kromě starých důlních zátěží na Kutnohorsku dalších více než 20 lokalit s ekologickou zátěží – např. Kovohutě Příbram a.s., bývalá úpravna uranové rudy 1. Máj – Háje u Příbrami, Spolana Neratovice, Milovice-letiště a další. Oblast Kutné Hory a okolí je považována za oblast významně kontaminovanou potenciálně toxickými prvky, především arsenem (As), olovem (Pb), antimonem (Sb), v menší míře kadmiem (Cd), mědí (Cu) a zinkem (Zn). Kontaminace složek životního prostředí je primárně způsobena existencí jednoho z největších a historicky nejvýznamnějších rudních ložisek na území České republiky. Těžbou, úpravou a hutním zpracováním rud a další manipulací s odpady migrovaly kontaminované materiály do širokého okolí, například při rozvážení materiálu hald na zarovnání terénu a jeho využívání na dopravní stavby. Na základě výsledků několika studií provedených v letech 2000 – 2002, které byly zaměřeny na sledování možného ovlivnění zdraví obyvatel území z kontaminace životního prostředí, řešila Vláda České republiky vydáním usnesením č. 538 ze dne 29. května 2002 ovlivňování životního prostředí starými důlními zátěžemi v Kutné Hoře a okolí. S rozvojem výstavby na daném území je uvedená zátěž půd i nadále vysoce aktuální. Je prováděno posuzování konkrétních lokalit pro novou výstavbu z hledisek zátěže půdy vybranými těžkými kovy především arsenem, olovem a antimonem formou hodnocení zdravotního rizika. Hodnoty dominantní rizikové škodliviny (arsen) v půdě se pohybují od 100 do 1 000 mg/kg. Nejvyšší zjištěné hodnoty v půdě dosahují až 8 000 mg/kg. Průměrné hodnoty arsenu v nezatížené půdě se v ČR pohybují cca do 50 mg/kg12. KHS Středočeského kraje systematicky provádí cílené hodnocení zdravotních rizik obyvatel ze zátěže území starou důlní činností a v rámci řízení zdravotních rizik stanoví dílčí opatření pro využití území.

Shrnutí:

Po roce 1998 dochází vlivem útlumu výroby některých podniků, zastavení činnosti neodsířených elektráren a odsíření ostatních elektráren a velkých zdrojů znečišťování ovzduší ke zlepšení čistoty ovzduší i v oblastech s vyššími emisemi jako je Mělník, Kladno, Mladá Boleslav a Praha–východ. Největšími znečišťovateli v kraji byly v roce 2009: neratovická Spolana, firma Synthos z Kralup nad Vltavou na Mělnicku a mělnické elektrárny skupiny ČEZ (v roce 2012 obsadil podnik čtvrtou příčku v ČR z hlediska nahlášeného množství polétavého prachu uniklého do ovzduší13)14, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší patřily v roce 2010 okresy Mělník, Mladá Boleslav, Praha-východ a Kladno (překročení imisních limitů) a okresy Kladno, Mělník, Nymburk a Praha-východ z hlediska překročení cílových imisních limitů15. Přestože u některých znečišťujících látek v ovzduší dochází k jejich snižování, je nutné navrhovat i nadále koncepční, technická a organizační opatření, která povedou ke snížení emisního zatížení ze zdrojů znečišťování ovzduší. Znečištěné životní prostředí, jmenovitě ovzduší, je jedním z mnoha faktorů, které se podílejí na počtu alergických onemocnění a incidenci akutních respiračních onemocnění, především v dětském věku. Zdravotní rizika z pitné vody jsou obecně, nejen ve Středočeském kraji, ale i v celé ČR, nízká. Vzhledem k tomu, že zejména v letním období nastává problém s nedostatkem vody v soukromých studních, je řešením situace rozvoj sítě veřejných vodovodů. Tomu odpovídá i každoročně narůstající počet veřejných vodovodů. Kvalita vody ke koupání ve volné přírodě je značně závislá na počasí, což se projevuje např. v době povodní, kdy vlivem záplav dochází ke značnému ovlivnění kvality vody ke koupání. V průběhu letní sezony jsou pravidelně prováděny odběry vzorků vody ke koupání, jednak ze strany provozovatelů koupališť a jednak ze strany KHS. Výsledky jsou pravidelně zveřejňovány na webových stránkách KHS a na dalších internetových portálech. Hluk je druhý velmi významný faktor životního prostředí, který má vliv na zdraví. Prokázaným negativním zdravotním účinkem hluku je vliv na kardiovaskulární systém, rušení spánku, nepříznivé ovlivnění osvojování řeči a čtení u dětí atd. Je prokázáno, že dlouhodobá noční expozice hluku ze silniční dopravy o průměrné hladině 55 dB a více vede k významnému zvýšení koncentrace tzv. stresových hormonů s následnými negativními důsledky pro celý organismus. Hodnocení zdravotních rizik je nástroj pro možné ovlivnění využití lokalit se starou ekologickou zátěží pro další bytovou zástavbu. Na některých lokalitách s ekologickými zátěžemi již probíhají nápravná opatření, někde již byla dokončena (např. Lučební závody Draslovka a.s. Kolín) a na některých místech dosud nebyla dosud zahájena (např. ve společnosti ÚVR Mníšek pod Brdy). Studie KHS Středočeského kraje z let 2000 – 2002 Ministerstvo životního prostředí ČR, 2014: Integrovaný registr znečišťování životního prostředí - Souhrnná zpráva o IRZ za rok 2012. ISBN 978-80-7212-598-2 14 Arnika: Tabulky s žebříčky největších znečišťovatelů podle IRZ pro Středočeský kraj - hlášení za rok 2012. Dostupné na: arnika.org/.../IRZ_Zebricky2012_SCK-org.pdf 15 Středočeský kraj: Nařízení Středočeského kraje č. 19/2012 ze dne 29. 10. 2012, kterým se vydává Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje, v aktuálním znění. Středočeský kraj; Praha; 2012; s. 568 12 13

17

1.3 Charakteristika regionu z hlediska demografické situace

(Hamplová L., Hamplová V., Nováková Š.)

Středočeský kraj získal svým počtem 1 291 816 obyvatel (údaj ČSÚ ke dni 31. 12. 2012) první místo mezi kraji v počtu ubyvatel a překonal tak o několik desítek tisíc těsně následující hlavní město Prahu a Moravskoslezský kraj. Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje je okres Kladno, ve kterém žije přes 159 tisíc obyvatel. V okresech Praha-východ, Mladá Boleslav, Prahazápad, Příbram a Mělník žije přes 100 tisíc obyvatel. Populačně nejmenším okresem kraje je Rakovník s necelými 56 tisíci obyvateli. Hustota zalidnění je nejvyšší v okresech Kladno, Praha-západ a Praha-východ, kde dosáhla hodnoty více než 205 obyvatel/km2. Všechny tyto okresy mají intenzivní sociálně-ekonomické vazby na hlavní město Prahu a tvoří metropolitní zázemí hlavního města. Nejnižší hustota zalidnění je v okresech Rakovník, Benešov a Příbram, jejichž hodnota nepřesahuje 70 obyvatel na km2. Z hlediska demografického vývoje převládá v kraji již po 16 let růstová tendence zajišťovaná především stěhováním, zejména do satelitních obcí obklopujících Prahu. Od roku 2006 došlo rovněž k obratu trendu přirozeného přírůstku a v kraji se nyní rodí více dětí, než zde umírá osob. I důsledkem těchto vlivů je kraj s průměrným věkem 40,4 let nejmladším krajem České republiky. V absolutních číslech došlo v uplynulém desetiletí k nárůstu počtu obyvatel o více než 156 000 osob, což představuje skok o téměř 13,7 %. Nejvýrazněji se na tomto nárůstu podílely roky 2007 a 2008, kdy meziroční celkový nárůst přesáhl 2,0 %; zatímco v několika uplynulých letech osciloval spíše mezi 1,0 a 1,4 % s mírně klesající tendencí. Za převážnou část tohoto nárůstu je v celkovém souhrnu, ale i v rámci jednotlivých meziročních srovnání odpovědná imigrace. Mapa 6 Hustota osídlení Středočeského kraje Mapa 7 Počet obyvatel v okresech Středočeského kraje v letech 2006 až 2011

Zdroj: ČSÚ (vpravo) Zdroj: Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje, 2012 (vlevo)

Přistěhovalectví do kraje dosahovalo v nejsilnějších letech (shodujících se i s výše uváděnými roky nejvyššího celkového nárůstu počtu obyvatel) hodnot blížících se až 4,0 %, opět s klesající tendencí ustalující se v posledních letech mírně nad 2,0 %. Vystěhovalectví z kraje si naproti tomu od roku 2003 udržuje v zásadě setrvalou tendenci s hodnotou pohybující se zhruba mezi 1,0 a 1,5 %. Pozitivní bilance přirozeného přírůstku bylo dosaženo jak mírným poklesem úmrtnosti těsně pod 1,0 %, tak i nárůstem porodnosti k hodnotám kolem 1,1 %. 1.3.1. Věková a vzdělanostní struktura obyvatel Středočeského kraje Věková struktura obyvatel Středočeského kraje je zobrazena v tabulce 1, procentuální poměr základních věkových skupin (16,2:68,0:15,8) z roku 2012 se za uplynulých deset let mírně změnil, ve prospěch obou krajních věkových skupin. V roce 2003 dosahovala věková skupina dětí do 14 let podílu 15,3 % celkové středočeské populace a nižšího celkového podílu dosahovala ve stejném roce také věková skupina osob 65 a více let (14,2 %). Z výše uvedeného poměru tří věkových skupin je patrné, že téměř 70,0 % populace Středočeského kraje tvoří obyvatelé ve věku 15 – 64 let. Nadpoloviční většinu Středočeské populace tvořily po celé sledované období ženy. 18

Tabulka 1 Struktura obyvatel Středočeského kraje podle pohlaví a základních věkových skupin Počet obyvatel ke dni 31.12.

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

- muži

556 017

559 921

567 892

577 220

591 863

608 114

616 058

624 470

631 696

637 720

- ženy

579 778

584 150

590 216

598 034

609 964

622 577

631 475

640 508

647 649

654 096

Celkem

1 135 795

1 144 071

1 158 108

1 175 254

1 201 827

1 230 691

1 247 533

1 264 978

1 279 345

1 291 816

- věk 0 – 14

173 291

172 642

173 032

174 074

178 189

183 490

189 643

196 707

203 393

209 357

- věk 15 – 64

801 633

809 790

821 502

834 952

853 824

871 832

877 036

881 823

880 832

878 467

- věk 65 +

160 871

161 639

163 574

166 228

169 814

175 369

180 854

186 448

195 120

203 992

Zdroj: ČSÚ

Vývoj věkové skupiny ve věku 65 a více let detailněji předkládá tabulka 2, která mapuje vývoj v této věkové skupině a její nárůst na celkovém procentuálním podílu populace dle věku v posledních deseti letech. Z této tabulky je patrný nárůst věkové skupiny 65 a více let převážně v posledních pěti letech. Zatímco nárůst podílu věkové skupiny do 14 let dosáhl pouze jednoho procentního bodu mezi roky 2003 a 2012, věková skupina 65 a více let dosáhla ve stejném období nárůstu o 1,4 procentního bodu. Tabulka 2 Podíl seniorů na celkové populaci Středočeského kraje Počet obyvatel ve věku 65 a více let ke dni 31.12. počet osob

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

160 871

161 639

163 574

166 228

169 814

175 369

180 854

186 448

195 120

203 992

14,2

14,1

14,1

14,1

14,1

14,2

14,5

14,7

15,3

15,8

procentuální podíl Zdroj: ČSÚ

Tabulka 3 Věková struktura obyvatel Středočeského kraje podle okresů Skupiny obyvatelstva k 31.12.

Rok

Počet obyvatel

2011

Kraj Benešov Beroun celkem

Kolín

Kutná Hora

Mělník

Mladá PrahaNymburk Boleslav východ

104 169 123 736

94 360

Prahazápad

Příbram Rakovník

86 056

159 133

96 703

74 333

0 – 14 let

2011

15,9

15,1

15,9

15,2

15,2

14,1

15,4

15,0

16,2

18,5

18,9

14,5

14,3

15 – 64 let

2011

68,9

68,7

68,3

68,8

68,3

68,8

69,5

70,1

68,1

68,5

68,1

69,5

69,8

65 a více let

2011

15,3

16,2

15,8

16,0

16,5

17,1

15,1

14,9

15,7

13,0

13,0

16,0

15,8

Podíl obyvatel v %

1 279 345 95 445

Kladno

151 451 124 799 113 662

55 498

Zdroj: ČSÚ

Podrobněji věkovou strukturu obyvatel Středočeského kraje s rozlišením pohlaví představuje graf 1. V roce 2012 tvořili muži 49,4 % a ženy 50,6 % celkové populace Středočeského kraje. Děti ve věku 0 – 14 let ve stejném roce tvořily 16,2 %, dospělí ve věku 15 – 64 let 68,0 % a senioři 15,8 % Středočeského obyvatelstva. Nejpočetněji zastoupenou populační skupinou byli muži a ženy ve věku 35 – 39 let (obě pohlaví společně představují v této věkové skupině 9,6 % celkové populace kraje), následuje věková skupina 30 – 34 let (rovněž u obou pohlaví). Naopak nejméně početně 19

obyvatelstva. Nejpočetněji zastoupenou populační skupinou byli muži a ženy ve věku 35 – 39 let (obě pohlaví společně představují v této věkové skupině 9,6 % celkové populace kraje), následuje věková skupina 30 – 34 let (rovněž u obou pohlaví). Naopak nejméně početně zastoupenou skupinou z dospělé populace byli v roce 2012 muži ve věku 45 – 49 byli let, v roce zatímco2012 u ženmuži to byla skupina 50 zatímco – 54 let. Zu žen grafutoje byla dále věková patrné, že vyššího50věku zpravidla zastoupenou skupinou z dospělé populace ve věková věku 45 – 49 let, skupina – 54selet. Z grafu častěji dožívají ženy, jejichž počet dosahuje od 80. roku života téměř dvojnásobných hodnot oproti mužům ve stejném věku. Ve věkových skupinách 65 oproti – 79 je dále patrné, že vyššího věku se zpravidla častěji dožívají ženy, jejichž počet dosahuje od 80. roku života téměř dvojnásobných hodnot letmužům nedosahují ženy ještě tak významné početní převahy. ve stejném věku. Ve věkových skupinách 65 – 79 let nedosahují ženy ještě tak významné početní převahy.

věk

Graf 1 Věkové složení obyvatelstva Středočeského krajepohlaví podle pohlaví v roce 2012 Graf 1 Věkové složení obyvatelstva Středočeského kraje podle v roce 2012 95+ 90 - 94 85 - 89 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 - 69 60 - 64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 10 - 14 5-9 1-4 0 70 000

ženy

50 000

30 000

10 000

10 000

30 000

muži

50 000

70 000

počet

Zdroj: ČSÚ Zdroj: ČSÚ

Vývoj demografické situace v ČR předpokládá rostoucí podíl stárnoucí (50+) a staré populace (80+), která bude postupně ekonomicky neaktivní. Vývoj demografické situace v ČR předpokládá rostoucí podíl stárnoucí (50+) a staré populace (80+), která bude postupně ekonomicky neaktivní. Nicméně je Nicméně je to 6 % starých lidí, kteří vyžadují trvalou péči v institucích. Naprostá většina seniorů je schopna sama o sebe se postarat. S rostoucím to 6 % starých lidí, kteří vyžadují trvalou péči v institucích. Naprostá většina seniorů je schopna sama o sebe se postarat. S rostoucím věkem přibývá fyzických věkem přibývá fyzických i duševních omezení z důvodů fyziologie stárnutí, ale i vlivem společenských stereotypů, který se odráží na pasivitě samotných i duševních omezení z důvodů fyziologie stárnutí, ale i vlivem společenských stereotypů, který se odráží na pasivitě samotných starých a stárnoucích lidí, kteří starých a stárnoucích lidí, kteří se bojí učení nových dovedností i zapojování do nových aktivit. To se odráží i na přístupu k péči o své zdraví, která se bojí učení nových dovedností i zapojování do nových aktivit. To se odráží i na přístupu k péči o své zdraví, která se většinou omezuje na pasivní konzumaci se většinou omezuje na pasivní konzumaci často zbytečně a nadbytečně předepsaných léků. Podpora zdraví a zdravotní informace o zdravé často zbytečně a nadbytečně předepsaných léků. Podpora zdraví a zdravotní informace o zdravé výživě mají prokázaný efekt v každém věku. Například výživě mají prokázaný efekt v každém věku. Například fyzická aktivita snižuje pravděpodobnost úrazů a nekouření má prokázaný pozitivní efekt na fyzická aktivita snižuje pravděpodobnost úrazů kouřit a nekouření máletech. prokázaný pozitivní efekt na kardiovaskulární zdraví u lidí, zabránit kteří přestali kouřit v až 75 nebo letech.ho kardiovaskulární zdraví u lidí, kteří přestali v až 75 Trénink paměti a další duševní aktivity dokážou rozvoji demence Trénink paměti a další duševní aktivity dokážou zabránit rozvoji demence nebo ho zpomalit. Sociální kontakty a pocit potřebnosti a užitečnosti u starých lidí zpomalit. Sociální kontakty a pocit potřebnosti a užitečnosti u starých lidí snižují výskyt deprese a psychiatrických onemocnění. Dle ukazatele indexu snižují výskyt deprese a psychiatrických onemocnění. Dle ukazatele indexu stáří, který je ve Středočeském kraji značně vyšší než je průměr Česka pro obě stáří, který je ve Středočeském kraji značně vyšší než je průměr Česka pro obě pohlaví, patří Středočeský kraj mezi kraje „stárnoucí“. Nicméně podíl pohlaví, patří krajjemezi kraje podíl osob nad 50osob let v pre-seniorské populaci je mírně podpředdůchodové průměrem Česka (34,1:35,8). Podíl osob preosob nad 50Středočeský let v populaci mírně pod„stárnoucí“. průměremNicméně Česka (34,1:35,8). Podíl nebo populace je důležitým údajem pro predikci nároků na služby poskytované krajem seniorům. Nejedná se jen o zdravotní a sociální služby, ale i o služby aktivizační a zájmové.16 20 16

JANATOVÁ H.: http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/zdrave-starnuti-ii-aktivizace-senioru-v-regionech 20

seniorské nebo předdůchodové populace je důležitým údajem pro predikci nároků na služby poskytované krajem seniorům. Nejedná se jen o zdravotní 16 a sociální služby, ale i o služby aktivizační a zájmové. Graf 2 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Středočeského kraje podle v roce 2011 Graf 2 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Středočeského kraje podle pohlavípohlaví v roce 2011 ženy bez rozlišení muži bez rozlišení

ženy základní muži základní

ženy SŠ bez maturity muži SŠ bez maturity

ženy SŠ s maturitou muži SŠ s maturitou

ženy VŠ muži VŠ

91 86 81 76 71 66

61

věk

56 51 46 41 36 31 26 21 16 11 6 1 -14000

počet -12000

-10000

-8000

-6000

-4000

-2000

0

2000

4000

6000

8000

10000

12000

14000

Zdroj: Univerzita Karlova z dat prognózy (Reprodukce lidského Zdroj: Univerzita Karlova z dat prognózy RELIKRELIK (Reprodukce lidského kapitálu)kapitálu) v rámci v rámci projektuprojektu DART DART

Středočeský kraj v roce 2011 svým počtem vysokoškolsky vzdělaných osob (graf 2) dosahoval 17,5 % a byl o 1,7 procentního bodu nižší než celorepublikový průměr, přesto získal v Česku třetí místo (po hlavním městě Praze a Jihomoravském kraji) ve vzdělanosti obyvatel kraje. Poměr vysokoškolsky vzdělaných žen a mužů ve věku 25 - 39 let byl v roce 2011 poměrně vyrovnaný. Počet mužů se středoškolským vzděláním bez maturity byl téměř dvojnásobný 16 JANATOVÁ H.: http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/zdrave-starnuti-ii-aktivizace-senioru-v-regionech než u žen, které častěji ukončily středoškolské vzdělání s maturitou a dosáhly tak úplného středoškolského vzdělání. V roce 2011 celkový podíl obyvatel se středoškolským vzděláním bez maturity dosahoval 38,5 % a byl téměř shodný s podílem aktivního obyvatelstva se středoškolským vzděláním s maturitou (38,9 %). Počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel Středočeského kraje ve 21věku 40 - 60 let byl nízký oproti ostatním dosaženým stupňům vzdělanosti, přesto téměř dvojnásobný nárůst tohoto typu vzdělání byl pozorován mezi nižšími věkovými skupinami. V roce 2011 bylo u mužů ve Středočeském kraji napříč všemi věkovými skupinami nejvíce zastoupeno středoškolské vzdělání bez maturity, tj. s výučním listem. 21

téměř dvojnásobný nárůst tohoto typu vzdělání byl pozorován mezi nižšími věkovými skupinami. V roce 2011 bylo u mužů ve Středočeském kraji napříč všemi věkovými skupinami nejvíce zastoupeno středoškolské vzdělání bez maturity, tj. s výučním listem.

1.3.2. Střední délka života při narození 1.3.2. Střední délkadožití životapři přinarození narození(též střední délka života při narození) vyjadřuje počet roků, který v průměru ještě prožije osoba právě UKAZATEL: Naděje narozená za předpokladu, po celou jejího dalšího života se nezmění řád vymírání zjištěný tabulkou zkonstruovanou pro danýza UKAZATEL: Naděje dožití přiže narození (téždobu střední délka života při narození) vyjadřuje počet roků, kterýúmrtnostní v průměru ještě prožije osoba právě narozená kalendářní rok nebo jinédobu (zpravidla delší) života období. seřád tedy o hypotetický údaj, který tabulkou říká, kolika let by se člověk určitého věku dožil, pokud předpokladu, že po celou jejího dalšího se Jedná nezmění vymírání zjištěný úmrtnostní zkonstruovanou pro daný kalendářní rok nebo jiné by úroveňdelší) a struktura zůstala stejná jako v daném roce. Vzhledem diferenciaci úmrtnosti obou pohlaví je střední délka úmrtnosti života uváděna (zpravidla období.úmrtnosti Jedná se tedy o hypotetický údaj, který říká, kolika let by sek člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura zůstala vždy zvlášť za muže a ženy. Zdroj: ČSÚ stejná jako v daném roce. Vzhledem k diferenciaci úmrtnosti obou pohlaví je střední délka života uváděna vždy zvlášť za muže a ženy. Zdroj: ČSÚ Graf33Porovnání Porovnání střední délky života při narození mužů/žen ve Středočeském kraji, ČR a EU15 Graf střední délky života při narození mužů/žen ve Středočeském kraji, ČR a EU15 Středočeský kraj muži

Česko muži

EU15 muži

Středočeský kraj ženy

Česko ženy

EU15 ženy

85 82

věk

79 76 73 70

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky

Zdroj: HFA WHO, EUROSTAT Zdroj:ÚZIS ÚZISČR, ČR, HFA WHO, EUROSTAT

Při délky života při narození u obou pohlavípohlaví ve Středočeském kraji, v Česku v letech 2003v –letech 2012 lze pozorovat stoupající Připorovnání porovnánístřední střední délky života při narození u obou ve Středočeském kraji,i vv EU15 Česku i v EU15 2003 – 2012plynule lze pozorovat trend tohoto ukazatele. U mužů ve Středočeském kraji činil nárůst střední délky života za deset let 2,9 roku a u žen 2,4 roku. V roce 2012 činil rozdíl ve plynule stoupající trend tohoto ukazatele. U mužů ve Středočeském kraji činil nárůst střední délky života za deset let 2,9 roku a u žen 2,4 roku. střední životarozdíl při narození mezidélce oběma pohlavími ve Středočeském kraji 5,7 roku (v 5,9 roku) ve prospěch žen. Patrný je hodnoty V roce délce 2012 činil ve střední života při narození mezi oběma pohlavími veČesku Středočeském kraji 5,7 roku (v Česku 5,9značný roku) rozdíl ve prospěch ukazatele u obou pohlaví ve Středočeském kraji ve srovnání s jeho hodnotou u mužů/žen EU15. Muži ve Středočeském kraji narozeni v roce 2012 ztrácejí žen. Patrný je značný rozdíl hodnoty ukazatele u obou pohlaví ve Středočeském kraji ve srovnání s jeho hodnotou u mužů/žen EU15. Muži ve vStředočeském naději dožití přikraji narození na muže EU15 celkem 3,9 roku, u žen činí ztráta 3,6 roku. Pozitivní je skutečnost, že naděje dožití při narození se zvýšila za deset narozeni v roce 2012 ztrácejí v naději dožití při narození na muže EU15 celkem 3,9 roku, u žen činí ztráta 3,6 roku. Pozitivní let více u mužů ažežen v Česku (muži roky, ženy +2,4 roku) než u let obou pohlaví v EU15 (muži +2,6 roku, roku). je skutečnost, naděje dožití při+3,0 narození se zvýšila za deset více u mužů a žen v Česku (mužiženy +3,0+2,3 roky, ženy +2,4 roku) než u obou pohlaví

v EU15 (muži +2,6 roku, ženy +2,3 roku).

22

22

Graf 4 Porovnání střední délky života při narození mužů/žen ve vybraných krajích, ČR a EU15

Graf 4 Porovnání střední délky života narození mužů/ženhl. ve vybraných krajích, ČR a EU15 Středočeský kraj muži Ústecký krajpři muži Praha muži Graf 4 Porovnání střední délky života při narození mužů vem.vybraných krajích, ČR a EU15 79

Ústecký kraj muži

hl. m. Praha muži

Středočeský kraj muži

Česko muži

EU15 muži

Česko muži

EU15 muži

79 77

věk věk

77 75

75 73 73 71

71 69 69

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2003

2004

2005

2006

roky 2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky Zdroj: ÚZIS ČR, HFA WHO, EUROSTAT Zdroj: ÚZIS ČR, HFA WHO, EUROSTAT Zdroj: ÚZIS ČR, HFA WHO, EUROSTAT Graf 5 Porovnání střední délky života při narození žen ve vybraných krajích, ČR a EU15 Graf 5 Porovnání střední délky života při narození žen ve vybraných krajích, ČR a EU15 Graf 5 Porovnání střední délky života při narození žen ve vybraných krajích, ČR a EU15 86

Ústecký kraj ženy

hl. m. Praha ženy


Česko ženy

EU15 ženy


hl. m. Praha ženy


Česko ženy

EU15 ženy

86 84

věk věk

84 82 82 80 80 78 78 76 76

2003

2003

2004

2004

Zdroj:ÚZIS ÚZIS WHO, EUROSTAT Zdroj: ČR,ČR, HFAHFA WHO, EUROSTAT

2005

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2006

roky 2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky

Data na úrovni krajů jsou analyzována za stejné desetileté období (2003 – 2012). Muži (graf 4) měli za celé sledované období nejkratší naději dožití při narození Zdroj: ÚZIS ČR, HFA WHO, EUROSTAT Data na úrovni jsounaději analyzována za život stejnéměli desetileté období městě (2003 Praze. – 2012). Muži2012 (grafčinil 4) měli celétěmito sledované nejkratšíukazatele naději dožití při v Ústeckém kraji,krajů naopak na nejdelší muži v hlavním V roce rozdílzamezi dvěmaobdobí kraji v hodnotě 4 roky. narození v Ústeckém kraji, naopak naději na nejdelší život měli muži v hlavním městě Praze. V roce 2012 činil rozdíl mezi těmito dvěma kraji v hodnotě Naděje mužů narozených v roce 2012 ve Středočeském kraji (74,9 roku) byla o 2,1 roku kratší Na muže ztrácejí muži v kraji Data nadožití úrovni krajů jsou analyzována za stejné desetileté období (2003 – 2012). Muži (graf 4) než měliu mužů za celév Praze. sledované obdobív EU15 nejkratší naději dožití při Středočeském 3,9 roku života. narození v Ústeckém kraji, naopak naději na nejdelší život měli muži v hlavním městě Praze. V roce 2012 činil rozdíl mezi těmito dvěma kraji v hodnotě Hodnota ukazatele se v jednotlivých krajích Česka liší také z hlediska pohlaví. Za celé sledované období měly ženy (graf 5), stejně jako muži (graf 4), nejkratší naději dožití při narození v Ústeckém kraji a nejdelší v hlavním městě Praze (v roce 2012 rozdíl 2,8 roku). Naděje dožití žen narozených v roce 2012 ve Stře23 dočeském kraji (80,6 roku) byla o 1,2 roku kratší než u žen v Praze (81,8 roku). Na ženy v EU15 ztrácejí ženy narozené ve Středočeském kraji 3,6 roku života. 23 23

Středočeském kraji (80,6 roku) byla o 1,2 roku kratší než u žen v Praze (81,8 roku). Na ženy v EU15 ztrácejí ženy narozené ve Středočeském kraji 3,6 roku života. ZZ analýzy analýzy dlouhodobého trendu letlet 1985 - 2012 na úrovni okresů (graf(graf 6) byla zjištěna nejkratší střednístřední délka života narození u mužů u v okrese Rakovník, dlouhodobého trendu 1985 - 2012 na úrovni okresů 6) byla zjištěna nejkratší délka při života při narození mužů v okrese avšak nejnižší nárůst hodnoty ukazatele naděje dožití při narození byl zjištěn u mužů v okrese Kolín (nárůst 6,8 roku). Nejdelší střední délka života při Rakovník, avšak nejnižší nárůst hodnoty ukazatele naděje dožití při narození byl zjištěn u mužů v okrese Kolín (nárůst 6,8 roku). Nejdelší střední narození byla zjištěna u mužů v okrese Praha-západ, kde došlo i k nejvyššímu vzestupu hodnoty ukazatele mezi sledovanými roky 1985 a 2012 (nárůst o 9,5 délka života při narození byla zjištěna u mužů v okrese Praha-západ, kde došlo i k nejvyššímu vzestupu hodnoty ukazatele mezi sledovanými roky roku). sledované období Česku k prodloužení života při narození střední u mužů délky o 7,9 roku. dožití mužů narozených v roce 2012 1985 aZa2012 (nárůst o 9,5 došlo roku).v Za sledované obdobístřední došlodélky v Česku k prodloužení životaNaděje při narození u mužů o 7,9 roku. Naděje vdožití okrese Praha-západ (76,1) převyšuje o 1,2 roku hodnotu krajského ukazatele pro muže (74,9) a o 1,1 roku celorepublikovou hodnotu (75,0). Muži narození mužů narozených v roce 2012 v okrese Praha-západ (76,1) převyšuje o 1,2 roku hodnotu krajského ukazatele pro muže (74,9) a o 1,1 roku vcelorepublikovou roce 2012 v okrese Rakovník (s nejnižší nadějí dožití 73,62012 roku)v okrese ztrácejí 1,3 roku života oproti nadějí hodnotě krajského ukazatele a 1,4 hodnotu (75,0). Muži narození v roce Rakovník (s nejnižší dožití 73,6 roku) ztrácejí 1,3roku rokuoproti životahodnotě oproti ukazatele pro muže Česka. hodnotě krajského ukazatele a 1,4 roku oproti hodnotě ukazatele pro muže Česka. Graf66Porovnání Porovnání střední délky života při narození mužů ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf střední délky života při narození mužů ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Rakovník muži

Praha-západ muži

Kolín muži

Česko muži

79 76

věk

73 70 67 64

1985

1990

1995

2000

2005

2010

2011

2012

roky

Zdroj: ČRČR Zdroj:ÚZIS ÚZIS

délka života při narození u žen vdlouhodobého okrese Kladno, trenavšak Z analýzy duživota let 1985 – 2012 na úrovni nejnižší nárůst hodnoty ukazatele (5,6 roku) mezi uvedenými lety byl zjištěn u žen Naopak při narození a současně Kladno Praha-západ ženy Mělník ženy v okrese Mělník. Česko ženy nejdelší délka 82 nárůst hodnoty ukazatele naděje dožití při narození mezi rokem 1985 a 2012 byl zjištěn u žen v okrese Praha-západ okresů (grafNárůst 7) byla zjištěna nejvyšší (7,4 roku). střední délky nejkratší střední délka života života při narození u žen v Česku za sledované období byl 6,8 roku (u mužů 7,9 roku). Naděje dožití žen narozených v roce 2012 v okrese Praha-západ (81,2) 80 při narození žen v narozené okrese převyšuje o 0,6 roku hodnotu krajského ukazatele pro ženy (80,6) a o 0,3 roku celorepublikovou hodnotu (80,9). Ženy v okresech Mělník a uPříbram Kladno, avšaka onejnižší 78 2012 mají stejnou hodnotu ukazatele – nejnižší hodnotu naděje dožití 79,8 roku, která je nižší o 0,8 roku oproti krajskému v roce ukazateli 1,1 rokunárůst oproti hodnoty ukazatele (5,6 roku) celorepublikové hodnotě. 76 byl zjištěn u žen v okrese Mělník. Naopak nejdelší délka ži74 vota při narození a současně 24 72 nejvyšší nárůst hodnoty uka1985 1990 1995 2000 2005 2010 2011 2012 zatele naděje dožití při naroroky Zdroj: ÚZIS ČR zení mezi rokem 1985 a 2012 Zdroj: ÚZIS ČR byl zjištěn u žen v okrese Praha-západ (7,4 roku). Nárůst střední délky života při narození u žen v Česku za sledované období byl 6,8 roku. Naděje dožití žen narozených 1.3.3. Naděje na dožití ve věku 65 let v roce 2012 v okrese Praha-západ (81,2) převyšuje hodnotu krajského ukazatele (80,6) a celorepublikovou hodnotu (80,9). Ženy v okresech UKAZATEL: Naděje dožití (též střední délka života) ve věku 65 let vyjadřuje počet roků, který v průměru ještě prožije osoba právě 65letá za předpokladu, že Mělník a Příbram narozené v roceřád 2012 mají stejnou nejnižší hodnotu nadějepro dožití 79,8 roku, kterájinéje(zpravidla nižší odelší) 0,8 roku oproti krajskému ukazateli po celou dobu jejího dalšího života se nezmění vymírání zjištěný úmrtnostní tabulkou zkonstruovanou daný kalendářní rok nebo a o 1,1 roku oproti celorepublikové hodnotě. období. Jedná se tedy o hypotetický údaj, který říká, kolika let by se člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako věk

7 Porovnání střední délky života narození žen vybraných okresech kraje a ČRstřední ZGraf analýzy dlouhodobého trendu let 1985 - 2012 nave úrovni okresů byla zjištěna nejkratší Graf 7 Porovnání střední délky života při narození ženpři ve vybraných okresech Středočeského kraje a(graf ČR 7)Středočeského

v daném roce. Zdroj: ČSÚ

Obrázek 1 Vztah střední délky života a délky života ve zdraví Obrázek 2 Porovnání Česka a Švédska Health Expectancy

Zdravá délka života (Healthy Life Years) vyjadřuje průměrný počet zbývajících let života, které osoba

24

1.3.3. Naděje na dožití ve věku 65 let UKAZATEL: Naděje dožití (též střední délka života) ve věku 65 let vyjadřuje počet roků, který v průměru ještě prožije osoba právě 65letá za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání zjištěný úmrtnostní tabulkou zkonstruovanou pro daný kalendářní rok nebo jiné (zpravidla delší) období. Jedná se tedy o hypotetický údaj, který říká, kolika let by se člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce. Zdroj: ČSÚ Obrázek 1 Vztah střední délky života a délky života ve zdraví

Obrázek 2 Porovnání Česka a Švédska Health Expectancy

Zdravá délka života (Healthy Life Years) vyjadřuje průměrný počet zbývajících let života, které osoba v určitém věku prožije v dobrém zdraví, tj. bez zdravotního omezení. Důraz je tím kladen nejen na celou délku života, ale i na jeho kvalitativní stránku, vyjádřenou právě zdravím. Zdravá délka života je indikátorem naplnění tzv. úspěšného stárnutí, které předpokládá odvrácení nesoběstačnosti a zachování odpovídající úrovně kognitivních a fyzických funkcí. V roce 2012 byla zdravá délka života u žen v Česku ve věku 65 let 8.9 roku a u mužů 8,3 roku.17

Zdroj (obr. 1 a 2): MZ ČR18

Nadějidožití dožitíve vevěku věku35, 35,5050a a6565 počet podle úrovně omezení běžných činností v Česku v letech a 2012 je uveden v tabulkách Naději letleta a průměrný průměrný počet letletpodle úrovně omezení běžných činností v Česku v letech 20052005 a 2012 je uveden v tabulkách 9 – 11 9 – 11 v příloze na CD. v příloze na CD. Graf8 8Porovnání Porovnání naděje dožití mužů/žen ve věku ve Středočeském kraji, ČR a EU15 Graf naděje dožití mužů/žen ve věku 65 let65velet Středočeském kraji, ČR a EU15 Středočeský kraj muži

Česko muži

EU15 muži


Česko ženy

EU15 ženy

23

naděje dožití (roky)

21 19 17 15 13

2003

Zdroj:ÚZIS ÚZIS WHO Zdroj: ČR,ČR, HFAHFA WHO

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky

25 Naděje dožití ve věku 65 let stejně jako naděje dožití při narození plynule stoupala ve sledovaném desetiletém období u obou pohlaví ve Středočeském kraji (graf 8), v Česku i v zemích EU15. Za sledované desetileté období stoupla naděje dožití u mužů ve věku 65 let ve Středočeském kraji o 1,5 roku, u mužů

Naděje dožití ve věku 65 let stejně jako naděje dožití při narození plynule stoupala ve sledovaném desetiletém období u obou pohlaví ve Středočeském kraji (graf 8), v Česku i v zemích EU15. Za sledované desetileté období stoupla naděje dožití u mužů ve věku 65 let ve Středočeském kraji o 1,5 roku, u mužů v Česku a v EU15 shodně o 1,8 roku. U žen ve Středočeském kraji, v Česku i v EU15 byl shodný nárůst o 1,8 roku. Naděje dožití mužů/žen ve věku 65 let v roce 2012 ve Středočeském kraji dosáhla hodnoty 15,2/18,5 roku a u mužů/žen v Česku 15,6/18,9 roku. Oproti mužům EU15 ztráceli muži ve věku 65 let v roce 2012 ve Středočeském kraji v naději dožití 3,2 roku a ženy 3,5 roku. Naděje dožití mužů ve věku 65 let po sledované desetileté období (viz graf 9) plynule stoupala ve všech krajích České republiky i v zemích EU15. Nejvyšší naději dožití ve věku 65 let měli v roce 2012 muži ve věku 65 let v hlavním městě Praze (16,7), nejnižší muži v kraji Ústeckém (14,7). Hodnota ukazatele pro Středočeský kraj v délce 15,2 roku v roce 2012 byla pouze o 0,4 roku nižší než u mužů Česka, avšak o 3,2 roku nižší oproti mužům EU15 (18,4 roku). Kratší naději dožití ve věku 65 let než muži v roce 2012 ve Středočeském kraji měli pouze muži v kraji Karlovarském (15,1 roku), Moravskoslezském (14,8 roku) a Ústeckém (14,7 roku). V letech 2003 - 2012 došlo k nárůstu naděje dožití ve věku 65 let u mužů ve Středočeském kraji o 1,5 roku. Graf naděje dožití mužů ve věku 65 let krajích, ČR a EU15 Graf99Porovnání Porovnání naděje dožití mužů ve věku 65veletvybraných ve vybraných krajích, ČR a EU15 Ústecký kraj muži

hl. m. Praha muži


Česko muži

EU15 muži

20


18 16 14 12

2003

2004

2005

2006

2007 roky

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: ČR, HFAHFA WHO Zdroj:ÚZIS ÚZIS ČR, WHO

Naděje dožití žen ve věku 65 let (graf 10) po sledované desetileté období plynule stoupala ve všech krajích České republiky i v zemích EU15. Nejvyšší naději Naděje dožití žen ve věku 65 let (graf 10) po sledované desetileté období plynule stoupala ve všech krajích České republiky i v zemích EU15. dožití mělynaději v rocedožití 2012 ženy věku 65 let vženy hlavním městě65Praze a nejnižší v kraji Ústeckém (17,6). Kratší naději dožití ve věku 65 Kratší let nežnaději ženy ve Nejvyšší mělyve v roce 2012 ve věku let v(19,6) hlavním městěženy Praze (19,6) a nejnižší ženy v kraji Ústeckém (17,6). Středočeském kraji (18,5) měly v roce 2012 pouze ženy v kraji Karlovarském (18,4), Moravskoslezském (18,3) a Ústeckém (17,6). Hodnotu ukazatele v roce dožití ve věku 65 let než ženy ve Středočeském kraji (18,5) měly v roce 2012 pouze ženy v kraji Karlovarském (18,4), Moravskoslezském (18,3) 2012 měly ženy ve Středočeském kraji kratší pouze o 0,4 roku než ženy v Česku, avšak o 3,4 roku než ženy v EU15. V letech 2003 2012 došlo k nárůstu a Ústeckém (17,6). Hodnotu ukazatele v roce 2012 měly ženy ve Středočeském kraji kratší pouze o 0,4 roku než ženy v Česku, avšak o 3,4 roku naděje dožití ve věkuV65 let u 2003 - 2012 žen ve Středočeském o 1,8naděje roku. dožití ve věku 65 let u žen ve Středočeském kraji o 1,8 roku. než ženy v EU15. letech došlo k kraji nárůstu Graf 10 Porovnání naděje dožití žen ve věku 65 let ve vybraných krajích, ČR a EU15 23


hl. m. Praha ženy


Česko ženy

EU15 ženy

21 Podrobnější informace včetně metodiky výpočtu: http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=107 MZ ČR; 2013: Koncepce hygienické služby a primární prevence v ochraně veřejného zdraví. Dostupné na: http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/koncepce-hygienicke-sluzby-2013_7740_1155_5.html 19 ěje dožití (roky)

17 18

26

17

2012 měly ženy ve Středočeském kraji kratší pouze o 0,4 roku než ženy v Česku, avšak o 3,4 roku než ženy v EU15. V letech 2003 - 2012 došlo k nárůstu naděje dožití ve věku 65 let u žen ve Středočeském kraji o 1,8 roku. Graf10 10Porovnání Porovnání naděje dožití ve věku 65veletvybraných ve vybraných krajích, ČR a EU15 Graf naděje dožití ženžen ve věku 65 let krajích, ČR a EU15 Ústecký kraj ženy

23

hl. m. Praha ženy


Česko ženy

EU15 ženy


21

19

17

15

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky


Naokresní okresníúrovni úrovni měli nejvyšší naději muži ve65věku 65 let 11)sledované po celé sledované období let v1985 – Praha-západ. 2012 v okrese Praha-západ. Na měli nejvyšší naději dožitídožití muži ve věku let (graf 11)(graf po celé období let 1985 - 2012 okrese Hodnota ukazatele Hodnota věku 65roku let va2012 činila 16,1 převyšovala o 0,9ukazatele roku hodnotu ukazatele a o 0,5 roku ukazatele. hodnotu pro muže ukazatele ve věku 65pro let vmuže 2012 ve činila 16,1 převyšovala o 0,9roku rokuahodnotu krajského a o 0,5krajského roku hodnotu celorepublikového celorepublikového ukazatele. Mezi okrese Praha-západ i ki nejvyššímu nárůstu střední délky života ve ve věku 65 65 let let u mužů (o 5,4 roku). Nejnižší naději dožití ve 27střední Mezi rokem rokem 1985 1985 aa2012 2012došlo došlovv okrese Praha-západ k nejvyššímu nárůstu délky života věku u mužů (o 5,4 roku). Nejnižší naději dožití věku 65 let po celé sledované období a současně nejnižší nárůst hodnoty ukazatele (o 4,0 roky) byl zjištěn u mužů v okrese Rakovník, kde naděje dožití ve ve věku 65 let po celé sledované období a současně nejnižší nárůst hodnoty ukazatele (o 4,0 roky) byl zjištěn u mužů v okrese Rakovník, kde naděje dožití věku 65 let v roce 2012 byla 14,6 roku (ztráta oproti mužům v Česku 1,0 rok). Krajskou hodnotu ukazatele 15,2 roku v roce 2012 převýšili pouze muži ve věku 65 let v roce 2012 byla 14,6 roku (ztráta oproti mužům v Česku 1,0 rok). Krajskou hodnotu ukazatele 15,2 roku v roce 2012 převýšili pouze muži vv okresech okresech Mladá měli muži muži v okrese v okrese Praha-východ Praha-východ (15,2 Mladá Boleslav Boleslav(16,0 (16,0let) let) aa Praha-západ Praha-západ(16,1 (16,1roku), roku),stejnou stejnou hodnotu hodnotu naděje naděje dožití dožití měli (15,2 roku). roku). Hodnotu Hodnotu ukazatele pro Česko v roce 2012 (15,6 roku) převyšovala pouze hodnota ukazatele v okresech Mladá Boleslav a Praha-západ. ukazatele pro Česko v roce 2012 (15,6 roku) převyšovala pouze hodnota ukazatele v okresech Mladá Boleslav a Praha-západ. Graf naděje dožití mužů ve věku 65 let65velet vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf11 11Porovnání Porovnání naděje dožití mužů ve věku ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Rakovník muži

Praha-západ muži

Česko muži

17


16 15 14 13 12 11 10

1985

1990

1995

2000

2005

2010

2011

2012

roky

Zdroj: ČRČR Zdroj:ÚZIS ÚZIS Graf 12 Porovnání naděje dožití žen ve věku 65 let ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR 20

Kladno ženy

Praha-západ ženy

Příbram ženy

Česko ženy

27

roky

Zdroj: ÚZIS ČR Graf naděje dožití ženžen ve věku 65 let vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf12 12Porovnání Porovnání naděje dožití ve věku 65velet ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Kladno ženy

20

Praha-západ ženy

Příbram ženy

Česko ženy

19


18 17 16 15 14 13 12

1985

1990

1995

2000

roky

2005

2010

2011

2012

Zdroj: ÚZIS ÚZISČRČR

Nejvyšší naději dožití ve věku 65 let za celé sledované období let 1985 - 2012 měly ženy v okrese Praha-západ (graf 12). Hodnotou ukazatele 19,1 roku v roce Nejvyšší naději dožití věku 65 let krajského za celé sledované období let 1985 - 2012 ženy v okrese Praha-západ (graf 12).roku). Hodnotou ukazatele 2012 převyšovaly o 0,6 ve roku hodnotu ukazatele (18,5 roku) a o 0,2 roku měly hodnotu celorepublikového ukazatele (18,9 Mezi rokem 1985 19,1 roku v roce 2012 převyšovaly o 0,6 roku hodnotu krajského ukazatele (18,5 roku) a o 0,2 roku hodnotu celorepublikového ukazatele (18,9 roku). Mezi rokem 1985 a 2012 došlo k nejvyššímu nárůstu střední délky života28 ve věku 65 let u žen v okrese Praha-západ (o 5,3 roku). Nejnižší hodnota ukazatele po celé sledované období byla zjištěna u žen v okrese Kladno, avšak nejnižší nárůst střední délky života ve věku 65 let (3,7 roku) byl zjištěn u žen v okrese Příbram. Ženy v okrese Kladno ve věku 65 let v roce 2012 ztrácely v naději dožití oproti ženám v Česku 1,1 roku. Vyšší hodnotu ukazatele než byla hodnota krajského ukazatele v témže roce měly pouze ženy v okresech Mladá Boleslav (18,6 roku) a Praha-západ (19,1 roku), přičemž Praha-západ současně ve stejném roce překonala také hodnotu ukazatele pro Česko.

Shrnutí

Středočeský kraj je svým počtem obyvatel nejlidnatějším krajem České republiky, přičemž nárůst počtu obyvatel se v roce 2012 oproti předchozímu roku opět zvýšil. Tento přírůstek byl převážně dán migrací (86,5 %) a jen částečně se na něm podílel přirozený přírůstek (13,5 %) a snižující se počet zemřelých. Z trvalého růstu hodnot střední délky života (nejen ve Středočeském kraji) je zřejmé posouvání úmrtí do stále vyššího věku. V roce 2012 dosahovala ve Středočeském kraji střední délka života při narození u mužů hodnoty 74,9 roku, zatímco u žen hodnoty 80,6 roku. Naděje dožití mužů a žen Středočeského kraje ve věku 65 let kopíruje mírně rostoucí trend naděje dožití ve věku 65 let u obyvatel Česka, oproti mužům a ženám EU15 však ztrácí v naději na dožití v průměru 3,0 – 3,5 roku života. Obdobná situace je také v naději na dožití (neboli střední délce života) při narození u obou pohlaví.

28

Pravidelnost Dodržujte pravidelný rytmus dne (ve stravování, spánku i pitném režimu) Nezapomínejte na pravidelné preventivní prohlídky u lékaře Věnujte čas pravidelnému pohybu

29

Úmrtnost obyvatel Středočeského kraje

ÚMRTNOST OBYVATEL STŘEDOČESKÉHO KRAJE 2 2.Úmrtnost obyvatel Středočeského kraje UKAZATEL: Úmrtnost (mortalita) vyjadřuje zemřelých v dané populaci určitou dobu. Je toukazatel, nepřímýprotože ukazatel, protože nerozhoduje o úmrtnosti UKAZATEL: Úmrtnost (mortalita) vyjadřuje početpočet zemřelých osob v osob dané populaci za určitouzadobu. Je to nepřímý o úmrtnosti nerozhoduje zdraví lidí, ale mnohé faktory, jako anapř. dostupnost a úroveň zdravotních služeb. Úmrtnost je ukazatelem, který velmi jen zdraví lidí, jen ale také mnohé jinétaké faktory, jako jiné např. dostupnost úroveň zdravotních služeb. Úmrtnost je ukazatelem, který velmi spolehlivě poukazuje na spolehlivě na to, kolik umírá, v jakém věkuČR a na jaké příčiny. Zdroj: ÚZIS ČR to, kolik lidí poukazuje umírá, v jakém věku a nalidí jaké příčiny. Zdroj: ÚZIS Graf13 13Porovnání Porovnání věku zemřelých mužů/žen ve Středočeském kraji (absolutní počet zemřelých v roce 2003 a 2012) Graf věku zemřelých mužů/žen ve Středočeském kraji (absolutní počet zemřelých v roce 2003 a 2012) muži 2003

muži 2012

ženy 2003

ženy 2012

1 800 1 500

počet

1 200 900 600

300 0

50 - 54

55 - 59

60 - 64

65 - 69

70 - 74

75 - 79

80 - 84

85 - 89

90 - 94

95 +

věková skupina

Zdroj: Zdroj:ČSÚ ČSÚ

Kromě skutečnosti, skutečnosti, že že se se ženy ženy(nejen (nejenve ve Středočeském Středočeskémkraji) kraji)dožívají dožívajívyššího vyššíhověku věku(téměř (téměřoo66let let oproti oproti mužům grafy), liší liší se také u Kromě mužům viz viz předchozí předchozí grafy), se také u obou obou pohlaví počet zemřelých v jednotlivých věkových skupinách (viz graf 12, který průměruje počty zemřelých v jednotlivých věkových skupinách za období let pohlaví počet zemřelých v jednotlivých věkových skupinách (viz graf 12, který průměruje počty zemřelých v jednotlivých věkových skupinách za období let 2003 – 2012). Nárůst počtu umírajících žen lze sledovat až od 70 let věku, a to výrazně strměji než je tomu u mužů. Ve věku 75 – 79 let dosahují obě po2003 - 2012). Nárůst počtu umírajících žen lze sledovat až od 70 let věku, a to výrazně strměji než je tomu u mužů. Ve věku 75 – 79 let dosahují obě pohlaví hlaví téměř stejného průměrného počtu zemřelých za sledované desetileté období, nejvyššího počtu zemřelých však dosahují ženy až ve věku 80 - 84 let. téměř stejného průměrného počtu zemřelých za sledované desetileté období, nejvyššího počtu zemřelých však dosahují ženy až ve věku 80 - 84 let. U mužů U mužů v této věkové skupině však lze pozorovat spíše nepatrný pokles, který je následován strmým propadem ve srovnání s počtem umírajících žen. v této věkové skupině však lze pozorovat spíše nepatrný pokles, který je následován strmým propadem ve srovnání s počtem umírajících žen.

2.1. Celková úmrtnost 2.1. Celková úmrtnost

(Hamplová L.)

UKAZATEL: Standardizovaná úmrtnost (SDR) – teoretická intenzita úmrtnosti (na 100 000 osob) reálné populace s určitým věkově specifickým (Hamplová L.) profilem úmrtnosti za předpokladu věkové struktury populace odpovídající tzv. evropskému standardu (počítáno metodou přímé standardizace). Významný Standardizovaná rozdíl existuje mezi úmrtností mužů a žen, trvale vyššíúmrtnosti úmrtnost(na mají muži. UKAZATEL: úmrtnost (SDR) – teoretická intenzita 100 000 osob) reálné populace s určitým věkově specifickým profilem

úmrtnosti za předpokladu věkové struktury populace odpovídající tzv. evropskému standardu (počítáno metodou přímé standardizace). Významný rozdíl Ve sledovaném desetiletém je patrný klesající trend standardizované úmrtnosti (dále též „SDR“) u mužů i žen ve Středočeském kraji, Česexistuje mezi úmrtností mužůobdobí a žen, trvale vyššísetrvalý úmrtnost mají muži. ku i zemích EU15 (graf 14). Zatímco v roce 2003 dosáhla SDR ve Středočeském kraji hodnoty 1 206,2 úmrtí/100 000 mužů a 743,1 úmrtí/100 000 žen, v roce 2012 poklesla standardizovaná úmrtnost u mužů na hodnotu 905,9 a u žen na 565,5. U(dále mužůtéž ve„SDR“) Středočeském došlo k poklesu SDR sleVe sledovaném desetiletém období je patrný setrvalý klesající trend standardizované úmrtnosti u mužů i kraji žen ve Středočeském kraji,za Česku dované období o 24,9 % a u žen o 23,9 %. V rámci Česka klesla SDR mužů o 22,5 % a u žen o 22,9 %. Podle posledních dostupných dat HFA WHO se i zemích EU15 (graf 14). Zatímco v roce 2003 dosáhla SDR ve Středočeském kraji hodnoty 1 206,2 úmrtí/100 000 mužů a 743,1 úmrtí/100 000 žen, v roce snížila SDR u mužů EU15 v letech 2003 - 2011 o 19,4 % a u žen o 17,9 %, čímž dosáhla v roce 2011 hodnoty 657,2 u mužů a 415,8 u žen. 2012 poklesla standardizovaná úmrtnost u mužů na hodnotu 905,9 a u žen na 565,5. U mužů ve Středočeském kraji došlo k poklesu SDR za sledované období 30

31

o 24,9 % a u žen o 23,9 %. V rámci Česka klesla SDR mužů o 22,5 % a u žen o 22,9 %. Podle posledních dostupných dat HFA WHO se snížila SDR u mužů EU15 o 24,9 % a u žen o 23,9 %. V rámci Česka klesla SDR mužů o 22,5 % a u žen o 22,9 %. Podle posledních dostupných dat HFA WHO se snížila SDR u mužů EU15 v letech 2003 - 2011 o 19,4 % a u žen o 17,9 %, čímž dosáhla v roce 2011 hodnoty 657,2 u mužů a 415,8 u žen. v letech 2003 - 2011 o 19,4 % a u žen o 17,9 %, čímž dosáhla v roce 2011 hodnoty 657,2 u mužů a 415,8 u žen. Graf14 14Porovnání Porovnánístandardizované standardizované úmrtnosti na 100 000 mužů/žen Středočeského kraje, ČR a EU15 Graf úmrtnosti na 100 000 mužů/žen Středočeského kraje, ČR a EU15 Graf 14 Porovnání standardizované úmrtnosti na 100 000 mužů/žen Středočeského kraje, ČR a EU15 Středočeský kraj muži Středočeský kraj muži

1 300 1 300

Česko muži Česko muži

EU15 muži EU15 muži

Středočeský kraj ženy Středočeský kraj ženy

Česko ženy Česko ženy

EU15 ženy EU15 ženy

1 150 1 150

počet počet

1 000 1 000 850 850 700 700 550 550 400 400

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

Zdroj: ČR, HFAHFA WHO Zdroj:ÚZIS ÚZIS ČR, WHO Zdroj: ÚZIS ČR, HFA WHO

2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

počet počet

Graf 15 Porovnání standardizované úmrtnosti na 100 000 mužů ve vybraných krajích, ČR a EU15 Graf1515 Porovnání standardizované úmrtnosti na 100 000 ve vybraných ČR a EU15 Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na 100 000 mužůmužů ve vybraných krajích,krajích, ČR a EU15 1 500 1 500 1 350 1 350 1 200 1 200 1 050 1 050 900 900 750 750 600 600

Ústecký kraj muži Ústecký kraj muži

2003 2003

Zdroj: ÚZIS ČR, HFA WHO Zdroj:ÚZIS ÚZIS HFA WHO Zdroj: ČR,ČR, HFA WHO

2004 2004

hl. m. Praha muži hl. m. Praha muži

2005 2005

2006 2006

Středočeský kraj muži Středočeský kraj muži

2007 2007 roky roky

2008 2008

2010 2010

2011 2011


2009 2009

2010 2010

2012 2012


2011 2011

2012 2012

Ve sledovaném období je u SDR mužů patrný setrvalý klesající trend ve Středočeském kraji, v Česku i v zemích EU15. Ve Středočeském kraji se SDR z hodnoty Ve sledovaném období ujeSDR patrný setrvalý klesající trend2012. ve Středočeském kraji, v Česku zemích Ve Středočeském kraji se SDR hodnoty období u SDR patrný setrvalý klesající trend ve Středočeském kraji, ivvČesku i EU15. v zemích EU15. Středočeském se 1Ve sledovaném 206,2 úmrtí/100 000 jemužů v mužů rocemužů 2003 snížila na 905,9 v roce Tato hodnota je srovnatelná s hodnotou SDR mužů vVe Česku v roce 2012z kraji (903,1). úmrtí/100 v roce 2003vsnížila na 905,9 roce 2012. Tato hodnota je srovnatelná s hodnotou mužů v Česku 1SDR 206,2z hodnoty úmrtí/1001 206,2 000 mužů v roce 000 2003mužů snížila na 905,9 roce 2012. Tatovhodnota je srovnatelná s hodnotou SDR mužů v ČeskuSDR v roce 2012 (903,1). v roce 2012 (903,1). Nejvyšší SDR u mužů po celé sledované období byla 31 v Ústeckém kraji (1 042,2 v roce 2012), zatímco nejnižší byla v hlavním 31 roce databáze HFA WHO byla 657,2/100 000 mužů. městě Praze (773,9 v roce 2012). SDR mužů EU15 v posledním dostupném 32

Nejvyšší SDR u mužů po celé sledované období byla v Ústeckém kraji (1 042,2 v roce 2012), zatímco nejnižší byla v hlavním městě Praze (773,9 v roce 2012). SDR mužů EU15 v posledním dostupném roce databázeHFA WHO byla 657,2/100 000 mužů. Graf standardizované úmrtnosti na 100 000 žen ve vybraných krajích,krajích, ČR a EU15 Graf1616Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na 100 000 žen ve vybraných ČR a EU15 Ústecký kraj ženy

900

hl. m. Praha ženy


Česko ženy

EU15 ženy

800

počet

700 600 500 400

2003

2004

2005

2006

2007 roky

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: ÚZIS ČR, HFA WHO Zdroj: ÚZIS ČR, HFA WHO

Vesledovaném sledovanémobdobí období výrazný klesající trend žen zejména ale i v Česku a v jednotlivých krajích. Vletprůběhu let 2003 2012 Ve bylbyl výrazný klesající trend SDR SDR u ženuzejména v EU15,v EU15, ale i v Česku a v jednotlivých krajích. V průběhu 2003 - 2012 byla nejvyšší bylaunejvyšší SDR u žen (633,6 v roce 2012), naopakměstě nejnižší v hlavním PrazeVe (501,5 v roce 2012). Středočeském SDR žen v Ústeckém krajiv Ústeckém (633,6 v rocekraji 2012), naopak nejnižší v hlavním Praze (501,5 vměstě roce 2012). Středočeském kraji Ve poklesla úmrtnost ukraji žen u žen z hodnoty 743,1 úmrtí/100 000 žen 2012, v rocetj.2003 nao 565,5 v roce 2012, tj. pokles o 23,9 %. SDR žen v posledním zpoklesla hodnoty úmrtnost 743,1 úmrtí/100 000 žen v roce 2003 na 565,5 v roce pokles 23,9 %. SDR žen EU15 v posledním dostupném roceEU15 databáze HFA WHO dostupném roce databáze HFA úmrtí/100 WHO (rok000 2011) (rok 2011) dosáhla hodnoty 415,8 žen.dosáhla hodnoty 415,8 úmrtí/100 000 žen. analýzylongitudinálních longitudinálních standardizované úmrtnosti mužů na úrovni okresů Středočeského 17) patrné jsou patrné nejvyšší hodnoty ZZ analýzy datdatstandardizované úmrtnosti mužů na úrovni okresů Středočeského kraje kraje (graf (graf 17) jsou nejvyšší hodnoty tohoto tohoto ukazatele v okrese Rakovník (955,3 úmrtí/100 000 mužů v roce 2012) a nejnižší v okrese Praha-západ (773,3 úmrtí ve stejném roce). Při ukazatele v okrese Rakovník (955,3 úmrtí/100 000 mužů v roce 2012) a nejnižší v okrese Praha-západ (773,3 úmrtí ve stejném roce). Při vyhodnocení vyhodnocení dlouhodobého trendu v letech 1985 - 2012 došlo k nejvyššímu poklesu SDR u mužů v okresech Mladá Boleslav a Praha-západ. dlouhodobého trendu v letech 1985 - 2012 došlo k nejvyššímu poklesu SDR u mužů v okresech Mladá Boleslav a Praha-západ. V případě Mladé Boleslavi se V případě Mladé Boleslavi se jednalo o pokles z hodnoty 1 869,1 na hodnotu 836,4 (tj. o 35,7 %). Naopak k nejnižšímu poklesu u mužů došlo jednalo o pokles z hodnoty 1 869,1 na hodnotu 836,4 (tj. o 35,7 %). Naopak k nejnižšímu poklesu u mužů došlo v okrese Benešov z hodnoty 1 476,7 na 978,2 v okrese Benešov z hodnoty 1 476,7 na 978,2 (tj. o 17,2 %). V roce 2012 hodnotu ukazatele SDR mužů za Středočeský kraj (905,9) i za Česko (tj. o 17,2 %). V roce 2012 hodnotu ukazatele SDR mužů za Středočeský kraj (905,9) i za Česko (903,1) převýšilo svými hodnotami sedm okresů (Benešov, (903,1) převýšilo svými hodnotami sedm okresů (Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník a Rakovník). Příznivějších hodnot tohoto Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník a Rakovník). Příznivějších hodnot tohoto ukazatele bylo ve stejném roce dosaženo v pěti okresech (Mladá ukazatele bylo ve stejném roce dosaženo v pěti okresech (Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ a Příbram). Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ a Příbram).

32

33

Graf1717 Porovnání standardizované úmrtnosti ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na 100na 000100 000 mužů ve mužů vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Rakovník muži

Praha-západ muži

Mladá Boleslav muži

Benešov muži

Česko muži muži Česko

1 900 1 700

počet

1 500

1 300 1 100 900 700

1985

1990

1995

2000

roky

2005

2010

2011

2012 2012

Zdroj:ÚZIS ÚZIS Zdroj: ČRČR Graf1818 Porovnání standardizované úmrtnosti žen ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na 100na 000100 000 žen ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Rakovník ženy

Praha-západ ženy

Mladá Boleslav ženy

Česko ženy

Kutná Hora Hora ženy ženy Kutná

1 100 1 000

počet

900 800 700 600 500

1985

1990

1995

2000

roky

2005

2010

2011

2012 2012


ZZanalýzy dlouhodobých dat dat SDR SDR žen nažen úrovni okresů okresů Středočeského kraje v letech 1985 - 2012 1985 - 2012 jsou patrné nejvyšší průměrné hodnoty v okrese hodnoty Rakovník analýzy dlouhodobých na úrovni Středočeského kraje v letech jsou patrné nejvyšší průměrné av nejnižší v okrese Praha-západ. Při vyhodnocení dlouhodobého trendu v jednotlivých okresech byl zjištěn nejvyšší pokles SDR u žen v okrese Mladá Boleslav okrese Rakovník a nejnižší v okrese Praha-západ. Při vyhodnocení dlouhodobého trendu v jednotlivých okresech byl zjištěn nejvyšší SDR u žen Mladá 1 090,4 na hodnotu 507,0 o 53,5 %). Nejnižší rozdíl v hodnotě ukazatele mezi zpokles hodnoty 1 090,4 na v okrese hodnotu 507,0 (tj.Boleslav o 53,5 %).z hodnoty Nejnižší rozdíl v hodnotě ukazatele mezi(tj. sledovanými lety byl zjištěn v okrese Kutná Hora, a to pokles sledovanými lety byl zjištěn v okrese Kutná Hora, a to pokles z hodnoty 950,8 na hodnotu 625,5 (tj. o 34,2 %). Hodnotu krajského ukazatele 33 34

z hodnoty 950,8 na hodnotu 625,5 (tj. o 34,2 %). Hodnotu krajského ukazatele SDR v roce 2012 (565,5 úmrtí/100 000 žen) převýšila hodnota ukazatele v pěti okresech (Kladno, Kutná Hora, Mělník, Příbram a Praha-východ). Nižší hodnota než SDR žen Česka v roce 2012 (542,6) byla dosažena v okresech Mladá Boleslav, Nymburk a Praha-západ. SDR v roce 2012 (565,5 úmrtí/100 000 žen) převýšila hodnota ukazatele v pěti okresech (Kladno, Kutná Hora, Mělník, Příbram a Praha-východ). Nižší hodnota než SDR žen Česka v roce 2012 (542,6) byla dosažena v okresech Mladá Boleslav, Nymburk a Praha-západ. Shrnutí:

Přestože hodnota celkové standardizované úmrtnosti (SDR) mužů i žen ve Středočeském kraji setrvale klesá, v roce 2011 (poslední dostupný rok databáze Shrnutí: HFA WHO) převyšovala celková SDR mužů Středočeského kraje celkovou SDR mužů EU15 přibližně o jednu třetinu a v případě žen Středočeského kraje Přestože hodnota celkové standardizované úmrtnosti žen ve Středočeském setrvale klesá, roce 2011 (poslední přibližně o jednu čtvrtinu. Za sledované desetileté období poklesla(SDR) celkovámužů SDR uimužů Středočeského krajekraji o 25,0 % a u žen o 24,0v %. dostupný rok databáze HFA WHO) převyšovala celková SDR mužů Středočeského kraje celkovou SDR mužů EU15 přibližně o jednu třetinu a v případě žen Středočeského kraje přibližně o jednu čtvrtinu. Za sledované desetileté období poklesla celková SDR u mužů Středočeského kraje o 25,0 % a u žen o 24,0 %.

2.2.

Kojenecká a novorozenecká úmrtnost

(Hamplová L.)a novorozenecká úmrtnost 2.2. Kojenecká

(Hamplová L.)

UKAZATEL: Kojenecká úmrtnost vyjadřuje dětí zemřelých před dosažením na 1živě 000narozených živě narozených dětí, novorozenecká UKAZATEL: Kojenecká úmrtnost vyjadřuje početpočet dětí zemřelých před dosažením věku 1věku roku 1naroku 1 000 dětí, novorozenecká úmrtnost úmrtnostpočet vyjadřuje počet dětí zemřelých před 28 dnů na 1 000 živě narozených dětí. Zdroj: ČSÚ vyjadřuje dětí zemřelých před dosažením věkudosažením 28 dnů na 1věku 000 živě narozených dětí. Zdroj: ČSÚ Oba ukazatelé ukazateléúmrtnosti úmrtnosti jsou sledovány dlouhodobě na celém přičemž úmrtnost dověku 1 roku věku je v zČR jednou nejen z nejnižších nejen Oba jsou sledovány dlouhodobě na celém světě,světě, přičemž úmrtnost dětí do 1dětí roku je v ČR jednou nejnižších v celé Evropě, v celé ale i ve Evropě, světě. ale i ve světě. Graf19 19Porovnání Porovnání úmrtnosti dětí 1 roku věku 1 živě 000 narozených živě narozených (kojenecká úmrtnost) ve vybraných krajích, Graf úmrtnosti dětí dodo 1 roku věku na 1na 000 (kojenecká úmrtnost) ve vybraných krajích, ČR a EU15ČR a EU15 Ústecký kraj

hl. m. Praha

Středočeský kraj

Česko

EU15

8

7 6

počet

5 4 3 2 1 0

2003

Zdroj: ÚZIS ČR, HFA WHO Zdroj: ÚZIS ČR, HFA WHO

2004

2005

2006

2007

roky

2008

2009

2010

2011

2012

Po celé sledované období byla kojenecká úmrtnost v hlavním městě Praze, Středočeském kraji i Česku nižší než kojenecká úmrtnost v zemích EU15. Po celé město sledované období bylav letech kojenecká úmrtnost hlavním městě Praze, Středočeském krajiv iČesku, Česku nižší než nejvyšší kojenecká úmrtnostúmrtnost v zemích byla EU15.zjištěna Hlavní Hlavní Praha dosáhlo 2003 – 2012v nejnižších hodnot kojenecké úmrtnosti naopak kojenecká město Praha dosáhlo v letech 2003 – 2012 nejnižších hodnot kojenecké úmrtnosti v Česku, naopak nejvyšší kojenecká úmrtnost byla zjištěna v Ústeckém v Ústeckém kraji, kde dosahovala ve sledovaném období téměř dvojnásobných hodnot oproti Česku. Kojenecká úmrtnost v roce 2012 ve Středočeském kraji, kde dosahovala ve sledovaném období téměřdodvojnásobných oproti Česku. Kojenecká úmrtnost v roce ve Středočeském kraji dosáhla kraji dosáhla hodnoty 2,0 a v Česku 2,6 zemřelých 1 roku věku nahodnot 1000 živě narozených. Za poslední dostupný rok2012 databáze HFA WHO (2010) dosáhl hodnoty 2,0 a v Česku 2,6 zemřelých do 1 roku věku na 1000 živě narozených. Za poslední dostupný rok databáze HFA WHO (2010) dosáhl ukazatel hodnoty ukazatel hodnoty 3,5 zemřelých do 1 roku věku na 1 000 živě narozených v zemích EU15, čímž převýšil hodnotu ukazatele ve stejném roce za Česko (2,7) i za Středočeský kraj (2,2). Celkově kojenecká úmrtnost ve sledovaném období klesala jak na úrovni EU15, tak na republikové a krajské úrovni. Novorozenecká úmrtnost v České republice byla po celé sledované období34let 2003 – 2012 nejnižší v hlavním městě Praze a nejvyšší v Ústeckém kraji. V roce 2012 činila novorozenecká úmrtnost ve Středočeském kraji 1,7 zemřelých na 1 000 živě narozených dětí, což je hodnota srovnatelná s hodnotou 35

Novorozenecká úmrtnost v České republice byla po celé sledované období let 2003 - 2012 nejnižší v hlavním městě Praze a nejvyšší v Ústeckém kraji. V roce 2012 činila novorozenecká úmrtnost ve Středočeském kraji 1,7 zemřelých na 1 000 živě narozených dětí, což je hodnota srovnatelná s hodnotou Česka ve stejném (1,6 zemřelých dětí). Datadětí). týkající novorozenecké úmrtnostiúmrtnosti v zemíchv zemích EU15 jsou dostupná v databázi HFA WHO pouze roku do 2010, Česka veroce stejném roce (1,6 zemřelých Datasetýkající se novorozenecké EU15 jsou dostupná v databázi HFA WHOdo pouze rokupřičemž 2010, hodnota ukazatele ve výši 2,5 zemřelých dětí do 28 dnů věku na 1 000 živě narozených dětí EU15 převyšovala hodnotu tohoto ukazatele za stejný rok 2010 přičemž hodnota ukazatele ve výši 2,5 zemřelých dětí do 28 dnů věku na 1 000 živě narozených dětí EU15 převyšovala hodnotu tohoto ukazatele za stejný rok ve 12 ze 14 krajů včetně včetně Středočeského kraje, i kraje, hodnotu republikového ukazatele v rocev roce 2010 (1,7). 2010 ve 12 ze 14Česka, krajů Česka, Středočeského i hodnotu republikového ukazatele 2010 (1,7). Graf20 20Porovnání Porovnání úmrtnosti dětí věku 1 živě 000narozených živě narozených (novorozenecká úmrtnost) ve vybraných krajích, Graf úmrtnosti dětí dodo 28 28 dnůdnů věku na 1na 000 (novorozenecká úmrtnost) ve vybraných krajích, ČR a EU15ČR a EU15 Ústecký kraj

hl. m. Praha

Středočeský kraj

Česko

EU15

5 4

počet

3

2 1 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky

Zdroj: ČR,ČR, HFAHFA WHO Zdroj:ÚZIS ÚZIS WHO

Shrnutí: Shrnutí: Česko patří mezi státy s nejnižší hodnotou novorozenecké a kojenecké úmrtnosti v Evropě. To je dáno dlouhodobě vysokou kvalitou prenatální a neonatální Česko patří mezi státy s nejnižšítzv. hodnotou novorozenecké a kojenecké úmrtnosti v Evropě. To je dáno dlouhodobě vysokou kvalitou prena- že péče, její centralizací a využíváním specializovaných center, která slouží k péči o nejrizikovější novorozence. K nízkým číslům přispívá i skutečnost, tální anejsou neonatální její alternativní centralizacídomácí a využíváním tzv. specializovaných center, kterásslouží nejrizikovější novorozence. K nízkým v Česku příliš péče, rozšířené formy porodu, které jsou obecně spojeny vyššímik péči rizikyopro matku i dítě. Hodnoty novorozenecké číslům přispívá i skutečnost, že v Česku příliš rozšířené alternativní domácíobou formy porodu,pro které jsouaobecně spojeny riziky a kojenecké úmrtnosti ve Středočeském kraji nejsou jsou dlouhodobě srovnatelné s hodnotami ukazatelů Česko jsou mírně nižší s vyššími než hodnoty obou pro matku i dítě.EU15. Hodnoty novorozenecké a kojenecké úmrtnosti ve Středočeském kraji jsou dlouhodobě srovnatelné s hodnotami obou ukaukazatelů v zemích zatelů pro Česko a jsou mírně nižší než hodnoty obou ukazatelů v zemích EU15.

2.3. Standardizovaná úmrtnost dle hlavních příčin 2.3. Standardizovaná úmrtnost dle hlavních příčin

(Hamplová L.) (Hamplová L.) Hlavními příčinami standardizované úmrtnosti jsou kardiovaskulární onemocnění neboli nemoci oběhové soustavy, dále novotvary, nemoci dýchaHlavními příčinami standardizované úmrtnosti kardiovaskulární onemocnění neboli nemoci oběhové soustavy, dále novotvary, nemoci dýchací či trávící cí či trávící soustavy a vnější příčiny (např. jsou dopravní nehody, pády, sebevraždy, utonutí). soustavy a vnější příčiny (např. dopravní nehody, pády, sebevraždy, utonutí atd.). Při porovnání změn ve struktuře standardizované úmrtnosti mužů mezi rokem 2003 a 2012 (graf 19) je patrný pokles podílu standardizované úmrtnosti u mužů na nemoci oběhové soustavy o necelé 2 procentní body, dále u novotvarů, nemocí dýchací soustavy a vnějších příčin o 1 procentní 35 k nárůstu o 0,5 procentního bodu a v kategorii ostatní příčiny úmrtí bod. Naopak u standardizované úmrtnosti na nemoci trávicí soustavy došlo o 4,2 procentního bodu. Při porovnání změn ve struktuře standardizované úmrtnosti žen (graf 20) mezi roky 2003 a 2012 je patrný pokles podílu u nemocí oběhové soustavy o 4,5 procentních bodů a u vnějších příčin o 1,5 procentního bodu. Nepatrná změna podílu byla zaznamenána u úmrtí na nemoci trávicí a dýchací soustavy, naopak nárůst byl zaznamenán u novotvarů o 1,8 procentních bodů a u ostatních příčin úmrtí o 4 procentní body. 36

rocentních procentních bodů a ubodů vnějších a u vnějších příčin o příčin 1,5 procentního o 1,5 procentního bodu. Nepatrná bodu. Nepatrná změna podílu změnabyla podílu zaznamenána byla zaznamenána u úmrtí na u úmrtí nemoci na trávicí nemocia trávicí dýchacía soustavy, dýchací soustavy aopak nárůst naopakbyl nárůst zaznamenán byl zaznamenán u novotvarů u novotvarů o 1,8 procentních o 1,8 procentních bodů a ubodů ostatních a u ostatních příčin úmrtí příčin o 4úmrtí procentní o 4 procentní body. body.

Graf Porovnání struktury standardizované mužů raf 21 Porovnání Graf 2121 Porovnání struktury standardizované struktury standardizované úmrtnostiúmrtnosti u úmrtnosti mužů u umužů nemoci oběhové nemocisoustavy oběhové soustavy vnější příčiny vnější příčiny

10,5% 4,5% 5,9%

7,5%

2012

4,5% 6,3% 6,3% 4,0% 4,0% 2003 5,9% 6,9% 6,9%

8,4% 7,5%

8,4%

28,1%

muži

nemoci oběhové nemocisoustavy oběhové soustavy vnější příčiny vnější příčiny

11,5%

2012 4,0%

2003

46,2%

muži

Graf 22Graf Porovnání struktury standardizované úmrtnosti u žen u žen Graf 22 Porovnání 22 Porovnání struktury standardizované struktury standardizované úmrtnosti úmrtnosti u žen

44,3% 46,2%

5,1% 44,3%

4,0%

27,3%

Zdroj: ÚZIS ČR

2012

2012 2003

5,5%

5,5% 4,0%

ženy

24,1%

28,1%

11,5%

novotvary novotvary nemoci dýchací nemocisoustavy dýchací soustavy

4,0% 7,5% 7,5% 3,3% 3,3% 5,1% 5,7% 2003 5,7%

25,9%

droj: ÚZIS Zdroj: ČR ÚZIS ČR

.4.

10,5%

novotvary novotvary nemoci dýchací nemocisoustavy dýchací soustavy

ženy

54,0%

49,5% 54,0%

49,5%

24,1%

25,9%

27,3%

Zdroj: ÚZIS ČR

Zdroj: ÚZIS Zdroj: ČR ÚZIS ČR

2.4. Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy

(Hamplová L.)

2.4. Standardizovaná Standardizovaná úmrtnost úmrtnost na nemoci na nemoci oběhové oběhové soustavy soustavy Zhruba polovina úmrtí na nemoci oběhové soustavy (tj. srdce a cév) je v evropských zemích způsobena ischemickou chorobou srdeční a přibližně v jedné

třetině případů úmrtí cévní mozková příhoda. Nemoci oběhové soustavy jsou v evropských zemích také nejčastější příčinou úmrtí u osob (Hamplová (Hamplová L.) je příčinou L.)

mladších 65 let. V této věkové skupině se nemoci oběhové soustavy (neboli také kardiovaskulární onemocnění) podílejí na celkové úmrtnosti 31 % u mužů 19 a 30 %polovina u žen,na ale existují významné regionální . Nejnižší tento druhzpůsobena onemocnění je v zemích kolem Středozemního mořea (Francie, hruba polovina Zhruba úmrtí úmrtí nemoci na oběhové nemoci oběhové soustavy soustavy (tj.rozdíly srdce(tj. a cév) srdcejeaúmrtnost vcév) evropských je vnaevropských zemích zemích způsobena ischemickou ischemickou chorobou chorobou srdeční asrdeční přibližně přibližně v jedné v jedné Itálie, Španělsko, Portugalsko, bývalá Jugoslávie a Řecko). Nejvyšší úmrtnost mají v současné době země bývalého východního bloku, zejména země řetině případů třetině je případů příčinou je příčinou úmrtí cévní úmrtí mozková cévní mozková příhoda. příhoda. Nemoci oběhové Nemoci oběhové soustavysoustavy jsou v evropských jsou v evropských zemích také zemích nejčastější také nejčastější příčinou příčinou úmrtí u osob úmrtímladších u osob mladších bývalého Sovětského svazu. V České republice jsou nemoci oběhové soustavy rovněž hlavní příčinou úmrtí. V roce 2012 na toto onemocnění zemřelo 5 let. V65 této let.věkové V tétoskupině věkové se skupině nemoci se oběhové nemoci oběhové soustavysoustavy (neboli také (neboli kardiovaskulární také kardiovaskulární onemocnění) onemocnění) podílejí na podílejí celkové na úmrtnosti celkové úmrtnosti 31 % u mužů 31 % au 30 mužů % a 30 % 53 046 osob, na celkové úmrtnosti se podílela 51,4 % (častěji u žen)20. Ve věku do 65 let jsou nemoci oběhové soustavy rovněž nejčastější příčinou úmrtí, jejich podíl na celkové úmrtnosti je však obdobně jako v ostatních evropských zemích nižší. Pokles úmrtnosti na tato onemocnění může být obecně způsoben poklesem incidence nebo letality. Letalita onemocnění souvisí především s úrovní léčebné péče, zatímco incidence nemocí oběhové soustavy je ovlivněna rizikovým profilem obyvatelstva. Nejasnosti v příčinách snižování úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy byly podnětem pro realizaci projektu MONICA (MONItoring of trends and determinants 36 mezinárodního 36 in Cardiovascular disease) koordinovaného Světovou zdravotnickou organizací21. K ověření těchto hypotéz byla v rámci projektu získána European cardiovascular disease statistics. British Heart Foundation, February 2005, London ÚZIS ČR; 2013. Demografie - Zemřelí 2012. ISSN: 1210-9967 ISBN: 978-80-7472-043-7 21 WHO MONICA PROJECT PRINCIPAL INVESTIGATORS. The World Health Organization MONICA project (Monitoring trends and determinants in cardiovascular disease): A major international collaboration. J Clin Epidemiol, 1988, 41, p. 105-114. 19 20

37

celkové úmrtnosti je však obdobně jako v ostatních evropských zemích nižší. Pokles úmrtnosti na tato onemocnění může být obecně způsoben poklesem incidence nebo letality. Letalita onemocnění souvisí především s úrovní léčebné péče, zatímco incidence nemocí oběhové soustavy je ovlivněna rizikovým profilem obyvatelstva. Nejasnosti v příčinách snižování úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy byly podnětem pro realizaci mezinárodního projektu MONICA (MONItoring of trends and determinants in CArdiovascular disease) 21 rozsáhlá databáze ve 37 zdravotnickou centrech 26 zemí obsahující podrobné údaje o úmrtnosti, incidenci a léčbě akutních koronárních příhod a o prevalenci . K ověření těchto hypotéz byla v rámci projektu získána rozsáhlá databáze ve 37 centrech 26 zemí koordinovaného Světovou organizací rizikovýchpodrobné faktorů nemoci soustavy deseti let. Bližší informace o výsledcích dílčí studie provedené obsahující údaje ooběhové úmrtnosti, incidencivaobdobí léčbě akutních koronárních příhod aoo projektu, prevalenciresp. rizikových faktorů nemoci oběhové soustavynav území období Středočeského kraje jsou ouvedeny 7 této Zprávy. Epidemiologické studie že kardiovaskulární onemocnění jsou7 podmíněna deseti let. Bližší informace projektu,v kapitole resp. o výsledcích dílčí studie provedené na územíukazují, Středočeského kraje jsou uvedeny v kapitole této Zprávy. celou řadou rizikových faktorů, nichž každý přispívá k celkovému riziku22. celou řadou rizikových faktorů, z nichž každý přispívá k celkovému riziku22. Epidemiologické studie ukazují, žezkardiovaskulární onemocnění jsou podmíněna Graf23 23Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy 100 000 mužů ve vybraných krajích, Graf standardizované úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy na 100na 000 mužů ve vybraných krajích, ČR a EU15ČR a EU15 Moravskoslezský kraj muži

hl. m. Praha muži


Česko muži

EU15 muži

700 600

počet

500 400 300 200 100

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky


Ve sledovaném období je patrný patrnýsetrvalý setrvalýklesající klesající trend trendstandardizované standardizované úmrtnosti úmrtnosti(dále (dáletéž též„SDR“) „SDR“)mužů mužůnana nemoci oběhové soustavy (neboli Ve sledovaném období je nemoci oběhové soustavy ve všech kardiovaskulární ve všech krajích, v rámci Česka i EU15. Nejvyššíbyla průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v Moravskoslezském kraji krajích, v rámcionemocnění) Česka i EU15. Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele zaznamenána v Moravskoslezském kraji (527,8/100 000 mužů), (527,8/100 000 mužů), nejnižší, stejně jako u žen, v hlavním městě Praze (376,9). Ve Středočeském kraji činila v roce 2003 hodnota ukazatele 557,3 úmrtí, nejnižší, stejně jako u žen, v hlavním městě Praze (376,9). Ve Středočeském kraji činila v roce 2003 hodnota ukazatele 557,3 úmrtí, zatímco hodnoty 401,6 dosáhl tento ukazatel v roce 2012, což značí pokles mezi sledovanými roky o 27,9 %. Pokles o 29,1 % z hodnoty 568,5 v roce 2003 na hodnotu 403,1 v roce 2012 byl zaznamenán i v rámci Česka. Poslední dostupná hodnota ukazatele databáze HFA WHO z roku 2011 pro muže European cardiovascular disease statistics.000 British Heartcož Foundation, February 2005,nižší London EU15 dosáhla výše 197,4 úmrtí/100 mužů, je hodnota dvakrát než hodnota pro Česko v témže roce (412,9). 20 ÚZIS ČR; 2013. Demografie - Zemřelí 2012. ISSN: 1210-9967 ISBN: 978-80-7472-043-7 19 21

WHO MONICA PROJECT PRINCIPAL INVESTIGATORS. The World Health Organization MONICA project (Monitoring trends and determinants in cardiovascular disease): A major international collaboration. J Clin Epidemiol, 1988, 41, p. 105-114. 22 CÍFKOVÁ R. 2012. Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění. Postgraduální medicína 4/2012, mimořádná příloha. Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina-priloha/epidemiologie-kardiovaskularnich-onemocneni-172591

37

CÍFKOVÁ R. 2012. Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění. Postgraduální medicína 4/2012, mimořádná příloha. Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualnimedicina-priloha/epidemiologie-kardiovaskularnich-onemocneni-172591 22

38

hodnotu 403,1 v roce 2012 byl zaznamenán i v rámci Česka. Poslední dostupná hodnota ukazatele databáze HFA WHO z roku 2011 pro muže EU15 dosáhla výše 197,4, což je hodnota dvakrát nižší než hodnota pro Česko v témže roce (412,9). Graf24 24Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy 100 000 žen ve vybraných krajích, Graf standardizované úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy na 100na 000 žen ve vybraných krajích, ČR a EU15ČR a EU15 Ústecký kraj ženy

hl. m. Praha ženy


Česko ženy

EU15 ženy

500 450 400

počet

350 300 250 200 150 100

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky


Ve klesající trend SDRSDR žen žen na nemoci oběhové soustavy ve všech krajích,krajích, v rámciv rámci Česka i Česka EU15. Nejvyšší průměrná Ve sledovaném sledovanémobdobí obdobíjejepatrný patrnýsetrvalý setrvalý klesající trend na nemoci oběhové soustavy ve všech i EU15. Nejvyšší hodnota ukazatele byla zaznamenána v kraji Ústeckém (364,6 úmrtí/100 000 žen) a nejnižší, stejně jako u mužů, v hlavním městě Praze (261,6). Ve průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v kraji Ústeckém (364,6 úmrtí/100 000 žen) a nejnižší, stejně jako u mužů, v hlavním městě Praze Středočeském kraji činila v roce 2003 hodnota ukazatele 401,0, zatímco hodnoty 279,7 dosáhl tento ukazatel v roce 2012, což značí pokles mezi sledovanými (261,6). Ve Středočeském kraji činila v roce 2003 hodnota ukazatele 401,0, zatímco hodnoty 279,7 dosáhl tento ukazatel v roce 2012, což značí roky o 30,2 %.sledovanými Pokles o 31,3roky % z hodnoty v roce 2003 na hodnotu 384,3 264,0 v roce v roce 2012 i v v roce rámci Česka. Poslední dostupnái v rámci hodnota pokles mezi o 30,2 %.384,3 Pokles o 31,3 % z hodnoty 2003 byl na zaznamenán hodnotu 264,0 2012 byl zaznamenán ukazatele databáze HFA WHO z roku 2011 pro EU15 dosáhla výše 130,3, což je, stejně jako u mužů, hodnota dvakrát nižší než hodnota pro Česko v témže Česka. Poslední dostupná hodnota ukazatele databáze HFA WHO z roku 2011 pro EU15 dosáhla výše 130,3, což je, stejně jako u mužů, hodnota roce (268,1). dvakrát nižší než hodnota pro Česko v témže roce (268,1). ZZanalýzy datdat je je patrný klesající trend SDRSDR u mužů na nemoci oběhové soustavy ve všech Středočeského kraje i v rámci (graf analýzydlouhodobých dlouhodobých patrný klesající trend u mužů na nemoci oběhové soustavy veokresech všech okresech Středočeského krajeČeska i v rámci 25). Nejvyšší hodnota ukazatele za sledované období byla zaznamenána u mužů v okrese Mělník (653,0/100 000Mělník mužů),(653,0/100 nejnižší v okrese Praha– Česka (graf průměrná 25). Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele za sledované období byla zaznamenána u mužů v okrese 000 mužů), západ (598,7). K nejvyššímu poklesu hodnot o 63,4 % z poklesu hodnoty 1hodnot 020,0 o v roce 1985 na hodnotu 373,3v roce v roce1985 2012nadošlo v okrese Mladá Boleslav. nejnižší v okrese Praha–západ (598,7). K nejvyššímu 63,4 % z hodnoty 1 020,0 hodnotu 373,3 v roce 2012 Kdošlo výrazným poklesům v průběhu sledovaných let také v ostatních okresech Středočeského pouze okresech ve třech okresech (Benešov, Beroun, Kutná v okrese Mladádošlo Boleslav. K výrazným poklesům došlo v průběhu sledovaných let také kraje, v ostatních Středočeského kraje, pouze ve Hora) k poklesu hodnot o víceKutná než 50Hora) %. Průměrnou ukazatele (594,7) za sledované období převýšily průměrné hodnoty ukazatele třech nedošlo okresech (Benešov, Beroun, nedošlo hodnotu k poklesu hodnot za o Česko více než 50 %. Průměrnou hodnotu ukazatele za Česko (594,7) za ve všech okresech kraje. hodnoty ukazatele ve všech okresech Středočeského kraje. sledované obdobíStředočeského převýšily průměrné analýzydlouhodobých dlouhodobých je patrný klesající u žen na nemoci ve všechStředočeského okresech Středočeského ZZanalýzy datdat je patrný klesající trendtrend SDR uSDR žen na nemoci oběhovéoběhové soustavy soustavy ve všech okresech kraje i v rámcikraje Českai v rámci (graf 26). Česka (graf 26). Nejvyšší hodnota ukazatele bylavzaznamenána žen v okrese (450,4/100 nejnižší v okresepoklesu Kolín Nejvyšší průměrná hodnota průměrná ukazatele byla zaznamenána u žen okrese Rakovníku (450,4/100 000Rakovník žen), nejnižší v okrese000 Kolínžen), (386,3). K nejvyššímu (386,3).o K nejvyššímu hodnot o 62,1 % z 637,2 1986v okrese na hodnotu 241,6 v roce 2012 Kolín došlonepřevýšila v okrese Nymburk. Pouze v okrese hodnot 62,1 % z 637,2 vpoklesu roce 1986 na hodnotu 241,6 v roce v roce 2012 došlo Nymburk. Pouze v okrese průměrná hodnota ukazatele Kolín nepřevýšila hodnota ukazatele zapro sledované obdobíV průměrnou hodnotu ukazatele pro Česko (388,4). V okresech Kladno, Kolín, za sledované obdobíprůměrná průměrnou hodnotu ukazatele Česko (388,4). okresech Kladno, Kolín, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha–východ, Praha– Mělník,Příbram MladáaBoleslav, Praha–východ, Praha–západ, Příbram a Rakovník západ, Rakovník Nymburk, došlo k poklesu hodnot ve sledovaném období o více než 50,0 %. došlo k poklesu hodnot ve sledovaném období o více než 50,0 %.

38

39

Graf25 Porovnání standardizované úmrtnosti na nemoci 100 000 mužů ve vybraných okresechkraje Středočeského kraje a ČR Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na oběhové soustavy na mužů ve okresech Středočeského aa ČR Graf 2525 Porovnání standardizované úmrtnosti na nemoci nemoci oběhovéoběhové soustavy soustavy na 100 100 000 000na mužů ve vybraných vybraných okresech Středočeského kraje ČR Mělník Mělník muži muži

1 1 100 100

Praha-západ Praha-západ muži muži

Mladá Mladá Boleslav Boleslav muži muži

Česko Česko muži muži

950 950

počet počet

800 800 650 650 500 500 350 350 200 200

1985 1985

1990 1990

1995 1995

2000 2000

Zdroj: Zdroj: ÚZISČR Zdroj: ÚZIS ÚZIS ČRČR

roky roky

2005 2005

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na oběhové soustavy na žen ve okresech Středočeského aa ČR Graf26 Porovnání standardizované úmrtnosti na nemoci žen ve vybraných okresechkraje Středočeského kraje a ČR Graf 2626 Porovnání standardizované úmrtnosti na nemoci nemoci oběhovéoběhové soustavy soustavy na 100 100 000 000na žen100 000 ve vybraných vybraných okresech Středočeského kraje ČR Rakovník Rakovník ženy ženy

700 700

Kolín Kolín ženy ženy

Nymburk Nymburk ženy ženy

Česko Česko ženy ženy

počet počet

600 600 500 500 400 400

300 300 200 200

Zdroj: ÚZIS ČR Zdroj: ČRČR Zdroj:ÚZIS ÚZIS

1985 1985

1990 1990

1995 1995

2000 2000

roky roky

39 39

2005 2005

2010 2010

2011 2011

2012 2012

40

2.4.1. Standardizovaná úmrtnost úmrtnost na na cévní cévní onemocnění 2.4.1. Standardizovaná onemocnění mozku mozku Cévníonemocnění onemocnění mozku onemocncévního ění cévního původu rychle se rozvíjejícími ložiskový i, občas ipříznaky celkovými příznaky poruchy mozkové Cévní mozku jsoujsou onemocnění původu s rychles se rozvíjejícími ložiskovými, občas imcelkovými poruchy mozkové funkce. Příčinou funkce. je častěji části porucha části(ischemické nebo celého mozku (ischemické mozkové příhody), méně tkáně často (intracerebrální krvácení do mozkové je častěji Příčinou porucha prokrvení neboprokrvení celého mozku cévní mozkové příhody), cévní méně často krvácení do mozkové krvácení, tkáně (intracerebrální krvácení, intracerebrální hemoragie) nebo krvác(subarachnoidální ení do subarachnoidálního prostoru (subarachnoidální Cévní intracerebrální hemoragie) nebo krvácení do subarachnoidálního prostoru krvácení). Cévní onemocnění mozku jsou krvácení). vůbec nejčastějším onemocnění mozku jsou vůbec nejčastějším invalidizujícím onemocněním. Závažnřeči, é je která nejen je postižení ale i porucha řeči, která je častou invalidizujícím onemocněním. Závažné je nejen postižení hybnosti, ale i porucha častou hybnosti, příčinou velmi traumatizující sociální izolace 23 traumatizující sociální izolace nemocného.23 Prezentovaná data zahrnují standardizovanou úmrtnost na cévní onemocnění mozku. příčinou velmi Prezentovaná data zahrnují standardizovanou úmrtnost na cévní onemocnění mozku. nemocného. Ve sledovaném sledovanémdesetiletém desetiletémobdobí obdobíjejepatrný patrnývýrazný výrazný klesající trend standardizované úmrtnosti na cévní onemocnění mozku u mužů ve všech Ve klesající trend standardizované úmrtnosti na cévní onemocnění mozku u mužů ve všech krajích Česka 27).průměrná Nejvyšší hodnota průměrnábyla hodnota byla zaznamenána v Ústeckém krajihodnota (průměrná hodnota 000 mužů), ikrajích v rámci i v rámci Česka (graf 27). (graf Nejvyšší zaznamenána v Ústeckém kraji (průměrná 204,0/100 000204,0/100 mužů), nejnižší naopak v hlavním městě (130,9).kraji Ve Středočeském kraji (průměrná hodnota ukazatele 182,9) došloukazatele k poklesu hodnoty ukazatele vnejnižší hlavnímnaopak městě Praze (130,9). Ve Praze Středočeském (průměrná hodnota ukazatele 182,9) došlo k poklesu hodnoty z 158,7 v roce 2003 na z 158,7 73,0 v roce 2003 nav hodnotu 73,0 zemřelých 2012, ukazatele tj. poklesvoroce 54,0 %. ukazatele v roce 2012 ve Středočeském kraji jsou hodnotu zemřelých roce 2012, tj. pokles o 54,0v roce %. Hodnoty 2012 Hodnoty ve Středočeském kraji jsou srovnatelné s hodnotou ukazatele pro srovnatelné s hodnotou ukazatele pro celé Česko (rozdíl pouhých 0,3 v neprospěch Středočeského kraje). Hodnoty ukazatele EU15 poklesly za celé Česko (rozdíl pouhých 0,3 v neprospěch Středočeského kraje). Hodnoty ukazatele EU15 poklesly za sledované období o 36,1 % na hodnotu 39,8 o 36,1 % databáze na hodnotu v posledním vsledované poslednímobdobí sledovaném roce HFA39,8 WHO (rok 2011). sledovaném roce databáze HFA WHO (rok 2011). Graf2727 Porovnání standardizované úmrtnosti naonemocnění cévní onemocnění 100 000 mužů ve vybraných krajích, ČR a EU15 Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na cévní mozku namozku 100 000na mužů ve vybraných krajích, ČR a EU15 Ústecký kraj muži

hl. m. Praha muži


Česko muži

EU15 muži

250 200

počet

150 100 50

0

2003

2004

2005

2006

2007 roky

2008

2009

2010

2011

2012


ZZ analýzy úmrtnosti nana cévní onemocnění mozku u žen je patrný výrazný klesající trend trend ve všech krajíchkrajích i v rámci Česka (graf 28). analýzydat datstandardizované standardizované úmrtnosti cévní onemocnění mozku u žen je patrný výrazný klesající ve všech i v rámci Česka Nejvyšší průměrná hodnota byla zaznamenána v Ústeckém kraji (118,6), nejnižší naopak shodně v hlavním městě Praze a Libereckém kraji (průměrná (graf 28). Nejvyšší průměrná hodnota byla zaznamenána v Ústeckém kraji (118,6), nejnižší naopak shodně v hlavním městě Praze a Libereckém kraji (průměrná hodnota ukazatele 66,1). Ve kraji (průměrná ukazatele 90,2) došloukazatele k poklesuo hodnoty o 52,1 % hodnota ukazatele 66,1). Ve Středočeském krajiStředočeském (průměrná hodnota ukazatele hodnota 90,2) došlo k poklesu hodnoty 52,1 % zukazatele 131,9 v roce 2003 na z 131,9 v roce 2003 navhodnotu 63,2 zemřelých v roce 2012. Hodnota ukazatele v roce ve Středočeském kraji je srovnatelná s hodnotou hodnotu 63,2 zemřelých roce 2012. Hodnota ukazatele v roce 2012 ve Středočeském kraji je 2012 srovnatelná s hodnotou ukazatele pro celé Česko (rozdíl 5,9 ukazatele vpro celé Česko (rozdíl 5,9 kraje). zemřelých v neprospěch Středočeského kraje). Hodnoty poklesly sledované období zemřelých neprospěch Středočeského Hodnoty ukazatele EU15 poklesly za sledované období ukazatele o 35,5 % naEU15 hodnotu 33,7 vzaposledním sledovaném o 35,5 % na hodnotu sledovaném roce databáze HFA WHO (rok 2011). roce databáze HFA WHO33,7 (rokv posledním 2011).

23 23

http://www.tribune.cz/clanek/20217-epidemiologie-cevnich-mozkovych-prihod http://www.tribune.cz/clanek/20217-epidemiologie-cevnich-mozkovych-prihod

40

41

Graf 28 Porovnání standardizované úmrtnosti na cévní onemocnění mozku na 100 000 žen ve vybraných krajích, ČR a EU15 Graf 28 Porovnání standardizované úmrtnosti na cévní onemocnění mozku na 100 000 žen ve vybraných krajích, ČR a EU15 Graf 28 Porovnání standardizované úmrtnosti na cévní onemocnění mozku na 100 000 žen ve vybraných krajích, ČR a EU15 180 180 150


hl. m. Praha ženy

Liberecký kraj ženy


Česko ženy

EU15 ženy


hl. m. Praha ženy



Česko ženy

EU15 ženy

počet počet

150 120 120 90 90 60 60 30 30 0 0

2003

2004

2005

2006

2003

2004

2005

2006

Zdroj: ČR, HFAHFA WHO Zdroj:ÚZIS ÚZIS ČR, WHO Zdroj: ÚZIS ČR, HFA WHO

2007 2007roky roky

2008

2009

2010

2011

2012

2008

2009

2010

2011

2012

ZZ analýzy nanacévní onemocnění mozku u mužů (graf 29)29) je je patrný výrazný klesající trend ve ve všech okresech Středočeského kraje, analýzydlouhodobých dlouhodobýchdat datSDR SDR cévní onemocnění mozku u mužů (graf patrný výrazný klesající trend všech okresech Středočeského přiblížení hodnotě republikového ukazatele bylo dosahováno ve všech okresech Středočeského kraje od roku 2000 do posledního sledovaného roku, Zpřičemž analýzy dlouhodobých dat SDR na cévní onemocnění mozku u mužů (graf 29) je patrný výrazný klesající trend ve všech okresech Středočeského kraje, kraje, přičemž přiblížení hodnotě republikového ukazatele bylo dosahováno ve všech okresech Středočeského kraje od roku 2000 do posledního tj. roku 2012. Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele za sledované období byla zaznamenána v okrese Nymburk (228,9), kde současně došlo k největšímu přičemž přiblížení hodnotě republikového ukazatele bylo dosahováno ve všech okresech Středočeského kraje od roku 2000 do posledního sledovaného roku, sledovaného roku, tj. roku 2012. Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele za sledované období byla zaznamenána v okrese Nymburk (228,9), procentuálnímu poklesu mezi sledovanými roky, a to ozapoklesu 90,0 %. Vmezi roce 1986 zde zaznamenána hodnota 509,7, v(228,9), roce zde 2012 pouze 51,1.došlo Nejnižší průměrná tj. roku 2012. Nejvyšší hodnota ukazatele sledované období bylabyla zaznamenána Nymburk kdebyla současně k největšímu kde současně došlo kprůměrná největšímu procentuálnímu sledovanými roky, a to vo okrese 90,0 %. V roce 1986 zaznamenána hodnota hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Mladá Boleslav (135,4). V deseti okresech Středočeského kraje došlo ve sledovaném období k poklesu hodnot procentuálnímu poklesu mezi sledovanými roky, a to o 90,0 %. V roce 1986 zde byla zaznamenána hodnota 509,7, v roce 2012 pouze 51,1. Nejnižší průměrná 509,7 úmrtí/100 000 mužů, v roce 2012 pouze 51,1. Nejnižší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Mladá Boleslav (135,4). mezi sledovanými roky u mužů o více než 70,0 %. hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Mladá Boleslav (135,4). V deseti okresech Středočeského kraje došlo ve sledovaném období k poklesu hodnot V deseti okresech Středočeského kraje došlo ve sledovaném období k poklesu hodnot mezi sledovanými roky u mužů o více než 70,0 %. mezi sledovanými roky u mužů o více než 70,0 %.

počet počet

Graf 29 Porovnání standardizované úmrtnosti na cévní onemocnění mozku na 100 000 mužů ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf2929 Porovnání standardizované úmrtnosti naonemocnění cévní onemocnění 100 000 mužů ve vybraných okresechkraje Středočeského kraje a ČR Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na cévní mozku namozku 100 000na mužů ve vybraných okresech Středočeského a ČR 550 500 550 450 500 400 450 350 400 300 350 250 300 200 250 150 200 100 150 50 100 50

Zdroj: ÚZIS ČR Zdroj:ÚZIS ÚZIS Zdroj: ČRČR

1986 1986

Nymburk muži


Česko muži

Nymburk muži


Česko muži

1990 1990

1995 1995

2000 2000 roky roky

41 41

2005 2005

2010 2010

2011 2011

2012 2012

42

Graf30 30Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti naonemocnění cévní onemocnění 000 žen ve vybraných okresechkraje Středočeského kraje a ČR Graf standardizované úmrtnosti na cévní mozku namozku 100 000na žen100 ve vybraných okresech Středočeského a ČR Benešov ženy

375


Nymburk ženy

Česko ženy

300

počet

225

150 75 0

1986

1990

1995

2000

2005

2010

2011

2012

roky

Zdroj: Zdroj:ÚZIS ÚZISČRČR

Rovněž z analýzy dat SDR na cévní onemocnění mozku u žen je patrný výrazný klesající trend ve všech okresech Středočeského kraje. Tento trend se od Rovněž z analýzy dat SDRrepublikové na cévní onemocnění mozku u žen jeNejvyšší patrný průměrná výrazný klesající ve všech okresech Středočeského Tento devadesátých let přibližuje hodnotě tohoto ukazatele. hodnotatrend ukazatele za celé sledované období byla kraje. zaznamenána trend se od devadesátých let přibližuje republikové hodnotě tohoto ukazatele. Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele za celé sledované období v okrese Benešov (183,2), nejnižší naopak v okrese Mladá Boleslav (98,7). Ve všech okresech Středočeského kraje došlo ve sledovaném období k poklesu byla zaznamenána v okrese Benešov (183,2), nejnižší naopak v okrese Mladá Boleslav (98,7). Ve všech okresech Středočeského kraje došlo ve hodnot o více než 60,0 %. K největšímu procentuálnímu poklesu došlo v okrese Nymburk, a to o 85,9 % (v roce 1986 byla zaznamenána hodnota 332,5 sledovaném období k poklesu hodnot o více než 60,0 %. K největšímu procentuálnímu poklesu došlo v okrese Nymburk, a to o 85,9 % (v roce a v roce 2012 hodnota 47,0. Pro porovnání Česko v roce 2012 dosahovalo u žen hodnoty ukazatele 57,3 zemřelých na 100 000 žen. 1986 byla zaznamenána hodnota 332,5 a v roce 2012 hodnota 47,0). Pro porovnání Česko v roce 2012 dosahovalo u žen hodnoty ukazatele 57,3 zemřelých na 100 000 žen. 2.4.2. Standardizovaná úmrtnost na infarkt myokardu Graf 31 Porovnání standardizované úmrtnostina na infarkt myokardu na 100 000 mužů ve vybraných krajích a ČR 2.4.2. Standardizovaná úmrtnost infarkt myokardu Graf 31 Porovnání standardizované úmrtnosti na Praha 100 000 mužů ve vybranýchStředočeský krajích a ČR Jihočeský kraj muži na infarkt myokardu hl. m. muži kraj muži 150

Jihočeský kraj muži

hl. m. Praha muži


Česko muži

graf

Česko muži

160 125 100 počet počet

120 75

80

50

25 40 0

0

2003

Zdroj: ÚZIS ČR Zdroj: ÚZIS ČR

graf 145

2003

2004

2004

2005

2005

2006

2006

2007

2007 roky

2008

2008

2009

2009

2010

2010

2011

2011

2012

2012

roky

42 43

Z analýzy dat SDR na infarkt myokardu (graf 31) je u mužů patrný klesající trend ve většině krajů i v rámci Česka. Nejvyšší úmrtnost na infarkt Zmyokardu analýzy dat SDR na infarkt 2003 myokardu (graf 31) je u mužů patrný klesající trend většině krajů i v rámci Česka. Nejvyšší úmrtnost na infarkt myokardu u mužů v letech – 2012 byla zaznamenána v Jihočeském krajive (průměrná hodnota 106,6), nejnižší naopak v hlavním městě Praze u(44,5). mužů Ve v letech 2003 2012 byla zaznamenána v Jihočeském kraji (průměrná hodnota 106,6), nejnižší naopak v hlavním městě Praze (44,5). Středočeském kraji došlo k poklesu hodnoty ukazatele z 110,4 v roce 2003 na hodnotu 62,0 v roce 2012, což značí pokles o 43,8 %.Ve Hodnoty ukazatele v roce 2012 hodnoty ve Středočeském srovnatelné s hodnotou celé Česko zemřelých Středočeském kraji došlo k poklesu ukazatele zkraji 110,4jsou v roce 2003 na hodnotu 62,0 v ukazatele roce 2012, pro což značí pokles o(rozdíl 43,8 %.pouhých Hodnoty2,3 ukazatele v roce v neprospěch mužů Středočeského kraje).s hodnotou ukazatele pro celé Česko (rozdíl pouhých 2,3 zemřelých v neprospěch mužů Středočeského kraje). 2012 ve Středočeském kraji jsou srovnatelné Ve stejném stejnémsledovaném sledovanémobdobí období patrný výrazný klesající trend na infarkt myokardu ženvětšině ve většině i v rámci (graf 32). Ve je je patrný výrazný klesající trend SDRSDR na infarkt myokardu také také u ženu ve krajů krajů i v rámci Česka Česka (graf 32). Nejvyšší Nejvyšší průměrná hodnota po úmrtnosti po celé období sledované byla zaznamenána v Ústeckém kraji (průměrná naopak průměrná hodnota úmrtnosti celé sledované bylaobdobí zaznamenána v Ústeckém kraji (průměrná hodnota 45,2),hodnota nejnižší 45,2), naopaknejnižší v hlavním městě v hlavním městě Praze (19,8). kraji Ve Středočeském kraji došlo k poklesu ukazatele v roce27,6 2003vna hodnotu v roceo 2012, tj. Hodnota pokles Praze (19,8). Ve Středočeském došlo k poklesu hodnoty ukazatele hodnoty z 57,7 v roce 2003 z 57,7 na hodnotu roce 2012, 27,6 tj. pokles 52,2 %. o 52,2 %.pro Hodnota ukazatele prokraje ženybyla Středočeského byla téměř celé sledované shodná s hodnotou ukazatele pro zcela celé identická Česko, ukazatele ženy Středočeského téměř po celékraje sledované obdobípo shodná s hodnotouobdobí ukazatele pro celé Česko, v roce 2012 byla v roceUkazatel 2012 byla zcela identická Ukazatel na infarkt myokardu mužů a žen EU není v databázi HFA WHO k dispozici. (27,6). úmrtnosti na infarkt(27,6). myokardu mužů úmrtnosti a žen EU není v databázi HFA WHO k dispozici. Graf3232 Porovnání standardizované úmrtnosti na infarkt myokardu nažen 100 000 žen vekrajích vybraných Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na infarkt myokardu na 100 000 ve vybraných a ČR krajích a ČR Ústecký kraj ženy

hl. m. Praha ženy


Česko ženy

75 60

počet

45 30 15 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky


Ve trend nana infarkt myokardu u mužů patrný také okresech Středočeského kraje (graf Vesledovaném sledovanémobdobí obdobílet let1986 1986––2012 2012jejevýrazný výraznýklesající klesající trendSDR SDR infarkt myokardu u mužů patrný takévevevšech všech okresech Středočeského kraje 33). Nejvyšší hodnoty úmrtnosti po celé sledované období byly zaznamenány v okrese Mělník (průměrná hodnota 168,9 úmrtí/1000 000 mužů), nejnižší (graf 33). Nejvyšší hodnoty úmrtnosti po celé sledované období byly zaznamenány v okrese Mělník (průměrná hodnota 168,9 úmrtí/100 000 mužů), naopak okrese Mladá Boleslav (průměrná 110,0). Ve všech okresech Středočeského klesla SDR na infarkt myokardu u mužů roku 1986 nejnižšív naopak v okrese Mladá Boleslavhodnota (průměrná hodnota 110,0). Ve všech okresechkraje Středočeského kraje klesla SDR na infarktodmyokardu ou mužů více nežod 60,0 %, nejvíce v okrese Kolín (o 83,3 %). roku 1986 o více než 60,0 %, nejvíce v okrese Kolín (o 83,3 %). Ve patrný, zejména zejména od od počátku počátku devadesátých devadesátých let, let, výrazný výrazný klesající klesající trend trend SDR SDR na na infarkt infarktmyokardu myokarduuužen ženveve všechokresech okresech Ve sledovaném sledovanémobdobí období je je patrný, všech Středočeského kraje (graf 34). Nejvyšší hodnoty úmrtnosti byly zaznamenány v okrese Příbram (průměrná hodnota 70,3 za sledované období), nejnižší Středočeského kraje (graf 34). Nejvyšší hodnoty úmrtnosti byly zaznamenány v okrese Příbram (průměrná hodnota 70,3 za sledované období), naopak v okrese Mladá Boleslav (průměrná hodnota 43,8). Ve všech okresech Středočeského kraje klesla SDR na infarkt myokardu u žen od roku 1986 o více nejnižší naopak v okrese Mladá Boleslav (průměrná hodnota 43,8). Ve všech okresech Středočeského kraje klesla SDR na infarkt myokardu u žen než 50,0 %, nejvíce v okrese Mělník (o 79,7 %). Po celé sledované období byly hodnoty úmrtnosti na infarkt myokardu u žen ve všech okresech výrazně nižší od roku 1986 o více než 50,0 %, nejvíce v okrese Mělník (o 79,7 %). Po celé sledované období byly hodnoty úmrtnosti na infarkt myokardu u žen než u mužů. ve všech okresech výrazně nižší než u mužů.

43

44

Graf ve vybraných Středočeského a ČR Graf3333 Porovnání standardizované úmrtnosti na myokardu infarkt myokardu namužů 100 000 mužů veokresech vybraných okresech kraje Středočeského kraje a ČR Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na infarkt na 100 000 Mělník muži muži Mělník

Mladá Mladá Boleslav Boleslav muži muži

Kolín Kolín muži muži


375 375

počet počet

300 300

225 225 150 150 75 75

00

1986 1986

1990 1990

1995 1995

2000 2000

2005 2005

2010 2010

2011 2011

2012 2012

roky roky

Zdroj: ÚZIS ČRČR Zdroj: ČR Zdroj:ÚZIS ÚZIS

Graf34 Porovnání standardizované úmrtnosti na myokardu infarkt myokardu nažen 100 000 žen veokresech vybraných okresech kraje Středočeského kraje a ČR Graf 3434 Porovnání standardizované úmrtnosti na infarkt infarkt myokardu na 100 100 000 ve Středočeského aa ČR Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na na 000 žen ve vybraných vybraných okresech Středočeského kraje ČR Příbram ženy ženy Příbram

Mladá Mladá Boleslav Boleslav ženy ženy

Mělník Mělník ženy ženy


180 180 150 150

počet počet

120 120 90 90 60 60

30 30

00

Zdroj: ÚZIS ČRČR Zdroj:ÚZIS ÚZIS Zdroj: ČR

1986 1986

1990 1990

1995 1995

2000 2000

roky roky

2005 2005

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Shrnutí: Shrnutí: Shrnutí: posledním desetiletí je patrný patrný setrvalý klesající trendtrend celkové standardizované úmrtnosti (SDR) na nemoci soustavy, aa tedy ii na VV posledním desetiletí je setrvalý klesající trend celkové standardizované úmrtnosti (SDR) uu obou obou pohlaví napohlaví nemoci oběhové oběhové soustavy, tedy na V posledním desetiletí je patrný setrvalý klesající celkové standardizované úmrtnosti (SDR)pohlaví u obou na nemoci oběhové soucévní onemocnění mozku a infarkt myokardu, ve všech krajích Česka. Ve Středočeském kraji došlo k poklesu hodnoty ukazatele SDR na nemoci oběhové cévní onemocnění mozku a infarkt myokardu, ve všech krajích Česka. Ve Středočeském kraji došlo k poklesu hodnoty ukazatele SDR na nemoci oběhové stavy, a tedy i na cévní onemocnění mozku a infarkt myokardu, ve všech krajích Česka. Ve Středočeském kraji došlo k poklesu hodnoty ukazatele soustavy mezi rokem 2003 aasoustavy 2012 uu mužů mužů o 29,0 29,0 %, %, u u žen žen o 30,0 %. tento trend při porovnání poslední dostupné hodnoty ukazatele soustavy mezi rokem 2003 2012 o 30,0 %. II přes přes tento upozitivní pozitivní trend byla byla přitento porovnání poslední dostupné hodnotyposlední ukazatele SDR na nemoci oběhové mezi o rokem 2003 a 2012 u mužů o 29,0 %, žen o 30,0 %. I přes pozitivní trend byla při porovnání databáze HFA WHO z roku 2011 úmrtnost mužů i žen EU15 na nemoci oběhové soustavy dvakrát nižší než v Česku v témže roce. Klesající trend SDR uu mužů dostupné HFA WHO z rokuna2011 úmrtnost mužů i žen EU15 nanižší nemoci soustavy dvakrát nižší nežSDR v Česku databáze HFAhodnoty WHO z ukazatele roku 2011 databáze úmrtnost mužů i žen EU15 nemoci oběhové soustavy dvakrát než voběhové Česku v témže roce. Klesající trend mužů ii žen žen na nemoci oběhové soustavy je patrný také ve všech okresech Středočeského kraje. Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána u mužů v témže roce.oběhové Klesajícísoustavy trend SDR u mužůtaké i žen nemoci oběhové soustavy jekraje. patrný také veprůměrná všech okresech Nejvyššíuprůna nemoci je patrný vena všech okresech Středočeského Nejvyšší hodnotaStředočeského ukazatele byla kraje. zaznamenána mužů okrese Mělník žen vv okrese okrese Rakovník, nejvyššímu poklesu hodnot sledovaného období uu mužů okrese Boleslav uu žen měrnáMělník hodnota bylaRakovník, zaznamenána u mužůpoklesu v okrese Mělníkběhem a u žen v okrese Rakovník, k nejvyššímu hodnot běhemaasledovaného vv okrese aa uuukazatele žen kk nejvyššímu hodnot během sledovaného období došlo došlo mužů vvpoklesu okrese Mladá Mladá Boleslav žen vv okrese okrese období došlo u mužů v okrese Mladá Boleslav a u žen v okrese Nymburk. Průměrnou hodnotu ukazatele pro Česko v období let 1986 – 2012 převýšila průměrná hodnota ukazatele u mužů ve všech okresech kraje, u žen s výjimkou okresu Kolín také. 44 44 45

s výjimkou okresu Kolín také.

2.5. Standardizovaná úmrtnost na novotvary

(Hamplová L.)

2.5. Standardizovaná úmrtnost na novotvary UKAZATEL: Evidenci zemřelých na zhoubné nádory (dále jen „novotvary“) zajišťuje Český statistický úřad. V roce 1976 byl založen Národní

onkologický registrL.) České republiky, spravovaný ÚZIS ČR, který každoročně přináší informace o nově diagnostikovaných případech zhoubných (Hamplová onemocnění. Úmrtnost na novotvary je vyjádřena formou přepočtu na evropský věkový standard. Tyto přepočty umožňují srovnávat incidenci 24 i mortalitu novotvarů v Českéna republice v ostatních zemích. Zdroj: ÚZIS ČRČeský UKAZATEL: Evidenci zemřelých zhoubnéanádory (dále jen „novotvary“) zajišťuje statistický úřad. V roce 1976 byl založen Národní onkologický registr Poklesrepubliky, úmrtnosti byl u obou zaznamenán druhé poloviny devadesátých let, i když ani před tímto obdobímÚmrtnost nebyl trend úmrtnostije České spravovaný ÚZISpohlaví ČR, každoročně přinášíod informace o nově diagnostikovaných případech zhoubných onemocnění. na novotvary rostoucí, ale spíše stacionární. Vzhledem ke standard. stárnutí české populaceumožňují se absolutní počtyincidenci zemřelých na novotvary od 2. poloviny 90. letazvyšovaly, vyjádřena formou přepočtu na evropský věkový Tyto přepočty srovnávat i mortalitu novotvarů v České republice v ostatních 24 zatímcoZdroj: standardizovaná úmrtnost (eliminující vliv věkové struktury) klesala. zemích. ÚZIS ČR Graf35 35Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary na mužů/žen 100 000 mužů/žen Středočeského kraje, ČR a EU15 Graf standardizované úmrtnosti na novotvary na 100 000 Středočeského kraje, ČR a EU15 Středočeský kraj muži

400

Česko muži

EU15 muži


Česko ženy

EU15 ženy

350

počet

300 250 200 150

Zdroj:100 ÚZIS ČR, HFA WHO 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky

Zdroj: ÚZIS ČR, HFA WHO

Ve sledovaném desetiletém období je patrný setrvalý klesající trend standardizované úmrtnosti na novotvary u mužů i u žen ve Středočeském Ve sledovaném desetiletém období je patrný setrvalý klesající trend úmrtnosti na novotvary u mužů i u žen ve Středočeském kraji,oproti Česku kraji, Česku i zemích EU15. Z hlediska pohlaví dosahovala SDRstandardizované na novotvary po celé sledované období u mužů dvojnásobných hodnot iženám, zemích aEU15. Z hlediska pohlaví dosahovala SDR na novotvary po celé sledované období u mužů dvojnásobných hodnot oproti ženám, a to jak ve to jak ve Středočeském kraji, tak v Česku a EU15. Zatímco v roce 2003 dosáhla úmrtnost na novotvary ve Středočeském kraji hodnoty Středočeském kraji, tak v Česku a EU15. Zatímco v roce 2003 dosáhla úmrtnost na novotvary ve Středočeském kraji hodnoty 339,1 u mužů a 178,9 u žen, 339,1 u mužů a 178,9 u žen, v roce 2012 úmrtnost na novotvary poklesla u mužů na hodnotu 247,7 a u žen na 146,6. U mužů ve Středočeském vkraji rocedošlo 2012kúmrtnost na novotvary poklesla uza mužů na hodnotu 247,7 a u%žen 146,6. U mužů ve Středočeském kraji došlo kna poklesu úmrtnosti na poklesu úmrtnosti na novotvary desetileté období o 27,0 a una žen o 18,1 %. V rámci Česka klesla úmrtnost novotvary u mužů novotvary za desetileté období o 27,0 % a u žen o 18,1 %. V rámci Česka klesla úmrtnost na novotvary u mužů o 24,2 % a u žen o 18,3 %. Z posledních o 24,2 % a u žen o 18,3 %. Z posledních dostupných dat HFA WHO se snížila úmrtnost na novotvary u mužů EU15 v letech 2003 – 2011 o 11,5 % dostupných dat%, HFA WHO se snížila úmrtnost novotvary u mužů EU15 letech 2003 - 2011 o 11,5 % a u žen o 6,3 %, čímž dosáhla v roce 2011 hodnoty a u žen o 6,3 čímž dosáhla v roce 2011 na hodnoty u mužů 207,8 a uvžen 125,5. u mužů 207,8 a u žen 125,5. 24

ÚZIS ČR; 2010. Novotvary 2010 ČR. ISBN 978-80-7472-034-5. ISSN 1210 857X

45

24

ÚZIS ČR; 2010. Novotvary 2010 ČR. ISBN 978-80-7472-034-5. ISSN 1210 857X 46

počet počet

Graf3636 Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary na mužů 100 000 mužů vekrajích, vybraných krajích, ČR a EU15 Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary na 100 000 ve vybraných ČR a EU15 Graf 36 Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary na 100 000 mužů ve vybraných krajích, ČR a EU15 400 400 380 380 360 360 340 340 320 320 300 300 280 280 260 260 240 240 220 220 200 200

Ústecký kraj muži Ústecký kraj muži

2003 2003

2004 2004


2005 2005

2006 2006

Zdroj: ČR,ČR, HFAHFA WHO Zdroj:ÚZIS ÚZIS WHO Zdroj: ÚZIS ČR, HFA WHO


2007 2007roky roky

2008 2008

2009 2009


2010 2010


2011 2011

2012 2012

Klesající nana novotvary u mužů je patrný ve stejném období také vetaké všech (graf 36). Rozdíl v úmrtnosti u tohoto onemocnění Klesajícítrend trendúmrtnosti úmrtnosti novotvary u mužů je patrný ve stejném období ve krajích všech Česka krajích Česka (graf 36). Rozdíl v úmrtnosti u tohoto trend úmrtnosti na novotvary u amužů je patrný vehodnoty období také ve všechpouze krajích Česka (graf 36). Rozdíl v úmrtnosti u tohoto onemocnění vKlesající roce 2012 mezi Středočeským krajem Českem dosáhl pouze 4,5 zemřelých/100 0004,5 mužů. Nejvyšší úmrtnost na novotvary u mužů po celé onemocnění v roce 2012 mezi Středočeským krajem astejném Českem dosáhl hodnoty zemřelých/100 000 mužů. Nejvyšší úmrtnost na vnovotvary roce 2012období Středočeským krajem a Českem dosáhl hodnoty pouze 4,5 zemřelých/100 000 mužů. úmrtnost na novotvary u na mužů po celé sledované letpo 2003 byla v Ústeckém nejnižší byla v v Ústeckém hlavním městě Praze. Úmrtnost novotvary u mužů EU15 v posledním dostupném umezi mužů celé- 2012 sledované období letkraji, 2003 - 2012 byla kraji, nejnižší bylana v Nejvyšší hlavním městě Praze. Úmrtnost novotvary sledované období let 2003 - 2012 kraji, nejnižší byla v(rok hlavním městě Úmrtnost novotvary u mužů roce databáze HFA WHO (rok 2011)byla bylav oÚsteckém 41,4 databáze zemřelých /100 WHO 000 mužů nižší než v témže roce v Česku.na/100 u mužů EU15 v posledním dostupném roce HFA 2011) byla oPraze. 41,4 zemřelých 000 mužů nižšíEU15 než vv posledním témže rocedostupném v Česku. roce databáze HFA WHO (rok 2011) byla o 41,4 zemřelých /100 000 mužů nižší než v témže roce v Česku.

počet počet

Graf 37 Standardizovaná úmrtnost na novotvary na 100 000 žen ve vybraných krajích, ČR a EU15 Graf3737 Standardizovaná úmrtnost na novotvary žen ve vybraných Graf Standardizovaná úmrtnost na novotvary na 100 na 000100 000 žen ve vybraných krajích, ČR akrajích, EU15 ČR a EU15 220 220 200 200 180 180 160 160 140 140 120 120 100 100

Ústecký kraj ženy Ústecký kraj ženy

2003 2003

Zdroj: ÚZIS ČR, HFA WHO Zdroj: ČR,ČR, HFAHFA WHO Zdroj:ÚZIS ÚZIS WHO

2004 2004

Zlínský kraj ženy Zlínský kraj ženy

2005 2005

2006 2006


2007 2007 roky roky

2008 2008


2009 2009

2010 2010


2011 2011

2012 2012

Standardizovaná úmrtnost na novotvary u žen ve sledovaném období vykazuje klesající trend ve všech krajích Česka (graf 37). Rozdíl v úmrtnosti na Standardizovaná úmrtnost na novotvary uukrajem ženveve sledovaném období vykazuje klesající trend všech krajích Česka (graf Rozdíl v úmrtnosti na novotvary v roce 2012 mezi na Středočeským asledovaném Českem dosáhl hodnoty pouzeklesající 1,6 zemřelých/100 000 žen. Nejvyšší úmrtnost na novotvary u žen po Standardizovaná úmrtnost novotvary žen období vykazuje trend ve ve všech krajích Česka (graf 37).37). Rozdíl v úmrtnosti na celé nonovotvary v roce 2012 mezi Středočeským krajem a Českem dosáhl hodnoty pouze 1,6 zemřelých/100 000 žen. Nejvyšší úmrtnost na novotvary u žen po celé votvary v roce 2012 mezi Středočeským krajem a Českem dosáhl hodnoty pouze 1,6 zemřelých/100 000 žen. Nejvyšší úmrtnost na novotvary u žen po 46 47 46

celé sledované období let 2003 - 2012 v Ústeckém kraji, nejnižší ve Zlínském kraji. Úmrtnost na novotvary u ženv EU15 v posledním dostupném roce sledované období let 2003 - 2012 byla vbyla Ústeckém kraji, nejnižší ve Zlínském kraji. Úmrtnost na novotvary u žen EU15 posledním dostupném roce databáze sledované období let 2003 2012byla bylao000 v20,9/100 Ústeckém kraji, nejnižší kraji. Úmrtnost na novotvary u žen EU15 v posledním dostupném roce databáze databáze WHO (rok 2011) 000 zemřelých žen nižší než vvtémže roce v Česku. HFA WHO HFA (rok 2011) byla o- 20,9/100 zemřelých žen nižší nežve vZlínském témže roce Česku. HFA WHO (rok 2011) byla o 20,9/100 000 zemřelých žen nižší než v témže roce v Česku. Téměř ve i v iČesku docházelo k nárůstu hodnoty standardizované úmrtnosti na novotvary u mužů doukonce Téměř ve všech všechokresech okresechStředočeského Středočeskéhokraje kraje v Česku docházelo k nárůstu hodnoty standardizované úmrtnosti na novotvary mužůosmdesádo konce Téměř ve všech okresech Středočeského kraje i v Česku docházelo k nárůstu hodnoty standardizované úmrtnosti na novotvary u mužů do konce tých let 20. století, od konce devadesátých let je patrný počínající postupný pokles (graf 38). Po celé sledované období let 1985 - 2012 byla nejvyšší úmrtnost osmdesátých let 20. století, od konce devadesátých let je patrný počínající postupný pokles (graf 38). Po celé sledované období let 1985 - 2012 byla nejvyšší osmdesátých let 20. století, od konce devadesátých let je patrný počínající postupný pokles (graf 38). Po celé sledované období let 1985 2012 byla nejvyšší na novotvary u mužů v okrese nejnižší va okrese K nejvyššímu poklesu vpoklesu hodnotěv ukazatele mezi rokymezi 1985roky a 2012 u mužů úmrtnost na novotvary u mužůPříbram v okresea Příbram nejnižšíPraha-západ. v okrese Praha-západ. K nejvyššímu hodnotě ukazatele 1985došlo a 2012 došlo v okrese Nymburk, a to o 32,4 %. Za stejné období došlo k poklesu úmrtnosti na novotvary u mužů v Česku o 29,9 %. úmrtnost na novotvary u mužů v okrese Příbram a nejnižší v okrese Praha-západ. K nejvyššímu poklesu v hodnotě ukazatele mezi roky 1985 a 2012 došlo u mužů v okrese Nymburk, a to o 32,4 %. Za stejné období došlo k poklesu úmrtnosti na novotvary u mužů v Česku o 29,9 %. u mužů v okrese Nymburk, a to o 32,4 %. Za stejné období došlo k poklesu úmrtnosti na novotvary u mužů v Česku o 29,9 %.

počet počet

Graf38 38Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary na 100 000 mužů ve okresech vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf standardizované úmrtnosti na novotvary na 100 000 mužů ve vybraných Středočeského kraje a ČR Graf 38 Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary na 100 000 mužů ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR 500 500 450 450 400 400 350 350 300 300 250 250 200 200 150 150

Příbram muži Příbram muži

1985 1985

1990 1990

Praha-západ muži Praha-západ muži

1995 1995

Zdroj: Zdroj: ÚZIS ÚZISČRČR Zdroj: ÚZIS ČR

2000 2000

roky roky

Nymburk muži Nymburk muži

2005 2005

2010 2010


2011 2011

počet počet

Graf 39 Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary na 100 000 žen ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf3939Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary na žen 100 000 žen veokresech vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf standardizované úmrtnosti na novotvary na 100 000 ve vybraných Středočeského kraje a ČR 240 240 220 220 200 200 180 180 160 160 140 140 120 120 100 100


Kladno ženy Kladno ženy

1985 1985

1990 1990

Kutná Hora ženy Kutná Hora ženy

1995 1995

2000 2000

roky roky

47 47

Rakovník ženy Rakovník ženy

2005 2005

2010 2010

2012 2012


2011 2011

2012 2012

48

Ve stejném stejnémsledovaném sledovaném období let 1985 patrný postupně klesající takéžen u úmrtnosti ženvena novotvary všech okresech Ve období let 1985 - 2012- je2012 patrnýjepostupně klesající trend také utrend úmrtnosti na novotvary všech okresechve Středočeského kraje i Česka (grafna39). Nejvyšší úmrtnost novotvary u žen po vcelé sledované v okrese nejnižší v okrese iStředočeského Česka (graf 39). kraje Nejvyšší úmrtnost novotvary u žen po celéna sledované období byla okrese Kladno aobdobí nejnižšíbyla v okrese KutnáKladno Hora. Kanejvyššímu poklesu Hora. K nejvyššímu poklesu mezi Rakovník, roky 1985a ato2012 došlo okrese došlo Rakovník, a toúmrtnosti o 44,1 %.naZanovotvary stejné období vKutná hodnotě ukazatele mezi roky 1985 av hodnotě 2012 došloukazatele u žen v okrese o 44,1 %. Zau žen stejnév období k poklesu u žen vdošlo Českuk poklesu o 20,3 %. úmrtnosti na novotvary u žen v Česku o 20,3 %. 2.5.1. Úmrtnost na novotvary tlustého střeva 2.5.1. Úmrtnost na novotvary tlustého střeva

Graf4040Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary 100 000 mužů ve vybraných Graf standardizované úmrtnosti na novotvary tlustéhotlustého střeva nastřeva 100 000na mužů ve vybraných krajích a ČR krajích a ČR Plzeňský kraj muži

hl. m. m. Praha Praha muži muži hl.

Středočeský kraj kraj muži muži Středočeský


40 35

počet

30

25 20 15 10

2003

2004

2005

2006 2006

2007 2007

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

roky roky

Zdroj: ČRČR Zdroj:ÚZIS ÚZIS Graf4141Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary žen ve vybraných Graf standardizované úmrtnosti na novotvary tlustéhotlustého střeva nastřeva 100 000na žen100 000 ve vybraných krajích a ČR krajích a ČR Karlovarský kraj ženy

27

Zlínský kraj kraj ženy ženy Zlínský

Středočeský kraj kraj ženy ženy Středočeský

Česko ženy ženy Česko

23

počet

19 15 11

7

2003

2004

2005

2006 2006

2007 2007

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

roky roky


48

49

V České republice byla nejvyšší úmrtnost na novotvary tlustého střeva u mužů v průběhu sledovaného období let 2003 - 2012 (graf 40) v Plzeňském a nejnižší v hlavním městě Praze. V patrnýu klesající trend úmrtnosti téměřobdobí ve všech krajích. Ve Středočeském kraji došlo Vkraji České republice byla nejvyšší úmrtnost nauvedeném novotvary období tlustéhojestřeva mužů v průběhu sledovaného let 2003 - 2012 (graf 40) v Plzeňském kraji k poklesu SDR na nádor tlustého střeva u mužů z hodnoty 33,9 v roce 2003 na hodnotu 16,8 v roce 2012 (pokles o 50,4 %), v Česku z 29,7 na a nejnižší v hlavním městě Praze. V uvedeném období je patrný klesající trend úmrtnosti téměř ve všech krajích. Ve Středočeském kraji došlo k poklesu SDR 19,2 (pokles o 35,4 %). Za sledované desetileté období došlo ve Středočeském kraji k nejvyššímu poklesu úmrtnosti na tento typ nádoru ze všech na nádor tlustého střeva u mužů z hodnoty 33,9 v roce 2003 na hodnotu 16,8 v roce 2012 (pokles o 50,4 %), v Česku z 29,7 na 19,2 (pokles o 35,4 %). Za krajů Česka. sledované desetileté období došlo ve Středočeském kraji k nejvyššímu poklesu úmrtnosti na tento typ nádoru ze všech krajů Česka. Nejvyšší úmrtnost na novotvary tlustého střeva u žen byla po celé sledované období let 2003 – 2012 v Karlovarském kraji a nejnižší byla v kraji Nejvyšší úmrtnost na novotvary tlustého střeva u žen byla po celé sledované období let 2003 - 2012 v Karlovarském kraji a nejnižší byla v kraji Zlínském (graf Zlínském (graf 41). V uvedeném období je patrný klesající trend úmrtnosti ve všech krajích. Ve Středočeském kraji došlo k poklesu SDR na nádor 41). V uvedeném období je patrný klesající trend úmrtnosti ve všech krajích. Ve Středočeském kraji došlo k poklesu SDR na nádor tlustého střeva u žen tlustého střeva u žen z hodnoty 17,0 v roce 2003 na hodnotu 10,6 v roce 2012 (pokles o 37,6 %), což je o 12,8 % nižší pokles než u mužů. V Česku z hodnoty 17,0 v roce 2003 na hodnotu 10,6 v roce 2012 (pokles o 37,6 %), což je o 12,8 % nižší pokles než u mužů. V Česku poklesla hodnota ukazatele u žen poklesla hodnota ukazatele u žen z 16,2 na 10,2 (pokles o 37,0 %). z 16,2 na 10,2 (pokles o 37,0 %). Graf4242 Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary 100 000 mužů ve vybraných okresechkraje Středočeského kraje a ČR Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary tlustéhotlustého střeva nastřeva 100 000na mužů ve vybraných okresech Středočeského a ČR Rakovník muži

Praha-západ muži

Mělník muži

Česko muži

70 60 50 počet

40 30 20 10 0

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

2011

2012

roky


ZZ analýzy setrvale stoupající mužů (graf (graf 42) 42) od počátku od počátku analýzydlouhodobých dlouhodobýchdat datje je patrný patrný setrvale stoupající trend trend standardizované standardizovanéúmrtnosti úmrtnostina na novotvary novotvary tlustého tlustého střeva střeva uu mužů osmdesátých let 20. století téměř ve všech okresech Středočeského kraje přibližně až do roku 2000, poté nastává mírný pokles. Nejvyšší hodnoty osmdesátých let 20. století téměř ve všech okresech Středočeského kraje přibližně až do roku 2000, poté nastává mírný pokles. Nejvyššíukazatele hodnoty po celé sledované období byly zaznamenány Rakovník v a nejnižší okrese Praha-západ. nárůstu hodnot ukazatele z 3,0 v roce 1980 na ukazatele po celé sledované období bylyv okrese zaznamenány okrese vRakovník a nejnižší Kv nejvyššímu okrese Praha-západ. K nejvyššímu nárůstu hodnot 20,0 v roce z 3,0 2012 (tj. o 566,0 %) na došlo v okrese Hodnotu ukazatele pro Česko roce 2012Mělník. (19,2) převýšily ukazatele pouzev roce v tomto okrese. ukazatele v roce 1980 20,0 v roceMělník. 2012 (téměř sedminásobně) došlovv okrese Hodnotuhodnoty ukazatele pro Česko 2012 (19,2)

převýšily hodnoty ukazatele pouze v tomto okrese. Nejvyšší úmrtnost na nádory tlustého střeva u žen byla po celé sledované období let 1980 - 2012 v okrese Kladno a nejnižší v okrese Nymburk (graf 43). ZNejvyšší analýzy dlouhodobých dat je patrný stejně jako uu žen mužůbyla plynulý růst hodnoty ukazatele nádorv tlustého střeva uažen ve většině okresůNymburk přibližně úmrtnost na nádory tlustého střeva po celé sledované obdobíúmrtnosti let 1980 na - 2012 okrese Kladno nejnižší v okrese do roku 200ř, poté dochází naopak ve většině okresů k mírnému poklesu úmrtnosti na tento typ nádoru u žen. Rok 2012 je charakteristický opětovným (graf 43). Z analýzy dlouhodobých dat je patrný, stejně jako u mužů plynulý růst hodnoty ukazatele úmrtnosti na nádor tlustého střeva u žen ve mírným počtu evidovaných případů Mezi roky 1980 a 2012okresů došlo kk mírnému nárůstu hodnoty ukazatele v okresech Kladno, Mělník, většině nárůstem okresů přibližně do roku 2005, poté úmrtí. dochází naopak ve většině poklesu úmrtnosti na tentoBeroun, typ nádoru u žen. RokPraha2012 východ, Praha-západ a Příbram, v ostatních okresech byla hodnota ukazatele stabilizována či mírně klesající. K nejvyššímu nárůstu hodnoty sledovaného je charakteristický opětovným mírným nárůstem počtu evidovaných případů úmrtí. Mezi roky 1980 a 2012 došlo k nárůstu hodnoty ukazatele ukazatele došlo v okrese Beroun (z hodnoty 2,0 v roce 1980 na 11,8 varoce 2012, v ostatních tj. téměř pětinásobně), naopak nejvyšší pokles hodnoty ukazatele mezi v okresech Beroun, Kladno, Mělník, Praha-východ, Praha-západ Příbram, okresech byla hodnota ukazatele stabilizována či mírně sledovanými roky byl zaznamenán v okrese Kutná Hora. klesající. K nejvyššímu nárůstu hodnoty sledovaného ukazatele došlo v okrese Beroun (z hodnoty 2,0 v roce 1980 na 11,8 v roce 2012, tj. téměř pětinásobně), naopak nejvyšší pokles hodnoty ukazatele mezi sledovanými roky byl zaznamenán v okrese Kutná Hora.

49

50

Graf4343 Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary 100 000 žen ve vybraných okresechkraje Středočeského kraje a ČR Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary tlustéhotlustého střeva nastřeva 100 000na žen ve vybraných okresech Středočeského a ČR Graf 43 Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary tlustého střeva na 100 000 žen ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Kladno ženy Kladno ženy

30 30

Nymburk ženy Nymburk ženy


Beroun ženy Beroun ženy

25 25

počet počet

20 20 15 15 10 10 55

00

1980 1980

1985 1985

1990 1990

1995 1995

Zdroj: ČR Zdroj:ÚZIS ÚZIS Zdroj: ÚZIS ČRČR

2000 2000 roky roky

2005 2005

2010 2010

2011 2011

2012 2012

2.5.2. Úmrtnost na novotvary průdušnice, průdušek a plic 2.5.2. a plic plic 2.5.2. Úmrtnost Úmrtnost na na novotvary novotvary průdušnice, průdušnice, průdušek průdušek a

Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na průdušnice, průdušek aprůdušek a plic plic na na 100 100a 000 000 mužů ve vybraných vybraných krajích, ČR aa EU15 EU15krajích, ČR a EU15 Graf44 44 Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary průdušnice, plicmužů na 100 000 mužůkrajích, ve vybraných Graf 44 Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary novotvary průdušnice, průdušek ve ČR Ústecký Ústecký kraj kraj muži muži

Zlínský kraj kraj muži muži Zlínský



EU15 muži muži EU15

130 130 115 115

počet počet

100 100 85 85 70 70 55 55 40 40

2003 2003

Zdroj: ČR, HFA WHO Zdroj: ÚZIS ČR, HFAHFA WHO Zdroj:ÚZIS ÚZIS ČR, WHO

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Nejvyšší úmrtnost na nádory průdušnice, průdušek aa plic plic u u mužů mužů byla byla po po celé celé sledované sledované období období let let 2003 2003 -- 2012 2012 vv Ústeckém Ústeckém kraji kraji aa nejnižší nejnižší byla byla vv kraji kraji Nejvyšší Nejvyššíúmrtnost úmrtnostna nanádory nádoryprůdušnice, průdušnice,průdušek průdušek a plic u mužů byla po celé sledované období let 2003 – 2012 v Ústeckém kraji a nejnižší v kraji Zlínském (graf 44). V uvedeném období je patrný klesající trend úmrtnosti ve všech krajích Česka. Ve Středočeském kraji došlo k poklesu hodnoty ukazatele Zlínském uvedeném období je patrný klesající trend úmrtnosti ve všech krajích Česka.Česka. Ve Středočeském kraji došlo k poklesu Zlínském(graf (graf44). 44).V V uvedeném období je patrný klesající trend úmrtnosti ve všech krajích Ve Středočeském kraji došlo khodnoty poklesu ukazatele hodnoty zz 88,2 vv roce 2003 na hodnotu 68,1 vv roce 2012 (pokles o 22,8 22,8 %), %), vv Česku Česku zz 81,0 81,0 na na 60,3 60,3 (pokles (pokles oo 25,6 25,6 %). %). Mezi Mezi roky roky 2003 2003 aa 2011 2011 došlo došlo kk poklesu poklesu hodnoty 88,2 roce 2003 na hodnotu 68,1 roce 2012 (pokles o ukazatele z 88,2 v roce 2003 na hodnotu 68,1 v roce 2012 (pokles o 22,8 %), v Česku z 81,0 na 60,3 (pokles o 25,6 %). Mezi roky 2003hodnoty a 2011 ukazatele ii uu mužů EU15 000 mužů na 53,9, 53,9, tedy tedy oo 11,6 11,6 %. %. Hodnota Hodnota ukazatele ukazatele za za Středočeský Středočeský kraj kraj ii za za Česko Česko uu mužů mužů po po celé celé sledované sledované ukazatele mužůhodnoty EU15 zz hodnoty hodnoty 61/100 61/100 000 EU15 mužů na došlo k poklesu ukazatele i u mužů z hodnoty 61/100 000 mužů na 53,9, tedy o 11,6 %. Hodnota ukazatele za Středočeský kraj období převyšovala hodnotu ukazatele u EU15. období ukazateleobdobí u mužů mužůpřevyšovala EU15. i Českopřevyšovala u mužů pohodnotu celé sledované hodnotu ukazatele u mužů EU15. 50 50

51

Nejvyššíúmrtnost úmrtnostnana nádory průdušnice, průdušek a plic(viz u žen (graf 45) byla po celé sledované období let2003 2003 - 2012, stejně jako aunejnižší mužů Nejvyšší nádory průdušnice, Nejvyšší úmrtnost na nádory průdušnice, průdušek průdušek aa plic plic uu žen žen (viz následující následující graf) graf) byla byla po pocelé celésledované sledovanéobdobí obdobílet let 2003- -2012 2012vvÚsteckém Ústeckémkraji kraji a nejnižší v Ústeckém kraji a nejnižší v Vkraji Zlínském. V uvedeném obdobíúmrtnosti došlo k vzestupu úmrtnosti na nádory průdušnice, průdušek a plic Středočeského, v osmi krajích byla v kraji Zlínském (graf 45). uvedeném období došlo k vzestupu na nádory průdušnice, průdušek a plic v osmi krajích včetně byla v kraji Zlínském (graf 45). V uvedeném období došlo k vzestupu úmrtnosti na nádory průdušnice, průdušek a plic v osmi krajích včetně Středočeského, včetně Středočeského, kdeukazatele došlo k nárůstu hodnoty na ukazatele z21,8 17,1 v roce 2003 na ohodnotu 21,8 v roce 2012 (nárůst o o27,5 %), Mezi v Česku kde došlo nárůstu hodnoty hodnoty kde došlo kk nárůstu ukazatele zz 17,1 17,1 vv roce roce 2003 2003 na hodnotu hodnotu 21,8 vv roce roce 2012 2012 (nárůst (nárůst o27,5 27,5%), %),vvČesku Českuzz18,8 18,8na na21,2 21,2(nárůst (nárůst o12,8 12,8%). %). Meziroky roky z hodnoty 18,8 na 21,2 (nárůst o 12,8 %). Mezi roky 2003 a 2011 došlo k mírnému nárůstu hodnoty ukazatele i u žen EU15, a to o 17,0 %. Hodnota 2003 aa 2011 2011 došlo došlo kk mírnému mírnému nárůstu hodnoty ukazatele ii uu žen EU15, aa to oo 17,0 %. Hodnota ukazatele za Středočeský kraj i iza Česko uužen po celé 2003 nárůstu hodnoty ukazatele žen EU15, to 17,0 %. Hodnota ukazatele za Středočeský kraj za Česko žen po celé ukazatele období za Středočeský kraj i Česko u žen po celé sledované období převyšovala hodnotu ukazatele žen EU15. sledované převyšovala hodnotu sledované období převyšovala hodnotu ukazatele ukazatele žen žen EU15. EU15. Graf45 45Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary průdušnice, průdušek a plicžen na 100 000 žen ve vybraných krajích, ČR a EU15 Graf standardizované úmrtnosti Graf 45 Porovnání standardizované úmrtnosti na na novotvary novotvary průdušnice, průdušnice, průdušek průdušekaaplic plicna na100 100000 000 ženve vevybraných vybranýchkrajích, krajích,ČR ČRaaEU15 EU15 Ústecký kraj Ústecký kraj ženy ženy

Zlínský Zlínský kraj kraj ženy ženy

Středočeský Středočeskýkraj krajženy ženy

Česko Českoženy ženy

EU15 EU15ženy ženy

35 35 30 30

počet počet

25 25 20 20 15 15

10 10 5 5

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007

Zdroj: ÚZIS ČR, WHO Zdroj: ÚZISČR, ČR, WHO Zdroj: ÚZIS WHO

roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

počet počet

Graf 46 Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary průdušnice, průdušek a plic na 100 000 mužů ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf standardizované úmrtnosti na novotvary průdušnice, průdušekprůdušek a plic na 100 000 mužů ve vybraných Středočeského kraje a ČR Graf4646Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary průdušnice, a plic na 100 000 mužůokresech ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR 180 180 160 160 140 140 120 120 100 100 80 80 60 60 40 40


Kladno muži Kladno muži

1980 1980

1985 1985

Mladá Boleslav muži Mladá Boleslav muži

1990 1990

1995 1995

2000 2000 roky roky

51 51

Beroun muži Beroun muži

2005 2005


2010 2010

2011 2011

2012 2012

52

Z analýzy dlouhodobých dat je patrný nárůst hodnot ukazatele mezi roky 1980 – 1995 téměř ve všech okresech, v následujících letech pak již trend dat SDR mužůnárůst na nádory průdušnice, průdušek plic -ve všech okresech Středočeského kraje i v rámci Česka (graf 46). Zpřevládá analýzy klesající dlouhodobých je upatrný hodnot ukazatele mezi roky a 1980 1995 téměř ve všech okresech, v následujících letech pak již převládá Nejvyššítrend průměrné byly zaznamenány (116,6), Středočeského kde byl ovšemkraje současně mezi lety (graf 198046). a 2012 zaznamenán klesající SDR uhodnoty mužů naukazatele nádory průdušnice, průdušek v okrese a plic ve Kladno všech okresech i v rámci Česka Nejvyšší průměrné i nejvyššíukazatele pokles hodnoty ukazatele. Nejnižší hodnota zjištěnamezi po celé období v okresei Mladá (85,3). hodnoty byly zaznamenány v okrese průměrná Kladno (116,6), kdeukazatele byl ovšembyla současně lety sledované 1980 a 2012 zaznamenán nejvyššíBoleslav pokles hodnoty K nejvýraznějšímu nárůstu hodnot ve sledovaném období došlo v okrese Beroun, a to ze 41,0 v roce 1980 na 86,5 v roce 2012, tj. o 111,0 %. ukazatele. Nejnižší průměrná hodnota ukazatele byla zjištěna po celé sledované období v okrese Mladá Boleslav (85,3). K nejvýraznějšímu nárůstu hodnot ve Hodnotu ukazatele pro Česko roce 2012 hodnoty Benešov, Kutná Hora,pro Mělník, sledovaném období došlo v okresev Beroun, a to převýšily ze 41,0 v roce 1980 vnaokresech 86,5 v roce 2012, tj. Beroun, o 111,0 %.Kladno, Hodnotu ukazatele Česko vNymburk, roce 2012Příbram převýšily a Rakovník. Hodnoty SDR u mužů na nádory průdušnice, průdušek a plic se pohybují ve sledovaném období v hodnotách výrazně vyšších než hodnoty v okresech Benešov, Beroun, Kladno, Kutná Hora, Mělník, Nymburk, Příbram a Rakovník. Hodnoty SDR u mužů na nádory průdušnice, průdušek u žen, zhruba dvojnásobných. a plic se pohybují ve sledovaném období v hodnotách výrazně vyšších než u žen, zhruba dvojnásobných. Graf47 47Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary průdušnice, a 000 plic žen na ve 100 000 ženokresech ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf standardizované úmrtnosti na novotvary průdušnice, průdušek průdušek a plic na 100 vybraných Středočeského kraje a ČR Kladno ženy

Kutná Hora ženy

Benešov ženy

Česko ženy

40 35 30

počet

25 20 15 10

5 0

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

2011

2012

roky


ZZ analýzy datdat je patrný plynulý, setrvale stoupající trend trend SDR u SDR žen nau nádory průdušek aprůdušek plic ve všech okresech Středočeského analýzydlouhodobých dlouhodobých je patrný plynulý, setrvale stoupající žen naprůdušnice, nádory průdušnice, a plic ve všech okresech kraje i v rámci Česka (graf 47). Nejvýraznější nárůst sledovaných hodnot byl zaznamenán v okrese Benešov, kde z hodnoty 0 v roce 1980 došlo na Středočeského kraje i v rámci Česka (graf 47). Nejvýraznější nárůst sledovaných hodnot byl zaznamenán v okrese Benešov, kde kz nárůstu hodnoty 18,6 v roce 2012. Nejvyšší hodnoty ukazatele byly po celé sledované období zaznamenány v okrese Kladno, přičemž tyto hodnoty téměř v každém 0 v roce 1980 došlo k nárůstu na 18,6 v roce 2012. Nejvyšší hodnoty ukazatele byly po celé sledované období zaznamenány v okrese Kladno,ze sledovaných převyšovaly ukazatelů ve všech ostatních okresech. Průměrná hodnota ukazatele zaostatních sledovanéokresech. období v okrese Kladno dosáhla přičemž tytoroků hodnoty téměř hodnoty v každém ze sledovaných roků převyšovaly hodnoty ukazatelů ve všech Průměrná hodnota výše 23,4 zemřelých žen na 100 000. Nejnižší průměrná hodnota byla zjištěna v okrese Kutná Hora (12,1). Hodnotu ukazatele pro Česko v roce 2012 (21,2) ukazatele za sledované období v okrese Kladno dosáhla výše 23,4 zemřelých žen na 100 000. Nejnižší průměrná hodnota byla zjištěna v okrese převyšovaly okresy Kladno, Mělník, Praha–západ a Příbram. Kutná Hora (12,1). Hodnotu ukazatele pro Česko v roce 2012 (21,2) převyšovaly okresy Kladno, Mělník, Praha–západ a Příbram. 2.5.3. Úmrtnost 2.5.3. Úmrtnostna nanovotvary novotvary prsu prsu Nejvyšší úmrtnost na zhoubné nádory žen48)(graf bylav zjištěna průběhu sledovaného období v hlavním městěvPraze a nejnižší Nejvyšší úmrtnost na zhoubné nádory prsu uprsu žen u (graf byla 48) zjištěna průběhu vsledovaného období v hlavním městě Praze a nejnižší kraji Pardubickém. v kraji Pardubickém. Přestože během deseti let došlo ve všech krajích Česka, včetně Středočeského kraje, k poklesu úmrtnosti na Přestože během deseti let došlo ve všech krajích Česka, včetně Středočeského kraje, k poklesu úmrtnosti na nádory prsu (v roce 2003 dosahovala nádory hodnota prsu (v roce 2003 dosahovala hodnota ukazatele 27,3 úmrtí/100 000 žen a v roce 2012 hodnoty 20,4, tj. pokles o 25,3 %), zaujal Středočeský ukazatele 27,3 a v roce 2012 hodnoty 20,4, tj. pokles o 25,3 %), zaujal Středočeský kraj hned za hlavním městem Prahou 2. místo s nejvyšší úmrtností žen na kraj hned za hlavním městem Prahou 2. místo s nejvyšší úmrtností žen na tento druh nádoru. V Česku poklesla hodnota ukazatele o 26,6 %. tento druh nádoru. V Česku poklesla hodnota ukazatele o 26,6 %. K nejvyššímu poklesu úmrtnosti v uvedených letech došlo v kraji Libereckém (o 48,5 %), K nejvyššímu poklesu úmrtnosti v uvedených letech došlo v kraji Libereckém (o 48,5 %), naopak k nejnižšímu poklesu úmrtnosti o 11,8 % došlo naopak k nejnižšímu poklesu úmrtnosti o 11,8 % došlo v Moravskoslezském kraji. SDR žen EU15 na nádory prsu v letech 2003 - 2011 poklesla o 11,6 %. Mírně v Moravskoslezském kraji. SDR žen EU15 na nádory prsu v letech 2003 – 2011 poklesla o 11,6 %. Mírně převyšovala hodnotu ukazatele za stejné převyšovala hodnotu ukazatele za stejné období pro Česko, avšak byla nižší než hodnota ukazatele za Středočeský kraj. období pro Česko, avšak byla nižší než hodnota ukazatele za Středočeský kraj.

52

53

Graf 48 Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary novotvary prsu na na 100 100 000 žen ve vybraných vybraných krajích, ČR aa EU15 EU15 Graf48 48Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary prsu000 nažen 100 000 žen vekrajích, vybraných krajích, ČR a EU15 Graf standardizované úmrtnosti na prsu ve ČR hl. m. m. Praha Praha ženy ženy hl.

35 35

Pardubický kraj kraj ženy ženy Pardubický



EU15 ženy ženy EU15

počet počet

30 30 25 25 20 20 15 15

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007

Zdroj: ÚZIS ČR, HFAHFA WHO Zdroj: HFA WHO Zdroj:ÚZIS ÚZISČR, ČR, WHO

roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

analýzydlouhodobých dlouhodobých na úrovni okresů je patrné (graf trend úmrtnosti na karcinom u ženStředočeského v okresech Středočeského kraje analýzy dlouhodobých datdat na úrovni úrovni okresů je patrné patrné (graf 49), 49), že 49), trendže úmrtnosti na karcinom karcinom prsu uu žen ženprsu okresech Středočeského kraje je je obdobný obdobný jako ZZZ analýzy dat na okresů je (graf že trend úmrtnosti na prsu vv okresech kraje jako obdobný jako v Česku. Přibližně do roku 2005 docházelo k plynulému nárůstu úmrtnosti na tento druh nádoru, po tomto roce dochází vvjeČesku. Česku. Přibližně do roku 2005 docházelo k plynulému trvalému nárůstu úmrtnosti na tento druh nádoru, po tomto roce dochází v Česku i v naprosté Přibližně do roku 2005 docházelo k plynulému trvalému nárůstu úmrtnosti na tento druh nádoru, po tomto roce dochází v Česku i v naprosté v Česku i v naprosté většiněkraje okresů Středočeského kraje k plynulému poklesuúmrtnost hodnot na ukazatele. Nejvyšší úmrtnost nádory prsu u žen byla většině okresů Středočeského plynulému poklesu hodnot hodnot ukazatele. Nejvyšší Nejvyšší nádory prsu prsu žen byla byla po celé celéna sledované období let 1980 1980 většině okresů Středočeského kraje kk plynulému poklesu ukazatele. úmrtnost na nádory uu žen po sledované období let po celé sledované období letv 1980 – Příbram. 2012 v okrese Kolín a nejnižší vukazatele okrese Příbram. Nejvyšší nárůst hodnotya ukazatele byl9,0 zjištěn v okrese 2012 v okrese Kolín a nejnižší okrese Nejvyšší nárůst hodnoty byl zjištěn v okrese Praha-východ, to z hodnoty v roce 1980 na 2012 v okrese Kolín a nejnižší v okrese Příbram. Nejvyšší nárůst hodnoty ukazatele byl zjištěn v okrese Praha-východ, a to z hodnoty 9,0 v roce 1980 na Praha-východ, a to z hodnoty 9,0nárůst v roce 1980 hodnotu 29,0 v roceukazatele 2012, cožpro je Česko nárůstza o 222,2 %. Průměrnou ukazatele prohodnoty Česko hodnotu 29,0 vv roce roce 2012, což což je je 222,2 na %. Průměrnou Průměrnou hodnotu celé sledované sledované období hodnotu převyšovaly průměrné hodnotu 29,0 2012, nárůst oo 222,2 %. hodnotu ukazatele pro Česko za celé období převyšovaly průměrné hodnoty za celé sledované období převyšovaly průměrné hodnoty ukazatelů čtyř okresů Středočeského kraje (Kladno, Kolín, Mělník, Praha-západ). ukazatelů čtyř okresů Středočeského kraje (Kladno, Kolín, Mělník, Praha-západ). ukazatelů čtyř okresů Středočeského kraje (Kladno, Kolín, Mělník, Praha-západ). Graf49 49Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary prsu000 nažen 100 000 žen veokresech vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf standardizované úmrtnosti na novotvary novotvary prsu na na 100 100 ve vybraných vybraných Středočeského kraje aaČR ČR Graf 49 Porovnání standardizované úmrtnosti na prsu 000 žen ve okresech Středočeského kraje Kolín ženy ženy Kolín

40 40

Příbram ženy ženy Příbram

Praha-východ ženy ženy Praha-východ


35 35

počet počet

30 30 25 25 20 20

15 15 10 10 5 5

1980 1980

Zdroj: ÚZIS ČRČR Zdroj:ÚZIS ÚZISČR Zdroj:

1985 1985

1990 1990

1995 1995

2000 2000 roky roky

53 53

2005 2005

2010 2010

2011 2011

2012 2012

54

2.5.4. Úmrtnost na novotvary děložního hrdla 2.5.4. Úmrtnost na novotvary děložního hrdla Nejvyšší úmrtnost na nádory děložního hrdla byla zjištěna v průběhu sledovaného období v Karlovarském kraji, naopak nejnižší v Kraji Vysočina Nejvyšší úmrtnost na nádory děložního hrdla byla v průběhu období v Karlovarském kraji, naopak nejnižší Vysočina (grafnaopak 50). Při (graf 50). Při sledování hodnoty ukazatele mezizjištěna lety 2003 a 2012sledovaného došlo v deseti krajích k poklesu hodnoty ukazatele a vveKraji čtyřech krajích sledování hodnoty ukazatele mezi lety 2003 a 2012 došlo v deseti krajích k poklesu hodnoty ukazatele a ve čtyřech krajích naopak k nárůstu. K nejvyššímu k nárůstu. K nejvyššímu nárůstu došlo v kraji Karlovarském z hodnoty 7,6 v roce 2003 na 14,2 v roce 2012 (nárůst o 86,8 %), k nejvyššímu nárůstu Karlovarském z hodnoty v roce 2003 na 14,2 v roce 2012 (nárůst o 86,8 k nejvyššímu poklesu došloukazatele v kraji Ústeckém (o 45,1 %). poklesudošlo došlov vkraji kraji Ústeckém (o 45,1 %).7,6 V Česku poklesla hodnota ukazatele o 20 %. %), Poslední dostupná hodnota za EU15 v roce V Česku poklesla hodnota ukazatele o 20 %. Poslední dostupná hodnota ukazatele za EU15 v roce 2011 činila 2,1 na 100 000 žen, zatímco v Česku ve stejném 2011 činila 2,1 na 100 000 žen, zatímco v Česku ve stejném roce dosáhla hodnoty 4,5 na 100 000 žen. Po celé sledované období hodnoty SDR roce dosáhlana hodnoty na 100 000 žen.převyšují Po celé sledované SDR žen Česka nasetrvalý nádory děložního hrdla převyšujíúmrtí SDR žen EU15, kde hodnota žen Česka nádory4,5 děložního hrdla SDR ženobdobí EU15,hodnoty kde hodnota vykazuje trend okolo 2 případů na nádory děložního vykazuje setrvalý trend okolo 2 případů úmrtí na nádory děložního hrdla na 100 000 žen EU15 ročně. hrdla na 100 000 žen EU15 ročně.

15 15

15

12 12

12

99

9

počet

počet počet

Graf50 50Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary děložního hrdla 100 000 žen ve vybraných krajích, ČR a EU15 Graf standardizované úmrtnosti na novotvary děložního hrdla na 100 000na žen ve vybraných krajích, ČR a EU15

66

Karlovarský kraj Karlovarský kraj Karlovarský kraj ženy ženyženy

Kraj Vysočina Kraj Vysočinaženy ženy Kraj Vysočina

Středočeský kraj ženy Středočeský ženy Středočeský krajkraj ženy

Česko ženy Česko ženy Česko ženy

EU15 ženy EU15 ženy EU15 ženy

6 3

3

3

0

0

0

2003

2004

2003

2005

2004

2003

2005

2004

2005

2006

2006

2007

2007 roky 2007 roky roky

2006

2008

2009

2008

2010

2009

2008

2011

2010

2009

2012

2011

2010

2012

2011

2012

Zdroj: ČR, HFAHFA WHO Zdroj:ÚZIS ÚZIS ČR, WHO Graf standardizované úmrtnosti na novotvary děložního hrdlaPraha-západ na 100 000na žen ve vybraných okresech Středočeského a ČR Graf51 51Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary děložního hrdla 100 000 žen ve vybraných okresech Středočeského kraje ženy a ČR Mělník ženy ženy Příbram ženy kraje Česko 140

18

140

15

120 počet

počet počet

12 100

980 6

Benešov ženy Praha-západ ženy

Česko ženy Příbram ženy

Lineární trend Rakovník Česko ženy ženy

120 100 80 60 40

60

20

40

0

320 0 0

Rakovník ženy Mělník ženy

1986 1980

1986

1990

1985 1990

1995

1990

1995

2000

1995

2000

2005

roky 2000

2010

2005 2005

20102010

2011

2012

2011 2011

2012 2012

roky



550 500

roky

hl. m. Praha muži


Česko muži

54 Ústecký kraj muži

hl. m. Praha muži


Česko muži

55

Z analýzy dlouhodobých dat let 1980 - 2012 je patrný setrvale plynule klesající trend úmrtnosti na nádory děložního hrdla u žen ve většině okresů ZStředočeského analýzy dlouhodobých dat 1980 - 2012Nejvyšší je patrný setrvale hodnota plynule klesající na byla nádory děložního hrdla u ženRakovník, ve většiněnejnižší okresů kraje i v rámci Česka. průměrná SDR na trend tento úmrtnosti druh nádoru zaznamenána v okrese Středočeského kraje i v rámci Česka. Nejvyšší průměrná hodnota SDR na tento druh nádoru byla zaznamenána v okrese Rakovník, nejnižší naopak naopak v Benešově. V okrese Rakovník současně došlo k nejvyššímu poklesu hodnoty ukazatele z 17,0 v roce 1980 na 1,3 úmrtí/100 000 žen vv roce Benešově. okrese Rakovník ovšem současně došlo k nejvyššímu poklesu hodnoty ukazatele z 17,0 v roce 1980 na 1,3 v roce 2012, tj. pokles o 92,4 %. 2012,V tj. pokles o 92,4 %. 2.5.5. Úmrtnost 2.5.5. Úmrtnostna namelanom melanom Graf52 52Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na melanom na mužů 100 000 mužů ve krajích vybraných Graf standardizované úmrtnosti na melanom na 100 000 ve vybraných a ČR krajích a ČR Karlovarský kraj muži


Česko muži

11 9

počet

7 5 3

1

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky


V Česku bylanejvyšší nejvyšší úmrtnost melanom u mužů v průběhu sledovaného let- 2003 v Karlovarském kraji abyla nejnižší V Česku byla úmrtnost na na melanom u mužů (graf(graf 52) v52) průběhu sledovaného obdobíobdobí let 2003 2012 v- 2012 Karlovarském kraji a nejnižší stejněbyla jako v kraji Středočeském. V uvedeném je trend patrnýúmrtnosti setrvalý trend úmrtnosti na melanom všech krajích výjimkou vyššího ustejně žen v jako kraji u žen Středočeském. V uvedeném období je patrnýobdobí setrvalý na melanom ve všech krajích sve výjimkou vyššího spočtu případů úmrtí úmrtí v roce 2009 Karlovarském SDRse u mužů na melanom pohybujepo v nízkých hodnotách po celéobdobí hodnocené desetileté vpočtu roce případů 2009 v Karlovarském kraji. vSDR u mužů na kraji. melanom pohybuje v nízkých se hodnotách celé hodnocené desetileté na úrovni Česka na úrovni Česka i Středočeského kraje. iobdobí Středočeského kraje. Nejvyššíúmrtnost úmrtnostna namelanom melanomu užen žen(graf (graf53) 53) byla celé sledované období 2003 - 2012 v Libereckém a nejnižší byla stejně u mužů Nejvyšší byla popo celé sledované období let let 2003 - 2012 v Libereckém kraji kraji a nejnižší byla stejně jako ujako mužů v kraji v kraji Středočeském. SDR u žen na se melanom seve pohybuje ve velmi nízkýchpo hodnotách po celé hodnocené desetileté období jak vekraji, Středočeském Středočeském. SDR u žen na melanom pohybuje velmi nízkých hodnotách celé hodnocené desetileté období jak ve Středočeském tak v Česku. kraji, tak v Česku. Vedosáhla Středočeském dosáhla hodnota ukazatele v roce 2012 počtu 1,1/100 000 žen. Ve Středočeském kraji hodnota kraji ukazatele v roce 2012 počtu 1,1/100 000 žen. analýzydlouhodobých dlouhodobýchdat datjejevšak všakjižjižpatrný patrnýmírně mírněstoupající stoupající trend SDR u mužů melanom (graf téměř všech okresech Středočeského ZZ analýzy trend SDR u mužů na na melanom (graf 54)54) téměř ve ve všech okresech Středočeského kraje. kraje. se ukazatele hodnoty ukazatele poměrně stabilně pohybují mezi3,7 hodnotami 3,7 (v roce a 4,0a (v roce 1980) ahodnoty mírně převyšují V rámciV rámci Česka seČeska hodnoty poměrně stabilně pohybují mezi hodnotami (v roce 2012) a 4,0 (v 2012) roce 1980) mírně převyšují ukazatele ukazatele u žen. Hodnoty ukazatele v jednotlivých okresech se ukazatele i přes vyšší pohybovaly ve velmi nízkých hodnotách uhodnoty žen. Hodnoty ukazatele v jednotlivých okresech se, i přes vyšší výkyvy hodnot než výkyvy byly poměrně stabilizované hodnoty na úrovni Česka,popocelé celé sledovanéobdobí období. Nejvyšší ve průměrná hodnota ukazatele po celé sledované období u mužůpobyla v okrese Příbram a nejnižší sledované pohybovaly velmi nízkých hodnotách. Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele celézaznamenána sledované období u mužů byla zaznamenána Mladá Boleslav. nárůstBoleslav. hodnotyNejvyšší ukazatele byl hodnoty zjištěn mezi rokem a 2012 v okrese Beroun 0 v roce 1980 na0 vv okrese okrese Příbram a nejnižší vNejvyšší okrese Mladá nárůst ukazatele byl1980 zjištěn mezi rokem 1980 a 2012z hodnoty v okrese Beroun z hodnoty hodnotu 6,4 úmrtí/100 000 mužů v roce 2012. v roce 1980 na hodnotu 6,4 úmrtí na melanom na 100 000 mužů v roce 2012.

55

56

Graf5353 Porovnání standardizované úmrtnosti na melanom na žen 100 000 žen vekrajích vybraných Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na melanom na 100 000 ve vybraných a ČR krajích a ČR Graf 53 Porovnání standardizované úmrtnosti na melanom na 100 000 žen ve vybraných krajích a ČR Liberecký kraj ženy Liberecký kraj ženy

4 4



počet počet

3 3 2 2 1 1 0 0

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

Zdroj: ČRČR Zdroj:ÚZIS ÚZIS Zdroj: ÚZIS ČR

2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Graf 5454 Porovnání standardizované úmrtnosti na melanom na 100 000 ve vybraných Středočeského kraje a ČR Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na melanom na mužů 100 000 mužů veokresech vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf 54 Porovnání standardizované úmrtnosti na melanom na 100 000 mužů ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Příbram muži Příbram muži

8 8



1990 1990

2000 2000 roky roky


Lineární trend Příbram muži Lineární trend Příbram muži

počet počet

6 6 4 4 2 2 0 0

1980 1980

Zdroj: ÚZIS ČR Zdroj: ÚZIS Zdroj: ÚZISČRČR

1985 1985

1995 1995

2005 2005

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Z analýzy dlouhodobých dat je patrná velmi nízká úmrtnost na melanom u žen (graf 55) po celé sledované období. Nejvyšší úmrtnost ve sledovaném období Z analýzy datdat je patrná velmi nízkánízká úmrtnost na melanom u žen (graf 55)(graf po celé období. Nejvyšší úmrtnost ve sledovaném období Z analýzydlouhodobých dlouhodobých je patrná velmi úmrtnost na melanom u žen 55)sledované po celé sledované období. Nejvyšší úmrtnost v letech byla zjištěna u žen v okrese Beroun, nejnižší naopak v okrese Mladá Boleslav. Hodnoty SDR u žen na melanom se, stejně jako u mužů, pohybují ve velmi byla zjištěna u žen v okrese Beroun, nejnižší naopak v okrese Mladá Boleslav. Hodnoty SDR u žen na melanom se, stejně jako u mužů, pohybují ve 1980 – 2012 byla zjištěna u žen v okrese Beroun, nejnižší naopak v okrese Mladá Boleslav. Hodnoty SDR u žen na melanom se, stejně velmi jako nízkých hodnotách po celé hodnocené období. Průměrná hodnota ukazatele za celé sledované období za Česko (2,2) byla převýšena ve stejném období nízkých hodnotách po velmi celé hodnocené období. Průměrná hodnota ukazatele za celé sledované období za Česko (2,2) byla stejném u mužů, pohybují ve nízkých hodnotách. Průměrná hodnota ukazatele za celé sledované období za Česko (2,2převýšena úmrtí/100ve000 mužů)období byla hodnotami ukazatelů v okresech Beroun, Nymburk, Praha-východ, Příbram a Rakovník. hodnotami ukazatelů v okresech Beroun, Nymburk, Praha-východ, a Rakovník. převýšena ve stejném období hodnotami ukazatelů v okresechPříbram Beroun, Nymburk, Praha-východ, Příbram a Rakovník.

56 56

57

Graf5555Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na melanom na žen 100 000 žen veokresech vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf standardizované úmrtnosti na melanom na 100 000 ve vybraných Středočeského kraje a ČR Beroun ženy

10


Česko ženy

Lineární trend Beroun ženy

8

počet počet

6 4 2 0

1980

1985

1990

1995


2000 roky

2005

2010

2011

2012

2.5.6. Úmrtnost na novotvary prostaty 2.5.6. Úmrtnost na novotvary prostaty

Graf5656Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary namužů 100 000 mužů ve vybraných Graf standardizované úmrtnosti na novotvary prostatyprostaty na 100 000 ve vybraných krajích a ČR krajích a ČR Ústecký kraj muži

Královéhradecký kraj muži


Česko muži

39

34

počet počet

29 24 19 14

2003


2004

2005

2006

2007

roky

2008

2009

2010

2011

2012

V Česku byla sledovaného období 2003 –- 2012 2012 vv Ústeckém Ústeckém kraji, kraji, naopak naopak nejnižší nejnižší V Česku bylanejvyšší nejvyššíúmrtnost úmrtnostna na nádory nádory prostaty prostaty zjištěna zjištěna vv průběhu průběhu sledovaného období let let 2003 vv Královéhradeckém Královéhradeckém (graf 56). Při sledování vývoje hodnoty ukazatele došlo mezi roky 2003 a 2012 ve všech krajích k poklesu úmrtnosti na nádory prostaty. (graf 56). Při sledování vývoje hodnoty ukazatele došlo mezi roky 2003 a 2012 ve všech krajích k poklesu úmrtnosti na Ve Středočeském poklesla hodnota ukazatele mezi roky 2003 a 2012 mezi o 34,4roky % (z2003 29,4 varoce na 19,3 roce v2012), Českunaz 31,2 22,0 (pokles nádory prostaty. kraji Ve Středočeském kraji poklesla hodnota ukazatele 20122003 o 34,4 % (zv 29,4 roce v2003 19,3na v roce 2012), ov 29,5 %). Hodnota ukazatele po sledované desetileté období u mužů ve Středočeském kraji byla nižší než hodnota ukazatele u mužů Česka. Česku z 31,2 na 22,0 (pokles o 29,5 %). Hodnota ukazatele po sledované desetileté období u mužů ve Středočeském kraji byla nižší než hodnota ukazatele u mužů Česka. 57

58

Ve byla nejvyšší úmrtnost na nádory prostaty (graf(graf 57) zjištěna v průběhu sledovaného obdobíobdobí let 1980let- 2012 mužů uv okrese Benešov Ve Středočeském Středočeskémkraji kraji byla nejvyšší úmrtnost na nádory prostaty 57) zjištěna v průběhu sledovaného 1980u- 2012 mužů v okrese aBenešov nejnižší va nejnižší okrese Mělník. Mezi roky 1980 a 2012 je patrný stoupající trend SRD v deseti okresech, naopak ve dvou okresech došlo k mírnému v okrese Mělník. Mezi roky 1980 a 2012 je patrný stoupající trend SRD v deseti okresech, naopak ve dvou okresechpoklesu došlo hodnot ukazatele, a to v okresech Kladno aaRakovník. K nejvyššímu úmrtnosti na nádor prostaty meziúmrtnosti roky 1980na a 2012 došlo v okrese Rakovník, a to k mírnému poklesu hodnot ukazatele, to v okresech Kladnopoklesu a Rakovník. K nejvyššímu poklesu nádor prostaty mezi roky 1980 oa 2012 79,7 %, který od roku 1998 se přibližuje a téměř kopíruje hodnoty Česka. Nejvyšší nárůst hodnot sledovaného ukazatele lze pozorovat při porovnání roku došlo v okrese Rakovník (o 79,7 %), který se od roku 1998 přibližuje a téměř kopíruje hodnoty Česka. Nejvyšší nárůst hodnot sledovaného 1980 a 2012 okrese Beroun, z grafu je roku však 1980 patrné, že od vroku 2005Beroun, lze pozorovat pokles vracející se roku k hodnotám Česka, které okres ukazatele lzev pozorovat při porovnání a 2012 okrese z grafumírný je však patrné, že od 2005 lze pozorovat mírný Beroun, pokles podobně jako okres Benešov, v posledních letech lehce převyšoval. vracející se k hodnotám Česka, které okres Beroun, podobně jako okres Benešov, v posledních letech lehce převyšoval. Graf57 57Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary namužů 100 000 mužů veokresech vybraných okresechkraje Středočeského kraje a ČR Graf standardizované úmrtnosti na novotvary prostatyprostaty na 100 000 ve vybraných Středočeského a ČR Benešov muži

Mělník muži

Beroun muži

Rakovník muži

Česko muži

66

56

počet

46 36 26 16 6

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

2011

2012

roky


Shrnutí: Shrnutí: desetiletí je patrný setrvalý klesající trend celkové standardizované úmrtnosti na novotvary u mužů i u žen ve Středočeském kraji, Česku V posledním V posledním desetiletí je patrný setrvalý celkové standardizované na%novotvary u mužů u ženČeska ve Středočeském kraji, i zemích EU15. Mezi roky 2003 - 2012 došlo klesající k poklesutrend úmrtnosti u mužů ve Středočeskémúmrtnosti kraji o 27,0 a u žen o 18,0 %. V irámci byl pokles úmrtnosti Česku i zemích EU15. Mezi roky V 2003 2012(poslední došlo k poklesu úmrtnosti u mužů HFA ve Středočeském kraji oSDR 27,0na %novotvary a u žen o 18,0 %. V rámci Česka byl u žen stejný, u mužů o 3,0 % nižší. roce–2011 dostupný údaj databáze WHO) převyšovala u mužů Středočeského kraje pokles u ženpřípadů stejný, u mužů o 3,0 % nižší. V roce 2011 dostupnýPři údaj databázeSDR HFAna WHO) převyšovala SDR na novotvary u mužů o 57,0 a uúmrtnosti žen o 21,0 úmrtí na 100 000 obyvatel EU15(poslední daného pohlaví. hodnocení všechny druhy novotvarů na úrovni okresů Středočeského kraje žen o 21,0 případů na 100 000 EU15 daného hodnocení SDR na všechny druhy novotvarů Středočeského kraje bylao 57,0 a zjištěnaudlouhodobě nejvyšší úmrtí úmrtnost u mužů obyvatel v okrese Příbram a u ženpohlaví. v okresePři Kladno. na úrovni okresů Středočeského kraje byla zjištěna nejvyšší u mužů v okrese žen v okrese Kladno. Z analýzy dlouhodobých dat týkajících se úmrtnosti na dlouhodobě nádor tlustého střevaúmrtnost a konečníku u mužů a ženPříbram je patrnýa u setrvale stoupající trend standardizované Z analýzy dat týkajících se úmrtnosti na nádor tlustého střeva u mužů žen je téměř patrnýve setrvale stoupající trend standardizované úmrtnosti nadlouhodobých nádory tlustého střeva zejména u obou pohlaví od počátku osmdesátých let 20.astoletí všech okresech Středočeského kraje, u mužů úmrtnosti téměř všech okresech kraje,mírný u mužů přibližně až do roku 2000, u žen do roku 2005, a poté nastává mírný vpokles. přibližně až do rokuve 2000, u žen do roku Středočeského 2005, a poté nastává pokles. Nejvyšší úmrtnost na nádor tlustého střeva a konečníku byla zjištěna průběhu Nejvyšší cca úmrtnost nádor tlustého střeva ubyla uplynulých cca 30 že letvuuplynulých mužů v okrese Rakovník, u ženvev okrese Kladno. uplynulých 30 let una mužů v okrese Rakovník, žen zjištěna v okrese v průběhu Kladno. Pozitivní je skutečnost, 10 letech došlo u mužů Středočeském kraji Pozitivní jepoklesu skutečnost, že v uplynulých deseti letech došlo u mužů ve Středočeském kraji k nejvyššímu poklesu úmrtnosti na kolorektální karcinom k nejvyššímu úmrtnosti na kolorektální karcinom ze všech krajů Česka. ze všech krajůna Česka. Trend úmrtnost nádory průdušnice, průdušek a plic se výrazně liší dle pohlaví. Zatímco u mužů došlo v posledním sledovaném desetiletí k poklesu Trend úmrtnosti na nádory průdušek akraji, plic se výrazně lišíEU15, dle pohlaví. mužů došlo Na v posledním sledovaném desetiletí úmrtnosti na tento typ nádoru uprůdušnice, mužů ve Středočeském Česku i zemích situace Zatímco u žen je uzcela odlišná. všech sledovaných úrovních došlo k poklesu úmrtnosti na tento typ nádoru ve Středočeském kraji, Česku i zemích EU15, situace u žen je zcela odlišná. Na všech sledovaných úrovních k vzestupu úmrtnosti na nádory dýchacího traktu, což pravděpodobně souvisí se vzestupem počet žen - kuřaček v populaci a poklesem počtu mužů – kuřáků. došlo k vzestupu úmrtnosti na nádory traktu, což pravděpodobně souvisí traktu se vzestupem - kuřaček v populaci počtu V průběhu sledovaných let 1980 - 2012 dýchacího byla nejvyšší úmrtnost na nádory dýchacího u mužů počtu i u ženžen zjištěna v okrese Kladno,a poklesem přičemž průměrná mužů – kuřáků. V průběhu sledovaných let 1980 – 2012 byla nejvyšší úmrtnost na nádory dýchacího traktu u mužů i u žen zjištěna v okrese Kladno, hodnota úmrtnosti v tomto okrese významně převyšovala průměrnou hodnotu krajského i celorepublikového ukazatele pro obě pohlaví. K nejvyššímu přičemž průměrná hodnota úmrtnosti v tomto okrese významně převyšovala průměrnou hodnotu krajského i celorepublikového ukazatele pro obě nárůstu úmrtnosti na tento typ nádoru mezi roky 1980 a 2012 došlo u žen v okrese Benešov, mužů v okrese Beroun. Pozitivní je zjištění, že i přes nejvyšší pohlaví. K nejvyššímu nárůstu úmrtnosti na tento typ nádoru mezi roky 1980 a 2012 došlo u žen v okrese Benešov, mužů v okrese Beroun. 58 59

Pozitivní je zjištění, že i přes nejvyšší dlouhodobou úmrtnost na nádory dýchacího traktu ve sledovaných letech u obou pohlaví v okrese Kladno, došlo současně alespoň u mužů v tomto okrese k nejvyššímu poklesu úmrtnosti na tento typ nádoru. Úmrtnost na zhoubný nádor prsu u žen poklesla během posledních deseti let ve všech krajích Česka, avšak Středočeský kraj se umístil hned za hlavním městem Prahou s druhou nejvyšší úmrtností žen na tento druh nádoru. V roce 2011 (poslední dostupný rok databáze HFA WHO) hodnota ukazatele úmrtnosti žen v EU15 byla identická s hodnotou ukazatele pro ženy Středočeského kraje (23 zemřelých na 100 000 žen dané populace), přičemž hodnota ukazatele pro Česko byla ve stejném roce nevýznamně nižší (21 zemřelých/100 000 žen). Z analýzy dlouhodobých dat je patrné, že trend úmrtnosti na karcinom prsu u žen v okresech Středočeského kraje byl obdobný jako v Česku. Přibližně do roku 2005 docházelo k plynulému trvalému nárůstu úmrtnosti na tento druh nádoru, po tomto roce začal v naprosté většině okresů Středočeského kraje plynulý pokles hodnot ukazatele. Nejvyšší úmrtnost na nádory prsu u žen byla po celé období let 1980 – 2012 v okrese Kolín, nejvyšší nárůst hodnoty ukazatele mezi sledovanými lety byl zjištěn v okrese Praha-východ. V Česku a ve Středočeském kraji došlo v průběhu posledních deseti let k poklesu hodnoty ukazatele SDR na nádor děložního hrdla u žen. Poslední dostupná hodnota ukazatele za EU15 v roce 2011 činila 2,1 úmrtí /100 000 žen, zatímco ve Středočeském kraji a v Česku ve stejném roce byla zhruba dvojnásobná. Během sledovaných let poklesla hodnota ukazatele v kraji téměř o 50,0 %, v rámci Česka pouze o 20,0 %. Nejvyšší průměrná hodnota SDR na tento druh nádoru při analýze dlouhodobých dat v letech 1980 - 2012 byla zaznamenána u žen v okrese Rakovník, kde ovšem současně došlo k nejvyššímu poklesu hodnoty ukazatele mezi uvedenými roky, a to o 92,0 %. Úmrtnost na melanom ve Středočeském kraji byla u obou pohlaví v letech 2003 – 2012 nejnižší ze všech krajů Česka, trend úmrtnosti je setrvalý, pohybuje se v nízkých hodnotách a v roce 2012 se jednalo o 3 úmrtí na 100 000 mužů a 1 úmrtí na melanom na 100 000 žen. Na úrovni okresů byla nejvyšší úmrtnost na melanom v letech 1980 – 2012 v okrese Příbram u mužů a v okrese Beroun u žen. Nejvyšší nárůst hodnoty ukazatele mezi sledovanými lety byl zjištěn u mužů v okrese Beroun. Při sledování vývoje úmrtnosti na nádory prostaty došlo mezi roky 2003 a 2012 ve všech krajích k poklesu úmrtnosti, ve Středočeském kraji o cca 35,0 %, v Česku o 30,0 %. Z analýzy dlouhodobých dat na úrovni okresů je však patrný vzestup SDR na nádor prostaty mezi lety 1980 a 2012 ve většině okresů, přičemž nejvyšší průměrná hodnota ukazatele po celé sledované období byla zaznamenána v okrese Benešov.

2.6. Úmrtnost na úmyslné sebepoškození

(Hamplová L.)

UKAZATEL: Standardizovaná úmrtnost (SDR) na poranění a otravy z důvodu úmyslného sebepoškození - teoretická intenzita úmrtnosti (na 100 000 osob) reálné populace s určitým věkově specifickým profilem úmrtnosti za předpokladu věkové struktury populace odpovídající tzv. evropskému standardu. Počítáno metodou přímé standardizace. Zdroj: ÚZIS ČR V České republice byla nejvyšší SDR na úmyslné sebepoškození u mužů (graf 58) v průběhu sledovaného období let 2003 – 2012 v Ústeckém kraji a nejnižší v Kraji Vysočina. SDR na úmyslné sebepoškození mužů ve Středočeském kraji po sledované desetileté období velmi mírně převyšovala SDR mužů na úmyslné sebepoškození Česka a stejně jako v Česku i ve Středočeském kraji je patrný mírný vzestup SDR v posledních sledovaných letech. Po celé sledované období SDR mužů všech krajů i celého Česka výrazně převyšovala SDR na úmyslné sebepoškození mužů EU15. V roce 2011 činil rozdíl mezi SDR na úmyslné sebepoškození na 100 000 mužů EU15 (hodnota 14,3) a mužů Česka (hodnota 23,6) celkem 9,3 úmrtí/100 000 mužů v neprospěch Česka. Hodnota ukazatele SDR mužů Středočeského kraje v roce 2011 (hodnota 24,3/100 000 mužů) byla srovnatelná s hodnotou ukazatele pro Česko. Hodnoty ukazatele SDR na úmyslné sebepoškození pro muže všech krajů Česka i EU15 celé sledované období výrazně převyšují hodnoty ukazatele pro ženy Česka i EU15.

60

Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na úmyslné úmyslné sebepoškození na 100 100 000 000na mužů ve vybraných vybraných krajích, ČR aa EU15 EU15 Graf58 Porovnání standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození 100 000 mužů krajích, ve vybraných krajích, ČR a EU15 Graf 5858 Porovnání standardizované úmrtnosti na sebepoškození na mužů ve ČR Ústecký kraj muži muži Ústecký kraj

35 35

Kraj Vysočina Vysočina muži muži Kraj



EU15 muži muži EU15

počet počet

30 30 25 25 20 20 15 15 10 10

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007


roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Graf5959 Porovnání standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození žen krajích, ve vybraných krajích, ČR a EU15 Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození na 100 000na žen100 000 ve vybraných krajích, ČR aa EU15 EU15 ČR Olomoucký kraj ženy ženy Olomoucký kraj

Kraj Vysočina Vysočina ženy ženy Kraj




9

8

počet počet

7 6 5 4 3 2

2003

2004

2005

2006

2007

roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012


NejvyššíSDR SDR úmyslné sebepoškození žen (graf 59) po byla po sledované celé sledované let-2003 v Olomouckém kraji a byla nejnižší byla v Kraji Nejvyšší nana úmyslné sebepoškození 2012–vv 2012 Olomouckém kraji aa nejnižší nejnižší byla vv Kraji Kraji Vysočina. u ženu (graf 59) byla celé obdobíobdobí let 2003 2012 Olomouckém kraji Vysočina. SDRsebepoškození na úmyslné sebepoškození žen vekraji, Středočeském kraji,nebyly Českuzjištěny ani EU15 nebyly rozdíly, zjištěnyhodnoty významné rozdíly,se VVysočina. ukazateli V ukazateli SDR na úmyslné zjištěny významné rozdíly, hodnoty ukazatele sehodnoty po celé celé žen ve Středočeském Česku ani EU15 významné ukazatele po ukazateleobdobí se po lišily celé minimálně sledovanéa období lišilyseminimálně a pohybovaly se na velmi úrovni. V roce 2011 byl rozdíl mezi SDR na úmyslné sledované pohybovaly na velmi nízké úrovni. V roce 2011 byl nízké rozdíl mezi mezi SDR na úmyslné sebepoškození na 100 000 žen EU15 SDR na úmyslné sebepoškození na 100 000 žen EU15 sebepoškození na 100 000 (hodnota 4,3), (hodnota 4,1) a Středočeského kraje (hodnota 4,7) nevýznamný. (hodnota 4,3), Česka (hodnota žen 4,1) EU15 a Středočeského kraje Česka (hodnota 4,7) nevýznamný.

60

61

počet počet

Graf 60 Porovnání standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození na 100 000 mužů ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození na 100 000 na mužů ve vybraných Středočeského kraje a ČR Graf6060 Porovnání standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození 100 000 mužů okresech ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR 50 50 45 45 40 40 35 35 30 30 25 25 20 20 15 15 10 10 5 5 0 0

Kladno muži Kladno muži

1985 1985

1990 1990

Kutná Hora muži Kutná Hora muži

1995 1995

Rakovník muži Rakovník muži

2000 2000

Zdroj: ÚZIS ČR Zdroj:ÚZIS ÚZIS Zdroj: ČRČR

roky roky

2005 2005


2010 2010

Lineární trend Kladno muži Lineární trend Kladno muži

2011 2011

2012 2012

Nejvyšší SDR na úmyslné sebepoškození u mužů byla při analýze dlouhodobých dat zaznamenána v okrese Kladno (průměrná hodnota 30,2) a nejnižší NejvyššíSDR SDR úmyslné sebepoškození u mužů při analýze dlouhodobých dat zaznamenána Kladno (průměrná hodnota 30,2) Nejvyšší nana úmyslné sebepoškození u mužů byla byla při analýze dlouhodobých dat zaznamenána v okresev okrese Kladno (průměrná hodnota 30,2) a nejnižší va okrese Kutná Hora (21,3). K nejvyššímu procentuálnímu poklesu hodnoty ukazatele o 63,4 % z 22,7 v roce 1986 na 8,3 v roce 2012 došlo v okrese Rakovník. nejnižší v okrese Kutná Hora (21,3). K nejvyššímu procentuálnímu poklesu hodnoty ukazatele o 63,4 % z 22,7 v roce 1986 na 8,3 v roce 2012 v okrese Kutná Hora (21,3). K nejvyššímu procentuálnímu poklesu hodnoty ukazatele o 63,4 % z 22,7 v roce 1986 na 8,3 v roce 2012 došlo v okrese Rakovník. Průměrná hodnota ukazatele SDR na hodnota úmyslnéukazatele sebepoškození u mužů výrazně převyšuje hodnotu stejnéhopřevyšuje ukazatele hodnotu pro ženy. SDR naukazatele úmyslné došlo v okrese Rakovník. Průměrná SDR na úmyslné sebepoškození u mužů výrazně stejného Průměrná hodnota ukazatele SDR na úmyslné sebepoškození u mužů výrazně převyšuje hodnotu stejného ukazatele pro ženy. SDR na úmyslné sebepoškození mužů ve sledovaném období byla přibližně čtyřikrát vyšší. pro ženy. SDRu na úmyslné sebepoškození u mužů ve sledovaném období byla přibližně čtyřikrát vyšší. sebepoškození u mužů ve sledovaném období byla přibližně čtyřikrát vyšší. Graf standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození na 100 000 na žen100 000 ve vybraných Středočeského kraje a ČR Graf6161Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození žen okresech ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf 61 Porovnání standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození na 100 000 žen ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Rakovník ženy Rakovník ženy

15 15

Kutná Hora ženy Kutná Hora ženy

Beroun Beroun


Lineární trend Rakovník ženy Lineární trend Rakovník ženy

počet počet

12 12 9 9 6 6 3 3

0 0

Zdroj:ÚZIS ÚZIS Zdroj: ČRČR Zdroj: ÚZIS ČR

1985 1985

1990 1990

1995 1995

2000 2000

roky roky

2005 2005

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Nejvyšší SDR na úmyslné sebepoškození u žen byla při analýze dlouhodobých dat zaznamenána v okrese Rakovník (průměrná hodnota 7,9), kde Nejvyšší SDR na úmyslné sebepoškození u žen byla při analýze dlouhodobých dat zaznamenána v okrese Rakovník (průměrná hodnota 7,9), kde má i přes má i přes výrazné výkyvy v jednotlivých trend SDR stoupající tendenci, jak naznačujev okrese přímkaRakovník lineárního trendu. Nejnižší hodnota Nejvyšší SDR na úmyslné sebepoškození u letech žen byla při analýze dlouhodobých dat zaznamenána (průměrná hodnotaprůměrná 7,9), kde má i přes výrazné výkyvy v jednotlivých letech trend SDR stoupající tendenci, jak naznačuje přímka lineárního trendu. Nejnižší průměrná hodnota ukazatele byla ukazatele byla vzaznamenána v okrese Kutná (3,6).tendenci, K nejvyššímu poklesu přímka hodnotylineárního ukazateletrendu. z hodnoty 11,7průměrná v roce 1985 na hodnotu 0 v roce výrazné výkyvy jednotlivých letech trend SDR Hora stoupající jak naznačuje Nejnižší hodnota ukazatele byla 2012 došlo v okrese Beroun. 61 61 62

Shrnutí:

V posledních letech je patrný mírný vzestup standardizované úmrtnosti (SDR) mužů na úmyslné sebepoškození jak ve Středočeském kraji, tak i v Česku. Při porovnání hodnot ukazatele v roce 2011 je zřejmé, že po celé sledované přibližně desetileté období SDR mužů Středočeského kraje i Česka výrazně převyšovala SDR na úmyslné sebepoškození mužů EU15. V roce 2011 byly hodnoty ukazatele krajského i republikového srovnatelné (cca 24 úmrtí na 100 000 mužů), avšak značně převyšující hodnotu ukazatele u mužů EU15 ve stejném roce (hodnota 14/100 000 mužů EU15). V roce 2011 byl rozdíl mezi SDR na úmyslné sebepoškození na 100 000 žen EU15, Česka a Středočeského kraje nevýznamný a byl cca 4krát nižší než u mužů na všech sledovaných úrovních. Podíl mužů Středočeského kraje se na dokonaných sebevraždách nadále zvyšuje, zatímco v letech 1985 až 1990 činil jejich podíl 72,1 %, mezi lety 2008 a 2012 to bylo již 82,4 %. Z dat na úrovni okresů v letech 1985 – 2012 je patrná nejvyšší úmrtnost na úmyslné sebepoškození u mužů v okrese Kladno a u žen v okrese Rakovník.

2.7. Předčasná úmrtnost ve věkové skupině 0 - 64 let

(Hamplová L.)

UKAZATEL: Předčasná úmrtnost, tj. úmrtnost osob ve věku do 65 let jejich věku, resp. 0 – 64 let. Jedná se tudíž o úmrtnost osob, které se nedožily seniorského věku. V tomto věku umírají muži mnohem více na úrazy a poranění (16,0 % ze všech) a ženy pak na zhoubné nádory, na které umírá v tomto „mladším“ věku dokonce každá druhá žena. Zdroj: ČSÚ V posledních letech se v důsledku rostoucí délky života a délky života prožité ve zdraví hovoří v souvislosti s předčasnou úmrtností i o věkové hranici 75 let. S touto hranicí počítá i jiný frekventovaný ukazatel, tzv. PYLL (potenciální ztracené roky života), který vyjadřuje souhrnně roky ztracené předčasnými úmrtími a je počítán jako součet zemřelých v každém věku vynásobený rozdílem mezi stanovenou věkovou hranicí pro předčasné úmrtí a skutečným věkem při úmrtí. V roce 2011 bylo v České republice odhadnuto více než 650 tisíc potenciálních ztracených roků života do věku 75 let, v mužské části populace 440 tisíc, v ženské 210 tisíc25. V České republice se však v nejrůznějších statistikách včetně DPS používá tradičnější hranice 65 let. Ve sledovaném období je patrný setrvalý klesající trend celkové předčasné úmrtnosti, tj. úmrtnosti ve věku 0 - 64 let (dále jen „předčasná úmrtnost“) u mužů i u žen ve Středočeském kraji, Česku i zemích EU15 (graf 62). Zatímco v roce 2003 dosáhla předčasná úmrtnost v Středočeském kraji hodnoty 405,5 u mužů a 180,7 u žen, v roce 2012 hodnota ukazatele poklesla u mužů na 291,8 a u žen na 131,5. U mužů ve Středočeském kraji tak došlo k poklesu předčasné úmrtnosti za sledované období o 28,0 % a u žen o 27,2 %, zatímco v Česku došlo k poklesu hodnot za stejné období o 23,5 % u mužů a o 27,2 % u žen. Dle posledních dostupných dat WHO se snížila předčasná úmrtnost u mužů EU15 v letech 2003 – 2011 o 17,5 % a u žen o 13,0 %, čímž dosáhla v roce 2011 hodnoty u mužů 218,4 a u žen 116,6. Ve sledovaném období je patrný výrazný klesající trend celkové předčasné úmrtnosti u mužů (graf 63) v EU15, v Česku i ve všech krajích. Nejvyšší hodnota ukazatele u mužů po celé sledované období let 2003 – 2012 byla stejně jako u žen v Ústeckém kraji, zatímco nejnižší byla v hlavním městě Praze. Ve Středočeském kraji došlo ve sledovaném období k poklesu hodnoty předčasné úmrtnosti u mužů z 405,5/100 000 mužů v roce 2003 na 291,8 v roce 2012, což je pokles o 28,0 %. Předčasná úmrtnost mužů Česka v roce 2011 dosáhla hodnoty 318,7, zatímco u mužů EU15 činila 218,4.

25

Ministerstvo zdravotnictví ČR; 2014: Zpráva o zdraví obyvatel České republiky. 63

Středočeském kraji došlo ve sledovaném období k poklesu hodnoty předčasné úmrtnosti u mužů z 405,5/100 000 mužů v roce 2003 na 291,8 v roce 2012, Středočeském kraji došlo ve sledovaném období k poklesu hodnoty předčasné úmrtnosti u mužů z 405,5/100 000 mužů v roce 2003 na 291,8 v roce 2012, což je pokles o 28,0 %. Předčasná úmrtnost mužů Česka v roce 2011 dosáhla hodnoty 318,7, zatímco u mužů EU15 činila 218,4. což je pokles o 28,0 %. Předčasná úmrtnost mužů Česka v roce 2011 dosáhla hodnoty 318,7, zatímco u mužů EU15 činila 218,4. Graf 62 Porovnání standardizované úmrtnosti ve věku 0 – 64 let nalet 100 000 mužů/žen Středočeského kraje, ČR a EU15ČR a EU15 Graf62 62Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti ve věku 0– na000 100 000 mužů/žen Středočeského Graf standardizované úmrtnosti ve věku 0 – 64 let64 na 100 mužů/žen Středočeského kraje, ČRkraje, a EU15 Středočeský kraj muži Středočeský kraj muži

450 450






400 400

počet počet

350 350 300 300

250 250 200 200 150 150 100 100

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

Zdroj: ÚZIS ČR, HFAHFA WHO Zdroj:ÚZIS ÚZIS ČR, WHO Zdroj: ČR, HFA WHO

2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Graf 63 Porovnání standardizované úmrtnosti ve věku věku 64 let64 nalet 100 000 mužů ve ve vybraných krajích, ČR ČR EU15 Graf63 63Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti ve věku 0– na000 100 000 mužů ve vybraných krajích, ČR a EU15 Graf standardizované úmrtnosti ve 00 –– 64 let na 100 mužů vybraných krajích, aa EU15 Ústecký kraj kraj muži muži Ústecký




EU15 EU15 muži muži

500 500 450 450

počet

400 400

350 350 300 300 250 250 200 200

2003 2003


2004

2005

2006

2007 roky

2008

2009

2010

2011

2012

Ve klesající trend celkové předčasné úmrtnosti u (graf 64) EU15, Česku ve všech všech krajích. NejvyššíNejvyšší hodnota Ve sledovaném sledovanémobdobí obdobíje patrnývýrazný výrazný klesající trend celkové předčasné úmrtnosti v EU15, v Česku i ve krajích. všech krajích. Ve sledovaném období jejepatrný patrný výrazný klesající trend celkové předčasné úmrtnosti u žen ženu žen (graf(graf 64) vv64) EU15, vv Česku ii ve Nejvyšší hodnota ukazatele u žen po celé sledované období let 2003 2012 byla stejně jako u mužů v Ústeckém kraji, zatímco nejnižší byla v Kraji Vysočina. Ve Středočeském hodnota ukazatele u žen po celé sledované 2012u mužů byla stejně jako kraji, u mužů v Ústeckém kraji, zatímco nejnižší byla v Kraji ukazatele u žen po celé sledované období let 2003období - 2012 let byla2003 stejně– jako v Ústeckém zatímco nejnižší byla v Kraji Vysočina. Ve Středočeském kraji došlo období kk poklesu předčasné úmrtnosti žen 180,7 roce 131,5 roce 2012, cožvje jeroce pokles 27,2 %. Předčasná Předčasná Vysočina. Vesledovaném Středočeském kraji došlo vehodnoty sledovaném období k poklesu žen 2012, z 180,7 2003 na 131,5 v roce kraji došlo ve ve sledovaném období poklesu hodnoty předčasné úmrtnosti žen zzhodnoty 180,7 vv předčasné roce 2003 2003 na naúmrtnosti 131,5 vv roce což pokles oo 27,2 %. 2012, cožžen je Česka pokles 27,2 %. Předčasná úmrtnost žen Česka v roce 2011uu dosáhla 140,7/100 000 žen, zatímco u žen EU15 činila v témže úmrtnost 2011 dosáhla 140,7/100 000 zatímco žen činila roce 116,6. úmrtnost žen Česka vvoroce roce 2011 dosáhla hodnoty hodnoty 140,7/100 000 žen, žen, zatímco žen EU15 EU15hodnoty činila vv témže témže roce 116,6. roce 116,6. 63 63

64

počet počet

Graf64 64Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti věku 64na let100 na 000 100 000 ve vybraných ČR a EU15 Graf standardizované úmrtnosti ve ve věku 0 –0 64–let žen vežen vybraných krajích,krajích, ČR a EU15 Graf 64 Porovnání standardizované úmrtnosti ve věku 0 – 64 let na 100 000 žen ve vybraných krajích, ČR a EU15 220 220 200 200 180 180 160 160 140 140 120 120 100 100

Ústecký kraj ženy Ústecký kraj ženy

2003 2003

Kraj Vysočina ženy Kraj Vysočina ženy

2004 2004

2005 2005

2006 2006

Zdroj: ČR, HFA WHO Zdroj:ÚZIS ÚZIS ČR, HFA WHO Zdroj: ÚZIS ČR, HFA WHO


2007 2007 roky roky

2008 2008


2009 2009

2010 2010


2011 2011

2012 2012

Ve trend předčasné úmrtnosti u mužů ve všech okresech Středočeského kraje kraje i v rámci Česka Česka (graf 65). Ve sledovaném sledovanémobdobí obdobíjejepatrný patrnýsetrvalý setrvalýklesající klesající trend předčasné úmrtnosti u mužů ve všech okresech Středočeského i v rámci Ve sledovaném období je patrný setrvalý klesající trend předčasné úmrtnosti u mužů ve všech okresech Středočeského kraje i v rámci Česka (graf 65). Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Beroun (průměrná hodnota 489,8/100 000 mužů), nejnižší v okrese Benešov (417,3). (graf 65). Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Beroun (průměrná hodnota 489,8/100 000 mužů), nejnižší v okrese Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Beroun (průměrná hodnota 489,8/100 000 mužů), nejnižší v okrese Benešov (417,3). VBenešov šesti okresech (Beroun, Kutná Hora, Nymburk, Praha-západ, Příbram a Rakovník) došlo mezi roky 1986 a 2012 k poklesu hodnoty sledovaného ukazatele (417,3). V šesti okresech (Beroun, Kutná Hora, Nymburk, Praha-západ, Příbram a Rakovník) došlo mezi roky 1986 a 2012 k poklesu Vohodnoty šesti okresech (Beroun, Kutná Hora, Nymburk, Praha-západ, Příbram a Rakovník) došlo roky 1986 a 2012 k poklesu hodnoty sledovaného ukazatele více než 50 %. Průměrnou hodnotu ukazatele pro Česko za sledované období (444,6) převyšovaly průměrné hodnoty osmi okresů. sledovaného ukazatele o více než 50 %. Průměrnou hodnotu ukazatele pro mezi Česko za sledované období (444,6) převyšovaly průměrné ohodnoty více nežosmi 50 %.okresů. Průměrnou hodnotu ukazatele pro Česko za sledované období (444,6) převyšovaly průměrné hodnoty osmi okresů.

počet počet

Graf 65 Porovnání standardizované úmrtnosti ve věku 0 – 64 let na 100 000 mužů ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf standardizované úmrtnosti ve věku 0 – 64 mužůmužů ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf65 65Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti ve věku 0 –let 64na let100 na 000 100 000 ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR 900 900 800 800 700 700 600 600 500 500 400 400 300 300 200 200



1986 1986

1990 1990

Benešov muži Benešov muži

1995 1995

2000 2000 roky roky

64 64

2005 2005

2010 2010


2011 2011

2012 2012

65

Graf Porovnání standardizované úmrtnosti ve věku – na 64 100 let na žen ve vybraných Středočeského Graf 66 66 Porovnání standardizované úmrtnosti ve věku 0 – 640let 000100 000 žen ve vybraných okresech okresech Středočeského kraje a ČR kraje a ČR Kladno ženy

Praha-západ ženy

Příbram ženy

Česko ženy

300 260

počet

220 180 140 100

1986

1990

1995

2000

2005

2010

2011

2012

roky

Zdroj: ÚZIS ČR ČR Zdroj: ÚZIS

sledovaném období je patrný setrvalý klesající celkové předčasné úmrtnosti ve všech okresech Středočeského v rámci Česka VeVe sledovaném období je patrný setrvalý klesající trendtrend celkové předčasné úmrtnosti u žen uvežen všech okresech Středočeského kraje i v kraje rámcii Česka (graf 66). (graf 66). Nejvyšší průměrná hodnota bylavzaznamenána v okrese Kladno (průměrná 000 žen), naopak nejnižší Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele bylaukazatele zaznamenána okrese Kladno (průměrná hodnota 205,6/100hodnota 000 žen),205,6/100 naopak nejnižší v okrese Praha-západ v okrese kde současně k nejvyššímu poklesu sledované období (o 57,5ukazatele %). K poklesu hodnoty sledovaného (177,3), kde Praha-západ současně došlo(177,3), k nejvyššímu poklesu za došlo sledované období (o 57,5 %). K za poklesu hodnoty sledovaného o více než 50 % došlo mezi roky ukazatele o více než 50 % došlo mezi roky 1986 a 2012 ještě v dalších pěti okresech (Beroun, Kladno, Mělník, Nymburk a Rakovník), 1986 a 2012 ještě v dalších pěti okresech (Beroun, Kladno, Mělník, Nymburk a Rakovník), naopak nejnižší pokles byl zaznamenán v okrese Příbram (o naopak 32,4 %). nejnižší pokles byl zaznamenán v okrese Příbram (o 32,4 %). Průměrnou hodnotu ukazatele pro Česko za sledované období (192,0) převyšovaly Průměrnou hodnotu ukazatele pro Česko za sledované období (192,0) převyšovaly průměrné hodnoty pěti okresů (Beroun, Kladno, Kolín, Mělník, Mladá průměrné hodnoty pěti okresů (Beroun, Kladno, Kolín, Mělník, Mladá Boleslav a Rakovník). Boleslav a Rakovník). Při porovnání změn ve struktuře příčin standardizované předčasné úmrtnosti, tj. ve věku 0 – 64 let, u mužů v rozmezí deseti uplynulých Při porovnání změn ve struktuře příčin standardizované předčasné úmrtnosti, tj. ve věku 0 – 64 let, u mužů v rozmezí deseti uplynulých let (grafy 67 a 68) je let (grafy 67 a 68) je nutné mít na paměti rozdílný počet úmrtí ve srovnávaných letech (v roce 2012 došlo ke snížení celkového počtu úmrtí). nutné mít na paměti rozdílný počet úmrtí ve srovnávaných letech (v roce 2012 došlo ke snížení celkového počtu úmrtí). Z výsledků srovnání je patrný mírný Z výsledků srovnání je patrný mírný pokles podílu předčasné úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy o 1,2 procentního bodu a o 1,1 procentního pokles předčasné na nemoci oběhové soustavy 1,2 procentního bodutřetinu a o 1,1 procentního bodu u vnějších příčin. Pokles bodu podílu u vnějších příčin. úmrtnosti Pokles podílu u novotvarů, které tvoří uomužů přibližně jednu příčin všech úmrtí v obou srovnávaných letech,podílu činil u v roce novotvarů, které tvoří u mužů přibližně jednu třetinu příčin všech úmrtí v obou srovnávaných letech, činil v roce 2012 rozdíl 2,5 procentního bodu. Naopak 2012 rozdíl 2,5 procentního bodu. Naopak k nárůstu podílu došlo v kategorii úmrtí zejména u ostatních příčin úmrtí (o 4,8 procentního k nárůstu bodu). podílu došlo v kategorii úmrtí zejména u ostatních příčin úmrtí (o 4,8 procentního bodu).

PřiPři porovnání změn ve struktuře standardizované předčasné úmrtnosti u žen vu rozmezí deseti uplynulých let (graf 69 70) je pokles podílu předčasné porovnání změn ve struktuře standardizované předčasné úmrtnosti žen v rozmezí deseti uplynulých let a(graf 69patrný a 70) je patrný pokles podílu úmrtnosti u žen na nemoci oběhové soustavy o 3,8 procentního bodu a o 2,4 procentního bodu u novotvarů. U vnějších příčin byl nepatrný pokles 0,6 předčasné úmrtnosti u žen na nemoci oběhové soustavy o 3,8 procentního bodu a o 2,4 procentního bodu u novotvarů. U vnějších příčino byl procentního bodu. Naopak k nárůstu podílu úmrtí došlo u ostatních příčin úmrtí, a to o u 6,8ostatních procentnípříčin bodu.úmrtí, a to o 6,8 procentního bodu. nepatrný pokles o 0,6 procentního bodu.předčasných Naopak k nárůstu podílu předčasných úmrtí došlo

65

66

Graf 6767 Standardizovaná úmrtnost veve věku let na 100 000 mužů podle příčin smrti ve Středočeském kraji Graf 67 ––68 Standardizovaná úmrtnost ve věku 00–0–64 let na Graf –6868 Standardizovaná úmrtnost věku –64 64 let na100 100000 000mužů mužůpodle podlepříčin příčinsmrti smrtive veStředočeském Středočeskémkraji kraji Graf67 67––6868 Standardizovaná úmrtnost ve věku 0 let – 64 na000 100 000 mužůpříčin podlesmrti příčin ve Středočeském kraji Graf Standardizovaná úmrtnost ve věku 0 – 64 nalet 100 mužů podle ve smrti Středočeském kraji 450 450 450 450 400 400 400 400 350 350 350 350 300 300 300 300 250 250 250 250 200 200 200 200 150 150 150 150 100 100 100 100 5050 50 50 0 0 0 0

Nemoci oběhové soustavy Nemoci oběhové soustavy Nemoci oběhové soustavy Nemoci oběhové soustavy

Novotvary Novotvary Novotvary Novotvary

Vnější příčiny Vnější Vnějšípříčiny příčiny Vnější příčiny

Ostatní Ostatní Ostatní Ostatní

Nemoci oběhové soustavy Novotvary Vnější Vnějšípříčiny příčiny Ostatní Ostatní Zdroj: Nemoci Nemocioběhové oběhovésoustavy soustavy Novotvary Novotvary Vnější příčiny Ostatní Zdroj: Zdroj: Nemoci oběhové soustavy Novotvary Vnější příčiny Ostatní Zdroj:

Graf Standardizovaná úmrtnost vevěkové věkové2012 skupinědo do65 65let letna na100 100000 000 Graf skupině Graf111Standardizovaná Standardizovanáúmrtnost úmrtnostve ve věkové skupině do 65 let na 100 000 2012 Grafpodle 1 Standardizovaná úmrtnost ve věkové2012 skupině do 65 let na 100 000 žen skupin příčin smrti ve Středočeském kraji 2012 ženpodle podleskupin skupinpříčin příčin smrtive veStředočeském Středočeskémkraji kraji žen smrti 24,1% žen podle skupin příčin smrti ve Středočeském kraji26,9% 24,1% 24,1%

2003 2003 2003 2003

24,1%19,3% 19,3% 19,3% 19,3%

18,6% 18,6% 18,6% 18,6%

muži muži muži muži

17,5% 17,5% 17,5% 17,5%

2003 2004 2005 2006 2003 2004 2004 2005 2005 2006 2006 2003 2003 2004 2005 2006

2007 2007 2007 2007

2008 2008 2008 2008

2009 2009 2009 2009

2010 2010 2010 2010

2011 2011 2011 2011

34,1% 34,1% 34,1% 34,1% 31,6% 31,6% 31,6% 31,6%

2012 2012 2012 2012

Zdroj: ÚZIS ČRČRČR Zdroj: ÚZIS Zdroj: ÚZIS Zdroj: ÚZIS ČR Zdroj: ÚZIS ČR

26,9% 26,9% 26,9% 28,1% 28,1% 28,1% 28,1%

Zdroj: ČRČR Zdroj: ÚZIS Zdroj: ÚZIS ÚZIS Zdroj: Zdroj:ÚZIS ÚZISČR ČR

Graf 6969 –70 Standardizovaná úmrtnost veve věku let Graf –70 Standardizovaná úmrtnost věku –64 64 letna na100 100000 000žen ženpodle podlepříčin příčinsmrti smrtive veStředočeském Středočeském kraji kraji Graf 69 –70 Standardizovaná úmrtnost ve věku 00–00–64 let Graf 69 –70 Standardizovaná úmrtnost ve věku – 64 letnana100 100000 000žen ženpodle podlepříčin příčinsmrti smrtiveveStředočeském Středočeskémkraji kraji Graf 69 –70 Standardizovaná úmrtnost ve věku 0 – 64 let na 100 000 žen podle příčin smrti ve Středočeském kraji 200 200 200 200 180 180 180 180 160 160 160 160 140 140 140 140 120 120 120 120 100 100 100 100 8080 80 80 6060 60 60 4040 40 40 2020 20 20 0 00 0

Nemoci oběhové soustavy Nemoci oběhové soustavy Nemoci oběhové soustavy Nemoci oběhové soustavy

Novotvary Novotvary Novotvary Novotvary

Vnější Vnějšípříčiny příčiny Vnější Vnějšípříčiny příčiny

Ostatní Ostatní Ostatní Ostatní

Nemoci soustavy Novotvary Vnější Vnější příčiny příčiny Ostatní Ostatní Nemoci oběhovésoustavy Vnější Nemoci Nemocioběhové oběhové soustavy Novotvary Novotvary Vnější příčiny příčiny Ostatní Ostatní

2012 2012 2012

27,7% 27,7% 27,7%20,9% 20,9% 20,9%

10,5% 10,5% 10,5%

20,2% 20,2%

20,2% 2003 20,2% 2003 2003 24,0% 24,0% 24,0% 24,0%

ženy ženy ženy

9,9% 9,9% 9,9% 44,6% 44,6% 44,6% 2003 2004 2004 2005 2005 2006 2006 2003 2003 2003 2004 2004 2005 2005 2006 2006

2007 2007 2007 2007

2008 2008 2008 2008

2009 2009 2009 2009

2010 2010 2010 2010

2011 2011 2011 2011

Zdroj:ÚZIS ÚZISČRČR Zdroj: Zdroj: ÚZIS Zdroj: ÚZIS ČRČRČR Zdroj: ÚZIS

42,2% 42,2% 42,2% 42,2%

2012 2012 2012 2012

Zdroj: ÚZIS ÚZIS ČR ČR Zdroj: Zdroj: ÚZIS Zdroj: ČR Zdroj:ÚZIS ÚZIS ČRČR

66 66 66 66 67

2.7.1. Předčasná úmrtnost úmrtnost na na nemoci nemoci oběhové oběhové soustavy 2.7.1. Předčasná nemoci oběhovésoustavy soustavy 2.7.1. Předčasná úmrtnost Ve sledovaném období je patrný výrazný klesající trend předčasné úmrtnosti na nemoci nemoci oběhové soustavy mužůuvvEU15, EU15,vv EU15, vČesku Českui ivve ve všechkrajích (graf Ve sledovaném sledovanémobdobí období patrný výrazný klesající předčasné úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy mužů Česku i krajích ve všech Ve je je patrný výrazný klesající trendtrend předčasné úmrtnosti na oběhové soustavy uumužů všech (graf krajích (graf hodnota 71). Nejvyšší hodnota ukazatele byla pohlaví shodněpo u obou pohlaví po celé sledované období let 2003 – v2012 zaznamenána v Ústeckém 71). Nejvyšší hodnota ukazatele byla shodně shodně obou pohlaví po celé sledované sledované období let 2003 2003 -- 2012 2012zaznamenána zaznamenána vÚsteckém Ústeckém kraji,nejnižší nejnižší hlavním 71). Nejvyšší ukazatele byla uu obou celé období let kraji, vvhlavním kraji, nejnižší v hlavním městě Praze. Ve Středočeském kraji došlo ve sledovaném období k poklesu hodnoty předčasné úmrtnosti u mužů městě Praze. Ve Středočeském kraji došlo ve sledovaném období k poklesu hodnoty předčasné úmrtnosti u mužů z 114,0 v roce 2003 na 78,4 v roce 2012, městě Praze. Ve Středočeském kraji došlo ve sledovaném období k poklesu hodnoty předčasné úmrtnosti u mužů z 114,0 v roce 2003 na 78,4 v roce 2012, z 114,0 v roce 2003 na 78,4 v roce 2012, což je pokles o 31,2 %. Předčasná úmrtnost mužů Česka na nemoci oběhové soustavy v roce 2011 což je pokles o 31,2 %. Předčasná úmrtnost mužů Česka na nemoci oběhové soustavy v roce 2011 dosáhla hodnoty 92,1, zatímco u mužů EU15 činila v témže což je pokles o 31,2 %. Předčasná úmrtnost mužů Česka na nemoci oběhové soustavy v roce 2011 dosáhla hodnoty 92,1, zatímco u mužů EU15 činila v témže dosáhla hodnoty roce pouze 43,9. 92,1, zatímco u mužů EU15 činila v témže roce pouze 43,9. roce pouze 43,9. Graf 71 Porovnání standardizované úmrtnosti na nemoci nemoci oběhové soustavy vevěku věku 64let na 100 000100 000 mužůve vemužů vybraných krajích,ČR ČRkrajích, EU15ČR a EU15 Graf71 71Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy ve00věku 0let–na 64100 let 000 na ve vybraných Graf standardizované úmrtnosti na oběhové soustavy ve ––64 mužů vybraných krajích, aaEU15 Ústecký kraj kraj muži muži Ústecký

160 160


Středočeskýkraj krajmuži muži Středočeský

Českomuži muži Česko

EU15muži muži EU15

140 140

počet počet

120 120 100 100 80 80 60 60 40 40

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

Zdroj: ÚZIS ČR, HFAHFA WHO Zdroj:ÚZIS ÚZIS ČR, WHO Zdroj: ČR, HFA WHO

2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Graf úmrtnosti na nemoci nemoci oběhové soustavy vevěku věku 64let na 100 000100 000 ženve vevybraných vybraných krajích,ČR ČRkrajích, EU15ČR a EU15 Graf72 72Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy ve00věku 0let –na 64100 let 000 na žen ve vybraných standardizované úmrtnosti na oběhové soustavy ve ––64 žen krajích, aaEU15 Ústecký kraj kraj ženy ženy Ústecký

hl. m. m. Praha Praha ženy ženy hl.

Středočeskýkraj krajženy ženy Středočeský

Českoženy ženy Česko

EU15ženy ženy EU15

60

50

počet počet

40 30 20 10

2003


2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

roky roky

67 67

68

Ve sledovaném období je patrný výrazný klesající trend předčasné úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy u žen v EU15, v Česku i ve všech Ve sledovaném období je patrný výrazný klesající trend předčasné na nemociobdobí oběhové žen vbyla EU15, v Česku i vekraji, všechnejnižší krajích (graf 72). krajích (graf 72). Nejvyšší hodnota ukazatele u obou pohlaví úmrtnosti po celé sledované letsoustavy 2003 – u2012 v Ústeckém shodně Nejvyšší hodnota ukazatele u obou pohlaví po celé sledované období let 2003 2012 byla v Ústeckém kraji, nejnižší rovněž shodně v hlavním městě Praze. v hlavním městě Praze. U žen ve Středočeském kraji došlo k poměrně výraznému poklesu, a to z hodnoty 43,4 v roce 2003 na 26,6 v roce 2012 U(tj.žen ve Středočeském kraji došlo úmrtnost k poměrně výraznému to z hodnoty 43,4 v roce v roce 2003 26,6 vhodnoty roce 2012 (tj. zatímco pokles o u38,7 Předčasná pokles o 38,7 %). Předčasná žen Česka napoklesu, nemociaoběhové soustavy 2011 na dosáhla 29,2, žen%). EU15 činila úmrtnost žen Česka na nemoci oběhové soustavy v roce 2011 dosáhla hodnoty 29,2, zatímco u žen EU15 činila v témže roce pouze 15,4. v témže roce pouze 15,4. Graf73 73Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti nanemoci na nemoci oběhové soustavy ve0věku 0 –na64100 let000 na 100 000 mužů ve vybraných okresech Středočeského Graf standardizované úmrtnosti na na oběhové soustavy ve věku – 64 let mužů ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR kraje a ČR Beroun muži

Praha-západ muži

Nymburk muži

Česko muži

360 300

počet

240 180 120 60 0

1986

1990

1995

2000

2005

2010

2011

2012

roky


Vesledovaném sledovanémobdobí období je patrný klesající předčasné úmrtnosti na nemoci oběhové mužůokresech ve všechStředočeského okresech Středočeského Ve je patrný klesající trendtrend předčasné úmrtnosti na nemoci oběhové soustavysoustavy u mužů veu všech kraje i v rámci kraje i(graf v rámci (graf 73). Nejvyšší průměrná hodnota byla zaznamenána v okrese Beroun 173,3/100 mužů), nejnižší Česka 73).Česka Nejvyšší průměrná hodnota byla zaznamenána v okrese Beroun (průměrná hodnota(průměrná 173,3/100 hodnota 000 mužů), nejnižší 000 v okrese Praha-západ v okrese Ve roky všech okresech mezi roky 1986 a 2012ukazatele k poklesu hodnoty ukazatele o více nežBoleslav 50 % (141,8). VePraha-západ všech okresech(141,8). došlo mezi 1986 a 2012 kdošlo poklesu hodnoty sledovaného o více než 50sledovaného % (v rozmezí 55,9 % v okrese Mladá (v rozmezí 55,9 % v okreseNejvýraznější, Mladá Boleslav % v okrese Nymburk). vícenanež pětinásobný, pokles 215,6vv roce až 81,5 % v okrese Nymburk). více až než81,5 pětinásobný, pokles z hodnotyNejvýraznější, 215,6 v roce 1986 hodnotu 43,6 v roce 2012z hodnoty byl zaznamenán okrese 1986 na hodnotu 43,6hodnotu v roce 2012 byl zaznamenán v okrese Nymburk. Průměrnou hodnotupouze ukazatele pro Česko (150,1) hodnoty Nymburk. Průměrnou ukazatele pro Česko (150,1) nepřevyšovaly hodnoty ukazatele ve třech okresech (Mladánepřevyšovaly Boleslav, Praha-východ pouze ve třech okresech (Mladá Boleslav, Praha-východ a Praha-západ). aukazatele Praha-západ). Ve sledovaném sledovanémobdobí obdobíjejepatrný patrnýsetrvale setrvaleklesající klesající trendpředčasné předčasné úmrtnosti u žen nemoci oběhové soustavy většině okresů Středočeského Ve trend úmrtnosti u žen nana nemoci oběhové soustavy ve ve většině okresů Středočeského kraje kraje i v rámci Česka (graf 74). Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Mělník (průměrná hodnota 61,7/100 000 žen). i v rámci Česka (graf 74). Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Mělník (průměrná hodnota 61,7/100 000 žen). Nejnižší hodnota Nejnižší hodnota byla v okrese Praha-západ (47,0), kde došlo ve sledovaných letech i k jednomu z nejvýraznějších poklesů, téměř čtyřnásobnému. byla v okrese Praha-západ (47,0), kde došlo ve sledovaných letech i k jednomu z nejvýraznějších poklesů, téměř čtyřnásobnému. K nejvyššímu poklesu došlo K nejvyššímu poklesu došlo v okrese Příbram (o 77,6 %). V ostatních okresech došlo mezi roky 1986 a 2012 rovněž k poklesu hodnoty sledovaného v okrese Příbram (o 77,6 %). V ostatních okresech došlo mezi roky 1986 a 2012 rovněž k poklesu hodnoty sledovaného ukazatele o více než 60 %. Průměrnou ukazatele o více než 60 %. Průměrnou hodnotu ukazatele pro Česko (50,5) nepřevyšovaly hodnoty ukazatele pouze ve dvou okresech hodnotu ukazatele pro Česko (50,5) nepřevyšovaly hodnoty ukazatele pouze ve dvou okresech (Praha-východ a Praha-západ). (Praha-východ a Praha-západ).

68

69

roky

graf 74

Graf 74 Porovnání standardizované úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy ve věku 0 – 64 let na 100 000 žen ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR

Graf 74 Porovnání standardizované úmrtnosti ve věkuženy 0 – 64 let na 100 000 žen ve Příbram vybranýchženy okresech Středočeského kraje a ČRženy Mělník ženy na nemoci oběhové soustavy Praha-západ Česko 140 Mělník

120

Praha-západ ženy

Příbram ženy

Česko ženy

140

100

počet počet

120

100 80 60

80 60 40

40 20 20 0

1986

0

Zdroj: ÚZIS ČR

1990

1986

1995

1990

2000

2005

2000 roky

1995

2005

2010

2011

2012

2010

2011

2012

roky

Zdroj: ÚZIS ČR

graf 91

2.7.1.1. Předčasná úmrtnost na cévní onemocnění mozku 2.7.1.1. Předčasná úmrtnost na cévnítrend onemocnění mozku Ve sledovaném období je patrný klesající úmrtnosti na cévní onemocnění mozku mužů v Česku, ve všech Ústecký kraj muži předčasné hl. m. Praha muži Středočeský krajumuži Česko mužijednotlivých krajích Ve sledovaném období je patrný klesající trend předčasné na cévní u mužů v Česku, veNejnižší všech jednotlivých i v EU15 (graf i v EU15 (graf 75). Nejvyšší hodnoty ukazatele v letechúmrtnosti 2003 – 2012 bylyonemocnění stejně jako umozku žen v kraji Ústeckém. předčasnákrajích úmrtnost na cévní 75). Nejvyšší hodnoty ukazatele v letech 2003 2012 byly stejně jako u žen v kraji Ústeckém. Nejnižší předčasná úmrtnost na cévní onemocnění mozku byla 550 onemocnění mozku byla zjištěna u žen v hlavním městě Praze. Předčasná úmrtnost mužů Středočeského kraje v roce 2012 dosáhla hodnoty zjištěna u žen v hlavním městě Praze. Předčasná úmrtnost mužů Středočeského kraje v roce 2012 dosáhla hodnoty 10,3 na 100 000 mužů, v roce 2003 10,3 na 100 000 mužů, v roce 2003 (hodnota 19,5) byla o 89,3 % vyšší. Předčasná úmrtnost mužů Česka na cévní onemocnění mozku v roce (hodnota 19,5)500 byla o 89,3 % vyšší. Předčasná mužův témže Česka naroce cévní onemocnění mozku v roce 2011 dosáhla hodnoty 11,7, zatímco u mužů EU15 2011 dosáhla hodnoty 11,7, zatímco u mužůúmrtnost EU15 činila pouze 6,5. činila v témže roce pouze 6,5. 450 počet

Graf75 75Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na cévní onemocnění mozku ve0věku 0 –na 64100 let 000 na 100 000 ve vybraných 400 Graf standardizované úmrtnosti na cévní onemocnění mozku ve věku – 64 let mužů ve mužů vybraných krajích, ČRkrajích, a EU15 ČR a EU15 35 30

350

hl. m. Praha muži


Česko muži

EU15 muži

300 250

25 počet


2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky

20

15 10 5

2003

graf 94

Zdroj:ÚZIS ÚZIS WHO Zdroj: ČR,ČR, HFAHFA WHO

2004

2005

2006

2007 roky

69

2008

2009

2010

2011

2012

70

Graf standardizované úmrtnosti na onemocnění mozku ve 64 let let na 100 000 žen ve ve vybraných vybraných krajích, ČR ČRkrajích, EU15 ČR a EU15 Graf76 76Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na cévní onemocnění ve00věku 0 –na 64100 let000 na 100 000 žen ve vybraných Graf 76 Porovnání standardizované úmrtnosti na cévní cévní onemocnění mozkumozku ve věku věku –– 64 žen krajích, aa EU15 Ústecký Ústecký kraj kraj ženy ženy

17 17

Jihomoravský Jihomoravský kraj kraj ženy ženy




počet počet

14 14 11 11 88 55 22

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007


roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Ve sledovaném sledovanémobdobí obdobíje patrnývýrazný výraznýklesající klesající trend předčasné úmrtnosti cévní onemocnění mozku v Česku, ve všech jednotlivých Ve trend předčasné úmrtnosti na na cévní onemocnění mozku ženu vžen v Česku, Česku, ve všech všech jednotlivých krajích Ve sledovaném období jejepatrný patrný výrazný klesající trend předčasné úmrtnosti na cévní onemocnění mozku uu žen ve jednotlivých krajích 76). Nejvyšší letech 2003byly – 2012 bylyjako stejně jako uvvmužů v kraji Ústeckém. předčasná iikrajích vv EU15 (graf Nejvyšší hodnoty ukazatele vv letech -- 2012 byly stejně jako mužů kraji Ústeckém. Ústeckém. NejnižšíNejnižší předčasná úmrtnostúmrtnost na cévní cévní EU15i v EU15 (graf 76). 76).(graf Nejvyšší hodnoty hodnoty ukazateleukazatele letech v2003 2003 2012 stejně uu mužů kraji Nejnižší předčasná úmrtnost na na cévní onemocnění u žen vvbyla zjištěna v Jihomoravském kraji. Předčasná úmrtnost kraje žen Středočeského krajehodnoty v roce 5,2, 2012 dosáhla onemocnění mozku byla Jihomoravském kraji. úmrtnost žen Středočeského Středočeského kraje roce 2012 2012 dosáhla dosáhla hodnoty 5,2, roce 2003 onemocnění mozku uu žen ženmozku byla zjištěna zjištěna Jihomoravském kraji. Předčasná Předčasná úmrtnost žen vv roce vv roce 2003 hodnoty 5,2, v roce 2003dvojnásobné. dosahovalaPředčasná hodnoty téměř dvojnásobné. Předčasná úmrtnostmozku žen Česka cévní onemocnění mozku v roce dosahovala hodnty téměř úmrtnost žen na cévní onemocnění onemocnění mozku roce na 2011 dosáhla hodnoty 5,8, 5,8, žen EU152011 činila dosahovala hodnty téměř dvojnásobné. Předčasná úmrtnost žen Česka Česka na cévní vv roce 2011 dosáhla hodnoty uu žen EU15 činila hodnoty vvdosáhla témže 4,1. témže roce roce 4,1. 5,8, u žen EU15 činila v témže roce 4,1. Graf77 77Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na cévní onemocnění ve00věku 0 –na 64100 let000 na 100 000 mužů ve vybraných okresech Středočeského Graf standardizované úmrtnosti na onemocnění mozku ve 64 let let na 100 000 mužů ve ve vybraných vybraných okresech Středočeského Středočeského kraje aaČR ČR kraje a ČR Graf 77 Porovnání standardizované úmrtnosti na cévní cévní onemocnění mozkumozku ve věku věku –– 64 mužů okresech kraje Nymburk Nymburk muži muži

90 90

Mělník muži Mělník muži

Praha-západ muži muži Praha-západ


75 75

počet počet

60 60 45 45 30 30 15 15 00

1986 1986

1990 1990

1995 1995

2000 2000

roky

2005 2005

2010 2010

2011 2011

2012 2012


70

71

Odroku roku1986 1986 dochází k setrvalému poklesu předčasné mužů na cévní onemocnění mozku ve Středočeského všech okresech Středočeského Od dochází k setrvalému poklesu předčasné úmrtnostiúmrtnosti u mužů naucévní onemocnění mozku ve všech okresech kraje i v rámci Česka kraje i v rámci Česka (graf 77). Hodnota ukazatele mezi sledovanými roky 1986 a 2012 klesla ve všech dvanácti okresech o více než 70 %. (graf 77). Hodnota ukazatele mezi sledovanými roky 1986 a 2012 klesla ve všech dvanácti okresech o více než 70 %. K největšímu poklesu hodnoty ukazatele K největšímu poklesu hodnoty ukazatele došlo v okrese Praha-západ, kde bylo v roce 2012 hlášeno pouze 2,9 úmrtí na 100 000 mužů. Nejvyšší došlo v okrese Praha-západ, kde bylo v roce 2012 hlášeno pouze 2,9 úmrtí na 100 000 mužů. Nejvyšší průměrná hodnota byla zaznamenána v okrese průměrná hodnota byla zaznamenána v okrese Nymburk (průměrná hodnota 34,3/100 000 mužů), nejnižší v okrese Mělník (24,0/100 000). Nymburk (průměrná hodnota 34,3/100 000 mužů), nejnižší v okrese Mělník (24,0/100 000). Hodnotu ukazatele pro Česko (25,7) nepřevyšovaly pouze okresy Hodnotu ukazatele pro Česko (25,7) nepřevyšovaly pouze okresy Mělník, Mladá Boleslav a Praha-západ. Mělník, Mladá Boleslav a Praha-západ. Graf78 78Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na cévní onemocnění ve0věku 0 –na64100 let000 na 100 000 žen ve vybraných okresech Středočeského Graf standardizované úmrtnosti na cévní onemocnění mozkumozku ve věku – 64 let žen ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR kraje a ČR Rakovník ženy

60

Kutná Hora ženy

Praha-západ ženy

Česko ženy

50

počet

40 30 20 10 0

1986

1990

1995

2000

2005

2010

2011

2012

roky

Zdroj:ÚZIS ÚZIS Zdroj: ČRČR

Od k setrvalému poklesu předčasné úmrtnosti u žen na cévnína onemocnění mozku ve mozku všech okresech Středočeského kraje i v rámci Česka Odroku roku1986 1986dochází dochází k setrvalému poklesu předčasné úmrtnosti u žen cévní onemocnění ve všech okresech Středočeského kraje (graf 78). Hodnota ukazatele mezi sledovanými roky 1986 a 2012 klesla ve všech dvanácti okresech o více než 70 %. K největšímu poklesu hodnoty ukazatele i v rámci Česka (graf 78). Hodnota ukazatele mezi sledovanými roky 1986 a 2012 klesla ve všech dvanácti okresech o více než 70 %. K největšímu došlo v okrese Praha-západ, bylo v okrese v roce 2012 hlášeno pouze 1,4bylo úmrtív roce na 1002012 000 žen na cévní onemocnění mozku (pokles 95,9na%).cévní Nejvyšší průměrná poklesu hodnoty ukazatelekde došlo Praha-západ, kde hlášeno pouze 1,4 úmrtí na 100 000 ožen onemocnění hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Rakovník (průměrná hodnota 18,8/100 000 žen), nejnižší v okrese Kutná Hora (12,1). Hodnotu ukazatele pro mozku (pokles o 95,9 %). Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Rakovník (průměrná hodnota 18,8/100 000 žen), Česko (12,8) nepřevyšovaly pouze okresy Kutná Hora a Praha-západ. Hodnoty ukazatele se po celé téměř třicetileté období pohybují v hodnotách zhruba nejnižší v okrese Kutná Hora (12,1). Hodnotu ukazatele pro Česko (12,8) nepřevyšovaly pouze okresy Kutná Hora a Praha-západ. Hodnoty dvojnásobně nežtéměř u mužů. ukazatele senižších po celé třicetileté období pohybují v hodnotách zhruba dvojnásobně nižších než u mužů. 2.7.1.2. Předčasná Předčasná úmrtnost infarkt myokardu 2.7.1.2. úmrtnost nana infarkt myokardu Ve sledovaném období je patrný výrazný klesající trend předčasné úmrtnosti na infarkt myokardu u mužů v Česku i ve všech (graf 79). Nejvyšší Ve sledovaném období je patrný výrazný klesající trend předčasné úmrtnosti na infarkt myokardu u mužů v Česku i ve krajích všech krajích (graf 79). hodnoty byly zaznamenány v Jihočeském kraji. Nejnižší předčasná úmrtnost na infarkt myokardu u mužů byla zaznamenána, podobně jako u žen, Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v Jihočeském kraji. Nejnižší předčasná úmrtnost na infarkt myokardu u mužů byla zaznamenána, podobně vjako Olomouckém kraji. Ve Středočeském kraji došlo ve sledovaném k poklesu období hodnotyk poklesu ukazatelehodnoty u mužů zukazatele 39,3 v roce 2003 na 22,3 v roce v roce 2012, u žen, v Olomouckém kraji. Ve Středočeském kraji došlo období ve sledovaném u mužů z 39,3 2003 což na značí pokles o 43,3 %. Předčasná úmrtnost mužů Česka na infarkt myokardu v roce 2012 dosáhla hodnoty 20,5, v roce 2003 byla o 42,0 % vyšší. 22,3 v roce 2012, což značí pokles o 43,3 %. Předčasná úmrtnost mužů Česka na infarkt myokardu v 2012 dosáhla hodnoty 20,5, v roce 2003 byla o 42,0 % vyšší. Ve sledovaném období je patrný výrazný klesající trend předčasné úmrtnosti na infarkt myokardu u žen v Česku i ve všech krajích (graf 80). Nejvyšší hodnoty ukazatele v letechobdobí 2003 - je 2012 bylyvýrazný stejně jako u mužů v kraji Jihočeském. Nejnižší úmrtnostu na infarkt myokardu byla zjištěna stejně80). jakoNejvyšší u mužů Ve sledovaném patrný klesající trend předčasné úmrtnosti napředčasná infarkt myokardu žen v Česku i ve všech krajích (graf ukazatele letech 2003 – 2012 bylydošlo stejně u mužů v kraji Nejnižšíukazatele předčasná úmrtnost infarkt zjištěna vhodnoty Olomouckém kraji.v Ve Středočeském kraji vejako sledovaném obdobíJihočeském. k poklesu hodnoty z 11,8 v rocena2003 na myokardu 4,7 v roce byla 2012, což je stejně pokles mužů v Olomouckém Středočeském došlo ve sledovaném období k poklesu ukazatele ojako 60,2u %. Předčasná úmrtnostkraji. u ženVe v Česku na infarktkraji myokardu v roce 2012 dosáhla hodnoty 4,7,hodnoty v roce 2003 byla o z 11,8 v roce 47,2 % vyšší. 2003 na 4,7 v roce 2012, což je pokles o 60,2 %. Předčasná úmrtnost u žen v Česku na infarkt myokardu v roce 2012 dosáhla hodnoty 4,7, v roce 2003 byla o 47,2 % vyšší. 71

72

Graf Porovnání standardizované infarkt myokardu ve věku věku00ve 64 letna na 100 000 mužů vevybraných vybraných krajích ČR Graf7979 Porovnání standardizované úmrtnosti na myokardu infarkt myokardu věku 0– 64000 letmužů na 100 000 mužůkrajích ve vybraných krajích a ČR úmrtnosti na infarkt ve ––64 let 100 ve aaČR Jihočeský kraj muži


Středočeskýkraj krajmuži muži Středočeský


60 50

počet počet

40

30 20 10 0

2003

2004

2005 2005

2006 2006

Zdroj: ÚZIS ČR ČR Zdroj:ČSÚ, ČSÚ, ÚZIS

2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Graf Porovnání standardizované infarkt myokardu ve věku věku00ve 64 letna na 100 000 žen vevybraných vybraných krajích ČR úmrtnosti na infarkt ve ––64 let 100 aaČR Graf8080 Porovnání standardizované úmrtnosti na myokardu infarkt myokardu věku 0– 64000 letžen na ve 100 000 ženkrajích ve vybraných krajích a ČR ženy Jihočeský kraj ženy

Olomoucký kraj kraj ženy ženy Olomoucký

Středočeskýkraj krajženy ženy Středočeský


15 12

počet

9 6 3 0

2003

2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

roky roky

Zdroj: ÚZIS ČR ČR Zdroj:ČSÚ, ČSÚ, ÚZIS

Od letlet minulého století je ve okresů Středočeského kraje, vvČesku, patrný trend předčasné na většině okresů Středočeského kraje, stejně stejně jako Česku, patrný setrvale setrvale klesající trend předčasné úmrtnosti na Oddevadesátých devadesátých minulého století je většině ve většině okresů Středočeského kraje, jako stejně jako v Česku, patrnýklesající setrvale klesající trendúmrtnosti předčasné akutní infarkt myokardu u mužů (graf 81). Hodnota ukazatele mezi sledovanými roky 1986 a 2012 klesla ve všech dvanácti okresech o více než 50 %, v šesti Hodnota ukazatele mezi sledovanými roky 1986 a 2012 klesla ve všech dvanácti okresech o více než 50 %, v šesti úmrtnosti na akutní infarkt myokardu u mužů (graf 81). Hodnota ukazatele mezi sledovanými roky 1986 a 2012 klesla ve všech dvanácti okresech %. K největšímu poklesuo o80 %. 88,5 190,4 1986 vv roce 2012 Beroun. Nejvyšší průměrná zonich o 80v šesti 88,5 % % 190,4 vv roce roce 1986 na nao21,9 21,9 roce 2012došlo došlo okresena Beroun. Nejvyšší průměrná hodnotaukazatele ukazatele vícedokonce než 50 %, z nich dokonce K zznejvětšímu poklesu 88,5 % z 190,4 v rocevvokrese 1986 21,9 v roce 2012 došlo hodnota v okrese Beroun. v okrese Příbram (průměrná hodnota 66,3/100 000 mužů), nejnižší v okrese Mladá Boleslav (42,0). Průměrná hodnota ukazatele pro byla zaznamenána hodnota 66,3/100 000 mužů), nejnižší v okrese Mladá Boleslav (42,0). Průměrná hodnota ukazatele pro Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Příbram (průměrná hodnota 66,3/100 000 mužů), nejnižší v okrese Mladá ve sledovaném období převýšena okresy Benešov, Beroun, Kladno, Mělník, Nymburk, Praha-západ a Příbram. Česko (55,0) byla převýšena okresy Benešov, Beroun, Kladno, Mělník, Nymburk, Praha-západ a Příbram. Boleslav (42,0). Průměrná hodnota ukazatele pro Česko (55,0) byla ve sledovaném období převýšena okresy Benešov, Beroun, Kladno, Mělník, Nymburk, Praha-západ a Příbram. 72 72

73

počet počet

Graf81 81Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na infarkt myokardu věku 0 – 64000 let na 100 000 mužů ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf standardizované úmrtnosti na infarkt infarkt myokardu ve věku věku 00ve 64 let Graf 81 Porovnání standardizované úmrtnosti na myokardu ve –– 64 let na na 100 100 000 mužů mužů ve ve vybraných vybranýchokresech okresechStředočeského Středočeskéhokraje krajeaaČR ČR 200 200 180 180 160 160 140 140 120 120 100 100 80 80 60 60 40 40 20 20 00

Příbram muži muži Příbram

1986 1986

1990 1990

Mladá Boleslav Boleslav muži Mladá muži

1995

2000

Beroun Beroun muži muži

2005 2005

2010 2010

Česko Českomuži muži

2011 2011

2012 2012

roky

Zdroj: ÚZIS ČRČR Zdroj: ČR Zdroj:ÚZIS ÚZIS Graf 82 Porovnání standardizované úmrtnosti na infarkt infarkt let na ve vybraných Středočeského kraje aaČR Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na ve věku 0ve – 64 vybraných okresech Středočeského kraje ČR Graf82 82 Porovnání standardizované úmrtnosti na myokardu infarkt myokardu věku 0 –100 64000 let žen na 100 000 ženokresech ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Příbram ženy ženy Příbram

50 50 45 45

Praha-východ ženy

Mělník Mělník ženy ženy

Česko Českoženy ženy

40 40 35 35

počet počet

30 30 25 25 20 20 15 15 10 10 55 00

1986 1986

1990 1990

1995

2000

roky

2005 2005

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Zdroj: ČR Zdroj: ÚZIS ČRČR Zdroj:ÚZIS ÚZIS

Ve okresů Středočeského kraje,kraje, stejněstejně jako vjako Česku, po mírném mírném vzestupu na kraji kraji devadesátých devadesátých let patrný patrný klesající klesající trend Ve stejném období jejeve vevevětšině většině okresů Středočeského vzestupu na let trend Vestejném stejnémobdobí obdobíje většině okresů Středočeského v Česku, po mírném vzestupu na začátku devadesátých let patrný předčasné úmrtnosti na infarkt u žen (graf 82). Hodnota sledovanými roky 1986 2012 klesla klesla ve všech všechdvanácti okresech předčasné úmrtnosti na akutní akutní infarkt myokardu myokardu ukazatele sledovanými roky 1986 aa 2012 ve okresech klesající trend předčasné úmrtnosti na akutní infarkt myokardu u žen (graf 82). mezi Hodnota ukazatele mezi sledovanými roky 1986 advanácti 2012 klesla ve oovšech více 50 %, ve čtyřech z nich (Kutná Hora, Mělník, Praha-západ a %. V Mělníku nebylo v roce 2005 a 2012 hlášeno žádné na vícenež než 50 %, ve čtyřech z nich (Kutná Hora, Příbram) dokonce o 90 %. V Mělníku nebylo v roce 2005 a 2012 hlášeno žádné úmrtí na dvanácti okresech o více než 50 %, ve čtyřech z nich (Kutná Hora, Mělník, Praha-západ a Příbram) dokonce o 90 %. V okrese Mělník úmrtí nebylo infarkt myokardu ve věku 0 64 let na 100 000 žen, v Mladé Boleslavi bylo shodně pouze 1,6 úmrtí na 100 000 žen. Nejvyšší průměrná infarkt myokardu ve věku 0 64 let na 100 000 a Nymburku to bylo shodně pouze 1,6 úmrtí na 100 000 žen. Nejvyšší průměrná v roce 2005 a 2012 hlášeno žádné úmrtí na infarkt myokardu ve věku 0 - 64 let na 100 000 žen, v Mladé Boleslavi a Nymburku činila předčasná hodnota byla okrese (průměrná hodnota žen), nejnižší okrese Praha-východ Praha-východ (10,2). Průměrnáhodnota hodnota hodnota ukazatele byla zaznamenána zaznamenána okrese Příbram 15,8/100 000 žen), nejnižší vv okrese (10,2). Průměrná hodnota úmrtnostukazatele shodně pouze 1,6 úmrtí navv100 000 žen. Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Příbram (průměrná ukazatele pro ženy Česka (13,0) je více než 4krát nižší než průměrná hodnota ukazatele u mužů (55,0). ukazatele pro ženy Česka (13,0) je více než 4krát stejného ukazatele u mužů (55,0). 15,8/100 000 žen), nejnižší v okrese Praha-východ (10,2). Průměrná hodnota ukazatele pro ženy Česka (13,0) je více než 4krát nižší než

průměrná hodnota stejného ukazatele u mužů (55,0).

73

74

2.7.2. Předčasná úmrtnost na novotvary 2.7.2. Předčasná úmrtnost na novotvary 2.7.2. Předčasná úmrtnost na novotvary

Graf83 83Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary 64 000 let na 100 000 mužů krajích, ve vybraných krajích, ČR a EU15 Graf standardizované úmrtnosti na novotvary ve věku ve 0 – věku 64 let 0na–100 mužů ve vybraných ČR a EU15 Graf 83 Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary ve věku 0 – 64 let na 100 000 mužů ve vybraných krajích, ČR a EU15 Ústecký kraj muži Ústecký kraj muži

170 170





počet počet

150 150 130 130 110 110 90 90

70 70

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

Zdroj: ÚZIS ČR, HFAHFA WHO Zdroj:ÚZIS ÚZIS WHO Zdroj: ČR,ČR, HFA WHO

2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Ve sledovaném sledovanémobdobí období je patrný klesající předčasné úmrtnosti na novotvary u mužů 83) ve všech i v rámci EU15. Ve je patrný klesající trendtrend předčasné úmrtnosti na novotvary u mužů (graf 83) ve(graf všech krajích Česka krajích i v rámciČeska EU15. Rozdíl v úmrtnosti Ve sledovaném období je patrný klesající trend předčasné úmrtnosti na novotvary u mužů (graf 83) ve všech krajích Česka i v rámci EU15. Rozdíl v úmrtnosti Rozdíl v úmrtnosti u mužů Středočeském oproti Českupouze v roce dosahoval pouze 2,5 úmrtí/100 000 mužů v neprospěch na novotvary u mužůnavenovotvary Středočeském krajive oproti Česku v rocekraji 2012 dosahoval 2,52012 úmrtí/100 000 mužů v neprospěch Středočeského kraje. Nejvyšší na novotvary u mužů ve Středočeském kraji oproti Česku v roce 2012 dosahoval pouze 2,5 úmrtí/100 000 mužů v neprospěch Středočeského kraje. Nejvyšší Středočeského úmrtnost ve věku - 64 let na novotvary mužů- 2012 po celé období let 2003v – 2012 byla v Ústeckém kraji, úmrtnost ve věkukraje. 0 - 64Nejvyšší let na novotvary u mužů po 0 celé sledované období letu 2003 bylasledované v Ústeckém kraji, nejnižší hlavním městě Praze. Předčasná úmrtnost ve věku 0 - 64 let na novotvary u mužů po celé sledované období let 2003 - 2012 byla v Ústeckém kraji, nejnižší v hlavním městě Praze. Předčasná nejnižší vna hlavním městě Praze. Předčasná úmrtnost na novotvary u mužů EU15 roce mužů (2011)nadatabáze WHO úmrtnost novotvary u mužů EU15 v posledním dostupném roce (2011) databáze HFAv posledním WHO (74,2) dostupném byla o 18,9 úmrtí novotvaryHFA ve věku 0 -(74,2) 64 let úmrtnost na novotvary u mužů EU15 v posledním dostupném roce (2011) databáze HFA WHO (74,2) byla o 18,9 úmrtí mužů na novotvary ve věku 0 - 64 let byla než o 18,9 úmrtíroce mužů na novotvary nižší v témže v Česku (93,1). ve věku 0 - 64 let nižší než v témže roce v Česku (93,1). nižší než v témže roce v Česku (93,1). Graf 84 Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary ve věku 0 – 64 let na 100 000 žen ve vybraných krajích, ČR a EU15 Graf8484 Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary věku 0 –100 64000 let na žen krajích, ve vybraných krajích, ČR a EU15 Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary ve věku 0ve– 64 let na žen100 000 ve vybraných ČR a EU15 Ústecký kraj ženy Ústecký kraj ženy

100 100





90 90

počet počet

80 80 70 70 60 60 50 50 40 40

2003 2003

Zdroj: ÚZIS ČR, HFA WHO Zdroj: ČR,ČR, HFAHFA WHO Zdroj:ÚZIS ÚZIS WHO

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007 roky roky

74 74

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

75

Vesledovaném sledovanémobdobí období je patrný klesající trend předčasné úmrtnosti na novotvary u(graf žen (graf 84) ve všech krajích Česka i v rámci Rozdíl Ve je klesající trend předčasné úmrtnosti na uužen 84) ve krajích Česka i ivvrámci EU15. Rozdíl vvúmrtnosti na Ve sledovaném období je patrný patrný klesající trend předčasné úmrtnosti nanovotvary novotvary žen (graf 84) vevšech všech krajích Česka rámci EU15. RozdílEU15. úmrtnosti na v úmrtnosti na novotvary u žen ve Středočeském kraji (55,5 úmrtí/100 000(60,5 žen) úmrtí) oproti byl Česku (60,5 úmrtí) byl v roceNejvyšší 2012 zanedbatelný. Nejvyšší novotvary u žen ve Středočeském kraji (55,5 úmrtí/100 000 žen) oproti Česku v roce 2012 zanedbatelný. předčasná úmrtnost na novotvary u žen ve Středočeském kraji (55,5 úmrtí/100 000 žen) oproti Česku (60,5 úmrtí) byl v roce 2012 zanedbatelný. Nejvyšší předčasná úmrtnost na předčasná úmrtnost na novotvary uobdobí žen po celé sledovanébyla období let 2003 – 2012 byla v Ústeckém kraji, nejnižší ve Zlínském kraji. Předčasná úmrtnost novotvary novotvary uu žen žen po po celé celé sledované sledované období let let 2003 2003 -- 2012 2012 byla vv Ústeckém Ústeckém kraji, kraji, nejnižší nejnižší ve ve Zlínském Zlínskémkraji. kraji.Předčasná Předčasnáúmrtnost úmrtnostna nanovotvary novotvaryuužen ženEU15 EU15 na novotvary u žendostupném EU15 (55,4) v posledním dostupném rocebyla (2011) databáze HFA WHO byla o 6,2 úmrtí(61,6). nižší než v témže roce v Česku (61,6). (55,4) v posledním roce (2011) databáze HFA WHO o 6,2 úmrtí nižší než v témže roce v Česku (55,4) v posledním dostupném roce (2011) databáze HFA WHO byla o 6,2 úmrtí nižší než v témže roce v Česku (61,6). Graf85 Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary věku 0na–100 64000 let na 100 000 mužů okresech ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na ve mužů ve Středočeského kraje aaČR Graf 8585 Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary novotvary vevěku věku0ve 0––64 64let letna 100 000 mužů vevybraných vybraných okresech Středočeského kraje ČR Kladno Kladno muži muži

300 300

Praha-východ Praha-východ muži muži

Praha-západ Praha-západmuži muži

Rakovník Rakovníkmuži muži


260 260

počet počet

220 180 140

100 60

1986

1990 1990

1995 1995

2000 2000

2005 2005

2010 2010

2011 2011

2012 2012

roky roky

Zdroj: ČRČR Zdroj:ÚZIS ÚZIS Graf Porovnání standardizované úmrtnosti na ve žen ve Středočeského kraje aaČR standardizované úmrtnosti na novotvary novotvary vevěku věku0ve 0––64 64let letna 100 000 žen100 000 vevybraných vybraných okresech Středočeského kraje ČR Graf8686 Porovnání standardizované úmrtnosti na novotvary věku 0na–100 64000 let na žen okresech ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Kladno ženy ženy Kladno


Rakovníkženy ženy Rakovník

MladáBoleslav Boleslavženy ženy Mladá


130 110

počet počet

90 70 50 30 10


1986 1986

1990 1990

1995 1995

2000 2000

roky roky

2005 2005

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Ve sledovaném období je patrný setrvale setrvaleklesající klesající trend trendpředčasné předčasnéúmrtnosti úmrtnostina nanovotvary novotvary umužů mužů ve všech okresech Středočeskéhokraje krajei iv rámci ivvrámci rámci Česka Ve setrvale klesající trend předčasné úmrtnosti na novotvary všech okresech Středočeského kraje Česka Ve sledovaném sledovanémobdobí období je je patrný uumužů veve všech okresech Středočeského Česka (graf 85). Hodnota ukazatele mezi sledovanými roky 1986 a 2012 klesla v pěti okresech (Beroun, Mělník, Mladá Boleslav, Praha-západ a Příbram) o více než (graf 85). Hodnota ukazatele mezi sledovanými roky 1986 a 2012 klesla v pěti okresech (Beroun, Mělník, Mladá Boleslav, Praha-západ a Příbram) o více než (graf 85). 1986 a 2012 klesla v pěti okresech (Beroun, Mělník, Mladá Boleslav, Praha-západ a Příbram) o více než 50 %. Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Kladno (průměrná hodnota 161,6/100 000 mužů), nejnižší v okrese Praha-východ 75 75 76

50 %. Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Kladno (průměrná hodnota 161,6/100 000 mužů), nejnižší v okrese Praha-východ (131,3). K nejvyššímu poklesu došlo v okrese Praha-západ (pokles o 68,7 %), nejnižší pokles byl zaznamenán v okrese Rakovník (pokles o 31,7 %). Průměrná hodnota ukazatele propoklesu Česko (135,2) nebyla vePraha-západ sledovaném(pokles období opřevýšena pouze okresy a Praha-západ. (131,3). K nejvyššímu došlo v okrese 68,7 %), nejnižší poklesPraha-východ byl zaznamenán v okrese Rakovník (pokles o 31,7 %). Průměrná hodnota ukazatele pro Česko (135,2) nebyla ve sledovaném období převýšena pouze okresy Praha-východ a Praha-západ. Ve sledovaném období je patrný setrvale klesající trend předčasné úmrtnosti na novotvary u žen ve všech okresech Středočeského kraje i v rámci Česka (graf Ve sledovaném období hodnota je patrný ukazatele setrvale klesající trend předčasné úmrtnosti novotvaryhodnota u žen ve89,9/100 všech okresech Středočeského kraje i v rámci 86). Nejvyšší průměrná byla zaznamenána v okrese Kladnona(průměrná 000 žen), nejnižší v okrese Kutná HoraČeska (70,3). 86). Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele zaznamenána v okrese33,9 Kladno (průměrná žen), nejnižší v okrese Hora K(graf nejvyššímu poklesu ukazatele z hodnoty 88,1 byla v roce 1986 na hodnotu v roce 2012 (tj.hodnota o 61,5 89,9/100 %) došlo 000 v okrese Rakovník, nejnižšíKutná pokles byl (70,3). K nejvyššímu ukazatele z hodnoty 88,1 1986 hodnota na hodnotu 33,9 v roce 2012 (tj. o 61,5 %) v okreseobdobí Rakovník, nejnižšíšesti pokles byl zaznamenán v okresepoklesu Mladá Boleslav (pokles o 19,5 %).v roce Průměrná ukazatele pro Česko (80,1) byla vedošlo sledovaném převýšena okresy zaznamenán v okrese Boleslav %). Průměrná hodnotapředčasné ukazatele pro Česko na (80,1) byla ve usledovaném období šesti okresy (Beroun, Kladno, Kolín,Mladá Mělník, Mladá (pokles Boleslavoa19,5 Praha-východ). Ukazatele úmrtnosti novotvary žen se pohybují popřevýšena celé sledované období Kladno, Kolín, Mělník, Boleslav a Praha-východ). Ukazatele předčasné úmrtnosti na novotvary u žen se pohybují po celé sledované období v(Beroun, hodnotách výrazně nižších než Mladá u mužů. v hodnotách výrazně nižších než u mužů. 2.7.3. Předčasná úmrtnost na úmyslné sebepoškození 2.7.3. Předčasná úmrtnost na úmyslné sebepoškození Nejvyšší úmrtnost na na úmyslné sebepoškození u mužů (graf 87) byla87) po byla celé sledované období letobdobí 2003 - 2012 ve Zlínském kraji (průměrná hodnota Nejvyššípředčasná předčasná úmrtnost úmyslné sebepoškození u mužů (graf po celé sledované let 2003 – 2012 ve Zlínském kraji (prů23,3) a nejnižší byla v hlavním městě Praze (průměrná hodnota 17,7). Předčasná úmrtnost na úmyslné sebepoškození u mužů ve Středočeském měrná hodnota 23,3) a nejnižší byla v hlavním městě Praze (průměrná hodnota 17,7). Předčasná úmrtnost na úmyslné sebepoškození u mužůkraji, ve vStředočeském jednotlivých letech mírně letech klesla zkolísající, hodnoty 24,1 mužů v roce 2003 na24,1 hodnotu v roce 2012. předčasné úmrtnosti mužů kraji,kolísající, v jednotlivých mírně klesla z hodnoty mužů21,9 v roce 2003 na Hodnota hodnotu ukazatele 21,9 v roce 2012. Hodnota ukazaStředočeského po sledované desetileté období byla hodnotouobdobí ukazatele pro Česko. V období let 2003 - 2011 předčasná úmrtnost na tele předčasnékraje úmrtnosti mužů Středočeského kraje posrovnatelná sledované sdesetileté byla srovnatelná s hodnotou ukazatele pro Česko. V období úmyslné sebepoškození u mužů EU15 byla stabilizovaná a výrazně nižší než předčasná úmrtnost mužů Česka. V roce 2011 činil rozdíl mezi předčasnou let 2003 – 2011 předčasná úmrtnost na úmyslné sebepoškození u mužů EU15 byla stabilizovaná a výrazně nižší než předčasná úmrtnost mužů úmrtností na úmyslné sebepoškození 100 000 mužů EU15 (hodnota 12,7) sebepoškození a mužů Česka (hodnota 22) celkem úmrtí ve věku12,7) 0 – 64a let na 100 000 Česka. V roce 2011 činil rozdíl mezinapředčasnou úmrtností na úmyslné na 100 000 mužů 9,3 EU15 (hodnota mužů Česka v(hodnota neprospěch mužů Česka. 22) celkem 9,3 úmrtí ve věku 0 – 64 let na 100 000 v neprospěch mužů Česka. Graf8787Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození – 64 na 100 000 mužů ve vybraných Graf standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození ve věku 0 –ve 64věku let na0100 000let mužů ve vybraných krajích, ČR a EU15 krajích, ČR a EU15 Zlínský kraj muži

hl. m. Praha muži


Česko muži

EU15 muži

28 25

počet

22 19 16 13 10

2003

2004

2005

2006

2007 roky

2008

2009

2010

2011

2012


Nejvyššípředčasná předčasnáúmrtnost úmrtnost na na úmyslné úmyslné sebepoškození sebepoškozeníuu žen žen (graf (graf 88) 88) byla po celé Nejvyšší celé sledované sledované období let let 2003 2003–- 2012 2012 v Olomouckém v Olomouckém kraji kraji (průměrná (průměrná hodnota 5,2 úmrtí) úmrtí) aanejnižší nejnižší hodnota hodnotabyla bylazaznamenána zaznamenána v Kraji v Kraji Vysočina Vysočina (průměrná (průměrná hodnota hodnota2,9 2,9úmrtí). úmrtí).Předčasná Předčasnáúmrtnost úmrtnostnanaúmyslné úmyslnésebepoškození sebepoškození ve Středočeském Středočeskémkraji kraji byla byla po po celé celé sledované sledované období období poměrně poměrně stabilní a srovnatelná s hodnotami uu žen žen ve s hodnotami pro proČesko, Česko, vyjma roku roku 2007, 2007, kdy kdy klesla klesla na na hodnotu hodnotu 1,9 úmrtí. V období let 2003 – 2011 předčasná úmrtnost na úmyslné sebepoškození u žen EU15 mírně převyšovala předčasnou úmrtnost u žen Česka. V roce 2011 dosáhla hodnota ukazatele u žen Česka 3,8 a u žen EU15 výše76 4,0 předčasných úmrtí na 100 000 žen. 77

1,9 úmrtí. V období let 2003 - 2011 předčasná úmrtnost na úmyslné sebepoškození u žen EU15 mírně převyšovala předčasnou úmrtnost u žen Česka. V roce 2011 dosáhla hodnota ukazatele u žen Česka 3,8 a u žen EU15 výše 4,0 předčasných úmrtí na 100 000 žen. Graf88 88Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození – 64 žen ve vybraných Graf standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození ve věku 0 –ve 64 věku let na 0100 000let ženna ve100 000 vybraných krajích, ČR a EU15 krajích, ČR a EU15 Olomoucký kraj ženy

Kraj Vysočina ženy


Česko ženy

EU15 ženy

8 7

počet

6

5 4 3 2 1

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky

Zdroj: HFAHFA WHO Zdroj:ÚZIS ÚZISČR, ČR, WHO

Ve sledovaném období převažuje mírně stoupající trend předčasné úmrtnosti na úmyslné sebepoškození u mužů (graf 89) v rámci okresů Středočeského Ve sledovaném období převažuje mírně stoupající trend předčasné úmrtnosti na úmyslné sebepoškození u mužů (graf 89) v rámci okresů kraje i Česka. Hodnoty ukazatele mezi sledovanými roky 1986 a 2012 klesly v pěti okresech (Kolín, Kutná Hora, Praha-východ, Praha-západ a Rakovník). Středočeského kraje i Česka. Hodnoty ukazatele mezi sledovanými roky 1986 a 2012 klesly v pěti okresech (Kolín, Kutná Hora, Praha-východ, Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Kladno (průměrná hodnota 22,9/100 000 mužů), nejnižší v okrese Kutná Hora (17,7). Praha-západ a Rakovník). Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Kladno (průměrná hodnota 22,9/100 000 mužů), Vzhledem k nízkým hodnotám ukazatele jsou v grafu patrné výrazné výkyvy v jednotlivých letech. Zatímco nejvyšší pokles byl zaznamenán v okrese Rakovník nejnižší v okrese Kutná Hora (17,7). Vzhledem k nízkým hodnotám ukazatele jsou v grafu patrné výrazné výkyvy v jednotlivých letech. Zatímco (pokles o 91, 1 %), nejvyšší nárůst byl zaznamenán v okrese Benešov (hodnota roku 2012 činila dvojnásobek hodnoty roku 1986). Hodnoty sledovaného nejvyšší pokles byl zaznamenán v okrese Rakovník (pokles o 91, 1 %), nejvyšší nárůst byl zaznamenán v okrese Benešov (hodnota roku ukazatele se pohybují v několikanásobně vyšších hodnotách než u žen Středočeského kraje, zhruba čtyřnásobně. 2012 činila dvojnásobek hodnoty roku 1986). Hodnoty sledovaného ukazatele se pohybují v několikanásobně vyšších hodnotách než u žen Středočeského kraje, zhruba čtyřnásobně. Ve sledovaném období takřka 30 let převažuje klesající trend předčasné úmrtnosti u žen na úmyslné sebepoškození v okresech Středočeského kraje i v rámci Česka. Hodnoty ukazatele mezi sledovanými roky 1986 a 2012 stouply ve čtyřech okresech (Benešov, Kolín, sebepoškození Nymburk a Praha-východ). Nejvyšší průměrná Ve sledovaném období takřka 30 let převažuje klesající trend předčasné úmrtnosti u žen na úmyslné v okresech Středočeského hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Rakovníkmezi (průměrná hodnotaroky 7,2/100 000 v okresech Kolín(Benešov, a Kutná Hora (3,6).Nymburk Hodnoty kraje i v rámci Česka (graf 90). Hodnoty ukazatele sledovanými 1986 a žen), 2012nejnižší stouplyshodně ve čtyřech okresech Kolín, sledovaného ukazatele u žen se pohybují v několikanásobně nižších hodnotách než u mužů Středočeského kraje. Ke konci sledovaného období je patrný a Praha-východ). Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Rakovník (průměrná hodnota 7,2/100 000 žen), nejnižší mírný nárůst ukazatele po výraznějším poklesu v roce 2006, kdy v okresech Kladno a Kolín bylo několikrát hlášeny nulové hodnoty úmrtí. shodně v okresech Kolín a Kutná Hora (3,6). Hodnoty sledovaného ukazatele u žen se pohybují v několikanásobně nižších hodnotáchPřesto než ve sledovaném období předčasná na úmyslnéobdobí sebepoškození žen vnárůst okreseukazatele Rakovník po klesá, jak naznačuje přímka lineárního trendu. Nejnižší u mužů Středočeského kraje. Keúmrtnost konci sledovaného je patrnýumírný výraznějším poklesu v roce 2006, kdy v okresech průměrná byla zaznamenána v okrese Kolín a Kutnáúmrtí. Hora (shodně 3,6). Průměrnou období hodnotupředčasná Česka (5,3) úmrtnost překročilyna ve úmyslné sledovaném období téměř Kladno a hodnota Kolín byly několikrát hlášeny nulové hodnoty Přesto ve sledovaném sebepoškození třiceti let tři okresy (Nymburk, Příbram a Rakovník). Předčasná úmrtnost na úmyslné sebepoškození u žen se pohybuje v nízkých hodnotách po celé u žen v okrese Rakovník klesá, jak naznačuje přímka lineárního trendu. Nejnižší průměrná hodnota byla zaznamenána v okrese Kolín a Kutná hodnocené období a je výrazně nižší než u mužů. Hora (shodně 3,6). Průměrnou hodnotu Česka (5,3) překročily ve sledovaném období téměř třiceti let tři okresy (Nymburk, Příbram a Rakovník). Předčasná úmrtnost na úmyslné sebepoškození u žen se pohybuje v nízkých hodnotách po celé hodnocené období a je výrazně nižší než u mužů.

77

78

Graf 89Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození věku 0 –100 64000 let na 100 000 mužů okresech ve vybraných okresechkraje Středočeského kraje a ČR Graf 89 standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození ve věku 0ve – 64 let na mužů ve vybraných Středočeského a ČR Kladno muži

Kutná Hora muži

Rakovník muži

Benešov muži

Česko muži

40

počet

32 24 16 8 0

1986

Zdroj: ÚZIS Zdroj: ÚZISČRČR

1990

1995

2000

roky

2005

2010

2011

2012

graf 90

Graf 90 standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození ve věku 0ve – 64 let na žen100 000 ve vybraných Středočeského a ČR Graf 90Porovnání Porovnání standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození věku 0 –100 64000 let na žen okresech ve vybraných okresechkraje Středočeského kraje a ČR

počet

počet

Rakovník Rakovníkženy ženy 20 20 18 16 16 14 12 12 10 8 8 6 4 4 2 0 0

1986 1986

1990 1990

Kolín ženy ženy

1995 1995

Kutná Hora ženy Kutná ženy

2000 2000

Česko ženy Česko

2005 2005

2010 2010

Lineární trend trend Rakovník Rakovník ženy Lineární ženy

2011 2011

2012 2012

roky roky


počet

Shrnutí 2.7: Klesající trend celkové předčasné úmrtnosti je patrný u mužů i u žen ve Středočeském kraji, Česku i zemích EU15. U mužů ve Středočeském kraji došlo graf 100úmrtnosti za sledované desetileté období o 28,0 % a u žen o 27,2 %, přesto zůstává předčasná úmrtnost dlouhodobě vyšší ve k poklesu celkové předčasné Středočeském kraji a v Česku u obou pohlaví než v zemích EU15. muži Středočeský kraj muži Česko muži Klesající trend vykazují také hodnoty ukazatelePlzeňský celkovékraj standardizované úmrtnosti i standardizované úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy ve věku 0 1 100 64 let u mužů a žen v EU15, v Česku i ve Středočeském kraji. Ve Středočeském kraji došlo ve sledovaném období let 2003 - 2012 k poklesu hodnoty předčasné úmrtnosti u mužů o 31,0 % a u žen dokonce o 39,0 %. I přes tyto vysoce pozitivní trendy zůstala v roce 2011 předčasná úmrtnost mužů i žen Česka 1 000 na nemoci oběhové soustavy dvojnásobná ve srovnání s úmrtností mužů a žen EU15 ve stejném roce. Ukazatelé standardizované úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy ve věku 0 - 64 let u mužů i žen na úrovni okresů Středočeského kraje dlouhodobě klesají, u mužů však tato úmrtnost dosahuje podstatně 900 78 800

79

Shrnutí:

Klesající trend celkové předčasné úmrtnosti je patrný u mužů i u žen ve Středočeském kraji, Česku i zemích EU15. U mužů ve Středočeském kraji došlo k poklesu celkové předčasné úmrtnosti za sledované desetileté období o 28,0 % a u žen o 27,2 %, přesto zůstává předčasná úmrtnost obou pohlaví dlouhodobě vyšší ve Středočeském kraji a v Česku u obou pohlaví než v zemích EU15. Klesající trend vykazují také hodnoty ukazatele celkové standardizované úmrtnosti i standardizované úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy ve věku 0 - 64 let u mužů a žen v EU15, v Česku i ve Středočeském kraji. Ve Středočeském kraji došlo ve sledovaném období let 2003 – 2012 k poklesu hodnoty předčasné úmrtnosti u mužů o 31,0 % a u žen dokonce o 39,0 %. I přes tyto vysoce pozitivní trendy zůstala v roce 2011 předčasná úmrtnost mužů i žen Česka na nemoci oběhové soustavy dvojnásobná ve srovnání s úmrtností mužů a žen EU15 ve stejném roce. Ukazatelé standardizované úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy ve věku 0 - 64 let u mužů i žen na úrovni okresů Středočeského kraje dlouhodobě klesají, u mužů však tato úmrtnost dosahuje podstatně vyšších hodnot (téměř trojnásobně ve prospěch žen). Cévní onemocnění mozku dosahuje u žen na okresní úrovni téměř polovičních hodnot oproti mužům, v případě předčasného úmrtí na infarkt myokardu je rozdíl téměř čtyřnásobný. V obou příčinách úmrtí u obou pohlaví je však patrný dlouhodobě klesající trend a od roku 2005 dosahují oba ukazatele několinásobně nižších hodnot oproti devadesátým letům minulého století. Longitudinální hodnoty ukazatele standardizované úmrtnosti na novotvary ve věku 0 - 64 let u mužů i žen na úrovni kraje i jednotlivých okresů Středočeského kraje mají rovněž klesající trend, hodnoty u mužů dosahují opět přibližně dvojnásobných hodnot oproti ženám. Předčasná úmrtnost na úmyslné sebepoškození u mužů ve Středočeském kraji byla v posledních deseti letech relativně stabilizovaná, přesto ale byla předčasná úmrtnost na úmyslné sebepoškození u mužů EU15 výrazně nižší než u mužů Středočeského kraje a Česka. V roce 2011 činil rozdíl v předčasné úmrtnosti u mužů EU15 a mužů Česka 9 úmrtí ve věku 0 - 64 let na 100 000 mužů v neprospěch mužů Česka. Předčasná úmrtnost na úmyslné sebepoškození u žen ve Středočeském kraji byla po celé sledované období výrazně nižší než u mužů, také poměrně stabilní a srovnatelná s hodnotami pro Česko i EU15. V roce 2011 dosáhla hodnoty ukazatele u žen Středočeského kraje, Česka i EU15 výše okolo 4 předčasných úmrtí na 100 000 žen. Ukazatele standardizované úmrtnosti na úmyslné sebepoškození ve věku 0 - 64 let u mužů i žen na úrovni okresů Středočeského kraje mají rovněž klesající trend, hodnoty u mužů dosahují opět přibližně dvojnásobných hodnot oproti ženám.

80

Pitný režim Dodržujte pitným režim (2 – 3 litry tekutin denně) v malých, ale pravidelných dávkách je důležité pro organismus (káva se nepočítá) Vhodné jsou neochucené neperlivé vody, zvýšíte tak soustředěnost a nebude Vás bolet hlava

81

Nemocnost obyvatel Středočeského kraje

3 Nemocnost obyvatel Středočeského kraje Důležitým ukazatelem zdravotního stavu je výskyt nemocí (nemocnost nebo též morbidita). Nemocnost je poměr počtu nemocných k počtu osob v dané populaci. Výhodou je, že nemoc lze objektivně diagnostikovat, nevýhodou naopak, že v populaci existuje množství osob, u kterých nemoc nebyla zjištěna, a proto statistice unikají. Používají se dva základní ukazatelé nemocnosti: incidence počítá s počtem nově vzniklých onemocnění, prevalence pak s počtem všech onemocnění, která v populaci existují k určitému datu nebo v daném období26.

3.1. Nemocnost na neinfekční onemocnění

(Dévátá I., Domasová I., Hamplová L., Krečmerová M., Nováková Š., Váňová A.)

Chronické neinfekční choroby zahrnují velmi obsáhlou skupinu nemocí, přičemž mezi nejčastější patří srdečně-cévní a nádorová onemocnění, cukrovka, plicní onemocnění, nemoci pohybového aparátu a kazivost chrupu. Zdroj: SZÚ Konzumní způsob života společně s nevhodným životním stylem zahrnuje nezdravou konzumaci jídel bohatých na tuky včetně nesprávného složení konzumované stravy, nepravidelnou pohybovou aktivitu, nadměrný stres a psychickou zátěž. Obvykle se uvedené faktory podílejí na vzniku chronických neinfekčních chorob společně. Další nemoci, které spadají do skupiny neinfekčních onemocnění a jejichž vznik výrazně ovlivňuje nezdravý životní styl, jsou osteoporóza, hypertenze neboli vysoký krevní tlak, dna a další. Základem prevence, ale i léčby kardiovaskulárních, nádorových i metabolických onemocnění je omezení zdravotních rizik životního stylu, zejména v oblasti výživy, kuřáctví, tělesné aktivity a stresu. Nejdůležitější je komplexní ovlivnitelnost těchto faktorů, čímž lze zabránit až 80 % předčasných úmrtí na kardiovaskulární a nádorová onemocnění. 3.1.1. Nemocnost na nemoci oběhové soustavy Nemoci oběhové soustavy, tedy srdce a cév reprezentují nejvyšší procento v podílu zastoupení chronických neinfekčních chorob na úmrtnosti obyvatel České republiky. Zdroj: ÚZIS ČR Tato skupina onemocnění nejvíce trápí populaci ve věku 75 – 84 let v České republice (12,6 % nemocných v této věkové skupině, zatímco ostatní věkové skupiny nedosahují ani 6 % nemocnosti na toto onemocnění)27. Z hlediska struktury příčin nemocnosti jsou u populace Středočeského kraje stejně jako u populace celého Česka stále nejčastějším důvodem pro hospitalizaci nemoci oběhové soustavy. Údaje o nemocnosti na nemoci oběhového systému jsou získávány z Národního registru hospitalizovaných a ročních výkazů o činnosti zdravotnických zařízení v oboru praktický lékař pro dospělé, který sleduje počty dispenzarizovaných pacientů s ischemickými nemocemi srdečními. V nemocnicích na území celé ČR bylo hospitalizováno v roce 2012 celkem 265 835 obyvatel Středočeského kraje (20 672 hospitalizací na 100 tisíc obyvatel). Pacienti z řad obyvatel Středočeského kraje byli v roce 2012 nejčastěji hospitalizováni pro ischemické choroby srdeční (infarkt myokardu, cévní nemoci mozku, aterosklerózu, hypertenzi a žilní městky dolních končetin), přičemž nejčastěji končily úmrtím hospitalizace pro cévní onemocnění mozku. V roce 2012 bylo v nemocnicích hospitalizováno z důvodu nemoci oběhové soustavy 3 569,8 mu-žů/100 000 mužů a 3 082,2 žen/100 000 žen z řad obyvatel Středočeského kraje. Průměrná délka hospitalizace z důvodu nemoci oběhové soustavy u mužů činila 7,4 dne a u žen 10,1 dne. Z důvodu hypertenze bylo v roce 2012 v ordinacích praktických lékařů pro dospělé dispenzarizováno celkem 22 841,9 pacientů na 100 000 registrovaných pacientů Středočeského kraje. Z důvodu ischemické nemoci srdeční bylo dispenzarizováno 10 238,6 pacientů na 100 000 registrovaných, z toho 1 141,1 s diagnózou akutní infarkt myokardu a 3 138,0 s diagnózou cévní onemocnění mozku na 100 000 registrovaných pacientů.

26 27

ŠEJDA, J. a spolupracovníci. 1987. Principy obecné epidemiologie Český statistický úřad; 2012. Senioři v mezinárodním srovnání 2012. 26 - 38 s. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/1417-12-n_2012 83

roky

3.1.1.1. Nemocnost na cévní onemocnění mozku

graf 91

Graf 91 Porovnání výskytu cévních onemocnění mozku na 100 000 mužů ve vybraných krajích a ČR Ústecký kraj muži

hl. m. Praha muži


Česko muži

550 500

počet

450 400 350 300 250

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky

Zdroj: ÚZIS ČR

Ve sledovaném období je patrný klesající trend vývoje nemocnosti na cévní onemocnění mozku u mužů ve většině krajů i v rámci Česka (graf 91). Výjimku tvoří kraj Liberecký, kde došlo naopak k nárůstu hodnoty sledovaného ukazatele. Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v Ústeckém kraji (průměrná hodnota 484,3/1000 mužů), nejnižší v hlavním městě Praze (368,5). Ve Středočeském kraji došlo ve sledovaném období k poklesu hodnoty ukazatele o 22,2 % z 454,8 v roce 2003 na 353,7 v roce 2012. V témže roce převyšovala hodnota ukazatele pro Česko (375,7) hodnotu ukazatele pro Středočeský kraj o 22,0/100 000 mužů. Ve sledovaném období je patrný klesající trend vývoje nemocnosti na cévní onemocnění mozku u žen ve většině krajů i v rámci Česka (graf 92). Výjimku tvoří kraj Liberecký, kde, stejně jako u mužů, došlo naopak k nárůstu hodnoty sledovaného ukazatele. Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána ve Zlínském kraji (542,6/100 000 žen), nejnižší naopak v kraji Jihočeském (370,2). Ve Středočeském kraji došlo ve sledovaném období mezi roky 2003 a 2012 k poklesu hodnoty ukazatele o 25,1 % z 500,2 v roce 2003 na 374,6 v roce 2012. V roce 2012 hodnota ukazatele pro Česko (380,1) převyšovala hodnotu ukazatele pro Středočeský kraj o 5,5/100 000 žen. Z analýzy dlouhodobých dat je patrný mírně klesající trend nemocnosti na cévní onemocnění mozku u mužů ve většině okresů Středočeského kraje (graf 93). K výjimce došlo v okrese Kutná Hora, kde hodnota ukazatele mezi sledovanými roky 1995 – 2012 vzrostla o 53,9 %. Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána stejně jako u žen v okrese Praha–východ (546,4), kde však současně došlo k nejvýraznějšímu poklesu hodnoty ukazatele z 630,3 v roce 1995 na 288,7 v roce 2012, tj. pokles o 54,2 %. Nejnižší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Mladá Boleslav (335,8). Hodnotu ukazatele pro Česko v roce 2012 (375,7) převyšovaly hodnoty ukazatele v okresech Beroun, Kolín, Kutná Hora a Příbram, přičemž nejvyšší nárůst hodnot byl zaznamenán právě v okrese Kutná Hora (o 53,9 %).

84

Graf 92 Porovnání výskytu cévních onemocnění mozku na000 100 000 ve vybraných Graf Porovnání výskytu cévních onemocnění mozku na 100 vybraných krajích ČR Graf 9292 Porovnání výskytu cévních onemocnění mozku na žen ve žen vybraných krajíchaakrajích ČR a ČR Zlínskýkraj krajženy ženy Zlínský

Jihočeský kraj kraj ženy ženy

Středočeský Středočeskýkraj krajženy ženy


700 700 600 600

počet počet

500 500 400 400 300 300 200 200

2003 2003

2004 2004

2005 2005

Zdroj: ÚZIS ČRČR Zdroj: ÚZIS Zdroj: ÚZIS ČR

2006 2006

2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Graf 93 Porovnání výskytu cévních onemocnění mozku na 100 000 mužů ve vybraných okresechokresech Středočeského kraje a ČR kraje a ČR Graf Porovnání výskytu cévních onemocnění mozku na000 100 000 mužů ve vybraných Středočeského Graf 9393 Porovnání výskytu cévních onemocnění mozku na 100 mužů ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Praha-východ muži Praha-východ muži

800 800


Kutná Hora muži Kutná Hora muži


počet počet

700 700 600 600 500 500 400 400 300 300 200 200

Zdroj: ÚZIS ČR Zdroj: ÚZIS ČR ČR Zdroj: ÚZIS

1995 1995

2000 2000

2005 2005

roky roky

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Z analýzy dlouhodobých dat je patrný mírně klesající trend nemocnosti na cévní onemocnění mozku u žen ve většině okresů Středočeského kraje (graf 94). Z Výjimky analýzy dlouhodobých dat dat je patrný mírně klesající nemocnosti na cévní mozku umozku žen ve většině okresů Středočeského kraje (graf 94). nastaly v okresech Nymburk a, stejně jako utrend mužů, v Kutné Hoře. Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla stejně jako u mužů zaznamenána Z analýzy dlouhodobých je patrný mírně klesající trend nemocnosti naonemocnění cévní onemocnění u žen ve většině okresů Středočeského Výjimky nastaly v okresech Nymburk a, stejně jako u mužů, v Kutné Hoře. Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla stejně jako u mužů zaznamenána vkraje okrese Praha–východ (750,4/100 žen), kde současně a, alestejně došlo kjako výraznému hodnoty o 57,1 %průměrná ze 778,9 v roce 1995ukazatele na 333,9 vbyla roce (graf 94). Výjimky nastaly v000 okresech Nymburk u mužů,poklesu v okrese Kutnáukazatele Hora. Nejvyšší hodnota v 2012. okrese Praha–východ (750,4/100 000 žen), kde současně ale došlo k výraznému poklesu hodnoty ukazatele o 57,1 % ze 778,9 v roce 1995 na 333,9 v roce Nejnižší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Mladá Boleslav (332,1). Hodnotu ukazatele pro Česko v roce 2012 (380,1) stejně jako u mužů zaznamenána v okrese Praha–východ (750,4/100 000 žen), kde současně ale došlo k výraznému poklesu hodnoty ukazatele 2012. Nejnižší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Mladá Boleslav (332,1). Hodnotu ukazatele pro Česko v roce 2012 (380,1) převyšovaly hodnoty ukazatele v okresech Benešov, Beroun, Kutná Hora, Nymburk, Příbram a Rakovník, přičemž v okrese Kutná Hora došlo k nárůstu hodnot o 57,1 % ze 778,9 v roce 1995 na 333,9 v roce 2012. Nejnižší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese Mladá Boleslav (332,1). převyšovaly hodnoty Benešov, Beroun, Kutná Hora, Nymburk, Příbram a Rakovník, přičemžBeroun, v okreseKutná Kutná Hora, Hora došlo k nárůstu hodnot za sledované obdobíukazatele opro 57,5 %. v okresech Hodnotu ukazatele Česko v roce 2012 (380,1) převyšovaly hodnoty ukazatele v okresech Benešov, Nymburk, Příbram zaa Rakovník, sledované období o 57,5 %. přičemž v okrese Kutná Hora došlo k nárůstu hodnot za sledované období o 57,5 %. 82 82

85

graf 94 výskytu cévních onemocnění mozku na 100 000 žen ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf 94 Porovnání Praha-východ ženy


Kutná Hora ženy

Česko ženy

1 200

počet

1 000 800 600 400 200

1995

2000

2005

roky

2010

2011

2012

Zdroj: ÚZIS ČR

3.1.1.2. Nemocnost na infarkt myokardu Infarkt myokardu je akutní stav definovaný jako akutní ložisková ischemická nekróza srdečního svalu vzniklá na podkladě náhlého uzávěru či progresivního extrémního zúžení věnčité tepny zásobující příslušnou oblast. Nověji je pro pacienty, kteří mají jako hlavní symptom bolest na hrudníku, používán také širší klinický termín akutní koronární syndrom (AKS), který zahrnuje kromě infarktu myokardu také nestabilní anginu pectoris. Všechny formy AKS mohou být provázeny závažnými komplikacemi, včetně úmrtí. Zdroj: ÚZIS ČR Ischemické nemoci srdce jsou nejčastější příčinou hospitalizace v Česku a zároveň nejčastější příčinou úmrtí. Z celkového počtu hospitalizací pro ischemickou chorobu srdeční (ICHS) připadalo v roce 2010 na anginu pectoris 14,7 % hospitalizací, na akutní infarkt myokardu 28,6 % hospitalizací, 1,3 % na pokračující infarkt myokardu, 0,1 % na některé komplikace následující akutní infarkt myokardu, případy jiných akutních ischemických nemocí srdečních se na celkovém množství podílely 0,5 % a největší část 54,8 % připadla na případy chronické ischemické choroby srdeční. Průměrná ošetřovací doba hospitalizace pro infarkt myokardu v roce 2010 činila 5,7 dne28. Po mírném poklesu hodnot na začátku sledovaného období je od roku 2006 patrný relativně stabilní, mírně klesající trend vývoje nemocnosti na infarkt myokardu u mužů ve většině krajů i v rámci Česka (graf 95). Nejvyšší průměrná hodnota byla zaznamenána v Karlovarském kraji (245,8/100 000 mužů), nejnižší naopak v hlavním městě Praha (152,6). Ve Středočeském kraji došlo k poklesu hodnoty ukazatele ve sledovaných letech 2003 – 2012 o 28,0 % z hodnoty 208,8 v roce 2003 na hodnotu 180,8 v roce 2012. V žádném ze sledovaných roků nepřevyšuje hodnota ukazatele ve Středočeském kraji hodnotu ukazatele za Česko.

28

ÚZIS ČR; 2012. Nemocnost a úmrtnost na ischemické nemoci srdeční v ČR v letech 2003 – 2010, aktualizace 86

Graf. 95 Porovnání výskytu infarktu myokardu na 100 100na 000 mužů ve vemužů vybraných krajích aa ČR ČRkrajích a ČR Graf95 95Porovnání Porovnání výskytu infarktu myokardu 100 000 ve vybraných Graf. výskytu infarktu myokardu na 000 mužů vybraných krajích Karlovarský kraj kraj muži muži Karlovarský

350 350




počet počet

300 300 250 250 200 200 150 150 100 100

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007


roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Ve sledovaném sledovanémobdobí obdobíje patrný mírně klesající trend vývoje nemocnosti na infarkt myokardu žen ve většině i v rámci Česka (graf 96). Ve sledovaném období jejepatrný patrný mírně klesající trend vývoje nemocnosti na infarkt infarkt myokardu ženu ve ve většině krajů ikrajů i vv rámci rámci Česka (graf (graf 96). 96). Nejvyšší Ve mírně klesající trend vývoje nemocnosti na myokardu uu žen většině krajů Česka Nejvyšší Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v Karlovarském kraji (144,3/100 000 žen), nejnižší naopak v hlavním městě Praha průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v Karlovarském kraji (144,3/100 000 žen), nejnižší naopak v hl. m. Praze (87,6), kde došlo ve sledovaných průměrná hodnota ukazatele byla zaznamenána v Karlovarském kraji (144,3/100 000 žen), nejnižší naopak v hl. m. Praze (87,6), kde došlo ve sledovaných (87,6),2003 kde došlo sledovaných letech 2003 oo– 49,7 2012%. hodnoty kraji ukazatele ove49,7 %. Ve Středočeském kraji došlo ove sledovaném období letech 2003 2012ve poklesu hodnoty ukazatele 49,7 %.k poklesu Ve Středočeském Středočeském kraji došlo ve sledovaném období kk poklesu poklesu hodnot o 21,1 21,1 % zz hodnoty hodnoty 132,9 letech -- 2012 kk poklesu hodnoty ukazatele Ve došlo sledovaném období hodnot % 132,9 k poklesu hodnot o 21,1 % z hodnoty 132,9 nemocných na infarkt myokardu na 100 000 žen v roce 2003 na 104,9 v roce 2012. V žádném nemocných infarkt myokardu na 100 000 žen v roce 2003 na 104,9 v roce 2012. V žádném ze sledovaných roků nepřevyšuje hodnota ukazatele ve nemocných infarkt myokardu na 100 000 žen v roce 2003 na 104,9 v roce 2012. V žádném ze sledovaných roků nepřevyšuje hodnota ukazatele ze ve sledovaných roků nepřevyšuje hodnota ukazatele ve Středočeském kraji hodnotu ukazatele za Česko. Středočeském kraji hodnotu ukazatele za Česko. Středočeském kraji hodnotu ukazatele za Česko. Graf96 Porovnání výskytu infarktu myokardu žen ve vybraných Graf 9696 Porovnání výskytu infarktu myokardu na 100 100na 000100 000 žen ve ve vybraných vybraných krajích aa ČR ČRkrajích a ČR Graf Porovnání výskytu infarktu myokardu na 000 žen krajích 180 180

Karlovarský kraj kraj ženy ženy Karlovarský




160 160

počet počet

140 140 120 120

100 100 80 80 60


2003

2004

2005

2006 2006

2007 2007

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

roky roky

84 84

87

Graf9797Porovnání Porovnání výskytu infarktu myokardu ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf výskytu infarktu myokardu na 100na 000100 000 mužů vemužů vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Kladno Kladno muži muži

350 350

Praha-západ Praha-západ muži muži

Rakovník Rakovník muži muži


300 300

počet počet

250 250 200 200 150 150 100 100 50 50

1995 1995

2000 2000

2005 2005


roky roky

2010 2010

2011 2011

2012 2012

analýzydlouhodobých dlouhodobýchdat datjejepatrný, patrný,popovýraznějším výraznějším poklesu sledovaných hodnot v druhé polovině devadesátých let, mírně ZZ analýzy poklesu sledovaných hodnot v druhé polovině devadesátých let, nadále mírněklesající klesající trend trend vývoje vývoje nemocnostina nainfarkt infarktmyokardu myokarduu u mužů většině okresů Středočeského (grafVýjimku 97). Výjimku tvoříRakovník, okres Rakovník, došlo hodnot k nárůstu nemocnosti mužů ve ve většině okresů Středočeského kraje kraje (graf 97). tvoří okres kde došlokde k nárůstu ve hodnot ve sledovaném období o 29,7 %. Nejvyšší průměrná hodnota bylavzaznamenána v okrese Kladno (242,4/100 mužů), hodnota nejnižší sledovaném období o 29,7 %. Nejvyšší průměrná hodnota ukazatele byla ukazatele zaznamenána okrese Kladno (242,4/100 000 mužů), nejnižší000 průměrná průměrnábyla hodnota ukazatele byla zaznamenána v okrese (161,3), kde současně poklesu 1995 ukazatele zaznamenána v okrese Praha-západ (161,3), kdePraha-západ současně došlo k největšímu poklesu zdošlo 228,3kvnejvětšímu roce 1995 na 102,7 vz 228,3 v roce roce 2012, tj. pokles v roce 2012, tj. pokles o 55,0v roce %. Hodnotu ukazatele pro Česko v roce 2012 (200,8) převyšovaly hodnoty ona 102,7 55,0 %. Hodnotu ukazatele pro Česko 2012 (200,8) převyšovaly hodnoty ukazatele v okresech Kladno, Kutná Hora,ukazatele Nymburkv okresech a Rakovník, Kladno, přičemž Nymburk a Rakovník, přičemž v okrese Rakovník byl téměř zaznamenán vKutná okreseHora, Rakovník byl zaznamenán nárůst hodnot za sledované obodbí o 30,0 %.nárůst hodnot za sledované období 17 let téměř o 30,0 %. Graf9898Porovnání Porovnání výskytu infarktu myokardu žen ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf výskytu infarktu myokardu na 100na 000100 000 žen ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR 210

Kutná Hora ženy

Praha-východ ženy

Rakovník ženy

Česko ženy

Lineární trend Kutná Hora ženy

180

počet počet

150 120 90 60


1995

2000

2005

roky

85

2010

2011

2012

88

Z analýzy dlouhodobých dat je patrný klesající trend nemocnosti na infarkt myokardu u žen ve většině okresů Středočeského kraje (graf 98). Výjimku tvoří okresy Kutná Hora a Rakovník. V Rakovníku došlo k nárůstu hodnoty sledovaného ukazatele o 66,0 % z 86,5 v roce 1995 na 143,6 v roce 2012. Nejvyšší průměrná hodnota byla zaznamenána v okrese Kutná Hora (145,9), kde je z přímky lineárního trendu patrný mírný vzestup hodnoty ukazatele ve sledovaném období. Nejnižší průměrná hodnota byla zaznamenána v okrese Praha-východ (97,5). Hodnotu ukazatele pro Česko v roce 2012 (111,8 úmrtí/100 000 žen) převyšovaly hodnoty ukazatele v okresech Beroun, Kutná Hora, Nymburk, Příbram a Rakovník, přičemž hodnota ukazatele okresu Rakovník stoupla za sledované období 17 let o 66,0 %. 3.1.2. Nemocnost na novotvary UKAZATEL: Hlášená nová onemocnění zhoubným novotvarem nebo novotvarem in situ, vč. dg Jiný ZN kůže, v daném roce (podle data stanovení diagnózy), podle trvalého bydliště, přepočteno evropským standardem. Zdroj: Národní onkologický registr ČR (dále též „NOR ČR“), ÚZIS ČR Česko patří z hlediska epidemiologie nádorových onemocnění mezi nejzatíženější státy Evropské unie. Nádorová onemocnění jsou v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtnosti. Incidence nádorových onemocnění má v Česku mírně, ale setrvale stoupající tendenci. Za posledních deset let vrostla u mužů o 5,8 %, u žen o 6,1 %29. Ročně umírá na nádorová onemocnění více než 27 tisíc osob, což představuje 23,0 % z celkové úmrtnosti. Nádorová onemocnění jsou rovněž druhou nejzávažnější příčinou nemocnosti ekonomicky aktivní části obyvatelstva. Ročně je evidováno přibližně 33 tisíc případů pracovní neschopnosti způsobené onemocněním nádory. Nezdravý životní styl se odráží ve vysokém výskytu některých zhoubných nádorů, zejména průdušnice, průdušek a plic a tlustého střeva a konečníku. Výskyt nádorových onemocnění v populaci zvyšuje také vyšší průměrný věk obyvatel a častější záchyt nádorových onemocnění díky lepší diagnostice. Příčinou vyššího počtu hlášených zhoubných novotvarů jsou mimo jiné programy celoplošných onkologických screeningů. Mamografický screening (rakovina prsu u žen) byl v Česku oficiálně zahájen v roce 2002 pro ženy starší 45 let. Tato věková hranice je v rámci Evropy nejnižší. Do konce roku 2009 bylo vyšetřeno 2 518 710 žen a 70 % karcinomu prsu bylo zachyceno v časných stadiích30. Od počátku devadesátých let, kdy bylo v 1. stadiu v populaci diagnostikováno pouze 16 % nádorů prsu, se díky screeningu tento podíl více než zdvojnásobil na současných přibližně 40 %. Přechod od příležitostného systému screeningu k organizovanému tak přispěl v Česku k výraznému poklesu úmrtnosti na karcinom prsu31. Cervikální screening (rakovina děložního hrdla) byl zahájen v roce 2008 a screening kolorektální rakoviny v lednu 2009. V období po roce 1995 se daří úmrtnost na nádorová onemocnění dlouhodobě stabilizovat, což ovšem při rostoucím počtu nově diagnostikovaných případů (incidence) vede k setrvalému růstu počtu existujících případů nádorových onemocnění v populaci (prevalence). Mezi nejčastější diagnózy dlouhodobě patří zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku, zhoubné nádory plic, zhoubný nádor prsu u žen a zhoubný nádor prostaty u mužů. Reprezentativní data umožňují hodnotit onkologickou zátěž v jednotlivých regionech Středočeského kraje a analyzovat dlouhodobé trendy. Nádorová onemocnění mají častější výskyt ve vyšších věkových skupinách, což je dáno povahou onemocnění. S věkem se kumuluje působení mutagenních vnějších faktorů a naopak přirozené obranné mechanizmy se vyčerpávají. Z hlediska věkového rozložení jsou čtyři pětiny případů (80,0 %) zhoubného nádoru tlustého střeva (kolorekta) hlášeny u osob starších 60 let. Průměrný věk při stanovení diagnózy je vyšší u žen než u mužů. Nejvíce případů bylo u mužů hlášeno ve věku 65 – 69 let, u žen ve věku 75 – 79 let32.

Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2014: Zpráva o zdraví obyvatel České republiky LEVÁ J. 2013. Prevence rakoviny prsu. Prognóza v ošetřovatelství. Březen/duben 2013, str. 43 31 MÁJEK, O., DUŠEK, L., DANEŠ, J., SKOVAJSOVÁ, M..; 2014 Mamární screening je v ČR enormně důležitý. Lékařské listy plus6/2014/příloha ZN kongresové listy 2, str. 8/2014. ISSN 0044-1996 32 ÚZIS ČR a NOR ČR; 2010. Novotvary 2010 ČR 29 30

89

3.1.2.1. incidence novotvarů 3.1.2.1. Celková Celková incidence novotvarů 3.1.2.1. Celková incidence novotvarů Počet novědiagnostikovaných diagnostikovaných případů zhoubných novotvarů v období let 2003 – 2011 v České republice mírně ve stoupal všechNejvyšších krajích. Počet nově případů zhnoubných novotvarů období let 2003 2003 2011 České republice plynuleplynule mírně stoupal stoupal všechve krajích. Počet nově diagnostikovaných případů zhnoubných novotvarů vv období let -- 2011 vv České republice plynule mírně ve všech krajích. Nejvyšších Nejvyšších hodnot ve nemocnosti ve období sledovaném období dosáhl Plzeňský kraj (a vnejnižších kraj Středočeský). Ve Středočeském kraji došlonemocnosti k nárůstu hodnot nemocnosti sledovaném dosáhla v Plzeňském kraji a nejnižších kraji Středočeském. Ve Středočeském kraji došlo k nárůstu hodnot nemocnosti ve sledovaném období dosáhla vroky Plzeňském akraji a nejnižších kraji Středočeském. Ve Středočeském kraji došlo novotvarů k nárůstu nemocnosti nemocnosti na 100 000 mezi 2011 11,5 %.vobdobí Ve stejném období v Česku stoupla incidence o 19,7 %. novotvary nanovotvary 100 000 000 obyvatel obyvatel meziobyvatel roky 2003 2003 a 2011 2011 2003 o 11,5 11,5 %. %. Ve Veostejném stejném v Česku Česku stoupla incidence novotvarů o 19,7 19,7 %. %. Nemocnost Nemocnost ve novotvary na 100 mezi roky a o období v stoupla incidence novotvarů o ve Nemocnost vekraji Středočeském kraji dosáhla v roce 2010 nižších hodnot (660,4) než v Česku (785,4), ale vyšších než případů a v zemích EU15 (hodnoty Středočeském dosáhla v roce 2010 hodnoty 660,4, v Česku 785,4 a v zemích EU15 hodnoty 524,9 nově diagnostikovaných novotvarů na 100 000 Středočeském kraji dosáhla v rocepřípadů 2010 hodnoty 660,4,nav Česku 785,4 a v zemích EU15 hodnoty 524,9 nově diagnostikovaných případů novotvarů na 100 000 524,9 nově diagnostikovaných novotvarů 100 000 obyvatel). obyvatel. obyvatel. Graf9999Porovnání Porovnání výskytu onemocnění zhoubnými novotvary naobyvatel 100 000veobyvatel vekrajích, vybraných krajích, ČR a EU15 Graf výskytu onemocnění zhoubnými novotvary na 100 100 000 000 vybraných ČR aa EU15 EU15 Graf 99 Porovnání výskytu onemocnění zhoubnými novotvary na obyvatel ve vybraných krajích, ČR Plzeňský kraj kraj Plzeňský

1150 1150

Středočeský kraj kraj Středočeský

Česko Česko

EU15 EU15

1000 1000

počet počet

850 850 700 700 550 550 400 400

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

roky roky

Zdroj:ÚZIS ÚZIS ČR, WHO Zdroj: ÚZIS ČR, HFAHFA WHO Zdroj: ČR, HFA WHO

Graf 100 Porovnání výskytu onemocnění zhoubnými novotvary na 100 100 000 000 mužů ve vybraných vybraných krajích ČR krajích a ČR Graf100 100 Porovnání výskytu onemocnění zhoubnými novotvary namužů 100 000 mužů vekrajích vybraných Graf Porovnání výskytu onemocnění zhoubnými novotvary na ve aa ČR Plzeňský kraj kraj muži muži Plzeňský



1100 1100

počet počet

1000 1000 900 900 800 800 700 700 600 600


2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

roky roky

87 87

90

Počet nově diagnostikovaných případů zhoubných novotvarů u mužů v období let 2003 – 2011 stoupal stejně jako u žen ve všech krajích Česka Počet nově diagnostikovaných zhoubných novotvarů mužů v období let u2003 - 2011 stoupal stejně jako u žen ve všech krajích (graf 100). (graf 100). Nejvyšších hodnotpřípadů dosáhla nemocnost po celéusledované období obou pohlaví v Plzeňském kraji a nejnižších v kraji Česka Středočeském, Nejvyšších hodnot dosáhla nemocnost po celé sledované období u obou pohlaví v Plzeňském kraji a nejnižších v kraji Středočeském, kde došlo nárůstu kde došlo k nárůstu nově diagnostikovaných novotvarů mezi roky 2003 a 2011 u mužů o 15,0 %, zatímco ve stejném období v Českuk stoupla nově diagnostikovaných novotvarů mezi roky 2003 a 2011 u mužů o 15,0 %, zatímco ve stejném období v Česku stoupla nemocnost o 20,1 %. Nemocnost na nemocnost o 20,1 %. Nemocnost na novotvary u mužů v roce 2011 ve Středočeském kraji dosáhla hodnoty 718,9 a v Česku 827,3 nově novotvary u mužů v roce 2011 ve Středočeském kraji dosáhla hodnoty 718,9 a v Česku 827,3 nově diagnostikovaných případů novotvarů na 100 000 mužů. diagnostikovaných případů novotvarů na 100 000 mužů. Graf101 101 Porovnání výskytu onemocnění zhoubnými novotvary nažen 100 000 žen vekrajích vybraných Graf Porovnání výskytu onemocnění zhoubnými novotvary na 100 000 ve vybraných a ČR krajích a ČR Plzeňský kraj ženy


Česko ženy

1050

počet

950 850 750

650 550

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

roky


Početnově novědiagnostikovaných diagnostikovaných případů zhoubných novotvarů ve sledovaném období 2003 – 2011 stoupal u mužů ve všech Počet případů zhoubných novotvarů u ženuvežen sledovaném období let 2003 let - 2011 stoupal stejně jakostejně u mužůjako ve všech krajích Česka krajích Česka (graf 101). Nejvyšších hodnot dosáhla po celé období v Plzeňském a nejnižších v kraji Středočeském, došlo (graf 101). Nejvyšších hodnot dosáhla nemocnost po celénemocnost období u obou pohlaví v Plzeňském kraji akraji nejnižších v kraji Středočeském, kde došlokde k nárůstu k nárůstu nově diagnostikovaných novotvarů u žen roky 2003 2011 ove 7,6 %, zatímco období v Česku ostoupla počtu nověpočtu diagnostikovaných novotvarů u žen mezi roky 2003mezi a 2011 o 7,6 %, azatímco stejném obdobívev stejném Česku stoupla nemocnost 19,2 %.nemocnost Nemocnost o 19,2 %. Nemocnost novotvary u žen v roce 2011 vehodnoty Středočeském dosáhla hodnoty 628,7 a v Česku 766,3 nově na novotvary u žen v rocena 2011 ve Středočeském kraji dosáhla 628,7 a vkraji Česku 766,3 nově diagnostikovaných případů novotvarůdiagnostikovaných na 100 000 žen. případů novotvarů na 100 000 žen. Nejvyšší počet nově diagnostikovaných případů novotvarů na 100 000 obyvatel po celé sledované období byla zjištěna v okrese Rakovník, nejnižší na PrazeNejvyšší počet nověnárůstu diagnostikovaných případů novotvarů na 100 000v obyvatel po celé sledované období byla zjištěna nejnižší západ. K nejvyššímu nemocnosti mezi rokem 1980 a 2011 došlo okrese Nymburk, kde se hodnota ukazatele zvýšila v okrese z 265,0 v Rakovník, roce 1980 na 747,8 Praze-západ (graf 102). K nejvyššímu nárůstu nemocnosti mezi rokem 1980obyvatel a 2011 došlo v okrese Nymburk, se hodnota zvýšila vna roce 2011, což je nárůst o 182,2 % v průběhu 31 let. Nejnižší nárůst nemocnosti zaznamenal okres Kolín, akde to nárůst o 53,3ukazatele %. V Česku došlo v roce 1980 nana 747,8 v roceběhem 2011, což je nárůst o 182,2 % v průběhu 31 let.360,0 Nejnižší nárůst obyvatel zaznamenalnovotvarů okres Kolín, kz 265,0 vzestupu nemocnosti novotvary 31 sledovaných let o 121,2 % z hodnoty v roce 1980nemocnosti na 796,3 nově diagnostikovaných na a to nárůst o 53,3 %. V Česku došlo k vzestupu nemocnosti na novotvary během 31 sledovaných let o 121,2 % z hodnoty 360,0 v roce 1980 100 000 obyvatel v roce 2011. na 796,3 nově diagnostikovaných novotvarů na 100 000 obyvatel v roce 2011. Nejvyšší incidence novotvarů u mužů po celé sledované období byla zjištěna v okrese Rakovník, nejnižší na Praze-západ (graf 103). K nejvyššímu nárůstu Nejvyšší incidence mužůapo celédošlo sledované období byla zjištěna v okreseukazatele Rakovník, nejnižší na Praze-západ (graf 103). K nejvyššímu nemocnosti u mužů novotvarů mezi rokemu 1980 2011 v okrese Nymburk, kde se hodnota zvýšila z 238,0 v roce 1980 na 854,2 v roce 2011, což nárůstu nemocnosti u mužů mezi rokem 1980 a 2011 došlo v okrese Nymburk, kde se hodnota ukazatele zvýšila z 238,0 v roce 1980 na 854,2 v roce představuje nárůst o 258,9 % v průběhu 31 let. V Česku došlo k vzestupu nemocnosti novotvary u mužů během sledovaných let o 112,1 % z hodnoty 390,0 2011, což představuje nárůst o 258,9 % v průběhu 31 let. V Česku došlo k vzestupu nemocnosti novotvary u mužů během sledovaných let v roce 1980 na 827,3 nově diagnostikovaných novotvarů na 100 000 mužů v roce 2011. o 112,1 % z hodnoty 390,0 v roce 1980 na 827,3 nově diagnostikovaných novotvarů na 100 000 mužů v roce 2011.

88

91

Graf 102 Porovnání výskytu onemocnění zhoubnými novotvary nana100 obyvatel veveobyvatel vybraných okresech Středočeského Graf 102 Porovnání výskytu onemocnění zhoubnými novotvary na 100 000 ve vybraných okresechkraje Středočeského kraje a ČR Graf 102 Porovnání výskytu onemocnění zhoubnými novotvary 100000 000 obyvatel vybraných okresech Středočeského krajeaaČR ČR Rakovník Rakovník

850 850

Kutná KutnáHora Hora

Česko Česko

Nymburk Nymburk

730 730

počet počet

610 610 490 490 370 370 250 250

1980 1980

1985 1985

1990 1990

1995 1995

2000 2000

2010 2010

2011 2011

roky roky

Zdroj: ÚZIS ČRČRČR Zdroj: ÚZIS Zdroj: ÚZIS

Graf 103 Porovnání výskytu onemocnění zhoubnými novotvary nana100 mužů vevevybraných okresech Středočeského Graf 103 Porovnání výskytu onemocnění zhoubnými novotvary 100000 000 mužů vybraných okresech Středočeského krajeaaČR ČR Graf 103 Porovnání výskytu onemocnění zhoubnými novotvary na 100 000 mužů ve vybraných okresechkraje Středočeského kraje a ČR Rakovník Rakovníkmuži muži

Praha-západ Praha-západmuži muži

Nymburk Nymburkmuži muži


950 950

počet počet

800 800 650 650 500 500

350 350 200 200

1980 1980

1985 1985

1990 1990

1995 1995

2000 2000

2005 2005

2010 2010

2011 2011

roky roky

Zdroj: ÚZIS Zdroj: ÚZIS ČRČRČR Zdroj: ÚZIS

Nejvyšší incidence zhoubných novotvarů uužen po celé sledované období byla zjištěna v vokrese Příbram, nejnižší vvKutné Hoře nejvyššímu Nejvyšší incidence zhoubných novotvarů žen popo celé sledované období byla zjištěna okrese Příbram, nejnižší Kutné Hoře(graf (graf104). 104). nejvyššímu Nejvyšší incidence zhoubných novotvarů u žen celé sledované období byla zjištěna v okrese Příbram, nejnižší v okrese Kutná HoraKK(graf 104). nárůstu nemocnosti u žen mezi rokem 1980 a 2011 došlo v okrese Praha-východ, kde se hodnota ukazatele zvýšila z 220,0 v roce 1980 na 579,4 v roce 2011, nárůstu nemocnosti u žen mezi rokem 1980 a 2011 došlo v okrese Praha-východ, kde se hodnota ukazatele zvýšila z 220,0 v roce 1980 na 579,4 v roce 2011, K nejvyššímu nárůstu nemocnosti u žen mezi rokem 1980 a 2011 došlo v okrese Praha-východ, kde se hodnota ukazatele zvýšila z 220,0 v roce což je nárůst o 163,4 % v průběhu 31 let. Hodnotu celorepublikového ukazatele převyšovaly po celé sledované období hodnoty ukazatele v okrese Kolín což je nárůst o 163,4 % v průběhu 31 let. Hodnotu celorepublikového ukazatele převyšovaly po celé sledované období hodnoty ukazatele v okrese Kolín 1980 na 579,4 v roce 2011, což je nárůst o 163,4 % v průběhu 31 let. Hodnotu celorepublikového ukazatele převyšovaly po celé sledované období a aPříbram. V Česku došlo k nárůstu incidence novotvarů u žen během 31 sledovaných let o 130,8 % z hodnoty 332,0 v roce 1980 na 766,3 na 100 000 žen Příbram. V Česku došlo k nárůstu incidence novotvarů u žen během 31 sledovaných let o 130,8 % z hodnoty 332,0 v roce 1980 na 766,3 na 100 000 žen hodnoty ukazatele v okrese Kolín a Příbram. V Česku došlo k nárůstu incidence novotvarů u žen během 31 sledovaných let o 130,8 % z hodnoty v vroce 2011. roce 2011. 332,0 v roce 1980 na 766,3 na 100 000 žen v roce 2011.

89 89

92

Graf104 104 Porovnání výskytu onemocnění zhoubnými novotvary nažen 100 000 žen veokresech vybraných okresech kraje Středočeského kraje a ČR Graf Porovnání výskytu onemocnění zhoubnými novotvary na 100 000 ve vybraných Středočeského a ČR Příbram ženy Kutná ženy Praha-východ ženy Graf 104 Porovnání výskytu onemocnění zhoubnými novotvary na 100 000 ženHora ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR 950

Příbram ženy

950 800

Kutná Hora ženy

Česko ženy

Praha-východ ženy

Česko ženy

početpočet

800 650 650 500 500 350 350 200

1980

200


Zdroj: ÚZIS ČR

1980

1985

1990

1985

1995

1990

1995

roky

2000

2005

2010

2011

2000

2005

2010

2011

roky

3.1.2.2.

Incidence nádorů tlustého střeva

3.1.2.2.

Incidence nádorů tlustého střeva

3.1.2.2. Incidence novotvarů Graf 105 Porovnání výskytu onemocněnítlustého zhoubnýmstřeva novotvarem tlustého střeva na 100 000 mužů ve vybraných krajích a ČR Graf105 105 Porovnání výskytu onemocnění zhoubným novotvarem tlustého střeva 100 000 mužůStředočeský ve vybraných krajích a ČR Plzeňský kraj muži Ústecký kraj muži Graf Porovnání výskytu onemocnění zhoubným novotvarem tlustého střeva na 100 000 na mužů ve vybraných krajích a ČRkraj muži 90

Plzeňský kraj muži

90 80



Česko muži

Česko muži

početpočet

80 70 70 60 60 50 50 40 40 30 30

Zdroj: ÚZIS ČR

2003

2003

2004

2004

2005

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2006

roky 2007

2008

2009

2010

2011

roky

Zdroj: ČRČR Zdroj:ÚZIS ÚZIS Nejvyšší nemocnost zhoubným novotvarem tlustého střeva u mužů v letech 2003 - 2011 byla zjištěna v Plzeňském kraji a nejnižší v kraji Ústeckém (graf 105).

Ve Středočeském kraji byla nemocnost u mužů po celé sledované období nižší než nemocnost na úrovni republiky. Mezi roky 2003 a 2011 byl ve Nejvyššínemocnost nemocnost zhoubným novotvarem tlustého střeva u mužů v letech 2011zjištěna byla zjištěna v Plzeňském kraji avnejnižší v kraji Ústeckém Nejvyšší zhoubným novotvarem tlustého střeva u mužů v letech 20032003 - 2011– byla v Plzeňském kraji a nejnižší kraji Ústeckém (graf 105). Středočeském kraji zaznamenán pokles nemocnosti na tento druh nádoru u mužů o 13,2 %, zatímco v Česku došlo k mírnému nárůstu o 1,7 %. Incidence (graf 105). Ve Středočeském kraji bylaunemocnost u mužů po celé sledované období nižší než nemocnost na úrovni republiky. Mezi roky byl 2003 Ve Středočeském kraji byla nemocnost mužů po celé sledované období nižší než nemocnost na úrovni republiky. Mezi roky 2003 a 2011 ve zhoubného novotvaru střev u mužů v roce 2011 ve Středočeském kraji dosáhla hodnoty 46,1 a v Česku 51,7 nově diagnostikovaných případů zhoubného a 2011 byl vekraji Středočeském zaznamenán nau tento nádoru u mužů o 13,2 %, kzatímco k mírnému Středočeském zaznamenán kraji pokles nemocnosti pokles na tentonemocnosti druh nádoru mužů druh o 13,2 %, zatímco v Česku došlo mírnémuv Česku nárůstu došlo o 1,7 %. Incidence novotvaru střev na 100 000 mužů. nárůstu o 1,7 %. Incidence střev u mužů v roce 2011 ve Středočeském kraji dosáhla hodnoty 46,1 a v Česku nově zhoubného novotvaru střev u zhoubného mužů v roce novotvaru 2011 ve Středočeském kraji dosáhla hodnoty 46,1 a v Česku 51,7 nově diagnostikovaných případů 51,7 zhoubného diagnostikovaných případů zhoubného novotvaru střev na 100 000 mužů. novotvaru střev na 100 000 mužů. 90

90

93

Nejvyššíincidence incidence zhoubného novotvaru celé sledované období 2003 2011 byla zjištěnakraji v Plzeňském v kraji Nejvyšší zhoubného novotvaru střevstřev u ženupožen celépo sledované období 2003 - 2011 byla–zjištěna v Plzeňském a nejnižší vkraji kraji a nejnižší Pardubickém (graf Nejvyšší incidence zhoubného novotvaru střev u žen po celé sledované po období 2003 - 2011 byla zjištěna v než Plzeňském kraji a na nejnižší v kraji Pardubickém (graf Pardubickém (graf 106). Středočeském byla nemocnost nižší nemocnost úrovni Mezi roky 106). Ve Středočeském krajiVe byla nemocnost pokraji celé sledované období nižšícelé než sledované nemocnost období na úrovni republiky. Mezi roky 2003 a 2011republiky. byl ve Středočeském 106). Ve Středočeském kraji byla nemocnost po celé sledované období nižší než nemocnost na úrovni republiky. Mezi roky 2003 a 2011 byl ve Středočeském 2003zaznamenán a 2011 byl pokles ve Středočeském kraji zaznamenán na tento druh nádoru žen o 18,0 %, z hodnoty v roce na kraji nemocnosti na tento druh nádorupokles u žen nemocnosti o 18,0 %, z hodnoty 37,7 v roce 2003una 30,9 v roce 2011, zatímco37,7 v Česku byla2003 hodnota kraji zaznamenán pokles nemocnosti na tento druh v obou nádoru letech u žen oidentická, 18,0 %, z hodnoty 37,7nově v roce 2003 na 30,9 v roce 2011, zatímco v Česku byla hodnota 30,9 v roce 2011, zatímco v Česku byla hodnota a sice 38,9 diagnostikovaných případů zhoubného novotvaru střev v obou letech identická, a sice 38,9 nově diagnostikovaných případů zhoubného novotvaru střev na 100 000 žen. vnaobou letechžen. identická, a sice 38,9 nově diagnostikovaných případů zhoubného novotvaru střev na 100 000 žen. 100 000 Graf Porovnání výskytu onemocnění zhoubným novotvarem tlustého střeva na 100 000na žen ve vybraných a ČR Graf106 106 Porovnání výskytu onemocnění zhoubným novotvarem tlustého střeva žen krajích ve vybraných krajích a ČR Graf 106 Porovnání výskytu onemocnění zhoubným novotvarem tlustého střeva na 100 000 žen100 000 ve vybraných krajích a ČR Plzeňský kraj ženy Plzeňský kraj ženy

57 57

Pardubický kraj ženy Pardubický kraj ženy



počet počet

49 49 41 41 33 33 25 25

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

roky


Graf výskytu onemocnění zhoubným novotvarem tlustého střeva na 100 000na mužů ve vybraných okresech Středočeského a ČR Graf107 107Porovnání Porovnání výskytu onemocnění zhoubným novotvarem tlustého střeva 100 000 mužů ve vybraných okresechkraje Středočeského kraje a ČR Rakovník muži

Benešov muži

Nymburk muži

Česko muži

100 80

počet počet

60 40 20 20 0 0


1980 1980

1985 1985

1990 1990

1995 1995

2000 2000

2005 2005

2010 2010

2011 2011

roky roky

Nejvyšší incidence incidence zhoubného zhoubného novotvaru novotvaru střev střev u u mužů mužů po po celé celé sledované sledované období období byla byla zjištěna zjištěna vv okrese okrese Rakovník, Rakovník, nejnižší nejnižší vv okrese okrese Benešov Benešov (graf (graf 107). 107). Nejvyšší Nemocnost kolorektálním karcinomem v letech 1980 2011 ve všech okresech plynule stoupala. Hodnotu republikového ukazatele u mužů převyšovala po Nemocnost kolorektálním karcinomem v letech 1980 - 2011 ve všech okresech plynule stoupala. Hodnotu republikového ukazatele u mužů převyšovala po 91 91

94

Nemocnost kolorektálním karcinomem v letech 1980 – 2011 ve všech okresech plynule stoupala. Nejvyšší incidence zhoubného novotvaru střev u mužů po celé sledované období byla zjištěna v okrese Rakovník, nejnižší v okrese Benešov (graf 107). Hodnotu republikového ukazatele celé sledované obdobípo31 letsledované hodnota ukazatele okresech Kolín, Mělník, Příbram Rakovník. K nejvyššímu nárůstu nemocnosti, a to u mužů převyšovala celé období 31v let hodnotaKladno, ukazatele v okresech Kladno, aKolín, Mělník, Příbram a Rakovník. K nejvyššímu pětinásobnému, došlo u mužů v okrese Nymburk (z hodnoty 9,0 v roce 1980 na 45,6 nově diagnostikovaných případů zhoubného nádoru střev v roce 2011 nárůstu nemocnosti, a to pětinásobnému, došlo u mužů v okrese Nymburk (z hodnoty 9,0 v roce 1980 na 45,6 nově diagnostikovaných případů na 100 000 mužů). Českuv roce došlo za stejné období k mužů). nárůstu V Česku nemocnosti u mužů o 146,2 % (z hodnoty nemocnosti v roce na 51,7 zhoubného nádoruV střev 2011 na 100 000 došlo za stejné období k nárůstuukazatele nemocnosti u mužů21,0 o 146,2 %1980 (z hodnoty případů kolorektálního karcinomu na 100 000 mužů v roce 2011). ukazatele nemocnosti 21,0 v roce 1980 na 51,7 případů kolorektálního karcinomu na 100 000 mužů v roce 2011).

Nejvyšší zhoubného novotvaru střev u žen po celé sledované období byla uzjištěna v okrese Rakovník, nejnižšíincidence v okrese Praha-východ (graf 108). V letechincidence 1980 – 2011 nemocnost kolorektálním karcinomem ve všech okresech žen plynule stoupala. Nejvyšší zhoubného novotvaru Vstřev letech 1980 2011 nemocnost kolorektálním karcinomem ve všech okresech u žen plynule stoupala. Hodnotu celorepublikového ukazatele převyšovala po u žen po celé sledované období byla zjištěna v okrese Rakovník, nejnižší v okrese Praha-východ (graf 108). Hodnotu celorepublikového celé sledované období 31 let hodnota ukazatele v okrese Kladno, Mělník a Rakovník. K nejvyššímu nárůstu nemocnosti, a to o 246,7 %, došlo u žen v okrese ukazatele převyšovala po celé sledované období 31 let hodnota ukazatele v okrese Kladno, Mělník a Rakovník. K nejvyššímu nárůstu nemocnosti, a to o 246,7 %, došlo u žen v okrese hodnoty ukazatele 9,0 v roce 1980případů na 31,2zhoubného případů nově diagnostikovaných případů zhoubného Příbram (z hodnoty ukazatele 9,0 v rocePříbram 1980 na (z 31,2 případů nově diagnostikovaných novotvaru střev v roce 2011). V Česku došlo za novotvaru střev v rocenemocnosti 2011). V Česku období k nárůstu u 38,9 žen opřípadů 94,5 %kolorektálního (z hodnoty ukazatele v roce 1980 na stejné období k nárůstu u žen došlo o 94,5 za % (zstejné hodnoty ukazatele 20,0 vnemocnosti roce 1980 na karcinomu20,0 na 100 000 žen v roce 38,9 případů kolorektálního karcinomu na 100 000 žen v roce 2011). 2011). Graf108 108 Porovnání výskytu onemocnění zhoubným novotvarem střev nažen 100 000 žen veokresech vybraných okresech kraje Středočeského kraje a ČR Graf Porovnání výskytu onemocnění zhoubným novotvarem střev na 100 000 ve vybraných Středočeského a ČR Rakovník ženy

Praha-východ ženy

Příbram ženy

Česko ženy

70

60

počet

50 40

30 20 10

0

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

2011

roky


3.1.2.3. Incidence nádorů průdušnice, průdušek a plic 3.1.2.3. nemocnost Incidencezhoubným novotvarůnovotvarem průdušnice, průdušek a plic a plic v letech 2003 - 2011 byla zjištěna u mužů v Karlovarském kraji a nejnižší v kraji Nejvyšší průdušnice, průdušek Nejvyšší nemocnost zhoubným novotvarem průdušnice, průdušek a plic v letech 2003 – 2011 byla zjištěna u mužů v Karlovarském kraji a nejnižší Zlínském (graf 109). Ve Středočeském kraji byla nemocnost u mužů po celé sledované období vyšší než na úrovni republiky. Mezi roky 2003 a 2011 byl ve v kraji Zlínském (graf 109). Ve Středočeském kraji byla nemocnost u mužů po celé sledované období vyšší než na úrovni republiky. Mezi roky 2003 Středočeském kraji zaznamenán pokles incidence tohoto druhu nádoru u mužů o 11,0 %, v Česku o 5,0 %. Nemocnost zhoubným novotvarem průdušnice, a 2011 byl ve Středočeském kraji zaznamenán pokles incidence tohoto druhu nádoru u mužů o 11,0 %, v Česku o 5,0 %. Nemocnost zhoubným průdušek a plic u mužů ve Středočeském kraji v roce 2011 dosáhla hodnoty 92,6 a v Česku 87,0 nově diagnostikovaných případů zhoubného novotvaru novotvarem průdušnice, průdušek a plic u mužů ve Středočeském kraji v roce 2011 dosáhla hodnoty 92,6 a v Česku 87,0 nově diagnostikovaných průdušnice, průdušek a plic na 100 000 mužů. případů zhoubného novotvaru průdušnice, průdušek a plic na 100 000 mužů.

95

92

Graf 109Porovnání Porovnání výskytu onemocnění zhoubným novotvarem průdušnice, plicmužů na 100 000 mužů ve vybraných krajích a ČR Graf 109 výskytu onemocnění zhoubným novotvarem průdušnice, průdušek aprůdušek plic na 100a000 ve vybraných krajích a ČR Karlovarský kraj muži

Zlínský kraj muži


Česko muži

140 125

počet

110 95 80 65 50

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

roky roky

Zdroj: ČR Zdroj: ÚZIS Zdroj: ÚZIS ÚZIS ČRČR

Graf Porovnání výskytu onemocnění zhoubným novotvarem průdušnice, průdušek plic vybraných krajích aa ČR Graf110 110 Porovnání výskytu onemocnění zhoubným novotvarem průdušnice, plicžen nave žen ve vybraných krajích a ČR Graf 110 Porovnání výskytu onemocnění zhoubným novotvarem průdušnice, průdušek aaprůdušek plic na na 100 100a000 000 žen ve100 000 vybraných krajích ČR hl. hl. m. m. Praha Praha ženy ženy

60 60

Zlínský Zlínský kraj kraj ženy ženy

Středočeský Středočeský kraj kraj ženy ženy


50 50

počet počet

40 40 30 30 20 20 10 10 0 0

2003 2003

Zdroj: ÚZIS ČR Zdroj: ČR Zdroj: ÚZIS ÚZIS ČR

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

Nejvyšší nemocnost zhoubným novotvarem průdušnice, průdušek a plicav plic letech 2003 -2003 2011 byla zjištěna u žen v hlavním městě Praze, nejnižší ve Zlínském Nejvyšší nemocnost zhoubným novotvarem průdušnice, průdušek v letech 2011 byla zjištěna u žen v hlavním městě Praze, nejnižší Nejvyšší nemocnost zhoubným novotvarem průdušnice, průdušek a plic v letech 2003 - 2011 –byla zjištěna u žen v hlavním městě Praze, nejnižší ve Zlínském kraji (graf 110). Ve Středočeském kraji byla nemocnost u žen po většinu sledovaného období mírně vyšší než na úrovni republiky, v posledních sledovaných ve kraji (graf 110). Vekraji Středočeském krajiubyla nemocnost u žen po většinu mírně vyšší než na úrovnisledovaných republiky, krajiZlínském (graf 110). Ve Středočeském byla nemocnost žen po většinu sledovaného období sledovaného mírně vyšší nežobdobí na úrovni republiky, v posledních letech došlo k vyrovnání hodnot. Mezi rokyk vyrovnání 2003 a 2011 byl ve Středočeském krajiazaznamenán nemocnosti tento druh nádoru u žen o 27,9 %, v posledních letech došlo Mezi roky 2003 2011 byl vevzestup Středočeském krajina vzestup nemocnosti letech došlo k sledovaných vyrovnání hodnot. Mezi roky 2003 a 2011hodnot. byl ve Středočeském kraji zaznamenán vzestup nemocnosti nazaznamenán tento druh nádoru u žen o 27,9 %, vnaČesku o 40,2 u%.žen Nemocnost zhoubným novotvarem průdušek a plic u žen venovotvarem Středočeském kraji v roce průdušek 2011 dosáhla hodnoty tentodokonce druh nádoru o 27,9 %, v Česku dokonce oprůdušnice, 40,2 %. Nemocnost zhoubným a plic u žen37,6 ve v Česku dokonce o 40,2 %. Nemocnost zhoubným novotvarem průdušnice, průdušek a plic u žen ve Středočeskémprůdušnice, kraji v roce 2011 dosáhla hodnoty 37,6 aStředočeském v Česku 38,0 nově případů zhoubného novotvaru38,0 průdušnice, průdušek a plic napřípadů 100 000 žen. krajidiagnostikovaných v roce 2011 dosáhla hodnoty 37,6 a v Česku nově diagnostikovaných novotvaru průdušnice, průdušek a v Česku 38,0 nově diagnostikovaných případů zhoubného novotvaru průdušnice, průdušek a plic na 100 000zhoubného žen. a plic na 100 000 žen. 93 93

96

0

1986

1990

1995

2000

2005

2010

2011

2012

Graf111 111Porovnání Porovnání výskytu onemocnění zhoubným novotvarem průdušnice, a plic 100 000 mužů ve vybraných okresechkraje Středočeského kraje a ČR Graf výskytu onemocnění zhoubným novotvarem průdušnice, průdušekprůdušek a plicroky na 100 000na mužů ve vybraných okresech Středočeského a ČR Benešov muži

Beroun muži

Česko muži

graf 100 Plzeňský kraj muži


Česko muži

1 100 1 000 900 počet

počet

Kladno muži 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40

1980

800

1985

1990

1995

2000

2005

2010

2011

roky


700 Incidencezhoubného zhoubného novotvaru průdušnice, průdušek plicpou celé mužů po celé sledované výrazně převyšovala u žen Incidence novotvaru průdušnice, průdušek a plic u amužů sledované období výrazně období převyšovala incidenci u žen (grafincidenci 111). Nemocnost (graf 111). Nemocnost většině okresů do konce let avepoté nastal mírný pokles,dokterý většině okresů přetrvává stoupala ve většině okresůstoupala do konceve devadesátých let a poté nastaldevadesátých mírný pokles, který většině okresů přetrvává koncevesledovaného období. Nejvyšší 600 do konce sledovaného Nejvyšší nemocnost v letech 1980 – 2011v2007 byla zjištěna u mužů v okrese Kladno, nejnižší v okrese Benešov. nemocnost v letech 1980 období. - 2011 zjištěna u mužů v2005 okrese Kladno, okrese Benešov. Hodnotu republikového ukazatele převyšovaly po celé 2003byla 2004 2006nejnižší 2008 2009 2010 2011 Hodnotu republikového převyšovaly sledované ukazatele pouze v okresech Praha-východ sledované období 31 let ukazatele hodnoty ukazatele pouzepov celé okresech Mladá období Boleslav,hodnoty Praha-východ a Praha-západ. PřestožeMladá v ČeskuBoleslav, došlo v průběhu 31 let rokyvětšině okresů Středočeského kraje byl patrný nárůst hodnoty tohoto Přestože v Česku v průběhukraje k poklesu o 13,0 %, ve ka Praha-západ. poklesu o 13,0 %, ve většině okresůdošlo Středočeského byl patrný nárůst hodnoty tohoto ukazatele. Nejvyšší nárůst případů nově diagnostikovaných ukazatele. Nejvyšší nárůst případů nově diagnostikovaných případů novotvaru průdušnice, průdušek a plic na 100 případů zhoubného novotvaru průdušnice, průdušek a plic na 100 000 mužů zhoubného byl zaznamenán v průběhu sledovaných let v okrese Beroun, a to000 o 127mužů %. byl zaznamenán v průběhu sledovaných let v okrese Beroun, a to o 127 %. Graf 112 Porovnání výskytu onemocnění zhoubným novotvarem průdušnice, průdušek a plic na 100 000 žen ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf 112 Porovnání výskytu onemocnění zhoubným novotvarem průdušnice, průdušek a plic na 100 000 žen ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Mělník ženy

Benešov ženy

Kladno muži

60

Kutná Hora ženy

Benešov muži

Česko ženy

Beroun muži

Česko muži

140

50

120

počet počet

40

30 100 20

80

10

060

40

Zdroj: ÚZIS ČR Zdroj: ÚZIS ČR

1980

1980

1985

1985

1990

1990

1995

1995

roky

2000

2000

2010

2005

2010

2011

2011

roky

graf 111

94

97

Incidence zhoubného novotvaru průdušnice, průdušek a plic u žen byla po celé sledované období výrazně nižší než u mužů, avšak ve všech okresech nemocnost ve sledovaném období výrazně stoupala (graf 112). Nejvyšší nemocnost v letech 1980 – 2011 byla zjištěna u žen v okrese Mělník, nejnižší stejně jako u mužů v okrese Benešov. Hodnotu ukazatele převyšovaly celé období let hodnoty Incidence zhoubného novotvaru průdušnice, průdušek a plic u žen republikového byla po celé sledované období výrazně po nižší nežsledované u mužů, avšak ve 31 všech okresech ukazatelů v okresech Kladno, Mělník, Mladá Boleslav a Praha-západ. K nejvyššímu nemocnosti u ženu došlo v okrese Kutná Hora,stejně a to nemocnost ve sledovaném období výrazně stoupala (graf 112). Nejvyšší nemocnost v letechnárůstu 1980 - 2011 byla zjištěna žen v okrese Mělník, nejnižší z hodnoty v roceBenešov. 1980 na hodnotu 34,6 nově diagnostikovaných případů na 100 000 žen, což představuje nárůst o 1 630 %. jako u mužů2,0 v okrese Hodnotu republikového ukazatele převyšovaly po celéonemocnění sledované období 31 let hodnoty ukazatelů v okresech Kladno, Mělník, V Česku došlo aběhem sledovaných let k nárůstu (z hodnoty ukazatele v roce na1980 38,0na případů zhoubného Mladá Boleslav Praha-západ. K nejvyššímu nárůstunemocnosti nemocnostiuužen žen o 245,5 % došlo v okrese Kutná Hora, a to z11,0 hodnoty 2,01980 v roce hodnotu 34,6 nově novotvaru průdušnice, průdušek a plicnav roce 2011). diagnostikovaných případů onemocnění 100 000 žen, což představuje nárůst o 1 630 %. V Česku došlo během sledovaných let k nárůstu nemocnosti u žen o 245,5 % (z hodnoty ukazatele 11,0 v roce 1980 na 38,0 případů zhoubného novotvaru průdušnice, průdušek a plic v roce 2011). 3.1.2.4. Incidence novotvarů kůže Nejvyšší melanomem v letech 2003 – 2011 byla zjištěna u mužů v hlavním městě Praze, stejně jako u žen, nejnižší v Ústeckém kraji 3.1.2.4. nemocnost Incidence nádorů kůže (graf 113). Ve Středočeském byla 2003 nemocnost u mužů po ucelé sledované mírněstejně nižší jako než unažen, úrovni Česka. Mezi roky a 2011 Nejvyšší nemocnost melanomemkraji v letech - 2011 byla zjištěna mužů v hlavnímobdobí městě Praze, nejnižší v Ústeckém kraji2003 (graf 113). Ve byl ve Středočeském zaznamenán na tento druh nádoru u mužů, a to o 53,9 %. Incidence Středočeském kraji bylakraji nemocnost u mužůvzestup po celénemocnosti sledované období mírně nižší než na úrovni Česka. Mezi %, rokyzatímco 2003 a v Česku 2011 byl ove21,8 Středočeském kraji melanomu uvzestup mužů ve Středočeském krajidruh v roce 2011udosáhla a v Česku 21,1onově diagnostikovaných případů zhoubného melanomu zaznamenán nemocnosti na tento nádoru mužů, a hodnoty to o 53,919,7 %, zatímco v Česku 21,8 %. Incidence melanomu u mužů ve Středočeském kraji 100 000 mužů. hodnoty 19,7 a v Česku 21,1 nově diagnostikovaných případů zhoubného melanomu na 100 000 mužů. vnaroce 2011 dosáhla Graf113 113Porovnání Porovnání výskytu melanomu na000 100 000 mužů ve vybraných a ČR Graf výskytu melanomu na 100 mužů ve vybraných krajích a krajích ČR hl. m. Praha muži



Česko muži

35

počet

30 25 20 15 10

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

roky

Zdroj: Zdroj: ÚZIS ÚZISČRČR

Nejvyšší melanomem v letech 20032003 - 2011– byla zjištěna u žen v hlavním Praze, nejnižší, v kraji Pardubickém 114). Ve Středočeském Nejvyššínemocnost nemocnost melanomem v letech 2011 byla zjištěna u žen vměstě hlavním městě Praze, nejnižší v kraji(graf Pardubickém (graf 114). kraji byla nemocnost u žen po celé sledované období srovnatelná s nemocností na úrovni Česka. Mezi roky 2003 a 2011 byl Středočeském Ve Středočeském kraji byla nemocnost u žen po celé sledované období srovnatelná s nemocností na úrovni Česka. Mezi rokyve2003 a 2011 bylkraji ve zaznamenán vzestup nemocnosti navzestup tento druh nádoru una žentento o 17,2 %, nádoru zatímcouvžen Česku o 9,8%, %.zatímco Incidence melanomu ženIncidence ve Středočeském krajiu(17,7) Středočeském kraji zaznamenán nemocnosti druh o 17,2 v Česku o 9,8u %. melanomu žen vveroce 2011 dosáhlakraji podobné hodnoty (17,9 nově diagnostikovaných případů(17,9 zhoubného melanomu na 100 000 žen). zhoubného melanomu Středočeském (17,7) v roce jako 2011v Česku dosáhla podobné hodnoty jako v Česku nově diagnostikovaných případů na 100 000 žen).

98

95

Graf114 114Porovnání Porovnání výskytu melanomu na000 100 000 ve vybraných krajích a ČR Graf výskytu melanomu na 100 žen vežen vybraných krajích a ČR Pardubický kraj ženy

35



Česko ženy

30 25 počet

20 15 10 5

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

roky

Zdroj: Zdroj:ÚZIS ÚZISČRČR graf 115 Graf 115 Porovnání výskytu melanomu na 100 000 mužů ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf 115 Porovnání výskytu melanomu na 100 000 mužů ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Nymburk muži

Nymburk muži

30 25 20



Praha-východ muži

Praha-východ muži

Česko muži

Lineární tredn Praha-východ a Nymburk muži

Česko muži

Lineární trend Praha-východ a Nymburk muži

30 25

počet počet

20

15 10 5

15 10 5

0 0

1980 1980

1985 1985

1990 1990

1995 1995

2000 2000

2005 2005

2010 2010

2011 2011

roky roky


Incidence období srovnatelná s incidencí u žen. Ve všech okresech nemocnost plynuleplynule a významně stoupala Incidencemelanomu melanomuuumužů mužůbyla bylapopocelé celésledované sledované období srovnatelná s incidencí u žen. Ve všech okresech nemocnost a významně astoupala. nejvyšší byla v letech 1980 2011 zjištěna u mužů v okrese Nymburk, kde společně s okresem Praha-východ došlo k nejvyššímu nárůstu hodnoty ukazatele Nejvyšší nemocnost v letech 1980 – 2011 byla zjištěna u mužů v okrese Nymburk, kde společně s okresem Praha-východ došlo vk nejvyššímu průběhu sledovaného období, ukazatele a to z hodnot 0 v rocesledovaného 1980 na hodnotu 26,1avto Nymburce na 1980 okrese nemocnost nárůstu hodnoty v průběhu období, z hodnota024,4 v roce naPraha-východ. hodnotu 26,1Nejnižší v Nymburce a 24,4melanomem na okrese uPraha-východ. mužů byla v průběhu 31 let v okrese Mladá Boleslav. Hodnotu republikového ukazatele převyšovaly po celé sledované období hodnoty ukazatele v okrese Nejnižší nemocnost melanomem u mužů byla v průběhu 31 let v okrese Mladá Boleslav. Hodnotu republikového ukazatele Nymburk a Praha-východ. V Česku došlo během 31 sledovaných let k nárůstu nemocnosti u mužů o 196,7 % (z 6,0 případů v roce 1980 na 17,8 nově převyšovaly po celé sledované období hodnoty ukazatele v okrese Nymburk a Praha-východ. V Česku došlo během sledovaných let k nárůstu diagnostikovaných případů onemocnění melanomem na 100 000 mužů v roce 2011). nemocnosti u mužů o 196,7 % (z 6,0 případů v roce 1980 na 17,8 nově diagnostikovaných případů onemocnění melanomem na 100 000 mužů v roce 2011). 96

99

Graf116 116Porovnání Porovnání výskytu melanomu 100 000 žen ve vybraných okresech Středočeského Graf výskytu melanomu kůže kůže na 100na 000 žen ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR kraje a ČR Příbram ženy

Mělník ženy

Kutná Hora ženy

Česko ženy

35 30

počet

25 20 15 10

5 0

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

2011

roky


Incidence u žen byla po celé sledované období srovnatelná s incidencí u mužů.uVemužů. všech Ve okresech plynule a významně (graf Incidencemelanomu melanomu u žen byla po celé sledované období srovnatelná s incidencí všech nemocnost okresech nemocnost plynule stoupala a významně 116). Nejvyšší nemocnost v letech 1980 2011 byla zjištěna u žen v okrese Příbram, kde zároveň došlo i k nevyššímu nárůstu hodnoty ukazatele mezi rokem stoupala (graf 116). Nejvyšší nemocnost v letech 1980 – 2011 byla zjištěna u žen v okrese Příbram, kde zároveň došlo i k nejvyššímu nárůstu 1980 (hodnota 0) a mezi rokemrokem 2011 1980 (hodnota 22,6). 0) Nejnižší nemocnost melanomem žen po nemocnost celé sledované období 31ulet byla v okrese období Mělník. hodnoty ukazatele (hodnota a rokem 2011 (hodnota 22,6). uNejnižší melanomem žen po zjištěna celé sledované Hodnotu republikového ukazatele převyšovaly po celé sledované období hodnoty ukazatelů v okresech Benešov, Kolín, Praha-západ a Příbram. V Česku se 31 let byla zjištěna v okrese Mělník. Hodnotu republikového ukazatele převyšovaly po celé sledované období hodnoty ukazatelů v okresech zvýšila nemocnost žen za stejné období o 258,0 %. Benešov, Kolín, Praha-západ a Příbram. V Česku se zvýšila nemocnost žen za stejné období o 258,0 %. 3.1.2.5. Incidence Incidence nádorů prsu 3.1.2.5. novotvarů prsu Nejvyšší nemocnost zhoubným novotvarem prsuprsu v letech 2003 2003 - 2011– byla u žen vuhlavním městě Praze a nejnižší v Zlínském kraji (graf 117). Ve Nejvyšší nemocnost zhoubným novotvarem v letech 2011zjištěna byla zjištěna žen v hlavním městě Praze a nejnižší ve Zlínském kraji Středočeském kraji byla incidence zhoubného novotvaru prsu u žen po celé sledované období nižší než na úrovni republiky. Mezi roky 2003 a 2011 byl v kraji (graf 117). Ve Středočeském kraji byla incidence zhoubného novotvaru prsu u žen po celé sledované období nižší než na úrovni republiky. zaznamenán vzestup nemocnosti nazaznamenán tento druh nádoru u žen o 12,0 %, na zatímco Česku o 9,2 %. Nemocnost vezatímco Středočeském kraji v roce dosáhla Mezi roky 2003 a 2011 byl v kraji vzestup nemocnosti tento vdruh nádoru u žen o 12,0 %, v Česku o 9,2 %. 2011 Nemocnost hodnoty 116,9 a v Česku 123,9 nově diagnostikovaných případů zhoubného novotvaru prsu na 100 000 žen. ve Středočeském kraji v roce 2011 dosáhla hodnoty 116,9 a v Česku 123,9 nově diagnostikovaných případů zhoubného novotvaru prsu

na 100 000 žen. Incidence prsu ve ve všech okresech plynule významně stoupalastoupala (graf 118). Nejvyšší v letech 1980 - 2011 1980 byla zjištěna žen Incidencezhoubného zhoubnéhonádoru nádoru prsu všech okresech plynule a významně (graf 118).nemocnost Nejvyšší nemocnost v letech – 2011 ubyla vzjištěna okrese Kolín, nejnižší v okrese Kutná Hora. Hodnotu republikového ukazatele převyšovaly po celé sledované období 31 let hodnoty ukazatelů v okresech u žen v okrese Kolín, nejnižší v okrese Kutná Hora. Hodnotu republikového ukazatele převyšovaly po celé sledované období 31 let Kladno, Mělníkv okresech a Mladá Boleslav. K nejvyššímu nárůstu počtu Boleslav. onemocnění mezi roky 1980 a 2011počtu došloonemocnění u žen v okresemezi Mladá Boleslav, a to z hodnoty hodnotyKolín, ukazatelů Kladno, Kolín, Mělník a Mladá K nejvyššímu nárůstu roky 1980 a 2011 došlo 43 v roce 1980 na 126,8 případů zhoubného novotvaru prsu na 100 000 žen v roce 2011. V Česku došlo během sledovaných let k nárůstu nemocnosti u žen u žen v okrese Mladá Boleslav, a to z hodnoty 43 v roce 1980 na 126,8 případů zhoubného novotvaru prsu na 100 000 žen v roce 2011. V Česku odošlo 123,9během %. sledovaných let k nárůstu nemocnosti u žen o 123,9 %.

97 100

Graf 117Porovnání Porovnání výskytu onemocnění zhoubným novotvarem na žen 100 000 žen ve vybraných Graf zhoubným novotvarem prsu na naprsu 100 000 000 ve vybraných vybraných krajích aa ČR ČR krajích a ČR Graf 117 117 Porovnání výskytu výskytu onemocnění onemocnění zhoubným novotvarem prsu 100 žen ve krajích hl. m. Praha ženy hl. m. Praha ženy

170 170




155 155

počet počet

140 140 125 125 110 110 95 95 80 80

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007 roky roky

Zdroj:ÚZIS ÚZIS Zdroj: ČR Zdroj: ÚZIS ČRČR

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

Graf výskytu onemocnění zhoubným novotvarem prsu na naprsu 100 000 000 žen ve vybraných vybraných okresechStředočeského Středočeského krajeaaČR ČR Graf118 118Porovnání Porovnání výskytu onemocnění zhoubným novotvarem na žen 100 000 žen ve okresech vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf 118 Porovnání výskytu onemocnění zhoubným novotvarem prsu 100 ve kraje Kolín ženy Kolín ženy

180 180


Mladá Boleslav Boleslav ženy ženy Mladá


155 155

počet počet

130 130 105 105 80 80 55 55 30 30

1980 1980

1985 1985

1990 1990

1995 1995

roky roky

2000 2000

2005 2005

2010 2010

2011 2011


3.1.2.1. Incidence nádorů nádorů děložního děložního hrdla hrdla 3.1.2.1. Incidence 3.1.2.6. Incidence novotvarů děložního hrdla Nejvyšší nemocnost zhoubným novotvarem „děložního čípku“) v letech 2003 2011 byla zjištěna žen Karlovarském kraji děložního hrdla (dále též „děložního čípku“) v 2003 -- 2011 byla zjištěna uu žen vvKarlovarském kraji Nejvyšší nemocnost zhoubným novotvarem děložního hrdla (dále též „děložního čípku“)letech v letech 2003 – 2011 byla zjištěna u žen v Karlovarském akraji nejnižší v Kraji Vysočina (graf 119). zhoubného novotvaru děložního hrdla po celé sledované období nevýznamně nižší Ve Středočeském kraji byla incidence zhoubného novotvaru děložního hrdla po celé sledované období nevýznamně nižší a nejnižší v Kraji Vysočina (graf 119). Ve Středočeském kraji byla incidence zhoubného novotvaru děložního hrdla po celé sledované období než na úrovni nižší republiky. Mezi rokyrepubliky. zaznamenán mírný mírný pokles nemocnosti napokles tento druh druh nádoru u u žen žen 8,3 2003 a 2011 ve 2003 Středočeském kraji nemocnosti na tento nádoru oo 8,3 %% nevýznamně než na úrovni Mezibyl roky a 2011 byl ve zaznamenán Středočeském krajipokles zaznamenán mírný nemocnosti na tento druh anádoru v Českuupouze o 2,1 %. Nemocnost žen ve Středočeském kraji v roce 2011 dosáhla hodnoty 14,3 a v Česku 19,1 zhoubným novotvarem děložního hrdla u žen ve Středočeském kraji v roce 2011 dosáhla hodnoty 14,3 a v Česku 19,1 žen o 8,3 % a v Česku pouze o 2,1 %. Nemocnost zhoubným novotvarem děložního hrdla u žen ve Středočeském kraji v roce 2011 nově diagnostikovaných zhoubného novotvaru děložního hrdla na 100 000 žen. žen. novotvaru děložního hrdla na 100 000 žen. dosáhla hodnoty 14,3 apřípadů v Česku 19,1 nově diagnostikovaných případů zhoubného 000

98

101

Graf119 119Porovnání Porovnání výskytu novotvarů děložního hrdla žen ve vybraných Graf výskytu novotvarů děložního hrdla na 100na 000100 000 žen ve vybraných krajích a ČRkrajích a ČR Graf 119 Porovnání výskytu novotvarů děložního hrdla na 100 000 žen ve vybraných krajích a ČR Karlovarský kraj ženy Karlovarský kraj ženy

35 35

Kraj Vysočina ženy Kraj Vysočina ženy



30 30

počet počet

25 25 20 20 15 15 10 10 5 5

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

roky roky


Graf Porovnání výskytu novotvarů děložního hrdla na 100 000100 000 žen ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf120 120 Porovnání výskytu novotvarů děložního hrdla žen ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf 120 Porovnání výskytu novotvarů děložního hrdla na 100na 000 žen ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Nymburk ženy Nymburk ženy

40 40

Benešov ženy Benešov ženy

Praha-východ ženy Praha-východ ženy


počet počet

30 30 20 20 10 10 0 0


1980 1980

1985 1985

1990 1990

1995 1995

roky roky

2000 2000

2005 2005

2010 2010

2011 2011

Nejvyšší nemocnost zhoubným novotvarem děložního hrdla v letech 1980 - 2011 byla zjištěna u žen v okrese Nymburk, nejnižší v okrese Benešov (graf 120). Nejvyšší nemocnost zhoubným novotvarem děložního hrdla v letech 1980 - 2011 byla zjištěna u žen v okrese Nymburk, nejnižší v okrese Benešov (graf 120). Hodnotu ukazatele převyšovaly po celé sledované období 31 let hodnoty ukazatelů okresech Beroun, Kolín, Mělník, Nymburk a Praha-západ. Nejvyššírepublikového nemocnost zhoubným novotvarem hrdla v letech – 2011 byla vvzjištěna žen v okrese Nymburk, nejnižší v okrese Hodnotu republikového ukazatele převyšovaly po děložního celé sledované období 31 let1980 hodnoty ukazatelů okresechu Beroun, Kolín, Mělník, Nymburk a Praha-západ. VBenešov okrese Praha-východ došlo k nejvyššímu nárůstu z hodnoty ukazatele 10,0 v roce 1980 na 17,2 v roce 2011, tedy vzestup o 72,0 %. Hodnota (graf 120). Hodnotu republikového ukazatele převyšovaly celév sledované ukazatelů okresech Beroun, Kolín, V okrese Praha-východ došlo k nejvyššímu nárůstu z hodnoty ukazatelepo10,0 roce 1980 období na 17,2hodnoty v roce 2011, tedy v vzestup o 72,0 %. Hodnota celorepublikového nemocnosti na zhoubný novotvar děložního hrdla v průběhu sledovaných 31 let byla stabilizovaná, mezi roky 1980 a 20112011, došlo Mělník, Nymburk ukazatele a Praha-západ. V okrese Praha-východ k nejvyššímu nárůstu z hodnoty31 ukazatele 10,0 v roce 1980 na 17,2 celorepublikového ukazatele nemocnosti na zhoubný novotvar došlo děložního hrdla v průběhu sledovaných let byla stabilizovaná, mezi roky 1980v roce a 2011 došlo ktedy velmi mírnému poklesu nemocnosti o 9,0 % z hodnoty 21,0 v roce 1980 na 19,1 v roce 2011. vzestup o 72,0 %. Hodnota celorepublikového ukazatele nemocnosti zhoubný k velmi mírnému poklesu nemocnosti o 9,0 % z hodnoty 21,0 v roce 1980 na 19,1 vna roce 2011. novotvar děložního hrdla v průběhu sledovaných 31 let byla stabilizovaná, mezi roky 1980 a 2011 došlo k velmi mírnému poklesu nemocnosti o 9,0 % z hodnoty 21,0 v roce 1980 na 19,1 v roce 2011.

99 99

102

3.1.2.7. Incidence novotvarů prostaty 3.1.2.2. Incidence nádorů nádorů prostaty prostaty 3.1.2.2. Incidence Graf 121 Porovnání výskytu novotvarů prostaty na 100 000 mužů ve vybraných krajích a ČR

Graf 121 121 Porovnání Porovnání výskytu výskytu novotvarů novotvarů prostaty prostaty na na 100 100 000 000 mužů mužů ve ve vybraných vybraných krajích krajích aa ČR ČR Graf hl. m. Praha muži hl. m. Praha muži

180 180

Plzeňský kraj muži Plzeňský kraj muži



160 160

počet počet

140 140 120 120 100 100 80 80 60 60 40 40

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

roky roky


2007 2007

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

Graf 122 Porovnání výskytu novotvarů prostaty na 100 100 000 mužů ve vemužů vybraných okresech Středočeského Středočeského kraje aa ČR ČR kraje a ČR Graf122 122Porovnání Porovnání výskytu novotvarů prostaty na000 100 000 ve vybraných okresech Středočeského Graf výskytu novotvarů prostaty na mužů vybraných okresech kraje Mladá Boleslav Boleslav muži muži Mladá

240 240

Příbram muži muži Příbram

Nymburk muži muži Nymburk


200 200

počet počet

160 160 120 120 80 80 40 40 0 0

Zdroj: ÚZIS ÚZIS ČR ČR Zdroj: Zdroj: ÚZIS ČR

1980 1980

1985 1985

1990 1990

1995 1995

roky roky

2000 2000

2005 2005

2010 2010

2011 2011

Nejvyšší nemocnost nemocnost zhoubným zhoubným novotvarem novotvarem prostaty prostaty vv letech letech 2003 2003 -- 2011 2011 byla byla zjištěna zjištěna uu mužů mužů vv hlavním hlavním městě městě Praze aa nejnižší nejnižší v Plzeňském Plzeňském kraji kraji (graf (graf 121). 121). Nejvyšší Nejvyšší nemocnost zhoubným novotvarem prostaty v letech 2003 – 2011 byla zjištěna u mužů v hlavním Praze městě Praze a vnejnižší v Plzeňském kraji Ve Středočeském kraji byla nemocnost po celé sledované období nižší než na úrovni republiky. Ve sledovaném období byl však u mužů ve všech krajích Ve Středočeském kraji byla nemocnost celé sledované období nižší než na úrovni Ve sledovaném období byl však období u mužůbyl vevšak všechu mužů krajích (graf 121). Ve Středočeském kraji bylapo nemocnost po celé sledované období nižší republiky. než na úrovni republiky. Ve sledovaném zaznamenán výrazný výrazný vzestup vzestup incidence incidence karcinomu karcinomu prostaty. prostaty. Mezi Mezi roky roky 2003 2003 aa 2011 2011 došlo došlo kk výraznému výraznému nárůstu nárůstu nemocnosti nemocnosti uu mužů mužů ve ve Středočeském Středočeském kraji kraji zaznamenán ve všech krajích zaznamenán výrazný vzestup incidence karcinomu prostaty. Mezi roky 2003 a 2011 došlo k výraznému nárůstu nemocnosti zz hodnoty hodnoty 64,5 64,5 na na 127,6 127,6 nově nově diagnostikovaných diagnostikovaných případů případů zhoubného zhoubného novotvaru novotvaru prostaty prostaty na na 100 100 000 000 mužů, mužů, což což je je nárůst nárůst oo 97,8 97,8 %. %. Nemocnost Nemocnost uu mužů mužů u mužů ve Středočeském kraji z hodnoty 64,5 na 127,6 nově diagnostikovaných případů zhoubného novotvaru prostaty na 100 000 mužů, což je Česku ove ve stejném období také také výrazně stoupala, to zz hodnoty hodnoty ukazatele 77,9 roce 2003 2003 na 135,1 135,1 nově nově diagnostikovaných případů zhoubného vvnárůst Česku stejném období výrazně stoupala, aa to ukazatele 77,9 vv roce na diagnostikovaných případů zhoubného 97,8 %. Nemocnost u mužů v Česku ve stejném období také výrazně stoupala, a to z hodnoty ukazatele 77,9 v roce 2003 na 135,1 nově onemocnění prostaty na 100 000 mužů, což je vzestup v průběhu sledovaných 9 let o 73,4 %. onemocnění prostatypřípadů na 100 000 mužů, cožonemocnění je vzestup v průběhu let o 73,4 diagnostikovaných zhoubného prostatysledovaných na 100 0009mužů, což%. je vzestup v průběhu sledovaných let o 73,4 %. 100 100

103

Incidence zhoubného novotvaru prostaty ve všech okresech Středočeského kraje i v Česku v průběhu sledovaných 31 let plynule výrazně stoupala (graf 122). Nejvyšší nemocnost v letech 1980 – 2011 byla zjištěna u mužů v okrese Mladá Boleslav, nejnižší v okrese Příbram. Hodnotu republikového ukazatele převyšovaly po celé sledované období hodnoty ukazatelů v okresech Kolín, Mladá Boleslav a Nymburk. V okrese Nymburk současně došlo k nejvyššímu nárůstu nemocnosti z hodnoty ukazatele 20,0 v roce 1980 na 232,6 v roce 2011, tedy vzestup o 1 063 %. Incidence nemocnosti na karcinom prostaty se v průběhu sledovaných 31 let v Česku zvýšila o 440,4 %.

Shrnutí

Nárůst nemocnosti zhoubnými novotvary lze srovnávat na 100 000 obyvatel ve Středočeském kraji v průběhu let 2003 – 2010 (poslední dostupný rok databáze HFA WHO). Vzestup nemocnosti mezi sledovanými roky 2003 a 2010 ve Středočeském kraji o 9,3 % byl srovnatelný s trendem v EU15 (nárůst o 8,5 %) a byl výrazně nižší než v Česku, kde vzrostla nemocnost o 18,0 %. Mezi sledovanými kraji Česka se jedná o nejnižší nárůst nemocnosti zhoubnými novotvary ze všech krajů. Z longitudinální analýzy dat na úrovni okresů vyplývá, že dlouhodobě nejvyšší nemocnost nádorovými onemocněními po sledované období let 1980 - 2011 byla zjištěna u mužů v okrese Rakovník a u žen v okrese Příbram. K nejvyššímu nárůstu nemocnosti na novotvary došlo v období let 2003 - 2011 u mužů v okrese Nymburk, u žen v okrese Praha-východ a celkově u populace bez rozdílu pohlaví v okrese Nymburk. Při sledování nemocnosti různými druhy nádorů jsou patrné značné regionální rozdíly na úrovni okresů Středočeského kraje, genderové rozdíly nevykazují nemocnost melanomem. Incidence zhoubného novotvaru průdušnice, průdušek a plic u mužů po celé sledované období ve všech okresech výrazně převyšovala incidenci u žen. Nejvyššších hodnot nemocnosti na novotvary dosahovala populace ve sledovaném období v následujících okresech Středočeského kraje: ► Muži: tlusté střevo Rakovník; plíce Rakovník; kůže Nymburk; prostata Mladá Boleslav ► Ženy: tlusté střevo Rakovník; plíce Kladno; kůže Příbram; prso Kolín; děložní čípek Nymburk. Nejvyšší nárůst nemocnosti na novotvary byl zaznamenám ve sledovaném období v těchto okresech Středočeského kraje: ► Muži: tlusté střevo Nymburk; plíce Beroun; kůže Nymburk; prostata Nymburk ► Ženy: tlusté střevo Příbram; plíce Kutná Hora; kůže Příbram; prso Mladá Boleslav; děložní čípek Praha-východ. Na úrovni Středočeského kraje byl mezi roky 2003 a 2011 zaznamenán pokles incidence nádoru tlustého střeva u mužů o 13,2 %, zatímco v Česku došlo k mírnému nárůstu o 1,7 %. U žen byl zaznamenán pokles nemocnosti na tento druh nádoru v kraji o 18,0 %, zatímco v Česku byla hodnota ukazatele v roce 2003 a 2011 identická. V kraji také došlo k poklesu incidence nádoru průdušnice, průdušek a plic u mužů ve sledovaném období let 2003 - 2011 o 11,0 %, avšak u žen došlo k vzestupu o 27,9 % (v Česku dokonce o 40,2 %). Ve sledovaném období byl ve Středočeském kraji zaznamenán také vzestup nemocnosti melanomem u obou pohlaví, u mužů o 53,9 % (v Česku o 21,8 %) a u žen o 17,2 % (v Česku o 15,5 %). Nemocnost a úmrtnost na melanom, třebaže dosahuje poměrně nízkých hodnot ukazatelů, byla analyzována autory Zprávy z důvodu, že existuje specifická primární prevence tohoto typu nádoru ochranou před nadměrnou expozicí slunečnímu záření, zejména v dětství a populaci je třeba ji cíleně edukovat. Ve Středočeském kraji byla incidence zhoubného nádoru prsu u žen po celé sledované období 2003 - 2011 nižší než na úrovni republiky, avšak mezi sledovanými roky došlo k vzestupu nemocnosti o 12,0 %, zatímco v Česku o 9,2 %. Mírný pokles nemocnosti byl v kraji zaznamenán na nádor děložního čípku, a to o 8,3 % mezi roky 2003 a 2011 (v Česku pouze o 2,1 %). Ve sledovaném období byl však u mužů ve Středočeském kraji zaznamenán výrazný vzestup incidence karcinomu prostaty, mezi roky 2003 a 2011 došlo k nárůstu nemocnosti o 97,8 %. Z výše uvedené analýzy dat je patrné, že i přes některé zjištěné pozitivní trendy v incidenci nádorových onemocnění jsou tato onemocnění pro společnost velmi závažným medicínským problémem, jehož váha bude nadále růst.

104

3.1.3. Psychiatrická onemocnění Psychická porucha (nebo také duševní porucha) je v širším pojetí označení pro některé psychické procesy, projevující se v myšlení, prožívání a chování člověka, znesnadňující jeho fungování ve společnosti. Duševní zdraví a duševní porucha jsou pojmy značně kulturně i názorově podmíněné. Za duševní poruchy se označují jak stavy podmíněné zejména tělesnou (vrozenou) organickou (zpravidla neurologickou, často též genetickou) specifickou výbavou člověka, tak stavy, u nichž se za rozhodující příčinu vzniku pokládá vliv prostředí a životních událostí33. Podíl a vztah vrozených dispozic a dalších vlivů u jednotlivých typů poruch jsou předmětem zkoumání a diskusí. Léčba může spočívat buď v odstraňování příčin poruchy nebo v úpravě jejích následků. K léčbě se užívají medikamenty, psychoterapie včetně úpravy životního stylu a další způsoby. Nejčastějšími diagnózami, pro které byli ošetřeni pacienti v psychiatrických ordinacích, byly v průběhu sledovaných let neurotické poruchy (cca 39,0 %) a afektivní poruchy (cca 19,0 %). Dalšími častými poruchami, které byly u pacientů diagnostikovány, byly poruchy vyvolané návykovými látkami a schizofrenie (obě skupiny cca 8,0 %)34. Z porovnání počtu pacientů v jednotlivých skupinách psychiatrických diagnóz podle pohlaví je zřejmé, že obecně se ženy častěji potýkají s afektivními, neurotickými a organickými duševními poruchami a schizofrenií. Muži jsou výrazně častěji ošetřováni v souvislosti se sexuálními poruchami/deviacemi, s poruchami vyvolanými alkoholem a ostatními psychoaktivními látkami a s vývojovými poruchami v dětství a adolescenci. Významný podíl měli muži také u diagnózy patologické hráčství. Léčba psychických onemocnění probíhá ambulantně nebo při hospitalizací v psychiatrických léčebnách. Vzhledem ke stále se zvyšující potřebě gerontoropsychiatrické péče jsou pro tuto formu péče vyhrazená lůžka i ve vybraných léčebnách dlouhodobě nemocných a domovech seniorů. U většiny pacientů byla po propuštění z hospitalizace nutná další ambulantní (trvalá nebo dočasná) péče (téměř u 48% hospitalizací). V posledních deseti letech se poměrně často hovoří o syndromu vyhoření jako o novém fenoménu v oblasti psychického zdraví. Syndrom vyhoření je soubor příznaků vyskytující se u pracovníků v pomáhajících profesích. Jedná se o důsledek dlouhodobé nekompenzované zátěže, kterou přináší práce s lidmi. Příznaky prostupují celou osobnost a projevují se v oblasti psychické, tělesné a sociální. Syndrom vyhoření postihuje stejně muže a ženy. Prevence vzniku syndromu vyhoření tkví v opatřeních na straně zaměstnavatele (kvalitní management, střídání činností, zlepšování vztahů na pracovišti aj.) a na straně zaměstnance (realistický postoj k práci, zájem na utváření pozitivních vztahů na pracovišti, zdravý životní styl ve smyslu vhodného střídání práce a odpočinku aj.). V případě již rozvinutého syndromu vyhoření je na místě pomoc z oblasti psychologie. V roce 2012 bylo provedeno 2 834 tisíc vyšetření-ošetření, přičemž bylo ošetřeno 578 413 pacientů. Oproti roku 2011 došlo k nárůstu počtu vyšetřených pacientů o 4 % a současně také k nárůstu provedených vyšetření (od roku 2000 dokonce 38 %). Při porovnání s rokem 2000 dochází u dospělé populace k nárůstu počtu pacientů o téměř 60 %, počet pacientů ve věkové skupině 0 - 19 let stoupl o necelou pětinu. U dětí ve věku 0 - 14 let byly nejčastější diagnózou vývojové poruchy v dětství a adolescenci, mentální retardace a neurotické poruchy34. UKAZATEL: Počet ambulantních vyšetření byl vztažen k prvnímu psychiatrickému vyšetření v daném roce (tento ukazatel zároveň znamená počet pacientů v daném roce). Počet prvních psychiatrických vyšetření v Česku i v jednotlivých krajích vykazuje zejména v letech 2003 – 2009 poměrně stabilní úroveň (graf 123), od roku 2009, resp. 2010 dochází k mírnému nárůstu počtu prvních psychiatrických vyšetření; to platí i pro Středočeský kraj, kde je nárůst poměrně malý. Ve srovnání s celorepublikovým počtem prvních psychiatrických vyšetření vykazuje Středočeský kraj hodnoty nižší a společně s Karlovarským krajem vykazuje hodnoty nejnižší. Naopak nejvyšší počet prvních psychiatrických vyšetření lze pozorovat v hlavním městě Praze, což lze odůvodnit zejména vyšším počtem zdravotnických zařízení odborností psychiatrie a potřebou určité části pacientů vyhledat k léčení psychické choroby zdravotnické zařízení mimo trvalé bydliště.

33 34

Hartl, P.; Hartlová, H. Psychologický slovník. Praha, Portál 2004. ÚZIS ČR, 2013: Psychiatrická péče 2012, ISBN 978-80-7472-086-4, ISSN 1210-8588 105

Graf prvních psychiatrických vyšetření na 100na 000100 obyvatel ve vybraných krajíchkrajích a ČR a ČR Graf123 123Počet Počet prvních psychiatrických vyšetření obyvatel ve vybraných hl. m. Praha

10

Karlovarský kraj

Středočeský kraj

Česko

8

počet

6 4 2 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky


3.1.3.1. Psychiatrická Psychiatrická onemocnění ve Středočeském kraji 3.1.3.1. onemocnění ve Středočeském kraji Pro potřeby přehledu o zdravotním stavu na základě ukazatelů duševnímozdraví lze kromě prvních psychiatrických vyšetření použít i ukazatel UKAZATEL: Pro potřeby přehledu o zdravotním stavu na základěo ukazatelů duševním zdraví počtu lze kromě počtu prvních psychiatrických vyšetření použít vyjadřující počet hospitalizovaných v lůžkových psychiatrických zařízeních. Tento ukazatel představuje počet ukončených případů hospitalizace (propuštěním i ukazatel vyjadřující počet hospitalizovaných v lůžkových psychiatrických zařízeních. Tento ukazatel představuje počet ukončených případů hospitalizace nebo úmrtím pacienta) v psychiatrických v danémzařízeních roce. V následujícím vyjádření jsou oba ukazatelé vyjádřeni rozdělení dle pohlaví. (propuštěním nebo úmrtím pacienta) v zařízeních psychiatrických v daném grafickém roce. V následujícím grafickém vyjádření jsou voba ukazatelé vyjádřeni v rozdělení dle pohlaví. Graf 124 Počet prvních psychiatrických vyšetření v ambulancích ve Středočeském kraji dle pohlaví

kraj muži Graf 124 Počet prvních psychiatrických vyšetření vStředočeský ambulancích Středočeského kraje dle pohlaví 5 000




000 431500

počet počet

426000 000 321500 000 3 000 16 000 2 500 11 000 2 000 6 000 1 500

2003 2003

Zdroj:ÚZIS ÚZIS Zdroj: ČRČR graf

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

124 str. 107

Data na úrovni krajů jsou analyzována za období 2003 – 2012. Počet ambulantních vyšetření byl vztažen k prvnímu psychiatrickému vyšetření v daném roce Data na úrovni krajů za období 2003 – 2012. Počet ambulantních vyšetření byl vztažen k prvnímu psychiatrickému vyšetření (tento ukazatel zároveň znamená v daném roce). graf 125jsou str.analyzována 108počet pacientů v daném roce (tento ukazatel zároveň znamená počet pacientů v daném roce). 3 200 3 000


103


106

6 000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky

Počet prvních psychiatrických vyšetření v ambulancích Středočeského kraje vykazuje u obou pohlaví stoupající tendenci (graf 124) – za sledované období se jejich počet téměř zdvojnásobil – absolutní hodnoty u mužů z 10 154 v roce 2003 na 17 492 v roce 2012. Výrazněji vzrostl počet těchto graf 124 str. 107 vyšetření u žen, a to z 15 028 v roce 2003 na 29 864 v roce 2012. Ženy tvoří ve Středočeském kraji cca 60 – 65 % všech pacientů s psychickým onemocněním, což koresponduje s celorepublikovým podílem žen na celkovém počtu psychiatrických pacientů.

125 str. 108 Graf 125 Počet graf hospitalizovaných pacientů ve zdravotnických zařízeních oboru psychiatrie ve Středočeském kraji dle pohlaví Středočeský kraj muži

3 200


3 000

počet

2 800 2 600 2 400 2 200 2 000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky

Zdroj: ÚZIS ČR

Počet hospitalizovaných představuje počet pacientů propuštěných ze zdravotnického zařízení a zemřelých pacientů v psychiatrických zařízeních v daném roce (graf 125). Celkový počet hospitalizovaných ve Středočeském kraji je do určité míry ovlivněn umístěním psychiatrické léčebny Kosmonosy, kde jsou hospitalizováni i pacienti z jiných krajů. Počet hospitalizovaných vykazuje stoupající tendenci v letech 2003 – 2005, v dalších dvou letech naopak počet hospitalizovaných pro duševní choroby klesá, následuje jednoroční nárůst a pozvolný pokles v letech 2009 a 2010. Mírný nárůst v roce 2011 je následován poměrně strmým vzestupem počtu hospitalizovaných žen v roce 2012 a poměrně značným poklesem hospitalizovaných mužů ve stejném roce. V případě hospitalizovaných pro psychická onemocnění je více mužů než žen; výjimku tvoří rok 2012. Zdůvodněním jsou zejména diagnózy, pro které jsou muži hospitalizováni (zejména léčba závislosti na alkoholu a ostatních psychoaktivních látkách).

Shrnutí:

Psychiatrická onemocnění tvoří nedílnou součást systému hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva. Jejich význam neustále stoupá. Dle odborníků začínají mít po roce 2000 poruchy duševní a poruchy chování charakter epidemie, a proto nabývají celospolečenské závažnosti a tím i ekonomické významnosti jak pro zdravotní, tak pro sociální systémy a zaměstnanost i ve vztahu k otázkám sociálního začlenění či vyloučení. Duševní nemoc provází postiženou osobu kolem 19,0 % z celkového počtu roků jejího života, tj. zpravidla 15 let. Tyto roky jsou provázeny zvýšenou nemocností, pracovní neschopností, zhoršením kvality života, ztrátou životní pohody, mnohdy i invalidizací, ztrátou soběstačnosti či končí předčasným úmrtím. Duševní onemocnění je spjato s ekonomickými dopady nejen pro jednotlivce, nýbrž i pro celou společnost. Dlouhodobý nárůst duševních onemocnění se projevuje vyšší spotřebou zdravotnických a sociálních služeb a tím i vyššími nároky na společenské zdroje. Vedle výdajové složky je potřeba vnímat i ztráty plynoucí z poklesu produktivity práce, ať už přímo u nemocných nebo u jejich rodin, které o ně musí pečovat na úkor vlastního ekonomického výkonu. 107

Středočeský kraj ve srovnání s ostatními kraji vykazuje v počtu prvních psychiatrických vyšetření hodnoty nižší než je celorepublikový počet. Ženy tvoří ve Středočeském kraji cca 60 – 65 % všech pacientů s psychickým onemocněním, což koresponduje s celorepublikovým podílem žen na celkovém počtu psychiatrických pacientů. Celkový počet hospitalizovaných ve Středočeském kraji je do určité míry ovlivněn umístěním psychiatrické léčebny Kosmonosy, kde jsou hospitalizováni i pacienti z jiných krajů.

3.1.4. Nemocnost z důvodu úrazů Úraz je jakékoliv neúmyslné či úmyslné poškození organismu, ke kterému došlo následkem akutní expozice termální, mechanické, elektrické či chemické energie a z nedostatku životně nezbytných energetických prvků či veličin, jako jsou kyslík nebo teplo. Zjednodušeně řečeno je úraz porucha zdraví způsobená náhle a vnější příčinou. Současně se jedná o úrazy ošetřené ambulancemi chirurgických oborů (chirurgie, dětská chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie a léčba popálenin, kardiochirurgie, traumatologie, ortopedie, hrudní chirurgie, cévní chirurgie). 3.1.4.1. Celková úrazovost UKAZATEL: Ošetřené úrazy z ambulancí chirurgických oborů (chirurgie, dětská chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie a léčba popálenin, kardiochirurgie, traumatologie, ortopedie, hrudní chirurgie, cévní chirurgie). Zdroj: ÚZIS ČR V České republice jsou úrazy třetí nejčastější příčinou úmrtí, u dětí a dospělých do 44 let úplně nejčastější (první). Jsou to právě úrazy a vážná onemocnění, které mohou vést ke vzniku invalidity (viz kapitola 6). Riziko úrazů lze snižovat opatrností a dodržováním bezpečnostních zásad a předpisů. Úrazy můžeme rozdělit na neúmyslné, tj. pády, dopravní nehody (tyto příčiny převažují), utonutí, otravy a úrazy následkem požáru; úmyslné, tj. vraždy, sebevraždy, násilí a války. Pro potřeby této Zprávy byly úrazy rozděleny na: dopravní úrazy, sportovní úrazy, domácí úrazy, pracovní úrazy, zvláštní kapitola je věnována úrazům dětí a dopadům dopravních nehod. Sebevraždy, resp. SDR na úmyslné sebepoškození s následkem smrti, jsou zařazeny do předchozí kapitoly „Úmrtnost“. Data týkající se nemocnosti na jednotlivé druhy úrazů jsou v DPS na úrovni okresů dostupná až od roku 2007.

108

3.1.4.2. Domácí úrazy + ostatní V porovnání s ostatními kraji bylo v letech 2003 – 2012 evidováno nejvíce domácích úrazů v Jihočeském kraji, kde bylo průměrně 11 820,6 úrazů na 100 000 obyvatel. Středočeský kraj s průměrným počtem úrazů 8 055,3 je pod ročním průměrem Česka (9 522,5). Celkový trend Česka i Středočeského kraje lze ve sledovaném období vyhodnotit jako mírně klesající (graf 126). Středočeský kraj v letech 2007 – 2012 evidoval celkem 543 162,6 úrazů na 100 000 obyvatel (graf 127). K těmto úrazům nejčastěji docházelo v okrese Příbram, kde roční průměr domácích úrazů za pětileté období vystoupal na 14 449,9 na 100 000 obyvatel. Naopak nejnižší počet domácích úrazů byl zaznamenán v okrese Praha-západ (79 úrazů v roce 2012), jejichž každoroční průměr činí 122,0. Graf 126 Porovnání počtu domácích úrazů na000 100 000 obyvatel ve vybraných Graf 126 Porovnání počtu domácích úrazů na100 100 000 obyvatel vevybraných vybraných krajíchaakrajích ČR a ČR Graf 126 Porovnání počtu domácích úrazů na obyvatel ve krajích ČR Jihočeskýkraj kraj Jihočeský

Jihomoravskýkraj kraj Jihomoravský

Středočeskýkraj kraj Středočeský

Česko Česko

15 000 000 15 13 500 500 13

počet

12 000 000 12 10 500 500 10 000 99 000 500 77 500 000 66 000

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

roky roky

Zdroj:ÚZIS ÚZIS Zdroj: ÚZIS ČRČR Zdroj: ČR

Graf 127 Porovnání počtu domácích úrazů na100 100 000obyvatel obyvatel vevybraných vybraných okresech Středočeského krajeaaČR ČR Graf Porovnání počtu domácích úrazů na ve okresech Středočeského kraje Graf127 127 Porovnání počtu domácích úrazů na000 100 000 obyvatel ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR 18 000 000 18

Příbram Příbram

Praha-západ Praha-západ

Mělník Mělník

Benešov Benešov

Česko Česko

16 000 000 16 14 000 000 14

počet

12 000 000 12 10 000 000 10 000 88 000 000 66 000 000 44 000 000 22 000 00

2007 2007

2008 2008

2009 2009 roky roky

2010 2010

2011 2011

Nejvyšší počet domácích úrazů v období let 2007 – 2012 byl evidován v okrese Příbram (16 780,9 úrazů na 100 000). Nejvyšší pokles ve sledovaném období zaznamenal okres Benešov (o 80,0 %, 2 265,3 úrazů v roce 2012), naopak největší nárůst o 77,0 % byl zaznamenán v roce 2012 v okrese Mělník (10 003,2 úrazů na 100 000 obyvatel). Průměrnou hodnotu ukazatele pro Česko (9 122,2) převýšily okresy Kolín, Kutná Hora a Příbram.

2012 2012

Zdroj: ÚZIS ČR 109

3.1.4.3. Sportovní úrazy V porovnání s ostatními kraji bylo v letech 2003 – 2012 nejvíce sportovních úrazů v Královéhradeckém kraji, kde bylo průměrně 5 237,25 úrazů na 100 000 obyvatel. Nejméně sportovních úrazů bylo v Moravskoslezském kraji, Středočeský kraj s průměrným počtem (3 263,0) je pod ročním průměrem Česka (3 697,2). Celkový trend Česka i Středočeského kraje lze ve sledovaném období vyhodnotit jako mírně klesající. Graf Porovnání počtu sportovních úrazů na ve krajích aaČR Graf128 128 Porovnání počtu sportovních úrazů na 000 100 000 obyvatel ve vybraných Graf 128 Porovnání počtu sportovních úrazů na100 100 000obyvatel obyvatel vevybraných vybraných krajíchkrajích ČR a ČR Královéhradecký Královéhradeckýkraj kraj

66000 000

Moravskoslezský Moravskoslezskýkraj kraj

Středočeský Středočeský kraj kraj

Česko Česko

počet počet

55200 200 44400 400 33600 600 22800 800 22000 000

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006


2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

Graf Graf129 129Porovnání Porovnánípočtu počtusportovních sportovníchúrazů úrazůna na100 100000 000obyvatel obyvatelve vevybraných vybranýchokresech okresechStředočeského Středočeskéhokraje krajeaaČR ČR Graf 129 Porovnání počtu sportovních úrazů na 100 000 obyvatel ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Mladá MladáBoleslav Boleslav


Benešov Benešov

Beroun Beroun

Česko Česko

88000 000 77000 000

66000 000 počet počet

55000 000 44000 000 33000 000 22000 000 11000 000 00

Zdroj: ÚZIS ČR Zdroj: Zdroj:ÚZIS ÚZISČR ČR

2007 2007

2008 2008

2009 2009 roky roky

2010 2010

2011 2011

2012 2012

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Počet sportovních úrazů na 100 000 obyvatel Počet sportovních sportovních úrazů úrazůna na100 100000 000 obyvatel obyvatel Počet dosáhl vv letech 2007 -- 2012 ve Středočeském dosáhl letech 2007 2012 ve Středočeském dosáhl v letech 2007 – 2012 ve Středočeském kraji počtu 222 Ve období krajihodnoty počtu 222 411,6. 222 411,6. 411,6.Roční Ve sledovaném sledovaném kraji průměr počtu období spordosáhl roční průměr počtu sportovních úrazů dosáhl úrazů roční v kraji průměr počtu sportovních tovních dosáhl hodnoty 3 089,1, úrazů což vv kraji hodnoty 3 089,1, což je méně než 089,1, celého což jeČeska méně(3 565,1). než roční roční je kraji méněhodnoty než roční3průměr průměr celého Česka (3 565,1). Nejvyšší počet průměr celého Česka (3 565,1). Nejvyšší počet Nejvyšší počet úrazů byl zaznamenán v okrese úrazů byl Mladá úrazů Boleslav byl zaznamenán zaznamenán okrese4 720,3 sportovMladá Boleslav Boleslav Mladá (průměrnývv okrese počet (průměrný počet 4 720,3 sportovních úrazů), (průměrný počet 4 720,3 sportovních úrazů), ních úrazů), naopak nejméně je evidováno v okrenaopak nejméně úrazů je evidováno v okrese naopak nejméně úrazů je evidováno v okrese se Praha-západ (180,6 úrazů). Nejvyšší pokles byl Praha-západ (180,6 úrazů). Nejvyšší pokles byl Praha-západ (180,6 úrazů). Nejvyšší pokles byl zaznamenán v okrese Benešov (o 68,0 %) a také zaznamenán v okrese Benešov (o 68,0 %), ale zaznamenán v okrese Benešov (o 68,0 %), ale v okrese Praha-západ (o 63,4 %). Průměr Česka také vv okrese (o 63,4 okrese Praha-západ Praha-západ (o Boleslav 63,4 %). %).a Průměr Průměr i také kraje převyšují okresy Mladá Kolín Česka i kraje převyšují okresy Mladá Boleslav Česka i kraje převyšují okresy Mladá Boleslav (4 260,2) a okres Beroun (4 179,9 úrazů), který adosáhl (4 Beroun a Kolín Kolínnejvyššího (4 260,2) 260,2) anárůstu a okres okres o 47,3 %. Beroun (4 (4 179,9 179,9 úrazů), úrazů), který dosáhl nejvyššího nárůstu o 47,3 který dosáhl nejvyššího nárůstu o 47,3 %. %.

3.1.4.4. Dopravní 3.1.4.4. Dopravníúrazy úrazy Dopravní úrazy Dopravní úrazypředstavují představujíúrazy, úrazy,které kterévznikly vzniklyvvsouvislosti souvislostissprovozem provozemdopravního dopravníhoprostředku prostředku aa které které byly byly ošetřeny ošetřeny ve ve zdravotnickém zdravotnickém zařízení. zařízení. VVporovnání s ostatními kraji bylo v letech 2003 – 2012 nejvíce dopravních úrazů v Libereckém kraji, kde bylo průměrně porovnání s ostatními kraji bylo v letech 2003 – 2012 nejvíce dopravních úrazů v Libereckém kraji, kde bylo průměrně 11 888,9 888,9 úrazů úrazů na na 100 100 000 000 obyvatel, obyvatel, 110 Středočeský kraj s průměrem (881,0) je opět pod ročním průměrem Česka (1 269,2) a je krajem s nejnižší průměrnou hodnotou. Středočeský kraj s průměrem (881,0) je opět pod ročním průměrem Česka (1 269,2) a je krajem s nejnižší průměrnou hodnotou.

3.1.4.4. Dopravní úrazy Dopravní úrazy představují úrazy, které vznikly v souvislosti s provozem dopravního prostředku a které byly ošetřeny ve zdravotnickém zařízení. V porovnání s ostatními kraji bylo v letech 2003 – 2012 nejvíce dopravních úrazů v Libereckém kraji, kde bylo průměrně 1 888,9 úrazů na 100 000 obyvatel, Středočeský kraj s průměrem (881,0) je opět pod ročním průměrem Česka (1 269,2) a je krajem s nejnižší průměrnou hodnotou. Graf 130 Porovnání počtu dopravních úrazů na 100 000 obyvatel ve vybraných krajích a ČR Graf130 130 Porovnání počtu dopravních ve vybraných Graf Porovnání počtu dopravních úrazů úrazů na 100 na 000100 000 obyvatel obyvatel ve vybraných krajích a ČR krajích a ČR Liberecký kraj Liberecký kraj

3 000 3 000

Středočeský kraj Středočeský kraj

Zlínský kraj Zlínský kraj

Česko Česko

počet počet

2 500 2 500 2 000 2 000 1 500 1 500 1 000 1 000 500 500

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006


2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Graf 131 Porovnání počtu dopravních nehod na100 100 000obyvatel obyvatel vybraných okresech Středočeského kraje a ČR a ČR Graf131 131Porovnání Porovnání počtu dopravních nehod na 100 000 obyvatel ve vybraných okresech Středočeského kraje Graf počtu dopravních nehod na 000 veve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Příbram Příbram

4000 4000


Beroun Beroun

Česko Česko

3500 3500 3000 3000 počet

2500 2500 2000 2000 1500 1500 1000 1000 500 500 00

2007 2007

2008 2008

2009 2009 roky roky

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Každoroční průměr dopravních úrazů v v obobdobí Každoroční průměr dopravních úrazů Každoroční průměr dopravních úrazů v období let let 2007 – 2012 dosáhl ve Středočeském dobí– let2012 2007dosáhl – 2012ve dosáhl ve Středočes2007 Středočeském kraji kraji hodnoty 880,1, což je méně než roční průměr kém kraji hodnoty méně než hodnoty 880,1, což je880,1, méně což než je roční průměr dopravních úrazů celého Česka (1 242,1). roční průměr dopravních Česdopravních úrazů celého úrazů Českacelého (1 242,1). ka (1 242,1).úrazům K úrazům dopravním úrazůmnejčastěji docháK dopravním docházelo nejčastěji K dopravním docházelo zelo nejčastěji v okrese Příbram, kdečinil v okrese Příbram, kde průměr 1 634,8 v okrese Příbram, kde ročníroční průměr činil 1 roční 634,8 průměr činil období. 1 634,8 ve sledovaném období. ve sledovaném období. Nejnižší počet dopravních ve sledovaném Nejnižší počet dopravních Nejnižší počet dopravních úrazů byl zaznaúrazů zaznamenán v okrese Praha-západ úrazů byl byl zaznamenán v okrese Praha-západ (22,8(22,8 menán Praha-západ (22,8 úrazů), úrazů), kdev okrese v roce 2008 nebyl evidován žádný úrazů), kde v roce 2008 nebyl evidován žádný kde v úraz roce 2008 evidován žádný dodopravní na 100 000 000 obyvatel. Okres Beroun dopravní úraz na nebyl 100 obyvatel. Okres Beroun pravní úraz na 100 000 hodnotou obyvatel. patří se se svou průměrnou 1Okres 384,5 patří svou průměrnou hodnotou 1 384,5 Beroun patří se svou průměrnou hodnotou k okresům s vyšší dopravní úrazovostí s více než než k okresům s vyšší dopravní úrazovostí s více 1 384,5 k okresům spočtu vyššíúrazů. dopravní úrazodvojnásobným nárůstem dvojnásobným nárůstem počtu úrazů. vostí s více než dvojnásobným nárůstem počtu úrazů.

Zdroj:ÚZIS ÚZIS ČR Zdroj: Zdroj: ÚZIS ČR ČR

Podobnýchvýsledků výsledků v dopravní nehodovosti dosáhly například okresy Kutná Hora, Nymburk, Kladno a Příbram, přestože není uz všech z nich Podobných nehodovosti dosáhly například okresy Hora, Nymburk, Kladno a Příbram, přestože nenínení u všech nich evidován Podobných výsledků vvdopravní dopravní nehodovosti dosáhly například okresyKutná Kutná Hora, Nymburk, Kladno a Příbram, přestože uavšech z nich evidován evidován nárůst. V roce 2010 vystoupal v okrese Beroun počet dopravních úrazů k vůbec nejvyšší hodnotě Středočeského kraje; to 3 377,7 úrazů nárůst. V roce 2010 vystoupal v okrese Beroun počet dopravních úrazů k vůbec nejvyšší hodnotě Středočeského kraje; a to 3 377,7 úrazů na 100 nárůst. V roceobyvatel. 2010 vystoupal v okrese Beroun počet dopravních úrazů k vůbec nejvyšší hodnotě Středočeského kraje; a to 3 377,7 úrazů na 000 100 000 na 100 000 obyvatel. obyvatel. 111

3.1.4.5. Pracovní 3.1.4.5. Pracovníúrazy úrazy UKAZATEL: Počet hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na 100 nemocensky pojištěných. Ukazatel zahrnuje nově hlášené případy

3.1.4.5. Pracovní úrazy UKAZATEL: Počet hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na 100 nemocensky pojištěných. Ukazatel zahrnuje nově hlášené případy pracovní neschopnosti pro pracovní úraz ve sledovaném roce na základě hlášení o počátku pracovní neschopnosti. Zdroj: ČSÚ Pracovní úrazy představují skupinu úrazů, která se významně podílí na nemocnosti obyvatel z důvodu úrazu. Pracovním úrazem ve smyslu ustanovení zákoníku práce je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, ke které došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plněníúrazů, pracovních úkolů nebo v podílí přímé na souvislosti s jejich plněním. Je třeba všakPracovním zdůraznit,úrazem že za pracovní není Pracovní úrazy představují skupinu která se významně nemocnosti obyvatel z důvodu úrazu. ve smysluúraz ustanovení možné považovat úraz, který senebo zaměstnaci stal při cestě do zaměstnání a zpět. Každý u kterého k pracovnímu úrazu došlo, je při zákoníku práce je poškození zdraví smrt zaměstnance, ke které došlo nezávisle na jeho vůlizaměstnavatel, krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů povinen objasnit úkolů příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu. plnění pracovních nebo v přímé souvislosti s jejich plněním. Je třeba však zdůraznit, že za pracovní úraz není možné považovat úraz, který se zaměstnaci stal při cestě do zaměstnání a zpět. Každý zaměstnavatel, u kterého k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu. Z dat analyzovaného období let 2003 – 2012 je zřejmé, že počet případů pracovní neschopnosti vykazoval v prvních třech letech setrvalý trend. 2005 je zaznamenán trvalý mírný pokles.žeHodnota ukazatele se liší v jednotlivých krajích Českétřech republiky. výskyt ZOd datroku analyzovaného období let 2003 – 2012 je zřejmé, počet případů pracovní neschopnosti vykazoval v prvních letech Nejvyšší setrvalý trend. Odpřípadů roku 2005 neschopnosti pro pokles. pracovní úraz jeukazatele v Plzeňském Nejnižší hodnoty ukazatele jsou dlouhodobě zjišťovány městě Praha.pro jepracovní zaznamenán trvalý mírný Hodnota se lišíkraji. v jednotlivých krajích České republiky. Nejvyšší výskyt případův hlavním pracovní neschopnosti Ve Středočeském kraji po celé obdobíukazatele hodnoty jsou ukazatele kopírují téměř setrvalý trend výskytu v rámci Česka a krajské hodnoty jsou pracovní úraz je v Plzeňském kraji.sledované Nejnižší hodnoty dlouhodobě zjišťovány v hlavním městě Praha. Ve Středočeském kraji po celé sledované téměř totožné údaji. Během desetiletého obdobívdošlo Středočeském kraji k poklesu hodnoty ukazatele téměř o jeden případ období hodnotys republikovými ukazatele kopírují téměř setrvalý tredn výskytu rámciveČeska a krajské hodnoty jsou téměř totožné s republikovými údaji. Během pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (pro rok 2003 hodnota 1,9, rok 2012 hodnota 1,1 případu) na 100 pracovníků nemocensky pojištěných desetiletého období došlo ve Středočeském kraji k poklesu hodnoty ukazatele téměř o jeden případ pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (pro rok 2003 pro pracovní úraz. hodnota 1,9, rok 2012 hodnota 1,1 případu) na 100 pracovníků nemocensky pojištěných pro pracovní úraz. Graf132 132Počet Počet případů pracovní neschopnosti na 100 pracovníků nemocensky pojištěných pro pracovní ve vybraných a ČR Graf případů pracovní neschopnosti na 100 pracovníků nemocensky pojištěných pro pracovní úraz veúraz vybraných krajích akrajích ČR Plzeňský kraj

hl. m. Praha

Středočeský kraj

Česko

3

2,5

počet

2 1,5 1 0,5 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky


Na úrovni okresů Středočeského kraje byl zjištěn nejvyšší počet případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v okrese Kutná Hora, nejnižší výskyt za Na úrovni okresů Středočeského kraje byl zjištěn nejvyšší počet případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v okrese Kutná Hora, nejnižší sledované období byl zaznamenán v okrese Praha-západ. Hodnota ukazatele ve všech okresech Středočeského kraje vykazuje obdobně jako v rámci výskyt za sledované období byl zaznamenán v okrese Praha-západ. Hodnota ukazatele ve všech okresech Středočeského kraje vykazuje obdobně republiky trvalý pokles strvalý odchylkami tohoto trendu, setrendu, projeví které vzestupem v jednotlivém rocev jednotlivém sledovaného roce období, tak jak je patrno v okrese jako v rámci republiky poklesods odchylkami od které tohoto se projeví vzestupem sledovaného období, tak jakKutná je Hora v roce 2005. Při vyhodnocení trendu poklesu hodnoty ukazatele v jednotlivých okresech byl zjištěn nejvyšší pokles případů pracovní neschopnosti patrno v okrese Kutná Hora v roce 2005. Při vyhodnocení trendu poklesu hodnoty ukazatele v jednotlivých okresech byl zjištěn nejvyšší poklespro pracovní v okrese Mladá Boleslav z hodnotyúraz ukazatele 4,9 vMladá roce 1975 na hodnotu 0,6 vukazatele roce 2012.4,9 v roce 1975 na hodnotu 0,6 v roce 2012. případů úraz pracovní neschopnosti pro pracovní v okrese Boleslav z hodnoty

112

Graf133 133Počet Počet případů pracovní neschopnosti na pracovníků 100 pracovníků nemocensky pojištěných pro pracovní úraz ve vybraných okresech Středočeského Graf případů pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných pro pracovní úraz ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR kraje a ČR Graf 133 PočetGraf případů 133 pracovní Počet Graf případů 133 neschopnosti Počet pracovní případů na neschopnosti pracovní 100 pracovníků neschopnosti na 100 nemocensky pracovníků na 100pojištěných pracovníků nemocensky pro nemocensky pojištěných pracovní úraz pojištěných prove pracovní vybraných proúraz pracovní okresech ve vybraných úraz Středočeského ve vybraných okresech Středočeského kraje okresech a ČR Středočeského kraje a ČR kraje a ČR

počet

počet

4 3 2 1 0

5 4 3 2 1

6

6

5

5

4

4

3 2

počet

5

počet

6

6

1

0

1975

01975

Kutná Hora Praha-západ Mladá Boleslav Česko Kutná Hora Kutná HoraKutná Hora Praha-západ Praha-západ Praha-západ Mladá BoleslavMladá Boleslav Mladá Boleslav Česko

Česko

Česko

3 2 1 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2011 2012 0 1975 1980 1975 1980 1985 1980 1985 1990 1985 1990 1995 1990 1995 2000 1995 2000 2005 2000 2005 2010 2005 2010 2011 2010 2011 2012 2011 2012 roky roky roky roky

Zdroj: ÚZIS Zdroj: ÚZISČRČR Zdroj: ÚZIS ČRZdroj: ÚZISZdroj: ČR ÚZIS ČR

3.1.4.6. Úrazy dětí ve věku 0 - 14 let 3.1.4.6.3.1.4.6. Úrazy dětí vevěku věku 0 -ve14 let 0veúrazy, 3.1.4.6. Úrazy dětí 3.1.4.6. ve Úrazy dětí 0Úrazy - 14 let věku dětí - 14 věku letkteré 0 - 14jsou let na prvním místě mezi příčinami úmrtí a trvalých postižení dětí v Česku a na druhém místě Významnou podskupinu úrazů tvoří dětské 34 podskupinu úrazů tvoří tvoří dětské úrazy, které jsoujsou na prvním místě mezi příčinami úmrtí aa trvalých postižení v Česku a druhém na Významnou Významnou podskupinu Významnou úrazů podskupinu tvoří podskupinu dětské úrazů úrazy, úrazů dětské které tvoří úrazy, jsou dětské nakteré prvním úrazy, které místě na prvním jsou mezi na příčinami místě prvním mezi místě úmrtí příčinami mezi a trvalých příčinami úmrtí postižení trvalých úmrtí dětí a postižení trvalých v Českupostižení dětí adětí navdruhém Česku avmístě na Česku dr . a na mí vVýznamnou příčinách dětské nemocnosti. Dětské úrazy lze dělit na úrazy domácí + ostatní (dále jen „úrazy domácí“), úrazy sportovní, školní adětí dopravní 34 místěnemocnosti. v příčinách dětské Dětské úrazy lze úrazy + ostatní (dále jen –„úrazy úrazy sportovní, školní v příčinách dětské v příčinách v příčinách dětské Dětské dětské nemocnosti. úrazy nemocnosti. Dětské lze dělit úrazy Dětské na lze úrazy úrazy dělit lze nadělit dělit úrazy +na ostatní na domácí úrazy (dále +domácí ostatní jen „úrazy +za(dále ostatní domácí“), jen(dále „úrazy jen úrazy domácí“), „úrazy sportovní, domácí“), úrazy školní sportovní, úrazy dopravní sportovní, školní dopravn a Vdruhém následujících grafech jsou nemocnosti. zpracována dostupná data týkající sedomácí dětských úrazů na domácí úrovni krajů období 2003 2012 adomácí“), na úrovni okresů zaaobdobí 2007a. –školní 35 a dopravní . V následujících grafech jsou dostupná data týkající dětských na úrovni krajů za 2003 –za 2012 aúrovni na2007 úrovni 2012. V následujících V následujících grafech V jsou následujících grafech zpracována jsou grafech dostupná zpracována jsou zpracována zpracována data dostupná týkajícídostupná se data dětských týkající data úrazů setýkající dětských na úrovni sesedětských úrazů krajů na úrazů úrovni zaúrazů období na krajů úrovni 2003 za období –krajů 2012 za2003 aobdobí na období úrovni – 2012 2003 okresů a na – 2012 úrovni aobdobí na okresů zaokresů období – za200 ob za období 2007 – 2012. 2012.okresů2012. 2012. Graf 134 Podíl jednotlivých skupin úrazů na celkovém počtu dětských úrazů ve Středočeském kraji Graf 134 Podíl skupin úrazů na celkovém počtu dětských úrazů ve Středočeském kraji Největší na dětských celkovémúrazů počtu úrazůkraji ve vStřeNejvětší podíl celkovém počtu vedětských Středočeském roce Graf 134 Podíl jednotlivých Graf 134jednotlivých Podíl Graf skupin jednotlivých 134 Podíl úrazů jednotlivých naskupin celkovém úrazů skupin počtu na celkovém úrazů dětských napočtu celkovém úrazůdětských ve Středočeském počtuúrazů dětských ve Středočeském kraji úrazů ve Středočeském krajina kraji podíl Úrazy domácí + ostatní

Úrazy sportovní

dočeském kraji roce 2003 itvořily 2012 2003 podíl i 2012 úrazy domácí +v na ostatní, které vměly obou porovnávaných Největší Největší naměly celkovém podíl Největší na počtu celkovém podíl dětských celkovém počtu úrazů dětských počtu ve Středočeském dětských úrazů veúrazy Středočeském úrazů krajidomácí ve v roce Středočeském kraji v ro

+ polovinu ostatní, které tvořily v obou porovnávaných letech podíl více ÚrazyÚrazy domácí + Úrazy ostatní domácí Úrazy + ostatní domácí +Úrazy ostatní sportovní Úrazy sportovní Úrazy sportovní školní Úrazy dopravní letech více než dále úrazy sportovní, školní akteré nejmenší 2003 i 2012 měly 2003 úrazy i 2012 2003 domácí měly i úrazů, 2012 úrazy + ostatní, měly domácí které +domácí ostatní, tvořily+které vostatní, oboutvořily porovnávaných v obou tvořilyporovnávaný v obou por 3,1 % než polovinu úrazů, dále úrazy sportovní, školní a nejmenší Úrazy školní Úrazy školní Úrazy školní 2012 Úrazy dopravníÚrazy dopravní Úrazy dopravní měly úrazy dopravní. letech více než letech polovinu více letech než úrazů, polovinu vícedále než úrazy polovinu úrazů,sportovní, dále úrazů, úrazy dále školní sportovní, úrazy a nejmenší sportovní, školnípodíl a nejmenší školní a ne po 15,83,1 % % podíl skupin měly úrazy dopravní. 3,1 % 3,1 % jednotlivých úrazů na celkovém počtu úrazů v roce 2012 se Podíl měly úrazy dopravní. měly úrazy měly dopravní. úrazy dopravní. 2012 2012 2012 3,8 % Podíllišil jednotlivých skupin– úrazů na celkovém počtu úrazů 15,8 % 15,8 % 15,8 % oproti roku 2003 nepatrně v roce 2012 nárůstu počtu jednotlivých jednotlivých skupin úrazů jednotlivých skupin na celkovém úrazů skupin napočtu úrazů celkovém úrazů nadošlo celkovém počtu v kroce úrazů 2012 počtu vse roce úrazů2012 v ro Podíl Podíl Podílpouze 14,8 % 2003 3,8 % 3,8 % 3,8 %

v roce 2012 se oproti roku 2003 lišil pouze nepatrně – domácích + ostatních úrazů olišil 3,0 procentní body (54,5 % oproti 51,5 % vkroce oproti roku 2003 oproti roku oproti pouze 2003 roku nepatrně 2003 pouze –lišil vnepatrně roce pouze 2012 nepatrně – vdošlo roce k–2012 nárůstu v roce 2012 počtu nárůstu došlo kpo ná v lišil roce 2012 došlo k nárůstu počtu domácích +došlo ostatních 2003), naopak o 3,3 procentních bodů poklesl výskyt úrazů sportovních (26,6 domácích + ostatních domácích úrazů +oostatních o 3,0 + procentní ostatních úrazů obody 3,0 úrazů body procentní (54,5 o 3,0 procentní body oproti (54,5 51,5 body %% %oproti (54,5 vv roce roce51,5 % oproti % v ro 5 úrazůdomácích 3,0 procentní (54,5 %% oproti 51,5 % oproti 29,9 %naopak v2003), roce o2003). Skupina školních a úrazů dopravních úrazů zůstala 54,5 %% 2003), naopak 2003), o 2003), 3,3 procentních naopak 3,3 bodů procentních o 3,3 poklesl procentních bodů výskyt poklesl bodů výskyt sportovních poklesl úrazů výskyt (26,6 sportovních úrazů sport (2 51,5 % 51,5 51,5 % 29,9 % naopak o 3,3 procentních bodů poklesl výskyt úrazů téměř 29,9 beze změn % vSkupina roce a 15,8aškolních % v roce %% oproti v roce %(školní 29,9 oproti 2003). % úrazy v29,9 Skupina roce14,8 %2003). v školních roce 2003). a2003 dopravních školních Skupina úrazů dopravních zůstala a 2012, dopravních úrazů zůst ú 54,5 % 54,5 % % oproti sportovních (26,6 % oproti 29,9 % v roce 2003). Skupina 26,6 29,9% % 29,9 % 54,5 29,9 % % dopravní úrazy 3,8 % v roce 2003 a 3,1 % v roce 2012). téměř beze téměř změn (školní beze téměř změn úrazy beze (školní 14,8 změn % úrazy (školní v roce 14,8 úrazy 2003 % v a 14,8 roce 15,8 % 2003 % v v roce roce a 15,8 2003 2012, % a v 15,8 roce % 20 v školních a dopravních úrazů zůstala téměř beze změn 26,6 % 26,6 % 26,6 % dopravní úrazy dopravní 3,8 % v dopravní úrazy roce 2003 3,8 úrazy % a v 3,1 roce 3,8 % 2003 % v roce v roce a 2012). 3,1 2003 % v a roce 3,1 2012). % v roce 2012). (školní úrazy 14,8 % v roce 2003 a 15,8 % v roce 2012, dopravní úrazy 3,8 % v roce 2003 a 3,1 % v roce 2012). Zdroj: ÚZIS ČR 14,8 %

14,8 % 14,8 % 2003 2003 51,5 %

2003

Zdroj: ÚZIS ČRZdroj:Zdroj: ÚZISZdroj: ČR ÚZIS ÚZIS ČRČR BENEŠOVÁ, V., ŠROMOTOVÁ, M., VOPIČKA, Z., ŠULC, P. 2013: Bezpečná mateřská škola – Metodika - Prevence úrazů a násilí dětí předškolního věku, Centrum prevence úrazů a násilí, Praha, 34 34 34 s. 3. 35 BENEŠOVÁ, V.,BENEŠOVÁ, ŠROMOTOVÁ, BENEŠOVÁ, V., ŠROMOTOVÁ, M., VOPIČKA, V., VOPIČKA, ŠROMOTOVÁ, M., Z., ŠULC, VOPIČKA, P. M.,2013: VOPIČKA, Z., ŠULC, Bezpečná P. Z.,2013: ŠULC, mateřská Bezpečná P. 2013: škola Bezpečná mateřská – Metodika škola mateřská - -Prevence –Prevence Metodika škola úrazů – Metodika - Prevence násilí-dětí úrazů dětí Prevence předškolního a násilí úrazů dětí a věku, násilí předškolního dětí Centrum předškolního věku, prevence Centrum věku, preve Centr B ENEŠOVÁ, V., ŠROMOTOVÁ, M., Z., ŠULC, P. 2013: Bezpečná mateřská škola – Metodika úrazů aa násilí předškolního věku, Centrum prevence úrazů úrazů a násilí, úrazů Praha, as.násilí, 3.úrazů a násilí, s. 3.Praha, s. 3. a násilí, Praha, s. 3. Praha, 34

110

110

110

110

113

datanalyzovaného analyzovaného období let 2003 je patrné, výskyt úrazů dětských úrazů Česku i ve kraji Středočeském kraji v prvních čtyřech letech ZZdat období let 2003 – 2012– je2012 patrné, že výskytžedětských v Česku i ve v Středočeském v prvních čtyřech letech mírně narůstal, poté mírněk narůstal, potévýraznému došlo k postupnému výraznému poklesu a poslední dva roky sledovaného je zaznamenán opěttento jejichmírný mírnýnárůst nárůst. došlo postupnému poklesu a poslední dva roky sledovaného období je zaznamenán opětobdobí jejich mírný nárůst. I přes byl přes2012 tentovýskyt mírnýdětských nárůst byl v roce 2012 výskytkraji dětských Středočeském o 35,9 než v roce 2003, v Česku 29,6 %. vI roce úrazů ve Středočeském o 35,9úrazů % nižšívenež v roce 2003, vkraji Česku o 29,6%%.nižší Ve Středočeském kraji byl po celéo sledované Ve Středočeském kraji byl po úrazů celé sledované období nejnižší výskyt dětských úrazů všechzatímco krajů (14 290,7 úrazů na 100 000 dětí v roce 2012), období nejnižší výskyt dětských (14 290,7 úrazů nav 100 v roceze2012), nejvyššíletech byl vmírně Jihočeském Z dat analyzovaného období let 2003 – 2012zejevšech patrné,krajů že výskyt dětských úrazů Česku000 i vedětí Středočeském kraji v prvních čtyřech narůstal,kraji poté(24 820,6 úrazů na zatímco nejvyšší byl v Jihočeském kraji (24 820,6 úrazů na 100 000 dětí ve stejném roce). 100 000 dětí ve stejném roce). došlo k postupnému výraznému poklesu a poslední dva roky sledovaného období je zaznamenán opět jejich mírný nárůst. I přes tento mírný nárůst byl v roce 2012 výskyt dětských úrazů ve Středočeském kraji o 35,9 % nižší než v roce 2003, v Česku o 29,6 %. Ve Středočeském kraji byl po celé sledované Graf135 135 Celkový počet úrazů vezevěku 0 let -krajů 14nalet na290,7 100dětí 000 vybraných a ČR zatímco nejvyšší byl v Jihočeském kraji (24 820,6 úrazů na období nejnižší výskyt dětských úrazů všech (14 úrazů nave 100 000 dětí vkrajích Graf Celkový počet úrazů dětídětí ve věku 0 - 14 100 000 vedětí vybraných krajích aroce ČR 2012), 100 000 dětí ve stejném roce). Jihočeský kraj 45Celkový 000 počet úrazů dětí ve věku 0 - 14 let na 100 000 dětí ve vybraných krajích a ČR Graf 135 40 000

Jihočeský kraj

45 000

Středočeský kraj

Česko

Středočeský kraj

Česko

35 000

40 000 početpočet

30 000

35 000

25 000

30 000

20000 000 25

15000 000 20 15 10000 000 10 000


2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007 roky

2008

roky

2008 2009

2009 2010

2010 2011

2011

2012

2012

Zdroj: ÚZIS ČR

počet počet

Graf 136 Porovnání celkového počtu úrazů dětí ve věku 0 - 14 let na 100 000 dětí ve vybraných okresech Středočeského kraje a v ČR Graf136 136 Porovnání celkového počtu úrazů dětí věku 0 - 000 14 let 000 dětí ve vybraných okresech kraje a v ČR Graf Porovnání celkového počtu úrazů dětí ve věku 0 -ve 14 let na 100 dětína ve100 vybraných okresech Středočeského kraje a vStředočeského ČR Z analýzy trendu letúrovni 2007 okresů - 2012 na úrovni okresů ZZanalýzy trendu let 2007let - 2012 na analýzy trendu 2007 – 2012 na úrovni okresů Kolín Praha-západ Kutná Hora Benešov Benešov Česko Kolín Praha-západ Kutná Hora Česko Středočeského kraje byl zjištěnpočet nejvyšší počet Středočeského krajekraje byl byl zjištěn nejvyšší počet 50000 000 Středočeského zjištěn nejvyšší dětských 50 dětských úrazů v okrese Kolín a nejnižší počet byl dětských v okrese Kolín nejnižší počet úrazů v úrazů okrese Kolín a anejnižší početbylbyl zaznamenán 45000 000 45 zaznamenán vzaznamenán okrese Praha-západ. V jednotlivých v okrese Praha-západ. V jednotlivých 40 v okrese Praha-západ. V jednotlivých okresech byl zjištěn 40000 000 okresech byl zjištěn pokles výskytu dětských úrazů okresech byl zjištěn pokles výskytu dětských úrazů 35 pokles výskytu dětských úrazů nad Kutná 50 % v pěti okresech 35000 000 nad 50 % v pětinad okresech: Benešov, Beroun, 50 % v pěti okresech: Benešov, Beroun, Kutná 30 000 (Benešov, Beroun,a Praha-východ. Kutná Hora,Nejnižších Mladá Boleslav a Pra30 000 Hora, Mladá Boleslav Hora, Mladá hodnot Boleslavukazatele a Praha-východ. Nejnižších 25 000 ha-východ). Nejnižších dosahoval okres hodnot ukazatele dosahoval okres Praha-západ, 25 000 hodnot ukazatele dosahoval okres Praha-západ, 20 000 Praha-západ, kde počet dětských úrazů na 100 000 dětí kde počet dětských úrazů na 100 000 dětí 20 000 15 000 kde počet období dětských úrazů na úrazů 100 000 dětí nepřesáhlve ve sledovaném období 1 000 v roce nepřesáhl sledovaném 1 000 úrazů 15000 000 10 nepřesáhl ve sledovaném období 1 000 úrazů v(v roce (v roce 2012 dosáhl hodnoty 128,4 úrazů). roce 2012 dosáhl hodnoty 128,4 úrazů). Hodnotu 10 000 5 000 Hodnotu ukazatele dětských úrazův v roce roce 2012 v rocepočtu (v roce 2012 dosáhl hodnoty 128,4 úrazů). ukazatele počtu dětských úrazů v Česku 0 5 000 2012 v Česku (20 341,2) převýšila hodnota Hodnotu ukazatele počtu dětských úrazů v roce (20 341,2) převýšila hodnota ukazatele pouze ve třech 2007 2008 2009 2010 2011 2012 ukazatele pouze ve třech okresech, a topřevýšila hodnota 0 2012 v Česku (20 341,2) okresech, a to v okrese Kolín, Mělník a Příbram. roky v okrese Kolín, Mělník a Příbram. 2007 2008 2009 2010 2011 2012 ukazatele pouze ve třech okresech, a to Zdroj: ČR ČR Zdroj:ÚZIS ÚZIS roky

v okrese Kolín, Mělník a Příbram.

Zdroj: ÚZIS ČR 111

111

114

Graf137 137Porovnání Porovnání výskytu úrazů domácích + ostatních u dětí ve0věku 0 - 14100 let na 100 000 dětí ve vybraných a v ČR Graf výskytu úrazů domácích ostatních u dětí věku - 14 ve vybraných krajích a vkrajích ČR Graf 137 Porovnání výskytu úrazů domácích + +ostatních u dětí veve věku 0 - 14 letlet na na 100 000000 dětídětí ve vybraných krajích a v ČR Jihočeský kraj Jihočeský kraj

Jihomoravský Jihomoravský krajkraj

Středočeský Středočeský kraj kraj

Česko Česko

25000 000 25

počet počet

21000 000 21 17000 000 17

13000 000 13 000 99000 55000 000

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007

2008 2008

2009 2009

20102010

20112011

2012 2012

roky roky


prvnípolovině poloviněsledovaného sledovaného období let 2003 – 2012 je patrný mírný nárůst výskytu dětských domácích krajích, v druhé však VVVprvní období letlet2003 - 2012 je jepatrný mírný nárůst výskytu dětských domácích úrazů v krajích, vvdruhé polovině všakpolovině převládal první polovině sledovaného období 2003 - 2012 patrný mírný nárůst výskytu dětských domácích úrazů vúrazů krajích, v druhé polovině však převládal převládal klesající který se v posledních dvou letech opět V mírně zvyšuje. V roce 2003 dosáhl počet dětských úrazů na Středočeském 100 000 dětí klesající trend, který se dvou mírně zvyšuje. roce 2003 dosáhl počet dětských domácích úrazů na domácích 100 000 000 dětí ve Středočeském klesající trend, kterýtrend, sevvposledních posledních dvouletech letechopět opět mírně zvyšuje. V roce 2003 dosáhl počet dětských domácích úrazů na 100 dětí ve ve Středočeském kraji 11období 477,1,došlo za desetileté k poklesu odošlo 32,2 V rámci Česka došlo k poklesu počtu dětských domácích kraji hodnoty zazahodnoty desetileté k poklesu oobdobí 32,2 %.došlo V rámci Česka došlo k poklesu počtu dětských domácích úrazů o 27,0 %. Nejnižší početpočet kraji hodnoty11 11477,1, 477,1, desetileté období došlo k poklesu o 32,2 %. V rámci Česka k%. poklesu počtu dětských domácích úrazů o 27,0 %. Nejnižší úrazů o 27,0 %. Nejnižší počet dětských domácích úrazů po celé sledované období let 2003 – 2012 byl zaznamenán v Jihomoravském kraji dětských domácích úrazů po celé sledované období let 2003 2012 byl zaznamenán v Jihomoravském kraji (10 797,1 úrazů na 100 000 dětí v roce 2012), dětských domácích úrazů po celé sledované období let 2003 - 2012 byl zaznamenán v Jihomoravském kraji (10 797,1 úrazů na 100 000 dětí v roce 2012), (10 797,1 úrazů na 100 000 dětí v roce 2012), naopak nejvyšší počet v kraji Jihočeském (14 931,7 úrazů v roce 2012). naopak nejvyšší počet v kraji Jihočeském (14 931,7 úrazů v roce 2012). naopak nejvyšší počet v kraji Jihočeském (14 931,7 úrazů v roce 2012). Graf 138 Porovnání výskytu úrazů domácích + ostatních dětí ve věku 0 -100 14 let 100 dětí veokresech vybraných okresech Středočeského kraje a v ČR Graf u dětí veuvěku 0 - 14 let na 000na dětí ve 000 vybraných Středočeského kraje a v ČR Graf138 138Porovnání Porovnánívýskytu výskytuúrazů úrazůdomácích domácích+ +ostatních ostatních u dětí ve věku 0 - 14 let na 100 000 dětí ve vybraných okresech Středočeského kraje a v ČR Kolín Kolín

35 000 35 000


Rakovník Rakovník

Kutná Hora Kutná Hora

Česko Česko

počet počet

30 000 30 000 25 000 25 000 20 000 20 000 15 000 15 000 10 000 10 000 5 000 5 000 0 0

Zdroj: ČR ČR Zdroj:ÚZIS ÚZIS Zdroj: ÚZIS ČR

2007 2007

2008 2008

2009 2009 roky

2010 2010

2011 2011

roky

112 112

2012 2012

ZZ dat výskytu dětských domácích úrazůúrazů za období dat výskytu dětských domácích úrazů obZ dat výskytu dětských domácích zaza období 2007 2012 na úrovni okresů Středočeského kraje dobí 2007 – 2012 na úrovni okresů Středočes2007 - 2012 na úrovni okresů Středočeského kraje jsou patrné nejvyšší hodnoty v hodnoty okrese v okrese Kolín kého kraje jsou patrné jsou patrné nejvyššínejvyšší hodnoty v okrese Kolín aKolín nejnižší v okrese Praha-západ. Nejvyšší pokles a nejnižší v okrese Praha-západ. Nejvyšší a nejnižší v okrese Praha-západ. Nejvyšší pokles výskytu dětskýchdětských domácích úrazů byl zjištěn pokles výskytu domácích úrazů byl zjišvýskytu dětských domácích úrazů byl zjištěn vtěn okrese Kutná Hora z hodnoty 23 314,9 na v okrese Kutná Hora z hodnoty 23 314,9 na v okrese Kutná Hora z hodnoty 23 314,9 na hodnotu 8 915,9, zatímco ve dvou okresech byl hodnotu 8 915,9, zatímco ve dvou okresech byl hodnotu 8 915,9,těchto zatímco ve dvou okresech byl zaznamenán úrazů, a to v okrese zaznamenánnárůst nárůst těchto úrazů, a to v okrese zaznamenán nárůst těchto úrazů, a to v okrese Mělník z nichž největší nárůst výskytu MělníkaaRakovník, Rakovník, z nichž největší nárůst výskyMělník aúrazů Rakovník, z nichž největší nárůst výskytu domácích byl zaznamenán v okrese tu domácích úrazů byl zaznamenán v okrese Radomácích úrazů byl zaznamenán v okrese Rakovník – z hodnoty4 119,2 4 119,2 na kovník (z hodnoty nahodnotu hodnotu9 645,5. 9 645,5). Rakovník – z hodnoty 4 119,2 na hodnotu 9 645,5. Hodnotu domácích Hodnotu ukazatele ukazatelepočtu počtudětských dětských domácích Hodnotu ukazatele počtu dětských domácích úrazů Česku (10(10 581,5) 581,5) převýšila úrazů vv roce roce 2012 2012 vv Česku převýšila úrazů v roce 2012 v Česku (10 581,5)(Kolín, převýšila hodnota ukazatele ve třech okresech hodnota ukazatele ve třech okresech (Kolín, Mělhodnota ukazatele ve třech okresech (Kolín, Mělník a Příbram). ník a Příbram). Mělník a Příbram).

115

počet počet

Graf 139 Porovnání výskytu úrazů sportovních u dětí ve věku 0 - 14 let na 100na000 dětí vedětí vybraných krajích a v ČR a v ČR Graf139 139Porovnání Porovnání výskytu úrazů sportovních u dětí ve věku - 14 100 000 ve vybraných Graf výskytu úrazů sportovních u dětí ve věku 0 - 140let na let 100 000 dětí ve vybraných krajích a krajích v ČR 16 000 16 000 14 000 14 000 12 000 12 000 10 000 10 000 8 000 8 000 6 000 6 000 4 000 4 000 2 000 2 000

Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj

2003 2003

2004 2004

Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj

2005 2005

2006 2006

2007 2007 roky roky

Zdroj: ÚZIS ÚZIS ČR ČR Zdroj: Zdroj: ÚZIS ČR


2008 2008

2009 2009

2010 2010

Česko Česko

2011 2011

2012 2012

Ve sledovaném období deseti let je jelet patrný zpočátku nárůst výskytu výskytu dětských sportovníchsportovních úrazů vvČesku Česku veStředočeském Středočeském kraji, většinusledovaného sledovaného období Vesledovaném sledovaném období deseti je patrný zpočátku nárůst dětských výskytu sportovních dětských úrazů v Česku i vekraji, Středočeském kraji, většinu Ve období deseti let patrný zpočátku nárůst úrazů iive většinu období však převládal postupný klesající trend, který v posledních třech letech tohoto období stagnoval. Zatímco v roce 2003 dosáhl počet dětských sportovních sledovaného však převládal klesající trend, třech letech tohoto Zatímco v roce 2003 dosáhl však převládal období postupný klesající trend,postupný který v posledních třech který letechv posledních tohoto období stagnoval. Zatímcoobdobí v rocestagnoval. 2003 dosáhl počet dětských sportovních počet dětských sportovních úrazů na 100 000 dětí ve Středočeském kraji hodnoty 6 657,3, v roce 2012 došlo k poklesu na hodnotu 3 806,6. úrazů na 100 000 dětí ve Středočeském kraji hodnoty 6 657,3, v roce 2012 došlo k poklesu na hodnotu 3 806,6. Za desetileté období došlo tedy k poklesu úrazů na 100 000 dětí ve Středočeském kraji hodnoty 6 657,3, v roce 2012 došlo k poklesu na hodnotu 3 806,6. Za desetileté období došlo tedy k poklesu Za desetileté období došlo tedy k poklesu o 42,8 %. V rámci Česka došlo k poklesu počtu dětských sportovních úrazů o 35,9 %. Nejnižší počet o 42,8 %. V rámci Česka došlo k poklesu počtu dětských sportovních úrazů o 35,9 %. Nejnižší počet dětských sportovních úrazů po celé sledované období let o 42,8 %. V rámci Česka došlo k poklesu počtu dětských sportovních úrazů o 35,9 %. Nejnižší počet dětských sportovních úrazů po celé sledované období let dětských sportovních úrazů po celékraji sledované období let100 2003 –dětí 2012 byl v Moravskoslezském kraji (4 380,3 úrazů na 100 000 dětí v878,3 roce úrazů 2012),na 2003 2012 byl v Moravskoslezském (4 380,3 úrazů na 000 v roce 2012), naopak nejvyšší počet byl v kraji Královéhradeckém (6 2003 - 2012 byl v Moravskoslezském kraji (4 380,3 úrazů na 100 000 dětí v roce 2012), naopak nejvyšší počet byl v kraji Královéhradeckém (6 878,3 úrazů na naopak nejvyšší 100 000 dětí dětí rocepočet 2012).byl v kraji Královéhradeckém (6 878,3 úrazů na 100 000 dětí v roce 2012). 100 000 vv roce 2012). Graf140 140Porovnání Porovnání výskytu úrazů sportovních u dětí ve věku - 14 100 000 dětí ve vybraných Středočeského kraje a v ČR Graf výskytu úrazů sportovních dětí vevěku věku 140let let nalet 100na 000 dětí vevybraných vybraných okresechokresech Středočeského krajeaavvČR ČR Graf 140 Porovnání výskytu úrazů sportovních uudětí ve 00--14 na 100 000 dětí ve okresech Středočeského kraje

počet počet

14 000 000 14 12 000 000 12

Mladá Boleslav Boleslav Mladá


Benešov Benešov

Česko Česko

10 000 000 10 000 88 000 000 66 000 000 44 000 000 22 000 00

Zdroj:ÚZIS ÚZIS Zdroj: ÚZIS ČRČR Zdroj: ČR

2007 2007

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

roky roky

113 113

2012 2012

Za období let Za období let let 2007 2007 –-- 2012 2012 na naúrovni úrovniokresů okresů Za období 2007 2012 na úrovni okresů Středočeského kraje kraje jsou nejvyšší hodnoty Středočeského jsou nejvyšší hodnoty Středočeského kraje jsou nejvyšší hodnoty výskytu dětských výskytu dětských sportovních sportovních úrazů úrazů patrné patrné výskytu dětských sportovních úrazů patrné v okrese MladáBoleslav Boleslav a nejnižší v okrese v okrese Mladá a nejnižší v okrese Prahav okrese Mladá Boleslav a nejnižší v okrese PrahaPraha-západ. Nejvyšší poklessportovních výskytu sporzápad. Nejvyšší pokles výskytu úrazů západ. Nejvyšší pokles výskytu sportovních úrazů tovních úrazů dětí byl zjištěn v okrese Benedětí byl zjištěn v okrese Benešov (z hodnoty dětí byl zjištěn v okrese Benešov (z hodnoty šov (z hodnoty 9 305,3 roce 2007 pokles 305,3 roce 2007 2007 poklesov o83,3 83,3%% roce 2012), 99305,3 vvroce pokles vvroce 2012), o 83,3 % v roce 2012), úrazů zatímco nárůst dětzatímco nárůst dětských byl zaznamenán zatímco nárůstbyldětských úrazů v okrese byl zaznamenán ských úrazů zaznamenán Nymv okrese Nymburk (hodnota 5 032,6 v roce 2012 vburk okrese Nymburk (hodnota 5 032,6 v roce 2012 (hodnota 5 032,6 v roce 2012 předstapředstavuje nárůst nárůst oo 675,1 675,1 úrazů). úrazů). Hodnotu Hodnotu představuje vuje nárůst o 675,1 úrazů). Hodnotu ukazaukazatele v Česku v roce 2012 (5 075,4) převýšily ukazatele v Česku v roce 2012 (5 075,4)převýšily převýšily tele v Česku v roce 2012 (5 075,4) hodnoty vetřech třech okresech, ato toKolín, Kolín, Mladá Mladá hodnoty ve okresech, a hodnoty ve třech okresech, a to Kolín, Mladá Boleslav, Příbram. Boleslav, Boleslav,Příbram. Příbram.

116

Graf141 141Porovnání Porovnání výskytu úrazů školních u ve dětí ve věku let na 100 dětí ve vybraných Graf výskytu úrazů školních u dětí věku 0 - 140let- 14 na 100 000 dětí000 ve vybraných krajích a krajích v ČR a v ČR

Graf 141 Porovnání výskytu úrazů školních u dětí ve věku 0 - 14 let na 100 000 dětí ve vybraných krajích a v ČR 10 000

10 000 8 500

Kraj Vysočina

Středočeský kraj

Česko

Kraj Vysočina

Středočeský kraj

Česko

počet počet

8 500 7 000 7 000 5 500 5 500 4 000 4 000 2 500 2 500 1 000 1 000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2003

2004

2005

2006

2007 roky

2008

2009

2010

2011


2012

2012

roky

Ve sledovaném období let 2003 – 2012 je patrný nejprve postupný rostoucí trend výskytu dětských školních úrazů v Česku i ve Středočeském kraji v prvních Ve sledovaném období letletech 2003došlo – 2012Česku je patrný postupný trend výskytu školních úrazů v Česku i ve Středočeském pět letech, v dalších třech i ve nejprve Středočeském krajirostoucí k trend mírnému poklesu a vdětských posledních dvouv letech období je vvprvních Česku Ve sledovaném období let 2003 – 2012 jev patrný nejprve postupný rostoucí výskytu dětských školních úrazů Česku isledovaného ve Středočeském kraji kraji v prvních pět letech, v dalších třech letech došlo v Česku i ve Středočeském kraji k mírnému poklesu a v posledních dvou letech sledovaného zaznamenán vzestup úrazů, na rozdíl odkraji Středočeského kde adošlo k mírnému poklesu. v roce 2003 dosáhl pět letech, vmírný dalších třech počtu letechdětských došlo v školních Česku i ve Středočeském k mírnémukraje, poklesu v posledních dvou letechZatímco sledovaného období je v počet Česku období ješkolních v Česku zaznamenán mírný počtu dětských školních úrazů, rozdíl od kStředočeského kraje,2 kde došlo k mírnému poklesu. dětských na 100 000 dětí vevzestup Středočeském hodnoty 3 308,9, v rocena 2012 došlo poklesu na hodnotu 258,1. Zavdesetileté zaznamenán mírnýúrazů vzestup počtu dětských školních úrazů,kraji na rozdíl od Středočeského kraje, kde došlo k mírnému poklesu. Zatímco roce 2003období dosáhl došlo počet Zatímco v roceo 2003 dosáhl počet dětskýchk školních úrazůdětských na 100 000 dětí úrazů ve Středočeském kraji hodnoty 3 308,9, v roce 2012po došlo ksledované poklesu tedy k poklesu 31,8 %. V rámci Česka poklesu počtu o 26,2došlo %. Nejnižší počet dětských celé dětských školních úrazů na 100 000 dětí došlo ve Středočeském kraji hodnoty 3školních 308,9, v roce 2012 k poklesu na hodnotu 2školních 258,1. Zaúrazů desetileté období došlo na hodnotu 2 258,1. Za desetileté období došlo tedy k poklesu o 31,8 %. V rámci Česka došlo k poklesu počtu dětských školních úrazů o 26,2 %. období let 2003o -31,8 2012 byl ve Středočeském kraji (2 258,1 úrazů na 100 000 dětí v roce 2012), naopak počet nejvyšší počet byl zaznamenán v celé Kraji sledované Vysočina tedy k poklesu %. V rámci Česka došlo k poklesu počtu dětských školních úrazů o 26,2 %. Nejnižší dětských školních úrazů po Nejnižší počet dětských školních úrazů po celé sledované období let 2003 – 2012 byl ve Středočeském kraji (2 258,1 úrazů na 100 000 dětí v roce (4 607,7let úrazů na -100 000byl dětí roce 2012). kraji (2 258,1 úrazů na 100 000 dětí v roce 2012), naopak nejvyšší počet byl zaznamenán v Kraji Vysočina období 2003 2012 vev Středočeském 2012), naopak nejvyšší počet byl zaznamenán v Kraji Vysočina (4 607,7 úrazů na 100 000 dětí v roce 2012). (4 607,7 úrazů na 100 000 dětí v roce 2012). Graf 142 Porovnání výskytu úrazů školních u dětí 0 - 14 let na 100 000 dětí ve vybraných okresech Středočeského kraje a v ČR

Za období Graf výskytu úrazů školních u dětí 0 - 140 let nalet 100 vedětí vybraných okresech Středočeského kraje a v ČR Graf142 142Porovnání Porovnání výskytu úrazů školních u dětí - 14 na000 100dětí 000 ve vybraných okresech Středočeského kraje a v ČR let 2007 - 2012 na úrovni okresů 12 000

Kutná Hora

Praha-západ

Česko

Kutná Hora

Praha-západ

Česko

12 000 10 000

počet počet

10 000 8 000 8 000 6 000 6 000 4 000 4 000 2 000 2 000 0 0

Zdroj: ÚZIS ČR

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2007

2008

počet 2009

2010

2011

2012

počet


114 114

Středočeského patrnéna nejvyšší Za období období let letkraje 2007jsou 2012 úrovnihodnoty okresů Za 2007 –- 2012 na úrovni okresů výskytu školníchkraje úrazů dětí v okrese Kutná Hora Středočeského jsou patrné nejvyšší hodnoty Středočeského kraje jsou patrné nejvyšší avýskytu nejnižšíškolních v okreseúrazů Praha-západ. Nejvyšší pokles dětíúrazů v okrese Hora hodnoty výskytu školních dětíKutná v okrese výskytu školních úrazů byl zjištěn vNejvyšší okrese Kutná aKutná nejnižší v okrese Praha-západ. pokles Hora a nejnižší v okrese Praha-západ. Hora (z hodnoty 9 776,0bylpokles o v74,1 % vKutná roce výskytu školních zjištěn okrese Nejvyšší poklesúrazů výskytu školních úrazů 2012), zatímco ve třech okresech byl zaznamenán Horazjištěn (z hodnoty 9 776,0 pokles o 74,1 % v roce byl v okrese Kutná Hora (z hodnoty nárůst počtu dětských úrazů – nejvíce v okrese 2012), zatímco ve třech okresech byl zaznamenán 9 776,0 pokles o 74,1 % v roce 2012), zatímco Mělník, a to nárůst o 129,0 %. Hodnotu ukazatele nárůst počtu dětských – nejvíce vnárůst okrese ve třech okresech bylúrazů zaznamenán počtu dětských školních úrazů v roce 2012 Mělník, a to nárůst o 129,0 %. Hodnotu ukazatele počtu dětských úrazů – nejvíce v okrese vMělník, Česku dětských (3 692,9 na 100 000 dětí) převýšila počtu školních úrazů v roce 2012 a to nárůst o 129,0 %. Hodnotu hodnota ve třech okresech, a to Mělník, vukazatele Česku ukazatele (3 692,9 na 100 000 dětí) převýšila počtu dětských školních úrazů Nymburk a Příbram. ukazatele ve třech to Mělník, vhodnota roce 2012 v Česku (3 okresech, 692,9 naa100 000 Nymburk a Příbram. dětí) převýšila hodnota ukazatele ve třech okresech, a to Mělník, Nymburk a Příbram. 117

Graf143 143Porovnání Porovnání výskytu úrazů dopravních u ve dětí ve věku let na 100 dětí ve vybraných Graf výskytu úrazů dopravních u dětí věku 0 - 140let- 14 na 100 000 dětí000 ve vybraných krajích a vkrajích ČR a v ČR Graf 143 Porovnání výskytu úrazů dopravních u dětí ve věku 0 - 14 let na 100 000 dětí ve vybraných krajích a v ČR Liberecký kraj Liberecký kraj

4 000 4 3 000 500


Česko Česko

3 3 500 000 počet počet

3 2 000 500 2 2 500 000 2 1 000 500 1 500 000

1 000 500 500 0 0

2003

2004

2005

2003

2004

2005

2006

2006


2007

2008

2007 roky

2009

2008

2009

2010

2010

2011

2011

2012

2012

roky

Ve sledovaném desetiletém období je patrný postupný klesající trend výskytu dětských dopravních úrazů v Česku i ve Středočeském kraji. Zatímco v roce Ve sledovaném desetiletém období úrazů je patrný postupný trend výskytu dětských dopravních Česku na i vehodnotu Středočeském 2003 dosáhl počet dětských období dopravních na 100 000 dětí klesající ve Středočeském kraji hodnoty 849,6,úrazů v roce 2012úrazů kv poklesu 441,7.v roce Za Ve sledovaném desetiletém je patrný postupný klesající trend výskytu dětských dopravních v Česku idošlo ve Středočeském kraji. Zatímco kraji. Zatímco v roce 2003 dosáhl počet dětských dopravních úrazů na 100 000 dětí ve Středočeském kraji hodnoty 849,6, v roce 2012 desetileté období tedydopravních k poklesu oúrazů 42,0 na %. 100 V rámci Česka k poklesukraji počtu dětských dopravních úrazůdošlo o 33,2 %. Nejnižší počet dětských 2003 dosáhl početdošlo dětských 000 dětí ve došlo Středočeském hodnoty 849,6, v roce 2012 k poklesu na hodnotu 441,7. Za došlo k poklesu nacelé hodnotu 441,7. Za let desetileté obdobívedošlo tedy k poklesu o 42,0 rámci došlo k poklesu počtu dětských dopravních úrazů po sledované období Středočeském kraji počtu (441,7 úrazů%.naVdopravních 100 000 Česka dětíúrazů v roce naopak nejvyšší byl desetileté období došlo tedy k poklesu o 42,02003 %. V- 2012 rámcibylČeska došlo k poklesu dětských o2012), 33,2 %. Nejnižší početpočet dětských úrazů o 33,2úrazů %. Nejnižší počet dopravních úrazů2005, po celé sledované období let 2003 velmi – 2012 byl ve Středočeském vdopravních Libereckém kraji (2 192,9 na 100 000 dětí2003 vdětských roce 2012), přičemž v letech 2006, 2007 a 2011 byl 000 zaznamenán výrazný nárůst těchtopočet úrazůbyl dopravních úrazů po celé sledované období let 2012 byl ve Středočeském kraji (441,7 úrazů na 100 dětí v roce 2012), naopak nejvyšší kraji, naopak nejvyšší počet byl v Libereckém krajiletům. (2 192,9 úrazů na 100 000 dětí v roce 2012), přičemž v letech 2005, 2006, 2007 a 2011 až trojnásobných hodnot oproti předchozím vdosahujících Libereckém kraji (2velmi 192,9výrazný úrazů nanárůst 100 000těchto dětí v roce 2012), přičemž v letech 2005, 2006, 2007 a 2011 byl zaznamenán výrazný nárůst těchto úrazů byl zaznamenán úrazů dosahujících až trojnásobných hodnot oproti předchozímvelmi rokům. dosahujících až trojnásobných hodnot oproti předchozím letům. Graf 144 Porovnání výskytu úrazů dopravních u dětí ve věku 0 - 14 let na 100 000 dětí ve vybraných okresech Středočeského kraje a v ČR V kraje letech 2007 - 2012 jsou na úrovni okresů Graf výskytu úrazů dopravních u dětí ve věku 0 - 140let nalet 100 dětí vedětí vybraných okresech Středočeského a v ČR Graf144 144Porovnání Porovnání výskytu u dětí ve věku - 14 na000 100 000 ve vybraných okresech Příbramúrazů dopravních Praha-západ Mladá Boleslav Nymburk Česko Středočeského kraje a v ČR 2500

Příbram

Praha-západ

Mladá Boleslav

Nymburk

Česko

2500 2000

počet počet

2000 1500 1500 1000 1000 500 500 0 0

Zdroj: ÚZIS ČR


2007

2008

2009

2010

2007

2008

2009roky

2010

2011

2011

2012

2012

Středočeského patrné nejvyšší hodnoty letech 2007 2007kraje 2012 jsouna naúrovni úrovni okresů VV letech –- 2012 jsou okresů výskytu dětských dopravních úrazů v okrese Středočeského kraje patrné nejvyšší hodnoty Středočeského kraje patrné nejvyšší hodnoty Příbram nejnižší okrese Praha-západ. výskytuadětských dětskýchv dopravních dopravních úrazův Nejvyšší vokrese okrese výskytu úrazů procentuální pokles výskytu dětských dopravních Příbram a nejnižší v okrese Praha-západ. Nejvyšší Příbram a nejnižší v okrese Praha-západ. Nejúrazů byl zjištěn v okrese Mladá Boleslav (pokles procentuální pokles výskytu dětských dopravních vyšší procentuální pokles výskytu dětských výskytu dětských dopravních úrazů o 97,3 %) úrazů byl zjištěn okrese Mladá BoleslavMladá (pokles dopravních úrazův byl zjištěn v okrese z výskytu důvodu dětských nízkých hodnot, které tento okres dopravních úrazů nízkých o 97,3 %) Boleslav (pokles o 97,3 %) z důvodu v zprůběhu sledovaných let vykazoval. Oproti tomu důvodu nízkých hodnot, které tento okres hodnot, které tento okres v průběhu sledovaokresy Benešov, Kladno a Nymburk dosahují v průběhu sledovaných let vykazoval. Oproti tomu ných let vykazoval. Oproti tomu okresy Benepoklesu nad 50,0 %, ale vzhledem k jejich šov, Kladno a Nymburk dosahují poklesu nad okresy Benešov, Kladno a Nymburk dosahují vysokým 2007, je tentohodnopokles 50,0 %, ale vzhledem k jejich poklesu hodnotám nad 50,0v roce %, ale vysokým vzhledem k jejich mnohem více2007, patrný okres Nymburk v grafu). tám v roce je(viz tento pokles mnohem více vysokým hodnotám v roce 2007, je tento pokles patrný (vizvíce okres Nymburk v grafu). mnohem patrný (viz okres Nymburk v grafu).

roky

115

115

118

Nejnižší hodnoty ukazatele byly zjištěny v okrese Praha-západ v letech 2008 – 2011, kdy v přepočtu na 100 000 dětí okres vykazoval nulové hodnoty. Hodnotu ukazatele počtu dětských dopravních úrazů v roce 2012 v Česku (991,5) převýšila hodnota ukazatele pouze v jednom okrese, a to Příbram, zatímco v roce 2007 to bylo pět okresů. Jediný okres, který ve sledovaném období vykazuje nepatrné navýšení hodnot ukazatele, je okres Kutná Hora.

počet

3.1.4.1. Dopady dopravní nehodovosti z šetření Policie ČR Nejvíce dopravních nehod Policie ČR ve sledovaném období let 2003 – 2012 Středočeský (graf 145) kraj šetřila na územíČesko hlavního města Prahy (17 795 nehodgraf 31 Jihočeský kraj muži hl. m. Praha muži muži muži v roce 2012), na druhém místě byl Středočeský kraj (10 595 nehod) a nejméně nehod bylo způsobeno na území Karlovarského kraje (1 396 nehod 160 roce). K největšímu snížení počtu nehod ve sledovaném období došlo na území Ústeckého kraje (o 54 %, tj. o 6 505 nehod, z toho ve stejném pokles mezi rokem 2009 a 2008 činil 4 261 nehod). Významný pokles počtu dopravních nehod řešených Policií ČR ve všech krajích v roce 2009 120 byl způsoben legislativní změnou upravující povinnost oznamování dopravních nehod policii (odhadovaná způsobená škoda nad 100 000 Kč na místo dřívějších 50 000 Kč). 80

Celkově v roce 2012 šetřila Policie ČR 81 404 dopravních nehod, při kterých bylo 681 osob usmrceno, těžce zraněno bylo 2 986 osob a 22 590 osob bylo lehce 40 zraněno. Na území Středočeského kraje v roce 2012 šetřila Policie ČR 10 595 nehod v silničním provozu (tj. 13 % celkového počtu nehod), při kterých bylo 110 osob usmrceno, 463 osob těžce zraněno a 2 954 osob lehce zraněno. Závažnost dopravních nehod na území Středočeského kraje je 6. nejvyšší v rámci ČR a dosahovala hodnoty 9,8 usmrcených osob připadajících na 1 000 nehod, zatímco v ČR připadalo 0 na 1 000 nehod v2003 průměru 10,4 usmrcených osob. 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Na počet lehce zraněných osob, těžce zraněných a usmrcených osob má vliv nejenom vlastní počet dopravních nehod na daném území, ale také kvalita a hustota sítě pozemních komunikací, dopravní obslužnost, počet roky obyvatel včetně hustoty osídlení daného regionu a další faktory, což dokládá i níže uvedený graf srovnávající jednotlivé okresy Středočeského kraje v roce 2012. Následující grafy těchto tří ukazatelů pouze dokreslují podkapitolu dopravní nehody z hlediska vývoje v čase bez vzájemných souvztažností.

graf 145

Graf 145 Porovnání absolutního počtu dopravních nehod šetřených Policií ČR v krajích ČR hl. m. Praha

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

Středočeský kraj

42 000 35 000

počet

28 000 21 000 14 000 7 000 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky

Zdroj: statistika MV ČR

119

Graf146 146 Porovnání dopadů nehod s počtem nehod v jednotlivých okresech Středočeského v roceopravit 2012 legendu grafu Graf Porovnání dopadů nehod s počtem nehod v jednotlivých okresech Středočeského kraje v kraje roce 2012 usmrcenéosoby osoby usmrcené

480480 440440 400400 360 360 320 320 280 280 240 240 200 200 160 120160 80120 4080 040 0

těžce zraněnéosoby osoby Těžce zraněné

lehce zraněné osoby osoby Lehce zraněné

dopravní nehody nehod Počet dopravních

800 11800 600 11600 1 400

1 400

1 200

1 200

1 000

1 000

800

800

600

600

400

400

200

200

Benešov

Beroun

Benešov

Kladno

Beroun

Kladno

Kolín Kolín

Kutná Hora

Mělník

Kutná Hora

Mělník

Mladá Boleslav Mladá Boleslav

Nymburk Nymburk

Praha-východ Praha-západ Praha-východ

Praha-západ

Příbram

Rakovník

Příbram

Rakovník

0

0

Zdroj: statistika MV ČR Zdroj: statistika MV ČR

Nejvyšší zraněných osob byl byl ve sledovaných letech zaznamenán v okrese Benešov, nejnižšínejnižší v okrese Kutná Hora. lehce zraněných Nejvyššíabsolutní absolutnípočet početlehce lehce zraněných osob ve sledovaných letech zaznamenán v okrese Benešov, v okrese KutnáPočet Hora. Počet lehce osob u dopravních nehod ve sledovaném období jen mírně klesá (graf 147). Zatímco nejvýznamnější pokles byl zaznamenán v okrese Kladno (o 63 %, v roce zraněných osob u dopravních nehod ve sledovaném období jen mírně klesá (graf 147). Zatímco nejvýznamnější pokles byl zaznamenán v okrese Kladno 2012 lehce zraněno 158lehce osobzraněno oproti roku kdy hodnota dosahovala počtu dosahovala 424 osob), průměrný kraje za sledované období (o 63bylo %, v roce 2012 bylo 158 2003, osob oproti roku 2003, kdy hodnota počtu 424pokles osob),Středočeského průměrný pokles Středočeského kraje let 2003 2012 činil 26 %. V okrese Praha-východ v jako jediném okrese došlo k mírnému nárůstu počtu lehce zraněných osob (400 lehce zraněných osob za sledované období let 2003 – 2012 činil 26 %. V okrese Praha-východ v jako jediném okrese došlo k mírnému nárůstu počtu lehce zraněných osob v(400 lehce roce 2012).zraněných osob v roce 2012). Graf Porovnání absolutního počtu lehce zraněných osobosob při dopravních nehodách v okresech Středočeského kraje kraje Graf147 147 Porovnání absolutního počtu lehce zraněných při dopravních nehodách v okresech Středočeského Kutná Hora

600

Benešov

Kladno

500

počet

400 300 200 100 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky

Zdroj:statistika statistikaMV MV Zdroj: ČRČR

117

120

počet počet

Graf148 148Porovnání Porovnání absolutního počtu těžce zraněných při dopravních nehodách v okresech Středočeského kraje Graf absolutního počtu těžce zraněných osobosob při dopravních nehodách v okresech Středočeského kraje Graf 148 Porovnání absolutního počtu těžce zraněných osob při dopravních nehodách v okresech Středočeského kraje 120 120 100 100 80 80 60 60 40 40 20 20 0 0

Rakovník Rakovník

2003 2003

2004 2004

2005 2005

Kladno Kladno

2006 2006

Zdroj: statistika MV Zdroj: statistika MV ČRČR Zdroj: statistika MV ČR

2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

Beroun Beroun

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Nejvyššíabsolutní absolutnípočty počtytěžce těžcezraněných zraněných osob byly zjištěny sledovaných letech v okrese Kladno, nejnižší v okrese Rakovník. Ve sledovaném Nejvyšší osob byly zjištěny ve ve sledovaných letech v okrese Kladno, nejnižší v okrese Rakovník. Ve sledovaném období Nejvyšší absolutní počty zraněných osob byly zjištěny ve zraněných sledovanýchosob letech v okrese Kladno, nejnižší v okrese Rakovník. Ve sledovaném období období průměrný poklestěžce Středočeského kraje v počtu těžce v roce (graf 148) činil2003, 43 %v Rakovníku proti roku však 2003, v Rakovníku však průměrný pokles Středočeského kraje v počtu těžce zraněných osob v roce 2012 (graf 148) 2012 činil 43 % proti roku jako v jediném okrese průměrný pokles Středočeského kraje v počtu těžce zraněných osob v roce23 2012 (graf 148) 2003 činil 43na% hodnotu proti roku25 2003, v Rakovníku všakK poklesu jako v jediném okrese jako v jediném k mírnému nárůstu (zvpůvodní hodnoty osob v roce osob 50 % došlo k mírnémuokrese nárůstudošlo (z původní hodnoty 23 osob roce 2003 na hodnotu 25 osob v roce 2012). K poklesu nad 50 %v roce došlo 2012). v šesti okresech, a nad to v okrese došlo mírnému nárůstu (za původní hodnoty 23 osob v roce na hodnotu 25 osob v rocev roce 2012).2003 K poklesu nad 50 %13 došlo v šesti okresech, adále to v Kutná okrese došlokv šesti okresech, v okrese Beroun (o 84,0 %,2003 z původní hodnoty 832012), osob na Mělník, hodnotu osob v roce 2012), Beroun (o 84,0 %, z původní to hodnoty 83 osob v roce 2003 na hodnotu 13 osob v roce dále Kutná Hora, Nymburk, Praha-východ a Příbram. Beroun (o 84,0 %, z původní hodnoty 83 osob v roce 2003 na hodnotu 13 osob v roce 2012), dále Kutná Hora, Mělník, Nymburk, Praha-východ a Příbram. Hora, Mělník, Nymburk, Praha-východ a Příbram. Graf 149 Porovnání absolutního počtu usmrcených osob při dopravních nehodách v okresech Středočeského kraje Graf absolutního počtu usmrcených osobosob při dopravních nehodách v okresech Středočeského kraje Graf149 149Porovnání Porovnání absolutního počtu usmrcených při dopravních nehodách v okresech Středočeského kraje Beroun Beroun

32 32

Praha-východ Praha-východ

Nymburk Nymburk

počet počet

24 24 16 16 8 8 0 0

2003 2003

Zdroj: statistika MV ČR Zdroj:statistika statistikaMV MV Zdroj: ČRČR

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Ve sledovaném sledovanémobdobí obdobíbyl bylzaznamenán zaznamenánnejvyšší nejvyšší absolutní počet usmrcených osob v okrese Praha-východ a nejnižší v okrese Beroun. Průměrný Ve absolutní počet usmrcených osob v okrese Praha-východ a nejnižší v okrese Beroun. Průměrný pokles Ve sledovaném období byl zaznamenán nejvyšší absolutní počet usmrcených osob v okrese Praha-východ a nejnižší v okrese Beroun. Průměrný pokles pokles Středočeského krajeusmrcených v počtu usmrcených osob v roce 2012 činil 44 % 2003, proti roku 2003, k mírnému nárůstu došlo opět jen v okrese Rakovník. Středočeského kraje v počtu osob v roce 2012 činil 44 % proti roku k mírnému nárůstu došlo opět jen v okrese Rakovník. K poklesu nad Středočeského kraje v počtu usmrcených osob v roce 2012 činil 44 % proti roku 2003, k mírnému nárůstu došlo opět jen v okrese Rakovník. K poklesu nad K poklesu 50 % došlo Nymburk v šesti okresech: Nymburk hodnoty osob 2003dále o 78Praha-východ, % v roce 2012), Praha-východ, Kutná Hora, 50 % došlo vnad šesti okresech: (z hodnoty 23 osob (z v roce 2003 23 o 78 % v v roce roce 2012), Kolín,dále Kutná Hora, Mělník Kolín, a Příbram. 50 % došlo v šesti okresech: Nymburk (z hodnoty 23 osob v roce 2003 o 78 % v roce 2012), dále Praha-východ, Kolín, Kutná Hora, Mělník a Příbram. Mělník a Příbram.

118 118

121

Shrnutí:

Největší podíl na úrazovosti mají, kromě skupiny různorodých úrazů označovaných jako ostatní úrazy, úrazy sportovní a pracovní (školní) úrazy. Podíl sportovních úrazů na úrazech celkem činil v roce 2006 zhruba 22 %, podíl pracovních a školních úrazů se rovněž nezměnil a dosahoval zhruba 15 %. Dalších 7 % úrazů vzniklo v dopravě, na ostatní mimo dosud jmenované úrazy připadá téměř 56 % a došlo k nim při jiných činnostech ve volném čase36. Nejohroženější věkovou kategorií z hlediska úrazů jsou senioři. Ve sledovaném období byly zaznamenány ► Domácí úrazy ► Sportovní úrazy ► Dopravní úrazy ► Pracovní úrazy

nejvyšší hodnoty výskytů úrazů: okres Příbram okres Mladá Boleslav okres Příbram okres Kutná Hora

nejvyšší nárůsty výskytů úrazů v okresech: okres Mělník okres Beroun okres Beroun -

Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů postupně klesal, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ vzrůstala. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 11,6 dne (tj. o 26,7 %) na průměrnou hodnotu 54,9 dne37. Nárůst průměrné doby trvání pracovní neschopnosti však provází v České republice i vývoj pracovní neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů. K zamyšlení v oblasti pracovních úrazů by měla vést skutečnost, že dle dostupných zdrojů je nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů „špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina je uváděna zaměstnavateli na záznamu o úrazu. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v roce 2012 v 80,0 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 69,0 % a u pracovních úrazů smrtelných 44,0 %36. Dětské úrazy představují závažný zdravotnický, ekonomický a společenský problém, neboť ve vyspělých státech jsou příčinou více než 40 % úmrtí dětí od 0 - 14 let. Ze získaných dat týkajících se výskytu dětských úrazů vyplývá, že ve Středočeském kraji byl po celé sledované období zaznamenán nejnižší celkový výskyt dětských úrazů a nejnižší výskyt dopravních a školních úrazů na 100 000 dětí ze všech krajů. Ve skupině sportovních a domácích úrazů byl výskyt těchto úrazů na 100 000 dětí ve Středočeském kraji v obou případech nižší než v Česku. I přes klesající trend výskytu dětských úrazů v posledních letech a výrazně nižšímu celkovému počtu dětských úrazů na 100 000 dětí v porovnání se situací v Česku není poslední dostupný údaj o počtu úrazů (14 290,7 úrazů na 100 000 dětí) ve Středočeském kraji v roce 2012 zanedbatelné číslo. Podíl jednotlivých skupin úrazů na celkovém výskytu dětských úrazů se ve sledovaném období významně nezměnil. Na úrovni okresů byl zaznamenán v celkovém počtu dětských úrazů i ve všech skupinách těchto úrazů nejnižší výskyt v okrese Praha-západ, a to až o několik řádů. Data za okres Praha-západ se tak výrazně odlišují od dat všech ostatních okresů a lze vzhledem k velmi nízkému počtu ordinací lékařů vykazujících dětské úrazy, případně jejich omezenému provozu, předpokládat, že úrazy dětí žijících na Praze-západ jsou vykazovány v jiných okresech nebo v kraji hlavní město Praha. Nejvyšší celkový výskyt dětských úrazů byl zaznamenán v okrese Kolín, avšak v jednotlivých skupinách úrazů se okresy s nejvyšším výskytem úrazů lišily. Hodnotu ukazatele celkového počtu dětských úrazů a počtu dětských úrazů v jednotlivých skupinách v roce 2012 v Česku převýšil ve všech případech okres Příbram. Z hlediska dopadů dopravní nehodovosti ve Středočeském kraji, je nejpostiženějším okresem Praha-východ, kde v roce 2012 bylo nejvíce dopravních nehod šetřených Policií ČR a kde současně bylo v roce 2012 nejvíce lehce zraněných osob. Okresem s nejvyšším celkovým počtem postižených osob (lehce a těžce zraněných a usmrcených osob) byl v roce 2012 okres Benešov. Nejvíce lidí umíralo na silnicích v okrese Mladá Boleslav (17 v roce 2012) a také zde bylo nejvíce těžce zraněných osob (81 v roce 2012).

36

ÚZIS ČR. Aktuální informace č. 2/2008. Úrazy v roce 2006. Dostupné na: http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/urazy MRKVIČKA, P. 2013. Pracovní úrazovost v ČR v roce 2012, cit. [04. 07. 2014]. Dostupné na: http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/clanky/statistika_pu/ pracovni_urazovost130808.html

37

122

3.1.5. Nadváha a obezita Nadváha a obezita (otylost) jsou definovány jako nadměrné ukládání tuku v těle, které může poškodit zdraví. Nadbytek energeticky bohatých potravin a nedostatek přirozeného pohybu jsou vedle genetických dispozic základními příčinami obezity. Výskyt nadváhy a obezity má v průmyslově rozvinutých zemích rostoucí vývoj, což přináší značný problém pro veřejné zdravotnictví. Choroby spojené s obezitou jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí, kterým je ovšem možné předcházet. V souvislosti s nadváhou a obezitou38 je v nedaleké budoucnosti očekáváno zvýšení výskytu řady chronických chorob, se kterými je obezita spojena - zejména kardiovaskulárních (např. ischemická choroba srdeční, arteriální hypertenze, srdeční selhání, cévní mozková příhoda, tromboembolická nemoc), metabolických (např. diabetes mellitus), některých nádorových (např. kolorektální karcinom) a onemocnění pohybového aparátu (např. artróza nosných kloubů). Obezita rovněž významně zvyšuje riziko respiračních a gastrointestinálních nemocí (např. nealkoholického tukového postiženi jater) a dalších chorob. Bývá také provázena řadou psychických a psychosociálních problémů39. Obézní lidé mívají nízké sebevědomí, časté je sebeobviňování, deprese, úzkosti, které se mohou postupně stát nezvladatelné a omezují běžné fungování. Obézní lidé mívají také v průměru 2krát delší pracovní neschopnost než lidé s normální váhou40. Všechna tato jmenovaná onemocnění mají vliv na možnosti prodlužování délky života a především jeho kvality. Epidemiologické studie naznačují, že nejen obezita, ale již i nadváha významně ovlivňuje výskyt zdravotních komplikací. Na vznik obezity má vliv dědičnost (přibližně z 25 – 40 %) a prostředí. Podle výběrových šetření zjišťujících u respondentů velikost Body Mass Indexu (BMI - Body Mass Index je hodnota vypočtená podle vztahu váha (v kg) dělená výškou v metrech na druhou) má více než 50,0 % dospělé populace v České republice (asi 66 % mužů a 54 % žen ve věku od 20 do 65 let) nadváhu (tzn. hmotnost je vyšší než normální hodnota BMI od 25,0 do 29,9) nebo je obézní, což je velmi varující počet a tento stav se nedaří zlepšovat. Podle posledních údajů výběrového šetření o zdravotním stavu EHIS ČR z roku 2008 trpělo obezitou hodnota BMI od 30,0 17,0 % dospělých obyvatel41 (zhruba 16,3 % mužů a 20,2 % žen). Největší část obézního obyvatelstva ČR je ve věkových skupinách 55 - 64 let (necelých 30 %) a 65 - 74 let (31,5 % v roce 2011). Výskyt lékařem diagnostikované obezity v ČR42 mírně narůstá, přestože data z hlášení praktických lékařů jsou dostupná až od roku 2009. V roce 2012 bylo evidováno u praktického či odborného lékaře téměř 980 tisíc obézních dospělých, na rozdíl od roku 2009, kdy jich bylo evidováno necelých 920 tisíc pacientů (jedná se o nárůst o 6,5 %). Incidence v celé ČR od roku 2009 stoupala až do roku 2011 (o 11 %) a poté poklesla o téměř 12,0 % tak, že v roce 2012 byla nižší než na počátku sledovaného období. Nejvyšší nárůst nově zjištěných onemocnění byl za sledované období pozorován v Libereckém kraji (v roce 2010 dosahoval hodnoty 18,5 pacientů, zatímco v roce 2012 to bylo již jen 9,8 nových onemocnění na 1 000 registrovaných pacientů). Rozdíly mezi vybranými kraji jsou zobrazeny v grafech uvedených níže.

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. 2007. BÍLÁ KNIHA Strategie pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou. Brusel, 30.5.2007 KOM (2007) usnesení 2010C 8E/18, s. 1 39 MZ ČR: Zpráva o zdraví obyvatel České republiky, Praha 2014, s. 101–104 40 GAJDÁCSOVÁ J. 2010. Nadváha a obezita. Článek v časopise Sestra č. 4/2010. Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/nadvaha-a-obezita-450965 41 ÚZIS ČR: Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny. Aktuální informace č. 70/2010; s. 1–11. 42 ÚZIS ČR: Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných oborech léčebně preventivní péče, 2009 s. 20–24; 2010 s. 20–24; 2011 s. 20–24;, 2012 s.20–24. 38

123

Graf 150 Počet sledovaných pacientů s obezitou na 1 000 registrovaných pacientů ve vybraných krajích a ČR Graf pacientů s obezitou na 1na 000 registrovaných pacientů ve vybraných krajíchkrajích a ČR a ČR Graf150 150Počet Početsledovaných sledovaných pacientů s obezitou 1 000 registrovaných pacientů ve vybraných 150

Ústecký kraj

Moravskoslezský kraj

Středočeský kraj

Ústecký kraj

Moravskoslezský kraj

Středočeský kraj

Česko

Česko

150 140

počet počet

140 130 130 120 120 110 110 100 100 90 90 80 80

Nejvýraznější pokles a současně nejnižší p sledovaných pacientů uvádí Moravskoslezský Nejvýraznější pokles nejnižší po Nejvýraznější pokles a asoučasně současně (pokles o 17,6 %), naopak nejvíce pacientů ev sledovaných pacientů uvádí Moravskoslezský nejnižší počet sledovaných pacientů Ústecký kraj %), (nárůst o 5,0 %). Ve Středoče (pokles o 17,6 naopak nejvíce pacientů evid uvádí Moravskoslezský kraj (pokles kraji počet obézních osob převyšuje ná o Ústecký 17,6 %), pacientů krajnaopak (nárůstnejvíce o 5,0 %). Ve Středočesk průměr po celou dobu sledování (2009 -2 eviduje Ústecký kraj (nárůst kraji počet obézních osobo 5,0 %). převyšuje náro Ve počet a Středočeském jeho nárůst jekraji strmější –obézních v uvedeném ob průměr po celou dobu sledování (2009 - 20 osob převyšuje národní průměr po vzrostl počet evidovaných obézních osob o t a jeho nárůst je strmější – v uvedeném obd celou dobu sledování (2009 - 2012) 20,0 %. vzrostl počet evidovaných obézních osob o tém a jeho nárůst je strmější – v uvede20,0 %. ném období vzrostl počet evidovaných obézních osob o téměř 20,0 %.

2009

2010

2009

2010

2011 roky

2012

2011

2012

Zdroj: ÚZIS ČR

roky

počet počet

Zdroj: ÚZIS ČR Zdroj: ÚZIS ČR Graf zjištěných onemocnění obezitou na 1na000 registrovaných pacientů ve vybraných krajíchkrajích a ČR a ČR Graf151 151Počet Početnově nově zjištěných onemocnění obezitou 1 000 registrovaných pacientů ve vybraných Počty onemocnění obezito Počtynově nově zjištěných zjištěných onemocnění Graf 151 Počet nově zjištěných onemocnění obezitou na 1 000 registrovaných pacientů ve vybraných krajích a ČR Liberecký kraj Kraj Vysočina Středočeský kraj Česko obezitou na 1 000 registrovaných paci1 000 nově registrovaných pacientů majíobezitou v někt Počty zjištěných onemocnění 20 Liberecký kraj Kraj Vysočina Středočeský kraj Česko entů mají v některých krajích klesající 1krajích 000 registrovaných pacientů mají krajů v někter klesající charakter, u jiných do charakter, u jiných krajů dochází k ná20 krajích klesající charakter, jiných krajů doc k nárůstu. Nejnižší výskyt uvykazuje Kraj Vyso 17 růstu. Nejnižší výskyt vykazuje Kraj Vykkde nárůstu. Nejnižšípoklesla výskyt vykazuje Kraj Vysoč incidence za sledované ob 17 sočina, kde incidence poklesla za sle14 kde incidence poklesla za sledované obd o téměř 18,0o téměř %, nejvyšší paknejvyšLiberecký kra dované období 18,0 %, 14 o téměř 18,0 %, nejvyšší pak Liberecký kraj, kterém jsou po celou dobu sledování ší pak Liberecký kraj Ve Středočeském počty 11 kterém jsou po celou dobu sledování počty n zjišťovaných onemocnění obezitou nejvyšš kraji se jedná o mírný nárůst - v roce 11 8 zjišťovaných onemocnění obezitou nejvyšší. 2012 bylo nově kraji zjištěno 8,7 případů Středočeském se jedná o mírný nár 8 onemocnění obezitou na rozdíl od Středočeském kraji se jedná o roku mírný v roce 2012 bylo nově zjištěno 8,7nárů pří 5 2009, kdy bylaobezitou incidence 6,9 případů, v roce 2012 bylo nově zjištěno 8,7 příp onemocnění na rozdíl od roku 2009 5 což znamená nárůst 26 %. onemocnění obezitou na rozdíl od znamená roku 2009,n 2 byla incidence 6,9 o téměř případů, což 2

2009 2009

2010 2010

roky roky

2011 2011

2012 2012

byla incidence o téměř 26 %. 6,9 případů, což znamená ná

Zdroj: ÚZIS o téměř 26ČR %.

Zdroj: ÚZIS ČR Zdroj: ÚZIS ČR 3.1.5.1. Obezita u dětí 3.1.5.1.patří mezi Obezita u dětíchoroby, jejíž neustále rostoucí celosvětový výskyt označovaný také jako epidemie obezity se v současné době stává Obezita civilizační 3.1.5.1. Obezita u dětí choroby, Obezita patří mezi civilizační jejížjedinců, neustále výskytmůže označovaný také jako epidemie obezityzdravotních se v současné době stává stále větším problémem nejen u dospělých alerostoucí i u dětí43celosvětový . Dětská obezita být průvodním příznakem mnohých omezení 43 celosvětový výskyt označovaný také jako epidemie obezity se v současné době stává s Obezita patří mezi civilizační choroby, jejíž neustále rostoucí . Dětská obezita může být průvodním příznakem mnohých zdravotních omezení větším problémem nejen u dospělých jedinců, ale i u dětí a komplikací. Jedním z nejvyšších rizik je skutečnost, že tento typ obezity může přetrvat i do dospělosti. Z ortopedického hlediska se obezita podílía kompl 43 . Dětská obezita být průvodním příznakem mnohých zdravotních omezení a komplik větším problémem dospělých jedinců, aletyp i uobezity dětí abnormality na špatném rozvoji nejen kostry může mít vliv patologické v zakřiveních páteře. Obezita je úzce spojena také se vznikem cukrovky, Jedním z nejvyšších rizik jeua skutečnost, žei na tento může přetrvat i může do dospělosti. Z ortopedického hlediska se obezita podílí na špatném ro Jedním z nejvyšších rizik je skutečnost, že tento typ obezity může přetrvat i do dospělosti. Z ortopedického hlediska se obezita podílí na špatném roz jejíž negativní důsledky jsou popsány v následující podkapitole. 43 43 DROCHÝTKOVÁ, I. 2008. Výskyt nadváhy a obezity u dětí na 1. stupni ZŠ, Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra tělesné výchovy, Brno, s. 9. 2008. DROCHÝTKOVÁ, I. 2008. Výskyt nadváhy a obezity u dětí na 1. stupni ZŠ, Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra tělesné výchovy, Brno, 43

s. 9. 2008. DROCHÝTKOVÁ, I. 2008. Výskyt nadváhy a obezity u dětí na 1. stupni ZŠ, Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra tělesné výchovy, Brno, s. 9. 2008. 124

121

kostry a může mít vliv i na patologické abnormality v zakřiveních páteře. Obezita je úzce spojena také se vznikem cukrovky, jejíž negativní důsledky jsou popsány v následující podkapitole. Podlezprávy zprávyvydané vydané ÚZIS ČR bylo ČR s diagnózou či přejídání evidováno v roce 199610,4 přibližně 10,4 ve let, věku do 15 let,jich v roce Podle ÚZIS ČR bylo v ČR vs diagnózou obezityobezity či přejídání evidováno v roce 1996 přibližně tisíc dětí vetisíc věkudětí do 15 v roce 2009 bylo 2009 27,0 jich bylo a v roce 2012 již počet 30,9 tisíc. Absolutní ve věku – 18 (dorost) v roce 1996 bylvpraktickými lékaři téměř tisíc atéměř v roce27,0 2012tisíc již 30,9 tisíc. Absolutní dětí ve věku 15 –počet 18 letdětí (dorost) v roce151996 bylletpraktickými lékaři evidován počtu 6,1 tisíc dětí, počtu tisíc dětí, v roce 2012pacientů již 20,1 tisíc. V přepočtu na 1000 pacientů je podle ÚZIS ČRUtento nárůst trojnásobný. U dětíči vevidován roce 2012v již 20,16,1 tisíc. V přepočtu na 1000 je podle ÚZIS ČR tento nárůst ještě větší, trojnásobný. dětí mezi 15ještě a 18 větší, lety má diagnózu obezita 44 44 mezi 15 36 a 18 lety má diagnózu přejídání 36 dětí přejídání dětí z tisíce, roku 1996obezita to bylo či méně než devět dětí z .tisíce, roku 1996 to bylo méně než devět dětí . Výskyt obezity obezityz zhyperalimentace hyperalimentace neboli nadvýživy a jejich následků a mladistvých (dorostu) ve vybraných a v jsou Česku jsou Výskyt neboli nadvýživy a jejich následků u dětíu adětí mladistvých (dorostu) ve vybraných krajích krajích a v Česku uvedeny uvedeny v následujících grafech. v následujících grafech. Graf152 152Porovnání Porovnání výskytu onemocnění obezitou z nadvýživy ve0věku 0 –na 141let 1 000 registrovaných pacientů ve vybraných Graf výskytu onemocnění obezitou z nadvýživy u dětíuvedětí věku – 14 let 000naregistrovaných pacientů ve vybraných krajích a ČRkrajích a ČR Jihočeský kraj

Zlínský kraj

Středočeský kraj

Česko

25

počet

20 15 10 5

2003

2004

2005

2006

2007 roky

2008

2009

2010

2011

2012


Ve desetiletém období je v Česku patrný patrný setrvalýsetrvalý rostoucí rostoucí trend výskytu z nadvýživy jejích následků u dětínásledků ve věku 0u– dětí 14 let, Vesledovaném sledovaném desetiletém období je v Česku trendobezity výskytu obezity za nadvýživy a jejích vetomuto věku trendu odpovídají také hodnoty v jednotlivých krajích. Zatímco v roce 2003 dosáhl počet dispenzarizovaných onemocnění (tj. vyžadujících soustavnou 0 – 14 let, tomuto trendu odpovídají také hodnoty v jednotlivých krajích. Zatímco v roce 2003 dosáhl počet dispenzarizovaných onemocnění zdravotní péči) u dětí na 1 000 registrovaných pacientů kraji hodnoty 10,7, vve roce 2012 došlo k nárůstu na hodnotu Za 10leté (tj. vyžadujících soustavnou zdravotní péči) u dětí ve naStředočeském 1 000 registrovaných pacientů Středočeském kraji hodnoty 10,7,17,5. v roce 2012 období došlo došlo tedy k nárůstu o 63,6 %. V rámci Česka došlo k nárůstu počtu dispenzarizovaných onemocnění u dětí o 76,5 %. Nejvyšší výskyt obezity z nadvýživy k nárůstu na hodnotu 17,5. Za desetileté období došlo k nárůstu o 63,6 %. V rámci Česka došlo k nárůstu počtu dispenzarizovaných onemocnění aujejích dětí ve věku 0 - 14 let byl zzaznamenán po celé sledované let věku 2003 -02012 Jihočeském kraji (24 dispenzarizovaných dětí onásledků 76,5 %.u Nejvyšší výskyt obezity nadvýživy a jejích následků období u dětí ve - 14 vlet byl zaznamenán po celé sledované onemocnění období let u2003 dětí/1 000 registrovaných pacientů v roce 2012), zatímco nejnižší byl ve Zlínském kraji (16,2 dispenzarizovaných onemocnění u dětí/1 000nejnižší registrovaných – 2012 v Jihočeském kraji (24 dispenzarizovaných onemocnění u dětí/1 000 registrovaných pacientů v roce 2012), zatímco byl ve pacientů roce). Zlínskémv stejném kraji (16,2 dispenzarizovaných onemocnění u dětí/1 000 registrovaných pacientů ve stejném roce).

44

ÚZIS ČR: Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných oborech léčebně preventivní péče 2012. Praha; 2013; 156 s. ISBN: 978-80-7472-063-5; ISSN 1211-2585. Dostupné na: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/cinnost-zdravotnickych-zarizeni-ve-vybranych-oborech ÚZIS ČR: Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných oborech léčebně preventivní 122 péče 2012. Praha; 2013; 156 s. ISBN: 978-80-7472-063-5; ISSN 1211-2585. Dostupné na: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/cinnost-zdravotnickych-zarizeni-ve-vybranych-oborech 44

125

Graf153 153Porovnání Porovnání výskytu onemocnění obezitou z nadvýživy ve15 věku 181 let 1 000 registrovaných pacientů ve vybraných Graf výskytu onemocnění obezitou z nadvýživy u dětíuvedětí věku – 1815 let–na 000na registrovaných pacientů ve vybraných krajích a ČRkrajích a ČR Karlovarský kraj

Zlínský

Středočeský kraj

Česko

70 60

počet

50 40 30 20 10

2003

2004

2005

2006

2007 roky

2008

2009

2010

2011

2012


Stejnějako jakouu dětí dětí ve ve věku věku 00 -- 14 14 let let je Stejně je také také uu dorostu dorostu (věk (věk 15 15 –– 18 18 let) let)ve vesledovaném sledovaném desetiletém desetiletém období období patrný patrnýsetrvalý setrvalý rostoucí rostoucí trend trendvýskytu výskytuobezity obezity jejíchnásledků následkův Česku, v Česku, potvrzují také data ze všech krajů. Ve skupině dorostu je však dispenzarizovaných onemocnění na zz nadvýživy nadvýživy aajejích cožcož potvrzují také data ze všech krajů. Ve skupině dorostu je však početpočet dispenzarizovaných onemocnění na 1 000 1 000 registrovaných pacientů v jednotlivých letech a také nárůst jejich počtu za sledované období výrazně vyšší. Zatímco v roce 2003 dosáhl počet registrovaných pacientů v jednotlivých letech a také nárůst jejich počtu za sledované období výrazně vyšší. Zatímco v roce 2003 dosáhl počet dispenzarizovanýchonemocnění onemocněníu u dorostu Středočeském kraji hodnoty 15,1, v roce 2012 došlo k nárůstu na hodnotu Za sledované období dispenzarizovaných dorostu veve Středočeském kraji hodnoty 15,1, v roce 2012 došlo k nárůstu na hodnotu 45,6.45,6. Za sledované období došlo došlo tedy k nárůstu o 175,5 %. V rámci Česka došlo k nárůstu dokonce o 225,2 %. Nejvyšší výskyt obezity z nadvýživy a jejích následků u dorostu po tedy k nárůstu o 175,5 %. V rámci Česka došlo k nárůstu dokonce o 225,2 %. Nejvyšší výskyt obezity z nadvýživy a jejích následků u dorostu po celé sledované celé sledované období let 2003 – 2012 byl v Karlovarském kraji (59,5 dispenzarizovaných onemocnění u dorostu/1 000 registrovaných pacientů v roce období let 2003 - 2012 byl v Karlovarském kraji (59,5 dispenzarizovaných onemocnění u dorostu/1 000 registrovaných pacientů v roce 2012), zatímco nejnižší 2012), zatímco nejnižší byl v Moravskoslezském kraji (42,8 onemocnění u dorostu/1 000 registrovaných pacientů ve stejném roce). byl v Moravskoslezském kraji (42,8 onemocnění u dorostu/1 000 registrovaných pacientů ve stejném roce).

Shrnutí: Shrnutí: Počet dospělých obézních osob ve Středočeském převyšuje národní průměr a jeho nárůst je strmější. Těmito počty se stále přibližuje k hodnotám Počet dospělých obézních osob ve Středočeském krajikraji převyšuje národní průměr a jeho nárůst je strmější. Těmito počty se stále přibližuje k hodnotám kraje kraje s nejvyšším počtem obézních, v roce 2012 jde o celých 13 % nad hodnotu za celou Českou republiku, zatímco rozdíl mezi krajem s nejnižší s nejvyšším počtem obézních, v roce 2012 jde o celých 13 % nad hodnotu za celou Českou republiku, zatím co rozdíl mezi krajem s nejnižší hodnotou hodnotou za a hodnotou za Českou 30 %. Výše počtu obézních osobpéči v lékařské péčinení za 4jen rokyznepokojující, není jen znepokojující, a hodnotou Českou republiku je republiku 30 %. Výšeje uvedený 20 uvedený % nárůst 20 % počtunárůst obézních osob v lékařské za 4 roky navíc nejsou navíc nejsou evidovány osoby s nadváhou, jejichž počet bude také dost vysoký. Vedle výchovy a zvyšování informovanosti jde o zajištění evidovány osoby s nadváhou, jejichž počet bude také dost vysoký. Vedle výchovy a zvyšování informovanosti jde zejména o zajištěnízejména a zpřístupnění zdraví a zpřístupnění zdravíjak prospěšných možností z hlediska výživy,věkových tak i pohybu, ve všech věkových skupinách obyvatel. Zvýšená hmotnost negativně prospěšných možností z hlediska výživy, takjak i pohybu, ve všech skupinách obyvatel. Zvýšená hmotnost negativně ovlivňuje zdraví i psychiku ovlivňuje zdraví i psychiku člověka a zvyšuje potřebu lékařské péče. Je zřejmé, že jednotlivě vyvíjené aktivity různých subjektů na podporu zdravé člověka a zvyšuje potřebu lékařské péče. Je zřejmé, že jednotlivě vyvíjené aktivity různých subjektů na podporu zdravé výživy a přiměřené fyzické aktivity výživy a přiměřené fyzické aktivity nejsou dosud v širším měřítku účinné. Řešení této důležité otázky v oblasti veřejného zdraví vyžaduje integraci nejsou dosud v širším měřítku účinné. Řešení této důležité otázky v oblasti veřejného zdraví vyžaduje integraci politik ve všech oblastech; od potravin politik ve všech oblastech; od potravin a spotřebitele po sport i dopravu, výchovu i reklamu. a spotřebitele po sport i dopravu, výchovu i reklamu. U dětí (do 18 let) došlo ve Středočeském kraji, stejně jako ve všech ostatních krajích a také v Česku, ve sledovaném období k nárůstu výskytu U dětí (do 18 let) došlo ve Středočeském kraji, stejně jako ve všech ostatních krajích a také v Česku, ve sledovaném období k nárůstu výskytu obezity obezity z nadvýživy a jejich následků. Zatímco u skupiny dětí do 14 let došlo ve Středočeském kraji v roce 2012 k nepatrnému poklesu počtu z nadvýživy a jejich následků. Zatímco u skupiny dětí do 14 let došlo ve Středočeském kraji v roce 2012, tedy v posledním roce sledovaného období, dispenzarizovaných onemocnění na 1 000 registrovaných pacientů, velice výrazný nárůst byl zaznamenán u skupiny dorostu (ve věku 15 – 18 let), k nepatrnému poklesu počtu dispenzarizovaných onemocnění na 1 000 registrovaných pacientů, velice výrazný nárůst byl zaznamenán u skupiny dorostu (ve zejména v posledních 5 letech sledovaného období. Hodnoty výskytu obezity z nadvýživy a jejích následků u dětí Středočeského kraje obou věku 15 – 18 let), zejména v posledních 5 letech sledovaného období. Hodnoty výskytu obezity z nadvýživy a jejích následků u dětí Středočeského kraje obou věkových skupin byly v porovnání s průměrnými hodnotami za celou Českou republiku nižší. Středočeský kraj zaujímá mezi ostatními kraji 4. místo věkových byly v porovnání s průměrnými hodnotami zanásledků celou Českou republiku nižší. Středočeský kraj počtu zaujímá mezi ostatními kraji 4. místo v pořadí v pořadískupin od nejnižšího výskytu obezity z nadvýživy a jejích u dětí. I přes tuto skutečnost je vývoj dětí dispenzarizovaných pro obezitu odz nadvýživy nejnižšího výskytu obezity z nadvýživy a jejích následků u dětí. I přes tuto skutečnost je vývoj počtu dětí dispenzarizovaných pro obezitu z nadvýživy a její a její následky v posledních letech ve Středočeském kraji, potažmo v celé České republice, alarmující a je nezbytné tento nežádoucí následky v posledních letech ve Středočeském kraji, potažmo v celé České republice, alarmující a je nezbytné tento nežádoucí trend zastavit. trend zastavit. 123

126

3.1.6. Diabetes mellitus Diabetes mellitus neboli úplavice cukrová (cukrovka) je chronické onemocnění, které se projevuje zvýšenou hladinou cukru (glukózy) v krvi. Příčinou je buď nedostatek inzulínu v důsledku jeho snížené sekrece anebo je sekrece inzulínu dostatečná, ale periferní tkáně jsou na jeho působení rezistentní. Kromě metabolismu cukrů je narušen také metabolismus bílkovin a tuků, důsledkem čehož je narušen celý energetický metabolismus. Diabetes mellitus (cukrovka) je jednou z nejzávažnějších civilizačních (neinfekčních) chorob současné doby. V mnoha případech je důsledkem obezity. S včasnou prevencí je nutno začít především u lidí, v jejichž rodinách se již cukrovka objevila a lze tedy předpokládat genetické predispozice. Výskyt tohoto onemocnění ve vyspělých zemích stále narůstá, lze hovořit o celosvětové pandemii. V České republice se počet diabetiků za posledních třicet let ztrojnásobil a v roce 2012 dosáhl počet evidovaných diabetiků 8,5 % obyvatel. Předpokládá se, že dalších asi 200 000 osob má nerozpoznaný diabetes.45 Demografický vývoj populace Česka charakterizovaný prodlužováním střední délky života a narůstáním podílu seniorů s sebou přináší i nárůst absolutního počtu diabetiků. V Česku v roce 2012 bylo ordinacemi diabetologů a praktických lékařů registrováno celkem 841 227 osob s diagnostikovaným diabetem mellitem, z toho přibližně 92,0 % bylo diabetiků 2. typu a cca 8,0 % diabetiků 1. typu. Z informací ÚZIS ČR prezentovaných pravidelně v Činnost oboru diabetologie vyplývá, že ročně přibývá v Česku okolo 70 000 nově diagnostikovaných a dispenzarizovaných diabetiků a prevalence tohoto onemocnění stále stoupá46. Ze statistických údajů vyplývá, že za posledních dvacet let došlo ke zdvojnásobení počtu registrovaných diabetiků v České republice. Příčinou tohoto neutěšeného vývoje je nejen dokonalejší a časnější diagnostika diabetu mellitu, ale především sedavý životní styl s nedostatkem pohybové aktivity, nadměrný přísun vysoce kalorických potravin, kouření, psychický stres, velká pracovní zátěž i užívání některých léků. Pro vznik diabetu 2. typu jsou rovněž genetické předpoklady. Nemocní s diabetem 2. typu mají současně další problémy, jako jsou zvýšená hladina tuků v krvi, vysoký krevní tlak, centrální obezita, vyšší sklon k tvorbě trombů, které poškozují velké i malé cévy celého těla, a proto zvyšují kardiovaskulární riziko. Diabetici 2. typu jsou rovněž více ohroženi kardiovaskulárními chorobami – například infarktem, mozkovou mrtvicí. Vůbec nejčastější komplikací diabetu je postižení nervového systému neboli diabetická neuropatie. Velké cévy jsou poškozovány už při nižších hladinách cukru v krvi, které bývají často přítomny již před klinickými projevy diabetu47. Je tedy patrné, že výskyt diabetu 2. typu navyšuje populaci diabetiků více než diabetes 1. typu. Závisí to, kromě již zmíněného, i na inzulínové rezistenci. Jedná se zejména o důsledek klesající fyzické aktivity a tomu nepřiměřeně velikému energetickému příjmu. Analýza Framinghamské studie (Framingham Heart Study) ukázala, že za dvacet let (1970 – 1990) se zdvojnásobila incidence diabetu 2. typu, a to více u osob s BMI nad 30 kg/m2 než u osob s normálním BMI48. Léčba se opírá o dva základní pilíře. Prvním z nich je striktní dodržování diabetické diety a druhým zvýšení pohybové aktivity. Obě tato opatření by měla vést v ideálním případě nejen k redukci tělesné hmotnosti pacienta, ale také by měla zlepšovat využití cukru v krvi jako zdroje energie. Pokud uvedená opatření nestačí k dosažení uspokojivých hladin cukru v krvi, přistupujeme k podávání léků – perorálních antidiabetik49. UKAZATEL: Počet nově zjištěných diabetiků na 100 000 obyvatel. Zdrojem dat je "Roční výkaz o činnosti zdravotnických zařízení pro obor diabetologie". Výkaz vyplňuje samostatně každá diabetologická ordinace, vč. ambulantních částí nemocnic, ve státních i nestátních zdravotnických zařízeních. Zároveň jej vyplňuje ordinace praktického lékaře pro dospělé. Praktičtí lékaři vykazují pouze ty diabetiky, které aktivně léčí. Zdroj dat: ÚZIS ČR

ŠKRHA, J. 2014. Epidemiologie diabetu. Postgraduální medicína 4/2014, roč. 16, str. 354 ÚZIS ČR: Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2012. 7 s. Dostupné na: http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/diabetologie-pece-diabetiky 47 ŠPITÁLNÍKOVÁ S. 2010. Diabetes 2. typu. Článek v časopise Pacientské listy 4/2010. Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/diabetes-2-typu-450008 48 ŠKRHA J. 2014. Epidemiologie diabetu. Postgraduální medicína 4/2014, roč. 16, str. 356 49 Š PITÁLNÍKOVÁ S. 2010. Léčba diabetu 2. typu. Článek v časopise Pacientské listy 5/2010. Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/ 45 46

lecba-diabetu-2-typu-450325

127

Graf154 154 Porovnání výskytu onemocnění diabetem mellitem na000 100 000 ve vybraných Graf Porovnání výskytu onemocnění diabetem mellitem na 100 mužůmužů ve vybraných krajích krajích a ČR a ČR Plzeňský kraj muži

1 000

Kraj Vysočina muži


Česko muži

900

počet

800 700 600 500 400 300

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky


Početnově nově diagnostikovaných případů onemocnění diabetem mellitem v let období 2003 – 2012 plynule stoupal u jako mužů (grafve154) stejně Počet diagnostikovaných případů onemocnění diabetem mellitem v období 2003 let - 2012 plynule stoupal u mužů stejně u žen většině krajů jako u žen ve většině krajů Česka. Nejvyšších hodnot ve sledovaném časovém období dosáhla incidence u obou pohlaví v Plzeňském kraji Česka. Nejvyšších hodnot ve sledovaném časovém období dosáhla incidence u obou pohlaví v Plzeňském kraji a nejnižších v Kraji Vysočina. Ve Středočeském a nejnižších v Kraji Vysočina. Ve Středočeském kraji došlo k nárůstu případů onemocnění u mužů z hodnoty 461,8 v roce 2003 na 769,6 nově kraji došlo k nárůstu případů onemocnění u mužů z hodnoty 461,8 v roce 2003 na 769,6 nově diagnostikovaných případů diabetu mellitu na 100 000 mužů diagnostikovaných případů diabetu mellitu na 100 000 mužů v roce 2012, což je vzestup o 66,7 %. I přes tento vzestup byla incidence v roce 2012, což je vzestup o 66,7 %. I přes tento vzestup byla incidence diabetu mellitu u mužů ve Středočeském kraji po celé sledované období nižší než diabetu mellitu u mužů ve Středočeském kraji po celé sledované období vyšší než u mužů v Česku, kde stoupla za 10 let o 21,1 % z 551,9 na u mužů v Česku, kde stoupla za 10 let o 21,1 % z 551,9 na 668,6/ 100 000 mužů. Ukazatele týkající se incidence diabetu mellitu u obyvatel v zemích EU15 668,6/ 100 000 mužů. Ukazatele týkající se incidence diabetu mellitu u obyvatel v zemích EU15 nejsou v HFA WHO dostupné. nejsou v HFA WHO dostupné. Počet nově diagnostikovaných případů onemocnění diabetem mellitem v období let 2003 – 2012 plynule stoupal u žen (graf 155) stejně jako u mužů Počet nově diagnostikovaných případů onemocnění diabetem mellitem v období letdosáhla 2003 - 2012 plynuleu stoupal u žen stejně jako u mužů většině krajů ve většině krajů Česka. Nejvyšších hodnot ve sledovaném časovém období incidence obou pohlaví v Plzeňském krajivea nejnižších Česka. Nejvyšších hodnot ve sledovaném časovém období dosáhla incidence u obou pohlaví v Plzeňském kraji a nejnižších v Kraji Vysočina. Ve Středočeském v Kraji Vysočina. Ve Středočeském kraji došlo k nárůstu případů onemocnění u žen z hodnoty 450,9 v roce 2003 na 777,6 nově diagnostikovaných kraji došlodiabetu k nárůstumellitu případů u žen z hodnoty 2003 na 777,6%. nově diagnostikovaných diabetu mellitu na mellitu 100 000užen případů naonemocnění 100 000 žen v roce 2012,450,9 což vjeroce vzestup o 72,5 I přes tento vzestuppřípadů byla incidence diabetu ženv roce ve 2012, což je vzestup I přes tento vzestup bylanež incidence diabetu mellitu u žen ove25,4 Středočeském kraji po celé sledované nižší než užen žen Středočeském kraji opo72,5 celé%.sledované období vyšší u žen v Česku, kde stoupla % z hodnoty 559,9 v roce 2003 naobdobí 777,6/100 000 vv roce Česku,2012. kde stoupla o 25,4 % z hodnoty 559,9 v roce 2003 na 777,6/100 000 žen v roce 2012. Ukazatele týkající se incidence diabetu mellitu u žen v zemích Ukazatele týkající se incidence diabetu mellitu u žen v zemích EU15 nejsou v HFA WHO dostupné. EU15 nejsou v HFA WHO dostupné. Po celé sledované období let 2003 – 2012 je patrný nejvyšší počet všech případů onemocnění diabetem mellitem u mužů stejně jako u žen Po sledované let 2003 - 2012 je patrný nejvyšší počet všech případůVysočina. onemocnění mellitem u mužů stejně jako u žen ve Zlínském kraji vecelé Zlínském krajiobdobí (graf 156). Nejnižší prevalence onemocnění je v Kraji Ve diabetem Středočeském kraji jako jediném kraji v Česku nedošlo (graf 156). Nejnižší prevalence onemocnění je v Kraji Vysočina. Ve Středočeském kraji jako jediném kraji v Česku nedošlo k nárůstu hodnoty za sledované k nárůstu hodnoty za sledované období a prevalence diabetu mellitu u mužů je zde dlouhodobě stabilizovaná. V roce 2003 dosáhla hodnota počtu období prevalence onemocnění diabetu mellitu u mužů mellitem je zde dlouhodobě stabilizovaná. V roce hodnota počtu všech existujících onemocnění všech aexistujících diabetem u mužů ve Středočeském kraji2003 výšedosáhla 6 273,2/100 000 mužů. V průběhu sledovaných letdiabetem nebyly mellitem u mužů ve Středočeském kraji výše 6 273,2/100 000 mužů. V průběhu sledovaných let nebyly zaznamenány téměř žádné posuny v hodnotě zaznamenány téměř žádné posuny v hodnotě ukazatele a jeho výše dosáhla v roce 2012 hodnoty 6 215,3/100 000 mužů. V Česku došlo k nárůstu ukazatele a jeho výše mezi dosáhla v roce 2012 hodnoty 6 215,3/100 000 mužů. V Česku došlo k nárůstu prevalence diabetu mezi rokem 2003 a 2012 u mužů prevalence diabetu rokem 2003 a 2012 u mužů o 22,0 %. o 22,0 %.

125

128

Graf 155Porovnání Porovnání výskytu onemocnění diabetem mellitem100 na 100 000 žen ve vybraných krajích a ČR Graf Graf 155 155 Porovnání výskytu výskytu onemocnění onemocnění diabetem diabetem mellitem mellitem na na 100 000 000 žen žen ve ve vybraných vybraných krajích krajích aa ČR ČR Plzeňský Plzeňský kraj kraj ženy ženy

Kraj Kraj Vysočina Vysočina ženy ženy

Středočeský Středočeský kraj kraj ženy ženy


1000 1000 900 900

počet počet

800 800 700 700 600 600

500 500 400 400

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006


2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Graf diabetes mellitus na 000 ve krajích aa ČR Graf 156 Prevalence diabetes mellitus na 100 100 000 mužů mužůmužů ve vybraných vybraných krajíchkrajích ČR dopsat dopsat rok 2012 2012 Graf156 156Prevalence Prevalence diabetes mellitus na 100 000 ve vybraných a ČR rok Zlínský Zlínský kraj kraj muži muži

10 10 000 000

Kraj Kraj Vysočina Vysočina muži muži

Středočeský Středočeský kraj kraj muži muži


99 000 000

počet počet

88 000 000 77 000 000 66 000 000 55 000 000 44 000 000


2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

Po celé sledované období let -- 2012 je nejvyšší počet případů onemocnění diabetem mellitem žen u mužů ve kraji Po období let 2003 2003 2012 je patrný patrný nejvyšší počet všech všech onemocnění diabetem diabetem mellitem u umellitem žen stejně stejněu jako jako mužů jako ve Zlínském Zlínském Pocelé celésledované sledované období let 2003 – 2012 je patrný nejvyšší početpřípadů všech případů onemocnění žen ustejně u mužůkraji ve (graf 157). Nejnižší prevalence onemocnění je v kraji Libereckém. Ve Středočeském kraji jako v jediném kraji v Česku docházelo během hodnocených deseti (graf 157). kraji Nejnižší prevalence onemocnění je v kraji Libereckém.jeVe Středočeském krajiVe jako v jediném krajikraji v Česku hodnocených deseti Zlínském (graf 157). Nejnižší prevalence onemocnění v kraji Libereckém. Středočeském jakodocházelo v jedinémběhem kraji v Česku docházelo let kk mírnému plynulému poklesu prevalence diabetu zatímco vv ostatních krajích ukazatele naopak vzrůstala. Ve kraji let mírnému plynulému poklesu prevalence plynulému diabetu uu žen, žen, zatímco ostatních krajíchu hodnota hodnota ukazatele naopak krajích vzrůstala. Ve Středočeském Středočeském kraji se se během hodnocených deseti let k mírnému poklesu prevalence diabetu žen, zatímco v ostatních hodnota ukazatele naopak prevalence onemocnění snížila z 6 930,6/100 000 žen v roce 2003 na 6 481,6 v roce 2012, což je pokles o 6,5 %. V Česku došlo k nárůstu prevalence diabetu prevalence onemocnění snížila z 6 930,6/100 000 žen v roce 2003 na 6 481,6 v roce 2012, což je pokles o 6,5 %. V Česku došlo k nárůstu prevalence diabetu vzrůstala. Ve Středočeském kraji se prevalence onemocnění snížila z 6 930,6/100 000 žen v roce 2003 na 6 481,6 v roce 2012, což je pokles uuo 6,5 %. žen rokem aa 2012 oo 16,3 % 77 104,7 2/100 000 žen. žen mezi meziV Česku rokem 2003 2003 2012 16,3prevalence % zz hodnoty hodnotydiabetu 104,7 na na 88 266, 266, 2/100 0002003 žen. a 2012 o 16,3 % z hodnoty 7 104,7 na 8 266, 2/100 000 žen. došlo k nárůstu u žen mezi rokem

126 126

129

Graf157 157Prevalence Prevalence diabetes mellitus na 100 000 žen ve vybraných Graf diabetes mellitus na 100 000 žen ve vybraných krajíchkrajích a ČR a ČR Zlínský kraj ženy



Česko ženy

12 000 11 000

počet

10 000 9 000 8 000 7 000 6 000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky


graf 158 Graf 158 Prevalence diabetes mellitus na 100 000 mužů ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Graf 158 Prevalence diabetes mellitus na 100 000 mužů ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČR Kutná KutnáHora Horamuži muži

12 000

12 000

Praha-západ muži Praha-západ muži

Česko mužimuži Příbram

Příbram muží Česko muži

10 000

10 000

počet počet

88000 000 66000 000

000 44000 000 22000 00

1980 1980

1985 1985

1990 1990

1995 1995

2000 2000 roky roky

2005 2005

2010 2010

2011 2011

2012 2012


Po 2012 je je patrná nejvyšší prevalence, tedytedy počet všech existujících případů onemocnění diabetem mellitem, u mužů Po celé celé sledované sledovanéobdobí obdobíletlet1980 1980- – 2012 patrná nejvyšší prevalence, počet všech existujících případů onemocnění diabetem mellitem, vu okrese Kutná Hora a nejnižší v okrese Praha-západ, kde v druhé polovině devadesátých let 20. století dle vyjádření ÚZIS ČR nastal výrazný pokles počtu mužů v okrese Kutná Hora a nejnižší v okrese Praha-západ, kde v druhé polovině devadesátých let 20. století dle vyjádření ÚZIS ČR nastal evidovaných diabetiků z důvodu snížení počtu diabetologických ordinací, ordinací praktického lékaře pro dospělé a dalších složek, které se na hlášení podílejí. výrazný pokles počtu evidovaných diabetiků z důvodu snížení počtu diabetologických ordinací, ordinací praktického lékaře pro dospělé a dalších Ksložek, nejvyššímu počtu evidovaných mužů diabetiků mezipočtu rokemevidovaných 1980 a 2012mužů došlodiabetiků v okrese Příbram, kde 1980 vzrostla prevalence o 301,8 %Příbram, z hodnoty které nárůstu se na hlášení podílejí. K nejvyššímu nárůstu mezi rokem a 2012 došlo v okrese 2kde 423,1 v roce 1980 na 9 736,3 evidovaných diabetiků na 100 000 mužů v roce 2012. Hodnotu celorepublikového ukazatele prevalence diabetu u mužů vzrostla prevalence o 301,8 % z hodnoty 2 423,1 v roce 1980 na 9 736,3 evidovaných diabetiků na 100 000 mužů v roce 2012. Hodnotu převyšovala po sledované období 30 let hodnota ukazatele v okresech Beroun, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Příbram a Rakovník. celorepublikového ukazatele prevalence diabetu u mužů převyšovala po sledované období 30 let hodnota ukazatele v okresech Beroun, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Příbram a Rakovník (graf 158).

127

130

Graf159 159Prevalence Prevalence diabetes mellitus na 100 000 žen ve vybraných okresech Středočeského Graf diabetes mellitus na 100 000 žen ve vybraných okresech Středočeského kraje a ČRkraje a ČR Příbram ženy

14 000

Praha-západ ženy

Česko ženy

12 000

počet

10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

1980

1985

1990

1995

2000 roky

2005

2010

2011

2012


Pocelé celésledované sledované období 1980 – 2012 je patrná nejvyšší prevalence, tedy počet všech existujících případů onemocnění diabetem mellitem, Po období let let 1980 - 2012 je patrná nejvyšší prevalence, tedy počet všech existujících případů onemocnění diabetem mellitem, u žen v okrese u žen v okrese nejnižší v okrese v druhé polovině devadesátých let 20. století dlevýrazný vyjádření ÚZIS nastal výrazný Příbram a nejnižšíPříbram v okresea Praha-západ, kde v Praha-západ, druhé poloviněkde devadesátých let 20. století dle vyjádření ÚZIS nastal pokles počtu evidovaných pokles počtu evidovaných z důvodu snížení počtuordinací diabetologických ordinací praktického dospělé diabetiků z důvodu snížení diabetiků počtu diabetologických ordinací, praktickéhoordinací, lékaře pro dospělé a dalšíchlékaře složek,pro které se naa dalších hlášení složek, podílejí. které se na hlášení podílejí. K nejvyššímu nárůstu počtu evidovaných žen diabetiček mezi rokem 1980 a 2012 došlo také v okrese K nejvyššímu nárůstu počtu evidovaných žen diabetiček mezi rokem 1980 a 2012 došlo také v okrese Příbram, kde vzrostla prevalence o 302,8 % Příbram, z hodnoty vzrostla 302,8 % z hodnoty 2 859,3 na v roce 1980žen nav11 516,6 evidovaných diabetiček na 100 000 ženprevalence v roce 2012. Hodnotu 2kde 859,3 v roceprevalence 1980 na 11o516,6 evidovaných diabetiček 100 000 roce 2012. Hodnotu celorepublikového ukazatele diabetu u žen celorepublikového ukazatele prevalence diabetu u žen převyšovala po sledované období 30 let hodnota ukazatele v okresech Beroun, Kolín, převyšovala po sledované období 30 let hodnota ukazatele v okresech Beroun, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Příbram a Rakovník. Kutná Hora, Mělník, Příbram a Rakovník. Shrnutí: Ve Středočeském kraji došlo mezi roky 2003 a 2012 k nárůstu nově diagnostikovaných případů onemocnění diabetem mellitem (incidence) u mužů o cca Shrnutí: 66,7 %, u žen dokonce o 72,5 %. I přes tento vzestup byla incidence diabetu mellitu u obou pohlaví ve Středočeském kraji po celé sledované období nižší než Ve Středočeském kraji došlo mezi roky 2003 a 2012 k nárůstu nově diagnostikovaných případů onemocnění diabetem mellitem (incidence) u mužů a žen v Česku. Data o incidenci na úrovni okresů nejsou dostupná. Ve Středočeském kraji, jako v jediném kraji v Česku, byla ve sledovaném období u mužů o cca 66,7 %, u žen dokonce o 72,5 %. I přes tento vzestup byla incidence diabetu mellitu u obou pohlaví ve Středočeském kraji po celé prevalence diabetu mellitu u mužů stabilizovaná. U žen byl ve sledovaném období ve Středočeském kraji dokonce zaznamenán mírný pokles o 6,5 %. sledované období nižší než u mužů a žen v Česku. Data o incidenci na úrovni okresů nejsou dostupná. Ve Středočeském kraji, jako v jediném Z dlouhodobých dat na úrovni okresů vyplývá, že nejvyšší prevalence u mužů byla v letech 1980 - 2012 v okrese Kutná Hora a u žen v okrese Příbram. kraji v Česku, byla ve sledovaném období prevalence diabetu mellitu u mužů stabilizovaná. U žen byl ve sledovaném období ve Středočeském V okrese Příbramzaznamenán byl zaznamenán nejvyšší nárůst diabetu mellitu v průběhu 30 let vyplývá, u obou pohlaví, a to prevalence o více než 300,0 %. Nárůst diabetiků kraji dokonce mírný pokles o 6,5prevalence %. Z dlouhodobých dat na úrovni okresů že nejvyšší u mužů byla 50 v letech . Svůj vliv má 2. 1980 typu se nezdravému životnímu špatným stravovacím spojenému s nárůstem hmotnosti – přičítá 2012 v okrese Kutná Hora astylu, u žen v okrese Příbram.návykům V okresea nedostatku Příbram bylpohybu zaznamenán nejvyšší nárůsttělesné prevalence diabetu mellitu i dědičnost. Četnost diabetických onemocnění je dlouhodobě vyšší u žen a mezi diabetiky 2. typu je jich přibližně o 12,0 % více než mužů. v průběhu 30 let u obou pohlaví, a to o více než 300,0 %. Nárůst diabetiků 2. typu se přičítá nezdravému životnímu stylu, špatným stravovacím

návykům a nedostatku pohybu spojenému s nárůstem tělesné hmotnosti50. Svůj vliv má i dědičnost. Četnost diabetických onemocnění je dlouhodobě vyšší u žen a mezi diabetiky 2. typu je jich přibližně o 12,0 % více než mužů. 3.1.7. Alergie Alergie sama o sobě není konkrétní nemoc, ale jedná se o stav, kdy imunitní systém lidského těla reaguje na běžné podněty přehnanou obrannou reakcí, která může mít nejrůznější projevy, může postihnout různé tělní systémy, a může člověka i ohrozit na životě. Alergie může být získaná i vrozená (atopie). Podle 50

MZ ČR, 2014. Zpráva o zdraví obyvatel České republiky. ISBN 978-80-85047-49-3

50

MZ ČR, 2014. Zpráva o zdraví obyvatel České republiky. ISBN 978-80-85047-49-3

128

131

3.1.7. Alergie Alergie sama o sobě není konkrétní nemoc, ale jedná se o stav, kdy imunitní systém lidského těla reaguje na běžné podněty přehnanou obrannou reakcí, která může mít nejrůznější projevy, může postihnout různé tělní systémy, a může člověka i ohrozit na životě. Alergie může být získaná i vrozená (atopie). Podle konkrétních projevů jsou mezi alergie řazeny chorobné stavy vznikající na podkladě alergické reakce, mezi něž patří alergická rýma, astma bronchiale, kopřivka, atopický ekzém, alergické projevy v trávícím traktu, alergický zánět spojivek a nejzávažnější forma alergie, a to anafylaktický šok. Současný výskyt alergických onemocnění v Evropě má stále rostoucí trend a již není omezen na specifickou sezónu nebo prostředí. Podle odhadu trpí asi 20 % světové populace alergickým onemocněním. Prevalence51 alergií v populaci Česka se odhaduje mezi 10 - 30 %. Ve sledovaném období let 2003 – 2012 byl nejvyšší počet ambulantních pacientů alergologie, kteří byli alespoň jedenkrát za sledovaný rok ošetřeni, v hlavním městě Praze a nejnižší v Karlovarském kraji. Jedná se o první vyšetření pacienta v daném kalendářním roce a údaje jsou vyjádřeny na 10 000 obyvatel. V roce 2003 bylo ve Středočeském kraji ambulantně ošetřeno v ordinacích alergologie 603,5 pacientů na 10 000 obyvatel, v roce 2012 se jednalo o 605,4 pacientů. Po celé sledované desetileté období je tedy počet ambulantních pacientů alergologie ve Středočeském kraji stabilizovaný. Graf 160 Počet léčených pacientů z důvodu alergie na 10 000 obyvatel vybraných krajů a ČR hl. m. Praha

2 200

Karlovarský kraj

Středočeský kraj

Česko

1 900

počet

1 600 1 300 1 000 700

400

2003

2004

2005

2006

2007 roky

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: ÚZIS ČR

Shrnutí:

V Česku z celkového počtu pacientů léčených na odděleních alergologie v roce 2012 bylo 49,0 % osob ve věku do 19 let a 51,0 % připadalo na pacienty starší 20 let. Z dispenzarizovaných osob pro vybranou diagnózu trpělo nejvíce pacientů sennou rýmou, druhým nejčastějším onemocněním bylo astma a třetí nejvýznamnější diagnózou, která byla léčena v alergologických ordinacích, byla stálá alergická rýma. V roce 2012 bylo dle dat ÚZIS ČR prezentovaných v Činnosti oboru alergologie a klinické imunologie ve Středočeském kraji léčeno celkem 77 857 osob v rámci těchto pracovišť52. 51 Prevalence, jeden ze základních ukazatelů v epidemiologii a epizootologii, je podíl počtu jedinců trpících danou nemocí a počtu všech jedinců ve sledované populaci. Je vztažena k určitému časovému okamžiku (momentu) a obvykle se vyjadřuje v procentech. 52 ÚZIS ČR: Aktuální informace 18/2013, Činnost oboru alergologie a klinické imunologie v roce 2012. Dostupné na: http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka statistika/alergologie-klinicka-imunologie 132

3.2. Nemocnost na infekční onemocnění

(Domasová I., Rumlová L.)

Infekční onemocnění doprovázejí lidstvo už od pradávna. Člověk je součástí životního prostředí, stejně jako nesčetné množství mikroorganismů, mezi které patří patogenní mikroorganismy neboli mikroorganismy schopné vyvolávat onemocnění. Doby, kdy infekční onemocnění u nás byla nejčastější příčinou úmrtnosti obyvatelstva díky vyspělé medicíně, zavedení řady opatření v oblasti pitné vody, výroby a distribuce potravin, veterinárních opatření, rozvoji moderní medicíny, již minuly. To neznamená, že by infekčních onemocnění ubývalo. Infekcí i v hospodářsky vyspělých zemí výrazně přibývá a objevují se i nové infekce, dříve vzácné nebo neznámé. Tento vývoj lze pozorovat v celém světě. Infekční onemocnění jsou zpravidla tříděna do několika skupin, u nichž probíhá stejný proces šíření nákazy a kde se provádí podobná protiepidemická opatření: respirační neboli vzdušné nákazy, alimentární infekce, onemocnění kůže a sliznic a nemoci přenášené krví. Samostatnou skupinu tvoří zoonózy a nákazy přenášené členovci. Základem v boji s infekčními nákazami je strategie epidemiologická surveillance, tj. komplexní a soustavné získávání všech dostupných informací o výskytu určité nemoci či poruchy zdraví a současně o všech faktorech, které nemoc ovlivňují. Sleduje se průběh infekčního onemocnění, odezva nákazy v populaci, stanovuje se epidemiologická prognóza a určují se protiepidemická opatření. Protiepidemická činnost se uskutečňuje na 3 úrovních, jsou jimi prevence, kontrola a eradikace. Prevence infekčních onemocnění je realizována ve dvou rovinách – v rámci nespecifických opatření a prostřednictvím specifických opatření. Nespecifická preventivní opatření, mezi která patří všeobecně hygienická opatření a zdravotní výchova, mají za cíl jednak zamezit účinku nepříznivých vlivů životního prostředí na lidský (zvířecí) organizmus, jednak zlepšit úroveň lidského chování na základě získaných informací. Do této skupiny opatření patří především zabezpečení zdravotně nezávadné pitné vody, nezávadné odstraňování odpadních vod, zajištění vysokého hygienického standardu v potravinářství, vytvoření podmínek pro adekvátní výživu a bydlení. Z pohledu prevence infekčních onemocnění mají ve sféře zdravotní výchovy své nezastupitelné místo především otázky zdravého životního stylu, obecných zásad přecházení infekcím a prevence sexuálně přenosných nákaz. Dalším krokem v prevenci je omezení užívání antibiotik v nepatřičných případech, které podporuje vznik rezistentních kmenů bakterií. Velkou roli hraje i důsledné dodržování a naplňování právních předpisů, které zahrnuje vyhledávání a evidenci bacilonosičů, systém potravinářských průkazů, preventivní lékařské prohlídky nebo hlášení nákaz. Mezi specifická preventivní opatření, která jsou realizována v souladu s poznatky v oboru epidemiologie, infektologie a mikrobiologie, patří: očkování (aktivní a pasivní), evidence a protiepidemická opatření u osob vylučujících choroboplodné zárodky a opatření proti zavlečení přenosných nákaz (vstupní lékařské vyšetření před začátkem výkonu epidemiologicky závažných činností, lékařské vyšetření před zahájením hospitalizace a před zahájením pobytu v určitém kolektivu, lékařské vyšetření před a po pobytu v epidemiologicky rizikových oblastech, opatření k ochraně státních hranic). Kontrola nemoci je realizace opatření snižujících počet nemocných (prevalence) nebo počet nově onemocnělých (incidence) v populaci a potlačujících již vzniklou epidemii. Mezi tato opatření lze zařadit karanténu nemocných, hospitalizaci těžších případů a zdravotní péči dostupnou i na lokálních úrovních (nemocnice a diagnostické laboratoře), léčbu nebo redukci stavů zvířecích hostitelů, jejich bezpečný sběr a likvidaci, redukci populací přenašečů. Eradikace je úplná eliminace infekčního agens z oblasti, vyžaduje soustředěné a nákladné postupy zahrnující důkladné monitorování nemoci a vakcinaci osob, u zoonóz (nákazy přenášené ze zvířat na lidi) i zvířat. Příkladem mohou být pravé neštovice, které byly zatím jako jediné infekční onemocnění plně eradikovány. Závaznými právními předpisy pro hlášení a evidenci infekčních nemocí jsou zákon o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyhláška MZ ČR č. 306/2012 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče a dále vyhláška č. 473/2008 Sb. o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce v novelizovaném znění dle vyhlášek č. 275/2010 Sb. a č. 233/2011 Sb. Hlášení výskytu infekčních onemocnění se provádí předepsaným povinným hlášením „Hlášení infekční nemoci“, jehož prostřednictvím se hlásí potvrzené onemocnění, podezření z onemocnění, nosičství i zjištění onemocnění při úmrtí. V rámci sledování výskytu infekčních onemocnění je vybrána řada onemocnění, která jsou při jejich výskytu zdravotnickými zařízeními povinně hlášena orgánu ochrany veřejného zdraví a tato hlášení jsou vkládána do celostátních informačních 133

systémů - EPIDAT, Registru onemocnění tuberkulózou, Registru vybraných pohlavně přenosných infekcí, Registru onemocnění virem lidské imunodeficience HIV, Registru akutních respiračních infekcí (ARI) a chřipce podobných onemocnění (ILI) a Registru nosokomiálních infekcí. Z výsledků analýz těchto dat vyplývá, že každoročně bývá v rámci celé ČR hlášeno přibližně 130 tisíc vybraných infekčních onemocnění, z toho ve Středočeském kraji to bývá přibližně desetina tohoto počtu, tj. cca 13 000 onemocnění. 3.2.1. Nemocnost na alimentární nákazy Alimentární nákazy představují střevní infekce, u kterých jsou patogenní mikroby vylučovány stolicí nebo močí. Vstupní bránou infekce je trávicí ústrojí. Přenos těchto onemocnění se děje zpravidla prostřednictvím kontaminované stravy nebo vody, popř. kontaminovanýma rukama nemocné osoby. Výskyt alimentárních infekcí v populaci souvisí s hygienickým standardem populace, tj. jakým způsobem je zajišťována pitná voda, úroveň výroby a distribuce potravin, likvidace odpadních vod, úroveň zdravotnické péče, zda je zajištěna zdravotní výchova osob pracujících v zařízení společného stravování, apod. Některé alimentární nákazy, především salmonelózy a kampylobakteriózy, představují vážný zdravotní problém, protože patří k nejčastějším průjmovým onemocněním dětí i dospělých. Z vývojového trendu ve sledovaném období však je patrné, že u obou onemocnění dochází k pomalému, ale setrvalému poklesu jak v Česku, tak ve Středočeském kraji. Před některými onemocněními se lze chránit očkováním (např. při cestování do zahraničí do rizikových oblastí proti choleře). 3.2.1.1. Salmonelózy Salmonelózy patří mezi velmi časté zoonózy (nákazy přenášené ze zvířat na lidi), ročně je v České republice hlášeno kolem 40 tisíc případů, ale skutečný výskyt je mnohem vyšší, protože lehčí formy nemoci především u dospělých unikají evidenci praktických lékařů. Po celé sledované období byl výskyt salmonelóz ve Středočeském kraji prakticky shodný se situací v Česku. Z vývoje nemocnosti ve Středočeském kraji je patrný prudký pokles nemocnosti v letech 2005 – 2008, kdy z nemocnosti 294,9/100 000 obyvatel došlo k poklesu na 101,3/100 000 obyvatel. Tento trend se postupně zpomalil a v období let 2009 – 2012, kdy byl počet případů onemocnění salmonelózou na 100 000 obyvatel na přibližně stejné úrovni (v roce 2009: 101,3; v roce 2010: 75,5; v roce 2011: 101,8 a 85,9 případů v roce 2012). Po celé sledované období byl výskyt salmonelóz u mužů ve Středočeském kraji praktický shodný se situací v Česku. Průměrná nemocnost byla 180,5 případů na 100 000 obyvatel. V období od roku 2003 do roku 2008 byla nejvyšší nemocnost u mužů v Plzeňském kraji s maximem v roce 2005, kdy dosáhla hodnoty 487,6. Naopak nejnižší nemocnost v tomto období byla zaznamenána u mužů v hlavním městě Praze s maximem v roce 2005, kdy byla téměř 2x nižší než v Plzeňském kraji (hodnota 254,6). Pokud jde o hodnocení vývoje nemocnosti v uvedených krajích a Česku, pak se rychlý pokles nemocnosti v letech 2006 až 2008 zpomalil a v letech 2009 - 2012 byl výskyt salmonelóz na přibližně stejné úrovni. Situace ve výskytu salmonelóz u žen byla identická s výskytem u mužů. Výskyt ve Středočeském kraji kopíroval celorepublikový průměr. Průměrná nemocnost byla 188,3 případů na 100 000 obyvatel.

134

Graf161 161Porovnání Porovnání výskytu nemocnosti salmonelózou na000 100 000 mužů ve vybraných Graf výskytu nemocnosti salmonelózou na 100 100 mužů ve ve vybraných vybraných krajích aakrajích ČR a ČR Graf 161 Porovnání výskytu nemocnosti salmonelózou na 000 mužů krajích ČR Plzeňský kraj kraj muži muži Plzeňský

600 600




500 500

počet počet

400 400 300 300 200 200 100 100 0 0

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007 roky roky

Zdroj: EPIDAT Zdroj:EPIDAT EPIDAT Zdroj:

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Graf 162 Porovnání výskytu nemocnosti salmonelózou na 100 100 000 žen ve vežen vybraných krajích aakrajích ČR a ČR Graf162 162Porovnání Porovnání výskytu nemocnosti salmonelózou na000 100 000 ve vybraných Graf výskytu nemocnosti salmonelózou na žen vybraných krajích ČR Plzeňský kraj kraj ženy ženy Plzeňský

600 600




500 500

počet počet

400 400 300 300 200 200 100 100 0 0

Zdroj: EPIDAT EPIDAT Zdroj: Zdroj: EPIDAT

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

3.2.1.1. Kampylobakteriózy 3.2.1.1. Kampylobakteriózy 3.2.1.1. Kampylobakteriózy Jedná se o další zoonózy, projevující se jako akutní průjmová onemocnění. Jsou Jsou to nejčastější nejčastější bakteriální bakteriální průjmová průjmová onemocnění onemocnění vv Česku, Česku, velmi velmi rozšířená rozšířená po po Jedná zoonózy, projevující se jako akutní průjmová onemocnění. Jednáseseo odalší další zoonózy, projevující se jako akutní průjmová onemocnění.toJsou to nejčastější bakteriální průjmová onemocnění v Česku, velmi celém světě. Přenos se děje kontaminovanou stravou živočišného původu. celém světě.poPřenos děje kontaminovanou živočišného stravou původu. živočišného původu. rozšířená celémsesvětě. Přenos se dějestravou kontaminovanou Trend výskytu výskytu této této nemoci nemoci ve ve Středočeském Středočeském kraji kraji byl byl vv hodnoceném hodnoceném období období prakticky prakticky identický identický se se situací situací vv Česku. Česku. Zvyšující Zvyšující se se celorepubliková celorepubliková nemocnost nemocnost Trend Trend výskytu této nemoci ve Středočeském kraji byl v hodnoceném období prakticky identický se situací v Česku. Zvyšující se celorepubliková ii nemocnost nemocnost ve ve Středočeském Středočeském kraji kraji od od roku roku 2003 2003 do do roku roku 2005 2005 byla byla pravděpodobně pravděpodobně odrazem odrazem postupného postupného zavádění zavádění příslušné příslušné mikrobiologické mikrobiologické diagnostiky diagnostiky ve ve nemocnost i nemocnost ve Středočeském kraji od roku 2003 do roku 2005 byla pravděpodobně odrazem postupného zavádění příslušné spádových laboratořích. Od roku 2007 i přes každoroční fluktuace v aktuálních počtech dochází k postupnému mírnému poklesu nemocnosti ve všech spádových laboratořích. Od roku 2007 i přes laboratořích. každoroční fluktuace aktuálních dochází k postupnému mírnému poklesu nemocnosti ve všech mikrobiologické diagnostiky ve spádových Od rokuv2007 i přespočtech každoroční fluktuace v aktuálních počtech dochází k postupnému uvedených krajích krajích ii vv Česku. Česku. uvedených mírnému poklesu nemocnosti ve všech uvedených krajích i v Česku. 132 132

135

Graf výskytu nemocnosti kampylobakteriózou na 100 mužůmužů ve vybraných krajích krajích a ČR Graf163 163Porovnání Porovnání výskytu nemocnosti kampylobakteriózou na 000 100 000 ve vybraných Graf 163 Porovnání výskytu nemocnosti kampylobakteriózou na 100 000 mužů ve vybraných krajích a ČR a ČR Moravskoslezský kraj muži Moravskoslezský kraj muži

550 550

Liberecký kraj muži Liberecký kraj muži



počet počet

450 450 350 350 250 250 150 150 50 50

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

Zdroj: Zdroj:EPIDAT EPIDAT Zdroj: EPIDAT

2007 2007 roky roky

2008 2008

Graf 164 Porovnání výskytu nemocnosti salmonelózou na 100 000 žen ve vybraných krajích a ČR Graf164 164Porovnání Porovnání výskytu nemocnosti salmonelózou na 000 100 000 ve vybraných Graf výskytu nemocnosti salmonelózou na 100 žen vežen vybraných krajích krajích a ČR a ČR Moravskoslezský kraj ženy Moravskoslezský kraj ženy

500 500

Liberecký kraj ženy Liberecký kraj ženy

2009 2009

2010 2010


2011 2011

2012 2012


počet počet

400 400 300 300 200 200

100 100 0 0


2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Situace ve výskytu kampylobakterióz u mužů i žen ve Středočeském kraji byla téměř stejná. Průměrná nemocnost u mužů činila 204,7 případů na 100 000 Situace výskytu u mužů i žen ve Středočeském kraji byla téměř stejná. Průměrná u na mužů činila 204,7 případů napřípadů 100 000 Situaceve ve výskytukampylobakterióz kampylobakterióz u mužů i žen ve Středočeském kraji byla téměř stejná. nemocnost u mužů činila 204,7 obyvatel, průměrná nemocnost u žen dosáhla 182,0 případů na 100 000 obyvatel. Od roku 2004Průměrná jenemocnost nemocnost kampylobakteriózy trvale nižší ve obyvatel, průměrná nemocnost u žen dosáhla 182,0 případů na 100 000 obyvatel. Od roku 2004 je nemocnost na kampylobakteriózy trvale nižší ve na 100 000 obyvatel, u žen případů214,9 na 100 000 Od roku 2004jižje nepřesáhla nemocnostdo na roku kampylobakteriózy Středočeském kraji nežprůměrná v Česku, nemocnost od roku 2007, kdydosáhla zde byla182,0 nemocnost případůobyvatel. na 100 000 obyvatel, 2012 průměrná Středočeském než na v Česku, od roku 2007, kdy zde byla 214,9 případů na 100případů 000 obyvatel, již nepřesáhla roku 2012 průměrná trvale nižší200 ve kraji Středočeském kraji než v Česku, od roku 2007,nemocnost kdy zde byla nemocnost 214,9 na 100 000 obyvatel, do již nepřesáhla do roku nemocnost případů 100 000 obyvatel. nemocnost 200 případů na 100 000 obyvatel. 2012 průměrná nemocnost 200 případů na 100 000 obyvatel.

133 133

136

Mapa 8 Výskyt hepatitdy typu A ve Středočeském kraji v roce 2012 3.2.2. Nemocnost na virové hepatitidy 3.2.2. Nemocnost na virové hepatitidy Jedná se o infekce vyvolané hepatotropními viry (viry, které se množí Mapa 8 Výskyt hepatitdy typu A ve Středočeském kraji v roce 2012 Jedná se o infekce vyvolané hepatotropními viry (viry, typu které A, se B, množí v jaterních buňkách) – nejčastěji virus hepatitidy C, vE,jaterních buňkách) – nejčastěji virus hepatitidy A, B, C, E, méně často který D. Onemocnění méně často D. Onemocnění mají typu podobný klinický obraz, je dán podobný zánětlivým a degenerativním jaterní tkáně. Jednotlivé mají klinický obraz, který jepostižením dán zánětlivým a degenerativním postižením typy virových liší zejména epidemiologického jaterní tkáně. hepatitid Jednotlivésetypy virových z hlediska hepatitid se liší zejména z hlediska (způsobem získání(způsobem nákazy), získání inkubační dobou, tj. doboudobou, od vniknutí epidemiologického nákazy), inkubační tj. dobou od původcepůvodce do organismu do vzniku onemocnění, ale vniknutí do organismu doprvních vzniku příznaků prvních příznaků onemocnění, ale a event. přechodem do chronického ii rozsahem rozsahem postižení postižení jaterní jaternítkáně tkáně a event. přechodem do chronického onemocnění. onemocnění.

3.2.2.1. A A 3.2.2.1. Hepatitida Hepatitida Virováhepatitis hepatitis je známá jako žloutenka typuse oA.onemocnění, Jedná se pro něž Virová A jeAznámá jako žloutenka typu A. Jedná o typický onemocnění, pro něž jepřenos. typickýVirus tzv. se fekálně-orální přenos. stolicí Virus a může je tzv. fekálně-orální z organismu vylučuje se z přenesen organismupřímo, vylučuje stolicí a může být přenesen přímo, např. vodou, být např. špinavýma rukama, kontaminovanou špinavýma rukama, kontaminovanou vodou, potravinami dalšími potravinami či dalšími znečištěnými předměty. Onemocněníči lze předcházet znečištěnými předměty. Onemocnění lze předcházet očkováním. očkováním. Ve sledovaném období byl Středočeském Ve sledovaném období byl výskyt výskyt virové virovéhepatitidy hepatitidyA ve A ve Středočeském kraji kraji prakticky shodný se situací v celé republice. Nízký výskyt prakticky shodný se situací v celé republice. Nízký výskyt v letechv letech 2003 až 2007, 2003 až 2007, kdy byla nemocnost ve Středočeském kraji kolem kdy byla nemocnost ve Středočeském kraji kolem 1 případů na 100 000 obyvatel, 1 případů na 100 000 obyvatel, byl přerušen vzestupem nemocnosti byl přerušen vzestupem nemocnosti v roce 2008 na 18,6 případu na 100 000 v roce 2008 na 18,6 případu na 100 000 obyvatel. Příčinou byl obyvatel. Příčinou byl epidemický výskyt u obyvatel hlavního města Prahy, odkud epidemický výskyt u obyvatel hlavního města Prahy, odkud se nákaza se nákaza rozšířila i do Středočeského kraje. Od roku 2010 došlo k poklesu rozšířila i do Středočeského kraje. Od roku 2010 došlo k poklesu nemocnosti na nízkou úroveň před epidemickým výskytem. Zdroj: KHS Středočeského kraje, ArcMap 9.1 nemocnosti na nízkou úroveň před epidemickým výskytem.

Zdroj: KHS Středočeského kraje, ArcMap 9.1

Graf165 165Porovnání Porovnání výskytu nemocnosti virovou hepatitidou na 100 000 ve vybraných Graf výskytu nemocnosti virovou hepatitidou A naA100 000 mužůmužů ve vybraných krajíchkrajích a ČR a ČR hl. m. Praha muži

Jihočeský kraj muži


Česko muži

90

počet

60

30

0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky

Zdroj: Zdroj:EPIDAT EPIDAT

134

137

Graf166 166Porovnání Porovnání výskytu nemocnosti virovou hepatitidou na 100 000 žen ve vybraných Graf výskytu nemocnosti virovou hepatitidou A naA100 000 žen ve vybraných krajíchkrajích a ČR a ČR hl. m. Praha ženy

Jihočeský kraj ženy


Česko ženy

75 60

počet

45 30 15 0

2003

2004

2005

2006

2007 roky

2008

2009

2010

2011

2012


Trendvýskytu výskytuvirové virovéhepatitidy hepatitidy u mužů Středočeském kopíroval výskytu onemocnění v Česku. 2008byla a 2009 byla Trend AA u mužů ve ve Středočeském kraji kraji kopíroval trendtrend výskytu onemocnění v Česku. V obdobíV období let 2008 let a 2009 nemocnost nemocnost mužů ve Středočeském kraji nepatrně vyšší než celorepublikový průměr. Výskyt hepatitidy A u žen ve Středočeském kraji byl identický mužů ve Středočeském kraji nepatrně vyšší než celorepublikový průměr. Výskyt hepatitidy A u žen ve Středočeském kraji byl identický s výskytem v Česku, s výskytem v Česku, což představuje nižší nemocnost což představuje nižší nemocnost u žen v porovnání s muži. u žen v porovnání s muži. 3.2.2.1. Hepatitida B 3.2.2.1. Hepatitida B Virová hepatitis B, nazývaná též žloutenka typu B, je přenosná krví, pohlavním stykem a z matky na plod. Spolehlivou ochranou proti tomuto Virová hepatitis B, nazývaná též žloutenka typu B, je přenosná krví, pohlavním stykem a z matky na plod. Spolehlivou ochranou proti tomuto onemocnění je onemocnění je očkování. Základní očkovací schéma poskytuje celoživotní ochranu. Od poloviny roku 2001 se v Česku očkují povinně děti v rámci očkování. Základní očkovací schéma poskytuje celoživotní ochranu. Od poloviny roku 2001 se v Česku očkují povinně děti v rámci pravidelného očkovacího pravidelného očkovacího kalendáře, a dále zdravotničtí pracovníci v souvislosti s výkonem povolání. kalendáře, a dále zdravotničtí pracovníci v souvislosti s výkonem povolání. Ve sledovaném období byl výskyt hepatitidy B ve Středočeském kraji vyšší v porovnání s výskytem v Česku, avšak její vývojové trendy jsou příznivé Ve sledovaném období byl výskyt hepatitidy B ve Středočeském kraji vyšší v porovnání s výskytem v Česku, avšak její vývojové trendy jsou příznivé a výskyt a výskyt tohoto onemocnění má setrvale klesající tendenci. V letech 2003 až 2010 bylo ve Středočeském kraji ročně hlášeno 6 až 8 případů na tohoto onemocnění setrvale klesající tendenci. V letech 2003 až 2010Nejvyšší bylo ve Středočeském kraji ročněvehlášeno 6 až 8 případů na 100věku 000 se obyvatel, 100 000 obyvatel, má v posledních dvou letech 3 respektive 4 případy. specifická nemocnost Středočeském kraji podle díky vzavedenému posledních dvou letech 3 respektive 4 případy. Nejvyšší specifická nemocnost ve Středočeském kraji podle věku se díky zavedenému plošnému plošnému očkování v roce 2001 posouvala z věkové skupiny 20 – 24 let do věkové skupiny 25 – 34 let. Na počtu případůočkování se po vcelé rocesledované 2001 posouvala z věkové skupiny 20 –významně 24 let do věkové skupiny – 34 let. Nachováním počtu případů se ponarkomani, celé sledované období letosoby) 2003 ažse 2012 významně období let 2003 až 2012 podílely osoby25 s rizikovým (injekční promiskuitní stoupajícím podílely s rizikovým chováním (injekční promiskuitní osoby) se stoupajícím trendemsledovaných z podílu 34,0let % zaznamenána v roce 2003 po na 67,7 % v roce 2012. trendemosoby z podílu 34,0 % v roce 2003 po 67,7narkomani, % v roce 2012. Nejvyšší nemocnost byla v polovině okrese Kladno, Nejvyšší nemocnost byla v polovině sledovaných let zaznamenána na okrese Kladno, v ostatních letech se střídaly okresy Středočeského kraje. v ostatních letech se střídaly okresy Středočeského kraje.

Výskyt kraji bylbylvyšší nežnež v Česku, nicméně vývojový trend kopíroval trend celorepublikový. Vývojový trend Výskyttohoto tohoto onemocnění onemocněníuumužů mužůve veStředočeském Středočeském kraji vyšší v Česku, nicméně vývojový trend kopíroval trend celorepublikový. Vývojový utrend žen ve Středočeském kraji se do roku 2008 lišil od trendu v Česku, v letech 2003 – 2007 byla nemocnost ve Středočeském kraji výrazně vyšší, v roce 2008 u žen ve Středočeském kraji se do roku 2008 lišil od trendu v Česku, v letech 2003 – 2007 byla nemocnost ve Středočeském kraji výrazně nemocnost žen ve Středočeském kraji dosáhla stejné úrovně jako v Česku a od té doby víceméně kopíruje vývoj v celé republice. Při porovnání mužů a žen vyšší, v roce 2008 nemocnost žen ve Středočeském kraji dosáhla stejné úrovně jako v Česku a od té doby víceméně kopíruje vývoj v celé byl výskyt onemocnění 2 – 3x vyšší u mužů. republice. Při porovnání mužů a žen byl výskyt onemocnění 2 – 3x vyšší u mužů.

135

138

Graf167 167Porovnání Porovnání výskytu nemocnosti virovou hepatitidou na 000 100 000 ve vybraných Graf výskytu nemocnosti virovou hepatitidou B naB100 mužůmužů ve vybraných krajích krajích a ČR a ČR Graf 167 Porovnání výskytu nemocnosti virovou hepatitidou B na 100 000 mužů ve vybraných krajích a ČR hl. m. Praha muži hl. m. Praha muži

15 15

Pardubický kraj muži Pardubický kraj muži



počet počet

12 12 9 9 6 6 3 3 0 0

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006


2007 2007roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

Graf 168 Porovnání výskytu nemocnosti virovou hepatitidou B na 100 000 žen ve vybraných krajích a ČR Graf168 168Porovnání Porovnání výskytu nemocnosti virovou hepatitidou na 000 100 000 ve vybraných Graf výskytu nemocnosti virovou hepatitidou B naB100 žen vežen vybraných krajích krajích a ČR a ČR hl. m. Praha ženy hl. m. Praha ženy

7,5 7,5

Pardubický kraj ženy Pardubický kraj ženy


2011 2011

2012 2012


počet počet

6 6 4,5 4,5 3 3 1,5 1,5 0 0

Zdroj: EPIDAT Zdroj: EPIDAT Zdroj: EPIDAT

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007

roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

3.2.2.2. Hepatitida C 3.2.2.2. Hepatitida C Virová hepatitis C bývá nazývána též žloutenka typu C. Způsob jejího přenosu je obdobný jako u virové hepatitis B, nejčastěji krví, přenos sexuálním stykem 3.2.2.2. Hepatitida Virová hepatitis C býváCnazývána též žloutenka typu C. Způsob jejího přenosu je obdobný jako u virové hepatitis B, nejčastěji krví, přenos sexuálním stykem a z matky na plod je vzácnější. Na rozdíl od výše uvedených hepatitid A a B nelze virové hepatitis C předcházet očkováním. hepatitis bývá nazývána typu hepatitid C. Způsob je obdobný jako uočkováním. virové hepatitis B, nejčastěji krví, přenos aVirová z matky na plod C je vzácnější. Na rozdíltéž od žloutenka výše uvedených A a Bjejího nelzepřenosu virové hepatitis C předcházet V uvedeném období byl výskyt chronické hepatitidy typu C ve Středočeském kraji nižší v porovnání s výskytem v celé republice. Nemocnost se pohybovala plod je hepatitidy vzácnější.typu Na rozdíl od výše uvedených hepatitid A a Bs nelze virové hepatitis C předcházet Vsexuálním uvedenémstykem obdobía z matky byl výskyt na chronické C ve Středočeském kraji nižší v porovnání výskytem v celé republice. Nemocnostočkováním. se pohybovala v rozmezí od 1,8 do 4,7 případů na 100 000 obyvatel. Nejvyšší specifická nemocnost ve Středočeském kraji byla zaznamenána ve věkové skupině 20 – 24 let. období výskytnachronické hepatitidy typu Cspecifická ve Středočeském nižší v porovnání s výskytem v celé Nemocnost vV uvedeném rozmezí od 1,8 do 4,7byl případů 100 000 obyvatel. Nejvyšší nemocnostkraji ve Středočeském kraji byla zaznamenána verepublice. věkové skupině 20 – 24se let. Nejvyšší počet případů v celém sledovaném období byl opakovaně (v polovině všech sledovaných let) hlášen z okresu Kladno, v ostatních letech se střídaly pohybovala v rozmezí od 1,8 sledovaném do 4,7 případů na 100 000 obyvatel. Nejvyšší specifická nemocnost ve Středočeském kraji byla zaznamenána ve Nejvyšší počet případů v celém období byl opakovaně (v polovině všech sledovaných let) hlášen z okresu Kladno, v ostatních letech se střídaly různé další okresy Středočeského kraje. věkové skupině – 24 let. Nejvyšší různé další okresy20 Středočeského kraje. počet případů v celém sledovaném období byl opakovaně (v polovině všech sledovaných let) hlášen z okresu Kladno, v ostatních letech se střídaly různé další okresy Středočeského kraje. 136 136

139

Graf169 169Porovnání Porovnání výskytu nemocnosti virovou hepatitidou na 000 100 000 ve vybraných krajích a ČR Graf výskytu nemocnosti virovou hepatitidou naC100 100 mužůmužů ve vybraných vybraných krajích Graf 169 Porovnání výskytu nemocnosti virovou hepatitidou CC na 000 mužů ve krajích aa ČR ČR hl. m. Praha muži hl. m. Praha muži

42 42

Plzeňský kraj muži Plzeňský kraj muži



35 35

počet počet

28 28 21 21 14 14 7 7 0 0

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007


roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

počet počet

Graf 170 Porovnání výskytu nemocnosti virovou hepatitidou C na 100 000 žen ve vybraných krajích akrajích ČR Graf170 170Porovnání Porovnání výskytu nemocnosti virovou hepatitidou na000 100 000 ve vybraných Graf výskytu nemocnosti virovou hepatitidou C naC100 žen vežen vybraných krajích a ČR a ČR 21 21 18 18 15 15 12 12 9 9 6 6 3 3 0 0

Zdroj: EPIDAT Zdroj: Zdroj:EPIDAT EPIDAT

hl. m. Praha ženy hl. m. Praha ženy

2003 2003

2004 2004

Plzeňský kraj ženy Plzeňský kraj ženy

2005 2005

2006 2006

2007 2007

roky roky


2008 2008

2009 2009


2010 2010

2011 2011

2012 2012

Výskyt chronické hepatitidy C u mužů ve Středočeském kraji byl v celém sledovaném období let 2003 – 2012 na nižší úrovni než celorepublikový průměr. Výskyt chronické hepatitidy C u mužů ve Středočeském kraji byl v celém sledovaném období let 2003 – 2012 na nižší úrovni než celorepublikový průměr. U žen vechronické Středočeském kraji v porovnání se situací v Česku byl výskyt virové hepatitidy C nižšíobdobí do roku 2009, roku je situace identická. V jednotlivých hepatitidy u mužů se ve Středočeském kraji byl virové v celém sledovaném 2003od 20122010 na nižší úrovni než celorepublikový UVýskyt žen ve Středočeském kraji v C porovnání situací v Česku byl výskyt hepatitidy C nižší do rokulet2009, od– roku 2010 je situace identická. V jednotlivých letech nedocházelo k významným změnám v počtu hlášených případů. Nemocnost u mužů se pohybovala od 4,9 do 8,9 případů na 100 000 obyvatel, u žen průměr. U žen vek Středočeském kraji v porovnání se situací Česku byl uvýskyt virové hepatitidy C do nižší roku na 2009, od roku 2010 je letech nedocházelo významným změnám v počtu hlášených případů.v Nemocnost mužů se pohybovala od 4,9 8,9do případů 100 000 obyvatel, u žen vsituace rozmezíidentická. od 2,1 do 4,6 případů na 100 000 obyvatel. Onemocnělo 2krát více mužů než žen. V jednotlivých letech nedocházelo k významným počtu hlášených případů. Nemocnost u mužů se pohybovala v rozmezí od 2,1 do 4,6 případů na 100 000 obyvatel. Onemocnělo 2krát vícezměnám mužů nežv žen. od 4,9 do 8,9 případů na 100 000 obyvatel, u žen v rozmezí od 2,1 do 4,6 případů na 100 000 obyvatel. Onemocnělo 2krát více mužů než žen.

137 137

140

3.2.3. Nemocnost na respirační nákazy Respirační nákazy představují onemocnění především dýchacích cest, které jsou rovněž vstupní branou infekce. Vylučování mikrobů ze zdroje probíhá kapénkami slin a sekretů. Přenos se děje buď přímo vzdušnou cestou, kapénkovou nákazou, aerosolem, nebo nepřímo kontaminovaným prachem a kontaminovanými předměty. Kromě dýchacích cest se mnoho respiračních nákaz může projevovat i postižením kůže (tzv. exantémová onemocnění, kam patří např. plané neštovice, spála, spalničky, zarděnky), či nervového systému (meningokoková meningitis). Vzhledem ke způsobu přenosu představují tyto nákazy v podmínkách České republiky nejčastější onemocnění, nově hlášené případy respiračních infekcí se pohybují ve statisících až milionech ročně. Do skupiny respiračních nákaz kromě výše vyjmenovaných dále patří chřipka, akutní respirační onemocnění, streptokokové infekce, černý kašel, záškrt , tuberkulóza, příušnice a řada dalších. Chřipka je virové onemocnění vyvolané viry chřipky A, B a C, které napadají horní i dolní cesty dýchací. Nekomplikovaná forma odezní zhruba do 1 —2 týdnů. K nejzávažnějším komplikacím patří zápal plic (vyvolaný chřipkovým virem nebo nasedající bakteriální infekcí) a postižení srdce. Komplikované onemocnění může mít i smrtelný průběh. Chřipka vyvolává každoročně epidemie, proto představuje závažný zdravotnický, sociální a ekonomický problém, přestože se jedná o onemocnění, jemuž lze velmi efektivně předcházet očkováním53. Sledování nemocnosti chřipkou není součástí systému hlášení infekčních onemocnění, vykazovány jsou pouze komplikované či smrtelné případy. Z tohoto důvodu nejsou v této zprávě uváděna data o výskytu tohoto onemocnění. 3.2.3.1. Tuberkulóza Tuberkulóza je závažným chronickým onemocněním. Přenáší se inhalací kapének či kontaminovaného prachu, popř. požitím nedostatečně tepelně zpracovaných produktů z nemocných zvířat. Díky dříve zavedenému očkování patří Česko mezi země s nízkým výskytem. Ve srovnání s obdobím před zavedením vakcinace došlo až ke stonásobnému snížení výskytu. V posledních letech se na výskytu podílejí zejména osoby v nejvyšší věkové skupině, bezdomovci a imigranti. Ve sledovaném období výskyt tuberkulózy ve Středočeském kraji odpovídal jejímu výskytu v celém Česku, s výjimkou roku 2009, kdy došlo ve Středočeském kraji k mírnému vzestupu. Při hodnocení vývoje lze konstatovat, že postupně došlo k poklesu nemocnosti, a to z hodnoty 10,3 případů na 100 000 obyvatel v roce 2003 na hodnotu 5,3 případů v roce 2012. Přibližně 90 % všech zjištěných případů se týká plicní tuberkulózy, zbývajících 10 % představují její mimoplicní formy. Epidemiologická situace v oblasti výskytu tuberkulózy v Česku i ve Středočeském kraji byla ve sledovaném období 2003 – 2012 příznivá. Patříme ke skupině evropských zemí s nízkou nemocností tuberkulózy a z tohoto důvodu bylo v roce 2010 zrušeno plošné očkování novorozenců a nahrazeno výběrovým očkováním dětí z rizikového prostředí54. Celosvětově však zůstává toto onemocnění nadále velkým problémem, který má dopady i u nás (migrace, výskyt závažných forem, atd.). Přes příznivou situaci je žádoucí dosáhnout dalšího poklesu nemocnosti.

53 54

Mapa 9 Výskyt tuberkulózy ve Středočeském kraji v roce 2012


http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/doporuceny-postup-pro-ockovani-proti-sezonni-chripce_5194_1985_5.html http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/metodika-ockovani-proti-tbc-v-cr_6185_2546_5.html 141

Graf výskytu onemocnění tuberkulózou na 100 obyvatel ve vybraných krajíchkrajích a ČR a ČR Graf171 171Porovnání Porovnání výskytu onemocnění tuberkulózou na 000 100 000 obyvatel ve vybraných hl.m.Praha

Jihočeský kraj

Středočeský kraj

Česko

18 15

počet

12 9 6 3

0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky


3.2.3.2. kašel 3.2.3.2. Černý Černý kašel Černýkašel, kašel, nazývaný dávivý (pertusse), je onemocnění dýchacího systému. se kapénkovým přenosem, popř. kontaminoČerný téžtéž nazývaný dávivý kašelkašel (pertusse), je onemocnění dýchacího systému. Přenáší se Přenáší kapénkovým přenosem, popř. kontaminovanými předměty. vanými předměty. Před zavedením povinného proti černému kašli před rokem 1956 dosahovala nemocnost Česku 520 na Před zavedením povinného očkování proti černému očkování kašli před rokem 1956 dosahovala nemocnost v Česku 520 případů na 100 000vobyvatel, v 70.případů a 80. letech 100 000 obyvatel, 70. a 80. udržovala letech minulého se nemocnost pod90. 1 případem 100 zaznamenán 000 obyvatel, od 90. let je pak znovutohoto zaminulého století se vnemocnost pod 1 století případem na 100 000 udržovala obyvatel, od let je pak na znovu stoupající trend výskytu znamenán stoupající trend výskytu tohoto onemocnění. onemocnění. Výskytčerného černéhokašle kašle Středočeském kopíruje výskyt této nemoci v celém nemocnosti byl zaznamenán v letech 2008 Výskyt ve ve Středočeském krajikraji kopíruje výskyt této nemoci v celém Česku. Česku. VzestupVzestup nemocnosti byl zaznamenán v letech 2008 až 2009, kdy až 2009, kdy došlo k vzestupu nemocnosti z 0,9 případů na 100 000 obyvatel na 7,5 případů na 100 000 obyvatel. Bylo tak dosaženo nejvyšší došlo k vzestupu nemocnosti z 0,9 případů na 100 000 obyvatel na 7,5 případů na 100 000 obyvatel. Bylo tak dosaženo nejvyšší nemocnosti za uplynulých 10 nemocnosti za uplynulých 10 let.vNejvyšší specifická nemocnost v tomto byla ve následoval věkové skupině – 14 avšak let. Poté následoval let. Nejvyšší specifická nemocnost tomto období byla ve věkové skupině 10období – 14 let. Poté mírný 10 pokles, v roce 2012 bylmírný hlášenpokles, nejvyšší avšak v roce 2012 byl hlášen nejvyšší výskyt za sledované období, a to 8,8 případů na 100 000 obyvatel. Vzestup oproti roku 2011 byl o 211,1 %. výskyt za sledované období, a to 8,8 případů na 100 000 obyvatel. Vzestup oproti roku 2011 byl o 211,1 %. Nejvyšší specifická nemocnost v tomto období Nejvyšší specifická nemocnost v tomto období byla ve věkové skupině 15 – 18 let. byla ve věkové skupině 15 – 18 let. Trend výskytu černého kašle u mužů ve Středočeském kraji byl obdobný jako v Česku, avšak počet onemocnění u obou pohlaví byl vždy nižší než Trend výskytu černého kašle u mužů ve Středočeském kraji byl obdobný jako v Česku, avšak počet onemocnění u obou pohlaví byl vždy nižší než celorepublikový průměr. Počet tohoto onemocnění u žen ve Středočeském kraji ve sledovaném období byl dlouhodobě druhý nejnižší v rámci republiky. celorepublikový průměr. Počet tohoto onemocnění u žen ve Středočeském kraji ve sledovaném období byl dlouhodobě druhý nejnižší v rámci republiky. Vzestupný trend výskytu tohoto onemocnění, přestože se jedná o onemocnění, proti němuž se očkuje, naznačuje, že i nadále bude docházet Vzestupný trend výskytu tohoto onemocnění, přestože se jedná o onemocnění, proti němuž se očkuje, naznačuje, že i nadále bude docházet k nárůstu počtu k nárůstu počtu tohoto onemocnění55. Národní imunizační komise proto vydala v roce 2011 doporučení aplikovat v dospělosti posilující dávku 55 . Národní imunizační komise proto vydala roce 2011 doporučení dospělosti posilující proti černému kašli do jako tohoto onemocnění proti černému kašli jako součást kombinované vakcíny proti vdifterii, tetanu a pertusi, aplikovat zejména vosobám, které jsou vdávku úzkém kontaktu s dětmi součást kombinované vakcíny proti difterii, tetanu a pertusi, zejména osobám, které jsou v úzkém kontaktu s dětmi do 12 měsíců věku. Vzhledem 12 měsíců věku. Vzhledem ke zvýšenému výskytu černého kašle v posledních letech Česko přistoupilo také k přeočkování proti pertusi u dětí veke 56 . zvýšenému výskytu černého kašle v posledních letech Česko přistoupilo také k přeočkování proti pertusi u dětí ve věku 11 let věku 11 let56.

55

FABIÁNOVÁ, K., KŘÍŽ, B., BENEŠ, Č., 2009. Vývoj onemocnění pertusí v ČR v letech 1982-2009. Zprávy z centra epidemiologie a mikrobiologie. 368-370 s. ISSN 1804-8668. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/CeM/Zpravy_EM/18_2009/12_prosinec/368_pertuse.pdf 56 55 F ABIÁNOVÁ, K., KŘÍŽ, B., BENEŠ, Č., 2009. Vývoj onemocnění pertusí v ČR v letech 1982-2009. Zprávy z centra epidemiologie a mikrobiologie. 368-370 s. ISSN 1804-8668. http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/narodni-strategie-ockovani-proti-pertusi_5195_1985_5.html 56

Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/CeM/Zpravy_EM/18_2009/12_prosinec/368_pertuse.pdf http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/narodni-strategie-ockovani-proti-pertusi_5195_1985_5.html

139

142

Graf výskytu onemocnění černým kašlem na mužů krajích ČR Graf172 172Porovnání Porovnání výskytu onemocnění černým kašlem na000 100 000 mužů ve vybraných Graf 172 Porovnání výskytu onemocnění černým kašlem na 100 100 000 mužů ve ve vybraných vybraných krajích aakrajích ČR a ČR Liberecký Liberecký kraj kraj muži muži

Moravskoslezský Moravskoslezský kraj kraj muži muži



30 30 25 25

počet počet

20 20 15 15

10 10 55 00

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007

Zdroj: Zdroj: EPIDAT Zdroj: EPIDAT EPIDAT

roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Graf výskytu nemocnosti černým kašlem na 100 žen vežen vybraných krajích akrajích ČR a ČR Graf173 173Porovnání Porovnání výskytu nemocnosti černým kašlem na000 100 000 ve vybraných Graf 173 Porovnání výskytu nemocnosti černým kašlem Liberecký Liberecký kraj kraj ženy ženy

Moravskoslezský kraj ženy



45 45 40 40 35 35

počet počet

30 30 25 25 20 20 15 15 10 10 55 00

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011 2011

2012 2012

roky


přenášenéčlenovci členovci 3.2.4. Nemocnost Nemocnost na na nákazy nákazy přenášené přenášené 3.2.4. Nemocnost Nemoci přenášené členovci se vyznačují tím, že přenos je zprostředkován jsouroztoči, komáři,blechy roztoči, blechy a jiné. se Nemoci přenášené přenášené členovci členovci se se vyznačují vyznačují tím, že přenos jako jsoujako komáři, a jiné. Členovci se uplatňují Nemoci nákazynákazy je zprostředkován hmyzem,hmyzem, se Členovci uplatňují jako jako uplatňují jako přenašeči a jsou nutným článkem přenosu infekce. Zdrojem těchto onemocnění může být člověk (malárie, žlutá zimnice) a nebo přenašeči aa jsou jsou nutným nutným článkem článkem přenosu přenosu infekce. Zdrojem těchto onemocnění může být člověk (malárie, žlutá zimnice) a nebo živým rezervoárem přenašeči rezervoárem bývají bývají živým rezervoárem bývají zvířata Lymská borelióza a další). zvířata (klíšťová encefalitida, encefalitida, Lymská(klíšťová orelióza aencefalitida, zvířata (klíšťová Lymská orelióza další).

140

143

Mapa 10 Výskyt Lymské boreliózy ve Středočeském kraji v roce 2012 Mapa 11 Výskyt klíšťové encefalitidy ve Středočeském kraji v roce 2012


3.2.4.1. Lymská borelióza Tato nemoc patří mezi zoonózy (nákazy přenášené ze zvířat na lidi) a je nejčastěji přenášena klíšťaty a dalším krev sajícím hmyzem. Možný je i přenos z nemocného člověka (krví, transplacentárně). Jakožto nákaza s přírodní ohniskovostí, vykazuje sezónní výskyt v závislosti nejen na ročním období, ale také na mikroklimatu v jednotlivých měsících (teplo, vlhko), které ovlivňuje aktivitu klíšťat a chování lidí v přírodě. Výskyt onemocnění v průběhu sledovaného období let 2003 – 2012 v Česku kolísá přibližně na hranici mezi 30 až 40 hlášenými případy na 100 tisíc obyvatel, která byla mírně překročena v roce 2006 a 2008. Toto onemocnění v celé republice bez ohledu na pohlaví nejčastěji postihovalo věkové skupiny 1 - 9 let, 55 – 64 let a 65 – 74 let. Ve Středočeském kraji trend výskytu onemocnění kopíruje trend celorepublikový, avšak nemocnost je vyšší, pohybuje se mezi 50 – 70 případy na 100 000 obyvatel. Přestože výskyt onemocnění ve Středočeském kraji postihl všechny věkové skupiny, nejvyšší specifická nemocnost dle věku postihovala věkové skupiny 55 – 64 let a 65 – 74 let. Nejvyšší nemocnost byla ve Středočeském kraji zaznamenávána v celém sledovaném období na okrese Příbram, nejnižší nemocnost až do roku 2010 na okrese Rakovník. Od roku 2011 došlo v okrese Rakovník k prudkému nárůstu počtu onemocnění. Z výše uvedeného grafu vyplývá, že výskyt Lymské boreliózy u mužů ve Středočeském kraji převyšoval ve sledovaném období výskyt v České republice. Nejvyšší výskyt byl zaznamenán v roce 2006 (64,3), v ostatních letech se počet případů pohyboval od 41,0 do 59,7 na 100 000 obyvatel. Také výskyt Lymské boreliózy u žen ve Středočeském kraji převyšoval výskyt u žen v celé republice. Nejvíce případů bylo hlášeno v roce 2006, a to 74,3 na 100 000 obyvatel. Celkově onemocnělo o 20 % více žen než mužů. V průměru byl ve Středočeském kraji výskyt 1,6x vyšší v porovnání se situací v Česku.

144

Graf174 174Porovnání Porovnání výskytu nemocnosti Lymskou boreliózou na000 100 000 ve vybraných Graf výskytu nemocnosti Lymskou boreliózou na 100 100 mužů mužů ve vybraných vybraných krajích aakrajích ČR a ČR Graf 174 Porovnání výskytu nemocnosti Lymskou boreliózou na 000 mužů ve krajích ČR Kraj Vysočina Vysočina muži muži Kraj

140 140

Plzeňský kraj kraj muži muži Plzeňský



120 120

počet počet

100 100 80 80 60 60 40 40 20 20 0 0

2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006


2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Graf 175Porovnání výskytu nemocnosti Lymskou boreliózou na 100 100 000 žen ve vežen vybraných krajích aakrajích ČR Graf175Porovnání 175 Porovnání výskytu nemocnosti Lymskou boreliózou na000 100 000 ve vybraných a ČR Graf výskytu nemocnosti Lymskou boreliózou na žen vybraných krajích ČR Kraj Vysočina Vysočina ženy ženy Kraj

160 160




140 140 120 120

počet počet

100 100 80 80 60 60 40 40 20 20 0 0


2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

3.2.4.2. Klíšťová Klíšťová encefalitida 3.2.4.2. Klíšťová encefalitida 3.2.4.2. encefalitida Klíšťový zánět mozku je způsobován virem, který je přenášen přenášen klíštětem. klíštětem. Mimo Mimoklíštěte klíštětemůže můžebýt býtvzácně vzácněklíšťový klíšťovýzánět zánětmozku mozkupřenesen přeneseni nepasterovaným nepasterovaným Klíšťový je přenášen klíštětem. Mimo klíštěte může být vzácně klíšťový zánět mozku přenesen ii nepasterovaným Klíšťovýzánět zánět mozku mozku je je způsobován způsobovánvirem, virem, který který je mlékem, hlavně kozím a ovčím. Toto onemocnění postihuje prakticky všechny věkové skupiny, nejvíce však děti starší 5 let až mladistvé do 20let letaa aosoby osoby mlékem, onemocnění postihuje všechny věkové až mladistvé mladistvé do do20 20 let osoby mlékem, hlavně hlavně kozím kozím aa ovčím. ovčím. Toto onemocnění postihuje prakticky všechny věkové skupiny, skupiny, nejvíce nejvícevšak však děti děti starší starší 5 let až vvv důchodovém důchodovém věku. Jedná se stejně jako u Lymské boreliózy o zoonózu, tj. nákazu volně žijících zvířat kolující prostřednictvím přenašeče v přírodě nezávisle důchodovém věku. se se stejně jakojako u Lymské boreliózy o zoonózu, tj. nákazu volně volně žijícíchžijících zvířat kolující prostřednictvím přenašeče v příroděv nezávisle věku.Jedná Jedná stejně u Lymské boreliózy o zoonózu, tj. nákazu zvířat kolující prostřednictvím přenašeče přírodě na lidech, avšak přenosná na člověka. na lidech, avšak přenosná na člověka. nezávisle na lidech, avšak přenosná na člověka. Ve sledovaném období letlet2003 2003 2012 nejvyšší nemocnost Česku byla zaznamenána zaznamenána roce 2006 2006 (102006 případů na 100 000 000 obyvatel). Po poklesu poklesuPo poklesu nemocnosti Ve –– 2012 nejvyšší nemocnost vv Česku byla vv roce (10 případů 100 Po nemocnosti Ve sledovaném sledovanémobdobí obdobílet 2003 – 2012 nejvyšší nemocnost v Česku byla zaznamenána v roce (10 na případů na obyvatel). 100 000 obyvatel). roce 2007 2007 došlo došlo v dalším roce opět k jejímu postupnému vzestupu a rok 2011 byl rokem s druhou nejvyšší nemocností (nemocnost 8,2/100 000 obyvatel), vvnemocnosti roce v dalším roce opět k jejímu postupnému vzestupu a rok 2011 byl rokem s druhou nejvyšší nemocností (nemocnost 8,2/100 000 obyvatel), v roce 2007 došlo v dalším roce opět k jejímu postupnému vzestupu a rok 2011 byl rokem s druhou nejvyšší nemocností (nemocnost nichž 55 zemřelo. zemřelo. Jednalo se vesměs o neočkované dospělé vyšších věkových skupin. V roce 2012 došlo k snížení výskytu klíšťové encefalitidy (nemocnost zz8,2/100 000 nichž Jednalo se vesměs o neočkované dospělé vyšších věkových skupin. V roce 2012 došlo k snížení výskytu klíšťové encefalitidy (nemocnost obyvatel), z nichž 5 zemřelo. Jednalo se vesměs o neočkované dospělé vyšších věkových skupin. V roce 2012 došlo k snížení výskytu 142 142

145

klíšťové encefalitidy (nemocnost případů na 100 000 obyvatel). Nejvyšší klíšťové encefalitidy Česku u lidí věkové skupině 59 let, 5,5 případů na 100 100 000 000 obyvatel).5,5 Nejvyšší incidence klíšťové encefalitidy je vvincidence Česku uu lidí lidí ve věkové věkové skupiněje 50v až až 59 let, let, aleve vysoké hodnoty se50 až drží přibližně přibližně 5,5 případů na obyvatel). Nejvyšší incidence klíšťové encefalitidy je Česku ve skupině 50 59 ale vysoké hodnoty se drží aledo vysoké hodnoty se drží osob přibližně až dovysoké 70 let riziko věku. vážného U starších osob jeonemocnění. rovněž vysoké rizikobyla vážného průběhu onemocnění. U mužů byla incidence až 70 let věku. U starších je rovněž průběhu U mužů incidence celkově téměř o polovinu vyšší než u žen. Od až do 70 let věku. U starších osob je rovněž vysoké riziko vážného průběhu onemocnění. U mužů byla incidence celkově téměř o polovinu vyšší než u žen. Od celkově téměř o kpolovinu vyšší než u žen. Od roku 2006 došlo k posunu nemocnosti i do populace žijící ve vyšších nadmořských polohách. roku 2006 došlo posunu nemocnosti i do populace žijící ve vyšších nadmořských polohách. roku 2006 došlo k posunu nemocnosti i do populace žijící ve vyšších nadmořských polohách.

počet počet

Graf176 176Porovnání Porovnánívýskytu výskytunemocnosti nemocnosti klíšťovou encefalitidou 100 000 mužů ve vybraných krajích Graf klíšťovou encefalitidou nana 100 000 mužů ve vybraných krajích a ČRa ČR Graf 176 Porovnání výskytu nemocnosti klíšťovou encefalitidou na 100 000 mužů ve vybraných krajích a ČR 40 40 35 35 30 30 25 25 20 20 15 15 10 10 5 5 0 0

Jihočeský kraj muži Jihočeský kraj muži

2003 2003

2004 2004

Královéhradecký kraj muži Královéhradecký kraj muži

2005 2005

2006 2006


2007 2007

roky roky


2008 2008

2009 2009

2010 2010


2011 2011

2012 2012

Graf 177 Porovnání výskytu nemocnosti klíšťovou encefalitidou nana 100 000 žen ženžen ve vybraných vybraných krajích ČRa ČR Graf177 177Porovnání Porovnání výskytu nemocnosti klíšťovou encefalitidou 100 000 ve vybraných krajích Graf výskytu nemocnosti klíšťovou encefalitidou na 100 000 ve krajích aa ČR Kraj Vysočina Vysočina ženy ženy Kraj

21 21

Královéhradecký kraj kraj ženy ženy Královéhradecký



18 18

počet počet

15 15 12 12 99 66 33 00


2003 2003

2004 2004

2005 2005

2006 2006

2007 2007 roky roky

2008 2008

2009 2009

2010 2010

2011 2011

2012 2012

Ve Středočeském Středočeském kraji kraji byl byl výskyt výskyt klíšťové klíšťové encefalitidy encefalitidy vv období období let 2003 2003 –– 2012 2012 přibližně přibližně na stejné stejné úrovni úrovni jako jako v Česku. Rozdíl Rozdíl oproti oproti celorepublikovému celorepublikovému Ve Ve Středočeském kraji byl výskyt klíšťové encefalitidy v let období let 2003 – 2012napřibližně na stejnév Česku. úrovni jako v Česku. Rozdíl oproti průměru je ve specifické nemocnosti dle věku, kde nejvyšší nemocnost byla zaznamenána nejčastěji ve věkových skupinách 35 – 44 let a 45 54 let. let. Ve všech všech průměru je ve specifické nemocnosti dle věku, kde nejvyšší nemocnost nejčastějibyla ve věkových skupinách 35 – 44ve letvěkových a 45 –– 54 Ve celorepublikovému průměru je ve specifické nemocnosti dle věku,byla kdezaznamenána nejvyšší nemocnost zaznamenána nejčastěji skupinách letech sledovaného období ve Středočeském kraji byla hlášena nejvyšší nemocnost v okrese Příbram a k nejméně zasaženým oblastem patřil okres Rakovník. letech sledovaného ve Středočeském kraji byla hlášena nejvyšší nemocnost v okrese Příbram a k nejméně oblastem patřil okres Rakovník. 35 – 44 let a 45 –období 54 let. Ve všech letech sledovaného období ve Středočeském kraji byla hlášena zasaženým nejvyšší nemocnost v okrese Příbram a k nejméně zasaženým oblastem patřil okres Rakovník. 143 143 146

Výskyt klíšťové encefalitidy u mužů ve Středočeském kraji byl prakticky stejný v porovnání s celorepublikovým průměrem. Nejvyšší nemocnost byla Výskyt klíšťové encefalitidy u mužů ve Středočeském kraji byl prakticky stejný v porovnání s celorepublikovým průměrem. Nejvyšší nemocnost byla zaznamenána v roce 2006, a to 11,5 případů na 100 000 obyvatel, nejnižší v roce 2012 (4,9). Nejvíce případů bylo hlášeno u mužů v Jihočeském kraji zaznamenána v roce 2006, a to 11,5 případů na 100 000 obyvatel, nejnižší v roce 2012 (4,9). Nejvíce případů bylo hlášeno u mužů v Jihočeském s maximem v roce 2006 (34,9), což pravděpodobně souvisí s výskytem řady přírodních ohnisek v tomto kraji. Na druhé straně je třeba mít na paměti při kraji s maximem v roce 2006 (34,9), což pravděpodobně souvisí s výskytem řady přírodních ohnisek v tomto kraji. Na druhé straně je třeba mít na srovnávání výskytu v jednotlivých krajích, že hlášení se podává podle trvalého bydliště nemocného, ne podle místa nákazy. paměti při srovnávání výskytu v jednotlivých krajích, že hlášení se podává podle trvalého bydliště nemocného, ne podle místa nákazy. Také výskyt u žen ve Středočeském kraji byl praktický stejný v porovnání s celorepublikovým průměrem. Stejně jako u mužů byl nejvyšší výskyt hlášen v roce Také výskyt u žen ve Středočeském kraji byl praktický stejný v porovnání s celorepublikovým průměrem. Stejně jako u mužů byl nejvyšší výskyt 2006 (7,9 případů na 100 000 obyvatel). Nemocnost u žen byla v průměru 1,5x nižší než u mužů. hlášen v roce 2006 (7,9 případů na 100 000 obyvatel). Nemocnost u žen byla v průměru 1,5x nižší než u mužů. 3.2.5. Nemocnost na na nákazy nákazy přenášené 3.2.5. Nemocnost přenášenépohlavním pohlavnímstykem stykem Pohlavněpřenosné přenosnénákazy nákazy tvoří široké spektrum bakteriálních, parazitárních i virových infekcí, se přenášejí pohlavní nebo Pohlavně tvoří široké spektrum bakteriálních, parazitárních i virových infekcí, tkeré které se přenášejí výlučněvýlučně pohlavní cestou cestou nebo souvisejí s pohlavním stykem. VirovéB hepatitidy B a C a HIV/AIDS onemocnění předmětem samostatných podkapitol, jedná ssouvisejí pohlavním stykem. Virové hepatitidy a C a onemocnění jsou HIV/AIDS předmětemjsou samostatných podkapitol, přestože se jedná přestože o infekce se přenášené o infekce přenášené pohlavním stykem. pohlavním stykem. 3.2.5.1. 3.2.5.1. Kapavka Kapavka Kapavkapatří patřímezi mezinákazy nákazy přenášené pohlavním stykem. Přenos se různou děje různou pohlavního styku. Je i možný z matky dítě Kapavka přenášené pohlavním stykem. Přenos se děje formouformou pohlavního styku. Je možný přenos izpřenos matky na dítě v na průběhu v průběhu porodu. Počet hlášenýchpravděpodobně onemocnění pravděpodobně plně neodráží situaci, protože řada nemocných s mírnounevyhledá formou porodu. Počet hlášených onemocnění plně neodráží skutečnou situaci, skutečnou protože řada nemocných s mírnou formou onemocnění onemocnění nevyhledá ošetření. Neléčené nebopoté nedostatečně léčené infekce poté přecházejí do chronické formy. lékařské ošetření. Neléčenélékařské nebo nedostatečně léčené infekce přecházejí do chronické formy. Graf178 178Porovnání Porovnání výskytu nemocnosti kapavkou na 000 100 000 obyvatel ve vybraných Graf výskytu nemocnosti kapavkou na 100 obyvatel ve vybraných krajích krajích a ČR a ČR hl. m. Praha

Kraj Vysočina

Středočeský kraj

Česko

35 30

počet

25 20

15 10 5 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky


Průměrná věkových skupinách se vesesledovaném období let 2003 2012–v2012 Českuv Česku nacházela v rozmezív rozmezí od 7 do 11,1 případů napřípadů 100 000 Průměrnánemocnost nemocnostvevevšech všech věkových skupinách ve sledovaném období let –2003 nacházela od 7 do 11,1 obyvatel. Nejvyšší incidence případů u obou pohlaví v případě kapavky byla zaznamenána mezi 20. až 24. rokem věku s počtem 45 – 55 případů na 100 000 na 100 000 obyvatel. Nejvyšší incidence případů u obou pohlaví v případě kapavky byla zaznamenána mezi 20. až 24. rokem věku s počtem mužů v tomto věku a 19 30 případů na stejný počet žen v témže věku. Ve většině případů se jednalo o akutní formu onemocnění, cca 5 % představovala 45 – 55 případů na 100 000 mužů v tomto věku a 19 - 30 případů na stejný počet žen v témže věku. Ve většině případů se jednalo o akutní formu forma chronická. Cizinci se na celkovém forma počtu onemocnění podílelise přibližně 10 %. počtu onemocnění podíleli přibližně 10 %. onemocnění, cca 5 % představovala chronická. Cizinci na celkovém 144 147

Výskyt Středočeském krajikraji ve sledovaném období je pouze nepatrně nižší vnižší porovnání se situací Česku. v V Česku. jednotlivých letech nedocházelo Výskytkapavky kapavkyveve Středočeském ve sledovaném období je pouze nepatrně v porovnání se vsituací V jednotlivých letech knedocházelo výrazným výkyvům v počtu hlášených případů, které se pohybovaly v rozmezí od 5,1 do 8,5 na 100 000 obyvatel. Od roku 2011 je zaznamenán mírný nárůst k výrazným výkyvům v počtu hlášených případů, které se pohybovaly v rozmezí od 5,1 do 8,5 na 100 000 obyvatel. Od roku 2011 je zaznamenán nárůst počtu hlášených případů. počtu hlášenýchmírný případů. 3.2.5.2. Syfilis (příjice) Syfilis (příjice) Syfilisjejedalší další nákazou přenášenou pohlavním stykem. Jemožný také možný plod v průběhu těhotenství (vrozená forma). Před Syfilis nákazou přenášenou pohlavním stykem. Je také přenospřenos z matkyz matky na plod na v průběhu těhotenství (vrozená forma). Před více než stovíce lety jí než sto letydesátý jí trpělEvropan každý desátý Evropan zaujímala první místo úmrtí. V poválečném prudce a řadu let trpěl každý a zaujímala prvnía místo v příčinách úmrtí.v příčinách V poválečném období výskyt syfilisobdobí prudcevýskyt pokleslsyfilis a řadu let sepoklesl pohyboval na nízké se pohyboval na nízké úrovni. úrovni. Graf Porovnání výskytu nemocnosti syfilisem na 100 na 000100 000 obyvatel obyvatel ve vybraných krajích a ČR krajích a ČR Graf179 179 Porovnání výskytu nemocnosti syfilisem ve vybraných hl. m. Praha

Zlínský kraj

Středočeský kraj

Česko

35 30

počet

25 20 15 10 5 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

roky


Po však došlo opětopět k nárůstu a od roku rokudo2010 početse hlášených onemocnění výrazně neměnil. Odneměnil. roku 2010Od opět celorepublikově Poroce roce2001 2001 však došlo k nárůstu a od 2003 roku do 2003 rokuse2010 počet hlášených onemocnění výrazně roku 2010 opět dochází k postupnému poklesu. Na celkovém počtu hlášených onemocnění se výraznou měrou podílejí cizinci, a to až 25,0 %. Hlášená onemocnění syfilis celorepublikově dochází k postupnému poklesu. Na celkovém počtu hlášených onemocnění se výraznou měrou podílejí cizinci, a to až 25,0 %.se vHlášená Česku doonemocnění roku 2006 vyznačují vyšším výskytem u žen proti mužům, od roku 2007 dochází k převaze onemocnění mužů oproti ženám, a to v průměru syfilis se v Česku do roku 2006 vyznačují vyšším výskytem u žen proti mužům, od roku 2007 dochází k převaze onemocnění omužů 42,0 %. oproti ženám, a to v průměru o 42,0 %. Výskyt Česku. OdOd roku 2007 dodo roku mírný vzestup nemocnosti, a to Výskytsyfilis syfilisve veStředočeském Středočeskémkraji krajiprakticky praktickykopíroval kopírovalsituaci situaciv v Česku. roku 2007 roku2010 2010bylbylzaznamenán zaznamenán mírný vzestup nemocnosti, za to hodnoty 6,0 na 9,2 případů na 100 000 obyvatel. V posledních dvou letech došlo k mírnému poklesu. Stejně jako v celé republice byla nejvyšší nemocnost z hodnoty 6,0 na 9,2 případů na 100 000 obyvatel. V posledních dvou letech došlo k mírnému poklesu. Stejně jako v celé republice byla nejvyšší nemocnost zaznamenána ve let. věkové skupině 20 – 34 let. zaznamenána ve věkové skupině 20 – 34 3.2.6. HIV/AIDS 3.2.6. HIV/AIDS AIDS (Acquired Immune Deficiency Syndrome, česky syndrom získaného imunodeficitu) je závažné onemocnění vyvolané virem AIDS (Acquired Syndrome, česky syndrom získaného je závažnépak onemocnění virem označovaným HIV, který označovaným Immune jako HIV,Deficiency který ochromuje obranyschopnost imunitníhoimunodeficitu) systému a organismus podléhá vyvolané těžkým infekcím a některýmjako nádorovým ochromuje obranyschopnost a organismus pak podléhá těžkým infekcím obětí a některým nádorovým onemocněním. se že o nemoc, onemocněním. Jedná se o imunitního nemoc, na systému kterou ani po třiceti letech a šestatřiceti milionech neexistuje stoprocentní lék. A to Jedná i přesto, se jehona kterou ani po třiceti letech a šestatřiceti milionech obětí neexistuje stoprocentní lék. A to i přesto, že se jeho léčbou světová vědecká komunita léčbou světová vědecká komunita dlouho intenzivně zabývá. Nesnižuje se dokonce ani počet nakažených – Světová zdravotnická organizacedlouho jich v současnosti odhaduje na více než 35 milionů, přičemž toto číslo se s každým rokem zvyšuje o další milion. Ne jinak tomu je v Česku. 145 148

intenzivně zabývá. Nesnižuje se dokonce ani počet nakažených – Světová zdravotnická organizace jich v současnosti odhaduje na více než 35 milionů, V posledních 10 se letech dochází varujícímu setrvalému nových případů, zejména10ve skupině mužů majícíchsetrvalému sex s muži. Podílnových této přičemž toto číslo s každým rokemk zvyšuje o další milion. Ne nárůstu jinak tomu je v Česku. V posledních letech dochází k varujícímu nárůstu skupiny na nově diagnostikovaných případech HIV této se v skupiny ČR v posledních letech pohybuje případech kolem 70 %, což HIV nás se z tohoto řadí na případů, zejména ve skupině mužů majících sex s infekce muži. Podíl na nově diagnostikovaných infekce v ČR v pohledu posledních letech první místo v Evropě. pohybuje kolem 70 %, což nás z tohoto pohledu řadí na první místo v Evropě. Onemocněnízpůsobuje způsobuje HIV, který napadá krvinky důležité lidskou imunitu. šíří pouze sexuálním a krví. Průběh HIVje Onemocnění virvirHIV, který napadá bílébílé krvinky důležité pro pro lidskou imunitu. AIDSAIDS se šířísepouze sexuálním stykemstykem a krví. Průběh HIV infekce infekcepozvolný je přitomapozvolný poměrnědobu dlouhou své HIV nemusí pozitivitě nemusí ani sám nakažený člověk, neboť nemusí trpětzdravotními žádnými přitom poměrněa dlouhou o svédobu HIV opozitivitě mít tušenímít anitušení sám nakažený člověk, neboť nemusí trpět žádnými zdravotními komplikacemi a často bezděčně nakazí další sexuální partnery. U většiny nakažených dojde k rozvojidopříznaků HIV/AIDS do komplikacemi a často bezděčně nakazí další sexuální partnery. U většiny nakažených osob dojde k rozvojiosob příznaků HIV/AIDS 10 – 15 let po kontaktu 10 – 15 let po kontaktu s virem. s virem. Graf180 180Porovnání Porovnánívýskytu výskytuHIV HIV pozitivních případů (občané a rezidenti) obyvatel bydliště v době diagnózy ve vybraných Graf pozitivních případů (občané ČR ČR a rezidenti) na 1na 0001 000 000 000 obyvatel podlepodle kraje kraje bydliště v době první první diagnózy HIV veHIV vybraných krajích akrajích ČR a ČR hl. m. Praha

800

Kraj Vysočina

Středočeský kraj

Česko

700 600

počet

500 400 300 200 100 0

2003

2004

2005

2006

2007 roky

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Zdroj:SZÚ SZÚ

V se se využívá jak nepřímá virologická diagnostika, kterou kterou se prokazuje detekce detekce protilátekprotilátek anti-HIV, anti-HIV, tak přímátak virologická diagnostika, V rámci rámcidiagnostiky diagnostikyHIV HIV využívá jak nepřímá virologická diagnostika, se prokazuje přímá virologická HIV pozitivitu lze s jistotou prokázat vždy s určitým odstupem od doby (2 – 3 týdny), kdy mohlo přenosu která prokazuje průkaz viru, popř. jeho antigenu. diagnostika, která prokazuje průkaz viru, popř. jeho antigenu. HIV pozitivitu lze s jistotou prokázat vždy s určitým odstupem od doby (2 – 3ktýdny), (nákaze) HIV dojít. Přestože je onemocnění HIV/AIDS v současné době celoživotní a nevyléčitelné, je možno jej léčit a tím značně zvýšit kvalitu a délku kdy mohlo k přenosu (nákaze) HIV dojít. Přestože je onemocnění HIV/AIDS v současné době celoživotní a nevyléčitelné, je možno jej léčit aživota tím 57 . HIV pozitivních osob značně zvýšit kvalitu a délku života HIV pozitivních osob57. Ve k nárůstu počtu HIVHIV pozitivních případů z hodnoty 44,0 44,0 v rocev roce 2003 na hodnotu 153,5 v153,5 roce 2012, představuje téméř 3,5 Ve Středočeském Středočeskémkraji krajidošlo došlo k nárůstu počtu pozitivních případů z hodnoty 2003 na hodnotu v rocecož 2012, což představuje násobek oproti roku 2003. Podobný nárůst byl zaznamenán také v Česku, kde počet případů dosahoval hodnoty 64,4 v roce 2003 a do roku 2012 téméř 3,5 násobek oproti roku 2003. Podobný nárůst byl zaznamenán také v Česku, kde počet případů dosahoval hodnoty 64,4 v roce 2003 adošlo do kroku trojnásobnému navýšení na 180,0navýšení případů/1 000případů/1 000 000 obyvatel. Nejvyšších hodnotNejvyšších dosahovalohodnot po celé sledované po období hlavní město Praha, které 2012 došlo k trojnásobnému na000 180,0 obyvatel. dosahovalo celé sledované období hlavní několikanásobně převyšuje ostatní kraje,převyšuje naopak nejnižších hodnotnaopak dosahoval Kraj Vysočina. město Praha, které několikanásobně ostatní kraje, nejnižších hodnot dosahoval Kraj Vysočina. Shrnutí: V České republice je u většiny infekčních onemocnění celkem příznivá situace. U řady onemocnění se podařilo tohoto stavu dosáhnout zásluhou vysoké proočkovanosti. Žádoucí je proto prosazovat vyšší míru proočkovanosti v oblasti infekcí, které nejsou na seznamu povinného očkování. 57

FREI, J. 2011. HIV/AIDS – problém týkajících se nás všech. Článek v časopise Sestra 4/2011. Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/hiv-aids-problem-tykajici-senas-vsech-459339

57

F REI, J. 2011. HIV/AIDS – problém týkajících se nás všech. Článek v časopise Sestra 4/2011. Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/hiv-aids-problem-tykajici-se-nasvsech-459339 146 149

Shrnutí:

V České republice je u většiny infekčních onemocnění celkem příznivá situace. U řady onemocnění se podařilo tohoto stavu dosáhnout zásluhou vysoké proočkovanosti. Žádoucí je proto prosazovat vyšší míru proočkovanosti v oblasti infekcí, které nejsou na seznamu povinného očkování. Ve Středočeském kraji lze u většiny vybraných onemocnění obecně konstatovat, že vývojový trend v jejich výskytu je obdobný, jako je v celé Česku. Výjimku tvoří virová hepatitis B a Lymská borelióza, jejichž nemocnost celorepublikový výskyt převyšuje. Za dobrou můžeme považovat epidemiologickou situaci, pokud se jedná o kontrolu alimentárních infekcí a intoxikací, a s výjimkou černého kašle, i v případě respiračních onemocnění, proti kterým se obyvatelstvo očkuje. U alimentárních nákaz byly počty onemocnění evidovány v několika stovkách případů ročně, od roku 2009 se však situace jejich výskytu významně snížila. Za indikátor dobré úrovně epidemiologické situace můžeme považovat i virové hepatitidy. Výskyt virové hepatitidy A je ve Středočeském kraji dlouhodobě stabilní a na úrovni běžné v celém Česku. Od roku 2010 zaznamenáváme klesající tendenci. V případě virové hepatitis B, jejíž nemocnost přesahuje celorepublikový průměr, zaznamenáváme klesající trend ve výskytu, což je příznivé zjištění. Ve výskytu nákaz přenášených vektorem, tj. klíšťová encefalitida a Lymská borelióza, lze v posledních 10 letech pozorovat setrvalý lineární trend bez výraznějších výkyvů. Zajímavé je, že výskyt klíšťové encefalitidy je ve Středočeském kraji stejný jako v Česku, zatímco výskyt Lymské boreliózy je vyšší, což pravděpodobně souvisí s četnými lokalitami s výskytem přírodních ohnisek této nákazy v kraji. I když se důslednou osvětou daří počet některých, zejména alimentárních infekcí snížit, vzhledem k trendům současného způsobu života a cestování je zřejmé, že budou přibývat infekce respirační, pohlavně přenosné a importované nákazy. Dosud se však i tato onemocnění pohybují spíše v řádech jednotek či desítek případů. Při změnách klimatu je možné očekávat i rozšiřování některých nemocí s přírodní ohniskovostí do oblastí, kde se dosud nevyskytovala (v našich podmínkách se např. Lymská borelióza či klíšťová encefalitida posouvá i do míst s vyšší nadmořskou výškou). V posledních letech bylo dosaženo značného pokroku také v diagnostice a léčbě infekce HIV a onemocnění AIDS. Nicméně se dosud nepodařilo splnit základní požadavek, a to najít způsob, jak vyloučit virus HIV z organizmu infikovaných osob, a tím zabránit jeho dalšímu šíření v populaci. Jelikož se jedná o nemoc, která má souvislost se sexuálním chováním, může jedině změna chování jednotlivců obyvatele ochránit. Přes velké celosvětové úsilí se také nepodařilo vyvinout účinnou anti-HIV vakcínu pro specifickou prevenci HIV/AIDS. Proto zůstávají k dispozici stále jen nespecifická preventivní opatření, která jsou dosud nejúčinnější, nejsnáze uplatňovatelnou a zároveň nejméně nákladnou cestou k dosažení vytčeného cíle, tj. potlačení šíření HIV/AIDS. Na všech úrovních, a to celorepublikových, regionálních i lokálních je třeba realizovat cílenou primární prevenci, do edukačních aktivit zapojit státní a nevládní neziskový sektor a podporovat jejich spolupráci. Velmi důležitou součástí prevence je podpora a koordinace všech preventivních aktivit. Neméně důležitými specifickými preventivními opatřeními jsou HIV screening a včasná antiretrovirová terapie HIV infikovaných osob, která pomáhá snížit riziko přenosu a zpomalit progresi imunodeficitu. Poznávání infekčních agens a nemocí jimi způsobovanými je proces, který nebude nejspíš nikdy ukončen. Proto je i nadále nutné usilovat o zlepšování prevence, zvýšit spolupráci všech složek zdravotnického systému a věnovat pozornost připravenosti ke zvládání mimořádných situací, včetně vysoce nebezpečných nákaz.

150

Pohyb Dostatečný a pravidelný pohyb je důležitou složkou zdravého životního stylu Pravidelný pohyb při každodenních rutinních činnostech alespoň 15 minut denně (chůze po schodech místo výtahem, dvě zastávky pěšky místo jízdy dopravním prostředkem), překonat lenost

151

Injekční uživatelé návykových látek ve Středočeském kraji

4 Injekční uživatelé návykových látek ve Středočeském kraji

(Rumlová L.)

Drogová závislost bývá označovaná také jako toxikomanie, závislost na omamných nebo návykových látkách, abúzus. Drogou jsou míněny návykové látky, tedy psychotropně aktivní látky, které jsou schopny navodit stav náruživosti (tj. velmi těžce zvladatelnou potřebu opakovaného nutkavého užívání těchto látek). Závislosti na návykových látkách patří mezi chronická onemocnění centrálního nervového systému a bývají provázeny opakujícími se relapsy i během léčby. Jedná se o komplexní bio-psycho-sociální onemocnění, kde se jednotlivé faktory vzájemně doplňují a integrují. Stav závislosti bývá u nemocného provázen řadou dalších patologických komplikací, které do velké míry určují nebezpečnost dané závislosti i její interakční možnosti (s patologií i další medikací u závislého). Je důležité si uvědomit, že do drogové problematiky patří také užívání drog tzv. společensky tolerovaných – v našich podmínkách zejména kouření a alkohol. S problematikou drogových závislostí úzce souvisí i užívání jiných psychotropních látek, které mají sice minimální nebo jen velmi nízký návykový potenciál (rozvoj závislosti je málo pravděpodobný), ale jejich užívání s sebou nese řadu rizik zdravotních i společenských. Patří sem především halucinogeny (např. LSD, některé houby). Drogová epidemiologie je součástí aktivit Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti, které je organizační součástí odboru protidrogové politiky Úřadu vlády České republiky. Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti (NMS) v rámci svého drogového informačního systému ČR provádí, iniciuje a podílí se na monitorovacích a výzkumných aktivitách. Nástrojem pro plánování, koordinaci a hodnocení drogového informačního systému je „Národní akční plán drogového informačního systému“ (NAPDIS)58. Aktivity drogového informačního systému jsou zaměřeny na sběr, analýzu, syntézu a interpretaci informací. Sběr a zpracování informací o uživatelích drog, kteří prvně v životě požádali o léčebnou, poradenskou či sociální službu v některém tzv. léčebně kontaktním centru (dále jen „L/K centrum“), což jsou zdravotnická i nezdravotnická zařízení poskytující tyto služby, od roku 1995 provádí krajské hygienické stanice. Od roku 2002 byl tento informační systém rozšířen o informace o klientech, kteří jsou v L/K centrech v dlouhodobém či opakovaném léčení. Získaná data jsou shromažďována čtvrtletně prostřednictvím pracovišť drogové epidemiologie krajských hygienických stanic v centrálním pracovišti - referátu drogové epidemiologie Hygienické stanice hlavního města Prahy59. Rutinní sběr dat o léčených uživatelích drog je prováděn s využitím formuláře doporučeného Evropským monitorovacím centrem pro drogy a užívání drog (EMCDDA) pro drogový informační systém v Evropě. Tento informační systém také zahrnuje sledování dalších zdravotních indikátorů, konkrétně incidenci virových hepatitid, sledování akutních intoxikací, event. úmrtí v souvislosti s užíváním drog, přehled výměnného programu jehel a stříkaček realizovaného v L/K centrech a terénu. Všechny následující informace se týkají pouze těch uživatelů drog, kteří alespoň jedenkrát byli v letech 2003 – 2012 v kontaktu s některým L/K centrem. Stávající informační systém o drogách neumožňuje zachytit experimentující část populace, která ještě nemá zdravotní či jiné problémy motivující ji k návštěvě L/K centra, ani tzv. skrytou populaci uživatelů drog (prakticky problémové uživatele drog), kteří - alespoň zatím - jakoukoliv pomoc těchto L/K center odmítají. Dále informační systém nezahrnuje data z věznic, protože Vězeňská služba eviduje tuto kategorii samostatně a oba systémy nejsou propojené. Ve sledovaném období 2003 – 2012 byl zaznamenán setrvalý trend ve výskytu léčených uživatelů drog v rámci Česka, počet uživatelů se pohyboval od 81,0 do 88,1 na 100 000 obyvatel. Ve Středočeském kraji od roku 2007 dochází k postupnému zvyšování počtu léčených uživatelů drog, a to z počtu 70,8 na hodnotu 84,7 na 100 000 obyvatel, což odpovídá trendu v České republice. Nejvyšší výskyt léčených uživatelů drog byl zaznamenán v Ústeckém kraji a každoročně téměř dvojnásobně převyšoval výskyt v Česku (graf 181). Změna nastala až v roce 2012, kdy v Ústeckém kraji došlo k poklesu počtu uživatelů drog na 122,8 na 100 000 obyvatel a v Česku byla zaznamenána hodnota 85,2/100 000 obyvatel. Nejnižší výskyt byl v Pardubickém kraji, kdy kromě roku 2009, hodnoty sledovaného ukazatele v jednotlivých letech nepřevýšily 20 uživatelů na 100 000 obyvatel. Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN DROGOVÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU NA ROKY 2013 – 2015. Úřad vlády ČR. 2013. Dostupné z: http://www.drogy-info.cz/index.php/o_nas/co_jsme/narodni_akcni_plan_drogoveho_informacniho_systemu_napdis 59 HS Praha: http://www.hygpraha.cz/odbory.php?o=Ng==&ksum=NQ==. Roční zprávy vydávají rovněž všechny krajské hygienické stanice. 58

153

Hodnoty jednotlivých krajích pravděpodobně to souvisí s demografickým složením obyvatelstva a sociální a ekonomickou úrovní populace Hodnotyvv jednotlivých krajíchjsou jsourozdílné, rozdílné, pravděpodobně to souvisí s demografickým složením obyvatelstva a sociální a ekonomickou úrovní vpopulace daném kraji. Zároveň je třeba zdůraznit, že při vyhodnocování dat o léčených uživatelích drog dle krajů jsou data zpracovávána podle místa hlásícího L/K v daném kraji. Zároveň je třeba zdůraznit, že při vyhodnocování dat o léčených uživatelích drog dle krajů jsou data zpracovávána podle centra, ne podle místa bydliště uživatele. V průběhu let 2003 – 2012 poklesl počet L/K center ve Středočeském kraji z 29 na 24 a nejsou umístěna místa hlásícího L/K centra, ne podle místa bydliště uživatele. V průběhu let 2003 – 2012 poklesl počet L/K center ve Středočeském kraji z 29 na rovnoměrně (L/K centrum zcela chybí okrese Praha-východ a Rakovník). Z tohoto a důvodu nelzeZ tohoto získaná důvodu data zpracovávat dle jednotlivých okresů 24 a nejsou umístěna rovnoměrně (L/Kvcentrum zcela chybí v okrese Praha-východ Rakovník). nelze získaná data zpracovávat 60 60 dle jednotlivých okresů Středočeského kraje. Středočeského kraje. Graf181 181Počet Početléčených léčených uživatelů drog obyvatel ve vybraných krajích a Česka Graf uživatelů drog nana 100100 000000 obyvatel ve vybraných krajích a Česka Ústecký kraj

200

Pardubický kraj

Středočeský kraj

Česko

160

počty

120 80 40 0

2003

2004

2005

2006

2007 roky

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj:Výroční Výročnízprávy zprávy - drogová epidemiologie, Hygienická hl. m. Prahy Zdroj: ČRČR - drogová epidemiologie, Hygienická stanicestanice hl. m. Prahy

Shrnutí: DleShrnutí: Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti jsou plošně nejrozšířenější skupinou drog vedoucí k akutnímu předávkování či Dle Národního monitorovacího střediska drogy a drogovéDalší závislosti plošně problémů nejrozšířenější skupinou drog k akutnímu zdravotním problémům spojeným s užitím drogypro sedativa/hypnotika. příčinoujsou zdravotních jsou stimulancia, stejněvedoucí jako kanabinoidy, opiáty předávkování či zdravotním problémům spojeným s užitím drogy sedativa/hypnotika. Další příčinou zdravotních problémů jsou stimulancia, a jiné drogy a léky. Méně často jsou hlášeny halucinogeny, rozpustidla a heroin. Mezi mladými lidmi nejvíce převládá užívání kanabinoidů. Důsledky užívání stejně jako kanabinoidy, a jiné drogy a léky. vazeb, Méně financí často jsou hlášeny halucinogeny, rozpustidla a heroin. Mezi mladými nejvíce drog zasahují do řady oblastí opiáty od zdravotnictví, sociálních po bezpečnost a představují tak celospolečenský problém. Z tohoto lidmi důvodu je nutné převládá užívání kanabinoidů. Důsledky užívání drog zasahují do řady oblastí od zdravotnictví, sociálních vazeb, financí po bezpečnost intenzivně se zabývat prevencí. Prevence drogových závislostí zahrnují různorodé komplexní aktivity a postupy, které by měly zabránit užívání drog, tedy a představují tak celospolečenský problém. Z tohoto důvodu je nutné intenzivně se zabývat prevencí. Prevence drogových závislostí zahrnují zabránit vzniku závislosti, zamezit jejímu rozvoji, resp. závislost vyléčit, zamezit jejímu opětovnému propuknutí (relaps) a snižovat rizika užívání drog. Tyto různorodé komplexní aktivity a postupy, které by měly zabránit užívání drog, tedy zabránit vzniku závislosti, zamezit jejímu rozvoji, resp. preventivní aktivity probíhají v různých rovinách, které se vzájemně prolínají; lze rozlišit prevenci primární (předejít styku jedince s drogou vůbec), závislost vyléčit, zamezit jejímu opětovnému propuknutí (relaps) a snižovat rizika užívání drog. Tyto preventivní aktivity probíhají v různých 61 sekundární (léčebné programy) a terciární (snižování rizik při užívání drog) . Prevencí se v ČR na nejvyšší politické úrovni zabývají akční plány protidrogové rovinách, které se vzájemně prolínají; lze rozlišit prevenci primární (předejít styku jedince s drogou vůbec), sekundární (léčebné programy) 62 politiky, na něž navazuje Akční plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2013 až 2015. Tyto akční plány vycházejí z protidrogové a terciární63(snižování rizik při užívání drog)61. Prevencí se v ČR na nejvyšší politické úrovni zabývají akční plány protidrogové politiky, na něž strategie a definovat opatření v klíčových strategie EU a jejich účelem je detailněji rozpracovat plánované postupy pro naplňování cílů národní navazuje Akční plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2013 až 201562. Tyto akční plány vycházejí z protidrogové (podpůrných) technicko-organizačních oblastech. strategie EU63 a jejich účelem je detailněji rozpracovat plánované postupy pro naplňování cílů národní strategie a definovat opatření v klíčových (podpůrných) technicko-organizačních oblastech. 60

Hygienická stanice hl. m. Praha: Výroční zpráva za rok 2012 - Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog, str. 22. ISBN 978-80-905520-0-5 Národní strategie protidrogové politiky na období 2010-2018 [schválená usnesením vlády č. 340 ze dne 10. května 2010. Editor Lucia Kiššová. Praha: Úřad vlády České republiky, 2011, 56 s. ISBN 60 Hygienická stanice hl. m.978-807-4400-452. Praha: Výroční zpráva za rok 2012 - Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog, str. 22. ISBN 978-80-905520-0-5 62 plán realizace Národnípolitiky strategie protidrogové politiky na období 2013vlády až č. 2015. Dostupné z http://www.vlada.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/strategie-a61 Akční Národní strategie protidrogové na období 2010 – 2018 [schválená usnesením 340 ze dne 10. května 2010. Editor Lucia Kiššová. Praha: Úřad vlády České republiky, 2011, 56 s. ISBN 978-807-4400-452. plany/akcni-plan-realizace-narodni-strategie-protidrogove-politiky-na-obdobi-2013-az-2015-104714/ 63 62Protidrogová Akční plán realizace strategie politiky na období 2013 až 2015. Dostupné z http://www.vlada.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/strategie-a-plany/akcni-planstrategieNárodní EU 2013 – 2020.protidrogové Úřední věstník EU. (2012/C 402/01).Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/ppov/.../protidrogova-strategie-eu-2013-2020-104773/ 61

realizace-narodni-strategie-protidrogove-politiky-na-obdobi-2013-az-2015-104714/ 63 Protidrogová strategie EU 2013 – 2020. Úřední věstník EU. (2012/C 402/01).Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/ppov/.../protidrogova-strategie-eu-2013-2020-104773/

149

154

Zdravá strava Zdravá strava je základem zdraví a její dopady se nám vracejí i s úroky Pestrá, vyvážená a přiměřená strava (nepřejídat se) Volte potřebné živiny, neopomíjet vlákninu, omezte tuky a cukry, nepřesolujte Nakupujte a vařte z čerstvých potravin, vyhněte se spáleným jídlům

155

Profesionální onemocnění obyvatel Středočeského kraje

5 Profesionální onemocnění obyvatel Středočeského kraje (Jarolímek J., Marvanová J.) Člověk je při výkonu práce vystaven působení různých faktorů pracovních podmínek, které za určitých okolností mohou mít negativní dopad na jeho zdraví. Nepříznivý vliv se může projevit vznikem nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. Pro tyto stavy je používáno souhrnné označení profesionální onemocnění. Výskyt profesionálních onemocnění je jedním z významných ukazatelů zdravotního stavu ve vztahu k pracovním podmínkám a je sledován v rámci Národního registru nemocí z povolání („NRNP“)64. Profesionální onemocnění jsou evidována podle místa výkonu práce, která vedla ke vzniku onemocnění. Nemoci z povolání (dále označované jako „NzP“) představují jeden ze zdravotně, společensky i ekonomicky nejzávaznějších důsledků expozice rizikovým faktorům práce a pracovních podmínek na pracovišti (Jarolímek, 2013). NzP definuje Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., které v ust. § 1 odst. 1 říká: „nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek“. Jednotlivé druhy nemocí z povolání jsou uvedeny v Seznamu NzP65. Nemoc z povolání je tedy pojem právní, nikoli lékařský. „Nemoc z povolání je taková odchylka od normálního zdravotního stavu, kterou se určitá společnost v určité době rozhodla takto nazývat, hlásit, evidovat a zejména odškodňovat.66“ Nutno konstatovat, že v různých zemích i v různých časových obdobích byly za nemoci z povolání považovány rozdílné odchylky od normálního zdravotního stavu. Zásadním způsobem se také liší i finanční a sociální kompenzace poskytované společností osobám trpícím nemocemi z povolání67. Ohrožení nemocí z povolání definuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění: „jsou takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání“. Ohrožení nemocí z povolání představuje pouhý zlomek z celkového počtu profesionálních onemocnění. Ve Středočeském kraji tvořilo v období let 1996 – 2012 z celkového počtu 3 262 hlášených případů profesionálních onemocnění 3,3 %. Podobné zastoupení se vyskytovalo i v rámci celé České republiky (3,5 %). Z těchto důvodů se podrobněji budeme zabývat pouze hlášenými případy nemocí z povolání. Jak již bylo výše naznačeno, záleží na dané ekonomické činnosti i na daném geografickém regionu a také na čase, jelikož trendy výskytu NzP se mění. Tradičně nejvíce NzP vzniká v hornictví. Jako relativně nový jev pozorujeme v posledních letech nápadně rostoucí trend výskytu nemocí z povolání v odvětví národního hospodářství „výroba motorových vozidel“, tj. dle klasifikace CZ-NACE C29. Na základě skutečnosti, že ve Středočeském kraji se nacházejí tři velké závody automobilového průmyslu, které svým významem hranice kraje přesahují, vznikla studie zabývající se nemocemi z povolání v automobilovém průmyslu ve Středočeském kraji68. V rámci této práce byly testovány hypotézy o vztahu mezi výskytem nemocí z povolání na jedné straně a pohlavím zaměstnanců, jejich věkem, výší průměrné mzdy a mírou nezaměstnanosti na straně druhé. Výzkum prokázal, že NzP se vyskytovaly statisticky významně častěji u žen než u mužů (RR = 9,71, 95 % CI: 4,8-20,1) a u osob nad 40 let věku ve srovnání s osobami mladšími (RR = 3,38, 95 % CI 1,7-6,8).

Národní registr nemocí z povolání je veden od roku 1991 na Centru hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu v Praze a jeho hlavním cílem je monitorování výskytu a složení nemocí z povolání v České republice. Zákonem č. 372/2011 Sb., byl zažazen mezi 10 zdravotních registrů, které tvoří Národní zdravotnický informační systém (NZIS). 65 Pozn.: dne 1. 7. 2011 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 114/2011 Sb., ze dne 6. 4. 2011, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Toto nařízení stanovuje novelizovaný seznam nemocí z povolání. 66 PROVAZNÍK, K.; KOMÁREK, L.; URBAN, P.; HRNČÍŘ, E. a kol. 2010. Prevence v pracovním lékařství. Praha, Státní zdravotní ústav, 3. LF UK. Nadace CINDI, str. 131 67 J AROLÍMEK, J. 2013. Nemoci z povolání v automobilovém průmyslu v podmínkách Středočeského kraje. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta 2013. Rigorózní práce, 102 s. 68 JAROLÍMEK, J. 2013. Nemoci z povolání v automobilovém průmyslu v podmínkách Středočeského kraje. Praktický lékař 2013; 93(3): 100 – 104 s. ISSN 0032-6739 64

157

zaměstnanců, jejich věkem, výší průměrné mzdy a mírou nezaměstnanosti na straně druhé. Výzkum prokázal, že NzP se vyskytovaly statisticky významě častěji u žen než u mužů (RRjak = 9,71, 95 % CI: 4,8-20,1) u osob nemocí nad 40 let věku ve srovnání s osobami mladšími (RR = 3,38, 95 % CI 1,7-6,8). Zajímavým ukazatelem, je možno nahlížet naavýskyt z povolání, jsou počty hlášených nemocí přepočtených na 100 000 pojišťěnců. Zajímavým ukazatelem, jak je možno nahlížet na výskyt nemocí z povolání, jsou počty hlášených nemocí přepočtených na podle 100 000 pojišťěnců. Data jsou Data jsou prezentována za období 2008 – 2012. V roce 2008 se jednalo o nemocensky pojištěné zaměstnance zákona č. 54/1956 Sb. prezentována za období 2008 – 2012. V roce 2008 se jednalo o nemocensky pojištěné zaměstnance podle zákona č. 54/1956 Sb. a v dalších letech a v dalších letech o nemocensky pojištěné zaměstnance v civilním sektoru ve smyslu zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. oPři nemocensky pojištěné v civilním sektoru ve je smyslu zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších přepočtu se může projevit určité přepočtu se může zaměstnance projevit určité zkreslení, které způsobeno časovou prodlevou mezi expozicípředpisů. faktorů Při pracovních podmínek, diagnózou zkreslení, které je způsobeno časovou prodlevou mezi expozicí faktorů pracovních podmínek, diagnózou a hlášením nemoci z povolání. Během tohoto a hlášením nemoci z povolání. Během tohoto období dochází ke změnám počtu a struktury pojištěnců. Odlišnosti mezi kraji do jisté míry odrážejí období dochází ke změnám počtu a struktury pojištěnců. Odlišnosti mezi kraji do jisté míry odrážejí i strukturu zaměstnanosti regionů. i strukturu zaměstnanosti regionů. Graf nemoci z povolání na 100 000 pojištěnců ve vybraných krajíchkrajích a ČR a ČR Graf182 182Hlášené Hlášené nemoci z povolání na 100 000 pojištěnců ve vybraných Moravskoslezský kraj

hl. m. Praha

Středočeský kraj

Česko

80 70 60 počet

50 40 30 20 10 0

2008

2009

2010 roky

2011

2012

Z uvedeného Z uvedenéhografu grafu jeje patrné, patrné, že že za za sledované sledované období 5 let je nejvyšší výskyt nemocí období 5 let je nejvyšší výskytz povolání nemocí v Moravskoslezském kraji. Hodnota z povolání v Moravskoslezském kraji.ukazatele Hodnota 61,0 v roce 61,0 2012 v převyšuje výskyt v Česku (23,3) ukazatele roce 2012 převyšuje výskyt téměř trojnásobně. Nejnižší hodnoty v Česku (23,3) téměř trojnásobně.ukazatele Nejnižší jsou dlouhodobě v hlavním městě hodnoty ukazatele zjišťovány jsou dlouhodobě zjišťovány Praze (v roce 2012 hodnota 2,3). Středočeský kraj v hlavním městě Praze (v roce 2012 hodnota ve sledovaném období kopíruje výskyt v rámci 2,3). Středočeský kraj ve sledovaném období republiky výskyt a hodnota ukazatele nezaznamenala za kopíruje v rámci republiky a hodnota sledované období výraznou změnu. ukazatele nezaznamenala za sledované období výraznou změnu. Zdroj: SZÚ Zdroj: SZÚ

Krajská Středočeského krajekraje se problematice nemocínemocí z povolání věnuje nejen subjektu, ale také z pohledu Krajskáhygienická hygienickástanice stanice Středočeského se problematice z povolání věnujez pohledu nejen z kontrolního pohledu kontrolního subjektu, ale také 69 Státním odborného (vědeckého). Jde hlavně o spolupráci odborných pracovníků s centrem GeoQol Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze z pohledu odborného (vědeckého). Jde hlavně o spolupráci odborných pracovníků s centrem GeoQol Přírodovědecké fakulty aUniverzity 69 v Praze, kde v současné době je realizována analýza nemocí z povolání v České republice za posledních 20 let, tj. za roky 1994 až 2013, zdravotním ústavem Karlovy v Praze a Státním zdravotním ústavem v Praze, kde v současné době je realizována analýza nemocí z povolání v České republice za aposledních to z pohledu propojení vědy vědoua to geografickou. cílem je provést pracovního lékařství a lékařské (Medical 20 let, tj. za lékařské roky 1994 až s2013, z pohleduHlavním propojení lékařské vědypropojení s vědou geografickou. Hlavním cílem jegeografie provést propojení Geography), resp. geografie zdraví (Health Geography) a provést analýzu socio-ekonomických a prostorových determinant výskytu nemocí z povolání, a to pracovního lékařství a lékařské geografie (Medical Geography), resp. geografie zdraví (Health Geography) a provést analýzu socio-ekonomických hlavně s přihlédnutím k aktuálním trendům výskytu NzP. Podle Meade a Emch (2010) jde o mezioborovou disciplínu s výrazným prolínáním mezi geografií a prostorových determinant výskytu nemocí z povolání, a to hlavně s přihlédnutím k aktuálním trendům výskytu NzP. Podle Meade a Emch (2010) 70 70 . Propojuje biologické, environmentální a sociální aspektya slékařskou důrazem na zkoumání vztahů mezi lidmi, místem, životním fyzickou a sociální a lékařskou vědou jde o mezioborovou disciplínu s výrazným prolínáním mezi geografií fyzickou a sociální vědou . Propojuje biologické, environmentální prostředím a časem na straně jedné a zdravím na straně druhé. Výsledky studií budou následně publikovány v recenzovaných časopisech. a sociální aspekty s důrazem na zkoumání vztahů mezi lidmi, místem, životním prostředím a časem na straně jedné a zdravím na straně druhé. Komplexní údaje budou o výskytu nemocí publikovány z povolání lzev recenzovaných získat v publikaci „Nemoci z povolání v České republice“, která je zveřejňována v elektronické podobě na Výsledky studií následně časopisech. 71 . Krajská hygienická stanice Středočeského rovněž na svýchkterá internetových stránkách každý rok stránkách Státního zdravotního ústavu v Praze Komplexní údaje o výskytu nemocí z povolání lze získat v publikaci „Nemoci z povolání kraje v České republice“, je zveřejňována v elektronické 71 podobě na stránkách Státního zdravotního ústavu v Praze . Krajská hygienická stanice Středočeského kraje rovněž na svých internetových stránkách každý rok zveřejňuje „Zprávu o činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví v oblasti ochrany zdraví při práci“72. 69 Výzkumné centrum GeoQol – jde o Centrum výzkumu zdraví, kvality života a životního stylu v geo-demografických a společensko-ekonomických souvislostech Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Centrum se zajímá především o analýzu aktuálního zdravotního stavu obyvatelstva, způsoby individuální i69celospolečenských péče o něj jako i o vlivy životního prostředí a socioekonomického klimatu na zdraví člověka. To vše v kontextu měnící se intenzity a struktury studovaných Výzkumné centrum GeoQol – jde o Centrum výzkumu zdraví, kvality života a životního stylu v geo-demografických a společensko-ekonomických souvislostech Přírodovědecké procesů a faktorů na zdravotní stav populace v prostoru a čase. Více informací o aktuálně řešených i uzavřených projektech na http://geoqol.natur.cuni.cz/ 70 fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Centrum se zajímá především o analýzu aktuálního zdravotního stavu obyvatelstva, způsoby individuální i celospolečenských péče o něj jako MEADE, M. S., EMCH, M. (2010): Medical Geography. Guilford Press, New York, 498 s. 71 i o vlivy životního prostředí a socioekonomického klimatu na zdraví člověka. To vše v kontextu měnící se intenzity a struktury studovaných procesů a faktorů na zdravotní stav Poslednív prostoru dostupná (aktuální) zpráva oNemoci povoláníi uzavřených v České republice roce 2013 je dostupná na stránkách Státního zdravotního ústavu v Praze populace a čase. Více informací aktuálně zřešených projektechvna http://geoqol.natur.cuni.cz/ 70 http://www.szu.cz/uploads/download/Hlaseni_a_odhlaseni_2013.pdf MEADE, M. S., EMCH, M. (2010): Medical Geography. Guilford Press, New York, 498 s.

Poslední dostupná (aktuální) zpráva Nemoci z povolání v České republice v roce 2013 je dostupná na stránkách Státního zdravotního ústavu v Praze http://www.szu.cz/uploads/ download/Hlaseni_a_odhlaseni_2013.pdf 72 151 Zpráva o činnosti OOVZ v oblasti ochrany zdraví při práci z roku 2013 je dostupná na http://www.khsstc.cz/dokumenty/zprava-o-cinnosti-organu-ochrany-verejneho-zdravi-v-oblastiochrany-zdravi-pri-praci-za-rok-2013-3090_3090_501_1.html 71

158

Zaměstnanci KHS se snaží pro veřejnost každoročně zveřejňovat i data o NzP v přehledných mapových výstupech. Jde o jednu z metod lékařské geografie, která pomáhá lepšímu pochopení vztahu jednotlivých faktorů v prostředí a to vystižením prostorových souvislostí pomocí mapového zobrazení (Meade a Earickson, 2005). Pro představu jsou prezentovány mapové výstupy z roku 2011 a 2012: Mapa 12 Nemoci z povolání ve Středočeském kraji v roce 2011

Mapa 13 Nemoci z povolání ve Středočeském kraji v roce 2012

Mapy 12 a 13 ukazují srovnání počtu šetřených a hlášených nemocí z povolání v okresech Středočeského kraje v letech 2011 a 2012.

Zdroj (12, 13): KHS Středočeského kraje, ArcMap 10.2

Opakovaně se vyskytují nemoci z povolání v bývalých, již uzavřených, provozech SONP Kladno (Spojené ocelárny národní podnik) a bývalých Kladenských dolech. Jedná se z větší části o onemocnění plic působením prachu s obsahem volného krystalického SiO2. I po odchodu z prostředí s výskytem uvedené škodliviny dochází u některých osob k progresi onemocnění i po mnoha letech až do odškodnitelného stupně. Pracovně-lékařské služby v podnicích Středočeského kraje jsou nejlépe zajištěny u velkých subjektů, péče obsahuje nejen zdravotní prohlídky, ale lékaři se seznamují s pracovní náplní společnosti a riziky vyplývajícími z práce, provádějí konzultace v případě zdravotních problémů v souvislosti s prací, zajišťují i první pomoc na pracovištích včetně školení a vybavení lékárniček73. Mapa 14 ukazuje nemoci z povolání rozdělené podle oborů – jde o celkový počet šetřených a hlášených nemocí v kraji, ze kterého jsou patrné dvě nejpočetnější skupiny NzP, a to těžba a dobývání a poté výroba motorových vozidel (automobilový průmysl). Poslední prezentovaná mapa 15 ukazuje počet tzv. hlášeným nemocí z povolání a počet NzP na 100 tisíc obyvytel v kraji. Další možné mapové výstupy v GIS jsou dostupné na stránkách Krajské hygienické stanice Středočeského kraje, a to v sekci Naše činnost v GIS a to od roku 20081.

73

Dostupné na http://www.khsstc.cz/obsah/gis_31_1.html 159

Mapa 14 Nemoci z povolání podle oborů ve Středočeském kraji v roce 2012 Mapa 15 Nemoci z povolání hlášené ve Středočeském kraji v roce 2012

Zdroj (14, 15): KHS Středočeského kraje, ArcMap 10.2

Shrnutí:

Výskyt profesionálních onemocnění je jedním z významných ukazatelů zdravotního stavu ve vztahu k pracovním podmínkám. Zajímavé je však zjištění, že existují faktory, které přímo nesouvisejí s kvalitou pracovního prostředí, ale mají nepopiratelný vliv na incidenci profesionálních onemocnění. Jde o faktory socioekonomické, např. míru nezaměstnanosti. Vysvětlení závislosti mezi mírou nezaměstnanosti a incidencí NzP může poskytnout např. teorie mezního užitku74. Podle ní pracovníci do určité úrovně pociťovaných zdravotních potíží preferují stabilitu zaměstnání a jistotu výdělku (v regionu případně nadprůměrného) před hrozbou nezaměstnanosti či převedením na jinou, finančně méně ohodnocenou, byť bezpečnější práci. V době, kdy v daném regionu roste nezaměstnanost, si lidé váží své práce a snaží se o ni nepřijít. Vychází z toho, že je lepší být zaměstnaný na pracovní pozici, která způsobuje zdravotní problémy, než být na podpoře v nezaměstnanosti bez pracovního uplatnění. Proto zaměstnanci své zdravotní problémy často před svým praktickým lékařem i v rámci periodických pracovnělékařských prohlídek úmyslně zatajují. Opačná situace nastává, když firma chce zaměstnance propustit, například výpovědí z důvodu nadbytečnosti v rámci prováděných reorganizačních opatření zaměstnavatelem. Lidé, jichž se to týká, mění svoji strategii a často se pokoušejí své problémy řešit tím, že si podají žádost o uznání NzP a následné odškodnění. Ukazuje se, že své zdravotní problémy začínají zaměstnanci často přiznávat až v okamžiku, kdy jsou z pracovního procesu vyloučeni. Tím se stává přesné určení vlivu pracovních podmínek na četnost profesionálních onemocnění velmi problematické. Vzhledem k tomu, že ekonomické a sociální podmínky i regionální mentality jsou v různých regionech, krajích Česka výrazně diferencovány, jsou v současné době prováděny analýzy vztahu mezi nezaměstnaností a výskytem nemocí z povolání na úrovni jednotlivých krajů. Nepostradatelnou úlohu mají poskytované pracovnělékařské služby a například v oblasti automobilového průmyslu je to třeba zavedení dílčích opatření v oblasti ergonomie práce. U „rizikových“ pracovišť jsou důležité již vstupní lékařské prohlídky uchazečů o danou pracovní pozici, které umožní (pokud jsou dobře provedeny) odhalit dispozici k nemocem z povolání, a předejít tak zařazení na práci, pro kterou není zaměstnanec zdravotně způsobilý. Neméně důležité jsou i pravidlené preventivní lékařské prohlídky, jejichž hlavním smyslem je včasné odhalení případných odchylek od normálního zdravotního stavu, které mohou být kontraindikací pro další setrvání zaměstnance na dané pracovní pozici.

74

Více k teorii mezního užitku např. http://eamos.pf.jcu.cz/amos/kat_spo/externi/kat_spo_2966/5/kap52.html 160

Stres Všudypřítomný stres je největším strašákem zdravého životního stylu i zdraví Plánujte, omezte řešení úkolů na poslední chvíli, nenoste si práci domů Pravidelný pohyb a spánek jsou největšími pomocníky v boji proti stresu Vyčerpání, vyhoření – důsledky stresu

161

Vybrané ukazatele ze sociálního systému podmíněné zdravotním stavem obyvatel Středočeského kraje

6 V ybrané ukazatele ze sociálního systému podmíněné zdravotním stavem obyvatel Středočeského kraje (Váňová A.) Jedno z nejužších propojení systémů péče o občany představuje propojení zdravotního a sociálního systému. Sociální systém České republiky poskytuje občanům se zdravotním postižením určitou ochranu kompenzující důsledky jejich postižení. Pro účely Zprávy byly vybrány ze sociálního systému ukazatele podmíněné zdravotním stavem s nejvyšší četností – invalidní důchod podmíněný invaliditou, příspěvek na péči podmíněný stupněm závislosti a mimořádné výhody podmíněné potřebou pomoci. Podrobnější informace k problematice jsou dostupné na webu Ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení, statistickými údaji disponuje ČSÚ.

6.1. Invalidita Invalidita znamená ztrátu nebo omezení schopnosti soustavné výdělečné činnosti, kterou se rozumí schopnost pojištěnce vlastní prací dosáhnout výdělek odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem. Invalidita obvykle vzniká v důsledku vážného onemocnění nebo úrazu a patří k nejzávažnějším životním situacím. Jedná se především o ztrátu nebo snížení pracovní schopnosti v závislosti na zdravotním stavu. Omezuje ekonomické, sociální a pracovní podmínky při výkonu zaměstnání. Osoby postižené invaliditou mají nárok na invalidní důchod prvního, druhého a třetího stupně, resp. plný a částečný invalidní důchod. Schopnost soustavné výdělečné činnosti závisí na pracovním potenciálu, který je možno definovat jako soubor všech pro práci významných fyziologických a psychických vlastností a schopností organizmu. Schopnost práce je dána poměrem mezi pracovním potenciálem jedince a nároky konkrétního zaměstnání. Samotný pojem invalidita zahrnuje kritéria medicínská, sociální, ekonomická a politická. Základním právním předpisem, který se vztahuje k invaliditě, je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění a prováděcí vyhláška. Invalidita je v důchodovém pojištění kompenzována přiznáním invalidního důchodu. Nejčastější příčinou invalidity jsou onemocnění srdečně cévní, duševní, pohybová, neurologická a onkologická. Následující graf dokládá trend vývoje počtu jednotlivých stupňů invalidit ve Středočeském kraji, který zcela kopíruje trend patrný v celé ČR. Stejně tak nejčastější příčiny invalidity ve Středočeském kraji odpovídají celorepublikovému trendu. Data na úrovni krajů jsou analyzována za období 2003 – 2012. Ke dni 1. 1. 2010 došlo ke změně systému, kdy dvoustupňový systém – invalidita plná a částečná, byl nahrazen systémem třístupňovým – invalidita prvního, druhého a třetího stupně. Uvedená změna se kromě jiného promítá i do statistických údajů. Počet přiznaných invalidních důchodů v ČR i v jednotlivých krajích vykazuje ve sledovaných letech zprvu stabilní a od roku 2009 klesající trend, a to platí i pro Středočeský kraj. Ve srovnání s ČR a ostatními kraji vykazuje Středočeský kraj v počtu invalidních důchodů od roku 2009 klesající trend, přičemž téměř věrně kopíruje trend celorepublikový s mírným poklesem v letech 2011 a 2012. Podobně klesající trend v počtu invalidních důchodů lze pozorovat ve všech sledovaných krajích, přičemž nejvyšší hodnoty vykazuje kraj Jihomoravský a nejnižší hlavní město Praha. Při analýze možného ovlivnění počtu osob, jimž je invalidní důchod poskytován, je třeba uvést zejména vliv pracovních schopností, strukturu zaměstnavatelů a nabízených pracovních míst, nezaměstnanost a nejčastější onemocnění, která jsou důvodem pro přiznání invalidního důchodu. Jedná se zejména o onemocnění pohybového aparátu, onkologická, interní a psychická onemocnění.

163

Graf183 183Počet Počet invalidních důchodů obyvatel ve vybraných krajích v letech Graf invalidních důchodů nana 100100 000 000 obyvatel ve vybraných krajích a ČRavČR letech 2003 2003 - 2012– 2012 Jihomoravský kraj

6000

hl. m. Praha

Středočeský kraj

Česko

počet

5000

4000

3000

2000

2003

2004

2005

2006

2007

Zdroj:Statistika Statistika MPSV Zdroj: MPSV

roky

2008

2009

2010

2011

2012

6.2. Mimořádné výhody pro zdravotně postižené občany Občanům, kteří potřebují vzhledem svému zdravotnímu stavu pomoc, zajišťuje tuto pomoc stát, a to mj. prostřednictvím dávek a služeb 6.2. Mimořádné výhody proke zdravotně postižené občany

sociální péče. Jednou z forem této péče bylo do konce roku 2011 poskytování mimořádných výhod některým skupinám občanů těžce zdravotně Občanům, kteří potřebujívýhody vzhledem svému zdravotnímu stavu pomoc, zajišťuje tuto pomoczabezpečení, stát, a to mj.poskytovány prostřednictvím dávek as těžkým služeb sociální péče. postiženým. Uvedené bylykev souladu se zákonem č. 100/1988 Sb., o sociálním občanům tělesným, Jednou z forem této péče bylo do konce roku 2011 poskytování mimořádných výhod některým skupinám občanů těžce zdravotně postiženým. Uvedené smyslovým nebo mentálním postižením, které podstatně omezovalo jejich pohyblivost nebo orientační schopnosti. Právním předpisem, který výhody bylyposkytování v souladu semimořádných zákonem č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, poskytovány těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním upravoval výhod občanům těžce zdravotně postiženým, bylaobčanům vyhláškas č. 182/1991 Sb., kterou se prováděl zákon postižením, které podstatně omezovalo jejich pohyblivost nebo orientační schopnosti. Právním předpisem, který upravoval poskytování mimořádných výhod o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení. občanům těžce zdravotně postiženým, byla vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se prováděl zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České Občanům starším jednoho roku s těžkým zdravotním postižením uvedeným v příloze 2 citované vyhlášky, které podstatně omezuje jejich pohybovou republiky v sociálním zabezpečení. nebo orientační schopnost, poskytovaly příslušné úřady mimořádné výhody I., II. a III. stupně podle druhu a stupně postižení. Jednalo se tedy Občanům jednoho roku s těžkým zdravotním postižením uvedenýmVýše v příloze 2 citované vyhlášky, podstatně omezuje jejichsystémem, pohybovou anebo o občanystarším s podstatně omezenou pohybovou a orientační schopností. uvedený systém byl odkteré 1. 1. 2012 nahrazen novým to orientační schopnost, poskytovaly příslušné úřady mimořádné výhody I., II. a III. stupně podle druhu a stupně postižení. Jednalo se tedy o občany s podstatně průkazy pro osoby se zdravotním postižením. omezenou pohybovou orientační schopností. Výše uvedený byl od 1. 2012 nahrazen novým systémem, a tokeprůkazy osoby se zdravotním Data na úrovni krajů ajsou analyzována za období 2003 – systém 2011. Jak již 1. bylo uvedeno, došlo ke dni 1. 1. 2012 změněpro systému, kdy systém postižením. mimořádných výhod byl změněn na průkazy osob se zdravotním postižením. Vzhledem k vzájemné odlišnosti systémů, je v dokumentu pracováno Data na za úrovni analyzována za období 2003 – 2011. Jak již bylo uvedeno, došlo ke dni 1. 1. 2012 ke změně systému, kdy systém mimořádných s údaji rokykrajů 2003jsou – 2011. výhod byl změněn na průkazy osobvýhod se zdravotním postižením. krajích Vzhledem k vzájemné odlišnosti systémů, je v dokumentu s údaji za roky 2003 Počet přiznaných mimořádných v ČR i v jednotlivých vykazuje ve sledovaných letech vzrůstající trend;pracováno to platí i pro Středočeský kraj. 2011. Ve srovnání s ČR a ostatními kraji vykazuje Středočeský kraj vzrůstající trend v počtu mimořádných výhod od roku 2005, přičemž téměř věrně kopíruje trend celorepublikový s malým nárůstem v roce 2011. Vzrůstající v počtu mimořádných výhod lze pozorovat ve všech sledovaných Počet přiznaných mimořádných výhod v ČR i v jednotlivých krajích vykazuje trend ve sledovaných letech vzrůstající trend; to platí i pro Středočeský kraj. Ve krajích, spřičemž nejvyššíkraji hodnoty vykazuje kraj kraj Jihočeský a nejnižší kraj Karlovarský. analýze možného ovlivnění počtu osob, jimž jsou srovnání ČR a ostatními vykazuje Středočeský vzrůstající trend v počtu mimořádnýchPři výhod od roku 2005, přičemž téměř věrně kopíruje trend mimořádné výhody poskytovány, třeba uvést zejménatrend vliv věkového složení obyvatel, sociálníve prostředí a nejčastější onemocnění, která celorepublikový s malým nárůstem vjeroce 2011. Vzrůstající v počtu mimořádných výhod jejich lze pozorovat všech sledovaných krajích, přičemž nejvyšší jsou důvodem pro přiznání příspěvku nakraj péči. Jedná se Při zejména onemocnění pohybového aparátu, interní a neurologická hodnoty vykazuje kraj Jihočeský a nejnižší Karlovarský. analýzeo možného ovlivnění počtu osob, jimž jsou mimořádné výhodyonemocnění. poskytovány, je třeba uvést zejména vliv věkového složení obyvatel, jejich sociální prostředí a nejčastější onemocnění, která jsou důvodem pro přiznání příspěvku na péči. Jedná se zejména o onemocnění pohybového aparátu, interní a neurologická onemocnění.

155

164

Graf184 184Počet Početmimořádných mimořádných výhod 100 000 obyvatel ve vybraných krajích Graf výhod nana 100 000 obyvatel ve vybraných krajích a ČRa ČR Jihočeský kraj

Karlovarský kraj

Středočeský kraj

Česko

6 000

počet

5 000 4 000 3 000 2 000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

roky

Zdroj: Zdroj:Statistika StatistikaMPSV MPSV

6.3. Příspěvky na péči

6.3. Příspěvky péči osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby, a to od roku 2007. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění Příspěvek na péči se na poskytuje

sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle zákona o sociálních službách při zvládání základních životních potřeb. Z poskytnutého příspěvku Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby, a to od roku 2007. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních na péči pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat buď osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný služeb nebo jiných forem pomoci podle zákona o sociálních službách při zvládání základních životních potřeb. Z poskytnutého příspěvku na péči pak tyto poskytovatel sociálních služeb, dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu. Právním podkladem pro příspěvek osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat buď osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, na péči je zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu. Právním podkladem pro příspěvek na péči je zákon č. 108/2006 Sb., ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění Nárok na příspěvek má osoba starší 1 roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při pozdějších předpisů. zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. Stupeň závislosti se hodnotí podle počtu základních životních Nárok příspěvek osoba starší 1zroku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje jiné fyzické osoby při zvládání potřeb,nakteré osobamánení schopna důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat, a potřebypomoc každodenní mimořádné péče jiné základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. Stupeň závislosti se hodnotí podle počtu základních životních potřeb, které osoba není fyzické osoby u osob do 18 let věku a potřeby každodenní pomoci, dohledu nebo péče jiné fyzické osoby u osob starších 18 let věku. schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu zvládat, a potřeby každodenní péče jinéorientace, fyzické osoby u osob dostravování, 18 let věku Při posuzování stupně závislosti osoby se zdravotního hodnotí schopnost zvládat tyto základní životnímimořádné potřeby: mobilita, komunikace, aoblékání potřeby každodenní dohledu nebo péče jiné fyzické osoby u osob starších 18 let věku. a obouvání,pomoci, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost (péče o domácnost se Při posuzování stupně závislosti osoby se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní musí potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání nehodnotí u osob do 18 let). Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních aschopností obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost (péče o domácnost se nehodnotí u osob do 18 z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. let). Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu dlouhodobě Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby se hodnotí v přirozeném sociálním prostředí a s ohledem na věk posuzované osoby. nepříznivého zdravotního a pozbytím zvládat základní životní v přijatelném standardu. Schopnost osoby stupněm zvládat základní životní Data na úrovni krajů jsoustavu analyzována zaschopnosti období 2008 – 2012. Jak již bylo potřebu uvedeno, příspěvek na péči podmíněný určitým závislosti se potřeby se hodnotí v přirozeném sociálním prostředí a s ohledem na věk posuzované osoby. poskytuje od roku 2007. Vzhledem k tomu, že data za rok 2007 jsou poznamenána náběhem systému, je v dokumentu pracováno se statistickými Data jsou analyzována za období 2008 – 2012. Jak již bylo uvedeno, příspěvek na péči podmíněný určitým stupněm závislosti se poskytuje od údajina letúrovni 2008 krajů – 2012. roku 2007. Vzhledem k tomu, že data za rok 2007 jsou poznamenána náběhem systému, je v dokumentu pracováno se statistickými údaji let 2008 – 2012.

156

165

Graf poskytnutých příspěvků na péči na 100 obyvatel ve vybraných krajích akrajích ČR a ČR Graf185 185Počet Počet poskytnutých příspěvků na péči na000 100 000 obyvatel ve vybraných Zlínský kraj

Karlovarský kraj

Středočeský kraj

Česko

4 000

počet

3 600 3 200

2 800 2 400 2 000

2008

2009

2010 roky

2011

Počet přiznaných příspěvků na péči v Česku Počet přiznaných příspěvků na péči v Česku i v jednotlivých krajích vykazuje ve sledovaných i v jednotlivých krajích vykazuje ve sledovaných letech poměrně stabilní počet; to platí i pro letech poměrně stabilní počet; to platí i pro Středočeský kraj. Středočeský kraj. Ve srovnání s celorepublikovým počtem příspěvků Ve srovnání s celorepublikovým počtem na péči vykazuje Středočeský kraj hodnoty nižší příspěvků na péči vykazuje Středočeský a v letech 2011 2012 se dokonce přibližuje kraj hodnoty nižšía a v letech 2011 a 2012 se k hodnotám Karlovarského kraje, který má dokonce přibližuje k hodnotám Karlovarského nejnižšíkterý početmápříspěvků péčipříspěvků na 100 000 kraje, nejnižší na počet na obyvatel. Naopak nejvyšší počet příspěvků na péči péči na 100 000 obyvatel. Naopak nejvyšší lze pozorovat v kraji počet příspěvků naZlínském. péči lze pozorovat v kraji Zlínském.

2012

Zdroj: Statistiky MPSV

Zdroj: Statistiky MPSV

Při analýze možného ovlivnění počtu osob, jimž je příspěvek na péči poskytován, je třeba uvést zejména vliv věkového složení obyvatel, jejich Při analýze možného ovlivnění počtu osob, jimžkterá je příspěvek na péčipro poskytován, je třeba uvést zejména vlivse věkového obyvatel, pohybového jejich sociální sociální prostředí a nejčastější onemocnění, jsou důvodem přiznání příspěvku na péči. Jedná zejménasložení o onemocnění prostředí a nejčastější onemocnění, která jsou důvodem pro přiznání příspěvku na péči. Jedná se zejména o onemocnění pohybového aparátu, interní, aparátu, interní, neurologická a psychiatrická onemocnění. neurologická a psychiatrická onemocnění.

Shrnutí: Shrnutí: Výběrem ukazatelů podmíněných zdravotním stavem ze sociálního systému lze určitým způsobem hodnotithodnotit zdravotnízdravotní stav populace. VzhledemVzhledem k charakteru Výběrem ukazatelů podmíněných zdravotním stavem ze sociálního systému lze určitým způsobem stav populace. a systému sociálních dávek se jedná o hodnocení doplňkové ukazující konkrétní dopady zdravotního stavu. Na základě provedených analýz lze označit k charakteru a systému sociálních dávek se jedná o hodnocení doplňkové ukazující konkrétní dopady zdravotního stavu. Na základě provedených nejčastější onemocnění, pro která jsou konkrétní dávky přiznávány. Nejčastěji se jedná o onemocnění pohybového aparátu, interní, neurologická, analýz lze označit nejčastější onemocnění, pro která jsou konkrétní dávky přiznávány. Nejčastěji se jedná o onemocnění pohybového aparátu, onkologická a psychická onkologická onemocnění.a Ve všech sledovaných ukazatelích v průběhu sledovaných lze Středočeský kraj velet srovnání s ostatnímikraj kraji interní, neurologická, psychická onemocnění. Ve všech asledovaných ukazatelích let a v průběhu sledovaných lze Středočeský hodnotit poměrně pozitivně, a to zejména u počtu příspěvků na péči. Ve srovnání s průměrem Česka Středočeský kraj poměrně věrně kopíruje jeho hodnoty ve srovnání s ostatními kraji hodnotit poměrně pozitivně, a to zejména u počtu příspěvků na péči. Ve srovnání s průměrem Česka Středočeský i celkový trend vývoje a to zvláště případě i celkový mimořádných a invalidity, kdepro lze zdravotně navíc v posledních letech kraj poměrně věrně –kopíruje jeho vhodnoty trendvýhod vývojepro – azdravotně to zvláštěpostižené v případěobčany mimořádných výhod postiženétřech občany a invalidity, kde lze navíc v posledních třech letech sledování sledování pozorovat hodnoty nižší než je celorepublikový průměr. pozorovat hodnoty nižší než je celorepublikový průměr.

157 166

Závislosti Závislosti jsou největším nepřítelem zdravého životního stylu Kouření, alkohol, drogy, ale také nadměrná konzumace sladkostí apod. Motto: všeho moc škodí (ať už je to cokoli) 167

Preventivní aktivity na podporu zdraví obyvatel Středočeského kraje

7 Preventivní aktivity na podporu zdraví obyvatel Středočeského kraje Prevence nemocí a podpora zdraví jsou přístupy, jimiž se zdravotničtí pracovníci, ale i celá společnost, snaží dosáhnout východiska ze situace, která současnost zákonitě provází. Na jedince i komunity jsou moderní společností kladeny vysoké nároky a tato zvýšená aktivita je doprovázena rizikem vzniku mnoha nemocí, zejména neinfekčního, ale i infekčního charakteru. Vzniku a rozvoji většiny hromadně se vyskytujících onemocnění je možné do značné míry předcházet zdravým způsobem života a v případě zjištění existence faktorů poškozujících zdraví jeho změnou. Preventivní aktivity zaměřené na podporu zdraví směřují právě ke snížení nebo eliminaci faktorů (nezdravá strava, kouření, nevhodné reprodukční a sexuální chování, nadměrná spotřeba alkoholu atd.), které mohou negativně ovlivnit zdravotní stav a zapříčinit rozvoj nemocí s nimi spojených. Dosáhnout snížení vysoké prevalence kuřáctví, nadváhy a obezity, nadměrné konzumace alkoholu a omezení dalších rizik, je možné zejména cíleným zvyšováním zdravotní gramotnosti populace o těchto rizikových faktorech a jejich negativním vlivu na zdraví. Edukace, intervence a systematické vedení jednotlivců, komunit a celé populace všech věkových, sociálních a etnických kategorií ke zdravému způsobu života je základem prevence nejzávažnějších chronických neinfekčních nemocí. Ve Středočeském kraji jsou tyto aktivity realizovány pracovníky státních i nevládních organizací. Ze státních organizací v rezortu zdravotnictví se jedná zejména o orgány ochrany veřejného zdraví (Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze) a další zařízení ochrany veřejného zdraví, konkrétně Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem a Státní zdravotní ústav. Z nevládních organizací jsou preventivní aktivity zajišťovány ve Středočeském kraji např. Českou společností AIDS pomoc, z. s. a Národní sítí podpory zdraví, o. s. Mezi širokou škálu realizovaných edukačních a intervenčních opatření patří uskutečňování místních programů ochrany a podpory zdraví, poskytování poradenských služeb, vzdělávání školitelů v oblasti jednotlivých determinant zdraví, poradenská činnost nebo metodická a referenční činnost na úseku podpory a ochrany veřejného zdraví a edukace v rámci výkonu státního zdravotního dozoru. Všechny tyto aktivity slouží ke zvyšování zdravotní gramotnosti vybraných cílových skupin populace Středočeského kraje.

7.1. Komunitní projekty Světové zdravotnické organizace ve Středočeském kraji

(Brůnová L., Hamplová V.)

7.1.1. Škola podporující zdraví Program Škola podporující zdraví (dále jen „ŠPZ“) je evropským programem Světové zdravotnické organizace. Záměrem programu je v podmínkách mateřské, základní a střední školy pomáhat podporovat zdraví v jeho holistickém pojetí, tedy pojetí, kdy je zdraví vnímáno jako výsledek vzájemně působících bio – psycho – sociálních faktorů. Cílem programu je trvale umožňovat optimální vývoj a rozvoj každého jedince, dítěte, učitele i provozních zaměstnanců školy po stránce tělesné, duševní a sociální v součinnosti s rodiči a obcí. Program je současně nástrojem včasné primární prevence civilizačních chorob, antisociálního chování a všech druhů závislostí. Nejvýznamnějšími aktéry procesu podpory zdraví jsou rodiče a pedagogové. Proto je klíčovou institucí pro realizaci podpory zdraví právě škola. Přehled seznamu škol se statutem „Škola podporující zdraví“ je uveden v příloze (tabulka 12). Národní síť škol podporujících zdraví ČR je součástí evropské sítě ŠPZ, kterou tvoří národní sítě jednotlivých účastnických zemí Evropy. Koordinátorem a garantem programu ŠPZ v České republice je Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze. Strukturovaný obsah programu ŠPZ je prezentován v metodických příručkách, které obsahují filozofii programu, jeho principy, pilíře a zásady, o které se mateřské, základní a střední školy zařazené do „Národní sítě“ opírají.

169

Graf počtu členů v programu Škola podporující zdraví Graf186 186Vývoj Vývoj počtu členů v programu Škola podporující zdraví MŠ

ZŠ

počet

15 10 5 0

2008

2009

2010 roky

2011

2012

Zdroj:KHS KHS Středočeského kraje Zdroj: Středočeského kraje

Na základě těchto metodik jsou vytvářeny Na základě těchto metodik jsou vytvářeny nánásledné školní projekty podpory zdraví sledné školní projekty podpory zdraví (pro(pro ZŠ,ZŠ, SŠ) nebo kurikula podpory zdraví (pro MŠ), které SŠ) nebo kurikula podpory zdraví (pro MŠ), které byměly mělybýt býtzaměřeny zaměřenynanaindividuální individuální podmínky by podmínky a potřeby školy. Pro mateřské školy byla vydána a potřeby školy. Pro mateřské školy byla vydána publikace „Kurikulum podpory zdraví v mateřské publikace „Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole“zzroku roku2008 2008a apro prozákladní základnía astřední středníškoškoly škole“ publikace „Program podpory zdraví ve škole“ ly publikace „Program podpory zdraví ve škole“ 75 75 z roku2006. 2006. Na webových stránkách z roku Na webových stránkách je k dis- je k dispozici manuál SHE (Schools for Health pozici onlineonline manuál SHE (Schools for Health in in Europe), který zahrnuje kroků potřebných Europe), který zahrnuje kroky potřebné k získání k získání titulu „Školy podporující titulu „Školy podporující zdraví“. zdraví“.

7.1.2. Zdravá 7.1.2. Zdraváměsta města V roce 1988 iniciovala Světová zdravotnická organizace mezinárodní Projekt „Zdravé město“ (WHO Healthy Cities Project), ke kterému přizvala Vnejvýznamnější roce 1988 iniciovala zdravotnická organizace mezinárodní Projektzapojováním „Zdravé město“ (WHO Healthy Cities Project), ke kterému přizvala evropskéSvětová metropole. Projekt nabyl na své úspěšnosti postupným Zdravých měst, obcí a regionů napříč evropskými zeměmi. nejvýznamnější evropské metropole. Projekt nabyl na své úspěšnosti postupným zapojováním Zdravých měst, obcí a regionů napříč evropskými zeměmi. Úkolem „Zdravých měst“ je realizace programu „Agenda 21“ na regionální úrovni. Místní Agenda 21 (MA21) je program snažící se uplatnit principy Úkolem „Zdravých měst“ je realizace programu „Agenda 21“ na regionální Místní Agenda 21 (MA21) je program snažící se uplatnit principy udržitelného rozvoje na regionální úrovni a představuje metodu řízení kvality úrovni. ve veřejné správě s aktivní účastí veřejnosti v rozhodovacích procesech udržitelného rozvoje na regionální úrovni a představuje metodu řízení kvality ve veřejné správě s aktivní účastí veřejnosti v rozhodovacích procesech vedoucích k udržitelnému rozvoji dané lokality. Důraz je kladen na partnerství, spolupráci s občany a jejich skutečnou účast na veřejném životě. vedoucích k udržitelnému rozvoji dané lokality. Důraz je kladen na partnerství, spolupráci s občany a jejich skutečnou účast na veřejném životě. Mapa 16 Národní síť Zdravých měst Mapa 16 Národní síť Zdravých měst

města města oa obce obce kraje kraje

mikroregiony mikroregiony

Zdroj: NSZM

75 75

Do realizace místní Agendy 21 se v roce 1989 zapojila i Česká republika. realizace místní Agendy aktivních 21 se v roce 1989 zapojilaNárodní i Česká republika. V roce V roceDo1994 vytvořilo jedenáct měst asociaci síť Zdravých 1994 vytvořilo jedenáct aktivních měst asociaci Národní síť Zdravých měst měst České republiky (NSZM ČR). Tato dnes mezinárodně certifikovaná České republiky (NSZM ČR). Tato dnes mezinárodně certifikovaná asociace asociace je jedinou municipální asociací v ČR a jejím smyslem je systematicky je jedinouhodnoty municipální asociací vrozvoje, ČR a jejím smyslem je systematicky podporovat podporovat udržitelného zdraví a kvality života v podmínkách měst,hodnoty obcí a regionů. udržitelného rozvoje, zdraví a kvality života v podmínkách měst, obcí NSZMa ČR zastřešuje více než 100 měst i obcí, ale také krajů a mikroregionů. regionů. Středočeský kraj reprezentuje 17 100 členů z řad obcí, a mikroregionů: NSZM ČR zastřešuje více než měst i obcí, ale měst také krajů a mikroregionů. MladáStředočeský Boleslav, Říčany, Mšeno, Český Brod a Brandýs - Stará kraj reprezentuje 17 členů z řad obcí, nad městLabem a mikroregionů: Boleslav, Poděbrady, Kouřim,Mšeno, Jesenice, Příbram, Mladá Boleslav, Říčany, Český Brod aRožmitál Brandýs pod nad Třemšínem, Labem - Stará Koleč,Boleslav, Kácov aPoděbrady, MikroregionKouřim, Třemšín. PřehledPříbram, podle roku přistoupení k NSZM Jesenice, Rožmitál pod Třemšínem, poskytuje v příloze naTřemšín. CD. Ve zdravých městech, a regionu Koleč,tabulka Kácov 13 a Mikroregion Přehled podle roku obcích přistoupení k NSZM Středočeského kraje žije 147 612 obyvatel, což představuje 11,4 % všech poskytuje tabulka 13 v příloze. obyvatel Středočeského kraje (údaj k 31. 12. 2012).

http://www.schools-for-health.eu/uploads/files/Czech_SHE%20health%20promoting%20school%20manual_Online%20manu%C3%A1l%20SHE%20pro%20%C5%A1koly.pdf http://www.schools-for-health.eu/uploads/files/Czech_SHE%20health%20promoting%20school%20manual_Online%20manu%C3%A1l%20SHE%20pro%20%C5%A1koly.pdf

159

170

7.1.3. Města přátelská seniorům „Města přátelská seniorům“ je další z projektů WHO a jednou z iniciativ Zdravých měst, jak vytvářet příznivé prostředí a vycházet vstříc starší generaci svých obyvatel. Projekt poskytuje starším občanům kvalitní zdravotní a sociální služby, podporuje jejich zapojení do místní společnosti, zlepšuje příležitosti pro aktivitu a zdraví seniorů, jejich bezpečí a pohodu a v neposlední řadě město přizpůsobuje místní prostředí i služby tak, aby byly seniorům přátelské a přístupné. V praxi to znamená zajištění bezbariérovosti dopravy, venkovních cest a budov a dostatku míst k odpočinku, zapojení názorů starších lidí do otázek rozvoje města, možnost zapojení se do kulturních, společenských a volnočasových aktivit formou klubů, sdružení a center pro seniory, zajištění potřebné sociální péče poskytované v domácím prostředí (dovážení obědů, pomoc s nákupy a úklidem či doprovod k lékaři), pomoc při hledání adekvátní pracovní příležitosti pro seniory, zajištění vhodné vizuální a zvukové formy prezentace informací a mnoho dalších aktivit. Konkrétní příklady dobré praxe v oblasti péče o seniory z jednotlivých měst jsou k dispozici na tematickém webu Národní sítě zdravých měst76,77. 7.1.4. Podnik podporující zdraví Podporou zdraví na pracovišti rozumíme souhrn organizačních, vzdělávacích a motivačních aktivit vedoucích ke zlepšení zdravotního stavu a duševního zdraví zaměstnanců. Na rozdíl od ochrany zdraví při práci není podpora zdraví na pracovišti upravena právními předpisy. Je výzvou a strategií, která doplňuje politiku péče o zaměstnance. Mnoho organizací si v dnešní době uvědomuje význam zdraví jako cenné individuální i sociální hodnoty, a proto integruje podporu zdraví do své činnosti. Proces podpory zdraví vyžaduje aktivní přístup pracovníků prostřednictvím změny postojů a životního stylu. Je známo, že podniky patří k nejhomogennějším a nejlépe ovlivnitelným komunitám. Podpora zdraví na pracovišti s sebou přináší mnoho pozitivních důsledků - snížení fluktuace a pracovní neschopnosti, zlepšení motivace, zvýšení produktivity práce či eliminaci ztrát v sociální, výrobní a ekonomické oblasti. Mezi konkrétní aktivity procesu podpory zdraví na pracovišti mohou být řazeny podpora pohybové aktivity, zdravého stravování, pomoc při odvykání kouření, podpora duševního zdraví zaměstnanců, programy na zvládání stresových situací, systematické monitorování zdravotního stavu zaměstnanců, programy cíleně zaměřené na prevenci nádorových a kardiovaskulárních onemocnění a další. Projekt WHO „Podnik podporující zdraví“ je orientován na změnu chování ke zdravému životnímu stylu a osvojení si zdravého způsobu života. Soutěž o titul „Podnik podporující zdraví“ je každoročně vyhlašována hlavním hygienikem a všechny podniky, které dosáhnou stanoveného bodového ohodnocení, jsou tímto titulem platným po dobu tří let oceňovány (tabulka 14 v přílohové části na CD uvádí přehled podniků na území Středočeského kraje, které získaly tento titul od roku 2005).

Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze získala ocenění "Podnik podporující zdraví" I. stupně v roce 2014 a je oprávněna tento titul používat do roku 2017.

76 77

http://nszm.cz http://www.mestoseniorum.cz/cz/priklady-dobre-praxe 171

7.2. Dotační programy Ministerstva zdravotnictví ČR pro oblast podpory zdraví

(Hamplová L., Lanžová J.)

Ministerstvo zdravotnictví ČR (sekce ochrany a podpory veřejného zdraví) každoročně vyhlašuje dva dotační programy: „Národní program zdraví – projekty podpory zdraví“ a „Národní program řešení problematiky HIV/AIDS“, z jejichž finančních prostředků byly opakovaně podpořeny i aktivity realizované v rámci Středočeského kraje. Programy jsou důležitým nástrojem pro naplňování některých cílů národních strategických dokumentů v oblasti prevence nemocí a podpory zdraví populace. Pro oblast prevence HIV/AIDS se jedná o dokument „Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v České republice v období let 2013 – 2017“ 78 a jemu předcházející strategické dokumenty. Pro oblast prevence nemocí a podpory zdraví se jedná o dokumenty „Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky“ 79 ,“Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky – Zdraví pro všechny v 21. století“ 80 a národní strategii „Zdraví 2020“ 81, která zahrnuje doporučení obsažená v dokumentu Světové zdravotnické organizace „Zdraví 2020“ 82. 7.2.1. Národní program řešení problematiky HIV/AIDS Program zajišťuje péči a sociální pomoc pro HIV pozitivní osoby a jejich rodiny a podporu akcí a aktivit směřujících ke snížení sociálních a ekonomických dopadů epidemie HIV/AIDS na společnost. Podporuje preventivní programy zaměřené zejména na populační skupiny ve zvýšeném riziku HIV/AIDS, interaktivní preventivní programy komplexního typu zaměřené na zapojení mládeže do procesu ochrany a podpory zdraví v problematice nechtěných těhotenství, prevence sexuálně přenosných infekcí a HIV/AIDS. Cíle projektů spočívají jednak v zabránění vzniku a šíření HIV infekce edukací a intervencí v cílové populaci (prevence sexuálního přenosu HIV v populaci se zaměřením na mládež a osoby s rizikovým sexuálním chováním) a dále v zajištění dostupného bezplatného anonymního testování (HIV screening). Aktivity tohoto typu byly realizovány v uplynulých pěti letech ve Středočeském kraji zejména nevládními organizacemi, např. Českou společností AIDS pomoc, z. s., Rozkoší bez rizika o. s., které zajišťují v rámci své činnosti anonymní a bezplatné HIV testování, preventivní edukační a intervenční aktivity zejména v rizikově se chovajících populačních skupinách. Státní zdravotní ústav realizoval projekt „Hrou proti AIDS“ a provádí anonymní bezplatné testování osob s rizikovým chováním, kteří nemají možnost si testování uhradit.

MZ ČR. Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v České republice v období let 2013 – 2017. Dostupné z http://www.mzcr.cz/obsah/narodni-program-reseni-problematikyhiv/aids_1688_5.html 79 A kční plán zdraví a životního prostředí České republiky schválený usnesením vlády č. 340 ze dne 10. května 2010. Editor Lucia Kiššová. Praha: MZ ČR, 1998. 98 s. ISBN 80-850-4715-2. 80 MZ ČR. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky – Zdraví pro všechny v 21. století. Dostupné z http://www.mzcr.cz/verejne/obsah/programzdravi-21_1101_5.html 81 MZ ČR a SZÚ: Zdraví 2020: osnova evropské zdravotní politiky pro 21. století. Praha: 182 s. ISBN 978-808-5047-486. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/ zdravi-2020_3016_5.html 82 WHO. 2013. Health 2020. A European policy framework and strategy for the 21st century. 180 pages. ISBN 978 92 890 0279 0. Dostupné z : http://www.euro.who.int/en/publications/ abstracts/health-2020-a-european-policy-framework-and-strategy-for-the-21st-century 78

172

7.2.2. Národní program zdraví – projekty podpory zdraví Program tvoří provázaný systém primární prevence chronických neinfekčních onemocnění a podpory zdraví poskytovaný definovaným populačním skupinám obyvatel ČR, potencionálním konzumentům zdravotnických služeb. V rámci tohoto dotačního programu podporuje Ministerstvo zdravotnictví širokou škálu projektů zaměřených na zvýšení zdravotní gramotnosti a zájmu obyvatelstva ČR a definovaných populačních skupin občanů na vlastním zdravotním stavu. V rámci primární prevence chronických neinfekčních onemocnění a podpory zdraví je mimořádně důležitá edukace obyvatel a populačních skupin jako potencionálních příjemců zdravotní péče s cílem oddálit a snížit spotřebu zdravotních služeb. Projekty jsou tematicky zaměřeny na podporu zdravé výživy a pohybové aktivity jako prevenci obezity v populaci, dále na omezování kuřáctví a nadměrné spotřeby alkoholu a podporovány jsou i projekty komplexní, které zahrnují komplexní přístup k řešení výskytu rizikových faktorů chronických neinfekčních onemocnění. I v rámci tohoto dotačního programu byly ve Středočeském kraji realizovány v uplynulých pěti letech aktivity ve spolupráci státních a nevládních organizací. Národní síť podpory zdraví, o.s. realizovala projekty ve Středočeském kraji v rámci celostátních projektů „Rotopedtours“, “Pěškotours“, „Zdravotní gramotnost“,„Vintage“ a „Water pipe“. Státní zdravotní ústav realizoval soutěže „Přijmi a vydej“ ,“Přestaň a vyhraj“,“Vyzvi srdce k pohybu“,„S pohybem každý den“ a prevence obezity „Mysli na mě včas.

7.3. K omunitní projekty a další edukační aktivity zaměřené na zvýšení zdravotní gramotnosti obyvatel Středočeského kraje (Antošová D., Hamplová L., Lanžová J., Pánková R.) 7.3.1. A ktivity orgány a zařízení ochrany veřejného zdraví (Státní zdravotní ústav, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze) K projektům realizovaných ve spolupráci Státního zdravotního ústavu, Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem a za podpory Krajské hygienické stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze patří řada projektů. • Projekt „Prevence dětských dopravních úrazů na I. stupni ZŠ“ byl realizován ve školním roce 2007/2008, kdy se programu zúčastnily školy ze všech okresů Středočeského kraje, tj. celkem 33 škol a 2 134 žáků bylo edukovaných teoretickou formou i praktickou formou pomocí her a soutěží. Výsledky následného dotazníkového šetření provedeného mezi žáky potvrdily významný pozitivní edukační efekt programu. • Celostátní soutěž „Přijmi a vydej“ (v letech 2008 – 2010) měla za cíl motivovat dospívající mládež a dospělou populaci k dodržování odpovídajícího poměru konzumované stravy a realizované pohybové aktivity, v roce 2010 byly materiály distribuovány do všech středočeských měst s počtem obyvatel nad 10 000, do škol, obchodů zdravé výživy, lékáren a zdravotnických zařízení. • Dále byla realizována řada seminářů pro pedagogy ZŠ a SŠ: semináře s názvem „Poruchy příjmu potravy“ byly realizovány v rámci projektu financovaného z humanitárního fondu Středočeského kraje, přičemž v roce 2009 jej absolvovalo 21 učitelů, v následujících letech dalších 130 učitelů. V rámci programu „Prevence úrazů a násilí na ZŠ“ (v letech 2010 – 2012) byly semináře pro pedagogy ZŠ organizované dvakrát ročně, edukace zahrnovala zásady prevence školních úrazů, pohybový režim školních dětí, problematiku šikany a její prevence, základy poskytování první pomoci. Semináře pro pedagogy ZŠ v rámci projektu „Zdravě sedět, více vědět“ se zabývaly problematikou vhodného školního nábytku vzhledem k růstu dětí, od roku 2011 opakovaně konané a nabízené pedagogům i ve Středočeském kraji. • Kampaň spojená se soutěží „S pohybem každý den“, která byla realizována v letech 2009 – 2011, byla motivační pro děti ZŠ a jejich rodiče s cílem dosáhnout nejlépe každodenní pohybové aktivity. Distribuce materiálů proběhla elektronickou formou do všech škol v kraji, tištěná forma byla distribuována do všech škol aktivně zapojených v dřívějších projektech zaměřených na pohyb. • Projekt „Mysli na mě včas“ (v letech 2010 a 2011) se zaměřil na prevenci vrozených vývojových vad, edukační materiály byly distribuovány do středních a vysokých škol, internátů, lékáren a zdravotnických zařízení všech původně okresních měst.

173

„Dny zdraví“ patří mezi jednu z pěti základních celostátních komunitních kampaní, které jsou pořádány zejména ve zdravých městech, obcích a regionech, ale i školách a podnicích podporujících zdraví a dalších komunitách. Tématickou různorodostí i zapojením odborných partnerů v jednotlivých městech se jedná o vůbec nejrozsáhlejší akci na podporu zdravého životního stylu v České republice. Hlavním cílem „Dnů zdraví“ je zajímavou formou informovat občany o tom, jak správně pečovat o své zdraví, jak je možné předcházet zdravotním potížím a zároveň jim také nabídnout aktivity, které mohou dlouhodobě přispívat k jejich fyzické i duševní pohodě. Pravidelně byly pořádány „Dny zdraví“ i v dalších městech, nespadajících do NSZM, cvičení pro ženy, „Dny zdraví pro diabetiky“, „Dny záchranářů“ a „Dny mladých zdravotníků“. • Projekt „Hrou proti AIDS“ je projektem primární prevence HIV/AIDS, jehož cílem je dát dospívající mládeži možnost netradičním způsobem, tj. hrou, osvojit si základní znalosti o způsobech přenosu viru HIV, o ostatních pohlavně přenosných infekcích a ochraně před nežádoucím těhotenstvím. Snahou je motivovat mládež k zamyšlení o vlastních postojích a ovlivnit její chování v možných rizikových situacích. Cílovou skupinou jsou žáci 8. a 9. tříd a studenti prvních až třetích ročníků středních škol. Projekt je dlouhodobě realizován ve Středočeském kraji již od devadesátých let minulého století. Výsledky prezentuje tabulka 15 v přílohové části Zprávy). V období let 2008 – 2012 byla realizována také řada přednášek a besed pro veřejnost. Část z nich byla zaměřena na žáky a studenty, další specifickou skupinou byli senioři. Přehled přednášených témat i počet uspořádaných přednášek a besed poskytují tabulky v přílohách (tabulky 16 – 18). V rámci výkonu státního zdravotního dozoru probíhala edukace zaměřená na podporu zdravého stravování zejména v rámci školního stravování a stravování dětí na zotavovacích akcích, stravování seniorů v komunitních zařízeních a podpora zdravého stravování pacientů v nemocnicích. Výstupy aktivit Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem jsou v tabulkové formě (tabulka 19) uvedeny v příloze jako přehled počtu edukovaných osob ve Středočeském kraji. •

7.3.2. Aktivity nevládních neziskových organizací Realizaci preventivních aktivit v oblasti prevence a podpory zdraví se věnuje také řada neziskových organizací ve Středočeském kraji. Kromě organizací s celorepublikovu působností (např. Český červený kříž, Charita České republiky, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Česká společnost AIDS pomoc, z.s., Rozkoš bez rizika o.s. , Národní síť podpory zdraví o.s., a další) se na regionální úrovni podílejí řadou akcí také místní neziskové organizace. Tyto organizace se mimo jiné zaměřují na poskytování pomoci rizikovým skupinám obyvatel a menšinám v běžném životě, realizují tzv. terénní programy, k čemuž využívají svých znalostí místních podmínek. V letech 2008 – 2012 byl ve Středočeském kraji realizován pracovníky Národní sítě podpory zdraví o.s. projekt „Krátké intervence rizikového chování“ určený zdravotnickým pracovníkům a pracovníkům sociální sféry zaměřený na nácvik metodiky komunikační dovednosti, která u pacientů/ klientů umožní odhalit zdravotně rizikové chování a motivovat je k aktivní nápravě. „Kdo přestane, vyhraje“ (2010 – 2011) byl motivačním projektem pro kuřáky, jehož cílem bylo povzbudit k rozhodnutí zanechat kouření a podpořit odvykající kuřáky. Od roku 2008 jsou realizovány projekty „Rotopedtours“ a “Pěškotours“, zaměřené na seniory všech věkových kategorií, seniorská centra, domovy pro seniory a další. Podstatou je motivace k pohybové aktivitě - jízdě na rotopedu nebo chůzi - jako důležitému prvku pro posílení zdraví a udržení soběstačnosti. Podstatou projektu „Zdravotní gramotnost“ byla sedmidílná série seminářů pro rodiče malých dětí v mateřských centrech, doplněná e-learningovou částí a webináři. Vzdělávání obsahovalo základní témata zdravotní gramotnosti pro veřejnost (výživa, pohyb, duševní pohoda, zdravé prostředí apod.). Mezi další projekty ve Středočeském kraji realizované ve spolupráci se SZÚ patřily: „Vintage“, jehož cílem bylo mimo jiné omezit výskyt hlavních nepřenosných onemocnění u seniorů způsobených alkoholem a zvýšit počet let života strávených ve zdraví, „Water pipe“ (cílem bylo zvýšit povědomí o rizicích vodní dýmky) nebo „Přijmi a vydej“ zaměřený na pohybovou aktivitu u dětí. Mezinárodní studie GYTS (Global Youth Tobacco Study), která se věnuje expozici tabákovému kouři, probíhala formou dotazníkové šetření mezi žáky 7. – 9. tříd a víceletých gymnázií. Pracovníci nevládních organizací Rozkoš bez rizika o.s., Česká společnost AIDS pomoc z.s. a kontaktního centra Semiramis pro uživatele návykových látek zajišťovali ve Středočeském kraji v uvedeném období anonymní testování na HIV pro rizikově se chovající minoritní část populace.

174

7.4. Akademická obec a aktivity v oblasti podpory zdraví obyvatel Středočeského kraje

(Jarolímek J.)

Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze navázala velmi dobrou a přínosnou spolupráci nejen s Přírodovědeckou fakultou Karlovy univerzity v Praze, ale spolupracuje též s 3. lékařskou fakultou této univerzity. V rámci smlouvy o spolupráci při vzdělávání studentů se celá řada odborníků různých oborů z řad pracovníků Krajské hygienické stanice aktivně zapojila do vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků ve zdravotnictví i na dalších akademických pracovištích v České republice – například na Západočeské univerzitě v Plzni, Vysoké škole zdravotnické v Praze, na ČVUT a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Pravidelně každý rok Krajská hygienická stanice pořádá jednodenní seminář o své odborné činnosti pro studenty 1. ročníku oboru „Diplomovaná všeobecná sestra“ ze Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Příbrami. Odborní pracovníci KHS jsou aktivní i v rámci regionálních a celorepublikových konferencí a se svými příspěvky vystupují na akademické půdě i v jiných oblastech souvisejících s ochranou a podporou veřejného zdraví, a to konkrétně v oblasti práva a právní vědy. 7.4.1. Analýza vztahu zdravotně rizkového chování mládeže a socio-geografických determinant prostředí Území Středočeského kraje a jeho bezprostřední provázanost s hlavním městem Prahou je zajímavé i pro vědecko-výzkumné pracovníky, kteří aktivně spolupracují s Krajskou hygienickou stanicí Středočeského kraje a to v rámci výzkumného centra GeoQol Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze83. Jde o Centrum výzkumu zdraví, kvality života a životního stylu v geo-demografických a společensko-ekonomických souvislostech. Tato interdisciplinární pracovní skupina, složená zejména z vědecko-pedagogických pracovníků a studentů katedry sociální geografie a regionálního rozvoje, se ve svých aktivitách zaměřuje především na analýzu aktuálního zdravotního stavu obyvatelstva, způsoby individuální i celospolečenské péče o něj, jakož i o související vlivy životního prostředí a socioekonomického klimatu. To vše v kontextu měnící se intenzity a struktury studovaných procesů a faktorů na zdravotní stav populace v prostoru a čase. V současné době je spolupráce KHS Středočeského kraje a GeoQol realizována na dvou úrovních. První je projekt s názvem „Analýza vztahu zdravotně rizikového chování mládeže a socio-geografických determinant prostředí“, jehož hlavní řešitelkou je doc. RNDr. Dzúrová, CSc., vedoucí katedry sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK. Hlavním cílem projektu, na kterém KHS participuje, je analyzovat zdravotně rizikové chování (konzumaci alkoholu, kouření cigaret a užívání drog) a životní styl české mládeže v socio-geografickém kontextu. KHS i sekce hlavního hygienika se do projektu zapojila aktivním oslovením vybraných základních škol v České republice. V rámci Středočeského kraje byly vytipovány tři základní školy v municipalitách Benešov, Český Brod a Nymburk. Z prvotních analýz projektu je již nyní zřejmé, že současná mládež vykazuje vzrůstající trend zdravotně rizikového chování, včetně konzumace drog, a také určitou ztrátu tradičních hodnot jako výsledek složitých vztahů v současné transformující se společnosti. Projekt se ve svém výzkumu pokouší přispět k řešení problematiky, mimo jiné, doložením příkladů „dobré praxe“, tedy vytipováním oblastí, kde se nejlépe daří mládež pozitivně motivovat a míra jejich rizikového chování je nejnižší. Součástí projektu je i činnost tzv. „kulatého stolu“, kdy se nad jednotlivými výzkumnými záměry mimo odborníků z akademické obce schází i zástupce sekce hlavního hygienika ČR, krajských hygienických stanic, Státního zdravotního ústavu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dalších institucí. Jedním z výstupů projektu bude vydání knižní publikace založené na výsledcích výzkumného projektu vyplývajících z otevřeného dialogu s hlavními aktéry a zainteresovanými subjekty (instituce, školy, municipalita), které by měly výstupy cílit přímo na problémové oblasti. Druhou oblastí zahájené vzájemné spolupráce bylo pořádání „Dne zdraví“ pro zájemce z řad široké veřejnosti, kterého se Krajská hygienická stanice Středočeského kraje zúčastnila v rámci festivalu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s názvem „Věda prochází žaludkem“. Během setkání na Ladronce84 měli zájemci možnost získat zajímavé informace o svém zdravotním stavu, především zjistit hladinu podkožního tuku, výpočet BMI (index tělesné hmotnosti), rizika civilizačních chorob či nechat si změřit hodnoty krevního tlaku. Pracovníci KHS Středočeského kraje ve spolupráci s pracovníky výzkumného týmu GeoQol vyšetřili celkem 93 zájemců (43 žen a 50 mužů). Měření bylo provedeno přístrojem OMRON BF 508, který kombinuje bimanuální a bipedální elektrody a umožňuje naměření přesnějších hodnot. Průměrný věk vyšetřovaného vzorku populace byl u žen 35,8 let, u mužů 34,2 let, ženy dosáhly průměrné výšky 168,1 cm a muži 182,6 cm. 83 84

Více o centru GeoQol na webu http://geoqol.natur.cuni.cz/ Více o této aktivitě na webu http://www.khsstc.cz/dokumenty/veda-prochazela-zaludkem-za-ucasti-hygieniku-3095_3095_161_1.html 175

Hodnotu BMI měly lepší ženy a to 22,1 (norma je v rozmezí 18,5 až 24,9). Muži s hodnotou 25,5 byli již ve skupině mírné nadváhy. Průměrná hodnota tzv. rizika rozvoje civilizačních chorob (tj. cukrovky, infarktu myokardu, cévní mozkové příhody atd.) byla u žen 4 (norma je od 1 do 9), u mužů pak 8. Zájemci pak měli možnost tato zjištěná data konzultovat s lékařkou a odborníkem na zdravotní politiku KHS. Byly poskytovány informace o tom, jakým způsobem se lépe stravovat a jak předcházet například vzniku metabolických chorob. Jelikož se ukázalo, že obě aktivity jsou pro obě strany velmi přínosné, počítá KHS Středočeského kraje s aktivní participací akademické obce i v budoucnu a pevně věříme, že získaná zjištění i prováděná edukační činnost povedou k postupnému zlepšování zdravotního stavu populace Středočeského kraje.

Shrnutí:

Výchova ke zdraví je základním nástrojem podpory zdraví a prevence nemocí. Jejím systematickým a cíleným uplatňováním se zvyšuje úroveň potřebných vědomostí, dovedností a zdravotně – sociálních návyků. Ačkoliv v české populaci stále přetrvává poměrně nízká zdravotní gramotnost a úroveň péče o vlastní zdraví, podařilo se v uplynulých letech dosáhnout některých dílčích úspěchů. Jde zejména o snížení nemocnosti a úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, tedy zejména na infarkt myokardu a cévní nemoci mozku. Řada problémů však přetrvává a je nutné se na ně zaměřit. V posledních letech setrvale dochází k nárůstu nadváhy a obezity v populaci, přetrvává nadměrná spotřeba soli, vysoká kazivost zubů a stále stoupá incidence diabetu mellitu II. typu. Přitom právě těmto nemocím je možno poměrně úspěšně předcházet. Svou specifickou a nezastupitelnou úlohu v podpoře zdraví mají odborné instituce jako KHS, ZÚ a SZÚ, komunity jako mateřské školky, školy všech typů, podniky, města, obce a další subjekty - veřejné sdělovací prostředky, zdravotnická léčebná zařízení, neziskové a nevládní organizace a mnoho dalších. Tyto subjekty se, podle aktuálních potřeb, podílí na realizaci regionálních, ale i celospolečenských programů. V současnosti je prioritou plnění cílů strategických programů Zdraví 21 a Zdraví 2020. Obsahové priority a přístupy realizovaných preventivních projektů a programů jsou odlišné podle charakteru cílové skupiny (děti předškolního věku, školního a dorostového věku, rodičovská veřejnost, populace v produktivním věku, příslušníci minorit apod.) a respektují její specifika. Početně významnou skupinu vhodnou k edukaci a intervenci tvoří populace dosud zdravých dospělých, tedy především lidé ve středním, dosud produktivním věku. Ti se však s přibývajícími roky dostávají do skupin vyššího rizika hromadně se vyskytujících chronických neinfekčních onemocnění. Nezdravý, sedavý způsob života, stres a špatná strava jsou primárními zdroji zátěže a rizik. Na ně a jejich souvislosti by měla být cílena zdravotní výchova především. Je zřejmé, že zdravotní výchova je strategií, která při správné aplikaci může sehrát důležitou roli také ve vyrovnávání nerovností ve zdraví vybraných populačních skupin. Byť je často procesem dlouhým a původ zlepšení zdravotního ukazatele nelze jednoznačně určit, je prostředkem, kterým lze dosáhnout maximální duševní i fyzické kvality života jednotlivců a celé populace.

176

7.5. Studie zdravotního stavu populace a vlivu životního prostředí na zdraví realizované ve Středočeském kraji (Antošová D.85, Bruthans, J.75, Cífková R.86., Jarolímek J.87., Kodl M.74, Rychlíková E.88, Žejglicová K.74) 7.5.1. Studie HELEN Studie HELEN je opakující se průřezové dotazníkové šetření, které je součástí Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí realizovaného SZÚ. Ve Středočeském kraji probíhá vyšetření ve městech Kladno a Mělník. V každém městě bylo systematickým náhodným výběrem zaručujícím reprezentativnost vzorku vybráno přibližně 800 osob (v rovnoměrném zastoupení obou pohlaví) ve věku 45 - 54 let. Oporou náhodného výběru byl registr evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR. Dotazník vyplňoval respondent samostatně, bez ovlivnění tazatelem. Dosud byly realizovány v letech 1998 – 2010 tři vyšetření (tři etapy). Hodnoceno bylo subjektivní vnímání zdravotního stavu, prevalence vybraných onemocnění, životní styl, socioekonomické a psychosociální charakteristiky, názory na kvalitu životního prostředí v místě bydliště, postoje respondentů k problematice životního stylu a zdraví. Vybrané výsledky jsou prezentovány v následujících tabulkách. Jedním z nejproblematičtějších prvků podobných šetření je respondence, čili procento respondentů reagujících kladně na oslovení. Z tabulky 4 je patrné, že respondence v obou městech měla klesající tendenci. Tabulka 4 Respondence v Kladně a Mělníku v jednotlivých etapách

Jednou z významných otázek je hodnocení vlastního zdraví respondenty, protože tato data není možné získat jinak, než dotazníkem. Podstatné je vlastní subjektivní hodnocení, které zcela nemusí odpovídat objektivní realitě, ale pro pohodu a život I. 446 58 respondenta je zásadní. Respondenti hodnotili svůj zdravotní stav na 5-bodové škále od velmi dobrý po velmi špatný. Odpovědi byly pro další zpracování sjednoceny Kladno II. 390 52 do tří kategorií, dobré hodnocení vlastního zdraví (odpovědi velmi dobré a dobré), III. 345 50 průměrné a špatné (odpovědi velmi špatné a špatné). Výsledky v jednotlivých I. 553 73 etapách šetření odděleně pro muže a ženy jsou uvedeny v tabulce 5, pro srovnání II. 379 50 Mělník spolu s průměrnou hodnotou z posledního šetření ze všech zúčastněných měst. III. 329 46 Ze srovnání vyplývá, že o něco spokojenější jsou se svým zdravím obyvatelé Mělníka. U mužů i u žen v Kladně v průběhu času přibývá respondentů s kladným hodnocením vlastního zdraví a rozdíly mezi nimi nejsou významné. V Mělníku u mužů procento spokojených kolísalo, v posledním vyšetření jich však bylo nejméně. U žen naopak došlo k výraznému zvýšení procenta spokojených se svým zdravotním stavem. V posledním vyšetření v letech 2009 – 2010 bylo mužů v obou středočeských městech méně spokojených se svým zdravotním stavem než byla průměrná hodnota ze všech sledovaných měst, u žen byly hodnoty v Kladně pod republikovým průměrem, v Mělníku nad ním. Město

Etapy

Počet respondentů

Návratnost (podíl v % )

Dlouhodobé zdravotní obtíže byly definovány jako zdravotní problémy, které trvaly déle než šest měsíců a jejich diagnóza nemusela být potvrzena lékařem. Na rozdíl od průměru všech měst uváděli v Mělníku a v Kladně častěji dlouhodobé obtíže muži než ženy. U obou pohlaví byl výskyt obtíží nad celkovým průměrem. Z dlouhodobých obtíží uváděli respondenti nejčastěji obtíže pohybového ústrojí (tabulka 6). U výskytu cukrovky, vysokého krevního tlaku a vysokého cholesterolu již bylo požadováno určení diagnózy lékařem.

Státní zdravotní ústav Thomayerova nemocnice v Praze 87 Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze 88 Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem 85 86

177

Tabulka 5 Subjektivní hodnocení vlastního zdraví u mužů a žen ve městech Kladno a Mělník Město

Pohlaví

Etapy

muži Kladno

I.

48,0

37,4

14,7

48,2

38,6

13,2

52,5

36,4

11,2

I.

43,2

42,7

14,1

II.

49,7

40,9

9,3

III.

51,7

35,3

12,9

I.

53,9

36,4

9,7

II.

56,7

34,7

8,7

III.

51,8

32,6

15,6

I.

51,2

41,0

7,8

II.

54,6

37,1

8,3

III.

60,4

31,6

8,0

muži

III.

55,7

34,6

9,6

ženy

III.

56,0

34,5

9,5

ženy

Celkem

špatné

II.

muži Mělník

průměrné

III. ženy

Vysoký krevní tlak má u všech vyšetřených skupin s výjimkou kladenských mužů stoupající frekvenci. Muži ho v průměru udávají častěji než ženy. Výskyt diabetu mellitu v jednotlivých vyšetřeních kolísá, ale i tak je prokázána závažnost tohoto onemocnění. Je nutné zohlednit i skutečnost, že se jedná o vyšetření poměrně úzké věkové skupiny. Zejména v posledním vyšetření udával vysoký počet respondentů zvýšené hladiny cholesterolu, v Mělníku nad celkovým průměrem (tabulka 6). V ukazateli prevalence kardiovaskulárních onemocnění jsou sloučeny odpovědi na otázku, zda měl respondent lékařem potvrzen infarkt myokardu, ischemickou chorobu srdeční nebo cévní mozkovou příhodu. Častější výskyt tohoto onemocnění u mužů se potvrdil jen v Kladně. U prevalence alergických onemocnění se potvrdil jejich stoupající výskyt v obou lokalitách, nad celkovým průměrem je v Mělníku a vyšší incidence je u žen než u mužů (tabulka 6).

Subjektivní hodnocení zdraví dobré

Tabulka 6 Dlouhodobé zdravotní obtíže a výskyt vybraných onemocnění u mužů a žen ve městech Kladno a Mělník Město

Pohlaví

muži Kladno (203) ženy

muži Mělník (206) ženy

Celkem

Etapy

DZO

DZO pohyb

Hypertenze

Alergie

Zvýšený cholesterol

KVO

DM

I.

50,5

26,3

26,8

15,2

29,8

7,6

8,1

II.

55,0

38,6

29,1

18,5

38,1

4,8

5,8

III.

58,2

30,1

26,6

23,4

36,2

7,0

5,6

I.

59,3

37,9

23,8

30,7

29,8

5,7

5,7

II.

55,7

39,2

25,3

39,2

32,8

5,2

3,1

III.

52,2

32,2

27,5

36,0

32,3

1,0

5,0

I.

44,6

24,4

26,5

15,5

30,6

3,5

8,5

II.

40,8

25,3

34,5

20,2

30,6

2,3

5,8

III.

58,9

35,5

34,8

27,2

40,4

2,8

5,7

I.

49,5

28,8

26,1

30,3

30,5

3,1

7,5

II.

46,3

28,1

27,0

40,0

31,4

3,4

1,0

III.

54,6

30,9

31,2

43,7

40,0

2,1

3,2

muži

III.

53,5

30,6

35,7

24,1

37,8

5,7

5,1

ženy

III.

56,8

34,1

28,4

37,5

31,8

2,6

3,9

DZO - dlouhodobé zdravotní obtíže KVO - kardiovaskulární onemocnění

Pozn.: Výsledky uváděny v % ze všech respondentů dané skupiny

178

Konzumace alkoholu byla stanovena přepočtem uvedené týdenní spotřeby piva, vína a destilátů na gramy čistého alkoholu. Jako nadměrná konzumace byl hodnocen příjem alkoholu větší než 30 g/den u mužů a 20 g/den u žen. U mužů v Kladně množství vypitých nadměrných dávek alkoholu klesá, v Mělníku je stabilní. Ženy v Kladně vypijí více nadměrných dávek alkoholu než ženy v Mělníku, i ve srovnání s celkovým průměrem (tabulka 7). Nedostatečná pohybová aktivita během dne (pohybová nedostatečnost) - je definována jako chování jedince charakteristické nízkým objemem bazálních pohybových aktivit a absencí strukturovaných pohybových aktivit. Mezi respondenty s pohybovou nedostatečností byly zařazeny osoby, které provozovaly fyzicky středně náročné aktivity méně než třikrát týdně a zároveň fyzicky náročné aktivity ojediněle. Z uvedeného šetření vyplývá, že více jak třetina populace nemá žádnou cílenou fyzickou aktivitu (tabulka 7). Ačkoliv v průběhu času přibývá u obou souborů nekuřáků, kuřáků je stále nad úrovní všech měst i známého republikového průměru. Více než tři čtvrtiny mužů a polovina žen trpí nadváhou nebo obezitou, tj. hodnotou BMI vyšší nebo rovnou 30 kg/m2 pro obezitu, v rozmezí hodnot BMI 25 - 29,9 kg/m2 pro nadváhu. Stravovací zvyklosti byly hodnoceny na základě odpovědí na deset otázek (frekvence konzumace mléčných výrobků, drůbežího masa, ryb, zeleniny, ovoce, celozrnného pečiva, smažených potravin, sladkostí a preference nízkotučných mléčných výrobků a neslazených nápojů. Tabulka 7 Nadměrné pití alkoholu a fyzická aktivita u mužů a žen ve městech Kladno a Mělník Město

Pohlaví

muži Kladno (203) ženy

muži Mělník (206) ženy

Celkem

Etapy

Nadměrné pití alkoholu

0 hodin cílené fyzické aktivity

Nedostatečná běžná denní fyzická aktivita

I.

37,6

33,0

x

II.

32,4

25,7

43,5

III.

25,7

37,7

40,9

I.

10,9

38,1

x

II.

11,7

26,3

30,2

III.

13,4

37,9

25,4

I.

31,1

41,8

x

II.

31,8

32,2

40,0

III.

31,3

29,6

27,0

I.

8,6

38,3

x

II.

6,9

30,3

41,4

III.

8,2

36,2

32,2

muži

III.

28,3

32,4

37,5

ženy

III.

9,7

36,0

30,9

Z odpovědí bylo spočítáno skóre, které vyjadřuje celkový přístup respondentů ke zdravé výživě. Skóre nabývalo hodnot od 0 (minimální konzumace doporučených typů potravin + častá konzumace sladkých a smažených jídel) do 18. Na základě dosaženého skóre byli respondenti rozděleni do tří skupin: dobré dodržování zásad zdravé výživy (13 – 18), průměrné (7 – 12) a špatné dodržování zásad zdravé výživy/ špatné stravovací návyky (0 – 6). Podle takto stanovených kritérií má dobré stravovací zvyklosti nejmenší procento respondentů, nejvíce se jich stravuje průměrně. Vysloveně špatné stravovací návyky má přibližně jedna třetina mužů a 10 % žen. Tomu odpovídají i výsledky v obou středočeských městech (tabulka 8).

179

Tabulka 8 Kuřáctví, zdravá výživa a hodnoty BMI u mužů a žen ve městech Kladno a Mělník Město

Pohlaví

muži Kladno ženy

muži Mělník ženy

Celkem

Etapy

Kouření

Dodržování zásad zdravé výživy

BMI

současní

bývalí

nekuřáci

špatné

průměrné

dobré

norma

nadváha

obezita

I.

45,5

28,3

26,3

x

x

x

x

x

x

II.

48,7

23,8

27,5

33,9

60,1

6,0

26,6

58,5

14,9

III.

35,5

23,4

41,1

31,4

62,8

5,8

24,1

51,8

24,1

I.

42,9

19,4

37,7

x

x

x

x

x

x

II.

42,1

13,9

44,1

11,4

73,9

14,7

50,0

32,3

17,7

III.

31,2

22,6

46,2

9,2

73,2

17,7

51,5

30,8

17,7

I.

43,0

32,2

24,8

x

x

x

x

x

x

II.

35,7

28,7

35,7

33,5

59,4

7,1

29,7

52,9

17,4

III.

35,5

29,8

34,8

22,4

68,0

9,6

28,1

40,3

31,7

I.

37,4

17,0

45,6

x

x

x

x

x

x

II.

28,3

21,0

50,7

13,9

74,6

11,4

54,5

36,0

9,5

III.

29,3

27,1

43,7

7,7

76,1

16,1

46,5

34,6

18,9

muži

III.

32,2

26,0

41,9

29,4

63,9

6,8

25,4

51,9

22,7

ženy

III.

25,7

21,0

53,4

10,2

72,3

17,5

50,8

31,7

17,5

7.5.2. Studie projektu „MONIKA“ Projekt Czech MONICA a Czech post-MONICA představuje 6 průřezových studií provedených v letech 1985 – 2007 pražským Institutem klinické a experimentální medicíny v původně šesti (do roku 1992), pak v devíti okresech České republiky. Obsahem předkládaného sdělení autorů MUDr. Jan Bruthans, CSc., prof. MUDr. Renata Cífková, CSc. a RNDr. Věra Lánská, CSc.* (Centrum kardiovaskulární prevence 1.lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice, *Oddělení statistických metod, IKEM, Praha) je popis a analýza dlouhodobých trendů hlavních kardiovaskulárních rizikových faktorů ve dvou okresech Středočeského kraje, ve kterých projekt Czech MONICA a Czech post MONICA probíhal. Cílem projektu Czech MONICA a Czech post-MONICA bylo zjistit dlouhodobé trendy hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění v reprezentativním vzorku české populace. V letech 1985, 1988 a 1992 byly studie prováděny v okresech Praha-východ, Benešov, Pardubice, Chrudim, Cheb a Jindřichův Hradec (MONICA Study), v letech 1997/1998, 2000/2001 a 2007/2008 byly studie prováděny ve výše uvedených okresech a dále v okresech Litoměřice, Cheb a Kroměříž (post-MONICA Study). Tato analýza (viz tabulky v přílohové části Zprávy) předkládá výsledky zvlášť pro okres Praha-východ a pro okres Benešov. Sumární výsledky pro všech šest „původních“ okresů uvádí práce autorů R. Cífková, Z. Škodová, J. Bruthans et. al., Longitudinal trends in major cardiovacular risk factors in the Czech population between 1985 an 2007/8, Czech MONICA and Czech post-MONICA. Atherosclerosis 211;2010:676-681. Pro daný rok studie byl vždy vybrán 1% vzorek populace stratifikovaný podle pohlaví a věku (25 - 64 let), také pro okresy Praha-východ a Benešov, přičemž výběr pro první tři studie prováděl Národní registr obyvatelstva, po další tři Všeobecná zdravotní pojišťovna, která ze zákona spravuje registr všech pojištěnců. Tyto osoby byly pozvány k vyšetření, vždy se dostavilo více než 60 % pozvaných.

180

Vyšetření spočívalo v těchto úkonech: - vyplnění dotazníku lékařem (dotazník obsahoval základní demografická a socioekonomická data, rodinou a osobní anamnézu, přítomnost/ nepřítomnost hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, specifický soubor dotazů na léčbu vysokého krevního tlaku a další medikamentózní léčbu s ověřením údajů podle pacientem donesených balení léků). - změření výšky a hmotnosti bez bot, jen v lehkém oblečení, na kalibrovaných mírách a váhách. Byl vypočten Body mass index (BMI, váha/výška2, kg/m2). - krevní tlak jsme měřili na pravé paži u sedící osoby po nejméně 5 minutách klidu, s použitím kalibrovaného rtuťového sfygmomanometru s náležitou šíří manžety. Tlak byl měřen s přesností na dva milimetry. V letech 1985, 1992 a 1995 byla prováděna vždy dvě měření a pro analýzu trendu použit jejich průměr, při dalších 3 studiích prováděna vždy tři měření, pro hodnocení trendů byl použit průměr z prvních dvou měření. Dále byla měřena tepová frekvence. - vzorky žilní krve jsme odebírali u sedících osob, po nejméně 12 hodinách lačnění. Vzorky byly centrifugovány a následně zamraženy. Veškeré analýzy lipidů (tuků) byly provedeny v Lipidové laboratoři IKEM (Institut klinické a experimentální medicíny, Praha), která byla referenční laboratoří World Health Organization (WHO, Světová zdravotnická organizace) pro studii WHO MONICA. Definice hlavních rizikových faktorů: • Kouření definováno podle WHO. Za kuřáka považována osoba, která vykouří alespoň 1 cigaretu denně. • Obezita definována jako BMI > 30 kg/m2 pro obě pohlaví. • Arteriální hypertenze byla definována jako systolický krevní tlak > 140mmHg, nebo diastolický krevní tlak > 90 mmHg, nebo současná léčba hypertenze antihypertenzními léky. Léčba hypertenze byla definována jako současné užívání předepsaných léků ovlivňujících krevní tlak, kontrola hypertenze pak byla konstatována u pacienta užívajícího léky na vysoký krevní tlak, u něhož jsme naměřili systolický krevní tlak < 140mmHg a diastolický krevní tlak < 90mmHg. • Dyslipidémie byla definována jako celkový cholesterol > 5 mmol/l nebo HDL-cholesterol < 1mmol/l u mužů a < 1,2 mmol/l u žen nebo užívání hypolipidemických léků. Výsledky: Počty vyšetřených jsou uvedeny pro jednotlivé průřezové studie pro každý okres zvlášť v tabulce 20 a 24 v přílohové části Zprávy, dále jsou členěny podle pohlaví a desetiletých věkových skupin. S výjimkou žen v okrese Praha-východ stoupá průměrný věk vyšetřené populace, což je způsobeno poklesem respondence v nejnižších věkových skupinách. V okrese Praha-východ byl v porovnání s okresem Benešov podíl mužů a žen s vysokoškolským vzděláním vyšší a naopak podíl mužů a žen se základním vzděláním byl statisticky významně nižší, tyto rozdíly jsou patrné od druhé poloviny devadesátých let. V obou okresech se zvyšovala tělesná výška a hmotnost u obou pohlaví (tabulka 21 a 25 v příloze). Hmotnost stoupala zvláště alarmujícím tempem u mužů v okrese Benešov (v průměru o 11,4kg!). BMI a prevalence obezity se statisticky významně zvýšily v obou okresech jen u mužů. Procento kuřáků (tabulka 21 a 25) se výrazně snížilo u mužů v obou okresech, ale zvýšilo se u žen v okrese Benešov. Systolický krevní tlak se snížil v obou okresech u mužů i u žen, u žen výrazněji. Diastolický krevní tlak se snížil též, s výjimkou mužů v okrese Benešov (tabulka 22 a 26 v příloze). Prevalence hypertenze se statisticky významně snížila jen u žen v okrese Praha-východ. Znalost pacienta o tom, že má hypertenzi, se výrazně zlepšila u obou pohlaví v obou okresech, v poslední studii o své hypertenzi vědělo kolem 70 % hypertoniků. V obou okresech se zvýšilo procento medikamentózně léčených hypertoniků. Tento trend je zejména patrný u mužů, kteří se původně léčili podstatně méně často než ženy (i 4x méně často, 1985, okres Benešov), v poslední studii jsou rozdíly mezi pohlavími minimální (tab. 22 a 26). Medikamentózně se léčí kolem 60 % hypertoniků. Také kontrola hypertenze se, z prakticky nulových hodnot, velmi výrazně zlepšila v obou okresech a u obou pohlaví. Průměrné hodnoty celkového cholesterolu a non-HDL cholesterolu se snížily velmi dramaticky u obou pohlaví v okrese Praha-východ, v okrese Benešov byl pokles méně výrazný (tabulka 23 a 27 v příloze). Průměrné hodnoty HDL cholesterolu („hodný cholesterol“) se nezměnily. Poměr celkového cholesterolu k HDL-cholesterolu (čím nižší poměr, tím lépe) a prevalence dyslipidémie se snížila u obou pohlaví v okrese Praha-východ a jen u žen v okrese Benešov (tabulka 23 a 27 v příloze). 181

Diskuse: Růst BMI a prevalence obezity je důsledkem nerovnováhy mezi vysokým příjmem kalorií a nízkou fyzickou aktivitou. Spotřeba potravin se v České republice po roce 1989 vyvíjela příznivě. Klesala spotřeba živočišných tuků a zvyšovala se spotřeba rostlinných tuků. Zvýšila se spotřeba zeleniny a ovoce a ustoupily sezonní výkyvy v jejich spotřebě. Evidentně se ale snížila fyzická aktivita populace, zejména mužů, což souvisí především se změnou charakteru zaměstnání a poklesem zastoupení fyzicky náročných profesí. V naší studii se prevalence obezity v obou okresech mírně zvýšila u žen, velmi výrazně ale u mužů, což odpovídá celostátním datům. Velmi extrémní je nárůst hmotnosti a prevalence obezity mužů v okrese Benešov, procento obézních v okrese je vyšší než celostátní průměr. Nárůst a vysoká prevalence obezity představuje závažný problém v celosvětovém měřítku. U osob s nižším socioekonomickým statusem, například s nižším vzděláním, je prevalence obezity vyšší. Lze si klást otázku, zda je vyšší výskyt obezity jak u mužů, tak u žen v okrese Benešov ve srovnání s okresem Praha-východ důsledkem odlišné sociální struktury obou okresů. Dosavadní epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění se soustřeďovala na problematiku tukového metabolismu. Extrémní nárůst obezity a s ním spojený růst prevalence diabetu vedou k posunu paradigmatu. Podstatně výraznější pozornost bude třeba věnovat kontrole výše kalorického příjmu – zejména pak sacharidů, ale také zvýšení fyzické aktivity. Prevalence kouření se v obou okresech, shodně s celostátním trendem, signifikantně snížila jen u mužů. U žen v okrese Benešov dokonce stoupla. Prevalence kouření je v České republice výrazně odstupňována podle dosaženého vzdělání, ženy s vysokoškolským vzděláním kouří podle studie MONICA pětkrát méně často než ženy se základním vzděláním. Prevalence kouření v České republice je, zejména u žen, vyšší než evropský průměr. V Evropě je kouření příčinou třetiny srdečně cévních úmrtí mužů a zhruba 6 % srdečně cévních úmrtí žen. Legislativa a daňová politika většiny států Evropy postupně výrazně reguluje kouření, Česká republika naopak velmi zaostává. Vysoký krevní tlak představuje závažné riziko vzniku cévních mozkových příhod, ischemické choroby srdeční, srdečního selhání a ledvinného selhání. Pokles krevního tlaku v celé české populaci byl od poloviny osmdesátých let velmi výrazný, byť se v posledních cca 10 letech zastavil. Ještě podstatně výraznější pokles krevního tlaku byl zaznamenán u osob léčených pro srdečně cévní onemocnění (studie EUROASPIRE). V obou okresech, podobně jako v celostátním souboru, se výrazně zvýšilo procento hypertoniků, kteří o své hypertenzi vědí a kteří se medikamentózně léčí. Výrazně se zlepšila kontrola hypertenze. Zatímco v roce 1985 nedosáhl nyní doporučovaných hodnot krevního tlaku v obou okresech prakticky žádný z hypertoniků (byly ale vyžadovány méně přísné, ne tak nízké hodnoty krevního tlaku), dnes doporučených hodnot dosahuje kolem 30 % mužů i žen, což odpovídá celostátnímu průměru. Pokles cholesterolu o 1 mmol v okrese Praha-východ byl zhruba dvojnásobný v porovnání s okresem Benešov a odpovídal celostátnímu trendu. Pokles byl vyvolán převážně změnou stravování (snížením příjmu živočišných a zvýšení příjmu rostlinných tuků, vyšší a pravidelnější konzumací zeleniny a ovoce), jen v menší míře užíváním léků na snížení cholesterolu. Takový pokles může vysvětlit až 40 % poklesu úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční, který v České republice probíhá již od roku 1985 (studie Czech CHD IMPACT). Závěrem lze konstatovat příznivý pokles hodnot krevního tlaku, zlepšení kontroly hypertenze, snížení hladin cholesterolu a u mužů snížení prevalence kouření, ale naopak nárůst prevalence obezity. Trendy jsou méně příznivé v okrese Benešov než v okrese Praha-východ, zvláště u mužů. Příčinou by mohly být rozdíly v sociální skladbě, respektive rozdíly v dosaženém vzdělání obyvatel okresů. Porovnání standardizované úmrtnosti v obou okresech (v roce 2012 zemřelo na srdečně cévní onemocnění v okrese Praha-východ 371,9 mužů/100 000, žen 294,3/100 000, ale v okrese Benešov 435,7 mužů/100 000, žen 285,0/100 000) potvrzuje, že rozdíly v hladině rizikových faktorů nejsou bez významu. V prevenci srdečně cévních onemocnění tak jistě existují ještě velmi výrazné rezervy. Menší účast mladších osob ve studii, v porovnání se staršími, svědčí i o jejich menším zájmu o prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Je to škoda, protože včas zahájená prevence právě u mladších osob účinněji předejde vzniku a rozvoji srdečně cévních onemocnění.

182

7.5.3. Vliv znečištění ovzduší na zdraví obyvatel Středočeského kraje „Znečištění ovzduší je jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují zdravotní stav obyvatelstva. V současné době mezi nejvýznamnější škodlivé látky v ovzduší patří suspendované částice, benzo(a)pyren a oxidy dusíku. V souvislosti s nárůstem intenzity dopravy se zvýšené koncentrace těchto látek vyskytují ve městech, dále v lokálně zatížených oblastech, do kterých je soustředěn průmysl a výroba elektrické a tepelné energie. V důsledku růstu cen energie je znečištění ovzduší problémem i v malých sídlech, kde obyvatelé využívají pro vytápění svých domácností nekvalitní levnější paliva, popř. odpad z domácností. Účinky zvýšených denních koncentrací i dlouhodobé zátěže suspendovanými částicemi zahrnují nárůst nemocnosti i úmrtnosti, nárůst onemocnění dýchacího ústrojí, zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání zejména u astmatiků a snížení plicních funkcí u dětí i dospělých. Expozice zvýšeným koncentracím oxidu dusičitého ovlivňuje plicní funkce a způsobuje snížení naší obranyschopnosti. U benzo(a)pyrenu, stejně jako u některých dalších polyaromatických uhlovodíků, jsou prokázány karcinogenní účinky na lidský organismus. Zdravotní stav obyvatelstva tak do určité míry odráží i úroveň znečištění ovzduší; oddělení a kvantifikace přímého vlivu znečištěného ovzduší resp. životního prostředí je však složité89.“ V letech 2006 – 2008 pracovníci Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem (územního pracoviště Kolín) v rámci projektu podpořeného Ministerstvem životního prostředí ČR „Pokrytí doplňkových aktivit spojených s plněním závazků vyplývajících z členství ČR v Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, vedených WGE (Working Group on Effects) a úkolovými pracovními skupinami mezinárodních programů spolupráce (ICP) pro modelování a mapování, pro integrovaný monitoring, pro materiály a kulturní památky, pro povrchové vody, pro lesy a expertní skupinou pro dynamické modelování“ se zabývali zjišťováním expozice venkovnímu a vnitřnímu znečištění ovzduší. Sledování bylo prováděno pomocí dotazníků, které vyšetřované osoby denně po pět dní vyplňovaly. Sledování bylo zaměřeno na senzitivní skupiny obyvatel, jimiž byli: senioři (obyvatelé domova důchodců), matky s dětmi do tří let a těhotné ženy. Projekty realizované Zdravotním ústavem se sídlem v Ústí nad Labem s finanční podporou Ministerstva životního prostředí ČR v letech 2006 – 2008: • „Zjišťování expozice senzitivní skupiny obyvatel PM10 pro obyvatele domova důchodců“ - zpracovali: MUDr. Eva Rychlíková a kolektiv (2006), • „Sledování expozice senzitivní skupiny dětí do tří let a matek“- zpracovali: MUDr. Eva Rychlíková a kolektiv (2007), • „Sledování expozice senzitivní skupiny těhotných žen“ - zpracovali: MUDr. Eva Rychlíková a kolektiv (2008). Expozice venkovnímu ovzduší u osob institucionalizovaných v domově důchodců byla v průměru 74,8 % celé denní doby90. Přibližně třetina zkoumaných osob (70) nechodila ven vůbec, 24 % denní doby bylo tráveno uvnitř při zavřeném okně. Osoby nekouřily ani neuklízely, a to ani pasivně. Přichází v úvahu expozice venkovnímu ovzduší při větrání, a to po 67 % denní doby. Doprava jako způsob vyšší expozice u této skupiny osob nepřipadala v úvahu, zato spánek, jako způsob snížené inhalační expozice při minimální fyzické námaze, tvořil 40 % denní doby. Účelem dalšího sledování bylo zjištění reálné expozice senzitivní skupiny matek a dětí do tří let (kojenců a batolat) a zjištění vztahu koncentrací uvnitř a venku v obydlí jednoho z dětí. Na základě individuálního sledování pomocí aktivitních dotazníků 30 dětí a 30 matek v pěti pracovních dnech 5. 11. – 9. 11. 2007 byla hodnocena expozice a aktivity během dne po celých 24 hodin, tedy doma, venku i v dopravě. Sledována byla také délka spánku jako období s minimální expozicí, kdy je ventilační hodnota a tím i vdechování znečištění nízké. Pro děti byla zjištěna venkovní expozice (včetně aktivit doma při otevřeném okně) 17 %, pro jejich matky 22 %. Expozice dětí v dopravě zabrala 6 % dne, u matek činila tato expozice také 6 %. Zbývající čas pobývaly matky a děti doma, matky se svými denními činnostmi, jako je vaření a luxování, kterých se děti účastnily pasivně. Ze sledovaných žen kouřily pouze dvě matky, které byly ohleduplné a v přítomnosti dítěte nekouřily. Poměr venkovních a vnitřních koncentrací prachových částic PM 10 v obydlí byl 83 %. Účelem posledního sledování bylo zjištění reálné expozice senzitivní skupiny těhotných žen a zjištění vztahu koncentrací uvnitř a venku v obydlí matky. Cílem bylo zjistit, zda a v jaké míře je mateřský organismus vystaven znečištění ovzduší, zejména znečištění prachovými částicemi 89 90

http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1663 Výsledky jsou srovnatelné se zjištěním měřeným na expozici starších nemocných osob v Seattlu v rámci stejného projektu. 183

PM10. Expozice budoucích matek venkovnímu ovzduší byla proti předcházejícím sledováním senzitivních skupin starších osob a matek s dětmi delší, dosáhla 44 %. Pravděpodobně se na tomto zjištění podepsalo teplé počasí ve sledovaném období. Na základě individuálního sledování pomocí aktivitních dotazníků 40 těhotných žen po 5 dnů, v pracovních dnech 5. 10. - 9. 10. 2008 byla zjišťována expozice a aktivity během dne po celých 24 hodin, a to doma, venku i v dopravě. Sledována byla také délka spánku jako období s minimální expozicí, kdy je ventilační hodnota a tím i vdechování znečištění nízké. Poměr venkovních a vnitřních koncentrací PM10 v obydlí byl ve prospěch koncentrací vnitřních, způsobených aktivitami doma. Vnitřní aktivity a příchod osob způsobovaly zvyšování koncentrací hrubých částic v ovzduší. Ze sledovaných osob kouřilo 20 % budoucích matek, 11 % matek bylo vystaveno pasivnímu kouření svého partnera. V rámci projektu bylo provedeno i hodnocení zdravotního rizika znečištění ovzduší v bydlišti matek. Vzhledem k dlouhodobému překračování limitních hodnot pro aerosolové částice a benzo(a)pyren bylo nalezeno vysoké riziko na Kladně-Švermově. Pobyt ve vnitřním prostředí při zavřeném okně zahrnoval u těhotných žen 0 – 97,5 % denní doby. To znamená, že existovaly matky, které byly vystaveny venkovnímu ovzduší i celých 24 hodin, při větrání, v dopravě a venku. Průměrnou hodnotou pobytu uvnitř bylo 55 % denní doby, medián pro pobyt uvnitř se zavřeným oknem představoval 60 % doby. Otázka na venkovní expozici sledovala pobyt či pohyb z hlediska blízkosti dopravy (do 50 a nad 50 m od komunikací). Sledovány byly významné prašné expozice jako je kouření, pasivní kouření, vaření a luxování. Dále byl sledován i pobyt venku se současným využíváním dopravy a druh využívané dopravy, pokud jej sledovaná těhotná matka využívala. Pro úplnost byl sledován i spánek, který znamená nejmenší zatížení fyzickou aktivitou, která je provázena i nižší ventilací a tedy i nižší expozicí znečištění ovzduší. Při otevřeném okně uvnitř budov sledované ženy pobývaly 2,0 – 98,8 %, průměrně 36 %, medián 31 % délky dne. Těhotné ženy luxovaly 0 – 4 % denní doby ze dne, tedy v těchto okamžicích docházelo ke zvyšování prašnosti ve vnitřním prostředí s účelem odstranit sedimentovaný prach, průměrná doba byla 0,8 %. Ženy vařením strávily až 13 % dne, průměr doby vaření byl 3,6 %, medián 2,3 %. Tento sledovaný parametr byl do definitivní podoby dotazníku upraven na „vaření na plynu“. Nutno říci, že na plynu vařilo celkem 33 těhotných žen, jedna těhotná žena vařila na elektřině. Šest žen mělo vytápění na pevná paliva, z čehož se dalo usuzovat, že i na pevných palivech vaří. Dalším parametrem sledování byla expozice tabákovému dýmu aktivní nebo pasivní. V kohortě aktivně kouřilo 8 těhotných žen a prokouřily celkem 0 – 10 % denní doby, pasivnímu kouření od druhých osob byly vystaveny sledované osoby v průměru 1,54 % doby, v rozmezí 0 – 11,3 %. Spánek u budoucích matek zahrnoval 22 - 52 % denní doby, průměr byl 38 %, medián 37 % dne. Expozice venkovnímu ovzduší při pobytu venku odpovídala 0 – 7 % denní doby u sledovaných těhotných žen. Blíže ulice s dopravou do 50 m se ženy vyskytovaly v průměru 2,4 % doby, nad 50 m se vyskytovaly 5 % dne. Pouze 5 žen nepoužilo ve sledovaných dnech dopravní prostředek. Zbylých 35 žen v dopravních prostředcích pobývalo až 9 % denní doby. Automobilu nebo autobusu, tedy v místě, kde je prašnost vyšší, využívalo 35 žen, průměr prožitý v autě byl přibližně 2,6 % dne. Při shrnutí dohromady pobytu venku a pobytu v místnosti s otevřeným oknem, kdy dochází k expozici venkovnímu ovzduší, pak expozice venkovnímu ovzduší byla od 4,8 – 99,8 %, medián 38,8 %, aritmetický průměr 44 %. Nutno říci, že sledování proběhlo v období, kdy denní teploty byly relativně vysoké a ani v noci nebylo příliš chladno. Závěr: senzitivní populace setrvává většinu svého času ve vnitřním prostředí. Znečištění ovzduší v interiéru z velké části ovlivnuje sama svou činností, ale velká část znečištění proniká zvenčí do vnitřních prostror. U všech sledovaných skupin nebyla zjištěna fyzická činnost zvyšující ventilaci a tím i příjem znečištění. Naopak, všechny skupiny osob měly fyzickou zátěž minimální. Nedostatek pohybu je potřebné řešit stejně jako zátěž ovzduším.

184

7.6. Ostatní aktivity v oblasti podpory zdraví obyvatel Středočeského kraje (Antošová D., Devátá J., Kodl M., Krečmerová M., Rychlíková E., Žejglicová K.) 7.6.1. Intervenční studie „Dopravní edukace na základních školách Středočeského kraje“ Program prevence dětských dopravních úrazů na I. stupni ZŠ91 byl počátkem roku 2007 implementován všemi okresy Středočeského kraje. V roce 2007 se programu zúčastnilo deset okresů - intervenovaný soubor představovalo celkem 2 134 žáci ze 33 škol. Výzkumné šetření bylo zajišťováno ve spolupráci Státního zdravotního ústavu a KHS Středočeského kraje. Dopravní výchova byla realizována jednak formou teoretickou, jednak i formou her a soutěží s využitím materiálů připravených k dopravní tematice v rámci projektu podpory zdraví, (tj. brožurky pro rodiče, metodického textu pro učitele „Aby tě auto nepřejelo“ a stejnojmenného CD). Efekt dopravní edukace na znalost základních pravidel silničního provozu a způsobů chování v rizikových situacích byl u žáků I. stupni ZŠ zjišťován porovnáním počátečního a závěrečného vědomostního testu v rozmezí šesti měsíců. Výsledky šetření92 prokázaly významný pozitivní efekt edukativní intervence na úroveň dopravních znalostí u žáků I. stupně ZŠ a zároveň i využití získaných poznatků v praxi. U šestiměsíčního programu dopravní edukace lze prokázat významný efekt, týkající se snížení incidence dětské dopravní úrazovosti. Analýza údajů od rodičů potvrzuje podmíněnost dětské dopravní úrazovosti socioekonomickými determinantami, především dosaženým stupněm vzdělání rodičů, a rovněž i behaviorální podmíněnost vzniku dopravního úrazu, která je významně určována temperamentem dítěte a jeho sklonem riskovat. Poznatky tohoto sdělení rozšiřují zjištění získaná v rámci realizace projektu, kdy byl zkoumán efekt edukativní intervence v dvouměsíčním časovém rozmezí. Výsledky obou studií jednoznačně dokládají výrazný pozitivní efekt edukativní intervence na zlepšení dopravních znalostí žáků I. stupně ZŠ, u šestiměsíční edukace pak i na snížení četnosti dopravních úrazů. 7.6.2. Projekt správné výživy na školách Pilotní část projektu „Správnou výživou proti anorexii a bulimii“ byla realizována za finanční podpory Humanitárního fondu Středočeského kraje v roce 2009. Cílem projektu bylo zvýšit informovanost učitelů o problematice a rizicích poruch příjmu potravy, motivovat učitele k větší propagaci správného stravování při výuce i v běžném životě školy, zvýšit informovanost žáků druhého stupně základní školy a víceletých gymnázií o anorexii a bulimii a zvýšit zájem dětí o zdravý životní styl. Souběžným cílem byla tvorba pracovního manuálu a jeho následná distribuce. V rámci pilotní fáze projektu bylo osloveno cca 602 základních škol, víceletých gymnázií, domů dětí a mládeže a dětských domovů ve Středočeském kraji s nabídkou účasti na projektu. Přihlásilo se 28 účastníků, skutečně zúčastněných bylo 22 osob ze Středočeského kraje. Jednalo se o pedagogy z 19 škol (Zruč nad Sázavou, Benešov, Kladno, Čáslav, Čechtice, Neratovice, Šestajovice, Křivoklát, Mělník, Dobříš, Kouřim, Vlašim, Týnec nad Sázavou, Dolní Břežany, Liběchov, Čerčany, Čelákovice) a zástupce z krajského úřadu Středočeského kraje. Zájem o projekt projevovaly zejména menší školy. V pilotní části bylo osloveno 978 žáků. Na uvedených 19 školách věnovali pedagogové tématu „Správnou výživou proti anorexii a bulimii“ celkem 135 vyučovacích hodin během dvou měsíců. Vytvořený edukační materiál se setkal s pozitivní odezvou, ve svém rozsahu a způsobu zpracování tak doplnil ostatní materiály používané na školách při výuce v oblasti výživy člověka, správného stravování a prevence poruch příjmu potravy. Výstupem projektu byl Pracovní manuál (58 stran) vydaný Státním zdravotním ústavem. V roce 2012 bylo provedeno dotazníkové šetření u souboru 545 žáků druhého stupně základních škol v Praze a Středočeském kraji věnované hodnocení vlastního bodyimage a informovanosti žáků o prevenci poruch příjmu potravy. Z výsledků šetření vyplynulo, že dívky na základních školách třikrát častěji drží diety než chlapci a téměř polovina oslovených žáků se domnívá, že by měla zhubnout. Žáci mají povědomí o poruchách příjmu potravy, přesto se k držení diet uchylují. Podrobné výsledky dotazníkového šetření uvádí Suchopárová a Forejt v článku Pohled žáků základních škol na problematiku a výuku poruch příjmu potravy publikovaném v časopise Hygiena.93 ZVADOVÁ, Z.; JANOUŠEK, S. 2006. Aby tě auto nepřejelo: prevence dopravních úrazů na 1. stupni ZŠ : edukativní text pro pedagogy. Praha: Státní zdravotní ústav, 15 s. ISBN 80-707-1275-9. 92 Výsledky této studie byly uveřejněny v odborném tisku: Janoušek S., Zvadová Z. Trestrová Z.: 2008. Význam dopravní edukace a její efektivita u žáků na I.stupni ZŠ – intervenční studie v 10 okresech Středočeského kraje, Hygiena, 2008, roč. 53, 4 93 SUCHOPÁROVÁ, L. FOREJT, M. 2013. Pohled žáků základních škol na problematiku a výuku poruch příjmu potravy. HYGIENA. 2013, ročník 58, číslo 4, s.157-161. ISSN 1802-6281. 91

185

7.6.3. Podpora zdravého stravování vybraných skupin populace Zdravé stravovací návyky jsou jedním ze základních prvků podpory zdravého životního styku a životní pohody. V současné době je problémem zdravého stravování nedostatečná pestrost a vyváženost potravin na jedné straně a nadměrný příjem potravy na straně druhé, což je zásadním problémem nejen u dětí a části mládeže, ale i u dospělých. Nadbytek energeticky bohatých potravin a nedostatek přirozeného pohybu jsou vedle genetických dispozic základními příčinami obezity a nadváhy (počty pacientů jsou uvedeny v podkapitole 3.1.5. Nadváha a obezita). Nedostatečná pestrost a chybějící některé potraviny jako zdroje důležitých prvků a vitamínů mohou způsobovat také podvýživu (např. u dětí nebo seniorů) a nemoci podmíněné nutričními deficity. Především u nadměrného příjmu potravy, a to energeticky bohaté, se jedná o neopominutelný příspěvek ke vzniku např. kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, různých nádorových onemocnění, degenerativních chorob, obezity a zubního kazu. Ve snaze snížit riziko vzniku výše uvedených onemocnění a zlepšení celkového zdravotního stavu lidí se ve výživových cílech zdůrazňuje jednak spotřeba většího množství čerstvé zeleniny a ovoce, dále luštěnin a potravin obsahujících polysacharidy co nejméně zpracované, a zároveň co nejmenší příjem tuků živočišných i rostlinných s vysoce nasycenými mastnými kyselinami, rafinovaného cukru a soli. Sociální a ekonomické podmínky vytvářejí nerovnoměrné možnosti pro získávání různých stravovacích návyků a ty přispívají ke změnám ve zdravotním stavu. Především nacházíme rozdíly ve stravování jednotlivých skupin obyvatel podle možností a hledání zdrojů živin – místo čerstvých jsou používány potraviny průmyslově zpracované s různými náhražkami a levnými méně kvalitními surovinami (s palmovým olejem, separáty aj.), používány energeticky bohaté potraviny s vysokým obsahem tuků (především tzv. skrytých a také s vysoce nasycenými mastnými kyselinami), cukrů (zejména monosacharidů), příjem potravin a pokrmů s vysokým obsahem soli apod. Částečně hraje roli neznalost správné kuchyňské přípravy, ustálené rodinné zvyky a náhrada kvality kvantitou. Možnost správně ovlivnit povědomí o potravinách patřících do správné výživy a jejich vhodné kulinářské úpravě jsou mimo jiné zařízení společného stravování. Proto je velký potenciál v prohlubování znalostí personálu, a to nejen u stravovacích zařízení pro děti a mládež, ale také pro zaměstnance, pro pacienty ve zdravotnických zařízeních a pro seniory v institucionální péči. Pokud se týká stravování zaměstnanců, je zde možnost ovlivnit náhled strávníků na různé možnosti kulinářských úprav pokrmů co se týká výběru surovin, způsobů jejich zpracování a to především podporou vzdělávání provozovatelů závodních kuchyní a jejich pracovníků. Co se týče stravování pacientů zdravotnických zařízení, je nutné brát zřetel na důležitost stravování jako součásti terapie. U speciálních diet je možnost zlepšení kvality omezena na možnost výběru suroviny – mezi průmyslově zpracovanými směsmi a čerstvými potravinami. U ostatních podávaných diet jsou stejné možnosti jako u závodního stravování. V případě stravování seniorů se jedná o speciální skupinu strávníků i proto, že se zde nejčastěji dají nalézt známky malnutrice, tj. podvýživy různého stupně. Její okamžitý vliv na zdravotní stav jedinců této skupiny je nejlépe sledovatelný. Jako důvody podvýživy jsou nejčastěji uváděny kromě nedostatečného množství stravy také defekty chrupu, postižení slinných žláz, onemocnění dutiny ústní, jícnu, trávicího ústrojí a jater, snížená chuť k jídlu, psychické poruchy, omezení hybnosti a sociální faktory94. U seniorů v institucionální péči je možnost léčení nebo zmírňování následků uvedených onemocnění a dále nejen přizpůsobení formy podávaných pokrmů stavu konkrétního klienta zařízení, ale rovněž pečlivý výběr surovin a možností jejich kuchyňského zpracování. Důležitou skupinu stravovacích zařízení tvoří školní stravovací zařízení, na jejichž celkovém počtu ve Středočeském kraji se nejvíce podílí školní jídelny (62,5 % v roce 2012) a výdejny (30,0 % v roce 2012), u nichž byl zaznamenán také nejvyšší nárůst počtu. Na úrovni okresů je největší nárůst počtu školních stravovacích zařízení v okresech Praha-východ a Praha-západ. Vývařovny, školní kantýny a bufety, stravovací služby v zařízeních pro děti do tří let a stravování na zotavovacích akcích tvoří z celkového počtu ve sledovaném období méně než 10 % (konkrétně 7,5 %). Z této skupiny stravovacích zařízení tvoří 6,1 % školní kantýny a bufety.

94

LUKŠOVÁ H., VRUBLOVÁ Y. 2014. Stav výživy seniorů v institucionální péči, Hygiena 2014, 59(1), s. 17 - 20 186

Bezpečnost Používejte ochranné pracovní pomůcky Dodržujte bezpečnostní přestávky, ale i přestávky v práci Dbejte na svou bezpečnost při sportování a relaxaci Motto: bezpečnost nade vše

187

Doporučení ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel Středočeského kraje

8 Doporučení ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel Středočeského kraje 8.1. Demografie

(Nováková Š.)

Obecný trend stárnutí populace je platný také pro Středočeský kraj, obyvatelé ve všech okresech se dožívají stále vyššího věku, přičemž střední délka života při narození je u žen ve Středočeském kraji o 5,7 roku vyšší než u mužů (v roce 2012). Prodlužování délky života ovlivňuje, kromě celé řady jiných faktorů, také trvale nízká novorozenecká a kojenecká úmrtnost, která je díky vysoké kvalitě prenatální a neonatální péče v Česku (a tedy i Středočeském kraji) jednou z nejnižších v Evropě. Kvalitní úroveň poskytované zdravotní péče prodloužila naději dožití a zvýšila průměrný věk obyvatel, nikoliv však roky strávené ve zdraví, tzv. zdravou délku života. Zdravá délka života je zásadní pro úspěšné a zdravé stárnutí, které předpokládá odvrácení či alespoň oddálení nemoci a nesoběstačnosti. A právě vyšší počet let strávených ve zdraví obyvatel Středočeského kraje je cílem společné snahy všech subjektů působících na úrovni regionu v oblasti zdravotnictví, školství, sociální sféry apod. Doporučení s ohledem na demografický vývoj: ► J e nezbytné zintenzivnit edukační aktivity určené seniorské populaci, zejména v oblasti výživy a přiměřené pohybové aktivity. ►V e spolupráci s Národní sítí zdravých měst je nutné motivovat municiplatity ve Středočeském kraji k zapojení do projektu Město přátelské seniorům. ►A ktivity municipalit a dalších subjektů pro seniory je třeba v rámci naplňování zdravotní politiky podporovat aktivní účastí odborníků z řad pracovníků krajské hygienické stanice na těchto komunitních akcích pro seniory. Plnění doporučení je zejména úlohou Státního zdravotního ústavu, Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem, samotných municipalit, krajského úřadu a nevládních organizací za účasti odborníků z krajské hygienické stanice.

8.2. Životní prostředí

(Bulvasová A.)

Stav životního prostředí ve Středočeském kraji byl v uplynulých letech sledován v rámci několika studií, které byly zaměřeny např. na sledování kontaminace půdy těžkými kovy, As, Cd, Pb, Zn a Cu, nebo na sledování stavu znečištění ovzduší95. V současné době stále probíhá monitorování kvality ovzduší ze strany Českého hydrometeorologického ústavu a Státního zdravotního ústavu. Krajské hygienické stanice již sledování kvality ovzduší neprovádí. Největším současným problémem jsou neklesající emise prachových částic – ty pocházejí především z lokálních topenišť a automobilů, nikoli z velkých průmyslových podniků. Z hlediska možného ovlivňování kvality pitné vody a vody ke koupání je důležité zajišťovat nezávadnou likvidaci odpadních vod i v lokalitách s menším počtem obyvatel (pod 2 000). Podíl obyvatel Středočeského kraje žijících v domech napojených na veřejnou kanalizaci v roce 2011 dosáhl téměř 70 % obyvatel v kraji. Naplňováním „Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje“ dochází ke zkvalitňování zásobování obyvatel kraje nezávadnou pitnou vodou a postupnému snižování množství vypouštěných odpadních vod do volné přírody.

95

Studie Zdravotního ústavu realizované na území Středočeského kraje:

• Hodnocení zdravotních rizik kontaminace území těžkými kovy v residenčním území Kutná Hora (2006) zdravotních rizik kontaminace území těžkými kovy pro "Dílčí změnu územního plánu centrální zóny Kutná Hora pro pozemky 1177/1 a 1177/2 v ulici Hradební" (2005) • Hodnocení rizika As, Cd, Pb, Zn, Cu v zemině v residenční oblasti (2006) • Hodnocení vlivů na lidské zdraví dálkových přenosů znečištění ovzduší vyplývajících z protokolů o TK a POPs - Sledování expozice senzitivní skupiny obyvatel Domova důchodců (2006) • Hodnocení vlivů na lidské zdraví dálkových přenosů znečištění ovzduší vyplývajících z protokolů o TK a POPs - Sledování expozice senzitivní skupiny matek a dětí do tří let (2007) • Hodnocení vlivů na lidské zdraví dálkových přenosů znečištění ovzduší vyplývajících z protokolů o TK a POPs - Sledování expozice senzitivní skupiny těhotných žen (2008)

• Hodnocení

189

Nicméně i na druhé straně se množí případy vypouštění odpadních vod u objektů k bydlení na okolní pozemky, kdy jsou obyvatelé vedeni snahou ušetřit peníze za nezávadnou likvidaci těchto vod. Středočeský kraj je jedním z krajů s nejhustší komunikační sítí silnic, a to jak dálničního typu a rychlostních komunikací, tak i silnic I. až III. třídy. Tato síť pozemních komunikací je významným zdrojem hluku, dalším významným zdrojem je Letiště Ruzyně v Praze. Proto jsou na základě požadavků Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES pořizovány a zpracovány strategické hlukové mapy a akční plány. Doporučení pro oblast životního prostředí: ► P ři umísťování obytné zástavby do blízkosti komunikací je nezbytné využívat již zpracovaných výpočtových hlukových map v rámci územního plánování, ► M ezi opatření kraje patří modernizace železničních tratí a redukce celkového objemu automobilové dopravy s využitím organizačních opatření a podpory veřejné dopravy. ► K omunikace je nezbytné udržovat v dobrém technickém stavu a realizovat protihluková opatření k ochraně obyvatel, naplňovat akční plány snižování hlukové zátěže vybraných komunikací, drah a letiště. ► N ezbytné je striktně dodržovat zásady k omezení hlučnosti v oblastech určených pro bydlení, při povolování hudebních produkcí na veřejných prostranství je nezbytné zvážit dopady těchto aktivit z hlediska hluku na obyvatele obce. ► V e spolupráci se zainteresovanými subjekty vyřešit dopady starých kontaminací půdy v obytném prostředí toxickými prvky (Kutná Hora, Příbram) v územních plánech. ► D bát na spalování kvalitního paliva v domácích topeništích a dodržování obecních vyhlášek a územního programu snižování emisí a imisí v rámci „Národního programu snižování emisí v České republiky“ 96. Obecními vyhláškami lze upravit pravidla pro spalování rostlinného materiálu, což je významné pro kvalitu ovzduší především v jarních a podzimních měsících, v zimě se projeví zákaz používání některých nejméně kvalitních paliv (např. energetické hnědé uhlí, uhelné kaly, či lignit), kraj rovněž podporuje náhradní bezemisní lokální zdroje vytápění. ► P okračovat v údržbě a rozšiřování městské zeleně ("výrobce" kyslíku), která přináší také užitek jako zachycovač prachových částic v ovzduší. 96

MŽP: Národní program snižování emisí České republiky, červen 2007. Dostupné na: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/narodni_program_snizovani_emisi/ $FILE/OOO-NPSE_CR-20120117.pdf

► P okračovat v rozšiřování vodovodních a kanalizačních sítí, budování čistíren odpadních vod a v případě individuálních zdrojů pitné vody ze studní provádět technické kontroly majitelem studně a udržovat jejich technický stav včetně pravidelné kontroly jakosti vody. Plnění doporučení je zejména úloha pracovníků obecních úřadů a krajského úřadu, KHS zde plní pouze doplňkovou roli konzultanta.

8.3. Úmrtnost a nemocnost (Devátá J., Hamplová L., Krečmerová M., Rumlová L., Váňová A.) I přes zvyšující se incidenci některých druhů zhoubných novotvarů, má celková i předčasná úmrtnost v uplynulých cca 30 letech ve Středočeském kraji, stejně jako v ostatních krajích i v rámci Česka, trvale klesající tendenci, což je způsobeno zejména výrazným poklesem úmrtnosti na nemoci srdce a cév. Tento pokles je zapříčiněn nejen modernějšími léčebnými postupy, novými technologiemi a vysoce účinnou farmakoterapií, ale i postupnou změnou životního stylu a kvalitnějším stravováním obyvatel kraje. Důležitým ukazatelem zdravotního stavu obyvatel je výskyt nemocí neboli nemocnost. V Česku jsou vážným zdravotním problémem zejména chronické neinfekční choroby, které zahrnují velmi obsáhlou skupinu nemocí, mezi něž patří nemoci oběhové soustavy, zhoubné novotvary, metabolická onemocnění atd. Základem prevence těchto onemocnění je pozitivní ovlivňování faktorů životního stylu soustavnou edukací a intervencí obyvatel v oblasti výživy, pohybové aktivity, eliminace kuřáctví, nadměrné konzumace alkoholu apod. Žádoucí úroveň participace občanů na podpoře, ochraně a rozvoji vlastního zdraví však zůstává na nevyhovující úrovni. Velká část populace podceňuje rizikové faktory životního stylu a spoléhá se jen na účinnou farmakoterapii. Podle WHO by bylo možné zdravou výživou, nekouřením a přiměřenou pohybovou aktivitou, zabránit vzniku ischemické choroby srdeční z cca 80 %, diabetu mellitu II. typu z cca 90 % a nádorovým onemocněním z cca 30 %97.

97

MZ ČR: Koncepce hygienické služby a primární prevence v ochraně veřejného zdraví, 2013. Příloha č. 1 Teze koncepce a strategie hygienické služby. Dostupné na: http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/koncepce-hygienicke-sluzby-2013_7740_1155_5.html 190

8.3.1. Nemoci oběhové soustavy Za uplynulých deset let došlo ve Středočeském kraji k poklesu hodnoty ukazatele standardizované úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy u mužů o 28,0 % a u žen o 30,0 %. Důležitou roli zde sehrává pokles prevalence kuřáctví u mužů středního věku, snižování hladiny cholesterolu v krvi účinnou farmakoterapií a zvyšující se počet pacientů dispenzarizovaných z důvodu hypertenze. I přes tento pozitivní trend je však úmrtnost na nemoci oběhové soustavy ve Středočeském kraji a celém Česku dvakrát vyšší než v zemích EU15. V souladu s poklesem standardizované úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy je patrný klesající trend standardizované úmrtnosti na cévní onemocnění mozku a infarkt myokardu a předčasná standardizovaná úmrtnost ve věku do 64 let na tyto nemoci. Nemoci oběhové soustavy, i přes významný pokles v uplynulých letech, představují ve Středočeském kraji stejně jako v Česku i dalších rozvinutých zemích stále nejčastější příčinu úmrtí. Nemoci oběhové soustavy jsou z hlediska struktury příčin nemocnosti také dlouhodobě nejčastějším důvodem hospitalizace populace Středočeského kraje. Pozitivní je skutečnost, že v uplynulém desetiletém období trend vývoje nemocnosti na cévní onemocnění mozku klesl přibližně o čtvrtinu u mužů i žen Středočeského kraje. Stejně tak postupně klesá nemocnost na infarkt myokardu, kde došlo k podobně významnému poklesu počtu nově diagnostikovaných případů onemocnění. S nemocemi oběhové soustavy úzce souvisí prevalence obezity.

►P reventivní péče praktických lékařů a kardiologů musí být zintenzivněna a směřována zejména na individuální intervenční a edukační aktivity v rodinách pacientů se zjištěným kardiovaskulárním onemocněním. ► S ekundární prevence u populace ve výše uvedených lokalitách musí být zintenzivněna a zaměřena cíleně na podporu screeningového vyšetřování, identifikace a léčby rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění (dyslipidémií, hypertenze, obezity, hypergykémie a diabetu mellitu)98. Mapa 12 Lokality Středočeského kraje s vysokými hodnotami u onemocnění srdce a cév

Lokalitami kraje s nejvyššími zjištěnými hodnotami úmrtnosti včetně předčasné úmrtnosti, nemocnosti a nejvyšším negativním trendem výskytu nemocí oběhového systému u mužů i žen v uplynulých 30 letech byla vyhodnocena západní část regionu zahrnující sousedící okresy Kladno a Rakovník, dále okresy Kutná Hora a Benešov. Doporučení pro oblast nemocí oběhové soustavy: ► Individuální intervence v oblasti primární a sekundární prevence realizovaná lékaři a všeobecnými sestrami zařízení primární péče, tedy praktických lékařů pro dospělé, všeobecnými sestrami a též kardiology ve výše uvedených lokalitách, musí být zintenzivněna. Tito odborníci budou na odborných seminářích seznámeni pracovníky KHS Středočeského kraje s konkrétními zjištěními vyplývajícími ze Zprávy.

Zdroj: KHS Středočeského kraje

98

191

C ÍFKOVÁ, R., BÝMA, S., ČEŠKA, R., HORKÝ, K., KAREN5,I., KUNEŠOVÁ, M., KRÁLÍKOVÁ, E., ROSOLOVÁ, H., ROZTOČIL, K., SOŠKA, V., ŠKRHA, J.: Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku. Společné doporučení českých odborných společností. Klinická biochemie a metabolismus 4/2005, s.212-224. 191

►A ktivity v oblasti edukace, intervence a léčby musí probíhat ve vzájemné spolupráci odborných pracovníků krajské hygienické stanice, praktických lékařů pro dospělé a všeobecných sester zařízení primární péče, kardiologů, diabetologů výše uvedených regionů, psychologů, odborných pracovníků Zdravotnické záchranné služby, Českého červeného kříže, municipalit, podniků, škol, zájmových organizací, institucionálních zařízení pro seniory apod. Edukace v oblasti prevence nemocí oběhové soustavy: ► Komunitní edukace musí být zaměřena na zvýšení zdravotní gramotnosti populace o rizikových faktorech onemocnění srdce a cév99, o rizicích vysokého krevního tlaku a nutnosti jeho pravidelného měření a léčby, o rizicích zvýšené hladiny krevních tuků a nutnosti její léčby, o rizicích nadváhy a obezity a o negativním vlivu kouření na oběhový systém. ► Populace ve výše uvedených regionech musí být informována o existenci odborných zdravotnických zařízení specializujících se na pomoc při odvykání kouření a na snižování nadváhy a obezity v konkrétním regionu. ► Edukace na zdravotně výchovných akcích typu Dny zdraví v oblasti zdravého životního stylu musí být zaměřena na omezení kouření, ovlivnění stravovacích zvyklostí populace, zvýšení fyzické aktivity, snížení prevalence obezity, redukci stresu a na edukaci v oblasti poskytování první pomoci v případě náhlých život ohrožujících stavů (cévní mozková příhoda, infarkt myokardu). 8.3.2. Novotvary Z hlediska epidemiologie nádorových onemocnění patří Česko k nejzatíženějším státům Evropské unie. Z longitudinální analýzy dat uplynulých cca 30 let vyplývá, že incidence většiny druhů nádorových onemocnění ve Středočeském kraji má stejně jako v Česku setrvale stoupající tendenci. Příčinou vyššího počtu nově hlášených zhoubných novotvarů jsou kromě vyšší zdravotní gramotnosti populace o zhoubných novotvarech a jejich prvních příznacích zejména programy celoplošných onkologických screeningů (děložního hrdla a prsu u žen,

kolorekta u obou pohlaví). Nově pomáhá včasné detekci těchto druhů nádorových onemocnění i projekt tzv. adresného zvaní, který cíleně oslovuje a podchycuje tu část populace, která nevyužívá preventivních prohlídek hrazených ze zdravotního pojištění, na něž screeningové programy navazují. Počet nově diagnostikovaných případů zhoubných novotvarů u mužů ve Středočeském kraji stoupl mezi roky 2003 – 2011 o 15,0 % a u žen o 7,6 %. Nejčastějšími typy zhoubných novotvarů diagnostikovanými u mužů ve Středočeském kraji jsou zhoubné novotvary prostaty, tlustého střeva a průdušnice, průdušek a plic. Nejdynamičtější vývoj má ve Středočeském kraji karcinom prostaty, kde došlo k nárůstu nově diagnostikovaných případů na 100 000 mužů mezi lety 2003 a 2011 o 97,8 %. U žen jsou nejčastějšími nově diagnostikovanými typy zhoubných nádorů novotvary prsu, tlustého střeva a děložního hrdla. Lokalitou kraje s dlouhodobě nejvyššími hodnotami úmrtnosti včetně předčasné úmrtnosti a nemocnosti na zhoubné novotvary všech typů v uplynulých 30 letech byl vyhodnocen u mužů okres Rakovník a u žen okresy Příbram a Praha-východ. Lokality s nejvyšším negativním trendem, tedy nejvyšším nárůstem nemocnosti a úmrtnosti na zhoubné novotvary všech typů u obou pohlaví byly zjištěny v okrese Nymburk. Celková úmrtnost na novotvary u mužů i žen ve Středočeském kraji má od počátku 90. let minulého století klesající tendenci. Za poslední desetileté období došlo ve Středočeském kraji k poklesu celkové standardizované úmrtnosti na novotvary o 27,0 % u mužů a o 18,0 % u žen. Na některé typy zhoubných nádorů však úmrtnost naopak stoupá. U žen ve Středočeském kraji došlo v posledních deseti letech k nárůstu úmrtnosti na nádory průdušnice, průdušek a plic o 27,5 %, což je dáno zejména zvyšujícím se podílem žen – kuřaček v populaci. Počet mužů – kuřáků zejména ve středním věku naopak klesá, což má vliv i na klesající úmrtnost na tento typ zhoubného nádoru. I přes tento pozitivní trend u mužů na zhoubné nádory průdušnice, průdušek a plic umírá stále dvakrát více mužů než žen a jedná se o nejčastější onkologickou příčinu úmrtí u mužů. Nejúčinnější způsob, jak snížit úmrtnost na nádory dýchacího traktu, je cílená edukace ke snížení prevalence kuřáctví v populaci, zaměřená zejména na dospívající dívky a represivní legislativní opatření v boji proti kouření.

PEARSON, T. A., BLAIR, S. N., DANIELS, S. R., ECKEL, R. H., FAIR, J. M., FORTMANN, S. P., TAUBERT, K. A. 2002. AHA guidelines for primary prevention of cardiovascular disease and stroke: 2002 update - Consensus panel guide to comprehensive risk reduction for adult patients without coronary or other atherosclerotic vascular diseases. Circulation, 106(3), 388-391 99

192

Mapa 18 Lokality Středočeského kraje s vysokými hodnotami novotvarů muži ženy obě pohlaví


Od konce 80. let minulého století přibližně do roku 2005 docházelo k setrvalému nárůstu úmrtnosti na karcinom prsu u žen ve Středočeském kraji. V posledních letech dochází k mírnému poklesu úmrtnosti, a to zejména díky preventivnímu screeningovému programu, který umožňuje včasnou detekci tohoto nádorového onemocnění a zvyšuje šance na úspěšnost léčby a také díky edukačním projektům zaměřeným na zvýšení zdravotní gramotnosti žen o nutnosti pravidelného samovyšetření prsu. Stále však zhoubné novotvary prsu představují nejčastější příčinu úmrtí na nádorové onemocnění u žen. Obdobná situace je u úmrtnosti na zhoubný novotvar děložního hrdla, v jejímž poklesu v posledních letech sehrál důležitou roli další z celoplošných screeningových onkologických programů. Při sledování dlouhodobého vývoje (téměř 30 let) úmrtnosti na novotvary prostaty byl zaznamenán stejně jako v celém Česku i ve Středočeském kraji výrazný vzestup, v posledních deseti letech však, i přes dynamicky narůstající počet nových případů onemocnění na tento druh nádoru u mužů, dochází k postupnému poklesu úmrtnosti. Z analýzy longitudinálních dat je patrný mírně stoupající trend úmrtnosti na melanom kůže u mužů ve Středočeském kraji, u žen je trend setrvalý.

U obou pohlaví se dosud jedná o nízké počty úmrtí oproti úmrtnosti na ostatní typy novotvarů. Mírně stoupající trend úmrtnosti na melanom při analýze longitudinálních dat je dáván do souvislosti s nadměrnou expozicí slunečnímu záření zejména v dětském věku, kdy opakované poškození kůže slunečním zářením je naprosto klíčové pro vznik kožních nádorů v dospělosti. Shodně byl u obou pohlaví zaznamenán od konce 80. let 20. století setrvale stoupající trend úmrtnosti na novotvary tlustého střeva, avšak zejména v posledních sledovaných letech dochází k výraznému poklesu především díky plošnému screeningu nádorů tlustého střeva a konečníku prostřednictvím testu na okultní krvácení a kolonoskopie, který slouží k časnému záchytu nových případů onemocnění. Svoji úlohu jistě sehrála i cílená edukace obyvatel o primární prevenci tohoto druhu nádoru zdravým stravováním s dostatkem vlákniny a pravidelně realizovanou pohybovou aktivitou. Pozitivní je skutečnost, že v uplynulých deseti letech došlo ve Středočeském kraji k nejvyššímu poklesu úmrtnosti na tento typ zhoubného nádoru u mužů ze všech krajů Česka. Zvýšení znalostí obyvatel Středočeského kraje o primární a sekundární prevenci vybraných novotvarů bylo cílem celé řady projektů podpory zdraví realizovaných v uplynulých letech ve Středočeském kraji a také obsahem cíleně zaměřené edukace na „Dnech zdraví“. V lokalitě Rakovnicka je třeba se cíleně zaměřit na prevenci kolorektálního karcinomu u obou pohlaví s ohledem na nejvyšší incidenci tohoto onemocnění v rámci kraje a na stejný druh nádoru u mužů na Nymbursku a u žen na Příbramsku s ohledem na nejvyšší negativní longitudinální trend výskytu zjištěný v těchto dvou lokalitách. Oblastí s nejvyššími problémy z hlediska výskytu nádorů děložního čípku je opět Nymbursko a Praha-východ, na prevenci nádoru prostaty je třeba se zaměřit v lokalitách Mladoboleslavska a též Nymburska. Z hlediska problematiky nádorového onemocnění prsu je třeba cíleně posílit edukaci u dospělých žen všech věkových kategorií zejména v regionu Kolínska a Mladoboleslavska, z hlediska onkologických onemocnění průdušnice, průdušek a plic byly vytipovány u mužů oblasti Rakovnicka a Berounska, u žen Mělnicka a Kutnohorska, cílená prevence melanomu je nezbytná na Nymbursku, Příbramsku a v lokalitě Praha-východ.

193

Doporučení pro oblast novotvarů je třeba zaměřit: ►N a úpravu životosprávy dle doporučení American Institute for Cancer Research 100 a European code against cancer101. ►S oučasně je nezbytné zvýšit zdravotní gramotnosti a motivaci populace k pravidelnému absolvování dostupných screeningových vyšetření kolorektálního karcinomu, karcinomu prsu a děložního čípku v rámci preventivních prohlídek v souladu s naplňováním Národního onkologického programu ČR102. ► J e potřebné zvyšovat informovanost cílových skupin o prokázaných rizikových faktorech vybraných druhů onkologických onemocnění (kouření s ohledem na karcinom průdušnice, průdušek a plic103, nadváha a obezita u karcinomu prsu104, nezdravá strava a nedostatek pohybové aktivity u karcinomu kolorekta105, riziko nadměrného slunění a spálení kůže u zhoubného nádoru kůže – melanomu) a o prvních příznacích vybraných druhů onkologických onemocnění a zvýšit zdravotní gramotnost a zájem o pravidelné samovyšetření prsu u žen106 a slunění neohrožujícího zdraví u obou pohlaví107. Komunitní edukace v oblasti prevence onkologických onemocnění: ► r ealizovat formou krátkých edukačních spotů v regionálních médiích v průběhu celého roku, formou přednášek a besed v komunitách, edukací na Dnech zdraví, prostřednictvím informačních tabulí a letáků v ordinacích praktických lékařů pro dospělé a cestou zdravotně-výchovných materiálů distribuovaných v komunitách (školy, podniky apod.) v kombinaci s individuální edukací zaměřenou na podporu zdravé stravy a pohybové aktivity. ►N ezbytné je pokračovat v organizaci cílených zdravotně výchovných aktivit a kampaní typu „Dny zdraví“, „Onkologické dny“ a realizaci intervenčních projektů, kde lze využít odbornou metodiku projektů podpořených Ministerstvem zdravotnictví v rámci dotačního programu Národní program Food, Nutrition, Physical Activity, and the Prevention of Cancer: a Global Perspective. American Institute for Cancer Research. Washington DC: AICR, 2007 101 European code against cancer. Dostupné na http://www.europeancancerleagues.org/ 102 N árodní onkologický program. Dostupné na http://www.onconet.cz 103 Lung cancer risks and causes. Dostupné na http://www.cancerresearchuk.org/cancerhelp/type/lung-cancer/about/lung-cancer-risks-and-causes 104 Definite breast cancer risks. Dostupné na http://www.cancerresearchuk.org/cancerhelp/type/breast-cancer/about/risks/definite-breast-cancer-risks#fat 105 F ood, Nutrition, Physical Activity, and the Prevention of Cancer: a Global Perspective. Washington DC: AICR; 2007. 106 A BRAHÁMOVÁ J., DUŠEK, L. a kol. 2003. Možnosti včasného záchytu rakoviny prsu. Praha: Grada Publishing Avicenum 2003, s. 41–60. 107 FAIT, V. 2010. Maligní melanom. In Adam Z. et al.: Speciální onkologie. Praha: Galén, 2010, s. 109-116. 100

zdraví - projekty podpory zdraví, konkrétně projektu „Prevence nádorových onemocnění v ČR“ a řady dalších, které jsou dostupné v sekci ochrany a podpory veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR108. ► Intenzivní komunitní vzdělávání obyvatelstva a celá oblast primární prevence by měla být organizována odborníky z řad pracovníků KHS ve spolupráci s vedením zainteresovaných subjektů, v nichž bude edukace probíhat (municipality, podniky, školy, zájmové organizace, institucionální zařízení pro seniory apod.). ►M ěla by být zintenzivněna individuální intervence v oblasti primární a sekundární prevence onkologických onemocnění realizovaná lékaři a všeobecnými sestrami zařízení primární péče, tedy praktických lékařů pro dospělé a praktických lékařů pro děti a dorost, dále gynekology ve spolupráci s onkology ve výše uvedených lokalitách. Tito odborníci budou na semináři seznámeni pracovníky KHS Středočeského kraje s konkrétními zjištěními vyplývajícími ze Zprávy. ►P reventivní péče praktických lékařů, gynekologů a onkologů ve vybraných lokalitách musí být zintenzivněna a směřována zejména na individuální intervenční a edukační aktivity v rodinách pacientů se zjištěnou genetickou zátěží onkologickým onemocněním a zjištěnými dalšími rizikovými faktory životního stylu. Primární prevence kolorektálního karcinomu zejména v lokalitách Rakovnicka, Nymburska a Příbramska musí být zintenzivněna a zaměřena cíleně u obou pohlaví v rámci primární prevence cestou komunitní edukace na podporu: ► z dravých stravovacích návyků populace s dostatečným příjmem vlákniny a antioxidačních prvků, zvýšení fyzické aktivity, ► informovanosti populace nad 50 let věku o existenci kolorektálního screeningu a doporučení jeho absolvování. V rámci sekundární prevence kolorektálního karcinomu v uvedených lokalitách musí být prevence zintenzivněna a zaměřena cíleně na: ► c ílené vyhledávání osob s genetickou zátěží ve vztahu k nádorovému onemocnění kolorekta a jejich pravidelné screeningové vyšetřování před doporučenou věkovou hranicí 50 let, ► v yhledávání a léčbu osob s polypózou tlustého střeva, ► s creeningu kolorektálního karcinomu (všichni pacienti ve věku 50 - 54 let v jednoročním intervalu test na okultní krvácení, v případě pozitivity testu či od věku 55 let screeningová kolonoskopie); 108

B ližší informace poskytuje „Systém podpory prevence nádorových onemocnění v České republice“ zpracovaný MZ ČR, dostupné na: http://www.mzcr.cz/Soubor.ashx?souborID=19459&typ=application/msword&nazev=Z%C3%A1kladn%C3%AD%20informace%20o%20projektu%20adresn%C3%A9ho%20zvan%C3%AD%20.doc 194

Plnění výše uvedených doporučení je úlohou odborných pracovníků KHS a dalších odborníků pro oblast zdravého životního stylu a praktických lékařů pro dospělé a všeobecných sester v primární péči ve výše uvedených lokalitách.

Naplňování doporučení je úloha odborných pracovníků krajské hygienické služby a dalších odborníků pro oblast zdravého životního stylu ve spolupráci s praktickými lékaři pro dospělé a všeobecnými sestrami v primární péči ve výše uvedených lokalitách.

Primární prevence zhoubného novotvaru průdušek, průdušnice a plic musí být zintenzivněna u mužů v lokalitách Rakovnicka a Berounska, u žen v lokalitách Mělnicka a Kutnohorska a musí být zaměřena cíleně v rámci primární prevence cestou komunitní edukace na podporu: ►n ekuřáctví a boje proti aktivnímu a pasivnímu kouření na úrovni všech věkových kategorií ve vybraných komunitách (všechny typy škol, podniky, zdravotnická pracoviště, komunitní zařízení pro seniory atd.), ► z výšení informovanosti populace vybraných regionů o odborných zdravotnických zařízeních pomáhajících při odvykání kouření ve výše uvedených lokalitách, ► z výšení zdravotní gramotnosti populace o negativním vlivu dlouhodobé inhalace radonu z prostředí109 a inhalace vláken azbestu na rozvoj zhoubného novotvaru pohrudnice110, o negativním vlivu dlouhodobé inhalace látek významně znečišťujících vnitřní i venkovní ovzduší (zejména polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) vznikajících při nedokonalém spalování)111,112.

Primární prevence zhoubných novotvarů kůže musí být zintenzivněna u žen zejména v lokalitě Příbramska, u mužů v lokalitě Nymburska a Prahy-východ a musí být zaměřena v rámci primární prevence cestou komunitní edukace na podporu: ► z výšení zdravotní gramotnosti všech skupin populace o škodlivosti nadměrného slunění (zejména u osob s fototypem 1), ► z aměření pozornosti na rodiče malých dětí a zvýšení jejich informovanosti o negativním vlivu opakovaného spálení kůže dětí na pozdější rozvoj nádorového onemocnění kůže, ► z výšení informovanosti všech skupin populace o nezbytnosti provádět vizuální samovyšetření kůže zaměřené na zjištění změn velikosti, tvaru a barvy mateřských znamének a névů a při zjištění změn o nutnosti návštěvy dermatologa.

Komunitní edukace zaměřená na boj proti kouření: ► k rátké edukační spoty v regionálních médiích v průběhu celého roku, ►p řednášky a besedy v komunitách, poradenství při odvykání kouření na „Dnech zdraví“, celorepublikových kampaní typu „Přestaň a vyhraj“, „Světový den bez tabáku“, „Dny boje proti kouření“, „Kouření a já“, „Normální je nekouřit“ apod., ► informační tabule a letáky v ordinacích praktických lékařů pro dospělé, interaktivní e-learningové projektů v komunitách škol, poradenství při odvykání kouření v podnicích apod., ► individuální intervence a motivace pacientů všech věkových skupin k nekuřáctví, u kuřáků opakovat doporučení prostřednictvím krátké intervence. https://www.suro.cz/cz/prirodnioz/obecne-informace/zdravotni-ucinky-radonu sbestos Exposure and Cancer Risk.Dostupné na http://www.cancer.gov/cancertoA pics/factsheet/Risk/asbestos 111 ŠRÁM, R., RYCHLíKOVÁ, E. 2013. Hodnocení zdravotního rizika znečištění ovzduší na Spořilově podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. 112 B OFFETTA P, JOURENKOVA N, GUSTAVSSON P. 1997. Cancer risk from occupational and environmental exposure to polycyclic aromatic hydrocarbons. Cancer Causes Control.;8(3):444-472. 109 110

Komunitní edukace v oblasti prevence melanomu kůže: ► k rátké edukační spoty cestou školního informačního kanálu ve školách zejména v jarním a letním období, ► k ampaně typu „Evropský den melanomu“, ► informační tabule a letáky na veřejných koupalištích a nekrytých bazénech, ► individuální intervence ze strany praktických lékaře pro děti a dorost, praktických lékařů pro dospělé, všeobecných sester v primární péči a dermatologů ve výše uvedených regionech. Naplňování doporučení je úloha odborných pracovníků KHS, praktických lékařů pro děti a dorost, praktických lékařů pro dospělé a všeobecných sester v primární péči a dermatologů ve výše uvedených lokalitách. Primární prevence karcinomu prsu u dospělých žen všech věkových kategorií musí být zintenzivněna zejména v lokalitách Kolínska a Mladoboleslavska a zaměřena cíleně v rámci primární prevence cestou komunitní edukace na podporu: ► z výšení zdravotní gramotnosti žen o prevenci a časných příznacích zhoubného novotvaru prsu zdravým životním stylem, zejména zdravou výživou, pohybovou aktivitou, nekuřáctvím, optimální hmotností a podporou kojení, ► z výšení zdravotní gramotnosti žen o metodě samovyšetření prsu nádorového onemocnění prsu. 195

V rámci sekundární prevence musí být prevence tohoto onemocnění v uvedených lokalitách řešena individuální intervencí zaměřenou na: ► c ílené vyhledávání žen, které se neúčastní mamografického screeningu a screening nádorového onemocnění prsu u všech pacientek ve věku nad 45 let ve dvouletém intervalu prostřednictvím mamografického vyšetření, ► v ytipování žen s genetickou zátěží ve vztahu k nádorovému onemocnění prsu, žen s časnou menarche a pozdní menopauzou a již diagnostikovaným nádorovým onemocněním prsu a jejich screeningové vyšetřování před doporučenou věkovou hranicí 45 let. Naplňování doporučení je úloha odborných pracovníků KHS, dalších odborníků pro oblast zdravého životního stylu, praktických lékařů pro dospělé a všeobecných sester v rámci primární péče a gynekologů. Primární a sekundární prevence karcinomu děložního čípku u dospělých žen všech věkových kategorií zejména v lokalitách Nymburska a Prahy-východ musí být zintenzivněna a zaměřena cíleně v rámci primární prevence cestou komunitní edukace na podporu: ► z výšení zdravotní gramotnosti žen o prevenci a časných příznacích zhoubného novotvaru děložního čípku zdravým životním stylem, zejména zdravým reprodukčním chováním, o negativním vlivu papilomavirových pohlavně přenosných chorob na vznik zhoubného novotvaru děložního čípku, žen o suspektním negativním vlivu dlouhodobého užívání hormonální antikoncepce, ►m otivace k nekuřáctví. Naplňování opatření je úloha odborných pracovníků hygienické služby, praktických lékařů pro děti a dorost, praktických lékařů pro dospělé, všeobecných sester v primární péči a zejména gynekologů. Komunitní edukace v oblasti prevence karcinomu děložního čípku a prsu: ► c estou školního informačního kanálu ve školách informovat o rizikovém sexuálním chování a o rizikových faktorech onemocnění karcinomem prsu, ►p řednášky a besedy s odborníky o zdravém reprodukčním chování a nutnosti pravidelného absolvování preventivních gynekologických prohlídek, ► informační tabule a letáky v ordinacích praktických lékařů pro dospělé a gynekologů a edukace prostřednictvím zdravotně výchov-

ných materiálů v komunitách s převahou žen, ► instruktáže o samovyšetření prsu, o příznacích onemocnění a o mamografickém screeningu, nácvik samovyšetření na fantom. Vhodné jsou k této komunitní edukaci podniky s vysokým podílem zaměstnaných žen a realizace podnikových Dnů zdraví. ►Z intenzivnění kampaní typu „Pochod proti rakovině prsu“. Primární prevence karcinomu prostaty musí být zintenzivněna u mužů zejména v lokalitě Nymburska a Mladoboleslavska, a to v rámci primární prevence cestou komunitní edukace na podporu: ► z výšení zdravotní gramotnosti mužů o prevenci onemocnění zdravou výživou s nižším obsahem tuků113, přiměřenou hmotností a pohybovou aktivitou114, ► z výšení zdravotní gramotnosti mužů o vhodnosti podstoupení vyšetření per rektum u mužů ve věku 50 - 70 let v intervalu 1x ročně a o možnosti vyšetření hladiny prostatického specifického antigenu115, ► z výšení zdravotní gramotnosti mužů o časných příznacích nádorového onemocnění prostaty (obtíže při močení, časté nucení na močení, pocit neúplného vyprázdnění močového měchýře, bolesti pánve). Naplňování opatření je úloha odborných pracovníků hygienické služby, praktických lékařů pro dospělé a urologů. Komunitní edukace v oblasti prevence karcinomu prostaty: ►e dukace prostřednictvím zdravotně výchovných materiálů a medializace problému a podpora kampaní typu „Movember“, v komunitách s převahou mužů v kombinaci s individuální intervencí ze strany praktických lékařů pro dospělé, všeobecných sester v primární péči a urologů ve výše uvedených regionech.

F LESHNER, N., BAGNELL, PS., KLOTZ, L., VENKATESWARAN, V. 2004. Dietary fat and prostate cancer. The Journal of Urology, Volume 172, Issue 6, Part 1, December 2004, Page 2483 114 H EBER, D., FREEDLAND, S.J., JONES, L:W., NELSON, W.G. 2009. Nutrition, Exercise and Prostate Cancer. Prostate Cancer Foundation Page 3 115 BELEJ, K. 2009. Screening karcinomu prostaty. Přehledový článek. Onkologie; 3(6): 351–356 113

196

8.3.3. Duševní zdraví a psychiatrická onemocnění Nedílnou součást systému hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva tvoří oblast duševního zdraví a psychiatrická onemocnění. Dle odborníků začínají mít po roce 2000 poruchy duševní a poruchy chování charakter epidemie, a proto nabývají celospolečenské závažnosti a tím i ekonomické významnosti jak pro zdravotní, tak pro sociální systémy. Ženy tvoří ve Středočeském kraji cca 60 – 65 % všech pacientů s psychickým onemocněním, což koresponduje s celorepublikovým podílem žen na celkovém počtu psychiatrických pacientů. Důvodem jsou zejména diagnózy, pro které jsou muži hospitalizováni častěji (zejména léčba závislosti na alkoholu a ostatních psychoaktivních látkách). Součástí psychiatrických onemocnění jsou i sebevraždy, a to jak v ambulantní tak v ústavní péči. Doporučení pro oblast duševního zdraví a psychiatrických onemocnění: ►Z aměřit specificky cílenou edukaci na obyvatelstvo všech věkových kategorií bez ohledu na lokalitu, jejímž základním principem je osvěta o významu a dopadu psychiatrických onemocnění. ►O dstranit přetrvávající ostych občanů a mýty o psychiatrickém onemocnění a nezbytnosti jejich včasné léčby. Primární prevence prostřednictvím komunitního vzdělávání populace musí být zaměřena cíleně na podporu: ► informovanost populace o existenci odborných zdravotnických zařízeních (odbornosti psychiatrie a psychologie) v regionu, ► z výšení gramotnosti populace o významu a dopadu psychiatrických onemocnění ve vazbě na zhoršení zdravotního stavu i do dalších oblastí (včetně užívání drog a patologického hráčství), nutnost léčby.

8.3.4. Úrazy Úrazy jsou v Česku třetí nejčastější příčinou úmrtí u dětí a u dospělých do 44 let jsou dokonce na prvním místě. Pozitivní je zjištění, že ve Středočeském kraji byl po celé sledované uplynulé desetileté období zaznamenán nejnižší počet dětských úrazů na 100 000 dětí a nejnižší výskyt dopravních a školních úrazů na 100 000 dětí ze všech krajů. Svoji pozitivní roli zde sehrává „Národní akční plán prevence dětských úrazů“, kampaň „Národní dny bez úrazů“, do níž je zapojena řada středočeských měst a realizace celé řady regionálních projektů realizovaných ve středočeských školách zaměřených na prevenci úrazů dětí v dopravě a při sportu, např. „Pásovec“, „Na kolo jen s přilbou“ a dalších. Nejvyšší výskyt domácích a ostatních úrazů u obyvatel Středočeského kraje bez rozlišení věku byl zaznamenán v okrese Kolín, který společně s okresy Kutná Hora a Příbram převyšuje celorepulikový průměr tohoto typu úrazů. Celorepublikovou hodnotu sportovních úrazů ve sledovaném období převyšují okresy Beroun, Benešov, Kolín, Mladá Boleslav a Příbram. Dopravní úrazy nejvíce ohrožují v okrese Příbram, dále v okresech Kutná hora, Beroun, kde hodnoty dlouhodobě převyšují celorepulikový průměr. Pracovních úrazů nejvíce vykazuje okres Kolín, celorepublikový průměr však převyšuje sedm okresů kraje. Mapa 13 Lokality Středočeského kraje s vysokými hodnotami dětských úrazů celkové a domácí + ostatní sportovní domácí + ostatní dopravní školní

Naplňování opatření je primárně úloha lékařů oboru psychiatrie, psychologů, praktických lékařů primární péče nebo pracovníků sociálních odborů a zařízení sociálních služeb v regionu, odborní pracovníci hygienické služby spolupracují jako odborný subjekt z hlediska obecné prevence a prevence následků onemocnění. V této oblasti budou pracovníci KHS spolupracovat prostřednictvím aktivit primárně organizovaných jinými subjekty.


197

Lokalitou kraje s vysokými hodnotami celkového výskytu dětských úrazů je okres Kolín, který má nejvyšší výskyt domácích a ostatních úrazů u dětí. U skupiny sportovních úrazů dětí je nejvyšší výskyt v okrese Mladá Boleslav, dopravní úrazy nejvíce ohrožují děti v okrese Nymburk. Školní úrazy nejvíce postihují děti v okrese Kutná Hora. V rámci prevence dětských úrazů všech druhů je nezbytné naplňovat úkoly a realizovat aktivity strategických dokumentů „Národní akční plán prevence dětských úrazů na léta 2007 – 2017“ Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011 – 2020, Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy pro léta 2013 – 2020 apod. Doporučení pro dětské úrazy: ►N a prevenci dětských úrazů je třeba se v těchto lokalitách zaměřit specificky cílenou edukací, neboť tyto druhy úrazů mají svá specifika s ohledem na prostředí vzniku úrazů a s ohledem na věkové kategorie dětí. Preventivní programy metodologicky řídí a finančně podporuje MZ ČR, vlastní realizaci zajišťuje ve Středočeském regionu Státní zdravotní ústav, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem a nevládní organizace. Prevence dětských úrazů je, jak vyplývá i z výše zmiňovaného akčního plánu, meziresortním úkolem, na kterém se podílí řada resortů a institucí. Ministerstvo dopravy připravilo metodiku pro obce v oblasti bezpečnosti silničního provozu v rámci projektu „Bezpečná obec”, neboť 70 % dopravních nehod vzniká právě na území obce. ►O pomenuty nejsou ani bezpečné výrobky pro děti a potraviny nebo prevence násilí na dětech. Primární prevence prostřednictvím komunitního vzdělávání populace musí být zaměřena cíleně na podporu: ► z výšení informovanosti odborné (zejména pedagogů) i laické veřejnosti (rodiče a prarodiče dětí, děti všech věkových kategorií) v oblasti prevence dětských úrazů116 s využitím ověřených metodik, zejména metodiky TEACH VIP vytvořené na základě doporučení WHO117 pro prevenci úrazů formou krátkých a navazujících edukačních spotů a článků v regionálních médiích věnovaných jednotlivým druhům dětských úrazů a jejich prevenci, ► z výšení realizace vzdělávací činnosti formou pravidelných kurzů, před-

nášek a seminářů v komunitách pro vybrané populační skupiny ve spolupráci vládních a nevládních organizací na úrovni regionu, ► v yššího zapojení pedagogů a studentů středních a vyšších odborných zdravotnických škol na úrovni regionu do vzdělávacích aktivit dětí mateřských a základních škol výše uvedených regionů s využitím peer edukace a zapojení škol do projektu WHO „Bezpečná škola“118, ►m otivovat komunity k zapojení do projektu „Bezpečná komunita“119 a podporovat v nich realizace projektů zaměřených na prevenci úrazů při sportu a v dopravě v municipalitách s využitím ověřené metodiky projektů podpory zdraví na zvyšování tělesné obratnosti dětí a mládeže. ►V yužít ověřené metodiky120 projektů podpořených MZ ČR v rámci dotačního programu Národní program zdraví – projekty podpory zdraví, které jsou dostupné na vyžádání v sekci ochrany a podpory veřejného zdraví MZ ČR např. „Na kolo jen s přilbou“, „Pásovec“, „Bezpečná cesta do školy apod.“, ► s polupráce všech zainteresovaných subjektů ve vybraných regionech při naplňování strategických dokumentů, zejména Národního akčního plánu prevence dětských úrazů na léta 2007 – 2017, Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011 – 2020, Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy pro léta 2013 – 2020 apod., ►p odporu spolupráce municipalit a škol všech typů v uvedených regionech s Národním koordinačním centrem prevence úrazů, násilí a podpory bezpečnosti pro děti při FN Motol, zejména regionálních pracovišť Českého červeného kříže, zdravotnických škol na úrovni regionu, městské policie, Zdravotnické záchranné služby, Středočeského kraje nevládních organizací zejména NSZM a vládních organizací. Komunitní edukace v oblasti prevence úrazů: ► z intenzivnění individuální primární a sekundární prevence realizovaná praktickými lékaři pro děti a dorost a všeobecnými sestrami zařízení primární péče, zejména se zaměřením na odhalení syndromů týraného dítěte, ► z výšit zdravotní gramotnost rodičů dětí všech věkových kategorií cestou komunitního vzdělávání, ► v hromadných sdělovacích prostředcích (regionální televize, rozhlas, regionální tiskoviny) je nutno pravidelně a mnohem intenzivněji a častěji informovat o příčinách dětských úrazů, jejich rizikových faktorech a o jejich prevenci. WHO. SAFETY SCHOOLS. Dostupné na: http://www.safeschoolscoalition.org WHO. SAFETY COMMUNITY. Dostupné na: http://www.safetycommunity.com 120 NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ CENTRUM PREVENCE ÚRAZŮ A NÁSILÍ A PODPORY BEZPEČNOSTI PRO DĚTI. Metodika k prevenci dětských úrazů pro mateřské školy, 1. stupeň ZŠ, 2. stupeň ZŠ a pro volný čas dětí. Dostupné na: http://www.nkcpu.cz 120 WHO. SAFETY SCHOOLS. Dostupné na: http://www.safeschoolscoalition.org 118

HO. UNICEF. 2008. WORLD REPORT ON CHILD INJURY PREVENTION. Dostupné W na http://www.who.int/violence_injury_prevention/child/injury/world_report/en/ 117 WHO.(2010): PREVENTING INJURIES In EUROPE. From international collaboration to local implementation. Executive summary. Dostupné na: http://www.euro.who.int/__ data/assets/pdf_file/0007/117574/E94077.pdf 116

119

198

Naplňování výše uvedených opatření je úlohou pracovníků vládních a nevládních organizací (zejména oblastní spolky Českého červeného kříže, regionální pobočky BESIPU apod.) na úrovni příslušného regionu ve spolupráci s vedením interesovaných subjektů, v nichž bude edukace probíhat (municipality, školy všech typů, zájmové sportovní organizace pro děti, zájmové sportovní organizace pro dospělé, institucionální zařízení pro děti a dorost na úrovni regionu apod.) a za podpory a účasti pracovníků hygienické služby. 8.3.5. Nadváha a obezita Prevalence obezity je v Česku i ve Středočeském kraji alarmující, neboť více než 50 % populace Česka trpí nadváhou. Ve Středočeském kraji počet obézních osob převyšuje národní průměr a mezi lety 2009 a 2012 došlo k nárůstu počtu obézních osob v kraji o 20 %. Přitom choroby spojené s obezitou jsou po nemocech spojených s kouřením druhou nejčastější příčinou úmrtí, které je možné předcházet. Důležitou součástí ochrany veřejného zdraví je dostupnost informací a podpora zdravé, nutričně vyvážené stravy. Přístup ke kvalitní a dostupné stravě je i odborníky považován za stejně důležitý jako zdravotní výchova. Vzhledem k tomu, že zásobování potravinami podléhá vlivu globálního trhu, stala se zdravá výživa součástí politiky státu. Doporučení pro dětskou obezitu: ►C ílená edukace dospívajících dívek a těhotných žen zaměřená na podporu výlučného kojení jako optimálního způsobu výživy novorozených dětí a kojenců do ukončeného 6. měsíce věku, která snižuje riziko nemocí a zajištuje optimální růst, vývoj a zdraví dítěte121. ►S těžejní úlohu v prevenci dětské obezity je cílená systematická edukace rodičů122, která zahrnuje zvyšování zdravotní gramotnosti rodičů o zdravé výživě dětí předškolního a školního věku v souladu s doporučeními Ministerstva zdravotnictví a Společností pro výživu123 a o rizicích nadváhy a obezity u dětí. ►N ezbytná je podpora pohybových aktivit dětí v municipalitách, komunitách, sportovních a zájmových organizacích v souladu s platnými W HO. 1989. PROTECTING, PROMOTING AND SUPPORTING BREAST-FEEDING. 32 pages. ISBN 92 4 156130 0 122 Hladná, H. (2011): Prevence obezity u dětí. Článek v časopise Sestra č. 2/2011. Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/prevence-obezity-u-deti-458225 123 MZ ČR. 2005. VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ PRO OBYVATELSTVO ČR. Dostupné z http:// www.vyzivaspol.cz/rubrika-dokumenty/konecne-zneni-vyzivovych-doporuceni.html 121

evropskými124 a národními doporučeními 125. ►Z ejména ve školních zařízeních je nezbytné zvýšit dozor nad skladbou nápojů a potravin dostupných ve školních automatech a nad kontrolou a posuzováním kvality školního stravování. ►N ezbytná je úzká spolupráce zainteresovaných rezortů zdravotnictví a školství s odbornými společnostmi při realizaci celorepublikových edukačních projektů, využívání stávající metodiky projektů podpory zdravé výživy a pohybové aktivity u dětí, které jsou dostupné na vyžádání u odborných pracovníků sekce ochrany a podpory veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví. ►V rámci sekundární prevence, která je zaměřená na rizikové jednotlivce a skupiny a jejímž cílem je zabránění rozvoje a přetrvávání daného nežádoucího stavu, se jako nejúčinnější jeví pobyt v dětské léčebně zaměřené na léčbu obezity, který je zaměřen na odstranění původních nevhodných stravovacích a pohybových návyků a na provedení zásadní změny životního stylu 126. Existují programy primární prevence dětské obezity, které zahrnují výuku ke správné výživě a vhodné životosprávě, jsou zaměřeny na rozšíření znalostí o výživě a důsledcích nevhodného stravování. Tyto programy mají za cíl vytvářet pozitivní vztah k vlastnímu tělu a zlepšovat sebehodnocení dětí a podporovat je v tělesné aktivitě.127 Na prevenci výskytu dětské obezity se zaměřuje také např. preventivní program Všeobecné zdravotní pojišťovny s názvem „Žij zdravě„, jehož součástí je také projekt pro děti „YesNeYes“128, dále projekt „S dětmi proti obezitě„ určený pro rodiny s dětmi, zdravotníky, výživové poradce, školy a média129.

E U Physical Activity GuidelinesRecommended Policy Actions in Support of HealthEnhancing Physical Activity 125 S IGMUNDOVÁ, D., SIGMUND, E., ŠNOBLOVÁ, R. Návrh doporučení k provádění pohybové aktivity pro podporu pohybově aktivního a zdravého životního stylu českých dětí. Tělesná kultura, Vol 35, No 1 (2012) UP Olomouc. ISSN 1211-6521. http://www. telesnakultura.upol.cz/index.php/telesnakultura/article/view/104/160 126 V ZP ČR. Dětská obezita – problém, který roste s dítětem. Dostupné na: http://www.vzp. cz/klienti/programy-prevence/zij-zdrave/detska-obezita-problem-ktery-roste-s-ditetem 127 P ařízková, J. a kol. 2007. Obezita v dětství a dospívání: terapie a prevence. 1. vyd. Praha, Galén 2007. 239 s. 128 M arinov, Z. 2012. Dětská obezita. Dostupné na: http://www.porodnice.cz/clanky/ detska-obezita 129 http://sdetmiprotiobezite.cz 124

199

V roce 2012 bylo založeno Společností pro výživu Fórum prevence dětské nadváhy a obezity, což je otevřená platforma, která sdružuje osoby, organizace a iniciativy, zaměřená na prevenci dětské nadváhy a obezity 130. Naplňování výše uvedených opatření je úlohou pracovníků krajské hygienické stanice, zdravotních ústavů a praktických lékařů pro děti a dorost ve spolupráci s vedením zainteresovaných subjektů, mimo jiné školních zařízení, ale také léčeben a zájmových sdružení pro děti věnujících se na úrovni regionu sportovním aktivitám a podpoře pohybových aktivit. Na nejdůležitější úloze primární prevence se podílí celá společnost – státní orgány, orgány místní samosprávy, zaměstnavatelé, potravináři, zemědělci, školy, sdělovací prostředky, tělovýchovné jednoty či občanská sdružení. 8.3.6. Diabetes mellitus V Česku i Středočeském kraji každoročně přibývá případů onemocnění diabetem mellitem, především II. typu (ve Středočeském kraji došlo k nárůstu u obou pohlaví o cca 70 % v průběhu uplynulých 10 let – muži o 66,7 %, ženy o 72,5 %.). Diabetes mellitus patří mezi nejzávažnější metabolická onemocnění současné doby. Důsledkem onemocnění jsou akutní a chronické komplikace, které významně zhoršují kvalitu života a zvyšují úmrtnost. Počet léčených diabetiků se ve Středočeském kraji stejně jako v Česku dlouhodobě zvyšuje. Ke konci roku 2012 jich bylo ve Středočeském kraji evidováno více než 82 000, přičemž ženy diabetičky tvořily 51,7 % z celkového počtu léčených diabetiků ve Středočeském kraji. Nárůst počtu diabetiků 2. typu se přičítá nezdravému životnímu stylu, špatným stravovacím návykům a nedostatku pohybu spojenému s nárůstem tělesné hmotnosti. Lokalitou kraje, kde došlo k nejvyššímu nárůstu počtu evidovaných diabetiků u obou pohlaví mezi rokem 1980 a 2012, je Příbramsko, dalšími oblastmi s prevalencí diabetiků převyšující celorepublikový průměr jsou Kutnohorsko, Berounsko a Mělnicko.

130

Tláskal, P. 2013. Prevence dětské obezity – Možnosti spolupráce, Společnost pro výživu, prezentace ppt. Dostupné na: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/seminare/Prevence_detske_obezity.pdf

Doporučení v oblasti prevence diabetu mellitu ►U obyvatelstva všech věkových kategorií těchto lokalit je třeba zvýšit zdravotní gramotnost o stále stoupajícím počtu diabetiků, příčinách vzniku a rozvoje tohoto metabolického onemocnění a o jeho život ohrožujících komplikací s dominantním zaměřením na prevenci zdravým životním stylem, zejména zdravou výživou s omezením příjmu jednoduchých cukrů a živočišných tuků, udržením přiměřené hmotnosti po celý život, snahou o eliminaci stresu, striktním nekuřáctvím, dostatkem pohybu již od dětství a dále pravidelnou kontrolou hladiny krevního tlaku, krevních tuků a krevního cukru zejména od věku cca 40 let. ► Intenzivní komunitní vzdělávání obyvatelstva a celá oblast primární prevence by měla být organizována odborníky z řad pracovníků hygienické služby ve spolupráci s vedením zainteresovaných subjektů, v nichž bude edukace probíhat (municipality, podniky, školy, zájmové organizace, institucionální zařízení pro děti a mládež, seniory apod.) Zintenzivněna musí být též individuální intervence v oblasti primární a sekundární prevence realizovaná lékaři a všeobecnými sestrami zařízení primární péče, tedy praktickými lékaři pro dospělé a diabetology ve výše uvedených lokalitách, kteří budou na odborných seminářích seznámeni pracovníky Krajské hygienické stanice Středočeského kraje s konkrétními zjištěními, které jsou obsahem Zprávy. Preventivní péče praktických lékařů a diabetologů musí být směřována zejména na individuální intervenční a edukační aktivity v rodinách pacientů se zjištěným onemocněním diabetem mellitem 1. a 2. typu a zajištění jejich léčby. Primární prevence prostřednictvím komunitního vzdělávání populace ve výše uvedených lokalitách musí být zintenzivněna a zaměřena cíleně na podporu ► z výšení zdravotní gramotnosti populace o rizikových faktorech životního stylu ve vztahu k onemocnění diabetem mellitem zejména 2. typu na zdravotně-výchovných akcích v komunitách (Dny zdraví), ► k ojení, zdravého životního stylu během celého života, úpravu stravovacích zvyklostí s omezením přísunu jednoduchých cukrů a živočišných tuků, nekuřáctví, podporu pohybové aktivity a udržení přiměřené hmotnosti po celý život 131, 132.

WHO. 2006. Guidelines for the prevention, management and care of diabetes mellitus. EMRO Technical Publications Series ,32.pg.74-75. 132 SVAČINA, Š. 2008. Prevence diabetu a jeho komplikací. Triton, Praha. 131

200

Sekundární prevence u populace ve výše uvedených lokalitách musí být zintenzivněna a zaměřena cíleně na: ► s creeningové vyšetřování hladiny krevního cukru, krevních tuků, stanovení BMI zejména u osob s genetickou zátěží ve vztahu k diabetu mellitu 2. typu, ► individuální intervenci v oblasti životního stylu a na léčbu hypertenze133, dyslipidémie134 a obezity135 u dispenzarizovaných diabetiků. Naplňování výše uvedených opatření je úlohou pracovníků hygienické služby ve spolupráci s praktickými lékaři pro dospělé, diabetology na úrovni regionu a Svazem diabetiků ČR – územními organizacemi v Příbrami, Kutné Hoře, Mělníku a Berouně. Edukační aktivity o prevenci vzniku diabetu mellitu 2. typu musejí probíhat na úrovni komunit regionu od mateřských škol po další školy všech typů, v podnicích a v municipalitách v rámci Dnů zdraví a dalších akcí, v institucionálních zařízeních v regionu (zařízení pro děti a mládež, pro seniory apod.) a v zájmových organizacích. 8.3.7. Alergie Současný výskyt alergických onemocnění v Česku má, stejně jako v Evropě, rostoucí tendenci a již není omezen na specifickou sezónu nebo prostředí. Podle odhadu trpí asi 20 % světové populace nějakým druhem alergie. Prevalence alergií v populaci Česka se odhaduje mezi 10 - 30 %. U malých dětí je nejčastějším alergickým onemocněním atopický ekzém, u dospívajících je to pylová rýma. Po sledované desetileté období je počet ambulantních pacientů alergologie ve Středočeském kraji stabilizovaný. Doporučení pro oblast alergií: ►P revence vzniku a rozvoje alergií je velmi důležitá, již v těhotenství a zejména u dětí s genetickou zátěží, a znamená omezit kontakt s možnými alergeny. Základem prevence alergií je dodržování zdravého životního stylu, čímž dochází k posílení imunitního systému.

OLŠOVSKÝ, J. 2002. Hypertenze a diabetes mellitus. Přehledný článek. Interní medicína 3/2002, s. 102-104. 134 Č EŠKA, R. 2011. Dyslipidémie a diabetes v souvislostech. Postgraduální medicína. 2011; 13 (4): s. 428-433. 135 S VAČINA Š., BRETŠNAJDROVÁ, A. 2000. Obezita a diabetes. Maxdorf, Praha. 133

Primární prevence alergií a alergického astmatu prostřednictvím komunitního vzdělávání populace Středočeského kraje musí být zaměřena na podporu: ► z výšení informovanosti laické veřejnosti o rizikových faktorech ve vztahu k rozvoji alergií a alergického astmatu (restrikce alergenů roztočů, švábů a domácích zvířat), eliminace alergenů z plísní136, ► z amezení pasivního kouření a dalšího znečišťování vzduchu, ►u těhotných žen omezení potravinových alergenů, psychohygiena, eliminace inhalačních alergenů a zejména podpora kojení137. 8.3.8 Infekční nemoci V Česku je u většiny infekčních onemocnění celkem příznivá epidemiologická situace. Každoročně bývá v rámci celého Česka hlášeno přibližně 130 tisíc vybraných infekčních onemocnění, z toho ve Středočeském kraji představuje přibližně desetinu celkového počtu, tj. cca 13 000 onemocnění. U řady onemocnění se podařilo snížit nemocnost díky vysoké proočkovanosti. Ve Středočeském kraji lze u většiny vybraných infekčních onemocnění obecně konstatovat, že vývojový trend jejich výskytu je obdobný jako v celém Česku. Výskyt virové hepatitidy A je ve Středočeském kraji dlouhodobě stabilní a na poměrně nízké úrovni a výskyt hepatitidy B mezi roky 2003 a 2012 stejně jako v Česku mírně klesl. Výskyt virové hepatitis C byl ve sledovaném období v kraji nižší než na úrovni Česka. Nejvyšší specifická nemocnost hepatitis C byla ve Středočeském kraji zaznamenána ve věkové skupině 20 – 24 let a nadpoloviční většinu všech nových případů onemocnění tvořili injekční uživatelé drog. K nejčastějším alimentárním onemocněním bakteriálního původu přenášeným kontaminovanou potravinou ve sledovaném období patřily kampylobakteriózy a salmonelózy, které způsobují u dětí i dospělých závažné průjmy. Nejvyšší nemocnost byla v roce 2012 zaznamenána u kampylobakterióz (146,5 případů na 100 tis. obyvatel) a druhá nejvyšší nemocnost byla u salmonelóz (85,8 případů onemocnění na 100 tisíc obyvatel). Skutečný výskyt onemocnění v populaci byl pravděpodobně mnohem vyšší, protože lehčí formy nemoci především u dospělých unikají evidenci praktických lékařů. Mezi sledované nákazy šířící se respirační cestou patří tuberkulóza, jejíž výskyt ve Středočeském kraji stejně jako v Česku byl ve sledovaném období na nízké úrovni. V posledních letech se na incidenci podílely zejména osoby v nejvyšší věkové skupině, bezdomovci a imigranti. NOVÁK, J. 2007. Primární prevence alergií a alergického astmatu. Pediatrie pro praxi, 3/2007, s. 144–146 137 WHO. 2003. Prevention of allergy and allergic Astma. 136

201

Méně příznivá epidemiologická situace byla zaznamenána ve výskytu dávivého kašle, kdy ve Středočeském kraji docházelo k opětovnému nárůstu počtu případů onemocnění ve všech věkových kategoriích. Ve výskytu nákaz přenášených vektorem, tj. klíšťové encefalitidy a Lymské boreliózy, lze v posledních 10 letech pozorovat setrvalý lineární trend bez výraznějších výkyvů. Zajímavé je, že výskyt klíšťové encefalitidy je ve Středočeském kraji přibližně stejný jako v Česku, zatímco výskyt Lymské boreliózy je vyšší. V roce 2012 bylo v kraji hlášeno 64 případů onemocnění klíšťovou encefalitidou, onemocnění Lymskou boreliózou bylo hlášeno 10krát více. K lokalitám s nejvyšší nemocností nákazami s přírodní ohniskovostí patří dlouhodobě Příbramsko a Rakovnicko. Cestou ke snížení nemocnosti na klíšťovou encefalitidu je edukace a motivace populace regionu všech věkových kategorií ke zvýšení proočkovanosti proti klíšťové encefalitidě. Pohlavně přenosné nákazy tvoří široké spektrum bakteriálních, parazitárních i virových infekcí, které se přenášejí výlučně pohlavní cestou nebo souvisejí s pohlavním stykem. V uplynulých letech byl ve Středočeském kraji zaznamenán mírný vzestup výskytu syfilidy. Stejně jako v celé republice byla nejvyšší nemocnost zaznamenána ve věkové skupině 20 – 34 let. Doporučení pro oblast infekčních nemocí: ►V oblasti prevence vzniku a šíření onemocnění trávicího traktu infekčního původu je třeba klást důraz především na zdravotní výchovu osob pracujících ve společném stravování a dále celou veřejnost informovat o zásadách hygieny a prevence infekcí z potravin (např. Deset zlatých pravidel WHO138). ►V oblasti respiračních nákaz mohou ke snížení jejich výskytu vést opatření zaměřená jak na všeobecnou odolnost organizmu, tak na zvýšení odolnosti proti konkrétním nemocem. ►Z e všeobecných opatření lze doporučit zejména zdravý životní styl vedoucí k všeobecnému posílení imunity (způsob stravování, pohyb, prevence stresu, otužování) a dále u řady onemocnění lze využít očkování, které je nejdůležitějším opatřením k posílení odolnosti proti konkrétním nemocem. Očkování je ve srovnání s léčbou jednodušší, mnohem levnější, často bezpečnější a vysoce účinnou metodou k potlačení výskytu infekčních nemocí. Je třeba pokračovat v každoročně prováděné administrativní kontrole proočkovanosti dětské populace u pravidelných očkování dle očkovacího kalendáře.

138

Žádoucí jsou také odhady proočkovanosti proti nemocem, které nejsou v očkovacím schématu a proočkovanost dospělé populace a různých věkových skupin. Ke zlepšení situace by měla přispět realizace úkolů obsažených v Národním akčním plánu na zvýšení proočkovanosti proti chřipce. ►V lokalitách s nejvyšší nemocností nákazami s přírodní ohniskovostí (klíšťová encefalitida a Lymská borelióza), kterými jsou ve Středočeském kraji dlouhodobě Příbramsko a Rakovnicko, je nutno provádět zejména edukaci obyvatelstva o rizicích a možnostech prevence. Důležitá je v první řadě snaha o zvýšení proočkovanosti populace v těchto nejvíce zasažených oblastech proti klíšťové encefalitidě ve všech věkových kategoriích.

8.3.9. HIV/AIDS Nepříznivý je setrvalý narůst počtu HIV pozitivních osob v Česku i ve Středočeském kraji, kde došlo k nárůstu incidence ze 44 případů HIV pozitivních na 1 000 000 obyvatel v roce 2003 na 153,5 případů v roce 2012, což je 3,5krát více. V současné době již Česko nelze zařadit do kategorie zemí s nejnižším výskytem HIV v Evropě. I přes tyto některé nepříznivé trendy lze konstatovat, že nemocnost na infekční nemoci ve Středočeském kraji není vážným epidemiologickým problémem a pozornost je třeba do budoucna soustředit zejména na nemoci neinfekčního charakteru soustavnou edukací v oblasti podpory zdravého životního stylu. Vhodným nástrojem edukace jsou projekty podpory zdraví, které jsou dlouhodobě realizovány za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví i samotných municipalit ve Středočeském kraji ve spolupráci vládních a nevládních organizací, zdravotně výchovné akce typu Dny zdraví a další edukační a intervenční aktivity. Velký potenciál tkví zejména v soustavném zkvalitňování stravování vybraných populačních skupin, zejména dětí a mládeže v rámci školního stravování a stravování na zotavovacích akcích, seniorů v institucionální péči, pacientů ve zdravotnických zařízeních a dospělé ekonomicky aktivní populace v rámci závodního stravování. Vzdělávání provozovatelů a pracovníků všech typů stravovacích provozů je realizováno jako součást výkonu státního zdravotního dozoru pracovníky Krajské hygienické stanice Středočeského kraje i jako samostatná cílená edukační činnost ve spolupráci s dalšími odborníky z řad vládních i nevládních organizací.

http://www.viscojis.cz/onemocneni-vyziva/alimentarni-infekce-a-otravy 202

Doporučení pro HIV/AIDS: ►P ro zlepšení situace v oblasti pohlavně přenosných nemocí, především HIV/AIDS, je třeba zintenzivnit zdravotně-výchovné programy, zavést výchovu k reprodukčnímu zdraví do obsahu vzdělávání posledních tříd základních a všech tříd středních škol, zavádět „peer výchovu“ a metodu „streetworku“ a zapojovat do těchto aktivit občanská sdružení, specializovaná na prevenci uvedených nákaz u cílových skupin s rizikovým chováním, zvýšit dostupnost anonymního bezplatného testování na HIV a pokračovat v Programu řešení problematiky HIV/AIDS v České republice na období 2013 — 2017. Naplňování opatření je úlohou pracovníků KHS ve spolupráci s pracovníky nevládních organizací, které se věnují péči o rizikově se chovající minoritní populaci a dalších participujících subjektů. 8.3.10. Drogové závislosti Ve Středočeském kraji docházelo od roku 2007 k postupnému zvyšování počtu léčených uživatelů drog, a to ze 70,8 v roce 2007 na hodnotu 84,7 na 100 000 obyvatel v roce 2012, což odpovídá trendu v Česku. Mezi věkově nejzatíženější skupinu obyvatel v regionu patří, stejně jako v Česku, 25 - 39 let. Dlouhodobě nejčastěji užívanou drogou je pervitin a ostatní stimulancia. Mezi mladými lidmi nejvíce převládá užívání kanabinoidů. Dle studie HBSC139 (The Health Behaviour in School-aged Children) realizované Univerzitou Palackého v Olomouci uvedlo v roce 2010 zkušenost s marihuanou 31,3 % chlapců a 29,8 % děvčat ve věku 15 let. Plošně nejrozšířenější skupinou drog vedoucí k akutnímu předávkování či zdravotním problémům spojeným s užitím drogy jsou sedativa/ hypnotika. Závažným zdravotním ukazatelem, který indikuje zdravotní stav uživatelů drog, je výskyt virových hepatitid, které jsou detailně popsány v kapitole „Nemocnost na infekční onemocnění“.

139

Doporučení pro drogové závislosti: ►P revenci drogových závislostí je třeba zaměřit zejména na rizikové skupiny, jimiž jsou děti a mladiství, sociálně slabé skupiny obyvatelstva, imigranti. Nejdůležitější cestou je primární prevence, tj. zabránit vzniku drogových závislostí. Nespecifická primární prevence je zaměřená na celou populaci, jedná se o aktivity, které obecně napomáhají snižovat riziko vzniku a rozvoje jakýchkoli nežádoucích forem chování, a to prostřednictvím lepšího využívání a organizace volného času (zájmové kroužky při školách a školských zařízeních či lidových školách umění, sportovní aktivity na všech úrovních, programy zaměřené na zlepšení životního stylu). Specifická primární prevence je zaměřená na rizikové skupiny. Významné jsou zejména akce na místní úrovni (přednášky a besedy, komponované pořady - diskuse o drogách spojené s hudební, filmovou produkcí, setkáním se zajímavou osobností, „klasické“ peer programy vrstevnické). ►V rámci sekundární prevence, která zahrnuje práci s těmi, kteří drogy okusili, nebo s nimi experimentují, ale ještě jim nepropadli, a spočívá především v poradenství a terapiích s cílem nedopustit vznik závislosti a v motivování klienta po omezení nebo úplném přerušení tohoto užívání, je třeba zvýšit počet poradenských zařízení. ►T erciární prevence se zabývá těmi, kteří jsou již drogami postiženi a jsou na nich závislí. V jejím rámci probíhá např. výměna injekčních stříkaček, poradenství, léčebné a resocializační pobyty ve specializovaných institucích nebo komunitách. Je třeba podpořit zařízení, která tyto služby poskytují, a zajistit jejich dostupnost pro celé území regionu.

http://hbsc.upol.cz/download/zdravi%20skolaci_publikace_WEB.pdf 203

8.4. Sociální systém

(Váňová A.)

Na základě provedených analýz lze označit nejčastější onemocnění, pro která jsou konkrétní dávky přiznávány - nejčastěji se jedná o onemocnění pohybového aparátu, interní, neurologická, onkologická a psychická onemocnění. Analyzovaná data lze využít zejména v procesu komunitního plánování při zjišťování potřeb a zdrojů pro hledání optimálního řešení v oblasti sociálních a souvisejících zdravotních služeb s ohledem na místní specifika a potřeby občanů. Obecně je principem tvorby a aktualizace komunitního plánu spolupráce veřejných institucí, zdravotnických zařízení, neziskového sektoru a občanských iniciativ. Analýzu přiznaných invalidních důchodů podmíněných invaliditou lze využít v procesu plánování v oblasti zaměstnanosti, a to zejména při řešení zaměstnávání osob s invaliditou prvního a druhého stupně (struktura stávajících pracovních míst, vytváření pracovních příležitostí pro zdravotně postižené osoby, zaměření dotačních titulů pro uvedenou oblast aj.). Strategické dokumenty pro sociální oblast jsou zpracovány na úrovni Ministerstva práce a sociálních věcí; rozpracovány jsou na úrovni kraje v součinnosti s příslušnými obcemi (např. komunitní plány rozvoje sociálních služeb, dokumenty k politice zaměstnanosti aj.). Komunitní vzdělávání a prevence by měla být primárně organizována odborníky ze sociální oblasti a z oblasti zaměstnanosti, případně jiných institucí. Pracovníci KHS jsou v tomto případě jako spolupracující odborný subjekt z hlediska obecné prevence a prevence následků onemocnění. Aktivní přístup z hlediska hygienické služby je součástí jiných doporučení – prevence onemocnění srdce a cév, onkologických onemocnění, psychiatrických onemocnění úrazů aj.

Doporučení pro získání zdravotně-výchovných materiálů: Autoři Zprávy si uvědomují potřebnost kvalitních edukačních materiálů pro naplňování doporučení a opatření uvedených u jednotlivých kapitol, a proto doporučují čerpat z přehledně uspořádaného webu SZÚ, ze kterého je možné stáhnout zdarma zdravotně-výchovné materiály zpracované odborníky seřazené dle jednotlivých témat. Doporučení pro bezplatné získání zdravotně-výchovných materiálů: http://www.szu.cz/publikace/zdravotne-vychovne-materialy

Doporučení pro vybrané ukazatele sociálního systému vztahující se ke zdraví obyvatel: ►P rimární prevence prostřednictvím komunitního vzdělávání populace musí být zaměřena z hlediska hygienické služby cíleně na podporu doporučení v oblasti prevence onemocnění cév a srdce, onkologických onemocnění, psychiatrických onemocnění a úrazů. ►A ktivity v oblasti edukace, intervence a léčby musí probíhat ve vzájemné spolupráci odborných pracovníků hygienické služby, lékařů příslušných oborů, praktických lékařů primární péče, psychologů, odborných pracovníků služeb zaměstnanosti a pracovníků sociálních odborů a zařízení sociálních služeb v regionu. V této oblasti bude krajská hygienická stanice spolupracovat prostřednictvím aktivit primárně organizovaných jinými subjekty. 204

Péče o sebe Zajistěte si dostatek kvalitního spánku (vyvětraná, neosvětlená a nehlučná místnost, vyvarujte se pozdního pití kávy či černého a zelené čaje) Vyčleňte si čas na odpočinek a relaxaci (alespoň 2 h týdně) Nezapomínejte na péče o sebe i při relaxaci, např. při slunění Motto: plňte si své sny

205

Závěr

9 Závěr Zdravotní politika na národní i regionální úrovni zahrnuje dva druhy aktivit, a to aktivity zaměřené na léčení nemocí a aktivity v oblasti ochrany a podpory zdraví, tedy k zamezení vzniku nemoci. Hlavním úkolem zdravotní politiky na všech úrovních je tedy udržení a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva minimalizací výskytu poruch zdraví, které působí na zhoršení kvality života obyvatel a ohrožují jej předčasnou invalidizací či smrtí. „Zpráva o zdraví obyvatel Středočeského kraje“ sumarizuje a popisuje trendy ve vývoji zdravotního stavu populace jednotlivých okresů Středočeského kraje dle dostupných dat od osmdesátých let 20. století do roku 2012, tedy období přibližně 30 let, za pomoci analýzy hodnot ukazatelů nemocnosti a úmrtnosti. Výsledky analýz jsou obsahem této Zprávy, jejíž elektronickou verzi v rozšířené podobě najdete na přiloženém CD nosiči. Získané informace o zdravotním stavu obyvatel Středočeského kraje a trendech jeho vývoje jsou podkladem pro návrh realizace edukačních a intervenčních aktivit a praktických opatření, která pomohou zvýšit zdravotní gramotnost cílových skupin populace, posílit zájem o vlastní zdraví, snížit výskyt rizikových faktorů zdraví i negativního vlivu životního prostředí a touto cestou zlepšit zdraví obyvatel Středočeského kraje v následujících letech. Tato publikace rovněž poskytuje zdravotníkům, politikům a široké občanské veřejnosti aktuální a přesná data, která podávají validní výpověď o stavu zdraví a jeho determinant ve Středočeském kraji a současně poskytuje na základě dat získaných v rámci studie HELEN subjektivní hodnocení vlastního zdraví obyvatel vybraných měst Středočeského kraje, zapojených do studie. Zpráva je současně východiskem pro implementaci „Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí – Zdraví 2020“ na regionální úrovni. Pro správné nastavení prevence a kontroly nemocí a podpory zdraví je důležité pochopit nejen základní příčiny onemocnění, ale také jejich rizikové faktory a socioekonomické a zdravotní determinanty. Její zpracování bylo nezbytným podkladem pro budoucí plánování a řízení zdravotní péče a koncepci zdravotní politiky regionu včetně stanovení jejích priorit, neboť podle poznatků WHO se principy podpory zdraví nejlépe prosazují právě na regionální úrovni ve spolupráci všech zainteresovaných subjektů. Současně jsou ve Zprávě prezentovány aktivity orgánů ochrany veřejného zdraví a dalších zařízení ochrany veřejného zdraví, které byly v uplynulých letech realizovány ve spolupráci celé řady subjektů na regionální i lokální úrovni a mohly mít pozitivní vliv na ovlivnění zdraví nebo, v případě studií týkajících se životního prostředí a jeho vlivu na zdraví, se staly podkladem pro návrh a realizaci nápravných opatření. Věříme, že v této publikaci naleznou zajímavé, přehledné a přínosné informace jak zdravotničtí pracovníci, tak odborníci z jiných oborů na úrovni kraje, v jejichž centru zájmu je posílení a ochrana zdraví jeho obyvatel a poslouží jim jako nástroj pro tvorbu koncepce zdravotní politiky. Největší prospěch by však z tohoto dokumentu měli mít sami obyvatelé Středočeského kraje. Kolektiv autorů tohoto dokumentu věří, že stejně kvalitní, jako byla spolupráce při jeho zpracování, bude i spolupráce při realizaci a naplňování navržených opatření, jejichž hlavním cílem je zlepšení zdraví a zkvalitnění života obyvatel Středočeského kraje.

„Dosažení co nejvyšší možné úrovně zdraví je jedním ze základních práv každé lidské bytosti.“ Ústava WHO

207

Optimismus Ráno vstát a usmát se je nejdůležitější první krok k dobré náladě a úspěšnému dni Obklopujte se příjemnými optimistickými lidmi Motto: s dobrou náladou jde všechno líp

208

Zdroje dat a použitá odborná literatura

10 Zdroje dat a použitá odborná literatura Tištěné zdroje: Akční plán - snižování hlukové zátěže na hlavních železničních tratích v ČR (2008); Správa železniční dopravní cesty, s. o. Praha; 2008; 15 s. Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky; Ministerstvo zdravotnictví ČR; Praha; 1998; 100 s. ISBN: 80-85047-15-2 ABRAHÁMOVÁ, J., DUŠEK, L. a kol. (2003): Možnosti včasného záchytu rakoviny prsu. Praha: Grada Publishing Avicenum 2003, s. 41–60. BELEJ, K.: Screening karcinomu prostaty (2009). Přehledový článek. Onkologie; 3(6): 351–356 Beneš, J. a kol.: Infekční lékařství. 2009, IBSN 978-80-7262-644-1 BENEŠOVÁ, V., ŠROMOTOVÁ, M., VOPIČKA, Z., ŠULC, P. (2013): Bezpečná mateřská škola – Metodika - Prevence úrazů a násilí dětí předškolního věku, Centrum prevence úrazů a násilí, Praha, s. 3. BOFFETTA, P., JOURENKOVA, N., GUSTAVSSON, P.: Cancer risk from occupational and environmental exposure to polycyclic aromatic hydrocarbons. Cancer Causes Control.; 8(3): 444-472. CÍFKOVÁ, R., BÝMA, S., ČEŠKA, R., HORKÝ, K., KAREN, I., KUNEŠOVÁ, M., KRÁLÍKOVÁ, E., ROSOLOVÁ, H., ROZTOČIL, K., SOŠKA, V., ŠKRHA, J.: Prevence kardiovaskulárních onemocnění v dospělém věku. Společné doporučení českých odborných společností. Klinická biochemie a metabolismus 4/2005, s..212-224. ČEŠKA, R. (2011): Dyslipidémie a diabetes v souvislostech. Postgraduální medicína. 2011; 13 (4): s. 428-433. DROCHÝTKOVÁ, I.: Výskyt nadváhy a obezity u dětí na 1. stupni ZŠ. Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra tělesné výchovy; Brno, 2008. FAIT, V. (2010): Maligní melanom. In Adam Z. et al.: Speciální onkologie. Praha: Galén, 2010, s. 109-116. FLESHNER, N., BAGNELL, PS., KLOTZ, L., VENKATESWARAN, V. : Dietary fat and prostate cancer. The Journal of Urology, Volume 172, Issue 6, Part 1, December 2004, Page 2483 Hartl, P.; Hartlová, H.: Psychologický slovník. Praha, Portál 2004, 774 str. ISBN 978-80-7367-569-1 HEBER, D., FREEDLAND, S.J., JONES, L:W., NELSON, W.G. (2009) Nutrition, Exercise and Prostate Cancer. Prostate Cancer Foundation Page 3 JANOUŠEK, S., ZVADOVÁ Z. TRESTROVÁ Z.: Význam dopravní edukace a její efektivita u žáků na I.stupni ZŠ – intervenční studie v 10 okresech Středočeského kraje. Hygiena, 2008, roč. 53, 4 JAROLÍMEK, J.: Nemoci z povolání v automobilovém průmyslu ve Středočeském kraji. Praktický lékař 2013; 93(3): 100 – 104. ISSN 0032-6739 JAROLÍMEK, J.: Nemoci z povolání v automobilovém průmyslu v podmínkách Středočeského kraje. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta 2013. Rigorózní práce, 102 s. 210

MÁJEK, O., DUŠEK, L., DANEŠ, J., SKOVAJSOVÁ, M.; 2014 Mamární screening je v ČR enormně důležitý. Lékařské listy plus 6/2014/příloha ZN, kongresové listy 2, str. 8/2014. ISSN 0044-1996 MEADE, M., EARICKSON, R.: Medical Geography. The Guilfor Press, New York, 2005; 501 s. MEADE, M. S., EMCH, M.: Medical Geography. Guilford Press, New York, 2010; 498 s. NOVÁK, J.: Primární prevence alergií a alergického astmatu. Pediatrie pro praxi, 3/2007, s. 144 – 146. ISSN - 1213-0494 LÁCHOVÁ, J., DAŇKOVÁ, Š.: Aktuální informace 70/2010: Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny. ÚZIS ČR; 2010; 11 s. LEVÁ J.: Prevence rakoviny prsu. Prognóza v ošetřovatelství. Březen/duben 2013, str. 43 LUKŠOVÁ, H., VRUBLOVÁ, Y.: Stav výživy seniorů v institucionální péči, Hygiena 2014, 59(1), 17-20. ISSN 1802-6281 OLŠOVSKÝ, J. (2002): Hypertenze a diabetes mellitus. Přehledný článek. Interní medicína 3/2002, s. 102-104. ISSN - 1212-7299 PAŘÍZKOVÁ, J. a kol.: Obezita v dětství a dospívání: terapie a prevence. 1. vyd. Praha, Galén 2007. 239 s. PEARSON, T. A., BLAIR, S. N., DANIELS, S. R., ECKEL, R. H., FAIR, J. M., FORTMANN, S. P., TAUBERT, K. A. (2002). AHA guidelines for primary prevention of cardiovascular disease and stroke: 2002 update - Consensus panel guide to comprehensive risk reduction for adult patients without coronary or other atherosclerotic vascular diseases. Circulation, 106(3), 388-391 PODSTATOVÁ, H.: Základy epidemiologie a hygieny. 2009, IBSN 978-80-7262-597-0 (Galén), IBSN 978-246-1631-5 (Karolinum) PODSTATOVÁ, H.: Mikrobiologie, epidemiologie, hygiena: učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 1. vyd. Olomouc: Epava, 2001, 283 s. ISBN 80-862-9707-1. PROVAZNÍK, K.; KOMÁREK, L.; URBAN, P.; HRNČÍŘ, E. a kol.: Prevence v pracovním lékařství. Státní zdravotní ústav, 3. LF UK, Praha, 181 s. 2010 SUCHOPÁROVÁ, L. FOREJT, M.: Pohled žáků základních škol na problematiku a výuku poruch příjmu potravy. HYGIENA. 2013, ročník 58, číslo 4, s.157 - 161. ISSN 1802-6281. SVAČINA, Š.: Prevence diabetu a jeho komplikací. Triton, Praha 2008. ISBN 978-80-7387-178-9 SVAČINA, Š., BRETŠNAJDROVÁ A.: Obezita a diabetes. Maxdorf, Praha 2000; 247 s. ISBN-10: 80-85912-58-9 ŠEJDA, J. a spolupracovníci: Principy obecné epidemiologie. Zdravotnické nakladatelství Avicenum, 1987. ŠKRHA, J.: Epidemiologie diabetu. Postgraduální medicína 4/2014, roč. 16, 354 s. ŠRÁM, R., RYCHLíKOVÁ, E.: Hodnocení zdravotního rizika znečištění ovzduší na Spořilově podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. 2013 ÚZIS ČR: Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR – EHIS ČR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny. Aktuální informace č. 70/2010; s. 1-11. 211

ÚZIS ČR: Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných oborech léčebně preventivní péče 2009. Praha. 2010; 156 s. ISBN 978-80-7280-901-1; ISS 1211-2585 ÚZIS ČR: Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných oborech léčebně preventivní péče 2010. Praha. 2011; 160 s. ISBN: 978-80-7280-946-2; ISSN 1211-2585 ÚZIS ČR: Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných oborech léčebně preventivní péče 2011. Praha. 2012; 156 s. ISBN: 978-80-7472-002-4; ISSN 1211-2585

Elektronické zdroje:

http://www.mestoseniorum.cz/ http://zdravamesta.cz/index.shtml http://www.mpsv.cz/cs/ http://www.czso.cz

http://www.bozpinfo.cz http://www.who.cz http://www.nkcpu.cz http://www.onconet.cz

http://www.uzis.cz http://www.europeancancerleagues.org/ http://sdetmiprotiobezite.cz

Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace - Středočeský kraj; EKOLA group, spol. s r. o. Praha; červenec 2008; 53 s. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www. mdcr.cz/NR/rdonlyres/66CAAF48-CC77-41B4-B2D9-C5D02CDA68CB/0/SC_Akcni_plan_FINAL.pdf Akční plán letiště Praha – Ruzyně; Správa Letiště Praha, s. p. Praha; 10. červenec 2008; 11 s. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/B363D8AA-C72F-49CC-AB4C-5815438052F8/0/LKPRAK%C4%8CN%C3%8DPL%C3%81NII%C4%8D%C3%A1st.pdf Arnika: Tabulky s žebříčky největších znečišťovatelů podle IRZ pro Středočeský kraj - hlášení za rok 2012, cit. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://arnika.org/soubory/ dokumenty/toxicke-latky/IRZ/IRZ2012/IRZ_Zebricky2012_SCK-org.pdf CÍFKOVÁ, R.: Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění. Postgraduální medicína 4/2012, mimořádná příloha. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/ clanek/postgradualni-medicina-priloha/epidemiologie-kardiovaskularnich-onemocneni-172591 Český statistický úřad: Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Středočeského kraje v roce 2011. [cit. 08.09.2014] Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj; Praha; 2012; 61 s. ISBN 978-80-250-2211-5. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/201364-12 Český statistický úřad: Senioři v mezinárodním srovnání 2012. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/1417-12-n_2012 Definite breast cancer risks. [cit. 08.09.2014] Dostupné na http://www.cancerresearchuk.org/cancer-help/type/breast-cancer/about/risks/definite-breast-cancer-risks#fat Editor Oussama M. Food, nutrition, physical activity and the prevention of cancer: a global perspective : a project of World Cancer Research Fund International. Washington, D.C.: American Institute for Cancer Research, 2006, 517 p. [cit. 08.09.2014] ISBN 978-0-9722522-2-5. Dostupné na: http://www.dietandcancerreport.org/cancer_resource_center/downloads/Second_Expert_Report_full.pdf EU Physical Activity Guidelines Recommended Policy Actions in Support of Health-Enhancing Physical Activity. EU Working Group. 2008. Dostupné na: http://ec.europa.eu/sport/library/policy_documents/eu-physical-activity-guidelines-2008_en.pdf FABIÁNOVÁ, K., KŘÍŽ, B., BENEŠ, Č.: Vývoj onemocnění pertusí v ČR v letech 1982-2009. [cit. 08.09.2014] Zprávy z centra epidemiologie a mikrobiologie. 2009. 368-370 s. ISSN 1804-8668. Dostupné na: http://www.szu.cz/uploads/documents/CeM/Zpravy_EM/18_2009/12_prosinec/368_pertuse.pdf FREI, J.: HIV/AIDS – problém týkajících se nás všech. Článek v časopise Sestra 4/2011. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/hiv-aids-problem -tykajici-se-nas-vsech-459339 HLADNÁ, H.: Prevence obezity u dětí. Článek v časopise Sestra č. 2/2011. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/prevence-obezity-u-deti-458225 212

HOLČÍK, J.: Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost: k teoretickým základům cesty ke zdraví. 1. vydání Brno: Masarykova univerzita, 2010, 293 s. ISBN 978-807-3921-293 GAJDÁCSOVÁ, J.: Nadváha a obezita. Článek v časopise Sestra č. 4/2010. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/nadvaha-a-obezita-450965 JANATOVÁ, H.: [cit. 08.09.2014] http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/zdrave-starnuti-ii-aktivizace-senioru-v-regionech KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ: BÍLÁ KNIHA - Strategie pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou. Brusel, 30. 5. 2007; 12 s. [cit. 08.09.2014] Dostupná na: http://ec.europa.eu/health/ph_determinants/life_style/nutrition/documents/nutrition_wp_cs.pdf Lung cancer risks and causes. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.cancerresearchuk.org/cancer-help/type/lung-cancer/about/lung-cancer-risks-and-causes MARINOV, Z.: Dětská obezita. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.porodnice.cz/clanky/detska-obezita Ministerstvo zdravotnictví ČR: Koncepce hygienické služby a primární prevence v ochraně veřejného zdraví; 2013. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.mzcr.cz/ Verejne/dokumenty/koncepce-hygienicke-sluzby-2013_7740_1155_5.html Ministerstvo zdravotnictví ČR: Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí; 1. Vydání; Praha; 2014; 118 s, ISBN 978-80-85047-47-9. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/zdravi-2020-narodni-strategie-ochrany-a-podpory-zdravi-a-prevence-nemoci_8690_3016_5.html Ministerstvo zdravotnictví ČR: Zpráva o zdraví obyvatel České republiky. Praha; 2014; 155 s, cit. [08. 09. 2014]. ISBN 978-80-85047-49-3. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/zprava-o-zdravi-obyvatel-ceske-republiky2014-_9420_3016_5.html Ministerstvo zdravotnictví ČR: Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v České republice v období let 2013 – 2017. [cit. 08.09.2014] Dostupné z http://www.mzcr. cz/obsah/narodni-program-reseni-problematiky-hiv/aids_1688_5.html Ministerstvo zdravotnictví ČR: Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky – Zdraví pro všechny v 21. století. [cit. 08.09.2014] Dostupné na http://www.mzcr.cz/verejne/obsah/program-zdravi-21_1101_5.html Ministerstvo zdravotnictví ČR a SZU: Zdraví 2020: osnova evropské zdravotní politiky pro 21. století. Praha: 182 s., cit. [08. 09. 2014]. ISBN 978-808-5047-486. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/zdravi-2020_3016_5.html Ministerstvo zdravotnictví ČR: Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-dokumenty/konecne-znenivyzivovych-doporuceni.html Ministerstvo životního prostředí ČR: Integrovaný registr znečišťování životního prostředí - Souhrnná zpráva o IRZ za rok 2012. 2014. [cit. 08.09.2014] ISBN 978-807212-598-2. Dostupné na: http://www.irz.cz/ Ministerstvo životního prostředí ČR: Národní program snižování emisí České republiky. Praha, červen 2007. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.mzp.cz/ C1257458002F0DC7/cz/narodni_program_snizovani_emisi/$FILE/OOO-NPSE_CR-20120117.pdf MRKVIČKA, P.: Pracovní úrazovost v ČR v roce 2012, cit. [04. 07. 2014]. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/clanky/statistika_pu/ pracovni_urazovost130808.html

213

NOVÁKOVÁ, Z.: Aktuální informace 18/2013: Činnost oboru alergologie a klinické imunologie v roce 2012, cit. [08. 09. 2014]. ÚZIS ČR; Praha; 2013; 7 s. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/alergologie-klinicka-imunologie SIGMUNDOVÁ, D., SIGMUND, E., ŠNOBLOVÁ, R.: Návrh doporučení k provádění pohybové aktivity pro podporu pohybově aktivního a zdravého životního stylu českých dětí. Tělesná kultura, Vol 35, No 1 (2012) UP Olomouc. ISSN 1211-6521. [cit. 08.09.2014] http://www.telesnakultura.upol.cz/index.php/telesnakultura/article/view/104/160 Středočeský kraj: Opatření obecné povahy o zásadách územního rozvoje; Příloha č. 4 - Vyhodnocení vlivů ZÚR SK na životní prostředí; Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním Zásad územního rozvoje významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://up.webmap.cz/stredocesky/zasady-uzemniho-rozvoje/ SZÚ: Studie Helen - odborné zprávy subsystému 6 Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.szu.cz/publikace/studie-helen ŠPITÁLNÍKOVÁ, S.: Léčba diabetu 2. typu. Článek v časopise Pacientské listy 5/2010, cit. [08. 09. 2014]. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/lecba-diabetu-2-typu-450325 ŠPITÁLNÍKOVÁ, S.: Diabetes 2. typu. Článek v časopise Pacientské listy 4/2010. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/diabetes-2-typu-450008 TLÁSKAL, P.: Prevence dětské obezity – Možnosti spolupráce, Společnost pro výživu, prezentace ppt. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/seminare/Prevence_detske_obezity.pdf ÚZIS ČR: Aktuální informace 18/2013, Činnost oboru alergologie a klinické imunologie v roce 2012, cit. [08. 09. 2014]. ÚZIS ČR; Praha; 2013; 155 s. ISBN 978-80-7472063-5; ISSN 1211-2585. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/alergologie-klinicka-imunologie ÚZIS ČR: Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných oborech léčebně preventivní péče 2012 Praha, cit. [08. 09. 2014]; 2013; 156 s. ISBN 978-80-7472-063-5; ISSN 1211-2585. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/cinnost-zdravotnickych-zarizeni-ve-vybranych-oborech ÚZIS ČR: Demografie - Zemřelí 2012. Praha; 2013; 161 s. ISSN 1210-9967 ISBN: 978-80-7472-043-7. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/demografie ÚZIS ČR: Aktuální informace č. 2/2008. Úrazy v roce 2006, cit. [08. 09. 2014]. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/urazy ÚZIS ČR: Psychiatrická péče 2012. Praha; 2013; 134 s.; ISSN 1210-8588; ISBN 978-80-7772-086-4. [cit. 08.09.2014] Dostupné na http://www. ÚZIS ČR a NOR ČR: Novotvary 2010 ČR. ÚZIS ČR a NOR ČR; Praha; 2013; 264 s., cit. [08. 09. 2014]. ISBN 978-80-7472-034-5. ISSN 1210 857X. [cit. 08.09.2014] Dostupné na http://www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/novotvary VZP ČR: Dětská obezita – problém, který roste s dítětem. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.vzp.cz/klienti/programy-prevence/zij-zdrave/detska-obezita-problem-ktery -roste-s-ditetem WHO: MONICA PROJECT PRINCIPAL INVESTIGATORS. The World Health Organization MONICA project (Monitoring trends and determinants in cardiovascular disease): A major international collaboration. J Clin Epidemiol, 1988, 41, p. 105-114, cit. [08. 09. 2014]. 214

WHO: PROTECTING, PROMOTING AND SUPPORTING BREAST-FEEDING. 32 PAGES. 1989, cit. [08. 09. 2014]. ISBN 92 4 156130 0 WHO: PREVENTING INJURIES In EUROPE. From international collaboration to local implementation. Executive summary. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.euro. who.int/__data/assets/pdf_file/0007/117574/E94077.pdf WHO: UNICEF.(2008): WORLD REPORT ON CHILD INJURY PREVENTION. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.who.int/violence_injury_prevention/child/injury/world_report/en/ WHO: SAFETY SCHOOLS. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.safeschoolscoalition.org WHO: SAFETY COMMUNITY. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.safetycommunity.com/ WHO: Prevention of allergy and allergic Asthma. Based on the WHO/WAO Meeting on the Prevention of Allergy and Allergic Asthma ,Geneva , 8-9. February 2002. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.worldallergy.org/professional/who_paa2003.pdf WHO: Health 2020. A European policy framework and strategy for the 21st century. 180 pages. ISBN 978 92 890 0279 0. Dostupné na http://www.euro.who.int/en/publications/abstracts/health-2020-a-european-policy-framework-and-strategy-for-the-21st-century ZVADOVÁ, Z.; JANOUŠEK, S.: Aby tě auto nepřejelo: Prevence dopravních úrazů na 1. stupni ZŠ : Edukativní text pro pedagogy. Praha: Státní zdravotní ústav, 2006, 15 s. ISBN 80-707-1275-9. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/urazy/Aby_te_auto_neprejelo.pdf ZVOLSKÝ, M.: Aktuální informace 24/2013: Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2012, ÚZIS ČR; Praha; 2013; 7 s. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http:// www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/diabetologie-pece-diabetiky Editor Oussama M. Guidelines for the prevention, management and care of diabetes mellitus. World Health Organization, Regional Office for the Eastern Mediterranean, 2006, cit. [08. 09. 2014]. ISBN 978-929-0214-045. Dostupné z: http://applications.emro.who.int/dsaf/dsa664.pdf

Legislativní normy:

zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 187/2006 Sb., zákon o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 54/1956 Sb., zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se prováděl zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání Věstník právních předpisů Středočeského kraje: Nařízení Středočeského kraje č. 19/2012 ze dne 29. 10. 2012, v platném znění. Středočeský kraj; Praha; 2012. [cit. 08.09.2014] Dostupné na: http://www.vestniky.cz/cgi-bin/vest/aspi_o?WVCNC0+55247

215

Rádci a pomocníci Využívejte elektronické zdravotní knížky a aplikace Manažer zdraví Čtěte informace o potravinách a jejich složení na obalech Čtěte informace o správné aplikaci a užívání např. léků, čisticích prostředků

216

Seznam zkratek, slovník pojmů

11 Seznam zkratek AIDS BESIP BMI ČR ČSÚ DPS EPIDAT EU EU15 Eurostat EU HFA WHO HBSC HELEN HLY IRZ KHS KVO Ldvn L/K MPSV ČR MV ČR MZ ČR NOR ČR NSZM ČR PIVO PPZ PYLL SDR SŠ SZÚ ŠPZ ÚZIS ČR VŠ WHO ZŠ

Acquired Immune Deficiency Syndrome – Syndrom získaného imunodeficitu bezpečnost silničního provozu. Je součástí názvu Oddělení BESIP, které je (v roce 2008) součástí Ministerstva dopravy ČR Body mass index – index tělesné hmotnosti Česká republika Český statistický úřad Data Presentation System program k zajištění povinného hlášení, evidence a analýzy výskytu infekčních nemocí v České republice Evropská únie členské státy Evropské unie do května 2004 Statistický úřad Evropské unie Health for all (databáze Světové zdravotnické organizace) Health Behaviour in School – aged Children, mezinárodní výzkumná studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků Health, Life Style and Environment, výběrové dotazníkové šetření o zdravotním stavu populace v ČR Healthy Life Years (délka života ve zdraví ) integrovaný registr znečišťování krajská hygienická stanice kardiovaskulární onemocnění ukazatel pro měření hladiny hluku ve dne – večer – noci léčebně kontaktní centrum Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo vnitra ČR Ministerstvo zdravotnictví ČR Národní onkologický registr ČR Národní síť zdravých měst ČR informační systém Pitná voda Podnik podporující zdraví Potential Years of Life Lost (potenciální ztracené roky života) standardized death rate, standardizovaná úmrtnost střední škola Státní zdravotní ústav Škola podporující zdraví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR vysoká škola World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) základní škola

218

12 Slovník pojmů Astma bronchiale – průduškové astma, alergické chronické onemocnění dýchacích cest Ateroskleroza – kornatění tepen, cévní onemocnění, které vzniká v důsledku ukládání tukových látek do stěny cév Colorectum – tlusté střevo a konečník (psáno též kolorektum) DALYs – Disability Adjusted Life Years, ukazatel souhrnně vyjadřuje roky ztracené předčasnými úmrtími a roky ztracené životem s postižením (invaliditou) Diabetes mellitus – cukrovka Dispenzarizace – péče o osoby s chronickým onemocněním Hepatitida – zánět jater (též žloutenka) HIV/AIDS – Human Immunodeficiency Virus, virus způsobující ztrátu obranyschopnosti u člověka a Acquired Immune Deficiency Syndrome – Syndrom získaného imunodeficitu Hospitalizovanost – počet hospitalizovaných osob na určité onemocnění v přepočtu na 100 tisíc obyvatel HLY – délka života ve zdraví (Healthy Life Years); tento indikátor měří počet zbývajících let, které by osoba určitého věku měla prožít bez zdravotního postižení. Používá se k rozlišení mezi roky života bez jakýchkoliv omezení činnosti a léta, která prožili s alespoň jedním omezením činnosti. Důraz není výlučně kladen jen na délku života, jak je tomu v případě průměrné délky života, ale i na kvalitu života. Hyperalimentace - nadvýživa Hypertenze – zvýšený krevní tlak Incidence – počet nově vzniklých onemocnění za určité období vztažený na daný počet obyvatel (nejčastěji na 100 tisíc obyvatel) Kolonoskopie – vyšetření tlustého střeva endoskopem Kojenecká úmrtnost – počet zemřelých do 1 roku života na 1 000 živě narozených Longitudinální - dlouhodobý Melanom – zhoubný kožní nádor Morbidita – nemocnost Mortalita – úmrtnost Naděje dožití při narození – vyjadřuje průměrný počet let, kterých má novorozenec naději se dožít při zachování aktuální úrovně úmrtnosti Naděje dožití v 65 letech – vyjadřuje průměrný počet let, které má naději ještě se dožít 65 let starý muž či žena při zachování aktuální úrovně úmrtnosti Nemocnost – počet onemocnění na 100 000 obyvatel Novorozenecká úmrtnost – počet zemřelých do 28 dnů života na 1 000 živě narozených dětí

Novotvary – nádory PIVO – informační systém Pitná voda slouží hygienické službě ke zpracování výstupů, k posouzení kvality vody a k případnému rozhodnutí o nutných opatřeních, jako je zákaz koupání apod. Značným zjednodušením je využití internetu, přes něj putují data ze všech laboratoří do systému. Podpora zdraví je souhrn činností pomáhajících lidem posilovat a zlepšovat své zdraví a zvyšovat kontrolu nad determinantami zdraví. Zahrnuje činnosti k zajištění příznivých sociálních, ekonomických a environmentálních podmínek pro rozvoj zdraví, zdravotního stavu a životního stylu. Týká se aktivit fyzických osob, činností státu, samosprávy i dalších složek společnosti. Prevalence – počet všech případů daného onemocnění za určité období, vztažený k počtu obyvatel v dané lokalitě (nejčastěji na 100 tisíc obyvatel) Primární prevence – předchazení vzniku nemoci, ovlivňování determinant, které působi na zdraví a snižování zdravotních rizik. Na primární prevenci nemocí navazuje sekundární prevence, dále terciální a nově se hovoří také o kvartální prevenci nemocí. Preventabilní – závady, poruchy, choroby, úrazy, potíže, kterým lze předejít, které jsou např. dobře identifikovatelné, jejich příčiny jsou známy a jsou ovlivnitelné PYLL – potenciální ztracené roky života (Potential Years of Life Lost) - vyjadřuje souhrnně roky ztracené předčasnými úmrtími a je počítán jako součet zemřelých v každém věku vynásobený rozdílem mezi stanovenou věkovou hranicí pro předčasná úmrtí (většinou 60 – 85 let, zde 75 let) a skutečným věkem při úmrtí Sekundární prevence nemocí – vyhledávat časná stádia poruch zdraví preventivními prohlídkami a screeningovými programy s cílem zlepšení šancí na úspěšnost léčby Smrtnost – udává poměr počtu zemřelých na dané onemocnění k celkovému počtu pacientů s danou chorobou Střední délka života – střední hodnota počtu let zbývajících do smrti x-letému člověku za předpokladu zachování úmrtnosti z období výpočtu (při narození x=0), střední délka života se za kraje počítá za období dvou let (předchozí a uvedený) Zdravá délka života – indikátor, který vyjadřuje průměrný počet let života, které osoba v určitém věku prožije bez omezení v určitých činnostech Zoonózy – nákazy přenášené ze zvířat na lidi

219

220

Přílohy

13 Přílohy 13.1. Ovzduší – emisní a imisní limity

(Doležalová J.140)

Ačkoliv dlouhodobý emisní vývoj základních znečišťujících látek vykazuje, že Středočeský kraj je schopen plnit stanovené emisní stropy, na druhé straně se nedaří plnit stanovený cílový imisní limit pro benzo(a)pyren pro ochranu zdraví (1ng.m-3), který byl překračován na všech stanicích imisního monitoringu. K překračování ročního imisního limitu 40 ng.m-3 došlo na lokalitách Kladno-Buštěhrad, Kladno-Vrapice a KladnoŠvermov a to pouze v roce 2010, na stanici Kladno-Stehelčeves byl tento limit překročen i v letech 2007 – 2009, v roce 2010 byl překročen 24hodinový imisní limit 50 ng.m-3. Nadlimitní koncentrace frakce PM10 jsou spolu s nadlimitními koncentracemi benzo(a)pyrenu důvodem, proč je zóna Středočeský kraj každoročně vyhlášena MŽP jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Průběh zimní sezóny 2009 – 2010 potvrdil, že oxid siřičitý a oxid dusičitý, podobně jako v minulých letech, nepředstavují v souvislosti se smogovým regulačním systémem podstatný problém a není nutno očekávat, že by i v příštích letech mohlo docházet k překročení zvláštních imisních limitů a nutnosti vyhlašovat regulační opatření ke snížení emisí těchto znečišťujících látek. Zcela odlišná je situace v případě suspendovaných částic, jejichž koncentrace zejména při výskytu nepříznivých rozptylových podmínek několikanásobně překračují imisní limity a povolený počet jejich překročení, a tato situace pokračovala v následujících zimních sezónách, kdy v měsíci listopadu 2011 a únoru 2012 při vzniku smogové situace byl vyhlášen signál upozornění a signál regulace pro významné zdroje znečišťování ovzduší ve Středočeském kraji. Při hodnocení vlivu jednotlivých sektorů na emise prachových částic je nezbytné mít na paměti, že se nejedná pouze o emise primárních částic. Významnou roli však hrají i sekundární částice vznikající v atmosféře. Jedná se o tzv. resuspenze (tzn. víření již usazeného prachu mechanickými či atmosférickými pohyby). Na tomto jevu se významně podílí především mobilní zdroje a z tohoto důvodu je naprosto nezbytné se zabývat opatřeními v sektoru dopravy. V roce 2009 vzrostl prodej hnědého uhlí ve Středočeském kraji oproti roku 2007 o 8 747 tun, naopak klesla spotřeba koksu a černého uhlí pro domácnosti, v součtu o 17 %. Vytápění domácností se stává rok od roku dražší záležitostí a řada obyvatel, která topí ušlechtilými palivy, si je již nemohou dovolit a hledají východisko, tj. spalování méně kvalitních paliv, v horších případech i spalování komunálního odpadu v zastaralých spalovacích zařízeních. Trend vývoje emisí základních škodlivin z lokálních topenišť přispívá ke znečištění ovzduší v kraji významným způsobem. V roce 2009 bylo z lokálních topenišť emitováno více jak polovina emisí těkavých organických látek (50,4 %) a 32,4 % emisí PM10 z celkových emisí z lokálních topenišť. Oproti roku 2006 vzrostly v roce 2009 celkové emise polétavého prachu z lokálních topenišť (REZZO 3) z 2,9 kt na 3,5 kt a Středočeský kraj se tak s celkovým množstvím emitovaných emisí tuhých znečišťujících látek, těkavých organických látek a NOx, a to nejen v kategorii REZZO 3, ale také v kategorii REZZO 4 (mobilní doprava), řadí na první místo mezi ostatními kraji v České republice, jak je patrné z grafů níže. Stěžejními dokumenty na úrovni kraje jsou: „Program snižování emisí Středočeského kraje“ a „Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje“, které byly schváleny v roce 2005 a jsou průběžně aktualizovány. Jedná se o dokumenty koncepční a analytické povahy, které mají pomoci při dlouhodobém pozitivním ovlivňování životního prostředí a ovzduší. Oba dokumenty jsou průběžně aktualizovány a zveřejňovány ve Věstníku právních předpisů Středočeského kraje. Jsou zde stanoveny cíle a priority z pohledu: imisních limitů, emisních stropů, znečišťujících látek – především suspendovaný aerosol, oxidy dusíku, území – především Beroun, Kladno, Mělník, Příbram, zdrojů – malé zdroje (problém tuhých znečišťujících látek, NH3), mobilní zdroje (problém oxidů dusíku, CO, tuhých znečišťujících látek), zvlášť velké zdroje (problém SO2).

140

Středočeský kraj – krajský úřad, oddělení životního prostředí) 222

Do programu ke snižování emisí jsou zařazeny následující zvláště velké spalovací zdroje na uzemí Středočeského kraje: • Energotrans, a. s., Elektrárna Mělnik I • Cukrovary TTD, a. s., Dobrovice • aEZ, a. s., Elektrárna Mulnik II a III, Horni Počaply • ECK Generating, s. r. o., Kladno

• KAUaUK, a. s., Kralupy nad Vltavou • PARAMO, a. s., HS Kolín; Kolín • SPOLANA, a. s., Neratovice.

Mapa 20 Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v letech 2000 – 2010 na vybraných stanicích

Zdroj: MŽP ČR141

141

MŽP ČR: Zpráva o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu v roce 2010. Dostupné na: http://www.mzp.cz/cz/zprava_o_kvalite_ovzdusi 223

Graf187 187Celkový Celkový vývoj tuhých znečišťujících látek z jednotlivých kategorií REZZO období 2007 v porovnání Graf vývoj emisíemisí tuhých znečišťujících látek z jednotlivých kategorií REZZO v období 2007 v porovnání s ostatními kraji ČRs ostatními kraji ČR Graf 187 Celkový vývoj emisí tuhých znečišťujících látek z jednotlivých kategorií REZZO v období 2007 v porovnání s ostatními kraji ČR 12 000 12 000

REZZO 4 REZZO 4

REZZO 3 REZZO 3

REZZO 2 REZZO 2

REZZO 1 REZZO 1

10 000 10 000

počet počet t/rok t/rok

8 000 8 000 6 000 6 000 4 000 4 000 2 000 2 000 0 0

kraje kraje

Graf 188 Celkový vývoj emisí tuhých znečišťujících látek z jednotlivých kategorií REZZO v období 2007 v porovnání s ostatními kraji ČR Graf188 188Celkový Celkový vývoj tuhých znečišťujících látek z jednotlivých kategorií REZZO období 2007 v porovnání Graf vývoj emisíemisí tuhých znečišťujících látek z jednotlivých kategorií REZZO v období 2007 vv porovnání s ostatními kraji ČRs ostatními kraji ČR 12 000 12 000

REZZO 4 REZZO 4

REZZO 3 REZZO 3

REZZO 2 REZZO 2

REZZO 1 REZZO 1

10 000 10 000

počet počet t/rok t/rok

8 000 8 000 6 000 6 000 4 000 4 000 2 000 2 000 0 0

kraje kraje

205 205

224

Graf Celkový vývoj emisíemisí těkavých organických látek z jednotlivých kategorií REZZO v období 2007vv období porovnání s ostatními kraji ČRs ostatními kraji ČR Graf189 189 Celkový vývoj těkavých organických látek z jednotlivých kategorií REZZO 2007 v porovnání Graf 189 Celkový vývoj emisí těkavých organických látek z jednotlivých kategorií REZZO v období 2007 v porovnání s ostatními kraji ČR 30 000 30 000

REZZO 4 REZZO 4

REZZO 3 REZZO 3

REZZO 2 REZZO 2

REZZO 1 REZZO 1

25 000 25 000

počett/rok počett/rok

20 000 20 000 15 000 15 000 10 000 10 000 5 000 5 000 0 0

kraje kraje

Graf 190 Celkový vývoj emisí těkavých organických látek z jednotlivých kategorií REZZO v období 2007 v porovnání s ostatními kraji ČR Graf190 190 Celkový vývoj těkavých organických látek z jednotlivých kategorií REZZO 2007 v porovnání s ostatními kraji ČR Graf Celkový vývoj emisíemisí těkavých organických látek z jednotlivých kategorií REZZO v období 2007vv období porovnání s ostatními kraji ČR 25 000 25 000

REZZO 4 REZZO 4

REZZO 3 REZZO 3

REZZO 2 REZZO 2

REZZO 1 REZZO 1

20 000 20 000

počet t/rok počet t/rok

15 000 15 000 10 000 10 000 5 000 5 000 0 0

kraje kraje

206 206

225

Graf Celkový vývoj emisíemisí NOx zNOx jednotlivých kategoriíkategorií REZZO v období 2007 v porovnání krajisČR Graf191 191 Celkový vývoj z jednotlivých REZZO v období 2007svostatními porovnání ostatními kraji ČR Graf 191 Celkový vývoj emisí NOx z jednotlivých kategorií REZZO v období 2007 v porovnání s ostatními kraji ČR REZZO 4 REZZO 4

75 000 75 000

REZZO 3 REZZO 3

REZZO 2 REZZO 2

REZZO 1 REZZO 1

60 000 60 000


45 000 45 000 30 000 30 000 15 000 15 000 0 0

kraje kraje

Graf 192 Celkový vývoj emisí NOx z jednotlivých kategorií REZZO v období 2009 v porovnání s ostatními kraji ČR Graf192 192 Celkový vývoj z jednotlivých REZZO v období 2009s vostatními porovnání ostatními kraji ČR Graf Celkový vývoj emisíemisí NOx zNOx jednotlivých kategoriíkategorií REZZO v období 2009 v porovnání krajisČR 75 000 75 000

REZZO 4 REZZO 4

REZZO 3 REZZO 3

REZZO 2 REZZO 2

REZZO 1 REZZO 1

60 000 60 000


45 000 45 000 30 000 30 000 15 000 15 000 0 0

kraje kraje

207 207

226

13.2. Tabulky HLY142

2005

2012

Tabulka 9 Naděje dožití ve věku 35 let a průměrný počet let podle úrovně omezení běžných činností v ČR v letech 2005 a 2012 Naděje dožití

Naděje dožití bez omezení (ve zdraví)

Naděje dožití s mírným omezením

Naděje dožití s vážným omezením běžných činností

Ženy

46,8

31,2

11,1

4,4

Muži

41,1

29,9

8,2

3,0

Ženy

45,0

28,3

11,6

5,1

Muži

39,2

26,3

9,3

3,6

2005

2012

Tabulka 10 Naděje dožití ve věku 50 let a průměrný počet let podle úrovně omezení běžných činností v ČR v letech 2005 a 2012 Naděje dožití




Ženy

32,4

18,6

9,6

4,1

Muži

27,3

17,2

7,2

2,8

Ženy

30,7

16,4

9,7

4,7

Muži

25,6

14,9

7,8

2,8

2005

2012

Tabulka 11 Naděje dožití ve věku 65 let a průměrný počet let podle úrovně omezení běžných činností v ČR v letech 2005 a 2012

142

Naděje dožití




Ženy

19,2

8,9

7,0

3,3

Muži

15,7

8,3

5,3

2,0

Ženy

17,7

7,0

7,0

3,7

Muži

14,4

6,6

5,6

2,2

databáze EurOhex http://www.eurohex.eu/index.php 227

13.3. Komunitní projekty WHO – tabulky Tabulka 12 Seznam škol Středočeského kraje se statutem „Mateřská škola podporující zdraví“ a „Škola podporující zdraví“ MŠ Křivsoudov 172

1. MŠ Nové Strašecí, Zahradní 660

ZŠ Mladá Boleslav, Dukelská 1112

MŠ Sluníčko Kladno-Kročehlavy, Pařížská

ZŠ Bohutín, Bohutín 37

ZŠ Mnichovo Hradiště, Sokolovská 254

MŠ Čáslav, Masarykova 224

ZŠ Čechtice, Na Lázni 335

ZŠ Líšnice, Líšnice 19

MŠ Mnichovo, Hradiště Jaselská 1238

ZŠ Čelákovice, Kostelní 457

2. ZŠ - Škola Propojení Sedlčany, Příkrá 67

MŠ Sluníčko, Mladá Boleslav Havlíčkova

ZŠ Červené Janovice Červené Janovice

ZŠ TGM Poděbrady, Školní 556

MŠ Vestec, U Hřiště 576

ZŠ a MŠ Kladno, Doberská 323

ZŠ Příbram II, Jiráskovy sady 273

MŠ Poděbrady, Palachova 137

ZŠ Kralupy nad Vltavou, Třebízského 523

ZŠ a MŠ Višňová, Višňová 35

Zdroj: SZÚ Tabulka 13 Přehled Zdravých měst a mikroregionů Středočeského kraje podle roku přístupu Rok

Nový člen

Rok

Nový člen

1997

Poděbrady

2004

Příbram, Říčany, Slaný

1998

Kouřim

2007

Kácov

2001

Rožmitál pod Třemšínem

2008

Dobříš, Koleč

Mladá Boleslav

2009

Český Brod

2003

Mikroregion Třemšín (zahrnující obce Bezděkov pod Třemšínem, 2010 Hvožďany, Hudčice, Koupě, Rožmitál pod Třemšínem, Sedlice, 2011 Věšín, Volenice, Vranovice, Vševily) 2012

Mšeno, Strančice Zákolany Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Jesenice – Praha-západ

Zdroj: NSZM Tabulka 14 Podniky oceněné titulem „„Podnik podporující zdraví“ ve Středočeském kraji od roku 2005 Podnik

Datum poslední certifikace

AlpiqGeneration (CZ) spol.s.r.o., Kladno-Dubí

23. 10. 2012

CarrierRefrigerationOperation Czech Republic, spol. s.r.o., Beroun

22. 10. 2013

Danone, a.s., Benešov

19. 10. 2010

F.X.Meiller Slaný, spol. s.r.o.

20. 10. 2009

Ferring – Léčiva, a.s., Jesenice u Prahy

23. 10. 2012

Kovohutě Příbram nástupnická a.s., Příbram

22. 10. 2013

WRIGLEY Confections ČR, kom.spol., Poříčí nad Sázavou

22. 10. 2013

Zdroj: http://www.szu.cz/tema/pracovni-prostredi/podniky-a-organizace-ucastnici-se-v-soutezich-bezpecny

228

Tabulka 4 Počty uskutečněných akcí a jejich výstupy v rámci projektu Hrou proti AIDS Rok

Počet akcí

Počet edukovaných žáků/studentů

Počet vyškolených peerů

2009*

85

2 632

86

2010

36

1 349

41

2011

25

1 005

39

2012

50

1 612

56

2013

30

1 050

39

* spolufinancován z dotace Středočeského kraje Tabulka 5 Přehled počtu přednášek a besed realizovaných SZÚ pro žáky a studenty ZŠ a SŠ Počet přednášek Témata přednášek pro žáky a studenty středočeských ZŠ, SŠ a besed HIV/AIDS, reprodukční zdraví, pohlavně přenosné nemoci 17 Prevence v gynekologii

14

Zdravá výživa, Poruchy příjmu potravy

9 3

První pomoc Závislost na tabáku a negativa kouření

14

Zdroj: SZÚ Tabulka 6 Přehled počtu přednášek a besed realizovaných SZÚ pro dospělou populaci Témata přednášek pro dospělou populaci

Počet přednášek a besed

Výživa dětí, rizikové potraviny v horku, zásady správného stravování (mateřská centra)

18

Bezpečnost dětí a prevence úrazů v domácnosti, úrazy, otravy a první pomoc (mateřská centra)

5

Prevence úrazů v domácnosti, poruchy spánku, zásady správného stravování (senioři)

3

Zdroj: SZÚ

229

Tabulka 7 Dny zdraví realizované SZÚ v okresech Středočeského kraje Rok

Obec

Cílová skupina

2008

Kutná Hora, Benešov, Jesenice

zaměstnanci podniků

Jesenice, Kutná Hora, Slaný 2x


Říčany, Mladá Boleslav

veřejnost

Votice

veřejnost, žáci ZŠ

Benešov, Kladno 4x, Slaný 2x, Kutná Hora


Benešov, Votice

veřejnost, studenti SŠ, zaměstnanci

Benešov, Poděbrady, Pardubice, Mladá Boleslav

veřejnost (Liga proti rakovině ap.)

Koleč, Říčany

veřejnost

Benešov 2x

studenti SŠ

Kladno 2x, Slaný


Poděbrady

veřejnost

Slaný


Benešov

studenti SŠ

Benešov

studenti SŠ

Jesenice


Kolín, Poděbrady, Mladá Boleslav

Liga proti rakovině - veřejnost

2009

2010

2011

2012

2013 Zdroj: SZÚ

Tabulka 8 Výstupy aktivit Zdravotního ústavu ve Středočeském kraji Oblast aktivit Národní program zdraví - projekty podpory zdraví Podniky podporující zdraví Zdravá města Školy a mateřské školy podporující zdraví Ostatní aktivity v oblasti podpory zdraví

Výstupy aktivit Počet edukovaných osob – „projekty“

2008

2009

2010

2011

2012

43 000

33 000

36 000

6 000

10 000

Počet projektů podporující zdraví

5

3

13

9

9

Počet edukovaných osob „PPZ“

85

60

620

110

40

Počet akcí "Podnik podporující zdraví" Počet edukovaných osob „Zdravá města“ Počet akcí "Zdravá města" Počet edukovaných osob „MŠ a škol“ Počet akcí "MŠ a škol" Počet edukovaných osob "Ostatní akce" Počet ostatních akcí

3

2

12

3

1

15 009

15 494

13 419

3 058

1 181

20

35

38

28

18

1 378

1 310

573

1 672

1 632

69

101

44

49

43

14 380

13 574

13 807

13 708

12 460

81

814

54

51

29

Zdroj: ZÚ

230

13.4. Tabulky studie MONIKA

(Brutnas J., Cífková R.)

Tabulka 20 Okres Praha-východ: Soubory vyšetřených 1985 Celkem vyšetřeno Průměrný věk, roky

1988

1992

1997/98

2000/01

2007/08

327

344

300

268

276

407

44.8 ± 10.78

44.6 ± 11.18

45.0 ± 10.63

46.5 ± 10.36

46.6 ± 11.25

46.2 ± 11.76

Muži, počet

160

178

155

131

137

196

44.2 ± 10.79

45.3 ± 11.15

44.6 ± 10.52

46.9 ± 10.29

46.8 ± 11.36

47.7 ± 11.89

25–34

37 (23.1)

45 (25.3)

34 (21.9)

22 (16.8)

28 (20.4)

41 (20.9)

35–44

41 (25.6)

37 (20.8)

40 (25.8)

29 (22.1)

27 (19.7)

41 (20.9)

45–54

48 (30.0)

48 (27.0)

55 (35.5)

49 (37.4)

40 (29.2)

52 (26.5)

55–64

34 (21.3)

48 (27.0)

26 (16.8)

31 (23.7)

42 (30.7)

62 (31.6)

167

166

145

137

139

211

45.3 ± 10.77

43.8 ± 11.21

45.3 ± 10.76

46.1 ± 10.45

46.4 ± 11.19

44.8 ± 11.49

25–34

38 (22.8)

44 (26.5)

30 (20.7)

24 (17.5)

26 (18.7)

53 (25.1)

35–44

47 (28.1)

45 (27.1)

46 (31.7)

38 (27.7)

33 (23.7)

55 (26.1)

45–54

43 (25.7)

41 (24.7)

34 (23.4)

44 (32.1)

39 (28.1)

49 (23.2)

55–64

39 (23.4)

36 (21.7)

35 (24.1)

31 (22.6)

41 (29.5)

54 (25.6)

Průměrný věk, roky

P pro lineární trend 0.004

<0.001

Věkové skupiny n (%)

Ženy, počet Průměrný věk, roky

ns

ns

Věkové skupiny n (%) ns

Tabulka 21 Okres Praha-východ: Antropometrické parametry a prevalence kouření, 1985 - 2007/08 1985

1988

1992

1997/8

2000/1

2007/8

p pro lineární trend

Výška, cm

174.9 ± 7.1

175.3 ± 7.4

176.5 ± 7.7

176.8 ± 6.7

176.1 ± 6.8

176.6 ± 7.5

0.017

Hmotnost, kg

82.8 ± 11.0

86.5 ± 13.0

84.6 ± 12.4

85.8 ± 14.1

90.0 ± 16.6

88.7 ± 14.8

<0.001

27.1 ± 3.5

28.1 ± 3.7

27.2 ± 3.7

27.5 ± 4.3

29.0 ± 4.9

28.4 ± 4.4

<0.001

30 (18.8) 73 (45.6)

48 (27.0) 75 (42.1)

32 (20.6) 72 (46.5)

35 (26.7) 32 (24.4)

50 (36.8) 46 (33.6)

64 (32.7) 53 (27.0)

<0.001 <0.001

Výška, cm

161.4 ± 5.8

162.5 ± 6.3

163.3 ± 6.6

163.9 ± 6.1

163.9 ± 5.4

164.2 ± 6.4

<0.001

Hmotnost, kg

69.8 ± 13.8

72.1 ± 13.2

71.5 ± 14.8

71.7 ± 13.7

72.3 ± 12.9

73.5 ± 16.8

0.034

26.8 ± 5.3

27.4 ± 5.4

26.9 ± 5.6

26.8 ± 5.4

27.0 ± 4.9

27.3 ± 6.5

ns

40 (24.1) 40 (24.0)

42 (25.3) 47 (28.3)

33 (22.8) 47 (32.4)

27 (19.9) 40 (29.2)

37 (27.0) 28 (20.1)

58 (27.5) 42 (19.9)

ns ns

Muži

BMI, kg/m² BMI ≥ 30, kg/m (%) Kouření (%) 2

Ženy


Pozn.: BMI, body mass index 231

Tabulka 22 Okres Praha-východ: Krevní tlak (průměrný ± SD), prevalence, znalost, léčba a kontrola hypertenze 1985 - 2007/08 1985

1988

1992

1997/8

2000/1

2007/8

P pro lineární trend

Systolický TK,mmHg

135.2 ± 16.5

137.6 ± 16.7

135.7 ± 17.4

129.7 ± 16.7

133.3 ± 18.1

131.7 ± 17.6

0.001

Diastolický TK, mHg

87.1 ± 10.6

87.1 ± 8.6

89.0 ± 10.8

83.0 ± 9.8

85.7 ± 10.0

83.0 ± 10.4

<0.001

Prevalence AH, %

76 (47.5)

88 (49.4)

75 (48.4)

48 (36.6)

68 (49.6)

97 (49.5)

ns

Znalost AH, %

32 (42.1)

34 (38.6)

37 (49.3)

27 (56.2)

37 (54.4)

69 (71.1)

<0.001

Léčba AH, %

8 (10.5)

14 (15.9)

19 (25.3)

21 (43.7)

24 (35.3)

61 (62.9)

<0.001

Kontrola AH, %

0 (0.0)

2 (2.3)

0 (0.0)

8 (16.7)

8 (11.8)

35 (36.1)

<0.001

Systolický TK,mmHg

135.6 ± 21.2

132.4 ± 21.3

130.8 ± 19.7

125.4 ± 16.9

123.0 ± 17.3

126.0 ± 18.7

<0.001


86.2 ± 10.9

83.2 ± 10.3

83.9 ± 11.5

78.4 ± 8.9

79.4 ± 10.0

81.1 ± 9.5

<0.001

Prevalence AH, %

77 (46.1)

59 (35.5)

55 (37.9)

33 (24.1)

35 (25.2)

79 (37.4)

0.040

Znalost AH, %

46 (59.7)

36 (61.0)

30 (54.5)

27 (81.8)

28 (80.0)

56 (70.9)

0.020

Léčba AH, %

31 (40.3)

23 (39.0)

12 (21.8)

22 (66.7)

21 (60.0)

42 (53.2)

0.004

Kontrola AH, %

1 (1.3)

7 (11.9)

0 (0.0)

6 (18.2)

11 (31.4)

13 (16.5)

<0.001

Muži

Ženy

Pozn.: AH, arteriální hypertenze

Tabulka 23 Okres Praha-východ: Lipidové parametry 1985 - 2007/8 1985

1988

1992

1997/8

2000/1

2007/8

P pro linearní trend

TCH, mmol/L

6.23 ± 1.23

6.29 ± 1.15

5.85 ± 1.20

5.51 ± 1.12

5.92 ± 1.03

5.14 ± 0.99

<0.001

HDL-CH, mmol/L

1.38 ± 0.42

1.32 ± 0.27

1.37 ± 0.79

1.31 ± 0.32

1.27 ± 0.32

1.34 ± 0.29

ns

Non HDL-CH, mmol/L

4.83 ± 1.29

4.97 ± 1.17

4.57 ± 1.24

4.17 ± 1.14

4.63 ± 1.07

3.80 ± 0.99

<0.001

TC/HDL-CH

4.85 ± 1.60

4.98 ± 1.51

4.74 ± 1.54

4.44 ± 1.47

4.93 ± 1.46

4.00 ± 1.09

<0.001

Dyslipidemie*, % (N/T)*

88.7 (141/159)

88.8 (158/178)

82.6 (128/155)

72.5 (95/131)

80.3 (110/137)

70.8 (136/192)

<0.001

TCH, mmol/L

6.16 ± 1.31

6.11 ± 1.13

5.82 ± 1.24

5.55 ± 1.37

5.81 ± 1.13

5.18 ± 0.97

<0.001

HDL-CH, mmol/L

1.61 ± 0.38

1.58 ± 0.35

1.58 ± 0.80

1.55 ± 0.36

1.62 ± 0.41

1.71 ± 0.37

ns

Non HDL-CH, mmol/L

4.55 ± 1.36

4.52 ± 1.20

4.33 ± 1.31

3.99 ± 1.44

4.19 ± 1.14

3.47 ± 1.00

<0.001

TC/HDL-CH

4.07 ± 1.43

4.07 ± 1.25

4.02 ± 1.30

3.80 ± 1.49

3.82 ± 1.27

3.18 ± 0.97

<0.001


84.3 (140/166)

85.5 (142/166)

77.9 (113/145)

67.2 (92/137)

71.9 (100/139)

66.2 (137/207)

<0.001

Muži

Ženy

Pozn.: TC, celkový cholesterol; HDL-CH, HDL-cholesterol; N/T, počet osob s dyslipidemií z celkové populace souboru Dyslipidemie byla definována jako celkový cholesterol ≥5 mmol/L (~190 mg/dL) nebo HDL-cholesterol <1 mmol/L (~40 mg/dL) u mužů a <1.2 mmol/L (~45 mg/dL) u žen nebo užívání hypolipidemických léků. Počet osob v populacích souboru se může mírně lišit od počtů uvedených v tabulce 1, protože vyšetření lipidů nebylo provedeno u všech osob 232

Tabulka 24 Okres Benešov: Soubory vyšetřených 1985

1988

1992

1997/98

2000/01

2007/08

415

384

361

251

282

340

44.6 ± 11.54

45.2 ± 11.46

44.7 ± 11.34

45.1 ± 10.64

46.7 ± 11.03

47.4 ± 11.28

Celkem vyšetřeno Průměrný věk, roky Muži, počet

202

184

176

123

138

171

44.7 ± 11.55

45.4 ± 11.67

45.5 ± 11.51

44.5 ± 10.49

47.3 ± 11.06

47.7 ± 11.21

25–34

51 (25.2)

43 (23.4)

38 (21.6)

28 (22.8)

24 (17.4)

29 (17.0)

35–44

52 (25.7)

44 (23.9)

50 (28.4)

30 (24.4)

28 (20.3)

39 (22.8)

45–54

48 (23.8)

48 (26.1)

40 (22.7)

45 (36.6)

44 (31.9)

45 (26.3)

55–64

51 (25.2)

49 (26.6)

48 (27.3)

20 (16.3)

42 (30.4)

58 (33.9)

213

200

185

128

144

169

44.6 ± 11.55

45.0 ± 11.29

43.9 ± 11.14

45.7 ± 10.80

46.1 ± 11.00

47.1 ± 11.39

25–34

53 (24.9)

46 (23.0)

51 (27.6)

23 (18.0)

29 (20.1)

33 (19.5)

35–44

55 (25.8)

52 (26.0)

49 (26.5)

36 (28.1)

34 (23.6)

42 (24.9)

45–54

53 (24.9)

55 (27.5)

48 (25.9)

41 (32.0)

42 (29.2)

43 (25.4)

55–64

52 (24.4)

47 (23.5)

37 (20.0)

28 (21.9)

39 (27.1)

51 (30.2)

Průměrný věk, roky

P pro lineární trend <0.001

0.005

Věkové skupiny, n (%)

Ženy, počet Průměrný věk, roky

ns

0.012

Věkové skupiny, n (%) ns

Tabulka 25 Okres Benešov: Antropometrické parametry a prevalence kouření 1985 - 2007/08 1985

1988

1992

1997/8

2000/1

2007/8

P pro lineaární trend

Výška, cm

173.1 ± 6.8

174.2 ± 7.1

175.0 ± 7.0

176.6 ± 7.3

175.9 ± 7.0

178.4 ± 6.5

<0.001

Hmotnost, kg

81.2 ± 12.8

84.0 ± 12.5

85.2 ± 14.3

87.4 ± 13.1

89.1 ± 14.8

92.6 ± 17.9

<0.001

27.1 ± 3.9

27.7 ± 3.9

27.8 ± 4.0

28.0 ± 3.6

28.8 ± 4.5

29.1 ± 5.4

<0.001

41 (20.5) 87 (43.1)

48 (26.1) 90 (48.9)

44 (25.1) 53 (30.1)

35 (28.7) 43 (35.0)

42 (30.7) 51 (37.0)

63 (36.8) 46 (26.9)

<0.001 <0.001

Výška, cm

161.3 ± 6.5

161.6 ± 6.4

162.4 ± 6.3

161.4 ± 6.4

163.3 ± 6.6

165.1 ± 6.7

<0.001

Hmotnost, kg

72.3 ± 14.0

73.0 ± 13.8

71.3 ± 14.4

74.2 ± 14.9

77.3 ± 16.3

76.0 ± 15.8

<0.001

27.9 ± 5.8

28.0 ± 5.2

27.1 ± 5.4

28.6 ± 6.2

29.0 ± 6.3

27.9 ± 5.8

ns

66 (31.3) 42 (19.7)

64 (32.0) 37 (18.5)

48 (26.1) 33 (17.8)

44 (34.4) 32 (25.0)

52 (36.4) 32 (22.2)

63 (37.3) 44 (26.0)

ns 0.043

Muži


Ženy


Pozn.: BMI, body mass index 233

Tabulka 26 Okres Benešov: Krevní tlak (průměr ± SD), prevalence, znalost, léčba a kontrola hypertenze 1985 - 2007/08 1985

1988

1992

1997/8

2000/1

2007/8


Systolický TK,mmHg

134.2 ± 18.0

134.8 ± 19.6

136.2 ± 20.1

130.6 ± 15.5

131.3 ± 14.5

132.9 ± 16.0

0.040


85.1 ± 9.9

85.5 ± 9.7

87.7 ± 9.4

84.1 ± 10.7

84.2 ± 9.2

85.0 ± 9.2

ns

Prevalence AH, %

107 (53.0)

94 (51.1)

92 (52.3)

48 (39.0)

66 (47.8)

85 (49.7)

ns

Znalost AH, %

37 (34.6)

47 (50.0)

28 (30.4)

26 (54.2)

40 (60.6)

55 (64.7)

<0.001

Léčba AH, %

19 (17.8)

28 (29.8)

16 (17.4)

18 (37.5)

29 (43.9)

49 (57.6)

<0.001

Kontrola AH, %

1 (0.9)

4 (4.3)

1 (1.1)

8 (16.7)

10 (15.2)

16 (18.8)

<0.001

Systolický TK,mmHg

132.3 ± 21.1

131.0 ± 19.0

131.8 ± 20.0

123.8 ± 16.6

126.3 ± 19.1

126.1 ± 20.3

<0.001


83.7 ± 10.5

82.2 ± 10.1

84.6 ± 10.5

78.5 ± 10.9

81.1 ± 10.4

80.1 ± 9.5

<0.001

Prevalence AH, %

88 (41.3)

83 (41.5)

86 (46.5)

40 (31.3)

47 (32.6)

65 (38.5)

ns

Znalost AH, %

52 (59.1)

48 (57.8)

36 (41.9)

28 (70.0)

35 (74.5)

49 (75.4)

0.002

Léčba AH, %

43 (48.9)

35 (42.2)

24 (27.9)

25 (62.5)

29 (61.7)

40 (61.5)

0.003

Kontrola AH, %

5 (5.7)

9 (10.8)

3 (3.5)

15 (37.5)

10 (21.3)

25 (38.5)

<0.001

Muži

Ženy

Pozn.: AH, arteriální hypertenze Tabulka 27 Okres Benešov: Lipidové parametry 1985 - 2007/8 1985

1988

1992

1997/8

2000/1

2007/8


TCH, mmol/L

5.91 ± 1.19

6.14 ± 1.25

6.07 ± 1.31

5.82 ± 1.14

6.01 ± 1.03

5.57 ± 1.03

0.002

HDL-CH, mmol/L

1.28 ± 0.31

1.33 ± 0.31

1.31 ± 0.34

1.29 ± 0.31

1.25 ± 0.33

1.27 ± 0.32

ns

Non HDL-CH, mmol/L

4.63 ± 1.27

4.81 ± 1.33

4.76 ± 1.36

4.49 ± 1.10

4.75 ± 1.07

4.29 ± 1.02

0.006

TC/HDL-CH

4.91 ± 1.68

4.92 ± 1.82

4.95 ± 1.70

4.74 ± 1.47

5.10 ± 1.55

4.64 ± 1.38

ns


84.6 (170/201)

85.3 (157/184)

84.1 (148/176)

81.1 (99/122)

85.5 (118/138)

83.3 (140/168)

ns

TCH, mmol/L

6.06 ± 1.14

5.92 ± 1.10

5.86 ± 1.15

5.61 ± 1.24

5.83 ± 1.11

5.49 ± 1.04

<0.001

HDL-CH, mmol/L

1.52 ± 0.33

1.54 ± 0.33

1.49 ± 0.36

1.42 ± 0.31

1.42 ± 0.37

1.61 ± 0.38

ns

Non HDL-CH, mmol/L

4.54 ± 1.19

4.38 ± 1.11

4.38 ± 1.17

4.19 ± 1.26

4.41 ± 1.15

3.85 ± 1.09

<0.001

TC/HDL-CH

4.20 ± 1.32

4.02 ± 1.17

4.17 ± 1.23

4.15 ± 1.35

4.37 ± 1.37

3.58 ± 1.13

0.010


87.3 (186/213)

84.5 (169/200)

83.2 (154/185)

74.2 (95/128)

83.3 (120/144)

70.3 (116/165)

<0.001

Muži

Ženy

Pozn.: TC, celkový cholesterol; HDL-CH, HDL-cholesterol; N/T, počet osob s dyslipidemií z celkové populace souboru Dyslipidemie byla definována jako celkový cholesterol ≥5 mmol/L (~190 mg/dL) nebo HDL-cholesterol <1 mmol/L (~40 mg/dL) u mužů a <1.2 mmol/L (~45 mg/dL) u žen nebo užívání hypolipidemických léků. Počet osob v populacích souboru se může mírně lišit od počtů uvedených v tabulce 1, protože vyšetření lipidů nebylo provedeno u všech osob. 234

13.5. Tabulky úmrtnosti na úrovni ORP Tabulka 28

Tabulka 29 Standardizovaná úmrtnost ORP (evr. standard) muži ORP

2003

2007

Standardizovaná úmrtnost (evr. standard) ženy 2012

ORP

2003

2007

2012

Benešov

1210,2

962,3

950,4

Benešov

731,1

594,6

521,2

Beroun

1200,9

916,9

971,5

Beroun

754,9

568,0

560,5

Brandýs n/L. - St. Boleslav

1322,9

985,9

874,6


797,9

633,2

593,5

Čáslav

1097,6

1017,4

1022,9

Čáslav

670,9

587,1

613,6

Černošice

1122,1

946,4

773,4

Černošice

674,1

570,4

535,3

Český Brod

1381,9

1215

1081,3

Český Brod

860,6

700,3

625,3

Dobříš

1138,6

803,9

827,6

Dobříš

678,7

570,4

651,1

Hořovice

1169,7

956,7

1090,4

Hořovice

826,1

666,3

539,1

Kladno

1195,6

1097,4

958

Kladno

719,8

695,6

588,8

Kolín

1289,3

1037,3

880,2

Kolín

768,4

595,6

539,6

Kralupy nad Vltavou

1177,8

975,4

877,9

Kralupy nad Vltavou

696,8

595,7

514,1

Kutná Hora

1068,6

1047

947,6

Kutná Hora

733,7

642,9

624,9

Lysá nad Labem

1628,9

1216,3

696,9

Lysá nad Labem

909,4

751,3

615,5

Mělník

1216,6

1034,7

979,8

Mělník

728,8

595,6

592,0

Mladá Boleslav

1094,5

967

819,3

Mladá Boleslav

696,9

671,1

509,7

Mnichovo Hradiště

1009,9

981,2

930,6

Mnichovo Hradiště

692,8

638,8

490,9

Neratovice

1147,7

1002,6

982,3

Neratovice

705,7

605,3

608,3

Nymburk

1154,6

1057,4

880,1

Nymburk

767,9

591,9

507,7

Poděbrady

1090,5

979,2

885,7

Poděbrady

696,7

549,5

524,6

Příbram

1396,9

1029,8

909,5

Příbram

720,0

585,4

603,6

Rakovník

1242,5

1053,2

953,9

Rakovník

847,6

604,9

587,1

Říčany

1321,1

1041,5

859,9

Říčany

829,5

514,7

533,7

Sedlčany

1378,7

1016,5

907,9

Sedlčany

824,9

717,9

669,5

Slaný

1156,8

1084,1

890,7

Slaný

799,4

630,6

537,4

Vlašim

1144,5

1222,1

993,8

Vlašim

726,4

637,0

611,5

Votice

1391

1244,3

1049

Votice

770,1

669,5

548,6

1164,9

991,2

903,1

Česká republika

703,6

595,4

542,6

Česká republika

235

Tabulka 30

Tabulka 31 Standardizovaná úmrtnost na cévní nemoci mozku (evr. standard) muži ORP

2003

2007

Standardizovaná úmrtnost na cévní nemoci mozku (evr. standard) ženy 2012

ORP

2003

2007

2012

Benešov

172,6

159,8

93,1

Benešov

155,7

162,2

71,8

Beroun

202,5

110,2

76,5

Beroun

115,7

84,4

80,2


213,8

114,2

57,1


182,8

93,0

90,9

Čáslav

183,2

194,5

122,8

Čáslav

172,9

108,6

118,1

Černošice

150,4

97,9

57,8

Černošice

141,7

62,9

42,7

Český Brod

169,6

113,1

88,3

Český Brod

131,8

68,3

77,7

Dobříš

164,8

134,3

79,0

Dobříš

150,7

77,6

68,2

Hořovice

160,4

115,4

94,0

Hořovice

141,8

91,9

91,4

Kladno

100,8

119,7

58,3

Kladno

111,1

103,0

58,5

Kolín

138,5

115,8

69,1

Kolín

106,6

62,4

49,5

Kralupy nad Vltavou

173,4

73,7

103,9

Kralupy nad Vltavou

119,5

97,5

67,8

Kutná Hora

106,1

152,4

81,9

Kutná Hora

105,3

82,0

48,2

Lysá nad Labem

291,9

124,7

38,7

Lysá nad Labem

133,9

55,3

66,0

Mělník

170,4

159,8

142,1

Mělník

150,9

101,2

89,6

85,0

68,1

49,6

Mladá Boleslav

64,9

59,9

33,3

Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště

92,5

73,4

81,7

Mnichovo Hradiště

Neratovice

177,1

130,8

86,4

Neratovice

Nymburk

181,2

112,0

54,8

Nymburk

96,6

124,2

47,3

Poděbrady

Příbram

179,8

81,2

65,5

Příbram

Rakovník

118,8

85,6

83,0

Rakovník

Říčany

231,1

157,0

82,9

Říčany

168,8

62,4

47,4

Sedlčany

353,3

69,6

114,6

Sedlčany

218,6

139,9

125,2

Slaný

138,4

82,1

51,8

Slaný

148,0

106,0

56,9

Vlašim

226,7

207,2

70,7

Vlašim

164,2

118,0

63,9

Votice

325,7

257,4

90,3

Votice

151,2

156,7

136,4

Česká republika

148,0

91,6

72,7

Česká republika

120,6

73,1

57,3

Poděbrady

71,8

30,4

56,5

120,0

113,4

67,4

95,2

54,3

34,1

154,6

61,4

54,3

154,0

69,6

72,1

135,3

74,5

49,6

236

Tabulka 32

Tabulka 33

Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy (evr. standard) muži ORP

2003

2007

Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy (evr. standard) ženy

2012

ORP

2003

2007

2012

Benešov

522,3

468,1

407,3

Benešov

386,8

317,4

258,7

Beroun

582,3

351,5

442,3

Beroun

359,9

290,6

294,5


635,1

466,9

381,6


462,5

370,5

333,1

Čáslav

491,4

541,1

496,7

Čáslav

326,3

265,8

329,1

Černošice

521,7

423,9

365,5

Černošice

380,4

313,7

261,2

Český Brod

583,0

562,4

425,8

Český Brod

490,4

329,6

327,1

Dobříš

595,4

435,0

342,5

Dobříš

409,0

330,7

229,9

Hořovice

494,0

409,2

480,5

Hořovice

394,2

349,6

317,3

Kladno

573,0

444,4

453,1

Kladno

444,1

315,4

301,0

Kolín

566,6

454,6

356,3

Kolín

387,2

274,5

228,9

Kralupy nad Vltavou

621,7

516,4

492,6

Kralupy nad Vltavou

404,9

302,7

281,4

Kutná Hora

463,3

445,0

382,3

Kutná Hora

351,0

306,0

300,2

Lysá nad Labem

790,3

609,4

257,0

Lysá nad Labem

443,0

364,1

277,1

Mělník

589,7

518,1

466,7

Mělník

437,3

309,5

286,9

Mladá Boleslav

468,3

484,7

352,2

Mladá Boleslav

320,9

307,0

264,4

Mnichovo Hradiště

391,9

508,2

491,6

Mnichovo Hradiště

345,3

358,7

269,1

Neratovice

690,5

485,6

525,9

Neratovice

362,5

271,6

294,0

Nymburk

538,6

484,9

302,3

Nymburk

382,8

252,1

218,4

Poděbrady

512,8

413,2

393,4

Poděbrady

445,4

280,8

253,3

Příbram

613,3

468,0

361,3

Příbram

380,9

320,0

280,0

Rakovník

465,8

497,5

444,3

Rakovník

471,2

303,4

296,9

Říčany

690,6

496,5

357,7

Říčany

511,1

288,7

233,3

Sedlčany

685,9

509,5

380,9

Sedlčany

479,3

386,4

337,9

Slaný

522,3

376,2

374,1

Slaný

436,0

293,0

263,0

Vlašim

557,2

691,1

457,7

Vlašim

372,1

305,9

324,3

Votice

800,7

580,5

508,3

Votice

325,9

355,4

311,9

Česká republika

568,5

453,7

403,1

Česká republika

384,4

306,8

264,0

237

Tabulka 34

Tabulka 35

Standardizovaná úmrtnost na novotvary (evr. standard) muži ORP

2003

2007

Standardizovaná úmrtnost novotvary (evr. standard) ženy

2012

ORP

2003

2007

2012

Benešov

313,9

235,7

289,9

Benešov

154,1

126,9

147,3

Beroun

301,8

311,3

258,6

Beroun

220,0

157,8

146,9


372,4

288,1

239,3


171,7

169,7

133,6

Čáslav

330,2

196,2

278,9

Čáslav

206,1

135,4

118,8

Černošice

331,2

272,8

201,7

Černošice

187,6

156,0

153,1

Český Brod

378,0

263,1

394,3

Český Brod

209,7

209,9

96,6

Dobříš

250,4

161,8

257,9

Dobříš

120,3

138,0

254,3

Hořovice

384,0

324,9

307,7

Hořovice

210,9

121,5

89,3

Kladno

342,8

349,5

270,5

Kladno

159,3

212,3

152,1

Kolín

383,7

263,1

251,0

Kolín

179,7

154,2

168,6

Kralupy nad Vltavou

360,7

309,8

198,0

Kralupy nad Vltavou

164,6

165,4

130,3

Kutná Hora

306,4

277,1

273,8

Kutná Hora

187,7

164,0

162,2

Lysá nad Labem

456,9

284,2

205,8

Lysá nad Labem

226,4

238,1

143,7

Mělník

307,4

267,9

257,5

Mělník

158,4

164,1

162,2

Mladá Boleslav

311,7

274,8

230,7

Mladá Boleslav

194,9

156,6

141,9

Mnichovo Hradiště

304,8

286,8

142,2

Mnichovo Hradiště

152,2

139,6

129,7

Neratovice

267,2

307,6

218,6

Neratovice

187,8

158,2

191,1

Nymburk

376,4

302,0

252,5

Nymburk

184,5

165,8

133,3

Poděbrady

278,8

254,7

209,0

Poděbrady

119,5

121,1

103,4

Příbram

416,3

299,7

266,5

Příbram

179,9

165,7

168,1

Rakovník

403,3

258,4

229,4

Rakovník

196,0

162,6

111,2

Říčany

312,2

328,0

227,9

Říčany

157,2

181,8

133,1

Sedlčany

280,1

282,9

240,7

Sedlčany

180,6

214,3

134,9

Slaný

330,7

322,9

246,5

Slaný

192,8

181,3

150,3

Vlašim

299,1

291,1

284,5

Vlašim

172,6

157,3

171,6

Votice

294,3

370,4

274,5

Votice

226,9

229,8

121,0

Česká republika

321,1

277,5

243,2

Česká republika

177,5

157,0

145,0

238

Tabulka 36

Tabulka 37

Standardizovaná incidence zhoubných nádorů tlustého střeva muži + ženy ORP

2003

2007

Standardizovaná incidence ZN průdušnice, průdušky a plíce muži + ženy

2010

ORP

2003

2007

2010

Benešov

21,1

27,6

30,2

Benešov

46,0

35,9

22,8

Beroun

28,0

30,1

21,4

Beroun

43,6

52,0

45,6


30,2

40,8

27,9


61,2

62,5

60,9

Čáslav

28,5

34,7

22,2

Čáslav

33,9

34,8

30,6

Černošice

37,0

33,1

31,9

Černošice

38,4

60,5

45,3

Český Brod

50,8

27,4

48,9

Český Brod

56,4

30,4

73,7

Dobříš

42,7

39,4

60,5

Dobříš

56,2

74,1

64,6

Hořovice

29,4

46,2

31,6

Hořovice

44,6

54,3

24,9

Kladno

43,7

35,4

23,8

Kladno

51,6

62,5

64,9

Kolín

41,4

33,6

45,3

Kolín

51,8

44,2

50,7

Kralupy nad Vltavou

25,5

30,5

41,4

Kralupy nad Vltavou

86,7

59,8

51,5

Kutná Hora

25,8

21,9

12,6

Kutná Hora

50,8

63,2

55,4

Lysá nad Labem

22,7

51,7

57,6

Lysá nad Labem

59,9

74,2

92,0

Mělník

38,4

28,7

41,0

Mělník

74,6

53,7

38,8

Mladá Boleslav

39,7

34,1

32,4

Mladá Boleslav

64,2

64,0

61,9

Mnichovo Hradiště

59,4

41,3

34,1

Mnichovo Hradiště

45,9

75,0

34,6

Neratovice

26,0

40,2

35,1

Neratovice

55,5

63,7

54,4

Nymburk

43,5

45,9

30,1

Nymburk

44,3

54,6

62,3

Poděbrady

29,3

29,9

26,0

Poděbrady

31,9

50,2

49,6

Příbram

54,9

38,0

46,9

Příbram

85,9

59,6

50,7

Rakovník

31,9

38,9

38,1

Rakovník

62,0

52,9

49,9

Říčany

26,1

25,0

28,5

Říčany

51,6

57,7

47,0

Sedlčany

43,4

37,1

39,3

Sedlčany

52,1

45,6

49,5

Slaný

37,7

36,4

14,9

Slaný

55,4

76,6

61,7

Vlašim

33,6

14,1

42,6

Vlašim

54,0

32,0

41,7

Votice

27,0

30,2

24,5

Votice

66,7

25,2

34,6

Česká republika

37,2

33,6

34,6

Česká republika

49,8

50,2

47,1

239

Tabulka 38

Tabulka 39

Standardizovaná incidence zhoubného melanomu kůže – muži + ženy ORP

2003

2007

ORP

Benešov

17,2

23,7

18,6

Beroun

15,3

15,1

7,4


16,2

16,1

Čáslav

Standardizovaná incidence zhoubného nádoru prsu

2010

2003

2007

2010

Benešov

87,3

107,9

85,4

Beroun

70,7

111,4

89,4

13,5


79,3

107,2

76,9

4,4

7

18,9

Čáslav

80,1

46,5

69,4

Černošice

12,9

21,7

19,7

Černošice

99,6

112,3

105,7

Český Brod

19,9

12,6

12

Český Brod

68,6

82,4

104

4,2

16,3

18

Dobříš

48,4

49,8

78,5

Dobříš Hořovice

6,3

17,6

22

Hořovice

22,9

106,1

86,3

Kladno

12,3

12,7

17

Kladno

89,1

102

74,1

Kolín

11,6

13,6

19,7

Kolín

75,2

137,8

107,8

Kralupy nad Vltavou

14

23,6

20,7

Kralupy nad Vltavou

65,6

92,3

80,8

Kutná Hora

9,4

18,4

19

68

43

42,8

Lysá nad Labem

20

15,5

19,8

Lysá nad Labem

131,2

79,3

104,3

Mělník

25,6

12,6

15,2

Mělník

112,4

84,3

84,4

Mladá Boleslav

14,9

13,8

15,5

Mladá Boleslav

73,6

98,1

75,0

Mnichovo Hradiště

23,7

16,8

11,1

Mnichovo Hradiště

52,8

114,1

98,0

Neratovice

10,1

16,3

8

50,5

107,5

76,6

Nymburk

10,1

10,4

20

Nymburk

101,2

89,4

104,8

Poděbrady

135,8

77,4

91,7

78,2

91,3

74,5

Kutná Hora

Neratovice

Poděbrady

8,6

21,5

8,6

Příbram

9,6

15,9

20,9

Příbram

14,3

14,9

13,3

Rakovník

120,0

88,0

96,6

6,1

19,6

18,9

Říčany

88,6

101,3

85,3

Rakovník Říčany Sedlčany

14,2

9,4

2,7

Sedlčany

88,4

97,2

91,9

Slaný

12,6

13,3

9,8

Slaný

95,3

71,0

116,2

-

12,6

16

Vlašim

87,8

102,6

88,2

-

4,4

15,4

Votice

79,0

36,4

129,8

14,7

16,4

15,8

Česká republika

92,4

98,6

92,3

Vlašim Votice Česká republika

240

Tabulka 40

Tabulka 41

Standardizovaná incidence zhoubného nádoru hrdla děložního ORP

2003

2007

Standardizovaná incidence zhoubných nádorů prostaty

2010

ORP

2003

2007

2010

Benešov

13,3

9,5

22,6

Benešov

49,9

66,3

100,4

Beroun

11,0

21,0

20,6

Beroun

43,1

45,9

103,6

9,5

9,1

16,4


61,4

127,7

161,2

Brandýs n/L. - St. Boleslav Čáslav Černošice

4,8

-

2,4

134,7

35,0

49,5

22,6

10,9

25,3

Čáslav Černošice

57,9

97,6

121,4

Český Brod

-

8,9

21,6

Český Brod

19,7

71,8

222,0

Dobříš

-

10,5

15,0

Dobříš

17,8

23,8

118,5

Hořovice

-

26,1

19,9

Hořovice

25,1

31,3

61,7

Kladno

11,1

23,4

19,0

Kladno

39,6

67,8

84,5

Kolín

28,4

12,6

23,2

Kolín

83,3

88,1

126,5

Kralupy nad Vltavou

19,2

16,2

28,1

Kralupy nad Vltavou

81,7

55,7

107,3

Kutná Hora

18,3

3,3

19,1

Kutná Hora

Lysá nad Labem

42,2

31,3

35,2

Lysá nad Labem

Mělník

19,5

3,8

32,3

Mělník

9,7

23,8

20,4

-

34,3

12,4

Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice

51,4

45,3

46,3

132,4

97,8

61,5

63,3

94,4

62,9

Mladá Boleslav

100,9

131,4

167,0

Mnichovo Hradiště

159,7

159,3

85,2

5,6

24,7

27,4

Neratovice

68,7

84,1

65,8

Nymburk

35,1

27,7

21,2

Nymburk

39,7

83,4

117,6

Poděbrady

14,4

203,

11,2

Poděbrady

67,7

97,9

162,8

Příbram

15,6

7,0

5,9

Příbram

52,7

30,3

61,4

Rakovník

73,4

84,3

116,0

Říčany

78,4

99,1

146,7

Rakovník

6,8

17,8

12,4

20,2

16,5

11

Sedlčany

3,5

15,1

-

Sedlčany

35,3

56,4

111,9

Slaný

8,6

6,2

14,6

Slaný

27,9

44,9

77,3

-

19,4

6,1

Vlašim

32,6

88,5

112,4

-

13,2

-

Votice

17,2

89,4

69,2

17,5

16,6

16,1

Česká republika

75,5

93,4

112,4

Říčany

Vlašim Votice Česká republika

241

Tabulka 42

Tabulka 43 Počet léčených diabetiků na 100 tisíc obyvatel muži + ženy ORP

2003

2007

Organické duševní poruchy (dg. F00-09) ve věku 20+ počet 1. vyšetření v roce muži + ženy 2012

ORP

2003

2007

2012

Benešov

4 725,5

5 350,4

6 384,2

Benešov

242

422

243

Beroun

6 423,5

7 404,8

6 499,6

Beroun

246

283

288


4 576,3

3 708,0

2 680,5


140

209

188

Čáslav

7 829,4

7 512,6

8 887,6

Čáslav

43

18

23

Černošice

1 131,6

1 551,2

2 777,3

Černošice

219

197

1233

Český Brod

7 558,6

8 189,9

5 336,4

Český Brod

0

0

0

11

13

30

2

15

0

Dobříš

8916

9 265,8

10 693,7

Hořovice

9 430,1

10 469,0

7 024,5

Hořovice

Kladno

5 794,1

5 466,3

6 342,3

Kladno

403

1463

2455

Kolín

8 334,6

7 703,5

7 132,2

Kolín

106

604

377

10 840,9

11 199,0

11 855,7

Kralupy nad Vltavou

130

150

201

8 397,9

8 593,2

7 626,8

Kutná Hora

56

45

44

5175

4 234,3

3 342,3

Lysá nad Labem

0

0

0

11 573,1

11 792,1

12 154,6

Mělník

108

194

178

5 417,7

4 551,5

4 245,0

Mladá Boleslav

247

229

178

14 651,0

13 749,1

13 089,6

48

18

0

529,5

3 469,2

2 545,3

Neratovice

109

172

147

Nymburk

7 263,4

7 977,2

8 395,0

Nymburk

166

163

417

Poděbrady

7 322,9

7 366,9

7 120,6

Poděbrady

71

67

41

Příbram

8 573,7

9 540,9

11 030,6

Příbram

250

302

296

Rakovník

6 745,6

6 917,1

6 172,1

Rakovník

219

281

159

Říčany

5 423,0

5 524,1

5 634,2

Říčany

340

40

161

Sedlčany

8 818,2

9 698,8

9 347,9

Sedlčany

0

0

0

Slaný

10 475,2

7 372,6

3 767,9

Slaný

81

146

190

Vlašim

5 991,6

6 579,5

7 881,7

Vlašim

36

0

0

Votice

7 196,8

9 126,6

7 829,8

Votice

0

0

0

Česká republika

6 726,4

7 272,4

7 999,4

Česká republika

44533

50169

65014

Kralupy nad Vltavou Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice

Dobříš

Mnichovo Hradiště

242

Tabulka 42

Tabulka 43 Počet léčených diabetiků na 100 tisíc obyvatel muži + ženy ORP

2003

2007

Organické duševní poruchy (dg. F00-09) ve věku 20+ počet 1. vyšetření v roce muži + ženy 2012

ORP

2003

2007

2012

Benešov

4 725,5

5 350,4

6 384,2

Benešov

242

422

243

Beroun

6 423,5

7 404,8

6 499,6

Beroun

246

283

288


4 576,3

3 708,0

2 680,5


140

209

188

Čáslav

7 829,4

7 512,6

8 887,6

Čáslav

43

18

23

Černošice

1 131,6

1 551,2

2 777,3

Černošice

219

197

1233

Český Brod

7 558,6

8 189,9

5 336,4

Český Brod

0

0

0

11

13

30

2

15

0

Dobříš

8916

9 265,8

10 693,7

Hořovice

9 430,1

10 469,0

7 024,5

Hořovice

Kladno

5 794,1

5 466,3

6 342,3

Kladno

403

1463

2455

Kolín

8 334,6

7 703,5

7 132,2

Kolín

106

604

377

10 840,9

11 199,0

11 855,7

Kralupy nad Vltavou

130

150

201

8 397,9

8 593,2

7 626,8

Kutná Hora

56

45

44

5175

4 234,3

3 342,3

Lysá nad Labem

0

0

0

11 573,1

11 792,1

12 154,6

Mělník

108

194

178

5 417,7

4 551,5

4 245,0

Mladá Boleslav

247

229

178

14 651,0

13 749,1

13 089,6

48

18

0

529,5

3 469,2

2 545,3

Neratovice

109

172

147

Nymburk

7 263,4

7 977,2

8 395,0

Nymburk

166

163

417

Poděbrady

7 322,9

7 366,9

7 120,6

Poděbrady

71

67

41

Příbram

8 573,7

9 540,9

11 030,6

Příbram

250

302

296

Rakovník

6 745,6

6 917,1

6 172,1

Rakovník

219

281

159

Říčany

5 423,0

5 524,1

5 634,2

Říčany

340

40

161

Sedlčany

8 818,2

9 698,8

9 347,9

Sedlčany

0

0

0

Slaný

10 475,2

7 372,6

3 767,9

Slaný

81

146

190

Vlašim

5 991,6

6 579,5

7 881,7

Vlašim

36

0

0

Votice

7 196,8

9 126,6

7 829,8

Votice

0

0

0

Česká republika

6 726,4

7 272,4

7 999,4

Česká republika

44533

50169

65014

Kralupy nad Vltavou Kutná Hora Lysá nad Labem Mělník Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Neratovice

Dobříš

Mnichovo Hradiště

243

Tabulka 44 Počet léčených pacientů v alergologických ordinacích na 100 000 obyvatel muži + ženy 2007

2012

Benešov

ORP

12 399,4

6 261,3

5 695,8

Beroun

14 779,8

13 428,6

9 550,0


5 052,2

5 608,7

5 792,1

Čáslav

7 935,4

7 488,4

7 001,0

234,7

2 437,6

2 303,5

0,0

0,0

0,0

Černošice Český Brod Dobříš

2003

0,0

0,0

0,0

Hořovice

5 960,8

4 884,6

6 311,4

Kladno

5 431,0

5 936,6

7 899,0

Kolín

8 918,2

9 233,3

11 170,9

Kralupy nad Vltavou

4 282,7

6 207,6

9 108,9

11 486,0

1 1242,0

7 651,2

0,0

0,0

0,0

Mělník

4 535,4

8 127,0

7 280,3

Mladá Boleslav

2 987,1

5 206,2

5 037,4

Kutná Hora Lysá nad Labem

Mnichovo Hradiště

0,0

0,0

0,0

Neratovice

9 236,0

9 631,4

0,0

Nymburk

4 213,3

5 475,4

7 644,6

0,0

3 075,2

1 356,0

18 950,0

16 873,3

11 820,4

1 433,1

1 750,7

3 257,5

Poděbrady Příbram Rakovník Říčany

10 857,8

8 176,6

8 080,5

Sedlčany

0,0

0,0

0,0

Slaný

0,0

0,0

0,0

Vlašim

638,2

0,0

3 078,9

Votice

0,0

17 727,1

34 275,5

8 609,5

8 852,7

8 451,3

Česká republika

244

Zpráva o zdraví obyvatel Středočeského kraje

© Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze Vydala Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze Dittrichova 17, 128 01 Praha 2 První vydání, Praha 2014 Grafické zpracování: Typograf s. r. o. Tisk: Tigis, spol. s r. o.

Zpráva o zdraví obyvatel Středočeského kraje. Praha 2014

Recommend Documents