V Brně dne 14. února 2011 Sp. zn.: 2772/2010/VOP/JPL
Zpráva o výsledku šetření ve věci podnětu pana M. R. A - Obsah podnětu Na veřejného ochránce práv se obrátil s podnětem pan M. R. (dále také „stěţovatel“), zastoupený advokátem JUDr. M. Č., advokátní kancelář, ul. H., 110 00 Praha 1. Vyřízení podnětu jsem se na základě pověření veřejného ochránce práv JUDr. Pavla Varvařovského ujala já, neboť veřejný ochránce práv vyuţil své moţnosti dané mu ustanovením § 2 odst. 4 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, přenést na mě některé oblasti své působnosti. Podnět se vztahuje k provozu střelnice v L., která se nachází v k.ú. H. a směřuje proti postupu Magistrátu města Děčín (dále také „magistrát“). Provoz střelnice (tzv. ohroţený prostor střelnice) v letech 2002 - 2008 zasahoval do okolních lesních pozemků p.č. … a p.č. … v k.ú. H., a tím podle stěţovatele docházelo k nezákonnému uţívání lesa pro účely provozu komerční střelnice. Stěţovatel upozorňuje na to, ţe se tak stalo bez rozhodnutí o odnětí nebo omezení těchto pozemků k plnění funkcí lesa podle ustanovení § 13 odst. 1 lesního zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (dále také „lesní zákon“). Zasahováním ohroţeného prostoru střelnice do uvedených lesních pozemků dle názoru stěţovatele došlo k omezení funkcí lesa v jeho mimoprodukční oblasti (rekreace, sběr lesních plodů, zdravotně-hygienická funkce) a domáhal se, aby magistrát za takovéto omezení funkcí lesa uloţil provozovateli střelnice pokutu. Stěţovatel uvedl, ţe ze strany provozovatele střelnice byl dlouhodobě znemoţňován vstup na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL), a tím došlo k omezení zdravotně-hygienických (rekreačních a zdravotních) a kulturně-naučných (výchovných) funkcí lesa. Podnět dále směřuje proti postupu Policie České republiky, Okresního ředitelství Děčín, inspektorátu pro zbraně, střelivo, výbušniny a drogy (dále také „Policie ČR“), při rozhodování o povolení provozu střelnice a následné kontrole jejího provozu. V uvedené záleţitosti podle názoru stěţovatele pochybil téţ soudní znalec z oboru balistiky, jehoţ posudky byly podkladem pro rozhodnutí Policie ČR. Podle stěţovatele je provoz střelnice v rozporu s předpisy. Stěţovatel uvedl, ţe ze strany Policie ČR jako orgánu státní správy ve věcech zbraní došlo k závaţným pochybením. Současně podle něho došlo k závaţným pochybením znalce z oboru balistiky. Stěţovatel s odkazem na normu ČSN 39 5401 dovodil, ţe ohroţený prostor střelnice je součástí střelnice a její provozovatel měl
podle uvedené normy pro zpracování znaleckého posudku předloţit mj. katastrální údaje střelnice a doklad o majetkoprávních vztazích. Podle stěţovatele si znalec musel být vědom toho, ţe „střelnice (ohroţený prostor)“ zasahuje do pozemků, které nepatří provozovateli střelnice (pozn. p.č. … a p.č. …). Dále podle něho Policie ČR povolila provoz střelnice, i kdyţ tím došlo k porušení lesního zákona. Stěţovatel současně poukázal na normu ČSN 39 5401 a skutečnost, ţe v průběhu roku 2008 došlo ke změně nápisu na tabulkách, kterými byl zajištěn ohroţený prostor střelnice, a po úpravě na nich byl uveden nápis „pozor střelnice“ (bez slova „nevstupovat“), coţ je podle něho v rozporu s poţadavky na zajištění ohroţeného prostoru střelnice, protoţe tabulky jiţ neobsahují výslovný zákaz vstupu. Policie ČR měla podle stěţovatele v této věci konat (a nikoliv situaci tolerovat a přehlíţet) a zahájit řízení podle ustanovení § 53 odst. 1 zákona o zbraních (řízení bylo zahájeno aţ dne 25. 9. 2008). Postup Policie ČR můţe v takovém případě podle stěţovatele naplnit skutkovou podstatu trestného činu zneuţívání pravomoci veřejného činitele. V závěru doplnění stěţovatel ochránce poţádal o důkladné prošetření, a to vzhledem k závaţnosti a rozsahu případu. Ve věci podnětu bylo zahájeno šetření podle ustanovení § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, v rámci kterého byla vyţádána součinnost magistrátu, Policie ČR a Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje (dále také „krajská hygienická stanice“ nebo „KHS“). Dne 17. září 2010 se uskutečnilo místní šetření za přítomnosti stěţovatele, jeho právního zástupce, zástupců odboru ţivotního prostředí magistrátu a Policie ČR. B - Skutková zjištění Z obsahu podnětu (včetně jeho doplnění), vyjádření magistrátu, Policie ČR, krajské hygienické stanice a místního šetření vyplynuly následující skutečnosti. Popis střelnice a její provoz Střelnice v L. se nachází při okraji k.ú. H. v místě, kde byla v minulosti provozována historická střelnice (přibliţně od roku 1920) pro potřeby armády a později (od 50. let 20. století) lidových milicí. Po roce 1989 přestala být vyuţívána, po zakoupení H.C.D., s. r. o., v roce 2001 byl provoz obnoven. V současné době je střelnice zařazena do kategorie A (venkovní střelnice), třídy 3 (veřejná, komerční, s proměnlivou dálkou střelby) a je určena pro kulové a brokové zbraně. Střelnice je vyuţívána mimo jiné ke střeleckému výcviku příslušníků Policie ČR. Její areál je situován v mírném svahu na pozemku p.č. …, ostatní plocha, který po stranách sousedí s lesními pozemky p.č. … a p.č. … (vlastník Česká republika, právo hospodařit s majetkem státu mají Lesy České republiky, s. p.). Prostor střelnice je obklopen bočními valy a uzavřen přírodním svahem, ze kterého v navazujícím lesním pozemku vystupuje skalní masiv. Výše uvedené lesní pozemky jsou zařazeny v kategorii lesa hospodářského, jehoţ hlavní funkcí je produkce dřeva. Z katastru nemovitostí vyplývá, ţe na pozemky střelnice ve směru střelby navazuje další lesní pozemek, a to p.č. …, který je ve vlastnictví fyzických osob (jeho vlastníkem je provozovatel střelnice). Z provozních řádů střelnice z let 2002 - 2008 vyplývá, ţe střeliště se nacházelo na pozemku p.č. …, střelba směřovala na jihojihovýchod a ohroţený 2
prostor střelnice zasahoval na okolní pozemky. Postupně docházelo ke změnám vybavení střelnice a rozšiřování jejího vyuţití ze střelnice skupiny K (pro kulové zbraně) na střelnici skupiny K a B (kulové a brokové zbraně) a různé vzdálenosti; od střelby na vzdálenost 60 m po střelbu na vzdálenost 455 m od palebné čáry v přístřešku. Postupně se měnila i rozloha a hranice ohroţeného prostoru střelnice. Provozní řády byly ověřeny soudním znalcem v oboru střelivo a výbušniny, specializace balistika Ing. P. L., CSc., podle jehoţ posudků provozní řády z balistického hlediska odpovídají konkrétním podmínkám, technickému uspořádání a řešení konkrétní střelnice a poţadavkům jejího bezpečného provozu. Součástí provozních řádů je zákaz vstupu osob po dobu střelby do ohroţeného prostoru střelnice s tím, ţe provozovatel má zajistit provedení opatření (hlídky, výstraţné tabulky), aby bylo vstupu osob zabráněno. Podle dodatku provozního řádu střelnice z října 2008 byla provedena technická a organizační opatření, která vedla k omezení ohroţeného prostoru střelnice pouze na pozemky p.č. … a p.č. … (dodatek uvádí pouţití čelní clony, nastavitelné náměrové latě/omezovače náměru, boční clony a nastavitelných omezovačů odměru s přesným vymezením kaţdého jednotlivého stanoviště střelce). Při místním šetření bylo zjištěno, ţe čelní clona ani další technická opatření nenesou známky poškození střelbou, střelnice není oplocena, na bočních valech jsou umístěny výstraţné tabulky (pozor střelnice) a navazující prostor svaţitého terénu na konci střelnice je vymezen jednoduchým ohrazením v kombinaci s výstraţnými tabulkami (pozor nevstupovat střelnice). Podle sdělení provozovatele střelnice jsou zde po dobu střelby přítomny hlídky. Z obsahu podnětu vyplývá, ţe stěţovatel se ve věci uţívání lesních pozemků pro účely ohroţeného prostoru střelnice obrátil také na jejich vlastníka, tj. Lesy České republiky, s. p. (dále také „Lesy ČR“). Lesy ČR zaslaly stěţovateli dne 4. 9. 2008 sdělení o tom, ţe jiţ dopisem ze dne 8. 8. 2008 byl provozovatel střelnice (pan L. C.) vyzván k odstranění tabulek „pozor střelnice“ z lesních pozemků a tyto byly ke dni 4. 9. 2008 jiţ z uvedených pozemků odstraněny. Dále Lesy ČR stěţovatele informovaly o tom, ţe jako vlastník vedou s provozovatelem střelnice jednání o zásahu ohroţeného prostoru na uvedené pozemky, jehoţ výsledkem je provedení úprav, po kterých jiţ ohroţený prostor střelnice nebude na uvedené lesní pozemky zasahovat. Postup Policie ČR K doplnění podnětu doručenému dne 17. 6. 2010 stěţovatel mj. přiloţil písemnost Policie ČR ze dne 25. 9. 2008 nazvanou „oznámení o zahájení správního řízení“ a zaslanou provozovateli střelnice a stěţovateli. Policie ČR, Okresní ředitelství Děčín, v ní oznámilo, ţe zahajuje na základě ţádosti podle ustanovení § 44 odst. 1 správního řádu správní řízení ve věci pozastavení provozování střelnice s odkazem na ustanovení § 53 odst. 2 zákona o zbraních. Součástí písemností bylo poučení účastníka řízení o moţnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, navrhovat důkazy a nahlíţet do příslušného spisu v termínu do 10. 10. 2008. Dne 2. 10. 2008 byla v rámci řízení provedena kontrola se závěrem, ţe skutečný stav na střelnici a její provozní řád jsou zčásti v rozporu. Policie ČR vydala dne 16. 10. 2008 rozhodnutí o pozastavení provozu střelnice a určila lhůtu k odstranění nedostatků do 28. 11. 2008. Provozovatel střelnice ve lhůtě nedostatek 3
odstranil a dne 22. 10. 2008 doloţil nový dodatek k provoznímu řádu zpracovaný soudním znalcem v oboru balistika Ing. P. L., CSc. Následně vydala Policie ČR usnesení ze dne 24. 10. 2008, kterým původní rozhodnutí ze dne 16. 10. 2008 (o pozastavení provozu střelnice) zrušila. Stěţovatel se proti tomuto usnesení odvolal a věc byla předána odvolacímu orgánu (tj. Policii ČR, Krajské správě Severočeského kraje v Ústí nad Labem). Odvolací orgán věc vrátil k novému projednání. Prvoinstanční správní orgán vydal dne 6. 2. 2009 nové rozhodnutí, kterým řízení podle ustanovení § 53 odst. 2 zákona o zbraních zastavil. Z písemností vyţádaných ochráncem v rámci šetření podnětu vyplynulo, ţe krom výše uvedeného oznámení o zahájení řízení ze dne 25. 9. 2008 zahájila Policie ČR jiţ dne 26. 6. 2008 z moci úřední správní řízení podle ustanovení § 53 odst. 2 zákona o zbraních (na základě telefonické informace stěţovatele), dne 25. 6. 2008 byla provedena obhlídka místa, při které bylo zjištěno, ţe stav jiţ neodpovídá skutečnostem uvedeným stěţovatelem. Dne 27. 6. 2008 se dostavil k ústnímu jednání provozovatel střelnice, podle jehoţ vyjádření došlo v období mezi zahájením řízení a ústním jednání k nápravě dle pokynů Lesů České republiky, s. p., a získal i jejich písemný souhlas k rozmístění výstraţných tabulek. Protoţe byly výstraţné tabulky upraveny dle pokynů Lesů České republiky, s. p., a byly v souladu s provozním řádem ze dne 15. 10. 2006, Policie ČR proto řízení vedené podle ustanovení § 53 odst. 2 zákona o zbraních usnesením ze dne 25. 8. 2008 zastavila. Současný provoz střelnice je podle sdělení Policie ČR v souladu se zákonem o zbraních. Postup Magistrátu města Děčín na úseku ochrany lesa Stěţovatel se v minulosti obracel na Magistrát města Děčín jako orgán státní správy lesů s tím, ţe tzv. ohroţený prostor střelnice zasahoval v letech 2002 - 2008 na p.č. … a p.č. … v k.ú. H. jako pozemky určené k plnění funkcí lesa. Z uvedeného důvodu se stěţovatel domáhal přijetí opatření ze strany magistrátu, zejména uloţení pokuty podle ustanovení § 54 odst. 1 písm. a) a b) lesního zákona. V říjnu 2008 sice provedl provozovatel střelnice opatření vedoucí k tomu, ţe ohroţený prostor střelnice jiţ údajně nezasahuje do sousedních lesních pozemků, správní úřad podle stěţovatele přesto měl za dřívější správní delikt uloţit pokutu. Magistrát se podněty stěţovatele ohledně uţívání lesních pozemků několikrát zabýval, situaci však nevyhodnotil jako porušení lesního zákona, a proto stěţovatelem navrhovaná opatření nepřijal. Uvedené uţívání lesních pozemků fakticky spočívalo v tom, ţe do vymezeného (ohroţeného) prostoru byl po dobu střelby zakázán vstup a při střelbě do něho mohly dopadat střely nebo střepiny s ranivým účinkem. Podáním ze dne 27. 10. 2009 se stěţovatel v souvislosti s provozem střelnice a porušováním lesního zákona opětovně domáhal přijetí opatření ze strany magistrátu s tím, ţe do dne tohoto podání nebyla záleţitost uspokojivě prošetřena a vyřízena. Na základě tohoto podání magistrát svolal ústní jednání spojené s místním šetřením za účelem projednání a posouzení, zda na pozemcích p.č. … a p.č. … v k.ú. H. v letech 2002 - 2008 došlo k porušení lesního zákona. Jednání se uskutečnilo dne 12. 11. 2009 a v závěrech protokolu pořízeného z jednání se konstatuje, ţe nedovolené uţívání nebo znemoţňování uţívání pozemků určených k 4
plnění funkcí lesa (PUPFL) nebylo zjištěno. Rovněţ nebylo zjištěno odejmutí uvedených pozemků k plnění funkcí lesa ani ţádné porušování lesního zákona. S výsledky provedeného šetření magistrát stěţovatele seznámil vyjádřením ze dne 25. 11. 2009. Protoţe stěţovatel s výsledkem prošetření nesouhlasil, magistrát následně oznámením ze dne 21. 12. 2009 zahájil řízení ve věci porušení ustanovení § 13 odst. 1 lesního zákona (uţívání lesních pozemků p.č. … a p.č. …) pro účely střelnice (jako důvod zahájení řízení jsou označeny opakované podněty stěţovatele). Stěţovatele o tomto kroku vyrozuměl. Usnesením (poznamenaným do spisu) ze dne 1. 2. 2010 magistrát řízení zastavil a odvolal se při tom na výsledky šetření ze dne 12. 11. 2009. Dopisem ze dne 8. 2. 2010 účastníky řízení a stěţovatele magistrát vyrozuměl o tom, ţe řízení o uloţení pokuty podle ustanovení § 54 odst. 1 lesního zákona zastavil, neboť důvod řízení odpadl. Postup orgánu ochrany veřejného zdraví ve vztahu k hluku pocházejícímu ze střelnice Pro úplnost je třeba uvést, ţe hlukem pronikajícím ze střelnice do osídleného území se na základě podnětů stěţovatele v minulosti zabývala také Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje jako orgán ochrany veřejného zdraví, která ochránci na jeho ţádost zaslala kopii protokolu Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem, centra hygienických laboratoří, ze dne 8. 7. 2010, z provedeného inspekčního měření hluku (tj. bez vědomí provozovatele střelnice) v době, kterou vybral stěţovatel osobně. Předchozí měření byla dle sdělení KHS prováděna v souladu s poţadavky metodického návodu pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí, přílohy C - měření a hodnocení impulsního hluku střelby. Ţádné z předchozích měření hluku z provozu střelnice neprokázalo překročení hygienických limitů pro hluk stanovený v nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací u domu stěţovatele čp. 276. Měření provedené dne 8. 7. 2010 prokázalo, ţe nedochází k překračování hygienického limitu hluku, a to ani při korekci pro vysoce impulsní hluk. C - Právní hodnocení Funkce lesa a obecné uţívání lesů Lesem se podle ustanovení § 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), rozumí lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa. Funkcemi lesa jsou podle ustanovení § 2 písm. b) lesního zákona přínosy podmíněné existencí lesa, které se z hlediska povahy dělí na produkční a mimoprodukční. Tzv. mimoprodukční funkce lesa nejsou lesním zákonem definovány a při výkladu tohoto pojmu lze vycházet mimo jiné z vymezení kategorie lesů zvláštního určení v ustanovení § 8 odst. 2 lesního zákona, u kterých je veřejný zájem na zlepšení a ochraně ţivotního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy uvedené v ustanovení § 8 písm. a) aţ h); mimo jiné v prvních zónách chráněných krajinných
5
oblastí, přírodních rezervacích a přírodních památkách, lesy lázeňské, příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí atd. Z ustanovení § 1 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, vyplývá, ţe mezi mimoprodukční funkce lze zařadit například funkci vodoochrannou, půdoochrannou a rekreační. Lesy se člení podle převaţujících funkcí do následujících kategorií: lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské (viz ustanovení § 6 a násl. lesního zákona). Z právní úpravy obsaţené v lesním zákoně vyplývá, ţe les vţdy plní určité mimoprodukční funkce, které jsou neoddělitelně spojeny s jeho existencí. Jejich naplňování pak závisí nejen na kategorizaci lesa, ale rovněţ na konkrétní (druhové i věkové) skladbě lesních dřevin, stavu konkrétního lesního ekosystému, lokalitě (nadmořská výška, svaţitost terénu apod.) a mnoha dalších okolnostech. Lesní zákon upravuje v hlavě třetí institut tzv. obecného uţívání lesů, podle kterého má kaţdý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi leţící klest (ustanovení § 19 odst. 1 lesního zákona). Vstup do lesa lze za určitých podmínek omezit nebo vyloučit (ustanovení § 19 odst. 3 lesního zákona). Obecné uţívání lesa je dále limitováno zákazy v ustanovení § 20 odst. 1, který zakazuje určité činnosti a také vstup do určitých míst (oplocených nebo označených zákazem vstupu a do porostů, kde se provádí těţba, manipulace nebo doprava dříví). Výjimky ze zákazů jsou obsaţeny v ustanovení § 20 odst. 3 aţ odst. 7; zákonnou výjimku mají činnosti prováděné při hospodaření v lesích nebo výkon práva myslivosti. Výjimku z určitých zákazů můţe udělit také vlastník lesa (ustanovení § 20 odst. 4). Jedná se mimo jiné o zákaz rušit v lese klid a ticho. Pokud by touto výjimkou byla porušena práva jiných vlastníků lesů, rozhodne na návrh vlastníka lesa orgán státní správy lesů. Lesy obklopující střelnici L. (na p.č. … a p.č. … v k.ú. H.) jsou zařazeny v kategorii lesů hospodářských. To znamená, ţe jejich určující funkcí je především produkce dřeva. Podle vyjádření magistrátu stav lesa a lesního porostu v okolí střelnice nenasvědčuje tomu, ţe by jejím provozem byly narušovány některé z produkčních funkcí lesa. Co se týká naplňování (či omezení) funkcí mimoprodukčních, bylo šetřením zjištěno, ţe provozem střelnice není sběr lesních plodů nebo klestí na okolních lesních pozemcích vyloučen. Tabule s nápisy upozorňujícími na střelnici byly v době šetření umístěny aţ u zemního valu před prostorem střelnice. Kritickým místem (zejména z hlediska rozeznatelnosti rozsahu území střelnice) by mohla být pro návštěvníky lesa oblast nedaleko umístění siluetových terčů. Střelnice je však ve své nejvzdálenější části od střeliště vymezena závorami a při provádění střelby na tyto cíle jsou zde (dle sdělení provozovatele střelnice) přítomny osoby určené ke stavění terčů, které současně dbají o zabezpečení této části střelnice před pronikáním osob, tj. plní funkci hlídky ve smyslu provozního řádu střelnice. Námitky stěţovatele směřují mimo jiné proti hluku pocházejícímu ze střelnice. Hluk pronikající do lesních pozemků je třeba posoudit ze dvou následujících hledisek:
6
a) vliv na mimoprodukční funkce lesa, b) z hlediska zákazu rušení klidu a ticha dle ustanovení § 20 odst. 1 písm. a) lesního zákona. ad a) Dominantní funkcí lesních pozemků přiléhajících ke střelnici L. je funkce hospodářská a rekreační způsob vyuţití zde nemá převaţující význam, ale pouze doplňkový. Šetřením bylo zjištěno, ţe sběr lesních plodů nebo klestí či obecně přístup do lesa není v dotyčné lokalitě omezen (tj. co se týká námitek stěţovatele ve vztahu k pozemkům p.č. … a p.č. …). Celkově je však omezení či odnětí konkrétních pozemků mimoprodukčním funkcím lesa v důsledku střelby na sousední střelnici obtíţně právně uchopitelné. Je tomu tak proto, ţe lesní zákon mimoprodukční funkce lesa nevymezuje, a ani nestanoví míru, způsob apod., jakým musí být jednotlivé sloţky mimoprodukčních funkcí, kterých je celá řada (např. které uvádí stěţovatel „zdravotně-hygienické“ či „kulturně-naučné“), naplněny (vzájemným poměrem apod.). Za výše uvedených podmínek pak v konkrétním případě nelze konstatovat, ţe by k odnětí (či omezení) mimoprodukčních funkcí lesa v okolí střelnice L. došlo. Je pravdou, ţe návštěvníci lesa mohou být v případě aktuálně probíhající střelby při sběru lesních plodů a podobné činnosti tímto způsobem rušeni. Na druhé straně je však třeba si uvědomit, ţe tzv. obecné uţívání lesa, na základě kterého se v lese návštěvníci pohybují, není absolutní [viz ustanovení § 20 odst. 1 písm. h) a i) lesního zákona] a v obdobné intenzitě mohou být rušeni hospodářskou činností v lese nebo výkonem práva myslivosti. V této souvislosti je třeba se zmínit o právním pojetí obecného uţívání lesa jako činnosti zákonem výslovně dovolené (vstupovat na vlastní nebezpečí, sbírat pro vlastní potřebu lesní plody a klest), která je odlišná od konstrukce čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.1 Z uvedeného vyplývá, ţe jednoznačnou odpověď nelze dát stěţovateli ani ohledně omezení funkcí lesa v období let 2002 - 2008 (tj. zasahování ohroţeného prostoru střelnice do lesních pozemků). Je tomu tak zejména z důvodu chybějícího vymezení mimoprodukčních funkcí lesa a hledisek nebo limitů, podle kterých by bylo moţno jednoznačně určit, ţe k odnětí nebo omezení funkcí lesa prokazatelně došlo. Krom toho je v současné době problematické zpětně hodnotit jiţ neexistující rozsah provozu střelnice na okolní pozemky. Zákaz vstupu do ohroţeného prostoru střelnice totiţ platí po dobu střelby, a omezení vstupu tak bylo časově omezeno. ad b) Podle ustanovení § 20 odst. 1 písm. a) lesního zákona je v lese obecně zakázáno rušit klid a ticho. Kromě zákonné výjimky pro činnosti prováděné při hospodaření v lese a výkonu myslivosti můţe výjimku z tohoto zákazu udělit vlastník lesa podle ustanovení § 20 odst. 4 lesního zákona. Lesní zákon formální náleţitosti udělení této výjimky nestanoví a veřejnému ochránci práv nepřísluší, aby postup vlastníka (zejména Lesů ČR) v tomto ohledu zkoumal. Stěţovateli lze dát v obecné rovině za pravdu v tom, ţe dodrţování klidu a ticha v lese je v zájmu ochrany lesa a počínáním vlastníků (uvedenou výjimkou) nelze lesní zákon obcházet. Nicméně zdroj hluku se nachází na nelesních pozemcích (na pozemcích vedených jako ostatní plocha) a vyuţití nelesních pozemků pro účely střelnice 1
Kaţdý můţe činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
7
v konkrétním místě navazuje na historický stav. Některé situace, které lze s ohledem na ochranu lesa chápat jako problematické, však lesní zákon nepostihuje. Mám na mysli zejména uvedené pronikání hluku do lesa z jiných pozemků - z osídleného území, komunikací, rekreačních ploch, průmyslových areálů apod. Přestoţe nelze říci, ţe stav v konkrétním případě (umístění střelnice mezi lesní pozemky) je ideálním řešením, nezbude neţ ho vzhledem k uvedeným okolnostem respektovat. Z výše uvedeného vyplývá, ţe omezení mimoprodukčních funkcí lesa formou zásahu ohroţeného prostoru střelnice do lesních pozemků není z hlediska platné právní úpravy jednoznačně prokazatelné. Šíření hluku ze střelnice do lesních pozemků je negativním dopadem tohoto provozu, nicméně střelnice jako zdroj hluku se nachází na nelesních pozemcích a navazuje na provoz historické střelnice, která zde existovala přibliţně od roku 1920. Za problematické povaţuji zahájení řízení magistrátem ve věci porušení ustanovení § 13 odst. 1 lesního zákona ze dne 21. 12. 2009. Magistrát k němu přistoupil pouze na základě opakovaného podání stěţovatele, ačkoli měl k dispozici své kontrolní zjištění (provedení ústního jednání a místního šetření), podle kterého se omezení funkcí lesa neprokázalo. Řízení bylo tedy pouze formálního charakteru a jeho výsledek byl předurčen jiţ před jeho zahájením. Postup Policie ČR Jednou ze zásadních okolností, která je důleţitá pro hodnocení správnosti postupu Policie ČR při povolení střelnice v L., je otázka, zda Policie ČR byla povinna v rámci řízení o povolení střelnice zjišťovat vlastníky pozemků zahrnutých do ohroţeného prostoru střelnice a (pokud by nebyli účastníky řízení) vyţadovat předloţení jejich souhlasu s provozem střelnice. Povolení provozování střelnic upravuje ustanovení § 52 odst. 2 zákona o zbraních,2 podle kterého se ţádost podává na předepsaném tiskopisu, jehoţ vzor stanoví prováděcí právní předpis, a příslušný útvar policie vydá povolení k provozování střelnice pouze tehdy, je-li zde zajištěno bezpečné pouţívání zbraní a střeliva. Zákon o zbraních v ustanovení § 52 odst. 3 stanoví obsah ţádosti a v odst. 4 povinné přílohy, mimo jiné kolaudační rozhodnutí příslušného stavebního úřadu nebo jiného úřadu, je-li potřebné podle stavebního zákona, a provozní řád střelnice, včetně situačního nákresu střelnice s vyznačením prostředků k zajištění bezpečnosti při střelbě, ověřený znalcem v oboru balistiky. Z právní úpravy střelnic v zákoně o zbraních vyplývá, ţe základním poţadavkem kladeným na řízení o povolení střelnice je zajištění technických a organizačních podmínek jejího bezpečného provozování. Doloţení vlastnického či uţívacího práva k pozemkům, na nichţ má být střelnice povolena, zákon o zbraních nevyţaduje. Obdobnou právní úpravu obsahoval zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), který byl s účinností od 1. 1. 2003 nahrazen výše uvedeným zákonem o zbraních č. 119/2002 Sb. 2
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb. a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
8
Tento zákon rovněţ kladl důraz na bezpečnost pouţívání zbraní a střeliva na střelnici a pro účely povolení střelnice okresním ředitelstvím policie nevyţadoval doloţení práv k pozemkům uţívaným pro účely střelnice. V posuzovaném případě ţadatel předloţil k ţádosti o povolení střelnice na pozemku p.č. … v k.ú. H. v roce 2002 mimo jiné potvrzení stavebního úřadu a kopii výpisu z katastru nemovitostí. Jeho ţádosti Policie ČR vyhověla a dne 14. 2. 2002 vydala povolení k provozování střelnice. Další povolení bylo vydáno k provozování střelnice na totoţném pozemku označeném jako L. II, a to po předloţení mj. kolaudačního rozhodnutí a územního rozhodnutí Městského úřadu Děčín. Porovnáním s výše uvedenou právní úpravou jsem neshledala důvod postup Policie ČR při povolení střelnice kritizovat. Stěţovatel v podnětu poukazuje na českou technickou normu ČSN 39 5401 Civilní střelné zbraně a střelivo - střelnice pro ruční palné a plynové zbraně, kterou vydal v roce 1997 Český normalizační institut. Norma stanoví podmínky pro projektování a výstavbu střelnic, nezabývá se však obecnými technickými předpisy pro výstavbu a stanoví pouze odlišnosti týkající se výstavby střelnic. Uvedená norma má povahu doporučující a není obecně závazná. Stanoví poţadavky na střelnice z hlediska jejich bezpečnosti, hygieny prostředí, poţární bezpečnosti a ekologie. V bodu 9 upravuje souhlas Policie CŘ k provozu střelnice a uvádí, které informace je ţadatel povinen v ţádosti o povolení uvést; doloţení vlastnických vztahů zde není zmíněno. Doklad o majetkoprávních vztazích norma doporučuje předloţit pouze ke zpracování znaleckého posudku v oboru balistika. Pro úplnost uvádím, ţe ohroţený prostor se v případě střelnice kategorie A stanoví balistickým výpočtem a vyznačí se v dokumentaci střelnice do mapy širších vztahů. Bezpečnost osob se zajišťuje mj. pomocí výstraţných a informačních prvků střelnice (tabulek, signálů, oplocení). Z textu normy vyplývá, ţe zřizování otevřených neoplocených střelnic, coţ je i případ střelnice v L., je přípustné. Ohroţený prostor se stanoví výpočtem a ochrana osob je zajišťována mimo jiné uvedenými způsoby. Vţdy však záleţí na konkrétních podmínkách a bezpečnost provozu střelnice posuzuje balistik znaleckým posudkem. Teprve provozní řád ověřený posudkem balistika se předkládá s ţádostí o povolení střelnice Policii ČR. Stěţovatel je přesvědčen, ţe pochybení se v konkrétním případě dopustil téţ soudní znalec z oboru balistika. V této souvislosti je třeba uvést, ţe soudnímu znalci ve smyslu zákona o zbraních (i poţadavků kladených na bezpečnost střelnic zmíněnou normou) přísluší posuzovat bezpečnost provozu střelnice. Určení tzv. ohroţeného prostoru střelnice je výsledkem matematického výpočtu a jeho zobrazení do mapy v určitém měřítku. Výsledek činnosti znalce tedy není moţné kritizovat z hlediska případných důsledků střelnice na funkce lesa, které mu nepřísluší hodnotit. K postupu Policie ČR v konkrétním případě je třeba poznamenat, ţe v roce 2008 se do něj prolínalo jednání provozovatele střelnice s vlastníkem lesních pozemků p.č. … a p.č. …. Důvod pozastavení provozu střelnice, ke kterému Policie ČR dne 16. 10. 2008 přistoupila, není z předloţených listin zcela zřejmý. Policie ČR uvádí, ţe byly zjištěny rozpory provozního řádu střelnice a skutečného stavu, coţ jiţ 9
nelze v současné době ověřit. Mohlo se jednat o důsledek jednání provozovatele střelnice s vlastníkem lesních pozemků (Lesů ČR), kdy se provozovatel rozhodl posunout (změnit) výstraţné tabulky v návaznosti na zúţení ohroţeného prostoru střelnice, to vše v době, kdy tato změna nebyla zachycena v provozním řádu (dodatku) opatřeném posudkem znalce. Pokud tomu tak bylo, důvodem pozastavení provozu střelnice byly jiné skutečnosti, neţ se stěţovatel v podnětu ochránci domnívá. Jinými slovy - důvodem nebylo zasaţení okolních lesních pozemků ohroţeným prostorem střelnice, ale změna provozu střelnice, včetně zúţení ohroţeného prostoru, bez patřičného povolení orgánu Policie ČR. Na adresu Policie ČR ale musím dodat, ţe důvod pozastavení činnosti by měl být zřejmý z jejího rozhodnutí. Za podstatný povaţuji fakt, ţe v současné době je střelnice dle sdělení Policie ČR provozována v souladu se zákonem o zbraních, a ohroţený prostor nezasahuje do přilehlých lesních pozemků ve vlastnictví Lesů ČR, na pozemcích ve vlastnictví správce střelnice je ohroţený prostor zabezpečen tabulkami a v době střelby také pomocí hlídek. Další zkoumání postupu Policie ČR ve vztahu ke stavu střelnice v letech 2002 - 2008 nepovaţuji za smysluplné. Hluková zátěţ z provozu střelnice V rámci šetření podnětu byl ověřován postup orgánu ochrany veřejného zdraví ve vztahu k hluku pronikajícímu ze střelnice do obydlené oblasti. V této souvislosti bylo zjištěno, ţe poslední měření uskutečněné dne 8. 7. 2010 bez vědomí provozovatele střelnice a v době vybrané stěţovatelem neprokázalo u domu stěţovatele překračování hygienických limitů hluku dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Z hlediska působnosti veřejného ochránce práv jsem proto neshledala důvod vyţadovat od Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje přijetí opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví. D - Závěr Šetřením podnětu jsem dospěla k závěru, ţe omezení mimoprodukčních funkcí lesa (a jejich odnětí) na pozemcích p.č. … a p.č. … v k.ú. H. provozem střelnice na sousedních pozemcích není z hlediska lesního zákona jednoznačně prokazatelné. Je tomu tak zejména z důvodu, ţe lesní zákon tyto funkce lesa nevymezuje a nestanoví minimální míru, způsob apod., jakým by měly být jednotlivé sloţky mimoprodukčních funkcí naplněny a při jakém stavu jiţ dochází k jejich omezení. Naplnění mimoprodukčních funkcí lesa závisí na konkrétních podmínkách, přičemţ v dotyčné lokalitě se jedná o lesy hospodářské. V této souvislosti si dovoluji odkázat na Zprávu o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky za rok 2002, podle které jsou mimoprodukční funkce lesa chápány jako určité uţitné hodnoty, které (cit.): „se stále vyvíjejí v souladu s vývojem společenských potřeb. Jsou různé v čase i v místě, souvisejí s ekonomikou a sociální úrovní společnosti, s její kulturou, tradicemi a zvyklostmi. V různých oblastech má les, byť i stejného technického, fyzikálního a biologického charakteru, různé uţitné hodnoty, tudíţ i jinou společenskou cenu.“
10
Stěţovateli lze dát v obecné rovině za pravdu v tom, ţe dodrţování klidu a ticha v lese je v zájmu ochrany lesa a počínáním vlastníků nelze lesní zákon obcházet. Střelnice jako zdroj hluku se však nachází na nelesních pozemcích (na pozemcích vedených jako ostatní plocha) a jejich vyuţití pro tyto účely navazuje na historický stav. K tomu je třeba dodat, ţe některé situace, které lze s ohledem na ochranu lesa chápat jako problematické, lesní zákon nepostihuje. Jedná se například o pronikání hluku do lesa z jiných pozemků - z osídleného území, komunikací, rekreačních ploch, průmyslových areálů apod. Přestoţe nelze říci, ţe stav v konkrétním případě (umístění střelnice mezi lesní pozemky) je v kaţdém ohledu ideálním řešením, nezbude neţ ho vzhledem k uvedeným okolnostem respektovat. Pokud jde o postup správních úřadů, pochybení jsem shledala v zahájení řízení magistrátem ve věci porušení ustanovení § 13 odst. 1 lesního zákona ze dne 21. 12. 2009. Magistrát k němu přistoupil pouze na základě opakovaného podání a řízení bylo pouze formálního charakteru. Co se týká postupu Policie ČR, povaţuji v posuzovaném případě za podstatné, ţe v současné době je střelnice dle jejího sdělení provozována v souladu se zákonem o zbraních, a ohroţený prostor nezasahuje do přilehlých lesních pozemků ve vlastnictví Lesů ČR. Ve vztahu ke kritice stěţovatele mi z předloţených dokumentů není zcela zřejmý důvod pozastavení provozu střelnice, ke kterému Policie ČR přistoupila dne 16. 10. 2008. Tento důvod však měl být uveden v rozhodnutí o pozastavení provozu. Další zkoumání postupu Policie ČR ve vztahu ke stavu střelnice v letech 2002 - 2008 však nepovaţuji za smysluplné. Ke kritice činnosti soudního znalce v oboru balistika v závěru uvádím, ţe znalci nepřísluší hodnotit dopad střelnice na funkce lesa, ale pouze zajištění bezpečnosti provozu posuzované střelnice. Touto zprávou šetření podnětu uzavírám. Vzhledem k uvedeným zjištěním nepoţaduji od Magistrátu města Děčín ani Policie ČR přijetí ţádných nápravných opatření. Dávám jim však moţnost, aby se k obsahu zprávy ve lhůtě do 30 dnů vyjádřily. Zprávu o šetření zasílám stěţovateli, Magistrátu města Děčín, Policii ČR Krajskému ředitelství policie Ústeckého kraje, Krajské hygienické stanici Ústeckého kraje a na vědomí téţ provozovateli střelnice.
RNDr. Jitka S e i t l o v á zástupkyně veřejného ochránce práv
11
