Zpráva o výsledku šetření

Obecní policie není věcně příslušná k uložení blokové pokuty řidiči motorového vozidla za nerespektování světelného signálu „Stůj!“ (S 1a) 1. Tento signál totiž nelze podřadit pod oprávnění obecní policie k ukládání blokové pokuty za porušení zákazu vjezdu do míst, kam je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno. V Brně dne 12. května 2011 Sp. zn.: 1233/2011/VOP/MK

Zpráva o výsledku šetření ve věci podnětu paní H.V. A Obsah podnětu Paní H.V. (dále také jen „stěžovatelka“), se na veřejného ochránce práv (dále také jen „ochránce“) obrátila se stížností na postup Městské policie a Krajského úřadu při ukládání blokových pokut obecní policií za přestupek dle ustanovení § 22 odst. 1 písm. f) bod 5 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kterého se stěžovatelka, jako řidička motorového vozidla, dopustila tím, že dne 18. 6. 2010 neuposlechla signál s červeným světlem „Stůj!“ (S 1a) na křižovatce v ul. .... Stěžovatelka v zastoupení zmocněnce pana Š. následně podala proti blokové pokutě uložené Městskou policií podnět k přezkumnému řízení ke Krajskému úřadu (dále také jen „krajský úřad“), který její námitky neakceptoval a přezkumné řízení nezahájil. Na základě podnětu ustanovení § 14 zákona č. pozdějších předpisů, ve věci jsem s ohledem na veřejně dopravy.

stěžovatelky jsem se rozhodl zahájit šetření dle 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění postupu Městské policie a Krajského úřadu. Šetření dostupné informace2 zahájil taktéž vůči Ministerstvu

O vyjádření jsem požádal ředitelku Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a náměstka ministra dopravy. B Skutková zjištění Z vyjádření Ministerstva dopravy cituji: „Místní úprava provozu na pozemních komunikacích je podle ustanovení § 61 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění 1 2

Dopravní značky jsou obsaženy ve vyhlášce č. 30/2001 Sb.

Důvod, proč šetření bylo zahájeno i vůči Ministerstvu dopravy, tkví v tom, že z veřejně dostupných informací je patrné, že otázka věcné působnosti obecní policie k ukládání blokových pokut za výše zmíněný přestupek je obecného charakteru a obdobnou praxi aplikuje i Městská policie hl. m. Prahy, jejímž nadřízeným správním orgánem je právě Ministerstvo dopravy.

pozdějších předpisů, úprava provozu provedená dopravními značkami, světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály nebo dopravními zařízeními. Přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích je podle ustanovení § 61 odst. 3 téhož zákona úprava provedená přenosnými dopravními značkami svislými, přechodnými dopravními značkami vodorovnými, světelnými signály a dopravními zařízeními. Jakýkoli vjezd touto úpravou zakázaný je, jak vyplývá z předmětného ustanovení zákona o přestupcích, obecní policie oprávněna projednat v blokovém řízení. To je i případ nerespektování světelné signalizace, která stanoví řidiči povinnost zastavit vozidlo na určitém místě; v takovém případě je tedy zároveň vyjádřen i zákaz vjezdu do místa nacházejícího se za místem pro zastavení. Obdobné platí i pro značku „Stůj, dej přednost v jízdě!“, která též stanoví povinnost zastavit vozidlo. Další místa, kam je zakázán vjezd, jsou především místa za osazenými dopravními značkami č. B 1 až B 19, B 31, B 33, v určitých případech i č. B 32 a č. IP 27a.“ Prakticky totožnou argumentaci použil i Krajský úřad jak ve svém Předběžném posouzení zaslaného podnětu k přezkumnému řízení – sdělení (ze dne 3. 12. 2010, sp. zn.: 22289/DS/2010/SR),3 tak i ve svém vyjádření k tomuto případu. Z jeho vyjádření cituji: …V dané věci se jednalo o místní úpravu světelnými signály, viz příloha č. 5 k vyhlášce 30/2001 Sb. Jakýkoli vjezd zakázaný místní úpravou, tedy i nerespektování světelné signalizace je obecní policie oprávněna projednat v blokovém řízení. Ustanovení § 4 písm. c) zákon č. 361/2000 Sb., stanoví povinnost účastníka provozu na pozemních komunikacích řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace. Řízení provozu světelnými signály upravuje ustanovení § 70 odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. Při řízení provozu na křižovatce znamená pro řidiče signál s červeným světlem „Stůj!“ povinnost zastavit vozidlo před dopravní značkou „Příčná čára souvislá“, „Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!“ a „Příčná čára souvislá s nápisem STOP“, a kde taková dopravní značka není, před světelným signalizačním zařízením. Ministerstvo vnitra se zabývalo shora uvedenou záležitostí ve svém pokynu (www.mvcr.cz/soubor/opravneni-straznika-oblast-besip-pdf.aspx) a uvedlo, že úprava provozu na pozemních komunikacích je úprava provozu provedená dopravními značkami, světelnými, popřípadě i doprovodnými akustickými signály nebo dopravními zařízeními. Přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích je úprava provedená přenosnými dopravními značkami svislými, přechodnými dopravními značkami vodorovnými, světelnými signály a dopravními zařízeními. Jakýkoli vjezd touto úpravou zakázaný je tedy obecní policie oprávněna projednat v blokovém řízení. To je i případ nerespektování světelné signalizace. Z dopravních

3

Ačkoli je toto sdělení nadepsáno jako Předběžné posouzení, zní poslední věta takto: „Tímto sdělením považuje nadřízený orgán zaslaný podnět za vyřízený.“ Tuto rozporuplnost vnímám jako nedopatření, nicméně uvítám, pokud budu ze strany krajského úřadu ubezpečen, že šlo o ojedinělou chybu.

2

značek se jedná především o dopravní značky č. B 1 až č. B 19, č. B 31 až č. B 33, č. IP 27a „Pěší zóna“. …K Vaší podotázce týkající se věcné příslušnosti městské policie k uložení blokové pokuty za nerespektování dopravní značky Stůj, dej přednost v jízdě! (P 6)…Značky se užívá v případě, kdy je řidiči nutno přikázat zastavení vozidla na místě, odkud má do křižovatky náležitý rozhled. V daném případě se jedná o zákaz vjezdu do místa, kam je to dopravní značkou zakázáno. Městská policie by byla věcně příslušná k uložení blokové pokuty dle ustanovení § 86 písm. d) bod 2 – přestupek dle ustanovení § 22 odst. 1 písm. f) bod 8 zákona č. 200/1990 Sb. Přestupek by městská policie nemohla projednat v blokovém řízení pouze v případě, že by přestupce spáchal přestupek v období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců 2x a vícekrát. C Právní zhodnocení Jádrem mého šetření je otázka, zda je obecní policie věcně příslušná k projednání přestupku dle ustanovení § 22 odst. 1 písm. f) bod 5 zákona č. 200/1990 Sb.,4 v blokovém řízení, pokud se tohoto přestupku dopustí řidič motorového vozidla. O možnosti, respektive věcné příslušnosti, obecní policie k blokovému projednání předmětného přestupku s řidičem nemotorového vozidla není sporu a má argumentace níže se vztahuje výhradně na tuto možnost obecní policie vůči řidičům motorových vozidel. Zmocnění obecní policie k projednávání přestupků v blokovém řízení je definováno v ustanovení § 86 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb.5 Argumentace správních orgánů, která má svědčit pro závěr o věcné příslušnosti obecní policie k projednání předmětného přestupku v blokovém řízení, se opírá o tu část zmocnění, která dává možnost projednat v blokovém řízení přestupky spáchané vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno. Výše uvedená argumentace se tedy dá shrnout tak, že jelikož je světelná signalizace (vč. signálu S 1a) místní úpravou provozu, pak je naplněna podmínka porušení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích dle ustanovení § 86 zákona č. 200/1990 Sb. Co se ale týká argumentace, že světelný 4

Přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla nezastaví vozidlo na signál, který mu přikazuje zastavit vozidlo podle zvláštního právního předpisu nebo na pokyn „Stůj“, daný při řízení provozu na pozemních komunikacích osobou oprávněnou k řízení tohoto provozu podle zvláštního právního předpisu. (přičemž zákon o přestupcích odkazuje na zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů) 5 (část) V blokovém řízení mohou projednávat obecní policie přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích spáchané nedovoleným stáním nebo zastavením vozidla na pozemní komunikaci, vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, porušením pravidel o překročení nejvyšší dovolené rychlosti, porušením pravidel jízdy na zvířatech, vedení a hnaní zvířat na pozemní komunikaci, pohybem chodce na pozemní komunikaci odporujícím pravidlům provozu na pozemních komunikacích, nedovoleným způsobem použití lyží, kolečkových bruslí a podobných prostředků na chodníku a nedovoleným vedením jízdního kola nebo jízdou na něm v rozporu s pravidly provozu na pozemních komunikacích a porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích ostatními řidiči nemotorových vozidel.

3

signál S 1a, stanovující povinnost zastavit před určitým místem, v sobě zahrnuje i zákaz vjezdu za tento bod, pak žádnou právní argumentaci ve vyjádření správních orgánů neshledávám a nalézám pouze tvrzení, že tomu tak je. Stanoviska obou orgánů navíc nikterak nerozlišují mezi tím, zda se daného přestupku dopustí řidič motorového vozidla, nebo naopak řidič vozidla nemotorového. Z obsahu obou vyjádření (zvláště pak vyjádření krajského úřadu, který reagoval na konkrétní kauzu, v níž šlo právě o přestupek řidičky motorového vozidla) pak dovozuji, že jejich názor se vztahuje právě na řidiče motorových vozidel. Toto, mimo jiné, vyplývá i z použité argumentace odkazující na určitou část ustanovení § 86 zákona č. 200/1990 Sb. Při posuzování výše zmíněného oprávnění obecní policie a při výkladu právní normy obsažené v textu ustanovení § 86 zákona č. 200/1990 Sb. nemohu jinak, než vyjít ze základních právních předpisů, a tedy z ústavního pořádku České republiky, zejména pak z článku 2 odst. 3 Ústavy České republiky.6 Toto ustanovení v sobě zahrnuje jak zásadu vyloučení svévole, tak imperativ, podle něhož lze uplatňovat státní moc jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon. Tímto zákonem je v daném případě zákon o přestupcích a konkrétně jeho ustanovení § 86 citované výše. Zmocnění v něm uvedené, vztahující se k obecní policii, se pak výslovně vztahuje (mimo dalších výslovně jmenovaných) jen na projednání přestupků spáchaných vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno. Není sporu o tom, že světelná signalizace (S 1) je místní úpravou provozu. Jsem však přesvědčen, že povinnost zastavit vozidlo před určitým bodem (dle ustanovení § 70 zákona č. 361/2000 Sb.) nelze interpretovat jako zákaz vjezdu za tento bod. Pokyn tohoto světelného signálu je totiž zcela konkrétní a právě v ustanovení § 70 zákona č. 361/2000 Sb. definovaný jako pokyn k zastavení vozidla. Interpretaci světelné signalizace S 1, jako jakési proměnlivé signalizace stanovící dočasný zákaz vjezdu, nepovažuji za správnou. Ostatně pokud by zákonodárce hodlal učinit rovnítko mezi povinnost zastavit na signál „Stůj!“ a zákaz vjezdu za místo určené dopravní značkou (např. B 1), pak by tento svůj záměr nepochybně srozumitelně a jednoznačně vyjádřil. Z rozdělení, respektive různého definování přestupků v zákoně o přestupcích, však plyne evidentní závěr, že porušení zákazu vjezdu a porušení povinnosti zastavit na signál S 1a jsou různé přestupky (srov. ustanovení § 22 odst. 1 písm. f/ bod 5 týkající se, mimo jiné, signálu S 1a a ustanovení § 22 odst. 1 písm. l/ vztahující se k porušení zákazu vjezdu). Toto rozlišení je pak dále zopakováno v Příloze k zákonu č. 361/2000 Sb., kde první případ je specificky popsán a ohodnocen 5 body zapisovanými do bodového hodnocení řidiče a ve druhém případě se jedná „pouze“ o porušení povinnosti vyplývající ze zákazové nebo příkazové značky ohodnocené 1 bodem. Z ustanovení § 86 zákona č. 200/1990 Sb. ostatně vyplývá snaha zákonodárce dát obecní policii pouze limitovanou věcnou příslušnost k projednání dopravních přestupků v blokovém řízení. Jde-li o motorová vozidla, pak je zákonodárce poměrně skoupý a omezil obecní policii pouze na tři oblasti: 6

Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

4

  

nedovolené zastavení nebo stání, porušení zákazu vjezdu a překročení maximální rychlosti.

Jakékoli rozšiřování tohoto výčtu je pak dle mého soudu v rozporu s výše uvedeným čl. 2 odst. 3 Ústavy. V této souvislosti pak lze také upozornit na nález Ústavního soudu sp. zn.: II. ÚS 669/02, ze dne 4. 4. 2005, a nutnost vycházet i z čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a aplikovat zásadu in dubio mitius: Za situace, kdy právo umožňuje dvojí výklad, nelze pominout, že na poli veřejného práva mohou státní orgány činit pouze to, co jim zákon výslovně umožňuje; z této maximy pak plyne, že při ukládání a vymáhání daní podle zákona (čl. 11 odst. 5 Listiny), tedy při de facto odnětí části nabytého vlastnictví, jsou orgány veřejné moci povinny ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny šetřit podstatu a smysl základních práv a svobod − tedy v případě pochybností postupovat mírněji (in dubio mitius). Jestliže tedy ustanovení § 86 zákona č. 200/1990 Sb. umožňuje krom výkladu zastávaného správními orgány (který ovšem nesdílím) taktéž výklad podaný výše, pak aplikací restriktivního výkladu šetřícího čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 4 odst. 4 Listiny docházím k závěru, že věcná příslušnost obecní policie k projednání předmětného přestupku řidičem motorového vozidla (§ 22 odst. 1 písm. f/ bod 5 zákona č. 200/1990 Sb.) dána není. Za této situace pak musí dojít k naplnění ustanovení § 77 správního řádu týkajícího se nicotnosti rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán věcně příslušný. Na podporu své argumentace dále uvádím, že světelnou signalizací stanovící zákaz vjezdu je světelný signál S 8a a S 14a, čímž chci poukázat na to, že existují i takové světelné signály, jejichž neuposlechnutí lze bez pochyby sankcionovat v blokovém řízení vedeném obecní policií. Navíc, měl-li by být výklad zastávaný správními orgány správný, pak musíme dojít i k absurdním závěrům, že např. i přejíždění vodorovné dopravní značky V 1a a V 1b je porušením zákazu vjezdu do míst, kam je to místní úpravou zakázáno, stejně jako by tomu bylo v případě porušení pokynu k zastavení dávaného policistou nebo i jinými osobami uvedenými v ustanovení § 79 zákona č. 361/2000 Sb. za pomoci terče (Z 8a, Z 8b, případně jinými prostředky). Stejně absurdně by ostatně bylo možno postihovat i nedání přednosti v jízdě vyplývající ať již z obecné právní úpravy nebo dopravního značení. Tezi Ministerstva dopravy citovanou výše: „Obdobné platí i pro značku „Stůj, dej přednost v jízdě!“, která též stanoví povinnost zastavit vozidlo.“ považuji za další dobrý příklad, na němž lze demonstrovat nesprávnost argumentace správních orgánů. Povinnost plynoucí z dopravní značky P 6 je stanovena takto: „Stůj, dej přednost v jízdě!“ (č. P 6), která označuje vedlejší pozemní komunikaci; značky se může užít i uvnitř větší nebo složitější křižovatky, kde se řidiči přikazuje, opakuje nebo zdůrazňuje povinnost dát přednost v jízdě a kde je řidič povinen

5

zastavit vozidlo; značky č. P 6 se užívá též před železničním přejezdem v případě, kdy je nutno přikázat řidiči zastavení vozidla. Lze tedy uvést, že tato značka stanoví dvě povinnosti. Jednak povinnost zastavit vozidlo a jednak povinnost dát přednost v jízdě. Nezastavením vozidla v souladu s předmětnou značkou ale sotva může dojít k porušení zákazu vjezdu za ni, to je totiž naprosto odlišná povinnost, která nemůže být spjata s výskytem vozidla, jemuž má být dána přednost. V opačném případě by totiž došlo k situaci, kdy nezastavení v souladu s touto značkou za současné existence vozidla s právem přednosti v jízdě by znamenalo porušení zákazu vjezdu, a naopak za situace, kdy by žádné vozidlo s právem přednosti v jízdě na komunikaci nefigurovalo, pak by k porušení zákazu vjezdu nedošlo (není důvod proč nevjet do křižovatky, resp. za místo k zastavení vozidla). V obou případech ale zjevně dochází k porušení povinnosti vozidlo zastavit, a tedy ke spáchání přestupku dle ustanovení § 22 odst. 1 písm. f) bod 5 zákona č. 200/1990 Sb., k jehož projednání v blokovém řízení ale obecní policie oprávněna není. Na podporu svých závěrů mohu dále poukázat na materiál Ministerstva vnitra zmíněný ve vyjádření krajského úřadu, který se týká oprávnění strážníka obecní policie. Jakkoli se zdá být tento materiál podkladem pro závěry jak Ministerstva dopravy, tak Krajského úřadu, opak je pravdou. Dovolím si z něj podstatnou část odcitovat: Místní úprava provozu na pozemních komunikacích je úprava provozu provedená dopravními značkami, světelnými, popřípadě i doprovodnými akustickými signály nebo dopravními zařízeními. Přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích je úprava provedená přenosnými dopravními značkami svislými, přechodnými dopravními značkami vodorovnými, světelnými signály a dopravními zařízeními. Jakýkoli vjezd touto úpravou zakázaný je tedy obecní policie oprávněna projednat v blokovém řízení. To je i případ nerespektování světelné signalizace. Z dopravních značek se jedná především o dopravní značky č. B 1 až č. B 19, č. B 31 až č. B 33, č. IP 27a „Pěší zóna“. Podle ustanovení § 15 odst. 2 vyhlášky č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, se zásobováním rozumí vozidla zajišťující zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby a vozidla s označením č. O 1. V souladu s odst. 3 téže vyhlášky jsou dopravní obsluhou vozidla uvedená výše, plus vozidla taxislužby a vozidla, jejichž řidiči, popř. provozovatelé, mají v místech za značkou bydliště, sídlo nebo garáž. Tento výčet je úplný. Pokud zákon o obecní policii svěřuje pravomoci v oblasti provozu na pozemních komunikacích, činí tak zásadně bez ohledu na vlastníka pozemní komunikace. Obecní policie je tedy v blokovém řízení oprávněna projednávat jakýkoli vjezd do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou na pozemních komunikacích zakázáno.

6

Výčet skutkových podstat přestupků podle ustanovení § 22 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, které jsou strážníci oprávněni projednat v blokovém řízení: § 22 odst. 1 písm. f) bod 4. § 22 odst. 1 písm. f) bod 11. § 22 odst. 1 písm. l) Každé porušení pravidel jízdy na zvířatech, vedení a hnaní zvířat a porušení pravidel cyklistou je obecní policie oprávněna projednat v blokovém řízení, stejně jako jakýkoli pohyb chodce na pozemní komunikaci, který je v rozporu s pravidly provozu na pozemních komunikacích. Podle ustanovení § 2 písm. j) zákona o provozu na pozemních komunikacích je chodcem i osoba, která tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600 mm, pohybuje se na lyžích nebo kolečkových bruslích anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy, vede jízdní kolo, motocykl o objemu válců do 50 cm3, psa a podobně. JEN u řidičů NEMOTOROVÝCH VOZIDEL (jezdec na jízdním kole, osoba tlačící ruční vozík o celkové šířce převyšující 600 mm, vozka potahového vozidla a jezdec na zvířeti): § 22 odst. 1 písm. f) bod 1. NEJEDNÁ-LI SE O RECIDIVU (Může-li strážník ověřit, zda osoba tento přestupek nespáchala v období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců 2x a vícekrát.) § 22 odst. 1 písm. f) bod 3. § 22 odst. 1 písm. f) bod 5. § 22 odst. 1 písm. f) bod 9. Z výše uvedeného vyplývá, že ne každý přestupek spáchaný v provozu na pozemních komunikacích může obecní policie respektive strážník projednat v blokovém řízení. Z výše vyjmenovaných skutkových podstat přestupků dle ustanovení § 22 zákona č. 200/1990 Sb. vyplývá, že dovozování věcné příslušnosti obecní policie k projednání přestupku spočívajícího v neuposlechnutí světelného signálu S 1a z oprávnění k projednání porušení zákazu vjezdu je nesprávné. Zcela souhlasím s názorem Ministerstva vnitra, že tento přestupek lze projednat nastíněným způsobem pouze v případě, jde-li o řidiče nemotorových vozidel, kde ale již jasnou zákonnou oporu pro takový postup nacházíme.7

7

viz ustanovení § 86 písm. d) bod 2 – zejm. poslední věta …, porušením pravidel jízdy na zvířatech, vedení a hnaní zvířat na pozemní komunikaci, pohybem chodce na pozemní komunikaci odporujícím pravidlům provozu na pozemních komunikacích, nedovoleným způsobem použití lyží, kolečkových bruslí a podobných prostředků na chodníku a nedovoleným vedením jízdního kola nebo jízdou na něm v rozporu s pravidly provozu na pozemních komunikacích a porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích ostatními řidiči nemotorových vozidel.

7

D Závěr Obecní policie není věcně příslušná k projednání přestupku dle ustanovení § 22 odst. 1 písm. f) bod 5 zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, v blokovém řízení, jestliže se ho dopustí řidič motorového vozidla. Z oprávnění obecní policie řešit v blokovém řízení přestupky spáchané vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, vyplývá možnost sankcionování pouze z nerespektování takového dopravního značení, které výslovně zakazuje vjezd do určitého místa – typicky dopravní značky zákazové (B 1 až č. B 19, č. B 31 až č. B 33), ale např. i značka IP 27a nebo V 13a, V 13b a světelné signály S 8a a S 14a. Podle ustanovení § 18 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, konstatuji v případu paní V. pochybení na straně Krajského úřadu, který při posuzování námitek stěžovatelky nedospěl k závěru o nicotnosti blokové pokuty a naopak tuto shledal zcela konformní se zákonem. Na straně Ministerstva dopravy pak konstatuji pochybení spočívající v tolerování obdobné praxe ze strany Městské policie hl. m. Prahy – byť pro tento závěr svědčí jen veřejně dostupné informace a charakter vyjádření ministerstva k této problematice a nikoli konkrétní případ. Tato zpráva shrnuje poznatky ze šetření, které budou po vyjádření dotčených úřadů podkladem pro závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv ve věci.

JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. veřejný ochránce práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem)

8