ZPRÁVA O STAVU VODNÍHO HOSPODÁ STVÍ âeské REPUBLIKY

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

ZPRÁVA O STAVU VODNÍHO HOSPODÁ¤STVÍ âESKÉ REPUBLIKY

2002

STAV KE DNI 31. 12. 2002

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

ZPRÁVA O STAVU VODNÍHO HOSPODÁ¤STVÍ âESKÉ REPUBLIKY

2002

STAV K 31. 12. 2002

VáÏení ãtenáfii, právû se Vám dostává do rukou „Zpráva o stavu vodního hospodáfiství âeské republiky v roce 2002“, struãnû oznaãovaná jako Modrá zpráva 2002, která zachycuje zmûny za první období po zahájení úãinnosti nov˘ch, z hlediska vodního hospodáfiství stûÏejních, právních pfiedpisÛ. Tato publikace navazuje na obdobné materiály zpracované za roky 1997 – 2001, které Ministerstvo zemûdûlství kaÏdoroãnû publikuje. Je souhrnn˘m informaãním materiálem o v‰ech oblastech aktivit ve vodním hospodáfiství za rok 2002 a obsahuje zejména popis stavu v hlavních ukazatelích, kter˘ je pro vybrané oblasti doplnûn v˘vojov˘mi trendy. Zpráva souhrnnû popisuje stav povrchov˘ch a podzemních vod, v návaznosti na pfiedchozí léta pak zahrnuje v˘stupy vodohospodáfiské bilance, správu vodních tokÛ, opatfiení ke zmírnûní ‰kodliv˘ch úãinkÛ vod, zvlá‰tû povodní, oblast vefiejn˘ch vodovodÛ a kanalizací, zdroje zneãi‰tûní vod a ochranu vod, finanãní podpory investic ve vodním hospodáfiství a zlep‰ení stavu krajiny, legislativní opatfiení, mezinárodní vztahy, rybáfiství a rybníkáfiství a v˘zkum a v˘voj v rámci vodního hospodáfiství. Vzhledem ke katastrofální povodni v srpnu loÀského roku se v Modré zprávû 2002 klade zv˘‰en˘ dÛraz na popis novû zaloÏen˘ch protipovodÀov˘ch programÛ v rámci programového financování, rekapitulaci realizovan˘ch opatfiení v prevenci pfied povodnûmi, vãetnû informace o zabezpeãení finanãních prostfiedkÛ, zejména ze zdrojÛ Evropské investiãní banky.

Cílem zprávy je poskytnout agregované údaje navazující na ãasové fiady a souhrnné informace poskytující co nejpfiesnûj‰í pfiehled o v‰ech ãinnostech zahrnovan˘ch do systému vodního hospodáfiství. Detailní údaje o zásobování pitnou vodou z vodovodÛ pro vefiejnou potfiebu a o odkanalizování a ãi‰tûní mûstsk˘ch odpadních vod ãtenáfi nalezne v materiálu „Vodovody a kanalizace âR 2002“ zpracovaném Ministerstvem zemûdûlství. Informace o jakosti povrchov˘ch a podzemních vod, zdrojích zneãi‰tûní a opatfieních k ochranû vod pak ve „Zprávû o stavu ochrany vod pfied zneãi‰tûním“ zpracované Ministerstvem Ïivotního prostfiedí. Vûfiím, Ïe tato dnes jiÏ tradiãní a poÏadovaná publikace bude i v leto‰ním roce kvalitním informaãním zdrojem nejen pro vodohospodáfiské odborníky, ale téÏ pomÛÏe uspokojit obecnou poptávku po informacích v rámci této dÛleÏité sloÏky Ïivotního prostfiedí u ‰iroké vefiejnosti.

Ing. Jaroslav Palas ministr zemûdûlství âR

OBSAH

4

1. 1.1 1.2 1.3

Stav povrchov˘ch a podzemních vod Hydrologická bilance Jakost povrchov˘ch vod Jakost podzemních vod

7 10 15

2. 2.1 2.2 2.3

Vodohospodáfiská bilance - nakládání s vodami Odbûry povrchov˘ch vod Odbûry podzemních vod Vypou‰tûní odpadních vod

17 18 19

3. 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5

Správa vodních tokÛ Odborná správa vodních tokÛ Státní podniky Povodí Zemûdûlská vodohospodáfiská správa Lesy âR, s.p. - oblastní správy tokÛ Vodní cesty

21 23 28 30 32

4. 4.1 4.2 4.3

Opatfiení ke zmírnûní ‰kodliv˘ch úãinkÛ vod, zvlá‰tû povodní Katastrofální povodnû v roce 2002 Programy pro obnovu vodohospodáfiského majetku postiÏeného povodnûmi Programy prevence pfied povodnûmi

35 37 39

5. 5.1 5.2 5.3

Vodovody a kanalizace pro vefiejnou potfiebu Zásobování pitnou vodou Odvádûní a ãi‰tûní komunálních odpadních vod V˘voj vodného a stoãného

43 50 51

6. 6.1 6.2 6.3

Zdroje zneãi‰tûní a ochrana vod Bodové zdroje zneãi‰tûní Plo‰né zneãi‰tûní Havarijní zneãi‰tûní

49 52 53

ZPRÁVA O STAVU VODNÍHO ČESKÉ REPUBLIKY 2002

HOSPODÁŘSTVÍ

OBSAH 7. 7.1 7.2 7.3 7.4

Finanãní podpory investic vodovodÛ a kanalizací pro vefiejnou potfiebu, správcÛ vodních tokÛ a zlep‰ení stavu krajiny Finanãní podpory Ministerstva zemûdûlství Finanãní podpory Ministerstva Ïivotního prostfiedí Státní fond Ïivotního prostfiedí Finanãní podpory z mezinárodních zdrojÛ

55 59 60 61

8. 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5

Legislativní opatfiení Novelizace vodního zákona Novelizace zákona o vodovodech a kanalizacích pro vefiejnou potfiebu Provádûcí pfiedpisy k zákonu o vodách Provádûcí a vnitfiní pfiedpisy k zákonu o vodovodech a kanalizacích pro vefiejnou potfiebu Kontrola v˘konu státní správy ve vodním hospodáfiství

63 64 64 66 67

9. 9.1 9.2 9.3

Mezinárodní vztahy Mezinárodní spolupráce na hraniãních vodách Regionální spolupráce v povodí Labe, Odry a Dunaje a Úmluva o ochranû a vyuÏívání hraniãních vodních tokÛ a mezinárodních jezer Pfiíprava na vstup do Evropské unie

10. 10.1 10.2

Rybáfiství a rybníkáfiství Rybáfiství a rybníkáfiství v roce 2002 Zmûny stavu rybniãního fondu v roce 2002

75 77

11. 11.1 11.2

V˘zkum a v˘voj ve vodním hospodáfiství V˘zkum a v˘voj v pÛsobnosti Ministerstva zemûdûlství V˘zkum a v˘voj v pÛsobnosti Ministerstva Ïivotního prostfiedí

79 80

12.

DÛleÏité kontakty pro oblast vodního hospodáfiství

82

69 70 72

ZPRÁVA

O STAVU VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

5

1. STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD 1.1

Hydrologická bilance

Tabulka 1.1.1 Obnovitelné vodní zdroje v letech 1993 - 2002 v mil. m3 PoloÏka

■ Rok 2002 byl v úhrnu sráÏek za posledních tfiicet let nejvydatnûj‰í. V roce 2002 spadlo na území republiky prÛmûrnû 864 mm sráÏek, coÏ vzhledem k dlouhodobému prÛmûru za období 1961 - 1990 odpovídalo 130 % normálu. Celkovû se jednalo o rok sráÏkovû nadnormální, za posledních tfiicet let nejvydatnûj‰í. Na území âR spadlo v prÛmûru o 55 mm sráÏek více, av‰ak na území Moravy a Slezska byly sráÏky cca o 50 mm men‰í v porovnání s rokem 2001, zatímco v âechách byly sráÏky v roce 2002 o 100 mm vy‰‰í neÏ v roce 2001. ■ Pro prÛbûh odtoku bûhem roku 2002 byla pro vût‰inu tokÛ charakteristická tfii hlavní odtoková období. V prvním aÏ do poloviny dubna pfievládaly nadprÛmûrné vodnosti,

1993 53 391 43 792 486

1994 52 287 37 683 553

1995 61 514 43 950 645

Roãní hodnoty 1996 1997 1998 54 890 57 809 56 153 37 461 39 859 42 750 825 653 541

1999 49 291 35 381 550

2000 54 733 40 353 573

2001 63 960 48 537 761

2002 71 298 48 533 1 341

Roãní odtok 2) 10 085 Zdroje povrchov˘ch vod 3) 4 554 VyuÏitelné zdroje podzemních vod 980

15 157

18 209

18 254

18 603

13 944

14 460

14 953

16 184

24 106

4 247

5 840

7 086

6 200

4 825

4 875

4 789

6 600

6 506

1140

1400

1 380

1 430

1 330

1 390

1 204

1 440

1 625

SráÏky Evapotranspirace Roãní pfiítok 1)

Pramen: âHMÚ Pozn.: 1) Roãní pfiítok na území âR z okolních státÛ 2) Roãní odtok z území âR 3) Urãuje se jako prÛtok v hlavních povodích s 95% zabezpeãeností

druhé období bylo su‰‰í a teplej‰í a pfievaÏovaly v nûm podprÛmûrné prÛtoky. Tfietí, pûtimûsíãní období od srpna do konce roku bylo naopak ve znamení nadprÛmûrn˘ch vodností s ãetn˘m v˘skytem povodní. Rok 2002 s vût‰ím poãtem men‰ích povodní v jarním, podzimním i zimním období, byl v˘jimeãn˘ pfiedev‰ím katastrofální srpnovou povodní. Srpnová povodeÀ v âeské republice postihla celkem 8 krajÛ a byla zpÛsobena dvûma vlnami intenzivních sráÏek, které zasáhly prakticky celé povodí Vltavy, rovnûÏ Labe, ãást povodí Ohfie a vût‰inu povodí Dyje. Katastrofální srpnová povodeÀ probûhla ve dvou vlnách a to 5. - 7. srpna a 11. - 18. srpna 2002. Objem sráÏek, které spadly na území âR v období od 6. do 15. srpna, byl obrovsk˘. Na území pfiináleÏejícím do povodí Labe (po státní hranici) ãinil dle âeského hydrometeorologického ústavu (dále jen „âHMÚ“) 6,95 km3, z toho v povodí Vltavy 4,98 km3. Pfiitom ve dnech 6. - 7. srpna

spadlo v povodí Vltavy 1,87 km3, v celém povodí Labe pak 2,02 km3. Ve dnech 11. - 12. srpna v povodí Vltavy spadlo 2,77 km3, v celém povodí Labe pak 3,91 km3 vody. První vlna povodnû byla nejv˘raznûj‰í v povodí Mal‰e, horní LuÏnice, stfiední Otavy s pfiítoky VolyÀkou a Blanicí. Doba opakování kulminaãních prÛtokÛ na Mal‰i pfiesáhla 500 let, Vltava pod Mal‰í kulminovala na úrovni 500 aÏ 1000let˘ch prÛtokÛ. Na horní LuÏnici byl maximální prÛtok na 50let˘ch hodnotách. Stfiední a dolní Otava s pfiítoky kulminovala na hodnotách prÛtokÛ 20let˘ch. V povodí Sázavy první vlna sráÏek zasáhla pouze povodí Îelivky, kterou v‰ak staãila eliminovat soustava nádrÏí v povodí. První vlna sráÏek ve dnech 6. - 7. srpna zpÛsobila v horní ãásti povodí Dyje na jihozápadní Moravû 5 - 10leté prÛtoky, které ale byly zachyceny Vranovskou pfiehradou. Druhá, hlavní povodÀová vlna, zaãala s nástupem druhé sráÏkové epizody od 11. aÏ 18. srpna. V povodí Vltavy nastaly kulZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

7

1. Stav povrchových a podzemních vod

minace nejãastûji 13. srpna. Na Vydfie, horní Blanici, VolyÀce, stfiední Otavû a Vltavû nad VD Lipno byly kulminace 12. srpna, na stfiední a dolní LuÏnici 15. - 16. srpna. Z hlediska doby opakování byly prÛtoky nejv˘znamnûj‰í na Vltavû v úseku od âeského Krumlova, zejména v‰ak pod ústím Mal‰e v âesk˘ch Budûjovicích, kde je doba opakování maximálního prÛtoku odhadována na více neÏ 1000 let. V fiíãní síti Mal‰e se celoplo‰nû vyskytly maximální prÛtoky s dobou opakování 200 - 500 let, v závûrovém profilu i zde doba opakování pfiesáhla 1000 let. Kulminaãní prÛtoky druhé vlny na stfiední a dolní LuÏnici silnû pfiesáhly svou dobou opakování 500letou hodnotu. Na Otavû byla povodeÀ v˘jimeãná od Su‰ice dále po proudu, s rostoucí dobou opakování smûrem po toku aÏ k ústí do Vltavy. Doba opakování kulminaãního prÛtoku na dolní Blanici je âHMÚ odhadována na více neÏ 1000 let. Druhá vlna sráÏek zpÛsobila také katastrofální rozvodnûní Berounky od Plznû aÏ po soutok s Vltavou. Berounka v Liblínû a v Berounû pfiekroãila dobu opakování 500 let, pfiiãemÏ na stfiedním a dolním toku se jednalo o druhou nejvût‰í zaznamenanou povodeÀ (nejvût‰í se vyskytla v roce 1872). Vlivem rozlivÛ do inundací v úseku nad Prahou se povodÀová vlna v dolní ãásti toku transformovala a doba opakování kulminaãního prÛtoku nad soutokem s Vltavou poklesla na hodnotu 200 - 500letého prÛtoku. PovodÀová vlna na Berounce mûla podstatn˘ vliv na tvar a velikost prÛtokové vlny na dolním úseku Vltavy tím, Ïe se vrcholy povodÀov˘ch vln na Berounce a Vltavû stfietly ve stejnou dobu. PrÛtoky ve Vltavû na jejím stfiedním a dolním toku byly ovlivnûny Vltavskou kaskádou. Její vliv bude je‰tû podrobnû zkoumán v rámci projektu vyhodnocení povodnû. Podle souãasn˘ch podkladÛ pfiitékalo do nádrÏe Orlík v dobû kulminace asi 3 900 m3.s-1, coÏ je prÛtok s dobou opakování vysoce pfiekraãující 1000 let. Transformaãním úãinkem nádrÏe byl kulminaãní prÛtok zmen‰en asi o 800 m3.s-1, do‰lo v‰ak k pfiekroãení maximální pfiípustné hladiny v nádrÏi zhruba o 1,5 metru. PrÛtoky ve Vltavû

8


HOSPODÁŘSTVÍ

v Praze a jejím dolním toku vznikly sloÏením povodÀov˘ch vln z Berounky, Sázavy a odtoku z Vltavské kaskády. PrÛtoky na dolním Labi byly dány z rozhodující ãásti pfiítokem z Vltavy (pfiítok ze stfiedního Labe byl relativnû nepodstatn˘). Vltava v Praze kulminovala 14. srpna ve 12 hodin na hodnotû prÛtoku 5 160 m3.s-1, coÏ odpovídá dobû opakování 500 let. Byl to vÛbec nejvy‰‰í vyhodnocen˘ prÛtok ve Vltavû v Praze v historii standardních pozorování. Pro dal‰í postup vlny byly charakteristické rozlivy a zpûtné vzdutí Labe od Mûlníka, zpÛsobené vysok˘m vodním stavem Vltavy. Velmi v˘znamn˘ vliv pro transformaci kulminaãního prÛtoku mûly rozlivy pod Mûlníkem, zejména u Litomûfiic, tzn., Ïe pfiítoky ze stfiedního Labe a Ohfie jiÏ nemûly na zvût‰ení kulminaãního prÛtoku dolního Labe prakticky Ïádn˘ vliv. Velikost transformace kulminaãního prÛtoku povodnû od Prahy po Ústí nad Labem je odhadována na základû bilanãních v˘poãtÛ âHMÚ na 1 000 m3.s-1. Pod Litomûfiicemi vtéká Labe do pomûrnû úzkého údolí âeského stfiedohofií, dal‰í moÏnosti transformace povodÀové vlny aÏ po státní hranici

s Nûmeckem jsou omezeny a postup povodÀové vlny se urychlil. Doba opakování kulminaãního prÛtoku povodnû na dolním Labi (po státní hranici s Nûmeckem) dosáhla hodnoty 100 aÏ 200 let, takÏe do‰lo k postupnému sniÏování extremity povodnû. Ve dnech 11. aÏ 13. srpna následovala rovnûÏ druhá v˘razná vlna sráÏek v povodí Dyje, s jádrem nad povodím Nûmecké Dyje a jiÏními âechami. Nad Vranovskou pfiehradou byl nejvût‰í prÛtok 13. srpna na úrovni 100 - 200letého kulminaãního prÛtoku. ■ ReÏim podzemních vod mûl aÏ do ãervence 2002 jednotn˘ charakter na celém území âR. Po kulminaci v únoru do‰lo k postupnému poklesu úrovní hladin a vydatností pramenÛ. V srpnu v‰ak do‰lo vzhledem k nerovnomûrnému rozloÏení sráÏek k v˘raznému regionálnímu rozli‰ení. Na západû a jihu âech, vãetnû ãásti jihozápadní Moravy v dÛsledku extrémních sráÏek byly zásoby podzemních vod doplnûny na nûkolikaletá maxima. Na zb˘vající ãásti území byl vzestup


Obrázek 1.1.1 Úhrn sráÏek na území âR v roce 2002 v milimetrech

[mm] < 500 500 - 750 751 - 1000 1001 - 1250 1251 - 1500 1501 - 1750 1751 - 2000 > 2001

Pramen: âHMÚ

Obrázek 1.1.2 Úhrn sráÏek na území âR v roce 2002 v % normálu 1961 - 1990

[% normálu] < 90 91 - 100 101 - 110 111 - 125 126 - 150 151 - 200 > 201

Pramen: âHMÚ ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

9


jakosti vody na Obrázcích 1.2.1 a 1.2.2. Celkovû je moÏné konstatovat, Ïe se v prÛbûhu uplynulého desetiletí jakost vody v tocích v˘znamnû zlep‰ila. Od roku 1991 do‰lo k eliminaci V. tfiídy jakosti vod (velmi silnû zneãi‰tûná voda) jak na hlavních tocích (Labe, Vltava, Morava a Odra), tak i na vût‰inû jejich v˘znamn˘ch pfiítokÛ. V prÛbûhu období 1991 - 2002 do‰lo k pfiechodu jakosti vody z V. ãi IV. tfiídy (silnû zneãi‰tûná voda) do III. tfiídy (zneãi‰tûná voda) i v nûkter˘ch úsecích dal‰ích tokÛ (Úpa, Tichá Orlice Chrudimka, Doubrava, MÏe, Úhlava, Úslava, Berounka, úseky Sázavy, Îelivka, VolyÀka, LuÏnice po Veselí nad LuÏnicí, Ol‰e po Karvinou, Ostravice, Beãva, Oskava, Svitava po Blansko, dolní úsek Jihlavy a dal‰í men‰í úseky tokÛ). Na Ohfii bylo dosaÏeno v pfiibliÏnû polovinû délky toku jakosti vody ve II. tfiídû (mírnû zneãi‰tûná voda).

hladin a vydatností pramenÛ zaznamenán rovnûÏ, ale vût‰inou nepfiekroãil bûÏnou úroveÀ, ani jarní maxima. Vydatnosti pramenÛ odráÏejí doplnûní zásob podzemních vod mimo pofiíãní zóny. V roce 2002 se projevilo plo‰né rozloÏení sráÏek, vlastnosti hydrogeologické struktury a lokální pozice pramene. Celkovû prÛmûrná vydatnost pramenÛ dosáhla 112 % dlouhodobého prÛmûru. Jarní kulminace nastala u vût‰iny pramenÛ v únoru aÏ bfieznu. BûÏnû dosáhly 130 - 160 % dlouhodobého prÛmûru a dlouhodob˘ mûsíãní prÛmûr byl pfiekroãen o 20 - 50 %. Následující pokles trval do ãervence a vydatnosti ke konci období byly asi 20 % pod dlouhodob˘m mûsíãním prÛmûrem. Reakce na sráÏky v srpnu byla dána pozicí pramene na území âR a charakteristikou hydrogeologické struktury. Vzestup kulminoval obvykle v listopadu a vydat-

10


HOSPODÁŘSTVÍ

nosti pramenÛ pfiekroãily dlouhodob˘ mûsíãní prÛmûr o 70 %. Roãní prÛmûr dosáhl 130 % dlouhodobého prÛmûru. Celkovû byly v druhé polovinû roku 2002 doplnûny zásoby podzemních vod po pfiibliÏnû ãtyfiletém období nad dlouhodobé prÛmûry. Celkov˘ základní odtok, kter˘ charakterizuje podíl podzemních vod v celkovém odtoku z území, dosáhl 120 % dlouhodobého prÛmûru a zásoby podzemních vod byly odhadnuty na 122 % dlouhodobého prÛmûru.

1.2

Jakost povrchov˘ch vod

■ V prÛbûhu uplynulého desetiletí se jakost vody v tocích v˘znamnû zlep‰ila. V˘sledky hodnocení jakosti povrchov˘ch vod pro dvouletí 1991 - 1992 a 2001 - 2002 v tzv. základní klasifikaci jsou uvedeny v pfiiloÏen˘ch mapkách

V srpnu 2002 zasáhla toky povodí Vltavy, povodí Ohfie a Labe pod soutokem s Vltavou zcela mimofiádná povodÀová situace. V dÛsledku vysok˘ch vodních stavÛ do‰lo k zaplavení ãistíren odpadních vod (dále jen „âOV“). Bylo vyfiazeno z provozu celkem 120 âOV, z toho 29 velk˘ch s kapacitou nad 10 000 EO, ãi‰tûní odpadních vod bylo pfieru‰eno. Provoz âOV byl obnoven postupnû, z vût‰í ãásti do ‰esti t˘dnÛ po povodni, dal‰í (napfi. ÚâOV Praha) do konce roku 2002. PovodÀová situace si v postiÏen˘ch tocích vynutila mimofiádn˘ monitoring jakosti vody, na nûmÏ spolupracovaly: Ministerstvo Ïivotního prostfiedí (dále jen „MÎP“), Povodí Vltavy, s. p., Povodí Labe, s. p., a V˘zkumn˘ ústav vodohospodáfisk˘ T.G.M. (dále jen „VÚV T.G.M.“). Postup zprovoznûní âOV sledovala âeská inspekce Ïivotního prostfiedí (dále jen „âIÎP“). Obojí, jak pfieru‰ení provozu âOV, tak úniky látek z prÛmyslov˘ch podnikÛ mûly na jakost vody v tocích negativní vliv jen pfiechodnû a neovlivnily dlouhodobû celkov˘ pfiízniv˘ stav a v˘voj jakosti vody v tocích. ■ Dlouhodobé zlep‰ení jakosti vody bylo zpÛsobeno pfiedev‰ím v˘stavbou


Obrázek 1.2.1 Jakost vody v tocích âR v letech 1991 - 1992

HODNOCENÍ PODLE âSN 75 7221 Základní klasifikace tfiída I. a II. nezneãi‰tûná a mírnû zneãi‰tûná voda III. zneãi‰tûná voda IV. silnû zneãi‰tûná voda V. velmi silnû zneãi‰tûná voda

Pramen: âHMÚ

Obrázek 1.2.2 Jakost vody v tocích âR v letech 2001 - 2002

HODNOCENÍ PODLE âSN 75 7221 Základní klasifikace tfiída I. a II. nezneãi‰tûná a mírnû zneãi‰tûná voda III. zneãi‰tûná voda IV. silnû zneãi‰tûná voda V. velmi silnû zneãi‰tûná voda

Pramen: âHMÚ ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

11


Obrázek 1.2.3 Porovnání prÛmûrn˘ch roãních koncentrací rtuti (82/176/EHS) ve vodách v roce 2002 s jakostními cíli EU

jakostní cíl dodrÏen jakostní cíl nedodrÏen

Pramen: âHMÚ

Obrázek 1.2.4 Porovnání prÛmûrn˘ch roãních koncentrací hexachlorbenzenu (86/280/EHS) ve vodách v roce 2002 s jakostními cíli EU

jakostní cíl dodrÏen jakostní cíl nedodrÏen

Pramen: âHMÚ

12


HOSPODÁŘSTVÍ


nebo intenzifikací rozhodujících ãistíren odpadních vod, zru‰ením nebo omezením v˘roby fiady prÛmyslov˘ch podnikÛ i sníÏením pouÏívání hnojiv v zemûdûlské v˘robû. Pfies dosaÏené zlep‰ení v‰ak nelze povaÏovat souãasn˘ stav za zcela vyhovující, problematické jsou hlavnû úseky vodních tokÛ s men‰í vodností a vysokou kumulací zdrojÛ zneãi‰tûní. Nejhor‰í jakost vody byla zaznamenána v Bílinû. Tento málo vodn˘ tok ovlivÀovaly hlavnû prÛmyslové zdroje Chemopetrol, a. s., Litvínov a Spolek pro chemickou a hutní v˘robu, a. s., Ústí nad Labem (Spolchemie). Lze oãekávat zlep‰ení jakosti vody v Bílinû v úseku pfied ústím do Labe, protoÏe ve 4. ãtvrtletí 2002 byly odpadní vody ze Spolku pro chemickou a hutní v˘robu pfiipojeny na mûstskou âOV v Ústí nad Labem. ■ Po srpnov˘ch povodních do‰lo v zasaÏen˘ch tocích pfiechodnû ke zhor‰ení stavu mikrobiálního zatíÏení, zejména pod doãasnû nefunkãními âOV. Mikrobiální zneãi‰tûní tokÛ je v˘znamn˘m faktorem zejména pfii úpravû povrchové vody na vodu pitnou a pfii uÏívání povrchov˘ch vod ke koupání. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s MÎP pfiipravilo k § 34 zákona ã. 254/2001 Sb. (vodní zákon) návrh vyhlá‰ky, kterou se stanoví povrchové vody vyuÏívané ke koupání osob. Vût‰inou se jedná o lokality na vodních nádrÏích a rekreaãních rybnících. Sledování mikrobiálního zneãi‰tûní má zásadní v˘znam pro vodárenské odbûry z nich jsou na voln˘ch vodních tocích nejv˘znamnûj‰í: Úhlava - Doudlevce (PlzeÀ), Jizera Pfiedmûfiice (Káran˘) a Vltava - Podolí (Praha). ■ Na v˘znamn˘ch vodních tocích pokraãovala realizace fiady opatfiení k eliminaci zvlá‰È nebezpeãn˘ch a nebezpeãn˘ch látek. V této skupinû látek jsou povaÏovány za nejdÛleÏitûj‰í zejména: organohalogenové a dal‰í slouãeniny, rtuÈ, kadmium, nikl a olovo.

Pro zneãi‰tûní charakterizované souhrnn˘m ukazatelem AOX (adsorbovatelné organické halogeny) cílov˘ imisní standard (pfiíloha 3 Nafiízení vlády ã. 61/2002 Sb.) ãiní 30 g.l-1. V Bílinû pfii ústí do Labe, Ol‰i, Ostravici byly v roce 2002 nalezeny hodnoty koncentrací AOX ve stovkách g.l-1. V Odfie pfied státní hranicí, v Labi od Pardubic po státní hranici i v dal‰ích (pfiedev‰ím v Nise, Svratce, Jihlavû a Dyji) byly v roce 2002 nalezeny hodnoty koncentrací AOX nad imisním standardem. V prÛbûhu povodní v srpnu 2002 byly zji‰tûny krátkodobû zv˘‰ené hodnoty AOX na Labi v dÛsledku havarijního úniku chloru ze Spolany Neratovice. Chlorované organické látky, (1,2-dichlorethan, trichlormethan, trichloret-

hen, tetrachlorethen a hexachlorbenzen), pocházejí pfiedev‰ím z chemického prÛmyslu vypou‰tûjícího odpadní vody do Bíliny nebo pfiímo do Labe, pfiípadnû zatíÏení pochází ze star˘ch zátûÏí. Polychlorované bifenyly (dále jen „PCB“) a dichlordifenyltrichlorethan (dále jen „DDT“) pocházejí rovnûÏ z dfiívûj‰ích zátûÏí Ïivotního prostfiedí. Jejich sledování dále pokraãovalo z velké ãásti v jiÏ dfiíve identifikovan˘ch úsecích vodních tokÛ. PCB jsou problémem Labe pod Pardubicemi, ale i Ol‰avy (Uhersk˘ Brod) a Moravy. Kontaminace DDT v ústí Bíliny je zpÛsobena zneãi‰tûn˘mi zeminami z areálu Spolku pro chemickou a hutní v˘robu, a. s. v Ústí nad Labem.

Tabulka 1.2.1 Poãet monitorovan˘ch profilÛ jednotliv˘ch monitorovacích programÛ ZVHS v jednotliv˘ch oblastech povodí Oblast povodí ZVHS Labe Vltavy Ohfie Odry Moravy Celkem ZVHS

âHMÚ 11 33 4 5 16 69

BOD 62 93 25 19 41 240

MVN 21 13 7 6 30 77

DUS 157 241 57 39 146 640

BIO 73 126 29 24 57 309

SED 32 46 11 11 46 146

Pramen: ZVHS ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

13


a dusíku ve vodách, ve vazbû na teplotu vody. Vût‰í problémy s jakostí vody se vyskytly v letním období v fiadû vodárensk˘ch nádrÏí a dílãí zhor‰ení pak nastalo v období srpnov˘ch povodní, kdy pfiítoky obsahovaly v˘znamná mnoÏství organick˘ch látek, které byly vneseny do vodních nádrÏí. U nûkter˘ch nádrÏí do‰lo k v˘znamnému v˘skytu sinic. Pfii celkovém hodnocení lze konstatovat zvládnutí zhor‰eného stavu kvality, neovlivnûní dodávky vody pro obyvatelstvo a pouze v˘raznûj‰í omezení vodní rekreace. ■ Jakost povrchov˘ch vod je sledována nejen ve v˘znamn˘ch vodních tocích, ale také v drobn˘ch vodních tocích v rámci monitoringu Zemûdûlské vodohospodáfiské správy. Monitoring povrchov˘ch vod Zemûdûlské vodohospodáfiské správy (dále jen „ZVHS“) se uskuteãÀuje na celém území âeské republiky. V roce 2002 byl provozován na základû monitorovacích sítí ‰esti monitorovacích programÛ. Zneãi‰tûní polyaromatick˘mi uhlovodíky (PAU), z nichÏ lze za nejdÛleÏitûj‰í povaÏovat fluoranthen a benzo(a)pyren, pochází z tûÏby uhlí, koksárenského prÛmyslu, nûkter˘ch v˘rob jako je napfi. impregnace dfieva kreosotov˘m olejem (praÏce, sloupy), ale i z automobilového provozu. NejzávaÏnûj‰í zatíÏení toku tûmito látkami bylo zji‰tûno v Úhlavû a Jizefie (vodárenské odbûry), v Labi pfied státní hranicí a Odfie v pfied státní hranicí. Obsah rtuti v Bílinû, kter˘ byl v minulosti v dolním úseku zcela nevyhovující, se v posledních letech realizací opatfiení ve Spolku pro chemickou a hutní v˘robu, a. s. Ústí nad Labem (Spolchemie), podstatnû sníÏil. Zv˘‰ené koncentrace kadmia byly zji‰tûny na Ostravsku v Ol‰i, dále na Ostravici a v Odfie, pocházejí pfiedev‰ím z prÛmyslov˘ch zdrojÛ ostravské aglomerace. V Litavce zneãi‰tûní kadmiem pochází jak ze star˘ch zátûÏí a dÛlních vod, tak z kovohutí. Radioaktivní látky byly v roce 2002 sledovány v 81 profilech státní sítû

14


HOSPODÁŘSTVÍ

v ukazatelích celková objemová aktivita alfa, celková objemová aktivita beta, celková objemová aktivita beta po korekci 40K, objemová aktivita radia 226 a koncentrace pfiírodního uranu. Pfii hodnocení zmûn obsahu radioaktivních látek v povrchov˘ch vodách za období 1990 - 2002 je moÏné konstatovat, Ïe v prÛbûhu tohoto období do‰lo k v˘raznému zlep‰ení jakosti vody a dal‰ích sloÏek vodního prostfiedí, zejména v povodí Plouãnice a v závûru hodnoceného období i v povodích MÏe, Pfiíbramského potoka, resp. Litávky a v Louãce. ■ I nadále zÛstává závaÏn˘m problémem eutrofizace povrchov˘ch vod ve vodních nádrÏích.

Profily na drobn˘ch vodních tocích byly sledovány v monitoringu pro státní síÈ jakosti vody âHMÚ a monitoringu v˘znamn˘ch bodov˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní (BOD). Nov˘mi monitorovacími aktivitami byl monitoring dusiãnanÛ pro potfieby smûrnice Rady 91/676/EEC (DUS) a hydrobiologick˘ monitoring (BIO), kter˘ byl provozován na monitorovan˘ch profilech programÛ âHMÚ a BOD. Vybrané profily sledovan˘ch nádrÏí byly monitorovány v programu monitoring mal˘ch vodních nádrÏí (MVN). Monitoring chemického stavu sedimentÛ (SED) zahrnoval sledování na profilech monitorovacích programÛ âHMÚ a MVN.

Jedná se o zv˘‰en˘ obsah minerálních Ïivin, pfiedev‰ím slouãenin fosforu

Ve vzorcích vody odebran˘ch z pfiíslu‰n˘ch profilÛ se stanovovalo 43

Tabulka 1.3.1 Pfiehled poãtÛ objektÛ s pfiekroãením normativÛ B, C min. v 1 ukazateli za rok 2002 Objekty

Poãet

Poãet objektÛ

Procento objektÛ

objektÛ

s pfiekroãením B nebo C

s pfiekroãením B nebo C

Mûlké vrty

146

57

39,0 (38,6 v roce 2001)

Hluboké vrty a prameny

315

53

16,8 (18,4 v roce 2001)

Ve‰keré objekty

461

110

23,9 (25,0 v roce 2001)

Pramen: ZVHS

ukazatelÛ pro monitoring státní sítû âHMÚ, 20 ukazatelÛ pro monitoring bodov˘ch zdrojÛ zneãi‰tûní (BOD), 25 ukazatelÛ pro monitoring mal˘ch vodních nádrÏí (MVN), 8 ukazatelÛ pro monitoring dusiãnanÛ (DUS) a 57 ukazatelÛ pro monitoring sedimentÛ (SED). Vyhodnocení v˘sledkÛ laboratorních anal˘z odebran˘ch vzorkÛ bylo provedeno na základû sumarizace vybran˘ch statistick˘ch parametrÛ a jejich srovnání s platn˘mi legislativními pfiedpisy (âSN 75 7221, NV ã. 82/1999). V˘sledky monitoringu sedimentÛ byly hodnoceny dle metodického pokynu MÎP ã. 8/1996. Hydrobiologick˘ monitoring je zaloÏen na hodnocení ekologického stavu z hlediska spoleãenstva makrozoobentosu (smûrnice Rady 2000/60/ES).

1.3

Jakost podzemních vod

■ Jakost podzemních vod se v posledních letech v˘raznû nemûní, ve srovnání s rokem 2001 je moÏno konstatovat, Ïe v mûlk˘ch vrtech do‰lo k mírnému zlep‰ení, naopak mírné zhor‰ení nastalo ve skupinû objektÛ hlubok˘ch vrtÛ a pramenÛ. V roce 2002 se ve státní monitorovací síti jakosti podzemních vod pozorovalo 461 objektÛ, které tvofií 137 pramenÛ, 146 mûlk˘ch vrtÛ a 178 hlubok˘ch vrtÛ.


Z pfiekroãení normativÛ A, B a C (podle Metodického pokynu MÎP z 15. 9. 1996 ãást 2 - Kriteria zneãi‰tûní zemin a podzemní vody) vypl˘vá, Ïe 15 ukazatelÛ minimálnû jedenkrát v minulém roce pfiekroãilo normativ C, pfiiãemÏ nejvy‰‰í procento pfiekroãení bylo zaznamenáno v ukazatelích chloridy, hliník a amonné ionty. Ménû ãasté je pfiekroãení u benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, atrazinu, cis-1,2-dichlorethenu. U ostatních ukazatelÛ do‰lo k pfiekroãení normativu C jen sporadicky. Hodnoty namûfiené nad limitem B a pod limitem C byly zji‰tûny u deseti látek, pfiedev‰ím u toluenu a boru, dále se vyskytoval tetrachlormethan, 1,1,2trichlorethan, pentachlorbenzen, kadmium, ethylbenzen a m-xylen. Pfiekroãení normativu B a C je nejãastûj‰í v podzemních vodách mûlk˘ch vrtÛ orientovan˘ch do aluvií fiek (antropogenní ãinností nejvíce ovlivnûn˘ch). Z hlediska srovnání jakostních ukazatelÛ podzemních vod s poÏadavky pro pitnou vodu bylo nejãastûji v nadlimitních hodnotách zji‰tûno zneãi‰tûní v ukazatelích chemická spotfieba kyslíku dichromanem, dusiãnany, chemická spotfieba kyslíku manganistanem, amonné ionty, chloridy a hliník. Ménû ãasto byly limity pfiekroãeny v ukazatelích huminové látky, fenoly tûkající s vodní parou, fluranthen, benzo(a)pyren, pyren, nikl a atrazin. V‰echny tyto látky jsou vût‰ím podílem zastoupeny v podzemních vodách mûlk˘ch vrtÛ.

Po rozsáhl˘ch povodních v srpnu 2002 bylo v oblastech povodí Vltavy a Ohfie odebráno 51 vzorkÛ naplaven˘ch sedimentÛ. V˘sledky laboratorních anal˘z odebran˘ch vzorkÛ byly hodnoceny dle metodického pokynu MÎP ã. 8/1996. Zmûfiené hodnoty spadají maximálnû do kategorie B (zneãi‰tûní nev˘znamné).

ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

15

2. VODOHOSPODÁŘSKÁ BILANCE NAKLÁDÁNÍ S VODAMI 2.1

Odbûry povrchov˘ch vod

Graf 2.1.1 Odbûry povrchov˘ch vod v âR v letech 1980 - 2002

V roce 2002 bylo evidováno 825 odbûrÛ povrchové vody z vodních tokÛ a nádrÏí s odbûrem 1 368 mil. m3. Jedná se o odbûry nad 6 000 m3 za rok, nebo 500 m3 za mûsíc. Z dÛvodÛ sjednocení údajÛ od jednotliv˘ch s.p. Povodí nejsou zahrnuty pfievody vody v povodí Ohfie, které v roce 2002 byly ve v˘‰i 47 mil. m3 a odbûry pro rybniãní soustavy v povodí Odry ve v˘‰i 18,8 mil. m3. Struktura evidovan˘ch odbûrÛ v roce 2002 je uvedena v Tabulce 2.1.1. Celkové odbûry z povrchov˘ch vod byly v roce 2002, ve srovnání s pfiedcházejícím rokem (2001) poprvé od roku 1990 vy‰‰í o 4,5 %. K v˘znamnému zv˘‰ení do‰lo v kategorii odbûrÛ pro energetiku, zpÛsobené nárÛstem odbûru pro prÛtoãné chlazení kondenzátorÛ parních turbin v elektrárnû Opatovice o 98,8 mil. m3. V kategorii odbûrÛ pro

mnoÏství (mil. m3)

■ Celkov˘ dlouhodob˘ pokles odbûrÛ povrchov˘ch vod se v roce 2002 zastavil, ve srovnání s rokem 2001 do‰lo k nárÛstu o 4,5 %.

ostatní uÏívání

zemûdûlství

vodovody

prÛmysl

energetika

Pramen: VÚV T.G.M.

zemûdûlství do‰lo ke zv˘‰ení o 65,2 %. Kategorie odbûrÛ pro vodovody prakticky stagnovala. Ke sníÏení do‰lo v kategoriích odbûrÛ pro ostatní uÏivatele a prÛmysl. K uveden˘m posunÛm je

tfieba poznamenat, Ïe v letech 1998 aÏ 2001 byla v˘roba tepla zahrnuta do kategorie prÛmysl (dle OECD), zatímco do roku 1998 a nyní v roce 2002 do kategorie energetika.

Tabulka 2.1.1 Odbûry povrchov˘ch vod v roce 2002 v mil. m3 s.p. Povodí Povodí Labe, s.p. Povodí Vltavy, s.p. Povodí Ohfie, s.p. Povodí Odry, s.p. Povodí Moravy, s.p. âeská republika

Vodovody MnoÏství Poãet 42,2 31 171,4 53 57,9 29 77,3 17 47,0 41 395,8 171

Zemûdûlství MnoÏství Poãet 6,3 34 0,3 10 0,2 12 0 3 4,5 20 11,3 79

Skupina uÏivatelÛ Energetika PrÛmysl MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet 409,9 12 122,8 124 38,7 14 60,0 100 55,7 7 44,1 65 10,8 8 93,1 70 104,6 13 18,7 101 619,7 54 338,7 460

Ostatní uÏívání MnoÏ ství Poãet 0,2 9 1,5 24 0 3 0,3 12 0,5 13 2,5 61

Celkem MnoÏství Poãet 581,4 210 271,9 201 157,9 116 181,5 110 175,3 188 1368,0 825

MZe, VÚV T.G.M., s.p. Povodí ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

17

Odbûry podzemních vod

Graf 2.2.1 Odbûry podzemních vod v âR v letech 1980 - 2002

■ Odbûry podzemních vod se v roce 2002 ve srovnání s rokem 2001 sníÏily o 2,3 %. V roce 2002 bylo evidováno 3 145 odbûrÛ podzemní vody v mnoÏství 423,8 mil. m3. Jedná se o odbûry nad 6 000 m3 za rok, nebo 500 m3 za mûsíc. Z celkového poãtu je 918 odbûrÛ pod hranicí 15 000 m3.


2. Vodohospodářská bilance - nakládání s vodami

2.2

Struktura evidovan˘ch odbûrÛ vody v jednotliv˘ch povodích v roce 2002 je uvedena v Tabulce 2.2.1. energetika


zemûdûlství

prÛmysl

vodovody

Pramen: VÚV T.G.M.

Na celkov˘ch odbûrech podzemních vod se v roce 2002 podílely odbûry v kategorii vodovody pro vefiejnou potfiebu 86,9 %. Celkové odbûry podzemních vod

se sníÏily oproti roku 2001 o 2,3 %. Ke zv˘‰ení odbûrÛ do‰lo ve v‰ech kategoriích s v˘jimkou odbûrÛ vodovody pro vefiejnou potfiebu, kde do‰lo ke sníÏení

odbûrÛ o 3,6 %. Celkov˘ v˘voj odbûrÛ podzemní vody od roku 1980 znázorÀuje Graf 2.2.1.

Tabulka 2.2.1 Odbûry podzemních vod v roce 2002 v mil. m3 s.p. Povodí Povodí Labe, s.p. Povodí Vltavy, s.p. Povodí Ohfie, s.p. Povodí Odry, s.p. Povodí Moravy, s.p. âeská republika

Vodovody MnoÏství Poãet 115,1 569 37,2 517 65,0 369 24,5 125 126,6 492 368,4 2072

Pramen: MZe, VÚV T.G.M. z podkladÛ s.p. Povodí

18


HOSPODÁŘSTVÍ

Zemûdûlství MnoÏství Poãet 1,5 88 2,2 126 0,4 12 0,5 26 2,7 134 7,3 386

Skupina uÏivatelÛ Energetika PrÛmysl MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet 0,8 5 10,2 133 0,0 1 11,5 121 0,7 3 5,6 73 0,0 1 2,6 36 0,1 5 9,5 153 1,6 15 39,4 516

Ostatní uÏívání MnoÏ ství Poãet 1,8 37 2,0 39 1,3 15 0,6 22 1,4 43 7,1 156

Celkem MnoÏství Poãet 129,4 832 52,9 804 73,0 472 28,2 210 140,3 827 423,8 3145

Graf 2.3.1 Vypou‰tûní do povrchov˘ch vod v âR v letech 1980 - 2002

Vypou‰tûní odpadních a dÛlních vod

2. Vodohospodářská bilance - nakládání s vodami

2.3

V roce 2002 bylo evidováno 3 183 vypou‰tûní odpadních a dÛlních vod do povrchov˘ch vod v objemu 1 886,7 mil. m3. Jedná se o zdroje nad 6 000 m3 za rok nebo 500 m3 za mûsíc. Z dÛvodÛ sjednocení údajÛ od jednotliv˘ch s.p. Povodí nejsou zahrnuty pfievody vody v povodí Ohfie, které v roce 2002 byly ve v˘‰i 5 mil. m3 a vypou‰tûní z rybniãních soustav v povodí Odry ve v˘‰i 4,4 mil. m3.


■ Objem vypou‰tûn˘ch odpadních a dÛlních vod oproti roku 2001 vzrostl o 5,8 %.


Meziroãní zv˘‰ení ãiní 5,8 %. Ke zv˘‰ení do‰lo ve v‰ech kategoriích uÏívání s v˘jimkou vypou‰tûní z prÛmyslu. Nejvût‰í nárÛst ovlivnûn˘ zv˘‰en˘m vypou‰tûním chladících vod z elektrárny Opatovice o 99 mil. m3, vykazuje kategorie energetika. K uveden˘m posunÛm je tfieba poznamenat, Ïe v letech 1998 - 2001 byla v˘roba tepla zahrnuta

zemûdûlství

kanalizace

prÛmysl

energetika

Pramen: VÚV T.G.M.

do kategorie prÛmysl (dle OECD), zatímco do roku 1998 a nyní v roce 2002 do kategorie energetika. V kategorii vefiejné kanalizace do‰lo ke zv˘‰ení o 2,3 %.

Struktura evidovan˘ch vypou‰tûní v jednotliv˘ch povodích v roce 2002 je uvedena v Tabulce 2.3.1. Celkov˘ v˘voj vypou‰tûn˘ch vod od roku 1980 znázorÀuje Graf 2.3.1.

Tabulka 2.3.1 Vypou‰tûní odpadních a dÛlních vod do povrchov˘ch vod v roce 2002 v mil m3 s.p. Povodí Povodí Labe, s.p. Povodí Vltavy, s.p. Povodí Ohfie, s.p. Povodí Odry, s.p. Povodí Moravy, s.p. âeská republika

Kanalizace MnoÏství Poãet 173,4 340,2 91,8 117,4 200,7 923,5

381 768 261 227 512 2149

Zemûdûlství MnoÏství Poãet 0,0 1,5 0,3

2 12 2

0,1 1,9

3 19

Skupina uÏivatelÛ Energetika PrÛmysl MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet 395,1 16,3 33,9 3,5 69,1 517,9

23 16 20 8 10 77

127,7 66,7 128,3 82,2 27,4 432,3

191 131 170 94 146 732

Ostatní uÏívání MnoÏ ství Poãet 1,5 4,8 1,3 1,8 1,7 11,1

55 66 18 30 37 206

Celkem MnoÏství Poãet 697,7 429,5 255,6 204,9 299,0 1 886,7

652 993 471 359 708 3 183

Pramen: MZe, VÚV T.G.M., s.p. Povodí

ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

19

3. SPRÁVA VODNÍCH TOKŮ

3.1

Odborná správa vodních tokÛ

■ S úãinností od poãátku roku 2002 urãuje rozsah odborné správy v˘znamn˘ch vodních tokÛ nová vyhlá‰ka MZe ã. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam v˘znamn˘ch vodních tokÛ a zpÛsob provádûní ãinností souvisejících se správou vodních tokÛ. Vyhlá‰ka stanoví základní pojmy, péãi o koryta vodních tokÛ i vlastní vodní díla, ãinnosti správcÛ vodních tokÛ pfii vytváfiení podmínek umoÏÀujících oprávnûné nakládání s vodami související s vodním tokem a jejich spolupráci pfii zne‰kodÀování havárií na vodních tocích. Zab˘vá se téÏ obsahem Ïádostí o urãení správcÛ drobn˘ch vodních tokÛ a v pfiíloze ã. 1 uvedené vyhlá‰ky je uveden úpln˘ seznam v˘znamn˘ch vodních tokÛ. I nadále jsou rozhodujícími správci vodních tokÛ - státní podniky Povodí, ZVHS a Lesy âR s.p. v pÛsobnosti MZe, ktefií zaji‰Èují správu cca 94 % délky vodních tokÛ v âR. PfiibliÏnû 6 % se na správû vodních tokÛ podílejí obce, újezdní úfiady vojensk˘ch újezdÛ a správy národních parkÛ. V dÛsledku zmûn ve vymezení v˘znamn˘ch vodních tokÛ byly nûkteré vodní toky vyfiazovány a pfievedeny ze správy státních podnikÛ Povodí do správy ZVHS. Naopak novû byly nûkteré pramenné úseky a hraniãní toky, pÛvodnû vedené jako drobné toky, zafiazeny do kategorie v˘znamn˘ch vodních tokÛ.

Tabulka 3.1.1 Odborná správa vodních tokÛ Kategorie V˘znamné vodní toky

Drobné vodní toky

Vodní toky celkem

Správce

Délka vodních tokÛ v km 2001 2002 Povodí Labe, s.p. 3 712,70 3 380,80 Povodí Vltavy, s.p. 4 779,30 4 775,60 Povodí Ohfie, s.p. 1 981,00 2 299,57 Povodí Odry, s.p. 1 202,50 1 110,80 Povodí Moravy, s.p. 3 745,80 3 823,86 Celkem pÛsobnost MZe 15 421,30 15 390,63 ZVHS 35 374,90 35 090,00 Lesy âR, s.p. 19 628,30 19 370,00 s.p. Povodí celkem 1 835,30 1 593,68 Celkem pÛsobnost MZe 56 838,50 56 053,68 Ostatní 1) 3 740,20 4 555,69 Celkem drobné vodní toky 60 578,70 60 609,37 76 000,00 76 000,00

Pramen: MZe Pozn.: 1) Zahrnuje správy Národních parkÛ, úfiadÛ vojensk˘ch újezdÛ, obcí a ostatních právnick˘ch osob (napfi. doly)

Tyto pfiesuny jsou zdokumentovány dle jednotliv˘ch správcÛ vodních tokÛ v Tabulce 3.1.1. ■ Pofiizovací hodnota dlouhodobého hmotného majetku souvisejícího s vodními toky dosáhla v roce 2002 hodnotu témûfi 44 mld. Kã.

n˘ch vodních dûl. Státním podnikem Povodí Vltavy bylo napfi. plánováno uvedení do provozu malé vodní elektrárny ·tvanice s pofiizovacími náklady pfiesahujícími 55 mil. Kã. Po srpnové povodni si v‰ak stav zafiízení vyÏádal

V roce 2002 nebylo Ïádn˘m ze správcÛ vodních tokÛ dokonãeno, kolaudováno a pfievedeno do uÏívání vodní dílo, které by v˘znamnû ovlivnilo ukazatele vyjadfiující pofiizovací hodnoty dlouhodobého hmotného majetku. Meziroãní nárÛst vyjadfiuje pfieváÏnû pfiírÛstky dlouhodobého hmotného majetku (dále jen „DHM“) získané obnovou a plánovit˘m rozvojem v oblasti svûfieného majetku formou bûÏné investiãní v˘stavby a prÛbûÏného zafiazování pfievzatého majetku a dokonãeZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

21

3. Správa vodních toků

Tabulka 3.1.2 Pofiizovací hodnota dlouhodobého hmotného majetku souvisejícího s vodními toky v mld. Kã Správci VT v pÛsobnosti MZe Povodí Labe, s.p. Povodí Vltavy, s.p. Povodí Ohfie, s.p. Povodí Odry, s.p. Povodí Moravy, s.p. s.p. Povodí celkem ZVHS Lesy âR, s.p. Celkem

2001 7,88 7,22 7,16 4,70 6,60 33,56 7,59 2,09 43,24

2002 7,92 7,22 7,22 4,69 6,66 33,73 7,83 2,17 43,73

Pramen: MZe

pomûrnû rozsáhlou opravu, která nebyla do konce roku dokonãena a nemohla b˘t z tûchto dÛvodÛ uvedena do provozu. V roce 2002 pfiedstavovalo v˘znamn˘ pohyb v DHM i vyfiazování urãitého majetku zniãeného povodnûmi. Konkrétní hodnoty DHM v pofiizovacích cenách u jednotliv˘ch správcÛ vodních tokÛ s meziroãním v˘vojem (pfiírÛstky DHM) uvádí Tabulka 3.1.2. ■ V roce 2002 MZe vykonávající jménem státu funkci zakladatele vydalo Zakládací listiny a Statuty v‰ech státních podnikÛ Povodí a probûhla 2. fáze transformace ZVHS. Správu v˘znamn˘ch a urãen˘ch drobn˘ch vodních tokÛ vykonávají státní podniky Povodí, které jiÏ druh˘m rokem na základû zákona ã. 305/2000 Sb., o povodích pÛsobí po transformaci z akciov˘ch spoleãností jako státní podniky. MZe vykonávající jménem státu funkci zakladatele státních podnikÛ Povodí

podle ustanovení § 1 odst. 4 zákona ã. 305/2000 Sb., o Povodích a podle § 4 odst. 1 zákona ã. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, vydalo Zakládací listiny státních podnikÛ Povodí Labe, Vltavy, Ohfie, Moravy a Odry. RovnûÏ byly zakladatelem podle ustanovení § 1 odst. 4 zákona ã. 305/2000 Sb., o Povodích a podle § 3 odst. 1 zákona ã. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, vydány podle § 15 písm. f) zákona o státním podniku Statuty tûchto pûti odborn˘ch správcÛ vodních tokÛ. Pro pfiedkládání a obûh dokladÛ a dokumentace v rámci nakládání s urãen˘m majetkem státu, ke kterému mají státní podniky Povodí právo hospodafiit byl vydán metodick˘ pokyn. Bûhem roku 2002 probûhla 2. fáze transformace ZVHS. Byla zamûfiena na zmûnu vnitfiního územního a organizaãního uspofiádání organizace a dále na úpravu a roz‰ífiení sluÏeb zabezpeãovan˘ch jak pfii správû informací tak i v samotném v˘konu správy vodních tokÛ a vodních dûl. Do‰lo k transformaci b˘val˘ch sedmi kanceláfií ZVHS do pûti ZVHS - oblastí povodí, k posílení ãinnosti informatiky, a to jak ve vazbû na spravovan˘ majetek, tak i samotnou ãinnost organizace, roz‰ífiením o nov˘ úsek pro informatiku a systémy fiízení. V úrovni oblastní správy byly transformovány odbory do podoby samostatn˘ch oddûlení tak, aby byla zaji‰tûna návaznost v pfiímém fiízení ãinností z ústfiedí aÏ k v˘konn˘m pracovníkÛm v terénu. Pro sjednocení postupu pfii pfiedkládání Ïádostí o vydání souhlasu zfiizovatele k nakládání s majetkem âR byl pro ZVHS vydán MZe metodick˘ pokyn pro pfiedkládání dokladÛ pfii nakládání s majetkem státu, tj. pozemky, stavbami a jejich pfiíslu‰enstvím, se kter˘m je ZVHS pfiíslu‰ná hospodafiit. Stabilním a v˘znamn˘m správcem drobn˘ch vodních tokÛ byly i nadále v roce 2002 Lesy âR, s.p., které prostfiednictvím ‰esti oblastních správ tokÛ vykonávaly odbornou správu drobn˘ch vodních tokÛ, zejména bystfiinného charakteru.

22


HOSPODÁŘSTVÍ

Hrazení bystfiin a lesotechnické meliorace jsou ãinnosti provádûné za úãelem ne‰kodného odvádûní povodÀov˘ch prÛtokÛ a zvy‰ování odolnosti spravovan˘ch území proti erozivním úãinkÛm vody. Tato ãinnost, jenÏ je souãástí státní lesnické politiky, je provádûna dle zákona o lesích ve vefiejném zájmu. V roce 2002 ji zabezpeãovalo ‰est Oblastních správ tokÛ ve Fr˘dku-Místku, Brnû, Hradci Králové, Bene‰ovû, Plzni a Teplicích. Celkem zde pÛsobilo 61 pracovníkÛ, ktefií peãovali o hmotn˘ investiãní majetek v pofiizovací hodnotû 2,17 mld. Kã. Kontrolní ãinnost jednotliv˘ch státních podnikÛ Povodí a státního podniku Lesy âR je provádûna prostfiednictvím dozorãích rad ustaven˘ch a pÛsobících ve smyslu zákona ã. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. V roce 2002 byla u státních podnikÛ Povodí i ZVHS provedena fiada komplexnûj‰ích i úzce zamûfien˘ch kontrol: Nejvy‰‰í kontrolní úfiad provedl v roce 2002 u v‰ech státních podnikÛ Povodí kontrolu, zamûfienou na „Hospodafiení s majetkem státu“. V Ïádném pfiípadû nebyly zji‰tûny závady. ■ U státních podnikÛ Povodí Ohfie, Povodí Odry a Povodí Moravy provedly místnû pfiíslu‰né Finanãní úfiady kontrolu danû z pfiidané hodnoty. Ve v‰ech pfiípadech bez závad. ■ PraÏská správa sociálního zabezpeãení provedla u státního podniku Povodí Vltavy, kontrolu se zamûfiením na „Odvody pojistného, provádûní nemocenského poji‰tûní a plnûní úkolÛ v dÛchodovém poji‰tûní“. Kontrola neshledala Ïádné nedostatky. ■ U Povodí Moravy, s.p. probíhá kontrola Finanãního úfiadu Brno „Oprávnûnost ãerpání dotací z roku 1999“. ■ U Povodí Labe, s.p. probûhla kontrola Finanãního úfiadu Hradec Králové se zamûfiením na „Kontrolu hospodafiení s prostfiedky poskyt■

nut˘mi ze státního rozpoãtu“, dále kontrola Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen „SFDI“) se zamûfiením na kontrolu hospodafiení s prostfiedky SFDI. Obûma kontrolními orgány nebyly zji‰tûny Ïádné závady. ■ U Povodí Ohfie, s.p. provedl Finanãní úfiad Chomutov „Kontrolu z danû z pfiíjmu právnick˘ch osob za období roku 1997“ se zji‰tûním nav˘‰ení daÀového základu a domûru danû. Státnímu podniku vymûfiil FÚ Chomutov penále ve v˘‰i 181 760,- Kã. Îádost o prominutí penále není k dne‰nímu dni vyfiízena. U ZVHS se v loÀském roce uskuteãnily následující kontroly: ■ za období roku 2002 probûhla kontrola Finanãního úfiadu se zamûfiením na daÀ z pfiíjmu právnick˘ch osob - bez závad, ■ Zdravotní poji‰Èovna provedla revizi odvodu dávek pojistného a pfiíspûvek na státní politiku zamûstnanosti - bez závad, ■ Správa sociálního zabezpeãení provedla kontrolu pojistného a plnûní úkolÛ z dÛchodového poji‰tûní - bez závad.

3.2

Státní podniky Povodí

■ Celkové v˘nosy státních podnikÛ Povodí zahrnující ve‰keré trÏby i provozní dotace, vykázaly i pfies negativní dÛsledky povodní v loÀském roce nav˘‰ení o 17,7 %.


Nejvût‰í ãást celkov˘ch v˘nosÛ s.p. Povodí i v roce 2002 tvofiily platby za odbûry povrchové vody, které jsou i nadále nejdÛleÏitûj‰ím zdrojem pfiíjmÛ na úhradu nákladÛ správy vodních tokÛ, zejména k zaji‰tûní podmínek pro potfiebné odbûry vody. Jejich podíl rok od roku klesá a je snaha tyto v˘padky nahradit vy‰‰ím nárÛstem v ostatních trÏbách a v˘nosech. Vzhledem k obnovû vodohospodáfiského majetku po katastrofálních povodních v˘raznû posílila i poloÏka dotací, pfieváÏnû ze státního rozpoãtu. Struktura v˘nosÛ s.p. Povodí v roce 2002 je vyjádfiena v Tabulce 3.2.1 a Grafu 3.2.1.

Graf 3.2.1 Struktura v˘nosÛ s.p. Povodí v roce 2002

57,8 % 8,2 %

3,8 %

14,7 %

0,4 %

15,1 %

platby za odbûry povrchové vody

ostatní pfiíjmy

v˘roba elektrické energie

dotace ze státního rozpoãtu

pfiíjmy za vyuÏívání vzdouvacích zafiízení

ostatní provozní dotace

Pramen: s.p. Povodí

Tabulka 3.2.1 Struktura v˘nosÛ s.p Povodí v roce 2002 v tis. Kã Ukazatel Platby za odbûry povrchové vody V˘roba elektrické energie Pfiíjmy za vyuÏívání vzdouvacích zafiízení Ostatní pfiíjmy Dotace ze státního rozpoãtu ostatní provozní dotace s.p. Povodí celkem

Povodí Labe, s.p. 565 890 15 107 15 342 173 429 106 982 5 452 882 202

Povodí Vltavy, s.p. 437 818 49 992 104 184 191 389 140 691 294 924 368

Povodí Ohfie, s.p. 398 854 161 747 5 323 65 606 2 966 0 634 496

Povodí Odry, s.p. 346 509 41 604 0 47 853 81 218 2 935 520 119

Povodí Moravy, s.p. 299 959 21 604 10 902 44 975 254 788 4 562 636 790

s.p. Povodí celkem 2 049 030 290 054 135 751 523 252 586 645 13 243 3 597 975

Pramen: MZe, s.p. Povodí ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

23


■ TrÏby za dodávky povrchové vody v loÀském roce v souhrnu za âR vzrostly o témûfi 120 mil. Kã. V˘voj dodávek povrchové vody za úplatu je uveden v Tabulce 3.2.2. Ceny za jednotlivé druhy odbûrÛ povrchové vody jsou uvedeny v Tabulkách 3.2.3 a 3.2.4. Platby za odbûry povrchové vody uvádí Tabulka 3.2.5. ■ Ceny povrchové vody se oproti pfiedchozímu roku v prÛmûru zv˘‰ily o 10,5 %. Jedná se o ceny vûcnû usmûrÀované, do nichÏ lze promítnout pouze ekonomicky oprávnûné náklady, pfiimûfien˘ zisk a daÀ podle pfiíslu‰n˘ch daÀov˘ch pfiedpisÛ. Tyto ceny v dne‰ním pojetí nevyjadfiují hodnotu povrchové vody, ale cenu sluÏby - tj. umoÏnûní dodávek, které zabezpeãují s.p. Povodí uÏivatelÛm vody. Tyto vykalkulované ceny podléhají regulaci formou vûcného usmûrÀování podle zákona o cenách a podle pravidel V˘mûrÛ vydávan˘ch Ministerstvem financí v Cenovém vûstníku vÏdy na kaÏd˘ rok.

Tabulka 3.2.2 Dodávky povrchové vody za úplatu v letech 1995 - 2002 v tis. m3 s.p. Povodí 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Povodí Labe, s.p. a) 887 994 863 372 897 063 787 331 572 341 534 300 508 435 571 365 b) 52 857 58 927 55 464 49 710 45 137 43 630 43 279 41 618 Povodí Vltavy, s.p. a) 394 582 382 786 355 799 324 336 294 550 276 626 264 802 266 916 b) 257 135 250 796 232 545 207 949 192 786 185 072 171 924 167 878 Povodí Ohfie, s.p. a) 213 257 217 748 214 455 207 855 190 731 176 183 176 403 169 092 b) 81 236 78 533 74 352 71 517 67 185 63 206 60 263 57 807 Povodí Odry, s.p. a) 244 247 235 133 215 549 198 122 182 515 175 883 166 799 173 275 b) 96 636 94 109 86 595 77 245 72 108 69 434 66 255 72 167 Povodí Moravy, s.p. a) 210 279 204 538 201 655 171 842 156 247 141 902 132 680 135 366 b) 46 198 40 925 40 833 38 086 36 499 38 768 39 398 38 112 s.p. Povodí celkem a) 1 950 359 1 903 577 1 884 521 1 689 486 1 396 384 1 304 894 1 249 1191 316 014 b) 534 062 523 290 489 789 444 507 413 715 400 110 381 119 377 582 Pramen: s.p. Povodí Pozn.: a) za úplatu celkem b) z toho pro vodovody pro vefiejnou potfiebu

Tabulka 3.2.3 Cena za odbûry pro prÛtoãné chlazení v letech 1993 - 2002 v Kã/m3 s.p. Povodí 1993 Povodí Labe, s.p. 0,08 Povodí Vltavy, s.p. 0,27 Povodí Moravy, s.p. 0,27

1994 0,27 0,42 0,30

1995 0,30 0,42 0,40

1996 0,33 0,48 0,42

1997 0,45 0,51 0,46

1998 0,53 0,55 0,49

1999 0,61 0,70 0,53

2000 0,67 0,76 0,56

2001 0,67 0,81 0,60

2002 0,65 0,86 0,53

Pramen: s.p. Povodí Pozn.: Jednotková cena za m3 je uvádûna bez danû z pfiidané hodnoty

Tabulka 3.2.4 Cena za ostatní odbûry povrchové vody v letech 1993 - 2002 v Kã/m3 s.p. Povodí Povodí Labe, s.p. Povodí Vltavy, s.p. Povodí Ohfie, s.p. Povodí Odry, s.p. Povodí Moravy, s.p. s.p. Povodí celkem

1993 0,35 0,58 0,94 0,50 1,15 0,64

1994 0,62 0,88 1,21 0,67 1,40 0,88

1995 0,75 0,91 1,31 0,80 1,60 0,98

1996 0,83 0,95 1,43 0,94 1,76 1,08

1997 0,99 1,03 1,52 1,18 1,92 1,24

1998 1,16 1,15 1,67 1,40 2,10 1,39

1999 1,39 1,41 1,87 1,59 2,27 1,59

2000 1,54 1,55 1,99 1,74 2,53 1,76

2001 1,71 1,65 2,11 1,80 2,66 1,90

2002 1,88 1,70 2,23 2,01 2,89 2,10

Pramen: s.p. Povodí, VÚV T.G.M. Pozn.: Jednotková cena za m3 je uvádûna bez danû z pfiidané hodnoty

Tabulka 3.2.5 Platby za odbûry povrchové vody v letech 1993 - 2002 v mil. Kã s.p. Povodí 1993 Povodí Labe, s.p. 173 Povodí Vltavy, s.p. 237 Povodí Ohfie, s.p. 245 Povodí Odry, s.p. 131 Povodí Moravy, s.p. 234 s.p. Povodí celkem 1 020

1994 363 331 293 170 248 1 405


24


HOSPODÁŘSTVÍ

1995 419 332 288 195 256 1 490

1996 448 337 323 221 266 1 595

1997 548 345 343 255 273 1 764

1998 556 357 368 273 264 1 818

1999 530 383 375 279 266 1 833

2000 532 401 367 294 277 1 871

2001 536 408 397 301 287 1 929

2002 566 438 399 347 300 2 050

a souãasnû se zaslouÏily i o úhradu fiady mimofiádn˘ch nákladÛ vyvolan˘ch povodnûmi. V roce 2002 tyto trÏby dosáhly svého maxima - pfies 290 mil. Kã, nejvíce se

Tabulka 3.2.6 Vlastní malé vodní elektrárny s.p. Povodí v letech 1997 - 2002 s.p. Povodí Ukazatel Povodí Labe, s.p. Poãet MVE Instalovan˘ v˘kon v kW V˘r. el. energie v MWh TrÏby v tis. Kã Povodí Vltavy, s.p. Poãet MVE Instalovan˘ v˘kon v kW V˘r. el. energie v MWh TrÏby v tis. Kã Povodí Ohfie, s.p. Poãet MVE

1997

1998

1999

2000

2001

2002

14 2 650,0 10 700 11 051

15 2 711 10 860 11 566

15 2 711 8 913 10 626

15 2 711 7 968 9 459

15 2 711 10 738 12 515

15 2 677 9 974 15 107

10 3464 10 880 8 723

11 3 629 36 454 33 823

13 8 740 37 403 38 233

12 8 500 37 722 39 840

14 9 600 50 409 53 217

14 9 600 35 873 49 992

16

16

19

20

20

20

Instalovan˘ v˘kon v kW 14 897 V˘r. el. energie v MWh 63 820 TrÏby v tis. Kã 64 376 Povodí Odry, s.p. Poãet MVE 12 Instalovan˘ v˘kon v kW 4 741 V˘r. el. energie v MWh 7 245 TrÏby v tis. Kã 5 680 Povodí Moravy,s.p. Poãet MVE 11 Instalovan˘ v˘kon v kW 2 759 V˘r. el. energie v MWh 11 742 TrÏby v tis. Kã 12 858 s.p. Povodí celkem Poãet MVE 63 Instalovan˘ v˘kon v kW 28 511 V˘r.el. energie v MWh 104 387 TrÏby v tis. Kã 102 688

15 029 72 826 75 113

15 286 82 868 89 121

16 750 74 494 82 922

16 750 87 539 95 774

16 750 106 363 161 747

14 4 750 18 658 17 723

14 4750 26 161 28 220

14 4 750 25 168 26 480

14 4 750 25 896 25 732

14 4 750 31 019 41 604

12 3 192 9 255 9 613

12 3 192 12 342 13 266

12 3 192 10 613 11 839

13 3 512 14 301 15 716

14 3 612 14 476 21 604

68 29 311 148 053 147 838

73 34 679 167 687 179 466

73 35 903 155 965 170 540

76 37 323 188 903 202 954

77 37 389 197 705 290 054


Tabulka 3.2.7 Ostatní pfiíjmy s.p. Povodí v letech 1994 - 2002 v tis. Kã s.p. Povodí Povodí Labe, s.p. Povodí Vltavy, s.p. Povodí Ohfie, s.p. Povodí Odry, s.p. Povodí Moravy s.p. s.p. Povodí celkem

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 12 086 21 811 32 356 54 094 50 907 54 754 145 989 124 730 173 429 12 200 19 200 23 600 26 800 56 286 49 222 55 481 79 505 191 391 37 000 47 000 57 000 54 000 64 398 55 922 66 836 57 809 65 606 7 400 14 200 8 000 9 600 70 977 31 033 49 113 28 208 47 853 13 102 18 647 29 107 29 346 38 021 41 786 54 879 46 462 44 975 81 788 120 858 150 063 173 840 280 589 232 717 372 298 336 714 523 254


Tabulka 3.2.8 Dotace pfiidûlené s.p. Povodí v roce 2002 v tis. Kã s.p. Povodí Povodí Labe, s.p. Povodí Vltavy, s.p. Povodí Ohfie, s.p. Povodí Odry, s.p. Povodí Moravy, s.p. s.p. Povodí celkem Pramen: MZe, s.p. Povodí

Provozní dotace 112 434 140 985 2 966 84 153 259 350 599 888

Investiãní dotace 357 369 39 580 11 923 251 018 151 509 811 399

Dotace celkem 469 803 180 565 14 889 335 171 410 859 1 411 287

na nich podílí státní podnik Povodí Ohfie, kter˘ provozuje 20 mal˘ch vodních elektráren. Podrobnûj‰í informace o celkovém poãtu vlastních mal˘ch vodních elektráren v jednotliv˘ch státních podnicích Povodí, jejich instalovaném v˘konu a v˘robû elektrické energie a trÏbách podává Tabulka 3.2.6.


■ V˘razn˘ meziroãní nárÛst v trÏbách za elektrickou energii z vlastních mal˘ch vodních elektráren ãinil v loÀském roce 88 mil. Kã a celkové trÏby ve v˘‰i 290 mil. Kã pomohly pfiekonat v˘padky v ostatních trÏbách

Ostatní pfiíjmy státních podnikÛ Povodí jsou ménû v˘znamné a spoãívají v oblasti pronájmÛ pozemkÛ, nebytov˘ch prostor a vodních ploch a dal‰ích podnikatelsk˘ch aktivit, z nichÏ nejv˘znamnûj‰í jsou pfiíjmy z v˘konÛ strojních mechanizmÛ a autodopravy, z v˘konÛ laboratofií a za projektovou a inÏen˘rskou ãinnost a rovnûÏ finanãní v˘nosy. V roce 2002 byl zastaven meziroãní pokles tûchto ostatních pfiíjmÛ z roku 2001 a byl naopak zaznamenán v˘razn˘ nárÛst. Jedná se o reakci na zv˘‰enou potfiebu finanãních prostfiedkÛ související s likvidací povodÀov˘ch ‰kod a nepfiíznivá situace v oblasti v˘nosÛ byla v nûkter˘ch pfiípadech ãásteãnû kompenzována finanãními v˘nosy a trÏbami z prodeje majetku. Celkové v˘nosy, tj. celkové trÏby za v˘kony státních podnikÛ Povodí, vãetnû finanãních v˘nosÛ a zv˘‰en˘ch dotací, v roce 2002 vykazují nárÛst o témûfi 18 %. V˘‰e ostatních pfiíjmÛ je uvedena v Tabulce 3.2.7. V˘raznou podporou financování potfieb v rámci hlavní ãinnosti s.p. Povodí jsou kaÏdoroãnû dotace. Bez státních dotací by zejména v roce 2002 nemohly b˘t v pomûrnû krátké dobû odstraÀovány následky povodní a souãasnû nejnaléhavûj‰í zabezpeãovací práce. Tabulka 3.2.8 uvádí celkové provozní (neinvestiãní) a investiãní dotace jednotliv˘ch s.p. Povodí pfiidûlené v roce 2002. Z ostatních zdrojÛ se na dotacích podílely zejména MZe, SFDI, MÎP prostfiednictvím fondÛ PHARE, Ostravskokarvinské doly na odstranûní dÛlních ‰kod a na protipovodÀová opatfiení pak pfiispûly i nûkteré krajské úfiady. V˘razn˘ meziroãní nárÛst dotací odráÏí potfieby obnovy vodních tokÛ ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

25


po povodních z let 1997, 1998, 2000 a zejména pak nejnaléhavûj‰í pfiípady odstraÀování a likvidace povodÀov˘ch ‰kod po srpnové povodni z roku 2002. U s.p. Povodí Labe a s.p. Povodí Vltavy tvofií podstatnou ãást provozních dotací pfiíspûvek na provoz a údrÏbu vodní cesty, v investiãních dotacích pak budování vodních cest. ■ Meziroãní nárÛst nákladÛ o témûfi 22 % pfieru‰il jiÏ nûkolik let trvající pokles skuteãnû vynaloÏen˘ch nákladÛ. Tento v˘razn˘ rÛst je dÛsledkem snahy co nejrychleji zabezpeãit provoz a bezpeãnost na vodních dílech po povodních v roce 2002 a minimalizovat ‰kody na majetcích vodohospodáfisk˘ch organizací. K nárÛstu nákladÛ do‰lo zejména vlivem zv˘‰en˘ch nákladÛ na opravy a udrÏování, zv˘‰ením spotfieby materiálu a téÏ proúãtováním povodÀov˘ch ‰kod. Nákladová poloÏka oprav vzrostla za souhrn státních podnikÛ Povodí o více jak 50 %. Nejvíce se na tomto zv˘‰ení podílely organizace, kde povodnû napáchaly nejvût‰í ‰kody - napfi. u s.p. povodí Vltavy byl meziroãní nárÛst více jak trojnásobn˘. Pfiehled nákladÛ s.p. Povodí v roce 2002 a jejich porovnání s pfiedchozím rokem je uveden v Tabulce 3.2.9.

Tabulka 3.2.9 Náklady s.p. Povodí v mil. Kã Druh nákladÛ Odpisy Opravy Materiál Energie a paliva Osobní náklady SluÏby Finanãní náklady Ostatní náklady Náklady celkem

2002 2001 2002 2001 2002 2001 2002 2001 2002 2001 2002 2001 2002 2001 2002 2001 2002 2001

Povodí Labe, s.p. 127,4 131,5 215,9 172,5 48,6 45,2 28,2 28,0 277,8 243,2 115,9 95,0 109 2,5 61,7 25,0 877,4 742,9

26


HOSPODÁŘSTVÍ

Povodí Ohfie, s.p. 152,7 157,4 122,8 105,0 22,3 21,6 24,5 27,5 190,9 178,2 28,1 29,1 3,0 0,6 78,9 20,8 623,2 540,2

Povodí Odry, s.p. 98,3 70,2 133,7 187,0 33,4 28,9 4,4 4,2 129,2 118,6 33,1 33,7 5,1 5,3 59,9 24,8 497,1 472,7

Povodí s.p. Povodí Moravy, s.p. celkem 106,9 626,7 106,7 608,7 211,7 1 155,7 158,7 768,6 31,7 158,4 36,7 150,4 9,4 90,2 9,2 92,0 195,1 1 034,9 190,1 944,6 24,2 256,6 22,6 234,0 9,4 26,3 0,5 15,3 23,9 231,1 17,6 124,3 612,3 3 579,9 542,1 2 937,9


Tabulka 3.2.10 Investice s.p. Povodí v letech 1994 - 2002 v mil. Kã s.p. Povodí 1994 Povodí Labe, s.p. 87,0 Povodí Vltavy, s.p. 85,0 Povodí Ohfie, s.p. 116,0 Povodí Odry, s.p. 44,7 Povodí Moravy, s.p. 111,0 s.p. Povodí celkem 443,7

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 110,1 193,0 216,8 313,4 248,4 328,5 347,1 529,1 203,2 216,4 235,2 115,7 116,3 115,2 114,1 199,3 122,0 225,0 200,0 180,2 212,5 148,2 173,4 212,8 289,1 340,2 314,3 279,1 484,4 361,6 226,8 282,3 94,0 95,5 236,1 311,0 357,3 356,8 257,8 200,5 818,5 1 069,8 1 202,4 1 199,4 1 418,9 1 310,3 1 119,2 1 424 ,0

Pramen: MZe, s.p. Povodí

Graf 3.2.2 V˘voj investiãní v˘stavby s.p. Povodí

■ Státní podniky Povodí vynaloÏily na realizaci investic v loÀském roce 1 424 mil. Kã, z toho 694,3 mil. Kã bylo ãerpáno z vlastních zdrojÛ a dále bylo pouÏito celkem 729,7 mil. Kã investiãních prostfiedkÛ nekryt˘ch vlastními zdroji. V prÛbûhu posledních devíti let vynaloÏily s.p. Povodí na investice finanãní prostfiedky ve v˘‰i 10 006 mil. Kã, jak je uvedeno v Tabulce 3.2.10 a znázornûno v Grafu 3.2.2. Meziroãní nárÛst o více neÏ 27 % odráÏí nutnost okamÏitû fie‰it následky katastrofálních povodní ze srpna 2002 a dále skuteãnost, Ïe SFDI poskytl v˘znamné investiãní prostfiedky na rozvoj Labské vodní cesty, které byly v prÛbûhu roku 2002 proinvestovány.

Povodí Vltavy, s.p. 141,4 142,9 471,6 145,4 22,4 18,0 23,7 23,1 241,9 214,5 55,3 53,6 6,9 6,4 6,7 36,1 969,9 640,0

Pramen: MZe, s.p. Povodí

Tabulka 3.2.11 Hospodáfiské v˘sledky s.p. Povodí (zisk, ztráta) v tis. Kã s.p. Povodí 1995 Povodí Labe, s.p. 25 200 Povodí Vltavy, s.p. 29 616 Povodí Ohfie, s.p. 13 426 Povodí Odry, s.p. 30 996 Povodí Moravy, s.p. 3 623 s.p. Povodí celkem 102 861

1996 1997 8 533 - 1 800 22 058 22 000 8 306 7 461 32 192 - 71 500 8 047 - 68 359 79 136 - 112 198

1998 1999 - 6 808 35 398 14 475 16 853 14 625 6 947 65 340 66 870 - 41 867 8 930 45 765 134 998

2000 2001 19 859 17 166 37 838 48 735 11 825 12 415 19 617 22 575 20 647 17 939 109 786 118 830

Podíl jednotliv˘ch s.p. Povodí na Pramen: s.p. Povodí celkovém hospodáfiském v˘sledku a v˘voj v tvorbû zisku, pfiípadnû hos- Tabulka 3.2.12 Rozdûlení ziskÛ za rok 2002 v tis. Kã podáfiské ztráty u s.p. Povodí Vltavy Rozdûlení zisku nebo krytí ztráty dokumentuje Tabulka 3.2.11. Rozdûlefond zisk rezervní FKSP investic sociální fond ní dosaÏen˘ch ziskÛ do jednotliv˘ch s.p. Povodí fond kapitálové fond odmûn fondÛ a návrh na úhradu ztráty v konfondy krétních s.p. Povodí jsou uvedeny v TaPovodí Labe, s.p. 4 774 477 4 297 0 0 0 bulce 3.2.12. Povodí Vltavy, s.p. Povodí Ohfie, s.p. Povodí Odry, s.p. Povodí Moravy, s.p.

- 45 525 11 334 23 002 24 512

- 3 455 2 267 2 300 5 519

0 3 500 2 818 3 500

11 351 11 852 11 923 11 459 11 009 11 506

12 911 13 338 13 454 12 738 12 922 13 084

- 42 070 3 567 14 534 0

0 0 0 0

0 2 000 3 350 2 500

15 641 15 819 15 704 14 717 14 663 15 330

16 565 16 526 17 085 15 811 15 820 16 396

V˘sledek hospodafiení roku 2002 u s.p. Povodí Vltavy pfied zdanûním pfiedstavoval ztrátu v celkové v˘‰i Pramen: MZe 66 368 tis. Kã. Za období do konce roku 2001 byl zaúãtován daÀov˘ závazek Tabulka 3.2.13 Poãet pracovníkÛ a zároveÀ neuhrazená daÀová ztráta ve (prÛmûrn˘ pfiepoãten˘ stav) v˘‰i 87 440 tis. Kã. OdloÏená daÀová po2002 2001 hledávka roku 2002 ve v˘‰i 20 843 tis. Kã Povodí Labe, s.p. 936,5 926,8 byla zaúãtována jako sníÏení nákladÛ 784,0 782,0 a souãasnû jako sníÏení daÀového zá- Povodí Vltavy, s.p. Povodí Ohfie, s.p. 623,0 628,0 vazku. Po tûchto vyrovnáních je vykazoPovodí Odry, s.p. 460,0 455,0 vána jako v˘sledek hospodafiení za Povodí Moravy, s.p. 740,4 740,2 úãetní období roku 2002 ztráta ve v˘‰i s. p. Povodí celkem 3 543,9 3 532,0 45 525 tis. Kã. Tato ztráta má b˘t dle ná- Pramen: s.p. Povodí vrhu hrazena ve v˘‰i 3 455 tis. Kã z rezervního fondu a 42 070 tis. Kã z ostat- Tabulka 3.2.14 PrÛmûrné mzdy v Kã dosahované v jednotliv˘ch s.p. Povodí ních kapitálov˘ch fondÛ. s.p. Povodí 1996 1997 1998 1999 2000 2001 ■ PrÛmûrn˘ pfiepoãten˘ stav pracovníkÛ ve státních podnicích Povodí se v roce 2002 oproti minul˘m letÛm, kdy docházelo k meziroãním poklesÛm, ve srovnání s pfiedchozím rokem zv˘‰il o 12 pracovníkÛ, na celkov˘ stav 3 544 osob.

Povodí Labe, s.p. Povodí Vltavy, s.p. Povodí Ohfie, s.p. Povodí Odry, s.p. Povodí Moravy, s.p. s.p. Povodí celkem

10 325 10 957 10 732 10 251 9 949 10 447

14 675 14 875 14 545 13 999 14 007 14 468

2002 4 774 - 45 525 11 334 23 002 24 512 18 097


■ âtyfii ze státních podnikÛ Povodí vykázaly i v roce 2002 zisk v celkové v˘‰i 63,6 mil. Kã, pouze státní podnik Povodí Vltavy vykázal hospodáfiskou ztrátu a to v celkové v˘‰i 45,5 mil. Kã.

neuhrazená ztráta z minul˘ch let 0 0 0 0 12 993

2002 17 941 18 444 18 435 17 516 16 216 17 724


V roce 2002 pfiedstavoval celkov˘ meziroãní pfiírÛstek pracovníkÛ 12 osob. Situaci ve v˘voji pracovních sil znázorÀuje Tabulka 3.2.13, ze které je patrné, Ïe nejvût‰í nárÛst z celkového poãtu pfiipadá na s.p. Povodí Labe, naopak u s.p. Povodí Ohfie do‰lo ke sníÏení o 5 pracovníkÛ. PrÛmûrná mûsíãní mzda ve státních podnicích Povodí ãinila v roce 2002 17.724,- Kã, viz. Tabulka 3.2.14 a vykázala v roce 2002 meziroãní nárÛst 8,1 %. ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

27


3.3

Zemûdûlská vodohospodáfiská správa

LoÀská povodeÀ postihla témûfi celé území povodí Vltavy, Berounky a dolního Labe a dále také povodí Ohfie, Jizery, Dyje a nûkter˘ch fiek odvodÀujících âeskomoravskou vrchovinu. PovodÀové vlny na tocích kulminovaly v prÛbûhu první i druhé vlny sráÏek na úrovni 100let˘ch vod a vy‰‰ích. V fiadû profilÛ byly na vodních tocích zaznamenány zatím historicky nejvy‰‰í vodní stavy a prÛtoky. ZVHS zaznamenala na základû terénního prÛzkumu ‰kody na vodních tocích a vodních nádrÏích ve své správû v odhadované v˘‰i 543 444 tis. Kã. Vodní toky byly po‰kozeny jak v úsecích pfiirozen˘ch koryt, tak i v úsecích koryt upraven˘ch. Na fiadû míst do‰lo ke zniãení staveb a objektÛ. PfiestoÏe nedo‰lo k Ïádnému pfiípadu protrÏení hráze vodní nádrÏe, byla fiada z nich po‰kozena. Nejvíce postiÏenou oblastí obecnû i v rámci ZVHS byla oblast povodí Vltavy. Charakter ‰kod, které ZVHS zaznamenala, je velmi rÛznorod˘ a odráÏí v sobû odli‰nosti povodÀov˘ch situací v rÛzn˘ch lokalitách zasaÏen˘ch povodní. Souhrnnû lze konstatovat, Ïe horní úseky vodních tokÛ byly postiÏeny zejména vlivem erozního úãinku vody a uná‰en˘ch pfiedmûtÛ. Byla zaznamenána rozsáhlá po‰kození objektÛ na tocích, zmûny tras koryt vodních tokÛ a rozsáhlé bfiehové nátrÏe vãetnû destrukce bfiehov˘ch porostÛ. Dolní úseky tokÛ s mal˘m sklonem koryta byly dominantnû postiÏeny záplavou. Vlivem záplav do‰lo k sedimentaci splavenin, které zpÛsobily vysoké nánosy jak v samotn˘ch korytech vodních tokÛ, tak i na okolních pozemcích. Velké mnoÏství sedimentÛ bylo zaznamenáno i ve vodních nádrÏích, které spravuje ZVHS v postiÏen˘ch oblastech. Pfii realizaci nápravn˘ch opatfiení ‰kod zpÛsoben˘ch srpnov˘mi povodnûmi v roce 2002 bylo nutné prioritnû zabezpeãit obnovu objektÛ a staveb na tocích, které slouÏí k zabezpeãení funkãnosti komunikací a inÏen˘rsk˘ch sítí.

28


HOSPODÁŘSTVÍ

Dále bylo nutné zajistit obnovení staveb, které zabezpeãují stabilitu a prÛtoãnost koryt vodních tokÛ v intravilánech obcí a mûst a v celé délce toku pak zabezpeãit stabilizaci koryt a obnovení jejich prÛtoãn˘ch kapacit. V pfiípadû vodních nádrÏí je nezbytné odstranûní nánosÛ.

hmotného majetku z programu 229 060 ve v˘‰i 10,00 mil. Kã, z Programu péãe o krajinu ve v˘‰i 0,62 mil. Kã a na ostatní neinvestiãní v˘daje (ostatní pfiíspûvky, monitoring, ekologick˘ program) 18,80 mil. Kã. Celkem bylo ZVHS v roce 2002 pfiidûleno 158,02 mil. Kã, z kter˘ch bylo ãerpáno 156,79 mil. Kã.

Prostfiedky na realizaci tûchto nápravn˘ch opatfiení jsou hrazeny ve spolupráci s Evropskou investiãní bankou prostfiednictvím programu 229 110 Odstranûní následkÛ povodní na státním vodohospodáfiském majetku, resp. jeho podprogramu 229 113 - Odstranûní následkÛ povodÀov˘ch ‰kod zpÛsoben˘ch povodnûmi v srpnu roce 2002. Pfiehled o ãerpání investiãních a neinvestiãních nákladÛ na odstraÀování povodÀov˘ch ‰kod z let 2000 a 2002 je uveden v Tabulce 3.3.6.

Z uveden˘ch finanãních prostfiedkÛ byla pfieváÏná ãást pouÏita na údrÏbu a opravy vodních tokÛ (cca 81 %) a dále na ostatní neinvestiãní v˘daje (cca 12 %).

ZVHS byly v roce 2002 pfiidûleny ze státního rozpoãtu neinvestiãní prostfiedky na údrÏbu, opravy a provoz vodních tokÛ v celkové v˘‰i 119,82 mil. Kã a na provoz vodních tokÛ a souvisejících vodních dûl ve v˘‰i 9,4 mil. Kã. Dále byly poskytnuty neinvestiãní finanãní prostfiedky na protipovodÀové opravy dlouhodobého

Souhrnn˘ pfiehled o skuteãném vyuÏití tûchto finanãních prostfiedkÛ uvádí Tabulka 3.3.1. V rámci údrÏby vodních tokÛ bylo provádûno zejména seãení, ãi‰tûní, opravy objektÛ zabezpeãující protipovodÀovou ochranu, likvidace nepÛvodních invazních druhÛ rostlin (bol‰evník velkolep˘, kfiídlatka japonská) a údrÏba bfiehov˘ch porostÛ. Pfiehled finanãních prostfiedkÛ vyuÏit˘ch v posledních letech z jednotliv˘ch finanãních zdrojÛ na údrÏbu a opravy vodních tokÛ a vodních dûl uvádí Tabulka 3.3.2.

Tabulka 3.3.1 VyuÏití jednotliv˘ch finanãních zdrojÛ ZVHS v roce 2002 v mil. Kã âinnost ÚdrÏba a opravy vodních tokÛ Provoz vodních tokÛ a souvisejících vodních dûl Program péãe o krajinu Prevence pfied povodnûmi Ostatní neinvestiãní v˘daje Celkem

zdroj SR SR SR SR SR

plán 119,82 9,40 0 10,00 18,80 158,02

skuteãnost 119,70 9,01 0,62 8,91 18,55 156,79

Pramen: ZVHS

Tabulka 3.3.2 Pokrytí v˘dajÛ ZVHS na údrÏbu a opravy vodních tokÛ a vodohospodáfisk˘ch dûl v mil. Kã Zdroj na úhradu v˘dajÛ Rozpoãet MZE Program péãe o krajinu ProtipovodÀová opatfiení Celkem státní rozpoãet Státní fond zúrodnûní pÛdy Celkem Náprava povodÀov˘ch ‰kod ze zdrojÛ Pozemkového fondu (PF) ÚdrÏba a opravy hlavních melioraãních zafiízení ze zdrojÛ PF Celkem v˘daje Pramen: ZVHS

1998 70,8 6,6 0 77,4 77,4

1999 68,1 2,5 0 70,6 1,0 71,6

2000 77,6 1,0 35,2 113,8 5,6 119,4

2001 77,0 2,4 5,7 85,1 3,8 88,9

2002 119,7 0,6 8,9 129,2 0 129,2

-

-

0

0

0

103,8 178,2

79,6 151,2

75,9 195,3

59,8 148,7

54,9 184,1

Region

Praha âeské Budûjovice PlzeÀ Ústí nad Labem Hradec Králové Brno Ostrava Celkem

ÚdrÏba a opravy vodních tokÛ 14,800 19,200 14,300 8,700 18,300 29,900 14,500 119,700

Provoz 0,280 0,182 0,277 1,085 1,285 3,819 1,078 9,006

Odstranûní povodÀov˘ch ‰kod 2,798 13,871 6,295 1,808 0 0,200 0 24,972

Hlavní odvodÀovací zafiízení 6,043 12,383 4,744 2,896 12,516 7,938 8,352 54,872

Celkem 23,021 45,636 25,616 14,489 32,101 42,857 23,930 208,550

Pramen: ZVHS

Tabulka 3.3.6 OdstraÀování povodÀov˘ch ‰kod z let 2000 a 2002 na vodních tocích spravovan˘ch ZVHS v roce 2002 v mil. Kã


Tabulka 3.3.3 Neinvestiãní v˘daje na vodní toky ve správû ZVHS a údrÏbu a opravy hlavních odvodÀovacích zafiízení ve správû Pozemkového fondu v roce 2002 podle regionÛ v mil. Kã

Zdroj Investiãní Neinvestiãní - program náklady náklady Celkem Program 229 112 1,629 3,871 5,500 Program 229 113 0 24,973 24,973 Celkem 1,629 28,844 30,473 Pramen: ZVHS

Rozdûlení neinvestiãních v˘dajÛ na vodní toky ve správû ZVHS a údrÏbu a opravy hlavních odvodÀovacích zafiízení ve správû Pozemkového fondu podle jednotliv˘ch regionÛ uvádí Tabulka 3.3.3.

■ V roce 2002 pokraãovalo na vodních tocích ve správû ZVHS odstraÀování povodÀov˘ch ‰kod z roku 1997. Postupnû se likvidují i povodÀové ‰kody z let následujících.

Pfiehled o celkov˘ch nákladech na odstranûní povodÀov˘ch ‰kod v ãlenûní podle zdrojÛ a s rozdûlením na investiãní a neinvestiãní prostfiedky podává Tabulka 3.3.5.

■ Pfiíjmy z plateb za odbûry vody, pfiípadnû z nájmÛ vodohospodáfisk˘ch staveb a jin˘ch nemovitostí jsou nev˘znamné a ve stfiednûdobé ãasové fiadû se pohybují mezi 8 aÏ 11 mil. Kã. Mírn˘ pokles pfiíjmÛ za odbûry vody i v rámci ostatních pfiíjmÛ byl v roce 2002 eliminován nárÛstem pfiíjmÛ z nájmÛ vodohospodáfisk˘ch staveb. Celková skladba pfiíjmÛ ZVHS je uvedena v následující Tabulce 3.3.4.

Tabulka 3.3.4 Skladba pfiíjmÛ ZVHS v mil. Kã Pfiíjmy 1998 platby za odbûry vody 3,4 nájmy vodohospodáfisk˘ch staveb 2,9 ostatní pfiíjmy 3,3

1999

2000 2001 2002

2,8

4,4

3,8

2,5

3,2 2,3

1,9 4,1

3,5 3,4

5,2 1,4

Pramen: ZVHS

Tabulka 3.3.5 OdstraÀování povodÀov˘ch ‰kod z let 1997 na vodních tocích spravovan˘ch ZVHS v roce 2002 v mil. Kã Zdroj Investiãní Neinvestiãní - program náklady náklady Celkem Program 329 181 0,013 0 0,013 Program 329 184 29,206 0 29,206 Celkem 29,219 0 29,219 Pramen: ZVHS ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

29


Tabulka 3.3.7 Struktura investic a finanãních zdrojÛ ZVHS v mil. Kã Struktura investic Úprava vodních tokÛ

Finanãní zdroje Státní rozpoãet - MZe Úãelov˘ fond (náhradní rekultivace) Státní fond pro zúrodnûní pÛdy Studie odtokov˘ch pomûrÛ Státní rozpoãet Revitalizace VT Státní rozpoãet ProtipovodÀová opatfiení Státní rozpoãet Odstranûní povodÀov˘ch ‰kod z roku 1997 Státní rozpoãet Evropská investiãní banka Odstranûní povodÀov˘ch ‰kod z roku 1998 Státní rozpoãet Odstranûní povodÀov˘ch ‰kod z roku 2000 Státní rozpoãet Celkem

1999 32,7 2,4 4,4 0 94,4 8,8

2000 32,2 3,6 0 3,8 45,3 33,6

2001 47,2 6,5 0,2 0 17,3 2,8

2002 47,4 0,9 0 0 30,7 63,1

27,3 102,4

27,0 36,5

28,9 0

29,2 0

12,2

0

0

0

0

0

0

1,6

284,6

182,0

102,9

172,9

Pramen: ZVHS

■ Za úãelem odstraÀování povodÀov˘ch ‰kod z roku 2000 a 2002 na vodních tocích spravovan˘ch ZVHS byla v roce 2002 zahájena realizace programu 229 110 na odstraÀování povodÀov˘ch ‰kod z roku 2000 (podprogram 229 112) a 2002 (podprogram 229 113). ZVHS v roce 2002 realizovala investiãní v˘stavbu v celkové v˘‰i 172,9 mil. Kã, vãetnû programu na protipovodÀová opatfiení ve v˘‰i 63,1 mil. Kã a dále realizovala odstraÀování povodÀov˘ch ‰kod z roku 1997 ve v˘‰i 29,2 mil. Kã a odstraÀování povodÀov˘ch ‰kod z roku 2000 ve v˘‰i 1,6 mil. Kã. Pfiehled je uveden v Tabulce 3.3.7.

3.4

Lesy âR, s.p. - oblastní správy tokÛ

PfieváÏná vût‰ina vodních tokÛ ve správû LesÛ âR, s.p. se nachází v horních ãástech povodí, pramenn˘ch oblastech a oblastech s vy‰‰ím podílem lesnatosti. Lesy âR, s.p. spravují bystfiinné toky i mimo pozemky urãené k plnûní funkcí lesa, protoÏe pfii péãi o ucelená povodí vodních tokÛ protékají zemûdûlskou krajinou a intravilány obcí. V roce 2002 do‰lo na bystfiinách k povodÀov˘m situacím v nûkolika vlnách. Ojedinûlé byly v jarních mûsících v hornat˘ch ãástech republiky. Vodní toky

30


HOSPODÁŘSTVÍ

postihly dvû vlny povodní. První v ãervenci v oblastech Blanska, Îìáru nad Sázavou, Bene‰ova, Kolína a pfiedev‰ím druhá srpnová vlna, která zasáhla toky spravované Lesy âR, s.p. v kraji Jihoãeském, Stfiedoãeském, PlzeÀském, Ústeckém a ãásteãnû Karlovarském, Libereckém a Jihomoravském. Povodnû v roce 2002 na tocích v pÛsobnosti Lesy âR, s.p. nezpÛsobily ‰kody takového rozsahu jako povodnû v letech 1997 a 1998, coÏ je v pfiípadû bystfiinn˘ch tokÛ

dáno rÛznou geomorfologií postiÏen˘ch oblastí. Celkovû byly ‰kody v roce 2002 vyãísleny na 125 mil. Kã. PovodÀové prÛtoky potvrdily oprávnûnost a funkãnost opatfiení hrazení bystfiin. Z celkov˘ch finanãních v˘dajÛ LesÛ âR, s.p. do vodního hospodáfiství ve v˘‰i 451,6 mil. Kã ãinily v˘daje investiãního charakteru 188,1 mil. Kã. Z tohoto objemu pfiedstavují 104,9 mil. Kã vlastní prostfiedky. Investice LesÛ âR, s.p. byly

venin, stabilizace podélného sklonu tokÛ pfiíãn˘mi objekty a zaji‰tûní protipovodÀové ochrany zkapacitnûním koryt vodních tokÛ. Na opravu a údrÏbu základních prostfiedkÛ hrazení bystfiin a dal‰ích vodních dûl ve správû Lesy âR, s.p. bylo

Graf 3.4.1 Investiãní v˘daje LesÛ âR, s.p. v letech 1993 - 2002 v mil. Kã - vodní toky

vyuÏito 263,5 mil. Kã z toho z vlastních prostfiedkÛ 183,4 mil. Kã. Nejv˘znamnûj‰í náplní ãinnosti LesÛ âR, s.p. na úseku vodního hospodáfiství byla sanace povodÀov˘ch ‰kod. Jednalo se pfiedev‰ím o zkapacitnûní koryt, odstraÀování náplavÛ a opravy opûrn˘ch zdí, dlaÏeb, pfiíãn˘ch objektÛ a pfiehráÏek. Na odstranûní povodÀov˘ch ‰kod bylo celkovû vynaloÏeno 246,5 mil. Kã, z toho z vlastních prostfiedkÛ 159,0 mil. Kã.


zamûfieny na preventivní opatfiení a zejména na v˘stavbu a rekonstrukci objektÛ hrazení bystfiin v oblastech zasaÏen˘ch povodnûmi. Opatfiení jsou realizována pfieváÏnû za úãelem vytvofiení retenãních prostorÛ pro zachycení spla-

Následující Grafy 3.4.1 a 3.4.2 v del‰í ãasové fiadû podávají pfiehled o celkov˘ch roãních investiãních v˘dajích a prostfiedcích vynaloÏen˘ch na opravy a údrÏbu.

Pramen: Lesy âR, s.p.

Graf 3.4.2 V˘daje LesÛ âR, s.p. v letech 1996 - 2002 v mil. Kã - oprava a údrÏba vodních tokÛ


ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

31


■ Lesy âR, s.p. vynaloÏily v roce 2002 na správu vodních tokÛ témûfi 452 mil. Kã. Strukturu financování správy drobn˘ch tokÛ prostfiednictvím oblastních správ tokÛ a úroveÀ podpory státu uvádí pro rok 2002 Tabulka 3.4.1. ■ TrÏby za odbûry povrchové vody nejsou v˘znamné a v roce 2002 ãinily 9,8 mil. Kã pfii cenû 1,23 Kã/m3 odebrané vody. V˘voj trÏeb LesÛ âR, s.p. za odbûry povrchové vody a jednotkové ceny je uveden v Tabulce 3.4.2.

3.5

Vodní cesty

Dopravnû v˘znamnou je pro âR Labskovltavská vodní cesta, protoÏe je jedin˘m plavebním spojením s celou evropskou sítí vodních cest. Na ãeském, 171 km dlouhém úseku Labe od Stfiekova po pfiístav ve Chvaleticích a na 70 km dlouhém úseku Vltavy od soutoku s Labem v Mûlníku po pfiístav Radotín v Praze, je pomocí jezÛ zaji‰Èován témûfi celoroãní plavební provoz souvislou kaskádou jezÛ i pfii nízk˘ch prÛtocích.

Tab. 3.4.1 Struktura financování LesÛ âR, s.p. - oblastních správ tokÛ v r. 2002 v mil. Kã LâR, s.p. Investice Neinvestice Celkem

Vlastní zdroje celkem 104,9 183,4 288,3

Dotace celkem 83,2 80,1 163,3

Z toho povodÀové ‰kody dotace vlastní zdroje 20,3 64,9 67,2 94,1 87,5 159,0


Tabulka 3.4.2 TrÏby LesÛ âR, s.p. za povrchovou vodu v letech 1997 - 2002 v tis. Kã Rok 1997 1998 TrÏby 7 030 7 906 Cena za m3 *) 0,79 0,92

1999 2000 2001 2002 7 896 7 876 8 639 9 790 0,99 1,06 1,17 1,23

Pramen: Lesy âR, s.p. Pozn.: *) Jednotková cena za m3 je uvádûna bez danû z pfiidané hodnoty

■ Na opravy, údrÏbu a provoz Labskovltavské vodní cesty a tzv. BaÈÛv kanál byly v roce 2002 ze státního rozpoãtu prostfiednictvím kapitoly MZe vynaloÏeny celkové finanãní prostfiedky ve v˘‰i 108,5 mil. Kã formou dotace. Státní podnik Povodí Labe byl podpofien z tûchto zdrojÛ celkovou ãástkou pfiesahující 29 mil. Kã, z nichÏ bylo 15 mil. Kã vyuÏito na opravu zdí a elektroinstalace plavební komory na vodním díle Klavary, 2,5 mil. Kã na odstra-

nûní nánosÛ z plavební dráhy v úseku Stfiekov - Ústí nad Labem a témûfi 5 mil. Kã bylo vûnováno na prozatímní opravy fiídících systémÛ nûkolika vodních dûl na labské vodní cestû. Práce na vltavské vodní cestû lze rozdûlit do dvou období - pfied povodnûmi, kdy byly provádûny plánované opravy a rekonstrukce, a dobu po povodni v srpnu 2002, kdy zaãaly práce na odstranûní povodÀov˘ch ‰kod. V rámci prací pfied povodnûmi byly provedeny tfii velké prohrábky na Vltavû v Davli, na Zbraslavi a prohrábka Smíchovského pfiístavu celkem za cca 6,7 mil. Kã. Dále byly provedeny opravy plavebních kanálÛ na ·tvanici a v Podbabû, oprava betonov˘ch vrat plavební komory Smíchov, oprava malé plavební komory Podbaba, odtûÏení sedimentÛ z kanálu VraÀany - Hofiín a oprava plavebních komor Smíchov, Roztoky, Dolánky a Mifiejovice a ·tûchovice za 7,8 mil. Kã, celkem tedy za 23,5 mil. Kã. Byla dokonãena II. etapa modernizace malé plavební komory Podbaba za 8,4 mil. Kã a provedeno osvûtlení plavebních znakÛ ve Skochovicích, vystrojení dolní rejdy VD Orlík a technologie obtokÛ VD Hnûvkovice za 0,6 mil. Kã, celkem za 9 mil. Kã. V rámci odstraÀování povodÀov˘ch ‰kod byly po katastrofálních povodních v srpnu provedeny prohrábky na území Prahy za cca 7,3 mil. Kã. Bylo provedeno

32


HOSPODÁŘSTVÍ


odtûÏení nánosÛ a opravy plavebních komor Modfiany, ·tvanice, Roztoky, Dolánky a Mifiejovice za 7,5 mil. Kã a opravy technologick˘ch zafiízení plavebních komor za 5 mil. Kã. RovnûÏ byly provedeny opravy po‰kozen˘ch hrází plavebního kanálu Podbaba a Dolánky za 13,6 mil. Kã, celkem za 33,4 mil. Kã. Byla realizována modernizace ovládání plavebních komor Roztoky a Dolánky za 5,6 mil. Kã. Na údrÏbu a opravy vodní cesty Otrokovice - Rohatec, tzv. BaÈÛv kanál, kde se nachází celkem 13 plavebních komor, a kter˘ má v souãasné dobû zejména rekreaãní vyuÏití, s.p. Povodí Moravy vûnoval 5,5 mil. Kã, poskytnut˘ch formou úãelové neinvestiãní dotace. Na opravu plavební komory Vnorovy II bylo ãerpáno 3,1 mil. Kã, zb˘vající ãást v˘dajÛ kryla náklady na ãi‰tûní horních a dolních rejd ostatních plavebních komor. ■ V rámci programu na obnovu a rekonstrukci, modernizaci a v˘stavbu vodních cest byly z prostfiedkÛ Státního fondu dopravní infrastruktury v roce 2002 realizovány práce za 504,9 mil. Kã. Mimo jiÏ uvádûn˘ch prostfiedkÛ na zaji‰Èování provozu a údrÏby dopravnû v˘znamn˘ch vodních cest v gesci MZe, realizuje Ministerstvo dopravy (dále jen „MD“) v oblasti péãe o rozvoj vodních cest od roku 1997 vládou schválen˘ „Program podpory rozvoje vodní dopravy v âeské republice do roku 2005“. V rámci tohoto programu byly v roce 2002 z prostfiedkÛ SFDI na rozvoj realizovány práce za 504,9 mil. Kã, coÏ v porovnání s pfiedchozím rokem pfiedstavuje meziroãní nárÛst o 79,9 %. Z této ãástky obdrÏelo Povodí Labe, s.p. a Povodí Vltavy, s.p. celkem 347,3 mil. Kã. Ostatní prostfiedky byly realizovány investorem ¤editelství vodních cest âR a v men‰í mífie soukrom˘mi investory. K obnovû rekreaãní vodní cesty Otrokovice - Rohatec byly ¤editelstvím vodních cest âR v roce 2002 realizovány drobné stavby ve v˘‰i 13,3 mil. Kã. V rámci tûchto programÛ podpory rozvoje vodní dopravy se doposud nepo-

dafiilo zajistit podmínky (vydání územního rozhodnutí) pro realizaci staveb „Zlep‰ení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem - státní hranice âR/SRN“ a „StupeÀ Pfielouã II“ k prodlouÏení splavnosti Labe do Pardubic. Labsko-vltavské vodní cesty se v˘znamnû dotkla i srpnová povodeÀ 2002, která zpÛsobila znaãné ‰kody na stavbách vodní cesty. Tyto ‰kody byly

vyãísleny Povodím Labe, s.p. a Povodím Vltavy, s.p. celkovou ãástkou 699 mil. Kã. Mimo okamÏit˘ch prostfiedkÛ poskytnut˘ch MZe pfiipravilo MD jako pomoc k postupnému odstraÀování povodÀov˘ch ‰kod na stavbách dopravnû v˘znamn˘ch vodních cest program „Obnova staveb vodní dopravy po povodni 2002“ a poãínaje rokem 2003 budou s.p. Povodí Labe a s.p. Povodí Vltavy na tyto práce poskytovány dotace. ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

33

4. OPATŘENÍ KE ZMÍRNĚNÍ ŠKODLIVÝCH ÚČINKŮ VOD, ZVLÁŠTĚ POVODNÍ 4.1

Katastrofální povodnû v roce 2002

Obrázek 4.1.1 Mapa úhrnÛ sráÏek za období od 6. do 15. srpna 2002

V roce 2002 byl zaznamenán vût‰í poãet men‰ích povodní v jarním, podzimním i zimním období, v˘jimeãn˘ byl pfiedev‰ím katastrofální srpnovou povodní. Vzhledem k neobvykle teplému poãasí zaãaly jarní povodnû jiÏ od tfietí lednové dekády a skonãily aÏ v bfieznu. Pfiíãinou povodní byly de‰Èové sráÏky a tání snûhové pokr˘vky. DosaÏeny byly úrovnû jen 1/2 - 2let˘ch, ojedinûle aÏ 5let˘ch prÛtokÛ pfii druhém stupni povodÀové aktivity (dále jen „SPA“) a 3. SPA. V období dubna a kvûtna se vyskytly ojedinûle pfii pÛl aÏ jednolet˘ch vodách 1. ãi 2. SPA. V˘znamnûj‰í byla jen situace z 10. ãervna v povodí Ol‰e, kdy bylo dosaÏeno 2. SPA a 24. - 26. ãervna pfii dosaÏení 2. SPA na Úslavû. VáÏnou, ale jen lokální, situací byla blesková povodeÀ dne 15. ãervence v povodí Hodonínky s dobou opakování pfiekraãující 200 let. V srpnu roku 2002 byla vût‰ina území âeské republiky postiÏena katastrofální povodní, která v historii na‰eho státu nemá obdoby. Sv˘m rozsahem a niãiv˘mi dÛsledky byla srovnatelná snad jen s povodní z roku 1997. V posledních pûti letech (1997 - 2002) tak katastrofální povodeÀ postihla prakticky celé území na‰eho státu.

SRA [mm] <80 81 - 100 101 - 130 131 - 170 171 - 200 201 - 240 241 - 270 271 - 310 311 - 340 341 - 380 381 - 410 411 - 440 441 - 480

Pramen: âHMÚ

Srpnovou povodní bylo zasaÏeno témûfi celé území povodí Vltavy, povodí Labe a ãásti povodí Ohfie a povodí Dyje. K takto extrémní hydrologické situaci do‰lo poté, co zasaÏená území byla postiÏena dvûma vlnami velmi intenzivních sráÏek. První vlna sráÏek spadla ve dnech od 6. do 8. srpna roku 2002 a zasáhla pfiedev‰ím pfiíhraniãní oblast jiÏních âech s Rakouskem. Druhá vlna sráÏek ve dnech 11. aÏ 13. srpna 2002 zasáhla postupnû oblasti jiÏních âech, celou západní polovinu âech, Jizerské hory, âeskomoravskou vrchovinu, ãást v˘chodních âech a ãást Moravy.

Na základû tûchto mimofiádn˘ch sráÏek byla zaznamenána téÏ extrémní hydrologická situace. PrÛtok Vltavy v Praze - Chuchli pfii kulminaci ãinil dle odhadu 5 160 m3/s oproti dlouhodobému prÛmûru dosahujícímu hodnoty 147 m 3/s a prÛtok na Labi v Dûãínû dosáhl pfii kulminaci hodnoty 4 760 m3/s. Na mnoha vodních tocích pfiesáhl prÛtok vody hodnotu pravdûpodobnosti v˘skytu 1000 let (napfi. Mal‰e, Vltava, LuÏnice, Blanice, Lomnice, Skalice, Úslava). ZmiÀovaná povodeÀ postihla celkem 8 ze 14 krajÛ. ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

35

4. Opatření ke zmírnění škodlivých účinků vod, zvláště povodní

Obrázek 4.1.2 Mapka âeské republiky se zakreslením okresÛ postiÏen˘ch povodnûmi

Pramen: MZe

Z porovnání údajÛ uveden˘ch v tabulce vypl˘vá, Ïe pfii srovnateln˘ch povodÀov˘ch ‰kodách pfii katastrofálních povodÀov˘ch situacích v letech 1997 Tabulka 4.1.1 PovodÀové ‰kody v letech 1997 - 2002 Rok

ztráty na Ïivotech

1997 1998 2000 2002 Celkem

60 10 2 19 91


HOSPODÁŘSTVÍ

Usnesením vlády ã. 977 ze dne 7. fiíjna 2002 vláda schválila projekt Vyhodnocení katastrofální povodnû v srpnu 2002. Projekt má v˘znamn˘ meziresortní charakter, vyuÏívá podklady jin˘ch resortÛ a pfiipravuje v˘stupy, které budou následnû jin˘mi resorty vyuÏity. Uveden˘ projekt je ãlenûn do pracovních etap, první dvû jsou informacemi pro vládu âR a tfietí etapa bude ukonãena závûreãnou zprávou o projektu a schválena vládou âR. Ke konci roku 2002

Obrázek 4.1.3 Porovnání velikosti kulminaãních prÛtokÛ povodní na Vltavû v Praze v období let 1827 - 2002

‰kody [mld.Kã] 62,6 1,8 3,8 75,1 144,3 *)

Pramen: MZe, MÎP Pozn.: *) z toho 20 mld. Kã na vodohospodáfiském majetku

36

a 2002, do‰lo v roce 2002 k v˘raznému sníÏení poãtu ztrát na lidsk˘ch Ïivotech. Pfiíãina této skuteãnosti je dána jednak z pouãení a nasbíran˘ch zku‰eností pfii povodních v roce 1997 a zároveÀ zlep‰ením legislativních nástrojÛ v ochranû pfied povodnûmi.

prÛtok [m3.s-1]

Materiální ‰kody, které povodeÀ zpÛsobila na majetku státní správy a samosprávy, právnick˘ch a fyzick˘ch osob obãanÛ âeské republiky, dosahovaly hodnoty cca 75 mld. Kã. Je‰tû hor‰í skuteãností neÏ zmínûná v˘‰e materiálních ‰kod je skuteãnost, Ïe v dÛsledku povodÀov˘ch situací v roce 2002 do‰lo ke ztrátû 19ti lidsk˘ch ÏivotÛ. Celkov˘ pfiehled ‰kod na majetku a poãet zmafien˘ch lidsk˘ch ÏivotÛ, zpÛsoben˘ povodÀov˘mi situacemi na území âeské republiky v posledních pûti letech (1997-2002), je uveden v následující Tabulce 4.1.1.

V letech 2000 a 2001 do‰lo k pfiijetí ãtyfi stûÏejních zákonÛ s v˘znamnou vazbou na ochranu pfied povodnûmi. V roce 2000 se jednalo o zákon ã. 238/2000 Sb., o Hasiãském záchranném sboru âeské republiky, zákon ã. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ a zákon ã. 240/2000 Sb., o krizovém fiízení a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ (krizov˘ zákon). V roce 2001 byl následnû pfiijat zákon ã. 254/2001 Sb., o vodách a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ (vodní zákon), kter˘m bylo pfievzato nafiízení vlády ã. 100/1999 Sb., o ochranû pfied povodnûmi. Pfiijetím tohoto posledního zákona byla nejv˘raznûj‰ím zpÛsobem posílena prevence pfied povodnûmi.

Pramen: âHMÚ


byla ukonãena 1. etapa a pro informaci byla vládû pfiedloÏena Zpráva o meteorologick˘ch pfiíãinách povodÀové situace v srpnu 2002 a vyhodnocení extremity pfiíãinn˘ch sráÏek. Je zcela zfiejmé, Ïe proces nápravy po povodÀové situaci bylo nutno zahájit prakticky okamÏitû po odeznûní povodnû. Z hlediska koncepce ochrany pfied povodnûmi se tato ãinnost dûlí do dvou fází: ■ I. fáze - odstraÀování povodÀov˘ch ‰kod, ■ II. fáze - realizace preventivních opatfiení. Prakticky po celou druhou polovinu minulého století byla prevence pfied povodnûmi zanedbávána. Princip systematické prevence nebyl dÛslednû uplatÀován a ve‰ker˘ dÛraz byl kladen na odstraÀování povodÀov˘ch ‰kod. Od poãátku sedmdesát˘ch let aÏ do první poloviny let devadesát˘ch byla koncepce státu v oblasti vodního hospodáfiství smûfiována k v˘stavbû velk˘ch vodních dûl, poplatn˘ch tehdej‰í dobû, které nebyly prioritnû budovány za úãelem zv˘‰ení ochrany pfied povodnûmi.

Oblast ochrany pfied povodnûmi koncepãnû zastfie‰ila Strategie ochrany pfied povodnûmi pro území âR, která byla schválena usnesením vlády ã. 382

prÛtok [m3.s-1]

Obrázek 4.1.4 Porovnání velikosti kulminaãních prÛtokÛ povodní na Labi v Dûãínû v období let 1827 - 2002

Pramen: âHMÚ

ze dne 19. dubna 2000. Vûcné plnûní této Strategie je naplÀováno realizací programÛ povûfien˘ch resortÛ v rámci programového financování.

4.2

Programy pro obnovu vodohospodáfiského majetku postiÏeného povodnûmi

■ Na realizaci programÛ urãen˘ch k odstranûní povodÀov˘ch ‰kod (229 113) a obnovû vodohospodáfiské infrastruktury (229 810) ze srpna 2002 MZe zabezpeãilo finanãní prostfiedky od Evropské investiãní banky v celkové v˘‰i 5,8 mld. Kã pro léta 2002 - 2005. Po povodni ze srpna leto‰ního roku bylo nutné nejprve pfiistoupit k fie‰ení první fáze likvidace následkÛ - k odstraÀování povodÀov˘ch ‰kod. MZe ihned po odeznûní povodÀové situace aktivnû zareagovalo a zaãalo systémovû pfiipravovat dva programy zamûfiené na odstraÀováním povodÀov˘ch ‰kod. ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

37


Jedná se o tyto následující programy uvedené v Tabulce 4.2.1:

Tab. 4.2.1 Programy MZe zamûfiené na odstraÀování povodÀov˘ch ‰kod ze srpna 2002 âíslo ISPROFIN 229 110 229 810

Název programu „Odstranûní následkÛ povodní na státním vodohospodáfiském majetku“ - podprogram 229 113 „Odstranûní následkÛ povodnû roku 2002“ „Státní pomoc pfii obnovû území postiÏeného povodní v roce 2002 poskytovaná MZe, zamûfiená na obnovu a zabezpeãení vodohospodáfiské infrastruktury vodovodÛ a kanalizací“

Pramen: MZe

■ Program 229 110 „Odstranûní následkÛ povodní na státním vodohospodáfiském majetku“ - podprogram 229 113 „Odstranûní následkÛ povodnû roku 2002“ Program 229 110 „Odstranûní následkÛ povodní na státním vodohospodáfiském majetku“ je zamûfien na obnovu základních funkcí vodohospodáfiského majetku ve správû státních podnikÛ Povodí, LesÛ âR, s.p. a ZVHS po povodni. Programem jsou fie‰eny ‰kody na majetku zpÛsobené povodní v roce 2000 (podprogram 229 112) a v roce 2002 (podprogram 229 113). Program samotn˘ navazuje na pfiedcházející program MZe 329 180 „Odstranûní ‰kod zpÛsoben˘ch povodní 1997“ a program 329 190 „Odstranûní ‰kod zpÛsoben˘ch povodní 1998“, kter˘mi byly odstraÀovány povodÀové ‰kody z let 1997 a 1998.

K zabezpeãení financování v˘‰e uvedeného programu byl v rámci projektu obnovy po povodních 2002 pfiijat zákon ã. 574/2002 Sb., o pfiijetí rámcového úvûru âeské republiky od Evropské investiãní banky na financování odstraÀování povodÀov˘ch ‰kod z roku 2002. Úãelem úvûru bylo zaji‰tûní finanãních prostfiedkÛ k financování odstraÀování povodÀov˘ch ‰kod z roku 2002 v celkové v˘‰i 400 mil. EUR (cca 12,5 mld. Kã), z ãehoÏ byla pro oblast vodního hospodáfiství vyãlenûna ãástka ve v˘‰i 5,8 mld. Kã. Z této ãástky pfiipadá na Program 229 110 „Odstranûní následkÛ povodní na státním vodohospodáfiském majetku“ (resp. na jeho podprogram 229 113) celková ãástka ve v˘‰i 4,3 mld. Kã. V rámci podprogramu 229 113 byla v roce 2002 realizována 1 investiãní stavba a 58 akcí neinvestiãních. Nejvût‰í poãet (36 akcí) zaji‰Èovala ZVHS. Na investicích bylo v roce 2002 proinvestováno ze státního rozpoãtu 2 382 tis. Kã a bylo ãerpáno 131 832 tis. Kã neinvestiãních finanãních prostfiedkÛ. Podrobnûj‰í informace o této obnovû vodohospodáfiského majetku vãetnû tabulkov˘ch pfiehledÛ a popisu v˘znamnûj‰ích akcí jsou uvedeny v kapitole 7.1. ■ Program 229 810 „Státní pomoc pfii obnovû území postiÏeného povodní v roce 2002 poskytovaná MZe, zamûfiená na obnovu a zabezpeãení vodohospodáfiské infrastruktury vodovodÛ a kanalizací“ Program 229 810 Státní pomoc pfii obnovû území postiÏeného povodní v roce 2002 poskytovaná MZe je zamû-

38


HOSPODÁŘSTVÍ

fien na obnovu a zabezpeãení vodohospodáfiské infrastruktury vodovodÛ a kanalizací. Cílem bylo zajistit co nejrychleji obnovu základních funkcí této infrastruktury pro vefiejnou potfiebu. Îadatelem o tento druh dotace byla mûsta a obce, svazky mûst a obcí (dobrovolné svazky a sdruÏení) a vodohospodáfiské akciové spoleãnosti s více neÏ 2/3 vût‰inou kapitálové úãasti mûst a obcí. Financování tohoto programu bylo zaji‰tûno ãásteãnû z národních zdrojÛ ve v˘‰i 0,5 mld. Kã a ãásteãnû z jiÏ zmínûného rámcového úvûru od Evropské investiãní banky pfiijatého zákonem ã. 574/2002 Sb. ve v˘‰i 1,5 mld. Kã. Prostfiednictvím tûchto finanãních zdrojÛ se podafiilo zabezpeãit financování programu v celkové v˘‰i 2,0 mld. Kã. Dne 25. záfií 2002 rozhodla vláda âR sv˘m usnesením ã. 926 mj. o zfiízení programu Státní pomoc pfii obnovû a zabezpeãování území postiÏeného mimofiádnou událostí poskytovaná MZe spravovaného MZe s moÏností zahájit financování programu pfied schválením dokumentace. Vzhledem k tomu, Ïe s poskytováním rozhodujících finanãních zdrojÛ z úvûru EIB bylo moÏno poãítat aÏ od roku 2003, zajistilo MZe pro neodkladné financování nûkter˘ch akcí tzv. „startovací balíãek“ ve v˘‰i 65 mil. Kã jednak pfievodem 15 mil. Kã z rozpoãtové rezervy a 50 mil. Kã z úspor v rámci rozpoãtové kapitoly MZe. V letech 2003 - 2005 budou jiÏ zdrojem poskytovan˘ch dotací úvûrové pro-


stfiedky EIB v maximální uvaÏované v˘‰i 1 500 mil. Kã. Program je v souladu se Strategií obnovy území postiÏeného mimofiádnou událostí vypracovanou podle zákona ã. 12/2002 Sb., o státní pomoci pfii obnovû území postiÏeného Ïivelní nebo jinou pohromou a o zmûnû zákona ã. 363/1999 Sb., o poji‰Èovnictví a o zmûnû nûkter˘ch souvisejících zákonÛ (zákon o poji‰Èovnictví), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, (zákon o státní pomoci pfii obnovû území). Program je zamûfien na poskytnutí okamÏité pomoci vlastníkÛm vodovodÛ a kanalizací za úãelem: obnovení normálního provozu stávajících objektÛ a zafiízení vodovodÛ slouÏících pro zásobování obyvatel pitnou vodou, ■ nahrazení zasaÏen˘ch místních zdrojÛ pitné vody napojením na skupinové vodovody a vodovodní systémy, ■ v˘stavby nov˘ch vodovodÛ v oblastech, kde do‰lo k závaÏné kontaminaci individuálních zdrojÛ vody (zpravidla studen); nesplnûním hygienick˘ch a jakostních pfiedpisÛ se zvy‰uje riziko moÏn˘ch v˘skytÛ závaÏn˘ch epidemií, ■ obnovení normálního provozu ãistíren odpadních vod, zejména jejich technologického vybavení, ■ obnovení normálního provozu stávajících objektÛ a zafiízení kanalizací, slouÏících k odvádûní odpadních vod a k jejich ãi‰tûní, ■ v˘stavby vodovodÛ a kanalizací v místech náhradní bytové v˘stavby za místa urãen˘ch k demolici v záplavovém území, ■ zabezpeãení a zaji‰tûní vût‰í odolnosti vodohospodáfiské infrastruktury v záplavov˘ch územích. ■

Tabulka 4.3.1 Programy MZe zamûfiené na prevenci pfied povodnûmi âíslo ISPROFIN 229 060 229 210

Název programu „Prevence pfied povodnûmi“ „Obnova, odbahnûní a rekonstrukce rybníkÛ a vodních nádrÏí“

Pramen: MZe

ochrany pfied povodnûmi pro území âR souborem programÛ v rámci programového financování. Gesce tûchto programÛ je rozdûlena mezi následující resorty: MZe, MÎP, MD a Ministerstvo informatiky. NejdÛleÏitûj‰í a finanãnû nejnároãnûj‰í jsou v této oblasti programy MZe prostfiednictvím kter˘ch je systematicky zvy‰ována úroveÀ povodÀové ochrany v nejohroÏenûj‰ích ãástech území âeské republiky. ■ Program 229 060 „Prevence pfied povodnûmi“

Programy prevence pfied povodnûmi

■ V˘razná zmûna situace a pochopení nutnosti prevence pfied povodnûmi pfii‰la aÏ po povodni v roce 1997. Na realizaci programu Prevence pfied povodnûmi (229 060) MZe zabezpeãilo finanãní prostfiedky od Evropské investiãní banky v celkové v˘‰i cca 2,0 mld. Kã pro léta 2002 - 2005.

■ Opatfiení v oblasti prevence pfied povodnûmi jsou v âeské republice realizována na základû Strategie

V souãasné dobû skonãila na území postiÏen˘ch povodní v roce 1997 fáze odstraÀování povodÀov˘ch ‰kod na

4.3

státním vodohospodáfiském majetku (finanãnû zaji‰tûna programem 329 180 „Odstranûní ‰kod zpÛsoben˘ch povodní 1997“). Následnû byla zahájena druhá fáze, pfii které dochází k realizaci v˘znamn˘ch preventivních opatfiení regionálního i nadregionálního charakteru v nejvíce postiÏen˘ch územích. Je‰tû v dobû povodnû v srpnu 2002 byl na základû usnesení vlády ã. 1344 ze dne 19. prosince 2001 schválen zákon ã. 123/2002 Sb., o pfiijetí úvûru âeskou republikou od Evropské investiãní banky na financování investiãních potfieb souvisejících s provádûním projektu Podpora investiãních opatfiení na ochranu pfied povodnûmi v âeské republice v rámci Programu prevence pfied povodnûmi, ãímÏ byly finanãní prostfiedky urãené na prevenci pfied povodnûmi z národních zdrojÛ ve v˘‰i 2,15 mld. Kã doplnûny úvûrem od Evropské investiãní banky ve v˘‰i 60 mil. EUR (cca 2,0 mld. Kã). Prostfiednictvím tûchto národních a zahraniãních zdrojÛ se tak podafiilo zajistit financování programu 229 060 „Prevence pfied povodnûmi“ pro léta 2002 - 2005 v pomûru 1:1 v celkové v˘‰i 4,15 mld. Kã. Skuteãnost kombinace finanãních zdrojÛ zmínûného programu ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

39


vypl˘vá z omezen˘ch moÏností státního rozpoãtu na financování této problematiky. Národní zdroje jsou pak zaji‰Èovány v souladu s § 135 zákona ã. 254/2001 Sb., o vodách a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ (vodní zákon), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Dne 6. ãervna 2002 byla Ministerstvem financí schválena dokumentace tohoto programu a zahájena vlastní realizace opatfiení. Samotn˘ program je sloÏen z 5 podprogramÛ a je veden v databázi ISPROFIN tak, jak je uvedeno v Tabulce 4.3.2. Jednotlivé podprogramy se dûlí do dvou skupin, které na sebe vzájemnû navazují. První skupinu tvofií podprogramy studijního charakteru (229 064, 065, 066), jejichÏ v˘stupem jsou vymezená záplavová území podél v˘znamn˘ch vodních tokÛ a u podprogramu 229 065 jsou v˘stupem téÏ moÏné varianty protipovodÀové ochrany, které jsou vzájemnû porovnávány dle úãinnosti. Z tûchto variant je následnû doporuãena k realizaci optimální varianta. Druhou skupinu tvofií podprogramy, prostfiednictvím kter˘ch jsou jiÏ budována konkrétní opatfiení na ochranu pfied povodnûmi (229 062, 063). Vzhledem k tomuto faktu tvofií program kompaktní celek, v nûmÏ je kladen dÛraz na komplexnost fie‰ení ochrany pfied povodnûmi. Schválením dokumentace programu byla odsouhlasena délka trvání programu pro období let 2002 - 2005, ve kter˘ch dojde k v˘stavbû v˘znamn˘ch opatfiení na ochranu pfied povodnûmi v nejvíce po‰kozen˘ch povodích zasaÏen˘ch zejména povodní v roce 1997. Realizace tûchto opatfiení na ochranu pfied povodnûmi je zabezpeãována zejména prostfiednictvím správcÛ vodních tokÛ (státní podniky Povodí, ZVHS a Lesy âR, s.p.). âerpání prostfiedkÛ na tento program je uvedeno v Tabulce 7.1.3. K samotnému procesu odsouhlasení realizace jednotliv˘ch opatfiení na ochranu pfied povodnûmi byly ustanoveny kontrolní mechanismy a orgány

40


HOSPODÁŘSTVÍ

Tabulka 4.3.2 Struktura programu 229 060 „Prevence pfied povodnûmi“ âíslo ISPROFIN 229 060 229 062 229 063 229 064 229 065 229 066

Název programu program „Prevence pfied povodnûmi“ podprogram „V˘stavba a obnova poldrÛ, nádrÏí a hrází“ podprogram „Zvy‰ování prÛtoãné kapacity vodních tokÛ“ podprogram „Stanovování záplavov˘ch území“ podprogram „Studie odtokov˘ch pomûrÛ“ podprogram „Vymezení rozsahu území ohroÏen˘ch zvlá‰tními povodnûmi“

Pramen: MZe

potvrzující správnost v˘stavby navrÏen˘ch opatfiení. Dohled nad souladem pfiipravovan˘ch akcí s problematikou ochrany Ïivotního prostfiedí zaji‰Èuje tzv. environmentální expert. Jeho úkolem je spolupracovat jiÏ pfii zpracování investiãních zámûrÛ a návrzích s investory (státními podniky Povodí, ZVHS, pfiíp. státním podnikem Lesy âR) a na základû vzájemn˘ch konsultací zpracovávat doplÀky (popfi. upravit návrh opatfiení) a dokonãit dokumentaci k dal‰ímu projednávání tak, aby byly minimalizovány negativní dopady na Ïivotní prostfiedí. Investofii dále pfiedkládají návrh projektu ke schválení tzv. Koordinaãní jednotce projektu. Na Ïádost Koordinaãní jednotky projektu zpracovává environmentální expert posudek na kaÏdou akci, v nûmÏ

vezme v úvahu jak národní legislativu v oblasti Ïivotního prostfiedí (zákon ã. 244/1992 Sb., o posuzování vlivÛ na Ïivotní prostfiedí a zákon ã. 100/2001 Sb., o posuzování vlivÛ na Ïivotní prostfiedí a o zmûnû nûkter˘ch souvisejících zákonÛ), tak i soulad se standardy a postupy Evropské Unie v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí. V˘hledov˘m cílem programu je v ohroÏen˘ch oblastech âeské republiky zv˘‰it úroveÀ ochrany v zastavûn˘ch územích z Q20 na min. Q50 a v odÛvodnûn˘ch pfiípadech i v nezastavûn˘ch územích z Q5 na Q20. Základem ochrany v tûchto územích se stane v˘stavba nov˘ch retenãních prostorÛ umisÈovan˘ch v klíãov˘ch ãástech povodí, které umoÏní transformaci povodÀové vlny.

REALIZACE OPAT¤ENÍ KOLAUDACE

zakázka

9 11

DODAVATELÉ (firmy)

dohled

9

8a

v˘bûrová fiízení

10

8b

< 4,5 MIL. EURO > 4,5 MIL. EURO

MEZ. TENDR

8b

10

INVESTO¤I Povodí s.p., ZVHS, (pfiíp. Lesy âR, s.p.)

dohled konzultace konzultace pfiípravy

pokyn k tendru

7

pfiedloÏení projektu

2

KOORDINAâNÍ JEDNOTKA PROJEKTU „KJP“

vyÏádání posudku

1 3

5 6

4

EIA EXPERT „EE“

posudek EIA

doplÀující informace 6

stanoviska KJP + EE k odsouhlasení


Obrázek 4.3.1 Schéma ãinností v rámci programu „Prevence pfied povodnûmi“ kofinancovaného z úvûru âR od Evropské investiãní banky

6

schválení projektu

EVROPSKÁ INVESTIâNÍ BANKA „EIB“

Pramen: MZe

Dále dojde v rámci programu „Prevence pfied povodnûmi“ k nav˘‰ení délky stanoven˘ch záplavov˘ch území podél v˘znamn˘ch vodních tokÛ ze souãasn˘ch 51,4 % na hodnotu cca 75,0 %. V pfiipravované dal‰í etapû programu „Prevence pfied povodnûmi“ na léta 2006 - 2010 budou opatfiení realizována pfiedev‰ím v povodí Vltavy a ãásteãnû v povodích Ohfie, Labe a Moravy postiÏen˘ch katastrofální povodní ze srpna 2002. ■ Program 229 210 „Obnova, odbahnûní a rekonstrukce rybníkÛ a vodních nádrÏí“

Dne 4. dubna 2003 byla Ministerstvem Dále dochází k realizaci programu financí schválena dokumentace tohoto „Podpory prevence v územích ohroÏeprogramu pro období 2003 - 2006. n˘ch nepfiízniv˘mi klimatick˘mi vlivy“ v gesci MÎP. Pfied zaloÏením tohoto programu byly MZe poskytovány neinvestiãní dotaTento program je sloÏen ze 3 podproce na odbahnûní rybníkÛ. V souãasné gramÛ a uveden v databázi ISPROFIN dobû nûkteré akce tohoto druhu dobí- tak, jak je uvedeno v tabulce 4.3.3. hají a v‰echny budou dokonãeny do konce roku 2003. ■ Program 215 120 „Podpory prevence v územích ohroÏen˘ch nepfiízniv˘mi klimatick˘mi vlivy“

Bezprostfiednû po povodni v srpnu Tabulka 4.3.3 Struktura programu 215 120 „Podpora prevence v územích ohroÏen˘ch nepfiízniv˘mi klimatick˘mi vlivy“ 2002 byl MZe navrÏen preventivní program 229 210 „Obnova, odbahnûní a reâíslo ISPROFIN Název programu konstrukce rybníkÛ a vodních nádrÏí“, 215 120 program „Podpora prevence v územích ohroÏen˘ch nepfiízniv˘mi klimatick˘mi vlivy“ jehoÏ cílem je obnova základních funk215 122 podprogram „Hlásn˘ systém povodÀové ochrany“ 215 123 podprogram „Pofiízení dokumentace záplavov˘ch území“ cí rybníkÛ a vodních nádrÏí po povodni 215 124 podprogram „¤e‰ení nestabilit svahÛ v âeské republice“ v srpnu 2002 a posílení retenãní funkce rybníkÛ a vodních nádrÏí na území âR. Pramen: MÎP ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

41

5. VODOVODY A KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU 5.1

Zásobování pitnou vodou

Graf 5.1.1 V˘voj poãtu zásobovan˘ch obyvatel a specifické potfieby vody fakturované v letech 1989 a 1996 - 2002

■ Z vodovodÛ pro vefiejnou potfiebu bylo zásobováno v roce 2002 pitnou vodou 89,8 % obyvatel.

specifická potfieba v domácnostech specifická potfieba celkovû poãet zásobovan˘ch obyvatel

tis. obyvatel

litry na osobu a den

V roce 2002 bylo v âeské republice zásobováno z vodovodÛ pro vefiejnou potfiebu 9,16 mil. obyvatel, tj. 89,80 % z celkového poãtu obyvatel v âR. Ve v‰ech vodovodech pro vefiejnou potfiebu bylo vyrobeno celkem 753,09 mil. m3 pitné vody. Ztráty pitné vody dosáhly u hlavních provozovatelÛ 171,66 mil. m3, tj. 23,80 % z vody vyrobené urãené k realizaci.

rok

Pramen: âSÚ, MZe

Tabulka 5.1.1 Zásobování vodou z vodovodÛ pro vefiejnou potfiebu v letech 1989 a 1996 – 2002 Ukazatel Obyvatelé (stfiední stav) Obyv. skuteãnû zásobovaní vodou z vodovodÛ pro vefiejnou potfiebu Voda vyrobená z vodovodÛ pro vefiejnou potfiebu Voda fakturovaná celkem Specifická potfieba z vody vyrobené *] Specifické mnoÏství vody fakturované celkem *] Specifické mnoÏství vody fakturované pro domácnost *] Ztráty vody na 1 km fiadÛ *] Ztráty vody na 1 zásob. obyv. *]

Mûrná jednotka tis. obyv.

1989 10 364

1996 10 316

1997 10 304

1998 10 295

Rok 1999 10 283

2000 10 273

2001 10 287

2002 10 201

tis. obyv. %

8 537 82,4

8 868 86,0

8 866 86,0

8 879 86,2

8 936 86,9

8 952 87,1

8 981 87,3

9 156 89,8

mil. m3 / rok % mil. m3 / rok %

1 251 100,0 924,4 100,0

944 75,5 631,4 67,9

887 70,9 604,0 65,0

843 67,4 579,9 62,4

800 63,9 564,2 60,7

778 62,2 554,1 59,6

754 60,3 535,6 57,6

753 60,2 545,3 58,7

l / os. den %

401 100,0

292 72,8

274 68,3

260 64,8

245 61,1

237 59,1

231 57,5

225 56,1

l / os. den %

298 100,0

195 65,4

187 62,8

179 60,1

173 58,1

169 56,7

164 54,9

163 54,7

l / os. den % l / km den l / os. den

171 100,0 16 842 90

116 67,8 16 801 93

113 66,1 14 159 79

110 64,3 12 149 71

109 63,7 10 704 63

107 62,6 9 706 60

104 60,7 9 141 57

103 60,2 8 358 53

Pramen: âSÚ Pozn.: *] údaje za vodovody a kanalizace hlavních provozovatelÛ ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

43

Graf 5.1.2 V˘voj hodnot objemu vody vyrobené z vodovodÛ pro vefiejnou potfiebu a fakturované vody celkem v letech 1989 a 1996 - 2002

■ Trend poklesu objemu vyrobené pitné vody a specifické potfieby na jednoho obyvatele se je‰tû nezastavil.

Pramen: âSÚ, MZe

■ Nejvût‰í podíl obyvatel zásobovan˘ch z vodovodÛ pro vefiejnou potfiebu byl v roce 2002 v hl. mûstû Praze (99,6 %) a Ústeckém kraji (96,2 %), nejniÏ‰í podíl v kraji Stfiedoãeském (74,8 %) a kraji PlzeÀském (81,2 %). ■ Délka vodovodní sítû se prodlouÏila oproti roku 2001 o 1 537 km. Délka vodovodní sítû dosáhla 56 273 km, tj. 6,37 m na pfiipojeného obyvatele, ■ Poãet vodovodních pfiípojek se zv˘‰il o 75 287 ks na 1 471 584 ks, ■ Délka vodovodních pfiípojek vzrostla o 8 521 km a dosáhla 23 251 km, ■ Na jednoho pfiipojeného obyvatele pfiipadá 2,63 m pfiípojky. ■

44


HOSPODÁŘSTVÍ

voda vyrobená z vodovodÛ pro vefiejnou potfiebu celkem voda fakturovaná voda nefakturovaná ztráty vody v trubní síti

mil. m3/rok

5. Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu

V roce 2002 byl vyhlá‰kou âeského statistického úfiadu ã. 393/2001 Sb. do Programu statistick˘ch zji‰Èování zafiazen Census vodovodÛ a kanalizací. Hlavním úkolem censu bylo pfiedev‰ím získat kompletní celkové v˘sledky za v‰echny vodovody, kanalizace a ãistírny odpadních vod slouÏících pro vefiejnou potfiebu pfied vstupem âR mezi ãlenské zemû Evropské unie a zkvalitnit souhrnné údaje o vodovodech a kanalizacích âR poskytované národním institucím a mezinárodním organizacím (Eurostat, OECD). Census vytvofiil rámec pro kaÏdoroãní v˘bûrové statistické zji‰Èování technick˘ch i ekonomick˘ch informací za obor a znamená i skokové nav˘‰ení sledovan˘ch údajÛ proti pfiedchozím letÛm.

Tabulka 5.1.2 Zásobovaní obyvatelé, v˘roba a dodávka vody z vodovodÛ pro vefiejnou potfiebu v roce 2002 Obyvatelé skuteãnû podíl obyvatel Voda vyrobená Kraj, území zásobovaní zásobovan˘ch z vodovodÛ pro vodou z vodovodÛ vodou z vefiejnou pro vefi. potfiebu celkového poãtu potfiebu (poãet) (%) (tis. m3) Hl. mûsto Praha 1 154 000 99,6 154 061 Stfiedoãesk˘ kraj 842 120 74,8 51 300 Jihoãesk˘ kraj 556 380 89,1 40 364 PlzeÀsk˘ kraj 446 300 81,2 35 723 Karlovarsk˘ kraj 282 520 93,0 24 055 Ústeck˘ kraj 787 900 96,2 73 080 Libereck˘ kraj 374 000 87,5 36 337 Královéhradeck˘ kraj 483 970 88,2 36 387 Pardubick˘ kraj 464 700 91,7 33 474 Kraj Vysoãina 453 010 87,5 28 213 Jihomoravsk˘ kraj 1 039 150 92,6 73 152 Olomouck˘ kraj 561 610 88,1 41 898 Zlínsk˘ kraj 509 780 85,9 35 979 Moravskoslezsk˘ kraj 1 200 680 95,0 98 066 âR 9 156 120 89,8 753 089 Pramen: âSÚ Pozn.: vãetnû vodovodÛ nezahrnut˘ch do statistického ‰etfiení

Voda fakturovaná celkem

z toho pro domácnosti

(tis. m3) 89 340 46 529 29 899 27 829 17 751 49 943 22 084 25 930 25 343 23 695 58 579 29 673 26 894 71 765 545 254

(tis. m3) 56 989 29 832 18 334 16 598 11 467 31 887 14 755 16 124 15 425 13 148 36 258 18 606 16 171 47 313 342 907


Odvádûní a ãi‰tûní komunálních odpadních vod

Graf 5.2.1 V˘voj poãtu obyvatel bydlících v domech napojen˘ch na kanalizaci pro vefiejnou potfiebu a mnoÏství vypou‰tûn˘ch a ãi‰tûn˘ch odpadních vod v letech 1989 a 1996 - 2002

■ V domech napojen˘ch na kanalizaci pro vefiejnou potfiebu v roce 2002 bydlelo 77,40 % obyvatel.

■ NejniÏ‰í podíl obyvatel pfiipojen˘ch na kanalizaci je ve Stfiedoãeském kraji.

mil. m3/rok

V roce 2002 Ïilo v domech pfiipojen˘ch na kanalizaci pro vefiejnou potfiebu 7,89 mil. obyvatel. Do kanalizací pro vefiejnou potfiebu bylo vypu‰tûno celkem 576,26 mil. m3 odpadních vod. Z tohoto mnoÏství bylo ãi‰tûno 92,60 % odpadních vod (bez zahrnutí vod sráÏkov˘ch), coÏ pfiedstavuje 533,59 mil. m3. Trendy v˘voje za kanalizace pro vefiejnou potfiebu a ãi‰tûní odpadních vod dokladuje v del‰í ãasové fiadû Tabulka 5.2.1 a Graf 5.2.1.

ãi‰tûné odpadní vody vãetnû vod sráÏkov˘ch vypou‰tûné odpadní vody do kanalizace pro vefiejnou potfiebu poãet obyvatel napojen˘ch na kanalizaci

tis. obyvatel

5.2

Pramen: âSÚ, MZe ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

45


Tabulka 5.2.1 Odvádûní a ãi‰tûní odpadních vod z kanalizací pro vefiejnou potfiebu v letech 1989 a 1996 – 2002 Ukazatel

Mûrná jednotka

Obyvatelé (stfiední stav) Obyvatelé bydlící v domech pfiipojen˘ch na kanalizaci pro vefiejnou potfiebu Vypou‰tûné odp. vody do kanalizace pro vefiejnou potfiebu (bez vod sráÏkov˘ch) celkem âi‰tûné odpadní vody vãetnû vod sráÏkov˘ch *) âi‰tûné odpadní vody celkem bez vod sráÏkov˘ch

tis. obyv. tis. obyv. % mil. m3 % mil. m3 mil. m3 % % -

Podíl ãi‰tûn˘ch odpadních vod bez vod sráÏkov˘ch Pomûr vody ãi‰tûné k vodû neãi‰tûné bez vod sráÏkov˘ch

1989 10 364 7 501 72,4 877,8 100,0 897,4 627,6 100,0 71,5 2,51

1996 10 316 7 566 73,3 615,6 70,1 903,4 555,9 88,6 90,3 9,31

1997 10 304 7 573 73,5 628,5 71,6 842,5 571,5 91,1 90,9 10,00

Pramen: âSÚ Pozn.: *) údaje za vodovody a kanalizace hlavních provozovatelÛ

Tabulka 5.2.2 Poãet obyvatel bydlících v domech pfiipojen˘ch na kanalizaci pro vefiejnou potfiebu a mnoÏství vypou‰tûn˘ch a ãi‰tûn˘ch odpadních vod v roce 2002 v jednotliv˘ch krajích Kraj, území

Obyvatelé bydlící v domech pfiipojen˘ch na kanalizaci pro vefiejnou potfiebu celkem

(poãet) Hl. mûsto Praha 1 149 000 Stfiedoãesk˘ kraj 667 620 Jihoãesk˘ kraj 528 830 PlzeÀsk˘ kraj 419 730 Karlovarsk˘ kraj 252 580 Ústeck˘ kraj 671 000 Libereck˘ kraj 290 410 Královéhradeck˘ kraj 395 470 Pardubick˘ kraj 339 860 Kraj Vysoãina 410 320 Jihomoravsk˘ kraj 877 650 Olomouck˘ kraj 468 630 Zlínsk˘ kraj 443 010 Moravskoslezsk˘ kraj 985 210 âR 7 899 320

celk. poãet obyvatel (%) 99,2 59,3 84,6 76,4 83,2 81,9 67,9 72,1 67,1 79,2 78,2 73,5 74,6 77,9 77,4

Odpadní vody vypou‰tûné do kanalizace pro vefi. potfiebu celkem (tis. m3) 91 984 47 193 40 591 32 074 16 284 44 529 18 782 30 157 29 371 22 172 56 562 32 117 31 540 82 906 576 262

Pramen: âSÚ Pozn.: vãetnû vodovodÛ nezahrnut˘ch do statistického ‰etfiení

46


HOSPODÁŘSTVÍ

âi‰tûné odpadní vody bez vod sráÏkov˘ch celkem

podíl

(tis. m3) 91 984 44 832 36 613 29 219 15 893 41 145 17 993 27 473 25 553 18 225 52 716 28 713 28 954 74 284 533 597

(%) 100,0 95,0 90,2 91,1 97,6 92,4 95,8 91,1 87,0 82,2 93,2 89,4 91,8 89,6 92,6

1998 10 295 7 657 74,4 620,0 70,6 818,9 566,1 90,2 91,3 10,50

Rok 1999 10 283 7 666 74,6 592,2 67,5 814,6 562,9 89,7 95,1 19,20

2000 10 273 7 685 74,8 576,0 65,6 808,8 546,1 87,0 94,8 18,30

2001 10 287 7 706 74,9 570,7 65,0 841,4 544,8 86,8 95,5 21,21

2002 10 201 7 899 77,4 576,3 65,7 846,2 533,6 85,0 92,6 12,50

V˘voj vodného a stoãného

■ Vodné a stoãné se zv˘‰ilo oproti roku 2001 v prÛmûru o 7,5 %. V roce 2002 pfiedstavovalo prÛmûrné vodné v âR vãetnû DPH vypoãtené podle realizaãních cen 20,47 Kã/m3 a prÛmûrné stoãné vãetnû DPH 17,22 Kã/m3. Mezní hodnoty souhrnu vodného a stoãného v roce 2002 ãinily min. 19,86 Kã/m3 a max. 48,83 Kã/m3. PrÛmûrná cena ãinila 37,69 Kã/m3. Podrobnûj‰í pfiehled zpracovan˘ podle kalkulaãních podkladÛ udává Tabulka 5.3.1.

Tabulka 5.3.1 Vodné a stoãné v roce 2002 (vãetnû DPH) Ukazatel VáÏen˘ aritm. prÛmûr za âR Minimální hodnota Maximální hodnota

Jednotka Kã/m3 % Kã/m3 % z fi. 1 Kã/m3 % z fi. 1

Vodovody 20,47 100,00 8,00 39,10 28,04 137,10

Kanalizace 17,22 100,00 7,56 43,90 24,59 142,90

Pramen: VÚV TGM

Cenové rozdíly v jednotliv˘ch regionech se vzhledem k prÛmûrn˘m hodnotám âR (100 %) pohybovaly v roce 2002 od 39 % do 44 % u nejniÏ‰ích cen aÏ po 137 % aÏ 143 % u nejvy‰‰ích cen. U mini-

málních cen nedo‰lo pfii srovnání roku 2002 a 2001 ke zmûnû, u prÛmûrné ceny do‰lo v roce 2002 k nárÛstu o 7,5 % a u maximální ceny do‰lo rovnûÏ k nárÛstu, a to o 8,1 %.

ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002


5.3

47

6. ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ A OCHRANA VOD 6.1

Bodové zdroje zneãi‰tûní

■ Produkce zneãi‰tûní se v roce 2002 proti roku 2001 zv˘‰ila v ukazatelích rozpu‰tûné anorganické soli a nerozpu‰tûné látky a prakticky stagnovala v ukazatelích biochemická spotfieba kyslíku a chemická spotfieba kyslíku. Jakost povrchov˘ch vod ovlivÀují pfiedev‰ím bodové zdroje zneãi‰tûní (mûsta a obce, prÛmyslové závody a objekty soustfiedûné zemûdûlské Ïivoãi‰né v˘roby). Produkce organického zneãi‰tûní podle biochemické spotfieby kyslíku (BSK5) se sníÏila o 2 % a zv˘‰ila v ukazateli chemická spotfieba kyslíku stanovená dvojchromanovou metodou (CHSKCr) o 4 891 t (o 0,8 %). V ukazateli rozpu‰tûné anorganické soli (RAS) do‰lo v roce 2002 proti roku 2001 ke zv˘‰ení o 113 808 t (o 15,8 %) a v ukazateli nerozpu‰tûné látky (NL) o 42 801 t (o 13,5 %). K tûmto zmûnám do‰lo hlavnû v dÛsledku povodní (NL) a vlivem zmûn ve vypou‰tûní dÛlních vod (RAS). Ve srovnání s rokem 2001 se vypou‰tûné zneãi‰tûní zv˘‰ilo v tûchto ukazatelích: BSK5 o 7 274 t (46,4 %), CHSKCr o 17 593 t (23,6 %), RAS o 97 372 t (14,7 %) a NL o 17 466 t (65,4 %). K v˘znamnému zv˘‰ení vypou‰tûného zneãi‰tûní do‰lo v dÛsledku povodní. Nûkolik v˘znamn˘ch ãistíren odpadních vod (dále jen âOV) v povodí Vltavy (ÚâOV Praha, âOV âeské Budûjovice, âOV Písek), nebylo v dÛsledku zaplavení a po‰kození strojních zafiízení v roce 2002 vÛbec provozováno po dobu nûkolika mûsícÛ;

v pfiíznivûj‰ích pfiípadech byly v provozu jenom mechanické stupnû ãi‰tûní. V povodí Vltavy vzrostlo vypou‰tûné zneãi‰tûní v roce 2002 oproti roku 2001 podle BSK5 o 211 %, CHSKCr o 108 % a NL o 230 %. V ostatních povodích se vypou‰tûné zneãi‰tûní sníÏilo podle BSK5 o 0,9 %, CHSKCr o 7,6 % a NL o 2,4 % v dÛsledku provozu nov˘ch a rekonstruovan˘ch ãistíren odpadních vod

dokonãen˘ch v roce 2001, pfiíp. 2002, intenzifikací star‰ích âOV a napojením ãásti nûkter˘ch kanalizací pro vefiejnou potfiebu na âOV. Vypou‰tûné zneãi‰tûní se sníÏilo také tím, Ïe u nûkter˘ch âOV bylo aplikováno chemické sráÏení fosforu, coÏ vedlo i k redukci vypou‰tûného organického zneãi‰tûní charakterizovaného ukazateli BSK5 a CHSKCr. ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

49

6. Zdroje znečištění a ochrana vod

Graf 6.1.1 Vypou‰tûné a zpoplatnûné zneãi‰tûní 1990 - 2002

Ukazatel BSK5

Ukazatel CHSK

Pramen: VÚV T.G.M., s.p. Povodí

50


HOSPODÁŘSTVÍ

Nerozpu‰tûné látky

V komunální sféfie do‰lo k v˘znamnému sníÏení vypou‰tûného zneãi‰tûní z tûchto mûst: Ostrava (o 53 t BSK5 a187 t CHSKCr), Tfiebíã (o 35 t BSK5 a 100 t CHSKCr), Most (o 53 t BSK5 a 249 t CHSKCr). Naopak více zneãi‰tûní bylo vypu‰tûno v dÛsledku povodní z mûst: Praha (o 7 822 t BSK5 a 20 396 t CHSK Cr), âeské Budûjovice (o 467 t BSK5 a 956 t CHSKCr), Písek (o 70 t BSK5 a 156 t CHSKCr), Klatovy (o 101 t BSK5 a 214 t CHSKCr). Podle údajÛ sbíran˘ch na základû vyhlá‰ky ã. 431/2001 Sb. se v roce 2002 kanalizace pro vefiejnou potfiebu podílely na celkovém mnoÏství odpadních vod vypu‰tûn˘ch do vodních tokÛ bez vod chladících 63,9 %. Podíl kanalizací pro vefiejnou potfiebu na mnoÏství vypu‰tûného zneãi‰tûní byl následující: BSK5 77,9 %, CHSKCr 67,7 % a NL 63,9 %. Participace kanalizací pro vefiejnou potfiebu na celkové zátûÏi vodních tokÛ zneãi‰tûním z bodov˘ch zdrojÛ byla v roce 2002 proti roku 2001 v dÛsledku povodní vy‰‰í pfiibliÏnû o 10 %. ■ V letech 1990 - 2002 se podafiilo sníÏit vypou‰tûné mnoÏství nebezpeãn˘ch a zvlá‰È nebezpeãn˘ch látek. Napfi. mnoÏství rtuti se sníÏilo zhruba ze 2,5 t na ménû neÏ 0,5 t. V roce 2002 do‰lo také k v˘znamnému poklesu ve vypou‰tûném mnoÏství AOX. Spolek pro chemickou a hutní v˘robu a.s. v Ústí nad Labem sníÏil mnoÏství AOX cca o 10 t/r. K v˘znamnému poklesu do‰lo také u makronutrientÛ (dusík, fosfor). Podle dostupn˘ch podkladÛ se mnoÏství celkového fosforu sníÏilo v tomto období o 41 % a mnoÏství anorganického


V prÛmyslu do‰lo k v˘znamnému sníÏení vypou‰tûného zneãi‰tûní u ALIACHEM - Synthesia, a.s., Pardubice (o 1206 t CHSKCr a 366 t NL), BIOCEL, a.s. Paskov (o 308 t CHSKCr) a u Spolku pro chemickou a hutní v˘robu, a.s. Ústí nad Labem (o 766 t CHSKCr a 243 t BSK5). Na druhé stranû vût‰í mnoÏství zneãi‰tûní v roce 2002 proti roku 2001 bylo vypu‰tûno ze Sokolovské uhelné, a.s. Chodov (o 166 t CHSKCr) a OP papírny, s.r.o. v Ol‰anech (o 277 t CHSKCr).

dusíku zhruba o 28 %. K poklesu do‰lo hlavnû v dÛsledku toho, Ïe v technologii ãi‰tûní odpadních vod u nov˘ch a intenzifikovan˘ch ãistíren odpadních vod se uplatÀuje cílenû biologické odstraÀování dusíku a biologické nebo chemické odstraÀování fosforu.

Louãovice (133 t BSK5, 363 t CHSKCr). Nedostateãn˘ efekt zpÛsoben˘ prÛmyslov˘mi odpadními vodami mûla i âOV mûsta Roztoky u Prahy.

Z obcí s poãtem obyvatel vy‰‰ím neÏ 5 000 nebyly v roce 2002 dostateãnû ãi‰tûny odpadní vody vypou‰tûné Ve sféfie prÛmyslu byly v roce 2002 z Kravafi u Opavy, Kunovic a Havífiova. nedostateãnû ãi‰tûny odpadní vody Z nejv˘znamnûj‰ích akcí u zdrojÛ hlavnû u tûchto subjektÛ: Spolek pro chemickou a hutní v˘robu, a. s. v Ústí zneãi‰tûní nad 2 000 ekvivalentních nad Labem (doãi‰Èování odpadních obyvatel (dále jen EO) byly v roce 2002 vod v mûstské âOV v Ústí nad Labem dokonãeny âOV o celkové kapacitû bylo zahájeno od 1. ledna 2003), Papírny 60 279 EO (N = nitrifikace, DN = denitrifiBûlá, a. s. v Bûlé pod Bezdûzem (134 t kace, BP = biologické odstraÀování fosforu, BSK5, 235 t CHSKCr) a JIP - papírna CHP = chemické odstraÀování fosforu):

Jablunkov Línû Michálkovice Kdynû Velvary Rychvald Jaroslavice Luka nad Jihlavou Brand˘sek âervená Voda Moravany ·títy Jesenice BfieÏany Osoblaha Drnholec Hazlov Troubky ·Èáhlavy

(8 000 EO, N, DN, CHP) (5 475 EO, N, DN, CHP) (5 283 EO, N, DN, CHP) (5 000 EO, N, DN, CHP) (4 350 EO, N, DN, BP) (3 500 EO, N, DN) (3 405 EO, N, DN, BP) (2 420 EO, N, DN, CHP) (2 200 EO, N, DN, CHP) (2 180 EO, N, DN) (2 130 EO, N, DN) (2 100 EO, N) (2 100 EO, N, DN, CHP) (2 048 EO, N, DN, BP) (2 048 EO, N, DN) (2 020 EO, N, DN) (2 020 EO, N, DN, CHP) (2 000 EO, N, DN, CHP) (2 000 EO, N, DN, BP) ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

51


6.2

Plo‰né zneãi‰tûní

Jakost povrchov˘ch a podzemních vod v˘znamnû ovlivÀuje plo‰né zneãi‰tûní - zejména zneãi‰tûní ze zemûdûlského hospodafiení, atmosférická depozice a erozní smyvy z terénu. V˘znam plo‰ného zneãi‰tûní s pokraãujícím poklesem zneãi‰tûní z bodov˘ch zdrojÛ roste. Jeho podíl je podstatn˘ zvlá‰tû u dusiãnanÛ a acidifikace, ménû u fosforu, a je odli‰n˘ v rÛzn˘ch oblastech âeské republiky v závislosti na hustotû osídlení, podílu ãi‰tûní vypou‰tûn˘ch odpadních vod, intenzitû a zpÛsobu zemûdûlského hospodafiení a úrovni atmosférické depozice. V roce 2002 byl ve VÚV T.G.M. ukonãen pûtilet˘ v˘zkumn˘ úkol VaV „Omezování plo‰ného zneãi‰tûní povrchov˘ch a podzemních vod âR“, jehoÏ v˘sledkem bylo mimo jiné oznaãení oblastí zraniteln˘ch dusiãnany, fosforem i acidifikací. Na základû v˘stupÛ z tohoto projektu bylo zpracováno nafiízení vlády s koneãn˘m vymezením zraniteln˘ch oblastí podle smûrnice Rady 91/676/EHS (tzv. nitrátová smûrnice) a seznamem opatfiení závazn˘m pro zranitelné oblasti.

52


HOSPODÁŘSTVÍ


6.3

Havarijní zneãi‰tûní

■ V roce 2002 bylo âeskou inspekcí Ïivotního prostfiedí evidováno na území âeské republiky 246 pfiípadÛ havarijního zneãi‰tûní nebo ohroÏení jakosti vod, z toho na podzemních vodách 12 pfiípadÛ. Ve srovnání s rokem 2001 je poãet havárií na vodách o 83 havárií vy‰‰í. V roce 2002 do‰lo v dÛsledku povodní ke 133 haváriím, které byly evidovány samostatnû. Nejpoãetnûj‰í skupinou zneãi‰Èujících látek byly i nadále ropné látky (49,2 % z celkového poãtu evidovan˘ch pfiípadÛ), po nich následovaly chemické látky (8,9 %). V ãlenûní podle pÛvodcÛ havárií byly nejpoãetnûj‰í havárie zpÛsobené pfii dopravû (10,6 %), za nû se fiadí ãetností havárie v zemûdûlství (7,4 %). PÛvodce se nepodafiilo zjistit ve 44,7 % pfiípadÛ. âIÎP se v roce 2002 úãastnila na ‰etfiení 247 pfiípadÛ havárií, z toho 72 havárií ‰etfiila samostatnû a 49 havárií spoleãnû s referáty Ïivotního prostfiedí okresních úfiadÛ, které pak samostatnû ‰etfiily 112 pfiípadÛ havárií. Za poru‰ení právních pfiedpisÛ platn˘ch ve vodním hospodáfiství uloÏila âIÎP v roce 2002 celkem 468 pokut, z toho 402 z nich nabylo právní moci (jejich celková v˘‰e ãinila 18,443 mil. Kã). ZPRÁVA


ČESKÉ

REPUBLIKY

2002

53

ZPRÁVA O STAVU VODNÍHO HOSPODÁ STVÍ âeské REPUBLIKY

Recommend Documents