Zpráva o stavu. a činnosti. Ředitelství silnic a dálnic

1

Zpráva o stavu a činnosti Ředitelství silnic a dálnic

2

Obsah Strana I. Úvod

04 - 05

II. Priority

06 – 07

První část: Důležité oblasti činnosti III. Analýza problémů dopravní infrastruktury

08

Úvod

08

Historie vývoje do roku 2012 - shrnutí

08 - 09

Model provázanosti kontroly na stavbách PK, novostavby mostů

10

Rizikové oblasti pro vývoj výše nákladů a kvalitu nových staveb

11 – 13

Regulace rizikových oblastí. Funkční model systému kontroly kvality

14

Regulace rizikových oblastí od srpna 2012

15 – 17

Nástroje regulace rizikových oblastí do konce roku 2013

18 - 20

IV. Implementace nákupních aukcí v ŘSD

21

Definice strategických cílů a cesta k jejich naplnění

21

Akční plán - 1. Etapa do konce roku 2012

21 - 22

Akční plán - 2. Etapa na rok 2013

22

V. Mýto

23

Výběr mýta

23

Vysokorychlostní váhy a zpoplatnění silnic

24

Nové výběrové řízení na mýto

24 - 25

VI. Analýza - konkrétní případy řešení ÚKKS

26 - 28

VII. Posunutí termínů tendrů

29

Modernizace D1

29 - 31

Dálnice D3 stavby 0308C Veselí nad Lužnicí – Bošilec a 0309/III Borek – Úsilné

31

D1 137 Přerov – Lipník

31 - 32

Změny v Obchodních podmínkách

33

Pracovní Skupina ZBV

34

3

VIII. Vývoj situace na D 47

35

Situace do května 2012

35

Situace po květnu 2012

35 - 37

Výhled situace do konce letošního roku

37

IX. Končí rekordní sezóna oprav dálnic

38 - 39

X. Proplacení faktur zhotovitelům

40

Druhá část: Jednotlivé odbory a úseky ŘSD XI. Provozní úsek

41

Stručný souhrn

42

Stav na počátku května

43 - 44

Nejdůležitější činnost nového vedení a současný stav

45 - 46

Plány a úkoly do budoucna

47

Nové organizační uspořádání Provozního úseku od 1.8. 2012

48

XII. Právní odbor

49

Stručný souhrn

50


51 - 52


53


54

Úkony Právního úseku za jeden rok

55

XIII. Telematika a informatika

56

Stručný souhrn

57 - 58


59 - 62


63 - 65


66 – 70

Závěr

71

XIV. Správní odbor

72


73 - 74


75 - 76


77

XV. Závěr

78 – 79

4

I. Úvod Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) je státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy ČR. Základním předmětem činnosti organizace ŘSD je výkon vlastnických práv státu k nemovitostem tvořícím dálnice a silnice I. třídy, zabezpečení správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy a zabezpečení výstavby a modernizace dálnic a silnic I. třídy. ŘSD hospodaří s přidělenými prostředky v řádech desítek miliard korun ročně. V minulosti bylo opakovaně předmětem zvýšené pozornosti veřejnosti, různých podezření a také předmětem vyšetřování orgánů činných v trestním řízení. Proto také k nejzákladnějším cílům nového vedení ŘSD po nástupu generálního ředitele Davida Čermáka v květnu tohoto roku, patřila a patří práce na zajištění transparentních výběrových řízení, zajištění efektivní přípravy staveb od samého počátku, přísná kontrola změn a navyšování ceny díla během výstavby, zřízení silného odboru kontroly kvality, výrazné posílení postavení právního odboru, zajištění kvalitního plánování a realizace oprav, atd. Za prvních několik měsíců, které měl nový generální ředitel zatím k dispozici, samozřejmě nebylo možné realizovat v plné míře všechny tyto cíle. Některé jednotlivé důležité úkoly byly splněny i v této krátké době, jiné jsou plněny postupně a další jsou připravovány ke spuštění a realizaci. Důsledné splnění jednotlivých zásadních cílů bude v některých případech realizováno v horizontu měsíců, přičemž zřetelné efekty se jednoznačně projeví v řádu měsíců až jednoho roku, v závislosti na náročnosti každého cíle. Úplné otočení dlouhodobého směřování ŘSD ve všech oblastech je reálné v řádu jednoho až dvou let, za předpokladu, že tento započatý vývoj bude nadále pokračovat. ŘDS je státní organizací, kde je celkový čas od počátku jednotlivých úkonů až po jejich konečné zhotovení (plánování, schválení plánů oprávněnými státními orgány, příprava, výkup pozemků, projektování a zhotovení) velmi dlouhý, často i několik let. Proto zde nutně působí značná setrvačnost. Nutno v tomto úvodu předeslat, že situace, jak byla postupně zjišťována od začátku května – čímž nemá být sebeméně řečeno, že by snad bylo další zjišťování u konce – byla v některých ohledech ještě horší, než očekávali odborníci, znalí této problematiky. Celá řada problémů nebyla dlouhodobě řešena, nabalovaly se, až přerostly ve stav jisté permanentní paralýzy. Fakt, že ŘSD nezkolabovala a fungovala přes všechny hrubé nedostatky, které se v uplynulých letech v některých případech kumulovaly až do chronických krizových stavů, je potřeba s velkým uznáním přičíst obětavosti a nadstandardnímu nasazení jednotlivých zaměstnanců. Jedním z nejvážnějších zjištění, jejichž popis je obsahem tohoto materiálu, je skutečnost, že ŘSD v uplynulých letech prakticky rezignovala na vlastní systematickou a odpovědnou kontrolu. Kontrolní činnosti odborné – projektové a stavební – byly prováděny

5

soukromými firmami, jejichž motivace důsledně hájit zájmy státu nebyla vždy přesvědčivá. Kontrolní činnosti právní – zejména kontrola smluv, dohod a smluvních dodatků – byla zajišťována zaměstnanci ŘSD s nejlepším svědomím, nicméně jejich počet byl dlouhodobě katastrofálně nízký. Výsledkem bylo, že pět kvalifikovaných právníků mělo na starosti několik tisíc právních úkonů ročně… Vybudování vlastních kontrolních mechanismů úplně znovu po mnoha letech je časově velmi náročné. Střetává se v některých případech také s nepochopením menší části zhotovitelů, kteří by přivítali spíše kontrolu prostřednictvím soukromých firem, jak byli mnoho let zvyklí, a nikoli státního dozoru, jak je nyní kontrola ŘSD s ohledem na maximální efektivitu a kontrolu finančních prostředků koncipována. ŘSD nehospodaří se svými vlastními penězi, ale s veřejnými prostředky, jejichž hospodárné využívání má být kontrolováno veřejností. V minulých letech se o tomto oprávněném požadavku často veřejně diskutovalo a ŘSD bývalo vytýkáno netransparentní hospodaření. Proto bylo a je jedním z hlavních úkolů nového generálního ředitele ŘSD Davida Čermáka od chvíle jeho nástupu do funkce umožnit veřejnosti důslednou kontrolu nakládání s veřejnými prostředky. Proto také nové vedení ŘSD vypracovalo poprvé ve své historii tuto veřejnou zprávu o dřívějším i současném stavu, o postupu plnění úkolů a činnosti, kterou tímto současně předkládá ministrovi a také veřejnosti v následujícím materiálu. Jedná se o zprávu průběžnou, po níž budou následovat další. Nové vedení ŘSD hodlá z těchto otevřených zpráv učinit pravidlo, aby státní prostředky, se kterými nakládá, byly pod permanentní kontrolou veřejnosti, neboť informovanost veřejnosti o činnosti státních institucí a organizací a nakládání s veřejnými financemi je v zájmu celé společnosti i její reprezentace.

6

II. Priority Všechny kroky nového managementu ŘSD po nástupu od května tohoto roku, byly, jsou a nadále budou vedeny následujícími prioritami: a) zajištění hospodárného nakládání s veřejnými prostředky, b) posílení kontrolních činností, c) odstranění systémových nedostatků, d) umožnění transparentní kontroly hospodaření veřejností, e) náprava nestabilních a krizových stavů, f) zefektivnění čerpání prostředků z evropských fondů, g) kvalitativní restrukturalizace

Při plnění uvedených priorit vychází nové vedení ŘSD z úkolů, kterými byl pověřen nový generální ředitel ministrem dopravy, z příslušné platné legislativy a také z dalších dokumentů, legislativního i nelegislativního charakteru, jako například: Programové prohlášení Vlády České republiky ze dne 4. 8. 2010, zejména: V. Právo, spravedlnost, veřejná správa, byrokracie a korupce - Boj proti korupci - Veřejná správa a eGovernment: „Vláda se zaměří zejména na zvýšení transparentnosti činnosti veřejné správy. K naplnění tohoto cíle bude vláda prostřednictvím právní úpravy stanovovat jasná standardní pravidla a optimální nástroje, včetně zavádění povinných hodnocení dopadů regulace (RIA) a hodnocení korupčních rizik (CIA). Snahou vlády je také zvýšení standardizace procesů ve veřejné správě a nastavení jasných systémů a pravidel.“ VII. Podnikání a jeho podpora, rozvoj infrastruktury – Doprava: „Vláda zachová výši investic do dopravní infrastruktury. Vedle prostředků státního rozpočtu zapojí do financování rozvoje dopravní infrastruktury také PPP projekty a zejména zefektivní činnost SFDI a investorských organizací Ministerstva dopravy. Vláda bude pracovat na omezení legislativních limitů pro urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Vláda zejména zpružní pravidla v procesu schvalování staveb (za účelem omezení vynucování staveb nesouvisejících s budovanou infrastrukturní stavbou). Pokud to bude legislativně možné a nebude to znamenat nárůst administrativní zátěže, vláda podpoří při zadávání zakázek využívat principu pronájmu staveniště, a to za účelem zrychlení stavby. Vláda zajistí zlevnění staveb dopravní infrastruktury, a to zejména průhlednými veřejnými výběrovými řízeními, úpravou norem a případnými změnami v zadávacím řízení a důslednou kontrolou procesu výstavby. Vláda nastaví transparentní postupy zadávání veřejných zakázek úpravou svých vnitřních norem a případnými dalšími změnami v zadávací praxi.“

7

dále: Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012, opírající se o usnesení vlády 2011 č. 1 ze dne 5. ledna, 2011 č. 65 ze dne 19. ledna, 2011 č. 370 ze dne 18. května, 2011 č. 837 ze dne 16. listopadu, a 2012 č. 346 ze dne 16. května. Při naplňování uvedených priorit, v tomto konkrétním případě zejména bodu „d“ umožnění transparentní kontroly hospodaření veřejností – ve shodě s platnou legislativou a prioritami Vlády ČR, popsanými ve zmíněných dokumentech a řadě dalších dokumentů, předkládáme, jak bylo zmíněno výše, poprvé Zprávu o stavu a činnosti ŘSD současně ministrovi dopravy i veřejnosti.

8

III. Analýza problémů dopravní infrastruktury v souvislostech s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR Úvod Stav Ředitelství silnic a dálnic v květnu roku 2012 bylo možné charakterizovat ve stádiu paralýzy. Po několika neúspěšných pokusech o jeho oživení přetrvávaly základní principy, na základě kterých nebylo možné zahájit úspěšný rozvoj - opakovaná výměna generálních ředitelů, výměna vrchního managementu osobami bez praxe v oboru dopravních staveb a dopravní infrastruktury, nepřipravenost staveb, vnitřní rozpad systému, nedůvěra lidí v organizaci, způsobují nečinnost v oblasti akceschopnosti organizace. Systémovými kroky, kdy byla zcela potlačována kontrola, se směřováním na zadávání veškerých činností mimo rámec ŘSD způsobila, že lidský potenciál byl postaven na úroveň obchodníků se zakázkami. Specialisté odešli a stavby byly budovány bez zásadní systémové kontroly. Výsledkem byl stav rozpadu staveb ještě v záruční době, viz D11, D47, nemožnost reklamací, kdy se zhroutil smluvní systém, úplná absence systému správy majetku a plánování oprav.

A. Historie vývoje do roku 2012 - shrnutí Zhruba od počátku roku 2000 se na stavbách pozemních komunikací začal uplatňovat sílící vliv zhotovitelů staveb a postupně i skrytá politizace v rozhodování objednatele. Tento vliv spočíval v oslabování účinných kontrolních nástrojů státu, zejména v téměř úplném vymizení kontrolní činnosti nezávislého odborně kvalifikovaného technického dozoru. Technický dozor měl kromě činnosti kontroly kvality také poslání kontroly finančního plnění staveb. Jeho absence způsobila nekontrolovaný nárůst navyšování cen staveb a nových JŘBU. Pro zajištění kvality díla je vždy nutná podmínka rovnováhy mezi požadavky objednatele (stát) a požadavky zhotovitele. Jestliže je rovnováha porušena ze strany zhotovitele a převládá jeho vliv (například také z důvodu zpolitizování řízení procesu výstavby nebo korupčního jednání), dochází k projevům navyšování cen staveb, neplnění smluvních ujednání a současně ke snížení kvality. V opačném případě, jestliže převládá vliv objednatele, stavby jsou redukovány, popřípadě zcela zastaveny, cestou nekvalifikovaných stavebních dozorů jsou požadovány „byrokratické požadavky“, tj. výklad předpisů slovo od slova bez logiky věci (technické principy díla jsou deformovány nebo se ztrácejí). Jednoduché schéma je na Obr. č. 1. Nerovnováha není problémem zhotovitele, ale objednatele, který pravidla stanovuje. Zhotovitel se vždy přizpůsobí požadavkům na trhu a smluvním podmínkám, které stát jako objednatel nastaví. Je pouze věcí systémů kontroly, zda se nastavená pravidla dodržují, ale v tomto případě na obou stranách vah, u obou hlavních partnerů.

9

V současné době, po personálních změnách v ŘSD, jsme svědkem oslabujícího vlivu zhotovitelů, kteří agresivně reagují na změnu nerovnováhy ve svůj neprospěch, viz napadení pracovníka kontroly kvality na stavbě VMO Dobrovského B dne 28.8.2012. Zajímavostí je i fakt, že žádný z pracovníků ŘSD se při napadení pracovníka kontroly nepokusil jej bránit.

Obr. č. 1: Nerovnováha mezi požadavky objednatele a zhotovitele

Rovnováha sil zhotovitele a objednatele byla v minulosti narušena. Oslabený stavební dozor bez pomoci silné a nezávislé supervize již nemohl důsledně plnit svoji funkci a stával se terčem tlaku zdola - zhotovitele a shora - klienta, ŘSD ČR. Jestliže technický dozor /asistent správce stavby nějaké práce neodsouhlasil, schválení prosadil správce stavby. Zhotovitel začal současně uplatňovat tlak přes projektanta realizační dokumentace stavby (dále RDS) na získání víceprací a systematické čerpání rezerv. To bylo jednoduše realizovatelné, protože autor RDS byl často současně autorem zadávací dokumentace stavby (dále ZDS) a také často autorským dozorem. Pochopitelně autor ZDS (tatáž osoba jako autor RDS), popř. autorský dozor byl v obtížné situaci a jeho stanovisko nebylo možno brát jako objektivní, Obr. č. 2. Výsledkem popisovaného výpadku kontrolní činnosti objednatele došlo ke snížení kvality staveb pozemních komunikací (dále PK), viz literatura a citované zdroje v kapitole 6 této zprávy. V jednom případě vedlo dokonce k havárii mostu a ke ztrátě lidských životů [4]. Do května 2012 nebyla sjednána ze strany státu žádná viditelná náprava. Doklady o snižování kvality prováděných prací na PK lze sledovat i u jiných technologií, než jsou ocelové konstrukce, např. na silničních objektech na trase D11 (vlny a hrboly na vozovce v km 68 až 78) nebo na D47, úseky s hladkým povrchem CB krytu, úseky s rozpadem asfaltové vozovky (D0807, I/14) , sesuvy svahů na D11, D8 apod. Poznámka: Příčiny těchto jevů jsou systémové a nelze jednoznačně určit kdo je hlavním viníkem. Na výsledku se příslušnými procenty podílejí všichni účastníci výstavby a to objednatel, projektant i zhotovitel, viz Rizikové oblasti I, II a III a Obr. č. 3.

10

Model provázanosti kontroly na stavbách PK, novostavby mostů Model provázanosti kontroly, která neumožňovala její nezávislost, uvádí Obr. č. 2. Následky měly vliv jednak na cenu staveb, na kvalitu, na bezpečnost staveb ale i na uplatnění vad díla v záruční době. Ze strany některých zaměstnanců organizace ŘSD nebyly v uvedeném modelu shledány žádné závady a i dnes mohou být jednotlivé osoby (zaměstnanci této státní organizace) jeho významnými zastánci. Zhotovitel stavby hradil náklady na projektovou realizační dokumentaci stavby a tím ovlivňoval objem případných víceprací. Jestliže stejná projektová firma jako pro RDS byla také autorem zadávací dokumentace stavby do soutěže, vyjadřovala v rámci autorského dozoru souhlas se změnou během výstavby oproti technickému řešení a event. s navýšením ceny v soutěži. Zhotovitel podle Obr. č. 2 vybírá zhotovitele zatěžovací zkoušky mostu, hradí náklady na zatěžovací zkoušku mostu, která však může být ovlivněna působením právnické osoby, která tuto zkoušku provádí a současně vykonává i 1. hlavní prohlídku mostu, někdy i současně stavební dozor pro objednatele. Tímto postupem nelze zajistit nezávislou kontrolu státní zakázky, neboť zde není zaručena nezávislost kontrolních mechanismů. Vazby je třeba přerušit v rámci výběrových řízení na tyto pozice úpravou podmínek a současně posílením kontrolních mechanismů objednatele.

Obr. č. 2: Model provázanosti vazeb mezi zhotoviteli, u novostaveb mostů – střet zájmů v rámci kontrolní činnosti zadávané objednatelem. Tyto vazby je třeba přerušit.

11

Rizikové oblasti pro vývoj výše nákladů a kvalitu nových staveb Nyní se již dostáváme k podstatě pojmenování vlastních rizikových oblastí pro cenu a kvalitu nově vyhotovených staveb pozemních komunikací, které musí být sledovány v celém procesu výstavby, včetně záruční doby. Rizikové oblasti jsou uvedeny na Obr. č. 3. Jako objednatel stavby je uváděno Ředitelství silnic a dálnic, nicméně stejné mechanismy platí i pro stavby pozemních komunikací ve správě krajů, měst a obcí. Rizikové oblasti lze rozdělit do tří fází: 

Oblast I – příprava staveb;



Oblast II – realizace staveb;



Oblast III- užívání a správa komunikace v záruční době.

Ve všech třech oblastech existují jednotlivé rizikové faktory, které je třeba oslabovat a za použití účinných mechanismů popřípadě zcela eliminovat. Rizikové oblasti se dotýkají úseku výstavby a prolínají se s úsekem nově vytvořeným, zabývajícím se kontrolou staveb a technické politiky.

Obr. č. 3: Rizikové oblasti pro cenu a kvalitu staveb

12

Oblast I – Příprava stavby V této oblasti jsou činnosti s těmito rizikovými faktory: 1) výkup pozemků; 2) průzkumy území pro stavbu; 3) technicky vhodně a ekonomicky přijatelně vypracovaná zadávací dokumentace bez zásadních chyb; 4) expertní posouzení (technicky i ekonomicky) projektové dokumentace nezávislým týmem; 5) výhodně uzavřená smlouva pro stát s právní zárukou na kvalitu díla a uplatnění; 6) správně definované technické smluvní podmínky staveb; 7) výběrové řízení na zhotovitele stavby. Oblast II – Realizace stavby V této oblasti jsou činnosti s těmito rizikovými faktory: 1) výběr technického dozoru, jeho odborná způsobilost, následně činnost nekvalifikovaného dozoru na stavbě negarantuje státu partnera zhotovitele pro kvalitní a cenově kontrolovanou výstavbu; 2) vědomé technické změny parametrů výrobků a materiálů v rámci stavby-změny během výstavby; 3) oslabení původní výše finančního toku na stavbu (ztráta cestou); 4) vícepráce uplatňované zhotovitelem stavby v rámci výstavby; 5) zjištěné vady projektu; 6) vlastní nepředpokládané technické problémy při výstavbě; 7) vady v certifikátech výrobků, určených pro zabudování do stavby; 8) nekvalifikovaní podzhotovitelé a subdodávky; 9) záměny stavebních materiálů; 10) změna technologie výstavby; 11) chybějící nezávislé laboratoře a silný tým pro kontrolu kvality ze strany ŘSD ČR; 12) předávací řízení objednatele a následně předání stavby správci komunikace.

13

Oblast III – Záruční doba, užívání stavby V této oblasti jsou činnosti s těmito rizikovými faktory: 1) neukončené přejímací řízení, stavba je užívána a není předána správci komunikace do majetkové správy (zahájení záruční doby, kontrola stavu nových objektů, sledování poruch); 2) chybějící kvalifikovaná kontrola v rámci hodnocení záruční doby; 3) často chybějící reklamační řízení při vadách stavby; 4) chybějící nezávislá expertíza příčin vad a poruch v záruční době; 5) chybějící vyhodnocení systémových vad staveb a výrobků a jejich zapracování do norem a předpisů, popřípadě zákaz používání materiálů, výrobků nebo technologií, nutná zpětná vazba do legislativy státu; 6) smlouvy se zhotovitelem, které neumožňují efektivní reklamace vad; 7) chybějící nezávislé laboratoře a silný tým pro kontrolu kvality ze strany ŘSD ČR; 8) opravy vad staveb realizované zhotovitelem bez vědomí správce komunikace, následné závady po skončení záruční doby vyžadující opakované opravy 9) chybějící metodika kontroly odstraňování vad v rámci záruční doby (technický dozor) 10) chybějící metodika pro reklamace vad a délku záruční doby po provedených opravách.

14

Regulace rizikových oblastí. Funkční model systému kontroly kvality Stávající stav staveb pozemních komunikací je důsledkem vývoje nastavených podmínek po roce 2005. Z uvedených příkladů rizikových oblastí vyplývá, že činnost státu, zejména jeho řídící a kontrolní mechanismy byly oslabeny. Stát neměl u zhotovitelů staveb autoritu. Snahou nového vedení je získat tuto autoritu zpět, ale nikoliv nesystémovými kroky, ale na základě podrobných nezávislých technických, personálních a ekonomických analýz a kroků. Do května 2012 však nebyly žádné nezávislé podrobné analýzy učiněny, zejména zůstávala tajemstvím „ztráta finančních toků cestou mezi státem a skutečnou hodnotou staveb“. Další text se dále zabývá analýzou funkčního modelu řízení, kontroly a správy. Obecná analýza rizikových oblastí uvedená v tomto textu vyplývá zejména ze znalosti problematiky staveb pozemních komunikací, dále na základě již publikovaných materiálů autorky (Ing. Miloslava Pošvářová) a analýzy publikovaných prací na konferencích i odborného tisku jinými autory. Doporučení pro regulaci kritických oblastí pro zajištění funkčního systému finanční a technické kontroly staveb je uvedeno v dalším textu, včetně kontrolních nástrojů.

15

B. Regulace rizikových oblastí od srpna roku 2012 Systém regulace kritických oblastí pro zajištění funkčního systému finanční a technické kontroly staveb zajišťuje nová struktura řízení v rámci organizace ŘSD. Je pochopitelné, že tento návrh se nesetká s pochopením u zhotovitelů staveb, kteří se budou snažit nový systém organizačního řádu zpochybnit jako nefunkční. Není třeba podléhat panice, protože tato reakce je pochopitelná, je třeba vytrvat v nastavených mechanismech.

Ministerstvo dopravy ČR Technická politika dopravní infrastruktury

Generální ředitel ŘSD

21

úsek Úsekkontroly kontroly a řízení jakosti kvality staveb staveb

43+X plán

Ředitel úseku

Současný stav

3

Technická skupina

7

Vedoucí oddělení Nový koncept struktury úseku kontroly kvality staveb (ÚKKS). Podřízený přímo pod generálním ředitelem ŘSD ČR. -odpovědný za technickou politiku dopravní infrastruktury -plánuje -kontroluje -řídí jakost na stavbách PK -zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru dopravní infrastruktury zemí EU

0

Experti

12

Vedoucí oddělení

0

Technický dozor

X

podřízeno přímo řediteli úseku

19

Zkušebnictví Vedoucí oddělení

24

16

Technická skupina

3

Současný stav

7

Plán 2012

Vedoucí oddělení projektová přípravakoncepce, typizace mostů

podmínky záruk, smlouvy

předpisy, normy

1

3

1

školení, vzdělávání, knihovna

soupisy prací, položkové ceny

1

1

Technická skupina: plán 7 osob Strategie: Koncepce projektové přípravy staveb, typizace stavebních objektů, tvorba a úprava předpisů, norem, koncepce záručních podmínek, smluv, cenová politika na stavbách - kontrola jednotkových cen, mezinárodní spolupráce mezi Ředitelstvími silnic a dálnic zemí EU v technické strategii dopravní infrastruktury EU, školení, vzdělávání pracovníků úseku, sběr informací od expertů a laboratoří pro tvorbu a revize předpisů, zadávání problematiky výzkumu

Současný stav

Experti

0

12

Plán 2012

Vedoucí oddělení připomínkování všech stupňů dokumentace

kontroly staveb na vyžádnání správců staveb

přejímky staveb, soupisy reklamací

12

záruční prohlídky, 1.hlavní , hlavní a mimořádné prohlídky

řízení provádění běžných prohlídek

Školení pro mostmistry u majetkových správců, jednotná koordinace

Experti: plán 12 osob Strategie: Specialisté pro jednotlivé obory, připomínkování všech stupňů dokumentace, kontroly staveb na vyžádání správců staveb i majetkových správců, přejímky staveb, soupisy reklamací, záruční prohlídky 5 + 5 let, 1.hlavní prohlídky, hlavní prohlídky mostů nad 60 m, mimořádné prohlídky, koordinace školení a kontrola mostmistrů při provádění běžných prohlídek

17

Současný stav

Technický dozor

0

správci staveb

X

plán


dozor staveb PK Čechy

dozor staveb PK Morava

0

0

Technický dozor staveb: plán x osob-podle počtu staveb, zatím pouze správci staveb, přesun obsazení pracovníků z úseku výstavby, podřízeno přímo řízení ředitele úseku (ÚKKS). Strategie: Specialisté pro výkon správce staveb, řídí činnost technických dozorů na stavbách, účast na projednávání přípravy staveb, připomínkování projektové dokumentace staveb, objednávky kontrolních zkoušek staveb, v současnosti pouze zárodek pro tvorbu technického dozoru v rámci ŘSD ČR

Současný stav

diagnostika poruch, prohlídky

4

laboratoř beton

3+3

Laboratoř ŘSD

19

Plán 2012

Praha 14 + Brno 10 Vedoucí laboratoře

laboratoř asfaltové vozovky

3+3

geotechnika

2+2

metrolog + hospodář

1+1

řidič + obsluha vrtaček

1+1

Laboratoř: plán 24 osob, z toho Praha 14 + Brno 10 Strategie: Diagnostika poruch, akreditovaná laboratoř pro betony, asfaltové směsi, zeminy, prohlídky a zkoušení betonových konstrukcí, asfaltových a betonových vozovek, zkoušení podkladních vrstev vozovek

18

C. Nástroje regulace rizikových oblastí vývoj do konce roku 2013 Systém regulace rizikových oblastí bude pokračovat dále v rozšiřování pravomocí úseku do posílení kontrolních mechanismů technickými dozory přímo na stavbách, včetně specialistů. Celkový nárůst pracovníků bude činit na konci roku 2013 až 133 pracovníků.

Ministerstvo dopravy ČR Technická politika dopravní infrastruktury

Generální ředitel ŘSD

21

úsek Úsek kontroly kontroly a kvality řízenístaveb jakosti staveb

133 Plán 2013

Ředitel úseku

Současný stav

3 Technická skupina 7 Vedoucí oddělení

Nárůst kontroly a řízení jakosti staveb (ÚKKS). Podřízený přímo pod generálním ředitelem ŘSD ČR. Nárůst spočívá v posílení vlastních technických dozorů na stavbách, včetně posílení expertů v rámci služeb pro organizaci uvnitř ŘSD

0

Experti

52

Vedoucí oddělení

0

50

Technický dozor podřízeno přímo řediteli úseku

19

Zkušebnictví Vedoucí oddělení

24

19

Technická skupina

3

Současný stav

Plán 2013

7

Vedoucí oddělení projektová přípravakoncepce, typizace mostů

3

podmínky záruk, smlouvy

předpisy, normy

1

1

školení, vzdělávání, knihovna

soupisy prací, položkové ceny

1

1

Technická skupina: plán 7 osob, zůstává z roku 2012 Strategie: Koncepce projektové přípravy staveb, typizace stavebních objektů, tvorba a úprava předpisů, norem, koncepce záručních podmínek, smluv, cenová politika na stavbách - kontrola jednotkových cen, mezinárodní spolupráce mezi Ředitelstvími silnic a dálnic zemí EU v technické strategii dopravní infrastruktury EU, školení, vzdělávání pracovníků úseku, sběr informací od expertů a laboratoří pro tvorbu a revize předpisů, zadávání problematiky výzkumu

Současný stav

Experti

0

52

Plán 2013

Vedoucí oddělení připomínkování všech stupňů dokumentace

kontroly staveb na vyžádnání správců staveb

přejímky staveb, soupisy reklamací

52

záruční prohlídky, 1.hlavní , hlavní a mimořádné prohlídky

řízení provádění běžných prohlídek

Školení pro mostmistry u majetkových správců, jednotná koordinace

Experti: plán 52 osob, nárůst 52 osob Strategie: Specialisté pro jednotlivé obory, připomínkování všech stupňů dokumentace, kontroly staveb na vyžádání správců staveb i majetkových správců, přejímky staveb, soupisy reklamací, záruční prohlídky 5 + 5 let, 1.hlavní prohlídky, hlavní prohlídky mostů nad 60 m, mimořádné prohlídky, koordinace školení a kontrola mostmistrů při provádění běžných prohlídek, soudní spory, příprava pro opravy, diagnostika, reklamační prohlídky, prohlídky v rámci záruk

20

Současný stav

Technický dozor

0

správci staveb

50

Plán 2013


dozor staveb PK Čechy

dozor staveb PK Morava

30

20

Technický dozor staveb: plán nárůstu 50 osob-podle počtu staveb, zatím pouze správci staveb, přesun obsazení pracovníků z úseku výstavby, podřízeno přímo řízení ředitele úseku (ÚKKS). Strategie: Specialisté pro výkon správce staveb, řídí činnost technických dozorů na stavbách, účast na projednávání přípravy staveb, připomínkování projektové dokumentace staveb, objednávky kontrolních zkoušek staveb, v současnosti pouze zárodek pro tvorbu technického dozoru v rámci ŘSD ČR, činnost dozoru v rámci odstraňování záručních vad, činnost dozoru v rámci kontroly oprav komunikací

Plán 2013

Zkušebnictví Současný stav

diagnostika poruch, prohlídky

4

laboratoř beton

3+3

19

Praha 14 + Brno 10 Vedoucí laboratoře

laboratoř asfaltové vozovky

3+3

geotechnika, PKO, ocel

2+2

metrolog + hospodář

1+1

řidič + obsluha vrtaček

1+1

Laboratoř: plán 24 osob, z toho Praha 14 + Brno 10 Strategie: Diagnostika poruch, akreditovaná laboratoř pro betony, asfaltové směsi, zeminy, prohlídky a zkoušení betonových konstrukcí, asfaltových a betonových vozovek, zkoušení podkladních vrstev vozovek, ocelových materiálů, zkoušení protikorozní ochrany

21

IV. Implementace nákupních aukcí v ŘSD Nákupní aukce vznikly pro potřeby komerčního nakupování a ve veřejném sektoru si postupně nacházejí cestu k uplatnění. Zákon o veřejných zakázkách ve své novele a dalších prováděcích předpisech již jasně otevírá prostor pro realizaci výběru formou aukcí. Nákupní aukcí je možno realizovat v zásadě jakýkoliv nákup kde je možné dodavatele považovat za konkurenty, pro potřeby veřejných zakázek je ovšem nutné respektovat některá omezení. Pro komplexní chápání aukcí je třeba připustit, že samotná aukce je jen “třešničkou na dortu“ jinak řádně a kvalitně provedeného výběrového řízení. Klíčové aspekty jsou zejména: správný okruh oslovených firem a správně definovaný předmět nákupu. Nákupní aukce v ŘSD nebyly do května tohoto roku kromě jednoho případu využívány.

Definice strategických cílů a cesta k jejich naplnění Trvale zvyšovat objem nakoupených služeb a materiálů v nákupních aukcích. Cíle stanovit vždy na horizont půl roku. Cíle vyhodnocovat. Vybudovat vlastní kompetenci pro opakované nákupy. Kompetenci je zejména kvalifikace týmu pracovníků a také maximální využití dostupných softwarových aplikací. Klíčovou součástí je vypracování motivačního program pro klíčové pracovníky. Vybudovat portfolio partnerů pro jednorázové aukce, neopakující se častěji než jednou za rok (například příklad telekomunikace, úklid, energie atd.). Vybudovat controlling kvantifikující výsledky

Akční plán

1. Etapa do konce roku 2012 Oslovit několik ( 3 - 5) partnerů pro realizaci aukcí. Každý partner realizuje 2-3 aukce. Po realizaci vyhodnocení výsledků a zobecnění zkušeností. Rozpracované jsou již případy pro nákup služeb mobilního operátora, nákup IT komponent a služeb. Vypracovat smluvní podmínky pro partnery s motivační složkou. Zajistit smluvní právní podporu při realizaci celého výběrového řízení zakončeného aukcí (smlouvy, kauce, námitky atd.)

22

Založit komoditní číselníky sjednocené s metodikou MMR určující v kterých komoditách budou aukce implementovány a jaký percentuelní objem bude v jednotlivé komoditě povinně realizován V praxi ověřit více metodik a přístupů při řešení zakázek zakončených nákupní aukcí a vyhodnotit jejich výsledky.

2. Etapa na rok 2013 Zapracovat komplexní metodiku na základě vyhodnocení prvotní etapy do „Směrnice o zakázkách“. Vybudovat centrální controlling pro potřeby hodnocení aukcí a centrálního řízení veřejných zakázek Převzít základní právní kompetenci do vlastního týmu Dopracovat návaznost procesy vlastního systému pro řízení veřejných zakázek (Symbasis)

23

V. Mýto

Výběr mýta Rokem 2012 vstoupila spolupráce Ředitelství silnic a dálnic ČR, jakožto organizace pověřené provozováním mýtného systému, a konsorcia společností Kapsch do svého druhého pětiletého období. V této době výběr mýta na zpoplatněné síti komunikací probíhal bez vážnějších provozních problémů či komplikací. Během I. pololetí tohoto roku bylo pouze nutné zajistit dostatečný počet palubních OBU jednotek v systému tak, aby jimi bylo možné vybavit všechny dopravce žádající o jejich vydání. Z tohoto důvodu si ŘSD nejprve objednalo u konsorcia společností Kapsch tzv. repasi vrácených již nefunkčních OBU jednotek, přičemž vycházelo ze skutečnosti, že smluvní cena těchto repasí je výrazně nižší, než pořízení jednotek nových. Později se však ukázalo, že opětovné zprovoznění poškozených OBU jednotek samo o sobě poptávku dopravců uspokojit nedokáže a proto ŘSD v současné době vyzývá konsorcium společností Kapsch k dodání 40 tis. ks jednotek zcela nových. S neočekávaně vysokou poptávkou po výdeji OBU jednotek souvisí i požadavek konsorcia společností Kapsch na smluvní navýšení rozsahu jím poskytovaných služeb. V současné chvíli jsou služby tohoto konsorcia limitovány počtem 530 tis. uživatelů, avšak v systému je již evidováno více než 620 tis. OBU jednotek, tzn. dopravců. Vzhledem ke skutečnosti, že z tohoto počtu však více než 90 tis. OBU jednotek nevygenerovalo za poslední 3 roky ani jednu mýtnou transakci, probíhají se zástupci konsorcia Kapsch již několik měsíců složitá jednání o tom, zda je jejich nárok legitimní a pokud ano, jaká by měla být adekvátní cena za zajištění obsluhy vyššího počtu uživatelů. S výše uvedenou skutečností souvisí snaha ŘSD prosadit novelu zákona o výběru mýta v ČR v tom duchu, aby po uplynutí lhůty jednoho roku, po kterou nedošlo k použití OBU jednotky (jednotka nevygenerovala ani jednu mýtnou transakci) nepropadala ve prospěch státu pouze kauce složená dopravcem proti jejímu zapůjčení jak je tomu dnes, ale aby došlo k propadnutí i do té doby neprojetého předplaceného mýta. Pouze za tohoto předpokladu bude totiž možné předmětnou jednotku zcela vyřadit z evidence a zabránit tak tomu, aby celkový počet v systému evidovaných jednotek nadále rostl. Aktuálně se ŘSD připravuje i na zajištění závazku státu vůči dopravcům týkajícího se výplaty slev na mýtném. Tento závazek vychází s dohody Ministerstva dopravy ČR a Sdružením automobilových dopravců Česmad Bohemia o navýšení mýtných sazeb, jejíž součástí bylo i vybudování portálu poskytujícího dopravcům informace o jejich případných mýtných nedoplatcích a zavedení nižších mýtných tarifů pro autobusy. Realizace vlastního projektu bude zahájena neprodleně poté, co vstoupí v platnost příslušné nařízení Vlády ČR.

24

Vysokorychlostní váhy a zpoplatnění silnic Strategické cíle v oblasti mýta jsou v kompetenci Ministerstva dopravy ČR a ŘSD se na jejich vytyčování spolupodílí pouze jako odborný konzultant. Z dlouhodobějších záměrů je v současné době diskutována především otázka zajištění technické a organizační připravenosti ČR na zavedení tzv. Evropské služby elektronického mýtného dle Směrnice 2004/52/ES a Rozhodnutí 2009/750/ES. Podstatou tohoto zadání je nalézt vhodné technické řešení úpravy provozovaného mýtného systému tak, aby tento byl schopen plnit příslušné požadavky na interoperabilitu dle Směrnice Evropského parlamentu. ŘSD se dlouhodobě též podílí na diskuzích o záměru zpoplatnění silnic I., resp. II. či III. tříd, přičemž se vyjadřuje především k otázkám možností jednotlivých mýtných technologií, nikoliv k samotné efektivitě takovéhoto záměru či k problematice potřebných dohod s dotčenými kraji, v jejichž vlastnictví silnice II. a III. třídy jsou. Na základě pověření Ministerstva dopravy ČR se ŘSD rovněž zabývá otázkou vhodnosti doplnění mýtného systému vysokorychlostními váhami tak, aby byla v maximálně možné míře při instalaci těchto zařízení využita nejen již vybudovaná vlastní mýtná infrastruktura (tzn. samotné mýtné brány, napájecí a datové sítě, atd.), ale aby bylo současně možné k procesu vážení využít i výkon tzv. enforcementu, který pro účely mýta vykonává Celní správa (hlídky Celní správy by nepostihovaly pouze neplatiče mýta, ale i dopravce, kteří porušují zákon a maximálně povolené tonáži).

Nové výběrové řízení na mýto Dlouhodobým úkolem ŘSD je spoluúčast na přípravě nového výběrového řízení, které bude nutné vyhlásit za účelem zajištění výběru mýta v ČR po roce 2016, kdy končí platnost smlouvy s konsorciem společností Kapsch. Ačkoliv se takováto aktivita může nyní jevit jako předčasná, není tomu tak. Nejpozději počátkem příštího roku by mělo být poptáno zpracování studií a analýz, které by zvážily vhodnost požadavků na nový systém výkonového zpoplatnění (včetně vymezení rozsahu a počtu km nově zpoplatněné silniční sítě, počtu vozidel podléhajících mýtné povinnosti, atd.), dále analýz nákladů a výnosů, studií proveditelnosti, analýz technického řešení apod. Ve II. pololetí by se pak mělo přistoupit k projednání těchto materiálů a k procesu jejich schvalování (vláda ČR, dotčené zájmové a profesní organizace, kraje, atd.). V roce 2014 by měly být zahájeny práce na přípravě zadávací dokumentace s čímž souvisí stanovení požadavků na rozsah nabídky uchazečů, stanovení závazných a nepovinných parametrů mýtného systému (včetně rozsahu a míry detailu návrhu řešení a technické dokumentace), stanovení kvalifikačních požadavků na uchazeče, stanovení hodnotících kritérií pro výběr nejvhodnější nabídky, vypracování návrhu smlouvy s poskytovatelem služeb včetně kvantifikovatelných výkonových ukazatelů, externí nezávislé právní posouzení smluvních podmínek (due diligence), atd. V roce 2015 je pak nutné přistoupit k vyhlášení vlastní veřejné zakázky na provoz mýtného systému po roce 2016 a následně pak i k hodnocení předložených nabídek. Jedině za podmínky, že dojde k přidělení veřejné zakázky vítěznému uchazeči ještě v průběhu roku 2015 lze garantovat, že se nebudou opakovat okolnosti provázející uzavírání smluv

25

s konsorciem společností Kapsch, na jejichž základě bylo Ministerstvo dopravy nuceno v krátké době přistoupit k uzavírání prvních dodatků upravujících původní obsah smluvních ujednání. (mělo by se počítat s tím, že dojde k podání námitek ze strany neúspěšných uchazečů soutěže, a že podpisu smlouvy s vítězem soutěže může bránit projednávání těchto námitek Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže). Celý rok 2016 by měl být vyhrazen pro realizaci vítězného projektu.

26

VI. Analýza stavu ŘSD – konkrétní případy řešení ÚKKS

D1 – I. etapa, opatření Dokumentace ke stavbě byla tak špatně připravena, že podle ní nebylo možné s plnou odpovědností řádného hospodáře a podle platné legislativy vypsat výběrové řízení na zhotovitele. Stav byl zjištěn v polovině července poté, kdy byly na vyžádání předloženy všechny materiály ke kontrole. S ohledem na stav v čase byly pouze dvě možnosti. Zastavit výběrové řízení na zhotovitele stavby, nebo dokumentaci s maximálním nasazením dát do stavu schopného dokončení soutěže. Vzhledem k situaci, kdy nejsou připraveny jiné stavby, zastavení soutěže by způsobilo kolaps na stavebním trhu a zhroucení stavebních firem, včetně souvisejících profesí. Bylo třeba odstranit vzniklé problémy, které nakonec způsobily zpoždění 14 dnů. Bylo proto přistoupeno k urychlenému řešení revize stávajících materiálů a nově vzniklý Úsek kontroly kvality stavby se podílel na: 1) úpravě agregovaných položek 2) opravě dokumentace v 6-ti kolech připomínkového řízení, aby odpovídala normám a předpisům MD ČR 3) úpravě soupisů prací podle opravené projektové dokumentace 4) urychleném dokončení upřesňujících obchodních podmínek Při vlastní realizaci nápravná opatření zajišťovaná úsek ÚKKS spočívají: 1) v kvalitní kontrole vlastních prací, nyní kontrola najatého TDI s pravomocí odvolat pracovníka nebo firmu, vykonávající TDI 2) odběrech vzorků materiálů, vhodných k recyklaci souběžně se zhotovitelem stavby tak, aby byla zajištěna zpětná návratnost recyklovaného materiálu zpět do dálnice 3) činnost 2 laboratoří, v Brně a v Praze, včetně jedné mobilní, průběžné kontrolní odběry vzorků 4) činnost specialistů na pomoc správci stavby pro potřeby technického rozhodování

27

D1 – II. etapa, opatření V současné době probíhá projednávání reklamací diagnostik mostů na D1, II. etapa, vrácení k dopracování.

Pražský okruh, Tunely Lochkov a další Reklamace a soupis závad SO 514, 513, Tunely, vypadávání betonových částí ostění vlivem drcení desek bez dilatačních částí, poruchy CB vozovek v tunelech

I/137 - opatření Bylo rozhodnuto, že dokumentace se bude zásadně reklamovat a bude se aktualizovat ve smyslu platných norem a předpisů. V jednotlivých částech dokumentací se bude realizovat:

28

D47- reklamace Úsek kontroly kvality se dále podílí na reklamacích D47, soupisech aktuálních vad 47091.1, 47091.2 a 47092.

Metodika předání a převzetí staveb, závěrečné zprávy kvality Úsek kontroly kvality staveb společně s ÚV a PÚ vytváří směrnici GŘ o této metodice, včetně začlenění nové struktury organizace do tohoto procesu

29

VII. Posunutí termínů tendrů D1 modernizace, D3 0308C a 0309/III, D1 137 Modernizace D1 Ředitelství silnic a dálnic umožnilo účastníkům výběrových řízení na modernizaci dálnice D1 připravit se lépe na předložení cenové nabídky a posunulo termín pro podání nabídek. Očekává lepší, konkurenceschopné a kvalitní návrhy. Nic se nemění na podmínkách na straně ŘSD, které přísně minimalizují v minulosti tolik kritizované vícepráce. ŘSD bude trvat na tom, aby vysoutěžené ceny byly konečné a nedošlo k jejich změnám v průběhu realizace zakázky. Cenové nabídky mohou zhotovitelé posílat nově do 12. listopadu 2012. Se samotným zahájením modernizace se začne, jakmile budou podepsány smlouvy s vítězi soutěží. Svým rozsahem a technologickou náročností stavby prováděné za provozu na nejvytíženější dálnici v České Republice je modernizace dálnice D1 nejkomplikovanějším projektem v historii inženýrského stavitelství v ČR. Při přípravě zadávací dokumentace pro zadávací řízení bylo cílem zadavatele především jasné vydefinování technologických aspektů a minimalizování budoucích víceprací, které byly v minulosti zdrojem podstatných problémů na realizovaných stavbách. To vše při zachování takových parametrů, které jsou v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a umožní bezproblémové uplatnění akcí jako náhradních projektů v rámci Operačního programu doprava EU. V průběhu druhého kola výběrového řízení, kdy uchazeči byli seznámeni s novou verzí obchodních podmínek, byly ze stran uchazečů uplatněny doplňující dotazy k upřesnění a vyjasnění obchodních vztahů mezi objednatelem, zhotovitelem a správcem stavby. S ohledem na velké množství dotazů ze strany účastníků výběrového řízení se ŘSD rozhodlo ještě více a podrobněji některá ustanovení obchodních podmínek vyprecizovat tak, aby se minimalizovaly budoucí sporné otázky v průběhu vlastní realizace stavby. Dotazy vyplývaly převážně z nové koncepce obchodních podmínek, se kterou se stavební firmy seznamují poprvé. ŘSD očekává, že provedené úpravy budou mít pozitivní vliv na výši předložených nabídek a na budoucí obchodní vztah mezi zhotovitelem a investorem tak, aby nedocházelo k nejasnostem nebo sporům při vlastní realizaci. V návaznosti na poskytnutí doplňujících informací, byla jedním z uchazečů podána žádost o prodloužení termínu pro podání cenových nabídek. Zadavatel se po přezkoumání žádosti rozhodl této žádosti vyhovět a to zejména z důvodu zachování transparentnosti a nediskriminace průběhu výběrového řízení.

30

Uchazeči tak mají delší časový prostor pro řádné podání nabídek a zadavatel tímto krokem minimalizuje možné riziko podání námitek. Termín pro podání cenových nabídek v rámci druhého kola výběrového řízení byl stanoven na 12.11.2012. S realizací modernizace se začne okamžitě poté, co budou podepsány smlouvy s vítěznými uchazeči.

ŘSD ČR vypsalo 2. kolo výběrového řízení na zhotovitele 5 staveb modernizace D1 dne 17.8.2012. V průběhu výběrového řízení obdrželo ŘSD ČR velké množství dotazů týkajících se zejména obchodních podmínek, ale zároveň i projektové dokumentace včetně ZTKP. Takové množství dotazů bylo především důsledkem komplikovanosti celého projektu, který nemá v této podobě v ČR obdoby a dále snahou ŘSD ČR zamezit v co největší míře pomocí vyváženě nastavených obchodních podmínek změnám během výstavby (ZBV), které byly v minulosti opakovaně a často zcela oprávněně silně kritizovány. Dotazy technického rázu směřovaly zejména k harmonogramu prací i s ohledem na nutnou zimní technologickou přestávku a také k použití recyklovaného kameniva ze stávajícího CB krytu do spodní vrstvy nového CB krytu. Dotazy k obchodním podmínkám se týkaly zejména vyváženosti vztahu mezi objednatelem a zhotovitelem z hlediska práv a povinností obou subjektů a míře přenášených rizik na zhotovitele. Z důvodu množství upřesňujících odpovědí a úprav s nimi souvisejících byl vznesen požadavek uchazečů o prodloužení termínu podání nabídek. ŘSD ČR s cílem zamezit možnému odvolání uchazečů k ÚHOZ a tím dalšímu, mnohem výraznějšímu posunutí realizace akce přistoupilo dne 22.9.2012 k prodloužení termínu podání nabídek do 12.11.2012. Jedním z hlavních důvodů tohoto postupu ŘSD bylo neopakovat už situace, které v minulosti několikrát kritizoval NKÚ, jako například vícepráce a změny v dokumentaci až v průběhu stavby pražského okruhu. Nové vedení ŘSD hodlá postupovat při spravování veřejných prostředků s plnou odpovědností, zcela transparentně a s důrazem na vysokou kvalitu prováděných prací a to včetně přípravných úkonů. Rychlost je v případě mnoha staveb jistě důležitá, ale zodpovědné a hospodárné nakládání s veřejnými prostředky, kvalita přípravy a provádění staveb, a dodržování platných zákonných norem jsou nepochybně důležitější. Tento posun nemá z pohledu celkového harmonogramu modernizace dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka negativní vliv na termín jejího plánovaného dokončení. Dokončení celé modernizace dálnice D1 se nadále předpokládá do roku 2018. Oproti původním předpokladům však dojde k prolnutí I a II. etapy v roce 2014, kdy budou rozpracovány na dálnici D1 nejenom úseky I. etapy, ale i II. etapy. Z pohledu dílčího harmonogramu se původní předpokládané stavební práce z října 2012 přesouvají do března 2013. Zimní období

31

2012/2013 však bude využito pro přípravné práce jako je zpracování realizační projektové dokumentace, výrobně technické dokumentace, technologických předpisů apod. Možná rizika pro časový plán: 1) nedostatek fin. prostředků - nepředpokládá se; 2) odvolávání se uchazečů tendrů v rámci výběrových řízení na stavební práce - možné riziko je zde vždy, nicméně uvedeným postupem ŘSD bylo maximálně eliminováno; 3) problémy v investiční přípravě (mimo I. etapy – zde jsou již SP v právní moci) – řada možných rizik, které je ŘSD ČR připraveno operativně řešit pokud nastanou

Dálnice D3 stavby 0308C Veselí nad Lužnicí – Bošilec a 0309/III Borek – Úsilné V rámci 1. kola výběrového řízení „Plnění kvalifikačních kritérií“ došlo k přezkumu plnění těchto kritérií jednotlivými uchazeči, kde byly zejména vzneseny pochybnosti ohledně dojezdových vzdáleností od obaloven. Z důvodu eliminace negativních následků v případě vyloučení některého z uchazečů musela být celá záležitost podrobena právnímu přezkoumání. Zároveň dochází v souvislosti s probíhajícím výběrovým řízením na modernizaci D1 k úpravě obchodní podmínek tak, aby byly nastaveny vyváženým způsobem a maximálně se eliminovalo riziko odvolání uchazečů k ÚHOZ. Posunutí termínu zahájení stavby nemá výraznější negativní vliv na termíny realizace stavby.

D1 137 Přerov – Lipník Projektová dokumentace pro provádění stavby (PDPS) z r. 2009 přebírala technické řešení z Dokumentace pro stavební povolení (DSP) z r. 2005. Generální ředitelství (GŘ) v r. 2012 zjistilo, že je projekt zastaralý a je nutné ho aktualizovat. PDPS z r. 2009 měla především tyto nedostatky:  odkazy na konkrétní výrobky,  dnes již nevyhovující svodidla,  nedostatky na mostních objektech,  koncepčně zastaralé odpočívky,  nedostatky v projektu vegetačních úprav,  zastaralý projekt dopravního značení,  technické detaily, které neodpovídají dnešním standardům (přejezdy středního dělicího pásu, služební sjezdy, odvodnění, telematické aplikace, atd.)

32

Z důvodu minimalizace rizika ZBV byl v r. 2012 zadán doplňkový inženýrsko-geologický průzkum (IGP) především v prostoru mostů, uložiště popílku a v prostoru odpočívky. Na základě předběžných výsledků doplňkového IGP bude pravděpodobně nutné zadat IGP uložiště popílku. Na základě TP 93 (Návrh a provádění staveb PK s využitím popílků a popelů, platné od r. 2011) se provádějí kroky vedoucí k tomu, aby mohl být vytěžený popílek použit do zemního tělesa D1 (certifikace popílku, popílek nebude použit v aktivní zóně ani vozovkových vrstvách). DSP předpokládala odtěžení popílku v nezbytně nutném rozsahu, uložení v náhradní lokalitě a založení D1 na provozovaném (dnes již neaktivní) uložišti popílku. Využití popílku pro stavbu D1 je dle projektanta výrazně ekonomičtější. V červenci 2012 vyšla vyhláška 230/2012 Sb., kterou se stanovují podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací. Vyhláška stanovuje rámec rozsahu PDPS. Aktualizace PDPS probíhá i s ohledem na požadavky této vyhlášky. Na základě připomínek GŘ a předběžných výsledků doplňkového IGP probíhá aktualizace PDPS s termínem 12/2012 (soupis prací bude dokončen začátkem r. 2013). Cílem aktualizace PDPS je minimalizovat riziko ZBV, zapracovat do projektu aktuální poznatky z projektování dálničních staveb a v neposlední řadě optimalizovat stavební náklady. Zároveň dochází z důvodu nesplněných kvalifikačních kritérií k vyloučení některých uchazečů. V souvislosti s probíhajícím výběrovým řízením na modernizaci D1 došlo k úpravě obchodní podmínek tak, aby byly nastaveny vyváženým způsobem a maximálně se eliminovalo riziko odvolání uchazečů k ÚHOZ. Posunutí termínu nemá výraznější negativní vliv na termíny realizace stavby.

33

Důvody změny v Obchodních podmínkách Cílem ŘSD ČR je nastavit obchodní podmínky takovým způsobem, aby došlo k zamezení nebo alespoň k minimalizaci ZBV při zachování vyváženosti práv a povinností zhotovitele a objednatele v průběhu stavby. Právě míra této vyváženosti byla předmětem řady dotazů uchazečů v rámci modernizace D1 a ŘSD ČR nakonec přistoupilo k úpravám některých částí obchodních podmínek, aby eliminovalo riziko odvolání uchazečů k ÚHOZ a také oprávněné výtky NKÚ – viz výše na straně 30 a následujících stranách. Změny obchodních podmínek se dotýkaly zejména oblastí:       

Komplexní úprava problematiky změn díla, včetně zejména provádění víceprací a méněprací; Vyloučení nároku zhotovitele na čerpání provizorní položky pro rezervu; Limitace případů, kdy je zhotovitel oprávněn po objednateli požadovat úhradu nákladů vedle ceny díla; Vyloučení práva zhotovitele požadovat v rámci úhrady nákladů i zisk a režijní náklady v paušální výši; Vyloučení střetů zájmů dodavatelů podílejících se na realizaci díla; Posílení práv ŘSD ČR v souvislosti se zárukami za provedení díla a vady; Úpravy v pojištění, čerpání inflace a dalších článků VOP a ZOP.

34

Pracovní skupina ZBV V listopadu 2011 došlo ze strany MD k oslovení několika odborníků, zda by spolupracovali na kontrole změn během výstavby – ZBV, u staveb OPD zadaných v působnosti ŘSD ČR a to z pohledu předpisů EU a z pohledu ÚOHS - Zákona o zadávání veřejných zakázek. Skupina zahájila činnost v prosinci 2011 avšak s tím, že nikdy nebyla oficiálně ustavena a pracovala víceméně na dobrovolné bázi. Činnosti skupiny předcházela asi půlroční práce AK WGM a Pragoprojektu na ZBV u staveb SOKP 513 a 514, kde vznikl návrh na rozdělení ZBV do kategorií. Dohodnutý postup: 1. Provést analýzu ZBV u dokončených staveb OPD, zařadit do jednotlivých kategorií a připravit podklady pro následnou smluvní dokumentaci. 2. Na základě zkušeností – viz. bod 1, provést návrh metodiky pro ŘSD. 3. Spolupracovat při provádění ZBV (zatřiďování, zdůvodňování a přípravě smluvní dokumentace) u staveb OPD nedokončených. Technické týmy (PGP, EDIFICE, IBR) pracovaly na základě smluv pro jednotlivé stavby. AK WGM pracovala na základě rámcové smlouvy. Ostatní členové pracovali buď na základě obecné poradenské smlouvy nebo bez smlouvy.

Technické týmy zpracovávaly analýzu pro jednotlivé stavby ve spolupráci s jednotlivými správami a závody ŘSD. Přibližně jednou za 14 dnů proběhla porada technických týmů, které se zúčastňovali ostatní členové skupiny. Zde byly konsultovány principy zařazování ZBV do jednotlivých kategorií, případně byly kategorie upravovány a více specifikovány na základě požadavků MD a SFDI. Po kompletaci dokumentace pro jednotlivé stavby byla tato předána k připomínkám WGM. Po projednání připomínek byla dokumentace upravena, případně doplněna. Činnost technických týmů pro dokončené stavby byla uzavřena ke 30.6.2012 s tím, že byla dokumentace předána jednotlivým správám a závodům k připomínkám. U některých staveb probíhalo po tomto datu ještě projednávání připomínek s WGM. Dalším výstupem byl tabulkový přehled všech dokončených staveb OPD s rozdělením finančních objemů ZBV v jednotlivých kategoriích, který byl předán zástupcům MD, SFDI a ŘSD na jednání 29.6.2012 na MD. Posledním předaným výstupem byl podklad pro zpracování metodického postupu při provádění ZBV, který předal Ing. Svoboda GŘ ŘSD v srpnu 2012.

35

VIII. Vývoj situace na D 47 Situace do května 2012 Tato dálnice je ukázkovým případem, jak by v žádném případě nemělo ŘSD pracovat. Ředitelství silnic a dálnic dlouhou dobu ignorovalo závažné závady na této dálnici a začalo se jimi zabývat až velmi pozdě, pod silným tlakem veřejnosti a médií, až na podzim roku 2011. Se zhotovitelem však ŘSD programově nejednalo, výměna názorů a nekompromisních stanovisek probíhala prakticky výhradně prostřednictvím medií Spory mezi ŘSD a EUROVIA CS, a.s. (dále jen „Zhotovitel“) se tak zbytečně vyhrocovaly a jejich řešení se tak zbytečně oddalovalo. Výsledkem nejednání a jakési „zákopové“ mediální války bylo, že dne 17.2.2012 zhotovitel podal na ŘSD u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (dále jen „Rozhodčí soud“) žalobu na určení, že stavba D 4708.2, Ostrava Rudná-Hrušov, 2. stavba byla řádně a platně ŘSD převzata. Navíc byla hlavní pozornost ŘSD tehdy zaměřena pouze na D 4708.2, 2. stavba, Ostrava Rudná-Hrušov a vůbec nebyla věnována náležitá pozornost stavbám D 47091.1 a D 47091.2 Hrušov-Bohumín, kde záruční doba končí koncem listopadu 2012, tedy stejně jako u D 4708.2. Přitom zejména na stavbě D 47091.1 je podélné zvlnění vozovky svým rozsahem srovnatelné se zvlněním na stavbě D 4708.2.

Situace po květnu 2012 Po nástupu nového generálního ředitele Davida Čermáka začalo ŘSD neprodleně jednat se zhotovitelem a to systematicky o všech částech, na vysoké i pracovní úrovni. Jedním z prvních důležitých výsledků jednání byla také dohoda o oboustranném zastavení mediální války. ŘSD úspěšné argumentovalo před uvedeným Rozhodčím soudem ve zmíněné věci a výsledkem bylo zamítnutí žaloby zhotovitele dne 16.7.2012.

36

ŘSD znovu důkladně prověřilo všechny vady na D 4708.2, doplnilo seznam o nově zjištěné vady a dne 23.8.2012 je souhrnně reklamovalo u zhotovitele (celkem se jednalo o více než 1 000 vad). Oficiálními dopisy ze dne 12.10.2012 ŘSD reklamovalo veškeré zjištěné záruční vady rovněž u zhotovitele stavby D 47091.1 (vedoucí sdružení STRABAG, a.s.) a D 4791.2 (vedoucí sdružení EUROVIA, a.s.) a současně vyzvalo zhotovitele k jednání o prodloužení záruční doby uvedených staveb. Při kontrolní činnosti na stavbách D 47 byly také identifikovány nedostatky z minulosti na straně ŘSD. Generální ředitel ŘSD proto přijal řadu opatření ke zlepšení současné, ale zejména budoucí situace, a to mimo jiné v následujících oblastech: -

Příprava nových obchodních podmínky, které odstraňují nevýhodnou pozici ŘSD vůči zhotoviteli (například účinné nástroje k zajištění kvality staveb, sankce za neplnění smluvních podmínek, apod.).

-

Příprava nových smluv na zajištění externího stavebního dozoru s cílem zabezpečit precizní, profesionální a vysoce loajální výkon činnosti stavebního dozoru, zabezpečit odpovídající kvalitu provedení stavby, předcházet vzniku vad, zajistit maximální možnou ochranu práv a oprávněných zájmů ŘSD.

Generální ředitel také provedl některé personální změny ve vedoucích funkcí s cílem zvýšit odbornost a profesionalitu, ale i loajalitu vedoucích zaměstnanců vůči ŘSD. Zejména však vytvořil zcela nový úsek kontroly kvality staveb, který má za cíl vytvořit, udržet a rozvíjet jednotnou technickou politiku dopravní infrastruktury v oblasti plánování, řízení a kontroly kvality staveb. Byl dokončen geotechnický a diagnostický průzkum D 4708.2, který potvrdil neakceptovatelný stav násypů hlavní trasy, který se projevuje podélným a příčným zvlněním vozovky a trhlinami (použití nevhodných materiálů prakticky ve všech vrstvách násypu, nedodržení mocnosti podsypových vrstev a aktivní zóny, chemické a fyzikální vlastnosti použité strusky neodpovídají požadavkům na chemické složení vysokopecní strusky, atd.) a vybraných mostů (nadstandardní poklesy opěr a podpěr, vady na mostních ložiscích a mostních dilatačních závěrech, trhliny v betonových konstrukcích, koroze nosné ocelové konstrukce a příslušenství, atd.). ŘSD závěrů tohoto průzkumu využívá a nadále jich využije při jednání o odstranění záručních vad se zhotovitelem. ŘSD má také k dispozici výsledky odborného posouzení stavu horních nosných konstrukcí některých mostů zpracované německými experty. Stručné shrnutí: mosty jsou po pěti letech

37

užívání v nepřijatelném stavu, poruchy a poškození jsou zejména zapříčiněny nevyhovující volbou materiálů, špatným návrhem a nízkou kvalitou provedení. Většina poškození povede k omezené životnosti mostů a vyžaduje nákladnou zvýšenou údržbu. Pokud nebudou provedeny rozsáhlé opravy, sníží se očekávaná životnost mostů. Počátkem listopadu bude mít ŘSD také k dispozici odborné posouzení založení spodní stavby vybraných mostů (dochází například k nestandardnímu poklesu krajních opěr a některých pilířů, naklánění krajních opěr, atd.). Dne 11.9.2012 ŘSD převzalo stavbu D 47092 Bohumín-státní hranice ČR/PR.

Výhled situace do konce letošního roku Cílem jednání ŘSD se zhotovitelem (zhotoviteli) jednotlivých staveb D 47 je dosáhnout toho, aby dálnice byla v bezvadném stavu a v souladu se smlouvou a bylo zajištěno její bezpečné užívání. Jednání se zhotovitelem (zhotoviteli) budou pokračovat s cílem dosáhnout prodloužení záruční doby (minimálně o 10 let na celkových 15 let), aby byl vytvořen dostatečný prostor pro odstranění všech zjištěných vad. Pokud zhotovitel na prodloužení záruční doby nepřistoupí a bude se dále snažit vady neuznávat, přistoupí ŘSD k řešení právní cestou podle platné legislativy.

38

IX. Končí rekordní sezóna oprav dálnic Ředitelství silnic a dálnic posledním říjnovým dnem ukončí 4 km dlouhou rekonstrukci betonové vozovky na dálnici D1 u Rousínova mezi Brnem a Vyškovem. Tímto projektem bude uzavřena letošní sezóna rekonstrukcí na českých dálnicích, která byla v několika směrech zásadní. Letošní rok se dá označit za revoluci v přístupu k souvislým opravám české dálniční sítě, protože se poprvé v takovém rozsahu přistoupilo k modelu souvislých delších oprav, jaké známe ze států, které udržují dálniční síť podstatně déle jak u nás. Mezi nejvýznamnější opravy roku 2012 patří následující: Tah

Druh opravy

Směr

Staničení

D1

Oprava asfaltové vozovky

Praha

km 196,2 - 193,8

D1

Oprava betonové vozovky

Ostrava

km 211,0 - 214,6

D1

Oprava betonové vozovky

Ostrava

km 220,2 - 225,6

D2


Bratislava

km 53,3 - 56,2

D5


Praha

km 3,9 - 0,0

D5


Praha

km 14,5 - 11,0

D5


Praha

km 34,0 - 31,3

D11

Přetah betonové vozovky

Praha

km 18,5 - 13,3

Životnost nové betonové vozovky bývá cca 25 – 40 let, životnost nové asfaltové vozovky cca 10 – 15 let. Opravy asfaltových vozovek letos proběhly zpravidla výměnou jak obrusné, tak ložné vrstvy a doba trvání opravy je podstatně kratší, jak v případě výměny betonového krytu. Díky tomuto pojetí oprav dálnic se v celkovém součtu mnoha let ušetří čas a nervy řidičů, protože omezení dopravy trvá pouze několik týdnů při samotné opravě a další roky se již musí provádět pouze standardní údržba, nikoliv další opravy. Pozitivní přínos je to samozřejmě i finanční. Tyto opravy pro stát pořízeny za velmi nízké ceny. Například odhadovaná cena rekonstrukce betonové vozovky na dálnici D1 u Rousínova činila dříve 120 milionů korun a vítězná nabídka se nakonec dostala na 58 milionů.

39

Právě tato akce je velmi dobrým příkladem toho, že se začíná zřetelně vyplácet pečlivá příprava, případně důkladný audit už započatých přípravných úkonů, které nové vedení zdědilo z minulosti. Pokud nebude hlavním nebo dokonce jediným kritériem rychlost, ale zejména hospodárnost při nakládání s veřejnými prostředky a snaha o co nejvyšší kvalitu za přijatelnou cenu, pak je reálné dosáhnout podobných úspory v daleko více případech. Ředitelství silnic a dálnic již připravuje podobný seznam oprav na další roky. Vedle samostatné „modernizace D1“ půjdou největší investice opět do dálnice D1 mezi Brnem a Vyškovem a hradecké dálnice D11 mezi Prahou a Sadskou. Na obou dvou úsecích je postupně odstraňována stará nevyhovující betonová vozovka a při délce cca 25 km jsou opravy po úsecích cca 5 km rozděleny do několika málo let do celkové obnovy dálnice. Vedle prioritních oprav na dálnicích D1 a D11 bude třeba pokračovat s včasnou opravou asfaltových vozovek na dálnicích D5 na Plzeň a D8 na Ústí. V roce 2013 ŘSD počítá i se startem souvislých oprav na dálnici D2 Brno - Břeclav, kde se bude jednat o asfaltový přetah přes dnešní nevyhovující betonovou vozovku, jak je to již několik let aplikováno na D11.

1

40

X. Proplacení faktur zhotovitelům Kontroly provedené Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR) v roce 2012 na stavbách realizovaných v letech 2010, 2011 a 2012, financovaných z Operačního programu Doprava (OPD), poukázaly na významná historická pochybení, která by mohla vážně ohrozit finanční toky v investiční přípravě. Chybovost se týkala tzv. dodatečných stavebních prací (vícepráce), kdy při realizaci veřejných zakázek vznikla zadavateli povinnost uhradit provedené práce, u kterých se v rámci kontroly nepodařilo doložit dostatečně doklady, prokazující soulad zadání se zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (ZVZ). Kontrola založila podezření na skutečnost, že některé změny během výstavby (ZBV) nebyly zadány v souladu se ZVZ. Takové vícepráce, které byly zadány v rozporu se ZVZ dosud nebyly fakturovány, ale zhotovitelé mají tyto práce od ŘSD ČR schváleny a tudíž mají nárok na jejich plnění. Proplácení vzniklých závazků je již několik měsíců zastaveno, aktuálně hrozí soudní žaloby a penále uplatněné na státní rozpočet, neboť ŘSD ČR u zhotovitelů příslušné práce objednalo a schválilo jejich provedení, byť v rozporu se ZVZ, a tím vznikl zhotovitelům nárok na finanční plnění. Kontrola byla provedena na stavbách financovaných z OPD s celkovou smluvní cenou vč. 10% rezervy ve výši 93,3 mld. Kč. U těchto staveb byly zjištěny dodatečné práce, jejichž celkový rozsah převyšuje 20% ceny původní veřejné zakázky, nebo které nelze z jiných důvodů např. nedostatečně prokázané kritérium nepředvídatelnosti víceprací, zařadit v souladu se ZVZ a to ve výši zhruba deset procent z objemu kontrolovaných částek. Pro splnění těchto závazků nemá ŘSD ČR příslušné finanční krytí. Proto GŘ ŘSD ČR požádal v této záležitosti o pomoc Ministerstvo dopravy a na základě toho ministr dopravy předložil na schůzi Vlády ČR výše uvedenou problematiku k řešení. Obdobně byla již v předstihu stejným postupem řešena stavba SOKP 514 Lahovice - Slivenec, kde bylo vládním usnesením odsouhlaseno uhrazení oprávněných finančních nároků zhotovitele a následně tyto nároky uhrazeny.

Po nástupu generálního ředitele pana Davida Čermáka do funkce bylo k jeho schválení připraveno více než 900 zakázek v celkovém objemu přes 2 mld. Kč. Byla proveden audit těchto zakázek a současně byl požádán o stanovisko Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Na základě provedeného auditu a obdrženého stanoviska ÚOHS byla většina zakázek následně schválena a zahájena, s výjimkou zakázek v celkové hodnotě přes 220 mil. Kč, u kterých bylo zjištěno vysoké riziko možného nesprávného postupu zejména v souvislosti s možným rozdělením jejich předmětu, a tyto zakázky byly zrušeny.

41

XI. Provozní úsek

Provozní úsek je členěn na odbor dálnic, odbor silnic, odbor telematiky a oddělení provozu, správy a údržby tunelů. Kromě metodického vedení vůči jednotlivým Správám ŘSD má na starosti přímo dálniční síť, od přejímek stavby, přes údržbu vlastními zaměstnanci až po opravy.

Obsah

Strana

Stručný souhrn

42


43 - 44


45 - 46


47

Nové organizační uspořádání Provozního úseku od 1.8. 2012

48

42

1. Stručný souhrn Provozní úsek se dlouhodobě nacházel ve stavu rozvalu. Personálně silně poddimenzován, bez vize dalšího rozvoje, bez koncepce organizačního uspořádání. Některé úkoly byly řešeny nesystémově a tak chaoticky, že někdejší členové vedení úseku mnohdy nedokázali novému vedení ani odpovědět na dotazy po smyslu a důvodech realizace těchto úkolů. Také obnova mechanizace pro jednotlivé SSÚD byla v kritickém stavu. Technika těchto důležitých organizačních složek byla často silně zastaralá, udržovaná díky obětavosti jednotlivých pracovníků téměř „na koleně“. V řadě případů byla dokonce technická životnost mechanizace již dávno prošlá. Stav v mnoha dalších oblastech – jak je popsáno níže – byl reálně tristní. V prvních měsících činnosti nového vedení se podařilo zabránit nejhoršímu, tedy nevratnému rozvalu a kolapsu úseku a hrozbě následných neodhadnutelných finančních ztrát. Situace je nyní do velké míry konsolidovaná, avšak některé důležité úkoly (viz níže) je nutné dotáhnout do konce. Další kvalitativní rozvoj Provozního úseku nastane po dokončení restrukturalizace ŘSD.

43

2. Stav na počátku května Nejvýstižnějším slovem při popisu stavu Provozního úseku v květnu je slovo kritický. Úsek byl natolik personálně poddimenzován, že se nacházel v naprosté personální krizi. Ta byla potencována také neexistencí jakékoli koncepce organizačního uspořádání, dokonce ani vize rozvoje Provozního úseku. Navíc zde existovaly velké komunikační bariéry mezi Provozním úsekem a ostatními organizačními složkami (tedy závody a správami). V kritickém personálním a prakticky téměř v disfunkčním stavu se nacházela také Majetková správa v Provozním úseku, kde k nápravě bude potřeba delšího časového období. Krizovou situací lze s plným oprávněním také nazvat stav vykonávaného servisu na SOKP. Stávající smlouva vzešlá z JŘBU byla naprosto nevyhovující a příprava nápravy – otevřené výběrové řízení nebyla ani zahájena, a to i přes fakt, že na to v té době bylo více než půl roku. Úkoly byly v Provozním úseku řešeny nesystémově. Ani tehdejší členové vedení Provozního úseku nebyli mnohdy schopni odpovědět na dotazy po smyslu a důvodech realizace některých úkolů. Plány oprav D+RK+Silnice (dálnic, rychlostních komunikací a silnic) byly připravovány na odborech díky vlastní iniciativě jednotlivých vedoucích, ale nebyly nijak koordinovány na úrovní vedení Provozního úseku do celkového přehledu. Sledování ekonomiky a plánů se dělo rovněž roztříštěně až zmateně - odbory si vedly jednoduchou evidenci. V jednoznačně naprosto krizové situaci byl stav obnovy mechanizace pro jednotlivé SSÚD. Tyto organizační složky disponují zastaralou technikou, kterou si udržují téměř „na koleně sami“ a jejichž technická životnost je již v řadě případů dávno prošlá. To netýká několika málo nových SSÚD například Ostravy, které byly vybaveny díky investici D47. Největší problém je s mechanizmy na zimní údržbu. Nebylo vyřešeno financování projektu Chotoviny – vznik nového SSÚD. V rámci Provozního úseku nebyla organizačně ani personálně zabezpečena činnost provozu a údržby tunelů. Projekt Systém hospodaření s vozovkou (SHV) byl novému vedení interpretován zpočátku tak, že je hotov. Na základě prověření v Provozním úseku, ÚIT a ÚVýst bylo však zjištěno, že žádný funkční systém SHV u ŘSD neexistuje a je proto nutné s pracemi na něm začít úplně od začátku. Nebyl systémově řešen servis zařízení kolem dálnic - meteo stanice, SOS hlásky a ostatní telematika. (Toto dříve patřilo do oblasti ÚIT, ale nyní je již v PÚ.) Nebyla řešena koncepce pracoviště v Ostravě – NDIC a silniční databanky. Rovněž nebyla řešena záloha tohoto pracoviště v případě výpadku řízení v Ostravě.

44

Realizace řešení oprav dálnic bylo nesystémové. Opravy na území Moravy byly prováděny Provozním úsekem - odborem dálnic, avšak opravy dálnic na území Čech prováděl Závod Praha. Provozní úsek se do května 2012 neúčastnil projektu transformace ŘSD a proto nepřipravoval řadu důležitých podkladů - seznamů smluv, majetkové a pozemkové agendy atd.)

45

3. Nejdůležitější činnost nového vedení a současný stav Na základě osobních jednání s pracovníky Provozního úseku byla personální situace stabilizována. Zcela zásadním krokem bylo zřízení oddělení pro správu a údržbu tunelů, která na ŘSD zasádně chyběla a to v době, kdy byly tunely provozovány již 6 let. Situaci v majetkové správě, která je personálně a finančně poddimenzovaná řeší vedoucí dálnic. Byl přijat nový organizační řád ŘSD, platný ode dne. 1. 8. 2012, kde již byla upravena organizační struktura Provozního úseku do podoby, která řeší řadu z výše uvedených organizačních a komunikačních nedostatků. (Organizační schéma je uvedeno níže ve zprávě.) Vznikl nový odbor telematiky, kde jsou a nadále budou řešeny všechny provozní a systémové věci týkající se telematiky, správy dat a provozu NDIC. Nový vedoucí odboru připravuje koncepci tohoto odboru včetně návrhu řešení zálohy NDICu a databanky. Nová organizační struktura rovněž narovnává a výrazně zlepšuje komunikaci s jednotlivými úseky, odbory a pracovišti v ŘSD. Řešení servisní smlouvy na SOKP: V současné době je servis pokryt smlouvou, ale po velmi důkladné a zásadní změně zadání. Rovněž je na Centrální adrese již umístěno Oznámení o vyhlášení otevřeného výběrového řízení na dodavatele servisu. V současnosti je zadání veřejné zakázky hotové. Vzhledem ke složité situaci, která vznikla od 1.7.2012, kdy předchozí smlouva na servis a údržbu skončila, byl informován o dalším postupu UHOS. Podařilo se do značné míry – nikoli ještě zcela – dohnat dlouho zanedbávané úkoly a následně i pracovat na nových. V rámci nastavení procesů v Provozním úseku jsou v současné době pečlivě diskutovány postupy - příprava plánu oprav, sledování hospodaření, vylepšení procesu zadávání zakázek a jejich kontrola, nákupy služeb atd. Byla podepsána smlouva na diagnostiku vozovek – sběr dat o stavu komunikací, využití pro SHV. Byla zahájena příprava oprav o rok dříve tak, aby mohlo být soutěženo s předstihem a opravy mohly začít se začátkem stavební sezóny. Ohledně zabezpečení mechanizačních prostředků pro SSÚD je stav takový, že na základě schváleného FRIMu jsou připravovány zadávací dokumentace na jednotlivé podlimitní zakázky (v SYMBASISu asi 5) a zároveň se připravuje zadávací dokumentace na výběrová řízení na nadlimitní zakázky. Projekt Chotovin se pohnul, byl již řádně nastartován a postup včetně alokace zdrojů byl projednán na Ministerstvu dopravy ČR. Nyní probíhá schvalování na MD a MF. Akce „Bezpečné přechody“ je ve stadiu individuálního projednávání jednotlivých akcí a rozdělení finančních prostředků mezi žadatele (města nebo obce) a ŘSD. Projednávání se

46

účastní zástupci SFDI, ŘSD GŘ- 12100, Provozní úseky příslušných Správ a Závodů ŘSD a zástupci žadatelů – měst a obcí. Probíhá po krajích do konce října 2012: 1. Každá akce bude poté individuálně vysoutěžena buď ŘSD (příslušná Správa nebo Závod) nebo danou obcí (danou obcí jen v případě, že většina objektů bude v majetku obce) 2. Před soutěží bude mezi ŘSD a příslušnou obcí uzavřena smlouva o spolupráci (vzory smluv budou zajištěny péčí ŘSD) 3. Rozdělení finančních prostředků bude rozepsáno v položkovém rozpočtu. ŘSD může financovat pouze položky, které budou následně v jejím majetku. Výjimkou jsou tzv. provozní škody (např. zúžení vozovky – korekce obrub) 4. Financování částí akcí ze strany ŘSD bude v rozpočtu jako nová globální položka a principiálně stejné jako u „INV akcí do 20 mil. Kč“ 5.

Financování částí akcí ze strany obcí řeší přímo SFDI.

6. Realizace jednotlivých akcí budou pokračovat v návaznosti na vyhodnocení soutěží a ve vazbě na celkovou náročnost. V současné době byla SFDI zveřejněna na stránkách www.sfdi.cz nová „Pravidla pro poskytování příspěvků pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace pro rok 2013“. Zástupci SFDI přislíbili, že role ŘSD by měla v budoucnu, pro tyto akce, být podstatně zjednodušena.

Projekt SHV je v současnosti asi nejdůležitějším projektem. V současné době se jím zabývá velmi pečlivě komise, která už v nejbližší době navrhne řešení ve spolupráci s odborníky a VŠ. Problémy Telematiky jsou zevrubně analyzovány (v rámci přípravy předávacích protokolů od UIT), aby neprodleně po nástupu vedoucího Telematiky mu mohly být zadány úkoly k řešení. Zpracovává se řešení pro D1. V rámci projektu transformace ŘSD se vedení Provozního úseku účastní jednání transformačního týmu a v současné době má připraveny dílčí podklady týkající se uzavřených smluv, majetkové a pozemkové agendy. Dne 1. 8. 2012 vzniklo v Provozním úseku samostatné oddělení – Provoz, správa a údržba tunelů pod vedením Mgr. Rainera. V současné době dokončilo zadání VZ na servis a údržbu objektů SOKP. Ze strategických úkolů má zadání – Příprava koncepce samostatného oddělení a provedení revize všech tunelů ve vlastnictví ŘSD, s cílem analyzovat nedostatky. Následně budou provedena opatření k bezproblémovému zajištění provozu a údržby těchto zařízení.

47

4. Plány a úkoly do budoucna Dořešit situaci v majetkové správě, která je dlouhodobě personálně a finančně poddimenzovaná. Zaručit kvalitní pozáruční opravy. Nový vedoucí odboru Telematiky připraví koncepci tohoto odboru včetně návrhu řešení zálohy NDICu a databanky a konceptuální řešení do budoucna. Precizovat další využití rámcových smluv v Provozním úseku. Dokončit přípravy pilotního projektu - Rámcová smlouva na opravy dálnic a silnic I. třídy. Systém rámcových smluv využívat také při případě zajišťování revizních činností, servisů atd. Zabezpečit mechanizační prostředky pro SSÚD. Dokončit přípravu zadávací dokumentace na jednotlivé podlimitní zakázky a výběrová řízení na nadlimitní zakázky. Dovybavit SSÚD technikou do zimního období (nebo alespoň v jeho průběhu). Dokončit projekt značné důležitosti - Projekt SHV. V nejkratší možné době provést na ŘSD prezentace případných možných softwarových řešení (cca 2) a současně připravovat zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku. Na základě uskutečněných prezentací doladit zadávací dokumentaci a neprodleně vypsat výběrové řízení. Zatím se omezit pouze na SHV a následně (až bude systém implementován) doplnit o další „moduly“ řešení tj. mosty a tunely. Příprava na rámcové smlouvy na menší projekty. Sledovat průběh první etapy modernizace D1 z hlediska bezpečnostních a provozních prvků a aplikovat tyto poznatky do projektů II. a III. etapy. Jak u silnic, tak u dálnic zajišťovat včasnou přípravu oprav rok dopředu. U dálnic pokračovat v efektivních plošných opravách.

48

5. Nové organizační uspořádání PÚ od 1. 8. 2012

Provozní úsek 12 000 ředitel

Odbor správy silnic 12 100 vedoucí odboru

Odbor správy dálnic 12 200 vedoucí odboru

Odbor telematiky 12 300 vedoucí odboru

Samostatné odd. provozu, správy a údržby tunelů 12 400 vedoucí sam. odd.

Odd. správy silnic 12 110 vedoucí oddělení

SSÚD/RS 12 2X X vedoucí střediska

Odd. inteligentních dopr. systémů 12 310 vedoucí odd.

Středisko mostních provizorií vedoucí střediska 12 120

Odd. provozní 12 240 vedoucí oddělení

Odd. silniční databanka 12 320 vedoucí odd.

Odd. správy dálnic Čechy 12 250 vedoucí oddělení

Odd. správy dálnic Morava 12 260 vedoucí oddělení

Odd. oprav dálnic Čechy 12 270 vedoucí oddělení

Odd. oprav dálnic Morava 12 280 vedoucí oddělení

49

XII. Právní odbor Posláním právního odboru je zabezpečování a přímý výkon rozsáhlé problematiky spočívající mimo jiné v bezvadném a kvalifikovaném právním servisu v rámci celé ŘSD ČR, v přípravě a posuzování nutnosti legislativních úprav v oblasti silničního hospodářství, ve sjednocování výkonu smluvní agendy, v jejím hodnocení a posuzování s konkrétní odpovědností za její právní úroveň, právní dohled nad majetkovou problematikou.

Obsah

Strana

Stručný souhrn

50


51 - 52


53


54

Úkony Právního úseku za jeden rok

55

50

1. Stručný souhrn Právní odbor tvořilo všeho všudy pouhých pět zaměstnanců. Což byl počet kriticky poddimenzovaný vzhledem k rozsahu služebních úkolů, které musel právní odbor zastávat. Těchto pět lidí muselo vykonat několik tisíc právních úkonů ročně. (Absurdní nepoměr mezi počtem zaměstnanců právního odboru ŘSD ČR a počtem nutných právních úkonů ještě vynikne při přepočítání na jeden pracovní den…) Zcela zjevně byla po celá léta praktikována naprosto chybná personální politika, spočívající v podceňování vlastní právní služby, a její nahrazování najímanými advokátními kancelářemi. Pozoruhodným faktem je, že tyto externí kanceláře často neměly zkušenosti v agendě silničního hospodářství a potřebné zkušenosti a znalosti získávaly takzvaně „za pochodu“ od jednotlivých zaměstnanců ŘSD ČR. Právní útvar se tak po celou dobu své existence (od roku 2001) postupně měnil a degradoval z právně metodického a kontrolního centra (kterým byl před rokem 2001), na útvar zabezpečující téměř výhradně majetkoprávní problematiku. Počet zaměstnanců i jejich platové zařazení svědčily o krajním zanedbávání právní služby ŘSD ČR a výrazném protěžování externích advokátních kanceláří. Právní kvalita, dostatečné vlastní právní zázemí a solidní ohodnocení právníků, zaměstnanců ŘSD ČR, patří v současnosti k zásadním prioritám nového vedení, stejně jako radikální posílení kontrolní a dozorčí činnosti.

51

2. Stav na počátku května Právní odbor tvořilo dle platné systemizace celkem pět zaměstnanců včetně svého vedoucího a referenta majetkové správy (zajišťuje administrativní práce). Tento počet byl krajně poddimenzován vzhledem k rozsahu plnění služebních úkolů, které jsou na právní odbor kladeny a směrovány. Přesný výčet kompetencí obsahuje platný Organizační řád, navíc ovšem právní odbor posuzoval veškerou smluvní problematiku určenou ke schválení generálním ředitelem, podílel se na přípravě a řešení nejsložitějších právních problémů, zajišťoval rozsáhlou metodickou pomoc pro jednotlivé správy a závody, pro jednotlivé úseky generálního ředitele a pod. Tento stav ve svých důsledcích vedl k soustavnému krajnímu pracovnímu přetěžování stávajících zaměstnanců odboru a některé důležité oblasti v činnosti odboru nemohly být v důsledku tohoto stavu odborně ani personálně zabezpečeny. Příčinou tohoto dlouhodobě nepříznivého stavu bylo působení nejméně dvou faktorů: a) chybné personální politiky organizace spočívající v podceňování vlastní právní služby a její nahrazování najímanými advokátními kancelářemi. Tyto kanceláře přitom neměly zkušenosti v agendě silničního hospodářství, a potřebné zkušenosti a znalosti získávaly tzv. za pochodu od jednotlivých zaměstnanců ŘSD ČR. V tomto směru je nutné poznamenat, že mnohdy jedno jediné stanovisko takové advokátní kanceláře představovalo finanční plnění, za něž by mohl být v pracovním poměru jeden rok jeden zaměstnanec. b) ŘSD ČR až na výjimky kvantitativně nedisponovalo úspěšnými a kvalitními právníky, neboť ti za svoji práci požadují zcela jiné finanční ohodnocení, než jim ŘSD, jako svým zaměstnancům mohlo nabídnout. Pomyslný bludný kruh se tímto uzavíral. Celou řadu těchto činností neměl vedoucí odboru na koho přenést a měly-li být požadované úkoly plněny, nezbývalo nic jiného, než aby je plnil sám. To ovšem vyžadovalo značné pracovní nasazení, výrazně převyšující reálné časové možnosti. Trvalost takových pracovních podmínek není dlouhodobě možná a po určité době se zákonitě promítne do zdravotního stavu konkrétní osoby. V takovém personálního obsazení právního odboru rozhodně nebylo možné zcela objektivně zaručit bezchybný a z hlediska kvality posuzovaných, resp. zpracovávaných věcí, bezvadný konečný výstup. Právní útvar se tak po celou dobu své existence (od roku 2001) postupně měnil a degradoval z právně metodického a kontrolního centra (kterým byl před rokem 2001), na útvar zabezpečující téměř výhradně majetkoprávní problematiku. Otázky tvorby legislativy, tvůrčího řešení složitých právních problémů, hledání právních východisek, zásadních rozhodnutí, řešení soudních i mimosoudních sporů, školení a dalšího vzdělávání zaměstnanců, kontroly výkonu právní služby na správách a závodech, spolupráce se silničními správními úřady, metodické sjednocování výkonu právní služby apod., tak byly v podstatě ponechávány bez náležité pozornosti. Tyto činnosti v podstatě nezajišťoval právní útvar, ale úsek výstavby (ve kterém byl do října 2010 zařazen jeden právník), obvykle ve spolupráci s provozním úsekem. Jednalo se zejména o nové legislativní pohledy a úpravy zákonů 13/1997 Sb. o PK, 219/2000 Sb. o

52

majetku ČR, 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, o tvorbu řady směrnic generálního ředitele k výkonu majetkové správy silnic a dálnic, o tvorbu vzorových smluv, zabezpečování metodické činnosti vůči správám a závodům s jejich kontrolou plnění úkolů, školení všech útvarů ve vybraných oblastech činnosti apod. Svízelnou personální situaci lze pro názornost demonstrovat na četnosti zpracovávané problematiky v průběhu jednoho kalendářního roku, která se pohybuje v řádu několik tisíc zpracovaných položek. Tato situace byla navíc komplikována častými změnami v personálním obsazení na jednotlivých správách a závodech, kam nastupovali noví a nezkušení zaměstnanci s nepatrnými znalostmi z problematiky, kterou zpracovávali. Jejich odborný růst, školení, zvyšování kvalifikace apod. nebyl nijak sledován ani řízen, což byla jedna ze skutečností zatěžující právní odbor řadou dotazů, metodických nejasností, ale i konkrétních chyb při předkládání věcí právnímu odboru. Pokud se však podařilo z těchto zaměstnanců vychovat odborníky ve své profesi, pak obvykle odcházeli k jiným, zejména soukromým firmám, kde jim byly nabídnuty kvalitativně nesrovnatelné platové podmínky. Bludný kruh se tak opět uzavíral. Proto je nutné konstatovat, že systemizace, pokud jde o počty zaměstnanců, jakož i jejich platové zařazení, zřetelně svědčila o dlouhodobém podceňování významu právní služby a nevytvářela předpoklady k bezchybnému plnění úkolů, s přihlédnutím k jejich rozsahu. Platové ohodnocení vůbec neodpovídalo časové zátěži jednotlivých zaměstnanců, jakož i dosaženému vzdělání.

53

3. Nejdůležitější činnost nového vedení a současný stav Nástupem nového vedení ŘSD ČR se vytvořily předpoklady pro koncepční řešení výše popsaného stavu. Především byl přijat nový Organizační řád, který předpokládá posílení právní služby, a to jak organizačně, tak personálně. Byl nově zřízen samostatný právní odbor. To umožní kvalitní plnění úkolů právní služby, která bude posílena o zaměstnance, kteří se budou podílet na posuzování smluvní problematiky předkládané ke schválení zřizovateli či ministerstvu financí, na tvorbě zásadních právních stanovisek v činnosti organizace, na vymáhání pohledávek ŘSD ČR vůči cizím subjektům, na zastupování organizace před soudy a správními úřady na metodickém řízení a usměrňování činností správ a závodů, na kontrole výkonu právní služby s konkrétní úrovní provádění majetkoprávních a dalších úkonů ze strany správ a závodů. Je prováděn audit externích právních služeb, ze kterého vzejde podklad pro vyhlášení nové soutěže na rámcovou smlouvu. (I nadále bude ŘSD potřebovat externí právní služby, ale za zásadně snížených finančních podmínek.) Posláním právního odboru – jak bylo uvedeno - je zabezpečování a přímý výkon rozsáhlé problematiky spočívající mimo jiné v bezvadném a kvalifikovaném právním servisu v rámci celé ŘSD ČR, v přípravě a posuzování nutnosti legislativních úprav v oblasti silničního hospodářství, ve sjednocování výkonu smluvní agendy, v jejím hodnocení a posuzování s konkrétní odpovědností za její právní úroveň. Tomuto poslání vůbec neodpovídalo platové ohodnocení a časová zátěž jednotlivých zaměstnanců. Proto je zpracovávána úprava systematizace odboru, včetně úprav platových tříd pro zaměstnance, která by měla být dokončena a realizována v nejbližší době. Postupně je zpracovávána analýza efektivity jak jsou právníci ŘSD ČR využíváni v rámci své náplně práce a zda nejsou zbytečně zavaleni běžnými úkony, které by mohli vykonávat jiní referenti bez právního vzdělání (například příprava podkladů pro smluvní problematiky, výpisy z LV, geometrické plány apod.). Čistě referentskou činnost (úzce specializovanou, spíše administrativního charakteru, přípravnou, auditorskou), by měli zpracovávat další referenti - SŠ, VŠ, nikoli právníci a advokáti. Výsledkem bude soubor návrhů opatření, podle kterých musí být zajištěna nejvyšší kvalita právních služeb, ovšem finančně co nejvýhodnějších pro ŘSD ČR, jak odpovídá péči řádného hospodáře.

54

4. Plány a úkoly do budoucna Další využívání externích právních služeb je nutné důsledně kontrolovat, se zásadním důrazem na dodržování principu hospodárnosti. Povolení k jejich využití vydávat pouze ve vymezeném rozsahu a jen v právně nejsložitějších případech. Za tímto účelem je připravováno: a) zhodnocení efektivnosti, přínosu a možných slabých míst či nedostatků v minulosti zadávaných externích právních služeb, b) výběrové řízení k uzavření rámcové smlouvy k zajišťování právní služby se stanovenými pravidly.

V případech, kdy správy a závody disponují zaměstnanci s právním vzděláním, bude využití externí právní služby obzvláště přísně posuzováno podle pravidla, že úsek generálního ředitele, správa resp. závod by měly přednostně v takových případech využívat vlastní zaměstnance. Tento závěr vyplývá i ze stanoviska Ústavního soudu, jakož i Nejvyššího soudu, kdy bylo judikováno, že státní organizace nemají nárok na náhradu soudních nákladů, budou-li v konkrétním sporu zastupovány advokáty, mají-li k dispozici vlastní zaměstnance s právním vzděláním. I nadále platí, že právní odbor zabezpečuje přímý výkon rozsáhlé právní problematiky spočívající mimo jiné v bezvadném a kvalifikovaném právním servisu v rámci celé ŘSD ČR, v přípravě a posuzování nutnosti legislativních úprav v oblasti silničního hospodářství, ve sjednocování výkonu smluvní agendy, v její tvorbě, hodnocení a posuzování s konkrétní odpovědností za její právní úroveň, ve školení a vzdělávání zaměstnanců ŘSD ČR, v provádění systematických odborných kontrol na správách a závodech apod.. Z hlediska dodržování principu hospodárnosti, tak jak jej ukládá zákon č. 219/2000 Sb. o majetku ČR, je nutné posílit výkon právní služby na takovou úroveň, aby byla schopna nahradit předražené advokátní kanceláře v co nejvyšší míře, a současně zabezpečovala všechny konkrétní činnosti vyžadující právní službu ve vnitřní i vnější činnosti ŘSD.

55

5. Úkony Právního odboru za jeden rok Četnost zpracovávané problematiky v průběhu jednoho kalendářního roku: - stanoviska a rozbory ke smlouvám a práv. úkonům, které podepisuje GŘ

120

- stanoviska pro provozní úsek a další úseky generálního ředitele

200

- podíl na tvorbě legislativních předpisů

3

- školení zaměstnanců (dvoudenní)

4

- kontroly na správách spolu s provozním úsekem (třídenní)

6

- spolupráce se silničními správními úřady

10

- tvorba vzorových smluv

3

- tvorba směrnic, příkazů a metodických pokynů GŘ

11

- darovacích smluv

400

- kupních smluv

400

- směnných smluv

20

- Nájemních smluv

100

- Smlouvy o změně příslušnosti hospodařit

270

- Rozhodnutí o nepotřebnosti majetku

400

- Vymáhání pohledávek, zastupování před soudy

120

- Metodické sjednocování výkonu právní služby, minimálně

2 000

(osobní jednání, porady, stanoviska, mailové a tel. dotazy)

56

XIII. Telematika a informatika Moderní technologie IT a ITS - inteligentní dopravní systémy, respektive dopravní telematika jsou oblasti, které umožňují optimalizovat procesy na síti pozemních komunikací, monitorovat je, usnadňují vyhledávání rezerv a nacházet variantní řešení. Rozvoj a správa těchto technologií byla zajišťována samostatným úsekem informatiky. Z hlediska zajišťování plynulosti dopravy, jejího optimálního řízení a sběru dat o dopravních proudech je klíčovou oblastí tohoto úseku oblast dopravní telematika (ITS). Dopravní telematika je inženýrský obor, který integruje informační a komunikační technologie s cílem vytvořit aplikace, které v situaci, kdy se zároveň s rostoucím objemem osobní i nákladní dopravy zvyšují také nároky na její kvalitu, dostupnost a komfort, umožní optimalizaci dopravních toků, zvyšování efektivnosti, hospodárnosti a bezpečnosti dopravy s dopadem na snižování negativních vlivů dopravy na životní prostředí. Dopravní telematika je obor, který umožňuje efektivněji využívat dopravní infrastrukturu silnic a dálnic ČR. Systémy dopravní telematiky jsou schopny podporovat integraci různých dopravních systémů různých druhů doprav, tj. silniční, železniční, vodní a letecké dopravy, vytvářet tak nové dopravní systémy s pozitivním dopadem na jejich uživatele (např. snížení nákladů, snížení cestovní doby, zkrácení doby přepravy zboží) při uplatňování pokročilých logistických metod a systémů v každodenní praxi. Telematika svými synergickými efekty usnadňuje udržovat mobilitu společnosti na akceptovatelné úrovni i přes rostoucí přepravní výkony a růst počtu provozovaných vozidel.

Obsah

Strana

Stručný souhrn

57 - 58


59 - 62


63 - 65


66 – 70

Závěr

71

57

1. Stručný souhrn Dle Ing. Kubce, který vedl úsek informatiky od června 2012 do srpna 2012, bylo v extrémním nepoměru personální vybavení organizace, schopnosti řídit a úroveň technologického vybavení. Organizace se tím do značné míry dostala do područí dodavatelů bez schopnosti sama cokoliv vykonat. Od 1. 8. 2012 byl úsek informatiky ve složení: Odbor Silniční databanky, jehož součástí je oddělení Národního dopravního informačního centra (NDIC)  Odbor inteligentních dopravních systémů  Odbor informatiky rozdělen na dvě části: 

 

Samostatné oddělení informatiky zabezpečující provoz ICT služeb Odbor telematiky složený z oddělení:  Inteligentní dopravní systémy  Silniční databanka, která zahrnuje také NDIC

Podařilo se částečně stabilizovat situaci a zajistit plnění provozních činností. Řada úkolů v této oblasti však ještě bude muset být vykonána, aby byla situace zcela uspokojivá, jak je uvedeno níže.

Činnosti zajišťované odborem telematiky (v novém organizačním schématu)

Odbor telematiky ve vazbě na dopravní telematiku zajišťuje v rámci ŘSD ČR především níže uvedené činnosti: -

Správa, provoz, aktualizace, archivace, ochrana a rozvoj datového skladu Informačního systému o silniční a dálniční síti ČR (ISSDS) a vedení Centrální evidence pozemních komunikací,

-

Zajištění sběru proměnných a neproměnných parametrů na síti pozemních komunikací, jejich vyhodnocení a zpracování v geografických informačních systémech, distribuci dat, informací a mapových podkladů uživatelům,

58

-

Provoz Národního dopravního informačního centra (NDIC) v rámci Jednotného systému dopravních informací pro ČR (JSDI) dle Usnesení vlády č. 590 ze dne 18. 5. 2005,

-

Řídicí, poradenskou, konzultační a kontrolní činnost pro oblast telematiky, řízení přípravy a realizaci projektů v oblasti telematiky,

-

Vytváření komplexního jednotného systémového prostředí pro sběr, zpracování, sdílení a poskytování dopravních informací

Činnosti zajišťované Samostatným oddělením informatiky: Činnosti Samostatného oddělení informatiky jsou definovány organizačním řádem v § 54. Samostatné oddělení informatiky zajišťuje zejména činnosti: 

 

zajištění provozu jednotného informačního systému, evidence a řízení informačního obsahu návazných a podpůrných ekonomických systémů, systémů pro výstavbu a pro zpracování a evidenci zakázek a dalších systémů a subsystémů, provoz, údržba a rozvoj telekomunikačních a informačních systémů Organizace, informační podpora při tvorbě a údržbě dopravních informačních systémů.

Z výše uvedeného vyplývá, že základním a hlavním cílem činnosti je trvalé a nepřetržité zajišťování chodu informačních systémů organizace ve všech jeho lokalitách k zajištění hlavních činností organizace.

59

3. Stav na počátku května 2012 Z pohledu standardizovaných metodik vykonával úsek informatiky na základě požadavků managementu organizace v zásadě jedinou činnost a to:  

zajištění rutinního provozu, administrace outsoursovaných služeb

Činnosti zajišťované odborem silniční databanky: Byly prováděny činnosti na základě legislativních předpisů ČR: Zákon č.13/1997 - o pozemních komunikacích, Vyhláška MDS č.104/1997 - kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, Zákon č. 361/2000 Sb., § 124, odst. 3 - o provozu na pozemních komunikacích, Prováděcí vyhláška č. 3/2007 Sb., Metodický pokyn „Evidence silnic“ schválený MDS OPK čj. 23282/98-120), Zákon o krajích § 93, Zákon 200/1994 Sb. § 4a o zeměměřictví, Usnesení vlády ČR 590 z 18.5.2005, Zákon o právu na informace o životním prostředí 123/1998 Sb § 2 (INSPIRE), Stavební zákon § 27. Byly prováděny zpracování a analýzy dat v geografických informačních systémech. Data byla distribuována uživatelům (útvary ŘSD ČR, Ministerstvo dopravy, Krajské správy a údržby silnic, CDV, CENIA, ČÚZK, ČHMU, Ministerstvo obrany, Policie ČR, HZS ČR, IZS, krajské úřady, městské a obecní úřady, vysoké školy, soukromý sektor, veřejnost) prostřednictvím aplikací (desktopových, webových), mapových kompozic, geografických dat a publikace na webu ŘSD. Vzhledem k tomu že ŘSD nevytvářelo za poslední dva roky žádné aktivity směřující k rozvoji a strategii, byla také silniční databanka v režimu běžného provozu bez zásadnějších projektů. Odbor silniční databanky zajišťoval sběr dat pro datový sklad ISSDS v rozsahu, který byl dán omezenými finančními prostředky. S obtížemi byl zabezpečen sběr dat neproměnných parametrů (pasportizační popis komunikací, popis křižovatek,…). Samostatnou kapitolou bylo zabezpečení měření a diagnostiky technického stavu vozovek (proměnné parametry). Tato data jsou jediným objektivním zdrojem informací o stavu komunikací v majetku a správě ŘSD ČR. Poslední kompletní měření bylo provedeno v roce 2008. V následujících letech nebyly přiděleny finanční prostředky ani schváleny soutěže. Data jsou také základním vstupem pro Systém hospodaření s vozovkou, který ovšem nebyl v ŘSD od roku 2004 provozován. V 2010 byla připravena zadávací dokumentace na zakázku s názvem Optimalizace řízení údržby pozemních komunikací. Soutěž byla zastavena.

60

Zcela neřešenou byla problematika vedení Centrální evidence pozemních komunikací dle novely zákona o pozemních komunikacích č.13/1997 Sb. §29a a to z důvodu nevydání prováděcí vyhlášky Ministerstvem dopravy. Nebyla dořešena systémová podpora produktů geografických informačních systémů (GIS) ESRI a systému hospodaření s mosty (BMS) na ŘSD. Provoz Národního dopravního informačního centra (NDIC) je zabezpečen 17 pracovníky (1 manažer a 16 operátorů). Tito zajišťovali běžný rutinní provoz, byť se vedení silniční databanky a NDIC snažilo suplovat absenci plnohodnotného koordinátora JSDI, tak aby zůstala zachována vysoká úroveň a meziresortní vazby. Nebyla dořešena vazba SOKP – NDIC, včetně personální posílení NDIC v návaznosti na modernizaci D1 a ovládání VMS SOKP. Nebyl řešen upgrade HW infrastruktury pro dispečerská pracoviště NDIC /nepřetržitý provoz od r.2008/, rozšíření diskového pole pro dopravní portál. Nebyla dořešena implementace všech kamer, ZPI, tunelů do NDIC a pravidelná aktualizace a certifikace lokalizační databáze ČR pro RDS-TMC. Nebyla dořešena servisní podpora záložních energetických zdrojů (UPS, motorgenerátor). Provoz části technologií je zajišťován na základě dlouhodobé smlouvy a nevykazuje zásadní mimořádné výkyvy nebo incidenty. Byla zabezpečena aktualizace a distribuce jednotného mapového díla Global Network pro aktéry JSDI v roce 2012.

Činnosti zajišťované odborem inteligentních dopravních systémů: Odbor inteligentních dopravních systémů se zabýval v původním organizačním schématu zaváděním do provozu kamerových systémů, meteo hlásek, systémů WIM a sběrem dopravně inženýrských dat. Další velkou oblastí, kterou řešil tento odbor je celostátní sčítání dopravy. Toto se provádí jednou za pět let. Problémy se zajištěním servisu automatických systémů se prohloubily v návaznosti na dlouhé termíny potřebné k podpisu objednávek, výsledků výběrových řízení apod. Část činností odboru byla z velké míry paralyzována. V jarním období letošního roku byly s maximálním úsilím a na hranici technického přežívání zajišťovány úkoly vyplývající z organizačního řádu. Neexistence údržbových smluv a neochota jejich soutěženou verzi realizovat paralyzovala sběr a přenos dopravně inženýrských dat a ohrozila jejich historickou kontinuitu. Tento stav se v současné době podařilo zastavit a realizací servisních smluv zajistit téměř všechny nezbytné činnosti.

61

Činnosti zajišťované odborem informatiky: Zcela chyběly jakékoliv kapacity na řešení otázek nákladového řízení a řízení vztahu se zákazníkem, v tomto případě vnitřním. Pouze částečné byly kapacity a možnosti pracovníků z pohledu řízení projektů. Téměř všechny činnosti byly zajišťovány dodavatelsky a činnosti zajišťované pracovníky ŘSD byly v zásadě evidenční a administrativní. Přestože byly v podstatě všechny úkoly vykonávány dodavatelsky, nebyl v organizaci vybudován robustní mechanismus (contract management), který by umožnil zajistit trvalý a stabilní provoz. Mechanismus zajištění provozu byl postaven zejména na nákupu služeb v zakázkách malého rozsahu do 2 milionů Kč, což poté, kdy vstoupila v platnost novela zákona zahrnující snížení hodnoty zakázek malého rozsahu na 1 milion korun a v souvislostech nevyjasněných podmínek uzavírání smluvních vztahů podle původního zákona o veřejných zakázkách, vedlo v podstatě zastavení chodu ICT organizace. Systémy a aplikace rostly co do počtu a rozsahu organicky bez jakékoliv regulace a cílení. Významná etapa rozvoje probíhala před rokem 2010. Organizace díky tomu disponovala mnoha kvalitními a v některých případech až nadstandardními technologiemi, ale nebyla schopna je dostatečně využívat. ŘSD je z ohledu informačních technologií poměrně malou organizací a tyto technologie byly příliš nákladné a komplexní pro organizaci ŘSD. Ve všech oblastech je značný prostor pro provozní a nákladovou optimalizaci. Například - provoz dvou platforem Microsoft a Lotus Notes Domino. V extrémním nepoměru bylo personální vybavení organizace, schopnosti řídit a úroveň technologického vybavení. Organizace se tím v podstatě dostala do područí dodavatelů bez schopnosti sama cokoliv vykonat. Neexistovala dokumentace (směrnice) řídící životní cyklus zařízení. Příčinou tohoto stavu bylo dlouhodobé podcenění financování obnovy výpočetní techniky – PC a NTB, stejně jako obnova na vyšší úroveň serverů, diskových polí a dalších nezbytných součástí ICT technologií. Stejně tak bylo dlouhodobě podceněno financování obnovy tiskových zařízení – tiskáren a multifunkčních zařízení. Nebyly realizovány žádné zásadní projekty vyjma implementace ekonomického systému Helios Green. Kapacita pro odbornou část řízení ICT je zcela nedostatečná. Celkové obsazení:

62

1 pracovník – manažerská činnosti 2 pracovníci – administrativní činnosti oddělení a nákupní činnost služeb (administrativa zakázek) 1 pracovník – správa majetku – SW, provoz telefonů centralizovaně za celé ŘSD 1 pracovník – administrátor a správa uživatelů 1 pracovník – správa majetku a kusové nákupy HW Podmínky pro odměňování pracovníků v příspěvkové organizaci byly o desítky procent vzdáleny tržním podmínkám na pracovním trhu v ICT a reálně tak neumožnily zaměstnávat alespoň průměrně kvalifikované odborníky.

63

3. Nejdůležitější činnost nového vedení a současný stav Realizovaná opatření a činnosti:  

Byly zahájeny audity stavu a potřeb. Byl vypracován a schválen návrh na rozdělení úseku na dvě části  Samostatné oddělení informatiky zabezpečující provoz ICT služeb  Odbor telematiky složený z oddělení:  Inteligentní dopravní systémy  Silniční databanka, zahrnující NDIC.

Opatření v odboru telematiky: Oddělení Inteligentní dopravní systémy Úkoly pro pracovníky oddělení ITS:        

Do konce listopadu zpracovat koncepci telematika v působnosti ŘSD Urychleně zpracovat standardy jednotlivých telematických aplikací v použití ŘSD na úrovni podniku Potřeba automatizace přenosu všech generovaných dat a jejich monitoring Dobudování a obměna technického telematických systémů, testovat nabízené technologie a hodnotit jejich míru přínosu Vrátit se k systémovým vazbám technologií (nepodléhat dodavatelským tlakům) Personálně doplnit oddělení a stabilizovat jej Umožnit průběžný odborný růst pracovníků odd. Zabezpečit koordinaci spolupráce v rámci ŘSD pro podporu zavádění moderních technologií Oddělení Silniční databanka

Bylo zahájeno měření a diagnostika proměnných parametrů vozovek na dálnicích. Tento proces musel být formálně dořešen, neboť bylo nutno rekonstruovat chybějící dokumentaci k soutěži. Dne 18.9.2012 byla podepsána smlouva na Měření, dodávku dat a zpracování výstupů o technickém stavu vozovek dálnic a rychlostních silnic ČR - I. Etapa. Předmětem plnění této smlouvy v letech 2012-2015 jsou měření, dodávka dat a hodnocení proměnných parametrů vozovek úseků dálnic multifunkčním měřícím zařízením, dále zařízením na měření protismykových vlastností vozovek a dokumentace mobilním mapovacím systémem – laserscanning a sférické video. V rámci smlouvy je měřena síť dálnic ČR v rozsahu: D1, D2, D3, D5, D8, D11. Měření technického stavu vozovek bylo již zahájeno, průběžné zpracování dat probíhá dle smlouvy.

64

Výsledky dokumentace lasercanningem budou využity pro aktualizaci dálničního pasportu. Systém hospodaření s vozovkou SHV je systém pro optimalizaci celoživotních nákladů vozovek komunikací. Hlavním přínosem SHV je průkazné a optimální využití finančních prostředků na údržbu a opravy komunikací. Byla vytvořena pracovní skupina se zaměstnanců ŘSD a odborníků z TR. Byly zorganizovány prezentace společností z ČR, Rakouska a Švýcarska, které nástroje pro hospodaření s vozovkou nabízejí nebo zavádějí. V současné době je vyhotoveno technické zadání ve variantě bez požadavku na vlastního měření technického stavu vozovek. Byla dořešena systémová podpora produktů geografických informačních systémů (GIS) ESRI na rok 2012. Byla dořešena servisní podpora záložních energetických zdrojů NDIC. Byť provoz NDIC vykazuje prvky moderního střediska pro monitoring a dozor, jakou jsou například solidní vybavení, standardizace procesů, provozní manuály (scénáře) pro řízení informací, chybí dořešit celou řadu přetrvávajících problémů (viz. Kap.2). Tomu by měla napomoci koncepce rozvoje telematiky, která je v současné době připravována. Chybí jednoznačná definice role nového koordinátora JSDI ve vztahu k NDIC. Bylo obnoveno zahájení intenzivnější spolupráce ŘSD s ČRo ve věci zkvalitnění poskytování dopravních informací. Bylo zahájeno řešení role NDIC v řízení dopravy a poskytování informací ve věci modernizace D1.

Opatření v Samostatném oddělení informatiky:  





 

Aktuálně je řešena problematika stabilizace běžného provozu z důvodu pozastavených výběrových řízení. Na základě krize, kdy nikdo z předchozích nadřízených nekonal, byl provoz zajišťován na objednávky alespoň na základní služby, které umožnili fungování ICT služeb v organizaci a tedy i plnění úkolů organizace po nezbytně nutnou dobu. V rámci změny organizační struktury dostali vedoucí pracovníci pravomoci ve finančním limitu 250 tisíc korun, jako základní podmínku aby ve své pravomoci a zodpovědnosti začali řešit bezodkladné úkoly pro stabilizaci provozu. Bylo zrevidováno klíčové výběrové řízení na poskytování služeb datové sítě (WAN) , která byla sice v počátečních měsících tohoto roku přepracována, ale ani po tomto přepracování stále neodpovídala jak podmínkám trhu, tak zákonu o veřejných zakázkách. ŘSD se smluvně připojila k národnímu programu KIVS – Komunikační infrastruktura veřejného sektoru. Byla identifikována rizika vyplývající z nezajištěnosti smluvní podpory, která mohou nastat v následujících měsících, pokud by nebyl akcelerován způsob zajištění základních služeb a maintenance. Rizika jsou akcelerována od samého počátku roku

65

 

2012 z důvodu zastavení doposud běžného postupu obnovování smluvních vztahů – více než padesát zastavených zakázek. Byly uzavřeny střednědobé smluvní vztahy na pokrytí základních ICT činností organizace a postupně je provoz ICT stabilizován. Provoz nevykazuje výpadky a je stabilizovaný i přes to, že dochází k morálnímu zastarávání HW a je nutná jeho obnova definovaných kritérií obnovy.

66

4. Plány a úkoly do budoucna Odbor telematiky: Společné pro Oddělení Inteligentní dopravní systémy i Oddělení silniční databanky: s využitím materiálu „Koncepce rozvoje ITS odboru telematiky ŘSD ČR“ (zpracováno Ivanem Fenclem pro GŘ dne 16.10.2012)

Krátkodobé rozvojové cíle: A. Příprava strategického dokumentu rozvoje systémů ITS v rámci ŘSD ČR B. Zabezpečit základní mapový podklad pro JSDI - datovou sadu Global Network od roku 2013 a pravidelnou aktualizaci a certifikaci lokalizační databáze ČR pro RDSTMC. C. Zabezpečit upgrade řešení HW infrastruktury a HW a SW podpor pro dispečerské pracoviště NDIC. D. Okamžitá implementace systémů pro monitoring systémů ITS na manažerské úrovni v rámci systémů ITS ŘSD ČR z hlediska funkčnosti všech dostupných aktorů (kamery, senzory apod.) a monitoring jejich výkonnosti (spolehlivost, přesnost získávaných údajů a správnost jejich přenosu apod.) E. Sběr DI dat pro potřeby řízení dopravy a pro potřeby statistiky (nutnost zkvalitnění senzoriky, využívání on-line metod sběru a distribuce dat pomocí páteřní datové sítě ŘSD a sběr dat pomocí dalších systémů, jako např. FCD, EFC, WIM apod.), dokončení rekonstrukce sčítacích pracovišť F. Docílení plné Integrace stáv. aktorů ITS do telematického systému ŘSD (179 kamer, 3 PIT, atd.) G. Průběžná podpora přípravy na modernizaci D1 z pohledu systémů dopravní telematiky (technicky, senzoricky, mediálně) – ve spolupráci s koordinátorem JSDI, zástupci BESIPu, ŘSDP ČR a provozovatele systému ESVZ/EFC H. Implementace systémů ITS do oblastí s vyšším výskytem dopravních nehod (např. na D11 v úsecích před Pražským okruhem) – úzká spolupráce s regionálními pracovišti ŘSD ČR (s jednotlivými SSÚD) I. Snižování nehodovosti na infrastruktuře ŘSD – implementace krátkodobých opatření, odstraňování závad J. Modernizace dálničního informačního systému DIS-SOS K. Dořešení vazby mezi SOKP – NDIC. L. Dořešit spolupráci mezi PČR, CDV a ŘSD v oblasti zpracování nehodových databází (INFOBESI). M. Příprava podkladů pro další projekty, jako např.:

67

a. řešení problematiky bezpečného parkování nákladních vozidel (zlepšení sociálních podmínek řidičů TNV) b. plánování přepravy a monitorování pohybu nebezpečných a nadměrných nákladů po infrastruktuře ve správě ŘSD ČR (rezervační systém pro parkování TNV a NV c. monitorování pohybu vozidel pomocí anonymního sledování mobilních telefonních aparátů ve spolupráci s mobilními operátory d. podpora oblasti eCall a dalších návazných satelitních technologií využívaných v dopravních procesech, stanovení cost/benefit analýz pro vybudování speciálního rozhlasového vysílání zaměřeného pouze na dopravu (s úzkou návazností na předpovědi počasí)

Střednědobé rozvojové cíle: A. Rozvoj spolupráce se správci komunikací významných měst České republiky, vzájemná podpora informačních procesů obou stran, zabezpečit rozšíření o další aktéry JSDI – ZZS, městské policie,… B. Dořešit legislativní úpravy pro JSDI (nutná novela § 3 zák. č. 361/2000 Sb.) C. Podpora soustavného rozvoje NDIC Ostrava jako klíčového pracoviště ŘSD ČR z pohledu poskytování dat o dopravě různými systémy a mediálními kanály (update HW a SW, implementace nových subsystémů pro monitoring provozu na síti komunikací ve správě ŘSD ČR, ...) D. Rozvoj školicího střediska pro operátory tunelů a liniového řízení na Rudné – příprava, testování, navozování simulačních stavů atd. (obdoba školicího střediska pro tunely) E. Standardizace systémů ITS ŘSD ČR (např. architektura ITS ŘSD ČR, definování interface apod.) a vypracování závazných pravidel (interní TP) jako podkladů pro VŘ připravovaných pro oblast dopravní telematiky, apod. F. Příprava pracoviště na SSÚD Rudná jako zálohového pracoviště NDIC Ostrava G. Vybudování páteřní datové komunikační sítě v podmínkách ŘSD ČR s cílem dokonalého vzájemného spojení jednotlivých pracovišť ŘSD ČR a vzdálených subsystémů ITS, jako je např. meteo, ASD, WIM apod. H. Snižování nehodovosti na infrastruktuře ŘSD – implementace střednědobých opatření, implementace systémů C2C, C2I apod. (systémy z oblasti eSafety), průběžná spolupráce s oddělením BESIP MD ČR I. Zajištění další etapy rozvoje silniční meteorologie (matematický model vývoje počasí na R1 a jeho integrace do systému LŘ SOKP) J. Budování další etapy výstavby informačních portálů na dálniční síti

68

K. Budování systémů liniového řízení dopravy na dálničních komunikacích před velkými městy ČR, především ve směru na Prahu a u dalších měst, jako je Brno, Hradec Králové atd. L. Telematická podpora systému zimní údržby (osazení čidel GPS na vozidla zimní údržby s možností jejich přesného monitoringu a jejich aktuální činnosti) M. Zlepšení systému detekce kolon (v návaznosti na viz krátkodobé cíle odst. J. pís. c) N. Definování nových možností pro distribuci dopravních a cestovních informací uživatelům infrastruktury ŘSD ČR (řidičům) O. Zabezpečit další rozvoj webové aplikace Dopravniinfo.cz a investovat pravidelně a přiměřeně do jejího rozšiřování včetně možnosti využití smartphonů P. Celostátní sčítání dopravy – příprava, vlastní sčítání, vyhodnocení + vyšší zapojení telematických systémů

Dlouhodobé rozvojové cíle: A. Iniciovat diskuzi o postupném vyjmutí oblasti ITS z výběrových řízení na dodavatele stavebních prací – současný způsob je příčinou následných potíží při integraci některých systémů dopravní telematiky do celkového systému ITS budovaného v rámci ŘSD ČR (viz např. kamerový systém nových tunelů královopolských tunelů (dříve Dobrovského) B. Průběžný rozvoj kamerového systému jako významného prvku podpory pro řídicí procesy a monitoring stavu dopravního zatížení (nutná průběžná realizace ve všech oblastech rozvojových cílů z hlediska uvažovaných období) C. Zajistit poskytování multimodálních informačních služeb o cestování v rámci EU D. Zavést metodiku vyhodnocení účinnosti a dopadů zavádění systémů ITS (viz skupina IBEC zaměřená na evaluaci systémů dopravní telematiky) E. Průběžně iniciovat a podporovat vědecko-výzkumné aktivity vedoucí k neustálému zdokonalování ITS po stránce funkční výkonnosti, spolehlivosti a bezpečnosti – spolupráce s TAČR F. Inovace systémů pro distribuci dopravních informací řidičům a pro výměnu informací mezi dopravními a informačními centry na nové formáty a protokoly (TPEG, DATEX II.)

69

Oddělení silniční databanky bez NDIC Obecně platí, že je nutno dále aktivně pracovat na maximalizaci efektu ze shromažďovaných dat a informací. Efektu nejen pro pozitivní mediální obraz ŘSD, ale zejména pro skutečnou potřebu odborné veřejnosti, široké veřejnosti a řidičů. Je třeba vytvořit systémové řešení pravidelného sběru a aktualizace pasportizační dat na pozemních komunikacích (využití laserscanu, apod.) Nastavení procesů naplňování databází v souvislosti s plněním Centrální evidence pozemních komunikací (dálniční, silniční pasport, silnice nižších tříd) včetně vydání vyhlášky k CEPK, doplňování a úpravy pasportních databází pro EU (INSPIRE). Budovat centrální datový sklad projektové dokumentace. Vybudovat SHV – začlenění do struktury, definovat požadavky personální a finanční, jakožto i komplexní využití v celé organizaci. Měření proměnných parametrů vozovek – realizovat zajištění sběru dat na R a silnicích I. třídy. V budoucnu event. pořídit vlastní multifunkční vozidlo na zajištění sběru dat a k využití při přebírkách hotových komunikací od jednotlivých zhotovitelů.

Samostatné oddělení informatiky    

 





Pokračovat v řešení problémů a v rámci možných kapacit a odbornosti pracovníků se postupně dostat přes stabilizovaný provoz k vytváření koncepčního řízení. Stabilizovat provoz, zajistit krátkodobé smluvní vztahy navazující na přerušenou kontinuitu z roku 2011. Zajistit provoz datové (WAN) sítě s novým poskytovatelem. Určit oblasti systémů, které je možné měnit okamžitě a nevyžadující koncepční provázání (výběrové řízení na mobilního operátora, výměna tenkých klientů Citrix za Microsoft technologii atd.) a ty řešit ihned, samozřejmě s omezením na dostatek vlastních kvalifikovaných zdrojů. Vybrat partnera pro systémovou integraci, poradenství a projektové řízení – nechat zpracovat a schválit koncept a koncepční cíle realizovatelné v roce 2013. Vybrat partnera pro systém řízení nákladů a provozního controllingu – vypracovat základní metriky v měření provozu a nákladů. Začíst sledovat náklady a navrhovat opatření. Provést revizi a dokumentaci všech systémů a prostředků. Stanovit roční finanční limit na zajištění těchto činností. Finanční návratnost je možná v krátkodobém horizontu. Určit neperspektivní aplikace a navazující technologie a naplánovat jejich ukončení v provozu. Určit perspektivní technologie a způsob jejich provozování.

70

  

Zajistit projektové řízení pro důležité projekty. Vybudovat kompetenci řídit projekty v kombinaci vlastní kapacity a externích zdrojů. Zpracovat strategický záměr sítě pro potřeby ŘSD zahrnující provozování fyzické vrstvy kde je již vybudována. Získat několik odborníků v oblastí projektového řízení a technických specialistů do trvalého pracovního poměru.

71

5. Závěr Význam oblasti IT a ITS zvyšuje a jsou patrné celospolečenské přínosy. Jednou z významných aplikací dopravní telematiky je například aplikace EFC – electronic fee collection – elektronický výběr poplatků/mýta. Tato aplikace přináší každoročně do státní pokladny nemalé fin. prostředky na výstavbu a obnovu sítě pozemních komunikací České republiky. Odbor telematiky se podílí přímo na činnostech MD ČR. Jeho zástupce se od září 2012 účastní práce řídicího výboru, kterému předsedá ministr dopravy. Cílem práce tohoto VŘ je mj. příprava koncepčních materiálů pro vládu České republiky, jako jsou např. podklady pro její strategické rozhodování a záměrem je urychlení přípravy a provedení případných změn zákonných norem ve vazbě na legislativu EU v níže uvedených oblastech: -

Rozvoj ESVZ a jeho implementace na kompletní síť sil. I. tř. (cca 5.500 km) Zajištění možnosti využívání EETS (viz Rozhodnutí komise 2009/750/ES) – integrace EFC systémů v EU s možností využití pouze jedné univerzální OBU Ochrana vozovek ve správě ŘSD ČR před přetíženými vozidly pomocí metod WIM Rozvoj automatických dohledových systémů

Pokud bude možné část plánovaných cílů splnit, pak bude patřit síť pozemních komunikací České republiky díky rozvinutým a funkčním systémům ITS k nejmodernější v zemích střední a východní Evropy a zcela určitě ke špičce zemí V4. Jedním z takových příkladů je NDIC – Národní dopravní informační centrum v Ostravě, ale i další systémy a subsystémy dopravní telematiky (meteo, kamerové systémy apod.).

72

XIV. Správní odbor

Úkolem správního odboru (dle současné platné systemizace devět zaměstnanců) je zabezpečování a přímý výkon rozsáhlé problematiky týkající se zejména: - uzavírání a správy nájemních smluv na odpočívkách dálnic a vybraných rychlostních komunikací za účelem umístění tzv. „obslužných zařízení“ (čerpací stanice pohonných hmot, motely, motoresty atp.); uzavírání a správu nájemních smluv na umisťování reklamních zařízení na dálnicích a rychlostních silnicích; uzavírání a správu nájemních smluv týkajících se nemovitého majetku ve správě generálního ředitelství, - řízení provozu autodopravy generálního ředitelství, zpracování svodné a metodické činnosti v oblasti dopravy včetně zajištění nákupu osobních automobilů pro organizaci a vedení centrální evidence osobních automobilů včetně zjišťování jejich využívání a návrhů na jejich účelné využití. Jsou zde také řešeny náhrady škod způsobených cizím subjektům na námi spravovaných komunikacích, - přípravy návrhů na chod a řízení organizace (Organizační řád, Podpisový řád atp) a dále odpovídá za centrální evidenci vnitřních normativních aktů organizace (směrnice a příkazy generálního ředitele a příkazy odborných ředitelů a ředitelů Správ a Závodů). Další nedílnou činností správního odboru je zajišťování všeobecné vnitřní správy v budově generálního ředitelství včetně činnosti podatelny a archivu v Ostrově u Stříbra, dále metodiku a provoz spisové a archivační služby v rámci celé organizace.

Obsah

Strana


73 - 74


75 - 76


77

73

1. Stav na počátku května Spisová služba Spisová služba ŘSD ČR byla vykonávána rutinně, ovšem vzhledem k účinnosti novely archivního zákona (zákon č. 499/2004 Sb.) s řadou závažných nedostatků. Novela zákona významně posunula spisovou službu k využití nových technologií umožňujících elektronizaci a digitalizaci agend a práci s dokumenty v elektronické podobě. Vzhledem k tomu, že nebyl vysoutěžen potřebný SW, nebylo ŘSD na nové požadavky, které tato novela na povinné původce klade, připraveno a tudíž nebylo schopno je v jejich významné části naplnit. Chyběl odpovědný metodický pracovník s potřebnými pravomocemi (vedoucí zaměstnanec), který by měl spisovou službu na starosti se všemi jejími souvislostmi, včetně návazností na pracovní procesy, informační technologie a zajištění vybavení úložišť dokumentů. ŘSD mělo nedostatek úložišť pro dokumenty; ukládání dokumentů nebylo systematické, chyběl přehled o tom, co kde je uloženo. Nebyla vyřešena problematika dokumentů v digitální podobě; práce s korespondencí vyřizovanou prostřednictvím elektronické pošty neměla pravidla; podnikaly se nesystémové a bezkoncepční kroky ohledně elektronické spisové služby na úrovni odboru IT bez dostatečné spolupráce a koordinace s ostatními dotčenými útvary. Spisová služba byla vykonávána odpovědnými pracovníky podle nejlepšího vědomí a svědomí, avšak až na výjimky se jim nedostávalo potřebné kvalifikace pro organizaci a vedení spisoven a správního archivu.

Archivace Dokumenty byly v rámci organizace uchovávány jednak na úložištích jednotlivých závodů a správ, dále potom v archivu v Ostrově u Stříbra (dokumentace vztahující se k výstavbě dálnic v Čechách, dokumenty personální, dokumenty ekonomické za celou organizaci). Dokumentace vztahující se k výstavbě dálnic na Moravě byla uložena na SSÚRS (středisko správy a údržby rychlostní silnice) v Kocourovci, kde ji spravovala zaměstnankyně, která má jinou pracovní náplň. Ve většině úložišť dokumentace nebyl nastaven správný systém práce s uloženými dokumenty.

74

Nebyla vedena přesná evidence uložených dokumentů. Evidence uložených dokumentů nebyla vedena na některých pracovištích zcela přesně a zabezpečení úložných prostor ne vždy odpovídalo normám. V organizaci byla zaměstnána jediná kvalifikovaná archivářka (archiv Ostrov).

Dálniční odpočívadla a reklamní panely V měsíci květnu 2012 pokračovalo odstraňování nedostatků v nájemních smlouvách zjištěných auditem těchto smluvních vztahů. Některé smluvní vztahy byly a nadále jsou v šetření Policie ČR, útvarem ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality). Tato problematika se týká zejména odpočívek Málkovice, Antošovice, Klimkovice a Vražné. (Kauza nevýhodných pronájmů odpočívadel se společností Monstera International, Monstera Development a Montegar). Dále správní odbor zajišťoval a stále zajišťuje součinnost s dalšími trestními oznámeními v dalších trestních řízeních týkajících se pronájmu budovy Čerčanská 12, Praha 4 a odpočívky Jamenský potok, dálnice D1. Po rozkrývání trestní činnosti Policí ČR se spolupráce s orgány činnými v trestím řízení stále rozšiřuje. Další zjištěnou skutečností je otázka nájemních vztahů na odpočívce Rozvadov. (Podáno trestní oznámení. Podaná žaloba na ŘSD ČR jedním z nájemců, a to na náhradu škody za ušlý zisk ve výši cca 103mil. Kč). V oblasti uzavření nevýhodných nájemních smluv na pronájem reklamních panelů do roku 2018 správní odbor spolupracoval při vyšetřování možné trestné činnosti v této problematice.

75

2. Nejdůležitější činnost nového vedení a současný stav Spisová služba Byla zpracována Analýza spisové služby a správy dokumentů a informací ŘSD s ohledem na platnou i připravovanou legislativu a vybrané standardy. Ta je podstatným předpokladem ke kvalitní nápravě uvedených nedostatků. Na základě uvedené analýzy bylo zadáno zpracování novely Spisového a archivního řádu. Průběžně jsou odstraňovány zjištěné chyby a nedostatky. Je připravována soutěž na dokument management systém.

Archivace Bylo nařízeno neprodlené provedení soupisu všech uložených dokumentů a to jak na jednotlivých závodech a správách, tak i v archivu Ostrov a Kocourovec. Byly vytipovány prostory, do kterých se přestěhují materiály z Kocourovce (SSÚD Petrovice, Správa Ostrava, rozšíření prostor v Ostrově u Stříbra).

Dálniční odpočívadla a reklamní panely Byla úspěšně dořešena problematika motorestu u Rybiček (odpočívka Brtnice) v souvislosti s modernizací dálnice D1 úsek 5 Šternov – Psáře. Došlo k urovnání vztahů a tím bylo umožněno nabytí právní moci stavebního povolení na předmětný úsek. Byla vypovězena nájemní smlouva se společností S.H.V. s.r.o. (dříve Monstera) na odpočívce Průhonice dálnice D1 pro neuskutečnění účelu nájmu dle nájemní smlouvy. Byla vypovězena nájemní smlouva se společností Motorest Speřice s.r.o. na odpočívce Speřice dálnice D1, strana levá pro neplacení nájemného. Byla uzavřena nájemní smlouva se společností Samospráva nemovitostí Pávov s.r.o. na odpočívce Pávov dálnice D1, strana pravá. Došlo k mimosoudní dohodě obou smluvních stran. Nájemné bude zpětně doplaceno za dva roky na základě Dohody o uznání dluhu. Byla sepsána Dohoda o narovnání a byl doplacen zpětně nájem za dva roky na odpočívce Pávov, strana levá, dálnice D1 se společností OMV ČR s.r.o.

76

Po kontrole smluvního vztahu na odpočívce Vrbová Lhota bylo nájemce uznáno, že předmět nájmu užívá bez jakéhokoliv smluvního vztahu a připravuje se nájemní smlouva s Dohodou o uznání dluhu. Nájem bude doplacen zpětně a to za dobu dvou let. Jedná se společnost OMV ČR s.r.o. Kontrolou smluvního vztahu byl zjištěn nedostatek ve smlouvě se společností Monstera Development na odpočívce Vražné dálnice D1, strana levá. Ve smlouvě je chybně uvedena výše nájmu. Připravuje se dohoda o narovnání a nájemné bude doplaceno zpětně. Byly prodlouženy nájemní smlouvy a smlouvy o poskytování služeb s nájemci v nebytových prostorech na odpočívce Rozvadov a to do konce tohoto roku. Bylo zadáno zpracování novely stávající SGŘ (směrnice generálního ředitele) o možnostech připojování obslužných zařízení na síti dálnic a rychlostních silnic. Dále probíhají postupně jednání s jednotlivými nájemci za účelem narovnání smluvních vztahů, zejména k doplnění inflační doložky. Bylo zadáno zpracování znaleckých posudků v souvislosti s odpočívkami Rozvadov, Málkovice, Klimkovice, Vražné a Antošovice, jejichž účelem je ocenění nájmů dálničních odpočívadel dle skutečné ceny obvyklé v tržním prostředí. Ze závěrů těchto znaleckých posudků je zřejmé, že dosavadní ceny nájmů neodpovídají tržní realitě a jsou minimálně trajnásobně podhodnoceny. Dále probíhají postupně jednání s jednotlivými nájemci za účelem narovnání smluvních vztahů, jejichž cílem je navýšení ceny nájmu a to minimálně zejména k o doplnění inflační doložky. V problematice pronájmu reklamních zařízení (v současné době 543 reklamních zařízení u sítě dálnic) byl zadán audit účetních dokladů společnosti Czech outdoor s.r.o. auditorskou společností BDO za účelem posouzení správnosti vykazovaného hrubého zisku, který je klíčový pro stanovení výše nájmu na dálnicích D1, D2 a D11. Ze závěrů auditu budou vyvozeny důsledky pro další postup v otázce nájemného vůči kontrolované společnosti.

Dále byla uzavřena s Czech Outdoor dohoda o trvalém odstranění 15 kusů reklamních zařízení z prvních pěti úseků dálnice D1, jež budou předmětem modernizace. Reklamní zařízení byla skutečně odstraněna ke dni 28.7.2012. Ve spolupráci s MD proběhne v horizontu dvou až tří týdnů odstraňování 31 zjištěných nelegálních reklamních zařízení u dálnic D2, D5 a D8. Byla zpracována nová SGŘ týkající se možnosti zřizování reklamních zařízení u pozemních komunikacích ve správě ŘSD. Tato SGŘ plně reflektuje novelu zákona o PK č. 196/2012 Sb. účinnou od 1. 9. 2012.

77

3. Plány a úkoly do budoucna Spisová služba V současné době je zpracován plán na zavedení vyhovující spisové služby a DMS (dokument management system). Jeho cílem je zahájení implementace spisové služby v organizaci na podzim 2012. (Předpoklad doby trvání celého procesu je 10 – 12 měsíců). Souběžně podle reálných možností postupně odstraňovat veškeré výše uvedené zjištěné nedostatky.

Archivace Archivace představuje v podstatě poslední krok oběhu dokumentů v organizaci. Nastavení přidělování skartačních znaků a lhůt bude řešeno v rámci implementace spisové služby. Stejně tak bude zároveň provedena novela příslušné směrnice. Nutné bude sestěhování a utřídění dokumentů do nově vybraných prostor. Důležité je také zajištění personálního posílení o jednoho kvalifikovaného zaměstnance, který by zajistil mj. i jednotnou metodiku a kontrolu provádění archivace v rámci organizace.

Dálniční odpočívadla a reklamní panely Byly zpracovány teze možných variant systémového řešení rozvoje sítě dálničních odpočívek a hospodaření s nimi. Připravuje se novela stávající SGŘ o možnostech připojování obslužných zařízení na síť dálnic a rychlostních silnic. Stejně tak je v přípravě metodika transparentních výběrových řízení na nové nájemce odpočívek. Ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem vnitra probíhá koordinovaný postup za účel snižování počtu reklamních zařízení i v jiných případech. Pokračovat postupně v jednáních s jednotlivými nájemci za účelem narovnání smluvních vztahů, jejichž cílem je navýšení ceny nájmu a to minimálně zejména k o doplnění inflační doložky. Je nutné dále pokračovat v jednání s jednotlivými nájemci za účelem narovnání smluvních vztahů. Nejbližší prioritou je dořešení smluvního vztahu na odpočívce Střechov (dálnice 1), Vrbová Lhota (dálnice D11), Rozvadov (dálnice D5), Pávov (dálnice D1) a další.

78

XV. Závěr Vzhledem ke skutečnosti, že některé krizové stavy se kvůli dlouhodobému neřešení staly chronickými, je poctivé říci, že náprava není a ani v budoucnu nebude snadná, ani rychlá. Mnohé zásadní věci a činnosti byly na ŘSD tak vážně zanedbávány a to po celá dlouhá léta, že setrvačnost, s jakou dodnes působí, je neodstranitelná v řádu týdnů nebo několika měsíců. Jak bylo uvedeno, mezi zcela nejdůležitější cíle nového vedení ŘSD po nástupu generálního ředitele Davida Čermáka v květnu tohoto roku patří práce na zajištění transparentních výběrových řízení, zajištění efektivní přípravy staveb od samého počátku, přísná kontrola změn a navyšování ceny díla během výstavby, zřízení silného odboru kontroly kvality, výrazné posílení postavení právního odboru, zajištění kvalitního plánování a realizace oprav, atd. To znamená ve skutečnosti trojnásobnou pracovní zátěž pro všechny řídící a výkonné složky ŘSD, neboť je nutné nejen organizovat běžné projekty, opravy a výstavbu, ale také zpětně kontrolovat již běžící akce a současně stavět úplně nové kontrolní mechanismy, které na ŘSD dlouhá léta zoufale chyběly: Jedním z nejvážnějších zjištění, jejichž popis je obsahem tohoto materiálu, je skutečnost, že ŘSD v uplynulých letech prakticky rezignovala na vlastní systematickou a odpovědnou kontrolu. Činnost státu, zejména jeho řídící a kontrolní mechanismy byly oslabeny. Stát neměl u zhotovitelů staveb autoritu. Snahou nového vedení je získat tuto autoritu zpět. Systém regulace kritických oblastí pro zajištění funkčního systému finanční a technické kontroly staveb zajišťuje nová struktura řízení a kontroly v rámci organizace ŘSD. Jedním z podstatných důvodů změn v práci ŘSD je neopakovat situace, které v minulosti několikrát kritizoval NKÚ, jako například vícepráce a změny v dokumentaci až v průběhu stavby pražského okruhu. Nové vedení ŘSD hodlá postupovat při spravování veřejných prostředků s plnou odpovědností, zcela transparentně a s důrazem na vysokou kvalitu prováděných prací a to včetně přípravných úkonů. Rychlost je v případě mnoha staveb jistě důležitá, ale zodpovědné a hospodárné nakládání s veřejnými prostředky, kvalita přípravy a provádění staveb, a dodržování platných zákonných norem jsou nepochybně důležitější. Výsledky se již začínají přesvědčivě ukazovat. Řada podezřelých zakázek byla zrušena. Ceny některých zakázek byly díky novému přístupu sníženy o celé desítky procent. Například odhadovaná cena rekonstrukce betonové vozovky na dálnici D1 u Rousínova činila dříve 120 milionů korun a vítězná nabídka se nakonec nyní dostala na 58 milionů. Právě tato akce je velmi dobrým příkladem toho, že se začíná zřetelně vyplácet pečlivá příprava, případně důkladný audit už započatých přípravných úkonů, které nové vedení zdědilo z minulosti. Pokud nebude hlavním nebo dokonce jediným kritériem rychlost, ale na prvním místě bude zejména hospodárnost při nakládání s veřejnými prostředky a snaha o co nejvyšší kvalitu za přijatelnou cenu, pak je reálné dosahovat podobných úspor v řadě dalších případů.

79

Realistický odhad času, potřebného ke kvalitnímu splnění beze zbytku veškerých výše uvedených priorit, jejich zavedení a zaběhnutí v systému, včetně projevení se zřetelných výsledků jejich dopadů, je asi jeden rok, tedy zhruba ke konci roku 2013. V té době však již bude ŘSD organizací nejen s pevnými, ale také zaběhnutými pravidly podle výše uvedených priorit. Již dnes, za pouhých několik měsíců proměny ŘSD, kdy některá pravidla podle uvedených priorit již fungují, další jsou zaváděna a některá co nejrychleji dokončována, by bylo obtížné je narušit bez toho, aby jakákoli případná změna k horšímu nevyvolala značnou pozornost veřejnosti. A každým dnem, kdy působení nových principů a pravidel nabývá na síle, to bude obtížnější. Výsledkem všech uskutečňovaných, rozpracovaných a plánovaných činností a změn je přetvoření ŘSD v akceschopnou, profesionálně vedenou organizaci, přesně a včas dodržující platnou legislativu, smluvní závazky, spravující veřejné finance s péčí náležitého hospodáře a jednající vůči partnerům a veřejnosti otevřeně a transparentně. Takové je zadání od ministra dopravy, Vlády ČR a premiéra, a to je také ten nejdůležitější cíl, který si nové vedení ŘSD vytklo a na jehož naplnění v co nejkratším reálně možném čase pracuje. Žádáme tímto odbornou i laickou veřejnost, jakožto i média, aby se s námi v rámci svých možností na tomto cíli podíleli. Další veřejnou zprávu o stavu a činnosti ŘSD plánujeme vydat nejpozději začátkem následujícího roku.

ŘSD dne 25.10.2012

Zpráva o stavu. a činnosti. Ředitelství silnic a dálnic

Recommend Documents