Zpráva o průběhu šetření

Pokud zákon obsahuje více institutů, které umožňují řešit stávávající situaci, mají sociální pracovníci použít ten, který je předmětné situaci (včetně materiálních poměrů rodiny a rodinných vztahů) a zájmům dítěte nejpřiléhavější. V Brně dne 5. března 2012 Sp. zn.: 3933/2011/VOP/AŽ

Zpráva o průběhu šetření podnětu paní D.Š. A - Obsah podnětu Na základě podání paní D.Š. (dále také „babička“ nebo „stěžovatelka“), bylo zahájeno šetření postupu Městského úřadu Kadaň, odboru sociálních věcí a zdravotnictví (dále také „OSPOD“), ve věci výkonu sociálně-právní ochrany a kolizního opatrovnictví nezl. V.Š. Dle názoru stěžovatelky OSPOD pochybil tím, že ji sociální pracovnice neinformovala, aby požádala o svěření vnučky do její zatímní péče poté, co se o vnučku začala fakticky starat, nebo že sám OSPOD nepodal návrh na předběžné opatření, kterým by jí byla vnučka svěřena do péče. Soud o jejím návrhu z prosince 2008 o svěření nezl. V. do své péče rozhodl až v lednu 2010 a odvolací soud zpětné stanovení vyživovací povinnosti prvoinstančního soudu změnil s odvoláním se na ustálenou soudní praxi a rozhodnutí Nejvyššího soudu (Cpj 289/58). B - Skutková zjištění V září 2011 byl podle ustanovení § 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, o zahájení šetření informován starosta PaedDr. Jiří Kulhánek a rovněž stěžovatelka. Tajemník úřadu Ing. Tomáš Vaško byl vyzván k zaslání spisové dokumentace Om a k vyjádření se k předmětnému případu. Z vyjádření a zaslané spisové dokumentace pak zjišťuji, že se s rodinou nezl. V. začal OSPOD intenzivně zabývat v létě 2008, kdy babička nezl. upozornila OSPOD na problematický vztah mezi matkou (její dcerou) a nezl., kdy od července žila nezl. u babičky. Bylo dohodnuto, že se bude jednat pouze o přechodný pobyt, resp. o pobyt po dobu letních prázdnin. Matka nezl. vyslovila s dočasným pobytem nezl. mimo její domácnost souhlas. Počátkem září 2008 pak babička informovala OSPOD, že je vnučka stále v její péči, matka nepřispěla na krytí jejích potřeb žádnými finančními prostředky a vnučce neumožňuje styk s polorodým bratrem. Počátkem prosince 2008 se na OSPOD uskutečnilo společné jednání babičky, nezl., její matky, zletilé sestry za účelem pomoci při řešení situace v rodině nezl. Matka nezl. nesouhlasila s pobytem dcery u babičky, žádala o návrat dcery, babička sdělila, že vnučce nebrání v návratu k matce, nezl. se však k matce vrátit nechce. Zletilá

sestra negativně hodnotila rozhodnutí nezl. V. Všem zúčastněným OSPOD doporučil, aby i za pomoci odborníků začali řešit své konfliktní vztahy, matce nezl. byl předán kontakt na SVP, nezl. V. OSPOD nabídl pohovor bez přítomnosti matky a babičky, což nezl. odmítla. Po společném jednání byl OSPOD následně informován sourozenci matky nezl. o problematické péči matky, která dle jejich sdělení nadměrně požívala alkoholické nápoje, což se negativně odrazilo i na jejím vztahu s nezl. V. Následně podala babička nezl. opatrovnickému soudu návrh na svěření nezl. V. do její výchovy. Po podání návrhu babičky provedl OSPOD neohlášené šetření u matky nezl., která sdělila, že souhlasí se změnou výchovných poměrů dcery. V únoru 2009 pak matka nezl. odmítla společné sezení u psychologa. Matka nezl. OSPOD přislíbila, že bude přídavky na děti, resp. na nezl. V. zasílat babičce, dále byla dohodnuta změna trvalého bydliště nezl. V. Počátkem února 2009 sdělila nezl. V. OSPOD, že neuvažuje o návratu k matce, která o ni od léta 2008 nejeví zájem. Koncem listopadu 2009 a počátkem ledna 2010 proběhlo ústní jednání o návrhu babičky. OSPOD změnu poměrů nezl. V. podpořil. V lednu 2010 soud prvního stupně svěřil nezl. V. do péče babičky, otci i matce nezl. soud stanovil řádné výživné, vyměřil nedoplatek na výživném oběma rodičům od 1. 7. 2008 do 31. 1. 2010, tzn. od doby faktické péče babičky o nezl. Odvolací soud pak nově určil počátek vyživovací povinnosti obou rodičů s účinností ode dne 28. 4. 2010 do 31. 8. 2010 s odkazem na ustálenou soudní praxi a stanovisko Nejvyššího soud, podle kterého nelze stanovit počátek plnění výživného zpětně, ledaže by jiný občan než rodič převzal dítě do své péče na základě předběžného opatření nařízeného soudem. Dále jsem byla informována, že babička nezl. byla již od počátku péče o vnučku v rámci sociálně-právního poradenství informována o svěření vnučky do její výchovy, OSPOD byl nápomocen pří sepsání návrhu babičky nezl. na změnu výchovných poměrů V. K změně vyživovací povinnosti odvolacím soudem, resp. stanovení počátku zpětného plnění, jsem byla informována, že se ve své předcházející praxi dosud nesetkali, že by o výživném nemohlo být rozhodnuto zpětně a že by byla potřeba zatímní úprava poměrů. Jejich poznatky jsou takové, že soudy zamítaly návrhy prarodičů na zatímní úpravu poměrů vnuků. S ohledem na respektování pobytu nezl. u babičky jejím matkou, která byla OSPOD řádně ohlášena, tak neměli důvod pro podání předběžného opatření. C – Právní hodnocení Nemohu se zabývat tím, co bylo předmětem soudního řízení, proto se nevyjadřuji k postupu a rozhodnutí opatrovnického soudu prvního a druhého stupně. Mým úkolem je hodnotit postup dotčeného úřadu při výkonu sociálně-právní ochrany V. Š. Úmluva o právech dítěte (dále také „ÚPD“) stanoví v čl. 3 zásadu, že zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. Podle § 5 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále také „ZoSPOD“), je předním hlediskem sociálně-právní ochrany dětí zájem a blaho dítěte.

2

ÚPD v čl. 20 stanoví, že dítě dočasně nebo trvale zbavené svého rodinného prostředí nebo dítě, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto prostředí, má právo na zvláštní ochranu a pomoc poskytovanou státem. Stát má povinnost zabezpečit takovému dítěti v souladu s vnitrostátní právní úpravou náhradní péči, za jejíž zajištění nese plnou odpovědnost. OSPOD mají poskytovat sociálně-právní ochranu nezletilým dětem, kterou se mimo jiné rozumí ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a jeho řádnou výchovu. V rámci ní vykonávají mimo jiné i funkci opatrovníka a poručníka. Podle ustanovení § 9 zákona o sociálně-právní ochraně dětí rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte má právo při výkonu svých práv a povinností požádat o pomoc orgán sociálně-právní ochrany, státní orgány, kterým podle zvláštních právních předpisů přísluší též ochrana práv a oprávněných zájmů dítěte, popřípadě pověřené osoby; tyto orgány v rozsahu své působnosti a pověřené osoby v rozsahu svého pověření jsou tuto pomoc povinny poskytnout. Při hodnocení postupu OSPOD vycházím ze situace, kdy babička poprvé oznámila OSPOD, že má vnučku ve své faktické péči. Beru v potaz, že do prosince 2008 nebylo zcela jisté, zda se opravdu nejedná pouze o přechodný pobyt a nezl. se nevrátí zpět do péče matky. Taktéž beru v potaz, že OSPOD opakovaně hovořil o rozhodnutí nezl. V. se všemi zúčastněnými, doporučil návštěvu poradny pro mezilidské vztahy za účelem narovnání vztahů zejména mezi matkou a dcerou. Zda skutečně OSPOD babičku informoval o všech možných variantách řešení výchovného prostředí nezl., resp. forem náhradní rodinné péče, tzn. předpěstounské péče a pěstounské péče babičky, popř. péče osoby, která není rodičem nezl. dítěte jsem ze spisového materiálu nezjistila. Nemám ovšem pochybnosti o tom, že od prosince 2008, tedy po společném jednání (viz shora), se měl OSPOD začít zabývat ochranou oprávněných zájmů nezl. V. Matka nezl. sice respektovala pobyt dcery u babičky, resp. o dceru se přestala zajímat, se změnou poměrů však nesouhlasila. Koncem roku 2008 již bylo jasné, že se nejedná o přechodný pobyt nezl. u babičky, nezl. V. odmítla návrat k matce, takže bylo v oprávněném zájmu nezl. V., aby OSPOD učinil kroky, které by uvedly v soulad faktický a právní stav u nezl. a její babičky. 1 Nejpozději poté, co babička nezl. podala návrh na soud o svěření vnučky do své péče, mohl a měl OSPOD sám ve správním řízení svěřit nezl. do předpěstounské péče babičky. Svěřením nezl. do předpěstounské péče babičky by byly ihned upraveny poměry nezl. V. a babičky. Navíc by byla V. i její babička zajištěna i po finanční stránce, neboť matka nezl. V. babičce neposkytovala žádné finanční prostředky, které by alespoň částečně pokryly výdaje babičky spojené s péčí o vnučku, o čemž byl OSPOD informován. Jistě nemusím připomínat, že platná právní umožňovala a stále umožňuje použít institutu pěstounské péče i v případě prarodičů (popř. jiné fyzické osoby příbuzné nebo blízké dítěti nebo jeho rodině). Skutečnost, že prarodiče a jiní členové širší rodiny nejsou výslovně uvedeni v ustanoveních o zákoně o rodině (ust. § 45 – 45d), nemůže být 1

Ust. § 16a zákona o sociálně právní ochraně dětí stanoví, že obecní úřad s rozšířenou působností je povinen posoudit, zda -.li je nutné učinit opatření směřujíc k ochraně dítěte, jež spočívá především v zajištění všech úkonů, které směřují k vyjasnění právní a faktické situace dítěte, které je bez rozhodnutí příslušného orgánu se souhlasem rodiče předáno do péče osoby, která má úmysl přijmout dítě do trvalé nebo dlouhodobé péče

3

důvodem, aby OSPOD tyto osoby o možnosti svěření dětí do jejich pěstounské péče neinformoval a nerozhodl o předpěstounské a pěstounské péči. V této souvislosti upozorňuji, že o předpěstounské péči může rozhodnout i soud, a to na základě předběžného opatření; jehož návrh může podat i příslušný OSPOD. Pokud se týká použití institutu předběžného opatření, nezl. V. nebyla dítětem, u kterého by musela být její situace řešena ihned, takže postup v intencích ust. § 76a) o. s. ř. nepřicházel do úvahy.2 Za použití předběžných opatření lze ovšem bezprostředně reagovat na změny v poměrech nezletilých dětí, což byl případ nezl. V. OSPOD tedy mohl a měl postupovat v intencích ust. § 76 o. s. ř. Uvedeným postupem by byly upraveny do doby pravomocného rozhodnutí soudu poměry nezl. V. a byl by stanoven počátek vyživovací povinnosti u obou rodičů. Při rozhodování soudu ve smyslu ust. § 45 zákona o rodině soud rozhoduje mimo jiné vždy o vyživovací povinnosti rodičů. Její počátek je ovšem stanoven až od právní moci rozsudku. Jestliže je dítě zatímně svěřeno do péče jiné osoby, než je rodič, dochází tím ke změně právního stavu a následně je možné výživné stanovit i zpětně. Předpokládám, že pracovníci na úseku sociálně-právní ochrany dětí jsou seznámeni s platnou právní úpravou na daném úseku a taktéž mají k dispozici předmětné zákony. Zákon o rodině, resp. komentář zákona o rodině, pak jasně vymezuje počátek vyživovací povinnosti rodičů v případech svěření dítěte do péče jiné osoby než je rodič.3 Uvědomuji si, že soud mohl sám4 poté, co obdržel návrh babičky zatímně upravit poměry nezl. a babičky. To však nic nemění na tom, že OSPOD mohl a měl využít postupu v intencích ust. § 76 o. s. ř. právě s ohledem na právní úpravu, resp. soudní judikaturu na daném úseku. I když náš právní řád soudní judikaturu neuznává jako pramen práva, fakticky tu sílu má právě s ohledem na sílu právních argumentů, které soud v důvodové části rozhodnutí použil. Neznalost zákona neomlouvá ani pracovníky na úseku sociálně-první ochrany dětí. Stěžovatelka by sice mohla zvažovat postup v intencích ust. § 101 zákona o rodině,5 přesto OSPOD mohl a měl postupovat při řešení výchovných poměrů nezl. V. shora uvedenými postupy, které by bez zbytečného odkladu upravily a zajistily i po právní stránce postavení nezl. a její babičky. D – Závěr Shrnuji tedy, že OSPOD byl od konce roku 2008 do rozhodnutí soudu (do ledna 2010) pasivní při řešení výchovných poměrů V. Š. formou předpěstounské a pěstounské péče. Taktéž nevyužití institutu předběžného opatření mělo za následek, že nebyla zabezpečena právní jistota při vymáhání všech nároků, jež souvisely se zajištěním péče o nezl. V. Pochybení OSPOD tedy spatřuji v tom, že 2

Předběžná opatření podle ust. § 76 a) o.s.ř. lze nařídit jen na návrh obce s rozšířenou působností a pouze ze zákonných důvodů , tzn. ocitlo-li se dítě bez jakékoliv péče nebo jeho život popř. příznivý vývoj jsou vážně ohroženy nebo narušeny a existuje naléhavá potřeba rychlého zákroku. 3 Např. Zákon o rodině a komentář, 8 aktualizované vydání - nakladatelství Linde, str. 140, bod. 4. 4 Tzv. řízení nesporné - soud jedná z úřední povinnosti a řízení musí zahájit i bez návrhu, jestliže se hodnověrně dozví, že vznikla jeho potřeba. 5 Splnění výživného za jiného - osoba, která měla dítě fakticky ve své výchově a zajišťovala jeho výživu před rozhodnutím soudu podle ust. § 45 odst. 1 zákona o rodině může proti osobám k výživě dítěte povinným (oběma rodičům) uplatnit svůj nárok, pro který je ovšem rozhodující i ta okolnost, zda uplatňovaná částka odpovídá schopnostem a možnostem rodiče výživné v té době poskytovat.

4

nepostupoval v intencích ustanovení § 76 občanského soudního řádu a v pasivitě při řešení výchovných poměrů nezl. V. Š. formou předpěstounské a pěstounské péče a taktéž v neposkytnutí právního poradenství o všech možných formách náhradní výchovy nezl. V. Své šetření postupu Městského úřadu Kadaň v předmětné věci končím s tím, že jsem v souladu s ustanovením § 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, shledala pochybení popsaná výše. Městský úřad Kadaň tímto vyzývám, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od doručení této zprávy k mému hodnocení vyjádřil a sdělil, jaká opatření k nápravě přijal. Po doručení vyjádření ze strany Městského úřadu Kadaň bude vydáno moje závěrečné stanovisko ve věci.

RNDr. Jitka S e i t l o v á zástupkyně veřejného ochránce práv

5