ZPRÁVA O ČINNOSTI SYSTÉMU ČESKÉHO ÚŘADU BEZPEČNOSTI PRÁCE ZA ROK 2002

ZPRÁVA O ČINNOSTI SYSTÉMU ČESKÉHO ÚŘADU BEZPEČNOSTI PRÁCE ZA ROK 2002

červenec 2003

OBSAH

Úvodní slovo 1

Struktura a personální obsazení

1

2

Údaje o počtu nemocensky pojištěných zaměstnanců v jednotlivých odvětvích

7

3

Činnosti orgánů státního odborného dozoru

9

3.1 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11 3.11.1 3.11.2 3.11.3 3.11.4 3.11.5

Statistické údaje o výkonech, vydaných rozhodnutích a uložených pokutách Dozorčí činnost v jednotlivých odvětvích Stavebnictví Doprava Zemědělství Lesnictví Průmysl Pracovní podmínky Osobní ochranné pracovní prostředky Manipulace s materiálem a skladování Šetření pracovních úrazů a nehodových událostí Projektové dokumentace staveb Povolování a kolaudace staveb Poradenská činnost Program Bezpečný podnik Inspekční činnost v oblasti technických zařízení Tlaková zařízení Zdvihací zařízení Elektrická zařízení Plynová zařízení Jaderná energetika

10 18 18 20 23 24 24 26 27 28 29 29 30 30 31 32 32 33 34 35 36

4 4.1 4.1.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.6.1 4.6.2 4.6.3

Dozorčí činnosti Institutu technické inspekce Praha Poznatky z výkonu činností Všeobecně Tlaková zařízení Zdvihací zařízení Elektrická zařízení Plynová zařízení Jaderná energetika Jaderná elektrárna Dukovany Jaderná elektrárna Temelín Inspekční činnost prováděná u oprávněných výrobních organizací

37 37 37 37 38 39 39 40 40 40 40

5.

Právní činnost

41

6. 6.1 6.2

Výzkumná činnost Projekty výzkumného záměru Projekty – granty MPSV a MŽP

41 42 43

7.

Informační činnost

44

8.

Šetření stížností, oznámení a podnětů

44

9. 9.1 9.2 9.3

Výchova a vzdělávání zaměstnanců systému ČÚBP Odborná školení a odborné semináře inspektorů SOD Vzdělávání - získávání nových schopností Výchova a výcvik nových inspektorů – čekatelů

47 47 48 48

10 10.1 10.2 10.3 10.4 10.5

Publicita Tisk Účast na výstavách Národní program propagace a osvěty Regionální projekty propagace a osvěty Poskytování informací podle § 18 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb.

48 48 48 49 49 50

11 11.1 11.2 11.3

Spolupráce s orgány a organizacemi, mezinárodní spolupráce Spolupráce systému ČÚBP orgány a organizacemi Mezinárodní spolupráce v systému ČÚBP Mezinárodní spolupráce ITI Praha

50 50 51 52

12

Závěr

Přílohy 1. 2. 3.

Právní předpisy mající význam pro činnost kontroly Pracovní úrazovost v České republice v roce 2002 (zpracoval VÚBP z podkladů ČSÚ) Seznam zkratek

53

Úvodní slovo Zpráva o činnosti systému Českého úřadu bezpečnosti práce za rok 2002 informuje o činnosti ČÚBP, inspektorátů bezpečnosti práce, Institutu technické inspekce Praha a o činnostech těchto orgánů prováděných ve spolupráci s Výzkumným ústavem bezpečnosti práce Praha a Institutem výchovy bezpečnosti práce Brno. Český úřad a inspektoráty bezpečnosti práce jsou orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek. Předkládané informace zahrnují především výsledky dozorčí činnosti orgánů státního odborného dozoru, dozorčí činnost Institutu technické inspekce Praha, legislativní a právní činnost, výzkumnou, výchovnou a vzdělávací činnost, činnost na úseku informatiky a analýz, spolupráci s orgány a organizacemi a mezinárodní spolupráci systému ČÚBP. K hlavním druhům informací patří konkrétní zjištění z prověrek organizací a podnikajících fyzických osob při naplňování jednotlivých úkolů schváleného programu činnosti pro rok 2002. Úkoly pro uvedený rok byly stanoveny na základě analýz stavu v jednotlivých oborech ekonomických činností a byly zaměřeny do oblastí vysokých rizik vzniku pracovních úrazů a závažných nedostatků ovlivňujících větší množství osob. Obsah a rozsah informací je v souladu s Úmluvou o inspekci práce v průmyslu a obchodě č. 81 článek 20 a 21. Předložení zprávy vychází z článku 11 písmeno e) Úmluvy o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí č. 155 z roku 1981, který ukládá každoročně zveřejňovat informace o opatřeních učiněných v souvislosti s předcházením úrazům a ujmám na zdraví, k nimž došlo při práci nebo v přímé souvislosti s ní. Jedním z cílů národní politiky BOZP je zajištění důsledné kontroly uplatňování a dodržování předpisů se zaměřením na prevenci rizik. Smyslem předkládané zprávy je nejen zevšeobecnit zjištěné nedostatky v jednotlivých oblastech činnosti, ale dát též přehled o ohroženích a úrazech, které si nezodpovědností zaměstnavatelů a vedoucích zaměstnanců způsobili jejich podřízení. Zpráva dává přehled také o tom, co může způsobit nezodpovědnost samotných zaměstnanců neplněním si svých povinností v ochraně zdraví. V neposlední řadě poskytuje informace o represích, které jako poslední možnost realizuje systém ČÚBP s cílem donutit subjekty odstranit přetrvávající nedostatky. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se podílí na snížení rizik na pracovištích, vytváří svým zaměstnancům odpovídající pracovní podmínky a příznivé pracovní prostředí a hlavně těm, kteří navíc obhajují titul „Bezpečný podnik“ jako vizitku své příkladné práce.

Ing. Jaromír Elbel předseda ČÚBP

1

Struktura a personální obsazení

Český úřad bezpečnosti práce je orgán státní správy a je podřízen Ministerstvu práce a sociálních věcí. Řídí činnost inspektorátů bezpečnosti práce a organizací státního odborného dozoru. Rozhoduje o odvoláních proti opatřením inspektorátů bezpečnosti práce a plní úkoly státního odborného dozoru v případech, v nichž si to ze zvlášť důležitých celospolečenských důvodů vyhradí. Podílí se na výzkumu na úseku bezpečnosti práce a technických zařízení. Společně s Institutem výchovy bezpečnosti práce zabezpečuje vzdělávání, výchovu a školení odborníků systému ČÚBP a pořádá nebo se zúčastňuje vzdělávacích akcí a školení pro širokou odbornou veřejnost. Pomáhá vytvářet teoretické a metodické zázemí pro vzdělávání a výchovu v oblasti BOZP a podílí se na tvorbě osvětových a propagačních prostředků. V čele ČÚBP je předseda, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. Inspektoráty bezpečnosti práce jsou státní orgány, které vykonávají státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek a plní další úkoly v této oblasti ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. ledna 2003 inspektoráty bezpečnosti práce svou působností nejsou totožné jako v minulosti s kraji, ale šest IBP má svou působnost vždy na dva kraje ČR. V čele IBP jsou vedoucí inspektoři bezpečnosti práce, které jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. IBP jsou přímo podřízeny ČÚBP. Institut technické inspekce Praha (ITI Praha) je organizací státního odborného dozoru. Provádí státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení. Podává odborná a závazná stanoviska, provádí prohlídky, organizuje a vyhodnocuje zkoušky vyhrazených technických zařízení, prověřuje odbornou způsobilost organizací a podnikajících fyzických osob a vydává jim oprávnění, prověřuje odbornou způsobilost fyzických osob a vydává jim osvědčení a provádí další odborné činnosti u vyhrazených technických zařízení v rozsahu uvedeného zákona. V čele ITI Praha je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. ITI Praha jako příspěvková organizace MPSV je po odborné stránce podřízen ČÚBP. Systémem ČÚBP se rozumí vlastní úřad ČÚBP, IBP a ITI Praha se všemi vzájemnými vazbami. VÚBP a IVBP jsou samostatnými příspěvkovými organizace v přímé podřízenosti MPSV. ČÚBP řadu činností na úseku BOZP vykonává v úzké součinnosti s těmito organizacemi. V roce 2002 byl počet zaměstnanců IBP a ČÚBP 444, z toho 172 žen. Inspektorů provádějící dozorčí činnost u subjektů bylo 237, vedoucích zaměstnanců bylo 45, z toho 12 žen, administrativních zaměstnanců 129 a pomocného a obslužného personálu 35. Počet zaměstnanců ITI Praha byl 81, z toho 25 žen. Inspektorů provádějící dozor 53 a vedoucích zaměstnanců 12.

2

ORGANIZAČNÍ SCHÉMA SYSTÉMU ČÚBP ( k 1. 1. 2003 ) předseda

náměstek předsedy odbor kanceláře předsedy

kancelář předsedy

vzdělávání, mezinárodní vztahy,styk s veřejností

oddělení kontrola, informatiky vyřizování a informačstížností ních systémů

odbor ekonomicko-správní

úsek rozpočtu a účetnictví

3.00 IBP p r o h l a v n í mě s to P rah u s e s íd le m v Pra z e

oddělení hospodářské správy

odbor právní

harmonizace a integrace

právní a správní činnost

Pobočka pro Prahu a střední Čechy

4.00 IBP p r o Stř e d oč e sk ý k r a j se sí d lem v Pr a z e

odbor inspekce I

odbor inspekce II

knihovna, normy

ITI Praha

Pobočka České Budějovice

5.00 IBP p ro J ih o č eský kraj a Vy soč i n u s e s í d l e m v Če s k ý c h B u d ějo v i c íc h

Pobočka Plzeň

6.00 IBP p r o Pl z eň s k ý k r a j a Ka r l o v a r s ký k ra j se sí dl e m v Pl z ni

Pobočka Ústí nad Labem

7.00 IBP p r o Ú s t e c k ý k r a j a L i b e recký kr aj se sídlem v Ústí nad Labem

Pobočka Hradec Králové

8.00 IBP pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové

Pobočka Brno

9.00 IBP pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně

Pobočka jaderná energetika

10.00 IBP pro Moravskoslezský kraj a Ol omoucký kraj se sídlem v Ostravě

3

kancelář Liberec

kancelář Olomouc kancelář Dukovany kancelář Temelín

Sídlo, vedoucí zaměstnanci a garanti Českého úřadu bezpečnosti práce (upraveno ke dni vydání)

Český úřad bezpečnosti práce

Ve Smečkách 29, pošt. přihr. 527 113 52 Praha 1 tel.: 221 924 200 fax: 222 211 498 222 212 102 E-mail: [email protected]

Vedoucí zaměstnanci: Předseda ČÚBP Náměstek předsedy Ředitelka kanceláře předsedy Ředitelka odboru ekonomicko-správního Ředitel odboru právního Ředitel odboru inspekce I Ředitel odboru inspekce II

Ing. Jaromír Elbel dosud neobsazeno Ing. Magdalena Slavíková Ing. Helena Matoušková JUDr. Jan Augusta Ing. Michal Ronin Ing. Pavel Krejcar

Odborní garanti: mezinárodní vztahy vzdělávání, výchova, styk s veřejností programy činnosti, zprávy o činnosti, vyřizování stížností, kontrola výpočetní technika, analýzy

Ing. Magdalena Slavíková PhDr. Zdeněk Svoboda Ing. Jaromír Ošťádal

harmonizace a integrace právní a správní činnost právní analýzy a legislativa knihovna, normy

Ing. Josef Mach JUDr. Petr John JUDr. Eva Hereinová Jan Hártl Mgr. Alena Horáčková

hutnictví, strojírenství, průmysl textilu, skla, polygrafie, papírenství, kožedělný průmysl chemický průmysl stavebnictví zemědělství, potravinářství, terciální sféra lesnictví a dřevozpracující průmysl doprava, opravárenství manipulace s materiálem a skladování pracovní podmínky, OOPP plynová zařízení a svařování jaderná energetika zdvihací zařízení tlaková zařízení elektrická zařízení

Ing. Josef Ježdík Ing. Alois Losman Ing. Marie Pečená Ing. Marie Licková Ing. Pavel Šalamon Ing. Miroslava Šmídová Ing. Antonín Dušátko Ing. Magdalena Bayerová Ing. Ladislav Hamáček Ing. Josef Jílek Ing. Pavel Krejcar Ing. Miroslav Koščo Ing. Vladimír Turnovec

Ing. Vojen Šafránek Jiří Vít

4

Sídla inspektorátů bezpečnosti práce (upraveno ke dni vydání)

Inspektorát bezpečnosti práce pro hl. město Prahu se sídlem v Praze vedoucí inspektor BP:

Kladenská 103/105 160 00 Praha 6

Inspektorát bezpečnosti práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze vedoucí inspektor BP:

Průhonická 55 106 00 Praha 10

Inspektorát bezpečnosti práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích vedoucí inspektor BP:

Vodní 21 370 06 České Budějovice Ing. Pavel Vaniš

tel.: 387 424 271 fax: 387 428 764 e-mail: [email protected] tel.: 387 428 764

kancelář v Jihlavě

Tolstého 15, Jihlava

tel. 567 302 107

Inspektorát bezpečnosti práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni vedoucí inspektor BP:

Schwarzova 27 301 00 Plzeň Ing. Miroslav Duchek


kancelář v Sokolově

Jednoty 654, Sokolov

tel. 352 615 260, 352 615 261

Inspektorát bezpečnosti práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem vedoucí inspektor BP:

SNP 2720/21 pošt. přihr. 9 400 11 Ústí nad Labem Ing. Jaromír Jaroš


kancelář v Liberci

Náměstí Eduarda Beneše č. 26, Liberec

tel. 485 244 111, 485 244 423

Inspektorát bezpečnosti práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové vedoucí inspektor BP:

Říční 1195 pošt. přihr. 53, pošta 2 501 01 Hradec Králové Ing. Miloslav Kočí


Inspektorát bezpečnosti práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně vedoucí inspektor BP:

Milady Horákové 3 pošt. přihr. 260 658 60 Brno Ing. Miloslav Křešťák

tel.: 545 321 285 fax: 545 211 303 e-mail: [email protected] tel.:545 210 384

kancelář ve Zlíně

Čiperova 5182, Zlín

tel. 577 577 111, 577 577 412

Inspektorát bezpečnosti práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě vedoucí inspektor BP:

Živičná 2 702 69 Ostrava Ing. Ladislav Baron


kancelář v Olomouci

Vejdovského 4, Olomouc

tel. 585 548 542

Ing. Vilém Čada

Ing. Pavel Škvor

tel.: 235 364 006 fax: 235 362 007 e-mail: [email protected] tel.: 235 360 002 tel.: 272 767 643 fax: 272 769 137 e-mail: [email protected] tel.: 272 766 623

5

Sídla Institutu technické inspekce Praha a jeho poboček (upraveno ke dni vydání)

Institut technické inspekce Praha

Ve Smečkách 29 110 00 Praha 1

ředitel

Ing. Jan Dubský

tel.: 222 211 501 fax :222 210 471 E-mail: [email protected] tel.: 222 212 745

Pobočka ITI pro Prahu a střední Čechy vedoucí inspektor:

Hostivítova 5/124 128 00 Praha 2 Vladimír Hulena

tel.: 224 913 804 fax: 224 913 803 E-mail: [email protected]

Pobočka ITI České Budějovice vedoucí inspektor:

Rudolfovská 34 370 01 České Budějovice Ing. Pavel Hrubec


Pobočka ITI Plzeň vedoucí inspektor:

U Borského parku 3 320 00 Plzeň Bory Ing. Miroslav Burian


Pobočka ITI Ústí nad Labem vedoucí inspektor:

SNP 2720/21 400 11 Ústí nad Labem Ing. Petr Wiesner


Kancelář ITI Liberec

Orlí 261/8 460 01 Liberec 1

tel.: 485 107 812 fax: 485 107 614

Pobočka ITI Hradec Králové vedoucí inspektor:

Riegrovo náměstí 1493 500 02 Hradec Králové Ing. Josef Rejchrt


Pobočka ITI Ostrava vedoucí inspektor:

Jílová 14 702 00 Ostrava 1 Ing. Jindřich Witos


Kancelář ITI Olomouc

Kosmonautů 10 770 00 Olomouc

tel.: 585 231 604 fax: 585 510 200

Pobočka ITI Praha jaderná energetika vedoucí inspektor:

U Balabenky 1908/6 180 00 Praha 8 Ing. Pavel Pánek


Kancelář elektrárny Dukovany

Elektrárna Dukovany 675 50 Dukovany

tel.: 568 813 508 fax: 568 813 006

Kancelář elektrárny Temelín

P.O.BOX 23 373 05 Temelín

tel.: 385 782 477 fax: 385 782 171

Pobočka ITI Brno vedoucí inspektor:

Milady Horákové 3 658 04 Brno Ing. František Fireš


6

2

Údaje o počtu nemocensky pojištěných zaměstnanců v jednotlivých odvětvích

Kód

Skupina odvětví

Zaměstnanci

A 01 A 02 B 05

Zemědělství, myslivost Lesnictví, těžba dřeva Rybolov, chov ryb

C 10 C 12 C 14

Dobývání uhlí a rašeliny Dobývání uranových a thoriových rud Dobývání a úprava ostatní

40 984 3 413 6 635

D 15 D 17 D 18 D 19

Výroba potravin a zpracování tabáku Textilní průmysl Oděvní průmysl, zpracování kožešin Výroba usní a brašnářství

118 553 57 991 34 415 12 451

D 20 D 21 D 22 D 23 D 24

Průmysl dřevařský (kromě výroby nábytku) Výroba vlákniny, papíru Vydavatelství a tisk Koksování, zpracování ropy Výroba chemických výrobků

D 25 D 26 D 27 D 28 D 29 D 30

Výroba pryžových a plastických výrobků Výroba ostatních minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí Výroba strojů a zařízení Výroba kancelářských strojů a počítačů

66 457 70 378 67 165 99 885 124 557 5 224

D 31 D 32 D 33 D 34 D 35 D 36

Výroba elektrických strojů a přístrojů Výroba radiových a televizních zařízení Výroba zdravotnických přístrojů a hodin Výroba motorových vozidel Výroba ostatních dopravních zařízení Výroba nábytku, ostatní průmysl

83 348 27 615 20 928 86 119 21 487 53 959

D 37 E 40 E 41

Zpracování druhotných surovin Výroba a rozvod elektřiny a plynu Úprava a rozvod vody

3 424 44 174 21 286

F 45

Stavebnictví

119 888 24 329 1 453

27 259 17 806 22 407 3 069 38 102

152 130

7

G 50 G 51 G 52 H 55

Prodej a údržba motorových vozidel Velkoobchod (kromě motorových vozidel) Maloobchod (kromě motorových vozidel) Pohostinství a ubytování

27 632 103 226 123 601 40 837

I 60 I 61 I 62 I 63 I 64

Pozemní doprava, potrubní doprava Vodní doprava Letecká a kosmická doprava Vedlejší a pomocná činnost v dopravě Činnost poštovní a telekomunikační

157 826 729 5 334 30 089 689 493

J 65 J 66 J 67 K 70 K 71 K 72

Peněžnictví Pojišťovnictví (kromě sociálního) Činnost s úvěry, pojišťovnictví Činnost v oblasti nemovitostí Pronájem strojů a přístrojů Zpracování dat a související činnosti

K 73 K 74

Výzkum a vývoj Služby převážně pro podniky

20 865 142 611

L 75 M 80 N 85

Veřejná správa, Obrana, sociální pojištění Školství Zdravotnictví, veterinární činnost, sociální činnost

284 565 213 240 231 449

O 90 O 91 O 92 O 93

Odstraňování odpadu, čištění města Činnosti společenských organizací Rekreační, kulturní a sportovní činnost Ostatní služby

47 444 16 363 2 766 33 881 2 193 18 599

23 862 14 679 51 043 6 299

Nezjištěno

1 322 182

Celkem všechny skupiny

4 466 699

Poznámka: Zpracováno podle údajů ČSÚ Odvětví psaná kurzívou podléhají z větší části dozoru ČBÚ nebo jiných resortních orgánů

8

3

Činnost orgánů státního odborného dozoru

Základní úlohou státního odborného dozoru nad bezpečností práce je preventivní dohled nad dodržováním práva a jeho vymáhání v případech, kdy zaměstnavatel nebo jeho zaměstnanci nedodržují stanovené povinnosti vyplývající z předpisů k zajištění bezpečné práce. Další, neméně důležitou úlohou, je poskytování bezplatného poradenství a podávání podnětů a návrhů kompetentním orgánům státní správy k nápravám nebo změnám odpovídající legislativy. Zaměření dozorčí činnosti v roce 2002 tak jako v minulých letech vycházelo zejména z hledisek: -

prevence rizik, ukazatelů pracovní úrazovosti, opakovaných pracovních úrazů ze stejných zdrojů a příčin.

Prověrky byly zaměřeny především na kontrolu plnění povinností zaměstnavatelů v oblasti prevence. K zabezpečení prověrek podle stanovených kritérií stanovil ČÚBP v Programu činnosti ČÚBP na rok 2002 v oblasti dozoru celorepublikové úkoly. V návaznosti na tento program zpracovaly své programy činnosti i IBP, které si vedle celorepublikových úkolů zařadily své vlastní úkoly podle stanovených priorit a specifiky jednotlivých krajů. Celorepublikové úkoly stanovené ČÚBP: -

bezpečnost práce ve stavebnictví - práce ve výškách, zemní práce, bourací a rekonstrukční práce, technický stav strojů a strojních zařízení, bezpečnost práce v potravinářské průmyslu - pekárenská a cukrářská výroba, bezpečnost práce při výrobě kovových konstrukcí, pracovní režim řidičů zájezdových autobusů mezinárodní autobusové dopravy - kontrola v silničním provozu, poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, bezpečnost při provozu zařízení na přípravu uhelného prášku pro kotle na prášková paliva, bezpečnost práce při skladování hořlavých sypkých hmot v zásobnících, bezpečnost při provozu manipulačních vozíků s vlastním pohonem, bezpečnost při provozu hořáků plynových spotřebičů s výkonem nad 100 kW, dodržování stanovené pracovní doby v obchodních řetězcích, bezpečnost při provozu plně automatizovaných (bezobslužných) parních a horkovodních kotlů, bezpečnost provozu autojeřábů, integrovaná inspekce podle zákona č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, program „Bezpečný podnik“.

Součástí prověrek prováděných podle stanovených úkolů programu činnosti byla vždy: -

kontrola plnění ustanovení § 133 odst. 1 písm. a) až f) a § 132a odst. 1 až 6 ZP; kontrola uplatňování nařízení vlády č. 495/2001 Sb.; kontrola plnění povinností při evidenci pracovních úrazů podle nařízení vlády č. 494/2001 Sb.; následná prověrka plnění nařízených opatření z předchozích prověrek.

Informační systém Českého úřadu bezpečnosti práce (IS ČÚBP), ve kterém jsou evidovány jednotlivé výkony uváděné v protokolech, vydaná rozhodnutí, zjištěné závady, porušení právních předpisů, uložené sankce aj., významnou měrou napomáhá pro zpracování a analýzy 9

dat zjištěných při prověrkách a při vyšetřování pracovních úrazů a mimořádných událostí. Z dozorčí činnosti plnící celorepublikové úkoly dle programu činnosti na rok 2002 byly zpracovány podrobné závěrečné zprávy, jejichž součástí byly i návrhy na opatření.

3.1

Statistické údaje o výkonech, vydaných rozhodnutích a uložených pokutách

Po několikaleté stagnaci došlo k nárůstu celkového počtu prověrek organizací a podnikajících fyzických osob a šetření smrtelných a závažných pracovních úrazů. Cílem roku 2002 bylo směrovat prověrky k většímu počtu dozorovaných organizací a podnikajících fyzických osob při plnění celorepublikových úkolů, u kterých počet stoupl třikrát oproti roku 2001 . Celkový počet prověrek a šetření se tak zvýšil oproti roku 2001 téměř o 41,2% na 16 081. Vzhledem k dané legislativě a rozsahu povinností z pohledu účinnosti i úspěšnosti se dosažený počet prověrek jeví jako optimální. Počty prověrek stanovených úkolů ČÚBP, plánovaných prověrek IBP, ostatních operativně zařazených prověrek a šetření za poslední tři roky ukazuje graf č. 1. Graf č. 1 Počet prověrek organizací a podnikajících fyzických osob a šetření příčin mimořádných událostí

10000 9000 8000 7000 6000

2000

5000

2001

4000

2002

3000 2000 1000 0 Úkoly ČÚBP

Úkoly IBP plánované

Úkoly IBP ostatní

Šetření

V letech 2000 až 2002 dochází k trvalému mírnému poklesu počtu vyjádření k projektovým dokumentacím staveb. K dalšímu poklesu po roce 2001 (o 3,6%) došlo i v roce 2002 (o 1,9%) a to na 4717. Podrobnější údaje jsou uvedeny v kapitole 3.5. Postupný pokles zaznamenal i počet uplatnění požadavků předpisů při povolování a kolaudacích staveb, který v roce 2002 poklesl oproti roku 2001 o 6,3%, tj. na počet 3 518. Přehled počtu provedených výkonů v roce 2000 až 2002 udává tabulka č. 1a a 1b.

10

Tabulka č. 1a Počet provedených výkonů inspektoráty bezpečnosti práce

V ý k o n y (prověrky a šetření)

2001

2002

3653

3276

9829

7836

7181

4374

405

483

1387

Šetření příčin smrtelných úrazů

133

140

118

Šetření příčin závažných úrazů ‫)٭‬

273

267

307

Šetření příčin ostatních úrazů

46

26

62

Šetření příčin nehodových událostí

32

18

4

12378

11391

16081

Prověrky organizací a podnikajících fyzických osob úkoly ČÚBP Prověrky organizací a podnikajících fyzických osob úkoly IBP plánované Prověrky organizací a podnikajících fyzických osob úkoly IBP ostatní

Celkem ( prověrky a šetření ) ‫ )٭‬Poznámka:

2000

- kategorie úrazů jsou členěny podle číselníku platného pro rok 2002 - za závažné úrazy jsou pokládány úrazy s dobou hospitalizace delší jak 5 dnů

Tabulka č. 1b

Ostatní výkony

2000

2001

2002

Návrhy potřebných technických a jiných opatření

1960

2136

2784

Vyjádření k projektovým dokumentacím staveb

4990

4808

4717

Uplatnění požadavků při povolování a kolaudacích staveb

4201

3754

3518

Odňatá nebo omezená oprávnění k činnostem na VTZ

0

1

0

Odňatá nebo omezená osvědčení k činnostem na VTZ

0

1

2

153

142

196

5479

5497

5239

Vyjádření k předpisům k zajištění BP a BTZ Uskutečněná poradenství

Při dozorčí činnosti byla IBP využívána oprávnění daná zákonem č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se zejména o rozhodnutí k odstranění závad v přiměřených lhůtách, vyřazování strojů a zařízení z provozu, o zákaz užívání provozních prostorů, technologií nebo činnosti, ohrožují-li život nebo zdraví zaměstnanců, zákaz práce vykonávané v rozporu s předpisy stanovícími pracovní podmínky a rozhodnutí o uložení pokut.

11

Vývoj počtu zjištěných závad z prověrek a šetření, představujících porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a předpisů stanovících pracovní podmínky, ukazuje následující tabulkový přehled. Rok

2000

2001

2002

Počet závad

119 537

127 336

144 445

Rozdělení závad z násobností podle odvětví následujících stranách č. 13 až 15.

je přiložen podle jednotlivých let na

Porovnání počtu zaznamenaných závad z úkolů roku 2000 až 2002 u 10 skupin, které v roce 2002 představovaly zhruba 78 % všech zaznamenaných závad, ukazuje graf č. 2. Graf č. 2 Skupiny s nejvyšším počtem zjištěných závad 50000 45000

počty zjištěných závad

40000 počty závad 2000

35000

počty závad 2001

30000

počty závad 2002

25000 20000 15000 10000 5000 0 301

010

308

215

200

228

173

304

232

168

skupiny zjištěných závad

301 010 308 215 200

Řízení bezpečnosti práce v organizacích Výrobní a provozní budovy Osobní ochranné pracovní prostředky Jeřáby a jiná zdvihadla Nářadí

228 173 304 232 168

Motorové vozíky Tlakové nádoby stabilní Práce přesčas Sklady a skladování Kotelny

V roce 2002 pokračovala kontrola plnění povinností zaměstnavatele v oblasti prevence rizik a nadále vzrostl počet závad v oblasti vyhodnocování rizik, vyhledávání jejich zdrojů a příčin a přijímání opatření k jejich odstranění nebo přijatelné minimalizaci. Počet porušení ustanovení zákoníku práce výrazně vzrostl v roce 2001 a tento růst pokračoval i v roce 2002, kdy vzrostl o 32%. Počet porušení ustanovení vyhlášky ČÚBP č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zůstává po všechny tři roky přibližně na stejné úrovni.

12

Silniční nákladní doprav

Maloobchod se smíšeným zbožím Výstavba pozemních a inženýrskýc Pronájem vlastních nemovitostí převahou potravin a tabáku staveb Výroba zámků a kován Provoz restaurací, bufetů Pátrací a ochranné služby Rostlinná a živočišná výrob Pozemní a inženýrské stavitelstv Výroba pekárenských a cukrářskýc výrobků

Ústavní zdravotní péče

Údržba a opravy dvoustopýc motorových vozidel

Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů

Sociální péče s ubytováním Výroba stavebně truhlářská a tesařsk

Maloobchod se smíšeným zbožím Specializované stavební činnosti, jind neuvedené Ostatní maloobchod se smíšeným zbožím Ostatní s nižším počtem závad

Mechanické úpravy kovů Všeobecná veřejná správa Výroba stavebně truhlářsk Výroba dílů a příslušenství dvoustopých motorových vozidel

Výroba ostatního kovového zbož

Výroba hotového krmiva pro hospodářská zvířata Povrchová úprava kovů

Výroba elektromotorů a Výroba, zpracování a konzervování Výroba nádrží, zásobníků a kontejner transformátorů masa z velkých hospodářských zvířa z kovů,nádob na stlačené plyny,

Počty závad s násobností po odvětvích v roce 2000 13

Silniční nákladní doprava Rostlinná a živočišná výroba Výstavba pozemních a inženýrských staveb

Maloobchod se smíšeným zbožím s převahou potravin a tabáku

Pronájem vlastních nemovitostí

Výroba zámků a kování Pátrací a ochranné služby Pozemní a inženýrské stavitelství

Výroba pekárenských a cukrářských výrobků

Provoz restaurací, bufetů Ústavní zdravotní péče

Údržba a opravy dvoustopých motorových vozidel

Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů

Sociální péče s ubytováním Výroba stavebně truhlářská a tesařská Maloobchod se smíšeným zbožím

Specializované stavební činnosti, jinde neuvedené Ostatní maloobchod se smíšeným zbožím Ostatní s nižším počtem závad

Mechanické úpravy kovů

Všeobecná veřejná správa

Výroba stavebně truhlářská

Výroba, zpracování a konzervování masa z velkých hospodářských zvířat Výroba nádrží, zásobníků a kontejnerů z kovů,nádob na Výroba ostatního kovového zboží stlačené plyny,

Výroba dílů a příslušenství dvoustopých motorových vozide

Výroba hotového krmiva pro hospodářská zvířata Povrchová úprava kovů Výroba elektromotorů a transformátorů

Počty závad s násobností po odvětvích v roce 2001 14

Silniční nákladní doprava

Výroba zámků a kování

Pronájem vlastních nemovitostí Provoz restaurací, bufetů

Výstavba pozemních a inženýrských staveb

Pátrací a ochranné služby

Rostlinná a živočišná výroba Pozemní a inženýrské stavitelství Výroba pekárenských a cukrářských výrobků

Ústavní zdravotní péče

Maloobchod se smíšeným zbožím s převahou potravin a tabáku

Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů Údržba a opravy dvoustopých motorových vozidel Sociální péče s ubytováním Výroba stavebně truhlářská a tesařská Maloobchod se smíšeným zbožím Specializované stavební činnosti, jinde neuvedené

Ostatní s nižším počtem závad

Ostatní maloobchod se smíšeným zbožím Všeobecná veřejná správa

Mechanické úpravy kovů Výroba stavebně truhlářská

Výroba dílů a příslušenství dvoustopých motorových vozidel

Výroba ostatního kovového zboží Výroba, zpracování a konzervování masa z velkých hospodářských zvířat Výroba nádrží, zásobníků a kontejnerů z kovů,nádob na stlačené plyny,

Výroba hotového krmiva pro hospodářská zvířata Výroba elektromotorů a transformátorů

Povrchová úprava kovů

Počty závad s násobností po odvětvích v roce 2002

15

Počet vyřazených strojů, vydaných zákazů a zjištěných nedodržení zákazů v oblasti pracovních podmínek v roce 2002 udává tabulka č. 2. Tabulka č. 2 Počet vyřazených strojů, vydaných zákazů a zjištěných nedodržení zákazů v oblasti pracovních podmínek

Zákazy

2002

Vyřazené stroje a zařízení z provozu

255

Zakázané užívání výrobních a provozních prostorů

46

Zakázané technologie

45

Zakázané činnosti

316

Nedodržení zákazů práce přesčas (kromě mladistvých)

79

Nedodržení zákazů práce přesčas mladistvých

0

Nedodržení zákazů noční práce mladistvých

0

Nedodržení zákazů práce žen při ruční manipulaci a přenášení nadlimitních břemen

0

Nedodržení zákazů práce mladistvých při ruční manipulaci a přenášení nad. břemen

0

Nedodržení ostatních stanovených pracovních podmínek pro práci žen a mladistvých

1

V informačním systému IS SOD se zaznamenávají zjištěná porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a předpisů stanovících pracovní podmínky. Přehled počtu nejčastěji porušených předpisů udává graf č. 3. Graf č. 3 90000

Přehled nejčastěji porušených předpisů

80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Zák. práce

Vyhl. 48/82

Vyhl. 324/90

Vyhl. 12/95

Vyhl. 91/93

Vyhl. 85/78

Nař.vlády 495/01

Vyhl. 213/91

Poznámka 1: z důvodu prostorového řešení grafu nejsou názvy předpisů uvedeny v plném znění

16

Poznámka 2: pro potřeby analýz umožňuje IS SOD i podrobnější členění v rámci jednotlivých předpisů.

Přehled o výši uložených pokut organizacím a podnikajícím fyzickým osobám v posledních třech letech 2000 až 2002 udává následující graf č. 4. Graf č. 4 Výše pokut organiz acím a podnikajícím fyz ickým osobám (v mil. Kč) v le tech 2000 až 2002

12,4

10,5

11,45

výše pokut mil. Kč

14 12 10 8 6 4 2 0 2000

2001

2002

roky

Celkový přehled o výši a počtu uložených pokut organizacím a podnikajícím fyzickým osobám, dále pokut zaměstnancům organizací a podnikajících fyzických osob a blokových pokut v roce 2001 a 2002 udává tabulka č. 3. Tabulka č. 3 Pokuty uložené inspektoráty bezpečnosti práce

Pokuty Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám - počet Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám - výše v Kč z toho za zjištěná porušení předpisů při prověrkách - počet z toho za zjištěná porušení předpisů při prověrkách - výše v Kč z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, mimořádnou událostí, nebo s technickými příčinami průmyslových otrav a nemocí z povolání - počet

2001

2002

441

473

10 521 500 11 450 000 280

316

4 260 500

5 137 000

161

157

z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, mimořádnou událostí, nebo s technickými příčinami průmyslových 6 261 000 otrav a nemocí z povolání - výše v Kč

6 313 000

Pokuty zaměstnancům organizací a podnikajících fyzických osob - počet Pokuty zaměstnancům organizací a podnikajících fyzických osob - výše v Kč Blokové pokuty - počet

6

28

22 000

170 500

210

265

Blokové pokuty - výše v Kč

107 900

127 000

17

Nejvyšší pokuta uložená v roce 2002 organizaci činila 250 000 Kč, podnikající fyzické osobě pak 80 000 Kč. Celková výše pokut uložená podnikajícím fyzickým osobám v roce 2002 zaznamenala výrazný pokles a činila 1 184 700 Kč, tedy téměř o 30% měně než v roce 2001. V roce 2002 se zastavil od roku 1989 probíhající postupný pokles počtu uložených pokut organizacím a podnikajícím fyzickým osobám. V roce 2002 se jejich počet zvýšil o 7,2% oproti roku 2001, a to na 473 uložených pokut. Průměrná výše pokuty organizaci resp. podnikající fyzické osobě však v posledních letech trvale narůstá, v roce 2002 vzrostla na 24 207 Kč.

3.2

Dozorčí činnost v jednotlivých odvětvích

Strategie státního odborného dozoru nad bezpečností práce v roce 2002 vycházela ze záměrů provést plošné prověrky v těch odvětvích, které nejvíce ovlivňují stav a vývoj pracovní úrazovosti. Dalším cílem bylo provést plošnou prověrku pracovních podmínek a ověřit tak naplňování povinností zaměstnavatelů vyplývajících ze změny zákoníku práce zákonem č. 155/2000 Sb., platného od 1. 1. 2001. Vedle celostátně prováděných úkolů IBP provedly prověrky vyplývající z potřeb jednotlivých krajů, a to především v dřevařském průmyslu, lesnictví a ve výrobě strojů a zařízení. Z celkového počtu 10 338 prověřovaných organizací a podnikajících fyzických osob jich bylo 1611 (15,57%) ze stavebnictví, 924 (8,94)% z potravinářského průmyslu, 882 (8,53%) z výroby ocelových konstrukcí, 740 (7,16%) ze zemědělství, 521 (5,04%) z velkoobchodu, 490 (4,74%) z maloobchodu a 419 (4,05%) z dřevařského průmyslu. Nejvíce prověřovaných subjektů z důvodu vyšetřování příčin vzniku pracovních úrazů bylo ve stavebnictví – 105 subjektů (tj. 27,13%), ve výrobě kovových konstrukcí 38 subjektů (tj. 9,82%), v zemědělství 34 subjektů (tj. 8,78%) a v dřevařském průmyslu 18 subjektů (tj. 4,65%). Nejčastěji prověřovanými subjekty byly malé a střední podniky, a to především proto, že je jich v ČR nejvíce a stav v zajišťování bezpečné a zdraví neohrožující práci v těchto podnicích je na nižší úrovni, než je tomu v podnicích velkých. 3.2.1

Stavebnictví

Stavebnictví představuje v současné době z hlediska bezpečnosti práce jedno z nejrizikovějších odvětví. Stav bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v tomto odvětví je již několik let neměnný. Díky novým typům lešení a novým strojům a zařízením se sice zlepšuje situace při provozování technických zařízení, nicméně přetrvává liknavost podnikatelských subjektů při plnění povinností zaměstnavatele, převážně v oblasti školení zaměstnanců a v oblasti vyhledávání, hodnocení a odstraňování rizik. Při prověrkách prováděných IBP byl kladen důraz na systém obecné prevence, na vlastní dozor na staveništích, resp. pracovištích, kde se prováděly práce ve výškách za použití lešení popř. jiných pomocných konstrukcí pro práce ve výškách. Prověrky byly dále zaměřeny na rekonstrukční a bourací práce, zemní práce, bezpečný provoz stavebních strojů a na pracoviště, kde pracují současně zaměstnanci více zaměstnavatelů, popř. s podnikajícími fyzickými osobami. Práce ve výškách Nejrizikovější a v současné době nejproblémovější stavební činnosti jsou práce ve výškách, zejména práce na střechách (klempířské, pokrývačské a izolační práce), kdy dochází 18

k nejvyššímu počtu smrtelných a vážných pracovních úrazů v důsledku pádu z výšky. Nejhorší stav při provádění těchto prací je u malých firem a zvláště u podnikajících fyzických osob, které pracují většinou sami na základě živnostenského listu. PFO, které pracují na základě smlouvy o dílo nebo dokonce jen podle ústní dohody, nemají vůli svoji bezpečnost zajišťovat vůbec a jejich zaměstnanci jsou naprosto výjimečně zajišťováni proti pádu z výšky. I když zaměstnanci mají přidělené OOPP proti pádu, nejsou seznámeni s návody k jejich používání, včetně odborného výcviku. Základním nedostatkem při používání osobního zajištění je ten, že zaměstnavatelem není určeno místo jejich upevnění. Zřizování samostatné ochrany proti pádu z výšky kolektivním zajištěním (zábradlí, ohrazení) je většinou časově a finančně náročné a je zabezpečeno pouze na investičních akcích, které jsou prováděny většinou velkými stavebními firmami. I když u stavebních firem došlo k částečnému zlepšení bezpečnostní úrovně konstrukcí lešení, přesto jsou i nadále zjišťovány nedostatky v zakládání lešení v zajišťování dostatečné prostorové tuhosti a stability kotvením a zavětrováním. Konstrukce jsou používány ještě před dokončením a bez provedeného zápisu o předání a převzetí do užívání. Ze strany odpovědných zaměstnanců a samostatných zaměstnanců, kteří používají při stavebních a zvláště při udržovacích pracích jednoduché opěrné žebříky, je podceňováno nebezpečí pádu z nich. V poslední době je zaznamenán nárůst počtu závažných úrazů pádem z výšky ze žebříku z lehkých slitin, které nahradily dříve běžně užívané dřevěné žebříky, jejichž po-užití v terénu na stavbách bylo vhodnější a bezpečnější. Bourací a rekonstrukční práce Většina zhotovitelů nevěnuje dostatečnou pozornost bouracím a rekonstrukčním pracím přesto, že tyto práce z hlediska bezpečnosti patří k složitým a náročným. Před jejich zahájením není prováděna předpisy předepsaná příprava a většinou nejsou zpracovány v požadovaném rozsahu technologické postupy pro tyto práce. Jsou prováděny nesystematicky, bez náležitého dozoru, pokyny pro tyto práce jsou stanovovány obecně; o způsobu bourání a zabezpečení nosných částí objektu rozhodují často sami zaměstnanci i bez zkušeností a dostatečné kvalifikace. Práce jsou často prováděny živelně tak, aby bourání bylo provedeno co nejrychleji. Zemní práce Úroveň zajišťování výkopových prací a stěn výkopů proti sesutí se oproti dřívějším letům zlepšila, především při realizaci větších výkopových prací. U výkopů o menších hloubkách přetrvávají závady v nedostatečném ohrazení, neprovedení výstupů a přechodů přes výkopy a v nezajištění stěn výkopů proti sesutí. Tyto výkopy, jsou-li zřizovány na veřejných prostranstvích, nejsou spolehlivě ohrazeny proti pádu osob, pro chodce nejsou zřizovány přechodové lávky s oboustranným zábradlím, v noci a za snížené viditelnosti není instalováno výstražné osvětlení. Provoz a údržba stavebních strojů Péče o stavební stroje a zařízení a úroveň jejich údržby je na různé úrovni. Je zanedbávána u starších strojů (elektrické vrátky, stavební plošinové výtahy), kde firmy neinvestují finanční prostředky na jejich obměnu a údržbu. Pro vlastní údržbu nemají malé a střední firmy odborně kvalifikované zaměstnance ani k tomu vybavené dílenské prostory. Smluvní provádění preventivní údržby je zajišťováno jen u drahých nových strojů (rýpadla, nakladače) v rámci záručních a pozáručních servisů. Půjčovny stavebních strojů a podnikající subjekty pronajímající stroje a zařízení, včetně prostředků malé mechanizace, poskytují 19

stavebním firmám stroje a zařízení většinou v dobrém stavu.

Pracoviště, kde pracují současně zaměstnanci více zaměstnavatelů, popř. s PFO Problematika bezpečnosti spočívá často ve vynucené spolupráci neúměrně velkého počtu malých a středních subjektů na jednom staveništi. Ve vynucené proto, že pod tlakem investora a smluvních termínů jsou tyto subjekty často nuceny v souběhu realizovat práce, které se na malém prostoru z bezpečnostního hlediska vzájemně téměř vylučují. Praxe je taková, že hlavní dodavatel, vykonávající často pouze inženýrskou činnost, předá každému subdodavateli celé staveniště najednou a sám se je snaží pouze vzájemně časově koordinovat nebo v případě zjištěného extrémního porušení předpisů pokutovat. 3.2.2 Doprava Silniční doprava V roce 2002 byla státním odborným dozorem nad bezpečností práce realizován celorepublikový úkol „Pracovní režim řidičů zájezdových autobusů mezinárodní autobusové dopravy – prověrky v silničním provozu“, jehož jednoznačným cílem bylo upozorněním na zjištěné nedostatky přispět k zlepšení pracovních podmínek řidičů a tímto způsobem zvýšit bezpečnost přepravovaných osob. IBP podle vlastního výběru a ve spolupráci s orgány Policie ČR, celními orgány a v některých případech i s dopravními úřady, provedly zejména v letních měsících 49 dílčích prověrek, při kterých bylo zkontrolováno 277 autobusů obsazených 419 řidiči. IBP ověřovaly, zda řidiči zájezdových autobusů: -

mají správně vyplněné záznamy o provozu autobusu,

-

dodržují stanovené doby odpočinku před vlastním řízením,

-

dodržují stanovené doby řízení a realizují bezpečnostní přestávky,

-

dodržují denní, týdenní a čtrnáctidenní limity doby řízení,

-

jsou odborně a zdravotně způsobilí.

Jednotlivými prověrkami v silničním provozu i bezprostředně po dojezdu (IBP pro hlavní město Prahu a pro Středočeský kraj) byly zjištěny nejčastěji následující závady: • nevedení předepsaných záznamů o provozu autobusů vůbec nebo nedostatečně, • chybějící osvědčení profesní způsobilosti řidičů autobusů, • překročení limitů doby řízení a nerealizování bezpečnostní přestávky. Co se týká dalších, velice zřídka zjišťovaných závad, tj. závad ve vlastním vedení dokladů o provozu vozidla a používání záznamových listů („tachokotoučů“), jde o pochybení způsobené lidským činitelem a mimo důsledné kontroly ze strany zaměstnavatelů jsou těžko odstranitelné. Vedle celorepublikové prověrky prováděly IBP v souvislosti se silniční dopravou také prověrky regionální. IBP pro hlavní město Prahu realizoval: 4 prověrku bezpečnosti práce v hromadných garážích nových obchodně-administrativních center, hotelů a bank 20

a to především s ohledem na řešení garážování vozidel poháněných LPG. Při prověrkách byly zjištěny následující nedostatky: • v 11 případech nebyli zaměstnanci seznámeni s vyhodnocením rizik, nebyla provedena opatření k jejich minimalizaci, • v jedné čtvrtině objektů nebyly prováděny revize zařízení, jejich kontrola a údržba, • v tomtéž počtu byly dále zjištěny nedostatky ve vybavení garáží (např. indikátory výskytu plynu), • ve více jak polovině objektů byly zjištěny nedostatky v oblasti značení komunikací, nouzových východů a užití určených bezpečnostních značek. 4 prověrku 40 stěhovacích, odtahových a kurýrních služeb V těchto organizacích (vybíraných k dozoru v minulosti ojediněle) bylo zjištěno veliké množství závad : • u 171 zaměstnanců nezajistil zaměstnavatel školení z problematiky BOZP, • u 40 řidičů nebylo předloženo ověření jejich zdravotní způsobilosti, • více jak polovina dozorovaných organizací neměla vyhledána rizika, a tedy ani neprovedla seznámení zaměstnanců s nimi. 4 počátkem roku 2002 (z rozhodnutí ministra práce a sociálních věcí) prověrku pracovního režimu řidičů tramvají ve všech vozovnách Prahy Výsledky prověrky je možno charakterizovat následně: Provoz jednotlivých tramvají v hlavním městě Praze je stanoven vlakovým jízdním řádem. Na jednotlivých konečných zastávkách jsou stanoveny takové časy, aby byly splněny jak limity doby řízení, tak čerpání bezpečnostních přestávek. Na každém jízdním řádu je vyznačena též délka směny, doba řízení a doba neřízení; zahrnuje také manipulační doby při výjezdu, zátahu a při střídání, nutné kontroly na jednotlivých smyčkách a bezpečnostní přestávky. Podle platných předpisů je v kolektivní smlouvě stanovena délka pracovní směny řidiče na 12 hodin s tím, že doba řízení nepřesáhne 9 hodin, 2 x týdně může být tato doba prodloužena na 10 hodin. Podle ustanovení zákoníku práce a zákona č. 475/2001 Sb. je řidičům poskytována nejen bezpečnostní přestávka, ale i přiměřená doba na jídlo a oddech. V případě, že dojde na trati ke zdržení, má možnost dispečink linku zkrátit nebo poslat posilu. Pracovní režim řidičů tramvají je dán rozpisem směn na jednotlivé týdny. V případě, že řidič žádá změnu či úpravu (jak linky, tak i služby), je mu vyhověno. Na základě prověrky je možno konstatovat: • většina řidičů DP hl. m. Prahy, a.s. – tramvaje pracuje ve stanovených turnusech, v režimu „nerovnoměrné pracovní doby“, • počátkem roku 2002 byl předpoklad, že k překročení ročního limitu přesčasové práce nedojde. Tuto skutečnost změnily srpnové povodně a výpadek metra, které zvýšily směnnost a počet odpracovaných směn řidiči tramvají a autobusů, • ojediněle byla zjištěna porušení v nedodržení nepřetržitého odpočinku 24 hodin v rámci 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, respektive 105 hodin v období 3 kalendářních týdnů. Prověrka pracovního režimu tramvají neprokázala hrubé a závažné porušování pracovního režimu řidičů tramvají, ani neúměrně náročné pracovní podmínky pro ně stanovené jejich zaměstnavatelem. IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu ve spolupráci s Policií ČR realizoval:

21

4 prověrky nákladních vozidel Při prověrce zjistil následující závady: • nevhodnou obuv u řidičů (pantofle s volnou patou), • nevedení prvotních dokladů o provozu vozidel, • řízení vozidel bez předepsaných dokladů (řidičské oprávnění, pojištění odpovědnosti, osvědčení o technickém průkazu, osvědčení profesní způsobilosti řidiče), • provoz vozidel bez platné prohlídky v STK či stanicích měření emisí, • nedostatečné zajištění nákladu na ložné ploše vozidla. U samotných velkých dopravců provozující nepravidelnou osobní a nákladní dopravu IBP zjistil: • nevedení či nedostatečné vedení dokladů o provozu vozidel, • porušování stanoveného pracovního režimu řidičů, nedostatečnou kontrolu nad jeho dodržováním ze strany zaměstnavatelů, • nezajišťování zdvižených částí vozidel při opravách. IBP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem realizoval: 4 prověrku STK ve všech okresech svého regionu Prověrky byly provedeny v 15 organizacích. Nebyly zjištěny nedostatky v oblasti pracovních podmínek. Nedostatky se vyskytly ve stavu a vybavení výrobních a provozních prostorů a na provozovaných technických zařízeních (neprovádění revizí hromosvodů a pojízdných tlakových nádob, nedostatky v provozní dokumentaci zvedáků, umístěných v pracovních jámách, neodvádění výfukových zplodin a nevypracování havarijních plánů pro případ úniku plynu z vozidel s pohonem LPG). 4 prověrku vozidel s právem přednosti v jízdě (dopravních služeb ve zdravotnictví, rychlé záchranné služby, hasičského záchranného sboru a městské Policie – celkem zkontrolováno 24 subjektů) Závady byly zjištěny v oblasti pracovních podmínek (čerpání přesčasových hodin nad rámec stanovený zákoníkem práce, částečně způsobených situací po srpnových záplavách), v problematice bezpečnostních školení včetně ověření znalostí (zjištěno ve většině dozorovaných subjektů), v neprovádění stanovených lékařských prohlídek (předepsaných jak pro řidiče, tak pro zaměstnance pracující v noci). V provozovaných objektech byly zjištěny závady na schodištích, včetně neosazení záchytných madel, v pracovních jamách (osvětlení, vstup), neprovádění stanovených revizí (zvedacích zařízení, tlakových nádob stabilních). Tři IBP [IBP pro hlavní město Prahu (kontrola 47 subjektů), IPB pro Středočeský kraj se sídlem v Praze (kontrola 100 subjektů) a IBP pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové (kontrola u 46 subjektů)] realizovaly: 4 prověrku bezpečnosti práce, bezpečnost technických zařízení a stanovené pracovní podmínky v autoopravárenství Ve všech regionech byly zjištěny závady obdobného charakteru, a to zejména: • neprovádění vyhledání rizik, neprovedení opatření k jejich minimalizaci a neseznámení zaměstnanců s těmito riziky, • nedostatky v oblasti školení problematiky BOZP (školení z neplatných předpisů, neověřování znalostí), 22

• nedostatky v provozních objektech (chybějící značení produktovodů, závady na komunikacích, chybějící zábradlí a další), • závady na pracovních jámách (nezajištění nepoužívaných jam, chybějící přechodové můstky), • závady na strojích a zařízeních (chybějící dokumentace a návody pro obsluhu v českém jazyce, neprovádění revizí /zejména u zařízení elektrických/, kontrol a údržby, chybné označení ovladačů a jejich nevhodné použití, chybějící kryty nebezpečných míst a další), u zdvihacích zařízení (jeřábů) nezaveden „systém bezpečné práce“, zdvihadla neoznačena nosností, nevedena dokumentace o provedených kontrolách na nich a další. Železniční doprava S výjimkou IBP pro Středočeský kraj se sídlem v Praze, IBP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem a IBP pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové nerealizovaly ostatní IBP prověrky v železniční dopravě a na vlečkách, nicméně inspektoři všech IBP prováděli kontroly v souvislosti s vyšetřováním příčin vzniklých pracovních úrazů. Prověrky výše uvedených IBP odhalily následující nedostatky: • provozovatel dráhy nevydal vnitřní předpis o provozování dráhy a o odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování dráhy a způsobu jejich ověřování včetně systému pravidelných školení, • vlastník dráhy řádně nezajišťoval údržbu a opravy dráhy dle technických podmínek stanovených stavebním a technickým řádem drah, • při provozování vleček nebyly stanoveny jednotné technologické postupy, • přejezdy nebyly řádně označeny výstražnými kříži a nebyly řádně udržovány, • železniční vozy nebyly řádně zajištěny proti nežádoucímu pohybu, • nebyl dodržován volný schůdný a manipulační prostor a průjezdný průřez, • kolejiště byla zarostlá travnatým a náletovým porostem, • při posunu nebyly dodržovány stanovené rychlosti jízdy a nebyly dávány potřebné návěsti, • byly používány poškozené ochranné přilby, • zaměstnavatel nepřijal opatření proti opakování pracovních úrazů, • používání nefunkčních zarážek, jejich neukládání na stanovená místa a další. 3.2.3

Zemědělství

V roce 2002 nebyl plánován žádný celorepublikový úkol a kontroly v tomto odvětví byly plněny v rámci prověrek jednotlivých IBP. Kontroly byly zaměřeny na subjekty malé a střední a ty, ve kterých doposud nebyl prováděn dozor. Mezi malými a velkými subjekty jsou stále patrné rozdíly v zajišťování bezpečné a zdraví neohrožující práci. Prověrkami byly zjištěny nedostatky v: • • • •

nevyhledávání, nehodnocení a neodstraňování zdrojů rizik, nesystematické úrovni řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nestanovení bezpečných pracovních postupů pro jednotlivé činnosti a profese, neseznamování zaměstnanců s předpisy, které by doplňovaly jejich kvalifikaci a týkaly se jejich pracovního zařazení a s návody výrobců jednotlivých zařízení, • nevedení technické a provozní dokumentace, včetně záznamu o prováděných opravách a kontrolách strojů a zařízení – např. u dopravníků posklizňových linek, hnojných nebo krmných závěsných drážek apod., 23

• provozování strojů a technických zařízení se závadami (chybějící nebo nefunkční ochranná zařízení, používání poškozených kloubových hřídelí, nefunkční signalizace u technologických linek, stropní svítidla ve skladech a ustájených objektech bez ochranných krytů, nezajištění vrat proti samovolnému zavření), • neprovádění předepsaných zkoušek a revizí ručního elektrického nářadí, svařovacích zdrojů apod. Z přehledu zjištěných nedostatků je patrné, že většina z nich byla odstranitelná bez větších finančních nákladů. 3.2.4 Lesnictví Provádění prací souvisejících s obhospodařováním lesů s sebou přináší značná pracovní rizika, přičemž jejich negativní dopad na zaměstnance, kteří tyto práce provádějí, navíc ovlivňují klimatické podmínky v průběhu roku, schůdnost a přehlednost terénu a řada dalších vlivů. V roce 2002 nebyla plánována celorepubliková prověrka lesnických činností, probíhaly pouze dílčí prověrky prováděné jednotlivými IBP. Z nedostatků zjišťovaných při prověrkách se jedná především o následující: • nedostatečná technická prevence (technická zařízení nejsou udržována v bezpečném stavu, jsou provozována ve stavu, který ohrožuje bezpečnost obsluhy), • nejsou identifikována nebezpečí a nejsou vyhodnocena rizika, • nejsou prováděna školení o zásadách bezpečné práce a zakázaných způsobech prací, není prováděn praktický výcvik a nejsou dodržovány bezpečné pracovní postupy, • zaměstnanci jsou pověřování pracemi bez předchozího ověření jejich zdravotní způsobilosti k práci, • není prováděna kontrola pracovišť, způsob provádění a koordinace prací (zejména v případě, kdy se na jednom pracovišti pohybuje více subjektů), • nejsou prováděny předepsané revize a kontroly používaných zařízení. Z výsledků těchto prověrek jednoznačně vyplývá, že k řešení problematiky soukromého podnikání v lesnictví způsobem, který by umožnil vyžadovat plnění obdobných povinností, jaké jsou uloženy zaměstnavateli, také od soukromě podnikající fyzické osoby, je zapotřebí vypracování a vydání odpovídajícího právního předpisu, neboť stávající nařízení vlády pro práce v lese se touto problematikou nezabývá a zákoník práce ve svém § 137 písm. a) až c) uplatňuje v části druhé hlavy páté ZP např. § 134 písm. e) pro tyto osoby jen přiměřeně. Vzhledem k současné situaci tak nelze ze strany kontrolujících orgánů stav na úseku pracovní úrazovosti v lesnictví výrazněji ovlivnit ani vymáhat nápravu. Nelze zde zejména uplatňovat systematický přístup k řízení BOZP formou striktního zavedení systému řízení, neboť tento způsob řízení lze aplikovat pouze u zaměstnanecké firmy. 3.2.5 Průmysl Odvětví průmyslu je nejen co do počtu zaměstnanců největším odvětvím, ale také co do počtu rozmanitostí oborů, a tím i rozdílů ve stavu a úrovni BOZP. S ohledem na výše uvedené byly celorepublikové prověrky pro rok 2002 zaměřeny přednostně na obory: výroba kovových konstrukcí, pekařskou a cukrářskou výrobu a na chemický průmysl. Výroba kovových konstrukcí

24

Jde o obor s dlouhodobě nepříznivým vývojem ukazatelů pracovní úrazovosti, ve kterém je zaměstnáváno více jak 100 tisíc zaměstnanců. Prověrka byla provedena u 689 subjektů, při kterých bylo zjištěno 10 388 závad. Za nejzávažnější zjištění lze považovat: • nevyhledávání rizik a neprovádění další činnosti, které s prevencí rizik úzce souvisí, • neseznamování zaměstnanců s opatřeními k eliminaci rizik, • nedodržování pracovních podmínek (délky pracovní doby, realizování přestávek na jídlo a oddech apod.), • neprovádění kontrol a revizí provozovaných strojů a zařízení (nedostatky zjištěny u 60% kontrolovaných subjektů), • provozování strojů a zařízení bez nebo s nedostatečnými ochrannými zařízeními, • vadné uspořádání pracovišť, nedostatečné manipulační prostory a zastavění dopravních cest materiálem a polotovary. Potravinářský průmysl V rámci celorepublikových prověrek byl jeden z úkolů zaměřen na pekárenskou a cukrářskou výrobu. Hlavním důvodem pro jeho zařazení byl nepříznivý vývoj úrazovosti v této oblasti. IBP zaměřily své prověrky na malé a střední podniky; celkem bylo provedeno 712 prověrek u 643 subjektů, při nichž bylo zjištěno 8 448 případů nedodržení bezpečnostních předpisů. Nejčastěji zjištěné nedostatky: • nezajišťování školení zaměstnanců (u 70% prověřovaných subjektů). Nedostatky se týkaly nejen neprovádění školení, ale i nevedení dokumentace o školeních, informacích a pokynech. Zaměstnanci nebyli prokazatelně seznámeni s návody pro obsluhu strojů a zařízení, zakázanými manipulacemi, nebyli seznamování s riziky a opatřeními pro jejich eliminaci, • neověřování zdravotní způsobilosti, a to zejména prohlídek souvisejících s výkonem práce v noci (zjištěno u 38% dozorovaných subjektů), • neprovádění kontrol a revizí strojů a zařízení (zjištěno u 45% dozorovaných subjektů), • nevybavení strojů funkčními ochrannými zařízeními (zjištěno u 25% dozorovaných subjektů), např. mísící stroje bez ochranných košů, kombinované kuchyňské roboty bez horních popř. bočních krytů, ventilátory instalované v dosahu obsluh bez krytů lopatek, v některých případech ochranná zařízení byla instalována, ale neplnila svojí funkci. Chemický průmysl V roce 2002 probíhala integrovaná prověrka u subjektů, které vyrábějí, skladují nebo používají vybrané chemické látky v nadlimitních množstvích a spadají tak pod režim zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo IBP provedeno 92 prověrek, při kterých bylo zjištěno 68 závad v oblasti porušení zákona č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Kromě formálních nedostatků byly zjištěny i závažné chyby a neplnění požadavků nařízení vlády č. 6/2000 Sb., kterým se stanoví způsob hodnocení bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy. Dalších 551 zjištěných závad souviselo s neplněním předpisů k zajištění BOZP. Provedené prověrky poukazují na skutečnost, že velký problém pro organizace je zpracování bezpečnostní dokumentace podle požadavků zákona č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších

25

předpisů. Do konce roku 2002 byly pro 83 subjektů skupiny A schváleny pouze 2 bezpečnostní programy a pro 64 subjektů skupiny B schváleny 4 bezpečnostní zprávy. V průběhu roku 2002 vyšetřovaly IBP v České republice tři závažné havárie, při nichž došlo ke škodám na majetku a životním prostředí; žádný zaměstnanec při nich nezemřel. Dřevozpracující průmysl Obdobně jako při provádění lesnických činností představují práce na dřevoobráběcích strojích a zařízení značná rizika ohrožení života a zdraví jejich obsluh. Z toho důvodu byly v roce 2002 provedeny prověrky dřevozpracujících provozů v rámci plánu vlastní činnosti některých IBP. Z výsledků prověrek je patrné, že nadále přetrvávají nedostatky v řízení BOZP, kdy není odpovídajícím způsobem prováděna identifikace nebezpečí, vyhodnocování a minimalizace rizik, nejsou k dispozici bezpečné pracovní postupy, skladování materiálu na pracovišti neodpovídá požadavkům stanoveným pro bezpečné skladování a nejsou důsledně plněna opatření k zamezení opakování vzniku pracovních úrazů ze stejných příčin. Školení zaměstnanců se často omezuje na formální seznámení s požadavky předpisů k zajištění BOZP, přičemž již není prováděno zaškolení obsluh k práci na konkrétních strojních zařízeních. Přetrvávají nedostatky v technickém stavu provozovaných dřevoobráběcích strojů a zařízení, a to zejména v nevybavení těchto zařízení stanovenými kryty nebezpečných částí, v neseřízení ochranných prvků, jako např. rozvíracího klínu k zamezení zpětného vrhu při řezání dříví, v používání poškozených řezných nástrojů a v neprovádění předepsaných revizí. S tím souvisí také zjištění, že jsou zaměstnanci sice vesměs vybavováni OOPP, ale nikoli na základě vyhodnocení rizik. Zaměstnavatelé také často řeší problematiku BOZP sami, přičemž nejsou dostatečně odborně způsobilí k provádění úkolů stanovených jim v prevenci rizik. Z toho vyplývá i mylná domněnka, že jednou provedená identifikace nebezpečí je dostačující pro splnění zákonné povinnosti a dále již není nutné reagovat na změny, a s tím související vznik nových nebezpečí a rizik. Zaměstnavatelé preferují výrobní úkoly a zisk před zajištěním bezpečnostních požadavků a z toho důvodu často ani neprovádějí kontrolu svých zaměstnanců z hlediska plnění požadavků BOZP.

3.3

Pracovní podmínky

Tak jako v předchozích letech i v roce 2002 byla součástí každé provedené prověrky kontrola dodržování předpisů k zajištění, vytváření a udržování stanovených pracovních podmínek. Cílenou prověrkou v rámci celorepublikového úkolu bylo ověřováno dodržování stanovené pracovní doby v obchodních řetězcích, realizovanou z důvodu častých stížností a podnětů. V rámci dalšího celorepublikového úkolu byly prováděny prověrky dodržování požadavků na rozvržení pracovní doby ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče. Tento úkol pokračuje i v 1. pololetí roku 2003 a bude uzavřen a analyzován po jeho ukončení. Struktura závažnosti a počtu zjišťovaných nedostatků v rámci prověrek byla rozdílná s ohledem na velikost subjektu, zaměření činnosti, množství existujících rizik a přístup k řízení BOZP. Prověřované subjekty je možno rozdělit do dvou kategorií. Na organizace, většinou se zahraniční účastí, podnikající v nových areálech, kde na základě posuzování projektů a účasti IBP na kolaudacích jsou zajištěny dobré a bezpečné pracovní podmínky. V oblasti BOZP si na základě své solventnosti zajistí kvalitní služby a ve většině případů u zjištěných rizik je jejich odstranění řešeno technickými opatřeními.

26

U ostatních organizací je situace horší; projevuje se mj. i absence vlivu bezpečnostního technika, který není ustaven. Externí služby v oblasti BOZP nejsou vždy prováděny v potřebném rozsahu. Nejčastěji zjišťované nedostatky: • zaměstnancům nebyly poskytovány přiměřené informace o BOZP, zejména formou seznámení s riziky vztahujícími se na jejich pracoviště nebo pracovní činnosti, • o prováděných školeních nebyla vedena dostatečná dokumentace, znalosti předpisů k zajištění BOZP nebyly pravidelně ověřovány, • u zaměstnanců, kteří vstoupili do pracovního poměru bez kvalifikace, nebylo zabezpečeno získání kvalifikace zaškolením nebo zaučením, • nebyla důsledně ověřována zdravotní způsobilost zaměstnanců k výkonu práce (řidičů, řidičů motorových vozíků, zaměstnanců vykonávajících práci v noci a dalších), • nebyla dodržována stanovená délka a rozvržení pracovní doby, • nebyly dodržovány podmínky pro poskytování přestávek v práci, • nebyl dodržován stanovený odpočinek mezi dvěma směnami a v týdnu, • nebyla řádně vedena evidence pracovní doby, • byly překračovány stanovené limity práce přesčas. V oblasti pracovních podmínek přetrvává značné množství nedostatků, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na zvyšování míry rizika ohrožení zaměstnanců v pracovním procesu. V oblasti dodržování zákonné pracovní doby – délky, rozvržení, odpočinku a přesčasové práce zůstává problematická sféra služeb, zejména obchod, ubytovací a pohostinská zařízení, hlídací a bezpečnostní agentury. Obecně došlo k podstatnému snížení využívání přesčasové práce.

3.4

Osobní ochranné pracovní prostředky

Ověření situace na tomto úseku bylo realizováno v rámci celorepublikového úkolu „Poskytování OOPP“. Prověrky byly provedeny ve všech sférách podnikání, a to jak u organizací se zahrnutím subjektů s různým počtem zaměstnanců (od malých do 10 zaměstnanců až po velké s počtem několika stovek zaměstnanců), tak u PFO. Obecně lze konstatovat, že nedostatky byly zjišťovány zejména u subjektů, kde není zajišťována oblast BOZP odborně způsobilou osobou v prevenci rizik. V mnoha případech byla zjištěna neznalost existence nařízení vlády č. 495/2001 Sb., popřípadě i zásadní novely ZP platné již od roku 2001, nebylo zjištěno poskytování OOPP nesplňující požadavky nařízení vlády č. 172/1997 Sb., ve znění nařízení vlády č. 284/2000 Sb. Nejčastěji zjišťované nedostatky: • zaměstnavatelé upřednostňují poskytování OOPP před řešením omezení rizik technickými popř. organizačními opatřeními, • seznamy pro poskytování OOPP nejsou zpracované resp. pokud jsou, tak ne na základě existujících rizik a konkrétních podmínek a nejsou vždy pro danou činnost vhodné, • není vedena evidence poskytovaných OOPP, • není ověřovaná funkčnost OOPP, nejsou prováděny výrobcem předepsané kontroly (rukavice pro elektrotechniku, přilby, postroje pro ochranu proti pádu z výšky atd.), • nejsou k dispozici informace poskytované výrobcem (informace pro uživatele), které musí být dodány spolu s OOPP (výrobkem) v rozsahu stanoveném příslušnou ČSN, • ze strany vedoucích zaměstnanců není prováděna důsledná kontrola používání poskytnutých OOPP,

27

• OOPP nejsou poskytovány již při nástupu do pracovního poměru, ale až po uplynutí zkušební doby, • poskytnutí OOPP je nahrazováno finančním plněním (v ojedinělých případech), • není prováděno seznámení zaměstnanců s používáním poskytnutých OOPP.

3.5

Manipulace s materiálem a skladování

Na úseku manipulace s materiálem a skladování je z pohledu bezpečnosti práce dlouhodobě vykazován nepříznivý stav, projevující se zvýšenou úrazovostí. Příčinu tohoto stavu je nutno hledat v závadném technickém stavu celé řady provozovaných strojů a technických zařízení v dané oblasti, jakož i samotných skladových objektů, včetně komunikačních a manipulačních ploch a dále pak v nízké úrovni znalostí bezpečnostních předpisů a zásad bezpečnosti práce v této oblasti, včetně jejich nedocenění až podceňování. S ohledem na uvedený nepříznivý stav věnuje státní odborný dozor nad bezpečností práce problematice manipulace s materiálem a skladování zvýšenou pozornost. Na celostátní úrovni se uskutečnila v průběhu celého roku 2002 prověrka bezpečnosti při provozu manipulačních vozíků s vlastním pohonem. Hlavním důvodem k uskutečnění této prověrky byla skutečnost, že provoz a obsluha vozíků se dlouhodobě podílí v rozsahu od 0,6% do 1% na celostátní pracovní úrazovosti a dokonce v rozsahu od 1,1% do 4,3% na celkové smrtelné úrazovosti. Prověrky provedly IBP u 1200 subjektů podle jednotného programu, v jehož rámci zjistily celkem 7 099 závad. V rámci prověrek bylo sledováno dodržování bezpečnostních předpisů souvisejících s provozem a obsluhou manipulačních vozíků zaměřených na: - systém obecné prevence, - systém prevence technického stavu vozíků a ploch určených k jejich provozu, - technický stav namátkově vybraných vozíků, jakož i komunikačních a pracovních ploch, určených k jejich provozu; současně byla ověřována i funkčnost systémů prevence. Ze souhrnného hodnocení výsledků prověrky vyznělo, že pouze 80,7% dozorovaných subjektů mělo v době konání prověrky provedeno vyhledání a vyhodnocení rizik souvisejících s provozem vozíků a 61,1% těchto subjektů provedlo vyhledání a vyhodnocení rizik souvisejících s jejich údržbou. V rámci prověrky bylo ale zjištěno, že 19,7% dozorovaných subjektů neplnilo jim uložené povinnosti. Z nejčastěji zjišťovaných nedostatků lze například uvést: • neurčení zaměstnanců odpovědných za technický stav a provoz vozíků, • nestanovení požadavků na kvalifikaci obsluh vozíků a odpovědných zaměstnanců. Na základě prověrky lze odhadnout, že cca 10% provozovatelů manipulačních vozíků nemá stanoveny termíny a rozsah technických kontrol provozovaných vozíků, přičemž více jak 12% provozovatelů je neprovádí ve stanovených termínech či rozsahu. Z nejčastěji zjišťovaných nedostatků v této oblasti lze na příklad uvést: • neprovádění kontrol těsnosti systémů LPG, • neprovádění nabíjení a výměny baterií u akumulátorových vozíků podle návodu na jejich obsluhu, • nesledování těsnosti hydraulického systému vozíku, • nedostatečné provádění jednotlivých stupňů technických prohlídek,

28

• neprovádění kontrol ramen vidlic, zejména z hlediska jejich deformace a rozdílu ve výšce špiček ramen vidlice a celkového zeslabení. Závažná je skutečnost, že v celostátním měřítku je provozováno cca 21% vozíků v závadném technickém stavu. Z nejzávažnějších a nejčastěji zjišťovaných nedostatků v technickém stavu provozovaných vozíků lze uvést: • nadměrné – nepřípustné vůle v řízení, • nevhodně umístěné či nedostatečně izolované výfukové potrubí u vozíků se spalovacím motorem z hlediska nebezpečí popálení, • nezajištěné vidlice na zdvihací desce vozíku, • nepřípustně sjeté pneumatiky zvyšující zejména riziko havárie vozíku, • chybějící, poškozené či nefunkční osvětlení vozíku a akustická signalizace vozíku, • poškozené sedačky řidičů, • nefunkční spínací skříňka obvodu pojezdu a zapalování.

3.6

Šetření pracovních úrazů a nehodových událostí

V roce 2002 bylo IBP provedeno vyšetřování 491 příčin vzniku pracovních úrazů a nehodových událostí. Podrobný výčet počtu jednotlivých šetření je uveden v tab. č. 1a „Počet provedených výkonů IBP“. Nadále přetrvává snaha zaměstnavatelů uvádět na záznam o vzniku pracovního úrazu jako příčinu „nedostatek osobních předpokladů a riziko práce“. Důvodem tohoto počínání je snaha vyhnout se případným sankcím ze strany zdravotních pojišťoven, které mají ze zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, právo požadovat v případě opakování pracovního úrazu ze stejných zdrojů a příčin náhradu nákladů na léčení. Z šetření pracovních úrazů vyplývá, že objasňování jejich příčin je formální a nevede k zabránění jejich opakování. Přijímaná opatření jsou nedostatečná a zpravidla se zaměří jen na opětovném proškolení a zevšeobecnění vzniku pracovního úrazu. Státní odborný dozor přihlíží při použití oprávnění vůči subjektu, u kterého šetří příčiny vzniku pracovního úrazu, především k objektivnosti jeho šetření a včasnému přijetí efektivních opatření k zabránění opakování vzniku pracovního úrazu.

3.7

Projektové dokumentace staveb

IBP jako dotčené orgány státní správy jsou podle § 61 odst. 5 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů (stavebního zákona), povinny sdělit v rámci stavebního řízení svoje stanovisko k navrhované stavbě. Projektová dokumentace, která se předkládá ke stavebnímu řízení, má podle § 18 odst. 1 písm. a) bod 10, vyhlášky č. 132/1998 Sb. obsahovat i způsob zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu i budoucí provoz. Při naplňování § 4 písm. b) zákona č.174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, IBP provádějí z hlediska budoucího provozu prevenci v zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení tím, že se vyjadřují k projektovým dokumentacím, upozorňují na nedostatky v naplňování předpisů týkajících se BP a TZ. Zjištěné nedostatky jsou většinou způsobeny neplněním povinností projektantů staveb. IBP posoudily v roce 2002 celkem 4 717 projektových dokumentací staveb. Oproti roku 2001 došlo v roce 2002 k poklesu této činnosti o 1,9%.

29

Předkládané projekty v řadě případů upřednostňovaly architektonické a technické řešení, aniž se důsledně zabývaly bezpečností a ochranou zdraví při provádění, užívání a udržování staveb, včetně působení předvídatelných vlivů. V žádném případě nebylo nutno se zpracovatelem projektové dokumentace zahajovat správní řízení pro zjištění hrubých závad v jím vypracované dokumentaci. Nejčastěji zjišťované nedostatky při posuzování dokumentací se týkaly: • neřešení problematiky BOZP při výstavbě a pro budoucí provoz a používání již neplatných předpisů, • nevhodného umístění strojního a technologického zařízení vzhledem ke stanovišti obsluh, neprovedení úprav pro osoby s omezenou možností pohybu a orientace, • závad v návrzích vertikálních komunikací tj. schodišť, ramp, žebříků a vnitřních komunikací tj. šířek, podchozích výšek, lávek, galerií, ochozů, pracovních plošin; dále pak vrat, vjezdů a projektovaných povrchů komunikací, • elektrických zařízení - projektová dokumentace není vypracována v požadovaném rozsahu; není vypracován protokol o určení vnějších vlivů dle ČSN 33 2001-3 a ČSN 33 2000-5-51, • plynových zařízení - projektová dokumentace neobsahuje zkoušky zařízení (tlakové zkoušky, funkční zkoušky) či způsob jejich předávání.

3.8

Povolování a kolaudace staveb

Účast na kolaudačních řízeních je ze strany IBP brána jako nedílná součást prevence vzhledem k tomu, že v této fázi lze podchytit řadu nedostatků z oblasti BOZP, které by později, během provozu, mohly vést ke zbytečným pracovním úrazům či nehodovým událostem. Proto je cílem účasti na kolaudačních řízeních ověření, do jaké míry je stavba připravena na uvedení do užívání a zda splňuje požadavky k zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti technických zařízení. Při účasti na kolaudačních řízeních se upřednostňují především stavby většího rozsahu a stavby se zvýšenými riziky vzniku pracovních úrazů. Jedná se zejména o stavby, u kterých byla v rámci stavebního řízení posuzována projektová dokumentace. V roce 2002 se IBP účastnily celkem 3 518 kolaudačních řízení. Mezi nedostatky, které se při kolaudacích objevily, patřilo neprovedení revizí zařízení, nedokončená montáž technologií, chybějící označení a výstražné tabulky a další.

3.9

Poradenská činnost

Cílem poradenství je poskytování odborné pomoci zaměstnavatelům a zaměstnancům při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Poradenství je poskytováno různými formami, zejména při telefonických a písemných dotazech nebo při osobních konzultacích. Je poskytováno rovněž v rámci prováděných dozorů přímo v terénu, zejména u nově vzniklých subjektů, u nichž je dozor prováděn poprvé, při šetření pracovních úrazů a nehodových událostí a v rámci kolaudačních řízení. Pro poradenskou činnost jsou na IBP vyhlášeny poradenské dny; rozbíhá se i poradenství prostřednictvím stránek na internetu. Vhodnou formou poradenství je i tvorba bezpečnostně technických požadavků, vydávaných orgány státního odborného dozoru. 30

Poradenství je zajišťováno také v odborníky obsazených stáncích na výstavách (společně ČÚBP, IVBP, VÚBP), kde působí především osvětovým způsobem. Obsah poskytovaných konzultací zahrnoval v roce 2002 celou šíři problematiky požadavků k zajištění BOZP. Nejčastější témata vyžádaných porad: • • • • • • • •

aplikace ustanovení novelizovaného zákoníku práce, problematika přesčasové práce, rozvržení pracovní doby, evidence pracovní doby, pracovní podmínky, zejména v obchodě a dopravě, kvalifikace osob pro plnění úkolů v prevenci rizik a pro obsluhu technických zařízení, praktické používání metod vyhledávání rizik, program "Bezpečný podnik", poskytování a používání OOPP, zpracování projektových dokumentací staveb a výběr projektových dokumentací k dozoru ze strany IBP.

Přehled uskutečněných případů poradenství v posledních pěti letech uvádí graf č. 5. Graf č. 5 Počet uskutečněných případů poradenství 5479 4809

6000

5497

5239

4508

5000 4000 3000 2000 1000 0 1998

1999

2000

2001

2002

roky

3.10 Program "Bezpečný podnik" Program „Bezpečný podnik“ byl v roce 2002 realizován obdobně jako v předchozích letech průběžně, a to s ohledem na termín podání žádosti organizacemi (žádosti o kontrolu zavedení systému řízení). Organizace postupovaly při plnění stanovených požadavků podle verze programu z roku 2001, která tak byla ověřována v praktických podmínkách již druhým rokem. Z poznatků získaných v průběhu těchto dvou let vyplynula jednoznačná potřeba tento program novelizovat a zároveň přizpůsobit současným požadavkům a trendům, prosazovaným jak EU a MOP, tak i požadavkům a zájmu organizací o poskytnutí návodu, který by splňoval požadavky na zavedení systému řízení BOZP podle OHSAS 18001 a zároveň, kompatibilitou svých požadavků s požadavky norem pro systém řízení jakosti a životního prostředí, umožňoval zavedení integrovaného systému řízení.

31

Tyto požadavky splňuje až nová verze programu „Bezpečný podnik“, která je organizacím k dispozici od začátku roku 2003. I tato verze programu je určena pro velké a středně velké organizace. Pro menší střední a pro malé organizace zpracovává příručky Výzkumný ústav bezpečnosti práce. V souladu s podmínkami programu, provedly IBP v organizacích, které již vlastní osvědčení „Bezpečný podnik“, následné prověrky, kterými ověřovaly, zda jsou nadále plněny podmínky stanovené pro vydání osvědčení těmto organizacím. Přestože jsou podmínky pro zavedení integrovaného systému řízení BOZP, životního prostředí a jakosti vytvořeny až v nové verzi programu platné od roku 2003, je pozitivním zjištěním, že uplatňování integrovaného systému řízení je realizováno v některých organizacích již v současnosti (příkladem je EASTMAN Sokolov, a. s.). Management organizací by zavedení systému řízení BOZP neměl chápat jen jako prostředek k získání určitých výhod, ale především jako záležitost, která by měla doplnit systém řízení uplatňovaný v dané organizaci, s cílem zvýšit úroveň BOZP, snížit pracovní úrazovost, a tím i náklady, které v souvislosti s mimořádnými událostmi organizacím vznikají. ČÚBP přesto v zájmu určitého zvýhodnění organizací, které získaly osvědčení „Bezpečný podnik“, předložil návrh na úpravu a doplnění některých zákonů. Většina organizací, které splnily podmínky programu „Bezpečný podnik“ od jeho vyhlášení v roce 1996, přistupovala k zavedení systému řízení BOZP podle tohoto programu, jako k doplňku k již zavedeným systémům řízení jakosti a životního prostředí, s cílem zavést v organizaci systém řízení, který bude pokrývat tyto tři oblasti a umožní jejich vzájemné sladění. Z průběhu vlastních prověrek provedených jednotlivými IBP v roce 2002 vyplývá, že problémy organizacím působí převážně zajištění bezpečného provozu používaných technických zařízení a splnění požadavků předpisů týkajících se stanovených pracovních podmínek. V některých případech byly zjištěny nedostatky i ve vyhotovení požadované dokumentace. Vzhledem k tomu, že vydání osvědčení „Bezpečný podnik“ je podmíněno splněním všech požadavků programu, které se na činnosti prováděné v dané organizaci vztahují, byly zjištěné nedostatky organizacemi zpravidla do ukončení prověrky odstraněny. V uplynulém roce získaly osvědčení „Bezpečný podnik“ následující organizace: Metrostav, a. s. CHEMOPETROL, a. s. Belagra, a. s. Lovochemie, a. s. ŽS Brno, a. s. HOCHTIEF VSB a. s. EUROMONT GROUP a. s. NOVÁ HUŤ, a. s. pro závod 14 - Válcovny DAEWOO AVIA, a. s. BIOCEL, a. s. Masný průmysl - Krásno, spol. s r. o. pro provozovnu Hranická 430 Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a. s. ČEZ, a. s., pro Jadernou elektrárnu Dukovany

(druhé osvědčení po třech letech) (druhé osvědčení po třech letech)

(druhé osvědčení po třech letech) (druhé osvědčení po třech letech) (druhé osvědčení po třech letech) (druhé osvědčení po třech letech) (druhé osvědčení po třech letech) 32

3.11 Inspekční činnost v oblasti technických zařízení 3.11.1 Tlaková zařízení Činnost inspekce v oblasti tlakových zařízení byla v roce 2002 zaměřena na provoz, údržbu, revize a obsluhu jednotlivých zařízení. Dozor nad bezpečností tlakových zařízení byl řešen vedle 2 hlavních celorepublikových úkolů i regionálními úkoly jednotlivých IBP. První hlavní úkol byl zaměřen na provoz zařízení na přípravu uhelného prášku pro kotle na práškové palivo a druhý na provoz plně automatizovaných (bezobslužných) kotlů. Regionální úkoly byly zaměřeny na kontrolu dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení v nízkotlakých kotelnách při provozu teplovodních kotlů a nízkotlakých kotlů na různé druhy paliva; dále byly zaměřeny na plnění a manipulaci s tlakovými nádobami k dopravě plynů. Kontroly odhalily některé nedostatky při zajišťování provozu tlakových zařízení . Mezi nejčastěji zjišťované nedostatky a závady spojené s provozem tlakových zařízeních patřilo: •

• • • •

nedostatečně důsledné a systematické vyhledávání, posuzování a hodnocení vzniku rizik možného ohrožení, odstraňování rizik spojených s provozem, obsluhou a údržbou zařízení a v některých případech vyhodnocení rizik pouze obecně nekonkretizované v pracovních postupech pro obsluhy tlakových zařízení, nedostatečné zpracování místních provozních předpisů a řádů a neprovádění jejich aktualizace podle skutečného stavu, nedůsledné dodržování požadavků na ověřování zdravotní způsobilosti obsluh tlakových nádob stabilních a topičů kotlů, nedostatečné provádění kontrol, revizí a přezkušování zabezpečovacích zařízení v nízkotlakých kotelnách, pokles úrovně činnosti dodavatelských firem a podnikajících fyzických osob a nízká kvalita odváděných prací při montáži, opravách a servisu.

3.11.2 Zdvihací zařízení Inspekční činnost IBP byla v roce 2002 zaměřena zejména na bezpečnost provozu autojeřábů. Jednalo se o celorepublikový úkol systému ČÚBP v této oblasti. Skutečnost, že požadavky na bezpečné používání autojeřábů již nejsou taxativně stanoveny v technických normách, nýbrž v pokynech pro obsluhu vypracovaných výrobcem, klade zvýšené nároky na odpovědnost zaměstnavatelů, kteří především musejí zjišťovat, hodnotit, odstraňovat nebo minimalizovat rizika. Využívají i služeb revizních techniků, kteří dodavatelsky ověřují revizemi, inspekcemi a revizními zkouškami nejen bezpečný stav zařízení, ale poukazují na odchylky od bezpečného stavu, popsaného v dokumentaci, v platných technických normách a navrhují opatření. Poznatky z provedených dozorů ukazují na dále uvedené přetrvávající okruhy problémů. Oblast systému obecné prevence: • posouzení možných rizik, která se v souvislosti s konkrétní činností jeřábu vyskytují a která je nutno správným navržením systému bezpečné práce odstranit nebo minimalizovat, není provedeno nebo je provedeno pouze částečně, • opatření k odstranění rizik jsou ze strany provozovatelů nedostatečná, • dozorované subjekty v mnoha případech nemají k dispozici návody výrobce, 33

• • • • •

• •

subjekty nemají stanoveny plány údržby s úkonů, které se musí provést a jsou nezbytné pro další provoz jeřábu, v technické dokumentaci chybí návody k obsluze a údržbě, není k dispozici kniha (pasport) jeřábu, není zajištěno ucelené vedení údržbového deníku (denní kontroly, měsíční kontroly, dozor na pracovišti, inspekce, preventivní údržba a opravy po zjištěných závadách a zkoušky zařízení po opravách), nedostatky v důsledném zajišťování odborné způsobilosti jeřábníků a vazačů (nedostatečné praktické zkušenosti a teoretické znalosti, nevyškolení jeřábníka pro konkrétní typ jeřábu a vazače pro konkrétní prostředky pro zavěšení a uchopení břemen tak, jak požadují návody výrobců jeřábů), není důsledně ověřována zdravotní způsobilost obsluh jeřábů, nejsou určeny osoby pro realizaci „systému bezpečné práce“ celkového provozu jeřábů.

Systém prevence technických zařízení: •

pověřené osoby neplní povinnost zajistit nahlašování a odstraňování závad a nedostatků, které byly zjištěny z výsledků hodnocení technického stavu, prováděné údržby a z hlášení záznamů prováděných obsluhou, • doklady z revizních zkoušek autojeřábů nemají předepsané náležitosti, • nejsou důsledně odstraňovány závady zjištěné při pravidelných kontrolách a revizích. Prověrky autojeřábů: •

•

• • •

byly zjišťovány nedostatky k zajištění bezpečnosti jak pracoviště, kde jeřáb provádí svoji činnost, tak na pracovním místě samotného jeřábníka (bezpečné ustavení autojeřábu v terénu s ohledem na pevný podklad a funkční zařízení pro měření sklonu, názorné značení kontrolní světelné signalizace v kabině jeřábu, akustická a světelná signalizace indikátoru vysokého napětí a přetížení autojeřábu, ztížený výhled jeřábníka vlivem popraskaných skleněných výplní kabiny, názorné značení pohybů ovladačů, které nejsou sousledné, tabulka nosností v závislosti na provozním tlaku zdvižného válce výložníku), byly zjišťovány nedostatky při manipulaci s břemeny (např. manipulace v blízkosti osob, nedodržování bezpečné vzdálenosti, překročení přípustné celkové hmotnosti přepravovaného břemene, nesprávné stanovení jeho těžiště, vysmeknutí nezatížených příslušenství pro zdvihání při ukládání břemene na podložky s dostatečnou pevností a při zachování jeho stability), indikátory vysokého napětí nebyly funkční, v naprosté většině případů nebylo obsahem platné revizní zprávy nastavení citlivosti indikátoru vysokého napětí, jak je uvedeno v Knize jeřábu, bezpečnostní zařízení nebyla funkční (omezení zdvihání a spouštění, dle parametrů výrobce nefunkčnost nebo nesprávná funkčnost přetěžovacího zařízení, správné navinutí zdvihového lana), byla používána poškozená vázací ocelová lana, chyběla evidence a úplné značení prostředků pro zavěšení a uchopení břemen, nebyly prováděny jejich odborné kontroly a zkoušky.

3.11.3

Elektrická zařízení

V roce 2002 byla provedena celorepubliková prověrka subjektů provozujících zásobníky hořlavých sypkých hmot. Jejím cílem bylo ověřit, jak jsou vyhledávána rizika, která existují v případech, že skladované hmoty jsou hořlavé a kdy při jejich rozvíření a přítomnosti 34

iniciačního zdroje hrozí nebezpečí výbuchu. Prověrka byla zaměřena na ověření, zda se ze stran provozovatelů těchto zásobníků věnuje dostatečná pozornost eliminaci iniciátorů výbuchu představovaných vlastním elektrickým zařízením a možností tvoření elektrostatického náboje. V rámci tohoto úkolu bylo jednotlivými inspektoráty provedeno 509 prověrek, při kterých bylo zjištěno 5 386 závad. Nejčastěji byly zjišťovány následující závady: • •

k dispozici nebyla technická dokumentace provozovaného zásobníku, nebylo zajišťováno systematické provádění preventivní údržby elektrického zařízení spojené s pravidelnými kontrolami a revizemi, • nebylo posouzeno nebezpečí výbuchu obsahu zásobníků pro skladování hořlavých sypkých hmot a učiněna příslušná opatření proti jeho iniciaci. Mimo tohoto celorepublikového úkolu dále jednotlivé IBP prováděly prověrky dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti elektrických zařízení a předpisů k zajištění bezpečnosti při obsluze a práci na těchto zařízeních v rámci svých vlastních úkolů. Zjišťovány byly následující závady: • elektrická zařízení nebyla pravidelně kontrolována a podrobována revizím, údržba zařízení neměla preventivní charakter, • elektrické ruční nářadí nebylo během používání pravidelně kontrolováno a revidováno, • prostory rozvodných zařízení byly využívány jako skladiště věcí nesouvisejících s provozem elektrického zařízení, • provozovatelé neměli k dispozici technickou dokumentaci zachycující skutečný stav jimi provozovaného elektrického zařízení. 3.11.4 Plynová zařízení V roce 2002 byla provedena celorepubliková prověrka se zaměřením na bezpečnost při provozu hořáků plynových spotřebičů s výkonem nad 100 kW. Důvodem k zařazení této prověrky byla skutečnost, že v posledních letech došlo k haváriím zařízení s plynovými hořáky většího výkonu. Počet dozorovaných subjektů navrhly jednotlivé IBP v závislosti na počtu zařízení v regionu bez ohledu na technologii, ke které je hořák použit. Byly vybrány firmy s rozdílnými počty zaměstnanců. Součástí prověrky byla i přívodní potrubí od hlavních uzávěrů před objekty, pokud sloužily pouze pro toto zařízení. Předmětem prověrky byly i spalovacích pece odpadu a způsoby třídění odpadu před jejím vložením do pece. V rámci zadání úkolu byl proveden dozor u 543 subjektů, zjištěno bylo celkem 5 632 závad. Cílem prověrek bylo zjistit nejen skutečný stav provozovaných zařízení, ale i podmínky, za kterých jsou zařízení provozována, jak jsou dodržovány stanovené pracovní podmínky a jaký je vývoj pracovní úrazovosti. Jejich předmětem byla kontrola dodržování požadavků bezpečnosti práce a technických zařízení zaměřená na systém obecné prevence a systém prevence technických zařízení; proveden byl i namátkový dozor na pracovišti. Nejčastěji zjišťované závady a nedostatky: • nevyhledávání a nehodnocení rizik při provozu a při údržbě zařízení včetně nestanovení opatření k jejich minimalizaci (tento nedostatek nebyl zjišťován u spaloven odpadu, kde rizika vyplývají z vlastností spalovaného odpadu), 35

• provozovatelé nedostatečně zajišťují odbornou způsobilost a neověřují zdravotní způsobilosti zaměstnanců pověřených obsluhou nebo údržbou zařízení, • ve vedení předepsané provozní dokumentace a neúplně vypracovaných opatřeních pro případ zdolávání nehodových událostí spojených s provozem zařízení, • v řízení systému preventivní údržby (nejsou prováděny pravidelné kontroly a revize, není zaveden systém preventivní údržby, chybí vypracované harmonogramy a jsou-li i vypracované, stanovené termíny se nedodržují), • neúplné náležitosti dokladů z kontrol a revizí a neodstraňování zjištěných závad, • nedostatečná ochrana zařízení proti poškození vnějšími vlivy, neprovedení protikorozní ochrany potrubí a jeho neznačení podle protékajícího media, • použití potrubí pro jiné účely, než pro které je určeno, • nedostatečné zabezpečení přívodu spalovacího a větracího vzduchu, • nesnadný přístup k hlavnímu uzávěru plynu a nedostatečný prostor pro obsluhu a údržbu, • chybějící výstražné symboly nebo jejich poškození. Výše uvedené závady jsou způsobeny zejména neznalostí příslušných právních předpisů, nezájmem zaměstnavatelů o tuto problematiku, nedostatečnou spoluprací zaměstnanců a zaměstnavatelů v otázkách BOZP a nekvalitní prací revizních techniků. 3.11.5 Jaderná energetika Jaderná elektrárna Dukovany (JEDU) Cílem dozoru IBP pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně v JEDU bylo v průběhu roku 2002 ověření plnění podmínek programu „Bezpečný podnik“, kterého je JEDU tři roky nositelem. Byl prověřován stav technických zařízení, dodržování pracovních podmínek, činností souvisejících s provozem a bezpečností zařízení a posouzen audit s příslušnou dokumentací. Rozsah dozoru se řídil programem ČÚBP „Bezpečný podnik“ tak, aby kontroly nebyly duplicitní s kontrolami prováděnými SÚJB. Dozor provedlo pět inspektorů SOD, kteří zjistili 8 neshod a doporučili způsob jejich odstranění. Neshody byly do následné kontroly odstraněny. U dvou subdodavatelských organizací bylo zjištění 9 závad, které nebyly hodnoceny jako závažné, a k nimž IBP vydal rozhodnutí o jejich odstranění. Zástupci JE převzali na veletrhu INTERPROTEC Brno 22.10.02 znovuobhájený titul „Bezpečný podnik“. Jaderná elektrárna Temelín (JETE) Předmětem kontrolní činnosti IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích byly závěrečné práce spojené s uvedením obou HVB do provozu. Na prvním HVB proběhly závěrečné zkoušky a testy a koncem roku 2002 proběhlo i stavební řízení k povolení zkušebního provozu. K etapě zkušebního provozu prvního HVB bylo vydáno stanovisko o způsobilosti zařízení. Pro druhý HVB bylo v průběhu roku 2002 vydáno stanovisko o způsobilosti zařízení k etapě zavezení paliva a po provedení zkoušek a testů stanovisko k etapě energetického spouštění. Před vydáním jednotlivých stanovisek byly provedeny předkolaudační kontroly dodržování požadavků bezpečnosti práce a technických zařízení; v průběhu roku 2002 jich bylo uskutečněno 49. Součástí činností spojených s vydáním stanovisek bylo i předložení a kontrola technické dokumentace vyhrazených technických zařízení. Na pracovišti IBP v JETE proběhlo v průběhu roku 59 jednání a konzultací, jejichž předmětem bylo řešení zjištěných

36

problémů. Dále při nich bylo poskytnuto poradenství k správné aplikaci bezpečnostních předpisů a splnění podmínek pro vydání požadovaných stanovisek. Na žádost investora byla posouzeno 7 provozních předpisů a 8 projektových dokumentací, které řešily úpravy ve stávajících objektech a na objektech před dokončením. Pouze v jednom případě byla dokumentace vrácena k přepracování, protože dostatečně neřešila vyskytující se rizika, která přístavbou vznikla.

Dozorčí činnost Institutu technické inspekce Praha Institut technické inspekce Praha plnil v roce 2002 své základní poslání, tj. provádění státního odborného dozoru nad bezpečností VTZ zejména tím, že: -

ve stanovených případech prováděl prohlídky a řídil a vyhodnocoval zkoušky VTZ, ve stanovených případech prověřoval odbornou způsobilost organizací a PFO k výrobě, montáži, opravám, údržbě a revizím VTZ a vydával jim oprávnění, prověřoval odbornou způsobilost FO ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze VTZ a vydával jim o tom osvědčení, podával odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizích VTZ splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení.

Rovněž v roce 2002 pokračoval v součinnosti s inspekčními organizacemi sousedních států a vystupoval v evropském sdružení kontrolních a inspekčních organizací CEOC. ITI Praha při své činnosti dodržoval všechna stanovená kritéria pro činnost inspekční organizace podle ČSN EN 45004. Zaměstnanci ITI Praha působili jako lektoři na odborných akcích pořádaných k problematice bezpečnosti VTZ a pracovali v technicko-normalizačních komisích pro tvorbu českých technických norem.

4.1

Poznatky z výkonu činností

4.1.1 Všeobecně V roce 2002 pokračoval negativní dopad změn zákona č. 174/1968 Sb., vyvolaných přijetím zákonů č. 71/2000 Sb. a č. 124/2000 Sb., na rozsah činností ITI Praha. V souvislosti s aplikací posuzování shody podle jednotlivých nařízení vlády, navazujících na zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, poklesly totiž na minimum činnosti ITI Praha ve vztahu k výrobkům před jejich uvedením na trh. Důsledkem toho byla nutnost omezit počet zaměstnanců, takže na konci roku 2002 měl ITI Praha o 10% zaměstnanců méně, než na konci roku 2001. V oblasti prověřování odborné způsobilosti za účelem vydávání oprávnění a osvědčení je stav již několik let prakticky nasycen a jedná se tedy většinou pouze o změny a rozšiřování oprávnění a osvědčení. Omezení platnosti dříve vydaných oprávnění a osvědčení a v důsledku toho nutné nové prověřování odborné způsobilosti se v r. 2002 ještě prakticky neprojevilo, protože ukončení platnosti u oprávnění vydaných před 31.12.1992 bude až dnem 30.6.2003.

4.2 Tlaková zařízení

37

Ve srovnání s rokem 2001 došlo ke snížení počtu vydaných stanovisek k tlakovým zařízením o 42%. Vydaná stanoviska se týkala především provozu parních a horkovodních kotlů s občasnou obsluhou, v omezeném počtu posuzování dokumentace oprav tlakových zařízení a směrnic pro způsob provozu, revizí a zkoušek provozovaných zařízení. Nejčastěji zjišťovanými závadami při posuzování provozu parních kotlů s občasnou obsluhou bylo neuvedení podmínek tohoto provozu v „místním provozním předpise“; u dokumentace pak její neúplnost z hlediska požadavků technických norem na svařování a zkoušení tlakových zařízení. Počet provedených prohlídek a zkoušek ve stanovených případech byl ve srovnání s rokem 2001 o 45% nižší z důvodu změn daných ustanoveními nařízení vlády č. 182/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V malém počtu byly prováděny prohlídky a zkoušky tlakových zařízení v pověření některých zahraničních inspekčních organizací (TI Slovenské republiky, UDT Polsko). Nejčastěji zjišťovanými nedostatky byly chybějící doklady v průvodní dokumentaci a neprovedené změny v konstrukční dokumentaci, týkající se použitých základních a přídavných materiálů a odchylek ve výrobě od předložené dokumentace. V počtu žadatelů o vydání nových oprávnění nedošlo v porovnání s rokem 2001 k výraznému poklesu. Převážnou část žadatelů o vydání oprávnění k revizím a zkouškám tlakových zařízení tvoří noví držitelé osvědčení (revizní technici). Počet žádostí organizací a PFO o vydání oprávnění k montáži a opravám tlakových zařízení je minimální a souvisí se stabilizací počtu subjektů, působících v oblasti tlakových zařízení. Zjišťované skutečnosti obsahovaly nedostatky, týkající se chybějícího zajištění zaměstnanců hlavních profesí v pracovně právním vztahu, dokumentace systému zajištění jakosti a technického zajištění činnosti (kalibrovaná měřidla, vybavení předpisy a normami). U osvědčení pro provádění revizí a zkoušek došlo ve srovnání s rokem 2001 zhruba k 40% poklesu počtu žadatelů. Počet vydaných osvědčení k obsluze kotlů (topičů) zaznamenal oproti roku 2001 pokles asi o 13%. Při prověřování odborné způsobilosti RT se zaměstnanci ITI Praha často setkávali s neznalostí novelizovaného znění základních právních předpisů k zajištění bezpečnosti technických zařízení a nových evropských norem, týkajících se tlakových zařízení, převzatých jako ČSN EN. U topičů byla hlavním nedostatkem neznalost místních provozních předpisů kotle a teoretických znalostí základů, potřebných k obsluze kotle, jako jsou vlastnosti paliv, páry a spalovacího zařízení. Stanoviska Celkem ITI Praha

132

Prohlídky a zkoušky ve stanovených případech 166

Osvědčení Oprávnění 268

Revizní technici

Topiči

108

1071

4.3 Zdvihací zařízení V roce 2002 byl zaznamenán nárůst výkonů prováděných činností u zdvihacích zařízení proti roku 2001, u posuzování technického stavu o 16,8%, oprávnění o 10% a osvědčení o 34,6%. 38

Činnost ITI Praha byla zaměřena zejména na prověřování odborné způsobilosti k vydávání osvědčení a oprávnění. U oprávnění se ve většině případů jednalo jen o změnu údajů a rozšíření činnosti a to v návaznosti na změnu danou zákonem č. 124/2000 Sb., která prodlužuje platnosti u oprávnění vydaných před 1. lednem 1993. U osvědčení se rovněž většinou jednalo o rozšíření odborné způsobilosti. Nebyl zaznamenán zvýšený počet žádostí o přezkoušení revizních techniků v důsledku omezení platnosti vydaných osvědčení. V oblasti posuzování technického stavu zdvihacích zařízení byla činnost zaměřena zejména na provádění inspekčních prohlídek výtahů po provedených modernizacích a rekonstrukcích, ale zejména na vyhodnocování bezpečnostní úrovně výtahů z hlediska bezpečnostních rizik daných požadavky ČSN 27 4007. Posuzování technického stavu jeřábů bylo prováděno z ohledem na požadavky zvláštního posouzení stavu jeřábu dle ČSN ISO 12 482–1. Dále byly prováděny prohlídky jeřábů po montáži dálkového ovládání. U ostatních provozovaných zdvihacích zařízení se činnost prakticky neprováděla.

Stanoviska Celkem ITI Praha

592


Oprávnění 197

Osvědčení 136

4.4 Elektrická zařízení Provádění prohlídek dokončených montáží u vybraných druhů elektrických zařízení pro účely vydání závazného stanoviska ve smyslu § 6a odst. 1 písm. b) zákona č.174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v roce 2002 opět proti předcházejícímu roku poklesly o téměř 19%. Posuzování elektrických zařízení ve smyslu § 6a odst.1 písm. a) zmiňovaného zákona v oblasti elektrických zařízení se z důvodu nevydaných legislativních pravidel neprovádí; projektové dokumentace byly posuzovány pouze ve velice malém množství a to pouze pro stálé zákazníky ITI Praha. Požadavky na prověřování odborné způsobilosti podnikatelských subjektů k dodavatelským činnostem a vydávání oprávnění k montáži, opravám, revizím a zkouškám na vyhrazených elektrických zařízeních v porovnání s rokem 2001 poklesly o 15%. V následujícím období lze předpokládat, že dojde k mírnému nárůstu vlivem ukončení platnosti oprávnění vydaných do konce roku 1992. Vlivem nasycenosti trhu ale (podle odhadů) tento nárůst nepřekročí 5% proti období roku 2002. Bude se jednat pouze o ty subjekty, které s výměnou ve smyslu zákona nepospíchaly, a o část nových, které z důvodu snižování stavů zaměstnanců zde hledají svá uplatnění. Počet vydaných osvědčení RT elektrických zařízení proti roku 2001 jen nepatrně vzrostl (o 1%). Důvodem zmiňovaného nárůstu je částečně ztráta zaměstnaneckých poměrů a částečně zahájení přezkušování vydaných osvědčení v pětiletých cyklech tak, jak je určeno zákonem č. 124/2000 Sb. Stanoviska Celkem ITI Praha

4.5

508


Oprávnění 2481

Osvědčení 451

Plynová zařízení

39

Počet vydaných stanovisek pro plynová zařízení poklesl oproti roku 2001 o 23%. Nejvíce se vydalo stanovisek k projektovým dokumentacím tlakových stanic a plníren technických plynů. Nejčastějšími zjišťovanými závadami byly odvolávky na již neplatné předpisy. U zkoušek zařízení došlo k jejich poklesu meziročně o 23%, s převahou zkoušek vysokotlakých potrubí plynovodů a regulačních stanic. Nejčastějšími závadami zjišťovanými při vlastních zkouškách byly netěsnosti rozebíratelných spojů a špatně nastavené hodnoty na zabezpečovacích prvcích zařízení; závady byly během zkoušek odstraněny. Počet vydaných oprávnění poklesl oproti roku 2001 o 17%. Naproti tomu vzrostl podíl žadatelů o nová oprávnění, kteří mají oprávnění vydané do konce roku 1992, a jejich platnost končí dnem 30.6.2003. Těmto žadatelům většinou zároveň chybí osvědčení ITI Praha. Oproti roku 2001 poklesl o 7% počet vydaných osvědčení, přičemž počet osvědčení montérů PZ převyšuje počet osvědčení RT 6 x.

Stanoviska Celkem ITI Praha

4.6

40


Oprávnění 1110

Osvědčení Montážní Revizní pracovníc technici i 312 1817

Jaderná energetika

Činnost ITI Praha při dozoru v jaderné energetice vycházela z požadavků daných vyhláškou ČÚBP č. 76/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 263/1991 Sb., z požadavků oprávněných výrobních organizací a jaderných elektráren Dukovany a Temelín.

ITI Praha Pobočka 08 Stanoviska jaderná energetika 4.6.1

328


Oprávnění 42

Osvědčení 116

Jaderná elektrárna Dukovany

Činnosti prováděné v roce 2002 se prakticky nelišily od činností prováděných v předcházejícím roce. Jednalo se opět o posuzování a schvalování dokumentací oprav VTZ nebo jejich částí v jaderné energetice včetně vypracování stanovisek - inspekčních zpráv, schvalování změn v dokumentaci a schvalování „technických řešení vad“. V rámci inspekční činnosti se jednalo o provádění stavebních zkoušek včetně potvrzování průvodní technické dokumentace, jak na odstaveném zařízení, tak i u dodavatelů zařízení. Nedostatky zjištěné při inspekční činnosti JEDU a u oprávněných organizací byly formálního rázu a byly v rámci inspekční činnosti odstraněny. 4.6.2

Jaderná elektrárna Temelín

Inspekční činnost v roce 2002 byla již zaměřena na zkušební provoz I. bloku a na zkoušky související s uváděním II. bloku do provozu. Jednalo se především o stavební zkoušky zařízení, těsnostní a tlakové zkoušky, evidence zařízení, posuzování dokumentace zařízení včetně vypracování stanovisek - inspekčních zpráv pro výrobní a montážní organizace,

40

schvalování změn v dokumentaci a prověřování odborné způsobilosti pracovníků provádějících tyto zkoušky na elektrárně. Pracovníci kanceláře Temelín zajišťovali rovněž zkoušky zařízení u dodavatelů zařízení. Neshody v dokumentaci předkládané ke stavebním zkouškám byly výjimkou. 4.6.3

Inspekční činnost prováděná u oprávněných výrobních organizací

Inspekční činnost prováděná u oprávněných výrobních organizací - dodavatelů zařízení a jejich částí pro jaderné elektrárny se týká zejména vydávání stanovisek - inspekčních zpráv k dokumentaci před zahájením činností, vydávání stanovisek - inspekčních zpráv k dovozu základních a přídavných materiálů, těsnících materiálů, náhradních dílů a zařízení nebo částí zařízení a podobně. Byly zjišťovány drobné nedostatky v rozsahu předkládané technické dokumentace, atestů a protokolů o vlastnostech materiálů ovlivňujících technickou bezpečnost převzatých od subdodavatelů a v potvrzování průvodní technické dokumentace pracovníky s osvědčením podle § 10 vyhlášky ČÚBP č. 76/1989 Sb., ve znění vyhlášky č. 263/1991 Sb. Řízení a vyhodnocování zkoušek bylo prováděno na základě oznamovací povinnosti oprávněných výrobců. Při nezávislé inspekční činnosti v průběhu výroby a montáže VTZ v jaderné energetice, při provádění stavebních, funkčních, těsnostních a prvních tlakových zkoušek zařízení nebo jejich částí u výrobce byly zjišťovány nedostatky týkají se neodsouhlasených technických podmínek nebo technologických či montážních postupů a odborné způsobilosti zaměstnanců potvrzujících mezioperační kontroly.

5

Právní činnost

V souladu s ustanovením § 5 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozhodoval ČÚBP o odvoláních proti opatřením IBP. Proti rozhodnutím IBP bylo v roce 2002 uplatněno 70 odvolání. Z tohoto počtu bylo ve 44 případech rozhodnutí IBP potvrzeno, v 15 případech zrušeno, v 5 případech vráceno k opětovnému projednání a rozhodnutí a v 6 případech změněno. V rozhodovací agendě bylo dále uplatněno celkem 5 mimořádných opravných prostředků. Z toho se ve 3 případech jednalo o žádost na obnovu řízení a ve 2 případech o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení. Ve 4 případech bylo odvolací řízení o mimořádných odvolacích prostředcích postoupeno dle věcné příslušnosti na MPSV. V roce 2002 byly uplatněny 3 žaloby o přezkum rozhodnutí soudem k rozhodnutím vedeným orgány státního odborného dozoru v rámci systému ČÚBP. Rok 2002 byl významným i z hlediska tvorby nových právních předpisů, uplynutím jejich legisvakančních lhůt a nabytím účinnosti k 1. 1. 2003. Jednalo se zejména o následující: nařízení vlády č. 378/2001 Sb., č. 11/2002 Sb., č. 27/2002 Sb., č. 28/2002 Sb. a č. 168/2002 Sb. Nabytí jejich účinnosti vedlo ke zrušení duplicitních vyhlášek č. 42/1985 Sb., č. 56/1981 Sb., č. 125/1985 Sb., č. 213/1991 Sb., č. 12/1995 Sb. a Výnosu ČÚBP č. 23/1972 Ú.v. Právní odbor ČÚBP k době nabytí účinnosti nových právních předpisů vykonal řadu školení a to jak pro systém ČÚBP, tak i veřejnost. V úzké součinnosti s odborníky orgánů Evropské unie se konkretizovala opatření související s přípravou vstupu České republiky do Evropské unie. V rozhodující míře jsou konkretizovány transpozice základních směrnic a ujednocování výkladu v souladu se státy Evropské unie. Nové procesní principy se postupně vyjadřují v nově přijímaných právních předpisech a budou rovněž vyjádřeny ve zpracovávaném novém zákoně o inspekci práce.

41

Dle žádostí uplatněných v rámci mezirezortního připomínkového řízení k návrhu nových nebo novelizovaných právních předpisů se ČÚBP v roce 2002 vyjadřoval v 89 případech, jak po stránce odborné, tak po stránce právní. Vedle výše uvedených stanovisek se ČÚBP se v širokém rozsahu podílel na zpracování odborných stanovisek popřípadě překladech ke směrnicím EÚ nebo k dalším dokumentům v rámci vnitrorezortního řízení MPSV.

6

Výzkumná činnost

Výzkum v oblasti BOZP pro systém ČÚBP probíhá v součinnosti s Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, který je příspěvkovou organizací MPSV. V roce 2002 probíhalo řešení pěti projektů výzkumného záměru a tří grantů vyhlášených MPSV. Vedle těchto úkolů plnil VÚBP i úkoly zadané přímo MPSV, jako například úkol na transformaci úrazového pojištění.

6.1

Projekty výzkumného záměru

Projekt 1: „Optimalizace pracovního prostředí a pracovních podmínek z hlediska bezpečnosti a produktivity práce a pracovní pohody“ V rámci řešení byla a) ověřena činnost prototypu přístroje k hodnocení integrovaného působení faktorů fyzického pracovního prostředí, b) dopracována kartotéka typových pozic se zaměřením na práci s vysokým podílem psychické zátěže, c) navržena konečná verze metody hodnocení pracovních podmínek (zrakové a psychosociální zátěže v pracovních systémech). Projekt 2: „Vliv trvalého zvyšování kultury práce na bezpečnost a produktivitu práce“ V rámci řešení byl: zpracován inventář auditu determinant kultury práce v následující struktuře - ADK I. mapuje zejména percepci základních hodnot a dimenzí práce a firmy - ADK II. posuzuje 6 dimenzí firmy - ADK III.je zaměřen na osobnostní determinanty jednotlivých zaměstnanců, které mají zásadní význam pro plánovanou změnu kultury ve firmě - ADK IV.mapuje firemní vnímání a chování orientované dovnitř i směrem do vnějšího prostředí - ADK V. posuzuje soubor sdílených hodnot ve firmě zpracován průzkum názorů a postojů zaměstnanců zejména ke specifice problému směnové noční práce. Projekt 3:

„Systém osvěty a propagace BOZP“ V roce 2002 bylo řešení projektu soustředěno na rozšíření a dokončení analýzy cílových skupin, zkoumání a ověřování vhodnosti a účinnosti prostředků propagace a osvěty a vyhodnocení a stanovení možnosti dalších vhodných 42

nástrojů. Součástí projektu byla i příprava a realizace kampaně „Společně bezpečně.“ Projekt 4:

„Systém řízení BOZP“ Řešení projektu bylo rozděleno do dvou dílčích projektů: - „Řízení inspekce práce“, kde byl zahájen provoz internetového informačního serveru s názvem BOZPinfo pro oblast BOZP v ČR a zpracovány dvě studie: „Návrh řešení informačního systému BOZP v ČR“.Tato studie obsahuje také část zabývající se návrhem systému sběru dat o pracovních úrazech s využitím možnosti datové základny ČÚBP, VÚBP, ČBÚ a ČSÚ, „Přehled placených databází v oblasti BOZP a jejich využití pro potřeby resortu MPSV ČR a Střediska vědeckých informací ve VÚBP“. - „Řízení BOZP v malých a středních podnicích“ byl zpracován metodický materiál zaměřený na zjišťování příčin nehodových událostí.

Projekt 5: „ Implementace požadavků směrnic EU do podnikové praxe“ Cílem tohoto projektu bylo v roce 2002 1.

Zpracování terminologického výkladového a překladového slovníku BOZP Slovník uvádí definice základních pojmů z oblasti BOZP a české výrazy doplňuje anglickým, německým a francouzským ekvivalentem. Uvádí celkem 1285 pojmů v české části, 773 pojmů v anglické části, 947 pojmů v německé části a 442 pojmů ve francouzské části. Je k dispozici na CD, který obsahuje instalační program, manuál pro uživatele slovníku a verze ve všech uvedených jazycích 2. Harmonizace právních předpisů V rámci tohoto úkolu byly zpracovány srovnávací tabulky pro porovnání požadavků evropských a ostatních mezinárodních směrnic a předpisů s právními předpisy platnými v ČR. V rámci tohoto dílčího úkolu byly zpracovány následující materiály: • vyhodnocení připomínkového řízení a stručná charakteristika projektu ESAW • analýza současného stavu dat o pracovních úrazech a jeho geneze • převodní tabulky kód ČÚBP – kód ESAW • proměnné a konstrukce kódů pro bázi dat o pracovních úrazech • tabulky smrtelných pracovních úrazů za rok 1999 • analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2001

6.2

Projekty – granty MPSV

Vedle úkolů řešených v rámci výzkumného záměru bylo pokračováno v řešení 3 projektů vyhlášených jako granty MPSV již v minulých letech.

43

HS51/99

„Strategie zvyšování úrovně bezpečnosti práce v ČR“ Řešení dílčích úkolů bylo v roce 2002 zaměřeno na vývoj metodických pomůcek a podpůrných programů pro malé a střední podniky, vypracování metodiky a způsobů testování bezpečnostních zařízení, vypracování metodiky stanovení účinnosti a modelování recirkulačních filtrů vzduchu, posouzení vlivu vybraných faktorů pracovního prostředí na bezpečný výkon pracovních činností a na hodnocení úrovně BOZP a prognózu dalšího vývoje. Projekt pokračuje v roce 2003.

67/01

„Program prevence onemocnění silikózou v průmyslu“ Řešení úkolu probíhá v letech 2000 – 2003. Jeho cílem je navrhnout metodické pokyny pro optimalizaci používání filtračních dýchacích přístrojů. Je reálný předpoklad, že jejich aplikací dojde ke snížení výskytu onemocnění dýchacích cest a plic způsobených škodlivinami v pracovním ovzduší.

HS63/01

„Vztah bezpečnosti a produktivity práce“ Cílem řešení čtyřletého výzkumného úkolu je nalézt vazby mezi bezpečností a produktivitou práce a vhodné nástroje na jejich pozitivní ovlivňování. V roce 2002 pokračovalo zpracovávání podkladů a rešerší. Projekt pokračuje v roce 2003.

7

Informační činnost

Informační systém Českého úřadu bezpečnosti práce napomáhá k tvorbě statistiky, ke sledování vývoje pracovní úrazovosti v ČR a podílu řízení BOZP jednotlivými zaměstnavateli. Údaje v systému slouží také při činnosti související se správní funkcí orgánů SOD, při výkonu státního odborného dozoru nad bezpečností práce a dalších činnostech souvisejících s působností úřadu. Zahrnuje technické a programové prostředky pro vkládání, sběr a práci s daty z výsledků inspekčních činností v dozorovaných subjektech, prostředky pro vytváření podpůrných informačně dokumentačních databází včetně systému archivace a zálohování všech dat a systémy pro zajištění kancelářské administrativy systému ČÚBP. Informace, se kterými se pracuje v systému ČÚBP, jsou charakteru jak dokumentačního, tak evidenčního, bez kterých nelze efektivně provádět hlavní činnost systému ČÚBP formou státního odborného dozoru. Dokumentačními informace tvoří knihovní fondy, data z fulltextových databází právních předpisů, z převzatých statistik a registrů a konečně z uživatelských databází obsahujících bibliografie odborných publikací, technických norem ČSN, EN aj. Záznam zjištěných skutečností při výkonu dozoru a při šetření pracovních úrazů a nehodových událostí jsou základem pro informace evidenčního charakteru, ke kterým došlo v pracovním procesu a odráží se v naplnění stanovených číselníků. Ty se v řadě oblastí blíží k číselníkům používaných v EÚ pro možnou budoucí výměnu informací v této oblasti. 44

Struktura systému ČÚBP se odráží i v uspořádání jeho informačního systému propojeného v lokálních sítích (LAN) ČÚBP a IBP. Jednotlivé lokální sítě inspektorátů bezpečnosti práce jsou propojeny s ČÚBP rozlehlou datovou sítí WAN, vybudovanou jako virtuální privátní síť (VPN) na internetu s ochranou přenášených dat šifrováním a s ochranou lokálních sítí ČÚBP a IBP před neoprávněným vniknutím cizích osob firewallem. Všechny IBP mají přímý přístup k internetu o rychlosti 128 kb/s a používají vlastní poštovní servery. ČÚBP jako sídlo centrální databáze je připojen bezdrátovým spojem o rychlosti 256 kb/s. Do všech IBP byly z fondů PHARE pořízeny nové servery a licence na operační systém MS Windows 2000 server. V rámci virtuální privátní sítě VPN byla vytvořena struktura Active Directory. Byly zahájeny práce na projektu opětného připojení WAN ČÚBP k WAN MPSV. Dle sdělení MPSV je již k dispozici dostatečná rychlost páteřní sítě MPSV a dostatečný počet přístupů na internet. V následujícím roce bude využit optický spoj mezi MPSV a ČÚBP s routerem s vysokou přenosovou rychlostí. Do provozu byla v roce 2002 uvedena verze informačního systému ČÚBP ISD2000 2002-03, která zvyšuje rychlost systému snížením počtu přenášených dat a zohledňuje též úpravy legislativy v roce 2002. Připravuje se elektronická podatelna. Byla zadána analýza a řešení komplexního systému elektronické podatelny a sledování dokumentů v systému ČÚBP. Připravuje se propojení IS ITI Praha do IS ČÚBP.

8

Šetření stížností, oznámení a podnětů

V roce 2002 byla nadále věnována patřičná pozornost vyřizování stížností v systému ČÚBP. Vyřizovány byly nejen stížnosti adresované přímo ČÚBP a IBP, ale i stížnosti, které byly postoupeny MPSV, resp. jinými institucemi. Šetření stížností se provádělo v souladu s interními pokyny ČÚBP, zpravidla formou výkonu dozoru podle zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Oproti roku 2001 poklesl v systému ČÚBP počet podání o téměř 8,6% a počet anonymních podání o 10%. V posledních dvou letech je nejvyšší počet podání adresován na IBP pro hlavní město Prahu a nejmenší počet podání zůstává adresován na ITI Praha a IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích. V loňském roce zaznamenal IBP pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně snížení počtů podání oproti minulým letům téměř o 37%. Počet podání v systému ČÚBP, který zaznamenal významný pokles v roce 2000, v loňském roce tohoto minima nedosáhl (viz následující tabulka). Množství podání adresovaných systému ČÚBP v uplynulých čtyřech letech: Systém ČÚBP

1999

Celkem

336

z toho z toho z toho anonymy 2000 anonymy 2001 anonymy 2002 72

271

50

327

55

301

z toho anonymy 50

Značná část podání se týkala především malých firem a podnikajících fyzických osob, kde úkoly v BOZP nejsou zajišťovány odbornou osobou, a zahrnovala obdobné oblasti stížností, oznámení a podnětů jako v předchozím roce. 45

Z věcného hlediska se jednalo především o nevyhovující pracovní podmínky a to zejména: • nařizovanou práci přesčas v rozporu se zákoníkem práce, • opakované 16 hodinové směny ve 4 za sebou následujících dnech, • krácení doby odpočinku mezi směnami a v týdnu, • nedodržování zákonných přestávek na jídlo a oddech, • nevyhovující pracovní prostředí a prostory, • nevyhovující pracovní podmínky řidičů včetně dodatečných zásahů do záznamů o jejich jízdách. Dále se jednalo o: • pověřování osob prací na zařízeních bez předepsané kvalifikace, • nedodržování BOZP na pracovištích, • neodbornost lektorů - cvičitelů v tělovýchovném zařízení, • neposkytnutí pomoci a ošetření při vzniku úrazu, • odmítnutí odstranění závady v elektroinstalaci a z toho plynoucí nebezpečí úrazu a obecné ohrožení osob elektrickým proudem, • stížnost na připojení zemnění střechy souseda bez povolení na bleskosvod stěžovatele, na postup revizního technika a na souhlasné stanovisko IBP v této problematice, • nedodržování hygieny práce, znečišťování přírody a poškozování životního prostředí, • porušování předpisů a norem při stavebním řízení (výstavba domu nad plynovou přípojkou), • žádost o pomoc při vymáhání výplaty odškodného PÚ, • zaměstnávání cizinců bez pracovní smlouvy a další. V pěti případech podání adresována na ČÚBP upozorňovala na závady v činnosti IBP, z toho byla 2 hodnocena jako částečně oprávněná, 3 jako neoprávněná. IBP byla na jejich činnost adresována 2 podání, z toho obě byla hodnocena jako neoprávněná. Z věcného hlediska se jednalo o: • nízkou úroveň odborných znalostí inspektorů a o jejich nízký počet v regionu, • nedovolené podnikatelské aktivity inspektora SOD nabízením školení, • neposkytnutí odborného stanoviska k odškodnění pracovního úrazu, • neposkytnutí informací poškozenému z šetření pracovního úrazu, • nesouhlasné stanovisko IBP při kolaudačním řízení. Podání, která byla z kompetenčních důvodů postoupena jiným orgánům, nejsou v dále uvedené tabulce, která podává přehled o členění všech hodnocených stížností, oznámení a podnětů podle jejich oprávněnosti, zahrnuta.

Rok

Celkem hodnoceno Z toho podání oprávněná

částečně oprávněná

Neoprávněná

2001

260

78

30%

88

34%

94

36%

2002

254

81

31,9%

87

34,2%

86

33,9%

Z rozboru stížností, oznámení a podnětů vyplývá, že nejčastěji se vyskytující předměty podání a s nimi související zjištění porušení předpisů, byly ve všech krajích obdobné a týkaly se: a) pracovních podmínek zaměstnanců, 46

b) c) d)

závěrů plynoucích z šetření pracovních úrazů a nehodových událostí, zajišťování bezpečnosti práce, provozu a obsluhy strojů a technických zařízení, zejména VTZ.

Stížnosti, oznámení a podněty ve většině případů poukazovaly na povinností zaměstnavatele a konkrétně se týkaly např.:

neplnění základních

• porušování ustanovení § 84 a 85, § 90 - 96, § 132 - 135 a § 165 a 166 ZP, • nezajištění bezpečnostních přestávek a dostatečného odpočinku řidičů před jejich jízdou v silniční dopravě - porušení vyhlášky č. 108/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména čl. 7 a 8, • zaměstnávání osob bez pracovních smluv nebo dohod o provedení práce - porušení § 27 odst.1, 2 a § 232 ZP, • nezabezpečení volných komunikací - porušení § 16 odst. 1 vyhlášky č. 48/1982 Sb., • nerespektování zákazů při manipulaci s břemeny - porušení § 229 vyhlášky č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů • nedodržování ustanovení nařízení vlády č. 494/2001 Sb., • nezpracování pracovních postupů na specifické činnosti - porušení § 134e odst. 1 písm. c) ZP a čl. 4-1 ČSN ISO 12480-1, • neplnění povinností v oblasti OOPP a ochranných zařízení, používání nevhodných OOPP, nevedeného přehledu o přidělených OOPP, neposkytnutí mycích prostředků - porušení § 133a odst.3 ZP a § 3 a 4 nařízení vlády č. 495/2001 Sb., • nerespektování požadavků BOZP při skladování - porušení § 232 vyhlášky č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a čl. 4.1.1 ČSN 26 9030, • nevyhovujícího stavu strojů a technických zařízení a provozu elektrických zařízení stavenišť - porušení např. § 37 vyhlášky č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dalších předpisů, • provozu strojů bez stanovených revizí a budov bez jejich kolaudace - porušení § 7 vyhlášky č. 48/1982 Sb. a zákona č. 50/1976 Sb., oba ve znění pozdějších předpisů, • provozování VTZ bez provedených revizí a doložitelných revizních zpráv - porušení vyhlášek č. 48/1982 Sb. a č. 20/1979 Sb., obě ve znění pozdějších předpisů, • nedodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce při stavební činnosti a při práci ve výškách - porušení vyhlášky č. 324/1990 Sb., • nezakrytí pohyblivých částí a částí pod napětím - porušení § 37 a 199 vyhlášky č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 2 a 3 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., • neoprávněná výroba TZ, výroba VTZ bez předepsané dokumentace - podněty předány České obchodní inspekci. V případě menšího počtu drobných závad, byly tyto odstraněny během dozoru IBP, prováděném v rámci vyřízení podání. K jejich odstranění přispěla i ze stany inspektorů doporučená a navržená technická a organizační opatření. V několika případech bylo na závěr ukončení šetření podání zahájeno z podnětu IBP správní řízení a vydáno příslušné rozhodnutí podle zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se většinou o rozhodnutí na odstranění závad, dále vyřazení strojů a zařízení z provozu, případně zákazy činnosti a užívání provozních prostorů. Ve více jak 68 případech byly po šetření oprávněných podnětů a stížností uloženy podle zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, sankce, respektive jednotlivcům byly uloženy blokové pokuty podle zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Celková výše těchto pokut za systém ČÚBP převýšila v roce 2002 částku 752 tisíc Kč. Ve dvou případech byly uloženy za opakované neplnění uložených opatření sankce ve výši 115 tisíc Kč. 47

V případech oprávněných a částečně oprávněných podání přispělo šetření IBP k nápravě konkrétních případů nedodržování povinností zaměstnavatelů ve vztahu k zajištění bezpečnosti práce, technických zařízení a ke stanoveným pracovním podmínkám. V případech neoprávněných podání převažují u stížností osobní spory mezi zaměstnavatelem a stěžovatelem, pocity ukřivděnosti a konkurenční spory; přínos pro zvýšení úrovně BOZP je v těchto případech minimální a šetření zbytečně časově zatěžuje systém ČÚBP.

9

Výchova a vzdělávání zaměstnanců systému ČÚBP

9.1

Odborná školení a odborné semináře inspektorů SOD

V roce 2002 nedoznaly základní principy výchovy a vzdělávání zaměstnanců systému ČÚBP proti uplynulému období zásadních změn. Tato činnost je realizována IVBP následně: Semináře jsou organizovány podle předem stanovených zásad pro provádění školení. Před vlastním seminářem stanoví odborný garant konkrétní cíle školení, vymezí jejich obsah, zajistí odborné lektory a stanoví obsah a téma diskuze. V předstihu vyzve účastníky, aby se na tuto diskuzi připravili. Po skončení semináře jsou vypracovávána (jak frekventanty, tak garantem) hodnocení, která přispívají ke zkvalitnění přípravy na semináře a školení v dalším období. V roce 2002 se uskutečnilo celkem 15 seminářů v rozsahu 1 – 5 dnů, podle jejich charakteru a stanovených cílů. Pozitivně bylo hodnoceno zejména rozšíření programu seminářů o vzájemnou výměnu názorů inspektorů s požadavkem na nezbytnou korekci názorů ze strany garantů ČÚBP.

9.2

Vzdělávání – získávání nových schopností

Zcela novým typem vzdělávání v systému SOD je vzdělávání k získání nových schopností. V roce 2002 se jednalo o následující: - kurz „Abeceda EU“ – základní vzdělávací modul o EU v rozsahu 12 hodin byl IVBP realizován dle požadavku ČÚBP v celém rozsahu pro vybrané zaměstnance IBP a ČÚBP o celkovém počtu 175. K 31. 10. 2002 byly ze základního modulu proškoleni všichni určení zaměstnanci systému ČÚBP; - semináře k problematice výpočetní techniky byly realizovány v celém rozsahu, jak pro základní, tak i nástavbovou úroveň (práce s Meta Cube Explorerem). Obě akce jejich účastníci hodnotili jako přínosné pro práci inspektorů; u semináře k problematice výpočetní techniky byl vznesen požadavek na jeho pokračování. Dále byly realizovány: -

kurzy ovlivňovacích a školících schopností inspektorů a referentů ČÚBP, nikoli však formou interních kurzů na jednotlivých IBP, jak tomu bylo v minulých letech, ale začleňováním tématu „Asertivita“ do programů odborných školení a seminářů dle 9.1,

-

jazykové kurzy. Kurzy probíhaly na ČÚBP a na IBP s cílem zvládnout minimum znalostí alespoň jednoho cizího jazyka. Výuka probíhala týdně, minimálně po 2 hodinách; z jazyků se vyučovala angličtina, němčina a francouzština.

9.3

Výchova a výcvik nových inspektorů – čekatelů 48

V roce 2002 se uskutečnil poslední – šestý – týden kurzu inspektorů – čekatelů z roku 2001. Pro malý počet nově přijatých inspektorů v roce 2002 nebylo jejich vzdělávání v nově koncipovaném 7týdenním cyklu realizováno.

10 Publicita Problematice propagace a osvěty (PaO) byla v roce 2002 v systému ČÚBP věnována náležitá pozornost. Pro její finanční zabezpečení bylo využito především prostředků fondu PHARE.

10.1 Tisk Zpráva o činnosti systému ČÚBP za rok 2001 byla zpracována jak v tiskové, tak v elektronické podobě. Zpráva je k dispozici na webových stránkách ČÚBP (www.cubp.cz). Zde jsou též k dispozici odborné texty k základním bezpečnostním požadavkům například pro oblast zemědělství, stavebnictví apod.

10.2 Účast na výstavách Úspěšně proběhly prezentace systému INTERPROTEC 2002 a FOR ARCH 2002.

ČÚBP

na

veletrzích

PRAGOSEC

2002,

10.3 Národní program propagace a osvěty V souladu s „Programy propagace a osvěty“ byly v roce 2002 realizovány níže uvedené aktivity: Tiskové konference - byly organizovány zejména v souvislosti s programem „Společně bezpečně“, další 2 se uskutečnily při předávání osvědčení „Bezpečný podnik“ Semináře - zástupci systému ČÚBP aktivně vystoupili na doprovodných programech při konání veletrhů INTERPROTEC 2002 a FOR ARCH 2002 Spolupráce s médii - ČÚBP v roce 2002 organizačně zajišťoval obsahovou náplň Zpravodaje ČÚBP, vydávaného VÚBP jako příloha časopisu INOVACE, a pokračoval ve spolupráci s časopisem Sociální politika, TECHNIK, redakcí HN a BHP

10.4 Regionální projekty propagace a osvěty Je možno konstatovat, že všechny IBP své regionální programy PaO splnily beze zbytku. Úspěšně pokračovaly ve spolupráci s Rožnovským vzdělávacím střediskem, ať již při organizování veřejností hojně navštěvovaných „poradenských dnů“, či při publikování odborných odpovědí v časopise „Rádce BOZP – otázky a odpovědi“. Dále IBP přispívaly svými články do Zpravodaje ČÚBP. 49

Zejména s výhledem do budoucna je důležitá spolupráce IBP s některými odbornými školami např. Lesnickým OU Abrtamy, Lesnickým OU Svoboda nad Úpou, Lesnickým OU Lomnice nad Popelkou, Střední lesnickou školou Písek, Integrovanou střední školou Vimperk, středními školami s elektrotechnickým zaměřením, Technickou univerzitou Liberec, Univerzitou Pardubice, VŠB – Technickou univerzitou v Ostravě, pro které jsou zajišťovány odborné přednášky k problematice BOZP. IBP spolupracují po odborné stránce s některými organizacemi v zahraničí (Švédský inspektorát v Malmő, Všeobecná zdravotní a úrazová pojišťovna v Rakousku – AUVA). Příklady některých aktivit, které měly v roce 2002 větší rozsah nebo vznikly nově: IBP 3.00 IBP 4.00 IBP 5.00

IBP 6.00 IBP 7.00

IBP 8.00 IBP 9.00 IBP 10.00

- rozšířil rozsah spolupracujících orgánů o cizineckou policii, - připravuje spolupráci s „internetovým deníkem“ magistrátu hl. m. Prahy, - rozšířil poradenskou činnost na veletrzích PRAGOSEC 2002 a FOR ARCH 2002, - velmi úspěšně prezentoval činnost systému ČÚBP na tiskových konferencích, prostřednictvím ČT 1, TV Prima, ČRo, Rádia FAKTOR a rádia Eldorádo v průběhu kampaně „Společně bezpečně“, organizované ve spolupráci MPSV, VÚBP a ČÚBP, završené posléze vyhodnocením 5 nejlepších stavebních firem z 50 přihlášených na výstavě INTERPROTEC 2002 v Brně, - rozšířil spolupráci s Institutem dalšího vzdělávání dospělých, - aktivně se podílel na neformálních setkáních bezpečnostních techniků organizovaných ve spolupráci s organizací Panasonic Plzeň, - uzavřel dohodu se severočeskou verzí MF Dnes v čtvrtletním vydávání analýzy úrazovosti za regiony severních Čech, - operativně doplňuje internetovou stránku IBP – o zájmu svědčí „denní návštěvnost“ – 4 - 5 zájemců, - spolupracoval s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků, - zveřejnil na internetových stránkách www.elektrika.cz 5 případů šetřených PÚ způsobených elektrickým proudem, - spolupracoval s TV Nova ( pořad „Občanské judo“), - úspěšně prezentoval činnost systému ČÚBP na výstavě INTERPROTEC 2002 v Brně, - rozšířil přednáškovou činnost ve školním roce 2002/03 po dohodě s nově vzniklou fakultou Bezpečnostního inženýrství na výše zmíněné VŠ v Ostravě, - nově navázal spolupráci s Domem techniky Ostrava s účastí na certifikačním procesu pro činnosti Manažer bezpečnosti práce a Auditor bezpečnosti práce, pořádané Akreditovaným certifikačním orgánem.

10.4 Poskytování informací podle § 18 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. Poskytování informací je obdobné jako v předchozím roce, ilustruje jej následující tabulka: § 18 odst.1 3.00 a) / b) / c) /

4.00 / / /

Inspektoráty bezpečnosti práce 5.00 6.00 7.00 8.00 9.00 / / 1 / 3 / / / / / / / / / /

ITI ČÚBP Celkem 10.00 Praha 1 / / 5 / / / / / / / / 50

d) e)

/ /

/ /

/ /

/ /

/ /

/ /

/ /

/ /

/ /

/ /

/ /

Žádost o informaci, podaná na IBP 7.00, se týkala výsledků šetření smrtelného pracovního úrazu manžela žadatelky, tři žádosti podané na IBP 9.00 se týkaly stavu BOZP v zemědělství v regionu a dvou vyjádření k projektové dokumentaci sportovního stadionu. Žádost podaná na IBP 10.00 se týkala výsledků šetření pracovního úrazu. Všechny požadované informace byly poskytnuty v takovém rozsahu, aby nedošlo k porušení povinnosti mlčenlivosti ve smyslu § 7a zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jak je zřejmé z uvedené tabulky, informace dalších písmen b) až e) § 18 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. nebyly nikým v uplynulém roce požadovány.

11 Spolupráce s orgány a organizacemi, mezinárodní spolupráce 11.1 Spolupráce systému ČÚBP s orgány a organizacemi V roce 2002 pokračovala spolupráce s organizacemi, s kterými byla zahájena v předchozích letech. Při vyšetřování příčin pracovních úrazů a nehodových událostí spolupracovaly IBP v rámci regionu s orgány Policie ČR, s Drážním úřadem a dalšími orgány. Na úrovni jednotlivých regionů spolupracovali zaměstnanci IBP s živnostenskými, finančními a dopravními úřady a s úřady práce, se správami sociálního zabezpečení a krizovými nemocnicemi. Trvalou součinnost při řešení problémů BOZP a pracovních podmínek udržuje systém ČÚBP obecně s odborovými svazy, především s ČMKOS.

11.2 Mezinárodní spolupráce v systému ČÚBP V roce 2002 pokračovala mezinárodní spolupráce systému ČÚBP obdobnými směry jako v letech předešlých. Řada aktivit byla zaměřena na vstup do Evropské unie; i z tohoto důvodu si realizované projekty PHARE a příprava nových projektů PHARE vyžádaly zvýšenou aktivitu. Oblasti mezinárodní spolupráce • • • •

harmonizace české legislativy s legislativou EU spolupráce s twinnery na končících projektech Twinning 99 a Consensus III a na zahájeném projektu Twinning 00 práce na fiche pro projekt Twinning 2003 spolupráce se zeměmi střední a východní Evropy, které jsou kandidátskými zeměmi jako Česká republika a ostatními evropskými zeměmi (hlavně členskými státy Evropské unie) v rámci akcí pořádaných mezinárodními organizacemi zabývajícími se problematikou BOZP. Jedná se především o SLIC (Výbor vedoucích inspektorů bezpečnosti práce), k mezinárodní organizace práce) 51

Účast na seminářích a jednáních v ČR • • • •

• •

účast na řídících výborech (Steering Committee) projektů Twinning 99 a Consensus III, jednání na Delegaci EU ohledně přípravy fiche projektu Twinning 2003 a hodnocení probíhajících projektů, v rámci 2. části (nizozemské) projektu Consensus III proběhly workshopy týkající se vyšetřování stížností, šetření příčin pracovních úrazů, plánování inspekcí, aplikace směrnice EU při provádění dozoru na strojních zařízeních, v rámci projektu Twinning 99 se uspořádaly workshopy k tématům transpozice a implementace evropské legislativy BOZP, hodnocení rizik, propagace (PR) zaměřené na kampaně a tzv. „dobré sousedství“. Ve spolupráci s IBP 5.00 bylo předvedeno praktické využití výstupů v akci zaměřené na BOZP ve stavebnictví, která byla nazvána „Společně bezpečně“, závěrečná konference s mezinárodní účastí projektů Twinning 99 a Consensus III, diskuze se zástupci ruských odborů (Brno).

Účast na školeních a jednáních v zahraničí • • • • • •

Setkání českých expertů s holandskou stranou v rámci přípravy realizace projektu Consensus III – Haag, Nizozemí výměna aktuálních zkušeností v oblasti BOZP, přebírání komunitárního práva – Paříž, Francie účast na státních zkouškách na Technické univerzitě – Košice, SR setkání zástupců bezpečnosti práce ve stavebnictví se zástupci pojišťovny AUVA – St. Polten, Rakousko porada vedení systému ČÚBP spojená se společným jednáním se slovenským NIP – Stará Lesná, SR jednání pracovní skupiny SLIC pro přípravu definování úlohy SLIC při naplňování nové strategie EU pro BOZP na léta 2002 – 2006 – Lucemburk, Lucembursko

Účast na mezinárodních konferencích v zahraničí • • • • • • • • • •

evropská konference o BOZP v automobilovém průmyslu – Kassel, SRN mezinárodní konference BOZP – Bratislava, SR mezinárodní konference o strategii EU v oblasti BOZP na léta 2002 – 2006 – Barcelona, Španělsko 42. zasedání SLIC – Segovia, Španělsko konference u příležitosti 50. výročí založení Strojní fakulty Technické univerzity a Katedry bezpečnosti a kvality produkce – Košice, SR 16. světový kongres BOZP – Vídeň, Rakousko mezinárodní konference BOZP pro země střední Evropy – Krakov, Polsko mezinárodní konference o prevenci pracovních úrazů – Elsinore, Dánsko kongres „Bezpečnost práce – aktuálně“ – Berlín, SRN 43. zasedání SLIC – Billund, Dánsko

Akce organizované z úrovně IBP •

návštěva poradce ministra zemědělství ve Francii pana Beka na IBP 5.00 a 6.00, kterou prostřednictvím CIVOP organizovala společnost Eurogip 52

•

v rámci dlouholeté spolupráce IBP 7.00 se švédským ARBETSMILJÖ VERKET v Malmő se uskutečnil seminář k problematice plánování dozoru, nebezpečných látek, velkých havárií a program „Vize 0“ v Ústí nad Labem. Zúčastnili se též zástupci jiných IBP.

Aktivity v rámci mezinárodní spolupráce jsou pro předvstupní období do EU pro ČR velice důležité. V tomto smyslu jsou též hodnoceny řídícími orgány projektů PHARE. Počet akcí i počet účastníků je vyšší oproti předešlým letům. V systému ČÚBP je již druhým rokem organizována a finančně zajištěna výuka cizích jazyků, především angličtiny. To usnadňuje výběr účastníků jednotlivých akcí. Rovněž projekty PHARE mají více prostředků na zajištění překladů a tlumočení seminářů a jednání. Zápisy ze zahraničních cest jsou k dispozici na intranetu. Zápisy ze seminářů a veškeré získané materiály jsou archivovány v odboru kanceláře předsedy ČÚBP.

11.3 Mezinárodní spolupráce ITI Praha V oblasti mezinárodních aktivit Institutu technické inspekce Praha stálo tradičně nejvýše členství v organizaci CEOC. CEOC je organizace sdružující 28 nezávislých soukromých, polosoukromých a státních organizací ze 17 zemí Evropy a Japonska s obdobným zaměřením jako ITI Praha. Úkolem CEOC je organizace zajištění bezpečnosti technických zařízení a osob, sjednocení přístupu k technické inspekční činnosti a odstranění technických bariér volného obchodu v rámci celé Evropy. Ředitel ITI Praha Ing. Jan Dubský a vedoucí pobočky Ostrava Ing. Jindřich Witos se zúčastnili 16. setkání orgánů technické inspekce pro střední a východní Evropu, které se konalo od 6. do 8. listopadu v Poznani. Jednání mělo všeobecný charakter a týkalo se zejména situace orgánů technické inspekce v Polsku, České republice, Maďarsku a ve Slovenské republice. Předběžně bylo dohodnuto i setkání v roce 2003, které se uskuteční buď v Praze nebo v Bruselu. Další významnou akcí byla již tradiční účast vedoucího inspektora pobočky Ostrava Ing. Jindřicha Witose na celostátním sympoziu v Polsku, které pořádal NOT a UDT (Centrální technická organizace a Úřad technického dozoru). Ing. Witos zde vystoupil v rámci vystoupení hostů a podal informaci o činnosti ITI Praha. Během sympozia došlo také k setkání se zástupci UDT a ke vzájemné výměně zkušeností.

12 Závěr Hlavním úkolem a cílem činnosti systému ČÚBP v uplynulém roce bylo zejména splnění úkolů, které si stanovil Programem činnosti na rok 2002. Při jeho plnění bylo zjištěno, že situace v malých a středních podnicích je v zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v oblasti dodržování stanovených pracovních podmínek na nižší úrovni než je tomu u velkých podniků. Příčiny nejsou jen ekonomického charakteru, ale tkví převážně v: - malém právním vědomí zaměstnavatelů, - neexistenci podmínek pro vytvoření kvalitních služeb BOZP, - nepřehledné, roztříštěné a málo srozumitelné legislativě.

53

Ze zjištěných a ve zprávě uvedených poznatků z prověrek je zřejmé, že pro zlepšení stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nezbytné jak důsledné prosazování plnění bezpečnostních předpisů a požadavků zaměstnavateli, zaměstnanci a podnikajícími fyzickými osobami, tak zajištění dostatečné informovanosti o této často opomíjené problematice; ze strany státního odborného dozoru pak vyvíjení soustavného tlaku na zvyšování úrovně bezpečnosti práce. K tomu měla přispět i informační kampaň „Společně bezpečně“, která byla v roce 2002 zaměřena na oblast stavebnictví v Jihočeském kraji a kraji Vysočina. Jejím cílem bylo zvýšit povědomí veřejnosti o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a zlepšit přístup především malých a středních podniků k této oblasti. Oblasti propagace je třeba v příštích letech věnovat ještě větší pozornost a rozšířit osvětu v problematice bezpečnost a ochranu zdraví při práci o pracovní podmínky a pracovní prostředí jako nedílnou součást trvalé péče zaměstnavatelů o své zaměstnance. Při plánování dozoru bude nutné i nadále vycházet z vývoje pracovní úrazovosti, z podnětů občanů a z výsledků dosud provedených dozorů; při kontrolní činnosti se nadále věnovat problematickým odvětvím tak, jak tomu bylo i v roce 2002. S ohledem na zjištěný stav a vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti bude kontrolní činnost v letech 2003 a 2004 zaměřena na: -

odbory ekonomických činností s nepříznivým vývojem pracovní úrazovosti, tzn. zejména na stavebnictví, dřevařský průmysl, zemědělství a výrobu strojů a zařízení, subjekty, u kterých dochází k opakování pracovních úrazů ze stejných zdrojů a příčin, následné kontroly subjektů, u kterých byly zjištěny závažné nedostatky v zajišťování BOZP.

Systém ČÚBP bude dále pokračovat v napomáhání realizace programu „Bezpečný podnik“, kterým jsou podniky nejen získány pro systémový přístup k BOZP, ale tento přístup uplatňují i u svých subdodavatelů, spolupracují při jeho zajišťování a tím se podílejí na účinné prevenci v problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nadále bude zajišťováno poradenství, a to nejen v rámci poradenských dnů, ale i na odborných seminářích a školeních a prostřednictvím internetových stránek. Rok 2003 je pro státní odborný dozor nad bezpečností práce také rokem, kdy s ohledem na nabytí účinnosti nově vydaných prováděcích předpisů k zákoníku práce (tj. jednotlivých nařízení vlády), je nutné zajistit jejich prosazování do praxe. Jak ukazují první měsíce roku 2003, řadě subjektů přináší vlastní aplikace nových předpisů potíže a tak jednotící činnost systému ČÚBP přináší velký užitek.

54

Příloha č. 1

Právní předpisy mající význam pro činnost státního odborného dozoru (upraveno ke dni vydání)

0

Zákony 1. Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů 3. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů 5. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů 6. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení vlády 1. Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb. 2. Nařízení vlády č. 352/2000 Sb., kterým se mění některé vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů 3. Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. 4. Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu 5. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků 6. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí 7. Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů 8. Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat 9. Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru 10. Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky 11. Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací

Vyhlášky 1. Vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů 2. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích 1

3. Vyhláška ČÚBP č. 76/1989 Sb., k zajištění bezpečnosti technických zařízení v jaderné energetice, ve znění vyhlášky č. 263/1991 Sb. 4. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb. 5. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů 6. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů 7. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů 8. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů 9. Vyhláška ČÚBP č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách 10. Vyhláška ČÚBP č. 18/1987 Sb., kterou se stanoví požadavky na ochranu před výbuchy hořlavých plynů a par 11. Vyhláška ČÚBP č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. 12. Vyhláška MZd č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodů přípravy na povolání, ve znění vyhlášky č. 185/1998 Sb. 13. Vyhláška MPSV č. 398/2001 Sb., o stanovení poplatků za činnosti organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení 14. Vyhláška MPSV č. 498/2001 Sb., kterou se zrušují některé právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 15. Vyhláška č. 38/2003 Sb., kterou se zrušují některé předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 16. Vyhláška č. 39/2003 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 213/1991 Sb. o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel 17. Vládní vyhláška č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících

2

Příloha č. 2

Pracovní úrazovost v České republice v roce 2002

3

Příloha č. 3

Seznam zkratek

4

BOZP

bezpečnost a ochrana zdraví při práci

BP

bezpečnost práce

BTZ

bezpečnost technických zařízení

CD

kompaktní disk

CEOC

evropské sdružení kontrolních a inspekčních organizací (Confédération Européenne des Organismes de Contrôle)

ČBÚ

Český báňský úřad

ČEZ, a.s.

České energetické závody akciová společnost

ČMKOS

Českomoravská konfederace odborových svazů

ČSÚ

Český statistický úřad

ČÚBP

Český úřad bezpečnosti práce

DP

Dopravní podnik

ESAW

European Statistics on Accidents at Work - číselníky EÚ

EU

Evropská unie

FO

fyzická osoba

HVB

hlavní výrobní blok

IBP

inspektorát bezpečnosti práce

IBP 3.00

IBP pro hl. m. Prahu se sídlem v Praze

IBP 4.00

IBP pro Středočeský kraj se sídlem v Praze

IBP 5.00

IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích

IBP 6.00

IBP pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni

IBP 7.00

IBP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem

IBP 8.00

IBP pro Královehradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové

IBP 9.00

IBP pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně

IBP 10.00

IBP pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě

IS

informační systém

ITI Praha

Institut technické inspekce Praha

IVBP

Institut výchovy bezpečnosti práce

JE

jaderná elektrárna

JEDU

Jaderná elektrárna Dukovany

JETE

Jaderná elektrárna Temelín

LAN

lokální síť 5

LPG

zkapalněné uhlovodíkové plyny

MOP

Mezinárodní organizace práce

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

OKEČ

odvětvová klasifikace ekonomických činností

OOPP

osobní ochranné pracovní prostředky

OSSZ

okresní správa sociálního zabezpečení

PaO

propagace a osvěta

PB

propan - butan

PFO

podnikající fyzické osoba

PHM

pohonné hmoty

PZ

plynová zařízení

RT

revizní technik

SOD

státní odborný dozor

STK

stanice technické kontroly

SÚJB

Státní úřad pro jadernou bezpečnost

TZ

technická zařízení

VTL

vysokotlaké potrubí

VPN

virtuální privátní síť

VTZ

vyhrazená technická zařízení

VÚBP

Výzkumný ústav bezpečnosti práce

WAN

rozlehlá datová síť

ZP

zákoník práce

6

Tabulková část přílohy č. 2 (rok 2002)

7

Tabulka č. 1 Časové řady ukazatelů pracovních úrazů v ČR Ukazatel Pojištěnci Počet případů pracovních úrazů Dny pracovní neschopnosti

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

4 711 075 4 755 667 4 708 151 4 603 615 4 833 831 4 784 482 4 578 688 4 517 546 4 483 455 4 466 699 109 908

103 949

106 275

104 288

108 704

107 175

95 971

92 906

93 280

90 867

3 655 633 3 661 217 3 829 076 3 903 833 4 187 154 4 097 267 3 781 345 3 780 854 3 787 692 3 788 076

Četnost případů na 100 pojištěnců

2,33

2,19

2,26

2,27

2,25

2,24

2,10

2,06

2,08

2,03

Průměrné procento pracovní neschopnosti

0,213

0,211

0,223

0,232

0,237

0,235

0,226

0,229

0,231

0,232

Průměrná délka trvání případu ve dnech

33,26

35,22

36,03

37,43

38,52

38,23

39,40

40,70

40,61

41,69

Průměrný denní stav práce neschopných

10 015

10 031

10 491

10 695

11 472

11 225

10 360

10 330

10 377

10 378

253

291

281

278

296

240

200

223

231

206

Počet smrtelných pracovních úrazů

8

Tabulka č. 2.1 Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2002 podle krajů (podle vyšších územních samosprávných celků – klasifikace CZ-NUTS) Kraj

Hlavní město Praha

Pojištěnci

Průměrné Průměrná Počet případů Dny pracovní Četnost procento prac. délka trvání pracovních neschopnosti případů na 100 neschopnosti případu úrazů pojištěnců

857 827

10 413

436 434

1,21

0,139

41,91

Středočeský kraj

438 369

9 542

375 011

2,18

0,234

39,30

Jihočeský kraj

259 647

7 405

274 380

2,85

0,290

37,05

Plzeňský kraj

231 747

6 771

264 658

2,92

0,313

39,09

Karlovarský kraj

115 207

2 418

92 213

2,10

0,219

38,14

295 831

6 217

257 646

2,10

0,239

41,44

Liberecký kraj

172 335

4 057

166 903

2,35

0,265

41,14

Královéhradecký kraj

230 531

5 923

245 798

2,57

0,292

41,50

Pardubický kraj

210 404

4 889

192 550

2,32

0,251

39,38

Vysočina kraj

204 567

5 750

222 043

2,81

0,297

38,62

Jihomoravský kraj

492 865

8 907

385 839

1,81

0,214

43,32

Olomoucký kraj

230 288

4 823

199 180

2,09

0,237

41,30

Zlínský kraj

243 273

4 888

212 636

2,01

0,239

43,50

Moravskoslezský kraj

483 808

8 864

462 785

1,83

0,262

52,21

4 466 699

90 867

3 788 076

2,03

0,232

41,69

Ústecký kraj

Česká republika

9

Tabulka č. 2.2 Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2002 podle území působnosti IBP IBP pro

Hlavní město Prahu

Průměrné Dny Četnost případů Pojištěnci Počet případů procento prac. pracovních pracovní na 100 neschopnosti úrazů neschopnos pojištěnců ti

Průměrná délka trvání případu

857 827

10 413

436 434

1,21

0,139

41,91

Středočeský kraj

438 369

9 542

375 011

2,18

0,234

39,30

Jihočeský kraj a Vysočinu

464 214

13 155

496 423

2,83

0,293

37,74

Plzeňský a Karlovarský kraj

346 954

9 189

356 871

2,65

0,282

38,83

Ústecký a Liberecký kraj

468 166

10 274

424 549

2,19

0,248

41,32

Královéhradecký a Pardubický kraj

440 935

10 812

438 348

2,45

0,272

40,54

Jihomoravský a Zlínský kraj

736 138

13 795

598 475

1,87

0,223

43,38

Moravskoslezský a Olomoucký kraj

714 096

13 687

661 965

1,92

0,254

48,36

4 666 699

90 867

3 788 076

2,03

0,232

41,69

Česká republika

10

Tabulka č. 3.1 Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2002 podle kategorií OKEČ

Pojištěnci

Počet případů pracovních úrazů

Dny pracovní neschopnosti


Průměrné procento prac. neschopnosti


144 217

6 971

316 703

4,834

0,602

45,43

Rybolov, podniky pro chov ryb a přidruž. činnosti

1 453

41

1 457

2,82

0,275

35,54

Dobývání nerostných surovin

51 032

1 674

129 911

3,28

0,697

77,61

1 062 599

36 700

1 357 328

3,45

0,350

36,98

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

65 460

838

40 684

1,28

0,170

48,55

Stavebnictví

152 130

5 545

259 395

3,64

0,467

46,78

Obchod, opravy motor. vozidel a spotřebního zboží

254 459

5 459

193 540

2,15

0,208

35,45

Pohostinství a ubytování

40 837

841

27 885

2,06

0,187

33,16

Doprava, skladování a spoje

262 471

5 470

258 898

2,08

0,270

47,33

Peněžnictví a pojišťovnictví

66 573

247

9 706

1,11

0,039

38,89

Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj

218 149

2 904

119 552

1,33

0,150

41,17

Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění

284 565

2 515

94 871

0,88

0,091

37,72

Školství

213 240

1 329

60 142

0,62

0,077

45,25

Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti

231 449

2 464

102 405

1,06

0,121

41,56

Ostatní veřejné a osobní služby

95 883

1 525

66 901

1,59

0,191

43,87

1 321 554

16 340

748 547

1,24

0,155

45,81

4 466 699

90 867

3 788 076

2,03

0,232

41,69

Kategorie OKEČ Zemědělství hospodářství

a

myslivost,

lesní

Zpracovatelský průmysl

Nezjištěno Česká republika

11

Tabulka č.3.2 Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2002 podle oddílů OKEČ Oddíl OKEČ

Pojištěnci

Počet případů prac. úrazů



Průměrné procento pracovní neschopn.

Průměrná délka trvání

Zemědělství, myslivost Lesnictví, těžba dřeva Rybolov, chov ryb Dobývání uhlí a rašeliny Dobývání uranových a thor. rud Dobývání a úprava ostatní Výroba potravin a zpracování tabáku Textilní průmysl Oděvní průmysl, zpracování kožešin Výroba usní a brašnářství Průmysl dřevařský (kromě nábytku) Výroba vlákniny, papíru Vydavatelství a tisk Koksování, zpracování ropy Výroba chemických výrobků Výroba pryžových a plast. výrobků Výroba ostat. minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí Výroba strojů a zařízení Výroba kancel. strojů a počítačů Výroba elektric. strojů a přístrojů Výroba radiových a televiz. zařízení Výroba zdravotnic. přístrojů a hodin Výroba motorových vozidel Výroba ostat. dopravních zařízení Výroba nábytku, ostatní průmysl Zpracování druhotných surovin Výroba a rozvod elektřiny a plynu Výroba a rozvod vody Stavebnictví Prodej, údržba motorových vozidel Velkoobchod (kromě motor. vozidel) Maloobchod (kromě motor. vozidel) Pohostinství a ubytování Pozemní doprava, potrubní doprava Vodní doprava Letecká, kosmická doprava Vedlejší a pomoc. činnost v dopravě Činnost poštovní a telekomunikační Peněžnictví Pojišťovnictví (kromě sociálního) Činnost s úvěry, pojišťovnictví Činnost v oblasti nemovitostí Pronájem strojů a přístrojů Zpracování dat a souvis. činnosti Výzkum a vývoj Služby převážně pro podniky Veřejná správa, obrana, soc. pojištění Školství Zdravotní, veterinár., sociální činnost Odstraňování odpadu, čištění města Činnost společenských organizací Rekreační, kulturní a sport. činnost Ostatní služby Nezjištěno

119 888 24 329 1 453 40 984 3 413 6 635 118 553 57 991 34 415 12 451 27 259 17 806 22 407 3 069 38 102 66 457 70 378 67 165 99 885 124 557 5 224 83 348 27 615 20 928 86 119 21 487 53 959 3 424 44 174 21 286 152 130 27 632 103 226 123 601 40 837 157 826 729 5 334 30 089 68 493 47 444 16 363 2 766 33 881 2 193 18 599 20 865 142 611 284 565 213 240 231 449 23 862 14 679 51 043 6 299 1 322 182

5 852 1 119 41 1 363 42 269 4 705 1 716 503 248 1 792 545 379 31 763 2 451 3 050 3 152 4 750 4 627 70 1 961 457 403 2 255 676 2 008 158 434 404 5 545 626 1 651 3 182 841 3 686 27 119 540 1 098 151 69 27 295 54 71 164 2 320 2 515 1 329 2 464 927 57 413 128 16 344

261 719 54 984 1 457 113 421 2 693 13 797 178 636 63 293 17 871 10 394 69 937 21 751 13 970 1 999 32 582 90 232 107 291 140 118 165 085 159 757 2 498 69 587 16 057 13 464 79 288 27 841 68 062 7 615 21 790 18 894 259 395 20 553 64 106 108 881 27 885 172 988 1 374 4 119 25 941 54 476 5 093 3 645 869 11 277 1 873 3 077 5 352 97 973 94 871 60 142 102 405 39 420 2 959 19 753 4 769 2 367 064

4,88 4,60 2,82 3,33 1,23 4,05 3,97 2,96 1,46 1,99 6,57 3,06 1,69 1,01 2,00 3,69 4,33 4,69 4,76 3,71 1,34 2,35 1,65 1,93 2,62 3,15 3,72 4,61 0,98 1,90 3,64 2,27 1,60 2,57 2,06 2,34 3,70 2,23 1,79 1,60 0,32 0,42 0,98 0,87 2,46 0,38 0,79 1,63 0,88 0,62 1,06 3,88 0,39 0,81 2,03 1,24

0,598 0,619 0,275 0,758 0,216 0,570 0,413 0,299 0,142 0,229 0,703 0,335 0,171 0,178 0,234 0,372 0,418 0,572 0,453 0,351 0,131 0,229 0,159 0,176 0,252 0,355 0,346 0,609 0,135 0,243 0,467 0,204 0,170 0,241 0,187 0,300 0,516 0,212 0,236 0,218 0,029 0,061 0,086 0,091 0,234 0,045 0,070 0,188 0,091 0,077 0,121 0,453 0,055 0,106 0,207 0,155

44,72 49,14 35,54 83,21 64,12 51,29 37,97 36,88 35,53 41,91 39,03 39,91 36,86 64,48 42,70 36,81 35,18 44,45 34,75 34,53 35,69 35,49 35,14 33,41 35,16 41,18 33,90 48,20 50,21 46,77 46,78 32,83 38,83 34,22 33,16 46,93 50,89 34,61 48,04 49,61 33,73 52,83 32,19 38,23 34,69 43,34 32,63 42,23 37,72 45,35 41,56 42,52 51,91 47,83 37,26 45,81

Česká republika

4 466 699

90 867

3 788 076

2,03

0,232

41,69

12

Tabulka č. 4.1 Rozdělení pracovních úrazů hlášených v roce 2002 IBP podle základních skupin zdrojů IBP pro kraj

Skupina zdrojů

K ód

hl.m. Prahu

Středočeský

Jihočeský a Plzeňský a Vysočinu Karlovarský

Ústecký a Liberecký

Královéhr. a Pardubický

Jihomor. a Zlínský

Moravskoslez. a Olomoucký.

ČR Celk em

I.

Dopravní prostředky

693

403

216

491

388

373

656

421

3641

II.

Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky

55

56

51

26

52

32

158

92

522

III.

Stroje (hnací, pomocné, obráběcí, pracovní)

395

722

860

518

798

1122

1751

1003

7169

IV.

Pracovní příp. cestovní dopravní prostory (pády osob)

1794

1886

1508

1934

2211

2255

3310

2902

17800

V.

Materiál, břemena, předměty

1960

2794

2310

3467

3079

3708

4720

3957

25995

VI.

Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení

486

623

651

919

693

717

1397

950

6436

VII.

Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny

212

298

310

355

395

434

596

489

3089

VIII.

Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem

1

2

5

0

0

0

23

0

31

IX.

Elektřina

8

11

12

12

14

7

19

26

109

X.

Lidé, zvířata a přírodní živly

223

290

378

349

239

468

566

427

2940

XI.

Jiné zdroje

566

139

639

221

157

141

424

347

2634

Zdroj neuveden

64

64

22

76

140

67

0

76

509

6457

7288

6962

8368

8166

9324

13620

10690

70875

Celkem

13

Tabulka č. 4.2 Rozdělení pracovních úrazů hlášených v roce 2002 IBP podle základních skupin zdrojů (relativní četnosti – procenta) IBP pro kraj

K

Skupina zdrojů

ód

hl.m. Prahu

Středočeský

Jihočeský a Plzeňský a Vysočinu Karlovarský



Jihomoravs ký a Zlínský

Moravskoslez. a Olomoucký

ČR Celk em

I.


10,7

11,0

3,1

5,9

4,8

4,0

4,8

3,9

5,1

II.


0,9

0,9

0,7

0,3

0,6

0,3

1,2

0,9

0,8

III.


6,1

10,1

12,4

6,2

9,7

12,0

12,9

9,4

10,1

IV.


27,8

26,0

21,7

23,1

27,1

24,2

24,3

27,2

25,1

V.


30,3

38,5

33,2

41,5

37,7

39,8

34,6

37,0

36,7

VI.


7,5

8,6

9,3

11,0

8,5

7,7

10,2

8,9

9,1

VII.


3,3

4,2

4,5

4,2

4,8

4,7

4,4

4,6

4,4

VIII.


0,0

0,0

0,1

0,0

0,0

0,0

0,2

0,0

0,0

IX.

Elektřina

0,1

0,2

0,2

1,1

0,2

0,1

0,1

0,2

0,2

X.


3,5

4,0

5,3

4,2

2,9

5,0

4,2

4,0

4,2

XI.

Jiné zdroje

8,8

2,0

9,2

2,6

1,9

1,5

3,1

3,2

3,7

Zdroj neuveden

1,0

0,1

0,3

0,9

1,7

0,7

0,0

0,7

0,7

100

100

100

100

100

100

100

100

100

Celkem

14

Tabulka č. 5.1 Korigovaný počet pojištěnců v roce 2002 Pojištěnci (podle ČSÚ)

Pojištěnci (korigovaný počet)

144 217

204 815

Rybolov, podniky pro chov ryb a přidruž. činnosti

1 453

2 064


51 032

72 475

1 063 227

1 509 983


65 460

92 966

Stavebnictví

152 130

216 053

Obchod, opravy motor. vozidel a spotřebního zboží

254 459

361 380


40 837

57 996


262 471

372 758


66 573

94 546


218 149

309 841

Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění

284 565

404 136

Školství

213 240

302 841


231 449

328 701

Ostatní veřejné a osobní služby

95 883

136 172

1 321 554

0

4 466 699

4 466 699

Kategorie OKEČ Zemědělství a myslivost, hospodářství

lesní


Nezjištěno Česká republika

Korekce počtů pojištěnců v jednotlivých kategoriích OKEČ, tj. rozpuštění kategorie Nezjištěno do ostatních kategorií podle poměrného zastoupení jednotlivých kategorií v souboru, byla provedena podle formule: nik = ni × (1 + nn / ( N - nn ), kde značí nik . . . . korigovaný počet pojištěnců v i-té kategorii OKEČ, ni

. . . . počet pojištěnců v i-té kategorii OKEČ (podle ČSÚ),

nn . . . . počet pojištěnců v kategorii „Nezjištěno“ (podle ČSÚ) a N

. . . . počet pojištěnců v ČR (podle ČSÚ).

15

Tabulka č. 5.2 Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2002 podle oddílů OKEČ (absolutní) Počet pojištěnců

Počet pracovních úrazů


Oddíl OKEČ ČSÚ

korigovaný

ČSÚ

korigovaný

ČSÚ

korigované

Zemědělství, myslivost Lesnictví, těžba dřeva Rybolov, chov ryb Dobývání uhlí a rašeliny Dobývání uranových a thoriových rud Dobývání a úprava ostatní Výroba potravin a zpracování tabáku Textilní průmysl Oděvní průmysl, zpracování kožešin Výroba usní a brašnářství Průmysl dřevařský (kromě nábytku) Výroba vlákniny, papíru Vydavatelství a tisk Koksování, zpracování ropy Výroba chemických výrobků Výroba pryžových a plast. výrobků Výroba ostat. minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí Výroba strojů a zařízení Výroba kancelář. strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a přístrojů Výroba radiových a televiz. zařízení Výroba zdravotnic. přístrojů a hodin Výroba motorových vozidel Výroba ostat. dopravních zařízení Výroba nábytku, ostatní průmysl Zpracování druhotných surovin Výroba a rozvod elektřiny a plynu Výroba a rozvod vody Stavebnictví Prodej, údržba motorových vozidel Velkoobchod (kromě motor. vozidel) Maloobchod (kromě motor. vozidel) Pohostinství a ubytování Pozemní doprava, potrubní doprava Vodní doprava Letecká, kosmická doprava Vedlejší a pomocná činnost v dopravě Činnost poštovní a telekomunikační Peněžnictví Pojišťovnictví (kromě sociálního) Činnost s úvěry, pojišťovnictví Činnost v oblasti nemovitostí Pronájem strojů a přístrojů Zpracování dat a související činnosti Výzkum a vývoj Služby převážně pro podniky Veřejná správa, obrana, soc. pojištění Školství Zdravotní, veterinární, sociální činnost Odstraňování odpadu, čištění města Činnost společenských organizací Rekreační, kulturní a sport. činnost Ostatní služby Nezjištěno

119888 24329 1453 40984 3413 6635 118553 57991 34415 12451 27259 17806 22407 3069 38102 66457 70378 67165 99885 124557 5224 83348 27615 20928 86119 21487 53959 3424 44174 21286 152130 27632 103226 123601 40837 157826 729 5334 30089 68493 47444 16363 2766 33881 2193 18599 20865 142611 284565 213240 231449 23862 14679 51043 6299 1322182

170298 34559 2064 58217 4848 9425 168401 82375 48886 17686 38721 25293 31829 4359 54123 94400 99970 95406 141884 176930 7420 118393 39226 29727 122330 30522 76647 4864 62748 30236 216096 39250 146630 175572 58008 224187 1036 7577 42741 97292 67393 23243 3929 48127 3115 26419 29638 202575 404217 302901 328767 33895 20851 72505 8948 0

5852 1119 41 1363 42 269 4705 1716 503 248 1792 545 379 31 763 2451 3050 3152 4750 4627 70 1961 457 403 2255 676 2008 158 434 404 5545 626 1651 3182 841 3686 27 119 540 1098 151 69 27 295 54 71 164 2320 2515 1329 2464 927 57 413 128 16344

7136 1364 50 1662 51 328 5737 2092 613 302 2185 665 462 38 930 2989 3719 3843 5792 5642 85 2391 557 491 2750 824 2448 193 529 493 6761 763 2013 3880 1026 4494 33 145 658 1339 184 84 33 360 66 86 200 2829 3067 1621 3004 1130 70 504 156 0

261719 54984 1457 113421 2693 13797 178636 63293 17871 10394 69937 21751 13970 1999 32582 90232 107291 140118 165085 159757 2498 69587 16057 13464 79288 27841 68062 7615 21790 18894 259395 20553 64106 108881 27885 172988 1374 4119 25941 54476 5093 3645 869 11277 1873 3077 5352 97973 94871 60142 102405 39420 2959 19753 4769 748797

326200 68531 1816 141365 3356 17196 222647 78887 22274 12955 87168 27110 17412 2492 40609 112463 133725 174639 205758 199117 3113 86731 20013 16781 98822 34700 84831 9491 27158 23549 323303 25617 79900 135706 34755 215608 1712 5134 32332 67897 6348 4543 1083 14055 2334 3835 6671 122111 118245 74959 127635 49132 3688 24620 5944 0

Česká republika

4 466 699

4 466 699

90 867

90 867

3 788 076

3 788 076

16

Tabulka č. 5.3 Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2002 podle oddílů OKEČ (relativní)

Oddíl OKEČ

Četnost pracovních úrazů na 100 pojištěnců

Průměrné procento pracovní neschopnosti

Průměrná délka trvání případu (kalendářní dny)

ČSÚ

korigovaná

ČSÚ

korigované

ČSÚ

korigovaná

Zemědělství, myslivost Lesnictví, těžba dřeva Rybolov, chov ryb Dobývání uhlí a rašeliny Dobývání uranových a thoriových rud Dobývání a úprava ostatní Výroba potravin a zpracování tabáku Textilní průmysl Oděvní průmysl, zpracování kožešin Výroba usní a brašnářství Průmysl dřevařský (kromě nábytku) Výroba vlákniny, papíru Vydavatelství a tisk Koksování, zpracování ropy Výroba chemických výrobků Výroba pryžových a plast. výrobků Výroba ostat. minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí Výroba strojů a zařízení Výroba kancelář. strojů a počítačů Výroba elektrických. strojů a přístrojů Výroba radiových a televizních zařízení Výroba zdravotnic. přístrojů a hodin Výroba motorových vozidel Výroba ostatních dopravních zařízení Výroba nábytku, ostatní průmysl Zpracování druhotných surovin Výroba a rozvod elektřiny a plynu Výroba a rozvod vody Stavebnictví Prodej, údržba motorových vozidel Velkoobchod (kromě motor. vozidel) Maloobchod (kromě motor. vozidel) Pohostinství a ubytování Pozemní doprava, potrubní doprava Vodní doprava Letecká, kosmická doprava Vedlejší a pomocná činnost v dopravě Činnost poštovní a telekomunikační Peněžnictví Pojišťovnictví (kromě sociálního) Činnost s úvěry, pojišťovnictví Činnost v oblasti nemovitostí Pronájem strojů a přístrojů Zpracování dat a souvis. činnosti Výzkum a vývoj Služby převážně pro podniky Veřejná správa, obrana, soc. pojištění Školství Zdravotní, veterinární, sociální činnost Odstraňování odpadu, čištění města Činnost společenských organizací Rekreační, kulturní a sport. činnost Ostatní služby Nezjištěno

4,88 4,60 2,82 3,33 1,23 4,05 3,97 2,96 1,46 1,99 6,57 3,06 1,69 1,01 2,00 3,69 4,33 4,69 4,76 3,71 1,34 2,35 1,65 1,93 2,62 3,15 3,72 4,61 0,98 1,90 3,64 2,72 1,60 2,57 2,06 2,34 3,70 2,23 1,79 1,60 0,32 0,42 0,98 0,87 2,46 0,38 0,79 1,63 0,88 0,62 1,06 3,88 0,.39 0,81 2,03 1,24

4,19 3,95 2,42 2,85 1,05 3,48 3,41 2,54 1,25 1,71 5,64 2,63 1,45 0,87 1,72 3,17 3,72 4,03 4,08 3,19 1,15 2,02 1,42 1,65 2,25 2,70 3,19 3,97 0,84 1,63 3,13 1,94 1,37 2,21 1,77 2,00 3,19 1,91 1,54 1,38 0,27 0,36 0,84 0,75 2,12 0,33 0,67 1,40 0,76 0,54 0,91 3,33 0,34 0,70 1,74 -

0,598 0,619 0,275 0,758 0,216 0,570 0,413 0,299 0,142 0,229 0,703 0,335 0,171 0,178 0,234 0,372 0,418 0,572 0,453 0,351 0,131 0,229 0,159 0,176 0,252 0,355 0,346 0,609 0,135 0,243 0,467 0,204 0,170 0,241 0,187 0,300 0,516 0,212 0,236 0,218 0,029 0,061 0,086 0,091 0,234 0,045 0,070 0,188 0,091 0,077 0,121 0,453 0,055 0,106 0,207 0,155

0,525 0,544 0,241 0,664 0,189 0,500 0,362 0,262 0,124 0,201 0,616 0,294 0,150 0,156 0,206 0,327 0,366 0,502 0,397 0,308 0,115 0,201 0,140 0,155 0.222 0,311 0,303 0,535 0,118 0,213 0,410 0,178 0,149 0,212 0,164 0,263 0,453 0,185 0,207 0,192 0,026 0,053 0,076 0,080 0,205 0,040 0,061 0,166 0,080 0,068 0,106 0,397 0,049 0,094 0,182 -

44,72 49,14 35,54 83,21 64,12 51,29 37,97 36,88 35,58 41,91 39,03 39,91 36,86 64,48 42,70 36,81 35,18 44,45 34,75 34,53 35,69 35,49 35,14 33,41 35,16 41,18 33,90 48,20 50,21 46,77 46,78 32,83 38,83 34,22 33,16 46,93 50,89 34,61 48,04 49,61 33,79 52,83 32,19 38,23 34,69 43,34 32,63 42,23 37,72 45,25 41,56 42,52 51,91 47,83 37,26 45,81

45,71 50,24 36,32 85,06 65,80 52,43 38,80 37,71 36,34 42,80 39,89 40,77 37,69 65,58 43,67 37,63 35,96 45,44 35,52 35,29 36,62 36,27 35,93 34,18 35,94 42,11 34,65 49,18 51,34 47,77 47,82 33,57 39,69 34,98 33,87 47,98 51,88 35,41 49,14 50,71 34,50 54,08 32,82 39,04 35,36 44,59 33,36 43,16 38,55 46,24 42,49 43,48 52,68 48,85 38,10 -

Česká republika

2,03

2,03

0,232

0,232

41,69

41,69

17

Tabulka č. 6 Časové řady ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR (1993 – 2002)

Rok

Pojištěnci

Počet smrtelných pracovních úrazů

Četnost na 10 000 pojištěnců

Procento z pracovních úrazů

1993

4 711 075

253

0,54

0,23

1994

4 755 668

291

0,61

0,28

1995

4 708 151

281

0,60

0,27

1996

4 603 615

278

0,60

0,27

1997

4 833 831

296

0,61

0,27

1998

4 784 482

240

0,50

0,22

1999

4 578 688

200

0,44

0,21

2000

4 517 546

223

0,49

0,24

2001

4 483 455

231

0,52

0,25

2002

4 466 699

206

0,46

0,23

18

Tabulka č. 7.1 Ukazatele smrtelných pracovních úrazů v roce 2002 podle krajů (vyšších samosprávných celků – klasifikace CZ – NUTS)

Kraj

Pojištěnci

hlavní město Praha

Četnost smrtelných Počet smrtelných pracovních úrazů pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců

857 827

19

0,22

438 369

27

0,62

259 647

10

0,39

231 747

12

0,52

Karlovarský kraj Ústecký kraj

115 207

4

0,35

295 831

13

0,44

Liberecký kraj

172 335

12

0,70

Královéhradecký kraj

230 531

21

0,91

Pardubický kraj

210 404

10

0,48

Vysočina

204 567

13

0,64

Jihomoravský kraj

492 865

19

0,39

Olomoucký kraj

230 288

11

0,48

Zlínský kraj

243 273

15

0,62

Moravskoslezský kraj

483 808

20

0,41

4 466 699

206

0,46

Středočeský kraj

Jihočeský kraj Plzeňský kraj

Česká republika

19

Tabulka č. 7.2 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v ČR podle území působnosti IBP v létech 1998 - 2002 IBP pro

1998

1999

2000

2001

2002

hlavní město Prahu

35

16

37

30

19

Středočeský kraj

28

28

27

23

27


15

21

7

16

23


13

17

20

20

16


26

15

22

19

25


28

21

12

24

31


49

38

48

47

34


46

44

50

52

31

Tabulka č. 7.3 Četnost smrtelných pracovních úrazů v ČR na 10 000 pojištěnců podle území působnosti IBP v létech 1998 - 2002 IBP pro

1998

1999

2000

2001

2002

hlavní město Prahu

0,42

0,20

0,44

0,35

0,22

Středočeský Kraj

0,64

0,67

0,64

0,54

0,62


0,48

0,68

0,23

0,55

0,50


0,34

0,47

0,56

0,57

0,46


0,52

0,32

0,48

0,42

0,53


0,50

0,39

0,23

0,47

0,70


0,53

0,43

0,55

0,55

0,46


0,55

0,56

0,66

0,70

0,43

20

Tabulka č. 8.1 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v ČR podle kategorií OKEČ (1998-2002) Kó d

Kategorie OKEČ

1998

1999 2000 2001 2002

A

Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství

24

20

21

17

22

B

Rybolov, podniky pro chov ryb, služby

-

-

-

-

-

C


9

9

10

14

11

D


58

46

58

58

53

E


11

9

4

8

4

F

Stavebnictví

72

47

47

50

46

G

Obchod, oprava mot. vozidel a spotřebního zboží

15

10

13

22

13

H


1

1

1

2

1

I


23

30

42

35

32

J


4

2

-

2

2

K


11

4

17

9

9

L

Veřejná správa, obrana, povinné sociál. pojištění

2

8

6

1

3

M

Školství

1

2

1

2

2

N

Zdravotnictví, veterinární a sociální činnost

1

4

3

4

3

O

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

4

4

-

5

5

Nezařazeno

4

4

-

2

-

21

Tabulka č. 8.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v ČR na 10 000 pojištěnců podle kategorií OKEČ (1998-2002) Kó d

Kategorie OKEČ

A


B

Rybolov, podniky pro chov ryb, služby

C

1998

1999 2000 2001 2002

0,86

0,79

0,90

0,78

1,07

-

-

-

-

-


0,93

1,03

1,24

1,79

1,52

D


0,36

0,31

0,39

0,38

0,35

E


0,99

0,85

0,39

0,82

1,43

F

Stavebnictví

2,32

1,77

1,92

2,19

2,13

G

Obchod, oprava mot. vozidel a spotřebního zboží

0,36

0,27

0,36

0,62

0,36

H


0,15

0,17

0,17

0,33

0,17

I


0,60

0,76

1,09

0,93

0,86

J


0,36

0,18

-

0,06

0,21

K


0,39

0,14

0,58

1,84

0,29

L

Veřejná správa, obrana, povinné sociál. pojištění

0,05

0,18

0,14

0,02

0,07

M

Školství

0,04

0,07

0,04

0,07

0,07

N

Zdravotnictví, veterinární a sociální činnost

0,03

0,13

0,09

0,12

0,09

O

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

0,32

0,31

-

0,23

0,37

22

Tabulka č. 8.3 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v ČR podle oddílů OKEČ (1998-2002) Kód A 01 A 02 B 05 C 10 C 11 C 12 C14 D 15 D 17 D 18 D 19 D 20 D 21 D 22 D 23 D 24 D 25 D 26 D 27 D 28 D 29 D 30 D 31 D 32 D 33 D 34 D 35 D 36 D 37 E 40 E 41 F 45 G 50 G 51 G 52 H 55 I 60 I 61 I 62 I 63 I 64 J 65 J 66 J 67 K 70 K 71 K 72 K 73 K74 L 75 M 80 N 85 O 90 O 91 O 92 O 93

1998

1999

2000

2001

2002

Zemědělství, myslivost Lesnictví, těžba dřeva Rybolov, chov ryb Dobývání uhlí a rašeliny Dobývání ropy a zemního plynu Dobývání uranových a thor. rud Dobývání a úprava ostatní Výroba potravin a zpracování tabáku Textilní průmysl Oděvní průmysl, zpracování kožešin Výroba usní a brašnářství Průmysl dřevařský (kromě nábytku) Výroba vlákniny, papíru Vydavatelství a tisk Koksování, zpracování ropy Výroba chemických výrobků Výroba pryžových a plast. Výrobků Výroba ostat. minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí Výroba strojů a zařízení Výroba kancel. strojů a počítačů Výroba elektric. strojů a přístrojů Výroba radiových a televiz. zařízení Výroba zdravotnic. přístrojů a hodin Výroba motorových vozidel Výroba ostat. dopravních zařízení Výroba nábytku, ostatní průmysl Zpracování druhotných surovin Výroba a rozvod elektřiny a plynu Výroba a rozvod vody Stavebnictví Prodej, údržba motorových vozidel Velkoobchod (kromě motor. vozidel) Maloobchod (kromě motor. vozidel) Pohostinství a ubytování Pozemní doprava, potrubní doprava Vodní doprava Letecká, kosmická doprava Vedlejší a pomoc. činnost v dopravě Činnost pošt a telekomunikací Peněžnictví Pojišťovnictví (kromě sociálního) Činnost s úvěry, pojišťovnictví Činnost v oblasti nemovitostí Pronájem strojů a přístrojů Zpracování dat a souvis. činnosti Výzkum a vývoj Služby převážně pro podniky Veřejná správa, obrana Školství Zdravotní, veterinár., sociální činnost Odstraňování odpadu, čištění města Činnost společenských organizací Rekreační, kulturní a sport. činnost Ostatní služby Nezjištěno

18 6 8 1 8 6 1 2 4 3 4 5 10 6 3 1 3 2 6 5 72 5 4 6 1 19 3 1 3 1 1 10 2 1 1 3 1 4

11 9 6 3 4 2 6 2 3 2 5 6 4 4 3 2 2 1 7 2 47 1 8 1 1 24 1 5 1 1 1 3 8 2 4 2 1 1 4

8 13 6 3 9 1 3 2 3 3 4 9 7 8 3 1 2 3 4 47 2 8 4 1 31 8 3 2 4 11 6 1 3 -

11 6 12 2 9 1 1 5 4 1 2 2 3 9 4 10 6 1 1 7 1 50 7 9 5 2 27 1 4 3 1 1 4 5 1 2 4 3 2 2

15 7 10 1 5 3 1 1 7 1 2 2 1 3 7 6 5 2 1 2 2 2 2 2 46 2 8 3 1 27 3 2 2 2 3 4 3 2 3 2 3 -

Česká republika

240

200

223

231

206

Oddíl OKEČ

23

Tabulka č. 9.1 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2002 podle skupin zdrojů Kód I.

Základní skupina / podskupina zdrojů Dopravní prostředky

00

motorové i nemotorové dopravní prostředky letecké

02

motorové silniční dopravní prostředky

03 04 05

II.

Počet

Procento

102

49,5 1

0,5

86

41,7

dopravní prostředky železniční vč. pouličních drah a neveřejné dopravy po koleji

8

3,9

nemotorové silniční dopravní prostředky

1

0,5

motorové dopravní prostředky vnitropodnikové


6

7

2,9

3,4

08

jeřáby a jiná zdvihadla pro různosměrnou dopravu

2

1,0

09

výtahy, elevátory, těžní stroje a jiná zdvihadla pro svislou dopravu

2

1,0

10

III.

dopravníky (transportéry) včetně vnitropodnikových visutých drah

Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní)

3

12

1,4

5,8

14

zařízení pro převod hnací síly

1

0.5

19

sdružené a ostatní, popř.speciální stoje dřevoobráběcí

1

0.5

21

soustruhy kovů

1

0,5

33

zvláštní stroje důlní, dobývací, zakládací a úpravárenské

4

1,9

34

stroje stavební a pro úpravu terénu, speciální stroje železniční

1

0,5

36

zvláštní stroje plynáren., chemického a gum. průmyslu, stroje keramické, sklářské

1

0,5

41

zvláštní stroje zemědělské

3

1,4

IV.

Pracovní, případně cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob

45

schody, žebříky, výstupy – pády osob na nich a z nich

46

ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše

47

prohlubně, jámy, nezakryté otvory – pády osob do hloubky

V.

Materiál, břemena předměty

48

zemina, hornina, kámen, kusový a sypký materiál – pád předmětů

49

ostatní materiál, předměty, výrobky, zařízení – pád předmětů

50

břemena (materiál, předměty přemisťované a jinak manipulované) – úrazy břemeny

VII.

Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň a výbušniny

39

19,0 6

2,9

29

14,2

4

1,9

19

9,2 5

2,4

11

5,4

3

1,4

12

5,8

61

látky jedovaté – pevné, tekuté, jedovaté a nedýchatelné plyny

5

65

látky hořlavé a vznětlivé, explozivní plyny, oheň

5

2,4

66

výbušniny (trhaviny, třaskaviny, střelivo) a střelné zbraně

2

1,0

IX.

Elektřina

12

5,8

69

elektřina vysokého napětí (nad 300 V)

6

70

elektřina středního a nízkého napětí (do 300 V)

6

X. 72

XI. 75


1

úmyslné poškození, násilí, zranění druhou osobou, živelní pohromy a přírodní vlivy

Jiné zdroje

2,9 2,9

0,5 1

2

jiné zdroje, které nelze zařadit do předchozích značek

Česká republika

2,4

2

206

0,5

1,0 1,0

100,0

24

Tabulka č. 9.2 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v roce 2002 v území působnosti IBP podle základních skupin zdrojů IBP pro kraj

Skupina zdrojů ód

hl.m. Prahu

Středočeský .

Jihočeský a Vysočinu

Plzeňský a Karlovarský

Ústecký a Liberecký.


Jihomor. a Zlínský

Moravskoslez. a Olomoucký

ČR celke m

I.


63,1

37,0

56,5

62,5

52,0

51,6

58,8

25,8

49,5

II.


5,3

3,7

8,7

0

0

0

2,9

6,5

3,4

III.


0

0

8,7

0

8,0

9,7

2,9

12,9

5,8

IV.


10,4

40,8

8,7

25,1

12,0

22,6

14,7

16,1

19,0

V.


5,3

3,7

13,0

6,2

4,0

9,7

8,9

19,3

9,2

VI.


0

0

0

0

0

0

0

0

0

VII.


5,3

7,4

0

0

16,0

3,2

2,9

9,7

5,8

VIII.


0

0

0

0

0

0

0

0

0

IX.

Elektřina

5,3

7,4

4,4

0

4,0

3,2

8,9

9,7

5,8

X.


0

0

0

6,2

0

0

0

0

0,5

XI.

Jiné zdroje

5,3

0

0

0

0

0

0

0

1,0

Nezjištěno

0

0

0

0

0

0

0

0

0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Celkem

25

Pomocné tabulky Pomocná tabulka č. 2.2 Vývoj ukazatelů pracovních úrazů podle území působnosti IBP IBP pro kraj

hl. m Praha Středočeský Jihočeský a Vysočinu Plzeňský a Karlovarský Ústecký a Liberecký Královéhradecký a Pardubický Jihomoravský a Zlínský Moravskoslezský a Olomoucký Česká republika

IBP pro kraj

hl. m Praha Středočeský Jihočeský a Vysočinu Plzeňský a Karlovarský

Počet případů pracovních úrazů


1998

1999

2000

2001

2002

1998

1999

2000

2001

2002

11 163 10 148 9 745 10 785 12 166 15 004 19 982 18 182 107 175

10 041 9 201 8 794 9 815 10 738 13 659 17 768 15 961 95 971

10 021 9 180 8 490 9 416 10 182 13 144 17 313 15 160 92 906

10 360 9 271 8 507 9 765 10 295 12 905 17 396 14 781 93 280

10 413 9 542 13 155 9 189 10 274 10 812 13 795 13 687 90 867

1,35 2,33 3 10 2,82 2,42 2,67 2,15 2,18 2,24

1,23 2,19 2,85 2,69 2,28 2,57 2,01 2,04 2,10

1,19 2,18 2,81 2,64 2,22 2,53 2,01 2,00 2,06

1,22 2,19 2,92 2,79 2,27 2,52 2,02 1,99 2,08

1,21 2,18 2,83 2,65 2,19 2,45 1,87 1,92 2,03

Průměrné procento pracovní neschopnosti 1998 1999 2000 2001 2002

1998

1999

2000

2001

2002

0,143 0,232 0,289 0,270

38,78 38,78 34,10 35,00

39,11 39,11 34,89 35,86

41,78 41,78 36,16 35,85

41,68 38,78 36,54 37,47

41,91 39,30 37,74 38,83

0,132 0,220 0,272 0,264

0,136 0,226 2,78 0,253

0,139 0,233 0,292 0,286

0,139 0,234 0,293 0,282


26

Ústecký a Liberecký Královéhradecký a Pardubický Jihomoravský a Zlínský Moravskoslezský a Olomoucký Česká republika

0,247 0,262 0,229 0,270 0,237

0,249 0,258 0,218 0,266 0,235

0,245 0,265 0,224 0,272 0,226

0,244 0,260 0,228 0,263 0,231

0,248 0,272 0,223 0,254 0,232

37,27 35,76 38,86 45,09 38,23

39,89 36,70 39,57 47,59 39,40

40,11 38,29 40,83 479,57 40,70

39,32 37,65 41,08 48,31 40,61

41,32 40,54 43,38 48,36 41,69

Pomocná tabulka č. 3.2 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR podle kategorií OKEČ Četnost případů na 100 pojištěnců

Počet případů pracovních úrazů Kategorie OKEČ

1998

1999

2000

2001

2002

1998

1999

2000

2001

2002


9 229

8 354

7 483

7 292

7 012

4,62

4,63

4,54

4,77

4,81


2 979

2 461

2 032

1 778

1 674

4,28

3,96

3,57

3,23

3,28


42 389

37 458

37 084

38 310

36 700

3,71

3,51

3,50

3,56

3,45


1 160

946

873

874

838

1,46

1,25

1,23

1,28

1,28

Stavebnictví

9 889

7 760

6 871

6 152

5 545

4,45

4,12

3,99

3,83

3,64

Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží

6 952

5 542

5 252

5 259

5 459

2,35

2,10

2,05

2,09

2,15


1 021

996

1 029

958

841

2,10

2,36

2,53

2,26

2,06


6 026

5 884

5 340

5 472

5 470

2,18

2,11

1,96

2,09

2,08

Školství

1 008

1 041

1 090

1 274

1329

0,54

0,54

0,54

0,62

0,62


2 334

2 260

2 168

2 334

2 264

1,06

1,03

0,982

1,03

1,06

2,24

2,10

2,06

2,08

2,03

Česká republika

27

Pomocná tabulka č. 3.2 pokračování Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR podle kategorií OKEČ Průměrná délka trvání případu

Průměrné procento pracovní neschopnosti Kategorie OKEČ

1998

1999

2000

2001

2002

1998

1999

2000

2001

2002


0,513

0,532

0,533

0,564

0598

40,53

41,94

42,85

43,20

45,37


0,764

0,808

0,852

0,659

0,697

65,12

74,64

87,07

78,45

77,61


0,353

0,340

0,341

0,355

0,350

34,75

35,39

35,51

36,42

36,98


0,176

0,149

0,154

0,164

0,170

44,12

43,52

45,81

46,70

48,54

Stavebnictví

0,492

0,482

0,497

0,478

0,467

40,38

42,69

45,61

45,52

46,78


0,223

0,209

0,201

0,205

0,208

34,69

36,27

35,96

35,83

35,45


0,176

0,213

0,232

0,219

0,187

30,52

32,97

33,51

35,36

33,16


0,244

0,242

0,249

0,253

0,270

40,85

41,97

46,49

44,29

47,33

Školství

0,066

0,061

0,067

0,065

0,077

45,21

40,84

44,67

38,32

45,25


0,108

0,108

0,106

0,110

0,121

37,33

38,31

39,52

38,74

41,56

0,235

0,226

0,229

0,231

0,232

38,23

39,40

40,70

40,61

46,69

Česká republika

28

Příloha č. 2

Pracovní úrazovost v České republice v roce 2002

1

2

2

0 ÚVOD Podkladem k příloze byly sestavy připravené pro publikaci Českého statistického úřadu Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. Sestavy jsou výstupem z automatizovaného zpracování úlohy Nem Úr 1-02 z Programu statistických zjišťování na rok 2002. Zjišťování zahrnuje údaje poskytnuté od všech zpravodajských jednotek1, jimiž jsou pro účely evidence a vykazování pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz všechny nefinanční podniky a organizace, peněžní a pojišťovací instituce, rozpočtové a příspěvkové organizace, družstevní, společenské a jiné organizace popř. jejich nižší organizační složky nebo seskupení, které samostatně provádějí agendu nemocenského pojištění. Do zpracování jsou zařazeny i sumáře, které za podniky2, které samy nelikvidují nemocenské pojištění (bez ohledu na jejich velikost), předkládají Okresní správy sociálního zabezpečení. Pro sestavení časových řad ukazatelů a grafů byly použity publikace ČSÚ vydané v předcházejících létech. V příloze byly použity také informace z informačního systému Českého úřadu bezpečnosti práce a z báze dat o smrtelných pracovních úrazech Výzkumného ústavu bezpečnosti práce.

1 PŘEHLED UKAZATELŮ V tabulkách jsou uváděny absolutní ukazatele pracovní úrazovosti vykazované v pololetním výkazu Nem Úr 1-02 a definované v Metodických vysvětlivkách k tomuto výkazu a dále relativní ukazatele, jejichž způsob výpočtu je uveden v Metodických poznámkách k publikacím Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za běžný rok. Pokud je to nutné, jsou v tabulkách, grafech a vzorcích z důvodů úspory místa používány zkrácené názvy ukazatelů. V popisu jsou uváděny v závorkách spolu s úplnými názvy ukazatelů.

1.1 Absolutní ukazatele Absolutní ukazatele vyjadřují ekonomický dosah absence plynoucí z pracovních úrazů a je možné z nich vypočítat relativní ukazatele. Výčet a obsahové vymezení jednotlivých ukazatelů je v bodech 1.1.1 až 1.1.4.

1.1.1 Průměrný počet nemocensky pojištěných (pojištěnci) Ukazatel zahrnuje průměrný počet osob, které jsou nemocensky pojištěny podle § 2 zákona č.54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a osoby samostatně výdělečně činné pojištěné podle § 145a až 145f zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Do průměrného počtu nemocensky pojištěných nejsou zahrnovány ženy na mateřské dovolené a vojáci základní vojenské služby.

1

Zpravodajské jednotky jsou povinny podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, poskytovat ČSÚ požadované údaje. Zpravodajská jednotka je právnická osoba, organizační složka státu nebo fyzická osoba, od nichž se požaduje poskytnutí údajů ve statistickém zjišťování podle zákona (§ 2 odst. 5) 2 Sumáře zahrnují i osoby samostatně výdělečně činné, pokud jsou nemocensky pojištěny.

1

1.1.2 Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (pracovní úrazy) Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, za něž jsou považovány ty úrazy, které se staly zaměstnancům při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi podle § 25 nařízení vlády ČR č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb. nebo které zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Nabytím platnosti nařízení vlády č 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence hlášení a zasílání záznamu o úrazu .., se změnil záznam o úrazu tak, že není možné prakticky srovnávat vzniklé úrazy v minulých letech s úrazy vzniklými po nabytí platnosti tohoto nařízení vlády. prakticky se tak znemožnilo statisticky porovnat pokračující vývoj pracovních úrazů v ČR. Z evidence zmizely úrazy osob, které utrpěly na pracovištích nebo v prostorách zaměstnavatele při činnosti, která nesouvisí s plněním pracovních úkolů nebo osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržovaly na pracovištích nebo prostorách, které nejsou jinak veřejně přístupny.

1.1.3 Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (dny pracovní neschopnosti) Ukazatel vykazuje souhrnný počet kalendářních dnů, po které byli v daném období (roce) nemocensky pojištění práce neschopni pro pracovní úraz.

1.1.4 Počet smrtelných pracovních úrazů Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, které způsobily nemocensky pojištěným smrt, a to ihned nebo kdykoliv později ve sledovaném období (roce) nebo případy, kdy ve sledovaném období došlo k úmrtí pojištěnce, které bylo podle lékařského posudku důsledkem pracovního úrazu, který pojištěnec utrpěl v kterémkoliv předcházejícím období3.

1.2 relativní ukazatele Relativní ukazatele vznikají srovnáním dvou nebo více absolutních ukazatelů. Slouží k porovnávání úrovně bezpečnosti v různých oblastech (regionech, odvětvových ekonomických činnostech, skupinách pojištěnců, létech, druzích událostí apod.). Definice a způsoby jejich výpočtu jsou v bodech 1.2.1 až 1.2.6. Jde o tyto ukazatele:

1.2.1 Četnost případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na 100 nemocensky pojištěných (četnost případů na 100 pojištěnců) Ukazatel vyjadřuje počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, které připadají v průměru na 100 nemocensky pojištěných. Vypočítá se ze vztahu: četnost případů na 100 pojištěnců = pracovní úrazy × 100 / pojištěnci

1.2.2 Průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kalendářních dnech (průměrná délka trvání případu) Ukazatel vyjadřuje kolik kalendářních dnů pracovní neschopnosti v průměru připadá na jeden nově hlášený případ pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vypočítá se ze vztahu: průměrná délka trvání případu = dny pracovní neschopnosti / pracovní úrazy

1.2.3 Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (průměrné procento pracovní neschopnosti) Ukazatel vyjadřuje podíl kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na 3

Počínaje rokem 2002 se za smrtelný pracovní úraz počítá případ, u nějž nastala smrt pojištěnce do jednoho roku po vzniku pracovního úrazu. (Nařízení vlády č. 494/2001 Sb.)

2

celkovém kalendářním fondu pojištěnců ve sledovaném období (roce) vyjádřený v procentech. Vypočítá se ze vztahu: průměrné procento = dny pracovní neschopnosti × 100 / (pojištěnci × 365)

nebo také: průměrné procento = četnost případů na 100 pojištěnců × průměrná délka trvání případu / počet kalendářních dnů ve vykazovaném období

1.2.4 Průměrný denní stav práce neschopných pro pracovní úraz (průměrný denní stav práce neschopných) Představuje počet nemocensky pojištěných, kteří byli ve sledovaném období (roce) průměrně denně nepřítomni v práci z důvodů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vypočítá se ze vztahu: průměrný denní stav práce neschopných = dny pracovní neschopnosti / 365

1.2.5 Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 nemocensky pojištěných (smrtelné úrazy na 10 000 pojištěnců) Ukazatel vyjadřuje, kolik pojištěnců z 10 000 nemocensky pojištěných ve sledovaném období zemřelo na následky pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu: smrtelné úrazy na 10 000 pojištěnců = smrtelné úrazy × 10 000 / pojištěnci

1.2.6 Procento smrtelných pracovních úrazů z nově hlášených případů pracovních úrazů (procento z pracovních úrazů) Ukazatel stanoví, kolik procent z případů pracovních úrazů vykazovaných ve sledovaném období končilo smrtí postižených v důsledku pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu: procento z pracovních úrazů = smrtelné úrazy × 100 / pracovní úrazy

2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR 2.1 Vývoj hodnot ukazatelů pracovních úrazů v ČR Desetileté časové řady hodnot ukazatelů komentovaných v této části jsou v tabulkové části přílohy v tabulce č. 1.

2.1.1 Hodnoty ukazatelů pracovních úrazů v ČR v roce 2002 V tomto bodě komentované ukazatele se vztahovaly ke 4 466 699 nemocensky pojištěným zahrnutým do zjišťování provedeného ČSÚ podle Programu statistických zjišťování na rok 2002. V roce 2002 bylo v České republice nově hlášeno celkem 90 867 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy4. Ty měly za následek 3 788 076 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2002 ke snížení ukazatele počtu pracovních úrazů o 2 413 případů, tj. o 2,59%, které bylo spojeno s nepatrným zvýšením počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, a to o 384 dnů (tj. o 0,01%). Z výkazů též plyne, že 88 523 případů pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z toho ve 21 736 případech byly déle než 3 dny práce neschopné ženy. Bez následné pracovní neschopnosti bylo v roce 2002 vykázáno celkem 28 451 případů pracovních úrazů, z toho v 7 034 případech u žen.

4

Podle § 133c odst. 2 písm. a) zákoníku práce.

3

Z nově hlášených pracovních úrazů bylo 22 300, tj. téměř 25%, způsobeno ženám a 179, tj. téměř 0,2%, mladistvým5. Proti roku 2001 to znamená mírný nárůst počtu pracovních úrazů o 86 případů u žen a snížení počtu pracovních úrazů o 92 případů u mladistvých. Četnost případů pracovních úrazů mladistvých na 100 mladistvých se proti předcházejícímu roku snížila, a to z hodnoty 2,75 na 1,95. U žen došlo u tohoto ukazatele k nepatrnému zvýšení, a to z hodnoty 1,05 na 1,06. Při snížení počtu pracovních úrazů proti předcházejícímu roku o 2,6% případů a současném nepatrném snížení počtu pojištěnců o pouhých 0,4% (o 16 756 osob) nedošlo k výrazné změně hodnoty ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců. Tento ukazatel nepatrně klesl, a to z hodnoty 2,08 na hodnotu 2,03, to znamená snížení zhruba o 2,5%. V roce 2002 proti roku 2001 stoupla hodnota ukazatele průměrná délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, a to z hodnoty 40,61 kalendářního dne na hodnotu 41,69. To představuje vzestup o 1,08 kalendářního dne. Ukazatel průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz proti předcházejícímu roku nepatrně vzrostl, a to z hodnoty 0,231 na hodnotu 0,232, tj. vzrůst o 0,4%. V roce 2002 bylo v důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz denně v práci nepřítomno v průměru 10 378 osob. To představuje o 1 nepřítomnou osobu více než v předcházejícím roce.

2.1.2 Vývojové tendence ukazatelů pracovních úrazů v ČR Vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovních úrazů v intervalu let 1993 až 2002 je zaznamenán v tabulce č. 1 v tabulkové části přílohy, ale tendence jejich vývoje budou nejlépe patrné ze spojnicových grafů č. 1.1 až 1.4 popř. z grafu č. 1.5, v němž je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů vyjádřen bázickými indexy. V grafu č. 1.1 na následující straně je zaznamenán vývoj hodnot ukazatele počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (počtu případů pracovních úrazů) v desetiletém intervalu. Z grafu vyplývá, že vývoj hodnot počtu případů pracovních úrazů neprobíhá monotónně a jsou v něm patrné jednotlivé etapy charakteristické odlišnými tendencemi vývoje.

5

Mladiství představují 0,21% z celkového počtu pojištěnců.

4

Graf č. 1.1 Počet případů pracovních úraz

Tisíce případů

120

110

100

90 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Roky

V prvních dvou létech zaznamenaných v grafu je patrné doznívání trendu celkem plynule klesající posloupnosti hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů. Tento trend započal už v roce 1985. V další etapě počínající rokem 1994 je vidět zřetelný útlum nebo spíše ustálení hodnot ukazatele v úzkém rozpětí kolem 106 tisíců případů za rok. Tento útlum trval až do roku 1998. I přes nepatrné zvýšení počtu případů pracovních úrazů v roce 2001 proti předcházejícímu roku je v posledních čtyřech létech opět naznačen počínající trend poklesu hodnot tohoto ukazatele v čase. Podle dlouhodobého vývoje hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů od konce 50. let (viz dílčí úkol Metody prognózování vývoje pracovních úrazů z projektu MPSV 57/00 Strategie zvyšování úrovně bezpečnosti práce v ČR) vzniká dojem, že vývoj hodnot tohoto ukazatele probíhá v určitých neustále se zkracujících cyklech charakterizovaných zpočátku plynulým a postupně se zpomalujícím poklesem hodnot v čase, který končí ustálením na určitých konstantních hodnotách. Nabízí se hypotéza, že intervaly od počátku cyklu k jeho ukončení stabilizací hodnot závisejí na vnějších faktorech. Jde např. o zákonné úpravy z první poloviny 60. let týkající se náhrad škod při pracovních úrazech nebo náhrad nákladů léčebné péče či dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení vznikající státu, dále konstituování státního odborného dozoru nad bezpečností práce v létech 1968 a 1969, proces privatizace s následným poklesem počtu pojištěnců v 90. létech a rozpadem velkých ekonomických subjektů, postupné prosazování pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. A v současné době k nim pravděpodobně přibude úprava § 133c zákoníku práce a jej provádějící nařízení vlády č. 494/2001 Sb. Tak jako u ukazatele počtu případů pracovních úrazů lze sledovat obdobný vývoj u ukazatele 5

četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců, který je zaznamenán grafu č.1.2. Graf č. 1.2

Četnost případů pracovních úrazů na 100 poji 2,6

Četnost na 100 pojištěnců

2,5

2,4

2,3

2,2

2,1

2 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Roky

Dynamika pohybu hodnot ukazatele četnosti pracovních úrazů na 100 pojištěnců se od dynamiky ukazatele počtu případů pracovních úrazů nepatrně liší, jak je patrné zejména z grafu č. 1.5, a to tím, že vykazuje výraznější tendence k poklesu v čase. V grafu č. 1.3 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatele průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vývoj hodnot tohoto ukazatele byl v létech 1970 až 1989 charakterizován dlouhodobým plynulým, ale postupně se zpomalujícím poklesem hodnot v čase. Zpomalování bylo přímo závislé na plynulém růstu průměrné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, který nastal po roce 1971. Od roku 1990 vykazují hodnoty tohoto ukazatele značně nepravidelný vývoj. Ten souvisí nejen s trendem vývoje hodnot ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců, ale zejména se strmě stoupajícím trendem vývoje hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Po rázném vzestupu tohoto ukazatele z hodnoty 0,199 na hodnotu 0,215, který byl zaznamenán v roce 1990, nastalo určité ustálení hodnot na této výši, které trvalo až do roku 1994. Doznívání této etapy je zaznamenáno v grafu č. 1.3.

6

Graf č 1.3 Průměrné procento pracovní neschopnos 0,24

Průměrné procento

0,235

0,23

0,225

0,22

0,215

0,21 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Roky

Po roce 1994, v němž se až do roku 1998 ustálily hodnoty ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců na hodnotě kolem 2,25, je při současném trvalém růstu hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz patrný strmý vzestup hodnot ukazatele průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Ten trval až do roku 1997. Po něm nastal výrazný pokles na hodnotu 0,226, který souvisel s tím, že v roce 1998 hodnota průměrné délky trvání případu nepatrně poklesla a že v dalších létech nastal výrazný pokles hodnot ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců. Od roku 1999 je opět patrný růst hodnot tohoto ukazatele. Narozdíl od naznačeného příznivého vývoje hodnot ukazatelů počtu případů pracovních úrazů a četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců, a to zejména v posledních létech, zůstává znepokojivým jevem vývoj hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, který má nepříznivý vliv i na vývoj ukazatele průměrného procenta pracovní neschopnosti. Ukazatel průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz vykazuje od roku 1971, kdy bylo zaznamenáno lokální minimum hodnot tohoto ukazatele, trvale vzestupný trend. Od toho roku do roku 2002, kdy bylo zaznamenáno maximum, vzrostla hodnota tohoto ukazatele z 21,9 kalendářního dne na hodnotu 41,69 kalendářního dne. To představuje nárůst proti roku 1971 (lokální minimum) o téměř 87%. Zejména od roku 1990 je patrný razantní růst hodnot tohoto ukazatele. Od toho roku do roku 2002, tj. za 12 let, vzrostla jeho hodnota z 28,1 kalendářního dne na 41,69 kalendářního dne. To znamená nárůst o 13,59 kalendářního dne, tj. o 45%. Zdá se, že akcelerace růstu hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz od roku 1990 do značné míry souvisí s postupným 7

prosazováním odpovědnosti zaměstnavatelů za škody, které vznikly jejich zaměstnancům při plnění pracovních úkolů, a to zejména z pracovních úrazů6. Vývoj časové řady hodnot tohoto ukazatele je v grafu č. 1.4. Graf 1.4 Průměrná délka trvání případu pracovního úrazu 42 41 40

Kalendářní dny

39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Roky

V grafu č. 1.4 je patrný trend monotónně rostoucích hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v intervalu posledních desíti let. Je patrné, že v časové řadě hodnot tohoto ukazatele byla zaznamenána nepatrně nižší hodnota proti předcházejícímu roku pouze v roce 1998 a v roce 2001. V roce 2002 hodnota ukazatele opět stoupla. Naznačená tendence ke zpomalování růstu hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu v čase se, bohužel, nepotvrdila. Taková tendence nebyla prokázána ani v dílčím úkolu Metody prognózování vývoje pracovní úrazovosti. Aby trendy vývoje jednotlivých ukazatelů pracovních úrazů lépe vynikly, byly v grafu č. 1.5 vyjádřeny bazickými indexy, v nichž jsou hodnoty ukazatelů zaznamenané v roce 1993 rovny 100%. Řady bazických indexů ukazatelů pracovních úrazů byly pro srovnání doplněny vývojovou řadou počtu nemocensky pojištěných (pojištěnci).

6

Byl to nejprve § 22 odst. 1 zákona č.105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, o rok později § 68 zákona č. 455/1991, o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), jímž bylo zavedeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škody vzniklé jeho zaměstnancům a konečně to byl zákon č. 231/1992 Sb., jímž byl nově zaveden § 205d zákoníku práce, kterým bylo stanoveno a zákonem č. 37/1993 Sb. definitivně upraveno zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

8

Graf č. 1.5

Bázické indexy ukazatelů pracovních úrazů 140 130 120

Index (%)

110

Pojištěnci Prac. úrazy

100

Četnost Prům. procento Délka trvání

90 80 70 60 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Roky

Z grafu č. 1.5 je patrné, že pokles hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů se vyvíjí dynamičtěji než pokles ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců, a to vlivem vývoje hodnot ukazatele počtu pojištěnců, který nevykazuje výraznější tendenci k poklesu hodnot v čase. V grafu 1.5 lépe vyniká trend trvale rostoucích hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz.

3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST PODLE ÚZEMÍ V roce 2000 byla poprvé při zpracování úlohy Nem Úr 1-01 použita pro zařazení územních jednotek v ČR klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS7, která byla po schválení vládou ČR a ve shodě s vymezením NUTS v rámci EU přijata Eurostatem. Pro zachování kontinuity při sledování ukazatelů pracovních úrazů v územích působnosti jednotlivých inspektorátů bezpečnosti práce byl proto proveden pro léta 2000 a 2001 přepočet ukazatelů v krajích (vyšších územních samosprávných celcích) podle klasifikace CZ-NUTS na ukazatele odpovídající subjektům na území působnosti inspektorátů bezpečnosti práce, v období do konce roku 2001, tj. v krajích podle bývalého Číselníku krajů a okresů (ČKO). Přepočtené hodnoty absolutních i relativních ukazatelů jsou uvedeny v pomocné tabulce 2.2 v tabulkové části této přílohy. Tato pomocná tabulka je určena k vytvoření grafů. V roce 2002 7

La Nomenclature des Unités Territoliales Statistiques

9

byla již územní působnost inspektorátů bezpečnosti práce uvedena do souladu s územní klasifikací CZ-NUTS.

3.1 Ukazatele pracovních úrazů v roce 2002 v krajích 3.1.1 Ukazatele pracovních úrazů v roce 2002 v krajích podle CZ-NUTS V tabulce č. 2.1 v tabulkové části přílohy jsou ukazatele pracovních úrazů v ČR za rok 2002 uspořádané podle krajů - vyšších územních samosprávných celků (VÚSC) podle klasifikace CZ-NUTS. Rozložení pracovních úrazů do jednotlivých krajů (VÚSC) je v grafu č. 2.1. Graf č. 2.1

Rozdělení pracovních úrazů v roce 2002 podle krajů Moravskolezský 9,8%

hl.m.Praha 11,5%

Zlínský 5,4% Středočeský 10,5%

Olomoucký 5,3%

Jihomoravský 9,8%

Jihočeský 8,1%

Vysočina 6,3%

Plzeňský 7,5% Karlovarský 2,7%

Pardubický 5,4% Královéhr. 6,5%

Liberecký 4,5%

Ústecký 6,8%

Z grafu plyne, že ze čtrnácti krajů vznikla téměř polovina pracovních úrazů (49,7%) v pouhé třetině krajů (VÚSC), a to na území hl. m. Prahy (11,5%), dále ve Středočeském kraji (10,5), v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji (oba shodně 9,8%) a v Jihočeském kraji (8,1%). Nejméně pracovních úrazů jako v předešlém roce vykázal Karlovarský kraj (2,7% pracovních úrazů), následovaný Libereckým krajem (4,5%), Olomouckým krajem (5,3) a Pardubickým a Zlínským krajem ( oba shodně 5,4%). Poněkud jiná posloupnost vznikne, srovnají-li se kraje podle hodnot ukazatelů četnosti pracovních úrazů na 100 pojištěnců. Potom nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele vykázal Plzeňský kraj (2,92), následovaný Jihočeským (2,85), Vysočinou (2,81), Královéhradeckým (2,57), Libereckým krajem (2,35) a Pardubickým krajem (2,32). Naopak nejnižší hodnoty tohoto ukazatele vykázalo hl. m. Praha (1,21), dále Jihomoravský kraj (1,81) následovaný těsně Moravskoslezským krajem (1,83), dále Zlínským (2,01), 10

Olomouckým (2,09) a Ústeckým a Karlovarským krajem (oba 2,13). Nejvyšší hodnota průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz byla zaznamenána v Plzeňském kraji (0,313),. Po něm následovala Vysočina (0,297), dále Královéhradecký kraj (0,292), Jihočeský kraj (0,290), v němž byla ale vykázána nejnižší hodnota ukazatele průměrné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (37,05 pracovního dne), Liberecký kraj (0,265) a téměř shodně Moravskoslezský kraj (0,262) Nejnižší hodnotu průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz vykázalo hl. m. Praha (0,139), následované s určitým odstupem Jihomoravským (0,214) a Karlovarským krajem (0,219).

3.1.2 Ukazatele pracovních úrazů v roce 2002 podle území působnosti IBP Přepočtené ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2002 podle území působnosti jednotlivých inspektorátů bezpečnosti práce (IBP) jsou v tabulce č. 2.2 v tabulkové části přílohy. Rozdělení je v následujícím grafu č. 2.2. Graf č. 2.2

Rozdělení pracovních úrazů v roce 2002 podle území působnosti IBP pro kraj Moravskoslezský a Olomoucký 15,1%

hl.m.Praha 11,5%

Středočeský 10,5% Jihomoravský a Zlínský 15,2%

Jihočeský a Vysočinu 14,5%

Královéhradecký a Pardubický 11,9% Ústecký a Liberecký 11,3%

Plzeňský a Karlovarský 10,1%

Převod absolutních ukazatelů pracovních úrazů v krajích (VÚSC) podle klasifikace CZNUTS na ukazatele v území působnosti jednotlivých IBP je v pomocné tabulce 2.2 v tabulkové části přílohy. Z tabulky a grafu č. 2.2 plyne, že nejvíce pracovních úrazů vzniká v území působnosti inspektorátů bezpečnosti práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj (15,2% úrazů), Moravskoslezský a Olomoucký kraj (15,1% úrazů), a pro Jihočeský kraj a Vysočinu (14,5% pracovních úrazů). V území působnosti těchto tří IBP vzniká téměř polovina pracovních úrazů (44,8% zaznamenaných případů). Nejméně pracovních úrazů bylo zaznamenáno v území působnosti IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj (10,1%). 11

Při nepatrném snížení počtu případů pracovních úrazů proti roku 2001 došlo v územích působnosti všech IBP i ke snížení hodnot ukazatelů četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců. Šlo zejména o IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj (snížení z 2,52 na 1,45), a Plzeňský a Karlovarský kraj (snížení z 2,79 na 2,65), v němž jsou spolu s IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu vykazovány nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele v roce 2002. V oblasti působnosti ostatních IBP došlo ke snížení hodnot ukazatele o pouhé setiny. Nejnižší hodnoty ukazatele četnosti případů na 100 pojištěnců jsou delší čas zaznamenávány na územích působnosti IBP pro hl. m. Prahu (v roce 2002 to bylo 1,21), IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj (1,87) a Moravskoslezský a Olomoucký kraj (1,92). Obdobnou situaci lze konstatovat u ukazatele průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Na třetím místě je zde ale IBP pro Středočeský kraj a v území působnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký se hodnota tohoto ukazatele v důsledku nejvyšší zaznamenané hodnoty průměrné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz zařadila na páté místo v pořadí. V ostatních případech pořadí zůstala nezměněna. Nejvyšší hodnoty ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz byly vykázány v území působnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj (48,36 kalendářního dne), IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj (43,38), IBP pro hl. m. Prahu (41,91) a IBP pro Ústecký a Liberecký kraj (41,32 kalendářního dne). Nejnižší hodnota byla zaznamenána v území působnosti IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj (30,84 kalendářního dne). Hodnota tohoto ukazatele se v roce 2002 snížila pouze v území působnosti IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj, v územní působnosti ostatních IBP se zvětšila.

3.2

Vývoj ukazatelů pracovních úrazů na území působnosti jednotlivých IBP

Vývojové řady hodnot absolutních i relativních ukazatelů pracovních úrazů podle území působnosti jednotlivých inspektorátů bezpečnosti práce jsou v pomocné tabulce č. 2.2 v tabulkové části přílohy. Ve spojnicových grafech č. 2.2.1 až 2.2.4 jsou potom zaznamenány vývojové tendence hodnot hlavních ukazatelů pracovních úrazů v pětiletém intervalu (1998 až 2002) podle území působnosti jednotlivých IBP. Územní působnost jednotlivých IBP v roce 2002 se přitom liší od územní působnosti v minulých letech ve většině případů nepatrně, popřípadě se vůbec neliší (IBP pro hl. m Prahu a IBP pro Středočeský kraj), větší rozdíl je u IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu a IBP pro Jihomoravský a Olomoucký kraj. Pro možnost srovnání a posouzení jejich vývoje jsou grafy doplněny časovými řadami hodnot ukazatelů vykazovanými za celou ČR.

12

Graf č. 2.2.1

Vývoj pracovních úrazů v území působnosti IBP pro kraj 21 20

hl.m.Prahu

19 Středočeský

Počet případů v tisících

18


17 16

Plzeňský a Karlovarský

15


14 13

Královéhradecký a Pardubický Jihomoravský a Zlínský

12 11

Moravskoslezský a Olomoucký

10 9 8 1998

1999

2000

2001

2002

Roky

Z grafu č. 2.2.1 je patrné, že v území působnosti tří IBP, které mají rozhodný podíl na celkovém počtu pracovních úrazů, pokračoval výrazný trend poklesu hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů. Šlo o území působnosti IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj, IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj a Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Oproti minulému roku poklesl počet případů pracovních úrazů v území působnosti IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj o téměř 21%, v území působnosti IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj o více než 16% a v územní působnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj o více než 7%. Hodnota tohoto ukazatele poklesla též v územní působnosti IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj a to o 6%. V územích působnosti ostatních inspektorátů se dá hovořit o určité stabilizaci hodnot tohoto ukazatele. Náhlý vzrůst počtu úrazů v územní působnosti IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu je způsoben změnou jeho územní působnosti v roce 2002. Nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele vykazuje trvale území působnosti IBP pro Jihomoravský a 13

Zlínský kraj následované územím působnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Ale je třeba vzít v úvahu, že spolu s územími působnosti IBP pro hl. m. Prahu zahrnují tato území vyšší počty pojištěnců. Nejnižší počty případů pracovních úrazů vykazuje v roce 2002 území působnosti IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj. V grafu č. 2.2.2 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatelů četnosti případů pracovních úrazů na 100 nemocensky pojištěných v územích působnosti jednotlivých IBP. Graf č. 2.2.2 Vývoj četnosti pracovních úrazů na 100 pojištěnců v území působnosti IBP pro kraj 3,4 3,2

Četnost na 100 případů

3

hl.m.Prahu

2,8

Středočeský

2,6


2,4

Plzeňský a Karlovarský Ústecký a Liberecký

2,2

Královéhradecký a Pardubický

2

Jihomoravský a Zlínský

1,8

Moravskoslezský a Olomoucký

1,6

ČR 1,4 1,2 1 1998

1999

2000

2001

2002

Roky

Z grafu č. 2.2.2 je patrné, že – obdobně, jako v případě ukazatele počtu případů pracovních úrazů – dochází v převážné části území k určité stabilizaci hodnot ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců. Po výrazném vzestupu hodnot tohoto ukazatele v roce 2001 v územích působnosti IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu a IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj, které také dlouhodobě vykazují nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele, nastal v roce 2002 pokles na hodnoty blízké 14

hodnotám roku 2000. Třetí místo zaujímá území působnosti IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj, ale zde je patrný trvale sestupný trend hodnot četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců. Nejnižší hodnoty četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců jsou dlouhodobě vykazovány v území působnosti IBP pro hl. m. Prahu. Tyto hodnoty představují pouze 83% hodnoty tohoto ukazatele vykazované v území působnosti IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj a 61% hodnoty vykazované v územní působnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj, které vykazují další nejnižší hodnoty tohoto ukazatele a udržují se pod průměrnými hodnotami zaznamenanými za ČR. Graf č. 2.2.3 Vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti v území působnosti IBP pro kraj 0,35

hl.m.Prahu


0,3

Středočeský Jihočeský a Vysočinu Plzeňský a Karlovarský

0,25

Ústecký a Liberecký Královéhradecký a Pardubický

0,2

Jihomoravský a Zlínský Moravskoslezský a Olomoucký

0,15

ČR

0,1 1998

1999

2000

2001

2002

Roky

Z grafu je patrné, že vlivem vývoje ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz a četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců dochází v posledních létech k růstu hodnot průměrného procenta pracovní neschopnosti v územích působnosti IBP, a to IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu, který též vykazuje nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele, IBP pro Ústecký kraj a Liberecký kraj a IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj. Zhruba na stejné úrovni je tento ukazatel v územní působnosti IBP pro hl. město Prahu a IBP pro Středočeský kraj, naopak v územní působnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj, IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj a pro Plzeňský a 15

Karlovarský kraj tento ukazatel mírně klesá. Nejnižší hodnoty tohoto ukazatele trvale vykazuje území působnosti IBP pro hl. m. Prahu. Graf č. 2.2.4

Vývoj průměrné délky trvání případu v území působnosti IBP pro kraj 50

48

46

hl.m.Praha Středočeský

44

Kalendářní dny

Jihočeský a Vysočinu 42


40

Královéhradecký a Pardubický

38

Jihomoravský a Zlínský Moravskoslezský a Olomoucký

36

ČR 34

32

30 1998

1999

2000

2001

2002

Roky V grafu č 2.2.4 je zaznamenán vývoj hodnot problematického ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v územích působnosti jednotlivých IBP.

Z grafu je patrné, že v územích působnosti většiny IBP došlo v roce 2002 ke zvýšení hodnot tohoto ukazatele a to zejména v území působnosti IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj, IBP pro Ústecký a Liberecký kraj, IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj, IBP pro Středočeský kraj, IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj a IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu.

16

V ostatních dvou územích zůstávají hodnoty ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz zhruba na stejné výši jako v roce 2001. I přes výrazný pokles zaznamenaný v roce 2001 trvale jsou nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele zaznamenávány v území působnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Jeho hodnoty jsou o 35% až 44% vyšší než hodnoty tohoto ukazatele zaznamenávané v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu, v němž jsou, s výjimkou roku 2000, vykazovány nejnižší hodnoty. Nejnižší hodnoty ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz jsou trvale vykazovány v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu a IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj, který se však po zvýšení ukazatele v roce 2002 dostal skoro až na úroveň vykazovanou v území působnosti IBP pro Středočeský kraj.

4

PRACOVNÍ ÚRAZOVOST PODLE OKEČ8

V tabulce č. 3.1 v tabulkové části přílohy jsou uvedeny ukazatele pracovních úrazů v roce 2002 uspořádané podle kategorií odvětvových ekonomických činností (OKEČ). V tabulce č. 3.2 jsou potom uvedeny tytéž ukazatele uspořádané podle oddílů OKEČ. Protože jsou do zpracování dat ze státních pololetních výkazů o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Nem Úr 1-02 zařazeny i sumáře, které za malé podniky, které samy nevedou agendu nemocenského pojištění předkládají okresní správy sociálního zabezpečení a ve kterých nejsou podniky rozlišeny podle ekonomických činností, je téměř 18% pracovních úrazů zařazeno do kategorie odvětvové ekonomické činnosti zaměstnavatele označené Nezjištěno ( tyto sumáře zahrnují podniky, zaměstnávající téměř 30% pojištěnců).

4.1

Ukazatele pracovních úrazů v roce 2002 podle kategorií a oddílů OKEČ

Ukazatele pracovních úrazů v roce 2002 uspořádané podle kategorií OKEČ jsou v tabulce č. 3.1 v tabulkové části přílohy. V následujícím výsečovém grafu č. 3.1 je rozdělení počtu případů pracovních úrazů v roce 2002 podle kategorií OKEČ. Lze konstatovat, že se rozdělení případů pracovních úrazů vyjádřené v procentech proti roku 2001 s výjimkou kategorie OKEČ Stavebnictví a kategorie Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj v ostatních kategoriích významně nezměnilo. Z grafu č. 3.1 je patrné, že obdobně, jako v předcházejících létech, nejvíce pracovních úrazů vzniká v kategorii OKEČ Zpracovatelský průmysl, a to 40,4% případů. Je ale nutno upozornit, že tato kategorie OKEČ zahrnuje téměř 24% nemocensky pojištěných.

8

Odvětvová klasifikace ekonomických činností (NACE)

17

Graf č. 3.1

Rozdělení pracovních úrazů v roce 2002 podle kategorií OKEČ Zemědělství, lesní hospodářství 7,7%

Nezjištěno 18,0%

Zdravotnictví, veter. a soc. služby 2,7%

Ostatní služby 1,7%

Dobývání nerost. surovin 1,8%

Veřejná správa, Školství 1,5% obrana 2,8% Nemovitosti, služby, výzkum Peněžnictví, 3,2% pojišťovnictví 0,3% Doprava, skladování, spoje 6,0% Pohostinství, ubytování 0,9% Obchod, opravy mot. vozidel a sp. zboží 6,0%

Zpracovatelský průmysl 40,4%

Stavebnictví 6,1%

Výroba a rozvod el., plynu, vody 0,9%

V grafu je též patrný výrazný podíl případů, v nichž nebyla odvětvová ekonomická činnost zjištěna (18% případů). Na druhém místě je kategorie OKEČ Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství, v níž bylo zaznamenáno 7,7% pracovních úrazů. Po ní opět, jako v minulém roce, následuje kategorie OKEČ Stavebnictví, která se podílí na 6,1% pracovních úrazů. Dále následují dvě shodně zastoupené kategorie OKEČ, a to kategorie Doprava, skladování a spoje podílející se na 6% pracovních úrazů a kategorie Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, v níž bylo zaznamenáno též 6% pracovních úrazů. Po těchto kategoriích následují kategorie Nemovitosti, služby a výzkum s 3,2%, Veřejná správa a obrana s 2,8% a Zdravotnictví, veterinární a sociální služby s 2,7% případů pracovních úrazů

18

V uvedených osmi kategoriích OKEČ vzniklo v roce 2002 téměř 75% případů pracovních úrazů. Avšak budeme-li abstrahovat kategorii Nezjištěno, potom lze říci, že se těchto osm kategorií podílí na více než 91% pracovních úrazů, u nichž byla identifikována odvětvová ekonomická činnost zaměstnavatele.

4.2 Vývoj ukazatelů pracovních úrazů podle kategorií OKEČ V grafech č. 3.2.1 až 3.2.4 a v pomocné tabulce č 3.1 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatelů pracovních úrazů v jednotlivých kategoriích odvětvových ekonomických činností (OKEČ). Pro přehlednost byly z grafů vypuštěny některé, z hlediska hodnot ukazatelů pracovních úrazů, méně významné kategorie OKEČ, a to: Rybolov, podniky pro chov ryb, Peněžnictví, Pojišťovnictví, Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj, Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění a Ostatní veřejné, sociální a osobní služby.

19

Graf č. 3.2.1

Vývoj pracovních úrazů podle kategorií OKEČ 100

Zemědělství, lesní hospodářství Dobývání nerost. surovin Zpracovatelský průmysl

10

Tisíce případů

Výroba a rozvod el., plynu, vody Stavebnictví Obchod, opravy m ot. vozidel a spotř. zboží Pohostinství a ubytování Doprava, skladování a spoje

1

Školství Zdravotnictví veter. a soc. služby

0,1 1998

1999

2000

2001

2002

Roky

V grafu č. 3.2.1 s logaritmickou stupnicí vynesenou na ose y (ose hodnot) je zaznamenán vývoj ukazatele počtu případů pracovních úrazů ve zvolených kategoriích OKEČ. V něm je, i po zvýšení v roce 2002 v některých kategoriích, patrný sestupný trend vývoje hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů u většiny odvětvových ekonomických činností. Výjimku činí pouze kategorie OKEČ Školství, a Zdravotnictví, veterinární a sociální služby v nichž v posledních dvou létech došlo k růstu hodnot tohoto ukazatele. Nejvíce pracovních úrazů trvale vzniká v podnicích z kategorie OKEČ Zpracovatelský průmysl, ale tato kategorie zahrnuje téměř 24% pojištěnců. Pomineme-li pojištěnce, u nichž nebyla zjištěna odvětvová ekonomická činnost (1,3 mil. pojištěnců), potom tento podíl 20

představuje 34% pojištěnců s identifikovanými kategoriemi OKEČ. Se značným odstupem za touto kategorií následují dvě kategorie s blízkými hodnotami počtu případů pracovních úrazů, a to kategorie Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství a kategorie Stavebnictví, u nichž je patrný výrazný trvale klesající trend vývoje hodnot tohoto ukazatele. Obě kategorie též zahrnují zhruba stejný počet pojištěnců (3,4% a 3,6% pojištěnců). Na úroveň těchto dvou kategorií OKEČ se dostaly v roce 2002 i kategorie Doprava, skladování a spoje a Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží. Další skupinu tvoří dvě kategorie, a to kategorie Dobývání nerostných surovin, u níž je patrný trend razantního poklesu hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů v čase a kategorie Zdravotnictví, veterinární a sociální služby, v níž se hodnoty tohoto ukazatele v čase mírně zvedají. Výrazný trend poklesu ukazatele počtu případů pracovních úrazů je patrný u kategorií OKEČ Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a Pohostinství a ubytování, které z vybraných kategorií OKEČ vykazují v posledních čtyřech létech nejnižší hodnoty tohoto ukazatele. Je třeba poznamenat, že pohyb hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů v některých kategoriích OKEČ do značné míry souvisel s vývojem ukazatele počtu pojištěnců (Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství, Dobývání nerostných surovin, Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, Obchod, oprava motorových vozidel a spotřebního zboží a Pohostinství a ubytování). V grafu č. 3.2.2 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatelů četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců v jednotlivých kategoriích odvětvových ekonomických činností. Pro srovnání je graf doplněn vývojem průměrných hodnot tohoto ukazatele vykazovaných za celou ČR. Z grafu č. 3.2.2 je patrné, že nejvyšší hodnoty ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců vykazují tři kategorie OKEČ, v nichž vzniká nejvíce pracovních úrazů (kategorie Zpracovatelský průmysl, kategorie Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství a kategorie Stavebnictví) a dále kategorie Dobývání nerostných surovin. Avšak změnilo se pořadí. Kategorie Zpracovatelský průmysl, která zaujímala do roku 2000 čtvrté místo v pořadí, se zařadila na místo třetí. Hodnoty ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců se ve zmíněných čtyřech kategoriích trvale udržují vysoko nad průměrnými hodnotami vykazovanými za celou ČR.

21

Graf č. 3.2.2

Vývoj četnosti pracovních úrazů na 100 pojištěnců podle kategorií OKEČ 5,5 5 4,5

Zemědělství, lesní hospodářství Dobývání nerost. surovin


4


3,5

Výroba a rozvod el., plynu a vody Stavebnictví

3 2,5

Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží Pohostinství a ubytování

2

Doprava skladování a spoje

1,5

Školství

1

Zdravotnictví, veter. a soc. služby ČR

0,5 0 1998

1999

2000

2001

2002

Roky

Na rozdíl od razantního trendu poklesu hodnot tohoto ukazatele v kategorii Dobývání nerostných surovin ( v roce 2002 se oproti roku 2001 mírně zvýšil) se dá hovořit o klesajícím trendu vývoje hodnot ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců u kategorie Stavebnictví a Zpracovatelský průmysl. U kategorie OKEČ Zemědělství a lesní hospodářství tento ukazatel od roku 2000 mírně stoupá. Druhou skupinu tvoří tři kategorie OKEČ s hodnotami ukazatele oscilujícími kolem průměrných hodnot vykazovaných za ČR. Jsou to kategorie Doprava, skladování a spoje a dále kategorie Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a kategorie Pohostinství a ubytování. Třetí skupinu tvoří opět tři kategorie OKEČ, které se trvale udržují pod průměrnými hodnotami vykazovanými za ČR. Jsou to kategorie Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody dále kategorie Zdravotnictví, veterinární a sociální služby a kategorie Školství. Vývoj hodnot ukazatelů průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz ve vybraných kategoriích OKEČ je v grafu č. 3.2.3. Graf je též pro porovnání doplněn řadou 22

průměrných hodnot tohoto ukazatele vykazovaných za ČR. Graf č. 3.2.3 Vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz podle kategorií OKEČ 0,9

0,8 Zemědělství, lesní hospodářství Dobývání nerost. surovin

0,7



0,6


0,5 Obchod, opravy m otor. vozidel a spotř. zboží Pohostinství a ubytování

0,4

Doprava, skladování a spoje Školství

0,3

Zdravotnictví, veter. a soc. služby

0,2

ČR

0,1

0 1998

1999

2000

2001

2002

Roky

Z grafu plyne, že nadále nejvyšší hodnoty ukazatele průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (po výrazném poklesu jeho hodnoty v roce 2001 nastalo v roce 2002 opět mírné zvýšení) vykazuje v důsledku ukazatele průměrné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz kategorie Dobývání nerostných surovin. Dále následují ve shodném pořadí, jako u ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců, ostatní vybrané kategorie odvětvových ekonomických činností.

23

Graf č. 3.2.4 Vývoj průměrné délky trvání případu pracovního úrazu podle kategorií OKEČ 90

85

80 Zemědělství, lesní hospodářství

75

Dobývání nerost. surovin Zpracovatelský průmysl

70

Kalendářní dny


65


60

Pohostinství a ubytování Doprava, skladování a spoje

55

Školství Zdravotnictví, veter. a soc. služby

50

ČR

45

40

35

30 1998

1999

2000

2001

2002

Roky

V grafu č. 3.2.4 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatelů průměrné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz ve vybraných kategoriích OKEČ. Z grafu je patrné, že i přes výrazný pokles v roce 2001 a pokračující mírný pokles v roce 2002 24

nejvyšší hodnoty ukazatele průměrné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz neustále vykazuje kategorie OKEČ Dobývání nerostných surovin. V grafu je zřejmý i rozdíl mezi hodnotami zaznamenanými v této kategorii a v ostatních kategoriích nebo mezi průměrnými hodnotami zaznamenanými za celou ČR. Průměrná délka trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kategorii Dobývání nerostných surovin byla v roce 2000 o 111,4% vyšší (87,07 kalendářního dne), v roce 2001 o 93% vyšší (78,45 kalendářního dne) a v roce 2002 o 86% vyšší (77,61 kalendářního dne), než činil průměr za celou ČR (41,69 kalendářního dne v roce 2002). Kromě strmého růstu hodnot tohoto ukazatele do roku 2000 v kategorii Dobývání nerostných surovin jsou patrné tendence k růstu jeho hodnot i v dalších z vybraných kategorií OKEČ (Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, Doprava, skladování a spoje, Stavebnictví, Zemědělství a lesní hospodářství, Školství, Zdravotnictví, veterinární a sociální služby a Zpracovatelský průmysl). U kategorií Obchod, opravy motorových vozidel a průmyslového zboží a Pohostinství a ubytování došlo naopak ke snížení hodnot tohoto ukazatele. V tabulce č. 3.2 jsou uváděny hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti pro jednotlivé oddíly OKEČ, které byly převzaty z publikace ČSÚ Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR za rok 2002. S ohledem na vysoké hodnoty absolutních ukazatelů uváděných v oddílu označeném Nezjištěno (29,6% u počtu pojištěnců, 18% u počtu pracovních úrazů a 19,8% u dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz) byla provedena korekce hodnot absolutních ukazatelů v jednotlivých oddílech OKEČ, tj. „rozpuštění“ oddílu Nezjištěno do ostatních oddílů podle poměrného zastoupení jednotlivých oddílů v celém souboru. Formule, podle níž byl přepočet proveden, je v tabulce č. 5.1 (tam byla použita pro přepočet počtu pojištěnců v kategoriích OKEČ). V tabulce č. 5.2 je porovnání hodnot absolutních ukazatelů pracovních úrazů podle oddílů OKEČ, a to hodnot uváděných v publikaci ČSÚ s korigovanými (rozpuštěnými) hodnotami. Dá se předpokládat, že jsou korigované hodnoty, s ohledem na systémovou chybu statistického zjišťování zmiňovanou na začátku této kapitoly, věrohodnější. V tabulce č. 5.3 je potom porovnání hodnot relativních ukazatelů uváděných ČSÚ s hodnotami přepočtenými z korigovaných hodnot absolutních ukazatelů

5

ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2002

Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2002, byla zpracovaná data o pracovních úrazech pořízených inspektoráty bezpečnosti práce a uložených v bázi dat ČÚBP. Soubor dat z roku 2002 obsahoval data připravená ze 70 2769 záznamů o úrazu, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající dozoru systému ČÚBP. Tento soubor zahrnuje 78,8% záznamů o úrazu, které měly být inspektorátům zaslány podle v roce 2002 již platného nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. To znamená, že zpracovaný vzorek a z něj odvozené relativní četnosti jsou pro část podniků, které podléhají dozoru systému ČÚBP, reprezentativní. Klasifikace zdrojů úrazů byla provedena z důvodů zachování časových řad podle klasifikačního schéma zdrojů obsaženého v příloze III. nyní již neplatné vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb.

9

Podle stavu evidence ke dni zpracování této přílohy.

25

5.1

Rozdělení pracovních úrazů podle základních skupin zdrojů úrazů

Rozdělení pracovních úrazů v roce 2002 podle základních skupin zdrojů v územích působnosti jednotlivých IBP a v ČR celkem je v tabulkách č. 4.1 (absolutní počty) a 4.2 (relativní četnosti v procentech). V grafu č. 4 je rozdělení základních skupin zdrojů úrazů v celé ČR. Z grafu i z tabulek plyne, že nejčetnější základní skupinou zdrojů byla skupina V. Materiál, břemena, předměty, do níž bylo v roce 2002 zařazeno 37,0% pracovních úrazů. V roce 2001 to bylo 33,4% úrazů. Tato skupina měla celkem vyrovnaný podíl na úrazech v územích působnosti téměř všech IBP. Poněkud vyšší podíl byl zaznamenán pouze v území působnosti IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj (39,8%) a naopak nižší podíl byl patrný v území působnosti IBP pro hl. m. Prahu (30,3%). V pořadí druhou skupinou byla skupina IV. Pracovní, případně cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob. Do této skupiny bylo zařazeno 25,1% pracovních úrazů (v roce 2001 to bylo 24,3% úrazů). Tato skupina měla nejvyšší podíl na pracovních úrazech v území působnosti IBP pro hl. m. Prahu (27,8%, v roce 2001 to bylo 32,6%). Graf č.4

Rozdělení pracovních úrazů v roce 2002 podle skupin zdrojů Jiné zdroje 3,7%

Průmyslové škodliviny 4,4%

Lidé, zvířata, živly 4,2%

Dopravní prostředky 5,1%

Zdvihadla a dopravníky 0,8% Stroje 10,2%

Nářadí, nástroje 9,2%

Pracovní, doprav. prostory 25,3% Materiál, břemena, předměty 37,0%

Na třetím místě byla skupina zdrojů III. Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní). V ní bylo klasifikováno 10,2% pracovních úrazů (v roce 2001 to bylo 12,4% úrazů). Poněkud vyšší podíl na pracovních úrazech měla v území působnosti IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj (12,9%), pro Jihočeský kraj a Vysočinu (12,4%) a Královéhradecký a Pardubický kraj 26

(12,0%), její nejnižší podíl byl vykázán v území působnosti IBP pro hl. m. Prahu (pouze 6,1%) a IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj (12,0%). V pořadí čtvrtou základní skupinou byla skupina VI. Nářadí (náčiní), nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje. Tato skupina měla za následek 9,2% pracovních úrazů (v roce 2000 to bylo 10,5%). Výraznější podíl na pracovních úrazech byl v této skupině vykázán v území působnosti IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj (11,0% případů). Početnou základní skupinou zdrojů byla i skupina I. Dopravní prostředky, která se v roce 2002 podílela na 5,1% pracovních úrazů (v předcházejícím roce to bylo 5,9% pracovních úrazů). Její vyšší podíl na pracovních úrazech byl opět zaznamenán v území působnosti IBP pro Středočeský kraj (11,0%) a IBP pro hl. m. Prahu (10,7%). Početnými skupinami byly dvě téměř shodně zastoupené základní skupiny, a to skupina VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny s podílem na 4,4% pracovních úrazů a skupina X. Lidé, zvířata a přírodní živly, která se podílela na 4,2% případů pracovních úrazů. Nejvyšší podíl skupiny VII na pracovních úrazech byl patrný v území působnosti IBP pro Ústecký a Liberecký kraj (4,8%) a nejnižší byl zaznamenán v území působnosti IBP pro hl. m. Prahu (3,3% pracovních úrazů). Uvedených sedm základních skupin zdrojů mělo v roce za následek přes 95,4% pracovních úrazů.

5.2

Nejčetnější podskupiny ze základních skupin zdrojů úrazů

Nejvýraznějšími podskupinami z uvedených sedmi základních skupin zdrojů úrazů byly následující podskupiny: • Ze skupiny V. Materiál, břemena, předměty to byly, jako v předcházejícím roce, následující podskupiny: nejčetnější podskupina z celého souboru 50 Břemena (materiál, předměty přemisťované nebo jinak manipulované) – úrazy břemeny (17,1% úrazů), dále podskupina 51 Materiál, předměty – působení ostrými hranami, vyčnívajícími hroty apod. při různé manipulaci, chůzi, pohybu (10,6%), podskupina 49 Ostatní materiál, předměty, výrobky, zařízení – pád předmětů (3,7% úrazů), a podskupiny 52 Drobné úlomky z materiálů nebo nástrojů odlétnuvší při ručním zpracování, též při rozbití předmětů – vlétnutí do oka, perforace jiných částí těla (3,2% pracovních úrazů) a 53 Drobné úlomky z materiálů odlétnuvší při strojovém zpracování (1,3% úrazů). •

Ze skupiny IV. Pracovní příp. cestovní dopravní prostory to byla podskupina 44 Vnitropodniková pracoviště (komunikační prostory) jakékoliv úrovně – pády osob na rovině (11,7% úrazů), dále podskupina 45 Schody, žebříky, výstupy – pády osob na nich a z nich (6,8%) a podskupina 48 Silnice, cesty apod., včetně dopravních a pracovních prostorů kolejových drah (pracovní komunikační prostory) veřejného charakteru – pády osob na rovině (4,0 % úrazů). Za zmínku stojí i podskupina 46 Ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše (2,1% pracovních úrazů).

•

Ve skupině III. Stroje byly zaznamenány pouze tři četnější podskupiny, a to: 40 Zvláštní stroje potravinářského, tukového a tabákového průmyslu (1,5% pracovních úrazů), 15 Okružní, rámové a jiné pily na dřevo (1,2% pracovních úrazů) a skupiny 39 Zvláštní stroje textilní a oděvnické (0,8/% pracovních úrazů) a 24 Brusky, čističky a leštičky kovů (0,8% pracovních úrazů). Za zmínku stojí ještě podskupina 42 Zvláštní stroje polygrafické, kancelářské, zdravotnické a jiné (0,6% pracovních úrazů).

•

V základní skupině VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení to byla podskupina 58 Nástroje ruční (řezací, sekací, krájecí, dlabací, probíjecí, rycí, ubírací, brousicí a jiné), v níž bylo zaznamenáno 5,7% úrazů a podskupina 55 Pomocné ruční nářadí (náčiní) bicí, utahovací, přidržovací, spájecí a svařovací, čisticí, mazací a jiné 27

(2,3% úrazů). •

Ve skupině I. Dopravní prostředky byla nejčetnější podskupinou podskupina 02 Motorové silniční dopravní prostředky, která způsobila 2,9% pracovních úrazů. V této skupině stojí ještě za zmínku podskupina 07 Nemotorové dopravní prostředky vnitropodnikové (na koleji i bez), v níž bylo zaznamenáno 0,9% pracovních úrazů a podskupina 05 Motorové dopravní prostředky vnitropodnikové (kolejové i bez kolejí), která způsobila 0,6% pracovních úrazů.

•

Ze základní skupiny VII. Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň a výbušniny zasluhuje pozornost podskupina 63 Horké látky tekuté a plynné (1,8% pracovních úrazů), podskupina 64 Horké látky pevné, horké předměty, zařízení apod. (1,2%) a podskupina 62 Látky žíravé a leptavé (0,8%). V základní skupině X. Lidé, zvířata a přírodní živly to byla zejména podskupina 71 Zvířata, která se podílela na 2,8% pracovních úrazů, a dále poměrně široce vymezená podskupina 72 Úmyslné i neúmyslné poškození, násilí, zranění druhou osobou, živelní pohromy a jiné přírodní vlivy, atmosféra pracoviště (1,3% pracovních úrazů).

•

•

Četně zastoupenou základní skupinou byla i skupina XI. Jiné zdroje (3,7% úrazů) s výraznou podskupinou 75 Jiné zdroje, které nelze zařadit do předchozích značek (3,0% úrazů). Základní skupina XI. byla nejčastěji užívána při klasifikaci úrazů v území působnosti IBP pro hl. m. Prahu (8,8% případů) a nejméně byla užívána při klasifikaci úrazů v území působnosti IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj (1,5% případů).

28

6

SMRTELNÉ PRACOVNÍ ÚRAZY

6.1

Vývoj ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR

Časové řady ukazatelů smrtelných pracovních úrazů spolu s časovou řadou počtů nemocensky pojištěných jsou uvedeny v tabulce č. 6 v tabulkové části přílohy.

6.1.1 Hodnoty ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2002 V roce 2002 bylo v ČR zaznamenáno 206 smrtelných pracovních úrazů. Z toho bylo 9 úrazů způsobeno ženám. Mezi zraněnými bylo 8 osob s cizí státní příslušností. Z nich měly 4 osoby státní příslušnost slovenskou, 3 ukrajinskou, a 1 polskou. Soubor zahrnuje data o 195 smrtelných pracovních úrazech, k nimž došlo v podnicích podléhajících dozoru systému ČÚBP a dále data o 11 smrtelných pracovních úrazech, k nimž došlo na pracovištích nebo při činnostech podléhajících dozoru orgánů ČBÚ. Počet smrtelných pracovních úrazů zaznamenaný v roce 2002 představuje snížení počtu smrtelných úrazů proti roku 2001 o 25 případů, to znamená pokles o necelých 11%. Zvýšení hodnoty tohoto ukazatele bylo zaznamenáno v území působnosti IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj, a IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu, kde se počet smrtelných pracovních úrazů zvýšil o 7 případů, tj. o 29% proti předcházejícímu roku v prvním případě a o 44% ve druhém případě (kdy bylo v tomto území zaznamenáno absolutní minimum 16 případů) a dále v území působnosti IBP pro Ústecký a Liberecký kraj, v němž vzrostl počet zaznamenaných případů z 19 na 25, tj. o 31%. K menšímu zvýšení (o 4 případy) došlo i v území působnosti IBP pro Středočeský kraj. Naopak, výraznější snížení bylo patrné v území působnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj (o 21 případů), IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj (o 13 případů), IBP pro hl. m. Prahu (o 11 případů). V území působnosti IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj se snížil počet smrtelných pracovních úrazů o 4 případy. Změny v počtu úrazů u některých IBP mohou být ovlivněny změnou jejich územní působnosti v roce 2002. Tyto změny ovlivnily nepatrně i hodnoty ukazatele četnosti případů smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. Hodnota tohoto ukazatele se v ČR snížila proti předešlému roku z hodnoty 0,52 na 0,46. Proti předcházejícímu roku se nepatrně snížil i podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů (z 0,25% na 0,23%).

6.1.2 Vývoj ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR Časové řady základních ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR (ukazatel počtu smrtelných pracovních úrazů a ukazatel četnosti případů smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců) jsou uvedeny v tabulce č. 6 v tabulkové části této přílohy a v grafech č 5.1 a 5.2. Aby byly patrnější tendence jejich vývoje, byly vyjádřeny v grafu č. 5.3 řadami bazických indexů se základem v roce 1993, v nichž hodnoty ukazatelů vykázaných v roce 1993 jsou považovány za 100%. Graf č. 5.3 byl navíc doplněn řadou bazických indexů průměrného počtu nemocensky pojištěných. Graf č. 5.1 29

Počet případů smrtelných pracovních úrazů 300 290 280

Počet případů

270 260 250 240 230 220 210 200 190 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Roky

Graf č. 5.2 Četnost případů smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců


0,65

0,6

0,55

0,5

0,45

0,4 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Roky

V grafech č. 5.1 a 5.2 je patrná podobnost vývoje obou ukazatelů smrtelných pracovních úrazů. Odlišnosti v jejich vývoji však lépe vyniknou, budou-li v grafu č. 5.3 časové řady vyjádřeny bazickými indexy. Graf č. 5.3

30

Bazické indexy ukazatelů smrtelných pracovních úrazů 120 115 110

Index (%)

105 100

Smrtelné úrazy

95 90


85

Pojištěnci

80 75 70 65 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Roky

Ve vývoji hodnot obou ukazatelů smrtelných pracovních úrazů jsou patrné určité nepravidelnosti. Po delším období charakterizovaném trendem poklesu hodnot obou ukazatelů, které lze sledovat od roku 1981 (přerušeného jen v roce 199010) až do roku 1993, došlo rázem k výraznému zvýšení hodnot obou ukazatelů a poté k jejich stabilizaci na téměř konstantních hodnotách. Tato etapa trvala od roku 1994 do roku 1997. Po ní následoval v roce 1998 a vzápětí i v roce 1999 razantní pokles hodnot jak ukazatele počtu případů smrtelných pracovních úrazů, tak ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. V letech 2000 a 2001 je opět patrný výrazný růst hodnot obou ukazatelů. V roce 2002 pak opět nastává pokles obou ukazatelů téměř k hodnotám roku 1999. Z grafu č. 5.3 je patrné, že se ukazatel počtu smrtelných pracovních úrazů vyvíjel dynamičtěji než ukazatel četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. To souvisí s vývojem ukazatele průměrného počtu pojištěnců, u nějž je od roku 1997 patrná tendence k poklesu jeho hodnot v čase.

6.2

Smrtelné pracovní úrazy podle krajů

V tabulce č. 7.1 v tabulkové části přílohy je rozdělení smrtelných pracovních úrazů v roce 2002 podle krajů (vyšších samosprávných celků podle klasifikace CZ – NUTS) a v tabulkách č. 7.2 a č. 7.3 je zaznamenán vývoj těchto ukazatelů v územích působnosti jednotlivých inspektorátů bezpečnosti práce.

10

Důlní neštěstí, k němuž došlo 18.10.1990 a při němž bezprostředně zahynulo 30 osob.

31

6.2.1 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v roce 2002 podle krajů V následujícím grafu č. 6.1.1 je rozdělení smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2002 podle jednotlivých krajů (vyšších samosprávných celků). Graf č. 6.1.1 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle krajů hl.m. Praha 9,2%

Moravskoslezský 9,7% Zlínský 7,3%

Středočeský 13,1%

Olomoucký 5,3% Jihočeský 4,9%

Jihomoravský 9,2%

Plzeňský 5,8% Vysočina 6,3%

Karlovarský 1,9% Ústecký 6,3%

Pardubický 4,9%

Liberecký 5,8%

Královéhr. 10,2%

Z grafu je patrné, že přes 51% smrtelných pracovních úrazů vzniká v pouhých pěti krajích, a to ve Středočeském kraji (27, tj. 13,1% smrtelných pracovních úrazů), v Královéhradeckém kraji (21, tj. 10,2%), v Moravskoslezském kraji (20, tj. 9,7%) a v hl. m. Praze (19, tj. necelých 9,7%). Nejméně smrtelných pracovních úrazů bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji (4, tj. 1,9% smrtelných pracovních úrazů). Po něm následovaly dva shodně zastoupené kraje s 10, tj. se 4,9% smrtelných pracovních úrazů, a to Pardubický a Jihočeský kraj.

32

V dalším grafu č. 6.1.2 je rozdělení smrtelných pracovních úrazů uspořádané podle území působnosti jednotlivých IBP. Graf č. 6.1.2

Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle území působnosti IBP Moravsloslezský a Olomoucký 15,0%

hl.m. Praha 9,2%

Středočeský 13,1%

Jihomoravský a Zlínský 16,5% Jihočeský a Vysočina 11,2%

Plzeňský a Karlovarský 7,8%

Královéhradecký a Pardubický 15,0%

Ústecký a Liberecký 12,1%

Z grafu je patrné, že 46,5% smrtelných pracovních úrazů vzniká v územích působnosti pouhých tří IBP, a to v území působnosti IBP pro Jihomoravský a Zlínský kraj (34, tj. 16,5% smrtelných pracovních úrazů), IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj a IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj(31, tj. 15% smrtelných pracovních úrazů). Nejméně případů bylo zaznamenáno v území působnosti IBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj (16, tj. 7,8% smrtelných pracovních úrazů).

6.2.2 Vývoj ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v územích působnosti jednotlivých IBP V grafech č. 6.2 a 6.3 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatelů smrtelných pracovních úrazů (počtu případů smrtelných pracovních úrazů a četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců) v územích působnosti jednotlivých IBP od roku 1998 do roku 2002.

33

Graf č. 6.2

Vývoj smrtelných pracovních úrazů v území působnosti IBP 60

50 hl.m . Praha Středočeský

40

Počty případů

Jihočeský a Vysočina Plzeňský a Karlovarský

30

Ústecký a Liberecký Královéhradecký a Pardubický

20

Jihom oravský a Zlínský Moravskoslezský a Olom oucký

10

0 1998

1999

2000

2001

2002

Roky

V grafu je patrný trend plynulého růstu hodnot ukazatele počtu případů smrtelných pracovních úrazů v území působnosti IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj a IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu a naopak trend plynulého poklesu hodnot tohoto ukazatele v území působnosti IBP pro.hl. m. Prahu. V roce 2002 se proti předcházejícímu roku významně zvýšil počet případů smrtelných pracovních úrazů v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj a Vysočinu a IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj (o 7 případů) a IBP pro Ústecký a Liberecký kraj (o 6 případů). Výrazné snížení bylo naopak zaznamenáno v území působnosti IBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj ( o 21 případů). V následujícím grafu č. 6.3 je zaznamenán vývoj ukazatelů četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců v územích působnosti jednotlivých IBP.

34

Graf č. 6.3

Vývoj četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců v území působnosti IBP 0,8

0,7


hl.m . Praha Středočeský

0,6

Jihočeský a Vysočina

0,5


0,4 Královéhradecký a Pardubický Jihom oravský a Zlínský

0,3

Moravskoslezský a Olom oucký

0,2

0,1 1998

1999

2000

2001

2002

Roky

Od roku 2000 je patrný výrazný trend růstu hodnot ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců v území působnosti IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj. Naopak klesající trend hodnot tohoto ukazatele vykazuje území působnosti IBP pro hl. m. Prahu. V roce 2002, obdobně jako u předcházejícího ukazatele, došlo proti roku 2001 k výraznému zvýšení hodnot ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců v území působnosti IBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj (z hodnoty 0,47 na 0,70).

6.3

Smrtelné pracovní úrazy podle OKEČ

Časové řady ukazatelů smrtelných pracovních úrazů z intervalu let 1998 až 2002 uspořádané podle kategorií odvětvových ekonomických činností (OKEČ) jsou v tabulkách č. 8.1 a č. 8.2 v tabulkové části přílohy a časové řady ukazatele počtu smrtelných pracovních úrazů uspořádané podle oddílů OKEČ jsou v tabulce č. 8.3.

35

6.3.1 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v roce 2002 podle kategorií OKEČ V grafu č. 7.1 je rozdělení smrtelných pracovních úrazů v roce 2002 podle kategorií odvětvových ekonomických činností (OKEČ). Pro větší přehlednost grafu byly některé kategorie, v nichž byly zaznamenány pouze ojedinělé smrtelné pracovní úrazy, sloučeny do jediné kategorie označené Ostatní kategorie (Pohostinství a ubytování, Peněžnictví a pojišťovnictví, Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění, Školství, a Zdravotnictví, veterinární a sociální činnost).

Graf č. 7.1 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v roce 2002 podle kategorií OKEČ Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 2,4%

Ostatní kategorie 5,3% Zemědělství, lesní hospodářství 10,7%

Nemovitosti, služby, výzkum 4,4%

Dobývání nerost. surovin 5,3%

Doprava, skladování, spoje 15,5%

Zpracovatelský průmysl 25,7%

Obchod, opravy mot. vozidel 6,3%

Výroba a rozvod el., plynu, vody 1,9%

Stavebnictví 22,3%

Z grafu vyplývá, že téměř 72% smrtelných pracovních úrazů vzniklo v podnicích zařazených do pouhých čtyř ze třinácti celkem zaznamenaných kategorií OKEČ. První z nich byla kategorie OKEČ Zpracovatelský průmysl, v níž vzniklo 53, tj. 25,7% smrtelných pracovních úrazů. Po ní, jako v předcházejících létech, následovala kategorie Stavebnictví s 46 případy, tj. 22,3% smrtelných pracovních úrazů. Dále to byla kategorie Doprava, skladování a spoje, kde bylo zaznamenáno 32, tj. 15,5% smrtelných pracovních úrazů. V pořadí čtvrtou kategorií byla tentokrát kategorie Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství s 22, tj. 10,7% smrtelných pracovních úrazů. Kromě těchto čtyř kategorií stojí za zmínku ještě kategorie Dobývání nerostných surovin, v níž vzniklo 11, tj. 5,3% smrtelných úrazů. Z posledního sloupce tabulky č. 8.3 v tabulkové části přílohy, v níž jsou časové řady počtů smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých oddílech OKEČ, plyne, že nejvíce smrtelných pracovních vzniklo v roce 2002 v oddílu OKEČ Stavebnictví, který je jediným oddílem 36

ve stejně označené kategorii, a to 46 případů. Po něm, jako v předcházejících létech, byl oddíl Pozemní doprava s 27, tj. 13,1% smrtelných pracovních úrazů. Po něm následoval oddíl Zemědělství, myslivost s 15 tj. 7,3% smrtelných pracovních úrazů a oddíl Dobývání uhlí a rašeliny s 10, tj. 4,8% smrtelných pracovních úrazů. Dále následovaly dva oddíly OKEČ, a to Velkoobchod (kromě motorových vozidel)v němž bylo zaznamenáno 8, tj.3,9% smrtelných pracovních úrazů, a Průmysl dřevařský (kromě nábytku) se 7, tj. 3,4% smrtelných pracovních úrazů V uvedených šesti oddílech odvětvových ekonomických činností ze čtyř nejčetnějších kategorií OKEČ vzniklo téměř 55% smrtelných pracovních úrazů. To znamená, že více než polovina smrtelných pracovních úrazů vznikla v roce 2002 ve zhruba šestině zaznamenaných oddílů odvětvových ekonomických činností.

6.3.2 Vývoj ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v kategoriích OKEČ V tabulce č. 8.1 v tabulkové části přílohy je zaznamenáno rozdělení smrtelných pracovních úrazů do jednotlivých kategorií OKEČ v intervalu let 1998 až 2002. V tabulce 8.3 je potom rozdělení smrtelných pracovních úrazů v tomtéž intervalu do jednotlivých oddílů OKEČ. V tabulce č. 8.2 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců v jednotlivých kategoriích OKEČ za totéž období. Na rozdíl od předcházejících částí byl pro tento ukazatel proveden přepočet počtu pojištěnců rozpuštěním kategorie Nezařazeno do ostatních kategorií OKEČ podle relativního zastoupení pojištěnců jednotlivých kategorií OKEČ v souboru. Tím byla odstraněna systémová chyba11 statistického zjišťování provedeného ČSÚ. Formule pro přepočet a korigované počty pojištěnců jsou v tabulce č. 5.1 v tabulkové části přílohy. Vzájemné proporce hodnot ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých kategoriích OKEČ a tendence jejich vývoje jsou lépe patrné z grafů č. 7.2 a č. 7.3. Pro přehlednost v nich nejsou zaznamenány časové řady ukazatelů vykazované ve statisticky méně významných kategoriích OKEČ (Pohostinství a ubytování, Školství, Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění a Ostatní veřejné, sociální a osobní služby).

11

Do statistického zjišťování prováděného prostřednictvím státního výkazu Nem Úr 1-01 jsou zařazeny sumáře předkládané OSSZ za podniky, které si nevykonávají agendu nemocenského pojištění. Tyto sumáře nerozlišují pojištěnce podle OKEČ zaměstnavatele.

37

Graf č. 7.2 Vývoj smrtelných pracovních úrazů podle kategorií OKEČ 80

70

Zemědělství, lesní hospodářství Dobývání nerost. surovin

60


Počty případů

50

Výroba a rozvod el., plynu, vody

40

Stavebnictví Obchod, opravy m ot. vozidel a spotř. zboží Doprava, skladování a spoje

30

20

Nemovitosti, služby, výzkum

10

Zdravotnictví

0 1998

1999

2000

2001

2002

Roky

Z grafu č. 7.2 je patrné, že trvale nejvyšší hodnoty ukazatele počtu smrtelných pracovních úrazů vykazují kategorie Zpracovatelský průmysl a kategorie Stavebnictví. Je však třeba poznamenat, že kategorie zpracovatelský průmysl zahrnuje největší počet pojištěnců (přes 1,5 mil. pojištěnců12). Z grafu je též patrné, že ve většině kategorií došlo v roce 2002 proti předcházejícímu roku ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů. V kategorii Nemovitosti, služby, výzkum byl počet úrazů stejný jako v roce 2001. Naopak ke zvýšení počtu smrtelných pracovních úrazů došlo v kategorii OKEČ Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství, u níž byl v minulých letech patrný trend poklesu hodnot tohoto ukazatele v čase.

12

Po korekci systémové chyby.

38

Graf č. 7.3 Vývoj četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců podle kategorií OKEČ 3 2,8 2,6

Zemědělství, lesní hospodářství


2,4

Dobývání nerost. surovin

2,2 2


1,8

Výroba a rozvod el., plynu, vody

1,6 1,4

Stavebnictví

1,2 Obchod, opravy mot. vozidel a spotř. zboží

1 0,8


0,6 0,4

Nemovitosti, služby, výzkum

0,2 0

1998

1999

2000

2001

2002

Roky

Z grafu plyne, že nejvyšší hodnoty ukazatele vykazuje kategorie Stavebnictví i když v roce 2002 došlo k mírnému poklesu. Na dalším místě je kategorie Dobývání nerostných surovin, u níž je patrný trend růstu hodnot v čase v letech 1998 až 2001, zatímco v roce 2002 došlo k jeho poklesu, následovaná kategorií Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství a kategorií Doprava, skladování a spoje. V grafu je patrné, že u převážné většiny z vybraných kategorií OKEČ došlo v roce 2002 ke snížení hodnot tohoto ukazatele proti předcházejícímu roku. Ke zvýšení došlo pouze u kategorie Zemědělství a lesní hospodářství. Nejnižší a značně stabilizované hodnoty ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců dlouhodobě vykazuje kategorie Školství a Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění. Nízké hodnoty tohoto ukazatele ve vybraných kategoriích vykazuje též kategorie Zpracovatelský průmysl.

39

6.4

Zdroje smrtelných pracovních úrazů

V tabulce č. 9.1 a v grafu č. 8 je rozložení smrtelných pracovních úrazů podle základních skupin zdrojů. Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena převážně inspektoráty bezpečnosti práce podle klasifikačního schéma obsaženého v příloze č. III. k bývalé vyhlášce ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. Graf č. 8

Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v roce 2002 podle skupin zdrojů

Elektřina 5,8%

Lidé, zvířata, živly 0,5%

Jiné zdroje 1,0%

Průmyslové škodliviny 5,8% Materiál, břemena, předmty 9,2% Dopravní prostředky 49,5% Pracovní, doprav. prostory 18,9%

Stroje 5,8%

Zdvihadla a dopravníky 3,4%

Z grafu č. 8 je patrné, že v roce 2002 bylo více než 77% smrtelných pracovních úrazů způsobeno zdroji z pouhých tří základních skupin zdrojů, a to ze skupiny I. Dopravní prostředky (102, tj. 49,5% smrtelných pracovních úrazů), ze skupiny IV. Pracovní případně cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob (39, tj. 18,9% úrazů), dále ze skupiny zdrojů V. Materiál, břemena, předměty (19, tj. 9,2% smrtelných pracovních úrazů). Po těchto třech základních skupinách následují další početnější základní skupiny, a to skupiny VII. Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň a výbušniny, III. Stroje a IX. Elektřina (všechny tři shodně 12, tj. 5,8% smrtelných pracovních úrazů), dále skupina II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky (7, tj. 3,4% smrtelných pracovních úrazů). Zdroje ze zmíněných základních skupin zdrojů způsobily více než 98% smrtelných 40

pracovních úrazů. Nejčetnějšími podskupinami z těchto šesti základních skupin zdrojů uspořádaných sestupně podle počtů případů byly následující podskupiny: • V nejpočetnější skupině I. Dopravní prostředky to byla absolutně nejčetnější podskupina 02 Motorové silniční dopravní prostředky (86, tj. 41,7% smrtelných pracovních úrazů) a podskupina 03 Dopravní prostředky železniční, včetně pouličních drah, veřejných lanovek a neveřejné dopravy po koleji (8, tj. 3,9% smrtelných pracovních úrazů). • Ve skupině IV. Pracovní příp. cestovní dopravní prostory to byla zejména podskupina 46 Ostatní zvýšená pracoviště - pády osob z výše (29, tj. 14,2% smrtelných pracovních úrazů) a dále podskupiny 45 Schody, žebříky, výstupy – pády osob na nich a z nich (6 tj. 2,9% smrtelných pracovních úrazů) a 47 Prohlubně, jámy, nezakryté otvory – pády osob do hloubky (4, tj. 1,9% případů). • Ve třetí početné skupině V. Materiál, břemena, předměty to byla podskupina 49 Ostatní materiál, předměty, výrobky, zařízení – pád předmětů (11, tj. 5,4% smrtelných pracovních úrazů) následuje podskupina 48 Zemina, hornina, kámen, kusový a sypký materiál - pád materiálu (5, tj. 2,4% smrtelných pracovních úrazů) a podskupina 50 Břemena (materiál, předměty přemisťované nebo jinak manipulované) - úrazy břemeny (3, tj. 1,4% smrtelných pracovních úrazů). • Ve skupině VII. Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň, výbušiny to byly podskupiny 61 Látky jedovaté - pevné, tekuté, jedovaté a nedýchatelné, plyny a 65 Látky hořlavé a vznětlivé, explozivní plyny, oheň (obě shodně 5, tj. 2,4%smrtelných pracovních úrazů). • Ve skupině III. Stroje nebyla žádná četněji zastoupená podskupina. Čtyřikrát se v ní opakovaly zdroje z podskupiny 33 Zvláštní stroje důlní, dobývací, zakládací a úpravárenské a třikrát ze skupiny 41 Zvláštní stroje zemědělské. • V základní skupině IX. Elektřina to byla podskupina 69 Elektřina vysokého napětí (nad 300 voltů proti zemi) a podskupina 70 Elektřina středního a nízkého napětí (do 300 voltů proti zemi), ve kterých bylo zaznamenáno shodně 6 (tj. 2,9%) smrtelných pracovních úrazů. • V poslední zmiňované základní skupině II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky byla podskupina 10 Dopravníky včetně vnitropodnikových visutých drah se 3 smrtelnými pracovními úrazy a dvě podskupiny se 2 smrtelnými pracovními úrazy, a to podskupina 08 Jeřáby a jiná zdvihadla pro různosměrnou dopravu a podskupina 09 Výtahy, elevátory, těžní stroje a jiná zdvihadla pro svislou dopravu. Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v roce 2002 v územní působnosti IBP podle základních skupin zdrojů je pro informaci uvedeno v tabulce č. 9.2 v tabulkové části přílohy.

41

OBSAH Strana 0

ÚVOD ………………………………………………………………………….

1

1.

PŘEHLED UKAZATELŮ ……………………………………………………..

1

1.1

Absolutní ukazatele …………………………………………………………..

1

1.2

Relativní ukazatele ……………………………………………………………

2

2

VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR ………………………………….

3

2.1

Vývoj hodnot ukazatelů pracovních úrazů v ČR ……………………………

3

2.1.1

Hodnoty ukazatelů pracovních úrazů v ČR v roce 2002 ………………….

3

2.1.2

Vývojové tendence ukazatelů pracovních úrazů v ČR ..…………………..

4

3

PRACOVNÍ ÚRAZOVOST PODLE ÚZEMÍ …………………………………

9

3.1

Ukazatele pracovních úrazů v roce 2002 v krajích ……………………

10

3.1.1

Ukazatele pracovních úrazů v roce 2002 v krajích podle CZ-NUTS ……..

10

3.1.2

Ukazatele pracovních úrazů v roce 2002 v území působnosti IBP ……….

11

3.2

Vývoj ukazatelů pracovních úrazů na území působnosti jednotlivých IBP

12

PRACOVNÍ ÚRAZOVOST PODLE OKEČ …………………………………..

17

4.1

Ukazatele pracovních úrazů v roce 2002 podle kategorií a oddílů OKEČ

17

4.2

Vývoj ukazatelů pracovních úrazů podle kategorií OKEČ ……………….…

19

ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2002 ………………………….…

24

5.1

Rozdělení pracovních úrazů podle základních skupin zdrojů ……………..

25

5.2

Nejčetnější podskupiny základních skupin zdrojů ………………………….

26

SMRTELNÉ PRACOVNÍ ÚRAZY ……………………………………………

28

6.1

Vývoj ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR ………………………

28

6.1.1

Hodnoty ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2002 …….

28

6.1.2

Vývoj ukazatelů smrtelných pracovních úrazů …………………………...

28

6.2

Smrtelné pracovní úrazy podle krajů ……………………………………….

31

6.2.1

Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v roce 2002 podle krajů ……….

31

6.2.2

Vývoj ukazatelů pracovních úrazů v územích působnosti jednotlivých IBP

32

6.3

Smrtelné pracovní úrazy podle OKEČ ………………………………………

34

6.3.1

Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v r. 2002 podle kategorií OKEČ ..

35

6.3.2

Vývoj ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v kategoriích OKEČ ……..

36

6.4

Zdroje smrtelných pracovních úrazů ………………………………………..

39

4

5

6

Tabulková část přílohy č. 2

42

43

ZPRÁVA O ČINNOSTI SYSTÉMU ČESKÉHO ÚŘADU BEZPEČNOSTI PRÁCE ZA ROK 2002

Recommend Documents