VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2002

Výro ční zpráva SPÚ v Plzni za rok 2002

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2002

Plzeň 2003

1

PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory Pro http://www.fineprint.cz

Výroční zpráva SPÚ v Plzni za rok 2002

Výroční zpráva SPÚ v Plzni za rok 2002 Vydal: s finanční podporou MK ČR vydal SPÚ v Plzni, Prešovská 7 Datum: květen 2002 Náklad: 150 výtisků Foto: archiv SPÚ Grafická úprava obálky: Pavel Botka Osvit: DataLine Plzeň Tisk obálky: Foto & tisk Znamenaný, Plzeň Neprošlo jazykovou úpravou. ISBN 80-85035-21-9

2



SLOVO ÚVODEM Celý rok 2003 byl ve Státním památkovém ústavu v Plzni determinován čtyřmi největšími připravovanými, probíhajícími a nastalými událostmi: Předně to byla příprava a průběh vernisáží nových prostor pro veřejnost, kterých bylo v letošním roce celkem šest, mezi nimi i tak náročné akce, jako byla prezentace relikviá ře sv. Maura na zámku v Bečově včetně problémů při jeho dokončování a převozu. Všechny akce jsou podrobněji popsány dále v kapitole „Poslední rok státního památkového ústavu“. Tento název zní ponuře, ale rok byl zjevně nejúspěšnější za celou dobu existence našeho ústavu. Nejen pro výše zmíněné efektní zakončení šesti významnými prezentacemi, ale tento rok jsme se dotkli samého vrcholu památkové péče v evropském rozměru, kdy restaurování zámku Kynžvart bylo oceněno medailí Europa Nostra. Ve srovnání s t ěmito úspěchy je trochu zastíněna velmi náročná práce přebírání zámeckého areálu Manětín, která není zcela dořešena dodnes. Přesto se podařilo celý zámek reinstalovat a představit veřejnosti v novém uspořádání. Celoroční náročnou prací, která kulminovala zejména v závěru roku, byla příprava na zánik okresů a vytvoření výkonných orgánů státní památkové péče na pověřených obcích. I v důsledku tohoto faktu byl v závěru roku více než dříve obvyklý nával na vyřízení jednotlivých památkových směrnic. I s touto změnou souvisí přípravy na vytvoření stabilního detašovaného pracovišt ě pro kraj Karlovarský. Předností pro náš ústav je to, že máme připravenou budovu v Lokti, která by měla na dlouhý čas možnost veškeré potřeby tohoto pracoviště sanovat a vytvořit podmínky i pro případný vznik samostatného památkového ústavu pro tento kraj. Stejně náročnou celoroční prací, zejména pro oblast ekonomiky, byla p říprava na nové uspořádání odborné organizace památkové péče, zánik státních památkových ústavů a vznik Národního památkového ústavu. Zdánliv ě jednoduchá změna názvu přinese sebou v praxi veliké změny a s tím související problémy a komplikace. Z celého průběhu příprav na tuto organizační změnu je zjevné, že nás v příštím roce čekají značné potíže. Do toho všeho zasáhl čtvrtý „rozměr“ tohoto roku, obrovské povodně a po nich i následující vichřice. Povodněmi byl zasažen náš kraj v počtu obcí nejvíce, i když zdaleka ne s takovými škodami jako v kraji Jiho českém a Středočeském. Z objektů ve správě ústavu byly zaplaveny dva, hrad Švihov a zámek v Červeném Poříčí. Škody nebyly tak vysoké, jak by stav vody ukazoval. V zásadě se naši pracovníci zachovali profesionáln ě, takže i když povodeň přišla neočekávaně, nikde nebyl poškozen kulturní mobiliá ř, vše bylo i s nasazením zdraví zachráněno. V důsledku povodní byly ale přerušeny všechny práce památkářů, kteří pracně zjišťovali škody na památkových objektech a obcích. Je jisté, že tyto povodně byly historickou událostí, která zásadn ě změnila krajinu i život v údolí řek. Na našich objektech, které jsou většinou krajinnými dominantami a jsou tudíž vystaveny pov ětrnosti, udělala veliké škody i vichřice, která se sice během čtvrthodiny, ale s velikou prudkostí p řehnala naším územím. I při těchto povětrnostních katastrofách proběhly na našich objektech tři kulturní akce, které svým významem a dosahem přesahují nejen rozměr kraje, ale i republiky. Předně to byl jubilejní pětadvacátý ročník hudebního festivalu Kladrubské léto, pořádaný v srpnových sobotách v opatském chrámu v Kladrubech. Teprve druhý ro čník festivalu a semináře Barokní perly, jehož centrem je klášter v Plasích, dostává díky v ůdčí osobnosti tohoto festivalu, Gabriele Demeterové, skutečně mezinárodní věhlas. Třetí akcí, která ve skromnosti probíhá už t řetí rok, je výtvarný projekt Sanctus Joannes Nepomucena Medioeuropaensis, kde v Plasích výtvarní um ělci z celého světa malují na rozměrná plátna své inspirace osobností sv. Jana Nepomuckého. Výsledky t ěchto inspirací už byly představeny, kromě stálé prezentace v ambitech plaského konventu, na výstav ě v Praze a v Německu a chystá se výstava v Rakousku a v Itálii. Vliv peněz, pokud je v dobrých rukou, je i v památkové pé či pozitivní. Tak se nyní daří zachránit některé z velkých a dominantních objektů, na jejichž zkázu jsme se v předchozích letech bezmocně dívali. Vedle již dokončovaného areálu zámku v Chyši s vynikajícím majitelem a stejn ě nadějného areálu v Bezdružicích se již změnily majetkové poměry a s tím i stav objektu v pověstném Boru u Tachova, velmi nadějný je stav Týnce u Klatov, doslova z popela vstává Horní Hrad a pro další objekty snad také nastává lepší čas. Bohužel je ještě řada velice významných historických staveb, které chátrají a kterým nem ůžeme pomoci. Patrně vliv peněz také způsobil, že zejména v Karlových Varech se dříve dlouhodobě pěstované korektní vztahy pronikavě zhoršily a památkáři jsou zde vnímáni jako škodná. Sídlo ústavu, dům Zlaté slunce, který je jako jediný d ům se sídlem památkového ústavu v republice prezentován v mnoha publikacích, které propagují Českou republiku po celém světě, už slouží druhý rok. A to nejen provozu ústavu, ale velmi silně i k propagaci památkové péče a jako praktický důkaz, že „památkáři umí“, že lze přísně památkově a při tom levně opravit historický dům a pak jej s veškerým moderním komfortem a bez poškození jeho historických hodnot užívat. Od příštího roku slouží pod hlavičkou Národního památkového ústavu nadále. Ing. Karel Drhovský, ředitel

3



4



STÁTNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV V PLZNI e-mailová adresa: [email protected] Adresa internetových stránek: www.top.cz/pamatky-plz

SEZNAM PRACOVNÍKŮ STÁTNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU V PLZNI Seznam pracovníků Státního památkového ústavu v Plzni k 31. 12. 2002.

PRACOVIŠTĚ PLZEŇ Ředitel: Ing. Drhovský Karel Útvar ředitele, sekretariát, právní odd., personální odd. Pytelková Lenka JUDr. Bečvář Josef

sekretářka právník

Mgr. Burešová Kateřina Tuháčková Romana

právník personalistka

Útvar památkové péče Frühaufová Jaroslava Zemanová Alena

statutární zástupce ředitele SPÚ sekretářka

Oddělení archeologie Mgr. Kamenická Eva Mgr. Foster Linda Mgr. Petr Sokol

samostatný archeolog pracovník archeologie pracovník archeologie

Holá Růžena Urbanová Monika

pracovník archeologie dokumentace

historik umění historik umění památkář památkář

Mgr. Bezděková Veronika Ing. arch. Pohořalá Jitka Svoboda Vlastimil Cink Ondřej

památkář památkář památkář památkář

Karel Tomáš Ing.arch.Košátková Romana Ing. Procházka Roman Mgr. Zeman Lubomír Šmausová Ivana Jedličková Jaroslava

památkář památkář památkář památkář památkář památkář

Oddělení průzkumů Mgr. Drncová Ludmila PhDr. Ryšavý Vratislav Felgrová Lenka Bc. Škodová Ludmila

Oddělení péče o nemovité KP a chráněná území Mgr. Foud Karel Mgr. Bašta Michael Ing.arch.Břízová Miroslava Ing. Domanický Pavel Ing. arch. Domanický Petr Hejda Jan

památkář památkář památkář památkář památkář památkář

Oddělení péče o movité památky jejich evidence a předměty kulturní hodnoty PhDr. Černá Alena Koderová Lenka

historik umění památkář

Nováčková Michaela Járová Jiřina

památkář operátorka

památkář památkář

Mgr. Bukovská Jana Mgr. Hlaváčková Štěpánka

památkář památkář

knihovník dokumentátorka dokumentátorka dokumentátorka

Stach Daniel Kodera Radovan Lohrová Ludmila

fotograf fotograf fotograf

vedoucí útvaru účetní účetní účetní

Staškovičová Pavla Velková Anna Lohrová Karla Rauch Josef

účetní účetní účetní elektrotechnik

vedoucí útvaru stavební technik stavební technik

Kugler Karel Tomanová Olga

stavební technik stavební technik

Evidence nemovitých KP chráněných území Ing. Ptáčková Jitka Bláhová Hana

Evidence a dokumentace Mgr. Matásek Karel Brýnová Eva Holendová Jitka Turková Jarmila

Ekonomický útvar Ing Čížková Jana Bláhová Bohuslava Menclová Růžena Nová Miloslava

Technický útvar Remtová Libuše Česák Emil Havlovic Luboš

5



Útvar provozní, správa depozitářů a mobiliářů, autoprovoz, údržba, úklid a vrátní Hlaváčová Pavla Holubová Helena Forman Zdeněk Richtr David Reiser Luděk Hofman Jiří

vedoucí útvaru odborný referent odborný referent odborný referent vedoucí dopravy řidič

Urban Jan Sladká Eva Slanařová Jana Kopejtková Věra Sladký František Bönischová Hana

údržbář uklízečka uklízečka uklízečka vrátný - spojovatel vrátná - spojovatelka

Rež Jaroslav Osvald Ladislav Malinová Marie Bartl Robert Vondráková Blanka Vrablic Jan Marhan Milan Bartlová Růžena Kocurová Hana

ostraha - dělník ostraha - dělník zahradnice dělník dělnice dělník údržbář uklízečka uklízečka

kastelán průvodce - zástupce kastelána pokladní dokumentace - archivace vedoucí zahradník zahradnice zahradnice zahradník – mechanizátor dělnice dělník

Mládek Ladislav Lang Petr Málek Vlastimil Kiklhornová Marie Kunstová Radomíra Langová Vlasta Málková Hana Kuzdas Josef Pytelka Josef Lokvenc Vladimír

truhlář údržbář údržbář uklízečka uklízečka uklízečka dělnice ostraha ostraha ostraha

kastelán průvodce, zástupce kastelána vedoucí údržby údržbář údržbář zahradnice ostraha

Liška Aleš Mužík Miloslav Plaňanský Miroslav Sidek Josef Brndiárová Maria Kovaříková Milada

ostraha ostraha ostraha ostraha uklízečka uklízečka

Fialová Anna Matasová Bohumila Písařík Ivan Písaříková Hana Interholzová Petra Heřmánek Vojtěch Kovář Jiří Suchý Petr Šimánek Josef Rousová Marie Nolčová Maruše

zahradnice zahradnice zahradník zahradnice dělnice ostraha ostraha ostraha ostraha uklízečka uklízečka

Hůrková Judita Svoboda Ladislav Novotný Ladislav Adámek Jiří Gažák Miroslav Ing. Křapka Pavel Pavlík Jaroslav Pomajbík Jan

dělnice dělník průvodce ostraha ostraha ostraha ostraha ostraha

PAMÁTKOVÉ OBJEKTY SZ Bečov Mgr. Wizovský Tomáš Svobodová Alena Kratochvílová Anna Bacher Petr Slezák Vladimír Krejčí Zdeněk Kubů Jiří Auervek Václav Vild Ladislav

kastelán průvodce, zástupce kastelána pokladní ostraha - dělník ostraha - dělník ostraha - dělník ostraha - dělník ostraha - dělník ostraha - dělník

SZ Červené Pořičí Čermák Marcel Tikal Josef Žák František

kastelán údržbář - dělník zahradník - mechanizátor

SZ Horšovský Týn Rosendorfský Jan Marek Vladimír Jeřábková Eva Kodýtková Milena Halada Arnošt Lehnerová Věra Prajzentová Lenka Halama Miloslav Gruberová Růžena Kunst Vilém

SPO klášter Kladruby Ing. Zoubek Milan Šauša Milan Kaňka Jaromír Horáček Jaroslav Pecl František Horáčková Dana Kocián Vladislav

SZ Kozel Bobek Karel Skalová Václava Česal Roman Kepka Pavel Kepka Vladislav Veklinec Miroslav Bradáč Jiří Florián Václav Havel Václav Koranda Václav Pech Jiří Tobrman Karel

kastelán průvodce, zástupce kastelána truhlář truhlář truhlář truhlář zedník údržbář údržbář údržbář - dělník údržbář - instalatér elektrikář

SZ Kynžvart PhDr. Říha Miloš Větrovský Kryštof Bísková Hana Ficnarová Lenka Štrosová Martina Weiser Roman Balogh František Svoboda Jiří

kastelán správce sbírek - zástupce kastelána pokladní průvodkyně průvodkyně vedoucí údržby a zahradníků údržbář údržbář

6



Ližička Josef Štrúbelová Ivana Kunová Jiřina Holasová Libuše

zedník - údržbář zahradnice uklízečka uklízečka

Brůha Petr

zahradník - mechanizátor

kastelán průvodce, zástupce kastelána

Dobrá Lenka Michl František

průvodce údržbář

kastelán průvodce, zástupce kastelána údržbář ostraha - dělník

Blažek Miloš Vašek Josef Nováková Vlasta Altman Petr

ostraha - dělník ostraha - dělník uklízečka zahradník

kastelán průvodce, zástupce kastelána údržbář - truhlář údržbář zedník - údržbář údržbář

Růžička Jaroslav Jílek Vladimír Ing. Mařík Josef Sadílek Jan Čihulková Martina Naušová Pavlína

údržbář - zámečník ostraha ostraha ostraha uklízečka uklízečka

Kramlová Zdeňka Zimmermann Jiří Patočková Vladimíra

ostraha ostraha uklízečka

Ščurová Lucie Vandrovec Jakub Hertl Aleš

dělník v zahradě dělník v zahradě dělník v zahradě

Ing. Mejstříková Anděla Hosnedl Václav Nauš Miroslav

uklízečka údržbář - truhlář - tesař údržbář

SZ Manětín Mašek Karel Kovaříková Eva

SZ Nebílovy Fiala Milan Černíková Lucie Hajšman Vladislav Matějovič Josef

SKPO klášter Plasy Mgr. Skalický Jiří Soukupová Jana Hanzlíček Jiří Hanzlíček Jiří st. Jaroš Jiří Jílek Tomáš

SH Rabí Novák Michal Karl Jiří Sedláček Milan

kastelán průvodce, zástupce kastelána údržbář - dělník

SH Švihov Holub Jiří Rynešová Marie Rafaj Jiří Tomášek Jiří

kastelán průvodce, zástupce kastelána zedník - údržbář údržbář - zedník

SZ Valeč Potklan Jan Poživil Miroslav Ťoupal Petr Růžička Marcel

kastelán zedník - údržbář zahradník – mechanizátor dělník v zahradě

SH Velhartice Ing. Mejstřík Petr kastelán Synáčová Ivona průvodce, pokladní, zástupce kastelána Nohová Ludmila průvodce - pokladní Korec Josef zedník

Romana Tuháčková

HLAVNÍ

ÚKOLY STANOVENÉ ZŘIZOVATELEM

Průběžně byl zajišťován zvýšený odborný dohled nad akcemi zahrnutými do program ů ministerstva kultury Programu záchrany architektonického d ědictví ČR, Programu regenerace MPR a MPZ, Havarijního-střešního programu, Programu péče o VPR, VPZ a KPZ, Programu restaurování movitých památek a Programu podpory záchranných archeologických výzkumů. Odborní pracovníci útvaru spolupracovali s výkonnými orgány státní památkové pé če, samosprávou měst a obcí, jednotlivými vlastníky, podílejí se na výběru akcí, přípravě žádostí, někteří jsou členy komisí pro regeneraci v historických městech. Pozornost byla věnována vedle průběhu jednotlivých akcí zařazených do výše uvedených programů i přípravě postupu dalších etap či nových akcí navrhovaných k zařazení do programů. Průběžně byly plněny úkoly stanovené ředitelem Státního ústavu památkové pé če v Praze. V loňském roce bylo přikročeno k aktualizaci návrhu plánu zásad památkové ochrany a hodnocení území MPZ Tachov. Metodika plánů zásad památkové ochrany MPR a MPZ byla zkušebně aplikována pro vesnické sídlo a zpracován plán pro VPR Dobršín jako příspěvek pro metodiku hodnocení a ochrany vesnických památkových rezervací a zón. V požadovaném termínu byly zajištěny činnosti související s přípravou a průběhem prvních kol soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ za rok 2001. Vít ězem prvního kola v Karlovarském kraji, které se uskutečnilo dne 23. 1. 2002, se stala m ěstská památková rezervace Františkovy Lázně, na druhém místě byla hodnocena MPZ Karlovy Vary a na třetím MPR Loket. V prvním kole v Plzeňském kraji, které se uskute čnilo 25. 1. 2002, zvítězilo město Klatovy, na druhém místě byla hodnocena MPZ Tachov a na třetím MPR Domažlice. Do obou krajských komisí byli delegováni zástupci Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. 7



Vedle dokončování terénních průzkumů a vyhodnocení všech získaných informací z obnovy identifikace v okr. Plzeň-sever byla v roce 2002 zahájena reidentifikace v okr. Plze ň-město, Plzeň-jih, Rokycany a Sokolov. Pro okr. Plzeň-sever jsme zajistili další mapové podklady a údaje o vlastnících z katastru nemovitostí, p řipraveno bylo souhrnné projednání výsledků obnovy identifikace v okrese. Pro okr. Plzeň-město byla kompletně zpracována příprava reidentifikace, vytipovány problémové p řípady a zahájeny terénní průzkumy. K dispozici jsou katastrální mapy v digitální podob ě, chybí údaje o parcelách a vlastnících z Katastru nemovitostí. Pro okresy Plzeň-jih a Rokycany byla provedena příprava obdobně jako pro okr. Plzeň-město, rovněž byly zahájeny terénní průzkumy, digitální mapy nejsou na rozdíl od okresu Plze ň město k dispozici. V okrese Sokolov byla provedena reidentifikace všech archeologických památek, zpracovávána je p říprava pro terénní průzkumy, k dispozici je přehled vlastníků a parcel. Jaroslava Frühaufová

KOMPLEXNÍ SHRNUTÍ A ROZBOR ODBORNÝCH ČINNOSTÍ PAMÁTKOVÉ PÉČE ARCHEOLOGIE Archeologické oddělení SPÚ se v průběhu celého roku intenzivně věnovalo činnosti v terénu, zejména na objektech ve správě SPÚ Plzeň, kde probíhá stavební obnova. V tomto roce byla nutná tém ěř celoroční přítomnost archeologa zejména na zámku v Horšovském Týně, většího rozsahu byly také výzkumy na hradech Bečově a Velharticích. Všechny tyto výzkumy probíhaly v rámci projektu VaV. Pokračovaly i dlouholeté záchranné archeologické výzkumy na objektech ve vlastnictví jiných majitelů, dotované z Programu podpory záchranných archeologických výzkumů MK ČR Klenová – zámek (okr. KT) a Vlkošov – tvrz (okr. PS), dále Čečovice – zámek (okr.Do) a Svinná – tvrz (okr. RO). Reidentifikace archeologických lokalit probíhala v roce 2002 v menším rozsahu, vzhledem k vytížení kapacit v terénu a oslabení oddělení o 1 archeologa.

Záchranné archeologické výzkumy SPÚ v Plzni Bečov nad Teplou - hrad Archeologický výzkum probíhal v souvislosti s pokládáním inženýrských sítí a kanalizace v prostoru mezi zámkem a hradem a na hradním nádvoří. Trasa výkopu šla přístupovou cestou, v poslední fázi i v ploše nádvoří mezi konírnou, věží s kaplí a bývalými tzv. Pluhovskými domy. Výkop v celé délce odkryl pod současnou úrovní povrchu valounovou dlažbu pravděpodobně z 19. století, zbytky starší kanalizace (sběrné cihlové jímky), srovnání skály v úseku cesty pod východní stranou hradu a především novověké navážkové vrstvy na skalním podloží. V úseku mezi lesovnou a zámkem byly odkryty zbytky příčně přes cestu jdoucího staršího kanálku zd ěného z cihel a překrytého žulovými deskami, v době odkryvu zaneseného, který původně ústil do taktéž téměř zaneseného otvoru v obvodové zdi ve východním svahu. Tento kanálek byl v 19. či na počátku 20. století porušen jiným výkopem, v jehož rámci bylo pro potrubí vytesáno místy i lůžko ve skále. Ve stejné části cesty, tedy v úseku pod lesovnou, se poda řilo odkrýt i starší povrchovou úpravu tohoto prostoru ztesáním skály a pozdějším zvýšením terénu vrstvou kamenů. Prudký, na směr cesty kolmý sklon skály byl až k východní obvodové zdi vyrovnán navážkami. Podstatné zjištění se uskutečnilo ve spodním úseku cesty, v prostoru pod bergfritem. Pod povrchem cesty a novov ěkou valounovou dlažbou byly zjištěny v profilu výkopu uloženiny (vrstvy či výplň objektů?), které obsahovaly keramiku nejpravd ěpodobněji Bečov, hrad, odkrytá středověká hradba mezi věží z 13. století. Jde tak o první spolehlivý doklad dosud s kaplí a konírnami. Pravděpodobné místo brány nejstaršího osídlení skalní ostrožny v době, o které se uvažuje do horního hradu. jako o období vzniku hradu a tím i o důležitý přínos k dějinám objektu. V horním úseku cesty mezi severním nárožím koníren a v ěží s kaplí byla výkopem porušena starší kamenná ze ď spojující obě uvedené stavby. Jde pravděpodobně o součást původní, dnes již neexistující brány na hradní nádvo ří či o obvodovou zeď. Přesnou sílu zdi, jejíž nadzemní zbytky byly podle písemných zpráv odst řeleny před polovinou 19. století, se pro její výrazné porušení nepoda řilo zjistit. Pro položení sítí byla část zdi rozebrána a následně opět složena s původních kamenů spojených vápennou maltou tak, aby se vzhled takto upravené zdi blížil vzhledu p ůvodnímu. V ohybu cesty pod tímto místem byly zjištěny dvě úrovně kamenné dlažby a zbytky kamenné sutě, vzniklé pravděpodobně zmiňovaným odstřelem zdiva. V ploše nádvoří před konírnami a mezi konírnami a věží s kaplí bylo zjištěno vysoko vystupující skalní podloží, na nímž jsou již novověké navážky, mezi věží s kaplí a tzv. Pluhovskými domy však byly nad skalním podloží uloženy blíže chronologicky neodlišitelné odpadní vrstvy se stavební sutí, keramikou a kostmi, které lze nejpravd ěpodobněji klást do 8



16.-17. století. U Pluhovských domů byla pod betonovými deskami opět valounová dlažba z období renesance či 19. století, ještě pod ní v hloubce ca 70-80 cm od sou časného povrchu byla zachycena i pravděpodobně raně novověká úroveň nádvoří. Z vyhodnocení situace vyplývá, že v prostoru nádvoří hradu došlo v minulosti k výrazným zásahům, pravděpodobně v době stavebních aktivit v 16.-17. století byla značná část plochy nádvoří zbavena starších nánosů a upravována navážkami. Stejné zásahy pak proběhly i v 19. a zřejmě i 20. století. Mgr. Petr Sokol

Čečovice - zámek Zemní práce a plánovaný ZAV byl z důvodu odchodu archeologa, který měl tento výzkum řídit, značně omezen. Během roku pokračoval výkliz stavební sutě z interiéru vyhořelého zámku a obnova krovu a krytiny nad západním k řídlem /sýpkou/, včetně provizorního zastřešení východního křídla. Dosud je nezastřešeno jižní křídlo se zřícenými klenbami sálů s krby. Zkoumání se soustředí do budoucna na objekt středověké tvrze a její opevnění, dokumentace situací v mladším zámku bude pouze doplňková, sloužící k potřebě statiky apod. Zvláštní pozornost bude věnována sklepům pod jižním křídlem a stavebnímu vývoji této části. V r. 2002 bylo odkryto několik sond na nádvoří (I – III/02) a to především v horní části nádvoří. Sondy I a II ukázaly mělké založení S hradby a východního křídla přímo na skalním podloží ze zvětrávající břidlice, bez jakéhokoli zahloubení. V celé horní t řetině nádvoří chybí dlažba, při novodobých úpravách byla stržena strojem. Sonda III/02 byla položena u sklepního okénka tvrze - zde byla odkryta dob ře skládaná štětovaná dlažba z kamene, dosahující těsně k základu V stěny tvrze a na ní ještě vrstva malty, patrně z úprav tvrze na sýpku před r. 1699. Souvislosti s přestavbou a nově proraženým vstupem do sklepů tvrze budou ještě dále zkoumány. Další sondáž byla prováděna v některých místnostech patra ve východním k řídle v násypech nad klenbami., nebyl však odtud získán potřebný datovací materiál. Zásypy jsou suché a lehké, doporu čujeme je nad klenbami ponechat jako izolace. Část dotace byla určena k provádění hloubkového SHP, který by měl pokračovat dále souběžně před rekonstrukcí jednotlivých křídel, v součinnosti se ZAV. Mgr. Eva Kamenická

Černice - penzion „U Matasů“ ZAV byl vyvolán demolicí části staré usedlosti ve vesnické památkové zón ě na předměstí Plzně, v Černicích, a záměrem výstavby penzionu na tomto prostoru. Dřívější stavba stájí však zasáhla přirozený svah a zničila pravděpodobně archeologické situace středověkého osídlení. Po demolici bylo v rozsahu jižního k řídla stájí očištěno již jen světlé jílovité podloží a na středu příčně položený sklípek s náběhem valené kamenné klenby a cihelným schodišt ěm ze dvora. Na východním profilu však zůstaly téměř neporušené vrstvy až k úrovni současného terénu. Při vjezdu do dvora byla odkryta část podlahy z širokých cihel, na jižní stran ě lemována základem z plochých lomových kamen ů, spojovaných na jíl. Toto torzo je zbytkem malého objektu čtvercového půdorysu, patrným na indikační skice z r.1838. Sklípek v jeho těsné blízkosti zasahoval do stráně a sloužil zřejmě jako lednice na potraviny /nedaleko sklípku je studna/. Vchod do sklípku je situován proti vchodu do obytného stavení. Západní část jižního křídla byla asi vždy stájí, v těsném sousedství Z stěny je široká, kamenem roubená studna. Západní část dvora uzavírá stodola. Tyto stavby jsou již vyznačené na zmiňované indikační skice jako spalné, dřevěné stavby, včetně obytného stavení. K přestavbě na zděné objekty došlo až koncem l9. století. Drobný objekt v čele dvora u vrat lze interpretovat jako špýchárek /analogie/. Průkop kanalizace západní zahradou, stodolou a dvorem byl negativní, v ploše zahrady jsou zásypy z demolic stájí. Výzkum pokračoval skrýváním vrstev ve východním profilu, po odstranění vrchní vyrovnávací vrstvy s materiálem 19.století a příměsí středověkých zl. keramiky zasahovala do podloží tmavá silná vrstva s reduk čně pálenou šedavou keramikou 15./16. stol. Při J okraji profilu se dále zahluboval do podloží kruhový objekt s materiálem 14. století a p řed ním jsou souměrně zapuštěné do podloží dvě malé kůlové jamky. Dále k obvodové hradbě nemohlo být zkoumáno, protože údajně tato plocha nebude zasažena novostavbou. Tyto vrstvy a objekty dokládají středověkou zástavbu Černic v době jejich největšího rozmachu ve středověku, kdy v l5. století je zde uváděno již 27 usedlostí. Zajímavý by byl tedy doklad ještě staršího osídlení, které jsme zde zachytili – jak vypadala usedlost v 14. století, kdy ještě neexistují o Černicích písemné zprávy a zda tyto usedlosti jsou rozmíst ěny stejně v linii návsi jako usedlosti dnešní. Podobný výzkum vesnice nebyl ještě v západních Čechách realizován, neznáme typologii st ředověkých staveb. Mgr. Eva Kamenická

Červené Poříčí - zámek Dne 9.12. 2002 provedl archeolog SPÚ dozor během výkopových pracích pro elektrickou p řípojku od brány k vodárně v předzámčí zámku v Červeném Poříčí. V úzkém výkopu byly zdokumentovány dvě dosud neznámé zdi průběhu přibližně sever – jih a část již nefunkční klenuté stoky. Obě zdi byly patrně původně ohradní, i když východnější zeď vzhledem ke značné síle 135 cm mohla být i vnější zdí zaniklé budovy (tvrze?). Založena byla však poměrně mělce v jílovém podloží – 90 cm pod současným povrchem terénu. V západní zdi o síle 110 cm byly druhotn ě použity pálené dlaždice tvaru půlkruhu s vyžlabením v obou rozích nejspíše renesan čního stáří. Na nádvoří před předzámčím byla zjištěna jen jedna vrstvy dlažby z lomového kamene; podloží z rezavého jílu bylo zachyceno již v hloubce cca 60 cm po celé délce výkopu. Mgr. Linda Foster

Dolina - údajné tvrziště Zjišťovací výzkum souvisel s reidentifikací archeologických nemovitých kulturních památek v okrese Sokolov. Vzhledem k relativně nízkému počtu těchto památek v daném okrese byla pozornost více v ěnována i archeologickým památkám v Ústředním seznamu dosud nezapsaným. V případě lokality v Dolině u Krajkové šlo o údajné tvrziště, které 9



sem bylo situováno na základě starších nálezů středověké keramiky a charakteru místa. Jelikož se lokalita nachází již od poloviny 20. století v areálu drůbežárny a do budoucna se zde chystají povrchové úpravy terénu, bylo i vzhledem k časové nenáročnosti rozhodnuto uskutečnit drobný výzkum, který by existenci tvrziště potvrdil či vyvrátil. Na ploše údajného tvrziště, nyní na malém poloostrůvku v rybníce, původně snad na ostrůvku, bylo položeno 6 sond, které neprokázaly přítomnost osídlení či situace, které by bylo možné dávat do souvislosti s existencí tvrze. N ěkolik desítek cm pod povrchem vystupovalo již skalnaté podloží, v n ěkolika sondách byly odkryty pozůstatky recentních úprav lokality, souvisejících ponejvíc s provozem živo čišné výroby. Jako pravděpodobnější se zdá, že zde tvrz v minulosti nestávala, čemuž by svědčila i absence zpráv v základní literatuře. Vzhledem ke zprávám o údajných starších nálezech středověké keramiky však nelze existenci tvrze jednozna čně vyvrátit a zcela vyloučit zničení jejích pozůstatků zemními pracemi, které zde byly v minulých desetiletích údajn ě prováděny. Mgr. Petr Sokol

Horšov Tři drobné sondy byly 4.12. 2002 položeny u zdiva pozdně románského kostela v Horšově. Účelem bylo zjištění původní výšky terénu pro přípravu projektu odvlhčení kostela. Jednalo se prakticky pouze o za čištění soklu na původní výšku, a to u jižní a severní zdi kostela a u kaple sv. Barbory. Dle odhalené situace je možné snížit úrove ň terénu kolem kostela max o 20 cm tak, aby sokl románské fáze zdiva byl cca 30 cm nad terénem a sokl kaple sv. Barbory cca 40 cm nad terénem. Lidské kosterní poz ůstatky se v neanatomické poloze nacházejí již cca 5 cm pod úrovní sou časného terénu, během jakýchkoli zemních prací v okolí kostela je tedy nutné zajistit p řítomnost archeologa. Mgr. Linda Foster

Horšovský Týn - hrad a zámek Stavební činnost na zámku v Horšovském Týně si vyžádala téměř nepřetržitou přítomnost archeologa v průběhu celého roku 2002. Rozsáhlé zemní práce p ři výměně nevyhovující kanalizace zasáhly hlavní i západní nádvoří; koncem roku byl na žádost správy zámku proveden drobný zjišťovací výzkum ve východním parkánu. Celkem bylo v areálu zámku v roce 2002 zakresleno 120 m profilů v měřítku 1:20, spotřebováno 9 barevných filmů na 36 snímků a hlídacím psem vyřazen z manuální práce jeden archeolog na jeden m ěsíc. Výzkumem bylo získáno množství dokladů raně středověké zástavby ostrožny z doby před výstavbou hradu v 2. pol. 13. století. Tato převážně dřevěná architektura se stěnami omazanými hlínou zanikla patrně jednorázově mohutným požárem. Nejvýznamnějším objevem byl nález přímo svědčící o existenci pohřebiště ještě před výstavbou Horšovský Týn, hrad a zámek. Západní nádvoří, „staré kaple“ v 1. pol. 13. století a nep římo tak i o existenci archeologové ve vrstvě 13. století. ještě starší sakrální stavby. Především ze západního nádvoří bylo získáno množství zlomků keramiky celého 13. století včetně několika zlomků se značkou na dně, identifikující pravděpodobně osobu hrnčíře. Výzkum zachytil i několik stop po zaniklé vrcholně středověké architektuře (zděná stoka, jižní palác?) a jejím stavebním vývoji a dokumentoval různé způsoby úprav nádvoří. Pro obě nádvoří je charakteristické nízké zachování vrcholn ě středověkých situací – na západním nádvoří tyto místy úplně chybí. Pod stávající dlažbou z lomového kamene, patrn ě renesanční, se na západním nádvoří nacházejí výhradně vrstvy 13. století. Na hlavním nádvoří se ve zkoumané jižní části dochovala historická dlažba z lomových kamenů jen velmi sporadicky – převažují zde nepříliš hodnotné úpravy 19.-20. století. Na základ ě archeologické dokumentace zp ůsobu dláždění podél paláce byly na západním nádvoří zahájeny práce na obnově poškozených míst dlažby stejnou technikou, tj. ukládání lomových kamen ů do izolační vrstvy jílu. Výsledky výzkumu v areálu zámku na Horšovském Týně v roce 2002 jsou podrobněji rozebrány v odborném příspěvku. Mgr. Eva Kamenická, Mgr. Linda Foster

Klenová - hrad Na žádost projektanta a statika byl dále provád ěn archeologický výzkum horního nádvoří, v r. 2002 soustředěn na odkrytí stavebních prvků východního křídla. V prvé fázi výzkumu byla odkryta dvorní stěna východního křídla v plné šíři a také prahy vstupu do místností s valenou klenbou. P ředpokládám však, že jde až o úpravy 19.století, stejn ě tak jako u cihelných podlah těchto prostorů. Stopy starších úrovní podlah tu několika sondami nebyly zjištěny, pod cihelnou dlažbou jsou již jen kamenité zásypy se světlou hlínou a nepatrným množstvím datovacího materiálu. Druhá etapa byla zaměřena na odkrytí zbytků zdiva v JV nároží – napojení V a J křídla hradu, dnes již značně zkomolené situace přezdíváním. Byla odkryta vnitřní hrana hradby, která je od napojení východního k řídla již beze zbytku zničena. Stopy jejího napojení vidíme našt ěstí ve šmorcích na východní stěně polygonální kaple. V ploše jejího pr ůběhu byla ale odkryta podlaha z pálených dlaždic, náležející malému objektu, který tu byl v 2. pol. 19. století postaven a spolu s ním byl využíván rovněž přilehlý sklípek, v té době odkrytý. Ikonografie z 1. pol. 19. století dosud p řibližuje toto místo jako nedotčený svah, beze stop průběhu parkánové hradby. Stopy stavebního vývoje před sklípkem byly zcela zničeny, prostor byl již zřejmě několikrát čištěn a upravován, nebyly zde nalezeny ani základy mladší stavbi čky, ani žádný keramický materiál. Bohužel, hned po odkrytí nemohlo být pokra čováno v konzervaci. Horní torzo středověkého zdiva bylo v nedávné době nesmyslně přezděno a ztrácí tak zcela vypovídací schopnost. Ú čelné by bylo zřejmě odkrytí souběhu zdiva z vnitřní strany, z nádvoří. Mgr. Eva Kamenická 10



Kynžvart – areál zámku Archeologický výzkum byl vyvolán realizací projektu odvlh čení objektu bývalé hájovny v areálu zámku. V dubnu až květnu v závislosti na výkopových pracích byly dokumentovány výkopy podél objektu po jeho celém obvodu. Na některých nárožích bývalé hájovny bylo zjištěno pod úrovní terénu několik reliktů zdí související se starší stavební podobou budovy. Vzhledem k absenci datovacího materiálu nemohly však být zdi archeologicky datovány. V dosažené hloubce cca 1m od úrovně současného terénu byly zaregistrovány pouze zásypové novověké vrstvy (19. a 20. století). Před čelní východní stěnou byla v profilu zjištěna popelovitá vrstva a rovněž i průběh starší valounové dlažby. Ze severovýchodního nároží čelní stěny vycházela východním směrem kamenná zeď o šířce 1,6 m. Její průběh lze sledovat i v terénu, po několika metrech se terénní hrana lomí k severu a sm ěřuje k potoku. Síla zdi by nasvědčovala, že jde o zeď obvodovou, její přesný průběh a účel však není na základě dosavadních zjištění znám. Další výrazná zeď vychází kolmo ze severní stěny opět směrem k potoku. V tomto zdivu i ve zdivu severní stěny budovy bylo druhotně použito několik kamenických článků. Sledován byl i výkop v parku mezi zámkem a bývalou hájovnou, kde nebyly zjišt ěny žádné archeologické situace, pouze opět navážky z 19. a 20. století. Mgr. Petr Sokol, Mgr. Tomáš Wizovský

Svinná - tvrz Předstihový a záchranný výzkum v areálu tvrze Svinná v okrese Rokycany proběhl v souvislosti s budováním inženýrských sítí. V prostoru bývalého nádvoří a pravděpodobného vstupu do areálu byly položeny 3 sondy: p ři jižním okraji vchodu do sklepa, p řed vchodem do budovy západního křídla a při jihovýchodním nároží téhož objektu. V další fázi byly zdokumentovány dva liniové výkopy přes prostor bývalého nádvoří. První dvě sondy odkryly starší zdiva, v případě sondy v těsné blízkosti boční zdi současného vstupu do sklepa tvrze šlo zřejmě o součást starší vstupní šíje, kterou překrývala pozdější úprava nádvoří z cihlových dlaždic (tzv. topinky), ukončení zdiva zničila záchodová jímka zřejmě z počátku 20. století. U jihovýchodního nároží budovy v místech pravděpodobného vstupu do zaniklé brány byla odkryta změť Svinná, tvrz. Novodobá cihlová jímka při vnitřní stěně jižní zdiv bez spolehlivě jasného vztahu k přiléhající části středověké obvodové hradby areálu tvrze. doposud stojícího objektu a část pravděpodobně raně novověkého valounového zadláždění vstupu (mostku?) do areálu tvrze. Výkop pro inženýrské sítě sledoval vnitřní stěnu již v předstihu zjištěného zdiva, a to v délce několika desítek metrů. Šlo o jižní středověkou obvodovou zeď areálu tvrze, jejíž průběh byl odkryt až po jihovýchodní nároží obvodového zdiva. Toto nároží však bylo poničeno starším novodobým výkopem. Odkrytá jižní obvodová hradba byla ze strany nádvoří zajílována. Při zdi byla částečně odkryta vstupní šíje i vrcholek valené klenby sklepa , do kterého šíje vedla. Začátek vstupní šíje byl zničen stavbou novodobé odpadní cihlové jímky, zapln ěné stavební sutí i jiným odpadem. Výkop pokračující i za bývalou obvodní zeď odhalil starší svažitou úroveň terénu. Může jít o pravděpodobný příkop při východní straně areálu tvrze, který byl později vyrovnán navážkami. Druhý liniový výkop proťal relikt východní obvodové zdi areálu a určil tak její průběh, potvrdil též jílový charakter prostoru bývalého nádvo ří a sklon jeho povrchu ke starší vstupní šíji do sklepa pod dosud stojícím západním k řídlem tvrze. Mgr. Petr Sokol

Velhartice - hrad V souvislosti s havarijním stavem vstupního mostu do hradu, jeho odstran ěním a záměrem vybudovat most nový, byl proveden archeologický výzkum formou několika sond jak v tělese starého sypaného mostu, tak po jeho odstran ění v zásypu hradního příkopu před vstupní branou. Na vnější hraně příkopu pod odstraněným mostem byla zjištěna starší kamenná zeď, která podpírala most starší než práv ě odstraněný, a to v místech jeho napojení na příjezdovou cestu proti bráně. Výzkumem byla zjištěna i úplná a původní hloubka a profil hradního příkopu před bránou. Při dně příkopu byla odkryta bahnitá vrstva, ve které bylo zachováno značné množství drobných i velkých opracovaných i neopracovaných kusů dřeva (odřezků, větví, kůry) – stavebního odpadu, dále keramiky, kostí a doklad ů metalurgie. Tento odpad je datován do 16. – 17. století. V místech předpokládaných pilířů, na které by dosedala padací část starého mostu, byly v příkopu položeny dvě sondy. Okraje sond skutečně zachytily relikty dvou předpokládaných starších pilířů, zahloubených do zmíněné raně novověké uloženiny. Archeologický výzkum tak přinesl poznatky o podobě vstupního mostu v minulosti (snad středověká opěrná zeď na hraně příkopu, raně novověké pilíře, zbudování odstraněného sypaného mostu bylo pak datováno podle ikonografie a několika údajů ve starší literatuře do let 1831-45). Materiál z bahnité vrstvy s množstvím organického odpadu byl proplaven a byly z něj získány makrozbytky (skořápky lískových oříšků, pecky třešní a višní, pro tuto dobu ještě vzácný kaštan apod.), které byly spolu s dalšími vzorky bahnitého materiálu odevzdány na palynologickou a paleobotanickou analýzu. Nově vybudovaný dřevěný most před vstupní branou do hradu vychází částečně ze zjištění archeologického výzkumu.

Velhartice, hrad. Příkop před vstupní bránou po odtěžení sypaného mostu.

11


Výroční zpráva SPÚ v Plzni za rok 2002 Velhartice, hrad. Zdivo při vnější hraně příkopu proti vstupní bráně (zřejmě součást staršího mostu), překryté mostem nasypaným před polovinou 19. století.

Velhartice, hrad. Spodní část jednoho ze dvou pílířů staršího raně novověkého mostu v příkopu před vstupní bránou.

Zachovává opěrnou kamennou zeď při vnější hraně příkopu (staré zdivo překryto novým dozděním líce a koruny), stojky mostu s kamennými základy jsou umístěny v místech původních pilířů, na nichž se spojovala pevná a padací část mostu. Bahnitá raně novověká uloženina byla ponechána u dna příkopu, ale i přesto se část příkopu pod vstupním mostem nyní blíží své původní podobě. Mgr. Petr Sokol

Vlkošov - tvrz Druhá etapa ZAV na nádvoří tvrze Vlkošov byla zaměřena na odkrytí základů brány středověké tvrze, kterou jsme v tomto prostoru předpokládali. Sondáž napojila v prostoru JV nároží hradby na plochu, skrytou již v minulém roce. Základ hradby tu však již nepokračoval dále k severu, ale byl porušen vestavbou chodbi čky se schodištěm a stěnami lícovanými cihlami. Schodiště vedlo zcela jistě z interiéru dřívějšího jižního křídla a datovací materiál ze zásypu odpovídá době zániku jižního křídla /konec 19.st./. V zásypu chodbičky však k našemu velkému překvapení byly vhozeny také velké zlomky architektonických prvk ů středověké tvrze. Jde o části ostění, portálů, ale i kružby oken a drobnou uměleckou výzdobu rostlinných prvků, tesaných do pískovce, barevně natřenou vápennou ličkou. Tyto zlomky svědčí o vysoké úrovni architektury středověké tvrze Vlkošov, časově je snad možné je zařadit do pozdní gotiky, do doby, kdy tvrz drželi Račínové. Vzhledem k tomu, že se nacházejí ve stejném zásypu jako ker. materiál konce 19. století, je z řejmé, že tato výzdoba přežila v interiéru velmi dlouho a byla použita v jižním křídle. Chodbička směřovala k prostoru brány, lomila se, a dále pokra čovala podél jejího jižního boku, zaklenuta kamennou klenbou, ale byla úplně zasypána. Ve značné hloubce se podařilo alespoň odkrýt vnější líc původní hradby. V předpokládaném prostoru jsme odkryli skute čně základy brány a dosud zachované sklepení pod ní s klenbou v havarijním stavu /pod příjezdovou cestou do nádvoří/. Majitel tvrze proboural otvor do klenby, kudy bylo možno spustit se do vnitřku sklípku, zdokumentovat jej a zam ěřit. V JV nároží byl vstup do sklípku, lemován částečně pískovcovými kvádry, na něj navazovala chodbička podél jižní stěny. Sklípek měl kamennou dlažbu a v čelní části /pod most/ je narušen bouráním. Celá brána však byla vestavěna do průběhu východní hradby později, není s hradbou současná. Je to patrně etapa velké přestavby Račínů koncem 15. století. Snad tu p řed ní byla situována i starší brána, která zmizela beze stopy. Stejně se nám projevuje základ severního k řídla tvrze – středověká hradba je tu odbourána a přes ní přebíhá základ J stěny severního křídla, který tu předstupuje před hradbu cca o 3 m. Keramické zlomky v základovém vkopu datují stavbu severního křídla rovněž do druhé pol. 15. století, přes torzo hradby přesahuje požárová vrstva. Pro ověření rozsahu a funkce objektu uvnitř nádvoří v SZ koutu, který jsme odkryli v r. 2001, byla ješt ě odkryta západní část objektu, sledován průběh základu a zjištěny rozměry tohoto objektu. Po vybrání vrstev a dosažení fošnové podlahy, podložené trámy, bylo potvrzeno, že jde o prvou věžovitou stavbu tvrze, téměř čtvercového půdorysu, datovanou dendrochronologií k r. 1326. Mgr. Eva Kamenická

Přehled dalších činností archeologického oddělení Podle zákona č. 20/1987 Sb. O památkové péči jsou průběžně zpracovávána odborná vyjádření k zemním pracím v rámci plzeňského i karlovarského kraje – k fázi projektu, územního řízení, stavebního povolení. K zajištění archeologického dozoru a výzkumu v území s archeologickými nálezy - VPZ, MPZ, MPR a ochranných pásmech kulturních památek jsou zpracovávána odborná vyjád ření. Archeologické oddělení SPÚ Plzeň spolupracovalo dále s referáty okresních ú řadů v rozsahu plzeňského i karlovarského kraje, konzultovalo s nimi metodiku údržby a úpravy archeologických památek a lokalit . Konzultujeme a vydáváme odborná stanoviska k rekonstrukci st ředověkých opevnění měst, hradů a tvrzí. Zúčastňujeme se odborných komisí v terénu k záv ěrům archeologických výzkumů. Archeologické oddělení organizuje Západočeskou regionální archeologickou komisi, koordinuje činnost všech archeologických pracovišť v regionu, vyhotovuje soupis všech ohlášených zemních prací, koordinuje archeologické dozory a záchranné archeologické výzkumy (zpětná kontrola – vypracování nálezových zpráv, formulářů, atd.). Tyto akce jsou zpracovány do databáze záchranných archeologických výzkum ů v regionu, která slouží ZčRAK k přidělování akcí a zpětné kontrole ZAV.

12



Archeologické oddělení SPÚ připravuje podklady, rozpočty a smlouvy k Programu podpory ZAV zřízeného MK ČR, včetně vyžádání rozhodnutí příslušných výkonných orgánů památkové péče k těmto akcím. Na Programu podpory záchranných archeologických výzkum ů MK ČR se podílí veškerá archeologická pracovišt ě v regionu. Pokračovala spolupráce se spolky pro záchranu hradních z řícenin v regionu, prováděli jsme odborné konzultace a metodické vedení. Nejaktivnější je nadále Spolek pro záchranu hradu Volfštejna, kterému se poda řilo dokončit stavební obnovu věže, a zorganizoval v Černošíně výstavu a akce k 10. výročí založení spolku. Archeologické odd ělení SPÚ Plzeň zapůjčilo k této výstavě materiál z výzkumů na hradě Volfštejně. Dále pracuje spolek hradu Krašov, který po řádá hlavně akce pro veřejnost; záchranná stavební činnost na hradě mírně stagnuje. O činnosti Spolku hradu Krasíkova a Libštejna nejsme již delší dobu informováni. Závažným problémem v západo českém regionu se stali detektorá ři, drancující významné archeologické lokality. Bohužel ani po oslovení p říslušných bezpečnostních orgánů nebylo nalezeno uspokojivé řešení. Archeologické oddělení je rovněž podle zákona povinno vypracovat nálezové zprávy z archeologických výzkumů a sběrů a zpracovat nálezové soubory z těchto akcí, provést jejich evidenci a ošetření, zpracovat formuláře „Oznámení o zahájení archeologického výzkumu“, „Zpráva o archeologické akci“ a zaslat je ARÚ ČR a SÚPP Praha.Tato vyhodnocení a zpracování jsou časově velmi náročná. Ze ZAV roku 2002 bylo provedeno vyhodnocení dendrochronologických vzork ů Botanickým ústavem AV ČR Průhonice. Národnímu muzeu v Praze byl zadán antropologický posudek lidských kosterních poz ůstatků z výzkumů na zámku v Horšovském Týně a Šibeničním vrchu v Bečově, makrozbytkové analýzy nálezů z Velhartic byly zadány společnosti ZIP v Plzni. V depozitáři pracoviště Plasy byly umyty, roztříděny a popsány všechny nálezy ze ZAV roku 2002 a provedeny soupisy (evidence 1. stupně). Archeologické oddělení se v rámci možností zúčastňuje odborných školení, seminá řů a konferencí /SÚPP Praha, Dějiny staveb v Nečtinech, Seminář archeologů muzeí a památkových ústavů v Plzni/. Mgr. Eva Kamenická

Reidentifikace archeologických kulturních památek V průběhu roku 2002 pokračovaly práce na reidentifikaci archeologických nemovitých kulturních památek. Po zpracování těchto památek v okrese Plzeň - město a Plzeň – sever v předchozím roce se zájem soustředil kontinuálně na okres Plzeň – jih. V tomto okrese je evidováno 31 nemovitých kulturních památek archeologické povahy – zříceniny hradů, tvrziště, pravěká či raně středověká hradiště, výšinná sídliště, mohylová pohřebiště a sejpy. Souběžně začala reidentifikace archeologických kulturních památek i na území Karlovarského kraje, konkrétně v okrese Sokolov, kde je evidováno 9 těchto památek (tvrziště, hradní zříceniny, pravěká hradiště). Do konce roku 2002 bylo zpracováno 20 památek z okresu Plzeň – jih a všechny památky v okrese Sokolov (v tomto okrese je nutné ocenit aktivní a příkladnou spolupráci pracovník ů bývalého referátu Hradec, okr. PJ. Západní val raně středověkého hradiště na regionálního rozvoje Okresního úřadu). Práce se území dnešní obce. zpomalily odchodem jednoho ze dvou pracovník ů, kteří se reidentifikací archeologických památek zabývali. Situaci ztěžuje i nedostupnost aktuálních katastrálních map pro okres Plze ň – jih. Reidentifikace tohoto okresu bude dokončena v r. 2003. Poznatky ohledně stavu památek, jejich narušování (zejména v d ůsledku lesních a polních prací v p řípadě mohylových pohřebišť, např. Roupov, okr. PJ, ale i ze strany vlastníků v případě neadekvátních zásahů či absence péče zejména u hradních zřícenin a tvrzišť, např. Roupov, Nezvěstice, Pokojnice, Skočice v okr. PJ či Boučí a Týn v okr. SO), způsobu ochrany a nedostatků v odborném i územním vymezení, učiněné v roce 2001 při zpracovávání okresů Plzeň – město a Plzeň –sever, byly potvrzeny i v průběhu reidentifikace v r. 2002 a jde zřejmě o poznatky všeobecně platné. Samozřejmostí bylo vyhotovení fotografické dokumentace, aktualizování popisu a zanesení do dostupných katastrálních map. Mezi podstatné výsledky patří opět úprava územního vymezení některých památek (změna katastrální příslušnosti), upřesnění či napravení chybného odborného vymezení promítající se i do názvu památky a konstatování neú činnosti ochrany v řadě případů. Jen namátkou byla též vytipována řada lokalit, které by si zapsání do Úst ředního seznamu zasloužily nepochybně více, než některé památky již zapsané, ale téměř již nedochované (např. tvrziště Pokojnice). Mezi těmito dosud „opomenutými“ lokalitami jsou i tak prvo řadé či nejen krajově významné archeologické památky jako nap ř. mohylové pohřebiště Žákava – Sváreč, Hájek u Štáhlav či hradiště ve Štěnovicích se současnou obytnou zástavbou (!). Kromě práce v terénu byly zpracovány a do odborného tisku p ředány výsledky z reidentifikace archeologických kulturních památek na Plzeňsku týkající se především stavu dochování památek, jejich územního i odborného vymezení a problematiky archeologické památkové pé če. Výsledků bylo využito formou přednášky i pro seznámení zájemců z řad veřejnosti s problematikou archeologické památkové pé če. Mgr. Petr Sokol

13



PRŮZKUMY A JEJICH ZPRACOVÁNÍ Průzkumy navazující na obnovu památek v Plzeňském a Karlovarském kraji okres Domažlice Čermná, návesní kaple sv. Jana a Pavla, r. č. 2050 ÚSKP – orientační průzkum vnitřních omítek na ověření malířských úprav povrchů a stavu nástropní malby - červen 2002 – výsledky průzkumů obsaženy ve vyjádření č. j. 3981 informativní karta. Horšov, kostel Všech svatých, r. č. 2086 ÚSKP – orientační průzkum vnějších omítek a nástěnných maleb v kapli sv. Barbory, na jeho základě objednán podrobný restaurátorský průzkum fasád kostela a detailní pr ůzkum stavu pozdně gotických nástěnných maleb v kapli – závěrečná restaurátorská zpráva z průzkumu; historický průzkum krovové konstrukce kostela – ing. J. Anderle. Puclice, bývalá tvrz, r. č. 2193 ÚSKP – orientační průzkum vnitřních omítek severního křídla v návaznosti na stanovení postupu restaurátorských prací – únor 2002 – výsledky průzkumu obsaženy ve vyjádření č. j. 1241 – fotodokumentace – informativní karta.

okres Cheb MPR Cheb, náměstí Jiřího z Poděbrad, dům č. p. 471, r. č. 3592 ÚSKP – orientační průzkum fasád, ověření existence historických omítek, ověření vývoje barevnosti průčelí, stanovení způsobu obnovy slohových fasád. Duben 2002 – Puclice, okr. Domažlice, tvrz. Detail figurální výzdoby stěn. výsledky průzkumu zahrnuty ve vyjádření č. j. 4109, fotodokumentace nálezů, informativní karta. MPR Cheb, náměstí krále Jiřího z Poděbrad, dům č. p. 470, r. č. 3661 ÚSKP – orientační průzkum fasád, ověření existence historických omítek a vývoje barevnosti pr ůčelí. Duben 2002 – výsledky průzkumu zahrnuty ve vyjádření č. j. 4110, fotodokumentace, informativní karta. MPZ Mariánské Lázně, Mírové náměstí č. p. 90, evangelický kostel, r. č. 4240 ÚSKP – orientační průzkum malby v závěru presbytáře v návaznosti na zamýšlené restaurování – výsledky průzkumu ve zpracované žádosti o restaurování – informativní karta – restaurátorská zpráva z provedených prací. Mostov, zámek č. p. 1, r. č. 4776 ÚSKP – orientační průzkum fasád a doplňků zámecké architektury pro stanovení postupu oprav, ověření vývoje barevnosti. Květen 2002 - informativní karta. Ostroh u Chebu, hrad, r. č. 114 ÚSKP – orientační průzkum fasád románské věže a východního průčelí paláce s nálezy gotických a renesančních omítek jako podklad pro realizaci restaurátorského pr ůzkumu, restaurování a prezentace hodnotných nálezů. Březen 2002 – restaurátorská zpráva – fotodokumentace – informativní karta. Kynžvart, hájovna v areálu zámku, r. č. 11.454/4-40/10 ÚSKP – orientační průzkum interiérů hájovny, hloubkový stavební průzkum objektu v průběhu rekonstrukčních prací – duben –červenec 2002- fotodokumentace- nálezová zpráva je rozpracována. okres Karlovy Vary MPZ Bečov, areál NKP státního hradu a zámku , r. č. 726 ÚSKP – podrobný průzkum omítek východního průčelí Pluhovských domů, hloubkový průzkum, zaměření nálezové situace, fotodokumentace – záv ěrečná zpráva z hloubkového průzkumu – zpracováno v rámci nezbytných podklad ů pro realizovanou obnovu fasád. Nový Dvůr – Dobrá Voda, bývalý statek, dnes klášter Trapistů, r. č. 4716 ÚSKP – podrobný průzkum interiérů hlavního traktu budovy s návrhem na obnovu a dílčí rekonstrukci štukové i malířské výzdoby interiérů, průzkum fasád objektu – vyjádření č. j. 715- fotodokumentace – informativní karta. KPZ Valeč, zámek č. p. 1, r. č. 1109 ÚSKP – podrobný průzkum vnitřních omítek jako podklad pro stanovení postupu prací při jejich obnově. Na základě velmi hodnotné nálezové situace zadáno restaurování a odborné zajištění hodnotných nálezů – restaurátorská zpráva z provedených prací – fotodokumentace – informativní karta.

okres Klatovy MPZ Klatovy, Balbínova ul., bývalá jezuitská kolej č. p. 59/I, r. č. 2663 ÚSKP – doplnění a rozšíření provedeného restaurátorského a hloubkového pr ůzkumu fasád, ověření vývoje barevnosti fasád – duben-září 2002 fotodokumentace – informativní karta. MPZ Klatovy, Vídeňská ulice, dům č. p. 6, neevidován – detailní průzkum stavu omítek a zdobných architektonických i dekorativních prvk ů fasád, ověření historického vývoje barevnosti fasád – květen 2002 – fotodokumentace – informativní karta.

Horšov, okr. Domažlice, kostel Všech svatých, kaple sv. Barbory. Detail poškození omítek s pozdně gotickou výmalbou.

14



Nicov u Plánice, kostel P. Marie, r. č. 3240 ÚSKP – orientační průzkum na ověření existence původních omítek a vývoje barevnosti fasád tělesa lucerny věže – srpen 2002 - odebrání vzorků omítek – fotodokumentace – informativní karta. MPZ Sušice, kostel sv. Václava, r. č. 3374 ÚSKP – orientační průzkum vnějších omítek věže kostela s nálezy původní pozdně barokní barevnosti, na základě orientačního průzkumu uskutečněn následně prohloubený průzkum restaurátorský – výsledky průzkumu obsaženy ve vyjádření č.j. 3207 a ve zprávě z rest. průzkumu - červenec 2002 – fotodokumentace – informativní karta. Švihov, kostel sv. Václava, r. č. 3425 ÚSKP – orientační průzkum fasád s nálezy gotických a renesan čních omítek, průzkum vývoje barevnosti fasád kostela – doporu čeno restaurování nálezů – září 2002 – závěrečná restaurátorská zpráva – informativní karta. Zbynice, kostel Zvěstování P.Marie, r. č. 2811 ÚSKP – orientační průzkum vnitřních omítek soklových partií zdiva červenec 2002 - fotodokumentace – informativní karta.

okres Plzeň-sever Kozojedy, návesní kaple, r. č. 1299 ÚSKP – orientační průzkum vnějších omítek kaple – červenec 2002 – fotodokumentace – informativní karta. Mariánská Týnice, areál bývalého probošství s kostelem Nanebevzetí P. Marie, r. č. 1330 ÚSKP – orientační průzkum omítek vnějšího pláště kostela, průzkum kamenosochařské výzdoby exteriéru kostela, na jeho základ ě zadány restaurátorské práce – květen-září 2002 - fotodokumentace – informativní karta.

okres Sokolov Chlum sv. Maří, probošství s kostelem sv. Maří Magdaleny a ambitovým ochozem, r. č. 595 ÚSKP – detailní průzkum stavu omítek ambitového ochozu s kaplemi, doporu čení změny přístupu k realizaci obnovy ambitu – červeneczáří 2002 – nálezová zpráva v rozpracovanosti – informativní karta – záv ěrečná restaurátorská zpráva. MPZ Horní Slavkov, dům č. p. 497 Pflughaus, r. č. 592 ÚSKP – detailní průzkum dochovaných autentických prvků objektu – červenec 2002 – vyjádření č. j. 6038 – fotodokumentace – informativní karta. Kostelní Bříza (Sokolov), farní kostel sv. Petra a Pavla. Kompletní povrchový stavebn ě historický průzkum. Kraslice, dvojdům č. p. 217/218, r. č. 634 ÚSKP. Základní kapitola (dějiny objektu) ke stavebně historickému průzkumu; – podrobné stavební, památkové a historické vyhodnocení objektu pro stanovení vstupních podmínek jeho památkové obnovy – zadáno vypracování archivních rešerší o dějinách objektu – srpen 2002 - fotodokumentace – informativní karta. MPR Loket, Masarykova ul., dům č. p. 86, r.č. 4336 ÚSKP – orientační průzkum omítek průčelí objektu s nálezy barokní fasády, ověření vývoje barevnosti průčelí – září 2002 – fotodokumentace – informativní karta. MPR Loket, Masarykova ul., dům č.p. 29, r.č. 668 ÚSKP – orientační restaurátorský průzkum interiérů domu, zaměření stávajícího stavu barokní krovové konstrukce objektu, zpracování komplexního SHP objektu – fotodokumentace – informativní karta. MPZ Sokolov, areál kláštera kapucínů, kostel sv. Antonína Paduánského, r. č. 546 ÚSKP – průzkum autentických prvků objektu, průzkum omítek a malířské výzdoby jako podklad pro realizaci komplexních restaurátorských prací – b řezen 2002 – odborné vyjádření – fotodokumentace – informativní karta, záv ěrečná restaurátorská zpráva.

okres Tachov MPZ Bor, zámek č.p. 1, r.č. 1703 ÚSKP – podrobný průzkum autentických prvků objektu, interiérů i exteriéru jako podklad pro realizaci restaurátorských prací a dopln ění zpracovaného SHP a hloubkových průzkumů objektu – červenecsrpen 2002 – průběžně zpracovávána nálezová zpráva – fotodokumentace – informativní karta. MPZ Tachov, zámek č.p. 1, r.č. 1658 ÚSKP – orientační průzkum omítek hradebního zdiva a vstupních bran jako podklad pro další restaurátorské práce, pr ůzkum vývoje barevnosti omítek – výsledky obsaženy ve vyjádření č.j. 5003 – fotodokumentace – restaurátorská zpráva, informativní karta. MPZ Planá, náměstí Svobody, dům č.p. 42, r.č. 1853 ÚSKP – průzkum na ověření historických omítek včetně architektonických a zdobných prvků fasád, ověření vývoje barevnosti fasád – červenec 2002 – informativní karta. Světce, jízdárna, r.č. 4528 ÚSKP – detailní průzkum autentických dochovaných prvků interiérů a exteriéru objektu jako podklad pro realizaci záchranných restaurátorských prací – duben 2002 – vyjád ření č.j. 3841 – fotodokumentace – informativní karta, restaurátorská dokumentace, pasportizace hodnotných um ěleckořemeslných prvků objektu. Uvedený přehled obsahuje provedené orienta ční průzkumy, které uskutečnili pracovníci oddělení průzkumů SPÚ v Plzni ve průběhu roku 2002 v návaznosti na akce obnovy nemovitých kulturních památek, které ve sledovaném období v terénu probíhaly. Důraz v této oblasti byl kladen především na realizaci předběžných orientačních a zjišťovacích průzkumů, které pomohly přehledně mapovat nálezovou situaci před zahájením jednotlivých akcí obnovy a které bylo nutno dále podle povahy věci zadat k restaurátorské realizaci, p řípadně k dalším specializovaným průzkumům. Výstupy z orientačních průzkumů jsou zpracovány ve formě podrobného odborného vyjádření k realizaci obnovovacích prací, fotodokumentace nálezové situace a zpracované informativní karty z provedeného pr ůzkumu. Rozpracování dílčích akcí ve formě restaurátorských prací pak dále probíhalo v souladu s p říslušnými ustanoveními zákona č. 20/87 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Samostatnou kategorii tvořily hloubkové průzkumy staveb či jejich částí, z nichž byla zpracována standardní dokumentace. Uvedené postupy zajistily značnou operativnost památkového dozoru v průběhu realizace jednotlivých akcí tím, že pro jejich kvalitní výsledek bylo zajištěno potřebné množství údajů a poznatků v poměrně krátkém období. Pro vlastníky nemovitých kulturních památek se uvedené pr ůzkumy také staly významnou a bezplatnou formou pomoci státu. Mgr. Ludmila Drncová, PhDr. Vratislav Ryšavý

15



Archivní průzkumy a odborné posudky Archivní průzkumy Chlum sv. Máří (Sokolov) – budova proboštství, původní kanalizace. Nález byl pozitivní včetně jména sochaře a kameníka z Chebu. Na žádost Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Švihov (okres Klatovy), bývalý špitální kostel sv. Jana Evangelisty, postižený povodní v srpnu 2002. Byly prozkoumány dějiny objektu od 14. do 20. století. Na základ ě zjištěných údajů by měl být publikován článek v odborném tisku. Horšovský Týn (Domažlice), areál zámku včetně parku. Systematický průzkum archivních fondů v SOkA Domažlice (se sídlem v Horšovském Týně) a hlavně fondů v klatovské pobočce SOA Plzeň( Vs Horšovský Týn, ÚS Trautmansdorfů). Tento průzkum byl rozpracován už v předešlém roce 2001, v roce 2002 dokon čen a odevzdán jednak do archivu plánů našeho ústavu, jednak i vedoucí odd ělení stavebních techniků. Zatím byl tento průzkum ukončen rokem 1900. Řada nových cenných nálezů. PhDr. Vratislav Ryšavý

Dílčí archivní průzkumy Vesměs jde o nálezy víceméně náhodné při nějakém větším cíleném výzkumu, nebo nálezy ze systematického dlouhodobého vyšetřování různých velkých archivních fondů. Nálezy budou řazeny podle bývalých okresů.

okres Domažlice Bukovec u Horšovského Týna - románský farní kostel Nanebevzetí Panny Marie (výzkum zapo čatý na konci roku 2002 bude pokračovat i v roce 2003) Čečovice – zámeček. Opravy oken sklenářem v r. 1624 a 1625, větší opravy v r. 1747. Holýšov – nový hřbitov 1787. Horšovský Týn – kašna na náměstí 1689 a 1789 včetně jmen řemeslníků; kapucínský klášter, přestavba (rozšíření?) 1749; zámek, dva obrazy koní od lineckého malí ře Frant. Michaela Burgau-a 1755. Chocomyšl – zřizování a úpravy zámecké zahrady, 18. stol.

okres Cheb Kynžvart - informace o střešní krytině na zámecké sýpce naproti zámku (1860 šindel, 1960 eternit) Sítiny – přestavba a rozšíření kaple 1753-1758 vč. plánku.

okres Karlovy Vary Bečov nad Teplou - stavební historie domu čp. 27 (zřízen na místě staršího obytného domu roku 1911 jako d ům s obchodem) Hroznětín – stavba školy 1804. Ostrov nad Ohří – informace ke stavbě loretánské kaple 1709; stavba kaple P. Marie Einsiedelnské 1710. Sedlec – likvidace hřbitovní zdi a kostnice kolem farního kostela 1797. Skoky – stavba nové fary 1804. Teplá – archivní doklad o zaplacení socha řů bratří Weberů z Kladrub za jejich jeden nový (nedochovaný) oltář v klášterním kostele v Teplé, 1747; nález data úmrtí tepelského stavitele Václava Hausmanna v r. 1808 s udáním v ěku – 81 let.

okres Klatovy Budětice - hřbitovní kryptová kaple Panny Marie Růžencové (vznikla na místě staré kostnice v letech 1884-1885 nákladem místního rodáka a královehradeckého biskupa Jana Josefa Haise jako místo posledního odpo činku jeho rodičů) Chudenice – datace soch sv. Jana a Pavla, uprost řed s krucifixem – 1766; popis farního kostela v četně maleb, nápisů a zařízení z r. 1706. Kašperské Hory – inventář kostela sv. Markéty 1731 a 1759. Klatovy – potřeba oprav děkanského kostela, někdy v l. 1686 až 1688; stavba kaplanky 1690-1691; stavba a za řizování děkanství 1737-1739, opravy 1762-1763 včetně stavitele; opravy školy 1729 a 1737; nové skříně v sakristii děkanského kostela 1687 a 1730. Nalžovské Hory - lovecký zámeček řečený Na bahnech v části Otěšín, v němž byly nalezeny hodnotné nástěnné malby z 2 pol. 18. století (v pramenech zachycen bohužel až od doby jeho druhotného užití jako bytu panských ú ředníků, viz článek o něm); tvrz v panském dvoře Sedlečko (1630 ještě nestála, 1718 je již popsána jako „stará tvrz“, viz článek o ní) Němčice – stavba fary (někdy před 1775 až 1784). Švihov – popis zámku z r. 1706. Zbynice - románský farní kostel Zvěstování Panny Marie (průzkum v dosud nezpracovaném fondu Velkostatek Hrádek u Sušice bude pokračovat i v roce 2003, farní kronika je bohužel uložena na fa ře a pro neshody tamního faráře s SPÚ nepřístupná)

okres Plzeň-město Litice - stavba školy 1788 vč. stavitele; nový hřbitov 1788; oprava školy a fary 1808 vč. stavitele; oprava kostela 1801 vč. stavitele. Plzeň-Valcha -soukenická valcha (povolení k její stavb ě z 13.2.1800); rybník Lašitov (1352) a pozdější uhelné doly na území tohoto postupně vysoušeného rybníka (minimálně od 1832) 16



okres Plzeň-jih Dobřany – nový hřbitov 1789 vč. stavitele. Chotěšov – nová škola 1788 vč. stavitele; nový hřbitov 1788; opravy farního kostela na po č. 20. stol. Chválenice – přestavba fary 1796 vč. stavitele a plánku. Kasejovice – inventář kostela 1699. Nebílovy, m. č. Prusiny – oprava far. kostela 1803-1804 vč. stavitele; oprava střechy fary 1797-1798. Přestavlky - zámek (průzkum zatím doveden do poloviny 17. století, bude v n ěm pokračováno v roce 2003); gotický filiální (původně farní) kostel sv. Petra a Pavla (fara vznikla mezi lety 1352-1355, v letech 1573 a 1612 byla již neobsazená, zanikla za třicetileté války, v průzkumu stavu kostela v 18.-20. století se bude pokra čovat v roce 2003) Spálené Poříčí – oprava děkanského kostela 1802. Stod – stavba školy 1803 včetně stavitele. Ves Touškov – nový hřbitov 1789.

okres Plzeň-sever Žihle – kostel sv. Filipa a Jakuba, opravy 1775 v č. políra; sochy sv. Filipa a Jakuba p řed týmž kostele 1777, vč. sochaře; farní kostel, datování oltářů a varhan, 18. stol. Dolní Jamné – stavba fary 1801 vč. plánku a stavitele.

okres Rokycany Stupno – oprava fary 1802, rozpočet už 1794.

okres Sokolov Chlum sv. Máří – stavba fary od 1675; stavba kostela 1690 a dále; stavba k řížové chodby od r. 1713; stavba proboštství od r. 1723.

okres Tachov Halže – nový hřbitov 1800. Chodová Planá – oprava věže far. kostela 1798 vč. plánku. Okrouhlé Hradiště – stavba věže u kostela 1787-1788. Staré Sedlo – stavba věže farního kostela 1776. Šipín – přestavba kostela sv. Barbory 1747-1752, 1763.

Podklady pro objekty ve správě památkového ústavu Vyhotovení a dodání doplňujících a korigujících historických informací k pr ůvodcovským výkladům i vůbec pro zaměstnance na klášter Kladruby a zámky v Bečově nad Teplou a v Horšovském Týně. Tyto informace byly z různých archivů a částečně i literatury většinou získány už dříve.

Podklady k návrhům na prohlášení věcí kulturními památkami Kašperské Hory (okres Klatovy), zjištění zasvěcení a stavební historie kapliček (blíže viz kapitola Několik poznámek k vybraným akcím a objektům). Podlesí u Kašperských Hor (okres Klatovy), dějiny kaple sv. Barbory v (článek o ní bude uveřejněn ve Vlastivědném sborníku Muzea Šumavy) . Přehořov (Plzeň-sever) – proveden průzkum archivů s nálezy z let 1718-1719 včetně původních dvou plánků a políra. Také byl nalezen účet za rozsáhlejší práce z r. 1749, které se mohly týkat rozší ření kaple.Rovněž byl proveden základní strukturální popis s analýzou a slohovým ur čením, a také hodnocení stavby. Horšovský Týn (Domažlice) – budova zahradnictví čp. 8 u zámku. Strukturální popis, datování, slohové ur čení a hodnocení. Okrouhlá (Cheb) – tvrz. Strukturální popis s rámcovým ur čením stavebního vývoje (slohové vrstvy), hodnocení stavby. PhDr. Vratislav Ryšavý, Mgr. Veronika Bezd ěková

Práce pro oddělení správy majetku a právní oddělení Zámek ve Valči – přemístění někdejšího inventáře. V SÚA v Praze. Odhad ceny ztracené biskvitové figurky ze zámku v Chudenicích. Chudenice – zámek Lázeň, podklady pro majetkoprávní záležitosti. Všechny dostupné fondy prohlédnuty, za řízeno další hledání přímo pracovníky SÚA v Praze).

Spolupráce s jinými organizacemi Pro Policii České republiky provedeny na její žádost odhady poškození: Plzeň, Kopeckého sady – socha Hurvínka. Rokycany, městský park u býv. hřbitovního kostela – socha světce. Planá u Mariánských Lázní – poškozené vitráže oken d ěkanského kostela. PhDr. Vratislav Ryšavý 17



Archiv plánů a průzkumů Zpracované přírůstky dokumentace za rok 2002 Za rok 2002 bylo do archivu k zaevidování předáno celkem 466 složek dokumentace. Z toho 413 složek bylo za řazeno jako originál a 53 složek jako duplikát. Počet přírůstků podle druhu dokumentace: 1) Stavebně historické průzkumy: 21 originálů, 7 duplikátů 2) Zaměření objektů: 48 originálů, 8 duplikátů 3) Návrhy, studie a projekty: 249 originálů, 29 duplikátů 4) Ostatní dokumentace (ostatní druhy pr ůzkumů, posudky, kopie historických plán ů, pracovní dokumentace aj.): 95 originálů, 9 duplikátů Zařazená dokumentace představuje celkem 4,0 bm, z toho 3,3 bm originál ů a 0,7 bm duplikátů.

Přírůstky stavebně historických průzkumů v roce 2002 Lokalita a objekt Okr. Andělská Hora KV kaple N. Trojice Bochov KV dům čp. 33 Březina RO hrad Červené Poříčí PJ zámek Horšov DO kostel Všech svatých Horšovský Týn DO zámek, jihovýchodní parkán Horšovský Týn DO Zámek Kašperské Hory KT kaple sv. Anny Kladruby TC klášter Klatovy KT jezuitský seminář čp. 58/I Kostelní Bříza SO kostel sv. Petra a Pavla Kraslice SO dům čp. 217/218 Loket SO městské hrady Loket SO dům čp. 21 v Zámecké ulici Nový Dvůr u Dobré Vody KV hospodářský dvůr (čp. 20) Opálka KT tvrz Plzeň – Radčice PM usedlost čp. 18 Rábí KT hrad - nástupní věž horního hradu a přilehlé konstrukce Stříbro TC dům čp. 9 na Masarykově náměstí Sušice KT radnice (čp. 138/I) Tachov TC dům čp. 295 v Rokycanově ul. Valeč KV zámek - hlavní budova Valeč KV zámek - hlavní budova Valeč KV zámek - hlavní budova Valeč KV zámek - hlavní budova

Arch. číslo 037-4-23154

Zpracovatel SÚRPMO Praha PhDr. Novosadová, PhDr. Vlček PIOK Praha PhDr. Ryšavý ing. Anderle Plzeň SPÚ Plzeň PhDr. Ryšavý ing. Anderle Plzeň ing. Anderle Plzeň SPÚ Plzeň PhDr. Ryšavý PhDr. Ebel, ing. Beránek Praha SPÚ Plzeň PhDr. Ryšavý ing. Anderle Plzeň SPÚ Plzeň PhDr. Ryšavý SPÚ Plzeň PhDr. Ryšavý SÚRPMO Praha PhDr. Zahradník, ing.arch. Kašička PIOK Praha PhDr. Ryšavý ing. Anderle Plzeň PhDr. Úlovec, ing. Anderle Praha, Plzeň Památkový atelier Plzeň Z. Knoflíček ing. Anderle Plzeň

Rok Poznámka 1989 xerokopie

037-4-23283

Památkový atelier Plzeň Z. Knoflíček

2001 sondážní průzkum fasády

037-4-23259

ing. Anderle Plzeň Památkový atelier Plzeň Z. Knoflíček Památkový atelier Plzeň Z. Knoflíček PÚ PLzeň Mgr. Drncová Památkový atelier Plzeň Z. Knoflíček Památkový atelier Plzeň Z. Knoflíček

2002 xerokopie

037-4-23180 037-4-23348 037-4-23317 037-4-23203 037-4-23273 037-4-23337 037-4-23282 037-4-23343 037-4-23213 037-4-23229 037-4-23332 037-4-23128 037-4-23206 037-4-23309 037-4-23354 037-4-23171 037-4-23237

037-4-23347 037-4-23349 037-4-23327 037-4-23310 037-4-23321

1990 2000 dílčí průzkum 1999 dílčí archivní 2000 průzkum 2001 2002 dílčí průzkum 2002 dodatky archivní rešerše 2002 xerokopie 2000 dodatky archivní rešerše 2000 xerokopie 2002 2002 dějiny objektu 1984 xerokopie 1990 1999 xerokopie 2002 xerokopie 2001 xerokopie 2000 2001

1997 1997 sondážní průzkum Z a J fasády 1997 hloubkový průzkum (zpráva) 1999 sondážní průzkum S fasády 2000 hloubkový průzkum dvorních fasád Vlastimil Svoboda

18



PÉČE O NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY A CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Památková péče v okresech Okres Domažlice V okrese Domažlice bylo k 31. 12. 2002 evidováno 431 nemovitých kulturních památek. Je zde prohlášena MPR Domažlice, MPR Horšovský Týn (obě rezervace mají ochranná pásma), MPZ Poběžovice a VPZ Klenčí pod Čerchovem, Pocínovice, Kanice, Stráž u Domažlic a Trhanov.

Městské památkové rezervace MPR Domažlice Náměstí Míru – kostel Narození Panny Marie, pozoruhodná stavba gotického původu, v 18.století barokizovaná (oprava plechové střešní krytiny, návrh na osazení okapních žlabů a svodů na boční kapli na severní straně lodi), dům čp. 34 situovaný v těsném sousedství tzv. Dolní brány (oprava fasády na východní stran ě objektu), čp. 36 (údržbové a adaptační práce), dům čp. 42, jedna z nejintaktněji dochovaných měšťanských budov na území MPR Domažlice (statické zajištění severního štítu domu, který se odtrhl od podélných obvodových zdí sm ěrem do náměstí, obnovovací práce ve stavbě poznamenané dlouhodobou neúdržbou, oprava st řechy, oprava a výměna oken v jižním přístavku, oprava podlah a schodiště, výměna elektroinstalace), čp. 48 (oprava střechy, kompletní obnova a oprava pavlačí na jižní straně domu, návrh půdní vestavby), čp. 49 a 50, býv. hotel Slavia (pokračování adaptace obou staveb, která byla zahájena již na počátku 90.let 20.století, příprava na zahájení dokončovacích prací, v obou případech měl dosavadní průběh obnovy v negativním slova smyslu citelný dopad na vypovídací schopnost obou budov /z p ůvodních objektů zůstal zachován pouze suterén, klenby v úrovni prvního nadzemního podlaží a obvodové zdivo/, návrh vým ěny krovu domu čp. 50, položení nové střešní krytiny), dům čp. 56, nárožní stavba pohledově silně exponovaná, ve fasádě s úpravou v období kolem r. 1900 (výměna oken), čp. 60 (oprava střechy), čp. 64 (výměna výkladců v loubí na severní straně domu), domy čp. 66 a 67 (oprava střech a fasád na severní straně, příprava podkroví pro půdní vestavbu, návrh na výměnu kovových výkladců za dřevěné v loubí na severní straně budov, úprava střechy na jižní straně, úprava jižního štítu), dům čp. 68 (návrh řešení půdní vestavby, návrh výměny výkladců v loubí), čp. 123 (oprava fasády na jižní straně objektu), čp.127 (adaptace stavby), čp. 130 (návrh půdní vestavby, která by měla být realizována jak v podkroví původního domu stojící na jižní straně stavební parcely, tak i v podkroví nádvorního k řídla z období první třetiny 20.století, které uzavírá pozemek na straně severní ), dům čp. 132, nárožní patrová, pohledově silně exponovaná stavba (výměna střešní krytiny), dům čp. 138, pozoruhodná patrová nárožní stavba s dochovanou srubovou st ěnou na východní straně objektu (návrh půdní vestavby s osazením střešních oken na jižní a východní straně střechy, krov je v daném případě již novodobý, z poslední třetiny 20.století), dům čp. 139, patrová nárožní stavba, t.č.procházející celkovou adaptací (návrh p řístavby na severní straně objektu) Ulice Branská – čp. 54 (adaptace stavby a návrh půdní vestavby) Ulice Hradská – dům čp. 79, patrová stavba (výměna oken v patře domu na jižní straně), čp. 92 (celková adaptace) stavby s návrhem půdní vestavby, v průběhu realizace byl však dům kompletně demolován a opětovně vystavěn zhruba ve stejném objemu) B.Němcové – čp. 119, býv. augustiniánský klášter vystavěný v severozápadní koutové části historického jádra města, patrový čtyřkřídlý objekt, který ve 2.polovině 20.století opakovaně prošel adaptacemi, naposledy v 90.letech (sejmutí soch z oplocení dvora, návrh úprav v interiéru kláštera – z řízení nových WC, prostupů v učebnách LŠU, úpravy topení, podlah, řešení barevnosti interiérových stěn, typy světelných těles, vnitřní sítě) Komenského – patrový dům čp. 222 na severní straně historického jádra (výměna střešní krytiny, položení nové vláknocementové šablony) Spálená ulice – dům čp. 158 (pokračování celkové adaptace stavby, která byla zahájena kolem r. 2000, v pr ůběhu akce došlo ke snížení vypovídací schopnosti objektu a jeho degradaci osazením nevhodného typu oken) Školní ulice – čp. 107 (stavební úpravy včetně půdní vestavby nádvorní stavby ležící severně od obytného domu), čp. 108 (oprava střechy a krovu obytného domu, návrh adaptace nádvorního objektu ležící severn ě od obytného domu, návrh probourání části městských hradeb ležících na severní stran ě pozemku dvora) Vodní ulice – čp. 2 (návrh úpravy fasády a rozbarvení, pokračování celkové adaptace stavby), čp.13 (oprava fasády novostavby realizované v 80-letech 20.století), čp. 14 (návrh novostavby rodinného domu ve dvoře, jižně od obytného domu, v místech dnes nezastavěných), čp. 25 (adaptace parteru domu, stavební úpravy v patře, návrh půdní vestavby), čp. 29 (výměna oken v jižním štítu nádvorního křídla domu), čp. 99 (návrh řešení opravy fasády a rozbarvení)

OP MPR Domažlice Baldovská ulice čp. 119, tzv. Heldovna (pokračování celkové opravy objektu včetně nádvorních křídel, úprava nádvoří, výstavba přístavku na nádvorní straně hlavního objektu, návrh půdní vestavby a výměna střešní krytiny, restaurování vrat hlavního vjezdu), Komenského ulice, areál základních škol (demolice p ůvodní školní tělocvičny z období kolem roku 1900 ležící severně od školní budovy a návrh hmotově předimenzované novostavby školní tělocvičny), Kozinova ul. čp. 86, tzv. Tereziánská kasárna, pozoruhodná patrová stavba z období 1.poloviny 19.století, vystav ěná jako kasárna (návrh adaptace více jak deset let opušt ěné stavby na byty, úpravy dvora, adaptace nádvorní stavby, návrh půdní vestavby v hlavním objektu), ul. Msgr. B.Staška čp. 66, tzv. Chodská rychta (návrh opravy střechy nad býv. chlévy ve dvorní části objektu).

MPR Horšovský Týn Náměstí Republiky – (návrh a projektová dokumentace úpravy horní části náměstí a předpolí u kostela sv. Petra a Pavla – úpravy povrchů a zeleně, změna parkování a dopravní obslužnosti, návrh řešení tzv. městského mobiliáře), čp. 2 (návrh opravy jižního průčelí, rozbarvení, oprava slunečních hodin a štukové výzdoby, realizováno s problematickým výsledkem), čp. 3 (úpravy dvora ležící severně od domu, zadláždění, ozelenění), čp. 9 (oprava a nátěr fasády), čp. 51 (oprava fasády na západní straně), čp. 52 (oprava fasády na západní straně objektu a výměna a oprava oken), dům čp. 19



59, rozlehlá, několika patrová stavba situovaná na jižní stran ě náměstí (návrh celkové adaptace stavby za účelem rozšíření MÚ H.Týn , ideové řešení úprav interiéru, střech, dvora, demolice kotelny ve dvoře), čp. 102 (oprava fasády), čp. 121 (úprava chodníku, vrat a vrátek, výměna vchodových dveří) Plachého ulice – čp. 89 (výměna oken) Ul. 5. května – čp. 1 stavba stojící v linii původní městské brány, jedna z nejmalebnějších budov situovaných východně od náměstí (oprava fasády na jižní a východní straně domu, výměna dožilých oken), dům čp. 12 (oprava fasády na jižní straně objektu, oprava novodobého krovu a výměna střešní krytiny), výstavba domu s pečovatelskou službou v místě zaniklých domů čp. 44 – 49 (průběžná konzultace, návrhy úprav řešení fasád, střech, oken a vstupních dveří, změny řešení bednění štítů na jižní straně, návrh rozbarvení fasád), dům čp. 21, nárožní patrová stavba (oprava fasády, přístavba k severnímu štítu, úprava vikýřů), čp. 25 (výměna střešní krytiny), Ul. Prokopa Holého – čp. 32 (oprava fasády) Littrowa ulice – čp. 1 (adaptace stavby, půdní vestavba, výměna střešní krytiny), čp. 19 (výměna oken v patře), čp. 21 (oprava obvodového pláště a nátěr) Lobkovicova ul. – čp. 30 (SPÚ v Plzni předložena žádost o vyjádření k opravě fasády, ve skutečnosti ještě v témže roce realizována celková adaptace domu včetně změny tvaru střechy, vybourání interiéru a půdní vestavba včetně hmotově předimenzovaného vikýře), čp. 116 (oprava střechy) Masarykova ulice – čp. 96 (přístavba prodejny k současné stavbě obytného domu) Ulice Prokopa Holého – čp. 32 (úprava výkladce a vstupu v parteru jižní strany domu)

OP MPR Horšovský Týn Plzeňská ulice – čp. 18 (ideový návrh adaptace domu, stavebník zárove ň zahájil záchranné a vyklizovací práce)

Městské památkové zóny MPZ Poběžovice Zámek, oprava spojovacího křídla mezi tzv. jižním křídlem a starým zámkem (oprava krovu, střechy, interiér, okna), areál zámku, bývalá zámecká konírna, studniční stavení a venkovní úpravy dvora před domem čp. 210, čp. 2 náměstí Míru (celková adaptace stavby, dům čp. 2 je mimořádně hodnotným objektem, jehož vznik je možné klást ješt ě do období 18. století, krov je mansardový, okenní ost ění jsou na východní straně kamenná, barokního typu. Předmětem obnovy je také rehabilitace jižního průčelí, které bylo degradováno nevhodnými zásahy v období 2.poloviny 20.století. Stavební úpravy interiéru jsou minimalizovány, větší rozsah prací se předpokládá v podkroví, plánuje se i výměna střešní krytiny. Předpokladem je také demolice novodobého p řístavku na severní straně objektu a jeho znovuvystavění v pozměněné podobě), čp. 13 náměstí Míru (oprava východního průčelí domu), Slovanská ulice čp. 30 (návrh půdní vestavby)

Vesnické památkové zóny VPZ Kanice dům čp. 7 (celková adaptace stavby, výměna oken, architektonizace fasád, výstavba pavla če, stavební úpravy interiéru)

VPZ Klenčí pod Čerchovem Kostel sv. Martina (oprava krovu a obvodového pláště, krov i fasáda narušeny zatékáním srážkové vody, fasáda poškozena dlouhodobým zatékáním atikou), čp. 4 (oprava krovu a stropů býv. chlévů, položení nové střešní krytiny, zřízení vikýřů na nádvorní straně objektu, pokračování celkové rehabilitace dvora), čp.89 (adaptace stavby), čp. 102 (návrh výstavby dílny při stávající stodole), čp. 106 (výměna oken), čp. 143 (celková obnova domu po požáru, tj. výstavba krovu, položení střešního pláště, řešení podkroví a jeho prosvětlení, oprava fasády, výměna oken)

VPZ Pocínovice u Kdyně Dům čp. 121 (adaptace stávajícího domu, půdní vestavba, přístavba bočního křídla, realizace pavlačí na nádvorní straně)

Ostatní památkové objekty Blížejov - kostel sv. Martina (oprava kostelní věže, statické zajištění, obnova obvodového pláště, střešní plášť, akce v r. 2002 nerealizována, v průběhu roku byla věž poškozena vichřicí, která srazila kříž ve vrcholu i s makovicí, ve které byla uložena schránka s dokumentací oprav) Bukovec – kostel Nanebevzetí P. Marie, stavba raně gotického původu dosahující zcela mimořádných památkových a stavebně – historických kvalit (pokračování obnovy stavby, etapa krov a střecha, oprava krovu presbytáře, tesařské práce na této části kostela lze z hlediska památkové pé če označit jako zdařilé) Díly - čp. 44 (oprava střechy), čp. 82 (oprava krovu a výměna střešní krytiny), č. E1 (stavební úpravy objektu, adaptace stodoly, výměna střešní krytiny, oprava krovu) Hlohová - kostel sv. Jiljí, významná barokní památka ( návrh oprava krovu a st řechy) Kdyně - kostel sv. Mikuláše, gotická stavba barokn ě upravovaná, ve fasádě silně degradovaná adaptací ve 2.polovině 20.století (oprava fasády západního průčelí, akce proběhla v nesouladu s požadavky orgánů státní památkové péče) Koloveč - čp. 12 (adaptace stavby, oprava fasády, výměna a oprava oken, výměna střešní krytiny), čp. 31 (oprava fasády, rehabilitace p ůvodního členění, doplnění chybějících architektonických fasádních prvk ů) Lštění - tvrz č. E 18, zcela ojedinělá stavba věžové tvrze, jedinečná památka nejen na Domažlicku (výměna dožilého krovu, architektonická úprava tvaru krovu, položení nového st řešního pláště, zřízení nákladního vikýře, stabilizace poškozených záklenků nad okny v patrech stavby, statické zajištění klenby sklepa zřícené po povodni, fixace původních omítek, odstranění expanzní nádoby) Maxov - kostel sv. Jana Křtitele, nevelká sakrální stavba z období 19.století (oprava fasády a nát ěr) Milavče - čp. 1, patrová stavba opatřená mansardovou střechou, v patře s dochovanými srubovými konstrukcemi ( řešení vnitřních rozvodů pro počítačovou síť, osazení plynových kotlů v prostoru býv. černé kuchyně, vyvložkování komína) Nový Herštejn - zřícenina hradu (vyřezání náletů, zjišťovací archeologický průzkum)

20



Osvračín - v r. 2002 pokračovala obnova obvodového pláště budovy zámku jižní a východní strana). Akci lze považovat za velmi zdařilou a podmětnou. Pokračovalo se také v opravě interiéru, kde bude v 1.nadzemním podlaží sídlo OÚ Osvračín. Pivoň - areál býv. augustiniánského kláštera (oprava krov ů a střech konventu) – viz PZAD. Puclice - čp.1, býv. tvrz se stavebními konstrukcemi již z období 15.-16.století (návrh z řízení muzea v prostorách býv. tvrze, místnost s figurálními malbami, pokra čování obnovy obvodového pláště), čp. 2, areál tvrze (statické zajištění objektu ležící v čele někdejšího vrchnostenského dvora, návrh na zabezpe čení objektu, původem nejpozději z 18.století, před samovolnou destrukcí) Rýzmberk - zřícenina hradu (archeologický výzkum, pokra čování akce obnovy areálu hradu) Semněvice - usedlost čp. 12 (oprava krovu a výměna střešního pláště na obytném stavení) Srbice - kostel sv. Víta (oprava fasády lodi a presbyteria, dokon čení celkové opravy krovu nad odí, položení nové st řešní krytiny), vlivem přívalových dešťů byla stavba silně poškozena, zničena byla část omítek v interiéru a silně podmáčen byl i krov Tlumačov - návesní kaplička (oprava fasády, vstupních dveří a oken) Mgr. Karel Foud

Okres Cheb Na území okresu Cheb bylo k 31. 12. 2002 evidováno celkem 548 nemovitých kulturních památek, m ěstské památkové rezervace Cheb a Františkovy Lázně, městská památková zóna Mariánské Lázně, vesnické památkové rezervace Doubrava a Nový Drahov a vesnická památková zóna Dolní Lažany. V průběhu roku probíhala na území okresu Cheb řada stavebních prací, které se dotýkají zájm ů památkové péče. Jsou to opravy střech a fasád domů, opravy a budování infrastruktury, změny užívání nebytových prostor a pod. K podaným žádostem byla zpracována odborná vyjádření a směrnice a probíhaly konzultace s projektanty a majiteli nemovitostí. Vedle pravidelných konzultací a zajišťování odborných vyjádření k běžným stavebním úpravám byl zajišťován průběžný památkový dohled na závažnějších stavebních akcích.

Městské památkové rezervace MPR Cheb Byla dokončena rekonstrukce fasád objekt ů v Březinově ulici a úprava vnitrobloků C3 u Dlouhé ulice a A2 v Provaznické ulici. Proběhla oprava střech na městských domech v Židovské ulici č.p. 402 a č.p. 403. Jde o dvoupatrové řadové domy v souvislé uliční zástavbě se sedlovými střechami. V Provaznické ulici č.p.425 byla opravena fasáda. Jde o dvoupatrový dům o 2 osách s jednoduchým průčelím a segmentovým portálem. V přízemí uprostřed dispozice je mázhaus zaklenutý 2 pruskými klenbami a ve vedlejší místnosti se třemi. Na měšťanském dvoupatrovém řadovém domě se třemi okenními osami a s atypickým lichob ěžníkovým půdorysem se sedlovou střechou z 18.století na Jánském náměstí č.p.261 byla opravena střecha. Na městském domě Růžový kopeček č.p. 354 byla opravena mansardová střecha. Jedná se o jednopatrový dům o 2 okenních osách. Průčelí je rámované širokými bosovanými pasy, je d ěleno pásovou římsou. Původně pozdně renesanční stavba byly přestavěna koncem 18.století. Na římskokatolickém klášterním kostele Zvěstování Panny Marie byl opraven krov. Jde o pozdně gotickou halovou trojlodní stavbu s polygonálním chorem z roku p řed 1256, s pozdějšími přestavbami v letech 1735 a 1825. Dále byly restaurována kaple na chebském hradě. Kaple je spolu s budovou paláce a Černou věží dokladem tzv. štaufské architektury. Kaple je cenná především interiéry – pozdně románské přízemí a kněžiště v patře, raně gotické trojlodí patra. Byla zahájena rehabilitace interiéru kostela sv. Kláry včetně vytvoření zázemí pro návštěvníky expozice galerie a kulturních akcí.

MPR Františkovy Lázně Byla opravena střecha na Císařských Lázních, nyní Lázně II, které byly postaveny v letech 1878-80 Karlem Haberzettlem a Gustavem Wiedermannem jako lázn ě pro bankéře Antona Singera z Petrohradu. Jde o rozsáhlou budovu se symetricky rozvinutou kompozicí hlavního pr ůčelí. Čtyřkřídlá jednopatrová stavba má ve středu vyšší část s portikem, zastřešenou kupolí, a po obou stranách k řídla půdorysně ve tvaru U se sedlovými střechami a nízkými atikami u průčelí bočních traktů. Byla opravena fasáda Loimanových lázní, nyní Lázně I, v Máchově ulici, které byly postaveny v roce 1840 Kryštofem Loimannem. Jde o volně stojící budovu půdorysu U, obrácenou do Máchovy ulice průčelím o 24 okenních osách, do parku průčelím o 11 okenních osách a původními vstupními portály na nárožích. Na volně stojícím dvoupatrovém domě Prokop Holý, Americká ul.č.p.91 91 byla opravena sedlová střecha. Dům postaven v roce 1865. Byla opravena fasáda a okna objektu Möve v ulici Boženy Němcové č.p.228. Jde o řadový dvoupatrový dům se sedlovou střechou a 3-mi zděnými vikýři. Přízemí domu člení plastická bosáž, která tvoří slepou arkádu, do níž jsou vložena okna s půlkruhovými záklenky. Okna v 1. a 2. patře sedí na průběžné římse. Proběhla oprava fasády a střechy domu Lípa v ulici Dr. Pohoreckého č.p.58. Jde o dvoupatrový dům se sedlovou střechou. Ve středu průčelí je osový portál s odstupněným ostěním a v patrech nad ním okno, po obou stranách jsou ve všech podlažích 2 sdružená okna ve štukových rámech. Nejrozsáhlejší akcí regenerace m ěstské památkové rezervace byla rekonstrukce láze ňského domu Imperiál.

Městské památkové zóny MPZ Mariánské Lázně Bylo pokračováno v obnově Římsko-katolického kostela Nanebevzetí Panny Marie č.p. 110 z let 1844-48, který byl postaven dle plánů J.G.Guthensona z Mnichova stavitelem A.Thurnerem z Teplé. Objekt je vybudovaný na p ůdorysu osmiúhelníku s půlkruhovou apsidou na východě. 21



Dále proběhly stavební práce na Evangelickém kostele. Jde o pseudorománskou stavbu z roku 1857 postavenou G.CH.Cantianem z Berlína. Řadová stavba je zakomponovaná do severní fronty nám ěstí. Uliční průčelí je symetrické, patrové, o pěti osách.Budova má obdélníkový trojlodní p ůdorys s půlkruhovou apsidou a kazetovým stropem. Pokračovala další etapa rekonstrukce objektu Nových lázní, znovu zahájena byla přerušená rekosntrukce LD Pelnář, dokončena rekonstrukce hotelu Esplanade.

Vesnické památkové zóny VPZ Dolní Lažany Probíhala obnova usedlosti č.p.5. Jde o obytný zděný dům s roubeným věncem a hrázděným štítem. U domu je chlév, kolna a stodola. Na bráně je datum 1914. Oprava hrázdění v patře obytného stavení, akce subvencována z Programu péče o VPR, VPZ a KPZ, výměna oken).

Ostatní památkové objekty Hranice - U městského obytného domu č.p.180 bylo provedeno přeložení střešní krytiny a rehabilitace roubených konstrukcí a oprava trámového záklopového stropu Jde o patrovou stavbu, v p řízemí převážně roubenou a celá je svisle bedněná. Lipoltov - byla provedena obnova kaple. Mostov – byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce zámku včetně restaurátorských prací v interiérech. Ostroh - probíhala oprava krovu hradu. Hrad se skládá z p ředhradí a příkopem odděleného vlastního hradu, který je vybudován na půdorysu nepravidelného 5-ti úhelníku. O hradu je poprvé zmínka v roce 1322 jako zástav ě římského krále Ludvíka Jana Lucemburského. V desátých letech 20 století byly provedeny rozsáhlé renovace, zejména ve vnit řních prostorech. Skalná – probíhala tesařská obnova krovových i stropních konstrukcí na římskokatolickém kostele sv. Šebestiána ve Skalné. Je to původně gotický kostel, jednolodní obdélníkový s čtvercovým presbytářem. Objekt je kryt valbovou střechou, která je nad presbytářem vyvrcholena šestibokým sanktusníkem. Dále se provádí statické zajištění a obnova stropů na hradu z okruhu chebské štaufské hradní architektury, vybudovaném na žulovém ostrohu na západní straně městečka, nad údolím potoka. Hrad sestává z p ředhradí a vnitřního hradu odděleného od předhradí kamenným mostem. Na patrovém domě nezemědělského charakteru č.p.125 byly prováděny opravy statiky krovu a výměna střešní krytiny, objekt byl značně poškozen, do střechy a krovu dlouhodobě zatékalo. Objekt je v přízemí zděný, v patře nad světnicí hrázděný, nad síní a chlévem hrázděný s bedněnou pavlačí na východní straně domu. Jižní štít sedlové střechy je hrázděný, severní bedněný. Starý Hrozňatov - Byl opraven strop a krov římskokatolického kostela Nejsvětější Trojice, původně zámecké kaple z roku 1758, renovované v roce 1899. Jde o jednolodní stavbu s p ůlkruhovým presbytářem, která je krytá sedlovou taškovou střechou opatřenou nad štítem oplechovaným sanktusníkem. V areálu Lorety pokračovala obnova restaurátorskými pracemi na původní sochařské výzdobě kaplí křížové cestvy a úpravami hřbitova a ambitů. Tuřany - U uzavřené zemědělské usedlosti č.p.1 došlo k adaptaci interiéru, opravám štítu, hrázd ění a oken. Statek se skládá z obytného patrového stavení, chléva, k ůlny a stodoly, které uzavírají čtvercový dvůr. Obytné stavení má zděné přízemí o 2 okenních osách a hrázděné patro i bohatý štít s konstrukcí červeně barvenou. V uzavřené hospodářské usedlosti č.p.3 bylo opraveno schodiště. Obytné stavení je v přízemí roubené a v patře hrázděné, postaveno na konci 18.století. Velká Šitboř - v usedlosti č.p.6 bylo opraveno hrázdění. Jde o uzavřený chebský statek, skládající se z patrového obytného stavení, chléva, kůlny a stodoly. Obytné stavení má zděné přízemí o 3 okenních osách, roubený věnec nese hrázděné patro, které ukončuje hrázděný štít. Na roubeném věnci jsou malované terče s vloženými kyticemi. Ing. Roman Procházka

Okres Karlovy Vary Na území okresu je evidováno celkem 558 nemovitých kulturních památek, m ěstské památkové zóny Bečov, Horní Blatná, Ostrov, Jáchymov, Karlovy Vary, Teplá, Toužim, Valeč, Žlutice, vesnické památkové zóny Beranov, Kojšovice, Kosmová, Popovice a krajinná památková zóna Vale čsko. Dále jsou zde vyhlášena ochranná pásma nemovitých kulturních památek měst Nejdku, Bochova, Lázní Kyselka a Zámeckého parku v Dalovicích. Vedle pravidelných konzultací a zajišťování odborných vyjádření k běžným stavebním úpravám objektů v památkových zónách a ochranných pásmech byl prováděn dohled při realizaci závažných akcí obnovy významných památkových objekt ů.

Městské památkové zóny MPZ Bečov nad Teplou I v tomto roce probíhala rozsáhlá oprava st řechy farního kostela sv. Jiří, rozetapovaná na několik let. Na náměstí 5. května byla provedena oprava a výměna střešní krytiny domu č.p. 17 z přírodního dřevěného šindele. Dále byla zahájena prozatím velmi úspěšná oprava domu čp. 19 s obnovou uličního průčelí. V přízemí se zde nachází branka do bývalé židovské čtvrti. V interiérech se vedle barokních hrázd ěných konstrukcí zachoval i trámový strop a původní černá kuchyně. I dalšími opravami fasád jednotlivých dom ů došlo k náležité úpravě a celkovému zmalebnění historického prostředí městečka.

MPZ Horní Blatná Záchrana barokní hřbitovní kaple sv. Kříže v Horní Blatné pokračovala v tomto roce opravou a obnovou dlažby v interiéru. Při devastujícím zásahu vlastníka objektu ( římskokatolické církve), který při pokusu demontovat a odvést hodnotné pozdně barokní až rokokové lavice, došlo i k poškození dlažeb. Z lavic dodnes zbyla pouze torza rozlámaných bočnic, které samozřejmě byly organicky spojeny s jejich čelem. Otázka opravy tohoto neuváženého kroku zůstává prozatím nevyjasněna. 22



MPZ Jáchymov V druhé polovině roku 2001 byly konečně zahájeny práce na restaurování dřevěného malovaného trámového stropu v domě čp. 4 na náměstí Republiky. V prvé etapě prací byla zatím provedena, vedle základního zaměření a fotodokumentace stávajícího stavu a odebrání vzork ů k jejich vyhodnocení za účelem stanovení použitých pojidel a pigmentů i plošná fixace původní polychromní vrstvy. Jedná se o jeden z nejcenn ějších trámových stropů (navíc malovaného) z období vrcholného rozmachu renesan čního horního města, z domu patřícího předním velmožům českého království, pánům z Rožmberka. V budově radnice byl restaurován kamenný sloup křížové klenby ve zvýšeném přízemí, jako první krok k celkové úpravě v minulosti nevhodných a značně necitlivých zásahů v interiéru i exteriéru objektu. V reprezenta čních prostorách v přízemí bylo v tomto roce také otevřeno a zprovozněno informační centrum města Jáchymova. Dokončena byla také oprava v minulosti nedostate čně provedené sanace a odvlhčení hřbitovního kostela Všech svatých. Napadení soklového zdiva plísní a dřevokaznou houbou z neodvětrávaných kanálků hrozilo napadením celé spodní partie zdiva včetně originálních hrázděných konstrukcí v patře této unikátní renesanční sakrální stavby. Opraveny byl i vnější omítky fasád. V budově Královské mincovny byly zahájeny opravy původního dymníku a přilehlých prostor pro nově koncipovanou výstavu o jáchymovském mincovnictví.

MPZ Karlovy Vary V roce 2002 pokračovala významným způsobem obnova Lützovovy vily v ulici na Vyhlídce, jednoho z nejstarších vilových objektů lázeňského města (viz samostatný příspěvek). Dále pokračovaly opravy Mlýnské kolonády. I v tomto roce dále probíhala postupná obnova posledního objektu porcelánky Karla Knolla v Karlových Varech Rybářích, vzorkovny porcelánu rekonstrukcí střech a stropů postraních křídel. Protože se nepodařilo zajistit přesný barevný tón glazované pálené krytiny musely být střechy nově pokryty tvarově a barevně obdobnými taškami zn. Tondach. Před opravou neckové klenby hlavní haly byl proveden restaurátorský pr ůzkum, který zde odhalil dvě vrstvy krásné floránní secesní výmalby. Náro čná a rozsáhlá obnova jedné z předních realizací secese v lázeňském městě bude pokračovat i v dalších letech. Nové střechy se dočkala také budova Základní školy v Libušině ulici. Výrazná dominanta vévodí celému návrší v těsné blízkosti hotelu Imperiál. Budova (Volkschule) byla postavena v čistých formách neorenesance s výraznými klasicizujícími rysy. Proto byla znovu použita pálená krytina ve tvaru bobrovky. Střecha tak opět získala svůj půvab, který kdysi vyzařovala do všech koutů Karlových Var. V kapli na židovském hřbitově v Karlových Varech – Drahovicích byla uskutečněna obnova poničené podlahy a v areálu evangelického hřbitova obnova hřbitovní zdi. Naopak ztrátou památkového fondu v Karlových Varech je zbourání druhého ze trojice unikátn ě dochovaných pozdně barokních domů na Lučním vrchu. Vedle již zbouraného domu č. 4 byl odstraněn na základě uplatnění § 91 stavebního zákona i vedlejší dům č. 6 (viz samostatný příspěvek). V září 2002 zachvátil požár při opravách střechy historickou budovu Lázní III. Požár zničil zejména krov nad Slavnostním sálem. Ihned začaly práce na odstraňování škod. Z důvodů konstrukční provázanosti krovové konstrukce se stropními trámy stropu Slavnostního sálu rozhodl investor (Magistrát m ěsta Karlovy Vary) po konzultaci se statiky tento strop kompletně sejmout. Bohužel se tak stalo bez uvědomění orgánů památkové péče a tudíž i bez možnosti jakékoliv dokumentace. Z původní dekorace stropu se zachovaly pouze nepatrné zlomky a torza štukových prvk ů i originálních papírmašé. V současné době oprava poškozené budovy pokračuje, ale naděje na úplnou rekonstrukci stropu Slavnostního sálu je prozatím v nedohlednu. V červnu roku 2002 byla po několika letech prací dokončena oprava a záchrana zámku v Karlových Varech – Doubí. Po značné devastaci celého areálu byl zámek renovován v reprezenta ční sídlo firmy Karel Holoubek a.s.(viz samostatný příspěvek).

MPZ Ostrov nad Ohří V roce 2002 byla dokončena oprava přístupového schodiště a poté slavnostně znovu vysvěcena kaple P. Marie Einsiedelnské v areálu bývalé piaristické koleje – tzv. Posvátném okrsku. Ješt ě téhož roku také započala náročná záchrana samotné bývalé piaristické koleje. Dokončena byla zejména záchrana barokního krovu klášterních budov konventu. Původní sedlové střechy byly při rekonstrukci budov v 70. letech 19. století zm ěněny na střechy mansardové, barokní konstrukce ležaté stolice však byly našt ěstí ve spodní části střech zachovány. Po vyspravení konstrukcí tak může být původní rozvrh střech restituován a objektu tak i navrácen p ůvodní architektonický výraz. Opraveny byly i omítky boční stěny kostela Zvěstování P.Marie i přilehlé zvonice a opatřeny barevností dle nálezů původního barokního rozbarvení ploch. V samém středu Nového města Ostrova, na území připravované památkové zóny socialistického realismu, započala obnova Mírového náměstí. Po několika letech diskusí došlo nakonec k náležitému zhodnocení celého ústředního prostoru před dominantou města - Domem kultury - a k rozhodnutí zachovat architektonický výraz nám ěstí z doby jeho výstavby, z druhé poloviny 50. let 20. století. Bohužel fyzický stav jednotlivých konstrukcí, zejména vyvýšených rabátek neumožnil zachování památky in situ, proto bylo rozhodnuto o provedení tvarové rekonstrukce s určitými korekcemi – posunutí rabátek do souvislé linie s nárožím Domu kultury a jejich zkrácení. Pln ě však byly zachovány jednotlivé artefakty původní stavby – římsy a dekorativní koule pilířků, a barokizující vázy parteru. Obnoveno bylo i osvětlení náměstí v nápodobě původního řešení. V příštím roce by měla rekonstrukce náměstí pokračovat, v současné době se řeší možnost navrácení původně zamýšlených čtyř kašen do prostoru náměstí a osazení památníku politických vězňů, kteří se významným způsobem podíleli na vzniku Nového Ostrova.

MPZ Teplá u Toužimě V souvislosti s opravami budovy dnešní radnice čp. 143 na náměstí se dokončilo restaurování kamenných prvků – dedikační desky a městského znaku – na fasádě budovy. Rovněž započala oprava bočních kamenných tarasních zídek svahu, v místech původního ohrazení kostelního okrsku. 23



Na náměstí byly dále zahájeny opravy památkově velmi hodnotného domu čp. 62 a to obnovou pavlače ve dvorním průčelí.

MPZ Toužim V roce 2002 byly dokončeny opravy krovu a statické zajištění štítu farního kostela Narození P. Marie. Na náměstí Jiřího z Poděbrad započala celková oprava domu čp. 100, významného klasicistního objektu ovládajícího spodní část náměstí. Vedle restituce v minulosti necitliv ě upravené fasády by mělo dojít i k patřičnému zhodnocení interiéru s původní hrázděnou příčkou v patře.

MPZ Valeč V městečku Valeč se vedle obnovy zámku dále pokračovalo v opravách bývalého Hospitalu čp. 5. z Programu péče o VPR, VPZ a KPZ. Byla opraveny vstupní dveře i všechny ostatní dveře bočních vstupů. Dveře však bohužel nebyly znovu opatřeny původní modrozelenou barevností (typická barva i pro objekty v zámeckém areálu – nap ř. konírna), ale pouze více méně běžnou barvou tmavého dubu. V roce 2002 probíhalo restaurování severní kaple farního kostela Narození sv. Jana Křtitele. Dokončena byla i oprava fasády barokní budovy obecního ú řadu čp. 119 na náměstí. Pokračovala také náročná záchrana roubeného domu čp. 56.

MPZ Žlutice Ve Žluticích byly všechny síly zaměřeny k dokončení náročné opravy střechy a střešního pláště barokního objektu čp. 1, v němž je umístěno městské muzeum. Barokní krov budovy byl plně zachován a nově byla položena pálená krytina ve tvaru bobrovky. Příští rok by měla proběhnout oprava fasád.

Ostatní památkové objekty Andělská Hora - na trojboké kapli Nejsvětější Trojice byla po záchraně krovu opravena šindelová krytina včetně sanktusních vížek. Březová u Karlových Varů - na domě č.p. 5 proběhla oprava hrázděného zdiva štítů. Z kdysi hojného počtu lidové hrázděné architektury zde do dnešních dn ů zbyly již jen dva objekty s hrázděnou konstrukcí. Horní Hrad - pokračovala záchrana původně gotického hradu Hauenštejna poblíž obce Krásný Les. V roce 2002 pomáhala při vyklízení objektů od stavební suti ze zřícených střech a stropů první mezinárodní studentská brigáda (za účasti studentů z velké Británie i USA). Před započetím záchranných prací již napolo zřícených budov hradu, proběhl v jeho areálu další archeologický pr ůzkum Karlovarského muzea pod vedením Mgr. Ji řího Klsáka se zajímavými výsledky. Průzkum lokality byl měl probíhat i v dalších letech. Záchranné práce byly sm ěřovány zejména na záchranu a statické zajištění hradní věže, jedné z nejstarších částí hradu z 2. poloviny 13. století. Po destrukci více jak poloviny vrchní části věže muselo být provedeno statické sepnutí obvodového zdiva ocelovými obru čemi. Výhledově se předpokládá jejich nahrazení mén ě pohledově exponovaným statickým systémem. Věž byla slavnostně otevřena široké veřejnosti dne 21.9. 2002. Chýše - v bývalém karmelitánském klášte ře se uskutečnila oprava říms a krovu klášterního kostela Jména Panny Marie s odstranění ložisek dřevokazných hub. Kosmová - obci Kosmová na Toužimsku byla obnovena fasáda místní, pozdn ě klasicistní kapličky, stojící na návsi již několik let v takřka dezolátním stavu. Krásné Údolí - krov kostela Luka – v obci se zachoval krásný Mariánský sloup (P. Marie Immaculata), jedine čná barokní kamenosochařská památka. V roce 2002 konečně započalo restaurování již částečně poškozené plastiky. Nejdek - byla bohužel dokončena výrazná přestavba náměstí Karla IV. s křivolakým potůčkem a hustou alejí před severozápadní frontou zástavby náměstí. Přesto, že nebyla povolena ani orgány památkové pé če ani stavebním úřadem v Nejdku. Tímto způsobem se však z náměstí kdysi hrdého horního města stává pouhá venkovská náves. Po letech rozvíjené obnovy historického města je to krok zpět. Díky místnímu spolku JON došlo alespo ň k opravě prvních kapliček zastavení Křížové cesty na Křížový vrch. Svinov - byly zahájeny opravy kaple sv. Floriána, provedena obnova st řešní krytiny a oprava původních vstupních dveří a oken. Údrč - pokračovala postupná oprava kostela Sv. Linharta statickým zajišt ění zdiva a obnovou fasády věže. Mgr. Lubomír Zeman

Okres Klatovy V okrese Klatovy bylo k 31. 12. 2002 evidováno 873 památek, m ěstské památkové zóny Horažďovice, Kašperské Hory, Klatovy, Rabí, Sušice, Velhartice, vesnická památková rezervace Dobršín, vesnické památkové zóny B řežany, Poleň a krajinná památková zóna Chudenicko.

Městské památkové zóny MPZ Horažďovice Mírové nám. čp. 15 – vyzdění nových komínových těles čp. 19 – udržovací práce v interiérech 1. patra pro provoz pobočky České spořitelny; čp. 4 – oprava krovu a výměna střešní krytiny, oprava fasády dvorní části domu; čp. 11 – objekt v zámeckém areálu – vybudování nového vstupu do prodejny Loretská čp. 168 – rekonstrukce stávajícího otopného systému Ul. J. z Poděbrad čp. 231 – oprava krovu a výměna střešní krytiny Nábřežní ul. 280 – odstranění povodňových škod (omítky,podlahy, oprava sklepa) Prácheňská ul. čp.88 – zamítnutí nástavby objektu za účelem zřízení bytu Ševčíkova ul. čp.20 – rekonstrukce objektu ve dvoře Trhová, Prácheňská – plynofikace – vyjádření k prováděcí PD Zářečí, mlýn čp.651 – rekonstrukce – upřesnění PD 24



Zářečská ul. čp.622 a čp.647 – dodatečná plynofikace; čp.602 – vyjádření k provedení venkovního schodiště a výměně oken; čp.644 – zamítnutí demolice objektu po povodni v srpnu 2002 radnice - vyjádření a konzultace PD k rekonstrukci radnice kostel sv. Petra a Pavla - zahájení obnovy krovové konstrukce a střešního pláště (blíže viz kapitola Několik poznámek k vybraným akcím a objektům).

MPZ Kašperské Hory Radnice – další etapou pokračovala rozsáhlá obnova tohoto objektu Kašperské Hory, kostel P. Marie Sněžné, statické zajištění obvodového zdiva; areál kostela sv. Mikuláše, PZAD; oprava střešního pláště kaple sv. Anny

MPZ Klatovy Býv. jezuit. kolej, č. p. 59-57, 58 – obnova fasád a úpravy vnitrobloku, příprava rekonstrukce II. NP pro MěÚ Č. p. 9, býv. fara – půdní vestavba Denisova ul. Č. p. 103,– půdní vestavba Kostel narození P. Marie – oprava střech přístavků Kostel sv. Vavřince – výměna střeš. krytiny Tyršova ul. čp.54/IV. – rekonstrukce střešního pláště Vídeňská ul. Čp 181/1 - stavební úpravy objektu Vrbova ul. čp.52/IV. – rekonstrukce střešního pláště; čp. 138/IV. – rekonstrukce střešního pláště

MPZ Rabí Dům čp. 3 - výměna střešní krytiny, realizace nepovoleného řešení adaptace domu se změnou tvaru a sklonu střechy, nevhodný typ střešní krytiny, plastová okna, stavební obnova jako celek je v rozporu se zájmy státní památkové pé če, čp. 35 - adaptace stavby, čp. 43 - stavební úpravy objektu, čp. 49 - výměna střešní krytiny, čp. 50 - rekonstrukce objektu, úprava podkroví, čp. 58 - adaptace stavby, čp. 100 - výměna střešního pláště, čp. 122 - adaptace objektu a dostavba hospodářských budov ve dvoře, vestavba podkroví, čp. 126 - výměna krytiny.

MPZ Sušice Gabrielova ul. čp. 311 - návrh půdní vestavby, nám. Svobody čp. 52/I - stavební úprava přízemní nádvorní stavby, Havlíčkova ul. čp. 102 - výstavba nádvorního objektu v prostoru mezi domem a linií býv. m ěstského opevnění, Americká ul. čp. 85/I - úprava obvodového pláště domu, čp. 130/I - výměna střešní krytiny, příprava rekonstrukce radnice. náměstí Svobody čp. 48/I. – oprava krovu a střešní krytiny; čp. 49 a 50 – stavební úpravy hotelu Fialka ul. Americké armády čp. 78 – stavební úpravy objektu; čp. 129 - oprava štítové zdi ul.T.G.Masaryka čp.13/I. – výměna střešní krytiny a oprava komínového tělesa; čp. 113 - stavební úpravy objektu; čp.183/33 – výměna střešní krytiny; čp. 251 – výměna krytiny Klostermannova ul. čp.4 – rekonstrukce objektu ve dvoře Kostelní ul. čp. 68 – stavební úpravy objektu Mariánská ul. čp. 11/III – výměna krovu Nuželická čp. 48/III – stavební úpravy objektu; čp. 111 – výměna krytiny Vodní ul. čp.147/I. – stavební úpravy ve dvorním traktu Volšovská ul. čp. 167 – výměna krytiny; čp. 168/II – stavební úpravy domu farní kostel sv. Václava - oprava omítek věže na severní straně a provedení fasádního nátěru

MPZ Velhartice Čp. 21 - stavební úpravy objektu

Vesnické památkové rezervace VPR Dobršín Usedlost čp. 8 - oprava bedněného štítu obytného domu, usedlost čp. 9 - oprava fasády chlévů, úprava oplocení mezi bránou a chlévy, akce Programu péče o VPR, VPZ a KPZ, usedlost čp. 18 - oprava patrového obytného stavení, podlahy, omítky, dveře, akce Programu péče o VPR, VPZ a KPZ

Vesnické památkové zóny VPZ Břežany Usedlost čp. 8 - stavební úpravy objektu, čp. 76 - stavební úpravy objektu

VPZ Poleň Čp.5 - půdní vestavba, Čp. 17 - výměna oken, krovu a střešní krytiny, čp. 35 - úprava štítu, rehabilitace původní situace podle dobové fotodokumentace, čp. 55 - oprava omítek a obvodového pláště, čp. 61 - oprava verandy, výměna oken a dveří, čp. 76 - zateplení domu.

Krajinné památkové zóny KPZ Chudenicko Chudenice – zámek, tzv. jižní křídlo (oprava krovu, položení nového střešního pláště, akce Programu péče o VPR, VPZ a KPZ)

Ochranná pásma památkových objektů OP hradu Švihov nám. E. Beneše čp.14 – rekonstrukce domu po povodni; Nádražní ul. čp.17 – rekonstrukce domu po povodni 25



OP hradu Velhartice Výstavba třídírny a meziskladu brambor.

Ostatní památkové objekty Bezděkov – hřbitovní kaple sv. Anny, oprava omítek a st řešního pláště Budětice – zámek, oprava krovu lihovaru a vstupní brány Částkovy čp.7 – nemovitá kult.památka - vyjádření k opravě fasády a oprava omítek v interiéru Hojsova Stráž – Prenet, kaple sv. Kunhuty, oprava střešního pláště (nová šindelová krytina) Holkovice čp.15 – nemovitá kult. památka – oprava omítek, st řešního pláště,výměna oken, náhrada zbořené stodoly Janovice – oprava krovu nad presbytářem a sakristií Jindřichovice – zámek, oprava stodoly u areálu nového zámku, odvodn ění zámku Kvášňovice - kostel sv. Bartoloměje, oprava podlah a el. instalace; fara, oprava omítek; Kydliny – kostel sv. Václava, oprava stř. pláště a stropu Měčín – zámek, oplocení parku Myslovice – oprava návesní kapličky Nalžovské Hory – zámek, oprava komínů Nicov - kostel Narození P. Marie - oprava lucerny – st řešní plášť, omítky, Nová Hůrka – hřbitovní kaple sv. Kříže oprava vnitřních omítek a bednění štítu Opálka – tvrz, obnova krovu tvrze, jihozápadní křídlo Strašín – oprava střešního pláště přístřešků mezi lodí a věží Vřesovice – kostel sv. Jana Křtitele, oprava statického zajištění západní štítové zdi s balkonem Zavlekov – kostel Nejsvětější Trojice, podmínky k opravě krovové konstrukce Zbynice – oprava vnitřních omítek, odsušení a položení nové st řešní krytiny na věž kostela Žichovice – restaurátorská obnova sgraf. fasád zámku Mgr. Karel Foud, Ivana Šmausová, Jan Hejda

Okres Plzeň-jih Na území okresu je evidováno 323 nemovitých kulturních památek, m ěstské památkové zóny Dobřany a Spálené Poříčí, vesnické památkové zóny Lipnice, Mítov, Řesanice, Tymákov a Zahrádka. Nejvýznamnější akce obnovy byly zařazeny do Programu záchrany architektonického d ědictví ČR: Jednalo se o rozsáhlé areály zámku na Zelené Hoře u Nepomuka a kláštera v Chotěšově. Další dva objekty, hrad Radyně a zámek v Dolní Lukavici, nebyly v tomto roce do programu za řazeny.

Městské památkové zóny MPZ Dobřany Nejvýznamnější akcí bylo zahájení opravy střechy farního kostela sv. Mikuláše. Barokní krov byl opraven formou protézování a kompletně obnovena velice poškozená sanktusová věž a položena nová krytina z pálených tašek bobrovek. Akce byla zařazena do Programu regenerace MPZ. Dále byla konzultována p říprava rekonstrukce secesního domu čp. 5 pro účely městské galerie a studie úprav povrchů a zeleně na náměstí. Bylo opravováno několik městských domů.

MPZ Spálené Poříčí Několik akcí bylo zařazeno do Programu regenerace MPZ. V areálu zámku se práce soustředily na prostor zámecké zahrady, kde byly dokončeny terénní a sadové úpravy včetně obnovy zaniklé kašny a restaurováním dochované plastiky jako evokace barokní kompozice. Dále byla zahájeno celkové zajišt ění rozsáhlých empírových sklepních prostor zámeckého pivovaru, který je dlouhodobě v havarijním stavu. Práce se soustředily na vyčistění a stabilizaci kleneb části objektu. V areálu pivovaru byly též obnoveny empírové dvorní fasády. Z hlediska princip ů památkové péče byla významná celková oprava barokního poloroubeného farního domku čp. 138. Staticky narušené obvodové konstrukce byly doplněny, vyprotézovány, staženy, byla provedena repase výplní s rehabilitací fasády dle stavu ov ěřeného průzkumem a obnoveny hliněné omazávky. Současně byl zpracován stavebně historický průzkum a archeologický výzkum. Pro celkový charakter města měla velký význam celková obnova povrchů Plzeňské ulice. Byla snížena úroveň chodníků, provedeny kamenné dlažby, výsadba stromů, zároveň byly veškeré sítě uloženy do terénu. V závěru roku byla konzultována příprava aktualizace generelu obnovy fasád dom ů v památkové zoně.

Vesnické památkové zóny VPZ Lipnice V prostoru návsi bylo opraveno několik fasád, většinou v souvislosti se zateplením a realizována vým ěna krytin za pálené tašky. Ve drobné zástavbě uprostřed návsi byla konzultována přestavba poškozeného poloroubeného domku a jeden domek z vepřovic v havarijním stavu bylo nutno odstranit. Konzultován byl zám ěr obnovy návesní kaple a aktualizace památkového vyhodnocení zástavby .

VPZ Řesanice Byly konzultovány záměry oprav dvou domů v drobnější klasicistní zástavbě pod kostelem. V závěru roku bylo provedeno vyhodnocení zástavby pro účely souborné dokumentace rehabilitace památkové zóny.

VPZ Tymákov Negativním zásahem byla demolice havarijní části statku čp. 59, klasicistní brána by následně měla být obnovena. Dále byla konzultována příprava obnovy štítů a krytiny roubeného domu statku čp. 1.

26



Ostatní památkové objekty Blovice - zámek Hradiště - dokončení oprav interiérů pro chystané expozice okresního muzea akce financovaná s příspěvkem OkÚ. Byla provedeny opravy přízemí včetně výměny prosklených výplní arkád a repase dřevěné pavlače v patře, spojené s opravou podlah, výměnou dlažeb a rekonstrukcí vytápění a sociálního zařízení. Zahájena oprava kaple instalací vytápění a opravou dlažby. Jako součást byl zpracován stavebně historický průzkum objektu. V zámeckém areálu byly provedeny zásahy v zámeckém parku, vyvolané poškozením povodn ěmi, byly opravovány střechy na objektech hospodářského dvora a byla obnovena střešní krytina z bobrovek klasicistního domu zámeckého zahradníka čp. 28. Akce byla financována s příspěvkem OkÚ. Dům čp. 148 - celková obnova klasicistního m ěstského domu pro sídlo pověřeného úřadu. Byl obnoven krov včetně krytiny z pálených tašek bobrovek, fasády a okna v líci. Dnešice - kostel sv. Václava - pokračování opravy barokního kostela. Byl kompletn ě opraven barokní krov nad lodí včetně stropu a položena nová krytina z pálených tašek bobrovek. Akce byla financována s p říspěvkem OkÚ a Havarijního střešního programu MK ČR. Dolní Lukavice - zámek - oprava střechy. Základní zajišťovací práce na krytině středové báně a klempířských prvcích byly realizovány s příspěvkem z Havarijního střešního programu MK ČR. Zámecký park byl poškozen povodněmi. Lužany - zámek - dokončovací práce v interiérech. Dále byly realizovány opravy v hospodá řském dvoře a v parku, které byly poškozeny povodněmi. Netunice - tvrz – zahájení celkové opravy. Nový majitel objektu zahájil opravu vyklizením od navážek, odvedením povrchové vody, odstraněním novodobé zásobovací rampy a obnovou interiérového schodišt ě. Přestavlky - kostel sv. Petra a Pavla - zahájení celkové opravy v jád ře gotického kostela. Byl opraven krov a obnovena krytina z pálených tašek bobrovek. Na akci byl využit finan ční příspěvek OkÚ a Havarijního střešního programu MK ČR Ptenín - zámek - dokončení opravy střech zámku s příspěvkem OkÚ. Byla kompletně dokončena oprava severní, nejméně deformované části barokního krovu nad hlavním k řídlem. Byla obnovena tašková krytina, zvonička a profilované omítané komínové hlavice. Roupov - hrad - pokračování dílčí opravy havarijního zdiva západního a jižního paláce s dopln ěním a úpravou koruny zdiva, očištění od náletové zeleně a sutě vrcholové skalní plošiny a odvedení vody s vydlážděním prostoru nad kuchyňským traktem. Na předhradí byla provedena výměna krytiny z pálených tašek bobrovek nad velkou baštou, doplněna větrací volská oka a konzultován záměr vestavby bytové jednotky nad křídlem bývalých stájí. Součástí prací byla podrobná dokumentace. Starý Plzenec - hrad Radyně - oprava a statické zajištění zdiva. Na počátku roku došlo ke zřícení části stěny zadní věže paláce a bylo nutno urychleně zajistit opravu včetně doplnění koruny zdiva. Akce byla financována s příspěvkem OkÚ a Havarijního střešního programu MK ČR Mimo tyto práce byla připravena úprava vrcholu věže v souvislosti s novou instalací anténních vysílačů. Kostel P. Marie - dílčí oprava střechy nad jižním přístavkem. Byla provedena obnova jednoduchého krovu zni čeného zatékáním. Dům čp. 29 - oprava. Roubený objekt byl poškozen povodn ěmi a bylo započato s opravou hliněných omazávek, dveří a oken. Šťáhlavy - bývalý lesní úřad - provedena celková oprava severní a východní klasicistní fasády s obnovou iluzivních oken. Štěnovice -dřevěný most – během povodní byl stržen rozvodněnou Úhlavou a zcela zničen. Zanikla tak unikátní technická památka. Vícov - kostel sv. Ambrože - celková oprava krovu v jádře románského kostela a položení nové krytiny Byl opraven renesanční unikátní krov a obnovena krytina z pálených tašek bobrovek. Akce financovaná s p říspěvkem OkÚ a havarijního střešního programu MK ČR Záluží - hospodářský dvůr Gigant - pokračování akce celkové obnovy areálu barokního dvora s p říspěvkem z Havarijního střešního programu MK ČR a s příspěvkem OkÚ. Byla provedena celková oprava interiérů zámečku včetně restaurování objevených malovaných nápis ů a opraveny fasády včetně výměny okenních a dveřních výplní. Žinkovy - bývalý panský dvůr - opravy barokního ohrazení s obnovou zdobné cihelné výpln ě a kamenných desek. Zámek - prováděny základní udržovací práce, opravy oken a krytiny. Životice - zámek - dokončení celkové opravy barokního zámečku spočívalo v opravě podlah v patře a úpravě dvora s vytvořením nového schodiště. Tomáš Karel

Okres Plzeň-město Městská památková rezervace Plzeň Byla provedena kompletní rekonstrukce vozovky a chodník ů (včetně veřejného osvětlení) při západní straně náměstí Republiky. Probíhala jednání o problematice zádlažby nám ěstí a na základě projednání s SPÚ bylo provedeno provizorní osazení truhlíků se zelení a laviček. Na základě vyjádření SPÚ bylo provedeno ošetření fragmentu barokního krovu nad východním křídlem měšťanského domu na náměstí Republiky 5. Nad 2. NP předního domu byl nalezen malovaný záklopový strop, záklopový strop bez polychromie a výmalba v záklenku oken. Po statickém zajišt ění proběhlo restaurování stropů i výmalby. U domů na náměstí Republiky 18 a 19. SPÚ vypracoval vyjádření k omytí fasády, provedení omítaného soklu a nátěru okenních šambrán. Dále bylo vypracováno vyjádření k PD statického zajištění dvorního křídla na náměstí Republiky 21. SPÚ nedoporučil navržené necitlivé zásahy do historických konstrukcí (projektant navrhl nabetonování kleneb). Schváleno bylo alternativní řešení, které vlastníci nechali na podn ět památkové péče vypracovat. Dále bylo připraveno vyjádření k PD kavárny ve stejném dvorním křídle. Bylo zpracováno vyjádření k PD úprav podkroví a k PD úprav 3. NP domu U zlaté lodi na náměstí Republiky 32 (Riegrova 1). Ve 3. NP byla provedena m.j. oprava kazetových obkladů a stropních štukových zrcadel. SPÚ vypracoval vyjádření k obnově nátěru fasády činžovního domu na náměstí Republiky 37. U rohového domu v Bezručově 18 (B. Smetany 12) byla provedena oprava průčelí, při níž byla korigována (odstraněním novodobých klenáků nad výkladci a barevností) nevhodná úprava z 80. let 20. století. Na základě schváleného projektu došlo k oprav ě měšťanského domu v Dominikánské 4, dřívějšího dlouholetého sídla památkového ústavu. SPÚ p řipravil vyjádření k vestavbě koupelny do podkroví domu v Dominikánské 27



6. Byly zahájeny práce na rekonstrukci suterénu, p řízemí, a fasády nárožního domu v Dřevěné 9. V rámci opravy fasád byla provedena výměna novodobých oken za nová okna, vycházející z původního stavu. Byla provedena oprava balkonů v uličním průčelí činžovního domu ve Františkánské 5. SPÚ vypracoval vyjádření k PD odsušení a k opravě fasád domku ve Františkánské 11, který je součástí areálu františkánského kláštera. SPÚ p řipravil také vyjádření k řešení úpravy zádveří budovy spořitelny ve Františkánské 15 na prostor bankomatu. Byla provedena oprava průčelí empírového domu v Riegrově 17. Průčelí, degradované novodobou úpravou po 2. svět. válce bylo rehabilitováno na základě historické fotodokumentace. Nová okna byla op ět osazena do líce fasády. Z povrchu průčelí byl odstraněn neprodyšný nástřik, obnoveny byly profilované okenní šambrány. Restaurovány byly 3 portály (vstup do domu a 2 původně obchodní) a kamenný sokl. Původní empírové dveře byly restaurovány. SPÚ vypracoval vyjádření k opravě střechy a výměně krytiny rohového domu v Perlové 14. U domu v Pražské 16 byla provedena oprava krovu a výměna krytiny. V objektu bývalé garáže v Pražské 21 byla provedena úprava na prodejnu. Dále SPÚ vypracoval vyjádření k PD úpravy sklepa na restauraci u činžovního domu v Prešovské 3, k PD vybudování 3 zdrojů tepla v měšťanském domě v Prešovské 5, k výměně oken ve dvorních průčelích činžovního domu v Prešovské 8, k opravě uliční fasády včetně opravy oken a výměny dveří u činžovního domu v Riegrově 12, k výměně novodobých výkladců činžovního domu v Sedláčkova 5, k opravě uliční a dvorní fasády činžovního domu v Sedláčkově 22. Dále byla připravena vyjádření k výměně skleněných tvárnic za okna u novodobé budovy společnosti Telecom v Solní 18, k výměně oken a vchodových dveří činžovního domu ve Veleslavínově 20, k výměně střešního pláště u činžovního domu ve Veleslavínově 26. Dále se SPÚ vyjadřoval k PD rekonstrukce 2. NP budovy Krajského soudu ve Veleslavínově 40, k opravě střešního pláště a ubourání komínů domu ve Zbrojnické 6, k rekonstrukci pokojů 223-227 hotelu Continental ve Zbrojnické 8 a k PD stavebních úprav objektu (zejména přízemí) v Kopeckého sadech 8. Pokračovaly práce na 1. etapě celkové rekonstrukce Měšťanské besedy v Kopeckého sadech 13 (blíže viz kap. Několik poznámek k vybraným akcím a objektům). Bylo vypracováno vyjádření k PD revitalizace severozápadní části sadového okruhu - sadů 5. května. SPÚ požadoval nepokračovat v uplatnění novodobých konstrukcí loubí, uplatn ěných dříve v Šafaříkových a Křižíkových sadech. Byla provedena oprava průčelí činžovního domu v sadech 5. května 34, včetně doplnění chybějících plastických maskaronů v okenních parapetech a řešení barevnosti, kompletní oprava uli čních průčelí školní budovy v sadech 5. května 42, včetně opravy kamenného soklu (odstranění cementového nástřiku) a opravy hlavních vstupních dveří.Rekonstrukcí inženýrských sítí byla zahájena celková rekonstrukce prostoru sadů Pětatřicátníků na základě dříve projednané dokumentace. Bez projednání se státní památkovou pé čí byly zahájeny práce na opravě střechy a fasád domu v sadech Pětatřicátníků 3. Po zjištění nepovoleného provádění prací proběhlo několik jednání. Navržené řešení bylo upraveno. Na základě průzkumu průčelí z lešení a průzkumu historické dokumentace došlo k provedení obnovy pásové bosáže na přízemí jen na rizalitech, oproti zamýšlenému celoplošnému pokrytí p řízemí. Navržená fialová barevnost domu jeho rozbarvení byly změněny za jednobarevnou úpravu v šedozelené barvě. Proběhlo několik jednání ve věci přípravy rekonstrukce depozitáře vzácných tisků v budově SVK ve Smetanových sadech 2. Průzkumem byla v prostoru depozitáře nalezena zazděná nika a v sousední kanceláři otisk odstraněného schodišťového ramene. PD byla upravena tak, aby nedošlo k poškození nález ů. Probíhaly práce na rekonstrukci domu ve Smetanových sadech 3 pro Pojišťovnu ČSOB. SPÚ se vyjadřoval pouze k opravě uliční fasády a střešního pláště. Po zjištění razantních úprav v interiérech byl proveden průzkum objektu a zjištěna značná hodnota řady prvků z období vzniku domu ve 3/4 19. století (zazděná lodžie do zahrady, hlavní schodiště, truhlářské detaily, druhotně použité barokní dveře), tak z úpravy na poč. 20. stol. (úprava prostor v přízemí s krbem a vestavěnými skříněmi, s dřevěnými obklady a trezorem, dvoupodlažní hala, úprava prostor ve 2. NP). SPÚ inicioval jednání ve věci citlivějšího přístupu ke stavbě. Bylo dohodnuto pouze zachování některých prvků interiérů oproti PD (čelní stěna prostoru v 1. NP s krbem). S SPÚ byla projednávána problematika opravy uličního průčelí, záměr na rehabilitaci původního řešení oken byl z úsporných důvodů upuštěn, zachována budou původní okna arkýřů ve 2. NP. Na objektu ve Smetanových sadech 6 byla provedena výměna střešní krytiny. Domy U Zvonu 4,6 (Křižíkovy sady) byly poškozeny během srpnové povodně. SPÚ se z tisku dozvěděl, že bylo rozhodnuto o demolici objektu. SPÚ zahájil ihned jednání s p ředstaviteli města, přizval statika Ing. K. Fantyše CSc. z Prahy, který v posudku označil stav domu z hlediska statiky za dobrý, oficiální posudek Ing. L. Vejvary a Ing. Honzíka označil za obsahově shodný s tím, že také neurčuje jednoznačně objekt k demolici. SPÚ usiloval alespo ň o částečné zachování souboru staveb, který sestával ze 3 částí (dům č. 4, dům č. 6 a křídlo domu č. 6). Statické poruchy byly zjištěny pouze v křídle domu č. 6. Přesto byl celý komplex dne 30. srpna, po projednání Zastupitelstvem m ěsta Plzně, zbořen. Znamenalo to významnou ztrátu urbanistickou, architektonickou i historickou a zna čně bylo narušeno prostředí MPR i kulturní památky navazujících Křižíkových sadů. Plocha po domech byla následně provizorně upravena a doplněna zelení jako půdorysné i hmotové připomenutí zbořených staveb. Ing. arch. Petr Domanický Vypracováno vyjádření opravě uliční a dvorních fasád a k výměně oken v původně obytném domě s restaurací U Žumbery v Bezručově ul. 14. V jarních měsících byla provedena oprava střechy, projednaná s památkovou péčí již v roce 2001. Oprava fasád byla provedena v druhé polovin ě roku, ovšem bez dozoru SPÚ. Hodnotná původní okna byla nahrazena novými, ovšem bez dodržení původního členění, profilace a detailů. Barevnost fasádního nátěru nebyla provedena na základě průzkumu. Vyjádření k celkové opravě uličních průčelí rohového domu v Dominikánské ulici č. or. 1, následně zahájena oprava střechy. Do konce roku dokončena oprava fasád obou hlavních průčelí, bez účasti restaurátora a průzkumu. Barevnost fasádního nátěru byla stanovena OPP MMP. V prosinci vypracováno vyjádření k výměně výkladců a dveří vstupu cestovní kanceláře a k výměně vrat průjezdu. Vyjádření k výměně dveří hlavního vstupu rohového domu v Dominikánské ulici č. or. 16, vyrobeny a osazeny nové dřevěné dveře, kterými byly nahrazeny zcela nevyhovující ocelové s drátosklem ze 70.-80. let 20. století. Vyjádření k dokumentaci pro sanaci dvouobloukového kamenného mostu v podzemí pod Pražskou ulicí , u vodárenské věže. V tomto vyjádření byl navržený způsob sanace shledán jako nep řijatelný (nebyly vyžádány vstupní podmínky památkové péče před zadáním projektu). Následně projektant projekt přepracoval a v únoru bylo vypracováno vyjádření k upravené projektové dokumentaci. Realizace sanace byla zadána specializované firm ě, v součinnosti s ní probíhal archeologický dozor a výzkum. Při provádění sanačních prací v únoru odhalen západní oblouk – za stokou. Později nalezena také parkánová zeď a prozkoumán úsek předhradebního příkopu. Následoval statický posudek a návrh zajištění, práce byly dokončeny v letních měsících. 28



Vyjádření k dokumentaci pro vybudování podzemní akumulační nádrže v odvodňovací štole historického podzemí, situované pod sady 5. května Vyjádření k opravě a výměně oken ve dvorních průčelích budovy bývalé Obchodní a živnostenské komory, dnes ZČU v Plzni, v sadech Pětatřicátníků č. or. 14. Vyjádření k celkové opravě uličních průčelí rohového domu s učebnami ZČU v Plzni v sadech Pětatřicátníků č. or. 16. Byla zahájena oprava fasád rohového domu ZČU v Plzni včetně obnovy plastických dekorativních prvků restaurátorem. Barevnost stanovena na základ ě průzkumu provedeného pracovníkem SPÚ v Plzni. V řadovém obytném domě v sadech Petatřicátníků č. or. 20 byla provedena vestavba do podkroví a s ní spojená oprava střechy a stávajících vikýřů, na základě projektové dokumentace, ke které vypracoval vyjád ření SPÚ v Plzni v roce 2001. V roce 2002 pokračovala oprava sídla děkanátu pedagogické fakulty ZČU v Plzni nacházejícího se v pěti měšťanských domech v Sedláčkově ulici 36, 38, 40 a Veleslavínově ulici 27 a 29, propojených do jednoho celku. V lednu vypracováno vyjádření projektové dokumentaci pro opravu uli čních fasád a další vyjádření k dokumentaci řešící odvedení dešťové vody ze střech a dvorů. Oprava uličních průčelí včetně restaurování tří portálů a několika kamenných ostění. SPÚ prováděl postupně průzkum průčelí všech pěti domů z lešení, s cílem upřesnit a doplnit podmínky na základ ě posouzení nálezové situace. Poznatky z průzkumů byly shrnuty do zprávy zpracované a zaslané výkonnému orgánu památkové péče, včetně popisu nálezů dřívější barevnosti fasád. OPP MMP však určil barevnost zcela odlišně než bylo doporučeno SPÚ, bez ohledu na výsledky průzkumů (resp. přistoupil na nevhodný návrh projektanta) a bez konzultace s SPÚ. Na doporučení SPÚ zadalo technické oddělení ZČU návrh ochranných opatření proti poškozování zejména dvorních fasád ptactvem. V říjnu vypracováno vyjádření k projektu uvedených opatření, která byla koncem roku realizována. Vyjádření (společně s archeologickým oddělením) k dokumentaci pro připojení budov ZČU v Plzni v Sedláčkově a Veleslavínově ulici na horkovod z centrálního zdroje tepla. Vyjádření k dokumentaci pro rekonstrukci elektroinstalace v prohlídkovém okruhu v historickém podzemí. Práce byly provedeny v zimních měsících, před zahájením návštěvnické sezóny. V polovině roku byla dokončena rekonstrukce měšťanského domu na nám. Republiky č. or. 17 („Dům knihy“, sídlo nakladatelství Nava aj.), zahájená v roce 2001. Pracovníci SPÚ v Plzni provedli po postavení lešení pr ůzkum štítového průčelí do náměstí. Barevnost fasádních nátěrů však nebyla stanovena na základě poznatků z průzkumu, ale podle přání vlastníka domu. V rámci rekonstrukce byl dvorní trakt domu propojen s pasáží ve dvorním traktu domu ve Františkánské ul. č. or. 6. Tato úprava si vyžádala rozsáhlý, technicky náročný a značně degradující zásah do dosud intaktně dochovaného prostoru uvedené pasáže ze 30. let 20. století (nejhodnotn ější prostor svého druhu na území MPR). V projektu pro rekonstrukci m ěšťanského domu bylo propojení dvorního traktu s pasáží řešeno jen ideově. Jednou z podmínek, ze kterých schválila památková pé če projekt k realizaci, bylo právě samostatné projednání záměru propojit uvedené domy s památkovou péčí. Dokumentace pro průraz severní stěnou pasáže však s SPÚ v Plzni projednána nebyla, byla však schválena bez jeho účasti OPP MMP. SPÚ v Plzni nebylo oznámeno ani zahájení prací, fotodokumentace byla pořízena až v průběhu realizace průrazu. V zimních měsících byla dokončena celková oprava patrového stavení ve dvoře měšťanského domu na nám. Republiky č. or. 20, restaurátor provedl zafixování renesančních omítek na východní stěně s pavlačí ve dvorním traktu. Historické omítky pak byly překryty vrstvou nové omítky. Bylo zjištěno zahájení neprojednaných úprav v Loosově interiéru ve 3. patře domu na náměstí Republiky č. or. 22. Neprodleně bylo nařízeno jejich zastavení, takže nedošlo k vážnějšímu poškození interiéru ani ztrátě dochovaných částí původního vestavěného nábytku a dalšího zařízení. Následně bylo zjištěno, že již v dubnu došlo k prodeji domu. Skutečnost, že dům je zapsán v ÚSKP a nachází se na území MPR nebyla uvedena v kupní smlouv ě a novému vlastníkovi údajně nebyla známa. Zahájené úpravy však nebyly projednány ani s odborem výstavby ÚMO Plze ň 3. Neprodleně došlo k projednání vzniklé situace s novým vlastníkem a dohodnut další postup. V prosinci bylo dohodnuto s prof. Ing. arch. P. Urlichem z fakulty architektury ČVUT v Praze, že provede průzkum a inventarizaci umělecko řemeslných prvků interiéru. Následně by měla být vypracována projektová dokumentace pro zamýšlené úpravy související s budoucím využitím bytu. V srpnu došlo k požáru světelného pásu na hlavním průčelí budovy a. s. Česká pojišťovna na náměstí Republiky č. or. 28 a k poškození travertinového obkladu. Ješt ě v srpnu vypracoval SPÚ vyjádření k opravě. Opravu poškozené části průčelí provedla koncem roku specializovaná firma. Vyjádření k dokumentaci pro úpravu parteru řadových obytných a obchodních domů č. or. 30 a 31 na nám. Republiky (samoobslužná prodejna potravin). Podmínky a doporu čení obsažená ve vyjádření SPÚ nebyla stavebníkem respektována. Později byla ocelová prosklená stěna se vstupy do prodejny v č. or. 30 nahrazena novou prosklenou stěnou s automatickými dveřmi, záměr ani návrh nové stěny však nebyl projednán s památkovou pé čí. V letních měsících byla provedena rekonstrukce inženýrských sítí, vozovky, chodníku a ve řejného osvětlení podél západní strany nám. Republiky, na základě projektu schváleného památkovou pé čí v předchozích letech. Koncem roku byla provedena výměna výkladců prodejny v přízemí a dveří vstupu do domu v Prešovské ulici č. or. 16. Návrh byl odsouhlasen OPP MMP, nebylo k němu však vyžádáno vyjádření SPÚ ani vydáno závazné stanovisko. Stejným způsobem proběhla nedlouho předtím také výměna oken v uličním průčelí. V prosinci vypracováno vyjádření k záměru vestavět byty do podkroví řadového obytného a obchodního domu č. p. 197 v Prešovské ulici 16. V červenci vypracováno vyjádření k záměru provést vyklízecí práce a provizorní zajištění jednopatrového stavení ve dvoře měšťanského domu v Riegrově ulici č. or. 3. Práce byly zčásti provedeny v podzimních měsících. V červnu provedena oprava střechy na nárožní „věži“ obytného a obchodního domu ve Veleslavínov ě ul. č. or. 24. Na základě fotodokumentace z archivu SPÚ obnoveno původní členění spodní části střechy a krytina z břidlicových šablon. Vrchní část dochovaná v původním stavu byla zachována a opravena. Ing. Pavel Domanický

Obvod Plzeň 1 SPÚ upozornil OPP MMP na další zhoršování stavu tzv. Frišovy vily v ul. B. Němcové 9, několik let neudržované. Během roku objekt získal nový vlastník, který okamžitě zahájil přípravu obnovy stavby. Byl opraven plot, střecha provizorně zakryta plachtou. Bylo vypracováno vyjádření k opravě střechy a práce zahájeny. S vedením LF UK byla 29



projednána problematika obnovy historických budov školy. Bylo vypracováno vyjád ření k opravě posluchárny v budově Pavlovova ústavu LF UK na Karlovarské 50. SPÚ vypracoval vyjádření pro Sdružení boleveckých rodáků k projektu osvětlení kaple sv. Vojtěcha na boleveckém hřbitově při Plaské třídě. S ohledem na charakter objektu (kaple postavena na památku obětí katastrofy v bolevecké muničce v roce 1917) nebylo doporučeno venkovní nasvětlení kaple. Pro předměstské domy v Úzké 10 a 12 byla vypracována vyjádření k projektům jejich celkové rekonstrukce. Objekty byly následně poškozeny během srpnové povodně. Přestože odboru památkové péče MMP se podařilo pro památkově chráněné objekty zajistit spolupráci statika se zkušenostmi s památkovými stavbami, vlastník usiloval o demolici dom ů. Ze strany SPÚ vzešla iniciativa na zachování objekt ů. Proběhlo jednání s vlastníkem a následn ě bylo provedeno statické zajištění obou domů. Proběhlo několik složitých jednání s vlastníky býv. vily architekta F. Beneše ve Vlastině 8. Snahou vlastníků je demolice domu a výstavba nového objektu. SPÚ provedl prohlídku a dokumentaci stavby, u níž byla zjišt ěna vyšší hodnota, než se předpokládalo při přípravě návrhu na prohlášení. Ing. arch. Petr Domanický V březnu vypracováno vstupní vyjádření k výměně oken, rekonstrukci velké posluchárny, oprav ě střech a fasád budovy Procháskova ústavu LF UK na Karlovarské třídě č. or. 48. V první polovině roku byla provedena oprava plochých střech včetně klempířských prvků, okapních žlabů a svodů. V červnu vypracováno vyjádření k úpravě interiéru velké posluchárny, v té době již byly zahájeny práce na demontáži starého zařízení. Úpravy byly dokončeny v září. V červenci byla zahájena oprava fasád. Původní břízolitové omítky byly v 70.-80. letech opatřeny neprodyšným nástřikem, který bylo nutné odstranit. Původní omítky byly natolik poškozené, že nebylo možné je doplnit a prezentovat. Na návrh provádějící firmy byly překryty stěrkou podobné struktury a opatřeny silikátovým fasádním nátěrem. Barevnost nátěru byla stanovena na základě průzkumu barevnosti původních omítek. Terazzové portály hlavního i bočního vstupu se po šetrném odstranění nevhodného nástřiku podařilo uvést prakticky do původního stavu. V rámci opravy byly nahrazeny nevhodné výplně okenních otvorů ve vstupním průčelí replikami původních oken (typizovaná okna, cihelné dozdívky a Copilit ze 70.-80. let). Oprava všech průčelí budovy dokončena v říjnu, s velmi dobrým výsledkem. Při opravě došlo chybným zadáním investora ke zbytečnému vybourání původního dubového ve vrátnici u hlavního vstupu a nahrazení nevhodnou novou výplní, na což byl upozorněn OPP MMP. Vybourané okno bylo uloženo do skladu LF UK a v roce 2003 by po odborné opravě mělo být vráceno na původní místo. V rámci opravy byly dále odstraněny nevhodné konzolové lampy z fasád a nahrazeny stojanovými lampami s kulovitými svítidly, rozmíst ěnými kolem budovy. V únoru vypracováno vyjádření k dokumentaci pro provizorní statické zajišt ění stodoly v areálu bývalé zemědělské usedlosti v ulici Na Roudné č. or. 12 (stodola situována na východním okraji dvora). Obvodové zdi stodoly byly součástí patrně pozdně středověkého objektu, patří k nejstarším dochovaným historickým konstrukcím v prostoru Saského předměstí). Zajišťovací práce byly provedeny v druhé polovině roku. V důsledku zaplavení při srpnové povodni došlo k narušení statiky přízemního obytného domu v Luční ulici č. or. 10 a následně k jeho zbourání. Tento dům, patrně z doby kolem poloviny 19. století, nebyl zapsán v ÚSKP, byl však objektem v památkovém zájmu (vzhledem k tomu, že byl velmi dob ře dochován a přímo sousedil s památkově chráněným č. or. 12). V jarních měsících prováděno vyzdívání sesutých zdí uvnitř dispozice předměstského domu v Luční ulici č. or. 12. Při srpnové povodni byl dům zaplaven, došlo ke zřícení části jižního štítu. Na konci roku byl krov postavený již v roce 2001 konečně opatřen provizorní krytinou (asfaltová lepenka na bedn ění). Přízemí předměstského domu v ulici U sv. Rocha č. or. 1 bylo zaplaveno při srpnové povodni, následně byly odstraněny novodobé omítky stěn ve všech místnostech v přízemí. Pod nimi dochované fragmenty renesan čních omítek byly zachovány. Projednán záměr na zřízení čajovny v přízemí domu a záměr adaptovat celý dům na penzion. Vypracováno vyjádření k projektu statického zajišt ění obvodových zdí předměstského domu v ulici U sv. Rocha č. or. 3, poškozeného při záplavách. Zadáno restaurování litinového kříže na hřbitově u Všech svatých restaurátorovi. Kříž byl rozebrán a odvezen do dílny, po restaurování byl osazen na původní místo v říjnu. Zadána realizace II. etapy opravy ohradní zdi h řbitova. Vypracováno vyjádření k dodatku k projektu „III. etapa opravy ohradní zdi“), pokra čovaly práce na II. etapě, restaurování dřevěných oken a dveří v hrobce rodiny Rohrerovy u hlavní brány. Vyjádření k předložené projektové dokumentaci pro stavbu „propojení Alej Svobody-ulice Na Roudné“, vyjádření ke změně uvedené dokumentace (společně s archeologickým oddělením). Vyjádření k dokumentaci pro rekonstrukci jednopatrového řadového domu v Lochotínské ulici č. or. 5. Tento dům sice není zapsán v ÚSKP, nachází se však v těsné blízkosti domů č. or. 1 a 3, které jsou nemovitými kulturními památkami. Společně s archeologickým oddělením vyjádření k dokumentaci pro stavbu zastávky Plzeň-Bolevec v km 6,020 železniční tratě ČD Plzeň-Žatec západ. Zastávka bude situována cca 1 km SV od vesnické památkové zóny Bolevec. Ing. Pavel Domanický

Obvod Plzeň 2 Byla dokončena oprava části střechy (včetně vikýřů a věžice, makovice a kříže) kostela sv. Mikuláše. Vyjádření k opravě průčelí do Klášterní ulice a navazující části dvorního průčelí budovy Masarykovy školy na Jiráskově náměstí č. or. 10 (fasády těchto průčelí byly v nejhorším stavu). V tomto vyjádření byly rovněž stanoveny vstupní podmínky pro rekonstrukci WC v 1. a 2. pat ře v jižní polovině budovy (původně dívčí škola). Vypracováno vyjádření k dokumentaci pro rekonstrukci WC. Oprava pr ůčelí byla provedena v době letních prázdnin restaurátorem. S ohledem na dochování původní dvoubarevné břízolitové fasády bylo rozhodnuto destruované partie sejmout a provést jejich rekonstrukci omítkami shodné struktury a barevnosti jako originální materiál. Jedná se o druhý p řípad v Plzni (první byla oprava fasád budovy České spořitelny ve Františkánské ulici na po čátku 90. let), kdy byly opraveny místně poškozené břízolitové omítky restaurátorem. S ohledem na dobrý výsledek opravy se p ředpokládá postupná oprava všech ostatních fasád budovy Masarykovy školy stejným zp ůsobem. Získané zkušenosti mohou být uplatn ěny při opravě fasád tohoto druhu i na dalších památkov ě chráněných objektech, např. na budově bývalé Vyšší hospodářské školy na Lochotíně.

30



Vyjádření k opravě jihozápadního průčelí klášterní budovy v areálu kláštera dominikánů na Jiráskově náměstí č. or. 30, k opravě a výměně oplechování související s opravou st řech klášterní budovy, k opravě schodiště před hlavním vstupem do chrámu Panny Marie Růžencové. Práce nebyly do konce roku zahájeny. Vyjádření k různým úpravám v památkově chráněné části areálu železniční stanice Plzeň-hlavní nádraží 18 (blíže viz kapitola Několik poznámek k vybraným akcím a objekt ům). Na žádost firmy Trading Invest Praha s. r. o. bylo vypracováno posouzení památkové hodnoty areálu nákladového nádraží (vjezd ze Švihovské ulice), které je součástí železniční stanice Plzeň-hlavní nádraží. Na žádost vlastníka vypracoval SPÚ vyjádření k památkové hodnotě a případné ochraně vodního díla souvisejícího s bývalým hamrem v Plzni-Hradišti. Ing. Pavel Domanický

Obvod Plzeň 3 SPÚ vypracoval vyjádření k projektu přístavby výtahu v obchodním a činžovním domě na Americké 46 (součást tzv. Mrakodrapu). Ve vyjádření k projektu novostavby obchodního domu do proluky na Americké třídě SPÚ doporučil, aby řadový objekt, navržený s plochými střechami, respektoval výšku římsy a sklonitý tvar střechy. Tyto principy dodrželi od 20. do 90. let projektanti všech objekt ů v bloku od Pařížské ulice k budově Povodí Vltavy na Denisově nábřeží. Dále SPÚ vypracoval vyjádření k výměně oken ve dvorních průčelích v obchodním a činžovním domě na Anglickém nábřeží 12 (součást tzv. Mrakodrapu). SPÚ připravil dopis primátorovi města Plzně se žádostí o přehodnocení záměru radikální přestavby křižovatky na Belánce a Borské ulice na kapacitní komunikaci, jehož realizací by došlo ke znehodnocení lokality s několika významnými kulturními památkami a se zna čnou urbanistickou hodnotou. Na základ ě vyjádření SPÚ probíhaly práce na opravě haly v přízemí budovy polikliniky na Denisově nábřeží 4. Na základě průzkumů byla částečně obnovena i původní dekorativní výmalba prostoru. Byla provedena úprava parkového p ředprostoru před budovami Benešovy školy na Doudlevecké 35 a 37. Bohužel v rámci prací byl zbořen strážní kryt před školou, vybudovaný v období 2. světové války. Byla provedena oprava a nátěr oken, zábradlí a klempířských prvků u vily v Erbenově 8. SPÚ vypracoval vyjádření k úpravě suterénu na restauraci a úpravě dvora činžovního domu v Hálkově 34, vyjádření k PD sanace vlhkého zdiva fary v Husově 1, vyjádření k úpravě části fasády a k PD úpravy přízemí objektu v Jungmannově 4. Dále vypracoval vyjádření k PD rekonstrukce posledního podlaží v činžovním domě v ul. Kardinála Berana 15. SPÚ vypracoval specifikaci kulturní památky v objektu na Klatovské 19 pro tehdejšího vlastníka a vyjádření k opravě balkonu činžovního domu v Kollárově 16. Po zjištění provádění výměny původních oken v celém objektu za plastová v tzv. Schielově vile (dnes mateřská škola) v Mánesově 67, pro kterou SPÚ připravoval návrh na prohlášení za kulturní památku, provedl SPÚ dokumentaci p ůvodních oken a dveří a na jeho podnět byly některé demontované detaily (mramorové parapetní desky, mosazné kování a pod.) uloženy ve sklep ě objektu. Zároveň SPÚ oslovil dopisem kancelář primátora se žádostí o spolupráci p ři stavebních úpravách hodnotných objekt ů, které nejsou kulturními památkami. Ve vyjádření ke kompletní rekonstrukci Nerudovy ulice (vozovka, chodníky, osvětlení) doporučil SPÚ před památkově chráněnými domy s Alšovými sgrafity tradiční řešení uličního prostoru. SPÚ vypracoval vyjádření k PD rekonstrukce kotelny v budově v Pobřežní 17, vyjádření k výměně individuálních topidel za etážové topení v bytě č. 10 v v obchodním a činžovním domě v Prokopově 15 (součást tzv. Mrakodrapu). U činžovního domu v Purkyňově 35 pokračovala postupná obnova interiérů. Byly osazeny nové dveře směrem do dvora místo novodobých a provedena oprava vstupní chodby s rekonstrukcí výmalby podle p ůvodního stavu, zjištěného průzkumem pracovníky SPÚ. Ing. arch. Petr Domanický Vyjádření k opravě hlavního průčelí budovy Korandova sboru CČE na Anglickém nábřeží č. or. 13 (oprava nebyla do konce roku 2002 zahájena). V lednu dokon čeno ústřední vytápění velké modlitebny, v podstatě podle projektu dříve odsouhlaseného památkovou pé čí. Lokální plynová topidla byla nahrazena teplovodními radiátory, umíst ěnými po lavicemi. V únoru provedena výměna 20 ks oken v hlavním průčelí. Přestože SPÚ v Plzni doporučoval opravu původních zdvojených oken (případně nahrazení venkovního skla dvojsklem), došlo k jejich nahrazení Eurookny, p řičemž nebyl dodržen princip zrcadlové symetrie vůči střední ose. V té době byl zamítnut záměr nahradit původní ocelové stěny zimních zahrad v hlavním průčelí na soudobé z Al profilů. Povedena výměna výtahu, hodnotné části původního výtahu byly v rozsahu určeném SPÚ uloženy v suterénu budovy (drobné předměty v kanceláři správce). SPÚ v Plzni zjistil úpravy provedené bez projednání s památkovou pé čí a písemně vyrozuměl OPP MMP. Vypracováno vyjádření k opravě fasád, zateplení štítové zdi a zakrytí kopule. Vyjádření k záměru umístit základnovou stanici Radiomobilu do podkroví a v ěže chrámu M. J. Husi na nároží ulic Němejcova a Borská. Vyjádření k projektu pro stavební povolení, koncem roku byla vestavba za řízení provedena. SPÚ v Plzni předpokládá, že finanční prostředky získané od provozovatele základnové stanice budou vloženy výhradn ě do postupné obnovy chrámy, zejména dokončení opravy střech a průčelí, včetně oken a dveří. Vyjádření ke studii přestavby Borské ulice s podjezdem pod Klatovskou t řídou, vyjádření k aktualizované dokumentaci (s úrovňovou křižovatkou s Klatovskou třídou). Původní i aktualizovaná verze návrhu přestavby je podle názoru SPÚ z památkového hlediska nepřijatelná. Pokračovaly práce na obnově Loosova interiéru v 1. patře domu J. a J. Brummelových v Husově třídě č. or. 58 (blíže viz kapitola Několik poznámek k vybraným akcím a objekt ům). Vyjádření k návrhu opravy krovu předměstského domu („Lautensackovského“) v Truhlářské ul. č. or. 10-12. Práce na opravě střechy zahájeny koncem roku. Vyjádření k projektové dokumentaci navrhující částečnou dostavbu severozápadního křídla domu. Vyjádření ke „konceptu rozvoje studia Českého rozhlasu v Plzni“, ve kterém byla mj. řešena dostavba koncertního sálu ke stávající budově Českého rozhlasu Plzeň na náměstí Míru č. or. 10 (koncertní sál byl III. etapou výstavby již v původním projektu ze 40. let 20. století, dosud však nebyl realizován). S SPÚ v Plzni projednána rekonstrukce bleskosvodů na celé budově. Původní bleskosvody byly provedeny pod keramickým obkladem fasád, aby nenarušovaly vnější vzhled budovy. Patrně v 60.-70. letech bylo provedeno dodatečné uzemnění bleskosvodů a tím došlo k nevhodným zásahům do fasád. Při revizi provedené v únoru byly pouze dva z 12 bleskosvodů vyhovující. Protože výměna původních bleskosvodů by vyžadovala rozsáhlé zásahy do keramického obkladu, bylo rozhodnuto vést nové bleskosvody po fasádách, ovšem v atypickém provedení – ocelová lanka napnutá svisle mezi dv ěma konzolami, 31



přichycenými do spár v keramickém obkladu. Toto řešení se prakticky neprojevilo ve vnějším vzhledu budovy. V červnu Ministerstvo kultury ČR budovu Čs. Rozhlasu, dnes Český rozhlas Plzeň, prohlásilo za kulturní památku. Návrh na prohlášení se všemi přílohami podal Památkový ústav v Plzni na MK ČR již v roce 1994. Od té doby byly všechny významnější úpravy v budově konzultovány s odbornou organizací památkové pé če a provedeny vždy v souladu s jejími doporučeními. Vyjádření k instalaci klimatizace v kancelá řské části budovy. Od září do listopadu byla prováděna výměna pláště plochých střech na kancelářské části budovy a některých střech na studiové části. V průběhu opravy bylo vypracováno vyjádření k opravě pláště střešních nástaveb, se kterou nebylo ve dříve schválené uvažováno. Obnova střešního pláště na studiové části budovy by měla být dokončena v roce 2003. V únoru a březnu bylo prováděno statické zajištění stropu a galerií ve staré synagoze ve dvoře domu ŽNO ve Smetanových sadech č. or. 5, podle dokumentace schválené v roce 2001. Provedeno podchycení to čitých schodišť podle návrhu statika. Zadáno restaurování p ůvodních dveří a oken. Výplně byly vyjmuty a restaurovány v dílnách restaurátorů. V druhé polovině roku byly zrestaurované výplně osazeny na původní místo. Provedeny úpravy v prostoru bývalé výpomocné modlitebny související s realizací projektu „Rok vzpomínek“. V květnu vypracováno vyjádření k dokumentaci pro úpravu původně obytného domu na Klatovské třídě č. or. 10, již v době II. světové války adaptovaného na kancelářskou budovu, pro Správu veřejného statku města Plzně (dříve sídlo ÚMO Plzeň 3, pak Krajský úřad Plzeňského kraje). Práce byly zahájeny v listopadu, dokon čení se předpokládalo v dubnu 2003. Na počátku srpna byla zahájena celková oprava železobetonového mostu přes Mži v Radčické ulici. Opravu mostu připravoval Útvar investic města Plzně, později byl most předán státu a investorem opravy byla Správa a údržba silnic Kralovice. Jako generální dodavatel byla vybrána firma Berger Bohemia. Restaurátorský průzkum a výroba replik výplní zábradlí byla samostatn ě zadána, restaurování kovových částí svítidel obdobně. Vyjádření k restaurátorskému záměru na obnovu plastické výzdoby povrchu železobetonové konstrukce. Oprava mostu včetně úpravy levobřežního předmostí byla dokončena v listopadu. Byla provedena v souladu s požadavky památkové péče. V září zahájil restaurátor opravu litinového kříže s Kristem na Rooseveltově mostě. Koncem roku provedena oprava fasád a výměna Plzeň, silniční most přes Mži v Radčické ulici. oken v budovách ZČU v Plzni na Chodském náměstí (původní dívčí a chlapecká obecná škola) a na Klatovské třídě (původně II. česká státní reálka). Obě budovy jsou architektonicky hodnotné, nejsou však KP. Oprava nebyla konzultována s SPÚ v Plzni, barevnost byla provedena podle požadavk ů ÚKRmP. Vyjádření projektové dokumentaci stavby „silnice I/27, úsek Tyršův sad-Sukova, 2. stavba“. SPÚ byla předáno zaměření a fotodokumentace z památkového hlediska hodnotných staveb, které jsou ur čeny k demolici v souvislosti s uvedenou stavbou. Ing. Pavel Domanický

Obvod Plzeň 4 Pokračovala celková rekonstrukce tzv. Tomáškovy vily na Masarykově třídě 102. Dokončeno restaurování dřevěných prvků v interiéru, provedena rekonstrukce obklad ů stěn koupelny ze zeleného a bílého opakního skla, p ři zachování zbylých fragmentů původních obkladů. Bylo vypracováno vyjádření k projektu opravy rozhledny na vrchu Chlum. V lednu byla dokončena kompletní výměna krytiny na věži kostela sv. Jiří v Plzni-Doubravce. Střecha věže byla pokryta šablonami ze španělské břidlice. Výměna krytiny navázala na opravu fasád věže provedené na podzim roku 2001, při které byl zjištěn špatný stav krytiny na věži a dodatečně rozhodnuto o její výměně. Vypracováno vyjádření k dokumentaci pro opravu střechy na lodi a presbytáři kostela. Do konce roku nebyla oprava zahájena. V dubnu až říjnu provedl restaurátor odbornou opravu vrat z brány na h řbitov u sv. Jiří v Doubravce. Vypracováno posouzení památkové hodnoty a vyjádření k případnému restaurování sousoší Nejsvětější Trojice (není zapsáno v ÚSKP) poblíž kostela sv. Jiří. Ing. arch. Petr Domanický, Ing. Pavel Domanický

Vesnické památkové rezervace VPR Božkov Pokračovaly adaptační, záchranné a také rekonstrukční práce v rozsahu dochovaného historického stavebního lidového fondu.V Letkovské ulici č.9 byla konzultována otázka adaptace stavby. V Letkovské ul. čp. 31 byla projednána otázka adaptace domu. V čp. 36 (Letkovská ulice) byla projednávána otázka adaptace stavby. Letkovská ulice čp. 156/68, adaptace stavby.

VPR Černice Pokračovala postupná obnova dochovaného historického stavebního lidového fondu. V usedlosti čp. 18, Selská náves, byla zahájena oprava střech obytného domu. Akce byla částečně hrazena z Programu péče o památkové rezervace a zóny. Ve statku čp. 21 byla konzultována oprava střech, krovů a obvodových plášťů staveb tvořící stavební výbavu usedlosti. Ve statku čp. 28, Selská náves, byla řešena otázka opravy zdiva a fasády sýpky, která je poškozena působením srážkové vody. Štíty sýpky jsou v dílčích partiích narušeny kumulací vody při podstavcích čuček. V areálu dvora čp. 29 byla zahájena výstavba rodinného hotelu s hostincem. Objekt byl založen v místech bývalých chlév ů. 32



V průběhu téhož roku byla opakovaně projednávána otázka adaptace původního obytného stavení a adaptace stodoly téhož statku. V čp. 27, Veská ulice, byla realizována výměna střešní krytiny na stodole.

VPR Koterov Na území historického jádra vsi, která pat ří k nejhodnotnějším lokalitám v oblasti českého západu, byla projednávána otázka celkové rehabilitace návesního prostoru (studie Atelier Soukup, projekt Ing. Čeněk Stehlík). Konzultována byla také vyhledávací urbanistická studie hodnotící území vsi z pohledu možné výstavby rodinných dom ů. Ve dvoře čp. 6 v prostoru Koterovské návsi byla řešena otázka vyspravení střech všech budov v rámci usedlosti. Ve statku čp. 26 byla opravována fasáda a střecha objektu býv. sýpky situované v čele statku proti obytnému stavení.

Vesnické památkové zóny VPZ Bolevec Pokračovala stavební obnova historického stavebního lidového fondu. K nejvýznamn ějším stavebním akcím na území vsi patřila obnova obvodového pláště a restaurování kamenických článků sýpky ve dvoře čp. 7. V čp. 8 byla řešena otázka adaptace stavby. Ve statku čp. 29 byla projednávána otázka výměny oken obytného stavení a projednána byla také otázka půdní vestavby, která vyvolá určitou změnu řešení střechy. Aktualizován a částečně upraven byl projekt rekonstrukce místních komunikací v prostoru návsi. P ůvodní dokumentace byla v dílčích částech zjednodušena ve prospěch celkového řešení parteru návesního prostoru.

VPZ Bukovec Byla projednávána otázka rekonstrukce komunikace vedoucí z návsi ke mlýnu a statické zajišt ění a dostavba tarasní zdi přiléhající k uvedené cestě.

VPZ Červený Hrádek Na území zóny byla řešena poměrně závažná otázka výstavby řadových rodinných domů a sice na pozemku p.č. 311/1. Toto místo bylo shledáno pro plánovanou výstavbu jako nev hodné.

VPZ Lobzy Byla projednávána otázka celkové obnovy návesního prostoru (dnes Rolnické náměstí) a přilehlé komunikace (ulice Revoluční). Na akci byl zpracována projektová dokumentace, která byla orgány státní památkové pé če respektována. Byla řešena otázka statického zajištění zdiva obytného domu ve dvoře čp. 2, Rolnické náměstí. Ve statku čp. 4 proběhla oprava fasády obytného domu. V čp. 13, Rolnické náměstí, byla projednána otázka půdní vestavby.

VPZ Radčice Pokračovala postupná obnova a adaptace dochovaného historického stavebního fondu. V areálu selského dvora čp. 11 probíhalo dokončování opravy obytného stavení a sýpky (v etapě 2002 byla realizována oprava fasád). V čp. 18 byla konzultováno řešení novostavby. V čp. 21 byla zahájena oprava obytného stavení. V čp. 47 ve Stromkové ulici byla projednána otázka adaptace obytného stavení. Projednávána byla otázka adaptace obytného domu čp. 63. V čp. 74 byla řešena oprava fasády. Mgr. Karel Foud

Okres Plzeň-sever Na území okresu je evidováno 520 nemovitých kulturních památek, m ěstské památkové zóny Manětín, Město Touškov, Rabštejn n/S, Úterý, vesnické památkové a zóny Dolany, Dýšiná, Hlince, Jarov, Kyšice, Lhota, Nynice, Olešovice, Radějov, Studená a krajinná památková zóna Plasko. Nejvýznamnější akce obnovy byly zařazené do programů MK ČR.

Městské památkové zóny MPZ Manětín Konzultace projektu celkové rekonstrukce domu č.p. 30. Vyjádření k výměně oken a opravě fasád domu č.p. 38, ke stavbě přístřešku a kolny na p.p.č. 37/1 u č.p. 40, k opravě obytné budovy, stavbě kolny a skleníku u č.p. 42, k zateplení severní fasády a k výměně klempířských prvků na domě č.p. 49. Ve stanovisku k výměně krovu a střešní krytiny na domě č.p. 85 byla doporučena oprava stávajícího krovu. Dále bylo připraveno vyjádření k výměně dlažby v jedné z budov radnice č.p. 89. Pokračovala obtížná jednání ohledně jednoho z nejcennějších domů v MPZ, č.p. 92 (dům U černého orla). SPÚ opět upozornil na nezajištění výlezů ve střeše a požádal o zajištění objektu před poškozením. Vlastníkem byla ve 2. polovin ě roku rozkryta část střechy na objektu. Konstrukce posouzeny z hlediska biotického napadení a navržen zp ůsob jejich opravy. Na základě posudku projektanta však bylo vlastníkem požadováno odstran ění barokního krovu. O věci proběhlo několik jednání, v rámci jednoho z nich SPÚ p řizval na místo nezávislého statika, který krov ozna čil za opravitelný. V následně předložené PD však projektant navrhl nejen odstran ění krovu, ale i stropu nad 2. NP (m.j. se štukovým zrcadlem). SPÚ označil PD za nepřijatelnou a upozornil, že vzniklá situace je zp ůsobena zejména nerespektováním závazného stanoviska RK Okresního úřadu Plzeň-sever ze dne 1. 7. 1999 ze strany investora a podmínek pro poskytnutí příspěvku z Havarijního programu MK ČR na opravu krovu a střechy uvedeného domu. SPÚ projednal PD úprav (výměna krovu, půdní vestavba, oprava pláště) domu č.p. 126. Kvalitně připravená dokumentace předpokládá i rehabilitaci novodob ě poničených fasád. Bylo vypracováno vyjádření k údržbě a vestavbě bytu do krovu domu č.p. 133, vyjádření k PD úprav objektu č.p. 155. PD celkové rekonstrukce domu č.p. 156 nebyla v souladu s požadavky památkové péče, neboť bylo navrženo odstranění historických roubených i některých zděných kamenných konstrukcí. Dále bylo vypracováno vyjád ření k úpravám domu a hospodářského stavení domu č.p. 160, vyjádření k přístavbě dřevěného zádveří u č.p. 176, vyjádření k výměně oken a opravě fasády č.p. 240, k opravě komínů, 33



fasády a klempířských prvků domu E 16, k výměně dveří a oken domu E 32, a vyjádření ke stavbě přístřešků, dřevníku a skleníku na p.p.č. 196/2,1269/9,195 a 1269/2. Několik jednání proběhlo ve věci přípravy projektu rekonstrukce vozovky a chodníků ulice od náměstí ke křižovatce u č.p. 150. Z hlediska památkové pé če bylo požadováno zejména zachování kamenné dlažby vozovky a respektování klasického uspořádání komunikace. Upravená dokumentace byla odsouhlasena. Prob ěhlo další jednání ve věci přestavby čerpací stanice před kostelem sv. Barbory. Byla potvrzena dříve dohodnutá snaha o posunutí stanice mimo osový pohled na hlavní průčelí kostela a doporučeno jednoduché soudobé řešení stanice.

MPZ Město Touškov Byla dokončena náročná celková oprava barokního krovu děkanství, spojená s výměnou krytiny z bobrovek. Akce byla financována s příspěvkem z Programu regenerace MPZ MK ČR. Pokračovala celková rekonstrukce bývalé manufaktury čp. 3, práce se soustředily na interiéry. V barokním domě čp. 11 byla zahájena oprava hospodářského stavení s datovaným krovem z pol. 18. století a opraven pr ůjezd domu. Ve městě došlo k obnově fasád a taškových krytin několika domů v Malesické a Újezdské ulici.

MPZ Rabštejn nad Střelou Byla projednávána problematika opravy schod ů před kostelem a stavby ohradní zdi kolem části areálu zámku a části plotu zámeckého areálu. U budov zámku bylo zpracováno stanovisko k výměně dveří v průčelích budov. Bylo vypracováno vyjádření k PD odvodnění silnice poblíž fragmentu městské brány. Bylo vypracováno vyjádření k přeřešení vedení NN pro objekt č.p. 14. Pokračovaly práce na celkové opravě vily č.p. 24 na základě PD upravené po projednání s SPÚ. Oproti stanovisku SPÚ byly z interiéru odstraněny některé hodnotné prvky. Bylo vypracováno vyjádření k výstavbě schodiště a opravě zdi mezi vilou a řekou Střelou. Byla projednána problematika přestavby chaty E 45. Díky velmi vstřícnému přístupu vlastníka se podařilo připravit variantní studii přestavby se zákresy do fotografií. Vybraným řešením dojde k podstatnému zlepšení vzhledu objektu i jeho za členění do prostředí. Bylo připraveno vyjádření k opravě pláště domu a k celkové opravě domu E 75, k výměně střešní krytiny a opravě komínového tělesa domu E 91 a k výstavbě dřevěného hospodářského objektu E 95. Byla zjištěna nepovolená výstavba zdi s vjezdem na p.p.č. 57 na náměstí. Ve spolupráci s výkonným orgánem byla záležitost řešena a vypracováno vyjádření k úpravě již provedených konstrukcí. Zpracováno vyjád ření k výstavbě přístřešku na p.p.č. 773/1. Na kostele Sedmibolestné Panny Marie r.č. 1547 pokračovalo odstranění havarijního poškození krovové konstrukce kostela se zaměřením na výměnu poškozených částí prvků krovu a jejich nahrazení novými shodného pr ůřezu. Práce byly prováděny na podkladě schválené projektové dokumentace. Problémy spojené se zajišt ěním značně poškozených a staticky narušených částí krovové konstrukce byly konzultovány prováděcí firmou na místě samém. Během pravidelných kontrolních dnů, které svolával investor akce, byla především posuzována úroveň provedených tesařských prací a další úkony navazující na stavební úpravy. Provedení tesařských prací při opravě krovu presbytáře a nosných částí sanktusové věžičky v této části krovu je možno považovat z památkového hlediska za zda řilé. Na etapu zajištění a opravy krovové konstrukce nad lodí i presbytá řem je nutné navázat etapou zajištění havarijního stavu krovu nad zákristií, který na západní straně navazuje na loď kostela. Tento krov je částí krovové konstrukce nad obytnou budovou kláštera, která je v současnosti v držení jiného majitele, a proto bude muset být oprava provád ěna v součinnosti s ním.

MPZ Úterý V kostele sv. Jana Křtitele byla opravena a doplněna okna na schodištích a konzultován zám ěr úprav mobiliáře. V domech čp. 89 - 92, pokračovala obnova po požáru. V čp. 91 byla obnovou schodiště, sklepů a dvorního křídla dokončena celková oprava a rekonstrukce interiér ů s příspěvkem z Programu regenerace MPZ MK ČR. Příspěvek byl využit též na opravu obvodových roubených stěn mlýnice v bývalém pozdně barokním mlýně čp. 147. V čp. 92 byla opravena čelní fasáda s obnovou hrázděné konstrukce a vrat. Konzultována příprava celkové opravy v jádře barokního domu čp. 68. Dále proběhla celková oprava fasád, krovu a výměna krytiny barokního městského domu čp. 3 s dílčí rehabilitací na základě starší fotografické dokumentace.

Vesnické památkové zóny VPZ Dolany u Plzně Na území historického jádra byla realizována adaptace domu čp. 38.

VPZ Dýšina K nejvýznamnějším stavebním akcím realizovaným na území historického jádra vsi pat ří výměna krovu obytného stavení a položení nového střešního pláště na obytném stavení usedlosti čp. 24. Ve dvoře čp. 3 byla zahájena adaptace hospodářských budov za účelem zřízení půdní vestavby a úpravy přízemí na kanceláře a šatny. V čp. 61 byla prováděna výměna střešní krytiny.

VPZ Hlince Na území historického jádra vsi byla realizována oprava domu čp. 27. Ta spočívala v obnově fasády, opravě a výměně oken, položení nového střešního pláště a opravě plotu. Bylo provedeno statické zajišt ění koruny zdiva zříceniny kostela sv. Petra a Pavla.

VPZ Jarov Nejvýznamnější stavební akcí na území historického jádra vsi byla výstavba sedlové st řechy na budově hasičské zbrojnice. V čp. 24 byla vyměňována okna. V areálu dvora čp. 33 byla projednávána otázka výstavby krytého stání pro vozidla.

VPZ Kyšice K významnějším stavebním akcím realizovaným na území historického jádra vsi pat řila oprava fasády (štítové návesní průčelí) a výměna oken. Dům čp. 37, návrh půdní vestavby. Projednávána byla také stavební úprava domu čp. 73 (půdní vestavba). 34



VPZ Lhota u Chříče K nejvýznamnějším stavebním akcím realizovaným na území historického jádra vsi pat řila obnova střech hospodářských budov usedlosti čp. 20. Akce byla dotována z Programu péče o vesnické památkové rezervace a zóny. V čp. 4 byla provedena oprava fasády obytného stavení. V čp. 29 byla vyměněna část oken obytného stavení a osazeno několik střešních oken. Hasičská zbrojnice stojící v prostoru návsi byla opatřena novým obvodovým pláštěm.

VPZ Nynice Konzultován ideový návrh adaptace všech budov v areálu usedlosti č.17. Současně se stavebními úpravami budov pro bydlení se předpokládá rehabilitace štítových pr ůčelí obou objektů situovaných v čele dvora.

VPZ Olešovice Nejvýznamnějšími stavebními úpravami byly opravy fasády domu čp. 17 a zahájení celkové rekonstrukce klasicistního domu s hrázděným patrem čp. 14. Byla konzultována příprava celkové opravy hrázděného klasicistního domu čp. 28 a proveden průzkum domu čp. 52 pro návrh na prohlášení za nemovitou kulturní památku. Dále bylo řešeno několik drobných staveb ve dvorech usedlostí .

Krajinné památkové zóny KPZ Plasko Plasy č. p. 7 - vyjádření k projektu pro celkovou rekonstrukci obytného domu ko čího v areálu bývalého lesního ředitelství č. p. 7 ve městě Plasy. Areál bývalé hutě - dokončena oprava střechy na hlavní budově č. p. 214 (s průjezdem) v areálu bývalé hutě v Plasech, provedena oprava krovu a výměna střešní krytiny na obytných domech č. p. 4 a č. p. 308, které jsou rovněž součástí areálu.

Ochranná pásma památkových objektů OP NKP klášter Plasy Konzultována problematika celkové rekonstrukce domu č.p. 41. Bylo doporučeno upravit hmotové řešení přístavby objektu v tradičních principech. Vypracováno vyjádření k projektu terénních úprav a oplocení objektu na p.p.č. 510/2. Konzultována problematika výstavby prodejny při hlavní komunikaci na p.p.č. 366/7. Objekt s jednoduchým klasickým hmotovým řešením byl ve stejném roce realizován. Po přípravě regulativu zástavby pozemků poblíž NKP rodinnými domy proběhlo několik složitých jednání s vedením města a jednotlivými zájemci o pozemky. Snahou v ětšiny zájemců bylo postavit objekt nerespektující zásady odsouhlaseného regulativu. Pro starostu M ěsta Plasy byl SPÚ v Plzni vypracován elaborát s příklady řešení rodinných domů v rámci platného regulativu obytné zóny. Vypracováno stanovisko k projektu prvního domu zóny na p.p.č. 357/12.

OP KP zámek Kaceřov SPÚ vypracoval vyjádření k projektu rodinného domku na p.p. č. 385/9 a vyjádření k projektu dalšího rodinného domku na p.p.č. 385/5. Oba návrhy respektovaly podmínky regulativu pro 6 parcel, který vznikl d říve po složitých jednáních s dotčenými partnery výstavby v lokalitě.

Ostatní památkové objekty Březín - kostel sv. Bartoloměje – oprava fasády celého objektu, aplikace nového fasádního nát ěru, odvodnění stavby. Čemíny - zámek - v čelní klasicistní fasádě byla obnovena okna dle původního členění, umožňující následnou celkovou rehabilitaci slohové fasády. Dolní Bělá - fara – návrh opravy krovu a pozednic poškozených zatékáním srážkové vody a d řevokazným hmyzem. Horní Bělá - návesní kaple sv. Jana Nepomuckého, oprava interiéru, fasády a st řechy Chrášťovice - návesní kaple – oprava omítek v interiéru. Kozojedy – kostel sv. Mikuláše, vstupní podmínky k oprav ě krovu Krsy - pokračování obnovy krovu kostela sv. Vavřince Kralovice č. p. 50 - na počátku roku projednána realizace bezpe čnostních opatření v budově a. s. Česká spořitelna na náměstí Svobody č. p. 50 v Kralovicích, instalace nového ozna čení pobočky České spořitelny, v souvislosti se změnou vlastníka a loga této společnosti. Hlavní označení bylo umístěno do polohy k tomuto určené již v původním projektu. Ostatní prvky (pylon, praporec) umístěny a upevněny tak, aby byly odstranitelné tak, aby nedošlo k poškození p ůvodních kamenných obkladů, dlažeb a jiných hodnotných prvků hlavního průčelí budovy. Práce na obnově krovu věže kostela sv. Jakuba. Líšťany - areál zámeckého dvora – pokračování adaptace budov stojící v čele dvora. Ve stejném období byl demolován bývalý lihovar. Pokračovaly záchranné práce na budově býv. zámku (stabilizace destruovaného zdiva, výstavba zříceného nároží, zakládání zřícených kleneb). Projednala se otázka adaptace interiéru obytného domu čp. 35 tamtéž. Lochousice - usedlost čp. 31 – návrh adaptace budov a realizace záchranných prací (statika, oprava st řech a krovů, odvodnění staveb a dvora). Luhov - zámek - pokračování v celkové opravě zámeckého, barokně klasicistního areálu se soust ředilo na rekonstrukci omítek zbývající části fasád. Mariánská Týnice u Kralovic - Ve stanovisku ke studii muzea řemesel, které má vzniknout v blízkosti areálu poutního místa v Mariánské Týnici přenesením historických a vybudováním nových objekt ů, bylo jinak vhodné řešení doporučeno upravit tak, aby rozmístění objektů vycházelo z doložené historické situace a tvo řilo celistvý soubor. Bylo vypracováno vyjádření k PD novostavby domku na p. p. č. 4260/2 poblíž areálu poutního místa. Nečtiny - bývalý špitál čp. 134 – návrh opravy fasády včetně rozbarvení a odvodnění stavby. Nekmíř - areál zámku – návrh opravy obvodového zdiva zámeckého dvora. Obora - statické zajištění věže kostela, pokračovala oprava fasád presbytáře Rybnice - č. p. 2, statické zajištění základového zdiva 35



Sechutice - areál někdejšího dvora plaského kláštera – oprava st řechy obytného domu. Strážiště - oprava ohradní zdi se vstupní brankou na severní stran ě kostela sv. Martina Stvolny - usedlost čp. 16 – pokračování opravy obytného stavení, zahájení záchranných prací na roubené stodole (příprava výstavby krovu, oprava srubových stěn). Oprava hrotnice kostela Nanebevzetí P. Marie Tlučná - areál bývalého vrchnostenského dvora čp. 4 – návrh na zastavění míst po zaniklých hospodářských objektech demolovaných v r. 2000. Dokončení opravy kaple stojící na okraji býv. dvora tamtéž. Úherce - usedlost čp. 19 – návrh opravy kapličky situované v čele statku. Újezd nade Mží - zámek - celková oprava rozsáhlého areálu pokra čovala dokončením rekonstrukcí interiéru zámecké budovy. Všehrdy - oprava ohradní zdi Všeruby - návrh opravy barokní kaple stojící při silnici v okrajové části obce (fasáda, střecha, kamenické články, vstupní dveře). Žichlice - oprava kaple stojící v horní části vsi (fasáda, interiér, podlaha, dve ře, odvodnění, odstranění jehličnatých stromů rostoucí v bezprostřední blízkosti stavby). SPÚ v Plzni vypracoval vyjádření k umístění základnové stanice Eurotel poblíž vrchu Březina u Kralovic (k.ú. Hrádecko). Na doporučení SPÚ byl projektantem zpracován zákres do fotografie. Vzhledem k tomu, že v ěž stanice by výrazně negativně ovlivnila krajinu a přírodní prostředí v blízkosti barokního areálu poutního místa v Mariánské Týnici, zejména p ři průhledech barokní kompoziční osou Sechutice - Mariánský Týnice - Hubenov, považoval SPÚ vybudování stanice v daném místě za nevhodné. Na základě konzultací s SPÚ byla upravena projektová dokumentace p řestavby bývalé turistické chaty na vrchu Krkavec. Bylo upuštěno od historizujících variant a navrženo řešení evokující částečně původní stav objektu ze 20. let 20. století. Ing. arch. Petr Domanický, Ing. Pavel Domanický, Mgr. Karel Foud, Tomáš Karel, Jan Hejda

Okres Rokycany Na území okresu je evidováno 230 nemovitých kulturních památek, m ěstská památková zóna Rokycany, vesnická památková rezervace Ostrovec a zóny Dob řív, Jablečno, Podmokly a Vejvanov.

Městské památkové zóny MPZ Rokycany Několik akcí bylo zařazeno do Programu regenerace MPZ MK ČR. V budově muzea čp. 141 byla realizována oprava střechy s výměnou krytiny z tašek bobrovek a doplněním vikýřů. Další akcí byla obnova vnějších oken v budově fary. Záměr byl koncipován tak, aby bylo možno zachovat vnitřní okenní křídla pocházející z poloviny až konce 19. století. V prostoru Malého náměstí bylo rehabilitováno okolí barokního sloupu se sochou sv. Jana Nepomuckého a osazena rekonstrukce litinové ohradní mříže. Mimo program byla v budově Rokycanova sboru opravena krytina ploché střechy a prosklený střešní světlík. Kostel Nejsvětější Trojice byl opraven v interiéru pro účely pravoslavné církve. Velkým přínosem pro zachování charakteru střešní krajiny je postupná obnova tradi čních krytin z bobrovek. Stalo se tak u v jádře barokních domů čp. 2 a čp. 99 na náměstí. Konzultována byla řada stavebních úprav jednotlivých městských domů.

Vesnické památkové zóny VPZ Dobřív Nejvýznamnější akce byly zařazeny do Programu péče o VPZ MK ČR. Roubeným dům usedlosti čp. 16 byl poškozen povodní a následně byla realizována první etapa opravy krovu, roubených konstrukcí a vým ěna krytiny za vláknocementové šablony. Oprava mansardového krovu s eternitovou krytinou byla provedena i u roubené chalupy čp. 54. V rámci zjištění povodňových škod byl proveden průzkum poškozeného barokního Švédského mostu. V závěru roku byla konzultována příprava dokumentace pro regeneraci objekt ů ve VPZ.

VPZ Jablečno Byly řešeny stavební úpravy domu čp. 18, které byly realizovány v rozporu se zákonem. V závěru roku bylo aktualizováno památkové vyhodnocení zástavby v souvislosti s p řípravou dokumentace pro regeneraci objekt ů ve VPZ.

VPZ Podmokly Během roku byly konzultovány drobnější úpravy několika objektů. Zejména se jednalo o obnovy střešní krytiny, bohužel u roubeného obytného domu usedlosti čp. 11 s nepříliš pozitivním výsledkem .

VPZ Vejvanov Drobnější stavební úpravy byly řešeny u několika objektů. Byla realizována dílčí oprava roubené konstrukce roubeného obytného domu usedlosti čp. 35.

Ostatní památkové objekty Březina - zřícenina hradu v zámeckém parku, pokra čování akce opravy havarijního stavu významných pozůstatků gotického hradu, upravených v 19. stol. na novogotický romantický altán. Byla dokon čena obnova výplní a interiéru, osazeny repliky žaluziových oken a dveří. Zařazení do Havarijního střešního Programu MK ČR bylo na žádost vlastníka zrušeno. Bušovice – zámek dokončení celkové opravy vnějšího pláště spočívalo v opravě omítek fasád, obnově korunní římsy a opravě ohrazení. Barevnost byla obnovena ve vápenné technologii na základ ě průzkumu dochovaných omítek. 36



Drahoňův Újezd – oprava komínu, krytiny a krovu klasicistní fary. Akce financovaná s p říspěvkem Okú. Kamenný Újezd - Usedlost čp. 12 – roubené obytné stavení bylo poškozeno povodní. Byla zpracována p říprava opravy unikátně dochovaného objektu. Líšná - dokončení opravy střechy zvonice s bedněným patrem. Byla provedena kompletní obnova šindelové krytiny a doplnění bednění v patře. Lhota p. Radčem – kostel sv. Filipa a Jakuba, zahájení celkové opravy. Realizována oprava krovu a vým ěna krytiny z vláknocementových šablon. Obnova omítek na v ěži, repase zvonicových oken a dveří. V rámci průzkumu byla zjištěna starší, zřejmě renesanční podoba fasády věže a rokoková výmalba interiéru s figurami andílk ů. Bylo využito příspěvku z OkÚ a Havarijního střešního Programu MK ČR. Mirošov – zámek, pokračování celkové rekonstrukce. Oprava fasád byla dokon čena s výjimkou severní strany objektu. V interiérech hlavního křídla byly provedeny dokončovací práce po předání restaurátorských prací. Mýto - kostel sv. Štěpána, celková oprava střech. V rámci první etapy byl opraven barokní krov a obnovena krytina z bobrovek na lodí. Akce byla financována s p říspěvkem z OkÚ a Havarijního střešního Programu MK ČR Osek – zámek, zahájení celkové opravy střech. Havarijní stav barokního nepravého mansardového krovu vyžaduje náročnou opravu, která byla realizována nejprve v nejvíce narušeném úžlabí. Zárove ň byla obnovena krytina z bobrovek. Bylo využito příspěvku z Havarijního střešního Programu MK ČR. Přívětice - kostel sv. Martina, pokračování v opravě věže. Byla provedena rekonstrukce složitě profilované barokní fasády na základě průzkumu, zajištěny havarijní stavy říms v průčelí a obnovena původní barevnost. Akce byla financována s příspěvkem z OkÚ a Havarijního střešního Programu MK ČR Radnice - synagoga. Akce financovaná s příspěvkem OkÚ. Dokončení celkové obnovy objektu spočívalo v odstranění novodobého přístavku garáže, který bránil opravě zbývající části fasády. Kaple sv. Rosálie – oprava střechy byla dokončena celkovou obnovou šindelové krytiny na zvonici a dozd ěním profilované hlavní římsy. Svinná - tvrz Starý zámek, pokračováno v opravě klenutých interiérů a v souvislosti s realizací přípojek byl proveden záchranný archeologický výzkum. Strašice - bývalá škola čp. 2, oprava interiérů a příprava obnovy klasicistních fasád. Zbiroh – kostel sv. Mikuláše, provedeno odvodn ění bývalého hřbitova se zaústěním do kanalizace. Pro areál zámku byly prováděny průzkumy v souvislosti se zpracováním návrhu na zařazení do Programu záchrany architektonického d ědictví ČR. Tomáš Karel

Okres Sokolov Na území okresu Sokolov bylo k 31. 12. 2002 evidováno celkem 241 nemovitých kulturních památek, m ěstská památková rezervace Loket, městská památková zóna Horní Slavkov a vesnické památkové zóny Dolní Rychnov a Královské Poříčí. V tomto roce byly nově prohlášeny 2 kulturní památky v Lokti nad Oh ří – kaple P. Marie a kalcinační pec, památkové ochrany byl naopak zbaven dnes již neexistující objekt bývalé radnice ( čp. 1) v území městské památkové zóny Horní Slavkov. Podobně jako v předchozích letech, rozvíjela se i v roce 2002 stavební činnost, která se příznivě projevila na údržbě a opravách památkově chráněných objektů. Nemalou měrou k tomu přispěly finanční příspěvky poskytované vlastníkům památek formou dotací ze státního rozpo čtu. Významnou položku při obnově a údržbě památkového fondu v okrese Sokolov tvořily finanční příspěvky vynaložené z rozpočtu Okresního úřadu Sokolov, ale také některých městských a obecních úřadů. Nejvýznačnější akce se uskutečnily především v území městské památkové rezervace Loket, městské památkové zóny Horní Slavkov, v Chlumu svaté Maří, Sokolově, Kaceřově a chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, kde se jednalo především o realizaci zabezpečovacích prací na unikátní technické památce – renesan čním dole Jeroným.

Městské památkové rezervace MPR Loket nad Ohří V městské památkové rezervaci Loket i nadále probíhala obnova hradu dle koncepce jeho celkové obnovy – byla provedena rehabilitace vnějšího pláště východního křídla objektu, došlo k prezentaci historické cisterny na nádvo ří a nově bylo vybudováno zděné schodiště vedoucí z hradního nádvoří na tzv. Skalní světnici. V městě samém došlo k řadě stavebních úprav objektů domovního fondu, z nichž 16 bylo zařazeno do Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. Jednalo se zejména o obnovy fasád spojené s vým ěnou okenních a dveřních výplní, přičemž jen malá část byla zaměřena na úpravy vnitřních dispozic. Proběhla oprava schodů u kostela sv. Václava .

Městské památkové zóny MPZ Horní Slavkov V rámci Programu regenerace MPR a MPZ pokra čovala další etapou obtížná rekonstrukce Pluhova domu a bylo dokončeno odstranění havárie krovové konstrukce kostela sv. Anny. Bylo dokončeno odstranění havárie krovové konstrukce nad celým kostelem. Práce byly revidovány v rámci kontrolních dn ů ve spolupráci s OkÚ Sokolov a MÚ Horní Slavkov. Provedené práce byly při závěrečném předání označeny jako kvalitní. Je nutné pokračovat v obnově dožilého střešního pláště z dřevěného šindelu, který je provizorně zakryt asfaltovou lepenkou. V další etap ě je pak nezbytné zajistit silně poškozené dřevěné části stropu a jejich omítek s malí řskou výzdobou v lodi i presbytáři. Obě akce byly revidovány v rámci kontrolních dnů ve spolupráci s OkÚ Sokolov a MěÚ Horní Slavkov. Z Havarijního programu MK ČR byly čerpány příspěvky na opravu krovu střechy západní věže kostela sv. Jiří a dále na opravu střechy domu čp. 480 (tzv. Seidelhaus), která byla v roce 2002 úspěšně završena. Dalšími akcemi, ke kterým se vyjad řovaly orgány státní památkové péče, byly stavební úpravy městských domů čp. 8, 212, 475, 478 a 497.

37



Vesnické památkové zóny VPZ Dolní Rychnov Ačkoli v daném území nedošlo k žádným významnějším stavebním úpravám, byl orgánům státní památkové péče předložen záměr realizace Muzea vesnice, které by mělo vzniknout v Husově ulici a jehož hlavní součástí by se měl stát původní historický objekt čp. 41.

VPZ Královské Poříčí Ve vesnické památkové zóně Královské Poříčí byla zahájena první etapa stavební obnovy areálu domu čp. 32, který se vlivem mnohaleté neúdržby nacházel ve zcela nevyhovujícím stavebn ě technickém stavu. V návaznosti na výsledky odborných průzkumů byla vypracována projektová dokumentace celkové stavební úpravy objektu, který by m ěl být postupně uveden do své původní podoby. Z důvodu požáru došlo u domu čp. 14 k plošné výměně výplní okenních otvorů.

Ostatní památkové objekty Chlum sv. Maří - areál poutního kostela sv. Maří Magdaleny V rámci Programu záchrany architektonického d ědictví se pokračovalo v postupném odvodnění a odsušení proboštství s ohledem na původní odvodňovací systém celého areálu. Kromě těchto prací je třeba zmínit i nadále probíhající program restaurování, jenž se zaměřil na obnovu oltářů v ambitech. Jako zcela jedinečnou záležitost lze hodnotit především obnovu a prezentaci kaple Všech věrných zemřelých, nacházející se v prostoru farního dvora. Kaceřov – areál zámku. Po dlouhodobém úsilí byla dokon čena náročná oprava krovu a položení nové střešní krytiny na zámku v Kaceřově. Tímto krokem bylo zabráněno dalšímu poškozování památky v důsledku protékání srážkové vody, která způsobila rozsáhlou devastaci stavebních konstrukcí v celém objektu. Na tuto akci byly použity finan ční prostředky z Programu záchrany architektonického d ědictví. Kraslice – kostel Božího těla - oprava věže (Telecom-antény) Horní Slavkov - kostel sv. Jiří – oprava krovu věže - dům č. p. 480 (Seidelhaus) – oprava střešního pláště Jindřichovice – kostel sv. Martina, okna, krov Kostelní Bříza – kostel sv. Petra a Pavla, oprava krovu Krásná Lípa – oprava věže kostela Tatrovice – kostel, oprava střešního pláště sv. Erharda Kromě výše uvedených lokalit se orgány státní památkové pé če zabývaly i stavebními úpravami památkově chráněných budov v Dasnicích, Jindřichovicích, Kostelní Bříze, Kraslicích, Krásné Lípě, Kynšperku, Sokolově, Šindelové a Tatrovicích. Mgr. Michael Bašta, Jan Hejda

Okres Tachov K 31. 12. 2002 bylo v okrese Tachov evidováno 355 nemovitých kulturních památek, m ěstské památkové zóny Tachov, Planá u Mariánských Lázní, Bor u Tachova, Stříbro, vesnické památkové zóny Chodský Újezd, Horní Jadruž, Zadní Chodov, Pačín, Prostiboř a ochranná pásma klášter Kladruby a Hradištní Vrch. Z akcí na památkových objektech p řevažují dílčí stavební úpravy, jako např. opravy fasád, výměny střešních krytin, eventuálně opravy konstrukce krovu, zřizování půdních vestaveb, dispoziční změny, výměna truhlářských výrobků a zejména pak plynofikace objekt ů.

Městské památkové zóny MPZ Bor u Tachova Proběhla rekonstrukce fasád domu čp. 286 vedle radnice včetně restaurátorských prací. Na borském zámku pokračovala především obnova krovů, střech, zajištěna byla velká věž.

MPZ Planá u Mariánských Lázní Významnou rekonstrukcí prochází objekt čp. 35 na náměstí Svobody - městský dům Bílá Růže. Řadový přízemní dům s trojúhelníkovým štítem v západní části jižní strany náměstí Svobody, na parcele šířky necelých 10 m. Náleží k četným příkladům z Plané, který dokládá dlouhou životnost prostorové skladby a funk čních principů středověkých domů. Dobu vzniku datuje portál vstupu do zadní polozapušt ěné komory. Tvoří jej profilované gotické ostění rozměrného obdélného okna které pochází z renesanční přestavby hradu v třicátých letech 16. století. V této dob ě se tedy jako novostavba budoval dům síňového typu s dvouúrovňovým zadním křídlem. Místnost, vydělená z přední části síně, kryta trámovým stropem s hlubokými niky oken obrácených k nám ěstí skýtají prostor dvojicím zděných sedátek. Místnost byla vytápěna z přilehlé černé kuchyně. Dům tedy vznikl v období doznívání středověké tradice v jeho prostorové skladb ě se uchovává obraz raného stadia síňového domu před nástavbou patra, kterým prošel pozd ěji výstavní středověký dům. Proběhla zde oprava krovu s výměnou střešní krytiny (nově pálené keramické tašky), byl přestavěn dvorní štít s přiznáním nově provedené hrázděné konstrukce. Výraznou dominantou se stalo omítnuté komínové t ěleso s obloukovým zakončením. Nově byl zrealizován kamenný portál vjezdu zakončený stlačeným obloukem a dále proběhla další etapa vnitřní stavebních úprav. Dosavadní práce prob ěhly v souladu s historickou hodnotou domu. Zásadní rekonstrukcí prošly fasády a st řecha domu čp. 42 na náměstí Svobody. Jedná se o zdařilou rehabilitaci fasád s citlivým přístupem projektanta a prováděcí firmy. Nárožní, řadový dům o 3 x 8 okenních osách, s trojúhelným štítem ve spodní části zděným, v honí partii dřevěným, krytý sedlovou střechou s hřebenem kolmým na podélnou osou nám ěstí Svobody. Střešní plášť tvoří keramická tašková krytina - cihlově červené bobrovky. Na východní ploše střešního pláště je osazen sedlový vikýř. Trojúhelný štít je ve své horní polovině bedněn na svislo, širokými prkny s přelištováním, ve spodní polovině je členěn čtyřmi pilastry ve tři pole, vyplněná dvěma okénky a půdními dveřmi - všechny otvory zaklenuty segmentově. Pilastry štítu nesou štukové profilované ozdobné lemování. Severní a východní pr ůčelí je členěno vysokým 38



pilastrovým řádem, jehož římsové hlavice nesou bohatě profilovanou štukovou korunní římsu, na severním průčelí v rozsahu půdních dveří přerušenou. Dříky pilastrů jsou přepásány úzkou štukovou profilovanou kordonovou římsou, oddělující 1. NP a 2. NP. Okna 1. NP a 2. NP jsou rámována štukovou profilovanou šambránou s ušima, v nadpraží doplněnou střídajícími se štíty půlkruhovými a ve tvaru oslího oblouku, na ose s vloženou výzdobou. Ve 2.NP jsou okna doplněna profilovanou podokenní římsou a parapetními výplněmi se zavěšenými kapkami, čabrakami, s pravidelně se střídajícími motivy. Špaletová dřevěná dvojitá dvoukřídlá okna, členěna na šest tabulek, jsou umíst ěna v líci fasády. V ose severní fasády 1. NP je umístěn kamenný portál s ušima, výplň tvořena novodobými atypickými dřevěnými dveřmi, v nadpraží vyryt letopočet 1769. Vlevo od portálu je osazen v poli mezi pilastry výkladec, který je rozm ěrově shodný s okny, štuková výzdoba kolem výkladce odpovídá výzdob ě oken. Na východní fasádě jsou v prvním a sedmém poli mezi pilastry osazeny atypické dřevěné dveře, rámované shodnými šambránami jako okna, s dosednutím na sokl. Architektonicky zajímavému exteriéru však neodpovídá vnit řek domu, radikálně přestavěný. Pouze v prostoru vlevo, kolmo k ulici Kostelní se zachoval fragment valené klenby s trojúhelnými výse čemi, zcela vzadu segmenty do pasů. Novodobě upravené schodiště zpřístupňuje plochostropé 2.NP, na půdu zachovány železné renesanční dveře. Nejvýznamnější jsou sklepy, pod zadním traktem se nachází prostor zaklenut segmentovou cihelnou klenbou. Další skupina sklepů, dříve přístupná z domu čp. 41, je zaklenuta opět segmenty, jediný přední sklep vpravo má omítanou půloválnou valenou klenbu. Ve východní části náměstí Svobody, od budovy pošty k začátku křižovatky v ulici Dukelských hrdinů, byla provedena pokládka nových povrchů vozovek a chodníků. Vozovka je provedena ze žulových kostek, na chodníky byly použity kostky betonové ve dvou barevných odstínech. Na nově přilehlých plochách vnikly nový vydlážděním odstavná parková stání pro osobní automobily. Na nám ěstí Svobody bylo rovněž realizováno restaurování morového sloupu. Areál fary čp. 133 – proběhla obnova krovů a střešní krytiny.

MPZ Stříbro V Kostelní ulici byla dokončena rekonstrukce povrchů s pokládkou žulových kostek. Došlo tím ke zkvalitn ění a navrácení autenticity prostoru centra m ěstské památkové zóny. Nově byla vytvořena odstavná parková stání pro osobní automobily v prostoru křížení Kostelní a Plzeňské ulice. V areálu bývalého minoritského kláštera pokračovala rekonstrukce krovů a střech. Rovněž pokračovala rekonstrukce kamenného mostu s věží a sochou. Na městském domě čp. 10 na Masarykově náměstí proběhla rekonstrukce krovu a střechy.

MPZ Tachov Mezi nejvýznamnější akce na náměstí Republiky patří provedení kompletní rekonstrukce st řešního pláště a konstrukce krovu, včetně příslušných klempířských prvků, na domě čp. 56. Jedná se o nárožní dům o dvou nadzemních podlažích s dvoupatrovým podkrovím v mansardové střeše a sklepem na jižní straně při náměstí. Půdorysně se jedná o nesouměrný objekt, který uzavírá parcelu přibližně ve tvaru písmene L, čímž vzniká vnitřní dvůr v severovýchodním rohu parcely, přístupný průjezdem. Hřeben střechy obíhá v jednotné výšce po obvodu domu. Západní a jižní pr ůčelí jsou členěna plochými pilastry a profilovanou korunní a kordonovou římsou. Nově byla položena pálená krytina z keramických tašek bobrovek s p ůlkruhovým řezem, v barevném odstínu přírodní červeň. Stávající konstrukce mansardového vaznicového krovu s kolmou stolicí z ůstala zachována, došlo k odstranění vestaveb a k výměně napadených částí krovu - zhlaví vazných trámů, krokví a pozednic za nové ve shodných profilech. Celá konstrukce krovu byla mechanicky o čištěna a ošetřena fungicidním prostředkem (včetně napadeného zdiva). Do každé střešní mansardové roviny byl vložen ke stávajícím dvěma sedlovým vikýřům třetí, který tvarově a velikostně odpovídá stávajícím. V roce 2003 budou probíhat stavební práce týkající se celkové sanace objektu, úpravy vnit řních prostorů, výměny truhlářských prvků, rehabilitace fasád poškozených nevhodnými zásahy, vnit řní instalace. Dále na náměstí Republiky proběhla oprava střechy domu čp. 119, nemovité kulturní památky rejstříkové číslo 1664. Jedná se o řadový dům v jižní frontě náměstí s gotickým jádrem v pravém traktu, v přízemí ve středním traktu je segmentem klenutý průjezd, v levé části místnost klenutá plackami odd ělenými pasem. Sedlová střecha má hřeben orientovaný souběžně s frontou náměstí, krov je variantou hambalkové soustavy s krokvemi na krá čatech a stojatými stolicemi. Hlavní severní čtyřosá historizující fasáda domu z 19. století s náro čnějšími prvky v 1. patře, je zakončená korunní konzolovou římsou. Tento dům měl původně dva patrně patrové volutové štíty do náměstí, za nimiž následovaly dvě paralelní sedlové střechy, jižní štíty byly bedněné. Tato situace byla změněna přestavbou ve 2. pol. 19. století. Nově byla položena pálená krytina z keramických tašek bobrovek s p ůlkruhovým řezem, v barevném odstínu přírodní červeň. V ulici Kostelní, v jihovýchodním úseku děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie, byla provedena druhá etapa pokládky povrchu z žulových kostek. Zároveň s těmito pracemi proběhla částečná sanace, která byla zaměřena na odvedení dešťových vod od obvodových zdí kostela. Došlo k nahrazení nevhodného asfaltového povrchu a k celkovému zatraktivnění hlavního pěšího tahu z náměstí Republiky.

Vesnické památkové zóny VPZ Horní Jadruž Dům čp. 6 (oprava střechy obytného stavení), statek čp. 12 (výměna střešní krytiny a oprava krovu na hospodářských objektech ve dvoře, akce Programu péče o VPR, VPZ a KPZ), čp. 17 (adaptace stavení, půdní vestavba, dostavba).

VPZ Prostiboř Fara (statické zajištění objektu, osazení kleštin, zpevnění zdiva, akce Programu péče o VPR, VPZ a KPZ)

Ostatní památkové objekty Lesná - zámek výměna oken Slavice, areál zámku. Z Havarijního střešního programu proběhla výměna střešního pláště na ústřední části středního objektu. Sýpka se nachází v severní frontě slavického poplužního dvora, jejíž ústřední část je skutečně sýpkou, východní křídlo bývalým bytem výše postaveného personálu a k řídlo západní patrně ratejnou. Objekt je zdařilou architekturou účelové stavby, což odpovídá důrazu, jaký byl na kvalitu těchto staveb kladen. Krov sýpky má hambalkovou konstrukci se 39



stojatými stolicemi v plných vazbách. V každé vazb ě se nachází vazný trám, který zároveň slouží jako nosník stropu 2. patra. Jihovýchodní konec krovu je mírn ě ohořelý následkem požáru, který sem pronikl z krovu východního k řídla. Konstrukčně identické krovy bočních křídel jsou hambalkové, se šikmo zapaženými stojatými stolicemi. V každé vazb ě je vazný trám. Půdy měly prkenné podlahy, nyní narušené hnilobou, která napadá také spodní části krovů. Východní krov (dendro datace 1816/17) je mírně postižen požárem v části přilehlé k sýpce. Východní půdou prochází dochovaný dymník černé kuchyně, komín je pod střechou ubourán. Dvorní průčelí třípodlažní sýpky, které vyrůstá z předsazeného soklu, člení vysoký řád mělkých arkád, horizontálně přerušených nad přízemím kordonovou římsou. Odezvou arkád jsou vpadlá klenutá pole dvou st ředních os obou bočních jednopodlažních křídel. Omítka fasády je narušena, klasicisní vrstvu p řekrývají mladší vysprávky. Hlavní římsa s výrazně vyloženou deskou si přes narušení zachovala původní klasicisní stav. Pod římsou jsou osazeny staré železné konzoly nesoucí dříve okapní žlaby. Svojšín, zámek - bylo zahájeno odstranění havarijních stavů krovu střední části objektu. Svojšín, areál kostela sv. Petra a Pavla – byly zajišt ěny krovové konstrukce, dokončen nový střešní plášť a zajištěn strop kostela. Současně byly zpět na strop lodi osazeny transferované malby. Ing. arch. Romana Košátková, Ing. arch. Jitka Poho řalá, Mgr. Karel Foud

Technické památky okres Domažlice Bělá nad Radbuzou - V březnu vypracována vyjádření k záměru a dokumentaci pro opravu silni čního mostu přes Radbuzu a silničního mostu přes Bezděkovský potok v Bělé nad Radbuzou. Oba tyto mosty jsou zapsány v ÚSKP, kamenný most přes Radbuzu je svým architektonickým řešením, jehož součástí je hodnotná sochařská výzdoba, v rámci regionu jedinečný, patří k nejvýznamnějším památkám svého druhu v oblasti p ůsobnosti SPÚ v Plzni. Silniční doprava byla převedena na nové přemostění Radbuzy, čímž byl vytvořen předpoklad pro zachování tohoto mostu v p ůvodní podobě. Do konce nebyl SPÚ v Plzni informován o dalším postupu p řípravy obnovy uvedených mostů. Domažlice - V červnu provedli pracovníci SPÚ v Plzni prohlídku a fotodokumentaci zrušeného pivovaru v Domažlicích, který je situován na okraji MPR (vjezd z Komenského ulice). Následn ě vypracováno vyjádření k památkové hodnotě dochovaných objektů a k budoucímu využití areálu. Nejstarší z památkového hlediska hodnotné objekty v jižní části areálu byly doporučeny k zachování.

okres Cheb Mariánské Lázně - V březnu vypracováno na žádost ČD, Divize dopravní cesty, Stavební správa Plzeň, vyjádření k památkové ochraně výpravní budovy v železniční stanici Mariánské Lázně, v souvislosti s výstavbou ČD centra. Tato původně secesní budova byla od doby svého vzniku opakovan ě upravována, přesto se mnohé z její původní architektury dochovalo a je nadále objektem v památkovém zájmu (není KP a nachází se mimo území MPZ). N ěkteré úpravy prováděné v posledních letech byly konzultovány s SPÚ v Plzni. Bylo doporu čeny, aby případné zásahy do pláště budovy a do interiérů, které jsou předmětem památkového zájmu, byly vždy ve fázi přípravy konzultovány s odbornou organizací památkové péče.

okres Karlovy Vary V lednu byl SPÚ v Plzni seznámen se studií elektrifikace trati ČD Kadaň - Karlovy Vary hor. n., vypracovanou a. s. SUDOP Praha. Projekt předpokládá demolici stavědel ve stanicích Klášterec nad Ohří, Perštejn, Stráž nad Ohří, Vojkovice, Ostrov nad Ohří, Hájek, Dalovice a demolici skladu ve stanici Karlovy Vary horní nádraží. Elektrifikace také výrazně změní vzhled stanic. Objekty určené k demolici pocházejí z 30.-70. let 20. století, z památkového hlediska nejsou významné. Předpokládá se mj. také výměna hodnotné historické mostní konstrukce v Klášterci nad Oh ří za novou (mimo oblast působnosti SPÚ v Plzni). SPÚ předpokládá provedení fotodokumentace stanic a zajímavých úsek ů tratě. Horní Blatná - V jarních měsících byla dokončena poslední etapa obnovy Blatenského p říkopu (úsek nad Horní Blatnou). Při srpnové povodni v poměrně velkém rozsahu k jeho poškození v úseku 1. stavby (vtoková část-křížení se silnicí Myslivny-Ryžovna), kde došlo v asi 25 případech k přelití ochranné hrázky, v á případech byla hrázka porušena. Místně byl příkop zanesen splaveninami, došlo také k poškození svah ů nad korytem. K nejzávažnějšímu poškození došlo v úseku nad nádrží Myslivny, který byl již dříve opravován a dodatečně zpevněn srubovými stěnami a dvojitou palisádou. Byla protržena ochranná hrázka a voda z příkopu volně vytékala do vodárenské nádrže. Náklad na opravu byl odhadován kolem 850 tisíc Kč (podle zprávy Ing. Motyčky, Zemědělská vodohospodářská správa, kancelář Plzeň, z 15. 8. 2002). Karlovy Vary – Rybáře - V prosinci vypracováno vyjádření k výměně zasklení světlíku na budově bývalé vzorkovny porcelánky K. Knolla č. p. 388. Kyselka - Radošov - Obnova historického dřevěného mostu přes Ohři v obci Kyselka, část Radošov, byla již v roce 2001 zadána firmě REKOM Praha spol. s r. o. a práce na první etapě byly zahájeny v červenci roku 2001. V průběhu jejich provádění byly dodavatelem zjištěny skutečnosti, které projektová dokumentace nep ředpokládala a tedy neřešila. Jednalo se zejména o zjištění špatného stavu zdiva pilířů a opěr mostu pod hladinou, nedostate čné zajištění stability pilířů proti účinkům povodňových průtoků a také v projektu navržené nevratné zásahy do historického zdiva. Projekt dále podle názoru dodavatele vykazoval nedostatky plynoucí z nepochopení historické podstaty památky, v četně neúměrně velkých požadavků na únosnost nové mostní konstrukce. Na uvedená zjišt ění dodavatel opakovaně upozornil investora (Obecní úřad Kyselka) a projektanta (Ing. arch. J. Spiška, Praha) s cílem vyvolat jednání a řešit zjištěné skutečnosti. Vzhledem k nepochopení a neochot ě investora k jednání zajistil dodavatel nezávislý pr ůzkum a vyhodnocení stavby (katedra geotechniky ČVUT Praha), posudek projektu (SÚPP Praha) a sledování pr ůběhu stavby soudním znalcem. V říjnu oznámila Obec Kyselka, že odstupuje od smlouvy o dílo uzav řené s dodavatelem. V lednu 2002 na řídil stavební úřad při OÚ Kyselka zastavit stavební práce. Okresní úřad v Karlových Varech však pro nedodržení postupu daného stavebním zákonem rozhodnutí stavebního ú řadu zrušil. V srpnu prošetřil Krajský úřad Karlovarského kraje podnět ze 40



strany dodavatele, že investor se svým dosavadním postupem snaží o úmyslnou likvidaci památky. Bylo zjišt ěno, že památka je ohrožena nedokončením opravy, nikoliv porušením podmínek obsažených v rozhodnutí okresního ú řadu k její obnově.

okres Klatovy Prášily - V únoru byli na místě pracovníci SPÚ v Plzni Ing. arch. I. Adamem z Prahy seznámen se sou časným stavem objektů bývalé papírny v obci Prášily, v souvislosti s „Iniciativou Prášilská papírna“ usilující o její obnovení. Sou časně byla dohodnuta spolupráce při přípravě návrhu na prohlášení bývalé papírny za nemovitou kulturní památku. Čeňkova pila - V únoru zjištěno, že byly provedeny bez předchozího projednání s památkovou pé čí provedeny úpravy přívodního kanálu i vlastní budovy vodní elektrárny Čeňkova Pila (památkově chráněný areál). O tomto zjištění byl písemně informován referát kultury Okresního úřadu v Klatovech a současně navrženo zahájení správního řízení. Při prošetření této věci bylo konstatováno, že vlastník objektu nedodržel povinnosti ohledn ě projednání zamýšlených úprav vyplývající ze zákona č. 20/87 a byla mu udělena pokuta. S ohledem na charakter provedených úprav není reálné na řídit uvedení dotčených částí této kulturní památky do původního stavu (nahrazení kamenných nábřežních zdí přívodního kanálu betonovými, provedení kamenného obkladu na vn ější straně stěn turbinové kašny apod.). Janovice nad Úhlavou - V květnu vypracováno vyjádření k opravě fasád, komínu a výměně střešní krytiny na přízemním stavení bývalého mlýna č. p. 39 v Janovicích nad Úhlavou. SPÚ v Plzni není známo, zda byly práce provedeny nebo zahájeny do konce roku. Vchynicko-tetovský kanál - V květnu vypracováno vyjádření k vykácení stromů v opuštěném úseku Vchynickotetovského plavebního kanálu. Vlastníkem a správcem tohoto úseku vodního díla, na který se také vztahuje památková ochrana, je Správa Národního parku a CHKO Šumava. SPÚ v Plzni doporu čoval provést vykácení stromů, které přispívaly k postupnému zániku opušt ěného úseku, již před několika lety, historické vodní dílo však nebylo v majetku správy vedeno jako stavba ale jen jako pozemky a do jeho obnovy nebylo možné vkládat žádné finan ční prostředky. Vlastní práce byly provedeny v podzimních měsících. V srpnu vypracováno vyjádření k opravě střech na vtokových objektech a obnově nábřežních zdí v km 4,6-4,7 a 5,4-5,55. Provedení obnovy náb řežních zdí mělo být provedeno v době pravidelné odstávky vodní elektrárny Vydra v září a říjnu. Sušice - Již v září 2001 zjistil pracovník SPÚ v Plzni provádění demoličních prací souvisejících s rekonstrukcí bývalé městské hydroelektrárny u tzv. Panského jezu na Otavě v centru Sušice. V červenci 2002 byla SPÚ v Plzni postoupena žádost o vyjádření nové trafostanice na místě zbourané historické strojovny z konce 19. století (s dochovaným p ůvodním zařízením). Trafostanice byla evidentně součástí rekonstrukce, proto SPÚ v Plzni doporučil výkonnému orgánu SPP prověřit, zda záměr či projekt rekonstrukce MVE byl vůbec projednán s památkovou péčí, případně s jakým výsledkem. Od referátu kultury OkÚ v Klatovech však v této věci neobdržel SPÚ v Plzni žádnou odpověď. V září bylo na místě zjištěno, že rozsáhlá stavba nové vodní elektrárny je téměř dokončena, aniž by byl záměr nebo jakákoliv dokumentace projednána s památkovou péčí. Při návrhu rekonstrukce nebylo hledisko vhodného za členění do prostředí zjevně vůbec vzato v úvahu, přestože se celá stavba nachází na území MPZ a p římo navazuje na historickou zástavbu. Nové železobetonové konstrukce mají charakter zcela nearchitektonizované pr ůmyslové stavby, nerespektují výškovou úroveň okolních ulic. Teprve v říjnu předložil SPÚ v Plzni J. Kašpar z Prahy k vyjádření projekt tzv. vrchní stavby MVE. Úpravy vrchní stavby doporučené SPÚ v Plzni s cílem zmenšit negativní dopad celé stavby na prost ředí MPR nebyly do rozhodnutí výkonného orgánu památkové péče, vydaného v prosinci, zaneseny. Z uvedeného rozhodnutí vyplývá, že stavebníkem MVE jsou Václav a Jana Ludvíkovi z Tedražic u Sušice. V listopadu vypracováno vyjádření k výměně oken v suterénu a přízemí budovy bývalé hydroelektrárny č. p. 160/IV v Šumavské ulici v Klatovech (na levém břehu Drnového potoka). Po projednání požadavk ů památkové péče se zástupci vlastníka (ZČE, a. s., Plzeň) na místě, bylo v prosinci vypracováno upřesňující vyjádření. Ujčín - V květnu vypracováno vyjádření k výměně střešní krytiny na obytném stavení v areálu bývalého mlýna č. p. 10 v obci Ujčín.

okres Plzeň-jih Štěnovice - při srpnové povodni zničen dřevěný krytý most přes Úhlavu. Most byl postaven pravděpodobně již v 1. polovině 19. století a byl jediným objektem svého druhu na území působnosti SPÚ, zapsaným v ÚSKP.

okres Plzeň-město most pod Pražskou ulicí, historické podzemí – viz MPR Plzeň hlavní nádraží, bývalý hamr v Hradišti – viz Plzeň 2 most v Radčické ulici – viz Plzeň 3

okres Plzeň-sever Bohy - při srpnové povodni byla poškozena barokní mlýnice v areálu bývalého mlýna „U Nováků“, č. p. 18 v obci Bohy. V říjnu vypracoval SPÚ vyjádření k opravě mlýnice, obytného domu a hospodá řského stavení.

okres Rokycany Dobřív V říjnu vypracoval SPÚ vyjádření k rekonstrukci nosné konstrukce vantrok Horního hamru v Dobřívě, na základě znaleckého posudku vypracovaného K. Čunderlem ze Šumperka v srpnu 2002 (na objednávku vlastníka objektu – Muzea Dr. B. Horáka v Rokycanech).

Štěnovice, okr. PJ. Most před zničením srpnovou povodní.

41



okres Sokolov Čistá - Od poloviny roku byly prováděny práce na zajištění starých důlních děl, která jsou součástí dolu Jeroným v k. ú. Čistá (důl je zapsán v ÚSKP). Cílem těchto úprav je umožnit přístup veřejnosti do části starých důlních děl. Zástupce SPÚ v Plzni se zúčastnil kontrolních dnů (15. 8., 27. 8., 4. 12.), konstatoval, že práce probíhají v podstat ě v souladu se schválenou dokumentací. V srpnu byla zahájena oprava cihlového portálu štoly Hernych z po čátku 20. století, provedeno vykácení náletových dřevin a očištění dochovaných konstrukcí. Následn ě bylo provedeno přezdění nejvíce narušené partie, dozdění segmentového štítu do předpokládaného původního tvaru a izolace rubové strany zdiva. Oprava by měla být dokončena v roce 2003. Loket nad Ohří - V říjnu Ministerstvo kultury ČR prohlásilo na základě návrhu podaného SPÚ v Plzni za nemovitou KP kalcinační pec u domu č. p. 200 v Lokti nad Ohří.

okres Tachov Prostiboř - V září pracovníci SPÚ v Plzni zjistili současný stav dvouobloukového kamenného mostu p řevádějícího u obce Prostiboř místní komunikaci přes potok. Se zástupci obce bylo dohodnuto, že SPÚ podá návrh na prohlášení za KP. Dolní Kramolín - V říjnu s SPÚ projednalo Povodí Vltavy úpravy řečiště v okolí památkově chráněného silničního mostu přes Kosový potok v obci Dolní Kramolín. Jednalo se o odt ěžení nánosů v úseku nad a pod mostem po srpnové povodni. Tachov - V listopadu konzultována rekonstrukce silni čního mostu přes Mži mezi ulicemi Pivovarská a Zámecká v MPR Tachov. V prosinci vypracoval SPÚ vyjádření k záměru opravit vodní kolo bývalého mlýna č. p. 308 v ulici Prokopa Velikého v Tachově. Doporučeno bylo současně s uvažovanou stavbou repliky dřevěného vodního kola obnovit alespoň částečně náhon, lednici a odpadní kanál, samoz řejmě s ohledem na novou situaci, vzniklou výstavbou sádek na levém b řehu řeky Mže. Movité technické památky V únoru vypracováno vyjádření k obnově nátěru parního silničního válce (Královopolská strojírna v Brně, 1924) umístěného v areálu a. s. Berger Bohemia v Plzni-Liticích. Zasláno na vědomí Ekotechnickému museu v Praze-Buben či. SPÚ není známo, zda vlastník stroje podnikl v této v ěci nějaké další kroky. Ing. Pavel Domanický

Historické zahrady a parky Přestože nebyla v zahradách a parcích ve správě Státního památkového ústavu v tomto roce žádná zvláštní viditelná akce, jaké byly organizovány před rokem 1999, probíhala všude celoro čně běžná „tvořivá“ údržba, jakou tato živá architektura nezbytně vyžaduje. Tyto práce jsou pod stálým dozorem a v konzultacích s pracovníkem památkové péče, specialistou na historickou zahradní a krajiná řskou architekturu, což je stále ředitel organizace. Ve většině našich parků byly i náročnější úkoly, nezbytná kácení, zejména po vich řicích, které proběhly západními Čechami v září. To představovalo, spolu s dalšími nezbytnými asana čními zásahy, náročnější práci, zejména časově. Větší asanační práce byly prováděny v jediném parku ve správě ústavu, který v předchozích letech neprošel náročnou úpravou, tj. v Kladrubech. Tady jsou práce prováděny ve spolupráci s obcí, která pomohla také vy čistit velký svah pod areálem tak, aby byl připraven pro plánované výsadby nižších dřevin, které podtrhnou siluetu chrámu, aniž by ho v dálkových pohledech zastiňovaly. V zámeckém parku v Manětíně pokračovaly ve stejné intensitě jako předtím asanační a rekonstrukční práce, se stejnými lidmi a dozorem, ale nyní již ve správ ě ústavu, který celý zámecký areál převzal. Menšími, ale pro výraz objektu významnými akcemi bylo pokra čování úprav dvou zahradních nádvoří podle původních návrhů (Drhovský). Drobnější výsadby v zámeckém nádvoří v Nebílovech a zejména pak doplnění nádvoří v Kynžvartě o klasicistní vázy na kamenných podstavcích. V ostatních historických zahradách a parcích v obou západo českých krajích probíhaly zejména asana ční práce, bohužel v míře zcela nepostačující v závislosti na aktivitě majitelů objektů. Tradičně se pracovalo v zámeckém parku v Chodové Plané, ve správě obecního úřadu, v Chanovicích, kde navíc bylo konzultováno a upraveno nádvo ří hospodářského dvora. Zejména pak byl zcela nově koncipován (Drhovský) a svépomocně realizován ve formě zahradní architektury předzámecký prostor a připravuje se regenerace celého parku. Rozsáhlé pr ůzkumy a následné asanace začaly v zámeckém parku a celém okolí v prostoru kolem zámku Horní Hrad na Karlovarsku. Tento zámek byl v podstat ě již odsouzen k zániku, ale díky novému majiteli doslova vstává z popela. Obdobn ě nadějný je nový majitel zámeckého a klášterního areálu v Rabštejně, kde proběhly průzkumy a připravuje se rozsáhlá projektová dokumentace k asana čním a rekonstrukčním pracem. Nejvíce potěšitelný je nynější stav cenného zámeckého parku v Chýši na Karlovarsku, kde firma Ginkgo z Plzně dokončila rozsáhlou asanaci parku a opravy starých strom ů a zejména nové výsadby po celém parku, které předpokládal návrh regenerace (Drhovský), navazujíce tak na celé p ředchozí období marných snah po záchran ě a obnově tohoto parku, který vedle své vlastní hodnoty má veliký význam i ve vlivu na osobnost a tvorbu Karla Čapka. Pro zásadní rekonstrukce jsou připravovány další historické prostory, zatím v konzultacích - v Týnci u Klatov, nebo v projektové dokumentaci - Stříbro (Damcová). Doprovodná zeleň historických sídel a objektů, která nemá vlastní kompoziční ambice, ale je významným doplňkem a nezbytným rámce obcí a měst a dominantních objektů, zejména kostelů, byla také častým předmětem odborných konsultací a vyjádření. Jedná se zejména o zásahy, které mají vyřešit bolavý spor mezi stromem a architekturou, nebo provozem v obci. Zejména v těchto případech bývá památkářské stanovisko v kolizi se stanoviskem ochrany p řírody. V tomto roce se podařilo vyřešit všechny tyto případy kompromisem a konstruktivním jednáním. Náročnou prací tohoto oboru v roce 2002 byla p říprava návrhů na vyhlášení krajinných památkových zón. Původně navržené a částečně připravené zóny, které sledovaly vodní toky a snažily se ochránit pro Plze ňsko tak cenné a charakteristické krajiny, bylo nutno zatím odložit. Jednalo se ozóny Horní Berounka, Dolní Úhlava a Údolí St řely. Tyto krajiny doznaly podstatných změn po obrovských povodních, kdy zmizela namnoze zcela doprovodná zele ň, byly zbořeny charakteristické domy, další padají a zjevn ě ještě budou, zmizely i dopravní stavby, mosty a náspy, změnily se břehy. I když Střela byla vcelku zdvořilá a neměla tak dramatické zásahy do krajiny i v tomto p řípadě bylo od návrhu upuštěno, 42



protože tak jako v druhých povodích nastanou zde velké krajinné zm ěny při výstavbě protipovodňových opatřeních, která bezesporu značně ovlivní tvář krajiny a nelze jim bránit. Zatím byl zpracován návrh na krajinnou památkovou zónu Gutštejnsko podle dříve připravených podkladů (Valtr, Drhovský). V náhradu za nepodané návrhy zón kolem řek byl zpracován nově náročným terénním průzkumem návrh (Drhovský) na krajinnou památkovou zónu kolem Horního Hradu. Tato zanedbaná a k neprostupnosti zarostlá krajina skrývá neoby čejně veliké bohatství v estetickém ztvárnění a využití náročné podhorské topografie, mohutných strom ů a dokonalých řemeslných staveb z kamene. Vzhledem k novému majiteli zámku a jeho aktivitě má tato krajina i naději na rehabilitaci a nový život. Ing. Karel Drhovský

RESTAUROVÁNÍ PAMÁTEK SOCHAŘSTVÍ, MALÍŘSTVÍ A UMĚLECKÉHO ŘEMESLA Činnost úseku péče o památky sochařství, malířství a uměleckých řemesel se řídila v převážné míře plánem hlavních úkolů SPÚ v Plzni pro tuto oblast na rok 2002. Pro potřeby vlastníků movitých i nemovitých kulturních památek v rámci Plze ňského a Karlovarského kraje byly v průběhu roku 2002 zpracovány odborné podklady v souladu s p říslušnými ustanoveními zákona č. 20/87 Sb. ve znění pozdějších předpisů pro 195 restaurátorských akcí. Větší část těchto akcí byla realizována, část restaurátorských prací má však dlouhodobější časový rámec, část se pak z důvodů finančních prozatím neuskutečnila. Značná pozornost pak byla věnována detailnímu sledování průběhu jednotlivých akcí včetně konzultací s restaurátory, vyhledávání dalších nezbytných podkladů a účast při přejímkách dokončených restaurátorských prací. Obdobně bylo postupováno i v rámci odborné pomoci muzejním organizacím regionu u 10 akcí, p ředevším v okresech Rokycany, Tachov a Plzeň-město. Po odborné stránce připraveno, dozorováno a realizováno bylo také 25 akcí restaurátorského charakteru pro pot řeby památkových objektů ve správě Státního památkového ústavu v Plzni v roce 2002. V roce 2002 byl zároveň zpracován pro potřeby SÚPP Praha soupis restaurátorských prací, uskute čněných v západočeském regionu v roce 2001 (133 akcí) a zapo čato s průběžným zpracováním soupisu restaurátorských prací, které se uskutečnily v roce 2002. Nezbytná metodická pomoc je poskytována všem žadatel ům o udělení oprávnění MK ČR k provádění restaurátorských prací. Významná pozornost úseku je věnována restaurátorským pracím nezbytným pro stanovení podmínek, ur čujících charakter obnovy nemovitých kulturních památek, zejména pak záchranným pr ůzkumům, restaurátorským průzkumům exteriérů i interiérů významných památkových objektů, fasád měšťanských domů a dokumentaci hodnotných uměleckořemeslných prvků památkových objektů. Jedním z hlavních úkolů úseku v roce 2002 pak bylo zpracování odborných podklad ů pro potřeby Programu restaurování movitých kulturních památek na rok 2003. Vzhledem ke specifice tohoto programu byly zpracovány podklady nejen pro movité kulturní památky ve správ ě SPÚ v Plzni, ale především pro potřeby ostatních vlastníků. Odborné podklady byly zpracovány ve formě záměrů restaurování. Prioritou úseku pak bylo také detailní sledování průběhu restaurátorských prací realizovaných ve sledovaném období v rámci Programu restaurování movitých kulturních památek. Souběžně byla zajištěna pravidelná účast na jednáních komise MK ČR pro Program restaurování movitých kulturních památek.

okres Domažlice Bělá nad Radbuzou – barokní most, restaurátorské ošet ření kamenného pláště mostu MPR Domažlice – klášter augustiniánů, I. etapa restaurování souboru socha řské výzdoby ohradní zdi Horšov – kostel Všech svatých, zajištění pozdně gotických nástěnných maleb v kapli sv. Barbory; restaurátorský průzkum omítek v exteriéru kostela MPR Horšovský Týn – státní zámek č.p. 1, restaurování domácího oltá říku mobiliárních fondů zámku Poběžovice – zámek č.p. 1 - restaurování a transfer malířské výzdoby bývalé hradní kaple; restaurování fragment ů nástěnných maleb v místnostech 1. patra severního k řídla zámku

okres Cheb MPR Cheb – Březinova a Cechovní ulice, restaurování dvou kamenných kašen; Chebský hrad, restaurování interiéru horní kaple sv. Erharda a Uršuly; kostel sv. Kláry, restaurování nástropní malby Kalvárie z r. 1710; Nám. Ji řího z Poděbrad, dům č.p. 471, restaurování omítek průčelí portálu a štukového reliéfu; Šlikova ulice, ulice 9. kv ětna, restaurování fragmentu historické hradební zdi Kynžvart – státní zámek, restaurování japonské malby na papíru z mobiliárních fond ů zámku – I. etapa Mostov – zámek č.p. 1 - restaurování secesní vitráže v kapli; restaurování souboru kachlových kamen; restaurování štukové a malířské výzdoby zámeckých interiérů Ostroh – hrad, restaurátorský průzkum fasád a restaurování fragmentu renesan čních omítek východního průčelí paláce Starý Hrozňatov – restaurování torza souboru kamenných plastik z kaplí K řížové cesty

okres Karlovy Vary MPZ Bečov – státní hrad, restaurování fragmentů renesančních omítek na průčelí Pluhovských domů; relikviář sv. Maura, dokončení restaurování Dobrá Voda – Nový Dvůr - restaurování štukové výzdoby tří místností; restaurování malířské výzdoby čtyř místností MPZ Jáchymov – radnice č.p. 1, restaurování pilíře klenby v přízemí objektu; dům č.p. 4, restaurování dřevěného polychromovaného záklopového stropu MPZ Karlovy Vary – Lázně III., restaurátorský průzkum interiérů MPZ Ostrov nad Ohří - areál kláštera – restaurování kamenného schodišt ě; restaurování oltáře v kapli P. Marie Einsiedelnské 43



Pšov – restaurování nápisu na podstavci sousoší Nejsv ětější Trojice MPZ Teplá – stará škola, restaurování kamenných reliéf ů a portálu KPZ Valeč – státní zámek, restaurování fragmentů malířské výzdoby interiérů; kostel sv. Jana Křtitele – restaurování vnitřních omítek v kapli; restaurování oltá ře sv. Sebastiána MPZ Žlutice – kostel sv. Petra a Pavla, restaurování sk říně varhan

okres Klatovy Červené Poříčí – státní zámek, restaurování tří ciferníků věžních hodin Hrádek u Sušice – zámek č.p. 1, restaurování malířské výzdoby dvou zámeckých interiérů 1. patra Chudenice – restaurování pamětního kříže se sochami sv. Petra a Pavla MPZ Kašperské Hory – hrad – restaurování gotického portálu; h řbitovní kostel sv. Mikuláše - restaurátorské zajišt ění omítek exteriéru i interiéru kaple sv. Anny; zajišt ění malířské výzdoby stropu v lodi kostela MPZ Klatovy – arciděkanský kostel P. Marie, restaurování litinové sochy sv. Jana Nepomuckého; Balbínova ul., Jezuitská kolej č.p. 59/I – restaurování štukových a kamenných architektonických prvk ů průčelí; restaurování barokní mříže výplně vstupního portálu; restaurování božích muk Na Valech Mačice – zámek, restaurování nástropní malby sálu v 1. pat ře zámku Mlázovy – kostel, restaurátorské zajišt ění omítek podhledu stropu v lodi kostela s malí řskou výzdobou MPZ Sušice – kostel sv. Václava, restaurování barokních štukových architektonických článků věže kostela; nám. Svobody, dům č.p. 133, restaurování malby s výjevem sv. Jana Nepomuckého v kartuši; hlavního pr ůčelí; nám. Svobody, radnice č.p. 138, restaurátorský průzkum interiérů Švihov – kostel sv. Václava – restaurátorské zajišt ění gotických omítek exteriéru kostela; restaurování gotického portálu Zbynice – kostel Zvěstování P. Marie, restaurování gotické sochy Madony Žichovice – zámek č.p. 1, restaurování renesanční sgrafitové fasády jižní části budov

okres Plzeň-jih Blovice – Hradiště, zámek č.p. 1, restaurování papírových tapet dvou interiér ů zámku Kotovice – dvůr Gigant, restaurování fragmentů barokních nápisů Kozel, státní zámek – restaurování maleb zámeckých interiér ů poškozených zatékáním; restaurování dvou závěsných obrazů – pastelů na papíru Přestavlky – kostel sv. Petra a Pavla, I. etapa restaurování mobiliá ře kostela Přeštice – náměstí, restaurování sochy sv. Kiliána Spálené Poříčí – zámek - restaurátorský průzkum interiérů; restaurování štukové a malířské výzdoby

okres Plzeň-město MPR Plzeň - Nám. Republiky

- restaurování části průčelí císařského domu č.p. 290; radnice č. p.1 -

restaurování malířské výzdoby sálu v 1. patře; restaurování kamenného obkladu pr ůčelí domu č.p. 202; restaurování sochařské výzdoby Mariánského sloupu; dům č.p. 6 – restaurování barokních záklopových strop ů dvou místností 1.patra. Budova děkanátu PF a FHS v Sedláčkově a Veleslavínově ulici – restaurování kamenných portál ů a ostění oken Ul. B. Smetany, dům č.p. 159 – restaurování dvou nástěnných maleb Kopeckého sady, Měšťanská Beseda – restaurování interiér ů kavárny, restaurace a schodiště se vstupní chodbou; Západočeské muzeum – restaurování tapet kabinetu ve 3. pat ře Malá ulice – osazení renesančního portálu do zdi domu č.p. 35 Velké divadlo – úprava předprsních proscéniových lóží Veleslavínova –Rooseveltova ul., dům č.p. 10 – restaurování renesančního portálu Rooseveltův most – restaurování souboru socha řské výzdoby s podstavci Smetanovy sady, Stará synagoga – restaurování výplní oken a dve řních vstupů Riegrova ul. 17 – restaurování domovních dve ří a tří ostění vstupů

Plzeň-město – mimo MPR Husova 58, Brummelova vila – restaurování interiéru pracovny od Adolfa Loose (krb, truhlá řské prvky, svítidla) Jiráskovo nám. – restaurování omítek fasád školy T. G. Masaryka Radčická ulice – restaurování architektonických a dekorativních prvk ů secesního mostu přes řeku Mži

Plzeň – městské části Bolevec, usedlost – restaurování plátovaných dve ří špýcharu Doubravka – restaurování prvků vily na Masarykově třídě č. 102; kostel sv. Jiří – restaurování kamenných prvků věže; restaurování dveří vstupu Doudlevce – restaurování pískovcových božích muk z r. 1676 Křimice, zámek č.p. 1 – restaurování sochařské výzdoby portálu nádvorního průčelí Litice – restaurování barokních plátovaných dve ří špýcharu u č. p. 56; restaurování sochy Immaculaty s podstavcem Roudná – hřbitov u Všech svatých - restaurování kaple, části ohradní zdi a brány ; restaurování hrobky rodiny Röhrerových; restaurování náhrobku s plastikou Uk řižování

okres Plzeň-sever MPZ Manětín, státní zámek – restaurování dvou barokních obraz ů zámeckého služebnictva Mariánská Týnice, kostel v areálu probošství – restaurování kamenných architektonických článků fasád Pastuchovice – restaurování sochy Krista – Trpitele Plasy, klášterní kostel – restaurování chórových lavic – II. etapa; restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého; restaurování vnějších omítek severní strany lodi kostela Třemošná – restaurování metternichovského hrani čního sloupu

44



okres Rokycany Lhota pod Radčem, kostel sv. Filipa a Jakuba – restaurátorský pr ůzkum interiérů Mirošov, zámek č. p. 1 – restaurování uměleckořemeslných prvků hlavního průčelí MPZ Rokycany – nám. T. G. M. – restaurování kašny z r. 1827; hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice – restaurátorský průzkum interiéru; Muzeum dr. B. Horáka – restaurování Severinovy bible; restaurování dvou záv ěsných obrazů; restaurování hornického praporu z Klabavy Skořice, kostel sv. Václava – restaurování oltá ře sv. Václava včetně oltářního obrazu a tabernáklu z oltáře Kristova Křtu

okres Sokolov MPZ Horní Slavkov, Pluhův dům č. p. 497 – restaurátorský průzkum interiérů, restaurování renesančního kamenného portálu, restaurování slohových dveří vstupu, odborné zajištění a oprava dřevěných záklopových stropů tří místností domu Chlum sv. Máří – restaurování vnitřních omítek a kamenného oltá ře v kapli Všech věrných zemřelých; restaurování omítek s malířskou výzdobou v ambitové kapli Čtrnácti Sv. Pomocníků; restaurování oltářů sv. Anežky České a Čtrnácti sv. Pomocníků v ambitových kaplích poutního místa Chodov – restaurování Mariánského sloupu Kaceřov, zámek č.p. 1 – restaurátorské ošetření barokní nástropní malby MPZ Sokolov - Staré náměstí – restaurátorské ošetření mariánského sloupu; kostel sv. Antonína Paduánského – restaurování malířské výzdoby interiéru; restaurování dvou výjevů v oválných kartuších bočních kaplí; restaurování prvků kostela (dveře, zábradlí kruchty); restaurování fragment ů oltářů v bočních kaplích

okres Tachov Benešovice, návesní kaple – restaurování oltá ře Bezdružice, zámek č.p. 1 – restaurátorský průzkum interiérů zámku; restaurování a transfer malířské výzdoby podhledu stropu místnosti v 1. pat ře středního traktu; restaurování gotických omítek předsálí rytířského sálu Černošín – restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého s podstavcem Kladruby, bývalý benediktinský klášter – restaurování gotického sousoší Piety; restaurování plastiky Ukřižovaného Krista; restaurování dvou pozdně barokních křesel; restaurování barokních dveří sálu Latinské školy; restaurování renesan čních omítek interiéru Latinské školy; restaurování kamenných ost ění sálu Latinské školy Olbramov – restaurování sousoší sv. Rodiny s podstavcem MPZ Planá, nám. Svobody – restaurování sloupu se sochou sv. Jana Nepomuckého Staré Sedliště, kostel sv. Prokopa a Oldřicha – restaurování hlavního oltáře MPZ Stříbro – Benešova ulice, dům č.p. 125 – restaurování portálu; restaurování kamenného zdiva renesančního mostu přes řeku Mži; minoritský klášter – restaurátorský průzkum exteriéru i interiérů západního křídla Světce, jízdárna – restaurátorské zajištění prvků malířské a štukové výzdoby interiérů objektu Svojšín, kostel sv. Petra a Pavla – restaurátorský transfer omítek podhledu stropu lodi kostela a osazení omítek zpět po opravě stropu MPZ Tachov - kostel sv. Václava – restaurování souboru náhrobních kamen ů; zámek č.p. 1 – restaurování omítek a kamenných prvk ů vstupních bran; restaurování malovaného znaku štítu staré brány. Mgr. Ludmila Drncová, Jaroslava Jedli čková, Bc. Ludmila Škodová

Kladruby, okr. Tachov, areál bývalého kláštera, socha P. Marie ze sousoší Piety po restaurování.

PÉČE O MOVITÉ PAMÁTKY A JEJICH EVIDENCE A PŘEDMĚTY KULTURNÍ HODNOTY Evidence movitých památek Oddělení evidence movitých památek je sou částí útvaru památkové péče. Hlavní činností oddělení je odborná evidence movitých věcí prohlášených za kulturní památku, up řesňování údajů a doplňování informací a změn, provádění dokumentace jednotlivých památek, podávání informací dalším odborných pracovník ům ústavu, vlastníkům, a dalším zájemcům jen na základě písemného souhlasu vlastníka. V p řevážné většině jsou prohlášené movité památky církevního charakteru, umístěné v církevních objektech. Oddělení se dále zabývá vyhledáváním nových potencionálních památek a následn ě zpracovávání návrhů na jejich prohlášení za kulturní památku. S tím souvisí i vedení rejst říku nově prohlášených movitých kulturních památek v regionu a poskytování podkladů k zápisu do ÚSKP Státnímu ústavu památkové pé če. V roce 2002 se oddělení opět podílelo na přípravě již V. Katalogu odcizených a nezvěstných uměleckých děl, který kompletuje a vydává Státní ústav památkové pé če v Praze, výběrem předmětů a zasláním jejich fotografií. Další okruh činností tvoří spolupráce s Policií ČR související s krádežemi kulturních památek a p ředmětů kulturní hodnoty, postupy vedoucí k identifikaci nalezených p ředmětů a agendou vyplývající z provádění zákona 71/94 Sb. o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty. Činnost oddělení je úzce spojena s fotografickým pracovišt ěm a fotoarchivem.

45



Předměty prohlášené kulturními památkami v roce 2002 okres

nově prohlášené

celkem

celkem

3 1 2+1soubor 12 1 1 21

549 354 573 1001 372 606 976 237 394 772 5834

Domažlice Cheb Karlovy Vary Klatovy Plzeň – město Plzeň – jih Plzeň – sever Rokycany Sokolov Tachov

okres Cheb Hanuš Milan, Cheb – krucifix pod poklopem Ukřižovaný Kristus Obrázky svatých v dřevěném rámu MKČR čj.: 2249/2002-2146 ze dne 22. 4. 2002 – dle zák. 71/94 Sb.

r. č. 6819 r.č. 6820 r.č. 6821

okres Karlovy Vary Wolf V., Karlovy Vary – krucifix s miskou MK ČR čj.: 15356/2002-2255 ze dne 20. 12. 2002 – dle zák. 71/94 Sb.

r. č. 6837

okres Plzeň-město Dzurko V., Plzeň – korpus Krista MK ČR čj.: 15955/2001-2044 ze dne 30. 1. 2002 – dle zák. 71/94 Sb. Vila čp. 150 – soubor věcí, náležejících k vile MK ČR čj.: 2927/1995 ze dne 12. 7. 2002 Toman M., Plzeň – obraz P. Marie Immaculaty MK ČR čj.: 9551/2002-2227 ze dne 21. 10. 2002 - dle zák. 71/94 Sb.

r.č. 6818 r.č. 6823

r.č. 6824

okres Plzeň-jih Oselce, zámecká kaple sv. Jiří hlavní oltář socha Madony na konzole socha sv. Jana Křtitele obraz Klanění 3 králů obraz sv. Rodiny obraz arcibiskupa Arnošta z Pardubic

r.č. 6825 r.č. 6826 r.č. 6827 r.č. 6828 r.č. 6829 r. č. 6830

svícny, 4 ks svícny, 2 ks 4 obrazy se svícny na rámech 2 relikviáře na konzolách lavice 2 x 3 ks zvonek

r.č. 6831 r.č. 6832 r.č. 6833 r.č. 6834 r.č. 6835 r.č. 6836

okres Plzeň-sever Luková, kostel sv. Jiří – zvon MK ČR čj.: 3806/2000 ze dne 21. 2. 2002

r.č. 6817

okres Sokolov Kynšperk n. Ohří, kostel Nanebevzetí P. Marie – betlém MK ČR čj.: 4663/2001 ze dne 15. 7. 2002

r. č. 6822

Návrhy zaslané na MK ČR k prohlášení Problém s prohlašováním samostatn ě zaslaných předmětů na základě zák. 20/87 Sb. za movitou kulturní památku ze strany MK ČR stále trvá, ačkoliv mnohé navržené předměty jsou velice hodnotné a s uplývajícím časem ztrácí památkový ústav aktuální přehled o jejich stavu a pohybu. Státní památkový ústav v Plzni zasílal návrhy movitých předmětů pouze v ojedinělých případech, protože MK ČR dosud nevyřídilo ani obnovené návrhy, které prošly "aktualizací údajů k návrhům na prohlášení věcí za kulturní památku, u nichž bylo zahájeno řízení v letech 1990 – 1994". Aktualizace proběhla v roce 1999. Pokud jsou v návrhu na prohlášení nemovitosti v uvedené stavb ě movité předměty, jejich prohlášení současně se stavbou provádí ministerstvo bez delšího prodlení. Také návrhy, zaslané na prohlášení na základ ě zák. 71/94 Sb., jsou vyřízené téměř obratem.

okres Karlovy Vary Toužim, kostel Narození P. Marie – socha P. Marie, 1/3 16. století

okres Plzeň-sever Plasy, kostel Nanebevzetí P. Marie – obraz světce, kolem r. 1700; obraz světce, 1. čtvrtina 18. století; obraz Klanění pastýřů, 1. polovina 18. století; soubory cínových svícn ů, datované r. 1731, 1733, 1734 46



Integrovaný systém ochrany Charakter činnosti tohoto úkolu je úzce propojen s evidencí movitých kulturních památek. V roce 2002 dokumentace probíhala na území okresu Klatovy, které spadá pod Biskupství českobudějovické. Spolupráce s Biskupstvím českobudějovickým probíhala stejně jako v loňském roce dobře, žádné komplikace při vyjednávání vstupů do objektů nenastaly.

Přehled objektů zdokumentovaných v roce 2002 Albrechtice, kostel sv. Petra a Pavla Annín – Mouřenec, kostel sv. Mořice Bukovník, kostel sv. Václava Dlouhá Ves, kostel sv. Filipa a Jakuba Dobrá Voda, kostel sv. Vintíře Hartmanice, kostel sv. Kateřiny Kašperské Hory, kostel sv. Mikuláše Kašperské Hory, kostel P. Marie Sněžné Kašperské Hory, kostel sv. Markéty Kašperské Hory, farní úřad Rejštejn, kostel sv. Bartoloměje Srní, kostel Nejsvětější Trojice Strašín, kostel Narození P. Marie Strašín, farní úřad K 31. prosinci 2002 bylo v rámci ISO zdokumentováno celkem (videozáznam + fotodokumentace) cca 17 450 jednotlivých předmětů ve 363 církevních objektech těchto okresů: Plzeň-město, Plzeň-jih, Cheb, Tachov, Sokolov, Rokycany, Plzeň-sever, Klatovy, Karlovy Vary, z toho cca 1 000 ve 14 objektech zdokumentováno v roce 2002. Do databáze MacArt PRO jsou i nadále vkládány postupn ě údaje o všech v terénu prověřených jednotlivých předmětech. K 31. 12. 2002 bylo v uvedené databázi celkem 17 945 záznam ů včetně vložení obrázku ke každému předmětu v záznamu. V databázi lze rovněž vyhledat 766 předmětů v terénu nenalezených (pohřešovaných z nejrůznějších neznámých důvodů). Dále jsou v databázi vedeny záznamy o odcizených předmětech a jejich souborech, k 31. 12. 2002 bylo zpracováno 1264 záznamů (záznamy obsahují jednotlivosti i soubory, nap ř. svícny, andílčí hlavičky apod.) Současně je na PC v programu Word2000 vytvářen jmenný seznam kulturních památek, který obsahuje aktualizované údaje zjištěné při dokumentaci ISO, týkající se jednotlivých kulturních památek. Po následném vytvo ření evidenčních karet zpracováním všech údajů o dalších předmětech, zdokumentovaných v jednotlivých objektech, je seznam o tyto předměty kulturní hodnoty rozšířen . Tato evidence neobsahuje aktuální údaje o p ředmětech z mobiliárních fondů. Lenka Koderová, PhDr. Alena Černá

Přehled napadených objektů a v nich odcizených předmětů v roce 2002 Pracoviště ISO SPÚ v Plzni spolupracovalo s Policií ČR téměř u všech níže uvedených odcizených předmětů při jejich bližší specifikaci, vyhledání a předání obrazové dokumentace. V roce 2002 bylo odcizeno 46 předmětů z 13 napadených nemovitých kulturních památek. Ov ěřené informace o krádežích získáváme téměř výhradně od Krajské správy policie ČR.

okres Karlovy Vary Pernink, kostel Nejsvětější Trojice – 6 putti, r.č. 564, 566,567 socha sv. Františky Římské, r.č. 566 socha sv. Josefa, r.č. 566 2 světlonoši putti, r.č. 564

okres Klatovy Annín, kaple sv. Anny – 2 broušené vázy; 10 ks sklen ěných slz Bezděkov, kostel sv. Anny – 2 tordované sloupy, r. č. 5212 Horažďovice, areál zámku – socha lva, r.č. nemovitosti 2911/10 Kašperské Hory, kaple sv. Anny – 5 polopostav z o čistce, ř.č. 4520 Kašperské Hory – Klostermannův vrch, kaple P. Marie – socha P. Marie s Ježíškem Oplot, výklenková kaple na návsi – socha sv. Jana Nepomuckého

okres Plzeň-jih Dolní Lukavice, zámecká kaple – reliéf sv. Jana Nepomuckého Přeštice, socha sv. Václava z mariánského sloupu, r. č. nemovitosti 425 Žinkovy, zámek – 4 ks reliéfů s tvářemi; roh; zámky z černého železa

Přeštice, okr. PJ, Mariánský sloup. Odcizená socha sv. Václava.

47



okres Plzeň-sever Čivice, kostel Nejsvětější Trojice - sousoší Piety, r.č. 2545 Křečov, kostel sv. Petra a Pavla – 2 svícny

okres Tachov Chodský Újezd, kostel Povýšení sv. Kříže – socha P. Marie s Ježíškem

Nalezené a ztotožněné předměty Bohužel se v roce 2002 nepodařilo ztotožnit ani jediný nalezený předmět, pocházející z církevního objektu na území Plze ňského a Karlovarského kraje, který by se posléze vrátil původnímu majiteli. Lenka Koderová

Čivice, okr. PS, kostel Nejsvětější Trojice. Odcizené sousoší Piety.

Prodej a vývoz předmětů kulturní hodnoty podle zákona 71/1994 Sb. V roce 2002 byly podány žádostí o vydání osvědčení na celkem 23 předmětů. Z toho 22 předmětů bylo posláno na MK ČR jako návrh na prohlášení za kulturní památku. Státním památkovým ústavem v Plzni byl vydán byl pouze 1 certifikát. Z návrhů podaných na MK ČR byly zatím prohlášeny 3 předměty, certifikátů z námi předaných návrhů vydalo MK ČR celkem 8. Hodnocení, popis a eventuální návrhy k zápisu se zd ůvodněním provádí pracovník oddělení průzkumu PhDr. Ryšavý. Příjem a evidenci žádostí, jejich kompletaci, expedici, související korespondenci a archivaci materiál ů provádí L. Koderová.

EVIDENCE NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK A CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ Činnost oddělení evidence nemovitostí byla v uplynulém roce sm ěřována převážnou měrou do oblasti plnění dlouhodobého úkolu Obnovy identifikace nemovitých kulturních památek. V rámci „kabinetní“ p řípravy pro následné kontroly v terénu byly zpracovány další památkové objekty a to v okresech Plze ň-jih, Rokycany, Sokolov, Tachov a částečně i v okrese Karlovy Vary. Co se týče výsledků práce terénních pracovníků z předchozího období v rámci tohoto úkolu, odd ělení je průběžně zapracovává do počítačového programu Kultura (společný projekt Krajského úřadu Plzeňského kraje a Státního památkového ústavu v Plzni), čímž se zároveň sjednocuje datová základna obou institucí v oblasti evidence kulturních památek. Vedení seznamu nemovitých kulturních památek Plze ňského a Karlovarského kraje bylo negativn ě poznamenáno přípravou na blížící se proces reformy veřejné správy České republiky a ukončení činnosti okresních úřadů. Tímto problémem byla postižena i oblast prohlašování nových nemovitých kulturních památek. Ztížila se kompletace podkladů pro nové návrhy i doplňování návrhů již zaslaných na MK ČR. Návrhy na prohlášení jsou projednávány na jednáních regionální komise, která byla z řízena jako poradní orgán ředitele ústavu v souladu s metodickým pokynem MK ČR. Během r. 2002 se konala tři zasedání regionální komise pro posuzování návrhů na prohlašování věcí za kulturní památku. 13.2.2002 projednáváno 6 návrhů na prohlášení objektů za nemovité kulturní památky, z tohoto dokon čeno a odesláno 5; návrhy na prohlášení movitých v ěcí ze šesti objektů v okresech PS a TC 6.6.2002 projednáváno celkem 7 návrh ů na prohlášení nemovitými kulturními památkami, z tohoto dokon čeny a odeslány 2; aktualizace 3 již podaných návrh ů ; 7 návrhů podaných cizími subjekty, k nimž se odesílalo na MK ČR vyjádření; 3 žádosti o upuštění památkové ochrany 4.10.2002 projednáno 12 návrhů na prohlášení nemovitou kulturní památkou, z toho zatím podány 2, další rozpracovány, resp. rozeslány na různé instituce k vyjádření ; aktualizace 4 návrhů podaných před r. 1994; 1 žádost o zrušení památkové ochrany. Situace ve stavu návrhů zaslaných na Ministerstvo kultury ČR do roku 1994, aktualizovaných v rámci tzv. akce Obnova se nezlepšila, přestože památkový ústav obdržel od MK ČR vyrozumění, že agenda byla rozdělena mezi jednotlivé pracovníky podle územní příslušnosti objektu bez ohledu na to, zda jde o návrh nový nebo starší. Stav z ůstává následující: z celkových 126 kauz bylo uzavřeno prohlašovací řízení u 92 případů, 2 kauzy byly postoupeny Archeologickému ústavu AV a zbývajících 32 návrh ů zůstává k projednání na MK ČR. Tyto námi již dříve doplněné návrhy obsahují údaje dnes již mnohdy op ět zastaralé. V souvislosti s ničivými záplavami, které postihly území České republiky v srpnu roku 2002 vypracovalo odd ělení evidence nemovitostí seznam údajů o výši a rozsahu škod na kulturních památkách. Po fyzické kontrole, kterou provedli terénní pracovníci, bylo evidováno celkem 160 nemovitých kulturních památek se samostatnými rejst říkovými čísly (Plzeňský kraj 156 , Karlovarský kraj 4) a samostatn ě 2 objekty navržené k prohlášení kulturní památkou. Údaje byly získány vlastním terénním šetřením, jednáním se starosty obcí, v n ěkterých případech i s vlastníky objektů. Předpokládá se další sledování poškozených objekt ů, kdy zejména po zimním období může dojít ke zjištění dalších, dosud neznatelných poruch. 48



Kromě jednotlivých jmenovitě prohlášených kulturních památek a jejich soubor ů byly povodněmi zasaženy i části památkově chráněných území : Městská památková rezervace Plzeň (okres Plzeň-město), městská památková zóna Sušice (okres Klatovy), městská památková zóna Horažďovice (okres Klatovy), městská památková zóna Velhartice ( okres Klatovy), m ěstská památková zóna Spálené Poříčí (okres Plzeň-jih), městská památková zóna Rokycany (okres Rokycany), vesnická památková rezervace Dobršín ( okres Klatovy), vesnická památková rezervace Božkov (okres Plze ň-město), vesnická památková rezervace Koterov (okres Plzeň-město), vesnická památková zóna Lobzy (okres Plze ň-město), vesnická památková zóna Dobřív (okres Rokycany), ochranné pásmo hradu Švihov (KT), ochranné pásmo hradu Velhartice (okres Klatovy), ochranné pásmo Spáleného Po říčí (okres Plzeň-jih), ochranné pásmo zámku Kozel (okres Plze ň-jih). Počet nemovitých kulturních památek v působnosti Státního památkového ústavu v Plzni – stav k 31.12.2002 okres nově prohlášené upuštění od PO celkem Domažlice Cheb Karlovy Vary Klatovy Plzeň – jih Plzeň – město Plzeň – sever Rokycany Sokolov Tachov celkem

8 7 4 13 4 8 7 1 2 6 60

1 1 2

431 548 558 873 323 322 520 230 241 355 4401

Odchylka v počtech KP v okrese PS v porovnání s minulým rokem je zp ůsobena korekcí vyplývající z probíhající obnovy identifikace kulturních památek.

Nově prohlášené nemovité kulturní památky za rok 2002 okres Domažlice Kout na Šumavě, gloriet Klobouk, MK ČR čj.3376/1995 ze 7.5.2002 Hostouň-Holubeč, kaple P.M.Bolestné, MK ČR čj. 11716/1995 ze 7.5.2002 Chodov, usedlost čp. 40, MK ČR čj. 3277/1995 ze 13.5.2002 Horšovský Týn, pozemky u zámku, MK ČR čj. 19307/2001 ze 4.6.2002 Kout na Šumavě, usedlost čp. 116, MK ČR čj. 3275/1995 ze 13.5.2002 Kout na Šumavě, dům čp. 4, MK ČR čj. 3274/1995 ze 7.5.2002 Tasnovice, boží muka, MK ČR čj. 3117/2001 z 31.7.2002 Chodská Lhota, kaple sv. Václava, MK ČR čj. 14368/2001 z 16.8.2002

r.č. 5276 r.č. 5278 r. č. 5280 r. č. 4170/A21 r.č. 5281 r. č. 5275 r. č. 5300 r.č. 5302

okres Cheb Tuřany–Lipoltov, kaple, MK ČR čj. 19785/2001 z 10.1.2002 Nebanice-Hartoušov, boží muka, MK ČR čj. 5117/2001 z 21.1.2002 Lipová-Horní Lipina, kaple, MK ČR čj. 8476/2001 z 20.5.2002 Aš-Dolní Paseky, smírčí kříž, MK ČR čj. 4423/2000 ze 3.6.2002 Nový Kostel-Kopanina, fara čp. 25, MK ČR čj. 1952/1999 z 24.10.2002 Cheb, dům čp. 574, MK ČR čj. 1588/1995 z 5.12.2002 Lipová-Horní Lipina, kaple, MK ČR čj. 14374/2002 z 5.12.2002

r. č. 5263 r. č. 5265 r. č. 5284 r. č. 5286 r.č. 5304 r. č. 5318 r. č. 5319

okres Karlovy Vary Útvina-Svinov, kaple sv. Floriána, MK ČR čj. 2270/1997 z 18.1.2002 Dalovice, kostel Panny Marie Těšitelky, MK ČR čj. 389/1996 z 16.4.2002 Boží dar, dům čp. 45, hotel „Praha“, MK ČR čj. 7543/2001 z 15.5.2002 Karlovy Vary, doplnění areálu okresního soudu, MK ČR čj. 17158/2001 z 24.9.2002

r.č. 5264 r.č. 5272 r.č. 5282 r.č. 4557

okres Klatovy Myslív, fara čp. 1, MK ČR čj. 9846/2001 z 12.2.2002 Mlázovy, pilíř se sochou sv. Jana Nepomuckého, MK ČR čj. 1216/2002 z 19.2.2002 Horažďovice-Boubín, kaple, MK ČR čj. 8317/1995 z 15.5.2002 Plánice, kaple Panny Marie u Nicova, MK ČR čj. 14380/2001 z 12.6.2002 Svéradice, mlýn „U Chaloupků“, MK ČR čj. 14369/2001 z 16.7.2002 Kašperské Hory-Kavrlík, kaple, MK ČR čj. 15849/2001 z 8.8.2002 Malý Bor-Hliněný Újezd, boží muka, MK ČR čj. 8316/1995 z 7.11.2002 Dlažov, kostel sv. Antonína Paduánského, MK ČR čj. 3390/1997 z 7.11.2002 Čímice, kaple, MK ČR čj. 4397/1995 z 8.11.2002 Maňovice, kaple, MK ČR čj. 3515/1998 z 8.11.2002 Maňovice, boží muka, MK ČR čj. 3515/1998 z 8.11.2002 Horažďovice-Svaté Pole, kaple, MK ČR čj. 10641/1995 z 21.11.2002 Prášily, dům čp. 117, MK ČR čj. 5407/1995 z 22.11.2002

r. č. 5268 r.č. 5269 r. č. 5283 r.č. 5292 r. č. 5298 r. č. 5301 r.č. 5308 r.č. 5309 r. č. 5310 r. č. 5311 r. č. 5312 r. č. 5316 r. č. 5317 49



okres Plzeň-jih Štěnovice, býv. panský dvůr čp. 162, MK ČR čj. 15046/2002 z 31.1.2002 Zemětice, kaple v Chalupách, MK ČR čj. 5578/1998 z 5.11.2002 Dnešice, kaplička, MK ČR čj. 5401/1995 z 6.11.2002 Oselce, pilíř se sochou sv. Donáta, MK ČR čj. 11731/1996 z 6.11.2002

r.č 5266 r. č. 5305 r. č. 5306 r.č. 5307

okres Plzeň-město Plzeň 2-Božkov, usedlost čp. 52, MK ČR čj. 14925/2001 z 11.2.2002 Plzeň 3-Bory, dům čp. 114, „Adrie“, MK ČR čj. 13983/1995 z 6.5.2002 Plzeň 3-Bory, dům čp. 356, býv. Pražská městská pojišťovna v Plzni, MK ČR čj. 5718/1995 z 7.5.2002 Plzeň 3-Bory, dům čp. 952, „Kotkův dům“, MK ČR čj. 14399/1995 z 10.5.2002 Plzeň 3-Bory, dům čp. 741, dům Hanuše Brummela, MK ČR čj. 1097/1996 z 16.5.2002 Plzeň 1-Roudná, kaple v Pramenní ulici, MK ČR čj. 7552/2002 z 6.6.2002 Plzeň 3-Bory, dům čp. 2363, Český rozhlas, MK ČR čj. 3879/1995 z 12.6.2002 Plzeň 2-Slovany, dům čp. 150, Kostincova 32, MK ČR čj. 2927/1995 z 12.7.2002

r. č. 5267 r.č. 5274 r. č. 5277 r.č. 5279 r.č. 5285 r.č. 5290 r. č. 5296 r.č. 5297

okres Plzeň-sever Město Touškov, dům čp. 42, MK ČR čj. 14367/2002 z 6.3.2002 Trnová, chalupa čp. 2, MK ČR čj. 2273/1997 z 24.4.2002 Potvorov, pilíř se sochou sv. Jana Nepomuckého, MK ČR čj. 7553/2002 z 11.6.2002 Třemošná, kaple, MK ČR čj. 7800/2001 z 17.7.2002 Tis u Blatna, kostel Povýšení sv.Kříže, MK ČR čj. 5406/1995 z 21.11.2002 Tis u Blatna, socha sv. Jana Nepomuckého, MK ČR čj. 5406/1995 z 21.11.2002 Tis u Blatna, pamětní kříž, MK ČR čj. 5406/1995 z 21.11.2002

r. č. 5270 r. č. 5273 r.č. 5291 r. č. 5299 r.č. 5313 r.č. 5314 r. č. 5315

okres Rokycany Mýto, dům E 154 (dříve čp. 105), MK ČR čj. 12033/92 z 29.1.2002

r. č. 5074

okres Sokolov Loket, kaple Panny Marie, MK ČR čj. 13464/1995 z 20.6.2002 Loket, kalcinační pec, MK ČR čj. 14927/2001 z 4.10.2002

r. č. 5295 r. č. 5303

okres Tachov Staré Sedliště, fara čp. 178, MK ČR čj. 3352/1999 z 28.3.2002 Tachov, dům čp. 294, MK ČR čj. 3657/1999 z 5.6.2002 Tachov, dům čp. 295, MK ČR čj. 3657/1999 z 5.6.2002 Stráž-Olešná, sýpka, MK ČR čj. 674/1996 z 7.6.2002 Tachov, dům čp. 26, MK ČR čj.8315/1995 z 17.6.2002 Tachov, dům čp. 70, MK ČR čj. 8315/1995 z 17.6.2002

Plzeň, Husova tř. 58, dům č. p. 741

r. č. 5271 r. č. 5287 r. č. 5288 r. č. 5289 r. č. 5293 r. č. 5294

Tis u Blatna, kostel Povýšení sv. K říže

50



Počet návrhů na prohlášení zaslaných na MK ČR okres

nové návrhy

celkový počet návrhů

celkem

5 2 3 2 0 7 6 0 2 1 28

21 24 53 28 17 28 35 7 9 29 251

Domažlice Cheb Karlovy Vary Klatovy Plzeň – jih Plzeň – město Plzeň – sever Rokycany Sokolov Tachov

Stav evidence v oblasti řízení o zrušení památkové ochrany okres

nové návrhy

celkový počet návrhů

celkem

2 2

11 4 1 11 3 2 9 1 2 3 47

Domažlice Cheb Karlovy Vary Klatovy Plzeň – jih Plzeň – město Plzeň – sever Rokycany Sokolov Tachov

Mgr. Štěpánka Hlaváčková, Ing. Jitka Ptáčková, Mgr. Jana Bukovská

Přílohy regionálního seznamu kulturních památek – spisový archiv Ve spisovém archivu se shromažďuje veškerá spisová agenda pracovník ů památkové péče. Jsou to například žádosti o vyjádření, vyjádření SPÚ, rozhodnutí OkÚ a KÚ PK, pozvánky na kontrolní dny a zápisy z nich, dopisy z Ministerstva kultury apod. Z oddělení evidence nemovitostí to jsou složky s nov ě prohlášenými nemovitými památkami a aktualizace již zavedených. Předané dokumenty se třídí, kompletují a zařazují do jednotlivých složek podle místních a správních kritérií (okres, obec, ulice, číslo popisné a organizační, u kulturních památek i rejst říkové číslo). Archiv je průběžně vzhledem k velkému a nepřetržitému nárůstu spisů kapacitně rozšiřován. Vztahuje se to především k agendě sídelních útvarů a ochranných pásem. Současně s tím je prováděna revize již založených dokumentů. Přetrvávajícím problémem z minulosti je nahromad ění nezařazené spisové agendy, které se ani přes úsilí pracovníka archivu nedaří řešit, neboť přísun spisů od jednotlivých pracovníků památkové péče je za kalendářní období větší než lze za jeden rok zařadit do příslušných složek. Největší nárůst je již tradičně z plošně památkově chráněných území (VPZ, VPR, MPZ, MPR). Zaměstnanec archivu také poskytuje oprávn ěným osobám výpůjční a informační servis. Hana Bláhová

DOKUMENTACE Odborná knihovna Akviziční činnost Druh dokumentu Monografie Brožury Mapy CD-ROM CD Videokazety Restaurátorské zprávy

Stav k 31. 12. 2002

Počet přírůstků za rok 2002 11101 1717 354 11 1 1 1639

194 34 7 6 0 1 194 51



Katalogizační a bibliografická činnost Od roku 1999 je v knihovně vedena na počítači evidence přírůstků: monografií a brožur časopiseckých článků a sborníkových statí restaurátorských zpráv Pro usnadnění orientace v novinkách na knižním trhu je pr ůběžně doplňován soupis publikací, které odpovídají tematickému průřezu knihovny, ale prozatím nebyly pořízeny do fondu.

Evidence výstřižků z periodického tisku V Plzeňském deníku je sledováno téma "Historické památky západních Čech". Měsíční přírůstek fotokopií takto získaných výstřižků činí v průměru 20 stran formátu A4. Výstřižky jsou v knihovně shromažďovány podle jednotlivých měsíců a od roku 1999 jsou evidovány na počítači ve dvou souborech: a) MÍSTOPIS (řazen podle lokalit západočeského regionu s výjimkou Plzně) b) PLZEŇ (řazen podle plzeňských památkových objektů)

Překladatelská činnost zahraniční korespondence ústavu - z/do angl. a n ěm. popisky k expozici relikviáře sv. Maura na zámku Bečov - do angl. agenda spojená s převzetím ceny udělené ústavu organizací Europa Nostra za rekonstrukci zámku Kynžvart - z/do angl. agenda spojená s jednáním se spole čností Massong Laserscanning (Gross Gaglow / Bielefeld, SRN) ve v ěci přípravy projektu laserového skenování kladrubského kláštera - z/do n ěm. průvodcovský text kláštera Plasy - do angl. a n ěm. popisky k výstavě p. R. Kodery "Osudy zmizelých" - do něm. poznámky k bibliografickým popis ům digitalizovaných rukopisů z knihovny zámku Kynžvart - do angl. informace pro návštěvníky zámku Kynžvart a přehled tamních kulturních akcí - do angl. a n ěm. informační leták pro návštěvníky zámku Bečov - do angl. a něm. souhrn do publikace "Obnova zámku Kynžvart 1998 - 2000" (Plze ň, Státní památkový ústav 2002) - do angl. souhrny příspěvků pracovníků ústavu do sborníku "Dějiny staveb 2001" (Plzeň, Státní památkový ústav 2001 - vydáno v r. 2002) - do něm. souhrn do publikace "Lidová architektura okresu Plze ň-sever" (Plzeň, Státní památkový ústav 2002) - do něm. popis projektu rekonstrukce zámku v Boru u Tachova - do n ěm. - pro potřeby tamního městského úřadu

Informační služby Ve druhé polovině roku byla knihovna napojena na počítačovou síť Internet a vybavena dalším počítačem, na kterém si uživatelé z řad zaměstnanců ústavu mohou samostatně vyhledávat potřebné informace na webových stránkách.

Přírůstky restaurátorských zpráv Číslo zprávy 1446

Okres, obec

Objekt

Restaurátor, název dokumentace, obsah

Cheb Kynžvart

zámek

Cheb Kynžvart Sokolov Loket

zámek

1449

Sokolov Loket

hrad hejtmanství

1450

Sokolov Loket Sokolov Loket Plzeň-město Plzeň Klatovy Klatovy

hrad hejtmanství hrad markrabství Krajský úřad Rašínův dům jezuitská kolej

Štork, Jiří: Restaurování 22 obrazů. St. zámek Kynžvart - hlavní zámecká jídelna. Fotografická dokumentace. P říloha k restaurátorské zprávě. B. m. 1999. Nestr. Rataj, Jiří: Restaurátorská zpráva o restaurování nást ěnné malby slunečních hodin na nádvoří zámku Kynžvart. Plzeň 2000. /3/ l., obr. příl. Potůček, Václav - Rak, Bořivoj: Průzkum omítkových vrstev vnějšího opláštění fasád budov hejtmanství a přívěžního křídla v areálu hradu Loket. Dubí 2000. 3 l., obr. příl. Potůček, Václav - Rak, Bořivoj: Restaurování dochovaných kamenných prvků okenních ostění, fragmentů gotických a renesančních omítek a dalších stavebních prvků z vnějšího opláštění fasád budov hejtmanství a přívěžního křídla v areálu hradu Loket. B. m. 2000. Nestr. Granát, Karel: Hrad Loket - hejtmanství. Restaurování uměleckořemeslných prvků v kameni. B. m. 2000. 4 l., obr. příl. Granát, Karel: Hrad Loket - markrabství. Restaurování uměleckořemeslných prvků v kameni. Plzeň 2000. 7 l., obr. příl. Šindelář, Jaroslav: Budova Krajského úřadu v Plzni - "Rašínův dům". Závěrečná restaurátorská zpráva. Plzeň 2001. 8 l., obr. příl. Knoflíček, Zdeněk: Bývalá jezuitská kolej v Klatovech. Sondážní průzkum fasád. Nálezová zpráva. Plzeň 1999. 11 l., pl.

1447 1448

1451 1452 1453

hrad hejtmanství

52



1454

Klatovy Vřeskovice

1455

Klatovy Klatovy

1456

Klatovy Klatovy

1457

Tachov Kladruby

1458

Cheb Kynžvart

1459

Cheb Kynžvart

1460

Karlovy Vary Valeč

1461

Tachov Kladruby

1462

Plzeň-jih Zelená Hora Klatovy Klatovy Klatovy Klatovy Plzeň-město Plzeň Klatovy Klatovy Plzeň-město Plzeň Karlovy Vary Karlovy Vary Drahovice Klatovy Klatovy Karlovy Vary Valeč

1463 1464 1465 1466 1467 1468

1469 1470

1471

Karlovy Vary Valeč

1472

Klatovy Klatovy Plzeň-město Plzeň Plzeň-město Plzeň Plzeň-město Plzeň Tachov Svobodka Plzeň-město Plzeň

1473 1474 1475 1476 1477

1478 1479 1480

1481

Karlovy Vary Krásné Údolí Tachov Horní Jadruž Tachov Chodský Újezd Karlovy Vary Karlovy Vary

Šindelář, Jaroslav: Restaurování fasády západního pr ůčelí kostela sv. Jana Křtitele. Vřeskovice, okres Klatovy. Restaurátorský zám ěr. Plzeň 2001. Nestr. Vídeňská ul. 66/1 Matějíček, Jiří - Kadavý, Milan: Dům č.p. 66/1 ve Vídeňské ulici v Klatovech - 1. PP, 1. NP, 1. MP. Zpráva o restaurátorském pr ůzkumu. Středokluky 1999. Nestr. Vídeňská ul. 66/1 Matějíček, Jiří - Kadavý, Milan: Dům č.p. 66/1 ve Vídeňské ulici v Klatovech - 2. NP a 2. mezipatro. Zpráva o restaurátorském pr ůzkumu. 2. etapa. Středokluky 2000. Nestr. klášter - konvent Drncová, Ludmila - Mat ějíček, Jiří - Kadavý, Milan: Záchranný restaurátorský průzkum interiérů budovy nového konventu v areálu benediktinského kláštera v Kladrubech. B. m. 1996. Nestr., obr. p říl. zámek - Dianin Šindelář, Jaroslav: Restaurátorský průzkum Dianina chrámku - empírové chrámek čajovny v areálu zámku Kynžvart. Lhota 2001. 4 l., pl. čajovna zámek - Dianin Šindelář, Jaroslav: Restaurátorský průzkum Dianina chrámku - empírové chrámek čajovny v areálu zámku Kynžvart. Lhota 2001. 4 l., obr. p říl. čajovna zámek - nádvoří Drahotová, Renata: Restaurátorská zpráva o odkrytí a zajišt ění původní barevné výzdoby fasády západního průčelí vnitřního nádvoří zámku Valeč. Praha 2000. /1/ l., obr. příl. konvent nový Šindelář, Jaroslav: Restaurátorský průzkum omítkových vrstev interiérů nového konventu v Kladrubech. Trakty "A", "B", "C", "D". Lhota 2000. Nestr., obr. příl. sousoší Piety Šindelář, Jaroslav: Restaurování sousoší Piety na Zelené Ho ře, Klášter u Nepomuka. Plzeň 2000. /2/ l. dům čp. 50 Šindelář, Jaroslav: Restaurování a vytvoření kopie kamenného erbu z domu čp. 50 v Klatovech. Plzeň 1999. /2/ l. dům čp. 66/I Šindelář, Jaroslav: Zajištění fragmentu renesančního štítu domu čp. 66/I (v traktu ve směru do Vídeňské ul.) v Klatovech. Plzeň 1998. /1/ l. dům na nám. Šindelář, Jaroslav: Restaurování sgrafitové a socha řské výzdoby na Republiky 23 fasádě domu nám. Republiky 23, Plzeň. Plzeň 1998. /2/ l. dům čp. 66 Šindelář, Jaroslav: Rozšiřující sondy k průzkumu fasády domu čp. 66 na rohu Vídeňské ul. a nám. Míru v Klatovech. Plzeň 1999. /2/ l. Prešovská ul. Šindelář, Jaroslav: Restaurování kamenných prvků ve dvorních čp. 170 průčelích domu Prešovská ul. čp. 170/č. o. 5 v Plzni. Plzeň 1998. /1/ l. hřbitov Šindelář, Jaroslav: Obnova hrobky Eduarda Knolla v areálu centrálního hřbitova Drahovice v Karlových Varech. Plzeň 1999. /2/ l.

kostel sv. Jana Křtitele

dům čp. 66

Šindelář, Jaroslav: Restaurátorské zajištění renesanční omítkové vrstvy s výzdobou na fasádě domu čp. 66 v Klatovech. Plzeň 1999. /2/ l. zámek Drahotová, Renata: Státní zámek Valeč. Restaurátorský průzkum omítek interiérů. Desky I. /Praha 2001./ Nestr., obr. příl. Přízemí 1 NP. 1. patro 2 NP. zámek Drahotová, Renata: Státní zámek Valeč. Restaurátorský průzkum omítek interiérů. Desky II. /Praha 2001./ Nestr., obr. příl. Místnost 117b, 116, 213, 316 - barokní schodišt ě. Místnost 123, 124, 212 - schodiště v severní věži. 2. patro 3 NP. Věže. Sklepy. Mříže. dům čp. 66 Šindelář, Jaroslav: Restaurátorský průzkum uličních fasád domu č.p. 66 na rohu náměstí Míru a Vídeňské ulice v Klatovech. Lhota 1999. 4 l. Prešovská ul. čp. Šindelář, Jaroslav: Restaurátorský průzkum interiérů v Prešovské ul. č. 170 p. 170 v Plzni. Lhota 2001. 5 l., pl. nám. Republiky Šindelář, Jaroslav: Restaurování portálu ve vnitřním dvoře domu nám. čp. 205/31 Republiky čp. 205/č. o. 31 v Plzni. Plzeň 1999. /1/ l. Sedlec Šindelář, Jaroslav: Restaurování mariánského sloupu s Immaculatou v mariánský sloup Sedlci. Plzeň 2000. /2/ l. socha sv. Jana Šindelář, Jaroslav: Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého ve Nepomuckého Svobodce u Tachova. Plzeň 2000. /2/ l. klášter Šindelář, Jaroslav: Restaurování sochy P. Marie v nice štítu kostela františkánský Nanebevzetí P. Marie ve františkánském klášte ře v Plzni. Plzeň 2000. /2/ kostel l. kostel Šindelář, Jaroslav: Restaurátorské zajištění historických omítek na jižní stěně boční lodi farního kostela v Krásném Údolí. Plze ň 2000. /2/ l. socha sv. Jana Šindelář, Jaroslav: Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého na návsi Nepomuckého v Horní Jadruži. Plzeň 2000. /2/ l. boží muka u Šindelář, Jaroslav: Restaurování božích muk u h řbitova v Chodském hřbitova Újezdě. Plzeň 2000. /2/ l. pomník L. van Beethovena

Šindelář, Jaroslav: Restaurování architektury pomníku L. van Beethovena v Karlových Varech. Plzeň 2000. /2/ l. 53



1482

Plzeň-město Plzeň

Rooseveltova ul. č. 15

1483


1484

Plzeň-město Litice Tachov Pístov u Chod. Plané Plzeň-město Plzeň

pomník obětem Rumburské vzpoury socha Immaculaty kostel

1485

1486

1487

Cheb Cheb

1488

Cheb Mariánské Lázně Plzeň-město Plzeň

1489

1490 1491

1492 1493 1494

1495

1496 1497 1498 1499

1500

1501

1502 1503

1504

1505 1506

Cheb Cheb Plzeň-město Plzeň Cheb Ostroh Rokycany Svojšín Plzeň-město Plzeň

Rokycany Drahoňův Újezd Plzeň-město Plzeň Plzeň-sever Kralovice Plzeň-město Plzeň Plzeň-město Plzeň Koterov Klatovy Červené Poříčí Plzeň-město Plzeň Plzeň-město Koterov Rokycany Drahoňův Újezd Rokycany Drahoňův Ujezd Plzeň-sever Kralovice Tachov Bezdružice

Šindelář, Jaroslav: Restaurátorský průzkum a restaurování renesanční sgrafitové výzdoby na domě v Rooseveltově ul. č. 15 v Plzni. Plzeň 2000. /3/ l. Šindelář, Jaroslav: Restaurování pomníku ob ětem Rumburské vzpoury před ZŠ v Doudlevecké ul. v Plzni. Plzeň 1999. /1/ l. Šindelář, Jaroslav: Galerijní zrestaurování sochy Immaculaty v Liticích umístěné před kostelem na parc. č. 2306/1 k. ú. Litice. Plzeň 1999. /2/ l. Šindelář, Jaroslav: Restaurování 12 ks vnitřních ploch okenních ostění na poutním kostele v Pístově u Chodové Plané. Plzeň 2000. /1/ l.

socha sv. Jana Šindelář, Jaroslav: Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého v Nepomuckého Křižíkových sadech v Plzni. Plzeň 2000. /2/ l. (Křižíkovy sady) dům čp. 476 Šindelář, Jaroslav: Restaurování plošné dekorativní výzdoby na fasád ě nám. Krále Jiřího domu čp. 476, nám. Krále Jiřího 32 v Chebu. Plzeň 1999. /2/ l. 32 kostel Šindelář, Jaroslav: Tři sochy andělů na římse kostela Nanebevzetí Nanebevzetí Panny Marie na Goethově nám. v Mariánských Lázních. Plzeň 2001. /2/ Panny Marie l. klášter Šindelář, Jaroslav: Restaurování pískovcového reliéfu na kostele františkánský Nanebevzetí P. Marie ve františkánském klášte ře v Plzni. Plzeň 1999. /1/ kostel l. dům v Jateční ul. Šindelář, Jaroslav: Štuková výzdoba interiérů 2 N.P. domu v Jateční ulici čp. 476/2 č.p. 476/2 v Chebu. Lhota 2001. 7 l., pl. dům v Šindelář, Jaroslav: Restaurátorský průzkum omítkových vrstev domu v Rooseveltově ul. Rooseveltově ul. č.p. 35/č. o. 15 v Plzni na fasádě do Malé ulice. Lhota čp. 35/15 2001. 3 l. hrad Seeberg Šindelář, Jaroslav: Restaurátorský průzkum fasády jižního průčelí paláce na hradě Seeberg - Ostroh. Plzeň 2001. 3 l., pl. zámek Šindelář, Jaroslav: Restaurátorský průzkum zámku ve Svojšíně. I. etapa. 4 trakty východního křídla. Lhota 2000. 3 l, pl. dům v Bezručově Šindelář, Jaroslav: Restaurování kamenných prvků na rohovém domě v ul. Bezručově ul. v Plzni (kamenný portál průjezdový, 2 ks vstupních portálů, gotický portál ve sklepě, 2 ks výdusků dekorativ. váz, restaurování kamenné vázy do interiéru, návrh a výdusek štítového čučku). Návrh a replika mříže v empirovém stylu. Repase a vyčištění 8 ks vitrážních oken a výměna barevných skel v zádveří nárožního domu v Bezručově ul. č. v Plzni. Truhlářská obnova venkovních vrat a zádveří ve Františkánské ul. Plzeň 1999. /3/ l. kostel Šindelář, Jaroslav: Restaurátorská údržba sochy sv ětce od sochaře Jana Štursy v nice kostela v Drahoňově Újezdě. Plzeň 1999. /1/ l. kostel sv. Jiří kostel sv. Petra a Pavla Rašínův dům Krajský úřad kaple "Na Hradčanech" zámek

dům v Dominikánské ul. č. 5 kaple "Na Hradčanech" kostel sv. Jakuba

kostel sv. Jakuba

kostel sv. Petra a Pavla zámek

Šindelář, Jaroslav: Restaurátorský záměr kamenných architektonických prvků fasády kostela sv. Jiří v Plzni. Plzeň /po r. 1999/. Nestr. Šindelář, Jaroslav: Průzkum a restaurování sgrafitové výzdoby štítu kostela sv. Petra a Pavla v Kralovicích. Plzeň 2001. Nestr., pl. Šindelář, Jaroslav: Restaurátorský záměr obnovy budovy Krajského úřadu v Plzni - "Rašínův dům". Plzeň 2001. 8 l, obr. příl. Šindelář, Jaroslav: Restaurátorský záměr. Restaurování kamenné plastiky "Piety" a vstupního portálu objektu kapli čky v Plzni - Koterov, "Na Hradčanech". Plzeň 2001. /1/, 5 l, obr. příl. Šindelář, Jaroslav: Restaurátorský transfer štukových a kamenných dekorací pro rehabilitaci pilí řů ohradní zdi v areálu zámku v Červeném Poříčí. Plzeň 2001. /2/ l., obr. příl. Šindelář, Jaroslav: Fixace omítek stropu vstupní chodby objektu domu v Dominikánské ul. č. 5 v Plzni. Restaurátorský záměr. Plzeň 2001. 6 l., obr. příl. Šindelář, Jaroslav: Očištění a konzervace portálu vstupu Plzeň-Koterov, kaple "Na Hradčanech". Restaurátorská zpráva. Plzeň 2001. Nestr. Šindelář, Jaroslav: Restaurování omítek a kamenných architektonických prvků umístěných na objektu kostela sv. Jakuba v Draho ňově Újezdě. Restaurátorská závěrečná zpráva. Plzeň 2001. 7 l., obr. příl. Šindelář, Jaroslav: Restaurování omítek a kamenných architektonických prvků umístěných na objektu kostela sv. Jakuba v Draho ňově Újezdě. Restaurátorský záměr. Plzeň /2001/. 6 l., obr. příl. Šindelář, Jaroslav: Průzkum a restaurování sgrafitové výzdoby štítu kostela sv. Petra a Pavla v Kralovicích. Plzeň 2001. Nestr., obr. příl. Šindelář, Jaroslav: Restaurátorský průzkum vrstev interiérů zámku v Bezdružicích. Plzeň 2001. 6 l, obr. příl.

54



1507

Karlovy Vary Karlovy Vary

1508

Plzeň-město Červený Hrádek Rokycany Rokycany

1509

1510

Plzeň-jih Chotěšov

1511

Plzeň-město Plzeň Plzeň-město Plzeň

1512

1513


1514

Plzeň-město Plzeň Plzeň-město Plzeň

1515

1516 1517 1518 1519 1520 1521 1522

1523

1524

1525

1526 1527 1528 1529 1530 1531

1532a 1532b 1533

Plzeň-město Plzeň Plzeň-město Plzeň Plzeň-jih Spálené Poříčí Cheb Dolní Žandov Plzeň-město Plzeň Plzeň-město Újezd Sokolov Kynšperk nad Ohří Sokolov Kynšperk nad Ohří Sokolov Chlum sv. Maří Sokolov Sokolov

Plzeň-sever Vysoká Libyně Plzeň-sever Vysoká Libyně Plzeň-sever Kralovice Plzeň-sever Nýřany Plzeň-jih Chotěšov Plzeň-město Křimice Plzeň-jih Spálené Poříčí Plzeň-jih Spálené Poříčí Plzeň-město Plzeň

kašna před objektem Lázně V kaple

Hron, Marcel: Restaurátorský zákrok na bronzové figu ře dívky a kamenných žulových prvcích osazených na piscin ě kašny před objektem Lázně V v Karlových Varech. Rokycany 2001. /1/ l, 16 fot. Hronová, Renáta: Zpráva o restaurování závěsného obrazu "Sv. Šimona a Judy" z kaple v Červeném Hrádku. Rokycany b.r. /2/ l., obr. příl.

dům v Soukenické ul. čp. 12 klášter - socha sv. Jana Nepomuckého ZČU - Sady pětatřicátníků Masarykova škola (Jiráskovo nám.) kostel U Ježíška

Hronová, Renáta: Rokycany - Soukenická ul, d ům čp. 12. Restaurátorský zákrok na dvou malovaných kartuších. Rokycany 2001. Nestr. Hron, Marcel: Restaurátorský zákrok na kamenné soše sv. Jana Nepomuckého v Chotěšově. Rokycany 2001. /1/ l., 38 fot. Hron, Marcel: Restaurátorský zákrok na profilaci posluchárny Z ČU v Sadech pětatřicátníků v Plzni. Rokycany 2001. /1/ l., 13 fot. Hron, Marcel: Restaurátorský zákrok na dvou portálech Masarykovy školy na Jiráskově náměstí v Plzni. Rokycany 2001. /1/ l., 29 fot.

Hron, Marcel: Restaurátorský zákrok na železném a plechovém k říži, bronzovém zvonu a měděné makovici, vše osazené na kostele U Ježíška v Plzni. Rokycany 2001. /3/ l., 4 fot. morový sloup Granát, Karel - Hron, Marcel Morový sloup (nám ěstí Republiky - Plzeň). Restaurátorská zpráva. Plzeň 2001. Nestr. dům v Granát, Karel - Hron, Marcel: Plzeň, Rooseveltova 15, dům č. p. 35. Rooseveltově ul. Renesanční vjezdový portál s plastikou Ukřižovaného. Restaurátorská 15 zpráva. Plzeň 2001. Nestr. dům v Perlové ul. Granát, Karel: Pískovcový vstupní portál - Perlová 14, čp. 60 v Plzni. 14 Restaurátorská zpráva. Plzeň 2001. Nestr. pomník F. Křižíka Granát, Karel - Hron, Marcel: Pomník F. Křižíka (Křižíkovy sady - Plzeň). (Křížíkovy sady) Restaurátorská zpráva. Plzeň 2001. Nestr. zámek Granát, Karel: Erbovní znak z pískovce - zámek Spálené Po říčí. Restaurátorská zpráva. Plzeň 2001. Nestr. socha sv. Jana Granát, Karel - Hron, Marcel: Socha sv. Jana Nepomuckého na Nepomuckého podstavci - Dolní Žandov. Restaurátorská zpráva. Plze ň 2001. Nestr. boží muka Granát, Karel: Boží muka - cesta mezi Sylvánským vrchem a lesem Na (Sylvánský vrch) velkých kusech. Plzeň 2001. Nestr. památník obětem Granát, Karel: Sonda u paty soklu památníku ob ětem 1. světové války. 1. světové války Plzeň b.r. /1/ l. sousoší Siegl, Petr: Návrh svatozáře pro sousoší Nejsvětější Trojice - Kynšperk Nejsvětější nad Ohří. Praha 2000. Nestr. Trojice sousoší Siegl, Petr: Nabídka restaurátorských prací na sousoší a sloup Nejsvětější Nejsvětější Trojice - náměstí Míru, Kynšperk nad Ohří. Praha 2000. Trojice Nestr. kaple Všech Siegl, Petr: Restaurátorský průzkum kaple "Všech věrných zemřelých" věrných poutní areál Chlum sv. Maří u Sokolova. Praha. Nestr., obr. příl. zemřelých Vlastnosti porézních materiálů. Oltář. Omítka kaple. Městský dům Siegl, Petr: Restaurování reliéfní socha řské výzdoby "Jeden den ze kultury života horníka" autora Wilhelma Srba-Schlossbauera, umíst ěné na průčelí fasády Městského domu kultury v Sokolově. Praha 2001. Nestr., 35 obr. příl. socha sv. Blažeje Tomšej, Michal: Socha sv. Blažeje - Vysoká Libyn ě. Praha 2001. /1/ l, obr. příl. socha sv. Jana Tomšej, Michal: Socha sv. Jana Nepomuckého - Vysoká Libyn ě. Praha Nepomuckého 2001. /1/ l., obr. příl. socha sv. Jana Tomšej, Michal: Socha sv. Jana Nepomuckého - Kralovice. Praha 2001. Nepomuckého /1/ l., obr. příl. socha sv. Jana Tomšej, Michal: Socha sv. Jana Nepomuckého - Ný řany. Praha 2001. Nepomuckého /1/ l., obr. příl. boží muka Kašpar, Jiří: Chotěšov - boží muka. Závěrečná restaurátorská zpráva. Mostek 2001. /2/ l., obr. příl. Pieta před Kašpar, Jiří: Plzeň - Křimice - Pieta na volném prostranství p řed zámkem průčelím zámku. Závěrečná restaurátorská zpráva. Mostek 2001. /3/ l., obr. příl. kostel sv. Kašpar, Jiří: Spálené Poříčí - kostel sv. Mikuláše. Sanace - výdlažba. Mikuláše Mostek 2001. /5/ l., obr. příl. kostel sv. Kašpar, Jiří: Spálené Poříčí - kostel sv. Mikuláše. Průzkum barevné Mikuláše polychromie. /Mostek 2001./ Nestr. Hlavní nádraží Rataj, Jiří: Areál železniční stanice Plzeň - Hlavní nádraží. Plzeň, ČSD Nádražní tř. č. or. 9/č. p. 102. Stratigrafická analýza nátěrů litinových a ocelových konstrukcí přístřešků na nástupištích. Plzeň 2001. Nestr., obr. příl. 55



1534


1535

Domažlice Horšovský Týn Domažlice Horšovský Týn Plzeň-město Plzeň Plzeň-město Plzeň

1536 1537 1538 1539

1540

dům na nám. Republiky 5, čp. 6 zámek

Nečásková, Milena: Oltář z Vroutku. Státní zámek Horšovský Týn. Praha 2001. Nestr., obr. příl.

Měšťanská beseda Měšťanská beseda

Krahulíková, Alena: Měšťanská beseda v Plzni. Restaurátorský zám ěr na snímání výmaleb v interiéru. Praha 2001. Nestr. Koška, Jan - Hejretová, Daniela: Měšťanská beseda v Plzni. 1 NP. kavárna - restaurace. Restaurátorský pr ůzkum štukové výzdoby a omítek. Praha 2001. Nestr., obr. příl. Koška, Jan - Hejretová, Daniela: Měšťanská beseda v Plzni. Restaurátorský průzkum schodiště. Praha 2001. Nestr., obr. příl. Koška, Jan: Měšťanská beseda v Plzni. Průzkum restaurace, snímání štukové výzdoby. Praha 2001. Nestr., obr. příl. Koška, Jan: Měšťanská beseda v Plzni. 2. NP. Restaurátorský pr ůzkum štukové výzdoby a omítek. Praha 2001. Nestr., obr. p říl.

Měšťanská beseda Měšťanská beseda Měšťanská beseda

1543

Tachov Cebiv

1544

Tachov Cebiv Domažlice Čečovice Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary

socha Panny Marie Immaculaty socha sv. Jana Nepomuckého kostel sv. Mikuláše sloup Nejsvětější Trojice Mlýnská kolonáda Mlýnská kolonáda

Karlovy Vary Karlovy Vary Plzeň-jih Ves Touškov Domažlice Chocomyšl

Vyhlídka Karla IV. socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Jana Nepomuckého

1551

Plzeň-jih Životice

zámek

1552

Rokycany Radnice Tachov Staré Sedliště

Stará synagoga

Klatovy Kašperské Hory Sokolov Chlum sv. Máří Rokycany Mirošov Klatovy Hrádek u Sušice

kaple sv. Anny


klášter

1542

1545 1546 1547a 1547b

1548 1549 1550

1553 1554 1555

1556

1557

1558

1559 1560

1561

Nečásková, Milena: Psací stolek ze státního zámku Horšovský Týn. Praha 2001. Nestr., obr. příl.

zámek

Plzeň-město Plzeň Plzeň-město Plzeň Plzeň-město Plzeň

1541

Rataj, Jiří: Zpráva z restaurátorského průzkumu v měšťanském domě v Plzni na nám. Republiky 5, č. p. 6. Plzeň 2001. /1/ l., obr. příl.

kostel sv. Prokopa a Oldřicha Tachov kostel sv. Staré Sedliště Prokopa a Oldřicha Tachov kostel sv. Bor u Tachova Mikuláše

kostel

zámek zámek

Žák, Vladimír: Restaurování sochy Panny Marie Immaculaty v Cebivi. Praha 2001. /2/ s., obr. příl. Žák, Vladimír: Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého v Cebivi. Praha 2001. /2/ s., obr. příl. Kavková, Alena: Čečovice - kostel sv. Mikuláše. Věžní hodiny. Karlovy Vary b. r. Nestr., obr. příl. Fučík, Zdeněk - Hartman, Petr: Sloup Nejsvětější Trojice - Karlovy Vary. Karlovy Vary 2001. Nestr., obr. příl. Kolář, M. - Jelínek, J.: Mlýnská kolonáda - Karlovy Vary. Restaurátorský průzkum. B. m. 2001. 3 l. Kolář, M.: Mlýnská kolonáda - Karlovy Vary. Restaurátorské práce v rozsahu objemu uzavřené SOD - 108 ks ozdobných váz balustrád, 12 ks alegorických soch. Restaurátorský zám ěr. B. m. 2001. 4 l. Fučík, Zdeněk - Pavlík, Jiří: Vyhlídka Karla IV. - Karlovy Vary. Ostrov 2001. 4 l., obr. příl. Široký, Martin: Restaurátorská zpráva k soše Svatý Jan Nepomucký, obec Ves Touškov. Praha 2001. 3 s., obr. p říl. Široký, Martin - Bukovinská, Vanda: Restaurátorská zpráva k soše Svatý Jan Nepomucký, obec Chocomyšl. Praha 2001. 5 s., obr. příl. Prokop, Zdeněk: Čtrnáct svatých pomocníků. Klasicistní figurální nástěnná malby na klenbě kaple v apsidě zámku v Životicích. Středokluky 2001. Nestr., obr. příl. Prokop, Zdeněk: Synagoga v Radnicích. Dva fragmenty nástěnných maleb - nápis, desky Desatera. St ředokluky 2001. Nestr., obr. příl. Cechl, Jan - Cechlová, Dafina: Restaurátorský pr ůzkum maleb na klenbách a stěnách presbytáře kostela sv. Prokopa a Oldřicha - Staré Sedliště u Tachova. Praha 2001. /4/ l., 36 fot. Stejskal, Vladimír - Stejskalová, Jaroslava: Restaurování štukové a malířské výzdoby stropu a stěn presbytáře kostela sv. Prokopa a sv. Oldřicha ve Starém Sedlišti u Tachova. Hostivice 2001. Nestr., obr. p říl. Novotný, Zdeněk: Kostel sv. Mikuláše, Bor u Tachova - restaurátorský průzkum lunetových maleb v bočních kaplích a nad bočními vchody. B. m. 2001. /1/ l., obr. příl. Hrubeš, K.: Restaurátorský průzkum hřbitovní kaple sv. Anny, Kašperské Hory. Český Krumlov 2001. /2/ l, obr. příl. Kolmanová, Eva: Průzkumová zpráva o plastikách andělů z ambitů kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdaleny v Chlumu sv. Máří. Poděbrady 2001. /1/ l., obr. příl. Šolc, Radomil: Dokumentace restaurování kamenného alian čního znaku na západním průčelí zámku v Mirošově. Dubá 2001. /2/ l., obr. příl. Artouni, Karine: Dekorativní nástropní a nást ěnné malby - zámek v Hrádku u Sušice. Restaurátorská zpráva. Praha 2001. Nestr.

Artouni, Karine: Chotěšov, okr. Plzeň-jih. Klášter - freska nad schodištěm. Dodatek k restaurátorské zprávě. Praha 2001. /1/ l., obr. příl. Navazuje na restaurátorskou zprávu č. 1403.

56



1562a 1562b 1563

Klatovy Klatovy Klatovy Klatovy Plzeň-jih Hoříkovice

1564


1565


1566

Rokycany Mirošov

1567

Klatovy Klatovy Tachov Stříbro Karlovy Vary Doupov

1568 1569

1570

Tachov Stříbro

1571

Cheb Podhradí u Aše Cheb Cheb

1572

1573 1574

1575

1576

1577

1578

1579

1580

1581

1582 1583

Hrubý, Vladimír: Oprava oken objektu čp. 62 - Náměstí Míru v Klatovech 1. Restaurátorská zpráva. Plzeň 2001. 7 l., obr. příl. Hrubý, Vladimír: Restaurování oken domu - Radnice m ěsta Klatov. Restaurátorský projekt. Plzeň 2001. /2/ l. boží muka Středa, J. - Bartůněk, A.: Zpráva a fotodokumentace pr ůběhu restaurátorských prací, transferu, zhotovení faksimile lucerny a osazení božích muk v Hoříkovicích. Praha 1988. Nestr., obr. p říl. Sadová kolonáda Kovařík, Jindřich: Rekonstrukce Sadové kolonády Karlovy Vary. Dokumentace skutečného provedení 30. 6: 2001. Restaurátorská část. Kralovice 2001. Přeruš. str., obr. příl. Zámecká Kolář, M.: Restaurátorská zpráva k provedenému dílu "Adaptace kolonáda Zámecké kolonády Karlovy Vary". Textová část, doklady o použitých materiálech, fotodokumentace. Praha 2001. P řeruš. str., obr. příl. zámek Plachý, Jarmil - Šolc, Radomil: Restaurátorský pr ůzkum aliančního znaku na západním průčelí zámku v Mirošově. Dubá 2001. 5 s., obr. příl. Popis památky, současný stav památky, návrh restaurátorských prací, finanční rozpočet. Černá věž Štuko Ars. Klatovy.: Restaurování sgrafitového ciferníku na Černé věži v Klatovech. Klatovy 2001. 2 l., obr. příl. Mostní věž Váňa, Petr - Bradna, Jan - Šlégl, Jiří: Kamenné prvky a sgrafitová výzdoba mostní věže Stříbro. Karlík, Praha 2001. Nestr., 18, 6 fot. kostel sv. Martan, Alois - Martan, Martin: Wolfganga Restaurátorská zpráva k osazení tří výjevů nástěnných maleb z kostela sv. Wolfganga v Doupově. Sv. Anna Samatřetí, sv. Kryštof, výjev z levé strany vítězného oblouku. Praha 2001. Nestr., obr. p říl. Mostní věž Hanzlíková, Hana - Kuchynka, Václav: Stříbro - mostní věž. Podrobný stavebně historický průzkum. Dokumentace provedení. Brno 2001. 6 sv. Nestr., obr. příl. Textová část. Hodnocení a dokumentace výchozího stavu dochovaných omítek a spár na vnějším plášti. Detail cihelného zdiva a omítek. Detail výchozího stavu dochovaného kamenného zdiva a římsy. Rozlišení míry restaurátorského zásahu na kamenných prvcích. Lokalizace dokumentovaných kamenických zna ček. kostel Dobrého Razimová, Ludmila - Blabolilová, Marie - Mí čko, Vladimír: Evangelický Pastýře kostel Dobrého Pastýře - epitaf rodu Zettwitzů. Praha 2001. /2/ l., 41 fot.

dům na nám. Míru čp. 62 radnice

kostel sv. Kláry

Kadavý, Milan - Matějíček, Jiří: Kostel sv. Kláry - Cheb. Nástropní malba s námětem Ukřižování. Restaurátorský průzkum. Praha 2001. 2 s., obr. příl. Tachov kostel sv. Petra a Restaurátorská umělecká společnost Brandl Praha: Hlavní oltář z Skviřín Pavla kostela sv. Petra a Pavla ve Skviříně. Praha 2000. Nestr., obr. příl. Plzeň-jih zámek - kaple sv. Stöckl, Jan - Lubomírský, Mikuláš - Lattová, Eva: Oltá ř sv. Anny z Nebílovy Antonína kostela sv. Jakuba Většího v Prusínech, nyní umístěn v kapli sv. Antonína v Nebílovech. Praha 2001. Nestr., obr. p říl. Tachov zámek Šindelář, Jaroslav: Restaurátorský transfer barokního stropu z p řízemí Bezdružice do 1p. na zámku v Bezdružicích. Restaurování gotických kleneb v předsálí rytířského sálu na zámku v Bezdružicích. Restaurování stropu v ranní jídelně v přízemí zámku v Bezdružicích. Plzeň 2002. /3/ l. Plzeň-město děkanát PF a Šindelář, Jaroslav: Restaurátorské práce na objektu d ěkanátu PF a FHS Plzeň FHS (Sedláčkova v Sedláčkově a Veleslavínově ul. v Plzni. Restaurátorský dozor. a Veleslavínova Restaurování kamenných prvků. Plzeň 2002. /2/ l. ul.) Plzeň-město dům na nám. Šindelář, Jaroslav: Restaurování štukové výzdoby a historických omítek Plzeň Republiky č. 18 a valené klenby domu na Náměstí Republiky č. 18 a 19 v Plzni. Plzeň 19 2002. /3/ l., pl. Plzeň-město dům České Šindelář, Josef: Technologický postup obnovy části fasády předního Plzeň pojišťovny na průčelí objektu domu České pojišťovny čp. 202 na náměstí Republiky v nám. Republiky Plzni po požáru. Restaurátorský záměr. Plzeň 2002. Nestr. Plzeň-město Císařský dům Šindelář, Josef: Dílčí obnova portálů a omítek fasády předního průčelí Plzeň (nám. Republiky objektu Císařského domu, náměstí Republiky 43, Plzeň. Závěrečná 41) restaurátorská zpráva. Plzeň 2002. Nestr. Rokycany kostel Šindelář, Jaroslav: Transfer omítkových vrstev ze stropu chrámové lodi Svojšín kostela ve Svojšíně a osazení sejmutých omítkových ploch. Plze ň 2002. Nestr., obr. příl. Plzeň-město děkanát PF a Šindelář, Jaroslav: Restaurátorské práce na objektu d ěkanátu PF a FHS Plzeň FHS (Sedláčkova v Sedláčkově a Veleslavínově ul. v Plzni. Restaurování 3 ks kamenných a Veleslavínova) portálů a 2 ks kamenných ostění. Plzeň 2002. /3/ l., obr. příl. Cheb zámek Šindelář, Jaroslav: Zeď čestného dvora - zámek Kynžvart. Restaurování Kynžvart kamene. Plzeň 2000. /3/ l., obr. příl. Plzeň-jih zámek Hron, Marcel: Zámek ve Spáleném Poříčí. Restaurátorský průzkum Spálené Poříčí štukové výzdoby. Rokycany 2002. /1/ l., obr. příl.

57



1584 1585

1586 1587

Plzeň-jih zámek Spálené Poříčí Plzeň-město škola T. G. Plzeň Masaryka (Jiráskovo nám.) Plzeň-město dům na nám. Plzeň Republiky čp. 20 Plzeň-město statek čp. 56 Litice

1588


1589

Plzeň-jih Nebílovy

1590

Domažlice Horšovský Týn Plzeň-město Plzeň

1591

1592 1593 1594 1595 1596 1597

1598

1599

1600 1601

Plzeň-město Roudná Plzeň-město Doudlevce Sokolov Sokolov Rokycany Rokycany Karlovy Vary Teplá Sokolov Chlum svaté Maří Klatovy Červené Poříčí Klatovy Sušice

Domažlice Horšov Tachov Kladruby

1602


1603

Tachov Kladruby Klatovy Mačice

1604

1605

1606

1607

1608 1609 1610

Domažlice Horšovský Týn Klatovy Hrádek u Sušice Plzeň-město Plzeň Plzeň-město Plzeň Plzeň-město Plzeň Plzeň-město Plzeň

hřbitov u kostela Pod všemi svatými zámek

zámek

dům na nám. Republiky čp. 2 hřbitov U všech svatých - kaple boží muka sloupková mariánský sloup (Staré náměstí) kašna (náměstí) městský úřad kaple Všech věrných zemřelých kaple Srdce Páně

Hron, Marcel: Restaurátorský zákrok na dvou místnostech v zámku ve Spáleném Poříčí. Rokycany 2001. /1/ l., obr. příl. Hron, Marcel: Restaurátorský zákrok na b řízolitové fasádě školy T. G. Masaryka, Jiráskovo nám. Plzeň. Rokycany 2002. /1/ l., obr. příl. Hron, Marcel: Restaurátorský průzkum - pavlač domu čp. 20 - náměstí Republiky, Plzeň. Rokycany 2002. /1/ l., obr. příl. Hron, Marcel: Restaurátorský zákrok na oplechovaných dve řích špýcharu statku v Plzni Liticích - areál statku čp. 56. Rokycany 2002. /1/ l., obr. příl. Hron, Marcel: Hrobka rodiny Rohrerových na hřbitově u kostela Pod všemi svatými, Plzeň. Restaurátorský průzkum. Rokycany 2002. /2/ l., obr. příl. Hronová, Renáta - Hron, Marcel: Zpráva o restaurování oltá ře sv. Apolena z kostela sv. Jakuba Většího v Prusinech. Rokycany 2001. Nestr., obr. příl. Nečásková, Milena: Domácí oltář z Poběžovic. Státní zámek Horšovský Týn. Restaurátorská zpráva. Praha 2002. Nestr., obr. p říl. Granát, Karel: Náměstí Republiky čp. 2 v Plzni. Restaurování pískových architektonických prvků a historických omítek. Dvorní trakt a sklepení. /Plzeň/ 1999. Nestr., obr. příl. Granát, Karel: Kaple, úsek hradební zdi a brány - h řbitov U všech svatých, Plzeň-Roudná. Plzeň 2002. Nestr. Granát, Karel: Sloupková boží muka - Plzeň-Doudlevce, nad soutokem Radbuzy a Úhlavy. Restaurátorská zpráva. Plzeň 2002. Nestr., obr. příl. Siegl, Petr: Mariánský sloup na Starém nám ěstí v Sokolově. Restaurátorská zpráva. Praha 2002. Nestr., obr. p říl. Siegl, Petr: Kašna na náměstí v Rokycanech. Praha 2002. Nestr., obr. příl. Siegl, Petr: Restaurování kamenných reliéf ů a portálu budovy Městského úřadu Teplá. Praha 2002. Nestr., obr. příl. Siegl, Petr: Kaple "Všech věrných zemřelých" umístěná v poutním areálu Chlum svaté Maří. Praha 2002. Nestr., obr. příl. Drncová, Ludmila: Červené Poříčí - kaple Srdce Páně. Hlavní oltář a kazatelna. Záměr restaurování. Plzeň 2002. Nestr.

Drncová, Ludmila: Sušice - kostel sv. Václava. Soubor mobiliá ře kostela. Záměr restaurování do Programu restaurování movitých kulturních památek na rok 2003. Plzeň 2002. Nestr. kostel Nejsvětější Drncová, Ludmila: Horšov - kostel Nejsvětější Trojice. Hlavní oltář, oltář Trojice sv. Anny a P. Marie, kazatelna. Záměr restaurování. Plzeň 2002. Nestr. klášter - kostel Drncová, Ludmila: Kladruby - kostel Nanebevzetí Panny Marie v areálu NKP bývalého kláštera. Oltář sv. Benedikta. Záměr restaurování. Plzeň 2002. Nestr. dům v Husově ul. Drncová, Ludmila - Domanický, Pavel: Interiér bytu manžel ů Jana a 58 Jany Brummelových od architekta Adolfa Loose - Plze ň, Husova 58. Jídelna. Záměr restaurování. Plzeň 2002. 8 l. klášter - prelatura Drncová, Ludmila - Jedličková, Jaroslava: Kladruby - stará prelatura. stará Průzkum výzdoby. Plzeň b.r. Nestr., obr. příl. zámek Kořenek, Jiří - Marschal, Miloslav - Ronovský, Jan: Zámek Ma čice - sál 1. patra. Restaurování nástropní dekorativní výmalby. Praha 2002. /3/ l., obr. příl. zámek Hrubý, Vladimír: Rámy obrazů (HT 4707b, 047400b), socha psa Polluxe (HT 03357), socha psa Castora (HT 03356). Plzeň 2002. /2/ l., obr. příl. kostel sv. Václava

zámek

Artouni, Karine: Zámek v Hrádku u Sušice - dekorativní nástropní a nástěnné malby. Praha 2001. /2/ l., obr. p říl.

Měšťanská beseda

Krahulíková, Alena - Koška, Jan: Štuková výzdoba a omítky v prostorách 1 a 2. NP Měšťanské besedy čp. 59 v Plzni. Restaurátorský záměr na snímání výmaleb v interiéru. Praha 2001. /2/ l. Krahulíková, Alena: Měšťanská beseda v Plzni. Restaurátorský zám ěr na snímání výmaleb v interiéru. Praha 2001. /3/ l. Srb, Pavel - Tomka, Karel: Měšťanská beseda v Plzni. Posouzení poškození stávajících oken do světlíku. Praha 2001. /1/ l., obr. příl. Krahulíková, Alena - Koška, Jan: Štuková výzdoba a omítky v prostorách 3. NP Měšťanské besedy čp. 59 v Plzni. Restaurátorský průzkum. Praha 2001. Nestr., obr. příl.

Měšťanská beseda Měšťanská beseda Měšťanská beseda

58



1611

Rokycany Mirošov

zámek

1612

Domažlice Chocomyšl Sokolov Loket Rokycany Mirošov

socha sv. Jana Nepomuckého kašny barokní (náměstí) zámek

Klatovy Klatovy Tachov Stříbro

Bílá věž

1613 1614

1615 1616

kostel Všech svatých

1617


klášter

1618

Sokolov Kynšperk nad Ohří Klatovy Červené Poříčí Cheb Cheb Plzeň-město Plzeň

socha sv. Floriána (kašna na nám. Míru) zámek

opevnění historické Knihovna města Plzně

1622

Rokycany Skořice

kostel sv. Václava

1623

Sokolov Kaceřov Plzeň-město Plzeň

zámek

1619

1620 1621

1624

1625


1626

Klatovy Klatovy

1627

Cheb Cheb

1628

Plzeň-jih Blovice Rokycany Rokycany Domažlice Horšov

1629 1630

1631 1632 1633 1634 1635

1636

Plzeň-město Plzeň Klatovy Železná Ruda Klatovy Plánice Plzeň-jih Kozel Plzeň-město Plzeň Plzeň-jih Kozel

Šolc, Radomil: Návrh restaurování tří zdobných nadokenních říms suprafenester - na západním průčelí zámku v Mirošově. Restaurátorská zpráva o opravě tří nadokenních říms - suprafenester - na západním průčelí zámku v Mirošově. Praha 2002. /2/ l. Široký, Martin: Nabídka restaurátorských prací na restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého v obci Chocomyšl. B.m. 2000. Nestr. Rak, Bořivoj: Restaurátorský průzkum současného stavu zachování dvou barokních kašen v prostoru nám ěstí města Loket. Most 2000. 3 l. Plachý, Jarmil - Šolc, Radomil: Restaurátorská zpráva o oprav ě kamenného aliančního znaku ze západního průčelí zámku v Mirošově. Dubé 2001. 2 l., obr. příl. Šlégl, Jiří: Klatovy - Bílá věž - východní portál. Restaurátorský záměr. Praha 2000. Nestr., obr. příl. Látal, Jiří - Šelemba, Michal: Restaurátorský zám ěr na záchranu nástěnných maleb v klenbách bočních lodí a na stěnách lodi hlavní v kostele Všech svatých ve Stříbře. Litomyšl 2002. Nestr. Amortová, Kateřina - Wernerová, Jitka: Restaurování sochy Krista v areálu bývalého kláštera v Chotěšově (restaurování sochy bez soklu). Praha 2001. Nestr. Krátký, K.: Socha sv. Floriána na sloupu v kašn ě na nám. Míru v Kynšperku nad Ohří. Pardubice 2001. Nestr. Ritschel, Robert: Tři ciferníky. Restaurátorská dokumentace. Praha 2002. 2 l., obr. příl. Justa, Petr - Novotný, Jiří: Konzervace a restaurování fragmentu historické hradební zdi v Chebu. Praha 2002. Nestr., obr. p říl. Kremanová, Jana: Restaurátorská zpráva o oprav ě dvou nástěnných obrazů autora ak. mal. Jiřího Kovaříka realizovaných v 60. letech v Knihovně města Plzně, ul. B. Smetany č.p. 159, 160/13. Plzeň 2002. /2/ s., obr. příl. Stöckl, Jan - Lattová, Eva - Lubomírský, Mikuláš: Barokní oltá ř sv. Václava a tabernákl z oltáře Kristova křtu z kostela sv. Václava v obci Skořice. Praha 2002. /2/ l., obr. příl. Matějíček, Jiří - Kadavý, Milan - Besta, Pavel: Nástropní malba v p řízemí zámku v Kaceřově. Středokluky 2002. /1/ l. Hlava, Miroslav - Kunft, Jiří - Hadáček, Miroslav: Dům čp. 325, Nádražní ulice č. 7, Plzeň. /Bývalá škola "Nad Hamburkem"./ Návrh na restaurování vnějších fasád. Praha 2000. Nestr., obr. p říl.

dům v Nádražní ul. č. 325/7 ("Nad Hamburkem") dům v Nádražní Hadáček, Miroslav - Hlava, Miroslav - Kunft, Jiří: Dům čp. 325, Nádražní ul. č. 325/7 ("Nad ulice č. 7, Plzeň. /Bývalá škola "Nad Hamburkem"./ Pasport Hamburkem") dochovaných prvků štukové výzdoby vnějších fasád. Stav k 30. říjnu 2000. Praha 2000. Nestr., obr. příl. radnice Hák, Jiří: Projekt rekonstrukce fasády objektu M ěNV v Klatovech. Podrobný povrchový architektonicko-historický pr ůzkum. B.m. 1990. 13 s., obr. příl. kostel sv. Kláry Kadavý, Milan - Matějíček, Jiří - Besta, Pavel: Klenba nad kruchtou v kostele sv. Kláry v Chebu. Nástropní malba Kalvárie - uk řižování Krista ve štukovém rámu. Praha 2002. /2/ l., obr. p říl. zámek Opatová, Kateřina: Papírové tapety ze zámku v Blovicích. Restaurátorská zpráva. Praha 2002. Nestr., obr. p říl. kostel Nejsvětější Rataj, Jiří: Restaurátorský průzkum v prostorách hřbitovního kostela Trojice Nejsvětější Trojice v Rokycanech. Plzeň 2002. /1/ l., obr. příl. kaple sv. Barbory Matějíček, Jiří - Kadavý, Milan: Zpráva o zajištění pozdně gotických nástropních a nástěnných maleb v kapli sv. Barbory v Horšově u Horšovského Týna. Středokluky 2002. /2/ s., obr. příl. hřbitov Všech Chaloupek, Vladimír: Oprava kamenné hradby h řbitova Všech svatých svatých 2. etapa - v Plzni-Roudné. Prohlášení o shod ě. Plzeň 2002. Nestr. socha sv. Jana Amortová, Kateřina: Barokní socha sv. Jana Nepomuckého v Železné Nepomuckého Rudě. Restaurátorská zpráva. Praha 2002. /1/ l., obr. p říl. sloup Nejsvětější Turský, Jan: Restaurování sloupu Nejsvětější Trojice - Plánice. Trojice /Fotodokumentace./ B.m. r. Nestr. zámek Prokop, Zdeněk: Zámek Kozel. Restaurování nástěnných maleb v interiérech. Středokluky 2002. Nestr., obr. příl. Denisovo nábřeží Hron, Marcel: Restaurátorský zákrok na mramorovém obložení - poliklinika / polikliniky - lékárna na Denisov ě nábřeží v Plzni. Rokycany 2002. /1/ l., lékárna 14 fot. zámek Stöckl, Jan: Zpráva o restaurování o portrétu muže z depozitá ře SZ Kozel - KZ 2478. Praha 2002. /1/ l., obr. p říl.

59



1637 1638 1639

Plzeň-jih Kozel Plzeň-sever Nečtiny Plzeň-sever Manětín

zámek zámek náměstí

Stöckl, Jan: Zpráva o restaurování portrétu dámy z depozitá ře SZ Kozel - KZ 2333. Praha 2002. /1/ l., obr. příl. Sopr, Alois: Restaurování sochy v loveckém úboru na fasád ě zámku Nečtiny. Praha 1969. /1/ l., obr. příl. Sopr, Alois: Osazení a restaurování barokních soch a kalich ů balustráda náměstí Manětín. Praha 1969. /2/ s., obr. příl. Mgr. Karel Matásek

Fotooddělení Fotolaboratoř Činnost fotooddělení byla v r. 2002 poznamenána dlouhodobou nemocí a úmrtím vedoucího fotografa SPÚ Jana Gryce v únoru 2002. Do června 2002 zajišťovali foto- a video- dokumentaci a laboratorní zpracování Radovan Kodera a Ludmila Lohrová. V červnu byl přijat nový fotograf Milan Váchal; v listopadu 2002 však rozvázal pracovní pom ěr a od 1. 12. nastoupil Daniel Stach. Fotooddělení provádělo dokumentaci podle požadavků odborných úseků SPÚ i podle potřeb oddělení správy majetku a správ památkových objektů, dokumentaci některých specifických činností (archeologie, opravy a stavební činnosti na objektech apod.) a pro pot řeby vedení ústavu reportážní video- a foto-dokumentaci z akcí souvisejících s činností SPÚ (vernisáže, otevření expozic a další významné události). Např. byla fotograficky a na videozáznam dokumentována tři dny trvající akce spojená s otevřením expozice relikviáře sv. Maura – setkání odborníků, kteří se na práci podíleli, vlastní vernisáž na Bečově a třetí den konference v Karlových Varech. Významnou dokumentovanou akcí bylo také slavnostní setkání na zámku Kynžvart u p říležitosti udělení ceny Europa Nostra. Fotolaboratoř zajišťuje zpracování fotodokumentace prováděné terénními pracovníky při dokumentaci postupu stavební obnovy objekt ů, fotodokumentaci jako přílohy k návrhům na prohlášení věcí za kulturní památku, jako podklady pro získávání mimořádných dotací apod. Pokračovala fotografická a audiovizuální dokumentace mobiliá řů církevních objektů v rámci programu ISO v okrese Klatovy a fotodokumentace mobiliá řů objektů ve správě SPÚ v Plzni. V polovině roku bylo pro potřeby fotooddělení pořízeno vybavení pro digitální fotografii a pracovníci odd ělení začali provádět digitální fotodokumentaci vybraných objektů a činností, např. restaurátorských nálezů výmaleb na zámku ve Valči, prohlídkových okruhů na zámku v Bečově a v Manětíně, mobiliářů některých objektů (budova SPÚ Plzni, zámek Horšovský Týn aj.). V souvislosti s živelnými událostmi v r. 2002 byla provád ěna dokumentace následků povodní a vichřic, jimiž byly poškozeny některé památkové objekty a lokality. Při srpnové povodni dokumentoval fotograf památkového ústavu aktuální situaci v ohrožených lokalitách. Část fotodokumentace byla poskytnuta technickému odd ělení pro další využití. Oddělení připravovalo fotografické podklady pro nást ěnné panely vstupní expozice domu Zlaté slunce (nap ř. Architektura 20. století v Plzni, výstava o historii a demolici domu U Zvonu v Plzni). Další fotodokumentace byla využívána při tvorbě propagačních materiálů památkového ústavu i dalších objekt ů mimo jeho správu. Archivní i nově pořizovaná dokumentace nalezla využití také v expozicích na hradech a zámcích ve správ ě SPÚ a také při vytváření expozic ve spolupráci s dalšími subjekty (nap ř. výstava Ukradené památky v diecézním muzeu v Plzni, apod.). Fotooddělení pokračovalo v samostatné koncepční výstavní činnosti a pro rok 2002 připravilo a realizovalo rozsáhlou výstavu k 60. výročí deportací plzeňských židů do Terezína. Fotograf SPÚ Radovan Kodera autorsky připravoval, technicky zpracovával a organizačně zajišťoval projekt Rok 2002 – rok vzpomínek právě k tomuto výročí. Součástí projektu bylo vytvoření památníku obětem holocaustu Zahrada vzpomínek v prostorách torza bývalé Židovské školy a instalace výstavy Osudy zmizelých ve Staré synagoze v Plzni. Od října 2002 pracuje fotooddělení ve spolupráci s archivem Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlín ě na přípravě rozsáhlé reprezentativní výstavy fotografií Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda; výstava bude instalována v dubnu 2003 ve Velké synagoze v Plzni jako celosezónní expozice. Radovan Kodera

Fotoarchiv V archivu fotodokumentace bylo ke konci roku 2002 evidováno 271 942 inventárních čísel černobílých negativů, 2 587 barevných negativů, 10 175 fotografií bez negativů a 3 441 diapozitivů. Z toho bylo v průběhu roku zapsáno 2 085 černobílých negativů, 744 barevných negativů, 12 fotografií bez negativů a 116 diapozitivů. Z archivních negativů bylo pro účely evidence, policejního pátrání a pro pot řebu odborných pracovníků zhotoveno 4 979 černobílých fotografií převážně formátu 6x6 a 13x18 cm. Pro badatele bylo z archivovaných negativů pořízeno 189 černobílých fotografií od formátu 13x18 až po 50x60 cm. Zhotovování fotodokumentace váže na ISO, evidenci kulturních památek, projekty v ědy a výzkumu, odbornou činnost terénních pracovníků, přípravu publikací, realizaci výstav a další činnosti vyplývající z poslání organizace. Činnosti fotoarchivu úzce navazují a práci terénních fotograf ů a fotolaboratoře. Eva Brýnová, Jaroslava Turková

60



VĚDA A VÝZKUM Projekty vyplývající ze schváleného výzkumného záměru Technické památky a průmyslová architektura V roce 2002 pokračoval průzkum a fotodokumentace dalších výrobních a technických areál ů a objektů, o jejichž stavu neměl SPÚ v Plzni aktuální nebo vůbec žádné informace. Prostřednictvím architekta I. Adama byl zjišt ěn současný stav areálu bývalé papírny v Prášilech. Tato papírna vznikla v roce 1820 adaptací staré brusírny skla. V moderní dob ě proslula zejména spojením s p ůsobením významného českého umělce Josefa Váchala. Než její existenci v roce 1933 ukončil požár, byla poslední papírnou s výrobou ručního papíru v Čechách. Nadzemní část hlavního výrobního objektu byla zbořena v době po II. světové válce. Dochoval se přízemní obytný dům st. p. č. 2151 a část vodního díla. V roce 2001 vznikl projekt znovuoživení papírny, který podpořila řada významných osobností a institucí, včetně SPÚ v Plzni. Současně byl zjištěn současný stav bývalého panského pivovaru v Prášilech. Pivovar byl v provozu do roku 1913 (v režii schwarzenberského panství), pak zde firma Zátka z Českých Budějovic zavedla výrobu limonád. V letech 1927-1928 byla budova bývalého pivovaru adaptován na „chatu“ KČST (sloužila turistům do roku 1938). Za II. světové války byla adaptována pro chemickou výrobu, po válce ji využívala armáda. Po požáru v 70. letech nadzemní část budovy z převážné části zanikla, dosud se dochovaly pom ěrně rozsáhlé sklepy. Dále byl zjištěn současný stav areálu kdysi světově proslulé sklárny Loetz v Klášterském Mlýn ě u Rejštejna. Dále byl zjištěn současný stav bývalé hydroelektrárny č. p. 160/IV v Klatovech. Zjištěno, že zařízení bylo kompletně odstraněno, nájemce objektu provozuje v přízemí ubytovnu. Na Karlovarsku zjištěn současný stav vodního díla a historické hydroelektrárny č. p. 39 v obci Pstruží u Merklína. Konstatováno, že se jedná o MVE s nejlépe dochovaným p ůvodním zařízením v tomto regionu (horizontální turbina Francis, generátor Siemens, regulátor Teplitzer Maschinen-fabriks A. G. z roku 1926). Sou časně zjištěn stav zařízení druhé MVE, která se nachází nad č. p. 39 a provozuje ji Obecní úřad Pernink (stará turbina Bánki o max. výkonu 250 kW, nová turbina Hydrohrom z roku 1998 o max. výkonu 50 kW). Vn ější vzhled však zcela změnil charakter tohoto objektu. Dále zjištěn současný stav areálu bývalé papírny tamtéž (strojovna horní MVE se nachází v suterénu hlavní budovy bývalé papírny). Dále v tomto regionu pořízena orientační fotodokumentace ocelového silni čního mostu přes Teplou u obce Vodná (Pražská mostárna, 1891). Jedná se o jeden z nejstarších ocelových most ů na Karlovarsku, po přeložení státní silnice I. tř. Plzeň-Karlovy Vary převádí přes řeku místní komunikaci k pile. Delší dobu z řejmě nebyl udržován a jeho další osud je nejistý. Ve spolupráci se současným vlastníkem byl zjištěn současný stav a provedena fotodokumentace areálu bývalé továrny na zpracování kamene firmy J. Cingroš v Nadrybech, v četně vily tamtéž a překladiště v obci Sedlecko. Byla pořízena fotodokumentace bývalé továrny na tiska řské barvy (Auerbach, Weissberger a spol.) v Kozolupech. Na severním Plzeňsku byl dále zjištěn současný stav a pořízena orientační fotodokumentace mlýnů č. p. 230 v Kralovicích, Horního a Dolního Rabasova mlýna (oba mlýny v obci Bu ček), Telecího a Holubova mlýna (obec Všeruby), mlýna č. p. 19 v obci Lité, Čoubova mlýna (Vysočany). Zdokumentovány silniční mosty v obcích Buček, Lité a Vysočany a vodojemy v obcích Buček, Kočín a Dolní Hradiště. Dále pořízena fotodokumentace bývalého mlýna „Na vartě“ na Úhlavě u obce Lhota (č. p. 257). V Plzni pokračovala fotodokumentace areálu a. s. Plze ňský Prazdroj (dříve Měšťanský a První akciový pivovar). Nově provedena fotodokumentace areál ů bývalých továren firem Hirsch (později Stavební stroje) a Taussig ve Cvokařské ulici a areálu bývalé továrny na glasury (bratři Drechslerové) v Plzni-Újezdě. Zjištěn stav a pořízena orientační fotodokumentace areálu nákladového nádraží, které je sou částí železniční stanice Plzeň-hlavní nádraží. Pořízena fotodokumentace současného stavu turistické rozhledny na vrchu Chlum. Prostřednictvím odboru výstavby Městského úřadu v Domažlicích byl zajištěn přístup do areálu bývalého pivovaru v Komenského ulici, zjištěn stav jednotlivých objektů a pořízena jejich fotodokumentace (do roku 1945 m ěstský pivovar, pak provozován jako komunální podnik, v roce 1951 p řipojen k n. p. Západočeské pivovary, posledním provozovatelem byla a. s. Plzeňský Prazdroj). Pro Město Domažlice, které větší část areálu převzalo, bylo zpracováno památkové vyhodnocení dochovaných objektů, doporučení rozsahu jejich zachování i možností budoucího využití. Prostřednictvím Mgr. F. Čečila z Krajského úřadu Plzeňského kraje byla provedena prohlídka a orienta ční fotodokumentace nejstarší části areálu kasáren ve Strašicích na Rokycansku. Soubor n ěkolika jednopatrových dřevěných kasárenských budov, jídelny a zděného obytného domu pochází z druhé poloviny 30. let 20. století, jednotlivé objekty jsou dochovány ve stavu blízkém původnímu. V posledních letech nejsou využívány. P ředběžně projednávána možnost památkové ochrany tohoto souboru a jejich využití pro vybudování muzea armády 1. Československé republiky (jako pobočky Muzea demarkační linie v Rokycanech). Poznatky a informace získané při realizaci výzkumného úkolu byly zčásti využity pro zpracování hesel do 1. až 3. dílu Encyklopedie technických památek vydávané postupn ě nakladatelstvím Libri (v roce 2002 bylo zpracováno a odevzdáno kolem 70 hesel, připravena obrazová příloha – kolem 140 fotografií, plán ů apod., největší část hesel představuje okres Plzeň-město, lednu vydán 1. díl a v prosinci 2. díl – do písmena O). Pro časopis Fórum architektury a stavitelství byl zpracován příspěvek Technické památky v Plzni a na Plzeňsku, který obsahoval přehled památkově chráněných technických a průmyslových objektů v regionu, včetně objektů navržených na prohlášení za KP a včetně základní informace o jejich sou časném stavu. Ing. Pavel Domanický

Architektura závěru 19. století a 1. poloviny 20. století v jihozápadních Čechách Okres Plzeň-město V roce 2002 byl dokončen základní průzkum zástavby centra města i předměstí Plzně, byl pořízen základní seznam nejhodnotnějších staveb na území města s upřesněním způsobu jejich ochrany nebo priorit vypracování návrh ů na prohlášení. Soupisy byly poskytnuty odborům výstavby ÚMO Plzeň 1-4, Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně a OPP MMP tak, aby bylo zamezeno nevhodným stavebním úpravám objekt ů do doby přípravy a podání návrhu na prohlášení. 61



Byl proveden průzkum stavu dochování jednotlivých náhrobk ů na Mikulášském hřbitově v Plzni, včetně archivního průzkumu. Ostatní okresy Dále je pokračováno v průzkumech v okresech. Byla provedena dokumentace souboru staveb vilové čtvrti Richardka (okres RO), areálu sanatoria Janov u Mirošova (okres RO) a zástavby vil a obytné čtvrti v Hrádku u Rokycan (okres RO) a Lázní Letiny (okres PJ). Postupně je zpracováván soupis nejvýznamnějších staveb v okresech PS, PJ, RO, KL, DO. Dokumentace objektů V návaznosti na prováděné rekonstrukční práce byly prováděny podrobnější průzkumy a dokumentace jednotlivých objektů. Byla provedena fotodokumentace domu ve Smetanových sadech 3 v Plzni. Dále byla provedena prohlídka a fotodokumentace objektů U svépomoci 11, Vlastina 8, Kardinála Berana 15, objektu býv. ve ř. záchodků na výstavišti – Radčická 2. Byl proveden podrobný průzkum a fotodokumentace interiér ů objektu Klatovská 19, jehož součástí je památkově chráněný prostor od A.Loose. Další dokumentace Byla výhodně pořízena aktuální letecká fotodokumentace n ěkterých významných lokalit a souborů staveb (Plzeň – historické jádro, okolí Hálkovy ulice, části vilových čtvrtí na Lochotíně a pod Chlumem, Soubor staveb v Hrádku u Rokycan a areál ozdravovny v Janově u Mirošova). Archivní průzkum Pokračuje archivní průzkum za účelem získání kopií historické plánové dokumentace, dokumentace p ůvodního stavu a základních údajů o stavbách. Tyto materiály jsou využívány zejména jako podklady pro návrhy na prohlášení staveb za kulturní památky a pro popularizaci staveb v literatu ře. Bylo objasněno autorství řady návrhů staveb z období závěru 19. století – 30. let 20. století. Archivní pr ůzkum se zaměřil také na práce německy mluvících architektů v Plzni v období od 90. let 19. stol. do období kolem roku 1920. Archivní pr ůzkum byl proveden u objektů v Plzni Schwarzova 36, Koterovská 40, Klatovská 55, B. Smetany 11, Stehlíkova 6,8,10, Lidická 5, Dvo řákova 17, Dobrovského 3, Thámova 29, Máchova 14, Lidická 6, Klatovská 19. Prezentace výsledků průzkumů Na základě archivního průzkumu souboru domů U Zvonu 4 a 6 (demolovaných v r. 2002) byla připravena výstava „Domy U Zvonu byly zbořeny. Proč?“ v prostorách SPÚ v Plzni v Prešovské ulici. Archivní průzkum souboru staveb ze 20. let 20. století byl zpracován p říspěvkem Stavební vývoj budov Benešovy školy v Plzni ve sborníku Benešova škola v Plzni 1925 – 2002 (vyšlo 2002). Pr ůzkum Mikulášského hřbitova byl zpracován formou článku „Mikulášský hřbitov, sto let po uzavření“ pro časopis Plzeňsko (spolu s J. Jedličkovou, vyšlo v únoru 2003). Pro časopis Pěší zóna je připravován monograficky zaměřený článek o dílech architekta Václava Necká ře. Časopis vyjde v 1. polovině roku 2003. Ve spolupráci s MF Dnes je popularizována architektura regionu z uvedeného období, v četně celostátně významných i regionálních osobností. Ing. arch. Petr Domanický

Soubory průzkumů památkových objektů zpřístupněných a určených ke zpřístupnění veřejnosti Archeologické výzkumy Na objektech ve správě SPÚ v Plzni byly provedeny odborné archeologické dozory při stavebních pracích, které na objektech ve velkém měřítku probíhaly. Nejrozsáhlejší byl ZAV při rekonstrukci kanalizace na zámku Horšovský Týn, kanalizace na hradě Bečov nad Teplou. V menším měřítku probíhaly výzkumy na zámku v Červeném Poříčí, na kostele Všech svatých v Horšově, zámku Kynžvart a na stavbě mostku před vstupní branou hradu Velhartice. Průběh ZAV a výsledky zkoumání jsou podrobně uvedeny v kapitole „Památková péče – záchranné archeologické výzkumy SPÚ v Plzni. Všechny výzkumy na objektech SPÚ Plzeň jsou prováděny v rámci projektu vědy a výzkumu. Mgr. Eva Kamenická

Archivní průzkumy, hloubkové stavebně historické průzkumy, průzkumy restaurátorské, pasportizace uměleckých a uměleckořemeslných prvků a další V rámci výzkumného úkolu v roce 2002 byly realizovány následující díl čí akce výzkumného úkolu. Horšov, kostel Všech svatých - prohloubený stavební a restaurátorský pr ůzkum vnějšího pláště kostela Tato část výzkumného úkolu navazovala na předchozí období, respektive na zahájení uvedeného úkolu, kdy byl vypracován stavebně historický průzkum objektu a následně i statický a dendrochronologický pr ůzkum unikátního gotického krovu kostela. V návaznosti na pokračující obnovu objektu bylo nutno zadat a spolupracovat na hloubkovém a zárove ň i restaurátorském průzkumu exteriéru této mimořádně významné stavby. Oba průzkumy prokázaly existenci jednotlivých etap stavebního vývoje kostela od období románského slohu až po 19.století, projevující se nejen ve stavební podstat ě objektu, ale i v omítkových vrstvách a dalších úpravách zdiva. V tomto kontextu je nutno hodnotit jako unikátní dochovaný rozsah románského zdiva jižní strany kostela s v ěží s existující původní úpravou spárování románského kvádříkového zdiva, stejně tak, jako dochované gotické omítky na presbytá ři. Výstupy z průzkumů budou sloužit jako podklad pro zpracování projektové dokumentace obnovy exteriéru kostela a zejména při odborném posuzování prezentace vnějšku objektu v rámci jeho památkové rehabilitace.Poznatky z doposud realizovaných průzkumů mají v tomto smyslu nezastupitelný význam. Kladruby, výzkum mikroklimatu interiéru klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie Tento velmi náročný výzkumný úkol byl zahájen v roce 2002 1. etapou, v jejímž pr ůběhu bylo nutno vyřešit několik okruhů problémů. V první řadě bylo provedeno dohledání, soustředění a kritická revize podkladů doposud v minulosti zpracovaných k uvedené závažné problematice. 62



Dalším úkolem bylo sestavení pracovního týmu pro pokra čování dalších etap výzkumného úkolu, zejména odborníka na klimatologii, který má dlouhodobé zkušenosti s obdobnou problematikou na jiných významných památkových objektech. V neposlední řadě bylo potřeba formulovat cíle uvedeného výzkumu, spočívající ve stanovení zásad a realizaci účinných opatření vedoucích ke stabilizaci klimatického režimu v interiéru kostela. Druhá etapa výzkumného úkolu bude probíhat v roce 2003. Valeč, zámek – obnova historických interiérů objektu, zaměření a dokumentace dochovaných autentických prvků umělecké a uměleckořemeslné výzdoby Výzkum a dokumentace uvedených dochovaných autentických prvk ů či jejich částí vycházely z potřeby zajistit co největší množství podkladů pro rehabilitaci zámeckých interiér ů, která v současné době probíhá.Podařilo se zajistit dokumentaci štukové výzdoby interiérů, dochovanou pouze ve fragmentech po ničivém požáru zámku ve 2. polovině 70 .let 20.století a po dlouhodobě neprováděné základní údržbě zámku. Podařilo se dále zajistit dokumentaci fragment ů dochovaných truhlářských prvků objektu a četných dalších detailů, nezbytných pro stanovení celkového záměru památkové obnovy a prezentace. V tomto smyslu část výzkumného úkolu, zaměřená v uplynulém období a problematiku obnovy valečského zámku splnila vytčené cíle, neboť výstupy významným způsobem usnadnily posuzování charakteru i směřování památkové obnovy objektu. Bečov, areál hradu a zámku – hloubkový stavebně historický průzkum východního průčelí Pluhovských domů Uvedený průzkum byl zajištěn odbornými pracovníky SPÚ v Plzni nad rámec předběžně stanovených cílů výzkumného úkolu pro rok 2002. Byl vyvolán potřebou shromáždit maximum dostupných údaj ů o jednotlivých etapách slohového vývoje fasád uvedených objektů. Přestože ve schválené projektové dokumentaci obnovy fasád byl formulován a priori cíl prezentace poslední velké slohové úpravy fasád v klasicistním stylu, bylo pot řeba detailními průzkumy pověřit existenci starších dochovaných historických omítek a architektonických prvk ů fasád a s ohledem na nálezovou situaci upřesnit technické a technologické postupy prací. V pr ůběhu hloubkového průzkumu bylo provedeno ozřejmení rozsahu gotických a renesančních omítek, dochovaných pod novějšími úpravami fasád, dále též dokumentace, zam ěření a zakreslení ploch těchto omítek do výkresů fasád včetně nálezů četných dochovaných originálních druhotn ě použitých kamenických prvků a architektonických článků fasád. Tyto podklady jsou v současné době zpracovány do souhrnné dokumentace. Mgr. Ludmila Drncová

Relikviář sv. Maura – prohloubení průzkumu a souhrn dostupné dokumentace na počítačové medium Etapa prací roku 2002 byla vzhledem k rozsahu činností a množství materiálu rozdělena na dvě části. V první byl vytvořen prototyp CD-R obsahující dostupné obrazové a stru čné textové informace o výsledcích průzkumů a postupu restaurování jedinečné středověké památky v české verzi, se souhrnným textem v německé a anglické verzi. Obrazová dokumentace, kterou vzhledem k velkému množství materiálu nebylo možné použít na prohlížecí CD-R, zejména fotodokumentace pořizovaná v průběhu restaurátorských prací nad rámec b ěžného rozsahu digitálním fotoaparátem byla shrnuta do tematických blok ů a utříděna na další CD-R pro vědecké, studijní a badatelské ú čely. V druhé části měly být podle plánu v roce 2002 další vybrané velkoformátové diapozitivní záb ěry unikátní památky naskenovány ve vysokém rozlišení pro publika ční účely a rovněž archivovány na CD-R. Tento úkol však vzhledem k dlouhodobé nemoci řešitelky ve 2. pololetí nebylo možné zrealizovat a p řesouvá se do roku 2003. PhDr. Alena Černá

Kozel – zámecká knihovna Úkol byl zvolen k ověření možnosti využití výsledků specifického grantového projektu památkového ústavu č. 48/1996, financovaného z účelových prostředků, který řešil dokumentaci mobiliárního fondu ve zp řístupněných památkách, pro odborné zpracování fondu zámeckých knihoven. Pro ov ěření bylo zvoleno řešení v návaznosti na databázový systém CastIS, při použití formulářů evidence mobiliárních fondů, upravených pro popis starých tisků. Při realizaci projektu došlo k strukturovanému p řevodu evidenčních knih do digitální podoby a k vytvoření modulu zvoleného systému pro odborný popis knihy s využitím dat získaných z p ředchozího převodu. Zpracována byla 1. etapa digitalizace dokumentace svazků zámecké knihovny včetně doplnění a oprav identifikačních údajů o knize. Svozové zámecké knihovny na zámku Kozel, respektive největší z nich, zámecká knihovna Kout na Šumav ě patří k nejvýznamnějším zámeckým knihovnám v ČR., její odborné zpracování je proto důležitým a potřebným krokem. První etapa prací prokázala že vedle strukturovaného popisu, který je nutný pro integraci do jiných systém ů, je možné popis doplnit klasickým knihovnickým výstupem v podob ě katalogizačního lístku, což uživatelům umožní snadnou orientaci. Zároveň je soupis doplněn i fotografiemi titulních list ů nebo dalších důležitých součástí knihy. Z posouzení projektu vedoucím zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea vyplývá, že zvolená cest se stále častěji prosazuje v moderních evropských knihovnách, v ČR se v současnosti k podobnému kroku ješt ě neodhodlala žádná instituce. Karel Bobek

Autentické součásti nemovitých památek Součásti nemovitých památek – truhlářské prvky Ve druhém roce trvání projektu, jehož cílem je pr ůzkum a dokumentace dochovaných historických sou částí nemovitých kulturních památek v regionu Plze ňska (okr. Plzeň město, sever, jih, Rokycany, Domažlice, Tachov), tedy především výplní otvorů (slohových dveří, vrat a oken), ale i dalších charakteristických prvk ů v rozsahu truhlářských, tesařských a kovářských prací. Přidělených finančních prostředků bylo využito v materiálových nákladech na pořízení archivačních, měřičských a fotografických materiálů. V rámci cestovného byla kromě několika dokumentačních cest realizována účast na odborné konferenci Dějiny staveb. Vlastní činnost pokračovala rešerší stávající dostupné dokumentace rozptýlené v archivních materiálech SPÚ. Bylo provedeno vyhodnocení, zaměřené na její rozsah a použitelnost, výsledek potvrdil p ředpoklad existence obsáhlé, ale nesystematické fotodokumentace a pom ěrně nepočetné detailní dokumentace m ěřičské, která je zaměřena především 63



pro obnovu ve formě replik na jednotlivé památkové objekty, p ředevším státní hrady a zámky ve správě SPÚ. Dále byla provedena dokumentace souboru klasicistních a empírových domovních vrat v Radnicích na okrese Rokycany a komplexní dokumentace truhlá řských a tesařských prvků kostela ve Vícově v okrese Plzeň – jih (ve spolupráci s V. Svobodou). V rámci služeb bylo zadáno externí zpracování podrobné m ěřičské dokumentace unikátních truhlá řských barokních interiérových prvků v zámku Zelená Hora. Dendrochronologická analýza krovových konstrukcí n ěkolika církevních objektů, kde v současné době probíhá, nebo proběhla jejich oprava. V současné době probíhá dopracování vzorového dokumentačního listu. Tomáš Karel

Vybavení církevních památek – předmětový katalog movitých předmětů, II. etapa Řešení tohoto projektu úzce navazuje na pln ění Integrovaného systému ochrany (dále jen ISO). Katalog je vytvá řen po jednotlivých okresech Plzeňského a Karlovarského kraje tak, jak je dokon čená a zpracovaná dokumentace při ISO. Podle evidenčních karet prohlášených kulturních památek a podle eviden čních karet ostatních zdokumentovaných předmětů jsou vybírány jednotlivé fotografie. A to jak samostatn ě stojících předmětů, tak jednotlivých předmětů, které jsou součástí větších celků. Následně jsou vyhotovené fotografie předmětů jednotlivě popsány základními identifika čními údaji: lokalita, název objektu, datace, rejst říkové číslo, číslo negativu. Terminologické ujednocení je základním p ředpokladem pro vyhledávání jednotlivých p ředmětů Současně je veden katalog věcí odcizených, který je rozdělen stejnými hesly jako základní heslá ř. Dalším samostatným heslem v katalogu jsou nenalezené p ředměty, které nejsou zatím předmětově rozdělené. Jako nenalezené předměty jsou uváděny ty předměty, které nebyly při revizi ISO nalezeny na místě, nebyly dle sdělení zainteresovaných lidí přemístěny do depozitářů, nebyla hlášená případná krádež a o jejichž umístění samotní faráři nebo dotazovaní farníci nic neví. Později se mohou objevit v depozitáři jiné farnosti, nebo jejich krádež nebyla hlášená ( časté střídání a přesuny farářů v plzeňské diecézi). Protože se v posledních letech zájem zlod ějů nesoustředí pouze na sochy, ale také na řezby, ornamenty, mušle, girlandy, obláčky a další doplňující řezby zařízení kostela, je katalog rozšířen o fotografie 13 x 18 cm s celkovými záb ěry na oltáře, kazatelny, zpovědnice, křtitelnice a další předměty, jejichž součástí jsou ozdobné řezby a které se nachází v prostoru kostela. Tyto součásti oltářů se do počítačem zpracovávané evidence v programu MacArtPro nijak nepromítají, proto jejich následné určování v případě nalezení odcizených částí je velmi nesnadné. Vytvořený heslář bude sloužit především k cílenému vyhledávání předmětů nalezených policií, kde není známa lokalita, odkud byl předmět odcizen. Projekt je řešen ve spolupráci s fotoarchivem a fotolaborato ří Státního památkového ústavu v Plzni. Lenka Koderová

Lidové stavby českého západu – domy za etnickou hranicí Projekt plynule navázal na práci předchozí, byla prováděna dokumentace a průzkum venkovských sídel tachovského regionu. Pozornost byla věnována především otázce stavu poznání regionu, vypovídací schopnosti zdejší kulturní krajiny a kvalitám jednotlivých sídel s p řihlédnutím k výčtu a popisu jednotlivých objektů lidové architektury. Kromě popisu byla prováděna fotodokumentace navštívených lokalit a vytipovaných objekt ů. Popis sídla byl doplňován o základní stručný historický přehled a dále o zhodnocení a popis urbanistické struktury lokality. Na Tachovsku bylo dosud zdokumentováno okolo 150 vesnic. Mgr. Karel Foud

Přeshraniční kulturní kontakty a vztahy v umělecké a architektonické tvorbě V roce 2002 byla soustředěna pozornost hlavně na objekty na Mariánsko- lázeňsku a Karlovarsku a na činnost architekta Jana Schmidta z Útviny na toužimském panství markrabat bádenských. Byly studovány archivní prameny ke stavbě kostela v Pístově, v Chodové Plané, ale i ke Skokám, Sedlci, také Ovesným Kladrub ům a Úterý. Byl objeven v literatuře dosud nepublikovaný další stavitel z Michalových Hor, Jan Tomáš Schmidt, doložený jako stavitel a zna čně pravděpodobný jako projektant kostela v Chodové Plané. Týž stavitel byl zachycen i na slohov ě a teritoriálně velmi blízkém kostele v Pístově, který byl stavěn současně. Tím je i vysoce pravděpodobný rovněž u kostela v Ovesných Kladrubech. Přitom bylo zjištěno, že další poměrně kvalitní pozdně barokní stavitel Jan Michael Beer ze Stříbra, projektant zajímavého kostela sv. Anny v Částkově, pocházel rovněž z Michalových Hor, kde se i vyučil. Všechny tyto nově získané informace spolu s využitím navazujících informací starších by m ěly vyústit ve dva články, které jsou už v textu téměř připraveny. První bude monografický a bude se týkat stavitele markrabat bádenských, Jana Schmidta z Útviny. Druhý by měl navázat na článek hlavního řešitele tohoto projektu (V. Ryšavý, K otázce tzv. neznámého západočeského barokního architekta, Výroční zpráva SPÚ Plzeň za rok 1999) a doplnit jej, možná někdy i částečně korigovat. V roce 2002 bylo pracováno na dalších dvou p říspěvcích, které tématicky patří do tohoto projektu. Ve formě krátké materiálie byl připraven do odborného tisku článek o činnosti malíře Jana Jiřího Majora, původem ze severní Itálie, na zámku v Červeném Poříčí. Archivní zjištění samo bylo učiněno už o něco dříve. Rov něž byl připraven a už také odevzdán do tisku další článek o možné činnosti původem italského a pak v Roudnici usedlého stavitele Petra Pavla Columbaniho při stavbě konventu v Chotěšově, po J. Augustonovi. Tento článek prověřoval ze zatím dostupných pramenů údaj ze starší literatury. Byla dohledány informace ke stavební historii zámku v Boru u Tachova a proveden p řepis popisů zámku z let 1758 a 1762 a částečného popisu z roku 1756. Z dalších let jsou zachovány jen seznamy oprav, z nichž jsou dosud zpracována léta 1780-1781 a počátek roku 1790. Zatím nebyla objevena žádná jména um ělců, pouze účty za provedení určité práce. PhDr. Vratislav Ryšavý, Mgr. Veronika Bezd ěková 64



Historické zahrady a parky Výzkumný záměr „zahrady a parky“ západočeského regionu, který spočívá v komplexním terénním průzkumu obou krajů (Plzeňský a Karlovarský), zaměřenému na vyhledání, prostorovou identifikaci, dendrologický pr ůzkum a architektonické zhodnocení historických zahrad a park ů. Jedná se o komplexní zhodnocení historických zahrad a park ů již známých i o objevování zahrad nebo ploch po nich, které dosud známy nebyly. Za uplynulý rok byla provedena rešerše stávající dokumentace, vyhotoveny seznamy historických zahrad a park ů, existujících i předpokládaných. Seznamy byly vyhotoveny podle systému okresů, tj. v 10 seznamech pro celý západočeský region. Zároveň byl vyhotoven seznam literatury, který prezentuje dendrologický pr ůzkum těchto objektů, jako proměnlivé veličiny v různých obdobích jejich existence. Podrobný architektonický popis a popis stávajícího stavu byl vyhotoven u nejvýznamnějších historických zahrad a parků v regionu. Průběžně je připojována i obrazová dokumentace z vedut a obrazů, která může dokumentovat, byť i jen částečně, stav prostoru historických zahrad a park ů a jejich vazbu na stavební architektury a krajinu v historických etapách vývoje. Uvedené historické zahrady a parky jsou fotodokumentovány v jejich současné podobě, a to jak ve vegetačním, tak v mimovegetačním stavu. Ing. Karel Drhovský

Další projekty Naučná stezka Bečov nad Teplou – „Šibeniční vrch“ Na lokalitě „Šibeniční vrch“ v k.ú. Bečov nad Teplou se nalézají zbytky zaniklého popraviště – zděné části bývalé bečovské šibenice z období 16. – 18. století. Jde o ojedin ělou památku tohoto druhu u nás, s výjime čnou historickou hodnotou, zvýrazněnou i její polohou v krajině a ve vztahu k městu Bečov. Památka je v rámci území Čech a Moravy ojedinělou nejen sepjetím s výkonem hrdelního práva v raném novov ěku, ale i s všedním životem a mentalitami obyvatel té doby. Ve spolupráci s městem Bečov a Správou státního hradu a zámku Bečov a s využitím existence uvedené památky je realizován od roku 2002 projekt nau čné stezky se zaměřením na tématiku výkonu hrdelního práva a trest ů v minulosti, do které bude šibenice začleněna. Součástí projektu je i archeologický výzkum tohoto neobvyklého a archeologicky dosud nezkoumaného druhu památky. Cílem výzkumu bylo zmapovat prameny, které je archeologický výzkum schopen k tomuto druhu památky přinést (stavební podoba šibenice, typy nález ů, případná souvislost nálezů s funkcí objektu, upřesnění funkce popraviště jako místa pohřbů odsouzených, případné poznatky o nakládání s těly odsouzených, přítomnost předmětů spojených s výkonem hrdelního práva a magických praktik, které se k t ěmto místům vztahovaly), zjistit stupeň zachování archeologických situací a pramen ů, srovnat takto získané poznatky s případnými písemnými prameny a vyhotovení geodetického zaměření lokality (podrobněji k průběhu a výsledkům výzkumu viz dále Šibenice u Bečova nad Teplou v kapitole Odborné příspěvky). Na výzkum navazujícími etapami projektu je částečné odkrytí památky a úprava okolí, konzervace zdiva a zpřístupnění zájemcům z řad návštěvníků Bečova. Lokalita se má stát v českém prostředí ojedinělou ukázkou pozůstatků a vzhledu tohoto druhu historických staveb a p řinášet tyto informace v původním, historicky i krajinně autentickém prostředí. Otevření této naučné stezky v trase Bečov–náměstí – „Šibeniční vrch“ je plánováno na jaro r. 2003. Slavnostní otevření stezky bude doprovázeno hranou rekonstrukcí soudního hrdelního procesu a pr ůvodu s odsouzencem k šibenici. Toto představení má diváky seznámit s rituály hrdelního soudnictví v raném novov ěku. V souvislosti se zapojením relikt ů šibenice bude podán návrh na zapsání této památky do Úst ředního seznamu nemovitých kulturních památek (nemovitou kulturní památkou je již popravišt ě u Horního Slavkova a např. část – sloup jednoho z původních popravišť v Jihlavě, r.č. 4907). Naučná stezka v délce ca 1 km je plánována v trase radnice – kostel – ulice Na výšin ě – Šibeniční vrch. Mezi radnicí a zaniklou šibenicí je plánováno osazení 5 – 6 d řevěných informačních tabulí (2 v intravilánu obce: u radnice a u kostela, 3 - 4 v extravilánu, poslední p římo u zaniklé šibenice). Potřebné úpravy samotné lokality se zaniklým popravišt ěm vyžadují snížení terénu uvnitř kruhového objektu šibenice o průměru 4,8 m i vně o několik desítek cm (do 30-40 cm) tak, aby byla odstran ěna suť a terén plynule napojen na okolní úroveň. Tyto zemní práce budou provedeny ručně a pod vedením NPÚ v Plzni. Dosud bylo odstraněno 11 vzrostlých modřínů rostoucích uvnitř objektu či v jeho velmi těsné blízkosti a poškozujících svými ko řeny zdivo objektu. Cílem projektu je zpřístupnění této zapomenuté ojedinělé památky nacházející se v blízkosti Be čova, poukázání na její výjimečný význam a danou historickou tématiku formou informací nau čné stezky, začlenění této stezky mezi ostatní zajímavosti a cíle v regionu a zároveň zachování současného romantického charakteru místa. Podstatná a nutná součást projektu, archeologický výzkum, stojí již p řed svým závěrečným zpracováním, jež je však závislé na průběhu plánovaných nutných úprav okolního terénu. Výsledky budou publikovány v odborné literatu ře a využity pro naučnou stezku i v návrhu na zapsání památky do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek. V současné době probíhají práce na přípravě osazení tabulí s doprovodným textem, následovat budou zemní práce a nutné úpravy okolí a přístupu k památce. Mgr. Petr Sokol

Projekt „Rok 2002 – rok vzpomínek“ Projekt připomínající tragické osudy plzeňských židů během nacistické okupace jsem na p ůdě SPÚ v Plzni připravoval od r. 2000 díky grantům Nadace Rudolfa Löwyho a plzeňských židů na záchranu plzeňských synagog. V r. 2002 byl projekt úspěšně realizován. Formálně byl projekt zahájen odhalením pamětní desky na budově městské sokolovny ve Štruncových sadech 25. ledna 2002. V sokolovně byli židé z Plzeňska internováni před deportací do Terezína v lednu 1942. Odhalení pam ětní desky se kromě několika přímých účastníc deportací, představitelů Židovské obce a města Plzně, zúčastnil předseda 65



Poslanecké sněmovny Václav Klaus a izraelský velvyslanec v ČR Arthur Avnon. Instalaci pamětní desky jsem inicioval a projednával s městskými orgány a s vedením Sokola Plzeň 1 už od poloviny r. 2001. Výtvarný návrh k textu, který jsem připravil, zpracoval plzeňský sochař Jaroslav Šindelář a pamětní desku vyrobil se studenty Soukromé st řední uměleckoprůmyslové školy Zámeček v Plzni-Radčicích. Ve dnech 16.-19. dubna2002 se uskute čnila další část projektu, akce Napiš jedno jméno. Během čtyř dní psali ve Staré synagoze v Plzni dobrovolníci z řad veřejnosti, zejména středoškoláci, jména plzeňských obětí holocaustu na oblázky. Každý dobrovolník napsal jméno jedné ob ěti. Kameny pak postupně ukládali do obrazců na ploše bývalé Židovské školy, jejíž torzo – obvodové zdi – stojí těsně vedle Staré synagogy. Byl tak vytvořen ojedinělý památník, esteticky i výtvarně působivý, jehož spoluautory se stalo na dva a půl tisíce Plzeňanů. Akci jsem zajišťoval autorsky i organizačně, při některých činnostech s pomocí kolegů z SPÚ Petra Domanického a Michaela Bašty a správce zámku v Manětíně Karla Maška. V říjnu 2001 jsme se studenty čtyř plzeňských gymnázií na poli u Manětína nasbírali dva valníky kamenů a nechali je odvézt na hospodářský dvůr v manětínském zámku. Během zimy jsme vybrali asi 4000 vhodných kamenů a postupně je převezli na dvůr u Staré synagogy v Plzni. V březnu jsme se studenty všechny kameny vydrhli a omyli a vyčistili plochu Židovské školy od nálet ů. Mezitím probíhala částečná rekonstrukce Staré synagogy, při níž byla odstraněna trámová konstrukce podpírající v interiéru patrové ženské galerie a kazetový strop. Z demontovaných trám ů byly podle návrhu výtvarníka Petra Nováka, pedagoga SSUPŠ Zámeček v Plzni-Radčicích, vymezeny obrazce na ploše Židovské školy, vnitřky obrazců vysypány drobným štěrkem a připraveny pro ukládání kamenů. Vlastní psaní jmen na oblázky jsem zajiš ťoval organizačně se studenty plzeňských gymnázií. Pro psaní jmen na kameny jsme použili speciální japonské akrylátové fixy černé barvy. Jména obětí s datem narození byla vytištěna jednotlivě na kartičkách jako předloha pro psaní. Každý příchozí dostal v synagoze kartičku s jedním jménem a fix a vybral si vhodný oblázek. Po napsání jména uložil kámen do jednoho z obrazc ů na ploše Židovské školy. Psaní se zúčastnilo více než dva a půl tisíce dobrovolníků. Podstatnou část tvořili studenti plzeňských středních škol. Přítomni byli i příbuzní obětí, blízcí, pamětníci, spolužáci, přátelé… Psaní probíhalo od úterý 16. do pátku 19. dubna, každý den od 9 do 17 hodin. Poslední jméno bylo napsáno v pátek 19. dubna v 16,45 hod. Seznam obětí jsem sestavil jako kompilaci z n ěkolika pramenů - transportních listin tří plzeňských transportů R, S a T z ledna 1942 uložených v archivu Památníku Terezín, z Terezínské pam ětní knihy, z databáze obětí v oddělení holocaustu Židovského muzea v Praze, z osobní poznatk ů a výpovědí pamětníků . Další částí projektu byla výstava Osudy zmizelých, kterou jsem instaloval v přízemí a v prvním patře galerií ve Staré synagoze v Plzni. Výstava ukazuje na chronologicky (od r. 1938) řazených dokumentech, úředních i osobních listinách a fotografiích vzrůstající protižidovskou perzekuci začínající sčítáním osob židovského původu, jejich vyloučením ze společenského a veřejného života, pokračující přes ztrátu zaměstnání, majetku, občanských práv a svobod až po deportaci, internaci v koncentra čních táborech a fyzickou likvidaci. Zvláštní d ůraz jsem kladl na osudy konkrétních osob. Fotografie, reprodukce, faksimile dokument ů i historiografické podklady pro výstavu jsem shromaž ďoval od poloviny r. 2000 v archivech Židovského muzea v Praze, Památníku Terezín, Západo českého muzea v Plzni, Ústavu soudobých dějin AV ČR; v Muzeu v Boskovicích, v archivu Státního muzea v Osvětimi-Březince, v Muzeu ve Wlodawě a v Zamošči. Při přípravě projektu jsme na jaře 2001 podnikli s kolegou z památkového ústavu Michaelem Baštou pr ůzkumnědokumetační cestu do východního Polska. Další cesty do Polska jsem uskute čnil na podzim r. 2001 a 2002. Při cestách jsme zjistili o osudech deportovaných českých židů některé dosud neznámé skutečnosti a fakta. Budou dále zpracovávána a využívána. Současnou fotografickou dokumentaci pro výstavu jsem po řizoval od podzimu r. 2000 na některých místech, kam byli židé z Plzeňska deportováni: ve městě i v Malé pevnosti v Terezíně, v bývalých ghettech v Lodži a v lublinské oblasti východního Polska v Zamoš či, Izbici, Piaskách, Rejowieci, v koncentra čních a vyhlazovacích táborech Osvětim I., Osvětim II.-Březinka, Majdanek, Treblinka, Belžec, Sobibor, Trawniki; Sachsenhausen, Ravensbrück, Mauthausen. Dokumenty a fotografie jsem doplnil barevnými kopiemi kreseb plze ňských dětí ze souboru dětských kreseb z terezínského ghetta uložených v Židovském muzeu v Praze. K použití reprodukcí fotografií tzv. Osv ětimského alba jsem získal autorizaci z památníku Yad vashem v Jeruzalém ě. Podstatnou část výstavy tvoří reprodukce a faksimile materiál ů a fotografií zapůjčených soukromými osobami, mj. cembalistkou Zuzanou R ůžičkovou či cestovatelem Miroslavem Zikmundem. Průvodní texty i popisky jsou i v anglickém a n ěmeckém jazyce; překlady prováděl vedoucí knihovny SPÚ v Plzni Mgr. Karel Matásek. Výstava byla zahájena 17. června 2002 ředitelem Židovského muzea v Praze PhDr. Leo Pavlátem a otev řena do konce září 2002. Znovu bude otevřena opět v červnu 2003. Kromě výstavy jsem zpracoval kolekci diapozitivů pro přednáškové účely a v r. 2001 a 2002 jsem uspořádal v památkovém ústavu 2 přednášky pro veřejnost a 2 přednášky pro studenty Křižíkova gymnázia v Plzni, další 2 přednášky na Gymnáziu Luďka Pika, 2 na Masarykově gymnáziu, 2 na Mikulášském gymnáziu, 2 na St řední soukromé umělecko-průmyslové škole na Zámečku v Plzni-Radčicích a jednu přednášku v Muzeu Šimona Adlera v Dobré Vodě u Hartmanic. Projekt Rok 2002 – rok vzpomínek byl veřejností sledován a přijímán pozitivně i mladými lidmi. Příznivé ohlasy se objevily v regionálních i celostátních sd ělovacích prostředcích (TV, rozhlas, tisk); projevily je i n ěkteré instituce – zástupci parlamentu ČR a Izraele, velvyslanectví Izraele, prezidentské kancelá ře ČR apod. K projektu se přidala další města – na podzim proběhla akce Napiš jedno jméno v Tábo ře a v lednu 2003 v Jičíně. Vlastními akcemi se připojily některé další instituce. Filmový festival FINÁLE Plze ň 2002 zařadil do programu sekci dokumentárních i hraných filmů s tématikou holocaustu. Krajský ú řad uspořádal k projektu sérii koncert ů v západočeských synagogách. Kromě výstavy Osudy zmizelých jsem v dubnu 2002 instaloval soubor fotografií Stopy holocaustu v rámci festivalu FINÁLE v nevyužité budově nádraží Jižní předměstí v Plzni a v lednu 2003 v rámci vzpomínkových akcí na nádraží v Jičíně. Průběh akce Napiš jedno jméno natá čel do připravovaného čtyřdílného dokumentu Český holocaust pro ČT režisér Milan Maryška a do dokumentu využil i některé mnou shromážděné informace a materiály. V listopadu 2002 jsem s jeho štábem byl jako „odborný poradce“ v Osvětimi. Milan Maryška zemřel v prosinci 2002 při natáčení v Izraeli. Dalším pozitivním přínosem projektu Rok 2002 – rok vzpomínek je provedení částečné opravy Staré synagogy a využití torza budovy bývalé Židovské školy v Plzni. Stará synagoga, k liturgickým ú čelům neužívaná od dostavby Velké synagogy v r. 1892, byla od opravy krovů a střechy v r. 1997 k jakýmkoli akcím nepoužitelná. Celý interiér byl zatarasen trámovou konstrukcí podpírající patrové d řevěné galerie a kazetový strop. Na základě jednání, která jsem v průběhu r. 2001 inicioval s představiteli plzeňského magistrátu o připravovaném projektu, byl schválen plzeňským zastupitelstvem 66



finanční dar města Plzně Židovské obci na částečnou opravu Staré synagogy. Na opravu dále přispěl ze svého rozpočtu odbor památkové péče města Plzně, Nadace 700 let města Plzně a Nadace Rudolfa Löwyho. Postupně byly opraveny a staticky zajištěny nosné trámové konstrukce stropu a galerií, restaurována a nov ě zasklena okna, restaurovány dveře, opravena kruhová schodiště a cihlová dlažba. Synagoga byla vyklizena, vybavena osvětlením a připravena k využití pro další kulturní účely. Bývalá tzv. Židovská škola, postavená v r. 1875 v těsném sousedství Staré synagogy jako pomocná synagoga, z níž zbyly po zřícení střechy v r. 1997 jen obvodové zdi, získala instalací památníku Zahrada vzpomínek (název vznikl přímo při psaní jmen na oblázky) nové smysluplné využití. Radovan Kodera

„Zahrada vzpomínek“ – památník obětem holocaustu vytvořený během akce Napiš jedno jméno v dubnu 2002 v Plzni v prostorách bývalé Židovské školy

67



SEZNAM

DOTACÍ A PŘÍSPĚVKŮ ZÁPADOČESKÝ KRAJ

POSKYTNUTÝCH

Z PROGRAMŮ

MK ČR

PRO

HAVARIJNÍ STŘEŠNÍ PROGRAM Státní památkový ústav v Plzni přijal k 29. 3. 2002 celkem 165 žádostí o p říspěvek, ministerstvo kultury poskytlo v rámci tohoto programu na rok 2002 částku 5.400.000,- Kč pro Plzeňský a Karlovarský kraj a účelově vázanou dotaci 1.350.000,- Kč pro Český svaz ochránců památek na opravu střešního pláště a statické zajištění zámku a špýcharu v Čečovicích. Příspěvky byly přiznány po posouzení žádostí odbornou komisí Státního památkového ústavu v Plzni a společném projednání s okresními úřady obou krajů. Vybrané žádosti včetně příloh byly předány ministerstvu kultury a příslušným výkonným orgánům státní památkové péče. V průběhu roku došlo k dílčím změnám v užití finančních prostředků programu v důsledku nedodržení podmínek pro ud ělení dotace, vlastnických změn, dopadu povodní apod. Celkový skutečný objem finančních dotací poskytnutých pro 64 akcí v rámci Havarijního programu MK ČR na rok 2002 představoval 5.370.000,- Kč.

Rozdělení příspěvků podle okresů okres částka v tisících Kč Domažlice Cheb Karlovy Vary Klatovy Plzeň-jih Plzeň-město Plzeň-sever Rokycany Sokolov Tachov

Celkem

žádosti došlé

žádosti přiznané

590 490 540 630 650 350 680 500 350 590

17 17 19 25 15 8 28 14 7 15

9 5 5 8 6 4 10 6 4 7

5370

165

64

Alokace příspěvků v tisících Kč okres Domažlice Blížejov / Lštění/ Bukovec Díly Draženov Kdyně Kout na Šumavě Kout na Šumavě Radonice Srbice

tvrz, statické zajištění a oprava krovu kostel Nanebevzetí P. Marie, oprava krovové konstrukce roubená chalupa čp. 44, oprava střešního pláště a obvodových zdí špýchar čp. 9, oprava statického zajištění zdí a střešního pláště Americká čp. 62, oprava střešního pláště vesnického domu venkovský dům čp.11,oprava střešního pláště roubená chalupa, statické zajišt ění obvodových stěn zemědělská usedlost č.p 24 + špýchar kostel sv. Víta, oprava střešního pláště

70 100 50 50 50 100 50 50 70

městský tkalcovský dům čp. 180, oprava střešního pláště hřbitovní kostel sv. Šebestiána, oprava st řešního pláště městský dům čp. 125, statické zajištění základů a zdiva návesní kaple, statické zajišt ění a oprava střešního pláště zemědělská usedlost čp. 1, statické zajištění obvodových stěn

180 100 50 80 80

kostel sv. Linharta, statické zajišt ění a oprava střechy věže vzorkovna porcelánky K. Knolla, oprava střešního pláště kostel sv. Vavřince, oprava krovu a vnějšího schodiště kostel sv. Jakuba, oprava krovu kaple sv. Floriána, oprava střešního pláště

100 80 100 160 100

okres Cheb Hranice Skalná Skalná Tuřany Tuřany

okres Karlovy Vary Bochov /Údrč/ Karlovy Vary Krásné Údolí Močidlec Útvina /Svinov/

okres Klatovy Bezděkov Hojsova Stráž /Prenet/ Hrádek u Sušice Jindřichovice Kydliny Nezdice Strážov /Opálka/ Vřeskovice

hospodářská budova zámku čp. 1, zajištění krovu kaple sv. Kunhuty, oprava st řešní krytiny zámecká budova, zajišt ění krovu hospodářský objekt zámku čp. 1, statické zajištění kostel sv. Václava, oprava krovu a stropu statek čp. 60, statické zajištění štítu tvrz, oprava krovu kostela sv. Jakuba Staršího, statické zajišt ění západního průčelí

68


50 100 70 130 50 50 80 100


okres Plzeň-jih Dnešice Dolní Lukavice Přestavlky Přeštice /Vícov/ Starý Plzenec /Radyně/ Záluží

kostel sv. Václava, oprava st řešního pláště zámecká budova, oprava krovu kostel sv. Petra a Pavla, oprava krovu kostel sv. Ambrože, oprava st řešní krytiny zřícenina hradu, statické zajišt ění obvodového zdiva zámecká budova čp. 1, statické zajištění stropních konstrukcí

60 100 100 100 200 90

Úzká čp. 10, statické zajištění domu Úzká č.p.12, statické zajištění domu Na Roudné č.p. 68, oprava krovu zemědělské usedlosti kostel sv. Petra a Pavla, oprava věže

120 120 60 50

návesní kaple, oprava střešního pláště kostel sv. Martina, oprava krovové konstrukce kostel sv. Vavřince a Blažeje, oprava stropní konstrukce zámek čp. 1, statické zajištění obvodového zdiva zemědělská usedlost čp. 31, oprava střešního pláště dům čp. 92, oprava krovové konstrukce a st řešního pláště kostel sv. Michaela Archanděla, statické zajištění obvodového zdiva objekt bývalého ředitelství plaské huti čp. 308, oprava střešního pláště objekt bývalého ředitelství plaské huti čp. 4, oprava střešního pláště zemědělská usedlost čp. 16, statické zajištění hospodářských budov

50 60 90 70 70 90 50 70 70 60

okres Plzeň-město Plzeň Plzeň Plzeň Plzeň /Litice/

okres Plzeň-sever Čemíny Horní Sekyřany Krsy Líšťany Lochousice Manětín Obora Plasy Plasy Stvolny

okres Rokycany Lhota pod Radčem Líšná Mýto Osek Přívětice Radnice

kostel sv. Filipa a Jakuba, oprava st řešního pláště zvonice u kostela, statické zajišt ění dřevěných konstrukcí kostel sv. Štěpána, oprava střešního pláště zámecká budova čp. 1, oprava krovové konstrukce kostel sv. Martina, statické zajišt ění korunních říms kaple sv. Rosálie, oprava st řešního pláště

100 50 150 100 50 50

kostel sv. Jiří, oprava krovu věže bývalý mlýn čp. 480, oprava střešního pláště kostel Božího těla, oprava krovu věže kostel sv. Josefa, oprava st řešního pláště věže

100 100 100 50

špýchar v areálu zámku, oprava st řešního pláště kostel sv. Jakuba, oprava st řešního pláště věže kostel sv. Prokopa, oprava krovové konstrukce presbytá ře kostel sv. Petra a Pavla, oprava střešního pláště kostel sv. Bartoloměje, statické zajištění částí ohradní zdi městský dům čp. 10, statické zajištění zámecká budova čp. 1, oprava střešního pláště

80 150 50 60 100 50 100

okres Sokolov Horní Slavkov Horní Slavkov Kraslice Krásná Lípa /Šindelová/

okres Tachov Horní Kozolupy /Slavice/ Kladruby Lestkov Milíře Pístov Stříbro Svojšín

V průběhu roku byl zajišťován odborný dohled a prováděny kontroly postupu prací na objektech za řazených do programu s důrazem na užití poskytnutých dotací v souladu s jejich ú čelem a posláním programu. Finanční dotace poskytnuté z Havarijního programu Ministerstva kultury ČR, jsou mnohdy jedinou pomocí vlastníkům ohrožených památek, umožňující provést alespoň základní stavebně technické zajištění a zabránit tak úplným destrukcím objektů. Rozsah stavebního poškození památek v plzeňském i karlovarském kraji nacházejících se mimo památkově chráněná území, pro které je program především využíván, je značný. Prostředky programu pro velký počet nadále ohrožených památkově chráněných objektů nejsou dostatečné, přesto se právě díky tomuto programu podařilo zajistit další existenci řadě významných kulturních památek v obou krajích. Jan Hejda

PROGRAM PÉČE O VESNICKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE A VESNICKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY Ve spolupráci s okresními úřady proběhla příprava všech potřebných podkladů k zařazení vybraných akcí obnovy v chráněných územích do programu současně i s přípravou základního výběru akcí pro příští rok. Snahou bylo uplatnit program ve všech vybraných žádostech, ve dvou případech pro dílčí nedostatky v podkladech nebo pro nepochopitelný nezájem vlastníka došlo k vyřazení navržených akcí z programu, vyskytly se i případy, kdy vlastník nebyl schopen zajistit požadovanou finanční spoluúčast. 69



Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny v České republice patří k výrazným počinům státní památkové péče, který napomáhá utvářet povědomí o ochraně a kvalitách historického stavebního fondu v oblasti venkova. Možnost poskytnout finan ční dotaci umožňuje nejen prakticky vypomoci při obnově památky, zároveň jde o velmi důležitý psychologický aspekt odbourávající často negativní postoj veřejnosti k existenci plošně chráněných území, jaké právě vesnické památkové rezervace a zóny představují.

Alokace příspěvků v tisících Kč okres Cheb Dolní Lažany

usedlost čp. 5, oprava hrázděné konstrukce patra

200

areál tzv. staré pošty čp.4, oprava krovu a nový střešní plášť chlévů

200

dům čp. 5, oprava stropů mezi 1. a 2. nadzemním podlažím

210

okres Domažlice Klenčí pod Čerchovem

okres Karlovy Vary Valeč

okres Klatovy Dobršín Dobršín

Chudenice

usedlost čp. 9, fasáda chlévů, výměna oken, obnova brány a zdiva oplocení dvora, osazení dřevěných vrat, oprava střechy chlévů 160 usedlost čp. 18, celková obnova patrového obytného stavení, (vým ěna oken, výroba nových vchodových dveří, oprava původních interiérových dveří s kazetovým členěním, oprava podlah v patře, zhotovení nových podlah v přízemí, oprava omítek v přízemí) 100 zámek čp. 1, jižní křídlo, oprava krovu a střechy 228

okres Plzeň-jih Lipnice

dům č.ev. 43, oprava omítek vnějšího obvodového pláště, vyspravení podlah a oken a provedení údržby interiérových omítek (dokon čení celkové opravy stavby)

100

okres Plzeň-město Plzeň - Božkov Plzeň - Černice Plzeň - Koterov

usedlost čp. 52, celková oprava krovu výrazně poškozeného zatékáním a dřevokazným hmyzem a položení nové střešní krytiny usedlost čp. 18, oprava krovu nad částí obytného stavení a položení nového střešního pláště usedlost čp. 26, sýpka na ppč. 122/2, oprava krovu a střechy na bývalé sýpce, obnova fasády a osazení tzv. slohové truhlářské prvky téže stavby.

150 150 100

okres Plzeň-sever Lhota u Chříče Plasy

usedlost čp. 20, oprava krovu na stodole a zděné sýpce, oprava střešního pláště na všech hospodářských stavbách ve dvoře dům čp. 37, obnova fasády (dokončení akce obnovy)

100 100

okres Rokycany Dobřív

Dobřív

usedlost čp. 54, oprava krovové konstrukce (místní vysprávky mansardového krovu) a položení nového střešního pláště (vláknocementové šablony), úprava krovu na hospodářské části, degradovaného sekundárními stavebními zásahy 200 usedlost čp. 16, oprava krovové konstrukce nad obytnou částí a položení nové střešní krytiny (vláknocementové šablony), oprava srubových konstrukcí st ěn 200

okres Tachov Horní Jadruž Prostiboř

usedlost čp. 12, oprava střech hospodářských objektů a pozornost byla také věnována technickému stavu krovových konstrukcí fara čp. 1, statické zajištění budovy, vážně poškozené především při jižním štítu

celkem

100 150 2448

Mgr. Karel Foud

PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÝCH PAMÁTKOVÝCH REZERVACÍ A MĚSTSKÝCH PAMÁTKOVÝCH ZÓN Mezi nejvýznamnější akce realizované za podpory programu v průběhu roku patří 1. etapa obnovy Měšťanské besedy v Plzni, obnova východního křídla jezuitské koleje v Klatovech, kaple P. Marie Einsiedelské v Ostrov ě n/Ohří, dokončení obnovy vnějšího pláště zámku v Tachově včetně vstupních bran a ohradních zdí, pokračování obnovy zámku ve Spáleném Poříčí, restaurátorské zajištění hodnotného souboru kamenných náhrobních kamen ů v exteriéru kostela sv. Václava v Tachově, záchrana souboru soch na ohradní zdi kláštera v Domažlicích. 70



Alokace příspěvků programu regenerace v tisících Kč okres Domažlice MPR Domažlice MPR Domažlice MPR Domažlice MPR Domažlice

MPR Domažlice MPR Horšovský Týn MPR Horšovský Týn MPR Horšovský Týn MPR Horšovský Týn MPR Horšovský Týn MPR Horšovský Týn

Spálená 158, obnova střechy včetně klempířských prací nám.Míru 48, obnova jižní fasády a pavla če Školní 108, obnova krovu a st řešní krytiny klášter augustinián ů, obnova a zajištění, sejmutí a restaurování souboru soch na ohradní zdi včetně přípravy originálů pro zaformování a provedení výdusků v umělém kameni nám.Míru 66 a 67, obnova fasády a st řechy včetně klempířských prvků dům čp. 54, oprava fasády dům čp. 21, obnova fasády, oken a dveří dům čp. 9, obnova oken dům čp. 12, obnova střechy a fasády dům čp. 14, obnova fasády a klempířských prvků dům čp. 62, obnova dveří

54 35 68 192

241 30 95 120 179 65 30

okres Cheb MPR Františkovy Lázně MPR Františkovy Lázně MPR Františkovy Lázně MPR Františkovy Lázně MPR Františkovy Lázně MPR Cheb MPR Cheb MPR Cheb MPR Cheb MPR Cheb MPR Cheb MPZ Mariánské Lázně MPZ Mariánské Lázně

dům čp. 154, oprava střešní krytiny dům čp. 91, oprava střešní krytiny dům čp. 246, obnova fasády dům čp. 228, obnova fasády a oken dům čp. 58, oprava fasády, obnova střešního pláště, komínů a klempířských prvků domy čp. 402 a 403, obnova střešní krytiny a klempířských prvků dům čp. 425, oprava fasády a oken kostel Zvěstování P. Marie, obnova krovu a střešní krytiny dům čp. 354, obnova střešní krytiny a klempířských prvků Chebský hrad, kaple sv. Erharda a sv. Uršuly, celková obnova a restaurování měšťanský dům čp. 261, oprava střechy evangelický kostel, restaurování malby v závěru presbytáře, schodiště, kazatelny a podstavců kostel Nanebevzetí P. Marie, obnova fasády včetně restaurování

297 221 625 223 208 85 30 100 42 1173 30

kostel sv. Jiří, obnova střechy dům čp. 17, oprava krovu a klempířských prvků kaple sv. Kříže, obnova dlažby kostel Všech svatých, obnova vn ějších a vnitřních omítek a střešní krytiny čp. 4, záchrana malovaného záklopového stropu (pr ůzkum, dílčí demontáž) a celková sanace, petrifikace stropních částí konstrukce radnice čp. 1, restaurování kamenného sloupu evangelický hřbitov, obnova hřbitovní zdi kaple na židovském hřbitově čp. 432, obnova podlahy a výmalby budova čp. 1032, obnova střechy bývalý klášter s kostelem Zvěstování P. Marie, , obnova a restaurování schodišt ě a mobiliáře kaple P. Marie Einsiedelnské stará škola čp. 143, restaurování kamenné renesan ční desky s chronogramem na průčelí kostel Narození P. Marie, statické zajišt ění a oprava štítu a krovu kostel Bolestné P. Marie, obnova fasády kostel sv. Jana Křtitele, restaurování severní kaple měšťanský dům čp. 119, obnova fasády a interiérů muzeum čp. 1, rekonstrukce krovu, střechy a klempířských prvků

297 53 100 500

59 430

okres Karlovy Vary MPZ Bečov nad Teplou MPZ Bečov nad Teplou MPZ Horní Blatná MPZ Jáchymov MPZ Jáchymov MPZ Jáchymov MPZ Karlovy Vary MPZ Karlovy Vary MPZ Karlovy Vary MPZ Ostrov nad Ohří MPZ Teplá u Toužimě MPZ Toužim MPZ Valeč MPZ Valeč MPZ Valeč MPZ Žlutice

178 84 438 350 1612 1870 130 590 85 215 199 499

okres Klatovy MPZ Horažďovice MPZ Kašperské Hory MPZ Klatovy MPZ Sušice

kostel sv. Petra a Pavla, obnova střechy hlavní lodi budova čp. 1, celková obnova jižního křídla bývalá jezuitská kolej čp. 59, obnova fasády a související restaurátorské práce na východním průčelí kostel sv. Václava, obnova omítek vn ějšího pláště a klempířských prvků věže, restaurátorský průzkum, zajištění a restaurování nálezů původních barokních štukových prvků horního patra věže

500 320 1800

500

okres Plzeň-jih MPZ Dobřany MPZ Spálené Poříčí MPZ Spálené Poříčí MPZ Spálené Poříčí

kostel sv. Mikuláše, obnova krovu a st řešní krytiny bývalý pivovar čp. 2, celková obnova areál zámku čp. 1, celková obnova, restaurování, stavební úpravy a restaurování kašny dům čp. 138, celková obnova

1390 334 971 535 71



okres Plzeň-město MPR Plzeň MPR Plzeň

nám. Republiky 17, obnova štuk.výzdoby Měšťanská beseda čp. 59, obnova interiérů

150 970

dům čp. 88, oprava přízemí a zadního traktu fara čp. 107, oprava krovu a střešní krytiny kostel Sedmibolestné P. Marie, oprava krovu a st řešní krytiny bývalý mlýn čp. 147, oprava krovu a komína dům čp. 91, oprava sklepů, průjezdu a pavlače

350 500 350 40 130

socha sv. Jana Nepomuckého, restaurování děkanství čp. 52, obnova oken

300 200

kostel sv. Anny, statika krovu Pluhův dům čp. 497, zajištění renesančních omítek s nálezy malířské výzdoby, konsolidace kamene portálu vstupu v četně restaurování slohových dveří vstupu odborné ošetření dřevěných trámových stropů s prkenným záklopem dům čp.5, oprava fasády dům čp. 93, obnova oken a výkladců dům čp. 88, oprava fasády, dveří a výkladce dům čp. 4, obnova fasády a dveří dům čp. 86, obnova oken dům čp. 103, obnova oken a vstupních dveří dům čp. 7, obnova oken dům čp. 71, oprava fasády dům čp. 19, obnova fasády, dveří a výkladců dům čp. 59, oprava střechy včetně klempířských prací fara čp. 13 – obnova fasády dům čp. 84, oprava střechy dům čp. 29, oprava fasády a oken dům čp. 85, obnova oken a dveří dům čp. 111, oprava fasády domy čp. 130 a 131, oprava fasády a oken

100

dům čp. 286, obnova krovu, střechy a fasády fara čp. 133, obnova krovu a střešní krytiny sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého, restaurování sochy, podstavce se schodištěm a kuželkovou balustrádou minoritský klášter, obnova st řechy městské opevnění, oprava západní části zámek čp. 1, oprava ohradní zdi a bran zámek čp. 1, restaurování rodového znaku na brán ě dům čp. 119, obnova střešní krytiny a klempířských prvků kostel sv. Václava, obnova fasády a klempí řských prvků věže kostel sv. Václava, obnova štítové zdi, oprava vnitřních omítek, oken, mříží a vstupních dveří, zajištění souboru kamenných náhrobních kamen ů

500 350

okres Plzeň-sever MPZ Manětín MPZ Město Touškov MPZ Rabštejn MPZ Úterý MPZ Úterý

okres Rokycany MPZ Rokycany MPZ Rokycany

okres Sokolov MPZ Horní Slavkov MPZ Horní Slavkov

MPR Loket MPR Loket MPR Loket MPR Loket MPR Loket MPR Loket MPR Loket MPR Loket MPR Loket MPR Loket MPR Loket MPR Loket MPR Loket MPR Loket MPR Loket MPR Loket

400 90 100 60 80 150 170 120 50 150 120 230 100 100 100 50 100

okres Tachov MPZ Bor u Tachova MPZ Planá u M. L. MPZ Planá u M. L. MPZ Stříbro MPZ Tachov MPZ Tachov MPZ Tachov MPZ Tachov MPZ Tachov MPZ Tachov

celkem

300 500 339 870 66 130 205 155

26 346 Jaroslava Frühaufová, Mgr. Ludmila Drncová

PROGRAM RESTAUROVÁNÍ MOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK V rámci Programu restaurování movitých kulturních památek MK ČR pro Plzeňský a Karlovarský kraj útvar památkové péče zpracoval a sestavil veškeré podklady včetně odborných záměrů i za jiné investory v obou krajích a v požadovaných termínech předal MK ČR. Dodatečně probíhalo zpracování záměrů a návrhů na zařazení u akcí movitých kulturních památek, zasažených letošními povodn ěmi, dle požadavku MK ČR. Tento úkol byl splněn v termínu 30. 10. 2002. Byl realizován památkový dozor u všech akcí, které se v roce 2002 realizovaly. Zárove ň byla zajištěna pravidelná účast na jednáních komise pro restaurování MK ČR.

72



Alokace dotací v tisících Kč okres Cheb Kynžvart

státní zámek , restaurování japonské malby, I. etapa

150

okres Klatovy Zbynice

kostel Zvěstování P. Marie, restaurování sochy Madony

64

okres Plzeň-jih Přestavlky

kostel sv. Petra a Pavla, restaurování hlavního oltá ře sv. Petra a Pavla, bočního oltáře sv. Jana Nepomuckého, bočního oltáře Navštívení P. Marie – I. etapa 170

okres Plzeň-sever Manětín Plasy

státní zámek, restaurování obrazů – II. etapa (závěrečná) 90 klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie, restaurování souboru chórových lavic – II. etapa 300

okres Rokycany Skořice

kostel sv. Václava, restaurování hlavního oltá ře sv. Václava, bočního oltáře Křtu Krista, bočního oltáře sv. Šimona a Judy – I. etapa

200

návesní kaple P. Marie, restaurování oltá ře P. Marie bývalý klášter, restaurování sousoší Piety, sochy Krista bývalý klášter, restaurování dvou křesel

239 134 64

okres Tachov Benešovice Kladruby Kladruby celkem

1 411

Přehled návrhů na zařazení do Programu restaurování movitých kulturních památek MK ČR na rok 2003 Akce zařazené do Programu na rok 2002, pokračující v další etapě v roce 2003: okres Cheb Kynžvart, státní zámek, restaurování japonské malby (II. etapa) okres Plzeň – jih Přestavlky, kostel sv. Petra a Pavla, restaurování oltá ře sv. Petra a Pavla, oltáře sv. Jana Nepomuckého a oltáře Navštívení P. Marie (II. etapa) okres Plzeň-sever Plasy, areál NKP bývalého kláštera, klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie, restaurování chórových lavic (III. etapa) okres Rokycany Skořice, kostel sv. Václava, restaurování oltá ře sv. Václava, oltáře Křtu Krista a oltáře sv. Šimona a Judy (II. etapa)

Akce opakovaně navrhované do Programu: okres Domažlice Horšovský Týn, areál NKP státního zámku, restaurování souboru obraz ů okres Cheb Kynžvart, státní zámek, restaurování souboru závěsných obrazů okres Klatovy Klatovy, kostel sv. Vavřince, restaurování varhan Svojšice, kostel sv. Jana Křtitele, restaurování sochy Madony okres Plzeň-sever Plasy, areál NKP bývalého kláštera, restaurování dvou barokních sk říní a tří závěsných obrazů okres Sokolov Kynšperk nad Ohří, kostel Nanebevzetí P. Marie, restaurování kostelních jeslí – betlému okres Tachov Tachov, kostel sv. Maří Magdalény, restaurování varhan

Akce nově navržené pro zařazení do Programu: okres Klatovy Červené Poříčí, kaple Srdce Páně, restaurování hlavního oltáře a kazatelny Sušice, kostel sv. Václava, restaurování oltá ře sv. Jana Nepomuckého, oltáře P. Marie, oltáře Srdce Páně, souboru kostelních lavic okres Plzeň-město Plzeň, Husova 58, Brummelova vila od arch. Adolfa Loose a Karla Lhoty, restaurování interiéru jídelny okres Tachov Kladruby, areál NKP bývalého kláštera, kostel Nanebevzetí P. Marie, restaurování oltá ře sv. Benedikta Mgr. Ludmila Drncová, Jaroslava Jedli čková 73



PROGRAM ZÁCHRANY ARCHITEKTONICKÉHO DĚDICTVÍ V ČR V roce 2002 byly příspěvky z programu PZAD směřovány především na úspěšně pokračující akce z předchozích let. Významných úspěchů bylo dosaženo při obnově objektu v Dobré Vodě, Mariánské Týnici, ve Stříbře a ve Světcích. Areál v dobré Vodě byl předán do užívání řádu trapistů. Ve Světcích byly z převážné části dokončeny základní zabezpečovací práce včetně odvodnění. Nově zahájena byla obnova objektů v Pivoni, Poběžovicích, Horním Hradu, Kašperk, Nicov a Svojšíně. Především v Pivoni se jednalo o zahájení nezbytných prací pro zajišt ění další existence objektu.

Alokace příspěvků v tisících Kč (bez objektů ve správě SPÚ) okres Domažlice Pivoň (obec Mnichov) Poběžovice

areál bývalého kláštera, oprava krovu konventu ( výměny a příložky, očištění, fungicidní nátěr), doplnění a vyspravení narušených částí střešního pláště 1400 zámek, restaurátorské práce na malí řské výzdobě kaple (dokončení průzkumů, zajištění a transfer částí maleb při rubu konstrukce barokní klenby 1000

okres Cheb Skalná

hrad Vildštejn, stabilizace vodorovných konstrukcí, obnova strop ů a podlah 2. NP (při práci nalezeny druhotně použité trámy někdejšího záklopového stropu ve schodišti do 3. NP

1200

okres Karlovy Vary Dobrá Voda

Horní Hrad

Teplá u Toužimě

bývalý statek Nový Dvůr, obnova interiérů objektu pro klášter trapistů rehabilitace barokních interiérů hlavní budovy hospodářského dvora, restaurování a dílčí rekonstrukce barokních štukatur podhledu kleneb místností 1.patra v četně obnovy vnitřních omítek, restaurování malířské výzdoby v plochách rámů štukových zrcadel kleneb 2200 hrad a zámek, celkové statické a stavební dokon čení a zpřístupnění gotické věže, statické zajištění spolu s vybudováním stropů a krovů objektu vstupní brány s provizorním zastřešením, dílčí statické a zabezpečovací zásahy v areálu hradu, vyklizovací práce a archeologické pr ůzkumy 1900 areál kláštera premonstrátů, zahájena obnova dalších střešních plášťů objektů kláštera-knihovny, v západním křídle konventu pokračovala obnova interiérů Modrého sálu a navazujících prostor prelatury, 2. patra konventu, zahájeny restaurátorské práce v oratoři (očištění a fixace malířské a štukové výzdoby), proběhla sanace dřevomorky, restaurování štuků a fresek v oratoři a fixace maskaronového portálu, odstraňovány byly havárie u štítu budovy špýcharu 2300 opravami rozrušeného zdiva a obnovou krytiny

okres Klatovy Chanovice

Kašperk

Kašperské Hory

Nicov

zámek, rekonstrukce barokního hospodá řského dvora, doplněny nové výplně otvorů, obnovena fasáda ze strany do areálu, klempí řské prvky střechy a oken, dešťové chodníky z jižní strany, úprava terénu z jižní a západní strany, část venkovní dlažby a drobné zabezpečovací vnitřní práce, dokončena a prezentována byla střední část areálu, započaty byly úpravy nádvoří a severní části hrad, vložen nový krov západní věže, bylo odstraněno zvětralé zdivo a cihly na koruně helmice, nový krov byl pokryt impregnovaným šindelem a ošet řen, helmice a úžlabí byly zakryty olověným plechem. Obnovena byla funkce odvodňovacího žlabu; v interiéru byla zpevněna a nakonzervována kamenná ostění oken a otvorů vstupu kostel sv. Mikuláše s areálem a kaplí sv. Anny, odvodnění, statické úpravy zdiva, klempířských a tesařských konstrukcí, sanace a protézování krovu kaple sv. Anny, restaurátorské a zabezpečovací práce poutní kostel Narození P. Marie, odstran ění havarijního stavu střechy lucerny kupole kostela včetně oprav souvisejících omítek exteriéru t ělesa lucerny, oprava kříže včetně zlacení, rehabilitace krovu, oprava vnit řních oken, výroba nových žaluzií, stavebně historický průzkum kostela a částečný průzkum fasád, nutné a provizorní vysprávky krovů kostela

800

900

1700

1000

okres Plzeň-jih Chotěšov

Zelená Hora

areál kláštera, odstranění havarijních stavů střechy budovy konventu v části při kapli na západní straně; rozšířeným průzkumem zjištěny akutní havarijní stavy krovové konstrukce střechy východního křídla konventu, a to severním směrem od středního rizalitu - původně předpokládaný rozsah opravy střechy bylo nutno operativně upravit právě s ohledem na nutné opravy krovové konstrukce, která hrozila zřícením; byla dokončena oprava dveřních vstupů do prostoru schodiště s restaurovanou nástropní malbou od F.J. Luxe 2100 zámek, zahájeny práce na konzervaci a obnov ě fasád nádvoří zámku, především nejvíce ohrožených částí – věže s římsou a přilehlého křídla s terasou; proveden zjišťovací restaurátorský průzkum na rozsah sgrafitové výzdoby; kompletní repase a doplnění oken a dveří se zachováním konstrukcí z 1. poloviny konce 19. století 2000

74



okres Plzeň-sever Hubenov Mariánská Týnice

hospodářský dvůr, pokračování obnovy bývalého ovčína areál bývalého probošství s kostelem P. Marie, dokon čení obnovy vnějších omítek kostela v rozsahu jihovýchodní části a po předchozím průzkumu zahájeny práce na fasádě jižní části kostela; položení kamenné dlažby v interiéru kostela a zahájení prací na restaurování iluzivního malovaného oltá ře v jižní části kostela

500

1200

okres Sokolov Chlum sv. Máří

Kaceřov

areál poutního místa, práce na odvodn ění souboru budov probošství, pokračování prací na rehabilitaci interiéru ambitu s kaplemi; dosud realizované úpravy vnit řních omítek v části ambitu vykazují dílčí technologické problémy, a proto bylo doporučeno zajistit provedení nezbytných expertiz pro stanovení p říčin problémů, na jejichž základě by bylo možno přistoupit k dílčímu přehodnocení dodavatelem zvolených technologických postupů opravy vnitřních omítek zámek čp. 1, realizována náročná rekonstrukce střešního pláště zámecké budovy po dokončení opravy a statického zajištění barokního krovu; stanoven další postup záchranných prací

740 1000

okres Tachov Bor u Tachova

Stříbro

Světce

Svojšín

zámek, pokračování práce statického zajištění krovů nad jižním křídlem, obnova střešních plášťů a odstraňování konstrukcí poškozených biotickými šk ůdci včetně nevhodných novodobých zásahů; oprava helmice věže spolu s restaurátorskými pracemi, opravy východních fasád kaple a p řilehlé části zámeckého křídla; základní restaurátorský průzkum v navazující části jižního křídla s mimořádně hodnotnou kaplí 9000 kamenný renesanční most s věží, práce na další etapě obnovy vnějšího pláště mostu - restaurování kamenného zdiva v rozsahu dvou polí klenutých nad tokem řeky Mže; provedeno odstranění lokálních statických poruch zdiva mostních pilí řů i klenby, citlivé restaurování kamenného zdiva a jeho konzervace; probíhalo zpracování další etapy průzkumů, na jejichž základě byl vypracován projekt opravy 1600 inundační části mostu. jízdárna, rozsáhlé záchranné restaurátorské práce, odborné zajišt ění a dokumentace veškerých fragmentů umělecké a uměleckořemeslné výzdoby interiéru i exteriéru objektu; zajištění omítkových vrstev, vyzdění kleneb nad 1. PP ve východní, severní a západní části budovy; oprava stropní konstrukce v 1. NP západní a východní části a schodišťových zdí; pokračování ztužení krovu a položení podlah půd ve východní a západní části; oprava opěrných pilířů, osazen vzor kopie slohového okna, osazena část replik ochranných sítí; osazení svod ů, 5100 odvodnění stavby a rekonstrukce venkovní kanalizace kostel sv. Petra a Pavla, transfer ohrožené malí řské výzdoby podhledu stropu v lodi kostela, oprava havarijní konstrukce stropu a op ětovné osazení transferovaných dílů omítek s malířskou výzdobou zpět; dokončení opravy havarijního stavu krovu a střešního pláště, výměna střešní krytiny, hromosvodu a klempířských prvků; oprava a zakrytí zdiva štítu vstupního průčelí; korekce dřívější nevhodné úpravy zastřešení, která znehodnocovala sdružené románské okno na jižní stran ě věže 792

celkem

33 392 Jaroslava Frühaufová, Mgr. Ludmila Drncová

PROGRAM PODPORY ZÁCHRANNÝCH ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ Západočeská archeologická komise projednala a odsouhlasila p ůvodně 21 podaných žádostí, v celkové výši 1.040 000,-Kč. Rezerva ke dni 30.4.2002, kdy byly odevzdány všechny žádosti a smlouvy MK ČR, byla 90.000,-Kč. Rezerva byla rozdělena na zasedání ZčRAK dne 9.8. 2002 na výzkumy před stavbou rodinných domků v Bdeněvsi a 1 RD ve Vícově u Přeštic. Cestovné na ZAV Čečovice nebylo vyčerpáno, proto bylo MK ČR v listopadu požádáno o změnu a převedení částky 3.000,-Kč na ZAV Svinná. Všechny výzkumy byly ukončeny a vyúčtovány do závěru roku 2002. Příspěvek z PP ZAV MK ČR byl vyčerpán v plné výši. Předběžné nálezové zprávy ZAV byly předloženy Západočeské archeologické komisi a následn ě SPÚ Plzeň.

Alokace dotací v tisících Kč Státní památkový ústav v Plzni Čečovice Klenová Svinná Vlkošov

okres Domažlice okres Klatovy okres okres Plzeň-sever

zámek hrad tvrz tvrz

17 30 3 40

75



Západočeské muzeum v Plzni Bdeněves Kašperské Hory Kašperské Hory Poběžovice Stříbro Všeruby

okres Plzeň-sever okres Klatovy okres Klatovy okres Domažlice okres Tachov okres Plzeň-sever

rodinný dům kostel Panny Marie kostel sv.Mikuláše město, inženýrské sítě hradby a most kostel sv. Ducha

80 40 20 40 40 30

okres Plzeň-jih okres Plzeň-jih okres Plzeň-jih okres Plzeň-jih okres Plzeň-jih okres Plzeň-jih

plynofikace lidová architektura kostel Panny Marie NKP Hůrka Smetanova ul. rodinný dům

100 10 20 30 330 60

okres Plzeň-jih

kanalizace

60

okres Karlovy Vary okres Sokolov

hrad kostel sv. Ji ří

40 10

okres Klatovy okres Klatovy

tvrz náměstí, přístavba RD v MPZ

70 20

okres Sokolov

opevnění

30

Západočeský institut pro ochranu a dokumentaci památek Plzeň Klášter u Nepomuka Měcholupy Starý Plzenec Starý Plzenec Starý Plzenec Vícov

ARCHEOS Prachatice Kasejovice

Karlovarské muzeum Horní Hrad Horní Slavkov

Okresní muzeum Klatovy Opálka Sušice

Muzeum Cheb Kynšperk nad Ohří celkem

1 130 Mgr. Eva Kamenická, Mgr. Linda Foster, Mgr. Petr Sokol

HODNOCENÍ HOSPODAŘENÍ V ROCE 2002 Státní památkový ústav v Plzni je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR. Rozpočet Státního památkového ústavu v Plzni byl v roce 2002 sestaven a z řizovatelem schválen jako vyrovnaný, ve kterém provozní dotace činila 55 968 tis. Kč.. V průběhu roku 2002 bylo provedeno celkem 33 rozpo čtových opatření, kterými nám byly převedeny účelové neinvestiční prostředky ve výši 27819 tis. Kč a investiční prostředky ve výši 895 tis. Kč. Dále jsme v letošním roce využili možnosti čerpat uložené prostředky předchozího rozpočtového roku z rezervního fondu MK ČR, které jsme v předchozím roce nedočerpali vzhledem k nemožnosti dokon čení akcí v zimním období a to neinvestiční prostředky ve výši 1 mil. Kč a investiční prostředky ve výši 52,5 tis.Kč. Rozpočtovými opatřeními nám byl též v průběhu roku 2002 zvýšen přepočtený stav pracovníků o 7 pracovníků.

Rozpočtem byly stanoveny tyto ukazatele : Provozní dotace celkem (příspěvek na činnost) Závazné ukazatele: Mzdové náklady z toho platy zaměstnanců OON Přepočtený počet zaměstnanců

původní rozpočet 55968

upravený rozpočet 83604

28241 26811 1430 199

29995 28455 1540 206

Ukazatele podmiňující čerpání příspěvku na provoz: to vydání zprávy o činnosti ústavu za rok 2001 Reidentifikace kulturních památek vypracování projektové dokumentace na obnovu hradu Švihov Vypracování projektové dokumentace obnovy krovu a střechy již.křídla zámku Horšovský Týn Vypracování projektu odvodnění kostela v Horšově * skutečnost vyšší o čerpání rezervního fondu MK ČR ** Překročení o 886 tis.Kč bylo kryto použitím prostředků z fondu odměn

skutečnost 84599* 30881** 29341** 1540 202,2

70 0 0

70 270 411

70 270 411

0

129

129

0

60

60

76



V souladu s nařízením vlády č. 48/1995 Sb. byl čerpán fond odměn zejména pro ohodnocení pracovníků, kteří obětavě zachraňovali majetek ústavu před povodněmi, prováděli úklid po povodních, či jinak byli prospěšní ústavu. Z uvedeného přehledu je zřejmé, že závazné ukazatele nebyly překročeny a že přepočtený počet zaměstnanců byl u našeho ústavu dodržen. Ukazatele podmiňující čerpání příspěvku na provoz byly beze zbytku splněny. V roce 2002 nám byly přiznány tyto účelové prostředky : a) účelové neinvestiční prostředky : Věda a výzkum - institucionální (12 úkol ů) 1 980 tis.Kč Reidentifikace nemovitých památek 270 tis.K č Program podpory záchranných archeologických výzkum ů (PZAV) celkem 1130 tis.Kč Program restaurování movitých kulturních památek 438 tis.K č Program ISPROFIN 334020 - ISO 110 tis.Kč - Revize EZS 100 tis.Kč Program ISPROFIN 334030 - PZAD 21 410 tis.K č VISK Digitalizace zámecké knihovny Kynžvart 650 tis.K č Program péče o krajinu 254 tis.Kč Zvýšení stavu o 5 pracovníků 375 tis.Kč Z těchto výše uvedených účelově poskytnutých neinvestičních prostředků nebyla dočerpána částka 4.862,40 Kč, a to v položce Programu ISPROFIN 334020 – ISO. b) účelové investiční prostředky : ISPROFIN 334020 - Integrovaný systém ochrany movitého kulturního d ědictví (ISO) : EZS pro SZ Bečov, Kladruby, Švihov, Valeč 775 tis.Kč ISO – nákup digitálního fotoaparátu 120 tis.K č Z těchto investičních prostředků nebyla plně čerpána částka na nákup digitálního fotoaparátu. Nebyla do čerpána částka 10 Kč. Ostatní investiční dotace byly čerpány v plné výši. c) čerpání rezervního fondu MK ČR : Neinvestiční prostředky z programu 334030 PZAD Manětín 1 000 tis.Kč Investiční prostředky na EZS zámek Nebílovy 52,5 tis.Kč Prostředky rezervního fondu byly v roce 2002 proinvestovány v plné výši. Následující graf vypovídá o tom, jak nám byly v pr ůběhu roku 2002 poskytovány výše uvedené dotace. PRŮBĚH POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ 15000000 10000000 5000000 0 ec

ad

in

to p

pr

lis

os

n sr

pe

n be du

le

de

n

dotace

Náklady (výdaje) Na pokrytí vynaložených nákladů hlavní činnosti byly použity : -příjmy z vlastní činnosti -a příspěvek na činnost společně s účelově poskytnutými prostředky -mimo tyto zdroje byla použita i část vázaných prostředků z rezervního fondu a to ve výši 565 tis.Kč a fond odměn ve výši 886 tis.Kč. -byl čerpán rezervní fond MK ČR ve výši 1 052,5 tis.Kč Skutečné částky čerpání nákladů ukazuje následující přehled (v tis. Kč): Spotřeba materiálu Spotřeba energie Prodané zboží Opravy a udržování Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Zákonné sociální náklady Ostatní sociální náklady Ostatní daně a poplatky Úroky Kurzové ztráty Manka a škody Jiné ostatní náklady Odpisy dlouhodobého majetku

8814,78 3714,29 40,98 33474,18 466,63 60,68 11635,75 30881,00 10684,54 567,02 220,66 40,43 0,02 1,06 42,75 867,54 6160,73

77



Náklady byly v roce 2002 čerpány samozřejmě nejvíce na opravy a udržování, ostatní služby, spotřebu materiálu a spotřebu energie. Nezanedbatelnou částku představují i odpisy dlouhodobého majetku. Následující graf uvádí průběh čerpání nákladů :

GRAF NÁKLADŮ, PŘÍSPĚVKU NA PROVOZ A POSKYTNUTÝCH DOTACÍ 25000000 20000000 15000000 10000000 5000000 0

15000000 10000000 5000000

náklady

ec

d to

os pr

li s

in

pa

n pe sr

le

du

de

be

n

n

0

poskytnutá dotace

Tržby (výnosy) V roce 2002 byly dosaženy tržby z hlavní činnosti v celkové částce 107 810,51 tis.Kč. Výnosy z hlavní činnosti představovaly výnosy získané provozem památkových objektů, se kterými je náš památkový ústav příslušný hospodařit a provozní dotace. Tržby z hlavní činnosti byly dosaženy tyto (v tis.Kč): Tržby z prodeje služeb Tržby za prodané zboží Aktivace materiálu a služeb Úroky Jiné ostatní výnosy Zúčtování fondů Tržby z prodeje majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Provozní dotace

16715,86 58,90 21,92 166,41 4050,52 2124,13 71,54 2,11 84599,14

Tržby získané provozem památkových objektů činily 21,53 % z celkových tržeb z hlavní činnosti. Tržby celkem byly v roce 2002 plánovány ve výši 14 348 tis. Kč. Tato částka byla překročena zejména nárůstem návštěvnosti vzhledem k instalaci relikviá ře sv.Maura na zámku Bečov. Také zámek Kynžvart vykazoval v letošním roce opět nárůst návštěvnosti. Zrušení právní úpravy o povinnosti odvodů příjmů z pronájmu movitého majetku, která byla demotivujícím prvkem, přispělo také ke zvýšení tržeb. Nahodilým příjmem z pronájmu, který významně ovlivnil výši tržeb, bylo zejména filmování na zámku Horšovský Týn a klášte ře Kladruby. Hospodaření organizace za rok 2002 skončilo ziskem ve výši 187,37 tis. Kč. Nižší zisk v roce 2002 lze přičíst k tíži letošním nepříznivým povětrnostním podmínkám – záplavám a p řívalovým dešťům, které se přehnaly přes naši republiku. V našem kraji se záplavy dotkly nejvíce hradu Švihov a zámku Červené Poříčí. Přívalovými dešti byly postiženy i další památkové objekty jako zámek Horšovský Týn, klášter Plasy i zámek Kozel. Veškeré volné prostředky ústavu včetně prostředků rezervního fondu byly použity na odstraňování nejnutnějších škod. Následující graf vypovídá o dosažených tržbách v jednotlivých m ěsících roku 2002:

PRŮBĚH TRŽEB 5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 0

os d in ec

pa

pr

to lis

sr

pe

n

n be du

le

de

n

tržby bez dotace

78



Jiná činnost Jako jinou činnost provádí Státní památkový ústav v Plzni v zanedbatelné výši fotografické služby, sm ěnárenskou činnost a komisní prodej. Z této činnosti byl dosažen kladný hospodá řský výsledek ve výši 5,098 tis.Kč.

Mzdy Výše prostředků na platy zaměstnanců byla našemu ústavu stanovena jako závazný ukazatel po úpravách ve výši 29995 tis.Kč a přepočtený počet zaměstnanců byl rozpočtem stanoven na 206 zaměstnanců. Na zajištění provozu celého ústavu včetně provozu památkových objektů, na plnění úkolů vyplývajících ze zřizovací listiny a na dosažení zlepšeného hospodá řského výsledku se skutečně podílelo v přepočteném stavu 202,2 pracovníků. Závazný ukazatel výše prostředků na platy zaměstnanců byl překročen o částku 886155 Kč. Toto překročení bylo kryto prostředky z fondu odměn. Průměrný plat ze základních složek platu v roce 2002 činil u našeho ústavu 7240 Kč, s nadstavbovými složkami mzdy včetně čerpání fondu odměn to bylo 12104 Kč. Největším problémem organizace zůstává nedostatek pracovníků na památkových objektech v profesích uklize čka, zahradník, údržbář. Velkým problémem je platové ohodnocení těchto nedostatkových profesí, neboť základ platové třídy těchto profesí zejména u nižších platových stupňů je pod hranicí minimální mzdy – v roce 2002 to bylo u 8 pracovník ů. Civilní vojenská služba, nábor důchodců nebo uzavírání dohod o provedení práce, kterými se snažíme tento problém řešit, není východiskem.

Majetek K datu 1.1.2002 jsme na základě usnesení vlády č. 464 ze dne 9.5.2001 od Muzea a galerie severního Plze ňska Mariánská Týnice – potažmo od Okresního úřadu Plzeň-sever převzali příslušnost hospodařit s objektem zámku Manětín. Tímto aktem nám byl převeden dlouhodobý hmotný majetek celkem ve výši 16,629.147,10 K č a drobný dlouhodobý hmotný majetek celkem ve výši 405 899,30 K č. K celému aktu převodu lze jen konstatovat, že ze strany předávající byl velmi nekvalitně připraven, neboť jako strana přejímající jsme ještě v prosinci 2002 přebírali další majetek, který nám Muzeum Mariánská Týnice „opomn ělo převést“. Stav dlouhodobého majetku k 31.12.2002 v po řizovacích cenách nyní činí 104,852.586 Kč. Následující tabulka uvádí přehled skladby dlouhodobého majetku:

Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek z toho : budovy stroje a zařízení dopravní prostředky inventář

opotřebení (%) pořizovací cena v Kč oprávky v Kč 1178232,35 1136360,35 96,44 74896724,00 45197834,00 5437157,00 30921,00

14903497,00 30559000,00 3518193,00 30921,00

19,90 67,61 64,71 100,00

Z uvedeného přehledu je patrné, že nejvíce zastaralý je dlouhodobý nehmotný majetek. Také stroje a za řízení a dopravní prostředky jsou téměř ze 70 % opotřebené. V roce 2002 jsme pořídili a uvedli do provozu majetek více jak za 2,5 mil.K č. Byla nakoupena mechanizace nutná pro údržbu zeleně (malotraktor), nový kotel do skleníku na zámku Kynžvart, projektor do expozice Be čov, 2 nová a 2 ojetá auta osobní auta jako obm ěna vozového parku a dodavatelsky zajištěny nové okruhy zabezpečovacího zařízení pro čtyři naše památkové objekty. V roce 2002 jsme získali bezplatně od Plzeňského biskupství – formou daru – kulturní památku kostel Všech svatých v Horšově, dále nám byl Pozemkovým fondem ČR bezplatně převedena nemovitost a pozemek o velikosti 3.117 m2 v k.ú.Plasy jako součást kulturní památky pro sjednocení areálu kláštera v Plasích. Ing. Jana Čížková

PROVOZ AUTODOPRAVA K 31. 12. 2002 provozoval Státní památkový ústav v Plzni pro pot řebu plnění svých úkolů celkem 43 vozidel. Tato vozidla je možno rozdělit dle druhů využití na: 15 osobních automobilů 2 osobní dodávkové automobily 2 Multicary 5 traktorů 1 speciální travní traktor 9 malotraktorů 2 motorové nosiče nářadí 1 fréza 2 návěsy traktorové 1 motocykl 3 přívěsy za osobní automobil Z tohoto počtu pět osobních automobilů využívají k osobní přepravě při plnění svých pracovních povinností zaměstnanci SPÚ pracujících ve středisku v Plzni. Zaměstnanci SPÚ (pracující v Plzni) mají možnost na čtrnáct dní dopředu nahlásit a zapsat požadavky na svoje budoucí služební cesty, ke kterým budou požadovat a pot řebovat služební osobní automobil - a to na tiskopis, který je k dispozici na vrátnici SPÚ v Plzni. 79



Na začátku každého pracovního týdne je vedoucím autodopravy (po dohod ě s jednotlivými vedoucími oddělení) proveden přesný týdenní rozpis budoucích pracovních cest se služebními vozidly SPÚ v Plzni. Na tomto plánu je vždy uvedeno: datum, místo (popř. místa) jednání během plánované služební cesty, cestující ve vozidle p ři služební cestě a stanovený řidič vozidla v průběhu celé služební cesty. Vedoucí autodopravy pak každý den (zpravidla mezi 7.00 a 8.00 hodinou ranní) rozhodne o tom, přesně která vozidla přidělí pro jednotlivé služební cesty. Přihlédne samozřejmě k samotnému plánu jízdy (místu jednání), po čtu přepravovaných osob ve vozidle popř. k velikosti přepravovaného nákladu ve vozidle. K dispozici jsou pro zaměstnance SPÚ v Plzni 3 osobní motorová vozidla v základním (krátkém) provedení a dv ě služební vozidla typ combi (využívaných zejména při přepravě menších nákladů – např. fototechniky apod.). Před zahájením samotné služební cesty si hned ráno řidič vozidla převezme od vedoucího autodopravy veškeré doklady k vozidlu (osvědčení o registraci vozidla, doklad o uzavření pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla, kartu CCS Limit spolu s PIN kódem – to pro p řípad nutnosti dočerpání pohonných hmot v průběhu služební cesty, příkaz k jízdě a klíčky od vozidla). Řidič je pak po celou dobu trvání služební cesty za vozidlo zodpov ědný a to zejména za bezpečný průběh služební jízdy (dodržování zákona MD č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), dále za správné a zákonné užití služebního vozidla, odpovídá za ekonomičnost jeho využití (zvolení správné a nejkratší trasy k dosažení požadovaného místa jednání) dále v průběhu služební cesty též zodpovídá za technický stav vozidla, úplnost jeho povinné výbavy, čistotu vozidla a konečně také za správné parkování služebního vozidla a to jak v celém pr ůběhu služební cesty tak i po jejím ukončení a závěrečném zaparkování na placeném parkovišti SPÚ v Plzni (ve dvo ře v Kollárově ulici v Plzni). Následující den po uskutečněné služební cestě řidič vozidla hned ráno předá veškeré doklady od vozidla a vyplněné tiskopisy (týkající se služební cesty) vedoucímu autodopravy ke kontole a k jejich následnému zpracování a archivaci. Vedoucí autodopravy společně p. Hofmanem (řidičem SPÚ v Plzni) dbá o trvale dobrý technický stav služebních vozidel, o čistotu interiérů služebních vozidel, o správnost, nepoškozenost a úplnost veškerých doklad ů k vozidlu, o pravidelné servisní zákroky prováděné značkovými autoservisy, v zákonných lhůtách nechává provádět měření emisí a technické prohlídky ve stanicích STK, kontroluje veškeré služební cesty (jejich ekonomi čnost a správné administrativní vyřízení), zajišťuje pojištění vozidel a vyřizování (likvidaci) veškerých případých pojistných událostí (dopravních nehod) na pojišťovně, zpracovává veškeré doklady související se služebními vozidly a se služebními jízdami (p říkazy k jízdě, záznamy o provozu vozidla osobní dopravy, doklady o provedeném tankování na karty CCS apod.). Ekonomickému oddělení vedoucí autodopravy předkládá veškeré ekonomické náležitosti související s provozem služebních vozidel (podrobné měsíční výkazy o čerpání pohonných hmot a nákupech na karty CCS, p ředkládá a kotroluje veškeré faktury za opravy a pojištění služebních vozidel, spolu s vedoucí ekonomického odd. plánuje a realizuje prodej vyřazených ojetých služebních vozidel ve správě SPÚ v Plzni a výběr a zajištění koupě a přihlášení nových služebních vozidel pro potřeby SPÚ v Plzni apod.). Na jednotlivých památkových objektech pak p řebírá odpovědnost o svěřené služební vozidlo jmenovaný správce státního památkového objektu. Ten zejména kontroluje technický stav vozidla, rozhoduje o plánovaných služebních cestách se služebním vozidlem, dodává vedoucímu autodopravy veškeré doklady o provedených služebních cestách ke kontrole a k následné archivaci a to vždy v pravidelných m ěsíčních intervalech (nejpozději však vždy do patnáctého následujícího měsíce), vedoucí památkového objektu konzultuje s vedoucím autodopravy plánované nákladn ější opravy služebního vozidla, nákup náhradních díl ů a doplňků (např. pneumatiky), řeší s ním případné pojistné události apod. Všechny osobní a osobní dodávkové automobily jsou pro p řípad poškození, krádeže, nebo dopravní nehody pojištěny (pojistnou smlouvou Domino B) u pojiš ťovny Kooperativa a.s., agenura Plzeň. Veškerým jednáním s pojišťovnou při sjednávní pojistných smluv, při jejích úpravách, při likvidaci pojistnch událostí apod. je pov ěřen za celý Státní památkový ústav v Plzni vedoucí autodopravy. Kompletně všechna vozidla ve správě Státního památkového ústavu v Plzni jsou ze zákona pojišt ěna pro případ škody způsobené odpovědností z provozu vozidel (tzv. povinné ručení) u pojišťovny Kooperativa a.s., Plzeň. Kompletní čerpání pohoných hmot je pro všechna motorová vozidla je ve Státním památkovém ústavu v Plzni (a to i včetně čerpání PHM do pracovních a stavebních stroj ů umístěných na památkovém objektu) zajištěno bezhotovostním způsobem a to formou používání čipových platebních karet CCS Limit vydaných firmou CCS Česká společnost pro platební karty a.s., Chlumčanského 8, Praha. V průběhu II. pololetí roku 2002 Státní památkový ústav v Plzni vy řadil dvě služební vozidla, jejichž provoz byl (vzhledem k jejich stáří a hlavně značnému množství najetých kilometrů) pro SPÚ v Plzni značně neekonomický. Místo těchto dvou starších vozidel byla zakoupena nová s menší spot řebou pohonných hmot a hlavně s téměř nulovými náklady na opravdy. (U obou vozidel je jednoroční záruční lhůta na jakékoliv případné závady a poruchy – samozřejmě mimo běžné údržby). Koncem roku byla na vybraných objektech provedena kontrola technického stavu a povinné výbavy p řiděleného služebního vozidla a od správce památkového objektu byl požadován p řesný rozpis jeho služebních cest v daném m ěsíci s udáním přesného důvodu vykonané služební cesty. Následně je překontrolována jak nezbytnost uskutečněné služební cesty (konzultací s ředitelem organizace) tak i přesný stav ujetých kilometrů při vybrané služební cestě. Je kontrolováno (i s pomocí podrobného autoatlasu) zda odpovídá správcem udaný po čet ujetých kilometrů skutečnému stavu. Tato důkladná kontrola je prováděna pravidelně cca 2 krát ročně u náhodně vybraného památkového objektu a to vždy za poslední předložený měsíc. Ve Státním památkovém ústau v Plzni je zaměstnáno celkem 93 zaměstnanců, kteří splňují podmínky pro řízení referentských vozidel. Tito zaměstnanci se povinně zúčastňují každoročního školení řidičů organizovaného Státním památkovým ústavem v Plzni a to ve smyslu zákona č. 1/ 2001 Sb., úplného znění zákona č. 111/ 1994 Sb., o silniční dopravě, dále dle zákona č. 65/ 1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 1. 2001 a to dle § 133 odst. 1 písm. e) § 135 odst. 4 pís. a) § 273. Státní památkový ústav v Plzni uzavřel pro svoje zaměstnance – řidiče referentských vozidel též pojištění odpovědnosti za škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli. Z tohoto pojištění je pak částečně uhrazena spoluúčast zaměstnanců požadovaná pojišťovnou při zaviněných dopravních nehodách. Luděk Reiser 80



PRÁVNÍ ODDĚLENÍ Právní oddělení Státního památkového ústavu v Plzni je sou částí úseku ředitele. Hlavní činností tohoto oddělení je mimo jiné příprava, zpracování a evidence smluv a jiných právně významných dokumentů, zabezpečování zákonnosti se zaměřením na právní prevenci, poskytování právních porad a konzultací, zaujímání stanovisek k pracovn ěprávním otázkám zásadního charakteru, zpracování stížností, oznámení a podn ětů, zastupování před soudy, státními orgány apod., vymáhání pohledávek a v neposlední řadě právní oddělení odpovídá za majetkoprávní záležitosti ústavu. Společně s technickým oddělením se pravidelně zúčastňuje přípravy a vyhodnocování výběrových řízení podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Běžnou činností právního oddělení nadále zůstává poskytování právního poradenství provozním i odborným úsekům ústavu, jakož i jednotlivým zaměstnancům. V oblasti památkové péče a ochrany kulturního dědictví podává právní rady i široké veřejnosti. V roce 2002 zpracovalo právní oddělení Státního památkového ústavu v Plzni na tři sta smluv podle občanského a obchodního práva. Výraznou většinou převažovaly smlouvy o dílo týkající se zejména údržby, rekonstrukcí a restaurování památkových objektů a movitého majetku, s nimiž je ústav p říslušen hospodařit. Nezanedbatelnou část v rámci smluvní agendy dále zastupují smlouvy nájemní, jimiž ústav pronajímá byty i nebytové prostory. Nebytové prostory památkových objektů jsou z větší míry pronajímány za účelem konání kulturních a spole čenských akcí, které mají velmi kladnou odezvu u návštěvníků našich objektů a bezpochyby jsou milým zpestřením. Další významnou část smluvních závazků Státního památkového ústavu v Plzni tvoří smlouvy o provedení záchranného archeologického výzkumu, což je jedna z hlavních činností našeho ústavu. Právní oddělení dále zpracovalo několik smluv kupních, o půjčkách, výpůjčkách, darovacích, o převodu nemovitostí… V rámci zmíněné smluvní agendy nedošlo v uplynulém roce k žádným závažným spor ům ani komplikacím. Státní památkový ústav – jako jeden z pasivně legitimovaných - se však nevyhnul soudní p ři. Žalobou na určení vlastnictví se konvent sester Alžbětinek domáhá tří sakrálních obrazů, z nichž jeden je součástí expozice státního hradu a zámku Horšovský Týn. Podaná žaloba však byla jak okresním, tak i krajským soudem zamítnuta a v ěc rozhodnuta ve prospěch žalovaných. Další vleklý soudní spor, jímž Státní památkový ústav v Plzni vymáhá splatnou pohledávku, resp. úroky z ní, byl z důvodů na straně žalovaného stále odročován a další jednání bylo v závěru roku nařízeno na leden 2003. Jednou ze zásadních činností právního oddělení je nakládání s majetkem České republiky ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. V souladu s tímto zákonem byla v roce 2002 převedena z majetku České republiky do majetku obce Kokašice z řícenina hradu Krasíkov – Švamberk. K dalšímu věcněprávním převodům docházelo v průběhu roku na několika památkových objektech, s nimiž je ústav p říslušen hospodařit. Nejčastěji se jednalo o nabývání vlastnictví k nemovitostem, čímž se Státnímu památkovému ústavu v Plzni daří získávat zejména pozemkové parcely, jež jsou historicky i geograficky sou částí jednotlivých památkových objektů. V neposlední řadě je nutné zmínit i zatěžování majetku České republiky věcnými břemeny, téměř bez výjimky v souvislosti s budováním nezbytných inženýrských sítí. Konec roku 2002 strávilo právní oddělení - stejně jako všechny útvary Státního památkového ústavu v Plzni – hekticky. Důvod byl velmi prostý. Rok 2002 byl posledním rokem existence Státního památkového ústavu v Plzni… JUDr. Josef Bečvář, Mgr. Kateřina Burešová

SPRÁVA MOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK STÁTNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU V PLZNI EVIDENCE KULTURNÍHO MOBILIÁŘE – STAV V ROCE 2002 Na památkových objektech ve správě SPÚ v Plzni bylo k 31.12.2002 evidováno v základní evidenci mobiliárních fond ů celkem 82 271 jednotek -počet přírůstků do základní evidence a to tvoří nákupy, převod mobiliáře zámku Manětín, převod mobilií muzea Horšovský Týn 5 192 -počet inventarizovaných sbírkových předmětů 6 341

PŘEVODY MOBILIÁŘE A PŘEDMĚTŮ KULTURNÍ HODNOTY Převod mobiliáře zámku Manětín Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 9.května 2001 č.464 byla provedena změna v příslušnosti hospodařit s příslušným majetkem České republiky a Státní památkový ústav v Plzni převzal k 1.1.2002 zámek Manětín. Fyzickou inventurou převzal SPÚ sbírkový fond a fond zámecké knihovny. Mobiliární fond tvo ří původní zařízení zámku v počtu 900 inventárních čísel. Zámecká knihovna se skládá z 5195 svazk ů. SPÚ v Plzni přiřadil předmětům nová inventární čísla a začal pořizovat fotodokumentaci mobiliárního fondu v číselné řadě MA00001 – MA00900.

Převod movitých předmětů z Městského muzea v Horšovském Týně Město Horšovský Týn bylo vlastníkem movitých předmětů muzejního charakteru, které byly součástí Městského muzea. Město tyto předměty darovalo Státnímu památkovému ústavu v Plzni s tím, že budou umíst ěny v purkrabství zámku Horšovský Týn. Fond tvoří 3881 ks různých movitých předmětů.

81



Převody předmětů kulturní hodnoty z hraničních přechodů V průběhu roku 2002 došlo k převodům předmětů kulturní hodnoty z celních úřadů: - Rozvadov, 73 ks různých předmětů – sošky,mlýnky, hmoždíře apod. - Folmava, 58 ks předmětů a to obrazy, hmoždíře, hudební nástroje, divadelní kulisy. - Karlových Varech převzal Státní památkový ústav v Plzni 3 ks obraz, plastiku, sousoší. - Horní Lideč, 2 ks starožitných knih. Všechny předměty budou postupně zařazeny do mobiliárních fondů památkových objektů a zpracována k nich fotodokumentace a odborný popis.

VÝKUP PŘEDMĚTŮ KULTURNÍ HODNOTY Objekt

Předmět

Prodávající

zámek Nebílovy

stolek harmonium (Physharmonika) z 1. pol.19. století pianola Foerster stahovací lampa kopie mosazného lustru souprava sedacího nábytku, koberec 8 ks atypických svítidel souprava sedacího nábytku keramické lékárnické albarello souprava secesního nábytku

Starožitnosti František Malí ř, Praha 2 umění a starožitnosti MUDr.Pochopová, Praha 1 ing.Milena Svobodová, Praha 4 Starožitnosti Martin Samek, Plze ň restaurátor Jind řich Kovařík, Kralovice ANTIK-Martin Sk řivánek, Praha 7 restaurátor Jind řich Kovařík, Kralovice MUDr. Škopková, Praha 6 Mgr. Ond řej Fassati, Praha 6 Otta Němec, Karlovy Vary

zámek Červené Poříčí zámek Kynžvart zámek Manětín

klášter Plasy centrální depozitář

Cena (tis. Kč) 20 60 180 5 48,5 34 68 30 45 120

Pavla Hlaváčová, Helena Holubová

Plasy, keramické lékárnické albarello (dva pohledy).

82



STAVEBNÍ OBNOVA

A ÚDRŽBA NA OBJEKTECH VE SPRÁVĚ SPÚ V

PLZNI

STAVEBNÍ AKCE DLE FINANČNÍCH ZDROJŮ

Účelové dotace PZAD MK ČR přidělené pro rok 2002 na tyto památkové objekty (tis. Kč): NKP Bečov NKP Plasy Zámek Nebílovy NKP Přimda Zámek Valeč NKP Kladruby Kostel Všech Svatých v Horšově NKP Horšovský Týn NKP Manětín

Pluhovské domy – obnova fasád konvent, obnova krovů a krytiny obnova a restaurování interiér ů zadního zámku statické zajištění, stabilizace a konzervace kamenného zdiva postupná obnova interiérů hlavní zámecké budovy latinská škola, postupná obnova interiér ů obnova střešního pláště, statické zajištění, oprava krovu, stavební úpravy areál zámku, statické zajištění a oprava JZ věže a kaple, oprava krovu a krytiny jižního křídla včetně statickéhozajištění hospodářský dvůr, zajištění havarijního stavu východního křídla, oprava krovů, sanace zdiva

celkem

2 100 4 600 1 910 1 100 4 000 1 000 2 000 4 100 1 600 22 410

Realizované akce a projektová příprava (v tis. Kč) NKP hrad a zámek Bečov Podíl SPÚ k PZAD Dotace PZAD MK ČR Celkem prostavěno

0 2 100 2 100

V rámci přidělené dotace byla provedena oprava fasády Pluhovského paláce v četně obnovy a opravy truhlářských prvků a odvodnění okolo budovy dle projektové dokumentace, kterou zpracoval R-Pprojekt Praha 07 – ing. arch. Čepelák. Realizaci provedla stavební firma SPS Loket – ing. Aubrecht. Truhlá řské prvky zajišťovala firma KALI a spol. Zahájení akce: 06/2002 Akce dokončena: 12/2002 NKP klášter Plasy Podíl SPÚ k PZAD Dotace PZAD MK ČR Celkem prostavěno

0 4 600 4 600

V roce 2002 pokračovala generální oprava krovu, střešního pláště, komínů a některých destruovaných stropů nad 1. patrem konventu dle projektové dokumentace vypracované R- projektem 07 Praha – ing. arch. Čepelákem a statikem ing. Roubalem. Realizaci prováděla stavební firma TESMO s. r. o. Praha – p. Kuzmiak Akce zahájena: 03/2002 Akce dokončena: 10/2002 (pro rok 2002) Zámek Nebílovy Podíl SPÚ k PZAD Dotace PZAD MK ČR Celkem prostavěno

210 1 910 2 120

Z účelové dotace pokračovaly stavební práce v interiérech zadního zámku – opravena a restaurována p řízemní část jižního křídla a předána k instalaci. Dále byla zrekonstruována podlaha velkého sálu v četně truhlářských prvků a sál dán do užívání. Realizace probíhala dle projektové dokumentace Památkového ateliéru Plze ň – ing. arch. Pohořalá a prováděla ji stavební firma PEGISAN s. r. o. – ing. Ždych. Akce zahájena: 03/2002 Akce dokončena: 10/2002 (pro rok 2002) NKP hrad Přimda Podíl SPÚ k PZAD Dotace PZAD MK ČR Celkem prostavěno

0 1 100 1 100

Pokračovalo statické zajišťování, stabilizace a konzervace kamenného zdiva jihovýchodního nároží. Provádí se rozebrání uvolněných a doplňování vypadaných částí zdiva. Používá se dochovaný materiál z okolí objektu. Koruny zdiva jsou znovu přezdívány, zajišťovány chemickou fixací proti propustnosti a pokrývány zp ět původním drnem. Práce jsou prováděny dle projektu R – projektu 07 Praha – ing. arch. Čepelák – ing. Roubal. Realizaci zajiš ťovala firma PEGISAN s. r. o. Akce byla zahájena: 07/2002 Akce dokončena: 10/2002 (pro rok 2002) 83



Zámek Valeč Podíl SPÚ k PZAD Dotace PZAD MK ČR Celkem prostavěno

440 4 000 4 440

V rámci účelové dotace pokračovala postupná stavební obnova interiérů zámecké budovy čp. 1 a výroba a osazení truhlářských prvků pro 3. NP. Realizace probíhá dle projektové dokumentace Památkového ateliéru Plze ň – p. Knoflíček, p. Andrle a za průběžné konzultace s památkovým dozorem. Stavební práce provádí stavební firma SPS Loket – ing. Aubrecht. Truhlá řské práce zajišťovala firma STAZEP s. r. o. – p. Oračko. Akce zahájena: 07/2002 Akce dokončena: 12/2002 (pro rok 2002) NKP klášter Kladruby Podíl SPÚ k PZAD Dotace PZAD MK ČR Celkem prostavěno

0 1 000 1 000

Pokračovala obnova interiérů Latinské školy, převážně zaměřená na místnosti v 1. patře. Restaurátorská práce ve velkém sále probíhaly pod dozorem restaurátora. Projektovou dokumentaci provedl Památkový ateliér Plze ň. Stavební práce zajišťovala stavební firma SPOP s. r. o. Plzeň – p. Šindelář. Zahájení akce: 08/2002 Dokončení akce pro rok 2002: 12/2002 Kostel Všech Svatých v Horšově Podíl SPÚ k PZAD Dotace PZAD MK ČR Celkem prostavěno

220 2 000 2 220

V rámci účelové dotace byl opraven unikátní středověký krov, položena nová krytina a zahájeno řešení odvodnění. V rámci obnovy střechy byly opraveny i přilehlé fasády věže a současně s tím byla stanovena koncepce obnovy obvodového pláště budovy. Průběžně je postup záchranných a realizačních prací konzultován v širším kruhu odborník ů, vzhledem k památkové hodnotě kostela. Realizaci zajišťovala stavební firma PEGISAN s. r. o. Spolupráce po stránce památkové – ing. arch. Solař. Zahájení akce: 06/2002 Dokončení: 11/2002 NKP zámek Horšovský Týn Podíl SPÚ k PZAD Dotace PZAD MK ČR Celkem prostavěno

0 4 100 4 100

V rámci účelové dotace byla zahájena oprava krovu a krytiny jižního k řídla včetně statického zajištění navazujícího na statické zajištění podezdívání a stabilizaci základového zdiva kaplové v ěže, jejíž nestabilita se projevovala trhlinami a drcením architektonických článků v kapli. Zásadními pracemi pro stabilitu kaplové části a celého jižního křídla byl též odvodnění a odkanalizování areálu. Postup a průběh prací byl pro svoji náročnost a rozsah průběžně konzultován s dalšími odborníky. Všechny práce probíhaly pod přísným archeologickým dohledem archeolog ů NPÚ v Plzni, Mgr. Krušinové a doc. PhDr. Durdíka, DrSc. Projektové práce zajistil ing. Rineš, pr ůběžně byly prováděny doplňující průzkumy. Realizaci opravy krovu jižního křídla zajišťovala stavební firma ŠKOPEK Horšovský Týn. Ostatní stabilizační práce prováděla firma SPELEO Řehák a stavební firma Renovum s. r. o.- p. Holoubek. Zahájení akce: 07/2002 Dokončení akce: 12/2002 NKP zámek Manětín Podíl SPÚ k PZAD Dotace PZAD MK ČR Celkem prostavěno

0 1 600 1 600

V rámci účelové dotace pokračovaly stavební práce v interiérech východního křídla hospodářského dvora. Realizace probíhala částečně podle projektu ing. Rineše a R–Projektu 07 Praha - ing. arch. Čepeláka. V průběhu roku bylo nutné zajistit projektovou přípravu a doměřit jednotlivé budovy hospodářského dvora a doplnit SHP (ing. arch. Čepelák). (na akci hospodářský dvůr nebyla z roku 2002, kdy zámek Manětín přešel do správy SPÚ v Plzni, žádná projektová příprava ani zaměření). Stavební práce prováděla stavební firma Stavoservis s. r. o. – p. Kypta, p. Louda. Zahájení akce: 03/2002 Akce dokončena pro rok 2002: 09/2002

84



Stavební akce financované z provozních prostředků SPÚ v Plzni NKP Bečov Realizace inženýrských sítí od Dolního zámku k Pluhovskému paláci včetně přípojek ke konírně a Lesní správě, přípojka ke hradu bude řešena samostatně (voda, kanalizace, elektropřípojka, telefon, EZS, EPS). Vodu a kanalizaci realizovala stavební firma SPS Loket ing. Aubrecht. Rozvody elektro zajiš ťovala firma Elektro VELICH. Zámek Valeč Správní budova – provedena oprava topení a zahájen rozvod elektro instalace, topení zajiš ťovala firma Staving, rozvod elektroinstalace prováděla firma Caprata. Stavební práce budou dle finan čních možností pokračovat v roce 2003. NKP Kynžvart Zahájeny stavební práce a obnova hájovny – realizováno statické zabezpečení, el.přípojka, úpravy interiérů, sanace zdiva. Prováděla stavební firma SPS Loket, Ing. Aubrecht. Akce bude dle finan čních možností v roce 2003 pokračovat. Projektovou dokumentaci zpracovala firma PROFING Mariánské Lázn ě. NKP Velhartice Dokončeny stavební úpravy a obnova Huertova křídla a opraven most před vstupní branou do hradu. NKP Kozel Na hlavní zámecké budově dokončena oprava krovu a přeložení břidlicové krytiny včetně klempířských prvků a hromosvodu PULSAR. Prováděla firma AUST. Nutno konstatovat, že břidlicová krytina na ostatních budovách je v neméně špatném stavu. Do budoucna nutno po čítat s postupnou obnovou střechy jízdárny, lokajny, kaple i konírny.

Obecně závěrem Kvalita a postup stavebních prací a obnovy na památkových objektech je závislá na kvalitní a v časné projektové dokumentaci a pečlivé přípravě jednotlivých akcí a neméně na pravidelném každoročním a účelném přidělování finančních prostředků. Libuše Remtová

Horšov, kostel Všech svatých – pohled do krovu lodi

85



PREZENTACE ODBORNÁ PUBLIKAČNÍ ČINNOST PRACOVNÍKŮ SPÚ V ROCE 2002 Bukačová, I., Foud, K., Karel, T., Křemenák, J.: Lidová architektura, okres Plze ň-sever, Plzeň 2002 Černá, A.: Relikviář sv. Maura. Libice n. C., VEGA-L 2002 Černá, A., Drhovský K., Mazný, P.: Tajemství relikviáře sv. Maura, Plzeň 2002 Černá, A.: In memoriam Jana Gryce, Kámen, ro čník 8, č. 3, Praha 2002, str. 98 Domanický, Pavel: Technické památky v Plzni a na Plze ňsku. In: Regenerace prostoru Plzeň a okolí. Praha 2002, s. 6067. Domanický, Pavel: Technické památky. In: Výro ční zpráva SÚP v Plzni za rok 2001. Plzeň 2002, s. 43-47. Domanický, Pavel - Domanický, Petr: Městské obvody. In: Výroční zpráva SÚP v Plzni za rok 2001. Plzeň 2002, s. 70-79. Domanický, Pavel – Domanický, Petr – Jedli čková, Jaroslava: Městská památková rezervace Plzeň. In: Výroční zpráva SÚP v Plzni za rok 2001. Plzeň 2002, s. 52-70. Domanický, Petr: Kronika plzeňských památek 2001. In: Plzeňsko 2. Sborník Spolku za starou Plzeň. Plzeň 2002, s. 3235 Domanický, Petr: O nástavbách domů v Plzni. In: Plzeňsko 2. Sborník Spolku za starou Plzeň. Plzeň 2002, s. 36-38. Domanický, Petr - Jedličková Jaroslava: Hřbitov u sv. Mikuláše v Plzni. In: Plzeňsko 2. Sborník Spolku za starou Plzeň. Plzeň 2002, s. 3-31. Drhovský, Karel: Kladrubský klášter. Historie, architektura, p říroda, společnost, osobnosti, tradice, zajímavosti, informace. Plzeň, Fraus /2002/. Nestr. Drhovský, Karel: Nebílovy. Státní zámek. Libice n. C., VEGA-L /2002/. Nestr. Drhovský, Karel: Nebílovy. Historie, architektura, p říroda, společnost, tradice, zajímavosti, informace. 1. vyd. Plze ň, Fraus 2002. Nestr. Drhovský, Karel: abí. Historie, architektura, p říroda, společnost, osobnosti, tradice, zajímavosti, informace. 1. vyd. Plze ň, Fraus 2002. Nestr. Drhovský, Karel: Švihov. Historie, architektura, p říroda, společnost, osobnosti, tradice, zajímavosti, informace. 1. vyd. Plzeň, Fraus 2002. Nestr. Drhovský, Karel: Velhartice. Historie, architektura, p říroda, společnost, osobnosti, tradice, zajímavosti, informace. 1. vyd. Plzeň, Fraus 2002. Nestr. Drhovský, Karel: Bečov nad Teplou. Historie, architektura, příroda, společnost, osobnosti, tradice, zajímavosti, informace. 1. vyd. Plzeň, Fraus 2002. Nestr. Drhovský, Karel: Bečov nad Teplou. Architecture, interesting sights, fauna and flora, information, personalities, traditions, history, people. 1. vyd. Plzeň, Fraus 2002. Nestr. Drhovský, Karel: Bečov nad Teplou. Interessantes, Persönlichkeiten, Informationen, Gesellschaft, Architektur, Geschichte, Tradition, Natur. 1. vyd. Plzeň, Fraus 2002. Nestr. Drhovský, Karel: Obnova a využití dominantních památek na Plze ňsku. In: Regenerace prostoru Plzeň a okolí. Praha 2002, s. 38-47. Drhovský, Karel: Svatojánské inspirace. In: Johannes von Nepomuk. Der Heilige Mitteleuropas. Linz 2002, s. 19-21. Drhovský, Karel: "Kausa" svatý Jan Nepomucký. In: Johannes von Nepomuk. Der Heilige Mitteleuropas. Linz 2002, s. 2224. Drhovský, Karel: Neuskutečněná růžová zahrada v Blatné. In: Životní prostředí a veřejná zeleň ve městech a obcích. 28. seminář. Růže ve veřejné zeleni. Průhonice 2002, s. 133-136. Drhovský, Karel: Fenomén barokní kytice. In: Životní prost ředí a veřejná zeleň ve městech a obcích. 28. seminář. Růže ve veřejné zeleni. Průhonice 2002, s. 145-146, obr. p říl. Drhovský, Karel: Regenerace památek. In: Regenerace prostoru Karlovarský kraj. Praha 2002, s. 42-49. Drncová, L.: Obnova zámku Kynžvart 1998 – 2000, Plzeň 2002 Foud, Karel: Památky lidového stavitelství v období na p řelomu 20. a 21. století. In: Regenerace prostoru Plze ň a okolí. Praha 2002, s. 52-59. Foud, Karel: Kostel sv. Jiří v Malesicích u Plzně. In: Výroční zpráva SÚP v Plzni za rok 2001. Plzeň 2002, s. 136-138. Kamenická, E.: Středověká tvrz Vlkošov, Hláska 13, 2002, č. 3, s. 33-35. Kamenická, E.: Výzkum zámeckého dvora v Man ětíně, Hláska 13, 2002, č. 4, s. 49-54. Karel, Tomáš: Kostel sv. Markéty ve Vsi Touškově. In: Pěší zóna, 2002, č. 10, s. 5-10. Karel, Tomáš: Kostel sv. Jakuba Většího v Drahoňově Újezdě. In: Plzeňsko 2. Sborník Spolku za starou Plzeň. Plzeň 2002, s. 66-69. Kodera, Radovan: Projekt: Rok 2002 - rok vzpomínek k uct ění památky obětí holocaustu. In: Výroční zpráva SÚP v Plzni za rok 2001. Plzeň 2002, s. 98-99. Kodera, Radovan: Transporty se Židy zamířily na východ. In: Mladá fronta Dnes, 2002, 15. X. Rosendorfský, Jan: Hrad a zámek Horšovský Týn. In: Výro ční zpráva SÚP v Plzni za rok 2001. Plzeň 2002, s. 153. Ryšavý, Vratislav: Barokní zámek v Týnci u Klatov. In: Sborník prací z historie a d ějin umění, 2002, č. 1, s. 25-34. Ryšavý, Vratislav: Poutní kostel ve Skokách u Žlutic. In: Výro ční zpráva SÚP v Plzni za rok 2001. Plzeň 2002, s. 133-135. Ryšavý, Vratislav: Ze života české šlechty doby baroka. In: České památky, 2002, č. 1, s. 6-7. Říha, Miloš: Zámek Kynžvart. In: Výroční zpráva SÚP v Plzni za rok 2001. Plzeň 2002, s. 144 - 149. Sokol, P.: Neolitické a pozdně bronzové sídliště ve Stodu, okr. Plzeň – jih, Archeologické rozhledy LIV, č. 4, Praha 2002, s. 851-876. Sokol, P.: Zrození piva, Dějiny a současnost č. 6, Praha 2002, s. 1-6. Sokol, P. – Wizovský, T.: Archeologické nemovité kulturní památky na Plze ňsku. Dílčí výsledky státního úkolu obnovy identifikace nemovitých kulturních památek, Sborník Západo českého muzea , Historie XIX, Plzeň 2002, s. 195-207. Skalický, Jiří: Klášter Plasy. In: Výroční zpráva SÚP v Plzni za rok 2001. Plzeň 2002, s. 151-153. Zeman, Lubomír: Valeč v Čechách - dům čp. 55. In: Výroční zpráva SÚP v Plzni za rok 2001. Plzeň 2002, s. 135. 86



Zeman, Lubomír: Radošov, okres Karlovy Vary - obnova krytého mostu. In: Výro ční zpráva SPÚ v Plzni za rok 2001. Plzeň 2002, s. 135-136. Zoubek, Milan: Klášter Kladruby. In: Výroční zpráva SÚP v Plzni za rok 2001. Plzeň 2002, s. 144. Mgr. Karel Matásek

NÁVŠTĚVNOST HRADŮ A ZÁMKŮ Návštěvnost

1998

1999

2000

2001

Bečov

22892

25516

20629

27734

39058

2002 cizinci 8912

Horšovský Týn

28406

28372

30024

34307

33756

9061

Kladruby

18738

22815

21707

22517

24103

7508

Kozel

97947

130814

143585

160970

129043

3943

Kynžvart

32885

34031

78026

79671

72023

29761

15458

5152

Manětín

2002

Nebílovy

10096

12347

16478

17934

12264

427

Plasy

15401

17077

12404

16540

14796

105

Rabí

54659

56637

40094

63396

57977

1851

Švihov

42045

35300

30120

24462

24462

5154

Velhartice

23771

40853

32347

44117

45190

1906

Lenka Pytelková

VSTUPNÉ NA HRADY A ZÁMKY VE SPRÁVĚ STÁTNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU V PLZNI Objekt

Okruh

prohlídka v jazyce

základní vstupné dospělí

Snížené děti do 6-ti vstupné let děti nad 6 let, studenti, nvalidé senioři i od 65 let držitelé karet IYTC, EURO 26 ISIC,ITIC

Okruh samost. okruh mimořádné služby

Zdarma:Náhradní rodiny (Fond ohrožených dětí) Bečov

Expozice

česky cizojazyčně

120 170

60 110

5 5

Horšovský Týn

Hrad

česky cizojazyčně česky

30 90 40

20 80 30

5 5 10

cizojazyčně česky cizojazyčně česky cizojazyčně česky cizojazyčně

100 25 85 30 90 20 80

90 15 75 20 80 10 70

10 5 5 5 5 1 1

česky cizojazyčně česky cizojazyčně

40 90 80 180

30 80 60 160

1 1 1 1

Kostel 3000

česky cizojazyčně česky

50 110 20

30 90 10

5 5 1

Kaple civilní 4000 církev. 6000

Zámek

Kuchyně Purkrabství Erbovní sál

Kladruby

I. okruh II.okruhy

Kozel

Zámek Jízdárna

Kaple 4500 od 2 000 do 9000 dle prostorů

87



Kynžvart

Expozice

česky cizojazyčně výstava

80 80 5

40 40 5

1 1

Kaple 2500-9000

Nebílovy

Expozice

česky cizojazyčně

30 80

20 70

1 1

Kaple 3 000

Plasy

Konvent Hrobka Sýpka Galerie

česky Cizojazyčně Česky Cizojazyčně Česky Cizojazyčně Česky Cizojazyčně

40 90 20 70 30 80 20 80

30 50 10 60 20 70 15 70

1 1 1 1 1 1 1 1

Konvent 1000

Rabí

Expozice

Česky Cizojazyčně

35 85

20 50

1 1

Konírna 1000

Švihov

Expozice I.okruh Expozice II.okruh galerie Výstava

Česky Cizojazyčně Česky Cizojazyčně Cizojazyčně

40 60 30 60 20 10

25 40 25 40 10 5

2 2 2 2 2 -

1500

Velhartice

Hrad

Česky Cizojazyčně Česky Cizojazyčně

30 45 30 45

20 35 20 35

-

20002500

Česky Cizojazyčně

40 90

20 70

1 1

3000

Zámek

Manětín

zámek

Lenka Pytelková

Kladruby, klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie. Celkový pohled.

88



ODBORNÉ PŘÍSPĚVKY ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM V AREÁLU ZÁMKU HORŠOVSKÝ TÝN Stavební činnost na zámku v Horšovském Týně byla vyvolána havarijním stavem hradní kaple. Rozsáhlé zásahy do terénu v areálu zámku si vyžádaly téměř nepřetržitou přítomnost archeologa v průběhu celého roku 2002. Příčiny havarijního stavu předpokládala firma SPELEO Řehák v založení kaple do nestabilního podloží z rozvolněných fylitických hornin s velkým podílem jílu, které díky nekontrolovanému zvýšenému obsahu vody zp ůsobovalo pohyb základů kaple. Archeologický výzkum tyto předpoklady potvrdil, navíc bylo zjištěno, že terén v těsné blízkosti základů kaple byl snížen o cca 180 cm pod základovou spáru zdiva kaple, a to z části v renesanci a z části koncem 19. století. Práce na záchraně kaple byly zahájeny již v roce 2001 podezdíváním jejích základ ů pilíři, založenými až v úrovni soudržného skalního podloží. Během těchto prací podél opěráku JZ rohu kaple dokumentovali archeologové SPÚ Plze ň souvrství vrcholně i raně středověkého až patrně pravěkého stáří. Významným nálezem z těchto míst na západním nádvoří je doklad stavby – pravděpodobně dřevěného dvorce, který zde stával v 1. polovin ě 13. století, tedy v době existence tzv. „starší kaple“ v JV rohu hlavního nádvo ří. O přítomnosti dřevěné stavby svědčí linie 4 kůlových jam ve směru východ – západ a dvou jam ve směru sever - jih. Jámy po kůlech o průměru cca 45 cm byly zahloubeny do podloží a obsahovaly keramiku celého průběhu 13. století. Tři jámy jsou porušeny stavbou opěráku. Vzhledem k tomu, že linie jam sleduje stěnu tzv. mladší kaple, bylo by i možné považovat je za poz ůstatek lešení z doby stavby kaple. Hlavní nádvoří V roce 2002 pokračovalo podezdívání kaple, hlavní stavební práce však probíhaly na hlavním nádvo ří v jarním a letním období, v druhé polovině roku pak na západním nádvoří. Na vnitřním nádvoří bylo nutné vyměnit stávající kanalizaci z 80. let (?), která, jak bylo firmou SPELEO p ředpokládáno a během prací potvrzeno, byla zčásti nefunkční – kameninové roury byly z poloviny vyplněny injektážním betonem a v místě netěsnících spojů prosakovala kanalizace do podložních jílů. Při výkopových pracích před položením staré kanalizace došlo k plošnému zni čení archeologických situací bez jakéhokoliv archeologického dozoru. Proto p ři letošní výměně kanalizace mohla být středověká souvrství dokumentována pouze v řezu, a to v unikátním rozsahu podél celé jižní fronty nádvo ří. Při této příležitosti došlo i k neméně unikátní spolupráci se zástupci Státního ústavu památkové pé če v Praze (Mgr. L. Krušinová), Archeologického ústavu AV ČR v Praze (PhDr. Doc. T. Durdík, Dr.) a Geologického ústavu v Praze (RNDr. V.Cílek, CSc.), rovn ěž veškeré práce a rozhodnutí o dalším postupu probíhaly po vzájemné dohod ě archeologa SPÚ Plzeň s projektantem (Ing. J. Řehák) a prováděcí firmou RENOVUM Staňkov (p. Holoubek). Přesto se práce protáhly i přes slavnosti ke dni sv. Anny (26.7.). Rozhořčení správy zámku nad otevřeným asi metr širokým výkopem v JV koutě nádvoří během hlavní turistické sezóny nezmírnila pak ani závažnost archeologických objev ů v něm učiněných a obětavost archeologů pracovat i za velmi nepříznivých klimatických podmínek. Přesto však správa zámku poskytla kvalitní zázemí všem zú častněným. Výkop podél jižních arkád na vnitřním nádvoří dosahoval celkové délky 40,25 m. K nejzávažnějším objevům došlo v JV rohu u stěny tzv. „staré kaple“, kde byly odhaleny lidské kosterní pozůstatky v hrobové jámě, která zasahovala pod základy kaple z žulových kvádrů. Hrob byl tedy porušen již při stavbě kaple v 1. polovině 13. století; a svědčí tak přímo o existenci pohřebiště ještě před její výstavbou. Vedle hrobu, přibližně ve směru SV – JZ, byly také odkryty dvě kůlové jámy, zahloubené do jílovitofylitového podloží. Je možné, že se jedná o doklad dřevěné sakrální stavby předcházející existenci tzv. „staré kaple“. Pro tento závěr je však nutné podrobně vyhodnotit stratigrafické vztahy v těchto místech, které byly naneštěstí zmateny již při hloubení staré kanalizace. Lidské kosterní poz ůstatky (část lebky, dolní část paže, část žebra) byly nalezeny již v neanatomické poloze, při stavbě kaple došlo patrně k jejich shrnutí na hromádku. Jednotlivé kosti byly p ůsobením vlhkého hlinitojílového okolí již v pokro čilém stadiu rozkladu; vzhledem k jejich špatnému stavu a tudíž malé antropologické výpov ědní hodnotě jsme je ponechali in situ; hrobová jáma byla zp ětně zasypána pískem. Neméně zajímavé byly z archeologického hlediska i situace ve výkopu směrem na západ. Opět zde byly zjištěny doklady zástavby hradního areálu ve 13. století a jejího zániku . Většinu souvrství v jižním profilu výkopu tvořily pestrobarevné mocné požárové vrstvy se zbytky vypálené hliněné omazávky stěn objektu a jedním žulovým kvádrem z jeho nároží. Situace doprovázely ojedinělé nálezy keramiky 13. století. Zbylá staletí života hradu a zámku po sob ě nezanechala na nádvoří příliš hluboké stopy. Těsně pod dnešní úrovní terénu jsou rozpoznatelné jen recentní úpravy povrchu nádvoří; dále pak v hloubce ca 15 cm pod povrchem základ vrcholně středověkého jižního křídla zámku z lomového kamene na bíložlutou vápennou maltu . Gotické jižní křídlo bylo zbořeno při výstavbě renesančních arkád. Pro hydrogeologii lokality bylo zásadní sledovat složení podloží v řezu celým nádvořím. Povrch podloží se nachází v průměrné hloubce 1,30 m a tvoří jej z větší části nesoudržné fylitické horniny s velkou příměsí šedozeleného jílu. V západní části nádvoří je však tento typ vystřídán rezavým jílem, který může způsobovat nestabilitu základů staveb. V JZ rohu na tuto úroveň navazuje zbytek říční terasy s říčními oblázky, tvořené tuhým zelenošedým jílem. Další prom ěna podloží byla zjištěna na západním nádvoří u stěny gotického paláce a poblíž SV rohu H. Týn, zámek, vnitřní návroří. Průkop purkrabství, kde se zbytek terasy projevuje šedobílou pís čito - „maltovitou“ kanalizací podél J arkád – jižní profil úseku vrstvou s oblázky. pod 4. obloukem arkád (od V).

89



H. Týn, zámek, vnitřní nádvoří, úsek v JV rohu. Hrobová a kůlová jáma u jižního profilu; hrob zabíhá pod základy staré kaple.

H. Týn, vnitřní nádvoří, kanazlizace JV rohu. Hrobová jáma a kůlová jáma při základech staré kaple.

Západní nádvoří Hydrologické poměry na západním nádvoří bylo nutné podchytit rovněž výměnou stávající kanalizace, jejím propojením průjezdem s hlavním řadem na vnitřním nádvoří a novým zaústěním dešťových svodů, z nichž doposud voda volně stékala na povrch nádvoří. Projekt firmy SPELEO dále požadoval sanaci IG sond z 80. let 20. století, které porušily izolační jíly a propouštěly tak povrchovou vodu do podložních horizontů. V podzimních měsících zahájila firma SPELEO opravy dláždění západního nádvoří technikou, doloženou archeologickým výzkumem podél st ěny gotického paláce– tedy kladení lomových kamenů na výšku do vrstvy jílu. Postupně byly znovuotevřeny IG sondy u západní stěny kaple až k opěráku JZ rohu a u západní stěny gotického paláce. Aktivitám geologů v 80. letech archeolog přítomen nebyl. Ze sondy u kaple o rozměrech 2 m x 2,70 m byl do hloubky 1,20 m vytěžen veškerý nevhodný zásyp s odpadky všeho druhu z 80. let (boty, stavební odpad, polystyren, obaly od potravin, zejména druhově bohatý soubor obalů od oplatek a sušenek); následn ě byl zdokumentován severní, východní a jižní profil sondy s vrstvami relativními ke vzniku kaple a op ěráku. Cca 1 m pod dnešním povrchem byla zjištěna základová spára věže s kaplí; opěrák byl založen o 15 cm hlouběji. Ve východním profilu se opět nacházela kůlová jáma z období před vznikem kaple patřící snad k dřevěnému dvorci; mohla však být posouzena pouze v řezu, protože situace v ploše byla bohužel d říve odtěžena geology. V druhé znovuotevřené IG sondě u stěny raně gotického paláce byly zjištěny antropogenní uloženiny sterilního černého jílu, které dosahovaly neuv ěřitelné mocnosti ca 1, 60 m. Mohlo se v těchto místech jednat o jakousi zásobní jámu na zpracovávaný jíl k izolaci paláce nebo jím byla vypln ěna starší terénní deprese (příkop?). V severním rozšíření sondy pro okapový svod dosahovala mocnost jílové izolace již jen cca 30 cm, její povrch vykazoval četné jamky po v minulosti vydloubaných kamenech dlažby. Těsně pod izolačním jílem se nacházela úroveň hnědočerné kypré hlíny se značným množstvím keramického materiálu 1. poloviny 13. století, k jejímuž navrstvení došlo b ěhem existence týna před vystavěním raně gotického paláce. Při dokumentaci těchto situací došlo k napadení archeoložky zámeckým hlídacím psem, který uplatnil útok „na rukáv“, jemuž jej vycvi čil právě službu konající hlídač. Vrstva černé jílové izolace byla potvrzena t ěsně pod dlažbou i v sondě severněji podél stěny věže, přistavěné ještě v rané gotice ke staršímu paláci. Dle dosud zkoumaných ploch na západním nádvo ří se zatím zdá, že jílová izolace chránila základy paláce jen v pruhu ca 2,60 m širokém. Je pravděpodobné, že k zajílování došlo bezprostředně po vybudování paláce v rané gotice, protože zbytky černého jílu se našly i na vnitřním nádvoří ve vrstvách s keramikou 13. století. Příčný řez západním nádvořím pro odvod vody s okapů paláce nepotvrdil jílování v celé ploše nádvoří, ačkoli se pod ním nachází systém patrně gotických sklepů. Ve výkopu napříč nádvořím bylo zachyceno podloží překvapivě již ca 60 cm pod současným terénem; souvrství tvoří z větší části uloženiny ze 13. století, na jejichž úroveň bylo nádvoří sníženo patrně v renesanci při výstavbě purkrabství. Stávající dlažba z nepravidelných lomových kamenů v lůžku ze šedozelené břidličnaté drti pochází snad právě z tohoto období; archeologicky ji však vzhledem H. Týn, zámek, zadní nádvoří. Sonda nad opěrákem JZ věže; těžení bývalé k absenci nálezů datovat nelze. Asi uprostřed IG v koutu. zmíněného výkopu byla zachycena část 90



středověkého zahloubeného objektu s destrukcí pícky (?) s množstvím propálených ostrohranných kamen ů. Pod popelovitou vrstvou z ohniště bylo nalezeno množství střepů 1. poloviny 13. století, některé zřejmě bavorské produkce; a také zlomek dna hrnce s reliéfní zna čkou hvězdy vepsané do obdélníka. I další výkopové práce pro kanalizaci západního nádvo ří narušily pozůstatky požárem zaniknuvší pozdně hradištní zástavby ostrožny. V linii kanalizace z vnitřního nádvoří průjezdem k purkrabství bylo několik zahloubených objekt ů, vyplněných spáleništní vrstvou s kusy mazanice a keramikou 13. století ; v linii podél purkrabství byla zachycena dokonce celá mazanicová vrstva z neznámého zaniklého objektu . Jednou z mála dochovaných mladších památek je snad pozdně středověká (renesanční ?) odvodňovací stoka, zděná a pečlivě lícovaná z lomových kamenů na šedobílou maltu, jejíž stěna byla zachycena v severním profilu výkopu kanalizace v pr ůjezdu až k JV rohu purkrabství. Stratigrafické vztahy k této památce byly však porušeny již starou kanalizací; nezachovala se nejspíše ani jižní st ěna původně patrně klenuté stoky. Východní parkán K drobnému zjišťovacímu výzkumu došlo na podzim v roce 2002 ve východním parkánu. Tento výzkum byl vyvolán záměrem správy zámku postavit nové toalety s využitím základového zdiva staršího objektu, který podél parkánové zdi stával dle mapových podkladů snad od pozdního baroka do konce 19. století. Na obvodové hradb ě však nejsou patrné žádné otisky stavby, a to díky novodobým omítkám a snížení úrovn ě hradby v 70. letech 20. st. Zjišťovací řez ve směru Z – V potvrdil existenci 2 úrovní cihlové dlažby a odvod ňovacího žulového kanálku, známých již z výkopu v roce 2001. Obě cihlové dlažby se svažují od paláce sm ěrem ke kanálku v podélné ose parkánu, což sv ědčí o jejich exteriérovém uložení. Směrem na východ od kanálku nebyla zachycena žádná interiérová úprava povrchu. Zelenošedý jílovitoštěrkovitý povrch terén byl v úrovni související s kanálkem pouze udusán. Asi uprost řed řezu mezi kanálkem a parkánovou hradbou byl povrch propálen do červena v ploše o průměru asi 60 cm. Z tohoto centra žáru se rozšiřují stopy po ohni v podobě černé uhlíkaté vrstvy až do kola o průměru 160 cm. Objekt zde stojící s neznámým provozem je ve stabilním katastru z r. 1848 ozna čen jako spalný, bylo by tedy divné uvažovat v tomto případě o otevřeném ohništi. Buď se jedná o doklad zániku objektu nebo o aktivity 20. století. Jiné stopy po za řízení interiéru nebyly v úzkém zjišťovacím řezu pozorovány. Jedinou stopou po obvodové st ěně stavby se zdá být tvrdý maltovitý pás, lemující žulové korýtko z východní strany. Dle PhDr. Doc. T. Durdíka Dr. by se mohlo jednat o lehkou „podezdívku“ hrázd ěného zdiva (děkuji T. Durdíkovi za konzultaci). V sondě východně od kanálku bylo dále ověřeno složení souvrství až na jílovou izolaci sklepa pod parkánem v hloubce –160 –170 cm pod terénem. Jedná se vesm ěs o zásypové vrstvy průměrné mocnosti kolem 10 cm. Nálezově se jedná o velmi chudé souvrství. Chronologicky citliv ější jsou jen nálezy 2 nálepů renesančních skleněných pohárů z vrstvy ca 50–40 cm nad jílovou izolací sklepa. D ůležitým poznatkem je rovněž zachycení úrovně renesanční omítky na vnitřní stěně parkánové hradby až těsně nad jílovou izolací klenby sklepa v hloubce 120 cm pod terénem. Omítka byla v této úrovni porušena při dodatečné vestavbě sklepa. Další sonda byla položena v JZ rohu výklenku ve st ěně branského stavení, obrácené do parkánu. Jednalo se vzhledem k podmínkám (stálé dešt ě koncem listopadu – střecha bez okapu; uskladněný stavební materiál a přístup k popelnicím v těchto místech) zatím jen o drobnou zjiš ťovací sondu, která však poskytla důležitý doklad o stavebním vývoji parkánu v podobě torza zdiva severojižního směru. Jedná se o zdivo o síle nejméně 1,20 m z lomového kamene na písčitou maltu. Zeď mohla být původní gotickou hradební zdí hradu. Při vestavbě sklepa v pozdní renesanci (?) byla však odbourána tak dokonale, že v příčném řezu parkánem cca 2 m od stavení brány po ní není ani stopy. Závěr Díky spolupráci projektanta, stavební firmy, archeologa a technického odd ělení SPÚ v Plzni se podařilo dojít k hlubšímu poznání nejen podzemních vztah ů na zámku v Horšovském Týně. Nejednalo se jen o nálezy archeologické povahy – doklad pohřbívání a existence sakrální stavby ješt ě před výstavbou tzv. „starší kaple“ v 1. polovině 13. století a zástavby s ní související, ale i o poznání složení místního zna čně variabilního podloží, které vysvětluje některé statické poruchy v areálu zámku. Podrobné vyhodnocení odhalených situací však vyžaduje nejmén ě půlroční intenzivní zpracovávání nalezeného materiálu, a tedy omezení archeologické terénní činnosti, které za současného množství stavebních aktivit na objektech SPÚ v Plzni (13 objektů) a personálního obsazení archeologického odd. (3 archeologové) není možné. Mgr. Linda Foster

ŠIBENICE U BEČOVA NAD TEPLOU Ojedinělým archeologickým výzkumem, a to nejen pro území Čech, byl zjišťovací výzkum reliktů zděné šibenice na Šibeničním vrchu nad Bečovem. Výzkum spojil odborný záměr s nutností zjistit základní informace o objektu v souvislosti s plánem vybudování naučné stezky (k projektu stezky viz Naučná stezka Bečov nad Teplou – „Šibeniční vrch“ v kapitole Další projekty). Bečovské popraviště vykazuje charakteristické znaky těchto objektů ohledně jejich umístění. Popraviště je situované nad obcí na krajinné dominantě (skalnatý vrch, dnes zalesněný), tedy do míst, kde byla popraviště u měst disponujících hrdelním právem budována. Toto umístění mělo symbolický význam – upozorňovalo na fungující spravedlnost, moc vrchnosti a varovalo nejen obyvatele města, ale i příchozí. Šibenice, které dotvářely vzhled a charakter větších i malých měst a jejich okolí v období 16.-18.

Pohled přes město z hlásky bečovského hradu na Šibeniční vrch.

91



století, byly u obyvatel spojeny s rituály výkonu hrdelního práva, poprava byla pojímána jako lidový svátek, na druhé straně jako demonstrace spravedlnosti a odstrašení případných dalších delikventů. U obyvatel existovalo specifické vnímání těchto míst, pojily se k nim pověsti i pověry spojené s magií. Tyto druhy památek patří k těm, které se dodnes dochovaly jen v ojedinělých případech. Reformy hrdelního soudnictví za Karla VI. a Marie Terezie vedly k rasantnímu snížení počtu obcí disponujících hrdelním právem, což vedlo k zániku většiny popravišť, Zcela či jen částečně dochovaná popraviště jsou výjimkou. Z území Čech a Moravy je známo jen asi 5 popravišť, jejichž části se v menší či větší míře dochovaly v krajině: Horní Slavkov (nemovitá kulturní památka r.č. 594), Archeologický výzkum zděné šibenice. Odkrytá část kamenného Nepomuk, Blatná, Železný Brod a právě popraviště zdiva. v Bečově nad Teplou. Ostatní popravčí místa jsou připomínána jen pomístními jmény či pomníčky. Výjimečnost bečovské šibenice spočívá v archeologizaci objektu a zároveň v dostatečném stupni jeho zachování. Zajímavost lokality je umocněna blízkostí reliktů z kamene zděné budovy, která v místní (bohužel krátké) tradici figuruje jako katovna. Izolovaná poloha ruiny a blízkost šibenice by této možnosti odpovídaly (katovny byly situovány v p ři hradbách uvnitř města, začleňovány do hradeb či zřizovány za městem v blízkosti popraviště, příkladem poslední možnosti je např. katovna v Rakovníku a Železném Brodě). Nízká, dosud zachovalá část objektu bečovské šibenice byla dosud patrná nad terénem. Stavba, existující pravděpodobně v 16. – 18. století, byla zděná z místní žuly, kruhového půdorysu o průměru 4,8 m a síle zdiva 80 cm. Dochovaná výška zdiva od základové spáry je max. 1,5 m. V n ěkolika sondách byl zjištěn způsob založení zdiva (pro spodní část do výšky 10-20 cm byla použitá malta odlišná od malty ostatního zdiva, stavba byla založena na tehdejším povrchu terénu, jen místy měla nevýrazně zahloubené základy), znatelná byla úroveň původního terénu v době existence šibenice, odkryt byl vstup se dvěma schody, kudy se vcházelo (kat s odsouzencem) dovnit ř šibenice. Samozřejmostí bylo provádění kresebné, fotografické i geodetické dokumentace výzkumu. Fotodokumentace byla po řízena i pro okolí lokality, zejména s důrazem na zachycení vzhledu a charakteru místa, v četně zaniklých úvozových cest pod Šibeničním vrchem. Objekt, který svému účelu přestal sloužit pravděpodobně v důsledku reforem hrdelního soudnictví za Marie Terezie, byl možná i záměrně zbořen. Suť z jeho zdiva vyplňovala vnitřek dochované nízké spodní části a byla i v jejím okolí. Značné množství kamenů ze zdiva skončilo pod prudkými svahy. V suti zdiva uvnitř šibenice bylo nalezeno několik novověkých zlomků keramiky, železná kramle z konstrukce šibenice a n ěkolik zvířecích kostí. Tyto nálezy pochází pravděpodobně ze zánikového horizontu objektu. Z úrovně pod sutí se podařilo získat několik kostí lidských, které potvrzují zahrabávání pozůstatků některých popravených osob uvnitř šibenice. V tomto prostoru však byla nad úrovní p ůvodního povrchu terénu již jen suť ze zániku stavby, proto lze předpokládat, že v případě bečovské šibenice nesoužil vnitřní prostor k zahrabávání pozůstatků popravených, jednotlivé lidské pozůstatky zde zůstávaly jen ojediněle. Nalezené lidské kosti byly podrobeny antropologické analýze v Národním muzeu v Praze. Jde o část týlní kosti mladšího dospělého jedince, zlomky obličejových kostí snad jiné osoby a stehenní kost osoby vyšší než 165 cm a mladší než 50 let. Provedena byla i fosfátová analýza s cílem ur čit v nejbližším okolí místa ukládání lidských poz ůstatků. Touto metodou se ve vzorcích půdy sleduje obsah fosfátů, jejichž zvýšený obsah indikuje stopy rozkladu lidských poz ůstatků. Vytypovaná byla místa, která jevila znaky starších zásah ů do země a mohlo jít tedy o ta místa, kde byly pozůstatky popravených zahrabávány (jen výjimečně byly popravené osoby pohřbívány řádně podle křesťanského ritu, pokud nebyly zahrabány, mohly být ponechány i volně na povrchu). Aplikace fosfátové analýzy však v tomto p řípadě nepřinesla průkazné výsledky. Provedeno bylo geodetické zaměření celé lokality a vyhotovení plánu, vizuálním pr ůzkumem okolí se podařilo mimo jiné (např. relikty novodobé, již zaniklé stavby, kamenné mezníky, zaniklý lom na kámen ve svahu p ři cestě k šibenici) určit pravděpodobný původní přístup k šibenici. Pro vyhodnocení výzkumu a získání potřebných informací z této problematiky byly z Ústředního archivu v Praze opatřeny kopie výseků map ze Stabilního katastru z r. 1841 a katastrální mapy z r. 1931, shromážd ěna byla domácí publikované zprávy o bečovské šibenici (pouze ojediněle v denním tisku) a především základní zahraniční literatura vztahující se k archeologickým výzkumům šibenic či soupisům těchto památek a obsahující pot řebné informace. O pomoc při získávání údajů o historii šibenice byli požádáni i pracovníci Okresního archivu v Karlových Varech, kteří následně provedli základní rešerši všech archivních pramen ů a literatury, jež by mohly obsahovat písemné zprávy týkající se šibenice či výkonu hrdelního práva v Bečově. Žádné údaje o šibenici či bečovském hrdelním soudnictví však bohužel nalezeny nebyly, případné jednotlivosti by se mohly snad vyskytovat v některých vytypovaných pramenech, vztahujících se ovšem primárně k jiným záležitostem. Podrobné studium těchto pramenů by však bylo vzhledem k významu těchto jednotlivostí nepřiměřeně náročné a zdlouhavé. Schody do zděné šibenice. K bečovské šibenici existuje několik analogií, 92



šibenice u Bečova je však výjimečná nejen svým stupněm dochování, ale i charakterem lokality, svým umíst ěním v krajině a ukázkově dominantní polohou vůči městu. Nejbližší analogií, ovšem bez již tak p ůsobivého umístění, je šibenice nad Horním Slavkovem, dostavěná však do přibližné původní podoby ve 30. letech 20. století, další známé relikty šibenic jsou např. u Nepomuka, Blatné či Železného Brodu. Archeologicky nebyly však tyto objety u nás dosud zkoumány, výjimky tvoří nálezy hrobů popravených osob při záchranných výzkumech např. v blízkosti zaniklé šibenice u Vodňan či v Čelákovicích. Takto zaměřený a vyhodnocovaný výzkum je však v našem prostředí skutečně ojedinělý. Několik dalších analogií, ať již v podobě dosud dochovaných nadzemních či archeologicky zkoumaných relikt ů šibenic, je známo v zahraničí, např. ve Švýcarsku, Německu či Polsku. Bečovská šibenice se stane důležitou součástí ojedinělé naučné stezky věnované výkonu hrdelních trestů v raném novověku a bude touto formou zpřístupněna veřejnosti. Mgr. Petr Sokol

JAK VYPADALA STARÁ TVRZ V NEBÍLOVECH Ve fondu Topografická sbírka, uloženém v jind řichohradecké pobočce Státního oblastního archivu Třeboň, je mimo jiné i složka Nebílovy (kart. 48). Hlavní součástí této složky je popis panství Nebílovy, označený jako ,,Taxa panství nebylovského“. Popis není datován ani v záhlaví ani na konci, typ písma, jakým je psán, byl však obvyklý v dob ě zralého baroka. Přesnější datování je skryto až uvnitř textu, v popisu pivovaru při zámku, kde mezi informacemi o jeho výnosu je i formulace ,,tohoto roku 1682“. Popis tedy ješt ě zachycuje stav zámku a nejdůležitějších budov při něm v době vlastnictví potomky Serváce Ignáce Jelena z Engelflussu, kte ří drželi Nebílovy v letech 1673 až 1685. Pro názornost bude popis zámecké budovy citován: ,,Předně zámek nebylovský ve 4 uhly vystavený, zůkol vůkol vnitř (s) pavlačí, k tomu s jednou Caplou (kaplí), 9 pokoji, 6 suchými sklepy, dvoumi sín ěmi a nahoře 5 komorami, šindelem přikrytý, však pokoje v nově renovírovaný, tak že hrabě v témž zámku bydleti může, taxíruje se dle zemské instrukcí …1500 zlatých“. Vedle zámku v Nebílovech popis zahrnuje i tvrz v Netunicích (od kamene a pod cihlou, spolu s pivovarem, p ěknými pokoji a sklepy, za 1200 zlatých), chmelnici, celkem devět ,,vejstavních“ a dobře vystavených panských hospod (spolu s hospodou netunickou) a šest panských dvorů (včetně dvora v Netunicích).Z nich je pochopiteln ě nejzajímavější a nejrozsáhlejší dvůr v Nebílovech – cit.: ,,Při zámku nebylovským dvůr, od zdi v prvním štoku skoro jako tvrzka, s pavla čí, komorami, sýpkami, marštalemi klenutými i neklenutými, pekárnou, vinopalnou, dv ěma kolnami, šindelem přikrytým(-i?), ve druhým štoku též ode zdi kravíny s řezárnou, ratejnou, sýpkou a komorou, stájemi pro slámu šindelem p řikrytý, v třetím štoku nová kolna, stodoly zděné o dvou mlatích, při nich nových chlívkův zděných pro svinský dobytek v nově vystavených 8, vedle dílna pro šafáře, též sejpky ode zdi pěkně o třech půdách pod cihlou a zespod lednice a dva sklepy klenuté pivní, vedle kolna pro sudy, v čtvrtém štoku nové stavení pro sládka. Item spilka a na ní sejpka, pivovar, hvozd, humno naho ře i dole, též sejpka pro slady. Vejprostřed dvora mlíčnice klenutá, na příkopích (!) stavení pod dvouma štíty s světnicí a lázní (!), kde nyní vinopalna…“ . Celý dvůr v Nebílovech byl oceněn na 1500 zlatých. Asi tím nejzajímavějším zjištěním bude dispozice starého zámku, který podle popisu byl jednozna čně jistě čtyřkřídlý s uzavřeným nádvořím a kolem nádvoří (,,zůkol vůkol vnitř“) s pavlačemi. To ovšem může ve staré češtině znamenat nejen klasické pavlače, ale i arkády. Nebílovský starý zámek by pak nepat řil k těm vysloveně malým zámkům, protože podle dosavadních výzkumů (průlom znamenal stavebně historický průzkum zámku od M. Pavlíka) starší zámek či tvrz zaujímal větší západní polovinu jižní (zadní) strany zadního zámeckého stavení plus celou délku p řilehlého západního křídla. Ještě nedávno velmi kvalitně a svědomitě provedená monografická brožurka o zámku v Nebílovech (RožmberskýMachová-Fiala, 2002) předpokládala starý zámek pouze dvoukřídlý na půdoryse písmene L (viz i vyobrazení tam). Starý zámek však musel být vlastně dvakrát tak rozlehlý, protože oběma křídlům odpovídala křídla protější kolem nádvoří. To by ovšem pak muselo být jen malé a pom ěrně těsné. Poznámka v popisu o ,,nově renovírovaných pokojích“ má prakticky jist ě přímou souvislost s dalším archivním nálezem. Matrika farnosti Prusiny, kam Nebílovy pat řily, vykazuje totiž dne 6. 1. 1681 zápis o křtu v tamním farním kostele – Františky Polyxeny, dcerky pana Dominika ,,Pinquedi“, m ěštěnína města Plzně (SOA Plzeň, SM 935, Prusiny 3). Dominik Pinchetti, původem italský malíř a stavitel, je v západních Čechách zachytitelný od 60. let 17. století (stavba konventu v klášteře Teplá v 60. letech, stavba servítského klášterního kostela v Rabštejn ě kolen roku 1670). Když se dne 1. 7. 1677 v Plzni ženil, zápis v matrice jej označuje jako ,,kunstu malířského“ (SOA Plzeň, SM 917, Plzeň 21). V září 1689 spolu ještě s malířem Bernardem Geisslerem, rovněž z Plzně, podepsal jako malíř smlouvu na štafírování, pozlacení a postříbření, a také vymalování hlavního oltáře v městském kostele ve vzdálených jihočeských Vodňanech (J. Louženský, Děkanský kostel Narození Panny Marie ve Vodňanech, České Budějovice-Vodňany 1996, s. 16). Servác Ignác Jelen z Engelflussu použil jeho služeb o n ěco dříve i na svém panství Nečtiny, pravděpodobně při přestavbě zámku Preitenštejn, protože se v roce 1672 (12. 5.) objevuje v Ne čtinách jako svědek při křtu (SOA Plzeň, SM 802, Nečtiny 26). Dříve už zmíněný zápis v prusinské matrice je jednozna čným svědectvím o dlouhodobé práci Pinchettiho v místě, když se tam musel na nějaký čas přestěhovat s rodinou. Prakticky jistě to byla práce v zámku v Nebílovech, prusinský kostel byl tehdy ve velmi sešlém stavu. Zdali to byla práce stavitelská nebo malí řská, už asi dnes nezjistíme. Možná obojí. Podle popisu zámku se týkala asi p ředevším panských pokojů. Jisté je, že nebílovské panské sídlo je v tomto popisu poprvé označeno jako zámek, všechny starší zmínky – poslední p ředcházející z roku 1673 – označovaly sídlo jako tvrz. Údaj z matriky dobře potvrzuje informaci o ,,novém zrenovírování“, protože těsně – o pouhý rok – předchází popis zámku. I údaje o hospodářském dvoře, jako o téměř jistě těsném okolí zámku, jsou v lecčem zajímavé. Třeba zmínka o příkopech, samozřejmě vodních, potvrzuje starší předpoklad, že se tu původně jednalo o vodní tvrz, chráněnou aspoň zčásti vodními kanály. Také údaj o samostatné budov ě lázní, stojící přímo ,,na příkopích“, tedy spíše těsně nad příkopem. Měly v ní být dva prostory – vedle vlastní lázně další jedna světnice. Zmínka o dvou štítech této budovy znamená jist ě, že tyto štíty musely být něčím nápadné, protože u jiných budov nejsou uvád ěné. Pravděpodobně to byly tehdy ještě nějaké ozdobné nebo členité štíty renesanční. Mléčnice uprostřed dvora asi nebyla ničím neobvyklým, napovídá však, že prostranství dvora se muselo rozkládat na n ějaké poměrné rovině, které je jinak kolem zámku kvůli svažitému terénu jen málo. Nejspíše ještě před starým zámkem, tedy v místech dnešní p řední budovy zámku, nebo – ještě pravděpodobněji – v místech někdejší okrasné zahrady západně bočně (západně) od obou zámeckých stavení. 93



Tento článek má povahu pouhé materiálie a bude na n ěj navazovat další průzkum, pokud možno i archeologický, alespoň částečný, s výstupem většího odborného článku, na němž se bude podílet i kastelán zámku pan Milan Fiala. I proto tu zatím není nutná obrazová příloha. PhDr. Vratislav Ryšavý

RELIKVIÁŘ SV. MAURA, PRŮBĚH RESTAUROVÁNÍ ZLATNICKÉ VÝZDOBY 1991 – 2002 Od 4. května 2002 mohou návštěvníci Bečova obdivovat po 12 letech náročných restaurátorských zásahů v celé jeho kráse románský relikviář. V následujícím stručném přehledu jsou uvedeny nejzávažnější údaje z průběhu akce. K 1. 12. 1990 byl vyřešen majetkoprávní vztah k relikviáři, následně došlo k jeho fyzickému převzetí od Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, kde byl deponován a začalo systematické restaurování a pr ůzkumy. duben 1991 - červen 1992: Prací na relikviáři byli pověřeni dva naši špičkoví restaurátoři se zkušenostmi v restaurování sakrálních památek zlatnického řemesla ak. soch. Alena Nováková a ak. soch. Andrej Šumbera, kte ří byli u celé akce od roku 1986. Byla provedena kontrola všech částí relikviáře, jejich vzhledu a stavu, dále inventarizace všech starších p řevzatých dokumentačních materiálů a stanovena organizace průběhu restaurátorských prací a jmenována poradní komise památkového ústavu a poradní komise MK ČR. Byly provedeny podrobné materiálové průzkumy a průzkumy všech použitých zlatnických technik a technologií, aby bylo možné volit vhodné a šetrné restaurátorské postupy. červenec 1992 - červen 1993: Proběhla tzv. ověřovací fáze - na malých fragmentech výzdoby byly odzkoušeny potřebné technologické postupy. Na jejich základě vypracovali restaurátoři návrh na restaurování emailů, filigránů, niella, braunfirnisu a ražených částí, který byl v lednu 1993 rozeslán do připomínkového řízení. V květnu následovala konzultace navržených postup ů s restaurátory v klenotnici dómu v Cáchách, kde již v té dob ě měli za sebou restaurování relikviáře Karla Velikého a relikviáře Tří králů z Kolína nad Rýnem a právě restaurovali relikviář P. Marie. Byly zhotoveny přesné sádrové odlitky postav 12 apoštol ů, Krista, sv. Maura a 12 kruhových reliéfů pomocí pečlivě sejmutých lukoprénových forem, aby mohly být zachovány informace o tvaru p řed vyjmutím starých sádrových výplní ze sošek. Byly vytvořeny nákresy všech stran relikviáře s předpokládanými rozměry pro vytvoření lipového modelu nutného pro tvarovou rekonstrukci jádra. Restaurování filigránových prvk ů výzdoby započalo opatrným vyjmutím všech kameny a jejich podložek s přesným popisem jejich umístění v osaznách. Pro potřeby průzkumu byly pořízeny odlitky gem z výzdoby relikviáře. červenec 1993 - prosinec 1993: Po schválení navržených postupů odbornou komisí začalo opatrné čištění všech čistě kovových dílů zlatnické výzdoby. Nejprve z nich byla ve výluhu z kořenů mydlice lékařské vymyta základní nečistota. Vzhledem k tomu, že relikviář byl rozložen na 3000 jednotlivých částí, musely být všechny díly opatřeny číselným označením, vyrytým na mosazném plíšku, připevněném tenkým měděným drátkem. Na některých měděných a v ohni zlacených částech byly provedeny zkoušky odstranění nečistot, které odolaly máčení v mydlicovém výluhu a zkoušky odstranění korozí, především nejčastěji se vyskytující měděnky. Podle utříděných zbytků dolní kovové ražené lišty byly zahájeny práce na rekonstrukci profilu a rozměrů rozpadlého dna dřevěného jádra. Při opravě v 19. století byly sošky a reliéfy nevhodně vyplněny sádrou, která ve vlhké zemi zvětšila svůj objem a potrhala tenký stříbrný plech a znásobila dřívější defekty. Bylo nutné zvolit šetrný způsob jejího vyjmutí. Po četných zkouškách přistoupili restaurátoři k rozmělňování sádrových výplní pomocí jemného tryskáním tlakovou vodou. Teprve poté mohl prob ěhnout detailní průzkum vnitřku reliéfů a sošek, který ukázal poškození a množství trhlin v plném rozsahu. leden 1994 - prosinec 1994: V tomto roce se věnovali restaurátoři především emailovým a firnisovým destičkám – jejich čištění a odstraňování koroze, zpevnění, pasivaci a konzervaci. Byly provedeny např. zkoušky žíhání filigránu a zkoušky odstran ění měděnky. Všechny emailové destičky byly očištěny a konzervovány technologií doporučenou a úspěšně aplikovanou restaurátorskou dílnou v Cáchách. Aby nedošlo k poškození a kontaminaci prasklin email ů byl povrch po malých lokalitách postupn ě tamponován toluenem, čpavkovou vodou a uvolněné korozní produkty a nečistoty smývány čistým lihem. Důkladně vysušené a mírně nahřáté emaily byly konzervovány v roztoku vosku Paraloid B72 v xylenu, který zaplnil praskliny email ů pomocí podtlaku. Po celý rok se také restauráto ři spolu se členy odborné komise podíleli na tvorb ě koncepce doprovodné expozice k relikviáři sv. Maura na Bečově a také připravili maketu s fiktivní výzdobou pro zkoušku instalace v prostorách zámku Bečov. leden 1995 - prosinec 1995: Došlo ke zpevnění všech filigránů restaurátory specielně vyvinutým a odzkoušeným procesem rekrystalizace, spojení konstrukce cca 76 nejpoškozen ějších, převážně rozlámaných filigránů. Chybějících část byly pro zpevnění soudržnosti tvaru doplněny a ozlaceny. Pod kameny byly zhotoveny nové podložky z lipového dřeva místo již nepoužitelných papírových smotků, které v 19. století použity pro nastavení žádané výšky v lůžkách filigránů. Po provedení očištění kamenů, mineralogickém průzkumu a mikroskopické fotodokumentaci následovalo zp ětné osazení kamenů. Cca 800 původních měděných hřebů se zlacenými hlavičkami bylo zbaveno korozních zplodin, vyrovnáno, zlomené byly nastaveny. Bylo zkušebně zhotoveno dalších 500 ks nových měděných hřebů. Hlavičky hřebů byly ozlaceny v ohni. Byly provedeny zkoušky očištění zlaceného povrchu stříbrných reliéfů a sošek apoštolů. Podle výsledků dosavadních průzkumů a faktických zkušeností byly zadány parametry pro truhlá řské zhotovení první makety jádra relikviáře z lipového dřeva. leden 1996 - prosinec 1996: Probíhala příprava parametrů výstavní vitríny na Bečově za účasti a spolupráce restaurátorů. Z předložených návrhů byl akceptován model ak. soch. Šumbery. Na konci b řezna 1996 onemocněla restaurátorka Alena Nováková a její rekonvalescence po těžké operaci trvala do pozdního léta. V druhé polovin ě roku bylo třeba zrealizovat přemístění pracoviště, protože se rušil objekt, kde se dosud práce provád ěly. I tato skutečnost znamenala nemalé zdržení, ač do poslední chvíle pracovali restauráto ři na zkouškách aplikace výzdoby na první lipovou maketu, která byla p řipravena 94



podle pokynů restaurátorů na základě odměřování jednotlivých dílů výzdoby. Současně probíhaly ve spolupráci s technologem zkoušky s výplňovou hmotou pro plastiky a reliéfy a zkoušky tvorby záplat a lepidel k jejich aplikaci. leden 1997 - prosinec 1997: V lednu 1997 byl zpracován záměr na rozsah plombování figur a reliéfů a uskutečnila se aplikace výzdoby na neustále upravovanou maketu, aby dřevo odpovídalo tvarem výzdobě. Zborcení původního dubového jádra v důsledku pobytu v zemi znamenalo ztrátu informace o přesném tvaru a rozměrech jednotlivých ploch památky. Proto museli restauráto ři všechny části výzdoby zkušebně aplikovat na lipový model a jeho rozměry a tvar podle potřeby korigovat. Na konci května opět proběhla konzultace se zahraničními odborníky. Fyzický stav relikviáře sv. Maura byl v důsledku čtyřicetiletého pobytu ve vlhké zemi podstatn ě horší, než u relikviářů cášských a kolínských. Proto i hledání vhodných technologií nemohlo důsledně vycházet ze zahraničních zkušeností a byly nezbytné zdlouhavé a pečlivé průzkumy a ověřování postupů. V té době byl již zdravotní stav Aleny Novákové špatný a trvalé zhoršování jí dál nedovolovalo fyzicky se do restaurování zapojovat. 30. srpna 1997 t ěžké a vleklé chorobě podlehla. Na podzim restaurátor Šumbera pokračoval v práci na korekturách dřevěného jádra. Protože některé informace o rozměrech a profilaci bylo možné pouze rámcově odhadnout, počet korektur dosáhl takového množství, že riziko omylu p ři výrobě definitivního jádra podle této makety bylo příliš velké. A tak oproti původnímu předpokladu vyvstala nutnost zhotovení druhé makety a op ětovného navěšení výzdoby k dokonalému upřesnění rozměrů. leden 1998 - prosinec 1998: Bylo zhotoveno 5 až 7 sádrových odlitků ke každé sošce. Na nich restaurátor se svými spolupracovníky provád ěl návrhy na doplnění a rekonstrukci modelace draperií, rukou a dalších chyb ějících tělesných partií, které byly při opravě v 19. století nahrazeny těžkými a neumělými mosazné plombami a jinými dopl ňky. Ty navíc postrádaly výtvarnou formu, takže degradovaly vzhled památky. V některých případech byly dokonce osazeny za cenu deformace a poškození p ůvodní románské sošky. Návrhy doplňovaných částí si vyžádaly oproti původnímu předpokladu mnohem větší pracnost a náročnost zejména po výtvarné stránce. Výzdoba byla osazena na druhou maketu, postupn ě přesně rozměrově a tvarově upravenou. Po té byla výzdoba sejmuta a maketa předána truhlářům k výrobě definitivního dřevěného jádra. Následovaly finální úpravy definitivního o řechového jádra tak, aby výzdoba dokonale přilehla. V prosinci bylo jádro kompletn ě osazeno spodním plánem výzdoby. Úpravy povrchu definitivního jádra vyžadovaly opakované přikládání a odnímání jednotlivých částí výzdoby, proto původně plánované definitivní vlepení plomb bylo p řesunuto do další etapy prací, aby manipulací nedošlo k jejich poškození. Bylo zhotoveno cca 300 stříbrných plomb do ražených plechů a reliéfů andělů a proroků. Ve vosku byly připraveny návrhy rukou jako náhrady za odstraněné mosazné doplňky z 19. stol. Sejmuté mosazné doplňky byly osazeny na příslušné sádrové odlitky a vystaveny v doprovodné expozici k relikviá ři sv. Maura jako doklad o řemeslném přístupu k opravě v 19. století. Byla zhotovena a ozlacena galvanoplastická kopie ražené spodní lišty rozpadlého soklu relikviá ře. Původní, pocházející též z 19. stol., byla natolik zkorodovaná, že ji nebylo možné použít. leden 1999 - prosinec 1999: Na nové jádro restaurátor postupně zkušebně uchytil výzdobu měděnými hřeby se zlacenými hlavičkami. Tento úkon znamenal předvrtat pro původní hřebíčky cca 3.000 dírek v odpovídající hloubce, aby pozd ěji při zatloukání nebyly poškozeny a přitom aby výzdoba dokonale přilehla. Po té bylo nutné výzdobu opět sejmout pro závěrečnou konzervaci. Restaurátor ozlatil a vlepil cca 700 plomb ze st říbrného plechu do dalších ražených plech ů a kruhových reliéfů, z toho 400 plomb muselo být zhotoveno nad rámec p ůvodního plánu. Nutnost jejich vzniku vyplynula z průběhu prací a průzkumu jednotlivých částí pod mikroskopem, kdy se ukázalo, že množství trhlin je mnohem v ětší, než byl původní předpoklad. Zacelení bylo podmínkou záruky fyzické soudržnosti a také nezbytností proto, aby výpl ňová hmota reliéfů nevyvěrala na lícovou stranu. Současně probíhalo zaformování nově doplňovaných částí některých sošek. K tvarování nových doplňků byly také zhotoveny eprozinové dělitelné formy, do kterých byl tvarován tenký stříbrný plech. Do plynulého postupu prací vstoupilo v druhé polovin ě roku další stěhování restaurátorského pracoviště na jiné místo. Objekt, kde dosud restaurátoři pracovali, měnil majitele a začínala zde stavební rekonstrukce. Stěhování znamenalo časově náročnou přípravu k transportu všech jednotlivých částí relikviáře a vybavení dílny. leden 2000 - prosinec 2000: Započalo závěrečné restaurování sošek 12 apoštol ů, Ježíše Krista a sv. Maura. Stovky perforací v křehkém stříbrném plechu způsobených bylo třeba vyspravit vlepením přesně tvarovaných stříbrných a zlacených plomb z plechu stejné tloušťky a ryzosti jako originál. Zhotovení jedné plomby pro vyspravení trhliny figury znamenalo mnohdy více jak n ěkolik hodin trpělivé práce. Restaurátor inicioval výstavu rozpracovanosti v prostorách Starého paláce Pražského hradu a podílel se na její realizaci. Byla zahájena 5. listopadu pod názvem Relikviá ř sv. Maura, proces restaurování jedinečné památky. Výstava přiblížila návštěvníkům náročnost restaurátorského procesu. leden 2001 - prosinec 2001: Bylo provedeno restaurování všech 12 sošek apoštol ů a sošky Krista a sv. Maura. Tento restaurátorský zásah představoval vytvarovat původními technologiemi přesně všechny plomby a chybějící tvarově velmi náročné tělesné partie ze stříbrného plechu, jejich ozlacení a definitivní vlepení na p říslušné místo. Ze stříbra byly podle komisí odsouhlasených vzorů metodou ztraceného vosku odlity stříbrné ručičky sošek, které byly cizelérsky opracovány a ozlaceny. Vsazení některých doplňovaných částí do sošek bylo z technických a výtvarných důvodů odsunuto až k závěrečné kompletaci před převozem relikviáře, neboť až při závěrečné kompletaci bylo možné v kontextu uvážlivě vyzkoušet a zvolit optimální způsob závěrečné povrchové úpravy všech větších doplňovaných částí originálů sošek. Jedná se o barevnou hloubku a odstín zlacení, míru povrchové struktury – zp ůsob leštění, imitace poréznosti, defektů, škrábanců, aby nové části korespondovaly s originálem. Finální upevn ění ručiček do rukávů sošek bylo vyřešeno zhotovením vnitřních navlékacích stříbrných manžet, které přidrží novou ručičku v žádané poloze. Byly zhotoveny stříbrné trny, kterými byly sošky v dolní části vsazeny do dřevěného jádra. Naposledy použité trny byly železné a degradované korozí. Všechny sošky a reliéfy byly podrobeny rentgenofluorescen ční analýze se zaměřením na srovnání ryzosti použitého stříbra. Spodní plochy měděných částí (ražené motivy, všechny podkladové plechy) byly konzervovány roztokem Paraloidu B72 s benztriazolem, aby došlo k nasycení pór ů povrchu kovu. Zrestaurovaná a konzervovaná výzdoba pak byla aplikována na definitivní jádro - do p ředvrtaných dírek byly skrz vrstvy výzdoby zatlučeny měděné hřebíčky se zlacenými hlavičkami. Při tomto definitivním osazení, kdy je nutno h řebíčky doklepnout tak, aby výzdoba těsně přilehla, bylo nutné hřebíčky ztenčovat, zkracovat nebo naopak prodlužovat podle p řesné velikosti otvorů a výšky vrstev výzdoby. 95



Před definitivním osazením na dřevěné jádro restaurátor všechny části výzdoby jednotlivě zdokumentoval zepředu a z rubu digitálním fotoaparátem sponzorsky zap ůjčeným firmou Olympus. Takto bylo pořízeno cca 2000 záběrů. Snímky byly ukládány do počítače a zálohovány na CD-R. Důvodem této pečlivé dokumentace byl fakt, že po osazení výzdoby na jádro kovanými hřeby nebude možné bez další demontáže, kterou nelze p ředpokládat dříve než za 100 let, detaily výzdoby studovat. leden 2002 - duben 2002: Byla provedena závěrečná kompletace celé výzdoby relikviáře. Jeho součástí byly poslední korektury a přesné dotvarování nejnáročnějších doplňků sošek sv. Jana Evangelisty, sv. Tomáše a sv. Ondřeje, jejichž originální části se zachovaly v torzálním stavu. Ke sladění patinace a modelace klíčových doplňků mohlo dojít až při úplné kompletaci ve vztahu k celkové kompozici již nastrojeného relikviá ře. Šlo o gesta a polohu rukou a partií rukáv ů a z toho se odvíjejících držení atributů, o správný sklon hlavy a chybějící kolenní partie. Toto citlivé socha řské doladění sošek a potažmo tak celku relikviáře se vymklo z rámce předpokládaných časových kalkulací restaurátorských úkon ů. Při úplném závěru instalace výzdoby na jádro bylo potřeba pečlivě zvážit a volit míru krytí (doplnění) prázdných plošek dřeva v některých partiích relikviáře. Všechny sošky a reliéfy byly vyplněny kompozicí složenou ze syntetického vosku vyleh čeného dutými skleněnými kuličkami o průměru 0,2 mm. Následně byly osazeny na relikviář. 10. dubna byla dokončena závěrečná kompletace celé výzdoby relikviáře. Poté proběhla závěrečná dokumentace, natáčení dalších záběrů dokumentu Českou televizí a 26. dubna převoz relikviáře do Bečova nad Teplou. Součástí prací restaurátora byla soustavná podrobná fotodokumentace, pr ůběžné provádění potřebných průzkumů a analýz a spolupráce s dalšími odborníky p ři provádění nejrůznějších průzkumů. Restaurátor také spolupracoval od roku 1997 s Českou televizí na natáčení jednotlivých sekvencí dokumentárního filmu, podílel se na p řípravě konkrétní obsahové náplně doprovodné expozice na zámku Bečov ve spolupráci s architektem, inicioval vznik CD-R, spolupracoval s truhlářem na stanovení optimálních parametr ů přepravní etue a asistoval při převozu a uložení relikviáře sv. Maura do vitríny v Bečově nad Teplou. Náklady spojené s restaurováním zlatnické části a tvarovou rekonstrukcí jádra Náklady na provoz a zabezpečení chodu pracoviště, kde byl relikviář deponován a restaurován, náklady na vybavení dílny pro středověké zlatnické technologie a zřízení laboratorní části pro práci s chemikáliemi, nákup drahých kov ů, chemikálií, nářadí, nástrojů a dalšího speciálního vybavení a dopl ňků činily cca 3,5 milionu korun. Restaurování zlatnické výzdoby skládající se z cca 3.000 díl ů včetně popisů a speciální restaurátorské fotodokumentace, dále tvarová rekonstrukce sošek, tvarová rekonstrukce jádra, pr ůběžné průzkumy až po závěrečnou kompletaci památky probíhalo v období od poloviny roku 1991 do zp řístupnění na Bečově v květnu 2002. Celkové náklady na tuto kontinuální desetiletou práci dvou restaurátor ů a příležitostnou práci jejich pěti asistentů si vyžádaly částku ve výši cca 4,5 milionů korun. Celkově vynaložil Státní památkový ústav v Plzni na tento úsek práce cca 8 mil. K č. PhDr. Alena Černá, ak. soch. Andrej Šumbera

RELIKVIÁŘ SV. SOUČÁSTÍ

MAURA, RESTAUROVÁNÍ, KONZERVACE A PRŮZKUMY JEHO OBSAHU A DALŠÍCH

Textilní fragmenty Mezi kostmi a úlomky rozpadlého dna relikviá ře sv. Maura bylo nalezeno několik druhů textilu znečištěného hlínou, bakteriemi a plísněmi. Tvoří ho především 17 druhů fragmentů různých látek, které byly uchovávány jako relikvie nebo tvořily obal různých drobných kosterních zlomků, mezi nimi jsou i 2 velké a jeden malý textilní vá ček. Další dva druhy textilních fragmentů, plátno s modrým proužkem a hedvábná tkanina se zelenými rybami, pokrývaly vnit řní stěny relikviáře. Restaurátorské práce prováděla v letech 1995-1997 ak. mal. Jarmila Sikytová a um ěleckohistorický rozbor dr. Leonie von Wilckens. Nejstarší textilní fragmenty pochází z 8. – 9. století z Egypta a P ředního Orientu, nejmladší jsou současné s relikviářem. Na doporučení německé specialistky paní von Wilckens byl textil adjustován v rámech na speciálně vytvořené sendvičové podložky z permanentního papíru, geofiltexu a čistého hedvábí se vzduchovou vrstvou pod sklem. Textil je určen k deponování ve vodorovné poloze, aby se v maximální mí ře omezily vpichy nutné k fixaci křehkého materiálu k podložce při zajišťování proti skluzu. Jeho fyzický stav nedovoluje použití v expozici a je p řístupný pouze pro badatelské účely. Usně Součástí nálezů uvnitř relikviáře byly také usně dvojího druhu: usně vyrobené z kůže koně, osla či mula činěné tříslivem z dubu a nečiněné usně pergamenového charakteru, které byly sou částí lemů vnitřního polstrování relikviáře. Rozbor fragmentů usní a jejich konzervaci provedl RNDr. Alois Orlita, CSc., RNDr. Jaroslav Vaculík, CSc. a Antonín Galatík, jun. u Úseku rozvoje Toma, a. s. Otrokovice v roce 1995. Usn ě jsou uloženy v prozatímních obalech napuštěných tukovací směsí. Podobně jako u textilu nedovoluje jejich fyzický stav využití v expozici. Kosterní pozůstatky Relikviář sv. Maura obsahuje velmi různorodý kosterní materiál, ve kterém převažují fragmenty nad zachovalými celými kostmi. Různorodost je patrně způsobena tím, že převážná většina kostí byla o několik staletí později pravděpodobně nabírána ze společného hrobu – sv. Maur byl popraven spolu s n ěkolika desítkami dalších mu čedníků, které předtím obrátil na víru. V řadě případů je kosterní materiál natolik degradovaný a zlomkovitý, že nedovoluje jednozna čné výsledky analýz. Kosterní pozůstatky byly podrobeny antropologické a sérologické analýze v laborato řích Kriminalistického ústavu Praha a následně zkoumány metodou DNA docentem RNDr. Mazurou v laborato řích katedry antropologie a genetiky člověka na přírodovědecké fakultě UK v Praze za pomoci RNDr. Dobisíkové z antropologického odd ělení NM v Praze. Průzkum kostí byl realizován sponzorsky. 96



Autentika U relikvií byla přiložena olověná autentika o rozměrech 13 x 6,5 cm na lícové straně s latinským nápisem: TĚLO SVATÉHO MAURA KNĚZE A VZÁCNÉHO MUČEDNÍKA S HLAVOU JINÉHO MUČEDNÍKA. Na druhé straně autentiky je pak vyrytý pozdější nápis: Roku 1483 byla provedena prohlídka a prozkoumání této schrány. Kosterní pozůstatky i autentika byly vloženy zpět do relikviáře. Původní dřevěné jádro U původního dřevěného dubového jádra proběhl před konzervací dendrochronologický průzkum, podle kterého byl dub smýcen před rokem 1198, a potvrdil tak dataci vzniku relikviá ře jako celku do 1. čtvrtiny 13. století. Průzkum prováděl Ing. Kyncl a firma Imago v Brně. Teprve poté provedl Oldřich Tatter konzervaci původního dřeva voskopryskyřičnou směsí a jeho adjustaci na novou podložku nahrazující uhnilé zmizelé dno. P ůvodní jádro je součástí doprovodné expozice k relikviáři sv. Maura na zámku Bečov. Šperkové kameny Mineralogickému průzkumu byly podrobeny všechny šperkové kameny. Průzkum započal zesnulý prof. Jaroslav Bauer, avšak Původní dřevěné jádro po konzervaci hlavní část práce odvedl RNDr. Jaroslav Hyršl. Uměleckohistorický průzkum antických gem je dílem prof. Jana Bouzka a doc. Ivy Ondřejové. Papírové podložky Pro nastavení správné výšky byly kameny v lůžkách filigránů podloženy různě velkými a různě prostříhanými papíry – potištěnými, ručně popsanými i útržky bez textu. Papír byl zasažen korozními zplodinami a nebylo možné ho znovu použít. V osaznách byl při restaurování nahrazen podložkami z lipového d řeva. Papír v letech 1994 – 1997 konzervoval Mgr. František Křivánek a adjustoval jej do pevné průhledné folie označené číslem, podle kterého lze dohledat p ůvodní umístění papíru. Papírové podložky jsou prezentovány v expozici prost řednictvím fotografií. Nové dřevěné jádro Zhotovení nového jádra předcházela výroba dvou maket z lipového dřeva, na kterých restaurátoři upřesňovali tvar a rozměry relikviáře podle opakovaně přikládaných a odnímaných částí výzdoby. Z celosvětových zkušeností jsou známy případy rychlé koroze kovu ve styku s dubovým dřevem. Proto po podrobných chemických průzkumech různých vzorků tvrdých dřev zvolila komise na nové jádro relikviáře vyzrálé ořechové dřevo. To vylučovalo nejméně agresivních látek, které by mohly negativně ovlivnit stav zrestaurované kovové výzdoby. Aby byla zajištěna tvarová a rozměrová stabilita, bylo nové jádro zhotoveno ze tří křížem lepených vrstev, aby byla zajištěna stabilita dřeva při případném náhlém klimatickém výkyvu. Bylo použito glutinového lepidla a jednotlivé dílce byly spojeny nasucho mosaznými úhelníky s vruty a kolíky. Ve dnu je uzavíratelný otvor pro vložení relikvií. Lipové makety i nové jádro Nové dřevěné jádro zhotovili Ing. Jan Reisner a Petr Špaček. Ostatní průzkumy Další vstupní průzkumy kovů, textilu, dřeva prováděl sponzorsky Kriminalistický ústav Praha a VUT Brno. Řada následných průzkumů v průběhu prací souvisela s použitím chemických látek p ři restaurování relikviáře, jeho obsahu i při přípravě vitríny a trezorové místnosti na Bečově. Všechny chemikálie použité při restaurování i při pracech na vybavení trezorové místnosti – koberce, lepidla, nát ěrové hmoty na stěny, na vitrínu a vůbec všechny použité materiály byly předem podrobeny chemickému průzkumu, aby se předem vyloučily možné chemické reakce, které by mohly v budoucnu negativně ovlivnit stav relikviáře a jeho částí. Průzkumy zajišťoval prof. Ing. Jiří Zelinger, DrSC. Tyto práce si celkem vyžádaly náklady ve výši cca 2,1 milionu K č. Další výdaje související s vystavením relikviá ře na Bečově: Finančně náročná byla příprava expozice a zajištění ochranného a klimatického režimu vzácné památky - jen speciální vzduchot ěsná vitrína s osvětlením, klimatizace místnosti a monitoring teploty a vlhkosti si vyžádaly částku 2,8 milionu korun. K tomu je nutno p řičíst ještě nemalé náklady spojené se zabezpečovacím zařízením a celkovou přípravou zámku Bečov nad Teplou na přijetí významného exponátu. Náklady byly převážně čerpány z prostředků, které dostával Státní památkový ústav v Plzni od MK ČR na celkovou činnost organizace. MF ČR poskytlo v roce 1995 účelovou dotaci ve výši 3 mil. Kč na restaurátorské práce a práce související s p řípravou instalace. Z účelových prostředků MK ČR bylo hrazeno zabezpečovací zařízení a z Programu restaurování movitých kulturních památek uvolnilo ministerstvo na restaurátorské práce MK ČR celkem 1.560 tisíc Kč.

Otvor pro vložení ostatků ve dně nového jádra

PhDr. Alena Černá

97



PANSKÁ SÍDLA

V ČÁSTECH OBCE NALŽOVSKÉ HORY SEDLEČKO A OTĚŠÍN

Obec Nalžovské Hory (okr. Klatovy) je známá především svým zámkem, kostelem sv. Kateřiny a lesoparkem Prašivice. Málokdo ale ví, že na jižním okraji obce v části Otěšín západně od rybníka Lehovec stojí zajímavý přízemní objekt, ze kterého v její střední části vystupuje patrová věžovitá část. Právě v této patrové části byly v roce 1998 nalezeny velice pozoruhodné nástěnné malby pravděpodobně z 2. poloviny 18. století. Objekt sám byl již 5.2.1964 prohlášen kulturní památkou III. kategorie pod rejst říkovým číslem 3137, a to jako vzácně dochovaný hospodářský dvorec z počátku 19. století v intaktním přírodním prostředí, z něhož se dochovala jen 1 administrativní budova (objekt, v n ěmž byly nalezeny malby) a 1 hospodářská budova, sloužící jako chlévy. V popisu pasportizace z roku 1985 byla administrativní budova popsána takto: stavení pochází ze začátku 19. přízemní s trojosým průčelím, nad středem průčelí zřízen ve valbové střeše vikýř s jedním oknem, obdobným jako okna v přízemí, v šambránách s uchy a zdůrazněným hlavním klenákem, římsy profilovány. Hospodářská budova zde popisována nebyla. (Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze. Pasportizace okresů Západočeského kraje. Okres Klatovy, 3. svazek, prosinec 1985, s. 448) Popis z pasportizace však již podle fotografií neodpovídal skutečnosti. V popisu na evidenční kartě NPÚ odb. úz. prac. Plzeň z roku 1976 (pod heslem Otěšín) jsou oba objekty popsány takto: administrativní budova je p řízemní, obdélného půdorysu, z lomového zdiva pod vápennou omítkou Plán panství Nalžovy z roku 1832. s cihlovými plombami, s valbovou st řechou s taškami. Korunní římsa je štuková, s bohatou profilací. Ze st ředu vyrůstá věžovitá patrová část s dvojicí obdélných půlkruhově sklenutých oken ve štukových šambránách s ušima a protaženým klenákem, se stanovou st řechou krytou taškami. Okna měla původně vnitřní okenice. Strop budovy je trámový, ve střední části otevřený do prostoru věžovité části. Pravoúhlý vchod s dřevěným portálem směřuje k hospodářskému stavení obdélného půdorysu, které původně sloužilo jako stodola. Zdivo druhé budovy je rovněž lomové pod vápennou bílou omítkou. Její hlavní pr ůčelí je členěno mohutným vjezdem s dvoukřídlými vraty, vlevo od něj je pravoúhlý vstup s nadsvětlíkem s dřevěným portálem, v průčelí jsou čtyři střílnové vysoké otvory. Opačné průčelí dispozičně odpovídá, pouze na nároží je novodobý přístavek pod pultovou střechou. Boční fasády člení dvojice střílnových otvorů (Kartotéka evidence NPÚ odb. úz. prac. Plzeň). Budovy byly v evidenční kartě datovány do 1. poloviny 19. století a podle novějšího přípisku považovány za Otěšín čp.1-dvůr Sedlečko. Obě budovy byly díky této lokalizaci považovány za zbytek původně rozsáhlého dvora, tvořeného hospodářskými objekty do prostoru obdélníku. Toto místní ur čení bylo potom uvedeno i pasportizaci z roku 1985. Jednalo se však o omyl, nejde o dvůr Sedlečko (ležící západně od něj), ale o místní část Na bahnech části obce Otěšín, zatímco objekty dvora Sedlečka dosud nikdy prozkoumávány nebyly. Omyl mohl být způsoben také tím, že někde (např. v matrikách fary Zbynice) je objekt Na bahnech také za řazován do blízkého Sedlečka, ovšem nikoliv jako čp. 1 (dvůr), ale jako čp. 15, později čp. 4, někde vysloveně pod názvem Na bahnech, Na bahně či Bahno. Tato v roce 2002 zjištěná skutečnost již byla doplněna do evidenční karty. Nicméně zaměnění objektu se dvorem Sedlečko se posléze ukázal být přínosem, protože právě díky němu byl nejprve prováděn archivní průzkum týkající se lokality Sedlečko a při něm byla nečekaně objevena existence raně novověké tvrze v Sedlečku. Administrativní budova Na bahnech byla v roce 1976 opušt ěná a v havarijním stavu, hospodářská budova sloužila jako chlévy, ale její zdivo bylo podmáčené a údržba se neprováděla. Majitelem byl Státní statek, podle nov ějšího přípisku JZD Šumava se sídlem v Hrádku u Sušice. Pozd ěji podle nedatované přílohy z 80. let sloužilo přízemí administrativní budovy jako sklad JZD Hrádek, horní patro (tedy věžovitá část objektu) bylo obtížně přístupné kvůli špatnému stavu schodů a nevyužívané. Hospodářská budova, sloužící dříve jako kravín, byla tehdy prázdná a před adaptací. Konečně roku 1988 byla využívána opět pouze hospodářská budova, a to jako sklad lněného semene, zatímco administrativní budova byla opuštěná a ve velmi špatném stavebně-technickém stavu. Koncem listopadu 1988 projevil zájem o koupi a rekonstrukci administrativní budovy pan M. Holý z Plzně. Již 6.12.1988 však JZD Hrádek prodej budovy p. Holému kategoricky odmítlo a přes další jednání a doporučení (např. doporučení KSSPPOP v Plzni z 9.1.1989) svůj názor nezměnilo. Bylo tedy 16.3.1990 upozorněno vedoucím odboru kultury ONV Klatovy upozorněno na svoji povinnost opravy a údržby této kulturní památky, nacházející se v havarijním stavu. Otěšín, administrativní budova. Ještě 11.5.1990 bylo JZD Hrádek nabádáno, 98



že nejlepším řešením havarijního stavu by byl jeho prodej p. Holému, ale bohužel marně (Spisový archiv NPÚ odb. úz. prac. Plzeň). V roce 1998 došlo ke zřícení levé části střechy (při pohledu ze dvora) nad vstupem, i ve střeše věžovité patrové části byly díry, kterými dovnitř zatékalo. V současné době má objekt 19 majitelů, členů bývalého družstva, a naděje na jeho zachování jsou dosti mizivé. (Výpis majitelů z 5.6.2002 i barevná fotodokumentace z roku 1998 vložena do evidenční karty kartotéka evidence NPÚ odb. úz. prac. Plze ň). Objekt se podle průzkumu z roku 1998 skládá v přízemí ze 4 místností, z toho v první (s valenou klenbou) místnosti napravo od vstupu byla pec a v následujících dvou větších místnostech dvoje kachlová kamna. Horní patro tvoří pouze jediná místnost, v níž jako jediné byly objeveny výše zmíněné nástěnné malby. Jedná se o krajinomalby blízké stylu A. Tuvory, malíře se však bohužel archivní průzkumem určit nepodařilo, i když byl proveden i kobercový průzkum místních matrik kvůli jeho eventuálnímu kmotrovství na panství Nalžovy (v Otěšíně, Sedlečku i Nalžovech) a přes průzkum vrchnostenských dluhů (SOA Plzeň Matrika narozených, oddaných a zemřelých fary Zbynice 3 z let 1726-1769, SM 3119, matrika narozených, oddaných a zemřelých fary Zbynice 5 z let 1767-84, SM 3120, matrika narozených, oddaných a zem řelých fary Zbynice 6 z let 1784-94, SM 5014, matrika narozených, oddaných a zem řelých fary Zbynice 14 z let 1794-1827, SM 5022, matrika narozených, oddaných a zemřelých fary Hradešice 4 z let 1740-1768, Sm 538, matrika narozených, oddaných a zemřelých fary Hradešice 5 z let 1769-80, SM 539, matrika narozených fary Hradešice 6 z let 1778-84, SM 540, Otěšín, administrativní budova. Dekorativní matrika oddaných fary Hradešice 7 z let 1778-84, SM 541, matrika výmalba stěn. narozených fary Stříbrné Hory 1 z let 1786-1806, SM 3958, SÚA Praha ÚDZ inv. č. 3340 kart. 87-testament V.M. Pöttinga ze 17.12.1758, DZV 598 K4, Hlavní kniha DZ lit. E tom. 1 fol. 83). Zprávy o tomto objektu v písemných pramenech jsou více než sporadické. Na počátku 15. století se v Otěšíně patrně nacházelo šlechtické sídlo, protože roku 1404 byl spolupatronem fary v Kozolupech „Martinus de Ottyessin“ (Libri confirmationum 6, s. 124). V roce 1450 se připomínala matka Jana z Jind řichovic Markéta z Otěšína, která získala do zástavy tvrz s poplužním dvorem a mlýnem ve vsi chotěšovského kláštera Hradec (AČ 7, s. 646-647). Nějaký majetek v Otěšíně a sousedních Miřenicích měl tehdy Amcha ze Sedlce, který ho roku 1451 (event.1454) prodal purkrabímu ve Strakonicích Olkmarovi z Neznašova (Hrdlička, M.: Křižíkův rodný kraj 1, Klatovy s. d.-asi 1947-, s. 186, Profous, A.: Místní jména v Čechách 4, Praha 1957, s. 22 č. 24, RT II., s. 252). Roku 1549 patřily vsi Otěšín a Miřenice ke statku Rábí, které prodali synové P ůty Švihovského Břetislav a Jindřich Jindřichovi Kurcpachovi z Trachenburku, a o žádné tvrzi se tehdy již nemluví (Sedláček, A.: Hrady, zámky a tvrze v Království českém 11, Prácheňsko, reedice Praha 1997, s. 91; DZV 9 B14). Panské sídlo v Otěšíně nebylo zmíněno ani ve velice podrobném odhadu panství Nalžovy z roku 1718, v němž jsou ve vsi Otěšín popsáni jen 4 chalupníci bez potah ů, panský dvůr nebyl zde, ale v sousedním Sedlečku, k němuž patřilo i 5 „sázek“ pro kapry. V celkovém přehledu rybníků jsou uvedeny i okolní násadní rybníky: Starej na 15 kop násady /dnešní Lehovec, leží východn ě od objektu s malbami/, Volšovec na 8 kop násady, momentáln ě prázdný /dnes zaniklý, ležel jihozápadně od objektu/ a Sedlečskej na 15 kop násady /leží u dvora Sedlečko/ (DZV 158 D23, E2´, F23´). Můžeme tedy s jistotou tvrdit, že v roce 1718 už neexistovaly žádné znatelné stopy po středověké tvrzi a zároveň ještě nestála budova, v níž byly nalezeny malby a kterou je možné pokládat za nějaký lovecký zámeček (DZV 158 D16). Bohužel v dalších trhových smlouvách z let 1758, 1765, 1765, 1769, 1797 již není panství Nalžovy popisováno, takže nevíme, kdy byl objekt s malířskou výzdobou vystavěn (SÚA Praha ÚDZ i. č. 3340 kart. 37, DZV 596 M25, 598 K4´-K19´, Hlavní kniha desek zemských, lit. E, tom. I, fol. 77). V Josefském vojenském mapování z let 1763-1767 byly Otěšín, administrativní budova spolu s panskou stodolou, zachycené na v prostoru Sedlečka a Otěšína zmíněny pouze indikační skizze z roku 1837. 2 objekty z kamene (panský dvůr a ovčín) 99



v Sedlečku, cihelna a obydlí porybného pod cestou z panského dvora do Ot ěšína („nebst einer Ziegelhütte eingeringes Fischerhaus“) a ve spojených vsích Otěšín a Miřenice velký rybník, o který se obě vesnice dělí, a osamělý dřevěný dům („enschichtiges Haus vom Holz“) při cestě do Buršic. Na místě dnešního objektu s malbami nebyla vyzna čena žádná budova a lze těžko předpokládat, že by byl tento objekt, podle stabilního katastru navíc z nespalitelného materiálu, p ři popisu přehlédnut. Znamená to tedy, že objekt vznikl až po roce 1764, kdy se zapo čalo s vojenským mapováním (SÚA Praha, pracoviště Praha- Chodovec, Josefské vojenské mapování Čechy sekce 219 - mapa a doprovodný text, č. 63, 65). J. Schaller v Otěšíně žádný zámek nezmiňuje (Schaller, J.: Topographie des Königreichs Böhmen III. Prachiner Kreis, Praha 1790, s. 225 č 4. ) Podle indikační skizzy a k ní příslušného stabilního katastru z roku 1837 stála západn ě od rybníka Starý rybník (dnešní Lehovec) velká budova ze spalitelného materiálu, ozna čená číslem 8 a těsně vedle ní (blíže k Starému rybníku) menší objekt obdélníkového půdorysu z nespalitelného materiálu (zděný), označený číslem 9. Oba objekty odpovídaly v půdorysu zhruba dnešnímu stavu a jiné stavby v jejich okolí nebyly. Majitelem obou objekt ů (stejně jako budov v okolíobydlí porybného s haltýři řečeného Sázky a panského dvora Sedlečko) byla vrchnost (Ludwig Taafe). Číslo 8 bylo popsáno jako hospodářský objekt o rozloze 150 sáhů, číslo 9 jako objekt obytný o rozloze 30 sáhů (SÚA Praha IS sign. Kl 528, Stabilní katastr sign. Kl 528, SOA Plze ň pob. Klatovy Vs Nalžovy sign. M14). V duplikátu stabilního katastru byl objekt č. 8 popsán jako stodola patřící k čp. 1 (tj. dvůr Sedlečko), číslo 9 jako čp. 15 (škrtnuto čp. 16- jako majitel tohoto čp. 16 byl dále uveden domkář z Otěšína Vojtěch Melka) a byla označena jako „Wiesenlegerwohnung“, tj. obydlí toho, kdo zakládá louky (ve slovníku nenalezeno), což lze dávat do souvislosti s údaji z matriky narozených fary Zbynice, že v něm bydlel „lukař“ (SÚA Praha SK duplikát sign. 5472, SOA Plzeň Matrika narozených fary Stříbrné Hory 16 z let 18571879, fol. 42). Obě budovy jsou zachycené i na plánku panství Nalžovy z roku 1832, na n ěmž byl nedaleko od nich jihozápadním směrem zobrazen rybník Volšovec, na indikační skizze z roku 1837 již nezachycený a dnes zaniklý. Plánek ukazuje, že budovy nikdy nebyly součástí většího hospodářského dvora a že dnešní stav obou objekt ů trvá nejméně od tohoto roku (SOA Plzeň pob. Klatovy Vs Nalžovy sign. M38). O nezměněném stavu věcí svědčí i katastrální mapa z roku 1884, zachycující západně od rybníka Lehovec také pouze tyto dva objekty (SOA Plze ň pob. Klatovy Vs Nalžovy sign. M15). O tehdejším stavu nás také informuje p říručka J. Sommera z roku 1839: ke vsi Otěšín na panství Nalžovy hraběte Ludvíka Taafeho patřila také dvě čp. vzdálené 1/8 hodiny západním směrem od Otěšína u rybníka Volšovec skládající se ze 4 objektů: panské stodoly, obydlí cihláře, židovského obydlí a flusárny („hrschftl. Scheuer, Ziegelstreicherswohnung, Judenwohnung und 1 Potaschensiederei, zusammen in 2 Nummern“). O žádném obydlí luka ře J. Sommer nepíše, tento autor však často udával již neaktuální informace (nap ř. uvádění již roku 1837 zaniklého rybníka Volšovce), takže v jeho dílku je zachycen starší stav lokality (Sommer, J.: Das Königreich Böhmen VII. Klatauer Kreis, Praha 1839, s. 44 č. 11 c). Větší problém představuje to, že Sommer uvádí 4 budovy pod dvěma čp., zatímco na indikační skizze byly v prostorách okolo bývalého rybníka Volšovec zachyceny pouze budovy č. 8, nemající vlastní čp. a patřící ke vzdálenému dvoru Sedlečko čp. 1, a č. 9 pod čp. 15. Tedy dvě budovy pod jedním čp. Je ovšem fakt, že indikační skizza také z neznámých důvodů vůbec nezachycovala vlastní ves Otěšín, pouze panské objekty západně od ní, zatímco vesnice byla pravděpodobně zobrazena na indikační skizze sousední vsi Miřenice a ony dvě Sommerem uváděné budovy mohly být zachyceny tam. Objekt č. 8 byla rozhodně panská stodola, panská flusárna „v Sedle čku“ byla doložena při jejím pronájmu rodině Lažanských roku 1811 a jeho potvrzení z roku 1823 v poloze „Na rovinách“ severn ě od lokality Na bahnech, podle mapy panství z roku 1832 od dvora Sedle čko i objektu s malbami dosti vzdálené (SOA Plze ň pob. Klatovy Vs Nalžovy sign. K127 /Dominikální gruntovní kniha panství Nalžovy z let 1804-1878 / fol. 201, 209, sign. M38 /mapa panství Nalžovy z roku 1832/). Zbývalo ale rozhodnout, zda objekt s malbami sloužil p řed tím, než se stal obydlím lukaře, jako byt cihláře nebo židovské obydlí. Protože z duplikátu je známo čp. objektu s malbami (čp. 15), bylo možno použít matriky fary Zbynice jako už poslední pramen, který by do problematiky mohl vnést jasno. Čísla popisná byla v této matrice užívána od roku 1771, ale objekt čp. 15 v matrikách dlouho zmíněn nebyl. Pravděpodobně to bylo proto, že objekt sloužil jako sezónní lovecký záme ček a nebyl trvale obýván (SOA Plzeň Matrika narozených, oddaných a zemřelých fary Zbynice 5 z let1767-1786, SM 3120, Matrika narozených, oddaných a zem řelých fary Zbynice 6 z let 1784-1794). Někdy na počátku 19. století se však zřejmě situace změnila. V matrice narozených fary Zbynice z let 1794-1827 jsou jako obyvatelé čp. 15 uvedeni tyto osoby: v roce 1807 (30.7) Vojt ěch Protiva, cihlář (30.8.1804 je týž cihlář zařazen k čp. 16, což by svědčilo o přečíslování objektu!) a v roce 1816 (31.1.) Karel Štepánik, mistr cihlářský, který byl jako obyvatel čp. 15 uváděn ještě v letech 1820 (7.12.) a 1821 (22.3.) jako panský cihlá ř a v letech 1824 (17.10.) a 1827 (24.6.) jako cihlář votěšínský z Nrn. 15, zatímco z čp. 16 byl potom připomínán podruh Šimon Buchta v letech 1821 (10.1.) a 1823 (12.8.), roku 1825 (25.11) označen jako nájemník (Matrika fary Zbynice 14 z let 17941827 fol. 14´, 13´, 17´, 19´, 21´, 23´, 25´, 20´, 24´). V následující matrice fary Zbynice z let 1828-1857 byl jako obyvatel Otěšína čp. 15 (zde označováno též jako Sedlečko čp. 15) byl v letech 1831 (5.8.) a 1833 (14.9.) uveden František Protiva, cihlář ze Sedlečka čp. 15 (kmotrou jeho dítěte byla nejprve cihlářka z Tedražic Kateřina Štipánková a potom cihlář z Tedražic Karel Štipánek, očividně bývalý nájemce (?) čp. 15. V této matrice pak dále již žádní obyvatelé čp. 15 (ani čp. 16) uvedeni nejsou (Matrika fary Zbynice 18 fol. 31´, 50´). Někdy mezi lety 1833-1837 však pravděpodobně došlo ke změně využití objektu a začalo zde být ubytováváno Plán dvora Sedlečko z roku 1820. služebnictvo podobně jako v objektech dvora Sedlečko, kde bydlel např. nadlesní (viz 100



níže). Konkrétně zde začal bydlet tzv. lukař (Wiesenleger), jak máme doloženo duplikátem stabilního katastru z roku 1837 a matričními zápisy z let 1860, 1879, 1880 a 1881 (viz níže). Termín luka ř zřejmě znamenal člověka zabývajícího se lukařstvím, což byla „nauka o obhospodařování luk, jich zakládání, hnojení, ošet řování, sklizni aj“ (Teyssler-Kotyška: Technický slovník naučný 8, Praha 1932, s. 3). Nelze ale přehlédnout dlouhé mlčení matričních zápisů o čp. 15 v letech 1834-1859 (respektive 1858) a znovu mezi lety 1861-1878, jehož vysv ětlení zatím neznáme. Nové informace obyvatelích domu v Otěšíně čp. 15 (pokud nepočítáme narození nemanželského dítěte Josefa děvečky ze dvora Sedlečko čp. 1 Josefy Bělíkové 22.10.1859) tedy pocházejí až 5.4.1860, kdy v n ěm žil Filip Peleška, lukař z Otěšína, syn Josefa Pelešky z Neprachov, s manželkou Josefou, dcerou sedláka Františka Pulce z Plchtic čp. 7. Tato osoba byla v téže matrice doložena již 16.12.1857 jako panský hajný (jako hajný byl však v této matrice ozna čen jednou také porybný, takže toto označení nemuselo mít dnešní význam), a to jako obyvatel čp. 16 (Matrika narozených fary Zbynice 16 z let 1857-1879, fol. 42, 38). Potom se matriky nadlouho odml čují, snad proto, že lukař načas přesídlil do panského dvora Sedlečko čp. 1: 2.6.1872 se tam totiž narodila lukaři ze Sedlečka Josefu Pechovi a jeho manželce Magdaleně rozené Harmatorové dcera Anna (Matrika fary Stříbrné Hory 16 z let 1857-1879, pag. 19). Znovu se o objektu dozvídáme až roku 1879, kdy se připomíná dokonce výslovně obytný dům Na bahnech v Sedlečku čp. /čp. neuvedeno/. Zde se 13.10.1879 Ludvíku Matějkovi, lukaři v Sedlečku (Na bahnech) a synu šafáře ze Sedlečka Antonína M. a jeho ženě Petronille, dceři domkáře z Ústaleč čp. 44 Matěje Knotka narodil syn Václav. Dalšího roku se týmž rodi čům narodil 26.11.1881 syn František, a to v lokalit ě označené jako Sedlečko čp. 4 (!) a L. M. je označen jako lukař ze Sedlečka čp. 4. Týmž rodičům se potom 3.11.1883 narodila dcera Marie, lokalita je ale popsána jen jako Sedle čko čp. /čp. neuvedeno/ a L.M. je nazýván prostě lukař ze Sedlečka. (Matrika fary Stříbrné Hory 18 z let 1879-1909, SM 4461, pag. 26, 55, 80). V témže domě však žil ještě Karel Zajíc, syn Jana Zajíce, s manželkou Alžb ětou, dcerou + panského hajného z Kolince čp. 86 Vojtěcha Pojara. Karlu Zajícovi se 25.1.1882 narodil syn František v lokalit ě Sedlečko čp. 4 a on byl označen jako nádeník ze Sedlečka čp. 4 (Na bahnech), syn čeledína také z čp. 4. Stejně tak při narození dcery Františky 28.11.1883 je objekt nazván Sedlečko (Bahno) a K.Z. i jeho otec J.Z. jsou označeni jako čeledínové Na bahně v Sedlečku. (Matrika narozených fary Stříbrné Hory 18 z let 1879-1909, SM 4461, pag. 57, 81). Objekt byl tedy v té době očividně přečíslován, protože čp. 4 patřilo dříve domkářské chalupě ve vsi Otěšín, kterou v době napsání josefského katastru vlastnil Jan Jánský, v době zhotovení stabilního katastru roku 1837 Martin Jánský (SÚA Praha Josefský katastr sign. 3237 č. 1564, Stabilní katastr sign. Kl 528 Alfabetický seznam majitelů pozemků – Jánský Martin). V domě čp. 4 pak sídlily dcery Martina Jánského Josefa s manželem Jakobem Beránkem (později syn jejich dcery Antonie s manželem Karlem Štěpánikem, cihlářem z Tedražic, Jan Štěpánik, kterému se 28.8.1864 narodila dcera Marie, 12.12.1866 dcera Karolína, 15.9.1869 syn Václav, 23.7.1872 dcera Anna a 1.8.1874 syn František) Marie s manželem Josefem Muchou

Plán dvora Sedlečko na indikační skizze z roku 1837.

Plán dvora Sedlečko z roku 1850.

Plán dvora Sedlečko na katastrální mapě z roku 1884.

101



(později jejich syn Antonín, domkář z čp. 4, kterému se 5.1.1865 narodil syn Karel Kašpar, 21.3.1871 dcera Marie). Pak nastává delší odmlka a 16.10.1883 se v čp. 44 narodila dcera Karolina Jakobu Beránkovi, domká ři z čp.37, synu výše zmíněného Jakoba Beránka, domkáře z čp. 37 a jeho manželky Josefy rozené Jánské z čp. 37, a jeho ženě Marii, dceři Matěje Vlčka z čp. 44. Roku 1883 již tedy původní dům čp. 4 nesl čp. 37 a čp. 4 patřilo jiného objektu, a to bývalému čp. 15. Můžeme tedy říci, že nejméně do roku 1874 nesl objekt stále čp. 15 (a v matrikách o něm nebyla žádná zmínka), nejpozději roku 1881 však již byl přečíslován na čp. 4 (SOA Plzeň Matrika narozených fary Stříbrné Hory 16 z let 18571879 pag. 47, 49, 51, 53, 20, 22, Matrika fary St říbrné Hory 18 z let 1879-1909, SM 4461, pag. 79). Pod tímto čp., ale vždy s upřesněním „Na Bahně“, je připomínán ještě v letech 1900-1902, v roce 1897 byl opět uváděn bez čp. jako Sedlečko-Bahno, ale o jeho obyvatelích se z těchto zápisů mnoho nedovíme: 6.2.1897 se zde narodil syn Jan volákovi ze Sedlečka čp. 1 (!) Janu Zajícovi, synu domkáře z Ujčína Matěje Zajíce, 24.10.1900 dcera Anna d ělníku ze Sedlečka čp. 4 Františku Šaškovi a 1.12.1902 syn František čeledínu ze Sedlečka čp. 4 Antonínu Makrlíkovi (Matrika narozených fary Stříbrné Hory 18 z let 1879-1909, SM 4461, pag. 207, 248, 276). Tyto matri ční zápisy svědčí o tom, že objekt byl stále obýván, jeho nájemce však bohužel není uveden. Narození dít ěte syna voláka z panského dvora Sedlečko by mohlo svědčit o tom, že zde již bydlela jen čeládka z tohoto dvora, další dva zápisy ale svědčí proti tomu. Matrika fary Stříbrné Hory z let 1879-1909 je bohužel přístupná pouze do prosince roku 1902 a další její části budou zpřístupněny až roku 2009, takže bohužel nemůžeme říci, zda se v ní někde ještě nájemce Otěšína (Sedlečka) čp. 4 neobjevil. V dalších pramenech již o tomto objektu nebylo uvedeno nic. Zajímavá je ale i historie dvora Sedle čko, s nímž byl objekt Na bahnech dříve zaměňován. Podle regionální literatury zde byla v 15. století ves, v níž si roku 1426 Jan Slonek ze Sedlce (údajn ě starší podoba jména Sedlečko) měl postavit opevněné sídlo. Amcha či Ancha ze Sedlce, který měl tehdy nějaký majetek v Otěšíně a sousedních Miřenicích a prodal ho roku 1451 (1454) purkrabímu ve Strakonicích Olkmarovi z Neznašova, však podle A. Profouse pocházel ze lokality Sedlec u Lešišova, 5 km severozápadně od Sušice, takže tato zpráva se k Sedlečku nevztahuje a to platí zřejmě i pro první údaj (Hrdlička, M.: Křižíkův rodný kraj 1, Klatovy s. d. /cca 1947/, s. 186-187, Profous, A.: Místní jména v Čechách 4, Praha 1957, s. 22 č. 24, RT II., s. 252). Navíc Amcha ze Sedlce podle Sedlá čka nejméně v letech 1454-1459 sídlil na tvrzi Malkov na Lnářsku, kde žil ještě roku 1517 jeho potomek Zvěst ze Sedlce, takže se Sedlcem mohl mít spole čný jen původ (Sedláček, A: Hrady zámky a tvrze Království českého XI, reedice Praha 1997, s. 261). Roku 1543 byl do obnovených desek zemských znovu vložen záznam o p ředcházejícím prodeji poplužního dvoru s poplužím, lukami, lesy, potoky a rybníky v Sedle čku u Miřenic Mikulášem z Oulohu Markétě z Oulohu a jejím synům za 5 (!) kop gr.č. zcela zaplacených (DZV 4 G15). Ale svobodnický dvůr ve vsi Sedlečku na Klatovsku, jehož držitelem byl roku 1550 Jan Jakubův, dědiník ze Sedlečka, nepatřil k Sedlečku u Miřenic, ačkoliv byl k němu původně vztažen Profousem, nýbrž k zaniklé vsi a později dvoru Sedlečko, ležícím mezi výše zmíněným dvorem Sedlec u Lešišova, patřícím roku 1686 k panství Hrádek u Sušice a Mokrosuky, a m ěstem Sušicí. V tomto Sedlečku roku 1557 žil týž Jan Jakubovic ze Sedlečka a 1605 Kryštof z Malého Sedlečka. Ostatně s užitím mapy je tento fakt naprosto zřejmý: onen svobodnický dvůr ležel 1/4 míle od Sušice, zatímco Sedle čko u Miřenic je od Sušice vzdáleno více než 2 míle (Müller, V.: Svobodníci. Pokus o sociální monografii ze sociálních d ějin českých 15. a 16. století, Praha 1905, s. 135, Profous, A.: Místní jména v Čechách 4, Praha 1957, s. 22 č. 24, s. 23-24 č. 5, Svoboda, J. a kol.: Místní jména v Čechách 5, Dodatky k dílu Antonína Profouse, Praha 1960, s. 268). Následující údaj se snad kone čně týká Sedlečka u Miřenic: v roce 1584 zbavil Rudolf II. svobody 5 svobodník ů ze vsi Sedlečko na panství Nalžovy (jmenovitě Kříže Zittnika, Jíru Sedleckého, Petra Aulehleho a bratry Ji říka a Matouše Hanzlovic a dále ještě Jakuba Januse ze vsi Buršice) a učinil je dědičnými poddanými pana Jana Vchynského na Nalžovech (SÚA Praha SM E7/7). V roce 1591 patřil dvůr poplužní (nikoliv již ves) Sedlečko k panství Neprachovy, které byly spolu s Nalžovy koupeny Karlem Švihovským od sirotk ů po Janovi nejstarším Vchynském ze Vchynic, zastupovanými jejich strýcem Radslavem Vchynským (DZV 167 P14). Popis dvora Sedle čko (ves již nezmiňována) se zachoval na smlouvě o rozdělení majetku po otci syny Fridricha Švihovského na Nalžovech, Neprachovech, P říchovicích a Čejkovech Petra Voka a Ferdinanda Václava Švihovské z 10.1.1630. K prvnímu (nalžovskému) dílu, který m ěli užívat oba bratři společně, patřil mj. také „Dvůr Sedlečko s ratajnou, komorou, chlívy, maštalemi, stodolami, kolnou, sejpkou, sumou s tím vším nádvorním stavením, jak ve svém zav ření a vystavění zůstává, též s tou stodolou, která přede dvorem Sedlečským jest…Štěpnice k němu /dvoru/ 2, jedna zdí obehnaná, druhá roubením ohrazená. Item zahrada na va ření, mrkve setí a hlavatice sázení…Item ovčín též i s chalupou ovčáckou. Item při témž dvoře jest cihelna i s pecí“ (DZV 309 T15). V roce 1718 byl pro potřeby věřitelů zhotoven podrobný popis panství Nalžovy. Mimo jiné je zde popsán i panský dvůr Sedlečko: „Ratejna roubená, v ní jest zřízený kancelář, vedle ní síň, v ní jest kuchyňka klenutá, z ní sou schody na půdu pro sypaný obilí, vedle jest komora pro sejry, nad ní taky p ůda pro sypaný obilí, při té komoře jsou sejpky o třech půdách, dáleji jsou jiné sejpky o dvou p ůdách, pod nima sklep klenutý, vedle jsou chlívy pro svi ňský skot, maštal pro jalový dobytek a neb hříbata, tj. vše ode zdi a šindelem kryto. Dáleji jest starý stavení, před lety tvrz bejvalá, v něm jest sednice roubená, síň, komora a kuchyňka zděný, a dílem šindelem a dílem doškama kryto, pod tím stavením jest sklep podzemní, při něm stodola roubená a doškama krytá o jednom mlat ě, zase chlív pro sviňský skot, item menší jeden pro jalový sviňský skot, chlív pro odstavený telata, maštal pro kon ě…všecko po spolu i s tím starým stavením za 860 kop gr. míš.“ Mimo vlastní plochu dvora stál ovčín „od kamene vystavěný a doškama krytý, při něm ovčárna, v ní sednice, komora a kuchyňka, vedle chlév pro voly a krávy, šacuje se i spolu s ov čárnou za 250 kop míš. V něm též přechovati se moci bude i s kmenem totiž 800 kus ů ovec bahnic…jalového dobytka /beranů, zubáků, letošních jehnic, letošních skopíků, letošních beránků-jak uvedeno v přehledu momentálně chovaného ovčího jalového dobytka/ přechovati se může 400 kusů“. Dále stála „nedaleko dvora cihelna, p ři ní pec stará, šacuje se na 20 kop. “ Ke dvoru dále patřily„sázky“ /pro kapry/-„u dvora sedlečskýho nacházejí se jich 5“. Celková cena za dv ůr byla odhadnuta na 18 422 kop 40 gr. míš., což bylo nejvíc ze dvorů v okolí: dvůr Tedražice byl oceněn na 12 208 kop 13 gr., Krutěnice na 10 650 kop 5 gr., ale např. Mladice jen 5 935 kop 55 gr. (DZV 158 D23, E2´) V roce 1718 je tedy v Sedlečku doložena bývalá tvrz! Tato stavba musela vzniknout po roce 1629, protože v lednu 1630 ještě nestála (DZV 309 T15). Pravděpodobně vznikla v 17. století a v druhé polovině 18. století ještě stála nebo její zbytky byly dobře patrné, protože J. Schaller považoval panský dvůr Sedlečko za dřívější rytířské sídlo a také za místo původů rytířů Sedleckých z Újezda(„ehedem Stammhaus und Rittersitz von Sedletzky, jetz ein Mayerhof“). Rod Sedleckých však Sedlečko nikdy nevlastnil a tvrz musela být postavena Švihovskými z Rýzmberka (Schaller, J.: Topographie des Königreich Böhmen III. Prachiner Kreis, Praha 1790, s. 225 č. 7). Podle popisů k Josefskému vojenskému mapování, vzniklém v letch 1764-1767 v Sedle čku byly 2 objekty z kamene, a to panský dvůr ležící u veřejné 102



cesty z Nalžov do Sušice, s velkou zahradou obehnanou zdí, a ovčín, ležící na druhé straně mimo dohled panského dvora („jenseits vorbey laustendes Grundes“). Pod cestou z panského dvora do Otěšína stálo nedaleko cihelny osamělé obydlí porybného („nebst einer Ziegelhütte eingeringes Fischerhaus“), zahrnované ještě k Sedlečku. Pokud tvrz tehdy ještě existovala, byla pojímána jako část panského dvora (SÚA Praha, pracoviště PrahaChodovec, Josefské vojenské mapování Čechy sekce 219doprovodný text, č. 65). Sedlečko, pohled na budovu proti ovčínu, roku 1820 navrhovanou za byt ovčáka. J. Sommer uváděl Sedlečko v roce 1839 již jako součást vsi Otěšín, od které bylo vzdáleno 1/4 hodiny a uvád ěl zde 3 čp.: úřednické obydlí, panský dvůr a ovčín („1 Beamtewohnung, 1 Mayerhof und 1 Schäferei“), zatímco haltýře (sázky) s obydlím porybného a výše zmíněnou samotu u rybníka Volšovec chápal jako samostatné lokality spadající také pod obec Ot ěšín (Sommer, J.: Das Königreich Böhmen VII. Klatauer Kreis, Praha 1839, s. 44 č. 11 a-c). Je otázka, co přesně bylo myšleno oním úřednickým bytem. Ovčín se původně nacházel opravdu mimo plochu dvora, jak je vidět i z popisů z let 1630 a 1718. Jaká budova však byla Sommerem vy členěna ze dvora coby úřednické obydlí? Mohlo se jednat o onu starou tvrz? Celkový přehled okolí z té doby nám dává mapa panství Nalžovy z roku 1832, na kterém je v prostorách dvora Sedlečko zachyceno 5 budov, z toho na západní straně velká budova, zjevně kravín s novým ovčínem. Severně ode dvora (až za hrází Sedlečského rybníka) byla budova starého ovčína a ovčácká chalupa (SOA Plzeň pob. Klatovy Vs Nalžovy sign. M 38). Tato mapa umožňuje orientaci podle světových stran, která není zachovaná na jiném zajímavém pramenu, situačním plánu dvora Sedlečko a okolí z roku 1820. Také na něm severně je od dvora Sedlečko zachycena budova tzv. starého ovčína ovčín (zjevně onoho z let 1630-1718) a vedle něj směrem ke dvoru staré obydlí ovčáka (očividně ovčácká chalupa z 1630, ovčárna ze 1718). V samotném dvoře Sedlečko stála toho roku na západní stran ě dlouhá budova, sloužící jako v jižní části jako kravín (A), ve střední části jako nový ovčín (B) a bylo k ní přistavováno další křídlo, které rovněž mělo sloužit jako ovčín a mělo být dokončena roku 1831, takže je otázka, zda plán opravdu pochází z roku 1820 či z doby o něco pozdější (plán kravína zhotovený kolem roku 1800 zachycoval budovu bez této nové části). Na jižní straně stála (šikmo vzhledem šikmo ke kravínu) stará stodola (J) a rovnob ěžně s ní za cestou (na jihovýchod od ní) sýpka (L), jihozápadně od ní také pod cestou cihelna s pecí (K). Na severní stran ě dvora byl obdélníkový objekt zčásti navrhovaný za obydlí ovčáka („Schäfler“), zčásti sloužící jako kůlna na vozy a nářadí (D a E). Konečně na východní straně stál objekt ve tvaru L, sloužící roku 1820 zčásti jako obydlí nadlesního (F) a zčásti obydlí šafáře (G), , ke kterému byl přistavěný dřevěný kurník (H). Tato stavba mohla být Sommerovým úřednickým obydlím (SOA Plzeň pob. Klatovy Vs Nalžovy sign. M 141 /mapa dvora Sedlečko z roku 1820/, M 19 /plán kravína kolem roku 1800/). Stavu zachycenému plánem z roku 1820 odpovídá i půdorys staveb dvora Sedlečko zobrazený na indikační skizze z roku 1837, kde jsou budovy dvora zachyceny všeobecně jako č. 1 a popsány jako hospodářské a obytné budovy, zatímco sýpka byla označena jako č. 2 -hospodářská budova a cihelna jako č. 3. Je zde ovšem malá změna: budovy starého ovčína a ovčácké chalupy již zakresleny nejsou, takže zatím byly zbo řeny (SÚA Praha IS sign. Kl 528, Stabilní katastr sign. Kl 528, SOA Plzeň pob. Klatovy Vs Nalžovy sign. M14). Na situačním plánu z roku 1850 byla navržena rozsáhlá přestavba dvora: kravín s ovčínem měl být zachován na západní straně (A-C), objekt na severní straně navrhovaný roku 1820 na byt ovčáka a později obývaný nadlesním byl popsán jako byt šafá ře (F), před ním kolmo na roh ovčína byla navržena obdélníková stavba určená zčásti jako stáj pro koně a voly (D) a zčásti jako kůlna na vozy (E), na jižně straně mělo vyrůst obdélníkové obydlí nadlesního (M), zatímco staré obydlí šafá ře a nadlesního (J a K) na východní stran ě měla pohltit nová velká stodola (H), na jejímž jižním konci m ěla být zahrádka nadlesního a na severním „špinavý dv ůr“ (G) a vepřín a kurník (S). Na plánu z roku 1840 je zachycena obytná budova „naproti ov čínu“, která podle zesílených zdí mohla být pozůstatkem bývalé tvrze. Pravděpodobně se jednalo o byt šafáře z roku 1850 ((SOA Plzeň pob. Klatovy Vs Nalžovy sign. M 149 /situační plán z roku 1850/, M 148 /plán obytné budovy naproti ov čínu z roku 1840/). Tato budova by podle katastrální mapy z roku 1983 mohla být v severovýchodním rohu dvora ješt ě zachována, bylo by ale nanejvýš nutné provést ohledání přímo na místě. Pokud by stále ještě existovala, bylo by velmi vhodné navrhnout ji na kulturní památku. Ale i pokud již zanikla, představuje zajímavý doklad raně novověkého panského sídla, jehož existence d říve nebyla známa. V částech obce Nalžovské Hory Otěšín a Sedlečko tak existovala dvě dosud neznámá raně novověká panská sídla, z nichž nejméně jedno dosud stojí a je památkov ě chráněno, ale nachází se v havarijním stavu, stav druhého, které není památkově chráněno, není znám. První z nich, ležící v poloze Na bahnech, byl považován za zbytek hospodá řského dvorce z 1. poloviny 19. století, ve skutečnosti se ale jednalo o samostatný objekt, nespojený s opodál ležící panskou stodolou, původně zřejmě sloužící jako lovecký zámeček. Vznikl po roce 1764 a v letech 1807-1833 sloužil jako obydlí panského cihláře, později (nejméně od roku 1837) v něm byl ubytován tzv. „lukař“ („Wiesenleger“), pravděpodobně panský hospodářský úředník zabývající se správou luk. Lukař zde bydlel nejméně ještě roku 1883 a objekt byl obýván minimálně ještě roku 1902, i když tehdy je doložen pouze zdejší čeledín. V objektu byly nalezeny nástěnné malby, jejichž autor však zatím nebyl nalezen. Druhé panské sídlo (tvrz) se nalézalo p římo v panském dvoře Sedlečko. Vzniklo mezi lety 1630-cca 1700 a roku 1718 již nebylo jako panské sídlo používáno. Pravd ěpodobně existovalo ještě roku 1840 a možná ve dvoře Sedlečko dosud stojí, což může potvrdit či vyvrátit pouze provedení stavebně-historického průzkumu. Mgr. Veronika Bezděková

103



ÚTĚK ZE SOBIBORU (K PROJEKTU ROK 2002 –

ROK VZPOMÍNEK)

V první polovině roku 1942 bylo z terezínského ghetta, kam byli postupn ě od podzimu 1941 sváženi čeští a moravští židé, vypraveno 14 transportů, v nichž odjelo čtrnáct tisíc mužů, žen a dětí údajně do židovských pracovních táborů na východě. Deportovány byly celé rodiny a podle instrukcí si m ěly s sebou vzít všechny osobní věci, potraviny na několikadenní cestu, vybavení pro trvalý pobyt, nářadí a nástroje potřebné k práci pro Velkoněmeckou říši. Ve skutečnosti byly cílem těchto transportů ghetta a koncentrační a vyhlazovací tábory v lublinské oblasti východního Polska a do konce roku 1942 byla naprostá většina deportovaných osob zavražděna. Bylo mezi nimi i jedenáct stovek mužů, žen a dětí z více než dvou a půl tisíce židů deportovaných v lednu 1942 do Terezína z Plzeňska. Při přípravě projektu Rok 2002 – rok vzpomínek a výstavy Osudy zmizelých jsem zjiš ťoval fakta a pořizoval fotografickou dokumentaci na n ěkterých místech, kam se plzeňští židé postupně dostali. Na jaře r. 2001 jsme s kolegou z památkového ústavu Michaelem Baštou podnikli v rámci dovolené pr ůzkumně-dokumentační cestu do východního Polska a postupně navštívili bývalá ghetta v Komarowě, Izbici, Zamošči, Piaskách, koncentrační a vyhlazovací tábory Osvětim, Belžec, Trawniki, Majdanek, Treblinka a nejvzdálen ější Sobibor. Tábor v Sobiboru byl zřízen na jaře r. 1942 v málo obydlené, zalesněné a bažinaté oblasti východního Polska u hraniční řeky Bugu v blízkosti dnešního polsko-ukrajinsko-b ěloruského trojmezí, těsně při železniční trati ChelmWlodawa. Do října 1943 zahynulo v plynové komoře v Sobiboru na 800 tisíc mužů, žen a dětí, židů přivážených v hromadných transportech z Polska a dalších nacisty obsazených zemí v četně bývalého Československa. V Sobiboru zahynulo i několik desítek mužů, ale především žen a dětí deportovaných v lednu 1942 z Plzně do Terezína. V táboře bylo asi 600 stálých vězňů vybraných na práci potřebnou k fungování tábora a k třídění a úpravám obětem zabavených věcí – ošacení, obuvi, šperků, hodinek, holicích a psacích pot řeb, nádobí, nářadí, hraček, knih... Ze Sobiboru odjelo s těmito věcmi do Říše několik set vagónů. Vězni tzv. Sonderkommanda, pracující na spalování a poh řbívání těl obětí, byli pravidelně likvidováni a nahrazováni nově příchozími. Tábor byl střežen ukrajinskými vachmany vycvičenými v táboře v Trawnikách podléhajícími malé, 25ti členné jednotce SS. Sobibor se stal na podzim r. 1943 místem aktivní rezistence. 14. října došlo v táboře k organizované vzpouře, při níž během dne vězni postupně zlikvidovali víc než polovinu z přítomných SS-manů a při odpoledním apelu vzali všichni útokem ukrajinskými vojáky st řeženou hradbu a bránu tábora. Uprchnout se poda řilo asi polovině vězňů. Tábor byl po vzpouře zlikvidován, hradby zbořeny, budovy včetně plynové komory srovnány se zemí. Událost byla v r. 1987 v USA zfilmována režisérem Jackem Goldem pod názvem Escape from Sobibor. Film kon čí scénou, kdy jednotlivý uprchlíci běží lesem neznámo kam… Dnes je většina území tábora zalesněna. Stojí domek komandanta, v němž bydlí rodina zaměstnance lesní správy, hlavní strážní věž, sloužící jako protipožární hláska, p říjezdová rampa u vedlejší koleje, která už byla sou částí tábora. Na místě plynové komory byl v polovině 80. let postaven betonový sarkofág a plastika p ředstavující matku s dítětem. V místech hromadných hrobů je dnes monumentální mohyla z písku a popela ob ětí. Od r. 2000 je budováno v blízkosti příjezdové rampy malé muzeum s expozicí. V březnu 2001 jsme v tehdy ještě nedokončené expozici, připomínající historii tábora a osudy v ězňů, objevili jméno jediného čs. účastníka vzpoury Kurta Ticha z Boskovic. Po návratu z Polska jsem p ři zjišťování dalších údajů o osudech plzeňských obětí sledoval i příběh Kurta Ticha. Postupně jsem se dostal k textům jeho dopisů uložených v archivu Muzea v Boskovicích a v Archivu Ministerstva vnitra ČR a zjistil jsem, že pravděpodobně ještě žije ve státě Florida v USA. A konečně, v březnu 2002 jsem od Kurta Ticha-Thomase obdržel z USA dopis. Kurt Ticho byl s rodiči a sestrou Mariannou jako osmadvacetiletý deportován do Terezína transportem Ac vypraveným z Brna 19. března 1942. Z Terezína celá rodina odjela již 1. dubna transportem Ag do ghetta v m ěstečku Piaski u Lublinu ve východním Polsku. Kurt byl v ghettu p řidělen na práci v zemědělství a docházel s pracovním komandem do tři kilometry vzdálené vesnice Siedliszczki k polskému sedlákovi Stanislawu Podsiadlému. 22. července byli jeho rodiče a sestra v ghettu v Piaskách zařazeni do transportu a odvezeni do Sobiboru, kde zahynuli v plynové komoře. Kurt zůstal v Piaskách až do listopadu, kdy bylo ghetto likvidováno. Se skupinou dalších žid ů se pokoušel ukrýt ve sklepě jednoho domu v ghettu, ale byli objeveni a posláni posledním transportem z Piask ů do Sobiboru. V táboře byl Kurt po příjezdu 6. listopadu 1942 při selekci vybrán na práci do skaldu textilií a vydržel zde až do vzpoury 14. října 1943. Po útěku z tábora se po čtyřech dnech dostal do vesnice Siedliszczki. 18. října po půlnoci zaklepal na okno v domku Podsiadlých. Stanislaw jej schoval na dvo ře na půdě prasečího chlívku, kde jej se svojí ženou Annou a osmnáctiletou dcerou Teodorou ukrývali devět měsíců, až do příchodu Rudé armády 24. července 1944. Po osvobození se Kurt Ticho po pěti měsících bloudění, kdy byl mj. chycen sovětskými vojáky a internován s německými válečnými zajatci, se v Rumunsku připojil ke Svobodově čs. armádě a s ní došel v květnu 1945 až do Prahy. V r. 1948 emigroval do USA. V září r. 2002 jsem se dostal znovu do východního Polska. Navštívil jsem vesnici Siedliszczki a vyhledal d ům Podsiadlých. Stanislaw a Anna zemřeli už před třiceti lety. Jejich dřevěný domek koupil soused, zbořil jej a na jeho místě postavil dům z tvárnic. Zbořil i stodolu na konci dvora, kolem níž Kurt Ticho v červenci od Podsialých odcházel. Prasečí chlívek, v němž se Kurt Ticho schovával, byl přestavěn – dnes v něm stojí traktor a zemědělské nářadí. O tom, že rodina Podsiadlých schovávala devět měsíců sobiborského uprchlíka, nikdo ve vesnici nev ěděl. Ani sousedi, kteří měli společný dvůr. Navíc říkali, že v té době v domku u Podsiadlých bydleli další lidé. Vzpomn ěl jsem si na vyprávění Kurta Ticha o tom, co mu Stanislaw říkal, když ho po osvobození pouštěl: „ Běž zadem,ať tě nikdo nevidí. Zabili by mě, kdyby věděli, že jsem schovával žida“. Ve vesnici jsem získal adresu dcery Podsiadlých Teodory Kobilecké a v Lublinu jsem ji navštívil. Byla velmi dojata a překvapena, že někdo v Čechách ví o tom, co její rodina za války prožila. Paní Teodora i její manžel vypráv ěli o Stanislawovi a Anně i o Kurtovi. Jak si ho oblíbili, že byl jako jejich syn. Paní Teodora po řád říkala „náš Kurt“. Dodnes si dopisují. Nikdy se už ale neviděli. Za ukrývání žida bylo v době nacistické okupace zastřelení. V Polsku se tak dělo bez soudu, na místě. O statečném činu Stanislawa a Anna Podsiadlých, jímž riskovali životy vlastní i život své dcery, nikdo v jejich okolí nev ěděl. A nikdo o něm neví ani třicet let po jejich smrti. Vzpomněl jsem si, že z asi tří set uprchlíků ze Sobiboru se jich osovobození, které přišlo „už“ za devět měsíců, nedožilo téměř dvěstěpadesát. Byli chyceni, udáni, ubiti… Ptal jsem se paní Teodory, jak mohl Kurt vědět, že mu Stanislaw pomůže, že ho neudá. „Když u nás Kurt pracoval, spřátelili se. Věřili si. Otec i matka byli dobří lidé“. 104



Příběh Kurta Ticha a statečné rodiny Podsiadlých je jedním z mála sv ětlých momentů, s jakými jsem se při přípravě a realizaci projektu Rok 2002 – rok vzpomínek setkal. P řesto je na něm stín onoho neblahého prokletí antisemitismu, s nímž se svět ani za téměř šedesát let, které uplynuly od holocaustu, nedokázal všude vyrovnat do té míry, aby zachránce židů oslavil jako hrdiny a katy a jejich poh ůnky odsoudil jako zločince. Ještě dnes paní Teodora vyslovuje obavy z toho, že by se někdo dověděl o tom, jak před šedesáti lety ukrývala s rodiči jakéhosi žida z Boskovic, který měl přece skončit v plynové komoře v Sobiboru… Radovan Kodera

DOMY U ZVONU V PLZNI Historie místa a domů U Zvonu do roku 2002 Vzpomínám v první řadě na svou první dílnu „U Zvonu“ kde jsem, jsa ještě úředníkem u dráhy, se 6 ti dělníky počal vyráběti své obloukovky. František Křižík 20. dubna 1936

Místo zvané U Zvonu úzce souvisí se středověkou i novodobou historií Plzně. V jeho těsné blízkosti se nacházela Pražská brána a hlavní komunikace z Plzně do Prahy. V 1. polovině 20. let 14. století zde vznikl jednolodní gotický kostelík sv. Maří Magdaleny při měšťanském špitálu na Pražském předměstí, založeném r. 1322. Kostel byl několikrát Plzeň, domy U Zvonu. Reprodukce historické pohlednice pobořen a přestavován. V 18. století se v jeho blízkosti (kolem 1910). nacházel hřbitov. Z roku 1779 se zachoval plán na rozšíření hřbitova. Josefinskými reformami byl areál zrušen. Zřejmě v první třetině 19. století vznikl na místě bývalého kostela a hřbitova soubor staveb, který v podstatě vymezil pozdější půdorys bloku. Jednalo se pravděpodobně o jednopatrové budovy s charakterem zájezdního hostince. (Ze souboru zůstal nejdéle zachován empírový dům č. 2 v severní části areálu, až do poškození náletem v roce 1944 a následného zboření.) Roku 1870 se vlastníkem budov stal F. Wanka. Asi v letech 1871-73 nechal zbourat jižní část areálu a stavitelem Eduardem Jahlem vybudovat činžovní domy č. 4 a 6 (stejný stavitel v té době vybudoval dům U Bílé růže na náměstí Republiky vedle radnice). Domy byly postaven s n ěkterými změnami oproti dochované plánové dokumentaci z roku 1871. Východní křídlo souboru (dům č. 4) bylo pravděpodobně řešeno jako přestavba ze staršího-klasicistního objektu. Od roku 1881 měl v novém domě pokusnou dílnu český technik a vynálezce František Křižík (1847-1941), který v letech 1879-80 zkonstruoval s podporou plze ňského továrníka Pietta zdokonalenou obloukovou lampu, kterou následn ě upravila firma Schuckertova. Lampa v roce 1881 obdržela na elektrotechnické výstav ě v Paříži první cenu a byla patentována. První ceny obdržela také na výstavách v Mnichově a ve Vídni. V roce 1881 si najal F. Křižík v domě U Zvonu č. 6 místnosti pro svou pokusnou dílnu. Vyráb ěl v ní upravené obloukové lampy. Elektrickou energii odebíral od nedaleké firmy J. Klotz, továrna na hospodá řské stroje. Na prostranství před domem pořádal přednášku o výhodách elektřiny, kde poprvé upozornil veřejnost na možnosti výstavby uhelných a vodních elektráren. V ětšina posluchačů tehdy přednášku vyslechla skepticky. F. Křižík tu předběhl dobu o jednu generaci. V roce 1881 F. K řižík provedl osvětlení v Praze na Hradčanech, v Měšťanském pivovaře v Plzni a na plzeňském náměstí. Když dílna v domě U Zvonu přestala dostačovat, přestěhoval ji F. Křižík do bývalého cukrovaru při dnešní Cukrovarské ulici. Později založil první českou elektrotechnickou továrnu v Praze - Karlíně. Křižíkova firma vyprojektovala a postavila pro Plzeň například elektrárnu a elektrickou pouliční dráhu (tramvaj), dokončené v roce 1899, v roce 1902 dodávala lustry pro plze ňské divadlo atd. U příležitosti sjezdu Elektrotechnického svazu československého v Plzni v roce 1936 věnovalo město Plzeň pamětní desku F. Křižíkovi, osazenou na domě č. 2 v bloku domů U Zvonu (nápis: U Zvonu č.p. 1 č.o. 6 vyráběl Ing. František Křižík své první obloukové lampy vynalezené 1880, sjezd E.S. Č. 1936). Podle plánu z roku 1885 byla mezi starým severním domem a jižní částí bloku postavena zděná trafika. Podle plánu z roku 1893 bylo na dvoře postaveno skladiště. V roce 1918 městský stavební úřad doporučil, aby komplex domů koupilo od soukromých vlastníků město Plzeň. Předpokládalo se, že po skončení války budou domy využity k dočasnému ubytování rodin bez přístřeší a k dočasnému umístění úřadů. V budoucnu zde měl být postaven tzv. Husův dům. Trhovou smlouvou z 8. srpna 1918 (v Dobříši) a 23. srpna 1918 (v Plzni) koupila obec královského m ěsta Plzně areál „U Zvonu“ od dědiců Františka Wanky za 500 000 korun. V severním (starším) objektu tehdy byla restaurace, 4 obchody a 4 byty, v jižním (novějším) objektu byla konírna, 9 obchod ů, místnost městské váhy a v části přízemí a ve 3 patrech byty. Mezi oběma objekty byla trafika. Ve 20.-30. létech probíhaly menší úpravy v domech a úpravy výkladních skříní jednotlivých obchodů. V roce 1936 byla na severním (starším) domě komplexu osazena pamětní deska F. Křižíkovi. 20.prosince 1944 při náletu na Plzeň byl poškozen severní (starší) objekt komplexu. Po odstranění trosek byl v roce 1946 proveden Plzeň, domy U Zvonu. Celkový pohled od východu (1984). průzkum podzemních konstrukcí gotického špitálního kostela (za řízení architekta L. Fialy). Nálezy byly zdokumentovány a 105



následně zasypány a místo upraveno jako trávník. V roce 1947 byl před hotelem Continental vybudován pomník F. K řižíka, na který byla osazena pamětní deska ze zbouraného severního domu č. 2. V roce 1953 vznikl projekt adaptace provozních místností v p řízemí jižního objektu na byty. V roce 1963 byla v přízemí zřízena rychloprádelna. V 80.-90. letech probíhaly menší úpravy jednotlivých bytů. V roce 1990 byl posouzen technický stav schodišt ě v jednom z domů. V roce 1998 vypracovala kancelář architekta J. Soukupa z Plzně studii přístavby objektu v místech bývalého objektu č. 2. V roce 1999 byl vypracován projekt rekonstrukce pavlačí západního křídla, která byla následně provedena. Dne 30. srpna 2001 Zastupitelstvo města Plzně neschválilo prodej domů U Zvonu 4, 6.

Historie domů U Zvonu po povodni v roce 2002 13.srpna 2002 (úterý) rozvodněná Radbuza zaplavila také lokalitu U Zvonu. Byla přerušena tramvajová doprava ve městě a tedy i kolem objektu. Od 17. do 25.srpna 2002 probíhaly prohlídky objektu statiky, uzavřené vydáním zprávy 26.8.2002 (upřesněno dále). Státní památkový ústav v Plzni (dále SPÚ, dnes Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni) byl informován odborem památkové Plzeň, domy U Zvonu. Krátce před demolicí, péče Magistrátu města Plzně, který prováděl prohlídku povodní poškozených detail nároží. památkově chráněných objektů v Plzni, o stavu objektů a řešení problematiky. Asi 20.srpna 2002 (úterý) Objevily se první nepotvrzené informace o úvahách blok domů „U Zvonu“ zbourat. 22.srpna 2002 (čtvrtek) Odbor památkové péče Magistrátu města Plzně informoval SPÚ o aktuálním stavu řešení problematiky u poškozených památek na Roudné a o tom, že se z d ůvodu poškození uvažuje o možnosti blok „U Zvonu“ zbourat. SPÚ upozorňoval na značný význam uvedeného bloku. 26.srpna 2002 (pondělí) byl dokončen oficiální statický posudek objektu (Ing. Lud ěk Vejvara, Ing. Václav Honzík). Doporučoval provedení podrobného statického výpo čtu nosnosti poškozených konstrukcí (s využitím sond a zkoušek materiálů), podle něhož by bylo možné uvažovat o způsobu statického zajištění konstrukcí nebo rozhodnout o snesení objektu. Tramvajový provoz kolem objektu pouze omezoval (p ři stanovení podmínek), ale nezakazoval. Ve shrnutí posudku byly uvažovány pouze varianty rozsáhlé a nákladné rekonstrukce nebo zbourání objektu. Doporu čený podrobný výpočet ani sondy a zkoušky materiálů nebyly provedeny. Tramvajová doprava kolem objektu nebyla obnovena. Náklady na rekonstrukci byly prezentovány bez porovnání s náklady na rekonstrukci objektu za normálního stavu, bez poškození povodní. Tentýž den odbor výstavby a dopravy ÚMO Plzeň 3 vydal nařízení k odstranění stavby m.j. pro technický stav objektu ohrožující bezpečnost a zdraví. SPÚ o tom nebyl informován. 27.srpna 2002 (úterý) se SPÚ z tisku dozvěděl o rozhodnutí o demolici objektu. Po projednání s ředitelem SPÚ a vedoucí útvaru památkové péče SPÚ byl poveřen Ing. arch. Petr Domanický k projednání problematiky za SPÚ. Okamžit ě zahájil jednání s představiteli města Plzně a snažil se o zajištění nezávislého statického posudku stavu objektu. První oslovený statik díky zaneprázdněnosti přislíbil posouzení objektu za 14 dní. Statik Ing. K. Fantyš CSc. z Prahy na žádost SPÚ přislíbil, že s ohledem na naléhavost situace druhý den p řijede do Plzně. Probíhala jednání s novináři. V odpoledních hodinách bylo primátorem města Plzně přislíbeno, že statikovi Ing. K. Fantyšovi CSc. bude umožn ěn vstup do objektu. Vyjádření pro odbor výstavby a dopravy ÚMO Plzeň 3 vypracoval odbor památkové péče Magistrátu města Plzně. Žádal o zvážení nezbytnosti provedení demoličních prací, případně o zvážení demolice pouze domu s poškozenými konstrukcemi, nikoliv celého bloku. 28.srpna 2002 (středa) na žádost SPÚ Ing. K. Fantyš CSc. ráno objekt prohlédl. Sv ědomitě a podrobně prohlédl všechny tři suterény komplexu, včetně porušených (provizorně výdřevou zajištěných) pilířů v západní části. V suterénu domu č. 6 si přístup do navazujících prostor musel umožnit p řemístěním poházených předmětů, v domě č. 4 musel překonat částečně ještě zaplavený úsek chodby před schodištěm. Následně na SPÚ vypracoval povodňový statický posudek. Z hlediska statiky objekt klasifikoval za dobrý, s nutností posílení všech st ředních pilířů v západní části objektu výdřevou. Domy označil za schopné rekonstrukce, kde bude řešeno zesílení konstrukcí. Tramvajovou dopravu kolem objektu umožnil. Následně se na žádost náměstka primátora Ing. M. Kalouse uskute čnilo v jeho kanceláři jednání m.j. za účasti autorů oficiálního posudku a statika p řizvaného SPÚ. Ing. K. Fantyš CSc. se seznámil s oficiálním statickým posudkem Ing. L. Vejvary a Ing. V. Honzíka. Uvedl, že posudek je obsahov ě shodný s jeho posudkem a neurčuje jednoznačně objekt k demolici. Porušené konstrukce doporu čil nahradit plným podezděním oblouků, s umožněním dopravy po definitivním zastabilizování konstrukce. SPÚ v Plzni se snažil o to, aby bylo provedeno urychlené provizorní statické zajišt ění objektu. Tím by bylo umožněno zprovoznění tramvajové dopravy a prověření stavu objektu na základě měření a sond a otevření diskuze odborníků o možnostech řešení alespoň částečného zachování objektu (např. s odstraněním západního křídla domu č. 6 s poškozenými pilíři, neboť ve dvou třetinách komplexu - předním domě č. 6 a domě č. 4 nebyly poruchy zjištěny). Zároveň by po provizorním statickém zajištění bylo možné provést řádný stavebně-historický průzkum a dokumentaci objektu a případné demontáže hodnotných prvků pro uložení v depozitáři (obdobně jako u jiných cenných historických objekt ů). Posudek Ing. K. Fantyše CSc. byl předán odboru výstavby a dopravy ÚMO Plzeň 3. 29.srpna 2002 (čtvrtek) Zastupitelstvo města Plzně projednávalo problematiku domů U Zvonu a možnost odvolání proti nařízení odboru výstavby a dopravy ÚMO Plzeň 3 k odstranění stavby. Zástupce výkonného orgánu státní památkové péče - odboru památkové péče Magistrátu města Plzně byl jednání přítomen, nebyl však vyzván k přednesení stanoviska. Zástupce SPÚ, který byl připraven se neprodleně dostavit s vysvětlením, o čemž v předstihu informoval několik členů zastupitelstva, nebyl přizván. Zastupitelstvo podpořilo demolici objektu 37 hlasy. Proti nebyl žádný, dva členové se zdrželi hlasování. 106



Plzeň, domy U Zvonu. Demolice.

30.srpna 2002 (pátek) Demolice objektu byla provedena odstřelem v 9 hodin a 23 minut. 5.září 2002 (čtvrtek) Několika novináři bylo SPÚ sděleno, že rada města Plzně se usnesla podat stížnost na Ministerstvu kultury ČR na pracovníka SPÚ a na České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě na Ing. K. Fantyše CSc., přizvaného SPÚ, m.j. pro jejich údajné „neodborné a neetické chování“. Představitelé města Plzně to SPÚ neoznámili. SPÚ v Plzni následně vypracoval pro Ministerstvo kultury ČR vysvětlení postupu odborného pracovníka, pov ěřeného projednáním problematiky za Státní památkový ústav v Plzni. 30. září 2002 (pondělí) Ve vstupní síni a průjezdu domu Státního památkového ústavu v Plzni v Prešovské ulici č. 7 byla v 9 hodin a 23 minut zahájena výstava „Domy U Zvonu v Plzni byly zbořeny. Proč?“. Závěr

Blok domů U Zvonu měl zcela zásadní urbanistický význam. Byl stopou historické situace zástavby tvořené předměstským kostelem sv. Maří Magdaleny se hřbitovem. Vymezoval trasy historických cest od Prahy k most ům přes bývalou Mlýnskou strouhu a na náměstí Republiky. Z východní strany určoval prostor okružních sadů, v jejichž obraze se významně uplatňoval svou hmotou i průčelími. V posledních desetiletích význam objektu velmi zesílil, nebo ť odděloval prostor okružních sadů od ploch vzniklých demolicemi historických objekt ů a od výškové budovy Hutního projektu. Vytvářel zásadní prvek, který z urbanistického hlediska propojoval dochované fragmenty zástavby při Pallově ulici a Šafaříkových sadech. Objekt byl např. jedním z nejdůležitějších kompozičních motivů při přípravě projektu celkové rekonstrukce ulice U Zvonu a východního úseku Pražské ulice, která byla v poslední době městem Plzní připravována a opakovaně na jednáních konzultována s SPÚ v Plzni. Po demolici objektu došlo v lokalitě k rozpadu urbanistické struktury. Ve druhé polovině 20. století prošla řada českých měst dramatickými proměnami. Zatímco v Německu v tíživé poválečné situaci obnovovali města zničená nálety za 2. světové války, v našich městech, poničených minimálně, se postupně realizovala plánovitá likvidace historické zástavby. V Plzni nebyly při náletech většinou narušeny urbanisticky významné lokality a poškozené objekty byly v poměrně krátké době uvedeny do funkčně i esteticky uspokojivého stavu. V následujících letech však plánované demolice vážně poškodily urbanistickou strukturu m ěsta. Z centra Plzně mělo zůstat zachováno jen historické jádro a několik novějších staveb. V plošných demolicích se v Plzni Plzeň, domy U Zvonu. Nahoře před demolicí; dole stejné bohužel pokračuje i po roce 1989. Nová výstavba v centru místo po demolici. města téměř nevzniká. Od 60. let do současnosti zmizely jen v centru Plzně celé ulice Příkopní, Hrnčířská, Na Rychtářce, U zbrojovky, Na Prádle, Dělová, Kasární, Sirková, U Škodovky a Kolejní. Z řady dalších ulic (např. Příční ulice, Skvrňanská třída, východní úsek Pražské ulice, Pobřežní, Přemyslova ulice) zbyla zástavba jen po jedné stran ě ulice nebo dokonce jen jediný dům. Mezi několika stovkami demolovaných budov byla řada umělecky velmi hodnotných staveb (Německé divadlo atd.). Zásadní však je, že neuváženými demolicemi byla vážn ě poškozena a ochuzena urbanistická struktura centra města a s tím narušeno i jeho dobré fungování. Vzhled míst je v ětšinou po demolicích mnohem horší než před nimi a funkční náplň zbouraných objektů (zejména bydlení) také není v centru většinou nahrazována. Během několika okamžiků, které trvá demolice domu, je smazána stopa historického vývoje m ěsta i výsledky práce několika generací Plzeňanů (architektů, stavitelů, umělců i řemeslníků). Byla a je likvidována urbanistická struktura, která v řadě téměř zničených německých měst je postupně po desítky let s obrovským úsilím obnovována. Kauza domů U Zvonu v Plzni se stala výmluvným dokladem individuálního chápání hodnot a p řístupu k nim. Je dokladem přetrvávajícího nepochopení pro základní historické urbanistické principy a dokladem velmi pozvolného ústupu od asanačních názorů 60.-80. let. Článek vznikl využitím textů zpracovaných u příležitosti výstavy „Domy U Zvonu v Plzni byly zbo řeny. Proč?“. Ing. arch. Petr Domanický

107



OBNOVA ZÁMKU KYNŽVART 1998 - 2000 Dne 22. března 2002 převzali zástupci Státního památkového ústavu v Plzni v královském zámku Christiansborg v Kodani cenu za ochranu kulturního dědictví, udělenou organizací Europa Nostra. Ocenění bylo uděleno za příkladné a všestranné restaurování zámku Kynžvart jako objektu evropského kulturního významu, v četně jeho knihovny a cenných sbírek původního vybavení a dalších uměleckých děl. Zámek Kynžvart, velkolepé reprezentační letní sídlo kancléře Metternicha v západních Čechách, se stal již v 19. století vyhledávaným cílem významných hostů z celé Evropy, kteří pobývali v nedalekých lázeňských městech. V zámku jsou uloženy rozsáhlé původní sbírky uměleckých děl, mincí, medailí, porcelánu a zbraní mimo řádných kulturně historických a uměleckých hodnot. V jeho četných komnatách, k nimž patří i Kancléřova knihovna a Kabinet kuriozit, se nachází jedno z nejstarších muzeí v Evropě. Zámek Kynžvart, který vznikl v 16. století jako renesan ční tvrz, byl ve vlastnictví Metternichů od roku 1623 do roku 1945. V 17. století byla tvrz za hraběte Philippa Emmericha přebudována na zámecké sídlo v barokním slohu. Ve 20. a 30. letech 19. století byl zámek p řestavěn architektem italského původu Pietrem Nobilem ve stylu vídeňského klasicismu, aby sloužil rakouskému státnímu kanclé ři Klementu Václavu Lotharu Janu Nepomukovi, druhému knížeti z rodu Metternich-Winneburg, významné osobnosti evropské politiky 19. století. Klement Wenzel Lothar Johann Nepomuk byl v letech 1809-1848 rakouským ministrem zahrani čí a od roku 1821 zároveň rakouským státním kancléřem. V jeho režii probíhal Vídeňský kongres, který po porážce Napoleona upravil soustavou smluv mezinárodní vztahy. Na svůj kynžvartský zámek kancléř soustředil obrovské množství sbírek. V jeho sb ěratelském úsilí pak pokračoval i kancléřův syn kníže Richard. Malachitový salón, pojmenovaný po obrovské váze z uralského porfyritu, kterou kanclé ři daroval ruský car Alexandr I., a Hudební salón s partiturou v ěnovanou Richardem Wagnerem, jsou pouze dva ze zámeckých pokladů. K vidění je zde i sádrový odlitek rukou Alexandra Dumase staršího, Zámecká zbrojnice, kde je prezentována sbírka 220 chladných a palných zbraní používaných v 16. – 19. století a Egyptský kabinet s 3500 let starou mumií Ken Amona. Rozsáhlá a náročná obnova zámku se uskutečnila v letech 1998-2000 díky podpoře Evropské unie, která zařadila projekt do Programu přeshraniční spolupráce Phare CBC a Ministerstva kultury České republiky, které zahrnulo obnovu zámku do Programu záchrany architektonického d ědictví ČR. Cílem projektů CZ 9502.02.03-Kynžvart, zámek I, a CZ 9701/0408-Kynžvart, zámek II, spolufinancovaných z prostředků CBC Phare, bylo vedle dokončení rekonstrukce zámku Kynžvart, které současně představovalo záchranu a obnovu významné kulturní památky, její zpřístupnění veřejnosti, zajištění plně bezbariérového přístupu pro tělesně postižené a odborné využití zámecké knihovny. Vedle toho projekty sledovaly rozvoj turistického ruchu a ekonomický přínos z tržeb zvýšením návštěvnosti zámku s možností jejich investování do dalšího rozvoje zámeckého areálu a současně i povzbuzení podnikatelských aktivit v oblasti. Optimální poloha zámku uprost řed západočeských lázní a dobrá komunikační dostupnost z obou stran příhraničí České republiky a Německé spolkové republiky dává dobrou perspektivu pro rozvoj infrastruktury spojené s turistikou, láze ňstvím a kulturou. Projekt Kynžvart, rekonstrukce zámku I, představoval obnovu zámeckých interiérů realizovanou v letech 1998-1999 v objemu 1.903.617,19 EUR a projekt Kynžvart, rekonstrukce zámku II, obnovu fasád a celého exteriéru zámku realizovanou v roce 2000 v objemu 316.690,56 EUR. Celkový p říspěvek Evropské unie na oba projekty byl 1.139.556,EUR. Díky grantům CBC Phare se podařilo zajistit další finanční prostředky a kromě obnovy zámecké budovy restaurovat vybrané soubory zámeckého mobiliáře. Veřejnosti byl zámek v plném rozsahu, tj. se všemi 25 obnovenými interiéry, znovu zpřístupněn od 1. dubna roku 2000. V nadcházející turistické sezón ě byl zámek ještě skryt pod lešením, jeho celková obnova byla pak slavnostně završena 13. listopadu roku 2000. Do konce roku 2000 tak mohlo být dokon čeno i navrácení veškerého mobiliáře, odstěhovaného ze zámku v letech 1984-1987. Finanční pomoc z prostředků CBC Phare měla rovněž velký podíl na možnosti prezentovat výsledky památkové péče v oblasti rekonstrukcí a restaurování památek nejen doma, ale i na mezinárodním poli. Rekonstrukce zámku proběhla ve dvou fázích. V první fázi došlo ke komplexní obnov ě historických interiérů objektu. Kromě statického zabezpečení si projekt vyžádal převážně práce restaurátorské, umělecké a uměleckořemeslné, které byly provedeny na vysoké úrovni.

Kynžvart, zámek. Stav po rekonstrukci.

108



V rámci obnovy bylo dokončeno statické zajištění zámecké budovy (stropy nad 2. nadzemním podlažím, krovy), provedena sanace spodních partií zdiva spolu s odvlh čením stavby, doplněny a opraveny vnitřní omítky, obnoveny dřevěné podlahy, keramické a kamenné dlažby, kamenné portály, restaurována štuková a malí řská dekorativní výzdoba jednotlivých zámeckých interiérů, obnoveny tapety, restaurovány slohové parkety, dveře, okna, dřevěné obklady, vestavěný mobiliář, kachlová kamna a krby. Restaurovány a dopln ěny byly rovněž okenní mříže, litinové sloupy průjezdu, zábradlí, kování oken a dveří. Rekonstrukcí prošla elektroinstalace, provedeny byly rozvody pro možnost temperování interiérů a doplněn systém elektronického zabezpečení stavby. Rovněž došlo k vybudování výtahu pro invalidy a k opravě zázemí pro návštěvníky zámku. Ve druhé etapě byla realizována obnova fasád zámku, komplexní úprava prostranství čestného dvora s kašnou a povrchové úpravy v bezprostředním okolí komplexu zámeckých budov. Součástí celkové obnovy fasád zámku byla oprava balkónů, doplnění chybějících a oprava poškozených vnějších výplní otvorů (dveře, okna, žaluzie), klempířské práce, restaurování kamenných prvků ve fasádách (portály, sokly, sloupy), kovových mříží, zdobných prvků, erbů a nápisů, historického osvětlení, věžních hodin a hodinového stroje, nálezu barokní malby slunečních hodin na fasádě, kašny na nádvoří a plotu čestného dvora. Opraveny a doplněny byly větrací kanály kolem budovy i dešťová kanalizace. Vybudováno bylo parkoviště pro tělesně Kynžvart, zámek. Nález fragmentu barokní malby slunečních hodin postižené s přístupovou cestou k západnímu na fasádě. průčelí zámku, příjezdová komunikace pro požární vozidla včetně místa pro čerpání vody a provedeny opravy mostku. Instalováno bylo provozní a slavnostní osv ětlení zámku a zřízena přípojka elektro z nové trafostanice u hospodářského dvora. Vedle kvalitních dodávek stavebních, um ěleckořemeslných a restaurátorských prací včetně použití tradičních technologií a odpovídajících materiál ů bylo pro úspěšnou obnovu zámku nezbytné zajistit jako sou část realizace prací potřebné stavebně historické, restaurátorské a další specializované pr ůzkumy včetně laboratorních. Jednalo se především o restaurátorský průzkum interiérů i exteriéru zámku, restaurátorský průzkum povrchových úprav doplňků fasád včetně stratigrafie na základě laboratorních expertiz (kovové architektonické i zdobné dopl ňky, truhlářské prvky), průzkum barokního stroje věžních hodin, restaurátorský průzkum kašny, laboratorní analýzy odebraných vzorků omítek, technologický průzkum a návrh sanace historických fasád. P ři zásazích do terénu v okolí zámku byla zajištěna součinnost archeologa. Vlastní realizaci projektu předcházely archivní průzkumy zaměřené na historické zámecké inventá ře a ikonografii. Spolu s obnovou zámecké budovy bylo provedeno v rámci Programu restaurování movitých kulturních památek restaurování souboru 22 závěsných obrazů, nábytku a jídelního servisu zn. Thomire ze Zámecké jídelny, nábytku, kulečníku a souboru obrazů ze Zámecké herny, knihovních skříní a dalšího vybavení Richardovy knihovny, mramorového oltáře a lavic v Zámecké kapli i souboru lustr ů ze zámeckých salonů. Restaurování zámeckých komnat, nacházejících se v 1. pat ře zámku, interiéru zámecké kaple včetně prostoru zámeckého průjezdu a vstupní zámecké haly bylo předmětem I. etapy rekonstrukce objektu, zahájené v polovin ě roku 1998 a ukončené roku následujícího, kdy bylo možno celý prohlídkový okruh otev řít pro návštěvnickou veřejnost. Vzhledem k tomu, že průvodcovský okruh v období před uzavřením zámku v roce 1976 obsahoval přes 20 zámeckých interiérů, jednalo se o odborné práce zna čného rozsahu. Obnova zámeckých interiérů po stránce rehabilitace jejich historické autenticity byla velmi nesnadným úkolem. V prvé řadě bylo nutno zpracovat komplexní a detailní fotodokumentaci instalace stávající, která pocházela až na malé obměny a rozšíření v 70. letech 20. století z období let padesátých. Byla instalací na svou dobu velmi kvalitní a využila beze zbytku mimořádně cenné sbírkové fondy zámku, které jsou evropského kulturního i historického významu. V průběhu 90. let, ještě před zahájením celkové obnovy zámku, se poda řilo zpřístupnit návštěvnické veřejnosti prostory zámeckých knihoven, Kabinetu kuriozit a expozici egyptských mumií v části severního křídla zámku. Před zahájením prací na obnově zámeckých interiérů byly realizovány velmi podrobné restaurátorské a hloubkové stavební průzkumy, které ověřily v těchto prostorách existenci částečně dochované barokní dispozice zámeckých komnat, soudobých historických konstrukcí a dalších významných fragment ů umělecké a uměleckořemeslné výzdoby, pocházející z období před celkovou přestavbou zámku ve 30. letech 19. století i z období této p řestavby. Část hlavních zámeckých salonů a komnat, nacházejících se ve středním křídle zámku, byla restaurována citlivým způsobem bez rozebírání truhlářských prvků a parketových podlah. Tyto prvky byly odborně opraveny na místě. Takto rozsáhlou a komplexně pojatou obnovu historického objektu se poda řilo doplnit ještě o restaurování celků mobiliáře nejvýznamnějších zámeckých salonů – Richardovy knihovny a Zeleného salonu, vybavení interiéru Zámecké herny a především Zámecké jídelny. Podařilo se restaurovat téměř veškeré jejich zabudované vybavení včetně slohových kachlových kamen, hodnotných parketových podlah, dešt ění stěn a okenních výklenků, okenních a dveřních výplní. Pokoje, nacházející se v části jižního a jihozápadního křídla zámku, byly podrobeny rozsáhlejším stavebním úpravám z důvodů značného poškození dřevěných konstrukcí dřevokaznou houbou. Zámecké interiéry se vždy vyvíjely v souladu s jejich b ěžným využíváním a s ní spojenými četnými úpravami ze strany původních majitelů ve vazbě na jejich potřeby a vkus a nerespektovaly původní řešení z období rozsáhlé přestavby zámku v 1. třetině 19. století. Místy se měnilo nejen původní vybavení slohovým nábytkem, ale zejména malířská výzdoba místností, tapetování stěn a truhlářské prvky.

109



Po vyhodnocení poměrně složité nálezové situace bylo rozhodnuto jednoznačně dodržet dochovanou dispozici zámeckých komnat i jejich podobu. Stejn ě jako hlavní členění zámecké expozice tak zůstala v podstatě zachována i poslední podoba zámeckých komnat tak, jak ji znali a obdivovali četní návštěvníci v období před uzavřením zámku v 70. letech 20. století. Veškerá stávající slohová výzdoba zámeckých komnat byla kompletně restaurována. Do podoby zámeckých pokojů se zapojily i restaurované nálezy malířské a štukatérské výzdoby, například nové nálezy empírových maleb v Kuřáckém salonu a Orientálním salonu, nebo již známé malby ve Velkém sále. Vzhledem k havarijnímu stavu konstrukcí bylo nutno rekonstruovat malí řskou výzdobu v Zámecké herně ve Vstupní hale zámku. Přestože byla rekonstrukce malířské výzdoby umělecky i řemeslně náročná, byla provedena velmi citlivě. O rozsahu obnovy zámku nepochybně svědčí i skutečnost, že na sklonku 80. let 20. století bylo nutno celý objekt vyst ěhovat. Byl přemístěn nejen rozsáhlý knihovní fond, ale i veškeré sbírky a mobiliář, částečně i cenné původní parketové podlahy, dveřní výplně, slohové obklady stěn a vybavení zámeckých knihoven, které bylo také nutno odborně demontovat a uložit. Systematický přístup k problematice sbírkových fond ů zámku dokládá skutečnost, že postupně se veškeré mobilní i původně zabudované prvky vybavení části interiérů zámku vrátily zpět na původní místo, přičemž větší část mobiliáře, který tvořil zámeckou instalaci, ani nebylo nutno restaurátorsky opravovat. Zatímco obnova exteriéru zámku byla zcela pod řízena rehabilitaci mimořádné zámecké architektury do podoby po její nejvýznamnější slohové proměně v klasicistním slohu ve 30. letech 19. století, restaurování zámeckých interiér ů ač bylo co do rozsahu a požadavků na profesní úroveň a odbornost restaurátorských prací podstatně náročnější, nebylo koncipováno jako přísná obnova jejich slohové čistoty a jednotnosti. Tím by se podle názoru tvůrců koncepce obnovy tohoto historického objektu z jeho prostor zcela vytratila tak jedinečná a neopakovatelná atmosféra, tedy to nejvýznamnější a nejcennější, čím je každý historický objekt charakterizován. Náročná obnova zámku Kynžvart přinesla mnohé velmi zajímavé, historicky i po památkové stránce významné informace o stavebním vývoji objektu, o jeho opravách a p řestavbách, o uměleckých i architektonických ambicích jak jeho majitel ů, tak i architektů a stavitelů, kteří se na úpravách objektu v průběhu staletí podíleli. Tyto cenné informace byly získány především snahou o důsledný památkový přístup k problematice obnovy s využitím všech nezbytných průzkumů, vyhodnocováním jejich výsledků v konfrontaci s dochovanými písemnými zprávami a tak i rozšiřováním znalostí a vědomostí o vývoji velmi složitého organismu historické zámecké budovy. V průběhu obnovy vnějšího pláště zámecké budovy probíhal velmi intenzivní restaurátorský a hloubkový stavební pr ůzkum exteriéru zámku. Tento průzkum přinesl překvapivé nálezy, které Kynžvart, zámek. Restaurátorský průzkum zámeckých umožnily identifikovat nejstarší stavební etapy objektu od komnat s nálezy fragmentů klasicistní malířské renesance až po období třicátých let 19. století, kdy byl zámek výzdoby. přestavěn ve stylu vídeňského klasicismu podle plán ů, jejichž autorem byl renomovaný vídeňský architekt Pietro Nobile. Z nejstarších stavebních etap se poda řilo lokalizovat část renesančního objektu původní tvrze v přízemí jižního křídla a celého středního zámeckého traktu. Podle nález ů je zřejmé, že v tomto období měl objekt zcela jiný půdorys a patrně i orientaci ve vazbě na bezprostřední okolí. Pro úplnou identifikaci p ůdorysu tvrze by bylo nutné provést ještě doplňující archeologické průzkumy v terénu při západním průčelí hlavní zámecké budovy, které nebylo možno z časových i jiných důvodů realizovat. Je to úkol pro budoucí generace badatel ů a výzkumníků. Jisté je, že zejména charakter kleneb, omítek i některých architektonických prvků nejstarších dochovaných částí zámku jednoznačně ukazuje na dobu vzniku v 16. nebo na počátku 17. století. Zcela dokonale se podařilo díky restaurátorskému a hloubkovému stavebnímu pr ůzkumu upřesnit podobu zámku v období jeho první barokní přestavby na samém sklonku 17. století a následující druhé barokní úpravy, realizované zhruba o sto let později v 70. letech 18. století. Z obou uvedených vývojových etap se v ucelených plochách dochovalo množství barokních omítek s architektonickým členěním exteriéru zámecké budovy i se zbytky malířské výzdoby. Průzkum potvrdil předpoklady, že v uvedeném období měl zámek půdorysnou konfiguraci tří křídel, která však měla tvar nepravidelné podkovy. Přestože se o přestavbě barokního objektu dochovaly zprávy, téměř nic nebylo známo o podobě interiéru zámku ani jeho vnějšku. Díky bohatým nálezům se podařilo zjistit soudobou podobu fasád, jejich barevnost i architektonické řešení, které potvrzuje kresba Rytíře Reinacha z roku 1800.

110



Při restaurátorském průzkumu zámeckých fasád se nejvýznamnější a nejbohatší nálezy vztahovaly k poslední velké přestavbě zámku ve 30. letech 19. století. Díky tomu, že pozdější úpravy exteriéru zámku v 19. a 20. století představovaly vesměs pouze lokální opravy omítek a nové nátěry fasád, dochovaly se omítky z této hlavní stavební i architektonické úpravy vnějšku objektu včetně původní barevnosti téměř ve všech plochách. Velmi překvapivá byla zjištění ohledně přístupu autora plánů přestavby k problematice využití stávajících prvků fasád a jejich zapojení do nového výrazu klasicistní architektury. Veškeré barokní okenní otvory zůstaly ponechány, jejich počet se však zvýšil prolomením nových otvorů ve stávajícím zdivu zejména s ohledem na dosažení Pohled na zámek Kynžvart od severozápadu. Rytíř Reinach, 1800. přísné pravidelnosti a rytmizace fasád. Využito bylo i dalších architektonických prvků původního barokního zámku, avšak ve zcela rozdílných slohových souvislostech a na jiných architektonických principech. Mimořádná pozornost byla věnována problematice ověření původních povrchových úprav všech dochovaných zdobných prvků, které významným způsobem dotvářejí poměrně strohý a jednoduchý architektonický výraz zámeckých fasád. I zde se podařilo veškeré tyto prvky zachovat, restaurovat a prezentovat v plochách obnovených pr ůčelí zámku jako nedílnou součást a významný doplněk klasicistní architektury. Při přestavbě zámku v klasicistním slohu se p ůdorys objektu přistavěním východní věže jižního křídla, dostavbou severního křídla a vybudováním věžních rizalitů na nárožích zámku stal zcela pravidelným. V tomto období byla na východní straně dispozice doplněna ozdobná hrotitá mříž ohrazení se středním vjezdem a bočními vstupy do čestného nádvoří v prostranství, sevřeném jižním a severním křídlem i hlavním zámeckým traktem. Vzhledem ke skutečnosti, že pozdější zásahy a stavební úpravy v 19. a celém 20. století neznamenaly vážn ější narušení původní koncepce klasicistní p řestavby zámku ze 30. let 19. století, bylo logicky rozhodnuto o prezentaci práv ě této poslední velké slohové úpravy. Zároveň pak zůstaly prezentovány některé drobné detaily starších vývojových etap, které klasicistní výraz zámecké architektury nenarušují. V průběhu realizace projektu byly důsledně respektovány výsledky průzkumů, dodržovány pokyny a doporučení památkové péče. Zámecké interiéry i fasády tak mohly být obohaceny o řadu dříve poškozených nebo nově objevených částí výzdoby a vybavení. Celá zámecká budova prošla proměnou, která směřuje k umocnění klasicistního výrazu Nobileho stavby. Obnova zámku představuje z hlediska komplexního pojetí mimo řádný počin v oblasti památkové péče v posledních letech, o čemž svědčí i udělené ocenění. Mgr. Ludmila Drncová

PAMÁTKOVÁ REHABILITACE DOMU ČP. 138 VE SPÁLENÉM POŘÍČÍ Historické jádro města Spálené Poříčí bylo v roce 1991 prohlášeno za městskou památkovou zónu. Obdobně jako u většiny českých měst té doby bylo možno na každém kroku sledovat důsledky dlouhodobého zanedbání péče o městské prostory, jednotlivé objekty a celé ulice včetně nejvýznamnějších památek. Příkladem zásadního obratu, ke kterému došlo v posledním desetiletí mohou být výsledky Programu regenerace MPZ ve Spáleném Poříčí. Obnovenými fasádami a barokním interiérem dominuje náměstí vedle renesančního zámku i kostel sv. Mikuláše. Podařilo se opravit nejvýznamnější objekty v zástavbě bývalé židovské ulice i kultivovat prostor židovského hřbitova, který patří svým dochováním a umístěním k nejcennějším památkám svého druhu. Zdevastovaný dům židovského obchodníka ze druhé poloviny 18. století odkoupilo město a během tří let provedlo jeho celkovou opravu. Soubor nejvýznamn ějších památek v prostoru náměstí doplňuje barokní budova děkanství, která prošla náročnou opravou havarijních konstrukcí krovu a stropů, komplikovanou pozoruhodným založením stavby na dubovém roštu. Poslední úsp ěšnou realizací regenerace města je oprava poloroubeného farního domku čp. 138 sousedícího na náměstí s děkanstvím. Drobný domek na první pohled nevynikal památkovými hodnotami. Orientační průzkum městské

Vyobrazení fary a domu čp. 138 (vlevo) z doby po roce 1780 ze spisu Historia domus parochialis, ulož. Archiv děkanství S. Poříčí.

111



zástavby prováděný památkovým ústavem přinesl překvapivé zjištění. Pod modernizovaným průčelím se skrýval unikátní příklad podoby maloměstského domu z pol. 18. století s krajov ě charakteristickým, nyní však již zcela unikátním vysunutým kabřincem ve štítě, dochovaným roubením stěn a řadou historických stavebních detail ů. Z velké části jsou zde zachovány konstrukce domu zvaného Špalí čkovský, který byl postaven roku 1780 na míst ě původní farní budovy. Dům byl prohlášen kulturní památkou a s pomocí prost ředků z „Programu regenerace městské památkové zóny v letech 2001 až 2002 opraven a rehabilitován. Celkové oprav ě objektu předcházelo zpracování stavebně historického průzkumu Ing. J. Anderlem z Plzně. Na tomto základě byl dopracován celkový záměr opravy, který byl koncipován tak, aby byly plně zachovány a uplatněny památkové hodnoty domu. Zásadní pro výslednou podobu domu byla rehabilitace průčelí s návratem ke stavu z počátku 20. století, tedy z doby nahrazení roubené čelní světnice zděnými konstrukcemi. Trojdílná degradující okna byla odstran ěna s obnovou původních formátů oken dle dochovaných stop a osazeny slohov ě odpovídající špaletová dělená okna. Řešení opravy a doplnění detailů v interiéru ( topeniště, krbečky, schodiště, příčky a stropy) plně vycházelo z dochovaných stop původního řešení a bylo dále ověřeno sondážním průzkumem a archeologickým výzkumem provedeným organizací ZIP z Plzn ě. Nejvýznamnějším zásahem byla oprava a doplnění roubených konstrukcí a povalových stropů odborným tesařským způsobem při maximálním respektováním dochovaných prvků. Spolu s konzervací dřeva a odbornou repasí hodnotných historických výplní byla prováděna tesařskou firmou Františka Mikišky z Petrovic. Obnova a dopln ění omítek stěn a stropů včetně hliněných omazávek byla řešena ve stejném charakteru s navázáním na p ůvodní části. V zadní části trojprostorového interiéru, která původně sloužila jako samostatný obytný díl, byl nalezen a zachován ukázkový příklad soustavy osvětlovacích a topných prvků včetně černé kuchyně, zděná pec byla analogicky obnovena. Působivé jsou štíty s hliněnou omazávkou ve výplních vypletených proutím. Střešní krytina byla prozatím zachována a pouze místně opravena, v roce 2003 je plánován návrat k původní krytině ze štípaného dvouvrstvého šindele s tradi čními detaily nároží a hřebene. Prostředí domu doplňuje zápraží s tradiční Podélný řez domem. kamennou dlažbou z desek. Do vjezdu byla dopln ěna prkenná dvoukřídlá vjezdová vrata na rámové trámkové konstrukci s točnicemi. Dvůr bude uzavřen oplocením plotem z tyčoviny s kamennými sloupky. Do interiéru bylo vloženo minimální hygienické zařízení do dispozičně neexponovaného prostoru zadní části světničky s přiložením k nově budované příčce, umístěné v původní poloze ověřené průzkumem. V domě bude umístěno městské informační středisko a malá expozice věnovaná historii a tradičnímu vybavení domácnosti. Hlavním exponátem bude nepochybn ě dům sám o sobě. Výsledkem je příkladná památková rehabilitace objektu, který je nemovitou kulturní památkou r. č. 5242, umožňující zachování a presentaci veškerých dochovaných památkových hodnot objektu plně v souladu se zájmy státní památkové péče, která je příkladem i pro mnohá větší sídla. Použito materiálů ze stavebně historického průzkumu Spálené Poříčí čp. 138, zpracovaného ing. Janem Anderlem, Ateliér historické architektury Plze ň 2002, ulož. Roubená zadní část domu s vyplétaným štítem. Projektový archiv NPÚ v Plzni. Tomáš Karel

JÍZDÁRNA VE SVĚTCÍCH Zásadní změnu pro osadu Světce u Tachova v krásném prostředí nedaleko Tachova, známou jako poutní místo s paulánským klášterem a raně barokním kostelem, přineslo zrušení kláštera za josefinských reforem v roce 1787 a jeho prodej spolu s kostelem Windischgrätz ům, majitelům tachovského panství. Kníže Alfréd Widischgrätz se na sklonku svého života rozhodl pro rozsáhlou přestavbu barokního kostela ve Světcích na romantický zámek, který se m ěl stát letním sídlem tachovského panství. Volba projektanta p řestavby, schwarzenberského knížecího stavebního ředitele z Českého Krumlova, Wilhelma Nevenhorsta, byla dána z řejmě spřízněností obou knížecích rodin. Podle plán ů, předložených na počátku roku 1857 Okresnímu úřadu v Tachově byla zahájena přestavba kostela, myšlenka stavby velké samostatné jízdárny však součástí prvních plánů nebyla. Ta se objevila až na počátku roku 1858 u stavitele Adama Haberzettla, který nahradil Wilhelma Nevenhorsta. Hrubá stavba jízdárny se podle archivních pramen ů uskutečnila v letech 1858-59, v první polovině roku 1860 byly dokončeny interiréry stavby. Po smrti knížete Alfréda Windischgrätze v březnu roku 1862 byla jízdárna jediným dokon čeným objektem z celého záměru přestavby, další výstavba zámku byla, jako nerentabilní a nadměrně nákladná, zastavena. V dokumentech o projednání poz ůstalosti knížete Alfréda je zachován velmi podrobný popis stavby z roku 1862. Spisy tachovského velkostatku ani úst řední správy windischgrätzských statků nepodávají doklady o dalších osudech jízdárny s výjimkou díl čí adaptace suterénu severního traktu v roce 1875. Stavba byla patrně v omezeném rozsahu užívána a udržována. 112



Po konfiskaci majetku Windischgrätzů v roce 1945 sloužila jízdárna jako příležitostný skladovací prostror, v padesátých letech ji užíval vojenský pohraniční útvar, který sídlil v někdejším klášteře, po odchodu armády sloužila spolu s klášterem potřebám učňovské školy, zřízené ve Světcích v rámci dosídlování pohraničí. Na konci 50. let minulého století byla jízdárna převedena Státnímu statku v Tachově pro zřízení ústředního skladu obilí a krmiv, později byla využívána jako zimní tělocvična Dukly Tachov. Do konce šedesátých let se datuje dílčí oprava střechy jízdárny, v polovině sedmdesátých let se však objevují první havarijní stavy konstrukcí. V roce 1976 požádal Odbor kultury ONV v Tachově Ministerstvo kultury ČSR o upuštění od další památkové Světce, jízdárna. Reprodukce historické fotografie, stav koncem 19. století. ochrany a povolení demolice paulánského kostela a jízdárny ve Světcích z důvodu, že není v silách MěstNV ani ONV v Tachově zajistit stavební kapacitu, která by byla schopna provést zajištění těchto objektů a není ani možnost jejich dalšího využití. Jízdárna byla opakovan ě nabízena pro sportovní využití, zejména jezdectví, k využití jako sklad, ale bez pozitivního výsledku. Požadavek na provedení zm ěn ve státním seznamu nemovitých kulturních památek podal následn ě i Západočeský krajský národní výbor ministerstvu kultury, které v roce 1981 rozhodlo o upuštění od památkové ochrany jízdárny. V souvislosti se splněním podmínek pro upuštění od památkové ochrany jízdárny bylo v roce 1980 bylo vypracováno zaměření, stavebně historický a statický průzkum, MěstNV v Tachově plánoval provedení demolice objektu na rok 1981. Do doby zpracování stavebně historického průzkumu podnikem SÚRPMO Praha v roce 1980 nebyla jízdárna v Světcích zhodnocena a doceněna. Výsledky průzkumu zařadily stavbu mezi přední památky romantismu ve střední Evropě, stavba je srovnávána například s vídeňskou bursou předního stavitele H. Ferstela z let 1856-60, tedy se stavbou s jízdárnou současnou. Jednou z nejvýznamnějších složek objektu z hlediska architektonického, je pojetí prostoru haly jízdárny, patrně největšího zachovaného prostoru své doby, krom ě staveb sakrálních a mimořádný, konstrukčně odvážný krov velkého rozpětí, pro který průzkum nenašel analogii ani v literatu ře. Samotný krov byl hodnocen jako technická památka dokládající technickou vysp ělost jak po stránce projekční, tak i stavebně realizační. Vzhledem k tomu, že stavebně historický průzkum byl zpracován na základě podmínek pro upuštění od památkové ochrany, obsahuje doporučení provést rekognoskaci plánovaných novostaveb v kraji obdobných rozm ěrů (sportovní haly, skladiště apod.) a krov jízdárny na zvolený objekt přenést. Pro muzejní sbírky bylo doporučeno provést model objektu s částečným řezem, který by dovolil vnímání interiéru a dokumentoval jak vysp ělou konstrukci, tak pozoruhodnou provozní vysp ělost. Sejmuty měly být vzorky štukové a terakotové dekorace, hlavic a konzol, pokud nebudu všechny zcizeny. Z posudku statického a stavebního stavu z téhož roku jednoznačně vyplynulo, že hlavní příčinou špatného stavu částí nosných konstrukcí bylo zatékání, a to v místech nefunkčních střešních svodů, kde velké množství vody přiváděné okapními žlaby rozrušilo přilehlé partie svislých i vodorovných konstrukcí. Nejhorší situace byla v místech nejv ětšího soustředění vody, v rozích mezi střechou haly jízdárny a bočních rondelů, kde promáčené zdivo bylo dále rozrušováno mrazy. Nejhorší situace byla na západní straně stavby, kde se zřítila část obvodového zdiva a ve východním rondelu, kde došlo k poškození kleneb, na severovýchodní straně ve styku střechy haly a schodiště se propadla střecha, stropy včetně kleneb suterénu. Památce hrozila zkáza, její jedinou příčinou bylo nevhodné odvedení srážkové vody ze střechy a naprosté zanedbání údržby spočívající v kontrole a občasném čistění střešních žlabů a opravě svodů. K demolici jízdárny bohudík nedošlo a na po čátku devadesátých let se objevily první záměry na obnovu a využití památky. Ministerstvo kultury ČR zahájilo v roce 1990 na základě návrhu Okresního muzea v Tachově řízení o opětném prohlášení jízdárny za kulturní památku, ke kterému došlo v roce 1991. V tomto roce p řevedlo město Tachov jízdárnu novému vlastníku, VUZ a.s. Praha, jednomu z následník ů bývalého Svazarmu, odtud se dostala jízdárna do majetku Sdružení technických sportů a činností Praha. K očekávané záchraně nový vlastník nepřistoupil. Následovala řada složitých jednání, které vyústily ve vrácení jízdárny městu. Teprve tento moment znamenal možnost realizace prvních zajišťovacích prací. V letech 1996- 1998 bylo z prostředků Havarijního-střešního programu MK ČR provedeno dílčí statické zajištění havarijních částí stavby podpůrným lešením, které zabránilo destrukci unikátní krovové konstrukce a umožnilo následn ě v roce 2000 přistoupit díky zařazení akce do Programu záchrany architektonického d ědictví ČR k definitivnímu statickému zajištění jízdárny. V prvních fázích bylo provedeno zpřístupnění nosných konstrukcí pro detailní vyhodnocení jejich stavebně technického stavu a přípravu podrobných návrhů vlastního řešení statického zajištění. Tesařsky byly podepřeny konstrukce, u nichž stále hrozilo nebezpe čí dalších destrukcí. Osazená ocelová táhla sepnula stavbu do doby celkové stabilizace nosných konstrukcí. Sou časně byly prováděny rozsáhlé a náročné dozdívky chybějícího obvodového zdiva, kleneb, zdiva atik, postupná oprava a zajišt ění krovových konstrukcí. Na obnovu krovu navázalo položení nového střešního pláště a oprava světlíku haly, postupné doplňování stropních konstrukcí a podlah, kamenické práce související s obnovou funkce opěrných pilířů. Provedeny byly nezbytné úpravy v okolí stavby s vazbou na původní výškové úrovně a odvodnění. Pro zamezení dalších ztrát památkových hodnot stavby p řikročil vlastník k záchranným pracím směřujícím 113



k zajištění dochovaných částí především malířské výzdoby interiéru jízdárny, která má vysokou hodnotu v jedinečném propojení architektury s dekorativním detailem. Sou časné restaurátorské zásahy a provedená dokumentace umožní následnou obnovu interiérů. V průběhu záchranných prací pokračovaly další průzkumy a dokumentace dochovaných detail ů a vybavení, na jejich základě byly zhotoveny repliky slohových okenních sítí a oken. Díky unikátní koncepci konstruk čního řešení, kvalitě materiálů a provedení stavebních prací, se jízdárna p řes řadu závažných narušení dočkala záchrany, její nejdůležitější etapa, statické zajištění, byla z převážné části v roce 2002 dokončena. Rozhodující podíl na záchraně jízdárny má vedle vlastníka a projektantů i dodavatel stavebních prací, jejich realizace byla mimo řádně náročná, mnohdy na pokraji rizika. Ukončení prací statického zajištění přineslo současně i oživení památky a první koncert se konal v prostorách jízdárny již na konci roku 2001. Záchrana výjime čné stavby jízdárny představuje mimořádný počin památkové péče v Plzeňském kraji.

Světce, jízdárna. Průhled východní boční chodbou od severu k jihu (stav v roce 1996).

Jaroslava Frühaufová

LÜTZOVA VILA V KARLOVÝCH VARECH V Karlových Varech probíhá téměř vyjímečná obnova jediné empírové vily v lázeňském městě – vily hraběte Lützowa na stezce Jeana de Carro. Spolu s hotelem Panorama, Café salónem (nedávno zcela p řestavěným) a obytnými domy na Vyhlídce ji nechal postavit v roce 1854 baron Lützow. Vila je jednopatrová, postavená na obdélném p ůdorysu s vystupujícími nárožními rizality a středním vyšším pavilónem. Mezi nárožními rizality byl vetknut p ůvodně volný portikus se vstupem do přilehlé zahrady. Fasády člení nárožní pilastry nesoucí kladí a dominantní pr ůběžnou kordonovou a korunní římsu. Okna jsou obdélná dopln ěná zalamovanými gotizujícími římsami. Střední hmotu osvětluje ještě trojice drobných kruhových okének. Architektonický výraz objektu čerpá z tehdy módních předloh raného historismu s neogotickými rysy. Objekt je zastřešen velmi nízkými střechami tak, aby mohla vyniknout výrazná atika s nárožními pilířky jednotlivých pavilonů v náznaku romantického cimbuří. Pod parapetem oken v patře a na vrchní atikové části římsy středního pavilónu je uplatněn motiv vpadlých obdélných zrcadel, spíše klasicizujících tendencí. V roce 1859 a 1869 byl objekt doplněn přístavbou k zadnímu dílu, směrem východním k ulici Na Vyhlídce, zachovávající celkový ráz architektury. Interiér objektu byl ale na rozdíl od exteriéru zcela zni čen. Původní dispozice se sice více méně zachovala včetně bočního oválného schodiště do patra, z bohaté dekorace a honosné výbavy se však nedochovalo v ůbec nic. Modernizace pro potřeby Československých aerolinií „vyrvala“ objektu i znamenité koutové krby a naopak do velkého sálu v přízemí vložila značně monstrózní přímé schodiště do patra a k sociálním zařízením, přistavěným k zadnímu dílu. Vila je zasazena do obdivuhodně řešené terasové zahrady, odkud se naskýtají nevšední pohledy na m ěsto rozložené pod ní. Spodní terasa je rámována kruhovými vyhlídkami, zatímco severní je jen o málo p řevýšená, jižní je doplněna stavbou rondelu se stupňovitou terasou s výraznými sloupky ochozu. Uprostřed je vztyčen štíhlý sloupek se známou plastikou sedící kočky. Celá zahrada pak byla doplněna řadou dalších plastik, což bylo nepochybn ě velkou vášní hraběte, vnímaného karlovarským prostředím jako značného podivína. Přímo u Rondelu byl umístěn mohutný býk, na severní terase Amazonka na vzpínajícím se koni, u vstupu do domu z dnešní stezky Jeana de Carro plastika kon ě, u vstupu na terasy plastika jelena. Stejně jako u známé plastiky kamzíka, kterou hrab ě nechal roku 1851nainstalovat na skalní útvar k Jelenímu skoku (aby tak zesměšnil pověst o objevení Vřídla) a jediné dochované plastiky ko čky, se jednalo zřejmě o plastiky ze zinku. Jejich autorem mohl být rovn ěž, jako tomu je v případě kamzíka, berlínský sochař August Kiss. V horní, východní části zahrady za objektem vily, nechal baron Lützow zřídit i náhrobek svému oblíbenému psu. K romantice příkře spadajících skalních útvar ů patřily samozřejmě i vyhlídkové cesty vedené z údolí města nahoru k vile. Nový vlastník objektu přikročil k náročné opravě a restaurování jak vily samotné, tak i terasové zahrady. Nejen, že charakter architektury je plně zachováván, ale i celý přilehlý prostor teras včetně zahradního schodiště před objektem bude znovu obnoven dle původního romantického řešení včetně navrácení (bohužel pouze v kopiích) řady plastik rozmístěných kolem objektu. Rondel se slavnou plastikou ko čky je již dokončen. V příštím roce by měla být dokončena i oprava vily. Mgr. Lubomír Zeman

SOUBOR BAROKNÍCH DOMŮ NA LUČNÍM VRCHU V KARLOVÝCH VARECH Ke konci měsíce října roku 2002 byl na základě uplatnění známého demoličního paragrafu č. 91 stavebního zákona (i přes nesouhlas orgánů památkové péče) demolován pozdně barokní dům čp. 357/6 na Lučním vrchu. Již dříve zde byl zbourán stejně starý dům čp. 356/8. Drobný jednopatrový dům orientovaný štítem do ulice měl přízemí zděné ze smíšeného zdiva. V zadním, dvorním dílu byl částečně do terénu zahlouben malý sklípek s valenou klenbou z lomového kamene pocházející dle archeologické situace patrn ě ještě z 16. století. Boční zdivo patra bylo vyzdviženo z hrázděné konstrukce, stejně jako oba štíty domu. V interiéru domu se dochovala p ůvodní dispozice včetně jednotlivých historických konstrukcí – trámové stropy, původní černé kuchyně v obou podlažích nad sebou s cihelnými valenými klenbami se stopami po dymníku, hrázděné příčky i původní krov. Nový majitel, přestože byl několikráte upozorňován na to, že je nutné dům zachovat, prosazoval svůj záměr vystavět na místě obou domů nový šestipatrový hotel. Ačkoli byl tento záměr orgány státní památkové péče zamítnut, prosadil posléze demolici na základě ryze tendenčně zpracovaného statického posudku. Stavební ú řad v Karlových Varech nařídil demolici i bez zajištění řádné dokumentace, provedení stavebn ě-historického průzkumu, dendrochronologie či jen 114



pouhého zaměření a pořízení fotodokumentace odstraňovaného domu. Obvyklý strašák dřevomorky zapůsobil a umožnil dům plně zlikvidovat. Přesto, že přízemí bylo bez patřičného souhlasu orgánů památkové péče i stavebního úřadu obetonováno, trámový záklopový strop nad přízemím zdravý a původně zcela neporušený a sklípek vyzděný z kamene. Pro velkorysou koncepci ruského investora vybudovat zde šestipatrový hotel tak byla ob ětována poslední kompaktní část města s dochovanou barokní zástavbou. Z ucelené zástavby trojice drobných pozdn ě barokních domů zde zbyl již poslední dům s hrázděnou konstrukcí čp. 358/4. Mgr. Lubomír Zeman

ZÁMEK DOUBÍ U KARLOVÝCH VARŮ Hrad na skalnaté ostrožně nad řekou Ohří patřící mezi královská léna hradu v Lokti byl vybudován z řejmě v polovině 14. století. První zmínka pochází k roku 1365. Roku 1369 zde sed ěl loketský man, rytíř Frencl z Dubu. Hrad byl na konci husitských válek roku 1447 dobyt a znovu obnoven. Posléze byl p řestavěn na renesanční zámek. Barokní podobu vtiskla zámeckému sídlu přestavbou v letech 1739-1756 Josefina Eleonora Mulcová z Valdova. Dnešní podobu získal zámek až razantní přestavbou v druhé polovině 19. století. Jádro hradu mělo zhruba tvar kruhové výseče, obehnané masivní hradbou. Do půlkruhové bašty vnější parkánové zdi byla roku 1700 vestavěna barokní kaple, rozšířená a upravená v roce 1865 v novorománském stylu. V letech 18681869 byl postaven podle projektu karlovarského architekta Franze Madera na severní stran ě zámeckého nádvoří „salon“ ve stylu maurské architektury a po roce 1884 i nová zámecká budova v neorenesan čním stylu. Po letech značného zanedbání se konečně dočkal svého znovuvzkříšení. V roce 2002 byla dokončena jeho celková renovace v reprezentační sídlo firmy Karel Holoubek a.s. Jednotlivé pr ůzkumy prokázaly, že ze starších stavebních etap hradu a zámku se dodnes dochovaly jen dva nevelké sklepní prostory zaklenuté valenými klenbami zd ěné z lomového kamene pod jihozápadním křídlem zámku. Dnešní zámecké budovy jsou postaveny zcela jako novostavba. Archeologický výzkum Mgr. Jiřího Klsáka z Karlovarského muzea odhalil pr ůběh fortifikace uzavírající hradní okrsek na severovýchodní straně, sestávající jak z hlavní hradby tak i hradby parkánové. Průzkumy fasád jednotlivých zámeckých objekt ů zachytily na závěru kaple, kněžišti ještě barokní omítky z doby, kdy byla kaple vestavěna do hradební bašty. Barevnost fasády po novorománské úprav ě byla pojímána v jemné pískové barvě s nápodobou kamenných článků v šedohnědém tónu. Realizovaná úprava tak řadí kapli mezi nejzajímavější příklady tohoto stylu v širokém okolí. V interiéru kaple byla restaurována historizující výmalba s iluzivním rámováním ploch stejně tak, jako dekorativní výmalba podhledu st řední převýšené části maurského pavilónu. Architektonické řešení i barevnost fasád maurského pavilónu byla koncipována dle klasických p ředloh maurských staveb, přímo malířskou technikou – v šedých tónech, základní plochy nejsv ětlejší, tektonické prvky a architektonické články tmavší. Plochy vyčleňující oslí hřbet maurských oken byly ještě navíc barevně zintenzivněny iluzivním mramorováním. Terasa pavilónu byla doplněna dřevěnou lodžií. To vše se podařilo opět obnovit, i když bohužel s jiným odstínem šedých tón ů. Velkoryse obnoven byl i interiér hlavní zámecké budovy z jejíž p ůvodní výbavy se dochovalo jen schodiště vynášené litinovým sloupem. Barevnost historizující fasády byla řešena ve dvou odstínech světlého okru - plochy tmavší a články světlejší. Zámecký areál v Doubí tak i po realizované adaptaci dokládá obraz kulturního života 19. století, kdy byl vyhledávaným cílem lázeňských hostů z Karlových Var. Mgr. Lubomír Zeman

REGENERACE ZÁMECKÉHO PARKU V CHÝŠI Zámecký park v Chýši má v české zahradní architektuře mimořádné postavení. Jednak vynikající hodnotou svého postavení, přestože nelze plně říci, kdo byl jeho myšlenkovým tvůrcem, jednak i významem pro českou literaturu. Ve vazbě na stavební architekturu byly u zámku formální partery, zejména velký parter se st ředověkým bazénem před dvouramenným schodištěm do representačních místností zámku. Ale jinak byl celý park založen jako mistrovské dílo krajinářské architektury., stejně mistrovsky usazen do krajiny, na kterou plynule navazoval. Ve svém uspo řádání nekopíruje anglické vzory, jimž by měl být, v souladu s výrazem zámecké budovy povinován, ale je v dokonalé vazb ě na členitou krajinu, jejíž hodnoty jakoby byly parku uspo řádány v koncentrované podobě. Park byl založen jako náročné dílo i pro diváka. Není tady jasná a přehledná dominance zámku uprost řed volného trávníku, jako je tomu i vzorových anglických komposic. Ale s dokonalým zvládnutím topografie terénu, s využitím historického postavení hradního objektu, který byl základem zámecké budovy, c využitím vodního toku, tady byla vytvořena skutečná iluze hradní architektury ukryté v krajině, kterou divák objevuje a posléze vnímá ve stále prom ěnlivé scenérii s dokonalou gradací p ři přibližování se k objektu. Zámecké budovy, kterou tvoří malebnou sestavu kubusů s naježeným cimbuřím vrcholícím velkou věží, jsou centrem tří kompozičních os, která každá poskytuje zcela odlišné pohledy i vyvrcholení vizuálních prožitk ů. Zatímco od jihozápadní strany vůči vnějšímu prostředí stojí monumentální, ohromující a pyšná, zám ěrně nečleněná hmota panského sídla s korunou věže, od vchodu do parku z náměstí vítá zámek příchozího přívětivě otevřenou náručí velké loggie, s kterou je změkčena hmoty velké věže, která vystupuje vstříc z hravě členité komposice této strany zámku. Od severní a severovýchodní strany z parku je to hrad. Středověká pevnost a sídlo, které se zjevuje v mnoha obm ěnách, rámováno a podtrhováno sestavami zahradních výsadeb. Tyto nové výsadby respektovaly a ve vnitřním uspořádání dokonce akcentovaly staré dřeviny, které zde byly zachovány z předcházejících, nám neznámých zahradních etap, či z původně okolní krajiny. Tady zejména vyniká jeden z nejmohutnějších jedinců lípy v západních Čechách, kolem které je vytvořena plošina s odpočívadlem a vyhlídkou. Park měl sice oplocení, ale v četných částech i kompoziční vazbu na krajinu, do které zároveň vybíhal i alejemi. Do celkové krajinné kompozice, zcela samoz řejmě, byly vkomponovány i hospodářské objekty a samozřejmě vynikající zámecké zahradnictví. I železniční trať, obíhající městečko, byla pro krajinu sice moderním prvkem, ale nenásiln ě vedena po vrstevnici a v zářezech. Dnes je romanticky nostalgickou p řipomínkou uplynulého století. 115



Zámecký park byl ale i velice dendrologicky bohatý. P řitom toto bohatství nenarušovalo běžnému návštěvníkovi pocit domácí krajiny, odborníka však uchvátilo. Zámecký park v Chýši je velice důležitou památkou české literární historie, třebaže dosud nedoceněnou. Jak známo, pobýval zde v r. 1917, jako domácí učitel, právě dostudovavší Karel Čapek. Třebaže tady působil od března pouhých pět měsíců, je jeho pobyt na zámku, v zámeckém parku a zahradnictví, jedním z nejv ětších mezníků a zdrojů v jeho pozdější literární tvorbě. Ze zámeckého prostředí v Chýši, z okolí, z událostí této doby, které v Chýši byly vnímány, vzešlo mnoho situací a postav v jeho pozdějším díle. Z bohatství zámeckého parku a zahradnictví, které se Čapek, jako neobyčejně inteligentní osobnost , po dokon čeném studiu univerzity, navíc vysoce vnímavý, za těch pět měsíců naučil znát úroveň zahradnického odborníka, čerpá také po celý svůj osobní i literární život- Jeho práce udivují znalostmi zahradnické práce a terminologie i znalostí systému a názvosloví kv ětin a dřevin skleníkových i venku pěstovaných. Čapkovy vědomosti byly tak rozsáhlé, že byl žádán o napsání předmluv i k odborné specializovaní literatu ře. I to patří ke geniu loci tohoto parku a je nutno brát v úvahu nejen při hodnocení prostoru, ale i p ři jeho další tvorbě. Současný stav zámeckého parku a okolí je do zna čné míry odlišný od stavu původního. Především se podstatně změnilo okolí areálu. Sama obec ztratila v ětšinu ze svých historických domů, bylo zničeno dokonce i náměstí, které kdysi vytvářelo centrum obce. Částečně byl zasypán i příkop, který byl součástí opevněného městečka a hradu, v předchozích úpravách plynule zapojený do parkové kompozice. Na jeho míst ě byly postaveny soukromé domky se zahradami, zcela odlišné a nerespektující charakter obce. I krajina, která obklopuje zámecký park, doznala podstatných zm ěn. Na místě polí je v těsné blízkosti parku postaven průmyslový podnik, který je sice nízký, zřejmě nezbytný pro uchování života v obci, ale podstatně měnící i kompoziční vazby uvnitř parku. Zámecké zahradnictví zmizelo, zůstala jen budova zahradníkova bydlení. Navíc je prostor zahradnictví vytržen ze zámeckého areálu, dnes jako soukromý rekrea ční objekt. Také areál statku, dříve propojený s objektem zámku, je dnes v jiném majetkovém držení a také v jiném zp ůsobu hospodaření, které neladí s architekturou zámeckého parku. Zámecký pivovar a jeho zřízená část v těsném dosahu zámecké budovy také nep řispívá k dokonalosti celkového obrazu. Z vlastního parku bylo v minulém období odstran ěno rozhodující množství devastujících nálet ů a plevelných keřů i degradujících výsadeb topolů. Připravuje se rekonstrukce horního rybníka, v parku prob ěhly úklidové práce. Ovšem předchozí doba zanechala své nesmazatelné stopy na poškození cílových strom ů, kterou ztrátou spodních pater i deformací koruny v hustém zápoji, podstatn ě zmenšily svou estetickou i biologickou kvalitu. Z parku vymizela velká část dendrologických sbírek, protože je zahltila a poni čila dravá plevelná vegetace. Největší ztráty, které jsou v podstatě stoprocentní, jsou ve středním dřevitém patře. Z parku zmizelo celé keřové patro, které je nesmírně důležité pro zahradní kompozici, protože je bezprost ředně vnímáno z výšky lidského oka a které v největší míře dosahovalo počtu taxonů, protože v tomto patře, bez újmy na celkovém přirozeném krajinářském výrazu parku, je možno dovolit si pestrost v kv ětech, listech a jejich barevnost, v tvarech a habitech d řevin. Zároveň je keřové patro nejdůležitějším biologickým prvkem parku, protože je nejv ětším refudiem živočichů. Současná regenerace zámeckého parku p ředevším mění množství použitých dřevin ve prospěch keřů. Hmotový ekvivalent je navýšen, ale v příznivější skladbě jak pro užití v zahradní architektuře, tak pro příznivější atmosféru prostoru. Při této úpravě dochází vlastně k vytvoření typu „lesostepi“, která sestává z volných i zalesn ěných ploch, z množství keřových skupin, z variability prostoru ve stínu i na slunci. Tedy vytvá ří se prostředí, které je nejpříznivější většině živočichů, člověka nevyjímaje. Z hlediska požadavků na regeneraci historické, památkov ě chráněné zahradní architektury zde dochází i k úpravě sestav výsadeb a soliter tak, aby byly respektovány, p řípadně obnoveny kompoziční vazby, popsané v úvodu. Ovšem při nezbytnosti reagovat na změnu okolního prostředí i změnu hranic parku v zadní části, kde byla část zabrána pro výstavbu domků a výstavbou a provozem průmyslového podniku. Tedy především byl vytvořen porostní plášť kolem hranic parku ve dvou patrech, jak stromovém, tak keřovém, protože předchozí pohledové vazby na krajinu jsou dnes znehodnoceny a navíc i pro klima v parku je nutno vnější provoz odizolovat. Plášť byl ve vnitřním pohledu modelován jako pohledové cíle z vnitřku parku v prostorovém i druhovém uspo řádání. Celý park má charakter dvou hlavních odlišných prostor ů, na něž do značné míry navazuje i druhová skladba dřevin. Jednak je to „spodní“ park kolem vodote če a rybníků, kde dominují i zámecké budovy. Charakterem jsou modelované louky kolem vody, doprovázené prostorově modelovaným okrajem porostů s předstupujícími skupinami a soliterami stromů. Tady byl prostor doplněn několika soliterami a skupinami strom ů, které naplňují svými biologickými požadavky vlhký výraz místa. Zejména však tady bylo použito množství keřových skupin stejného charakteru, které mají i zajistit naplnění programované procházky porostem, kde se má otevírat a zavírat pr ůhled parkem na zámek a parkové scenerie tak, aby příští pohled poskytl nový obraz. Druhová skladba navíc byla volena z d řevin s plynulou návazností květů, plodů i na podzim barvících se listů. Druhá, „horní“ část parku, je téměř samostatnou plochou, kde ve velké, jenom mírn ě se svažující louce, lemované opět modelovaným okrajem porostů, jsou soliterní stromy, nebo malé skupiny. Tady byl porost podsázen sestavou ke řů, aby splňoval podmínky určité uzavřenosti plochy a samozřejmě opět odisolování od vnějšího pohledově i provozně narušeného prostoru. V ploše pak byly nahrazeny stromy, které již d říve uhynuly, nebo byly vyvráceny, stromy novými, opět se soliterním postavením. Protože v průběhu dlouholeté neúdržby a zanedbaných probírek zahoustly stromové porosty mezi horním a dolním patrem a porosty mezi hospodářským dvorem, dnes nevzhledným, a zámeckým parkem natolik, že vyhynuly ke řové porosty a do podsadeb je obtížné vnést nové ke ře tak, aby měly možnost existence, navázal dodatek k projektové dokumentaci na zachovalé porosty tisu a použil k t ěmto podsadbám právě skupiny tohoto nenahraditelného rodu. Navíc se jedná o dřevinu domácí provenience, která je v přírodě chráněna. Takže touto výsadbou se zmnoží nejen její počet v regionu, ale i možnost příštího spontánního rozsevu v kraji, jelikož v tomto vysazeném množství bude dostate čně jedinců obojího pohlaví. Kolem zámeckých budov, v zájmu obnovení historické kontinuity, se obnovuje i druhová skladba výsadeb použitím, dle anglických vzorů, stále zelených pěništníků a atraktivních dřevin. Takže svou atraktivitou musí výsadby od přirozené vazby na krajinu v druhové skladbě provenience domácí, či nevýrazných exotů, kulminovat k akcentu celé kompozice, k zámeckým budovám. Skupina podél zámeckých budov vytvá ří pohledovou, proporčně úměrnou podnož ke stavební architektuře, aniž by zmenšovala její dominanci. Dotvo ření i formálních zahradních parter ů bude řešeno v návaznosti. Probíhající regenerace zámeckého parku v Chýši vrací tento prostor mezi soubor nejvýznamn ějších zahradních architektur 19. století v naší republice. Ukazuje zárove ň i historickou důležitost investora, tak často zapomínanou. Tady 116



soukromý majitel velkého dominantního objektu, v dokonalé spolupráci s památká ři, naplňuje, z větší části za vlastní peníze, naděje, které byly do soukromého vlastnictví kulturních památek vkládány. Ing. Karel Drhovský

LHOTA U CHŘÍČE Příspěvek ke stavebním dějinám vsi Lokalita, známá také pod jménem Lhotka, je situovaná v severovýchodní části okresu Plzeň – sever. Pro své urbanistické a památkové kvality byla v r. 1995 prohlášená MK ČR za památkovou zónu lidové architektury. Následující řádky si kladou za cíl seznámit čtenáře s nástinem stavebních dějin obce, která i přes svůj relativně malý rozsah reprezentuje historický stavební lidový fond regionu tak, jak vznikal v průběhu celého 19. i 20.století. Lhotka měla být podle regionálního historika V.Kočky založena v polovině 14.století vladyky z nedaleké Slatiny. K r. 1567 bylo ve Lhotě pět osedlých. Za třicetileté války byla Lhota ušetřena vpádů nepřátelských vojsk. Berní rula zaznamenala ve Lhotě 5 osedlých. Tereziánský katastr zaznamenal k r. 1713 ve Lhotě celkem 35 obyvatel žijící na pěti statcích. K r. 1900 žilo ve 28 domech ve vsi již 139 obyvatel. O deset let později se počet obyvatel zvýšil na 146, stav domů zůstal beze změn. Obdobně tomu bylo také v r. 1921, pouze počet obyvatel klesl na 145. K r. 1930 bylo ve vsi 27 popisných čísel a žilo zde 110 obyvatel. K 1.5.1947 Lhota, mapa stabilního katastru, 1838. žilo ve vsi 82 obyvatel, počet domů dosáhl čísla 27, rozloha činila 311,96 ha. K 31.12.1947 ve vsi žilo 85 obyvatel. Stálo zde 27 domů (resp. popisných čísel), rozloha obce činila 186 ha. K listopadu 1950 žilo ve vsi 72 obyvatel, počet domů dosahoval čísla 27, rozloha obce činila 311,72 ha. V období po r. 1948 n ěkolik zdejších dvorů intenzivně využívalo zkolektivizované zemědělství (např. čp. 6, čp. 17). Stavební stav celé řady budov se díky neúdržbě výrazně zhoršoval, v případě dvora čp. 6 tato nepříznivá situace vyústila v takřka plošnou likvidaci statku a jeho zánik. K r. 1950 zde bylo 27 popisných čísel a žilo zde 74 obyvatel. K r. 1961 zůstal počet popisných čísel zachován, o sedm však klesl počet obyvatel. V období let 1970 – 1991 bylo ve vsi hlášeno již jen 18 popisných čísel, ostatní stavby získaly statut rekreačních budov, tedy číslo evidenční. Odlehlost obce, problematická dopravní obslužnost a také nedostupnost odpovídajícího zaměstnání přinutil mnohé obyvatele k odchodu. V období před polovinou 19.století byla podle mapy stabilního katastru (1841) p ůdorysná stopa vsi již dotvořená a v porovnání se současným stavem lokalita neprošla, až na výjimky, žádnými zásadn ějšími změnami. Stabilní katastr zachytil k r. 1841 zástavbu vsi výhradně jako tzv. „spalnou“. Zástavba byla soustředěná po obvodu návsi zhruba obdélného tvaru s podélnou osou ve sm ěru západ – východ. Interiér návesního prostoru byl zčásti zastavěn skupinou drobných chalup s malým hospodá řským zázemím. Severní stranu návsi lemovaly čtyři rozlehlé usedlosti, v čele s domy založenými vesměs ve štítové orientaci. V hloubce dvorů stály stodoly. Jižní stranu návsi vymezovaly další čtyři nestejně velké dvory a zhruba tři drobné chalupnické usedlosti. Na západní stran ě návsi stála jedna středně velká usedlost. Strana východní byla neuzavřená, pouze pod cestou vycházející východním sm ěrem z návsi ležela jedna chalupa. V centru západní poloviny návsi ležely zhruba čtyři drobné chalupy, ve střední a východní části návsi stály dvě malé stavby. V linii severní strany návsi stál nevelký objekt zhruba čtvercového půdorysu, ve kterém je patrně nutné hledat předchůdce současné kapličky. V období let 1850 – 1870 nedošlo v p ůdorysné stopě vsi k výraznějším změnám. Jediným závažnějším zásahem do té doby stagnující půdorysné stopy lokality, bezpochyby navazující na středověkem danou tradici zakládání vsí a selských dvorů, bylo rozdělení statku čp. 4 ležící v severozápadní části návsi (severní strana návsi). Usedlost byla rozparcelována na dvě zhruba stejně velké části, přičemž západní polovina statku si ponechala p ůvodní popisné číslo a také historií danou stavební výbavu, další nová stavba se objevila na severní stran ě usedlosti. Východní polovina původního dvora čp.4 obdržela nové popisné číslo čp. 25 a zároveň byla vybavena novou zástavbou, klasifikovanou jako „nespalnou“. Stavební vývoj lokality v období mezi léty 1870 – 1930 s jistotou neznáme a m ůžeme ho posuzovat pouze z dochované historické stavební výbavy obce. Došlo bezpochyby k masivní zám ěně původních srubových konstrukcí za zděné, jak to můžeme vysledovat především na jižní straně návesnice. I přes tyto změny si však novostavby udržely tradiční charakter, půdorysnou stopu i založení ve vztahu k návsi. Zvýšenou stavební aktivitu v období první t řetiny 20.století můžeme vysledovat např. ze zápisů obecní rady z období 20.let 20. století (v r. 1926 p řístavba stájí v čp. 20, v témže roce přístavba kuchyně v čp. 21, v r. 1928 výstavba stodoly v čp. 25, v r. 1929 výstavba stájí ve dvoře čp. 21 atd.). Katastrální mapa obce Lhota z r. 1930 zaznamenala zástavbu vsi zhruba v podob ě, jak ji známe dnes. V porovnání s předešlou situací je ale také možné konstatovat zm ěny v půdorysné stopě lokality hned na několika místech najednou. Obměny lze pozorovat opět např. ve dvorech čp. 4 a čp. 25, kde stodoly zachycené indikační skicou stabilního katastru již nefigurují. Zprávu o jejich zániku nám podávají zápisy z jednání obecního zastupitelstva, ze kterých se dozvídáme, že v r. 1921 „Mutínský a Šíma vyhořeli“ (tedy dvory čp. 4 a čp.25). 117



Lhota, severní strana návsi. Zcela vlevo čp. 4, zcela vpravo usedlost čp. 5/E 73.

Severní stranu návsi vymezovalo k r. 1930 pět usedlostí, na straně jižní stály dva větší statky (v koutové části na straně jihozápadní a na straně jihovýchodní). Mezi nimi leželo pět chalupnických usedlostí a objekt ů domkářů. Západní stranu návsi uzavírala jedna menší usedlost a objekt hostince ( čp.26). Západně od hostince, jižně od cesty na Slatinu, ležela na samém západním okraji vsi st ředně velká usedlost (čp. 11). V prostoru západní poloviny návesního prostoru stála skupina čtyř menších chalup, uprostřed návsi a v její východní polovině bylo dalších šest menších chalupnických usedlostí a objektů domkářů. Východní stranu návsi, částečně otevřenou, vymezovala jedna menší usedlost ležící p ři cestě vycházející z návsi východním směrem. V severovýchodní koutové části vsi byl jeden volně stojící objekt a obdobně tomu bylo i na straně protilehlé, v jihovýchodním koutu intravilánu vsi. V linii severní strany návsi stál drobný objekt a velmi malá stavbička, bezpochyby dosud stojící kaplička. Z r.1931 pochází zpráva upozorňující na zboření čp.10. Objekt stál v západní polovině vsi, na jižní straně vnitřní zástavby návsi, severovýchodně od usedlosti čp. 17. K zásadní změně došlo v období let 1870 – 1930 v jihovýchodním koutu návsi, kde mezi p ůvodními dvory čp. 21 a 24 vznikla usedlost čp. 29. Ve stejném období vznikla také usedlost čp. 26, která byla založena na západním okraji návsi. Jižně od čp. 26 se půdorysně rozšířila původně chalupnická usedlost čp. 13 (dnes č. E45). Změnami prošel také střed návesního prostoru, původně více členitý, který byl navážkami upraven. Zde, na východním okraji návsi, byly v období na přelomu 19. a 20.století, vystavěny chalupy čp. 27 a čp.28. Dům čp. 27 se v r. 1930 stal majetkem obce Lhota. Severovýchodní a jihovýchodní kout vsi vymezovaly dvě stavby, bezpochyby stodoly. Katastrální mapa vsi Lhota z počátku 80.let 20.století zaznamenala zástavbu vsi již zcela dotvo řenou, v situaci plně korespondující se současným stavem. Na severní straně návsi leží čtyři velké usedlosti a jedna menší chalupa č. E68, která stojí v místech usedlosti býv. čp. 6 zachycené ještě k r. 1930 (dvůr zanikl v 70.letech 20.století). Východn ě od čp.20, dosud jedné z největších usedlostí ve vsi, stojí čtyři novostavby rekreačních objektů. Ty vznikly na pozemcích zaniklého dvora čp. 6. Další čtyři obdobné stavby byly vybudovány na východním okraji intravilánu vsi, severn ě od cesty vedoucí z návsi východním směrem. Mezi koloniemi chat stojí budova zachycená již katastrální mapou z r.1930, adaptovaná k rekreačním účelům (dnes č.E60). Jižní stranu návsi vymezují dvě větší usedlosti (v jihozápadní koutové části návsi čp. 17 a protilehlém jihovýchodním koutu čp. 21). Mezi statky leží pět nestejně velkých, spíše však malých chalupnických usedlostí (čp. 8, 9, 23, 24 a čp. 29, které má z uvedených největší dvůr). V centru návesnice, v její západní části, leží dvě malé chalupnické usedlosti ( čp. 12, chalupa č. E 56) a objekt požární zbrojnice (čp.18) vystavěný zhruba na pozemku p.č.13, uprostřed návsi a v její východní části jsou dvě malé chalupnické usedlosti ( čp. 7 a 19 a dva objekty domkářů čp. 27 a 28). Východní stranu návsi uzavírá nevelká chalupnická usedlost čp. 16. Západně od západní strany návsi ležící statek čp. 11, zaznamenaný katastrální mapou ješt ě k r. 1930, zanikl a z celého dvora je dosud platnou katastrální mapou zachycena pouze jedna budova ležící na jeho jižní stran ě. K r. 2002 tato stavba však již neexistovala. Změny v zástavbě vsi můžeme, při porovnání katastrálních map z r. 1930 a z období 80.let 20.století, sledovat také ve dvoře čp. 21. Nově zde byla vybudována rozlehlá stodola, která vymezila jižní okraj usedlosti, zatímco p ůvodní stodola stávající na východním okraji statku zanikla. Zlikvidováno také p ůvodní stavení čp. 7, přičemž opuštěné popisné číslo získalo stavení s původním popisným číslem 14. To následně zabralo také část pozemku po původním čp.7. Ke změnám došlo i v západní části vnitřní zástavby návsi. Zaniklo stavení ležící na p.č.st. 7 (čp.18) a v jeho místech, zhruba na rozhraní pozemků p.č.st.7 a p.č.13, vznikla budova současné hasičské zbrojnice ( ta si podržela původní popisné číslo 18). Půdorysně bylo upraveno také stavení čp. 12 ležící na p.č.st.6 (resp. západní, tj. hospodářská část, která dnes leží více k jihu). Bez náhrady zaniklo také stavení čp.10 a pozemek po objektu (p.č.st.5/1) byl sloučen s veřejnou plochou návesního prostoru. Lze předpokládat, že stavby dosud stojící ve srubových konstrukcích, které m ůžeme dodnes spatřit např. v čp.5/E73, čp.20, čp.8, čp. 6/E 68 nebo E 56, vznikly ještě před rokem 1841 a skutečně tak odrážejí stav zachycený stabilním katastrem. Masivní rozvoj zděných staveb můžeme ve Lhotě sledovat od poslední třetiny až čtvrtiny 19.století a to především díky zvyšující se produkci místních cihelen. Opomenout samoz řejmě nelze ani stavby zděné z lomového kamene, k nimž patřily především chlévy. Budovy určené k ustájení dobytka velmi trpěly agresivním prostředím a proto byly, obvykle jako první z celé usedlosti, přezdívány. Kámen jako stavební materiál ve vsi posloužil následn ě k výstavbě celé řady dalších budov. Zatímco v případě dřevěných objektů lze jen těžko hovořit o ovlivnění stavebníků určitým stavebním proudem (architektonickým slohem), jinak tomu bylo v p řípadě budov zděných. K jasným projevům pozdně klasicistního období 2.poloviny 19.století ve vsi pat ří např. sýpka ve dvoře čp. 20 a také návesní kaple, třebaže ta byla k r. 1841 uvedena ještě jako „spalná“. Z lomového kamene, v duchu lidového klasicismu, je vystav ěna také sýpka ve dvoře čp. 21. Objekt je opatřen dřevěnými dveřmi, které mají z vnitřní strany dochován letopočet 1877. V tomto případě je 118



Lhota, pohled ze západu. Vpravo jižní strana návsi.

zřejmě možné uvedenou dataci zároveň považovat za rok výstavby objektu. O několik let později vznikla další přesně datovaná stavba, v tomto případě stodola usedlosti čp. 29, která je vročená do r. 1886. Stavební slohy první třetiny 20.století se ve vsi promítly do vzhledu některých obytných budov a hospodářských staveb. Snad nejvýrazněji se, v oblasti severního Plzeňska poměrně častý, „nádražní“ styl (užívání režného cihelného zdiva pro dekorativní fasádní prvky) projevil ve chlévech statku čp. 21. Podle zápisu z jednání obecní rady bylo povolení k výstavbě této budovy vydáno roku 1929. Velmi příznivý vzhled si podržely také domy čp. 26 a obytné stavení čp. 4, jejichž vznik musíme klást do období let první čtvrtiny až třetiny 20.století. Domy budované v období poslední čtvrtiny 19. století a v průběhu celé první třetiny 20.století (jde de facto o všechny obytné stavby situované na jižní stran ě lokality) se vyznačují zažitým formátem, dispozičním řešením i základním architektonickým pojetím v četně výzdoby obvodového pláště (lesénový řád, pasparty, šambrány apod.), k výraznějšímu rozvinutí dekorativnímu pojednání obvodových pláš ťů staveb zde však nedošlo. Tuto skutečnost je nutné hledat především ve faktu, že Lhota leží v oblasti s rozvinutou výstavbou dřevěných (roubených) domů přežívajících mnohde hluboko do 20.století, zatímco tzv. lidový klasicismus a navazující stavební proudy se zde jen velmi málo uplatnily (jinak tomu je na nedalekém Plze ňsku a především pak ve vsích soustředěných po obvodu Plzně). Bezpochyby tomu bylo také díky rozdílnému ekonomickému zázemí obyvatel. V období 2.poloviny 20.století, především v souvislosti s postupným zánikem samostatn ě hospodařících zemědělců a odlivem původních obyvatel, byly především obytné budovy adaptovány k rekreačním účelům. Původní funkci ztratila také většina chlévů a protože byla obvykle řazena ve frontě za obytnou částí, byly vesměs adaptovány k bydlení. Je potěšitelné, že i přes celou řadu změn, kterými ves v uplynulém půlstoletí prošla, nepřinesly často převratné změny ve venkovské pospolitosti pro Lhotu takové ztráty na p ůvodním stavebním fondu, jako v jiných lokalitách. Mgr. Karel Foud

NĚKOLIK POZNÁMEK K VYBRANÝM AKCÍM A OBJEKTŮM Kapličky v Kašperských Horách (okres Klatovy) Archivním průzkumem bylo zjištěno zasvěcení a stavební historie kapliček v Kašperských Horách: původně středověká kaple sv. Anny (doložená v 1. čtvrtiny 15. stol., postavena údajně na místě zjevení, se středověkou sochou sv. Anny, považované 1698 za zázračnou, chodila k ní nejméně od 17.století procesí), kaple sv. Antonína (postavena snad již roku 1721 a doložena v indika ční skice roku 1839 a v roce 1897 nově vystavěna), sv. Víta (mylně nazývaná sv. Anny, založená velkým dobrodincem farnosti m ěšťanem Vítem Müllerem, zemřelým 8.5.1750), kaple Panny Marie Klatovské (založená roku 1690 J.G. Brunnim, nov ě postavena 1815-1817, chodila k ní od konce 17.století procesí), kaple Hory Olivetské (podle městské kroniky z 19. stol. stála na svém míst ě „odnepaměti“, zastavovalo u ní procesí), dále kaple při cestě ke hřbitovu: sv. Jáchyma (s obrazem Zasnoubení sv. Jáchyma a Anny, doložena již roku 1700, 1860 opravena a vybavena novými sochami, zastavovalo u ní procesí), sv. Rocha a sv. Šebestiána (po cest ě za kaplí sv. Jáchyma, od neznámého zakladatele, při epidemiích u ní pobožnosti, 1861 zcela p řestavěna nákladem A. Habla, zastavovalo u ní procesí), kaple u hrobnického domku (od neznámého zakladatele, p ůvodně kaple sv. Josefa, později sv. Anny, s. Jana a Pavla), kaple 12 apoštolů (podle městské kroniky z 19. století středověká a nejstarší ze všech kaplí ve městě, hojně opředená pověstmi), kaple Zmrtvýchvstání Krista (od neznámého stavebníka, zastavovala u ní procesí). P ři archivním výzkumu také nalezeny informace o již zaniklých kaplích And ěla strážce na Hoře olivetské (Šibeničním vrchu?), Kalvárie neboli sv. Zikmunda jižně od města u čp. 205 a sv. Erazima mimo cestu mezi kaplemi sv. Jáchyma a Rocha. Poda řilo se identifikovat všechny dosud existující kaple mimo rozlišení sousedních kaplí sv. Jáchyma a sv. Rocha, protože z popisu není jasné, myslí-li se směr k poutní kapli sv. Anny nebo směr od této kaple, podle názoru pracovník ů Muzea Šumavy je kaple sv. Jáchyma ta blíže ke hřbitovu. Nejasně lokalizovaná kaple U Garantů v pramenech zachycena nebyla a pravděpodobně se jedná o zkomolený název z německého termínu Grantlkapelle čili Kaple u studánky, jak byla lidově nazývána kaple Panny Marie Klatovské. Mgr. Veronika Bezděková

119



Horažďovice, kostel sv. Petra a Pavla (okres Klatovy) Oprava silně poškozeného krovu lodi kostela sv. Petra a Pavla, zahájená v rámci obnovy MPZ v roce 2002, je zajímavá skutečností, že se jedná o obnovu typově a konstrukčně rozdílných krovových soustav na jednom objektu. Převážná část lodi od západní štítové zdi je tvořena krovovou soustavou gotického typu se st ředovým podélným ztužením pomocí věšákové soustavy, jenž je podélně doplněna vaznicemi s ondřejskými kříži. Trámy jsou ručně opracovány a tesařské spoje provedeny převážně na rybinu. Na tuto část navazuje krov typu ležaté stolice, která má však pojednání tesařského opracování a provedení spoj ů obdobné jako krov typově starší. Při poslední opravě střešního pláště v 70. letech minulého století, která zahrnovala pouze položení nové (m.j. velmi nekvalitní) střešní krytiny, se však neprovedla tesařská obnova krovu. V důsledku této skutečnosti bylo při prohlídce krovové konstrukce kostela zjištěno jeho rozsáhlé vážné poškození. Proto se na základ ě odsouhlasené projektové dokumentace vypracované Ing. Rinešem zahájila v rámci obnovy m ěstské památkové zóny Horažďovice základní tesařská obnova nejvíce poškozené části střešního pláště kostela sv. Petra a Pavla. První etapa stavebních prací zahrnovala odstranění havarijního stavu části krovové konstrukce a položení nové prejzové st řešní krytiny (zhruba na 1/3 střechy od západního štítu lodi kostela). Památková kontrola provád ěných stavebních prací probíhala v rámci pravidelných kontrolních dnů. Zde byly formou písemného zápisu odsouhlaseny zrealizované stavební práce za ú časti SPÚ v Plzni, OkÚ Klatovy, stavebního dozoru investora a projektanta. Tesa řské práce vyžadovaly v důsledku rozsahu velkého poškození dřevěných prvků a vzhledem k památkové hodnotě této krovové konstrukce zvýšený památkový a technický dozor projektanta. Problémy vzniklé b ěhem provádění tesařských prací byly na požádání stavební firmy konzultovány mimo rámec těchto kontrolních dnů. Tyto konzultace probíhaly ve spolupráci projektanta s pracovníky památkové péče, přičemž hlavní důraz byl kladen na zachování původních částí krovové konstrukce v nejvyšší možné míře, která zaručí na základě doporučení projektanta dobrou statickou únosnost. Chyb ějící části krovu byly plně nahrazeny novým řezivem s povrchovou úpravou vzhledově podobnou stávajícímu dřevu. Provedený rozsah obnovy krovové konstrukce a přeložení střešní krytiny na lodi kostela sv. Petra a Pavla je možno hodnotit jako velmi zda řilý. Je nezbytné pokračovat v zahájené obnově a odstranit havarijní stav krovu a krytiny na zbylé části lodi a presbytáře kostela. Brzké zahájení tesařských prací na opravě krovu presbytáře je velmi podstatné. Nebudou-li na této části kostela zahájeny tesařské práce včas, může vzhledem k rozsahu poškození dřevěných částí krovu, zajišťujících celkovou stabilitu střešního pláště, dojít k lokálnímu narušení s následkem rozsáhlého poškození krytiny a možností zatékání srážkové vody do objektu. Tento fakt by negativně ovlivnil jinak velmi dobrý stav vnitřního prostoru kostela sv. Jakuba, který je dominantou MPZ Horažďovice. Jan Hejda

Plzeň-město, rekonstrukce Měšťanské besedy Celkovou rekonstrukci Měšťanské besedy v Kopeckého sadech 13 na základě projektu Atelieru Soukup z Plzně prováděla jako generální dodavatel firma Metrostav a.s., divize 1, Plzeň a většinu restaurátorských prací zajišťovala firma AVERS spol. s.r.o. z Prahy. V několika případech se pod novějšími povrchy podařilo nalézt fragmenty původních oken, dveří a dřevěných obkladů. Tyto detaily většinou posloužily jako předlohy pro návrhy replik truhlářských prvků (za konzultací SPÚ) a po restaurování byly osazeny na původní místa. Zásadní význam mělo rozhodnutí o změně projektu vstupu do budovy jako obnovy jeho původní podoby, na základě doporučení SPÚ, který zajistil historickou fotodokumentaci p ůvodního stavu. Rozdělením vyrovnávacích schodů do dvou krátkých ramen a přemístěním hlavních dveří byl do původního stavu obnoven vstupní vestibul, do rekonstrukce prostorov ě degradovaný. Ve vstupní chodbě byla položena nová keramická dlažba, zhotovená jako replika původní silně poškozené dlažby, jejíž dochované fragmenty byly uloženy pro uplatnění ve 2. etapě rekonstrukce. Podlahy z litého terazza byly zachovány a odborně opraveny, chybějící úseky doplnily nové plochy zhotovené stejnou technologií. P ůvodní okna byla repasována nebo nahrazena přesnými replikami. Interiérové dveře a prosklené stěny byly navrženy nově na základě nalezených fragmentů. Výplně doplnily původní Plzeň, Měšťanská beseda. Reprodukce nebo nové prvky mosazného kování a skla s leptanými motivy. Zábradlí historické pohlednice, kolem roku 1910. hlavního schodiště bylo repasováno a doplněno o chybějící zdobné prvky. Po důkladné opravě původní ocelové nýtované konstrukce byla obnovena funkce sv ětlíku nad prostorem restaurace. Restaurováním prošla kompletně plastická štuková výzdoba stěn i stropů. Po sejmutí vrstev novodobých nátěrů a doplnění chybějících úseků výzdoby byla většinou obnovena její původní povrchová úprava. V prostoru restaurace musela být z důvodu značného rozsahu poškození a následné rekonstrukce úžlabí st řechy mezi světlíkem a stěnou atria plastická výzdoba stropu částečně sejmuta a nahrazena kopiemi. Nové výmalby jednotlivých místností vycházejí z fragmentů původních úprav, zjištěných průzkumem, a náznakově obnovují původní stav. Kompletně byl na základě dokumentace, nalezené archivním pr ůzkumem, provedeným SPÚ, a na základě restaurátorských průzkumů obnoven do původní podoby interiér kavárny. Místo novodobých ocelových výkladc ů byly osazeny dřevěné repliky původních. Unikátní dochované mechanismy na spoušt ění oken výkladců do suterénu byly konzervovány, jeden z nich jako technická kuriozita byl po osazení repliky p ůvodního výkladce obnoven a zprovozněn. Práce na 1. etapě rekonstrukce završila oprava hlavního průčelí v úrovni parteru budovy, včetně osazení prosklené markýzy nad hlavním vstupem. 1. října 2002 byla rekonstruovaná část budovy slavnostně otevřena pro veřejnost. Je ukázkou příkladné spolupráce investora, projektanta, provádějících firem a pracovníků památkové péče. SPÚ vypracoval vstupní vyjádření ke II. etapě celkové rekonstrukce budovy (sálová část). Ing. arch. Petr Domanický

120



Plzeň-město, areál železniční stanice Plzeň – hlavní nádraží. Na počátku roku 2002 byla dokončena adaptace nevyužívaného sálu jižní restaurace na kasino firmy Happy Day a čekárnu pro cestující. K záměru bylo vypracováno vyjádření v prosinci roku 2001.V dubnu vypracováno vyjád ření k PD pro stavbu podchodu z Koterovské ulice do p řednádražního prostoru a dále k vyjádření k adaptaci prostor bývalé pošty pod III. nástupištěm na prodejnu telekomunikační techniky firmy Investtel Klatovy a na městské informační středisko. Rovněž v dubnu vypracována vyjádření k dokumentaci pro opravu ohradní zdi p ři Železniční ulici, k instalaci osobního výtahu a k výměně veřejných telefonních automatů ve výpravní budově. Od poloviny roku projednávána příprava stavby „ČD centra“ ve výpravní budově. V červenci vypracováno vyjádření k dokumentaci pro adaptaci bývalé šatny za jižní stěnou hlavního vestibulu na prodejnu potravin „PONT“. Ješt ě v červenci bylo vypracováno další vyjádření ke zvětšení otvoru pro vstup do prodejny z vestibulu a osazení prosklené st ěny s automatickými dveřmi. V té době došlo také ke změně užívání čekárny pro cestující se vstupem z odjezdové haly na prodejnu. Rovn ěž v červenci byla dokončena oprava přístřešků na 1. až 4. nástupišti, příčné haly mezi 2. a 3. nástupištěm a přístřešků před hlavním průčelím výpravní budovy. K dokončené opravě vypracoval SPÚ samostatné vyjádření, práce byly provedeny v souladu s požadavky odborné organizace památkové péče. Byly odstraněny nevhodné úpravy z dřívější doby, byla obnovena povrchová úprava litinových sloupů a ocelových konstrukcí. Kompletně byl obnoven systém odvádění dešťové vody. Oprava přinesla mj. také podstatné zlepšení prost ředí nástupišť. Dále byla v červenci vypracována vyjádření k dokumentaci pro úpravu vstupu do prodejny „PONT“ a k rekonstrukci sociálního za řízení střediska vlakových čet v 1. patře výpravní budovy a k dokumentaci pro opravu střech na výpravní budově (včetně kopule nad hlavním vestibulem). V srpnu vypracováno vyjádření k projektu I. etapy výstavby ČD centra (instalace osobního výtahu pro imobilní ob čany). V září projednávána s SPÚ přípravná dokumentace pro výměnu informačního zařízení pro cestující (stávající zařízení Pragotron má být nahrazeno digitálním informačním zařízením). V říjnu projednána studie zlepšení návaznosti MHD na hlavní nádraží, vypracovaná firmou Pragoprojekt (objednal stavebn ě správní odbor MMP). V říjnu zahájena rekonstrukce rozhlasového a hodinového zařízení pro cestující v celém areálu železni ční stanice, podle dokumentace d říve projednané s SPÚ. Dodavatelem rekonstrukce byla firma Investtel Klatovy. Dosavadní hodinové za řízení bylo dodáno v roce 1952 americkou firmou IBM. SPÚ provedl fotodokumentaci tzv. mate čních hodin v suterénu budovy ředitelství ČD v Purkyňově ulici ještě před ukončením jejich provozu. Bylo dohodnuto, že nejhodnotn ější části starého zařízení budou předány do Muzea sdělovací a zabezpečovací techniky ČD v Hradci Králové (zejména mateční hodiny a vzorky různých typů venkovních i interiérových hodin). Ústředna nového hodinového zařízení byla umístěna do domku výpravčích, nové zařízení je řízeno radiovým signálem z Frankfurtu. V říjnu vypracováno vyjádření k realizační dokumentaci pro opravu střech výpravní budovy. V rámci opravy střech bude opraven dnes nefunkční světlík ve vrcholu kopule nad hlavním vestibulem a odstraněny různé nevhodné úpravy z 50.-80.let 20. století. Rehabilitace p ůvodní úpravy střech není z finančních a provozních důvodů myslitelné, je otázkou, do jaké míry by byla slu čitelná se současnou metodikou obnovy kulturních památek. V říjnu také bylo vypracováno vyjádření k dodatku k projektu pro realizaci prodejny „PONT“.V listopadu vypracováno vyjádření k adaptaci prostor pod 2. nástupišt ěm na prodejnu občerstvení. V prosinci byla dokončena a otevřena pro veřejnost prodejna „PONT“ (vypracováno vyjádření ke kolaudaci, úpravu nadpraží bylo nutné uvést do souladu se schválenou dokumentací do konce ledna 2003) a zahájena stavba výtahu pro imobilní ob čany. Dále vypracováno vyjádření k projektu přípravné fáze, tzv. přechodového stavu, 2. etapy ČD centra (vytvoření prostoru pro ČD centrum přemístěním stávajících provozů ze severní do jižní části suterénu), a následně vyjádření k přípravné dokumentaci pro 2. etapu výstavby ČD centra. Zahájení stavby se předpokládá v polovině roku 2003 a uvedení do provozu na jaře roku 2004. Ing. Pavel Domanický

Plzeň-město, Husova třída č. or. 58, obnova Loosova interiéru v 1. patře V roce 2002 pokračovaly práce na obnově Loosova interiéru v 1. patře domu J. a J. Brummelových v Husově třídě. V únoru byl vybourán dodatečně vestavěný komín z krbu, očištěn strop, odstraněny elektroinstalační lišty. Rozhodnuto vyrobit repliku čtyřdílných prosklených dveří na balkon. V jarních měsících byla dokončena výměna rozvodů ústředního topení v 1. patře a repase původních litinových radiátorů v obývacím pokoji s krbem.V květnu Ministerstvo kultury ČR prohlásilo dům za kulturní památku. Návrh na prohlášení se všemi p řílohami zpracoval a podal na MK ČR PÚ v Plzni již v lednu 1996. Protože ještě v roce 2002 nebyl návrh projednán, vypracoval SPÚ v Plzni v březnu jeho aktualizovanou verzi doplněnou o všechny požadované přílohy a znovu ji podal na MK ČR. Loosův interiér byl prohlášen za kulturní památku již v roce 1969, ovšem jako movitá památka. S realizací interiéru na konci 20. let 20. století úzce souvisela přestavba domu, provedená podle návrhu A. Loose a K. Lhoty, d ům však jako celek však nebyl památkov ě chráněn. Ve spolupráci se Studijním a dokumenta čním centrem Adolfa Loose v Praze byly pro vlastníka zpracovány žádosti o zařazení obnovy Loosova interiéru do Programu záchrany architektonického d ědictví ČR na rok 2003 (v květnu) a do Programu restaurování movitých kulturních památek (v červnu). V květnu vypracováno vyjádření k restaurátorské opravě krbu, obnově tapet, restaurování nástěnných svítidel a rekonstrukci prosklených dve ří na balkon v obývacím pokoji s krbem. V červnu vypracováno vyjádření k obnově tapet, úpravě povrchu stropu, úpravě parapetu oken, restaurování svítidel a opravě oken v jídelně. Podle návrhu doc. V. Girsy vyrobila firma dr. V. Boka z Prahy repliku p ůvodních prosklených dveří, která byla osazena v červnu (místo dvojice zcela nevhodných typizovaných balkonových dve ří). V srpnu bylo dokončeno restaurování dřevěných obkladů a vestavěného nábytku (dr. V. Bok), restaurování nást ěnných svítidel (I. Houska) a restaurátorská oprava krbu (M. Hron). V druhé polovin ě roku byla dále provedena obnova papírových tapet a provizorní úprava parketové podlahy.V září byla dokončena rekonstrukce Husovy třídy, včetně přeložení trolejbusové točny z Husova náměstí před autobusové nádraží. Pro převěs trolejového vedení bylo využito staršího závěsu umístěného při JZ nároží domu (původně převěs pro veřejné osvětlení), takže před dům nemusel být umístěn původně uvažovaný ocelový sloup. Povrch chodníku v celé délce uli čního průčelí byl proveden ze starších žulových desek. Ing. Pavel Domanický

121



PŘÍSPĚVKY Z PAMÁTKOVÝCH OBJEKTŮ HRAD A ZÁMEK BEČOV Prezentace objektu Pověstným zlatým hřebem návštěvnické sezóny v roce 2002 bylo jistě dlouho a netrpělivě očekávané umístění románské památky evropského významu – relikviá ře sv. Maura v „trezorové místnosti“ tzv. dolního zámku. První den se odehrálo setkání všech odborník ů, kteří se podíleli na restaurování, průzkumech a přípravě expozice. Další den následovala slavnostní vernisáž za účasti pracovníků MK ČR i zástupců dalších ministerstev. Završením slavnostního otevření expozice k relikviáři sv. Maura byla konference v Karlových Varech za účasti zástupců Karlovarského kraje, okresního úřadu a řady dalších. Stavební obnova a údržba Tzv. I. nádvoří bylo zadláždění žulovými kostkami, prováděcí práce na realizaci propojení inženýrských sítí horního hradního nádvoří se stávajícími sítěmi ve spodních částech areálu. Dále pokračovala obnova vnějších omítek Pluhovského paláce – viz TÚ NPÚ. Před koncem roku správa objektu spolu s TÚ řešila havarijní stav střechy horního hradu. Byla zjištěna pouze jedna vrstva šindele, které nemohla dostate čně chránit nejzatíženější místa svodu střech mezi střešním pláštěm donjonu a spojovacího křídla. Vzhledem k okolnostem byla zjednána ihned náprava a zachrán ěny tak cenné dochované dřevěné konstrukce z roku 1352. Spole čně s TÚ SPÚ byl vypracován návrh nové koncepce využití areálu, smluvně zajištěna architektonická pomoc a zapo čaly práce na vytvoření projektového generelu. Zvláštní dík pat ří L. Remtové – vedoucí TÚ a stavebnímu technikovi E. Česákovi. Odborné průzkumy V průběhu roku probíhal archeologický pr ůzkum a dokumentace při pokládání inženýrských sítí v prostoru mezi tzv. II. nádvořím a horním hradem (podrobněji viz výzkumy archeologického oddělení). Nejvýznamnějším zjištěním byl ve spodním úseku cesty za II. nádvořím objev zahloubeného objektu, z jehož výplně byly získány zlomky keramiky z 13. století. Tento nález se stal dosud nejstarším dokladem osídlení nyn ějšího zámeckého a hradního okrsku a výrazn ě tak přehodnocuje některé dosavadní představy o nejstarším osídlení Bečova pouze kolem kostela sv. Jiří. Realizaci obnovy vnějšího pláště předcházel důkladný restaurátorský průzkum pod vedením Mgr. L. Drncové. Byl zjištěn fragment renesančního okenního ostění v in situ a dále druhotně použité kamenné články. Návštěvnický provoz, kulturní a společenské akce Ve zkušebním provozu byl nově zpřístupněn relikviář sv. Maura spolu s doprovodnou expozicí. Tato expozice byla koncipována tak, aby návštěvník, před prohlídkou samotné trezorové místnosti, kde je relikviá ř prezentován, měl možnost zorientovat se v problematice vzniku relikviá ře a nahlédnout do průběhu jeho záchrany a náročných restaurátorských prací. V červnu správa zámku jednak představila pod vedením agentury Kryšpín ukázky dobových tanc ů, hudby, zpěvu a divadla s akcentem na středověkou kulturu, tak i následně uspořádala I. nádvoří středověký jarmark, mimo jiné s možností vyzkoušet si jízdu na ponících. Následující m ěsíc s velkým úspěchem vystoupili v zámeckých zahradách žáci Bolka Polívky ve hře Don Quijote de la Macha. Koncem srpna hostil be čovský zámek skupinu historického šermu Rekruti z Chomutova o měsíc později pak skupinu Pergamen. V listopadu u příležitosti výročí nalezení a vyzvednutí relikviáře sv. Maura proběhly mimořádné noční prohlídky s rozšířeným prohlídkovým výkladem zaměřeným na pátrání po zapomenuté románské památce, okolnosti jejího nálezu a průběh restaurátorských prací. Toto připomenutí významné události mělo nebývalý ohlas veřejnosti a vyžádalo si zařazení těchto prohlídek do tradiční každoroční nabídky. V závěru sezóny byla trezorová místnost ozvučena hudební podmalbou Gregoriánských chorál ů, které ještě více dokreslily posvátnou atmosféru setkání s takto výjime čnou románskou památkou. Pro velký zájem ve řejnosti byla sezóna prodloužena do až do konce listopadu. Jist ě není nezajímavé, že návštěvnický ohlas podzimního rozšíření otevírací doby se vyrovnával měsíci květnu, tedy době dlouho očekávané premiéry otevření. Dále došlo k vyhodnocení sezóny, které přineslo několik podnětných transformací. V příští sezóně bude zpřístupněno tzv. I. nádvoří, současná prohlídková trasa bude po zapojení dalších nyní nepřístupných interiérů rozdělena na dva okruhy. Celkové zvýšení služeb návštěvníkům se stane závazným trendem budoucího vývoje. Zámek Bečov se též na podzim zapojil do projektu „Česká republika – poklad v srdci Evropy“, který probíhal pod záštitou ministra zahraničních věcí. Z významných návštěv mimo rozličných mezinárodních novinářských skupin přivítal i předsedu Senátu Kanady J. E. Daniela Hayse /fotodokumentace viz fotoarchiv NPÚ/ a velvyslance USA J. E. Craiga R. Stapletona. Závěrem Počátkem prosince došlo k historicky prvnímu spole čnému jednání zástupců krajského úřadu , správy zámku, SPÚ v Plzni, města, podnikatelských subjekt ů, kulturních institucí atd., jehož cílem byla snaha o vzájemné poznání, vytvoření a definování společného programu ….. vytvoření plnohodnotného, s velkými turistickými centry srovnatelného místa cestovního ruchu. Rozvoj vzájemné spolupráce s m ěstem Bečovem nad Teplou se projevil nejen ve spole čném projektu naučné stezky na Šibeniční vrch či realizací jednotného informačního systému, kooperací při svatebních obřadech /nově také možnost oddávání na zámeckých terasách/, ale také no čním osvětlením I. nádvoří a zámeckého mostu napojením se na městský rozvod pouličního osvětlení. Krajský úřad přispěl Bečovu mimo jiné také osazením informační tabule přímo ve středu MPZ Bečov a umístěním normovaných tabulí při státní silnici apelující na p řítomnost významné movité památky relikviáře sv,. Maura a podílením se na úspěšné a často i velmi nákladné propagaci této pamětihodnosti. Vzájemnou podporou zainteresovaných subjekt ů tak dojde k celkovému zvýšení úrovně služeb návštěvníkům Bečova nad Teplou a tento princip se tak stane závazným trendem budoucího vývoje. Mgr. Tomáš Wizovský 122



ZÁMEK ČERVENÉ POŘÍČÍ Začátkem roku došlo k zasypání archeologických sond kolem vn ějších zdí předního zámku. Dále byly vyhloubeny sondy v přízemních místnostech, které přinesly zajímavé poznatky o postupném navyšování podlah b ěhem minulého století, kdy se zvedala úroveň hladiny podzemní vody nivy řeky Úhlavy, ve které je zámek položen. Práce na obnově areálu pokračovaly vyvážením stavební suti z hlavní zámecké budovy, která se zde nahromadila z bourání druhotně vestavěných příček a podhledů za hospodaření správy Lesní společnosti. Začátkem měsíce března byly, po dvouletém uložení na zámku Kozel, převezeny vrata z hlavní brány na zámek v Horšovském Týně, kde po odborné konzultaci s Mgr. L. Drncovou prob ěhla jejich oprava a rekonstrukce. Kování, které bylo z vrat sejmuto, bylo odborně ošetřeno restaurátorem obecných kovů panem R. Ritschelem z Prahy. Při restaurátorském ohledání byly nalezeny na kování zajímavé detaily v podob ě starých kovářských značek. Novou podobu dostala i kancelář správy objektu, kde byly obnoveny původní dřevěné podlahy a zpevněny části opadávajících omítek. Po zdařilém jednání s obcí Červené Poříčí byla převzata do správy zámecká kaple a její mobiliá ř, který byl z části deponován v Muzeu města Klatovy a z části na obecním úřadě obce Červené Poříčí. S nástupem letních měsíců, byly ve velké míře započaty venkovní práce. Došlo k čištění zanešených okapů na zámecké kapli, jejich opravě a obnově původní barevnosti. Dobrým a dostatečným odvodem dešťových vod od kaple došlo i k částečnému vysychání podmáčeného zdiva. Interiér kaple byl vyklizen od stavebního materiálu, který zde byl uskladněn. Oltář a kazatelna se potom chemickým post řikem ošetřily proti dřevokazným houbám a hmyzu. Oprava okapů pokračovala i na přední zámecké budově, kde byly nahrazeny stávající nefunkční za nové. Touto opravou se zamezilo trvalému podmáčení zdiva dešťovou vodou. S pomocí restaurátora spolupracujícího s klempí řskou firmou VAP-R. Huňáček byly vytvořeny přesné kopie svodových kotlíků. Firma VAP, která zabezpečuje výškové práce na našem objektu, byla nápomocná p ři sundávání tří ciferníků věžních hodin. Ty byly poté odvezeny panem Ritschelem k odbornému restaurování. S osazením ciferník ů do zámecké věže se počítá na jaře roku 2003. Začátkem měsíce srpna, za pomoci obce Červené Poříčí, bylo na nádvoří zámku připravováno divadelní představení ochotnického souboru z Horšovského Týna, které m ělo být první větší kulturní akcí na zámku. Ta se nám však nepoda řila uskutečnit, neboť i náš objekt postihla velká srpnová povode ň. Byl zatopen zámecký park, rybník, část předního nádvoří, celé zadní nádvoří, 6 sklepení pod hlavní zámeckou budovou – celkem 14 místností, v četně přístupových schodišť. Voda do objektu vnikala okny, dveřmi, ale i spodním průsakem. Ve sklepeních dosahovala pr ůměrné výšky 1,70 metru. Voda naštěstí nemusela být odčerpávána, protože zámek je postaven na velice propustném podloží a hladina spodní vody v zámku se vyrovnávala s okolní krajinou. Přesto se voda ve většině sklepení udržela po tři dny. Práce na odstraňování povodňových škod se protáhly až do konce roku a v p říštím roce budou pokračovat nadále. Během odklízecích prací se nám poda řilo částečně vyčistit zámecký rybník a obnovit jeho provoz. Byly vymíceny přerostlé nálety na dně rybníka, nově zbudováno nápustné a výpustné stavidlo a rybník op ět uveden do provozu. Po konzultaci s Ing. K. Drhovským byly vykáceny nepatřičné jehličnaté dřeviny před zámeckými budovami. Postupně budou nahrazovány novou výsadbou. Aby živelných pohrom nebylo málo, zasáhl koncem listopadu Klatovsko orkán. B ěhem jediné noci zničil střešní krytinu na polovině zámecké kaple a na hlavní zámecké budov ě asi v rozsahu 250 metrů čtverečních. Bylo také strženo vzdušné elektrické vedení a střecha domku vodárny, která je umístěna na vnitřním nádvoří zámku. Postiženy byl i zahradní gloriet, ze kterého vítr strhl většinu hřebenáčů. Na odstraňování škod se podílela tesařská a stavební firma VAINDL a elektro-montáž Zdeněk ZÍKA. Ke konci roku se také rozběhla oprava bytu pro stávajícího nájemníka, aby mohl být v následujícím roce přestěhován z předního zámku do bočního traktu a nestálo tak již nic v cest ě obnovy interiérů předzámčí. Marcel Čermák

HRAD A ZÁMEK HORŠOVSKÝ TÝN Rekonstrukce objektu V polovině roku započala dlouho očekávaná rekonstrukce střechy jižního křídla. Jedná se o největší střechu na objektu. Krov je z období přestavby vyhořelého hradu t.j. r. 1550 - 60 a je velice závažně poškozen hnilobou, dřevokaznou houbou a úpravami na přelomu 19. a 20. století. Krytina je též z období romantické úpravy. Práce budou pokračovat i v následujících letech. Již pátým rokem pokra čuje výstavba sociálního zařízení pro erbovní sál. Na sklonku roku byla kolaudována 1. část zařízení. Další etapou probíhalo odkanalizování objektu, které p římo souvisí s hydrogeologicko-statickými problémy jižní a jihozápadní části objektu. Byla dokončena etapa odkanalizování hlavního nádvoří, západního křídla a zadního nádvoří. Při této příležitosti byl vyměněn i vodovodní řad. Velice intenzivně probíhalo zpevňování základů jihozápadní věže. Práce přešly již na jižní stranu, kde byly shledány mnohem v ětší statické problémy než se původně očekávalo. Práce budou dokončeny v počátku roku 2003. Na počátku roku byla provedena rekonstrukce elektroinstalace dvou místností na prohlídkové trase „kuchyn ě“. Zlepšil se velice neutěšený stav šatny zaměstnankyň, kdy byla provedena rekonstrukce šatny ke které bylo p řidáno sociální zařízení se sprchou a kuchyňský koutek.

Expozice Vzhledem k stávajícím rozsáhlým expozicím na objektu, nebyly zp řístupněny žádné další prostory. Některé expozice byly drobně ochuzeny o exponáty, které se váží k osobě Mitsuko Coudenhove. Celkem 117 kus ů mobiliáře (z expozice i depozitáře) bylo zapůjčeno na výstavu, která putovala téměř rok po Japonsku. Tato výstava měla obrovský ohlas a celkem ji navštívilo 213 tis. osob. Ze stávajících expozic byly upravovány 2 místnosti na trase „kuchyn ě“. Z místnosti kuchyňského nádobí byly odstraněny nevkusné vitríny a byly nahrazeny opraveným dobovým nábytkem. Počet exponátů byl rozšířen o další předměty týkající se zámecké kuchyně. Též z místnosti s výstavou porcelánu byly odstraněny nevkusné vitríny a nahrazeny dobovými skleníky ve kterých jsou exponáty lépe vid ět a jejich počet se mohl rozšířit o další zajímavosti. 123



Návštěvnost Návštěvnost objektu byla zhruba stejná jako v uplynulých letech. Drobný pokles jsme zaznamenali u zahrani čních návštěvníků po povodních v letních měsících. Velice oblíbené se staly svatební ob řady jak v erbovním sále, tak i v bývalé zasedací místnosti. V tomto roce prob ěhlo 57 obřadů.

Kulturní akce V květnu proběhnul v erbovním sále koncert domažlického sboru Čerchovan, který měl poměrně nízkou návštěvnost. Naopak masivní návštěvnost měl koncert folkové skupiny Čechomor pořádaný MKZ na nádvoří zámku. Tradičně velkou návštěvnost měly akce pořádané v rámci svatoanenské poutě – divadelní představení Horšovotýnského ochotnického souboru i šermí řská vystoupení. Tradičně velkou návštěvnost měl 5. a poslední ročník nočních prohlídek zvaných Zpětohledy. Adventní a vánoční koncerty měly již tradiční návštěvnost z nichž nejvíce lákal koncert místní lidové školy umění.

Park Letní povodně vůbec nezasáhly zámecké budovy, ale přívaly vody způsobily rozvodnění zámeckých rybníků. Zadní rybník zprvu nevykazoval vážná poškození, ale později bylo zjištěno závažné poškození hráze, kterou je nutno zpevnit. V říjnu se prohnala zámeckým parkem vich řice, která způsobila pád stromu na ubytovnu tenisových kurt ů sousedících s parkem. Velice závažným způsobem narušila i lípu u Vdovského domu a javor v jižní zahrad ě. Oba stromy musely být následně pokáceny jelikož ohrožovaly okolní stavby. Jan Rosendorfský

KLÁŠTER KLADRUBY Prezentace objektu Před začátkem návštěvnické sezóny se podařilo ve spolupráci s Dr. Naďou Kubů změnit interiér zimního refektáře, ve kterém se nacházela instalace tzv. restaurátorského um ění. Tato změna byla vynucena potřebou prezentovat prostor návštěvníkům v takové podobě, v jaké mohl být v době fungování kláštera. Při instalaci se vycházelo ze zařízení obdobných prostor v českých i zahraničních klášterech. Obrazová výzdoba byla přizpůsobena církevnímu charakteru prostoru, z opatského bytu sem byl přenesen také portrét posledního kladrubského opata Amanda Streera, na stolech bylo umístěno cínové nádobí a upraveno bylo i rozmístění dalšího mobiliáře. Současně s expozicí refektáře došlo ke změnám a doplnění interiérů opatského bytu. V předpokoji bylo instalováno 55 kopií grafických list ů s biblickými náměty, včetně dvou titulních listů celého souboru. Originály vytvořil Rafael Santi z Urbina roku 1674 pro královnu Kristýnu Švédskou. V přijímacím pokoji byl doplněn soubor obrazů J. C. Hoffstettera o plátna navrácená z výstavy „Sláva barokní Čechie“. Po prvním měsíci návštěvnického provozu, kdy se návštěvníci dožadovali placení vstupného v eurech byl v květnu schválen nový ceník vstupného v této měně. Vyšli jsme tak vstříc přibližně jedné čtvrtině zahraničních, především německých, turistů. Celková návštěvnost objektu se zvýšila oproti roku 2001 o 7 % i p řesto, že v druhé polovině sezóny (srpen, září) byla poznamenána povodněmi v ČR. Ve skladbě návštěvníků jsme zaznamenali nárůst především školních (květen a červen) a zahraničních zájezdů (duben, květen, říjen). Objekt byl také zařazen do nabídky několika cestovních kanceláří. Zvýšení zájmu o klášter Kladruby se projevilo i v rostoucím po čtu svatebních obřadů v opatském chrámu a zimním refektáři. K propagaci objektu velkou měrou přispěla edice Památky nakladatelství Fraus. Klášter Kladruby byl prvním objektem publikovaným v této řadě. V tomto roce došlo k aktualizaci p ůvodní české brožury a novému vydání anglické a německé mutace. Do povědomí lidí se klášter dostává také pravideln ě aktualizovanými internetovými stránkami, které připravuje správa objektu a zájmem regionálních rádií a tisku.

Stavební obnova a údržba V roce 2002 pokračovala rekonstrukce latinské školy obnovou sálu a schodiš ťové haly v prvním patře a vstupní místnosti v přízemí. Byl dokončen rozvod EZS a vedení elektřiny, restaurování a konzervace vnitřních omítek hlavního sálu a vstupní místnosti, obnovení fabionu schodiš ťové haly a další práce odsouhlasené závazným stanoviskem dle projektu rekonstrukce. Koncem roku byl restaurátorem p ředložen návrh na výmalbu interiéru hlavního sálu. Oprava t ěchto pro objekt velice potřebných prostor je bohužel každoročně komplikována nedostatkem finan čních prostředků. V průběhu celého roku firma SPELEO Řehák zpracovávala průzkumy současného stavu barokní kanalizace objektu. Tato firma se také podílela na vyčištění barokní kanalizace a částečné rekonstrukci poškozených částí. Na základě zjištěných informací byl zpracován projekt splaškové kanaliza ční sítě kláštera (s ohledem na budoucí p řipojení do veřejné kanalizační sítě obce) ve formě plastového potrubí zavěšeného v barokní kanalizaci. Dešťová voda bude dle tohoto projektu odváděna stávajícími barokními kanály. V druhé polovině roku bylo zjištěno napadení dřevomorkou u oltáře sv. Benedikta v severní části boční lodě kostela, které vzniklo v důsledku neúnosné vlhkosti tohoto místa. Následn ě byla zahájena sanace postižených částí restaurátorem. Klimatické pom ěry interiéru opatského chrámu byli projednávány na n ěkolika kontrolních dnech. Od poloviny října je v kostele Nanebevzetí Panny Marie prováděno každodenní měření vzdušné vlhkosti. V listopadu se hodnoty vlhkosti pohybovaly v rozmezí 70 – 94 %, v prosinci pak, dle nam ěřených hodnot, 68 - 100 %, přičemž nižší vlhkost je zpravidla naměřena v ranních hodinách, vyšší v odpoledních hodinách. V jarních měsících byl řešen havarijní stav střešní krytiny západního křídla nového konventu. V důsledku nedostatku finančních prostředků byla zvolena varianta provizorního zakrytí fólií alespo ň na nejvíce ohrožené jižní polovině křídla.

Kulturní a společenské akce Program kulturních akcí roku 2002 byl zahájen v polovin ě dubna slavnostním otevřením výstavy trofejí spárkaté zvěře a jarním svodem loveckých psů na nádvoří kláštera. Tato akce byla, jako každý rok, p řipravena ve spolupráci s Okresním mysliveckým spolkem v Tachově. V květnu se konala první akce občanského sdružení KKOS v tomto roce – 124



Historický jarmark, stejně jako v roce loňském s vystoupením mistra Evropy v ovládání třímetrových bičů Pavla Votápka. V průběhu sezóny následovalo pět divadelních představení na nádvoří kláštera, červencové Benediktinské dny – oživené prohlídky na téma „založení kláštera v Kladrubech“, na kterých se spolupodílelo Benediktinské arciopatství sv. Vojt ěcha a sv. Markéty v Praze Břevnově a opět v nich vystupoval také pan převor Prokop Petr Siostrzonek OSB. Vrcholem kulturní sezóny v objektu kláštera byl pětadvacátý ročník hudebního festivalu Kladrubské léto, p řipraveného ve spolupráci s OÚ Kladruby a MěKS Tachov, který zaznamenal rekordní návštěvnost 2004 platících návštěvníků a to především díky koncertům Gabriely Demeterové, která účinkovala s varhanistkou Giedré Lukšaité Mrázkovou a koncertu d ětského sboru Boni Pueri s Lucií Bílou. Tradiční vánoční koncerty, ve kterých vystoupila skupina Wyjou a Daniel H ůlka byly posledními z devatenácti akcí připravených v tomto roce. Všechny kulturní akce v roce 2002 navštívilo p řibližně 5 200 diváků. V listopadu se v areálu kláštera uskute čnilo natáčení reklamního spotu pro hongkongskou televizní spole čnost. Milan Zoubek

ZÁMEK KOZEL Obnova Na objektu zámecké budovy byla po třech letech dokončena obnova střešního pláště včetně opravy krovu. Zároveň byl vybudován depozitář pro uložení mobiliáře, jako půdní vestavba do krovu západního křídla. V zámecké kapli byla osazena vstupní prosklená st ěna do zádveří sakristie, která je zakončením nově vydlážděného propojení mezi hlavním a bočním vchodem. Před hlavní pokladnou v objektu konírny bylo osazeno zábradlí, do kterého je integrována poštovní schránka a telefonní budka.

Údržba V zámku byly opraveny výmalby v provozních prostorách. Rovněž byla dokončena oprava kanceláře archivu a evidence. V kapli probíhaly stavební údržbové práce na zázemí dílen a provozu kuchyn ě. Pro potřeby společenských akcí, které se uskute čňují v zámecké jízdárně, bylo ve vlastní truhlárně vyrobeno 100 židlí, jako repliky židlí z mobiliárního fondu zámku Kozel. V zahradnictví byla z části opravena střecha zahradního domku. V centrální části zámeckém parku bylo ošetřeno 50 stromů. Asanaci provedla firma BAOBAB za finanční prostředky z Fondu životního prostředí. Bylo opraveno oplocení v části mezi Homolkou a Kozlím vrchem. V lokalit ě „chaloupka“ byla opravena šindelová stříška nad tarasní zdí. Rovněž tak byla opravena šindelová střecha nad studánkou pod zahradnictvím.

Provoz Při správě historického majetku byla elektronická evidence knihovního fondu postupn ě doplňována a rozšiřována o digitální vyobrazení. Práce pokračovaly také na zaměřování celého areálu NKP zámek Kozel a jeho digitalizování. Jako každý rok byla provedena řádná inventarizace hospodářského majetku. Návštěvnický provoz – zámeckou instalaci si prohlédlo v roce 2002 - 125.654 návštěvníků, kteří zaplatili 2.624.721,Kč.

Prezentace Pro zámeckou interiérovou expozici byl vypracován inovovaný pr ůvodcovský text, který byl doplněn barevnou ilustrací jednotlivých mobílií, o kterých se v sylabu píše. Tento sylab byl rovněž zpracován zvukově.V pěti jazykových mutacích byl nahrán a následn ě digitalizován a převeden do formátu 3MP. Pro reprodukci t ěchto nahrávek jsme vytvořili přehrávače. V zámecké jízdárně proběhla celosezóní výstava plastik J. V. Myslbeka, Čeňka Vosmíka a B. Kafky a příležitostné výstavy - duben-červen – FEMINA – pražská ženská skupina - kresby a plastiky; červenec-srpen – M.Pošvic - grafika; září-říjen - M. Krist - platidla. V průběhu celé návštěvnické sezóny se uskutečnil cyklus 7 koncertů L. Brabce a jeho hostů. V zámecké kapli se proběhlo 187svatebních obřadů. Dále byly pořádány kulturní a společenské akce pro veřejnost a pro vybrané skupiny zákazníků. Ve spolupráci s agenturou RENA byly vyrobeny propagační a informační k jednotlivým kulturním a spole čenským akcím. Karel Bobek

ZÁMEK KYNŽVART Úvod Rok 2002 byl pro národní kulturní památku Zámek Kynžvart pom ěrně úspěšný. Podařilo se stabilizovat běžný návštěvní provoz, rozšířit kulturní nabídku a prosadit se do b ěžného povědomí našich i zahraničních cestovních kanceláří. Úkoly ve správě a ochraně sbírek, v památkové údržbě i v údržbě zámeckého parku byly na poměrně slušné úrovni splněny - v možnostech finančního rozpočtu. Osvědčily se také některé novinky v provozu zámku (zavedení alternativní platby v eurech), v propagaci (informa ční systém, dopravní značení) i v soustavné péči o majetek. To vše vytvořilo dobrý předpoklad pro rozvoj areálu v dalších letech.

125



Správa sbírek a jejich zpracování Digitalizace zámecké knihovny Druhým rokem pokračovala digitalizace zámecké knihovny v rámci programu Ve řejné informační služby knihoven (VISK 6). Ministerstvo kultury projektu přidělilo dotaci z rozpočtu odboru literatury a knihoven ve výši 650.000 Kč neinvestičních prostředků. V rámci schváleného projektu byla na digitaliza čním pracovišti Národní knihovny České republiky nákladem 762.000 Kč provedena do konce roku 2002 digitalizace všech 35 vybraných titul ů - celkem 10.207 stran dokumentů. Za oba roky tak bylo digitalizováno celkem 99 titul ů / 30.409 stran. Jádro vybraných rukopisů, digitalizovaných v roce 2002 (celkem 15 titul ů / 4.314 stran) představuje sbírka cenných egerian posledního chebského kata a prvního kustoda kynžvartského zámeckého muzea – Karla Husa. Lepší zpřístupnění a využití informačního potenciálu rukopisů Karla Hussa bude mít nepochybně zásadní význam pro regionální historiografii. Další vybrané inkunábule a paleotypy (20 titul ů / 5.893 stran) pocházejí převážně ze sekularizovaného benediktinského kláštera ve švábském Ochsenhausenu. Toto panství získal otec kanclé ře Metternicha a kancléř sám před prodejem panství Württembergům z knihovny nechal vybrat nejcennější tituly pro svou kynžvartskou sbírku. Přestože je celý projekt koncipován jako čtyřletý (s dokončením v roce 2004), už nyní představuje Kynžvartská digitální knihovna ucelený soubor digitálních kopií. Sou částí druhé etapy projektu bylo i počítačové zpracování inventáře – provedení úplného bibliografického soupisu zámecké knihovny kanclé ře Metternicha (celkem 23.786 položek / 12.146 titulů ve 22.783 svazcích) a přístrojové vybavení badatelského pracoviště. Už před koncem roku byla Kynžvartská digitální knihovna vystavena na webové stránce http://www.aipberoun.cz/kynzvart.cz/ a následně na stránce http://www.kynzvart.cz. Evidence mobiliáře Pro převedení počítačové evidence mobiliáře (34.255 inventárních jednotek) z produktu MONUMIS na produkt CASTLS je nezbytné dokončení opravy a konverze dat. V roce 2002 byla provedena nejv ětší část práce – konverze číselníků (autoři - 14.117 položek, literatura - 1.853 položek, uložení - 58 položek a provenience - 1.398 položek). Dokončení konverze umožní převod dat v roce 2003. Ochrana a ostraha sbírek Pozitivně se projevila spolupráce s bezpečnostním technikem p. Rauchem p ři dalším zdokonalování systému zabezpečení a ostrahy objektu. Uskutečnily se také všechny revize a opravy systému. Aktuální pro další období bude zpracování nového havarijního plánu v rámci komplexního plánu ochrany kulturních památek - určení místa náhradního uložení, zabezpečení obalového materiálu, přepravy a střežení. Prezentace objektu Návštěvnost V sezóně 2002 navštívilo zámek Kynžvart celkem 72.023 návšt ěvníků - oproti sezóně 2001 to znamená pokles návštěvnosti o ca. 10 %. Nepříznivě se projevily zejména důsledky přírodních vlivů (srpnové povodně, podzimní vichřice, vánoční náledí). Podrobný rozbor návštěvnosti ukázal, že poklesl zejména počet domácích turistů (o téměř 16 %), zatímco počet zahraničních návštěvníků se v absolutních číslech v podstatě udržel na loňské úrovni. Oproti předchozímu roku se dokonce mírně zvýšil absolutní počet návštěvníků v hromadných zájezdech i procento rezervací, ale o celou čtvrtinu poklesl počet individuálních klientů. Z celkového počtu hostů navštívilo celých 93,5 % návštěvníků hlavní prohlídkovou trasu, jen něco přes 4 % návštěvníků akce na zámku a ca. 2,5 % návštěvníků výstavu „Zámek a jeho obnova / The Castle and its Renovation“; návštěvníků výstavy bylo celkem 1.745. Už v roce 2001 oceňovaly tisíce návštěvníků vysokou úroveň květinové výzdoby interiérů. Tento trend se podařilo udržet a živé květiny ve vkusných vazbách se tak staly významnou charakteristikou zámku Kynžvart. Obohacením nabídky byl i provoz zámecké kavárny. Akce V sezóně 2002 se na zámku konalo celkem 61 akcí pro 5.846 ú častníků (v předchozím roce to bylo 50 akcí pro 2.784 účastníků) – v tomto počtu bylo 17 koncertů a divadelních představení (pro 1.266 hostů, tržby 58.740 Kč), 35 svatebních obřadů (tržby 86.000 Kč), 2 mše v zámecké kapli, 1 konference, 2 další spole čenské akce atd. S mimořádným ohlasem se setkalo uspořádání tradičního Kynžvartského zámeckého jarmarku, obnoveného po 45 letech i I. Kynžvartské zámecké dny bez bariér (akcí se zúčastnilo 1.815 návštěvníků). Dny otevřených dveří v rámci Mezinárodního dne památek (20.-21.4.2002) a Dnů evropského kulturního dědictví (14.-15.9.2002) využilo celkem 710 klient ů – v rámci organizovaných skupin z dětských domovů, domovů důchodců a ústavů sociální péče. Celkové tržby za 61 akcí na zámku dosáhly 154.670 Kč. Zámek Kynžvart se stal jedním ze šesti vítězů v prestižní mezinárodní soutěži, pořádané organizací Europa Nostra a byla mu udělena cena za ochranu kulturního dědictví v podobě medaile „Za příkladnou a všestrannou rekonstrukci objektu evropského kulturního významu, včetně jeho knihovny a cenných sbírek původního vybavení a dalších uměleckých děl“. Za rok 2001 bylo oceněno medailemi vedle zámku Kynžvart pět významných projektů v oblasti kulturního dědictví a jejich realizace z Dánska, Estonska, Itálie, Kypru a Malty. EUROPA NOSTRA je celoevropskou federací nevládních a nevýdělečných organizací, činných na poli ochrany kulturního dědictví a v současné době významným způsobem přispívá k formování a uskutečňování politiky ochrany kulturního dědictví v Evropě. Sdružuje více než dvě stovky nevládních organizací ve více než 35 zemích evropského kontinentu. Sdružení udržuje bohaté vztahy s Evropskou unií, Radou Evropy a UNESCO. Ve vazb ě na tyto organizace je Europa Nostra mluvčím civilní občanské a evropské společnosti, která se angažuje ve prospěch kulturního dědictví. K oceňování příkladných realizací evropských projekt ů, týkajících se kulturního dědictví, které znamenají vynikající přínos pro ochranu a zhodnocení dědictví stavebního i přírodního, přistoupila organizace Europa Nostra v roce 1978. V České republice zatím získala medaili v této prestižní sout ěži v roce 1990 historická budova Národního divadla a v roce 2000 Müllerova vila v Praze. Realizace projektu rekonstrukce zámku Kynžvart byla hodnocena v záv ěru tiskové zprávy, vydané organizací Europa Nostra při příležitosti vyhlášení vítězů prestižní soutěže dne 23. března 2002 v kodaňském Christiansborgu, jako 126



pozoruhodný výkon v oblasti památkové obnovy. Slavnostní p ředání medaile proběhlo na zámku Kynžvart v pondělí 10. června 2002. Tržby Tržby ze vstupného za sezónu 2002 představují 4,475.095,64 Kč. Nárůst tržeb ze vstupného je oproti roku 2001 cca 19 %). V tomto zvýšení tržeb ze vstupného se promítly dva faktory - zvýšení vstupného a zavedení jednotné evropské měny eura jako alternativního platidla Tržby z prodeje informačního materiálu dosáhly téměř 14 tis. Kč. V komisním prodeji dosáhl obrat p řes 1 mil. Kč a zisk z komisního prodeje přes 240 tis. Kč. Těchto vynikajících výsledků při prodeji zboží se podařilo dosáhnout jednak kvalitním výběrem zboží a včasným doplňováním sortimentu, dále pak opět zavedením alternativní platby v eurech. Propagace Zámek se prezentoval na veletrhu REGIONTOUR 2002 v Brně ( 10.-13.1.2002), CMT Messe ve Stuttgartu, SRN (19.-27.1.2002) a veletrhu VOREA 2002 v Plauen, SRN (1.-6.10.2002). Tato ú čast na veletrzích, spolu s rozsáhlou propagační akcí direct-mailových nabídek n ěmeckým cestovním kancelářím, přinesla takové zvýšení počtu německých autobusů, které vyrovnalo propad domácí (zejména individuální) turistiky a zajistilo plánované tržby. Pravidelně jsou aktualizovány webové stránky objektu na Internetu – ve všech t řech jazykových mutacích (česky, anglicky a německy) na adrese: www.kynzvart.cz. Ohlas domácích i zahraničních uživatelů Internetu i procento rezervací prohlídek prostřednictvím Internetu se v roce 2002 zněkolikanásobil. Další propagace a reklama se týká zejména publikace úplných a korektních kontaktních údaj ů ve Zlatých stránkách, autoatlasech a bedekrech. V roce 2002 se konečně podařilo dosáhnout úspěšného projednání nejvýznamnějšího článku orientačního dopravního značení – dopravní značky č. IS 23 "kulturní nebo turistický cíl - náv ěsť" na silnici I/21, upozorňující na zámek Kynžvart. Koncepční činnost a historická studia V roce 2002 pokračoval sběr materiálu a dílčí práce pro zpracování problematiky kynžvartského kabinetu kuriozit, osobnosti knížete Richarda von Metternich a dalších témat regionální historie. Pokra čovalo zpracování historie objektu. Celková koncepce provozu areálu, dopracovaná a p řipomínkovaná už v roce 2001, byla naplňována jednotlivými aktivitami, které byly v možnostech provozního rozpočtu. Zejména byl doplněn informační systém kolem objektu a zkušenosti z celé hlavní sezóny prokázaly jeho funk čnost. Zámek si našel důstojné místo v nově vzniklém regionu – v Karlovarském kraji. Z rozvíjející se spolupráce s odbornými pracovníky Karlovarského kraje m ůže objekt významně profitovat při naplňování rozvojového programu, přeshraniční spolupráce atd. V této praxi se proto bude dále pokra čovat. Památková stavební obnova objektů Hlavní akcí v památkové a stavební obnově byla v roce 2002 první etapa obnovy objektu zámecké hájovny. Podle možností finančního rozpočtu byla provedena první část práce - odkrytí zásypů kleneb, dokončení stavebně-historického a restaurátorského průzkumu, odkrytí základů, stavební práce v prostoru společné kuchyňky a WC. Práce provádí firma Sdružení podniků ve stavebnictví, Loket nad Ohří, autorský dozor zajišťuje firma Proviny a.s. Mariánské Lázně. Akce byla realizována z provozních prostředků objektu. Dokončení akce v roce 2003 nebo 2004 vyřeší problémy s ubytováním sezónních průvodců a badatelů (kapacita 18 lůžek). Výrazně chybí finanční zdroje na rekonstrukci dalších objekt ů zámeckého areálu - kolového mlýna, objektu čajovny a Františkova monumentu, zábradlí kamenného mostu, barevné úpravy fasády vodárny aj. Úkoly v údržbě Projevily se některé problémy s teprve nedávno obnovenou fasádou objektu zámku. Kamenné obložení i n ěkteré další kamenné prvky jsou vlhké a pokryté řasami, povrch fasády se na některých místech uvolňuje a velmi kritické začínají být důsledky zatékání nekvalitní a porušenou plechovou st řechou (z roku 1975 . Oprava nebo výměna střechy zámku je stále naléhavější. Za drobné opravy se v roce 2002 vynaložilo přes 53 tis. Kč. Dalších téměř 23 tis. Kč pak za opravy měděné střechy lesní kaple, pravidelně poškozované zloději plechu. Dalším problémem při každodenním provozu je uvolněný a splavovaný pískový povrch pěších komunikací. Na objektu zámeckého zahradnictví jsou trvalým problémem nekvalitní okna, která byla sou částí dodávky obnovy fasády v roce 2001. Okna plesniví, bobtnají a nejdou zavírat. Kování vn ějších oken není funkční. Ani po několika záručních opravách nebylo jednoznačně uzavřeno, zda je vše způsobeno špatným projektem, materiálem nebo výrobou. V roce 2002 proběhly všechny plánované revize a z revizí vyplynula celá řada oprav a úkolů v údržbě stejně tak jako z komplexní požární kontroly objektu zámku. Údržba zámeckého parku Ještě v roce 2000 bylo jednáno s MěÚ Lázně Kynžvart a dalším soukromým vlastníkem o převodu resp. směně pozemků tak, aby se Státní památkový ústav v Plzni stal příslušným k hospodaření s celou pěší komunikací z Lázní Kynžvart do zámeckého parku. Cílem je, aby byla tato p ěší komunikace upravena od „oficiálního“ vstupu do zámeckého parku na okraji města až k samotnému zámku (úprava cesty, odpadkové koše, lavi čky, lávky přes potok, informační značení). Zcela neúnosná je současná situace, kdy rodiny s malými d ětmi a kočárky i senioři z kynžvartského penzionu se jdou projít do zámeckého parku a kilometrovou cestu k zámku absolvují podél strmé silnice s nep řehlednou zatáčkou, protože pěšina je prostě neprůchodná. Zastupitelstvo města proto vydalo už koncem roku 2000 svůj souhlas s bezplatným převodem části pěšiny Státnímu památkovému ústavu v Plzni. Zbývá tedy poslední část pěšiny, která je v soukromém vlastnictví. Včas byl projednán souhlas spoluvlastník ů se směnou pozemků, proveden soudní odhad ceny nemovitostí a získán souhlas Ministerstva kultury ČR. Právní útvar SPÚ pak sice připravil směnnou smlouvu na zbytek cesty, ale protože spolumajitelka mezitím zem řela, směnu se nepodařilo provést.

127



V areálu zámeckého parku stále pokra čovala honitba, která byla v roce 1993 protiprávn ě stanovena na základě chybného rozhodnutí Pozemkového fondu ČR.Tento problém je třeba během roku 2003 definitivně vyřešit a smluvní vztahy narovnat. Pokračovala pravidelná údržba zámeckého parku. Od nevhodné smrkové výsadby byla uvoln ěna a obnovena vyhlídka z romantického altánku na Májové ho ře. S nákupem tolik potřebné nové techniky se v průběhu roku dařilo sečení a mulčování travních porostů a úprava trávníků, zejména kolem zámku a hlavních pěších komunikací. V roce 2002 opět úspěšně provedena celoplošná likvidace bolševníku velkolepého – již čtvrtý rok za sebou na celé ploše 300 ha. Závěr V závěru roku 2002 se projevily některé provozní problémy, způsobené organizačními změnami - přípravou na vznik Národního památkového ústavu jako centrální instituce s novým I Č a sídlem v Praze a přeměnu Státního památkového ústavu v Plzni na územní odborné pracoviště NPÚ od 1.1.2003. Mnohaměsíční neujasněnost některých záležitostí, které s touto změnou souvisejí, brzdila běžnou práci - smluvní vztahy (uzavírání či obnovu nájemních smluv), koncep ční práci i běžnou agendu (například další změna adresáta faktur přijatých). Protože jsou vytvořeny dobré předpoklady pro rozvoj areálu, bude třeba co nejdříve i tyto důsledky stabilizovat. PhDr. Miloš Říha

ZÁMEK MANĚTÍN Stavební obnova a údržba V roce 2002 pokračovala obnova objektů hospodářského dvora v Manětíně. Práce byly prováděny dle přiloženého projektu Ing. Rineše. Navržené řešení statického zajištění prováděla FA STAVOSERVIS Plzeň. Bylo provedeno montážní sepnutí, podchycení a protézování vazných trámů. Byla přezděna koruna zdiva a odtržené části římsy při zachování původní profilace. Zničené části krovu byly protézovány s maximálním využitím zdravých částí prvků krovu. Úprava povrchu nových trámů jako kopie stávajícího povrchu. Narušené zdivo komín ů bylo přezděno. Sanace prasklin v plášti a klenbách je provedena. Objekt špýcharu je sepnut tyčovými táhly. Jako krytina byly použity vápenocementové šablony, imitace b řidlice. Prkenný záklop v 1. patře objektu zůstal z části zachován, zbylá část je doplněna novými záklopovými prkny. Ve špýcharu bylo opraveno stávající schodiště. Omítky v 1. patře špýcharu jsou očištěny a nakonzervovány. Propadaná dlažba byla obnovena za použití očištěných půdovek a doplněna půdovkami obdobnými. V dalších objektech hospodá řského dvora byly prováděny vyklízecí práce. Pracovalo se na obnově parku za vodou. Rovněž na francouzské zahradě probíhaly práce, dosypávání parkových cest a parkových zrcadel. Expozice a mobiliární fond V rámci předávacích inventur na přelomu roku 2002/03 mezi Muzeem v Maríánské Týnici a Státním památkovým ústavem v Plzni proběhlo kompletní přečíslování manětínského mobiliárního fondu. Během ledna a února se manětínský mobiliární fond fotografoval a zpracovával do digitální podoby. Pod odborným dohledem paní PhDr. Nadi Kub ů v rámci reinstalačních změn interiérů zámku došlo náznakově k vyinstalování a dovybavení salónků podle fotografií z dochovaného alba. Pokoje byly dopln ěny o závěsy a záclony. Charakter místností se více přiblížil těm, ve kterých šlechta žila koncem 19. a za čátkem 20. stol. Do Velkého společenského salónu byl zakoupen starožitný nábytek. Paní Eva Kolmanová dokončila kompletní restaurování sbírky obrazů se zámeckým služebnictvem od malíře Václava Dvořáka. Dva z těchto obrazů (Zámecké pradleny, Zámecká kuchyn ě s kuchařem a pomocníky) reprezentovaly Manětín v rámci výstavy Čas andělů a ďáblů, Umění a civilizace 17. a 18. stol. ve francouzském m ěstě v Palais de Beuax-Arts v Lille. V zámeckém sále a zahradě se v letošním roce konalo 38 svatebních ob řadů. Přehled kulturních akcí na zámku v Manětíně V květnu se uskutečnila výstava fotografií Václava Bořka-Dohalského a drobných plastik Old řicha Drahotušského. Při vernisáži vystoupil Karel Zich. Úspěch měl i Umělecký večer v zámeckém sále: Lubomír Malý – viola, Jan Niederle – klavír. V červnu vystupovalo pro děti v zámeckém parku týden kočovné divadlo z Českých Budějovic. Programem byla pohádka O Popelce, která se malým divák ům velmi líbila. Proběhla výstava obrazů a maleb na hedvábí Kamily Jakoubkové a další Umělecký večer v zámeckém sále: Lucie Čistecká – flétna, Barbora Váchalová – harfa. V červenci (7. 7. 2002) se konal chovatelský a jezdecký den v zámeckém parku. Akci p řipravil JK ARIS Pláně a SPÚ v Plzni. Diváci mohli shlédnout malopo četná plemena koní, byl předveden vítěz Velké pardubické 97. Velkému zájmu diváků se těšilo předvedení koní Welsh part bred pana Milana Ma ťátka. Rodina Konopáskova přijela s plemeny Appaloosa a plemenem arabským. Již tradi čně předvedli nádherné koně z hřebčína Eguus Kinsky z Chlumce nad Cidlinou. Zejména drezurní ukázka paní Pulpánové se t ěšila velké pozornosti publika. Na závěr programu bylo připraveno skákání mini maxi o zajímavé ceny. Sou částí zábavného odpoledne byla výstava automobil ů a motorek Yamaha. Po několik červencových podvečerů hostila zámecká zahrada ochotnické soubory z Man ětína a okolí. Na výstavách prezentovaly svá díla výtvarnice Věra Kubík-Kdolská – obrazy a Darja Čejková – keramika. V rámci Uměleckého večera v zámeckém sále vystoupili: Martina Bernášková – flétna, Petr Bernášek – housle, Václav Bernášek – violoncello, Zbyněk Paiourek - viola V srpnu na 2. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Barokní perly ú činkovaly v zámeckém sále Gabriela Demeterová - housle a Giedré Lukšaité-Mrázková - cembalo. Koncertu se ú častnilo 119 posluchačů. Při VI. výstavě pony Manětín 2002 bylo v osmi kategoriích předvedeno na 100 koní malých plemen. Sou částí výstavy byly doprovodné akce. Výstava fotografií Luďka Maiera. 128



Na Uměleckém večeru v zámeckém sále účinkovalo NOVÁKOVO TRIO - Gabriela Krčková – hoboj, Štěpán Koutník – klarinet, Vladimír Lejčko – fagot V září proběhla výstava Lydie Šlaufové - soubor Čas. V rámci Uměleckého večera v zámeckém sále vystoupilo Klavírní trio ARTEMIS - Veronika Jír ů – housle, Alžběta Michalová – violoncello, Jana Vychodilová – klavír. V říjnu se uskutečnila výstava obrazů Vladimíra Všetečky a Vladimíra Fortina. Karel Mašek

ZÁMEK NEBÍLOVY Stavební obnova a údržba Počátkem února 2002 byly zahájeny stavební práce na opravách omítek v pat ře zadního zámku. Fa Pegisan zde v rámci zprovoznění slavnostního sálu upravila arkádovou chodbu v pravé části, včetně dlažeb a vyzděna nově byla i kdysi zbořená příčka, vymezující technické zázemí sálu a zprovozněn původní barokní krb. Rovněž byly opraveny původní klasicistní dveře, včetně kování a profilovaného obložení. V sále byla podle zaměření a dochovaných fotografií položena nová, d řevěná parketová podlaha. Podlaha ze sendvičových, lamelových desek, vytápěná teplovodním systémem REHAU, je ve své „suché skladb ě“ unikátním technologickým řešením. Tato práce byla několikrát prezentována v odborných časopisech a vznikl i instruktážní film. Již 8. března měl sál premiéru – reprezentační ples nadace ABF. V dubnu se práce přesunuly do přízemí zadního zámku, kde proběhla rekonstrukce čtyř renesančních sálů a sousedící arkádové chodby. Jsou zde prezentovány p ůvodní kletované omítky, na podlahy byla použita historická pálená dlažba. V místnosti sally terreny byl obnoven p ůvodní krb, pořízeny byly nové dveře s replikami dobového kování podle návrhu architekta. Při rekonstrukci arkádové chodby, resp. žulové dlažby, byla pod tímto dlážd ěním nalezena renesanční vrstva omítky, potvrzující původní čtyřkřídlou dispozici renesančního, později ranně barokně upraveného zámku. Tuto hypotézu doložil i nedávný archivní nález Dr. V. Ryšavého. Pracovalo se rovněž na odvodnění kaple a části nádvoří. Ve východním torzu někdejší arkádové galerie byla instalována nová mřížová brána do zahrady. Podzim byl ve znamení samovýroby palivového dřeva (kterým se vytápí místnost kanceláře a ostrahy) v rámci šetření velmi drahým propanem. Expozice a mobiliární fond Do postupně zprovozňovaného zadního zámeckého křídla, resp. do slavnostního sálu, byly po čátkem roku zakoupeny repliky lustrů benátského typu, v počtu pěti kusů, každý laděný do jiného barevného tónu. Zde byly rovněž instalovány dva nové kandelábry, v témže provedení. Sál byl prozatímn ě zařízen jídelním souborem orientálního nábytku, zakoupeným v čínské restauraci v Praze, pořízeno bylo sto kusů nových, čalouněných židlí pro návštěvníky koncertů a společenských akcí. Čtyři klenuté renesanční místnosti v přízemí pod sálem, včetně sally terreny, byly postupně vybavovány v rámci budování Muzea hasičů Plzeňska exponáty s hasičskou tematikou. Jedná se zejména o: slavnostní uniformy a části slavnostní výstroje, pracovní oděvy a nářadí, speciální vybavení – dýchací přístroje, plynové masky, předměty z nehořlavých materiálů, atd…, umístěné ve velkých prosklených vitrinách; dále o hasi čské stříkačky či jejich části, hasicí přístroje od nejstarších až po novodobé. Plakáty a agita čními materiály je zastoupena i osvětová činnost dobrovolných sborů. Muzeum je otevřeno pro návštěvnickou veřejnost zdarma, bez výkladu průvodce. Koncem roku byla na zámku provedena inventarizace mobiliá ře. Kulturní a výstavní program V sezóně 2002 proběhlo na zámku v Nebílovech 27 kulturních a spole čenských akcí. Za nejvýznamnější lze považovat reprezentační ples nadace ABF, který se konal v nově otevřeném sále, z kulturních počinů je třeba vyzvednout čtyři tématické (květinové) výstavy grafiky předních českých výtvarníků, členů Hollara. S již tradičně nevětším návštěvnickým ohlasem se setkaly Noční zámecké prohlídky (za jeden večer více než 1000 zájemců). Ze sedmi pořádaných koncertů zaujalo zejména vystoupení Stamicova kvarteta, p ředního českého smyčcového souboru, který se posluchačům prezentoval ve slavnostním sále v rámci 10. ro čníku Haydnových hudebních slavností. Zámek se stal už tradičním místem, kde má tento ojedin ělý festival staré hudby zastavení. Příležitost vystoupit v historickém prostředí dostala i řada mladých, začínajících umělců, laureátů nejrůznějších evropských hudebních soutěží. Velké oblibě i u místních obyvatel se těší i vánoční koncerty. Na podzim se v sále konal i ples hasi čů. V rámci spolupráce s obcí Nebílovy byl zámecký sál sv ědkem Vítání občánků a Mikulášské zábavy pro nejmenší d ěti. Rovněž proběhlo několik divadelních představení jak na nádvoří zámku, tak v interiérech. Velký úspěch zaznamenala zpívaná módní přehlídka v podání posluchaček katedry hudební kultury Pedagogické fakulty v Plzni. Milan Fiala

KLÁŠTER PLASY Provozní činnost Již od počátku roku byly započaty sanační práce v místnostech a chodbě ve druhém patře budovy konventu. Cílem měla být a je nově otevřená obrazová galerie. První měsíce roku znamenaly bezplatné převedení historických budov barokních chlév ů a kočáren z majetku Pozemkového fondu ČR pod správu SPÚ v Plzni (všechny budovy jsou zapsány jako NKP). Z tohoto d ůvodu rozšíření pracovního prostoru pro pracovníky údržby bylo rozhodnuto o jejím posílení jedním vykonavatelem civilní služby. Letní velké přívalové vody zasáhly také klášter. Přes cedníkové střechy bylo promáčeno velké množství stropů, zaplavena 129



dílna, sklady, biologická čistička odpadních vod,.. Vše bylo nutné vysušit a uvést do p ůvodního stavu. Během vegetačního období probíhaly standartní údržbové parkové úpravy. Podzimní čas byl věnován přípravě dalších dvou místností k připojení do okruhu galerie v konventu a likvidaci ni čivých následků vichřic, které se přehnaly nad areálem kláštera (střechy, stromy, vedení,..) . V listopadu započaly práce na zpracování záměru využití jednotlivých budov areálu kláštera ve spolupráci s projek ční kanceláří R-projekt 07 Praha. Celý rok probíhala propagace objektu jak v médiích (rozhlas, televize, tisk), tak na veletrzích cestovního ruchu. Správa kláštera uskute čnila několik přednášek pro občany o historii a současnosti kláštera. Měsíc březen se nesl ve znamení návštěvy kanadské velvyslankyně na našem objektu. Jarní a podzimní měsíce jsou využívány každoročně pro pracovní pobyty studentů středních a vysokých škol – výtvarné obory, kteří tu tvoří (klauzurní práce,..) ovlivněni géniem loci místa. Navíc v roce 2002 zde pobývalo a tvo řilo 17 výtvarníku z různých koutů Evropy. Jejich díla byla zařazena do cyklu velkoplošné malby s tématikou sv. Jana Nepomuckého. Návštěvnický provoz V roce 2002 byl počet okruhů v klášteře rozšířen na čtyři (konvent barokní, nově otevřená galerie Doležel – Stretti v konventu, hrobka Metternichů, barokní sýpka) o celkové délce výkladu 2 hodiny 20 minut čistého času. Přes zvýšení rozsahu prohlídkových tras byl zaznamenán pokles návšt ěvnosti. Jeho příčinou byly, jako u většiny objektů, rozsáhlé srpnové povodně. Na návštěvnickém provozu a s ním souvisejicích aktivitách v četně kulturních akcí se podepisuje již několik let absence kvalitního zázemí pro jejich po řádání (jediné oficiální soc. zázemí pro celý areál, …). Spolupráce s radnicí Velmi dobré vztahy správy kláštera s místní samosprávou (m ěstem) umožňují rozvíjet vzájemně jednotlivé aktivity k spokojenosti obou zainteresovaných stran. Spolupráce probíhá ve sfé ře kulturní (pořádání kulturních akcí, např.Barokní perly), společenské (společná tvorba naučné stezky Plasy, předávání vysvědčení), provozní (přemístění nevhodných autobusových zastávek z areálu, údržba zeleně,), atd. Kulturní akce V roce 2002 bylo uskutečněno v areálu kláštera 13 koncertů, 8 přechodných výstav, 3 jiné kulturní akce a pokra čují dvě stálé výstavy (dřevěné plastiky ze sympozia Grenzgänger a velkoplošná malba v ěnovaná kultu sv. Jana Nepomuckého). K nejvýznamnějším kulturním událostem pat řilo konání druhého ročníku mezinárodního hudebního festivalu a semináře s názvem Barokní perly Plasy. Festival vznikl z iniciativy naší nejlepší houslistky Gabriely Demeterové. Nad druhým ročníkem převzala záštitu kanadská velvyslankyně. Semináře probíhaly od 10. do 17. srpna. Jednotlivé třídy vedli špičkoví odborníci, Gabriela Demeterová – housle, Rena Sharon (Kan) – klavír, Geidre Lukšaité Mrázková – cembalo. Investiční záležitosti V rámci Programu záchrany architektonického d ědictví pokračovala v roce 2002 kompletní rekonstrukce st řešního pláště a krovu na budově konventu – dokončení druhé etapy v hodnotě 4,6 mil. Korun. Mgr. Jiří Skalický

HRAD RABÍ Provozní činnost, stavební obnova a údržba Celé první čtvrtletí roku 2002 se neslo především v duchu dokončování rekonstrukčních prací na objektu č.p. 50 (na náměstí). I v měsíci lednu stavební firma PEGISAN s.r.o. prováděla stavební rekonstrukční práce na již zmíněném objektu. Tyto práce směřovaly především k odstranění nedodělků z předchozího roku, zaviněných nepřízní počasí. Značnou část prací, jako např. konzervaci původních stropních konstrukcí a dalších prvk ů, prováděla správa hradu svépomocí. Kolaudace objektu se uskute čnila 3. 5. 2002. Bylo upraveno terénní schodišt ě ke třetí hradní bráně. Koncem měsíce března byly uskutečněny běžné přípravy na sezónu a 30. 3. byla zahájena návštěvnická sezóna. V měsíci květnu započalo období sekání a úpravy trávníků. Došlo k osetí poškozených ploch trávník ů na prvním i druhém nádvoří. Pro lepší orientaci návštěvníků byly obnoveny a vytvořeny nové směrové cedule u vstupu do hradu. V letních měsících probíhaly práce na úpravě a rozšíření odvodňovacího systému pod V. bránou, na výrobě regálů v hradním krámku a na opravě zřícené klenby u vstupu do lednice. Během deštivého počasí měsíce října a listopadu byly prováděny úklidové práce po skončené sezóně. Zaměstnanci pracovali na likvidaci železného i d řevního odpadu ve stavební ohradě a na úklidu prostoru pro novou dílnu. Svépomocí byla sejmuta střešní krytina při rekonstrukci střechy soukromého domu v obci Malé Hyd čice a převezena jako stavební materiál na střechu nové dílny. Na konci listopadu byl vyklizen vstup do krypty pod kostelem Nejsv ětější trojice. Návštěvní provoz a kulturní akce Měsíc červen odstartoval celodenním zábavným dnem her pro d ěti pod názvem „Rabijáda“. Od 9. června do poloviny července byla v hradní konírně připravena pro návštěvníky výstava keramických sošek Jana a Drahy Klapetkových. 22. června mohli návštěvníci shlédnout koncert folkové písni čkářky Evy Henychové. Od 16. července do 30. září byla v hradní konírně nainstalována výstava fotografií „Příroda a historie v Západních Čechách“ fotografa Jiřího Běle. Fotografie zachycovaly krajinu a památky Západních Čech. Na počátku července výrazně přispěla k hladkému zahájení hlavní sezóny již tradi ční pomoc brigádnic z Protivína. 7. července odpoledne zpestřovala návštěvníkům prohlídky hradu horažďovická skupina „Veteráni“ zpěvem kramářských písní. 16. 7. pak vystoupilo v hradní konírn ě „Karlovarské hudební divadlo“ s hrou pro d ěti „Kterak beruška Uška o sedmou tečku přišla“. Následující dny směřovaly veškeré práce k přípravě tradiční víkendové akce „Středověk na hradě“ pod názvem „Bitva o Elišku“, která proběhla od 20. do 27. července v podání SHŠ Berounští měšťané. Pro návštěvníky byl připraven bohatý program - akční pohádkové představení v hradním příkopu doprovázené scénickou hudbou a pyrotechnickými efekty, na hradním nádvo ří pak tradiční středověké tržiště s ukázkami řemesel, středověkého tance, 130



střelby z vrhacího stroje, vystoupení plivače ohně a žongléra. Program doplňovalo divadlo „Teátr Víti Marčíka“ se svým představením „Mysteria Buffa“ , „Tři zlaté vlasy Děda Vševěda“ a „Bajaja“. Tuto akci v roce 2002 navštívilo tém ěř 6 500 návštěvníků. 2.srpna zavítalo na hrad opět Karlovarské hudební divadlo, tentokrát s pohádkou „O princezn ě Zuzaně a draku Požíráku“. Den poté byl hrad pro veřejnost uzavřen, neboť si jej pro privátní akci pronajala spole čnost Promotion Services, která zde vyhlašovala postupující vít ěze soutěže Marlboro Adventure. Organizačně dobře zvládnutá akce byla pozitivně hodnocena všemi zúčastněnými. O určitou neúmyslnou propagaci hradu se postaral kondor velký (nejv ětší dravec na světě původem z Jižní Ameriky a jeden z mála chovaných exemplářů v Evropě), který dvakrát během měsíce srpna uletěl na několik dní ze sokolnického areálu, ale i díky značné mediální kampani se jej poda řilo nalézt. 9. a 10. srpna patřily večery již tradičnímu promítání filmu pod širým nebem na hradním nádvo ří, který se svou tématikou vztahuje k hradu Rabí. Letošní rok náležel promítání filmu Petra Zelenky „Rok ďábla“, a setkal se s neočekávaně vysokým zájmem diváků. Druhá část měsíce srpna byla poznamenána povodněmi. Návštěvnost hradu klesla asi o polovinu a v tomto duchu vytrvala až do konce sezóny. Soubor Tyjátr na káře, jehož členové působí v Divadle pod Palmovkou, odvolal plánované p ředstavení. Bylo též nutné odstranit některé závady na elektroinstalaci, které vznikly b ěhem vytrvalých dešťů. Oba prázdninové měsíce opět přispíval k oživení hradního nádvoří stánek Jana Radvana, kde si mohli návšt ěvníci vyzkoušet rýžování zlata, střelbu z luku či výrobu svíček. V měsíci září probíhaly spíše drobné údržbářské a úklidové práce na hradě. Byly dokončeny práce na opravě zákrapku domu č. p. 50 a položena dřevěná podlaha v objektu č. p. 53. Na závěr roku se podařilo uskutečnit dvojici předvánočních koncertů a nočních prohlídek. 14. prosince zde vystoupil soubor středověké hudby „Schola specialis“ a 21. prosince kytarové duo Chitari corcentanti se zp ěvem Věry Kucharičové. O obě akce byl opět mimořádný zájem. Od počátku května do konce prázdnin na louce pod hradem již tradi čně probíhala pravidelná sokolnická vystoupení Milana Zaleše – majitele jedné z nejv ětších sokolnických produkcí v ČR a v průběhu roku byla hradní konírna stále k dispozici svatbám. Michal Novák

HRAD ŠVIHOV Hrad byl povýšen na NKP, což přineslo některé příjemné i méně příjemné změny. Za zimu se dostavěla polovina střechy gotického špýcharu podle plánu. Dokon čeny byly také práce na černé kuchyni, která dostala novou st řechu a tím se připravila na vyinstalování mobiliářem. 10. května byla slavnostně otevřena druhá prohlídková trasa, na které osazenstvo hradu ve spolupráci se SUPP Praha pracovalo celý předešlý podzim a zimu. Návštěvníkům tak přibylo několik nových prostorů, mezi něž patří Hejtmanská kancelář, sklepy jižního paláce, gotický sál s transfery st ředověkých maleb, ale také prostor podkalí s Fraucimorem a strážnicí. Největším lákadlem pro návštěvníky je ale bezesporu rekonstruovaná černá kuchyně, která je kompletně vybavena nádobím a proprietami připomínajícími dobu dávno minulou. Občerstvení v ochranném opevnění hradu letos začalo také vařit, návštěvníci tedy dostanou téměř kompletní servis, aniž by museli hradní zdi opustit. Rok 2002 byl také bohatý na kulturní program. Tento roky byl v ěnován převážně pořádání folkových koncertů, díky počasí byla ovšem návštěvnost podstatně nižsí, než minulý rok. Hrad měl také 2x zavřeno po několik dnů, a to kvůli filmování. Televize Prima hrad zviditelnila v sout ěži Adrenalin na scénu s M. Dejdarem a Německo-česká koprodukce hrad využila, jako místo pobytu Martina Luthera v novém historickém snímku. Sezónu a oblíbené noční prohlídky které na hrad přilákají ročně stovky návštěvníků bohužel narušila přírodní katastrofa, která nemá v historii hradu obdoby. Tisíciletá voda si nevybrala jen Prahu a její metro a památky, ale také západočeské lokality. Nejvíce postižen vodou byl z historických staveb Švihov a nedaleko stojící zámek Čevené Poříčí . Voda zaplavila nejen stodoly /nejvyšší hladina 2,4 metru/, ale dostala se také do expozice a správní budovy. Díky tomu, že na hradě zůstalo uvězněno 12 lidí /převážně průvodců/, nevzala voda všechno. S minimálním časem a možnostmi se podařilo zachránit mobiliář ze sklepní a přízemní expozice, a kanceláře správy hradu. Škody na mobiliáři byly opravdu minimální. Podstatně větší poškození se týkalo stavby, statiky stodol a v ěcí, v nic uložených. Hrad přišel kompletně o zahradní techniku, stavební materiál a další v ěci – ve 100% případů naštěstí nahraditelných. Díky dobrovolnosti a nadšení průvodců, kteří si brigádu prodloužili o další týdny, byl hrad ješt ě k závěru hlavní sezóny připraven alespoň z poloviny fungovat pro návštěvníky. Tomu ovšem zabránil stav městečka, které k hradu přiléhá. Švihov byl postižen takovým způsobem, že zůstal veřejnosti uzavřen až do poloviny září. Vzniklá situace zapříčinila dramatický pokles návštěvnosti. Příroda si ovšem rozhodla letošní daň vybrat i s úroky. Ani ne měsíc po povodních přišla vichřice , která v nárazech dosahovala síly orkánu. Ze všech budov na hrad ě strhala tašky – poškodila už tak špatnou st řechu na jižním křídle, pod níž je uložen velmi cenný kazetový strop, servala novou st řechu na severním paláci a metry tašek na správních hospodářských budovách, vysklila všechna okna ve v ěži, kuchyni a bílé baště. Prosincové povodně byly už jen završením všeho neštěstí, které hrad v letošním roce potkalo. Přesto se opět podařilo vše upravit do uspokojivé podoby. Nyní už jen marn ě čekáme ne finanční injekci, která by dovolila zahladit stopy po povodních a jiných p řírodních katastrofách. Přesto budeme nadále pokračovat s úpravou a rekonstrukcí hradních částí, které bychom ještě rádi zpřístupnili našim návštěvníkům. Jiří Holub

131



ZÁMEK VALEČ Rok 2002 byl pokračováním „Dobré sezóny„ zámku Valeč. Obnova interiérů budovy zámku pokračovala dokončením sanačních omítek a očistěním omítek kleneb v přízemí zámku. Zafixováním nejohroženějších částí výzdoby a dochovaných původních omítek v 1. patře. Ve 2. patře byly odstraněny novodobé nehodnotné omítky, zafixovány a částečně zrestaurovány cenné nálezy renesanční výzdoby a začala obnova omítek včetně říms a fabionů. Postupně jsou osazovány dveře do celého patra. V rámci údržby byla dozděna zeď severní terasy včetně její parapetní zdi, provedeny nejnutnější opravy střech objektu správy , kovárny a částečně svépomocí opravy střechy a oken lucerny kostela. Práce p ři údržbě parku a zahrady zpomalilo tornádo, které se přehnalo nad parkem počátkem srpna. Díky mimořádně přiděleným finančním prostředkům se podařilo zlikvidovat škody a také vyčistit celý park od náletů. V objektu správy byla realizována druhá etapa projektu ÚT, rozvody ÚT v 1. patře a přízemí východního křídla. Současně byl vypracován a ve stejném rozsahu realizován projekt opravy vnit řní elektroinstalace. Veškeré bourací a přípravné práce prováděli zaměstnanci správy. Na základě studie vodního hospodářství byla zpracována část projektové dokumentace řešící stavební úpravu Zámecké studny a přívod do areálu. Připravujeme návrh turistické trasy a cyklostezky ze Žlutic p řes Chyši do Valče pokračující do Krásného Dvora s prezentací všech pamětihodností na této trase a vybraných v jejím okolí. Jan Potklan

HRAD VELHARTICE Celkové zhodnocení Z pohledu správy hradu se jednalo o úsp ěšný, příjemný a zajímavý rok. Podařilo se dokončit dlouho plánované rozšíření zámecké expozice do konečné podoby - vernisáž závěrečné partie expozice - tanečního sálu a lovecké chodby - proběhla 24.5. Vedle standardní nabídky dvou návšt ěvnických okruhů a audiovize a řady jednorázových kulturních a společenských akcí, se nám podařilo pro návštěvníky připravit dlouhodobou hodnotnou fotografickou výstavu p.J.Štreita a rovněž téměř celosezónní interaktivní exposici Schola Ludus v hradním pivovaru s velmi pozitivním ohlasem u návštěvníků hradu. V rámci údržby a stavební obnovy se nám podařilo dále zlepšit stavební stav některých hradních partií a snad i zlepšit a pro návštěvníky zpříjemnit celkovou atmosféru i vzhled areálu. Stavební činnost V lednu a únoru se pokračovalo ve stavebních úpravách jižního paláce. Ve schodiš ťové chodbě se opravovaly omítky, ve výstavním sále taktéž současně s generální opravou všech oken, pokra čovalo se v plánovaných pracích v nejvyšším patře i v suterénu, hlavně v kotelně. Od půlky měsíce března se začalo zpracovávat řezivo na nový přechod přes hradní příkop u vrátnice. Od měsíce dubna jsme velmi zintenzivnili práce v tomto traktu vzhledem k naplánované vernisáži výstavního sálu a tanečního sálu v Huertově paláci. Prováděla se zpětná montáž původního dřevěného podhledu výstavného sálu, lakýrnické práce na všech dve řích a jejich rámech, kde ješt ě nebylo obnoveno fládrování, upravovala se elektroinstalace a rozši řovalo EZS. V arkádách I.patra Huertova paláce byla obnovena p říčka oddělující uzavřenou chodbu od otevřených arkád. V tomto období byl proveden rozsáhlejší archeologický pr ůzkum hradního příkopu v místech opravovaného přechodu (před vrátnicí) na nějž bezprostředně navázalo odstranění zbytků zcela již nefunkčních opěrných zídek a odtěžení poměrně velkého množství zásypu s tříděním materiálu - vše pod archeologickým dohledem. Na tuto činnost okamžitě navázalo vybudování opěrné zídky pro dřevěný přechod a zděné patky pro středovou dřevěnou podpěru. Dřevěnou konstrukci přechodu v průběhu května instalovala dle projektu f.Renovum. Soub ěžně s montáží této konstrukce jsme svépomocí obnovovali těžce poškozenou zeď čela vrátnice pod prahem brány. Po dokončení prací v jižním a Huertově paláci, a zásadních pracích na obnov ě přechodu přes hradní příkop, jsme vystavěli lešení okolo jihovýchodní a východní partie p řední věže, kde bylo nutno obnovit hloubkové spárování zdiva . Toto spárování bylo obnovováno až do podzimních m ěsíců. Až v měsíci říjnu jsme se dopracovali k tomu, abychom upravili nález zídky za výpadovou brankou, a dokon čili úpravy narušeného terénu. V měsíci listopadu předala po nutných technologických prodlevách I. Sušická stavební kone čně i ty partie jižního paláce, které jako svou zakázku od p ředchozího roku sama upravovala. V listopadu až do zamrznutí jsme pokračovali s potřebnými terénními úpravami v místech obnoveného p řechodu přes hradní příkop, které se nepodařilo vzhledem k jiným nutnějším činnostem dokončit před návštěvnickou sezónou. Krajinářský park obklopující hradní areál byl námi udržován hlavn ě permanentním odstraňováním neustále regenerujících či nově vyrůstajících náletových dřevin, vysekávaním rozpínajícího se ostružiníku a kop řivových ostrůvků. Tato práce je vzhledem k prudkým svahům hradního ostrohu poměrně namáhavou činností. U již zkultivovaných ploch byl průběžně udržován travnatý povrch, u dřevin došlo k několika drobným ošetřením či korekturám. Jako každý rok byly upraveny a v případě potřeby opraveny cestičky v hradních svazích. Přístupovou cestu k hradu, která má prašný povrch je rovn ěž mnohokrát za sezónu nutno opravit a udržovat. Letošní letní povodn ě žel zasáhly poměrně výrazně pozemky v údolí. Řeka porušila na mnoha místech břehy, odnesla část námi před 15-ti lety vysázených břehových porostů, a co horšího přes pozemek 902 (tábornickou louku) prorazila zcela nové koryto. Odstra ňování těchto škod, včetně odstranění velkého množství naplaveného štěrku na loukách nás stálo, a ješt ě bude stát mnoho sil. Aby škod nebylo málo, tak podzimní vich řice zlomila či vyvrátila asi 15 stromů, mezi nimi žel též 4 mohutné 150 - 180 -ti leté smrky v údolí p ři řece.

132



Lidová architektura U staveb lidové architektury v předhradí jsme se věnovali hlavně průběžné údržbě -hlavně střešních plášťů a drobným opravám omítek a zdiva podezdívek. Na potřebné dokončovací práce interiérů staveb potřebných před eventuelní prezentací nám žel již nestačily síly. Nicméně jsme alespoň očistili , vytřídili a nakonzervovali různé předměty a vybavení použitelné do těchto staveb, darovaných nám několika lidmi z blízkého okolí (Velhartic, Chot ěšova, Libětic). Za zmínku mimo jiné stojí pom ěrně ucelené vybavení provaznické dílny z Velhartic. Archeologický průzkum prováděný v jarních měsících pracovníky archeologického odd. SPÚ v Plzni ve spolupráci s archeology ZP ČM v Plzni byl soustředěn na partii hradního příkopu před vrátnicí, kde byl obnovován přechod přes příkop. Průzkum mimo jiné objevil velmi zajímavou poměrně mocnou vrstvu bahnitého zhutnělého sedimentu na dně příkopu - důsledek částečného zavodnění - s velmi atraktivním, hlavně biologickým materiálem z období st ředověku a renesance. Byl potvrzen předpoklad původního dřevěného přechodu přes hradní příkop, se střední dřevěnou podporou, v místě dosedání pohyblivé části. Restaurování Vedle drobných dokončovacích prací na fragmentech maleb u hlavního vchodu do Huertova paláce v p řízemním podloubí, provedl p. Rataj z Plzně očištění, jemné doplnění a hlavně již léta potřebnou fixaci zbytků středověkých maleb v jedné ze sedílií I.patra Rajského paláce . Návštěvnický provoz, kulturní a společenské akce V letošním roce navštívilo hrad v rámci b ěžného návštěvnického provozu 45 190 (resp. 29 583) návštěvníků, uskutečnilo se 20 svatebních obřadů a byla uspořádána celá řada zajímavých a různorodých akcí. Většinu z nich pořádali v úzké spolupráci se Státním památkovým ústavem v Plzni členové Občanského sdružení Hrad. Divadla - Setkání před Betlémem - div. představení V. Marčíka (20. 12.) (sál - jižní palác); koncerty -Vánoční koncert v podání plzeňské hudeb. skupiny Filia (27. 12.) (sál - jižní palác); v ystoupení - Jan Hus - komponovaný pořad A. Strejčka a kytaristy Š. Raka (6. 7.) (sál - jižní palác), Vystoupení dvou zahrani čních folklórních souborů z Bulharska a Turecka v rámci Mezinárodního folklór. festivalu v Klatovech (13. 7.); v ýstavy - Obrázky pro duši - fotografie Doc. Mgr. Jindřicha Štreita se sakrální tématikou a portréty šumavských lidí 24. 5. -31. 10., (sál - jižní palác); Schola ludus - hravá interaktivní expozice - výstava zajímavých vědeckých hraček a hlavolamů, které si návštěvníci mohli sami vyzkoušet a objasnit si na nich některé přírodní a fyzikální zákonitosti. Tato výstava byla významná i svou návšt ěvností okolo 10 tisíc návštěvníků během tří měsíců 24. 5.-31. 8., (pivovar); celodenní akce - Pohádkové odpoledne - tradiční akce kde vystoupily další nové divadelní soubory se svými pohádkovými p ředstaveními, doprovodný program, kromě netradičních prohlídek hradu v pohádkovém podání, vytvo řil kadeřnický pohádkový salón paní Kopačkové z Velhartic. (13. 7.); Den poezie - presentace tvorby mladých autor ů, semináře, přednášky pořádaný klubem poezie Fénix při ZČU v Plzni (23.6.), Werichovská neděle - pořad k poctě J. Wericha, složená z fotbalového zápasu se šišatým mí čem v podání Werichovců, za které hrála stará garda Velhartice s hosty proti týmu rádia FM plus, pozdní odpoledne bylo ur čeno dětem, které mohly shlédnout pohádku J. Wericha "Královna kolob ěžka" a večer proběhl tzv. Potlach - vyprávění o J. Werichovi s písničkami J. Ježka (21. 7.), Hejtmanský glejt - dvoudenní st ředověká klání s doprovodným programem v podání skupiny hist. šermu Tercia (10. -11. 8.), Zamykání hradu Velhartice - IV. ro čník běhu o hradní klíč s doprovodným programem a lampiónovým průvodem. Přestože bylo nepříznivé počasí a nemohly se konat všechny připravené disciplíny, proběhl hlavní závod ve všech kategoriích za dobré účasti sportovců i diváků. Tentokrát si vítězové všech kategorií mohli ve hře v kostky zasoutěžit o hlavní cenu , kterou byl vyhlídkový let. (26. 10.); s etkání - Česká pojišťovna - koncert a raut (září), Česká pevnost - pořádá agentura BPR pro své klienty- program na motivy Pevnosti Boyard. (v roce 2002 celkem 3x). Ing. Petr Mejstřík

Sídlo Státního památkového ústavu v Plzni v Prešovské ulici.

133



Osvědčení o udělení medaile za obnovu zámku Kynžvart.

134



POSLEDNÍ ROK STÁTNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU V PLZNI byl v západočeském regionu, nyní obsahujícím dva kraje, v oblasti, která je ve řejností nejvíce vnímána, v prezentaci svěřených státních památkových objekt ů, naprostým vyvrcholením nejen západočeským, ale bezesporu republikovým. Jak bylo popsáno v minulé výroční zprávě (Deset let poté), tradicí v západních Čechách je každoroční otevření zcela nových místností, objektů, či dokonce zámků poprvé za jejich historickou existenci. To je ve řejností velmi pozitivně vnímáno a zpětně se vrací v prestiži ústavu a celé památkové pé če. V roce 2002 se podařilo celkem šest nových prezentací. Prvním, ještě předsezónním počinem bylo zprovoznění zámeckého sálu v Nebílovech prvním plesem stavařů. Byla to akce, která návštěvníky doslova oslnila, zejména pro kontrasty upravených prostor v budov ě ještě zchátralé. Otevření Muzea hasičů Plzeňska v zámku v Nebílovech v přízemí jihovýchodního křídla zadního zámku bylo také překvapením, které nečekali ani aktivisté z řad hasičů. Toto muzeum je velice pozitivně kvitováno veřejností a dokazuje, že „peníze daňových poplatníků“ jsou užity i pro jiné vrstvy, než pro milovníky starožitností. Regenerace zámku v Nebílovech je snad nejvíce vnímána veřejností a posílila prestiž památkové pé če v Plzeňském kraji obdobně jako rekonstrukce domu Zlaté slunce v Plzni. Veřejnost i tisk pozorně sleduje, co se v tomto areálu každoro čně restauruje a jak práce pokra čují. Velkou akcí bylo otevření druhé prohlídkové trasy ve hradě Švihov. V této trase je zahrnuto několik prostorů, dosud veřejnosti nepřístupných. Prezentují se prostory pod hradní kaplí v expozici fraucimoru a strážnice, sklepy, instalované jako špižírny, hradní kuchyn ě a parkán. Vyvrcholení trasy je restaurovaný sál v přízemí severního paláce, kde je, vedle dalších gotických uměleckých děl, prezentován soubor transferů nástěnných maleb, zachráněných z gotického kostela sv. Volfganga, který stával v dnes již neexistujícím m ěstě Doupov. I první trasa byla reinstalována (obojí Naďa Kubů), takže dnes celý objekt představuje pozdně středověký hrad jako obydlí, kde se žilo, nejen jako pevnost. Ve hradě a zámku Velhartice byl slavnostně otevřen unikátní taneční sál s restaurovanými malbami a rekonstrukcí kachlových kamen. Současně byly plně prezentovány restaurované arkády, které představují skutečnou pozoruhodnost v celém vývoji české historické architektury. Při této slavnosti byl prezentován i druhý sál v přízemí Huertova paláce, který je určen pro periodické výstavy a kulturní akce. Souborn ě bylo přitom také zpřístupněno stavení pivovaru, které v obnovených dřevěných konstrukcích představuje působivé prostředí k výstavním a kulturním aktivitám. Slavnostní otevření Galerie v druhém patře konventní budovy v Plasích bylo vyvrcholením několikaletého úsilí při rekonstrukci poškozených částí a restaurování částí zachovalých v místnostech, které dlouhá léta užíval archiv. Vlastní instalace představuje souborné dílo pozoruhodného, v cizin ě velebeného a v Čechách nedoceněného malíře Aloise Doležela a výběr z děl plaských rodáků z rodiny Strettiů. Tento nově zpřístupněný prostor není jen galerijní expozicí, ale zároveň další možností pro působivé kulturní a společenské aktivity. Bezesporným zážitkem pro hosty a obrovskou prací pro zam ěstnance ústavu bylo dlouho očekávané otevření expozice relikviáře sv. Maura v Bečově. Tato prezentace, trvající tři dny, představila veřejnosti „nález století“, „druhý největší poklad“ , jak různě byl mediálně popisován dlouhá léta restaurovaný románský relikviá ř, jehož instalace byla několikrát oznamována a znovu odvolávána. Vlastní relikviá ř, prezentovaný samostatně v trezorové místnosti, je doprovázen rozsáhlou výstavou o jeho původu, osudech a postupu restaurování. Prezentace relikviá ře, který je v mnoha ohledech evropským unikátem, byla zejména vnímána jako nejvýznamn ější vklad do existence nového Karlovarského kraje. Při této příležitosti byla také reinstalována zámecká část celé expozice. Jako dar Karlovarskému kraji byla přijata také prezentace medaile Europa Nostra. nejprestižnějšího ocenění za památkovou péči v Evropě, která byla udělena restaurování zámku v Kynžvartě. Tato medaile, teprve třetí v České republice, byla poprvé udělena mimo Prahu a přímo do resortu kultury. Jenom je škoda, že toho resort více nevyužil Konec existence Státního památkového ústavu v Plzni byl tedy více než d ůstojný a velkolepý. Lze jenom doufat, že další práce ústavu pod křídly Národního památkového ústavu bude stejn ě úspěšná. Je připraveno mnoho dalších možností, jak představit práci památkářů a dát k užití další prostory a objekty, které jsou ve správ ě ustavu. K instalaci a zpřístupnění zámku ve Valči, který před několika lety byl ještě beznadějnou ruinou je už jenom krok. Pro celoevropskou expozici Geoparku se připravuje Pluhovský palác v Bečově spolu s dalšími prostorami – konírnami, kulturními sály. V očekávání veřejnosti po dalším restaurování prostor ů je zadní zámek v Nebílovech i jeho unikátní špýchar. Také špýchar ve Švihově by mohl v dohledné době sloužit jako kulturní a společenské centrum. V jižním zámeckém k řídle zámku Kynžvart čeká řada místností na dokončení oprav a instalaci. Samozřejmě, že oba naše rozsáhlé klášterní areály v Kladrubech a Plasích mají ještě velké možnosti, ale i velké potřeby, protože jejich devastace z konce 19.století byla nesmírná. Na svou příležitost – a finance – také čekají další, dosud nezpřístupněné objekty našeho ústavu, zejména unikátní zámek v Červeném Poříčí. Další rok ústavu v rámci Národního památkového ústavu bude jist ě náročný především pro změnu organizační a ekonomické struktury a bude jist ě méně úspěšný v prezentaci svěřených památkových objektů, ale jistě bude v nastavené tradici pokračovat. Ing. Karel Drhovský

135



136



Obsah Slovo úvodem.......................................................................................................................................................................3 Státní památkový ústav v Plzni.............................................................................................................................................5 Seznam pracovníků Státního památkového ústavu v Plzni ...........................................................................................5 Pracoviště Plzeň ..............................................................................................................................................................5 Památkové objekty ..........................................................................................................................................................6 Hlavní úkoly stanovené zřizovatelem ..................................................................................................................................7 Komplexní shrnutí a rozbor odborných činností památkové péče ........................................................................................8 Archeologie......................................................................................................................................................................8 Záchranné archeologické výzkumy SPÚ v Plzni .........................................................................................................8 Přehled dalších činností archeologického oddělení ..................................................................................................12 Reidentifikace archeologických kulturních památek..................................................................................................13 Průzkumy a jejich zpracování ........................................................................................................................................14 Průzkumy navazující na obnovu památek v Plzeňském a Karlovarském kraji ..........................................................14 Archivní průzkumy a odborné posudky .....................................................................................................................16 Archivní průzkumy................................................................................................................................................16 Dílčí archivní průzkumy ........................................................................................................................................16 Podklady pro objekty ve správě památkového ústavu..........................................................................................17 Podklady k návrhům na prohlášení věcí kulturními památkami............................................................................17 Práce pro oddělení správy majetku a právní oddělení .........................................................................................17 Spolupráce s jinými organizacemi ........................................................................................................................17 Archiv plánů a průzkumů...........................................................................................................................................18 Péče o nemovité kulturní památky a chráněná území ...................................................................................................19 Památková péče v okresech .....................................................................................................................................19 Okres Domažlice ..................................................................................................................................................19 Okres Cheb ..........................................................................................................................................................21 Okres Karlovy Vary ..............................................................................................................................................22 Okres Klatovy .......................................................................................................................................................24 Okres Plzeň-jih.....................................................................................................................................................26 Okres Plzeň-město...............................................................................................................................................27 Okres Plzeň-sever................................................................................................................................................33 Okres Rokycany ...................................................................................................................................................36 Okres Sokolov ......................................................................................................................................................37 Okres Tachov .......................................................................................................................................................38 Technické památky ...................................................................................................................................................40 Historické zahrady a parky........................................................................................................................................42 Restaurování památek sochařství, malířství a uměleckého řemesla .............................................................................43 Péče o movité památky a jejich evidence a předměty kulturní hodnoty.........................................................................45 Evidence movitých památek .....................................................................................................................................45 Předměty prohlášené kulturními památkami v roce 2002.....................................................................................46 Návrhy zaslané na MK ČR k prohlášení...............................................................................................................46 Integrovaný systém ochrany .....................................................................................................................................47 Přehled objektů zdokumentovaných v roce 2002.................................................................................................47 Přehled napadených objektů a v nich odcizených předmětů v roce 2002 ............................................................47 Nalezené a ztotožněné předměty.........................................................................................................................48 Prodej a vývoz předmětů kulturní hodnoty podle zákona 71/1994 Sb. .....................................................................48 Evidence nemovitých kulturních památek a chráněných území.....................................................................................48 Nově prohlášené nemovité kulturní památky za rok 2002....................................................................................49 Počet návrhů na prohlášení zaslaných na MK ČR ...............................................................................................51 Stav evidence v oblasti řízení o zrušení památkové ochrany...............................................................................51 Přílohy regionálního seznamu kulturních památek – spisový archiv ........................................................................51 Dokumentace.................................................................................................................................................................51 Odborná knihovna.....................................................................................................................................................51 Akviziční činnost...................................................................................................................................................51 Katalogizační a bibliografická činnost...................................................................................................................52 Evidence výstřižků z periodického tisku ...............................................................................................................52 Překladatelská činnost .........................................................................................................................................52 Informační služby .................................................................................................................................................52 Přírůstky restaurátorských zpráv ..........................................................................................................................52 Fotooddělení .............................................................................................................................................................60 Fotolaboratoř........................................................................................................................................................60 Fotoarchiv ............................................................................................................................................................60 Věda a výzkum ..............................................................................................................................................................61 Projekty vyplývající ze schváleného výzkumného záměru........................................................................................61 Technické památky a průmyslová architektura ....................................................................................................61 Architektura závěru 19. století a 1. poloviny 20. století v jihozápadních Čechách ..............................................61 Soubory průzkumů památkových objektů zpřístupněných a určených ke zpřístupnění veřejnosti .......................62 Autentické součásti nemovitých památek.............................................................................................................63 Lidové stavby českého západu – domy za etnickou hranicí.................................................................................64 Přeshraniční kulturní kontakty a vztahy v umělecké a architektonické tvorbě ......................................................64 Historické zahrady a parky ...................................................................................................................................65 Další projekty ............................................................................................................................................................65 Naučná stezka Bečov nad Teplou – „Šibeniční vrch“...........................................................................................65 137



Projekt „Rok 2002 – rok vzpomínek“.................................................................................................................... 65 Seznam dotací a příspěvků poskytnutých z programů MK ČR pro západočeský kraj........................................................ 68 Havarijní střešní program .............................................................................................................................................. 68 Program péče o vesnické památkové rezervace a vesnické památkové zóny .............................................................. 69 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón ............................................ 70 Program restaurování movitých kulturních památek...................................................................................................... 72 Program záchrany architektonického dědictví v ČR ...................................................................................................... 74 Program podpory záchranných archeologických výzkumů............................................................................................ 75 Hodnocení hospodaření v roce 2002 ................................................................................................................................. 76 Provoz ................................................................................................................................................................................ 79 Autodoprava .................................................................................................................................................................. 79 Právní oddělení ............................................................................................................................................................. 81 Správa movitých kulturních památek Státního památkového ústavu v Plzni...................................................................... 81 Evidence kulturního mobiliáře – stav v roce 2002 ......................................................................................................... 81 Převody mobiliáře a předmětů kulturní hodnoty ............................................................................................................ 81 Výkup předmětů kulturní hodnoty.................................................................................................................................. 82 Stavební obnova a údržba na objektech ve správě SPÚ v Plzni....................................................................................... 82 Prezentace ......................................................................................................................................................................... 86 Odborná publikační činnost pracovníků SPÚ v roce 2002............................................................................................. 86 Návštěvnost hradů a zámků .......................................................................................................................................... 87 Vstupné na hrady a zámky ve správě Státního památkového ústavu v Plzni................................................................ 87 Odborné příspěvky............................................................................................................................................................. 89 Archeologický výzkum v areálu zámku Horšovský Týn ................................................................................................. 89 Šibenice u Bečova nad Teplou...................................................................................................................................... 91 Jak vypadala stará tvrz v Nebílovech ............................................................................................................................ 93 Relikviář sv. Maura, průběh restaurování zlatnické výzdoby 1991 – 2002 .................................................................... 94 Relikviář sv. Maura, restaurování, konzervace a průzkumy jeho obsahu a dalších součástí ........................................ 96 Panská sídla v částech obce Nalžovské Hory Sedlečko a Otěšín................................................................................ 98 Útěk ze Sobiboru (k projektu Rok 2002 – rok vzpomínek)........................................................................................... 104 Obnova zámku Kynžvart 1998 - 2000 ......................................................................................................................... 108 Domy U Zvonu v Plzni ................................................................................................................................................. 105 Památková rehabilitace domu čp. 138 ve Spáleném poříčí......................................................................................... 111 Jízdárna ve Světcích ................................................................................................................................................... 112 Lützova vila v Karlových Varech.................................................................................................................................. 114 Soubor barokních domů na Lučním vrchu v Karlových Varech ................................................................................... 114 Zámek Doubí u Karlových Varů................................................................................................................................... 115 Regenerace zámeckého parku v Chýši ....................................................................................................................... 115 Lhota u Chříče............................................................................................................................................................. 117 Několik poznámek k vybraným akcím a objektům....................................................................................................... 119 Kapličky v Kašperských Horách (okres Klatovy)..................................................................................................... 119 Horažďovice, kostel sv. Petra a Pavla (okres Klatovy) ........................................................................................... 120 Plzeň-město, rekonstrukce Měšťanské besedy ...................................................................................................... 120 Plzeň-město, areál železniční stanice Plzeň – hlavní nádraží. ............................................................................... 121 Plzeň-město, Husova třída č. or. 58, obnova Loosova interiéru v 1. patře.............................................................. 121 Příspěvky z památkových objektů .................................................................................................................................... 122 Hrad a zámek Bečov .................................................................................................................................................. 122 Zámek Červené Poříčí................................................................................................................................................. 123 Hrad a zámek Horšovský Týn ..................................................................................................................................... 123 Klášter Kladruby .......................................................................................................................................................... 124 Zámek Kozel ............................................................................................................................................................... 125 Zámek Kynžvart .......................................................................................................................................................... 125 zámek Manětín............................................................................................................................................................ 128 Zámek Nebílovy .......................................................................................................................................................... 129 Klášter Plasy ............................................................................................................................................................... 129 Hrad Rabí .................................................................................................................................................................... 130 Hrad Švihov................................................................................................................................................................. 131 Zámek Valeč ............................................................................................................................................................... 132 Hrad Velhartice............................................................................................................................................................ 132 Poslední rok Státního památkového ústavu v Plzni ......................................................................................................... 133

138


VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2002

Recommend Documents