KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE OLOMOUCKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OLOMOUCI
Zpráva o činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví v oblasti ochrany zdraví při práci za rok 2014
V Olomouci 23.3.2015
Úvod: Olomoucký kraj se rozkládá ve střední a severozápadní části Moravy, celková rozloha kraje je 5 267 2 km , počet obyvatel přesahuje 636 000. Státní zdravotní dozor je prováděn na území pěti okresů kraje (Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk). V Olomouckém kraji působí mnoho tradičních průmyslových podniků (slévárny, výroba strojů a zařízení, průmysl optiky a optických zařízení, výroba zdravotnických prostředků, chemický průmysl, dřevozpracující průmysl, výroba stavebních materiálů apod.). Na rozsáhlou zemědělskou výrobu navazuje řada významných potravinářských podniků (pivovary, zpracování mléka, pekárny, výroba čokolády, sýrárny), včetně podniků zabývajících se výrobou potravinových doplňků a premixů. V kraji je rozvinuto i mnoho malých firem, zaměřených na drobnou výrobu, subdodávky pro větší průmyslové podniky apod. V posledních letech dochází v okrese Olomouc k výraznému rozvoji výzkumné činnosti zaměřené na přírodní vědy a farmacii. Hlavní náplní činnosti oboru hygieny práce je preventivní a běžný dozor v oblasti ochrany zdraví zaměstnanců při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami, zejména vybavení pracovišť s cílem zamezení vzniku poškození zdraví z práce. Na základě žádostí z příslušného pracovně-lékařského pracoviště provádí ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání a v souvislosti s tím zajišťuje odběr vzorků. Dále zajišťuje přezkoušení odborné způsobilosti pro nakládání s chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické a přednáškovou činnost týkající se odborné způsobilosti při nakládání s přípravky na ochranu rostlin. V následujících tabulkách a jejich popisech je uveden výčet činnosti zaměstnanců odboru hygieny práce za rok 2014. Tabulka č. 1 – Kontroly v rámci SZD a některé další činnosti v náplni odboru hygieny práce Kontroly v rámci SZD a další činnosti v náplni odboru hygieny Počet kontrol práce Celkem
1 354
z toho: K01 Plánovaná kontrola v rámci SZD
1 140
K03 Opakovaná ke kontrole plnění nařízených opatření, došetření
2
K04 Opakovaná k předání a projednání výsledků lab. vyšetření vzorků
2
K05 Cílená na základě stížnosti
34
K08 Cílená na základě úkolu hlavního hygienika
0
K09 Kontrola z důvodů podezření na vznik NzP
116
K10 Kontrola na žádost subjektu
0
K11 Kontrola na žádost lékaře ZPP
0
K12 Kontrola organizace, která nepodala návrh na kategorizaci
1
K13 Kontrola na žádost odborové organizace
0
K 21 Šetření za účelem ověřování údajů v předložených návrzích na kategorizaci prací
1
K 22 Účast na měření
82
K 99 Ostatní
0 -2-
K bodu K01 tabulky č. 1 V roce 2014 bylo provedeno celkem 1354 kontrol v rámci SZD, z toho 1140 kontrol bylo plánovaných. Kontrolní plán v celkovém počtu 1129 provedených kontrol byl tedy mírně překročen. K bodu K05 tabulky č. 1 V roce 2014 bylo šetřeno celkem 34 podnětů. V 11 případech byl podnět postoupen Oblastním inspektorátem práce pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Ve 2 případech bylo část podnětu předáno na místní stavební úřad, vzhledem k tomu, že nebyla provedena změna užívání či kolaudace šetřeného provozu. V 9 případech se jednalo o anonymní podnět. Ve 20 případech byl podnět neopodstatněný, ve 14 případech se jednalo o oprávněný podnět, kdy v 7 případech byla za porušení zákonných požadavků uložena kontrolovaným subjektům sankce. Všechny sankce byly uděleny příkazem o uložení pokuty na místě. Ve 2 případech nebylo šetření podnětu do konce roku 2014 uzavřeno. Ve třech případech bylo provedeno pouze místní šetření. K bodu K09 tabulky č. 1 V roce 2014 bylo provedeno celkem 116 šetření k ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání/ohrožení nemocí z povolání, a to na základě žádostí z Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice Olomouc, některá šetření bylo nutno provést opakovaně: Kapitola I, položka 9 1 Kapitola II,položka 4 5 položka 9 8 položka 7 2 položka 10 52 položka 7 a 10 18 položka 9 a 10 1 Kapitola III, položka 1a 1 položka 2a 2 položka 2b 3 položka 2c 3 položka 2d 5 Kapitola III, položka 10 2 Kapitola IV, položka 1 13 Provedeny byly 4 odběry vzorků v pracovním prostředí. K nejčastěji šetřeným diagnózám patřily stejně jako v předešlých letech syndrom karpálního tunelu, nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobené prachem azbestu a také nemoci kůže způsobené chemickými látkami. Součástí ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání a jako podklad pro odborné zhodnocení pracovní zátěže bylo podáno celkem 61 požadavků na měření, z toho nejčastěji měření lokální svalové zátěže horních končetin metodou integrované elektromyografie, dále pak měření vibrací přenášených na ruce, hluku, koncentrace niklu v pracovním prostředí a ergonomie pracoviště. Celkový počet účasti na měření v rámci ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání činil 50. K bodu K22 tabulky č. 1 V roce 2014 se odborní pracovníci zúčastnili 82 měření, z toho 36 měření fyziologických. Nejčastěji měřenými faktory byly lokální svalová zátěž, vibrace přenášené na horní končetiny, chemické látky, prašnost a hluk. Bylo provedeno také 24 odběrů vzorků, kde převládalo stanovení azbestu (20x). Jednalo se o měření a odběry vzorků pro účely posuzování nemocí z povolání, dále měření na základě plánovaných kontrol při státním zdravotním dozoru a na základě ověřování pracovních podmínek zaměstnanců v souvislosti s řešením obdržených podnětů. 3 měření byly provedeny na základě podnětu a u -3-
žádného nebylo zjištěno překročení příslušných limitů. 2 vzorky byly odebrány na základě podnětů, které se týkaly podezření na práce s azbestem. V obou případech byl v odebraných vzorcích prokázán obsah azbestových vláken. Počet vyhovujících měření bylo 48, z toho 18 fyziologických. U ostatních měření bylo zjištěno překročení limitů a na základě zjištěných výsledků byla přiznaná nemoc z povolání nebo byly práce zařazeny do rizikových kategorií či byla riziková kategorie potvrzena.
Tabulka č. 2 – Počet kontrol podle náplně kontroly (odpovídá Metodice kontrolních plánů) Použité kódy „Specifická náplň kontroly“
Počet kontrol podle náplně kontroly K 13 Provozovny, kde se vyskytly opakovaně nemoci z povolání
Počet kontrol 5
K 19 Práce s nanotechnologiemi
0
K 27 Kontrola zaměstnavatelů, kteří nepředložili kategorizaci prací
36
K 40 Zacházení s biocidními přípravky
12
K 41 Kontrola spojená se sběrem dat pro REGEX
27
K 69 Práce v zemědělství
78
K 70 Práce v železniční dopravě
20
K 71 Práce v obchodních řetězcích
51
K 72 Práce ve skladech zásilkových a internetových obchodů
13
K 73 Expozice azbestu v kamenolomech
30
K 74 Práce ve velkoplošných kancelářích
7
K 75 Krajská priorita 1/2014 (rizikové pracoviště kategorie 2R, 3 a 4)
311
K 76 Krajská priorita 2/2014 (pracoviště s laserem)
25
K 77 Krajská priorita 3/2014 (chemické látky a směsi)
74
K 78 Krajská priorita 4/2014 (svářečské pracoviště)
63
K 79 Krajská priorita 5/2014 (prádelny a čistírny)
22
K 80 Krajská priorita 6/2014 K 81 Krajská priorita 7/2014 K 82 Krajská priorita 8/2014 K 83 Krajská priorita 9/2014 K 84 Krajská priorita 10/2014 K 90 Jiné (mimo určené priority dle KP)
377
-4-
Komentář k tabulce č.2: V roce 2014 bylo v rámci SZD dle specifické náplně kontroly provedeno 1151 kontrol. Nejvíce kontrol bylo vedeno v položce jiné (K90). Tyto kontroly byly zaměřeny převážně na nerizikové práce u obecních úřadů, na čerpacích stanicích, ve stavebních firmách, dále práce zámečníků, nástrojařů, při odstraňování azbestu, apod. V převážné většině byly také prováděny kontroly rizikových prací kategorie 2R, 3 a 4 (K75). V rámci kontrol probíhala vždy prohlídka pracoviště, kontrola pracovního prostředí, kontrola vybavení a používání OOPP pracovníky, dodržování bezpečnostních přestávek, evidence rizikových prací, zdravotní způsobilost pracovníků apod. V rámci celostátně plánovaných priorit byl SZD zaměřen na zemědělská družstva, kde bylo mimo jiné kontrolováno pracovní prostředí, kategorizace prací a zajištění pracovnělékařských služeb (dále jen PLS). Lze konstatovat, že v kontrolovaných oblastech došlo v posledních letech ke zlepšení pracovních podmínek tím, že zastaralé technické vybavení (mobilní stroje) v rostlinné výrobě bylo nahrazeno moderní technikou, což v řadě případů vedlo k přeřazení pracovníků (faktory - hluku a vibrace přenášené na ruce) z rizikové kategorie 3 do kategorie 2. Problémovou oblastí v zemědělství je hlavně stav sanitárních zařízení vzhledem ke stáří objektů – sanitární zařízení jsou zastaralá, neudržovaná, nevyhovují současně platné legislativě. Na základě zjištěných skutečností byla s jednotlivými provozovateli dohodnuta částečná oprava, a to vzhledem k tíživé finanční situaci v zemědělství obecně. Kontrolami v provozovnách železniční dopravy bylo zjištěno, že kategorizace prací ve všech případech byla zpracována, PLS jsou plně zajištěny, v kontrolovaných objektech nebyly zjištěny zásadní nedostatky. V řešení zůstává i nadále zařazení pracovníků, kteří vykonávají práce ve venkovním prostředí v zimním období, do odpovídající kategorie práce z hlediska faktoru zátěž chladem. Dále byly prováděny kontroly v obchodních řetězcích, zaměřené na kategorizaci prací, pracovní prostření (celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž a pracovní poloha), zajištění PLS a sanitární zařízení. Byly prověřovány řetězce Ahold, Penny, Billa apod. Kategorizace prací ve všech případech byla zpracována, PLS byly plně zajištěny. Problematické se jeví u pracovníků obchodních řetězců (zejména prodavačky pultového prodeje a pracovnice ve skladech) zařazení prací do kategorií z hlediska faktoru lokální svalová zátěž, celková fyzická zátěž a pracovní poloha, s ohledem na nepravidelný pracovní režim (délky směn) a častý výskyt nepřijatelných pracovních poloh. Při SZD ve skladových zázemích zásilkových/internetových obchodů, zaměřeném na pracovní prostředí, kategorizaci prací, zajištění PLS a sanitární zařízení bylo ve dvou případech zjištěno, že organizace nemají provedenou kategorizaci prací a nejsou zajištěny PLS. Při SZD u prací ve velkoplošných kancelářích nebyly zjištěny nedostatky, jednalo se o kanceláře s počtem do 30 osob s možností přirozeného větrání. Pracovníci těchto kanceláří se však shodují na tom, že velkoplošná kancelář není příliš vhodný prostor pro optimální výkon pracovní činnosti vzhledem k individualitě každého pracovníka (zvýšená možnost přenosu viróz, hluk, teplota na pracovišti, proudění vzduchu apod.). Kontrola zaměstnavatelů, kteří nepředložili kategorizaci prací, byla provedena převážně v rámci šetření podnětů a kontrolách čistíren a zásilkových obchodů. Jednalo se o pracoviště s nerizikovými faktory, které byly následně zařazeny do kategorie druhé. Ve 14 případech byly uloženy sankce formou příkazů o uložení pokuty na místě. Při kontrolách prací s opakovaným výskytům NzP nebylo zjištěno porušování platných právních předpisů. Na základě celostátních prioritních oblastí výkonu SZD v oblasti hygieny práce, kde byla ministerstvem zdravotnictví pro rok 2014 stanovena „Pasportizace kamenolomů, včetně zajištění pracovnělékařské péče pro zaměstnance“, byly v roce 2014 zkontrolovány na území Olomouckého kraje všechny kamenolomy. Úkol byl stanoven na základě postupné inventarizace možného výskytu azbestu v evropské unii a na základě zjištění obsahu některých druhů azbestu v kamenivu v již kontrolovaných lomech v ČR. Celkem bylo v Olomouckém kraji zkontrolováno 29 kamenolomů. Nejvíce v Šumperské a Jesenické oblasti, kde bylo zkontrolováno celkem 19 lomů s obsahem těženého materiálu: vápenec, mramor, amfibolit, -5-
rula, žula, pyroxen-biotitická pararula. Na Přerovsku, Olomoucku a Prostějovsku bylo dále zkontrolováno 10 lomů, ve kterých se těžila moravská droba. Při kontrolách prací spojených s nakládáním s karcinogeny a vkládáním získaných údajů do registru REGEX, byly kontrolovány nejen rizikové práce, ale i nerizikové - provozovny podnikových laboratoří u výroben potravin a provozovny, kde se pracuje s tvrdými dřevy. Při kontrolách biocidů bylo zjištěno, že společnosti používající biocidy nemají skoro žádný přehled o tom, že chemické přípravky, které používají, jsou biocidy, a že pro takové přípravky platí mimo jiné i zákon č. 120/2002 Sb. Všechny zkontrolované biocidní přípravky byly oznámené v souladu s § 35 zákona č. 120/2002 Sb., ale naopak na obalech těchto přípravků chyběly některé důležité údaje jako koncentrace účinné látky v metrických jednotkách, první pomoc, doba účinnosti a také dávkování. V rámci krajských priorit byla kontrolována pracoviště, na kterých se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi. Kontrolovalo se především, zda jsou vypracovaná pravidla pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a také pracoviště, kde byly rozhodnutím Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje stanoveny individuální přípustné expoziční limity či nejvyšší přípustné koncentrace nebezpečných chemických látek či prachu na pracovišti. Celkově lze říci, že ve většině těchto provozoven nebylo zjištěno porušení. V některých případech však chyběl na pracovišti text písemných pravidel. Při kontrolách prádelen a čistíren v Olomouckém kraji bylo v některých provozovnách zjištěno, že zaměstnavatel nemá práce zařazené do kategorií, na pracovištích chybí text pravidel pro nakládání s žíravinami, a že v některých provozovnách je obsluha praček při používání perchlorethylenu exponovaná krátkodobě hodnotám překračující nejvyšší přípustnou koncentraci stanovenou v nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Nadlimitní koncentrace jsou způsobené především špatnou funkcí odsávacího zařízení čistícího stroje v pračce a předčasným otevřením pračky. V roce 2014 se pokračovalo v kontrole výrobních a zdravotnických pracovišť, kde se pracuje s laserem. Při těchto kontrolách došlo k přeřazení prací z hlediska faktoru neionizující záření-lasery z již neexistující kategorie druhé do kategorie první. U laserů zařazených do třídy IIIB a IV byla kontrolována mimo jiné i ochranná opatření na pracovišti s lasery jako je signalizace chodu laseru světelně nebo akusticky, dále označení prostoru pro provozování laseru výstrahou se zákazem vstupu nepovolaných osob atd. Další krajské priority byly zaměřeny na svářečská pracoviště a práce v riziku, kde bylo v některých provozovnách zjištěno, že zaměstnavatel nemá zajištěnu smlouvu s lékařem PLS a na některých pracovištích nejsou pracovníci zdravotně způsobilí k práci, vzhledem k chybějící periodické preventivní lékařské prohlídce. Tabulka č. 3 – Počet rozhodnutí v rámci SZD Počet rozhodnutí v rámci SZD Celkem 1. Podle § 82 odst. 2 písm. c), d), e), f) souhrnná rozhodnutí (KaPr) 2. Podle § 82 odst. 2 písm. m) – mimořádná opatření 3. Podle § 82 odst. 2 písm. n) – hygienický limit faktoru pracovních podmínek
Počet vydaných rozhodnutí
Počet podaných odvolání proti rozhodnutí
Odvolacím orgánem
Vyhověno v autoremeduře potvrzeno
180
-6-
změněno
zrušeno
zamítnuto
4. Podle § 84 odst. 1 písm. b) zákazy činností 5. Podle § 84 odst. 1 písm. m) zákazy provozu zdroje hluku, vibrací nebo neionizujícího záření 6. Podle § 84 odst. 1 písm. p) uložení měření 7. Podle § 84 odst. 1 písm. r) – uzavření provozovny, pozastavení výkonu činnosti 8. Podle § 84 odst. 1 písm. s) opatření k ochraně zdraví při práci 9. Podle § 84 odst. 1) písm. t) stanovení přísnějších nejvyšších přípustných hodnot 10. Podle § 84 odst. 1 písm. w) - nařízení mimořádných lékařských prohlídek
Komentář k tabulce č.3 V průběhu roku 2014 bylo vydáno celkem 180 souhrnných rozhodnutí o kategorizaci prací, kdy se jednalo v převážné většině o aktualizaci kategorizace z důvodů organizačních změn, rozšíření výroby, zavedení nové technologie, nového strojního vybavení anebo předložení nových měření. Byly předkládány i návrhy na kategorizace ještě nezkategorizovaných provozoven. Oproti roku 2014 došlo k poklesu vydaných rozhodnutí, což si lze vysvětlovat stabilizací firem v jednotlivých odvětvích. V několika případech se jednalo o sloučené řízení o žádosti a řízení z moci úřední. V těchto případech bylo před vydáním rozhodnutí s příslušnou firmou zahájeno správní řízení z moci úřední a zpracován záznam o usnesení poznamenaném do spisu. V těchto rozhodnutích o kategorizaci rizikových prací bylo současně zaměstnavatelům uloženo sledování faktorů pracovního prostředí ve stanovených termínech, případně provádění následných prohlídek a stanovení biologických expozičních testů. Úroveň podávaných návrhů na zařazení prací do kategorií se od loňského roku nezlepšila, stagnuje i kvalita protokolů o měření předkládaných společně s návrhy. V roce 2014 bylo opět zaznamenáno několik případů neúplných podání v oblasti návrhů na zařazení prací do rizika, v důsledku čehož musela být v 15 případech tato řízení přerušena usnesením a podatelé byli vyzváni k odstranění nedostatků. Nedostatky spočívaly především v absenci výsledků hodnocení expozice fyzických osob jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek, resp. v celkovém zhodnocení -7-
rizikových faktorů vyskytujících se na pracovišti a v absenci či nesrovnalostech v počtech pracovníků v jednotlivých profesích. Za rok 2014 bylo dále vydáno 8 rozhodnutí k provozním řádům vodovodů pro zdroje pitné vody – komerční studny. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje obdržela v roce 2014 celkem 536 oznámení o zařazení prací do výsledné kategorie druhé, ke kterým byl vydán stejný počet sdělení. Tabulka č. 4 – Sankce a pokuty udělené v oblasti ochrany zdraví při práci
Pokuty
Odvolání celkem podáno
Vyhověno v autoremeduře
28
0
182 000
0
Počet Celková částka [Kč]
Odvolacím orgánem
Celkem uloženo pokut
potvrzeno
změněno
zrušeno zamítnuto
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Komentář k tabulce č. 4 V roce 2014 bylo uloženo celkem 28 sankcí v celkové výši 182 000,-Kč. V převážné většině případů byla využita možnost uložení sankce formou příkazu o uložení pokuty na místě. V jenom případě byl uložen klasický příkaz. Ve třech případech byla pokuta vymáhána prostřednictvím příslušného celního úřadu. Nejvíce příkazů o uložení pokuty na místě bylo uděleno za chybějící kategorizaci prací či nepředložení aktuální kategorizace prací, dále za nezajištění písemné smlouvy s poskytovatelem PLS, za zdravotní nezpůsobilost zaměstnanců - neprovedené vstupní a periodické preventivní lékařské prohlídky a také za nevyhovující sanitární zařízení. V menší míře byly uloženy sankce za chybějící písemná pravidla, nevyhovující pracovní podmínky, neoznámení prací, kde se při odstraňování materiálů vyskytoval azbest. Tabulka č. 5 – Kontrola zajištění pracovnělékařských služeb (PLS) Počet kontrol PLS celkem
816 z toho
Počet zaměstnavatelů, kteří nemají vůbec zajištěny PLS Počet zaměstnavatelů, u kterých při kontrole bylo zjištěno, že jsou PLS nedostatečně zajištěny Počet zaměstnavatelů, kteří mají prohlídky zajištěny u praktických lékařů Počet zaměstnavatelů, kteří mají PLS plně zajištěnu Počet uložených sankcí za nezajištění PLS
3 22 75 716 13
Celková výše uložených pokut za nezajištění PLS [Kč]
-8-
63 000
Komentář k tabulce č. 5 V roce 2014 bylo provedeno 816 kontrol PLS. Kontrolovanými subjekty byly především pracoviště s evidovanými pracemi kategorie třetí, v menší míře kategorie druhé a první. Jednalo se o subjekty větší, střední i malé s převažujícím zaměřením činnosti na výrobu a prodej, kovoobrábění a zámečnictví, slévárny a kovárny, dále zemědělská a potravinářská výroba, stavebnictví, zdravotnictví, doprava, administrativní práce, autoopravny, strojírenské provozy, dřevovýroba. U většiny kontrolovaných subjektů byla zajištěna PLS v plném rozsahu odpovídající platné legislativě. Evidence rizikových prací byla ve většině případů vedena v souladu s § 40 zákona č. 258/2000 Sb. V třech případech nebyla u kontrolovaných subjektů zajištěna PLS vůbec. V 22 případech bylo zjištěno, že podnikajícímu subjektu chybí písemná smlouva o zajištění PLS, nebo nejsou zajištěny vstupní a periodické lékařské preventivní prohlídky anebo lékaři PLS neprovádějí kontroly na pracovištích. V 75 případech měli zaměstnavatelé zajištěny prohlídky u praktických lékařů. Zde jde hlavně o drobné podnikatele, kteří své práce zařadili do kategorie druhé či první. V převážné většině případů nejsou zjišťovány nedostatky v provádění PLS u velkých a středně velkých firem, které mají vyhlášené rizikové práce. Tyto firmy mají uzavřené písemné smlouvy s poskytovateli o PLS a smlouvy se plní v plném rozsahu, včetně dohledu a poradenství. Celkově je možno konstatovat, že úroveň PLS se rok od roku zlepšuje. Došlo k výraznému zlepšení ve spolupráci lékařů zajišťujících PLS a zaměstnavatelem. Určité nedostatky se vyskytují většinou u menších firem, jejichž práce je zařazena do výsledné kategorie druhé a první. V těchto případech jsou PLS buď prováděny u praktických lékařů, nebo je smlouva s lékaři o PLS uzavřena, ale realizuje se pouze provádění vstupních a periodických lékařských prohlídek a neprovádějí se výstupní prohlídky, poradenská činnost ani dohled na pracovištích. Problémovým geografickým místem z hlediska možnosti zajištění PLS služeb, zůstává horským masivem Hrubého Jeseníku oddělené Jesenicko, kde je velmi obtížné zajistit lékaře PLS, třeba jen k provádění preventivních lékařských prohlídek. Možnost uzavření smlouvy o poskytování PLS v plném rozsahu je téměř nemožná. Lékař oboru pracovního lékařství zde není a praktičtí lékaři bývají plně vytíženi svými pacienty. Tabulka č. 6 – Činnost KHS podle § 44a a § 44b zákona č. 258/2000 Sb. Činnost podle § 44a § 44b zákona č. 258/2000 Sb.,
Počet
Přezkoušené osoby
4
Vydaná osvědčení
4
Projednání písemných pravidel o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky
329
Komentář k tabulce č. 6 Na základě úspěšného složení zkoušky byla vydána pro 4 osoby osvědčení o získání odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické. V roce 2014 bylo na Krajské hygienické stanici Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci, přijato k projednání celkem 329 textů písemných pravidel o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s chemickými látkami a přípravky, z toho 22 podání bylo vráceno k přepracování nebo doplnění a 5x bylo vydáno orgánem ochrany veřejného zdraví sdělení o neprojednání textu předložených pravidel. Nejvíce písemných pravidel bylo vypracováno na žíravé chemické látky a přípravky a na bezolovnaté automobilové benzíny. K jejich vypracování předkladatelé využívali výhradně bezpečnostních listů. -9-
Z nedostatků se opakovaně vyskytují chyby v částech týkající se první předlékařské pomoci, kde se při potřísnění očí zapomíná na odstranění kontaktních čoček před vymýváním, dále u žíravin, kde se zapomíná na odstranění potřísněného oděvu a přikrytí poleptaného místa sterilním obvazem, a při požití, kde se zapomíná zdůraznit, že pokud je postižený v bezvědomí, nebo pokud má křeče, nesmí nic přijímat ústy. V části týkající se osobních ochranných pracovních prostředků se často zapomíná na popis ochrany očí, u žíravin obličeje, případně ochrany dýchacích cest. V části likvidace úniku nebývá dostatečný popis zneškodnění uniklé chemické látky nebo přípravku a je zde pouze doporučení na postup dle zákona o odpadech bez konkrétního popisu likvidace úniku. Nově se vyskytuje problém s novou klasifikací a označováním nebezpečných chemických látek a směsí (místo nebezpečných vlastností toxický, vysoce toxický – třída nebezpečnosti akutně toxický, místo R a S vět – H a P věty atd.), v souladu s evropskou legislativou a chemickým zákonem č. 350/2011 Sb., respektive s vyhláškou č. 402/2011 Sb., což zatím není respektováno novelou zákona č. 258/2000 Sb. Tabulka č. 7 – Preventivní dozor – stanoviska podle § 77 zákona č. 258/2000 Sb., v oboru hygieny práce a pracovního lékařství Stanoviska
Počet vydaných stanovisek celkem
Počet vydaných negativních stanovisek
1667
60
877
13
552
11
238
36
Celkem K projektové dokumentaci Ke kolaudacím Ostatní
Počet vrácených k novému posouzení na základě stížnosti
Počet změněných
Komentář k tabulce č. 7 V rámci preventivního hygienického dozoru byla vydána právnickým či fyzickým osobám stanoviska či závazná stanoviska k předloženým projektovým dokumentacím nových staveb, k rekonstrukcím, ke změnám v užívání staveb, ke zkušebnímu provozu staveb a ke kolaudačním souhlasům staveb. Úroveň předložených projektových dokumentací staveb menšího i většího rozsahu je spíše podprůměrná. Projektové dokumentace nejsou řešeny komplexně, nebývá řešena problematika dozorovaná orgánem ochrany veřejného zdraví (technologie, větrání s ohledem na výskyt rizikových faktorů, stavební řešení sanitárních zařízení apod.). Zjištěné nedostatky jsou z větší části vyřešeny na základě vydání výzvy, kde jsou specifikovány nedostatky a případně konzultovány v rámci svolaného jednání s projektanty a investory. Současný stav projektových dokumentací ukazuje, že preventivní hygienický dozor musí zůstat nadále nedílnou součástí výkonu práce orgánu ochrany veřejného zdraví. V preventivním hygienickém dozoru byly posuzovány projektové dokumentace převážně středně velkých a menších staveb. Jednalo se o výrobní odvětví strojírenství, dřevozpracující průmysl, zdravotnictví, stavebnictví, zemědělství, ale i školství. Spolupráci s ostatními orgány státní správy a zvláště s odbory výstavby příslušných městských úřadu je třeba hodnotit kladně a funguje i systém vzájemné spolupráce mezi ostatními odděleními KHS při řešení složitější problematiky v preventivním hygienickém dozoru (dílčí stanoviska jednotlivých oddělení). Nesouhlasná závazná stanoviska k PD byla vydávána pro neúplnost předložených PD, nebo pro nedostatky v oblasti řešeného pracovního prostředí jako např. osvětlení, větrání, dále pak nevyhovující světlá výška, nedostatky ve vybavení sanitárního zařízení, případně z důvodů nedoplnění výzvami požadovaných informací ve stanoveném termínu, nevyhovujících výsledků měření hluku k nejbližší obytné zástavbě či nevyhovujícím koncentracím změřeného prachu či chemických látek. - 10 -
V Olomouckém kraji bylo ohledně základnových stanic od operátorů zpracováno celkem 14 projektových dokumentací k územnímu řízení, stavebnímu řízení nebo ke změně užívání. Dále bylo při výměně antén posouzeno celkem 201 rekonfigurací. V souvislosti s neionizujícím zářením KHS obdržela 2 žádosti o přeměření neionizujícího záření, které vyhodnotila jako podnět. Pracovníci odboru hygieny práce se rovněž podíleli na posouzení předložených projektových dokumentací staveb či kolaudaci staveb pro jiné odbory KHS, zejména pro odbor hygieny obecné a komunální, odbor protiepidemický a odbor hygieny výživy. V souladu se zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, byly schváleny 3 bezpečnostní programy či bezpečnostní zprávy. V průběhu roku 2014 bylo posouzeno celkem 112 provozních řádů zařízení, kde je nakládáno s odpady (53 provozních řádů mobilních zařízení a 66 provozních řádů stacionárních zařízení). Souhlasné vyjádření bylo vydáno k 109 provozním řádům (51 provozních řádů mobilních zařízení a 65 provozních řádů stacionárních zařízení), nesouhlasné vyjádření bylo vydáno celkem ke 3 provozním řádům (2 provozní řády mobilních zařízení a 1 provozní řád stacionárního zařízení). V několika případech mohla být vydána souhlasná vyjádření až po doplnění provozních řádů na základě výzvy k odstranění nedostatků podání (mobilní 1 výzva, stacionární 2 výzvy), a to z důvodů chybějících údajů v předložených provozních řádech. Jednalo se zejména o nedostatky v oblastech zajištění pitné vody pro potřeby zaměstnanců a zajištění předlékařské pomoci, nepředložení hlukové studie u mobilních zařízení sloužících k drcení a třídění stavebních odpadů, zajištění sanitárního zařízení pro pracovníky. Nesouhlasná vyjádření byla vydána z důvodů nedostatků podání výše uvedených, které nebyly odstraněny ani po vydání výzvy k odstranění nedostatků těchto podání. V roce 2014 bylo na KHS Olomouc právnickými osobami podáno 28 hlášení prací s expozicí azbestu. Bylo vydáno 24 souhlasných vyjádření či sdělení. Ke čtyřem hlášením bylo vydáno nesouhlasné vyjádření, a to z důvodu absence nezbytných údajů jako např.: druh odstraňovaného azbestu, specifikace osobních ochranných pracovních prostředků, zdravotní způsobilost pro práci s azbestem, řešení sanitárních zařízení pro pracovníky, dále byly uvedeny nevhodné techniky či technologie odstraňování azbestu či nedodržený termín hlášení. Celkově došlo k nárůstu podání hlášení stavebních prací spojených s expozicí azbestu, což lze přičítat celkové osvětě a medializaci této problematiky. K činnosti pracovníků odboru hygieny práce patří účast ve tříčlenné zkušební komisi k získání odborné způsobilosti v oboru speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace a účast ve zkušební komisi pro přezkušování odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky na ochranu rostlin.
Tabulka č. 8 – Písemné žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Písemné žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb., Celkem z toho odmítnutých
2 0
- 11 -
Komentář k tabulce č. 8 V roce 2014 byly řešeny dvě žádosti o poskytnutí informací ve smyslu zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Oběma žádostem bylo vyhověno v zákonném termínu. První žádost se týkala informací o dotřiďovacích linkách odpadů, druhu odpadů a počtu zaměstnanců obsluhy takových linek. Druhý požadavek se týkal zpracování přehledu počtu osob zařazených do jednotlivých kategorií z hlediska faktoru lokální svalová zátěž.
Tabulka č. 9 – Personální zajištění výkonu kontrolní činnosti – stav k 31. 12. 2014
Bez atestace
S atestací 1. stupně (jen lékaři)
S atestací specializační
fyzické osoby
úvazky
fyzické osoby
fyzické osoby
-
-
-
-
2
1,875
3
3
-
-
6
6
PhDr.
-
-
-
-
-
-
farmaceuti
-
-
-
-
-
-
RNDr.
-
-
-
-
-
-
MVDr.
-
-
-
-
-
-
Ing.
-
-
-
-
5
5
Mgr.
2
2
-
-
1
1
Bc.
1
1
-
-
-
-
ostatní
-
-
-
-
-
-
1
1
-
-
11
10,9375
asistent OVZ
1
1
-
-
11
10,9375
DiS
-
-
-
-
-
-
tech. prac.
-
-
-
-
-
-
4
4
-
-
19
18,8125
Počty zaměstnanců oddělení (odboru) hygieny práce na KHS
Lékaři
Celkem
z toho
s VŠ vzděláním
celkem
z toho
se SŠ vzděláním
Jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví
celkem
úvazky
Celkem
úvazky
fyzické osoby 2
1,875
9
9
-
-
-
-
-
-
-
-
5
5
3
3
1
1
-
-
12
11,9375
12
11,9375
-
-
-
-
23
22,8125
Komentář k tabulce č. 9 Personální zajištění odboru z hlediska zastoupení velmi potřebných lékařů je neuspokojivé.
- 12 -
úvazky
Metodické vedení, školící akce a přednášková činnost Pracovníci odboru hygieny práce se zúčastnili řady vzdělávacích akcí. Jednalo se zejména o účast na pravidelných konzultačních dnech ve Státním zdravotním ústavu Praha a dále na akcích pořádaných Společností pracovního lékařství. Během roku 2014 byli oddělením hygieny práce na územním pracovišti v Olomouci školeni v problematice hygieny práce a pracovního lékařství stážisté – lékaři v rámci jejich předatestační přípravy. Pravidelnou součástí činnosti odboru hygieny práce byly i v roce 2014 krajské konzultační dny k problematice posuzování nemocí z povolání. Pracovníci odboru hygieny práce se aktivně zúčastnili odborné konference pořádané Krajskou hygienickou stanicí Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci pod názvem „Zajímavosti z činnosti KHS Olomouckého kraje v uplynulém roce“. Přednesená sdělení se věnovala problematice oděvního průmyslu na Prostějovsku a sledování možného výskytu azbestu v kamenolomech na Šumpersku. Zástupce KHS se aktivně účastnil školení zaměstnavatelů v problematice pracovnělékařských služeb, pořádaného Okresní hospodářskou komorou v Prostějově. Zástupci KHS se dále aktivně zúčastnili semináře hygieny práce pořádaného KHS Královehradeckého kraje. Příspěvek byl věnován výrobě titanové běloby a barevných železitých pigmentů v okrese Přerov. Odborní pracovníci hygieny práce se dále podíleli na proškolení osob nakládajících s přípravky na ochranu rostlin.
Závěr: Závěrem lze konstatovat, že kontrolní plán odboru hygieny práce v rámci státního zdravotního dozoru pro rok 2014 byl splněn. V roce 2014 došlo k nárůstu vydaných stanovisek v preventivním dozoru stejně tak jako vyjádření k písemným pravidlům pro práci s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky a k provozním řádům odpadů. Bylo uděleno více sankcí v porovnání s loňským rokem. Došlo k mírnému nárůstu šetřených nemocí z povolání. Naopak počet vydaných rozhodnutí v roce 2014 byl nižší než v roce 2013.
V Olomouci dne 23.3.2015 Zpracoval Ing. Jiří Polis, Ph.D., vedoucí odboru hygieny práce
- 13 -
