ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE ZA ROK 2015

Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni Schwarzova 27, 301 00 Plzeň

ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE ZA ROK 2015

Plzeň :

únor 2016

Zpracovala: Ing. Eva Holá – vedoucí oddělení inspekce III Předkládá:

Ing. Miroslav Duchek – vedoucí inspektor OIP v Plzni

Strana 3 4

Obsah 1. Úvod 2. Sídlo, struktura, personální obsazení 3. Kontrolní činnost

6 7 10

Základní statistické údaje kontrolní činnosti v roce 2015 Základní údaje o udělených pokutách a vydaných rozhodnutích

Hlavní úkoly - výsledky kontrolní činnosti v jednotlivých úkolech 15.1.049

Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií

11

15.1.050

Program „Bezpečný podnik“

12

15.1.066

Kontroly dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti

16

15.1.101

Kontroly plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti

17

15.1.102

Kontrola dodržování povinnosti rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání

18

15.1.103

Kontroly nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců

22

15.1.110

Kontroly agenturního zaměstnávání

25

15.1.111

Kontroly rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontrola dodržování ochrany osobních práv na pracovišti

27

15.1.123

Kontroly dodržování minimální a zaručené mzdy

30

15.1.131

Bezpečnost práce ve stavebnictví

31

15.1.132

Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem

34

15.1.133

Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více

36

15.1.134 Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem

37

15.1.136 Kontrola bezpečnosti při provozu zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene

2

38

15.1.137 Bezpečnost práce při provozu plynových zařízení se zaměřením na objekty využívané pro vzdělávání, ubytování a volný čas dětí a mládeže

39

15.1.138

Bezpečnost práce při provozu chladicích zařízení a kompresorových stanic a tlakových nádob stabilních

41

15.1.139

Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi

43

15.1.140

Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb

45

15.1.142

Kontrola BOZP v potravinářském průmyslu

46

15.1.144 Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic

48

15.1.145 Bezpečnost práce při těžbě a při soustřeďování dříví stroji a zařízeními s lanovými systémy

50

Kontrolní činnost mimo HÚ

53

4. Pracovní úrazy

58

5. Ostatní činnosti - poradenská, výchovná a vzdělávací činnost

60

6. Závěr

1. ÚVOD Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni (dále jen OIP v Plzni) se při své základní činnosti v roce 2015 řídil Programem činnosti na rok 2015 schváleným ze strany MPSV. Hlavní náplní činnosti OIP v Plzni bylo provádění kontrolní činnosti na úseku pracovněprávních předpisů, ochrany pracovních vztahů, pracovních podmínek, zaměstnanosti, bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu technických zařízení (VTZ) vycházejících jednak z analýzy pracovní úrazovosti, analýzy obdržených podnětů ke kontrole a z poznatků z kontrolní činnosti za uplynulé období. Úkoly stanovené Programem činnosti na rok 2015 byly splněny. Zpráva o činnosti OIP v Plzni za rok 2015 podává základní informace, k nimž patří rovněž struktura a personální obsazení jednotlivých pracovních pozic na OIP v Plzni, základní statistické údaje o kontrolní činnosti, výsledky kontrolní činnosti, včetně informací o dalších činnostech inspektorátu konaných v rámci kompetencí vymezených zákonem č. 251/2005 Sb., zákonem o inspekci práce, v platném znění.

3

2. SÍDLO, STRUKTURA, PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ Sídlo, struktura, personální obsazení - vedoucí zaměstnanci, počty inspektorů, z toho mužů a žen, celkový počet inspektorů - stav k 31. 12. 2015 Schwarzova 27, 301 00 Plzeň Oblastní inspektorát práce

Tel.: 420 950 179 611,

pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj

fax: 420 950 179 610,

se sídlem v Plzni

E-mail: [email protected] , IDS: uiqeezx www.suip.cz/oip06

vedoucí inspektor

Ing. Miroslav Duchek

útvar

počet zaměstnanců celkem

6.10 - kancelář vedoucího inspektora

2

vedoucí inspektor

Ing. Miroslav Duchek

6.20 - oddělení ekonomicko-provozní

4

vedoucí oddělení

Bc. Pavla Vraštilová

6.30 - oddělení právní

4

vedoucí oddělení

JUDr. Jana Werdanová

6.41 - oddělení inspekce I (BOZP)

12

vedoucí oddělení

JUDr. Miroslav Kotora

6.42 - oddělení inspekce II (VTZ a stavebnictví) vedoucí oddělení

12 Ing. Jarmila Hrubá

6.50 - oddělení inspekce III (PVP)

15

vedoucí oddělení

Ing. Eva Holá

6.71 - oddělení inspekce NLZ (pro Plzeňský kraj) vedoucí oddělení

18 Mgr. Aleš Illický

6.72 - oddělení inspekce NLZ (pro Karlovarský kraj) vedoucí oddělení

11 Bc. Renata Bayerová

Počet zaměstnanců celkem

78

Počet inspektorů celkem

54 4

Oddělení

specializace

počet z toho inspektorů žen celkem

z toho mužů

Lesnictví a dřevozpracující průmysl Hutnictví a strojírenství 6.41 oddělení inspekce I (BOZP)

Doprava a opravárenství Zemědělství a potravinářství

9

-

9

10

1

9

13

8

5

Zpracovatelský průmysl Terciální sféra Chemický průmysl, ropný průmysl a nebezpečné látky Tlaková zařízení

6.42

Elektrická zařízení

oddělení inspekce II

Plynová zařízení

(VTZ a stavebnictví)

Zdvihací zařízení Stavebnictví

pracovní vztahy, pracovní podmínky, zaměstnávání žen, 6.50

mladistvých a činnosti

oddělení inspekce III

vykonávané dětmi,

(PVP)

mzdy, platy, cestovní náhrady, pracovní doba, doba odpočinku, kolektivní vyjednávání

5

6.71 oddělení inspekce NLZ

nelegální zaměstnávání

15

10

5

nelegální zaměstnávání

7

5

2

54

24

30

(pro Plzeňský kraj) 6.72 oddělení inspekce NLZ (pro Karlovarský kraj) OIP v Plzni celkem

3. KONTROLNÍ ČINNOST Základní statistické údaje o kontrolní činnosti v roce 2015 Náplň kontrolní činnosti v roce 2015 tvořily plánované kontroly prováděné v rámci plnění hlavních úkolů stanovených schváleným Programem činnosti inspektorátu na rok 2015 a mimořádné kontrolní akce jak celorepublikové, tak regionální. V roce 2015 byly realizovány následující celorepublikové kontrolní akce: 15.1.201 - Celorepubliková mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů, provozujících svou činnost ve velkoskladech a logistických centrech, zaměřená na oblast NLZ a základních institutů v oblasti PVP 15.1.202 - Celorepubliková mimořádná kontrolní akce v oblasti NLZ zaměřená na provozy pekáren s nočním provozem 15.1.203 - ALKOHOL - Celorepubliková mimořádná kontrolní akce vedená Policií ČR zaměřená na kontrolu užívání alkoholu a drog u mladistvých v nočních podnicích, barech a diskotékách Dále byly vyhlášeny a realizovány Regionální mimořádné kontrolní akce v oblasti NLZ v Plzeňském kraji:  regionální mimořádná kontrolní akce zaměřená na zaměstnavatele s předmětem činnosti zahradnictví, pěstování a prodej dřevin a květin.  regionální mimořádná kontrolní akce zaměřená na zaměstnavatele s předmětem činnosti výroba a montáž oken a dveří  regionální mimořádná kontrolní akce zaměřená na zaměstnavatele s předmětem činnosti kovovýroba V Karlovarském kraji byla provedena regionální mimořádná kontrolní akce se zaměřením na poskytování služeb venkovního občerstvení. 6

Vývoj v počtech provedených kontrol a dalších výkonů OIP je patrný z následující tabulky ROK POČET KONTROL

2011 2 424

2012 6 199

2013 6 862

2014 4 432

2015 3122

Z celkového počtu 3122 provedených kontrol bylo realizováno: v Plzeňském kraji ………………. 69 % v Karlovarském kraji …………… 31 % Rozdělení kontrol dle jejich zaměření Činnost Běžná kontrola Mimořádná kontrola Kontrola příčin a okolností pracovních úrazů Dokumentace Kolaudace Bezpečnostní zpráva Šetření podnětu Bezpečný podnik Integrovaná inspekce Následná kontrola Postoupená kontrola Celkem

Počet kontrol 2158 72 37 181 113 3 418 20 82 6 32 3122

Základní údaje o udělených pokutách a vydaných rozhodnutích Pokuty uložené v období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015:

Pokuty Počet Udělené zaměstnanci

Z toho související s pracovním úrazem Počet Výše (Kč)

Všechny Výše (Kč) 0

0

0

0

653

42 526 000

17

1 859 000

fyzické osobě

134

4 100 000

3

244 000

právnické osobě

519

38 426 000

14

1 615 000

18

1 805 000

0

0

1

30 000

0

0

672

44 361 000

17

1 859 000

Udělené právnímu subjektu

Nesoučinnost Pořádkové Celkem

7

Celkový počet pokut právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, které nabyly právní moci v roce 2015 činí 568 pokut, což je v porovnání s rokem 2014 o 32 pokut více, tj. plus 6%. Vývoj v počtu pokut udělených kontrolovaným subjektům a jejich výši, ukazují následující tabulka a graf: ROK POČET

2011 435

2013 596

675

800 600

2012 675

596

435

2014 536

2015 672

672 536

400 200

0 rok 2011

rok 2012

rok 2013

rok 2014

rok 2015

Celková výše návrhu pokut udělených kontrolovaným subjektům v roce 2015 představuje částku 44 361 000,- Kč, v porovnání s rokem 2014 je vyšší o 14 675 000,- Kč, tj. plus 49 %.

Vývoj celkové výše udělených pokut ROK VÝŠE V KČ

2011 14 595 000

2012 35 185 000

2013 61 599 000

2014 29 686 000

2015 44 361 000

Průměrná výše pokuty v roce 2015 z celkového počtu navržených pokut byla 66 013 ,- Kč , v porovnání s rokem 2014 (55 385,- Kč) je vyšší o 10 628,- Kč, tj. + 19%. Průměrná výše pokuty v roce 2015 (bez pokut udělených v souvislosti s vyšetřováním příčin PÚ) 64 889,- Kč byla ve srovnání s rokem 2014 (54 848,- Kč) o 10 041,- Kč vyšší. tj. + 18%. Výše pokut udělených za porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení v souvislosti s šetřenými úrazy v roce 2015 byla 1 859 000,- Kč tj. 4,2 % z celkového objemu. Průměrná výše sankce udělená v souvislosti se šetřenými úrazy v roce 2015 109 353,- Kč byla v porovnání s rokem 2014 (75 357,- Kč) vyšší o 33 996,- Kč , tj. plus 45 %. V roce 2015 OIP v Plzni udělil celkem 18 pokut za nesoučinnost ve výši 1 805 000,- Kč.

8

Výsledky kontrolní činnosti na úseku nelegální práce v roce 2015

Plzeňský kraj odbor 6.71

Karlovarský kraj odbor 6.72

OIP CELKEM

601

371

972

navržené pokuty v celkové výši

28 638 000- Kč

3 970 000,- Kč

32 608 000,- Kč

pokuty v právní moci v celkové výši

10 359 000,- Kč

662 000,- Kč

11 021 000,- Kč

počet zkontrolovaných subjektů

Počet zjištěných nelegálních zaměstnanců za rok 2015

Plzeňský kraj odbor 6.71

Karlovarský kraj odbor 6.72

OIP CELKEM

nelegální práce občanů v ČR

35

66

101

nelegální práce občanů EU

19

2

21

nelegální práce cizinců mimo EU

199

98

297

CELKEM zjištěných osob NLZ

253

166

419

9

HLAVNÍ ÚKOLY – výsledky kontrolní činnosti v jednotlivých úkolech 15.1.049 - Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Cíl úkolu: Integrovaná inspekce měla za cíl provést společnou kontrolu, podle plánu zpracovaného ČIŽP. Kontroly byly provedeny podle zpracovaného kontrolního seznamu a v souladu s metodickým pokynem generálního inspektora. V průběhu roku 2015 byly na OIP v Plzni předloženy ke schválení 3 bezpečnostní dokumentace. a) Plzeňská energetika a.s., Tylova 1/57, 301 00 Plzeň, IČ: 27411991 b) Linde Gas a.s., U Technoplynu 1324, 198 00 Praha 9- Kyje, IČ: 00011754 c) Flaga s.r.o., Nádražní 564/47, 69301 Hustopeče, IČ 47917091Kontrolované subjekty v roce 2015 1) Hexion, a.s., IČ: 000 11 771 – skupina B 2) Sokolovská uhelná , právní nástupce, a.s., IČ: 263 48 349- skupina B 3) Plzeňský Prazdroj, a.s. U Prazdroje 64/7 Plzeň, IČ45357366 – skupina A 4) Plzeňská energetika, a.s. Tylova 1/57,Plzeň, IČ: 27411991 – skupina A 5) ČEPRO, a.s., Praha 7, sklad Třemošná, č.p. 1057, IČ : 601 93 531 – skupina B 6) EURO-Šarm spol. s r.o. Těšínská 222, Šenov, IČ 63988186, provoz Sokolov, Tovární ulice – skupina A 7) Flaga s.r.o., Hustopeče u Brna, Plnírna PB, Nádražní 47, IČO : 479 17 091 – „Plnírna PB Dýšina Horomyslická ulice“- skupina B 8) ČEPRO, a.s., Praha 7, sklad Hájek 118, IČO : 601 93 531 – skupina B 9) LINDE SOKOLOVSKÁ s.r.o., Praha 9, Kyje U Technoplynu 1324, IČO: 270 76 181 areál Sokolovská uhelná, právní nástupce a.s. – Zpracovatelský závod Vřesová - skupina B Ve dvou subjektech Plzeňská energetika a.s. a EURO-Šarm s.r.o. byla provedena první kontrola v rámci zákona, u ostatních kontrolovaných subjektů probíhají kontroly již několik let. Zjištěné závady u subjektů, kde probíhají kontroly několik let, jsou pravidelně odstraňovány a stanovená opatření jsou ze strany kontrolovaných subjektů respektována a plněna. Úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je v kontrolovaných subjektech ve většině zařazených do skupiny B dle zákona č.59/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na velmi dobré úrovni (kontrola provedena 1 za rok). Ze strany kontrolovaných subjektů, vedení i řadových zaměstnanců je věnována pozornost dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Důležitým argumentem je složitost i nebezpečnost výrobního procesu, které jsou si provozovatelé těchto zařízení velice dobře vědomi s tím, že v případě havárie může dojít k ohrožení života a zdraví nejenom zaměstnanců, ale i široké veřejnosti. Logicky z toho vyplývají i zvýšené požadavky na školení a odbornou přípravu obsluhujícího personálu. Závěr: Před zahájením kontroly byli ve všech kontrolovaných subjektech členové kontrolní komise proškoleni s ohledem na možná rizika při provádění samotné kontroly. Po každé provedené 10

kontrole byla pracovníky OIP zpracována a ČIŽP předána písemná informace o výsledku kontroly ze strany OIP.

15.1.050 - Program "Bezpečný podnik" Společnosti, u kterých OIP provedl vstupní prověrku plnění podmínek programu „Bezpečný podnik“ a společnosti, u kterých OIP provedl tříletou prověrku plnění podmínek programu „Bezpečný podnik“: Nová prověrka v celém rozsahu: Mbtech Bohemia s.r.o. – společnost podala v říjnu 2014 žádost o prověření systému SEDRA s.r.o. – společnost podala v listopadu 2014 žádost o prověření systému Tříletá prověrka ve vybraných oblastech, které stanovil OIP v Plzni: VODÁRNA PLZEŇ a.s. Plzeňská teplárenská, a.s. Společnost, u které došlo k podstatné změně, během roku 2015 : Momentive Specialty Chemicals, a.s., sídlo : Sokolov, Tovární č.p. 2093, PSČ 356 01 IČ: 00011 771, došlo k přejmenování společnosti na HEXION a.s.. Ostatní skutečnosti u výše uvedené společnosti, zůstaly beze změn. Poznatky inspektorů z jednotlivých prověrek: Inspektory, kteří prováděli prověrky, bylo konstatováno, že systémy řízení BOZP v rámci programu „Bezpečný podnik“ jsou funkční a akceptované všemi zaměstnanci. Připravenost kontrolovaných subjektů byla na velice dobré úrovni a docházelo pouze k úpravě drobných nedostatků ve zpracované dokumentaci. Zásadní vydaná doporučení u jednotlivých prověrek: U vydaných doporučení ke zlepšení stavu řízení BOZP, se jednalo o doplnění a zpřesnění dokumentace tak, aby odpovídala fyzickému stavu zařízení a požadavkům příručky „Bezpečný podnik“ verze 2009. Dále byla vydávána doporučení na zlepšení značení zařízení, zpřesnění podmínek pro ověřování zdravotní způsobilosti a zařazení nových zařízení spuštěných po prověrce do systémů řízení BOZP. Zhodnocení jednotlivých prověrek: Zavedení a fungování programu „Bezpečný podnik“, je ve všech prověřovaných společnostech plně podporováno ze strany vedení společností a je chápáno jako zlepšení podmínek pro práci i ze strany řadových zaměstnanců. Všechny prověřované společnosti, mají systém řízení BOZP v rámci programu „Bezpečný podnik“ na velmi dobré úrovni a propracovaný do všech oblastí své činnosti. Závěr: Pro všechny držitele titulu „Bezpečný podnik v regionu OIP 6, byl dne 29. května 2015 uspořádán již 8. ročník setkání s držitelů titulu „Bezpečný podnik“, působících v regionu OIP pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj. 11

15.1.066 - Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti PVP, BOZP a zaměstnanosti Cíl úkolu: Zabývat se všemi přijatými podněty ke kontrole. Kontrolní činností na základě podnětů ke kontrole i nadále vyvíjet tlak na zaměstnavatele k dodržování povinností, vyplývajících jim z právních předpisů v oblasti pracovních vztahů a podmínek, zaměstnanosti a BOZP. Cílem mělo být nejen zlepšení právního vědomí zaměstnavatelů, ale také kultivace podnikatelského prostředí. Kontroly iniciované podněty občanů na porušování povinností zaměstnavatelů v oblasti BOZP měly napomáhat snižování úrazovosti na pracovištích. Kontrolami v oblasti zaměstnanosti (zejména podněty na nelegální zaměstnávání) bylo cílem omezení výkonu práce mimo pracovněprávních vztah. Obsah podnětů a výsledky kontrolní činnosti budou sloužit jako důležitý informační zdroj k zaměření kontrol orgánů inspekce práce v dalším období. Trend vývoje počtu a obsahu podnětů I v roce 2015 pokračoval trend z předchozích let tím, že drtivá část podnětů přijatých na OIP v Plzni se týkala problematiky oddělení pracovní vztahy a podmínky (PVP), téměř čtvrtina podnětů byla řešena oddělením kontroly nelegálního zaměstnávání (KNZ) a pouze 4 podněty byly řešeny odděleními bezpečnosti práce, vyhrazených technických zařízení a ochrany zdraví při práci. TAB.: Počet podnětů přijatých na OIP v Plzni v roce 2015 v členění na kontrolní oddělení Oddělení OIP Počet podnětů

PVP

KNZ

356

129

BOZP CELKEM 4

489

400 350 300 250 200

Počet podnětů

150 100 50 0 PVP

KNZ

BOZP

Oblasti zaměření podnětů se nijak podstatně nemění, nejčastěji jsou přijímány podněty směřující do oblasti odměňování, ať je to nevyplacení mzdy, platu, odměny – nebo jejich částí za odpracovanou dobu, příplatků zejména za práci v sobotu, neděli, ve svátek, v noci, přesčas, náhrad mzdy za dovolenou a dobu dočasné pracovní neschopnosti, nebo nevyplácení cestovních náhrad. Další rozsáhlou oblastí zůstává oblast rozvrhování pracovní doby, zejména překračování délky směny, neposkytování nepřetržitého odpočinku v týdnu 12

nebo mezi směnami. Časté jsou rovněž podněty související se vznikem, změnou nebo skončením pracovněprávního vztahu. V těchto případech je rovněž poukazováno na práci bez uzavřeného pracovněprávního vztahu, případně na jeho uzavření bez povinné písemné formy pracovní smlouvy nebo dohody. Nejvíce podnětů šetřených oddělením KNZ směřovalo do oblasti nelegálního zaměstnávání a doplňkově pak do oblasti pracovněprávní - neproplacení dovolené, nevyplacení části mzdy, nesplnění oznamovací povinnosti agentury práce ve smyslu § 59 odst. 2 ZoZ a jeden podnět se týkal povinného podílu - neproveden odvod do státního rozpočtu i po výzvě doručené úřadem práce. Ojedinělé je podávání podnětů zaměřených výhradně na oblast nedodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce, technických zařízení a ochrany zdraví při práci. Podané podněty se týkaly rozporu skutečného stavu a výsledku provedených revizí vyhrazeného technického zařízení, školení, OOPP a stavu pracoviště. Není však výjimkou, že předmětem podaného podnětu jsou skutečnosti poukazující na porušování více oblastí kontroly. V takových případech dochází k součinnosti příslušných kontrolních oddělení při prováděné kontrole. Podněty jsou podávány ze strany zaměstnanců – budoucích, současných i bývalých, dále ze strany osob zastupujících uvedené zaměstnance – právních zástupců, pověřených osob, neziskových organizací, odborových svazů, státních úřadů a institucí – úřadů práce, správy sociálního zabezpečení, zástupců veřejné správy, jednotlivých složek policie, živnostenských úřadů, hygienických stanic. Čím dál častěji je právními zástupci zaměstnanců požadováno provedení kontroly u zaměstnavatele tzv. na míru za účelem obstarání dostatečného množství důkazních prostředků k soudnímu řízení. Podněty směřují do všech oborů podnikání a týkají se celého spektra zaměstnavatelů, co se týká jejich velikosti. Setrvalý trend je oblast pohostinství, hlídacích agentur, agentur práce a dopravy, kde se stěžovaná porušení často vyskytují. Podněty jsou tak využívány i pro výběr zaměstnavatelů při naplňování jiných specializovaných kontrolních úkolů na danou oblast. Takovou oblastí je např. agenturní zaměstnávání. Podněty jsou podávány jejich zaměstnanci, a stále častěji i cizími státními příslušníky. Tento trend je inspektorátem vnímán jako důsledek jednak kontrolní činnosti inspektorátu, o jejíž úspěšnosti se zahraniční zaměstnanci sami mohli přesvědčit, jednak jako výsledek spolupráce s různými neziskovými organizacemi, které se na inspektorát práce jménem svých klientů obracejí. Pozitivním jevem pro snížení počtu podnětů je poskytování pracovněprávního poradenství na pracovištích inspektorátu, kdy cílenou radou dojde následným postupem k narovnání stavu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem bez nutnosti zahajovat kontrolu. Oprávněnost podnětů Z celkového počtu šetřených podnětů bylo 25 % oprávněných, tj. na základě kontroly bylo prokázáno pochybení zaměstnavatele v celé oblasti uváděné stěžovatelem, 24 % částečně oprávněných, to je takových, kde uváděné skutečnosti byly kontrolou zjištěny jen z části, ale často bývají zjištěny skutečnosti, na něž podatel podnětu nepoukazoval. Neoprávněných bylo vyhodnoceno 19 % podnětů a podnětů, kde se nepodařilo porušení prokázat, bylo 32 %.

13

Výsledek šetřených podnětů

PODNĚTY DLE OPRÁVNĚNOSTI V %

[NÁZE PODNĚTY DLEOPRÁ ​; 0 ​; 0 VPODNĚTY nepro DLE OPRÁVNĚNOSTIOPRÁ VVNĚN % kázané KATE… [NÁZE OPRÁVNĚNOSTI V % OPRÁVNĚNÉ 25

neprokázané; 32

[N32 neoprávněné; 19

oprávněné [NÁZE oprávněné neopr neoprávněné neoprávněné V ávněn KATE… é[N19 oprávněné

VNĚN É… částeč VÉ… částečně oprávněné čá s tečně oprávněné; 24

ně KATE… oprá… neprokázané

částečně oprávněné neprokázané

částečně opr ávn ěné

neoprávněné

neprokázané

V roce 2015 byl zjištěn jistý nárůst podnětů, u kterých se nepodařilo prokázat popisované skutečnosti. V oblasti nelegálního zaměstnávání se jedná o případy, kdy je přijat podnět poukazující na skutečnosti, které nastaly před mnoha měsíci, obsahuje jen obecné informace a nepoukazuje na žádné důkazní prostředky. V oblasti PVP se jedná zejména o neproplacené odpracované hodiny a příplatky, kdy zaměstnavatel buď nevede evidenci pracovní doby vůbec, nebo je evidence pracovní doby vyhotovena jen pro účely kontroly v rozsahu stanovené pracovní doby, bez odchylek, přesčasů. Uvedené praktiky jsou nejčastěji zjišťovány v pohostinství a u hlídacích agentur. Prokázat nevyplácení odpovídajících příplatků je pak velmi obtížné a je možno postihnout pouze obecné nedostatky v evidenci pracovní doby – například nevedení evidence nebo neuvedení začátku a konce směny. Dále je to vyplácení mzdy „na černo“, kdy zaměstnavatel vyplácí část mzdy oficiálně a část tzv. na ruku. Ve mzdovém výměru, případně ve smlouvě a výplatní pásce je stanovena a vykazována minimální mzda. Problémy nastávají, jestliže se zaměstnanec se zaměstnavatelem „nepohodnou“ a zaměstnavatel začne vyplácet jen sjednanou mzdu.

Problémy při kontrolní činnosti Zásadním problémem při kontrolní činnosti je nedostupnost kontrolovaných subjektů a nesoučinnost. a) Nesoučinnost Je stále obtížnější kontaktovat kontrolovaný subjekt. Často jsou uváděna sídla firem na adresách bytů v panelovém domě, obecních úřadech nebo místech známých jako „fiktivní sídla“ mnoha subjektů. Firmy nepotvrzují doručování oznámení, výzev a to jak zasílaných poštou, tak prostřednictvím datové schránky. Lze sice za určitých podmínek uložit pokutu za nesoučinnost, to však nevyřeší problém s nemožností provést kontrolu nezbytných 14

dokumentů. Stále více kontrol tak zůstává po delší dobu nedokončených popř. po určité době odložených. Pro některé zaměstnavatele je tak stále výhodné nepřebírat korespondenci a zůstávat pro kontrolu nedostupný a v důsledku toho i bez nutnosti napravit závadový stav. b) Obcházení zákona při uzavírání pracovněprávních vztahů Stále četnější je využívání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr popř. jejich kombinace s pracovní smlouvou. Toto „obcházení“ zákona je časté zejména u hlídacích bezpečnostních agentur, kdy agentura zaměstnává osoby na základě pracovní smlouvy. Další bezpečnostní agentura má s těmito osobami uzavřeny dohody o provedení práce se stejným obsahem – místo výkonu práce, druh práce. Uvedené agentury mají v pozici statutárního orgánu, popř. jiné vedoucí pozici, totožné osoby. Cílem je např. skrytí práce nad stanovenou pracovní dobu a ušetření finančních prostředků za nevyplacené příplatky za práci přesčas, případně za práci v sobotu, neděli a svátek, nižší či žádné odvody, daně. Rovněž je zastřeno dodržování nepřetržitých odpočinků mezi směnami a v týdnu, délka směny. Kombinace pracovních smluv a dohod je rovněž využívána u obchodních řetězců, kdy je jeden vztah uzavřen na určitý druh práce – pokladní a jiný na odlišný – např. doplňování zboží, úklid. Inspektorát se o praktikách dozví ve většině případů z podnětů, v nichž je uvedeno neproplácení příplatku za práci přesčas a následným šetřením vyplyne, že se jedná o práci konanou na základě více smluvních vztahů. Stále četnější jsou podněty z oblasti dopravy. Oprávněnost podnětů je většinou sporná. Jsou podávány zaměstnanci, kteří se se zaměstnavatelem rozešli „ve zlém“. Tento jev má stupňující se tendenci. V dopravě je vysoký podíl zaměstnanců, kteří mají exekuce na plat a fluktuují. Je to způsobeno zejména velice příznivým podílem mezi mzdou a cestovními náhradami, protože exekuce se mohou srážet pouze ze mzdy. Cestovní náhrady ve výši několika desítek tisíc korun měsíčně zaměstnanci zůstávají. Problémy nastávají při pracovní neschopnosti nebo dovolené, kdy se náhrada počítá z průměrného výdělku nikoli z cestovních náhrad a zaměstnanec má pocit, že ho zaměstnavatel krátí na jeho právech. Závěr V letošním roce bylo možné pozorovat zhoršování podmínek pro výkon kontroly, pro prokázání stěžovaného porušení předpisů, a to jak pro snahy zaměstnavatelů se kontrole vyhnout – zaměstnavatelé jsou nekontaktní, na adrese sídla není možné nikoho zastihnout, zasílané výzvy zůstávají nedoručené, tak i pro obcházení některých ustanovení zákona. V oblasti pracovní doby je to zejména uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, ve kterých se skryje přesčasová práce, a v návaznosti na to i oblast odměňování – nejsou vypláceny příplatky. Dalším obcházením je vyplácení části mzdy, a její doplácení buď „na černo“, nebo formou cestovních náhrad, na které však zaměstnanci nevznikl nárok. Vzhledem k tomu, že převážná část podání směřuje právě do těchto dvou oblastí, snižuje se tím poměr prokázaných porušení a oprávněných podnětů oproti neoprávněným či neprokázaným.

15

15.1.101 - Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti Cíl úkolu: Zjistit, zda zaměstnavatelé, kteří plní povinný podíl zaměstnávání OZP odebíráním výrobků nebo služeb od subjektů, které zaměstnávají více jak 50% zaměstnanců OZP, plní povinný podíl a zda subjekty, které jim poskytují náhradní plnění, nepřekračují zákonem omezený finanční objem poskytnutého plnění, který mohou žadatelům v jednom roce poskytnout, zda jsou oprávnění poskytovat náhradní plnění a zda vedou zákonnou evidenci podle zákona o zaměstnanosti. Předmět kontroly: 1. Zda zaměstnavatel s více jak 25 zaměstnanci: - plní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením (OZP) ve výši povinného podílu nebo tzv. náhradním plněním, - plní stanovenou ohlašovací povinnost a ve stanovené lhůtě, - odvedl odvod do státního rozpočtu ve stanovené výši a lhůtě. 2. Zda poskytovatel náhradního plnění: - splňuje podmínku zaměstnávání více jak 50% OZP, - nepřekročil maximální možný poskytovaný objem náhradního plnění, - vede evidenci o poskytovaném plnění v souladu se ZoZ, - poskytuje své výrobky nebo služby, - poskytované plnění má v předmětu podnikání. Vyjádření ke zjištěným skutečnostem: Za OIP pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj: kontroly Zahájeno Zrušeno Ukončeno Dokončeno v r. 2016 bude

celkem 22 3 13 6

Plzeňský kraj 13 7 6

Karlovarský kraj 9 3 6 -

Kontroly povinného podílu jsou velmi rozsáhlé a tím časově náročné. Krajské pobočky Úřadů práce poskytují velké množství podnětů k provedení kontroly povinného podílu. Z těchto podnětů je nutné vybrat ty nejzávažnější, tedy ty podněty, kdy zaměstnavatel neodvedl povinný odvod do rozpočtu ČR. Zde byla provedena důkladná kontrola. Většina podnětů z ÚP představuje jen drobná administrativní porušení, které zaměstnavatelé odstraní. U ukončených kontrol je celkový návrh pokut za oba kraje 210 tis. Kč, v 6 případech není navrhován postih, neboť 1. výpočet odvodu se lišil o velmi nízkou částku, oznámení i původní odvod byly provedeny v termínu, kontrola byla zahájena na základě chyby v seznamu od ÚP, 2. nebylo zjištěno porušení, 16

3. odvod nebyl proveden, protože společnost byla v dubnu prodána novému majiteli s tím, že tento se o povinnosti odvodu za rok 2014 dozvěděl až při zahájení kontroly, 4. odvod byl proveden pozdě z důvodu špatné finanční situace v lednu a únoru, 5. bylo zjištěno, že zaměstnavatel zaplatil víc, než měl, 6. odvod byl opozděn o jeden kalendářní den. Po ukončení kontroly je informace o výsledku kontroly společně s protokolem z kontroly předána zpět na Krajské pobočky ÚP. Tyto podklady slouží Úřadům práce jako impuls k zahájení daňového řízení a k vymožení dlužného odvodu do rozpočtu ČR. OIP v těchto případech dále vede správní řízení za uložení pokuty pro porušení této povinnosti.

15.1.102 - Kontrola dodržování povinnosti rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání Cíl úkolu: Je známo, že dochází k porušování a obcházení stanovených pravidel při výběru osob ucházejících se o práci. Z tohoto důvodu bylo cílem nadále pokračovat ve snaze přispět k dodržování povinností zajištění rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání a prostřednictvím kontrolní činnosti odhalit porušování stanovených pravidel. Zároveň je nutno kontrolní činností působit i preventivně, aby již nedocházelo k opakovanému porušování právních předpisů ze strany zaměstnavatelů. Výběr kontrolovaných subjektů je uskutečňován zejména na základě: - Monitoringu zaměřeném do oblasti internetových portálů - Inzerce zaměstnavatelů, agentur práce - Informace o možné diskriminaci získané v rámci základního pracovněprávního poradenství - Podnětů od podatelů, státních institucí a dalších osob Vyjádření ke zjištěným porušením V Plzeňském kraji byly provedeny čtyři kontroly se zaměřením k možnému porušování a obcházení stanovených pravidel při výběru osob ucházejících se o práci. Kontroly byly provedeny v rámci podaného podnětu od podatele, z toho tři kontroly vykázány v rámci úkolu 111 – viz níže. Při kontrolách bylo prokázáno porušení zákona pouze v 1 případě V Karlovarském kraji bylo provedeno 6 kontrol v oblasti dodržování povinnosti rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání. Kontroly byly učiněny na základě zjištěných diskriminačních inzerátů. Kontrolami bylo ve všech případech prokázáno upřednostňování jednoho pohlaví Závěr: V Plzeňském kraji a Karlovarském kraji bylo provedeno celkově 10 kontrol. Tento počet kontrol byl dostatečný a přiměřený. V Plzeňském kraji bylo zaznamenáno pouze 1 porušení v oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace při uplatnění práva na zaměstnání. Jiná je situace v Karlovarském kraji, kde monitoringem inzerce a provedením cílených kontrol bylo zjištěno v některých případech uvedené porušení.

17

15.1.103 - Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců

Cíl úkolu: Eliminovat nelegální zaměstnávání ve všech segmentech pracovního trhu, naplnit cíle projektu „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“, uvést do praxe a ověřit jednotnou Metodiku provádění kontrol nelegálního zaměstnávání, vytvořenou v rámci projektu. Realizovat kontroly zaměstnavatele v krátkém časovém úseku, účelně a efektivně, s návazností na oblasti kontrolní činnosti dalších kontrolních subjektů a institucí státní správy. Ve svém důsledku tak napomoci ke snížení úniků na daních a platbách sociálního a zdravotního pojištění, ke vzrůstu počtu pracovních míst na otevřeném trhu, omezit vykořisťování zahraničních občanů, zejména ze zemí mimo EU. Osvětovou, poradenskou a kontrolní činností preventivně působit na trhu práce a rozšířit povědomí kontrolovaných osob a osob vykonávajících pro ně práci o nelegální práci a jejich důsledcích. Předmět kontroly: existence pracovněprávního vztahu při výkonu závislé práce, výkon práce cizince na základě povolení k zaměstnání, je-li požadováno, výkon práce cizince na základě povolení k pobytu, je-li požadováno, forma, náležitosti a obsah pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud existují, - základní ustanovení zákoníku práce na úseku pracovního poměru, pracovní doby, odměňování a BOZP. -

Vyjádření ke zjištěným porušením: Výběr zaměstnavatelů-subjektů ke kontrolám je především prováděn:  na základě vlastního monitoringu a zkušeností,  na základě informací vyplývajících z podnětů ze strany orgánů veřejné správy a fyzických osob,  dále na základě informací osob sdělených v rámci poskytovaného pracovněprávního poradenství,  v návaznosti na požadavky orgánů veřejné správy (Policie ČR -Cizinecká policie, Živnostenského úřadu na součinnostní kontrolu),  na základě informací od zprostředkovatelů - zaměstnanců ÚP,  dle zaměření stanoveného zadáním Státního úřadu inspekce práce k provedení celoplošných mimořádných kontrolních akcí. Z množiny subjektů vyvíjejících podnikatelskou činnost v územní působnosti OIP byly ke kontrole vybírány převážně subjekty, u nichž byla na základě získaných informací značná pravděpodobnost zjištění nelegálního zaměstnávání, dále pak subjekty, u kterých neproběhla v minulých dvou letech žádná kontrola. Pozornost byla věnována i následným kontrolám u zaměstnavatelů, u kterých byly v roce 2013 a 2014 zjištěny nedostatky. Subjekty, u kterých měly být provedeny kontroly v rámci regionálních kontrolních akcí, byly vybírány z množiny subjektů působících v oboru činností, ve kterém již bylo umožnění 18

výkonu závislé práce mimo pracovněprávní pravděpodobnost zjištění tohoto jevu.

vztah

zjištěno,

nebo

byla

vysoká

Kontroly oddělení NLZ Plzeňského a Karlovarského kraje proběhly bez větších problémů. V průběhu roku 2015 se však začaly objevovat případy neposkytování součinnosti ze strany kontrolované osoby. V porovnání s celkovým počtem provedených kontrol je sice tato skupina případů „neposkytnutí součinnosti ze strany kontrolované osoby“ nevelká, ale s porovnáním její četnosti ve vztahu k četnosti případů zjišťovaného závažného porušování pracovněprávních předpisů vyplývá, že uvedený trend má stoupající tendenci. Kontrolní činnost oddělení NLZ byla v roce 2015 z hlediska velikosti kontrolované osoby primárně zaměřena jednak na zaměstnavatele s velkým počtem zaměstnanců, dále pak na subjekty, které jsou z hlediska statistické klasifikace menšími až středními subjekty. Z hlediska podnikatelské činnosti byla kontrolní činnost zaměřena do oblasti strojírenství, kovovýroby, zpracování dřeva, stavebnictví a pohostinství. Sekundárně byla kontrolní činnost zaměřena do oblasti zprostředkování zaměstnání a to zvláště v Plzeňském kraji. Výsledkem kontrolní činnosti u kontrolovaných osob je zjištění umožnění výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah, výkon práce osob bez písemně uzavřeného pracovněprávního vztahu, nedodržení právních předpisů upravujících agenturní zaměstnávání, nelegální zprostředkování zaměstnání, nedodržování povinností zaměstnavatele – kontrolované osoby vyplývající z ustanovení § 87 a § 136 zákona o zaměstnanosti. Při kontrolní činnosti je rovněž zjišťováno porušování právních předpisů upravujících zejména odměňování zaměstnanců a pracovní dobu zaměstnanců. Za účelem možného zjištění výkonu nelegální práce u kontrolované osoby je kontrolovaná osoba navštívena zpravidla několikrát za sebou v různých časových úsecích (monitoring). Kontrolní zjištění je tak, vzhledem k větší náročnosti dokazování znaků závislé práce pro potvrzení umožnění nelegální práce, důkladně podloženo i opakovanou kontrolou. Ve světle právních názorů soudních orgánů na problematiku nelegální práce se jeví tento, na první pohled pomalejší a méně schůdný postup, jako jedině možný pro prokázání všech znaků závislé práce. Tímto postupem bylo vyhodnoceno i několik případů umožnění výkonu nelegální práce – závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, kdy pracovní činnost fyzické osoby zaměstnavatel vysvětloval tím, že se jedná o práci na zkoušku, ačkoliv opakovanou kontrolní činností byl zjištěn výkon práce mimo pracovněprávní vztah trvající delší dobu. Dalším nástrojem v provádění efektivních kontrol NLZ je monitoring. Monitoring prováděný v dostatečném časovém období umožňuje provádět následně i efektivní kontrolu. Tento nástroj však lze efektivně využívat pouze v případech možného volného vstupu do provozovny, což připadá v úvahu při kontrolách v pohostinství nebo v obchodech. Kontrolou zaměřenou do primární oblasti byly často sekundárně zjišťovány případy pokrývání poptávky po pracovních silách zdroji mimo kontrolované subjekty, tj. agenturami práce, které vykonávají svoji činnost na základě povolení GŘ ÚP ČR (dále jen „agentury práce“), dále pak tzv. pseudoagenturami práce a v neposlední řadě i cestou švarcsystému. Tento neblahý jev je zjišťován převážně v Plzeňském kraji a oddělení NLZ Plzeňského kraje se právě na tento jev také zaměřuje. U agentur práce, bylo ve sledovaném období zjišťováno, že vlastí personální nedostatečnost k porytí potřeb uživatele řeší uzavřením smluvního vztahu 19

s jinou agenturou práce, od které si „půjčují“ její zaměstnance, které pak jako svoje zaměstnance dočasně přidělují k uživateli. U tzv. pseudoagentur je potřeba pracovních sil „uživatele“ zabezpečována na základě smluvního vztahu mezi „uživatelem“ a pseudoagenturou, která „uživateli“ dodá své zaměstnance, kteří jsou s pseudoagenturou převážně v pracovněprávním vztahu, a tito zaměstnanci pak pracují podle pokynů „uživatele“. Se švarcsystémem se inspektoři při kontrolní činnosti setkávají převážně právě u tzv. pseudoagentur, kdy tyto subjekty ve snaze zabezpečit poptávku „uživatele“ po pracovní síle, uzavírají smluvní vztah s cizinci, kteří nemohou získat povolení k zaměstnání a jsou fyzickými osobami, podnikajícími na základě živnostenského zákona. Tyto osoby pak dodají „uživateli“, kde pracují podle pokynů „uživatele“. Porušení pracovněprávních předpisů v oblasti pracovních vztahů a podmínek stanovených zákoníkem práce je, tak jako v předchozím roce, zjišťováno především v oblasti odměňování (nevyplácení minimální odměny z dohody, nevyplácení nejnižší úrovně zaručené mzdy, příplatků za práci v sobotu a v neděli a za noční práci), ale i v oblasti evidence pracovní doby, překročení délky směny a nedodržení nepřetržitého odpočinku v týdnu. V oblasti dodržování povinností vyplývajících zaměstnavatelům z ustanovení § 87 ZoZ je stále zjišťováno jejich nedodržování, rovněž tak je i nadále zjišťováno neohlášení nekolidujícího zaměstnání uchazečem o zaměstnání. Za pozitivní lze považovat tyto skutečnosti: Většina zaměstnavatelů, samozřejmě těch, u kterých porušení zjištěno nebylo, naše kontroly vnímá jako potřebné a přínosné. Velmi často se tak u těchto zaměstnavatelů dozvíme i tipy na subjekty, u kterých dochází k porušování předpisů. Jako velmi pozitivní, i když stále ojedinělý jev, lze považovat skutečnost, že po provedené kontrole, při které bylo zjištěno i umožnění výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah, je u kontrolované osoby následnou kontrolou zjištěna náprava předchozího stavu tím, že kontrolovaná osoba pokrývá svou potřebu pracovních sil prostřednictvím agentury práce. Velmi pozitivně je vnímána spolupráce s Okresní správou sociálního zabezpečení Plzeň město. Komunikace s touto institucí a předávání potřebných informací k dané kontrole probíhá v krátkých časových intervalech, zpravidla v průběhu jednoho dne, max. však do druhého dne jsou informace připraveny. Další pozitivní zkušenost je s prevencí a to ve formě přednášek, diskuzí a besed, zejména se studenty na středních školách, cizinci na různých platformách, ale i širokou veřejností. Za poměrně krátkou dobu existence útvaru NLZ se již projevuje dopad předchozích uložených sankcí a mezi veřejností je SÚIP pozitivně vnímán. V roce 2015 je zaznamenán jen mírný nárůst NLZ proti roku 2014, ale narůstá porušení ve smyslu neoprávněného zprostředkování.

20

Za negativní lze považovat skutečnosti: Zákoník práce umožňuje práci na základě DPČ i DPP. U tohoto typu pracovněprávních vztahů pak zaměstnavatelům nestanoví povinnost vést evidenci odpracované doby zaměstnanců pracujících na základě DPP nebo DPĆ. Zákon o inspekci práce (ZiP) sice umožňuje zaměstnavateli za nedodržení povoleného maximálního rozsahu pracovních hodin uložit pokutu až do výše 2.000.000 Kč, ale pokud nepůjde z průkazné evidence překročení maximálního rozsahu pracovní doby zjistit, je toto ustanovení bezcenné. Z kontrolních zjištění vyplývá, že nejčastěji je institut DPP a DPČ využíván v pohostinství, dnes i jinde viz PVP, a to pravděpodobně ve snaze minimalizování mzdových nákladů na pracovní sílu, což platí zejména ve vztahu k zaměstnávání cizinců. Největší komplikací pak je to, že DPP nemusí být nikde dopředu nahlášeny a kontrolovaní pak inspektorům „do očí“ tvrdí, že zastižený zaměstnanec zde pracuje právě první den. Právě těmto tvrzením zaměstnavatelů o „čerstvě vzniklém“ nástupu osob zastižených při výkonu práce se snažíme zabránit již zmiňovanými opakovanými návštěvami kontrolovaného pracoviště a také zevrubným monitoringem před prvním vstupem kontrolního orgánu na kontrolované pracoviště, z čehož ale následně nutně vyplývá delší doba, po kterou je kontrola vykonávána. Další nemalou komplikací jsou kontroly subjektů, které jsou ve vlastnictví cizinců, kteří podnikají na základě živnostenského oprávnění a při kontrole prohlašují, že neovládají český nebo slovenský jazyk. Vzhledem k tomu, že tyto osoby nemají ustanoveného zástupce ovládajícího český nebo slovenský jazyk a je obtížné jim prokázat, že český nebo slovenský jazyk neovládají, je komunikace s nimi složitá. Obdobná situace je i u jejich zaměstnanců, kteří ani někdy neví, pro koho pracují. Je pak otázkou, kdo a proč umožní těmto cizincům podnikat na území ČR! Kontrolní činnost rovněž nemalým způsobem komplikuje možnost vstupu do objektu kontrolované osoby přes vstupní místo. Vstupní procedury uplatňované u kontrolované osoby znemožňují rychlý vstup na pracoviště kontrolované osoby, což jedině v mnoha případech zaručuje možnost dosažení kontrolního cíle. Při kontrolách je zjišťováno, že zaměstnavatelé volí k zastírání pracovněprávního vztahu stále sofistikovanější systémy. Jednou z možností jak zakrýt skutečný stav je zneužití dohod, zejména u cizinců. To dokládá i statistika Živnostenského úřadu, kde je zaznamenán prudký pokles OSVČ cizinců, ale dle statistiky OAMP, Cizinecké policie a i ÚP počet cizinců v Plzeňském kraji rozhodně neubývá spíše naopak. Došlo k výraznější změně v tom, že zaměstnavatelé jsou čím dál tím více připraveni na naše častější kontroly a poučují své zaměstnance, jak s námi, jako s kontrolním orgánem mají „správně“ mluvit. Toto je však negativní posun. I v roce 2015 se projevoval efekt kontrol z let předchozích v tom smyslu, že zaměstnavatelé se snaží předejít případnému postihu a v daleko nižší míře riskují nelegální zaměstnávání. Proto i v roce 2015 pokračoval pokles počtu zjištění nelegálně zaměstnávaných fyzických osob oproti roku 2013, zejména v oblasti pohostinství. Oproti předchozím obdobím se setkáváme s masovým nárůstem zaměstnávání „na dohodu“. Bohužel právě institut dohod je legislativně nedostatečně upravený. V případě zneužití 21

dohod v oblasti nelegální práce se pak kontrolní orgán potýká se značnými obtížemi při zjišťování skutečného stavu a potažmo při dokazování a následném prokázání NLZ. Závěr: V roce 2015 se také začal projevovat efekt kontrol z let 2012, 2013 a 2014 v tom smyslu, že zaměstnavatelé se snaží předejít případnému postihu a v daleko nižší míře riskují nelegální zaměstnávání. Proto bylo v roce 2015 zjištěn jen mírný nárůst nelegálně zaměstnávaných oproti roku 2014, zejména v oblasti kovovýroby V Plzeňském kraji a v oblasti stavebnictví v Karlovarském kraji. Oproti předchozím obdobím se setkáváme s masovým nárůstem zaměstnávání „na dohodu“. Bohužel právě institut dohod je legislativně nedostatečně upravený. V případě zneužití dohod v oblasti nelegální práce se pak kontrolní orgán potýká se značnými obtížemi při zjišťování skutečného stavu a potažmo při dokazování a následném prokázání NLZ. Zatím stále největší problém jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, zejména DPP. U těchto dohod není povinnost vést evidenci odpracované doby, nejsou uzavírané na krátkodobé příležitostné práce, ale právě na odbornější pracovní pozice jako je např. práce kuchaře, číšníka, prodavače. Často je překračován rozsah práce, není povinnost tyto dohody hlásit k pojištění (OSSZ, ZP), není možná kontrola údajně uzavřených dohod ze strany FÚ, ale i přesto jsou tyto dohody poskytovány FÚ k zahájení daňové kontroly ve smyslu, zda byla odvedena srážková daň. Z těchto důvodů jsou dohody pouze fiktivně sepisovány pro účely kontroly NLZ a pro ÚP. Z uvedeného vyplývá, že ZP by měl důkladně stanovit podmínky pro aplikaci při uzavírání DPP, aby nemohlo být ustanovení o DPP obcházeno či zneužíváno.

14.1.110 - Kontrola agenturního zaměstnávání Cíl úkolu: Komplexními kontrolami na úseku agenturního zaměstnávání pozitivně působit na dodržování pracovněprávních předpisů, a zamezit tak jejich obcházení. Těmito kontrolami pomoci k rovnému zacházení se zaměstnanci agentur a kmenovými zaměstnanci uživatelů, preventivně působit na úseku agenturního zaměstnávání a eliminovat nahrazování pracovněprávních vztahů obchodními. Pozitivně působit na dodržování evidenčních a informačních povinností agentur vůči Úřadu práce ČR. 1. Zdroje výběru kontrolovaných osob a účast jednotlivých odborů OIP na kontrolách: Výběr kontrolovaného vzorku agenturních zaměstnavatelů byl v tomto roce proveden z drtivé většiny na základě poznatků z přijatých podnětů, z čehož nejpočetnější skupinu tvořily podněty od Úřadu práce ČR. Druhou hlavní skupinu tvořily podněty přímo od bývalých či současných zaměstnanců agentur práce. Některé z nich byly postoupeny k OIP Plzeň prostřednictvím SÚIP, další byly doručeny právními zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů. Jako doplňující zdroje při volbě subjektů se využily poznatky z poskytnuté konzultační činnosti prováděné na OIP Plzeň a údaje vygenerované ze seznamu agentur z portálu MPSV, který sloužil zároveň k ověřování dat při této kontrolní činnosti. I v letošním roce byli v provedených šetřeních zastoupeni agenturní zaměstnavatelé, u kterých dosud nebyla provedena žádná kontrola. Jednalo se většinou o nově vzniklé agentury práce. 22

Prostor k uplatnění si našly i informace získané z předešlých kontrolních šetření u agentur práce. V místní příslušnosti OIP Plzeň stále trvají velké rozdíly v četnosti působení agenturních zaměstnavatelů. I přes momentální obrovskou poptávku po pracovní síle, jsou aktivity agentur práce v Karlovarském kraji mnohonásobně nižší než je tomu v Plzeňském kraji, kde jejich činnost dosahuje pomyslného vrcholu za několik posledních let. 2. Počet provedených kontrol v rámci HÚ 110 V působnosti OIP Plzeň bylo celkem provedeno v tomto hlavním úkolu 42 kontrol, U agenturních zaměstnavatelů tak bylo vykonáno 31 kontrolních šetření a u jejich uživatelů 11 kontrolních šetření. Provedený počet kontrolních šetření lze považovat za nadstandardní. Množství provedených kontrol tak přiměřeně reflektuje na velký počet působících agentur v tomto regionu a na momentální poptávku po agenturních zaměstnancích na pracovním trhu. Zároveň se v kontrolách aktuálně využívaly podklady, které vzešly z nashromážděných poznatků v tomto roce. 3. Počet kontrol agenturního zaměstnávání mimo HÚ 110 Během uskutečněných šetření nebyla zjištěna činnost žádné zastřené agentury práce v rámci hlavního úkolu 15.1.113. Pouze v jednom případě bylo rozpoznáno působení výrobní společnosti, jejíž aktivity lze zařadit do činnosti tzv. zastřeného uživatele dle hlavního úkolu 15.1.122. Dále bylo provedeno více než deset kontrol u agentur a uživatelů v rámci úkolu 15.1.066 podněty, což je v přímé úměře s momentálním rekordním množstvím agenturních zaměstnanců na pracovním trhu. Tomu odpovídá i zvýšený počet přijatých podnětů vůči agenturám práce během letošního roku. K šetřením mimo hlavní úkol 15.1.110 bylo přistoupeno především na základě vyhodnocení obsahů těchto došlých podnětů. Dále byla také zohledněna potřeba vykonání opakovaných kontrol, z důvodu postupného doručování přijatých podnětů na konkrétního agenturního zaměstnavatele. V jednotkách kontrol se na plnění obsahového zadání podílely i následné kontroly se zaměřením především na konkrétní předmět šetření, a to dle vyhodnocení kontrol z předchozích let a kontroly v oblasti BOZP. 4. Vyhodnocení provedených kontrol podle zjištěných porušení: Největší četnost porušení u agentur práce byla shledána v oblasti odměňování, kde se jednalo především o splatnost mzdy - § 141 zákoník práce (dále ZP) popř. náhrady mzdy v souvislosti s ustanovením § 144 ZP, a také poskytování zákonného příplatku za práci v sobotu a neděli dle § 118 odst. 1 ZP. Následovala porušení na úseku zprostředkování zaměstnání (§ 309 odst. 2 ZP) a dodržování srovnatelných podmínek (§ 309 odst. 5 ZP). Dalším opakujícím nedostatkem bylo zprostředkování zaměstnání v rozporu s § 66 zákona o zaměstnanosti, kdy kontrolovaná osoba obcházela pracovněprávní předpisy o zprostředkování zaměstnání a přidělení zaměstnance k výkonu práce k uživateli uzavřením smluv obchodního charakteru. U uživatelů byla zjištěna porušení v rámci tohoto úkolu pouze ve dvou případech. Jednalo se o obsah dohody agentury práce a uživatele (§ 308 odst.1), kdy chyběla informace o pracovních a mzdových podmínkách zaměstnance uživatele, který vykonává stejnou práci jako dočasně přidělený zaměstnanec. Druhý případ se týkal plánování směn, kdy uživatel při rozvržení pracovní doby nedodržel nepřetržitý odpočinku v týdnu (§ 92 odst. 1 ZP). 23

Charakter nedostatků odhalených při kontrolách u agenturních zaměstnavatelů je stále podobného charakteru jako u provedených kontrol v předchozích letech. Nárůst nedostatků byl zaznamenán především v rámci odměňování zaměstnanců, a to především v neposkytování zákonných příplatků či pozdního vyplacení mzdových nároků. Značná část z nich byla odhalena při šetření přijatých podnětů v rámci úkolu 15.1.066. Porušení § 308 a §309 agenturního zaměstnávání – zejména v obsahu pokynu k přidělení zaměstnance a srovnatelných podmínek jsou rovněž stále zjišťována. Jejich závažnost, co do počtu dotčených zaměstnanců a konkrétních dlužných či rozdílových částek, je však stále menší. Dalším poměrně novým poznatkem je nezákonná ujednání v pracovní smlouvě, tzv. smluvní pokuty, jejichž obsah je v rozporu s § 346d odst. 7 ZP. Dle ní je zaměstnanec potencionálně odpovědný za případné zneužití jemu dostupných běžných informací získaných během pracovního poměru, pod hrozbou sankce ve výši např. 500 000 Kč či 24 násobku mzdy. Dotčení zaměstnanci jsou tak neustále pod tlakem případné sankce, protože sami nemají dostatečné právní povědomí o protiprávnosti tohoto ujednání v pracovní smlouvě. Agentury toto využívají jako stálou pomyslnou hrozbu pro zaměstnance. Množství nedostatků zjištěných při kontrolách u uživatelů je dlouhodobě na velmi nízké úrovni a opět se dá říci, že má spíše klesající tendenci. Je to logický pozitivní posun, protože především u zavedených uživatelů, bylo během posledních let prováděno více kontrol, a tak mají již dostatečné zkušenosti a povědomí o svých povinnostech. Pokud jsou u nich zaznamenána nějaká pochybení, jsou většinou v oblasti rozvržení pracovní doby (nedodržení stanoveného odpočinku). V letošním roce byly realizovány taktéž následné kontroly, kde se podařilo v jednom případě prokázat porušení v oblasti zprostředkování zaměstnání. Obecně lze říci, že při následných kontrolách jsou nedostatky odhalovány většinou ojediněle, jelikož zaměstnavatelé sjednají nápravu již v reakci na kontrolní závěry z předcházející kontroly. 5. Poznatky z kontrol, doporučení Opět se začínají množit případy řetězení agentur práce při přidělování zaměstnanců k uživateli, kdy sice uživatel má uzavřenou dohodu o dočasném přidělení zaměstnanců s agenturou práce, ale tato agentura deklaruje, že přidělení pracovníci nejsou jejími kmenovými zaměstnanci. Jsou to zaměstnanci další agentury práce, se kterou má první agentura uzavřenou dohodu o spolupráci. Ovšem druhá agentura v pořadí je od samého počátku nekontaktní. Nutno říci, že nedosažitelnost agentur se v letošním roce po delším období zvýšila. To se týká určitého specifického spektra subjektů, za kterými v pozadí stojí stejní lidé s úzkými vnitřními vazbami mezi sebou. V letošním roce bylo provedeno několik kontrolních šetření u agentur práce, které přidělují své zaměstnance k výkonu práce do zahraničí. Kontrolu skutečností komplikuje chybějící písemná forma dohody o srážce ze mzdy za poskytnuté ubytování či skutečnost, že některé pracovněprávní doklady jsou psané pouze v cizím jazyce. Jedná se především o doklady vztahující se ke konkrétním pracovním podmínkám u zahraničního uživatele. Z chování agentury je patrné, že jí více záleží na plnění podmínek při zprostředkování v zahraničí než v tuzemsku. Při kontrole pseudouživatele bylo zjištěno, že k němu dodává pracovníky agentura práce na základě obchodního vztahu – smlouvy o dílo, přestože disponuje povolením ke 24

zprostředkování od MPSV; tento vztah byl již v minulosti napadán při kontrolním šetření oddělením NLZ.

14.1.111 - Kontrola rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontrola dodržování ochrany osobních práv na pracovišti Cíl úkolu: Cílem úkolu je nastolení trendu věnování patřičné pozornosti vztahům na pracovišti zaměstnavateli a vytváření příznivého pracovního prostředí. Důslednými kontrolami, které budou prováděny nejen s využitím podnětů ke kontrole, budou inspektoři přispívat k vytvářením takového pracovního prostředí. Kontrolami budou zaměstnavatelé upozorňováni na nutnost dodržování rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti a nutnost ochrany soukromí zaměstnanců na pracovišti. V odůvodněných případech budou zaměstnavatelé za porušení zákazu diskriminace nebo za nerovné zacházení na pracovišti správně trestáni. V rámci úkolu bude prováděna také poradenská činnost s cílem co největší osvěty v dané oblasti. V roce 2015 bylo celkem provedeno 25 kontrol v rámci hlavního úkolu 15.1.111, z toho 15 zaměřených na diskriminaci a nerovné zacházení a 10 kontrol na ochranu osobních práv zaměstnanců (kamerový systém).

Zadání úkolu: 1. dodržování rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti

a) oblast – nerovné zacházení při přístupu k zaměstnání (bezúhonnost, bezdlužnost) Do popředí se stále více dostává otázka požadavku zaměstnavatelů na bezúhonnost a bezdlužnost zájemců o práci. Tlak na zadávání požadavků bezúhonnosti a bezdlužnosti na inzerované pracovní pozice pociťují především úřady práce od zaměstnavatelů, kteří uvedené podmínky k přijetí do zaměstnání považují za oprávněné požadavky. Dané požadavky se objevují občas i v novinové či v rozhlasové inzerci. Všeobecná informovanost o tom, zda požadavek na trestní bezúhonnost a bezdlužnost zájemců o zaměstnání je oprávněný dle povahy vykonávané práce a zda je požadavek přiměřený, není zřejmě mezi zaměstnavateli velká a právní stanoviska nejsou zcela jednoznačná. Zaměstnanců, občanů obecně, kteří mají dlužné závazky, přibývá a tím roste obava zaměstnavatelů ze zcizování jejich majetku. Jsou i zaměstnavatelé, kde v současné době více jak 50% zaměstnanců má finanční pohledávky. Zaměstnavatelé často argumentují, že informace o bezdlužnosti a bezúhonnosti se stejně dozví ihned při vyřizování nástupních formalit se zaměstnancem: o nařízených srážkách ze mzdy z potvrzení o zaměstnání, kde je přehled pohledávek uveden; občanský soudní řád jim ukládá informační povinnosti ohledně dlužníka a jeho dluhů vůči soudům. O bezúhonnosti pak z předloženého výpisu z rejstříku trestů. Požaduje-li zaměstnavatel od zájemců o práci informaci o trestněprávní bezúhonnosti či bezdlužnosti a není-li pro tuto informaci dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, či se nejedná o požadavek stanovení zákoníkem práce či zvláštním 25

právním předpisem, mohlo by se jednat o porušení ust. § 30 odst. 2 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, nebo porušení ust. § 4 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Aby bylo možno konstatovat porušení výše uvedených ustanovení příslušných zákonů, která by ve svém spojení mohla založit odpovědnost za správní delikt dle ust. § 140 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti spočívajícího v nezajištění rovného zacházení v souladu s ust. § 4 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, je nutné se vždy zaobírat jednáním směřujícím vůči konkrétní osobě, po které zaměstnavatel vyžadoval v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru neoprávněné informace týkající se trestní bezúhonnosti, či bezdlužnosti a vůči které zaměstnavatel jednal nerovně. V této oblasti byla provedena 3 kontrolní šetření na základě podnětů zájemců o zaměstnání. V jednom případě bylo prokázáno porušení ust. § 30 odst. 2 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce. b) oblast - státní instituce jako zaměstnavatel Je patrný určitý mírný nárůst podnětů možného nerovného zacházení, případně bossingu, týkající se státních institucí – samosprávy, zejména personální změny po volbách, dále v oblasti školství, kdy důvodem jsou i zákonné změny a dále ve zdravotních, sociálních a případně kulturních zařízeních. c) oblast – nerovné zacházení na pracovišti Zkušenosti ukazují, že je velmi problematické prokázat nerovné zacházení se zaměstnanci, případně jejich diskriminaci v rovině mezilidských vztahů. Často se jedná o osobní spory zejména o vnímání postupu nadřízených, kteří vyžadují plnění povinností, jako nátlak, šikanu. Inspektor je často odkázán na písemné dokumenty předložené jednotlivými stranami a jejich vyjádření. Výpovědi ostatních zaměstnanců mohou být často zkreslené obavou o ztrátu zaměstnání. 2. dodržování ochrany soukromí zaměstnanců na pracovišti

a) oblast – kamerový systém S ohledem na stále se zvyšující počet subjektů, kde je využíván kamerový systém, proběhlo v roce 2015 celkem 10 kontrol zaměřených na narušení ochrany soukromí zaměstnanců na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele. Kromě dvou případů nebylo prokázáno otevřené nebo skryté sledování zaměstnance. Zaměstnavatelé využívají kamerový systém zejména k zajištění bezpečnosti a ochrany zaměstnanců a k ochraně majetku. Z kontrolních zjištění vyplynulo, že větší zaměstnavatelé se naučili pracovat s oblastí využití kamerového systému: realizují ohlášení ÚOOÚ, seznámení zaměstnanců, informační označení na vstupu a na objektech. Přístup ke kamerovému systému bývá zakódován a omezen na vybrané pracovníky. Trvalé sledování zaměstnanců pomocí kamerového systému je zjištěno výjimečně, je to pro zaměstnavatele časově i finančně náročné. Porušení ustanovení § 316 zákoníku práce bylo konstatováno ve dvou případech, kdy se jednalo o malé provozovny. b) oblast – elektronická pošta V oblasti porušení ochrany elektronické pošty zaměstnanců a telefonických hovorů zaměstnanců nebyl podán žádný podnět. Porušení v tomto kontrolním zaměření nebylo za rok 2015 zjištěno. 26

Kontrolní nástroje

Při kontrolách je více než při jiných kontrolách využíváno anonymní či neanonymní dotazování zaměstnanců, a to buď ústní formou, nebo písemnou, kdy sami zaměstnanci vyplní předem vyhotovený dotazník. Jsou pořizovány úřední záznamy z podání informací ze strany zaměstnanců i zaměstnavatelů. Je pořizována fotodokumentace např. jako doklad o ne/označení provozovny s instalovaným kamerovým systémem, jsou dokumentovány kopie vnitřních předpisů, apod. Opakovaně je velmi dobře hodnocena spolupráce s ČSSZ, která operativně poskytuje informace o počtu zaměstnanců zaměstnavatele, kontakty apod. Navázána je rovněž spolupráce se školským odborem krajských úřadů. Přesto podněty předané z těchto institucí na inspektorát práce jsou v řadě případů problematicky kontrolovatelné. Jedná se o podněty, kdy uvedené instituce nezjistily ze svého kompetenčního rámce porušení předpisů, či pravidel a předaly podnět k šetření na inspektorát práce. Některá problematika, zejména týkající se interpersonálních vztahů, hodnocení kvality práce apod., je však ze strany inspektorátu obtížně uchopitelná, neboť je často nad rámec stanovených kompetencí. Závěr V posledních letech je zaznamenáván nárůst podnětů poukazujících na šikanu, mobbing, bossing, diskriminaci. Tyto oblasti vyžadují při kontrolách specifický přístup, jedná se o problematiku, která je ze strany inspektorátu obtížně prokazatelná a ve většině případu není naplněno očekávání podatelů podnětu. Jedná se zejména o případy, kdy inspektorát není kompetentní k hodnocení kvality konané práce, posuzování oprávněnosti výtek zaměstnavatele, nebo vzájemných interpersonálních vztahů. S rozšiřováním používání kamerových systémů v jednotlivých provozovnách roste rovněž počet podnětů na narušování soukromí zaměstnanců na pracovištích. Je však třeba zmínit, že ne vždy mají zaměstnanci o této oblasti dostatečné právní povědomí a domnívají se, že instalací kamer na pracovišti je automaticky porušen zákon. Z pohledu OIP přetrvává problematické posuzovat část ustanovení § 316 ZP „…bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele…“, kdy se v dostupných stanoviscích postupně posouvá hranice možného využití – např. pro ochranu bezpečnosti a zdraví při práci, krádeže, zneužití apod.

15.1.123 - Kontrola dodržování minimální a zaručené mzdy Cíl úkolu Úkolem orgánů inspekce práce je efektivně předcházet a zamezovat porušování předpisů na úseku odměňování, a to jak poradenskou a konzultační činností, tak zejména činností kontrolní.

27

Výběr kontrolovaných subjektů Výběr kontrolovaných subjektů byl proveden v souladu s cílem a zadáním hlavního úkolu. V zadání byl stanoven minimální počet 13 kontrol, které se měly týkat následujících oblastí: lesnictví, dřevozpracující průmysl, zemědělství, kamionové dopravy, výroby pekařských a cukrářských výrobků, masného průmyslu, advokátních kanceláří a exekutorských úřadů. Počet kontrol byl překročen a to na 34 kontrol. Při sestavování ročního plánu kontrolních akcí se vycházelo zejména z podnětů evidovaných na oblastním inspektorátu práce na zaměstnavatele, jejichž předmět podnikání byl z výše uvedených oblastí. Ke kontrolnímu šetření byly vybrány kategorie zaměstnavatelů dle jejich velikosti, kteří zaměstnávají 1 – 9 zaměstnanců, 10 – 49 zaměstnanců, 50 – 99 zaměstnanců. V první řadě byla pozornost zaměřena na zaměstnavatele, na které byl podán podnět ze strany zaměstnance ohledně nedodržování minimální mzdy a zaručené mzdy. Zaměření kontrol Provedené kontroly byly zaměřeny na dodržování ustanovení zákoníku práce v souladu se zadáním úkolu: - stejná mzda za stejnou práci - minimální a zaručená mzda - sjednání, stanovení nebo určení mzdy - mzda nebo náhradní volno za práci přesčas - mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek - mzda za noční práci - mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí - mzda za práci v sobotu a v neděli - naturální mzda - mzda při uplatnění konta pracovní doby - evidence pracovní doby - nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Kontrolní šetření byla zaměřena na období od 1. 8. 2013 do konce roku 2014, popřípadě do poloviny roku 2015. Toto období bylo vybráno záměrně a to z toho důvodu, že od 1. ledna 2007 zůstala minimální a zaručená mzda v nezměněné výši po dalších pět let. K dalšímu nárůstu minimální mzdy došlo od počátku roku 2015. Zvýšení minimální mzdy se vždy dostává značné pozornosti, zvýšení nejnižších úrovní zaručené mzdy zůstává spíše v pozadí a stává se, že zaměstnavatelé nevidí žádný rozdíl v těchto pojmech. Kontrolní zjištění V praxi se minimální mzda uplatňuje u úzké skupiny zaměstnanců vykonávajících nejméně kvalifikovanou práci. Ta je pro účely stanovení minimální zaručené mzdy zařazena do první skupiny prací a pro zaměstnavatele představuje nejnižší úroveň nákladů na mzdy jejich zaměstnanců. 28

Většina porušení se týkala zaměstnavatelů s menším počtem zaměstnanců. Je to způsobeno i tím, že mnozí zaměstnavatelé si často vedou personální a mzdovou agendu sami. Přesto ve srovnání s minulým obdobím zaměstnavatelé disponují základními znalostmi o pracovněprávních předpisech a o případném sankcionování při jejich nedodržení. Přesto se vyskytly případy, kdy zaměstnavatel vyplácel mzdu pouze ve výši minimální mzdy bez poskytnutí doplatku k této mzdě, který by ji dorovnal do zákonem stanovené výše zaručené mzdy. Zaměstnavatelé chybují v tom, že započítávají do měsíční částky různé příplatky, ale i náhrady mzdy. K tomuto porušení došlo v oblasti výroby pekařských a cukrářských výrobků a dále v kožedělném průmyslu. Někteří zaměstnavatelé příplatky za práci v sobotu a v neděli a za noční práci nevyplácí vůbec nebo často příplatky poskytují souhrnnou částkou ve formě odměn. Tímto způsobem vyplácení lze jen těžko zjistit za kolik hodin práce byl příplatek vyplacen a o jaký příplatek se jedná. Toto porušení jsme opět zaznamenali v oblasti výroby pekařských a cukrářských výrobků a v oblasti odpadového hospodářství. Nevyplacení mzdy vůbec nebo jen v částečné výši dochází většinou z důvodu učiněné škody ze strany zaměstnance, z důvodu pomsty při řešení konfliktů se zaměstnancem, ale i z důvodu druhotné platební neschopnosti. Poskytování příplatků za práci přesčas zaměstnavatelé obcházejí tím, že nevedou řádně průkaznou evidenci odpracované doby v celé zákonem stanovené šíři. Forma vedení evidence pracovní doby je důležitá pro výpočet mzdy a příplatků. I přesto, že byla zaměstnavateli nově stanovena povinnost vést evidenci o začátku a konci směn, byly předkládány evidence, kde je u jména zaměstnance vyznačena pouze přítomnost pro příslušný den. Častěji však dochází k takovým případům, kdy je předkládána evidence odpracované pracovní doby, která je upravována tak, aby vyhovovala zákonným ustanovením. Zde je velmi obtížné prokázat skutečný stav věci, a proto je četnost statisticky vedených nedostatků velmi zkreslená. Během kontrolních šetření bylo zjištěno, že někteří zaměstnavatelé využívají možnost zaměstnávání na zkrácený úvazek, podle vzoru přicházejícího z EU. Jedná se především o ženy s malými dětmi, studenty, občany v předdůchodovém věku nebo penzisty. Pro všechny tyto občany je možnost pracovat pouze 4 až 6 hodin denně nebo pouze vybrané dny v týdnu velmi přínosná. Zkrácenými pracovními úvazky mají možnost zaměstnavatele řešit např. výkon práce ve firmě v ranních a večerních hodinách, kdy je mnohdy menší provoz a pro některé občany je tento čas na práci ideální. Naproti tomuto žádoucímu trendu se vyskytují zaměstnavatelé, převážně obchodní řetězce, kteří využívají kratší pracovní doby k obcházení zákona. Takovému zaměstnanci je často přidělována práce do plné stanovené pracovní doby, tj. např. o 10 – 15 hodin týdně více, než má sjednáno v pracovní smlouvě, ale samozřejmé bez nároku na příplatek za práci přesčas, přičemž mzda je stanovena k úměrnému zkrácenému úvazku. Zkušenosti z kontrolní a poradenské činnosti Při poradenské činnosti jsou často vznášeny dotazy na vyplácení části mzdy „bokem“. Vždy jsou klienti upozorňováni na protiprávnost takového konání jak ze strany zaměstnavatele i zaměstnance a na všechny následné dopady, jako např. že v případě výpovědi vyplatí zaměstnavatel nižší odstupné, ale nižší jsou i náhrady mzdy za dovolenou či pracovní 29

neschopnost v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti, kterou vyplácí zaměstnavatel, nižší mateřskou, ošetřovné, podporu v nezaměstnanosti, ale i samotný starobní důchod. Rovněž je velmi problematické získat jakýkoliv bankovní úvěr. I přes tato upozornění je mnoho těch, kteří se nechají u takového zaměstnavatele zaměstnat a v brzké době nás navštíví osobně, jak řešit výše uvedenou situaci se zaměstnavatelem. Fenomén nevyplácení celé mzdy, na kterou vznikl nárok, oficiální cestou se rozšiřuje postupně do různých oblastí. V předchozích letech jsme se s ním mohli setkat pouze u malých zaměstnavatelů např. v oblasti pohostinství a maloobchodu. Dnes přijímáme podněty od zaměstnanců, ale i od institucí jako je finanční úřad, ČSSZ, policie na dané téma i z oblastí agenturního zaměstnávání, dopravy, výrobních a zpracovatelských sfér. Závěr V průběhu roku 2015 byl splněn cíl úkolu v souladu s jeho zadáním. Je nutno podotknout, že se již zaměstnavatelé poučili z kontrol předchozích let. Nevyplacení minimální mzdy bylo zjištěno jen ojediněle, spíše v případech, kdy byla realizována neoprávněná srážka ze mzdy, nevyplacená mzda vůbec apod. Více pochybení v oblasti odměňování je nevyplacení zaručené mzdy, různých příplatků popř. náhrad mzdy v odpovídající výši. Častěji než v předchozím období využívají zaměstnavatelé právní zastoupení a to buď už pro samotný průběh kontroly, nebo následně pro podání námitek proti protokolu o výsledku kontroly a následných řízení. Stále rozšiřující fenomén nevyplácení celé mzdy ve vztahu k množství odvedené práce oficiální cestou se nám jeví jako závažný celospolečenský problém s dopadem na krácení daní a odvodů, který by měl být řešen komplexně v součinnosti všech státních institucí.

15.1.131 - Bezpečnost práce ve stavebnictví Cíl úkolu: Kontrolou dodržování povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích se zaměřením na bezpečný způsob prováděné práce působit na snižování úrazovosti na staveništích.

Zjištěné skutečnosti při provádění kontrol: V rámci úkolu byly v roce 2015 zjištěny rámcově obdobné zjištěné skutečnosti, jako v minulých letech. I četnost uváděných porušených předpisů v Plzeňském kraji a Karlovarském kraji nijak výrazně nevybočuje z dat získaných z předešlých let. Nejvíce porušovaným ustanovením je §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., kde se uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány

30

Druhým nejčastěji porušovaným ustanovením je pak §5 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., kde se uvádí, že zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci byli chráněni proti pádu nebo zřícení. Konkrétní zjištění při kontrolách: V Plzeňském kraji a Karlovarském kraji v roce 2015 nebyl zjištěn případ, že by zaměstnavatel neposkytoval svým zaměstnancům OOPP bezplatně. Problémy bývají ve zpracování seznamu rizik jako podkladu pro poskytování OOPP, resp. s jeho vyhodnocením. Zaměstnavatelé buď toto vyhodnocení neprovedou vůbec a OOPP poskytnou na základě svého uvážení, nebo často zapomínají, že například i jejich vedoucí zaměstnanci na různém stupni řízení (jednatelé, stavbyvedoucí, atd.) podstupují na stavbě obdobná rizika jako řadoví dělníci, a že je nutné jejich práci odpovídajícím způsobem vyhodnotit dle možných rizik a konkrétních podmínek, a vybavit je příslušným OOPP. U ochranného zábradlí často chybí zarážka u podlahy, střední tyč, anebo na první pohled takové zábradlí není dostatečně únosné. Konstrukce lešení, nejsou téměř nikdy realizovány zcela v pořádku a ani vlastní montáž a demontáž lešení není prováděna v souladu s bezpečnostními předpisy. Lze konstatovat, že žádné zbudované lešení není bez chyb, bohužel někdy i zásadního statického významu (stohování založení pod stojkami, chybějící ztužující prvky, nesprávné kotvení, chybějící dílce v podlahách a další závažné skutečnosti). Zaměstnavatelé většinou neřeší skutečnost, že mají přednostně používat kolektivní zajištění. Mezi časté problémy při používání osobního OOPP proti pádu patří i častý jev, kdy zaměstnanci sice jsou obecně seznámení s jeho používáním v rámci školení, ale chybí jim konkrétní praktické zaučení. Staveniště nejsou náležitě zajištěna oplocením, ani označena na všech vstupech příslušnými značkami zákazu vstupu nepovolaným osobám. U výkopových prací nejsou vždy provedeny bezpečné výstupy a sestupy a stěny výkopů nejsou bezpečně zajištěny. Ne vždy seznámí zhotovitel stavby pracovníky s místními provozními a pracovními podmínkami majícími vliv na bezpečnost práce, jimiž jsou zejména únosnost půdy, přejezdů a mostů, sklony pojezdové roviny, uložení podzemních vedení technického vybavení, popřípadě jiných podzemních překážek, umístění nadzemních vedení a překážek. Toto se provádí buď pouze ústně, nebo formálním zápisem do stavebního deníku, ale nejčastěji nebývá provedeno vůbec. Velmi často chybí revize staveništních rozvaděčů a dalších elektrických přípojů.

15.1.132 - Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem

Cíl úkolu: Prováděnými kontrolami zjistit, jak se zaměstnavatelé s vlastním vozovým parkem vypořádali s problematikou BOZP a jak se vyvíjí situace v oblasti BOZP oproti předchozím letům. 31

Předmět kontroly: Předmětem kontrolní činnosti měla být kontrola systému obecné prevence, tzn. organizování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímání opatření k předcházení rizikům, seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce pro konkrétní pracovní pozice i pracovní činnosti prováděné bezprostředně na jejich pracovišti, dodržování pokynů výrobců vozidel uvedených v návodech k obsluze a údržbě, ověřování zdravotní způsobilosti zaměstnanců a stav techniky z pohledu BOZP, a dále pak dodržování pracovního režimu uživatelů vozidla v návaznosti na organizování pracovní doby zaměstnavatelem. Zaměření úkolu pro rok 2015 umožňovalo zahrnout všechny zaměstnavatele, kteří mají vozový park a zahrnout do kontrolního seznamu i dopravce s koncesí, tzn. provádět kontroly např. u zdravotnických či sociálních zařízení, ale třeba také autoškol apod. Vyjádření ke zjištěným porušením: Lze obecně konstatovat, že zaměstnavatelé při provozování dopravy dopravními prostředky až na výjimky, organizují práci zaměstnanců dle platných předpisů. V průběhu roku bylo zjištěno, že v mnohých firmách stále chybí odborně kvalifikované osoby k zajištění povinností dopravce vyplývajících ze živnostenského zákona a ze zákona o silniční dopravě. V mnoha případech toto zajišťují firmy osobami, které pro ten který výkon nesplňují odborné nebo kvalifikační předpoklady anebo mají odbornou způsobilost již dávno prošlou. Odborná způsobilost u mnohých je na nízké úrovni. Obdobný stav je i u „odborně způsobilých osob v prevenci rizik“ (dále OZO). V průběhu plnění úkolu pro rok 2015 bylo zjištěno, že zaměstnavatelé většinou vedou evidenci odpracované pracovní doby a noční práce a dob pracovní pohotovosti avšak evidenci přesčasové práce a pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel, nikoliv. Většina zaměstnavatelů (až na výjimky) rozvrhují pracovní dobu. Dle vyjádření některých zástupců firem, je rozvrhování práce na směny v dopravě prakticky neuskutečnitelné v souladu s předpisy. V některých kontrolovaných společnostech bylo konstatováno, že kombinací nepřesností evidence pracovní doby a především nárazového než stabilně organizovaného plánování jízd ve spojitosti s pohyblivostí časů některých nakládek a vykládek přepravovaného zboží nutí dispečery k tomu, aby řidičů plánovali práci nad „povolené“ možnosti (řidiči nemají jinou možnost – pod hrozbou sankce dopravci za nesplnění smluvních podmínek přepravy – tyto jízdy realizovat). Přestávky na jídlo a oddech jsou sice vykazovány, ale podle některých indicií (zejména v případech, kdy doprava je pro tu kterou firmu spíše doplňkovou činností (např. obchodní zástupci, nákupčí atd.), ale i v případech přepravy pacientů, je pouze na pracovnících samotných, zda přestávku na oddech skutečně dodrží. V mnohých případech bylo zjištěno, že dochází k nárůstu zkracování denních i týdenních dob odpočinků a to nejen co do počtu, ale i co do četnosti opakování (především pak u větších firem). V letošním roce byl zjištěn pokles počtu zjištěných překročení 60 hodinového limitu týdenní pracovní doby – situace odpovídala klesajícímu trendu z předchozích let. Zde je však nutno konstatovat, že ve většině zjištěných případů, kdy bylo zjištěno nedodržování pracovní doby, nedodržování „bezpečnostních“ či jiných přestávek a dob odpočinku, se mnohdy jednalo o vědomé nebo nedbalostní porušení ze strany řidiče nebo o úmyslné jednání. Ve většině případů, kdy bylo ze strany zaměstnavatele vůči takovýmto hříšníkům cokoli vytknuto, byli následně tito hříšníci zároveň stěžovateli – podavateli oznámení a podnětů jednotlivým kontrolním orgánům. 32

Zaměstnavatelé řidičům poskytují OOPP, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky. Úrazovost v dopravě je dle zjištění obdobná jako v letech předchozích, stále je velký počet pracovních úrazů v souvislosti s vystupováním a nastupováním z a do vozidla, případě z či na korbu vozidla (poranění nohy, vyvrtnutí kotníků apod.). Zaměstnavatelé z valné části mají pro tyto práce stanoveny pracovní postupy tak, aby zajistili dodržování bezpečnosti práce, v praxi je však ne vždy zcela reálné tyto u jednotlivých řidičů kontrolovat, stejně jako mohou těžko kontrolovat, zda řidič používá při práci poskytnuté nebo svěřené ochranné prostředky nebo pomůcky. Při provádění kontrol bylo zjištěno, že i nadále přetrvávají nedostatky v oblasti zdravotní způsobilosti řidičů. Nejčastějším jevem bylo, že zaměstnavatel nebyl schopen předložit lékařské posudky řidičů. Dále jsou poměrně časté nedostatky v nepotvrzení psychologického vyšetření řidičů v posudku u vozidel s max. přípustnou hmotností nad 7500 kg. Dalšími opakovaně zjištěnými nedostatky (avšak méně než u zdravotní způsobilosti) je absence školení BOZP s odůvodněním, že úplně všechno se řidiči dozvědí při školení profesní způsobilosti řidičů v autoškole a není důvod, proč by měli být řidiči ještě dále z něčeho školeni. Rizika pracovních činností v dopravě jsou velmi často zpracována již v rámci vyhotovení místního provozního bezpečnostního předpisu (MPBP) a jsou jeho součástí. Většinou mají subjekty zpracován MPBP pouze na oblast organizace provozu dopravy, avšak v předpisu chybí řešení bezpečných pracovních postupů nebo zásady bezpečné práce při obsluze, údržbě, kontrole nebo odstraňování poruch vozidel. Situace se znatelně zlepšila v oblasti seznamování řidičů s návody k obsluze vozidel. Zapomíná se však na seznámení s návody k obsluze přípojných vozidel (návěsů a přívěsů), kdy mohou hrozit rizika při připojování nebo odpojování vozidel a také při jejich obsluze (bezpečnostní pokyny při obsluze zdvihacích náprav, regulace tlaku vzduchu v pérování v souvislosti s nastavením výšky ložné plochy nad zemí, správné použití ovladače parkovacích brzdy, blokování řídící nápravy, apod.).

STATISTIKA: počet kontrol v roce 2015: 23 počet kontrol v rámci plnění úkolu HÚ: 20 počet kontrol mimo zaměření úkolu (HÚ): 1 z celkového počtu kontrol (23), počet kontrol na základě podnětu: 16 počet porušení uvedených v protokolu: 73 kontrolovaných řidičů: 393 zjištěných porušení celkem: 22 626 Závěr Kontrolou vybraných subjektů byl splněn cíl úkolu. V oblasti pracovního režimu řidičů není ze strany zaměstnavatelů věnována dostatečná péče bezpečnosti zaměstnanců a jejich pracovním podmínkám, včetně plnění pracovně právních povinností vůči zaměstnancům. Domníváme se, že zlepšení by přinesl větší důraz při prováděných kontrolách nejen ze strany Policie ČR, ale především úřadu SOD, ale také při prováděných kontrolách SOD přímo u dopravců.

33

15.1.133

-

Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více

Cíl úkolu: Kontroly v rámci úkolu 15.1.133 měly za cíl zjistit, zda organizace dodržují platné právní a ostatní předpisy v oblasti bezpečnosti práce a vytvořit potřebný tlak na dodržování bezpečnostních předpisů v daných oblastech, vedoucí ke snižování pracovní úrazovosti. Cílem úkolu bylo rovněž preventivní působení u problémových subjektů a u nově vzniklých subjektů, u nichž doposud nebyla provedena kontrola. Dále potom poskytování informací a poradenství v oblasti BOZP a zařazení nově kontrolovaných subjektů do systému následných a periodických kontrol. Výběr kontrolovaných subjektů: Kontrolované subjekty byly vybrány v souladu se zadáním úkolu. Byly kontrolovány subjekty v kategoriích od 1 do 249 zaměstnanců, v objektivních případech také s počtem zaměstnanců vyšším, činných zejména v oborech výroba nábytku, výroba potravin a nápojů, textilní průmysl, výroba papíru a výrobků z papíru, výroba chemických látek a přípravků, výroba pryžových a plastových výrobků, výroba skla a skleněných výrobků, výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, výroba železa, oceli, feroslitin, plochých výrobků a tváření za tepla, slévárenství, strojírenský průmysl. Ke kontrolám byly přednostně vybrány subjekty, u kterých nebyla ještě provedena kontrola nebo uplynulo více jak 5 let od poslední kontroly, je nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti, jsou podněty na neplnění povinností v oblasti BOZP nebo byly při předešlé kontrole zjištěny závažné nedostatky Předmět kontroly: A) Administrativní kontrola - prevence rizik - vyhledávání a vyhodnocení rizik, přijímání opatření k eliminaci rizik a realizace přijatých opatření, - školení a příprava k výkonu práce - seznámení zaměstnanců s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu technických zařízení, s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s přijatými opatřeními k jejich minimalizaci, - provozní dokumentace provozovaných strojních zařízení a technologických zařízení (návody k obsluze), - pracovní doba a její evidence, přestávku v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávku. - pracovní úrazovost, evidence, kontrola příčin a vzniku PÚ, stanovení opatření proti opakování PÚ a jejich realizace, zasílání záznamů o úrazech příslušným institucím. 34

B) Vlastní kontrola na konkrétních pracovištích - vhodnost pracovišť s ohledem na prováděné činnosti, - organizace práce a bezpečnost pracovních postupů, - provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí - dodržování provozních podmínek stanovených výrobcem a provozovatelem, - provádění kontrol a revizí, stanovených výrobcem, popřípadě provozovatelem, - technický stav provozovaných strojů a technických zařízení se zaměřením na vybavenost ochranným zařízením, na bezpečné ovládání a na dodržování povinností, které jsou stanoveny v průvodní dokumentaci výrobce a v právních předpisech, - namátková kontrola používání přidělených OOPP zaměstnanci Vyjádření ke zjištěným porušením: Při kontrolách bylo zjištěno 88 porušení ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, 210 porušení zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, ve znění pozdějších předpisů (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Nejčastější jsou potom porušení ustanovení nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí - 186 porušení, dále nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí – 50 porušení a nařízení vlády č. 210/2011 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu – 9 porušení. Inspektory byla rovněž navrhována potřebná technická a jiná opatření k odstranění či eliminaci možných rizik u podnikatelských subjektů nejen během kontrol, ale i v rámci poskytovaného poradenství podnikajícím subjektům. O tyto služby byl zejména v průběhu kontrol značný zájem a tato činnost byla chápána ze strany těchto subjektů i jako vzdělávací a výchovná. Závěr: V rámci úkolu č. 15.1.133 bylo ke dni 30. 11. 2015 inspektory OIP Plzeňského a Karlovarského kraje kontrolováno celkem 330 subjektů, u kterých bylo provedeno 331 kontrol. Stanovený cíl úkolu v počtu kontrol byl splněn. Kontrolní činnost při plnění úkolu byla prováděna v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Program a cíle úkolu byly plněny podle zadání. Z uvedeného stojí za povšimnutí zejména vysoký podíl kontrol bez zjištěných nedostatků (196 kontrol bez porušení z celkového počtu 331 kontrol tj. více než polovina kontrol – 59,2%), průměrně 1,56 zjištěných nedostatků a porušení právních předpisů na kontrolu, při spotřebě času 12,2 hodiny na kontrolu a průměrné výši návrhu na pokutu ve výši 1,5 tis Kč na jednu kontrolu. Součástí a smyslem prováděných kontrol, by mělo být pochopení ze strany podnikatelských subjektů, že trvalým zvyšováním úrovně BOZP v organizaci lze dosáhnout nejen větší ochrany zdraví při práci a s tím souvisejícího snížení počtu pracovních úrazů, nemocí z povolání a ztrát na majetku, ale také vyšší úrovně kultury práce a pracovního prostředí. Zvyšování úrovně péče o bezpečnost práce, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, je také nezbytnou podmínkou k dosažení větší prestiže organizace.

35

14.1.134 - Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Cíl úkolu: Kontrola plnění povinností zaměstnavatele vyhledávat, vyhodnocovat rizika a přijímat opatření jako součást prevence rizik z hlediska bezpečnosti práce u elektrických zařízení, organizovat práci, stanovovat a zavádět pracovní postupy, seznamovat s nimi zaměstnance a kontrolovat jejich dodržování. Ověřit u zaměstnavatelů, zda a jakým způsobem jsou řešena bezpečnostní opatření, pracovní postupy pro činnosti na elektrických zařízeních. Nejčastěji porušované předpisy: § 102 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, § 102 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, § 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, § 103 odst. 1 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, § 104 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, § 108 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů Nejčastěji zjišťované nedostatky: - V době kontroly nebyl doložen doklad o seznámení zaměstnanců s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce na pracovišti. - Zaměstnavatel nevypracoval vlastní seznam pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. - Kontrolovaná osoba neměla prokazatelně k dispozici kompletní provozní dokumentaci návod výrobce pro použití, manipulaci, opravy, údržbu k používaným elektrickým spotřebičům a zařízení, neprovádí zápisy s podpisy o odstranění závad z revizí, neměla v rozváděčích popsané vývody a k nim příslušné jistící přístroje, provozovala svítidla bez ochranných krytů, že zajistila odpovídající dokumentaci elektrického zařízení odpovídající skutečnému provedení. - Kontrolovaná osoba nepředložila doklad o provedení platné periodické revize elektrické instalace, hromosvodu, elektrických spotřebičů. - Kontrolovaná osoba nezajistila stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí u pracovních a výrobních prostředků, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání a tím nepředložila doklad pro ověřování bezpečnosti pracovních a výrobních prostředků, neurčila osobu odpovědnou za elektrická zařízení Závěr: Úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pracovních podmínek a pracovně právních vztahů, byla v jednotlivých kontrolovaných subjektech značně rozdílná, je závislá na trvalé 36

péči a zájmu zaměstnavatele o otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, současně závisí na profesionalitě osob pověřených řízením péče o BOZP. V subjektech, které začlenily účinný systém řízení BOZP do činnosti firmy a to jak v otázkách vyhledání a prevence rizik, péče o technická zařízení, tak i v organizování bezpečné činnosti zaměstnanců na pracovištích, byl stav většinou uspokojivý a nalezené nedostatky nebyly systémové. Toto bylo spatřováno v dosažení lepší a pravidelné komunikaci mezi subjektem, revizními techniky, servisními organizacemi a smluvními či vlastními techniky v oblasti prevence rizik a BOZP. U kontrolovaných osob bylo zjištěno, že techničtí pracovníci, zodpovědní za VTZ a BOZP jsou převážně velmi dobře se systémy VTZ a BOZP obeznámeni a dbají o jejich funkčnost. Součástí a smyslem každé kontroly, bylo a mělo by být pochopení, že trvalým zvyšováním úrovně BOZP v organizaci lze dosáhnout nejen větší ochrany zdraví při práci a s tím souvisejícího snížení počtu pracovních úrazů, nemocí z povolání a ztrát na majetku, ale také vyšší úrovně kultury práce a pracovního prostředí.

15.1.136 - Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemen Cíl úkolu: Ověřit, jak právnické a podnikající fyzické osoby plní stanovené povinnosti zaměstnavatele pro zajišťování bezpečnosti práce při provozu ZZ včetně prostředků pro zavěšení a uchopení břemene a také, jak zaměstnavatelé vytvářejí podmínky pro minimalizaci rizik. Jako základní technický předpis pro kontroly, byla zvolena ČSN ISO 12480-1, která stanoví základní postupy pro bezpečné používání jeřábů, ale zároveň dává možnost pro stanovení dalších variant a způsobů zajištění bezpečného používání jeřábů. Dále bylo při kontrolách ověřováno, zda je postupováno v souladu se základními požadavky na bezpečné používání jeřábů, tak jak je stanovil výrobce zařízení v návodech pro obsluhu. Nejčastěji porušené předpisy: - § 102 odst. 1) a odst. 3) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů – nedostatečně vyhodnocená rizika pro profese jeřábník – vazač, provoz zdvihadel bez pojistek břemenových háků - § 102, odst. 1), 4) zák. č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – nemá vyhledaná rizika, neprovedl jejich vyhodnocení a nestanovil opatření k jejich eliminaci a nevede o tomto dokumentaci, - § 103 odst. 3) zák. č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – nezajistil aktualizaci osnovy školení BOZP, - § 4 odst. 1) písm. a) a písm. c) zák. č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – chybějící označení ZZ evidenčními čísly, neoznačení hlavní vypínače ZZ, nestanoveny kontroly vázacích prostředků a jejich rozsah dle návodů výrobce, nezajistil prokazatelné provádění preventivní údržby a mazání zařízení, neprovádí předepsané zkoušky vázacích řetězů, neprovádí preventivní a podrobné prohlídky ocelových konstrukcí jeřábů a jeřábových drah. - § 4 odst. 1) a § 6 odst. 1) zák. č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na příslušná nařízení vlády: 37

       

v rámci pravidelných inspekcí jeřábů nebyly provedeny zkoušky zatížením, nejsou vedeny záznamy o preventivní údržbě jeřábů a zdvihadel, nejsou prováděny odborné kontroly vázacích prostředků, nejsou prováděny revize el. zařízení zvedáků vozidel, jeřábů a zdvihadel v souladu s platnými normovými hodnotami, není zpracován plánovaný systém údržby jeřábů a zdvihadel, hlavní vypínačů jeřábů a zdvihadel nejsou označeny odkud, jsou napojeny, není evidence vázacích řetězů, není evidence a zkoušky permanentních magnetů.

Závěr: Z hlediska kontrol provedených v regionu OIP Plzeň, byl zjištěn podstatný rozdíl u kontrolovaných subjektů s větším počtem kontrolovaných technických zařízení a jejich častým provozem, kde dochází k jejich modernizaci ve větší míře – stav viditelně lepší, oproti kontrolovaným subjektům dávající přednost jiným investicím pro modernizaci budov.

15.1.137- Bezpečnost práce při provozu plynových zařízení se zaměřením na objekty využívané pro vzdělávání, ubytování a volný čas dětí a mládeže (školy, školky, školní jídelny, menzy, internáty, koleje, dětské domovy atd.) Cíl úkolu: Prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu plynových zařízení. Již při kolaudačních řízení jsou v některých případech zjišťovány nedostatky, a proto považujeme za důležité ověřit, jak je zajištěno ze strany provozovatelů následné bezpečné provozování plynových a souvisejících zařízení s ohledem na zajištění bezpečného provozu. Nejčastěji zjištěné nedostatky: - U většiny předložených dokumentací k vyhledání, hodnocení a přijímání opatření k minimalizaci rizik ohrožení bezpečnosti a zdraví se jednalo o typizovanou dokumentaci, zpracovanou externími techniky BOZP minimálně nebo vůbec neupravovanou na podmínky kontrolovaného subjektu. Ani zpracování dokumentace odborně způsobilými osobami není zárukou toho, že tento dokument nebude pouze obecný, nekonkrétní a to, přestože ve většině případů šlo o zařízení, umístěná přímo v objektech a prostorách, kde se pohybovali zaměstnanci, žáci a další osoby neškolené k obsluze těchto zařízení. - Provozovatel prokazatelně nezajistil provedení kontrol plynového zařízení, rovněž se vyskytl nedostatek při pravidelné údržbě a kalibraci instalovaných detektorů na únik plynu, kdy nebyl dodržen termín stanovený návodem výrobce. Častěji zjištěným negativním jevem bylo problematické dokládání odstraňování závad a přijímání opatření plynoucích z provedených revizí, kontrol a odborných prohlídek kotelen. - Zjištěny nedostatečné nátěry plynového zařízení. - Nedostatečně vedené provozní deníky

38

V rámci provedené kontrolní činnosti byly zjištěny následující nedostatky v předložených dokladech z jednotlivých kontrol a revizí:  nebyl přesně specifikován rozsah revidovaného zřízení, tento nedostatek je mnohdy přehlížen a je „doháněn“ v dalších částech zprávy o revizi nebo kontrole,  u závad není přesná specifikace a identifikace zjištěného nedostatku,  nejčastěji se vyskytujícím nešvarem je stanovení termínu k odstranění závady, používané výrazy jako ihned, do další revize apod. v kombinaci s tím, že v závěru je konstatována možnost bezpečného provozu zařízení, budí pochybnost o odborném určení rizika dané závady pro bezpečný provoz, Závěr: Problémem některých kontrolovaných subjektů je nízký počet osob s patřičnou kvalifikací a to v ojedinělých případech až do té míry, že není záruka zastupitelnosti těchto osob v případě nemoci apod.

15.1.138 – Bezpečnost práce při provozu chladících zařízení, kompresorových stanic a tlakových nádob stabilních

Cíl úkolu : Kontrola byla provedena s cílem prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu strojoven chlazení, jejich zabezpečovacích zařízení a jejich provedení, vybavení a na dodržování pravidel provozu tlakových zařízení ve strojovnách chlazení a v souvisejících technologiích výroby podnikatelského subjektu, včetně chlazených prostor a místností, resp. ověřit, jak je zajištěno ze strany provozovatelů bezpečné provozování tlakových a souvisejících technických zařízení s ohledem na bezpečnost provozu.

Porušené předpisy: § 102, odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů § 103 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů § 104 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů § 108 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. § 3, odst. 4, písm. b) nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí § 3 odst. 4 písm. c) nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů 39

§ 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

Zjištěné nedostatky: - Ne vždy byla prokazatelně doložena odborná způsobilost obsluhy chladícího zařízení. - Nebyly doloženy zápisy o zkouškách bezpečnostní výstroje tlakových nádob stabilních sekundárních (vodních) okruhů chlazení. - Nedoložená předepsaná průvodní, resp. provozní dokumentace k chladícímu zařízení další nesrovnalosti v průvodní a provozní dokumentaci, zejména její odchylky oproti skutečnému provedení zařízení (resp. s na něm provedenými změnami), chybějící pokyny pro vedení provozních deníků a jako obvykle i ustanovení, týkající se osobních ochranných pracovních pomůcek, lišící se od další předložené dokumentace BOZP, byly řešeny formou doporučení její aktualizace. - Nedodržení lhůt kontrol, revizí nebo údržby, neprovedení kalibrace detekčních čidel pro čpavek ve stanoveném termínu, nepředložení platného dokladu o revizi elektrické instalace provozních prostor. Menší subjekty se často v podstatě plně spoléhají na to, že plnění příslušných lhůt jim zajistí revizní technici nebo servisní organizace a neuvědomují si zcela svou odpovědnost za bezpečný stav jimi provozovaných zařízení. - Nedostatečná ochrana zařízení proti korozi. - Nevypracovaný seznam na poskytování osobních ochranných pomůcek na základě vyhodnocení rizik, Závěr: Chladící zařízení, u jejichž provozovatelů byly provedeny kontroly, byla různého stáří (vyrobena, resp. instalována cca 1960 – 2014), různého původu, konstrukce i provedení (od jednoduchých kompaktních systémů s množstvím chladiva do 3 kg až po tradiční strojovny čpavkového hospodářství s mnoha tunami provozní látky). Přitom bylo zjištěno, že tradiční systémy byly u mnoha subjektů nahrazeny modernějšími technologiemi, což se kromě zjednodušení obsluhy projevilo i výrazným snížením množství chladiva, tj. čpavku. Zjištěné nedostatky ve stavu zařízení a dodržování pravidel jeho provozu jsou ovlivněny nejvíce ekonomickými faktory a stáří zařízení přitom nehraje velkou roli. Negativním jevem v situaci, kdy je stále více úkonů přenášeno na servisní organizace a obsluha provádí úkony charakteru údržby oprav většinou už jen sporadicky, je zpravidla nepříliš jasné oddělení činnosti obsluhy a údržby mezi pracovníky provozovatelů zařízení a externích dodavatelů prací, které není provedeno ani v provozních předpisech či návodech a ani dostatečně specifikováno smluvně, což by mohlo vést k nekvalifikovaným zásahům do zařízení se všemi příslušnými následky.

40

15.1.139 - Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Cíl úkolu: Zvýšit povědomost veřejnosti o povinnostech vyplývajících z platných právních předpisů zákonů č. 309/2006 Sb., a NV č. 591/2006 Sb., a zkvalitnění přístupu v plnění povinností ze strany koordinátorů BOZP. Kontrola plnění povinností zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi, a tím prosazovat zvyšování úrovně bezpečnosti práce na stavbách a kontrolovat, zda zadavatelé stavby plní úkoly dané zákonem č. 309/2006 Sb. Zadání úkolu a výběr dozorovaných subjektů: Kontroly byly zaměřeny na různé typy staveniště, kde se předpokládá, že celková doba trvání prací a činností přesáhne dobu určenou v § 15 zákona č. 309/2006 Sb., a na stavbách, kde byly vykonávány práce a činnosti vystavující fyzické osoby zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví. Dále se prováděly i kontroly výkonu činnosti samotných koordinátorů BOZP, jejich činnosti na stavbě a zejména jejich působení v rámci smlouvy, kterou se zavázali plnit zadavateli stavby. Předmět kontroly: Zda zadavatel stavby doručil oznámení o zahájení prací na OIP, zda oznámení splňuje náležitosti přílohy č. 4 k NV č. 591/2006 Sb., a zda je zajištěno jeho vyvěšení na staveništi. Zda zadavatel stavby zajistil, aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví. Zda na staveništi, kde působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, zadavatel určil potřebný počet koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb.. Zda zadavatel zavazuje zhotovitele k součinnosti s koordinátorem BOZP. Zda koordinátor plní povinnosti dané § 18 zákona č. 309/2006 a § 7 a 8 NV č. 591/2006. Zjištěné skutečnosti: Zvýšil se počet zaslaných oznámení, která jsou doručována různými způsoby, přičemž převažují ty elektronické. Opět přibylo zadavatelů staveb, kteří znají své povinnosti vyplývající ze zákona č. 309/2006 Sb., což je patrné i s ohledem na dobu platnosti zákona a neustále se opakujícímu úkolu. Zůstává stále ještě velké procento staveb, které nejsou na OIP vůbec hlášeny a to ať z neznalosti nebo spíše z toho, že se jedná o stavby v oblastech mimo větší města, kde si i samotní zadavatele řeknou, že tuto stavbu kontrola nenajde a tak „to risknou“ jak se třeba následně dozvíme. Pokud je jako koordinátor BOZP uvedena právnická osoba, nejsou u většiny z nich vůbec uvedeny koordinátoři BOZP, kteří ji zastupují. Pokud je naopak koordinátor BOZP uveden jako konkrétní osoba, již u tohoto koordinátora nebývá občas uvedeno IČ, které mu přísluší, nebo IČ jeho zaměstnavatele. To bývá ještě větší problém toto sehnat, pokud není uveden telefon či jiný kontakt. Posledním nešvarem bývá samotné podepisování oznámení osobami, které toto oznámení podepisovat vůbec nemají - většinou koordinátoři a nedoloží ani plnou 41

moc k zastupování zadavatele stavby, popř. ani nenapíší, že k tomuto byli zplnomocněni na základě smlouvy se zadavatelem. Část koordinátorů si již navykla vytvářet a upracovat plány BOZP pro danou stavbu, kdy samozřejmě vychází z nějaké kostry, kterou mají danou a pak doplňují potřebné. To je ta menší část koordinátorů. Drtivá většina koordinátorů BOZP je pak tou, co opisuje pouze předpisy a vkládá rizika vygenerované z počítačové verze. Nejhorší variantou je pak fungování koordinátora BOZP, který pochází z několika set kilometrů vzdáleného města a má vykonávat činnost koordinátora. Tento koordinátor přijede na stavbu jednou za měsíc a absolutně neví, co se mu na stavbě děje. V poslední době se docela dobře jeví činnost koordinátorů BOZP, kteří na stavbě konají kromě koordinátora BOZP současně ještě činnost technického dozoru či autorského dozoru. Vyplývá to z toho, že tito lidé se po stavbě pohybují téměř denně a mohou tak rychleji a pružněji reagovat na nastalé situace a samozřejmě i zhotovitelé mají větší respekt k takovýmto osobám, protože jsou to většinou lidé z oboru, popř. z dlouholetými zkušenostmi. Základním poznatkem je to, že se dohání činnost koordinátora BOZP až po zahájení stavebních prací. A tady začíná začarovaný kruh, kdy tím, že nevznikl plán BOZP pro přípravu došlo k tomu, že pozdější zpracování tohoto plánu BOZP již zcela nemůže ovlivnit samotnou stavbu tak, jako kdyby s touto variantou bylo počítáno od jejího samého počátku. V letošním roce se znovu objevila propadlá osvědčení koordinátorů BOZP a to s ohledem na platnost 5 let, popř. končící přechodné období, kdy oprávnění, která neměla uvedená data platnosti, nestihli nebo nevěděli, že mají znovu obnovit. Došlo pak k tomu, že jejich činnost byla prováděna neoprávněně, což jsme zjistili v letošním roce již v menší míře než loni, ovšem i nadále tento stav přetrval. Větším problémem je povinnost zadavatele zavázat zhotovitele k součinnosti s koordinátorem BOZP. Tato činnost je prováděna velice sporadicky, většinou si zadavatelé myslí, že tím, že podepíší smlouvu o dílo se zadavatelem, kde je uvedená klasická právnická formulka o dodržování předpisů BOZP pouze obecně, že je automaticky řešena i tato povinnost. Závěr: Situace kolem zadavatelů staveb a koordinátorů BOZP a s tím spojených dalších úkonů se začíná zlepšovat, i když pouze malými krůčky. Mělo by se dál pokračovat v nastaveném trendu, začít více spolupracovat se stavebními úřady, abychom se dozvěděli o stavbách, o kterých nikdo většinou nemá možnost se nějak dovědět, neboť jsou v takové části zástavby, kam se běžně člověk nedostane. Je nutné i nadále provádět kontroly subjektů i mimo větší města, a zejména pokračovat v kontrolách činnosti koordinátorů BOZP, neboť ne všichni se chovají tak, jak po nich požaduje zákon, resp. prováděcí předpis.

42

HÚ 15.1.140 – Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb Úkol je dělen na dvě části a to na kontrolou předkládaných projektových dokumentací a účast na řízeních k povolení užívání staveb Zhodnocení kontrolní činnosti: A. Kontrola projektových dokumentací Při kontrole projektových dokumentací ( PD ) je v některých případech znovu zjišťována nízká erudovanost projektantů v naplňování právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při zpracování PD. V případě, že jsou v PD zjištěny závažné nedostatky, které by mohly mít vliv na bezpečnost budoucího provozu je předmětná PD vrácena předkladateli k doplnění a opravení zjištěných nedostatků. Po doplnění a opravení příslušných částí je teprve vydáno konečné vyjádření. V několika případech se v letošním roce stalo, že dokumentace byla vrácena i 3krát, což časově značně zatěžuje inspektory, kteří PD posuzují. Především se jedná o inspektory specializace stavebnictví a specializace elektro. V některých případech se stává, že PD, která je vrácena podruhé nebo potřetí na OIP obsahuje stále stejné nedostatky, na které OIP upozorňoval v předchozím vyjádření. Nedostatky, připomínkované ve vyjádřeních, byly obdobného charakteru jako v minulých obdobích, tj. od používání neplatných odkazů na právní a ostatní předpisy až po chyby, plynoucí z neznalosti těchto předpisů, a to bez ohledu na stáří předpisu. Typickými příklady opakovaného ignorování požadavků legislativy jsou chybějící povinné údaje, z novějších požadavků pak nerespektovaná ustanovení ČSN 73 1901 (Navrhování střech). Obsah plánu BOZP bohužel není zatím žádným předpisem stanoven, a tak je nutno se řídit doporučeným rozsahem, zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že jeho nedílnou součástí jsou potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení (harmonogram popřípadě časoprostorový graf souběhu prací, technologické postupy prací a činností vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, viz nařízení vlády č. 591/2006 Sb., příloha č. 5 – kdy tyto údaje často v předložených dokumentací chybí). Některé konkrétní nedostatky v předložených projektových dokumentacích: - Chybějící protokol o určení vnějších vlivů. - V navržené dokumentaci záchytného systému nejsou jasně stanoveny kotevní body. - Není konkretizován druh pažení. - Není řešeno provádění výkopů v ochranných pásmech. - V PD chybí část měřením a regulace. - PD neřeší tepelné izolace potrubí. Je značně rozdílný přístup jednotlivých stavebních úřadů. Některé stavební úřady ani nepožadují vyjádření k projektovým dokumentacím (a to i přesto, že ze strany SÚIP byl zaslán dopis, kde byly uvedeny zásady výběru dokumentací k podání stanovisek ze strany OIP) a 43

další na OIP posílají i dokumentace, ke kterým bychom se vůbec nemuseli vyjadřovat a tak jsou v některých případech tyto dokumentace vráceny zpět bez vyjádření. Problém s některými stavebními úřady je i v případě, že OIP vydá nesouhlasné vyjádření k předložené projektové dokumentaci a požaduje předložit PD zpátky na OIP, stavební úřad vydá stavební povolení a odpovědná osoba již nezašle opravenou PD na OIP, protože již má vydané stavební povolení a to je pro ni postačující. B. Účast na řízeních k povolení užívání staveb Při účasti OIP na řízeních k vydání kolaudačního souhlasu, popř. řízení o předčasném užívání stavby na výzvu stavebních odborů městských úřadů, případně investorů staveb se jednalo o stavby skladovacích hal, dále o stavby a technologická zařízení nejrůznějšího charakteru od kulturních a sportovních zařízení až po výrobní objekty. Většina zjištěných skutečností v naplňování právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení z kontrolních prohlídek se bohužel vztahuje i na zásadní, přitom snadno odstranitelné nedostatky – regály, rampy, zábradlí, madla, dopravní a únikové cesty, schodiště a také stále se opakující chybějící označení zdvižných vrat, chybějící dokumentace výrobce, návrhy místních provozních řádů, nebo srozumitelná označení u dovážených zařízení, výchozích revizí vyhrazených technických zařízení resp. nedoložení odstranění nedostatků v těchto revizích uvedených. V některých případech nebyla doložena také závazná stanoviska TIČR v případech, kdy je toto stanovisko požadováno. Při kolaudačních jednání vydává OIP Plzeň vlastní vyjádření, které je následně předáno stavebnímu úřadu a v kopii zástupci budoucího provozovatele. V několika případech byla den před jejím provedením prohlídka zrušena stavebním úřadem z důvodu nepřipravenosti stavby ke kolaudaci a naopak kolaudace byla svolána a na místě byla zjištěna značná rozpracovanost a tak bylo kolaudační řízení odloženo, což pro inspektory znamená zbytečnou ztrátu času. V době řízení o uvedení kolaudované stavby do provozu museli inspektoři, vzhledem k tomu, že stavba nebyla dokončena, vydat nesouhlas s vydáním povolení k uvedení do provozu.

Některé konkrétní nedostatky zjištěné při kolaudačním řízení: - Chybějící tabulky určující maximální přípustnou nosnost podlahy. - Chybějící průvodní dokumentace k instalovanému zařízení. - Nedoložené revize vyhrazených technických zařízení. - Chybějící geodetické zaměření jeřábové dráhy. - Schodiště neopatřeno záchytným madlem. - Nedoložená odborná prohlídka nízkotlaké plynové kotelny. - Neoznačené rozvaděče a chybějící popisy. - Nezajištěný bezpečný přístup ke všem ovládacím prvkům - Nejsou odstraněny závady z výchozích revizí vyhrazeného technického zařízení. - Nezajištění přívodu vzduchu v prostoru s instalací plynových kotlů. - Chybějící návody k instalovanému zařízení. 44

Závěr: Přes některé výše uvedené negativní poznatky se v nezanedbatelné míře daří kontrolováním projektových dokumentací a účasti na řízeních k povolení užívání staveb (tam často ještě i v průběhu prohlídky) odstraňovat nedostatky v provedení staveb. Obě tyto činnosti považujeme za velmi důležitou prevenci. Lze konstatovat, že v případě zjištění závažných nedostatků již ve fázi posuzování projektové dokumentace a účastí při kolaudačním řízení je reálná možnost omezení vzniku pracovního úrazu, jehož příčinou by mohl být právě zjištěný nedostatek, který byl zjištěn při posuzování PD a při kolaudačním řízení. Je nutno i nadále tuto činnost považovat ze strany SÚIP a OIP za srovnatelnou s klasicky prováděnou kontrolou v rámci plánovaných činností na příslušný rok. V roce 2015 došlo na OIP v Plzni ke 100% nárůstu předložených projektových dokumentaci k posouzení. Počet kolaudací zůstal v roce 2015 zhruba na stejné úrovni jako v roce 2014.

15.1.142 - Kontrola BOZP v potravinářském průmyslu

Cíl úkolu: U subjektů zaměřených na zpracování masa a u subjektů zabývajících se výrobou piva prověřit, zda zaměstnavatelé zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, vytvářejících bezpečné a zdraví neohrožující prostředí a pracovní podmínky a přijímání opatření k předcházení rizikům. Cílem úkolu je především ovlivnit nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti v daném oboru ekonomické činnosti. Výběr kontrolovaných subjektů: V rámci plnění tohoto úkolu bylo OIP Plzeň provedeno 7 kontrol subjektů se zaměřením na výrobu piva a 35 kontrol u zpracovatelů masa, z toho u právnických osob 22 kontrol a u fyzických osob 13 kontrol. Při kontrolách v rámci tohoto úkolu bylo zjištěno 28 nedostatků na straně kontrolovaných subjektů. Předmět kontroly: Kontrola dokumentace - Vyhodnocení rizik při práci, obsluze, údržbě a opravách technologických zařízení: seznámení zaměstnanců s těmito riziky a s opatřeními na ochranu před jejich působením. - Zpracování pracovních a technologických postupů (zejm. pro sanitaci uzavřených prostor apod.). - Seznámení s bezpečnostními listy nebezpečných látek používaných při sanitaci technologií a výrobních prostor v návaznosti na požadavky dané chemickým zákonem. - Vzájemná informovanost zaměstnanců cizích subjektů o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením. - Provádění kontrol a revizí ve stanovených lhůtách. 45

Fyzická kontrola pracovišť - Kontrola používání OOPP, které byly poskytnuty dle seznamu zpracovaného na základě vyhodnocených rizik a konkrétních podmínek práce. - Kontrola stavu ochranných zařízení a jejich funkčnosti. - Kontrola nakládacích a vykládacích prostor (rampy a plošiny). - Doprava a manipulace se surovinami a materiály (zpracování MPBP). - Skladování surovin, meziproduktů a výrobků. Vyjádření ke zjištěným porušením: Cíl a zaměření úkolu 15.1.142 pro rok 2015 byl splněn. Ze zjištěných skutečností vyplývá, že kontroly se zaměřením na BOZP v potravinářském průmyslu mají své opodstatnění a vývoj situace v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vykazuje zlepšení. Pozitivní zjištění, získaná při plnění tohoto úkolu, prokazují účinnost preventivní činnosti u kontrolovaných subjektů. Zlepšuje se nejen právní povědomí, ale i přístup zaměstnavatelů k zajišťování BOZP. Se stále se zvyšující úrovní techniky a technologií v potravinářském průmyslu jsou kladeny i vyšší nároky na úroveň řízení. S tím souvisí i celková disciplína v dodržování technologických postupů a bezpečnostních zásad, které jsou především záležitostí odpovědných vedoucích pracovníků. S ohledem na náročnost práce a složitost práce v potravinářském průmyslu je zapotřebí tomuto odvětví i nadále věnovat zvýšenou pozornost. Zaměřením kontrolní činnosti na problematiku v potravinářském průmyslu se přispěje ke zvýšení bezpečnosti práce a snížení pracovní úrazovosti v tomto odvětví. Závěr: V koncepci státní politiky bezpečnosti práce je zvýrazněna odpovědnost zaměstnavatele za řízení BOZP, zahrnující nejen vhodný výběr bezpečnostních opatření podle druhu rizika, ale i dostatečnou informovanost o rizicích práce a metodách prevence.

15.1.144 – Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic

Cíl úkolu: Prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu bioplynových stanic zejména se zaměřením na vyhrazená plynová a elektrická zařízení. Kontrola plnění povinností zaměstnavatele vyhledávat, vyhodnocovat rizika a přijímat opatření jako součást prevence rizik z hlediska bezpečnosti práce u plynových a elektrických zařízení, organizovat práci, stanovovat a zavádět pracovní postupy, seznamovat s nimi zaměstnance a kontrolovat jejich dodržování. Ověřit u zaměstnavatelů, zda a jakým způsobem jsou řešena bezpečnostní opatření, pracovní postupy pro činnosti na plynových a elektrických zařízeních, provozovaných v prostředí s nebezpečím výbuchu. Nejčastější oblasti se zjištěnými nedostatky: - Vyhledávání, hodnocení rizik a přijímání opatření při provozování činnosti, - chybějící provozní dokumentace zařízení, 46

- nezajištění pravidelných revizí u plynových, tlakových a elektrických zařízení včetně dokladů o odstranění zjištěných závad. Některé konkrétní zjištěné nedostatky: - V prostoru u dávkovače pevného substrátu do fermentoru byl v době kontroly prostor nad volnou hloubkou, který nebyl zajištěn ochranou proti pádu - přednostně pomocí prostředků kolektivní ochrany (ochranná zábradlí). - Provozovatel nezajistil, aby byly první (nástupní) a poslední (výstupní) stupně ocelových a betonových přístupových schodišť v areálu bioplynové stanice byl rozeznatelný od okolní podlahy, - Kontrolovaný subjekt nedoložil provádění kontrol bezpečností výstroje TNS umístněných v kogenerační jednotce a tepelném hospodářství BPS - Provozovatel provozuje v BPS vyhrazené elektrické zařízení, které je charakteru zařízení třídy I. (elektrická zařízení určená pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu), aniž bylo k němu vydáno odborné a závazné stanovisko organizace státního odborného dozoru (Technické inspekce ČR – TIČR). - Kontrolovaný subjekt nedoložil doklad o provedení kontroly plynového zařízení - fléry v intervalech 1x ročně . - Kontrolovaný subjekt nezajistil obnovu nátěru části plynového potrubí plynovodu od budovy s kogenerační jednotkou vedoucího k fléře, - Kontrolovaný subjekt především neplnil své povinnosti tím, že neprovedl analýzu rizik na všech svých pracovištích, nevyhodnotil rizika všech provozovaných pracovních činností, neurčil osobu odpovědnou za vyhrazená zařízení v organizaci, nezajistil stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav pracovních a výrobních prostředků, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, neodstranil závady zjištěné a popsané v revizi elektrického zařízení, nezajistil provozní řád BPS dle průvodní dokumentace výrobce, nezajistil zpracování dokumentace o ochraně před výbuchem, nenainstaloval bezpečnostní tabulky označující prostory s nebezpečím výbuchu - Kontrolovaný subjekt nezajistil nebo prokazatelně nedoložil zprávu o provedení revize rozvodů elektrické instalace, zařízení, elektrických spotřebičů a hromosvodu. V dalších případech zanedbal své povinnosti v oblasti údržby a kontrol elektrického zařízení tím, že nepopsal jistící přístroje v rozváděčích, neudržoval a nepoužíval elektrická zařízení za provozních a pracovních podmínek, pro která byla konstruována a vyrobena. Hodnocení příčin zjištěného stavu: Příčiny zjištěných nedostatků při prevenci rizik OIP spatřuje v nedůsledném plnění povinnosti zaměstnavatelů vyhledávat rizika možného ohrožení bezpečnosti zaměstnanců, přijímat opatření k prevenci těchto rizik a zajistit, v rámci systému řízení péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, odstranění nebo alespoň minimalizaci zjištěných rizik. Vyhledávání rizik bylo v určitých případech prováděno formálně, podle obecných seznamů, bez skutečné analýzy konkrétních možných rizik na pracovištích zaměstnavatele. Zaměstnanci byli s riziky seznamováni, aniž byl kladen důraz na skutečná specifická rizika vznikající při jejich práci na daném pracovišti. Školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které mělo doplňovat odborné předpoklady a požadavky zaměstnanců pro výkon práce a 47

které se vztahovaly k rizikům, s nimiž může zaměstnanec přijít do styku na pracovišti, nebylo v některých subjektech provedeno vůbec, nebo bylo zpracováno podle již neplatné legislativy, či bylo velmi obecné a stručné. Úroveň řízení systému BOZP závisela do značné míry na trvalé péči a zájmu zaměstnavatele o otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, současně záviselo na profesionalitě osob pověřených řízením péče o BOZP. V konkrétních případech bylo zjištěno, že provozovatel zařízení připustil, aby přímí uživatelé vykonávali činnosti, aniž by se tato činnost opírala o seznámení s úplnou provozní dokumentaci, jelikož ji neměl prokazatelně k dispozici a nemohla tak být ověřena jejich schopnost k správné obsluze a zacházení, když by obsluha měla dodržovat pracovní postupy uvedené v návodech výrobce pro obsluhu zařízení. Některé vydané provozní řády a předpisy nebyly zpracovány dostatečně na konkrétní vlastní zařízení a nebyly aktualizovány. Nevyhovující stav byl způsoben i neznalostí, případně nedostatečnou orientací v oblasti právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP. Závěr: Kontrolou bioplynových stanic bylo zjištěno, že organizační zabezpečení chodu zařízení jednotlivých BPS, včetně dodržování předpisů a požadavků při zajištění bezpečnosti provozu VTZ a BOZP je značně rozdílné. Toto vyplývá z údajů jednotlivých protokolů o kontrole, kdy některé kontroly obsahovaly zjištěné závady pouze formálního charakteru, na druhé straně probíhaly kontroly, odhalující zásadní problémy. Kontrolované osoby najímají na problematiku VTZ a BOZP externí pracovníky, kteří mají zajišťovat odborně část VTZ a BOZP. Ne vždy se dá tvrdit, že svoji činnost provádí v předepsané kvalitě a na dostatečné odborné úrovni. Technická dokumentace týkající se provozu BPS včetně místních provozních bezpečnostních předpisů, či dokumentace na ochranu před nebezpečím výbuchu jsou obsahově v některých konkrétních případech na slabé úrovni, především neodpovídají skutečnému stavu a provedení.

15.1.145 - Bezpečnost práce při těžbě a při soustřeďování dříví stroji a zařízeními s lanovými systémy Cíl úkolu: Cílem úkolu bylo vyvodit potřebný tlak na vedení kontrolovaných subjektů k dodržování bezpečnostních předpisů, a tím vytvořit předpoklady k minimalizaci pracovní úrazovosti při těžbě a soustřeďování dříví stroji a zařízeními s lanovými systémy. Předmět kontroly: Kontrola byla zaměřena na vedení provozní a průvodní dokumentace strojů, na bezpečnost prováděných pracovních postupů na pracovišti, a na odbornou způsobilost obsluh strojů a technických zařízení, používání technických zařízení, kontrolu a předání pracovišť, přidělování a používání OOPP, zacházení s chemickými látkami a dodržování pracovních postupů. Dále na otázku zajištění bezpečnosti práce na pracovištích, kde je současně prováděna těžba dřeva a soustřeďování. Často jsou tyto činnosti prováděny různými subjekty. 48

Vyjádření ke zjištěným porušením: V rámci úkolu bylo provedeno 28 kontrol u 19 právnických a 9 fyzických osob. V průběhu kontrol bylo zjištěno 15 nedostatků. Kontroly probíhaly na pracovištích kontrolovaných osob přímo v terénu, kde bylo kontrolováno dodržování technologických a pracovních postupů, používání OOPP, zajištění pracoviště proti vstupu nepovolaných osob do ohroženého prostoru, vytýčení bezpečných vzdáleností v ohroženém prostoru kácených stromů a manipulovaných kmenů, vzájemná informovanost o rizicích na pracovištích, kde pracuje více subjektů na jednom pracovišti a technický stav používaných prostředků, nářadí, strojů a systémů vč. uložení pohonných hmot. U OSVČ také kontrola vybraných dokumentů (školení BOZP, zdravotní způsobilost, návody výrobce, předání pracoviště, smlouva o provedení práce, upozornění na rizika, technologické postupy, určení odborného dozoru…) U právnických osob kontroly dále pokračovaly v kancelářích, kde pro zajištění úkolů kontroly byly inspektorem dále požadované především tyto dokumenty: - Předání pracoviště, seznámení s konkrétními riziky prováděných činností na pracovišti, určení technologických a pracovních postupů, servisní kontroly a revize pracovních strojů a zařízení, směrnice pro poskytování OOPP, zařazení prací do kategorií, zdravotní prohlídky, měření rizikových faktorů prováděné dle rozhodnutí KHS. V průběhu kontrol bylo zjištěno, že BOZP v rámci činností spojených s dodržováním bezpečnosti práce zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými při provozování činností při těžbě a při soustřeďování dříví stroji a zařízeními s lanovými systémy, je na pracovištích v Plzeňském a Karlovarském kraji na uspokojivé úrovni. Besedy o dodržování BOZP při těchto činnostech, provedené v průběhu kontrol, byly kladně hodnoceny jak OSVČ, kontrolovanými zaměstnanci i vedoucími pracovníky KO, stejně tak i inspektorem OIP. Těžba a přibližování dřeva těmito prostředky je používána na pracovištích se specifickými podmínkami, jako jsou například svažitý či bažinatý terén. Provozování těchto strojů a systémů je zajišťováno proškolenými zaměstnanci s dlouholetou praxí. Náročností těchto činností jsou si zaměstnavatelé vědomi, proto dodržování bezpečnosti práce na těchto pracovištích je jejich prioritou. Kladně byly hodnoceny i připomínky inspektora k zajištění větších pracovních skupin u lanovek v rámci zajištění plynulé dopravy vytěženého dříví na odvozní místo. Například zařazením přibližovacího prostředku, určeného k odtažení lanovkou přiblíženého dříví na odvozní místo. Předejde se tak nakupení dřevní hmoty na skládkách pod lanovkou a tím i obtížnému pohybu obsluhy lanovky okolo přiblíženého dříví. Je nutné si uvědomit, že tyto činnosti jsou prováděny často ve stísněných pracovištích, na úbočích prudkých svahů, nebo v podmáčených lokalitách, kde je pohyb pracovníků i mechanizačních prostředků značně ztížen. Závěr: Kontrolní činnost při plnění úkolu byla prováděna v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Program a cíle úkolu byly kontrolou vybraných subjektů v Plzeňském a Karlovarském kraji splněny podle zadání. Plánem pro OIP bylo stanoveno provedení minimálně 15 kontrol, vzhledem k tomu, že kontrolované subjekty z místní působnosti OIP provádějí svou činnost i v jiných krajích ČR (na základě výsledků výběrových řízení) byl plán kontrol úkolu č. 15.1.145 při počtu 28 kontrol splněn v plném rozsahu.

49

Kontrolní činnost mimo HÚ programu V průběhu celého roku 2015 byly ze strany nadřízených orgánů stanovovány celorepublikové mimořádné kontrolní akce zaměřené do různých oblastí činností kontrolovaných subjektů. Mimořádné kontrolní akce byly členěny po jednotlivých čtvrtletích roku pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj. Celkem proběhlo nad rámce základních úkolů dle programu činnosti 72 mimořádných kontrol. Oddělení kontroly nelegálního zaměstnávání v Plzeňském kraji a Karlovarském kraji provádělo i mimořádné regionální kontrolní akce.

15.1.201 – Celorepubliková mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů, provozujících svou činnost ve velkoskladech a logistických centrech, zaměřená na oblast NLZ a základních institutů v oblasti PVP Ve druhém čtvrtletí 2015 byla realizována celorepubliková mimořádná kontrolní akce „Logistická centra a velkosklady“. V Každém kraji ČR byly provedeny 2 tyto mimořádné kontrolní akce za účasti inspektorů OIP, Cizinecké policie a dalších orgánů státní správy. V tomto sektoru zaměstnavatelů byla detekována velká míra možného porušování zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti, zejména deliktu neoprávněného zprostředkování. V Plzeňském kraji bylo zkontrolováno 8 zaměstnavatelů a to převážně agentur práce, které k uživatelům zprostředkovávají své zaměstnance. Bylo zaznamenáváno zejména porušení ustanovení § 308 a § 309 zákoníku práce. Kontrolované subjekty: 1. FUJITRANS EUROPE B.V., IČ: 27198979 2. SAVIK Group, s.r.o., IČ:24706329 3. TREND práce, s.r.o., IČ: 26408511 4. TETRA CV, a.s., IČ: 2500128 5. Edymax Holding, a.s. , IČ: 277122265 6. JOHNSON Controls Automotive Bor, s.r.o., IČ:02397811 7. Edymax Holding, a.s., IČ: 277122265 8. Hofmann Wizard, s.r.o., IČ: 25236016 V Karlovarském kraji byly dle plánu provedeny dvě kontroly a to u: 1. DAKOWEST s.r.o., Praha 5 - Košíře, Plzeňská 1270/97, PSČ 15000, provozovna Karlovy Vary, IČ: 24773972 2. Maman Euro Logistic s.r.o.Lipoltov 26, Tuřany, IČ 26486199

50

15.1.202 - Celorepubliková mimořádná kontrolní akce v oblasti NLZ zaměřená na provozy pekáren s nočním provozem Ve IV. čtvrtletí roku 2015 proběhly dvě celorepublikové mimořádné kontrolní akce. Celorepubliková mimořádná kontrolní akce byla zaměřená na noční provozy Pekáren, výrobny lahůdek. Kontrolní akce byla zejména zaměřena na nelegální zaměstnávání a tzv. skryté agenturní zaměstnávání. Mimořádná kontrolní akce probíhala opět ve spolupráci zejména s Cizineckou policií. Kontrolované subjekty byly vybírány na základě podnětů od občanů nebo na základě monitoringu. Kontroly probíhali v nočních nebo ranních hodinách tedy v době plného provozu a výroby. V Plzeňském kraji bylo kontrolováno 9 zaměstnavatelů. Kontrolované subjekty : 1. JEDNOTA, spotřební družstvo Plasy, IČ 00031984 2. Pekárna a pečivo Plasy, spol. s r.o.,25213474 3. PEKAŘSTVÍ PERNAREC s.r.o., IČ 27988198 4. Pekařství Kučera s.r.o., IČ 29105871 5. Prima pečivo s.r.o., IČ 25231260 6. Michal Krejčí, IČ 61156825 7. CUPEKO, spol.s.r.o., IČ:45355096 8. BANDUR, spol. s.r.o., IČ: 28022793 9. Centrální výrobna ZÁMECKÁ, Jednota, spotřební družstvo Tachov

V Karlovarském kraji bylo zkontrolováno 7 zaměstnavatelů. Kontrolované subjekty : 1. Pekařství Štěpán Kováč, IČ: 635 32 191 2. PEKOSA Chodov s.r.o., Pekárna Nové Sedlo, IČ: 64360563 3. Karlovarská pekárna s.r.o., Pekárna, Dr. M. Horákové 2040/14 Karlovy Vary, IČ: 00669466 4. RAD S BAQUETTES, Zeyerova 2 Karlovy Vary, Radek Ludvík, IČ: 66986966 5. Pekárna RACIOPEK, Moskevská 1645/82 Karlovy Vary, František Byrtus IČ: 12861791 6. Lomanská pekárna, Americká 32/71, 351 01 Františkovy Lázně IČ: 29112630 7. Tritia spol. s.r.o. , Výrobna lahůdek, Křížovnická 12/6, 350 02 Cheb IČ: 18233864 Ve třech případech bylo zjištěno NLZ. Dále byla zjišťována porušení ustanovení zákonu práce zejména v oblasti odměňování.

51

15.1.203 - ALKOHOL - Celorepubliková mimořádná kontrolní akce vedená Policií ČR zaměřená na kontrolu užívání alkoholu a drog u mladistvých v nočních podnicích, barech a diskotékách Na základě pokynu SÚIP a Policejního prezidia byla ve IV. čtvrtletí roku 2015 zorganizována velká celorepubliková mimořádná kontrolní akce zaměřená zejména do oblasti užívání drog a alkoholu u mladistvých a to v nočních podnicích. Policie ČR na základě vlastního provedeného šetření vytipovala různé noční podniky (restaurace, bary, diskotéky). Inspektoři OIP v rámci této akce prováděli kontrolu zaměřenou zejména nelegální zaměstnávání. Byly vytvořeny speciální týmy složené zejména za účasti složek PČR a to jak pořádkové služby, kriminální policie, protidrogové centrály, hasičů, České obchodní inspekce, Oblastních inspektorátů práce, OSPOD, Živnostenských úřadů. Mimořádná kontrolní akce probíhala v pátečních a sobotních nočních hodinách, bez ohlášení. V Plzeňském kraji se inspektoři oddělení NLZ zúčastnili celkem 4 velkých kontrolních akcí v působnosti Územních odborů Policie ČR Tachov, Domažlice, Plzeň – venkov a Rokycany. Kontroly byly provedeny u 10 zaměstnavatelů. Při těchto kontrolách byla zjištěna ve dvou případech NLZ. V Karlovarském kraji nebyla udělána žádná kontrola. PČR byla informována o možnosti součinnosti, k realizaci však nedošlo.

Regionální mimořádné kontrolní akce v oblasti NLZ

V Plzeňském kraji byly dále prováděny i regionální mimořádné kontrolní akce. Ve II. Čtvrtletí roku 2015 proběhla regionální mimořádná kontrolní akce zaměřená na zaměstnavatele s předmětem činnosti zahradnictví, pěstování a prodej dřevin a květin. V Plzeňském kraji bylo provedeno 12 kontrol. V jednom případě zjištěna NLZ a dále 2x zjištěno absence písemné formy a další porušení ZP. Akci lze hodnotit pozitivně. Inspektoři v rámci kontrolní činnosti zodpověděli i velké množství dotazů týkajících se „poradenství“ v oblasti pracovního práva a tím provedli v tomto sektoru služeb prevenci v boji proti NLZ a porušování pracovněprávních předpisů. Ve III. Čtvrtletí roku 2015 proběhla regionální mimořádná kontrolní akce zaměřená na zaměstnavatele s předmětem činnosti výroba a montáž oken a dveří. Regionální mimořádná kontrolní akce proběhla na základě podnětů od občanů. Při této kontrolní akci nebylo zjištěno porušení NLZ, ale bylo zjištěno mnoho případů porušení ZP zejména v oblasti odměňování. Bylo provedeno celkem 14 kontrol. Ve III. a IV. Čtvrtletí roku 2015 oddělení NLZ Plzeňského kraje se dále zaměřilo v rámci regionální mimořádné kontrolní akce do oblasti kovovýroby. Tato regionální mimořádná kontrolní akce probíhala v delším časovém horizontu. Byli vybíráni zaměstnavatelé na základě podnětů a vlastního monitoringu, kde vznikalo podezření na nelegální zaměstnávání formou tzv. nárazové práce. Zaměstnavatelé zde zaměstnávají zaměstnance na základě získaných zakázek, které jsou jednorázové, náhlé a většinou krátkodobé. A zde je velké riziko, že zaměstnavatelé využívají osoby z řad uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce, a nebo z tzv. pseuagentur. V rámci této dlouhodobé kontrolní akce proběhly 3 kontroly za využití velkého kontrolního týmu inspektorů. Bylo zjištěno 6 osob NLZ a 253 osob neoprávněně zprostředkovaných. 52

Ve III. Čtvrtletí roku 2015 byla v Karlovarském kraji provedena regionální mimořádná kontrolní akce zaměřením na služby zaměřená na segment služby terasy a venkovní občerstvení. Celkem provedeny 4 kontroly. Ve IV. čtvrtletí 2015 byla v Karlovarském kraji provedena regionální mimořádná kontrolní akce zaměřená na služby (kadeřnictví, nehtová studia atd.). Provedeny byly 3 kontroly. Bylo zjištěno porušení zákoníku práce.

4. PRACOVNÍ ÚRAZY Nedílnou součástí činnosti OIP v Plzni v roce 2015 bylo vyšetřování příčin pracovních úrazů. V roce 2015 bylo na OIP zasláno celkem 4584 záznamů o pracovních úrazech. Z tohoto počtu bylo 102 úrazů s hospitalizací delší než 5 dní - závažné a 15 úrazů smrtelných. V roce 2015 bylo šetřeno resp. zahájeno šetření nebo dokončeno šetření z roku 2014 - 5 SÚ z celkového počtu 15 hlášených, - 32 PÚ s hospitalizací delší než 5 dnů z celkového počtu 102 hlášených. Tabulka zachycuje počty pracovních úrazů v období od 1.1.2015 - 31.12.2015, které byly na OIP v Plzni oznámeny. Hodnoty „šetřeno“ uvádí počet případů, u nichž bylo provedeno šetření popř. u kterých bylo zahájeno šetření v roce 2015.

Druh úrazu

počet

Smrtelný PÚ celkem 15

Závažný PÚ

Ostatní PÚ

šetřeno celkem šetřeno 5 102 32

celkem 4467

Celkem

šetřeno 1

celkem 4584

šetřeno 38

Celkový vývoj pracovní úrazovosti v období r. 2007 - 2015 Rok Ostatní Závažné Smrtelné Celkem

2007 7795 76 14 7885

2008 7258 85 17 7360

2009 5190 56 14 5260

2010 5230 56 11 5297

2011 5016 117 18 5151

2012 4774 126 10 4880

2013 4558 149 11 4718

2014 4657 129 11 4797

2015 4467 102 15 4584

Ostatní úrazy v období r. 2007 - 2015 Rok Ostatní

2007 7795

2008 7258

2009 5190

2010 5230

53

2011 5016

2012 4774

2013 4558

2014 4657

2015 4467

Graf zobrazuje vývoj ostatních pracovních úrazů v období 2007 – 2015

Vývoj závažných a smrtelných pracovních úrazů v období r. 2007 – 2015 Rok Závažné Smrtelné

2007 76 14

2008 85 17

2009 56 14

2010 56 11

2011 117 18

2012 126 10

2013 149 11

2014 129 11

2015 102 15

Graf zobrazuje vývoj závažných a smrtelných pracovních úrazů v období r. 2007 – 2015

Pracovní úrazy v členění podle pohlaví Z počtu 4467 nahlášených ostatních pracovních úrazů bylo 1272 úrazů žen, což je 28,47 % u závažných úrazů bylo z celkového počtu 102 záznamů 17 úrazů žen což je 16,6% a smrtelný úraz ženy byl v roce 2014 registrován 1, z celkového počtu 15 nahlášených SÚ což je 6,6 % . Rok 2015 Ostatní Závažné Smrtelné Celkem

Mužů 3195 86 14 3295

Žen 1272 16 1 1289

Celkem 4467 102 15 4584

Vývoj úrazovosti v období 2007 – 2015 členění dle pohlaví : Rok Muži Ženy Celkem

2007 5780 2015 7795

2008 5323 1935 7258

2009 3717 1473 5190

2010 3744 1486 5230

2011 3549 1467 5016 54

2012 3344 1400 4774

2013 3188 1370 4558

2014 3544 1253 4797

2015 3295 1289 4584

Smrtelné pracovní úrazy V roce 2015 bylo na OIP v Plzni hlášeno celkem 15 smrtelných pracovních úrazů. Šetření bylo uskutečněno v 5 případech. U nešetřených úrazů se jednalo o 6 případů SÚ vzniklých v souvislosti s provozem dopravních prostředků na veřejných komunikacích a 1 případ zdravotní indispozice dle lékařského nálezu (mozková mrtvice, infarkt myokardu)., sebevraždy a pádu ze skály. V roce 2015 OIP v Plzni evidoval 1 smrtelný pracovní úraz ženy, kdy jmenovaná byla napadena a zavražděna. Nebyl hlášen, žádný smrtelný pracovní úraz mladistvého. Vývoj smrtelných úrazovosti v období 2007 – 2015

Rok Počet

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

14

17

14

11

18

10

11

11

15

Smrtelné úrazy - zdroj úrazu Z provedené analýzy je zřejmé, že rozhodující zdroj SÚ v roce 2015 je kód zdroje 1200 Pozemní vozidla, hlášeno 6 SÚ, tj. 40% a kód 200 – Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země, hlášeny 3 SÚ, t. j. 20% Kód 0 1200 200 900 1500 1400

Zdroj úrazu Žádný zdroj nebo žádné informace o zdroji Pozemní vozidla - nespecifikováno Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země Stroje a zařízení přenosné nebo mobilní Stroje a zařízení stabilní - nespecifikováno Materiály, předměty, výrobky, úlomky, prach

55

Počet úrazů 3 6 3 2 0 1

% 20 40 20 13,3 0 6,6

15

100

Smrtelné úrazy - příčina úrazu Z provedené analýzy vyplývá, že rozhodující příčina SÚ v roce 2015 je kód 0 – Nezjištěno celkem 8 SÚ t. j. 53,3 %, kód 8 - Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce, hlášeny celkem 5 SÚ tj. 33,3 % a kód 14 - Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 2 SÚ t. j. 13,3 %. Kód 0 8 14 1

Příčina úrazu Nezjištěno Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu ( nikoliv pracoviště)

Počet úrazů 8 5 2 0 15

% 53,3 33,3 13,3 0 100

Smrtelné úrazy – rozdělení podle odvětví CZ-NACE Kód

Rozdělení smrtelných úrazů podle odvětví CZ - NACE

015000 Smíšené hospodářství

2

271100 Výroba el. motorů, generátorů a transformátorů

1

381100 Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných

1

412000 Výstavba bytových a nebytových budov

2

431200 Příprava staveniště

1

432200 Instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace

2

494100 Silniční nákladní doprava

2

531000 Základní poštovní služby poskytované na základě poštovní licence

1

711200 Inženýrské činnosti a související technické poradenství

1

841100 Všeobecné činnosti veřejné správy

2

910300 Provozování kulturních památek, historických staveb a obdobných turistických zajímavostí

0

Ostatní úrazy s hospitalizací delší než 5 kalendářních dnů (závažné - ZÚ) V roce 2015 bylo na OIP v Plzni hlášené celkem 102 závažných pracovních úrazů. V porovnání s rokem 2014, kdy na OIP v Plzni kdy bylo nahlášeno 129 ZÚ, jde o snížení o 27 úrazů, tj. snížení – 20,9%. Z celkového počtu 102 hlášených ZÚ se v 17 případech jednalo o úraz ženy. V roce 2015 nebyl na OIP v Plzni evidován žádný ZÚ mladistvého. Z rozhodnutí vedoucího inspektora OIP v Plzni bylo šetřeno nebo zahájeno šetření 32 závažných úrazů. Vývoj závažných úrazů v období r. 2007 – 2015

Rok Počet

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

76

85

56

56

117

126

149

129

102

56

Vývoj závažných úrazů v období r. 2007 – 2015

ZÚ - zdroj úrazu Z provedené analýzy je zřejmé, že rozhodující příčina ZÚ v roce 2015 byl kód zdroj 1200 Pozemní vozidla - 23 úrazů, tj. 22,54% a kód zdroje 1400 – Materiály, předměty, výrobky, úlomky, prach – 20 úrazů , tj. 19,6% dále kód zdroje 200 – Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země s počtem 18 úrazů tj. 17,64% Kód 100 200 1400 1200

Zdroj úrazu Budovy, stavební konstrukce, povrchy Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země Materiály, předměty, výrobky, úlomky, prach Pozemní vozidla

Počet úrazů 10 18 20 23

% 9,80 17,64 19,6 22,54

1000 1800 1100 1500 0

Stroje a zařízení stabilní Živé organismy a lidské bytosti Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování Nebezpečné látky a přípravky, radioaktivní látky, biologické látky Žádný zdroj nebo žádné informace o zdroji

6 3 7 4 6

5,88 2,94 6,86 3,92 5,88

800

Ruční nářadí – bez rozlišení zdroje energie

2

1,96

300 600

Budovy, konstrukce, povrchy pod úrovní země Ruční nářadí, nepoháněné

2 1

1,96 0,98

700

V ruce držené či ručně vedené mechanické nářadí

0

0

102

100

ZÚ - příčina úrazu Z následující analýzy je zřejmé, že rozhodující příčina ZÚ v roce 2015 je kód 14 - Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko do této skupiny spadá téměř 66,66 % úrazů, dále kód 0 – Nezjištěno tvoří 23,52 % úrazů Kód 14 0 8 1 2 11

Příčina úrazu Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko Nezjištěno Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoliv pracoviště) Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění Ohrožení osobami

57

Počet úrazů 68 24 6 2 1 1

% 66,66 23,52 5,88 1,96 0,99 0,99

102

100

Závažné úrazy – rozdělení podle odvětví CZ-NACE Kód

Rozdělení závažných úrazů dle odvětví CZ-NACE

počet úrazů

%

010000 Rostlinná a živočišná výroba , myslivost a související činnosti

4

3,92

100000 Výroba potravinářských výrobků

2

1,96

130000 Výroba textilií

1

0,98

160000 Zpracování dřeva výroba dřevěných výrobků

4

3,92

3

2,94

220000 Výroba pryžových a plastových výrobků 240000 Výroba základních kovů, hutní zpracování, slévárenství

1

0,98

250000 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků

13

12,74

270000 Výroba elektrických zařízení

3

2,94

280000 Výroba strojů a zařízení

3

2,94

290000 Výroba motorových vozidel

1

0,98

320000 Ostatní zpracovatelský průmysl

7

6,86

330000 Opravy a instalace strojů a zařízení

3

2,94

350000 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla

2

1,96

380000 Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů

2

1,96

412000 Výstavba bytových a nebytových budov

10

9,80

430000 Specializované stavební činnosti

6

5,88

460000 Velkoobchod, kromě motorových vozidel

1

0,98

470000 Maloobchod, kromě motorových vozidel

3

2,94

490000 Pozemní a potrubní doprava

13

12,74

520000 Skladování a vedlejší činnosti v dopravě

7

6,86

530000 Poštovní a kurýrní činnosti

2

1,96

560000 Stravování a pohostinství

1

0,98

660000 Vyhodnocování rizik a škod

1

0,98

710000 Inženýrské činnosti a související technické poradenství

1

0,98

740000 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti

1

0,98

75000

1

0,98

840000 Veřejná správa a obrana

2

1,96

850000 Vzdělávání

5

4,90

102

100

Veterinární činnost

CELKEM ÚRAZŮ

5. OSTATNÍ ČINNOST Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost 

Poradenská činnost

V roce 2015, tak jako v předchozích letech, naplňoval OIP ustanovení dané zákonem o inspekci práce a poskytoval bezúplatné poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek. Poradenství bylo využíváno ze strany veřejnosti, a to jak zaměstnanců, 58

budoucích zaměstnanců, bývalých zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů, odborových organizací, neziskových organizací nebo státních institucí. V průběhu roku byly využívány různé formy – písemné dotazy, telefonické dotazování a v drtivé většině osobní konzultace. Konzultační a poradenská činnost byla poskytována přímo v sídle OIP v Plzni, na regionálním pracovišti v Karlových Varech a to dvakrát v týdnu od 8.00 hodin do 17.00 hodin a na dalších místech regionu Plzeňského kraje - v okresech Klatovy, Domažlice, Tachov, Rokycany a v Karlovarském kraji - v okresech Cheb a Sokolov vždy ve středu ve stejném časovém rozpětí. Zájem o poradenství se v porovnání s předchozím rokem téměř zdvojnásobil. V Roce 2015 bylo vykázáno celkem 7.198 poradenství oproti roku 2014, kdy jich bylo zaznamenáno 4.421. Z níže uvedené tabulky je zřejmé, že nejvíce dotazů směřuje do oblasti pracovních vztahů a podmínek.

Výsledky poradenství na OIP6 za rok 2015 POČET ZODPOVĚZENÝCH DOTAZŮ

OBLAST PORADENSTVÍ DOPISEM

PVP ZOZ NLZ BOZP VTZ

262

CELKEM

OSOBNĚ

TELEFONICKY

CELKEM

4 19

3746 160 79 66 0

2705 69 52 36 0

6713 229 131 106 19

285

4051

2862

7198

Zejména osobní konzultace výraznou měrou ovlivňují počet a obsah podaných podnětů. Po poskytnuté konzultaci došlo v řadě případů k napravení daného stavu smírčí cestou, bez nutnosti zahajovat kontrolu, případně podnět podaný na pracovišti OIP obsahoval již všechny náležitosti a nemusel být podatel dále vyzýván k jeho doplnění. Stále se setkáváme s tím, že občané či zaměstnanci požadují při poradenství podávat informace na úrovni právního zastoupení a s tím i související vymáhání individuálních nároků. Veřejnost není stále dostatečně informována, že oblastní inspektoráty poskytují pouze základní pracovněprávní poradenství, neprovádí výklad zákona, nezpracovávají žaloby k soudnímu řízení, apod. Tak jako v předchozím období se nadále osvědčuje preventivní aktivita, při které inspektoři poskytují bezplatné poradenství jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům v oblasti předcházení nelegálnímu zaměstnávání. Podařilo se tak velmi efektivně zvýšit informovanost ohledně této problematiky, což následně způsobilo snížení četnosti případů nelegálního zaměstnávání.

59



Výchovná a vzdělávací činnost

V roce 2015 proběhly odborné semináře, které byly organizačně zajištěny Státním úřadem inspekce práce. Odborné semináře představují interní formu vzdělávání. Jedná se o tematicky zaměřené semináře, které se pořádají v rámci určité specializace, a to v návaznosti na změny legislativy v dané oblasti nebo v souvislosti se zaměřením hlavních úkolů kontrolní činnosti na daný rok. Odborné semináře v roce 2015 byly zaměřeny zejména na seznámení s novými předpisy a metodiku kontrolní činnosti v konkrétní oblasti. Další vzdělávání zaměstnanců probíhalo formou jednodenních seminářů pořádaných Výzkumným ústavem bezpečnosti práce v.v.i. Praha a vzdělávací agenturou. Účast zaměstnanců na seminářích a školeních byla v roce 2015 motivována cílem průběžně se seznamovat s aktuálními informacemi v daném oboru.

6. ZÁVĚR V souhrnu lze konstatovat, že Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni se s požadovanými úkoly v jednotlivých oblastech činnosti vyrovnal v odpovídajícím rozsahu a kvalitě.

60