ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ A ZLÍNSKÝ KRAJ ZA ROK 2013

Č.j. 5165/9.42/14/13.3

ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ A ZLÍNSKÝ KRAJ ZA ROK 2013

Ing. et Ing. Bc. Tomáš Musil vedoucí inspektor

Stránka 2 z 81

OBSAH 1.

Úvod str. 3 – 9 Základní údaje Konzultační místa – poradenství Územní působnost OIP Věcná působnost OIP Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP a projektu „OP LZZ“ Garanti úkolů kontrolní činnosti v roce 2013

2.

Základní statistické údaje o kontrolní činnosti Počty kontrolovaných subjektů, protokolů o kontrolní činnosti a počty zjištěných závad Projektové dokumentace, kolaudační řízení Pracovní úrazy v roce 2012 Analýza uložených pokut

3.

Inspekční činnost str. 20 – 60 Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti bezpečnosti práce Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti pracovních vztahů a podmínek Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti nelegálního zaměstnávání

4.

Ostatní kontrolní činnost Projektová dokumentace staveb Kolaudační řízení Vyšetřování pracovních úrazů Šetření podnětů, oznámení a stížností

5.

Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost Poradenská činnost Výchova a vzdělávání zaměstnanců OIP Publikační činnost, činnost v rámci regionu působnosti OIP

str. 75 – 77

6.

Ochrana veřejnosti

str. 78

7.

Spolupráce s orgány a organizacemi

str. 79, 80

8.

Význam použitých zkratek

str. 81

str. 10 – 19

str. 61 – 74

Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2013

Stránka 3 z 81

1. Úvod 1.1 Základní údaje

Sídlo:

Milady Horákové 3 658 60 Brno

Telefon:

950 179 900

E-mail:

[email protected]

Datová schránka:

a9heffd

Vedoucí inspektor:

Ing. et Ing. Bc. Tomáš Musil

Vedoucí právního útvaru:

JUDr. Dagmar Berková

Vedoucí útvaru ekonomicko – správního:

Ing. Marcela Ščerbová

Vedoucí útvaru inspekce I:

Ing. František Šebela

Vedoucí útvaru inspekce II:

Ing. Zdeněk Juránek

Vedoucí útvaru inspekce III:

Bc. Antonín Vojta

Vedoucí útvaru kontroly nelegálního zaměstnávání pro JmK:

PhDr. Dagmar Ihringová

Vedoucí útvaru kontroly nelegálního zaměstnávání pro ZK:

Ing. Martina Madziová

Základní organizační schéma OIP


Stránka 4 z 81

1.2 Konzultační místa – poradenství Brno – město, Brno - venkov Oblastní inspektorát práce Milady Horákové 3 658 60 Brno Tel.: 950 179 900 (recepce) pondělí a středa 8:00 - 11:30, 12:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa 8:00 – 11:30,12:00 -17:00 (bezpečnost práce) Zlín - pracovní vztahy a podmínky Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně Čiperova 5182 760 42 Zlín Tel.: 950 175 524, 950 179 981 středa 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 Zlín - bezpečnost práce Okresní správa sociálního zabezpečení tř. Tomáše Bati 3792, 762 61 Zlín Tel.: 950 179 987 středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 – 17.00 Blansko Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně kontaktní pracoviště Blansko Vodní 1992/9 678 01 Blansko Tel.: 950 103 682 (pracovní vztahy a podmínky) 950 103 683 (bezpečnost práce) středa 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 - 15:00 (bezpečnost práce) Břeclav Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně kontaktní pracoviště Břeclav Fintajslova 7 690 02 Břeclav Tel.: 950 107 442 středa 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 - 15:00 (bezpečnost práce)


Stránka 5 z 81

Hodonín Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně kontaktní pracoviště Hodonín Lipová alej 3846/8 695 01 Hodonín Tel.: 950 115 490 středa 8:00 – 12:00, 13:00 -17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 - 15:00 (bezpečnost práce) Kroměříž Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně kontaktní pracoviště Kroměříž Erbenovo nábřeží 4251 767 01 Kroměříž Tel.: 950 130 331 středa 8:00 – 12:00, 13:00 - 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00 (bezpečnost práce) Uherské Hradiště Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně kontaktní pracoviště Uherské Hradiště Na Morávce 1215 686 01 Uherské Hradiště Tel.: 950 170 413 středa 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00 (bezpečnost práce) Vsetín Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně Pod Žamboškou 1024 755 01 Vsetín Tel.: 950 173 444 středa 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00 (bezpečnost práce)


Stránka 6 z 81

Vyškov Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně kontaktní pracoviště Vyškov Palánek 375/3a 682 01 Vyškov - Brňany Tel.: 950 174 445 středa 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00 (bezpečnost práce) Znojmo Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně kontaktní pracoviště Znojmo nám. Svobody 2889/8 669 02 Znojmo Tel.: 950 176 328 středa 8:00 – 12:00, 13:00- 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (bezpečnost práce)

1.3 Územní působnost OIP Jihomoravský kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno 7 okresy (Brno - město, Brno – venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo) a má celkovou rozlohu 7 196,5 km2. V kraji je celkem 673 obcí, z toho 21 obcí s rozšířenou působností, 48 obcí má status města. Sídlem kraje je druhé největší město České republiky Brno, celkový počet obyvatel kraje je 1 166 313 1). Zlínský kraj je tvořen 4 okresy (Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště) a má celkovou rozlohu 3 964 km2. V kraji je celkem 305 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností a 30 obcí má statut města. Sídlem Zlínského kraje je statutární město Zlín. Celkový počet obyvatel kraje je 589 030 1).

1)

Zdroj: internet (Krajské úřady JmK a ZK, Wikipedie)


Stránka 7 z 81

1.4

Věcná působnost OIP

Věcná působnost inspektorátu je upravena v zákonu č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně v ustanovení § 3, § 5 a § 6 tohoto zákona. Inspektorát vykonává kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3 (ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona), tj. kontroluje dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů (ustanovení § 3 odst. 1 písm. a), právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku (ustanovení § 3 odst. 1 písm. b), právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce (ustanovení § 3 odst. 1 písm. c), právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení (ustanovení § 3 odst. 1 písm. d), právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost -(ustanovení § 3 odst. 1 písm. e), právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi (ustanovení § 3 odst. 1 písm. f), právního předpisu, který stanoví povinnost uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo na obsazení místa vedoucího úředníka územního samosprávného celku, jakož i to, zda veřejná výzva nebo výběrové řízení byly provedeny včetně jejich průběhu. Inspektorát rovněž kontroluje dodržování kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 305 zákoníku práce (ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) a vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce, jestliže zakládají práva zaměstnanců (ustanovení § 3 odst. 2 písm. b). Dále pak inspektorát vykonává kontrolu v případech stanovených zvláštními právními předpisy (zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).


Stránka 8 z 81

1.5 Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP a projektu „OP LZZ“ Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP Limit zaměstnanců pro rok 2013 Fyzický stav zaměstnanců k 31.12.2013 Průměrný orientační počet zaměstnanců k 31.12.2013 Roční průměrný přepočtený stav zaměstnanců Plnění stavu zaměstnanců v roce 2013 Počty pracovníků v jednotlivých útvarech 9.00 - vedoucí inspektor 9.10 - kancelář vedoucího inspektora (asistentka) 9.30 - právní útvar (vedoucí + asistentka + právníci) 9.60 - útvar správy a informatiky 9.41 - útvar inspekce I (vedoucí + asistentka + inspektoři) 9.42 - útvar inspekce II (vedoucí + asistentka + inspektoři) 9.50 - útvar inspekce III (vedoucí + asistentka + inspektoři)

70 63 70 62,54 99,27 % 1 1 1+1+3 1+5 1 + 1 + 16 1 + 1 + 11 1 + 1 + 16

Stav zaměstnanosti k 31.12.2013

63

Inspektorů OIP celkem Z toho mužů žen

43 29 14

Počet pracovníků, struktura a personální obsazení projektu „OP LZZ“ 9.71 – OP LZZ – Jihomoravský kraj (vedoucí + asistentka + právníci + inspektoři) 9.72 – OP LZZ – Zlínský kraj (vedoucí + asistentka + právníci + inspektoři) Stav zaměstnanosti k 31.12.2013 Inspektorů „OP LZZ“ celkem Z toho mužů žen

1+1+2+28 1+1+2+17 53 45 21 24


Stránka 9 z 81

1.6

Garanti úkolů kontrolní činnosti v roce 2013

13.1.049 13.1.050 13.1.066 13.1.101 13.1.103 13.1.110 13.1.131 13.1.132 13.1.133 13.1.134 13.1.136

13.1.137

13.1.139 13.1.140 13.1.141 13.1.142 13.1.143

13.1.261

Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Program „Bezpečný podnik“ Kontrola dodržování pracovně právních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti Kontrola dodržování povinnosti zaměstnavatelů podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Kontroly dodržování pracovněprávních předpisů na úseku agenturního zaměstnávání a vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb v členských zemích EU

Ing. Jan Strouhal Ing. Dušan Netopil Bc. Martin Škára Ing. Marta Osičková Ing. Romana Dvorščáková Mgr. Jindra Šimková

Bezpečnost práce ve stavebnictví

Ing. Lukáš Šebela

Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemen Bezpečnost práce při provozu plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic včetně tlakových nádob Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb Kontrola dodržování BOZP ve zdravotnických zařízeních se zaměřením na všeobecnou bezpečnost a elektrická zařízení Kontrola systému BOZP v zemědělství Dodržování bezpečnosti práce při manipulaci a skladování dříví Mimořádné kontrolní akce zaměřená na dodržování legislativních požadavků při zajišťování BOZP v provozovnách provádějících plnění tlakových lahví k dopravě plynu

Ing. Pavel Juračka Ing. Petr Brulík Ing. Aleš Klumpler Ing. Bc. Radovan Knap

Ing. Luděk Zemánek Ing. Lukáš Krčil (Ing. Miloš Štefek) Oldřiška Varmužová Mgr. Bc. Jaromír Vlček Josef Juráček Ing. Jaroslav Šula

Ing. Stanislav Vrzal


Stránka 10 z 81

2. Základní statistické údaje o kontrolní činnosti 2.1 Počty kontrolovaných subjektů, protokolů o kontrolní činnosti a počty zjištěných závad Číslo úkolu

Název

13.1.007 13.1.008 13.1.009

Vyjádření k projektové dokumentaci Účast na závěrečné kontrolní prohlídce Bezpečnostní dokumentace Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií Program Bezpečný podnik Roční kontroly BP v době platnosti osvědčení Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti ZoZ Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti NLZ Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti BOZP Následné kontroly PVP Následné kontroly ZoZ Následné kontroly NLZ Následné kontroly BOZP Následné kontroly VTZ - EZ Následné kontroly VTZ - PZ Následné kontroly VTZ - TZ Následné kontroly VTZ - ZZ Kontrola příčin a okolností smrtelných pracovních úrazů Kontrola příčin a okolností závažných pracovních úrazů Kontrola příčin a okolností ostatních pracovních úrazů Šetření stížností Kontrola pracovních vztahů a podmínek útvarem kontrol nelegálního zaměstnávání Zahájení správního řízení na základě kontroly jiného orgánu státní správy

13.1.049 13.1.050 13.1.051 13.1.066

13.1.067

13.1.068

13.1.069 13.1.080 13.1.081 13.1.082 13.1.083 13.1.084 13.1.085 13.1.086 13.1.087 13.1.090 13.1.091 13.1.093 13.1.096 13.1.097 13.1.098 13.1.099 13.1.101

Ostatní nezařazené úkoly Kontrola dodržování povinností zaměstnavatelů podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

Subjekty fyz. práv. 6 104 15 142 12

Kontroly fyz. práv. 7 146 15 189 13

Závady fyz. práv. 5 127 18 194 0

16

18

15

14

67

144

5

10

4

114

474

119

507

337

1190

1

7

1

7

0

5

109

150

110

152

51

81

16

56

16

56

59

177

1 2 30 7

11

1 2 30 7

11

0 1 4 0

3

2

17 70 18 8 7 8

2

17 70 18 8 7 8

0

5 10 2 0 0 0

3

2

3

2

2

4

4

16

4

17

4

30

2

2

2

3

19

3

19

6

96

653

901

667

926

162

177

8

65

8

65

8

65

68

83

68

83

70

127

38

148

38

149

28

103


Stránka 11 z 81

Číslo úkolu 13.1.103

13.1.110

13.1.121 13.1.131 13.1.132

13.1.133

13.1.134

13.1.136

13.1.137

13.1.139

13.1.141 13.1.142 13.1.143 13.1.201 13.1.202 13.1.231 13.1.232 13.1.233

Název Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Kontroly dodržování pracovněprávních předpisů na úseku agentur. zaměstnávání a vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb v členských zemích EU Uživatelé agentury zaměstnanců Bezpečnost práce ve stavebnictví Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene Bezpečnost práce při provozu plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměník. stanic včetně tlakových nádob Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Kontrola dodržování BOZP ve zdravotnic. zařízeních se zaměřením na všeobecnou bezpečnost a elektrická zařízení Kontrola systému BOZP v zemědělství Dodržování bezpečnosti práce při manipulaci a skladování dříví Mimořádná kontrolní akce u provozovatelů lyžařských areálů na území ČR v zimním období Regionální mimořádná kontrolní akce v oblasti NLZ Mimořádná kontrolní akce ve vybraných obchodních řetězcích s rychlým občerstvením Regionální mimořádná kontrolní akce v oblasti PVP Regionální mimořádná kontrolní akce v oblasti zákona o zaměstnanosti

Subjekty fyz. práv.

Kontroly fyz. práv.

Závady fyz. práv.

1593

1292

1607

1339

207

335

1

22

1

24

3

56

26

9 224

26

9 238

88

9 837

8

77

8

77

41

319

106

494

106

498

448

2325

16

149

16

149

32

511

8

99

8

99

25

307

9

114

9

114

41

476

9

49

10

50

17

75

3

26

3

26

10

148

3

48

3

48

12

248

7

6

7

6

19

16

29

23

29

23

3

10

217

170

222

180

65

49

4

8

8

3

9

3

9

6

16

5

8

5

8

8

11


Stránka 12 z 81

Číslo úkolu 13.1.234

13.1.261

13.1.262

13.1.263

Subjekty fyz. práv.

Název Mimořádná kontrolní akce v oblasti PVP za II. čtvrtletí - bezpečnostní a pátrací činnost Mimořádná kontrolní akce zaměřená na dodržování legislativních požadavků při zajišťování BOZP v provozovnách provádějících plnění tlakových lahví k dopravě plynu Mimořádná kontrolní akce zaměřená na bezpečnost manipulace a skladování nápojových sudů Mimořádná kontrolní akce zaměřená na bezpečnost při těžbě a soustřeďování dříví při práci v lese

Kontroly fyz. práv.

9

3

4

9

3

4

1

13 5192

7

15

16

1

13

3139

Závady fyz. práv.

5

18

3180

5486

1813

8345

Celkem 8331

8666

10158

Kontroly dle činností Činnost Běžná kontrola Mimořádná kontrola Kontrola příčin a okolností pracovních úrazů Dokumentace Kolaudace Bezpečnostní zpráva Šetření podnětu Bezpečný podnik Integrovaná inspekce Následná kontrola Postoupená kontrola

Počet 4819 2110 28 153 204 13 990 67 18 191 73

Celkem

8666

Kontroly dle oblastí

ZoZ VTZ PVP NLZ BOZP Celkem

Oblast Zákon o zaměstnanosti Vyhrazená technická zařízení Pracovní vztahy a podmínky Nelegální zaměstnávání Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Počet 602 378 1205 4788 2165 9138


Stránka 13 z 81 Kontroly dle zaměření Oblast ZoZ ZoZ ZoZ VTZ PVP PVP PVP PVP NLZ BOZP BOZP BOZP BOZP BOZP BOZP BOZP ZoZ VTZ PVP NLZ BOZP

Zaměření Zaměstnávání a zprostředkování práce Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Ostatní Kontrola vyhrazených technických zařízení Vznik, změna a skončení pracovního poměru Odměňování Pracovní doba a doba odpočinku Ostatní Ostatní Kontrola bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Kontrola příčin a okolností pracovních úrazů Dokumentace Kolaudace Bezpečnostní zpráva Bezpečný podnik Integrovaná inspekce Následná kontrola Následná kontrola Následná kontrola Následná kontrola Následná kontrola

Počet 443 60 94 336 912 601 228 107 4744 1594 28 153 204 13 67 18 5 42 15 44 88

Celkem

9796

2.2 Projektové dokumentace, kolaudační řízení Zák. č. 251/2005 Sb. § 5 písm. i) § 5 písm. j)

Celkový počet Doručené projektové dokumentace Žádosti k účasti na závěrečné kontrolní prohlídce

583 442

2.3 Pracovní úrazy v roce 2013 Úraz Smrtelný Závažný Šetřený závažný -školní

Hlášeno

Z toho určeno k šetření

11 237

8 22

2

2


Stránka 14 z 81

2.4 Analýza uložených pokut Na základě kontrolami zjištěných porušení právních předpisů (zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nařízení vlády a vyhlášek provádějících zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) byly v souladu se zákonem o inspekci práce a správním řádem vydávány příkazy a rozhodnutí o uložení pokuty. V roce 2013 tak bylo vydáno celkem 612 příkazů či rozhodnutí a uloženy pokuty v celkové výši 54 199 700 Kč. Celková částka uložených pokut se oproti roku 2012 zvýšila. Průměrná pokuta za správní delikt v roce 2012 činila zaokrouhleně 78 000 Kč a v roce 2013 100 000 Kč. Ke zvýšení průměrné částky pokuty za správní delikt došlo v souvislosti se zvýšeným počtem kontrol nelegálního zaměstnávání. Správní delikt umožnění nelegální práce má dolní hranici sankce stanovenu na 250 000 Kč a horní hranici na 10 mil. V roce 2013 bylo uloženo několik pokut v řádu milionů korun a to zejména z důvodu, že bylo zjištěno více osob, kterým kontrolovaná osoba umožnila nelegální práci, a ve dvou případech dokonce bylo umožnění nelegálního zaměstnávání u jedné kontrolované osoby zjištěno opakovaně. Zvýšeny byly také pokuty ukládané v oblasti BOZP, opět za opakované delikty nebo za závažná porušení, zjištěná v souvislosti s pracovními úrazy.

Pokuty uložené v roce 2013

Všechny

Související s pracovním úrazem

Počet

Výše (Kč)

Počet

Výše (Kč)

Přestupky

89

539 700

0

0

Správní delikty

523

53 330 000

18

2 625 000

fyzické osobě

165

11 876 000

3

620 000

právnické osobě

358

41 454 000

15

2 005 000

Příkaz na místě

0

0

0

0

Pořádkové pokuty

7

330000

0

0

Celkem

19

54 199 700

18

2 625 000

Právní moci nabylo celkem 491 pokut v celkové výši 31 647 700 Kč. Rozdíl mezi uloženými pokutami a pravomocnými pokutami je způsobem tím, že v listopadu a prosinci bylo vydáno více rozhodnutí než v ostatních měsících a odvolací řízení nebyla ukončena.


Stránka 15 z 81

Související s pracovním úrazem

Všechny Pokuty uložené a pravomocné v roce 2013 Počet

Výše (Kč)

Počet

Výše (Kč)

Přestupky

66

340 700

0

0

Správní delikty

419

30 997 000

14

757 000

fyzické osobě

132

7 717 000

2

70 000

právnické osobě

287

23 280 000

12

687 000

Příkaz na místě

0

0

0

0

Pořádkové pokuty

6

310 000

0

0

491

31 647 700

14

757 000

Celkem

Přehled uložených pokut v členění dle jednotlivých hlavních úkolů Z výše uvedeného vyplývá, že nejvyšší počet sankcí byl uložen právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám a fyzickým osobám, které umožnili nelegální práci resp. nelegální práce vykonávali – úkol č. 13.1.103 celkem 120 deliktů s celkovou výší uložených pokut 19 676 900 Kč, následují sankce za porušování pracovněprávních předpisů zjištěných na základě podnětů – úkol č. 13.1.066 celkem 61 deliktů s celkovou výší uložených pokut 2 459 000.

Úkol č. 13.1.101 - Dodržování povinností dle zák. č. 435/2004 Sb. Počet pokut

Kč

Průměr na pokutu v Kč

40

3 038 000

75 950

Úkol č. 13.1.103 - Nelegální práce Počet pokut

Kč


120

19 676 900

163 974

Úkol č. 13.1.131 - Bezpečnost práce ve stavebnictví Počet pokut

Kč


17

400 000

23 529


Stránka 16 z 81

Úkol č. 13.1.132 - Zaměstnavatelé s vozovým parkem Počet pokut

Kč


14

308 000

22 000

Úkol č. 13.1.133 - BOZP v malých a středních podnicích Počet pokut

Kč


16

458 000

28 625

Úkol č. 13.1.134 - Ochrana osob před úrazem elektrickým proudem Počet pokut

Kč


5

105 000

21 000

Úkol č. 13.1.136 - BOZP zdvihací zařízení a při zavěšení a uchopení břemene Počet pokut 4

Kč


585 000

146 250

Úkol č. 13.1.137 - BOZP při provozu plynových a tlakových zařízení Počet pokut

Kč


5

135 000

27 000

Úkol č. 13.1.142 - Plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora Počet pokut

Kč


6

170 000

28 333


Stránka 17 z 81 Úkol č. 13.1.142 - Systém BOZP v zemědělství Počet pokut

Kč


1

40 000

40 000

Úkol č. 13.1.261 - Plnění tlakových lahví Počet pokut

Kč


2

35 000

17 500

Úkol č. 13.1.066 - Podněty Počet pokut

Kč


61

2 459 000

40 311

Srovnání počtu vydaných rozhodnutí a uložených pokut

34

533

101

419

523

93

167

374

437

469

466

538

Z porovnání údajů Počet Celkem v Kč Počet námitek za r. 2009, 2010, 2011,2012 a 2013 2010 160 6,020.000 je patrný opětovný nárůst celkové 2011 541 16,245.000 výše uložených pokut za porušení 2012 590 46,115.000 115 právních předpisů, v roce 2013 2013 došlo 612 54, 199. 700 85 k nárůstu počtu vydaných příkazů a rozhodnutí. Což je Pravomocná rozhodnutí průměrná pokuta v tis výše pokut ve statisích způsobeno iPočet tím, pokut že inspektorát nově více postihuje neplnění povinného podílu osob se zdravotním postižením zaměstnavateli. Trend započatý 2011 2012 2013 v roce 2012 a to skutečnost, že téměř proti každému příkazu je podán odpor a musí proběhnout standardníZpráva časověo činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2013 náročné správní řízení, pokračuje. Důvodem pro

Stránka 18 z 81 Pořádkové pokuty V roce 2013 bylo zahájeno 34 řízení o uložení pořádkové pokuty. 22 pořádkových pokut v celkové výši 670 000 Kč bylo pravomocně uloženo, ve 12 případech bylo řízení zastaveno, zejména proto, že kontrolovaná osoba dodatečně předložila omluvu nebo začala spolupracovat.

K vydávání rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty přistupuje inspektorát v případě opakovaného odmítnutí splnění povinnosti součinnosti (např. při nepředložení požadovaných dokladů). K vydání rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty je přistupováno jako ke krajnímu řešení, kdy domluva s kontrolovanou osobou (odpovědnou osobou) není možná a je tak ztěžována vlastní kontrolní činnost inspektorátu.

Odvolání Inspektorát vydal v r. 2013 celkem 612 rozhodnutí o uložení pokuty, z nichž bylo v roce 2013 napadeno 111 odvoláními. SÚIP v 41 případech rozhodnutí inspektorátu o uložení pokuty potvrdil, pouze ve 12 případech bylo rozhodnutí inspektorátu zrušeno, v 11 případech bylo rozhodnutí zrušeno a vráceno k novému projednání, v 11 případech byla pokuta snížena a 36 případů zůstalo v r. 2013 nerozhodnutých.

Opravné prostředky vydaná rozhodnutí

36 10 36

počet odvolání 612

485

potvrzená rohodnutí 111

vrácená rozhodnutí zrušená rozhodnutí

10 41

pravomocná rozhodnutí

12

Důvody SÚIP pro snížení uložené pokuty spočívaly v doložení tíživé ekonomické situace účastníkem řízení. Zrušená a vrácená rozhodnutí ve většině případů souvisela s vývojem judikatury v oblasti nelegálního zaměstnávání. V 5 případech podali účastníci odpor proti vydanému příkazu po lhůtě. Přestože nebylo shledáno, že dokument obsahuje údaje, které by odůvodňovaly použití mimořádných opravných prostředků, byly zaslány k posouzení odvolacímu orgánu. V jednom případě byl příkaz rušen v rámci přezkumného řízení.


Stránka 19 z 81 Dále bylo zpracováno 36 vyjádření k žalobám, které podali účastníci řízení proti rozhodnutí odvolacího orgánu, který potvrdil naše rozhodnutí. Vyjádření k žalobě je časově i odborně náročné, protože je nutné se vypořádat s odbornými námitkami. V roce 2012 bylo zpracováno 12 vyjádření k žalobám

2.5 Vydání rozhodnutí o zákazu dle § 7 odst. 1 písm. j) zákona o inspekci práce V roce 2013 nebyl vydán žádný zákaz používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků a zařízení (dle § 7 odst. 1) zákona o inspekci práce ani žádný zákaz práce přesčas, práce v noci, práce žen a mladistvých (dle § 7 odst. 2).


Stránka 20 z 81

3.

Inspekční činnost

3.1

Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti bezpečnosti práce

3.1.1 Bezpečnost práce ve stavebnictví Cílem kontrolní činnosti ve stavebnictví v roce 2013 bylo prověření dodržování povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích, se zaměřením na bezpečný způsob prováděné práce, a tímto působit na celkové snižování počtu pracovních úrazů na staveništích, zejména pak úrazů spojených s prací ve výškách. V průběhu roku 2013 byly provedeny kontroly u 246 subjektů, podnikajících ve stavebnictví. Kontrol u právnických osob z celkového počtu bylo provedeno 220, zbylých 26 kontrol bylo provedeno u podnikajících fyzických osob v oboru stavebnictví. Celkem bylo v rámci úkolu provedeno 260 kontrol. Zaměření výběru ke kontrolní činnosti pak byla především na staveniště, kde současně pracovalo více zhotovitelů, a nebo zde byl předpokládán vysoký výskyt pracujících fyzických osob. Dále byl výběr zaměřen na malé a střední subjekty, u kterých v minulosti byly zjištěny nedostatky, včetně kontrol OSVČ, kontroly stavenišť hlavních dodavatelů a dalších významných dodavatelských subjektů velkých investičních celků a u subjektů, vybraných na základě zaslaných oznámení o zahájení prací s přihlédnutím k pracím a činnostem se zvýšeným ohrožením života a zdraví, které na staveništi byly prováděny. Na stavební výrobě u většiny realizovaných staveb se zpravidla nepodílí jeden zhotovitel. Jednotlivé práce na staveništích jsou realizovány dodavatelsky s velkým počtem podzhotovitelů. Jejich činnosti se na velké míře staveb navzájem ovlivňují, navazují na sebe, nebo jsou na sobě přímo závislé. Informování o nebezpečích jednotlivých zhotovitelů a opatření před jejich působením je nedílnou součástí řízení rizik na staveništích. Na stavbách bylo proto kontrolováno, jakým způsobem, a zda vůbec, tato informovanost mezi zhotoviteli probíhá. Stavby, jež splňují podmínky ohlášení a působí na nich koordinátor BOZP, tuto povinnost danou v § 101 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. z velké většiny splňují. Na stavbách však stále přetrvává trend, kdy jsou mezi zhotoviteli předávána rizika pouze formálně. Rizika jsou zpracována ve velkých souborech, obsahujících i rizika na stavbě se nevyskytující. Jejich praktičnost a výměna pak pozbývá smyslu, neboť je informovanost zaměstnanců v takovém rozsahu v praxi nerealizovatelná. Vzájemná informovanost malých subjektů na stavbách rodinných domů se nerealizuje. Zhotovitelé se domnívají, že to musí být na velkých stavbách, a tuto povinnost ignorují. Často však bývají závažné úrazy na stavbách tohoto charakteru způsobeny vzájemným prolínáním pracovních a technologických postupů a neznalosti rizik zaměstnanců zhotovitelů na pracovišti se vyskytujících. Problematické je také vzájemné seznamování s riziky u OSVČ, kterých je na řadě stavenišť více, než zaměstnanců hlavního zhotovitele, a na které se vzájemná informovanost o rizicích nevztahuje. Z celkového počtu provedených kontrol se neplnění § 101 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. zjistilo u 27 subjektů (tj. 11 %). V roce 2012 tomu bylo u 13,5 % subjektů, což ukazuje na mírně se zlepšující ukazatel v této problematice. Hledat na staveništích nebezpečné činitele, vyhodnocovat je a přijímat opatření před jejich působením má za povinnost každý zaměstnavatel. Tato povinnost byla také předmětem kontrol u subjektů, podnikajících v oblasti stavebnictví. Tato povinnost ve velké většině případů u subjektů vychází z rozsáhlých souborů, obsahujících rizika všech činností. Ve vyhodnocení však často chybí přizpůsobení jednotlivých přijatých opatření na konkrétní podmínky, vyskytující se u zaměstnavatele, popřípadě na staveništi. Povinnost danou v ustanovení § 102 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. nesplnilo 27 subjektů (tj. 11 %). V tomto ohledu je nesplnění povinnosti výše uvedeného předpisu obdobné jako minulý rok, kdy tomu bylo z 10,5 %.


Stránka 21 z 81 Při kontrolách bylo zjišťováno, zda zaměstnavatel zajistil, aby všichni zaměstnanci obdrželi dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Školení zaměstnanců je rovněž nedílnou součástí řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Zaměstnavatelé, především ti, kteří zaměstnávají vyšší počet zaměstnanců, provádí školení v pravidelných intervalech. Školení však neprovádí při převedení zaměstnance na jinou práci, jiné pracoviště apod. Tento nedostatek se vyskytuje napříč spektrem všech velikostí subjektů. Problémem, který také u zaměstnavatelů přetrvává, je neseznámení zaměstnanců s vlastními interními předpisy. Nesplnění povinnosti školení o právních a ostatních předpisech daných v ustanovení § 103 odst. 2 písm. a), b) a c) zákona č. 262/2006 Sb. bylo zjištěno u 20 subjektů (tj. 8,9 %). V loňském roce 2012 tomu bylo u 11 % subjektů. Při kontrolách bylo také ověřováno, zda zaměstnavatel určil obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech, způsob ověřování znalostí a vedení dokumentace. Zaměstnavatelé školení provádějí ve většině případů prostřednictvím odborně způsobilých osob, úroveň těchto školení je často dostatečná. V ostatních případech je v osnově školení uvedena spousta odkazů na předpisy, které jsou pro daný subjekt nepodstatné. Množství předpisů a údaj o časovém rozsahu periodických školení mnohdy svědčí o nemožnosti skutečně se rozsahu v rámci školení zaměstnanců věnovat. Osnovy školení nejsou mnohdy aktualizovány a jsou v nich uváděny již neplatné předpisy. Stanovení četnosti školení je u většiny organizací již zavedený standard, a to zejména u středně velkých a velkých firem. U malých organizací byly občas zjištěny případy neplnění této povinnosti, a to zejména tam, kde není trvale smluvně zajištěna odborně způsobilá osoba v oblasti plnění úkolů v prevenci rizik. Povinnost, kladenou na zaměstnavatele v ustanovení § 103 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., nesplnilo v rámci kontrol v roce 2013 celkem 40 kontrolovaných subjektů (tj. 16,3 %). Oproti předchozímu roku je zaznamenán v této oblasti nárůst, kdy v roce 2012 tuto povinnost nesplnilo 8 % subjektů. Z dokumentace i fyzicky u zaměstnanců bylo prověřováno, zda zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům bezplatně, podle vlastního seznamu, zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, osobní ochranné pracovní prostředky. U poskytování OOPP byly zjištěné nedostatky v přidělování zejména prostředků osobní ochrany proti pádu z výšky, což je srovnatelné s rokem minulým. Jde zejména o fyzické nepřijetí těchto prostředků, i když na základě vyhodnocení rizik, provedeného zaměstnavatelem, je má mít zaměstnanec trvale k dispozici. Prostředky jsou přiděleny a převzaty mistry, parťáky, ale jejich výdej na stavbách zaměstnancům není prokazatelný. Dalším problémem je nedostatečné vyhodnocení rizik a následné přidělení OOPP, kdy zaměstnavatel spoléhá na to, že mistr na staveništi případné riziko vyhodnotí sám a potřebný prostředek OOPP následně zajistí. Jeden z dalších případů je nevhodné poskytnutí osobního prostředku k zajištění pádu z výšky. Často bývá zaměstnancům poskytnut polohovací pás, který neslouží k zachycení pádu. Zaměstnavatelé jej ale používají v situacích, kdy hrozí, že polohovací prostředek bude použit i k zachycení pádu. Dochází tak k ohrožení zaměstnanců na životě a zdraví. Povinnost danou v ustanovení § 104 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. nesplnilo při kontrolách 66 subjektů (tj. 26,8 %). Tento často se vyskytující problém je vzhledem k předchozím rokům (v roce 2012 tomu bylo u 20,3 % subjektů) narůstající. Neohlášení pracovních úrazů a nezaslání záznamu o úrazu na inspektorát bylo zjištěno jen výjimečně, což je srovnatelné s rokem 2012. Především bylo zjištěno, že zaměstnavatel nevede v knize úrazů vlastní evidenci o všech úrazech. Ve velké většině zjištěných případů se zaměstnavatel domnívá, že když to je úraz, který nepotřebuje ošetření lékaře, nemusí jej evidovat. Povinnost daná v ustanovení § 105 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. byla porušena u 28 subjektů (tj. 11,4 %). V porovnání s rokem 2012, kdy tato povinnost nebyla splněna u 0,8 % subjektů, je zaznamenán značný nárůst zjištěných neplnění této zákonné povinnosti.

Staveniště představuje pro své okolí zátěž v podobě rizik, vyskytujících se v souvislosti s výstavbou, proto je nutné dbát na oddělení prostoru staveniště od okolí a snížit, či úplně omezit, nebezpečí působící na okolí. Na kontrolách bylo kontrolováno, zda stavba, pracoviště nebo zařízení staveniště je ohrazeno nebo jinak zabezpečeno proti vstupu nepovolaných fyzických osob, zda je prováděna kontrola tohoto zabezpečení staveniště a zda jsou použity vhodné a vhodně umístěné bezpečnostní značky. U velkých staveb není v tomto ohledu zjišťován zásadní problém. Naopak je tomu u staveb rodinných domů a


Stránka 22 z 81 staveb liniových, kde provedení často neodpovídá požadavkům. Oplocení je poničené, nesouvislé a na vstupech neoznačené. Liniové stavby jsou často ohraničovány červenobílou plastovou páskou, která není v některých místech souvislá, nemá požadovanou pevnost a často bývá na hraně výkopu. Požadavek ustanovení § 2 odst. 1 NV č. 591/2006 Sb., Přílohy č. 1 části I nebyl naplněn u 19 subjektů (tj. 7,8 %). Především se jednalo o neoplocení staveniště, chybějící označení zákazovými značkami a necelistvost oplocení. Rozvody energií na staveništích bývají často realizovány v rozporu s platnými předpisy. Především se jedná o nezajištěné rozvaděče, otevřené živé části nebo chybějící označení. Na stavbách, kde se vyskytuje pouze jeden rozvaděč, nebývá často s revizí problém, protože ji musí doložit při připojení distributorem. Je-li však na stavbě více podružných rozvaděčů, nebývá realizována vůbec, nebo je již její platnost prošlá. Pohyblivé a poddajné rozvody jsou položeny na frekventovaných komunikacích, často jsou uloženy v blátě a nepořádku, jsou porušené a opravované izolační páskou. Hlavní vypínače nejsou označovány a s jejich umístěním nebývají seznámeny všechny fyzické osoby. V některých případech, a to zejména na stavbách větších investičních celků, je toto řešeno prostřednictvím předání pracoviště, kdy pověřený pracovník převezme protokolárně pracoviště s informací o umístění hl. vypínače, a již neseznámí své pracovníky s jeho umístěním. Nebo bývá problém se stavbami, kde dochází k velké obměně pracovníků. Na většině staveb se také setkáváme s problémem, že zhotovitel, jako provozovatel prozatímního elektrického zařízení, nepověří osobu odpovědnou za elektrická zařízení dle čl. 4.2 ČSN 34 1090 ed. 2 ve smyslu čl. 4.3 ČSN EN 50110-1 ed. 2. Požadavky dané v ustanovení § 2 odst. 1 NV č. 591/2006 Sb., Přílohy č. 1 části II a části 2. Přílohy k NV č. 101/2005 Sb. nebyly splněny při kontrolách u 36 subjektů (14,6 %). Na kontrolách byl kontrolován způsob a provedení zajištění ochrany proti pádu z výšky, jejich celistvost, pevnost a stabilita. Nejčastěji se vyskytující závady na staveništích jsou v oblasti ochrany proti pádu z výšky, především chyby, které se vyskytují se při zajištění kolektivní ochranou zaměstnanců zábradlím. Dochází k porušování zajištění volného okraje otvorů nepoužíváním středových ochranných tyčí zábradlí a neosazováním zarážek u podlahy. Nejčastěji se tato porušení vyskytují při vyzdívání zdí ve 2.NP a vyšších, dále se zajištění volného okraje neprovádí při výrobě monolitických betonových stropů. Zajištění volného okraje na dočasných konstrukcích byl jeden z nejčastěji zjišťovaných nedostatků při kontrole lešeňové konstrukce. Lešení nemají kompletní kolektivní ochranu, chybí nejčastěji zarážky u podlahy a středové tyče. Co se zajištění prací na střešních konstrukcích týká, je to palčivý problém profesí, jako jsou tesař, pokrývač či klempíř. U těchto prací, často realizovaných OSVČ, se zajištění neprovádí vůbec nebo nedostatečně použitím nevhodných prostředků osobního zajištění. Zajištění otvorů v podlahách nebývá v častých případech realizováno nebo je použito nevhodných konstrukcí (nedostačující únosnost, například zajištění polystyrenovými deskami). Otvory v podlahách lešení nejsou často zakryty vůbec. Porušení ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) NV č. 362/2005 Sb. bylo zjištěno u 41 subjektů (tj. 16,7 %). V porovnání s rokem 2012 tomu bylo o 6,9 % méně. Bylo prověřováno, zda provedení dočasné stavební konstrukce (lešení) odpovídá průvodní dokumentaci a návodům na montáž a zda používání technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu z výšky, splňují požadavky předpisů. Častým nedostatkem je nesouvislé pokrytí pracovních podlah jednotlivých pater lešení podlážkami nebo podlahovými dílci, chybějící nebo nedostatečné zajištění volných okrajů pracovních podlah zábradlím, chybějící zarážky u podlah a u trubkového lešení nepoužívání stavitelných ocelových nánožek při zakládání na volném terénu. Často také bývá lešení postaveno bez projektové dokumentace a do větší výšky, než výrobce lešení uvádí ve svém návodu na montáž a používání. Návody na montáž/demontáž nebývají na pracovištích zaměstnancům, provádějícím montáž či demontáž, dostupné. Porušení části VII přílohy k NV č. 362/2005 Sb. bylo zjištěno u 34 subjektů (tj. 13,8 %). Při zajištění prostoru pod prací ve výškách bylo prověřováno, zda a jakým způsobem byl ohrožený prostor zabezpečen. Zajištění prostoru pod prací ve výškách úzce souvisí se zajištěním staveniště a má na dodržování bezpečnostních předpisů při stavebních činnostech značný vliv, zvláště pokud se jedná o staveniště či provádění stavebních prací na veřejných prostranstvích nebo v prostorách, které k nim přiléhají, což bylo také častým porušením u těchto druhů stavenišť. Porušení části V přílohy k NV č. 362/2005 Sb., bylo zjištěno u 14 subjektů (tj. 5,7 %).


Stránka 23 z 81 Na stavbách bylo zjišťováno, zda zaměstnavatel zajistil a přidělil OOPP proti pádu, které jsou pro danou činnost vhodné, zda je určeno místo ukotvení a jsou-li OOPP pravidelně kontrolovány. Při zajišťování prací ve výškách zaměstnavatelé nevěnují dostatečnou pozornost výběru vhodného systému ochrany proti pádu z výšky pomocí OOPP. Nerespektují omezující podmínky a rizika používání prostředků osobního zajištění. Zhotovitelé na staveništích často také nemají o používání osobního zajištění v různých kombinacích odborné znalosti, neznají požadavky na kotvící zařízení a neuvědomují si náročnost na přípravu prací při použití tohoto zajištění. Zaměstnanci tyto prostředky používají nekvalifikovaně, prostředky neodpovídají povaze prováděných prací ve výškách, nezajišťují plnou ochranu uživatelů a neumožňují jejich bezpečný pohyb na pracovišti ve výškách. Porušení části II přílohy k NV č. 362/2005 Sb. bylo zjištěno u 9 subjektů (tj. 3,7 %). Celkově došlo k porušení předpisů k zajištění prací ve výškách u 147 subjektů, což představuje 59,8 %. Z výsledné hodnoty nám vyplývá, že více než polovina všech kontrolovaných subjektů měla při kontrole zjištěnu závadu v oblasti práce ve výškách. U tohoto předmětu kontroly bylo též prověřováno, zda zhotovitel zemních prací zajistil okolí výkopu, zda zajistil bezpečné provádění prací ve výkopech a zda dodržel požadavky na zřízení bezpečného sestupu do výkopu a výstupu z něj. Nejčastěji se při kontrolách setkáváme s liniovými stavbami, kde bývá častým problémem zajištění stěn výkopu. Na velké většině kontrolovaných výkopových prací pro inženýrské sítě bylo zjištěno, že zhotovitelé stěny zajišťují pouze rozepřenými prkny od sebe vzdálenými cca 1 m, v lepším případě jsou prkna nahrazena ocelovými štětovnicemi. Takto zajištěné stěny výkopu představují pro zaměstnance, pracujících ve výkopech, velké riziko, neboť při stavbách v zastavěných územích v blízkosti komunikací dochází k otřesům, které mohou způsobit utržení stěny výkopu. Použití pažících boxů bývá často jen v případech, kde hloubka strojem kopaného výkopu je větší a představuje tak vysoké riziko, nebo pokud je kopaná zemina sypká a nesoudržná. Porušení ustanovení § 3 písm. b) bodu 1 NV č. 591/2006 Sb. bylo zjištěno u 17 subjektů, což představuje 6,9 %. Bezpečný provoz a používání strojů na staveništi – V dnešní době, plné mechanizace a strojů, byla kontrola v této oblasti neméně důležitá. Při kontrolách bylo kontrolováno, zda kontrolované osoby při použití stavebních strojů, ručního nářadí nebo strojů na zemní práce dodržují platné předpisy zajištěním pravidelné údržby, výcvikem na strojích a platnými průvodními a provozními dokumenty. Největší riziko na staveništích vytvářejí stroje, zajišťující vodorovnou a svislou dopravu materiálů, jako jsou nákladní auta, jeřáby či výtahy. Na rozsáhlých staveništích se často setkáváme s vypracovanými místně provozními předpisy pro provozování dopravy, kde jsou stanoveny podmínky vjezdu a pohybu po staveništích. Stroje, které zajišťují svislou dopravu, představují pro osoby, pracující v nebezpečném prostoru stroje, velké nebezpečí. Systém bezpečné práce nebývá na stavbě dostupný a s jeho zněním nebývají seznámeny osoby, kterých se činnost přímo dotýká. Často nebývají s tímto dokumentem seznámeni ani vazači, vázající břemena o několikatunové hmotnosti. S revizemi jeřábů nebývá problém, neboť jsou často realizovány dodavatelsky, kdy si lhůty revizí a jejich provedení zajišťuje a hlídá dodavatelská firma sama. Příloha č. 2 k NV č. 591/2006 Sb. byla porušena 16 subjekty (tj. celkově 6,5 %).

Počet provedených kontrol

260

Počet kontrolovaných subjektů

246

Počet zjištěných závad

916

3.1.2 Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Cílem úkolu bylo ověřit, zda zadavatelé staveb a koordinátoři BOZP na staveništi dodržují povinnosti uložené zákonem č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb. Prověřit, zda prosazují zvyšování úrovně bezpečnosti práce na stavbách, a tím působí na snižování pracovní úrazovosti, způsobené nedostatečnou informovaností jednotlivých zhotovitelů o možných rizicích a úkolech, prováděných jednotlivými Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2013

Stránka 24 z 81 zaměstnanci pro bezpečný výkon práce. Zadáním úkolu bylo provádět kontroly plnění povinností na staveništích, kde současně působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, a dále v případech, kdy celková předpokládaná doba trvání prací a činností přesáhla dobu určenou v § 15 zákona č. 309/2006 Sb., a na stavbách, kde byly vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo zdraví.

Oznámení o zahájení stavby jsou zasílána nejen zadavateli, ale i koordinátory, případně hlavním zhotovitelem. Neustále, ale již v menší míře, se vyskytují stavby, u kterých zadavatel nedoručil oblastnímu inspektorátu práce oznámení o zahájení stavby vůbec, případně v zákonném termínu, podle § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.

Zajištění zpracování plánu je oproti předchozímu období ve větší míře včas realizováno. Zadavatel stavby zajišťuje plán na základě určení a činností koordinátora, aby byl plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zpracován ještě před zahájením prací na staveništi. Nezpracování plánu BOZP na staveništi před zahájením prací, kde budou vykonávány práce a činnosti, vystavující osoby zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, bylo zjištěno u osminy kontrolovaných. Obsah plánu BOZP je neustále zpracováván s rozdílnou kvalitativní úrovní. Konkrétnost jednotlivých plánů BOZP na stavbě se mnohdy liší pouze v názvu stavby a místě stavby. Zpracování grafické části plánu BOZP s přehlednou jednoduchou vypovídající schopností není využíváno. Předkládané zpracované plány bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi se ve většině případů soustředí na rozsah dokumentu, počet listů, ale ne na obsah, bez ohledu na druh a velikost realizované stavby a na potřeby zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. Nejsou v mnoha případech vedeny a aktualizovány již od fáze přípravy stavby, ale pouze pro realizaci stavby. V plánech nebývají uvedena opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení, nejsou rovněž upravovány na skutečný stav a postupně v průběhu realizace přizpůsobeny podstatným změnám, jak stanoví § 15 odst. 2 zákon č. 309/2006 Sb. Zpracované plány se stávají pouhou administrativní povinností, které rozumí, pracují s ní a aktualizují jen koordinátoři – otázka jeho obsahu a rozsahu se tímto stává nedůležitá. Konkrétní rizikové práce a činnosti nejsou v plánech často vůbec zdůrazněny, časově nejsou určena a stanovena opatření a činnosti nejsou koordinovány a redukovány. Pokud byl již plán BOZP zpracován při přípravě stavby, pak nebývá podkladem pro dodavatele stavebních prací s ohledem na technologické a bezpečnostní požadavky.

Zadavatel stavby neurčil u pětiny provedených kontrol koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi při realizaci stavby. Při určení většího počtu koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi ve fází realizace (desetina případů) zadavatel stavby v polovině případů nevymezil pravidla jejich spolupráce. Neuspokojivá situace přetrvává v nezajištění a neurčení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi ve fázi přípravy stavby, i když v porovnání s rokem minulým došlo k určitému zlepšení.

Zadavatel nezavazuje všechny hlavní zhotovitele k součinnosti s koordinátorem po celou dobu realizace stavby, což bylo zjištěno u dvacetiny kontrolovaných osob. Zavázání podzhotovitelů k součinnosti s koordinátorem není již zadavatelem řešeno. Vazba podzhotovitelů na koordinátora a povinnost součinnosti nebývá stanovena. Častou situací je řetězení zhotovitelů, kdy si subdodavatel přizve k realizaci dalšího podzhotovitele, se kterým uzavře smlouvu. Vzhledem k těmto situacím, kdy o přítomnosti dílčích zhotovitelů není zadavatel (investor) informován, nejsou tito zavazováni k součinnosti s koordinátorem. U OSVČ, kteří jsou v poslední době nejčastějšími realizátory prací, se zavázání k součinnosti nevyžaduje. Především u OSVČ však dochází na stavbách k smrtelným úrazům. Smluvní zavázání všech zhotovitelů k součinnosti s koordinátorem je v mnoha případech řešeno formálně, nevymahatelně. V rámci úkolu byla provedena kontrola u 33 koordinátorů staveb. Povinností koordinátora při realizaci stavby na staveništi je skloubit legislativní rámec, rozsah a stav stavby a reálné činnosti všech


Stránka 25 z 81 zúčastněných subjektů na požadovaný bezpečný stav a dle plánu BOZP, který aktualizuje na základě postupu realizace, hledat kompromisy a navrhovat opatření. Koordinátor je závislý na zadavateli stavby, investorovi a tlaku investora na zhotovitele k plnění úkolů v souladu s požadavky na BOZP a požadavků koordinátora. Zákonné povinnosti koordinátora jsou jasně dány, ale prostředky a pravomoci k jejich vyžadování a prosazování jsou omezené. V praxi se také setkáváme s koordinátory, kteří jsou více bezpečnostními techniky a jejich činnost se omezuje na dokumentování a sepisování závad. Nedostatečná je činnost koordinátorů v prevence rizik a časová koordinace z hlediska BOZP. Při kontrolní činnosti z provedených kontrol zjištěno následující porušení povinností: - sedmina koordinátorů nekoordinuje spolupráci zhotovitelů nebo osob jimi pověřených při přijímání opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zřetelem na povahu stavby a na všeobecné zásady prevence rizik a činnosti, prováděné na staveništi současně, popřípadě v těsné návaznosti, s cílem chránit zdraví fyzických osob, zabraňovat pracovním úrazům a předcházet vzniku nemocí z povolání, - koordinátor neprovádí zápisy o zjištěných nedostatcích v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništi, na něž prokazatelně upozornil zhotovitele a nezapisuje údaje o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny, - desetina koordinátorů nekontroluje zabezpečení obvodu staveniště, včetně vstupu a vjezdu na staveniště, s cílem zamezit vstupu nepovolaným osobám, - pětadvacetina koordinátorů nedává podněty a na vyžádání zhotovitele doporučuje technická řešení nebo opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro stanovení pracovních nebo technologických postupů a plánování bezpečného provádění prací, které se s ohledem na věcné a časové vazby při realizaci stavby uskuteční současně nebo na sebe budou bezprostředně navazovat, - koordinátor nesleduje, zda zhotovitelé dodržují plán a neprojednává s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků.

Kontrolní dny a činnost koordinátora jsou na stavbách prováděny většinou za účasti zástupce hlavního zhotovitele. Účast dalších podzhotovitelů na kontrolních dnech je minimální. Informovanost o vzniklých rizicích je prováděna, avšak ne vždy je zajištěno jejich včasné předání. Seznámení všech zhotovitelů bývá realizováno většinou písemně až po kontrolních dnech. Následný dopad na celkovou funkčnost zajištění bezpečnosti na staveništi bude jistě nedostačující, na což navazuje fakt, že každé staveniště má svá specifická rizika, která se mění v reálném čase (např. na rozdíl od výrobních provozů), a která vznikají a zanikají s postupem realizace stavby.

V porovnání s předchozím rokem bylo zjištěno zvýšení počtu porušení povinností zadavatele staveb určení koordinátora. Zlepšení stavu bylo zjištěno v koordinaci činností na stavbě ze strany koordinátorů. Nová právní úprava zákona č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb. ujasní nejednoznačné vymezení pojmů, povinností a obsahu plánu BOZP. Přenesením a realizací těchto nových požadavků a důslednou činnost koordinátora lze v následujícím období zvýšit úroveň bezpečnosti na stavbách a snížit pracovní úrazovost na stavbách.


57

Počet kontrolovaných právnických osob

48

Počet kontrolovaných podnikajících fyzických osob

9

Počet zjištěných nedostatků

95


Stránka 26 z 81 3.1.3 Dodržování bezpečnosti práce při manipulaci a skladování dříví Vyšší četnost smrtelných pracovních úrazů a úrazů s hospitalizací delší jak 5 dnů v oblasti lesnictví vyžaduje zvýšenou kontrolní činnost na dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP. Úkol byl zaměřen na kontrolu stavu provozní a průvodní dokumentace, a byl logickým pokračováním kontrolních činností v letech 2011 a 2012, které byly zaměřeny na bezpečnost práce při manuální těžbě dřeva a jeho soustřeďování. Kontrola byla zaměřena na stav bezpečnostních prvků používaných strojů a zařízení, na bezpečnost prováděných pracovních postupů na pracovišti a na školení osob, které stroje a zařízení používají. Cílem bylo vytvořit potřebný tlak na vedení kontrolovaných subjektů k dodržování bezpečnostních předpisů, a tím vytvořit předpoklady k minimalizaci pracovní úrazovosti při manipulaci a skladování dříví. Ke kontrole byly vybírány subjekty z oblasti lesnictví, které zajišťují manipulaci a skladování dříví. V rámci inspektorátu měla být kontrola provedena nejméně u deseti subjektů, celkový počet kontrolovaných subjektů byl třináct. Výběr kontrolovaných osob, zabývajících se výkonem práce v lese, byl proveden s ohledem na časový odstup od poslední kontroly.

Nejzávažnějším nedostatkem v této oblasti vedení dokumentace se jeví skutečnost, že u některých kontrolovaných osob nebyl stanoven rozsah kontrol strojů a zařízení, případně o provedených kontrolách nebyla vedena řádná dokumentace. Dalším nedostatkem, bylo neprovádění pravidelných revizí a kontrol ve stanovených lhůtách. Často vyskytující nedostatek se týkal Místního řádu skladu - ve většině těchto dokumentů chybí náčrtek půdorysného plánu skladu. V dokumentech o vyhodnocení rizik bývá častým nedostatkem chybějící konkrétní riziko pro danou činnost (zejména činnosti, které jsou prováděny po krátkou dobu). V oblasti školení zaměstnanců se vyskytlo poměrně malé množství nedostatků. Mezi zjištěné nedostatky patří skutečnost, že v osnově školení nebyly definované interní přepisy, a dále nebylo provedeno seznámení zaměstnanců s návody k obsluze. V jednom případě zaměstnanec kontrolované osoby konal práci bez zdravotní způsobilosti. U jedné kontrolované osoby kniha úrazů neodpovídala požadavkům NV č. 201/2010 Sb. V oblasti bezpečného provozování strojů a technických zařízení byla nejčastěji zjištěným nedostatkem absence ochranného zařízení na stroji či zařízení. Tento nedostatek se vyskytl celkem ve čtyřech případech. U jednoho kontrolovaného subjektu byl zjištěn pevný žebřík, u kterého nebylo provedeno dostatečné zabezpečení proti vstupu nepovolaných osob. V jednom případě se u kontrolované osoby vyskytl nedostatek spočívající v nedostatečné šířce uliček mezi regály. Další zjištěné nedostatky se týkají OOPP při práci, např.:

U jedné kontrolované osoby bylo zjištěno, že je vybavena ochrannou pracovní přilbou, která měla prošlou dobu použitelnosti. V jednom případě byla zjištěna poškozená dřevorubecká síťka, která je nedílnou součástí dřevorubecké přilby a její používání je nutností.

V jednom případě bylo zjištěno, že pracovník vykonává práci na rozmítací pile a není při této činnosti vybaven ochrannou vyztuženou zástěrou.

Na dodržování stanovených pracovních postupů lze usuzovat zpětně jen velice obtížně. Možné to je podle stavu pracoviště po provedení těžby, a to zejména z pařezů po pokácených stromech při těžbě dřeva. Další možností, jak kontrolovat stanovené pracovní postupy, je osobní pozorování pracovní činnosti kontrolované osoby. Při kontrole je však nutno počítat s tím, že pracovník svoji práci v přítomnosti kontrolního orgánu přeruší. Požadovat po pracovníkovi, aby kontrolnímu orgánu předvedl, jak dodržuje bezpečné pracovní postupy, by nebylo při běžné kontrole účinné. Zjištěny byly nedostatky ve skladování dříví, kdy celkem ve čtyřech případech bylo zjištěno, že skládky dříví nebyly řádně zajištěny proti samovolnému rozkulení, nebo byly zjištěny skládky dříví, na kterých nebyl dodržen přirozený sklon hromad. V jednom případě bylo zjištěno, že THP, který se běžně v rámci


Stránka 27 z 81 své pracovní činnosti pohybuje u odvozu dříví nákladním automobilem, není vybaven ochrannou pracovní přilbou.

Kontrola dodržování bezpečnosti práce při manipulaci a skladování dříví byla zaměřena na stav bezpečnostních prvků používaných strojů a zařízení, na bezpečnost prováděných pracovních postupů na pracovišti a na školení osob, které stroje a zařízení používají. Vzhledem k rostoucímu počtu osob, které les a přírodu aktivně vyhledávají nejen k odpočinku, ale také k různým sportovním aktivitám, lze s jistotou říci, že v pracovních postupech musí být brán zřetel i na situace, kdy les využívají civilní osoby ke svým aktivitám a pohybují se tak nevědomky na pracovišti, které využívá ke své práci např. těžař. V souvislosti s tímto pronikáním osob do lesa je také nutné uvést riziko poranění těchto osob důsledkem samovolného rozkulení hromady dřeva na skládce, která nebyla zajištěna proti samovolnému rozkulení např. zakládacím klínem. Civilní osoby, které se pohybují v lese, využívají k odpočinku právě hromady dřeva. Takové úrazy se již udály, a přesto, že se v tomto případě nejedná o pracovní úrazy, musí být naším cílem těmto úrazům co nejvíce předcházet.


13


6

Počet kontrolovaných fyzických osob

7

3.1.4 Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více Kontroly na úseku bezpečnosti práce vycházely z analýzy pracovní úrazovosti, analýzy obdržených podnětů ke kontrole a z poznatků z kontrolní činnosti z uplynulého období. Úkolem bylo provést kontrolu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a stanovených pracovních podmínek u co nejvyššího počtu nově vzniklých malých a středních subjektů, co nejdříve po zahájení jejich činnosti. Ke kontrole byly vybírány především subjekty, u nichž bylo možné předpokládat vyšší potencionální ohrožení osob, a kde bylo nutné subjekty vést k dlouhodobé péči o zajišťování oblasti bezpečnosti práce, vytváření vhodných pracovních podmínek a požadovaných pracovně právních vztahů. Jednalo se zejména o subjekty podnikající v činnostech s vysokým počtem vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání a havárií. Dále o subjekty, na které inspektorát obdržel podněty, týkající se neplnění ustanovení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a stanovených pracovních podmínek. Cílem úkolu bylo zaměřit kontroly na nově vzniklé podniky, u nichž doposud nebyla provedena kontrola v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a tím je přimět k vytváření systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dále pak vytvořením potřebného tlaku přimět vedení podniků, u nichž oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci není věnována dostatečná pozornost, k dodržování bezpečnostních předpisů, a tím vytvořit předpoklady k minimalizaci pracovní úrazovosti. Kontroly byly provedeny zejména u subjektů v oborech výroba nábytku, výroba potravin a nápojů, textilní průmysl, výroba papíru a výrobků z papíru, výroba chemických látek a přípravků, výroba pryžových a plastových výrobků, výroba skla a skleněných výrobků, výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, výroba železa, oceli, feroslitin, plochých výrobků a tváření za tepla, slévárenství, strojírenství. V oblasti prevence rizik byly zjištěny značné rozdíly v posuzování této problematiky u kontrolovaných subjektů. U kontrolovaných subjektů s malým počtem zaměstnanců (většinou do 10 zaměstnanců) byl stav prevence rizik na nízké úrovni, dokonce v některých případech byla prevence nulová. Pokud si tyto kontrolované osoby nechaly vypracovat problematiku rizik na svých pracovištích a u strojního zařízení, Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2013

Stránka 28 z 81 které provozují, externími osobami (99 % subjektů), které tuto činnost provádějí na základě odbornosti v oblasti prevence rizik, jsou rizika zpracována ve všech případech na základě komerčně zpracovaných programů. Jde prakticky o „vytisknutí stanovených oblastí rizik pracovních činností či strojního vybavení z předem vypracovaných databází“, bez jakýchkoliv úprav a konkretizace na podmínky podnikajících osob. Nezřídka se v takových případech setkáváme s tím, že takto vyhledaná rizika jsou pouze administrativním úkonem, dokument se po vypracování založí a použije se mnohdy až tehdy, když přijde na kontrolu inspekce práce. Dokumentace mnohdy neřeší ani skutečný stav pracovních činností a technického vybavení kontrolované osoby. U kontrolovaných osob, které zaměstnávají více jak 10 zaměstnanců, je stav obdobný jako u předešlé skupiny kontrolovaných osob, i když u některých je problematika rizik již řešena na dobré úrovni. I zde se s dokumentem nepracuje a ani není podkladem pro další činnost na úseku zajišťování bezpečnosti práce, například pro školení apod. U kontrolovaných osob, které zaměstnávají více jak 50 zaměstnanců, je stav vyhledání, vyhodnocování a přijatých opatření již na vyšší úrovni. S riziky se převážně pracuje, slouží jako podklad pro školení. Část zaměstnavatelů neprovádí hodnocení rizik tak, že by bylo naplněno ustanovení § 102 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., který požaduje, aby hodnocení rizik bylo prováděno soustavnou činností. Na závěr lze konstatovat, že u kontrolovaných subjektů se dokumentace hodnocení rizik po vypracování již nepoužívá a neprovádí se aktualizace. Aktualizace pak bývá provedena až po kontrolách inspekce práce. Téměř u všech kontrolovaných osob chybí systematický přístup, který je nezbytný k úspěšnému provedení vyhodnocení rizik a stanovení opatření k jejich eliminaci. Pokud se problematika vyhledávání a vyhodnocení rizik týká oblasti poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a následně jejich navrhování za účelem ochrany zdraví zaměstnanců při práci, je tato činnost prováděna zaměstnavateli zodpovědněji. V některých případech se stane, že je vyhledávání rizik možného poškození zdraví opomenuto. Jde většinou o pracovní činnosti při obsluze vyhrazených technických zařízení. Při obsluze elektrického zařízení může mít opomenutí závažné následky, které by mohlo zapříčinit i smrtelná zranění zaměstnanců. V některých případech bylo zjištěno, že nejsou rizika za účelem poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, vůbec vyhledávána. I v tomto případě však zaměstnavatel většinou osobní ochranné pracovní prostředky poskytuje. Větší problém je zjišťován v oblasti péče zaměstnavatele o poskytované osobní ochranné pracovní prostředky. Asi u poloviny kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nezajišťují údržbu poskytnutých osobních ochranných pracovních prostředků.

Na základě ustanovení zákoníku práce, pouze někteří zaměstnavatelé určili obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení, a to písemně formou pokynu, směrnice či příkazu vedení apod. Jelikož tento pokyn, směrnice či příkaz není u některých kontrolovaných osob zpracován, nemá zaměstnavatel informace o tom, kdy se má jaké školení provádět, jaká dokumentace by měla být výstupem z každého školení, co by měla dokumentace obsahovat a jakou dobu by měla být dokumentace o školení uložena. U dokladů o školení bylo zjištěno, že osnovy sice uvádějí platné právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, ale objevují se stejné předpisy, bez rozdílu o jakou pracovní činnost se jedná. Stává se pak, že administrativní zaměstnanci jsou proškoleni stejnými předpisy jako např. obsluha kovoobráběcích strojů. Zaměstnanci, obsluhující kovoobráběcí stroje, tak nejsou seznámeni s bezpečnostními předpisy, které se vztahují k jejich činnosti a na tyto stroje. V některých osnovách je uveden tak velký výčet právních předpisů, vztahujících se k problematice bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, že školení by bylo časově tak rozsáhlé, že by mělo probíhat i několik dní. Školení tak bývá formální, zaměstnanci pouze podepíší presenční listinu, aniž by věděli, co vlastně podepisují. V některých případech jsou v osnovách také uváděny staré, již zrušené, právní předpisy. Dalším problémem je zaučení zaměstnanců při obsluze strojů, obvykle neexistuje žádný doklad o tom, jak a kdy bylo zaučení provedeno. Periodická školení jsou již dokladována písemnou formou s doložením presenční listiny, osnovou školení, popřípadě testy, kterými byly ověřeny znalosti zaměstnanců.


Stránka 29 z 81 Pokud se jedná o stroje, nářadí a spotřebiče, záleží na tom, kdy byly tyto vyrobeny. U starých strojů většinou nemají zaměstnavatelé průvodní dokumentaci. Z toho pak plynou problémy při seznámení obsluhy s návody k použití, s dodržováním pracovních a technologických postupů, s prováděním údržby, prohlídek, kontrol a revizí. Zaměstnavatelé nenahradí průvodní dokumentaci místním provozním bezpečnostním předpisem, kterým by si stanovili pracovní a technologické postupy při obsluze strojů, včetně stanovení lhůt provádění údržby, prohlídek, kontrol a revizí. U nově pořízených strojů a zařízení bývá průvodní dokumentace k dispozici. Dokumentace o provedených údržbách, prohlídkách, kontrolách a revizích je vedena u malého procenta zaměstnavatelů. Pokud jsou prováděny do strojů a zařízení zásahy servisními firmami, pak jsou k tomuto vystaveny doklady a zaměstnavatel tak může doložit, že provádí údržbu, kontrolu a prohlídku stroje podle požadavku výrobce. V případě revizí jsou ve většině případů při kontrolách doloženy revizní zprávy.

Kontrolami pracovišť byly zjištěny nedostatky zejména při zajišťování pravidelných kontrol a zajišťování pořádku na provozovaných objektech, u kterých je to předepsáno zvláštními předpisy (např. vlastních pracovišť, skladovacích prostor, venkovních prostor, stav ocelových konstrukcí, komunikací, strojoven, kotelen apod.). Kontrolovaná pracoviště často postrádala bezpečnostní značení a značky, které poskytují informace nebo instrukce, týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nebyly označeny nebezpečné konstrukční prvky v komunikacích. Nejsou označována riziková pracoviště potřebnými bezpečnostními značkami, informujícími zaměstnance a jiné osoby o riziku možného ohrožení jejich zdraví při vstupu na tato pracoviště, včetně informací o nutnosti použití příslušných osobních ochranných pracovních prostředků, které by chránily zdraví osob při vstupu do tohoto prostoru. Velmi často se vyskytovaly případy, kdy komunikace byly zaskládány materiálem, výrobky či jinými břemeny, a to včetně únikových cest a východů. V mnoha případech bylo zjištěno, že únikové východy jsou v pracovní době uzamčeny, a nejsou tak splněny požadavky k zajištění rychlého a bezpečného opuštění zaměstnanců z nebezpečného prostoru. Povrch podlah pracoviště a komunikací často nebyl rovný, pevný a upravený proti skluzu, především v dílnách a ve výrobních halách, kde jsou používány kovoobráběcí stroje, popřípadě jsou zde používány chemické přípravky, se kterými se během výroby pracuje. Tento stav je nejčastější u malých firem. Opravy podlah takovýchto provozů jsou nákladné, časově náročné a někdy vyžadují zastavení provozu, což zaměstnavatelé neakceptují i proto, že na provedení nápravy nemají dostatek finančních prostředků. Špatný stav vzniká, mimo jiné, i z neprovádění pravidelné údržby a úklidu pracovišť.

Zejména u starších strojů byly hlavní nedostatky zjišťovány v těchto oblastech: -

neplnění požadavků na provádění revizí, zkoušek, údržby,

-

chybějící zábrany nebo výstrahy tam, kde je zákaz vstupu,

-

chybějící ochranná zařízení (nástroje, převody, nezabezpečený prostor do nebezpečných tlačných a střižných částí strojů),

-

nevyhovující stav ovladačů, u dováženého strojního zařízení popis v cizím jazyce,

-

cílené kontroly prováděné v termínech, požadovaných výrobcem, nejsou do provozní dokumentace zaznamenávány, ačkoliv jsou v zájmu provozní spolehlivosti (např. obsluhou strojů) v nezbytném rozsahu většinou prováděny,

-

u strojů, u kterých se nedochoval návod k obsluze, zaměstnavatelé neplní povinnost zpracovat místní provozní bezpečnostní předpis, v kterém by stanovili pracovní či technologické postupy, včetně stanovení rozsahu a termínů údržby, kontrol, prohlídek a revizí. Povinnosti obsluhy stroje, pokud jde o kontroly před uvedením do chodu a v průběhu práce, jsou stanoveny jen ústní formou (tj. obtížně prokazatelné).

Obecně lze konstatovat, že u nových zařízení a strojů jsou dodržovány jak povinnosti stanovené průvodní dokumentací, tak povinnosti, které jsou stanoveny právními předpisy.


Stránka 30 z 81 Údaje o provedených úkonech Počet kontrolovaných subjektů

592


489


103

Počet kontrol celkem

596

3.1.5 Kontrola systému BOZP v zemědělství Pracovní procesy v zemědělství jsou svým charakterem specifické a patří stále mezi činnosti se zvýšenou mírou rizika. Zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích živočišné a rostlinné výroby vyžaduje zejména znalost úrazových rizik na těchto pracovištích a znalost platných právních předpisů, vztahujících se k daným činnostem. Proto bylo úkolem provést kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a stanovených pracovních podmínek směřován právě do oblasti zaměstnavatelem stanovených pracovních postupů pro chov zvířat, s ohledem na konkrétní podmínky chovu a činnosti, představující závažná rizika pro člověka (uplatnění konkrétních pracovních postupů, např. při činnostech, které jsou úzce spojeny s manipulací se zvířaty). Dále byly kontroly zaměřeny na bezpečné používání zemědělských strojů a zařízení, dílenské provozy a zajištění bezpečnosti práce při skladování pohonných hmot, hořlavých kapalin a tuhých maziv, včetně požadavků kladených na jejich bezpečný provoz. Cílem úkolu je především minimalizace rizik v zemědělství. U subjektů, zabývajících se zemědělskou činností, prověřit, zda zaměstnavatelé vytvářejí bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímají opatření k předcházení rizikům při pracích v zemědělské prvovýrobě. Ke kontrolám byly přednostně vybírány subjekty, u kterých nebyla ještě provedena kontrola s tímto zaměřením nebo uplynulo více jak 5 let od poslední kontroly, a kde je nepříznivý vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti.

Kontrolou pracovišť, na kterých zaměstnavatelé provádí chov zvířat, bylo zjištěno, že zejména velké farmy s koncentrací zvířat sto a více kusů hovězího dobytka a tisíce a více kusů prasat nebo drůbeže, mají vypracovány pracovní postupy pro chov jednotlivých kategorií zvířat. Tato skutečnost je příznivě ovlivňována zejména tím, že tuto povinnost jim zajišťují osoby odborně způsobilé v prevenci rizik. Některé pracovní postupy však postrádaly aplikaci na místní podmínky. U menších subjektů byly zjištěny nedostatky, spočívající v tom, že nebyly vypracovány pracovní postupy vůbec nebo byly zpracovány nedostatečně (komerčně), bez aplikace na místní podmínky chované kategorie zvířat. Důvodem je získání těchto pracovních postupů od jiných subjektů. V poslední době se na farmách, s ohledem na často se vyskytující krádeže zvířat ze stájí a s tím související ekonomikou chovu, zavádí chov hlídacích psů, kteří jsou převážně v majetku chovatelů, v menší míře hlídačů. Kontrolované subjekty však pro tento druh chovaných zvířat nemají zpracovány pracovní postupy, vztahující se na jejich chov na příslušném pracovišti. Obdobná situace je v chovu menších skupin exotických zvířat nebo např. ovcí, které jsou chovány pro spásání zelených ploch na farmách a střediscích. V provozech, zejména ve starších objektech, jsou používány stroje a zařízení, které zde takzvaně dosluhují, a zaměstnavatelé k nim nemají potřebnou průvodní nebo provozní dokumentaci. Zaměstnavatel k těmto strojům nemá zpracován ani místní provozní bezpečnostní předpis, v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 378/2001 Sb. U těchto strojů a zařízení jsou zjišťovány z hlediska bezpečné práce závady, pro které jsou nevhodné pro práci a použití.


Stránka 31 z 81 U dopravníků, používaných v objektech živočišné výroby k dopravě chlévské mrvy, krmných směsí apod., zaměstnavatelé nemají zpracován místní provozní bezpečnostní předpis, aplikovaný na místní podmínky. Bylo zjištěno, že obsluhy traktorů, malých kolových nakladačů a krmných vozů nebyly seznámeny s návody k obsluze těchto strojů, tedy průvodní nebo provozní dokumentací strojů, které obsluhovaly. Vliv na tuto skutečnost má mnohdy centralizace a sídlo vedení společností, kdy stáje a technika jsou vzdáleny od sídla desítky i stovky kilometrů, a příslušná dokumentace je jen v sídle. Pozitivní skutečností v této oblasti je fakt, že se snižuje rizikovost na pracovištích obměnou nových strojů, zařízení a technologií, které svou přítomností na pracovištích snižují i počet zaměstnanců. Na pracovištích údržby vozidel jsou provozovány především starší kovoobráběcí a tvářecí stroje a zařízení, které často neodpovídají požadavkům BOZP. Zaměstnavatel k těmto strojům nemá potřebnou průvodní nebo provozní dokumentaci, ani místní provozní bezpečnostní předpis, v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 378/2001 Sb. U těchto strojů a zařízení jsou zjišťovány z hlediska bezpečné práce závady, pro které jsou nevhodné pro práci a použití. U pracovních jam chybí označený manipulační prostor, značky, upozorňující na nebezpečí pádu, a značky s vyznačením zakázaných prací a činností. Vzhledem k složitosti oprav moderní techniky jsou tyto opravy prováděny především formou servisu externích společností a využití vlastních opravárenských dílen je tak minimalizováno. Sklady jsou ve většině případů udržovány v dobrém technickém stavu a jsou využívány výhradně k těmto účelům. Při jejich naskladňování nejen dodavateli PHM, ale i jinými inspekcemi, jsou vyžadovány příslušné revize a kontroly, které pozitivně ovlivňují tuto oblast. Avšak zpracování dokumentace pro tyto prostory často postrádá aplikaci na místní podmínky. Obsah „Knihy úrazů“ a „Záznamu o úrazu“ – hlášení změn u některých zaměstnavatelů je předmětem zjištěných nedostatků. Do „Knihy úrazů“ nejsou zapisovány všechny úrazy. Zaměstnavatelé neobjasňují důsledně příčinu a okolnosti vzniku úrazů, a zjištění neobsahují opatření, která zamezí opakování úrazu. Vyskytly se i případy, kdy zaměstnavatel neohlásil na OIP pracovní úraz, který si vyžádal hospitalizaci zaměstnance delší než 5 dnů.

Údaje o provedených úkonech Počet kontrolovaných subjektů

48

Počet kontrol

48

Počet závad

247

3.1.6 Kontrola dodržování BOZP ve zdravotnických zařízeních se zaměřením na všeobecnou bezpečnost a elektrická zařízení Kontroly v rámci uvedeného úkolu byly provedeny na základě výrazného nárůstu počtu závažných a ostatních pracovních úrazů zaměstnanců ve zdravotnických zařízeních. Vzhledem k tomu, že poslední hlavní úkol se zaměřením na BOZP ve zdravotnictví byl vyhlášen v roce 1999, byl jedním z důvodů provést kontrolu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, stavu technických zařízení, znalosti rizik a úrazové prevence ve všech složkách zdravotnictví. Kontrolní činnost byla zaměřena na menší a střední zdravotnická zařízení (např. zdravotní střediska, polikliniky a jiné), včetně soukromých zdravotnických zařízení. Cílem úkolu bylo zjišťování úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve zdravotnických zařízeních, a to i u nově vzniklých subjektů, u nichž doposud kontroly nebyly provedeny. Tímto preventivním působením, v rámci kontrolní činnosti dodržování bezpečnostních předpisů, vytvořit předpoklady k postupnému snížení pracovní úrazovosti ve sféře zdravotnictví.


Stránka 32 z 81 Kontroly byly zaměřeny zejména na: - školení BOZP; prevenci rizik v daném zdravotnickém zařízení (vyhledávání a hodnocení, přijímání opatření či jejich odstranění, seznámení zaměstnanců s riziky možného ohrožení života a zdraví, včetně rizik nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, a dále pak se stanovenými opatřeními), - zpracování požadovaných místních provozně bezpečnostních předpisů, včetně způsobu používání a skladování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků (bezpečnostní listy, bezpečnostní značky, značení a piktogramy), - osobní ochranné pracovní prostředky (zpracování seznamu, poskytování, kontrola používání), - průvodní a provozní dokumentaci, údržbu, kontroly technických zařízení, - řádnou evidenci pracovních úrazů a stanovení opatření proti jejich opakování, - zajištění revizí elektrických zařízení, instalací, spotřebičů a hromosvodů, odbornou kvalifikaci k obsluze technických zařízení (např. vyhláška č. 50/1978 Sb.). Kontroly byly provedeny celkem u 28 kontrolovaných subjektů. V průběhu kontrol bylo zjištěno 152 nedostatků, které se týkaly daného úkolu. Při kontrole subjektů, podnikajících ve zdravotnických zařízeních, bylo ve dvou případech shledáno, že zaměstnavatel neurčil obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Častým kontrolním zjištěním při kontrolách zdravotnických zařízení bylo nedostatečné vyhodnocení rizik pro konkrétní pracoviště a činnosti zde vykonávané, například chyběla vypracovaná rizika práce, spojená s obsluhou radiodiagnostického zařízení či laboratorní technologie. Tímto zaměstnavatel neprovedl důsledné vyhodnocení rizik pro svoje konkrétní pracoviště a činnosti zde vykonávané, a nestanovil správné postupy a způsob obsluhy zařízení tak, aby tato rizika byla v maximální míře eliminována. Chemické laboratoře měly vypracovaná rizika, s nimiž může zaměstnanec přijít do styku. K jejich eliminaci byly používány osobní ochranné pracovní prostředky (ochranné brýle, popř. obličejový štít). Přesto byly zaměstnancům v biochemické laboratoři vydávány ochranné brýle, jejichž koncovky po stranicích nerespektovaly ergonomické požadavky rozdílného tvaru obličeje, ochranné brýle potom padají či nevhodně přiléhají k obličeji, a tím neplní svůj ochranný účel. Mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje byly v kontrolovaných zdravotnických zařízeních vydávány dle platných právních předpisů. Zdravotnická zařízení byla zpravidla vybavena provozní dokumentací, tj. souborem dokumentů, obsahujícím průvodní dokumentaci (návod k obsluze), včetně záznamu o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole. Návody k obsluze některých technických zařízení nebyly vždy přeloženy do českého jazyka. Toto se týkalo zejména specializovaných zdravotnických zařízení, sloužících k diagnostice krevních preparátů na oddělení biochemické laboratoře.

V oblasti elektrických zařízení nebyly prováděny pravidelné a řádné údržby, kontroly a revize elektrických zařízení, například odstředivek v biochemických laboratořích. Častým jevem při kontrole zdravotnických zařízeních byly také chybějící revize hromosvodů, elektrických spotřebičů, jako např. výpočetní techniky, prodlužovacích přívodů apod. Zaměstnavatelé zanedbávali povinnost určit osoby odpovídající za bezpečný provoz elektrických zařízení.

Při kontrolní činnosti bylo zjištěno, že jednotlivé subjekty, nakládající s nebezpečnými látkami, zajistili, aby balení látek a přípravků bylo v souladu s platnými předpisy, a to v obalech, které odolávají tlakům a deformacím při běžném zacházení, zabraňujícím únikům těchto látek. Zdravotnická zařízení nakládající s těmito látkami zajistila, aby pracovníci, kteří s nimi přicházejí do styku, byli v potřebném rozsahu seznámeni s jejich účinky, se způsoby, jak s nimi zacházet, s ochrannými opatřeními, se zásadami první


Stránka 33 z 81 pomoci, s potřebnými asanačními postupy a s postupy při likvidaci poruch a havárií. Prostory pro skladování nebezpečných látek však často nebyly vybaveny na viditelném místě seznamem osob, oprávněných manipulovat s touto látkou. Kontrolovaná osoba často nezajistila umístění bezpečnostních značek a piktogramů na pracovištích. Týkalo se to zejména označení prvního a posledního stupně schodišťového ramena, mnohdy chybělo označení únikových cest a východů. Volné okraje rampy u příjmu zdravotnického materiálu nebyly vždy vybaveny značkami, označujícími nebezpečnou hranu a upozorňující na nebezpečí pádu osob.

Úkol byl splněn v plném rozsahu. Kontrolní činnost při plnění tohoto úkolu byla provedena celkem u 28 subjektů z plánovaných 10 kontrol. Kontrola byla provedena v souladu se zákonem o inspekci práce. Zadání a cíle úkolu byly splněny podle požadavků úkolového listu. Kontrolou vybraných subjektů byl splněn i zadaný cíl úkolu.

Údaje o provedených úkonech Počet kontrolovaných subjektů celkem

28


25


3


28

3.1.7 Bezpečný podnik Inspektorát provedl během roku 2013 jako garant následné kontroly systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u 5 -ti právních subjektů, plnících program „Bezpečný podnik“, u 3 právních subjektů kontrolu systému řízení BOZP po 3 letech a na žádost garanta OIP pro Hl. město Praha, OIP pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, OIP pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj a OIP pro Středočeský kraj byla provedena kontrola systému řízení BOZP u 4 právních subjektů. Inspektorát průběžně v rámci poradenské činnosti pokračoval ve spolupráci se 3 právními subjekty připravujícími se na plnění programu „BP“. V průběhu roku 2013 bylo prováděno poradenství u právních subjektů, které projevily zájem účastnit se programu „BP“, první kontrola byla provedena u 2 subjektů. Každoroční následné kontroly plnění programu „BP“ byly provedeny v průběhu roku 2013 u 5 právních subjektů, ve tříletém intervalu u 5 subjektů. V roce 2013 nepodal inspektorát žádné doporučení na zrušení platnosti osvědčení „BP“.

U právních subjektů, projevujících zájem o plnění programu „BP“, se uplatňují zkušenosti, získané plněním nejen ČSN EN ISO, ale i dalších systémových požadavků (zejména vyžadovaných v automobilním průmyslu a potravinářství). Program je zařazován do integrovaných systémů, zaváděných v jednotlivých právních subjektech, a tím je dosaženo společného cíle pro zajišťování a aktualizaci informací, řízení dokumentace, odpovědností atd. Významná je spolupráce s kontrolními orgány KHS, HZS a ČIŽP, které v mnoha případech mohou ovlivnit časový průběh auditů z titulu nutnosti plnění jejich požadavků, jako např. plnění požadavků výše uvedených orgánů při dispozičních změnách výroby, zajištění požární odolnosti ocelových konstrukcí,


Stránka 34 z 81 instalaci nových zařízení na objektech (solární systémy atd.), zajištění činností z titulu nebezpečí výbuchu, větrání pracovních prostor atd. Porovnáváním propracovanosti systémů, zaváděných a rozvíjených v jednotlivých právních subjektech, plnících program „BP“, je vhodné se zmínit o těchto zkušenostech z konzultací a kontrol, a to např.: a) při plnění povinnosti právního subjektu provádět opakovaně interní audit a hodnocení stavu systému BOZP v rozsahu požadavků programu „BP“ vyplývá pro právní subjekt v případě zjištěných nedostatků povinnost nejenom přijmout opatření k jejich odstranění, ale většinou tato zjištění určují cíle pro další zlepšování, viz bod f). b) samozřejmostí je zavádění nejnovějších technologií a z toho plynoucích závazků k minimalizaci pracovní úrazovosti, případně i závazku k bezúrazovému plnění pracovních povinností. Právní subjekty vyhlašují akční plány a zavádí a udržují systémy mezinárodních programů, jako např.: „Behavior Based Safety (BBS), 5S, The Big Five, TPM, Investors in people, Model excelence EFQM, Metoda 360 stupňů zpětné vazby atd. Tyto programy pomáhají systémově zajišťovat plnění povinností, vyplývajících z legislativy, např. v oblasti spolupráce se zainteresovanými organizacemi, organizací prací při údržbě, zavádění standardizace a pořádku na pracovištích atd. c) velice významné je zaměření právních subjektů na prevenci s prioritou na systematickou identifikaci a eliminaci rizik na pracovištích, identifikaci skoronehod (nebezpečných událostí), což motivuje subjekty k zavádění systémů zvyšující informovanost a zodpovědnost nejen svých zaměstnanců, ale i zaměstnanců zainteresovaných subjektů: Namátkou je možno uvést:

plnění mezinárodního programu „Behavior Based Safety (BBS)“ se strategii, jak dosáhnout nulové úrazovosti, tj. systém školení a pohovorů (SUSA pohovory) se zaměstnanci, zavádění projektů a mini projektů nejen z oblasti BOZP s cílem zvýšení efektivity veškerých činností a zejména jasně deklarovaným cílem nulové úrazovosti (vyhledávání a řešení kritických činností, jako je např. možnost přístupu k nebezpečným místům, kolize pohybu osob a manipulačních zařízení, kontrola a třídění výrobků na pohyblivém pásu, používání žebříků, použití čipových karet u manipulačních vozíků a tím snížení možnosti jeho zneužití atd.),

zavádění systematického a neustálého sběru informací, týkajících se skoronehod s následnou vizualizací průběhu řešení (zahrnuje popis a místo výskytu, návrh řešení, osobu odpovědnou za řešení, termín řešení atd.), což umožňuje nejen každému zadavateli kontrolovat průběh řešení,

zapojení zaměstnanců do systému identifikace nebezpečí a hodnocení rizik, které je názorně a vizuálně zpracováno pro každé pracoviště a na každém pracovišti umístěno.

d) přibývá subjektů, které se zajímají o veškeré úrazy, které vzniknou v areálu právního subjektu, a to i u zaměstnanců externích firem (uvádí je ve své statistice, zřejmě se také jedná o jeden z ukazatelů pro odměňování managementu). Tyto subjekty mají zaveden systém školení zaměstnanců externích organizací, provádějících práce v areálu závodu, včetně zdokumentovaní informací o nebezpečí a rizicích s činnostmi spojenými a kontrol dodržování pravidel BOZP. Do systému školení a kontrol jsou zahrnuty i subjekty, které v areálu mají své provozovny, případně provádí práce, např. realizace stavebních prací na předaných staveništích v areálu právního subjektu, úklid kancelářských i provozních prostorů atd. e) vzhledem k tomu, že program zahrnuje také zásadní požadavky, týkající se ochrany životního prostředí, požární ochrany, pracovních podmínek, zdravotní péče a systémové prvky, týkající se prevence havárií, je možno program z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci považovat za komplexní, jinými dokumenty a systémovými normami nerealizovaný. f)

zlepšování systému BOZP je zajišťováno, mimo jiné, vyhlašováním projektů a mini projektů ze všech oblastí a činností právním subjektem realizovaných a neustálou spoluprací se všemi zaměstnanci, zejména v oblasti prevence. Právní subjekty zavádí programy, zahrnující přenos informací během přípravy výroby, její realizace, náměty na zlepšování a také ověřování kvality předávaných informací.


Stránka 35 z 81 g) zvláštní pozornost si zaslouží spolupráce inspektorů inspektorátu, tj. vysoce kvalifikovaných a zkušených pracovníků, kteří spolupracují v rámci konzultací se subjekty, připravující se k plnění programu „BP“. Výměna informací je přínosná pro obě strany. h) v rámci auditů prováděných inspektorátem je zdůrazněna fyzická kontrola na jednotlivých pracovištích. Vzhledem k tomu, že tým inspektorů – auditorů je sestaven z pracovníků s každodenní praxí z oboru, je zaručena vysoká profesní úroveň probíhajících auditů. To, že veškeré činnosti, prováděné zaměstnanci inspektorátu, jsou poskytovány zdarma, je právními subjekty hodnoceno velice kladně. i)

splnil se předpoklad, že právní subjekt, který získal osvědčení „Bezpečný podnik“, požaduje a kontroluje systém BOZP u svých dodavatelů a jiných zainteresovaných stran. Cílem právních subjektů je zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci svých zaměstnanců na nejvyšší úrovni a v souladu s požadavky naší legislativy a směrnicemi Evropské unie. Z výše uvedeného je zřejmé, že volba programu „BP“ je zaručeně správná.

Opakují se neshody z oblastí, které se do systému buď nově zavádí, případně se jedná o neshody, způsobené neplněním stanovených povinností (zejména u subjektů připravujících se na plnění programu BP), jako např.: -

nutnost zahrnutí dokumentace programu Bezpečný podnik do řízené dokumentace,

-

zpracování osnov školení BOZP uvádějící konkrétní předpisy a jejich ustanovení, která se týkají jednotlivých pracovišť,

-

systematické a opakované provádění identifikace nebezpečí za účasti všech zaměstnanců, zejména obsluh jednotlivých zařízení,

-

systémové zajištění informací o případných skoronehodách,

-

zdokumentovaní výměny informací, týkajících se nebezpečí a rizik na pracovištích, kde plní úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů.

Dále uvedené neshody se vyskytovaly ojediněle: - nejsou prováděny kontroly ocelových konstrukcí technologických zařízení i stavebních objektů, - nejsou zpracovány místní provozní předpisy, nejsou vedeny záznamy v provozním deníku, - seznamy zakázaných prací neuvádějí konkrétní práce a pracoviště, které se u právního subjektu vyskytují, - nejsou vedeny záznamy o odstraňování závad, uvedených v protokolech o revizích, zkouškách vyhrazených zařízení, - zaměstnavatel neuvádí u přidělovaných osobních ochranných pracovních prostředků činnosti a pracoviště, kde musí být používány, - obsluhy zařízení nepoužívají přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, - nejsou stanoveny osoby odpovědné za provoz vyhrazených technických zařízení, - nejsou prováděny zápisy do stavebních deníků.

Z provedených kontrol u žadatelů o vydání osvědčení i následných kontrol vyplývá, že právní subjekty při zavádění systému řízení postupovaly dle vyhlášené bezpečnostní politiky a že systém odpovídá rozsahu prováděných činností. Právní subjekty mimo jiné také plní požadavky ČSN EN ISO 9001 (ČSN EN ISO 14000) a programů dalších (Projekt podpory zdraví, HCPP, BBS, 5S, OHSAS 18000, LOTO, TPM atd.). Tím je také zavádění programu „BP“ profesionálnější a dříve funkční. Při plnění povinnosti právního Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2013

Stránka 36 z 81 subjektu provádět opakovaně interní audit a hodnocení stavu systému BOZP v rozsahu požadavků programu „BP“ vyplývá pro právní subjekt v případě zjištěných nedostatků povinnost nejenom přijmout opatření k jejich odstranění, ale většinou tato zjištění určují cíle pro další zlepšování.

3.1.8 Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem Svojí náročností patří silniční doprava k přetrvávajícím nejrizikovějším oblastem lidské činnosti s následnými újmami na zdraví, ale i se smrtelnými úrazy osob, ke kterým dochází v souvislosti s provozem, údržbou a opravami silničních vozidel. Při nedodržování bezpečnostních předpisů zaměstnavateli a samotnými řidiči je navíc ohrožena bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu. U zaměstnavatelů v dopravě je stejně jako u zaměstnavatelů v jiných oblastech pracovních aktivit zjišťováno porušování předpisů upravujících pracovní podmínky řidičů, a to jak v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak v oblasti pracovněprávních vztahů. Zadání úkolu pro rok 2013 bylo zvoleno záměrně tak, aby umožnilo provádět kontrolu i u těch zaměstnavatelů, kteří nejsou dopravci, ale přesto mají vlastní vozový park. Tím, že se v předchozích letech zadání úkolu zaměřovalo pouze na dopravce, nebylo možné provádět kontroly u zdravotnických či sociálních zařízení, ale třeba také autoškol apod.

Předmětem kontrolní činnosti bylo dodržování pracovního režimu uživatelů vozidla v návaznosti na organizování pracovní doby zaměstnavatelem, dále pak systém obecné prevence, tzn. organizování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímání opatření k předcházení rizikům, seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce pro konkrétní pracovní pozice i pracovní činnosti prováděné bezprostředně na jejich pracovišti, dodržování pokynů výrobců vozidel uvedených v návodech k obsluze a údržbě, ověřování zdravotní způsobilosti zaměstnanců a stav techniky z pohledu BOZP.

Hlavním cílem úkolu bylo prováděnými kontrolami zjistit, jak se i tyto subjekty, u nichž po léta nebyla prováděna kontrola z důvodu užšího zaměření úkolu, vypořádali s problematikou BOZP.

Stanovený limit SÚIP k danému úkolu byl určen provedením kontrol v počtu nejméně u 25 subjektů, inspektoři zkontrolovali celkem 85 subjektů. Z celkového počtu zkontrolovaných subjektů bylo zkontrolováno 77 právnických osob a 8 podnikajících fyzických osob. Hlavní úkol kontroly zaměstnavatelů v dopravě byl inspektorátem práce splněn.

Současná ekonomická i legislativní situace vyvíjí enormní tlak na všechny zaměstnavatele provozující silniční dopravu. Nepříznivé faktory vědomě či nevědomě negativně ovlivňují i jednání řidičů silničních vozidel při jejich práci. Obecně lze konstatovat, že bezpečnost a ochrana zdraví je kontrolovanými osobami zajišťována spíše formálně. Zaměstnavatelé provozující dopravu s celkovou hmotností nad 3,5 tuny se často mylně domnívají, že pravidelné školení řidičů z povolání stanovující jejich odbornou způsobilost k řízení nahrazuje vstupní a pravidelné školení bezpečnosti a ochrany zdraví zajišťované zaměstnavatelem. Při kontrole pak často namísto osnov a konkrétních záznamů o provedeném školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci předkládají doklady a potvrzení z autoškol, které představují splnění požadavků zákoníku práce v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pouze částečně.

Tlaky logistických firem na snížení cen přepravy nákladů láká do tuzemska velké množství zahraničních firem. Tyto subjekty mající zahraničního vlastníka dokážou dost často vytvořit nabídky služeb pro konkurenci nedosažitelné. Příliv zahraničních subjektů do České republiky nutí tuzemské dopravce rozšiřovat spektrum nabízených služeb, a to především v oblasti logistiky, skladování a autoopravárenství. Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2013

Stránka 37 z 81 Tuzemští dopravci tudíž dnes často nevlastní jen vozidla, ale i další technické zařízení a prostředky zajištující jejich existenci na trhu. U těchto technických zařízení a prostředků však nejsou často prováděny kontroly (popř. revize) k zajištění jejich provozuschopnosti a bezpečného používání zaměstnanci. Jedná se především o neprovádění pravidelných revizí el. instalací objektů (administrativní budovy, garáže, sklady, prostory pro servis dopravních prostředků), neprovádění kontrol el. spotřebičů a nářadí, kontrol skladovacích zařízení a prostředků (manipulační zařízení, žebříky atd.). Lze konstatovat, že neplnění povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se spíše projevuje u menších subjektů majících v pracovním poměru do 25 zaměstnanců. Zaměstnavatelé dost často spoléhají na své vlastní znalosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a tudíž nevyhledávají k této činnosti osoby odborně způsobilé. Tento přístup se negativně projevuje zejména v oblasti vyhledávání a vyhodnocování rizik u zaměstnavatelem prováděných prací a stanovení konkrétních opatření proti jejich působení na zaměstnance. Dokumentace o vyhledávání a vyhodnocení rizik možného ohrožení života a zdraví chybí zcela nebo je zpracována jen v souvislosti s provozem a údržbou silničních vozidel.

Dalším významným prvkem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je řádně vedená evidence pracovní doby. Zaměstnavatelé disponující vozovým parkem většinou předkládají evidence pracovní doby jen u zaměstnanců vykonávající administrativní činnosti. V případě, že zaměstnanec vykonává práci řidiče, bývá touto evidencí též mylně nazýván záznam z tachografických záznamových zařízení instalovaných ve vozidlech. Evidence pracovních režimů řidičů silničních vozidel s celkovou hmotností nad 3,5 tuny, která jsou povinně vybavena záznamovým zařízením (tachografem), je zkreslována řidiči těchto vozidel nekvalitní manipulací ovládacího prvku záznamového zařízení (tachografu) pro záznam evidence pracovního režimu řidiče. Evidence pracovních režimů řidičů silničních vozidel s celkovou hmotností pod 3,5 tuny, je ve většině kontrolovaných subjektů vedena v listinné formě a v nedostatečném rozsahu, kdy jsou řidičem zaznamenávány pouze ujeté kilometry, nikoli doba řízení a čerpání bezpečnostních přestávek.

U zaměstnavatelů disponujícím vozovým parkem dále přetrvává nedostatek nerespektující nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, jenž zaměstnavateli stanovuje v § 3 vydat „Místní provozní bezpečnostní předpis“, kterým mimo jiné organizuje práci zaměstnanců při provozování dopravy. Tuto skutečnost nejeden zaměstnavatel přehlíží. Absence zpracování místní provozního bezpečnostního předpisů se projevuje zejména u zaměstnavatelů disponujících dopravními prostředky s hmotností pod 3,5 tuny. Předložené zdravotní posudky řidičů motorových silničních vozidel byly oproti předešlým letům převážně vypracovány lékaři na standardních tiskopisech při dodržení postupu stanoveného vyhláškou č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů.

Kontroly u zaměstnavatelů s vozovým parkem představují dobrou prevenci před vznikem pracovních úrazů a nárůstem mimořádných dopravních událostí. Provedené kontroly jsou pro vybrané subjekty přínosem svým poradenstvím k řešení vyskytujících se nedostatků a případné problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kdy veškeré zjištěné nedostatky byly prokonzultovány se statutárními zástupci subjektů a byly stanoveny termíny k jejich odstranění. Provedené kontroly inspektory OIP zaměstnavatelům odhalily situaci v organizacích, čímž získali další potřebné informace související s řešením bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve spravovaném právním subjektu.


Stránka 38 z 81 Počet kontrolovaných subjektů celkem

85


77


8


85


360

Provedenými kontrolami u zaměstnavatelů s vozovým parkem bylo zjištěno celkem 360 nedostatků, které se týkali zejména: -

nezajištění vstupního školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

-

nestanovení četnosti a obsahu školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

-

žádná nebo nepravidelná kontrola stavu technických prostředků a zařízení nacházejících se na pracovištích zaměstnavatele,

-

nevyhledávání a nehodnocení rizik možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců,

-

úkoly v oblasti prevence rizik nejsou prováděny odborně způsobilou osobou (zaměstnavatelé nad 25 zaměstnanců),

-

nevedení evidence pracovní doby řidičů zaměstnavatelem,

-

neseznámení zaměstnanců s návody k obsluze,

-

nevydání místního provozního bezpečnostního předpisu.

3.1.9 Bezpečnost práce při provozu plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic včetně tlakových nádob V roce 2011 byly provedeny kontroly provozu plynového zařízení v objektech s přístupem veřejnosti, při kterých bylo zjištěno větší množství nedostatků. Zejména z tohoto důvodu bylo potřebné v těchto kontrolách pokračovat a zároveň kontroly provést u dalších subjektů provozujících plynové zařízení (např. v objektech průmyslové výroby). Kontroly bezpečnosti při provozu výměníkových stanic logicky navazovaly na úkoly bezpečnosti provozu středotlakých parních kotlů z roku 2010 a 2011 a též na úkol z roku 2012 - tlakové nádoby s rizikem výbuchu expandující vodní páry. Všechny uvedené úkoly měly společného jmenovatele, tedy rizikovost použitého média. Výměníkové předávací stanice pracují rovněž se stejnou pracovní látkou, horkou vodou nebo vodní párou, jako primárním topným médiem. V současné moderní době nabývá významu centralizované zásobování teplem a jeho součástí jsou tepelné předávací stanice, jejichž provoz určuje nejen spolehlivou dodávku tepla obyvatelstvu, ale především jeho bezpečnost, protože stanice jsou umístěny v zastavěném území a mnohdy přímo i v obytných domech. Nedodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce při provozu plynových a tlakových zařízení může být zdrojem nebo příčinou ohrožení života a zdraví zaměstnanců kontrolovaného subjektu, ale může vést i ke značným materiálním škodám.

Zadaným cílem úkolu bylo prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu plynových zařízení a tlakových zařízení. Rovněž bylo nutné ověřit, jak je zajištěno ze strany provozovatelů bezpečné provozování plynových, tlakových a souvisejících zařízení s ohledem na bezpečnost provozu.


Stránka 39 z 81 Předmět kontroly byl zaměřen především na zjištění, zda: -

je provedeno vyhledání a vyhodnocení rizik při provozu plynových zařízení, tlakových zařízení a výměníkových stanic,

-

je zajištěna odborná a zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou zařízení,

-

je vedena provozní dokumentace, např. provozní řády a provozní předpisy, provozní záznamy, zápisy o zkouškách bezpečnostní výstroje, pasporty vyhrazených tlakových nádob stabilních,

-

jsou stanovena opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí spojených s provozem plynových a tlakových zařízení,

-

kontrolovaný subjekt zajišťuje bezpečný stav provozovaného plynového a tlakového zařízení pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem, zda má zpracované plány revizí, zda jsou jmenovány odpovědné osoby za provoz a údržbu,

-

mají doklady z kontrol a revizí předepsané náležitosti a odpovídající odbornou úroveň,

-

je zajištěn bezpečný přístup pro pracovníky provádějící kontroly, revize, zkoušky, obsluhu a údržbu zařízení,

-

je zařízení dostatečně chráněno proti vnějším vlivům,

-

je zabezpečen dostatečný přívod spalovacího a větracího vzduchu,

-

je přívodní potrubí plynu vybaveno předepsanými armaturami, není-li používáno pro jiné účely, než pro které je určeno, zda je provedena dostatečná protikorozní ochrana, značení protékajícího média, zda jsou označeny uzávěry plynu a je k nim zajištěn bezpečný přístup,

-

je na přívodu primárního média výměníkové stanice osazena předepsaná armatura včetně blokovací armatury s bezpečnou funkcí, zda se ověřuje funkčnost armatur,

-

jsou instalovány všechny blokovací prvky ve výměníkové stanici a jejich funkce je ověřována pravidelně,

-

instalované ohřívače UT a TUV jsou vybaveny předepsanou bezpečnostní výstrojí a tato výstroj je funkční.

Počet kontrolovaných subjektů celkem

123


114


9


123


517

Kontrolovaným subjektům, u kterých byly zjištěny nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, byla inspektory uložena příslušná opatření k odstranění zjištěných nedostatků podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Výsledky kontrol v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prokázaly, že jsou pro kontrolované subjekty přínosem zejména v tom, že ukazují aktuální stav a účelnost přijatých opatření v prevenci rizik. Kontrolou v organizacích bylo ověřeno plnění opatření k omezování rizik spojených s provozem plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic včetně tlakových nádob.


Stránka 40 z 81 Úkol byl splněn v plném rozsahu, kontrolní činnost byla provedena celkem u 123 kontrolovaných subjektů z plánovaných 60 kontrol bezpečnosti práce při provozu plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic včetně tlakových nádob. Zadání a cíle úkolu byly splněny podle požadavků předmětu kontroly. Kontrolou vybraných subjektů byl splněn zadaný cíl úkolu přispět ke zlepšení bezpečnosti provozu těchto zařízení. Poznatky získané při plnění tohoto úkolu lze hodnotit jako velmi užitečné. Na základě výsledků kontrol je možno konstatovat, že problematice provozu plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic včetně tlakových nádob je ze strany provozovatelů relativně věnována patřičná pozornost.

3.1.10 Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Vzhledem ke svému rozšíření a používání nabývají elektrická zařízení s běžnými napětími charakter téměř všeobecných technických zařízení a u uživatelů dochází ke snížení respektu k nim. U vyšších výkonů a napěťových úrovní jsou mimořádné události většinou spojeny se závažnými následky. Z přehledů pracovní úrazovosti v souvislosti s elektrickými zařízeními vyplývá, že mezi nejčastějšími uváděnými příčinami vzniku úrazů patří nedostatek osobních předpokladů zaměstnance k výkonu práce spolu s používáním nebezpečných pracovních postupů nebo způsobů práce či špatně nebo nedostatečně odhadnutým rizikem. Dalšími objektivními příčinami jsou nesprávná organizace práce, nedostatek potřebné kvalifikace a nepoužívání předepsaných bezpečnostních opatření.

Hlavním cílem úkolu bylo provést kontrolu plnění povinností zaměstnavatele vyhledávat, vyhodnocovat rizika a přijímat opatření jako součást prevence rizik ohrožení života a zdraví u elektrických zařízení, organizovat práci, stanovovat a zavádět pracovní postupy, seznamovat s nimi zaměstnance a kontrolovat jejich dodržování. Zároveň bylo u zaměstnavatelů ověřeno, zda a jakým způsobem jsou řešena bezpečnostní opatření a pracovní postupy pro činnosti na elektrických zařízeních. OIP měl ke kontrolám vybrat subjekty, které se zabývají provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi elektrických zařízení. Do úkolu neměly být zahrnuty subjekty neodpovídající stanoveným výběrovým kritériím. Každý inspektor se zaměřením na elektrická zařízení měl provést kontrolu alespoň u 20 subjektů.

Předmět kontrol: -

-

Prevence rizik o

vyhledávání, hodnocení rizik a přijímání opatření při provozování činnosti,

o

pracovní úrazy při provozované činnosti,

o

úplnost provozní dokumentace.

Školení BOZP o

-

školení, seznamování s předpisy.

Osobní ochranné pracovní prostředky o vyhodnocení rizik pro použití osobních ochranných pracovních prostředků pro činnosti u elektrických zařízení, o stanovení a poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, o kontrola stavu a používání osobních ochranných pracovních prostředků.


Stránka 41 z 81

-

Kontrola plnění povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP v souvislosti s provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi elektrických zařízení o ochrana před úrazem elektrickým proudem, o provedení elektrických instalací, o pohyblivé a poddajné přívody, o provozní dokumentace elektrických zařízení, o organizace práce v souladu s ČSN EN 50110-1 ed.2, o odborná způsobilost pracovníků v elektrotechnice.


165


149


16


165


543

Kontrolovaným subjektům, u kterých byly zjištěny nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a tyto nebyly odstraněny v průběhu kontroly, byla inspektory uložena opatření k odstranění zjištěných nedostatků podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce. Výsledky kontrol úrovně systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem prokázaly, že jsou pro kontrolované subjekty přínosem zejména v tom, že jim ukáží stav a účelnost přijatých opatření v prevenci rizik. Kontrolou v organizacích bylo ověřeno plnění opatření k omezování rizik spojených s provozem, údržbou a obsluhou elektrických zařízení. Při prováděných kontrolách bylo velmi kladně posuzováno poskytování poradenství inspektory přímo na pracovištích organizací, což mimo jiné přispělo i ke zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u kontrolovaných subjektů.

Úkol byl splněn v plném rozsahu, kontrolní činnost při plnění tohoto úkolu byla provedena celkem u 165 subjektů z plánovaných 60 kontrol (20 na jednoho inspektora) a byla provedena v souladu se zákonem o inspekci práce. Kontrolou vybraných subjektů byl splněn zadaný cíl úkolu.

3.1.11 Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemen Úkol „Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemen“ byl v roce 2013 stanoven pro vyhrazená i nevyhrazená zdvihací zařízení a proveden na základě stálé hrozby potencionálního rizika při provozu zdvihacích zařízení. Při kontrolních činnostech v předchozích letech bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nemají často zpracován místní provozní bezpečnostní předpis, jímž je „Systém bezpečné práce“ pro každou činnost jeřábu, popř. je tento předpis mnohdy nekonkrétní a neodpovídá charakteru práce, což se také negativně projevuje například ve zvýšené pracovní úrazovosti, a to pracovních úrazů smrtelných a pracovních úrazů vyžadující hospitalizaci delší než 5 dnů. Při kontrolních činnostech bylo také zjištěno, že zaměstnavatelé věnují nedostatečnou pozornost označení a skladování prostředků pro zavěšení a uchopení břemen a volbě vázacích prostředků, a to zejména vázacích prostředků používaných v nevýbušných prostorách. Stále také převládá nedostatečná teoretická a


Stránka 42 z 81 praktická příprava zaměstnanců k výkonu práce a vedoucích zaměstnanců odpovědných za provoz zdvihacích zařízení nevyvíjejících dostatečnou kontrolní činnost.

Cílem kontrol zaměřených na dodržování povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví bylo ověřit, jak právnické a podnikající fyzické osoby plní stanovené povinnosti zaměstnavatele pro zajišťování bezpečnosti práce při provozu vyhrazených i nevyhrazených zdvihacích zařízení, včetně vázacích prostředků s důrazem na zpracování, vedení a uplatňování „Systémů bezpečné práce“ na svých pracovištích a jak zaměstnavatelé vytvářejí podmínky pro minimalizaci rizik. Zadáním úkolu bylo stanoveno provést kontroly minimálně u 15 subjektů na jednoho inspektora specializace zdvihací zařízení, a to hlavně u subjektů vykazujících zvýšenou úrazovost nebo u subjektů, kde se předpokládají problémy při používání zdvihacích zařízení.

Kontroly byly zaměřeny zejména na: -

teoretickou a praktickou přípravu k výkonu pracovní činnosti včetně ověření zdravotní a odborné způsobilosti k výkonu pracovní činnosti,

-

prevenci rizik, vyhledávání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich odstranění,

-

místní provozní bezpečnostní předpis – rozsah Systému bezpečné práce ve vztahu k používání zdvihacích zařízení a k manipulaci s břemeny,

-

používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno v souladu s provozní dokumentací, to znamená kontroly provozu technických zařízení, kontroly přístupů včetně jeřábových drah, dále na údržbu a revize zdvihacích zařízení,

-

označení, volbu, skladování a vedení dokumentace u prostředků pro zavěšení a uchopení břemen.


107


99


8


107


331

Nejčastějším zjištěným nedostatkem byla skutečnost, že zaměstnavatelé jako provozovatelé zdvihacích zařízení nevytváří bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Dalším častým nedostatkem byla skutečnost, že zaměstnavatelé jako provozovatelé zdvihacích zařízení neprovádí pravidelně a řádně údržby, kontroly a revize zdvihacích zařízení dle platných právních a ostatních předpisů. Nejvíce nedostatků dle platných norem bylo zjištěno v oblasti čl. 4.1 ČSN ISO 12480-1, kdy nejsou v místních provozních předpisech „Systémech bezpečné práce“ stanoveny konkrétní podmínky pro provoz těchto zařízení.

Úkol byl splněn v plném rozsahu, kontrolní činnost byla provedena v souladu se zákonem o inspekci práce celkem u 107 subjektů z plánovaných min. 15 kontrol na jednoho inspektora (tj. min. 45 kontrol na inspektorát). Součástí každé kontroly, zejména u malých a středních provozovatelů, bylo i poskytnutí Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2013

Stránka 43 z 81 základních informací a poradenství týkající se bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, zejména informací o nových změnách právních a ostatních předpisů pro danou problematiku na pracovištích kontrolovaných subjektů, což zajisté přispělo ke zvýšení úrovně bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci.

3.1.12 Společné inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií V roce 2013 bylo na OIP doručeno celkem 13 bezpečnostních dokumentací k posouzení. Z toho bylo posuzováno 11 dokumentací, 2 byly předkladatelům vráceny – jednalo se o provozy v kontrolní gesci Českého báňského úřadu. U posuzovaných dokumentací nebyly zjištěny nedostatky. Důvodem je jistě skutečnost, že šlo o již aktualizované (dříve posuzované) dokumentace, kde provozovatelé již případné dřívější nedostatky odstranili. Kontroly v roce 2013 nepřinesly žádné nové zásadní negativní prvky v oblasti prevence závažných havárií.

Celkem bylo v roce 2013 zjištěno pouze 15 nedostatků při celkovém počtu 18 kontrol, např.: -

-

manipulační motorový vozík má opotřebení vidlic více než 10 % jmenovité tloušťky, přičemž byl podroben technické kontrole dle ČSN 26 8805, kde žádný závadový stav v tomto směru nebyl konstatován, ve skladu není dostatečně eliminováno riziko střetu pěších s manipulační technikou, kdy při vstupu z kóje skladu do hlavní komunikace hrozí kolize při průjezdu vozíku v těsné blízkosti stěny, na kontaktech a jistících přístrojích v rozvaděčích je vrstva prachu vyšší než 1 mm.


16


16


0


18


15

Kontroly v roce 2013 probíhaly bez významnějších problémů, počet zjištěných závad odpovídá frekvenci provádění kontrol a charakteru kontrolovaných provozů. Z hlediska bezpečnosti práce a technických zařízení došlo postupně ke zlepšení stavu, o čemž svědčí i počet zjišťovaných nedostatků u kontrolovaných osob. Ve většině případů jsou kontroly a revize zařízení plánovány dopředu v plánech revizí, kontrol a prohlídek a naplánované termíny pro jejich provedení jsou dodržovány. Totéž lze konstatovat o provádění školení k zajištění bezpečnosti práce a používaného technického zařízení. V uvedených provozech s výskytem nebezpečných chemických látek je problematice zajištění bezpečnosti zaměstnanců a prevenci při vzniku závažných havárií a poruch věnována zvýšená péče ze strany vedoucích a odpovědných zaměstnanců, o čemž svědčil i jejich přístup k provádění naplánovaných kontrol.


Stránka 44 z 81

3.2 Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti pracovních vztahů a podmínek 3.2.1 Mimořádné kontrolní akce v oblasti pracovněprávních vztahů Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání zaměstnanců v oblasti podnikání (oblast trhu práce), kde je reálný předpoklad nebo již existující signály výkonu nelegální práce a porušování pracovněprávních předpisů v oblastech, které jsou časté a společensky nepřijatelné, tj. zastřený výkon závislé práce, vznik, změna a skončení pracovního poměru, odměňování, pracovní doba, zneužívání dávkového systému, porušování předpisů v oblasti sociálního a zdravotního pojištění, zabývat se i zjištěním, zda se kontrolované osoby nadto nedopouštějí porušování předpisů i v oblasti BOZP. Cílem úkolu je dosáhnout, aby zaměstnavatelé dodržovali pracovněprávní předpisy. Preventivně působit na zaměstnavatele, zvyšovat jejich právní vědomí a tím snížit počet přijatých podnětů ke kontrole.

Celorepublikové mimořádné kontrolní akce u zaměstnavatelů provozujících bezpečnostních a pátracích činností Kontroly byly zaměřeny na pracovní dobu (průkazná a přehledná evidence pracovní doby, dodržování přestávek a odpočinků v práci, rozvržení pracovní doby), odměňování (zaručená mzda, příplatky ke mzdě, srážky ze mzdy). Kontroly byly provedeny u devíti kontrolovaných osob. Nejčastější zjištěná porušení u kontrolovaných osob byla nevedení evidence pracovní doby, neoprávněné srážky bez písemné dohody o srážkách ze mzdy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Kontrolovaná osoba, jako zaměstnavatel, nezajistila, aby zaměstnanci pracující v noci byli vyšetřeni lékařem závodní preventivní péče pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně a neposkytla zaměstnanci příplatek za práci v sobotu a neděli a také příplatek za práci přesčas.

Mimořádná kontrolní akce v oblasti pracovněprávních vztahů zaměřená na zaměstnavatele podnikající v oblasti vinoték v obchodních centrech Kontroly byly zaměřeny na pracovní dobu (průkazná a přehledná evidence pracovní doby, dodržování přestávek a odpočinků v práci, rozvržení pracovní doby), odměňování (zaručená mzda, příplatky ke mzdě, srážky ze mzdy). Kontrola byla provedena u pěti kontrolovaných subjektů. Mezi nejčastější porušení patřilo to, že není sjednána v dohodě o provedení práce doba, na kterou se tato dohoda uzavírá, není poskytnuta náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou při skončení pracovního poměru, pracovní smlouva neobsahuje údaj o rozvržení týdenní pracovní doby. Dále zaměstnavatel nevedl evidenci pracovní doby s vyznačením začátku a konce směn a neposkytoval zaměstnanci mzdu ve stanoveném termínu splatnosti.

Mimořádná kontrolní akce v oblasti pracovněprávních vztahů zaměřená na zaměstnavatele podnikající v oblasti čistíren a prádelen Kontroly byly zaměřeny na dodržování pracovní doby (průkazná a přehledná evidence pracovní doby, dodržování přestávek a odpočinků v práci, rozvržení pracovní doby), kontrolu odměňování (zaručená mzda, příplatky ke mzdě, srážky ze mzdy). Kontrola byla provedena u čtyř kontrolovaných subjektů a v pěti provozovnách. Mezi nejčastěji zjištěné nedostatky patří, že kontrolovaná osoba umožnila zaměstnanci překročit dvanácti hodinovou pracovní směnu, pracovní smlouva neobsahuje údaj o délce dovolené, popřípadě uvedení způsobu určování dovolené. Zaměstnavatel nevede evidenci pracovní doby s vyznačením začátku a konce směn a vyplácí mzdu nižší než je minimální mzda.


Stránka 45 z 81 Mimořádná kontrolní akce v oblasti pracovněprávních vztahů zaměřená na zaměstnavatele podnikající v oblasti výroby studené kuchyně Kontroly byly zaměřeny na dodržování pracovní doby (průkazná a přehledná evidence pracovní doby, dodržování přestávek a odpočinků v práci, rozvržení pracovní doby), kontrolu odměňování (zaručená mzda, příplatky ke mzdě, srážky ze mzdy). Kontrola byla provedena u dvou kontrolovaných subjektů. Jedním se zjištěných nedostatků bylo, že kontrolovaná osoba přiznává opakované sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou (tzv. řetězení pracovních poměrů) u převážné většiny stávajících zaměstnanců. Vnitřní předpis neobsahuje vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce s požadovanými náležitostmi, které kontrolované osobě umožňuje opakované sjednávání pracovního poměru na dobu určitou.

Mimořádná kontrolní akce v oblasti pracovněprávních vztahů zaměřené na vybrané obchodní řetězce s rychlým občerstvením Kontroly byly zaměřeny na pracovní dobu (evidence, přestávky a rozvržení), odměňování (zaručená mzda, příplatky ke mzdě, srážky ze mzdy), ochrana osobních práv zaměstnanců (sledování kamer). Byly provedeny u třech kontrolovaných subjektů. Celkem byla v rámci tohoto úkolu provedena kontrola na dvanácti provozovnách. Z kontrolního šetření za Jihomoravský kraj a Zlínský kraj vyplývá, že kontrolované osoby měly skutečně nedostatky v oblasti pracovní doby – evidence pracovní doby, nepřetržitý odpočinek. Další porušení byla zjištěna v oblasti odměňování a to: příplatků ke mzdě zejména za příplatky za práci v noci a provedených srážek ze mzdy bez písemné dohody o srážce ze mzdy (jednalo se o srážky za zapůjčené oblečení apod.) V oblasti ochrany osobních práv zaměstnanců (sledování kamer) nebyly zjištěny nedostatky. V případě zjištění porušení bylo vydáno nápravné opatření k odstranění nedostatků. Kontrolované osoby ve všech případech splnily nápravná opatření a dokumentovaly způsob, ze kterého je zřejmé, že byly nedostatky řešeny. Zjištěné nedostatky byly ojedinělá porušení v malém rozsahu.

3.2.2

Dodržování pracovněprávních předpisů agenturami práce

Jako orientační zdroj pro výběr agentur práce je využíván stále seznam agentur na webu MPSV. Ve většině byly provedeny kontroly na základě podaných podnětů. Tyto podněty byly převážně od zaměstnanců. Podněty byly podané přímo na OIP nebo na MPSV a následně postoupené SÚIP. V praxi často uživatel spolupracuje s více agenturami práce. Při setkání se zástupci agentur práce (Asociace poskytovatelů personálních služeb, Asociace pracovních agentur), bylo upozorněno, že by bylo prospěšné v rámci kontroly uživatele, provádět souběžně kontrolu u všech agentur práce, které daný uživatel využívá, aby případné zjištěné nedostatky u jedné agentury, byly vytknuty i všem dalším agenturám. Dalším zdrojem pro výběr kontrolovaných osob – agentur práce, tedy byly i informace od uživatelů, se kterými subjekty v oblasti agenturního zaměstnávání, spolupracuje. Subjekty zařazené do kontrolního seznamu i v letošním roce – agentury i uživatelé, byly často kontrolované již v předchozích letech. Tento výběr byl ovlivněn skutečností, že na agentury byly podány podněty na porušování pracovně právních předpisů, a proto byly přednostně zařazeny do seznamu vybraných subjektů ke kontrole i v rámci hlavního úkolu. Na základě připomínek od asociací agentur práce, byly prováděny kontroly, v souvislosti s kontrolou uživatele, u všech agentur práce, se kterými uživatel spolupracuje, i když na ně nebyl podán podnět ke kontrole. Výběr kontrolovaných agentur práce se odvíjí zejména od zjištění u uživatelů. Uživatelé v rámci působnosti OIP pro Jihomoravský a Zlínský kraj mají i agentury práce, které sídlí mimo působnost regionu. V rámci uvedených krajů je dostatečný výběr agentur práce ke kontrole. Zcela jednoznačně převažovaly kontroly agentur práce, které přidělují své zaměstnance k uživatelům, což je dáno skutečností, že na tyto subjekty jsou podávány podněty od zaměstnanců. Spíše ojediněle byla provedena kontrola i u agentur Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2013

Stránka 46 z 81 práce, které jen zprostředkovávají zaměstnání. (Podnět byl podán např. v souvislosti s porušováním rovného zacházení a diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání). Kontrolní vzorek nebyl v poměru 1:1 – jedna agentura a jeden uživatel, vzhledem ke skutečnosti, že bylo snahou provést kontrolu u všech agentur práce, spolupracujících s vybraným uživatelem. Při výběru kontrolního vzorku agentur práce již bylo přihlédnuto ke skutečnosti, kde vybrané agentury práce mají uživatele a přednostně byly voleny ty agentury práce, které přidělují zaměstnance k výkonu práce u uživatelů sídlících v místní příslušnosti inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj.

Během roku ale byl seznam upravován podle nových skutečností – zejména na základě podnětu ke kontrole, který byl směřován proti agentuře, případně uživateli. Byly také provedeny kontroly u agentur práce, které v současné době nepřidělují k žádnému uživateli (kontroly byly provedeny na základě žádosti ÚP a zaměřeny na povinnosti vedení evidence a poskytování statistických informací dle § 59 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Snahou bylo, při provedení kontroly na základě podnětu směřovaného proti agentuře práce, provést souběžně kontrolu u všech ostatních agentur práce, které daný uživatel využívá. Pouze v případě, že některá agentura práce byla kontrolována v předchozím roce, nebyla kontrola vždy provedena. Výběr uživatelů byl zvolen dle obsahu podnětu. Osoby, podávající podnět směřující proti agentuře práce, uváděly, u kterého uživatele vykonávají nebo vykonávaly práci. Kontroly probíhaly vždy souběžně u uživatele a jeho agentur práce. Lze tak posuzovat a konfrontovat zjištěné skutečnosti, resp. nedostatky. Také vzhledem ke skutečnosti, že například povinnosti dle §§ 308 a 309 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jsou vymezené pro uživatele i agenturu společně, je praktické postupovat v šetření souběžně a koordinovat formulace zjištěných porušení u obou kontrolovaných subjektů. Tento postup je vhodný také v návaznosti na další kroky v rámci opatření k odstranění nedostatků zjištěných kontrolou. Užitečnost souběžné kontroly u uživatele a agentury práce se projevuje také v porovnání evidence docházky a zjištění skutečně odpracované doby u agenturních zaměstnanců. V praxi bylo zjištěno, že docházka předložená agenturou práce neodpovídá skutečně odpracované době zaměstnanců. Evidence pracovní doby, předložená agenturou práce, byla pouze formální a nevykazovala práci v noci ani o sobotách a nedělích. Konfrontací s evidencí pracovní doby od uživatele (vedené v elektronické podobě pro kmenové i agenturní zaměstnance), bylo prokázáno, že agenturní zaměstnanci skutečně vykonávali práci v noci i o sobotách a nedělích. Spolupráce s jinými OIP při kontrolách uživatelů v případech jiné místní příslušnosti nebyla využita. Všichni uživatelé byli v působnosti inspektorátu. Uživatelé měli působnost v rámci Jihomoravského a Zlínského kraje. Pokud agentury práce, zjištěné u uživatelů, měly jiné sídlo, nebyl problém s poskytováním žádaných dokladů. Většinou má agentura práce u uživatele vyhrazené místo, kde provádí místní organizační agendu a komunikaci s uživatelem. Dostupnost kontrolovaných osob byla bezproblémová. Pokud nebylo možné jednat přímo se statutárním zástupcem, byla zmocněná jiná osoba, která měla plnou moc k zastupování při kontrole. Kontrolované subjekty, pokud měly doklady v centrále, doručily žádané doklady do sídla inspektorátu, nebo do své pobočky v Brně. Je stále častým jevem, že agentura práce sídlí v Praze nebo v Brně a uživatele má v různých místech republiky. Vzhledem ke skutečnosti, že místní příslušnost není vždy dodržena, je zde dlouhodobě riziko duplicitního zahajování kontrol u jednoho subjektu /zejména u agentury práce/ v rámci systému SÚIP. Toto je způsobeno celorepublikovou působností mnoha agentur /resp. uživatelů/. V případě kontrol agentur práce a jejich uživatelů se ale stále jeví efektivnější, aby agenturu i uživatele kontroloval jeden inspektorát /jeden inspektor/ přesto, že není dodržena místní příslušnost. Ve velkých agenturách práce jsou i vyčleněni zaměstnanci, zabývající se výhradně spoluprací s kontrolními orgány. Otázkou zůstává, jak dalece je stejný přístup inspektorů ke zjištěným porušením.

Obcházení agenturního zaměstnávání nebylo v letošním roce prokázáno. V jednom případě byl zjištěn obchodní vztah (Smlouva o dílo a Smlouva o podnájmu nebytových prostor), kdy podnět byl podán na


Stránka 47 z 81 „agenturní zaměstnávání“. Tento postup si kontrolovaná osoba obhájila. Agentury práce stále porušují pracovněprávní předpisy na úseku agenturního zaměstnávání (není vydáván písemný pokyn k přidělení zaměstnance, nebo neobsahuje všechny náležitosti, nejsou dodržovány rovné podmínky zaměstnanců kmenových a agenturních a dohody agentury práce s uživatelem neobsahují předepsané náležitosti). Agentury práce a uživatelé uzavírají „rámcové smlouvy“ mezi agenturou práce a uživatelem, které jsou později postupně doplňovány za pomoci dodatků – dohod individualizovaných ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci /zaměstnancům/. Tyto dodatky jsou ovšem často uzavírány nedůsledně a neaktualizovaně. V případě, že dodatek je uzavřen na více zaměstnanců, seznamy jsou často nepřesné a neodpovídají aktuálnímu stavu přidělených zaměstnanců. Proto bylo v případě neaktuálních „dodatků“ nebo „příloh“ vytýkáno, že nejsou uzavřeny náležitě dohody o přidělení mezi agenturou a uživatelem dle § 308 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Porušení v oblasti náležitostí dohody agentury práce s uživatelem /§ 308 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce/ a náležitostí písemného pokynu, na základě kterého agentura práce přiděluje zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele /§ 309 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce /jsou v některých případech spíše drobné administrativní chyby, kdy např. není v písemném pokynu uveden vedoucí zaměstnanec uživatele, který je oprávněn přidělovat a kontrolovat práci, což v praxi není tak závažným nedostatkem, pokud agentura práce jinak dodržuje všechna zákonná ustanovení, spojená s agenturním zaměstnáváním. V případě zjištění porušení ustanovení, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance /§ 309 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce/, argumentují agentury tím, že nelze zjistit všechny podmínky kmenových zaměstnanců a agentury práce plní ty podmínky, které jim uživatel uvedl do dohody o dočasném přidělení zaměstnance. V některých případech u kvalifikovanějších prací je stále obtížné posoudit, zda je rovně postupováno vůči kmenovým i přiděleným zaměstnancům, vzhledem ke skutečnosti, že také kmenoví zaměstnanci uživatele mají ne zcela jasné parametry odměňování a mzdové ohodnocení zaměstnanců se stejným druhem práce je ovlivněno např. i délkou praxe. V těchto případech je nadále doporučeno i uživateli – jako zaměstnavateli, zprůhlednit systém odměňování.

Stále přetrvává skutečnost, že agentury práce, ve snaze o snížení svých nákladů, poskytují svým zaměstnancům vedle mzdy (která je nižší, než u kmenových zaměstnanců uživatele) různá jiná plnění ve formě např. příspěvků na dopravu, bydlení, atd. a tímto způsobem dorovnávají celkově vyplacenou částku na úroveň mzdy kmenových zaměstnanců. Současně tím ale obcházejí odvody sociálního a zdravotního pojištění u zaměstnanců. V této otázce by bylo přínosné sjednotit postup všech inspektorátů práce v rámci republiky, vzhledem ke skutečnosti, že jedna agentura práce je kontrolovaná více inspektoráty u různých uživatelů, aby byl jednotný postup při hodnocení této situace. Agenturní zaměstnanci často tento problém neřeší, vzhledem ke skutečnosti, že jejich prioritou je právě pouze celková částka, kterou obdrží při výplatním termínu tzv. „na ruku“ a dále neprověřují, z čeho je částka složena. Problém nastává v situaci, kdy agenturní zaměstnanec skončí pracovní poměr uprostřed měsíce a není mu např. příspěvek na bydlení vyplacen. Někteří zaměstnanci ale na tuto skutečnost poukazují, např. vzhledem k vazbě na výši důchodu nebo možnost hypotéky.

V malé míře se vyskytovala i porušení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Ve dvou případech byl požádán inspektorát práce (ÚP) o provedení kontroly se zaměřením na plnění povinnosti vyplývající z ustanovení § 59 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Kontrolou bylo zjištěno, že tyto subjekty v kontrolovaném období nepřidělovaly zaměstnance k žádnému uživateli a předpokládaly, že tuto povinnost nemusí plnit.


Stránka 48 z 81 V oblasti povinností, vyplývajících z § 308 a 309 odst. 1 a 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, bylo postupováno obdobně, jako u agentur práce, vzhledem ke skutečnosti, že povinnost uzavření dohody je dvoustranná. I když uživatelé argumentují skutečností, že nelze technicky zajistit kontrolu agentur, zda skutečně vyplácí agenturním zaměstnancům srovnatelné mzdy a další nároky, je při kontrolách kladen velký důraz na prokázání splnění informační povinnosti uživatele vůči agentuře. V této oblasti bylo zjištěno zlepšení. Celkově lze konstatovat trvalou snahu agentur práce i uživatelů o důsledné dodržování zákonných povinností. Současně větší aktivitu a informovanost agenturních zaměstnanců v oblasti vyžadování svých nároků. I přes větší informovanost agenturních zaměstnanců, se stále objevují podněty, které nejsou oprávněné a zřejmě z důvodů špatné komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, se tyto osoby obrací na inspektoráty práce. Jedná se například o podněty na nepřidělování práce na základě dohody o pracovní činnosti nebo nevystavení dokladu o ukončení pracovního poměru při uplynutí sjednané doby.

Vzhledem k velkému konkurenčnímu boji o uživatele, zaznamenáváme stále při kontrolách stížnosti agentur na ztížené podmínky pro uplatnění, resp. určité znevýhodnění agentur práce v pozici zaměstnavatele. Jedná se zejména o povinné pojištění záruk pro případ úpadku dle § 58a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tuto povinnost mají pouze agentury práce, jako zaměstnavatel. Na tuto skutečnost poukazovaly také asociace agentur práce. Na druhou stranu je také třeba vzít v úvahu, že agentury práce mají i jistá zvýhodnění na trhu práce, jako například opakované uzavírání smluv na dobu určitou a ulehčení v oblasti povinností při vyplácení odstupného zaměstnancům, což agentury práce nezmiňují.

3.2.3 Provádění kontrol na základě podnětů na porušování pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci V průběhu roku 2013 (jak je zřejmé z dat, která jsou součástí následující tabulce) byl trend trvalého nárůstu evidovaných podnětů.

evidované podněty

vyřízené podněty

rok 2013

1351

1356*

rok 2012

1245

871

rok 2011

955

869

rok 2010

1050

886

rok 2009

795

545

rok 2008

803

682

rok 2007

834

590

* V roce 2013 byly vyřizovány i podněty evidované z let minulých. Za pozornost stojí jednoznačně skutečnost, že před nástupem první a druhé vlny celosvětového ekonomického otřesu dominovaly podněty směřující do oblasti pracovní doby. Po nástupu následků zmíněného otřesu nejvíc podnětů směřuje do oblastí vzniků a zániků pracovních poměrů, oblasti Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2013

Stránka 49 z 81 odměňování a do oblasti náhrad. Za pozornost stojí i fakt, že v roce 2013 došlo k nárůstu podnětů, které směřovali do oblasti diskriminace a rovného zacházení v rezortu školství. Oblast rovného zacházení a v oblast zákazu diskriminace jsou oblastmi, ve kterých nejsou podání až tak vzácná, jak tomu bylo v minulých letech (zejména v již zmíněném rezortu školství). Nicméně v praxi se daří prokazovat nerovné zacházení (zejména v odměňování), ale v oblasti zákazu diskriminace se to daří jen ojediněle.

Počet porušení v oblastech:

Rovné zacházení

Pracovní poměr DDP + DPĆ

Odměňování zaměstnanců

Náhrady

Pracovní doba

rok 2013

29

642

612

37

231

rok 2012

8

351

287

96

148

rok 2011

8

254

183

50

94

rok 2010

47

387

369

90

179

Obsahem výše uvedené tabulky a následujícího grafu je vývoj počtu zjištěných porušení. V datech použitých pro tabulku se promítá i činnost útvaru kontroly nelegálního zaměstnávání (na jisté části výsledků se podíleli inspektoři útvaru pracovních vztahů a podmínek v rámci společných kontrol konaných pod hlavičkou útvaru kontroly nelegálního zaměstnávání). Tím lze vysvětlit nárůst počtu zjištěných porušení platných právních předpisů. Z tabulky a grafu je zřejmé, že oblast odměňování je stále co do počtu podaných podnětů i co do zjištěných porušení platných právních předpisů nadále nejfrekventovanější. Na druhém místě je v roce 2013, stejně tak jako loni, oblast vzniků a zániků pracovních poměrů. Obě odvětví jsou na špici sledované problematiky dlouhodobě. Za nimi následují, již s významným odstupem, oblasti pracovní doby, náhrad a rovného zacházení. Tento trend se dá označit za ustálený. Převládající porušení pracovněprávních vztahů a podmínek Jak je zřejmé z následující tabulky nejčastěji porušované předpisy jsou stále stejné, jen s malými rozdíly v pořadí. rok 2013 § 141 § 313 § 37 § 96 § 112

rok 2012 § 37 § 313 § 141 § 38 § 96

rok 2011 § 37 § 141 § 313 § 38 § 96

rok 2010 § 37 § 141 § 38 § 144 § 96

rok 2009 § 37 § 141 § 38 § 96 § 222


Stránka 50 z 81

Z celkového počtu 1356 podnětů, které byly inspektory řešeny, bylo oprávněno 306. Podnětů, při jejichž vyřizování se podařila inspektorům prokázat jen jejich část, bylo 249. Neoprávněných bylo shledáno inspektory 289 podnětů a podnětů neprokázaných za rok 2013 je 164. V průběhu posledního roku se inspektoři opakovaně setkali s tím, že kontrolované osoby dokládali doklady, např. o poskytnutých mzdách, které byly v rozporu s předmětem podnětu. Nezřídka se inspektoři setkávají s doklady (například s pokladními výdajovými bloky), které se jeví jako nedůvěryhodné, anebo jsou na nich podpisy zaměstnanců se značnou mírou pravděpodobnosti falšovány. Inspektor nemá v takovém případě jinou možnost, než takové doklady přijmout a o jejich existenci informovat podávajícího. Možnost napadnout takový doklad, např. grafologickým posudkem, může pouze podávající. Podavatelé podnětů (už jen vzhledem k finanční náročnosti), přistupují k takovému řešení jen velmi vzácně. V průběhu roku 2013 bylo zaměstnanci všech útvarů inspektorátu provedeno celkem 1356 kontrol na základě podaných podnětů. Z toho bylo útvarem pracovních vztahů a podmínek ukončeno ve sledovaném období provedeno 923 kontrol na základě podnětů, útvarem kontroly nelegálního zaměstnávání bylo šetřeno 341 a útvarem BOZP bylo provedeno 87 kontrol na základě podnětů. Uvedený stav je dlouhodobý a dá se konstatovat, že podněty směřují v drtivé většině k útvaru pracovních vztahů a podmínek. Počet podaných podnětů v roce 2013 je takový, že by teoreticky plně postačil k naplnění kapacitních možností útvaru pracovních vztahů a podmínek.

V případech, kdy kontrolovaná osoba nepřebírá poštu, nijak nekomunikuje a v sídle společnosti se nezdržuje, zjevně nevykovává služby a povinnosti v souladu se skutečným právním stavem dle zápisu v Obchodním či Živnostenském rejstříku, kontaktují inspektoři soudy či živnostenské úřady s podněty k sjednání nápravy.

Pokud mají inspektoři za to, že došlo k porušení platných právních předpisů, které leží mimo věcnou a místní příslušnost inspektorátu, činí oznámení a postupují příslušným úřadům, zejména Policii ČR, krajským pobočkám Úřadu práce ČR, příslušným hygienickým stanicím, České obchodní inspekci atd. V průběhu letošního bylo postoupeno příslušným úřadům do padesáti podnětů.


Stránka 51 z 81

3.3. Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti nelegálního zaměstnávání Kontrolní činnost v oblasti nelegálního zaměstnávání v působnosti inspektorátu byla v roce 2013 realizována dvěma pracovními týmy (na území Jihomoravského kraje a na území Zlínského kraje) zařazenými pod projekt „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“, registrační číslo CZ.1.04/2.2.00/11.00013 (dále jen „projekt“). Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OPLZZ a státního rozpočtu ČR. Kontroly provádělo v průběhu roku 2013 celkem 49 inspektorů útvarů kontrol nelegálního zaměstnávání, a to 30 v Jihomoravském kraji a 19 ve Zlínském kraji. Inspektoři provádějící kontroly nelegálního zaměstnávání na jednotlivých oblastních inspektorátech práce v rámci celé republiky se řídí zpracovanou metodikou, jejíž vytvoření bylo jedním z dílčích cílů projektu. Tato metodika, jako základní soubor postupů pro provádění kontrol nelegálního zaměstnávání na území České republiky, byla během roku 2013 průběžně zpracovávána a ověřována přímo v procesu kontrolní činnosti. Jejím cílem je poskytnutí konkrétního návodu a sjednocení postupu při provádění kontrol. Ačkoli je metodika přednostně určena inspektorům provádějícím kontroly nelegálního zaměstnávání, může být rámcově využita i inspektory jiných inspekčních odborů, neboť základní pravidla pro výkon kontrolní činnosti jsou pro všechny inspektory shodná (příprava na kontrolu, potřeba doložit a řádně zdokumentovat kontrolní zjištění, vypořádání protokolu o výsledku kontroly aj.). Bližší informace k projektu jsou uvedeny na internetových stránkách www.knz.suip.cz.

V průběhu roku 2013 prováděli inspektoři útvarů KNZ v Jihomoravském kraji a ve Zlínském kraji kontrolní činnost v rámci několika hlavních úkolů, přičemž stěžejními byly:

Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Kontrola dodržování povinností zaměstnavatelů podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti nelegálního zaměstnávání

Kromě výše uvedených úkolů prováděli inspektoři útvarů KNZ i mimořádné regionální kontroly zaměřené na odhalování nelegálního zaměstnávání dle specifik jednotlivých krajů a následné kontroly u subjektů, u kterých bylo zjištěno porušení na úseku umožnění výkonu nelegální práce v roce 2012. V roce 2013 provedli inspektoři útvarů KNZ v Jihomoravském kraji a ve Zlínském kraji celkem 4787 kontrol v oblasti nelegálního zaměstnávání a 599 kontrol v oblasti zákona o zaměstnanosti.

3.3.1 Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Kontroly v rámci tohoto úkolu byly, stejně jako v roce 2012, zaměřeny na odhalování, potírání a prevenci nelegálního zaměstnávání. Kontroly byly prováděny na základě čtvrtletních plánů kontrolních činností SÚIP, které byly dále konkretizovány dle specifických podmínek jednotlivých krajů. Ke kontrolám byly vybírány jak právnické osoby, tak podnikající fyzické osoby, a to průřezově ve všech odvětvích podnikatelské činnosti a bez ohledu na počet zaměstnanců či jejich národnost. Výběr subjektů ke kontrole vycházel zejména z podnětů občanů, informací zjištěných při poskytování poradenství, informací z jiných státních institucí a vlastního inspektorského monitoringu v roce 2013 či roku předešlého. Mezi zkontrolovanými fyzickými osobami, které se zdržovaly na pracovišti kontrolovaných osob a které pro kontrolovanou osobu vykonávaly práci, byli v roce 2013 zejména občané ČR. Cizinci a občané EU tvořili menší procento kontrolovaných fyzických osob. Kontroly byly zaměřeny primárně na zjištění, zda fyzické osoby vykonávají práci pro kontrolovanou osobu na základě uzavřeného pracovněprávního vztahu, či zda ji cizinec vykonává v souladu s vydaným Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2013

Stránka 52 z 81 povolením k zaměstnání, zelenou nebo modrou kartou, pokud je zákonem vyžadována, a v souladu s platným povolením k pobytu na území ČR. Některé kontroly, zejména na stavbách a ve větších provozech byly prováděny v součinnosti s Policií ČR, odbory cizinecké policie v obou krajích. Provedeno bylo v obou krajích i několik kontrol v součinnosti s místně příslušnými živnostenskými úřady. V Jihomoravském kraji pak byla provedena i společná kontrola s příslušníky Celního úřadu Brno. Velmi úzce inspektoři útvarů KNZ v roce 2013 při kontrolní činnosti spolupracovali s kompetentními pracovníky jednotlivých úřadů práce za účelem ověřování souběhu výkonu nelegální práce a evidence uchazeče o zaměstnání a ověřovali vydaná povolení k zaměstnání v případě cizinců. Četné informace si vyměňovali inspektoři NLZ i s pracovníky České správy sociálního zabezpečení, kde ověřovali, zda zaměstnavatelé plní svoje povinnosti na úseku přihlašování zaměstnanců k pojištění a odvodu pojistného. V případě zjištění nelegálního zaměstnávání cizinců pak přichází na řadu i úzká spolupráce a místně příslušným Odborem azylové a migrační politiky MV ČR. Kontrolní činnost prováděli inspektoři útvarů KNZ v roce 2013 nejen v běžné pracovní době, ale často i v odpoledních, večerních či nočních hodinách – porušení pracovněprávních předpisů a předpisů o zaměstnanosti bylo v těchto případech poměrně časté.

Mezi nejvýznamnější aspekty kontrol NLZ v roce 2013 patřily: -

-

-

-

-

-

-

-

nárůst počtu kontrolovaných osob, které znají povinnost vyplývající z ust. § 136 zákona o zaměstnanosti (mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a dokladů, které jsou povinny uchovávat podle ust. § 102 odst. 3 citovaného zákona), přesto však procento zjištěných porušení bylo i nadále docela vysoké – viz tabulka č. 2 níže, snížení počtu kontrolou zjištěných nelegálně pracujících fyzických osob na úkor zvýšení počtu případů pracovněprávního vztahu uzavřeného ústní formou (kontrolované osoby se tímto způsobem snaží obejít zákon, a přitom si neuvědomují, že i absence písemné formy pracovněprávního vztahu je správním deliktem, za který může být uložena kontrolované osobě pokuta až do výše 10.000.000,Kč; za správní delikt umožnění výkonu nelegální práce je v současné době stanovena min. výše pokuty 250.000,- Kč), obtížně prokazatelná dlouhodobost vykonávané práce pro kontrolovanou osobu, neboť téměř vždy je fyzickou osobou konstatováno, že právě den kontroly je prvním dnem, kdy pracuje pro kontrolovanou osobu, argumentace kontrolovaných osob, že se nejedná o žádnou klasickou práci, že jde pouze o „práci na zkoušku, případně vyzkoušení si uchazeče o práci v rámci výběrového řízení“ (k tomuto účelu slouží institut zkušební doby) – tento nešvar je i poměrně častým předmětem podnětů občanů, problém identifikace kontrolovaných osob na stavbách (řetězení subdodavatelů na jedné stavbě, kdy fyzické osoby ani přesně neví, pro koho konkrétně pracují), vzrůstající počet cizinců s živnostenským oprávněním vykonávajících ve skutečnosti závislou práci (zejména pomocné stavební práce a obsluhy pracovních linek v provozech) – zde se nabízí prostor k zamyšlení, neboť touto skutečností je značně deformován pracovní trh, přetrvávající problematika institutu dohod o provedení práce, která je pro zaměstnance podstatně méně výhodná než pracovní poměr založený pracovní smlouvou (inspektoři se stále častěji setkávají s případy, kdy dohoda o provedení práce je zpracována zcela účelově, pouze pro případ kontroly), velmi negativně jsou vnímány zejména dohody o provedení práce, kde odměna nepřesahuje výši podléhající odvodům na sociálním a zdravotním pojištění, nárůst počtu kontrolovaných osob, které v průběhu kontrolního šetření (zejména je – li v průběhu kontroly zjištěno umožnění výkonu nelegální práce) přestanou poskytovat potřebnou součinnost, což má za následek zvýšení počtu udělovaných pořádkových pokut, časová náročnost kontrol NLZ v případech, kdy je kontrolou zjištěno umožnění výkonu nelegální práce, neboť téměř všechny kontrolované osoby využívají možnosti požádat o přezkoumání protokolu, a následně, v případě, kdy inspektor i po přezkoumání protokolu trvá na zjištěních Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2013

Stránka 53 z 81 uvedených v protokolu, podávají námitky proti přezkoumání protokolu k vedoucímu inspektorovi; celý proces od zahájení kontroly až po zahájení správního řízení tak trvá řádově několik měsíců.

Provedenými kontrolami NLZ v roce 2013 v působnosti oblastního inspektorátu práce inspektoři zjistili zhruba stejný podíl nelegálně zaměstnaných občanů ČR a cizinců ze zemí mimo EU (nejčastěji z Ukrajiny a Vietnamu). Podstatně méně bylo zjištěno nelegálně pracujících občanů EU mimo ČR (Bulhaři, Rumuni, Slováci) – viz tabulka:

Nelegální zaměstnávání

Počet zjištěných případů

Občané ČR

122

Občané EU mimo ČR

6

Cizinci mimo EU

133

Celkem

261

Při kontrolách NLZ byly v roce 2013 zjištěny i četné nedostatky v oblasti pracovních vztahů a podmínek viz tabulka: Zjištěná porušení

Četnost

Absence kopie dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu na pracovišti

313

Porušení v oblasti odměňování zaměstnanců

201

Porušení v oblasti pracovní doby

112

Absence písemné formy DPP, DPČ, pracovní smlouvy

90

Pokud jde o zjištěná porušení v oblasti odměňování zaměstnanců, pak lze konstatovat, že nejčastějším nedostatkem je neposkytnutí doplatku ke mzdě zaměstnancům, jejichž mzda za podmínek daných zákoníkem práce nedosahuje nejnižší úrovně zaručené mzdy (porušení ust. § 112 zákoníku práce v návaznosti na nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy,…). V oblasti pracovní doby se pak jedná o porušení ust. § 96 zákoníku práce, kdy kontrolované osoby jako zaměstnavatelé nevedou evidenci v souladu s tímto ustanovením (nejčastěji bez vyznačení začátku a konce odpracované směny). Při zjištění porušení inspektor vždy vydává kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a stanoví lhůtu pro podání písemné zprávy o odstranění nedostatků a přijatých opatřeních. V rámci přijatých opatření pak dochází k nápravě zjištěného nežádoucího stavu (např. doplacení rozdílu do zaručené mzdy konkrétním zaměstnancům).

V rámci spolupráce bylo v souvislosti s plněním tohoto úkolu podáno v roce 2013 několik oznámení i jiným orgánům za účelem dalšího opatření. Počty jednotlivých podání dokumentuje následující tabulka:


Stránka 54 z 81 Zaslané podněty jiným orgánům

Četnost

Úřad práce ČR

152

ČSSZ

36

Živnostenské úřady

17

Policie ČR

14

OAMP

12

Finanční úřad

3

Inspektoři útvarů KNZ v Jihomoravském kraji a ve Zlínském kraji provedli v roce 2013 v rámci tohoto úkolu celkem 4787 kontrol.

3.3.2 Kontrola dodržování povinností zaměstnavatelů podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti V rámci tohoto úkolu prováděli inspektoři útvarů KNZ v Jihomoravském kraji a ve Zlínském kraji v roce 2013 kontroly se zaměřením např. na to, zda kontrolované osoby, jako zaměstnavatelé: - neporušili zákaz diskriminace a právo na rovné zacházení vůči fyzickým osobám při uplatňování práva na zaměstnání (§ 4, 12), - neporušili při zprostředkování zaměstnání zákon o zaměstnanosti jiným způsobem nebo dobré mravy (§ 58, 58a), - vedli evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nebo evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením (§ 80), - plnili povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu (§ 81), - poskytovatelé náhradního plnění vedli evidenci o poskytnutém plnění (§ 81), - ve stanovené lhůtě písemně vykázali dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů, - splnili stanovenou oznamovací povinnost, a to v případě plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a v případě zaměstnávání cizinců a občanů EU (§87 a § 88).

Kontroly zaměřené na zákaz diskriminace a dodržování práva na rovné zacházení vůči fyzickým osobám při uplatňování práva na zaměstnání Impulsem pro provedení kontrol zaměřených na to, zda zaměstnavatelé neporušují zákaz diskriminace a dodržují rovné zacházení vůči všem fyzickým osobám ucházejícím se o práci, byly v roce 2013 zejména inzeráty s nabídkou zaměstnání s diskriminačními prvky zveřejněné zaměstnavateli, a to buď v regionálním tisku, nebo na webových stránkách zaměstnavatelů nebo portálů nabízejících práci. Dalším zdrojem byly i poznatky z monitoringu inspektorů útvarů KNZ, kteří se v rámci běžné kontrolní činnosti občas setkávají s takovouto nežádoucí inzercí přímo v provozovnách kontrolovaných osob.


Stránka 55 z 81 Inspektoři útvarů KNZ provedli v působnosti oblastního inspektorátu práce v roce 2013 celkem 27 kontrol s výše uvedeným zaměřením, přičemž porušení bylo zjištěno u 25 kontrolovaných osob (nejčastěji zjištěna diskriminace z důvodu pohlaví, popřípadě věk pracovníků).

Kontroly plnění povinností zaměstnavatelů zprostředkovávajících práci na základě povolení Při tomto typu kontrol inspektoři útvarů KNZ kontrolují, zda zaměstnavatelé zprostředkovávají práci v souladu s povolením ke zprostředkování zaměstnání vydaným Generálním ředitelstvím Úřadu práce České republiky, zda zaměstnavatelé v souvislosti se zprostředkováním zaměstnání neporušují zákon o zaměstnanosti jiným způsobem, popřípadě neporušují dobré mravy, zda mají sjednáno pojištění záruky pro případ svého úpadku a vedou zákonem předepsanou související evidenci. V roce 2013 provedli inspektoři útvarů KNZ v působnosti oblastního inspektorátu práce celkem 5 kontrol s tímto zaměřením, porušení spočívající ve zprostředkování práce bez příslušného povolení bylo zjištěno ve 4 případech.

Kontroly plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu, vést související evidenci a kontroly poskytovatelů náhradního plnění Kontroly zaměřené na plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu a vedení související evidence patří v rámci tohoto hlavního úkolu k časově a administrativně nejnáročnějším kontrolám. Tyto kontroly jsou prováděny na základě informací místně příslušných krajských poboček úřadů práce, tj. Krajské pobočky ÚP v Brně a Krajské pobočky ÚP ve Zlíně a důvodů k provedení kontrol je několik. Mezi nejčastější patří to, že zaměstnavatelé s více než dvaceti pěti zaměstnanci v pracovním poměru písemně neoznámili v zákonem stanoveném termínu příslušné krajské pobočce úřadu práce plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením včetně způsobů plnění. Dalším důvodem ke kontrole je např. neprovedení odvodu do státního rozpočtu v zákonem stanoveném termínu v případě, že zaměstnavatelé v oznámení uvedli, že plní povinný podíl náhradním plněním spočívajícím v odvodu do státního rozpočtu. Ojediněle může být kontrola provedena i z jiného důvodu, cože se stalo i v roce 2013, kdy bylo zapotřebí kontrolou ověřit informace zaslané zaměstnavatelem Krajské pobočce ÚP v Brně, neboť zaměstnavatel zaslal v průběhu roku 2013 dvakrát opravené písemné oznámení o plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a způsobu plnění. V jiném případě pak bylo zapotřebí ověřit, proč zaměstnavatel provedl odvod do státního rozpočtu, když mu podle zaslaného oznámení o plnění povinného podílu tato povinnost nevznikla. V rámci tohoto typu kontrol může být provedena i kontrola se zaměřením na to, zda poskytovatelé náhradního plnění poskytují své výrobky a služby, nebo plní zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce, a zda o poskytnutém plnění vedou evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratele a cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty. Takovou kontrolu, tj. kontrolu poskytovatele náhradního plnění sice oblastní inspektorát práce v roce 2013 neprovedl, provedl však jednu kontrolu u odběratele náhradního plnění v Jihomoravském kraji (na vyžádání SÚIP).

Inspektoři útvaru KNZ v Jihomoravském kraji provedli v roce 2013 na základě žádosti Krajské pobočky ÚP v Brně celkem sedmnáct kontrol v oblasti plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu a vést související evidenci. Kontrolami bylo zjištěno porušení u osmi kontrolovaných subjektů - v šesti případech zaměstnavatelé písemně neoznámili nebo oznámili po zákonem stanoveném termínu příslušné krajské pobočce úřadu práce plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, jeden kontrolovaný subjekt povinnost zaslat písemné


Stránka 56 z 81 oznámení o plnění povinného podílu v zákonem stanoveném termínu splnil, ale neprovedl ve stanovené lhůtě odvod do státního rozpočtu, a jeden kontrolovaný subjekt provedl špatně výpočet přepočteného počtu zaměstnanců, které v roce 2012 zaměstnával v pracovním poměru. V případě devíti kontrolovaných subjektů pak bylo zjištěno, že zaměstnavatelé povinnosti stanovené zákonem o zaměstnanosti splnili nebo neměli povinnost plnit povinný podíl, protože v roce 2012 zaměstnávali v přepočteném počtu méně než dvacet pět zaměstnanců v pracovním poměru. V souvislosti s prováděním kontrol v oblasti plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu bylo v Jihomoravském kraji kontrolováno i vedení evidence pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením a evidence zaměstnávaných osob se zdravotním postižením, přičemž v této oblasti nebylo zjištěno žádné porušení. Ve Zlínském kraji byly inspektory útvaru KNZ provedeny v roce 2013 tři kontroly v uvedené oblasti a ve všech případech bylo zjištěno porušení povinností stanovených zákonem o zaměstnanosti.

Kontroly plnění povinnosti zaměstnavatele písemně vykázat dlužné mzdové nároky zaměstnanců ve stanovené lhůtě Kontroly zaměřené na dodržování povinností zaměstnavatele písemně vykázat dlužné mzdové nároky zaměstnanců ve stanovené lhůtě nebyly v roce 2013 oblastním inspektorátem práce prováděny. Na základě podkladů zaslaných místně příslušnými krajskými pobočkami úřadů práce, tj. Krajskou pobočkou ÚP v Brně a Krajskou pobočkou ÚP ve Zlíně bylo však zahájeno celkem jedenáct správních řízení v dané věci, kdy byly uloženy pokuty zaměstnavatelům v platební neschopnosti, kteří nevykazovali ve stanovené lhůtě na výzvu příslušné pobočky úřadu práce dlužné mzdové nároky zaměstnanců, kteří požádali úřad práce o uspokojení splatných mzdových nároků podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů.

Kontroly plnění informační povinnosti zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí a vedení stanovené evidence V případech, kdy je kontrolou zaměřenou na nelegální zaměstnávání zjištěno, že kontrolovaná osoba zaměstnává i zaměstnance ze zahraničí, kontrolují inspektoři útvarů KNZ i povinnost zaměstnavatele písemně informovat příslušnou krajskou pobočku úřadu práce o nástupu těchto zaměstnanců k výkonu práce, písemně oznámit všechny změny uvedené v písemné informaci o nástupu do zaměstnání a písemně informovat příslušnou krajskou pobočku úřadu práce, jestliže cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, zelená karta nebo modrá karta, nenastoupil do práce nebo ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno, tedy povinnosti, které stanovuje zákon o zaměstnanosti v ust. §§ 87 a 88. Zároveň s kontrolou výše uvedených povinností se inspektoři útvarů KNZ zaměřili i na kontrolu dodržování povinnosti zaměstnavatelů vést evidenci stanovenou zákonem o zaměstnanosti v ust. § 102 odst. 2. V roce 2013 bylo provedeno více než 150 kontrol s výše uvedeným zaměřením, a to zejména v oblasti stavebnictví, strojírenské a potravinářské výrobě, v maloobchodě a zemědělství, přičemž porušení bylo zjištěno ve 124 případech. V naprosté většině se jednalo o porušení povinnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku úřadu práce o nástupu zaměstnanců ze zahraničí k výkonu práce, a to nejčastěji u jednoho až tří zaměstnanců v případě jednoho zaměstnavatele.

Kontroly dodržování podmínek v souvislosti s využíváním nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti Oblastní inspektorát práce je oprávněn kontrolovat i to, zda zaměstnavatelé nezneužívají nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, zejména příspěvky na chráněná pracovní místa. V souvislosti s výše uvedeným je zejména oprávněn kontrolovat, zda a v jakém rozsahu zaměstnavatelé přidělují práci svým zaměstnancům, na které je jim poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním


Stránka 57 z 81 postižením podle § 78 zákona o zaměstnanosti a s nimiž nebylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce pracoviště zaměstnavatele. Na základě podnětu Krajské pobočky ÚP v Brně provedl oblastní inspektorát práce v roce 2013 kontroly u dvou zaměstnavatelů v Jihomoravském kraji, kteří zaměstnávali v pracovním poměru i zaměstnance s místem výkonu práce doma, tedy mimo pracoviště zaměstnavatele. Kontrolami bylo zjišťováno nejen plnění povinností dle zákona o zaměstnanosti, ale oblastní inspektorát práce kontroloval i plnění povinností zaměstnavatelů na úseku pracovních vztahů a pracovních podmínek daných jednotlivými ustanoveními zákoníku práce. Kontrolami nebylo zjištěno porušení zákona o zaměstnanosti, bylo však zjištěno porušení na úseku pracovních vztahů a pracovních podmínek.

Inspektoři útvarů kontrol KNZ v Jihomoravském kraji a ve Zlínském kraji provedli v roce 2013 v rámci tohoto úkolu celkem 599 kontrol.

3.3.3 Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti nelegálního zaměstnávání Oblastní inspektorát práce obdržel v roce 2013 celkem 360 podnětů občanů obsahujících podezření na umožnění výkonu nelegální práce jednotlivými kontrolovanými osobami jako zaměstnavateli, případně na výkon nelegální práce konkrétní fyzickou osobou. 239 podnětů se týkalo subjektů v Jihomoravském kraji a 121 podnětů směřovalo do Zlínského kraje. Na základě všech obdržených podnětů inspektoři útvarů KNZ provedli kontroly, případně místní šetření v místech, kde mělo k umožnění výkonu nelegální práce docházet. Na tomto místě je vhodné poznamenat, že podněty směřující do oblasti nelegálního zaměstnávání mají jisté specifikum, které si podatelé těchto podnětů mnohdy neuvědomují. Jde o to, že některé podněty, přesto, že obsahují přesnou identifikaci zaměstnavatele (název kontrolované osoby, případně identifikační číslo), nemohou být řádně prošetřeny, neboť není známo konkrétní místo, kde k umožnění výkonu nelegální práce dochází. Stává se tak zejména v případech podnikajících fyzických osob, a to převážně v oblasti stavebnictví či autodopravy, které mají ve veřejné části Živnostenského rejstříku zapsáno místo podnikání shodné s místem bydliště. Je zřejmé, že zde však k umožnění výkonu nelegální práce nedochází a oblastní inspektorát práce potřebuje k řádnému prověření uváděných skutečností znát konkrétní pracoviště, tj. adresné místo, kde mohou být při výkonu práce zkontrolovány fyzické osoby konající pro kontrolovanou osobu, jako zaměstnavatele, závislou práci.

Pokud jde o obsah podnětů, pak nejvíce je upozorňováno na to, že „někdo někde pracuje načerno“. Stává se však také, že podnět přichází podat samotná fyzická osoba, která nějakou dobu sama pracovala bez písemně uzavřeného pracovněprávního vztahu. Zde je zapotřebí upozornit na to, že nejen zaměstnavatel se může dopustit správního deliktu, za který mu může být udělena pokuta v min. výši 250.000,- Kč za umožnění výkonu nelegální práce, ale že přestupku se v tomto případě dopouští samotná fyzická osoba, která nelegální práci vykonává, za což i jí může být udělena pokuta až do výše 100.000,- Kč. V rámci poskytovaného poradenství, případně při komunikaci s podatelem podnětu, oblastní inspektorát práce doporučuje takto nabízenou práci nepřijímat a obrátit se co nejdříve s upozorněním na místně příslušný oblastní inspektorát práce.

Pokud jde o výsledky kontrol prováděných na základě podnětů směřujících do oblasti nelegálního zaměstnávání, pak lze konstatovat, že přibližně v polovině případů se potvrdí podezření podatele podnětu a umožnění výkonu nelegální práce, případně absence písemné formy uzavřeného pracovněprávního vztahu je kontrolou zjištěna, tudíž podaný podnět je oprávněný.


Stránka 58 z 81 3.3.4 Mimořádná kontrolní akce u provozovatelů lyžařských areálů na území ČR v zimním období V roce 2013 byla provedena jedna celostátní mimořádná kontrolní akce u provozovatelů lyžařských areálů na území ČR v zimním období, jejímž předmětem byla komplexní kontrola dodržování předpisů v oblasti pracovních vztahů a podmínek, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dodržování zákazu výkonu nelegální práce. V rámci tohoto úkolu bylo provedeno celkem 53 kontrol u kontrolovaných subjektů (z toho 9 v Jihomoravském kraji a 44 ve Zlínském kraji), a to v 17 lyžařských areálech. V Jihomoravském kraji, kde je minimum podmínek pro tento typ kontrol, byly kontrolovány 4 lyžařské areály, ve Zlínském kraji bylo kontrolováno celkem 13 lyžařských středisek. Ve většině případů byly kontroly provedeny u kontrolovaných osob, u kterých byla provedena kontrola v rámci mimořádné kontrolní akce již v roce 2012, proto se dalo předpokládat, že nebudou zjištěna porušení v oblasti výkonu nelegální práce, což se kontrolami potvrdilo. Pouze u dvou kontrolovaných osob bylo zjištěno porušení spočívající v absenci písemné formy uzavřeného pracovněprávního vztahu a u čtyř kontrolovaných osob bylo zjištěno porušení v oblasti zajištění bezpečnosti při práci.

3.3.5 Regionální mimořádné kontrolní akce v oblasti nelegálního zaměstnávání V průběhu celého roku 2013 provedli inspektoři útvarů KNZ v Jihomoravském i Zlínském kraji v každém kalendářním čtvrtletí několik mimořádných kontrolních akcí v oblasti NLZ zaměřených na specifika jednotlivých regionů. Výběr subjektů ke kontrole se týkal vždy určitého odvětví podnikání a kontroly probíhaly buď plošně, tj. v každém okrese daného regionu, nebo pouze v některých okresech. Některé kontroly pak proběhly např. v jednom dni ve všech okresech regionů, jiné probíhaly průřezově během celého čtvrtletí. V 1. čtvrtletí 2013 byly provedeny v Jihomoravském kraji např. kontroly heren VLT ve třech brněnských městských částech, kontroly v restauracích v podvečerních hodinách, kontroly v areálech bývalých zemědělských družstev ve všech okresech Jihomoravského kraje (zde bylo kontrolní činností ověřováno i dodržování povinností na úseku zajištění bezpečnosti při práci) a kontroly provozovatelů prodejních stánků v podchodu pod Hlavním nádražím v Brně. Největší porušení byla zjištěna u provozovatelů prodejních stánků v podchodu pod Hlavním nádražím v Brně (u dvou kontrolovaných osob zjištěno umožnění výkonu nelegální práce a u jiných dvou absence písemné formy uzavřeného pracovněprávního vztahu) a u provozovatelů restauračních zařízení (u jedné kontrolované osoby zjištěno umožnění výkonu nelegální práce a u tří absence písemné formy uzavřeného pracovněprávního vztahu). Ve Zlínském kraji byla provedena v 1. čtvrtletí 2013 regionální mimořádná kontrolní akce zaměřená na subjekty provozující TAXI službu na Zlínsku. Zkontrolovány byly tři subjekty, umožnění výkonu nelegální práce nebylo kontrolami zjištěno.

Ve 2. čtvrtletí 2013 provedli inspektoři útvarů KNZ celkem 4 mimořádné kontrolní akce v oblasti NLZ, a to 2 na území Jihomoravského kraje a 2 na území Zlínského kraje. V Jihomoravském kraji se jednalo o kontroly subjektů provozujících zahradnictví, skleníky a pěstitelské plochy (porušení v oblasti umožnění výkonu nelegální práce nebylo zjištěno) a zopakována byla kontrolní akce u provozovatelů prodejních stánků v podchodu pod Hlavním nádražím v Brně, avšak u jiných subjektů než v 1. čtvrtletí. I v tomto případě bylo zjištěno u dvou kontrolovaných osob provozujících prodejní stánky porušení spočívající v umožnění výkonu nelegální práce.

Ve Zlínském kraji provedli inspektoři útvaru KNZ ve 2. čtvrtletí 2013 v rámci mimořádné kontrolní akce celkem 22 kontrol subjektů provozujících pily (zjištění: u jedné kontrolované osoby porušení umožnění Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2013

Stránka 59 z 81 výkonu nelegální práce, u další absence písemné formy uzavřeného pracovněprávního vztahu). Další mimořádná kontrolní akce byla provedena v měsíci květnu na výstavišti FLORIA v Kroměříži – zde se inspektoři zaměřili zejména na stánkový prodej květin, stromků, zemědělské techniky apod., případně občerstvení. Zkontrolováno bylo 21 subjektů, umožnění výkonu nelegální práce zjištěno u jedné kontrolované osoby. Je zajímavostí, že se jednalo o tutéž kontrolovanou osobu, která se stejného porušení dopustila i v roce 2012 při obdobné kontrolní akci realizované ve Věžkách.

Ve 3. čtvrtletí 2013 provedli inspektoři útvarů KNZ celkem 6 mimořádných kontrolních akcí v oblasti NLZ, přičemž 2 tyto mimořádné kontrolní akce proběhly plošně jak na území Jihomoravského, tak na území Zlínského kraje a byly zaměřeny na rekreační střediska a služby s tím spojené a na hrady, zámky, skanzeny a služby s tím spojené. Kromě výše uvedených mimořádných kontrolních akcí byly útvarem KNZ v Jihomoravském kraji provedeny další 3 kontrolní akce, a to vesměs v součinnosti s Policií ČR, odborem cizinecké policie. Jednalo se o kontrolu novostavby obytného souboru v Brně, kontrolu stavebnin, stavebních dvorů a prodejen stavebního materiálu a opakovanou kontrolu provozovatelů prodejních stánků v podchodu pod Hlavním nádražím v Brně (na základě podnětu občana). Inspektoři útvaru KNZ ve Zlínském kraji dále provedli kontrolní akci zaměřenou na restaurační zařízení v nočních hodinách. Výše uvedenými mimořádnými regionálními kontrolními akcemi bylo ve 3. čtvrtletí zjištěno porušení spočívající v umožnění výkonu nelegální práce u jedenácti kontrolovaných osob, absence písemné formy uzavřeného pracovněprávního vztahu u devíti kontrolovaných osob. V souvislosti s výše uvedenými kontrolami stojí za zmínku skutečnost, že v případě kontroly na stavbě nového obytného souboru bylo zkontrolováno celkem 20 subjektů (z toho bylo 11 právnických osob a 9 podnikajících fyzických osob), přičemž porušení spočívající v umožnění výkonu nelegální práce bylo zjištěno pouze u jedné kontrolované osoby. Toto zjištění může být příkladem toho, že i v oblasti stavebnictví lze zaměstnávat v souladu s platnými právními předpisy. Naopak nejvíce porušení (u čtyř kontrolovaných osob umožnění výkonu nelegální práce a u šesti kontrolovaných osob absence písemné formy uzavřeného pracovněprávního vztahu) bylo zjištěno u provozovatelů restauračních zařízení.

Ve 4. čtvrtletí 2013 provedli inspektoři útvarů KNZ celkem 4 mimořádné kontrolní akce v oblasti NLZ, a to 3 na území Jihomoravského kraje a 1 na území Zlínského kraje. V Jihomoravském kraji byly v říjnu 2013 provedeny kontroly u 4 subjektů zabývajících se pěstováním vinné révy a následnou sklizní, a to v okresech Hodonín, Břeclav a Znojmo (bez porušení) a dále kontroly u provozovatelů stánků s burčákem, a to v okresech Brno – město, Brno – venkov a Znojmo (zjištěno porušení umožnění výkonu nelegální práce u dvou kontrolovaných osob). Ve městě Brně byly ještě provedeny kontroly u provozovatelů prodejních stánků v rámci akce Svatomartinský košt vína na náměstí Svobody. Provedenými kontrolami nebylo zjištěno porušení v oblasti umožnění výkonu nelegální práce, avšak u jedné kontrolované osoby byla zjištěna absence písemné formy uzavřeného pracovněprávního vztahu.

V rámci regionální mimořádné kontrolní akce ve Zlínském kraji bylo provedeno v měsíci říjnu 2013 celkem 31 kontrol u kontrolovaných osob provozující stavebniny, porušení v oblasti umožnění výkonu nelegální práce nebylo zjištěno.


Stránka 60 z 81 3.3.6 Následné kontroly v oblasti nelegálního zaměstnávání Inspektoři útvarů KNZ v Jihomoravském i Zlínském kraji provedli v roce 2013 i 44 následných kontrol v oblasti nelegálního zaměstnávání. Při těchto kontrolách, prováděných u subjektů, u nichž bylo zjištěno porušení v oblasti nelegálního zaměstnávání v roce 2012, se inspektoři zaměřují na to, zda kontrolovaná osoba jako zaměstnavatel přijala dostatečná opatření eliminující opakování zjištěného porušení a zda i v současné době neporušuje pracovněprávní předpisy a předpisy o zaměstnanosti. V této oblasti lze konstatovat, že kontrolované osoby se většinou z první kontroly poučí a následné kontroly tak bývají bez porušení, spíše preventivního charakteru.


Stránka 61 z 81

4.

Ostatní kontrolní činnost

Inspektorát se podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. i) zákona o inspekci práce vyjadřuje k vybraným projektovým dokumentacím staveb určeným pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Výběr projektových dokumentací pro vyjádření se řídí Metodickým pokynem generálního inspektora SÚIP č. 4/2010, kde v příloze č. 1 jsou stanoveny zásady výběru projektových dokumentací staveb (dále jen Metodický pokyn). Při posuzování projektové dokumentace staveb inspektorát prověřuje, zda jsou vyloučena nebo na nejnižší dosažitelnou míru snížena rizika možného ohrožení zdraví a života osob. Inspektorát podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. j) zákona o inspekci práce dále uplatňuje požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob.

Zásady pro výběr projektových dokumentací a účasti na řízení k povolení užívání staveb: -

-

určených pro výrobu a skladování, ve kterých bylo zaměstnáno více než 20 osob, určených pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace, určených pro shromažďování více než 200 osob a dále staveb, ve kterých se nachází prostor určený k shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšuje mezní normové hodnoty a jsou určeny ke kulturním, sportovním a obdobným účelům, určených pro výrobu a skladování nebezpečných chemických látek s výjimkou skladů a výroben výbušnin, hromadných garáží – vícepodlažních, jaderných elektráren, kotelen I. a II. kategorie a dále kotelen s parními a kapalnými kotli (vyhrazeným tlakovým zařízením), čerpacích stanic LPG/CNG, bioplynových stanic.

4.1 Projektová dokumentace staveb V roce 2013 bylo inspektorátu doručeno k vyřízení celkem 1025 podání k vyjádření k projektovým dokumentacím, povolování a kolaudacím staveb a dalších činností dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Z celkového počtu 583 doručených žádostí o posouzení projektové dokumentace nebylo vybráno k posouzení 430 dokumentací, z toho 67 pro územní řízení a 363 dokumentací ke stavebnímu řízení, změně užívání stavby nebo stavebnímu řízení formou veřejnoprávní smlouvy. K dokumentacím, které splňovaly výše uvedená kritéria výběru, bylo zpracováno 153 vyjádření. Počty jednotlivých akcí a způsob vyřízení jsou uvedeny v následujících tabulkách: Celkový počet doručených projektových dokumentací (PD) PD ke stavebnímu řízení – vybrány k posouzení PD ke stavebnímu řízení – nevybrány k posouzení PD pro územní řízení

583 153 363 67


Stránka 62 z 81

Nejčastější důvody vrácení projektových dokumentací staveb k doplnění: předložená dokumentace neodpovídá 12% svým rozsahem a obsahem vyhl. č. PD - vybráno k 26% 499/2006 Sb., posouzení dokumentace neobsahuje část „Zásady PD - nevybráno k organizace výstavby“, posouzení neplatné předpisy (např. vyhl. č. PD - územní řízení 324/1990 Sb. která byla vyhláškou č. 62% 601/2006 Sb., zrušena a nahrazena NV č. 591/2006 Sb. a NV č. 362/2005 Sb., vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb. byla vyhláškou č. 192/2005 Sb. v některých částech zrušena a tyto části byly nahrazeny NV č. 101/2005 Sb.), chybí dokumentace výtahů, výtahové šachty a kótování stanovišť, v části elektro chybí protokol o určení vnějších vlivů a nejsou řešeny požadavky na ochranu před bleskem a před účinky statické elektřiny, chybí technologická část projektu, chybí rozmístění strojů, kótování, rozmístění manipulačních uliček, v projektech není doložen plán BOZP.

4.2 Závěrečné kontrolní prohlídky staveb (kolaudace) V roce 2013 inspektorát obdržel 442 žádostí Počet účastí na kolaudačním řízení a týkajících se účasti na závěrečných kontrolních povolování staveb v roce 2008 až 2013 prohlídkách a povolování staveb (kolaudační 720 657 řízení). Tyto žádosti jsou na úřad předkládány 800 jak investory stavby, tak stavebními úřady. 524 600 Stavební úřady požadují před vlastní závěrečnou 285 226 400 204 kontrolní prohlídkou vyjádření od dotčených 200 orgánů po investorovi. 0 Cílem účasti na kolaudačním řízení je ověření a kontrola připravenosti stavby na uvedení do rok rok rok rok rok rok užívání a bezpečného provozu. V mnoha 2008 2009 2010 2011 2012 2013 případech je snaha investora kolaudovat stavbu nedodělanou (hrubá stavba bez podlah, příček), případně bez technologie, bez uvedení zařízení do provozu apod. Účelem účasti inspektora na kolaudaci je zkontrolovat, zda je stavba schopna bezpečného uvedení do provozu. Z celkového počtu 442 žádostí se inspektoři účastnili 204 kolaudačních řízení a povolování staveb v rámci místního šetření, při kterých byly uplatňovány požadavky z hlediska bezpečnosti práce a technických zařízení. Celkový počet žádostí k účasti na závěrečné kontrolní prohlídky Kolaudační řízení - účast Kolaudační řízení - neúčast


442 204 238

Stránka 63 z 81 Nejčastěji zjištěné závady při kolaudačním řízení: provedení stavby není v souladu s požadavky uplatněných ve vyjádřeních k projektovým dokumentacím, v době řízení není nainstalována technologie výroby a technologie skladování, nejsou položené podlahové krytiny, není provedeno bezpečnostní značení, nejsou značeny hlavní vypínače elektrické energie a hlavní uzávěry plynu, dokumentace není v českém jazyce, chybějící (popř. neúplné) doklady u vyhrazených technických zařízení.

4.3. Vyšetřování pracovních úrazů V roce 2013 bylo na OIP zasláno (dle § 6 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu) celkem 6448 záznamů o pracovních úrazech, ke kterým došlo na pracovištích, stavbách a při činnostech, které podléhají jeho kontrole. Z tohoto počtu bylo 239 úrazů s hospitalizací delší než 5 dní (závažné) a 11 úrazů smrtelných. Vývoj pracovní úrazovosti 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Ostatní

9582

9819

9573

9295

6613

6561

6389

6153

6198

Závažný Smrtelný

204 26

217 23

227 32

232 24

192 20

193 16

280 25

267 17

239 11

Celkem

9812

10059

9832

9551

6825

6770

6692

6437

6448

Pokles zaslaných hlášení o pracovních úrazech, který činil v roce 2009 téměř 30 % (nárůst nezaměstnanosti, změny v nemocenském pojištění) se stabilizoval a v posledních letech zůstává na stejné úrovni. Počet hlášených úrazů Počet hlášených úrazů s hospitalizací delší než 5 dní se zvedl v roce 2011 (způsobeno 9812 10059 9832 9551 11000 změnou Nařízení vlády č. 10000 201/2010 Sb. o způsobu 9000 6825 6770 6692 6437 6448 8000 evidence úrazů, hlášení a 7000 zasílání záznamu o úrazu – jiná 6000 5000 klasifikace pro závažný úraz) a 4000 v posledních letech má klesající 3000 2000 tendenci. 1000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Pracovní úrazy v členění podle pohlaví Z 6448 nahlášených pracovních úrazů, bylo 1818 úrazů žen, což je 28,2 %. U závažných úrazů je to 45 úrazů - 18,6 %, smrtelný úraz ženy byl v roce 2013 registrován jeden, což je 8,3 %. (Podíl žen na celkovém počtu nemocensky pojištěných je podle statistiky ČSÚ z pololetí r. 2013 49,1 %)


Stránka 64 z 81 Pracovní úrazy – členění podle věku Druh/Věk smrtelné závažné ostatní celkem

- 19 0 3 175 178

20 -29 0 34 1549 1583

30 – 39 6 55 1461 1522

40-49 1 48 1486 1535

50 – 59 2 80 1317 1399

60 - 69 2 18 203 223

70 0 0 8 8

Smrtelné pracovní úrazy V roce 2013 bylo hlášeno celkem 11 smrtelných pracovních úrazů. K 5 úrazům došlo u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, k 1 úrazu u zaměstnavatele, který je podnikající fyzickou osobou a 5 smrtelných úrazů se stalo osobám samostatně výdělečně činným, a to ve stavebnictví. Šetření bylo uskutečněno v 8 případech. Nešetřeny zůstaly pouze 2 dopravní nehody a 1 pád na rovině po napadení (šetřeno policií ČR). Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle zdroje úrazu Zdroj Povrchy v úrovni země (vnitropodniková pracoviště, dopravní prostory – pády na rovině) Povrchy nad úrovní země (konstrukce, lešení, žebříky, schody - pády z výše) Systémy pro dopravu, manipulaci, skladování – jeřáby, výtahy Pozemní vozidla (osobní, nákladní, pro těžké náklady, vnitropodnikové dopravní prostředky) Materiál, předměty, výrobky (břemena, pád materiálu – strom) Celkem

V roce 2013 docházelo nejčastěji ke smrtelnému pracovnímu úrazu pádem z výšky – ze šesti uváděných případů to bylo čtyřikrát pádem ze střechy a propadení střechou, ke dvěma úrazům došlo pádem z lešení a ze zdvižné plošiny. Dalším častým zdrojem úrazů jsou dopravní prostředky – dva smrtelné úrazy utrpěli zaměstnanci při dopravních nehodách na veřejné komunikaci. Po jednom úrazu došlo přimáčknutím dveřmi nákladního výtahu a pádem materiálu (stromu) na pracovníka. Na vnitropodnikovém pracovišti došlo k smrtelnému úrazu při pádu na rovině při napadení ostrahy objektu.

Počet

Procento

1

9,1

6

54,5

1

9,1

2

18,2

1

9,1

11

100

Smrtelné úrazy - rozdělení podle zdroje Materiál, břemena 9%

Pády na rovině 9%

Dopravní prostředky 18%

Zdvihadla jeřáby, výtahy 9%

Pády z výšky střechy, schody, lešení 55%


Stránka 65 z 81 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle příčiny úrazu

Příčina Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP Nesprávná organizace práce Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce, nedostatek potřebné kvalifikace Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu Nepoužívání (nesprávné používání přidělených osobních ochranných pomůcek) Ohrožení jinými osobami Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu a riziko práce Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko Nezjištěno Celkem

Rozdělení smrtelných úrazů podle příčiny

Chybějící nebo nedostatečné OOPP 18%

Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 9%

Ohrožení jinými osobami 9% Používání nebezpečných postupů práce 18%

Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 46%

Počet

Procento

0 5 2 0

0 45,4 18,2 0

0

0

2

18,2

0

0

1

9,1

0

0

1 0 11

9,1 0 100

Z rozboru příčin smrtelných úrazů vidíme, že na prvním místě jsou chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění – 5 případů, a to hlavně při pracích ve výškách (4 případy). Spolu s chybějícími osobními ochrannými prostředky také u prací ve výšce je to nejpočetnější skupina a ve většině případů se obě příčiny doplňují – nedostatky v kolektivním zabezpečení a chybějící osobní zajištění. Ve dvou případech došlo k porušení pracovní kázně postiženým. Jednalo se o dopravní nehody zaviněné přímo postiženými. Ohrožení jinou osobou – napadení pracovníka ostrahy, shození na zem a úder do hlavy mělo za následek smrt jednoho pracovníka. Jako riziko práce byla vyhodnocena příčina úrazu při těžbě a pád stromu na pracovníka.

Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle odvětví CZ-NACE

Rozdělení podle odvětví CZ-NACE K šesti pracovním úrazům došlo ve stavebnictví, ostatní kategorie mají po jednom úrazu. Úraz při kácení stromu je v kategorii veřejná správa – jednalo se o kácení pro obecní úřad.

Doprava, vedlejší činnosti v dopravě 9,1% Pronájem a leasing stavebních strojů 9,1%

Zemědělství 9,1%

Činnosti soukromých bezpečnostních agentur 9,1% Veřejná správa 9,1%

Stavebnictví 54,5%


Stránka 66 z 81 Závažné pracovní úrazy r. 2013 Závažných úrazů (s hospitalizací nad 5 dnů) bylo nahlášeno 239, a to 220 u právnických osob, 7 u podnikajících fyzických osob, které působí jako zaměstnavatelé a 12 úrazů osob samostatně výdělečně činných. Šetření bylo v roce 2013 uskutečněno 24. Při výběru k šetření bylo postupováno v souladu s přílohou č. 5 Metodického pokynu GI SÚIP č. 3/2010. Mezi nešetřenými zůstávají hlavně dopravní nehody a pády na komunikacích s méně závažným charakterem zranění (např. zlomeniny končetin) s dobou hospitalizace kolem jednoho týdne. V některých závažnějších případech byly naplánovány kontroly dodržování povinností vyplývajících z předpisů k dodržování bezpečnosti práce ve firmách na následující období. Šetřeny byly i dva úrazy školní s hospitalizací přesahující 5 dní.

Rozdělení závažných pracovních úrazů podle zdroje úrazu Zdroj Budovy, konstrukce, povrchy v úrovni země Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země Budovy, konstrukce, povrchy pod úrovní země Ruční nářadí, ručně ovládané přístroje Stroje a zařízení mobilní Stroje a zařízení stabilní Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování Pozemní vozidla Materiál, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel, úlomky, prach Nebezpečné látky a přípravky Zvířata, lidé Elektřina Zbraně Celkem

Z tabulky, ve které je uvedeno 239 hlášených úrazů s hospitalizací nad 5 dnů, je zřejmé, že nejčastější skupinou zdroje úrazu jsou Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země. Při podrobnějším členění pak jde o schody, žebříky, výstupy – pády osob na nich a z nich – 30 úrazů a pády z výšky – 20 úrazů. Společně s pády na úrovni země na vnitropodnikových pracovištích i silnicích a cestách – 48 úrazů a pády pod úroveň země (výkopy, prohlubně) – 3 úrazů, je to 101 případů, což je 42,3 %. Úrazů způsobených břemeny, materiálem, předměty, výrobky je 35 případů (14,6 %) a jedná se převážně o úrazy způsobené pádem, odlétnutím, přiražením materiálu a předmětů – 23 úrazů a o úrazy břemeny – 12 případů.

Počet 48 50 3 5 5 26 7 32 35 12 10 5 1 239

Procento 20,1 20,9 1,3 2,1 2,1 10,9 2,9 13,4 14,6 5,0 4,2 2,1 0,4 100

Závažné pracovní úrazy - rozdělení podle zdroje

Zvířata, lidé 4,2%

Elektřina 2,1%

Nebezpečné látky 5,0%

Budovy, konstrukce, povrchy 42,3%

Materiál, předměty, břemena 14,6% Pozemní vozidla 13,4%

Systémy pro dopravu a manipulaci 2,9%

Zbraně 0,4%

Stroje 13,0%

Ruční nářadí, ručné ovládané přístroje 2,1%


Stránka 67 z 81 U 32 závažných úrazů je zdrojem pozemní vozidlo – 13,4 %, a to převážně motorové silniční dopravní prostředky a motorové dopravní prostředky vnitropodnikové (vysokozdvižné vozíky – 13 případů). Stroje a zařízení mobilní pro stavební práce a zemědělství a stroje stabilní pro různá odvětví jako zdroj úrazu mají na svědomí 31 úrazů (13 %). Převážně se jednalo o pily, tvářecí stroje a stroje potravinářské. Následuje 12 pracovních úrazů způsobených nebezpečnými látkami a přípravky (především horké látky tekuté a plynné a látky hořlavé a vznětlivé - oheň). Deset úrazů bylo způsobeno zvířaty (většinou přiražení nebo napadení hospodářským zvířetem) a lidmi (obchod, zdravotnictví). Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování, to jsou především mobilní manipulační zařízení – dopravní vozíky, dopravníky a zdvihací zařízení. Pět úrazů je způsobeno elektřinou. Dalších pět je způsobeno ručním nářadím, jeden úraz byl způsoben střelnou zbraní. Rozdělení závažných úrazů podle příčiny úrazu Příčina Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště, popř. komunikace Nesprávná organizace práce Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce, nedostatek potřebné kvalifikace Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu Odstranění nebo nepoužívání předepsaných bezpečnostních zařízení a ochranných pomůcek Nepoužití přidělených osobních ochranných pracovních prostředků Ohrožení jinými osobami Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu a riziko práce Ohrožení zvířaty a přírodními živly Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko Nezjištěno Celkem

Počet 6 7 0 0 8

Procento 2,5 2,9 0 0 3,3

0

0

25

10,5

0

0

2 16

0,8 6,7

4

1,7

4 167 0 239

1,7 69,9 0 100

Rozdělení smrtelných úrazů podle příčiny Nedostatky Ohrožení zvířaty osobních Chybějící nebo 2% předpokladů a nedostatečná Nepoužití riziko ochranná zařízení Používání přidělených OOPP 2% a zajištění nebezpečných 1% 3% postupů práce Nesprávná 10% organizace práce Ohrožení jinými 3% osobami 7%

Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 69%

Vadný stav zdroje úrazu 3%

Rozborem příčin ohlášených závažných úrazů zjistíme, že nejčastější příčinou je nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele a špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 171 případů (71,5 %). Tyto příčiny jsou většinou u nešetřených úrazů, kde takto příčinu úrazu hodnotí zaměstnavatel. Dále následuje porušení pracovní kázně postiženým – Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu 25 úrazů (10,5 %). Na dalším místě je ohrožení jinými osobami v 16 případech (6,7


Stránka 68 z 81 %), kdy se jednalo většinou o dopravní nehody, kdy byl zraněn spolujezdec, nebo nehodu způsobilo jiné vozidlo a dále zranění řidičem vysokozdvižného vozíku a napadení hlídacích služeb. V 8 případech (3,3 %) došlo k úrazu v důsledku nesprávné organizace práce, a to většinou nestanovením vhodného pracovního postupu. V 7 případech se na příčině úrazů podílela chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění (2,9 %). Většinou se jednalo o nezabezpečená pracoviště při pádech z výšky. Pětkrát byl jako příčina úrazu stanoven vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (závady na technických zařízeních způsobené vadou materiálu apod.). V 4 případech bylo příčnou úrazu zvíře, ve 2 případech nepoužívání přidělených OOPP.

U více případů k úrazu došlo z několika příčin, např. při chybějících ochranných zajištěních na stavbě se často na příčině úrazů podílí i nesprávná organizace práce. Při těchto porušeních na straně zaměstnavatele existuje často i porušení ze strany zaměstnance, a to používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, jednání proti pokynům nebo prodlévání v ohroženém prostoru.

Rozdělení závažných pracovních úrazů podle odvětví CZ-NACE K nejvíce pracovním úrazům došlo ve zpracovatelském průmyslu (90 úrazů, tj. 37,7 %) a v této sekci bylo nejvíce úrazů ve výrobě kovů, kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a výrobě strojů a zařízení došlo (44 úrazů). K 39 úrazům došlo ve stavebnictví. Větší počet závažných úrazů vznikl u organizací kategorie Velkoobchod, maloobchod, údržba a opravy motorových vozidel (26 úrazů), zemědělství a lesnictví (17 úrazů) a administrativní a podpůrné činnosti (17 úrazů) – jde většinou o bezpečnostní a pátrací činnosti a činnosti související se zaměstnáním.

Závažné pracovní úrazy - rozdělení podle odvětví CZ-NACE

Vzdělávání Veřejná správa 3,8% 4,2% Administrativní a podpůrné činnosti 7,1% Doprava a skladování 5,0%

Zdravotnictví Ostatní 3,8% Zemědělství, lesní 1,7% hospodářství 7,1%

Ubytování, stravování 0,4% Obchod 10,9% Stavebnictví 16,3%

Zpracovatelský průmysl 37,7%

Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady 1,3%

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla 0,8%

Školní úrazy V roce 2013 bylo na Oblastní inspektorát práce zasláno dle ustanovení § 3 odst. 4 vyhl. 64/2005 Sb. o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů 87 úrazů, ke kterým došlo při praktickém vyučování žáků středních škol nebo praktické přípravě studentů vyšších odborných škol. U dvou úrazů se jednalo o zranění, která si vyžádala hospitalizaci delší než 5 dnů. U těchto dvou úrazů byly provedeny kontroly na pracovištích, kde se odborná praxe uskutečnila. V jednom případě šlo o zemědělské družstvo, ve druhém o dílnu podnikající fyzické osoby. V obou případech kontrolovaná osoba nezajistila žákovi, který se zdržoval na pracovišti odborného výcviku, bezpečnost a ochranu zdraví při práci (nesplnění povinnosti stanovené § 101 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce).

Nejčastěji porušované předpisy Z rozboru šetřených smrtelných a závažných pracovních úrazů vyplývá, že nejčastěji porušovaným předpisem je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a to § 102 odst. 1 tím, že zaměstnavatel nevyhledává rizika a nepřijímá opatření k jejich odstranění a nevede dokumentaci o přijatých opatřeních (např.


Stránka 69 z 81 nepřijatá opatření u nákladního výtahu dle vlastního registru rizik; při používání pracovní plošiny doplněné o lešení nepřijal zaměstnavatel opatření k předcházení rizikům; zaměstnavatel nepřijal opatření proti poškození manipulační jednotky (palety); provoz lakovacího stroje s nefunkčním koncovým spínačem ochranného krytu; Nestanovení vhodné organizace bezpečnosti a ochrany zdraví k omezení působení rizik na práce spojené přesunem po izolátorech nad vnější přeponkou tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno; používání vlakového štěrkopískového vozu v rozporu s bezpečnostními pokyny výrobce - výrobní dokumentací …). Zaměstnavatel často nezajišťuje zaměstnancům dostatečné informace a pokyny o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci a zaměstnanci nejsou seznamováni s riziky a výsledky vyhodnocení rizik a opatřeními na ochranu před působením těchto rizik - § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce (nezajištění školení zaměstnance u stroje, kterého zaměstnavatel pověřil jeho obsluhou; zaměstnavatel neseznámil zaměstnance s bezpečnostními pokyny výrobce - výrobní dokumentací; není vedena dokumentace o seznámení zaměstnanců z pracovním postupem apod.). Porušován je i § 103 odst. 2 písm. a, c) zákoníku práce, kdy zaměstnavatel nezajišťuje školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti práce, zároveň také není tato znalost předpisů soustavně kontrolována a školení není pravidelně opakováno (kontrolovaná osoba praktikovala a připouštěla nebezpečný způsob práce proškolených zaměstnanců při používání sloupových zvedáků tím, že při vertikálním pohybu ramen zvedáků současně s manipulovanými vozidly zvedala nebo spouštěla i zaměstnance. Často je porušován i § 104 zákoníku práce – nejsou poskytnuty OOPP nebo není kontrolováno používání OOPP (kontrolovaná osoba nevybavila zaměstnance mušlovými chrániči sluchu). Dalším nejčastěji porušovaným předpisem je zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a to § 5 odst. 1 písm. b) a c) tohoto zákona – není zpracován SBP pracoviště; kontrolovaná osoba provozovala v dílně oprav silničních vozidel dvousloupový elektromechanický zvedák, který byl poslední kontrolou shledán jako neschopen bezpečného provozu. Dále je to § 4 odst. 1 písm. a) a c) tohoto zákona – neodstraňované závady z prohlídek výtahu, není dozorce, nejsou prováděny revize; stroj nebyl pravidelně a řádně udržován a kontrolován. U úrazů na stavbách je nejčastěji porušováno nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, § 3 a 4 – (nezajištěné pracoviště proti pádu z výšky, nezajištěna dostatečná technická a organizační opatření k zabránění pádu z výšky nebo k jejich bezpečnému zachycení, lešení není vystrojeno zarážkami, ochrannými lištami u podlahy, mezi stěnou a okrajem lešení je mezera větší než 250 mm…).

Porušení ze strany postiženého pracovníka bylo hlavní příčinou 18,2 % smrtelných a 11,3 % závažných pracovních úrazů (používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu, odstranění nebo nepoužití předepsaných bezpečnostních zařízení a opatření a nepoužívání nebo nesprávné používání předepsaných a přidělených osobních ochranných prostředků); podílelo se však i na úrazech, kde byla hlavní příčina v porušení povinností zaměstnavatele. U porušení ze strany zaměstnance (zraněného) jde většinou o nedodržení právních a ostatních předpisů a pokynů zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen – porušení § 106 odst. 4 písm. c) zákoníku práce, ke kterému se přidává i písm. d) - nedodržení pracovního postupu (např. pracovník nedodržel návod výrobce na obsluhu a údržbu, nařízení dodržování BOZP při seřizování a práci na CNC strojích; porušení bezpečnostních předpisů pro výstředníkové a klikové lisy – zásah do nebezpečného prostoru stroje v době, kdy nebyl setrvačník v klidu; pracovník si neorganizoval práci tak, aby nebyl při odchodu z pracoviště - místa zavěšeného stromu, ohrožen padajícím stromem…).


Stránka 70 z 81

Porušení předpisů u smrtelných a závažných úrazů (příčina úrazu)

11,2%

Nedodržení předpisů na straně zaměstnavatele

Porušení předpisů u šetřených smrtelných a závažných úrazů (příčina úrazu)

8,3% 20,8%

11,6% Zavinění na straně zraněného

Riziko práce, ohrožení jinou osobou nebo zvířaty

77,2%

71%

K šetření bylo v roce 2013 vybráno 32 nejzávažnějších pracovních úrazů, což je 12,8 % ze všech nahlášených smrtelných a závažných úrazů. Při šetřeních je pak v 71 % případů zjištěno porušení na straně zaměstnavatele. U méně závažných a nešetřených úrazů pak příčina zůstává na hodnocení zaměstnavatele uvedeném v záznamu o úrazu, tj. především riziko práce.

Zhodnocení opatření organizací U zaměstnavatelů, kde došlo ke smrtelnému nebo závažnému pracovnímu úrazu, jsou přijímána nejčastěji výchovná opatření, a to seznámení zaměstnanců s úrazem a opakované proškolení a přezkoušení z bezpečnostních předpisů, seznámení s návodem na obsluhu stroje, s technologickým postupem. Tam, kde byly nalezeny nedostatky na zařízeních, byla přijímána technická opatření, např. byla provedena oprava výtahu a odborná zkouška po opravě výtahu, bylo provedeno zabezpečení prostoru a ovládání výtahu a jeho označení bezpečnostním značením; konstrukce s podlážkami byla demontována z pracovní plošiny; ovládání koncového spínače při otevření horního bezpečnostního krytu válcového nanášecího stroje bylo uvedeno do provozu; sekací stroj bude upraven podle platných předpisů…

V případě úrazů, na kterých se podílela nesprávná organizace práce, stanovil zaměstnavatel organizační opatření – většinou spočívající ve zpracování technologických postupů a seznámení zaměstnanců s těmito postupy. Např. byla vydána směrnice pro manipulaci a obsluhu malého nákladního výtahu; byla uzavřena smlouva na servis zdvihacího zařízení s odbornou firmou; bylo provedeno zaškolení dozorce výtahu a řidičů výtahu; opětovné proškolení zaměstnanců, kontrola a dohled nad používáním OOPP při pohybování se ve výškách; zvýšený důraz na proškolení na místě (ukázání zaměstnancům přímo míst kde jsou umístěny zkratovací soupravy); seznámení obsluh s Návodem k obsluze, návod k obsluze bude trvale umístěn na pracovišti lakovna; upraven pracovní postup pro přidělování OOPP pro práci ve výšce; na stavbě budou přidělovány OOPP pro práci ve výšce prokazatelně proti podpisu zaměstnance; bude zpracován TP pro bourací/demoliční práce, ve kterém budou uvedena nebezpečí, rizika dané činnosti a postup pro bezpečné provádění; bude uvedeno místo pro kotvení OOPP; bude zavedena dokumentace o seznámení se staveništěm, pracovištěm, pracovním postupem, způsobem kotvení OOPP proti pádu z výšky na jednotlivých pracovištích…


Stránka 71 z 81

4.4

Šetření podnětů, oznámení a stížností

4.4.1 Analýza podnětů ke kontrole zaměstnavatelů Inspektorát obdržel v roce 2013 celkem 1351 podání – podnětů ke kontrole dodržování pracovně právních předpisů u zaměstnavatele, přičemž většina podání směřuje do oblasti pracovních vztahů a podmínek (923 podání). Porovnáním údajů za loňský rok a roky uplynulé zjistíme, že počet zaslaných podnětů ke kontrole v letošním roce se navýšil. Zatímco v roce 2011 přijal inspektorát 923 podání, v roce 2012 to bylo 1291 podání a v roce 2013 bylo přijato 1351 podání. V oblasti pracovních vztahů a podmínek vznikl mírný nárůst počtu podání. V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci došlo k nárůstu podání podnětů (87 v roce 2013 oproti 70 v roce 2012). V oblasti kontroly nelegálního zaměstnávání je evidováno v roce 2013 – 341 podnětů. Rozlišení podnětů ke kontrole podle oblasti podání však není jednoznačné, neboť řada podnětů ke kontrole je tzv. kumulovaných, tj. spadajících do oblasti pracovních vztahů a podmínek, oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a též do oblasti nelegálního zaměstnávání. Způsob komunikace s inspektorátem Podavatelé se mohou obracet na inspektorát s dotazy a podněty ke kontrole osobně v rámci poskytovaného poradenství (podnět je sepsán na inspektorátu do připraveného formuláře), telefonicky, písemně, faxem, emailem či prostřednictvím datové zprávy. Pro podavatele je tak zřejmý nejpohodlnější způsob komunikace s inspektorátem osobním jednáním (nejčastěji v rámci poskytovaného poradenství na konzultačních místech), emailem a prostřednictvím držitele poštovní licence. Způsob podání

Počet podání

osobně

468

telefonicky

21

poštou

214

faxem

0

emailem

426

datovou zprávou

144

elektronické podání

78


Stránka 72 z 81 Ze srovnávací tabulky let 2013 a 2012 zjistíme, že nejčastější je komunikace osobní zejména v rámci poradenství, poštou a prostřednictvím datových schránek (tento způsob komunikace využívají zvláště úřady při postupováním věcně či místně nepříslušných podání, popř. podávání podnětů k využití v rámci vlastní kontrolní činnosti).

Podavateli podnětů ke kontrole byli jednak přímo zaměstnanci daného zaměstnavatele, popř. bývalí zaměstnanci, jednak byla některá podání postoupena inspektorátu SÚIP či ostatními státními orgány. Obdobně jako jsou inspektorátu postupovány podání od jiných subjektů, taktéž inspektorát zjišťuje, že v některých případech nespadá problematika do jeho působnosti a není tak k provedení kontroly věcně příslušný. Jedná se nejčastěji o výtky týkající se neplacení sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelem, nevydání evidenčního listu důchodového pojištění - působnost okresní správy sociálního zabezpečení, problematika stavebního zákona – působnost stavebních úřadů městských úřadů (magistrátů), hygiena práce (zaměstnanci se nemají kde umýt, neteče teplá voda atd.) - působnost hygienických stanic.

Řada podání byla částečně postoupena, pokud zbývající část spadala do působnosti inspektorátu (např. podavatel sdělil, že mu nebylo vydáno potvrzení o zaměstnání a evidenční list důchodového pojištění). Nejčastěji se jedná o podání částečně postoupená okresním správám sociálního zabezpečení, Krajské hygienické stanici, finančním úřadům či městským úřadům (jakožto zřizovateli zaměstnavatele, živnostenským úřadům).

Jelikož se v r. 2012 nepodařilo prošetřit všechna podání adresovaná na inspektorát, bylo 404 podnětů ke kontrole převedeno do r. 2013. V loňském roce se inspektorátu podařilo vyřídit 1356 podání (v roce 2012 to bylo 1318 podání), z toho bylo 1008 podání šetřeno formou kontroly, 107 podání bylo vyřízeno jinak a 241 podání nebylo šetřeno, nejčastěji z důvodu nemožnosti prošetření (např. zaměstnavatele nebylo možno dohledat) a neshledání důvodu k šetření. Nevyřízeno zůstalo v roce 2013- 304 podnětů ke kontrole (ať již z důvodu stádia rozpracovanosti nebo o nich nebylo doposud rozhodnuto) a inspektorát se jimi bude zabývat v prvním čtvrtletí letošního roku.

V grafu je znázorněno, že 83 % podání bylo v roce 2013 vyřízeno šetřením či vyřízeno jinak (dopisem, osobně, postoupením podání).


Stránka 73 z 81 Výsledky šetřených podnětů v roce 2013

částečně oprávněné

249

neoprávněné

164

neprokázané

289

oprávněné

306

Z výše uvedené tabulky tak jednoznačně vyplývá, že u 55 % podaných podnětů ke kontrole byla zjištěna jejich oprávněnost, tj. kontrolou bylo zjištěno porušení ustanovení právních předpisů.

Vzhledem k tomu, že inspektorát není ze zákona nadán soudní ani komplexní vyšetřovací pravomocí (např. inspektor není nadán pravomocí zpochybňovat pravost či autenticitu ke kontrole předložených dokladů), popř. se jedná o „tvrzení proti tvrzení“ (výpovědi zaměstnance a zaměstnavatele jsou skutkově vzájemně rozporné) či se na inspektorát obracejí zaměstnanci (bývalí zaměstnanci), jejichž spor je již řešen u soudu, do jehož pravomoci nemůže inspektorát zasahovat a který je jediný nadán pravomocí rozhodovat s konečnou platností o individuálních právech a povinnostech, zůstává asi jedna čtvrtina z podaných podnětů neprokázána. Nepřihlížíme-li k podnětům neprokázaným, je procento oprávněných nebo částečně oprávněných podnětů 55 % oproti 16 % podnětů neoprávněných. Podobně tomu bylo i v období předcházejícím.

4.4.2 Analýza stížností dle ustanovení § 175 správního řádu podaných v r. 2013 V souladu s ustanovením § 175 správního řádu se může každý, jehož oprávněných zájmů se dotýká činnost inspektorátu v jednotlivém případě, obrátit na inspektorát se stížností proti nevhodnému chování úředních osob (pracovníků inspektorátu) nebo proti postupu inspektorátu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany. Inspektorát je povinen vyřídit stížnost do 60 dnů ode dne jejího doručení a o vyřízení stížnosti stěžovatele v této lhůtě vyrozumět. Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u inspektorátu, nebyla řádně vyřízena, může požádat SÚIP, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

Celkem podaných stížností v r. 2013

3 stížnosti

z toho podáno v 1. pololetí podáno v 2. pololetí

1 2

vyřízeno v 1. pololetí vyřízeno v 2. pololetí

1 2


Stránka 74 z 81 Výsledek šetření stížností: důvodných

0

částečně důvodných

0

nedůvodných

3

Všechny podané stížnosti směřují proti postupu správní orgánu, v kumulaci se stížností na chování či jednání právníka v průběhu správního řízení nebo inspektory v průběhu kontroly. Nebyla podána žádná stížnost na to, že by podnět ke kontrole byl neuspokojivě prošetřen anebo, že nebylo kontrolované osobě umožněno nahlédnutí do spisu. Poznatky z jednotlivých stížností byly analyzovány a budou aplikovány v rámci kontrolní činnosti inspektorátu. Pro zajímavost je možno dodat, že v roce 2013 bylo ukončeno 7 šetření Úřadu veřejného ochránce práv, kdy bylo konstatováno, že inspektorát při své kontrolní činnosti postupoval v souladu s právními předpisy, vytýkáno bylo pouze příliš stručné nebo neúplné informování podatele podnětu.


Stránka 75 z 81

5. Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost 5.1

Poradenská (konzultační) činnost

Základní informace a poradenství jsou poskytovány zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně v souladu s § 5 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce. Poradenství je nedílnou součástí pracovní náplně inspektorů a poskytují ho jednak v průběhu jednotlivých kontrol zaměstnavatelů, ale především jako bezplatnou službu veřejnosti. Poskytování poradenství se pozitivně odráží zejména v počtu podaných podnětů na zaměstnavatele, kteří porušují pracovněprávní předpisy a předpisy BOZP. Trvalou snahou inspekce práce je veřejnosti pomoci při základní orientaci zejména v pracovním právu, v problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s problematikou vyhrazených technických zařízení. Zaměstnavatelé, případně zaměstnanci organizací (kontrolovaných osob), využívají pro konzultaci přítomnosti inspektorů na pracovištích v rámci kontroly. Poradenství je poskytováno třemi formami – osobními konzultacemi, písemně (klasickou i elektronickou poštou) a telefonicky. Časově náročnou službou pro veřejnost je elektronická forma odpovědí na dotazy. S ohledem na leckdy nízkou obsahovou kvalitu tazatelem poskytnutých informací je mnohdy komplikované poskytnout základní informace k dotazu bez případného dalšího doplnění, což ovlivňuje rychlost poskytnutí odpovědi. Poradenství v oblasti bezpečnosti práce - je poskytováno se zaměřením na upřesnění požadavků bezpečnostních předpisů v sídle OIP v Brně každou středu od 8:00 – 11.30, 12.00 - 17:00 hod., ve středu v lichém týdnu v krajském městě Zlíně od 8:00 – 12.00, 13.00 - 17:00 hod. a na příslušných konzultačních místech (viz část 1.2 této zprávy), od 8:00 –12.00, 13.00 - 15:00 hod. Oblasti nejčastěji poskytovaných informací a poradenství: identifikace, posuzování a hodnocení rizik s ohledem na prováděné činnosti, technická a provozní dokumentace zdvihacích zařízení, kvalifikace obsluhy jeřábů a vazačů, dokumentace strojních zařízení (prohlášení o shodě, návodů k obsluze atd.), stavu bezpečnostních předpisů a norem, povinnosti zaměstnavatelů v návaznosti na zákoník práce, požadavky na vybavení pracovníků a poskytování OOPP, a dále postupy při evidenci (šetření) pracovního úrazu, požadavky na dispoziční uspořádání výrobních prostor, vybavení stroji, technologickými zařízeními, dopravními zařízeními, problematika pracovního prostředí, úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele a koordinátora, způsob a rozsah zpracování plánu BOZP na staveništi, povinnosti zaměstnavatelů v návaznosti na nařízení vlády č. 591/2006 Sb. apod. Počty poskytnutých informací a poradenství v průběhu roku 2013 poradenství v oblasti bezpečnosti práce - celkem

z toho - osobně

z toho - telefonicky

z toho – písemně (e-mail, pošta aj.)

1886

750

985

151


Stránka 76 z 81 Poradenství v oblasti pracovních vztahů, podmínek a nelegálního zaměstnávání - je poskytováno se zaměřením na oblasti pracovních vztahů, podmínek a nelegálního zaměstnávání v sídle OIP v Brně v pondělí od 8:00 - 11.30, 12.00 - 17:00 hod, na konzultačním místě v krajském městě Zlíně ve středu od 8:00 – 12.00, 13.00 - 17:00 hod. a na konzultačním místě v okrese každou středu od 8:00 – 17:00 hod. V ostatních dnech v době od 8.00 – 14.00 hod. je v rámci OIP zabezpečen styk s veřejností. Ke konzultaci je na OIP využívaná konzultační místnost v přízemí, která umožní snadné poskytování konzultací (viz část 1.2 této zprávy). Oblasti nejčastěji poskytovaných informací a poradenství: ukončení pracovního poměru z důvodů nevyplacení mzdy, nebo ukončení pracovního poměru ve zkušební době, pracovní poměr na dobu určitou, dohoda o provedení práce, vznik pracovního poměru, nelegální zaměstnávání, a dále nevydání potvrzení o zaměstnání, nevyplacení odstupného, výše odstupného, pracovní doba, dovolená, srážky ze mzdy apod. Počty poskytnutých informací a poradenství v průběhu roku 2013 Poradenství v oblasti pracovních vztahů, podmínek a nelegálního zaměstnávání - celkem

z toho - osobně

z toho - telefonicky

z toho – písemně (e-mail, pošta aj.)

11420

6343

4651

426

5.2 Výchova a vzdělávání zaměstnanců OIP za rok 2013 V průběhu roku 2013 nastoupili na inspektorát 1 inspektor čekatel (specializace lesnictví a dřevozpracující průmysl), 1 asistentka (útvar 9.50) a 2 zaměstnanci projektu „OP LZZ“, kteří absolvovali s cílem zajištění adaptačního procesu v podmínkách OIP vstupní vzdělávání úvodní a to v termínech a rozsahu požadovaném Příkazem generálního inspektora SÚIP č. 18/2006. Povinné vzdělávání dle usnesení vlády č. 1542/2005 absolvovalo v roce 2013 celkem 5 zaměstnanců.

Odborné semináře inspektorů BOZP a PVP V průběhu roku 2013 se uskutečnily odborné semináře pořádané SÚIP, VÚBP, popř. dalšími vzdělávacími subjekty pro inspektory inspekce práce zaměřené na problematiku specializovaných oblastí. Zaměření odborného semináře

Organizátor Datum konání Počet účastníků MEDIM Tlak 2013 19.2. – 21.2.2013 2 s.r.o. GAS 2013 ČSTZ 12.3. – 13.3.2013 3 VŠB BOZP 2013 15.5. – 16.5.2013 1 Ostrava ANAG, spol. Nový občanský zákoník v pracovněprávních předpisech 22.11.2013 2 s.r.o. INTEGRA Poskytování informací podle zákona o CENTRUM, 23.5.2013 1 svobodném přístupu k informacím s.r.o.


Stránka 77 z 81 Na všech odborných seminářích byli účastníci seznamováni s novou legislativou pro danou oblast, popřípadě byly upřesněny a sjednoceny požadavky k výkonu kontroly dle zadaných úkolů plánu. V průběhu seminářů probíhala aktivní výměna zkušeností a nasměrování na praktickou orientaci ke kontrolní činnosti v dané problematice.

5.3

Publikační činnost, činnost v rámci regionu působnosti OIP

Program osvěty a propagace inspekce práce na rok 2013 vycházel z kompetencí zákona o inspekci práce a z cílů "Národní politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci". Osvěta a propagace byla realizována ve vztahu k hromadným sdělovacím prostředkům, k laické i odborné veřejnosti. V průběhu roku mluvčí inspektorátu podávala v odpovídajícím rozsahu a se zřetelem na zákonné možnosti informace k aktuálním otázkám zásad bezpečnosti zdraví, problematiky pracovněprávních vztahů a nelegálního zaměstnávání zástupcům médií celostátního i regionálního formátu (denní tisk, odborné časopisy, televize). Na regionální úrovni přispěli inspektoři inspektorátu k popularizaci zásad bezpečnosti práce, problematiky pracovněprávních vztahů a nelegálního zaměstnávání mj. svojí účastí na „Poradních sborech při ÚP“, jednání Zemědělských svazů, Odborových svazů, atd. Oblastní inspektorát práce plnil roli poradního a kontrolního orgánu vůči zaměstnavatelům usilujícím o splnění požadavků programu na zavedení systémového řízení BOZP v podniku a o získání certifikátu „Bezpečný podnik“. Rozšíření základních informací mezi širokou veřejnost proběhlo v roce 2013 i distribucí informačních materiálů z oblasti bezpečnosti práce, oblasti pracovních vztahů, podmínek a nelegálního zaměstnávání prostřednictvím inspektorů v rámci poradenství i inspekční činnosti. V návaznosti na nové kompetence orgánů inspekce práce a aktuální změny právních předpisů byl rozšířen a aktualizován leták obsahující základní informace pro cizince o pracovněprávních předpisech v ČR. Příspěvky inspektorů publikované v odborném tisku, byly věnované aktuální problematice nových legislativních úprav a jejich aplikaci v praxi inspekce práce nebo informovaly o výsledcích kontrolní činnosti.


Stránka 78 z 81

6. Ochrana veřejnosti Ochrana veřejnosti, je jako součást činnosti inspektorátu prováděna v rámci kontrol subjektů při plánovaných, neplánovaných i koordinovaných kontrolách a kontrolách na základě podnětu. Jak vyplývá z § 3 odst. 1 písm. c), d) zákona č. 251/2005 Sb., jsou uváděné kontroly zaměřeny zejména na dodržování povinností, vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Činnosti inspektorátu v rámci zabezpečení ochrany veřejnosti: při běžných kontrolách, např. u stavebních firem, jejichž činnost se odbývá v zastavěném území, kde je ověřováno i splnění požadavků ochrany osob, které nepatří ke stavbám (veřejnost),

při posuzování projektové dokumentace je tato posuzována i z pohledu dopadu plánované stavby na bezpečnost veřejnosti,

při poskytování bezplatného poradenství je poskytováno poradenství v oblasti bezpečnosti práce, které lze přiměřeně použít,

při publikační činnosti a popularizaci ve sdělovacích prostředcích, kde jsou řešeny otázky na ochranu zdraví při práci a to i ve vztahu k veřejnosti,

při odborném vyjádření k mimopracovním úrazům a událostem, kdy došlo k ohrožení veřejnosti, nejčastěji pro Policii ČR,

při poskytování výsledků kontrolní činnosti inspektorátu, které byly v roce 2013 průběžně poskytovány orgánům státní správy (Policii ČR, Cizinecké policii ČR, Úřadu práce ČR, České správě sociálního zabezpečení), veřejné správy (městským úřadům), Kanceláři veřejného ochránce práv, hasičským záchranným sborům atd.,

při působení zástupců inspektorátu v poradních sborech v rámci spolupráce s Úřadem práce ČR.


Stránka 79 z 81

7. Spolupráce s orgány a organizacemi Spolupráce s orgány a organizacemi byla v roce 2013 uskutečňována v tomto rozsahu: Policie ČR spoluúčast a spolupráce při šetření úrazů, včetně objasňování příčin úrazů mimopracovních, k nimž došlo na veřejných prostranstvích, vypracování odborných vyjádření k předloženým vyšetřovacím spisům PČR s poskytnutím odborného hodnocení případného porušení bezpečnostních předpisů, event. objasnění příčin vzniku události, - spoluúčast při kontrolách nelegálního zaměstnávání cizinců apod., - účast na koordinovaných kontrolách v rámci mimořádných kontrol. Stavební úřady spolupráce při posuzování vybraných projektových dokumentací staveb a spoluúčast při závěrečných kontrolních prohlídkách staveb, získávání podkladů pro kontrolu u staveb na veřejném prostranství ve městech a obcích. Úřad práce – krajské pobočky - spolupráce při šetření podnětů zaměstnanců v oblasti bezpečnosti práce a pracovněprávních vztahů, - spolupráce při kontrolní činnosti za účelem ověřování souběhu výkonu nelegální práce a evidence uchazečů o zaměstnání u fyzických osob, které byly zkontrolovány při výkonu závislé práce, - spolupráce při ověřování vydaných povolení k zaměstnání v případě cizinců. Odbor azylové a migrační politiky MV ČR spolupráce při kontrolní činnosti za účelem ověření platnosti pobytu na území ČR u cizinců. Živnostenské úřady poskytování informací o vydaných povoleních a působení agentur práce, předávání údajů o právnických a fyzických subjektech k výkonu kontroly, poskytování informací o povolení činnosti zahraničním subjektům. Český báňský úřad, Hasičský záchranný sbor, ČIŽP vzájemné upozorňování na nedostatky zjištěné při kontrolách, konzultace problémů, u nichž nejsou zcela jednoznačně vymezeny kompetence kontroly, spolupráce při objasňování úrazů apod., spolupráce při výkonu inspekce podle zákona o prevenci závažných havárií, spolupráce v rámci závěrečných kontrolních prohlídek staveb. Odborové orgány - spoluúčast příslušných odborových orgánů při kontrolách, popř. při šetření úrazových událostí, - kontroly na základě podnětu podaného příslušným odborovým orgánem, - informování zástupce odborové organizace, rady zaměstnanců, zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP o zahájení kontroly inspektorátem, - vzájemná výměna zkušeností, - konzultace. ČSSZ předávání údajů o právnických a fyzických subjektech k výkonu kontroly, spolupráce za účelem ověření, zda zaměstnavatelé plní svoje povinnosti na úseku přihlašování zaměstnanců k pojištění a odvodu pojistného.


Stránka 80 z 81 KHS Jihomoravského kraje a KHS Zlínského kraje - společné kontroly při plnění úkolu SLIC (používání chemických látek na pracovištích), - spolupráce v rámci závěrečných kontrolních prohlídek staveb. Agrární komora ČR - formou poskytování konzultací. Technická inspekce České republiky - vzájemné konzultace a předávání informací v rámci kontrolní činnosti.


Stránka 81 z 81

8. Význam použitých zkratek

OIP, inspektorát

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj

SÚIP

Státní úřad inspekce práce

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

KHS

Krajská hygienická stanice

VTZ

vyhrazená technická zařízení

BOZP

bezpečnost a ochrana zdraví při práci

OSVČ

osoba samostatně výdělečně činná

OOPP

osobní ochranné pracovní prostředky

NLZ

nelegální zaměstnávání

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

KHS

Krajská hygienická stanice

PČR

Policie České republiky

BP

Program „Bezpečný podnik“

PVP

pracovní vztahy a podmínky

OSSZ

Okresní správa sociálního zabezpečení

PD

pracovní doba

DPP

dohoda o provedení práce

DPČ

dohoda o pracovní činnosti

zákon o inspekci práce

zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

zákoník práce, ZP

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 309/2006 Sb.

zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů


ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ A ZLÍNSKÝ KRAJ ZA ROK 2013

Recommend Documents