ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ A ZLÍNSKÝ KRAJ ZA ROK 2012

ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ A ZLÍNSKÝ KRAJ ZA ROK 2012

Juránek Státní úřad inspekce práce [Vy

Předkládá: Ing. et Ing. Bc. Tomáš Musil vedoucí inspektor Brno, únor 2013

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj

OBSAH 1.

Úvod str. 3 – 9 Základní údaje Konzultační místa – poradenství v roce 2012 Územní působnost OIP Věcná působnost OIP Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP a projektu „OP LZZ“ Garanti úkolů v roce 2012

2.

Základní statistické údaje o kontrolní činnosti Počty kontrolovaných subjektů, protokolů o kontrolní činnosti a počty zjištěných závad Projektové dokumentace, kolaudační řízení Pracovní úrazy v roce 2012 Analýza uložených pokut

3.

Inspekční činnost str. 22 – 98 Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti bezpečnosti práce Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti pracovních vztahů a podmínek Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti nelegálního zaměstnávání

4.

Ostatní kontrolní činnost Projektová dokumentace staveb Kolaudační řízení Vyšetřování pracovních úrazů Šetření podnětů, oznámení a stížností

str. 99 – 116

5.

Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost Poradenská činnost Výchova a vzdělávání zaměstnanců OIP Publikační činnost, činnost v rámci regionu působnosti OIP

str. 117 – 121

6.

Ochrana veřejnosti

str. 122

7.

Spolupráce s orgány a organizacemi

str. 123, 124

8.

Závěr

str. 125

9.

Význam použitých zkratek

str. 126

Zpráva o činnosti za rok 2012

str. 10 – 21

Strana 2 (celkem 126)


1. Úvod 1.1 Základní údaje Sídlo:

Milady Horákové 3 658 60 Brno

Telefon:

950 179 900

E-mail:

[email protected]

Datová schránka:

a9heffd

Vedoucí inspektor:

Ing. et Ing. Bc. Tomáš Musil

Vedoucí právního útvaru:

JUDr. Dagmar Berková

Vedoucí útvaru ekonomicko – správního:

Ing. Marcela Ščerbová

Vedoucí útvaru inspekce I:

Ing. František Šebela

Vedoucí útvaru inspekce II:

Ing. Zdeněk Juránek

Vedoucí útvaru inspekce III:

Bc. Antonín Vojta

Vedoucí útvaru kontroly nelegálního zaměstnávání pro JmK:

PhDr. Dagmar Ihringová

Vedoucí útvaru kontroly nelegálního zaměstnávání pro ZK:

Ing. Martina Madziová

Základní organizační schéma OIP




1.2 Konzultační místa – poradenství v roce 2012 Brno – město, Brno - venkov Oblastní inspektorát práce Milady Horákové 3 658 60 Brno Tel.: 950 179 900 (recepce) pondělí a středa 8:00 - 11:30, 12:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa 8:00 – 11:30, 12:00 -17:00 (bezpečnost práce) Zlín Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně Čiperova 5182 760 42 Zlín Tel.: 950 179 985 středa 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 – 17.00 (bezpečnost práce)

Blansko Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně kontaktní pracoviště Blansko Vodní 1992/9 678 01 Blansko Tel.: 950 103 684 (bezpečnost práce) 950 103 682 (pracovní vztahy a podmínky) středa 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 - 15:00 (bezpečnost práce) Břeclav Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně kontaktní pracoviště Břeclav Fintajslova 7 690 02 Břeclav Tel.: 950 107 442 středa 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 - 15:00 (bezpečnost práce)




Hodonín Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně kontaktní pracoviště Hodonín Lipová alej 3846/8 695 01 Hodonín Tel.: 950 115 490 středa 8:00 – 12:00, 13:00 -17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 - 15:00 (bezpečnost práce) Kroměříž Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně kontaktní pracoviště Kroměříž Erbenovo nábřeží 4251 767 01 Kroměříž Tel.: 950 130 575 středa 8:00 – 12:00, 13:00 - 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00 (bezpečnost práce) Uherské Hradiště Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně kontaktní pracoviště Uherské Hradiště Na Morávce 1215 686 01 Uherské Hradiště Tel.: 950 170 411 středa 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00 (bezpečnost práce) Vsetín Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně Pod Žamboškou 1024 755 01 Vsetín Tel.: 950 173 413 středa 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00 (bezpečnost práce)




Vyškov Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně kontaktní pracoviště Vyškov Palánek 375/3a 682 01 Vyškov - Brňany Tel.: 950 174 445 středa 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00 (bezpečnost práce)

Znojmo Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně kontaktní pracoviště Znojmo nám. Svobody 2889/8 669 02 Znojmo Tel.: 950 176 328 středa 8:00 – 12:00, 13:00- 17:00 (pracovní vztahy a podmínky) středa v lichém týdnu 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (bezpečnost práce)

1.3 Územní působnost OIP Jihomoravský kraj Tento kraj má rozlohu 7 196,5 km2, je složen ze 7 okresů (Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo). V kraji je celkem 673 obcí, z toho 21 obcí s rozšířenou působností, 48 obcí má status města. Centrem kraje je druhé největší statutární město České republiky Brno, které je významným střediskem justice, ekonomickým a správním centrem, městem univerzit a veletržním centrem střední Evropy s dlouholetou tradicí. Počet obyvatel kraje je 1 166 313. 1) Zlínský kraj Rozloha kraje je 3 964 km2, skládá se ze 4 okresů (Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště). V kraji je 305 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností, 30 obcí má statut města. Sídelním městem kraje je statutární město Zlín, které je významným průmyslovým, obchodním a kulturním centrem východní Moravy. Počet obyvatel kraje je 589 030.1)




1)

Zdroj: internet (Krajské úřady JmK a ZK, Wikipedie)

1.4

Věcná působnost OIP

Věcná působnost inspektorátu je upravena v zákonu č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně v ustanovení § 3, § 5 a § 6 tohoto zákona. Inspektorát vykonává kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3 (ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona), tj. kontroluje dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů (ustanovení § 3 odst. 1 písm. a), právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku (ustanovení § 3 odst. 1 písm. b), právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce (ustanovení § 3 odst. 1 písm. c), právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení (ustanovení § 3 odst. 1 písm. d), právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost (ustanovení § 3 odst. 1 písm. e), právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi (ustanovení § 3 odst. 1 písm. f), právního předpisu, který stanoví povinnost uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo na obsazení místa vedoucího úředníka územního samosprávného celku, jakož i to, zda veřejná výzva nebo výběrové řízení byly provedeny včetně jejich průběhu. Inspektorát rovněž kontroluje dodržování kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 305 zákoníku práce (ustanovení § 3 odst. 2 Zpráva o činnosti za rok 2012


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj písm. a) a vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce, jestliže zakládají práva zaměstnanců (ustanovení § 3 odst. 2 písm. b). Dále pak inspektorát vykonává kontrolu v případech stanovených zvláštními právními předpisy (zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).

1.5 Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP a projektu „OP LZZ“ Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP Limit zaměstnanců pro rok 2012 Fyzický stav zaměstnanců k 31.12.2012 Průměrný orientační počet zaměstnanců k 31.12.2012 Roční průměrný přepočtený stav zaměstnanců Plnění stavu zaměstnanců v roce 2012 Počty pracovníků v jednotlivých útvarech 9.00 - vedoucí inspektor 9.10 - kancelář vedoucího inspektora (asistentka) 9.30 - právní odbor (VO + asistentka + právníci) 9.60 - odbor správy a informatiky 9.41 - odbor inspekce I (VOI + asistentka + inspektoři) 9.42 - odbor inspekce II (VOI + asistentka + inspektoři) 9.50 - odbor inspekce III (VOI+asistentka+inspektoři)

70 65 70 65 100% 1 1 1+1+3 1+5 1+1+17 1+1+12 1+1+17

Stav zaměstnanosti k 31.12.2012

65

Inspektorů OIP celkem Z toho mužů žen

46 32 14

Počet pracovníků, struktura a personální obsazení projektu „OP LZZ“ 9.71 – OP LZZ – Jihomoravský kraj (VO+asistentka+právníci+inspektoři) 9.72 – OP LZZ – Zlínský kraj (VO+asistentka+právníci+inspektoři) Stav zaměstnanosti k 31.12.2012 Inspektorů „OP LZZ“ celkem Z toho mužů žen


1+1+2+30 1+1+2+19 57 49 22 27



1.6 Garanti úkolů v roce 2012

12.1.01 12.1.02 12.1.03 12.1.10 12.1.31 12.1.32

12.1.33

12.1.34 12.1.35

12.1.36 12.1.37 12.1.39 12.1.41 12.1.42 12.1.49 12.1.50 12.1.51 12.1.52 12.1.66

Kontrola dodržování povinností zaměstnavatelů podle zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti Mimořádné kontrolní akce zaměřené na oblast nelegální práce a pracovněprávních vztahů Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů agenturami práce Bezpečnost práce ve stavebnictví Bezpečnost práce při provozu kamionové nákladní dopravy Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Dodržování předpisů při provozu tlakových nádob stabilních s rizikem výbuchu expandující vodní páry Bezpečnost práce při provozu jevištních technologických zařízení a zdvihacích plošin pro osoby s omezenou pohyblivostí v divadlech a ve veřejně přístupných budovách Bezpečnost skladového provozu Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništích Kontrola zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve školách a školských zařízeních zřízených pro praktické vyučování Kontrola systému BOZP v zemědělství se zaměřením na živočišnou výrobu Integrovaná inspekce podle zákona č.59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Program „Bezpečný podnik“ Dodržování bezpečnosti práce osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnavateli při práci v lese Bezpečnost práce při kotoučových pilách, tloušťkovačkách a frézkách při dřevoobrábění Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti


Ing. Marta Osičková Mgr. Martina Šulová Ing. Veronika Šenkeříková Mgr. Jindra Šimková Ing. Radomír Tomeček Karel Urbánek Slavomír Malík

Vladimír Cupák Ing. Luděk Zemánek

Ing. Bc. Radovan Knap Ing. Jan Strouhal Ing. Miloš Štefek Lenka Křížová Josef Juráček Ing. Jan Strouhal Ing. Dušan Netopil Ing. Jaroslav Radvan Ing. Jaroslav Radvan Bc. Martin Škára



2. Základní statistické údaje o kontrolní činnosti 2.1 Počty kontrolovaných subjektů, protokolů o kontrolní činnosti a počty zjištěných závad

Číslo úkolu 12.1.01

12.1.02 12.1.02N 12.1.03 12.1.03N 12.1.04 12.1.10 12.1.10N 12.1.21 12.1.31 12.1.31N 12.1.32 12.1.33 12.1.33N

12.1.34 12.1.34N 12.1.35 12.1.35N

12.1.36

12.1.37 12.1.39 12.1.41

Název Kontrola dodržování povinností zaměstnavatelů podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Mimořádné kontrolní akce zaměřené na oblast nelegální práce a pracovněprávních vztahů Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Pracovněprávní vztahy při kontrolách nelegálního zaměstnávání Kontroly dodržování pracovněprávních předpisů agenturami práce Kontrola uživatelů související s úkolem 12.1.10, agentury práce Bezpečnost práce ve stavebnictví Bezpečnost práce při provozu kamionové nákladní přepravy Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Dodržování předpisů při provozu tlakových nádob stabilních s rizikem výbuchu expandující vodní páry Bezpečnost práce při provozu jevištních technologických zařízení a zdvihacích plošin pro osoby s omezenou pohyblivostí v divadlech a ve veřejně přístupných budovách Mimořádná kontrolní akce zaměřená na bezpečnost skladového provozu Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Kontrola zajišťování bezpečnosti a


Subjekty

Protokoly (kontroly)

Závady

fyz.

práv.

fyz.

práv.

fyz.

práv.

82

177

82

180

33

113

338 3

267 5

339 3

288 5

170 0

210 1

2480 1

1577 3

2542 1

1724 3

403 0

454 0

62

98

62

99

51

110

1 0

16 2

1 0

16 2

3 0

36 0

0

9

0

9

0

21

38 0

199 2

38 0

232 2

143 0

812 0

19

48

19

48

131

280

369 2

722 21

369 2

741 21

870 0

2976 3

15 0

96 1

15 0

96 1

16 0

278 3

0 0

25 1

0 0

25 1

0 0

98 0

4

89

4

90

4

256

1

20

1

20

7

117

17

53

18

54

9

99

0

61

0

61

0

324


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj 12.1.41N

12.1.42 12.1.42N 12.1.49 12.1.49N 12.1.50 12.1.50N 12.1.51

12.1.52

12.1.66 12.1.66N

12.1.89N 12.1.90 12.1.91 12.1.93 12.1.96 12.1.98 12.1.99 12.1.99N

ochrany zdraví při práci ve školách a školských zařízeních zřízených pro praktické vyučování Kontrola systému BOZP v zemědělství se zaměřením na živočišnou výrobu Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Program Bezpečný podnik Dodržování bezpečnosti práce osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnavateli při práci v lese Mimořádná kontrolní akce zaměřená na bezpečnost při práci na kotoučových pilách, tloušťkovačkách a frézkách při dřevoobrábění Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti Následné kontroly úkolů minulých let Šetření smrtelných pracovních úrazů Šetření závažných pracovních úrazů Šetření ostatních pracovních úrazů Šetření stížností Zahájení správního řízení na základě kontroly jiného orgánu státní správy Ostatní nezařazené úkoly

Celkem

0

4

0

4

0

3

3 0

35 2

3 0

39 2

13 0

193 0

0 0

15 1

0 0

16 1

0 0

16 1

0 0

10 2

0 0

40 2

0 0

27 0

29

4

29

4

61

18

7

14

7

14

43

82

228 2

602 16

237 2

632 16

452 3

1358 15

4 2 6 1 1

31 15 31 0 1

4 2 6 1 1

31 15 32 0 1

2 4 6 1 4

3 17 38 0 0

4

40

4

40

4

40

10 1 3730

27 0 4342

10 1 3803

27 0 4634

13 1 2444

45 0 8050

8072

8437

10494

2.2 Projektové dokumentace, kolaudační řízení Zákon č. 251/2005 Sb. § 5 písm. i) § 5 písm. j)

Celkový počet Doručené projektové dokumentace Žádosti k účasti na závěrečné kontrolní prohlídce


696 556



2.3 Pracovní úrazy v roce 2012 Úraz Smrtelný Závažný Šetřený ostatní

Hlášeno 17 267 2

Z toho určeno k šetření 13 37 2

2.4 Analýza uložených pokut Na základě kontrolami zjištěných porušení právních předpisů (zákoníku práce, zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nařízení vlády a vyhlášek provádějících zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) byly v souladu se zákonem o inspekci práce a správním řádem vydávány příkazy a rozhodnutí o uložení pokuty. V roce 2012 tak bylo vydáno celkem 590 příkazů či rozhodnutí a uloženy pokuty v celkové výši 46 115 000 Kč. Celková částka uložených pokut se oproti roku 2011 výrazně zvýšila. Průměrná pokuta za správní delikt v roce 2011činila zaokrouhleně 30 000 Kč a v roce 2012 činila zaokrouhleně 78 000 Kč. Ke zvýšení průměrné částky pokuty za správní delikt došlo v souvislosti se změnou legislativy, kdy na SUIP přešly kompetence ke kontrole a sankcionování výkonu a umožnění nelegální práce. Správní delikt umožnění nelegální práce má dolní hranici sankce stanovenu na 250 000 Kč a horní hranici na 10 mil. Nově jsou ukládány pokuty fyzickým osobám za přestupek - výkon nelegální práce, maximální výše pokuty činí 100 000 Kč. Průměrná výše uložené pokuty činí 5 000Kč

Počet

Částka (v Kč)

pokuty uložené podnikajícím fyzickým osobám za správní delikt

7

59 000

pokuty uložené fyzickým osobám za správní delikt v souvislosti se šetřením pracovního úrazu

0

0

pokuty uložené právnickým osobám za správní delikt

42

1 428 000

pokuty uložené právnickým osobám za správní delikt v souvislosti se šetřením pracovního úrazu

2

310 000

pořádkové pokuty

1

20 000

celkem

50

1 817 000

z toho celkem v souvislosti se šetřením pracovního úrazu

2

310 000

Pokuty uložené v roce 2011, které nabyly právní moci v roce 2012




Počet

Částka (v Kč)

pokuty uložené fyzickým osobám za přestupky

83

411 500


121

12 745 000

5

430 000


348

30 954 000


16

1 075 000

pořádkové pokuty

17

500 000

celkem

590

46 115 000

celkem v souvislosti se šetřením pracovního úrazu

21

1 505 000

Pokuty uložené v roce 2012 (bez ohledu na nabytí právní moci)

pokuty uložené podnikajícím fyzickým osobám za správní delikt v souvislosti se šetřením pracovního úrazu

Srovnání podle průměrné výše pokuty v roce 2011 a v roce 2012

2012 78 000

2011 30 000

Srovnání podle počtu uložených pokut PFO 121 26%

PO 348 74%



Počet Částka Pokuty uložené v roce 2012, Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj (v Kč) které nabyly právní moci v roce 2012

pokuty uložené fyzickým osobám za přestupky

57

222 000


79

5 142 500

pokuty uložené podnikajícím fyzickým osobám za správní delikt v souvislosti se šetřením pracovního úrazu

4

240 000


291

16 408 000


15

915 000

pořádkové pokuty

17

500 000

celkem

463

23 427 500

celkem v souvislosti se šetřením pracovního úrazu

19

1 155 000

PO 30 954 000 71%

Srovnání podle výše uložených pokut

PFO 12 745 000 29%

Přehled uložených pokut v členění dle jednotlivých hlavních úkolů 12.1.01 Kontrola dodržování povinností zaměstnavatelů podle zák.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Uložené pokuty

46 z toho

Pravomocné pokuty

38

Celková výše pokut Kč

1 242 200

12.1.02 Mimořádné kontrolní akce zaměřené na oblast nelegální práce a pracovněprávních vztahů Uložené pokuty

19 z toho

Pravomocné pokuty Celková výše pokut Kč


17 811 000



12.1.02 Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Správní delikt Uložené pokuty

91 z toho

Pravomocné pokuty

69


30 821 000

12.1.03 Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Přestupek Uložené pokuty

48 z toho

Pravomocné pokuty

37


336 000

12.1.10 Kontroly dodržování pracovněprávních předpisů agenturami práce Uložené pokuty

2 z toho

Pravomocné pokuty

2


80 000

12.1.31 Bezpečnost práce ve stavebnictví Uložené pokuty

24 z toho

Pravomocné pokuty

23


590 000

12.1.32 Bezpečnost práce při provozu kamionové nákladní přepravy Uložené pokuty

11 z toho



9 230 000



12.1.33 Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více Uložené pokuty

32 z toho

Pravomocné pokuty

31


1 011 500

12.1.34 Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Uložené pokuty

1 z toho

Pravomocné pokuty

0


40 000

12.1.35 Dodržování předpisů při provozu tlakových nádob stabilních s rizikem výbuchu expandující vodní páry Uložené pokuty

4 z toho

Pravomocné pokuty

4


60 000

12.1.36 Bezpečnost práce při provozu jevištních technologických zařízení zdvihacích plošin pro osoby s omezenou pohyblivostí v divadlech a ve veřejně přístupných budovách Uložené pokuty

1 z toho

Pravomocné pokuty

1


30 000

12.1.39 Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Uložené pokuty

5 z toho



4 85 000



12.1.41 Kontrola zajišťování BOZP ve školách a školských zařízeních zřízených pro praktické vyučování Uložené pokuty

0 z toho

Pravomocné pokuty

0


0

12.1.42 Kontrola systému BOZP v zemědělství se zaměřením na živočišnou výrobu Uložené pokuty

0 z toho

Pravomocné pokuty

0


0

12.1.49 Integrovaná inspekce podle zák. č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Uložené pokuty

0 z toho

Pravomocné pokuty

0


0

12.1.50 Program „Bezpečný podnik“ Uložené pokuty

0 z toho

Pravomocné pokuty

0


0

12.1.51 Dodržování bezpečnosti práce osobami samostatně výdělečně činnými při práci v lese Uložené pokuty

0 z toho

Pravomocné pokuty

0


0

12.1.66 Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti Uložené pokuty

94 z toho



81 4 801 500



Z výše uvedeného vyplývá, že nejvyšší počet sankcí byl uložen právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám za porušování pracovněprávních předpisů zjištěných na základě podnětů – úkol č. 12.1.66, následují sankce za umožnění nelegálního zaměstnávání – úkol č. 12.1.03 Co se týče výše uložených pokut je na prvním místě úkol č. 12.1.03 Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců s pokutami ve výši 30 821 000 Kč uložených právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám za umožnění nelegálního zaměstnávání a pokut ve výši 336 000 Kč uložených fyzickým osobám za přestupek výkonu nelegální práce. K těmto pokutám je nutno přiřadit také pokuty ve výši 811 000 Kč uložené jako sankce za nedostatky zjištěné při kontrolách na základě úkolu č. 12.102 Mimořádné kontrolní akce zaměřené na oblast nelegální práce a pracovněprávních vztahů.

60 000

Členění pokut dle jednotlivých hlavních úkolů 12.1.01

40 000

30 000

85 000

12.1.03 SD

1 011 500 230 000

12.1.02 1 424 200

4 801 500

0

12.2.03 P 811 000

590 000

12.1.10 12.1.31

80 000

12.1.32

336 000

12.1.33 12.1.34 12.1.35 12.1.36 12.1.39 12.1.66

30 821 000



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Srovnání počtu vydaných rozhodnutí a uložených pokut Z porovnání údajů za r. 2009, 2010, 2011 a 2012 je patrný opětovný nárůst celkové výše uložených pokut za porušení právních předpisů, ale v roce 2012 nedošlo k nárůstu počtu vydaných příkazů a rozhodnutí. Téměř stejný počet rozhodnutí jako v roce 2011 je způsoben zejména složitostí správních řízení ve věci nelegálního zaměstnávání a také tím, že pokuty jsou ukládány za závažná porušení právních předpisů, je detailněji zkoumáno, zda vůbec bude řízení zahájeno. Negativním trendem, který zaznamenáváme je skutečnost, že téměř proti každému příkazu je podán odpor a musí proběhnout standardní časově náročné správní řízení. Novým fenoménem se staly námitky proti přezkoumání protokolu. V předchozích letech byly námitky podávány zcela výjimečně. V roce 2012 bylo podáno 115 námitek, většina směřovala proti přezkoumání protokolu ve věcech nelegálního zaměstnávání. Vyřizování námitek je odborně i časově velmi náročné, je nutno přezkoumat celý spis a postupy předcházející zpracování protokolu.

Rok

Počet

2009

194

4,891.000

-

2010

160

6,020.000

-

2011

541

16,245.000

-

2012

590

46,115.000

115


Celkem v Kč

Počet námitek



Pořádkové pokuty V roce 2012 byla v17 případech uložena pořádková pokuta v celkové výši 500.000 Kč za neposkytnutí součinnosti v souvislosti s prováděnou kontrolou (v r. 2009 bylo vydáno 5 rozhodnutí a uloženy pořádkové pokuty ve výši 90.000 Kč a v r. 2010 bylo vydáno 8 rozhodnutí a uloženy pořádkové pokuty ve výši 230.000 Kč v r. 2011 byly vydány 4 pokuty v celkové výši 110 000 Kč). Pokuty již nabyly právní moci.

Pořádkové pokuty - meziroční srovnání 500

230

počet pokut 110

90 5 2009

8 2010

4 2011

výše pokut v tisicích Kč

17 2012

K vydávání rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty přistupuje inspektorát v případě opakovaného odmítnutí splnění povinnosti součinnosti (např. při nepředložení požadovaných dokladů). K vydání rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty je přistupováno jako ke krajnímu řešení, kdy domluva s kontrolovanou osobou (odpovědnou osobou) není možná a je tak ztěžována vlastní kontrolní činnost inspektorátu.




Odvolání Inspektorát vydal v r. 2012 celkem 590 rozhodnutí o uložení pokuty, z nichž bylo v roce 2012 napadeno 117 odvoláními. Velký nárůst odvolání je způsoben ukládáním pokut za umožnění nelegální práce, kde je ukládána sankce v řádu statisíců. SÚIP v 53 případech rozhodnutí inspektorátu o uložení pokuty potvrdil, ve 2 případech rozhodnutí potvrdil a současně snížil výši uložené pokuty, v 15 případech bylo rozhodnutí inspektorátu zrušeno a vráceno k novému projednání, v 5 případech se jednalo o opožděné odvolání a 39 případů zůstalo v r. 2012 nerozhodnutých. Důvody SÚIP pro snížení uložené pokuty spočívaly v doložení tíživé ekonomické situace účastníkem řízení. V 5 případech podali účastníci odpor proti vydanému příkazu po lhůtě.

Srovnání počet rozhodnutí x počet odvolání

590

117

53

2

15

39

2.5 Vydání rozhodnutí o zákazu dle § 7 odst. 1 písm. j) zákona o inspekci práce V roce 2012 nebyl vydán žádný zákaz používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků a zařízení (dle § 7 odst. 1 zákona o inspekci práce) ani žádný zákaz práce přesčas, práce v noci, práce žen a mladistvých (dle § 7 odst. 2 zákona o inspekci práce).




3.

Inspekční činnost

3.1

Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti bezpečnosti práce

3.1.1 Bezpečnost práce ve stavebnictví Cílem kontrolní činnosti ve stavebnictví bylo prověření stavu a úrovně zajišťování bezpečnosti práce u zhotovitelů staveb na staveništích, dané kontrolním seznamem. Úkol byl zaměřen na práce ve výškách a zemní práce, které patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem těžkých a smrtelných pracovních úrazů. V průběhu roku byly kontroly provedeny u 235 právních subjektů podnikajících ve stavebnictví. Kontroly byly prováděny na staveništích, kde pracovali současně zaměstnanci více zaměstnavatelů i podnikající fyzické osoby, které nikoho nezaměstnávaly. Kontroly byly zaměřeny na stavební organizace střední a malé velikosti. Výběr staveb a právních subjektů podnikajícíh ve stavebnictví byl prováděn z oznámení o zahájení stavebních prací (zaslaných zadavateli staveb na OIP) a výběrem malých a středních organizací, u nichž nebyla kontrola prováděna v posledních 3 letech nebo byl šetřen těžký nebo smrtelný pracovní úraz v roce předcházejícím. Vyhodnocení jednotlivých předmětů kontrol a vyjádření výskytu počtu plnění požadavků v jednotlivých kapitolách vychází z kontrolních seznamů k HÚ 12.1.31, které byly zpracovány jako přílohy k jednotlivým protokolům. Z kontrolních seznamů vyplývá, že nejčastější nedostatky byly zjištěny ve způsobu zajištění zaměstnanců proti pádu z výšky, určení vhodného OOPP proti pádu z výšky a jeho ukotvení. Dále u technických konstrukcí, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu z výšky, dočasných stavebních konstrukcí – lešení. Časté byly i nedostatky u pracovních postupů při zajištění výkopových prací. Vyhodnocení dodržování ověřovaných požadavků Téměř na každém staveništi zajišťuje realizaci stavby více zhotovitelů zaměstnavatelů. Velká část těchto zhotovitelů zajišťuje své dodávky z větší či menší části prostřednictvím podnikajících fyzických osob (OSVČ), které nikoho nezaměstnávají. Na stavbách bylo prověřováno, zda se při práci více zhotovitelů na jednom staveništi dodavatelé vzájemně informují o rizicích, vyplývajících z jejich činnosti a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením. Vzájemná informovanost je realizována lépe u větších investičních celků, kde působí větší, renomované stavební firmy. Tam kde působí koordinátor BOZP, dochází ke vzájemné informovanosti mezi zhotoviteli téměř vždy, i když často pouze formálně podpisem v presenčním podpisovém archu, obecného a pro danou stavbu nekonkrétně řešeného registru rizik. Na jednotlivých stavbách záleží především na odbornosti a pečlivosti koordinátora BOZP, zda konkrétní rizika vznikající při stavebních pracích na staveništi budou vyhodnocena a zda bude přijato odpovídající opatření před jejich působením k ochraně osob pracujících na staveništi. Z kontrolních seznamů HÚ 12.1.31, bod kontroly 1 - Vzájemná informovanost o rizicích, přesto vyplývá, že u plnění povinnosti požadavku § 101 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. došlo k nárůstu oproti roku předchozímu (50% v roce 2011) na 75 %. Neohlášení pracovních úrazů a nezaslání záznamu o úrazu na OIP bylo zjištěno jen výjimečně, což je srovnatelné s rokem 2011. Jednalo se zejména o nepřijetí opatření proti opakování pracovních úrazů, případně přijatá opatření byla nedostatečná, a to u malých



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zaměstnavatelů, kteří nemají smluvně zajištěno plnění úkolů v prevenci rizik odborně způsobilou osobou. Z kontrolních seznamů HÚ 12.1.31, bod kontroly 2 – Povinnost zaměstnavatele při pracovních úrazech, vyplývá splnění požadavku § 105 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. z 95 %. Při kontrolách bylo zjišťováno, zda zaměstnavatel zajistil, aby všichni zaměstnanci obdrželi dostatečné a přiměřené informace a pokyny o BOZP, zda zajistil školení o právních předpisech BOZP, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky a o informacích a pokynech vede zaměstnavatel dokumentaci. U 15% kontrolovaných subjektů byly zjištěny nedostatky ve školení zaměstnanců o předpisech bezpečnosti práce, které se vztahují k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti. Šlo zejména o nedostatečné školení nově přijatých zaměstnanců a neprovedení školení pracovníků provádějících práce ve výškách (OOPP proti pádu z výšky). Obsah školení v některých případech neodpovídá platným právním předpisům, nezahrnuje právní předpisy týkající se činností prováděnými kontrolovanou osobou a to u zhotovitelů zaměstnávajících menší počet zaměstnanců, kteří nemají smluvně zajištěno plnění úkolů v prevenci rizik odborně způsobilou osobou. Z kontrolních seznamů HÚ 12.1.31, bod kontroly 3 - Školení BOZP zaměstnanců, vyplývá splnění požadavku § 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. z 85 %. Častým nedostatkem určování obsahu a četnosti školení o právních a ostatních předpisech je neaktuálnost obsahu stanovených právní předpisů. Stanovení četnosti školení je u většiny velkých a středních organizací již zavedený standard. U malých organizací byly občas zjištěny případy neplnění této povinnosti zejména tam, kde není trvale smluvně zajištěna externí osoba k provádění školení BOZP a plnění úkolů v prevenci rizik. Četnost školení obvykle bývá prováděno 1x za rok nebo za dva roky. Z kontrolních seznamů HÚ 12.1.31, bod kontroly 4 –Určení četnosti a obsahu školení, vyplývá procentuelně splnění požadavku § 103 odst. 3 zákona č.262/2006 Sb. z 81 %. Poskytování OOPP na základě vyhodnocení rizik Z dokumentace i fyzicky u zaměstnanců bylo prověřováno, zda zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům OOPP bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. U poskytování OOPP byly zjištěny nedostatky u přidělování prostředků osobní ochrany proti pádu z výšky, což je srovnatelné s rokem předešlým. Jde o fyzické nepřijetí těchto prostředků, i když na základě vyhodnocení rizik provedeného zaměstnavatelem je má mít zaměstnanec trvale k dispozici. Prostředky jsou přiděleny a převzaty mistry, ale jejich výdej na stavbách zaměstnancům není prokazatelný. Dalším problémem je nedostatečné vyhodnocení rizik a následné přidělení OOPP, kdy zaměstnavatel spoléhá na to, že mistr na staveništi případné riziko vyhodnotí sám a potřebný prostředek OOPP následně zajistí. Z kontrolních seznamů HÚ 12.1.31, bod kontroly 5 – Poskytování OOPP zaměstnavatelem, vyplývá splnění požadavku § 104 odst. 1 a odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb. a NV č. 495/2001 Sb. z 67 % což je ve srovnání s rokem 2011 mírné zlepšení (o 6 %). Byly kontrolovány stavby, pracoviště nebo zařízení staveniště, zda jsou ohrazena nebo jinak zabezpečena proti vstupu nepovolaných fyzických osob, zda je prováděna kontrola tohoto zabezpečení a jsou umístěné vhodné bezpečnostní značky.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Nedostatky při zajišťování stavenišť proti vstupu nepovolaných osob byly časté u staveb menšího rozsahu (rodinné domy, revitalizace bytových domů, opravy provozních objektů). Dalším nedostatkem bylo (zejména u liniových staveb prováděných na veřejném prostranství) nahrazování ohrazení výkopů plastovými fóliemi. Z kontrolních seznamů HÚ 12.1.31, bod kontroly 6 –Zajištění staveb, vyplývá splnění požadavku § 5 odst. 1 písm. c zákona č. 309/2006 Sb., a NV č. 591/2005 Sb. § 2 odst. 1 příloha č. 1 část I bod 1, 2, 3, 4 ze 72 %. Na stavbách bylo kontrolováno, zda a jakým způsobem zaměstnavatel zajistil provedení ochrany zaměstnanců proti pádu z výšky prostředky kolektivní ochrany nebo prostředky osobní ochrany. Kolektivní ochrana zůstává problematickým místem u provádění hrubých staveb a montáže prefabrikovaných železobetonových konstrukcí, kdy není dostatečné zajištění volných okrajů podlah, výtahových šachet, schodišť technickou ochrannou konstrukcí proti pádu. Často dochází k nezajišťování nebezpečných otvorů v podlahách nebo jiných pochůzných plochách proti pádu osob. Při regeneraci bytových objektů a jejich zateplování nejsou lešeňové konstrukce vystrojovány vnitřními zábradlími v místech balkonů a lodžií a tam, kde je lešení umístěno ve vzdálenosti více jak 0,25 m od stávajících zateplovaných stěn. Časté jsou nedostatky v zajištění pracovníků proti pádu při práci na střešních pláštích a při montáži bednění železobetonových stěn a stropů. Tyto práce jsou ve většině případů prováděny OSVČ, které nemají pro zřizování technických konstrukcí kolektivní ochrany potřebné podmínky a prostředky (pořízení a montáž je pro ně nákladná). Proto občas používají OOPP proti pádu, které jim neumožňují bezpečný pohyb ve výšce. Z kontrolních seznamů HÚ 12.1.31, bod kontroly 7 – Ochrana proti pádu z výšky, vyplývá splnění požadavku § 5 odst. 1 písm. c zákona č. 309/2006 Sb., a NV č. 362/2005 Sb. § 3 z 37 %. Na stavbách bylo zjišťováno, zda zaměstnavatel zajistil a přidělil OOPP proti pádu, které jsou pro danou činnost vhodné, zda je určeno místo ukotvení a jsou-li OOPP pravidelně kontrolovány, pokud nezajistil ochranu zaměstnanců proti pádu kolektivním zajištěním. Při pracích ve výškách zaměstnavatelé nevěnují dostatečnou pozornost výběru vhodného systému ochrany proti pádu z výšky pomocí OOPP. Nerespektují omezující podmínky a rizika používání prostředků osobního zajištění. Jsou z ekonomického hlediska často používány i v případech, kdy lze k ochraně proti pádu z výšky použít technickou konstrukci - kolektivní zajištění. Zhotovitelé na staveništích často nemají o používání osobního zajištění v různých kombinacích odborné znalosti, neznají požadavky na kotvící zařízení a neuvědomují si náročnost na přípravu prací při použití tohoto zajištění. Tyto prostředky jsou zaměstnanci nekvalifikovaně používány, neodpovídají povaze prováděných prací ve výškách, nezajišťují plnou ochranu a neumožňují bezpečný pohyb na pracovišti ve výškách. Z kontrolních seznamů HÚ 12.1.31, bod kontroly 8 – Přidělení OOPP proti pádu, určení místa ukotvení a jejich kontrola, vyplývá splnění požadavku § 5 odst. 1 písm. c zákona č. 309/2006 Sb. a NV č.362/2005 Sb. § 4, příloha, část II. bod 1 a bod 5 dle porušení z 34 %. Na staveništích bylo prověřováno, zda technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí, splňují bezpečnostní požadavky. Technické konstrukce, které mají zabránit pádu či propadnutí zaměstnanců, často nesplňují podmínku únosnosti nepoužitím nebo nevhodným provedením konstrukce, jejími materiály nebo stabilitou, nemají požadovanou výšku. U bednění stropních konstrukcí bývají tyto technické konstrukce - zábradlí nevhodně



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj umístěny až za nebezpečnou hranou pádu. Otvory v podlahách a pochůzných plochách jsou kryty poklopy jen z části a bez zajištění proti posunu. Práce na střechách je prováděna bez zabezpečení volných okrajů a není výjimkou, že není zpracován postup, jak se bezpečně pohybovat v místech, kde hrozí pád z výšky nebo do hloubky. Z kontrolních seznamů HÚ 12.1.31, bod kontroly 9 – Bezpečnostní požadavky na technické konstrukce, vyplývá splnění požadavku § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. a NV č. 362/2005 Sb. § 4, příloha, část II. bod 5 podle porušení z 30 %. Bylo prověřováno, zda provedení dočasné stavební konstrukce (lešení) odpovídá průvodní dokumentaci a návodům na montáž a zda používání konstrukce, kterou jsou zaměstnanci chráněni proti pádu z výšky, splňuje požadavky předpisů. Provedení většinou neodpovídá průvodní dokumentaci a návodům na montáž. Lešení jako dočasná stavební konstrukce nebyla předána a převzata do užívání nejčastěji u kontrolovaných subjektů na stavbách prováděných drobnými zhotoviteli a u OSVČ které tuto montáž prováděly. Dalšími nedostatky je nesouvislé pokrytí pracovních podlah jednotlivých pater lešení podlážkami nebo podlahovými dílci. Chybějící nebo nedostatečné zajištění volných okrajů pracovních podlah zábradlím, chybějící zarážky u podlah a u trubkového lešení nepoužívání roznášecích ocelových nánožek při zakládání na volném terénu nebo je lešení postaveno bez projektové dokumentace, výše než výrobce lešení uvádí ve svém návodu na montáž a používání. Z kontrolních seznamů HÚ 12.1.31, bod kontroly 10 – Bezpečnostní požadavky na technické konstrukce - lešení, vyplývá splnění požadavku § 5 odst. 1 písm. c) zákona č.309/2006 Sb. a NV č. 362/2005 Sb. § 4, příloha, část VII. bod 1, 10 až 15 z 28 %. Bylo kontrolováno, zda zaměstnavatel bezpečně zajistil prostory, nad kterými se pracuje a u nichž vzhledem k povaze práce hrozí riziko pádu osob nebo předmětů – ohrožený prostor. Zajištění prostoru pod prací ve výškách úzce souvisí se zajištěním staveniště a má na dodržování bezpečnostních předpisů při stavebních činnostech značný vliv, zvláště pokud se jedná o staveniště či stavební práce na veřejných prostranstvích nebo v prostorách, které k nim přiléhají, což bylo také častým porušením u těchto druhů stavenišť. Zejména při provádění krátkodobých prací na střechách, při rekonstrukcích balkonů a lodžií a při práci z lešení a pracovních plošin. Nejsou dodržována ochranná pásma, zaměstnanci i fyzické osoby se často pohybují pod nebezpečnou prací ve výškách a to zejména v případech, kdy jsou stavební práce prováděny na veřejných prostranstvích, kde je možnost záboru větší veřejné plochy omezena nebo zakázána. Z kontrolních seznamů HÚ 12.1.31, bod kontroly 11 – Zajištění prostoru pod prací ve výškách, vyplývá splnění požadavku § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. a NV č. 362/2005 Sb. § 4, příloha, část V z 61 %. Nedostatečné zajištění svislých stěn výkopů stavebních rýh a jam proti sesutí bylo zjišťováno v menším rozsahu u zhotovitelů, kteří prováděli výkopy o menších hloubkách do 2 m. Při výkopu hloubek nad 2 m je věnována větší pozornost zabezpečení stěn a jsou běžně používány velmi rozšířené ocelové pažící boxy. Nedostatky byly zjišťovány v technologii a pracovních postupech vlastního používání pažení stěn výkopů a pažících boxů, jejich předčasném vytažení před provedením obsypu kanalizace nebo inženýrských sítí. Nedostatky byly zjištěny u zatěžování okrajů výkopů zeminou a stavebním materiálem, chybějícím nebo nedostatečně provedeným přechodem přes výkop, nezajištění vlastního výkopu ohrazením, zábradlím nebo zábranou.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Z kontrolních seznamů HÚ 12.1.31 bod kontroly 12 – Zajištění výkopů a stěn výkopů a provedení bezpečných sestupů a výstupů, vyplývá splnění požadavku § 3 odst. 3. zákona č.309/2006Sb. příloha č. 3 k NV č. 591/2006 Sb. část III a část IV. z 54 %. Bylo prověřováno, zda zaměstnavatel seznámil obsluhu stavebních strojů s místními provozními a pracovními podmínkami, majícími vliv na bezpečnost práce a ovládá-li obsluha stroj v souladu s návodem výrobce. Dále zda jsou práce se zdvihacími zařízeními prováděny bezpečně v souladu s právními a ostatními předpisy (systémem bezpečné práce). U drobné mechanizace je zanedbáváno seznámení zaměstnanců s obsluhou těchto strojů a seznamování s místními pracovními podmínkami na daném staveništi a bývá často nahrazováno pouhým předáním staveniště. Z kontrolních seznamů HÚ 12.1.31, bod kontroly 13 – Bezpečný provoz a požívání strojů na staveništi, vyplývá splnění požadavku § 102 odst. 1 zákona 262/2006 Sb. § 3 odstavec a) a příloha č. 2 NV č. 591/2006 Sb. z 83 %. Bylo prověřováno, zda je manipulace s materiálem prováděna odborným způsobem a práce jsou prováděny odborně způsobilými osobami, zda jsou vázací prostředky vhodným způsobem skladovány a označeny a druh používaných vázacích prostředků na stavbě odpovídá druhu a hmotnosti břemene. Bylo zjištěno, že vázací prostředky nejsou pravidelně kontrolovány a jsou používány, přestože vykazují zjevné poškození a to zejména jejich nevhodným uložením a skladováním. Z kontrolních seznamů HÚ 12.1.31, bod kontroly 14 – Manipulace s materiálem, vyplývá splnění požadavku § 23 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. § 4 odst. 2 NV č. 378/2001 z 83 %. Bylo prověřováno, zda mají zaměstnavatelé provedeny revize prozatímního elektrického zařízení na staveništi, a to staveništních rozvaděčů a pohyblivých přípojů, staveništních buněk a zařízení staveniště, v souladu s bezpečnostními předpisy. Závadou u těchto prozatímních – dočasných elektrických zařízení na staveništi byla platnost revizních zpráv. Nedostatky byly u uzamykatelnosti hlavního vypínače při opuštění stavby a jeho umístění tak, aby byl snadno přístupný. Používání pohyblivých přípojů jsou často nevhodně vedeny po komunikacích, pojížděny, nejsou vyvěšeny a přívody chráněny. Z kontrolních seznamů HÚ 12.1.31, bod kontroly 15 – Výchozí revize prozatímního el. zařízení, vyplývá splnění požadavku § 4 odst. 1 písmeno c) zákona č.309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb. § 2 odst. 1 příloha č. 1 část II bod 1, 2 z 82 %. Nedostatek v prokazatelném poučení obsluhy o umístění hlavního vypínače byl zjišťován zejména u drobných staveb a na staveništích s větší obměnou pracovníků během provádění vlastních stavebních prací. Z kontrolních seznamů HÚ 12.1.31, bod kontroly 16 – Výchozí revize prozatímního el. zařízení, vyplývá splnění požadavku § 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. a NV č.591/2006 Sb. § 2 odst. 1 příloha č. 1 část II bod 2 ze 72 %. U menších stavebních organizací a OSVČ, které přebírají staveniště od hlavních zhotovitelů nebo velkých stavebních firem, nejsou úkoly v prevenci rizik dostatečně plněny. Tyto subjekty často nemají zaveden účinný systém vyhledávání rizik a vnitřních kontrol BOZP na staveništi. Problémem je zvětšující se počet OSVČ pracujících na staveništích, u nichž je úroveň znalostí BOZP velmi nízká. V těchto případech by se měla příznivě projevovat činnost koordinátorů BOZP. Úroveň činnosti a odbornosti koordinátorů (často tuto činnost souběžně provádí technický dozor investora) na stavbách je velmi rozdílná. Ve vztahu ke



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj stále většímu tlaku o co nejnižší investiční náklady zadavatelů staveb je přítomnost koordinátora BOZP na stavbě pouze občasná a formální, což bývá v rozporu se zkracováním lhůt výstavby, kdy dochází ke kumulaci velkého počtu pracovníků (zejména OSVČ) v malém časovém horizontu. Tyto závěry vyplývají i při šetření pracovních úrazů na staveništích, kde ve většině případů buď koordinátor BOZP vůbec nebyl určen nebo jeho činnost byla občasná, nedostatečná a neodborná. Za zjištěná porušení povinností, vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, byly kontrolovaným subjektům uloženy pokuty v rámci úkolu č. 12.1.31, a to ve 22 případech v celkové výši 505.000,- Kč. Údaje o úkonech provedených OIP Počet provedených kontrol

272

Počet kontrolovaných subjektů

239

Počet zjištěných závad

955

3.1.2 Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Cílem úkolu bylo ověřit, zda zadavatelé staveb a koordinátoři BOZP na staveništi vyžadují a dodržují povinnosti uložené zákonem č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb. Zda prosazují zvyšování úrovně bezpečnosti práce na stavbách a tím působí na snižování pracovní úrazovosti, způsobené nedostatečnou informovaností jednotlivých zhotovitelů o možných rizicích a úkolech prováděných jednotlivými zaměstnanci pro bezpečný výkon práce. Zadáním úkolu bylo provést kontroly plnění povinností zadavatelů staveb a koordinátorů BOZP na staveništi, kde současně působili zaměstnanci více než jednoho zhotovitele a dále v případech, kdy celková předpokládaná doba trvání prací a činností přesáhla dobu určenou v § 15 zákona č. 309/2006 Sb., a na stavbách, kde byly vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo zdraví. Výběr kontrol zadavatelů staveb vycházel zejména z regionální znalosti staveb inspektory, z poznatků o stavbách a jejich zhotovitelích v rámci přípravy na kontroly a z přehledu oznámení o zahájení prací, zasílaných na OIP.




Kontroly byly zaměřeny na skutečnost, zda: -

zadavatel stavby doručil oznámení o zahajení prací na OIP,

-

oznámení splňuje náležitosti přílohy č. 4 k NV č. 591/2006 Sb.,

-

je zajištěno jeho vyvěšení oznámení na staveništi

-

zadavatel stavby zajistil, že před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví

-

na staveništi, kde působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, zadavatel určil potřebný počet koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb.

-

zadavatel zavazuje zhotovitele stavby k součinnosti s koordinátorem BOZP

-

koordinátor plní povinnosti dané § 18 zákona č. 309/2006 Sb. a § 7 a 8 NV č. 591/2006 Sb.

Kontrola plnění povinností zadavatele stavby Oznámení o zahájení prací podle § 15 zákona č.309/2006 Sb. Zadavatel stavby nedoručil oblastnímu inspektorátu práce oznámení o zahájení stavby v zákonném termínu u 46 % kontrol. Doručení „Oznámení o zahájení prací“ dle § 15 odst. 1 zákona č. 3092006 Sb., příslušnému oblastnímu inspektorátu podle místa stavby, nejpozději 8 dnů před předáním staveniště, nebylo u necelé poloviny kontrolovaných dodrženo. Zadavatelé staveb se často s touto povinností seznámí až od zhotovitelů stavby. Oznámení bylo v mnoha případech doručováno až po předání staveniště zhotoviteli, případně nebylo doručeno vůbec. Chyběly v nich náležitosti stanovené prováděcím předpisem, především úplné údaje o staveništi, o osobě zabezpečující odborné vedení stavby a o koordinátorovi. Dále nebývá vyplňován odhad počtu osob na staveništi, případně je odhad nekvalifikovaný. Často jsou oznámení posílána na OIP vícekrát (jak zadavatelem, tak koordinátorem stavby). Stejnopis oznámení o zahájení prací není vyvěšen u vstupu na staveniště v 59 % kontrol. Při provádění kontrol, zda jsou po celou dobu stavby až do ukončení prací a předání stavebníkovi k užívání vyvěšeny stejnopisy oznámení o zahájení prací u vstupu na staveniště, bylo zjištěno neplnění této povinnosti u nadpoloviční části kontrol podle § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., tj. vyvěšení stejnopisu „Oznámení o zahájení prací“. Tento požadavek není téměř vůbec realizován u liniových staveb. U některých staveb je oznámení vyvěšeno na nevhodných a nepřístupných místech. Zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi Zadavatel stavby nezajistil v 39 % kontrol, aby byl před zahájením prací na staveništi zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nezajištění zpracování plánu BOZP na staveništi před zahájením prací na staveništi, kde budou vykonávány práce a činnosti vystavující osoby zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, bylo zjištěno u třetiny kontrolovaných subjektů.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Dále jsou plány BOZP zpracovány v rozdílných kvalitativních úrovních. Příčinu rozdílné úrovně zpracování plánů BOZP lze přičíst k chybějícímu výkladu zákona, tj. nestanovení, co má plán obsahovat. V 90 % je obsahem plánu opisování ustanovení vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP (především ustanoveními z NV č. 591/2006 Sb.), konkrétnost plánu BOZP se pak liší pouze v názvu a místě stavby. Mnohdy není obsahem plánu BOZP grafická část, která má přehlednou jednoduchou vypovídající schopnost. Předkládané zpracované plány bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi vykazují ve většině obsah bez návaznosti na druh a velikost realizované stavby a na potřeby zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. V plánech nejsou uvedena potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení, nejsou rovněž upraveny na skutečný stav a postupně v průběhu realizace přizpůsobeny podstatným změnám, jak stanoví § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. Takto zpracované plány se stávají pouhou administrativní povinností, které rozumí, pracují s ní a aktualizují jen koordinátoři – otázka jeho obsahu a rozsahu se tímto stává nedůležitá. S takovým dokumentem se následně pro jeho objemnost a nerelevantní obsah dostupný v právních předpisech neseznámí další zaměstnavatelé (zhotovitelé) a plán se stává formálním a neúčelným. Právní předpisy a opatření jimi stanovené, je možné dát jako přílohou k plánu. Znalý zaměstnavatel tyto předpisy a opatření zná a nemusí je přečítat a hledat v nich problematiku, se kterou by měl seznámit své zaměstnance. Konkrétní rizikové práce nejsou v plánech často vůbec řešeny, nejsou časově konkretizovány, koordinovány a minimalizovány. Na tomto stavu se promítají slabé praktické zkušenosti a znalosti stavebních technologií samotných zpracovatelů a koordinátorů. Plán BOZP zpracovaný v přípravě či jinou osobou než koordinátorem, nemusí vyhovovat vzniklé situaci na stavbě. Proto je nutné zajistit úpravu tohoto plánu koordinátorem ve fázi realizace. Ten však často nedostává podklady od zhotovitelů stavby, kteří mají povinnost 8 dní před zahájením prací informovat koordinátora o zvolených postupech a z nich vyplývajících rizicích, včetně opatření přijímaných na odstranění nebo minimalizaci těchto rizik. Koordinátor by měl tyto postupy posoudit z pohledu požadavků bezpečnostních předpisů a zároveň z pohledu nutnosti koordinace bezpečnosti na staveništi. Může stanovit s ostatními zhotoviteli kombinované řešení situace. Určení potřebného počtu koordinátorů na staveništi, kde působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby Zadavatel stavby neurčil u 40 % kontrol koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi při realizaci stavby. Při určení většího počtu koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi ve fází realizace, jak stanoví § 14 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., zadavatel stavby nevymezil pravidla jejich spolupráce. Neuspokojivá situace je v nezajištění a neurčení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi ve fázi přípravy stavby, i když v porovnání s rokem minulým došlo k určitému zlepšení. Povinnosti zadavatele ke koordinátorovi Zadavatel nezavázal všechny zhotovitele stavby, popřípadě jiné osoby, k součinnosti s koordinátorem po celou dobu přípravy a realizace stavby ve 47 % případů. Zadavatelé uzavírají se zhotoviteli obchodní smlouvy, do kterých tato problematika nebývá běžně



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zapracována. Smluvně je ošetřeno maximálně provádění činností v souladu s požadavky BOZP a smluvní sankce za neplnění. Vazba na koordinátora a povinnost součinnosti s koordinátorem není smluvně dostatečná (viz výše), případně vůbec stanovena. Častou situací je řetězení zhotovitelů, kdy si subdodavatel přizve k realizaci dalšího „podzhotovitele“, se kterým uzavře smlouvu. Vzhledem k těmto situacím, kdy o dílčích zhotovitelích investor neví, nejsou tito podzhotovitelé zavazováni k součinnosti s koordinátorem. Smluvní zavázání všech zhotovitelů k součinnosti s koordinátorem je v mnoha případech řešeno formálně a nevymahatelně a zavázání končí na „prvním článku řetězce subdodavatelů“. Kontrola plnění povinností koordinátora při realizaci stavby V rámci povinností koordinátora při realizaci stavby na staveništi je třeba skloubit legislativní rámec, rozsah a stav stavby s reálnými činnostmi všech zúčastněných subjektů na požadovaný bezpečný stav a dle požadavků stanovených v plánu BOZP. Dále hledat správné kompromisy a navrhovat přijatelná opatření. Koordinátor je závislý na zadavateli stavby, investorovi a tlaku investora na zhotovitele k plnění úkolů v souladu s požadavky na BOZP. Zákonné povinnosti jsou jasně dány, ale prostředky a pravomoci k jejich vyžadování a prosazování jsou omezené. V praxi se také setkáváme s koordinátory, kteří jsou spíše bezpečnostními techniky, jejichž činnost se omezuje na dokumentování a sepisování závad. Vytrácí se jakákoliv prevence rizik a časová koordinace z hlediska BOZP. Při kontrolní činnosti v rámci úkolu bylo zjištěno neplnění povinností koordinátora v těchto případech: -

v 4% nenavrhoval termíny a neorganizoval kontrolní dny k dodržování plánu BOZP za účasti zhotovitelů,

-

v 13 % bez zbytečného odkladu neinformoval dotčené zhotovitele staveb o rizicích,

-

v 17 % bez zbytečného odkladu neupozorňoval zhotovitele stavby na nedostatky v uplatňování požadavků BOZP na staveništi,

-

v 14 % bez zbytečného odkladu neoznámil zadavateli stavby nedostatky v uplatňování požadavků BOZP na staveništi v případě, že zhotovitelem stavby nebyla přijata neprodleně opatření k nápravě,

-

v 23 % nekontroluje zabezpečení obvodu staveniště, včetně vstupu a vjezdu na staveniště.

Oproti loňskému roku 2011 došlo ke zlepšení činností koordinátorů a snížení počtu nedostatků o třetinu. Kontrolní dny a činnost koordinátora jsou na stavbách prováděny většinou bez návaznosti na prováděné činnosti na stavbě, bez ohledu na aktuální rizika na staveništi a nová rizika nastupujících subdodavatelů. Kontrolního dne se zúčastňuje většinou pouze zástupce hlavního zhotovitele, případně zástupci „prvního článku řetězce subdodavatelů“. Účast Zpráva o činnosti za rok 2012


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj dalších podzhotovitelů je výjimečná. Koordinátor se často ani nedozví o dalších subdodavatelích na stavbách. Nezjišťují si všechny zhotovitele na stavbě v době své kontrolní činnosti. U kontrolní činnosti je zavedena spíše periodicita, 1 x za určité období. Kontrolní dny většinou slouží pro zjištění a zdokumentování stavu BOZP. Nejsou však prověřovány rizikové činnosti a plnění opatření k jejich eliminaci i dalšími zhotoviteli. Informovanost o vzniklých rizicích je ojediněle prováděna, avšak ne vždy je zajištěno jejich včasné předání v písemné či elektronické formě. Seznámení všech zhotovitelů bývá prováděno většinou písemně po kontrolních dnech. Je potřeba si uvědomit, že působí-li na stavbě koordinátor, může a měl by nahradit svou činností povinnosti zaměstnavatelů v řetězci subdodavatelů vyplývající z § 101 odst. 3 zákoníku práce, což v zákoně není dořešeno. Povinnosti koordinátorů při přípravě a realizaci stavby v zákoně č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., jsou stanoveny obecně, bez konkrétního vymezení nebo výkladu, což se projevuje na rozdílné úrovni činnosti koordinátorů. Zadavatel není schopen posoudit kvalitu smluvně najatého koordinátora a soustřeďuje se většinou na jeho finanční požadavky. Není nutno rozvádět otázku smluvních vztahů mezi zadavatelem a koordinátorem, kdy je například při rozsáhlém projektu smluvně zajištěn koordinátor pro realizaci stavby na několik hodin měsíčně. Následný dopad na celkovou funkčnost zajištění bezpečnosti na staveništi bude jistě nedostačující, na což navazuje fakt, že každé staveniště má svá specifická nebezpečí, která se mění v reálném čase (např. na rozdíl od výrobních provozů), a která vznikají a zanikají s postupem realizace stavby. Současně s koordinátory, kteří by měli být garantem bezpečné práce na staveništi, se na bezpečnosti staveb musí podílet i stavební úřady v rámci kontrolních prohlídek. Kontrolní prohlídky stavebních úřadů mají za cíl ověřit, že stavba v dané fázi splňuje sledovaná kritéria z hlediska „veřejného zájmu“, tj. zejména hlediska prokazující i zajištění ochrany života, zdraví, bezpečnosti. Kontrolní prohlídku svolává a provádí stavební úřad (§ 133 stavebního zákona) a kontroluje i stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí a ověřuje také, zda stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152 stavebního zákona. Stavebník je povinen dbát a musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat. Závěrem lze konstatovat, že podvědomí o povinnostech zadavatelů staveb se za poslední 3 roky zvýšilo a je zaváděno do praxe. V posledních třech letech, oproti letům minulým narostly počty oznámení o zahájení prací (největší nárůst oznámení o zahájení prací byl v roce 2011). V případě neplnění zákonných požadavků, vyplývá toto z neznalosti povinností investora, zadavatele stavby, případně snahy o šetření investičních prostředků, a to nejen v soukromém sektoru, ale ve velké míře i ve veřejné správě. Velkým nedostatkem, který nebyl úkolem přímo kontrolován, se stále jeví neplnění činností koordinátora při přípravě stavby v součinnosti s projektantem. Velmi účinným nástrojem by mohl být prováděcí předpis – výklad co má plán BOZP obsahovat a jak má vypadat činnost koordinátora na stavbě. Zadavatel stavby by přesně věděl jakou konkrétní činnost má po koordinátorovi BOZP požadovat. Posledním závažným nedostatkem je kvalita praktických znalostí koordinátorů BOZP. V praxi se setkáváme s koordinátory, kteří jsou spíše bezpečnostními techniky, jejichž činnost se omezuje na dokumentování a sepisování závad a prohřešků, které jsou momentálně v době kontroly na staveništi v nepořádku. Vytrácí se jakákoliv prevence rizik a časová koordinace z hlediska BOZP. Dokumentace a záznamy jsou sice jediným Zpráva o činnosti za rok 2012


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj prokazatelným výstupem koordinátora o vyhledávání rizik a řešení problémů nebo závad, otázkou vždy je, jakou mají praktickou hodnotu. Zpracovaný plán BOZP se tak mnohdy stává pouhou nutnou administrativou, které rozumí, pracuje s ní a aktualizuje vlastně jen koordinátor – otázka jeho obsahu a rozsahu se tímto stává nedůležitá. Dobrý vliv na činnost koordinátorů má spojitosti s časově omezenou odbornou způsobilostí a povinností koordinátorů postupně procházet novým přezkoušením. Osvědčení koordinátora BOZP na staveništi vydaná v roce 2007 a do 30. 6. 2008 jsou platná do 1. 1. 2014. Koordinátoři tak postupně musí pro další činnost absolvovat tuto zkoušku a zopakovat si legislativní požadavky. Údaje o úkonech provedených OIP Počet kontrol Počet kontrolovaných subjektů Počet zjištěných nedostatků

72 70 108

3.1.3 Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích Ke kontrole byly vybírány především subjekty, u nichž lze předpokládat vyšší potencionální ohrožení osob a kde je nutné subjekty vést k dlouhodobé péči o zajišťování oblasti bezpečnosti práce, vytváření vhodných pracovních podmínek a požadovaných pracovně právních vztahů. Jedná se zejména o subjekty podnikající v činnostech s vysokým počtem vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání a havárií. Dále o subjekty, na které OIP obdržel podněty týkající se neplnění ustanovení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a stanovených pracovních podmínek. Cílem úkolu bylo zaměřit kontroly na nově vzniklé podniky, u nichž doposud nebyla provedena kontrola zaměřená na oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a tím je přimět k vytváření systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dále pak vytvořením potřebného tlaku přimět vedení podniků, u nichž oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci není věnována dostatečná pozornost k dodržování bezpečnostních předpisů, a tím vytvořit předpoklady k minimalizaci pracovní úrazovosti. Výběr subjektů pro kontrolu Kontroly byly provedeny zejména u subjektů v oborech výroba nábytku, výroba potravin a nápojů, textilní průmysl, výroba papíru a výrobků z papíru, výroba chemických látek a přípravků, výroba pryžových a plastových výrobků, výroba skla a skleněných výrobků, výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, výroba železa, oceli, feroslitin, plochých výrobků a tváření za tepla, slévárenství, strojírenství.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Systém výběru subjektů Ke kontrolám byly přednostně vybrány subjekty, u kterých: -

nebyla ještě provedena plánovaná kontrola nebo uplynulo více jak 5 let od poslední kontroly,

-

je nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti,

-

jsou opakované podněty na neplnění povinností v oblasti BOZP,

-

byly při předešlé kontrole zjištěny závažné nedostatky.

Předmět kontroly Administrativní kontrola -

prevence rizik - vyhledávání a vyhodnocení rizik, přijímání opatření k eliminaci rizik a realizace přijatých opatření

-

školení a příprava k výkonu práce - seznámení zaměstnanců s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s přijatými opatřeními k jejich minimalizaci

-

provozní dokumentace provozovaných strojních zařízení a technologických zařízení

-

pracovní doba a její evidence, přestávky v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávky

-

pracovní úrazovost, evidence, šetření příčin a vzniku PÚ, stanovení opatření proti opakování PÚ a jejich realizace, zasílání záznamů o úrazech příslušným institucím

Vlastní kontrola na konkrétních pracovištích -

vhodnost pracovišť s ohledem na prováděné činnosti

-

organizace práce a bezpečnost pracovních postupů

-

provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí

-

dodržování provozních podmínek stanovených výrobcem a provozovatelem

-

provádění kontrol a revizí stanovených výrobcem, případně provozovatelem

-

technický stav provozovaných strojů a technických zařízení se zaměřením na vybavenost ochranným zařízením, na bezpečné ovládání a na dodržování povinností, které jsou stanoveny v průvodní dokumentaci výrobce a v právních předpisech

-

namátková kontrola používání přidělených OOPP zaměstnanci

Hodnocení úrovně BOZP v malých a středních podnicích Prevence rizik – vyhledávání a vyhodnocení rizik, přijímání opatření k eliminaci rizik a realizace přijatých opatření V této oblasti bylo zjištěno značné množství pochybení ze strany zaměstnavatelů, kteří úkony v prevenci rizik podceňují a nevěnují jim dostatečnou pozornost (a to i personálně). Tento přístup vychází z pocitu, že jde o pouhé administrativní nařízení. Chybí



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj systematický přístup, který je nezbytný k úspěšnému provedení vyhodnocení rizik a stanovení opatření k jejich eliminaci. Značným problémem je pro zaměstnavatele vyhodnocení všech rizik, vztahujících se na pracoviště a pracovní činnosti na těchto pracovištích prováděných. Tento problém se projevuje zejména u pracovních úrazů s hospitalizací delší než pět dnů a úrazů smrtelných. Stává se, že má zaměstnavatel pro dané pracoviště a pracovní činnost rizika vyhodnocena, avšak dojde k pracovnímu úrazu z důvodu, že se projeví riziko, které není v souboru vyhodnocených rizik uvedeno. Tato situace nastává proto, že zaměstnavatel (zejména zaměstnavatel malý) nemá k dispozici komplexní informace, správnost informací není zaručena (závisí na kvalitě provedené analýzy) nebo z ekonomických důvodů není možná praktická využitelnost výsledků, apod. K projevení rizika, které nebylo v seznamu vyhodnocených rizik uvedeno, dochází také tím, že riziko vyplývající z nebezpečí bylo stanoveno odhadem a byla podceněna závažnost následku (škody) a pravděpodobnosti, že k tomuto následku dojde. Poté, co se riziko projeví, často velmi skryté, vzniká dojem, že zaměstnavatel vyhodnocení podcenil a ten se cítí poškozen. Vzhledem k tomu, že vyhodnocení rizik a stanovení způsobu jejich eliminace má být týmovou prací, na které se zúčastní mimo pracovníků bezpečnostních a krizových útvarů také pracovníci technických útvarů (pokud tyto útvary v organizaci existují), znamená vyhodnocení rizik pro zaměstnavatele poměrně vysoké náklady. Zhodnocení těchto nákladů není pro zaměstnavatele zřetelné, a proto se většina přiklání k angažování externích poradců (osoby odborně způsobilé v prevenci rizik), kteří často nemají kvalifikaci pro obory, u kterých mají hodnocení rizik provádět. S ohledem na různorodost oborů, pro které služby v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci poskytují (zákon č. 309/2006 Sb. požaduje po těchto osobách doklad o zkoušce v prevenci rizik a nestanovuje, jaké specializace tato zkouška pokrývá), neznají také podmínky pracovišť a prací, na kterých rizika vyhodnocují a vázne spolupráce mezi nimi a odbornými pracovníky zaměstnavatele. Výsledkem bývá zpracovaná sestava vyhodnocených rizik, která v různé míře nekoresponduje se skutečnými riziky vyskytujícími se na pracovištích zaměstnavatele. Často jsou využívány komerčně zpracované seznamy vyhodnocení rizik, které nejsou nijak upraveny na konkrétní podmínky zaměstnavatele. Poněvadž vyhledávání nebezpečných činitelů a procesů pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťování jejich příčin a zdrojů a na základě tohoto zjištění vyhledávání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich odstranění je uloženo zaměstnavatelům, mohou inspektoři při kontrolách pouze konstatovat, zda kontrolovaný subjekt rizika vyhodnocena má nebo nemá, a zda jsou zpracována opatření k eliminaci identifikovaných rizik. Posuzovat dostatečnost vyhodnocení a eliminace rizik může inspektor až tehdy, kdy se riziko projeví při pracovním úrazu nebo výskytu nemoci z povolání. Motivací k vyhodnocení rizik je pro většinu zaměstnavatelů obava z případných sankcí, uplatněných vůči nim při zjištění nedostatků ze strany kontrolních orgánů nebo zdravotních pojišťoven. Další velkou motivací pro eliminaci rizik v pracovním procesu je to, že rizika se vyskytují ve velké míře u starších strojů, zařízení a technologií a jejich nahrazením za novější se zároveň zvyšuje produktivita výroby a její kvalita. Zaměstnanci jsou s riziky a způsoby jejich eliminace seznamováni na školeních BOZP organizovaných zaměstnavatelem. Vzhledem k tomu, že kvalita vyhodnocení rizik a přijímání opatření k jejich eliminaci je obecně nízká, je nízká i úroveň informovanosti zaměstnanců o těchto rizicích.




Školení a příprava k výkonu práce - seznámení zaměstnanců s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s opatřeními, návody k obsluze provozovaných strojních zařízení a technologických zařízení, seznámení s pracovními a technologickými postupy Na základě ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, někteří zaměstnavatelé neurčili obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení a to písemně formou směrnice, příkazu vedení apod. Vzhledem k znění zákona, který umožňuje zaměstnavatelům stanovit si četnost školení, většina zaměstnavatelů upouští od školení zaměstnanců pravidelně jednou za rok a stanovuje pro školení lhůty delší (zpravidla to bývá lhůta dva až tři roky, delší lhůtu opakování školení zaměstnavatele zpravidla nestanoví). O provedených školeních vedou zaměstnavatelé písemnou dokumentaci ve formě osnov školení a prezenčních listin podepsaných zaměstnanci. Vedení dokumentace o školeních tímto způsobem není v rozporu s požadavky předpisů, ale umožňuje zaměstnavatelům kdykoliv doplňovat obsah osnovy školení a libovolně je přikládat k podepsaným osnovám. Toto je obzvlášť problematické při šetření pracovních úrazů inspektory OIP. V praxi se ukazuje, že školení zaměstnanců probíhá a je písemnou formou dokladováno při nástupu zaměstnance do pracovního poměru a při opakovaných školeních. Při změně pracovního zařazení, druhu práce, zavedení nové technologie, změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů školení zaměstnanců probíhá, ale není o něm vedena písemná dokumentace. Zejména při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků školení zaměstnanců provádí často servisní technici dodavatelů zařízení či technologií. Tato školení bývají zaměřena více na obsluhu a údržbu zařízení, než na BOZP a při absenci písemné dokumentace bývá neprokazatelné, že zaměstnanci byli s problematikou BOZP, především rizik vytvářených zařízením nebo technologií, seznámeni. Zaměstnavatelé často nezabezpečují a nejsou schopni prokázat, že zaměstnanec byl proškolen pro konkrétní činnost, zejména v případě, že je třeba doplnit kvalifikační předpoklady zaměstnance pro výkon práce. Zaměstnanci jsou s riziky a právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci seznamováni na školeních, která jen ve výjimečných případech přesahují polovinu denní pracovní doby, a to všichni společně (obráběči kovů, skladníci, administrativní pracovníci, chemičtí laboranti apod.) přesto, že rizika prováděných činností i rizika pracovišť jednotlivých skupin jsou naprosto odlišná. Mimo obecně platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (jako je například ZP), jsou pro jednotlivé obory rozdílné zejména technické normy, které patří k právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Obsah školení v osnovách je stanoven v dostatečném rozsahu, časový rozsah školení vylučuje kvalitní a řádné seznámení zaměstnanců s těmito předpisy.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Pracovní úrazovost, evidence, šetření příčin a vzniku PÚ, stanovení opatření proti opakování PÚ a jejich realizace, zasílání záznamů o úrazech příslušným institucím Přestože NV č. 201/2010 Sb. stanovuje obsah záznamu v knize úrazů, zaměstnavatelé často neuvádí všechny informace. Tím dochází k situaci, že při pracovní neschopnosti delší jak tři dny nelze záznamy z knihy úrazů objektivně využít k sepsání „Záznamu o úrazu“. V případě šetření úrazů mají zaměstnavatelé potíže s určením druhu zranění, které neumí stanovit zejména proto, že jim zdravotní střediska z důvodů lékařského tajemství tyto informace neposkytují. V zasílání záznamů o pracovních úrazech se situace ze strany zaměstnavatelů zlepšila. Záznamy jsou až na výjimky zasílány ve stanových termínech. Vznik závažných a smrtelných úrazů je hlášen v souladu s předpisy. Opatření k eliminaci pracovních úrazů jsou zaměstnavateli prováděna zejména u závažných a smrtelných úrazů, a to vzhledem k šetření těchto úrazů inspektory OIP. U ostatních pracovních úrazů nejsou opatření k jejich eliminaci vždy stanovena. Pokud ano, často sklouzávají do formálního konstatování, že s úrazem budou seznámeni ostatní zaměstnanci organizace. Technická opatření jsou zřídka stanovována z důvodů finančních nákladů a také z důvodů, že zaměstnavatelé nejsou schopni technická opatření navrhnout. Vhodnost pracovišť s ohledem na prováděné činnosti Zásady bezpečné pracovní činnosti prioritně ovlivňuje stav výrobních a provozních budov, ve kterých jsou vykonávány. Z tohoto důvodu byla kontrola zaměřena na plnění povinností zaměstnavatele nebo provozovatele objektů, aby se používaly tyto objekty a prostory v nich jen pro činnosti, pro které byly projektovány a kolaudovány. Pokud došlo ke změně výrobní činnosti nebo zavádění technologií, které se liší od činností a technologií pro které byly tyto objekty kolaudovány, zaměstnavatel (popř. majitel nebo provozovatel objektu) žádá místně příslušný stavební úřad o vydání povolení ke změně užívání stavby. V těchto případech nebyla zjištěna porušení. Nedostatky byly zjištěny při zajišťování pravidelných revizí a kontrol částí budov, u kterých je to předepsáno zvláštními předpisy (např. stav ocelových konstrukcí, komunikací, výměníkových stanic, kompresoroven, strojoven, kotelen, výtahů, chlazených místností apod.). Kontrolovaná pracoviště často postrádala bezpečnostní značení a značky, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nebyly označeny první a poslední stupně schodišťového ramena a nebezpečné konstrukční prvky v komunikaci. Mnohdy nebyly označeny únikové cesty a východy, které navíc nebyly trvale volné bez překážek, aby v případě nebezpečí měli zaměstnanci možnost rychle a co nejbezpečněji opustit pracoviště. Častým nedostatkem byly nevhodné dispozice pracovišť, zúžené komunikace materiálem a neprůchodné nouzové a únikové komunikace. Povrch podlah pracoviště a komunikací často nebyl rovný, pevný, upravený proti skluzu především v dílnách a ve výrobních halách, kde jsou vyráběny velké díly a konstrukce a v opravnách nákladních automobilů a zemědělských strojů. Opravy podlah takových provozů jsou nákladné, časově náročné a vyžadují zastavení provozu, což zaměstnavatelé neakceptují. Komunikace nebývají od ostatních ploch se stejnou úrovní výrazně odlišeny a nejsou dostatečně široké a trvale volné. Komunikace pro pěší nejsou řešeny s ohledem na počet osob, které je budou používat. Není-li stanoveno zvláštními právními předpisy jinak, musí Zpráva o činnosti za rok 2012


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj byt široké nejméně 1,1 m. Tento nedostatek je způsoben tím, že pro výrobu jsou využívány prostory původně zbudované pro jiné účely (kravíny, sklady apod.), které jsou často v pronájmu a majitel nedá k jejich rekonstrukci souhlas nebo by byla rekonstrukce pro zaměstnavatele příliš nákladná. Organizace práce a bezpečnost pracovních postupů Pracovní postupy jsou zpracovány zejména u zaměstnavatelů s velkým počtem zaměstnanců a tam, kde probíhá sériová nebo opakující se výroba. U menších zaměstnavatelů a kde se jedná o kusovou nebo malosériovou výrobu, technologické ani pracovní postupy zpracovány nebývají. Častým nedostatkem zpracovaných technologických i pracovních postupů byla absence částí o bezpečnosti pracovních operací. V postupech byly uváděny způsoby práce z hlediska technologie, pracovních zařízení, nářadí, materiálů apod., ale chyběl popis bezpečného postupu prací. Seznámení zaměstnanců se zpracovanými technologickými postupy nebylo prokazatelně zdokumentováno nebo provedeno vůbec. Je pouze vysvětleno, jak se daná operace provádí, bez stanovení a vysvětlení zásad bezpečnosti práce. Zaměstnavatelé se spoléhají na zkušenosti dlouholetých zaměstnanců, kteří při opakující se výrobě organizují práci, určují způsoby práce a pracovní činnosti ostatních zaměstnanců. Takový postup ovšem skýtá řadu rizik, která nejsou vůbec vyhodnocena a nejsou ani přijata opatření proti jejich působení. I tam, kde jsou pracovní postupy zpracovány, jsou v pracovních postupech uváděny operace, které zaměstnanci obcházejí, vynechávají či upravují, a to z důvodů produktivity práce. Organizace takové úpravy pracovních a technologických postupů zaměstnancům tolerují. Provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí Vybavení provozoven novými stroji je prioritní snahou všech zaměstnavatelů a to z hlediska produktivity a kvality práce. Současně je pořízením nových strojů zvyšována i bezpečnost práce, neboť nové stroje a zařízení ve většině případů splňují přísné standardy implementovaných evropských předpisů na pasivní bezpečnost stroje. Nové stroje jsou většinou uváděny do provozu servisními pracovníky výrobců, kteří po odborném namontování stroje a jeho oživení provádí seznámení pracovníků s obsluhou a údržbou stroje. Součástí tohoto seznámení však nebývají pokyny pro bezpečné užívání strojů a o provedeném seznámení není vedena písemná dokumentace. Co se týká bezpečnosti práce, bývají zaměstnanci často odkázáni jen na návody pro obsluhu a údržbu strojů a zařízení zpracované výrobcem, které jsou jim předány k samostatnému prostudování. U starších strojů byly hlavní nedostatky zjišťovány v těchto oblastech: -

neplnění požadavků na provádění revizí, zkoušek, údržby,

-

chybějící zábrany nebo výstrahy tam, kde je zákaz vstupu,

-

chybějící ochranná zařízení (nástroje, převody, nezabezpečený prostor do nebezpečných tlačných a střižných částí strojů),

-

nevyhovující stav ovladačů,

-

cílené kontroly prováděné v termínech požadovaných výrobcem nejsou do provozní dokumentace zaznamenávány, ačkoliv jsou v zájmu provozní spolehlivosti (např. obsluhou strojů) v nezbytném rozsahu prováděny,



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj -

písemná forma stanovení zásad pro provádění kontrol strojů není obvyklá ani u strojů, u kterých se nedochoval návod k obsluze, povinnosti obsluhy stroje, pokud jde o kontroly před uvedením do chodu a v průběhu práce, jsou stanoveny pouze ústní formou,

-

zpracovaný místní provozní bezpečnostní předpis nemá stanovené náležitosti.

Dodržování provozních podmínek stanovených výrobcem a provozovatelem Podmínky pro provoz strojů a zařízení jsou ze strany zaměstnavatelů u nových strojů a zařízení řádně dodržovány z důvodu, že tyto stroje mají často pořízeny na leasing a v některých případech dokonce zapůjčeny a leasingové firmy si kontrolují, zda jsou jejich stroje provozovány podle stanových podmínek. Tyto stroje většinou montují servisní zaměstnanci dodavatelských firem nebo výrobců. Z obav o neporušení záručních podmínek jsou stroje provozovány za podmínek daných výrobcem. U starších strojů dochází k tomu, že jsou často umístěny ve zhoršeném prostředí, prašnosti, vlhkosti, apod., ale většinou mají platné revizní zprávy s vyjádřením, že je možné bezpečné provozování. Tyto revizní zprávy obsahují odvolávky na stanovení vnějších vlivů (určení prostředí). Provádění kontrol a revizí stanovených výrobcem, případně provozovatelem Kontroly a revize strojů stanovené výrobcem bývají prováděny tam, kde jsou stroje pořízeny na leasing anebo mají organizace smlouvy se servisními organizacemi o provádění kontrol. Organizací, kde jsou stroje takto pořizovány, stále přibývá. V případě, že jsou stroje vlastnictvím organizace a organizace si zajišťují servis vlastními silami, jsou kontroly a revize stanovené výrobcem prováděny po dobu platné záruky stroje. Po uplynutí záruční lhůty jsou revize a kontroly omezeny z kapacitních a ekonomických důvodů pouze na opravy, které zajišťují kvalitní výrobu anebo jsou předepsány právním předpisem. V provozu jsou v malém množství i stroje (zejména staré), kde výrobce nestanovil termíny a rozsah prováděných kontrol a revizí nebo stroje, kde zaměstnavatelům chybí původní dokumentace a není zde ani zpracován místní provozní bezpečnostní předpis. U takových strojů jsou kontroly a revize prováděny jen na základě posouzení zaměstnavatel, ale v mnohých případech vůbec. Technický stav provozovaných strojů a technických zařízení se zaměřením na vybavenost ochranným zařízením, na bezpečné ovládání a dodržování povinností, které jsou stanoveny v průvodní dokumentaci výrobce a v právních předpisech Technický stav provozovaných strojů a zařízení je odvislý od jejich stáří a intenzity využití. U nových strojů je technický stav na dobré úrovni, zejména proto, že dodavatelé strojů často provádí i jejich servis a že na kvalitě technického stavu závisí i kvalita a produktivita výroby. Při pravidelných servisních prohlídkách strojů jsou kontrolovány i bezpečnostní prvky a ovladače strojů a zařízení a bývají většinou v dobrém stavu. U starších strojů je při kontrolách zjišťováno, že ochranné kryty jsou při práci odstraněny nebo úplně chybí a nejsou používány. Ve většině případů je to způsobeno obsluhou stroje. Obecně lze konstatovat, že u nových zařízení a strojů jsou dodržovány jak povinnosti stanovené průvodní dokumentací, tak povinnosti stanovené právními předpisy. U starších strojů jsou dodržovány především povinnosti stanovené právními předpisy, protože průvodní dokumentace často chybí.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Namátková kontrola používání přidělených OOPP zaměstnanci Zaměstnavatelé OOPP zaměstnancům přidělují (porušení tohoto ustanovení je zjišťováno jen výjimečně). Používání OOPP je ze strany zaměstnavatelů kontrolováno především u velkých organizací a tam, kde v důsledku nepoužívání OOPP došlo k nemoci z povolání nebo úrazu. U menších zaměstnavatelů často tak přísná kontrola používání OOPP není uplatňována, zaměstnancům jsou sice OOPP poskytnuty, ale jejich nepoužívání je tolerováno. Zejména malí zaměstnavatelé nemají vlastní seznam OOPP zpracovaný na základě vyhodnocení rizik. OOPP jsou nakupovány podle uvážení vedoucích zaměstnanců a o jejich přidělení jednotlivým zaměstnancům není vedena evidence. Zaměstnanci nebývají s používáním OOPP seznámeni tak, aby je mohli používat v souladu s jejich ochrannými vlastnostmi (například bezpečnostní pásy a bezpečnostní postroje při práci ve výškách). Zaměstnavatelé často neposkytují zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky. Mycí, čisticí a dezinfekční prostředky poskytované zaměstnancům při ohrožení dráždícími látkami nejsou často poskytovány podle druhu škodliviny, která při pracovní činnosti na zaměstnance působí (epoxidové pryskyřice, topné oleje, kyseliny louhy, organická rozpouštědla apod.). Výsledky kontroly naznačily, že se na úseku bezpečnosti práce vyskytují nedostatky nejen při samotném provozu strojů a zařízení, ale i v oblasti výchovy a vzdělávání pracovníků, ve zpracování a následném vedení předepsané provozně technické dokumentace a ve stavu provozovaných vyhrazených i nevyhrazených technických zařízení. Závažné nedostatky byly zjištěny i v systému vyhledávání rizik možného ohrožení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, informování zaměstnanců o nich, včetně stanovení opatření k jejich ochraně. Jako nejpravděpodobnější příčiny tohoto stavu se jeví zejména nedostatek finančních prostředků na provoz a údržbu strojů, popř. na jejich výměnu za stroje nové (více omezující případná rizika možného ohrožení zaměstnanců) a dále nízká znalost problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany statutárních zástupců dozorovaných subjektů a s tím spojené podceňování následků možného vzniku pracovního úrazu. Ke zlepšení stavu bezpečnosti práce a technických zařízení přispěla kontrola zejména zlepšením informovanosti dozorovaných subjektů o problematice bezpečnosti práce, kdy veškeré zjištěné nedostatky byly prokonzultovány se statutárními zástupci dozorovaných subjektů a byly nařízeny termíny k jejich odstranění. Za velký klad provedených kontrol lze označit (dle vyjádření převážné většiny dozorovaných subjektů) provádění konzultační činnosti inspektory OIP přímo při prováděných kontrolách. Zavedení tohoto systému práce přispělo k větší vstřícnosti a ochotě dozorovaných subjektů spolupracovat s OIP a také větší úrovně znalostí problematiky bezpečnosti práce ze strany statutárních zástupců dozorovaných subjektů.




1133

3846

5021

Počty zjištěných závad dle položek kontrolního seznamu

Počet závad v násobnosti

1114

Počet závad

Celkem

Počet kontrol


Údaje o úkonech provedených OIP

3827

3.1.4 Bezpečnost skladového provozu Zadání mimořádné kontrolní akce vycházelo z jednání odborné pracovní skupiny pro manipulaci s materiálem a skladování, a dále z výsledků kontrolní činnosti ve skladovém provozu, která byla provedena v roce 2004, v návaznosti na vyhodnocení účinnosti kampaně SLIC z roku 2008 provedenou v maloobchodní síti v oblasti manipulace s břemeny. Hlavním důvodem kontrolní činnosti byla skutečnost, že ve skladovém provozu, např. v logistických centrech a velkoskladech, je dlouhodobě vykazována zvýšená pracovní úrazovost. V oblasti skladování podniká řada nových subjektů, a to jak právnických, tak i fyzických osob, z nichž někteří jsou bez potřebných zkušeností a znalostí problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Úkol byl vypsán v průběhu roku a plněn pouze v období červenec – září 2012, jeho cílem bylo preventivní kontrolou dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zjistit skutečný stav BOZP u kontrolovaných subjektů a stanovit opatření k nápravě, ale také u těchto subjektů vytvořit potřebný tlak na dodržování bezpečnostních předpisů v oblasti BOZP a tím vytvořit předpoklady k postupnému snižování pracovní úrazovosti ve skladových provozech. Výběr subjektů pro kontrolu Ke kontrolám byly vybírány subjekty, kde je skladování a manipulace hlavní nebo alespoň důležitou součástí činnosti subjektů. Využity byly zkušenosti inspektorů a jejich znalost organizací v daném regionu. Systém výběru subjektů Ke kontrolám byly přednostně vybrány subjekty kde: -

nebyla ještě provedena plánovaná kontrola,

-

byl nepříznivý vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti,

-

byly opakované podněty na neplnění povinností v oblasti BOZP,




uplynulo více jak 5 let od poslední kontroly,

-

byly při předešlé kontrole zjištěny závažné nedostatky.

Kontroly byly zaměřeny především na:  systém řízení BOZP,  poskytování OOPP,  dodržování zásad bezpečného chování na pracovišti,  zda zaměstnavatel zajišťuje, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska BOZP vhodné pro práci, při které budou používány, zda jsou pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

Hodnocení úrovně BOZP ve skladových provozech, časté nedostatky Ve skladových provozech se inspektoři při kontrolách setkávají se stále se opakujícími nedostatky na úseku prostorových řešení (nevhodné uspořádání skladových prostor, úzké a materiálem zužované komunikace, nedostatečný manipulační prostor, špatné dopravně provozní řešení, riziko střetu osob s manipulační technikou apod.). Častá je nedostatečná kapacita skladů, zejména vzhledem k možnosti průběžného ukládání dodaného zboží a také zboží, které je expedováno. Nejsou vytvořeny dostatečně vhodné manipulační prostory pro zboží, které je dovezeno a které je expedováno, většinou se ukládá do uliček mezi regály a stohy. Komunikace ve skladech nejsou často rozeznatelné od ostatních ploch se stejnou úrovní, popř. je značení již opotřebeno, případně není respektováno. Při skladování, zejména do stohů, se vyskytují problémy stability skladovaného materiálu a manipulačních jednotek, nevhodná místa ukládání materiálu, ruční manipulace s těžkými břemeny. Některé regálové buňky vykazovaly známky deformací vlivem přetížení skladovaným materiálem, případně vinou poškození (manipulační technikou) a neprovedení okamžité opravy. V oblasti odborné způsobilosti lze konstatovat, že osnovy školení obsahují především obecně platné předpisy k zajištění bezpečnosti práce bez ohledu na pracovní činnosti zaměstnanců. Z hlediska zodpovědnosti zaměstnavatele za vznik pracovních úrazů chybí ve školení zejména návody na obsluhu konkrétních strojů, interní předpisy (především pracovní postupy prováděných prací), Místní řády skladů jsou spíše formálně opsané normy než předpisy reflektující místní podmínky. Při nástupu nového zaměstnance často probíhá jen jeho formální seznámení s obecnými předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a to často tak, že je mu předložena k podpisu osnova všeobecného vstupního školení a sděleno, aby si obsah sám přečetl. Zaměstnanec je pak zařazen na pracoviště, aniž by mu byly zásady bezpečného chování při práci zdůrazněny. Tato skutečnost je o to závažnější, že pracovní síly ve skladových provozech jsou často nekvalifikované, nemají žádnou elementární znalost a zkušenost s možnými výše uvedenými riziky. Kontroly byly subjekty vnímány vesměs kladně s konstruktivním přístupem k řešení zjištěných nedostatků, které vznikají spíše z neznalosti, případně provozního stereotypu, kdy např. některé nedostatky vznikající špatnými pracovními postupy, které přestane



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj časem provozovatel takto vnímat (stanou se běžnými) a teprve kontrola upozorní, že se již jedná o nebezpečné způsoby práce a riziko ohrožení života a zdraví.

21

175

Výše pokut (v tis. Kč)

Počet kontrol nedostatků 0

Počet pokut v ks

zjištěných 124

bez


21

Počet závad

Skladové provozy

Počet kontrol



1

15

3.1.5 Kontrola systému BOZP v zemědělství se zaměřením na živočišnou výrobu Pracovní procesy v zemědělství, zejména pak v živočišné výrobě, jsou svým charakterem pracovních postupů specifické (chov zvířat) a patří stále mezi rizikové obory činnosti s nepříznivým vývojem pracovní úrazovosti. Proto byl úkol provést kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a stanovených pracovních podmínek směřován právě do oblasti chovu zvířat. U subjektů zabývajících se zemědělskou výrobou se zaměřením na živočišnou výrobu prověřit, zda zaměstnavatelé vytvářejí bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímají opatření k předcházení rizikům. Cílem úkolu byla dále minimalizace rizik pracovních procesů živočišné výrobě s ohledem na starší, jakož i nově uplatňované technologie v chovu zvířat. Ke kontrolám měly být přednostně vybírány subjekty, u kterých nebyla ještě provedena kontrola s tímto zaměřením nebo uplynulo více jak 5 let od poslední kontroly a kde je nepříznivý vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti. Předmět kontroly: -

pracovní postupy při chovu zvířat




zabezpečení objektů živočišné výroby

-

bezpečnost elektrických, technických zařízení v objektech živočišné výroby

-

stabilní skladovací zařízení sypkých hmot

-

jímky, nádrže, šachty, vpusti a jiné nebezpečné otvory napovrch komunikace

-

vybírání siláže ze silážních žlabů

-

stroje a zařízení provozované v živočišné výrobě

-

pracovní úrazy

Hodnocení úrovně BOZP v zemědělství Pracovní postupy při chovu zvířat Kontrolou pracovišť, na kterých zaměstnavatelé provádí chov zvířat, bylo zjištěno, že zejména velké farmy s koncentrací zvířat sto a více kusů hovězího dobytka a tisíce a více kusů prasat nebo drůbeže mají vypracovány pracovní postupy pro chov jednotlivých kategorií zvířat. Tato skutečnost je příznivě ovlivňována zejména tím, že tuto povinnost jim zajišťují osoby odborně způsobilé prevenci rizik. Některé pracovní postupy však postrádaly aplikaci na místní podmínky. U menších subjektů byly zjištěny nedostatky spočívající v tom, že neměly vypracovány pracovní postupy vůbec nebo byly zpracovány nedostatečně, bez aplikace na místní podmínky chované druhy zvířat. V poslední době se na farmách s ohledem na často se vyskytující krádeže zvířat ze stájí a s tím související ekonomikou chovu zavádí chov hlídacích psů, kteří jsou převážně v majetku chovatelů, v menší míře hlídačů. Kontrolované subjekty však pro tento druh chovaných zvířat nemají zpracovány pracovní postupy. Obdobná situace je v chovu menších skupin ovcí, které jsou chovány pro spásání zelených ploch na farmách a střediscích. Bezpečnost elektrických zařízení v objektech živočišné výroby Objekty živočišné výroby jsou podle druhu chovaných zvířat vybaveny převážně elektrickými a plynovými zařízeními, která slouží k osvětlení výrobních prostor, jakož i k vytváření mikroklimatu ve stájích. Nadále je v kontrolovaných organizacích zjišťován stav, kdy zaměstnavatelé nemají stanoveny termíny, lhůty a rozsah provádění kontrol a revizí elektrické instalace, strojů a zařízení, jakož i zařízení proti účinkům atmosférické nebo statické elektřiny. Při kontrolách bylo zjišťováno, že zaměstnavatelé neprovádí revize elektrické instalace ve stanovených lhůtách, závady byly zjištěny jak u vlastních objektů, tak i u skupin stabilních skladovacích zařízení sypkých hmot a také u dopravníků. Stabilní skladovací zařízení sypkých hmot U těchto zařízení, které jsou převážně provozovány u stájí s chovem prasat a drůbeže, bylo zjišťováno, že ne všechny vstupy a otvory do uzavřených nebezpečných prostor jsou zabezpečeny proti nežádoucímu vstupu zaměstnanců nebo jejich nahodilému pádu. Byly zjištěny skutečnosti, kdy v místním provozním bezpečnostním předpisu pro provoz těchto zařízení je uveden způsob jejich zajištění a provedení, skutečnost na pracovišti však byla jiná. Zpráva o činnosti za rok 2012


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Závady byly zjištěny i u výstupních ocelových žebříků, které jsou součástí zásobníků (nevybavení ochranným košem zejména v místě výstupu na horní podlahu vlastního zásobníku ve výšce, nedodržení výšky prvního nástupního příčle na žebřík, vzdálenost příčlí žebříku od pevné stěny). V místních provozních bezpečnostních předpisech pro zásobníky jsou mnohdy uváděny pouze povinnosti a skutečnosti dané předpisem, nejsou aplikovány na místní podmínky daného pracoviště, tedy pro zásobníky provozované zaměstnavatelem na příslušné provozovně, farmě. Jímky, nádrže, šachty, vpusti a jiné nebezpečné otvory na povrchu komunikace Na komunikacích mezi objekty živočišné výroby byly zjištěny závady spočívající ve skutečnosti, že poklopy nebo silniční vpusti nejsou v jedné úrovni s povrchem komunikace, jsou propadlé a tím vytváří nerovnosti s následnými riziky. Mnohdy byly překryty náhodnými dřevnými či ocelovými díly, které nebyly zajištěny proti posunutí. U močůvkových nepřejízdných jímek, které jsou součástí zejména starších objektů, ve kterých je provozován chov zvířat, umístěných převážně v plochách mimo komunikace, není známa nosnost jejich zakrytí, zejména u dřevěných konstrukcí. Tyto jímky nejsou opatřeny ohrazením nebo bezpečnostním označením upozorňujícím na riziko propadnutí. U značné části stájí dochází v důsledku čerpání dotačních titulů k jejich přestavbám, vytváření pracovišť kejdového hospodářství (laguny, věže), které staré jímky nahrazují a příznivě v této oblasti ovlivňují charakter práce a její rizikovost. Vybírání siláže ze silážních žlabů U kontrolovaných subjektů téměř ve všech případech dochází k vybírání siláže za pomoci krmných vozů různé provenience. Bylo zjištěno, že někteří zaměstnavatelé nevyhodnotili rizika při vybírání siláže, která spočívají v tom, že siláž v silážní jámě je navršena na její maximální výšku, ale krmný vůz této výšky svým frézovacím zařízením nedosahuje. Tím vznikají rizikové převisy, které při jejich uvolnění a následném pádu z výše ohrožují zaměstnance na zdraví, zvláště pak v zimním období. V této souvislosti příznivě působí změna v technologii silážování, kdy zaměstnavatelé přecházejí od silážování ve starých silážních žlabech k vakům skladovaných na volném prostranství, ze kterého si silážovanou hmotu krmný vůz nabere. Starší technologie při manipulaci se silážní hmotou v silážních žlabech jsou používány převážně u soukromých zemědělců. Stroje a zařízení provozované v živočišné výrobě V provozech živočišné výroby, zejména ve starších objektech, jsou používány stroje a zařízení, které zde dosluhují a zaměstnavatelé k nim nemají potřebnou průvodní nebo provozní dokumentaci. Zaměstnavatel k těmto strojům nemá zpracován místní provozní bezpečnostní předpis v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 378/2001 Sb. U těchto strojů a zařízení jsou zjišťovány z hlediska BOZP závady, pro které jsou nevhodné pro práci. U dopravníků používaných v objektech živočišné výroby k dopravě chlévské mrvy, krmných směsí apod. zaměstnavatelé nemají zpracován místní provozní bezpečnostní předpis aplikovaný na místní podmínky. Bylo také zjištěno, že obsluhy traktorů, malých kolových nakladačů a krmných vozů nebyly seznámeny s návody strojů, které obsluhovaly. Vliv na tuto skutečnost má mnohdy centralizace a sídlo vedení společností, kdy stáje a technika jsou vzdáleny od sídla desítky i stovky kilometrů a příslušná dokumentace je jen v sídle.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Pracovní úrazy Obsah Knihy úrazů a Záznamu o úrazu je u některých zaměstnavatelů předmětem zjištěných nedostatků. Do Knihy úrazů nejsou zapisovány všechny úrazy, zaměstnavatelé neobjasňují důsledně příčinu a okolnosti vzniku úrazu a zjištění neobsahují opatření, která zamezí opakování úrazu. Vyskytly se i případy, kdy zaměstnavatel neohlásil na OIP pracovní úraz, který si vyžádal hospitalizaci zaměstnance delší než 5 dní. I když je situace v zemědělství v oblasti BOZP příznivě ovlivňována zaváděním nových strojů, zařízení a technologií, stále nedosahuje úrovně, která je vyžadována platnou legislativou v této oblasti. Ta je ovlivňována především postavením českého zemědělce na trhu, ekonomikou tržního hospodářství, cenou vstupů, prodejní cenou zvířat a v neposlední řadě absencí srážek - až suchem, které postihlo značné území zejména Jihomoravského kraje. Tyto skutečnosti se úrovně v zajišťování úkolů v oblasti BOZP nepochybně dotkly. Přes všechny uvedené vlivy by zaměstnavatelé měli v budoucnu své úsilí zaměřit v oblasti bezpečnosti práce zejména na: -

oblast prevence, tj. provádění průběžných kontrol stavu bezpečnosti práce a revizí technických zařízení,

-

posuzování rizik u pracovních činností, přijímání opatření k jejich eliminaci a zaměstnance o rizicích informovat, zejména při zavádění nových strojů a technologií,

-

vedení technické dokumentace u provozovaných strojů a zařízení, případně zpracování Místních provozních bezpečnostních předpisů u strojů a zařízení, u kterých se průvodní dokumentace nedochovala,

-

šetření pracovních úrazů, jejich ohlášení ve stanovené době a důsledně postupovat při stanovení a přijímání opatření proti jejich opakování,

-

organizaci prověrek BOZP na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele nejméně jednou v roce.


269

Počty zjištěných závad dle položek kontrolního seznamu

206


0

Počet závad

42

Počet následných kontrol


38

Počet kontrol


Zemědělství – živočišná výroba

82



3.1.6 Dodržování bezpečnosti práce osobami samostatně výdělečně činnými a zaměstnavateli při práci v lese Ačkoliv v posledních letech nabývá na významu plně mechanizovaná těžba dřeva (těžební stroje), převažující část prací v těžbě dřeva je stále prováděna ručně řetězovou pilou. Profese dřevorubce je zajišťována především samostatně podnikajícími fyzickými osobami, které nikoho nezaměstnávají. Dřevorubec jako zaměstnanec v pracovním poměru je výjimkou. Je tedy pochopitelné, že k podstatné části závažných a smrtelných pracovních úrazů v těžbě dřeva dochází právě u OSVČ, přičemž úroveň dodržování zásad bezpečné práce u OSVČ nepodléhá kontrolám ze strany zadavatele prací. Cílem úkolu bylo vyvodit potřebný tlak nejen na zaměstnavatele působící v lesnictví (zejména v těžební činnosti), ale v neposlední řadě a vzhledem k početnému zastoupení OSVČ na tyto subjekty. Výběr subjektů pro kontrolu Ke kontrole byly vybírány subjekty zabývající se výkonem práce v lese, především výkonem těžby. Pokud tyto subjekty vykonávaly těžební práce svými zaměstnanci, byla kontrola směřována především k jejich činnosti. Současně byla provedena i u OSVČ, které prováděly pro kontrolované subjekty těžební práce na základě obchodní smlouvy. Systém výběru subjektů Výběr kontrolovaných osob, zabývajících se výkonem práce v lese, byl proveden s ohledem na časový odstup od poslední kontroly. Přednostně byla provedena kontrola u nově vzniklých subjektů, současně byly kontrolovány i OSVČ, které byly v rámci působení kontrolovaných osob k zastižení. Kontaktovány byly také subjekty bez jakýchkoliv zaměstnanců (např. vlastníci lesa), které umožnily kontrolu OSVČ pro ně pracujících. Předmět kontroly Administrativní kontrola Administrativní kontrola byla prováděna v rámci kontrolního seznamu typu, kontrolováno bylo zejména: -

zajištění školení BOZP

-

evidence úrazů

-

OOPP (konkrétně seznam pro poskytování OOPP a evidence o poskytování OOPP)



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Vlastní kontrola na konkrétních pracovištích Kontrola na pracovištích byla prováděna v rámci kontrolního seznamu A (zaměstnanci) a kontrolního seznamu B (OSVČ), které byly v této části víceméně shodné. Kontrolováno bylo zejména: -

používání (vybavení) OOPP

-

vybavení prostředky první pomoci (s důrazem na obvazový balíček)

-

vybavení prostředky pro přivolání rychlé lékařské pomoci

-

vybavení potřebným nářadím

-

bezpečné provozování technických zařízení a strojů (např. stav bezpečnostních prvků řetězové pily)

-

skladování a nakládání s chemickými látkami (jmenovitě PHM)

-

pracovní postupy při těžbě (soustřeďování) dříví

Hodnocení úrovně BOZP v těžbě dřeva Nedostatky administrativního charakteru byly zjišťovány pouze u zaměstnavatelů. Vedle nejasně formulované náplně školení bezpečnosti práce (blíže nespecifikované předpisy, které byly předmětem školení) bylo jako závažný nedostatek opakovaně zjišťováno, že zaměstnavatel nestanovil opatření proti opakování úrazů. Ochranná přilba Ve všech případech bylo zjištěno, že dřevorubci byli vybaveni pracovní přilbou, kterou používali. Jako nedostatek byly zaznamenány případy, kdy přilba měla prošlou užitnou dobu (ve dvou případech i u zaměstnanců). Zjištění souvisí pravděpodobně s náklady na pořízení nové přilby, ale nepochybně souvisí i s faktem, že dřevorubci (OSVČ) nejsou o omezení životnosti OOPP informováni (např. prodejcem). Na úseku soustřeďování dříví se však používání pracovní přilby dosud nevžilo, ačkoliv jde z velké části o práci pod porostem, kde byla prováděna těžba a existuje riziko pádu větví zachycených v korunách. Rukavice (pětiprsté) Používání pracovních rukavic obsluhou řetězové pily je samozřejmé, bohužel jde obvykle o běžné pracovní rukavice. Povinné používání antivibračních rukavic vychází především z návodů k obsluze pily (které nejsou při kontrole k dispozici) a není v legislativě jednoznačnou formou stanoveno. Ochranná obuv Používání pracovní obuvi odpovídající povaze terénu (pevná, s podešví odolnou proti propíchnutí, protiskluzová) je samozřejmostí. Při práci s řetězovou pilou je běžně používána tzv. neprořezná obuv, požadovaná některými výrobci řetězových pil. Nejčastěji zjišťovaným nedostatkem ve vybavení OOPP u OSVČ je však nevybavení touto obuví, zřejmě pro vysoké pořizovací náklady, u zaměstnanců toto nebylo zjištěno.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Oděv chránící proti bodnutí a pořezání Vybavení tzv. neprořezným oděvem (speciální oděv pro obsluhu řetězových pil požadovaný některými výrobci v návodu k obsluze) je v současné době běžným vybavením i u OSVČ, přes výrazně vyšší pořizovací náklady než u běžných pracovních oděvů. Nevybavení OSVČ tímto oděvem bylo zjištěno v daleko menší míře než tomu bylo u neprořezné obuvi, u zaměstnanců toto nebylo zjištěno. Pracovní oděv u OSVČ provádějících soustřeďování dříví postrádá často výstražné prvky, ačkoliv jde o práci (zejména na pracovištích, kde se současně i kácí), při níž je zapotřebí, aby zaměstnanci byli zřetelně viditelní. Ochrana zraku a obličeje Dřevorubecká síťka je nedílnou součástí dřevorubecké přilby a její používání je samozřejmé. Poškozená síťka byla zjištěna pouze v jednom případě. Ochrana sluchu Chrániče sluchu (mušlové) jsou nedílnou součástí dřevorubecké přilby a jejich používání je rovněž samozřejmé, poněvadž zaručují mj. stabilitu přilby na hlavě. Funkčnost chráničů však nebyla předmětem kontroly, životnost chráničů výrobce nestanovuje. Přímo na pracovišti („u pařezu“) bylo kontrolováno zejména vybavení dřevorubců kapesním obvazovým balíčkem, který velmi často chybí. Pokud jde o další prostředky zajištění první pomoci, odkazují se často na autolékárničku (OSVČ se přepravují na pracoviště vlastním automobilem). Její dostupnost není obvykle ideální, uvážíme-li charakter poranění řetězovou pilou. Přivolání rychlé lékařské pomoci je zajištěno mobilními telefony, které jsou dnes samozřejmým vybavením. Problematické je však pokrytí pracovišť GSM signálem. Telefonní čísla tísňového volání jsou všeobecně známa. Až na výjimky pracují OSVČ ve dvojicích, čímž je zajištěna vzájemná kontrola. K běžnému vybavení současného dřevorubce patří vedle pily už jen dřevorubecká lopatka. Často dochází k situaci, kdy lopatka nestačí k vychýlení stromu (vyšší hmotnatost, mimořádně rostlý strom) a další potřebné nářadí (kalač, klíny) jsou mimo pracoviště ve vozidle. Na pracovišti, ale ani ve vozidle, nebylo zjištěno jakékoliv nářadí k odstraňování zavěšených stromů, s výjimkou zmíněné dřevorubecké lopatky. Soustřeďovací prostředek (traktor, koně), kterým by bylo možné zavěšený strom včas odstranit, byl na pracovišti OSVČ zcela výjimečně. Lze předpokládat, že zavěšené stromy jsou běžně odstraňovány nedovolenými způsoby (příp. nikoliv bezprostředně po zavěšení stromu), takže dřevorubec pracuje v ohroženém prostoru. V r. 2012 byly OIP šetřeny dva úrazy v souvislosti s odstraňováním zavěšeného stromu nedovoleným způsobem a prací v ohroženém prostoru podříznutého stojícího stromu. Stejně jako v uplynulých letech bylo nejčastěji zjišťovanou závadou u řetězových pil chybějící, příp. nadměrně opotřebený a tedy nefunkční zachycovač přetrženého řetězu. Nefunkční brzda řetězu nebyla zjištěna, nebylo však zjišťováno nakolik je seřízení brzdy citlivé vůči zpětnému vrhu, kdy má dojít k samočinnému uvedení do činnosti – kontrola byla provedena pouze mechanickým úmyslným stlačením, nikoliv ověřením citlivosti brzdy pádem pily. Nefunkční pojistka plynové páky byla zjištěna ve dvou případech. Posouzení funkčnosti tlumičů vibrací bez použití měřících přístrojů je obtížné. Laickou kontrolou nebylo evidentní poškození tlumičů vibrací zjištěno.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Nefunkčnost vypínače zapalování nebyla zjištěna. Posouzení funkčnosti tlumiče výfuku řetězové pily je bez použití měřících přístrojů obtížné. Vizuální kontrolou nebylo evidentní poškození tlumičů výfuku zjištěno. V jednom případě bylo zaznamenáno neúnosné opotřebení řezacího řetězu s hrozícím rizikem odlomení (a odmrštění) zcela zbroušených řezacích zubů. Zjištěny byly i nedostatky v údržbě ostatního nářadí (otřepy na ocelových klínech a kalači). V souvislosti se soustřeďováním dříví bylo zaznamenáno koncování lana navijáku traktoru tak, že vznikalo riziko poranění přečnívajícími drátky lana, poškozená stupačka traktoru (riziko pádu při nastupování/vystupování) a rozporka neumožňující odepnutí úvazku při jeho poutání na kmen (riziko přitisknutí ruky na kmen neočekávaným pohybem koně při poutání úvazku). Nevhodné nádoby k přepravě pohonných hmot (PET láhev, potravinářský kanystr) byly zjištěny pouze v jednom případě. Příčinou všeobecného rozšíření speciálních kanystrů dodávaných výrobci řetězových pil (tzv. „dvojče“ – společný kanystr na benzin i olej) je nepochybně jeho praktičnost. Na dodržování stanovených pracovních postupů při těžbě dřeva, které byly velmi podrobně zpracovány v interních předpisech státních lesů, lze usuzovat jen dle stavu pracoviště po provedení těžby a to zejména z pařezů po pokácených stromech. Na pracovišti by mohly být zjištěny např. neodstraněné zavěšené stromy nebo stopy po odstraňování zavěšených stromů nedovoleným způsobem (jmenovitě tzv. špalkováním). Při kontrole je nutno počítat s tím, že dřevorubec v přítomnosti kontrolního orgánu práci přeruší. Požadovat po dřevorubci, aby kontrolnímu orgánu předvedl, jak dodržuje bezpečné pracovní postupy, by nebylo při běžné kontrole vhodné. Zjišťovány byly především nedostatky v ponechání nedořezu. Vzhledem k nejednoznačné formulaci požadavků na nedořez uvedených v legislaci, nebyl tento nedostatek vytýkán. Dále byla běžně zjišťována nedostačující výška hlavního řezu, kdy hlavní řez nesměřuje do horní poloviny záseku. Bylo tak opakovaně potvrzeno zjištění z minulých let. V několika případech bylo zjištěno kácení slabších stromů jedním řezem (jak OSVČ, tak zaměstnanci). Uvedený nedostatek byl zjištěn při výkonu prořezávek, jednalo se však o stromy, jejichž průměr na pařezu výrazně přesahoval dokonce i mez povolující nahradit směrový zářez vodorovným řezem. Přes zvyšující se podíl plně mechanizované těžby dřeva (kácecí stroje - harvestory) je převážná část těžby prováděna ručně. Nezanedbatelný podíl ruční těžby bude zachován vzhledem k terénu pracovišť. Můžeme předpokládat, že ruční těžba bude dál prováděna i v nejobtížnějších podmínkách a ručně budou káceny stromy mimořádně rostlé. V minulých letech již byly šetřeny případy úrazů dřevorubců, provádějících domýcení na pracovištích harvestorů. Riziko související s profesí dřevorubce se bude ve srovnání s objemem ruční těžby spíše zvyšovat. Zaměření kontrol prováděných OIP na dodržování bezpečnosti práce při práci v lese, ať už osobami samostatně výdělečně činnými nebo zaměstnanci příp. zaměstnavateli, je tedy plně opodstatněné.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Údaje o úkonech provedených OIP – zaměstnavatelé Počet následných kontrol

Počet závad


Počet pokut v ks


Počty zjištěných závad dle kontrolního položek seznamu

4

Počet kontrol

Počet kontrol. právnických

osob Zaměstnavatelé

4

0

18

18

0

0

14

Údaje o úkonech provedených OIP – OSVČ Počet závad


Počet pokut v ks


29

0

61

70

0

0

Počty zjištěných závad dle kontrolního položek seznamu


29

Počet kontrol

Počet kontrol. fyzických

osob

OSVČ

49

3.1.7 Bezpečnost při práci na kotoučových pilách, tloušťkovačkách a frézkách při dřevoobrábění Vyšší četnost pracovních úrazů v roce 2012, které byly způsobeny při práci na dřevoobráběcích strojích (2 smrtelné a více jak 30 s hospitalizací delší jak 5 dnů), vyžadoval zvýšenou preventivní a kontrolní činnost na dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP při obrábění dřeva. Většina těchto úrazů se přihodila v souvislosti s obsluhou kotoučových pil, tloušťkovaček a frézek. Cílem úkolu bylo vyvodit potřebný tlak na zaměstnavatele včetně OSVČ z hlediska dodržování bezpečnosti práce, a tím vytvořit předpoklady k minimalizaci pracovní úrazovosti při používání dřevoobráběcích strojů.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Předmět kontroly Předmětem kontroly byla bezpečnost práce při provozu kotoučových pil, tloušťkovaček a frézek, se zaměřením zejména na: -

poskytování a používání OOPP

-

kontrolu obsahu provozní a průvodní dokumentace (návod k obsluze výrobce nebo dodavatele, MPBP se stanovením způsobu a četnosti provádění kontrol, čištění, údržby a oprav)

-

provádění předepsaných revizí technických zařízení, údržby a kontrol

-

funkčnost ovládacích a bezpečnostních prvků a systémů strojů a zařízení - spuštění stroje; normální a nouzové zastavení; blokování ochranných krytů nebo zábrany zamezující přístupu k nebezpečným částem stroje; varovné upozornění, signalizace, zákaz vstupu do zakázaných prostor zejména u technologických linek, zachycovače; zarážky - frézky; rozvírací klín; opěrné stojánky; vodicí pravítko; délka stolu před pilovým kotoučem; vyměnitelná vložka; zarážka u ramene přeřezávacích kotoučových pil; posouvací pomůcky nebo přípravky včetně bezpečného ukládání nástrojů.

Hodnocení úrovně BOZP V rámci úkolu bylo provedeno celkem 19 kontrol, vybrány byly provozy od prvotního zpracování dřeva (pily) až po výrobu finálních výrobků (truhlářské provozy). Zjištěno bylo celkem 144 nedostatků (v násobnosti) – část zjištěných nedostatků se nevztahuje přímo na dřevoobráběcí stroje (nedostatky v revizích elektrické instalace budov, nedostačující rozměry komunikací apod.). Poskytování a používání OOPP Zjištěny především nedostatky administrativního charakteru (jako např. chybějící nebo nedostačující seznam pro poskytování OOPP, nevyřešená údržba OOPP – jmenovitě praní pracovních oděvů.). Další značná část nedostatků spočívá v nepoužívání OOPP zaměstnanci (zejména ochrana sluchu - hodnoceno jako nedostatečná kontrola ze strany zaměstnavatele). Nedostatek v poskytování OOPP ze strany zaměstnavatele je spíše výjimečný. V tomto směru nejde zřejmě o neochotu zaměstnavatele OOPP poskytovat, ale spíše o neodpovídající seznam pro poskytování OOPP, při jehož sestavování nebyl často respektován návod k obsluze stroje. Kontrola obsahu provozní a průvodní dokumentace Běžně bylo zjišťováno, že provozní dokumentace není vedena, průvodní dokumentace (návod k obsluze) starších strojů se ve většině případů nedochovala. V případech, kdy se jedná o jednoduché (univerzální) stroje, je opětovné pořízení/vypracování návodu k obsluze uživatelem reálné. Stanovení rozsahu kontrol a jejich provádění v malých provozech bez zaměstnanců není provedeno písemnou formou, ačkoliv tyto úkony (v zájmu provozní spolehlivosti strojů) jsou nepochybně prováděny. Provádění předepsaných revizí technických zařízení, údržby a kontrol Byly zjištěny nedostatky v provádění revizí elektrické instalace budov, příp. i elektrické instalace strojů (asi 1/3 kontrolovaných subjektů). Z části dokumentace o provedených revizích objektů není jednoznačně patrné, zda předmětem revize objektu byla i revize elektrické instalace provozovaných (pevně instalovaných) strojů.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Funkčnost ovládacích a bezpečnostních prvků a systémů strojů a zařízení Kontrola funkčnosti ovládacích a bezpečnostních prvků a systémů strojů a zařízení bezprostředně souvisí s přímým ohrožením jejich obsluhy. Na tomto úseku bylo opakovaně zjišťováno především: -

chybějící kryty obráběcích nástrojů, především horní kryt pilového kotouče stolových a formátovacích pil (8 případů) a válců srovnávacích fréz (2 případy)

-

chybějící nebo vadně nastavené rozvírací klíny kotoučových pil (2 případy)

-

chybějící nebo opotřebená vložka stolu kotoučových pil (2 případy)

-

chybějící kryt převodu klínovým řemenem (1 případ)

-

pilový kotouč zkracovací pily přesahuje stůl na straně obsluhy - není omezen výsuv kotouče (1 případ)

-

není zabráněno v přístupu osob do nebezpečného prostoru ohroženého pilovým kotoučem zkracovací linky - příslušná branka v ohrazení chybí (1 případ).

-

neoznačené ovládací prvky na pultu obsluhy

-

chybějící pokyny s nejdůležitějšími zásadami bezpečné obsluhy strojů.

Ojediněle byly zjištěny nedostatky v elektrické instalaci strojů (neupevněné přívody elektrického proudu, nedostatečně pevněný vypínač stroje) a nezajištěná/otevřená rozvodná skříň (bez vnitřního krytí živých částí), umožňující přístup osobám bez příslušné elektrotechnické kvalifikace. Kontrolní činnost zaměřená na bezpečnost a ochranu zdraví při práci ve dřevozpracujících provozech, spojených zejména s obsluhou kotoučových pil, tloušťkovaček a frézek při dřevoobrábění, odhalila některé nedostatky v zajištění bezpečnosti při provozu formátovacích pil, které nebyly opatřeny nastavitelným ochranným krytem, chránícím obsluhu při ruční manipulaci před kontaktem s řezným nástrojem. Uvedené strojní zařízení často nebylo opatřeno také rozvíracím klínem, při podélném rozřezávání materiálu tak vzniká nebezpečí zpětného vrhu a následnému poranění obsluhy takového strojního zařízení. Tímto stavem kontrolovaná osoba důsledně neplnila svoji povinnost, aby stroje a technická zařízení byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, a aby stroje a technická zařízení byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pravidelně a řádně udržovány a kontrolovány. V některých případech zaměstnavatel nedoložil provozní dokumentaci (tj. soubor dokumentů obsahující průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole). Obsluha konkrétního strojního zařízení tak není dostatečně vybavena informacemi pro bezpečný výkon práce ve vztahu k obsluze, údržbě a stanovení pravidelných kontrol. Kontrolované osoby při této mimořádné akci většinou aktivně spolupracovali a projevovali zájem o problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Počty prověrek, závad a uložených pokut Počet kontrolovaných subjektů

Počet kontrol


Počet závad


Četnost

12

42

0

27

34

3.1.8 Bezpečný podnik OIP pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj provedl během roku 2012 jako garant:  následné kontroly systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci právních subjektů, plnících program „Bezpečný podnik“ (dále jen „BP“)

u 6

 u 2 právních subjektů kontrolu systému řízení BOZP po 3 letech  u jednoho právního subjektu byla na žádost garanta OIP pro Hl. město Praha provedena kontrola ve střediscích subjektu ČEPRO, a.s., středisko 8 Loukov, PSČ 768 75, situovaných v místě působnosti OIP OIP dále průběžně v rámci poradenské činnosti pokračoval ve spolupráci s právními subjekty připravujícími se na plnění programu „Bezpečný podnik“.

Přehled žadatelů, případně nositelů osvědčení „Bezpečný podnik“ Právní subjekty vyřazené z účasti na programu V roce 2012 nebyly vyřazeny žádné právní subjekty z účasti na plnění programu „BP“. Právní subjekty, u kterých byla ukončena první kontrola V roce 2012 nebyla provedena výše uvedená kontrola.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Právní subjekty, u kterých byla provedena každoroční následná kontrola Následné kontroly plnění programu „BP“ byly provedeny v průběhu roku 2012 u těchto právních subjektů: -

Teplárny Brno, a.s., se sídlem Okružní 25, Brno, PSČ 638 00, IČ 463 475 34

-

SMO a.s., se sídlem Zlínská 172, Otrokovice, PSČ 765 02, IČ 423 39 839

-

MIKROP ČEBÍN a.s., se sídlem Čebín 416, PSČ 664 23, IČ 46991743

-

BLOCK a.s., se sídlem Praha 9, Stulíková 1392, PSČ 198 00, pracoviště U Kasáren 727, 757 01 Valašské Meziříčí, IČ 180 55 168

-

Nestlé Česko s.r.o., se sídlem Praha 4, Modřany, Mezi vodami 2035/31, PSČ 143 20, závod SFINX, Holešov, Palackého 134, PSČ 769 81, IČ 457 99 504

Právní subjekty, u kterých byla provedena kontrola v tříletém intervalu V roce 2012 byla OIP provedena kontrola plnění programu „BP“ v tříletém intervalu u těchto právních subjektů: -

MP Krásno, a.s., se sídlem Valašské Meziříčí, Hranická 430, PSČ 757 61, IČ 255 72 890

-

OHL ŽS, a.s., Burešova 938/17, Brno, Veveří, PSČ 660 02, IČ 463 42 796

-

Fatra, a.s., se sídlem tř. T. Bati 1541, Napajedla, PSČ 763 61, IČ 274 65 021

-

ČEPRO, a.s., středisko 8 Loukov, PSČ 768 75 Loukov, IČ 601 93 531 pro OIP Hl. město Praha

Právní subjekty, u kterých OIP doporučil zrušit platnost vydaného osvědčení V roce 2012 nepodal OIP doporučení na zrušení platnosti osvědčení „BP“. Poznatky inspektorů z realizace programu „Bezpečný podnik“ Zkušenosti získané plněním ČSN EN ISO, ale i dalších systémových požadavků (zejména vyžadovaných v automobilním průmyslu a potravinářství, viz zkušenosti z KOVOKON Popovice s.r.o., NESTLÉ Česko s.r.o., MP Krásno, a.s., MIKROP ČEBÍN a.s.), se kladně projevují u těchto právních subjektů při opakovaně prováděných kontrolách. Program „BP“ je zařazován do integrovaných systémů zaváděných v jednotlivých právních subjektech, a tím je dosaženo společného cíle pro zajišťování a aktualizaci informací, řízení dokumentace, odpovědností, atd. Pozornost si zaslouží zavádění systémů, kde cílem je zvýšení efektivity veškerých činností s jasně deklarovaným cílem nulové úrazovosti, jako např.: -

TPM (Total Performance Management), který si klade za cíl postupným plněním 10 pilířů, eliminaci všech druhů ztrát na pracovišti nebo zařízení

-

The Big Five, vedoucí k maximální bezpečnosti všech činností prováděných např. v areálu SFINX Holešov




velice přínosný, ale pro subjekt velice náročný program „Behavior Based Safety (BBS)“, tj. vše zahrnující systém školení zaměstnanců a provádění rozhovorů

-

Metoda „5S“ – metoda pořádku, organizace a standardizace pracovišť

-

Model excelence EFQM – analýza organizace a všech jejich procesů a činností

-

Metoda 360 stupňů zpětné vazby, která umožňuje zjistit úroveň jednotlivých schopností/kompetencí u měřených osob

Opakují se neshody z oblastí, které se do systému buď nově zavádí, případně se jedná o neshody, způsobené neplněním stanovených povinností (zejména u subjektů připravujících se na plnění programu BP), jako např.: -

nutnost zahrnutí dokumentace programu Bezpečný podnik do řízené dokumentace

-

zpracování osnov školení BOZP, uvádějící konkrétní předpisy a jejich ustanovení, která se týkají jednotlivých pracovišť

-

systematické a opakované provádění identifikace nebezpečí za účasti všech zaměstnanců, zejména obsluh jednotlivých zařízení

-

systémové zajištění informací o případných skoronehodách

Nedostatky zjištěné při plnění požadavků programu „Bezpečný podnik“ Opakují se nedostatky, případně doporučení, týkající se obsahu a konkrétnosti školení, kdy osnova školení BOZP prováděného na jednotlivých pracovištích neuvádí konkrétní předpisy a jejich ustanovení, se kterými musí být zaměstnanci seznámeni (jako např. návody na obsluhu strojů, organizační směrnice atd.), a které se k uvedenému pracovišti vztahují. Dále uvedené neshody se vyskytovaly ojediněle: -

seznamy zakázaných prací neuvádějí konkrétní práce a pracoviště, které se u právního subjektu vyskytují

-

nejsou vedeny záznamy o odstraňování závad uvedených v protokolech o revizích, zkouškách vyhrazených zařízení

-

zaměstnavatel neuvádí u přidělovaných osobních ochranných pracovních prostředků činnosti a pracoviště, kde musí být používány

-

obsluhy zařízení nepoužívají přidělené osobní ochranné pracovní prostředky

-

nejsou stanoveny osoby odpovědné za provoz vyhrazených technických zařízení

-

neshody související s provozem vyhrazených technických zařízení a ukazující na nedůslednou kontrolní práci osob za provoz zařízení odpovědných

Zjištěné nedostatky byly vždy během auditu odstraněny.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Výsledky ústního ověřování znalostí zaměstnanců Ověřování znalostí bylo prováděno namátkově na pracovištích a bylo zaměřeno na: -

znalosti programu „BP“ - většina právních subjektů využívá k propagaci „BP“ nejen školení BOZP a pracovní porady, ale i podnikové časopisy a nástěnky. Znalost programu „BP“ zejména u subjektů, které provádí audit opakovaně, je dobrá.

-

znalosti technologických postupů - byly ověřovány na pracovištích výrobních i obslužných činností (údržba, doprava, sklady, obsluha VTZ, stavebních strojů a zařízení, technologických linek)

Z provedených kontrol u žadatelů o vydání osvědčení i následných kontrol vyplývá, že právní subjekty při zavádění systému řízení postupovaly dle vyhlášené bezpečnostní politiky a systém odpovídá rozsahu prováděných činností. Právní subjekty mimo jiné také plní požadavky ČSN EN ISO 9001 a programů dalších (Projekt podpory zdraví, HCPP, BBS, 5S, OHSAS 18 000, LOTO, TPM atd.), tím je zavádění programu „BP“ profesionálnější a dříve funkční. Porovnáváním propracovanosti systémů zaváděných a rozvíjených v jednotlivých právních subjektech plnících program „BP“ je vhodné se zmínit o těchto zkušenostech z konzultací a kontrol: -

Při plnění povinností právního subjektu provádět opakovaně interní audit a hodnocení stavu systému BOZP v rozsahu požadavků programu „BP“, vyplývá pro právní subjekt v případě zjištěných nedostatků nejenom přijmout opatření k jejich odstranění, ale většinou tato zjištění určují cíle pro další zlepšování.

-

Samozřejmostí je zavádění nejnovějších technologií a z toho plynoucích závazků k minimalizaci pracovní úrazovosti, případně i závazku k bezúrazovému plnění pracovních povinností. Právní subjekty vyhlašují akční plány a zavádí a udržují systémy mezinárodních programů jako např.: „Behavior Based Safety (BBS), 5S, The Big Five, TPM, Investors in people, Model excelence EFQM, Metoda 360 stupňů zpětné vazby atd. Tyto programy pomáhají systémově zajišťovat plnění povinností vyplývajících z legislativy, např. v oblasti spolupráce se zainteresovanými organizacemi, organizací prací při údržbě, zavádění standardizace a pořádku na pracovištích, atd.

-

Velice významné je zaměření právních subjektů na prevenci s prioritou na systematickou identifikaci a eliminaci rizik na pracovištích, identifikaci skoronehod (nebezpečných událostí), což motivuje subjekty k zavádění systémů zvyšující informovanost a zodpovědnost nejen svých zaměstnanců, ale i zaměstnanců zainteresovaných subjektů.

-

Přibývá subjektů, které se zajímají o veškeré úrazy, které vzniknou v areálu právního subjektu, a to i u zaměstnanců externích firem (uvádí je ve své statistice, zřejmě se také jedná o jeden z ukazatelů pro odměňování managementu). Tyto subjekty mají zaveden systém školení zaměstnanců externích organizací, které provádějí práce v areálu závodu, včetně zdokumentovaní informací o nebezpečí a rizicích s činnostmi spojené a kontrol dodržování pravidel BOZP. Do systému školení a kontrol jsou zahrnuty i subjekty, které v areálu mají své provozovny, případně provádí práce, např.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj realizace stavebních prací na předaných staveništích v areálu právního subjektu, úklid kancelářských i provozních prostorů, atd. -

Vzhledem k tomu, že program zahrnuje také zásadní požadavky týkající se ochrany životního prostředí, požární ochrany, pracovních podmínek, zdravotní péče a systémové prvky v prevenci havárií, je možno program z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci považovat za komplexní, jinými dokumenty a systémovými normami nerealizovaný.

-

Zlepšování systému BOZP je zajišťováno mimo jiné vyhlašováním projektů a miniprojektů ze všech oblastí a činností právním subjektem realizovaných a neustálou spoluprací se všemi zaměstnanci zejména v oblasti prevence. Zvláštní pozornost si zaslouží spolupráce inspektorů příslušných inspektorátů, tj. vysoce kvalifikovaných a zkušených pracovníků, kteří spolupracují v rámci konzultací se subjekty připravující se k plnění programu „BP“. Výměna informací je přínosná pro obě strany.

-

V rámci auditů je zdůrazněna fyzická kontrola na jednotlivých pracovištích. Vzhledem k tomu, že tým inspektorů je sestaven z pracovníků s každodenní praxí z oboru, je zaručena vysoká profesní úroveň probíhajících auditů.

-

Splnil se předpoklad, že právní subjekt, který získal osvědčení „Bezpečný podnik“, požaduje a kontroluje systém BOZP u svých dodavatelů a jiných zainteresovaných stran. Cílem právních subjektů je zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci svých zaměstnanců na nejvyšší úrovni a v souladu s požadavky naší legislativy a směrnicemi Evropské unie.

V roce 2012 pokračovala spolupráce se subjekty plnícími program „BP“ nad rámec prováděných auditů, zejména při přípravě a zpracování projektů pro Evropské ceny za správnou praxi a dále konzultacemi a získáváním informací o zkušenostech z realizace programu BP, týkajících se zejména problematiky: -

Bezpečnost práce při údržbě (plánování, práce v bezpečném prostředí, zpracování bezpečných pracovních postupů a jejich dodržování při realizaci prací atd.).

-

Zabezpečení technických zařízení při provádění údržby a oprav více zaměstnanci.

-

Zkušenosti z předávání informací a námětů z jednotlivých pracovišť, případně i anonymně od zaměstnanců (linky důvěry, schránky, INTRANET), podpora iniciativy a motivační prvky (vyhodnocování a odměňování nejlepších námětů věcným případně finančním ohodnocením - např. Teplárny Brno, a.s., KOVOKON Popovice s.r.o.).

-

Zainteresování zaměstnanců na hlášení, případně zaznamenávání skoronehod a způsoby řešení.

-

Zkušenosti ze zavedených systémů identifikace a hodnocení rizik v organizaci za účasti všech zaměstnanců – metoda 5S, BBS.

-

Zkušenosti ze spolupráce a výměny informací ohledně vyskytujících se rizik, vyplývajících z činností kooperujících organizací, způsobu a výsledku kontrol dodržování požadavků BOZP u externích organizací.

-

Provádění přípravy na vnitřní audit, výběr a školení auditorů.




3.1.9 Bezpečnost práce při provozu kamionové nákladní přepravy Svojí náročností patří silniční doprava k přetrvávajícím nejrizikovějším oblastem lidské činnosti s následnými újmami na zdraví, ale i se smrtelnými úrazy osob, ke kterým dochází v souvislosti s provozem, údržbou a opravami silničních vozidel. Při nedodržování bezpečnostních předpisů zaměstnavateli a samotnými řidiči je navíc ohrožena bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu. U zaměstnavatelů v dopravě je stejně jako u zaměstnavatelů v jiných oblastech pracovních aktivit zjišťováno porušování předpisů upravujících zejména pracovní podmínky řidičů a pracovněprávní vztahy. Současný úkol byl zaměřen především na kamionovou nákladní přepravu s návazností na úkol, který byl realizován v roce 2007. Předmětem kontrolní činnosti bylo dodržování pracovního režimu řidičů, neboť v této oblasti je nejvíce podnětů na porušování předpisů, dále potom na systém obecné prevence, to znamená organizování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímání opatření k předcházení rizikům, seznamování zaměstnanců s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce a ochraně zdraví pro konkrétní pracovní pozice i pracovní činnosti prováděné bezprostředně na jejich pracovišti, dodržování pokynů výrobců vozidel uvedených v návodech k obsluze a údržbě, ověřování odborné a zdravotní způsobilosti zaměstnanců. Snahou bylo preventivně působit na kontrolované subjekty ve smyslu zajištění bezpečnosti provozu v silniční dopravě a bezpečné práce řidičů. Do seznamu vybraných kontrolovaných subjektů bylo potřeba zařadit subjekty, kde doposud nebyla provedena inspekční činnost, zaměstnavatel vykazuje nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti, na zaměstnavatele – dopravce byl často podáván podnět pro porušování nároků zaměstnanců a na dopravce, kde byla kontrola provedena před více než čtyřmi roky. Cílem inspekce práce bylo vytvořit tlak na zaměstnavatele v oblasti dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a tím vytvářet předpoklady k postupnému snižování pracovní úrazovosti a silniční nehodovosti při provozu, údržbě a opravách motorových a nemotorových silničních vozidel. Dále byla kontrola zaměřena i na systém obecné prevence, tzn. zejména plnění povinností zaměstnavatelů v oblastech vyhledávání, posuzování a hodnocení rizik možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, odbornou a zdravotní způsobilost s ohledem na novum v potvrzování zdravotní způsobilosti, pracovní postupy s ohledem na vykonávané pracovní činnosti, seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce, které se týkají jejich práce a jejich pracoviště, zejména pokyny výrobců vozidel uvedených v návodech k obsluze a údržbě atd. Cílem úkolu bylo i ověřit, jak se změnila situace v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci oproti roku 2007, kdy byl vyhlášen hlavní úkol s obdobnou náplní. Počet kontrolovaných subjektů, seznam subjektů Stanovený limit k danému úkolu byl určen pro jednotlivé OIP provedením kontrol v počtu nejméně u 20 subjektů na Oblastní inspektorát práce. Inspektoři OIP pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zkontrolovali celkem 67 subjektů ze zadaného minimálního počtu. Hlavní úkol kontroly zaměstnavatelů v dopravě byl tedy oblastním inspektorátem práce splněn. Počet kontrol provedených k zadanému úkolu je shodný s počtem kontrolovaných subjektů, to znamená, že dle zadání bylo provedeno celkem 67 kontrol. Zpráva o činnosti za rok 2012



Poznatky z kontrol Současná společenská situace, ať již ve sféře ekonomické nebo ve sféře legislativní, vyvíjí enormní tlak také na všechny zaměstnavatele provozující silniční dopravu. Zvláště ekonomika ve snaze o přežití firem vytváří u zaměstnavatelů nezdravé konkurenční poměry mezi dopravními subjekty, mnohdy hledajícími úspory až na samotné hranici neustále se měnících legislativních požadavků. Nepříznivé faktory vědomě či nevědomě negativně ovlivňují i jednání řidičů silničních vozidel při jejich práci. Evidence pracovních režimů řidičů silničních vozidel s celkovou hmotností nad 3,5 tuny, která jsou povinně vybavena záznamovým zařízením (tachografem), je zkreslována řidiči těchto vozidel nekvalitní manipulací ovládacího prvku záznamového zařízení (tachografu) pro záznam evidence pracovního režimu řidiče. Přetrvává nedostatek nerespektující nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, jenž zaměstnavateli stanovuje v § 3 vydat „Místní provozní bezpečnostní předpis“, kterým mimo jiné organizuje práci zaměstnanců při provozování dopravy. Tuto skutečnost nejeden zaměstnavatel přehlíží. Předložené zdravotní posudky řidičů motorových silničních vozidel byly oproti předešlým letům převážně vypracovány lékaři na standardních tiskopisech při dodržení postupu stanoveného vyhláškou č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů. Obecně lze konstatovat, že bezpečnost a ochrana zdraví je mnohdy kontrolovanými osobami zajišťována spíše formálně (zejména tam, kde jde o vyhodnocení rizik, zpracování vlastních seznamů OOPP, místních provozních bezpečnostních předpisů a podobně). Celospolečensky lze hodnotit kontroly pozitivně. Bezesporu se jedná o dobrou prevenci před nežádoucím nárůstem mimořádných dopravních událostí a dále jsou kontroly pro vybrané subjekty přínosem svým poradenstvím k řešení vyskytujících se nedostatků a případné problematiky BOZP, kdy veškeré zjištěné nedostatky byly prokonzultovány se statutárními zástupci prověřených subjektů a byly stanoveny termíny k jejich odstranění. Provedené kontroly zaměstnavatelům odhalily situaci v organizacích, čímž získali další potřebné informace související s řešením BOZP ve spravovaném právním subjektu. Vzhledem k porušování bezpečnostních předpisů zjištěných při kontrolách, zejména v nedodržování pracovních režimů řidičů a s tím souvisejícím rizikem nehod pod vlivem únavy řidičů s následnými závažnými úrazy osádek, doporučuje OIP i nadále provádět kontroly subjektů podnikajících v silniční dopravě. Dne 03.09.2012 se mimo rámce hlavního úkolu uskutečnila mimořádná celostátní koordinovaná kontrolní akce v dopravě organizovaná na veřejných komunikacích za účasti příslušníků Celní správy České republiky, Mobilní expertní jednotky Centra služeb pro silniční dopravu a Státního úřadu inspekce práce zastoupeného inspektory Oblastních inspektorátů práce. Kontrola byla zaměřena na zjišťování nelegálního zaměstnávání řidičů silničních vozidel a v oblasti bezpečnosti práce zejména na pracovní výkony řidičů při řízení silničních vozidel, doby řízení, dodržování bezpečnostních přestávek, denních a týdenních odpočinků. V územní příslušnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj konaly složené kontrolní skupiny svoji činnost na stanovištích na 4,5 kilometru dálnice D2 ve směru Břeclav – Brno v okrese Brno – venkov a hraničním přechodu Starý Hrozenkov v okrese Uherské Hradiště. Výsledkem kontroly



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj inspektorů výše uvedeného inspektorátu bylo provedení kontroly celkového počtu 21 silničních vozidel (11 na 4,5 kilometru dálnice D2 ve směru Břeclav – Brno v okrese Brno – venkov a 10 na hraničním přechodu Starý Hrozenkov v okrese Uherské Hradiště). U žádného ze všech 21 zkontrolovaných subjektů nebylo shledáno zásadní porušení právních předpisů. Nejčastější zjištěné nedostatky: -

evidence pracovních režimů řidičů silničních vozidel

-

neseznámení zaměstnanců s návody k obsluze

-

nevydání místního provozního bezpečnostního předpisu

-

nevyhledávání a nehodnocení rizik možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců

3.1.10 Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Vzhledem ke svému rozšíření a používání nabývají elektrická zařízení s běžnými napětími charakter téměř všeobecných technických zařízení a u uživatelů dochází ke snížení respektu k nim. U vyšších výkonů a napěťových úrovní jsou nehodové události a úrazy většinou spojeny se závažnými následky. Z přehledů pracovní úrazovosti v souvislosti s elektrickými zařízeními vyplývá, že nejčastějšími uváděnými příčinami je nedostatek osobních předpokladů spolu s používáním nebezpečných pracovních postupů nebo způsobů práce a špatně nebo nedostatečně odhadnutým rizikem. Dalšími objektivními příčinami jsou nesprávná organizace práce, nedostatek potřebné kvalifikace a nepoužívání předepsaných bezpečnostních opatření. Hlavním cílem úkolu č. 12.1.34 byla kontrola plnění povinností zaměstnavatele vyhledávat, vyhodnocovat rizika a přijímat opatření jako součást prevence rizik z hlediska bezpečnosti práce u elektrických zařízení, organizovat práci, stanovovat a zavádět pracovní postupy, seznamovat s nimi zaměstnance a kontrolovat jejich dodržování. Dále bylo u zaměstnavatelů ověřováno, zda a jakým způsobem jsou stanovena bezpečnostní opatření a pracovní postupy pro činnosti na elektrických zařízeních. Oblastní inspektorát práce měl dle zadání ke kontrolám v rámci úkolu vybrat subjekty, které se zabývají provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi elektrických zařízení. Do úkolu neměly být zahrnuty podnikající subjekty neodpovídající výběrovým kritériím. Každý inspektor se zaměřením na elektrická zařízení měl provést kontrolu alespoň u 20 subjektů. Předmět kontrol - vyhledávání, hodnocení rizik a přijímání opatření při provozování činnosti - pracovní úrazy při provozované činnosti - úplnost provozní dokumentace - školení, seznamování s předpisy



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj - vyhodnocení rizik pro použití osobních ochranných pracovních prostředků pro činnosti u elektrických zařízení - stanovení a poskytování osobních ochranných pracovních prostředků - kontrola stavu a používání osobních ochranných pracovních prostředků - kontrola plnění povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP v souvislosti s provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi elektrických zařízení -

ochrana před úrazem elektrickým proudem

-

provedení elektrických instalací

-

pohyblivé a poddajné přívody

-

provozní dokumentace elektrických zařízení

-

organizace práce v souladu s ČSN EN 50110-1 ed. 2

-

odborná způsobilost pracovníků v elektrotechnice

Počet provedených kontrol Počet kontrolovaných subjektů celkem Počet kontrolovaných právnických osob Počet kontrolovaných fyzických osob Počet kontrol celkem Počet zjištěných nedostatků Násobnost zjištěných nedostatků

111 96 15 111 294 378

Počty zjištěných nedostatků dle položek kontrolního seznamu -

Zaměstnavatel nevyhledává a nehodnotí rizika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nezjišťuje jejich příčiny a zdroje, nerealizuje opatření k omezení jejich působení – 13 x.

-

Zaměstnavatel nevede evidenci pracovních úrazů při provozování činnosti – 3 x.

-

Kontrolovaná osoba nepřijímá opatření proti opakování pracovních úrazů – 0 x.

-

Zaměstnavatel nezajišťuje školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP – 2 x.

-

Zaměstnavatel nezajišťuje dostatečné a přiměřené seznámení zaměstnanců s riziky, s výsledky jejich vyhodnocení a s opatřeními na ochranu před jejich působením – 1 x.

-

Zaměstnavatel neposkytuje zaměstnancům OOPP podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení elektrických rizik podle konkrétních činností na elektrických zařízeních – 0 x.

-

Zaměstnavatel nezajistil ochranu zaměstnanců proti nebezpečnému dotyku u zařízení pod napětím a před jevy vyvolanými účinky elektřiny – 13 x.

-

Zaměstnavatel nezajistil, aby všechny části elektrické instalace byly mechanicky pevné, spolehlivě upevněné a nepříznivě neovlivňovaly jiná zařízení, byly dostatečně dimenzovány a chráněny proti účinkům zkratových proudů a přetížení – 43 x.




Zaměstnavatel nezajistil, aby pohyblivé a poddajné přívody byly kladeny a používány tak, aby nemohlo dojít k jejich poškození, byly zajištěny proti posunutí nebo vytržení a zabezpečeny proti zkroucení žil. Při používání rozpojitelných spojů nesmí být v rozpojeném stavu napětí na kontaktech vidlic – 13 x.

-

Zaměstnavatel nezajišťuje pravidelnou a řádnou údržbu, kontroly a revize elektrických zařízení, hromosvodů, elektrických spotřebičů – 86 x.

-

Zaměstnavatel nevybavil provozované stroje a technická zařízení provozní dokumentací – 2 x.

-

Zaměstnavatel nepřijímá opatření k prevenci rizik vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tím, že neorganizuje práci v souladu s ČSN EN 50110-1 ed.2 – 23 x.

-

Zaměstnavatel nepřijímá opatření k prevenci rizik vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tím, že neplní požadavky vyhl. č. 50/1978 Sb. - 0 x.

Nejčastějším zjištěným nedostatkem po vyhodnocení počtů nedostatků v jednotlivých položkách byla skutečnost, že kontrolované subjekty neprovádějí pravidelnou a řádnou údržbu, kontroly a revize elektrických zařízení, hromosvodů, elektrických spotřebičů (86 x). Druhým nejčastějším zjištěným nedostatkem bylo, že kontrolovaná osoba nezajistila, aby všechny části elektrické instalace byly mechanicky pevné, spolehlivě upevněné a nepříznivě neovlivňovaly jiná zařízení, byly dostatečně dimenzovány a chráněny proti účinkům zkratových proudů a přetížení (43 x). Naopak v oblasti stanovení opatření a jejich realizace proti opakování pracovních úrazů, v oblasti poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a v odborné způsobilosti pracovníků v elektrotechnice dle vyhl. č. 50/1978 Sb. nebylo zjištěno žádných nedostatků. Opatření v rámci kontrol Kontrolovaným subjektům, u kterých byly zjištěny nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a tyto nedostatky nebyly odstraněny v průběhu kontroly, byla inspektory uložena opatření k odstranění zjištěných nedostatků podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Výsledky kontrol systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem prokázaly, že jsou pro kontrolované subjekty přínosem zejména v tom, že jim ukáží stav a účelnost přijatých opatření v prevenci rizik. Kontrolou v organizacích bylo ověřeno plnění opatření k omezování rizik spojených s provozem, údržbou a obsluhou elektrických zařízení. Při prováděných kontrolách bylo velmi kladně posuzováno poskytování poradenství inspektory přímo na pracovištích organizací, což mimo jiné přispělo i ke zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u kontrolovaných subjektů. Úkol č. 12.1.34 byl splněn v plném rozsahu, kontrolní činnost při plnění tohoto úkolu byla provedena celkem u 111 subjektů z plánovaných 20 kontrol na jednoho inspektora se specializací na elektrická zařízení a byla provedena v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Zadání a cíle úkolu byly splněny podle požadavků úkolového listu a kontrolního seznamu. Kontrolou vybraných subjektů byl tedy splněn zadaný cíl úkolu. Poznatky získané při plnění tohoto úkolu lze hodnotit jako velmi užitečné a OIP navrhuje této oblasti věnovat trvalou pozornost. Součástí každé kontroly, zejména u malých



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj provozovatelů, byla i osvěta a poradenská činnost, týkající se především pomoci při orientaci v oblasti bezpečnostních a pracovně právních předpisů.

3.1.11 Dodržování předpisů při provozu tlakových nádob stabilních s rizikem výbuchu expandující vodní páry Do skupiny zdrojů rizika s nejzávažnějšími následky patří energie akumulovaná ve stlačené páře nebo horké vodě. Energie, která je obsažená ve stlačené páře nebo vodě na mezi sytosti, má své využití v některých průmyslových odvětvích, a to vedle chemického a textilního průmyslu i ve velmi dynamicky se rozvíjejícím automobilovém průmyslu včetně odvětví, které s automobilovým průmyslem výrobně úzce souvisí. Tyto tlakové nádoby se ojediněle vyskytují i v dalších odvětvích jako je textilní průmysl, výroba polystyrenu, gumárenský průmysl, zdravotnictví, potravinářský průmysl, teplárenství a další. Tato potřeba využívání akumulované energie páry a vody pod tlakem, zejména pro technologické účely, sebou bohužel nese i poměrně vysoké riziko. Jejich fyzikální vlastnosti mohou v případě nehody ohrozit okolí do značných vzdáleností. Nejkomplexnějším fyzikálním projevem v rámci scénářů rozvojů a důsledků takovýchto havárií je tzv. efekt BLEVE. Jedná se o akronym anglického “Boiling Liquid Expanding Vapour Explosion”, v překladu pak výbuch expandujících par vroucí kapaliny. Patří do kategorie fyzikálních výbuchů a svými následky mezi nejvíce obávané rozvoje nehod tlakových nádob. Provedené kontroly byly zaměřeny na správnost vypracování technické dokumentace nádob, provozování v souladu s touto dokumentací a ověření, zda bezpečnostní výstroj je v souladu s platnými předpisy. Zejména v případech, když nebyl na nádobě osazen tlakoměr a pojistné zařízení (bylo pouze na zdroji), bylo zjišťováno, zda skutečně je vyloučeno za všech okolností i náhodných podmínek, že nemůže dojít v nádobě ke zvýšení přetlaku. U nádob provozovaných při cyklickém zatížení přetlakem (ČSN 690010-4.20) bylo kontrolováno, jak je prováděna evidence těchto cyklů a zda není překračován počet cyklů stanovených výpočtem pro nízkocyklovou únavu materiálu části nádob. Dále byly kontroly zaměřeny na způsob provádění revizí a zkoušek dle plánu revizí, plnění povinností odpovědného pracovníka za provoz nádob, odstraňování zjištěných nedostatků, odbornou způsobilost při údržbě, opravách a obsluze, dodržování povinností obsluhy a její zdravotní způsobilost. Součástí úkolu byla i namátková kontrola revizních techniků tlakových zařízení a namátková kontrola způsobu provozu zdroje tlaku. V souvislosti se zadáním úkolu byla provedena kontrola tlakových nádob stabilních, jako jsou akumulátory páry, parní autoklávy, velkoobjemové vyvíječe páry, středotlaké napájecí nádrže apod. tak, aby se snížil počet rizikových faktorů při provozu těchto zařízení. Každý inspektor s odborným zaměřením na vyhrazené tlakové zařízení dle svých znalostí a zkušeností provedl kontroly v subjektech, kde jsou provozována tato zařízení. Počet kontrolovaných subjektů pro tento úkol byl stanoven na nejméně 5 subjektů na inspektora v oboru vyhrazených tlakových zařízení.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Předmět kontroly Prevence rizik -

-

vyhodnocení rizik pro provoz celého parního zařízení včetně tlakových nádob, potrubí, zdroje tlaku (parních kotlů) a přijetí opatření k jejich minimalizaci rizik a zejména rizika expandujících par a přehřátých kapalin (horké vody) seznámení a proškolení zaměstnanců s vyhodnocenými riziky a přijatými opatřeními

Školení BOZP -

kvalifikace a zdravotní způsobilost k obsluze a údržbě tlakových nádob stabilních školení, seznamování s ostatními předpisy v oblasti BOZP

Kontrola plnění povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP v souvislosti s provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi vyhrazených tlakových zařízení -

zda najetí celého parního zařízení včetně tlakových nádob stabilních bylo v souladu s příslušnými předpisy, taktéž provedené opravy vybavení tlakových nádob stabilních bezpečnostní výstrojí ustanovení osoby odpovědné za provoz vyhrazeného tlakového zařízení dle příslušných předpisů vypracování provozních pokynů pro uvádění nádob do provozu vedení provozních deníků při provozu celého parního zařízení, zda zápisy odpovídají skutečnosti a jsou vedeny v předepsaném rozsahu dle příslušných předpisů vypracování plánu revizí a zkoušek, případně harmonogramu kontrol vyhrazených technických zařízení a jeho dodržování správné provádění a vyhodnocení kontrol, revizí, zkoušek a odstranění zjištěných nedostatků kontrola funkčnosti ochranných zařízení celého parního zařízení včetně tlakových nádob stabilních Počet kontrol, závad a uložených opatření k odstranění nedostatků

Počet kontrolovaných subjektů celkem Počet kontrolovaných právnických osob Počet kontrolovaných fyzických osob Počet kontrol celkem Počet zjištěných nedostatků Násobnost zjištěných nedostatků

25 25 0 25 98 98

Počty zjištěných závad dle položek kontrolního seznamu Technická dokumentace a uvedení nádoby do provozu - tlaková nádoba nemá předepsanou technickou dokumentaci nebo instalace nádoby včetně souvisejícího potrubního systému nebyla provedena v souladu s projektovou dokumentací, případné změny v instalaci nebyly změněny na základě schválené projektové dokumentace, v souladu s průvodní dokumentací výrobce nebo dodavatele – 1 x.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Uvádění nádoby do provozu - před uvedením nádoby do provozu a při případných změnách v zapojení, automatiky, výstroje a sestavy nádob nebyla provedena výchozí revize – 0 x. Opravy a rekonstrukce vyhrazeného tlakového zařízení - při případných opravách na nádobě vyžadujících oprávnění, nebyl doložen protokol o stavební a tlakové zkoušce. Při opravách nádoby včetně potrubí nebyla k dispozici dokumentace skutečného provedení včetně osvědčení o použitých materiálech – 0 x. Bezpečnostní výstroj nádoby – provozovaná tlaková nádoba nemá předepsanou, řádně funkční a v předepsaných termínech kontrolovanou bezpečnostní výstroj, armatury a další ochranné zařízení. Přesto, že není na nádobě osazen tlakoměr a pojistný ventil, není splněna podmínka, že nejvyšší pracovní přetlak nádoby je vyšší než nejvyšší dosažitelný přetlak zdroje tlaku a není zcela vyloučeno zvýšení přetlaku v nádobě – 3 x. Průvodní a provozní dokumentace - zaměstnavatel nemá v předepsaném rozsahu vypracovány pro provoz tlakových nádob stabilních provozní pokyny (v souladu s hodnocením rizik, požadavky právních a ostatních předpisů) a tyto nejsou vypracovány na základě předpisů, návodů nebo pokynů výrobce či dodavatele zařízení – 5 x. Revize a zkoušky - dle plánu revizí a zkoušek nejsou v předepsaných termínech revize a zkoušky prováděny v předepsaném rozsahu. V případě nízkocyklového namáhání není evidován počet cyklů, chybí výpočet nízkocyklového namáhání, není navrženo opatření k minimalizaci rizik (např. nedestruktivní defektoskopie, provedení vnitřní revize se zaměřením na kontrolu kořenových svarových spojů a koroze apod.) – 4 x. Provozní údržba - provozovatel nedbá na řádnou provozní údržbu tlakových nádob stabilních včetně potrubních rozvodů a neodstraňuje zjištěné nedostatky a závady. Rizika vznikající z těchto nedostatků nejsou minimalizována nebo nejsou zcela odstraněna (minimalizace možnosti vzniku porušení celistvosti nádoby) – 2 x. Pracovník odpovědný – zaměstnavatel neustanovil pracovníka odpovědného za provoz tlakových nádob stabilních a potrubí – 5 x. Provozní dokumentace - zaměstnavatel nezajistil vedení provozního záznamu tlakových nádob stabilních včetně souvisejícího potrubí. Zápisy nejsou kontrolovány pravidelně odpovědným pracovníkem a při provozních revizích i revizním technikem. Nejsou zaznamenávány a registrovány důležité hodnoty provozu nádoby, aby bylo možno včas identifikovat nově vzniklé riziko při provozu obsluhou – 3 x. Odborná způsobilost - zaměstnavatel nezajistil školení o právních a ostatních předpisech (provozní pokyny, návody výrobce, opatření vyplývající z vyhodnocení rizik) – 0 x. Zdravotní způsobilost - obsluha nemá zdravotní způsobilost z hlediska obsluhy tlakových nádob stabilních, případně pro práce v noci – 0 x.

Nejčastějšími nedostatky po vyhodnocení počtů závad na jednotlivé položky kontrolního seznamu z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců bylo: -

průvodní a provozní dokumentace – nejsou zpracovány aktuální provozní pokyny pro obsluhu tlakových nádob stabilních – 5 x

-

pracovník odpovědný – dalším častým nedostatkem bylo neustanovení odpovědného pracovníka za provoz tlakových nádob stabilních a potrubí – 5 x




revize a zkoušky – v několika případech nebyly prováděny revize a zkoušky v pravidelných intervalech, případně nebylo prokazatelně doloženo provádění těchto revizí a zkoušek – 4 x

Naopak nejméně častými nedostatky po vyhodnocení počtů závad na jednotlivé položky kontrolního seznamu z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců bylo: -

provozní údržba tlakových nádob stabilních – neodstraňování závad z provedených revizí a zkoušek tlakových nádob stabilních – 2 x technická dokumentace a uvedení nádoby do provozu – chybějící pasport u tlakových nádob stabilních – 1 x

Žádný nedostatek dle položek kontrolního seznamu nebyl shledán v odborné a zdravotní způsobilosti obsluh tlakových nádob stabilních, při uvádění nádob do provozu a při případných opravách a rekonstrukcích tlakových soustav. Opatření v rámci kontrol Kontrolovaným subjektům, u kterých byly zjištěny nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, byla inspektory uložena příslušná opatření k odstranění zjištěných nedostatků podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Výsledky kontrol v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prokázaly, že jsou pro kontrolované subjekty přínosem zejména v tom, že ukazují aktuální stav a účelnost přijatých opatření v prevenci rizik. Kontrolou v organizacích bylo ověřeno plnění opatření k omezování rizik spojených s provozem, údržbou a obsluhou tlakových nádob stabilních s rizikem výbuchu expandující vodní páry. Při prováděných kontrolách bylo velmi kladně posuzováno poskytování konzultací inspektory přímo na pracovištích organizací, což mimo jiné přispělo i ke zvýšení úrovně BOZP u kontrolovaných subjektů. Specifická zjištění při realizaci úkolu I přes poměrně značnou informovanost provozovatelů tlakových nádob stabilních s rizikem výbuchu expandující vodní páry v oblasti zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se vyskytovaly nedostatky, které brání bezpečnému a spolehlivému provozu (tyto nedostatky nejsou uvedeny v položkách kontrolního seznamu): -

ve spolupráci s revizním technikem nebyl zpracován aktuální plán revizí a zkoušek v 6 případech

-

na tlakoměru tlakové nádoby nebyla vyznačena hodnota nejvyššího dovoleného přetlaku ve 2 případech

-

u tlakové nádoby stabilní nebyl hladinoměr opatřen ochrannou konstrukcí v 1 případě

-

nevhodné vyústění pojistného ventilu na tlakové nádobě ve 4 případech

-

dokumentace o vyhodnocení rizik neobsahovala rizika související s tlakovými zařízeními ve 3 případech

-

nebyl zajištěn bezpečný přístup k pojistnému ventilu tlakové nádoby v 1 případě

Při kontrolách dodržování právních a ostatních předpisů při provozu tlakových nádob stabilních s rizikem výbuchu expandující vodní páry byla prováděna i kontrola zařízení



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj souvisejících s provozem těchto nádob. V této oblasti se nejčastěji vyskytovaly následující nedostatky: -

rozvod plynu nebyl chráněn po celé své délce ochranným nátěrem proti poškození korozí ve 4 případech

-

průchod plynovodu ochrannou trubkou nebyl utěsněn ve 3 případech

-

středotlaký parní kotel byl provozován s občasnou obsluhou v 1 případě

-

v prostorech s tlakovými nádobami a v kotelnách byly zjištěny závady na podlahách (chybějící kryty, zvýšené neoznačené podstavce, hromadící se voda) v 8 případech

-

nástupní a výstupní stupeň schodišťového ramene nebyl rozeznatelný od okolní podlahy ve 3 případech

-

chybějící ochranné zábradlí u schodiště ve 2 případech

-

chybějící tepelná izolace na potrubí a zařízení ve 2 případech

Úkol byl splněn v plném rozsahu, kontrolní činnost při plnění tohoto úkolu byla provedena celkem u 25 kontrolovaných subjektů z plánovaných 20 kontrol tlakových nádob stabilních s rizikem výbuchu expandující vodní páry, v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Zadání a cíle úkolu byly splněny podle požadavků úkolového listu a kontrolního seznamu. Kontrolou vybraných subjektů byl splněn zadaný cíl přispět ke zlepšení bezpečnosti provozu těchto zařízení. Poznatky získané při plnění úkolu lze hodnotit jako velmi užitečné. Na základě výsledků kontrol je možno konstatovat, že problematice provozu tlakových nádob stabilních s rizikem výbuchu expandující vodní páry je ze strany provozovatelů většinou věnována patřičná pozornost. Vzhledem k vysoké rizikovosti provozu těchto zařízení navrhuje OIP této oblasti věnovat i nadále trvalou pozornost. Součástí každé kontroly byla i osvěta a poradenská činnost, týkající se především schopnosti orientace v oblasti bezpečnostních i pracovně právních předpisů.

3.1.12 Bezpečnost práce při provozu jevištních technologických zařízení a zdvihacích plošin pro osoby s omezenou pohyblivostí v divadlech a ve veřejně přístupných budovách Úkol „Bezpečnost práce při provozu jevištních technologických zařízení a zdvihacích plošin pro osoby s omezenou pohyblivostí v divadlech a ve veřejně přístupných budovách“ byl stanoven a proveden na základě řady podnětů od občanů i zaměstnanců s přihlédnutím k rizikům ohrožení i občanské veřejnosti a vzhledem ke stále vznikajícím poruchám při provozu těchto zařízení. Objekty divadel a kulturní zařízení provozující např. kladkostroje, zdvihací zařízení na kulisy, nákladní a osobní výtahy, propadliště, zdvihací části jeviště apod. prošly v minulých letech řadou změn ve vlastnických poměrech a tyto změny se projevily (často negativně) i na úrovni péče o bezpečnost práce zaměstnanců a na technickém stavu zařízení. Cílem kontrol zaměřených na dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a z právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví bylo ověřit, jak



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj právnické a podnikající fyzické osoby plní stanovené povinnosti zaměstnavatele. V případě zdvihacích plošin pro osoby s omezenou pohyblivostí pak omezit ohrožení osob, ale také příslušného doprovodu při možném kontaktu s těmito zařízeními. Při provozu jevištních technologických zařízení zajistit bezpečný způsob používání zařízení, který by vedl ke snižování rizika vzniku pracovních úrazů. Zadáním úkolu 12.1.36 bylo provést kontroly minimálně u 15 subjektů na jednoho inspektora, a to např. větší divadla, dále aktivní kulturní zařízení, u plošin pro osoby s omezenou pohyblivostí např. zdravotnická zařízení, pošty, nádraží apod. Předmět kontroly Kontroly byly prováděny podle kontrolního seznamu a byly zaměřeny zejména na: -

systém obecné prevence, tzn. odborná způsobilost obsluh, dále vedení předepsaných provozních dokladů se zaměřením na návod od výrobce, revizní knihu, údržbový deník, u zdvihacích plošin pak na řádné a viditelné značení ovládacích prvků

-

zajišťování předepsaných kontrol a údržby technických zařízení, tzn. revize zařízení, dále na revize a revizní zkoušky včetně odborné způsobilosti revizního technika zdvihacích zařízení, např. kvalita práce a obsah protokolu, platnost oprávnění a osvědčení

-

stav pracoviště, např. jevištní lávek, pochozích ploch, ochranných zábradlí, ocelových schodišť a výstupních žebříků, dále ověření funkce koncových poloh a prvků zdvihacích zařízení, ověření funkce bezpečnostních vypínačů u krajních poloh zvedacích stolů, jevištních propadů a nákladních výtahů nebo plošin a rizika vyplývající z provozu. U zdvihacích plošin pak zejména zaměření na omezení možného ohrožení cílených osob a jejich doprovodu, dále na střižná místa, možnost pádu zdvižené plošiny, možnost střetu s pevnou částí konstrukce

Počet kontrol, nedostatků a uložených opatření k odstranění nedostatků: Počet kontrolovaných subjektů celkem Počet kontrolovaných právnických osob Počet kontrolovaných fyzických osob Počet kontrol celkem Počet zjištěných nedostatků Násobnost zjištěných nedostatků

93 89 4 93 260 333

Počty zjištěných závad dle položek kontrolního seznamu: Zaměstnavatel jako provozovatel zdvihacích zařízení neprovádí školení a ověření znalostí, zaměstnavatel připustil, aby zaměstnanci vykonávali práce, jejichž výkon neodpovídá jejich zdravotní způsobilosti – 17 x. Zaměstnavatel jako provozovatel zdvihacích zařízení nevede stanovenou provozní a průvodní dokumentaci, resp. ji nemá vůbec zavedenou – 6 x. Zaměstnavatel jako provozovatel zdvihacích zařízení nemá vyhledaná rizika, neprovedl jejich vyhodnocení a nestanovil opatření k jejich eliminaci – 153 x. Zpráva o činnosti za rok 2012


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Zaměstnavatel, nezajistil informování spolupracujících subjektů o rizicích vyskytujících se při jejich činnosti a nepřijal opatření k odstranění, případně k omezení jejich působení – 1 x. Zaměstnavatel jako provozovatel zdvihacích zařízení neposkytuje OOPP podle vlastního seznamu na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce – 0 x. Zaměstnavatel nezajišťuje u zdvihacích zařízení provádění revizí a zkoušek fyzickou osobou s platným osvědčením, resp. opravy, revize a zkoušky oprávněnou firmou, pokud jsou odborně způsobilé a držiteli oprávnění k těmto činnostem – 2 x. Zaměstnavatel jako provozovatel zdvihacích zařízení nevytváří podmínky pro jejich bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující používání, vč. jejich řádného technického stavu (provádění pravidelných kontrol, prohlídek, revizí a zkoušek vč. řádné údržby a oprav) – 81 x. Z výše uvedeného přehledu počtů zjištěných nedostatků podle položek uvedených v kontrolním seznamu pro tento úkol bylo zjištěno 260 nedostatků z celkového počtu 333 nedostatků v násobnosti. Nejčastějším nedostatkem, podle vyhodnocení počtů nedostatků na jednotlivé položky kontrolního seznamu, byla skutečnost, že zaměstnavatelé jako provozovatelé zdvihacích zařízení neprovedli vyhledání a vyhodnocení rizik a nepřijali opatření k předcházení rizikům. Dalším častým nedostatkem byla skutečnost, že zaměstnavatelé jako provozovatelé zdvihacích zařízení nevytváří podmínky pro jejich bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující používání, vč. jejich řádného technického stavu (provádění pravidelných kontrol, prohlídek, revizí a zkoušek včetně řádné údržby a oprav). Naopak nedostatky se nevyskytovaly u zjištění, že zaměstnavatelé jako provozovatelé zdvihacích zařízení neposkytují OOPP podle vlastního seznamu na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Opatření v rámci kontrol Kontrolovaným subjektům, u kterých byly zjištěny nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a tyto nedostatky nebyly odstraněny v průběhu kontroly, byly inspektory stanoveny přiměřené lhůty k jejich odstranění a stanovena povinnost zaslat písemnou zprávu o přijatých opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Úkol byl splněn v plném rozsahu, kontrolní činnost při plnění úkolu byla provedena v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů a byla provedena celkem u 93 subjektů z plánovaných min. 15 kontrol na jednoho inspektora se specializací na zdvihací zařízení. Zadání a cíle úkolu byly splněny podle požadavků úkolového listu a kontrolního seznamu. Kontrolou vybraných subjektů byl splněn i zadaný cíl úkolu. Součástí každé kontroly, zejména u malých a středních zaměstnavatelů, bylo i bezplatné poskytnutí základních informací a poradenství týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména informace o nových změnách právních a ostatních předpisů pro danou problematiku na pracovištích kontrolovaných subjektů, což přispělo ke zvýšení úrovně bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci.




3.1.13 Kontrola zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve školách a školských zařízeních zřízených pro praktické vyučování Úkol byl proveden na základě poměrně velkého počtu zjištěných nedostatků z kontrol hlavního úkolu, který byl v loňském roce zaměřen na systém BOZP u škol a školských zařízení se zaměřením na praktickou výuku. Z toho důvodu bylo žádoucí provádět nadále kontrolu zajišťování bezpečnosti praktického vyučování a stavu technických zařízení nejen ve středních školách, učilištích, soukromých školách, ale i zařízeních zřízených pro praktické vyučování a nově také u základních škol. Dalším z důvodů pro provedení kontrol byl i zvyšující počet pracovních úrazů zaměstnanců, neznalost rizik, nedostatečná úrazová prevence a také nevhodné pracovní postupy spojené s mnohdy zastaralým strojním vybavením. Dále bylo nutné zaměřit se na subjekty, u nichž nebyly v posledních letech kontroly provedeny. Hlavním cílem úkolu bylo zvýšit prevenci a dodržování bezpečnostních předpisů. Zlepšení znalostí předpisů BOZP u pedagogů a zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je předpokladem k postupnému snížení úrazovosti a to jak pracovních, tak i školních úrazů dětí, žáků a studentů ve všech sférách výuky škol a školských zařízeních pro praktické vyučování. Dalším cílem bylo zjistit i skutečný stav BOZP u kontrolovaných subjektů a stanovení opatření k nápravě. Zadáním úkolu bylo provést kontrolu minimálně u 15 škol nebo školských zařízení zřízených pro praktické vyučování v souladu se zpracovaným kontrolním seznamem. Předmět kontroly Kontroly byly zaměřeny zejména na: -

vyhledávání a hodnocení rizik dle druhu činností ve školách a školských zařízeních zřízených pro praktické vyučování, přijímání opatření či jejich odstranění, seznámení zaměstnanců s riziky a se stanoveným opatřením,

-

zpracování vlastního seznamu pro poskytování OOPP, jejich poskytování, seznámení a kontrola používání přidělených OOPP i během praktické výuky,

-

používání nebezpečných látek a přípravků (bezpečnostní listy, seznámení s jejich účinky, bezpečným zacházením, skladování, bezpečnostní značky, značení, piktogramy),

-

vedení stanovené provozní dokumentace ke strojnímu zařízení (dle zaměření praktického vyučování včetně didaktických pomůcek), pravidelné a řádné údržby, kontroly stavu strojů z hlediska bezpečnosti a vhodnosti pro bezpečný výkon práce,

-

vedení provozní dokumentace, údržba a kontroly u nářadí pro tělesnou výchovu, a to u zabudovaného a přenosného tělovýchovného nářadí, nářadí na venkovním sportovním hřišti, stacionárního tréninkového zařízení,

-

řádná evidence pracovních úrazů a stanovení opatření proti jejich opakování,

-

bezpečnost způsobu organizace práce a pracovních postupů i ve výukových programech (např. v chemických laboratořích, dílnách, kuchyních aj.).



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Počet kontrol, nedostatků a uložených opatření k odstranění nedostatků:


Počet kontrol

Počet kontrol na základních školách

61

61

29

Počet nedostatků

Počet nedostatků mimo kontrolní seznam

Počet nedostatků v násobnosti

Počet zjištěných nedostatků celkem

165

159

591

324

Počty zjištěných závad podle položek kontrolního seznamu Kontrolovaná osoba nezajišťuje školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, která doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, týkající se jimi vykonávané práce (rovněž odborná způsobilost k obsluze konkrétních strojů a tech. zařízení) – 4 x. Kontrolovaná osoba nevyhledává a nevyhodnocuje rizika a nepřijímá opatření k jejich odstranění, nevede dokumentaci, nezajišťuje seznámení s riziky dané platnými právními předpisy – 10 x. Kontrolovaná osoba neposkytuje zaměstnancům OOPP, mycí, čistící a dezinfekčních prostředky a ochranné nápoje podle seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce – 8 x. Kontrolovaná osoba nevede řádně evidenci o pracovních úrazech v knize úrazů - 1 x. Kontrolovaná osoba nevede ke strojnímu zařízení provozní dokumentaci - 11 x. Kontrolovaná osoba nezajistila, aby stroje, technická zařízení a nářadí byly z hlediska BOZP vhodné pro práci, při které jsou používány, nejsou dodrženy požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením - 7 x. Kontrolovaná osoba nezajišťuje, aby stroje, technická zařízení a nářadí byly pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány - 24 x. Kontrolovaná osoba nevede u používaného nářadí pro tělesnou výchovu provozní dokumentaci, rovněž (dle čl. 5 MI MŠMT č.j. 24 199/2007-50) i zápisy o běžné vizuální kontrole a provozní kontrole - 1 x. Kontrolovaná osoba nezajišťuje pravidelnou a řádnou údržbu, kontrolu resp. odbornou technickou kontrolu (dle čl. 26 odst. 3 MP MŠMT č.j. 37014/2005-25, čl. 5 MI MŠMT č.j. 24 199/2007-50) a to zabudovaného a přenosného tělovýchovného nářadí, tělovýchovného nářadí na venkovním sportovním hřišti a stacionárního tréninkového zařízení, odbornou firmou minimálně jedenkrát v období nepřesahujícím 12 měsíců nebo v častějších intervalech dle pokynu výrobce - 1 x. Kontrolovaná osoba nezajišťuje pravidelnou a řádnou údržbu, kontroly a revize elektrických zařízení, hromosvodů, elektrických spotřebičů (včetně didaktických pomůcek) - 16 x. Kontrolovaná osoba nezajistila, aby pohyblivé a poddajné přívody byly kladeny a používány tak, aby nemohlo dojít k jejich poškození, byly zajištěny proti posunutí nebo vytržení a zabezpečeny proti zkroucení žil - 1 x.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Kontrolovaná osoba neurčila osobu odpovědnou za bezpečný provoz elektrických zařízení -16 x. Kontrolovaná osoba nezajistila umístění bezpečnostních značek, značení (např. plynová kotelna), piktogramů (nebezpečné chemické látky či přípravky) na pracovištích a v prostorách praktického vyučování, ve kterých jsou vykonávány práce, při kterých může dojít k poškození zdraví - 43 x. Kontrolovaná osoba neorganizuje práci a nestanoví pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti (např. tech. postupy ve výukových programech pro pokusy v laboratořích) – 1 x. Kontrolovaná osoba neorganizuje práci a nestanoví pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti při práci ve výškách (např. drobné opravy, mytí oken) - 21 x. Nejčastějším nedostatkem po vyhodnocení počtů nedostatků na jednotlivé položky bylo neumístění bezpečnostních značek a značení na pracovištích a v prostorách praktického vyučování, ve kterých jsou vykonávány práce, při kterých může dojít k poškození zdraví. Druhým nejčastějším nedostatkem je skutečnost, že stroje, technická zařízení a nářadí nejsou pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. Nedostatkem v oblasti elektrických zařízení bylo často nezajišťování pravidelné a řádné údržby, kontrol a revizí elektrických zařízení, hromosvodů, elektrických spotřebičů (včetně didaktických pomůcek) a neurčení osoby odpovídající za bezpečný provoz elektrických zařízení. U kontrolovaných osob se nedostatky naopak nevyskytovaly u zjištění, že zaměstnavatel poskytnuté OOPP neudržuje v použitelném stavu a nekontroluje jejich používání. U žádné kontrolované osoby se nezjistilo, že by nestanovila opatření proti opakování pracovních úrazů nebo nezajistila, aby nebezpečné látky a přípravky byly skladovány v souladu s platnými právními předpisy. Opatření v rámci kontrol Kontrolovaným osobám, u kterých byly zjištěny nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, byly stanoveny přiměřené lhůty k jejich odstranění a stanovena povinnost zaslat písemnou zprávu o přijatých opatřeních k uvedeným nedostatkům dle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na základě kterých OIP rozhodoval o nutnosti provést následnou kontrolu. V rámci kontrolní činnosti byly provedeny následné kontroly k plnění opatření vydaných OIP u jednotlivých kontrolovaných osob. Tyto následné kontroly prokázaly, že vybrané subjekty zajistily odstranění zjištěných nedostatků v termínech stanovených OIP. Úkol byl splněn v plném rozsahu (minimálně 15 škol nebo školských zařízení zřízených pro praktické vyučování), kontrolní činnost v rámci jeho plnění byla provedena celkem u 61 subjektů, dle zadání úkolu a byla provedena v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Zadání a cíle úkolu byly splněny podle požadavků úkolového listu a kontrolního seznamu, kontrolou vybraných subjektů byl splněn zadaný cíl úkolu.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Při kontrolní činností bylo mimo jiné zjištěno, že kontrolovaná osoba (jedná se především o školy mimo Brno) často nevyhledává a nevyhodnocuje rizika a nepřijímá opatření k jejich odstranění. Především ve starých budovách škol chybí zábradlí, značení zásobovacích ramp, nejsou volné únikové cesty, zvlášť v suterénu budov. Častým nedostatkem jsou i chybějící kontroly a revize elektrických zařízení, hromosvodů a elektrických spotřebičů. Revize jsou často sice provedeny, ale kontrolovaná osoba už nedbá na odstranění zjištěných závad. Pozitivní změnou oproti loňskému roku se jeví skutečnost, že kontrolované osoby skladují nebezpečné látky a přípravky v souladu s platnými právními předpisy. V předešlém roce bylo zjištěno, že skladování nebezpečných chemických látek bylo prováděno často v neoznačených obalech a v místech, která nejsou zabezpečena proti odcizení. V praxi se inspektoři OIP setkávali se situací, kdy nádoby pro skladování nebezpečných chemických látek a přípravků, nebyly po celou dobu jejich skladování nebo přepravy označeny piktogramem na viditelném místě s kontaktním pozadím a podle potřeby i vzorcem nebo názvem chemické látky nebo přípravku. V důsledku chybějících bezpečnostních listů nemohli být zaměstnanci důkladně proškoleni a seznámeni s pokyny bezpečné práce a nemohli být vybaveni OOPP, které by byly adekvátní k použité chemikálii. Nejen v průběhu následných kontrol byly kontrolované osoby informovány o nových změnách právních a ostatních předpisů pro oblast BOZP. Výsledky a průběh kontrol prokázaly, že jsou pro kontrolované osoby přínosem zejména v tom, že jim ukáží stav a účelnost přijatých opatření v prevenci rizik a poukáží na skutečný stav BOZP na jejich pracovištích. Kontrolou bylo ověřeno plnění opatření k omezování rizik spojených s provozem škol a školských zařízení se zaměřením na praktickou výuku. Při prováděných kontrolách bylo velmi kladně posuzováno poskytování bezplatného poradenství inspektory přímo na jednotlivých pracovištích, což mimo jiné přispělo i ke zvýšení úrovně bezpečnosti práce u kontrolovaných subjektů.

3.1.14 Společná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., v úplném znění, o prevenci závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky Pravidelná kontrola na základě požadavků zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými látkami a chemickými přípravky, ve znění pozdějších předpisů je každý rok prováděna v koordinaci s ostatními orgány státní správy pod záštitou Ministerstva životního prostředí v souladu s NV č. 452/2004 Sb. Kontroly u provozovatelů koordinuje Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Brno. Nově bylo Krajským úřadem Jihomoravského kraje a Krajským úřadem Zlínského kraje rozhodnuto o zařazení 1 nového subjektu do režimu zákona č. 59/2006 Sb., 2 subjekty byly z režimu zákona č. 59/2006 Sb. vyřazeny. Krajské úřady Jihomoravského kraje a Zlínského kraje dále definitivně schválily bezpečnostní dokumentace 7 subjektů.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Předmětem kontrol bylo především: -

odstranění nedostatků z minulé kontroly

-

plnění přijatých opatření z bezpečnostních programů a bezpečnostních zpráv

-

péče o zaměstnance, především odborná a zdravotní způsobilost, školení zaměstnanců o předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, rizicích práce s nebezpečnými látkami a opatřeními k jejich eliminaci

-

ověřování znalostí a dodržování předpisů a pokynů

-

průvodní a provozní dokumentace

-

poskytování OOPP na základě hodnocení rizik, jejich používání zaměstnanci

-

posouzení stavu technického zařízení uvedeného v dokumentaci vzhledem k reálnému stavu, včetně revizí zařízení, stavu elektroinstalace, tlakových a plynových zařízení (za účasti specialistů vyhrazených technických zařízení)

-

skladování a manipulace s nebezpečnými chemickými látkami, včetně značení zásobníků a skladů s nebezpečnými chemickými látkami, stav únikových cest

-

bezpečnost vykládky a nakládky nebezpečných látek

-

opatření na ochranu proti výbuchu (prevence rizik, klasifikace prostor, písemná dokumentace)

-

pracovní podmínky a to zejména pracovní režim zaměstnanců a zaměstnávání žen a mladistvých

Posuzování bezpečnostní dokumentace V roce 2012 byly na OIP posuzovány celkem 3 dokumentace, ke dvěma bezpečnostním zprávám OIP vyjádření neposkytl s odůvodněním, že provozy spadají do kontrolní gesce Českého báňského úřadu. Dále bylo na OIP předloženo celkem 6 žádostí o posouzení Zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy, z nichž OIP 5 posoudil (bez připomínek) a k jednomu vyjádření neposkytl s odůvodněním, že provozy spadají do kontrolní gesce Českého báňského úřadu. Účast na schvalování podkladů Vnějšího havarijního plánu OIP se v roce 2012 neúčastnil žádných připomínkových řízeních k navržené zóně havarijního plánování. Provádění kontrol V roce 2012 bylo provedeno na území Jihomoravského kraje a Zlínského kraje celkem 17 kontrol v objektech skupin A i B, celkem u 16 subjektů. Speciální následné kontroly nebyly v roce 2012 prováděny. Následná kontrola je jinak prováděna vždy, pokud při předchozí kontrole byly zjištěny nedostatky.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj U subjektů zařazených do skupiny A bylo provedeno celkem 5 kontrol, u subjektů zařazených do skupiny B celkem 12 kontrol. V rámci uvedených kontrol bylo zjištěno celkem 16 nedostatků. Výsledky kontroly – nejzávažnější zjištěné nedostatky -

vadný stav elektroinstalace

-

neprovádění kontrol a revizí vyhrazených technických zařízení (zejména plynových)

-

vadný stav pracovišť (vrata, hromosvody, komunikace)




3.2 Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti pracovních vztahů a podmínek 3.2.1 Mimořádné kontrolní akce zaměřené na oblast nelegální práce a pracovněprávních vztahů Hlavní úkol – Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání zaměstnanců v oblasti podnikání, kde je reálný předpoklad nebo již existující signály o výkonu nelegální práce a porušování pracovněprávních předpisů ve společensky nepřijatelných formách, tj. zastřený výkon závislé práce, porušování povinností zaměstnavatele při vzniku, změně a skončení pracovního poměru, odměňování, rozvržení pracovní doby, porušování předpisů v oblasti sociálního a zdravotního pojištění, a porušování předpisů i v oblasti BOZP, ale i o zneužívání systému sociálních dávek nelegálně pracujícími osobami. Cílem úkolu je dosáhnout, aby zaměstnavatelé dodržovali pracovněprávní předpisy, preventivně působit na zaměstnavatele, zvyšovat jejich právní vědomí a tím snížit počet přijatých podnětů ke kontrole. Zadáním úkolu je provést 6 mimořádných kontrolních akcí ve spolupráci s ČSSZ a informace o zjištěných nelegálně pracujících osobách předat Úřadu práce ČR, který rozhodne o jejich sankčním vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Při výběru kontrolovaných osob inspektorát práce přihlížel zejména k podaným podnětům ke kontrole, k informacím z informačního systému a k informacím získaným při poradenské činnosti. Při realizaci tohoto úkolu inspektoráty spolupracovaly s krajskými pobočkami a kontaktními pracovišti Úřadu práce České republiky a s OSSZ. V roce 2012 byly realizovány v rámci zadání úkolu následující mimořádné kontrolní akce, které byly provedeny ve spolupráci inspektorů odboru nelegálního zaměstnávání, odboru pracovních vztahů a podmínek a odboru všeobecné bezpečnosti. 1. V průběhu měsíce dubna 2012 byly provedeny kontroly fyzických osob podnikajících a právnických osob, které poskytují služby motoristům a to zejména pneuservisy. Jednotlivé subjekty byly vybrány tak, aby kontrolní činnost rovnoměrně pokryla Jihomoravský kraj a Zlínský kraj ve všech okresech. Celkem bylo provedeno 136 kontrol. 2. V červenci a srpnu 2012 byly provedeny kontroly fyzických osob podnikajících a právnických osob, které provozují koupaliště, aqvaparky a navazující služby (autokempy apod.). V tomto období bylo zahájeno v Jihomoravském kraji 201 kontrol a ve Zlínském kraji 95 kontrol. 3. V září 2012 byly provedeny 2 kontroly provozoven společnosti Mountfield, a.s., Mnichovice. Mimořádné kontrolní akce probíhaly bez rušivých momentů, velmi ojediněle se inspektoři setkali s agresivitou a vulgaritou kontrolované osoby při zahájení kontroly. Inspektoři neměli problém s vyhledáním příslušných provozoven a následným zahájením kontroly. Menší problémy nastaly pouze v několika případech, a to z důvodu



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj nedostupnosti zástupců kontrolovaných osob v místě kontroly při zahájení kontrolního šetření. Tyto kontroly byly následně zahajovány se zaměstnancem kontrolovaného subjektu a statutární orgán byl o zahájení kontroly informován telefonicky. V mnoha případech nebyly v místě kontroly doloženy požadované doklady, zpravidla proto, že požadované doklady nejsou na provozovně běžně uloženy z různých důvodů - např. dokumenty spravuje externí mzdová účetní, popř. sídlo či místo podnikání je jinde než provozovna apod. Na základě výzvy byly požadované doklady doloženy ve stanoveném termínu. Kontrolované osoby až na výjimky spolupracovaly, dodržovaly plánované termíny, dokládaly požadované doklady. Ve výjimečných případech byly požadované doklady ke kontrole dostupné a předložené přímo při zahájení kontroly v provozovně. Koordinované kontroly v dané oblasti byly všemi odbory pozitivně hodnoceny. Jednotliví inspektoři si vzájemně vycházeli vstříc a operativně si vyměňovali informace a poznatky a spolupracovali při vyhotovování protokolů., což značně přispělo k rychlosti, účinnosti a efektivnosti kontrolního šetření. Závěrem lze konstatovat, že tyto kontroly mají značný význam v oblasti prevence.

3.2.2 Dodržování pracovněprávních předpisů agenturami práce Jako zdroj pro výběr agentur práce je využíván seznam agentur na webu MPSV. Tento seznam ale není zcela spolehlivý. V praxi se také stává, že kontrolovaný subjekt má vydané platné povolení k agenturnímu zaměstnávání a v seznamu uveden není. Ve větší míře, než v předchozích letech, byly provedeny kontroly na základě podaných podnětů. Tyto podněty byly nejen od zaměstnanců, ale také od institucí, jako např. Úřady práce nebo Generální konzulát ČR. Subjekty zařazené do kontrolního seznamu v letošním roce – agentury i uživatelé, byly často kontrolované již v předchozích letech. Tento výběr byl ovlivněn skutečností, že na agentury byly podány podněty na porušování pracovně právních předpisů a proto byly přednostně zařazeny do seznamu vybraných subjektů ke kontrole i v rámci hlavního úkolu. Prostřednictvím podnětů bylo upozorněno ale také na agentury, u kterých v předchozích letech kontrola provedena nebyla. Množství kontrol není třeba zvyšovat, vzhledem k náročnosti problematiky – agentura – uživatel. Snahou opět bylo sestavit kontrolní vzorek v poměru 1:1 – jedna agentura a jeden uživatel. Při výběru kontrolního vzorku agentur práce již bylo přihlédnuto ke skutečnosti, kde vybrané agentury práce mají uživatele a přednostně byly voleny ty agentury práce, které přidělují zaměstnance k výkonu práce u uživatelů sídlících v místní příslušnosti oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj. Během roku byl seznam upravován podle nových skutečností – zejména na základě podnětu ke kontrole, který byl směřován proti agentuře, případně uživateli. V praxi byla provedena i kontrola více agentur u jednoho uživatele. Nebo také agentura, která v současné době uživatele nemá. V některých případech, kdy byla provedena kontrola na základě podnětu směřovaného proti agenturám práce, bylo zjištěno, že uživatel využívá zaměstnance z více agentur práce /na které byl podán podnět ke kontrole/ a kontrola byla provedena u jednoho uživatele a více agentur současně. Výběr uživatelů byl zvolen dle obsahu podnětu. Osoby podávající



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj podnět směřující proti agentuře práce uváděly, u kterého uživatele vykonávají nebo vykonávaly práci. Stále se jeví, jako nejefektivnější postup, provádět současně kontrolu u agentury práce i u uživatele. Lze tak posuzovat a konfrontovat zjištěné skutečnosti, resp. nedostatky. Také vzhledem ke skutečnosti, že například povinnosti dle §§ 308 a 309 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, jsou vymezené pro uživatele i agenturu společně, je praktické postupovat v šetření souběžně a koordinovat formulace zjištěných porušení u obou kontrolovaných subjektů. Tento postup je vhodný také v návaznosti na další kroky v rámci opatření k odstranění nedostatků zjištěných kontrolou. Užitečnost souběžné kontroly u uživatele a agentury práce se projevuje také v porovnání evidence docházky a zjištění skutečně odpracované doby u agenturních zaměstnanců. V praxi bylo zjištěno, že docházka předložená agenturou práce neodpovídá skutečně odpracované době zaměstnanců. Evidence pracovní doby, předložená agenturou práce, byla pouze formální a nevykazovala práci v noci ani o sobotách a nedělích. Konfrontací s evidencí pracovní doby od uživatele (vedené v elektronické podobě pro kmenové i agenturní zaměstnance), bylo prokázáno, že agenturní zaměstnanci skutečně vykonávali práci v noci i o sobotách a nedělích. Obdobným způsobem bylo prokázáno i překračování limitu vykonávání práce v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby u práce na základě dohody o pracovní činnosti. Agentura práce vykazovala nižší počet odpracovaných hodin, než které zaměstnanci skutečně odpracovali. Nadlimitní hodiny vykazovala jako odměnu. Tato praxe je také prospěšná v situaci, kdy agentura práce, v době, kdy nepřiděluje práci, vykazuje zaměstnancům neplacené volno, o které nežádali, místo poskytnutí náhrady mzdy za překážku v práci na straně zaměstnavatele. Snahou bylo opět vybírat agentury, které mají v blízkosti i svého uživatele, jelikož pokud sídlo bylo ve vzdáleném místě, bylo časově náročnější tyto doklady postupně od kontrolované osoby získávat. V přístupu kontrolovaných osob k provádění kontrol se projevil dlouhodobý tlak na kontrolní činnost v této oblasti. Agentury práce jsou stále informovanější o povinnostech, které musí dodržovat. Vzhledem ke skutečnosti, že místní příslušnost není vždy dodržena, je zde riziko duplicitního zahajování kontrol u jednoho subjektu /zejména u agentury práce/ v rámci systému SÚIP. Toto je způsobeno celorepublikovou působností mnoha agentur /resp. uživatelů/. V případě kontrol agentur práce a jejich uživatelů se ale stále jeví efektivnější, aby agenturu i uživatele kontroloval jeden inspektorát /jeden inspektor/ přesto, že není dodržena místní příslušnost. Ve velkých agenturách práce jsou i vyčleněni zaměstnanci, zabývající se výhradně spoluprací s kontrolními orgány. Otázkou zůstává, jak dalece je stejný přístup inspektorů ke zjištěným porušením. (Stejný nedostatek může být různě posuzován jednotlivými inspektoráty.) Dostupnost kontrolovaných osob byla bezproblémová. Pokud nebylo možné jednat přímo se statutárním zástupcem, byla zmocněná jiná osoba, která měla plnou moc k zastupování při kontrole. Kontrolované subjekty, pokud měly doklady v centrále, doručily žádané doklady do sídla inspektorátu, nebo do své pobočky v Brně. Obecně je stále častým jevem, že agentura práce sídlí v Praze nebo v Brně a uživatele má v různých místech republiky.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Výběr kontrolního vzorku byl ve vyšší míře ovlivněn zařazením agentur práce nebo uživatelů, na základě podaného podnětu zaměstnanců. Z výsledků kontrol nevyplývá, že by přístup k dodržování zákonných povinností agenturami práce nebo uživateli, byl horší. Zvýšení počtu podnětů spíše ukazuje na skutečnost, že zaměstnanci agentur práce mají vyšší povědomí o svých nárocích a právech a aktivně se jich domáhají. Agentury práce stále porušují pracovněprávní předpisy na úseku agenturního zaměstnávání (není vydáván písemný pokyn k přidělení zaměstnance, nebo neobsahuje všechny náležitosti, nejsou dodržovány rovné podmínky zaměstnanců kmenových a agenturních a dohody agentury práce s uživatelem neobsahují předepsané náležitosti). Ze znění ustanovení § 308 odst. 1 by bylo možné dovodit, že zákon počítá s tím, že dohoda mezi uživatelem a agenturou práce je vždy individualizována ve vztahu ke konkrétní osobě – přidělovanému zaměstnanci. V praxi sice dochází k situacím, kdy se spolupráce agentury práce s uživatelem odehraje v úrovni jednorázového přidělení jednoho zaměstnance, častější je však opakovaná spolupráce. V takovém případě se požadavek „individualizace“ dohody o dočasném přidělení snaží účastníci nadále naplnit např. tak, že uzavírají „rámcové smlouvy“ mezi agenturou práce a uživatelem, které jsou později postupně doplňovány za pomoci dodatků – dohod individualizovaných ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci /zaměstnancům/. Tyto dodatky jsou ovšem často uzavírány nedůsledně a neaktualizovaně. V případě, že dodatek je uzavřen na více zaměstnanců, seznamy jsou často nepřesné a neodpovídají aktuálnímu stavu přidělených zaměstnanců. Proto bylo v případě neaktuálních „dodatků“ nebo „příloh“ vytýkáno, že nejsou uzavřeny náležitě dohody o přidělení mezi agenturou a uživatelem dle § 308 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. V této otázce stále není zcela jednotný výklad a bylo by žádoucí více tuto problematiku ujasnit, popř. sjednotit v rámci systému SÚIP, aby postup jednotlivých inspektorátů byl obdobný. Porušení v oblasti náležitostí dohody agentury práce s uživatelem /§ 308 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů/ a náležitostí písemného pokynu, na základě kterého agentura práce přiděluje zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele / § 309 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů/ jsou v některých případech spíše drobné administrativní chyby, kdy např. není v písemném pokynu uveden vedoucí zaměstnanec uživatele, který je oprávněn přidělovat a kontrolovat práci, což v praxi není tak závažným nedostatkem, pokud agentura práce jinak dodržuje všechna zákonná ustanovení, spojená s agenturním zaměstnáváním. V případě zjištění porušení ustanovení, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance /§ 309 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů/, argumentují agentury tím, že nelze zjistit všechny podmínky kmenových zaměstnanců a agentury práce plní ty podmínky, které jim uživatel uvedl do dohody o dočasném přidělení zaměstnance. V některých případech u kvalifikovanějších prací je stále obtížné posoudit, zda je rovně postupováno vůči kmenovým i přiděleným zaměstnancům, vzhledem ke skutečnosti, že také kmenoví zaměstnanci uživatele mají ne zcela jasné parametry odměňování a mzdové ohodnocení zaměstnanců se stejným druhem práce je ovlivněno např. i délkou praxe. V těchto případech je nadále doporučeno i uživateli – jako zaměstnavateli, zprůhlednit systém odměňování. Jako nový problém se jeví skutečnost, že agentury práce, ve snaze o snížení svých nákladů, poskytují svým zaměstnancům vedle mzdy (která je nižší, než u kmenových



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zaměstnanců uživatele) různá jiná plnění ve formě např. příspěvků na dopravu, bydlení, atd. a tímto způsobem dorovnávají celkově vyplacenou částku na úroveň mzdy kmenových zaměstnanců. Současně tím ale obcházejí odvody sociálního a zdravotního pojištění u zaměstnanců. Agenturní zaměstnanci často tento problém neřeší, vzhledem ke skutečnosti, že jejich prioritou je právě pouze celková částka, kterou obdrží při výplatním termínu tzv. „na ruku“ a dále neprověřují, z čeho je částka složena. Problém nastává v situaci, kdy agenturní zaměstnanec skončí pracovní poměr uprostřed měsíce a není mu např. příspěvek na bydlení vyplacen. Mimo porušení, vztahující se k agenturnímu zaměstnávání, se stále objevují problémy v oblasti ukončování pracovních poměrů, vydávání dokladů o jednotlivých složkách mzdy a vydávání potvrzení o zaměstnání. Zaměstnanci někdy upozorňují na skutečnost, že jsou donuceni k podpisu dohody o ukončení pracovního poměru. Při kontrole zaměstnavatel doloží tyto dohody podepsané ze strany zaměstnance i zaměstnavatele a inspektor není schopen tento nátlak nijak prokázat. Dále bylo zjištěno, že zaměstnavatel opomněl informační povinnost vůči Úřadu práce při zaměstnání zaměstnance – občana Evropské unie – při nástupu i ukončení pracovního poměru. (dle § 87 odst. 1 a 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů). Tento zaměstnavatel také neinformoval Úřad práce o skutečnosti, že občan, kterému byla vydána modrá karta, nenastoupil do práce. (dle § 88 odst. 1 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů) V oblasti povinností, vyplývajících z § 308 a 309 odst. 1 a 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, bylo postupováno obdobně, jako u agentur práce, vzhledem ke skutečnosti, že povinnost uzavření dohody je dvoustranná. I když uživatelé argumentují skutečností, že nelze technicky zajistit kontrolu agentur, zda skutečně vyplácí agenturním zaměstnancům srovnatelné mzdy a další nároky, je při kontrolách kladen velký důraz na prokázání splnění informační povinnosti uživatele vůči agentuře v této oblasti. U uživatelů se stále vyskytuje porušení v oblasti respektování dodržování odpočinku v týdnu a to zejména u přidělovaných zaměstnanců. V této oblasti je trvale tlak i ze strany samotných zaměstnanců /nebo tichý souhlas/, kteří mají zájem na výkonu práce v určitých „turnusech“ a souhlasí s výkonem práce nepřetržitě i desítky dnů po sobě. Na základě zjištěných nedostatků, pokud nejsou odstraněny již během kontroly, je vydáváno opatření k odstranění nedostatků a stanoveny lhůty k jejich odstranění. Současně je těmto kontrolovaným subjektům uloženo, aby v přiměřených lhůtách zaslaly písemnou zprávu o přijatých opatřeních k uvedeným nedostatkům. Je vyžadováno doložení odstranění nedostatků doklady, ze kterých je odstranění nedostatků zřejmé. Následná kontrola byla provedena v případě podání dalšího podnětu na zaměstnavatele. Celkově lze konstatovat snahu agentur práce i uživatelů o důsledné dodržování zákonných povinností. Současně větší aktivitu a informovanost agenturních zaměstnanců v oblasti vyžadování svých nároků. Uživatelé kladou větší důraz na výběr agentury, se kterou spolupracují. Jejich zájmem je zvolit „solidní“ agenturu práce, vzhledem ke skutečnosti, že problémová agentura práce, na kterou je upozorněn kontrolní orgán, upozorňuje i na uživatele, kde je souběžně s agenturou také prováděna kontrola. V dobře fungujících agenturách jsou také spokojení zaměstnanci a celkově je vytvořeno lepší pracovní prostředí pro přidělené i kmenové zaměstnance. Uživatel tak v praxi řeší méně problémů se zaměstnanci (např. nižší Zpráva o činnosti za rok 2012


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj fluktuace). I přes větší informovanost agenturních zaměstnanců, se stále objevují podněty, které nejsou oprávněné a zřejmě z důvodů špatné komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, se tyto osoby obrací na inspektoráty práce. Jedná se například o podněty nepřidělování práce na základě dohody o pracovní činnosti nebo nevystavení dokladu o ukončení pracovního poměru při uplynutí sjednané doby. Vzhledem k velkému konkurenčnímu boji o uživatele, zaznamenáváme při kontrolách stížnosti agentur na ztížené podmínky pro uplatnění, resp. určité znevýhodnění agentur práce v pozici zaměstnavatele. Jako další znevýhodnění vnímají agentury práce skutečnost, že nemohou přidělovat k uživateli osobu se zdravotním postižením. V návaznosti na povinnosti dle § 81 zákona č. 435/2004Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, nemohou naplnit možnost zaměstnávání těchto osob v pracovním poměru a musí více plnit „povinný podíl“ odvodem do státního rozpočtu.

3.2.3 Provádění kontrol na základě podnětů na porušování pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Z dat, která obsahuje níže uvedení tabulka vyplývá, že četnost podaných podnětů, spadající do věcné a místní působnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj má (i přes mírný pokles v roce 2011), stoupající tendenci. Počet vyřízených podnětů je dán kapacitními limity inspektorátu, ale i přes ně, počet vyřízených podání stále mírně roste.

evidované podněty

vyřízené podněty

rok 2012

1291

869

rok 2011

955

869

rok 2010

1050

886

rok 2009

795

545

rok 2008

803

682

rok 2007

834

590

Ke stálému nárůstu nápadu podání směřujících k inspektorátu pro Jihomoravský a Zlínský kraj přispívá mimo jiné i napjatá situace na trhu práce v rámci krajů, spadajících do místní působnosti inspektorátu. V důsledku doznívající ekonomické krize z roku 2009 a nástupem její druhé vlny kladou zaměstnavatelé zvýšený důraz na úspory v oblasti lidských zdrojů. Povzbuzeni změnami zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, účinnými od 01. 01. 2012, se snaží pracovní poměry na dobu určitou nahradit pracovními poměry na dobu neurčitou, nebo zaměstnanci pracujícími na základě dohod o pracích konaných mimo



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj pracovní poměr. Zejména z oblasti bezplatného poradenství je dostatek signálů o tom, že jsou zaměstnanci s pracovními smlouvami na dobu neurčitou, nezřídka tlačení k ukončení pracovního poměru dohodou. Zaměstnavatelé se tak snaží vyhnout odstupnému, na které by zaměstnancům vznikl nárok v případě užití některých výpovědních důvodů (a to i za skutečnosti, že právní úprava, upravující odstupné, platná od 01. 01. 2012 je vůči zaměstnavatelům podstatně vstřícnější). Zaměstnanci, kteří jsou vystaveni takovému tlaku, jsou si často vědomi skutečnosti, že pokud na dohodu přistoupí, budou v horším postavení, co do nároku podporu v nezaměstnanosti a obracejí se na inspektory s žádostí o pomoc a radu (možnosti inspektorátu zabránit takovému jednání jsou pouze v teoretické rovině). Počet podání učiněných elektronickou cestou se stále zvyšuje. Významná část takto podaných podnětů sice není opatřena elektronickým podpisem a jsou tak vlastně podáními anonymními, ale v drtivé většině případů lze prostřednictvím osobních emailů s podavateli dále komunikovat. Tento druh komunikace s inspektorátem je jednoduchý a levný způsob jak inspektorát oslovit a je jedním z důvodů mírného, ale soustavného nárůstu počtu podání. Inspektorát taková podání až na výjimky akceptuje. Z následující tabulky a grafu je patrno, že oblastmi, které jsou nejčastěji předmětem podání a to již od roku 2010 je odměňování a problematika spojená se vznikem a zánikem pracovních poměrů a dohod konaných mimo pracovní poměr. Uvedené dvě oblasti jsou s mírným odstupem následovány podněty na dodržování pravidel upravujících pracovní dobu a náhrady mzdy. Za pozornost stojí snižující se tendence, kterou vykazuje problematika rovného zacházení. V oblasti pracovní doby lze sestupný trend sledovat od nástupu ekonomické krize v roce 2009. Do té doby byly stížnosti zejména na porušování platných předpisů v oblastech práce přesčas, přestávek v týdnu a přestávek mezi směnami četnější. S trochou zjednodušení lze říci, že do nástupu krize řešili zaměstnavatelé problém jak naplnit potřeby výroby, ale po nástupu následků krize se problém přesunul do oblasti – jak zabezpečit výrobu s co nejmenším počtem zaměstnanců a jak se co nejlevněji zbavit nadbytečných zaměstnanců.

Počet porušení v Rovné oblastech: zacházení

Pracovní poměr DDP + DPĆ

Odměňování zaměstnanců

Náhr Pracovní ady doba

rok 2012

8

351

287

96

148

rok 2011

8

254

183

50

94

rok 2010

47

387

369

90

179

Nástup ekonomické krize a následný útlum průmyslové výroby, který měl nesporně vliv i na ostatní odvětví, se zrcadlí ve zvýšeném nápadu podnětů také v odměňování (někteří ze zaměstnavatelů nejsou schopni svým zaměstnancům poskytovat mzdy), a v oblasti vzniků a zániků pracovních poměrů a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Značná část dotazů a podnětů směřovala k výše uvedeným jednáním směřujícím k ukončování pracovních poměrů.




Z tabulky a grafu je dále patrno, že podání v oblasti pracovní doby a náhrad ve sledovaném období posledních tří let zaujímají třetí a čtvrté místo a vykazují, co do počtu podání, jen mírný nárůst. Posledním z první pětice je problematika rovného zacházení, která vykazuje od roku 2010 jistý pokles. Minimální počet podnětů je v oblastech součinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců, dovolené, zvláštních pracovních podmínek a v souvislosti s činností dítěte. V uvedených oblastech se roční nápad podání pohybuje převážně do jedné desítky podnětů. V pomyslném žebříčku četnosti zjištěných porušení v oblasti pracovních vztahů podmínek se dá vysledovat vývoj, který kopíruje trend a to co do počtu, tak i do oblasti porušení. Údaje jsou pro přehlednost shrnuty v následující tabulce.

rok 2012

rok 2011

rok 2010

rok 2009

1.

§ 37

§ 37

§ 37

§ 37

2.

§ 313

§ 141

§ 141

§ 141

3.

§ 141

§ 313

§ 38

§ 38

4.

§ 38

§ 38

§ 144

§ 96

5.

§ 96

§ 96

§ 96

§ 222

Z uvedené tabulky zřetelně vyplývá, že v období letošního roku a tří let předchozích jsou nejčastěji prokazována porušení při vzniku, zániku a změnách pracovních poměrů, při odměňování a v oblasti pracovní doby. O vývoji četnosti porušení lze říci vlastně totéž, co v předchozí části. Zřetelně je patrno, že velkou slabinou zaměstnavatelů v Jihomoravském a Zlínském kraji je informování zaměstnanců dle § 37 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. To stejné lze konstatovat o povinnostech vyplývajících zaměstnavatelům z ustanovení § 313 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce,



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj ve znění pozdějších předpisů, tedy povinností, které se vztahují k vydávání a náležitostem potvrzení o zaměstnání (zápočtový list). Porušení vztahující se k oblasti odměňování, tedy porušení povinností pramenící z ustanovení § 38, § 141 a § 144 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, jsou co do četnosti na druhém místě. Mají ovšem dramaticky významnější vliv na kvalitu života zaměstnanců. Do tabulky prvních pěti nejčastěji zjištěných porušení se nevešla porušení povinností vyplývajících z § 114 až § 118 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a to zejména proto, že problematika je rozložena do více ustanovení zákoníku práce a nelze je jednotlivě vysledovat. V praxi jsou porušení platných právních předpisů v oblasti poskytování příplatků za práci ve svátek, za práci v noci a za práci o sobotách a nedělích velmi časté. Za často zjišťované lze označit i porušení povinností, které zakládá § 112 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, tedy poskytování mzdy, alespoň v úrovni zaručené mzdy. S účinností od 01. 01. 2012 se významně změnila úprava § 96 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Povinnost zaměstnavatele vést evidenci pracovní doby, je uvedenou změnou upřesněna. Vzhledem k absenci významnější informační kampaně není překvapující, že se porušení § 96 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, ocitlo mezi prvními pěti nejčetnějšími porušeními. Ovšem uvedené porušení se mezi nejčetnějšími porušeními nacházelo i v letech 2011 a 2010. Z kontrolní činnosti lze dovodit, že nedoložením evidence pracovním doby, se kontrolované subjekty pokoušejí zastřít skutečnosti vztahující se k dalším povinnostem v oblasti pracovní doby například povinností vyplývajících z ustanovení § 90, § 92, § 93 a § 94 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, která lze rovněž označit za častější. Četností zjištěných porušení se oblast pracovní doby řadí dlouhodobě na čelní místa. Z celkového počtu 903 podnětů, které byly inspektory Oblastního inspektorátu pro Jihomoravský a Zlínský kraj řešeny, bylo shledáno 291 oprávněných. U 187 podnětů se při jejich vyřizování podařila prokázat částečná oprávněnost. 164 podnětů bylo shledáno neoprávněnými a 261 podnětů se nepodařilo prokázat. Při prokazování některých porušení je významná a někdy i nezbytná součinnost zaměstnanců kontrolovaného subjektu. U zaměstnanců, kteří v drtivé většině spojují s kontrolovaným subjektem – zaměstnavatelem svoji budoucnost a nejsou proto ochotni poskytnout inspektorovi potřebné informace ani v režimu ust. § 7 odst. 1 písm. h) zák. č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Sám podávající, již často není zaměstnancem kontrolovaného subjektu a inspektor se jej již nemůže dotazovat na záležitosti související s vykonávanou kontrolou. Uvedené skutečnosti mají na možnost prokázat skutečnosti uvedené v podnětu významný vliv. Významným činitelem v ochotě zaměstnanců spolupracovat s inspektory je i současný stav na trhu práce. Nezřídka dokládá kontrolovaný subjekt evidenci pracovní doby, která je v dramatickém nepoměru k evidenci kterou dokládá podavatel podnětu. Inspektor ovšem musí použít doklady doložené kontrolovanou osobou. Za předpokladu, že



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj je podatel podnětu zaměstnancem kontrolované osoby, by konfrontací dokladů doložených zaměstnancem se zástupci kontrolované osoby a jimi doloženými doklady, rozkryl identitu podávajícího. Za stavu, kdy nejsou výjimkou případy, kdy jsou možnosti, které zaměstnavatelům poskytují ustanovení § 52 g) a ustanovení § 55 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnavateli účelově zneužívány (včetně dopadů na případnou podporu v nezaměstnanosti), by rozkrytí identity podávajícího mohlo poškodit. Dalším důležitým momentem je opakovaně komentovaná absence povinnosti zaměstnavatele, vést evidenci pracovní doby u zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Následkem jsou pak kuriózní situace, kdy kontrolovaná osoba dokládala mzdové listy zaměstnanců, kdy měli zaměstnanci v pracovním poměru měsíční mzdu ve výši 10.000,- Kč a zaměstnanci pracující na základě dohod o provedení práce stejně vysokou měsíční odměnu. Z uvedených dokladů vyplývalo, že zaměstnanci v pracovním poměru měli stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin týdně a také ji tak vykonávali. Zaměstnancům pracujícím na základě dohod o provedení práce, vykazovala kontrolovaná osoba opakovaně 30 hodin měsíčně. Z uvedeného je patrno, že není vyloučeno, že tito „dohodáři,“ ve skutečnosti vykonávali stejné penzum práce, jako zaměstnanci v pracovním poměru. U zaměstnanců pracujících na pracovní pozici uklízečka, je totiž hodinová odměna ve výši 333,30 Kč za hodinu práce, je poněkud neobvyklá.

V průběhu roku 2012 bylo zaměstnanci všech útvarů Inspektorátu pro Jihomoravský a Zlínský kraj provedeno celkem 8.965 kontrol. Z toho bylo útvarem pracovních vztahů a podmínek ukončeno ve sledovaném období 1.861 kontrol. Součinnostních kontrol, tedy kontrol, kterých se účastnili pracovníci více útvarů, bylo uskutečněno celkem 621. Tedy v rámci útvaru pracovních vztahů a podmínek se jednalo v roce 2012 o třetinu z celkového počtu provedených kontrol. Při plnění nápravných opatření, která byla kontrolovaným osobám inspektory uložena, v zásadě nedochází k významnějším problémům. V naprosté většině případů, kdy kontrolovaná osoba nedodá zprávu o tom, jaká přijala opatření k odstranění a zajištění neopakovatelnosti, se jedná o prosté opomenutí. Upomenutí např. prostřednictvím telefonu, je většinou docela dostačující Inspektor, který kontrolovanou osobu při vydání opatření k odstranění nedostatků informuje o tom, jak, nebo jakým způsobem mají být zjištěné nedostatky řešeny, významně sníží procento kontrolovaných osob, které zprávu o přijatých opatřeních buď neodešlou včas, nebo v nevyhovující kvalitativně. Jak bylo již uvedeno, kontrolované osoby, které odešlou zprávu obsahující nápravná opatření pozdě, nebo v nevyhovující kvalitě, představují jen nepatrný zlomek z celkového počtu. I o následných kontrolách provedených v průběhu roku 2012 se dá říci, že se uskutečnily bez významnějších excesů. Jedná se většinou o opakovaný kontakt inspektora a kontrolované osoby. Obě strany již vědí, co mohou očekávat a k výstřelkům (i když jisté – zanedbatelné procento je tu vždy), nedochází. V průběhu roku 2012 uskutečnili inspektoři útvaru pracovních vztahů a podmínek celkem 18 následných kontrol a u deseti z nich nebyla shledána žádná porušení platných právních předpisů.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Z podání, která byla v průběhu roku 2012 směřována vůči Oblastnímu inspektorátu pro Jihomoravský a Zlínský kraj je patrno, že podněty, které se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci tvoří jen malý zlomek podnětů, které směřovaly do oblasti pracovních vztahů a podmínek. Podání směrující do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci představují jen o málo víc než osminu podání směřujících do oblasti pracovních vztahů a podmínek. Za pozornost stojí skutečnost, že podněty směřující do oblasti nelegálního zaměstnávání, již v průběhu roku 2012, představovaly významnější položku. Poměr mezi podněty upozorňujícími na nelegální zaměstnávání a do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je takřka přesně 1:4 ve prospěch nelegálního zaměstnávání. V zájmu objektivity nelze opomenout skutečnost, že významnou část podání směřujících do oblasti nelegálního zaměstnávání je v praxi zcela nemožné prokázat. Někdy je lze považovat za účelová, nebo smyšlená. Účel takových podnětů, v drtivé většině učiněných anonymně, je zastřený. V některých případech jeví spíš znaky konkurenčního boje, nebo osobní msty, než vážně míněných podnětů. Graf poměru podnětů přijatých v roce 2012

70 406 815

PVP

NLZ

BOZP

Praxe v oblasti místní příslušnosti je dostatečně ustálená a nepředstavuje významný problém. Jiná je situace v otázce součinnost kontrolovaných subjektů. Je nutné zdůraznit, že většina kontrolovaných přiměřenou součinnost poskytuje. Nicméně pokud se tak nestane a kontrolovaná osoba výkon kontroly obstruuje (nepřebírá poštu, nekomunikuje, nezvedá telefony, nechává se zapírat, zruší provozovnu), představuje pro výkon kontroly významný problém. Praxe ukládání pořádkových pokut (dle ustanovení § 42 Zákona 251/2005Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů), není zcela ustálena. Jen stihnout veškeré nezbytné úkony k uložení pořádkové pokuty je (zejména za stavu, kdy kontrolovaná osoba nepřebírá poštu a je vždy nutné vyčkat fikce doručení), značně komplikované a představuje nezanedbatelnou administrativní zátěž inspektora. K otázce reakcí kontrolovaných osob na kontroly jejich výsledky a následné kontroly lze uvést, že jakákoli kontrolní činnost je nepopulární již ze své podstaty. Je otázkou vnímavosti a empatie každého inspektora jak přistupovat ke kontrolované osobě. Zpráva o činnosti za rok 2012


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Je zřejmé, že s jistou částí kontrolovaných osob je komunikace těžší. Nápad stížností kontrolovaných osob na inspektory není významný. Je takřka jisté, že následná kontrola u kontrolovaného subjektu, kterému byla udělena sankce, není vítána, ale v praxi dochází k excesům jen vzácně. U reakcí osob, které se s podněty na inspektorát obracejí, se dá konstatovat podobné. Výhrady a stížnosti občanů, kteří podávají podněty, ze značné míry pramení z neznalosti platné právní úpravy a z neznalostí možností, které mají inspektoři k dispozici. Značná část podávajících si není vědoma skutečnosti, že inspektoráty nejsou nadány pravomocí zastávat individuální nároky zaměstnanců a tento fakt vnímají jako projev neochoty inspektorů. Pořadí porušení, za která jsou inspektory nejčastěji ukládány finanční sankce, odráží pořadí četnosti zjištěných porušení jen z části. Dlouhodobě nejčetnější zjišťované porušení, tedy porušení tzv. informační povinnosti dané ustanovením § 37 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nemá tak významně negativní vliv na kvalitu pracovněprávního vztahu. V rozsahu, který by byl hoden finanční sankce, se vyskytuje jen vzácně. Opačná situace je v oblasti odměňování. Oblast odměňování je jednoznačně oblastí kde inspektoři navrhují sankce nejčastěji. Uvedená oblast má nejen výrazně negativní vliv na kvalitu pracovněprávního vztahu, ale i na kvalitu života zaměstnance obecně. Uvedené platí zejména u porušení povinností vyplývajících z ustanovení § 111 a § 112 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Poskytování mzdy nižší než je minimální mzda bylo v roce 2012 zjištěno jen vzácně. Poskytování mezd nižších než jaká je úroveň zaručené mzdy žádnou zvláštností není. Oblast povinností, které zaměstnavatelům vyplývají z ustanovení § 114 až §118 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, tedy povinnost poskytovat zaměstnancům příplatky ke mzdě je stejně četná. Pro porušení na úseku zaručené mzdy a příplatků jsou četná zejména v obchodních provozech, v restauračních zařízeních a v pohostinství. Nezanedbatelná jsou také porušení povinností pramenící z ustanovení § 141 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, tedy mzdy neposkytnuté v termínu splatnosti. Na druhém místě pořadí jsou porušení v oblasti pracovní doby, kde dominují porušení ustanovení § 90, § 92 a zejména porušení povinností vyplývajících z ustanovení § 96 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. O třetí místo se jen s malým rozdílem dělí oblast vzniků a zániků pracovních poměrů, kde dominují porušení vyplývající z ustanovení § 313 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a oblast náhrad, kde jsou nejfrekventovanější porušení ustanovení § 222 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Podíl pokut, které dospějí až k řešení před soudy, je vzhledem k počtu provedených kontrol a uložených pokut zanedbatelný. Ke konci roku 2012 čeká na soudní rozhodnutí jen sedm udělených pokut. Jak vysoká je úspěšnost vymáhání pokut je otázkou. Pokud sankce nabude právní moci, její další vymáhání je svěřeno Celnímu úřadu. Z neoficiálních zdrojů se lze dobrat indicií, ze kterých lze dovodit, že úspěšnost vymáhání pohledávek Celním úřadem je vysoká. Na žádosti o informace, zda byly konkrétní sankce zaplaceny, Celní úřad neodpovídá s odkazem na neexistující právní úpravu.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Vzhledem k tomu, že trestní oznámení připadá v úvahu pouze ve vzácných případech, tj. například v případech důvodného podezření z podvodu, útoku na veřejnou osobu a falšování dokladů. Opakovaně se inspektoři sekávají se situací, kdy podavatelé podnětů udávají, že jim nebyla poskytnuta mzda za určité období, ale zástupci zaměstnavatele, dokládají podepsané doklady o poskytnuté mzdě. I v takovém případě je podání trestního oznámení na podavateli (ten je v případě, že má inspektor za to, že podpisy dokladů jsou falza, vždy informován). V průběhu roku 2012 nebylo trestní oznámení učiněno. K podání do obchodního rejstříku resp. do živnostenského rejstříku, spolu s žádostí o sjednání závadného stavu, přistupují inspektoři především v případech, kdy kontrolovaná osoba nepřebírá poštu, nijak nekomunikuje a v sídle společnosti se nezdržuje, zjevně nevykovává služby a povinnosti v souladu se skutečným právním stavem zápisu v Obchodním rejstříku. Identicky postupují inspektoři v případě nesoučinnosti kontrolované osoby – živnostníka, směrem k živnostenským úřadům. V případě Krajského soudu v Brně - Obchodního rejstříku, je spolupráce bezproblémová a praxe zažitá. Opakovaně se daří pomocí součinnosti s Krajským soudem v Brně - Obchodním rejstříkem, kontrolované subjekty přimět k součinnosti, v krajním případě i ukončit činnost obchodní společnosti. Podobná spolupráce nefunguje s živnostenskými úřady. Nejsou k dispozici žádné informace o tom, jak v případě podání živnostenské úřady postupují. Podání inspektorů, která směřují k Obchodnímu rejstříku a živnostenských úřadů je ročně několik desítek. Pokud mají inspektoři za to, že došlo k porušení platných právních předpisů, které leží mimo věcnou a místní příslušnost inspektorátu, činí oznámení a postupují příslušným úřadům, zejména Státnímu úřadu inspekce práce, PČR, krajským pobočkám Úřadu práce ČR, příslušným hygienickým stanicím, České obchodní inspekci atd. V průběhu letošního bylo postoupeno příslušným úřadům celkem 36 podnětů.

Jak bylo již výše zmíněno, přesunulo se v důsledku nástupu ekonomického útlumu těžiště nejčastějšího porušování platných předpisů z oblasti pracovní doby, do problematiky vzniků, zániků a změn pracovních poměrů a do ustanovení o odměňování. V rámci poradenství, které inspektoři poskytují na Oblastním inspektorátu a jednotlivých konzultačních místech, se stále častěji setkávají s dotazy, jak se bránit tlaku zaměstnavatelů na podepsání dohod o snížení mezd, dohod o ukončení pracovního poměru, nezřídka jsou zaměstnanci nuceni ke změně pracovního poměru na dobu neurčitou na pracovní poměr na dobu určitou. Situace na trhu práce, která u zaměstnanců obecně rezultuje v soustavnou obavu o zaměstnání, je zaměstnavatelům nápomocna. Dále je z uvedených zdrojů značný počet signálů o tom, že v případech, kdy se zaměstnanci uvedenému nátlaku nepodvolí, jsou vůči nim účelově zneužity ustanovení § 52 g) a § 55 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatelé zneužívají skutečnosti, že si jsou zaměstnanci dobře vědomi toho, že do případného soudního rozhodnutí takového zaměstnance, jsou zásadním způsobem omezeni v nároku na podporu v nezaměstnanosti. Dále je třeba vzít v úvahu fakt, že pro zaměstnance, pracujícího za mzdu ve výši do 10.000,- Kč měsíčně, který se ocitne bez nároku na podporu v nezaměstnanosti, představují soudní poplatky významnou ekonomickou zátěž. Není třeba zdůrazňovat, že možnost prokázat, takovou formu nátlaku je jen v teoretické rovině.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Dalším postřehem, který stojí za pozornost je již výše komentovaná absence povinnosti vést evidenci pracovní doby u zaměstnanců pracujících na základě dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Absence této povinnosti umožňuje vznik případů (podrobně popsáno v části 1.4), nerovného zacházení (tak byla disproporce mzdy a odměny z dohody pojata). Jsem osobně přesvědčen, že touto dohodou o provedení práce (v rozsahu 30 hodin měsíčně), byl zastřen významně vyšší objem práce. Očekávat, vzhledem k výše uvedeným možnostem, jak se rozloučit s nepohodlným zaměstnancem (a s tzv. „dohodářem“ tím spíše), součinnost zaměstnanců nelze. To platí jak v uvedených případech, tak zejména v případech nelegálního zaměstnávání. Tam se přestupku dopustí i ten, kdo vykoná nelegální práci. Většinou si je vědom svého protiprávního jednání, stejně tak skutečnosti, že mu hrozí významná sankce.




3.3. Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti nelegálního zaměstnávání Dne 1.7.2011 SÚIP zahájil realizaci projektu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost s názvem „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“ (r. č. CZ.1.04/2.2.00/11.00013). Cílem projektu je příprava a realizování souboru metodických, organizačních a provozních opatření vedoucích k omezení nelegálního zaměstnávání občanů ČR i cizích státních příslušníků a dokončení započatého procesu zavádění klientského přístupu ve službách zaměstnanosti (ÚP ČR). SÚIP převzal a zefektivnil kontrolu nelegálního zaměstnávání a zaměstnávání cizinců a tím prohloubil kontrolní spolupráci v rámci celého rezortu. Realizace projektu s sebou přináší také systémové sjednocení kontrolní činnosti a vede k větší efektivnosti prováděných kontrol optimalizací skladby a propojením kontrolních kapacit. Bližší informace k projektu: www.esfcr.cz, www.suip.cz.

3.3.1 Dodržování povinností zaměstnavatelů podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Kontroly zaměřené na zákaz diskriminace a dodržování práva na rovné zacházení vůči fyzickým osobám při uplatňování práva na zaměstnání Impulsem pro provedení kontrol zaměřených na to, zda zaměstnavatelé jako účastníci právních vztahů neporušují zákaz diskriminace a právo na rovné zacházení vůči fyzickým osobám při uplatňování práva na zaměstnání, byly zejména inzeráty zaměstnavatelů s nabídkou zaměstnání s diskriminačními prvky, nebo byly kontroly provedeny na podnět uchazeče o nabízenou práci, který se cítil být zaměstnavatelem diskriminován. Podezření na diskriminaci bylo prošetřováno zejména z důvodu zvláštních požadavků na pohlaví, popřípadě věk pracovníků, uvedených ve zveřejněných inzerátech. Nabídky zaměstnání s diskriminačními prvky byly zveřejněny ve veřejných sdělovacích prostředcích, v prostoru provozoven, na webových stránkách zaměstnavatelů nebo portálů nabízejících práci. V Jihomoravském kraji bylo inspektory provedeno pět kontrol v uvedené oblasti, ve čtyřech případech bylo prokázáno porušení ust. § 4 a § 12 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti), v jednom případě, kdy kontrola byla prováděna na základě podnětu uchazeče o nabízené zaměstnání, nebylo podezření na diskriminaci prokázáno. Inspektoři ve Zlínském kraji provedli celkem sedm kontrol, porušení zákazu diskriminace a práva na rovné zacházení vůči fyzickým osobám při uplatňování práva na zaměstnání bylo prokázáno ve všech případech. Kontroly zaměstnavatelů zprostředkovávajících práci na základě povolení Kontroly zaměřené na to, zda zaměstnavatelé zprostředkovávají práci v souladu s povolením ke zprostředkování zaměstnání, vydaným generálním ředitelstvím Úřadu práce České republiky a v souladu s nově stanovenými pravidly, která mají vazbu na Zpráva o činnosti za rok 2012


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj agentury práce, zda zaměstnavatelé v souvislosti se zprostředkováním zaměstnání neporušují zákon o zaměstnanosti jiným způsobem, popřípadě neporušují dobré mravy, zda mají sjednáno pojištění záruky pro případ svého úpadku a vedou zákonem předepsanou související evidenci, byly v rámci působnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj (dále jen „Oblastní inspektorát práce“) provedeny pouze dvě. Inspektoři v Jihomoravském kraji provedli v průběhu roku 2012 dvě kontroly v uvedené oblasti, přičemž bylo zjištěno, že zaměstnavatelé plní povinnosti stanovené zákonem o zaměstnanosti. Ve Zlínském kraji nebyla v roce 2012 provedena žádná kontrola zaměstnavatele, který zprostředkovává práci dle zákona o zaměstnanosti. Kontroly plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu a vést související evidenci Kontroly zaměřené na plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu a vedení související evidence patří v rámci hlavního úkolu 12.1.01 časově a administrativně k nejnáročnějším. Oblastní inspektorát práce provedl celkem osmnáct kontrol z podnětu Úřadu práce České republiky (dále jen „Úřad práce“), Krajské pobočky ve Zlíně a Krajské pobočky v Brně. Důvodem podnětů byla skutečnost, že zaměstnavatelé s více než dvaceti pěti zaměstnanci v pracovním poměru písemně neoznámili v zákonem stanoveném termínu příslušné krajské pobočce Úřadu práce plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění. Dalším důvodem k podnětu bylo neprovedení odvodu do státního rozpočtu v zákonem stanoveném termínu v případě, že zaměstnavatelé v oznámení uvedli, že plní povinný podíl náhradním plněním, spočívajícím v odvodu do státního rozpočtu. V jednom případě byla důvodem podnětu ze strany Úřadu práce - Krajské pobočky v Brně k provedení kontroly skutečnost, že zaměstnavatel zaslal v průběhu roku 2012 opravné písemné oznámení o plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a způsobu plnění a v souvislosti s výše uvedeným zaslal také žádost o vrácení části odvodu do státního rozpočtu. Inspektoři v Jihomoravském kraji provedli celkem patnáct kontrol v oblasti plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu a vést související evidenci. Kontrolami bylo zjištěno porušení u osmi kontrolovaných subjektů, v šesti případech zaměstnavatelé písemně neoznámili příslušné krajské pobočce Úřadu práce plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění v zákonem stanoveném termínu, z nich jeden zároveň nesplnil povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Dva kontrolované subjekty povinnost zaslat písemné oznámení o plnění povinného podílu v zákonem stanoveném termínu splnily, ale neprovedly odvod do státního rozpočtu v zákonem stanoveném termínu a tím nesplnily povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu. V případech, kdy zaměstnavatelé porušili pouze povinnost písemně oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce plnění povinného podílu, se inspektoři rozhodli pokutu neudělit. Důvodem byla skutečnost, že zaměstnavatelé zákonem stanovenou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu fakticky plnili a nesplnění povinnosti oznámit toto plnění Úřadu práce bylo ze strany orgánu kontroly považováno za méně závažné pochybení, ke kterému došlo ze strany



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj kontrolovaných subjektů neúmyslně chybou lidského faktoru. V případě celkem sedmi kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatelé povinnosti stanovené zákonem o zaměstnanosti splnili nebo neměli povinnost plnit povinný podíl, protože v roce 2011 zaměstnávali v přepočteném počtu méně než dvacet pět zaměstnanců v pracovním poměru. Ve Zlínském kraji byly provedeny tři kontroly v uvedené oblasti a ve všech případech bylo prokázáno u kontrolovaných subjektů porušení povinností stanovených zákonem o zaměstnanosti. Zaměstnavatel nepoukázal odvod do státního rozpočtu prostřednictvím Úřadu práce v zákonem stanovené lhůtě, a tím nesplnil povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu. V souvislosti s prováděním kontroly v oblasti plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu bylo kontrolováno i vedení evidence pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením a evidence zaměstnávaných osob se zdravotním postižením. Kontrolami bylo zjištěno, že zaměstnavatelé vedou evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením a v případě, že plní povinný podíl zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, vedou i předepsanou evidenci těchto zaměstnávaných osob. Kontroly plnění povinnosti zaměstnavatele písemně vykázat dlužné mzdové nároky zaměstnanců ve stanovené lhůtě Kontroly zaměřené na dodržování povinností zaměstnavatele písemně vykázat dlužné mzdové nároky zaměstnanců ve stanovené lhůtě prováděl Oblastní inspektorát práce na podnět Úřadu práce - Krajské pobočky ve Zlíně. Úřad práce požádal o provedení kontrol, protože zaměstnavatelé v platební neschopnosti nevykazovali ve stanovené lhůtě na výzvu příslušné pobočky Úřadu práce dlužné mzdové nároky zaměstnanců, kteří požádali Úřad práce o uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených jim jejich zaměstnavateli, kteří se dostali do platební neschopnosti podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů. V Jihomoravském kraji Úřad práce - Krajská pobočka v Brně nepožádala v roce 2012 o provedení kontroly u žádného ze zaměstnavatelů v platební neschopnosti, a proto nebyla v uvedené oblasti v roce 2012 žádná kontrola provedena. Z Úřadu práce - krajské pobočky ve Zlíně byly doručeny čtyři podněty k provedení kontroly ve zmiňované oblasti, se třemi zaměstnavateli bylo zahájeno správní řízení o uložení pokuty. Kontroly plnění informační povinnosti zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí a vedení stanovené evidence Jednou z nejdůležitějších oblastí, na niž byla zaměřena pozornost Oblastního inspektorátu práce v rámci hlavního úkolu 12.1.01, byla kontrola povinností zaměstnavatelů zaměstnávajících zaměstnance ze zahraničí, spočívající v dodržování povinnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o nástupu těchto zaměstnanců k výkonu práce, písemně oznámit všechny změny uvedené v písemné informaci o nástupu do zaměstnání a písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce, jestliže cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, zelená karta nebo modrá karta, nenastoupil do práce nebo ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo Zpráva o činnosti za rok 2012


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj povolení vydáno, tedy povinnosti, které stanovuje zákon o zaměstnanosti v §§ 87 a 88. Zároveň s kontrolou výše uvedených povinností se inspektoři zaměřili na kontrolu dodržování povinnosti zaměstnavatelů vést evidenci stanovenou zákonem o zaměstnanosti v ust. § 102 odst. 2. Kontroly plnění informační povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí byly prováděny zejména v souvislosti s kontrolami zaměřenými na dodržování zákazu výkonu nelegální práce, při nichž byli fyzicky na pracovištích kontrolováni také zaměstnanci ze zahraničí. Občané Evropské unie a cizinci ze třetích zemí se pohybovali zejména v oblasti stavebnictví, strojírenské a potravinářské výroby a v maloobchodě. V roce 2012 bylo Oblastním inspektorátem práce provedeno více než dvě stě kontrol zaměřených na dodržování stanovené oznamovací povinnosti. V případě jednoho sta sedmi kontrolovaných subjektů bylo prokázáno porušení povinností stanovených zákonem o zaměstnanosti, celkem zaměstnavatelé povinnosti porušili při zaměstnávání dvou set osmi cizinců. Oblastní inspektorát práce v rámci kontrol provedených v Jihomoravském kraji konstatoval porušení povinností stanovených zákonem o zaměstnanosti u sedmdesáti šesti kontrolovaných subjektů. Zaměstnavatelé nesplnili oznamovací povinnost v případě jednoho sta šedesáti zaměstnanců ze zahraničí, přičemž u naprosté většiny kontrolovaných subjektů došlo k porušení povinnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o nástupu zaměstnanců ze zahraničí k výkonu práce, a to nejčastěji u jednoho až tří zaměstnanců v případě jednoho zaměstnavatele. Pouze výjimečně se jednalo o neoznámení nástupu u více než deseti zaměstnanců, jako v případě zaměstnavatele, který neoznámil nástup do zaměstnání třiceti šesti občanů Evropské unie. V případě kontrol provedených inspektory Zlínského kraje bylo prokázáno porušení povinností stanovených zákonem o zaměstnanosti u třiceti jednoho kontrolovaného subjektu. K porušení povinnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o nástupu zaměstnanců ze zahraničí k výkonu práce došlo celkem u čtyřiceti osmi zaměstnanců. Kontroly dodržování podmínek v souvislosti s využíváním nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti Oblastní inspektorát práce je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnavatelé dodržují zákonné podmínky realizace a výběru rekvalifikací v zájmu dalšího pracovního uplatnění jejich zaměstnanců a zda nezneužívají nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, zejména příspěvky na vyhrazená společensky účelná pracovní místa. V souvislosti s výše uvedeným je zejména oprávněn kontrolovat, zda a v jakém rozsahu zaměstnavatelé přidělují práci svým zaměstnancům, na které je jim poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle ust. § 78 zákona o zaměstnanosti a s nimiž nebylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce pracoviště zaměstnavatele. Oblastní inspektorát práce v roce 2012 neprovedl v uvedené oblasti žádné kontroly, protože ze strany Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky ve Zlíně ani Krajské pobočky v Brně nevzniklo u žádného zaměstnavatele podezření na možné



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zneužívání uvedeného příspěvku a ani jedna z poboček nepodala v roce 2012 žádný podnět k provedení kontroly v uvedené oblasti. Kontroly provedení vyšetření zdravotního stavu zaměstnance v souladu se zákonem o zaměstnanosti Z hlediska zákona o zaměstnanosti jsou potencionálním subjektem kontroly, prováděné Oblastním inspektorátem práce, právnické a fyzické osoby, které provádějí činnosti uvedené ve jmenovaném zákoně. Jedná se zejména o činnosti související se zprostředkováním zaměstnání nebo rekvalifikací. V případě vyhledávání vhodného zaměstnání nebo zabezpečení rekvalifikace může být Úřadem práce požádán poskytovatel zdravotních služeb o provedení vyšetření zdravotního stavu uchazeče nebo zájemce o zaměstnání, přičemž k provedení vyšetření stanovuje zákon o zaměstnanosti poskytovateli zdravotních služeb lhůtu patnáct dnů ode dne, kdy obdržel žádost o provedení vyšetření. V případě, že poskytovatel zdravotních služeb lhůtu nedodrží, dopouští se správního deliktu podle zákona o zaměstnanosti. Úřad práce České republiky, Krajská pobočka ve Zlíně ani Krajská pobočka v Brně v roce 2012 nepodal žádný podnět k provedení kontroly v uvedené oblasti, a proto Oblastní inspektorát práce v této oblasti žádné kontroly v uplynulém roce neprovedl.

3.3.2 Oblast nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Kontroly v rámci úkolu byly zaměřeny na odhalování, potírání a prevenci nelegálního zaměstnávání v ČR v rámci projektu OP LZZ „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“. Kontroly byly prováděny u kontrolovaných osob (zejména u právnických osob a fyzických osob podnikajících), bez rozdílu na výkon podnikatelské činnosti, počet zaměstnanců, či zda kontrolované osoby zaměstnávají občany ČR, EU nebo cizince. Výběr kontrolovaných osob vycházel zejména z podnětů občanů, informací zjištěných při poskytování poradenství, informací z jiných státních institucí a vlastního inspektorského monitoringu. Mezi zkontrolovanými fyzickými osobami, které se zdržovaly na pracovišti kontrolovaných osob a které pro kontrolovanou osobu vykonávaly práci, byli zejména občané ČR, dále občané EU - (především státní příslušnosti Slovenské republiky) a cizinci (především se státní příslušností Vietnamu a Ukrajiny). V období roku 2012 bylo provedeno Oblastním inspektorátem práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj v návaznosti na zadání HÚ 12.1.03 celkem 4271 kontrol, tento počet byl mírně překročen oproti plánovanému počtu kontrol. Kontroly byly zaměřeny primárně na zjištění, zda fyzické osoby vykonávají práci pro kontrolovanou osobu na základě uzavřeného pracovněprávního vztahu či zda ji cizinec vykonává v souladu s vydaným povolením k zaměstnání, zelenou nebo modrou kartou, pokud je zákonem vyžadováno a v souladu s platným povolením k pobytu na území ČR. Kontroly v oblasti nelegálního zaměstnávání občanů ČR, občanů EU a cizinců v rámci úkolu 12.1.03 byly z větší části provedeny pouze odbory kontroly nelegálního Zpráva o činnosti za rok 2012


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zaměstnávání (KNZ) pro Jihomoravský kraj a pro Zlínský kraj, některé kontroly však byly provedeny i v součinnosti s odbory inspekce I, II a III (odbory BOZP a PVP). Ve sledovaném roce byly rovněž provedeny kontroly i ve spolupráci s jinými státními institucemi, a to zejména s Policií ČR – odborem cizinecké policie, dále ve spolupráci s živnostenskými úřady a místně příslušnými okresními správami sociálního zabezpečení. Velmi pozitivně byly vnímány a hodnoceny zejména kontroly s Policií ČR, a to u důvodu většího respektu při kontrolách jak ze strany kontrolovaných osob, tak i ze strany fyzických osob vykonávající práci pro kontrolovanou osobu, dalším kladem byla možnost využití jejich služebních vozidel k dopravě inspektorů na místa kontrol. Při kontrolách nelegálního zaměstnávání není kontrolovaná osoba kontaktována před vykonáním samotné kontroly. Zahájení kontroly je bezproblémové, protože dle ust. § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, je inspektor oprávněn zahájit kontrolu s velmi širokým okruhem lidí. Kontrolovaná osoba je následně kontaktována telefonicky z důvodu poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech. Vzhledem ke skutečnosti, že působnost kontrolovaných osob je celorepubliková, hrozí riziko duplicitního zahájení kontrol. Inspektorát se však snaží této duplicitě vyvarovat. Dostupnost dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu v místě pracoviště byla zpočátku roku velmi nízká. Většina zaměstnavatelů nebyla informována či seznámena s ust. § 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (ZoZ), které ukládá mimo jiné zaměstnavateli povinnost mít v místě pracoviště doklady prokazující existenci pracovněprávního vztahu. Během roku se ukázalo, že toto ustanovení vešlo do povědomí zaměstnavatelů a od druhé poloviny roku lze konstatovat, že doklady prokazující existenci pracovněprávního vztahu v místě pracoviště má většina kontrolovaných osob. Stále obtížněji se prokazují všechny znaky závislé práce zejména u kontrol zaměřených na stavebnictví, a to z důvodu, že zkontrolované fyzické osoby – především cizinci vykonávají dělnické práce na základě živnostenských oprávnění, kde tyto práce vykazují všechny znaky závislé práce, ale formálně tyto fyzické osoby vystupují jako „podnikatelé“. Ještě v rámci kontrolního šetření, případně správního řízení se tyto osoby společně s kontrolovanou osobou nechávají zastupovat advokátními kancelářemi, které předkládají po právní stránce pečlivě ošetřeny obchodní smlouvy včetně faktur za provedení díla, nikoliv za odpracované hodiny. A rovněž nastaly i případy, kdy zkontrolované fyzické osoby, opět zejména při kontrolách zaměřených na stavby, ani neví, pro jakou kontrolovanou osobu pracují. Prokázat umožnění výkonu nelegální práce je v těchto případech velmi obtížené. Tato skutečnost se následně promítne v rámci námitkového či správního řízení, kdy jsou řízení v některých případech rušena či zastavována z důvodu neprokázání všech znaků závislé práce, i když se jednalo o výkon práce bez uzavřeného pracovněprávního vztahu. Ve druhé polovině roku 2012 byly zaznamenány ve větší míře nedostatky v absenci písemné formy zejména u dohod o provedení práce, kdy zkontrolované fyzické osoby shodně uváděly, že se ústně dohodly s kontrolovanými osobami na výkonu práce formou dohod o provedení práce, tudíž se nejednalo o výkon závislé práce bez uzavřeného pracovněprávního vztahu. Za neuzavření písemné formy zejména dohod o provedení práce vyplývající z ust. § 77 zákona č. 262/2006, zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (zákoník práce) byly kontrolované osoby následně sankcionovány.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Objevují se rovněž i případy, kdy kontrolovaná osoba, u které bylo zjištěno umožnění výkonu nelegální práce, nekomunikuje a z tohoto důvodu nelze předat protokol o výsledku kontroly a řádně tak ukončit kontrolu. V takových případech nastupuje institut pořádkových pokut, ale k řádnému ukončení kontroly a poté k zahájení správního řízení ve věci uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce nedojde. Stále se setkáváme zejména tam, kde je zjištěno porušení v oblasti nelegálního zaměstnávání s arogantním chováním ze strany kontrolovaných osob, ovšem v rámci přezkumů proti výsledku protokolu či poté námitek je vše kontrolovanou osobou přetočeno a uvedeno, že právě chování inspektorů bylo arogantní s výhružkami o likvidaci apod. Jazyková bariéra u zahraničních zaměstnanců ve většině případů nijak neohrozila průběh kontroly, zaměstnanci téměř vždy dostatečně porozuměli otázkám, které jim byly kladeny. Ovšem vyskytují se i případy, kdy není možné z důvodu jazykové bariéry s fyzickými osobami (zejména vietnamské a ukrajinské národnosti) sepsat potřebné dokumenty v rámci prováděné kontroly. Tento problém se vyskytuje zejména u cizinců podnikajících na území ČR na základě vydaných živnostenských oprávnění. U kontrol, kde je konstatováno porušení v oblasti nelegálního zaměstnávání, je ve většině případů ze strany kontrolovaných osob využit prostředek přezkumu proti výsledku protokolu a následně námitek proti výsledku přezkoumání protokolu. Na základě této skutečnosti s odkazem na dodržování zákonem stanovených lhůt je ukončena taková kontrola v řádů několika měsíců. Provedenými kontrolami v oblasti nelegálního zaměstnávání v rámci úkolu 12.1.03 bylo v roce 2012 zjištěno, že nejvíce nelegálně zaměstnávaných fyzických osob je z řad občanů ČR, jak vyplývá z tabulky, která ukazuje počet nelegálně zjištěných osob při kontrolách. Při výkonu nelegální práce byli dále zjištěni občané EU, nejčastěji se jednalo o Slováky. Také občané třetích zemí, tedy občané mimo území EU, např. Moldavci, Rusové, Ukrajinci, Vietnamci a Alžířané. Četnost nelegálního zaměstnávání Nelegální zaměstnávání - porušení ust. § 3 zákoníku práce v návaznosti na porušení ust. § 5 písm. e) ZoZ

Četnost

Nelegální zaměstnávání občanů ČR

443

Nelegální zaměstnávání občanů EU

34

Nelegální zaměstnávání cizinců (občané mimo EU)

114

Dále byly v rámci úkolu 12.1.03 zjištěny nedostatky v oblasti pracovněprávních vztahů a podmínek, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a zákona o zaměstnanosti zejména při zaměstnávání cizinců či občanů EU – viz tabulka.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Druhy porušení a četnosti jednotlivých porušení Zjištěná porušení

Četnost

Povinnosti mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu

491

Informační povinnost zaměstnavatelů při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí

35

Odměňování zaměstnanců

51

Pracovní poměr a dohody konané mimo pracovní poměr

82

Pracovní doba

14

Vykazování dlužných mzdových nároků

9

Nebezpečné látky

1

Osobní ochranné pracovní prostředky

1

Prevence rizik závažných nehod a havárií

3

Nejčastěji bylo zjištěno porušení povinnosti uvedené v ust. § 136 ZoZ, vysoká četnost tohoto porušení byla způsobena zejména tím, že toto ustanovení vstoupilo v platnost dnem 1. ledna 2012 novelou zákona o zaměstnanosti a trvalo poměrně dlouhou dobu, než ho kontrolované osoby, resp. zaměstnavatelé začali dodržovat. Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávali zaměstnance ze zahraničí (občany EU, jejich rodinné příslušníky či cizince, u kterých není vyžadováno povolení k zaměstnání), často neplnili povinnost uvedenou v ust. § 87 odst. 1 ZoZ tím, že buď písemně neinformovali příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce ČR nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce, nebo o této povinnosti ani nevěděli. Další zjištěná porušení vyplývala z oblastí, které upravuje zákoník práce, konkrétně se jednalo zejména o ustanovení upravující základní náležitosti pracovních smluv a dohod konaných mimo pracovní poměr. Častá porušení byla zjištěna i u ustanoveních, která se týkala odměňování (minimální a zaručená mzda). Zaměstnavatelé v mnoha případech nedodrželi odměnu ve výši minimální mzdy, a to zejména u dohod konaných mimo pracovní poměr. Další porušení byla zjištěna na úseku pracovní doby a vykazování dlužných mzdových nároků. V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byla nejčastěji zjištěna porušení v oblasti poskytování osobních ochranných pracovních pomůcek, kdy zaměstnanci nebyli vybaveni pracovními oděvy a obuví. Dále bylo zjištěno porušení v oblasti prevence rizik závažných nehod a havárií, zaměstnanci neabsolvovali zdravotní prohlídku před nástupem do práce a v oblasti skladování nebezpečných látek bylo zjištěno, že na pracovišti byly uloženy čisticí prostředky v neuzavřených obalech. Při zjištění porušení inspektor vždy vydává kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, na základě kterého si ve stanoveném termínu po Zpráva o činnosti za rok 2012


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj kontrolované osobě vyžádá písemnou zprávu o přijatých opatřeních s uvedením, jakým způsobem byla kontrolovanou osobou sjednána náprava. Následné kontroly jsou prováděny u kontrolovaných osob pouze ojediněle, protože existuje stále spousta subjektů, které ještě nebyly zkontrolovány. Inspektorát provádí následné kontroly zejména v případech opakujících se podnětů z řad občanů či jiných státních institucí. Oznámení jiným orgánům V rámci úkolu 12.1.03 bylo podáno několik oznámení jiným orgánům, nejčastěji se jedná o oznámení zaslaná místně příslušným krajským pobočkám Úřadu práce ČR z důvodu zjištění výkonu závislé práce bez uzavřeného pracovněprávního vztahu fyzických osob, které jsou současně v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo z důvodu nenahlášení nekolidujícího zaměstnání těchto fyzických osob na úřad práce nebo z důvodu nesplnění informační povinnosti při zaměstnávání zahraničních zaměstnanců. Další orgán, kterému byla podána oznámení, jsou místně příslušná pracoviště okresních správ sociálního zabezpečení, která byla informována o skutečnostech zjištěných při kontrolní činnosti inspektorátu, konkrétně se jednalo zejména o případy, kdy kontrolovaná osoba neměla přihlášeny všechny své zaměstnance k platbě pojistného na sociální zabezpečení, nebo byl zjištěn nesoulad v datech přihlášení k tomuto pojištění ze strany kontrolovaných osob. Bližší informace k počtům zaslaných podnětů jiným orgánům v rámci kontrolní činnosti inspektorátu jsou uvedeny v tabulce. Četnost zaslaných podnětů Zaslané podněty jiným orgánům

Četnost

Úřad práce ČR

78

OSSZ

23

Živnostenské úřady

10

Krajský soud – Obchodní rejstřík

2

Krajská hygienická stanice

1

Policie ČR

1




4.

Ostatní kontrolní činnost

Inspektorát se podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. i) zákona o inspekci práce vyjadřuje k vybraným projektovým dokumentacím staveb určeným pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Výběr projektových dokumentací pro vyjádření se řídí Metodickým pokynem generálního inspektora SÚIP č. 4/2010, kde v příloze č. 1 jsou stanoveny zásady výběru projektových dokumentací staveb. (dále jen Metodický pokyn). Při posuzování projektové dokumentace staveb inspektorát prověřuje, zda jsou vyloučena nebo na nejnižší dosažitelnou míru snížena rizika možného ohrožení zdraví a života osob. Inspektorát podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. j) zákona o inspekci práce uplatňuje požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob. Účast při kolaudačním řízení a povolování staveb se řídí výše jmenovaným Metodickým pokynem jako při výběru projektovým dokumentacím pro vyjádření. Tyto kontroly přispívají k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a mají důležitý preventivní charakter. Zásady pro výběr projekt. dokumentací a účasti na řízení k povolení užívání staveb: -

určených pro výrobu a skladování, ve kterých bylo zaměstnáno více než 20 osob,

-

určených pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace,

-

určených pro shromažďování více než 200 osob a dále staveb, ve kterých se nachází prostor určený k shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšuje mezní normové hodnoty a jsou určeny ke kulturním, sportovním a obdobným účelům (ve smyslu § 3 písm. b) vyhl. MMR č. 268/2009 Sb.),

-

určených pro výrobu a skladování nebezpečných chemických látek (§ 2 odst. 2 zák. č. 356/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů) s výjimkou skladů a výroben výbušnin,

-

hromadných garáží – vícepodlažních (ČSN 73 6058 Třídění, odst. 4 Podle stavebního dispozičního řešení, písm. b a podzemních garáží ČSN 73 6058 Třídění, odst. 5 Podle vztahu podlahy nejnižšího podlaží k úrovni přilehlého terénu),

-

jaderných elektráren,

-

kotelen I. a II. kategorie (vyhl. č. 91/1993 Sb.) a dále kotelen s parními a kapalnými kotli (vyhrazeným tlakovým zařízením) ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 18/1979 Sb., v platném znění,

-

čerpacích stanic LPG/CNG,

-

bioplynových stanic.




4.1. Projektová dokumentace staveb V roce 2012 inspektorát obdržel opět větší množství projektových dokumentací s žádostmi o posouzení, ale v rámci srovnání za posledních pět let se tento počet stále snižuje. Stavební úřady i nadále v mnoha případech na investorech a projektantech vyžadují naše vyjádření i na stavby, které jsou z našeho hlediska bez zvýšeného rizika (drobné stavby, menší rekonstrukce budov, bytové domy, výrobní a skladové haly s malým počtem zaměstnanců apod.), které jsme nuceni vracet na základě písemného sdělení, že se k těmto dokumentacím nebudeme vyjadřovat s doplněním, že jejím vrácením bez posouzení nejsou dotčeny povinnosti dané zákoníkem práce a souvisejícími předpisy z hlediska bezpečnosti práce a bezpečnosti technických zařízení. A právě toto sdělení stavební úřady požadují, pokud si projektovou dokumentaci nevybereme k posouzení, aby měly doklad, že projektová dokumentace byla na OIP alespoň předložena. Zasílány jsou i dokumentace pro vydání územních rozhodnutí, které jsou vráceny zpět s vyrozuměním, že se k těmto dokumentacím nevyjadřujeme. Z celkového počtu 696 doručených žádostí o posouzení projektové dokumentace nebylo vybráno 513 dokumentací, z toho 43 pro územní řízení a 470 dokumentací ke stavebnímu řízení. K těmto dokumentacím pro stavební řízení se OIP nevyjadřoval, protože se jednalo, jak již bylo výše uvedeno, o drobné stavby, menší rekonstrukce budov, výrobní a skladové haly s malým počtem zaměstnanců, bytové domy apod.), které nesplňovaly kriteria pro výběr daný výše uvedeným Metodickým pokynem. K dokumentacím staveb, jejich změn a změn v užívání staveb, které splňovaly kritéria výběru (viz Metodický pokyn) vydal inspektorát v letošním roce 183 vyjádření. Z toho některé dokumentace byly vráceny k doplnění a opětovnému předložení k posouzení.

Celkový počet doručených projektových dokumentací (PD)

696

PD ke stavebnímu řízení - vybrány k posouzení

183

PD ke stavebnímu řízení - nevybrány k posouzení

470

PD pro územní řízení (žádná nevybrána k posouzení)

43

Na základě zkušeností z kontrol příčin a okolností vzniku mimořádných událostí na stavbách byla pozornost při posuzování projektových dokumentací staveb zaměřena i letos mimo jiné na plány bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích podle zákona č. 309/2006 Sb. Náležitá pozornost byla rovněž opět věnována posouzení podmínek pro provádění staveb z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví, ale i pro budoucí bezpečný provoz staveb, včetně zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, kteří provádí údržby, opravy a revize stavebních konstrukcí, strojů a zařízení. Při posuzování projektových dokumentací se podíleli i inspektoři specialisté na vyhrazená technická zařízení. V roce 2012 byly zjišťovány obdobné nedostatky jako v předcházejícím roce. Předkládané dokumentace v mnoha případech nemají dostatečnou vypovídající schopnost o řešení rizik Zpráva o činnosti za rok 2012


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj při výstavbě i budoucím provozu a až na výjimky přetrvává snaha předkládat dokumentace jen v minimálním rozsahu. Ve srovnání s rokem 2011 nedošlo v letošním roce ke zlepšení kvality předložených projektových dokumentací.

Celkový počet doručených projektových dokumentací (PD) %

6%

26 %

68 %

PD - vybráno k posouzení

PD - nevybráno k posouzení

PD - územní řízení

Nejčastější důvody vrácení projektových dokumentací staveb k doplnění: -

-

dokumentace neodpovídaly svým rozsahem a obsahem ustanovení vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb., pro oblast zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, projekty dostatečně neřeší způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti při výstavbě a při užívání, dokumentace často neobsahuje celou část - Zásady organizace výstavby, chybí dokumentace výtahu, dispozice výtahové šachty a projekt elektrického zařízení a plynového zařízení, v projektu „elektro“ často není doložen protokol o stanovení vnějších vlivů z hlediska elektrického zařízení, dokumentace nerespektuje požadavky na ochranu před bleskem, stanovení přípustného rizika, třídy ochrany před bleskem, vnější a vnitřní ochrany apod., při větším rozsahu a složitosti stavby z dokumentace nevyplývá, zda se zadavatel zabýval otázkou koordinátora na stavbě a jejím ohlášením podle zákona č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb., v projektových dokumentacích nebývá doložen plán BOZP, chybí technologická část projektu týkající se výroby a skladování včetně vnitřní dopravy.

Vzhledem k závažnosti je této problematice u nás věnována odpovídající pozornost. V rámci bezúplatných informací a poradenství, které provádí inspektoři, jsou vyřešeny nedostatky a chyby ještě před podáním dokumentací s žádostí o posouzení.




4.2. Kolaudační řízení V roce 2012 inspektorát obdržel celkem 556 žádostí týkajících se účasti na kolaudačním řízení a povolování staveb, resp. závěrečných kontrolních prohlídek staveb (dále jen „kolaudační řízení“). Tyto žádosti byly od investorů staveb nebo od stavebních úřadů v rámci konání závěrečné kontrolní prohlídky. Pozvánky přicházejí často duplicitně, a to od stavebních úřadů, tak od stavebníků, od kterých stavební úřad požaduje naše vyjádření. Cílem účasti na kolaudačním řízení bylo ověření a kontrola připravenosti stavby na uvedení do užívání, zda splňuje požadavky k zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti technických zařízení. V některých případech je viditelná snaha ze strany investora kolaudovat stavby před úplným dokončením s četnými nedodělky. Také se množí žádosti o naše vyjádření na stavby bez technologie výroby a skladování, pouze na holou stavbu. Účelem naší účasti na kolaudačním řízení je posoudit nejen stavební část, ale hlavně pracoviště. Při účasti na kolaudačním řízení se upřednostňovaly stavby většího charakteru a stavby se zvýšenými riziky možného vzniku úrazů (viz Metodický pokyn). Dále to byly stavby, kde byla posuzována projektová dokumentace, přičemž se zjišťovalo, zda byly odstraněny závady, na které bylo upozorněno již při jejím posuzování. Z celkového počtu 556 žádostí se inspektorát zúčastnil 226 kolaudačních řízení a povolování staveb s místním šetřením, při kterých uplatňoval požadavky z hlediska zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Ze strany stavebních úřadů nadále trvá velký zájem o účast zástupců inspektorátu, jako dotčeného orgánu, na kolaudačním řízení. Vyžadují, aby investoři staveb doložili před vydáním kolaudačního souhlasu stanoviska dotčených orgánů, a to i často na stavby bez zvýšeného rizika, na bytové domy, malé provozovny apod. Ve většině případů nebyly zjištěny závady, které by bránily uvedení stavby do užívání. Některé stavby byly dobře připraveny k závěrečným kontrolním prohlídkám, zjištěné drobné nedostatky byly odstraněny během řízení. V případě uplatňovaných požadavků na odstranění větších závad byly stanoveny lhůty pro jejich odstranění. Vyskytli se případy, že pro zjištěné nedostatky musela být řízení přerušena a odložena na pozdější termín tak, aby byl větší prostor k odstranění zjištěných závad a nedodělků. Ke zlepšení připravenosti staveb přispělo i to, jak již bylo uvedeno u posuzování projektových dokumentací, že někteří stavebníci si vyžádali konzultaci před vlastní závěrečnou kontrolní prohlídkou a případné závady mohli odstranit.

Celkový počet žádostí k účasti na závěrečné kontrolní prohlídce

556

Kolaudační řízení – účast

226

Kolaudační řízení – neúčast

330

Celkový počet žádostí k účasti na závěrečné kontrolní prohlídce (%)

41 %

59 %

Kolaudační řízení - účast

Kolaudační řízení - neúčast

Nejčastější zjištěné závady při kolaudačním řízení: -

stavby jsou provedeny tak, že nejsou respektovány požadavky uplatněné ve vyjádření k projektovým dokumentacím, v době řízení není nainstalována technologie výroby a technologie skladování, na podlaze ve skladech a výrobních halách chybí značení průchozích a průjezdných komunikací, prostory pro skladování a snížené profily, nejsou označeny spodní hrany zdvižných mechanicky ovládaných vrat, vnější vlivy nejsou určeny a neodpovídají skutečnosti,




ochrana před bleskem a ochrana před účinky statické elektřiny není provedena odpovídajícím způsobem, nejsou označeny hlavní vypínače el. energie a hlavní uzávěry plynu, provozní dokumentace ke strojnímu zařízení často není v českém jazyce, u výtahů chybí ověřovací zkoušky před zahájením provozu, neúplná provozní dokumentace, neurčení lhůt pro provádění kontrol a revizí.

4.3 Vyšetřování pracovních úrazů V roce 2012 bylo na OIP zasláno (dle § 6 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu) celkem 6406 záznamů o pracovních úrazech, ke kterým došlo na pracovištích, stavbách a při činnostech, které podléhají jeho kontrole. Z tohoto počtu bylo 267 úrazů s hospitalizací delší než 5 dní (závažné) a 17 úrazů smrtelných. Pro srovnání uvádíme tabulku vývoje pracovní úrazovosti od roku 2005. 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Ostatní Závažný Smrtelný

9582 204 26

9819 217 23

9573 227 32

9295 232 24

6613 192 20

6561 193 16

6389 280 25

6122 267 17

Celkem

9812

10059

9832

9551

6825

6770

6692

6406



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Počet hlášených úrazů 11000 10000 9000 8000 7000 6000 5000 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Pokles zaslaných hlášení o pracovních úrazech, který činil v roce 2009 téměř 30 % (nárůst nezaměstnanosti, změny v nemocenském pojištění) se stabilizoval a v posledních třech letech má jen mírně klesající tendenci. Počet hlášených úrazů s hospitalizací delší než 5 dní zůstává na vyšší úrovni (nárůst 45 % v roce 2011 způsobený změnou Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu) než v letech před účinností vyhlášky. Oproti roku 2011 však poklesl o 4,3 %. Pracovní úrazy v členění podle pohlaví Z 6406 nahlášených pracovních úrazů, bylo 1830 úrazů žen, což je 28,6 %. U závažných úrazů je to 53 úrazů - 19,8 %, smrtelný úraz ženy nebyl v roce 2012 registrován. Dle ČSÚ byl v roce 2011 podíl žen na celkově nemocensky pojištěných v Jihomoravském kraji a Zlínském kraji 49,2 %.

Smrtelné pracovní úrazy V roce 2012 bylo hlášeno celkem 17 smrtelných pracovních úrazů. Ke 12 úrazům došlo u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, k 1 úrazu u zaměstnavatele, který je podnikající fyzickou osobou a 4 smrtelné úrazy se staly osobám samostatně výdělečně činným. Šetření bylo uskutečněno v 13 případech. Nešetřeny zůstaly pouze 2 dopravní nehody a 2 úrazy pracovníků, ke kterým došlo v zahraničí. Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle zdroje úrazu Zdroj Povrchy v úrovni země (vnitropodniková pracoviště, dopravní prostory – pády na rovině) Povrchy nad úrovní země (konstrukce, lešení, žebříky, schody pády z výše) Systémy pro dopravu, manipulaci, skladování – jeřáby, výtahy Pozemní vozidla (osobní, nákladní, pro těžké náklady, vnitropodnikové dopravní prostředky) Materiál, předměty, výrobky (břemena, pád materiálu) Celkem


Počet

Procento

1

5,9

7

41,2

1

5,9

4

23,5

4 17

23,5 100



Smrtelné úrazy - rozdělení podle zdroje

Materiál, břemena 23,5%

Dopravní prostředky 23,5%

Pády na rovině 5,9%

Pády z výšky střechy, schody, lešení 41,2% Zdvihadla jeřáby, výtahy 5,9%

Z výše uvedené tabulky a grafu je patrné, že nejpočetnější skupinou jsou úrazy způsobené pádem z výšky – ze sedmi uváděných případů to byl třikrát pád ze střechy a jednou propadení střechou, k jednomu úrazu došlo pádem ze schodů, dále to byl pád ze stromu při ořezu větví a pád na hlavu z valníku vozidla. Dalším častým zdrojem smrtelných úrazů jsou dopravní prostředky – kromě dvou dopravních nehod na veřejné komunikaci to byla ve dvou případech práce na silnici a sražení a usmrcení dopravním prostředkem. Další skupinou je materiál, břemena, předměty - ze 4 případů je to dvakrát pád stromu při těžbě dřeva, v jednom případě byl pracovník usmrcen pádem břemene – přepravovaného stroje a v jednom případě přiražen kontejnerem přizvednutým pomocí jeřábu. K jednomu úrazu došlo pádem do výtahové šachty, kde nebyla kabina. Na vnitropodnikovém pracovišti došlo k smrtelnému úrazu při pádu na rovině při obchůzce areálu s následným krvácením do mozku. Z rozboru příčin smrtelných úrazů vidíme, že na prvním místě jsou chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění – 5 případů, a to hlavně při pracích ve výškách. Také u 5 případů došlo k porušení pracovní kázně postiženým. V převážné většině jde o nedodržení právních a ostatních předpisů a pokynů zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl postižený řádně seznámen – porušení § 106 odst. 4 písm. c) a d) zákoníku práce. Dále jsou to 3 úrazy ohrožení jinými osobami (jednalo se o dopravní nehody spolujezdců, sražení řidičem vozidla při pracích na silnici). Tři úrazy mají příčinu v riziku práce nebo špatně či nedostatečně odhadnutém riziku, u jednoho úrazu v cizině není dosud výsledek vyšetřování tamních orgánů znám. U několika případů vznikl úraz z více příčin – většinou se přidává nesprávná organizace práce nebo i porušení ze strany postiženého.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle příčiny úrazu Příčina Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP Nesprávná organizace práce Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce, nedostatek potřebné kvalifikace Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu Nepoužívání (nesprávné používání přidělených osobních ochranných pomůcek) Ohrožení jinými osobami Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu a riziko práce Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko Nezjištěno Celkem

Počet

Procento

0 5 0 0

0 29,4 0 0

0

0

5

29,4

0

0

3

17,6

2

11,8

1 1 17

5,9 5,9 100

Rozdělení smrtelných úrazů podle příčiny Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko Nezjištěno 5,9% 5,9% Nedostatky osobních předpokladů a riziko práce 11,8%

Ohrožení jinými osobami 17,6%

Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění 29,4%

Používání nebezpečných postupů práce 29,4%

Rozdělení podle odvětví CZ-NACE K 8 pracovním úrazům došlo ve stavebnictví, po dvou v kategorii zemědělství, lesnictví a těžba dřeva a zpracovatelském průmyslu (výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení). Dále jsou to 2 úrazy v kategorii pozemní doprava a vedlejší činnosti v dopravě a jeden kategorie velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel.




Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle odvětví CZ-NACE

Velkoobchod, maloobchod a opravy vozidel 6%

Doprava, vedlejší činnosti v dopravě 12%

Stavebnictví 46%

Zemědělství 12% Lesnictví, těžba dříví 12%

Zpracovatelský průmysl 12%

Závažné pracovní úrazy r. 2012 Závažných úrazů (s hospitalizací nad 5 dnů) bylo nahlášeno 267, a to 241 u právnických osob, 18 u podnikajících fyzických osob, které působí jako zaměstnavatelé a 8 úrazů osob samostatně výdělečně činných. Šetření bylo v roce 2012 uskutečněno 37. Při výběru k šetření bylo postupováno v souladu s přílohou č. 5 Metodického pokynu GI SÚIP č. 3/2010. Mezi nešetřenými zůstávají hlavně dopravní nehody a pády na komunikacích s méně závažným charakterem zranění (např. zlomeniny končetin) s dobou hospitalizace kolem jednoho týdne. V některých závažnějších případech byly naplánovány kontroly dodržování povinností vyplývajících z předpisů k dodržování bezpečnosti práce ve firmách na následující období. Šetřeny byly i dva úrazy ostatní s hospitalizací nepřesahující 5 dní. Z níže uvedené tabulky, ve které je uvedeno 267 hlášených úrazů s hospitalizací nad 5 dnů, je zřejmé, že nejčastější skupinou zdroje úrazu jsou Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země. Při podrobnějším členění pak jde o schody, žebříky, výstupy – pády osob na nich a z nich – 27 úrazů a pády z výšky – 26 úrazů. Společně s pády na úrovni země na vnitropodnikových pracovištích i silnicích a cestách – 47 úrazů a pády pod úroveň země (výkopy, studně, prohlubně) – 8 úrazů, je to 108 případů, což je 40,4 %. Úrazů způsobených břemeny, materiálem, předměty, výrobky je 42 případů (15,7 %) a jedná se převážně o úrazy způsobené pádem, odlétnutím, přiražením materiálu a předmětů – 26 úrazů a o úrazy břemeny – 16 případů. U 40 závažných úrazů je zdrojem pozemní vozidlo – 15,0 %, a to převážně motorové silniční dopravní prostředky a motorové dopravní prostředky vnitropodnikové (vysokozdvižné vozíky). Stroje pro různá odvětví i stroje stavební jako zdroj úrazu mají na svědomí 31 úrazů (11,6 %). Převážně se jednalo o lisy, pily a další obráběcí stroje. Následuje 12 pracovních úrazů způsobených nebezpečnými látkami a přípravky (především látky hořlavé a vznětlivé - oheň, horké látky tekuté a horké látky pevné – zařízení, předměty). Deset úrazů bylo způsobeno zvířaty (většinou napadení hospodářským zvířetem) a lidmi (napadení ostrah v obchodech, zdravotních sester). Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování, to jsou především mostové jeřáby, výtahy a dopravníky. Pět úrazů je způsobeno elektřinou. Dalších 5 je sportovním, tělocvičným nářadím (většinou brusle, lyže u učitelů). Zpráva o činnosti za rok 2012


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Rozdělení závažných pracovních úrazů podle zdroje úrazu Zdroj Budovy, konstrukce, povrchy v úrovni země Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země Budovy, konstrukce, povrchy pod úrovní země Ruční nářadí, ručně ovládané přístroje Stavební stroje Stroje a zařízení stabilní Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování Pozemní vozidla Materiál, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel, úlomky, prach Nebezpečné látky a přípravky Zvířata, lidé Elektřina Sportovní, tělocvičné nářadí a zařízení Celkem

Počet 47 53 8 6 3 28 8 40

Procento 17,6 19,9 3,0 2,2 1,1 10,5 3,0 15,0

42

15,7

12 10 5 5 267

4,5 3,7 1,9 1,9 100

Závažné pracovní úrazy - rozdělení podle zdroje

Zvířata, lidé 3,7% Nebezpečné látky 4,5%

Elektřina 1,9% Ostatní zdroje 1,9% Budovy, konstrukce, povrchy 40,5%

Materiál, předměty, břemena 15,7% Pozemní vozidla 15,0%

Systémy pro dopravu, manipulaci 3,0%

Stroje 11,6%

Ruční nářadí, ručné ovládané přístroje 2,2%

Nejčastěji porušované předpisy Z rozboru šetřených smrtelných a závažných pracovních úrazů vyplývá, že nejčastěji porušovaným předpisem je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a to § 102 odst. 1 tím, že zaměstnavatel nevyhledává rizika a nepřijímá opatření k jejich odstranění a nevede dokumentaci o přijatých opatřeních (nejsou stanoveny podmínky uspořádání pracovišť, v zápisu o předání/převzetí pracoviště nedostatečně specifikovány zvláštnosti pracoviště a rizika, nevhodně zvolený pracovní postup v závislosti na rizicích, nevyhodnocená rizika a nepřijatá opatření pro věžový jeřáb, neřešena dodávka nekvalitního paliva pro provoz kotle…). Zaměstnavatel často nezajišťuje zaměstnancům dostatečné informace a pokyny o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci a zaměstnanci nejsou seznamováni s riziky



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj a výsledky vyhodnocení rizik a opatřeními na ochranu před působením těchto rizik - § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce. Porušován je i § 103 odst. 2 písm. c) zákoníku práce, kdy zaměstnavatel nezajišťuje školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti práce, zároveň také není tato znalost předpisů soustavně kontrolována a školení není pravidelně opakováno. Často je porušován i § 104 zákoníku práce – nejsou poskytnuty OOPP nebo není kontrolováno používání OOPP. Dalším nejčastěji porušovaným předpisem je zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a to § 5 odst. 1 písm. b) a c) tohoto zákona – nezajištěné volné okraje střechy; nezabezpečená volná hrana pochozí lávky; nezajištění okraje stavby; pracovní podlahy lešení nejsou opatřeny zábradlím; nepřijata technická a organizační opatření k zabránění pádu do hloubky; není zpracován systém bezpečné práce; chybí smlouva při pronájmu jeřábu; není vyloučena přítomnost osob v blízkosti čelní části vozíku po celou dobu manipulace. Dále je to § 4 odst. 1 písm. a) a c) tohoto zákona – na tabulových nůžkách chybí ochranné zařízení; chybí kompletní provozní dokumentace k zařízení; není zajištěn požadavek pro obsluhu kotelny nevzdalovat se na dobu delší než 5 minut. U úrazů na stavbách je nejčastěji porušováno nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, § 3 a 4 – volné okraje stropu nejsou zajištěny proti pádu z výšky; nevhodně poskytnuté OOPP k zachycení pádu; nezabezpečený pohyb zaměstnanců po střešní konstrukci, která nezaručuje, že je odolná proti propadnutí; nevybavení lešení zábradlím a zarážkou u podlahy… Porušení ze strany postiženého pracovníka bylo hlavní příčinou 29,4 % smrtelných a 10,5 % závažných pracovních úrazů (používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu, odstranění nebo nepoužití předepsaných bezpečnostních zařízení a opatření a nepoužívání nebo nesprávné používání předepsaných a přidělených osobních ochranných prostředků); podílelo se však i na úrazech, kde byla hlavní příčina v porušení povinností zaměstnavatele. U porušení ze strany zaměstnance (zraněného) jde většinou o nedodržení právních a ostatních předpisů a pokynů zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen – porušení § 106 odst. 4 písm. c) zákoníku práce, ke kterému se přidává i písm. d) - nedodržení pracovního postupu (např. pracovník neponechal k zajištění bezpečného pádu stromu do určeného směru nedořez hlavního řezu o průměru nejméně 2 cm; při natěračských pracích na kontejnerech prováděl zakázané manipulace a zdržoval se pod zavěšeným břemenem; při kácení zavěšeného stromu tento neuvolnil přednostně; při odstraňování poruchy pracovník zařízení neodpojil od zdroje elektrického proudu a práci prováděl za chodu zařízení; pracovník porušil zákaz pracovat rukama nebo libovolnými nástroji v blízkosti štěrbiny během chodu stroje; pracovnice čistila stroj za jeho doběhu; pracovník při řezání nedržel madlo oběma rukama a volnou rukou zasahoval do nebezpečného pracovního prostoru stroje; při manipulaci a jízdě s naloženým vozíkem neměla pracovnice produkty – výrobky rovnoměrně rozložené v obou částech vozíku a vozík při manipulaci netlačila před sebou (vozík táhla a při tom couvala); postižený se zdržoval v nebezpečné blízkosti zavěšeného břemene, když se snažil zabránit jeho houpání; pracovník provedl zakázanou manipulaci a vstoupil do plnicího otvoru kulového vařáku a rozhrnoval nahromaděný papír nohama).




Porušení předpisů u smrtelných a závažných úrazů (příčina úrazu)

12% 12%

76%

Porušení předpisů u šetřených smrtelných a závažných úrazů (příčina úrazu)

Nedodržení předpisů na straně zaměstnavatele Zavinění na straně zraněného

18,0%

32,0%

50%

Riziko práce, ohrožení jinou osobou nebo zvířaty

Vzhledem k tomu, že k šetření je vybíráno cca 18 % z nahlášených smrtelných a závažných úrazů, je tento údaj ovlivněn tím, že příčina není zjišťována, a zůstává na hodnocení zaměstnavatele. Pokud bychom se soustředili jen na šetřené úrazy, byl by tento poměr jiný (viz uvedený graf porušení předpisů u šetřených úrazů). Zhodnocení opatření organizací U zaměstnavatelů, kde došlo ke smrtelnému nebo závažnému pracovnímu úrazu, jsou přijímána nejčastěji výchovná opatření, a to seznámení zaměstnanců s úrazem a opakované proškolení a přezkoušení z bezpečnostních předpisů, seznámení s návodem na obsluhu stroje, s technologickým postupem. Tam, kde byly nalezeny nedostatky na zařízeních, byla přijímána technická opatření, např. zaměstnanci budou jištěni při činnostech na střechách po celou dobu pohybu po této střeše; používání technických konstrukcí a OOPP při pracích ve výškách; kovové zábradlí obslužné lávky označeno podél celé horní tyče (madla) bezpečnostním šrafováním a vybaveno výstražnými značkami; kompletace pojízdného dílcového lešení dle platných norem a předpisů; výroba a zavedení přípravku instalovaného na vidlice vysokozdvižného vozíku umožňující bezpečnou manipulaci s dlouhými svarky – příčlemi; stavba prostoru obsluhovaného mostovým jeřábem a tím vyloučení stávající manipulace s příčlemi pomocí vysokozdvižných vozíků; používání technických konstrukcí a OOPP; podstojkování a podepření nosníků keramického stropu KMB MIAKO podpěrným materiálem… V případě úrazů, na kterých se podílela nesprávná organizace práce, stanovil zaměstnavatel organizační opatření – většinou spočívající ve zpracování technologických postupů a seznámení zaměstnanců s těmito postupy. Např. do manuálu zařízení bude doplněn detailní postup pro případ, kdy materiál nebude plně vtažen mezi válce a zůstane nezpracován; vedoucí pracovních čet zajistí vždy kontrolu dodržení bezpečnostních opatření před zahájením každé pracovní operace; zaměstnanci budou jištěni na obdobných střechách a činnostech po celou dobu pohybu po této střeše; stanovení bezpečných postupů pro práce ve výškách; stanovení bezpečných technologických postupů pro bourací práce a práce ve výškách; práce byla převedena na ohraňovací lis, kde předpisy BOZP Zpráva o činnosti za rok 2012


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj tuto činnost umožňují; určení osob odpovědných za montáž a demontáž lešení a za jejich kontrolu a převzetí k užívání; každodenní kontrola způsobu provedení pažení; zpracován pracovní postup se zákazem vstupu zaměstnanců do míst s rizikem ohroženi padajícími předměty – příčlemi; zpracována nová organizační směrnice, kde je již doplněna organizace práce na systému hlavních sběren vn a vvn a tyto budou vždy při práci bez napětí; byly probrány a zopakovány technologické postupy pokládky, montáže keramického stropu…

4.4

Šetření podnětů, oznámení a stížností

4.4.1 Analýza podnětů ke kontrole zaměstnavatelů Inspektorát obdržel v roce 2012 celkem 1291 podání – podnětů ke kontrole dodržování pracovně právních předpisů u zaměstnavatele, přičemž většina podání směřuje do oblasti pracovních vztahů a podmínek (815 podání).

Porovnáním údajů za loňský rok a roky uplynulé zjistíme, že počet zaslaných podnětů ke kontrole v letošním roce navýšil oproti loňskému roku z důvodu rozšíření kontrolní činnosti o kontrolu nelegálního zaměstnávání. Zatímco v r. 2010 přijal inspektorát 1048 podání, v r. 2011 to bylo 955 podání a v roce 2012 bylo přijato 1291 podání. V oblasti pracovních vztahů a podmínek je počet podání přibližně stejný s rokem 2011 (815 v roce 2012 oproti 806 v roce 2011). V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci došlo k poklesu podání podnětů (70 v roce 2012 oproti 114 v roce 2011). V oblasti kontroly nelegálního zaměstnávání je evidováno v roce 2012 – 406 podnětů. Rozlišení podnětů ke kontrole podle oblasti podání však není jednoznačné, neboť řada podnětů ke kontrole je tzv. kumulovaných, tj. spadajících do oblasti pracovních vztahů a podmínek, oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a též do oblasti nelegálního zaměstnávání.




Způsob komunikace s inspektorátem Podavatelé se mohou obracet na inspektorát s dotazy a podněty ke kontrole osobně v rámci poskytovaného poradenství (podnět je sepsán na inspektorátu do připraveného formuláře), telefonicky, písemně, faxem, emailem či prostřednictvím datové zprávy. Pro podavatele je tak zřejmý nejpohodlnější způsob komunikace s inspektorátem osobním jednáním (nejčastěji v rámci poskytovaného poradenství na konzultačních místech), emailem a prostřednictvím držitele poštovní licence.

V roce 2012 bylo podáno podnětů ke kontrole:

Způsob podání

Počet podání

osobně telefonicky poštou faxem emailem

438 4 300 0 418

datovou zprávou

131



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Ze srovnávací tabulky let 2012 a 2011 zjistíme, že oproti roku 2011 narostlo především využívání komunikace emailem, nejčastější je komunikace osobní zejména v rámci poradenství, poštou a prostřednictvím datových schránek (tento způsob komunikace využívají zejména úřady při postupováním věcně či místně nepříslušných podání, popř. podávání podnětů k využití v rámci vlastní kontrolní činnosti). Podavateli podnětů ke kontrole byli jednak přímo zaměstnanci daného zaměstnavatele, popř. bývalí zaměstnanci, jednak byla některá podání postoupena inspektorátu SÚIP či ostatními státními orgány. Obdobně jako jsou inspektorátu postupovány podání od jiných subjektů, taktéž inspektorát zjišťuje, že v některých případech nespadá problematika do jeho působnosti a není tak k provedení kontroly věcně příslušný. Jedná se nejčastěji o výtky týkající se neplacení sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelem, nevydání evidenčního listu důchodového pojištění - působnost okresní správy sociálního zabezpečení, problematika stavebního zákona – působnost stavebních úřadů městských úřadů (magistrátů), hygiena práce (zaměstnanci se nemají kde umýt, neteče teplá voda atd.) - působnost hygienických stanic.

Řada podání byla částečně postoupena, když zbývající část spadala do působnosti inspektorátu (např. podavatel sdělil, že mu nebylo vydáno potvrzení o zaměstnání a evidenční list důchodového pojištění). Nejčastěji se jedná o podání částečně postoupená okresním správám sociálního zabezpečení, Krajské hygienické stanici, finančním úřadům či městským úřadům (jakožto zřizovateli zaměstnavatele, živnostenským úřadům).



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Jelikož se v r. 2011 se nepodařilo prošetřit všechna podání adresovaná na inspektorát, bylo 405 podnětů ke kontrole převedeno do r. 2012. V loňském roce se inspektorátu podařilo vyřídit 1325 podání (v roce 2011 to bylo 869 podání), z toho bylo 903 podání šetřeno formou kontroly, 161 podání bylo vyřízeno jinak a 261 podání nebylo šetřeno, nejčastěji z důvodu nemožnosti prošetření (např. zaměstnavatele nebylo možno dohledat) a neshledání důvodu k šetření. Nevyřízeno zůstalo v roce 2012- 321 podnětů ke kontrole (ať již z důvodu stádia rozpracovanosti či o nichž nebylo doposud rozhodnuto) a inspektorát se jimi bude zabývat v prvním čtvrtletí letošního roku.

V grafu je znázorněno, že 80 % podání bylo v roce 2012 vyřízeno šetřením či vyřízeno jinak (dopisem, osobně, postoupením podání).

Výsledky šetřených podnětů v roce 2012: částečně oprávněné

180

neoprávněné

154

neprokázané

251

oprávněné

284

Z výše uvedené tabulky tak jednoznačně vyplývá, že u 53 % podaných podnětů ke kontrole byla zjištěna jejich oprávněnost, tj. kontrolou bylo zjištěno porušení ustanovení právních předpisů.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Jelikož inspektorát není ze zákona nadán soudní ani komplexní vyšetřovací pravomocí (např. inspektor není nadán pravomocí zpochybňovat pravost či autenticitu ke kontrole předložených dokladů), popř. se jedná o „tvrzení proti tvrzení“ (výpovědi zaměstnance a zaměstnavatele jsou skutkově vzájemně rozporné) či se na inspektorát obracejí zaměstnanci (bývalí zaměstnanci), jejichž spor je již řešen u soudu, do jehož pravomoci nemůže inspektorát zasahovat a který je jediný nadán pravomocí rozhodovat s konečnou platností o individuálních právech a povinnostech, zůstává velké procento z podaných podnětů neprokázáno. Nepřihlížeje k podnětům neprokázaným, je procento oprávněných či částečně oprávněných podnětů 53 % oproti 18 % podnětům neoprávněných. Podobně tomu bylo i v období předcházejícím.

4.4.2 Analýza stížností dle ustanovení § 175 správního řádu podaných v r. 2011 V souladu s ustanovením § 175 správního řádu se může každý, jehož oprávněných zájmů se dotýká činnost inspektorátu v jednotlivém případě, obrátit na inspektorát se stížností proti nevhodnému chování úředních osob (pracovníků inspektorátu) nebo proti postupu inspektorátu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany. Inspektorát je povinen vyřídit stížnost do 60 dnů ode dne jejího doručení a o vyřízení stížnosti stěžovatele v této lhůtě vyrozumět. Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u inspektorátu, nebyla řádně vyřízena, může požádat SÚIP, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. Celkem podaných stížností v r. 2012

3 stížností

z toho podáno v 1. pololetí podáno v 2. pololetí

0 3

vyřízeno v 1. pololetí vyřízeno v 2. pololetí

0 3

Výsledek šetření stížností: důvodných

0

částečně důvodných

1

nedůvodných

2

Stížnosti byly zaměřeny na chování inspektora a postup při kontrole, jedna stížnost směřovala i na pracovní prostředí. Naproti tomu nebyla žádná stížnost na to, že by podnět ke kontrole byl neuspokojivě prošetřen anebo, že nebylo kontrolované osobě umožněno nahlédnutí do spisu. Poznatky z jednotlivých stížností byly analyzovány a budou aplikovány v rámci kontrolní činnosti inspektorátu. Zpráva o činnosti za rok 2012



5. Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost 5.1

Poradenská činnost

Základní informace a poradenství jsou poskytovány zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně v souladu s § 5 odst. 1 písm. k) zákona číslo 251/ 2005 Sb. o inspekci práce. Poradenství je nedílnou součástí pracovní náplně inspektorů a poskytují ho jednak v průběhu jednotlivých kontrol zaměstnavatelů, ale především jako bezplatnou službu veřejnosti. Poskytování poradenství se pozitivně odráží zejména v počtu podaných podnětů na zaměstnavatele, kteří porušují pracovněprávní předpisy a předpisy BOZP. Trvalou snahou inspekce práce je veřejnosti pomoci při základní orientaci zejména v pracovním právu, v problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s problematikou vyhrazených technických zařízení. Zaměstnavatelé, případně zaměstnanci organizací (kontrolovaných osob), využívají pro konzultaci přítomnosti inspektorů na pracovištích v rámci kontroly. Poradenství je poskytováno třemi formami – osobními konzultacemi, písemně (klasickou i elektronickou poštou) a telefonicky. Časově náročnou službou pro veřejnost je elektronická forma odpovědí na dotazy. S ohledem na leckdy nízkou obsahovou kvalitu tazatelem poskytnutých informací je mnohdy komplikované poskytnout základní informace k dotazu bez případného dalšího doplnění, což ovlivňuje rychlost poskytnutí odpovědi. Na celkové snížení počtu poskytnutých informací a poradenství v oblasti BOZP a PVP se projevil časový prostor, kdy byly prováděny koordinované kontroly s OP LZZ.

Konzultace v oblasti BOZP, PVP a OP LZZ – porovnání rok 2007 – 2012 12000

10000

8000 BOZP

6000

PVP PVP+OP LZZ

4000

2000

0 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Poradenství v oblasti BOZP - je poskytováno se zaměřením na upřesnění požadavků bezpečnostních předpisů v sídle OIP v Brně každou středu od 8:00 do 17:00 hod., ve středu v lichém týdnu v krajském městě Zlíně od 8:00 do 17:00 hod. a na příslušných konzultačních místech (viz část 1.2 této zprávy), od 8:00 – 15:00 hod. Oblasti nejčastěji poskytovaných informací a poradenství: - identifikace, posuzování a hodnocení rizik s ohledem na prováděné činnosti, - průvodní a provozní dokumentace zařízení, - kvalifikace obsluhy strojů a zařízení,




povinnosti zaměstnavatelů v návaznosti na právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci poskytování OOPP, postupy při evidenci (šetření) pracovního úrazu, požadavky na dispoziční uspořádání výrobních prostor, základní požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele a koordinátora, způsob a rozsah zpracování plánu BOZP na staveništi, povinnosti zaměstnavatelů v návaznosti na nařízení vlády č. 591/2006 Sb. apod.

Počty poskytnutých informací a poradenství v průběhu roku 2012 poradenství - celkem 1 715

z toho - osobně

z toho - telefonicky

805

816

z toho – písemně (e-mail, pošta aj.) 94

Poradenství v oblasti PVP a NLZ Poradenství v oblasti PVP Je poskytováno se zaměřením na oblasti pracovních vztahů a podmínek v sídle OIP v Brně v pondělí od 8:00 do 17:00 hod, na konzultačním místě v krajském městě Zlíně v sudou středu od 8:00 do 17:00 hod. a na konzultačním místě v okrese každou sudou středu od 8:00 – 15:00 hod. V ostatních dnech v době od 8.00 – 14.00 hod. je v rámci OIP zabezpečen styk s veřejností. Ke konzultaci je na OIP využívaná konzultační místnost v přízemí, která umožní snadné poskytování konzultací (viz část 1.2 této zprávy). Poradenství v oblasti NLZ (OP LZZ) Je poskytováno se zaměřením na oblasti pracovních vztahů a podmínek a nelegálního zaměstnávání v sídle OIP v Brně ve středu od 8:00 do 17:00 hod, na konzultačním místě v krajském městě Zlíně v lichou středu od 8:00 do 17:00 hod. a na konzultačním místě v okrese každou lichou středu od 8:00 – 15:00 hod. Ke konzultaci je na OIP využívaná konzultační místnost v přízemí, která umožní snadné poskytování konzultací (viz část 1.2 této zprávy). Oblasti nejčastěji poskytovaných informací a poradenství:  ukončení pracovního poměru z důvodů nevyplacení mzdy,  nebo ukončení PP ve zkušební době,  pracovní poměr na dobu určitou, dohoda o provedení práce,  vznik pracovního poměru nevydání zápočtového listu,  nevyplacení odstupného, výše odstupného,  nevydání zápočtového listu,  pracovní doba, dovolená, srážky ze mzdy,  nárok na odstupné,  návrat zaměstnance po rodičovské dovolené,  neposkytnutí příplatků za práci přesčas a práci v sobotu, v neděli, apod.



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Počty poskytnutých informací a poradenství v průběhu roku 2012 poradenství - celkem

z toho - osobně

z toho - telefonicky

z toho – písemně (e-mail, pošta aj.)

10 348

5 542

4 144

662

5.2 Výchova a vzdělávání zaměstnanců OIP V průběhu roku 2012 nastoupilo na OIP : -

25 zaměstnanců v rámci projektu OP LZZ – Zlínský kraj (4 ukončili během roku 2012 pracovní poměr) 32 zaměstnanců v rámci projektu OP LZZ – Jihomoravský kraj (1 ukončil během roku 2012 pracovní poměr) 1 inspektor čekatel - specializace tlaková a plynová zařízení a svařování

Vstupní vzdělávání úvodní Zaměstnanci, kteří nastoupili v roce 2012 na OIP, včetně zaměstnanců v rámci projektu „OP LZZ“, absolvovali s cílem zajištění adaptačního procesu v podmínkách OIP vstupní vzdělávání úvodní a to v termínech a rozsahu požadovaném Příkazem generálního inspektora SÚIP č. 18/2006. Vstupní vzdělávání následné Povinné vzdělávání dle Usnesení vlády č. 1542/2005 absolvovali v roce 2012 : - 11 zaměstnanců OIP pro JmK a ZK - 12 zaměstnanců projektu „OP LZZ“ - Jihomoravský kraj - 15 zaměstnanců projektu „OP LZZ“ - Zlínský kraj Semináře organizované SÚIP p.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Zaměření odborného semináře Tlaková zařízení Doprava Nakládání s chemickými látkami Bezpečnost práce při těžbě dřeva Elektrotechnika Stavebnictví Manipulace s materiálem a skladování Zdvihací zařízení Terciární sféra Zemědělství a potravinářství Plynová zařízení


Datum konání 14.-15.2.2012 3.- 4.5.2012 18.5.2012 21. – 23.8.2012 25.- 27.9.2012 3. – 4.10.2012 16. – 17.10.2012 6. – 7.11.2012 29. – 30.10.2012 13. – 14.11.2012 4. – 5.12.2012

Počet účastníků 3 2 2 2 1 4 2 2 2 2 3


Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Semináře organizované VÚBP p.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Zaměření odborného semináře Legislativní problematika průmyslových plynovodů včetně vedené plynovodů v hromadných garážích. Povinnosti zadavatele stavby a koordinátora BOZP při provádění staveb OOPP – výběr a používání osobních ochranných prostředků Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsí a o změně některých zákonů Jednání ve stresových situacích a jednání s problémovými kontrolovanými osobami Problematika kontrol orgánů inspekce práce ve vztahu k mobbingu Aktuální novinky na úseku manipulace s materiálem a skladování, zejména nové technické normy. Svařování a dělení materiálů laserem – postupy, technologie Provoz bioplynové stanice – Exkurze v zemědělské obchodní společnosti Kačina, a.s. Nelegální zaměstnávání a novelizace zákona o inspekci práce

Datum konání

Počet účastníků

12.3.2012

3

22.3.2012

3

19.4.2012

1

26.4.2012

2

31.5.2012

1

15.5.2012

1

18.6.2012

3

12.9.2012

3

3.10.2012

3

5.11.2012

2

Datum konání

Počet účastníků

21.-23.2.2012

2

8.11.2012

2

28.5.2012

1

Ostatní semináře p.č. 1 2 3

Zaměření odborného semináře Tlak 2012 Cestovní náhrady v podmínkách roku 2013 Nová právní úprava pracovně lékařské služby, v souvislosti se zákoníkem práce

Organizátor MEDIM s.r.o. Praha Petr Lekeš, vzdělávací agentura Agentura AKV

Na všech odborných seminářích byli účastníci seznamováni s novou legislativou pro danou oblast, popřípadě byly upřesněny a sjednoceny požadavky k výkonu kontroly dle zadaných úkolů plánu. V průběhu seminářů rovněž probíhala aktivní výměna zkušeností a nasměrování na praktickou orientaci ke kontrolní činnosti v dané problematice. Další vzdělávání zaměstnanců V hodnoceném období se zaměstnanci útvaru správy a informatiky zúčastnili celkem 7 seminářů organizovaných SÚIP.




5.3 Publikační činnost, činnost v rámci regionu působnosti OIP Program osvěty a propagace inspekce práce na rok 2012 vycházel z kompetencí zákona o inspekci práce a z cílů "Národní politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci". Osvěta a propagace byla realizována ve vztahu k hromadným sdělovacím prostředkům, k veřejnosti, veletrhům a výstavnictví a publikační činnosti. V průběhu roku mluvčí OIP podávala v odpovídajícím rozsahu a se zřetelem na zákonné možnosti informace k aktuálním otázkám zásad bezpečnosti zdraví a problematiky pracovněprávních vztahů z činnosti orgánů inspekce práce zástupcům médií celostátního i regionálního formátu (denní tisk, odborné časopisy, televize). Na regionální úrovni k popularizaci zásad bezpečnosti zdraví a problematiky pracovněprávních vztahů působili především inspektoři v jednotlivých regionech (formou prezentace činnosti OIP, vývoje úrazovosti, nástinu kontrolní činnosti a výskytu nejzávažnějších problémů v oblasti pracovněprávních vztahů) při pozvání na „Poradní sbory ÚP“, jednání Zemědělských svazů, Odborových svazů, atd. Oblastní inspektorát práce plnil roli poradního a kontrolního orgánu vůči firmám usilujícím o splnění požadavků programu na zavedení systémového řízení BOZP v podniku a o získání certifikátu „Bezpečný podnik“. V roce 2012 byl certifikát „Bezpečný podnik“ slavnostně předán v působnosti OIP zástupcům 2 firem, které dostály požadavkům programu. Distribucí prostřednictvím inspektorů v rámci poradenství, konzultací, inspekční činnosti atd. informačních materiálů z oblasti bezpečnosti práce a oblasti pracovních vztahů a podmínek k využití za účelem rozšíření informací mezi širokou veřejnost. Příspěvky zaměstnanců, publikované v odborném tisku, byly věnované aktuální problematice nových legislativních úprav a jejich aplikaci v praxi inspekce práce nebo informovaly o výsledcích kontrolní činnosti. OIP poskytl příspěvek do:  Zpravodaje SÚIP na téma „Provoz plynových zařízení v objektech s přístupem veřejnosti“ a „Dodržování pracovněprávních předpisů při zaměstnávání zaměstnanců v prodejnách maloobchodu“.  rubriky „Inspekce práce“ v měsíčníku Práce a sociální politika na téma „Bezpečnost práce ve strojírenství“.  Časopisu Lesnická práce na téma „Pařez – vizitka dřevorubce“ a „Kontrola stavu mysliveckých zařízení“ Zástupci OIP se ve dnech 10. – 14. září 2012 zúčastnili mezinárodního veletrhu prostředků osobní ochrany, bezpečnosti práce a pracovního prostředí INTERPROTEC, zde se podíleli na propagaci činnosti orgánů inspekce práce a zajištění provozu výstavního stánku.




6. Ochrana veřejnosti Ochrana veřejnosti je mj. součástí činnosti v rámci kontrol subjektů prováděná při plánovaných, neplánovaných i koordinovaných kontrolách a kontrolách na základě podnětu. Jak vyplývá z § 3 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, jsou kontroly zaměřeny na dodržování právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích, právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku a z § 3 odst. 1 písm. c), d) zákona č. 251/2005 Sb., zákona o inspekci, jsou kontroly zaměřeny na dodržování povinností, vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení a dále dle § 125 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je kontrolní činnost zaměřena na úsek zaměstnanosti. Činnosti inspektorátu pro zabezpečení ochrany veřejnosti: - při běžných kontrolách, např. u stavebních organizací, jejichž činnost se odbývá v zastavěném území, kde je ověřováno i splnění požadavků ochrany osob, které nepatří ke stavbám (veřejnost), -

při posuzování projektové dokumentace je tato posuzována i z pohledu dopadu plánované stavby na bezpečnost veřejnosti,

-

při poskytování bezplatného poradenství je poskytováno BOZP, které lze přiměřeně použít,

-

při publikační činnosti a popularizaci ve sdělovacích prostředcích, kde jsou řešeny otázky na ochranu zdraví při práci a to i ve vztahu k veřejnosti,

-

při odborném vyjádření k mimopracovním úrazům a událostem, kdy došlo k ohrožení veřejnosti, nejčastěji pro Policii ČR,

-

při ukládání opatření k odstranění nedostatků, zjištěných při kontrole a určování přiměřené lhůty k jejich odstranění.


poradenství i v oblasti



7. Spolupráce s orgány a organizacemi Spolupráce s orgány a organizacemi byla v roce 2012 uskutečňována zejména v následujícím rozsahu: Policie ČR - spoluúčast a spolupráce při šetření úrazů, včetně objasňování příčin mimopracovních úrazů, k nimž dochází na veřejných prostranstvích - vypracování odborných vyjádření k předloženým vyšetřovacím spisům PČR s poskytnutím odborného hodnocení případného porušení bezpečnostních předpisů, event. objasnění příčin vzniku události - spoluúčast při kontrolách nelegálního zaměstnávání cizinců apod. - účast na koordinovaných kontrolách v rámci mimořádných kontrol Stavební úřady - spolupráce při posuzování vybraných projektových dokumentací staveb a spoluúčast při závěrečných kontrolních prohlídkách staveb - získávání podkladů pro kontrolu u staveb na veřejném prostranství ve městech a obcích Úřad práce – krajské pobočky - účast zaměstnanců OIP na jednáních poradních sborů - spolupráce při šetření podnětů zaměstnanců v oblasti BOZP a pracovněprávních vztahů - účast na koordinovaných kontrolách v rámci mimořádných kontrol Živnostenské úřady - poskytování informací o vydaných povoleních a působení agentur práce - předávání údajů o právnických a fyzických subjektech k výkonu kontroly - poskytování informací o povolení činnosti zahraničním subjektům - účast na koordinovaných kontrolách v rámci mimořádných kontrol Český báňský úřad, Hasičský záchranný sbor, ČIŽP - vzájemné upozorňování na nedostatky zjištěné při kontrolách, konzultace problémů, u nichž nejsou zcela jednoznačně vymezeny kompetence kontroly, výpomoc při objasňování úrazových událostí apod. - spolupráce při výkonu inspekce podle zákona o prevenci závažných havárií - spolupráce v rámci závěrečných kontrolních prohlídek staveb Odborové orgány - spoluúčast příslušných odborových orgánů při šetření úrazových událostí - kontroly na základě podnětu podaného příslušným odborovým orgánem - po zahájení kontroly u kontrolované osoby je vždy zástupce odborové organizace, rady zaměstnanců či zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP vyrozuměn o jejím zahájení - vzájemná výměna zkušeností - konzultace



Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj ČSSZ, FÚ,FŘ - provádění společných koordinovaných kontrol - účast na koordinovaných kontrolách v rámci mimořádných kontrol KHS Jihomoravského kraje a KHS Zlínského kraje - společné kontroly při plnění úkolu SLIC - dodržování předpisů při používání chemických látek na pracovištích - spolupráce v rámci závěrečných kontrolních prohlídek staveb Agrární komora ČR - formou poskytování konzultací Technická inspekce České republiky - vzájemné konzultace a předávání informací v rámci kontrolní činnosti




8. Závěr Při hodnocení současné situace v oblasti bezpečnosti práce a dodržování předpisů v oblasti pracovněprávních vztahů považuje OIP tak, jak vyplývá z této zprávy i ze zpráv z let předcházejících, popř. ze samostatných informací o plnění dílčích úkolů dle plánu SÚIP, za nutné poukázat zejména na následující skutečnosti.  Neznalost předpisů v oblasti bezpečnosti práce u zaměstnavatelů i nadále přetrvává. Zaměstnavatelé s menším počtem zaměstnanců většinou spatřují plnění povinností v oblasti BOZP pouze v uskutečnění školení svých zaměstnanců, které zajišťují s využitím externích poradců. Taková školení zpravidla nejsou zaměřena na konkrétní výkon práce a jsou více či méně formální záležitostí. Setrvává podcenění přípravy k výkonu pracovní činnosti. Příprava to není jen seznámení s právními předpisy, ale je nutné, aby proběhlo důkladné seznámení s technologickými a pracovními postupy, v případě obsluhy složitějších strojů a zařízení seznámení s jejich obsluhou, včetně praktického zacvičení.  Jak vyplývá z analýzy pracovních úrazů je nutné zvláštní pozornost věnovat novým zaměstnancům v prvních třech měsících výkonu pracovní činnosti. Pracovní úrazovost je v prvních třech měsících vyšší nejen u věkové kategorie 18 – 24 let, která zahrnuje především osoby, které poprvé nastupují do zaměstnání, ale také u osob, které často mění zaměstnání a ocitají se tak v novém neznámém prostředí bez dostatečných praktických zkušeností. 

Velmi kladně lze hodnotit spolupráci s orgány a organizacemi, jak při kontrole příčin a okolností pracovních úrazů, během kolaudačních řízení či v oblasti prevence závažných havárií, tak i při provádění kontrol, koordinaci společného postupu a předávání vzájemných zkušeností.

 V oblasti pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek je nadále vysoký počet podání zaměstnanců a jejich zástupců na neplnění povinností vyplývajících z právních předpisů. Převážná většina všech podání byla v oblasti odměňování a náhrad, ukončení pracovního poměru, případně i vědomé nerespektování předpisů ze strany zaměstnavatelů  V oblasti kontrol nelegálního zaměstnávání je vysoký počet podání zaměstnanců a jejich zástupců na neplnění povinností vyplývajících z právních předpisů. Převážná většina všech podání byla na výkon práce bez pracovní smlouvy.  Častým jevem u podání podnětů je zpoždění podání několika měsíců a často až po skončení pracovního poměru. Velká prodleva umožňuje zaměstnavatelům upravit dokumentaci o odpracované době tak, že nelze již prokazatelně zjistit skutečný stav. Je nutné, aby zaměstnanec průběžně využíval svoje právo nahlížet do evidence pracovní doby a případné neshody řešil bez zbytečného odkladu. V případech, kdy zaměstnavatel odmítá umožnit zaměstnanci nahlédnutí do evidence pracovní doby, je nezbytné uplatnit nárok na toto právo písemnou formou. Mnoho problémů v oblasti pracovněprávních vztahů a pracovních podmínek vzniká především z důvodu, že zaměstnanec nevěnoval pozornost obsahu pracovní smlouvy a dále při ukončení pracovního poměru.




9.

Význam použitých zkratek

OIP


SÚIP

Státní úřad inspekce práce

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

KHS


VTZ

vyhrazená technická zařízení

BOZP

bezpečnost a ochrana zdraví při práci

PÚ

pracovní úraz

OSVČ

osoba samostatně výdělečně činná

OOPP

osobní ochranné pracovní prostředky

NLZ

nelegální zaměstnávání

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

KHS


PČR

Policie České republiky

FÚ

Finanční úřad

BP

Program „Bezpečný podnik“

PVP

pracovní vztahy a podmínky

OSSZ

Okresní správa sociálního zabezpečení

PD

pracovní doba

DPP

dohoda o provedení práce

DPČ

dohoda o pracovní činnosti

Zákon o inspekci práce zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů Zákoník práce, ZP

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 309/2006 Sb.

zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů



ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ A ZLÍNSKÝ KRAJ ZA ROK 2012

Recommend Documents