ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ A ZLÍNSKÝ KRAJ ZA ROK 2015

Č.j. 6438/16/13.3

ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ A ZLÍNSKÝ KRAJ ZA ROK 2015

Ing. et Ing. Bc. Tomáš Musil vedoucí inspektor

Stránka 2 z 103

OBSAH 1.

Úvod str. 3 – 9 Základní údaje Konzultační místa – poradenství Územní působnost OIP Působnost a příslušnost inspektorátu Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP a projektu „OP LZZ“ Garanti úkolů kontrolní činnosti v roce 2013

2.

Základní statistické údaje o kontrolní činnosti Počty kontrolovaných subjektů, protokolů o kontrolní činnosti a počty zjištěných závad Analýza uložených pokut

3.

Inspekční činnost str. 21 – 92 Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti bezpečnosti práce Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti pracovních vztahů a podmínek Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti nelegálního zaměstnávání

4.

Pracovní úrazy

str. 92 – 98

5.

Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost Poradenská činnost Výchova a vzdělávání zaměstnanců OIP Publikační činnost, činnost v rámci regionu působnosti OIP

str. 99 – 101

6.

Ochrana veřejnosti

str. 102

Význam nejčastěji použitých zkratek

str. 10 - 20

str. 103

Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2015

Stránka 3 z 103

1. Úvod 1.1 Základní údaje

Sídlo:

Milady Horákové 3 658 60 Brno

Telefon:

950 179 900

E-mail:

[email protected]

Datová schránka:

a9heffd

Vedoucí inspektor:

Ing. et Ing. Bc. Tomáš Musil

Vedoucí právního oddělení:

JUDr. Dagmar Berková

Vedoucí oddělení ekonomicko – provozního: Ing. Marcela Ščerbová Vedoucí oddělení inspekce I:

Ing. František Šebela

Vedoucí oddělení inspekce II:

Ing. Zdeněk Juránek

Vedoucí oddělení inspekce III:

Bc. Antonín Vojta

Vedoucí oddělení inspekce kontroly nelegálního zaměstnávání pro JmK:

Mgr. František Burian

Vedoucí oddělení inspekce kontroly nelegálního zaměstnávání pro ZK:

Mgr. Jana Vydarená (do 24.6.2015) Ing. Petra Macegová (od 25.6.2015)

Základní organizační schéma OIP

Vedoucí inspektor

asistent vedoucího inspektora

oddělení právní

oddělení ekonomicko - provozní

oddělení

oddělení

oddělení

inspekce I

inspekce II

inspekce III

oddělení inspekce kontroly nelegálního zaměstnávání pro JmK


oddělení inspekce kontroly nelegálního zaměstnávání pro ZK

Stránka 4 z 103

1.2 Konzultační místa – poradenství Brno Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj Milady Horákové 3, 658 60 Brno tel.: +420 950 179 900 pracovní vztahy a podmínky: v pondělí a ve středu od 08:00 – 11:30, 12:00 - 17:00 bezpečnost práce: ve středu od 08:00 – 11:30, 12:00 - 17:00

Zlín budova Okresní správy sociálního zabezpečení ve Zlíně Třída T. Bati 3792, 762 61 Zlín tel.: +420 950 179 985 (pondělí), +420 950 179 981 (středa), +420 950 179 987 (lichá středa) pracovní vztahy a podmínky: každé pondělí od 08:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (kancelář č. 403 a č. 409) bezpečnost práce: lichou středu od 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 (kancelář č. 404)

Blansko Úřad práce ČR – kontaktní pracoviště Blansko Vodní 1992/9, 678 01 Blansko – kancelář č. 220 pracovní vztahy a podmínky: každou středu od 08:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 bezpečnost práce: lichou středu od 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00

Břeclav budova Městského úřadu Břeclav nám. T. G. Masaryka 3, 690 81, Břeclav – kancelář č. 321 tel.: + 420 519 311 500 pracovní vztahy a podmínky: každou středu od 08:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 bezpečnost práce: lichou středu od 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00

Hodonín Úřad práce ČR – kontaktní pracoviště Hodonín Lipová alej 3846/8, 695 01 Hodonín – kancelář č. 22 pracovní vztahy a podmínky: každou středu od 08:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 bezpečnost práce: lichou středu od 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00


Stránka 5 z 103 Kroměříž Úřad práce ČR – kontaktní pracoviště Kroměříž Erbenovo nábřeží 4251, 767 01 Kroměříž – kancelář č. 206 pracovní vztahy a podmínky: každou středu od 08:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 bezpečnost práce: lichou středu od 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00

Vsetín budova Krajské hygienické stanice ve Vsetíně 4. května 287, 755 01 Vsetín – kancelář č. 322 pracovní vztahy a podmínky: každou středu od 08:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 bezpečnost práce: lichou středu od 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00

Vyškov Úřad práce ČR – kontaktní pracoviště Vyškov Palánek 375/3a, 682 01 Vyškov – kancelář č. 263 pracovní vztahy a podmínky: každou středu od 08:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 bezpečnost práce: lichou středu od 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00

Znojmo budova Celního úřadu ve Znojmě – kancelář č. 101 28. října 7, 669 02 Znojmo tel.: + 420 515 209 454 pracovní vztahy a podmínky: každou středu od 08:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 bezpečnost práce: lichou středu od 8:00 – 12:00, 13:00 – 15:00

Pozn.: kontakty na jednotlivá konzultační místa jsou platné k 3.2.2016


Stránka 6 z 103

1.3 Územní působnost OIP Jihomoravský kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno 7 okresy (Brno - město, Brno – venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo) a má celkovou rozlohu 7 195 km2. V kraji je celkem 673 obcí, z toho 21 obcí s rozšířenou působností, 48 obcí má status města. Sídlem kraje je druhé největší město České republiky Brno, celkový počet obyvatel kraje je 1 172 853 1). Zlínský kraj je tvořen 4 okresy (Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště) a má celkovou rozlohu 3 963 km2. V kraji je celkem 307 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností a 30 obcí má statut města. Sídlem Zlínského kraje je statutární město Zlín. Celkový počet obyvatel kraje je 585 261 1).

1)

Zdroj: internet (Krajské úřady JmK a ZK, Wikipedie)

1.4 Působnost a příslušnost inspektorátu Působnost inspektorátu se dle § 6 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o inspekci práce“) vztahuje na: a) zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce, b) fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují, c) fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu a nikoho nezaměstnávající, d) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené pod písmeny b) a c), e) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a na koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, f) vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu, g) právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, další právnické osoby nebo fyzické osoby, u nichž se uskutečňuje praktické vyučování žáků středních škol, odborných učilišť nebo vyšších odborných škol, h) věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na odsouzené, i) právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi.


Stránka 7 z 103

Inspektorát dle § 5 zákona o inspekci práce vykonává kontrolu v rozsahu stanoveném v § 3 zákona o inspekci práce, ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění, kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků, neprodleně kontroluje závady, o nichž byl vyrozuměn odborovou organizací podle § 322 odst. 3 zákoníku práce, je oprávněn kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů, popřípadě se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje, poskytuje úřadu údaje o o pracovních úrazech, pro vedení informačního systému o pracovních úrazech podle § 4 odst. 4 zákona o inspekci práce, ke kterým došlo v jeho územním obvodu, včetně jejich organizačních a technických příčin, o rizicích při výkonu práce zjištěných kontrolou a o opatřeních přijatých k jejich odstranění pro vedení informačního systému podle § 4 odst. 5 zákona o inspekci práce, předkládá úřadu podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se právních předpisů uvedených v § 3 odst. 1 zákona o inspekci práce, poskytuje informace a zpracovává zprávy o plnění svých úkolů, které předkládá Státnímu úřadu inspekce práce, vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, uplatňuje při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, poskytuje zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích, správních deliktech nebo zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f) zákona o inspekci práce, je oprávněn zakázat (omezit) výkon práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce.

V souladu s § 3 zákona o inspekci práce inspektorát kontroluje dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi, právního předpisu, který stanoví povinnost uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo na obsazení místa vedoucího úředníka územního samosprávného celku, jakož i to, zda veřejná výzva nebo výběrové řízení byly provedeny včetně jejich průběhu, právního předpisu upravujícího péči o dítě v dětské skupině. Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2015

Stránka 8 z 103

Inspektorát rovněž kontroluje dodržování kolektivních smluv v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle § 305 zákoníku práce a vnitřních předpisů vydaných podle zákoníku práce, jestliže zakládají práva zaměstnanců. Inspektorát vykonává také kontrolu také v případech stanovených zvláštními právními předpisy.

1.5 Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP a projektu KNZ Počet pracovníků, struktura a personální obsazení OIP Limit zaměstnanců pro rok 2015

68

Fyzický stav zaměstnanců k 31.12.2015 Průměrný orientační počet zaměstnanců k 31.12.2015 Roční průměrný přepočtený stav zaměstnanců Plnění stavu zaměstnanců v roce 2015

64 64 65,676 96,58 %

9.00 - vedoucí inspektor 9.10 - kancelář vedoucího inspektora (asistentka) 9.30 - právní oddělení (VO + asistentka + právníci) 9.20 – oddělení ekonomicko-provozní 9.41 – oddělení inspekce I (VOI + asistentka + inspektoři) 9.42 - oddělení inspekce II (VOI + asistentka + inspektoři) 9.50 - oddělení inspekce III (VOI+asistentka+inspektoři)

1 1 1+1+3 1+3 1+1+16 1+1+12 1+1+18

Stav zaměstnanosti k 31.12.2015

64

Inspektorů OIP celkem Z toho mužů žen

46 28 18

Počet pracovníků, struktura a personální obsazení projektu „OP LZZ“ 9.71 – oddělení inspekce KNZ – Jihomoravský kraj (VO+asistentka+právníci+inspektoři) 9.72 – oddělení inspekce KNZ – Zlínský kraj (VO+asistentka+právníci+inspektoři) Stav zaměstnanosti k 31.12.2015 Inspektorů „KNZ“ celkem Z toho mužů žen

1+1+2+18 1+1+2+11

37 29 14 15


Stránka 9 z 103

1.6 Garanti úkolů v roce 2015

15.1.049 15.1.050 15.1.066 15.1.101 15.1.103

Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Program „Bezpečný podnik“ Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní, BOZP a zaměstnanosti Kontrola plnění povinného podílu zaměstnávání OZP podle zákona o zaměstnanosti Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců

15.1.110

Kontrola agenturního zaměstnávání

15.1.111

Kontrola rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontroly dodržování ochrany osobních práv na pracovišti

15.1.123 15.1.131 15.1.132 15.1.133

15.1.134 15.1.136 15.1.137 15.1.138 15.1.139 15.1.140 15.1.142 15.1.144 15.1.145

Kontrola dodržování minimální a zaručené mzdy Bezpečnost práce ve stavebnictví Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Bezpečnost práce při používání zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene Bezpečnost práce při provozu plynových zařízení se zaměřením na objekty využívané pro vzdělávání, ubytování a volný čas dětí a mládeže Bezpečnost práce při provozu chladících zařízení, kompresorových stanic a tlakových nádob stabilních Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb Kontrola systému BOZP v potravinářském průmyslu Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic Hlavní úkol zaměřený na bezpečnost práce při těžbě a soustřeďování dříví stroji a zařízeními s lanovými systémy

Ing. Jan Strouhal Ing. Lukáš Šebela Bc. Martin Škára Ing. Jitka Pleskačová Ing. Petra Macegová Mgr. Jindra Papoušková Mgr. Radka Sladká Bc. Dagmar Mertová Ing. Radomír Tomeček Ing. Pavel Juračka Ing. Petr Brulík

Bc. Libor Kaminski Ing. Svatopluk Ždánský Ing. Luděk Zemánek Ing. Roman Janás Ing. Iva Pirkovská Ing. Radomír Tomeček Josef Juráček Ing. Luděk Zemánek Ing. Jan Macháček


Stránka 10 z 103

2. Základní statistické údaje o kontrolní činnosti 2.1 Počty kontrolovaných subjektů, protokolů a kontrolní činnosti a počty zjištěných závad Inspekce dle úkolu Číslo 15.1.049 15.1.050 15.1.066 15.1.067 15.1.068 15.1.069 15.1.080 15.1.083 15.1.087 15.1.090 15.1.091 15.1.093 15.1.098 15.1.099 15.1.101 15.1.103 15.1.110 15.1.111 15.1.113 15.1.123 15.1.131 15.1.132 15.1.133

15.1.134 15.1.136 15.1.137 15.1.138 15.1.139 15.1.142 15.1.143 15.1.144 15.1.145

Název úkolu Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií Program Bezpečný podnik Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti pracovněprávní Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti ZoZ Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti NLZ Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti BOZP Následné kontroly PVP Následné kontroly BOZP Následné kontroly VTZ - ZZ Kontrola příčin a okolností smrtelných pracovních úrazů Kontrola příčin a okolností závažných pracovních úrazů Kontrola příčin a okolností ostatních pracovních úrazů Zahájení správního řízení na základě kontroly jiného orgánu státní správy Ostatní nezařazené úkoly Kontrola plnění PP zaměstnávání OZP podle ZoZ-zaměstnavatel Kontrola nelegálního zaměstnávání občanů ČR a cizinců Kontroly agenturního zaměstnávání Kontrola rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontrola dodržování ochrany osobních práv na pracovišti Kontroly zastřených agentur práce Kontroly dodržování minimální a zaručené mzdy Bezpečnost práce ve stavebnictví Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem Kontrola systému bezpečnosti práce, provozu technických zařízení a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Kontrola bezpečnosti při provozu zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene Bezpečnost práce při provozu plynových zařízení se zaměřením na objekty využívané pro vzdělávání, ubytování a volný čas dětí a mládeže Bezpečnost práce při provozu chladících zařízení a kompresorových stanic a tlakových nádob stabilních Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Kontrola BOZP v potravinářství Bezpečné provozování těžebně-dopravních prostředků při práci v lese Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic Bezpečnost práce při těžbě a při soustřeďování dříví stroji a zařízeními s lanovými systémy


Počet 25 45 595 15 303 86 2 26 4 5 26 1 72 26 16 972 33 18 5 67 136 49 583 113 80 100 62 53 62 2 11 49

Stránka 11 z 103 15.1.201

Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů, provozujících svou činnost ve velkoskladech a logistických centrech, zaměřená na oblast NLZ a základních institutů v oblasti PVP 15.1.202 Mimořádná kontrolní akce u zaměstnavatelů, provozujících svou činnost v pekárnách a výrobnách potravin s nočním provozem 15.1.203 Mimořádná kontrolní akce v součinnosti s Policií ČR, zaměřená na nelegální zaměstnávání v restauracích a barech Celkový počet inspekcí za rok 2015

Inspekce dle právní formy kontrolované osoby Právní forma Akciová společnost Církevní organizace a náboženské společnosti Družstvo Evropská společnost Fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a zákona o zemědělství Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona Obec (obecní úřad) Obecně prospěšná společnost Organizační jednotka sdružení Organizační složka státu Příspěvková organizace Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) Společenství vlastníků jednotek Společnost komanditní Společnost s ručením omezeným Spolek Státní podnik Subjekty bez IČ Školská právnická osoba Veřejná obchodní společnost Veřejná výzkumná instituce Vysoká škola Zahraniční firmy Zahraniční osoba Zahraniční spolek Zemědělský podnikatel - fyzická osoba Celkový součet

5 17 55 3720

Počet 400 5 56 5 46 788 21 5 3 3 165 21 3 3 2112 1 1 1 4 10 2 7 5 25 1 27 3720

Inspekce dle druhu činnosti Druh činnosti Bezpečný podnik Běžná kontrola Integrovaná inspekce Kontrola příčin a okolností pracovních úrazů Mimořádná kontrola Následná kontrola Postoupená kontrola Šetření podnětu Celkový součet

Počet 45 2402 25 33 78 32 72 1033 3720


Stránka 12 z 103

Nedostatky dle objektu Typ objektu Agenturní zaměstnávání Agenturní zaměstnávání dle ZoZ Akumulátorovny a nabíjecí stanice Bezpečnost práce při výrobě zařízení a materiálů Bourání Brusky Diskriminace a rovné zacházení - ostatní Diskriminace a rovné zacházení při uplatňování práva na zaměstnání Dovolená Drcení,mletí rozbíjení a mísení Evidence a regist. prac. úrazů a hláš. nehod a por Evidence zaměstnanců agentury práce Evidenční povinnost při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí Frézky Garáže Hoblovky a obrážečky Hydraulické ruky Chladicí zařízení Informační povinnost při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí Jeřáby a jiná zdvihadla Jeřáby dálkově ovládané Kabelové prostory, kanály a lávky Komunikace mezi výrobními provozními budovami Kotelny Kotoučové pily Lisy Manipulace s dřívím (zaměřeno na pohyb dříví - kulatiny) Manipulační sklady (mimo NV č. 28/2002 Sb.) Manipulátory Míchačky Mobilní jeřáby Mostové jeřáby Motorové vozíky Nabídka zaměstnání Náhrady Nářadí Nebezpečné látky Nelegální práce Nezjištěno Obuvnický vysekávací stroj Odborná způsob.oprávněn.organiz. - el.zařízení Odborná způsobilost pracov.v elektrotechnice Odměňování zaměstnanců Ochrana osobních práv zaměstnance Ochranná opatření u elektrických zařízení Osobní ochranné pracovní prostředky Ostatní

Počet nedostatků 61 4 1 2 9 44 4 1 23 4 29 1 5 10 1 1 19 60 97 92 2 1 32 101 17 16 1 2 1 3 10 27 47 1 131 34 16 265 8 1 2 2 430 5 14 139 39

Násobnost nedostatků 708 12 1 17 9 49 4 1 52 4 54 1 14 11 3 1 27 146 224 185 3 1 44 122 18 20 1 3 1 12 12 40 52 1 253 53 32 176 19 1 2 2 1121 14 14 243 46


Stránka 13 z 103 Oznámení plnění povinného podílu zaměstnávání OZP Oznamovací povinnost při zprostředkování zaměstnání - §59 OZP - ostatní Palety Papírenské stroje Parní a kapalinové kotle Pásové pily Pily na kov Plnění povinností koordinátora stavby Plnění povinností zadavatele stavby Pohyblivé pracovní plošiny Pojištění záruky pro případ úpadku Portálové a poloportálové jeřáby Potiskování materiálů Povinný podíl OZP Práce s motorovou řetězovou pilou mimo práce v lese a na pracovištích obdobného charakteru Práce ve výškách Pracovní doba Pracovní doba v dopravě pro BOZP Pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Pracovní prostředí Prostředky pro vázání,zavěšení a uchopení břemen Provoz a údržba silničních vozidel Průmyslové roboty a manipulátory Průmyslové rozvody a vedení Příklepové,tiskařské,ohýbací a drážkovací lisy Rámové pily Regálové zakladače Regály Rovné zacházení Rozvodná zařízení Řezání Řízení péče a bezpečnost práce v organizacích Silová el.vedení Skladování a manipulace s rop.látkami (olej. hosp Sklady a skladování Sklady kulatiny a řeziva (mimo NV 28/2002 Sb.) Součinnost zaměstnavatele a orgánu zaměstnanců Soustruhy Soustřeďování dříví Soustřeďování dříví lanovkou a lanovými systémy a vyklizovacími navijáky Srovnávačky a tloušťovačky Stavební stroje Staveniště Stroje pro zpracování pryže a plastických hmot Strojní nůžky Svařování a termické řezání Svislé frézky Švarcsystém Tepelné zpracování a moření kovů

7 3 2 4 5 1 3 8 32 37 7 1 2 1 9 1

7 3 2 4 5 1 3 8 41 37 9 1 2 1 9 1

123 223 6 618 52 22 71 4 53 3 2 2 142 17 46 9 889 204 2 238 1 8 7 1 1

154 834 11 1564 79 47 74 8 74 14 2 3 411 70 50 10 1173 227 2 322 1 16 7 1 1

1 3 205 3 8 4 1 58 3

1 3 302 3 9 5 1 66 7


Stránka 14 z 103 Těžba dříví motorovou řetězovou pilou Tlakové licí stroje Tlakové nádoby k dopravě plynů Tlakové nádoby stabilní Transportní zařízení Věžové jeřáby Vrátky a navijáky Vrtačky Výrobní a provozní budovy Vysílaní k výkonu práce Výtahy Výtahy pro dopravu osob Zakružovačky a rovnačky Záření Zařízení pro plnění nádob plyny a tlakové stanice Zařízení pro rozvod plynů Zařízení pro spalování plynů Zařízení pro výrobu a úpravu plynů Zařízení pro zvyšování a snižování tlaku plynů Zásobníky sypkých hmot Zemní práce Zprostředkování zaměstnání - ostatní Zprostředkovávání zaměstnání bez povolení Žebříky Celkový součet

4 1 40 163 7 11 2 16 1025 1 6 2 1 1 1 137 74 9 3 9 11 2 15 50 6579

4 1 51 242 26 15 2 16 2310 1 9 3 1 1 1 150 122 11 4 13 21 11 129 64 12723

Nejčastěji porušované oblasti - objekty (2015) 1025 Řízení péče a bezpečnost práce v organizacích

889 618

Odměňování zaměstnanců

430 265 238 223 205 204 163 142 139 137 131 123 101

Sklady a skladování Staveniště Tlakové nádoby stabilní Osobní ochranné pracovní prostředky Náhrady Kotelny 0

200

400

600

800

1000

1200

Nejčastěji porušované oblasti - objekty


Stránka 15 z 103

Meziroční srovnání porušení dle oblastí Řízení péče a bezpečnost práce v organizacích Odměňování zaměstnanců Sklady a skladování Staveniště Tlakové nádoby stabilní Osobní ochranné pracovní prostředky Náhrady Kotelny 0 2012 (celkem 10480)

500

2013 (celkem 10119)

1000 2014 (7128)

1500

2000

2500

2015 (celkem 6579)

Nedostatky dle jednotlivých oblastí (úseků) Oblast Agenturní zaměstnávání (ZIP §20a, §33a) Bezpečnost práce (ZIP §17, §30) Bezpečnost technických zařízení (ZIP §19, §32) Diskriminace a rovné zacházení (ZoZ §139, §140) Dovolená (ZIP §16, §29) Náhrady (ZIP §14, §27) Nelegální práce cizinců mimo EU (ZoZ §139, §140) Nelegální práce občanů ČR (ZoZ §139, §140) Nelegální práce občanů EU mimo ČR (ZoZ §139, §140) Odměňování zaměstnanců (ZIP §13, §26) Pracovní doba (ZIP §15, §28) Pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (ZIP §12, §25) Rovné zacházení (ZIP §11, §24) Součinnost zaměstnavatele a orgánu zaměstnanců (ZIP §10, §23) Vyhrazená technická zařízení (ZIP §20, §33) Zaměstnávání osob se zdravotním postižením (ZoZ §139, §140) Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí (ZoZ §139, §140) Zprostředkování zaměstnání (ZoZ §139, §140) Nezařazené do žádné oblasti Celkový součet


Počet 61 4106 2 6 23 125 105 207 31 408 223 602 17 8 363 17 101 26 148 6579

Stránka 16 z 103

2.2 Analýza uložených pokut Na základě kontrolami zjištěných porušení právních předpisů (zákoníku práce, zákona o zaměstnanosti zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nařízení vlády a vyhlášek provádějících zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) byly v souladu se zákonem o inspekci práce a správním řádem vydávány příkazy a rozhodnutí o uložení pokuty. V roce 2015 tak bylo vedeno 518 řízení, vydáno celkem 435 příkazů či rozhodnutí a uloženy pokuty ve výši 28 514 000,00 Kč. Právní moci nabylo 418 rozhodnutí, kterými byly uloženy pokuty ve výši 22 096 500,00 Kč. Celková částka uložených pokut se oproti roku 2014 snížila přestože počet pravomocných rozhodnutí se mírně zvýšil. Ke snížení celkové výše pokut a došlo v souvislosti se zásadním rozvojem judikatury, prokazování deliktu umožnění výkonu nelegální práce a výkonu nelegální práce je stále složitější a mnohá řízení byla právě z těchto důvodů zastavena. Dále byl zaveden nový delikt, který spočívá v tom, že zaměstnavatel nemá na pracovišti doklady prokazující existenci pracovněprávního vztahu. Pokuty jsou v tomto případě ukládány ve velmi nízkých částkách. Tabulka pravomocné pokuty Pokuta po nabytí právní moci 2015 21 956 500,00

Počet pravomocně uložených pokut 418

Zajímavé je také členění pravomocných pokut podle porušených právních předpisů. Největší počet sankcí je uložena za porušení povinností v oblasti pracovních vztahů a podmínek vyplývajících ze zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce - 187 pravomocných pokut ve výši 8,5 mil Kč. Následuje porušování širokého okruhu povinností stanovených zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zejména v oblasti nelegálního zaměstnávání – 146 pravomocných pokut ve výši 12 mil Kč. V oblasti BOZP je nejčastěji porušovaným předpisem zák. č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a nař. vl. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky– celkem 65 pravomocných pokut v celkové výši dosahující téměř 2,5 mil Kč . Tabulka počet pravomocně uložených pokut rozčleněných podle porušeného předpisu Porušení předpisu 2015 101/2005 Sb. 118/2000 Sb. 201/2010 Sb. 21/1979 Sb. 262/2006 Sb. 309/2006 Sb. 362/2005 Sb. 378/2001 Sb. 435/2004 Sb. 591/2006 Sb. 28/2002 Sb. 85/1978 Sb. 567/2006 Sb. Celkový součet

Počet uložených pokut 418 3 4 4 1 187 51 14 5 146 4 1 3 6 418

Pokuta prvního vydání 28 514 000,00 170 000,00 65 000,00 175 000,00 15 000,00 10 131 500,00 2 134 000,00 407 000,00 185 000,00 17 366 000,00 170 000,00 105 000,00 240 000,00 140 000,00 28 514 000,00

Pokuta po nabytí právní moci 22 096 500,00 170 000,00 65 000,00 150 000,00 15 000,00 8 517 500,00 2 059 000,00 407 000,00 185 000,00 12 123 500,00 170 000,00 80 000,00 215 000,00 140 000,00 22 096 500,00


Stránka 17 z 103 V roce 2015 bylo zahájeno 518 správních řízení. Zastaveno bylo 55 řízení o správních deliktech, protože se nepodařilo prokázat, že ke správnímu deliktu skutečně došlo, zda vůbec byla naplněna materiální stránka deliktu. Tato skutečnost souvisí s vývojem judikatury, který vyžaduje velmi podrobné dokazování, správní řízení často přirovnává k trestnímu procesu a přiklání se k častějšímu použití zásady in dubio pro reo. Řízení tak probíhá po dlouhou dobu, je nutné zvát svědky, akceptovat omluvy a nařizovat další jednání. Z výše uvedených důvodů dosud nebylo ukončeno 28 řízení, která zčásti nebyla ještě rozhodnuta ve správním řízení 2. stupně, zčásti se čeká na doručení a část řízení ještě probíhá v 1. stupni.

Srovnání počtu vydaných rozhodnutí a uložených pokut Z porovnání údajů za rok 2013, 2014 je v roce 2015 je patrný pokles celkové výše uložených pokut za porušení právních předpisů, přestože došlo ke zvýšení počtu vydaných příkazů a rozhodnutí. Trend započatý v roce 2012 a to skutečnost, že téměř proti každému příkazu je podán odpor a musí proběhnout standardní časově náročné správní řízení pokračuje, důvodem pro podání odporu je velmi často poukaz na majetkové poměry účastníka řízení a údajná nepřiměřenost výše pokuty. Toto tvrzení nelze úplně akceptovat, znamenalo by to, že nemajetná osoba může libovolně porušovat zákony a nemůže být postižena finanční sankcí, kterou jako jedinou může inspektorát ukládat. V dané situaci je uplatňována zásada legitimního očekávání, kdy za stejné či podobné porušení je ukládána obdobně vysoká pokuta a majetkové poměry účastníka jsou jen pomocným kritériem ovlivňujícím výši pokuty. Je také nutno přihlédnout k vývoji judikatury, která velmi ztěžuje prokázání závislé práce, ale i uložení pokuty v jiných případech. Tabulka srovnávající počty a výši pokut Rok Pokuta po nabytí právní moci 2012 19 816 500,00 2013 38 759 700,00 2014 45 098 300,00 2015 21 956 500,00

Počet uložených pokut 474 550 389 418

Pořádkové pokuty K vydávání rozhodnutí o uložení pokuty za nesoučinnost přistupuje inspektorát v případě opakovaného odmítnutí splnění povinnosti součinnosti (např. při nepředložení požadovaných dokladů). K vydání rozhodnutí o uložení pokuty za nesoučinnost je přistupováno jako ke krajnímu řešení, kdy domluva s kontrolovanou osobou (povinnou osobou) není možná a je tak ztěžována vlastní kontrolní činnost inspektorátu. V roce 2015 bylo uloženo 49 pokut ve výši 2 119 000,00 Kč. Srovnání s předchozími lety není možné, protože právní úprava správního deliktu nabyla účinnosti v novele zákona o zaměstnanosti resp. kontrolního řádu účinné od května 2014.

Odvolání V roce 2015 bylo podáno 81 odvolání. Způsob vyřízení odvolání Způsob vyřízení Odvolání zamítnuto, RZ OIP potvrzeno Snížena pokuta Rozhodnutí zrušeno Vráceno zpět k novému řízení z toho zastaveno

Počet případů 49 15 1 16 7


Stránka 18 z 103 Důvody SÚIP pro snížení uložené pokuty spočívaly v doložení tíživé ekonomické situace účastníkem řízení. Po rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení spodní hranice pokuty za umožnění nelegálního zaměstnávání byly také snižovány pokuty právě z důvodu neexistence dolní hranice. Zrušená a vrácená rozhodnutí ve většině případů souvisela s vývojem judikatury v oblasti nelegálního zaměstnávání. Po doplnění řízení bylo potvrzeno dalších 9 rozhodnutí. Počet vydaných rozhodnutí rozčleněný na pravomocná rozhodnutí a rozhodnutí napadená odvoláním

Opravné prostředky 16

15 28 vydaná rozhodnutí 518

418

počet odvolání potvrzená rohodnutí vrácená rozhodnutí

49

zrušená rozhodnutí

81

pravomocná rozhodnutí 15

podané žaloby pokuta snížena nevyřízeno

1

Počty vyjádření k žalobám Dále bylo zpracováno 16 vyjádření k žalobám, které podali účastníci řízení proti rozhodnutí odvolacího orgánu, který potvrdil naše rozhodnutí. Vyjádření k žalobě je časově i odborně náročné, protože je nutné se vypořádat s odbornými námitkami advokátů. Rok

2012

2013

2014

2015

Počet žalob

12

36

26

16

2.3 Vydání rozhodnutí o zákazu dle § 7 odst. 1 písm. f) zákona o inspekci práce V roce 2015 byly vydány z čtyři zákazy používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků a zařízení dle § 7 odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o inspekci práce. Jeden zákaz se týkal stavby-bouracích prací, které ohrožovaly nejen pracovníky, ale i na frekventované veřejně přístupné okolní chodníky, silnice a parkovací místa. Druhý zákaz byl vydán v souvislosti s technickým stavem mechanických klikových nůžek, nože byly v trvalém pohybu a navíc nůžky neměly kryt bránící vsunutí končetin do prostoru pohybujících se nožů. Dva zákazy byly vydány u jedné kontrolované osoby, kdy bylo zjištěno, že provozuje svoji činnost v prostorách určených k demolici a že hrozí zřícení stropů – zlomené a propadlé dřevěné krovy - v přístupových cestách ke skladovým prostorám.


Stránka 19 z 103 Rozhodnutí o zákazu práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců, je-li vykonávána v rozporu se zvláštním právním předpisem, práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce dle § 7 odst. 1 f) bod 2 zákona o inspekci práce v roce 2015 vydáno nebylo.

2.4 Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím V roce 2015 bylo podáno 11 žádostí o informace. V 9 případech bylo žadateli vyhověno a požadované informace mu byly poskytnuty v zákonné lhůtě. Ve dvou případech byla vydána rozhodnutí o odmítnutí žádosti s tím, že OIP těmito údaji nedisponuje. Oba žadatelé rozhodnutí akceptovali a neodvolali se. Stížnost na postup při vyřizování žádosti nebyla podána. Informace dle ustanovení § 5 zákona č. 106/1999 Sb. jsou zveřejňovány v elektronické podobě na internetových stránkách www.suip.cz/oip09 (rubrika „O nás – Povinně zveřejňované informace“), v tištěné podobě na úřední desce vedle vstupních dveří Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj (Milady Horákové 3, Brno). Informace týkající se zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, včetně přehledu předpisů, podle nichž oblastní inspektorát práce jedná a rozhoduje a které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace, jsou zájemcům k nahlédnutí v listinné podobě v sídle inspektorátu v kanceláři č. 502 ve 4. patře budovy na výše uvedené adrese. Dotazy občanů, institucí a novinářů na informace jsou zodpovídány v průběhu celého kalendářního roku. Tyto požadavky se vyřizují v rámci bezplatného poskytování základního poradenství, spolupráce s orgány státní a veřejné správy či spolupráce s jinými institucemi, v rámci propagace činnosti inspekce práce či osvěty v oblasti pracovního práva a v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nejsou zařazovány do evidence žádostí o informace podle výše zmiňovaného zákona.

2.5 Stížnosti podané dle ustanovení § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád

Celkem podaných stížností v r. 2015

14

z toho podáno v 1. pololetí

9

podáno v 2. pololetí

5

vyřízeno v 1. pololetí

8

vyřízeno v 2. pololetí

4

nevyřízeno v r. 2015

2 (1 stížnost byla vyřízena dne 5.1.2016)

Výsledek šetření stížností: Důvodných

1

částečně důvodných

0

Nedůvodných

12

Neprokázáno

0


Stránka 20 z 103 Počet stížností se zvýšil zejména v souvislosti s účinností nového kontrolního řádu od května 2014. Opravný prostředek – námitky dle ust. § 13 zák. č. 255/2012 Sb., o kontrole ( kontrolní řád) mohou směřovat pouze do kontrolních zjištění. Pokud kontrolovaná osoba napadá postup inspektora, pak je nutno tato podání vyřídit jako stížnost v režimu ust. § 175 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád.


Stránka 21 z 103

3.

Inspekční činnost

3.1

Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti bezpečnosti práce

3.1.1 Bezpečnost práce ve stavebnictví Cílem kontrolní činnosti ve stavebnictví v roce 2015 bylo prověření dodržování povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích se zaměřením na bezpečný způsob prováděné práce a působit tak na celkové snižování počtu pracovních úrazů na staveništích. Prováděné kontroly byly zaměřeny zejména na zajišťování bezpečnosti práce při pracích ve výškách, při zemních pracích (zejména způsob zajištění výkopů), při manipulaci s materiálem na staveništích a při stavebně montážních pracích. Výběr subjektů ke kontrolní činnosti byl směřován na malé a střední subjekty, a to zejména na ty, u nichž byly v minulých kontrolách zjištěny závažné nedostatky, včetně kontrol OSVČ, kontrol stavenišť hlavních dodavatelů a dalších významných dodavatelských subjektů velkých investičních celků, subjektů, vybraných na základě zaslaných oznámení o zahájení prací s přihlédnutím k pracím a činnostem se zvýšeným ohrožením života a zdraví, které na staveništi byly prováděny, subjektů se zvýšenou úrazovostí a subjektů, u kterých nebyla kontrola dlouhodobě provedena. Předmět kontroly dle zadání úkolu: - zda se při práci více zhotovitelů na jednom staveništi tyto subjekty vzájemně informují o rizicích vyplývajících z jejich činnosti a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením v případech, kdy není ustanoven koordinátor BOZP na staveništi, - zda zaměstnavatel vede dokumentaci o úrazech a vyhotovuje o nich záznamy, - zda zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům bezplatně podle vlastního seznamu osobní ochranné pracovní prostředky na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, - zda zaměstnavatel chrání zaměstnance proti pádu z výšky kolektivním zajištěním (ochranné zábradlí, ochranné ohrazení, záchytné lešení, záchytné sítě), - v případě, že zaměstnanci nejsou chráněni proti pádu kolektivním zajištěním, mají zaměstnavatelem přiděleny OOPP proti pádu, které jsou pro danou činnost vhodné, je určeno místo ukotvení a OOPP jsou pravidelně kontrolovány, - zda stavba, pracoviště nebo zařízení staveniště je zabezpečeno proti vstupu nepovolaných fyzických osob, - zda technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu, propadnutí střešní krytinou nebo sklouznutí ze střechy, odpovídají svým provedením bezpečnostním požadavkům, - zda je předepsaným (vhodným) způsobem zajištěn prostor pod a okolo přepravovaného břemene a pod prací ve výškách, - zda výkopové práce a stěny výkopů jsou bezpečně zajištěny a jsou provedeny bezpečné výstupy a sestupy, - zda zaměstnavatel seznámil obsluhu stavebních strojů s místními provozními a pracovními podmínkami majícími vliv na bezpečnost práce a obsluha stroj ovládá v souladu s návodem výrobce, - zda provoz staveništních rozvaděčů a pohyblivých přípojů je prováděn v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vzájemná informovanost o rizicích - na všech staveništích se v průběhu výstavby vyskytuje více zhotovitelů, kteří svou činností vytváří rizika, působící vzájemně na jednotlivé zhotovitele, vyskytující se na staveništi v daném časovém úseku výstavby. Na staveništích bylo kontrolováno, zda a jakým způsobem tato informovanost o rizicích mezi zhotoviteli probíhá. Stavby, na nichž působí koordinátor BOZP a stavby s určeným hlavním zhotovitelem tuto informovanost většinou splňují. Obsah takto vytvářených dokumentů bývá ovšem často formální (kopírování registrů rizik) a rozsahem příliš velký. Jsou v něm


Stránka 22 z 103 popisovány i činnosti a rizika na staveništi se nevyskytující a praktické povědomí o obsahu těchto dokumentů je u zhotovitelů proto malé. Záleží vždy zejména na úrovni koordinátora BOZP zda tato rizika, o kterých se zaměstnavatelé vzájemně informují, souvisejí pouze s jejich stavební činností prováděných na staveništi (pracovišti). U staveb s kratší dobou výstavby, staveb bez koordinátora BOZP a staveb, kde působí v rámci prováděných stavebních prací pouze drobní zaměstnavatelé, bylo zjišťováno neplnění této povinnosti častěji. Vedení dokumentace o pracovních úrazech a vyhotovování záznamů o nich - zaměstnavatelé vedou dokumentaci o úrazech téměř vždy. Vyhotovování záznamů o úrazu bez hospitalizace nebo s hospitalizací nepřesahující 5 dnů nelze při běžné kontrole zjistit. Možné porušení této povinnosti (vyhotovení záznamu o úrazu a jeho zaslání na příslušný oblastní inspektorát práce) bývá zjištěno až následně v rámci podnětu stížnosti postiženého zaměstnance. V rámci prováděných kontrol byly zjištěny také případy opožděného ohlášení pracovního úrazu na oblastní inspektorát práce (u hospitalizací úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů) a nezaslání záznamu o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc do pátého dne následujícího měsíce. Poskytování OOPP zaměstnancům bezplatně na základě vyhodnocení rizik - není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, udržovat tyto prostředky v použitelném stavu a kontrolovat jejich používání. V rámci kontroly poskytování OOPP zaměstnancům bylo zjišťováno, zda zaměstnavatel přiděluje OOPP na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, zda jsou poskytovány zaměstnancům bezplatně a jestli je o jejich přidělení vedena řádná dokumentace a ve vztahu k osobním ochranným prostředkům proti pádu z výšky, zda jsou pravidelně kontrolovány a zkoušeny. Opakované nedostatky byly zjištěny zejména ve špatné evidenci přidělení těchto prostředků. Ochranné prostředky, které nejsou denně používány při stavebních pracích na staveništi (např. OOPP proti pádu z výšky, prostředky zajišťující ochranu sluchu, zraku) jsou hromadně uloženy v šatně na staveništi a o jejich přidělení konkrétnímu zaměstnanci není vedena žádná dokumentace. U směrnic pro poskytování OOPP zaměstnancům na základě vyhodnocení rizik bývají zjištěny nedostatky výjimečně. Tyto jsou téměř vždy zpracovány pro kontrolované osoby (zaměstnavatele) odborně způsobilými osobami v prevenci rizik. Ochrana zaměstnance proti pádu z výšky kolektivním zajištěním - zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení. Při kontrolách pracovišť ve výšce byl zjišťován způsob a provedení zajištění ochrany proti pádu z výšky, vhodnost zvoleného způsobu zajištění pracoviště a zaměstnanců pracujících na tomto pracovišti. Bylo zjištěno časté porušení u zajišťování volných okrajů neosazením konstrukcí ochrany proti pádu, použití konstrukce ochranného zábradlí nedostatečné výšky a pevnosti, a to při pracovních činnostech spojených s armováním a betonáží železobetonových stropních konstrukcí, případně zdění obvodového zdiva (jeho založení a zdění do výšky 1,1 m). Na stavbách jsou tyto stavební práce, při kterých hrozí riziko pádu z výšky prováděny často OSVČ, které nemají prostředky na provedení kolektivního zajištění pracoviště. U otvorů v podlahách vznikajících při postupu prací na staveništi byly zjišťovány rovněž nedostatky. Otvory přesahující v obou půdorysných rozměrech 0,25 m nejsou často zejména u menších rozměrů (0,5 x 0,5 m) zajištěny zakrytím poklopem a to poklopem nezajištěným proti posutí nebo poklopem o nedostatečné únosnosti. Porušení povinností při ochraně zaměstnanců proti pádu z výšky kolektivním zajištěním bylo nejčastěji zjišťováno ve fázi tzv. hrubé stavby a při montáži nosného železobetonového skeletu. Přidělování OOPP proti pádu zaměstnancům, jsou-li tyto pro danou činnost vhodné, je určeno místo ukotvení a jsou-li OOPP pravidelně kontrolovány - u přidělování OOPP proti pádu z výšky zaměstnancům byly často zjišťovány nedostatky ve způsobu poskytnutí, přidělení. Zejména u malých organizací zaměstnavatel vlastní pouze jeden nebo dva OOPP proti pádu z výšky a při současné potřebě jejích použití více zaměstnanci jsou někteří vystaveni riziku pádu z výšky. U zaměstnavatelů, u kterých zaměstnanci používají OOPP proti pádu z výšky velmi často nebo i denně při výkonu své pracovní činnosti, je zvolení


Stránka 23 z 103 jeho druhu, místa kotvení a provádění kontrol většinou bez zjištěných nedostatků. Nedostatky byly zjišťovány zejména u zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci nejsou zvyklí a řádně vyškoleni pro používání vhodného druhu OOPP proti pádu z výšky. Bývá použit nevhodný druh osobních ochranných pracovních prostředků a to zejména v nevhodné kombinaci jejich jednotlivých prvků. U zejména malých zaměstnavatelů bylo také často zjišťováno, že u těchto prostředků nejsou prováděny pravidelně kontroly, prohlídky a zkoušky v souladu s průvodní dokumentací. Požadavky na zajištění stavby, pracoviště nebo zařízení staveniště proti vstupu nepovolaných fyzických osob - stavby, pracoviště a zařízení staveniště musí být ohrazeny nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných fyzických osob. Staveniště, a to zejména staveniště v zastavěném území, představuje pro veřejnost zvýšenou míru rizik v souvislosti s probíhající stavební činností. V rámci jednotlivých kontrol byl zjišťován způsob zajištění stavenišť proti vstupu nepovolaných fyzických osob, zda je prováděna kontrola zabezpečení staveniště, zda je použito vhodné bezpečnostní značení, zda je hranice staveniště zřetelně rozeznatelná i za snížené viditelnosti. Největší množství nedostatků bylo zjišťováno u drobných staveb a staveb, u nichž nebyl stanoven koordinátor BOZP. Nedostatky byly zjišťovány také u liniových staveb a staveb, kde je na staveništi více samostatných subjektů (zhotovitelů) bez určení hlavního zhotovitele.

Odpovídají-li technické konstrukce, kterými jsou zaměstnanci chráněni proti pádu, propadnutí střešní krytinou nebo sklouznutí ze střechy svým provedením bezpečnostním požadavkům - často zjišťovaným nedostatkem při pracích na střešních pláštích rovných střech je nedostatečná výška technické konstrukce proti pádu a to jak ochranného zábradlí (musí mít výšku horní tyče nejméně 1,1 m nad podlahou), tak zejména již stávající atiky, jejíž výška bývá v rozmezí 0,6 až 0,9 m. Podceňovaným rizikem u zhotovitelů rekonstrukcí a oprav střech je neustále riziko propadnutí střešní krytinou, kde je půdorysná vzdálenost mezi latěmi nebo jinými nosnými prvky střešní konstrukce větší než 0,25 m a kde je nutno vhodně rozložit zatížení na povrch střešního pláště pomocnou konstrukcí (např. roznášecí pracovní podlahou). Z tohoto pohledu jsou nejnebezpečnější prováděné opravy a výměny střešních krytin tvořených vlnitými osinkocementovými šablonami, které byl dříve hojně používány zejména u skladových objektů zemědělských podniků. Zajištění prostor pod a okolo přepravovaného břemene a pod prací ve výškách - prostory, nad kterými se pracuje a v nichž vzhledem k povaze práce hrozí riziko pádu osob nebo předmětů je nutné vždy bezpečně zajistit. Zajištění prostoru pod místem práce ve výškách souvisí jednak s vhodným zajištěním staveniště, a to zejména na veřejných prostranstvích nebo v místech s nimi bezprostředně sousedících (vzdálenost ohraničení staveniště od takového místa), jednak s vyhodnocením rizik na staveništích, kde působí současně více zhotovitelů a také na staveništích a areálech provozovaných průmyslových objektů. Časté nedostatky v zajištění prostor pod místem práce ve výškách byly zjišťovány při rekonstrukcích střešních plášťů a to jak bytových domů, tak průmyslových objektů a to opět u malých zaměstnavatelů a OSVČ. Neplnění povinnosti v zajištění prostor pod místem prací ve výškách bylo zjišťováno dosti často. Z toho vyplývá, že řada zaměstnavatelů si riziko pádu osob nebo předmětů do prostor pod místem práce ve výšce nedostatečně vyhodnocuje.

Zajištění výkopů a jejich stěn a provedení bezpečných sestupů a výstupů - zajišťování stěn výkopů proti sesutí je na staveništích ve většině případů prováděno, i když u krátkodobých prací a zemních prací malého rozsahu jsou pro pažení stěn používány často prvky nevhodně umístěné, o nedostatečné únosnosti a kvalitě (dřevěná prkna, dřevěné hranoly) nebo jsou práce ve výkopu prováděny i bez jakéhokoli zajištění. To pro zaměstnance pracující ve výkopu představuje velké riziko, které si bohužel tito pracovníci a jejich vedoucí nepřipouštějí, zejména při pohybu těžké mechanizace po staveništi nebo přilehlých komunikacích. V rámci kontrol bylo také často zjišťováno nezajištění volných okrajů výkopů rýh a stavebních jam proti pádu osob do výkopu na uzavřených staveništích. Zjištěný nedostatek, zejména u drobných staveb, byl také určení způsobu zajištění stavebních výkopů a jam, zejména druhu pažení před zahájením zemních prací.


Stránka 24 z 103

Seznámení obsluhy stavebních strojů s místními provozními a pracovními podmínkami mající vliv na bezpečnost práce - při kontrolní činnosti bylo ověřováno, zda zaměstnavatelé při provozování stavebních strojů, ručního elektrického nářadí, drobné mechanizace (vibrační desky, válce apod..) a zdvihacích zařízení (výtahy, jeřáby) dodržují platné předpisy. Zda je tato mechanizace pravidelně udržována a kontrolována, obsluha strojů řádně zacvičena a stroj opatřen průvodní a provozní dokumentací. Časté nedostatky byly zjišťovány u stavebních výtahů v nevedení provozní dokumentace, chybějícím proškolení a seznámení s provozní dokumentací osob výtah obsluhujících. U zařízení pro svislou dopravu nákladů byla zjištěna častá absence dokumentace "Systému bezpečné práce" na staveništích, se kterou musí být zaměstnanci provádějící stavební práce na staveništi průběžně seznamováni. Nedostatky byly zjištěny také u jednoduchých kladek s lanem pro ruční zvedání břemen, často používaných kontrolovanými subjekty při práci na lešení (nestanovení nosnosti, poškození textilního lana, nedostatečně únosná nosná konstrukce). Na staveništích je často opomíjeno riziko možného zasažení pohybující se částí stroje a to zejména při zemních výkopových pracích a při výstavbě základů objektů (zřizování pilot). Prostor ohrožený činností strojů není vymezen, v jeho nebezpečné dosahu se často pohybují zaměstnanci nebo jiné fyzické osoby. Provoz staveništních rozvaděčů a pohyblivých přívodů v souladu s bezpečnostními předpisy - na staveništích je při stavebních pracích používáno velké množství pohyblivých přívodů zaměstnavateli a vždy několik staveništních rozvaděčů. Velmi často opakovaným zjišťovaným nedostatkem na staveništích je nezajištění pohyblivých přívodů proti poškození. Přes elektrické přívodní kabely je přejížděno ručními v řadě případů i strojními dopravními prostředky na přesun stavebního materiály, aniž by tyto byly chráněny proti poškození. Vzrůstá tak riziku úrazu elektrickým proudem a to zejména při mokrých procesech na staveništi a při nepříznivých povětrnostních podmínkách. U staveništních rozvaděčů bylo zjištěno jejich nedostatečné zajištění proti přístupu zaměstnanců k živým částem. Chybějící kryty, volný přístup bez zajištění a používání zařízení bez platné elektrické revize. Po rekapitulaci zjištěných nedostatků v rámci kontrolní činnosti subjektů, pracujících ve stavebnictví a šetřených pracovních úrazů, je i v příštím roce potřebné zaměřit kontrolní činnost na staveniště, kde jsou prováděny práce ve výškách, zemní práce spojené výkopovými pracemi o hloubce 1,5 m a větší. Časté nedostatky byly zjišťovány u konstrukcí lešení a to překvapivě nejen u zaměstnavatelů, kteří tuto konstrukci montují a demontují jen občas (zřídka), ale i u organizací u kterých je tato činnost hlavní náplní práce a provádí ji téměř denně. Kontroly by měly být více zaměřeny i na dodržování povinností při vymezování maximálního dosahu pracovního zařízení stavebních strojů a s tím souvisejícím zákazem vstupu do těchto prostor ohrožených činností stroje. Riziko možného zachycení částí (ramenem, lopatou, nakladače nebo rypadla) stroje je při stavebních činnostech často podceňováno a bývá příčinou těžkých pracovních úrazů. Kontrolní zjištění je ve velké míře závislé na tom, v jakém časovém úseku výstavby je kontrola na staveništi prováděna. To bývá při rychlosti postupu prací v současné době prováděné výstavbě často problematické. Úroveň zajištění bezpečnosti práce na staveništích závisí také na odborné a praktické způsobilosti osob zajišťujících pro zaměstnavatele plnění úkolů v prevenci rizik a na úrovni kvality činnosti koordinátora BOZP. Ta je závislá zčásti na jeho četnosti prováděných kontrol na staveništích, které bývají ovlivněny do značné míry přístupem zadavatele stavby k bezpečnosti práce na staveništi.

Počet provedených kontrol Počet zjištěných závad

136 399


Stránka 25 z 103 3.1.2 Kontrola plnění úkolů zadavatele stavby a koordinátora BOZP na staveništi Cílem úkolu bylo ověřit, zda a jakým způsobem zadavatelé staveb a koordinátoři BOZP na staveništi dodržují povinnosti uložené zákonem č. 309/2006 Sb. a nařízením vlády č. 591/2006 Sb. Prověřit, jakým způsobem provádějí a zda se zasazují o zvyšování úrovně bezpečnosti práce a ochraně zdraví na staveništích, a to především s cílem snižovat pracovní úrazovost, způsobenou nedostatečnou informovaností jednotlivých zhotovitelů o možných rizicích v souvislosti s jejich pracovní činností, zejména s činností, kterou provádějí jednotliví zaměstnanci. Vzhledem ke skutečnosti, že stavebnictví jako obor vykazuje každým rokem vysoké procento pracovních úrazů, jsou výše uvedené informace velmi důležité pro bezpečný výkon práce všech zúčastněných fyzických osob na staveništi. Zadáním úkolu bylo provádět kontroly plnění povinností zadavatelů staveb a koordinátorů BOZP na staveništích, kde působí současně zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, a dále v případech, kdy celková předpokládaná doba trvání prací a činností přesáhla dobu určenou v § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., a na stavbách, kde byly vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo zdraví dle přílohy č. 5 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. V rámci zadání úkolu byl stanoven počet subjektů, u kterých budou provedeny kontroly. Na výše uvedeném OIP bylo stanoveno, s ohledem na počet inspektorů ve stavebnictví, provést kontrolu minimálně u 45 subjektů. Výběr kontrol vycházel jednak ze znalostí a poznatků inspektorů, týkajících se jednotlivých oblastí (regionů) z hlediska umístění staveb, jednak z poznatků o jednotlivých stavbách, jejích zhotovitelích, zadavatelích, koordinátorech BOZP ve stavebnictví v rámci jejich příprav na budoucí kontrolní činnost. Dále též z doručených oznámení o zahájení stavby na příslušný (výše uvedený) OIP a plnění jejich formálních náležitostí dle přílohy č. 4 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Předmět kontroly byl zaměřen na následující problematiku, zda:       

zadavatel stavby doručil oznámení o zahájení stavebních prací na příslušný OIP, oznámení splňuje náležitosti přílohy č. 4 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., je zajištěno vyvěšení oznámení na staveništi na viditelném místě u vstupu na staveniště, zadavatel stavby zajistil, aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán BOZP, na staveništi, kde působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, zadavatel určil potřebný počet koordinátorů BOZP na staveništi v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., zadavatel zavazuje zhotovitele stavby k součinnosti s koordinátorem BOZP, koordinátor plní povinnosti dané § 18 zákona č. 309/2006 a § 7 a 8 nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

a) Kontrola plnění povinností zadavatele stavby V rámci úkolu byla provedena kontrola u 27 zadavatelů staveb. Oznámení o zahájení prací, náležitosti oznámení a vyvěšení oznámení: Na výše uvedený oblastní inspektorát bylo v roce 2015 doručeno k 11. 12. 2015 přes 942 oznámení o zahájení stavby, některá oznámení byla zaslána vícekrát, nebo jako doplnění (aktualizace) případně oprava oznámení dříve zaslaného. Oznámení jsou doručována na výše uvedený OIP nejen samotnými zadavateli staveb nebo jejich zástupci, ale i koordinátory BOZP na staveništi, v některých případech i hlavním zhotovitelem stavby. Opět se vyskytly stavby, u kterých zadavatel stavby nedoručil oblastnímu inspektorátu práce oznámení o zahájení stavby, v některých případech to byly stavby, u jejichž zhotovitelů bylo kontrolním šetřením zjištěno značné porušování platných předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ve velké míře se vyskytly stavby, u kterých zadavatel stavby oznámení nedoručil v zákonem daném termínu dle ustanovení § 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb. K problematice, zda ohlášení stavby splňuje obsahové náležitosti dle ustanovení přílohy č. 4 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., bylo zjištěno, že se opět vyskytly neúplné údaje, a to především o umístění staveniště


Stránka 26 z 103 (přesná adresa, případně číslo parcely), o osobě, která zabezpečuje odborné vedení stavby, o koordinátorovi BOZP na staveništi, o hlavním zhotoviteli stavby (např. v době zaslání oznámení na výše uvedený OIP teprve probíhalo výběrové řízení), o plánovaném počtu dalších zhotovitelů na staveništi a jejich identifikačních údajích. Též nebývá uveden kvalifikovaný odhad počtu osob vykonávajících pracovní činnost na staveništi, nebo jejich uvedený počet neodpovídá skutečnosti zjištěné kontrolním šetřením. V některých případech i ostatní uvedené údaje, zejména o zhotovitelích stavby, neodpovídaly na základě kontrolního šetření uvedeným skutečnostem. Vyvěšení stejnopisu oznámení o zahájení prací nebylo u více než třetiny staveb vhodně umístěno na viditelném místě u vstupu na staveniště, případně areálu, kde je stavba realizována. Oznámení bylo vyvěšeno na nevhodných, nepřístupných místech, uvnitř staveniště, ve dvorním traktu rekonstruovaných budov. Stejnopisy oznámení o zahájení prací nebyly na stavbě vyvěšeny po celou dobu její realizace až do ukončení prací a předání stavebníkovi k užívání.

Zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi: K problematice zajištění zpracování plánu BOZP na staveništi bylo zjištěno, že je oproti předchozímu období ve větší míře včas realizováno, zadavatelé stavby zpravidla zajišťovali zpracování plánu BOZP na staveništi na základě určení koordinátora BOZP a jeho činnosti tak, aby byl plán zpracován ještě před samotným zahájením prací na staveništi. V malé míře bylo zjištěno, že zadavatelé staveb splňujících podmínky stanovené ustanovením § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., zpracování plánu BOZP nezajistili, dále i u staveb, u kterých bylo kontrolním šetřením zjištěno ve větší míře porušování platných předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jejími zhotoviteli. Nezajištění zpracování plánu BOZP na staveništi před zahájením prací na staveništi tam, kde budou vykonávány práce a činnosti vystavující osoby zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, bylo u kontrolovaných zadavatelů stavby zjištěno v menší míře oproti předchozímu období. Obsah plánu BOZP byl zpracováván s rozdílnou úrovní kvality. Plány BOZP na staveništi opět postrádaly konkrétnost ve vztahu k realizované stavbě, opět se vyskytly takové, které se od sebe lišily jen názvem a umístěním stavby. Mnohdy byly zpracovány jen za účelem, aby zadavatel stavby splnil svoji zákonem danou povinnost, a nikoli způsobem, aby byly svým konkrétním obsahem nápomocny ke zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Předkládané zpracované plány BOZP na staveništi opět zbytečně obsahovaly dlouhé statě z platné legislativy, případně celá znění právních předpisů, což jen navýšilo rozsah plánu, resp. počet listů. Nebyl kladen dostatečný důraz na obsah, zejména konkrétnost ve vztahu k realizované stavbě, s ohledem na její druh, rozsah a velikost, prováděnou stavební činnost, a především na potřeby zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. Nebyly v mnoha případech zpracovány a aktualizovány již od fáze přípravy stavby, ale pouze pro samotnou realizaci stavby. V plánech opět nebyla uvedena opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení, nebyly upravovány na skutečný stav a postupně v průběhu realizace přizpůsobeny podstatným změnám na staveništi, jak stanoví § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. Konkrétní rizikové práce a činnosti nebyly v plánech často vůbec zdůrazněny, nebyla časově určena a stanovena opatření, činnosti na stavbě nebyly koordinovány. Opět byly plány BOZP opatřeny výčtem všech možných rizikových prací, ovšem konkrétní rizika a rizikové práce pro realizovanou stavbu, zejména ke vztahu ke koordinaci stavebních prací, nebyly z plánů BOZP zřejmé.

Určení potřebného počtu koordinátorů na staveništi, kde působí zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby: Zadavatelé stavby oproti předchozímu období v menší míře neurčili u provedených kontrol koordinátora BOZP na staveništi při realizaci stavby. Dále bylo zjištěno, že zadavatelé staveb neurčili koordinátora BOZP u staveb splňujících podmínky stanovené ustanovením § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., kde bylo kontrolním šetřením ve větší míře zjištěno porušování platných předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jejími zhotoviteli.


Stránka 27 z 103 Při určení většího počtu koordinátorů BOZP na staveništi ve fázi realizace bylo zaznamenáno oproti předchozímu období zlepšení v problematice vymezení pravidel jejich vzájemné spolupráce. Neuspokojivá situace stále přetrvává v nezajištění a neurčení koordinátora BOZP ve fázi přípravy stavby, i když, v porovnání s předchozím obdobím, i zde dochází ke zlepšení zjištěnému jednak kontrolním šetřením, tak i ze zaslaných oznámení o zahájení prací. Opět bylo zjištěno přenesení povinností z hlediska výše uvedené problematiky, a to včetně zpracování plánu BOZP, zadavatelem stavby na zhotovitele, případně technický dozor stavebníka, nebo případně na další organizace nebo fyzické osoby. Povinnosti zadavatele ke koordinátorovi: Zadavatelé stále nezavazují všechny hlavní zhotovitele k součinnosti s koordinátorem po celou dobu realizace stavby. Z hlediska problematiky dalších zhotovitelů na realizované stavbě není zadavateli stavby řešena jejich součinnost s koordinátorem (koordinátory) BOZP. Ve větší míře bylo zjištěno, že hlavní zhotovitel zadá zakázku stavebních prací na realizované stavbě dalšímu zhotoviteli (zhotovitelům) na základě smluvního vztahu. O této skutečností zpravidla zadavatel stavebních prací není informován a tito zhotovitelé tak nejsou zavazováni k součinnosti s koordinátorem BOZP. Výše uvedené se týká především podnikajících fyzických osob (OSVČ), které jsou stále nejčastějšími zhotoviteli stavebních prací. Avšak právě u podnikajících fyzických osob realizujících stavební zakázky dochází stále k častějšímu porušování platných předpisů v oblasti bezpečností a ochrany zdraví při práci, ke vzniku pracovních úrazů, a to i smrtelných. Smluvní zavázání všech zhotovitelů k součinnosti s koordinátorem bylo v mnoha případech řešeno pouze formálně, jen za účelem splnění zákonem dané povinnosti.

b) Kontrola plnění povinností koordinátora BOZP na staveništi V rámci úkolu byla provedena kontrola u 26 koordinátorů. Povinností koordinátora při realizaci stavby na staveništi je působit tak, aby svojí činností na základě legislativních požadavků, typu, rozsahu, délce a složitosti stavby, přispíval k dodržování bezpečné a zdraví neohrožující práce v souladu s plánem BOZP na staveništi, působit výše uvedeným na činnosti všech zhotovitelů na daném staveništi. Dále je jeho povinností aktualizovat plán BOZP na staveništi na základě postupu jednotlivých stavebních prací v rámci realizace stavby, navrhovat opatření, ověřovat a kontrolovat jejich plnění. Koordinátor je závislý na zadavateli stavby, zejména na způsobu jakým vyžaduje stavebník od zhotovitele (zhotovitelů) plnění požadavků na bezpečnou a zdraví neohrožující práci a požadavky na koordinátora BOZP na staveništi. Povinnosti koordinátora jsou stanoveny legislativními požadavky, ale možnosti k jejich vyžadování a zejména prosazování jejich pravomocí jsou omezené. V rámci kontrolní činnosti byli posouzeni koordinátoři BOZP na staveništi z hlediska jejich odborné praxe, kteří více inklinují k činnosti osob odborně způsobilých k zajišťování úkolů v prevenci rizik, nebo koordinátoři, kteří mají dlouholetou praxi ve stavebnictví, ale nikoli v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a prevenci rizik. Činnosti prvně uvedených často spočívají jen v posuzování samotných rizik na staveništi, a to často jen v obecné rovině, na sepisování a dokumentování závad na staveništi, chybí jim však praxe z realizace staveb. Druzí uvedení prosazují své znalosti z dlouholeté praxe ve stavebnictví, chybí jim naopak znalosti z oblasti bezpečnosti a zdraví při práci. U obou uvedených možností je zřejmá z hlediska praxe jejich nedostatečná činnost pro plnění požadavků na bezpečnou a zdraví neohrožující práci zhotovitelů na staveništi, zejména z hlediska časové koordinace stavebních prací.


Stránka 28 z 103 Na základě provedených kontrol a kontrolní činnosti bylo zjištěno následující porušení povinností: -

-

-

-

-

nedostatečná koordinace spolupráce zhotovitelů nebo osob jimi pověřených při přijímání opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zřetelem na typ, rozsah a délku trvání stavby se zřetelem na všeobecné zásady prevence rizik u činností, které probíhají na staveništi současně, případně bezprostředně po sobě následují s cílem vytvořit bezpečné a zdraví neohrožující pracoviště na staveništi pro všechny fyzické osoby, které se vyskytují na staveništi, případně v jeho okolí, zabraňovat pracovním úrazům a předcházet vzniku nemocí z povolání, nedostatečně kontrolují zabezpečení obvodu staveniště, včetně zajištění vstupu a vjezdu na staveniště, s cílem zamezit vstupu nepovolaným fyzickým osobám, a to i v blízkosti rekonstruovaných školských zařízení, dětských hřišť, i obecně v zastavěných částech obcí, neprovádějí, případně provádějí nedostatečně zápisy o zjištěných nedostatcích v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, na které prokazatelně upozornili zhotovitele, a nezapisují údaje o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny, nedávají dostatečné podněty a na vyžádání zhotovitele nedoporučují technická řešení nebo opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro stanovení pracovních nebo technologických postupů a plánování bezpečného provádění prací, které se s hledem na věcné a časové vazby při realizaci stavby uskuteční současně nebo na sebe budou bezprostředně navazovat, nesledují, zda zhotovitelé dodržují plán a neprojednávají s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků, neznají všechny zhotovitele stavby, na zjištěné nedostatky upozorňují jen hlavního zhotovitele, nedůsledné sledují postupy provádění stavebních prací se zřetelem a v návaznosti na opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ukončená platnost osvědčení o odborné způsobilosti dle ust. § 10 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. v době realizace stavby.

Kontrolní dny a činnost koordinátora jsou na stavbách prováděny většinou za účasti zástupce hlavního zhotovitele, případně zadavatele stavby, v menší míře za účasti dalších zhotovitelů. Informovanost o rizicích ze vzniklých nedostatků je prováděna, ale není dostatečně a v co nejkratší době zajištěno jejich předání odpovědným osobám a všem zhotovitelům. Nebezpečí z prodlení předání potřebných informací může vést ke vzniku pracovních úrazů. Také ověřování koordinátory BOZP, jak a zda byly odstraněny zjištěné nedostatky, se vážou až k termínu následujícího kontrolního dne, který vzhledem k jejich činnosti může být za delší časové období, a reálně tak hrozí stav, kdy na staveništi i po zjištění a vytknutí nedostatků není pracovní činnost nadále vykonávána bezpečně. Další problematikou týkající se činnosti koordinátorů je jejich odborná praxe, schopnost aplikovat svoje znalosti do činností na staveništi, znalost odborných termínů a všech potřebných právních a ostatních předpisů. Posoudit na základě zkušeností všechny aspekty sloužící ke stanovení způsobu bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi spolu se schopností přemýšlet, jakým způsobem bude stavba dále realizována, s cílem navrhnou potřebná další opatření k zajištění bezpečné práce. Každé staveniště, každá stavba je specifická svým druhem stavebních prací a činností, které se se na ní provádějí a postupem výstavby se mohou měnit. Koordinátor BOZP na základě výše uvedeného musí být na staveništi (stavbě), kde vykonává svoji činnost, záštitou i zárukou výkonu bezpečné práce. Plán BOZP jím zpracovaný svým obsahem konkrétní a aktuální pro vykonávanou stavbu a sloužící pro výkon bezpečné a zdraví neohrožující práce všech zhotovitelů na staveništi.

V následujícím období bude oblastní inspektorát práce pokračovat v kontrolní činnosti jednak na stavbách dlouhodobě realizovaných, ale i na nově zahajovaných stavbách, rekonstrukcích a přestavbách (přístavbách) objektů, kde i na menších staveništích vykonává pracovní činnost více fyzických osob, jednak zaměstnanci jednotlivých zhotovitelů jednak podnikající fyzické osoby, u kterých neustále dochází k porušování platných právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.


Stránka 29 z 103 Dále bude OIP prověřovat, zda zpracované plány BOZP obsahují konkrétní informace o prováděné stavbě, zda dokumentuje konkrétní rizika týkající se dané stavby, zda jsou plány doplňovány, aktualizovány a zda jsou s nimi seznámeni všichni zhotovitelé stavby. Cíleně bude působit na činnost koordinátorů BOZP, optimalizovat jejich činnost v závislosti na složitosti stavby, délce stavby, rizikům a počtu zhotovitelů. Bude prověřovat i činnost zadavatelů staveb, zda určili potřebný počet koordinátorů na staveništi, zda v případech uvedených v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb. zajistili včas zpracování plánu BOZP na staveništi, zda zaslali v zákonem daném termínu oznámení o zahájení stavebních prací na příslušný (výše uvedený) oblastní inspektorát práce, zda je oznámení na stavbě vyvěšeno na viditelném místě, zda má všechny náležitosti uvedené v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb. a zda zadavatelé zavazují všechny hlavní zhotovitele k součinnosti s koordinátorem BOZP. I nadále bude OIP zvyšovat informovanost zúčastněných osob na staveništi (poskytováním konzultací, osvětou, články v odborných i denních tiscích), dále potencionálních zadavatelů staveb o jejich povinnostech, o činnosti koordinátora BOZP na staveništi, o plánu BOZP na staveništi, jeho obsahu a o dalších dokumentech souvisejících s jeho činností, aby se v dané problematice lépe orientovali a věděli, jak má konkrétní činnost a dokumentace koordinátora BOZP na staveništích vypadat.

V porovnání s předchozím rokem bylo zjištěno zvýšení počtu porušení povinností zadavatele staveb ve smyslu určení koordinátora BOZP, zajištění zpracování plánu BOZP a zaslání oznámení na příslušný (výše uvedený) OIP. Zlepšení stavu bylo zjištěno v koordinaci činností na stavbě ze strany koordinátorů BOZP, zhoršení jejich činnosti v provádění zápisů o zjištěných nedostatcích v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, nezapisování údajů o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny. Plány BOZP i nadále vykazují nedostatky v konkrétnosti týkající se dané stavby, jsou často zbytečně opatřeny výčtem všech možných rizikových prací a jejich rozsah je též zbytečně navýšen o dlouhé statě z platné legislativy. Nová připravovaná právní úprava (novela) zákona č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 591/2006 Sb. napomůže k lepšímu vymezení pojmů, lépe stanoví výčet povinností, upřesní obsah plánu BOZP na staveništi a přispěje tak ke zkvalitnění práce koordinátorů BOZP na staveništi. Nové legislativní požadavky mohou v budoucnu pomoci navýšit úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi a snížit pracovní úrazovost při činnosti zaměstnanců zhotovitelů i jiných fyzických osob na realizovaných stavbách.

počet kontrolovaných subjektů

53

počet zjištěných nedostatků

93

3.1.3 Prevence BOZP při přípravě a provádění staveb Oblastní inspektorát práce se jako dotčený orgán státní správy vyjadřuje k projektovým dokumentacím, k jejich změnám a změnám v užívání staveb dle ustanovení § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Projektové dokumentace jsou vybírány k posouzení v souladu s vnitřním předpisem SÚIP (Metodický pokyn generálního inspektora SÚIP č. 4/2010), kde v příloze č. 1 jsou stanoveny zásady výběru projektových dokumentací staveb. Ve svých vyjádřeních ke kontrolovaným projektovým dokumentacím oblastní inspektorát práce upozorňuje předkladatele na nedostatky v naplňování právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a předchází touto činností možným úrazům. Dále pak účastí na řízeních k povolení užívání staveb, kdy lze podchytit řadu nedostatků vzniklých při provádění staveb, které by později během provozu a užívání staveb mohly vést ke vzniku mimořádných událostí (úrazy nebo havárie, ohrožení veřejnosti apod.)


Stránka 30 z 103

Cílem hlavního úkolu je prověřit plnění podmínek vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve fázi přípravy staveb a během řízení k povolení užívání staveb. Úkol byl rozdělen na dvě části: A. Kontrola projektových dokumentací Dokumentace byly posuzovány z hlediska způsobu zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu a budoucí provoz. Při posuzování projektové dokumentace staveb bylo ověřováno, zda jsou vyloučena nebo na nejnižší dosažitelnou míru snížena rizika možného ohrožení zdraví a života osob v souladu s MP GI č. 4/2016.

B. Řízení k vydání kolaudačního souhlasu Při řízení k vydání kolaudačního souhlasu byly uplatňovány požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, bylo zjišťováno zejména zda: - byly odstraněny nedostatky zjištěné při posouzení projektové dokumentace stavby, - byly odstraněny nedostatky vyplývající ze změn realizovaných v průběhu výstavby, - stavba je provedena podle schváleného projektu a případné změny jsou vyznačeny v projektové dokumentaci, - provedení stavby odpovídá požadavkům právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, - umístění a prostorové uspořádání strojů, popř. jejich souborů, včetně dopravních a manipulačních ploch a ploch pro obsluhu a údržbu odpovídá požadavkům právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, - jsou realizována opatření k zajištění bezpečnosti práce, stanovené na základě zhodnocení všech předvídaných rizik možného ohrožení zaměstnanců, popř. jiných osob či majetku, - jsou realizována konstrukční řešení, popř. opatření umožňující bezpečnou obsluhu, údržbu nebo opravu stavby (její části) po dobu jejího užívání, - jsou funkční ochranná zařízení, - jsou provedeny všechny příslušné revize a zkoušky instalovaného zařízení.

Vyhodnocení dodržování ověřovaných požadavků A. Kontrola projektových dokumentací V roce 2015 (k 8.12.2015) bylo Oblastnímu inspektorátu doručeno k vyřízení celkem 505 žádostí o posouzení projektové dokumentace. Do tohoto počtu spadá 38 projektových dokumentací pro územní řízení, které byly vráceny žadateli bez vyjádření. K projektovým dokumentacím, které splňovaly kritéria výběru dle Metodického pokynu generálního inspektora SÚIP č. 4/2010, bylo zpracováno celkem 131 vyjádření. Ostatní projektové dokumentace byly vráceny předkladatelům bez vyjádření. Většina stavebních úřadů vyžaduje stanovisko Oblastního inspektorátu práce k projektové dokumentaci bez ohledu na to, zda splňuje kritéria výběru k posouzení dle Metodického pokynu generálního inspektora SÚIP č. 4/2010 s kterým byly seznámeny. Proto převažuje počet projektových dokumentací, které byly vráceny žadateli bez posouzení. Jednalo se zejména o drobné stavby, přístavby rodinných domů s provozovnami pro jednoho, nejvýše dva zaměstnance, drobné opravy bytových domů a skladové a výrobní objekty s méně jak 20 zaměstnanci. I k těmto projektový dokumentacím musí OIP zpracovat vyjádření, ve kterém uvádí, že nesplňuje zásady pro výběr dokumentací k vyjádření (viz § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů). Tato sdělení však stavební úřady neustále vyžadují, aby měly doklad, že projektová dokumentace stavby byla investorem na Oblastní inspektorát práce s žádostí o posouzení podána. Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2015

Stránka 31 z 103

Při posuzování projektové dokumentace byly zjištěny nejčastěji tyto nedostatky: chybí protokol o posouzení vnějších vlivů, není zajištěn přístup (výstup) na střešní plášť, v souhrnné technické zprávě jsou uváděny neplatné právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na střešním plášti chybí prvky záchytného systému proti pádu z výšky, není určen druh podlahové krytiny a požadavky na její protiskluznost, nedostatky v části projektové dokumentace řešící elektrickou instalaci (např. chybí hromosvody, určení typů místností pro lékařské účely apod.), prostorové uspořádání strojů a zařízení není v předložené dokumentaci řešeno, způsob zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení není řešen v souhrnné technické zprávě.

Celkový počet doručených projektových dokumentací PD ke stavebnímu řízení – vybrány k posouzení PD ke stavebnímu řízení – nevybrány k posouzení PD pro územní řízení

505 131 336 38

B. Řízení k vydání kolaudačního souhlasu Při účasti na závěrečných kontrolních prohlídkách se inspektoři zaměřují na zjištění nedostatků, které ovlivňují bezpečnost a ochranu zdraví při práci při následném užívání staveb. Žádosti k účasti na závěrečných kontrolních prohlídkách a povolování staveb (kolaudační řízení) byly na oblastní inspektorát předkládány jak investory stavby, tak stavebními úřady. Stavební úřady požadují před vlastní závěrečnou kontrolní prohlídkou vyjádření od dotčených orgánů po investorovi. V porovnání s rokem předchozím došlo k mírnému nárůstu těchto žádostí způsobeným pravděpodobně zejména dokončováním řady staveb dotovaných z fondů EU. Cílem účasti na kolaudačním řízení je ověření a kontrola připravenosti stavby na uvedení do užívání a bezpečného provozu. Velmi často jsou podány žádosti pro provedení kontrolní prohlídky stavby bez strojního a jiného technického zařízení, pro které jsou objekty postaveny. Umístění a druh konkrétního strojního vybavení si stanoví následně až uživatel (nájemce) stavby. Výběr účastí na kolaudačním řízení je prováděn dle Metodického pokynu generálního inspektora SÚIP č. 4/2010.

Celkový počet žádostí k účasti na závěrečné kontrolní prohlídce Kolaudační řízení - účast Kolaudační řízení - neúčast

386 301 85

Nejčastěji zjištěné závady při kolaudačním řízení: -

projektová dokumentace stavby neodpovídá skutečnému provedení,


Stránka 32 z 103 -

není stanoven obsah a způsob vedení provozní dokumentace, chybí průvodní dokumentace k jednotlivým technologickým zařízením (popř. není v českém jazyce), popisy ovládacích prvků u strojních zařízení nejsou v českém jazyce či označeny symbolikou, není provedeno bezpečnostní značení – garáže, komunikace pro pěší, vrata, chybějící zajištění vrat v otevřené poloze proti sevření, nejsou označeny hlavní vypínače elektrické energie a hlavní uzávěry plynu, potrubní rozvody médií nejsou opatřeny bezpečnostním značením, nosnost zdvihacího zařízení není vyznačena, není provedeno označení nosnosti podlah, není označen první a poslední schodišťový stupeň v každém schodišťovém rameni, zařízení nemají doklad o uvedení do provozu.

Ke snížení administrativy a nákladů spojených s vracením projektových dokumentací staveb doporučujeme opětovné seznámení stavebních úřadů se způsobem výběru projektových dokumentací k posouzení s požadavkem, aby stavební úřady nevyžadovaly k žádosti o stavební povolení po investorovi vyjádření oblastního inspektorátu práce u všech dokumentací, ale je i u těch, které spadají do výběru dle Metodického pokynu generálního inspektora SÚIP č. 4/2010. Ke zlepšení připravenosti staveb k závěrečným kontrolním prohlídkám (kolaudačnímu řízení) přispívají konzultace na jednotlivých konzultačních pracovištích inspektorátu, kde je i konkretizováno co vše je třeba při následném místním šetření doložit a splnit, aby stavba mohla být uvedena řádně do bezpečného provozu.

3.1.4 Kontrola systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem Vzhledem ke svému rozšíření a používání nabývají elektrická zařízení s běžnými napětími charakter téměř všeobecných technických zařízení a u uživatelů dochází ke snížení respektu k nim. U vyšších výkonů a napěťových úrovní jsou mimořádné události většinou spojeny se závažnými následky. Z přehledů pracovní úrazovosti v souvislosti s elektrickými zařízeními vyplývá, že došlo k podstatnému nárůstu smrtelných úrazů. Nejčastějšími uváděnými příčinami je nedostatek osobních předpokladů zaměstnance k výkonu práce spolu s používáním nebezpečných pracovních postupů nebo způsobů práce či špatně nebo nedostatečně vyhodnoceným rizikem. Dalšími objektivními příčinami jsou nesprávná organizace práce, nedostatek potřebné kvalifikace a nepoužívání předepsaných bezpečnostních opatření. Toto jsou tedy oblasti, kterým je potřeba věnovat trvalou pozornost, a na které by měla být zejména směřována kontrolní činnost. Hlavním cílem úkolu bylo provést kontrolu plnění povinností zaměstnavatele vyhledávat, vyhodnocovat rizika a přijímat opatření jako součást prevence rizik ohrožení života a zdraví u elektrických zařízení, organizovat práci, stanovovat a zavádět pracovní postupy, seznamovat s nimi zaměstnance a kontrolovat jejich dodržování. Zároveň bylo u zaměstnavatelů ověřováno, zda a jakým způsobem jsou řešena bezpečnostní opatření a pracovní postupy pro činnosti na elektrických zařízeních. OIP měl ke kontrolám vybrat subjekty, které se zabývají provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi elektrických zařízení. Do úkolu neměly být zahrnuty podnikající subjekty neodpovídající stanoveným výběrovým kritériím pro úkol. 1) Prevence rizik - vyhledávání, hodnocení rizik a přijímání opatření při provozování činnosti, - pracovní úrazy při provozované činnosti, - úplnost provozní dokumentace.


Stránka 33 z 103 2) Školení BOZP - školení, seznamování s předpisy. 3) Osobní ochranné pracovní prostředky - vyhodnocení rizik pro použití osobních ochranných pracovních prostředků pro činnosti u elektrických zařízení, - stanovení a poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, - kontrola stavu a používání osobních ochranných pracovních prostředků. 4) Kontrola plnění povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP v souvislosti s provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi elektrických zařízení - ochrana před úrazem elektrickým proudem, - provedení elektrických instalací, - pohyblivé a poddajné přívody, - provozní dokumentace elektrických zařízení, - organizace práce v souladu s ČSN EN 50110-1 ed.2, - odborná způsobilost pracovníků v elektrotechnice.

Počet kontrolovaných subjektů celkem Počet kontrolovaných právnických osob Počet kontrolovaných fyzických osob Počet zjištěných nedostatků

113 107 6 310

Při kontrole systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem bylo u kontrolovaných subjektů nejčastěji zjišťováno: - zaměstnavatel nevyhodnotil elektrická rizika při obsluze a práci na elektrických zařízeních a nepřijal případná opatření ke snížení působení těchto rizik, - zaměstnavatel nedodržel veškerá ustanovení vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů, - zaměstnavatel neměl na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce zpracovaný seznam, podle kterého přísluší zaměstnancům (elektrikářům) osobní ochranné pracovní prostředky, - provozovatel elektrického zařízení neprovádí pravidelné revize tohoto zařízení, - nebyly prováděny revize a kontroly elektrického ručního nářadí během používání, - nebyla k dispozici předepsaná technická a provozní dokumentace elektrických zařízení, - části elektrických zařízení nebyly mechanicky pevné a spolehlivě upevněné, - kryty chránicí před dotykem na živé části zcela chyběly nebo byly poškozené, - nebyla učiněna veškerá opatření proti nebezpečným účinkům elektrického oblouku, - nebyla učiněna veškerá opatření proti škodlivému působení prostředí na bezpečnost elektrického zařízení. Mezi nejzávažnější zjištění patří skutečnost, že nebyla učiněna dostatečná opatření pro zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem, zejména: - Nebyla přijata veškerá ochranná opatření k zajištění ochrany za normálních podmínek (ochrana před nebezpečným dotykem živých části), - nebyla přijata veškerá ochranná opatření k zajištění ochrany za jedné poruchy (ochrana před dotykem neživých části), - nebyly dodrženy veškeré požadavky u prostředků zvýšené ochrany před úrazem elektrickým proudem.

Inspektory byla uložena opatření k odstranění zjištěných nedostatků podle § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů u kontrolovaných subjektů, u kterých byly


Stránka 34 z 103 zjištěny nedostatky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a tyto nebyly odstraněny v průběhu kontroly. Výsledky kontrol úrovně systému opatření souvisejících s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem prokázaly, že jsou pro kontrolované subjekty přínosem zejména v tom, že jim ukáží stav a účelnost přijatých opatření v prevenci rizik. Při kontrolách bylo kladně posuzováno poskytování informací v rámci poradenství inspektory přímo na pracovištích kontrolovaných subjektů, což přispělo ke zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vzhledem k závažnosti nedostatků, zjišťovaných při kontrolách se zaměřením na systém opatření související s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem, navrhujeme zařazovat tento úkol nadále do plánu kontrol v dalších obdobích. Úkol byl splněn v plném rozsahu, kontrolní činnost při plnění tohoto úkolu byla provedena celkem u 113 subjektů z plánovaných 60 kontrol (20 na jednoho inspektora) a byla provedena v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Zadání a cíle úkolu byly splněny podle požadavků úkolového listu. Kontrolou vybraných subjektů byl splněn zadaný cíl úkolu. Poznatky získané při plnění tohoto úkolu lze hodnotit jako velmi užitečné a OIP navrhuje této oblasti věnovat trvalou pozornost. Součástí každé kontroly, zejména u malých provozovatelů, byla i osvěta a poradenská činnost, týkající se především pomoci při orientaci v oblasti bezpečnostních a pracovně právních předpisů. Doporučujeme provést následné kontroly plnění opatření vydaných OIP u jednotlivých kontrovaných subjektů, které by prokázaly, zda a jakým způsobem byly zjištěné nedostatky odstraňovány.

3.1.5 Kontrola bezpečnosti při provozu zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene V návaznosti na vyhodnocení hlavního úkolu v oblasti zdvihacích zařízení z předcházejícího období a dále v návaznosti na rozbor vývoje pracovní úrazovosti v oblasti zdvihacích zařízení, a to jak u zdvihacích zařízení vyhrazených, tak u zdvihacích zařízení tzv. „nevyhrazených“ a také na zjištění z kontrolní činnosti, kterými jsou např. nevyhodnocení rizik, nezpracování systému bezpečné práce atd., bylo stanoveno, že je vhodné se problematice zdvihacích zařízení věnovat i v následujícím období. V rámci tohoto úkolu byla provedena kontrola zdvihacích zařízení bez rozdílu nosnosti a účelu použití ve výrobních provozech i na staveništích, a to například mostových jeřábů, mobilních jeřábů, kladkostrojů i s ručním pohonem, automobilových zvedáků, zdvihacích stolů, hydraulických jeřábů pro odvoz dříví apod. Pozornost byla rovněž věnována příslušným revizním technikům a také subjektům, které zdvihací zařízení pronajímají nebo je provozují jako dodavatelé služeb. Součástí této kontrolní činnosti byly také prostředky pro zavěšení a uchopení břemene. Jednalo se zejména o jejich správnou volbu, s ohledem na manipulované břemeno, dále na správné označení vázacích prostředků a jejich skladování. Cílem úkolu bylo ověřit, jak právnické a podnikající fyzické osoby plní stanovené povinnosti zaměstnavatele pro zajišťování bezpečnosti práce při provozu vyhrazených i tzv. „nevyhrazených“ zdvihacích zařízení, včetně prostředků pro zavěšení a uchopení břemene s důrazem na ověření potřebného rozsahu a na dodržování systému bezpečné práce na pracovištích, dodržování návodů výrobce a místních provozně bezpečnostních předpisů a také, jak zaměstnavatelé vytvářejí podmínky pro minimalizaci rizik. Zadáním úkolu bylo provést kontrolu minimálně u 25 subjektů na jednoho inspektora specializace zdvihací zařízení. Ke kontrole byly vybrány subjekty, u kterých se předpokládaly problémy při používání zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemene, včetně staveb, zateplování objektů, obslužných a pomocných provozů.


Stránka 35 z 103 Zaměření kontrol bylo zejména na: teoretickou a praktickou přípravu k výkonu pracovní činnosti včetně ověření zdravotní a odborné způsobilosti k výkonu pracovní činnosti a seznámení s návodem výrobce, prevenci rizik, vyhledávání a hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich odstranění, místní provozní bezpečnostní předpis – rozsah systému bezpečné práce ve vztahu k používání zdvihacích zařízení a k manipulaci s konkrétními břemeny, používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno a v souladu s provozní dokumentací, tzn. kontroly provozu technických zařízení, kontroly přístupů včetně jeřábových drah, dále na údržbu a revize zdvihacích zařízení, uchycení zdvihacích zařízení na pomocné konstrukce (např. na lešení), volbu, označení, kontroly, skladování a vedení dokumentace u prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemene, které podléhají evidenci a pravidelným kontrolám technického stavu.

Teoretická a praktická příprava k výkonu pracovní činnosti včetně ověření zdravotní a odborné způsobilosti k výkonu pracovní činnosti Kontrolní činností v rámci hlavního úkolu bylo zjištěno, že odborné školení zaměstnanců (jeřábníků, vazačů, signalistů a jiných kompetentních osob) je prováděno v termínech, které si zaměstnavatel stanovil na základě vyhledaných a vyhodnocených rizik, a to zpravidla 1 x za rok. Tato odborná školení ve většině případů provádí externí revizní technici zdvihacích zařízení. Zjištěným nedostatkem v oblasti školení bylo, že zaměstnavatel neurčil obsah, četnost školení o právních a ostatních předpisech, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Dále v osnově nebyly uvedeny příslušné platné předpisy, podle kterých byl zaměstnanec seznámen se svými povinnostmi, osnovy byly obecné. Při kontrolní činnosti bylo v některých případech zjištěno, že proces výcviku jeřábníků neprobíhal dle čl. 5 ČSN ISO 9926-1, nebylo provedeno seznámení se způsobem komunikace, dále s prováděním normálních a nouzových úkonů u jeřábu, s prováděním denních a týdenních kontrol, s určováním hmotností břemen a vzdáleností. Bylo však také zjištěno, že zaměstnavatel nepředložil doklad, ze kterého by vyplývalo, že zajistil zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jeřábníků a vazačů. Tito zaměstnanci nebyli seznámeni s návody na obsluhu konkrétních zdvihacích zařízení a s návody na používání prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemene. Vážným zjištěním bylo, že zaměstnavatel neměl určenou pověřenou osobu odpovědnou za provoz jeřábů a zdvihadel, jak je stanoveno v čl. 4.2 ČSN ISO 12480-1. Pověřená osoba odpovídající za provoz jeřábů a zdvihadel nebyla tak odpovídajícím způsobem vyškolena dle čl. 4.2 ČSN ISO 12480-1, nebyla seznámena s návody na obsluhu zdvihacích zařízení a prostředků pro zavěšení a uchopení břemen používaných v daném subjektu. Nejčastějším nedostatkem bylo, že v osnově školení jeřábníků nebylo uvedeno, pro jaký konkrétní typ jeřábu byl zaměstnanec vyškolen. V oblasti zdravotní způsobilosti k činnosti jeřábníka a vazače nebyly zjištěny vážnější nedostatky. V některých případech zaměstnavatelé byli upozorněni na skutečnost, že platí vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, která upravuje nově lhůty ke zjištění zdravotní způsobilosti i pro činnosti jeřábníka a vazače. Prevence rizik a přijímání opatření k jejich odstranění V rámci kontrolní činnosti byl také kladen důraz na kontrolu prevence rizik a na přijatá opatření, vyplývající z právních či ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z předpisů zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Zaměstnavatelé při kontrole předkládali ve většině případů seznamy vyhledaných rizik včetně stanovených opatření k provozu zdvihacích zařízení. Bylo však také zjištěno, že vyhledávání rizik včetně


Stránka 36 z 103 stanovených opatření je prováděno formálně, tzn. pouze okopírována obecná rizika. Vyhledaná rizika a stanovená opatření tak nekorespondovala se skutečným stavem na pracovišti. Místní provozní bezpečnostní předpis - rozsah systému bezpečné práce ve vztahu k používání ZZ a k manipulaci s konkrétními břemeny Zpracování místního bezpečnostního předpisu, tzv. „systému bezpečné práce“ (dále jen SBP) je dán požadavkem ČSN ISO 12480-1. Jednotliví zaměstnavatelé jsou si převážně vědomi, že při provozu jeřábů a zdvihadel jsou povinni zpracovat požadovaný SBP. Předložené SBP však v řadě případů neměly požadovaný rozsah, a tudíž neobsahovaly činnosti jeřábu tak, aby byly prováděny bezpečně s přihlédnutím ke všem předvídatelným rizikům. Zaměstnavatelé, aby splnili svou povinnost, si většinou nechávají zpracovat systém bezpečné práce externími revizními techniky ZZ, a tak často dochází k tomu, že je napsán obecně a neodpovídá konkrétnímu provozu. Opakující problém je zejména na staveništích, kde si jednotlivé organizace pronajímaly většinou mobilní nebo věžové jeřáby od jejich majitelů, čímž se staly uživateli jeřábů a převzaly tak povinnost a odpovědnost při jejich používání. Jejich povinností je, mimo jiné, určit kompetentní osobu dle čl. 4.3.3 ČSN ISO 12480-1, která odpovídá za dodržování požadavků ČSN ISO 12480-1. Tyto organizace nezpracovaly SBP pro konkrétní manipulaci na základě požadavku ČSN ISO 12480-1 a specifikací zaměstnavatele nebo majitele jeřábu. Předložené SBP často neměly požadovaný rozsah, nebyly rozpracovány jednotlivé předepsané kapitoly, a to především požadavek čl. 4.1 písm. a) ČSN ISO 12480–1 – navržení činnosti jeřábů a zdvihadel. Činnosti s jeřáby a zdvihadly nebyly navrženy tak, aby byly prováděny bezpečně s přihlédnutím ke všem předvídatelným rizikům. SBP v mnoha případech neobsahovaly komunikační systém, nejzákladnější povinnost stanovit způsoby vázání, zavěšování, přepravy a ukládání břemen a také stanovit povinnosti jeřábníků a vazačů na začátku, v průběhu a po ukončení činnosti. SBP dále neobsahovaly postupy pro bezpečné provádění oprav, pro zajištění bezpečnosti osob nezúčastněných přímo při používání jeřábů a pro zajištění kontrol jeřábů na začátku směn, kdy jeřáb postupně obsluhuje více jeřábníků. V SBP u stanovených postupů nebylo uvedeno, kdo za splnění nebo dodržení postupu zodpovídá. Nejčastějším nedostatkem bylo, že v SBP nebyly uvedeny zakázané manipulace jeřábníků a vazačů a také nebylo řešeno označení vazačů při skupinovém vázání, tzn. tam, kde se pohybují více jak dva vazači, a to jak na staveništích, tak i ve výrobních provozech. Používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno a v souladu s provozní dokumentací, kontroly provozu technických zařízení, kontroly přístupů včetně jeřábových drah, dále na údržbu a revize ZZ Zaměstnavatelé si zajišťují většinou kontroly, inspekce, revize, revizní zkoušky a údržbu zdvihacích zařízení u externích firem nebo u externích revizních techniků ZZ. V rámci kontrolní činnosti bylo zjištěno, že zaměstnavatelé často nemají vypracovaný plán kontrol, revizí a údržby. Většinou se spoléhají na to, že jim externí firmy budou hlídat lhůty výše uvedených kontrol a tím dochází k tomu, že kontroly nejsou provedeny v předepsaných lhůtách nebo nejsou provedeny vůbec. Zaměstnavateli, který měl zpracovaný pouze roční plán kontrol, bylo v rámci preventivních opatření také doporučeno, aby si zpracoval plán kontrol, revizí a zkoušek v rozsahu od revizní zkoušky k revizní zkoušce a tím se postihl celý cyklus kontrol. Při kontrolní činnosti bylo také velmi často zjištěno, že zaměstnavatel neměl zpracovaný plán údržby, že zápisy o revizích nebo protokoly o revizních zkouškách neobsahovaly údaje předepsané čl. 11.2 ČSN 27 0142, a to např. identifikaci a rozsah zařízení (popis zařízení, základní technické a evidenční údaje), popis rozsahu provedených úkonů s uvedením jednotlivých kontrolovaných a zjištěných hodnot a jejich vyhodnocení a dále uvedení použitých přístrojů, souhrn zjištěných nebezpečí, doporučení o použitelnosti jeřábu, vzhledem ke zjištěným závadám a nebezpečím. Častým nedostatkem také bylo, že zaměstnavatel nezajistil provedení denní kontroly před zahájením provozu na začátku směny nebo pracovního dne. Také bylo zjištěno, že při provozu jeřábů či zdvihadel nebyly často dodrženy minimální požadavky na bezpečný provoz a používání zdvihacích zařízení tím, že konstrukce zdvihacího zařízení nebyla označena značením, které je srozumitelné a má jednoznačný charakter – příslušné značení označující směry pohybů zdvihacího zařízení, nebylo na konstrukci zdvihacího zařízení vyznačeno, ovládací prvky ovládacího zařízení


Stránka 37 z 103 zdvihacího zařízení nebyly příslušně označeny, na tlačítku ovládacího panelu zdvihacího zařízení chybělo označení směru pohybu zdvihacího zařízení, hák kladnice zdvihacího zařízení nebyl opatřen funkční bezpečnostní pojistkou, zdvihací zařízení nebylo při provozu vybaveno zábranou nebo ochranným zařízením nebo přijetím opatření tam, kde existuje riziko kontaktu nebo zachycení zaměstnanců či jiných osob, nacházejících se na kontrolovaném staveništi, pohybujícími se částmi zdvihacího zařízení (např. betonovým protizávažím věžového jeřábu), přičemž v blízkosti základového kříže věžového jeřábu se pohybovali zaměstnanci jiných zaměstnavatelů provádějící stavební práce. Volba, označení, skladování a vedení dokumentace u prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemene Kontrolou bylo zjištěno, že zaměstnavatelé nemají v řadě případů k dispozici návody výrobce k používání prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemen. Kontroly vázacích prostředků, které si provádí zaměstnavatelé prostřednictvím svých zaměstnanců, nejsou většinou na dobré úrovni. Zaměstnanci, kteří tyto kontroly provádí, nemají potřebné znalosti k těmto kontrolám. Při kontrolní činnosti bylo velmi často zjištěno, že např. textilní popruhy nebyly označeny tak, aby bylo možno určit charakteristiky podstatné pro bezpečné použití. V řadě případů zaměstnavatel nepředložil doklad, kterým by prokázal, že zajistil provedení prohlídky dle požadavku návodu k použití konkrétního vázacího prostředku. počet kontrolovaných subjektů celkem počet kontrolovaných právnických osob počet kontrolovaných fyzických osob počet zjištěných nedostatků

80 68 12 204

3.1.6 Bezpečnost práce při provozu plynových zařízení se zaměřením na objekty využívané pro vzdělávání, ubytování a volný čas dětí a mládeže V posledních letech byly provedeny kontroly bezpečnosti práce při provozu plynových a tlakových zařízení se zaměřením na provoz nízkotlakých plynových kotelen, spotřebičů, plynových pecí a výměníkových stanic. V některých oblastech, a to především ve školství (školky, školy, školní jídelny, menzy, internáty, koleje, dětské domovy atd.) se ukázalo, že existuje nižší úroveň péče o vyhrazená plynová zařízení. V závěrečné zprávě bylo doporučeno zaměřit se na tuto oblast a přispět tak ke zvýšení úrovně bezpečnosti provozu technických zařízení i u těchto provozovatelů plynového zařízení. S ohledem na skutečnost, že se jedná o případné ohrožení života a zdraví dětí a mládeže bylo nutné kontrolu rozšířit i na oblast ubytování a další prostory, kde děti a mládež tráví svůj volný čas. Nedodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce při provozu plynových zařízení může být zdrojem nebo příčinou ohrožení života a zdraví dětí, mládeže i zaměstnanců a návštěvníků kontrolovaného subjektu, ale může vést i ke značným materiálním škodám. Prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu plynových zařízení. Již při kolaudačních řízení jsou v některých případech zjišťovány nedostatky, a proto bylo důležité ověřit, jak je zajištěno ze strany provozovatelů následné bezpečné provozování plynových a souvisejících zařízení s ohledem na zajištění bezpečného provozu.

Předmět kontroly byl zaměřen především na požadavek: - zda je provedeno vyhledání a vyhodnocení rizik při provozu plynových zařízení, - zda je zajištěna odborná a zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou zařízení, - zda je vedena provozní dokumentace, - zda jsou stanovena opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí spojených s provozem plynových zařízení,


Stránka 38 z 103 -

zda kontrolovaný subjekt zajišťuje bezpečný stav provozovaného plynového zařízení pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem, zda mají doklady z kontrol a revizí předepsané náležitosti a odpovídající odbornou úroveň, zda je zajištěn bezpečný přístup pro pracovníky provádějící kontroly, revize, zkoušky, obsluhu a údržbu zařízení, zda je zařízení dostatečně chráněno proti vnějším vlivům, zda je zabezpečen dostatečný přívod spalovacího a větracího vzduchu, zda je přívodní potrubí plynu vybaveno předepsanými armaturami, není-li používáno pro jiné účely, než pro které je určeno, zda je provedena dostatečná protikorozní ochrana, značení protékajícího média, zda jsou označeny uzávěry plynu a je k nim zajištěn bezpečný přístup.

počet kontrolovaných subjektů celkem počet kontrolovaných právnických osob počet kontrolovaných fyzických osob počet zjištěných nedostatků

100 100 0 302

Při kontrolách dodržování bezpečnostních předpisů při provozu plynových zařízení se zaměřením na objekty využívané pro vzdělávání, ubytování a volný čas dětí a mládeže byla prováděna i kontrola zařízení souvisejících s provozem těchto zařízení. V rámci úkolu byly zjištěny následující nejčastěji se vyskytující nedostatky: nebyly zpracovány místní provozní řády, případně pokyny pro plynová zařízení do výkonu 50 kW, místní provozní řády pro nízkotlaké plynové kotelny nebyly aktuální (změna zařízení kotelny, změna obsluhy), provozní deníky nízkotlakých plynových kotelen neobsahovaly všechny předepsané záznamy o kontrolách (především kontroly přítomnosti oxidu uhelnatého a kontroly těsnosti), nebyla ustanovena osoba odpovědná za provoz plynových zařízení, případně za provoz tlakových zařízení, nebyly zavedeny provozní deníky tlakových nádob stabilních anebo neobsahovaly předepsané záznamy, nebyly zpracovány harmonogramy na provádění kontrol, revizí a zkoušek provozovaných plynových a tlakových zařízení, nebyly prováděny servisní prohlídky plynových zařízení anebo kontroly (často byly tyto úkony spojovány), vyústění pojistných ventilů tlakových nádob stabilních nebylo provedeno tak, aby nemohlo dojít k ohrožení obsluhy, nízkotlaké plynové kotelny sloužily jako prostor pro uskladnění různého provozního materiálu, nebyly umístěny bezpečnostní značky a značení, která poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

3.1.7 Bezpečnost práce při provozu chladících zařízení, kompresorových stanic a tlakových nádob stabilních Provoz chladících zařízení je oblastí se zvýšeným rizikem ohrožení života a zdraví jak obsluhy, tak veřejnosti, především s ohledem na používané medium jako je čpavek a v mnoha případech s ohledem i na stáří zařízení. Řada provozovaných zařízení je umístěna v blízkosti míst, kde má přístup veřejnost (zimní stadiony) nebo v blízkosti obytných objektů. Kromě objektů zimních stadionů vzniklo mnoho nových potravinářských podniků, výroben nápojů a pivovarů, kde je též používáno chladící zařízení. Při


Stránka 39 z 103 výrobě piva je součástí technologie i velký počet technologických tlakových nádob stabilních, které zvyšují rizikovost těchto provozů. Prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu strojoven chlazení, jejich zabezpečovacích zařízení a jejich provedení, vybavení tlakových zařízení ve strojovnách chlazení a v souvisejících technologiích výroby podnikatelského subjektu, včetně chlazených prostor a místností. Ověřit, jak je zajištěno ze strany provozovatelů bezpečné provozování tlakových a souvisejících technických zařízení s ohledem na bezpečnost provozu. OIP měl ke kontrole vybrat subjekty z oblasti zimních stadionů, potravinářských provozů, výroby piva a dalších činností využívajících strojoven chlazení pro svoji výrobu. Předmět kontroly byl zaměřen především: 1. Systém obecné a technické prevence: zda bylo provedeno vyhledání a vyhodnocení rizik při provozu tlakových zařízení a strojoven chlazení, a to nejen z hlediska samotného provozu, ale i z hlediska provádění preventivní a provozní údržby, ať je prováděna vlastními pracovníky, nebo dodavatelskými, zda byla zajištěna odborná a zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou a údržbou zařízení, zda byla vedena provozní dokumentace, např. provozní řády a provozní předpisy, provozní záznamy, zápisy o zkouškách bezpečnostní výstroje, předepsaná průvodní dokumentace, popř. pasporty vyhrazených tlakových nádob stabilních, zda byla stanovena opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí spojených s provozem strojoven chlazení a tlakových zařízení, zda kontrolovaný subjekt zajišťoval bezpečný stav provozovaného tlakového zařízení pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem, zda měl zpracované plány revizí, zda měl jmenovány odpovědné osoby za provoz a údržbu, zda měly doklady z kontrol a revizí předepsané náležitosti a odpovídající odbornou úroveň. 2. Kontrola na pracovišti: u chlazení čpavkem zkontrolovat, jestli byly používány armatury a součásti ze slitin barevných kovů (mosaz, apod.), bezpečný přístup pro obsluhu, údržbu zařízení a pro provádění kontrol a revizí, vybavení tlakových a chladících zařízení zabezpečovacími zařízeními a jejich funkčnost, ochrana zařízení proti korozi, funkčnost veškeré signalizace a havarijního větrání, jak bylo řešeno odstavení chladícího zařízení z provozu v případě havárie, vybavení strojoven chlazení a kompresorových stanic funkčními OOPP, provedení chlazených místností, podlah a odolnost proti poškození, zajištění možnosti opuštění chladícího prostoru a značení únikových cest, zajištění přívodu vzduchu pro větrání, odstraňování závad zjištěných předchozí revizí nebo zkouškou.


62 49 13 171

Nejvíce nedostatků bylo zjištěno při kontrolách dodržování bezpečnostních předpisů při provozu chladících zařízení, zejména strojoven chlazení na zimních stadionech a ve větších potravinářských


Stránka 40 z 103 provozech. Nejčastěji bylo zjištěno, že jejich provozovatelé neměli zajištěnou správnou funkci nouzového větrání strojoven, např. že nouzové nucené větrání nebylo vybaveno druhým nezávislým ovladačem umístěným uvnitř strojovny. Podstatnou část z celkového počtu zjištěných nedostatků tvoří nedostatky, zjištěné při kontrolách dodržování bezpečnostních předpisů při provozu tlakových nádob stabilních, zejména vzdušníků kompresorů. Nejčastěji bylo zjištěno, že pracovníci, pověření k jejich obsluze, neprováděli záznamy o výsledcích kontrol správné činnosti tlakoměrů, umístěných přímo na nádobách, a o výsledcích zkoušek průchodnosti pojistných ventilů. Při realizaci úkolu byla současně prováděna i kontrola dodržování bezpečnostních předpisů při provozu zařízení souvisejících s provozem chladících zařízení, kompresorových stanic a tlakových nádob stabilních. Podstatnou část z celkového počtu zjištěných nedostatků tvoří nedostatky, zjištěné při kontrolách dodržování bezpečnostních předpisů při provozu nízkotlakých teplovodních plynových kotelen, sloužících zejména k vytápění objektů kontrolovaných osob. Nejčastěji bylo zjištěno obdobně jako v případě kontrol dodržování bezpečnostních předpisů při provozu tlakových nádob stabilních, že pracovníci, pověření k obsluze kotelen, neprováděli záznamy o výsledcích zkoušek průchodnosti pojistných ventilů kotlů a o zjišťování přítomnosti oxidu uhelnatého v prostorách kotelny a v prostorách souvisejících s jejich provozem.

3.1.8 Bezpečnost práce při provozu bioplynových stanic V posledních několika letech došlo k rapidnímu nárůstu instalací bioplynových stanic především v zemědělské prvovýrobě. Protože se jedná o složité technologické zařízení, které nebylo v zemědělské výrobě dříve provozováno, bylo v roce 2015 za nutné provést kontrolu, zda jsou dodržovány platné předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a jestli byly bioplynové stanice uvedeny do provozu v souladu s platnou legislativou. Dalším důležitým aspektem je to, že některé technologické celky bioplynových stanic jsou provozovány v prostředí s nebezpečím výbuchu, proto byla kontrolní činnost zaměřena i na oblast zpracování předepsané dokumentace o ochraně před výbuchem a z ní plynoucích požadavků. Cílem úkolu bylo prověřit stav a úroveň dodržování bezpečnostních předpisů při provozu bioplynových stanic zejména se zaměřením na vyhrazená plynová a elektrická zařízení. Oblastní inspektorát práce měl za úkol vybrat ke kontrole minimálně 10 subjektů v rámci své působnosti, u kterých byla provedena kontrola společně inspektory pro plynová zařízení a elektrická zařízení. Předmětem kontrol bylo plnění povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP v souvislosti s provozem, údržbou, opravami, kontrolami a revizemi bioplynových stanic a čistíren odpadních vod: uvedení do provozu (zda je příslušné závazné a odborné stanovisko např. na uzemnění a hromosvod ve smyslu vyhlášky č. 73/2010 Sb.), sestava komponentů (stavba), zda bylo vydáno odborné a závazné stanovisko TIČR k bezpečnému užívání, vedení a dostupnost provozní dokumentace – např. provozní řády, provozní předpisy, provozní deníky, zápisy o zkouškách, vypracování písemné dokumentace o ochraně před výbuchem a její vedení tak, aby odpovídala skutečnosti, provedení klasifikace prostor s prostředím nebezpečí výbuchu, bezpečný provoz zařízení pravidelně prováděnými kontrolami, revizemi, údržbou a servisem, zpracování plánů revizí, předepsané náležitosti dokladů z revizí a kontrol, prevence rizik,


Stránka 41 z 103 -

vyhledávání, hodnocení rizik a přijímání opatření při provozování bioplynové stanice, zdravotní způsobilost osob pověřených obsluhou bioplynové stanice, školení BOZP, školení, seznamování s předpisy, OOPP, zpracování vlastního seznamu pro poskytování OOPP na základě hodnocení rizik a jejich poskytování obsluze bioplynové stanice.


11 10 1 48

Při provádění kontrol provozu bioplynových stanic byly zjištěny následující nedostatky z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: - bioplynové stanice byly předány a uvedeny do provozu bez závazného, odborného stanoviska Technické inspekce České republiky na plynová zařízení v 6 případech, - bioplynové stanice byly předány a uvedeny do provozu bez závazného, odborného stanoviska Technické inspekce České republiky na elektrická zařízení ve 4 případech, - dokumentace o ochraně před nebezpečím výbuchu - nebyla zpracována, nebyla aktuální, chybějící příkaz „V“ v 5 případech, - závady uvedené v revizních zprávách o provedených revizích nebyly prokazatelným způsobem odstraňovány ve 3 případech, - osoba odpovědná za provoz elektrických zařízení nebyla ustanovena ve 3 případech a osoba odpovědná za provoz plynových zařízení v 1 případě, - provozní dokumentace – provozní řády pro provoz bioplynových stanic byly ve většině případů zpracovány dodavateli technologie bioplynové stanice a neobsahovaly část pro plynová zařízení. Tato skutečnost byla zjištěna ve 3 případech, v 1 případě nebyla obsluha prokazatelně seznámena s provozním řádem, - provozní deníky tlakových nádob stabilních – součástí technologie bioplynových stanic jsou tlakové nádoby stabilní (expanzomaty a vzdušníky kompresorů), u kterých nebyla vedena evidence stanovených kontrol bezpečnostní výstroje nádob ve 4 případech, ve 2 případech nebyl k dispozici pasport pro tlakovou nádobu stabilní, - revize a kontroly – revize elektroinstalace objektu bioplynové stanice nebyla provedena v 1 případě, revize instalovaných elektrických spotřebičů nebyla provedena ve 2 případech, kontrola plynových zařízení bioplynové stanice nebyla provedena v 1 případě, - provozní závady – vadně provedená kabeláž elektroinstalace byla zjištěna ve 2 případech, v 1 případě nebylo označeno plynové potrubí, ve 2 případech nebyly označeny tabulkou „EX“ prostory s nebezpečím výbuchu, ve 3 případech nebyly označeny výstupy na žebříky a provozní plošiny, v 1 případě byly zjištěny nezabezpečené výkopy kolem fermentoru, kdy na bioplynové stanici probíhaly úpravy z důvodu navýšení výkonu.


Stránka 42 z 103 3.1.9 Integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií V roce 2015 byla posuzována pouze 1 bezpečnostní dokumentace. Jednalo se o dokumentaci aktualizovanou. Bylo vytknuto uvedení neplatných čísel právních předpisů v dokumentaci. Důležitým prvkem kontrol v roce 2015 byla změna Zákona o prevenci závažných havárií, kdy od 1. 10. 2015 byl zrušen Zákon č. 59/2006 Sb. a byl nahrazen Zákonem č. 224/2015 Sb., v platném znění. Kontroly prováděné po tomto datu tedy již musely být provedeny dle nového předpisu. Zásadní změnou pro kontrolní činnost inspektorátu je zejména mírně pozměněný (rozšířený) obsah Informace o výsledku kontroly podávaný po skončení kontroly ČIŽP. V roce 2015 došlo rovněž k novému zařazení dvou subjektů do režimu Zákona o prevenci závažných havárií, kdy letos u těchto subjektů byla provedena první kontrola. V roce 2015 bylo provedeno 26 kontrol u 22 subjektů. Toto vysoké číslo je zapříčiněno tím, že rok 2015 byl rokem kontrol i u subjektů zařazených do sk. A (kontroly 1x za 3 roky) a rovněž výše zmíněným rozšířením počtu kontrolovaných subjektů. Celkem bylo zjištěno 25 nedostatků. Opět se potvrdilo, že právě u subjektů sk. A bývá zjišťováno více nedostatků, zřejmě z důvodu delší prodlevy mezi kontrolami a také proto, že na subjekty sk. B jsou kladeny vyšší požadavky a tyto subjekty tak věnují prevenci havárií více času, prostředků včetně personálního zajištění atd. Z hlediska bezpečnosti práce a technických zařízení dochází postupně ke zlepšení stavu, o čemž svědčí i počet zjišťovaných nedostatků u kontrolovaných osob. O něco horší je situace u některých subjektů sk. A, kde kontrola 1x za 3 roky představuje interval, během kterého se může objevit více nedostatků. Pozitivním zjištěním byl stav péče o prevenci závažných havárií u nově zařazených subjektů – nebyly zjištěny nedostatky, přestože se jednalo o první kontrolu a tedy subjekty neměly dosud žádnou zpětnou vazbu o požadavcích při kontrolách z minulosti. posuzovaných dokumentací (nedostatky)

1 (2)

počet kontrol 26

počet nedostatků 25

nejčastěji porušené předpisy § 4 odst. 1 písm. c) zák. č. 309/2006 Sb. příloha NV č. 101/2005 Sb., body 3., 5., 10.

3.1.10 Bezpečný podnik Oblastní inspektorát práce provedl během roku 2015 jako garant tyto prověrky:  následné prověrky a ověření funkčnosti systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) u 7 právních subjektů, plnících program „Bezpečný podnik“ (dále jen „BP“)  u 3 právních subjektů prověrky systému řízení BOZP po 3 letech  u 1 právního subjektu byla ukončena první prověrka plnění programu „BP“ OIP průběžně v rámci poradenské činnosti spolupracoval se 3 právními subjekty připravujícími se na plnění programu „BP“, kde u jednoho byl proveden také předaudit. V roce 2015 nepodal OIP se sídlem v Brně žádné doporučení na zrušení platnosti osvědčení „BP“. U právních subjektů plnících požadavky programu „BP“ a subjektů, projevujících zájem o plnění programu „BP“, se uplatňují zkušenosti získané plněním nejen ČSN EN ISO, ale i dalších systémových požadavků, vyžadovaných zejména v automobilním průmyslu a potravinářství.


Stránka 43 z 103 Velmi se osvědčilo provádění tzv. předauditů u subjektů projevujících zájem o plnění požadavků „BP“. Tým inspektorů provádí kontrolu stavu BOZP u právního subjektu v rozsahu požadavků programu „BP“ před podáním žádosti. Na základě zjištění uvedených v „Zápisu o poradenství“ právní subjekt po odstranění neshod podává žádost o provedení auditu. V roce 2015 jsme provedli u jednoho subjektu předaudit a bylo zjištěno 96 nedostatků. Subjekt byl upozorněn na to, že nedostatky je nutné co nejrychleji řešit a bylo mu také doporučeno, aby přihlášku podal, až budou všechny nedostatky vyřešeny. Mnoho nedostatků mělo charakter správních deliktů, proto byl subjekt také upozorněn na důležitost jejich odstranění. Program „BP“ je zařazován do integrovaných systémů zaváděných v jednotlivých právních subjektech, a tím je dosaženo společného cíle pro zajišťování a aktualizaci informací, řízení dokumentace, odpovědností atd. i v oblasti kvality, životního prostředí a hygieny pracovního prostředí. Vzhledem ke zkušenostem právních subjektů z plnění jiných programů a systémů nejen z oblasti BOZP mimořádně se vyskytují neshody z oblastí, které se do systému buď nově zavádí, případně se jedná o neshody, způsobené neplněním stanovených povinností, jako např.: nutnost zahrnutí dokumentace programu Bezpečný podnik do řízené dokumentace systémové zajištění informací o případných skoronehodách zdokumentovaní výměny informací týkající se nebezpečí a rizik na pracovištích, kde plní úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů často se vyskytujícím se nedostatkem bylo nevypracování dokumentace ochrany před výbuchem nezaslání indikátorů zlepšování ve stanoveném termínu nejsou zpracovány místní provozní bezpečnostní předpisy pro jednotlivá vyhrazená technická zařízení nevypracovány pokyny pro obsluhu vyhrazených technických zařízení Nedostatky byly vždy během auditu odstraněny. Doporučení vydaná u jednotlivých prověrek se týkala např.: způsobu identifikace nebezpečí a ohlašování skoronehod za významné účasti obsluh jednotlivých zařízení způsobu zpracování a předávání informací týkající se nebezpečí a rizik na pracovištích, kde plní úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů způsobu vedení záznamů o prováděných následných kontrolách strojů a zařízení V roce 2015 se inspektorát při jednotlivých prověrkách nesetkal s problémy, které by ovlivňovaly průběh prověrky. Ze strany subjektů došlo v maximální možné míře k poskytnutí součinnosti a také se vynasnažily o to, aby zjištěné neshody či nedostatky odstranily v co nejkratším termínu. Velkou výhodou prováděných prověrek v rámci programu „BP“ je účast vysoce kvalifikovaných inspektorů na jednotlivé oblasti zaměřené jak v oblasti vyhrazených technických zařízení, tak v oblasti všeobecné bezpečnosti. Inspektoři při prověrkách často odhalí neshody, které jsou kontrolovanými osobami přehlédnuty, a to především z důvodů tzv. provozní slepoty. Při prověrkách jsme vždy od subjektů za tuto službu velmi vítáni. Významná je také spolupráce s kontrolními orgány KHS, HZS a ČIŽP, které svým kladným vyjádřením potvrzují splnění požadavků z oblastí jimi kontrolovanými, a tím více potvrzují oprávněnost názvu certifikátu „Bezpečný podnik“.


Stránka 44 z 103

subjekty

počet zjištěných nedostatků a neshod

subjekt plnící program "BP" poprvé CCI Czech Republic s.r.o. 7 subjekty, u kterých byla prověrka v mezidobí vydání osvědčení Teplárny Brno, a.s. 14 SMO a.s. 3 MIKROP ČEBÍN a.s. 5 BLOCK a.s. 0 Nestlé Česko s.r.o. 4 BD SENSORS s.r.o. 12 Chropyňská strojírna, a.s. 8 subjekty, u kterých byla provedena prověrka v tříletém intervalu OHL ŽS, a.s. 15 Fatra, a.s. 11 MP Krásno, a.s. 7

subjekt 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

BD SENSORS s.r.o. BLOCK a.s. CCI Czech Republic s.r.o. Fatra, a.s. Chropyňská strojírna, a.s. MIKROP ČEBÍN a.s. MP Krásno, a.s. Nestlé Česko s.r.o., závod SFINX Holešov OHL ŽS, a.s. SMO a.s. Teplárny Brno, a.s.

doporučení

0 1 2 2 1 0 1 1 1 1 2

platnost osvědčení do 21. října 2017 13. května 2017 20. října 2018 20. října 2018 21. října 2017 27. května 2016 12. května 2018 13. května 2017 20. října 2018 27. května 2016 27. května 2016

3.1.11 Kontrola zaměstnavatelů s vozovým parkem Svojí náročností patří silniční doprava dlouhodobě k nejrizikovějším oblastem lidské činnosti s následnými újmami na zdraví. Dochází dokonce i ke smrtelným úrazům osob, zejména v souvislosti s provozem, údržbou a opravami silničních vozidel. Při nedodržování bezpečnostních předpisů zaměstnavateli a samotnými řidiči je navíc ohrožena i bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu. U zaměstnavatelů v dopravě je, stejně jako u zaměstnavatelů v jiných oblastech pracovních aktivit, často zjišťováno porušování předpisů upravujících pracovní podmínky řidičů, a to jak v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak v oblasti pracovněprávních vztahů. Zaměření hlavního úkolu pro rok 2015 bylo voleno opět tak, aby obsáhlo co nejširší okruh zaměstnavatelů, kteří pro svou činnost mají zřízený vozový park. Loňské kontroly prokázaly, že takto zvolený úkol se širším a blíže nespecifikovaným zadáním umožňuje provádět kontrolu jak u organizací s vozovým parkem (kteří nejsou dopravci ve smyslu silničního zákona), tak současně i u zaměstnavatelů, Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2015

Stránka 45 z 103 kteří jsou dopravci s koncesí a mají zřízený vlastní vozový park (tzn. dopravci mezinárodní i vnitrostátní kamionové dopravy a autobusoví dopravci). Předmětem kontrolní činnosti byl systém obecné prevence, tzn. organizování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímání opatření k předcházení rizikům. Dále seznamování zaměstnanců s předpisy k zajištění bezpečnosti práce pro konkrétní pracovní pozice i pracovní činnosti, prováděné bezprostředně na jejich pracovišti, dodržování pokynů výrobců vozidel, uvedených v návodech k obsluze a údržbě, ověřování zdravotní způsobilosti zaměstnanců a stav techniky z pohledu BOZP. V neposlední řadě potom i dodržování pracovního režimu uživatelů vozidla v návaznosti na organizování pracovní doby zaměstnavatelem. Hlavním cílem úkolu bylo prováděnými kontrolami zjistit, jak se zaměstnavatelé, disponující vlastním vozovým parkem, vypořádali s problematikou BOZP. V rámci hlavního úkolu byl Státním úřadem inspekce práce stanoven limit v počtu nejméně 20 kontrol na inspektora OIP s danou specializací. Inspektoři OIP pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zkontrolovali v rámci tohoto hlavního úkolu celkem 48 subjektů. Z celkového počtu zkontrolovaných subjektů bylo kontrolováno 47 právnických osob a 1 fyzická osoba. Do plánu kontrolní činnosti byly prioritně zařazeny subjekty: kde doposud nebyla provedena inspekční činnost které vykazují nepříznivý vývoj pracovní úrazovosti na které byl podán podnět z oblasti dopravy pro porušování nároků zaměstnanců kde již kontrola byla v minulosti provedena (provedení následné kontroly) Obecně lze konstatovat, že bezpečnost a ochrana zdraví je kontrolovanými osobami zajišťována spíše formálně. Zaměstnavatelé, provozující dopravu s celkovou hmotností nad 3,5 tuny, se často mylně domnívají, že pravidelné školení řidičů z povolání, stanovující jejich odbornou způsobilost k řízení, nahrazuje vstupní a pravidelné školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zajišťované zaměstnavatelem. Při kontrole pak často, namísto osnov a konkrétních záznamů o provedeném školení BOZP, předkládají doklady a potvrzení z autoškol, které představují splnění požadavků zákoníku práce v oblasti BOZP pouze částečně. Zaměstnanci, obsluhující silniční vozidla nad 3,5 tuny, tak nejsou seznamováni se svými právy a povinnostmi, které se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatelé, kteří nejsou dopravci ve smyslu silničního zákona a disponující vlastním vozovým parkem do 3,5 tuny, zajištují pravidelné školení řidičů referentských vozidel pravidelně, nejčastěji v rámci vstupního a pravidelného školení bezpečnosti a ochrany zdraví práci. Množství dopravních firem v České republice rok od roku roste. Tlak logistických firem na snížení cen při přepravě nákladů láká do tuzemska velké množství zahraničních firem. Tyto subjekty, které mají zahraničního vlastníka, dokáží dost často vytvořit takovou nabídku služeb, která je pro konkurenci nepředstavitelná. Příliv zahraničních subjektů do České republiky nutí tuzemské dopravce rozšiřovat spektrum nabízených služeb, a to především v oblasti logistiky, skladování a servisu. Tuzemští dopravci tudíž dnes často nevlastní pouze vozidla, ale disponují i vlastními skladovacími prostory s technickým zařízením sloužícím pro skladování. Dále zajišťují i různé služby, např. servis dopravních prostředků nebo nakládku a vykládku dopravních prostředků. To vše za účelem zajištění své další existence na trhu. U těchto technických zařízení a prostředků nejsou často prováděny kontroly, popř. revize, k zajištění jejich provozuschopnosti a bezpečného používání zaměstnanci. Jedná se především o neprovádění pravidelných revizí elektrických instalací objektů (administrativní budovy, garáže, sklady, prostory pro servis a údržbu dopravních prostředků), neprovádění pravidelných technických kontrol a revizí u používaných technických prostředků pro skladování a servis (vysokozdvižné manipulační vozíky, zvedáky atd.) a také o neprovádění pravidelných kontrol elektrických spotřebičů, nářadí a dalších prostředků pro výkon práce (žebříky, regály, rampy atd.). Při provádění kontrol v objektech, kde probíhá servis a údržba dopravních prostředků zaměstnavatele, se často inspektoři setkávají s pracovními jámami, které nesplňují požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jedná se zejména o chybějící značení ochranného manipulačního prostoru


Stránka 46 z 103 pracovní jámy, nedostatečné nebo poškozené vybavení (osvětlení, zásuvky) a absence zařízení pro překrytí pracovní jámy v době, kdy v ní není konána práce. Pracovní režimy řidičů silničních vozidel nad 3,5 tuny byly u zaměstnavatelů vyhodnocovány z datových souborů, které pocházejí z digitálních záznamových zařízení a z tachografických záznamových kotoučů. Předložené datové soubory a tachografické kotouče byly na OIP zpracovávány pomocí počítačového programu „TAGRA.eu“ - kontrolní verze. Kontrolou pracovních režimů z předložených záznamových kotoučů a datových souborů bylo zjištěno, že u zaměstnavatelů, provozujících silniční dopravu nad 3,5 tuny, dochází k porušování pracovních režimů řidičů, a to zejména k porušování ustanovení právních a ostatních předpisů v oblasti dopravy týkajících se doby řízení, doby odpočinku a dodržování bezpečnostních přestávek. Tato skutečnost může mít za následek zvýšení počtu dopravních nehod vlivem únavy řidičů s následnými závažnými úrazy osádek a ohrožení zdraví a životů dalších fyzických osob. Evidence pracovních režimů řidičů silničních vozidel s celkovou hmotností nad 3,5 tuny není často zaměstnavateli vedena nebo je vedena v rozporu z ustanoveními Zákoníku práce. Zaměstnavatelé často mylně zaměňují evidenci pracovní doby řidiče s výkazem práce řidiče vedeným počítačovým programem TAGRA. Při absenci digitálního tachografu jsou naopak chybně předkládány záznamy o provozu vozidla. Předložené evidence pracovní doby u řidičů silničních vozidel, která jsou povinně vybavena záznamovým zařízením (tachografem), jsou často zkreslovány řidiči těchto vozidel, a to zejména nekvalitní manipulací s ovládacím prvkem záznamového zařízení (tachografu). Zaměstnavatelé, disponující vlastním vozovým parkem do 3,5 tuny, vedou evidenci pracovní doby svých zaměstnanců převážně v souladu s ustanoveními Zákoníku práce. Zpracování evidence pracovní doby u těchto zaměstnavatelů usnadňuje mnohdy i rovnoměrně rozvržená pracovní doba. Často však přetrvává nedostatek, kdy není dodrženo ustanovení nařízení vlády č. 168/2002 Sb., v platném znění, které stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. Konkrétně v příloze č. 1 k tomuto nařízení vlády je uložena povinnost zaměstnavateli vést v listinné formě nebo technickým zařízením denní evidenci o době řízení dopravního prostředku a o čerpání bezpečnostních přestávek. Zaměstnavatelé však často vedou tzv. knihu jízd pouze pro potřebu vedení evidence ujetých kilometrů a čerpání pohonných hmot. Zaměstnavatelé, disponující vlastním vozovým parkem do 3,5 tuny, dále neplní povinnost stanovenou § 3 výše uvedeného nařízení vlády, vydat „Místní provozní bezpečnostní předpis“, kterým, mimo jiné, organizují práci zaměstnanců při provozování dopravy. Kontrolované zdravotní posudky řidičů motorových silničních vozidel byly oproti předešlým letům lékaři vypracovány převážně na standartním tiskopisu, stanoveném vyhláškou č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), v platném znění. Na předložených zdravotních posudcích často chyběl lékařem vyplněný údaj o provedení dopravně psychologického vyšetření. Zaměstnavatelé dále často opomíjejí povinnost nechat ověřit lékařem zdravotní způsobilost pro práci v noci u řidičů silničních vozidel. Oproti minulým letům bylo zjištěno, že provoz a údržba silničních vozidel jsou často zaměstnavateli opomíjeny při vyhledávání a vyhodnocování rizik práce, kdy zaměstnavatelé, disponující vlastním vozovým parkem, provoz a údržbu silničních vozidel nevedou v dokumentaci o vyhledaných a vyhodnocených rizicích práce a nepřijímají opatření proti působení těchto rizik. Provedenými kontrolami u zaměstnavatelů s vozovým parkem bylo zjištěno celkem 191 nedostatků. Mezi nejčastější nedostatky patří: - porušování pracovních režimů řidičů (doby řízení, doby odpočinku) - nevedení denní evidence o době řízení dopravního prostředku a o čerpání bezpečnostních přestávek - nezajištění vstupního školení BOZP - neprovádění pravidelných lékařských prohlídek řidičů ve stanovených termínech


Stránka 47 z 103 -

neprovádění ověření zdravotní způsobilosti pro práci v noci neplnění požadavků BOZP na pracovišti (sklady, servisy atd.) nestanovení četnosti a obsahu školení BOZP žádná nebo nepravidelná kontrola stavu technických prostředků a zařízení, které se nacházejí na pracovištích zaměstnavatele nevyhledávání a nevyhodnocení rizik možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců úkoly v oblasti prevence rizik nejsou prováděny odborně způsobilou osobou nevedení evidence pracovní doby řidičů zaměstnavatelem neseznámení zaměstnanců s návody k obsluze nevydání místního provozního bezpečnostního předpisu

počet kontrolovaných subjektů celkem

48

počet kontrolovaných právnických osob

47

počet kontrolovaných fyzických osob

1


191

3.1.12 Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích a v dalších vybraných podnicích s počtem zaměstnanců 250 a více Zadáním úkolu bylo provést kontrolu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a stanovených pracovních podmínek u nově vzniklých malých a středních subjektů, a to v co nejkratší době po zahájení jejich činnosti. Ke kontrole byly vybírány především ty organizace, u nichž lze předpokládat vyšší potencionál ohrožení zaměstnanců a kde je nutné zaměstnavatele vést k dlouhodobé péči o zajišťování oblasti bezpečnosti práce, vytváření vhodných pracovních podmínek a požadovaných pracovně právních vztahů. Jedná se především o subjekty a činnosti, u kterých dlouhodobě dochází ke značnému počtu pracovních úrazů, a o subjekty, na které OIP obdržel podnět na neplnění povinností vyplývajících ze závazných předpisů pro oblast bezpečnosti práce a u podniků, nebo o subjekty, u kterých došlo ke vzniku smrtelných pracovních úrazů nebo úrazů vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dní. V neposlední řadě byly ke kontrolám vybírány ty subjekty, u nichž doposud kontrola dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP nebyla provedena, nebo od poslední kontroly uplynulo více jak 5 let, popř., u nichž bylo při předešlé kontrole zjištěno větší množství nedostatků. Z hlediska prevence byly kontroly prováděny jak u malých podniků, tak u podniků s větším počtem zaměstnanců (nad 249 zaměstnanců – tzv. velkých podniků). Cílem úkolu bylo provést kontroly dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dále preventivně působit na problémové a nově vzniklé subjekty, u kterých dosud nebyla provedena žádná kontrola bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. S použitím kontrolních mechanizmů vyvodit potřebný tlak na vedoucí zaměstnance kontrolovaných subjektů k dodržování bezpečnostních předpisů, a tím vytvořit předpoklady k minimalizaci pracovní úrazovosti. Každý OIP měl provést kontrolu u minimálně 300 subjektů a to podle vlastního výběru. Kontroly měly být směřovány zejména do oborů: výroba nábytku textilní průmysl výroba papíru a výrobků z papíru výroba chemických látek a přípravků výroba pryžových a plastových výrobků


Stránka 48 z 103

výroba skla a skleněných výrobků výroba ostatních nekovových minerálních výrobků výroba železa, oceli, feroslitin, plochých výrobků a tváření za tepla slévárenství strojírenský průmysl terciální sféra

Administrativní kontrola: prevence rizik (vyhledávání a vyhodnocení rizik, přijímání opatření k eliminaci rizik a realizace přijatých opatření) školení a příprava k výkonu práce (seznámení zaměstnanců s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, s vyhodnocenými riziky a s přijatými opatřeními k jejich minimalizaci) provozní dokumentace provozovaných strojních zařízení a technologických zařízení (návody k obsluze) pracovní doba (její evidence, přestávky v práci na jídlo a oddech, bezpečnostní přestávky) pracovní úrazovost (evidence, kontrola příčin a okolností vzniku PÚ, stanovení opatření proti opakování PÚ a jejich realizace, zasílání záznamů o úrazech příslušným institucím) Vlastní kontrola na konkrétních pracovištích: vhodnost pracovišť s ohledem na prováděné činnosti organizace práce a pracovní postupy provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí (vedení předepsané provozní dokumentace strojů a zařízení, dodržování provozních podmínek stanovených výrobcem a provozovatelem, provádění kontrol a revizí stanovených výrobcem, případně provozovatelem, technický stav provozovaných strojů a technických zařízení se zaměřením na vybavenost ochranným zařízením, na bezpečné ovládání, dodržování povinností, které jsou stanoveny v průvodní dokumentaci výrobce a v právních předpisech) namátková kontrola používání přidělených OOPP zaměstnanci Kontrolní zjištění v oblasti prevence rizik jsou značně rozdílné. Tyto rozdíly souvisí především s velikostí kontrolovaných subjektů, jejich finančními poměry, počtem zaměstnanců, přístupem k problematice bezpečnosti práce (dodržování předpisů) a schopnostem odborně způsobilých osob v prevenci rizik. Zaměstnavatelé v mnohých případech úkony v prevenci rizik podceňují a nevěnují jim dostatečnou pozornost. Tento přístup vychází z pocitu, že jde o pouhé administrativní nařízení. Vzhledem k tomu, že zpracování vlastního přehledu vyhodnocení rizik je proces náročný na odbornost, čas a finanční prostředky, je při kontrolách zjišťováno, že vyhledávání a vyhodnocení rizik je spíše formální (obecné) a není v souladu se skutečností. U velké většiny kontrolovaných osob chybí systematický přístup, který je nezbytný k úspěšnému provedení vyhodnocení rizik a následnému stanovení opatření k jejich minimalizaci nebo odstranění. Často se v dokumentaci o rizicích setkáváme s informacemi upravujícími jinou oblast pracovních činností a používaného technického vybavení, než se kterou kontrolovaná osoba vůbec přichází do styku. Dosti opomíjenou skutečností je i samotné právo zaměstnanců podílet se na řešení otázek týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména na uplatňování stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření. U subjektů s menším počtem zaměstnanců (do 10 zaměstnanců), je stav prevence rizik na velmi slabé úrovni. V mnohých případech není prevence rizik zajišťována vůbec, ať už z důvodu neznalosti nebo z pohledu neochoty, kdy je na ni pohlíženo jako na čistě administrativní záležitost. Zpracování dokumentace prevence rizik je v těchto případech realizováno až po kontrole orgány inspekce práce. U subjektů s větším počtem zaměstnanců (více než 50 zaměstnanců) je vnímání systému prevence rizik na vyšší úrovni. Až na výjimky se s riziky již pracuje, jsou průběžně aktualizována a zároveň slouží i jako podklad ke školení zaměstnanců. Zjištěná a vyhodnocená rizika má zaměstnavatel snahu odstranit, i když


Stránka 49 z 103 je v mnohých případech limitován časovou, odbornou a finanční náročností. Obecně se dá říct, že velké zaměstnavatele limituje časová náročnost, zatím co menší zaměstnavatele odborná a finanční náročnost. Motivací pro vyhodnocení rizik je pro většinu zaměstnavatelů obava z případných sankcí uplatněných vůči nim ze strany kontrolních orgánů nebo uplatňování finanční spoluúčasti zdravotních pojišťoven při nákladech na léčení u případných úrazů. Prevencí rizik a zároveň motivací k zvyšování efektivity práce a kvality výrobků je nahrazování nebezpečných „starších“ strojů a technologií, novějšími. Mnozí zaměstnavatelé si z důvodů rozsáhlosti problematiky a požadavků najímají externí poradce, tzv. bezpečnostní techniky, kteří jim tuto problematiku zajišťují. Ti, v drtivé většině případů, využívají komerčně získaného systému pro hodnocení rizik, který mnohdy nekoresponduje s konkrétním provozem. Řada problémů v prevenci a hodnocení rizik také vzniká z nevhodné spolupráce mezi odborně způsobilou osobou pro vyhledávání rizik, zaměstnavatelem a samotnými zaměstnanci. Mnoho zaměstnavatelů neprovádí hodnocení rizik tak, aby přímo naplnilo ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění, který požaduje, aby hodnocení rizik bylo prováděno soustavnou činností. Rizika musí být soustavně vyhledávána a pravidelně musí být i kontrolována úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zpracovaná dokumentace s vyhodnocenými riziky se již po jejím vypracování nepoužívá a neprovádí se ani její aktualizace a kontrola se skutečným stavem. S dokumentem se již nepracuje a neslouží ani jako podklad pro další činnost na úseku zajišťování bezpečnosti práce, např. školení. Samotná aktualizace pak bývá prováděna až po kontrolách inspekce práce. Seznámení zaměstnanců s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště je zaměstnavateli prováděno v rámci školení zaměstnanců o problematice BOZP. V jakém rozsahu jsou zaměstnanci s riziky seznámeni, však z tohoto dokumentu již patrné není. V oblasti školení zaměstnanců lze spatřovat převládající nedostatky související s jeho formou, obsahovou náplní a správným prováděním. Z celkového pohledu však tento aspekt není tak velký, jako v oblasti prevence rizik. Mezi základní povinnosti vyplývající z § 103 odst. 3 zákona 262/2006 Sb., v platném znění, je stanovení obsahu a četnosti školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Ustanovení tohoto požadavku není ze strany zaměstnavatele v mnoha případech plněno. Opomíjenými jsou především stanovení četnosti prováděného školení a stanovení jeho obsahu. V osnovách školení chybí některé právní a ostatní předpisy, se kterými musí být zaměstnanci seznámeni. Osnova školení je volně přiložena k prezenční listině zúčastněných zaměstnanců. Z tohoto důvodu není možné dostatečně ověřit věrohodnost provedeného školení. V ojedinělých případech je školení prezentováno instrukcemi, které byť jsou pravdivé (jedná se o znění práv a povinností vycházejících především ze zákoníku práce), nedávají ucelený výčet právních předpisů, které se vztahují k vykonávaným pracovním činnostem zaměstnanců. Zaměstnanci jsou často při různých pracovních činnostech, napříč profesemi, seznamováni se stejnými právními předpisy. Konkrétní předpisy, pracovní postupy, provozní dokumentace, včetně návodů k obsluze jednotlivých strojů v osnovách školení chybí. V některých osnovách školení se lze setkat rovněž i se starými předpisy, které již jsou dávno zrušeny. Velkým problémem je i to, že tyto osnovy jsou často kopírovány na další rok i s výše uvedenými nedostatky. Požadavek na stanovení četnosti školení je zákoníkem práce ponecháván v kompetenci zaměstnavatele. Většina z nich upouští od pravidelného ročního školení zaměstnanců a stanovuje lhůty delší, zpravidla dva až tři roky. V ojedinělých případech jsou četnosti školení stanoveny pro všechny pracovní činnosti (podle harmonogramu), které jsou u kontrolovaných osob prováděny. Samotné školení, především u subjektů s menším počtem zaměstnanců, nepřesahuje většinou ani polovinu denní pracovní doby. Je pak diskutabilní, jestli školení svým rozsahem koresponduje s obsahem (osnovou) a svou kvalitou splňuje její princip. Velmi malý důraz se klade na způsob ověřování znalostí zaměstnanců. V drtivé většině případů je zpětná vazba pouze informativní. Prezenční listina, případně osnova školení, obsahuje informaci, že ověření znalostí je prováděno ústně. Tuto skutečnost je téměř nemožné prokázat. Na základě této skutečnosti


Stránka 50 z 103 zaměstnavatelé nemají přehled o tom, jaké jsou znalosti zaměstnanců v oblasti bezpečnosti práce, ani zdali a v jaké míře problematice porozuměli. Zaměstnavatelé, vzhledem k odborným znalostem nově přijímaných zaměstnanců nestanovují požadavky na jejich zaučení na konkrétních pracovištích. O tom, že se provedlo potřebné zaučení, neexistuje prakticky žádný doklad. Vstupní školení se pouze v ojedinělých případech provádí ihned v den nástupu zaměstnance do práce. Tuto povinnost dodržují zejména větší subjekty, které mají zřízenou funkci bezpečnostního technika. V mnoha případech, kdy školení zajišťuje externí technik BOZP, se školení provádí ve smluveném termínu, který však neodpovídá dni nástupu. Provádění periodického školení je dokladováno písemnou formou s předloženou presenční listinou, osnovou školení, popřípadě testy, kterými byly ověřeny znalosti zaměstnanců. Při změně pracovního zařazení, druhu práce, zavedení nové technologie, změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických, či pracovních postupů se školení zaměstnanců provádí zcela ojediněle. Na pracovištích se zavedenou novou technologií nebo změnou výrobních a pracovních prostředků provádí zaškolení a zaučení zpravidla servisní technik dodávaných technologií. Školení se ve většině případů účastní odpovědní zaměstnanci, kteří jsou seznámeni především s obsluhou a údržbou zařízení, nikoliv už však s riziky, které toto zařízení přináší. V mnoha případech zaměstnavatel v dobré víře zajišťuje, jak již bylo zmíněno problematiku BOZP odborně způsobilou osobou. Chybou zaměstnavatele je předpoklad, že tato osoba svou práci odvádí v souladu s předpisy, a tím pádem už ani nekontroluje jejich činnost. Bohužel, díky absenci přímé zákonné odpovědnosti těchto odborných osob za svoji práci a neznalost předpisů k zajištění BOZP ze strany zaměstnavatelů, se inspektoři často setkávají s dokumentací, která naprosto nekoresponduje s požadavky firmy. Otázka provozu strojních a technologických zařízení se odvíjí od jejich stáří a původu výroby. Ve většině případů, zejména u starších strojních a technických zařízení, chybí provozní dokumentace. Tato dokumentace je někdy nahrazována zpracovanými místními provozními bezpečnostními předpisy. Jedná se však o malé procento. Důsledkem tohoto stavu jsou nedostatky související především s neznalostí obsluhy zařízení. Zaměstnanci dále nejsou seznámeni s návody k použití, s pracovními a technologickými postupy, s prováděním údržby, prohlídek, kontrol a revizí strojů a zařízení. U nových strojních a technických zařízení je většinou průvodní i provozní dokumentace k dispozici. Dokumentace o provedených úkonech (údržbě, prohlídkách, kontrolách) je prováděna pouze u malého počtu kontrolovaných osob. Evidence provedených kontrolách a úkonech předepsaných výrobcem zařízení je vedena v provozních denících, popř. na kartách jednotlivých zařízení. Provádění revizí příslušných zařízení je ve většině případů, až na výjimky, dokladováno a je prováděno ve stanovených lhůtách, daných právními či ostatními předpisy. Jelikož problematika pracovní doby, není u tohoto úkolu hlavním bodem kontroly, provádí se namátkově. U většiny zaměstnavatelů nebylo v této oblasti zaznamenáno vážnější porušení právních předpisů. Velká většina zaměstnavatelů s rizikovým pracovištěm nemá ponětí o tom, že jsou povinni tato pracoviště zajistit proti vstupu neoprávněných osob. Kromě toho mají rovněž i povinnost zaměstnancům stanovit a zajistit bezpečnostní přestávky. Právě bezpečnostní přestávky jsou opětovně velkým problémem. Záznamy o úrazu jsou většinou kontrolovanými osobami na příslušné orgány a instituce zasílány ve stanových termínech. Vznik závažných a smrtelných úrazů je převážně hlášen v souladu s předpisy. Občas se však vyskytnou i případy, kdy nejsou ani závažné pracovní úrazy hlášeny vůbec. Opatření k eliminaci pracovních úrazů jsou zaměstnavateli prováděna zejména u závažných a smrtelných úrazů, a to vzhledem ke kontrole příčin a okolností vzniku těchto úrazů inspektory OIP. U ostatních pracovních úrazů nejsou opatření k jejich eliminaci vždy stanovena, ve většině případů jsou pouze formálního charakteru a konstatování s proškolením a seznámením ostatních zaměstnanců organizace s tímto úrazem. Technická opatření jsou zřídka kdy stanovována. Je to z důvodů finančních nákladů, popř. neschopnosti zaměstnavatelů, technické opatření navrhnout. Motivací je pak hrozící sankce ze strany


Stránka 51 z 103 orgánu inspekce práce, zdravotní pojišťovny postiženého zaměstnance, zaměstnavatele nebo příslušné pojišťovny. Pokud jsou úrazy zaznamenány pouze v knize úrazů, opatření k jejich opakování se prakticky nepřijímají. V některých případech u zaměstnavatelů s menším počtem zaměstnanců, neodpovídá obsah zavedené knihy úrazů požadavkům ustanovení § 2 odst. 1 nařízení vlády 201/2010 Sb., v platném znění. Kontrolou umístění bezpečnostních značek na pracovištích bylo často zjišťováno, že bezpečnostní značky a značení nejsou udržována v takovém stavu, ze kterého by bylo zřejmé, že kontrolované osoby trvale a soustavně provádějí jejich údržbu. V některých případech zaměstnavatelé bezpečnostní značky nepoužívají a na potřebná místa je ani neumístí. Pokud se u kontrolovaných osob vyskytují riziková pracoviště, nejsou ve většině případů označena potřebnými bezpečnostními značkami. Tyto značky informují zaměstnance a jiné osoby o riziku možného ohrožení jejich zdraví při vstupu na tato pracoviště, včetně informací o nutnosti použití příslušných osobních ochranných pracovních prostředků, které chrání zdraví osob při vstupu do tohoto prostoru. Pracoviště, převážně ta s výskytem prachu a škodlivin v ovzduší, nejsou pravidelně a vhodně udržována. Zaměstnavatelé často nemají stanoven vnitřní předpis, ve kterém by byly uvedeny lhůty pro provádění úklidu, čištění a údržby komunikací, pracovišť a ostatních ploch. Úklid a údržbu ve výrobních a skladovacích prostorách v mnoha případech kontrolované osoby nezajišťují, byť je to jejich povinnost uvedená v ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., v platném znění. Dalším nedostatkem bývá poškozený povrch podlah, pracovišť a komunikací, který mnohdy není rovný, pevný a upravený proti skluzu. Tento nedostatek se objevuje především v dílnách, ve výrobních halách, kde jsou používány kovoobráběcí stroje, v opravnách automobilů a tam, kde se pracuje s nebezpečnými chemickými látkami. Riziko spojené s pádem, popř. jiným poškozením zdraví vlivem nebezpečných prohlubní v podlahách a komunikacích, kontrolované osoby mnohdy podceňují. V případech, kdy jsou zaměstnanci ohrožování padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiálem jsou kontrolovanými osobami zpracovávány bezpečnostní pravidla, která obsahují potřebná opatření. Jedná se zejména o problematiku skladování a nevhodného umístění technického zařízení, u kterého by mohlo dojít k vymrštění zpracovávaného materiálu. Pro prostory skladu jsou zaměstnavateli, potažmo externími poradci v oblasti BOZP, zpracovány místní řády skladů. Ve valné většině však tyto řády neodpovídají obsahovým požadavkům čl. 4.1.1. ČSN 26 9030. Chybí zejména zpracování schématického půdorysného plánu skladu s potřebnými údaji a informacemi, které schéma musí obsahovat, a zároveň organizační a také bezpečnostní opatření pro tvorbu manipulačních jednotek. Problematika vymrštění předmětů a materiálů bývá řešena převážně v dokumentaci o rizicích. V případech, kdy by mohlo dojít k možnému ohrožení zdraví vymrštěnými předměty ze strojního zařízení - jde především o zařízení, u kterých by mohlo dojít k vymrštění obrobků, nástrojů nebo upínacích přípravků - jsou tato zařízení rozmístěna tak (bezpečné postavení obsluhy), aby k takovému ohrožení zdraví nedošlo. Pro pracoviště s rizikem pádu nebo zřícení (např. obsluh jeřábů s nutností použití OOPP) mají zaměstnavatelé (až na výjimky) zpracovány pracovní postupy. Pro práce spojené s údržbou technologií a technologických zařízení, umístěných na střechách objektů, tyto pracovní postupy většinou zcela chybí. V případech, kdy hrozí ohrožení zaměstnanců pádem do hloubky, je problémem především neochota zaměstnanců dodržovat zaměstnavatelem stanovené pracovní postupy pro zajištění místa práce v ohroženém prostoru. Bohužel zaměstnavatelé o tomto problému mnohdy ví, přesto toto pochybení svým zaměstnancům trpí. Na pracovištích se zvýšeným rizikem, kde zaměstnanci pracují samostatně, většinou zaměstnavatelem zpracovaná dokumentace s organizačním postupem a způsobem zajištění bezpečnosti práce zcela chybí. I když má zaměstnavatel pracovní a technologické postupy zpracovány, zaměstnanci je často z důvodů usnadnění své práce a zvýšení produktivity práce obcházejí. Tato skutečnost pak vede ke vzniku rizika možného ohrožení zdraví. Zaměstnavatelé prostřednictvím vedoucích zaměstnanců úpravy pracovních a technologických postupů svým zaměstnancům tolerují. Zaměstnavatelé také často spoléhají na zkušenosti svých dlouholetých zaměstnanců. Tito zaměstnanci při opakující se výrobě organizují práci, určují způsoby práce i pracovní činnosti ostatních zaměstnanců. Takový postup ovšem skýtá řadu rizik, která nejsou vůbec vyhodnocena a nejsou ani přijata opatření proti jejich působení. Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2015

Stránka 52 z 103 Kontroly v oblasti používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí byly zaměřeny na vedení předepsané provozní dokumentace strojů a zařízení, dodržování provozních podmínek stanovených výrobcem a provozovatelem, provádění kontrol a revizí stanovených výrobcem, případně provozovatelem, technický stav provozovaných strojů a technických zařízení se zaměřením na vybavenost ochranným zařízením, bezpečné ovládání a dodržování povinností obsluhy, které jsou stanoveny v průvodní dokumentaci výrobce a v právních předpisech. Při provedených kontrolách byly zjišťovány, zejména u starších strojů a zařízení, tyto nedostatky: chybějící informace o nebezpečích, které vznikají na jednotlivých částech strojů (formou bezpečnostních značek umístěných na vytipovaných místech) chybějící ochranná zařízení (nástroje, převody, nezabezpečený prostor nebezpečných tlačných a střižných částí strojů) u strojů, u kterých se nedochoval návod k obsluze, zaměstnavatelé neplní povinnost zpracovat místní provozní bezpečnostní předpis, v kterém by stanovili pracovní či technologické postupy, včetně stanovení rozsahu a termínů údržby, kontrol, prohlídek a revizí. Povinnosti obsluhy stroje, pokud jde o kontroly před uvedením do chodu a v průběhu práce, jsou stanoveny jen ústní formou (tzn., že jsou jen obtížně prokazatelné) chybějící popisy ovladačů a sdělovačů jejich funkcí, popřípadě neudržování zařízení v takovém stavu, aby byl splněn požadavek na jejich srozumitelnost Stav obsluhovaných strojů je závislý na úrovni znalostí bezpečnosti práce jak u vedoucích pracovníků, tak i u zaměstnanců, kteří tyto stroje obsluhují. Pokud je vedoucí zaměstnanec odborně zdatný, tak i stav strojů a zařízení, které zaměstnanci obsluhují, je z pohledu bezpečného provozu na dobré úrovni. U nových strojů a technických zařízení byly zjišťovány tyto nedostatky, především u strojů mimo EU: chybějící ochranná zařízení (sbíhavá, řezná místa) popisy ovládacích a sdělovacích prvků v cizím jazyce průvodní dokumentace k dispozici v cizím jazyce (země původu) U většiny strojů a zařízení bylo zjištěno, že nejsou prováděny úkony údržby a kontroly strojů a zařízení v souladu s požadavky výrobce, popř. v souladu s ustanovením § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., v platném znění. U nových strojů a zařízení jsou kontroly stanovené výrobcem, až na výjimky, prováděny. Pokud jsou stroje pořízeny na leasing, nebo z dotací, má zaměstnavatel s organizací zajišťující jejich servis o prováděných kontrolách sepsanou smlouvu. V případě, že jsou stroje vlastnictvím zaměstnavatele a servis si zajišťuje vlastními silami, jsou úkony údržby a kontroly stanovené výrobcem prováděny, po dobu platné záruky stroje, dodavatelem. Po uplynutí této lhůty jsou většinou úkony údržby a kontroly omezeny, z kapacitních a ekonomických důvodů, pouze na opravy, které zajišťují kvalitní výrobu. V případech, kdy je kontrola prováděna osobou, která je v oblasti strojního zařízení vyučena či má příslušné vzdělání, je tato kontrola smysluplná. Pokud však je kontrola provedena například osobou odborně způsobilou v oblasti prevence rizik, je stav kontroly těchto strojů a zařízení mnohdy na nízké úrovni. Bohužel se většinou setkáváme se skutečností, že kontroly strojů a zařízení zaměstnavatelé neprovádí vůbec. V některých případech, zejména u menších firem, se setkáváme s nedostatkem vhodného volného prostoru v okolí strojů a zařízení, správné šířky komunikací a vhodného pracovního prostoru pro obsluhu stroje. Je to důsledkem rozšiřování těchto firem. Začínající podnikatelé využívají malé prostory, které jim v začátku činnosti vyhovují. Ale s postupem času dochází k rozvoji firem a zvyšování počtu zakázek, a proto u těchto firem dochází k rozšiřování, dokupování nových strojů a zařízení, čímž se původní prostor stává malým a tím pádem i nevyhovujícím. Úroveň bezpečnosti přístrojů a nářadí je závislá na četnosti, způsobu a místu jeho používání. Problémem je dokladování provozní dokumentace k nářadí i dokladů prokazujících seznámení zaměstnanců s bezpečností práce při jeho používání. Byť jsou v návodech k obsluze uvedeny většinou jen strohé informace o bezpečnosti práce a rizicích, přesto by kontrolovaná osoba měla prokázat seznámení obsluhy s těmito pokyny.


Stránka 53 z 103 Pokud zaměstnavatelé zaměstnancům OOPP přidělují, je prokázání porušení této povinnosti zjišťováno jen zřídka. Zaměstnavatel nestanovuje způsoby, podmínky a dobu požívání, ač je to požadováno ustanovením § 3 odst. 4 nařízením vlády č. 495/2001 Sb., v platném znění. Zaměstnavatelé většinou mají zpracovaný seznam poskytovaných OOPP na základě vyhodnocení rizik možného ohrožení života zaměstnanců tak, jak je požadováno právními předpisy. Z kontrol zaměřených na oblast zajištění OOPP vyplývá, že nejčastější porušení se týkají právě poskytování a vydávání OOPP zaměstnancům podle zpracovaného seznamu a stanovení způsobu, doby a podmínek používání OOPP. Kontrola používání OOPP přidělených zaměstnancům během pracovní činnosti se v mnoha případech neprovádí. Kontrola používání OOPP by měla být prováděna prokazatelným způsobem, bohužel o této skutečnosti se téměř ani neví. Dalším aspektem, ovlivňujícím tento fakt, je neznalost vedoucích zaměstnanců, jaké OOPP by zaměstnanci měli mít přiděleny. U větších subjektů je kontrola používání OOPP většinou prováděna odborně způsobilými osobami v prevenci rizik. O těchto kontrolách jsou vedeny záznamy, včetně zápisu o jejím provedení. Zaměstnavatelé v mnohých případech neudržují poskytované OOPP na své náklady a ponechávají tuto povinnost na zaměstnancích. Jen malé procento kontrolovaných osob udržuje poskytované OOPP zcela ve své režii. Děje se tak především v potravinářském průmyslu a u subjektů zajišťujících údržbu prostřednictvím čistíren. Valná většina kontrolovaných subjektů pak tuto problematiku řeší poskytnutím pracího prášku, v ojedinělých případech je dávána peněžitá náhrada sloužící k tomu, aby si zaměstnanec poskytnutý OOPP udržoval sám. Výsledky kontroly na úseku bezpečnosti práce ukazují, že nedostatků zjišťovaných během kontrol je neustále značné množství, a to nejen na úseku administrativním, ale i v provozu. Mezi nejčastěji zjišťované nedostatky patří neustále problematika vyhledávání rizik možného ohrožení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců a stanovení opatření k jejich ochraně. Zejména jde o nekonkrétnost dokumentace o rizicích – není řešen skutečný stav na pracovišti, strojní vybavení ani pracovní činnosti vykonávané zaměstnanci. Dále není zajišťována aktualizace zpracované dokumentace o rizicích, která by odpovídala skutečným provozním podmínkám. Dále jsou zjišťovány nedostatky jak na pracovištích, tak i u strojů a strojních zařízení. Tato situace pramení zejména z neznalosti právních předpisů u vedoucích zaměstnanců (seznamování s právními předpisy u vedoucích zaměstnanců je prováděno méně, než u zaměstnanců) a z jejich následného „trpění“ nevhodného stavu. Vedoucí zaměstnanci mnohdy vydávají zaměstnancům příkazy, které jsou v rozporu se zásadami bezpečnosti práce. Bohužel zaměstnanci na tento stav raději nepoukazují, protože mají obavy ze ztráty svého zaměstnání. Na tento stav pak reagují až tehdy, když už z firmy odešli nebo jsou s ní v nějakém rozporu. Neustále se opakuje problém s celkovým stavem bezpečnosti práce u jednotlivých kontrolovaných subjektů. Jen u malého počtu zaměstnavatelů je nastaven „nějaký“ systém pro bezpečnost práce. Většinou se jedná o subjekty, kde je zaměstnancem bezpečnostní technik, jenž si u vedení firmy vydobyl pevné postavení, nebo osoba, která zajišťuje bezpečnost práce dodavatelským způsobem. To jsou však jen světlé výjimky. Bohužel přetrvává zjištění, že u zaměstnavatelů, kde není zajištěn trvalý dohled nad úrovní bezpečnosti práce, je stav bezpečnosti práce na nízké úrovni. U zaměstnavatelů s částečným dozorem je úroveň bezpečnosti práce závislá na schopnostech osoby, která dozor zajišťuje. Osoby, zajišťující dozor nad úrovní bezpečnosti práce dodavatelsky, nemají ve valné většině vytvořen žádný systém kontrol. Zajištění dodržování lhůt, prohlídek a revizí ponechávají vyloženě na zaměstnavateli. Bezpečnost práce u těchto subjektů není řízena a zaměstnavatel nemá nastaven žádný systém, kterým by zaručoval vedení problematiky bezpečnosti práce, popřípadě ji posunoval na vyšší úroveň. počet kontrolovaných subjektů celkem počet kontrolovaných právnických osob počet kontrolovaných fyzických osob počet zjištěných nedostatků


560 477 83 1980

Stránka 54 z 103 3.1.13 Kontrola systému BOZP v potravinářství Potravinářský průmysl je odvětví, které se z hlediska rizikovosti práce a počtu závažných pracovních úrazů trvale řadí na jedno z předních míst. Vysoká míra rizika je tvořena zejména používáním nebezpečných postupů nebo způsobů práce, především při čištění a údržbě strojů. Další rizika vytvářejí např. nefunkční ochranná zařízení u strojů, příp. nefunkční zabezpečovací a blokovací systémy. Dále pracovní plošiny, které nesplňují požadavky BOZP, a rovněž i chemické látky používané při sanitaci technologií a výrobních prostor v návaznosti na požadavky dané chemickým zákonem. Jelikož se v ČR malé pivovary těší čím dál větší oblibě a každý rok se na trhu objeví mnoho nových subjektů, tak předmětem kontroly bylo prověřit celý systém zajišťování BOZP od zajištění vstupních surovin, přes technologii výroby potravinářského výrobku, čištění a sanitaci zařízení až po skladování a rozvoz hotových výrobků. Cílem úkolu bylo zejména u subjektů zaměřených na zpracování masa a u subjektů zabývajících se výrobou piva prověřit, zda zaměstnavatelé zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví. A samozřejmě také to, zda zaměstnavatelé vytváří bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky a přijímají opatření k předcházení rizikům, která vznikají při pracovních procesech. Cílem úkolu bylo také přispět ke snížení počtu pracovních úrazů v daném oboru ekonomické činnosti. Každý inspektor OIP měl za úkol provést kontrolu alespoň u 3 subjektů. Kontroly u vybraných subjektů přednostně vykonávali inspektoři se specializací zaměřenou na obor zemědělství. Kontrola dokumentace byla prováděna se zaměřením na: vyhodnocení rizik při práci, obsluze, údržbě a opravách technologických zařízení; seznámení zaměstnanců s těmito riziky a s opatřeními na ochranu před jejich působením zpracování pracovních a technologických postupů (zejména pro sanitaci uzavřených prostor apod.) seznámení s bezpečnostními listy nebezpečných látek používaných při sanitaci technologií a výrobních prostor v návaznosti na požadavky dané chemickým zákonem vzájemná informovanost zaměstnanců cizích subjektů o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením provádění kontrol a revizí technických zařízení ve stanovených lhůtách

Fyzická kontrola pracovišť byla prováděna se zaměřením na:

kontrola používání OOPP, které byly přiděleny dle seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce

kontrola stavu ochranných zařízení a jejich funkčnosti kontrola nakládacích a vykládacích prostor (rampy, plošiny) doprava a manipulace se surovinami a materiály (zpracování MPBP) skladování surovin, meziproduktů a výrobků

Vyhodnocováním rizik ve výrobním procesu se zabývají hlavně subjekty s větším počtem zaměstnanců. Tuto povinnost jim zajišťují osoby odborně způsobilé v prevenci rizik, které rovněž zaměstnance seznamují s touto problematikou při školení. Horší je situace u podnikajících fyzických osob s malým počtem zaměstnanců – např. malé, rodinné pivovary nebo výrobny masných výrobků – kde této problematice není věnována patřičná pozornost. V hojném počtu jsou u těchto zaměstnavatelů využívány komerčně zpracovaná rizika pro pracovní činnosti, zpracované a vydané různými organizacemi, bez aplikace na místní podmínky zaměstnavatelů. Zejména u zaměstnavatelů s malým počtem zaměstnanců se občas stává, že není zpracováno posouzení rizik pro pracovní činnosti, používané stroje a technologie. Tato skutečnost je zdůvodňována tak, že zaměstnanci všechny rizika znají, protože tuto profesi vykonávají již dlouhou dobu, nebo ji vykonávali v minulosti. U malých pivovarů, kde jsou zaměstnáváni převážně rodinní příslušníci, je provozovateli konstatováno, že v odborných přípravách, kterých se zúčastňují před spuštěním vlastní výroby, jsou o rizicích informováni.


Stránka 55 z 103 U subjektů s větším počtem zaměstnanců jsou pracovní a technologické postupy pro sanitaci objektů, přepravních systémů, pomůcek a nářadí zpracovány (tato povinnost je mj. vyžadována souběžně hygienickými a veterinárními předpisy). U menších subjektů a rodinných podniků byla tato povinnost splněna pouze ojediněle, zejména s ohledem na technické vybavení pro tuto činnost. V oblasti seznámení s bezpečnostními listy nebezpečných látek byly zjišťovány u zaměstnavatelů nedostatky spočívající zejména v chybějících bezpečnostních listech k chemickým prostředkům pro sanitaci - nebezpečným látkám. S bezpečnostními listy tak nejsou zaměstnanci, pověření pracemi spojenými se sanitací technologií a výrobních prostor, seznámeni. Toto seznámení musí být provedeno prokazatelně se zvláštním důrazem na opatření při mimořádných situacích, které mohou nastat při manipulaci s těmito nebezpečnými látkami. Přihlédnuto musí být i k tomu, že některé tyto látky jsou dodávány ve vyšších koncentracích. U převážné většiny subjektů bylo zjištěno, že s ohledem na předpisy v oblasti veterinární služby a hygienické služby, není na pracoviště těchto potravinářských provozů vstup cizích zaměstnanců povolen. Tito cizí zaměstnanci se pohybují, s ohledem na výše uvedené předpisy, pouze vně vlastních provozoven. Se stálými dodavateli a odběrateli jsou informace o rizicích (pro oblast dopravy) projednány vždy společně s dotčenými zaměstnanci. U malých pivovarů, s ohledem na dobu jejich vzniku, nebyly zjišťovány závady v oblasti zajišťování revizí elektrických instalací budov a hromosvodů. Byly však zjištěny nedostatky v neodstraňování závad v provedených revizích elektrických instalací na budovách. Dále bylo zjišťováno nedodržení termínů periodických revizí (mokré provozy) u elektrického ručního přenosného nářadí a u prodlužovacích přívodů, zejména na jatkách. Obdobný stav je i u strojů a ostatních zařízení, kterými jsou tyto provozy vybaveny. U strojů a zařízení (hlavně se starším datem výroby) nejsou v oblasti zpracování masa prováděny kontroly ve stanovené lhůtě 1x za 12 měsíců. Při kontrolní činnosti bylo zjišťováno, že OOPP, mycí, čistící a desinfekční prostředky nejsou zaměstnancům přidělovány dle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik. Tento problém se týká zejména některých provozů jatek a provozů na zpracování masa. V některých provozech jatek (bourání) bylo zjištěno, že zaměstnanci nepoužívají ochranu břišní části těla proti pořezání nebo bodnutí nožem. U tlakových lahví bylo zjišťováno, že nejsou zajištěny proti převržení. U strojů pro zpracování masa byly zjištěny i nefunkční koncové spínače. V některých případech byly dokonce tyto spínače záměrně vyřazené z funkce obsluhou stroje. Dalším častým nedostatkem je odstranění ochranné mříže v násypkách nad rotujícími šneky, která zamezuje zranění obsluhy. Při kontrole provozoven, které jsou vybaveny novými, moderními stroji a zařízeními jsou naopak tyto ochranné prvky plně funkční. Nelze je svévolně vyřadit z činnosti a nedovolí tak obsluze pokračovat v činnosti, dokud nejsou splněny všechny požadavky na bezpečnost práce. Nejčastější závady byly zjišťovány v chybějícím bezpečnostním značení okrajů ramp, sloužících k příjmu a expedici vstupních materiálů a výrobků. Ve výrobních prostorách bylo velmi často zjišťováno chybějící bezpečnostní značení na spodní hraně zdvižných vrat a také chybějící bezpečnostní značení prvního a posledního schodišťového stupně u schodišťových ramen. Některé rampy, používané jako skladovací prostory, nebyly na straně, kde hrozí nebezpečí pádu opatřeny ochranným zábradlím. V oblasti dopravy a manipulace se surovinami bylo u kontrolovaných osob zjištěno, že často nemají zpracovaný místní provozní bezpečnostní předpis (dále jen MPBP), obsahující pracovní a technologické postupy pro bezpečné provozování dopravy, a také bezpečnostní pokyny pro provádění jednotlivých pracovních operací. Tento MPBP musí být vypracován s ohledem na zvláštnosti pracoviště a pracovního prostředí, dále na možné ohrožení zaměstnanců povětrnostní situací a také s ohledem na pravidla dorozumívání mezi zaměstnanci při různých pracovních operacích. Rizikovou činnost představuje převoz zvířat speciálními automobily. Zde je často zjišťováno, že zaměstnavatel správně neorganizuje práci zaměstnanců v souladu s návodem dodaným výrobcem pro provoz a používání těchto speciálních automobilů. S návodem k používání těchto vozidel často nejsou řidiči seznámeni vůbec.


Stránka 56 z 103 Zejména u malých provozoven bylo zjištěno, že komunikace jsou velice často zaskládány skladovaným zbožím a výrobky. U regálů je častým nedostatkem, že nejsou viditelně označeny štítkem s uvedenou nosností buňky a počtem buněk ve sloupci. Pivní sudy jsou často skladovány stohováním na sebe s nebezpečím jejich pádu. Při uskladnění surovin v chladících místnostech bylo často zjišťováno, že tyto místnosti nejsou vybaveny prvky, které by umožňovaly obsluze bezpečné opuštění těchto místností v kteroukoliv dobu. V některých provozovnách nebyly zpracovány provozní řády skladu nebo zpracované provozní řády neměly všechny potřebné náležitosti. V českém potravinářství stále ještě není oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na takové úrovni, kterou požadují právní předpisy. Především ekonomika tržního hospodářství a zvláště pak ceny vstupů (energie, stroje-jejich provoz, strojní a technologické zařízení) výrazně ovlivňují jeho růst a vývoj. Tyto ukazatele oblast bezpečné práce - BOZP v zemědělství výrazně ovlivňují a zaměstnavatelům způsobují ve srovnání se zahraniční konkurencí nerovné rozhodování a uplatňování těchto požadavků. Přesto lze konstatovat, že zaměstnavatelé by svoji činnost měli zaměřit na: vyhledávání a posuzování rizik u pracovních činností, přijímání opatření k jejich eliminaci, zaměstnance o rizicích informovat, zvláště pak při zavádění nových strojů a technologií oblast prevence, tj. provádění kontrol bezpečnosti práce u strojů, zařízení a pravidelných revizí technických zařízení, organizovat prověrky BOZP na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele nejméně jednou v roce seznámení zaměstnanců s návody k obsluze obsluhovaných strojů a zařízení, dopravních prostředků vedení provozní - technické dokumentace u provozovaných strojů, zařízení a technologií, zpracování „Místních provozních bezpečnostních předpisů“ u strojů a zařízení, u kterých se průvodní dokumentace nedochovala, s aplikací na místní podmínky zaměstnavatele

počet kontrol celkem

z toho počet kontrol u fyzických osob


počet kontrol - výroba piva

12

3

73

počet kontrol - zpracování masa

50

11

126

3.1.14 Hlavní úkol zaměřený na bezpečnost práce při těžbě a soustřeďování dříví stroji a zařízeními s lanovými systémy Vyšší četnost smrtelných pracovních úrazů a úrazů s hospitalizací delší než 5 dnů v oblasti lesnictví vyžaduje zvýšenou kontrolní činnost na dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP. Úkol byl zaměřen na kontrolu dodržování bezpečnosti pracovních postupů při provozování těžebně-dopravních prostředků při práci v lese a byl logickým pokračováním kontrolních činností v letech 2011 až 2014, které byly zaměřeny na bezpečnost práce při manuální těžbě dřeva a jeho soustřeďování. Kontrola byla zaměřena na vedení provozní a průvodní dokumentace strojů, na bezpečnost prováděných pracovních postupů na pracovišti, a na odbornou způsobilost obsluh strojů a technických zařízení. Cílem úkolu bylo vyvodit potřebný tlak na vedení kontrolovaných subjektů k dodržování bezpečnostních předpisů, a tím vytvořit předpoklady k minimalizaci pracovní úrazovosti při těžbě a soustřeďování dříví stroji a zařízeními s lanovými systémy. V rámci úkolu „Hlavní úkol zaměřený na bezpečnost práce při těžbě a soustřeďování dříví stroji a zařízeními s lanovými systémy“ bylo stanoveno, že se na provádění tohoto úkolu budou podílet inspektoři s danou specializací. Každý inspektor měl za úkol provést kontrolu nejméně u 15 subjektů. Na Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2015

Stránka 57 z 103 OIP jsou dva inspektoři s danou specializací, proto bylo nutné v rámci OIP provést kontrolu nejméně u 30 subjektů. Výběr subjektů pro kontrolu byl proveden s ohledem na časový odstup od poslední kontroly. Vybírány byly subjekty z oblasti lesnictví, které se zabývají těžbou a soustřeďováním dříví stroji a zařízeními s lanovými systémy. Kontrola byla provedena celkem u 49 subjektů, z toho u 17 právnických osob a 32 fyzických osob. Předmětem kontroly byla bezpečnost práce při těžbě a soustřeďování dříví stroji a zařízeními s lanovými systémy se zaměřením na:

poskytování a používání OOPP školení a přípravu k výkonu práce obsah provozní a průvodní dokumentace strojů a technických zařízení (např. návod k obsluze výrobce nebo dodavatele, provádění údržby a oprav strojů a zařízení) provádění předepsaných kontrol strojů a technických zařízení funkčnost ovládacích a bezpečnostních prvků a systémů strojů a zařízení (např. spuštění stroje, normální a nouzové zastavení, blokování nahodilého chodu pojezdu a hydraulických systémů, varovné upozornění, signalizace, zákaz vstupu do zakázaných prostor pracujícího stroje a pod manipulované dříví) dodržování bezpečných pracovních postupů, dokumentace se vztahem k vyhledání rizik na pracovišti (např. předání pracoviště, upozornění na možná rizika, vzájemná informovanost) bezpečná těžba, skladování a manipulace s vytěženým dřívím

Používání osobních ochranných pracovních prostředků (ochranná přilba, chrániče sluchu, pracovní oděv se signálními barvami, boty s úpravou proti skluzu, pracovní rukavice) patří k všeobecným zásadám bezpečné práce při lanovkovém přibližování dříví. Všechny výše uvedené osobní ochranné pracovní prostředky musí splňovat podmínku ochrany před riziky, nesmí ohrožovat zdraví a nesmí pracovníkům bránit ve výkonu práce. Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům OOPP dle vlastního seznamu, který zpracovává na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Tyto povinnosti se na základě zákona č. 309/2006 Sb. vztahují již i na podnikající fyzické osoby, tzn., že i tyto osoby musí být vybaveny odpovídajícími ochrannými prostředky a plnit i další povinnosti vyplývající jim z tohoto zákona. Kvalitní ochranné pracovní prostředky, splňující stanovená kritéria ochrany, jsou při tak rizikové činnosti, jakou je práce v lese, z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků naprostou nezbytností. Z praxe je všeobecně známá vysoká úrazovost na pracovištích lesního charakteru. Z důvodu charakteru lesního terénu, porostu i klimatu vznikají při této činnosti závažná rizika, kterým lze v drtivé většině případů předcházet pouze důsledným používáním osobních ochranných prostředků a především dodržováním správných pracovních postupů a pravidel bezpečnosti práce. Stavba lanového systému je složena z velkého množství přírodních prvků s omezenou mírou spolehlivosti (stromy). Proto je třeba dávat zvýšený pozor na dodržování pravidel bezpečné práce, což je ve většině případů jediná možnost snížení, případně odstranění rizik vyplývajících z používání strojního zařízení. V rámci provádění kontrol byly zjištěny celkem 4 nedostatky v souvislosti s poskytováním a používáním OOPP u obsluhy strojů s lanovými systémy. V prvním případě se jednalo o OSVČ, která prováděla obsluhu lanového dopravního zařízení pomocí radiového vysílače a byla při této činnosti vybavena ochrannou přilbou, jejíž užitná doba již byla prošlá. V dalších případech se vždy jednalo o dřevorubce (OSVČ), kteří prováděli pomocné práce na pracovištích s lanovým zařízením. V jednom případě se jednalo o prošlou užitnou dobu dřevorubecké přilby a ve dvou případech bylo zjištěno, že u sebe dřevorubci nemají obvazový balíček pro poskytnutí první pomoci. Obsluha stroje s lanovým systémem musí být k obsluze tohoto stroje řádně vyškolena a bez platného osvědčení pro práci s lanovým systémem nesmí se strojem za žádných okolností pracovat. Osoby, obsluhující lanové systémy, musí být dále seznámeny s návodem výrobce, vyhodnocením rizik pro konkrétní stroj s lanovým systémem, pracovními postupy a zakázanými způsoby práce. Sestava lanového systému je kombinací strojních a přírodních prvků (stromů). U strojních částí (zejména u příslušenství) bývá často podceňována jejich technická revize (lana, úvazky, kladky a další příslušenství). Vizuální


Stránka 58 z 103 kontrola každého prvku před jeho montáží do systému by měla být pro obsluhu samozřejmostí. Stromy, využité jako přirozené kotvy a podpěry, mají omezenou míru spolehlivosti a ve fázi zatížení lanovky břemenem je nutné dodržovat od nich bezpečný odstup. Při prováděných kontrolách nebylo zjištěno žádné pochybení v rámci školení u obsluh strojů a zařízení s lanovými systémy. Všechny kontrolované osoby měly platné osvědčení pro práci s lanovým systémem. Dřevorubci, provádějící těžbu nebo pomocné práce na pracovišti s lanovým systémem, prováděli těžbu jako OSVČ, a proto bylo v první řadě zjišťováno, zda a jakým způsobem jsou tyto osoby vyškoleny pro práci s motorovou pilou. Všechny kontrolované osoby měly u sebe průkaz k obsluze motorové pily s platným pravidelným přezkoušením (1x za dva roky). Stroj musí během celé doby svého provozu plně odpovídat všem požadavkům na bezpečnost práce, proto musí být kladen zvláštní důraz na jeho pečlivou kontrolu a údržbu dle návodu k použití. Velkou pozornost je nutno věnovat i kontrole veškerého příslušenství, tj. hlavně lan, úvazků, kladek, zkracovacích spon, botek a řetězů. Nezbytná je i kontrola bezchybné funkce ovládacího systému stroje, včetně rádiového systému. Tato kontrola se nejlépe provádí vizuálně přímo při instalaci prvků při stavbě trasy lanovky. Nejpozději však musí být tato kontrola provedena před jejich prvním zatížením při zkušebním provozu. V případě, že některý z pracovníků zjistí na stroji nebo na příslušenství závadu, má povinnost okamžitě přerušit svoji práci a nesmí dovolit ani zkušební napnutí lanového systému. Stroj musí po celou dobu provozu odpovídat všem požadavkům na bezpečnost práce, proto se stanovené intervaly kontroly a údržby neliší podle stáří stroje. Doba použitelnosti strojního zařízení je stanovena výrobcem v návodu k použití. Všechny kontrolované stroje a zařízení s lanovými systémy byly vybaveny potřebnou provozní a průvodní dokumentací strojů a technických zařízení. V této dokumentaci byly vždy řádně uvedeny povinnosti obsluhy těchto strojů i všechny lhůty pro provádění údržby a oprav strojů a zařízení. V této oblasti nebyly zjištěny žádné nedostatky. Stroje a zařízení s lanovými systémy musí během celé doby svého provozu plně odpovídat všem požadavkům na bezpečnost práce. Pozornost je nutno věnovat i kontrole veškerého příslušenství, tj. hlavně lan, úvazků, kladek, zkracovacích spon, botek a řetězů. Všechny kontrolované stroje a zařízení s lanovými systémy byly provozovány s platnými předepsanými kontrolami a potřebnými revizními zprávami. Vzhledem k tomu, že se jedná o moderní stroje, u kterých je vysoká pořizovací cena, tak lze konstatovat, že provozovatelé těchto strojů termíny předepsaných kontrol a revizí dodržují. V této oblasti nebyly zjištěny žádné nedostatky. Pouze v jednom případě bylo zjištěno, že kontrolovaná osoba používá příslušenství (lana a úvazky), které nebylo podrobeno řádné kontrole. Pracoviště lanového systému musí být zřetelně označeno v terénu (např. nápisy a značkami s jasnou barvou a jejich dostatečnými rozměry). Pokud se na tomto pracovišti vyskytne jakákoliv cizí osoba, je bezpodmínečně nutné okamžitě přerušit práci, zastavit chod stroje a uvědomit o této skutečnosti všechny pracovníky. Signalizaci lze provést ústně nebo hovorovou radiostanicí. Obsluha strojů a zařízení s lanovými systémy musí přísně dbát na zákaz vstupu do ohroženého prostoru (pod nosným lanem, pod nosnými prvky – botky, kladky, atd., pod nákladem, pod kotvami, ve vnitřních úhlech kladek, apod.). Ve většině případů je komunikace mezi obsluhou zajištěna pomocí vysílaček a pracovníci mají mezi sebou domluveny různé povely, které si navzájem předávají. Vysílačky obsluze umožňují pružně reagovat na aktuální situaci na pracovišti a s jejich pomocí je možné mnohem lépe a rychleji reagovat při potencionálně rizikových situacích – například při zachycení vlečeného nákladu o pařez nebo jinou pevnou překážku. U všech kontrolovaných strojů a zařízení s lanovými systémy byla zjišťována funkčnost ovládacích a bezpečnostních prvků. Kontrole byl podroben i zvolený systém komunikace mezi obsluhujícími pracovníky. V této oblasti nebylo zjištěno žádné porušení. Přesto lze konstatovat, že v této oblasti je asi největší riziko při práci s těmito technologiemi. Žádná kontrola totiž nedokáže obsluhu připravit na řešení konkrétní rizikové situace, která může v podstatě kdykoliv nastat. V takovém případě bude vždy záležet zejména na zkušenostech obsluhujících pracovníků a na jejich schopnosti zachovat při řešení tohoto problému chladnou hlavu. Mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří stanovit svým zaměstnancům bezpečné pracovní postupy pro práci v lese a na stanovištích obdobného charakteru. Do této skupiny samozřejmě patří i práce se stroji a zařízeními s lanovými systémy. Neméně důležitou povinností zaměstnavatele je seznámit


Stránka 59 z 103 zaměstnance s vyhodnocením rizik na pracovišti a hlavně se zakázanými činnostmi a ohroženým prostorem. Pracovníci, kteří se pohybují v náročném, svažitém terénu a provádějí sestavování a poutání nákladu, musí vždy bezpodmínečně odejít z ohroženého prostoru, který vzniká při každém pohybu nákladu (dřevní hmoty). Zde si je nutné uvědomit, že ačkoliv je pohyb v tomto terénu pro obsluhu náročný, přesto nesmí obsluha vynechat jediný krok, jediný pracovní úkon, který by snížil pracovní riziko. Zachování života a zdraví musí mít vždy přednost před výkonností postavenou na riskování. U všech pracovníků, kteří pracovali se stroji a zařízeními s lanovými systémy, bylo zjišťováno, zda mají vypracovány bezpečné pracovní postupy a jestli je provedeno vyhledání a vyhodnocení rizik na pracovišti. Z pohledu dřevorubců, kteří se v těchto terénech velmi často pohybují v součinnosti s lanovými systémy, bylo zjišťováno, jestli mají doklad o předání pracoviště, včetně upozornění na možná rizika na daném pracovišti (s ohledem na místní podmínky a charakter terénu), a zda se nepohybují v ohroženém prostoru lanového systému. Lesní porosty, ve kterých bývají nasazeny stroje a zařízení s lanovými systémy, jsou zpravidla velmi těžko přístupné (velký sklon terénu nebo velmi nízká únosnost podloží), přesto se stává, že ve stejném lesním porostu pracuje zároveň obsluha lanového systému i dřevorubci současně. V případech, kdy je lesní porost dostatečně rozsáhlý, lze říci, že se jedná o běžně používanou praxi, která je vcelku efektivní. Všichni kontrolovaní dřevorubci se v době kontroly pohybovali v bezpečném prostoru a byli dobře informováni o rizicích, spojených s provozem lanového systému. K základním povinnostem obsluhy lanového systému patří i znalost bezpečných pracovních postupů při manipulaci a skladování vytěženého dříví. Obsluhující pracovník, který provádí sestavování a poutání nákladu, nesmí při zatahování konce tažného lana do porostu v žádném případě zapomenout na to, že musí ve svahu stát vždy nad koncem lana a toto lano smí držet pouze volně v ruce. Za žádných okolností si nesmí lano omotávat kolem těla. Obsluhující pracovník se nesmí pohybovat v prostoru pod pracovištěm ve směru gravitace, v prostoru mezi nákladem a nosným lanem, v prostoru vedle nákladu nebo pod nákladem. Při skladování přiblížené dřevní hmoty je bezpodmínečně nutné mít zajištěno neustálé odebírání dřevní hmoty z prostoru od lanového systému. V případech, kdy z různých důvodů nelze zaručit, aby dříví bylo od lanového systému průběžně odebíráno, dochází k hromadění dříví u lanového systému a vznikají tak další rizika pro obsluhující pracovníky (např. náhlé uvolnění kmene z hromady a riziko zavalení obsluhy). Bezpečná těžba, skladování a manipulace s vytěženým dřívím je většinou řešena v rámci konkrétních pracovních postupů nebo předání pracoviště. Lanové systémy v dnešní době téměř vždy pracují v součinnosti s jiným strojem (nejčastěji UKT nebo LKT), který odváží z prostoru lanové dráhy přiblížené dříví již přímo na odvozní místo. U kontrolovaných strojů a zařízení s lanovými systémy nebylo zjištěno porušení v rámci bezpečného skladování a manipulace s vytěženým dřívím. U pracovníků, kteří prováděli těžbu dříví, bylo zjištěno hned několik porušení. Jednalo se zejména o prošlou užitnou dobu OOPP nebo nevybavení obvazovým balíčkem. Byl zjištěn i případ, kdy dřevorubec, pracující jako zaměstnanec, nebyl seznámen s konkrétním pracovním postupem pro svoji činnost. Práce se stroji a zařízeními s lanovými systémy v lesnictví je z hlediska bezpečnosti práce při jejich obsluze řešena v nařízení vlády č. 28/2002 Sb. Je ovšem nezbytné při jejich používání vycházet i z příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění a zákona č. 309/2006 Sb., v platném znění. Obsluha se musí řídit také pokyny výrobce, uvedenými v návodu pro obsluhu daného zařízení. Z hlediska bezpečnosti práce jsou stroje a zařízení s lanovými systémy pro práci v lese poměrně dobře vybaveny. Přesto je práce se stroji a zařízeními s lanovými systémy hodnocena jako riziková. Je to z toho důvodu, že tyto stroje a zařízení nemohou provádět svoji činnost bez vstupu lidského činitele. Lidský faktor je, a určitě i nadále bude, nejrizikovější oblastí provozu strojů a zařízení s lanovými systémy. Dále je potřeba si uvědomit, že sestava lanového systému je kombinací strojních a přírodních prvků (stromů). Stromy využité jako přirozené kotvy a podpěry mají omezenou míru spolehlivosti a ve fázi zatížení břemenem je nutné dodržovat od nich bezpečný odstup. Dalším rizikovým faktorem, který se při práci s lanovými systémy vyskytuje, je fakt, že jsou používány v těch nejtěžších podmínkách (velký sklon terénu, nízká únosnost podloží, apod.). Zvláštnost práce v horských terénech (nebo terénech s vysokým sklonem) je v tom, že je třeba vždy respektovat fyzikální zákonitosti samovolného pohybu dříví. K všeobecně vysoké úrazovosti při těžbě a dopravě dříví se u lanovkového soustřeďování dříví přidává rizikové prostředí prudkých svahů i obtížnější a pomalejší pohybová reakce obsluhy na rizikové situace.


Stránka 60 z 103

V České republice je z celkové plochy lesní půdy 16 – 18 % lanovkových terénů, přesto je pomocí lanových systémů přiblíženo ročně pouze asi 2,5 % dříví. Jsou tři hlavní důvody, proč je počet lesních lanovek a jemu odpovídající objem přiblíženého dříví silně poddimenzován. Prvním je možnost získání dřevní suroviny z rovinatějších terénů. Druhým důvodem je nedostatečná cestní síť v horských oblastech a konečně třetím důvodem je absolutní nedostatek kvalifikovaných pracovníků v oboru lanovkového přibližování dříví. Právě nedostatek kvalifikovaných pracovníků v oboru lanovkového přibližování dříví je velkým problémem i z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jak již bylo zmíněno výše, nejrizikovější oblastí lanovkového soustřeďování dříví je, a nadále i bude, selhání lidského faktoru. Žádná kontrola bezpečnosti práce totiž nedokáže obsluhu lanového zařízení připravit na řešení konkrétní rizikové situace, která může v podstatě kdykoliv nastat. V takovém případě bude vždy záležet zejména na zkušenostech obsluhujících pracovníků a na jejich schopnosti zachovat při řešení tohoto problému chladnou hlavu. V minulosti již byly šetřeny případy úrazů pracovníků, obsluhujících stroje a zařízení s lanovými systémy, a ve většině případů k úrazu došlo právě vlivem selhání obsluhujícího pracovníka. Cílem Státního úřadu inspekce práce proto musí být preventivní působení na obsluhu těchto strojů a zařízení a touto cestou vzniku úrazů co nejvíce zamezit.

počet kontrolovaných subjektů celkem

49

počet kontrolovaných právnických osob

17

počet kontrolovaných fyzických osob

32


164


Stránka 61 z 103

3.2 Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti pracovních vztahů a podmínek 3.2.1 Provádění kontrol na základě podnětů na porušování pracovně právních předpisů a předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Meziroční vývoj počtu přijatých podnětů a nejčastější oblasti činnosti, kterých se podněty týkají; oblasti, ve kterých jich je naopak nejméně Na otázku vývoje počtu přijatých podnětů za rok 2015 má nesporný vliv makroekonomická situace České republiky. V letech 2013, 2014 a 2015 se vývoj počtu přijatých podnětů v zásadě ustálil a počty přijatých podnětů v těchto letech představují jen malé rozdíly. Z níže uvedených dat je zřejmý mírný, ale soustavný nárůst přijatých podnětů v rámci Inspektorátu pro Jihomoravský a Zlínský kraj. Rok 2014 byl pro Inspektorát pro Jihomoravský a Zlínský kraj co do počtu při přijatých podnětů rekordním, letošní rok je v tomto směru od roku 2010 druhým v pořadí. Ekonomice se v ČR obecně dařilo a od tohoto pozitivního stavu se odvíjí i oblasti, do kterých přijaté podněty v roce 2015 směřovali nejvíce. Obecně lze konstatovat, že v dobách, kdy má ekonomika jisté potíže, tak jak jsme toho byli svědky v letech 2009 až 2012, řeší zaměstnavatelé, kteří jsou zasaženi makroekonomickými vlivy, především problémy s tím, jak najít pro své zaměstnance uplatnění, a následně pokud jej nenaleznou, jak ukončit pracovní poměry těchto zaměstnanců, tak aby se na tato ukončení vázalo co nejmenší množství nákladů. Přijaté podněty tedy ve „špatných letech“ směřují především do oblasti odměňování (například mzda neposkytnutá v termínu splatnosti), do oblasti vniku, změny a zániku pracovního poměru (například nátlak zaměstnavatelů na ukončení pracovního poměru způsobem, na který se nevztahuje odstupné, tlak na změnu pracovní smlouvy – na výši mzdy, je-li sjednána, tlak na snížení stanovené týdenní pracovní doby), do oblasti náhrad (například neposkytnutí náhrady mzdy v případě překážek v práci na straně zaměstnavatele, neposkytnutí odstupného atd.). Předmětem podnětů podaných v dobách ekonomického růstu jsou téměř stejné oblasti, ale jejich charakter je do významné míry odlišný. Podavatelé podnětů, které směřují do oblasti odměňování, si stěžují na příplatky ke mzdě a na požitky, které jsou na výkon práce navázány (například různé benefity). Například podmínky, za kterých byly benefity nastaveny v dobách ekonomického růstu, jsou často pro zaměstnavatele ve „špatných časech“ přemrštěné. Zdráhají se je poskytovat, nebo vyvíjejí tlak na změnu sjednaných podmínek. V dobách rostoucí ekonomiky jsou také častější podněty směřující do oblastí rovného zacházení, zákazu diskriminace a šikany. V otázce podnětů směřujících do oblasti diskriminace stojí za pozornost, že podavatelé podnětů velmi často tápou v pojmech a kompetencích inspektorátů. Významnou úlohu zde hraje bezplatné poradenství, které inspektoři poskytují. V rámci tohoto poradenství korigují inspektoři velké množství podnětů. Mnoho podavatelů zaměňuje změnu mzdového, nebo platového výměru, popřípadě odvolání z funkce za diskriminaci nebo za šikanu. Pozoruhodný je významný nárůst podnětů směřujících do oblastí rovného zacházení, zákazu diskriminace a šikany, který v letech 2014 a 2015 směřuje k Inspektorátu pro Jihomoravský a zlínský kraj z oblasti školství a z platové sféry. Rok 2013 byl ještě do značné míry ovlivněn doznívajícími dopady ekonomické krize, ale roky 2014 a 2015 nesly znaky uklidňující se ekonomické situace a tím i na trhu práce. Oblasti, do kterých směřovaly podněty nejvíce, jsou oblasti vzniků, změn a zániků pracovních poměrů, oblast odměňování a oblast náhrad. Do těchto tří oblastí směřuje nejvíc podnětů dlouhodobě (spolu s oblastí pracovní doby). Za pozornost stojí oblast náhrad mezd (zde se jedná zejména o tzv. cestovní náhrady), která se v roce 2015 dostala do těsného závěsu za dlouhodobě tři oblasti, do kterých podané podněty směřují nejčastěji. Již v roce 2014 narostl oproti roku 2013 počet podnětů do oblasti náhrad více než šestinásobně a rok 2015 tento strmý nárůst podnětů potvrdil.


Stránka 62 z 103 Lze tedy konstatovat, že rok 2015 nese v počtu a charakteru přijatých podání znaky „dobrých let“. S trochou nadsázky lze rok 2015 označit za rok, kdy zaměstnavatelé a zaměstnanci neřešili problém „co s pracovními poměry zaměstnanců, pro něž není uplatnění, popř. jak je zaplatit“, ale dominantní jsou podněty jak naplnit požadavky výroby v souladu platnou právní úpravou (pracovní doby například). A jak je zřejmé z níže vložené tabulky, lze i přes dobrou ekonomickou situaci rok 2015 považovat v otázce počtu podaných podnětů za nadprůměrný. Počty přijatých a vyřízených podnětů v období let 2010 až 2015

rok 2015 rok 2014 rok 2013 rok 2012 rok 2011 rok 2010

evidované podněty 1316 1329 1216 1245 955 1050

vyřízené podněty 999 1257 599 871 869 886

K žádnému zásadnímu překvapení nedošlo ani v otázce oblastí, do kterých přijatá podání směřují. Rok 2014 byl rokem pozvolného uklidňování situace na trhu práce a v oblasti pracovních vztahů a podmínek, které byly zjitřeny v důsledku doznívajících dopadů druhé vlny ekonomického otřesu. V roce 2015 pokračoval tento pozitivní vývoj a to až nad očekávání. Je pozoruhodné, že zlepšení obecné ekonomické situace neznamenal pokles přijatých podnětů, ani nějakou významnou změnu v tom, do kterých odvětví podněty v roce 2015 směřovaly.

V žádné ze sledovaných oblastí nedošlo k poklesu přijatých podnětů a například v oblasti vniku, změny a zániku pracovních poměrů a v oblasti pracovní doby došlo k jistému nárůstu podnětů a z toho pramení i zvýšený počet zjištěných porušení platných právních předpisů. Oblastí, ve kterých došlo k nárůstu zjištěných porušení takřka o třetinu, je oblast vniku, změny a zániku pracovních poměrů. Tato oblast je jednou z nejfrekventovanějších oblastí minimálně od roku 2010. Tato oblast je svým charakterem předurčena k dramatické interakci mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a není tedy divné, že do této oblasti směřuje velké množství podnětů. Ostatní oblasti za období od roku 2010 vykazují jisté výkyvy, ale oblast vniku, změny a zániku pracovních poměrů a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tzv. dohod) je mezi ostatními oblastmi jistou „stálicí“. Oblast rovného zacházení a zákazu diskriminace lze označit za oblast, kde se počet podaných podnětů a zjištěných porušení ustálil. V této oblasti můžeme rok 2015 označit za nadprůměrný, ale od roku 2013 se počty podaných podnětů a zjištěných porušení mění jen málo. Stejně tak jako v roce 2014 i letos přicházely podněty do oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace především ze školství a z platové sféry. Za zmínku stojí, kontroly, které jsou prováděny z podnětů, které směřují do oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace, jsou oproti jiným časově nesmírně náročné a jen vzácně se porušení v této oblasti daří prokázat. Porušení v oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace se dají prokazovat (s výjimkou rovného zacházení v odměňování) jen prostřednictvím záznamů o poskytnutí součinnosti zaměstnanců. Tento postup je časově velmi náročný a klade na inspektory vysoké nároky. Další příčinou nízkého počtu prokázaných podnětů v oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace je skutečnost, že mnohdy podávající terminologicky tápou a stěžují si na úkony zaměstnavatele, které jsou v souladu s platnou právní úpravou. Novinkou letošního roku jsou podněty do oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace, u kterých se lze domnívat, že jsou podány účelově a zaměstnanci se tak pokoušejí vyvinout tlak na zaměstnavatele.


Stránka 63 z 103 Žádné významnější změny v roce 2015 nesledujeme ani v oblastech odměňování a náhrad. Oblast náhrad byla jistým překvapením a oblastí, ve které byl v rámci Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zaznamenán nejvyšší nárůst podnětů a zjištěných porušení. Tento nárůst se v roce 2015 zastavil a ustálil se na zhruba na úrovni z roku 2014. V minulosti byly podněty z oblasti náhrad spojeny s porušeními platných právních norem vztahující se k dovolené, v letech 2014 a 2015 se přidaly ve zvýšené míře podněty spojené s dopravou. Odeznělý ekonomický otřes zasáhl segment dopravy velice tvrdě. Útlum v segmentu dopravy znamenal i snížený počet podnětů, které do oblasti náhrad směřovaly. Ekonomické oživení se jasně zrcadlí v nárůstu podnětů a lze si jej tak v této oblasti vysvětlit. Jedinou oblastí, ve které lze sledovat významný nárůst podnětů v porovnání s rokem 2014 ve oblast pracovní doby. To koresponduje s výše popsanou reakcí pracovních vztahů a podmínek na příznivý vývoj ekonomiky. V dobách ekonomického útlumu společnosti propouštěly a v momentu oživení a zvýšené poptávky po produktech vzniká potřeba uspokojit poptávku i za sníženého počtu zaměstnanců. Tím se dá vysvětlit nárůst podnětů a zjištěných porušení platných právních předpisů, které směřují do oblasti pracovní doby v roce 2015.

Počet zjištěných porušení Počet porušení v oblastech: rok 2015 rok 2014 rok 2013 rok 2012 rok 2011 rok 2010

Rovné zacházení 20 15 20 8 8 47

Pracovní poměr DDP + DPĆ 846 581 642 351 254 387

Odměňování zaměstnanců 559 554 612 287 183 369

Náhra dy 222 231 37 96 50 90

Pracovní doba 304 189 200 148 94 179

Počty zjištěných porušení platných právních předpisů jsou shrnuty do výše přiložené tabulky (rozdělené podle oblastí). Z tabulky a grafu, který je přiložen níže lze sledovat ustálení počtu přijatých podnětů a zjištěných porušení v konkrétních oblastech. Výjimkou z tohoto pravidla je oblast pracovní doby, jak je uvedeno výše.


Stránka 64 z 103

Sledovatelný trend počtu zjištěných porušení v jednotlivých letech

Rovné zacházení

Pracovní poměr DDP + DPĆ rok 2015

Odměňování zaměstnanců

rok 2014

rok 2013

Náhrady rok 2012

Pracovní doba

rok 2011

Z doloženého grafu je zřejmý letošní nárůst podnětů a zjištěných porušení v oblasti vzniku, změny a zániku pracovních poměrů a pracovní doby v letošním roce. Graf dále demonstruje ustálení počtu podání v letech 2013 až 2015.

Převládající porušení pracovněprávních vztahů a podmínek Obsahem níže přiložené tabulky je vývoj pěti nejčastěji se vyskytujících porušení, které inspektoři v rámci Oblastního inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj při kontrolní činnosti v letech 2010 až 2015 zjistili. Vývoj pěti nejčastěji se vyskytujících porušení

1. 2. 3. 4. 5.

rok 2015

rok 2014

rok 2013

rok 2012

rok 2011

rok 2010

§ 141 § 313 § 96 § 38 § 144

§ 141 § 37 § 313 § 96 § 222

§ 141 § 313 § 37 § 96 § 112

§ 37 § 313 § 141 § 38 § 96

§ 37 § 141 § 313 § 38 § 96

§ 37 § 141 § 38 § 144 § 96

Z doložené tabulky nejčastěji zjišťovaných porušení jasně vyplývá ustálený trend, který ani v roce 2015 nepředstavuje žádnou zásadní změnu, nebo překvapení. Nejčastěji zjištěná porušení dokonale odrážejí výše popsaný počet podnětů do konkrétních oblastí. Jak je z výše uvedených dat za rok 2015 zřejmé, konkrétní porušení, v tomto případě konkrétní ustanovení, která inspektoři v rámci Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj nejčastěji zjišťují, jsou logicky z nejfrekventovanějších oblastí, tedy z oblasti vzniku, změny a zániku pracovních poměrů, oblasti odměňování, oblasti pracovní doby a náhrad. Za pozornost stojí, že z prvních pěti nejčastěji zjišťovaných porušení za rok 2015 vypadlo porušení ustanovení § 37 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen „ZP“). Toto porušení se v první pětce zjišťovaných porušení drželo nepřetržitě od roku 2010, a to vždy na předních příčkách. V letech 2010, 2011 a 2012 tabulce


Stránka 65 z 103 nejčastěji zjišťovaných porušení ustanovení § 37 ZP dokonce vévodilo (v roce 2012 bylo na třetím a v roce 2014 na druhém místě). Vzhledem k uvedenému je „ústup ze slávy“ tohoto ustanovení, které náleží oblasti vzniku, změny a zániku pracovních poměrů a je nazýváno „informační paragraf“, docela překvapivé. Pravdou je, že porušení tohoto konkrétního ustanovení nemá zásadně destruktivní vliv na průběh pracovněprávního vztahu a často se jedná jen o porušení formální. Předmětné skutečnosti jsou mezi zaměstnavateli a zaměstnanci sjednány (nebo stanoveny) ústně a pracovněprávní vztah mnohdy uspokojivě funguje i s tímto formálním nedostatkem. V kontextu uvedeného tedy není dobrou zprávou, že porušení tohoto ustanovení bylo v první pětce nahrazeno porušeními, které mají o mnoho závažnější charakter. Mezi porušení, která mají nesporně závažný charakter na kvalitu pracovněprávního vztahu je porušení ustanovení § 141 ZP. Toto porušení v oblasti splatnosti mzdy je nesporným hegemonem hned v několika oblastech. Pokud bychom jej hodnotili z pohledu četnosti zjištění, tak porušení ustanovení § 141 ZP inspektoři zjistili v 236-ti případech. To je bezmála takřka o třetinu vyšší počet než u druhého v pořadí. Tím je porušení ustanovení § 313, které bylo inspektory Oblastního inspektorátu pro Jihomoravský a Zlínský kraj zjištěno v 185-ti případech. Z tabulky od roku 2010 je zřejmé, že porušení § 141 v první pětce nikdy nechybělo a co do umístění, nemá v tomto nelichotivém srovnání konkurenta. Dvě první, dvě druhá a jedno třetí místo v průběhu posledních pěti letech hovoří za vše. Trvalý výskyt porušení ustanovení 141 ZP na čelních místech četnosti zjištěných porušení je takřka přesným opakem toho, co bylo uvedeno o porušení ustanovení § 37. Toto porušení, ke kterému se úzce váží i další často zjišťovaná porušení (například porušení ustanovení § 38 – celkem na čtvrtém místě, porušení ustanovení § 115, §116 a § 118 – celkem na osmém, devátém a desátém místě), má naprosto zásadní vliv na kvalitu pracovněprávního vztahu. Zaměstnanci jsou z velké části na mzdě nebo platu existenčně závislí, a pokud se jim mzdy, nebo platu (v platové sféře je zjištění tohoto porušení ojedinělé) nedostane ve výplatním termínu, nebo v termínu splatnosti, znamená to pro ně významné komplikace. To zejména proto, že k výplatnímu termínu většina zaměstnanců směřuje trvalé příkazy, inkasa a podobné stálé platby. O to horší je, že inspektoři mají nemálo signálů, z nichž lze dovodit, že zaměstnavatelé často neplatí zaměstnancům mzdy z důvodů například druhotné platební neschopnosti (to bylo typické pro léta, kdy byla ekonomická situace zatížena dopady krize), ale z jiného důvodu. Nezřídka se inspektoři setkávají s případy, kdy se zaměstnavatelé tímto způsobem snaží vymoci například náhradu škody, kterou na zaměstnanci požaduje, a ta je předmětem sporu. Dalším porušením, které od roku 2010 nikdy nechybělo v prvních pěti nejčetněji zjištěných porušení je porušení ustanovení § 96 ZP. Porušení uvedeného porušení představuje porušení povinností náležející oblasti pracovní doby a jedná se porušení povinnosti vztahující se k povinnosti zaměstnavatele vést evidenci pracovní doby. Je nesporné, že evidence pracovní doby je zásadní dokument, a jeden z nejvýznamnějších pramenů, z nichž inspektoři mohou čerpat data nezbytná k výkonu kontroly. Kvalita evidence pracovní doby a kvalita pracovněprávního vztahu jsou velmi často spojené nádoby. Tím, že zaměstnavatelé nevedou zaměstnancům evidenci pracovní doby, nebo nemá tato evidence požadované náležitosti, často kamuflují další porušení zejména v oblastech pracovní doby a odměňování. Soustavné stížnosti zaměstnavatele na nadměrnou administrativní zátěž spojenou s povinností vést evidenci pracovní doby, nápadně připomínají panické stavy části tzv. podnikatelů, spojené s úmyslem zavést povinné on-line účtenky. Obojí v důsledku znamená významné usnadnění kontroly a dramatická reakce na tyto popsané požadavky má často až komický rozměr. Na třetím místě tabulky četnosti zjištěných porušení je porušení ustanovení § 313 ZP. Jedná se o porušení povinností vztahující se k vydávání potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu). Uvedené porušení chybělo v tabulce pěti nejčetnějších porušení jen v roce 2010. Tedy ani toto porušení není statisticky žádným překvapením. Posledním členem „velké pětky“ je porušení ustanovení § 144 ZP. Jedná se porušení, které v tabulce nejčastějších porušení nahradilo porušení ustanovení § 222. Uvedené ustanovení ZP upravuje splatnost a výplatu odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy nebo platu. Zjištěná


Stránka 66 z 103 porušení se tedy často váží na oblast náhrad. Velká část podnětů do oblasti náhrad přichází ze segmentu dopravy. Část zaměstnavatelů v dopravě, zejména ti co vysílají zaměstnance na zahraniční pracovní cesty, vnímají stravné při pracovní cestě do zahraničí jako nepřiměřeně velký požitek a tyto cestovní náhrady jsou to první, co se zdráhají poskytnout, v případě sporu se zaměstnancem, nebo při skončení pracovního poměru. Obecně segment tzv. kamionové dopravy by si v budoucnu zasloužil významnější pozornost komplexního spektra institucí s danou kontrolní pravomocí. Nakonec je vhodné upozornit na pozitivní dopad kontrolních a informačních kampaní, v jejichž důsledku výrazně ubylo podnětů a zjištěných porušení předpisů, které upravují úroveň minimální a zaručené mzdy. Tato porušení za rok 2015 inspektoři shledali v 36ti případech a tento počet se dá považovat za výrazný pokles a pozitivní důsledek kontrolních a informačních kampaní.

c) Podíl oprávněných podnětů, částečně oprávněných a neoprávněných Jak je z níže přiloženého grafu zřejmé, oprávněné a částečně oprávněné podněty představují nadpoloviční většinu podání, které byly v průběhu roku 2015 Oblastnímu inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj doručeny. Skutečnost, že je podnět inspektory vyhodnocen jako neprokázaný, nebo neoprávněný neznamená, že by provedenou kontrolou nebyla zjištěna porušení platných pracovněprávních norem. Výjimkou nejsou kontroly provedené na základě podnětů, které jsou vyhodnoceny jako neprokázané (podíl neprokázaných kontrol činí 36%) v důsledku například chybějící evidence pracovní doby. Porušení, kdy absencí evidence pracovní doby zaměstnavatel zastírá jiná porušení (například neposkytované příplatky za práci v noci, příplatky za práci v sobotu a v neděli, přestávky mezi směnami, nepřetržitý odpočinek v týdnu, nebo cestovní náhrady), by bylo do budoucna užiteční nevnímat pouze jako porušení administrativního charakteru. Zde je nezastupitelný inspektor, který jako jediný vidí a vnímá skutečný stav v místě výkonu kontroly a proto je to on, kdo stanoví výši návrhu případné sankce. Povinnost vést evidenci pracovní doby, je povinností zaměstnavatele a inspektoři mají z kontrolní činnosti dostatek poznatků o tom, zda ji zaměstnavatel nevede cíleně z výše uvedených důvodů nebo ji vede v rozporu se skutečně odpracovanou dobou. Pokud je pak zaměstnanec s evidencí pracovní doby, která je zaměstnavatelem zmanipulovaná, konfrontován a nesouhlasí s ní, je inspektor v pozici „tvrzení proti tvrzení“. Napadnout formu, nebo absenci evidence pracovní doby je jedinou možností, jak kontrolu vyřešit. Takový podnět je hodnocen jako neprokázaný, ale v takém případě není nutné držet se na spodní hranici sankce, kterou lze za uvedená porušení uložit. Velkou skupinou podání, která jsou hodnocena jako neoprávněná, nebo neprokázaná směřuje do oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace. Je to důsledkem terminologického zmatení podávajících. Velmi často jsou podavateli za šikanu nebo diskriminaci podavateli podnětů považovány špatné mezilidské vztahy, nebo úkony zaměstnavatele, které jsou v pravomoci zaměstnavatele a jsou v souladu s platnou právní úpravou. Jak bylo již výše uvedeno, nejčastěji podněty tohoto charakteru přicházení z platové sféry a ze školství. Obecně je pozoruhodný nárůst počtu podnětů z platové sféry, jejichž předmětem je mobbing. S ohledem na výše uvedené lze říci, že podnětů, které jsou kontrolou vyhodnoceny jako neprokázané, tj. že se to na co si podávající stěžuje, nepodařilo prokázat, je v roce 2015 celkem 33%. To neznamená, že by kontrola byla úplně bezúčelná. Počty zjištěných porušení v poměru s celkovým počtem kontrol to dokazují. I kontrolami, kde nebylo možno prokázat meritum podnětu, bylo inspektory dosaženo účelu kontroly. Inspektoři v takových případech vyvíjejí tlak na kontrolované osoby prostřednictví jiných než meritorních zjištění. Zástupci kontrolovaných osob, často lehce dovodí, kdo je podavatelem podnětu a co je předmětem podání. To i když inspektor učiní vše možné k utajení identity podávajícího. V takovém případě kontrolované osoby vyřeší nebo kamuflují skutečný problém a inspektor nemá jinou moznost, než vydat opatření k odstranění nedostatků, které se opírá o zjištění, která nebyla předmětem podnětu. Nicméně účelu kontroly tak bývá často docíleno. To stejné lze konstatovat i o značné části provedených kontrol na základě podnětů, které jsou inspektory hodnoceny jako neoprávněné. V průběhu roku 2015


Stránka 67 z 103 podíl neoprávněných podání v rámci Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj byl jen 13%, jak vyplývá z níže doloženého grafu.

Podíl oprávněných, neoprávněných, částečně oprávněných a neoprávněných podnětů: oprávněné

částečně oprávněné

neoprávněné

neprokázané

24%

36%

27% 13%

Celkové počty kontrol V průběhu roku 2015 bylo zaměstnanci všech oddělení Inspektorátu pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj provedeno celkem 1 316 kontrol na základě podaných podnětů. Z toho bylo oddělením pracovních vztahů a podmínek provedeno 809 kontrol na základě podnětů, oddělením kontroly nelegálního zaměstnávání bylo šetřeno 404 a oddělením BOZP bylo provedeno 103 kontrol na základě podnětů. Z níže přiloženého grafu je zřejmé, že v rámci Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj směřuje většina podání logicky k oddělení pracovních vztahů a podmínek. Oddělení nelegálního zaměstnávání zaznamenalo jistý nárůst kontrol provedených na základě podnětů. Inspektorům oddělení NLZ je přidělována ta část podnětů, které alespoň z části směřují k oddělení pracovních vztahů a podmínek.

Plnění nápravních opatření, včasnost jejich předkládání Nápravná opatření, která uložili inspektoři v návaznosti na kontroly provedené v průběhu roku 2015, jsou v naprosté většině případů naplněna bez komplikací, které by stály za komentář. K tomuto stavu přispěla změna interního mechanizmu, kdy inspektor ovládá spis až po moment doručení nápravných opatření. Až na vzácné výjimky jsou zprávy o odstranění zjištěných nedostatků kontrolovanými osobami naplňovány včas a v očekávané formě a kvalitě. I když s novou právní úpravou průběhu kontroly odpadla inspektorům povinnost projednat protokol se zástupcem kontrolované osoby, tak si tuto zažitou praxi většina inspektorů podržela. Formu a způsob řešení zjištěných nedostatků (porušení) inspektoři tak se zástupci kontrolovaných osob při ukončení kontrol prodiskutují a vedou je k tomu, jak se vypořádat se zjištěnými nedostatky optimálně. Nová procesní úprava daná tzv. kontrolním řádem ovšem významně zjednodušuje inspektorům práci, zejména novou úpravou doručování v případech, kdy kontrolovaná osoba s obsahem protokolu


Stránka 68 z 103 nesouhlasí, nebo jej odmítá převzít. Doručování fikcí je velkým přínosem zejména v případech, kdy kontrolovaná osoba neposkytuje v průběhu kontroly nezbytnou součinnost nebo v případech, kdy je nutné kontrolu zahájit oznámením o zahájení kontroly, nikoliv předložením průkazu. Poměr a členění podnětů v oblasti PVP, NLZ a BOZP Z následného grafu je zřejmé, že nadpoloviční většina všech podnětů směřuje k oddělení pracovních vztahů a podmínek. O zbylá procenta se dělí oddělení nelegálního zaměstnávání a oddělení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Počet šetřených podnětů dle jednotlivých oddělení: Počet šetřených podnětů dle oddělení PVP

NLZ

BOZP

8% 31% 61%

Meziroční nárůst podnětů, které řešilo oddělení NLZ a mírný pokles počtu podnětů, které směřují do oddělení PVP, není ani tak způsobený tím, že by se změnil charakter podnětů, ale je důsledkem jiného modelu přidělování podnětů. V oddělení BOZP sledujeme dlouhodobě konstantní stav bez významnějších odchylek.

3.2.2 Kontroly rovného zacházení a zákazu diskriminace na pracovišti, kontroly dodržování ochrany osobních práv zaměstnanců na pracovišti Jako zdroj pro výběr kontrol na úseku rovného zacházení a ochrany osobních práv zaměstnanců byly využity pouze podněty přijaté na inspektorát práce. Většina podnětů byla převážně podána od zaměstnanců či rodinných příslušníků zaměstnanců v rámci poradenství poskytovaného na pracovištích inspektorátu; prostřednictvím elektronického podání, a dále byly podány prostřednictvím SÚIP či jiných kontrolních orgánů České republiky, kteří je v rámci své nepříslušnosti postupovaly. Výběr subjektů byl ovlivněn skutečností, že na ně byly podány podněty na porušování pracovněprávních předpisů, a proto byly přednostně zařazovány do seznamu vybraných subjektů ke kontrole i v rámci hlavního úkolu. Za pozornost stojí fakt, že v roce 2014 došlo k pozoruhodnému nárůstu podnětů, které směřovali do oblasti diskriminace a rovného zacházení ve veřejné správě a rok 2015 byl v tomto ohledu naprosto totožný, i když v soukromém sektoru došlo k většímu nárůstu podaných podnětů, než v předešlých letech. Oblast rovného zacházení a oblast zákazu diskriminace a ochrany osobních práv zaměstnanců jsou oblastmi, ve kterých jsou podáními, které jsou již běžné, než jak tomu bylo v minulých letech. Nicméně v praxi se nedaří prokazovat nerovné zacházení (zejména šikana, bossing, mobbing, apod.), a v oblasti zákazu diskriminace se to nedaří také. Prokazování takového správního deliktu v drtivé většině předpokládá nejen součinnost postiženého (podávajícího), který se ovšem, pokud je ještě zaměstnancem,


Stránka 69 z 103 váhá s pomocí v obavě o vyzrazení své osoby a ze strachu z následků hněvu zaměstnavatele (v drtivé většině případů se obává oprávněně), nebo již není zaměstnancem, ale také součinnost povinných osob (zaměstnanců, osob oprávněných, osob povinných) a leží tak mimo výseč oprávnění inspektora. V oblasti nerovného zacházení a zákazu diskriminace bylo provedeno inspektorátem 27 kontrol, v oblasti ochrany osobních práv zaměstnanců bylo provedeno inspektorátem 14 kontrol. V průběhu roku 2015 bylo zaměstnanci oddělení inspekce III (PVP) provedeno na úseku ochrany osobních práv zaměstnanců celkem 14 kontrol a na úseku rovného zacházení a zákazu diskriminace 27 kontrol na základě podaných podnětů. Z toho bylo pouze v 11 kontrolách zjištěno porušení. Úsek ochrany osobních práv zaměstnanců 14 12 celkový počet kontrolovaných subjektů

10 8

počet kontrol se zjištěným nedostatkem

6

počet kontrol bez zjištěného nedostatku

4 2 0

Úsek rovného zacházení a zákazu diskriminace

30 25 20 15 10 5

celkový počet kontrolovaných subjektů počet kontrol se zjištěným nedostatkem počet kontrol bez zjištěného nedostatku

0

Určitý druh zaměstnavatelů si uvědomuje, že přístup k soudnímu přezkumu nerovného zacházení či diskriminace je pro zaměstnance (zejména pro zaměstnance nízkopříjmové) nadmíru komplikovaný, a často je pro ně taková možnost jen v teoretické rovině. Takový zaměstnanec je často vystaven existenční nejistotě dramatických rozměrů. Takový zaměstnanec nemá finanční, časové, ale mnohdy ani intelektuální prostředky, aby se soudního přezkumu bez pomoci jiných dobral. A je třeba si přiznat, že nikdo takový není (tím myslím instituci, nebo úřad). Tohoto stavu jsou si zaměstnavatelé určitého druhu vědomi, stejně tak toho, že oni jsou ti, kdo finanční prostředky na soudní poplatky a na právní zastoupení Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2015

Stránka 70 z 103 disponují. Mnozí této situace neváhají zneužít. Zaměstnanec je z mnoha důvodů nesporně slabší stranou případného sporu. Vyhodnocení kontrol ve veřejném sektoru v porovnání se soukromým sektorem v oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace Ve veřejném sektoru bylo do 11. 12. 2015 provedeno inspektorátem celkem 12 kontrol. Kontrolováno bylo celkem 7 školských zařízení (mateřské školy, základní školy, střední školy, vysoké školy), 2 městské úřady, 1 zdravotnické zařízení, 5 příspěvkových organizací. 30 25 20 kotroly rovného zacházení a zákazu diskriminace

15 10 5 0 celkový počet

veřejný sektor

Je tedy nutno uvést, že počet kontrol převažoval v soukromém sektoru, ale sektor veřejném za ním zaostává pouze minimálně a je zde vidět, že ve veřejném sektoru je počet kontrol relativně stabilní a počet kontrol v soukromém sektoru se zvyšuje a je zřejmé, že zaměstnanci v soukromém sektoru považují tuto oblast za velmi citlivou a požadují provádění kontrol. Kontroly rovného zacházení a zákazu diskriminace ve veřejném sektoru 7 6 5

školská zařízení městký úřad

4 3 2

veřejné výzkumné instituce zdravotnické zařízení

1 0


Stránka 71 z 103 Kontroly rovného zacházení a zákazu diskriminace ve veřejném sektoru 12 10 8 s porušením

6

bez porušení

4 2 0

V soukromém sektoru bylo provedeno 15 kontrol z celkového počtu 36 a porušení bylo zjištěno ve 4 případech. Kontroly rovného zacházení a zákazu diskriminace v soukromém sektoru 10 8 6

s porušením bez porušení

4 2 0

Vyhodnocení kontrol na úseku ochrany osobních práv zaměstnanců Ve veřejném sektoru byla provedena do 11. 12. 2015 inspektorátem celkem 1 kontrola, v soukromém sektoru bylo provedeno inspektorátem celkem 13 kontrol. Z uvedeného počtu je zřejmé, že kontroly na úseku ochrany osobních práv zaměstnanců jsou častější v sektoru soukromém.

30 25 20 15

kontroly ochrany osobních práv zaměstnanců

10 5 0 celkový soukromí veřejný počet sektor sektor

V soukromém sektoru bylo provedeno 13 kontrol z celkového počtu 36 a porušení bylo zjištěno ve 2 případech.


Stránka 72 z 103 3.2.3 Informace o výsledku kontrol dodržování minimální a zaručené mzdy Hlavním zdrojem kontrolovaných osob, které byli vybrány ke kontrolám, převažovaly podněty podané osobně na OIP nebo písemně či elektronicky zaslané na OIP či na SÚIP. Ve výběru kontrolovaných subjektů převažovaly zaměstnavatelé s místní příslušností Jihomoravského kraje a Zlínského kraje, v některých případech se jednalo o pracoviště v regionu JmK a ZK a sídla firem v rámci České republiky. Počet kontrolovaných subjektů činil 94 k datu 30. 11. 2015. Z tohoto počtu bylo kontrolováno 66 právnických osob a 28 fyzických osob. V tomto počtu nejsou zahrnuty kontroly, které byly v tomto kontrolovaném období provedeny, ale nejsou ještě vypořádány a tedy zahrnuty v jednotném systému kontrol REUIPU (chybí odepsání kontrolu – neuběhly termíny pro podání námitek, termíny pro zaslání opatření k odstranění nedostatků atd.). Podle odvětví byl proveden tento počet kontrol: -

v oblasti lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu v oblasti zemědělství v oblasti mastného průmyslu

-

v oblasti kamionové dopravy 7 kontrol v oblasti výroby pekařských a cukrářských výrobků 4 kontroly v oblasti v advokátních kancelářích a exekutorských úřadech 2 kontroly v oblasti restauračních zařízení 13 kontrol v oblasti kovovýroby, stavebnictví, maloobchodu, skladování, hlídacích agentur, pojišťovnictví atd. 60 kontrol

3 kontroly 3 kontroly 3 kontroly

Plánovaný počet kontrol v jednotlivých oblastech byl splněn. Oblasti maloobchodu a restauračních zařízení byly pro kontrolu tohoto úkolu vybrány na základě podnětů podaných na OIP Brno. Ostatní kontroly byly též provedeny na základě podnětů a dále při společných kontrolách s ostatními odděleními OIP (bezpečnosti práce, technických zařízeních a nelegálním zaměstnáváním). Příčinou většího počtu kontrol v některých oblastech jako je maloobchod a restaurační zařízení je neustálé porušování práv zaměstnanců ze strany zaměstnavatele, jako je např. nevedení evidence odpracované doby, z čehož vyplývá, že zaměstnancům nejsou vypláceny ke mzdě příplatky za práci v sobotu a v neděli, za práci přesčas a za práci v noci. Dále zaměstnavatelé nedodržují vyplácení zaručené mzdy zaměstnancům, kdy především v oblasti restauračních zařízení je stále zafixována minimální mzda.

V oblasti lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu bylo u provedených kontrol zjištěno celkem 9 porušení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění a 1 porušení NV č. 567/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V oblasti zemědělství byla u provedených kontrol zjištěna celkem 3 porušení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění. V oblasti mastného průmyslu byla u provedených kontrol celkem zjištěna 3 porušení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění. V oblasti kamionové dopravy bylo u provedených kontrol celkem zjištěno 27 porušení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění. V oblasti výroby pekařských a cukrářských výrobků bylo u provedených kontrol celkem zjištěno 7 porušení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění. V oblasti v advokátních kancelářích a exekutorských úřadech byla u provedených kontrol celkem zjištěna 2 porušení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění. Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2015

Stránka 73 z 103 V oblasti restauračních zařízení bylo u provedených kontrol celkem zjištěno 59 porušení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění a 2 porušení NV 567/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V oblasti kovovýroby, stavebnictví, maloobchodu, skladování, hlídacích agentur, pojišťovnictví, atd., bylo u provedených kontrol celkem zjištěno 221 porušení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění. Následné kontroly nebyly zahrnuty v HÚ 15.1.123 a dle zjištěných nedostatků u kontrolovaných subjektů budou zahrnuty do kontrolní činnosti v roce 2016. Zhodnocení výsledků provedených kontrol

v oblasti lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu v oblasti zemědělství v oblasti mastného průmyslu

3 kontroly 3 kontroly 3 kontroly

v oblasti kamionové dopravy v oblasti výroby pekařských a cukrářských výrobků v oblasti v advokátních kancelářích a exekutorských úřadech v oblasti restauračních zařízení v oblasti kovovýroby, stavebnictví, maloobchodu, skladování, hlídacích agentur, pojišťovnictví atd.

7 kontrol 4 kontroly 2 kontroly 13 kontrol 60 kontrol

Z výsledků provedených kontrol v sedmi oblastech vyplynulo, že stále dochází k mnoha porušením v oblasti restauračních zařízení, např. evidence pracovní doby, která ve většině případů není vůbec vedena a zaměstnavatel ji začíná dodatečně sepisovat až na základě zahájení kontroly. Počet fyzicky odpracovaných hodin dle vyjádření zaměstnanců v mnoha případech nesouhlasí s předloženou evidencí pracovní doby od kontrolovaného subjektu. Další závažná porušení byla zjištěna při sjednání mzdy zaměstnanci, která v mnoha případech neodpovídá výši zaručené mzdy, a stále převažuje minimální mzda bez jakýchkoliv příplatků, na které zaměstnanci vzniká právo. Mzda je vyplácena v hotovosti, avšak výplatní listy o převzetí mzdy jsou podepisovány dodatečně během kontrolního šetření. V ojedinělých případech, kdy zaměstnanec již ukončil pracovní poměr, jsou výplatní listy opatřeny podpisem, který není totožný s podpisem zaměstnance, jak uvádějí podavatelé podnětů ve svých podnětech. Dále není evidován počet čerpaných dnů dovolené a následně není poskytnuta náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou při skončení pracovního poměru. Celková výše pokuty v oblasti restauračních zařízení upozorňujeme na to, že se zde stále objevují vážné nedostatky, které je třeba odstranit nejen následnými kontrolami, ale i dalšími kontrolami společně s oddělením BOZP a NLZ.

3.2.4 Kontroly agenturního zaměstnávání, kontroly zastřešených agentur práce a kontroly zastřešených uživatelů Kontroly byly většinou provedeny na základě podaných podnětů. Tyto podněty byly nejen od zaměstnanců, ale také ve větší míře od Úřadu práce ČR (dále také jen ÚP). Od zaměstnanců byly podněty podané přímo na OIP nebo na MPSV, a následně postoupené SÚIP.


Stránka 74 z 103 Dále některé podněty byly postoupeny od Národného inšpektorátu práce, kdy se jednalo o české firmy, jejichž zaměstnanci vykonávají práci na území Slovenska, prezentují se jako obchodní společnosti dodávající dílo nebo služby, ale jejich činnost vykazuje znaky agenturního zaměstnávání. Kromě využití podaných podnětů, byly dalším zdrojem pro výběr kontrolovaných osob – agentur práce informace od uživatelů, se kterými subjekty v oblasti agenturního zaměstnávání spolupracují. (Nadále bylo snahou kontrolní činnosti zohlednit oprávněnou výtku od zástupců asociací agentur práce, kteří upozorňovali, že by bylo prospěšné v rámci kontroly uživatele, provádět kontrolu u všech agentur práce, které daný uživatel využívá, aby zjištěné nedostatky u jedné agentury byly vytknuty i všem dalším agenturám.) V praxi stále často uživatel spolupracuje s více agenturami práce souběžně. Subjekty zařazené do kontrolního seznamu v letošním roce – agentury i uživatelé, byly často kontrolované již v předchozích letech. Tento výběr byl ovlivněn skutečností, že na tyto agentury byly podány podněty na porušování pracovněprávních předpisů, a proto byly přednostně zařazeny do seznamu vybraných subjektů ke kontrole i v rámci hlavního úkolu. Oddělení inspekce NLZ a BOZP se na kontrolách většinou nepodílely, jelikož obsah podnětu nebyl z oblasti nelegálního zaměstnávání nebo bezpečnosti práce. V rámci své činnosti provádělo oddělení inspekce NLZ kontroly samostatně a zjištění byla zejména z oblasti obcházení agenturního zaměstnávání (tedy provozování přidělování zaměstnanců bez povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání). Jako přínosná se nadále jeví spolupráce s oddělením inspekce NLZ pokud je předpoklad, že se jedná o zastřené agenturní zaměstnávání, a je žádoucí provést neohlášenou kontrolu v místě výkonu práce. Vzhledem k okolnostem, kdy zaměstnanci kontrolovaných firem v souvislosti s obcházením agenturního zaměstnávání vykonávali činnost v zahraničí (Slovensko), nebylo možné využít neohlášené šetření v místě výkonu práce. Ojediněle byl podnět zaměřen i na oblast BOZP v rámci posouzení povinnosti lékařských prohlídek u agenturních zaměstnanců, vykonávajících pracovní činnost u uživatele na základě dohod o pracovní činnosti nebo okolností pracovního úrazu zaměstnance. Počet kontrol, prováděných na základě podnětu z Úřadu práce ČR, byl v letošním roce značný. Obsahem podnětu byl především požadavek na prověření plnění informačních povinností vůči ÚP. Podíl kontrol na základě podnětu Úřadu práce ČR činil cca 33% z celkového počtu kontrol provedených v roce 2015 u agentur práce v rámci úkolu. V rámci kontrolní činnosti bylo kontrolovanými subjekty - agenturami práce - vytýkáno inspektorům, že počet kontrol u jedné agentury práce v rámci roku je nepřiměřeně vysoký. Tento problém nastává při kontrolách velkých agentur práce, které mají působnost v rámci celé republiky. Kontroly jsou většinou vázány na konkrétního uživatele, kterého ve svém podnětu uvede agenturní zaměstnanec. K prověření podaného podnětu je třeba zahájit kontrolu souběžně i u agentury práce, jako zaměstnavatele zaměstnance. Tímto postupem dochází k častějším kontrolám agentur práce ve srovnání s jinými zaměstnavateli. Tato situace se ještě posiluje skutečností, že je současně také snahou kontrolovat souběžně i další agentury práce zjištěné u uživatele (tedy i ty, na které nebyl v dané chvíli podán podnět ke kontrole), aby byly prověřeny jednotné podmínky všech agentur práce u jednoho uživatele. Zde je kladen důraz zejména na srovnatelné pracovní a mzdové podmínky. Výběr dalších kontrolovaných agentur práce (na které není podán podnět ke kontrole) se tedy odvíjí od zjištění u uživatele, se kterými agenturami práce spolupracuje. Uživatelé v rámci působnosti OIP pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj mají i agentury práce, které sídlí mimo působnost regionů. V rámci kontrolní činnosti jsou proto prováděny kontroly i u agentur práce se sídlem mimo působnost OIP pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj. Inspektorát práce provedl v rámci úkolu 33 kontrol u agentur práce (z toho některé agentury práce byly na základě podnětu kontrolovány 2x během roku), uživatelů bylo kontrolováno 9. Rozdílný počet kontrol uživatelů je způsoben skutečností, že u jednoho uživatele bylo kontrolováno více agentur práce nebo v případech některých podnětů, zejména podaných ÚP ČR, nebyla zahajována


Stránka 75 z 103 kontrola u uživatele. V některých případech také v době kontroly již agentura u uživatele uvedeného v podnětu nepůsobila, nebo neexistoval ani samotný uživatel.

V rámci kontrol zastřených agentur práce byla provedena kontrola u 9 subjektů, které na základě obchodních smluv vykonávají činnost jevící znaky závislé práce (dle § 307a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů), za kterou se považuje také případ, kdy zaměstnavatel na základě povolení podle zvláštního právního předpisu (dále jen „agentura práce“) dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti, kterým se agentura práce zaváže zajistit svému zaměstnanci dočasný výkon práce podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti u uživatele a zaměstnanec se zaváže tuto práci konat podle pokynů uživatele, a na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentur práce, uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem. Nepoměr mezi počtem kontrol zastřených agentur práce a zastřených uživatelů je dán těmito skutečnostmi – některé výše uvedené kontrolované subjekty, realizující činnost jako pseudoagentury, měly své zaměstnance u slovenské firmy, kde není možné v rámci kompetencí české inspekce práce vykonávat kontrolu. U dalších subjektů nebyla kontrola provedena u „pseudouživatele“, šetření bylo dostačující se strany subjektu dodávajícího pracovní sílu. Na základě kontrol v rámci oblasti NLZ a BOZP jsou prováděny kontroly subjektů na pozici agentur práce. Pokud je zjištěno obcházení agenturního zaměstnávání, je definováno porušení i v této oblasti a případně zařazeno pod úkol agentury práce. Pro upřesnění je nutno uvést, že byla provedena kontrola u dalších dvou subjektů, vykonávající činnost jevící znaky agenturního zaměstnávání. V rámci kontroly těchto dvou uvedených subjektů bylo zjištěno, že tyto mají vydané Rozhodnutí o povolení k agenturnímu zaměstnávání (v systému REUIP zařazeny k úkolu 15.1.110), ale tuto činnost nevyvíjí (v případě zprostředkování zaměstnání dle § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů – přidělování k uživateli). Dále byla, v souvislosti s šetřením firem, provedena kontrola u 1 subjektu jako „zastřeného uživatele“ – nezařazeno do úkolu 15.1.122, využívajícího dodávku pracovní síly, která je administrativně definována jako dodávka díla. V tomto případě se nepodařilo prokázat obcházení agenturního zaměstnávání. Kontrola byla zaměřena především na oblast BOZP. Vzhledem ke snaze inspektorátu práce prošetřit kontrolami podněty podané od zaměstnanců, nelze zcela realizovat přednostní výběr agentur práce, u kterých doposud nebyla kontrola v předchozích letech provedena. Výběr kontrol agentur práce, jak již bylo uvedeno, byl především ovlivněn podáním podnětu na danou agenturu práce. Tím byl do značné míry limitován i výběr uživatele a tedy i zaměření jeho provozu. Lze konstatovat, že v letošním roce byl patrný pokles podnětů zaslaných asociacemi agentur práce. Naopak vzrostl počet podání od ÚP ČR. Z doporučených provozů bylo nejvíce uživatelů v oblasti montážních a dokončovacích prací (velké, často nadnárodní společnosti). V třech případech se jednalo o uživatele v oblasti související s automobilovou výrobou. A dále uživatel, který je výrobcem kabelů, vodičů a kabelových svazků pro automobilový a výtahový průmysl a také pro speciální průmyslové použití. Další uživatel byl z oblasti výroby ocelových konstrukcí a další uživatel je specializovaná polygrafická společnost vyrábějící strojově samolepicí etikety. V jednom případě se jednalo o uživatele z oblasti bezpečnostní a hlídací služby. V letošním roce byly podány ve značném množství podněty na agentury práce ze strany ÚP ČR, které nebyly vázány na žádného konkrétního uživatele, ale ve kterých ÚP upozorňoval na skutečnost, že se jedná o aktivní nebo bývalou agenturu práce, která zaslala ÚP přehled o své činnosti za rok 2014, na


Stránka 76 z 103 kterou nemá příslušné oprávnění, nebo jí povolení už zaniklo. Kontrolou bylo zjišťováno, zda u jednotlivých agentur práce odpovídají informace, uvedené v přehledu jejich činnosti za rok 2014, zaslané Úřadu práce ČR – Generální ředitelství, skutečnému stavu. Ve sdělení agentur práce, které poskytuje Úřadu práce ČR - Generálnímu ředitelství pro statistické účely do 31. ledna běžného roku, uváděly kontrolované agentury údaj o počtu volných míst, na které bylo požadováno zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen zákon o zaměstnanosti) - /§ 59 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti/ a dále údaj o počtu jimi umístěných fyzických osob - /§ 59 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti/. Z informací poskytovaných zástupci kontrolovaných agentur práce vyplynulo, že v roce 2014 (i v roce 2015) zprostředkovávaly zaměstnání pouze dle § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, tedy zaměstnávaly fyzické osoby za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení (uživatel). Jednalo se většinou o administrativní chybu a nepochopení obsahu formuláře ze strany agentur práce. V některých případech bylo zjištěno porušení v nedodržení termínu zaslání zprávy do 31. ledna běžného roku. V rámci těchto kontrol byly kontrolovány náležitosti Dohod o přidělení zaměstnanců s uživateli působícími v Jmk a Zk a náležitosti pracovních smluv zaměstnanců, případně Dohod o pracovní činnosti a písemných pokynů k přidělení k uživateli. Také v této oblasti byla zjištěna v malém rozsahu porušení dle §§ 308 a 309 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla prověřována také informační povinnost vůči ÚP v rámci § 87 zákona o zaměstnanosti. V jednom případě bylo zjištěno, že kontrolovaná agentura práce měla vydáno Rozhodnutí dle § 14 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti, na vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly, v praxi ale přiděluje zaměstnance k uživateli. Závěrem kontroly tedy bylo, že kontrolovaná agentura práce zprostředkovala zaměstnanci zaměstnání bez povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání (§ 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti - zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení), a tím porušila povinnost vyplývající z ustanovení § 14 odst. 3 písm. b) zákona o zaměstnanosti. U kontrolovaného subjektu bylo zjištěno, že Úřad práce, jako správní orgán věcně příslušný podle ust. § 8 písm. g) a § 63 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, ve správním řízení zahájeném podle ust. § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl o odejmutí povolení. Důvodem bylo porušení povinnosti stanovené v § 58a zákona o zaměstnanosti (nebyl doložen do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání Úřadu práce doklad o sjednání pojištění podle § 58a zákona o zaměstnanosti). V současné době provozuje subjekt stavební činnost prostřednictvím svých zaměstnanců. Oddělení inspekce NLZ provedlo kontrolu u několika subjektů, které byly zařazeny pod úkol 15.1.110. U kontrolované osoby byla ukončena kontrola se závěrem, že kontrolovaná osoba práce zprostředkovala zaměstnanci zaměstnání bez povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání (§ 14 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti - vyhledávání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly, a tím porušila povinnost vyplývající z ustanovení § 14 odst. 3 písm. b) zákona o zaměstnanosti. Spolupráce s jinými OIP při kontrolách uživatelů v případech jiné místní příslušnosti nebyla využita. Všichni uživatelé byli v působnosti inspektorátu pro Jmk a Zlk. Primárním postupem zůstává provést kontrolu souběžně u uživatele a jeho agentur práce. Lze tak posuzovat a konfrontovat zjištěné skutečnosti, resp. nedostatky. Také vzhledem k okolnostem, že například povinnosti dle §§ 308 a 309 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, jsou vymezené pro uživatele i agenturu společně, je praktické postupovat v šetření souběžně


Stránka 77 z 103 a koordinovat formulace zjištěných porušení u obou kontrolovaných subjektů. Tento postup je vhodný také v návaznosti na další kroky v rámci opatření k odstranění nedostatků zjištěných kontrolou. Tato praxe je také prospěšná v situaci, kdy agentura práce, v době, kdy nepřiděluje práci, vykazuje zaměstnancům neplacené volno, o které nežádali, místo poskytnutí náhrady mzdy za překážku v práci na straně zaměstnavatele. Souběžná kontrola agentury práce a uživatele je také velmi přínosná v oblasti prověřování postupu agentury práce při ukončení pracovního poměru se svým zaměstnancem na základě jednostranného prohlášení uživatele podle podmínek sjednaných v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce. Zde je vhodné využití oprávnění inspektora na další součinnost, kdy je možné se dotazovat v rámci kontroly na informace související s předmětem kontroly. A tímto způsobem konfrontovat informace poskytnuté ze strany agentury práce a uživatele. V této oblasti je velký prostor pro upřesňování a zlepšování komunikace mezi agenturou práce a uživatelem a také mezi agenturou práce a jejím zaměstnancem. Agenturám práce je doporučován postup, kdy při sjednání jednostranného prohlášení je nutné respektovat, že podmínky tohoto jednostranného prohlášení musí být stanoveny vyváženě tak, aby postavení zaměstnance i uživatele bylo možné považovat za rovné. Obsah takového ujednání v dohodě může obsahovat jak důvody na straně zaměstnance a uživatele, pro které lze jednostranné prohlášení učinit, tak i dobu, v níž nabude účinnosti (např. po kolika dnech dočasné přidělení končí). Za spravedlivou lze považovat dobu alespoň 3 dnů předem (jde o analogii s ukončením pracovního poměru na dobu určitou). V praxi je vhodné vymezit 3 dny pracovní. Naopak nelze považovat za vhodné sjednání podmínek jednostranného prohlášení tak, že by dočasné přidělení končilo okamžitě (aby to bylo právně možné, muselo by být takové právo dáno i zaměstnanci). V této záležitosti je nutné dbát na potřebu zajistit určitou míru právní jistoty zaměstnance, zejména v případech, kdy je trvání jeho pracovního poměru vázáno na dočasné přidělení ke konkrétnímu uživateli. Jako účelné se také jeví ujednání v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance, že prohlášení musí mít písemnou formu. Zákon totiž neřeší ani formu tohoto prohlášení, ani komu má být jednostranné prohlášení účastníka doručeno. Smluvní vztahy existují pouze mezi agenturou a zaměstnancem a mezi agenturou a uživatelem. Druhému účastníku tohoto vztahu je proto vždy nutné písemnost doručit. Je však třeba doporučit, aby se tak též stalo i na adresu třetího účastníka. Zaměstnanec by tak měl předat toto prohlášení přímo rovněž uživateli a naopak. Jinak by se právní účinky tohoto úkonu zdržovaly. V ojedinělém případě byla provedena kontrola u jedné agentury práce vícekrát během kalendářního roku. Tato skutečnost byla způsobena tím, že uvedená agentura práce byla poprvé kontrolovaná v rámci kontroly všech agentur práce u jednoho uživatele, kdy nebyl podán podnět směřující proti této agentuře práce. A následně, po ukončení této kontroly, byl podán zaměstnancem agentury podnět ke kontrole z důvodu nevyplacení části odměny z Dohody o pracovní činnosti. Kontrola byla opětovně provedena se zaměřením na obsah podnětu, ale i na náležitosti dokladů dle §§ 308 a 309 zákoníku práce, ve vazbě na jiného uživatele (u uživatele kontrola provedena nebyla). Také u některých agentury práce byla provedena kontrola opakovaně, jednou v rámci kontroly všech agentur práce u jednoho uživatele a dále v rámci kontroly oddělení inspekce NLZ. Výjimečně, mimo kontrol z podnětu ÚP ČR, byla také provedena kontrola pouze u agentury práce, kdy spolupráce s uživatelem, uvedeným v podnětu, byla ukončena a uživatelský subjekt v době kontroly již neexistoval.


Stránka 78 z 103 Nejčastější porušení rok 2015 UŽIVATEL AGENTURA PRÁCE § 309 odst. 2 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., § 308 odst. 1 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v aktuálním znění /8x/ zákoník práce, v aktuálním znění /5x/ § 96 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 308 odst. 1 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., v aktuálním znění zákoník práce, v aktuálním znění /8x/ /3x/ § 309 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník § 309 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v aktuálním znění práce, v aktuálním znění /3x/ /2x/ § 308 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník § 92 odst. 1,3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v aktuálním znění práce, v aktuálním znění /3x/ /2x/ § 59 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o § 308 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zaměstnanosti, v aktuálním znění zákoník práce, v aktuálním znění /2x/ /3x/

Nejčastější porušení rok 2014 AGENTURA PRÁCE § 313 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v aktuálním znění /5x/ § 309 odst. 2 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v aktuálním znění /4x/ § 308 odst. 1 písm. h) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v aktuálním znění /4x/ § 222 odst. 2,3 v návaznosti na § 144 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v aktuálním znění /2x/

UŽIVATEL § 308 odst. 1 písm. h) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v aktuálním znění /2x/ § 309 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v aktuálním znění /1x/

Agentury práce stále porušují pracovněprávní předpisy na úseku agenturního zaměstnávání (písemný pokyn k přidělení zaměstnance neobsahuje všechny náležitosti, nejsou dodržovány rovné podmínky zaměstnanců kmenových a agenturních a Dohody agentury práce s uživatelem neobsahují předepsané náležitosti). Agentury práce a uživatelé uzavírají „rámcové smlouvy“ mezi agenturou práce a uživatelem, které jsou později postupně doplňovány za pomoci dodatků – dohod individualizovaných ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci /zaměstnancům/. Tyto dodatky jsou ovšem často uzavírány nedůsledně a neaktualizovaně. V případě, že dodatek je uzavřen na více zaměstnanců, seznamy jsou často nepřesné a neodpovídají aktuálnímu stavu přidělených zaměstnanců. Proto bylo opět v případě neaktuálních „dodatků“ nebo „příloh“ vytýkáno, že nejsou uzavřeny náležitě Dohody o přidělení mezi agenturou a uživatelem dle § 308 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Porušení v oblasti náležitostí Dohody agentury práce s uživatelem /§ 308 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů/ a náležitostí písemného pokynu, na základě kterého agentura práce přiděluje zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele / § 309 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů/ jsou v některých případech spíše drobné administrativní chyby, kdy např. není v písemném pokynu uveden vedoucí zaměstnanec uživatele, který je oprávněn přidělovat a kontrolovat práci, což v praxi není tak závažným nedostatkem, pokud agentura práce jinak dodržuje všechna zákonná ustanovení, spojená s agenturním zaměstnáváním.


Stránka 79 z 103 Poměrně často se také objevuje v písemných pokynech zaměstnanců místo informace o konkrétních pracovních a mzdových podmínkách kmenového zaměstnance formulace: „mzdové a pracovní podmínky nejsou hroší než u srovnatelného zaměstnance uživatele.“ Tato informace je vyhodnocena jako nedostatečná. Souběžně s tímto porušením je někdy zjištěna takto nedostatečná informace i v Dohodě mezi agenturou práce a uživatelem. V některých případech ale Dohoda agentury práce a uživatele obsahuje zcela konkrétní a přehledné informace o pracovních a mzdových podmínkách kmenového zaměstnance, ale agentura práce tyto údaje svým zaměstnancům v písemném pokynu neuvádí. V případě zjištění porušení ustanovení, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance /§ 309 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů/, argumentují agentury tím, že nelze zjistit všechny podmínky kmenových zaměstnanců a agentury práce plní ty podmínky, které jim uživatel uvedl do Dohody o dočasném přidělení zaměstnance. V některých případech u kvalifikovanějších prací je stále obtížné posoudit, zda je rovně postupováno vůči kmenovým i přiděleným zaměstnancům, vzhledem ke skutečnosti, že také kmenoví zaměstnanci uživatele mají ne zcela jasné parametry odměňování a mzdové ohodnocení zaměstnanců se stejným druhem práce je ovlivněno např. i délkou praxe. V těchto případech je nadále doporučeno i uživateli – jako zaměstnavateli, zprůhlednit systém odměňování. Stále přetrvává skutečnost, že agentury práce, ve snaze o snížení svých nákladů, poskytují svým zaměstnancům vedle mzdy (která je nižší, než u kmenových zaměstnanců uživatele) různá jiná plnění ve formě např. příspěvků na dopravu, bydlení, atd. a tímto způsobem dorovnávají celkově vyplacenou částku na úroveň mzdy kmenových zaměstnanců. Současně tím ale obcházejí odvody sociálního a zdravotního pojištění u zaměstnanců. V těchto případech je již jednoznačně postupováno ze strany inspektorátu práce proti této praxi a zvyšuje se tlak nejen na agentury práce, ale i na uživatele, aby tento postup již nebyl tolerován. Objevují se i případy, kdy sami kmenoví zaměstnanci poukazují na skutečnost, že agenturní zaměstnanec má ve výsledku vyšší „čistý příjem“ než kmenový, přestože mzdu za práci má nižší (zaměstnanci mezi sebou srovnávají částky skutečně obdržené, tedy včetně příspěvků na bydlení, cestovní náhrady, aj.) Mimo porušení, vztahující se k agenturnímu zaměstnávání, se stále objevují problémy v oblasti ukončování pracovních poměrů, vydávání potvrzení o zaměstnání a také v oblasti nevyplacení mzdy nebo odměny z dohody o pracích mimo pracovní poměr – Dohody o pracovní činnosti. V souvislosti s podněty podanými ÚP ČR bylo ve větší míře definováno porušení o neplnění oznamovací povinnosti, kdy agentura práce nesdělila pro statistické účely do 31. ledna běžného roku generálnímu ředitelství Úřadu práce údaje za předchozí kalendářní rok /rok 2014/ dle § 59 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Dále byla zjištěna ve větší míře porušení § 87 odst. 1 a 3 zákona o zaměstnanosti, kdy agentury práce písemně neinformovaly ÚP o nástupu k výkonu práce nebo o ukončení zaměstnání občanů Evropské unie. U uživatelů je častější porušení v oblasti rozvrhování směn a zejména dodržování odpočinku mezi směnami a v týdnu. V souvislosti s obsahem podnětu byla definována další porušení, která se vyskytují spíše ojediněle. Jednalo se například o neprojednání pracovního úrazu se zaměstnancem (§ 369 odst. 2 zákoníku práce), nevyplacení doplatku do výše zaručené mzdy (§ 112 odst. 3 zákoníku práce), neposkytnutí příplatku za noční práci (§116 zákoníku práce), neposkytnutí mzdy za zaškolení, které je výkonem práce (§ 228 odst. 1 zákoníku práce), nerovný přístup (§ 16 zákoníku práce), neohlášení pracovního úrazu (§ 105 odst. 4 zákoníku práce), sjednání zkušební doby delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru (§ 35 odst. 5 zákoníku práce).


Stránka 80 z 103 Obecně lze říci, že porušení jsou stejná jako v minulých letech, či spíše stále dochází k postupnému zlepšování stavu na úseku agenturního zaměstnávání. Opakovaným nedostatkem se jeví sporné hodnocení srovnatelných pracovních a mzdových podmínek. Nelze určit, zda je nějaké odvětví, kde by se objevovalo více porušení. Agenturní zaměstnanci se uplatňují nejvíce ve výrobních provozech a zde obecně dochází k vyššímu počtu porušení, zejména v oblasti pracovní doby a odměňování. Trend posunutí pracovněprávního vztahu na základě agenturního zaměstnávání do roviny obchodního vztahu na základě smlouvy o dílo stále trvá. (Více k tomuto tématu viz bod VII.) V rámci kontrol agentur práce nebyla zjištěna očekávaná tendence přechodu zaměstnávání na Dohody o pracovní činnosti na úkor pracovního poměru. Pokud agentury práce ve větší míře přidělují zaměstnance pracující na základě Dohod o pracovní činnosti, jedná se o dlouhodobě zavedenou praxi. Tyto agentury jsou specializované na např. zaměstnávání studentů, kdy tento druh pracovněprávního vztahu je obvyklý a vyhovující oběma stranám. Novým trendem se spíše jeví skutečnost, že tuto formu zaměstnání (Dohody o pracovní činnosti) více využívají i osoby, které již studenty nejsou. Pokud byl zjištěn výkon práce na základě Dohod o provedení práce, jednalo se o zastřené agenturní zaměstnávání, které bylo postaveno na obchodních vztazích – většinou jako Smlouva o dílo. V takových případech je stále věcí dalšího prokazování, zda se jedná o obchodní či pracovní vztah.


Stránka 81 z 103

3.3 Výsledky kontrolní činnosti dle úkolů v oblasti nelegálního zaměstnávání Kontrolní činnost v rámci úkolu byla v roce 2015 zaměřena na odhalování, potírání a prevenci nelegálního zaměstnávání v ČR. Stejně jako v předešlých letech vykonávali kontrolu inspektoři oddělení kontroly nelegálního zaměstnávání pro Jihomoravský kraj a kontroly nelegálního zaměstnávání pro Zlínský kraj, kteří byli zapojeni do projektu OP LZZ „Efektivní systém rozvoje zaměstnanosti, výkonu komplexních kontrol a potírání nelegálního zaměstnávání v ČR“ (CZ.1.04/2.2.00/11.0003). Tento projekt byl financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR a ke dni 31. 12. 2015 skončil. Bližší informace k projektu jsou uvedeny na internetových stránkách www.knz.suip.cz. Kontroly realizovalo v průběhu roku 2015 celkem 30 inspektorů útvarů kontrol nelegálního zaměstnávání, a to 18 v Jihomoravském kraji a 12 ve Zlínském kraji. Inspektoři provádějící kontroly nelegálního zaměstnávání na jednotlivých oblastních inspektorátech práce v rámci celé republiky se řídili zpracovanou metodikou, jejíž vytvoření bylo jedním z dílčích cílů projektu. V roce 2015 provedli inspektoři oddělení inspekce NLZ v Jihomoravském kraji a ve Zlínském kraji celkem 1540 kontrol v oblasti nelegálního zaměstnávání. V Jihomoravském kraji inspektoři provedli 956 kontrol a ve Zlínském kraji bylo provedeno 584 kontrol. Změnou oproti předchozímu období bylo, že se kontroly v oblasti nelegálního zaměstnávání více soustředily na velká pracoviště (s více zaměstnavateli) a tudíž byly prováděny větším množstvím inspektorů, kteří střídavě rotovali mezi jednotlivými okresy. Také byl kladen větší důraz na důkladný monitoring před kontrolou. Z tohoto důvodu došlo k částečnému snížení celkového počtu kontrol, ale toto snížení přispělo ke zvýšení efektivity prováděných kontrol.

Počet provedených kontrol zaměřených na NLZ

37% Právnické osoby 63%

Podnikající fyzické osoby

Vyjádření počtu provedených kontrol NLZ na typ subjektu Kontroly byly zaměřeny primárně na zjištění, zda fyzická osoba vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu, dále pak zda cizinec vykonává práci v souladu s vydanou zaměstnaneckou kartou nebo modrou kartu, pokud ji zákon vyžaduje. Součástí kontrol byla také kontrola dodržování základních povinností v oblasti pracovních vztahů a podmínek z dokladů předložených v rámci kontrolního šetření. Výběr konkrétních subjektů pro kontrolu vycházel z plánu kontrolní činnosti SÚIP, z podnětů ke kontrole od občanů a jiných institucí, na základě informací získaných při poskytovaném poradenství a taktéž z vlastní monitorovací činnosti inspektorů a jejich místních znalostí. Kontroly byly prováděny u zaměstnavatelů bez rozdílu velikosti společnosti, předmětu podnikání, počtu zaměstnanců, a rovněž nebyla brána v potaz ani skutečnost, zda kontrolované osoby zaměstnávají občany ČR, EU nebo cizince. Nedílnou součást kontrolní činnosti tvořili taktéž mimořádné kontrolní akce vztahující se vždy k vybrané oblasti podnikání kontrolovaných subjektů, a to jak mimořádné kontrolní akce celostátní (např. logistická centra a velkosklady), tak i regionální, které lépe umožňují přizpůsobit zaměření kontrolní činnosti


Stránka 82 z 103 specifikům daného regionu (např. hospody a restaurační zařízení, pekárny, zaměstnavatelé provozující šicí dílny, výkupny a výrobny dřevěných palet, letní zábavní centra atd.). Kontroly byly plánovány a prováděny s ohledem na efektivitu, účelnost a za maximálního využití mobilních kanceláří, tj. automobilů, vybavených notebooky s možností připojení na internet a přenosnými tiskárnami. Pro účelné a efektivní plánování a provádění kontrol, byly využívány především praktické zkušenosti z minulých let. Za připomenutí jistě stojí stále se zlepšující spolupráce s ozbrojenými složkami a se Službou cizinecké policie, Policie ČR (zvláště při rozsáhlejších kontrolách u subjektů zaměstnávajících větší počet cizinců) či s dalšími státními institucemi, jako např. Celní správa, Úřad práce ČR, Česká správa sociálního zabezpečení, Živnostenský úřad nebo Česká obchodní inspekce. Za zmínku stojí zmínit dosazení úspěchu spolupráce s Policií ČR v Jihomoravském kraji, kdy na základě kontroly OIP, byl vynesen rozsudek za trestný čin.

3.3.1 Kontrola nelegálního zaměstnávání a cizinců Kontroly prováděné v tomto úkolu byly zaměřeny u Čechů, občanů zemí Evropské unie a cizinců mimo Evropskou unii, kteří mají v ČR trvalý pobyt, nebo se na ně vztahuje výjimka dle ust. § 98 zákona č. 234/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), na zjištění, zda vykonávají práci pro právnickou nebo fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu (na základě pracovní smlouvy) nebo dohody o pracích mimo pracovní poměr (dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce). Součástí kontrol byla také kontrola dodržování povinností zaměstnavatelů podle zákona o zaměstnanosti, dále pak kontrola základních povinností v oblasti pracovních vztahů a podmínek, a to z dokladů předložených v rámci kontrolního šetření (minimální mzda, zaručená mzda, rozsah prací v případě dohody o provedení práce). Kontroly u cizinců, kteří nejsou občany Evropské unie, byly zaměřeny na zjištění, zda takoví cizinci, kteří navíc nemají trvalý pobyt v ČR, vykonávají práci v souladu s vydanou zaměstnaneckou kartou nebo modrou kartu, pokud ji zákon vyžaduje. Součástí kontrol byla také kontrola dodržování informační povinnosti zaměstnavatele o zaměstnávání takových cizinců vůči Úřadu práce ČR. Kromě výše uvedených úkolů prováděli inspektoři oddělení inspekce NLZ i mimořádné regionální kontroly zaměřené na odhalování nelegálního zaměstnávání dle specifik jednotlivých krajů. Inspektoři oddělení inspekce NLZ nejčastěji při svých kontrolách spolupracovali s Úřadem práce ČR. Je to zejména z důvodu zjištění výkonu závislé práce fyzických osob bez uzavřeného pracovněprávního vztahu, které jsou současně v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo z důvodu nenahlášení nekolidujícího zaměstnávání těchto fyzických osob na Úřad práce ČR. Nepřehlédnutelným důvodem je taktéž nesplnění informační povinnosti při zaměstnávání zahraničních zaměstnanců. Četné informace si inspektoři oddělení inspekce NLZ vyměňovali i s pracovníky České správy sociálního zabezpečení, kde ověřovali, zda zaměstnavatelé plní svoje povinnosti na úseku přihlašování zaměstnanců k pojištění a odvodu pojistného. V případě zjištění nelegálního zaměstnávání cizinců pak přichází na řadu i úzká spolupráce s místně příslušným Odborem azylové a migrační politiky MV ČR. Kontrolní činnost prováděli inspektoři oddělení inspekce NLZ v roce 2015 nejen v běžné pracovní době, ale často i v odpoledních, večerních či nočních hodinách, kdy počty porušení pracovněprávních předpisů a porušení předpisů zákona o zaměstnanosti bylo v těchto případech poměrně časté. Kontrolním šetřením v oblasti nelegálního zaměstnávání v rámci úkolu bylo v roce 2015 zjištěno, že nejvíce nelegálně zaměstnávaných fyzických osob je stále z řad občanů ČR. Téměř stejný počet nelegálně zaměstnávaných fyzických osob byl zjištěn u cizinců mimo EU (především z Ukrajiny, případně Vietnamu). Více než v předchozích letech bylo těchto osob zjištěných při výkonu nelegální práce v tzv. „švarcsystému.“ V tomto hodnocení tvoří nejmenší část nelegálně zaměstnaných fyzických osob občané členských zemí EU.


Stránka 83 z 103

počet počet fyzických subjektů osob 67 185 Nelegální práce 2014 občanů ČR 2015 124 385 Nelegální práce 2014 4 8 občanů EU 2015 16 53 mimo ČR 13 78 Nelegální práce 2014 cizinců mimo EU 2015 31 176 Typ objektu

rok

2015 Nelegální práce cizinců mimo EU

2014

Nelegální práce občanů EU mimo ČR Nelegální práce občanů ČR

0

200

400

Porovnání počtu fyzických osob vykonávajících nelegální práce

Typ objektu

počet počet rok fyzických subjektů osob 2014 3 8 2015 17 86 2014 3 10

Švarcsystém občanů ČR Švarcsystém občanů EU 2015 mimo ČR 2014 Švarcsystém cizinců mimo EU 2015

2

10

5 15

44 76

2015

Švarcsystém cizinců mimo EU

2014

Švarcsystém občanů EU mimo ČR Švarcsystém občanů ČR 0

50

100

Porovnání počtu fyzických osob vykonávající nelegální práci formou „švarcsystému“

Nejčastější porušení v oblasti pracovních vztahů a podmínek se týkala dodržování povinnosti mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu, vyplývající z ust. § 136 zákona o zaměstnanosti. Dále se kontroly týkaly dodržování zákoníku práce v oblasti absence písemné formy pracovních smluv (ust. § 34 odst. 2 zákoníku práce) a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (ust. § 77 odst. 1 zákoníku práce). V případě zjištěného porušení, bylo inspektorem kontrolované osobě vydáváno opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, na základě kterého byla od ní ve stanoveném termínu požadována písemná zpráva o přijatých opatřeních.

3.3.2

Kontrola dodržování o zaměstnanosti

povinností

zaměstnavatele

podle

zákona

č.

435/2004

Sb.,

V rámci tohoto úkolu prováděli v roce 2015 inspektoři oddělení inspekce NLZ v Jihomoravském kraji a ve Zlínském kraji kontroly se zaměřením např. na to, zda kontrolované osoby, jako zaměstnavatelé:


Stránka 84 z 103 - neporušily zákaz diskriminace a právo na rovné zacházení vůči fyzickým osobám při uplatňování práva na zaměstnání (§ 4, 12), - neporušily při zprostředkování zaměstnání zákon o zaměstnanosti jiným způsobem nebo dobré mravy (§ 58, 58a), - vedly evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením nebo evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením (§ 80), - plnily povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu (§ 81), - poskytovatelé náhradního plnění vedli evidenci o poskytnutém plnění (§ 81), - ve stanovené lhůtě písemně vykázaly dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů, - splnily stanovenou oznamovací povinnost, a to v případě plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a v případě zaměstnávání cizinců a občanů EU (§87 a § 88). Kontroly zaměřené na zákaz diskriminace a dodržování práva na rovné zacházení vůči fyzickým osobám při uplatňování práva na zaměstnání Od 1.1.2012, kdy novelou zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) přešla kontrolní činnost v oblasti zaměstnanosti na Státní úřad inspekce práce a jeho oblastní inspektoráty, bylo cílem kontrol zaměřených na zákaz diskriminace a dodržování práva na rovné zacházení vůči fyzickým osobám při uplatňování na zaměstnání pokračovat v odhalování porušování právních předpisů dané problematiky, a tím zároveň přispět ke zlepšení uplatnění znevýhodněných osob na trhu práce. Hlavním zdrojem výběru kontrolovaných osob u takto zaměřených kontrol byly především inzeráty vyvěšené ve výlohách, anebo na vstupních dveřích provozoven, inzeráty uveřejněné na vývěskách kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR, na internetovém portále MPSV či jiných portálech nabízejících práci. Dalším neopomíjeným zdrojem byly podněty od občanů, které byly řádně prošetřeny. Inspektoři oddělení inspekce NLZ prováděli v roce 2015 kontroly s výše uvedeným zaměřením, přičemž u 7 kontrolovaných osob bylo v této problematice zjištěno porušení. Mezi nejčastější zjištění v oblasti diskriminace patřilo diskriminace z důvodu pohlaví, popřípadě věku pracovníků. Kontroly plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu, vést související evidenci a kontroly poskytovatelů náhradního plnění Inspektoři oddělení inspekce NLZ prováděli v roce 2015 kontroly zaměřené na plnění povinností zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (dále jen „OZP“) ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců, včetně povinností souvisejících dle ust. § 80 – 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), kontrolu povinností zaměstnavatelů poskytujících své výrobky, služby a zakázky dle ust. § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, včetně povinností vyplývajících z ust. § 80 zákona o zaměstnanosti. Kontroly povinného podílu byly zahájeny již v 1. pololetí 2015. Provedené kontroly povinného podílu v roce 2015 byly provedeny jak u zaměstnavatelů tzv. „náhradního plnění, tak i u poskytovatelů náhradního plnění. V roce 2015 byly kontroly povinného podílu zařazeny pod jeden společný úkol a to HÚ 15.101. Specifikace, zda se jedná o poskytovatele nebo odběratele je rozlišeno zadáním specifikace v REUIP. Inspektorát práce v roce 2015 neobdržel žádný požadavek na provedení kontroly v souvislosti s plněním povinného podílu zaměstnávání OZP od Státního úřadu inspekce práce. Krajská pobočka ÚP v Brně ani ve Zlíně neposlala inspektorátu v 2015 žádný jednotný seznam zaměstnanců, u kterých je potřeba provést namátkovou kontrolu plnění povinného podílu. Krajská pobočka v Brně poslala 19 Oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. Informace, které úřad práce poskytl, se týkaly 23 zaměstnavatelů, z nichž byla ve 13 případech v roce 2015 provedena kontrola a ve 2 případech bylo zahájeno správní řízení (bez předchozí kontroly). Ve Zlínském kraji bylo provedeno celkem 5 kontrol plnění povinného podílu u zaměstnavatelů.


Stránka 85 z 103 Došlo také k situaci, kdy byla ve dvou případech provedena kontrola na základě podnětu Úřadu práce ČR, Krajské pobočky ve Zlíně, který obdržel žádost od Policie ČR, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, Územního obvodu Vsetín a Oddělení hospodářské kriminality ve Vsetíně o vyčíslení škody v rámci prověřování trestné činnosti související s vystavováním fiktivních faktur pro náhradní plnění od dodavatele. Při kontrole bylo zjištěno, že na základě předložených dokladů, které se vztahují k náhradnímu plnění, zaměstnavatel zaměstnával v jednotlivých čtvrtletích roku 2014 pouze jednu osobu se zdravotním postižením. Do potvrzení, které se vztahovalo ke kontrolovanému období, potvrdil poskytovatel zaměstnávání 4 osob se zdravotním postižením. Kontrolou tudíž byly zjištěny rozdíly mezi údaji uvedenými kontrolovanou osobou v Oznámení za rok 2014 a údaji zjištěnými při kontrole. V důsledku zjištěných nedostatků vznikla kontrolované osobě povinnost plnění povinného podílu odvodem do státního rozpočtu, který v zákonem stanoveném termínu nebyl proveden. V druhém případě byl při kontrole zjištěn rozdíl ve výpočtu plnění povinného podílu. Kontrolovaná osoba uvedla do Oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců, že kontrolovaná osoba splnila povinný podíl odebíráním výrobků (zde jsou zahrnuty i fiktivní faktury) a odvodem do státního rozpočtu. Při kontrole byl zjištěn odvod do státního rozpočtu nižší, než který kontrolovaná osoba do státního rozpočtu odvedla. Zda faktury, které byly u obou případů doloženy při kontrole, jsou fiktivní či ne, není oblastní inspektorát práce kompetentní rozhodnout. Kontroly plnění informační povinnosti zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí a vedení stanovené evidence V rámci kontrolní činnosti inspektorů oddělení inspekce NLZ je taktéž zjišťováno, zda kontrolované osoby zaměstnávající zaměstnance ze zahraničí plní povinnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku úřadu práce o nástupu těchto zaměstnanců k výkonu práce, písemně oznámit všechny změny uvedené v písemné informaci o nástupu do zaměstnání a písemně informovat příslušnou krajskou pobočku úřadu práce, jestliže cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, zelená karta nebo modrá karta, nenastoupil do práce nebo ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno, tedy povinnosti, které stanovuje zákon o zaměstnanosti v ust. §§ 87 a 88. S kontrolou výše uvedených povinností se inspektoři oddělení nelegálního zaměstnávání se zaměřili i na kontrolu dodržování povinnosti zaměstnavatelů vést evidenci stanovenou zákonem o zaměstnanosti v ust. § 102 odst. 2. V roce 2015 bylo v rámci kontrolní činnosti zjištěno porušení povinnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku úřadu práce o nástupu zaměstnanců ze zahraničí k výkonu práce u 86 zkontrolovaných subjektů a ve 2 případech byla porušena evidenční povinnost při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí.

300 250 200 150

2014

100

2015

50 0 Počet subjektů, u kterých bylo zjištěno porušení nesplnění informační povinnosti

Počet fyzických osob, které subjekty nanahlásily k této povinnosti

Porovnání plnění informační povinnosti za rok 2014 a 2015


Stránka 86 z 103 Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti nelegálního zaměstnávání Hlavním cílem dodržování pracovněprávních předpisů na základě podnětů směřujících do oblasti nelegálního zaměstnávání bylo prošetření v maximálním možném rozsahu všechny přijaté podněty od veřejnosti, a tím pozitivně působit na dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů. Na základě provedených kontrol průběžně vyvíjet tlak na zlepšení právního vědomí zaměstnavatelů a také jejich zodpovědnosti vůči svým zaměstnancům. Při šetření těchto podnětů se inspektoři zaměřili na skutečnosti, týkající se skutečností obsažených v podnětu, např. oblasti nelegální práce občanů ČR, cizinců, zákazu diskriminace a práva na rovné zacházení při uplatňování práva na zaměstnání, příp. jiné spadající pod působnost zákona o zaměstnanosti. V roce 2015 bylo prošetřeno 351 podnětů. Pokud jde o kontrolní činnost, za zmínku stojí neustále zvyšující se počet provádění kontrol na základě podaných podnětů. Například ve Zlínském kraji bylo zhruba v polovině srpna dosaženo stejného počtu podaných podnětů jako za celý předchozí rok. Nejvíc podnětů ve 3. čtvrtletí 2015 podaly soukromé fyzické osoby, přičemž preferují buď podání ve formě anonymního e-mailu, anebo osobní podání, a to především v Brně v úředních hodinách, kdy je poskytováno také poradenství. Často se takové osoby přijdou tzv. „poradit“ a v návaznosti na obdržené informace přímo v rámci poradenství podávají podnět. U podnětů podaných fyzickými osobami se taktéž velmi často stává, že se tyto osoby při podání podnětu jakoby „jistí“ tím, že podnět podají jak přímo u inspektorů, tak ten samý podnět odešlou na Státní úřad inspekce práce do Opavy, případně na Ministerstvo práce a sociálních věci. Taktéž stále roste počet kontrol prováděných na základě podnětu podatelů, kterými jsou jiné úřady (úřad práce, finanční úřad, živnostenský úřad), podněty podává Ministerstvo vnitra – odbor azylové a migrační politiky, ale i Policie České republiky.

Procentuální vyjádření podnětů směřujících do oblasti NLZ 15% 11% 62%

12%

oprávněné částečně oprávněné neoprávněné neprokázané

Podíl oprávněných, neoprávněných, částečně oprávněných a neoprávněných podnětů směřujících do oblasti NLZ V roce 2015 se tako oblastní inspektorát ve Zlínském kraji setkal vícekrát se situací, kdy po odeslání Oznámení o přijetí podnětu osobě, která byla prostřednictvím elektronického podání uvedena jako podavatel, se tato osoba ozvala ohromeně nazpět, že žádný podnět nepodala. Tyto situace poté vedou k zamyšlení, do jaké míry jsou ještě anonymní podání brána jako relevantní, jakým způsobem u podaných podnětů hraje tzv. „vyřizování účtů“ a v neposlední řadě, jak lze těmto situacím předcházet. Celostátní mimořádné kontrolní akce V průběhu roku 2015 proběhly 3 celostátní mimořádné kontrolní akce. Kontroly byly zaměřeny na následující oblasti: výkon nelegální práce, plnění informačních a evidenčních povinností zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí, Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2015

Stránka 87 z 103 -

splnění povinnosti dle § 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, kontrola základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů (písemná forma, náležitosti a obsah pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud existují), kontrola agenturního zaměstnávání.

Logistická centra První mimořádná celostátní kontrolní akce byla zaměřená na dodržování zákazu výkonu nelegální práce ve velkoskladech – logistických centrech a proběhla v období mezi 22.6.2015 – 26.6.2015. V Jihomoravském kraji byl ke kontrole vybrán velkosklad ovoce a zeleniny a velkosklad parfémů. V rámci 2 kontrolních akcí byly zahájeny kontroly se 3 subjekty. Na pracovištích bylo v době kontroly zkontrolováno 81 fyzických osob, občanů ČR, 4 občané EU a 5 cizinců mimo EU. Za zmínku stojí zajímavost, kdy v jednom zkontrolovaném subjektu pracovalo, především na základě dohod o provedení práce, velké množství mladých dívek mezi 17 – 22 roky (téměř 70 %). V oblasti dodržování zákazu výkonu nelegálního zaměstnávání bylo zjištěno porušení při zaměstnávání 1 fyzické osoby, cizinky mimo EU (Kazachstán). Ve Zlínském kraji za kontrolované pracoviště byl vybrán velkosklad potravin a drogistického zboží a velkosklad se zahradní technikou. V rámci 2 kontrolních akcí byla zahájena kontrola u 3 subjektů. Na pracovištích bylo v době kontroly zkontrolováno 102 fyzických osob z toho 98 občanů ČR, 3 občané EU a 1 cizinec mimo EU. Pekárny a výrobny potravin s nočním provozem Druhá mimořádná celostátní kontrolní akce byla provedena v období od 7.10.2015 do 14.10.2015 u zaměstnavatelů provozujících svou činnost v pekárnách a výrobnách potravin s nočním provozem. Tato akce byla do informačního systému zadána pod číslem úkolu 15.1.202. V Jihomoravském kraji byla kontrolní akce provedena dne 9.10.2015 a 10.10.2015 v době mezi 23:00 a 2:00 hod. Této kontrolní akce se zúčastnili všichni inspektoři oddělení 9.71, kdy bylo utvořeno 7 kontrolních skupin, které provedly v rámci mimořádné kontrolní akce 7 kontrol. Na úseku kontroly dodržování zákazu výkonu nelegálního zaměstnávání a kontroly základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů bylo v jednom případě zjištěno, že kontrolovaná osoba neměla na pracovišti kopie dokladů prokazujících pracovněprávní vztah. Ve Zlínském kraji byla kontrolní akce provedena dne 9. 10. 2015 v časovém horizontu 0:00 – 8:30 hod. Této kontrolní akce se zúčastnili všichni inspektoři oddělení 9.72, kdy byly utvořeny 3 kontrolní skupiny. V rámci mimořádné kontrolní akce bylo provedeno 10 kontrol. Všechny kontroly probíhaly standardním způsobem a nebyl v jejich průběhu zaznamenán žádný větší incident. Polovina kontrol byla provedena za účasti Policie ČR. Ve zbytku kontrol obdrželi inspektoři telefonní číslo přímo na konkrétní mobilní hlídky Policie ČR a bylo přislíbeno, že v případě potřeby ihned přijedou. Vzhledem k předchozímu monitoringu subjektů si inspektoři dopředu zažádali Okresní správu sociálního zabezpečení o „Report“ na tyto subjekty, což také usnadnilo ověření skutečnosti uzavření pracovněprávního vztahu. Na úseku nelegálního zaměstnávání a základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů, bylo zjištěno u 1 kontrolované osoby umožnění výkonu nelegální práce 2 občanům ČR a ve 2 případech neměla kontrolovaná osoba na pracovišti kopie dokladů prokazujících pracovněprávní vztah. Alkohol Od října do prosince 2015 proběhly po celém území České republiky kontroly realizované Policií ČR pod názvem „ALKOHOL“. Akce byla zaměřená zejména na ty vytipované provozovny, ve kterých policisté již v minulosti zjistili porušení zákona ve vztahu k nalévání alkoholu mladistvým, výskytu psychotropních látek aj. Policie ČR tak ve spolupráci s Odborem protidrogové politiky Úřadu Vlády ČR, Českou obchodní inspekcí, Celní správou, cizineckou policií, zástupci HZS, pracovníky Krajských hygienických stanic, Živnostenských úřadů a inspektorů NLZ zkontrolovala stovky českých barů a restaurací. Do akce se zapojili mimo jiné i obecní Živnostenské úřady, které mají pravomoc pozastavit podnikatelům provozování živnosti nebo zrušit živnostenské oprávnění při závažném porušení předpisů, a ČOI, která má s kontrolami provozoven bohaté zkušenosti, stejně tak byly do akce zapojeni inspektoři NLZ, kteří se zaměřili na Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2015

Stránka 88 z 103 obsluhu a majitele restauračních zařízení. Tato celorepubliková akce byla v informačním systému zadána pod číslem úkolu 15.1.203. Kontroly měly velký počet zjištění, a to i ve srovnání s předchozími regionálními akcemi, zaměřenými také na provozy veřejného stravování, restaurace a bary. Domníváme se, že to bylo tím, že inspektoři navštívili podniky a prostředí, kam by si za normálních okolností „netroufli“, a to spolu s Policí ČR, která jim zajišťovala mj. ochranu před fyzickými útoky. Velký počet současně kontrolujících úřadů vyvolal velkou míru stresu u kontrolovaných osob, adekvátně tomu někteří používali expresivnější výrazové prostředky. Tam, kde se kontrolní orgány vystřídaly v několika vlnách postupně a v menším rozsahu, probíhaly kontroly relativně v klidu. Osvědčil se např. model PČR, SÚIP a ČOI, následně pak Celní správa, HZS a případně další kontrolní orgány. Regionální mimořádné kontrolní akce V průběhu celého roku 2015 provedli inspektoři oddělení inspekce nelegálního zaměstnávání v Jihomoravském i Zlínském kraji v každém kalendářním čtvrtletí regionální mimořádné kontrolní akce v oblasti NLZ. Tyto byly zaměřeny na specifika jednotlivých regionů. Výběr subjektů ke kontrole v rámci regionální mimořádné kontrolní akce se týkal vždy určitého odvětví podnikání a kontroly probíhaly v určitém časovém období buď plošně, tj. v každém okrese daného regionu, anebo pouze ve vytipovaných okresech. Kontroly byly zaměřeny na následující oblasti výkon nelegální práce, plnění informačních a evidenčních povinností zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí, splnění povinnosti dle § 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a kontrola základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů jako je písemná forma, náležitosti a obsah pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud existují. V průběhu I. čtvrtletí 2015 byla provedena inspektory oddělení inspekce nelegálního zaměstnávání v každém kraji zvlášť jedna regionální mimořádná kontrolní akce. V Jihomoravském kraji se v období od 10.3.2015 do 27.3.2015 jednalo o kontrolní akci zaměřenou na subjekty provozující „pneuservisy“. I přesto, že u tzv. „jarního přezouvání“ motorových vozidel se jedná spíše o nárazové práce, kontrolní akce jednoznačně ukázala, že subjekty provozující pneuservisy tuto práci zajišťují v rámci písemně sjednaných dohod o provedení práce. Provozovny autoservisů se nacházely buď přímo v sídle kontrolované osoby, nebo byl součástí autoservisu administrativní prostor, kde byly doklady o uzavřeném pracovněprávním vztahu uloženy. Celkem bylo provedeno 9 kontrol, během kterých nebylo zjištěno žádné porušení. Ve Zlínském kraji byla regionální mimořádná kontrolní akce zaměřena na subjekty provozující „výkupny a výrobny dřevěných palet“, a to v období od 4.3.2015 do 20.3.2015. Každý inspektor provedl minimálně 2 kontroly zaměřené na oblast nelegálního zaměstnávání a základních institutů v oblasti pracovněprávních vztahů a podmínek. Dále byla provedena v každém okrese minimálně 1 kontrola ve spolupráci s inspektory útvarů BOZP, kteří se zaměřili především na školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, vyhodnocování rizik pro konkrétní pracoviště a pracovní činnosti a zpracování vlastního seznamu poskytovaných OOPP, včetně kontroly jejich používání. Spolupráce s kontrolovanými osobami byla bezkonfliktní. Byla zaznamenána jedna velmi zajímavá a zároveň úspěšná kontrola, kdy se jednalo o rozlehlou provozovnu s různou dřevozpracující výrobou ve více výrobních halách. Kontrola probíhala v doprovodu člena statutárního orgánu, který inspektory velmi ochotně provázel po všech pracovištích v domnění, že mají vše v pořádku. O tomto přesvědčení přítomné inspektory utvrzoval i slovně. Důslednou kontrolou byl však prokázán opak, neboť jeden občan ČR jako OSVČ vykonává dlouhodobě – cca 2,5 roku a zároveň vykonával v době kontroly pro kontrolovaný subjekt práce formou švarcsystému. Provedená kontrola je především důkazem, že i velké společnosti umožňující vstup do objektu pouze přes hlídanou vrátnici se ve spoustě případů pouze na první pohled tváří, že dodržují předpisy v pracovněprávní oblasti. V rámci této mimořádné kontrolní akce bylo oddělením inspekce 9.72 zahájeno celkem 25 kontrol, kdy bylo zjištěno u 2 kontrolovaných osob umožnění výkonu


Stránka 89 z 103 nelegální práce 2 občanům ČR a v jednom případě kontrolovaná osoba písemně neuzavřela doklad prokazující existenci pracovněprávního vztahu u 1 občana ČR. Ve 2. čtvrtletí 2015 byla provedena mimořádná regionální kontrolní akce zaměřená na subjekty provozující restaurační zařízení. V Jihomoravském kraji bylo v rámci této kontrolní akce uskutečněno 17 kontrol v předem vytipovaných provozovnách, v rámci kterých byla zjištěna u 3 kontrolovaných osob absence pracovněprávních dokladů na pracovišti, v 1 případě bylo zjištěno nesplnění informačních a evidenčních povinností zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí a jedna kontrolovaná osoba písemně neuzavřela doklad prokazující existenci pracovněprávního vztahu u 1 občana ČR. Ve Zlínském kraji byla tato kontrolní akce provedena v termínu od 22.5.2015 do 31.5.2015 u celkem 28 kontrolovaných osob a zúčastnilo se jí všech 12 inspektorů. Kontrolou bylo zjištěno u 3 kontrolovaných osob umožnění výkonu nelegální práce 3 fyzickým osobám (2 občanům ČR a 1 občanu EU) a dále bylo zjištěno u 1 kontrolované osoby nesplnění povinnosti mít v místě pracoviště kopii dohody o provedení práce. V souladu se zadáním úkolu byla zrealizována inspektory nelegálního zaměstnávání ve 3. čtvrtletí 2015 v každém kraji zvlášť jedna regionální mimořádnou kontrolní akce. V Jihomoravském kraji proběhla v období mezi 15.8.2015 – 27.8.2015 mimořádná regionální kontrolní akce zaměřená na stánkový prodej, bufety, restaurační zařízení, atrakce v turistických střediscích – tržnicích. Celkem bylo zkontrolováno 36 subjektů. V rámci kontrolního šetření bylo zjištěno 1 kontrolované osoby umožnění výkonu nelegální práce 1 občanu ČR, u 3 kontrolovaných osob byla konstatována absence kopií dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu na pracovišti a v 1 případě bylo zjištěno nesplnění informačních a evidenčních povinností zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí. Ve Zlínském kraji se v období od 3.8.2015 do 4.9.2015 uskutečnila mimořádná regionální kontrolní akce se zaměřením na provozovatele „letních zábavných center“, tj. pouťové atrakce (obsluhy zařízení, pokladny, stánky), případně stánky při různých letních slavnostech a sportovních akcích. Kontroly byly provedeny mimo jiné i v Kroměříži na slavnostech „Dožínky Kroměřížska“, anebo ve Vizovicích na „Vizovickém Trnkobraní“, ze kterých bylo zjištěno nejvíce porušení. Celkem bylo zkontrolováno 20 subjektů. V 5 případech bylo zjištěno porušení umožnění výkonu nelegální práce, a to u 10 fyzických osob, občanů ČR, u 1 kontrolované osoby bylo zjištěno porušení, že kontrolovaná osoba písemně neuzavřela pracovněprávní vztah a 2 kontrolované osoby nesplnily povinnost mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Ve 4. čtvrtletí 2015 zrealizovali inspektoři oddělení inspekce nelegálního zaměstnávání v období 26.10.2015 – 12.11.2015 v každém kraji zvlášť jednu regionální mimořádnou kontrolní akci v oblasti NLZ. V Jihomoravském kraji uskutečnila mimořádná regionální kontrolní akce se zaměřením na subjekty provádějící v rámci své činnosti kovovýrobu. Kontroly se uskutečnily ve všech okresech Jihomoravského kraje, kde bylo zkontrolováno celkem 24 subjektů. V rámci těchto kontrol bylo u 1 kontrolované osoby zjištěno umožnění výkonu nelegální práce 1 občana ČR, dále bylo zjištěno nedodržení povinnosti vyplacení zaručené mzdy a v 1 případě bylo zjištěno nesplnění informačních a evidenčních povinností zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí. Ve Zlínském kraji se uskutečnila mimořádná regionální kontrolní akce se zaměřením na „Šicí dílny – zakázkové šití, výrobny konfekčních i pracovních oděvů a obuvi“. Kontroly byly provedeny napříč celým Zlínským krajem, kdy bylo zkontrolováno celkem 12 subjektů. V rámci těchto kontrol bylo zjištěno porušení u 1 kontrolované osoby nesplnění informačních a evidenčních povinností zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí, a to u 5 občanů Mongolska. U 2 kontrolovaných osob bylo zjištěno, že kontrolovaná osoba nesjednala výši odměny z dohody a podmínky pro její poskytování u 4 předložených dohod o provedení práce a ve 2 případech bylo zjištěno porušení ust. § 75 zákoníku práce. Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2015

Stránka 90 z 103 Kontroly plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu, vést související evidenci a kontroly poskytovatelů náhradního plnění Kontroly zaměřené na plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu a vedení související evidence patří v rámci hlavního úkolu k časově a administrativně nejnáročnějším kontrolám. V roce 2015 oblastní inspektorát práce provedl celkem osmnáct kontrol z podnětu Úřadu práce České republiky (dále jen „Úřad práce“), Krajské pobočky ve Zlíně a Krajské pobočky v Brně. Důvodem podnětů byla skutečnost, že zaměstnavatelé s více než dvaceti pěti zaměstnanci v pracovním poměru písemně neoznámili v zákonem stanoveném termínu příslušné krajské pobočce úřadu práce plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění. Dalším důvodem k podnětu bylo neprovedení odvodu do státního rozpočtu v zákonem stanoveném termínu v případě, že zaměstnavatelé v oznámení uvedli, že plní povinný podíl náhradním plněním, spočívajícím v odvodu do státního rozpočtu.

Cílem hlavního úkolu v souvislosti s kontrolami plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením bylo mimo jiné kontrolami pozitivně ovlivnit zaměstnanost OZP a snížit počet zaměstnavatelů, kteří neplní povinný podíl zaměstnáváním OZP žádným způsobem, ani odvodem do státního rozpočtu, nebo odvod do státního rozpočtu byl proveden po zákonem stanovené lhůtě. Předmětem kontrol v roce 2015 je, zda zaměstnavatelé s více jak 25 zaměstnanci plní povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu nebo tzv. náhradním plněním, zda plní stanovenou ohlašovací povinnost a ve stanovené lhůtě a rozsahu dle § 83 ZoZ, a zda zaměstnavatel odvedl odvod do státního rozpočtu ve stanovené výši a lhůtě. Dále ověřit, zda poskytovatelé náhradního plnění poskytují své výrobky a služby, nebo plní zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce, a zda o poskytnutém plnění vedou evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratele a cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty a zda má poskytované plnění v předmětu podnikání. Oblastní inspektorát práce provedl v roce 2015 celkem 2 kontroly zaměřené na plnění výše uvedených povinností ze strany poskytovatelů náhradního plnění. Inspektoři v Jihomoravském kraji provedli v roce 2015 celkem třináct kontrol v oblasti plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu a vedení související evidence. Kontrolami bylo zjištěno porušení u osmi kontrolovaných subjektů, v pěti případech zaměstnavatelé písemně neoznámili nebo oznámili po zákonem stanoveném termínu příslušné krajské pobočce Úřadu práce plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jeden kontrolovaný subjekt povinnost zaslat písemné oznámení o plnění povinného podílu v zákonem stanoveném termínu splnil, ale neprovedl ve stanovené lhůtě odvod do státního rozpočtu, a tím nesplnil povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu. Tři kontrolované subjekty provedly špatně výpočet přepočteného počtu zaměstnanců, které v roce 2014 zaměstnávaly v pracovním poměru, a v důsledku toho nesplnily povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu. V případě celkem pěti kontrolovaných subjektů bylo zjištěno, že zaměstnavatelé povinnosti stanovené zákonem o zaměstnanosti splnili a nedošlo k žádnému porušení. V souvislosti s prováděním kontroly v oblasti plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu bylo v Jihomoravském kraji kontrolováno i vedení evidence pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením a evidence zaměstnávaných osob se zdravotním postižením. Kontrolami bylo zjištěno, že zaměstnavatelé vedou evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením a v případě, že plní povinný podíl zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, vedou i předepsanou evidenci těchto zaměstnávaných osob. Ve Zlínském kraji bylo provedeno pět kontrol v uvedené oblasti a ve čtyřech případech bylo prokázáno u kontrolovaných subjektů porušení povinností stanovených zákonem o zaměstnanosti. Kontrolami byla


Stránka 91 z 103 zjištěna porušení, v jednom případě zaměstnavatel písemně neoznámil nebo oznámili po zákonem stanoveném termínu příslušné krajské pobočce Úřadu práce plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Dva kontrolované subjekty povinnost zaslat písemné oznámení o plnění povinného podílu v zákonem stanoveném termínu splnily, ale neprovedly ve stanovené lhůtě odvod do státního rozpočtu, a tím nesplnily povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu. Tři kontrolované subjekty provedly špatně výpočet přepočteného počtu zaměstnanců, které v roce 2014 zaměstnávaly v pracovním poměru, a v důsledku toho nesplnily povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu. V jednom případě bylo zjištěno, že zaměstnavatel povinnosti stanovené zákonem o zaměstnanosti splnil a nedošlo k žádnému porušení. Došlo také k situaci, kdy byla ve dvou případech provedena kontrola na základě podnětu Úřadu práce ČR, Krajské pobočky ve Zlíně, který obdržel žádost od Policie ČR, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, Územního obvodu Vsetín a Oddělení hospodářské kriminality ve Vsetíně o vyčíslení škody v rámci prověřování trestné činnosti související s vystavováním fiktivních faktur pro náhradní plnění od dodavatele. Při kontrole bylo zjištěno, že na základě předložených dokladů, které se vztahují k náhradnímu plnění zaměstnavatel zaměstnával v jednotlivých čtvrtletích roku 2014 pouze jednu osobu se zdravotním postižením. Do potvrzení, které se vztahovalo ke kontrolovanému období potvrdil poskytovatel zaměstnávání 4 osob se zdravotním postižením. Kontrolou tudíž byly zjištěny rozdíly mezi údaji uvedenými kontrolovanou osobou v Oznámení za rok 2014 a údaji zjištěnými při kontrole. V důsledku zjištěných nedostatků vznikla kontrolované osobě povinnost plnění povinného podílu odvodem do státního rozpočtu, který v zákonem stanoveném termínu nebyl proveden. V druhém případě byl při kontrole zjištěn rozdíl ve výpočtu plnění povinného podílu. Kontrolovaná osoba uvedla do Oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců, že kontrolovaná osoba splnila povinný podíl odebíráním výrobků (kde jsou zahrnuty i fiktivní faktury) a odvodem do státního rozpočtu. Při kontrole byl zjištěn odvod do státního rozpočtu nižší, než který kontrolovaná osoba do státního rozpočtu odvedla. Zda faktury, které byly u obou případů doloženy při kontrole, jsou fiktivní či ne, není oblastní inspektorát práce kompetentní rozhodnout.


Stránka 92 z 103

4. Pracovní úrazy V roce 2015 bylo na Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zasláno (dle § 6 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu) celkem 6983 záznamů o pracovních úrazech, ke kterým došlo na pracovištích, stavbách a při činnostech, které podléhají jeho kontrole. Z tohoto počtu bylo 241 úrazů s hospitalizací delší než 5 dní (závažné) a 11 úrazů smrtelných.

Pro srovnání uvádíme tabulku vývoje pracovní úrazovosti od roku 2005. 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Ostatní

9582

9819

9573

9295

6613

6561

6389

6153

6224

6502

6719

Závažný

204

217

227

232

192

193

280

267

239

227

241

Smrtelný

26

23

32

24

20

16

25

17

11

12

11

Celkem

9812

10059

9832

9551

6825

6770

6692

6437

6474

6741

6983

Počet hlášených úrazů celkem

9812 10059 9832

9551

11000 10000 9000

6825

6770

6692

6437

6474

6741

6983

8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Pokles zaslaných hlášení o pracovních úrazech, který se změnil oproti roku 2008 téměř o 30 % (kdy se projevily především změny v nemocenském pojištění) se stabilizoval a v posledních letech, od roku 2013, dochází k mírnému nárůstu. Počet hlášených úrazů s hospitalizací delší než 5 dní se zvedl v roce 2011, což bylo způsobeno změnou legislativy, kdy vešlo v platnost Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu – jiná klasifikace pro závažný úraz. Od roku 2011 počet těchto úrazů (závažných) klesal až do roku 2014. V roce 2015 došlo k mírnému nárůstu (oproti roku 2014 o 14 případů). Počet hlášených smrtelných pracovních úrazů je od roku 2013 stabilní.

Pracovní úrazy v členění podle pohlaví


Stránka 93 z 103 Z 6983 nahlášených pracovních úrazů bylo 2013 úrazů žen, což je 29 %, z toho závažných úrazů je 33 (14 %) a 1 úraz smrtelný. U mužů je to 4970 hlášených pracovních úrazů, což je 71%, z toho závažných 208 (86%) a 12 smrtelných úrazů (92%). Graf pracovních úrazů v členění podle pohlaví

Smrtelné

Vše

Závažné

Ostatní

29%29%

Muži Ženy

14% 8%

Smrtelné pracovní úrazy V roce 2015 bylo hlášeno celkem 13 smrtelných pracovních úrazů. K 10 smrtelným pracovním úrazům došlo u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, ve 3 případech se jednalo o zaměstnavatele, který je fyzickou osobou podnikající podle živnostenského zákona. U 5 smrtelných pracovních úrazů byly OIP kontrolovány (šetřeny) příčiny a okolnosti pracovního úrazu. Nešetřeno bylo 6, z toho 4 dopravní nehody. U jednoho hlášeného smrtelného úrazu nebyl prokázán pracovněprávní vztah a v jednom případě (dopravní nehody) zaměstnavatel dodatečně oznámil, že se nejedná o pracovní úraz.

Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle zdroje úrazu Zdroj Stabilní stroje pro dobývání materiálu a pro zemní práce Pozemní vozidla - nespecifikováno Motorové silniční dopravní prostředky

Počet 1 1 2

Procento 9 9 18,5

Plyny, páry bez specifických účinků (biologicky interní, dusivé)

1

9

Elektřina Stroje stavební a pro úpravu terénu Lidé Nespecifikováno Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země (uvnitř i vně) nespecifikováno Celkem

1 1 1 2

9 9 9 18,5

1

9

11

100

V roce 2015 byly nejčastěji zdrojem smrtelného pracovního úrazu dopravní nehody – ve 3 případech se jednalo o úraz řidiče nebo spolujezdce ve vozidle. Dopravní prostředek byl však i zdrojem 3 úrazů při pracích na komunikacích (přimáčknutí bagrem, vozidlem a pojízdným strojem). Ke dvěma smrtelným úrazům došlo při pádu osob do jímek s následným utonutím, v jednom případě se jednalo o úraz zaviněný jinou osobou (střelba v restauraci Družba v Uherském Brodě), jeden smrtelný pracovní úraz byl způsoben zasažením osoby elektrickým proudem, k dalšímu pak došlo při seřizování kovoobráběcího stroje.


Stránka 94 z 103

Smrtelné úrazy - rozdělení podle zdroje

Stavební stroje 30,0% Lidé 10,0%

Elektřina 10,0%

Utonutí 20,0% Motorové silniční dopravní prostředky 30,0%

Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle příčiny úrazu Příčina

Počet

Procento

Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko Nesprávná organizace práce Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu Ohrožení jinými osobami Neseznámení s podmínkami bezpečné práce a nedostatek potřebné kvalifikace Celkem

3 2

27,5 18

3

27,5

2

18

1

9

11

100

Z rozboru příčin smrtelných pracovních úrazů je na prvním místě špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko (kdy se ve 2 případech jednalo o hromadnou dopravní nehodu a k jednomu úrazu došlo při seřizování kovoobráběcího stroje) a používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu (kdy v jednom případě došlo k porušení dopravních předpisů a ve dvou případech o nedodržení pracovních postupů). Na vině byli přímo sami postižení. Nesprávná organizace práce měla za následek 2 smrtelné úrazy (v jednom případě se jednalo o pohyb postiženého v nebezpečném prostoru stavebního stroje a ve druhém o nesprávně zvolený pohyb po nezpevněné komunikaci). U příčiny pracovního úrazu ohrožení jinými osobami se v jednom případě jednalo o úmyslné zabití a ve druhém o přimáčknutí osoby dopravním prostředkem na staveništi. Příčinou úrazu v důsledku neseznámení s podmínkami bezpečné práce a nedostatek potřebné kvalifikace bylo způsobeno otravou jedovatými plyny v prostoru jímky čističky odpadních vod a následnému utonutí. Smrtelné úrazy - rozdělení podle příčiny

Neseznámení s podmínkami bezpečné práce 9,1%

Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko 27,3%

Ohrožení jinými osobami 18,2%

Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce 27,3%

Nesprávná organizace práce 18,2%


Stránka 95 z 103

Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle odvětví CZ-NACE Tři pracovní úrazy se staly při činnostech v silniční dopravě, ke 3 úrazům došlo ve stavebnictví, 2 úrazy se staly při zajišťování provozu čističek odpadních vod. Ostatní kategorie mají po jednom úrazu – viz graf. Smrtelné úrazy - rozdělení podle CZ-NACE

Služby 9,1%

Kovovýroba 9,1%

Silniční doprava 27,3%

Elektrická instalace 9,1%

Obsluha ČOV 18,2%

Stavebnictví 27,3%

Závažné pracovní úrazy v roce 2015 Závažných úrazů (s hospitalizací delší než 5 dnů) bylo nahlášeno 241, z toho 218 u právnických osob a 23 úrazů u podnikajících fyzických osob. V roce 2015 bylo z celkového počtu závažných pracovních úrazů celkem 29 případů šetřeno. Při výběru k šetření bylo postupováno v souladu s přílohou č. 5 Metodického pokynu GI SÚIP č. 3/2010. Mezi nešetřenými zůstávají hlavně dopravní nehody a pády na komunikacích s méně závažným charakterem zranění (např. zlomeniny končetin) s dobou hospitalizace kolem jednoho týdne. V některých závažnějších případech byly naplánovány kontroly dodržování povinností vyplývajících z předpisů k dodržování bezpečnosti práce ve firmách na následující období. Rozdělení závažných pracovních úrazů podle zdroje úrazu Zdroj Budovy, konstrukce, povrchy v úrovni země Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země Budovy, konstrukce, povrchy pod úrovní země Ruční nářadí, ručně ovládané přístroje Stroje a zařízení mobilní Stroje a zařízení stabilní Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování Pozemní vozidla Drážní vozidla Materiál, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel, úlomky, prach Nebezpečné látky a přípravky Zvířata, lidé, stromy Elektřina Ostatní Celkem

Počet 43 38 1 5 1 28 5 26 3 48 11 12 1 19 241

Procento 17,5 15,5 0,5 2 0,5 11,5 2 11 1,5 20 4,5 5 0,5 8 100

Z celkového počtu v tabulce uvedených 241 hlášených úrazů s hospitalizací delší než 5 dnů je zřejmé, že nejčastější skupinou zdroje úrazu jsou materiály, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel, úlomky, Zpráva o činnosti Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj za rok 2015

Stránka 96 z 103 prach, v počtu 48 případů. Při podrobnějším členění pak jde o materiály, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel v počtu 22 úrazů, dále to byla břemena, se kterými se manipulovalo v počtu 16 úrazů a 10 případů ostatních. Dalším nejčastějším zastoupením v počtu závažných úrazů jsou budovy, konstrukce, povrchy v úrovni země, v počtu 43 případů. Nejčastější podskupinou byla nerovnost povrchů a podlah v počtu 42 úrazů. Další skupinu tvoří stroje a zařízení včetně zařízení, které nebylo specifikováno, v počtu 7 případů, dále pily na dřevo v počtu 6 případů a 4 úrazů, k nimž došlo u tvářecích strojů. U pozemních vozidel byly nejčastěji zastoupeny dopravní prostředky ve 12 případech a v 7 případech se jednalo o pozemní vozidla, která nebyla blíže specifikována. V 19 případech se jednalo o úrazy, u nichž nebyl zdroj úrazu specifikován. V 5 případech byli zdrojem úrazu lidé, ve 4 případech zvířata a ve 3 případech stromy. Ve skupině úrazů způsobených nebezpečnými látky, tvořily nejpočetnější podskupinu látky horké v počtu 5 případů. Závažné úrazy - rozdělení podle zdroje

Zvířata, lidé, stromy 5,0% Nebezpečné látky a přípravky 4,6%

Elektřina 0,4%

Ostatní 7,9%

Budovy, konstrukce, povrchy v úrovni země Systémy pro dopravu, 17,8% manipulaci a skladování 2,1%

Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země 15,8%

Materiál, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel, úlomky, prach 19,9% Drážní vozidla 1,2%

Ruční nářadí, ručně ovládané přístroje 2,1%

Pozemní vozidla Stroje a zařízení stabilní Budovy, konstrukce, povrchy 10,8% 11,6% pod úrovní země 0,4% Stroje a zařízení mobilní 0,4%

Rozdělení závažných úrazů podle příčiny úrazu Příčina Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění Chybějící, nedostatečné nebo nevhodné OOPP Nepříznivý stav nebo vadné uspořádání pracoviště, popř. komunikace Nesprávná organizace práce Neobeznámenost s podmínkami bezpečné práce, nedostatek potřebné kvalifikace Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu Ohrožení jinými osobami Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu a riziko práce Ohrožení zvířaty a přírodními živly Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko Nezjištěno, nespecifikováno Celkem

Počet 1 3 2 2 4

Procento 0,5 1,5 1 1 2

1

0,5

18

7,5

18

7,5

2

1

2 186 2 241

1 75,5 1 100


Stránka 97 z 103

Rozdělení závažných úrazů podle příčin Nezjištěno, nespecifikováno Ohrožení zvířaty a přírodními živly Ohrožení jinými osobami Neobeznámenost s podmínkami… Nepříznivý stav nebo vadné… Chybějící nebo nedostatečná… 0

50

100

150

200

Z rozboru příčin hlášených závažných úrazů zjistíme, že nejčastější příčinou je nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele a špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko, které činní 186 případů (75,5 %). Tyto příčiny jsou většinou u nešetřených úrazů, kde takto příčinu úrazu hodnotí zaměstnavatel. U této skupiny vzniklo nejvíce pracovních úrazů při činnosti spojené především s manipulací s břemeny, a to v 63 případech (26 %), dále pak úrazy vzniklé při chůzi 41 úrazů (17 %), z toho ve 23 případech (9,5 %) při chůzi po komunikacích a ve 13 (5,5 %) případech pády osob ze schodů a žebříků. Další příčiny úrazů byly v souvislosti s řezáním v 7 případech (3 %) z toho nejpočetnější byla práce na kotoučových pilách. Šest úrazů bylo spojeno opravami (2,5 %), dále pak při montážích, demontážích a výměnách strojního a technického zařízení v počtu 6 případů (2,5 %) a osobní doprava, celkem 6 případů (2,5 %). Dále následuje ohrožení jinými osobami - 18 úrazů (7,5 %), kdy této skupině dominují především úrazy při činnosti dopravy - 11 úrazů (4,5 %) a používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu - 18 úrazů (7,5 %), ve 4 případech (1,6%) byla příčina úrazu v důsledku dopravy. Ve 3 případech (1,3 %) došlo k úrazu v důsledku manipulace s břemeny. Nejčastěji porušované předpisy Z rozboru šetřených smrtelných a závažných pracovních úrazů vyplývá, že nejčastěji porušovaným předpisem je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a to § 102 odst. 1 tím, že zaměstnavatel nevyhledává rizika a nepřijímá opatření k jejich odstranění a nevede dokumentaci o přijatých opatřeních, v počtu 12 případů. Příklady: Neoprávnění k provozu a manipulaci stroje (řízení bez řidičského oprávnění typu T); nebyl vymezen pracovní dosah stavebního stroje, do kterého je vstup po dobu činnosti zakázán; nebyl písemně stanoven postup pro práci nad volnou hloubkou vycházející z vnitřní dokumentace společnosti; nekontrolování pracovního postupu při vstupu do jímky; nebyl stanoven pracovní postup s ohledem na rizika (povalení, pošlapání, uklouznutí, pokopání) při přehánění býků v rámci stáje; nezajištění vstupu zaměstnanců do zakázaného prostoru; používání strojů v rozporu s bezpečnostními požadavky (neoprávněné použití vysokozdvižného motorového vozíku a provozování technického zařízení v době, kdy zabezpečovací zařízení neplnilo svou funkci, atd. Dalším nejčastěji porušovaným předpisem je zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a to § 5 odst. 1 písm. b) a c), v počtu 13 případů. Příklady: Při práci v lese zaměstnavatel nestanovil pracovní postupy; při práci na lešení nebyly zajištěny jeho volné okraje, včetně volných okrajů podlah (opatřených bezpečnostní lištou), nebyl zajištěn nedovolený pohyb po lešení, dále dočasná stavební konstrukce nebyla prokazatelně předána a převzata odborně způsobilou osobou, nebo jednotlivé dílce lešení nebyly pravidelně kontrolovány; nebyl stanoven bezpečný postup pro práci se ZZ, kdy následně došlo k sesunutí balíku (materiálu) s jekly o hmotnosti 1000 kg a zavalení nohou postiženého; atd. U úrazů na stavbách je nejčastěji porušováno nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, § 3 a 4, což je prováděcí předpis k výše uvedenému zákonu č. 309/2006 Sb. Jedná se především o pády z výšky, do hloubky, nezajištění volných okrajů, apod.


Stránka 98 z 103 Zaměstnavatel rovněž nezajišťuje provádění kontrol, údržby a revizí zařízení jak požaduje § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, v počtu 6 případů. Příklady: Neprovádění údržby, kontrol vázacích prostředků; nevybavení zařízení ovládačem pro nouzové zastavení chodu; neprovádění pravidelných elektrických revizí; nevybavení zařízení průvodní/provozní dokumentací, popř. místním bezpečnostním předpisem, atd. Zaměstnavatel často nezajišťuje zaměstnancům dostatečné informace a pokyny o bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci a zaměstnanci nejsou seznamováni s riziky a výsledky vyhodnocení rizik a opatřeními na ochranu před působením těchto rizik - § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce, v počtu 4 případů. Příklady: Neseznámení zaměstnanců s riziky, pokyny pro obsluhu, provoz a údržbu. Porušován je i § 103 odst. 2 písm. a, c) zákoníku práce, v počtu 5 případů, kdy zaměstnavatel nezajišťuje školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti práce, zároveň také není tato znalost předpisů soustavně kontrolována a školení není pravidelně opakováno. Příklad: Nezajištění školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, doplňující jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce spojené s obsluhou strojního zařízení (soustruh), které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům pádu tohoto koše na zaměstnance provádějící jeho opravu; neseznámení zaměstnance s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při manipulaci uskladněného materiálu dodržovat; neseznámení s používáním OOPP, apod. Dalším porušovaným předpisem je § 104 odst. 1 zákoníku práce, v počtu 4 případů, kdy zaměstnancům nebyly poskytnuty OOPP podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Příklad: Nebyl poskytnut OOPP pro práci ve výškách - zachycovač pádu pro práci na žebříku ve výšce větší jak 5 m; nebyl poskytnut pracovní oděv, apod. U porušení ze strany zaměstnance (zraněného) se jedná většinou o nedodržení právních a ostatních předpisů a pokynů zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen a jehož povinnost vyplývá z § 106 odst. 4 písm. c) a písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a to v 7 případech. Ve 3 případech se jednalo o vstup do zakázaného prostoru stroje/pracoviště, dále o nedodržení pracovních postupů (neověření ovzduší před vstupem do prostoru jímky), při výměně nástrojů a v neposledním případě nepoužití osobních ochranných pracovních prostředků a prostředků kolektivní ochrany. Dalším porušením ze strany zaměstnance bylo požití alkoholických nápojů postiženými během pracovní doby § 106 odst. 4 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve 2 případech. Porušení ze strany postiženého pracovníka bylo hlavní příčinou 33,4 % smrtelných a 10,1 % závažných pracovních úrazů (používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti příkazu, odstranění nebo nepoužití předepsaných bezpečnostních zařízení a opatření a nepoužívání nebo nesprávné používání předepsaných a přidělených osobních ochranných prostředků); podílelo se však i na úrazech, kde byla hlavní příčina v porušení povinností zaměstnavatele. Při šetřeních je pak v 69 % případů zjištěno porušení na straně zaměstnavatele. U méně závažných a nešetřených úrazů pak příčina zůstává na hodnocení zaměstnavatele uvedeném v záznamu o úrazu, tj. především riziko práce. K šetření bylo v roce 2015 vybráno 34 nejzávažnějších pracovních úrazů (5 smrtelných a 29 závažných úrazů), což je 13.5 % ze všech nahlášených smrtelných a závažných pracovních úrazů.


Stránka 99 z 103

5. Poradenská, výchovná a vzdělávací činnost 5.1 Poradenská činnost Poradenství poskytované Oblastním inspektorátem práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj je nedílnou součástí pracovní náplně inspektorů. Poradenství je poskytováno jak v průběhu jednotlivých kontrol u zaměstnavatelů tak i jako bezplatná služba pro širokou veřejnost. Základní informace a poradenství jsou poskytovány zaměstnavatelům a zaměstnancům bezúplatně v souladu s § 5 odst. 1 písm. k) zákona číslo 251/2005 Sb. o inspekci práce. Stálou snahou inspekce práce je veřejnosti napomáhat při základní orientaci zejména v pracovním právu, v problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s problematikou vyhrazených technických zařízení. Poskytování poradenství se pozitivně odráží zejména v počtu podaných podnětů na zaměstnavatele, u kterých dochází k porušování pracovněprávních předpisů a předpisů BOZP. Rovněž přítomnost inspektorů na pracovištích v rámci prováděných kontrol, je jak zaměstnavateli, tak i zaměstnanci kontrolovaných osob, využívána k poskytnutí konzultace v rámci prováděné kontroly. Poradenství je poskytováno třemi formami, a to osobními konzultacemi, písemně (klasickou i elektronickou poštou) a telefonicky. Vzhledem k leckdy nízké obsahové kvalitě, tazatelem poskytnutých informací, elektronicky doručených dotazů je mnohdy obtížné a komplikované poskytnout základní informace k dotazu bez případného dalšího doplnění a proto se dá říci, že jde o časově nejnáročnější službu, která je veřejnosti poskytována.

Poradenství 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 2007

2008

2009

2010

BOZP

PVP

2011

2012

2013

2014

2015

PVP +OP LZZ

Oblasti nejčastěji poskytovaných informací a poradenství v oblasti bezpečnosti práce : -

Průvodní a provozní dokumentace zařízení, Poskytování OOPP, Kvalifikace obsluhy strojů a zařízení, Identifikace, posuzování a hodnocení rizik s ohledem na prováděné činnosti, Úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele a koordinátora, Způsob a rozsah zpracování plánu BOZP na staveništi, Povinnosti zaměstnavatelů v návaznosti na nařízení vlády č. 591/2006 Sb. apod., Povinnosti na dispoziční uspořádání výrobních prostor, Základní požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, Postupy při evidenci a šetření pracovního úrazu,


Stránka 100 z 103 - Povinnosti zaměstnavatelů v návaznosti na právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Počty poskytnutých informací a poradenství v průběhu roku 2015 Poradenství v oblasti bezpečnosti práce

z toho osobně

z toho telefonicky

z toho písemně email, pošta aj.)

3 143

1 581

1 372

190

V roce 2015 došlo k navýšení počtu poskytnutých informací a poradenství v oblast BOZP. Částečně na navýšení počtu se podíleli inspektoři poskytující poradenství v oblasti pracovních vztahů a podmínek a nelegálního zaměstnávání. Tito v rámci poskytnutí informací ve své oblasti poskytovali i základní informace v oblasti BOZP.

Oblasti nejčastěji poskytovaných informací a poradenství v oblasti pracovních vztahů a podmínek : -

Ukončení pracovního poměru z důvodu nevyplacení mzdy, Ukončení pracovního poměru ve zkušební době, Nevydání zápočtového listu, Pracovní doba, dovolená, srážky ze mzdy, Nárok na odstupné, Návrat zaměstnance po rodičovské dovolené, Pracovní poměr na dobu určitou, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti, Vznik pracovního poměru, Výše odstupného, nevyplacení odstupného Neposkytnutí příplatků za práci přesčas a práci v sobotu, v neděli, apod..

Poradenství v oblasti pracovních vztahů a podmínek a nelegálního zaměstnávání

z toho osobně

z toho telefonicky

z toho písemně (email, pošta aj.)

10 403

5 359

4 585

459


Stránka 101 z 103

5.2 Výchova a vzdělávání zaměstnanců OIP za rok 2015 V průběhu roku 2015 nastoupilo na OIP 14 nových zaměstnanců. Zaměstnanci, kteří nastoupili v roce 2015 na OIP, včetně zaměstnanců v rámci projektu „OP LZZ“, absolvovali s cílem zajištění adaptačního procesu v podmínkách OIP vstupní vzdělávání úvodní a to v termínech a rozsahu požadovaném Příkazem generálního inspektora SÚIP č. 18/2006.

V hodnoceném období se uskutečnily odborné semináře pořádané SÚIP, VÚBP, popř. dalšími vzdělávacími subjekty pro inspektory inspekce práce zaměřené na problematiku specializovaných oblastí. p.č. 1

Zaměření odborného semináře Tlak 2015

2

GAS 2015

3

BOZP 2015

4

Školení revizních techniků ŘEKA 2015

Organizátor MEDIM s.r.o. Praha České sdružení pro technická zařízení VŠB Ostrava České sdružení pro technická zařízení

Datum konání 4.6.2015

Počet účastníků 2

31.3.- 1.4.2015

2

13.5. – 14.5.2013

1

3.11.- 4.11.2015

2

Absolvované semináře (školení) lze hodnotit jako přínosné, podnětné a v praxi využitelné. Zaměstnanci byli seznámeni zejména s významnými změnami v návaznosti na aktuální vývoj legislativy s důrazem na případové studie podrobené rozsáhlé diskuzi k dané problematice.


Stránka 102 z 103

6. Ochrana veřejnosti Ochrana veřejnosti, je jako součást činnosti inspektorátu prováděna v rámci kontrol subjektů při plánovaných, neplánovaných i koordinovaných kontrolách a kontrolách na základě podnětu. Jak vyplývá z § 3 odst. 1 písm. c), d) zákona č. 251/2005 Sb., jsou uváděné kontroly zaměřeny zejména na dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Činnosti inspektorátu v rámci zabezpečení ochrany veřejnosti: při běžných kontrolách, např. u stavebních firem, jejichž činnost je prováděna v zastavěném území, kde je ověřováno i splnění požadavků ochrany osob, které nepatří ke stavbám (veřejnost), při posuzování projektové dokumentace je tato posuzována i z pohledu dopadu plánované stavby na bezpečnost veřejnosti, při poskytování bezplatného poradenství je poskytováno poradenství v oblasti bezpečnosti práce, které lze přiměřeně použít, při publikační činnosti a popularizaci ve sdělovacích prostředcích, kde jsou řešeny otázky na ochranu zdraví při práci a to i ve vztahu k veřejnosti, při odborném vyjádření k mimopracovním úrazům a událostem, kdy došlo k ohrožení veřejnosti, nejčastěji pro Policii ČR, při poskytování výsledků kontrolní činnosti inspektorátu, které byly v roce 2015 průběžně poskytovány orgánům státní správy (Policii ČR, Úřadu práce ČR, České správě sociálního zabezpečení), veřejné správy (městským úřadům), Kanceláři veřejného ochránce práv, hasičským záchranným sborům atd.


Stránka 103 z 103

Význam nejčastěji použitých zkratek

OIP, inspektorát

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj

SÚIP

Státní úřad inspekce práce

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

KHS

Krajská hygienická stanice

VTZ

vyhrazená technická zařízení

BOZP

bezpečnost a ochrana zdraví při práci

OSVČ

osoba samostatně výdělečně činná

OOPP

osobní ochranné pracovní prostředky

NLZ

nelegální zaměstnávání

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

KHS

Krajská hygienická stanice

PČR

Policie České republiky

BP

Program „Bezpečný podnik“

PVP

pracovní vztahy a podmínky

OSSZ

Okresní správa sociálního zabezpečení

PD

pracovní doba

DPP

dohoda o provedení práce

DPČ

dohoda o pracovní činnosti

zákon o inspekci práce zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů zákoník práce, ZP

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 309/2006 Sb. zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů


ZPRÁVA O ČINNOSTI OBLASTNÍHO INSPEKTORÁTU PRÁCE PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ A ZLÍNSKÝ KRAJ ZA ROK 2015

Recommend Documents