Zpráva o činnosti
2009
Název organizace:
Domov pro seniory Napajedla, příspěvková organizace
Adresa:
Husova 1165, 763 61 Napajedla
Jméno ředitele:
Bc. David Libiger
Razítko organizace a podpis ředitele:
1
Údaje o jednotlivých službách poskytovaných v organizaci:
Typ sociální sluţby (zákon č. 108/2006 Sb., o soc. sluţbách)
Domovy pro seniory
Identifikátor:
AO 133/001
I.
NEJDŮLEŢITĚJŠÍ UDÁLOSTI ROKU 2009
Proběhl projekt ZK zaměřený na revizi zavádění standardů kvality sociálních sluţeb do praxe. Organizace byla pochválena za nastoupený směr cesty. Je ale jasné, ţe pokud se tyto záleţitosti řeší poctivě, jde vše velmi pomalu. Všichni zúčastnění si proto dobře uvědomují, ţe je čeká ještě velký kus práce. Organizace jako jiţ tradičně „úspěšně“ nerespektovala doporučení KHS ve Zlíně, aby při chřipkové epidemii uzavřela domov pro seniory a zakázala návštěvy. A opět se to vyplatilo. I díky proočkování klientů i zaměstnanců ţádná epidemie domov nepostihla a senioři neměli zbytečně přetrhané kontakty se svými blízkými. Coţ povaţujeme za velmi důleţité. V roce 2009 se domov bez problémů podařilo ponechat otevřený dokonce ve dvou případech. Na jaře při klasické chřipce a před koncem roku při tzv. chřipce „prasečí“. Obě doporučení KHS byla souhrnně na dobu zhruba 30 dnů. Povaţujeme za velmi přínosné pro naše klienty, ţe vlastně ani jeden den v roce neměli znemoţněn kontakt s rodinou!
1) Klienti
Podařilo se realizovat určité úpravy v časech stravování uţivatelů, s ohledem na jejich spokojenost. V domově se v roce 2009 pěkně etablovalo dobrovolnictví. Pomoc při získávání dobrovolníků poskytuje organizaci společnost ADRA a nyní se chystá úvodní schůzka i se společností SAMARI. Počátkem roku také započalo zavádění spolupráce s dobrovolníky do individuálních plánů uţivatelů sluţeb v domově. Více v samostatném bodě této zprávy. Byl zpracován nový sazebník fakultativních sluţeb pro klienty. Zatím však klienti nemají o tyto sluţby zájem. Více v samostatném bodě zprávy. Klienti se opět aktivně zúčastnili společenské akce Barvy ţivota, nacvičili se sociální pracovnicí a rehabilitační sestrou pásmo písniček, které mělo pěkný ohlas.
2
Nevidomému klientovi, jenţ v domově pro seniory ţije, byla smlouva a některé další dokumenty přeloţeny do Braillova písma. Rovněţ jsou mu půjčovány audio nahrávky, atp. Tento klient také (především díky velké aktivitě sociální pracovnice) úspěšně ukončil studium na univerzitě třetího věku při UTB ve Zlíně. Veškeré záleţitosti ohledně studia uţivateli zajišťovali pracovníci Domova pro seniory Napajedla.
2) Zaměstnanci
Sociální pracovnice v roce 2009 dostudovala vysokou školu a získala titul Bakalář. Tři pracovnice organizace byly zařazeny do kursu pro pracovníky v sociální péči, pořádané ze SF EU. Kurs bude probíhat v období únor- březen 2010 v Otrokovicích. Pracovnice v sociální péči zahájila dálkové studium 1. ročníku SZŠ v Uherském Hradišti. Organizace velmi vítá a podporuje praxe a stáţe studentek a studentů, se kterými má velmi dobré zkušenosti. V loňském roce vykonávaly v domově svou praxi jak studentky sociálních oborů a škol, tak i studentky ošetřovatelství, budoucí zdravotní sestry a také studentky kursů pro pracovnice v sociální péči. Po dohodě se Střední a Vyšší zdravotnickou školou Zlín bylo v domově zřízeno školní pracoviště této školy, čímţ se domov podílí na výchově a vzdělávání ţáků a studentů. Organizace má také dobré zkušenosti s občany, kteří jsou pravomocně odsouzeni vykonat společensky prospěšnou činnost či obecně prospěšné práce. Tito lidé v organizaci většinou pomáhají s pomocnými pracemi, jako je úklid sněhu, hrabání listí, sečení zahrady či pomocné práce při údrţbě domova. Počet a finanční ohodnocení personálu: Organizace se pod tlakem finanční nejistoty a dalších vlivů rozhodla od září 2009 přijímat jen klienty s přiznaným příspěvkem na péči nebo ty, kteří péči potřebují (a je proto u nich důvodný předpoklad, ţe se jim podaří příspěvek v nejbliţší době vyřídit). Nárůst objemu poskytované péče, který se jiţ léta zvyšuje postupně, se tak nyní zákonitě zvýší rychleji. Pokud jsou namísto soběstačných klientů přijímáni klienti imobilní, je jasné, ţe bude potřeba více personálu v přímé obsluţné péči a také lepší materiální vybavení (lůţka, zvedáky, vybavení koupelen, apod.) Před platností nového zákona o sociálních sluţbách v roce 2007 byla přibliţně 1/3 obyvatel ţijících v domově soběstačná. To uţ samozřejmě dávno neplatí. Počet personálu však stále odpovídá tomu, ţe jedno poschodí v domově bylo
3
určeno pro soběstačné klienty V současné době by však bylo nutné mít zajištěnou sluţbu po celý den i ve druhém poschodí, kde dříve tito soběstační klienti bydleli. Například při ranní hygieně je zde nutná pomoc uţ u 7 klientů, celková koupel se provádí u 12 klientů, u 8 klientů jsou diagnostikována psychiatrická onemocnění, převáţně demence. Tito klienti vyţadují odborný dohled. Na všech poschodích je nyní prováděna ranní hygiena u 18 klientů a pomoc s hygienou potřebuje 19 klientů. Na podávání stravy je odkázáno 12 klientů. Rovněţ je nutné posílit víkendové sluţby, protoţe v počtu 4 pracovníků je skutečně obtíţné zajistit kvalitní péči. Také se na zdravotnický personál obrací příbuzní klientů a poţadují více péče o své příbuzné (např. celkovou koupel 2x týdně). Naštěstí je výhrou organizace velmi obětavý personál, který je schopen improvizovat. Například uklízečky v současné době právě na patře pro dříve soběstačné klienty částečně suplují ošetřovatelskou péči zdravotního personálu! Také pomáhají zajišťovat klientům nákupy. Nárůst práce a nároky na zaměstnance se stále zvyšují. Zaměstnanci organizace se snaţí vše zvládnout se ctí. Mnozí z nich, zvláště pak v pomocných profesích, jsou ale stále velmi špatně platově ohodnoceni. Bohuţel moţnosti organizace nejsou takové, aby to bylo moţno v dohledné době změnit. Stávající kvalitní personál je třeba lépe finančně ohodnotit a motivovat, aby nedocházelo k odchodu zapracovaných zaměstnanců.
3) Budova, areál zařízení
Na rehabilitaci pořídila organizace čtyřkolová chodítka, která se velmi osvědčila. Nyní si mohou klienti sami zajít nakoupit do blízkého obchodu a nákup si mohou pohodlně odloţit do košíku, který je součástí chodítka. Výhodou chodítka je rovněţ sedátko, na kterém si mohou klienti odpočinout a pak pokračovat v chůzi. Byly zakoupeny rehabilitační pomůcky pro nácvik jemné motoriky. Sociální pracovnice ve spolupráci s jedním z dobrovolníků pomohli klientovi zajistit elektrický vozík - skútr, ze kterého má velkou radost. Po několika letech si totiţ sám mohl zajet navštívit své bývalé bydliště a příbuzné a známé, které dlouho neviděl. Ke konci roku byla provedena oprava sedacích souprav na společenských místnostech. Sedací část byla vhodně potaţena koţenkou. Bylo dokoupeno loţní prádlo a také košile pro trvale imobilní klienty (andílek) s potiskem. Košile s barevným potiskem nepůsobí zdaleka tak nemocničně jako klasické bílé
4
a klientům se líbí. Navíc jsou ušity z materiálu, který není nutno ţehlit, čímţ se šetří elektrická energie i práce pracovnic prádelny. Pro imobilní klienty, kteří tráví den na invalidním vozíčku, byly zakoupeny abdukční klíny pro příjemnější sezení. Tyto abdukční klíny zajistí klienty proti pádu a tak není nutno klienty zajišťovat přivazováním, které je podle některých názorů restriktivním opatřením. Na některých pokojích byly vyměněny původní lůţka za nové, hydraulické, jeţ jsou komfortnější. Coţ ocení klienti a zvláště pak ošetřující personál. Výměna lůţek v domově postupně probíhá, ještě je třeba vyměnit 22 lůţek na třetím a čtvrtém poschodí. A následně bude třeba zakoupit dalších 22 lůţek namísto válend, které jsou ve druhém poschodí. Ty jiţ mnohým klientům nevyhovují a především nejsou uzpůsobeny pro špatně či vůbec pohyblivé klienty. Ti postupně na těchto válendách začínají nahrazovat dříve umísťované soběstačné klienty. Dle odhadu by náklady na tuto pozvolnou výměnu lůţek mohly dosáhnout přibliţně 1.5 mil. Kč. Tato investice bude v dalších letech vzhledem ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu klientů nezbytná. Začaly přípravné a projekční práce na rekonstrukci vzduchotechniky v kuchyni domova. Oprava klimatizace by měla být realizována v průběhu roku 2010. A repase klimatizační jednotky pak v roce 2011.
5
II.
UŢIVATELÉ
1) Kapacita sluţby Kapacita sluţby Průměrný počet uţivatelů Obloţnost v %
67 66,91 99,87
Komentář:
Organizace se dlouhodobě maximálně snaţí, aby byla tzv. „obloţnost“ pokud moţno co nejvyšší a blíţila se pokud moţno 100 %. Ne vţdy je to však z objektivních příčin moţné.
2) Počet pokojů a jejich členění podle počtu lůţek
Pokoje
Počet pokojů
Počet lůţek celkem
9 20 6 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 35
9 40 18 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 67
1 lůţkové 2 lůţkové 3 lůţkové 4 lůţkové 5 lůţkové 6 lůţková 7 lůţkové 8 lůţkové 9 lůţkové 10 lůţkové 11 lůţkové 12 lůţkové 13 lůţkové 14 lůţkové Jiné pokoje (uvést jaké) Celkem
Komentář: (v případě změn oproti stavu k 30. 6. 2009)
6
3) Uţivatelé sluţby k 31. 12. 2009 Počet uţivatelů Průměrný věk
celkem
muţi
ţeny
67 83,47
14 80,64
53 84,22
celkem Počet uţivatelů dle právního vztahu k poskytovateli
67
uzavřeli smlouvu
67
na rozhodnutí
0 celkem
Uţivatelé zbavení způsobilosti k právním úkonům Uţivatelé s omezením způsobilosti k právním úkonům Počet podaných podnětů na změnu opatrovníka, je-li zaměstnancem příspěvkové organizace
2 2 ţádný zaměstnanec organizace není opatrovníkem
Celkový počet uţivatelů, jimţ byl stanoven opatrovník 18 Z toho počet uţivatelů - rodinný příslušník 18 u nichţ opatrovníka - obec 1 vykonává - pracovník poskytovatele 0 - jiná organizace (např. NNO) 0 Pozn.: Vykonává-li funkci opatrovníka pracovník poskytovatele, uveďte v komentáři jeho funkci a počet uţivatelů, jimţ byl jako opatrovník stanoven. Komentář:
ad) průměrný věk: v Domově v Napajedlích ţijí senioři dosahující průměrného věku přes 83 let. Ţeny dokonce věku přes 84 let. Je to velmi vysoké číslo. Je třeba si uvědomit, ţe v některých domovech pro seniory ţijí v průměru mnohem mladší senioři. Průměrný věk klientů přitom vypovídá mj. o tom, o jaké klienty je v organizaci pečováno. S věkem uţivatelů úzce souvisí náročnost poskytované péče, a to jak po stránce lidské práce, tak i po stránce materiálního (finančního) zabezpečení. Při tvorbě a schvalování rozpočtu organizace i při následném posuzování kvality (inspekce, kontroly zřizovatele), je potřeba vzít v úvahu i tento velmi důleţitý ukazatel. S tímto souvisí i potřeba většího počtu zaměstnanců tak, aby stárnoucím a tedy na péči stále náročnějším seniorům mohla být poskytována i nadále co nejkvalitnější péče.
7
4) Počty příjemců příspěvku na péči k 31. 12. 2009 Počet uţivatelů příjemců příspěvku na péči I.stupeň II.stupeň III.stupeň IV.stupeň celkem
5
17
6
16
bez příspěvku na péči
23
celkem
67
Na první pohled se zdá, ţe počty příjemců příspěvku na péči se příliš nemění. Organizace však přijala rozhodnutí a od září 2009 přijímá jen klienty s přiznaným příspěvkem na péči (i kdyţ vybavení a počet personálu stále ještě odpovídá tomu, ţe jedno poschodí v domově bylo určeno pro soběstačné klienty) nebo ty, kteří péči potřebují, a je proto u nich důvodný předpoklad, ţe se jim podaří příspěvek v nejbliţší době vyřídit. Na přesných statistických číslech se to ještě neprojevuje, protoţe zesnulí klienti měli často přiznán nejvyšší příspěvek na péči a nově příchozí klienti mají příspěvek výrazně niţší. V příštím roce uţ to však bude jistě znatelné, uvidíme při porovnání přiznaných příspěvků na péči za roky 2010 a 2009. Nárůst objemu poskytované péče, který se jiţ léta zvyšuje postupně, se tak nyní zákonitě zvýší rychleji.
5) Čekatelé na umístění do zařízení Celkový počet čekatelů v evidenci (pořadníku) na umístění Počet čekatelů, kteří by v případě výzvy nastoupili do zařízení okamţitě (kvalifikovaný odhad)
254 3
Organizace zahájila v říjnu 2009 šetření – revizi pořadníků čekatelů na umístění. Byli osloveni všichni čekatelé na umístění a nyní se začínají vyhodnocovat jejich odpovědi. Tím organizace získá přesný přehled o tom, kteří ţadatelé mají opravdu váţný zájem o umístění a kteří z nich mají naopak ţádost podánu jen „do budoucnosti“ anebo jiţ zemřeli.
8
III.
PRÁCE S UŢIVATELI
1) Vzdělávání uţivatelů k 31. 12. 2009 Počet uţivatelů ve věku 6 - 26 let z toho: počet uţivatelů, kteří jiţ určité vzdělávání absolvovali a dále vzděláváni nejsou počet uţivatelů osvobozených od povinné školní docházky počet uţivatelů, kteří nejsou vzděláváni Počet vzdělávaných uţivatelů (ve věku 6 - 26 let) z toho: vzdělávání v ústavu nezařazené do sítě škol MŠMT (ústavní školička) speciální škola (třída pomocné školy v ústavu, pomocná, zvláštní, speciální základní, praktická) začlenění vzdělávání v běţné ZŠ nebo ve vyšším stupni běţné školy
0 0 0 0 0 0 0 0
2) Práce uţivatelů Počet zaměstnaných uţivatelů k 31. 12. 2009 z toho: v zaměstnaneckém poměru mimo zařízení v chráněné dílně v rámci zařízení za (symbolickou) odměnu
0 0 0 0
3) Ergoterapie Počet ergoterapeutů Počet typů ergoterapeutických činností *) (Odhadovaný) průměrný počet uţivatelů pravidelně se účastnících ergoterapie
0 0 0
*) Stručný popis ergoterapeutických činností:
Ergoterapie v pravém významu toho slova nyní v Domově pro seniory Napajedla neprobíhá. Jednak organizace nemá specializovaného pracovníka - terapeuta, který by mohl věnovat dostatek potřebného času pro přípravu a vedení skupiny klientů v této oblasti. Především však klienti neprojevili zájem, kdyţ jim byla opakovaně nabízena k projednání (při při pravidelných setkáních s klienty) moţnosti např. jednou týdně se setkávat v jídelně při výtvarných činnostech. Důvodem je zřejmě jak vysoký věk klientů a nevhodný zdravotní stav pro tyto činnosti, tak především ta skutečnost, ţe mnozí tito lidé ţili celý ţivot „na vesnici“, tvrdě pracovali a nemají k těmto činnostem ţádný vztah. Z výše uvedeného plyne, ţe pokud nedojde k navýšení pracovníků, případně se nezačne spolupráce s dobrovolníky vhodnými pro tuto oblast skupinové či individuální práce s klienty, nebude při stávajících a zhoršujících se stavech našich klientů moţné jim toto nabídnout bez toho, ţe by se omezila jiná poskytovaná sluţba. Za tuto cenu výtvarné a ergoterapeutické činnosti klienti odmítají. Jinými slovy řečeno – jen soustředěným konkrétním úsilím specializovaného pracovníka, jenţ by měl časový prostor, by snad bylo
9
moţno některé ergoterapeutické aktivity „rozhýbat“. Ale vzhledem k oblíbenosti dalších společných aktivit by ono úsilí a nasazení bylo neadekvátní výsledku. Celá situace je navíc komplikována nedostatkem vhodných prostor v zařízení. Malou společnou klubovnu totiţ ponejvíce vyuţívá klientka, která zde má šicí stroj a pomáhá ostatním klientům v péči o jejich prádlo. Umoţnili jsme jí to právě proto, ţe klubovna jiţ nebyla klienty prakticky vůbec vyuţívána. Setkání klientů nad společenskou hrou, u kávy a podobně, tak probíhá obvykle v kuchyňce nebo ve společenské místnosti. Pro skupinovou práci s klienty jako je dopolední setkání za vedení rehabilitační sestry slouţí široká chodba a při muzikoterapii, sportovním odpoledni, vystoupeních, a podobně se musí stěhovat stoly v jídelně, aby se vytvořilo dost místa pro zájemce. Klienti svůj volný čas mohou trávit podle svého rozhodnutí, na výběr mají mj.: Připravovaný program dopoledne: V pracovní dny (pondělí – čtvrtek) od 10 hodin: -
jsou klienti zváni na skupinovou rehabilitaci v chodbě ve čtvrtém patře, za letního období a pěkného počasí pak setkání probíhá na lavičkách v zahradě. Dopolední program je sloţený z aktivit, kdy klienti dostávají podněty na procvičování krátkodobé i dlouhodobé paměti a myšlení (puzzle, hlavolamy), procvičují jemnou i hrubou motoriku, opakují cviky zaměřené na procvičení celého těla a na závěr setkání si klienti společně zpívají.
V pátek v 10 hodin: -
se klienti setkávají v jídelně při sledování oblíbených programů – dechovka, barvy ţivota a podobně, dopoledním programem je provází rehabilitační pracovnice.
Ve čtvrtek: -
navíc probíhají ve společenské místnosti ve druhém patře katolické mše. Poté napajedelský kněz navštěvuje věřící klienty, kteří se nemohli zúčastnit, na jejich pokojích. Kaţdé první pondělí v měsíci také přichází za klienty do zařízení duchovní Církve československé husitské z Kvasic a slouţí bohosluţbu.
Připravovaný program odpoledne: V pondělí: -
ve 13 hodin jednou za dva týdny také začíná pravidelné setkání s klienty v jídelně, kde jsou všichni vítáni a mohou se zapojit do projednávání ţivota v zařízení a společně konzultovat nově zaváděné předpisy (standardy kvality),
-
v 15 hodin pravidelně začíná sportovní hodinka (dle moţností venku nebo v jídelně).
V úterý: -
od 15-ti hodin probíhá cvičení paměti v jídelně.
10
Ve čtvrtek: -
ve 13 hodin začíná muzikoterapie v jídelně – zábavná forma pohybových aktivit doplněná povídáním s klienty. Mimo tyto pravidelné činnosti bývá program ještě doplňován dalšími nabídkami
kulturního, společenského a sportovního vyţití (setkání s poezií, přednášky, vystoupení, zábavná odpoledne atd.).
11
IV.
ZAVÁDĚNÍ STANDARDŮ KVALITY V SOCIÁLNÍCH SLUŢBÁCH
č.
Standard
Vypište, která pravidla máte k jednotlivým standardům zpracovaná
1.
Cíle a způsoby poskytování sociálních sluţeb
Cíle a způsoby poskytování sociálních sluţeb, Cíle organizace,
Ochrana práv osob
Ochrana neorientovaného klienta, Osobní hygiena na pokoji
2.
Principy sluţeb, Rozvojové cíle, Cílová skupina, Poslání klienta, Sprchování, Přestěhování klienta na jiný pokoj, Krizový postup při umístění klienta na jiný pokoj, Předávání pošty klientům, Osobní údaje klienta, Střety zájmů, Práva klientů, Ochrana klientů před předsudky a negativním hodnocením
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10. 11.
12.
13. 14.
15.
Jednání se zájemcem o sociální sluţbu
Jednání se zájemcem o sluţbu. Odmítnutí zájemce, Rozhodovací
Smlouva o poskytování sociální sluţby
Metodika k projednávání smlouvy, Ukončení poskytování sluţby
Individuální plánování průběhu sociální sluţby
Plánování průběhu sluţby, Zjišťování potřeb a přání klienta,
Dokumentace o poskytování sociální sluţby
Předávání informací na sociálním úseku, Vytváření vnitřních
Stíţnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální sluţby Návaznost poskytované sociální sluţby na další dostupné zdroje Personální a organizační zajištění sociální sluţby
Podávání a vyřizování stíţností – plná a stručná verze, Vyjádření
Profesní rozvoj zaměstnanců Místní a časová dostupnost poskytované sociální sluţby Informovanost o poskytované sociální sluţbě Prostředí a podmínky Nouzové a havarijní situace
Způsoby zajišťování profesionálního rozvoje zaměstnanců
Zvyšování kvality sociálních sluţeb
Zdroje hodnocení kvality sluţeb
komise, Den nástupu klienta, Postup před umístěním klienta ze strany poskytovatele, Domácí řád Plánovací tým, Provádění záznamů individuálního plánování předpisů, Metodika záznamů individuálního plánování názorů klientů na stravu Kontakty pro informovanost klientů
Personální a organizační zajištění sluţby
Místní a časová dostupnost poskytované sluţby
Informovanost o poskytované sluţbě Prostředí a podmínky Mimořádné události, Agresivní klient
12
V.
VÝŠE ÚHRADY STANOVENÁ V ORGANIZACI ZA POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB PLATNÁ K 1. 1. 2009 A K 1. 1. 2010 (vyplňte dle příslušného typu sociální služby) specifikujte jednotlivé varianty
ubytování
1 lůţkový pokoj 2 lůţkový pokoj 3 lůţkový pokoj
celodenní stravování – racio celodenní stravování – DIA stravování v denním stacionáři
k 1. 1. 2009
k 1. 1. 2010
150,130,115,-
150,130,115,-
140,150,0
140,150,0
Komentář:
Organizace nezvyšovala úhrady v roce 2009 a nepočítá s tímto krokem prozatím ani v roce 2010. Mnozí klienti mají i tak problémy se svým kapesným (po zaplacení léků a dalších nezbytných poloţek) vůbec vyjít. Co se týče přípravy pokrmů, kromě stravy racionální a diabetické se ještě v kuchyni domova provádějí další nutné úpravy jídel. Nyní se například šesti klientům podává veškerá strava mixovaná, dalším klientům se podává mleté maso, krájené maso, někomu se krájí knedlíky na kostičky, aj. Většinou se tyto úpravy dějí na základě ordinace lékaře, výjimečně dle doporučení zdravotnického personálu. A vţdy po dohodě s klientem. Někdy ovšem také i jen na jeho přání, bez příslušných ordinací. Lékaři mohou naordinovat i další různé diety dle aktuálního zdravotního stavu klientů, jako např. dietu ţlučníkovou či neslanou. I tyto diety se následně připravují v kuchyni domova.
13
VI.
FAKULTATIVNÍ SLUŢBY NABÍZENÉ A POSKYTNUTÉ V OBDOBÍ OD 1. 1. DO 31. 12. 2009
Jednotková cena (Kč)
Jednotka
Příjmy celkem/rok (Kč)
Náklady celkem/rok (Kč)
Pouţití sluţebního vozidla
10
km
0
0
Doprovod do jiných institucí
20
hodina
0
0
Povinné revize elektrických spotřebičů
skutečné náklady
0
0
Fakultativní sluţba (celá nabídka služeb)
Rozmnoţování tiskovin Pouţití kulturní místnosti na soukromé akce klientů
1
A4
0
0
200
den
0
0
Komentář:
V roce 2009 zpracovala organizace nový ceník fakultativních sluţeb. Klienti s ním byli seznámeni. Výše uvedené fakultativní sluţby platí pro všechny klienty. Klientům bez příspěvku na péči jsou dále nabízeny další dvě fakultativní sluţby: - donáška kaţdého jídla na pokoj
5 Kč
- obstarávání nákupů
10 Kč
Klienti domova prozatím nabídnuté fakultativní sluţby nevyuţívají. Hlavním důvodem jsou jejich omezené finanční prostředky, vzhledem k vysokým platbám za léky, dále zřejmě i vysoký věk, zdravotní problémy, ztráta elánu cestovat a bavit se. K zajišťování potřeb klientů se více zapojují rodinní příslušníci ve spolupráci s klíčovými pracovníky. Případně se organizace snaţí skloubit např. cestu klienta k lékaři s jinou cestou pro potřeby organizace, tak aby klient tuto cestu nemusel hradit. Sluţby kadeřnické, pedikérské, masérské a jiné jsou ošetřeny tak, ţe organizace umoţní a dohodne četnost návštěv u klientů. Ostatní je jiţ věcí dohody klienta s kadeřnicí, pedikérkou, masérkou či dalšími.
VII.
DOBROVOLNICTVÍ V OBDOBÍ OD 1. 7. DO 31. 12. 2009
V roce 2009 se organizaci podařilo spolupracovat s pěti dobrovolníky vedenými ve sdruţení ADRA. Klienty si rychle získala dobrovolnice, která pravidelně jednou týdně přijela s přichystanými pomůckami a s programem pro cvičení paměti. Její přístup byl nad očekávání profesionální, spolehlivě zvládla vedení celé skupiny v příjemné atmosféře. Z důvodu nástupu mateřské dovolené jsme se s její podporou museli na začátku prosince rozloučit.
14
Ostatní dobrovolnice se soustředily především na individuální setkávání s konkrétními klientkami, jimţ věnovaly svůj čas a pozornost, povídaly si s nimi, předčítaly jim z časopisu či knih, případně je doprovázely na zahradu či na procházky. Jedna z dobrovolnic ukončila spolupráci s námi v srpnu s nástupem do nového zaměstnání, druhá ze zdravotních důvodů přerušila v listopadu na pár měsíců docházení do zařízení a třetí v návštěvách klientek trvale pokračuje. Jediný s námi spolupracující muţ – dobrovolník, se věnuje třem klientům velmi aktivně a vysoce nad standardní rámec spolupráce. Za měsíc prosinec například nezištně odpracoval plných 80 hodin. Podařilo se mu podnítit k pohybu a cílené aktivitě dva spolubydlící, jejichţ vztahy i kondice se díky tomu zlepšily, doprovázel je také na procházkách, stejně jako dalšího nevidomého klienta, nebo tyto muţe sbliţuje za pomoci hudby a písniček a podporuje jejich kontakty s ostatními lidmi.
VIII.
DOTAZNÍKOVÁ ŠETŘENÍ SPOKOJENOSTI KLIENTŮ S POSKYTOVÁNÍM SLUŢBY V OBDOBÍ OD 1. 7. DO 31. 12. 2009
1) Popis realizovaných dotazníkových šetření a) Spokojenost klientů (míra dopomoci, soukromí, vybavení, pocit bezpečí, osamělost atd.) b) Spokojenost klientů (s poskytovanými sluţbami různých úseků) c) Navíc dotazníkové šetření určené klíčovým pracovníkům (otázky k individuálnímu plánování, abychom zhodnotili péči o klienty odkázané na pomoc personálu) 2) Způsob zpracování a vyhodnocení Ad a) + b) Otázky byly voleny jednou pro zjištění spokojenosti klientů z hlediska jejich pocitů a proţívání, podruhé z hlediska očekávání od sluţeb poskytovaných úseky, se kterými přicházejí nejvíce do styku. Klienti byli na pravidelném setkání s klienty informováni o smyslu dotazníkových šetření a poţádáni o spolupráci na získání těchto informací. Byly jim rozdány dotazníky k samostatnému a svobodnému vyplnění údajů. Klientům, kteří potřebují podporu k porozumění poloţeným otázkám nebo k záznamu odpovědí, byla nabídnuta pomoc. Ad c) Staniční sestře byly předány dotazníky, které podle směnování pracovníků zdravotního úseku nechala postupně vyplnit klíčovými pracovníky. Tyto dotazníky byly vytvářeny pro zmapování situace porozumění individuálnímu plánování klíčovými pracovníky, pro zjištění jejich potíţí a potřeb při realizaci poţadovaných kroků.
15
3) Závěry a z nich vyplývající opatření Ad a) Vrácené dotazníky vypověděly, ţe respondenti jsou s jednotlivými oblastmi ţivota v domově v podstatě spokojení. Jediná otázka, ve které odpovědi nebyly tak jednoznačné, byla otázka pocitů osamění, ty někdy zaţívá víc neţ polovina respondentů, dva se osaměle cítí. Přestoţe pociťovat občas osamělost je do jisté míry normální, spolupráce s klíčovými pracovníky se nyní připravuje tak, aby byla lépe pokryta potřeba klientů sdílet s důvěrou s někým své radosti i trápení. Ad b) Nejlépe klienty oceněnými byly zdravotní sestry a úsek úklidu, ostatní úseky zmíněné v dotazníku měly výsledky vyrovnané. Získané informace budou slouţit k porovnání údajů spokojenosti v dalších obdobích, dotazník tohoto typu bude reflektovat názory klientů pravidelně. Ad c) Tento dotazník velmi pomohl zjistit další potřebné kroky, jak vést klíčové pracovníky k lepším a kompetentnějším krokům při individuálním plánování dle poţadavků standardů kvality sociální práce. Víme nyní, na co se konkrétně zaměřit při vzdělávání a praktických nácvicích klíčových pracovníků. Na základě výsledků šetření došlo ke stanovení minimálního rozsahu spolupráce zaměstnanců sociálního a zdravotního úseku, k upravení konkrétních forem kontroly a podpory dle vyhodnocených potřeb a poţadavků. 4) Procento respondentů z celkového počtu uţivatelů sluţby Stav dvanácti klientů byl posouzen jako natolik váţný, ţe klient není schopen adekvátně odpovědět ani na jednoduché otázky tohoto typu. Zatím realizovaná dotazníková šetření probíhala z časových důvodů jen v okruhu klientů, kteří vyţadují malou formu podpory při vyplňování, či dotazník zvládnou vyplnit samostatně. Takţe ze zbývajících 55-ti klientů jich dostalo moţnost vyplnit dotazník 30. Vrátilo se ad a) 16, ad b) platně vyplněných 17 dotazníků, tj. cca 25% z celkového počtu klientů DS Napajedla. Připravují se další podobná dotazníková šetření, pro která jiţ projednáváme konkrétní způsob zajištění informací od všech klientů, dle jejich ochoty a schopností otázky zodpovědět. Šetření stavu individuálního plánování proběhlo u 15 klíčových pracovníků z celkového počtu 17, tj. cca 88% z celkového počtu klíčových pracovníků. IX.
ORGANIZAČNÍ SCHÉMA VŠECH PRACOVNÍKŮ SLUŢBY PLATNÉ K 1. 1. 2010
16
