Zpráva o činnosti Krajského úřadu kraje Vysočina za období 2004 až 2008
Vážení a milí čtenáři! Dostává se Vám do rukou či prostřednictvím obrazovky před oči text, který si klade náročný cíl. Má ambici informovat Vás o práci Krajského úřadu kraje Vysočina, tedy jednoho z orgánů kraje (dalšími jsou hejtman, rada a zastupitelstvo kraje). Tato zpráva zachycuje ty nejpodstatnější záležitosti, kterými se krajský úřad zabýval a zabývá, ty nejzávažnější úkoly, které úřad ve spolupráci se samosprávnými orgány řešil a řeší. Pojďme se na činnost úřadu společně podívat: Čtyři roky práce. Za takové čtyři roky se dá ledacos stihnout. Za čtyři roky člověk absolvuje první školu ve svém životě – tu mateřskou. Za čtyři roky vyroste strom do výšky dospělého člověka. A za čtyři roky se také může k nepoznání změnit celý kraj. Kraj, jako například Vysočina, je samosprávné území. To znamená, že si jeho obyvatelé o něj pečují sami – sami si jej spravují. Je to stejné, jako v případě obce či města. Lidé jednou za čtyři roky zvolí své zástupce, kteří budou o území pečovat. To je to krajské zastupitelstvo. Jeho členové pak mezi sebou zvolí radní a hejtmana. Zastupitelstvo, hejtman a rada pak o kraj pečují. Kraj má také úřad. Ten má dvě hlavní náplně činnosti. Takzvanou samostatnou působnost a také působnost přenesenou. Zní to trošku složitě, ale tak komplikované to zase není. Ta samostatná působnost je vlastně také samospráva. Úřad v tu chvíli pracuje na základě zadání zastupitelstva, rady a hejtmana na úkolech, které směřují k samostatnému rozvoji kraje. Téměř nezávisle na tom, co dělá a činí pražské centrum naší země. Naopak ta přenesená působnost znamená, že úřad vykonává práci státní správy. To, co žádají ústřední orgány, a tedy to, co je (nebo alespoň má být) totožné v celé naší republice. Ještě jednodušeji řečeno je státní správa dohled a práce s nařízeními, zákony a vůbec pravidly státu, samospráva pak práce se záměry kraje. Je tedy klidně možné, že zatímco v oblasti té státní správy krajští úředníci jednají v celé zemi stejně, v oblasti samosprávy dělá úředník kraj od kraje něco jiného. Upřímně řečeno se to ale zase tolik kraj od kraje neliší, protože všechny kraje mají zájem na tom, aby vzkvétaly a rozvíjely se. Ale existuje řada rozdílů v rozvojových prioritách, postupech, způsobech řešení. Neumím si dost dobře představit, že by tomu mohlo a mělo být jinak. Protože se práce úřadu dělí na čtyřleté cykly tak, jak lidé ve volbách hodnotí dosavadní práci kraje a jak vyjadřují svá očekávání do budoucna, je na místě si říci, co se vlastně na Vysočině za ty uplynulé čtyři roky stalo. Věnujeme tomu následující stránky a věříme, že to bude příjemné, zajímavé a mnohdy i poučné čtení. Zdeněk Kadlec ředitel Krajského úřadu kraje Vysočina
Číslo stránky
2
OBSAH Úvod A) Odbor sekretariátu hejtmana 1. Oddělení vnějších vztahů 2. Oddělení kanceláře hejtmana 3. Oddělení pro řešení mimořádných situací B) Odbor sekretariátu ředitele a krajského živnostenského úřadu 1. Personální oddělení 2. Oddělení správní 3. Oddělení právní a krajského živnostenského úřadu C) Oddělení vnitřní kontroly Sekce ekonomiky a podpory D) Odbor ekonomický E) Odbor informatiky F) Odbor analýz G) Odbor kontroly 1. Oddělení veřejnosprávní kontroly 2. Oddělení přezkoumání hospodaření obcí H) Oddělení interního auditu I) Oddělení hospodářské správy Sekce pro službu veřejnosti J) Odbor školství, mládeže a sportu K) Odbor sociálních věcí a zdravotnictví 1. Oddělení sociálních dávek a sociálně-právní ochrany dětí 2. Oddělení sociálních služeb 3. Oddělení zdravotní a sociální správy 4. Oddělení zdravotní péče L) Odbor životního prostředí M) Odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství N) Odbor územního plánování a stavebního řádu 1. Oddělení územního plánování 2. Oddělení stavebního řádu Sekce pro rozvoj regionu O) Odbor regionálního rozvoje P) Odbor dopravy a silničního hospodářství 1. Oddělení dopravy 2. Oddělení dopravní obslužnosti 3. Oddělení správy komunikací 4. Oddělení investiční 5. Oddělení projektového řízení Q) Odbor majetkový R) Odbor kultury a památkové péče Fond Vysočiny Závěr
2 4 5 11 16 24 25 31 36 40 43 49 55 59 59 61 62 65 69 74 75 76 79 82 89 96 105 105 108 110 120 121 121 121 121 121 129 134 143 148
Číslo stránky
3
A) Odbor sekretariátu hejtmana Organizační struktura odboru sekretariátu hejtmana Odbor sekretariátu hejtmana Tisková mluvčí
Tajemník hejtmana
Oddělení kanceláře hejtmana
Oddělení vnějších vztahů
Oddělení pro řešení mimořádných situací
Úkoly odboru sekretariátu hejtmana jsou zaměřeny na poskytování administrativní a informační odborné podpory hejtmanovi, členům rady kraje a členům zastupitelstva kraje. Poskytuje metodickou pomoc obcím a dalším subjektům veřejné správy v kraji Vysočina v oblasti působnosti odboru sekretariátu hejtmana. V současnosti má 23 funkčních míst obsazených 23 zaměstnanci. (z toho 1 vedoucí odboru a 1 tisková mluvčí a tajemník hejtmana). Oddělení vnějších vztahů – vybrané činnosti: (4 zaměstnanci) • spolupracuje se všemi sdělovacími prostředky a médii a poskytuje jim aktuální informace • poskytuje veřejnosti informace o činnosti úřadu a zastupitelstva kraje, o záměrech a schválených koncepcích orgánů kraje • připravuje koncepci rozvoje vnějších a zahraničních styků kraje a vede o tom korespondenci • koordinuje kontakty se zahraničními partnery kraje • organizuje a zajišťuje vnější a zahraniční pracovní cesty hejtmana kraje, členů rady kraje a zastupitelstva kraje, ředitele a dalších zaměstnanců úřadu Oddělení kanceláře hejtmana – vybrané činnosti: (12 zaměstnanců) • organizuje a zajišťuje jednání rady kraje a zastupitelstva kraje, zpracovává zápisy z jednání, soustřeďuje podkladové materiály, zpracovává usnesení a zajišťuje jejich rozeslání • organizuje a zajišťuje pracovní a společenské akce i mimo budovu úřadu • připravuje řešení dotazů, připomínek a námětů členů zastupitelstva kraje, koordinuje vyřízení námětů z diskusních vystoupení na zasedání zastupitelstva kraje • zajišťuje informační servis pro členy zastupitelstva kraje • zajišťuje spolupráci s volenými orgány kraje • zajišťuje agendu rady kraje a zastupitelstva kraje • zajišťuje agendu komisí a výborů, řídících výborů a pracovních skupin • zajišťuje metodickou pomoc členům poradních orgánů rady kraje a zastupitelstva kraje
Číslo stránky
4
Oddělení pro řešení mimořádných situací – vybrané činnosti: (4 zaměstnanci) • zajišťuje organizaci integrovaného záchranného systému na úrovni kraje a zabezpečuje úkoly plynoucí ze zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů • zajišťuje a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděné územními správními úřady s krajskou působností, obcemi, právnickými a fyzickými osobami a zabezpečuje úkoly plynoucí ze zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů • zajišťuje koordinaci řešení krizových situací • zajišťuje koordinaci a kontrolu přípravy na mimořádné události prováděnou orgány kraje, územními správními úřady s krajskou působností, obcemi, právnickými a fyzickými osobami • v rámci Státního integračního programu zajišťuje jednorázové nabídky bydlení pro azylanty dle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu)
1. Oddělení vnějších vztahů 1.1. Vytvoření manuálu jednotného vizuálního stylu (JVS) kraje Vysočina a redesign loga "Kraj Vysočina" Výchozí stav: • Absence uceleného jednotného vizuálního stylu kraje Vysočina. • Méně čitelné logo v rámci outdoorové prezentace (slabý řez písma). • Morální zastarání (opotřebení) loga. Řešení stavu (vývoj): • Modernizace (redesign) loga kraje Vysočina při zachování již fungující barevnosti a grafického obrazového znaku (háčku). • Zpracování kompletního, uceleného manuálu jednotného vizuálního stylu s širokým záběrem působnosti a využití. • Maximální míra možné aplikace jednotného vizuálního stylu v chodu instituce. Hodnocení činnosti: • Oddělení vnějších vztahů vnímá vytvoření manuálu jednotného vizuálního stylu kraje Vysočina, jako velmi pozitivní a podstatnou změnu napomáhající efektivní činnosti v rámci aktivit podporujících kladné vnímání instituce veřejností. • V rámci interní komunikace a zpětných vazeb od ostatních odborů KrÚ je existence manuálu JVS též chápana pozitivně. Pohled do budoucna: • Dodržování zásad JVS a jeho důsledná aplikace. • Rozšiřování manuálu JVS o další možné vizuální prvky. • Sjednocení prezentace kraje Vysočina v jeden směr vizuálního vnímání veřejností. Posun loga Fondu Vysočiny k logu kraje Vysočina s cílem jednoznačného působení na obyvatele kraje Vysočina. 1.2. Zavedení nejvyššího ocenění kraje Vysočina – medaile Výchozí stav: Kraj Vysočina od vzniku v roce 2000 svým působením, existencí a činností posbíral celou řadu zkušeností a zpětných vazeb v mnoha oblastech. Jednou ze zpětných vazeb, které vnímáme, je potřeba a zároveň snaha oceňování lidí, kteří jsou v něčem výjimeční, úspěšní nebo se zasloužili o rozvoj a dobré jméno kraje Vysočina.
Číslo stránky
5
Řešení stavu (vývoj): • Vznik systému nominací a udělování medailí. • Medaile chápeme jako nejvyšší ocenění, které kraj uděluje. Vyjadřují uznání a respekt, jejich umělecká hodnota a zjevná jednoúčelnost podtrhují jedinečnost a význam udělení, potažmo příjemce. Jejich tvar, materiál a způsob udělení jsou velmi promyšlenými, skrytě i zjevně symbolickými kroky, které mají trvale a významně posilovat uvědomování si příslušnosti k území i lidem, kteří zde žijí. Medaile a ceremoniál přispívají k pozitivní propagaci kraje a jeho obyvatel. Hodnocení činnosti: Zastupitelstvo kraje Vysočina schválilo na zasedání v březnu 2008 Zásady pro udělování medailí a také Výbor pro udělování medailí. Pohled do budoucna: Vznik nové tradice udělování medailí s cílem posílení sounáležitosti obyvatel Vysočiny s krajem a prohloubení občanské hrdosti. 1.3. Zintenzivnění spolupráce s partnerskými regiony kraje Vysočina Výchozí stav: • První bilaterální dohoda o vzájemné zahraniční spolupráci byla podepsána mezi nejvyššími představiteli kraje Vysočina a zemí Dolní Rakousko dne 5. září 2002 ve Znojmě. Pracovní program, součást dohody o spolupráci, byl poprvé slavnostně podepsán v Českých Budějovicích 13. října 2004. • V druhém pololetí roku 2003 byly navázány první kontakty s regionem ChampagneArdenne. • První kontakty s krajem Friuli Venezia Giulia začaly v roce 2003, kdy se Vysočina představila na dvou investičních konferencích v Itálii. Vývoj stavu: • Po vypršení platnosti původního dokumentu byl Pracovní program v průběhu roku 2006 aktualizován. Současně platný Pracovní program na roky 2006 – 2009 byl slavnostně podepsán hejtmany všech zúčastněných krajů dne 18. 6. 2007 v Mikulově. První setkání koordinačního grémia (v čele s řediteli krajských úřadů JmK, JčK, DR, Vys.) proběhlo v Jihlavě dne 22. 10. 2007). • Dne 21. dubna 2006 byla v Jihlavě podepsána hejtmanem Vysočiny a prezidentem regionu Champagne-Ardenne smlouva o spolupráci. • Hejtman kraje Vysočina podepsal smlouvu o spolupráci mezi Nitranským samosprávným krajem a Vysočinou dne 19. dubna 2006. • Smlouva o spolupráci mezi regionem Friuli Venezia Giulia a Vysočinou byla uzavřena 4. září 2006 v Jihlavě. • Ve dnech 27. 2. až 29. 2. 2008 navštívila kraj Vysočina reprezentace Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Při této návštěvě byla slavnostně uzavřena smlouva o spolupráci mezi oběma regiony. Hodnocení činnosti: Ve volebním období 2004 až 2008 se podařilo uzavřít 4 další oficiální bilaterální partnerské smlouvy o spolupráci. Všechna partnerství jsou živá. Pohled do budoucna: • Naplňovat konkrétními činnostmi priority partnerské spolupráce. • Snaha o zprostředkování partnerství na další úrovně a motivaci subjektů s potenciálem praktické spolupráce.
Číslo stránky
6
1.4. Spolupráce s partnerským regionem Zakarpatská oblast Ukrajiny Výchozí stav: • 25. až 28. 7. 2007 se uskutečnila přípravná cesta krajské reprezentace (1 zástupce opozice, 1 zástupce koalice) do Zakarpatské oblasti Ukrajiny. • 26. až 30. 8. 2007 navštívila delegace kraje Vysočina Zakarpatskou oblast Ukrajiny (zastoupeny všechny politické kluby zastupitelstva kraje a vedení krajského úřadu). • Dále probíhaly práce na návrhu smlouvy o spolupráci, které byly konzultovány se všemi politickými kluby zastupitelstva, rovněž tak s Generálním konzulátem ve Lvově. • Zastupitelstvo kraje na svém zasedání č. 7/2007 dne 18. 12. 2007 schválilo Smlouvu o spolupráci mezi krajem Vysočina a Zakarpatskou oblastí Ukrajiny (usnesení 0500/07/2007/ZK) a schválilo v rámci rozpočtu kraje Vysočina na rok 2008, kapitola Zastupitelstvo, položka/paragraf 1800/6223, částku 5 milionů Kč na realizaci konkrétních projektů spolupráce (podpřeno finančním výborem, výborem regionálního rozvoje, komisí cestovního ruchu a vnějších vztahů). • Ve dnech 27. 2. až 29. 2. 2008 navštívila kraj Vysočina reprezentace Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Při této návštěvě byla slavnostně uzavřena smlouva o spolupráci mezi oběma regiony. Vývoj stavu: • Na základě Smlouvy o spolupráci byla zřízena Stálá konference, jejíž první zasedání se uskutečnilo ihned následující den po podpisu Smlouvy o spolupráci. Stálá konference projednala projekty podpory, s jejichž realizací se počítá již v roce 2008. • Byly jmenovány 3 pracovní týmy, které intenzivně pracují na realizaci těchto konkrétních projektů spolupráce: investiční akce, širší návštěva na Vysočině (kultura, školství, dětské domovy), dokumentární film • Kraj Vysočina spolupracuje s českými spolky na Ukrajině – zasílání Novin kraje Vysočina, knih z Edice Vysočiny, propagačních materiálů kraje Vysočina, knih vydaných organizacemi v oblasti kultury a památkové péče zřizovanými krajem Vysočina, zajištění propagace na webových stránkách, příprava návštěvy na Vysočině, a připravují se aktivity další. • Spolupráce v oblasti školství, vzdělávání, mládeže a sportu (meziregionální spolupráce škol, nabídka stáží, výměnných táborů, akce pro mládež). • Výměna zkušeností v oblasti životního prostředí (třídění odpadu, nakládaní s odpady, enviromentální výchova atd.). • Spolupráce v oblasti kultury (Koncert Zakarpatského souboru a tanců dne 1. 6. 2008 v Jihlavě, účast na filmových festivalech, návštěva folklórních souborů). • Spolupráce měst a obcí. • Spolupráce hospodářských komor. • Další (účast partnerského regionu na Letní žurnalistické škole, propagace partnerského regionu na webových stránkách kraje Vysočina atd.) Hodnocení činnosti: V krátkém období od podpisu smlouvy o spolupráci (konec února 2008 – červen 2008) se podařilo začít realizovat již celou řadu konkrétních projektů spolupráce. Některé projekty již byly úspěšně ukončeny a medializovány. Kraj rovněž velmi uvítal aktivitu organizací a subjektů „zvenčí“, kteří mají zájem o spolupráci mezi organizacemi obdobného typu v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Pohled do budoucna: • Úspěšně dokončit započaté projekty. • Pokračovat dále v aktivní spolupráci. • Podpořit zájem o spolupráci veřejnosti a organizací a subjektů v obou regionech. • Prezentace výsledků a úspěchů spolupráce.
Číslo stránky
7
1.5. Výroční zpráva 2006 - poprvé vydaná v roce 2007 Výchozí stav: • Do roku 2006 kraj Vysočina nevydával žádný ucelený přehled o činnostech krajské samosprávy a KrÚ za určité uplynulé období. • Absence komplexního materiálu, který může sloužit jako operativní zdroj informací pro pracovní jednání ve všech oblastech působnosti KrÚ. Řešení stavu (vývoj): • Vytvoření dvojjazyčného obsáhlého multimediálního materiálu (CD-ROM) s názvem Vysočina Výroční zpráva 2006. • Distribuce Výroční zprávy předem definovaným cílovým skupinám. Hodnocení činnosti: • Z pohledu oddělení vnějších vztahů je Výroční zpráva velmi vhodný zdroj konkrétních požadovaných informací, které je možné ihned předávat veřejnosti, zástupcům samospráv měst a obcí, podnikatelskému sektoru apod. • Pozitivní hodnocení Výroční zprávy jejími příjemci. Pohled do budoucna: • Každoroční vydávání výroční zprávy. • Zachování obsahové struktury jednotlivých ročníků vydávané výroční zprávy z důvodu kontinuity a jednoduchého sledování popisovaných informací a dat. 1.6. Zavedení odkazu na zřizovatele pro použití u příspěvkových organizací zřizovaných krajem Vysočina Výchozí stav: • Odbor sekretariátu hejtmana hledá optimální cestu v tom, jak prezentovat jméno kraje Vysočina v organizacích zřizovaných krajem Vysočina. Je totiž nesporné, že potenciál pro zviditelnění jména kraje Vysočina je ve spolupráci se zřizovanými organizacemi obrovský (zaměstnanci, klienti, návštěvníci,...). • Zavedení odkazu na zřizovatele a spojení jména kraje Vysočina a kvalitně poskytované služby (spolufinancované penězi z rozpočtu kraje) může zlepšit pocit sounáležitosti občanů s krajem Vysočina. V aplikaci „odkazu na zřizovatele“ vidí OSH dobrou příležitost pro prezentaci značky kraje Vysočina. Řešení stavu (vývoj): Vytvoření „Odkazu na zřizovatele“, který mohou organizace zřizované krajem Vysočina využívat. Odkaz vyjadřuje: • Sounáležitost s krajem Vysočina (poskytování kvalitních služeb zejména pro občany kraje Vysočina, znamená to ale i respektování logotypu „Kraj Vysočina“ a soulad s manuálem jednotného vizuálního stylu). • Upozornit na fakt, že provoz organizace zřizované krajem Vysočina je spolufinancován z rozpočtu (peněz) kraje vhodnou a stručnou formou (nejstručnější, např. „Kraj Vysočina zřizovatel organizace“). Návrh používání „Odkazu na zřizovatele“: • Propagační a informační materiály (tiskoviny); Vstupenky, programy, almanachy, ročenky; Certifikáty, čestná uznání, další interní materiály, PPT prezentace; www stránky organizace (internetový baner); Odkaz vytištěný na „forexové“ desce (příp. plachtě) může být umístěn v místnostech, kde se konají školení, semináře, konference, apod. • Organizace sama zváží, zda bude „Odkaz na zřizovatele“ uvádět na hlavičkovém papíře a sama si určí vhodnou formu (např. zda textovou nebo grafickou). Předání manuálu použití „Odkazu na zřizovatele“ proběhlo a probíhá souběžně několika cestami:
Číslo stránky
8
•
Dopisem Rady kraje Vysočina ředitelům zřizovaných organizací s manuálem použití jako tištěnou přílohou (prosba o spolupráci při zviditelňování značky kraje Vysočina). • Pracovníky oddělení vnějších vztahů na poradách sekčních ředitelů (vedoucích odborů) s řediteli zřizovaných organizací. • Zveřejněním (s možností jejich stažení a uložení) na internetových stánkách kraje Vysočina v sekci „organizace kraje“. • Článkem ve zpravodaji (včetně zveřejnění odkazů na stažení manuálu). Hodnocení činnosti: Rada kraje Vysočina odsouhlasila usnesením č. 0171/05/2008/RK návrh zavedení „Odkazu na zřizovatele“. Manuál byl předán ředitelům organizací dle navrženého způsobu. Hejtman kraje Vysočina představil „Odkaz“ během setkání Rady kraje Vysočina s řediteli příspěvkových organizací v Horáckém divadle dne 3. dubna 2008. Při vhodných příležitostech budou pracovníci oddělení vnějších vztahů na poradách sekčních ředitelů (vedoucích odborů) s řediteli zřizovaných organizací prezentovat odkaz na zřizovatele a nabízet pomoc při jeho umisťování. Pohled do budoucna: Po zavedení „Odkazu na zřizovatele“ a zaběhnutí jeho používání u krajem zřizovaných organizací předložíme návrh další varianty „odkazu“ s rozšířeným textovým obsahem, vysvětlujícím aspekty zřizovatelské funkce kraje. 1.7. Vydávání informačních brožur se specifickým zaměřením, které prezentují problematiku činnosti odborů KrÚ (Vysočina bezpečný region, Vysočina v dopravě, atp...) Výchozí stav: • Nekoordinovanost vydávaných informačních brožur. • Absence JVS (jednotného vizuálního stylu). • Nejednotná a matoucí prezentace vůči cílovým skupinám. Řešení stavu (vývoj): • Aplikace manuálu JVS. • Vytvoření doporučeného postupu při tvorbě publikací kraje Vysočina (umístěn na intranetu). • Centralizace koordinačních činností na oddělení vnějších vztahů. Hodnocení činnosti: • Důsledná aplikace pravidel JVS zabezpečuje jednotné výstupy vůči veřejnosti a posiluje pozitivní vnímání profesionální instituce. • Koordinační role OVV v rámci tvorby informačních brožur usnadňuje činnosti jednotlivých odborů a zvyšuje jejich efektivitu práce. Pohled do budoucna: • Vytvoření všeobecné image brožury a jednoduché skládačky pro širokou cílovou skupinu obyvatel a návštěvníků Vysočiny. • Výroba reklamních (propagačních) videospotů kraje Vysočina pro prezentaci na kulturních, sportovních a společenských akcích podporovaných krajem, příp. veletrzích, konferencích, školeních apod. 1.8. Významné akce a další kulturní, sportovní a společenské akce podporované krajem Vysočina Výchozí stav: • Počet krajem podporovaných kulturních, sportovních a společenských akcí cca 21 (rok 2004). • Výše rozpočtu na podporu výše uvedených akcí 3,8 mil Kč (rok 2004).
Číslo stránky
9
Řešení stavu (vývoj): • Postupné zvyšování počtu a oborového rozsahu podporovaných akcí s cílem zvýšit nabídku kulturního, sportovního a společenského vyžití obyvatel Vysočiny. Počet akcí 40 (rok 2008). • Přiblížení akcí více občanům kraje Vysočina (pokrytí po celém území Vysočiny). • Zvýšení rozpočtu na podporu uvedených akcí v průměru na 4,8 mil Kč ročně. Hodnocení činnosti: • Zvýšení propagace kraje Vysočina prostřednictvím podporovaných akcí (event marketing). • Negativní hodnocení – znatelné zvýšení administrativních činností související s nárůstem počtu podporovaných akcí. • Negativní hodnocení – zvýšení počtu podporovaných akcí mimo systémové způsoby podpory s následkem degradace funkčních dotačních titulů. Pohled do budoucna: • Nutnost vytvoření jednoznačných hodnotících pravidel pro podporu VIP akcí s eliminací subjektivních prvků hodnocení. • Změna pravidel pro čerpání dotací z grantových programů Fondu Vysočiny s cílem motivovat schopné organizátory a nikoli je omezovat na možnost čerpání z grantového programu pouze na jednu akci.
Podpora významných akcí kraje Vysočina v období 2004 až 2008 Rok
Počet podpořených akcí
Výše podpory v tis. Kč
2004 2005 2006 2007 2008
28 40 57 58 51
3 820 4 000 6 000 4 400 5 150
Celkem 234 23 370 Pozn.: Počet podpořených akcí v roce 2008 ještě není konečný, bude navýšen o případné další akce podpořené z rezervy na VIP akce do konce roku 2008.
1.9. Propagační a reklamní předměty kraje Vysočina Výchozí stav: • Finanční objem transakcí za propagační a reklamní předměty v roce 2004 cca 330 tis. Kč. • Absence databáze propagačních a reklamních předmětů. • Relativně nízké čerpání a používání propagačních a reklamních předmětů. Řešení stavu (vývoj): • Finanční objem transakcí za propagační a reklamní předměty se zvýšil v průměru na mil. Kč za rok. • Vytvoření databáze propagačních a reklamních předmětů (cca 110 položek). • Masivní čerpání a používání propagačních a reklamních předmětů v rámci aktivit spojených s propagací kraje Vysočina u širokých cílových skupin. Hodnocení činnosti: • Zvýšení povědomí občanů o existenci Krajského úřadu kraje Vysočina a samosprávných orgánů a posílení vnímání „firemní značky“.
Číslo stránky
10
•
Negativní hodnocení – znatelné zvýšení administrativních činností související s nárůstem počtu a objemu propagačních a reklamních předmětů a vysoké čerpání rozpočtu na výrobu a nákup propagačních a reklamních předmětů. Pohled do budoucna: • Postupné snižování počtu položek propagačních a reklamních předmětů. • Vytváření tematických setů pro konkrétní cílové skupiny příjemců (konference, sport, apod.). • Důsledný výběr reklamních a propagačních předmětů tak, aby měl konkrétní předmět přímou souvislost s krajem Vysočina (regionální produkty, předměty dotvářející JVS, důmyslné výrobky vztahující se k tradicím a historii kraje Vysočina…). • Vytvoření komplexního software umožňující přímý výběr (objednání) propagačních a reklamních předmětů z ucelené databáze, která bude zároveň sloužit jako skladová evidence. • Příprava a organizační zabezpečení akcí (neformální zasedání a doprovodné a kulturně-společenské akce) souvisejících s předsednictvím ČR v Radě EU, které proběhnou na Vysočině. • Neformální zasedání: Skupiny na vysoké úrovni pro energetiku v termínu 22. – 24. dubna 2009; Setkání generálních ředitelů zodpovědných za lesy EU v termínu 23. – 26. června 2009
2. Oddělení kanceláře hejtmana Výchozí stav: 2.1. Oblast pracovních vztahů a pracovních činností obecně • úspěšně vést oddělení kanceláře hejtmana • zajistit kvalitní administrativní servis členům rady kraje a zastupitelstva • zajistit kvalitní přípravu a organizaci všech akcí pod záštitou rady kraje a zastupitelstva • poskytovat profesionální, vstřícný a otevřený přístup ke klientům • nekonfliktně a pozitivně spolupracovat s dalšími kolegy OSH • zlepšit spolupráci a přívětivou komunikaci s ostatními odbory krajského úřadu • zajistit dostupnost a plnohodnotnou zastupitelnost • soustavně se zdokonalovat a odvádět profesionální výkony, samovzdělávat se v oblastech spojených s činností samosprávy a krajského úřadu • zdokonalovat jazykovou vybavenost 2.2. Oblast zajišťování významných návštěv a protokolu • •
poskytovat administrativní a personální podporu odd. vnějších vztahů spolupracovat s protokolem Senátu, zajišťovat proškolení asistentek
2.3. Oblast záštit •
zachovat úzkou spolupráci s oddělením vnějších vztahů (předávat včasné a přesné informace)
2.4. Oblast 3D předmětů • efektivně nakládat s propagačními předměty • připravovat radním propagační předměty dle kalendáře
Číslo stránky
11
2.5. Oblast zajištění akcí, podporujících pozitivní vnímání krajské samosprávy a krajského úřadu •
• • • • • •
úspěšné organizační zajištění akcí, podporujících pozitivní vnímání krajské samosprávy a krajského úřadu - Den otevřených dveří, Barevné vánoce, Srdce na dlani, setkání RK se starosty obcí kraje Vysočina, setkání RK s řediteli příspěvkových organizací, krajský koncert úspěšné organizační zajištění návštěvy prezidenta republiky, návštěv ministrů, velvyslanců, představitelů církve a jiných významných hostů zajistit kvalitní administrativní servis členům rady kraje a zastupitelstva zajistit kvalitní přípravu a organizaci všech akcí pod záštitou rady kraje a zastupitelstva poskytovat profesionální, vstřícný a otevřený přístup ke klientům zlepšit spolupráci a přívětivou komunikaci s ostatními odbory krajského úřadu soustavně se zdokonalovat a odvádět profesionální výkony, průběžně se vzdělávat v oblastech spojených s činností samosprávy a krajského úřadu
Hodnocení činnosti: 2.6. Nejvýznamnější návštěvy
•
•
•
•
V průběhu volebního období 2004 – 2008 se oddělení kanceláře hejtmana organizačně podílelo na přípravě a realizaci návštěv vrcholných představitelů České republiky, které si kladly za cíl představit kraj Vysočina a jeho obyvatele jako mladý kraj, který se rychle rozvíjí, má bohatou historii a perspektivní budoucnost. návštěva prezidenta České republiky Václava Klause v kraji Vysočina 11. – 12. září 2007 – v rámci třídenní návštěvy navštívil prezident republiky s manželkou Livií 10 měst kraje Vysočina, letiště v Náměšti nad Oslavou, setkal se s hokejovými legendami HC Dukla Jihlava, předal ocenění nejlepším podnikatelům Vysočiny v rámci vyhlášení soutěže FIRMA ROKU a ŽIVNOSTNÍK ROKU 2007. Návštěva byla prezidentskou kanceláří hodnocena velmi kladně. návštěva předsedy Senátu Parlamentu ČR Přemysla Sobotky v kraji Vysočina 3. – 4. května 2006 – v rámci návštěvy se předseda Senátu PČR setkal s politickou reprezentací kraje Vysočina, se starosty obcí II. a III. stupně, se zástupci státních institucí s krajskou působností a se zástupci příspěvkových organizací. Navštívil také Nemocnici v Pelhřimově a rodiště skladatele G. Mahlera v Kalištích u Humpolce. Předseda Senátu PČR navštíví kraj Vysočina podruhé v tomto volebním období 1. října 2008. návštěva ministra vnitra Ivana Langera v kraji Vysočina 10. dubna 2008 – ministr vnitra se setkal při své návštěvě v kraji Vysočina se starosty obcí, krajskými zastupiteli, poslanci a senátory za kraj Vysočina, krajskými a obecními úředníky a policisty kraje Vysočina. V rámci tří samostatných bloků představil změny, které se podstatným způsobem dotkly oblasti veřejné správy a Policie České republiky. návštěva předsedy Vlády ČR Mirka Topolánka v kraji Vysočina 30. června – 1. července 2008 – součástí návštěvy bude seznámení předsedy vlády s problematikou budoucnosti jaderné energetiky na Vysočině, s problematikou skládky nebezpečných odpadů Pozďátky, prezentace hromadné havárie na D1, ocenění složek IZS, které se podílely na záchranných a likvidačních pracích a pracovní setkání ve vazební věznici Rapotice za účasti vedení věznice, vězeňské služby.
Číslo stránky
12
2.7. Uskutečněné akce podporující pozitivní vnímání krajské samosprávy a krajského úřadu Kraj Vysočina každoročně pořádá akce, které podporují pozitivní vnímání občanů jak krajské samosprávy, tak úředníků krajského úřadu. V rámci těchto akcí mají občané možnost seznámit se s prací jednotlivých odborů, formou anket mohou vyjádřit své názory a připomínky k činnosti krajského úřadu, v rámci soutěží mohou získat hodnotné ceny. Akce jsou určeny jak pro širokou veřejnost, tak i pro užší skupiny, které s krajem Vysočina spolupracují. 2.8. Nejvýznamnější akce •
• •
• •
•
• •
•
Den otevřených dveří 2004, 2005, 2006, 2007, 2008 – akce je určená široké veřejnosti, každoročně tématicky jinak zaměřená, oslovuje všechny věkové kategorie občanů, akce se vždy koná pod záštitou Rady kraje Vysočina. Součástí dne otevřených dveří je „Hra v kostky“, jejíž výtěžek je každoročně věnován na charitativní účely některému ze zařízení v kraji Vysočina. Celodenní bohatý program je tvořen vystoupeními a účastí příspěvkových organizací kraje Vysočina. Barevné vánoce 2004, 2005, 2006, 2007 – na této akci jsou představována tradiční řemesla a vánoční zvyky Vysočiny, předností akce je aktivní zapojení Domovů pro seniory a Ústavů sociální péče – akce pod záštitou Rady kraje Vysočina. Srdce na dlani 2004, 2005, 2006, 2007 – tato akce je specifická mezioborovou spoluprácí Odboru sekretariátu hejtmana a Odboru sociálních věcí a zdravotnictví, jde o setkávání zaměstnanců a klientů Domovů pro seniory a Ústavů sociální péče kraje Vysočina, součástí akce je kulturní program, který je složen z vystoupení klientů jednotlivých domovů a ústavů. Cílem této akce je podpora příspěvkových organizací v oblasti sociální. Setkání zástupců příspěvkových organizací kraje Vysočina 2007, 2008 – cílem akce jsou neformální setkání zástupců příspěvkových organizací s krajskou samosprávou a vedoucími pracovníky krajského úřadu. Setkání Rady kraje Vysočina se starosty všech obcí kraje Vysočina, senátory, poslanci a zastupiteli 2004, 2005, 2006, 2007, 2008 – každoročně pořádané setkání se koná na různých místech kraje Vysočina, účast jednotlivých starostů se od roku 2004 neustále zvyšuje. Starostové jsou v rámci setkání informování o aktuálních tématech, oceňují především možnost neformální diskuse s krajskou samosprávou i mezi sebou navzájem. Krajský koncert kraje Vysočina – setkání s významnými osobnostmi kraje Vysočina 2004, 2005, 2006, 2007. Na této akci se každým rokem setkávají při kulturním zážitku i neformálním setkání významné osobnosti politického, kulturního a hospodářského života kraje Vysočina. V roce 2008 budou na této tradiční akci historicky poprvé předána Nejvyšší ocenění kraje Vysočina – medaile. Setkání s podnikateli kraje Vysočina pořádané ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou. Odborný seminář pro starosty obcí a odbornou veřejnost k problematice výstavby Větrných elektráren v kraji Vysočina - odborné pracovní setkání s příznivci i odpůrci větrných elektráren, jehož cílem bylo přinést maximum informací starostům obcí, které by jim umožnilo formulovat případné argumenty a odpovědi na otázky občanů. Oddělení kanceláře hejtmana organizačně zajistilo v průběhu volebního období 2004 – 2008 cca 1000 akcí pořádaných v sídle kraje Vysočina.
Číslo stránky
13
2.9. Oblast vzdělávání •
•
Cílem pro volební období 2004 – 2008 bylo soustavně se zdokonalovat a odvádět profesionální výkony, průběžně se vzdělávat v oblastech spojených s činností samosprávy a krajského úřadu. Naplnit tento cíl nám pomáhala možnost pravidelného proškolení asistentek a asistentů na protokolárním odboru Senátu PČR. Školení byla zpravidla týdenní a byla vedena především prakticky, tzn. že se naše asistentky/ti aktivně podíleli na přípravě a organizaci právě probíhajících návštěv. Koordinátoři komisí a výborů se zúčastnili zasedání senátních výborů a podíleli se na přípravě podkladových materiálů. Všichni úředníci oddělení kanceláře hejtmana prošli v letech 2005 – 2007 proškolením na protokolárním odboru Senátu Parlamentu ČR.
2.10. Oblast 3D předmětů • • • •
V oblasti 3D předmětů jsme se zaměřili na snížení počtu nakupovaných reklamních předmětů. 3D předměty byly sjednoceny do tématických setů podle cílových skupin. zaměřujeme se na nákup 3D předmětů symbolizujících Vysočinu, 3D předmětů vyrobených, vypěstovaných na Vysočině. Ústředním motivem pro reklamní předměty je jeřabina. v roce 2008 byl zaveden nový skladový software – zjednodušení evidence a zpřesnění finanční kontroly
2.11. Oblast administrativního servisu a jednoduchého cateringu pro akce pořádané odborem sekretariátu hejtmana Kancelář hejtmana zajišťuje: • plnění úkolů odboru sekretariátu hejtmana souvisejících s výkonem funkce hejtmana kraje, náměstků hejtmana kraje a úkolů souvisejících s činností zastupitelstva kraje, rady kraje, výborů zastupitelstva • přípravu denních rozvrhů hejtmanovi kraje, náměstkům hejtmana a členům rady kraje, organizuje a zajišťuje přijetí návštěv u hejtmana a členů rady kraje • přípravu podkladů pro pracovní jednání • písemné nebo ústní překlady jednoduchých textů, nevyžadující znalosti odborné terminologie • informační servis pro členy zastupitelstva kraje • spolupráci s volenými orgány kraje • jednání rady kraje a zastupitelstva kraje, zpracovává zápisy z jednání, soustřeďuje podkladové materiály, zpracovává usnesení a zajišťuje jejich rozeslání • evidenci úkolů uložených radou kraje a zastupitelstvem kraje, sleduje a kontroluje jejich plnění • agendu komisí a výborů, řídících výborů a pracovních skupin • metodickou pomoc členům poradních orgánů rady kraje a zastupitelstva kraje • zajišťuje občerstvení pro zasedání rady kraje, zastupitelstva kraje a pro akce pořádané odborem sekretariátu hejtmana
Číslo stránky
14
2.12. Oblast pronájem nebytových prostor v sídle kraje Vysočina Výchozí stav: Nebytové prostory v sídle kraje Vysočina jsou využívány především pro konání školení zaměstnanců krajského úřadu a zaměstnanců obecních úřadů kraje Vysočina, odborných seminářů a konferencí, jejichž pořadatelem nebo spolupořadatelem je kraj Vysočina, případně Krajský úřad kraje Vysočina. V roce 2003 schválila rada kraje Pravidla pro pronajímání nebytových prostor v sídle kraje Vysočina. Tato pravidla vymezují nebytové prostory určené k pronájmu fyzickým a právnickým osobám, které podaly žádost a upravují postup při jejich pronajímání. Současný systém pronájmu nebytových prostor je založen na níže uvedeném postupu a je plně zajišťován oddělením kanceláře hejtmana: Akce pod záštitou člena rady kraje: • rezervace zasedací místnosti • vyplnění formuláře na pronájem zasedacích místností • příprava předávacího a přejímacího protokolu, přílohy k protokolům (požární evakuační plán, požární řád). • tisk popisek • zajištění technického zázemí – rezervace notebooku, dataprojektoru, příprava zasedací místnosti – stolové uspořádání, ozvučení • umístění popisek, technická podpora • předání a podpis předávacího protokolu, předání příloh • převzetí zasedací místnosti, kontrola technického vybavení a podpis přejímacího protokolu Akce pořádané dle Pravidel pro pronajímání nebytových prostor: • rezervace zasedací místnosti • vyplnění formuláře na pronájem zasedacích místností • vyhotovení smlouvy o pronájmu nebytových prostor • příprava předávacího a přejímacího protokolu, přílohy k protokolům (požární evakuační plán, požární řád). • tisk popisek • zajištění technického zázemí – rezervace notebooku, dataprojektoru, příprava zasedací místnosti – stolové uspořádání, ozvučení • umístění popisek, technická podpora • předání a podpis předávacího protokolu, předání příloh • převzetí zasedací místnosti, kontrola technického vybavení a podpis přejímacího protokolu • vyhotovení příkazu k vystavení faktury Četnost konání akcí: Četnost zajišťovaných akcí - v průměru jsou 3 - 4 akce týdně, v některých dnech není výjimkou, že se zajišťují i 2 – 3 akce během jednoho dne. V průběhu roku zajišťuje oddělení kanceláře hejtmana cca 12 – 15 akcí o víkendech, pravidelně 4 x měsíčně zajišťuje kancelář hejtmana v době od 17:00 do 21:00 hod. odborné semináře. 2.13. Oblast pracovních vztahů a pracovních činností obecně •
Zaměřujeme se na zákonnost naší činnosti, včetně souladu s vnitřními předpisy kraje (především v oblasti cestovních náhrad, finanční kontroly, spisové služby, ochrany osobních údajů, svobodného přístupu k informacím).
Číslo stránky
15
• • •
Zefektivnili jsme způsob sledování čerpání rozpočtu a některé navazující procesy (způsob zadávání zakázek, sledování dotací apod.). Zpřesnili jsme způsob provádění finanční kontroly na pozici příkazce operace. Zefektivnili jsme způsob oběhu účetních dokladů – zavedli jsme v plném rozsahu optický archiv.
3. Oddělení pro řešení mimořádných situací 3.1. Bezpečnost dálnice D1 • • • • •
koordinace a spolupráce na zpracování „Studie proveditelnosti monitorovacího a informačního systému na dálnici D1 v úseku procházejícím krajem Vysočina“ iniciativa kraje a spolupráce s MD a ŘSD za účelem výstavby monitorovacího a informačního systému (výstavba kamerového systému a proměnných informačních tabulí na D1) připojení dálničních odd. PČR ke kamerovému systému ŘSD za finanční podpory kraje aktivní činnost v mezirezortní pracovní skupině ke zpracování metodiky „Činnosti složek IZS při vzniku dopravní nehody velkého rozsahu“ řešení mimořádné události na D1 dne 20. 3. 2008 (největší silniční hromadné havárie v dějinách ČR) na strategické úrovni
3.2. Rozvoj sil a prostředků složek IZS působících na území kraje Vysočina (množství a kvalita) • •
• •
iniciativa kraje Vysočina směřující k personálnímu posílení PČR (zejména dálničních oddělení) navýšení počtu policistů inspektorátu cizinecké policie v Jihlavě z počtu 7 na počet 84. Jedná se především o policisty na úseku kontroly pobytu cizinců. Tyto uniformované policisty leze využít při činnosti v rámci IZS. Tito příslušníci byli převedeni z cizinecké policie z příhraničních okresů v souvislosti se vstupem ČR do Schengenského prostoru. finanční podpora HZS kraje Vysočina k obnově a rozvoji požární techniky a vybavení záložního pracoviště Krizového štábu (KŠ) kraje finanční podpora ostatních složek IZS ke zvýšení akceschopnosti (záchranná brigáda kynologů, oblastní spolky ČČK, krajské sdružení hasičů)
3.3. Dlouhodobé úsilí kraje o vznik krajské správy Policie ČR v kraji Vysočina se sídlem v Jihlavě • • • •
iniciace prvotních jednání o změnách působnosti krajských správ PČR (území kraj Vysočina spadá do působnosti tří policejních správ) příprava analytických podkladů řada jednání a písemná korespondence hejtmana se zástupci krajských správ policie, ministerstva vnitra a policejního prezidia prosazení strategického cíle kraje v reformě policie ČR s předpokladem vzniku krajské správy policie v kraji Vysočina nejpozději do konce roku 2012. (reálný předpoklad je rok 2010)
Číslo stránky
16
3.4. Iniciativa kraje a výrazné ovlivnění realizace reformy ozbrojených sil České republiky •
•
aktivní prosazování zájmů kraje Vysočina k zachování a rozvoji 22. letecké základny Náměšť nad Oslavou - příprava podkladových materiálů pro jednání meziresortní komise - spolupráce s představiteli samosprávy a zástupci regionu v Parlamentu ČR - řada jednání a písemná korespondence hejtmana se zástupci ministerstva obrany a generálního štábu AČR silná snaha kraje o změnu navrhované podoby transformace záchranných praporů - detailní příprava připomínek k transformaci resortu Ministerstva obrany - jednání se zástupci Jihočeského a Jihomoravského kraje za účelem koordinace společného postupu - osobní jednání s ministryní obrany, s náčelníkem generálního štábu - korespondence s premiérem, ministerstvem obrany, generálním štábem AČR
3.5. Zefektivnění práce složek IZS – vzájemná integrace jednotlivých složek IZS, především ICT •
• • •
spolupráce při vzniku Integrovaného operačního střediska PČR (IOS) v kraji se sídlem v Jihlavě. IOS v rámci koordinace disponuje všemi silami a prostředky PČR, které se nacházejí na území kraje, přijímá tísňové volání z celého kraje a vykonává další operační činnosti ve spolupráci s OI zabezpečení internetového připojení operačních středisek PČR včetně HW a SW prostředků spolupráce na těsnějším propojení ICT operačních středisek složek IZS spolupráce na vybavení některých složek IZS GPS jednotkami
3.6. Projekt integrace krizového a operačního řízení v kraji Vysočina • • •
koordinace a spolupráce na zpracování „Studie proveditelnosti projektu integrace krizového a operačního řízení v kraji Vysočina“, kterou nechal kraj Vysočina zpracovat – cena studie činila 690 tis. Kč spolupráce na přípravě realizace projektu v rámci řešení projektu integrace krizového a operačního řízení v kraji Vysočina byla k realizaci zvolena varianta integrace, která představuje technologickou integraci jednotlivých operačních středisek všech tří základních složek IZS a současně i vybudování a vybavení pracoviště krizového řízení kraje (zejména zasedací místnosti krizového štábu včetně dostatečného zázemí s vazbami na jednotlivá operační střediska základních složek IZS až do úrovně jednoho plnohodnotného dispečerského pracoviště každé základní složky a případně i dalších organizací městská policie, KSÚSV, SSÚD, ČEZ-EDU, KVV, Povodí atd.). Prostory pracoviště krizového budou budovány jako dvojúčelové zařízení s možností jejich využití za běžných situací pro školení, porady apod.
3.7. Budoucnost a další rozvoj jaderné energetiky v kraji Vysočina •
•
spolupráce s orgány územní samosprávy, občanským sdružením, sdružením obcí, společností ČEZ, a.s. k zachování provozu technologického zařízení, včasné provedení obnovy výrobních kapacit a pro záměr rozvoje výrobních kapacit Jaderné elektrárny Dukovany příprava podkladových materiálů pro jednání zastupitelstva včetně analýzy vlivu existence Jaderné elektrárny Dukovany na své okolí
Číslo stránky
17
-
bylo dosaženo vyslovení jednoznačné podpory kraje Vysočina usnesením zastupitelstva kraje pro projekt obnovy a rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany (s výstavbou nových reaktorů) rovněž usnesením zastupitelstva kraje byla vyjádřena podpora kraje Vysočina obcím ležícím v pásmu havarijního plánování jaderné elektrárny v jejich snaze získat legislativní oporu pro kompenzace za zvýšené povinnosti díky iniciativě kraje Vysočina podporované servisem OSH se problematika budoucnosti jaderné energetiky na Vysočině a obecněji v České republice stala široce diskutovaným veřejným tématem i tématem jednání různých orgánů a institucí
3.8. Řešení havarijního stavu na vodním díle Mostiště (2005 – 2006) • • • • • •
spolupráce na řešení opravy hráze v rámci krizového řízení (k zajištění neodkladných zabezpečovacích prácí bylo nutno vyhlásit stav nebezpečí) ustanovení pracovní skupiny „Mostiště“ realizaci opatření k zajištění bezpečnosti obyvatel v bezprostředním okolí vodního díla - ochrana životů, zdraví, majetku a životního prostředí (při vzniku zvláštní povodně v případě porušení hráze), příprava aktivace systému nouzové zásobování pitnou vodou z důvodu akutní hrozby nedostatku pitné vody organizace týdenní provozní zkoušky mobilní úpravny vody na VD Mostiště, zaškolení pracovníků obsluhy vodárenských společností v kraji modernizace úpravny vody Mostiště
3.9. Zajištění dvou provizorních přemostění (2006) • • • •
• • •
zabezpečení výstavby mostních provizorií (povodní stržený most v obci Číchov, preventivní překopání pozemní komunikace mezi obcemi Ocmanice a Naloučany) zabezpečení AČR k záchranným pracím (odstranění zbytků spadlého mostu v obci Číchov a uvolnění koryta řeky Jihlavy) zajištění posílení signálu mobilního operátora v obci Číchov koordinace a spolupráce s dotčenými orgány samosprávy (obce, ORP), Ministerstvem dopravy, Správou státních hmotných rezerv, AČR – 152. záchranný prapor Kutná Hora, 151. ženijní prapor AČR Bechyně, Univerzitou obrany (zpracovatel projektové dokumentace výstavby mostních provizorií), Povodím Moravy, s.p., střediskem Správy a údržbou silnic Třebíč prokázána příprava a funkčnost systému hospodářských opatření pro krizové stavy v praxi spolupráce při obnově území (s obcí Číchov, MMR), dotace obci na studii proveditelnosti (98 000 Kč) k posouzení podmínek výstavby nového mostu a dotaci na zpracování dokumentace pro územní řízení (118 000 Kč) zabezpečení dotace z rozpočtu kraje na obnovu vozovky Číchov – Chlum (497 000 Kč), vozovka obnovena v roce 2007
3.10. Řešení dalších mimořádných událostí a krizových situací • •
organizace semináře na pomoc obcím postiženým orkánem Kyril, zajištění soupisu škod, spolupráce s MMR organizování pomoci obcím v zimě roku 2006, jednalo se o statické posouzení objektů, u kterých hrozilo poškození střech přívalovým sněhem
Číslo stránky
18
•
administrace dotace obcím a organizacím zřizovaným krajem na úhradu statického posouzení – kraj poskytl postiženým obcím dotaci na částečnou úhradu statického posouzení v celkové výši 33 tis. Kč
3.11. Větrné elektrárny • • • •
uspořádání semináře a vydání metodického listu pro starosty obcí, jehož cílem je poskytnou objektivní informace o této problematice a doporučit postup obcí v souvislosti se záměry výstavby větrných elektráren v kraji Vysočina. řešení problematiky ohrožení života a zdraví osob a zvířat a ohrožení bezpečnosti silničního provozu odpadávajícími a odlétajícími segmenty námrazy z lopatek rotorů větrných elektráren řešení stížností občanů, místní průzkum, jednání s dotčenými orgány a organizacemi k zamezení působení rizik stanoviska k záměrům výstavby nových větrných parků v kraji z hlediska bezpečnosti
3.12. Vybudování odpovídajícího zázemí pro práci (bezpečnostní rada, krizový štáb, povodňová komise) • • •
krizových
orgánů
kraje
dovybavení pracoviště krizového řízení kraje Vysočina (ICT, provozně-technické vybavení, pomůcky a ochranné prostředky členů KŠ) ustanovení pracovní skupiny KŠ kraje „Doprava“ osvědčila se personální příprava a prověrky akceschopnosti KŠ kraje Na tuto činnost kraj Vysočina každoročně plánuje ve svém rozpočtu nemalé finanční prostředky: Rok 2004 2005 2006 2007 2008
Částka (v tis. Kč) 140 340 105 150 230
Celkem
965
3.13. Cvičení IZS a orgánů KŘ • •
spolupráce se složkami IZS na přípravě a organizaci krajských cvičení IZS HORIZONT (v letech 2004 –2007) spolupráce na přípravě cvičení ZÓNA 2008 (vnitrostátní vícestupňové cvičení orgánů krizového řízení a složek IZS) Plánované výdaje v rozpočtu kraje v jednotlivých letech: Rok 2004 2005 2006 2007 2008 Celkem
Částka (v tis. Kč) 150 100 100 100 70 520
Číslo stránky
19
3.14. Publikační činnost v oblasti krizového řízení, IZS a bezpečnosti • • •
zpracování, výroba a distribuce „skládačky“ Kapesní průvodce pro mimořádné situace odborná informační brožura „Vysočina bezpečný region“ tématické články, informace v novinách kraje Vysočina, zpravodaji KrÚ, na webových stránkách KrÚ (sekce bezpečnost a mimořádné situace)
3.15. Spolupráce na vzdělávacích akcích s Centrem pro bezpečný stát o.s. • • •
spolupráce na seminářích na téma „Komunikace v krizových situacích“ spolupráce na televizním spotu – „Reakce řidičů na komunikaci v případě nutnosti průjezdu složek IZS“ popularizace činnosti kraje v oblasti IZS, krizového řízení a bezpečnosti
3.16. Kompletní administrace dotací obcím •
kompletní zpracování žádostí obcí o dotace na odstranění povodňových škod Výdaje na odstraňování škod v jednotlivých letech Rok 2004 2005 2006 2007 2008 Celkem
•
4 800 000 1 245 700 2 404 535 542 214 118 715 9 111 164
poskytování finančních prostředků obcím na zabezpečení akceschopnosti jednotek požární ochrany obcí v tis. Kč SDH HZS kraje
•
Částka (v tis. Kč)
2004 5 300 3 000
2005 5 800 4 000
2006 5 800 4 000
2007 6 006 4 000
2008 6 000 4 400
Celkem kraj Vysočina poskytl za uplynulé roky 48 306 tis. Kč. Dotace na SDH jsou určeny na věcné výdaje jednotek požární ochrany SDH obcí kraje Vysočina. Dotace se skládá z příspěvků na soutěže a na rozvoj akceschopnosti jednotek SDH obcí zařazených do plánu plošného pokrytí kraje Vysočina. Dotace pomáhá zvýšit celkovou připravenost jednotek požární ochrany na řešení mimořádných a krizových situací. Dotace HZS kraje Vysočina je určen na repasi, opravu a údržbu požární techniky a zařízení a dále na vybavení záložního pracoviště K 9. Dotace HZS znamenají v konečném důsledku zvýšení celkové bezpečnosti v regionu po stránce mimořádných událostí, neboť HZS je hlavní pilíř IZS. poskytování finančních prostředků obcím na zabezpečení akceschopnosti jednotek požární ochrany obcí v přenesené působnosti. Jedná se o prostředky na úhradu výjezdu mimo územní obvod jednotky, vybavení sborů a odbornou přípravu. Účelem dotace je, aby si jednotky PO zařazené do plánu plošného pokrytí kraje zachovaly
Číslo stránky
20
odpovídající akceschopnost. (Prostředky na tyto dotace získává kraje ze státního rozpočtu) Poskytování finančních prostředků obcím na zabezpečení akceschopnosti jednotek požární ochrany obcí v přenesené působnosti: Rok 2004 2005 2006 2007 2008
Částka (v tis. Kč)
Celkem
3 780 3 770 3 910 4 004 5 876 21 340
3.17. Vybudování informačního systému nakládajícího s utajovanými informacemi • • • •
zajištění zpracování bezpečnostní dokumentace ve spolupráci s OI pořízení odpovídajícího HW vybavení certifikace provedená Národním bezpečnostním úřadem schválení informačního systému do provozu
3.18. Datový sklad •
spolupráce v rámci pracovního týmu na přípravě datových zdrojů pro datové tržiště „Integrovaný záchranný systém“ a aktualizaci dat
3.19. Prevence kriminality Přijetí programových a koncepčních materiálů: • schválen Program prevence kriminality kraje Vysočina na rok 2007 až 2008 – splnění základní podmínky pro zapojení kraje Vysočina do programu Partnerství • přijato rozhodnutí Zastupitelstva kraje Vysočina o zapojení kraje Vysočina do krajské úrovně prevence kriminality v období 2009 až 2011 s možností čerpání finančních prostředků na prevenci kriminality ze státního rozpočtu (podmínkou je zpracování Koncepce prevence kriminality kraje Vysočina na období 2009 až 2011). Zapojení kraje Vysočina a obcí kraje Vysočina do Programu prevence kriminality na místní úrovni – Partnerství, který byl každoročně vyhlašován Radou vlády pro prevenci kriminality: • kraj Vysočina se zapojil do této aktivity v roce 2007 a obdržel dotaci ve výši 750 tis. Kč. Společně s vlastním podílem ve výši 84 tis. Kč, tj. celkem 834 tis. byla realizována opatření na úpravu přechodů pro chodce metodou 3D • od roku 2004 se do této aktivity s podporou kraje Vysočina zapojilo 12 měst a obcí, které obdržely dotaci v celkové výši 10,5 mil. Kč. Tyto prostředky byly použity na realizaci opatření v rámci situační prevence (kamerové dohlížecí systémy, opatření ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu ad.), sociální prevence (budování dětských hřišť a sportovišť, aktivity zaměřené na rizikovou skupinu dětí a mládeže, včetně romských ad.) a informovaní občanů o možnostech ochrany před kriminalitou • od roku 2009 bude podobný program vyhlašovat a finance na prevenci kriminality rozdělovat kraj Vysočina Prevence majetkové kriminality • poskytovány dotace z rozpočtu kraje Vysočina na ochranu obecního nemovitého majetku obcím kraje Vysočina (obecní úřady, školy, kulturní zařízení, sklady, požární
Číslo stránky
21
•
zbrojnice ad.) s cílem omezit počet krádeží vloupáním do těchto objektů a výši způsobené škody na majetku obcí od roku 2004 bylo poskytnuto obcím 266 dotací ve výši 5,7 mil. Kč na instalaci elektronické signalizace a mechanických zábran. Přehled o celkové výši finančních prostředků vynakládaných na ochranu obecního majetku v kraji Vysočina, z toho dotace poskytnuté krajem a vývoj způsobených škod: Rok
vynaloženo celkem v tis. dotace kraje v tis.
2004 2005 2006 2007
5 893 1 888 2 513 3 103
2 534 878 1 015 1 289
způsobená v tis. 1 472 928 738 539
škoda
Škoda způsobená krádežemi vloupáním v roce 2007 je téměř o 2/3 nižší než v roce 2004
Specifické programy prevence kriminality • poskytovány granty z Fondu Vysočiny na sociální prevenci s cílem spolufinancovat projekty zaměřené na práci s pachateli a potenciálními pachateli trestných činů a na pomoc obětem trestných činů. Jedná se o aktivity, které jsou směrovány na organizování volného času nezletilých a mladistvých, na orientaci v právních předpisech postihujících kriminalitu a na poskytování pomoci v případě, že se občan stane obětí trestného činu, aktivity zaměřené na rizikové skupiny zejména dětí a mládeže – potenciálních pachatelů, případně obětí trestných činů. • od roku 2004 bylo podpořeno celkem 54 projektů NNO, obcí a škol a byla poskytnuta dotace ve výši 4,8 mil. Kč. Přehled o dotacích poskytnutých krajem Vysočina na sociální prevenci od roku 2004: Rok 2004 2005 2006 2007
dotace kraje v tis. 809 1 499 1 023 1 416
Přesto, že v roce 2007 bylo spácháno nejvíce trestných činů od roku 2004, podíl nezletilých a mladistvých pachatelů na celkovém počtu pachatelů se nezvyšuje. Podíl nezletilých pachatelů klesl ze 3,3 % v roce 2004 na 2,9 % v roce 2007. Podíl mladistvých pachatelů na celkovém počtu pachatelů byl 6,3 % v roce 2004 a 6,2 % v roce 2007. 3.20. Integrace cizinců • • •
kraj Vysočina se ve spolupráci s obcemi podílel na realizaci Státního integračního programu zaměřeného na integraci cizinců a přesídlování krajanů z Kazachstánu zejména v oblasti zajišťování bydlení a jejich integrace do společnosti například v roce 2006 to bylo 5 cizinců-azylantů a v roce 2007 celkem 18 krajanů z Kazachstánu kraj Vysočina poskytuje v rámci grantového programu Prevence kriminality dotace neziskovým organizacím (občanské poradny) na integraci cizinců a krajanů z Kazachstánu
Číslo stránky
22
3.21. Zabezpečení úkolů přenesené působnosti státní správy, zejména v oblastech upravených zákony • • • • • • • • • •
239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o bezpečnostní způsobilosti 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona 225/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů
Číslo stránky
23
B) Odbor sekretariátu ředitele a krajského živnostenského úřadu Charakteristika odboru sekretariátu ředitele a krajského živnostenského úřadu: Odbor sekretariátu ředitele a krajského živnostenského úřadu Úředník na úseku organizace práce sekretariátu ředitele a krajského živnostenského úřadu, asistentka
Oddělení personální
Oddělení správní
Oddělení právní a krajského živnostenského úřadu
Úkoly odboru sekretariátu ředitele a krajského živnostenského úřadu jsou zaměřeny na 2 oblasti činnosti krajského úřadu. První oblastí je poskytování odborné podpory řediteli krajského úřadu a dále pak orgánům kraje. Druhým okruhem činnosti je pak vykonávání správních činností v níže uvedených oblastech. V současnosti má 28 funkčních míst obsazených 26 zaměstnanci. (z toho 1 vedoucí odboru a 1 úředník na úseku organizace práce sekretariátu ředitele a krajského živnostenského úřadu, asistentka). Odbor sekretariátu ředitele a krajského živnostenského úřadu vykonává zejména následující činnosti: •
Oddělení personální: pracovněprávní vztahy, personální a sociální rozvoj, vzdělávání, hodnocení, platová agenda a agenda odměňování (6 zaměstnanců).
•
Oddělení správní: nahlížení do Sbírek zákonů, Sbírky mezinárodních smluv a Věstníku EU, plní povinnosti registračního orgánu při vedení registru dle zákona o střetu zájmů, příprava podkladů pro jmenování tajemníka OÚ, státní občanství, volby, matriky,vidimace a legalizace, registrace DSO a ZSPO, metodická pomoc obcím, veřejnoprávní smlouvy, přezkoumávání rozhodnutí o přestupcích a rozhodnutí vydaná dle § 5 OZ, dozor nad přenesenou působností obcí,metodický a odvolací orgán na úseku evidence obyvatel, občanských průkazů,cestovních dokladů, zastupování úřadu před soudem dle zákona č. 150/2002 Sb.,o soudním řádu správním (12 zaměstnanců x 1 volné funkční místo).
•
Oddělení právní a krajského živnostenského úřadu: právní služby pro všechny orgány kraje, stanoviska k návrhům zákonů a prováděcích předpisů, vymáhání pohledávek kraje, zastupování kraje před soudem, pracovněprávní vztahy, povinnosti vyplývající ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, právní předpisy kraje, výkon státní správy na úseku živnostenského podnikání, výkon státní správy na úseku podnikání v zemědělství, dozor nad dodržováním zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, válečné hroby a pohřebnictví (6 zaměstnanců x 1 volné funkční místo).
Číslo stránky
24
1. Personální oddělení 1.1. E-learning Byl zaveden e-learnigový vzdělávací systém v programu eDOCEO. Proběhlo jeho pilotní ověřování na testovacím kurzu „Správní řád“ (zúčastnilo se 151 úředníků kraje ve dvou fázích – cvičný a ostrý test). Všichni zaměstnanci kraje absolvovali e-learnigový vzdělávací program „Bezpečnost v IT“ a úspěšně prošli závěrečným testem. Tento kurz je přidělován i každému novému zaměstnanci. Dalším záměrem pro využití e-learningového vzdělávání je oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 1.2. Vzdělávání vedoucích úředníků V listopadu roku 2004 se v prostorách krajského úřadu uskutečnilo vzdělávání vedoucích úředníků v obecné části, kterého se zúčastnilo 49 vedoucích zaměstnanců kraje. Ve stanovené lhůtě byla splněna povinnost vyplývající vedoucím úředníkům ze zákona č. 312/2002 Sb. Ostatní vedoucí úředníci byli zařazeni do bezplatných pilotních projektů realizovaných MV ČR. Nově nastupující vedoucí úředníci jsou pak vysíláni na individuální akreditované kurzy vzdělávání vedoucích podle potřeby. Pro vedoucí odborů byla realizována školení a tréninky k otázkám strategického řízení. V roce 2008 navazují v této oblasti tréninky pro vedoucí oddělení. Pro tuto skupinu vedoucích byl v závěru roku 2007 připraven vícedenní kurz „Vedení lidí (Leadership) – manažérský kurz pro střední management“, jehož cílem bylo podpořit rozvoj znalostí a dovedností v oblasti vedení lidí a zároveň zefektivnit práci vedeného týmu. V současné době se sleduje využívání nabytých dovedností v praxi. 1.3. Zvláštní odborné způsobilosti Úředníci kraje Vysočina zařazeni do krajského úřadu, kteří vykovávají správní činnosti pro něž je vyhláškou č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků a o změně některých zákonů předepsáno složení zkoušky zvláštní odborné způsobilosti, absolvují přípravu a zkoušku u Institutu pro místní správu Praha. Složením zkoušky prošlo v období listopad 2004 – květen 2008 109 úředníků kraje Vysočina zařazených do krajského úřadu a pouze 7 z nich zkoušku opakovalo, tzn. že úspěšnost odpovídá 93,6%. 1.4. Centralizované vzdělávání V období listopad 2004 až květen 2008 bylo realizováno 131 vzdělávacích aktivit organizovaných krajským úřadem v jeho prostorách s celkovým počtem 7930 účastníků (4028 zaměstnanců kraje, 3659 zaměstnanců obcí, a 243 zaměstnanců příspěvkových organizací). Průměrné náklady na 1 účastníka činily 242 Kč. Pro obce a příspěvkové organizace kraje Vysočina jsou tyto vzdělávací akce realizovány zcela zdarma. Jedná se o nadstandardní formu podpory jejich zaměstnancům. Pololetní katalog vzdělávacích akcí krajského úřadu je sestavován na základě identifikovaných potřeb krajského úřadu, obcí a příspěvkových organizací. Průběh každé akce je následně účastníky hodnocen z hlediska odborné úrovně obsahu, odborné úrovně lektora, metod zvolených pro výklad, přínosu pro každodenní praxi. Komplexní vyhodnocení je v textové a grafické podobě zpracováváno a umístěno na Intranetu krajského úřadu.
Číslo stránky
25
V důsledku realizace vzdělávacích akcí ve vlastních prostorách dochází nejen k maximálnímu přizpůsobení zaměření a obsahu vzdělávacích akcí s potřebami, ale také ke značné finanční úspoře. Počet účastníků vzdělávacích akcí za období 2004-2008 1 600 1 361
1 400
1 227
1 009
1 322 975
1 000 800 600
322
400 200
68
0
141 4
0
92 82
20
0
od listopadu 2004
2005
2006
2007
do května 2008
období
kraj
obce
příspěvkové organizace
Celkový počet účastníků na vzdělávacích akcí za období 2004-2008 3 000 2 370
2 500 počet účastníků
počet účastníků
1 200
1 307
2 554
2 438
2 000 1 500 1 000 496 500 72 0 od listopadu 2004
2005
2006
2007
do května 2008
Číslo stránky
26
Počet vzdělávacích akcí za obddobí 2004-2008 50 42
45 40
36
35 počet akcí
40
30 25 20 15 10 5
9 4
0 od listopadu 2004
2005
2006
2007
do května 2008
1.5. Vzdělávání ke správnímu řízení V souvislosti s účinností nového Správního řádu, který přinesl četné změny v oblasti správního procesu byly realizovány mimořádné aktivity. V období listopad 2004 – listopad 2005 bylo proškoleno v dvoudenních programech 181 úředníků kraje a 521 úředníků obcí. Za účelem koordinace činností a sdílení poznatků v oblasti správního řízení byla vytvořena metodicko-právní skupina krajského úřadu zajišťující jednotnou interpretaci a aplikaci v rámci kraje. Pravidelné dvoudenní konference ke správnímu řádu pod záštitou hejtmana kraje Vysočina (ve spolupráci s Masarykovou Univerzitou) se účastní řada renomovaných odborníků z akademických pracovišť, veřejné správy i justice (2006, 2007). 1.6. ECDL (European Computer Driving Licence) - příprava a testování zaměstnanců kraje Na přelomu roku 2005 a 2006 prošlo 45 zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu přípravou a testem v sedmi modulech certifikace mezinárodně uznávané počítačové gramotnosti, tzv. „ECDL Kompletem“. V období únor – listopad 2007 ukončilo přípravu 75 zaměstnanců. V současné době je držitelem certifikátu mezinárodně uznávané počítačové gramotnosti „ECDL Komplet“ 120 zaměstnanců, tj. 30 %. V dalším období se počítá s proškolením dalších zaměstnanců při současném monitoringu trhu za účelem nalezení jiného certifikátu IT dovedností. 1.7. Hodnocení 360° (vícezdrojové hodnocení) V průběhu prvního pololetí roku 2007 proběhlo na krajském úřadě hodnocení manažerských kompetencí a stylů (360° hodnocení). Hodnoceno bylo 17 zaměstnanců kraje Vysočina zařazených do krajského úřadu (vedoucí odborů, zástupce ředitelky a ředitelka). Stěžejním účelem provedení vícezdrojového hodnocení vedoucích úředníků bylo poskytnout podněty pro další zdokonalování činnosti Krajského úřadu kraje Vysočina cestou zlepšování
Číslo stránky
27
manažerských aktivit při řízení odborů (a celého úřadu), nasměrováním vhodného rozvoje manažerských dovedností vedoucích úředníků a posílením jejich motivace k následnému zdokonalování a vzdělávání. Současně bylo provedeno srovnání s manažerskými styly a kompetencemi, které hodnocení 360° identifikovalo u vedoucích odborů v roce 2003. Na základě výstupů z vícezdrojového hodnocení byly vedoucím aktualizovány plány vzdělávání. V roce 2008 bylo realizováno vícezdrojové hodnocení u vedoucích odborů, kteří byli nově jmenováni. 1.8. Pravidelné hodnocení zaměstnanců V souvislosti s vizí úřadu byly upraveny listy hodnocení pro pravidelné hodnocení zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců prováděného v ročním intervalu vždy k 30. 6. Hodnocení k 30. 6. 2005 již bylo provedeno podle kritérií zohledňující hodnoty samotné vize. V souladu s Akčními plánem a strategickým cílem „Zaměstnanci naplňují přijatý Etický kodex.“ z období 2006 - 2007 bylo zapracováno do hodnotících formulářů kritérium naplňování hodnot Etického kodexu. Nová organizační struktura krajského úřadu (sekční řízení) přinesla další úpravu hodnotících listů. Tato úprava spočívá v zavedení čtyř úrovňového systému hodnocení a úpravě některých hodnotících kritérií. Současně byly zapracovány inovace hodnotících listů, kterými je identifikace a inovace kritérií pro měření odbornosti zaměstnanců a naplňování Etického kodexu pro vyhodnocení strategických cílů P3, V1, Ř1pro roky 2008 - 2009. 1.9. Angličtina pro veřejnou správu (účast v pilotním ověření) Projekt reagoval na strategické výzvy a vládní dokumenty i programy Evropské unie v oblasti rozvoje lidských zdrojů, zejména v oblasti rozvoje a prohlubování jazykových kompetencí v rámci dalšího profesního vzdělávání. Byl realizován Centrem dalšího vzdělávání Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Vysokou školou polytechnickou v Jihlavě. Prohloubení jazykových kompetencí úředníků probíhalo prostřednictvím kombinované výuky která studium prostřednictvím e-learningu spojuje s prezenční výukou. Vytvořené sady multimediálních studijních opor pro výuky angličtiny odpovídaly dvěma úrovním výuky obecného i odborného jazyka, a to English for Specific Purposes I (ESP I) a English for Specific Purposes II (ESP II). Kurzy v obou úrovních probíhaly v období říjen 2006 – únor 2007. Úspěšně je získáním certifikátu ukončilo 35 zaměstnanců - certifikát ESP I získalo 11 zaměstnanců, certifikát ESP II získalo 24 zaměstnanců. Pilotní kurzy byly akreditovány MV ČR a účast v nich byla plně financována z prostředků ESF. Účasti v pilotním ověření bylo zajištěno vzdělávání zaměstnanců kraje Vysočina zařazených do krajského úřadu v odborném jazyce souvisejícím s výkonem veřejné správy. 1.10. „M & M – Mentoring a Magistrát“ (partnerství) Kraj Vysočina se na základě usnesení Rady kraje Vysočina ze dne 7. 3. 2006 stal partnerem projektu „M & M – Mentoring a Magistrát“, jehož realizátorem je hlavní město Praha. Projekt byl zahájen 1. 9. 2006. Hlavním cílem projektu M & M – Mentoring a Magistrát je vytvoření inovativní formy dalšího vzdělávání. Kraj Vysočina je oficiálním partnerem projektu a na základě získaných zkušeností působí jako odborný garant pro oblast metodologie mentoringu. Dosavadním výstupem projektu, zpracovanými na základě úzké spolupráce realizátora a partnera projektu, je vytvoření metodiky výběru mentorů a mentorovaných, manuálů pro mentory a příruček pro mentorované.
Číslo stránky
28
Přínosem projektu je medializace kraje Vysočina jako oficiálního partnera projektu a poskytovatele nejlepší praxe v oblasti uplatnění mentoringu, získávání nových zkušeností na úseku mentorování, vzdělávání nových i stávajících zaměstnanců. 1.11. Akreditované vzdělávací programy Kraj Vysočina je od roku 2003 akreditovanou vzdělávací institucí. V současně době disponuje udělenou akreditací u těchto 14 vzdělávacích programů: Vstupní vzdělávání; Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád; Veřejné zakázky; Správní řízení v oblasti provozu na pozemních komunikacích včetně řízení o přestupcích a bodovém hodnocení; Živnostenský zákon, předpisy související a jejich aplikace v praxi; Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů; Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích; Zákon o obcích a předpisy související; Studie proveditelnosti; Analýza nákladů a přínosů; Základy strukturální a regionální politiky EU; Projektové řízení; Veřejné zakázky a veřejná podpora; Finanční kontrola a audit. V důsledku realizace vlastních akreditovaných vzdělávacích akcí dochází nejen k maximálnímu přizpůsobení zaměření a obsahu vzdělávacích akcí potřebám, ale i k značné finanční úspoře. 1.12. Členství v ČAVIVS V září roku 2005 se kraj Vysočina stal řádným členem České asociace vzdělávacích institucí veřejné správy. Posláním a cílem tohoto sdružení je sdružovat instituce za účelem spolupráce na rozvoji vzdělávání úředníků veřejné správy, dbát na profesionalitu poskytovaných služeb. Členstvím v této asociaci je zajištěno prosazování potřeb a požadavků nejen kraje Vysočina, ale i ostatních územně samosprávných celků v oblasti vzdělávání úředníků. 1.13. Výběrová řízení V období listopad 2004 až květen 2008 bylo realizováno 183 výběrových řízení na obsazení volných pracovních míst, s celkovým počtem 2643 přihlášených uchazečů.
Porovnání vyhlášených výběrových řízení v období od listopadu 2004 do května 2008 rok
leden únor březen duben květen
červen červenec
srpen
září říjen
listopad
prosinec
celkem
2004
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
6
6
12
2005
6
5
4
2
3
2
1
1
5
1
2
4
36
2006
1
7
5
4
3
3
5
2
2
7
6
5
50
2007
13
2
8
4
6
1
6
1
4
3
9
5
62
2008
8
3
1
4
7
-
-
-
-
-
-
-
23
Číslo stránky
29
Počet výběrových řízení - porovnání v měsících 14 12 10 8 počet 6 4 2
rok 2004 (období od listopadu)
měsíc rok 2006
rok 2005
rok 2007
sin ec pr o
l is to pa d
en říj
zá ří
sr pe n
če rv en ec
če rv en
kv ět en
du be n
bř ez en
ún or
le de n
0
rok 2008 (období do května)
Počet výběrových řízení - porovnání v letech
2004 (období od listopadu)
12
rok
2005
36
2006
50
2007
62
2008 (období do května)
23
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
počet výběrových řízení
1.14. Metodická pomoc – pracovněprávní problematika Nad rámec zákonných povinností je tajemníkům obcí poskytována metodická pomoc v oblasti pracovněprávních vztahů. 1.15. Úřad roku „Půl na půl“ Krajský úřad se zúčastnil nultého a prvního ročníku soutěže Úřad roku „Půl na půl – respekt k rovným příležitostem“. Soutěž byla pod záštitou Ministerstva vnitra realizována obecně prospěšnou společností Gender Studies. V nultém ročníku se krajský úřad umístil na 8. místě. Výsledky prvního ročníku budou zveřejněny v II. pololetí roku 2008.
Číslo stránky
30
1.16. Sondy spokojenosti Byl zaveden systém hodnocení spokojenosti zaměstnanců kraje Vysočina zařazených do krajského úřadu. Od roku 2005 jsou každoročně ve druhém čtvrtletí prováděny sondy spokojenosti mezi zaměstnanci. Na základě výstupů jsou realizována navazující opatření orientovaná na zvýšení spokojenosti zaměstnanců kraje Vysočina zařazených do krajského úřadu. 1.17. Strategie řízení lidských zdrojů V lednu 2008 byla představena Strategie Řízení lidských zdrojů. Strategii představuje systémové řešení rozsáhlé problematiky. Z hlediska zaměstnanců jde o srozumitelnou informaci o tom, jak se budou v příštím období vyvíjet podmínky jejich zaměstnání. S dokumentem se lze seznámit na Portále strategického řízení Intranetu kraje Vysočina. 1.18. Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územně samosprávných celků – jednotná právní úprava postavení zaměstnanců ve veřejné správě Významnou výzvou pro nadcházející období bude záměr orgánů státní správy, kterým je komplexní úprava právního postavení zaměstnanců ve veřejné správě. Sloučení dvou zákonů přinese potřebu úpravy současně aplikovaných postupů a zajištění bezproblémového přechodu při nastavení současných institutů, které v sobě nese platný zákon o úřednících.
2. Oddělení správní Oddělení správní zajišťuje zejména výkon přenesené působnosti, kde úkoly a postupy jsou stanoveny zákonem. Přenesená působnost 2.1. Úsek voleb •
organizačně technické zabezpečení voleb do zastupitelstev krajů, které proběhly ve dnech 5. a 6. 11. 2004 • organizačně technické zabezpečení nových voleb do ZO Skorotice a Kyjov, které proběhly dne 4. 12. 2004 • organizačně technické zabezpečení nových voleb do ZO Moravecké Pavlovice, které proběhly dne 7. 5. 2005 • organizačně technické zabezpečení nových voleb do ZO Velký Rybník, které proběhly dne 3. 12. 2005 • organizačně technické zabezpečení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které proběhly ve dnech 2. a 3. 6. 2006 • organizačně technické zabezpečení řádných voleb do zastupitelstev obcí, které proběhly ve dnech 20. a 21.10. 2006 • organizačně technické zabezpečení opakovaných voleb do ZO Řídelov, které proběhly dne 31. 3. 2007 • organizačně technické zabezpečení dodatečných voleb do ZO – Kadolec, Sviny, Ocmanice a Zachotín, které proběhly dne 17. 2. 2007 • organizačně technické zabezpečení nových voleb do ZO Meziříčko, které proběhly dne 23. 6. 2007 V současné době byl podán návrh na vyhlášení nových voleb do ZO Rousměrov
Číslo stránky
31
Byla provedena odborná příprava 42 zaměstnanců obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a obecních úřadů, kde byly zřízeny alespoň 2 odbory a zajištěno složení zkoušky ze znalostí na úseku voleb těchto zaměstnanců. V současné době probíhá organizačně technická příprava voleb do zastupitelstev krajů. 2.2. Úsek správní řád, veřejnoprávní smlouvy • •
• • •
byli proškoleni zaměstnanci KrÚ a zástupci obecních úřadů k novému správnímu řádu zaměstnanec oddělení správního vede pracovní skupinu ke správnímu řádu na KrÚ. Před nabytím účinnosti správního řádu byly řešeny problémy, které by při aplikaci nového správního řádu mohly nastat, po nabytí účinnosti správního řádu jsou řešeny problémy, které se při jeho aplikaci vyskytly v praxi. Závěry pracovní skupiny byly publikovány ve Zpravodaji v současné době je ve Zpravodaji publikována judikatura správních soudů organizačně byly zajištěny dva workshopy zaměřené na nový správní řád a byly vydány sborníky materiálů bylo vydáno cca 490 souhlasů s uzavřením veřejnoprávních smluv
2.3. Úsek přestupků Kontrolní činnost – počet provedených kontrol: rok
2004
2005
2006
2007
2008 (I. pol.)*
počet
6
10
13
10
5
*na II. pololetí roku 2008 plánováno 6 kontrol
Porady pro pracovníky obcí, kteří vykonávají výkon přestupkové agendy: rok
2004
2005
2006
2007
2008 (I. pol.)*
počet
3
2
2
4
2
*na II. pololetí roku 2008 plánovány 2 porady
Přezkoumávaná rozhodnutí krajským úřadem: rok
2004
2005
2006
2007
2008 (I. pol.)*
počet
292
269
250
314
107
*uvedený počet je ke dni 31. 5. 2008
Číslo stránky
32
Podněty k přezkumnému řízení projednávané ministerstvy: rok
celkem
2004
12
2005
15
2006
9
2007
4
2008 (I. pol.)
5
Z toho rozhodnutí zrušeno Z toho přezkum nezahájen 3 9 4 11 4 5 0 4 1 *
* 4 podněty k provedení přezkumného řízení dosud nevyřízeny
Odvolání proti rozhodnutím KrÚ: rok
celkem
2004
1
2005
5
2006
2
2007
2
2008 (I. pol.)
0
Z toho rozhodnutí zrušeno Z toho odvolání zamítnuto 0 1 1 4 0 2 0 2 0 0
Veřejný ochránce práv: V roce 2005 byly veřejným ochráncem práv řešeny 2 stížnosti na postup KrÚ, obě byly shledány nedůvodnými. Semináře týkající se oblasti přestupkové agendy a souvisejících právních předpisů (externí přednášející): V roce 2004 se uskutečnil seminář se soudním znalcem v oboru doprava městská a silniční Ing. Alešem Vémolou, který byl zaměřen na problematiku vyšetřování dopravních nehod. V následujícím roce proběhl seminář k zákonu č. 168/1999 Sb., na kterém přednášel JUDr. Pavel Bušta, a seminář k právní úpravě přestupkového řízení po 1. 1. 2006 v návaznosti na nový správní řád s JUDr. Stanislavem Kadečkou. V roce 2006 přednášel JUDr. Jan Kněžínek, seminář reagoval na novelu zákona č. 361/2000 Sb. V roce 2008 je plánován seminář zaměřený na skutkové podstaty přestupků proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku a na specifika přestupkového řízení, na kterém bude přednášet JUDr. František Pártík z ministerstva vnitra.
Číslo stránky
33
Problémy Rozporná stanoviska ministerstev k téže věci. Úprava přestupků (zejména dopravních) je problematická tím, jak jsou formulovány některé skutkové podstaty přestupků. 2.4. Úsek matrik, státního občanství a vidimace a legalizace • • •
• • •
•
•
• • • •
• • •
bylo vydáno 32 591 osvědčení o státním občanství a na správních poplatcích vybráno cca 2 mil. 200 tis. Kč bylo přijato 344 žádostí o udělení státního občanství České republiky, 259 žádostí bylo vyřízeno bylo přijato 109 prohlášení o nabytí státního občanství České republiky podle ustanovení zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky upravujících nabývání státního občanství České republiky po rozdělení republiky zaměstnanci na úseku matrik a státního občanství zorganizovali školení matrikářů všech matričních úřadů kraje Vysočina k aplikaci zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, v matriční praxi za uvedené období bylo připraveno ke zkouškám podle ust. § 4a odst. 4 zákona č. 301/2000 Sb. a následně přezkoušeno 16 matrikářek v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, byly s touto problematikou podrobně seznámeny a poskytnuta metodická pomoc matrikářkám vykonávajícím tuto agendu (Magistrát města Jihlavy) v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), v platném znění, byly s touto problematikou obeznámeny úřady provádějící vidimaci a legalizaci bylo proškoleno 95 úředníků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností ze znalostí zákona č. 21/2006 Sb.. U všech byly zkouškou ověřeny znalosti právních předpisů týkajících se oblasti vidimace a legalizace, vybraných ustanovení právních předpisů týkajících se správních poplatků a správního řádu a byla ověřena schopnost jejich aplikace nepřetržitě je telefonicky poskytována metodická pomoc všem matričním úřadům kraje Vysočina (jsou zodpovídány telefonické dotazy) byla poskytována metodika k vedení matričních knih na prostředcích výpočetní techniky Ministerstvo vnitra ČR za uvedené období 2x vykonalo kontrolu výkonu matriční a státoobčanské agendy. Výsledkem obou kontrol bylo konstatování, že nebylo shledáno žádných nedostatků a činnost v obou oblastech je vynikající ve spolupráci s obecními úřady obcí s rozšířenou působností a pracovnicemi na úseku evidence obyvatel krajského úřadu bylo zajištěno odstranění chybovosti při uvádění údaje o státním občanství ČSFR v Informačním systému evidence obyvatel (WYSA) v souvislosti se změnou matričních obvodů bylo zajištěno předání příslušných matričních knih, sbírek listin a opisů matričních knih příslušným matričním úřadům na základě požadavku oblastních archivů byly na krajském úřadě shromážděny a následně těmto úřadům předány opisy matričních knih (okres Pelhřimov), v případě okresu Havlíčkův Brod bylo předání pouze organizačně zprostředkováno byla zavedena agenda CZECH POINTu, ve spolupráci s odborem informatiky bylo zajištěno technické a organizační zprovoznění tohoto systému
Číslo stránky
34
•
v souvislosti s výměnou archivních polic v archivu, kde jsou uloženy sbírky listin, opisy matričních knih a státoobčanské spisy, byly jednotlivé agendy přestěhovány a systematicky uspořádány
Problémy na daných úsecích: • ust. § 20 a § 24 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, v platném znění, neobsahuje výčet dokladů, které žadatel předkládá k žádosti o zjištění státního občanství České republiky a k vydání osvědčení o státním občanství České republiky. Zejména je postrádán bod, který by zajistil, aby osoby v případě, kdy se dlouhodobě zdržují v zahraničí, předkládaly doklady, které by svědčily o tom, že dosud nenabyly státní občanství cizího státu, resp., aby předkládaly doklady, které svědčí o tom, že státní občanství cizího státu nabyly. Absence výčtu dokladů koliduje se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (možnost přerušit správní řízení a vyžádat potřebné doklady, atd.). Státní občanství žadatele se tudíž obtížně posuzuje. • dalším problémem se v souvislosti s aplikací zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), v platném znění, jeví absence služby pro klienty krajského úřadu, a to kopírování za úplatu. Ust. § 6 odst. 3 výše citovaného zákona uvádí: „Vidimace se provádí na žádost. Vidimovanou listinu pořizuje žadatel na své náklady.“ • velké problémy vznikají při vybírání správních poplatků hrazených klienty, žádajícími o vydání osvědčení o státním občanství prostřednictvím Městského úřadu Třebíč. Tento úřad neuzavřel s krajským úřadem smlouvu o vybírání správních poplatků. Klienti jsou tak vystaveni vyšší finanční zátěži, neboť správní poplatky hradí složenkou prostřednictvím České pošty. Uhradí nejen 100,- Kč dle sazebníku správních poplatků, ale navíc ještě 20,- Kč poplatek České poště. V mnoha případech vlivem nepřiložení ústřižku o uhrazení správního poplatku k žádostem, dochází k pozdějšímu vydání osvědčení, než u ostatních úřadů, jimiž jsou správní poplatky přímo vybírány. • Ministerstvo vnitra, jako metodický orgán na úseku státního občanství a matrik, dle našeho názoru, neposkytuje metodickou pomoc náležitým způsobem. Jde zejména o absenci zápisů z porad, není nám zasílána slibovaná metodika k problematickým ustanovením zákona, resp. ke způsobu aplikace zákona 2.5. Úsek evidence obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů • • •
úřednice na úseku EO, OP a CD proškolily všechny obecní úřady v kraji v souvislosti s nabytím účinnosti nového správního řádu ve vztahu k uvedeným agendám byla zorganizována školení pro všechny obecní úřady I. stupně na téma přihlašování k trvalému pobytu a rušení údaje o místu trvalého pobytu spolu s matrikářkami krajského úřadu a obecními úřady obcí s rozšířenou působností se podílely na odstraňování chyb při uvádění státního občanství ČSFR v Informačním sytému evidence obyvatel (WYSA). Patříme k druhému nejlepšímu kraji co do úspěšnosti prošetření údaje ČSFR
2.6. Oblast registrace zájmových sdružení právnických osob a dobrovolných svazků obcí Probíhala aktualizace údajů v registru ZSPO a DSO, pozornost byla soustředěna zejm. na ta ZSPO a DSO, která delší dobu nevyvíjela činnost. V současné době probíhá výmaz
Číslo stránky
35
neaktivních DSO a ZSPO z registru na základě rozhodnutí finančních úřadů o souhlasu k ukončení činnosti těchto subjektů Samostatná působnost V 9 případech byly připraveny pro ředitele úřadu podklady pro jmenování tajemníků obecních úřadů do funkce Oddělení správní plní povinnosti registračního úřadu podle zákona o střetu zájmů
3. Oddělení právní a krajského živnostenského úřadu 3.1. Legislativa OSŘKŽÚ se aktivně podílí na přípravě legislativních materiálů a spolupracuje v oblasti legislativy s Asociací krajů České republiky, ministerstvy a dalšími ústředními orgány státní správy. • za „inventarizované období“ OSŘKŽÚ, ve spolupráci s ostatními odbory, připomínkoval více jak 250 návrhů zákonů, téměř 600 prováděcích právních předpisů, 50 návrhů věcných záměrů zákona a téměř 300 nelegislativních materiálů pro jednání vlády České republiky. Mezi nejdůležitější z nich patřily předpisy týkající se plnohodnotnosti kraje a jeho samotného fungování (zákon o krajích, zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákon o územně správním členění státu, zákon o Policii, zákon o osudech a soudcích, zákon o rozpočtovém určení daní apod.). • OSŘKŽÚ jako jeden z prvních krajů začal využívat elektronickou knihovnu legislativního procesu e-KLEP. I přes počáteční problémy se užívání systému ustálilo a v rámci kraje Vysočina funguje. • zástupci OSŘKŽÚ se účastní jednání legislativní skupiny AKČR, kde se mimo jiné připravovala společná novela zákona o krajích. • OSŘKŽÚ za „inventarizované období“ připravoval 2 zákonodárné iniciativy (1x novela zákona o obcích, 1 novela zákona o krajích pro poslance za kraj Vysočina). • OSŘKŽÚ pravidelně připravuje „problematické zákony“ pro setkání s poslanci a senátory. • OSŘKŽÚ pravidelně informuje představitele obecní samosprávy a občany kraje o novinkách ve Sbírce zákonů prostřednictvím Zpravodaje - rubriky Novinky ve Sbírce zákonů. • OSŘKŽÚ ve spolupráci s odborem informatiky zapojil obce kraje Vysočina do meziresortního připomínkového řízení k vládním návrhům právních předpisů a k významným nelegislativním materiálům vlády ČR týkajícím se územní samosprávy. 3.2. Vnitřní procesy • •
OSŘKŽÚ nastavil jednoduchý a transparentní systém přijímání a identifikace normativních instrukcí orgánů kraje (Pravidla Rady kraje Vysočina, Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina). OSŘKŽÚ systematizoval ochranu osobních údajů zpracovávaných krajem Vysočina. Nastavil jednoduchý, transparentní a efektivní systém ochrany osobních údajů prostřednictvím Směrnice o technicko organizačních opatřeních k zajištění ochrany osobních údajů.
Číslo stránky
36
•
OSŘKŽÚ právně zrealizoval přijaté závěry procesně organizačního auditu (organizační změna, ukončení pracovních poměrů, apod. OSŘKŽÚ v současnosti eviduje cca 21.500 smluv, z toho za inventarizované období cca 17.650.
•
Počet smluv uzavíraných krajem 5000 4000 3000 Počet sm luv
2000 1000 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 ½ 2008
1/2 2008
Počet smluv * 200 950 2.700 3.700 3.300 4.150 4.000 2.500
*počet smluv je zaokrouhlován
3.3. Exekuce OSŘKŽÚ za „inventarizované období“ realizoval 60 exekucí na peněžitá plnění (40 úspěšných, zbývajících 20 prozatím nebylo úspěšných – 3x konkurz, 1x likvidace, 16x nezjištěn účet). Realizované exekuce dle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v letech 2005 až 2008
počet exekucí
25 20
21
20
18
17
16
15
celkem
12
10
nevymoženo
6
5
5
vymoženo
3
1
1
0 2005
2006
2007
0
2008
roky
Číslo stránky
37
3.4. Ostatní agenda • •
• • •
OSŘKŽÚ se podílel na vzniku nového právního subjektu – Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod. OSŘKŽÚ se výraznou měrou podílel na tvorbě Metodického listu určeného pro starosty obcí kraje Vysočina s názvem „Doporučení pro postup obcí v souvislosti se záměry výstavby větrných elektráren v kraji Vysočina“, který slouží jako určité vodítko a usnadnění při rozhodování o této složité problematice OSŘKŽÚ se podílel na změně hospodářsko-právní formy nemocnic z příspěvkových organizací na akciové společnosti. OSŘKŽÚ se podílel na přípravě dotačního titulu pro obce na údržbu veřejné zeleně v průjezdních úsecích obcí v kraji Vysočina. OSŘKŽÚ se výraznou měrou podílel na zrušení částí zákona č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů (zejména realizace ústavní stížnosti, příprava podkladů pro poslance a senátory z kraje Vysočina, apod.)
3.5. Krajský živnostenský úřad •
• •
•
• •
Krajský živnostenský úřad se podílel na testování pilotního projektu nového Registru živnostenského podnikání ČR. Nový informační systém „Registr živnostenského podnikání“ byl v kraji Vysočina spuštěn v půli října 2005. Migrace dat podnikatelů proběhla bezproblémově a přístup krajského živnostenského úřadu i živnostenských úřadů v kraji Vysočina byl oceněn „migrující“ společností ICZ i Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Při následné konsolidaci dat v Registru živnostenského podnikání, na jejíž realizaci se Krajský živnostenský úřad metodicky podílel byly obecní živnostenské úřady v kraji Vysočina po celou dobu vyhodnocovány mezi nejlepšími v ČR. Krajský živnostenský úřad se podílel na vzniku tzv. Centrálních registračních míst. Vytvoření Centrálních registračních míst bylo prvním krokem ke zjednodušení administrativních postupů pro vstup do podnikání (projekt „ZAP“). Krajský živnostenský úřad navázal hodnotnou spolupráci s kontrolním partnerem – Českou obchodní inspekcí. Za dobu fungování této spolupráce bylo provedeno několik desítek společných kontrol, čímž dochází k úspoře času i nákladů kontrolovaných podnikatelů. Krajský živnostenský úřad byl v průběhu „inventarizovaného období“ 2x kontrolován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (kontrola výkonu přenesené působnosti). Při těchto kontrolách nebyly zjištěny žádné nedostatky a činnost krajského živnostenského úřadu byla označena jako „vysoce profesionální“ a „na velmi vysoké odborné úrovni“. O respektu vůči názorům krajského živnostenského úřadu mezi podnikateli svědčí i skutečnost, že za „inventarizované období“ nebyla proti rozhodnutí krajského živnostenského úřadu podána žádná žaloba k soudu. V souladu se zákonem č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byla zpracována evidence válečných hrobů v kraji Vysočina. Tato evidence mimo jiné slouží i jako podklad při vyřizování žádostí o poskytnutí dotací dle Zásad Zastupitelstva kraje Vysočina pro poskytnutí dotací na opravu a údržbu válečných hrobů a pietních míst vztahujících se k událostem 1. světové války u příležitosti 90. výročí jejího ukončení v roce 2008 a k činnosti československých legií, na jejichž tvorbě se OSŘKŽÚ aktivně podílel.
Číslo stránky
38
•
V rámci kraje Vysočina byly vydány všem obcím souhlasy k provozování veřejných pohřebišť současně se schválením přijatých řádů těchto pohřebišť.
3.6. Očekávané možné problémy •
• •
S ohledem na připravovanou novou komplexní právní úpravou soukromoprávních předpisů (zejména Občanského zákoníku, Obchodního zákoníku) a novou právní úpravou „Daňového řádu“, které zásadním způsobem mění principy dosavadního fungování těchto vztahů, lze očekávat přechodné problémy související s neexistencí ustálené judikatury a nejednotností právních výkladů. Aplikace novely Živnostenského zákona v praxi obecních živnostenských úřadů s ohledem na zásadní systémové změny (např. neexistence místní příslušnosti). V souvislosti s implementací evropských předpisů v ČR a tím souvisejícím novým přístupem k regulaci reklamy je možný nárůst správních a na ně navazujících soudních řízení zahájených na základě dozorové činnosti krajského živnostenského úřadu za tzv. nekalé obchodní praktiky, kterými jsou zejména agresivní reklama, klamavé obchodní praktiky.
3.7. Ambice do budoucna • Minimalizovat rizika v souvislosti s připravovanou změnou obecně závazných právních předpisů. • Poskytovat dostatečnou metodickou pomoc pro obecní živnostenské úřady, která by zajistila bezproblémovou implementaci novely živnostenského zákona do praxe obecních živnostenských úřadů. • Nadále poskytovat kvalitní právní služby pro všechny orgány kraje v souladu s Organizačním řádem krajského úřadu.
Číslo stránky
39
C) Oddělení vnitřní kontroly Oddělení vnitřní kontroly: - kontroluje všechny činnosti jednotlivých odborů a samostatných oddělení krajského úřadu, zpracovává vyhodnocení kontrolní činnosti krajského úřadu, eviduje a analyzuje plány kontrolní činnosti jednotlivých odborů a samostatných oddělení krajského úřadu, analyzuje výsledky kontrolních zjištění a navrhuje systémová opatření - vede centrální evidenci stížností a peticí doručených orgánům kraje, zpracovává roční zprávu pro radu kraje a ředitele krajského úřadu o stížnostech a peticích za uplynulé období. Počet zaměstnanců: 3 1. Kontrolní činnost Oddělení vnitřní kontroly vykonává v samostatné působnosti kontrolu, která je dle § 69 odst. 2 písm. e) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) svěřena řediteli krajského úřadu. To znamená, že oddělení vnitřní kontroly kontroluje všechny činnosti jednotlivých odborů a samostatných oddělení krajského úřadu, tj. vykonává následnou kontrolu uvnitř úřadu. Přehled o počtech provedených vnitřních kontrol a počtech kontrol se zjištěnými nedostatky za roky 2004 - I. pololetí 2008 je uveden v následující tabulce. Rok Celkem
2004 11
2005 30
2006 51
2007 30
I. pol. 2008 13
z toho se zjištěnými nedostatky
7
18
41
16
5
Počet vnitřních kontrol r. 2004 - I. pol. 2008 60
počet kontrol
50 40
Počet vnitřních kontrol celkem
30
z toho se zjištěnými nedostatky
20 10 0 2004
2005
2006
2007
I. pol. 2008
rok
Číslo stránky
40
2. Stížnosti Oddělení vnitřní kontroly zajišťuje v samostatné působnosti vedení centrální evidence stížností doručených orgánům kraje. Práce se stížnostmi je upravena předpisem kraje, který svým usnesením schvaluje rada kraje, to znamená, že stanoví pravidla pro přijímání a vyřizování stížností, a to v souladu s § 59 odst. 1 písm. h) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). V níže uvedené tabulce je zpracován přehled stížností za rok 2004 – I. pololetí 2008 řešených v souladu s pravidly rady kraje pro přijímání a vyřizování stížností. Nejsou v ní za roky 2006, 2007 a I. pololetí 2008 uvedeny počty stížností, které se vyřizují v přenesené působnosti podle § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, jenž nabyl účinnosti 1. 1. 2006.
Rok Celkem
2004 276
2005 256
2006 194
2007 190
I. pol. 2008 110
z toho vyřizováno orgány kraje
195
180
124
108
69
Stížnosti r. 2004 - I. pol. 2008 300
počet
250
celkem
200
z toho vyřizováno orgány kraje
150 100 50 0 2004
2005
2006
2007
I. pol. 2008
rok
3. Petice Oddělení vnitřní kontroly zajišťuje v samostatné působnosti vedení centrální evidence peticí doručených orgánům kraje. Práce s peticemi je upravena předpisem kraje, který svým usnesením schvaluje rada kraje, to znamená, že stanoví pravidla pro přijímání a vyřizování peticí, a to rovněž v souladu s § 59 odst. 1 písm. h) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). Počty peticí, které byly doručeny orgánům kraje v letech 2004 – I. pololetí 2008 jsou vyčísleny v níže uvedené tabulce. V této tabulce je rovněž uveden počet peticí, k jejichž řešení byla dána působnost některému z orgánů kraje. Rok Celkem
2004 11
2005 6
2006 2
2007 5
I. pol. 2008 4
z toho vyřizováno orgány kraje
10
2
2
4
4
Číslo stránky
41
Petice r. 2004 - I. pol. 2008 12
celkem
počet
10 8
z toho vyřizováno orgány kraje
6 4 2 0 2004
2005
2006
2007
I. pol. 2008
rok
4. Záměr do budoucna Neodmyslitelným faktem je, že orgány kraje, a především krajský úřad, musí poskytovat službu občanům na profesionální úrovni, za pomoci moderních postupů, efektivně, vstřícně, … K zajištění kvalitní služby veřejnosti byl, mimo jiné, přijat strategický cíl "P2 procento oprávněných stížností na činnost úřadu meziročně neporoste", který se daří naplňovat. Prioritou je dosavadní trend snižování procenta oprávněných stížností na zaměstnance kraje udržet i do budoucna. Jsme přesvědčeni, že provádění vnitřní kontrolní činnosti rovněž přispívá ke zkvalitnění poskytovaných služeb občanům, z tohoto důvodu se kontrolní činností budeme zaměřovat na vytipovaná rizika. Častými podněty pro kontrolní činnost jsou a nadále budou i podání a připomínky občanů k práci orgánů kraje.
Číslo stránky
42
Sekce ekonomiky a podpory D) Odbor ekonomický Kraj Vysočina hospodaří se svým majetkem a s vlastními finančními prostředky. Hlavním finančním nástrojem kraje je rozpočet na příslušný kalendářní rok. Veškeré ekonomické, rozpočtové i účetní operace kraje jsou realizovány ekonomickým odborem. Ekonomický odbor zaměstnává 38 zaměstnanců, je rozdělen do dvou oddělení – oddělení účetnictví a oddělení rozpočtu a financování a část zaměstnanců pracuje na detašovaných pracovištích v Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Třebíči a Žďáru nad Sázavou. Organizační struktura ekonomického odboru je následující: Odbor ekonomický (38 pracovníků) Správní agendy (2 pracovníci) Oddělení rozpočtu a financování (10 pracovníků)
Oddělení účetnictví (10 pracovníků)
Detašovaná pracoviště (15 pracovníků)
Ekonomický odbor vykonává jak samostatnou působnost, tak přenesený výkon státní správy. Do samostatné působnosti patří zejména zajišťování celého rozpočtového procesu od zpracování návrhu rozpočtového výhledu a návrhu rozpočtu, přes provádění hodnocení čerpání rozpočtu a zpracování rozpočtových opatření, až po vypracování závěrečného účtu. Ekonomický odbor provádí platební styk kraje a veškeré bankovní operace. Samostatnou působností je rovněž oblast zpracování účetnictví kraje, kdy ekonomický odbor v současné době provede cca 33, 5 tis. účetních operací za rok, jak je zobrazeno v následujícím grafu.
Číslo stránky
43
Přehled počtu účetních o perací 34000 33000 32000 31000 30000 29000
33 537
33 713 32 677 30 702 2004
2005
2006
2007
Ekonomický odbor se v samostatné působnosti podílí na finančním řízení příspěvkových organizací a rovněž se podílí na zabezpečení financování a spolufinancování projektů financovaných z prostředků EU. Při všech operacích provádí ekonomický odbor úkony správce rozpočtu a hlavního účetního, tedy úkony vyplývající ze zákona o finanční kontrole. V oblasti přenesené působnosti se v případě ekonomického odboru jedná o širokou oblast vztahů k obcím regionu, spočívající zejména v rozesílání dotací ze státního rozpočtu, tedy těch dotací, u nichž nemá kraj žádnou pravomoc v rozdělování a které nejsou součástí rozpočtu kraje. Jejich výše dosahuje více než 2,5 mld. Kč. Dále je z pověření státu zajišťován sběr účetních a rozpočtových dat obcí a jejich sumarizace a předávání do celostátních databází. Přenesenou působností je rovněž oblast přezkoumávání správních rozhodnutí obcí ve věcech místních poplatků, oblast veřejných sbírek, loterií a výherních hracích přístrojů. Rozpočet kraje Vysočina Kraj sestavuje rozpočet jako svůj hlavní nástroj finančního řízení na každý kalendářní rok. Skutečně dosažená výše rozpočtu se blíží k 8 mld. Kč. Pozitivně lze hodnotit skutečnost, že v uplynulém období kraj Vysočina každoročně uzavřel hospodaření tak, že do dalšího roku bylo možno převést disponibilní prostředky k dalšímu využití či k tvorbě Fondu strategických rezerv, a to v následující výši: Disponibilní prostředky k dalšímu využití v období 2004 až 2007 (v tis. Kč)
350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0
285 973 218 614 181 310
2004
2005
189 905
2006
2007
Číslo stránky
44
•
Příjmy rozpočtu kraje Vysočina v roce 2004 činily 6 558 525 tis. Kč, v roce 2007 byly 7 900 142 tis. Kč, tj. nárůst o 20,5%. Vývoj příjmů v letech 2004 až 2007 je zobrazen v následujícím grafu: Vývoj příjmů rozpočtu kraje Vysočina (v tis. Kč) 9 000 000 8 000 000 7 000 000 6 000 000
7 398 917
7 862 742
7 900 142
6 558 525
5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2004
•
2005
2006
2007
Výdaje rozpočtu kraje Vysočina v roce 2004 činily 6 264 800 tis. Kč, v roce 2007 byly 7 680 419 tis. Kč, tj. nárůst o 22,6 %. Vývoj výdajů v letech 2004 až 2007 ukazuje následující graf: Vývoj výdajů rozpočtu kraje Vysočina (v tis. Kč) 9 000 000 8 000 000 7 135 319
7 000 000 6 000 000
7 611 201
7 680 419
6 264 800
5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2004
•
2005
2006
2007
Daňové příjmy v roce 2004 činily 973 186 tis. Kč, v roce 2007 byly 3 525 742 tis. Kč, to znamená 3,6-krát více než v roce 2004. Obrovský rozdíl je způsoben změnou legislativy, konkrétně změnou zákona o rozpočtovém určení daní v roce 2005 – v roce 2004 činil podíl krajů na sdílených daních 3,1%, zatímco v roce 2007 činil tento podíl 8,92%. Pokud přepočteme daňové příjmy podle změny zákona na podíl 8,92%, tak se dostaneme
Číslo stránky
45
v roce 2004 k částce 2 743 806 tis. Kč. Tato změna zákona o rozpočtovém určení daní měla za následek výrazné zvýšení daňových příjmů krajů, tedy vlastních příjmů a s tím související snížení státních dotací, krajům byla tedy dána mnohem větší samostatnost při rozhodování o výdajích krajských rozpočtů. Názorně je tato změna v poměru vlastní příjmy a dotace v letech 2004 a 2007 zobrazena v následujících dvou grafech:
Příjmy rozpočtu kraje v roce 2004
20%
vlastní příjmy dotace 80%
Příjmy rozpočtu kraje v roce 2007
49% 51%
•
•
vlastní příjmy dotace
Investiční a neinvestiční přijaté dotace do rozpočtu kraje činily v roce 2004 částku 5 257 467 tis. Kč, zatímco v roce 2007 se jednalo o částku 4 027 798 tis. Kč, to znamená snížení o 23,4% – má souvislost s předchozím bodem. Nejvíce je tato skutečnost patrná při srovnání dotací v rámci souhrnného dotačního vztahu, v roce 2004 to byla částka 1 012 796 tis. Kč, oproti tomu v roce 2007 se jednalo o částku 72 705 tis. Kč. V roce 2006 byla orgány kraje schválena smlouva o přijetí úvěru od Evropské investiční banky na provádění souvislých oprav silnic II. a III. třídy až do výše 500 mil. Kč. V roce 2006 byla čerpána I. tranše úvěru ve výši 150 mil. Kč. V roce 2007 pak byla čerpána II. tranše úvěru ve výši 350 mil. Kč. Podmínkou čerpání tohoto úvěru byla spoluúčast kraje z vlastních zdrojů na financování těchto oprav ve stejné výši jako čerpaný úvěr, to znamená, že na tento účel musela být vynaložena minimálně 1 miliarda Kč. Obě tranše úvěru jsou úročeny pohyblivou úrokovou sazbou s variabilním rozpětím, která se mění čtvrtletně.
Číslo stránky
46
•
V roce 2004 činily výdaje na údržbu a souvislé opravy krajských silnic a opravy mostů částku 590 mil. Kč, v letech 2006 a 2007 se tyto výdaje skokově zvýšily vlivem čerpání I. a II. tranše úvěru od EIB (viz předchozí bod) na částky 898 mil. Kč v roce 2006 a 1 218 mil. Kč v roce 2007. Schválený rozpočet na rok 2008 již není ovlivněn úvěrem a činí 722 mil. Kč. Meziroční srovnání těchto výdajů je zobrazeno v následujícím grafu. Z těchto částek tvořily objemy schválených rozpočtů pouze na souvislé opravy silnic a mostů tyto částky: 108 135 tis. Kč v roce 2004, 63 000 tis. Kč v roce 2005, 300 000 tis. Kč (upravený rozpočet v roce 2006), 708 900 tis. Kč (upravený rozpočet v roce 2007), 234 000 tis. Kč (schválený rozpočet v roce 2008). Výdaje na údržbu krajských silnic financ. krajem a SFDI (mil. Kč)
1400
1218
1200 898
1000
722
800 600
509
564
590
554
2003
2004
2005
400 200 0 2002
2006
2007
rozpočet 2008
Vysočina celkem
•
S předchozími dvěma body souvisí rovněž výrazná změna ve struktuře výdajů krajského rozpočtu v letech 2004 a 2007 respektive 2008. Zatímco v roce 2004 tvořila kapitola Doprava pouhých 6% celkových výdajů rozpočtu kraje Vysočina, tak v roce 2007 tvořila tato kapitola již 23% a ve schváleném rozpočtu na rok 2008 je tento poměr 20%. • V roce 2004 byly poskytnuty z rozpočtu kraje dotace obcím v celkové výši 35 472 tis. Kč, dotace obcím z Fondu Vysočiny činily v tomto roce 31 736 tis. Kč. V roce 2007 se jednalo o celkovou částku 204 209 tis. Kč z rozpočtu kraje a o částku 29 537 tis. Kč z Fondu Vysočiny. Z výše uvedených částek je zřejmé, že celková výše dotací obcím v roce 2007 je téměř 3,5krát vyšší než v roce 2004. V roce 2007 se oproti roku 2004 navíc poskytovaly dotace obcím také v rámci těchto dotačních titulů: Program obnovy venkova, dotace na hospodaření v lesích, na drobné vodohospodářské ekologické akce, spolufinancování akcí zařazených do programu Mze ČR 229310 „Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací“, na studie a projektové dokumentace opatření před povodněmi, na dětská dopravní hřiště, na pasporty místních komunikací, na zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven, atd. • Celková vyplacená částka z Fondu Vysočiny na jednotlivé grantové programy v roce 2004 činila 53 157 tis. Kč, zatímco v roce 2007 se jednalo o celkovou částku 57 283 tis. Kč, tj. nárůst o téměř 8%.
Číslo stránky
47
•
Kraji Vysočina se naskytla v programovacích obdobích 2004 - 2006 a 2007 - 2013 možnost využít pro svůj všestranný a udržitelný rozvoj finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. V současné době se realizuje 88 individuálních projektů a grantových schémat v rámci těchto operačních programů: regionální operační program společný regionální operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost iniciativa společenství Interreg rozvoj lidských zdrojů finanční mechanismy podnikání a inovace přeshraniční spolupráce CZ – AT životní prostředí e participation
44 projektů 19 projektů 6 projektů 6 projektů 5 projektů 2 projektů 2 projektů 2 projektů 1 projekt 1 projekt
V letech 2005 až 2006 bylo na tyto projekty z rozhodnutí zastupitelstva kraje převedeno z Fondu strategických rezerv celkem 285 650 tis. Kč, ze státního rozpočtu (MPSV, MMR, MŠMT) a přímo z evropských fondů byly poskytnuty dotace v celkové výši 83 208 tis. Kč. V průběhu roku 2007 bylo na tyto projekty převedeno z Fondu strategických rezerv 175 195 tis. Kč, ze státního rozpočtu (MPSV, MMR, MŠMT) a přímo z evropských fondů byly poskytnuty dotace v celkové výši 263 222 tis. Kč. Z výše uvedeného počtu je celkem 10 definitivně ukončených projektů: V rámci SROP bylo ukončeno 6 projektů s celkovými výdaji ve výši 256 126 tis. Kč a dotace činily celkem 176 767 tis. Kč V rámci INTERREG IIIA byly ukončeny 4 projekty s celkovými výdaji ve výši 23 272 tis. Kč a dotace činily celkem 17 499 tis. Kč Kraj Vysočina se rozhodl pomoci neziskovým nestátním organizacím, které nemají dostatek vlastních prostředků k předfinancování svých projektů v rámci grantového schématu Podpora sociální integrace v kraji Vysočina 2004 - 2006 a podpořil je systémem bezúročných půjček poskytovaných z rozpočtu kraje Vysočina. Od roku 2005 byla takto poskytnuta částka 40 401 tis. Kč. Do března 2008 bylo splaceno 18 257 tis. Kč.
Číslo stránky
48
E) Odbor informatiky
Odbor informatiky vedoucí odboru
Oddělení správy databází a aplikací
Oddělení správy sítě
Oddělení koncepční
Oddělení správy GIS
Odbor informatiky zajišťuje primárně zabezpečení informačních technologií krajského úřadu. Další činností odboru je příprava a realizace rozvojových projektů, rozvoj a servis metropolitní sítě Jihlava, páteřní krajské sítě ROWANet, podpora příspěvkovým organizacím a složkám IZS. Počet zaměstnanců odboru je 17. Oddělení správy databází a aplikací: zajišťuje provoz, rozvoj, servis a podporu databázových a aplikačních systémů krajského úřadu. Oddělení poskytuje uživatelskou podporu zaměstnancům KrÚ a příspěvkovým organizacím ve vybraných agendách. Počet zaměstnanců oddělení: 3 Oddělení správy sítě: zajišťuje provoz, rozvoj, servis a podporu hardwarových, síťových, telekomunikačních a bezpečnostních systémů krajského úřadu. Oddělení poskytuje uživatelskou podporu zaměstnancům KrÚ a organizacím připojeným k metropolitní a krajské páteřní síti. Oddělení zajišťuje provoz vybraných systémů pro příspěvkové organizace a IZS. Počet zaměstnanců oddělení: 6 Oddělení koncepční: zajišťuje agendy projektového řízení v oblasti ICT, koordinuje aktivity s projektovými partnery, zajišťuje ekonomický a administrativní servis pro OI, administruje WWW stránky kraje. Oddělení je garantem dotačních a grantových titulů kraje v oblasti ICT. Počet zaměstnanců oddělení: 4 Oddělení správy GIS: zajišťuje provoz, rozvoj, servis a podporu geografických informačních systémů krajského úřadu. Oddělení spravuje vybrané databáze kraje a poskytuje služby distribuce a přípravy dat externím subjektům. Počet zaměstnanců oddělení: 3 Informační technologie jsou jednou z hlavních priorit kraje Vysočina. Kraj Vysočina chápe rozvoj informačních technologií (ICT) ve třech základních rovinách:
Číslo stránky
49
ICT jako prostředek rozvoje regionů Rozvoj silné ICT infrastruktury plošně v celém území pomáhá vyrovnávat rozdíly v rámci regionu, je platformou pro rozvoj nových služeb a růstu efektivity ve veřejné správě, pomáhá vytvářet nová pracovní místa a vytvářet zdravé konkurenční prostředí. Širokou dostupností informací a nabídkou služeb dochází ke zvyšování znalostí obyvatel i celkové životní úrovně na daném území. ICT jako komunikační nástroj Informační technologie jsou nástrojem komunikace ve společnosti, umožňují sdílet informace a znalosti ve společnosti i v rámci profesních skupin, což přispívá ke zvyšování kvality a efektivity práce. Dostupnost ICT představuje základní princip pro zajištění mobility občanů. Informační technologie se také významným způsobem podílejí na zatraktivnění prezentace regionu pro cestovní ruch. ICT jako prostředek pro odstraňování bariér ICT jsou významným komunikačním nástrojem pro sociálně či zdravotně znevýhodněné skupiny obyvatel, přispívají k začleňování ohrožených sociálních skupin do společnosti a umožňují transparentní činnost veřejné správy, čerpání veřejných prostředků a jednodušší podíl občanů na správě veřejných záležitostí. V následujícím přehledu je uvedena charakteristika rozvoje ICT v jednotlivých letech 2004 – 2008 spolu se specifikací nejvýznamnějších aktivit. Rok 2004 Rok 2004 byl z pohledu rozvoje ICT v kraji Vysočina přelomový. Na jedné straně se podařilo zahájit realizaci důležitých interních projektů v rámci krajského úřadu, na druhé straně se spolu se vstupem ČR do EU objevily možnosti realizovat rozvojové projekty s přispěním Strukturálních fondů EU. Mezi nevýznamnější aktivity v tomto roce řadíme: • Zahájení realizace projektu datového skladu zpracováním studie proveditelnosti. Tím došlo k prvnímu kroku na cestě k novému pojetí práci s daty v kraji Vysočina. • Dokončení I. etapy výstavby metropolitní sítě kraje v Jihlavě a vybudování přípojného bodu akademické vysokorychlostní sítě Cesnet na KrÚ: Jde o významný milník při realizaci krajské ICT infrastruktury. • Zpracování projektové žádosti do SROP pro projekt krajské páteřní sítě ROWANet a její akceptace řídícím orgánem SROP k financování. Jde o nejvýznamnější investiční projekt OI za dobu existence kraje. • Založení Agentury pro evropské projekty a management – EPMA jako servisní organizace kraje Vysočina s cílem podpořit využití evropských fondů pro rozvoj informačních technologií v regionu (více na www.epma.cz). • Dokončení krajského portálu GIS kraje Vysočina – http://gis.kr-vysocina.cz • Nasazen systému ePUSA2 portálu územních samospráv obsahující zásadní data o samosprávách na území kraje. Portál je využíván také pro účely krizového řízení, zavedena funkce distribučních seznamů pro snazší komunikaci se samosprávami a systém poskytuje data národnímu Portálu veřejné správy. • Ve spolupráci s odborem majetkovým byl jako první v ČR na úrovni kraje nasazen systém evidence a pasportu nemovitého majetku kraje s úzkou vazbou na data ISKN. • Vznikla metodiky systematické podpory rozvoje ICT krajem zřizovaných organizací. • Pořízení ortofotomapy kraje (letecké snímkování). Rok 2005 Obecně lze říci, že v tomto roce kraj Vysočina posílil svou pozici v oblasti rozvoje informačních technologií úzkou spoluprácí s městy a obcemi kraje. Díky výstavbě
Číslo stránky
50
ROWANetu byla zahájena celokrajská diskuse nad rozvojem komunikační infrastruktury, do které se zapojili odborníci ze samospráv i zástupci z privátních společností. Kraj posílil svou pozici v mezinárodním měřítku účastí v evropských projektech a došlo také k implementaci služeb, jejichž cílem bylo posílit efektivitu vnitřního fungování procesů na KrÚ. Mezi nevýznamnější aktivity v tomto roce řadíme: • Zavedení elektronizace dokumentů pro jednání krajské rady a zastupitelstva a jejich zveřejnění prostřednictvím webové aplikace na krajských stránkách – eSamospráva. • Úspěšná realizace veřejných zakázek v projektu ROWANet a zahájení výstavby sítě. • Vstup do mezinárodního projektu ICHNOS (Interreg3C) jako partner – odbor informatiky celý projekt za Vysočinu řídí, aktivity jsou realizovány ve spolupráci s odborem regionálního rozvoje. Cílem projektu je podpora malých a středních podnikatelů pomocí zavedení tzv. One-stop-shopů. • Realizace 1. etapy projektu Technická infrastruktura IZS, kdy odbor informatiky koordinuje vznik společné technologické platformy pro integrovaný záchranný systém kraje (výměna geodat a pozičních dat výjezdových jednotek). • Dokončena první datová tržiště v projektu datového skladu. Od této chvíle odbor informatiky spolupracuje na projektu jako technologická podpora, rozvoj datového skladu zajišťuje nově vzniklé analytické oddělení odboru interního auditu. • Nasazen systém Helpdesk, který pomáhá efektivně řídit procesy spojené s požadavky uživatelů na odbor informatiky. Helpdesk se dále rozvíjí pro řízení projektových týmů na KrÚ. • Dokončení GIS aplikace hybridní katastrální mapy kraje. • Nasazen eLearningový systém krajského úřadu Rok 2006 V tomto roce byly úspěšně dokončeny klíčové krajské projekty v oblasti infrastruktury, došlo k významnému posílení pozice kraje v mezinárodním měřítku. Byla zahájena intenzivní spolupráce s krajskými organizacemi v sektoru zdravotnictví. Nasazen systém zjednodušující práci s vnitřními aplikacemi na KrÚ. Mezi nejvýznamnější aktivity v tomto roce řadíme: • Úspěšně dokončen projekt ROWANet spolu s obdržením dotace ze SROP a státního rozpočtu ve výši 16 mil. Kč. Celkové náklady na projekt činily 32,2 mil Kč. • Dokončen projekt Somt-Net – MAX – mikroregionální otevřené broadbandové sítě v mikroregionu Telčsko spolufinancovaný z Broadbandového fondu Ministerstva informatiky ČR využívající novou technologii bezdrátových sítí WinMAX. • Vysočina vstoupila do mezinárodního projektu IANIS+ zaměřeného na výměnu zkušeností v různých oblastech rozvoje ICT. Tento projekt znamenal pro Vysočinu možnost propagovat své aktivity v rámci evropských regionů a využít spolupráce s evropskými speciality při rozvoji vlastních aktivit. • Vysočina se na základě projektu IANIS+ stává členem Evropské asociace pro rozvoj ICT – ERIS@. Tato asociace sdružuje více než 40 evropských regionů a privátních společností za účelem tvorby společných projektů při rozvoji informačních technologií. • Probíhá intenzivní podpora rozvoje ICT ve zřizovaných organizacích včetně přípravy EU projektů (Nemocnice Jihlava, ZZS Vysočina). • Nasazení jednotného systému správy uživatelů na KrÚ (single-sing-on - jedno heslo do všech aplikací). • Nasazení techniky virtualizace serverů na KrÚ - úspora nákladů, větší operativnost a zvýšení dostupnosti. • V rámci GIS projektu NaturNet-Redime spuštěny veřejné mapové služby – WMS, WFS.
Číslo stránky
51
Rok 2007 Tento rok byl významný zejména v přípravě na nové programovací období Strukturálních fondů EU, realizací projektů datových služeb provozovaných na krajské infrastruktuře, zapojením se do nových mezinárodních projektů a změn v charakteru webové prezentace kraje. Mezi nevýznamnější aktivity v tomto roce řadíme: • Zapojení pracovníků OI v pracovních skupinách přípravy Regionálního operačního programu NUTS2 Jihovýchod (ROP) a Integrovaného operačního programu (IOP). Podpora ICT se objevila na základě činnosti odboru informatiky v jediném ROP NUTS2 Jihovýchod. Do IOP se podařilo prosadit možnost čerpání prostředků kraji a obcemi. • Byly připraveny studie proveditelnosti 6ti významných projektových záměrů pro nové programy strukturálních fondů (Datový sklad, ROWANet II., Digitální nemocnice Jihlava, Digitální mamograf, Modernizace ICT v ZZS Vysočina, Centrum sdílených služeb kraje). • Odbor informatiky se zapojil do dvou nových EU projektů – eParticipate a Legese. Tyto projekty využívají technologii webových přenosů ve veřejné správě. Kraj Vysočina tak jako jeden z prvních poskytuje přímé přenosy z jednání zastupitelstev kraje a vybraných měst prostřednictvím internetu. • Podařilo se zkoordinovat aktivity ve výstavbě liniových staveb s potřebami rozvoje krajské ICT infrastruktury (pokládky chrániček při budování a rekonstrukci silniční sítě v kraji). • Spolupráce na projektu společného operačního střediska IZS (CIP IZS). • Ve spolupráci s odborem analýz spuštěna veřejná část datového skladu http://Analytika.kr-vysocina.cz • Implementace nového systému vypisování, řízení a archivace veřejných zakázek na KrÚ. • Vytvoření pracoviště kvalifikované certifikační autority (vydávání elektronických podpisů na KrÚ) a výraznější využití elektronických podpisů v interních i externích procesech. • Odbor informatiky byl doplněn o správce webových stránek kraje. Zahájena etapa změn v koncepci webové prezentace kraje Vysočina. • Realizován pilotní projekt datových úložišť (SAN/NAS) s Nemocnicí Jihlava s budoucí vazbou na poskytování dotací organizacím veřejné správy na zapojení se do tohoto nového systému ukládání a zabezpečení dat na regionální úrovni. Rok 2008 Tento rok je pro odbor informatiky obdobím přípravy na podání projektových záměrů do národních a mezinárodních programů Strukturálních fondů, zefektivnění systému poskytování dotací na rozvoj ICT zřizovaným organizacím, modernizací hlasovacího systému zastupitelstva kraje a elektronizace nových procesů v rámci krajského úřadu. Mezi nevýznamnější aktivity v tomto roce řadíme: • Byly podány 4 projektové záměry do Interreg 4C (ICHNOS+, Knuzzle, Ewebest, Silnat) zaměřené na podporu řízení informací vůči podnikatelům, využití znalostního inženýrství ve veřejné správě, mezinárodní systém hodnocení kvality webových stránek a broadbandové sítě ve vlastnictví veřejné správě. • Byl podán projektový záměr na realizaci projektu zaměřeného na využití rezervačních systému v sektoru zdravotnictví. Projekt ERNIES by měl být financován z OP Nadnárodní spolupráce – Střední Evropa.
Číslo stránky
52
• • • • • •
Vypracována nová metodika rozvoje ICT ve zřizovaných organizacích pro dotační řízení včetně definování standardu vybavenosti organizací. Plánováno nasazení nového hlasovacího systému zastupitelstva kraje včetně integrace se systémem videopřenosu jednání zastupitelstva. Ve spolupráci s odborem analýz spuštěn Portál strategického řízení - řízení CAF, hodnocení kvality úřadu apod. Plánováno nasazení systému elektronického zpracování cestovních příkazů. Plánována realizace bezpečnostního projektu vnitřní sítě kraje a také metropolitní sítě kraje v Jihlavě. Příprava projektu Jednotné digitální technické mapy kraje.
EU projekty v datech a číslech: ROWANet: - realizace 2004 – 2006 - program - SROP - celkový rozpočet projektu 32 296 185 Kč - kofinancování ze strany EU 45% - kofinancování ze strany státního rozpočtu 10% Ichnos: -
realizace 2005 – 2007 program – Interreg IIIC Jih celkový rozpočet za Vysočinu 259 900 EUR spoluúčast státního rozpočtu 12,5% (MMR) kofinancování ze strany EU 75%
NaturNet Redime: - realizace 2005 – 2007 - program – 6. rámcový program IST - celkový rozpočet 35 496 EUR - kofinancování ze strany EU 100% eParticpate: - realizace 2007 - 2009 - program – eTen - celkový rozpočet pro Vysočinu 5 238 996 Kč (2 368 996 Kč bude vykázáno jako naturální plnění = pracovní náklady projektu) - 25% kofinancování ze strany EU Legese: -
realizace 2007 – 2008 program - iniciativa Evropské Komise eParticipation celkový rozpočet pro Vysočinu činí 46 500 EUR kofinancování z EU 75%
IANIS+: -
realizace 2005 – 2006 program – ERDF Innovative Actions 2000 - 2006 projekt koordinován sítí regionů Evropy Eris@ celkový rozpočet na 2 roky 2,3 mil. EUR kofinancování z EU 53%
Číslo stránky
53
LORIS: -
realizace 3x od roku 2003 program – Town Twinning rok celkový rozpočet 2003 100 000 EUR 2005 105 823 EUR 2006 98 841 EUR
kofinancování z EU: 50,00% 47,25% 59,69%
Získaná ocenění v oblasti ICT: - Datový sklad (spolu s odborem analýzy): o Cena „Chytrý úřad 2007“ o Cena Ministerstva vnitra ČR za „Inovaci ve veřejné správě za rok 2007“ -
Best practises v EU projektech (www.epractice.eu): o Rowanet – páteřní optická síť kraje Vysočina o EPUSA – elektronický portál územních samospráv o GIS aplikace – dopravní informace
Budoucí výhled Shrnutí činnosti oboru informatiky je doplněné o výčet témat, které jsou pro odbor nosné do budoucího období a na základě následujících priorit budou definovány plány činností na další roky: • Podpora a koordinace rozvoje ICT infrastruktury v kraji • Podpora obsahu a síťových aplikací a elektronických služeb • Rozvoj procesního a projektového řízení ve veřejné správě • Integrace informačních systémů a standardizace databází a aplikací veřejné správy • Bezpečnost dat a informačních systémů • Maximalizace regionálního potenciálu pro čerpání EU fondů • Tvorba strategických materiálů a vzorových studií • Spolupráce s veřejnou správou, privátní sférou a vysokým školstvím • Posilování pozice regionu v rámci ČR i EU • Zvyšování ICT gramotnosti občanů i zaměstnanců veřejné správy
Číslo stránky
54
F) Odbor analýz Odbor analýz vznikl 1. 9. 2007 transformací z dosavadního analytického oddělení odboru interního auditu. Jako součást sekce ekonomiky a podpory je jeho činnost zaměřena na podporu celého úřadu i samosprávných orgánů kraje zejména v oblasti zpracování rozsáhlých dat a tvorby analytických výstupů z těchto dat. Podstatnou součástí agendy odboru je od 1. 3. 2008 i řízení kvality na krajském úřadě. Odbor má v současné době 3 zaměstnance. 1. Minulost Od roku 2004 je na krajském úřadu budován datový sklad. První fáze (výběrové řízení, počátek 1. etapy výstavby) byla realizována odborem informatiky, od 1. 1. 2005 pak vzniklo na odboru interního auditu samostatné analytické oddělení, které bylo až do listopadu 2006 obsazeno pouze jedním pracovníkem. Činnost oddělení se soustředila především na výstavbu a administraci datového skladu: • v první etapě výstavby byl důležitý přenos technologie a především know-how z dodavatelské firmy na oddělení (to vedlo v následujících etapách k výraznému snížení nákladnosti výstavby) a implementace do informačního systému kraje; • v dalších etapách, realizovaných vlastními silami, byla činnost oddělení soustředěna na propagaci a školení, vedení realizačních týmů a kvantitativnímu rozvoji systému. Od 1. 11. 2006 bylo oddělení obsazeno již dvěma zaměstnanci, čímž se uvolnil určitý časový fond i pro propagaci a rozvoj systému směrem „ven“ z úřadu: • od září 2007 fungují „Analytické a statistické služby kraje Vysočina“, stránka umožňující webový přístup do vybraných oblastí dat; • proběhlo několik prezentací (cca 10) pro externí subjekty v rámci přenosu „dobré praxe“ a pro potvrzení „správnosti“ zacílení metod práce s daty jsme projekt přihlásili i do několika soutěží kvality, a to s poměrně úspěšným výsledkem: - projekt obsadil 1. místo v soutěži „Chytrý úřad 2007“; - projekt obdržel cenu Ministerstva vnitra ČR za „Inovaci ve veřejné správě za rok 2007“; - obdrželi jsme hodnocení „úspěšný účastník soutěže“ v soutěži „IT projekt roku 2007“. Graf: Vývoj počtu datových objektů v datovém skladu v letech Poče t datových objek tů v datovém sk ladu v le tech 100
87
90
80
80 70 60 47
50 40
33
32
30 20
15
15 7
10 0 2005
2006
Nové datové objekty
2007
2008/6
Počet datových objektů kumulativně celkem
Číslo stránky
55
V této fázi výstavby se postupně snižoval význam (respektive spíše se stával samozřejmým) „IT“ aspektu činnosti oddělení a do popředí se dostávala rovina analyticko-statistická, s důrazem na vztahy s koncovými zákazníky oddělení – samosprávou, managementem úřadu, zaměstnanci ostatních odborů i veřejností. Rovněž jsme se soustředili i na kvalitativní rozvoj systému a nasměrování jeho dalšího rozvoje v budoucnu. Rada kraje schválila „Strategii rozvoje datového skladu“ a bylo započato hledání možností financovat další rozvoj systému z evropských fondů. Po realizaci výsledků procesně-organizačního auditu na krajském úřadu se z analytického oddělení od 1. 9. 2007 stal samostatný odbor analýz. To potvrdilo zejména význam uplatňovaných metod zpracování dat pro management úřadu i radu kraje a otevřelo možnost ještě většího postupného propojování činnosti odboru s ostatními agendami (to jak v rovině IT, tak v rovině procesně-organizační). Od 1. 3. 2008 se součástí agendy odboru tak stalo i řízení kvality a podpora strategického řízení na krajském úřadu a počet zaměstnanců se zvýšil na 3. V prvních třech letech výstavby se poměrně jasně vyprofilovaly i slabé stránky systému a rizika činnosti odboru (viz níže). 2. Současnost V současné době je o činnosti odboru možno konstatovat následující fakta a identifikovat tyto silné stránky: • personální obsazení odboru je stabilizované a odbor nemá problémy uspokojovat požadavky svých zákazníků a zajišťovat základní rozvoj agendy (pro opravdu progresivní rozvoj systému je však obsazení nedostatečné, což se může negativně projevit v období případné realizace evropského projektu, byť tato bude zajištěna externím dodavatelem), znalosti a motivace zaměstnanců odboru jsou velmi dobré; • datový sklad obsahuje 87 datových objektů v několika datových tržištích; • je zajištěn funkční jak interní, tak externí přístup do datového skladu, využíván je rovněž „pasivní přístup“ prostřednictvím zasílání datových sestav emailem; • míra využívání datového skladu se postupně zvyšuje (tvrzení na základě evidence interních i externích přístupů a rovněž frekvence dotazů zákazníků); • podpora managementu kraje je dostatečná; • aplikované metody zpracování dat se začínají uplatňovat i v řízení kvality na úřadu (např. postupné vytváření „dashboardů“ strategických cílů a jednotlivých odborů); • důležitá etapa výstavby datového skladu „Ekonomika úřadu“ je těsně před dokončením, umožní především automatizované výstupy z ekonomických dat a zejména propojení těchto dat s ostatními databázemi; • je poměrně jasně vyprofilováno další směřování rozvoje odboru i agendy odboru; • odbor uspokojuje poměrně dost „ad hoc“ požadavků zákazníků, drtivou většinu z nich se daří řešit za pomoci automatizovaných výstupů, což vede k maximalizaci rychlosti, kvalitě i přidané hodnoty řešení požadavků. Naopak mezi slabé stránky i rizika současného stavu je nutné zahrnout: • neuspokojivou míru využívání datového skladu na úřadě, neopodstatněná obava zaměstnanců z nástroje (lze však zaznamenat postupné zlepšování stavu, byť pomalé); • již poměrně vysokou složitost systému, což v případě odchodu zaměstnance OA může vyvolat kolaps systému; • v případě realizace evropského projektu bude časový tlak na zaměstnance odboru enormní.
Číslo stránky
56
Grafy: Statistiky návštěvnosti a využití datového skladu v měsících Návštěvnost Analytických a statistických služe b k raje Vys očina 8000
7395
7000
6444
6000
6252
5598
5371 4742
5000 4169 3782
4000
3743
3000 2000 1000
839
733
465
713
591
669
2008/1
2008/2
2008/3
863
549
337
0 2007/10 2007/11 2007/12
počet generování sestav na w ebu
2008/4
2008/5
2008/6
návštěvy w ebu
Statistika interních přístupů do datového skladu 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500
20 05 /6 20 05 20 /8 05 /1 20 0 05 /1 2 20 06 /2 20 06 /4 20 06 /6 20 06 / 20 8 06 /1 20 0 06 /1 2 20 07 /2 20 07 /4 20 07 /6 20 07 20 /8 07 /1 20 0 07 /1 2 20 08 /2 20 08 /4 20 08 /6
0
Návštěvnost v aplikaci BI Portál
Počet generování sestav v reportovacích službách (od 2/2007)
Číslo stránky
57
3. Budoucnost Základní směry rozvoje činnosti odboru v období 2008 - 2011 a jeho úkoly lze rozdělit do následujících třech oblastí: 3.1. Rozvoj datového skladu a souvisejících nástrojů • realizace evropského projektu „Rozšíření datového skladu kraje Vysočina“, což bude znamenat rapidní skokový posun v kvalitě a přidané hodnotě řešení; • postupné rozšiřování webové stránky „Analytické a statistické služby kraje Vysočina“; • přibližování výstupů blíže k uživatelům, zvyšování komfortu uživatelů, výchova a nalezení jasného a erudovaného partnera na většině odborů KrÚ (půjde o pracovníky, kteří se budou pravidelně s pracovníky odboru analýz setkávat – budou pravidelně školeni a budou vlastně spojením OA s odvětvovými odbory; • především interní propagace systému, • udržení vůdčího postavení kraje Vysočina mezi ostatními kraji v oblasti automatického zpracování dat a používání nástrojů Business Inteligence. 3.2. Rozvoj provozně-ekonomických činností odboru • zvyšování úrovně řízení kvality na úřadě a zejména jeho praktická aplikace; • vytvoření relevantního modelu řízení nákladů krajského úřadu, zejména směrem k procesnímu řízení organizace; • aplikace modelu procesního řízení úřadu a to včetně výkonové a nákladové kvantifikace procesů. 3.3. Rozvoj analyticko-statistické činnosti odboru, s důrazem na oblast regionálního rozvoje • kvantifikace silných a slabých stránek rozvoje regionů, rozvoj komparativních modelů, definice ukazatelů regionální kvality života; • navázání a rozšíření úzké spolupráce s dalšími institucemi, zejména vysokými školami a ČSÚ, vytvoření virtuálního týmu.
Číslo stránky
58
G) Odbor kontroly
Odbor kontroly
Právník odboru
Oddělení veřejnosprávní kontroly
Oddělení přezkoumání hospodaření obcí
odbor kontroly: 23 zaměstnanců oddělení veřejnosprávní kontroly: 7 zaměstnanců; kontroluje hospodaření s veřejnými finančními prostředky u příspěvkových organizací zřizovaných krajem a správnost použití dotací z rozpočtu kraje a Fondu Vysočiny u příjemců těchto dotací oddělení přezkoumání hospodaření obcí: 13 zaměstnanců; přezkoumává hospodaření obcí a dobrovolných svazků obcí na území kraje V rámci odboru kontroly krajského úřadu zajišťuje samosprávnou činnost oddělení veřejnosprávní kontroly, které především na základě zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, vykonává následné veřejnosprávní kontroly hospodaření příspěvkových organizací kraje a následné veřejnosprávní kontroly u příjemců veřejných finančních podpor poskytnutých z Fondu Vysočiny a z rozpočtu kraje. Tyto kontroly představují přibližně jednu třetinu činností zajišťovaných odborem kontroly, zbývající dvě třetiny se týkají výkonu přenesené působnosti, zejména přezkoumávání hospodaření obcí a dobrovolných svazků obcí.
1. Oddělení veřejnosprávní kontroly Veřejnosprávní kontroly byly prováděny na základě pololetních plánů nebo jako mimořádné podle zadání ředitele krajského úřadu a rozhodnutí vedení samosprávy kraje. Přehled o počtech vykonaných následných veřejnosprávních kontrol a o objemech jimi zkontrolovaných veřejných finančních prostředků za roky 2004 – 2007 ukazuje následující tabulka:
Číslo stránky
59
Veřejnosprávní kontroly v letech 2004 - 2007
počet kontrol provedených v příspěvkových organizacích kraje počet kontrol správnosti použití podpor z Fondu Vysočiny počet kontrol správnosti použití podpor z rozpočtu kraje celkový počet provedených následných kontrol objem zkontrolovaných finančních prostředků (v mil. Kč)
2004
2005
2006
2007
29
22
33
35
76
23
23
15
2
48
72
66
107
93
128
116
341
83
224
311
Z výše uvedených údajů vyplývá, že v letech 2004 – 2007 vykonali pracovníci oddělení veřejnosprávní kontroly celkem 444 kontrol, při nichž prověřili hospodaření s veřejnými prostředky u příspěvkových organizací a použití veřejných finančních podpor poskytnutých z rozpočtu kraje a Fondu Vysočiny v objemu téměř 1 mld. Kč. Zaměření, rozsah a programy následných kontrol se v uplynulých letech postupně upřesňovaly na základě výsledků dříve provedených veřejnosprávních kontrol a průběžného vyhodnocování činnosti oddělení veřejnosprávní kontroly i podle aktuálních potřeb kraje. Kontroly hospodaření příspěvkových organizací kraje se zaměřovaly na ověření údajů o hospodaření s majetkem a finančními prostředky a na dodržování příslušných právních předpisů. Při kontrolách bylo zjišťováno nedodržení předpisů zejména v oblasti účetnictví (nesprávné postupy účtování, evidence a inventarizace majetku) a vnitřního kontrolního systému. Na základě zjištěných nedostatků byla vždy vyžadována opatření k jejich odstranění, která byla dále předávána spolu s kopiemi kontrolních protokolů věcně příslušným odborům krajského úřadu. Namátkově bylo u některých příspěvkových organizací zpětně ověřováno plnění těchto opatření. U příjemců veřejných finančních podpor (obcí, dobrovolných svazků obcí a různých právnických a fyzických osob) poskytnutých z rozpočtu kraje a z Fondu Vysočiny byly následné veřejnosprávní kontroly zaměřeny na ověření dodržení podmínek poskytnutí podpor po ukončení realizace a závěrečném vyúčtování akcí. Činnost oddělení veřejnosprávní kontroly se během minulých let podařilo organizačně a personálně stabilizovat, dopracována, zavedena a v praxi využívána byla podrobná metodika provádění veřejnosprávních kontrol včetně stanovení kritérií pro výběr vzorku kontrolovaných subjektů a rozdělení nedostatků v hospodaření příspěvkových organizací do skupin podle stupně jejich závažnosti. Poskytována byla také metodická pomoc nebo konzultace jiným útvarům krajského úřadu vykonávajícím kontrolní činnost. Poznatky získávané při kontrolách, zejména v hospodaření příspěvkových organizací kraje, byly analyzovány a včetně případných doporučení předávány ředitelce krajského úřadu. Většina záměrů, cílů a hlavních úkolů, stanovených v jednotlivých letech uplynulého období, byla naplněna. Určité rezervy však zůstávají, podle poznatků kontrolorů i názoru zástupců některých příspěvkových organizací kraje, v nedostatečném využívání kontrolních zjištění a následných doporučení při výkonu zřizovatelských funkcí a v poskytování metodické pomoci krajským příspěvkovým organizacím ze strany věcně příslušných odborů krajského úřadu. Závěrečná rekapitulace výsledků práce oddělení veřejnosprávní kontroly: • byla nastavena a průběžně upřesňována metodika provádění veřejnosprávních kontrol včetně vytvoření metodiky nezávislých kontrol vzorku akcí v rámci grantových schémat při použití finančních prostředků ze strukturálních fondů EU;
Číslo stránky
60
• • •
•
byla poskytována metodická pomoc a konzultace ke kontrolní činnosti pracovníkům z jiných odborů krajského úřadu i pracovníkům obcí a městským úřadům; stabilizovalo se personální obsazení odboru kontroly, průběžně byla zvyšována odborná úroveň a profesionalita vystupování a jednání kontrolorů; programy a tématické zaměření kontrol hospodaření příspěvkových organizací kraje byly upřesňovány podle aktuálních potřeb kraje, na základě výsledků předchozích kontrol a současně i v návaznosti na vyhodnocení možných rizik v hospodaření s veřejnými finančními prostředky se zaměřením na efektivnost a hospodárnost; pravidelně byly vyhodnocovány výsledky veřejnosprávních kontrol a předávány vedení kraje a věcně příslušným odborům krajského úřadu.
2. Oddělení přezkoumání hospodaření obcí Pracovníci oddělení přezkoumání hospodaření obcí provádějí v rámci výkonu přenesené působnosti přezkoumání hospodaření obcí a dobrovolných svazků obcí na území kraje Vysočina na základě zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Každý rok mají tyto územní celky zákonné právo samy rozhodnout, zda požádají o provedení přezkoumání svého hospodaření krajský úřad nebo zadají přezkoumání za úplatu auditorovi nebo auditorské firmě. Přehled o počtech těchto přezkoumání v kraji Vysočina za roky 2004 – 2007 ukazuje následující tabulka: Přezkoumání hospodaření v letech 2004 - 2007 2004
2005
2006
2007
počet územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí
778
779
780
779
- z toho přezkoumaných krajským úřadem
655
633
633
628
- z toho přezkoumaných auditorem
123
146
147
151
Vyplývá z ní, že i přes mírný nárůst počtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí přezkoumaných auditorem přezkoumává jejich podstatnou část krajský úřad. V roce 2007 se 81% obcí a dobrovolných svazků obcí v kraji Vysočina rozhodlo požádat o přezkoumání svého hospodaření krajský úřad.
Číslo stránky
61
H) Oddělení interního auditu V rámci finanční kontroly provádí finanční audity, audity systémů, audity výkonnosti, audity shody a další audity. Na základě svých zjištění předkládá řediteli úřadu doporučení ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému, k předcházení nebo zmírnění rizik a k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Zajišťuje konzultační činnost. Pro zabezpečení interně-auditorské činnosti jsou na úřadě vytvořena tři funkční místa, která budou od srpna 2008 obsazena dvěma interními auditory. Oddělení interního auditu nevydává žádná správní rozhodnutí. 1. Minulost Útvar interního auditu existuje na krajském úřadu od roku 2002. V září 2004 byl obsazen čtyřmi zaměstnanci, jednou vedoucí a třemi výkonnými interními auditory. Významným momentem v činnosti interního auditu na krajském úřadě byla účast interních auditorů na twinningovém projektu a projektu „Posílení PIFC na regionální úrovni v ČR“ v rámci programu Phare, vedeném zahraničními i českými experty v roce 2004 a 2005. Díky těmto projektům získal útvar interního auditu rozsáhlé know-how pro interně-auditorskou činnost, které využívá a rozšiřuje dodnes. Pracovníci interního auditu jsou členy Českého institutu interních auditorů, čehož využívají pro svůj profesní rozvoj (zvýhodněné ceny školení, časopis Interní auditor, účast na konferencích apod.). Vedoucí útvaru interního auditu se stala členkou rady Českého institutu interních auditorů. Všichni pracovníci útvaru interního auditu absolvovali Základní kurz interního auditu, který je akreditován MŠMT ČR jako rekvalifikační kurz. Práva, povinnosti, odpovědnost, působnost a postavení útvaru interního auditu na Krajském úřadě Kraje Vysočina jsou upravena ve Statutu interní auditorské činnosti, který je schválen vedoucím orgánu veřejné správy. Statut byl v září 2007 aktualizován a vytváří podmínky pro řádný výkon interního auditu dle zákona o finanční kontrole. Nabyté zkušenosti z interně-auditorské činnosti si pracovníci útvaru interního auditu cca 4x ročně vyměňují s kolegy z ostatních krajský úřadů v rámci pracovní skupiny, která se schází pravidelně již od roku 2002. K obdobné výměně dobré praxe dochází pravidelně přibližně 3x ročně i mezi interními auditory na úrovni kraje Vysočina. Pracovní skupinu složenou z interních auditorů měst kraje Vysočina založila a vede vedoucí útvaru interního auditu krajského úřadu od roku 2003. V listopadu 2005 pracovníci útvaru interního auditu přivítali v sídle krajského úřadu kolegy interní auditory z Kosova, kterým v rámci evropského projektu předávali metodiku, zkušenosti a nejlepší auditorskou praxi. V roce 2004 provedli pracovníci útvaru interního auditu analýzu rizik krajského úřadu. Na základě ní byl zpracován rámcový střednědobý plán interních auditů na roky 2005 – 2008. Každoročně dochází na základě objektivního hodnocení rizik, která vyplývají ze stanovených úkolů úřadu, ke zpracování ročních plánů interních auditů. Roční plány interních auditů se daří plnit pouze částečně, což považujeme z hlediska činnosti a funkce interního auditu za slabou stránku: • rok 2005 – provedeno 6 z 9 plánovaných interních auditů, • rok 2006 – provedeny 3 z 8 plánovaných interních auditů, • rok 2007 – provedeny 3 z 8 plánovaných interních auditů. Příčinu shledáváme především v plnění většího množství auditních zakázek ad-hoc, na zadání vedení úřadu: • rok 2005 – provedeny 4 ad-hoc interní audity, • rok 2006 – provedeno 10 ad-hoc interních auditů,
Číslo stránky
62
• rok 2007 – provedeno 6 ad-hoc interních auditů. Vyšší rozsah auditních zakázek nad rámec plánu interního auditu je dán skutečnostní, že krajský úřad je relativně nová organizace a organizace ve které dochází velmi dynamicky k řadě změn. Často je proto nutné reagovat na aktuální potřebu prověření či nastavení vnitřních řídících a kontrolních mechanismů v relativně nových procesech. Při provádění auditní činnosti není narušována nezávislost interního auditu a je dán prostor pro vyjádření názoru interních auditorů. Běžně poskytujeme i konzultační činnost (v letech 2006 a 2007 celkem 17 konzultací) především v oblastech: • nastavení řídící kontroly dle zákona o finanční kontrole, • oblast analýzy a řízení rizik, • veřejnosprávní kontrola, • kontrola vzorku akcí v rámci čerpání evropských fondů a další. Na základě zjištění z interních auditů jsme řediteli úřadu a odpovědným vedoucím pracovníků předložili od roku 2004 do současnosti celkem 129 doporučení ke zdokonalení kvality vnitřního kontrolního systému. Realizace navržených a projednaných doporučení je zajištěna systémem úkolů z porad vedoucích odborů. Prověřujeme ji i následnými audity nebo dílčími šetřeními. Odpovědní manažeři úřadu obvykle přistupují k realizaci doporučení odpovědně. Útvar interního auditu v roce 2005 inicioval zavedení systému řízení rizik na krajském úřadě v souladu s požadavkem zákona o finanční kontrole. Vzhledem k tomu, že problematika řízení rizik byla nejen na krajském úřadě ale i ve veřejné správě jako takové novinkou, bylo třeba hledat optimální nastavení systému řízení rizik, který prošel dvěma revizemi. V současné době jsou rizika spojená s cíli krajského úřadu formálně evidována, sledována a vyhodnocována za pomoci elektronické databáze. V roce 2008 byl systém řízení rizik rozšířen o uživatelsky příjemnější webovou aplikaci, která je součástí Portálu strategického řízení úřadu. V září 2007 ukončila jedna interní auditorka pracovní poměr s krajem Vysočina. Ve stejném období jsou realizovány závěry z externě provedeného procesně-organizačního auditu, na základě kterých se z odboru interního auditu stává samostatné oddělení interního auditu a vedoucí interní auditorka přechází na pozici ředitelky sekce. V této pozici zastává i funkci pověřené vedoucí oddělení interního auditu. K oslabení personální zdrojů dochází i v březnu 2008, kdy další interní auditorka přechází na jiné funkční místo na krajském úřadě. 2. Současnost a výhled do budoucnosti V současné době lze pro činnost interního auditu identifikovat tato rizika, resp. slabé stránky, či hrozby: • Nedostatečné personální zdroje pro výkon interního auditu na úřadě (nyní pouze 1 výkonný interní auditor) a obtížné nalezení vhodného kandidáta na pozici interního auditora z hlediska odborných a charakterových předpokladů. Řešení: v současné době je vyhlášeno výběrové řízení na nového interního auditora. • Zajištění kontinuity služby interního auditu na úřadě v důsledku významného snížení počtu interních auditorů během relativně krátké doby. Řešení: zaškolení a předání praktických znalostí novému internímu auditorovi je předmětem zpracovaného akčního plánu (strategický cíl OIA). • Riziko nízké kvality nebo poklesu kvality služby interního auditu, nesoulad s Mezinárodními standardy pro profesionální praxi interního auditu, profesní slepota, pokles objektivity. Řešení: hledat možnosti pro provedení nezávislého externího hodnocení služby interního auditu, např. v rámci spolupráce při pracovní skupině interních auditorů krajských úřadů.
Číslo stránky
63
•
Riziko nedůvěry a nesprávného pochopení úlohy interního auditu v organizaci, riziko neochoty ke spolupráci a nesdělení informací týkajících se předmětu konkrétního interního auditu. Řešení: informování a dlouhodobé budování pozice interního auditu jako nezávislé, objektivní, ujišťovací a konzultační služby pro manažery úřadu.
Naopak mezi silné stránky lze zahrnout: • Poměrně komplexní know-how a několikaleté praktické zkušenosti z činnosti interního auditu (shrnuto v Odborném průvodci pro interní auditory Krajského úřadu kraje Vysočina – nyní prochází aktualizací); • Možnost opřít se při interně auditorské práci o Mezinárodní standardy a využívat služeb Českého institutu interních auditorů; • Možnost a vhodné podmínky pro vzdělávání v oblastech, které jsou rizikové pro činnost krajského úřadu a měly by být předmětem zájmu interního auditu; • Určitá znalost a zkušenost s procesy při čerpání prostředků z evropských fondů, jejichž auditování bude významnou náplní práce interních auditorů i v budoucnu; • Snaha o budování partnerského, vstřícného a otevřeného přístupu interního auditu k ostatním odborům a oddělením krajského úřadu; • Akceptování výstupů z provedených interních auditů ze strany vedení úřadu i ze strany manažerů jednotlivých odborů a oddělení úřadu.
Číslo stránky
64
I) Oddělení hospodářské správy Oddělení hospodářské správy je samostatné oddělení v Sekci ekonomiky a podpory, nečlení se na žádné další útvary. Do oddělení je zařazeno 18 zaměstnanců kraje Vysočina. Oddělení vykonává přenesenou působnost v oblasti správy pokutových bloků a v oblasti zajištění kontaktního místa Czech POINT. V samostatné působnosti zajišťuje výkon spisové služby, pokladní službu, autoprovoz, správu a údržbu budov krajského úřadu, včetně dodávky služeb pro jejich provoz, správu a evidenci majetku. 1. Pracoviště krajského úřadu Přehled umístění zaměstnanců kraje Pracoviště Žižkova 57, JI Žižkova 16, JI Tolstého 15, JI Seifertova 24, JI Seifertova 26, JI Okresy PE, HB, TR, ZR
2004
2005
2006
2007
2008 (k 1. 6.)
200 41 84 X X 33
220 23 68 25 17 29
214 30 68 27 19 29
215 31 71 26 16 29
218 31 69 25 15 28
2. Zajištění provozu krajského úřadu Vývoj běžných a kapitálový nákladů ve sledovaném období je uveden v následující tabulce a grafu. Čerpání je uvedeno v tis. Kč 2004
2005
2006
2007
359,82 13 449 16 009 1 543
379,24 17 092 16 494 2 442
381,88 16 736 16 948 3 468
387,43 25 898 17 211 1 631
věcné výdaje
služby
1 631
3 468
2 442
1 543
17 211
16 948
16 494
16 009
16 736
17 092
13 449
25 898
přepočtený počet zaměstnanců věcné výdaje služby kapitálové výdaje
kapitálové výdaje
Číslo stránky
65
Průměrné částky v tis. Kč na jednoho zaměstnance ve sledovaném období
111 82
89
88 průměrný věcný výdaj průměrný kapitálový výdaj
4
6
9
1
2
3
4 4
3. Autoprovoz V období let 2004 - 2007 bylo vyřazeno 8 vozidel a 11 vozidel pořízeno. Celkem 28 vozidel je užíváno: 9 členy rady kraje, 4 s řidičem, 2 na odloučených pracovištích (Žďár nad Sázavou a Třebíč), 4 určena pro odbory (majetkový, sociálních věcí a zdravotnictví, kontroly, kultury a památkové péče). Zbývajících 9 vozidel je určeno pro zaměstnance (řidiče-referenty). Autopark tvoří vozidla značky Škoda (11), Opel (14), Volkswagen (2), Nissan (1). 2004 počet vozidel počet ujetých km prům. roční provozní náklad/1 km prům. roční náklad na údržbu 1 vozidla prům. počet km na 1 vozidlo/rok prům. spotřeba
tis. km Kč/km tis Kč tis km l/100 km
25 797,70 4,07 59,03 31,91 8,21
2005 28 971,2 3,5 45,8 34,7 8,14
2006 28 933,90 4,27 59,39 33,36 8,17
2007 28 1144,80 4,58 59,28 40,88 8,19
4. Spisová služba Zajištění výkonu spisové služby přešlo v průběhu sledovaného období ze stadia implementace do stavu kompletního zajištění identifikace a evidence došlých a i vlastních dokumentů jednotným systémem SW GINIS. Významný mezníkem byl rok 2005, kdy nabyl platnosti nový zákon o archivnictví a spisové službě. Historicky poprvé bylo zákonem stanoveny povinnosti a odpovědnost za vedení spisové služby určeným původcům. Během tohoto roku se oddělení hospodářské správy podílelo na metodické činnosti směřující vůči obcím a příspěvkovým organizacím při zavedení správných postupů. V následujícím období bylo jedním ze zásadních úkolů zajištění e-podatelny a ve spolupráci s odborem informatiky zpracování metodiky pro příjem a odesílání elektronických podání. V této oblasti dosud přetrvávají problémy jednak technické povahy a jednak nejednotnost právního výkladu.
Číslo stránky
66
V následující tabulce je uveden přehled došlých podání a odeslaných vlastních dokumentů. 2002 došlé písemnosti vypravené zásilky
100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0
2003
22098 13802
2004
54436 77125
2005
63317 91704
91704 77125 63317
63387 84792
84792 63387
2006 68884 90565
90565 68884
2007 67861 84288
84288 67861
54436
22098 13802 2002
2003
2004 došlé písmnosti
2005
2006
2007
vypravené zásilky
5. Ostatní významné aktivity oddělení Podařilo se zajistit, že na všech pracovištích krajského úřadu v Jihlavě i mimo ni fungují jednotné systémy pro zajištění autoprovozu, výkonu spisové služby, objednávkového systému, docházkového systému. V průběhu roku 2006 se podařilo zajistit změnu provozovatele bufetu v sídle kraje, soukromá firma byla vyměněna za příspěvkovou organizaci zřizovanou krajem (Střední škola obchodu a služeb v Jihlavě) a tím došlo ke zlepšení nabídky sortimentu, ke zvýšení kvality poskytovaných služeb při jednorázových akcích a k realizaci možnosti poskytovat teplé obědy pro zaměstnance. Oddělení hospodářské správy podporuje a zajišťuje aktivity, jejichž výsledkem bylo získání titulu Podnik podporující zdraví v roce 2007. Zaměstnanci oddělení hospodářské správy se podíleli na zavedení metody benchmarkingu, na nastavení vhodných kritérií pro mezikrajská srovnání v oblasti personalistiky, autoprovozu, spotřeby kancelářských potřeb, telefonie a informatiky. Dále se aktivně účastnili týmové práce související se zavedením metody sebehodnocení CAF a spolupodíleli se na provedení sebehodnocení touto metodou v letech 2004, 2005 a 2006. Tím přispěli k získání ceny kvality ve veřejné správě. 6. Problematické záležitosti v hodnoceném období Odložení konečného řešení dostavby sídla kraje znamená hledat náhradních řešení pro umístění krajských úředníků. Tato řešení znamenají větší roztříštěnost a vyšší nároky personální i finanční na zajištění provozu jednotlivých pracovišť. Zhuštěním počtu zaměstnanců na jednotlivých pracovištích se zhoršily pracovní podmínky, např. 37%
Číslo stránky
67
kanceláří v budově C sídla kraje je na hranici hygienických norem, v původních 164 kolaudovaných pracovních místech v sídle kraje je nyní umístěno 209 zaměstnanců. Přestože objekt sídla kraje Vysočina získal několik architektonických ocenění, pro oddělení hospodářské správy znamená správa tohoto areálu od samého počátku nekonečný cyklus oprav na odstranění vlhkosti v budovách sídla kraje. Řešení existuje (kompletně odkrýt a opravit izolaci v zemi) ale znamená to vysoké investiční náklady. 7. Ambice do budoucnosti Spolupodílet se na realizaci dostavby krajského úřadu v areálu bývalých kasáren kpt. Otakara Jaroše a zajistit tak fungování krajského úřadu v jednom místě. Prosadit užívání elektronických dokumentů v oběhu na krajském úřadě.
Číslo stránky
68
Sekce pro službu veřejnosti J) Odbor školství, mládeže a sportu Odbor školství, mládeže a sportu
asistentka vedoucího odboru koncepční pracovník
právník odboru
Oddělení organizace školství
Odělení ekonomiky školství
Oddělení mládeže a sportu
Odbor školství, mládeže a sportu: 38 zaměstnanců (41 funkčních míst). V rámci organizační struktury krajského úřadu spadá odbor do sekce pro službu veřejnosti. Komplexně zajišťuje výkon státní správy na úseku všech typů škol a školských zařízení působnosti kraje a vytváří podmínky pro zajištění vzdělávání na všech školách a školských zařízeních zřizovaných krajem. Oddělení organizace školství: 13 zaměstnanců. Zajišťuje výkon státní správy pro školy a školská zařízení v kraji a plní úkoly nadřízeného správního orgánu ředitelů škol. Zabezpečuje úkoly koncepčního charakteru související se zřizováním, rušením, změnami v síti a oborové struktuře škol a školských zařízeních zřizovaných krajem. Připravuje podklady pro jmenování a odvolání ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných krajem. Shromažďuje podklady a vydává Výroční zprávu o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v kraji Vysočina a Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v kraji Vysočina. Oddělení ekonomiky školství: 18 zaměstnanců. Prostřednictvím krajských normativů rozepisuje školám a školským zařízením zřizovaným obcemi, svazky obcí a krajem finanční prostředky na mzdové náklady. Zpracovává a vyhodnocuje rozbor hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu za školy a školská zařízení ve své působnosti.Připravuje podklady a zajišťuje rozpis rozpočtu kraje z kapitoly školství. Oddělení mládeže a sportu: 5 zaměstnanců. Zpracovává koncepci rozvoje volnočasových aktivit a sportu dětí a mládeže, včetně zdravotně postižených v kraji. Spolupracuje s MŠMT a nestátními neziskovými organizacemi při realizaci státní politiky vůči mladé generaci a státní politiky ve sportu.
Číslo stránky
69
Tab. 1. Vývoj počtu správních rozhodnutí, počtu škol a žáků v kraji Vysočina za období 2004 - 2007
Rok 2004 2005 2006 2007
Počet správních rozhodnutí 761 580 535 372
ZŠ počet škol/žáků 282 50673 284 49467 283 47269 281 45280
MŠ počet škol/dětí 349 336 336 336
15000 14743 14722 14937
SŠ počet škol/žáků 64 26705 65 27038 64 27136 65 26920
VOŠ počet škol/studentů 13 1873 14 1482 14 1167 13 1129
1. Změny v síti škol a školských zařízení
•
•
Za období od roku 2004 došlo ke změnám u 36 středních škol a školských zařízení jim sloužících (z toho 30 středních škol, 5 školních statků a 1 domov mládeže). 4 školní statky byly zrušeny, ostatní subjekty byly sloučeny do 12 nástupnických právních subjektů. Průměrná velikost slučovaných škol vzrostla mezi školními roky 2003/04 a 2006/07 na dvojnásobek (330 na 657). Dále došlo ke sloučení 9 základních škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami do 2 nástupnických právních subjektů. Z analýzy nákladů za uvedené období (2003/04 – 2006/07) vyplývá, že sloučené střední školy dosahovaly v průměru o 5,4% nižších nárůstů provozních a osobních nákladů než školy nesloučené (to by představovalo úsporu téměř 25 mil. Kč a 35 zaměstnanců). Od roku 2004 byla převedena z kraje na město činnost 1 základní školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, 7 ZUŠ a 4 DDM. Prostředky uvolněné převodem „speciálních“ škol a DDM na města jsou v souladu s pravidly kraje uvolňovány zpět na podporu vzdělávání handicapovaných žáků ve školách zřizovaných obcemi a na podporu zájmové činnosti dětí a mládeže v obcích (od roku 2004 bylo celkem poskytnuto 9,6 mil. Kč).
Přehled škol a školských zařízení
Střední školy Základní školy pro žáky se spec. vzděl. potř. Základní umělecké školy Domy dětí a mládeže Školní jídelny Domovy mládeže a internáty Ostatní zařízení
2007/08
2006/07
2005/06
2004/05
Počet klientů 2007/08
2006/07
2005/06
Počet tříd 2004/05
2007/08
2006/07
2005/06
Počet zařízení 2004/05
Typ zařízení
52 52 51 52 916 898 902 889 23308 23067 23185 23022 19 19 15 15
92
95 100
846
840
855
849
8
7
7
7
x
x
x
x
3378
3356
3504
3511
10
8
8
7
x
x
x
x
6588
6856
5808
5128
58 58 57 54
x
x
x
x 18327 18663 17156 16272
34 34 34 33
x
x
x
x
4216
3909
3636
3382
14 11 11 10
x
x
x
x
x
x
x
x
Číslo stránky
70
2. Významné aktivity •
• •
•
• • • •
Kraj podpořil systematickou modernizaci vybavení technicky zaměřených středních škol. Ve 4 velkých školách vznikla CNC výuková pracoviště, která zajišťují vzdělávání žáků i dospělých v CNC obrábění. Náklady byly hrazeny z prostředků kraje (16 mil Kč) a středních škol (4 mil Kč). Za uplynulé období (2004 –2007) byla na rozvoj informačních technologií na školách v kraji poskytnuta z prostředků kraje Vysočina celková částka ve výši téměř 28 mil. Kč a bylo podpořeno 98 projektů. Kraj ve spolupráci s 9 velkými středními školami realizoval projekt Adaptabilní školy – počáteční vzdělávání, zaměřený na vytvoření lepších podmínek pro výběr budoucí profese (společný orientační první ročník, souvislá praxe ve firmách v závěrečném ročníku, poradenství o situaci na trhu práce). Náklady ve výši téměř 7 mil Kč byly financovány z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu. Kraj ve spolupráci s 11 velkými středními školami realizoval projekt Adaptabilní školy – další vzdělávání, zaměřený na zkvalitnění vzdělávání dospělých a prohloubení spolupráce s firmami v přirozené územní a oborové oblasti. Náklady ve výši 6 mil Kč byly financovány z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu. V roce 2008 je poprvé realizován program kraje Vysočina na podporu certifikace středních škol, 9 školám byla rozdělena částka 1 mil. Kč. Ve sledovaném období rozdělil kraj Vysočina na pomůcky ZUŠ 4 mil Kč. ZUŠ zřizované obcemi obdržely z této částky téměř 2,3 mil. Kč, ZUŠ zřizované krajem více než 1,6 mil. Kč a soukromá ZUŠ 0,1 mil. Kč. Od roku 2005 poskytuje každoročně kraj ze svých prostředků 1 mil. Kč na pořízení učebních pomůcek a potřeb pro individuálně integrované handicapované žáky. V letech 2004 – 2007 byly každoročně poskytovány dotace na dofinancování evropských projektů škol a organizací pracujících s dětmi a mládeží (celkem bylo podpořeno 88 projektů částkou 5,7 mil. Kč). Za účelem zlepšení informovanosti široké veřejnosti kraje o finančních zdrojích v oblasti mezinárodní spolupráce zorganizoval kraj 35 vzdělávacích akcí s účastí kolem 950 lidí.
Financování škol a školských zařízení zřízených krajem Vysočina – z daňových příjmů v tis. Kč
2005 2006 2007 2008 celkem Příspěvek na provoz 308 578 321 194 335 451 340 400 1 305 623 Investiční dotace – movitý majetek 10 233 13 706 10 482 9 500 43 921 3. Fond Vysočiny •
•
V letech 2004 a 2006 byly realizovány 3 programy Fondu Vysočina na podporu vzdělávání v cizích jazycích a výpočetní technice (Brána k novému poznání). Celkem bylo podpořeno 70 žadatelů částkou 3,6 mil. Kč (projekty měly hodnotu 6,5 mil. Kč). Dále byl v roce 2004 vyhlášen program Lidské zdroje ve firmách na podporu vzdělávání dospělých. Celkem bylo podpořeno 5 žadatelů částkou 0,6 mil. Kč (projekty měly hodnotu 1,5 mil. Kč). Od roku 2005 jsou v rámci Fondu Vysočina podporovány volnočasové aktivity v rámci programů Volný čas (dlouhodobé volnočasové aktivity dětí a mládeže, celkem podpořeno 229 projektů v celkové výši 37,9 mil. Kč s podporou kraje 12,5 mil. Kč), Sport pro všechny (dlouhodobé sportovní aktivity dětí a mládeže, celkem podpořeno
Číslo stránky
71
115 projektů v celkové výši 29,3 mil. Kč s podporou kraje 5,4 mil. Kč), Jednorázové akce (celkem podpořeno 340 projektů v celkové výši 22,3 mil. Kč s podporou kraje 6,9 mil. Kč) a Tábory (obnova vybavení letních táborů, celkem podpořeno 62 projektů v celkové výši 5,7 mil. Kč s podporou kraje 3 mil. Kč) Zároveň je každoročně vyhlašován program Sportoviště na podporu budování sportovních a TV zařízení. Do roku 2008 bylo podpořeno 284 projektů v celkové hodnotě 70,1 mil. Kč s podporou kraje 12,8 mil. Kč. 4. Rozvoj vysokoškolského sektoru •
•
V roce 2004 zahájila činnost Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Od zahájení činnosti do konce roku 2007 bylo akreditováno 5 oborů. V akademickém roce 2007/08 na ní studovalo 1600 studentů v prezenčním studiu. Kraj vložil do vysoké školy movitý a nemovitý majetek a v roce 2007 poskytl dotaci ve výši 5 mil Kč na přípravu projektu jejího dalšího rozvoje. Od roku 2004 se také výrazně (cca o polovinu) zvýšila nabídka oborů na dalších vysokých školách. V mnoha případech probíhá výuka v prostorách krajem zřizovaných středních škol (např. Humpolec, Světlá nad Sázavou, Žďár nad Sázavou, Jihlava).
5. Podpora sportovní činnosti •
• • •
•
•
V letech 2004 –2008 byly z krajského rozpočtu podpořeny investice do sportovišť v celkové výši 87 mil. Kč (atletický stadion Jihlava, biatlonový areál Nové Město na Moravě, fotbalový stadion Jihlava, atletický stadion Třebíč, zimní stadion Humpolec, kuželna Pelhřimov, softbalové hřiště Havlíčkův Brod, fotbalový stadion Havlíčkův Brod). V roce 2006 zahájil kraj podporu činnosti sportovních organizací sdružených ve všesportovním kolegiu. Za tři roky bylo z krajského rozpočtu poskytnuto celkem 16 mil. Kč. Od roku 2004 do roku 2008 byl každoročně vyhlašován program na podporu otevření školních sportovišť. Bylo podpořeno 63 žádostí částkou 4,6 mil Kč. Od roku 2006 je každoročně z rozpočtu kraje finančně podporována účast jednotlivců a týmů na vrcholových mistrovských soutěžích v zahraničí (podpořeno 112 žadatelů částkou 0,9 mil Kč) a pořádání vrcholových mistrovských soutěží na území kraje (podpořeno 33 soutěží částkou 1,1 mil. Kč). Vedle tříd sportovního gymnázia v Novém Městě na Moravě (zaměření na zimní sporty) byla v roce 2008 zahájena výuka ve sportovní třídách gymnázia v Jihlavě (zaměření na atletiku, plavání a sálové sporty). Za uplynulé 4 roky vynaložil kraj ze svého rozpočtu na podporu sportovních tříd částku téměř 3,5 mil. Kč. Od roku 2004 jsou systematicky podporována krajská centra talentované mládeže. Z rozpočtu kraje bylo již vynaloženo 14,3 mil. Kč a bylo podpořeno 10 sportů (fotbal, hokej, šachy, lyžování, volejbal, plavání, basketbal, orientační běh, stolní tenis, házená).
Číslo stránky
72
Přehled finančních prostředků na podporu sportu Iniciativa Grantový program Sport pro všechny Grantový program Sportoviště Grantový program Jednorázové akce Grantový program Volný čas Sportovec Vysočiny - anketa Olympiáda pro děti a mládež ČR Sportovní akce podporované z rozpočtu (Zlatá lyže apod.) Otevření školních sportovišť pro veřejnost Finance na podporu sportovních talentů (+Talent a Stipend) Dofinancování školních sportovních soutěží Krajská centra talentované mládeže Podpora organizování a výjezdů na MČR, MS, ME a SP Všesportovní kolegium Podpora mimořádných sportovních talentů Podpora krajských kol soutěží nevyhlašovaných MŠMT Celkem Investice do významných sportovišť z rozpočtu kraje Celkem ** předpoklad
rok 2003
rok 2004
rok 2005
rok 2006
rok 2007
rok 2008**
2 000 000
3 000 000
2 500 000
2 900 000
0
0
2 000 000
3 000 000
3 000 000
3 000 000
3 000 000
4 000 000
0
530 000
750 000
750 000
750 000
1 250 000
0
0
0
0
0
0
300 000
250 000
250 000
200 000
200 000
200 000
1 000 000
0
1 378 000
675 000
1 500 000
700 000
1 500 000
1 500 000
2 000 000
2 600 000
1 545 000
1 525 000
0
741 000
1 028 000
1 047 300
958 000
795 000
31 000
36 200
42 200
36 200
45 000
47 200
200 000
250 000
400 000
450 000
922 050
970 000
0
3 000 000
3 000 000
1 939 500
3 700 000
4 425 000
0
102 000
0
764 593
913 271
800 000
0
0
0
4 000 000
6 000 000
6 000 000
0
0
100 000
165 000
0
0
0
0
115 000
143 000
463 095
600 000
7 031 000 12 409 200 14 563 200 18 670 593 19 996 416 21 312 200 3 000 000
6 500 000 31 000 000 41 000 000 12 200 000 13 000 000
10 031 000 18 909 200 45 563 200 59 670 593 32 196 416 34 312 200
6. Náměty a očekávání
•
•
•
•
V příštím období v souvislosti s nástupem značného demografického poklesu počtu žáků ve středním školství lze očekávat zvýšený tlak většiny středních škol zejména na mzdové finanční prostředky (pokles naplněnosti u některých typů škol) a výrazný pokles efektivity využití provozních prostředků a majetku ve správě středních škol. V příštím období bude potřebné dokončit některé investiční akce, které souvisí s racionalizací používaných nemovitostí u slučovaných středních škol (např. areál bývalé střední zemědělské školy v Třebíči, střední škola v Pelhřimově, areál technických oborů v Jihlavě, HŠ a OA v Havlíčkově Brodu, územně rozdrobená střední škola v Bystřici nad Pernštejnem). Velkým úkolem pro příští období je efektivní využití prostředků OP VK včetně globálních grantů kraje, pro rozvoj vzdělávání. Přes postupné investice do modernizace zůstává i nadále zastaralé vybavení středních škol, a to zejména technického zaměření.
Číslo stránky
73
K) Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Právník odboru
Asistent/ka
Oddělení sociálních dávek a soc.právní ochrany dětí
Oddělení sociálních služeb
Oddělení zdravotní a sociální správy
Oddělení zdravotní péče
Odbor sociálních věcí a zdravotnictví (počet zaměstnanců 34) Oddělení sociálních dávek a soc.-právní ochrany dětí: zabývá se odvolacím řízením ve věcech sociálních dávek a sociálně právní ochrany dětí, metodickou pomocí obcím v těchto oblastech a zprostředkováním náhradní rodinné péče. Počet zaměstnanců na tomto oddělení: 10 Oddělení sociálních služeb: zabývá se financováním sociálních služeb, plánováním a řízením jejich rozvoje, kontrolou jejich kvality a vykonává zřizovatelskou působnost pro příspěvkové organizace k domovům pro seniory, k domovům pro osoby se zdravotním postižením a k domovům se zvláštním režimem. Počet zaměstnanců na tomto oddělení: 7 Oddělení zdravotní a sociální správy: zabývá se vydáváním registrací (oprávnění) k činnosti ve zdravotnických a sociálních službách, administrací výběrových řízení na síť zdravotnických zařízení, vyřizováním stížností na zdravotní péči a administrací znaleckých komisí pro posuzování poskytnuté zdravotní péče. Počet zaměstnanců na tomto oddělení: 8 Oddělení zdravotní péče: vykonává zřizovatelskou působnost k nemocnicím, zdravotnické záchranné službě, Dětskému centru Jihlava a k Dětskému domovu Kamenice nad Lipou a zpracovává Zdravotní plán kraje Vysočina. Počet zaměstnanců na tomto oddělení: 6 Strategický cíl odboru sociálních věcí a zdravotnictví Odbor sociálních věcí a zdravotnictví je profesionálním a vstřícným partnerem, odborným rádcem a pomocníkem
Číslo stránky
74
1. Oddělení sociálních dávek a sociálně-právní ochrany dětí 1.1. Dílčí strategický cíl oddělení Oddělení sociálních dávek a sociálně-právní ochrany dětí je oporou klientů v nepříznivé sociální situaci, je pomocníkem dětem nemajícím rodinné zázemí. 1.2. Významné kroky v období 2004 – 2008 •
Spolupráce s obcemi Krajský úřad metodicky podporoval obecní úřady při zavádění systému dávek hmotné nouze a příspěvku na péči. Metodická pomoc se postupně rozvíjí pořádáním porad a zejména metodických návštěv přímo na úřadech. Jejich cílem je především sjednocovat a zkvalitňovat výkon státní správy pro občany kraje. • Podpora pěstounských rodin kraje Vysočina Formou organizace společných setkání (3 - 4 akce ročně) kraj podporuje pěstounské rodiny kraje Vysočina. Dále kraj v roce 2005 inicioval vznik občanského sdružení Pěstounské rodiny kraje Vysočina, které nyní aktivně pracuje, rozšiřuje svoje služby a profesionalizuje se. Podpora kraje pěstounským rodinám je poděkováním za jejich péči a obětavost. Kraj také zavedl systémové přípravy budoucích pěstounů a osvojitelů pro převzetí dětí do náhradní rodinné péče. Oddělení sociálních dávek a sociálně-právní ochrany dětí věnovalo velkou pozornost proškolování všech pracovníků obecních úřadů před zavedením novel zákonů, zvláště správního řádu, zákona o pomoci v hmotné nouzi a zákona o státní sociální podpoře. Byli jsme nápomocni i v zavádění programového vybavení v aplikaci dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči. Velmi podporujeme pěstounské rodiny, jak formou organizování společných setkání (3-4 akce ročně), v roce 2005 iniciací občanského sdružení Pěstounské rodiny kraje Vysočina, tak i realizací putovní výstavy fotografií pěstounských rodin. Za uvedené období bylo vedeno, resp. stále je vedeno, 321 řízení o žádostech o svěření dítěte do náhradní rodinné péče, resp. o přijetí dítěte z ústavu na krátkodobou návštěvu. Krajský úřad je povinen od 1.6. 2006 zajišťovat přípravy žadatelů o NRP. Tyto přípravy proběhly již v 6 cyklech, jichž se zúčastnilo celkem 67 párů nebo jednotlivců. Dále bylo uskutečněno celkem 24 porad, seminářů a přednášek pro sociální pracovníky, kurátory pro mládež a pro dospělé. Jedna porada pracovníků soc.-právní ochrany se soudci okresních soudů. Statistika odvolání k dávkám státní sociální podpory za roky 2004 – 2007 Počet odvolání podle okresů
Okres Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Celkem
2004 Počet % 25 12,13 47 22,82 19 9,22 57 27,67 58 28,16 206 100
2005 Počet % 9 8,49 18 16,98 5 4,72 20 18,87 54 50,94 106 100
2006 Počet % 7 7,37 27 28,42 6 6,32 17 17,89 38 40,00 95 100
2007 Počet % 3 4,00 17 22,67 3 4,00 25 33,33 27 36,00 75 100
Číslo stránky
75
Statistika odvolání k dávkám sociální péče (hmotné nouze v roce 2007) a statistika stížností 2004 HB
JI
PE
TR
ZR
Potřebnost 182/91 Sb. Stížnosti Příspěvek na péči Potřebnost 182/91 Sb. Stížnosti Příspěvek na péči Potřebnost 182/91 Sb. Stížnosti Příspěvek na péči Potřebnost 182/91 Sb. Stížnosti Příspěvek na péči Potřebnost 182/91 Sb. Stížnosti Příspěvek na péči
Celkem dávky Celkem stížnosti Celkem příspěvek na péči
2005 11 42 1
2006 13 56 1
2007 9 58 0
2007
12 110 2 60
19 76 1
8 81 1
5 80 4
30 186 3
6 39 3
7 41 2
2 63 0
11 239 1
129
102 36 79 2
23 65 1
13 62 0
36 178 1 119
22 63 3
13 59 1
10 85 1
12 156 0 107
393
366
387
10
6
5
0
0
0
970 7 0
517
Od 1. 1. 2007 zákonem o sociálních službách vznikla nová dávky – příspěvek na péči, za rok 2007 bylo oddělením sociálních dávek a sociálně právní ochrany dětí vyřízení 517 odvolání k příspěvku na péči. V roce 2007 však došlo k nárůstu odvolacích řízení i v dávkách dle vyhlášky č. 182/1991 Sb.,kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a to z důvodu zpřísněných podmínek pro jejich přiznání.
2. Oddělení sociálních služeb 2.1. Strategická vize Kraj Vysočina chce být regionem, který kromě přírodního a kulturního bohatství nabízí svým obyvatelům funkční systém sociálních služeb, tedy systém, který bude efektivním a hospodárným způsobem zajišťovat místní a časovou dostupnost a uspokojovat oprávněné potřeby uživatelů. Rozvoj sociálních služeb bude postaven na principu spolupráce a partnerství mezi uživateli, poskytovateli obcemi a krajem.
Číslo stránky
76
2.2. Strategické cíle K naplnění strategické vize v oblasti rozvoje sociálních služeb stanovujeme následující cíle pro období 2008 - 2009: • Dosáhnout časově a místně dostupné sítě sociálních služeb na principech efektivity, hospodárnosti a maximalizace uspokojení potřeb uživatelů • Zvýšit informovanost o sociálních službách • Stabilizovat podmínky financování sociálních služeb • Zlepšit odbornost a kvalitu sociálních služeb v kraji • Zkvalitnit materiální vybavení poskytovatelů sociálních služeb • Ustálit plánování rozvoje sociálních služeb jako živý proces Tyto cíle byly rozpracovány ve strategickém dokumentu kraje Vysočina, který byl 18. prosince 2007 schválen usnesením zastupitelstva - Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb kraje Vysočina na období 2008 - 2009. Celý proces přípravy, realizace a hodnocení střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje Vysočina je nutno chápat jako neustále se opakující cyklus kroků, které povedou k zajištění dostupnějších a kvalitnějších sociálních služeb pro obyvatele kraje. 2.3. Významné kroky v období 2004 - 2008: Sociální služby: • Realizace vzdělávacích projektů i jednotlivých seminářů pro ředitele i zaměstnance zařízení s cílem zlepšit kvalitu poskytované péče - Vzdělávání zadavatele a poskytovatelů v oblasti standardů kvality sociálních služeb v rezidenčních službách v kraji Vysočina Cíl projektu: naplněním specifických cílů zajistit poskytování kvalitních sociálních služeb v souladu se standardy kvality Doba realizace: leden 2005 - září 2008 - Úspěšný manažer Cíl projektu: vzdělávací program pro manažery v sociálně zdravotnické oblasti veřejných služeb Doba realizace: září 2006 - prosinec 2007 • Rozsáhlé investice do nemovitého majetku Zařízení v oblasti sociálních služeb byla převzata v situaci, kdy se celá řada objektů nacházel v téměř havarijním stavu. Kraj proto z počátku zaměřoval investice k nápravě této situace. Pozdější investice měly za cíl zlepšování kvality bydlení, uvádění do stavu vyhovujícího hygienickým, požárním a dalším normám a snižování spotřeby energií. Jako příklady významných akcí můžeme uvést výstavbu chráněného bydlení pro klienty ústavu v Lidmani, vybudování nového oddělení v ústavu v Těchobuzi, dostavbu domova pro seniory v Onšově, dostavbu domova pro seniory v Proseči-Obořišti, přístavbu a přestavbu ústavu ve Zboží a celou řadu menších stavebních akcí prakticky ve všech zařízeních. • Pravidelná setkání seniorů a klientů ÚSP Setkání seniorů a klientů ústavů sociální péče probíhají již třetím rokem. Odbor sociální věcí a zdravotnictví pravidelně připravují akce pro seniory – Májová veselice, pro klienty ÚSP Country bál. • Prezentace práce zařízení pro veřejnost Klienti zařízení sociálních služeb ve spolupráci s krajem Vysočina se pravidelně veřejnosti prezentují pořádáním společné akce Srdce na dlaní. V roce 2008 je připravován jubilejní pátý ročník. Klienti těchto zařízení se také pravidelně prezentují na dalších aktivitách pro veřejnost - Den otevřených dveří na Krajského úřadu kraje Vysočina. Kraj podporuje také spolupráci zřizovaných organizacích s veřejností při pořádání dalších kulturních, sportovních a jiných akcí.
Číslo stránky
77
•
Intervenční centrum Kraj Vysočina zřídil v rámci Psychocentra – manželské a rodinné poradny kraje Vysočina, příspěvkové organizace, intervenční centrum, které systémově poskytuje pomoc a především poradenství obětem domácího násilí na území kraje. Zároveň koordinuje spolupráci širokého spektra institucí, které se touto oblastí zabývají. • Financování sociálních služeb Kraj Vysočina postupně vyrovnává úroveň podpory zařízení poskytujících sociální služby na území kraje Vysočina. Při tom dochází ke zvyšování celkového objemu financí poskytovaných do nestátního neziskového sektoru. Rovněž poskytnutí jednorázových dotací nestátním neziskovým organizacím na částečné krytí vlastní spoluúčasti při realizaci investic financovaných z evropských prostředků přispívá ke zvyšování kvality sociálních služeb. V zájmu stabilizace financování sociálních služeb kraj v obcích s rozšířenou působností podporoval zavedení procesu komunitního plánování rozvoje sociálních služeb. Jedná se o metodu plánování, která zabezpečuje zapojení občanů do rozhodovacího procesu. • Rodinné pasy Na podzim roku 2006 se kraj připojil k projektu Jihomoravského kraje „Rodinné pasy“. Občané kraje mohou využít služby, které jsou díky slevám atraktivnější. Nárok na slevy lze uplatnit prostřednictvím karty, tzv. rodinného pasu. Systém zajišťuje poskytování slev a výhod v komerční i nekomerční sféře pro rodiny s dětmi. Další aktivity ve prospěch obyvatel kraje: • Odstraňování bariér Prostřednictvím grantového programu kraj financoval odstraňování bariér pro zdravotně postižené. Za účelem koncepčnosti projektů odstraňování bariér kraj spolufinancoval záměry bezbariérových tras pro handicapované občany. Záměrem bezbariérové trasy se rozumí plán zřízení bezbariérových přístupů v obci. • Dobrovolnictví a hospicová péče Z Fondu Vysočiny kraj podporuje rozvoj dobrovolnické činnosti i sousedské výpomoci zaměřených na zlepšování služeb v sociální i zdravotnické oblasti a na zvyšování jejich dostupnosti. Finanční podpora se zaměřuje i na rozvoj hospicové péče s výhledem na její rozšíření na celém území kraje. Domovy pro seniory v kraji Vysočina
Okres Domovy pro seniory Financování v mil. Kč
počet zařízení
počet lůžek 2004
počet lůžek 2008
12
1485
1439
2004 268
2008 331
143
116
Náklady Příspěvek z rozpočtu kraje a státu
Číslo stránky
78
Ústavy sociální péče v kraji Vysočina
Kraj Vysočina Ústavy sociální péče
Financování v mil. Kč
počet zařízení 9
Náklady Příspěvek z rozpočtu kraje a státu
počet lůžek 2004
počet lůžek 2008
903
886
2004
2008
204
250
135
105
Psychocentrum – manželská a rodinná poradna kraje Vysočina: Náklady v roce 2004 činily 5 mil. Kč a vlivem rozšíření činnosti narostly na 7,9 v roce 2008. K poklesům v počtu lůžek došlo v návaznosti na investiční akce zaměřené na zlepšení podmínek bydlení klientů v zařízeních kraje. Došlo tak ke snížení počtu klientů na pokojích v celé řadě zařízení, přičemž v některých případech bylo možné díky rekonstrukci dalších částí objektů počet lůžek zachovat, zatímco v jiných případech to možné nebylo. Pro život klientů však měla provedená opatření příznivý dopad.
3. Oddělení zdravotní a sociální správy 3.1. Dílčí strategický cíl oddělení Oddělení zdravotní a sociální správy kvalitně a zodpovědně vykonává přenesenou působnost v oblastech zdravotnictví a sociálních služeb. 3.2. Významné kroky v období 2004 – 2008 •
•
•
Vyhlášení grantového programu „Prevence dětských úrazů ve školách 2008“ Kraj Vysočina finančně podpoří projekty zaměřené na prevenci dětských úrazů, které budou realizovány prostřednictvím odborníků a lektorů potřebného zaměření, nebo přímo prostřednictvím vyškolených učitelů nebo vychovatelů ve školních družinách. Jedná se zejména o dlouhodobé preventivní projekty, nebo i vhodné jednorázové aktivity, které budou děti varovat před různým nebezpečím a budou je upozorňovat na používání ochranných pomůcek. Celostátní konference „Dny bezpečí“ Kraj Vysočina je hlavní organizátorem odborné konference „Dny bezpečí“. Jedná se o setkání odborné veřejnosti z celé ČR a jedinečná možnost získání a výměny informací z oblasti bezpeční pacientů a personálu zdravotnických zařízení. I. ročník proběhl v prosinci 2007, druhý je plánován na podzim 2008. V návaznosti na konferenci je vyhlašována soutěž s udělením ceny „Bezpečná nemocnice“. Jedná se o aktivitu, jak společenským způsobem a přirozenou soutěživostí motivovat zdravotnická zařízení ČR k realizaci projektů zvyšujících bezpečí poskytování zdravotní péče. Příprava dokladů k přihlášce úřadu do soutěže o titul „Podnik podporující zdraví“
Číslo stránky
79
•
V rámci plnění akčního plánu odboru, který navazuje na celkovou vizi úřadu, byl splněn úkol a dne 23. 10. 2007 jsme získali osvědčení č. 01/01/2007 spojené s právem používat titul Podnik podporující uzdraví 1. stupně. Lékařská služba první pomoci S účinností od 1. 1. 2008 byl v rámci kraje sjednocen systém zajišťování lékařské služby první pomoci. Tato je zajišťována prostřednictvím zřizovaných nemocnic ve stejném rozsahu v rámci kraje Vysočina.
Stěžejní část oddělení zdravotní a sociální správy je zaměřena na výkon státní správy, pouze malá část prací na oddělení je zaměřena na výkon samosprávných činností. Zajišťované agendy Vznik, změna a zrušení rozhodnutí o registraci nestátních zdravotnických zařízení v rámci území kraje Vysočina. V současné době je na území kraje zaregistrováno celkem 1 351 nestátních zdravotnických zařízení. Okres
Počet registrací (k 31. 5. 2008)
Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou kraj Vysočina
243 289 221 310 288 1 351
Výběrová řízení k uzavření smluv mezi nestátními zdravotnickými zařízením a zdravotními pojišťovnami jsou další agendou zajišťovanou oddělením. Počty výběrových řízení: Rok 2004 2005 2006 2007 2008 (k 31.5.)
Počet výběrových řízení 74 50 40 50 20
Zajištění provozu Protialkoholní záchytné stanice v Jihlavě. V rámci samostatné působnosti oddělení zajišťuje úhradu nákladů za provoz záchytné stanice – Službám města Jihlavy. Tento provozovatel byl vybrán na základě výběrového řízení. Protialkoholní záchytná stanice zajišťovala v začátku svého působení pouze záchyty mužů, od r. 2005 je provoz přizpůsoben k záchytům jak mužů, tak žen. Dále je v rámci této agendy zajišťován i kontakt s dlužníky, kteří byli v záchytné stanici umístěni a svůj dluh neuhradili.
Číslo stránky
80
Přehled počtu zachycených: Rok 2004 2005 2006 2007 2008 (1.čtvrtletí)
Počet zachycených celkem 476 708 923 1 083 205
z toho žen 5 69 107 21
Šetření stížností v oblasti zdravotnictví, svolává jednání Územní znalecké komise, na kterém jsou posuzovány stížnosti, u kterých je podezření z nesprávného léčebného postupu, který by mohl být v příčinné souvislosti u újmou na zdraví, trvalými následky nebo smrtí. Počty stížností: Rok 2005 2006 2007 2008 (k 31. 5.)
Stížnosti a podání
Znalecké komise
37 24 39 13
8 4 6 8
Registrace sociálních služeb jsou na oddělení zajišťovány od 1. 1. 2007 v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších změn a doplňků. Okres Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou kraj Vysočina (k 31. 5.)
Počet zaregistrovaných poskytovatelů 19 21 19 23 24 106
Počet zaregistrovaných služeb 68 56 31 33 37 225
V rámci dalších činností byl pro letošní rok vyhlášen grantový program „Prevence dětských úrazů ve školách 2008“. Do tohoto programu bylo celkem ve stanoveném termínu přihlášeno 51 projektů. V letech 2006 – 2007 pracoval odbor na splnění strategického cíle úřadu – Připravíme dokumentaci k získání titulu Podnik podporující zdraví. V průběhu tohoto období pracovala pracovní skupina, která ve spolupráci se Zdravotním ústavem se sídlem v Jihlavě připravila podmínky v úřadu k podání přihlášky do zmíněné soutěže a na podzim 2007 byl úřad oceněn titulem „Podnik podporující zdraví I. stupně“.
Číslo stránky
81
4. Oddělení zdravotní péče 4.1. Strategická vize Kraj Vysočina chce být vyhledávaným regionem nejen s přírodním a kulturním bohatstvím, ale i atraktivním místem poskytujícím plně funkční systém veřejných služeb. Dbá proto i na zajištění a poskytování širokého spektra kvalitních, dostupných a plnohodnotných zdravotnických služeb na profesionální úrovni, směřujících k naplňování jedné ze základních podmínek spokojeného života svých občanů. Naplnění této vize v oblasti zdravotnictví by mělo vést k maximálně kvalitnímu a efektivnímu poskytování zdravotní péče v kraji. 4.2. Strategické cíle K naplnění strategické vize v oblasti zdravotnictví jsou stanoveny dílčí cíle, kterých chce kraj dosáhnout ve střednědobém horizontu. • Dosáhnout strukturálně a rovnoměrně rozložené, dostupné, kvalitní a efektivní přednemocniční, lůžkové a ambulantní zdravotní péče v kraji. • Vytvořit vhodné podmínky pro práci erudovaných pracovníků (odborných lékařů a středního zdravotnického personálu), kontinuálně reagující na rozvoj medicíny v kontextu celospolečenského vývoje. • Budovat a modernizovat zdravotnická zařízení podle koncepce s ohledem na záměry kraje. • Rozvíjet předpoklady pro umístění nových zdravotnických oborů k zajištění nezbytné zdravotní péče. Tyto cíle byly rozpracovány ve strategickém dokumentu kraje Vysočina s názvem Zdravotní plán kraje Vysočina (18. prosince 2007 schváleno usnesením zastupitelstva). Oddělení zdravotní péče plní úkoly v souvislosti s výkonem funkce zřizovatele zdravotnických zařízení, téměř veškerá činnost je věnována výkonu samosprávných činností. Pro činnost oddělení jsou cíle definované ve Zdravotním plánu kraje Vysočina zcela zásadní a určují směr pro další práci. 4.3. Významné kroky v období 2004 – 2008 •
•
•
Již zmiňovaný strategický dokument Zdravotní plán kraje Vysočina Ke zmapování výchozí situace oblasti zdravotnictví v kraji Vysočina byly zpracovány dva dokumenty, a to „Zdravotní plán kraje Vysočina“ a doplňující materiál „Analýza výkonnosti nemocnic pro zdravotní plán kraje Vysočina“. Kvalita zdravotní péče - akreditace a certifikace nemocnic V roce 2005 bylo poprvé zdravotnickým zařízením umožněno požádat zřizovatele o příspěvek na úhradu nákladů spojených s jejich akreditaci a certifikaci. Jedná se o zavádění procesů vedoucích ke zlepšování kvality poskytované zdravotní péče. Kraj postupně vyčleňoval na akreditaci a certifikaci finanční prostředky ve svém rozpočtu až do výše 2 mil. Kč ročně. Pro rok 2008 kraj vyčlenil ve svém rozpočtu až 4 mil. Kč. Do konce roku 2008 dojde k akreditaci většiny nemocnic zřizovaných krajem Vysočina. Kraj Vysočina v souvislosti s naplňováním akreditačních standardů v nemocnicích, kde bezpečnost pacientů je jedním z hlavních kritérií programu kontinuálního zvyšování kvality, v roce 2008 zorganizoval pro zřizované nemocnice společnou veřejnou zakázku na nákup identifikačních náramků Zároveň rozhodl o poskytnutí dotace pro zřizované nemocnice na nákup těchto náramků v celkové výši přes 800 tis. Kč. Transformace zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina Síť stanovišť zdravotnické záchranné služby, tak jak byla v roce 2003 převzata od rušených okresních úřadů, byla značně rozdílná a nevyrovnaná. V průběhu roku 2004
Číslo stránky
82
•
•
•
•
•
•
byly zahájeny práce na transformaci a s účinností od 1. 1. 2005 byly všechny zdravotnické záchranné služby sjednoceny do jednoho právního subjektu - Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina, příspěvkové organizace. V rámci kraje pro území cca 6900 km2 pro více než půl miliónu obyvatel pracuje jednotný dispečink, který zajišťuje vysokou úroveň přednemocniční neodkladné péče. Kardiocentrum V prostorách Nemocnice Jihlava, p. o. bylo na podzim roku 2007 nově zprovozněno moderní specializované kardiologické pracoviště vybavené nejmodernější technikou. Je provozované nestátním zdravotnickým zařízením Kardiocentrum CZ, a. s. V návaznosti na toto pracoviště vzniklo 1. 1. 2008 v Nemocnice Jihlava samostatné kardiologické oddělení. Pacienti kraje Vysočina už nebudou v případě akutních infarktů myokardu převážení do vzdálených nemocnic v sousedních krajích. Otevření centra asistované reprodukce v Nemocnici Jihlava V polovině června zahájilo oficiálně provoz centrum asistované reprodukce, vybudované v bývalých operačních sálech gynekologicko-porodnického oddělení. Pro obyvatele kraje, kteří mají problémy s početím dětí, je tak k dispozici dostupné a v rámci ČR špičkově personálně i přístrojové vybavené pracoviště. Spolu s nejmodernějším technickým vybavením ve zcela novém zařízení vznikl potenciál k zajištění dobrých výsledků a k realizaci všech v současné době ve světě dostupných metod léčby sterility. Protialkoholní záchytná stanice Kraj Vysočina na základě výběrového řízení vybral provozovatele Protialkoholní záchytné stanice v Jihlavě. Toto lůžkové zařízení poskytuje služby pro území celého kraje. V počátcích provoz zabezpečen lůžky pro muže, následně byla kapacita rozšířena i o lůžka pro ženy. Zdravotnický portál kraje Vysočina V roce 2007 kraj Vysočina vybudoval veřejný portál zdravotnických služeb kraje Vysočina s cílem předkládat a seznamovat pacientskou veřejnost s organizací a nabídkou zdravotní péče v kraji, a s cílem informovat o výsledcích, kvalitě a spokojenosti s poskytovanou zdravotní péčí v lůžkových zdravotnických zařízeních zřizovaných krajem Vysočina. Zároveň portál poskytuje pacientům orientaci v jejich základních právech a aktuální informace z oblasti zdravotnictví kraje Vysočina. Projekt „První pomoc do škol“ Ve školním roce 2004/2005 byl poprvé zahájen projekt „První pomoc do škol“. Byl určen pro žáky osmých ročníků devítiletých škol a jeho hlavní náplní je výuka žáků (teoretická i praktická) o poskytování laické přednemocniční první pomoci. Ve druhém roce realizace byl projekt rozšířen o žáky odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Účast škol byla a je dobrovolná, veškeré náklady jsou hrazeny z rozpočtu kraje. Projekt probíhá úspěšně doposud, k 31. 5. 2008 bylo celkem proškoleno 22 306 žáků. Bilance hospodaření nemocnic Zavedením přesných pravidel pro hospodaření zřizovaných nemocnic a pravidelného měsíčního vyhodnocování hospodaření došlo postupně k dosažení vyrovnaného hospodaření nemocnic a pozastavení prohlubování zadluženosti. Projektové žádosti do ROP JV Ve spolupráci s poradenskou firmou a nemocnicemi byly připraveny projektové žádosti na rekonstrukce velkého rozsahu v nemocnicích Nové Město na Moravě, Pelhřimov, Havlíčkův Brod a Třebíč. Příprava projektových žádostí do IOP Oddělení spolupracuje s Nemocnicí Jihlava , p. o. na přípravě žádosti o finanční prostředky z IOP pro onkologické centrum Vzdělávací program pro management zdravotnických zařízení „Úspěšný manažer“
Číslo stránky
83
•
Ve spolupráci s poradenskou firmou s využitím finančních prostředků z fondů EÚ byla připravena certifikovaná vzdělávací akce pro vrcholový management všech zařízení, který úspěšně absolvovalo 15 zástupců. Vzdělávací program MMM - AKADEMIE Ve spolupráci s poradenskou firmou byl připraven certifikovaný vzdělávací program pro střední management nelékařských oborů zdravotnických zařízení zaměřený na týmovou spolupráci ve smyslu etického kodexu. Projekt bude dokončen závěrečnou zkouškou na podzim 2008. Příprava bakalářských studijních oborů na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě Pro Vysokou školu polytechnickou byly připraveny podklady pro výuku bakalářského oboru „zdravotnický záchranář“ a „porodní asistentka“. Velké investiční akce, na kterých se podílel kraj Vysočina: - Nemocnice Pelhřimov - spirální CT, skia komplex a gamakamera SPECT - Nemocnice Havlíčkův Brod nákup CT, celotělový denzitometr, anesteziologickoresuscitační komplex, gamakamera SPECT/CT, Dodávka IP kamerového systému - Nemocnice Jihlava - nákup spirálního CT, dodávka IP kamerového systému, angiografický komplet pro intervenční angiografii, vybavení pro kardiologické oddělení, - Nemocnice Nové Město na Moravě - dobudování tabletovacího systému výdeje stravy, obměna přístrojového vybavení mamografického pracoviště - mamografický přístroj s nepřímou digitalizací a příslušenstvím pro screeningovou i klinickou mamografii, nákup gamakamery SPECT a její upgrade na SPECT/CT - Nemocnice Třebíč - rekonstrukce stravovacího provozu a rekonstrukce centrálních laboratoří
4.4. Dotace Kraj ročně poskytuje ze svého rozpočtu finanční prostředky jak na provoz, tak na běžný investiční rozvoj. Nemocnice
Dotace na provoz
Dotace na investice
2004
2005
2006
2007
2008
2004
2005
2006
2007
2008
Havlíčkův Brod
16 769
15 532
23 210
10 720
34 000
33 596
46 287
27 088
43 253
22 436
Jihlava
29 328
51 964
25 260
51 059
28 886
29 686
35 293
33 252
47 084
52 231
Pelhřimov
27 529
22 977
33 895
46 351
37 251
23 002
31 896
11 989
11 614
6 853
3 786
1 723
1 982
1 877
29 457
24 417
72 257
41 011
42 613
33 282
25 252
17 415
21 696
21 975
20 444
27 990
39 436
38 905
34 234
32 290
Třebíč Nové Město na Moravě Celkem
102 665 109 611 106 042 131 982 150 038 138 691 225 169 152 245 178 797 147 092
Kromě zmiňovaných dotací poskytl kraj nemocnicím na konci roku 2006 dar ve výši 34 655 tis. Kč, který byl použit snížení závazků po lhůtě splatnosti.
Číslo stránky
84
INVESTICE NEMOCNIC NAD 500 tis. Kč V LETECH 2005 - 2008 2005 Havlíčkův Brod Celotělový denzitometr Anesteziologickoresuscitační komplex Biochemický analyzátor vč. vybavení Pojízdné RTG Rozšíření NIS Rozšíření NIS ICT Myčka na COS Ultrazvuk Toshiba - 2 ks CUSA Postele ARO + JIP Plicní ventilátor - 2 ks Monitorovací automat Plicní difuser Přestavba centrálních operačních sálů Přestavba společných laboratoří Celkem Poznámka: všechny investice = 46 287 tis. Kč Jihlava Digitalizace FOMEI Siemens - splátky RDG Unistav - monitory ARO Server - usnes. 0597/17/2005/RK Dostavba NN - Unistav Technické zhod. infekční pavilon - Ekon Technické zhod. infekční pavilon - Penta Technické zhod. diagnostický pavilon - Poz. stavby Celkem Poznámka: všechny investice = 35 292,8 tis. Kč Pelhřimov Spirální CT Sanitní vozidlo Analyzátor biochemický Projekt rekonstrukce hlavní lůžkové budovy Stavební úpravy pro CT Software Akord ambulance Celkem Poznámka: všechny investice = 31 895,6 tis. Kč
v tis. Kč 2 100 6 527 2 730 531 630 1 981 954 1 937 525 1 039 1 316 662 771 2 432 3 089 27 224
1 298 500 1 397 1 565 1 234 500 525 2 376 9 395
20 748 705 1 995 2 534 2 404 1 314 29 699
Nové Město na Moravě Sklopná stěna s velk. zesil a digitalizací obrazu Ultrazvuk, přístroj vyšší třídy PACS, obrazový, archivační a komunikační systém Server Převozové vozidlo Dialyzační přístroje Lékárna - výdejna léků Sonda UZV Kolonoskop Věž gynekologická RTG pracoviště Buchtův kopec + nemocnice Odpařovač na ARO Bronchoskop Převod do inv. fondu 2006 Tablet. systém výdeje stravy Lékárna - výdejna léků Celkem Poznámka: všechny investice = 39 435,9 tis. Kč
5 898 3 518 3 147 1 431 879 2 085 728 626 714 1 457 2 400 520 767 1 755 3 245 2 068 31 237
Třebíč Rekonstrukce strav. provozu - technologie Rekonstrukce strav. provozu - stavba a koridory Stravovací systém RDG - chirurgie Ventilátor ARO Funduskamera oční Elektronická závoda areál EcoPark 700 Řídící informační systém OZVI Operační stůl - sestava pro urologii Přenosný ultrazvukový přístroj pro inter. odd. Operační deska a transportní vozík Myčka endoskopů - interna Rezerva na havárie strojní Převod do invest. fondu 2006 COS Pozemstav - pozastávka Operační sály - dveře 8 ks Celkem Poznámka: všechny investice = 72 258 tis. Kč
12 421 45 150 705 641 838 1 118 661 577 1 335 1 645 577 693 998 1 500 2 179 735 71 772
Číslo stránky
85
2006 Havlíčkův Brod Digitalizace RDG pracoviště Digitalizace RDG prac. II. čtečky Ekonomický SW QI Gamakamera SPECT Operační stoly Sterilizátor Vybavení interního odd. Vyhodnocovací monitor Kamerový systém Adaptace admin. budovy Adaptace provozní budovy 2 Výměna oken na budově infekce + stav. úpr. Celkem Poznámka: všechny investice = 27 088 tis. Kč
4 284 2 050 712 4 000 1 661 2 098 554 971 1 000 593 4 213 993 23 130
Jihlava Angiografický komplet (RTG) Digitalizace Fomei (RDG) Digitalizace Fomei - II. etapa (RDG) Kamerový systém Rezerva na opatření z energetického auditu Celkem Poznámka: všechny investice = 33 251,6 tis. Kč
15 000 2 124 5 610 2 000 3 565 28 299
Pelhřimov Scintilační gamakamera SPECT s 2 detektory Osobní vozidlo Upgrade hlavního serveru Celkem Poznámka: všechny investice = 11 990 tis. Kč
9 739 500 600 10 839
Nové Město na Moravě Analyzátor krevního obrazu (HTO) Gamakamera Kolonoskop LTRN B. kopec - realizace Laparoskopická věž Narkotizační přístroj Rozvoj a modernizace ICT Ultrazvuk pro vyšetřování novorozenců Výměna výpočetní techniky Ambulance respiračních chorob Centrální laboratoře Projekt dokumentace RTG pracoviště B.k. RTG pracovniště N.M. Staveb. úpravy horního podlaží Celkem Poznámka: všechny investice = 38 905 tis. Kč
1 418 5 525 756 670 1 500 2 070 1 833 1 560 1 500 1 600 6 500 3 325 1 311 2 757 1 231 33 555
Třebíč Elektroencefalograf (EEG) Hemodialyzační monitory Klimatizace pro CT Laminární box pro přípr. radiofarmak Lůžko elektroické polohovací Narkotizační přístroj 2 ks Osobní automobil PACS Přístroj. vybavení mikrob. laboratoře RTG dg CT spirální Spánková laboratoř Demolice staré interny Projektová dokument. MaD Rekonstrukce soc. zař. porod. Stavební úpravy CT Technologie výměníkové stanice Celkem Poznámka: všechny investice = 41 011 tis. Kč
1 800 1 720 500 1 297 808 1 746 626 2 364 777 9 070 949 2 324 2 261 2 367 1 250 553 30 412
Číslo stránky
86
2007 Havlíčkův Brod Gamakamera SPECT/CT EPS (požární signalizace) Endoskopie Komunikační software Izolátor HW - NIS Monitorace ARO Kamerový systém Ventilátory plicní Operační stůl Přístroje - oční odd. Tlakový injektor Operační sály Záložní zdroj el. energie Ultrazvuková technika Adaptace admin. budovy Stavební úpravy ONM Projektová dokumentace budovy interny Střecha TO Celkem Poznámka: všechny investice = 43 252 tis. Kč
14 008 786 1 155 1 000 1 750 2 498 2 000 1 100 900 996 2 600 700 1 500 850 3 000 1 308 506 500 639 37 796
Jihlava Izolátor na ředění cytostatik Kamerový systém Koagulační analyzátor Laminární box Peněžní automat Vybavení kardiochirurgie Rekonstrukce porodních sálů I. etapa Stavební úpravy JIP (INT) - kardio Celkem Poznámka: všechny investice = 47 085 tis. Kč
1 070 1 900 600 2 380 2 000 18 000 2 100 2 000 30 050
Třebíč Rekonstrukce laboratoří technologická část Rekonstrukce laboratoří - stavební část Celkem Poznámka: všechny investice = 42 613 tis. Kč
22 359 16 533 38 893
Nové Město na Moravě Argonová plazmatická koagulace Centrála na INT - JIP Dialyzační monitory - 4 ks Gamakamera včetně prostor a CT ICT Konvektomat Laser na varixy Myčka endoskopů Narkotizační přístroj Oční laser Postele pro dialýzu Převozové vozidlo Ventilátor (ARO) Videoprocesor se zdrojem Celkem Poznámka: všechny investice = 34 233,710 tis. Kč
603 597 1 793 9 563 779 660 578 893 977 1 657 979 1 079 907 562 21 626
Pelhřimov Elektrochirurgická jednotka - 2 ks (gastroenterologie) GO posypového vozidla Multicat Obnova techniky operačních sálů Realizace projektu ICT Sanitní vozidlo (DZS) Zdravotnická technika Prováděcí projekt na rekonstrukci hl. lůžk. budovy Rekonstrukce hlavní lůžkové budovy (doplatek projektu) Celkem Poznámka: všechny investice = 11 614 tis. Kč
872 518 796 1 050 811 795 1 256 2 594 8 693
2008 Plánované investice Číslo stránky
87
Havlíčkův Brod Obnova nemocničního informačního systému Diskové pole - HW Komunikační SW Obměna angio-linky - I. etapa Zkmrazovací mikrotom Endoskopie - interna Bronchoskop - myčka Obměna monitorovací techniky na odd. ARO Obměna přístrojového vybavení - rezerva Nemovitý majetek - rezerva Celkem Poznámka: všechny investice = 22 436 tis. Kč Jihlava Magnetická rezonance Projekt a stav. úpravy související s přestěh. ONM Vybavení kardiocentra (defibrilátor, telemetrie, EKG Operační stůl Prohlížecí stanice 3 ks (COS) Ventilkátor 2 ks (CHIR) Monitory (jednodenní chir.) Vrtačky 3 ks (COS) Projekt. dokumentace - multioborová JIP Projekt. dokumentace - magnetická rezonance Projekt. dokumentace - lineár Projekt. dokumentace - SPECT/CT Celkem Poznámka: všechny invetice = 52 231,244 tis. Kč
1 267 1 000 3 500 4 650 500 1 200 1 300 2 000 500 6 169 22 086
26 823 2 913 1 450 800 800 2 000 1 400 1 464 10 000 500 500 500 49 150
Nové Město na Moravě Interní pavilon - příprava Přemístění trafostanice Sociální pokoje v léčebně B.k. Vstupní objekt Mamografické pracoviště Obměna přístrojového vybavení Převozové vozidlo Konvektomat Celkem Poznámka: všechny investice = 32 290 tis. Kč
6 500 7 500 5 000 500 500 7 680 1 100 700 29 480
Pelhřimov Ultrazvukový přístroj (urologie) Doplatek prováděcího projektu na rekonstr. lůžk. bud. Tech. zhodnocení - omítky, voda, okna (bývalé ONM) Celkem Poznámka: všechny investice = 6 853,163 tis. Kč
1 479 4 745 500 6 724
Třebíč Dialyzační monitory (HMD) Operační stoly + příslušenství (COS) Pojízdný rentgen - ARO odd. Resuscitační lůžka - JIP UNP Ventilátor ARO Obnova NIS - AMIS H (nový server + související nákl.) Digitalizace zobrazovacích metod - spoluúčast Monitory vitálních funkcí - odd. JIP novorozenecké - 2 ks Narkotizační přístroje - COS - 1 ks Ekonomický informační systém Rezerva - obnova strojního zařízení Monitory - JIP UNP 2 ks Celkem Poznámka: všechny investice = 33 282 tis. Kč
1 200 2 200 920 1 100 1 400 1 800 1 000 630 1 000 2 000 4 666 500 18 416
Číslo stránky
88
L) Odbor životního prostředí Odbor životního prostředí Asistentka odboru
Agenda operačních programů
Oddělení ochrany přírodních zdrojů
Oddělení technické ochrany ŽP
Oddělení integrované prevence a EIA
Odbor životního prostředí ve sledovaném období pracoval ve struktuře tří samostatných oddělení. Působnost odboru je velmi široká a pestrá. K 1. 7. 2008 tvoří odbor 27 úředníků. Oddělení ochrany přírodních zdrojů se zabývá zejména ochranou přírody a krajiny (včetně problematiky Natury 2000), mezinárodním obchodování s ohroženými druhy (tzv. CITES), poskytováním náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy (zejména vydrou říční a kormoránem velkým), ochranou zemědělského půdního fondu, vyhodnocováním vlivů územních plánů na životní prostředí (tzv. SEA), posuzováním vlivů koncepcí na životní prostředí a environmentální osvětou. (Na oddělení pracuje 10 úředníků.) Oddělení technické ochrany životního prostředí řeší problematiku odpadů, ochrany ovzduší, radonového programu. (Na oddělení pracuje 8 úředníků.) Oddělení integrované prevence a EIA má za úkol výkon působnosti podle zákona o integrované prevenci a o omezování znečišťování, o integrovaném registru znečišťování, koordinuje zajištění integrovaného registru znečišťování, zajišťuje posuzování záměrů a jejich změn podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), uděluje souhlasy k povolování staveb a zařízení v chráněných ložiskových územích a vyjádření ke stanovení chráněných ložiskových území, vyjadřuje se k projektům geologických prací. Toto oddělení též řeší prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky. (Na oddělení pracuje 6 úředníků.) Odbor se také zabývá nakládáním s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, právem na informace o životním prostředí, v neposlední řadě kontroluje výkon přenesené působnosti obcí a poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcím na svěřených úsecích. Nově též koordinuje kroky kraje při získávání podpory z Operačního programu životního prostředí. Výkon přenesené působnosti je podstatnou částí práce odboru. V přenesené působnosti je odbor životního prostředí jedním z článků celého systému ochrany životního prostředí působících v kraji. V prvoinstančních řízení řeší odbor životního prostředí každoročně přes tisíc správních řízení zakončených vydáním rozhodnutí, v druhoinstančních řízeních je to téměř sto případů ročně (konkrétně např. za období 06/2007 až 05/2008 bylo vydáno
Číslo stránky
89
1054 rozhodnutí/nezapočítaná rozpracovaná řízení). K tomu jsou zúřadovány další stovky opatření vydávaných mimo správní řízení, například stanoviska k více než 300 územním plánům (v různých fázích a to na více úsecích – ochrany přírody – Natura 2000, ochrany zemědělské půdy, posuzování vlivů na životní prostředí – SEA), registrace CITES řeší ročně přes 700 exotických živočichů, náhrady škod vydrou a kormoránem vykazují trvalý nárůst řešených případů atd. O činnosti též vypovídá, že ročně je na odboru životního prostředí zpracováno přes 15 000 dokumentů (čísel jednacích evidovaných ve spisové službě). 1. Spolupráce kraje s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a. s. (2004 – 2008) na projektu „Intenzifikace odděleného sběru a zajištění využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky“ Dílčí aktivity: • Krajská komunikační kampaň k problematice třídění využitelných komunálních odpadů (2005 – 2008) • Posílení odděleného systému sběru využitelných složek KO (2004 – 2008) prostřednictvím grantových programů Fondu Vysočiny v oblasti odpadového hospodářství • Školení zastupitelů obcí a pracovníku v odpadovém hospodářství (2004 – 2008) • Koncepční materiály (2004 –2005) Analýza nakládání stavu nakládání s komunálním odpadem v kraji Vysočina a Návrh realizace integrovaného systému tříděného sběru využitelných složek KO v obcích kraje • Průzkumy veřejného mínění 2004 a 2007 • Soutěž obcí 2005 – 2008 v množství vytříděných využitelných složek KO pro 4 velikostních kategorií obcí. Spolupráce do budoucna zachována. Rozpočet projektu na celé období 2004 –2008 činil 36,9 mil. Kč. 2. Spolupráce kraje se společností ASEKOL s. r. o., provozovatel systému zpětného odběru elektrozařízení (2007) • krajská komunikační kampaň ke zpětnému odběru elektrozařízení (součást KKK k třídění využitelných složek komunálního odpadu – projekt kraje se společností EKO-KOM, a.s.) • soutěž obcí (rovněž součást projekt kraje se společností EKO-KOM, a.s.) Rozpočet projektu 400 tis. Kč (podíl kraje 100 tis. Kč). 3. Grantové programy Fondu Vysočiny • Systém sběru a třídění odpadu 2004 –2007 na podporu tvorby uceleného systému nakládání s komunálním odpadem (celkem žádostí 549, podpořeno 63 %, podpora z FV činila 15,6 mil. Kč (spolufinancováno i společností EKO-KOM, a.s.) a spoluúčast žadatelů byla ve výši 20,4 mil. Kč. Celkem na podporu třídění KO bylo za období 2004 – 2007 investováno 36 mil. Kč Konkrétní zaměření – nádoby na plast, papír, bílé a barevné sklo a nápojové kartony v počtu 2 782 ks o objemu od 1,1 – 2,1m3). • Bioodpady 2005 – 2008 na podporu tvorby uceleného systému nakládání s bioodpadem (celkem žádostí 56, podpořeno 94,6 %, podpora z FV byla 2,6 mil. Kč a spoluúčast žadatelů ve výši 5,1 mil. Kč, zaměření – nádoby na bioodpad, projektové dokumentace k zařízení na využívání odpadů, informační kampaně a kompostéry. Pro rok 2008 alokace 1,5 mil. Kč předpoklad vyhlášení na květnovém ZK). • ŽP zdroj bohatství Vysočiny 2004 na podporu environmentální výchovy a osvěty (celkem žádostí 23, podpořeno 78%, podpora z FV byla 1,76 mil. Kč a spoluúčast žadatelů ve výši 1,47 mil. Kč, zaměření – podpora akcí a aktivit s náplní EVVO.
Číslo stránky
90
•
ŽP zdroj bohatství Vysočiny 2005 – program na podporu projektů v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty. Z Fondu Vysočiny byl poskytnut celkový objem finančních prostředků ve výši 1 500 000 Kč. Zaregistrováno bylo 38 žádostí s celkovým objemem požadovaných prostředků ve výši 2 895 185 Kč. Řídícím výborem bylo vyřazeno 6 žádostí, z toho 4 pro administrativní nesoulad. Celkem bylo podpořeno 32 žádostí, mezi něž byla rozpočítána, dle návrhu řídícího výboru, potvrzeného usnesením č. 03/108/2005 ŽP, celková výše finančních prostředků 1 500 000 Kč. Konečná rozdělená suma z Fondu Vysočiny představovala 1 436 560 Kč, neboť jeden žadatel ustoupil z finančních důvodů od podpisu smlouvy. Vlastní podíl žadatelů představoval 2 203 324 Kč. • ŽP zdroj bohatství Vysočiny 2007 – program na podporu projektů v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty. Z Fondu Vysočiny byl poskytnut celkový objem finančních prostředků ve výši 1 300 000 Kč. Zaregistrováno bylo celkem 31 žádostí s celkovým objemem požadovaných prostředků ve výši 1 568 974 Kč (převis poptávky 268 974 Kč). Podpora byla přidělena celkem 24 žádostem. Podprogram „A“ – podpořeno celkem 5 žádostí o celkové výši 641 000 Kč. Z původní alokace 800 000 Kč byl převis 159 000 Kč převeden do podprogramu „B“. Podprogram „B“ – podpořeno celkem 19 žádostí o celkové výši 659 000 Kč. • Krajina Vysočiny 2004 – 2005 na podporu projektů k zadržení vody v krajině a k péči o přírodní prostředí (celkem žádostí 59, podpořeno 76 %, podpora z FV činila 2,9 mil. Kč a spoluúčast žadatelů byla ve výši 2,4 mil. Kč, zaměření – zpracování projektových dokumentací). • Energetické využívání obnovitelných zdrojů na podporu využívání obnovitelné energie v kraji Vysočina (celkem žádostí 60, podpořeno 72 %, podpora z FV činila 6,6 mil. Kč a spoluúčast žadatelů ve výši 21,5 mil. Kč, zaměření – podpora vzniku projektových dokumentací k zařízením vyrábějícím energii z obnovitelných zdrojů a podpora pořízení solárních systémů na veřejných budovách). • Rekultivace starých skládek 2008 – nový GP na podporu minimalizace negativních vlivů na ŽP a zdraví lidí při nakládání s odpady (alokace 3 mil. Kč, příjem žádostí do konce května). GP, které nedublují podporu z EU fondů do budoucna předpoklad zachování. Z množství došlých žádostí a % podpořených žadatelů je zřejmý zájem o GP Fondu Vysočiny. 4. CAF (2004 –2005) – Vize (2005) – Strategické cíle (2006) – Akční plán v gesci OŽP (2007) „Navrhneme a budeme sledovat sadu indikátorů udržitelného rozvoje MA 21 – environmentální oblast“ a AP (2008) „Podporujeme udržitelný rozvoj zajištěním env. procesů MA 21 na KrÚ • vybavení úřadu nádobami na tříděný i směsný komunální odpad • předcházení vzniku odpadů, snižování produkce odpadů • využívání materiálů šetrných k životnímu prostředí CAF metoda sebehodnocení krajského úřadu je cestou k efektivnímu, kvalitnímu a výkonnému úřadu, což ocení všichni klienti. Zvyšování kvality úřadu do budoucna bude pokračovat. 5. Projekt Legese (2007 –2008) spolupráce odborů informatiky a životního prostředí na části projektu, která je zaměřena na využití moderních informačních technologií pro propagaci vybraného tématu veřejné správy krajského úřadu vůči občanům a dalším cílovým skupinám. 6. Krajské projekty z oblasti životního prostředí na jejichž realizaci kraj požádal o spolufinancování z EU fondů (2007 –2008) • Úspory energií v zařízeních zřizovaných krajem Vysočina
Číslo stránky
91
-
•
1. výzva k předkládání projektů – (září – říjen 2007) projekt kraje Vysočina k zateplení 11-ti budov v majetku kraje v hodnotě 300 mil. Kč. Žádost nebyla akceptována z důvodu nesplnění parametrů tepelné prostupnosti u jedné z 11-ti budov. - 3. výzva k předkládání projektů - (prosinec 2007 – leden 2008) 6 projektů kraje Vysočina na zateplení školských zařízení v majetku kraje v hodnotě 180 mil. Kč. Všech 6 žádostí bylo akceptováno a v současné době probíhá hodnocení žádosti na Státním fondu životního prostředí. Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 v kraji Vysočina
7. Projekt naplňování Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina (leden 2007 – rok 2008) – Na počátku roku 2007 byla ustanovena odborná pracovní skupina, jejímž cílem je docílit naplňování POH kraje zejména v oblasti omezování skládkování komunálního odpadu. Krajem Vysočina bylo dne 16. 11. 2007 zadáno zpracování Variantní studie proveditelnosti, která by měla ukázat, jakým směrem by mělo být směrováno odpadové hospodářství. Zpracovatelem studie byla na základě výběrového řízení vybrána Energetická agentura Vysočiny z.s.p.o., dokončení díla: červen 2008. 8. Hodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina (2005 – 2006) Podle § 43 odst. 11 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění, má kraj povinnost každoročně do 15.11. následujícího roku vyhodnotit plnění plánu odpadového hospodářství. Z vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina za rok 2006, ale i za rok 2005 je zřejmé, že se nedaří plnit cíle týkající se zejména nakládání s komunálním odpadem, omezování ukládání odpadů na skládky, omezování ukládání biologicky rozložitelného odpadu na skládky, zvýšení materiálového využití komunálního odpadu a řešení starých skládek (starých zátěží). Hodnocení bude probíhat i v následujících letech. Je nezbytné do budoucna podpořit veškeré aktivity vedoucí jak ke snižování produkce odpadů, tak k lepšímu využívání odpadů již vzniklých. Po schválení novely zákona o odpadech, stanovení priorit ČR v oblasti nakládání s komunálními odpady, včetně určení konkrétních nástrojů k nakládání s odpady v ČR a po zpracování "Variantní studie proveditelnosti pro naplňování cílů Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina" bude provedena revize a aktualizace Plánu odpadového hospodářství kraje Vysočina. 9. Radonový program ČR - v rámci přenesené působnosti (financování ze státních prostředků) je prostřednictvím samostatné působnosti (osvětou, organizačně i metodicky) krajem zabezpečován Radonový program ČR, v rámci kterého se podařilo z jeho iniciativy získat od státu 48 mil. Kč.Tyto byly použity na ozdravení 8 bytů v rod. domcích, 1 MŠ, 15 veřejných vodovodů a monitoring (vyhledávání postižených objektů) 9 700 bytů.Tím došlo za sledované období ke snížení nadměrné radiační zátěže cca 5000 obyvatel kraje. V evidenci kraje zůstává na 350 enormně postižených starších objektů, ale je to problém i novostaveb. Kraj, s vědomím tohoto velmi rizikového zdravotního faktoru, proto nadále zabezpečil pokračování snižování radiační zátěže obyvatel zakotvením do priorit koncepčního dokumentu “Zdravý kraj“ - Program zdraví pro kraj Vysočina na léta 2008 – 2015, v rámci agendy MA 21, který schválilo krajské zastupitelstvo. 10. Ochrana ovzduší • Krajský úřad kraje Vysočina, OŽP, vypracoval v letech 2004 - 2005 dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, pro své území Program ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina (PZKO) a Integrovaný krajský program snižování emisí znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin (IPSE). Rada kraje Vysočina je následně vydala Nařízením kraje Vysočina č. 2/2005 (IPSE) a č. 3/2005 (PZKO) ze dne 19. 4. 2005. V roce 2006 byla zpracována aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina a do 30. 6. 2009 musí být
Číslo stránky
92
•
•
•
•
vypracována dle zákona o ochraně ovzduší další aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina. Primárním cílem IPSE je dosáhnout k roku 2010 splnění závazných hodnot krajských emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3). Cílem PZKO je ve stanovených lhůtách zajistit dodržování imisních limitů pro ochranu lidského zdraví pro dané znečišťující látky v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší nebo dosáhnout snížení rizika překračování těchto imisních limitů na území kraje Vysočina. Z obsahu obou „Programů“ se vychází a bude vycházet při výkonu veřejné správy na úseku ochrany ovzduší na krajské a místní úrovni, zejména při územním plánování, územní rozhodování a povolování staveb nebo jejich změn, a při posuzování záměrů, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, nebo rozvojových koncepcí a programů rozvoje jednotlivých oborů a odvětví. Od ledna 2008 probíhá na území kraje Vysočina monitoring perzistentních organických látek. Sledování těchto látek na území kraje Vysočina je realizováno Masarykovou univerzitou v Brně - Výzkumným centrem pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii (RECETOX) ve spolupráci s odborem životního prostředí Krajského úřadu kraje Vysočina a Krajskou hygienickou stanicí kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě. Vzorkování je prováděno pasivními vzorkovači na území vybraných pěti měst: Jihlava, Pelhřimov, Humpolec, Žďár nad Sázavou a Třebíč. Jedná se o úvodní etapu monitoringu, v níž budou vybrány lokality pro dlouhodobý monitoring. Tyto lokality budou následně zařazeny do celorepublikové modelové monitorovací sítě. Od října 2005 do listopadu 2006 prováděl Zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě na základě požadavku OŽP Krajského úřadu kraje Vysočina měření prašného spadu v průmyslové zóně města Jihlavy k.ú. Hruškové Dvory. Cílem celoročního měření, které bylo prováděno celkem na 10 měřících místech v průmyslové zóně, bylo zjištění zatížení této oblasti prachovými částicemi, tj. prašným spadem. Z provedených měření bylo zjištěno, že v předmětné oblasti byl ve sledovaném období překračován na 3 místech depoziční limit stanovený v té době platným nařízením vlády č. 350/2002 Sb. Dále bylo zjištěno, že dominantním zdrojem prašnosti v průmyslové zóně města Jihlavy je společnost KRONOSPAN CR spol. s r. o. Závěry a vyhodnocení měření předal odbor životního prostředí příslušným úřadům a kontrolním orgánům k dalšímu využití a k řešení imisní situace ve sledované lokalitě. Odbor životního prostředí dlouhodobě řeší problematiku provozu skupiny firem KRONOSPAN, a to nejen v rámci zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, ale i nad rámec tohoto zákona. Pro kontrolu plnění podmínek rozhodnutí krajského úřadu zadal OŽP autorizované měření emisí na sušárně technologie výroby OSB desek provozovatele KRONOSPAN OSB, spol. s r. o. OŽP vydal rovněž několik rozhodnutí souvisejících v provozem technologií sušení dřevních třísek, které vedly ke snížení vypouštěných znečišťujících látek a ze zlepšení emisní situace v dané oblasti. Od roku 2007 pracuje OŽP na zpracování studie „Vyhodnocení kvality ovzduší průmyslové zóny města Jihlavy a z něho vyplývajících zdravotních rizik“, která by měla zmapovat stav průmyslové zóny a její vliv na zdraví obyvatel Jihlavy. Výsledkem studie by měl být podíl jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší na kvalitu ovzduší, výsledky měření imisí, vyhodnocení kvality ovzduší ve sledované oblasti, určení základních příčin znečištění ovzduší, návrh opatření vedoucích k udržení či zlepšení kvality ovzduší a možnost implementace studie do koncepčních materiálů (např. Krajský program snižování emisí, oblast územního plánování).
Číslo stránky
93
11. EIA a IPPC V řešeném období byly pro radu kraje (RK) zajišťovány podklady pro vyjádření k záměrům Větrných parků v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., a to: • vyjádření k oznámení Větrný park Stonařov (fáze zjišťovacího řízení), • vyjádření k posudku Větrný park Blatnice (fáze procesu posuzování vlivů), • vyjádření k oznámení Větrný park Polesí (fáze zjišťovacího řízení). Podklady s návrhem usnesení k záměrům větrných elektráren započal OŽP připravovat s ohledem na usnesení Zastupitelstva kraje Vysočina ze září 2007, kterým bylo Radě kraje Vysočina uloženo zvážit možnosti realizace dalších kroků a opatření, které by zastavily nebo alespoň regulovaly živelný a nesystémový nárůst počtu větrných elektráren na území kraje Vysočina. Ve sledovaném období proběhla dvě významná posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), které vedlo ministerstvo a které se kraje dotkly jako územního samosprávného celku: • aplikace zařízení UTWS (technologie čištění emisí doplněná o suchý elektrostatický odlučovač) ve firmě Kronospan CR spol. s r.o., Jihlava, po jeho realizaci se výrazně snížily problémy s kvalitou ovzduší v průmyslové zóně Jihlavy, nicméně řešení lokality z pohledu životního prostředí zůstává úkolem i do budoucna • lokalita bývalé skládky v Pozďátkách, kde ministerstvo ve stanovisku EIA nesouhlasí s dalším provozem skládky (zařízení k odstraňování odpadů) do budoucna a souhlasí pouze se sanací lokality, tím se zastavil podnikatelský záměr vlastníka (včetně sanace) a od té doby kraj aktivně jedná s představiteli státu (ministerstvo, vláda ad.) o dalším osudu lokality a sanaci skládky v režii státu (popřípadě kraje či jiných veřejnoprávních subjektů). Během sledovaného období byla za podpory vedení kraje dobře zvládnuta organizace nově vzniklého povolovacího procesu integrované prevence - IPPC. Do konce roku 2007 byla vydána všechna integrovaná povolení provozovaných zařízení a jsme jeden z nejlepších krajů v ČR. 12. Ochrana přírody a krajiny Kraj financoval pravidelnou péči na většině zvláště chráněných území, kde je kompetentní k zajištění péče - ročně cca 4 mil. Kč. Součástí péče byly i speciální zásahy na vybraných ZCHÚ kraje, především s výskytem kriticky ohrožených druhů rostlin. Bylo realizováno zhotovení nových plánů péče o tato zvláště chráněná území, případně jejich revize téměř na všech 119 resp. 121 územích. Při této činnosti se krajský úřad soustředil na postupné získávání vlastníků a nájemců pozemků ve zvláště chráněných územích k péči alespoň o části těchto území, má to pozitivní efekt z hlediska kvality zásahů a především významný efekt výchovný (v případě fyzických osob i obcí). Zvláště chráněná území byla v terénu vybavována informačními panely (včetně propagace kraje), a to postupně na 85 územích, což je víc než 2/3 chráněných území. Byla zajištěna nová značení a opravy značení u přírodních parků kraje Vysočina. OŽP zajišťuje ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, jedním z těchto druhů je i v přírodě silně ubývající koroptev polní. V rámci záchranného programu pro koroptev polní OŽP zorganizoval seminář zabývající se problematikou tohoto druhu (který byl navštíven i hosty z jiných krajů) a vydal propagační materiál "Koroptev polní - jak jí můžeme pomoci". Rozpracovány jsou: • Strategie ochrany krajiny v kraji Vysočina – ochrany krajinného rázu • Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) kraje Vysočina
Číslo stránky
94
13. Priority odboru Ve sledovaném období a s výhledem do budoucna odbor sleduje následující priority: - kvalitní výkon přenesené působnosti - cíle plánu odpadového hospodářství a jejich plnění - grantové programy Fondu Vysočiny - spolupráce se společností EKOKOM - vyhodnocení kvality ovzduší a zdravotních rizik průmyslová zóna Jihlava - operační program ŽP – zateplování budov v majetku kraje - ochrana přírody – péče o území do budoucna pak nově - drobné staré nerekultivované skládky - řešení starých i nových zátěží (ve spolupráci s OLVHZ), včetně sanace bývalé skládky v Pozďátkách - spolupráce s kolektivními systémy na zpětný odběr elektrozařízení - vyhodnocení kvality ovzduší a zdravotních rizik v dalších oblastech kraje Vysočina (pokračování komplexních studií v nejproblematičtějších oblastech) - RECETOX – monitorování kvality ovzduší sítí pasivních vzorkovačů POPs – (spolupráce s MU Brno) - ochrana přírody – převyhlášení téměř všech zvláště chráněných území ve správě kraje - řešení Natury 2000 - aplikace výsledků VaV projektu optimalizace sítě zastoupení ohrožených a vzácných biotopů - operační program ŽP – ochrana přírody – oblasti podpory 6.2 biodiverzita, 6.3 obnova krajinných struktur a 6.4 vodní režim krajiny – vlastní projekty kraje (spolupráce s NNO – administrace a nositelé projektů) - ochrana krajiny (strategie krajinného rázu, regulace umisťování větrných elektráren, podklady pro ZÚR apod.) - koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) - publikační činnost
Číslo stránky
95
M) Odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství Odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství
Sekretariát
Oddělení lesního hospodářství a myslivosti
Právník
Oddělení vodního hospodářství
Oddělení zemědělství
Odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství: zajišťuje samosprávnou a přenesenou působnost podle následujících zákonů: • zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“) • zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“) • zákon 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin“) • zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“) • zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“) • zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rybářství“) • zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon na ochranu zvířat proti týrání“) • zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě“) Tab. č. 1 Správní rozhodnutí a jiná vybraná agenda za období červen 2004 – červen 2008:
Počet přestupků Počet prvoinstančních správních rozhodnutí Počet druhoinstančních (odvolacích) správních rozhodnutí Rozhodnutí o přiznání příspěvku na hospodaření v lesích Počet smluv o poskytnutí dotace ve vodním hospodářství Počet kontrol žádostí o příspěvek na hosp. v lesích a myslivosti
280 1610 272 3325 226 433
Činnost odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství zajišťovalo 22 pracovníků.
Číslo stránky
96
Oddělení lesního hospodářství a myslivosti Problematika oddělení lesního hospodářství a myslivosti je prezentována především výkonem přenesené působnosti, a to podle lesního zákona, zákona o myslivosti a zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Jedná se o rozsáhlou agendu, kdy zákon o lesích v podmínkách kraje upravuje hospodaření na více než 202 000 ha lesa, což představuje cca 1/3 území kraje. Navazující zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin pak především stanoví podmínky, za nichž lze uvádět do oběhu reprodukční materiál lesních dřevin určený k zalesňování v lesích. Zákon o myslivosti, mimo jiné, upravuje hospodaření v honitbách, které jsou tvořeny honebními pozemky, tedy na více než 618 000 ha půdy. Činnosti v přenesené ale i samostatné působnosti na oddělení zajišťovalo 6 pracovníků. Oddělení vodního hospodářství Vykonává přenesenou i samostatnou působnost. V přenesené působnosti je prvoinstančním i odvolacím orgánem (přezkoumává rozhodnutí I. stupně) podle zákona o vodách, zákona o vodovodech a kanalizacích a zákona o rybářství. Dále zajišťuje činnost povodňového orgánu kraje v době mimo povodeň. Přenesenou působnost uvádí tab. č. 1. V nemalém rozsahu zajišťuje i výkon působnosti samostatné, do níž patří zejména zajištění poskytování dotací kraje na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, zajišťování tvorby koncepčních a strategických materiálů ve svěřené oblasti, účast na plánování v oblasti vod, činnost povodňové komise kraje v době povodně. Činnosti v přenesené a samostatné působnosti na oddělení zajišťovalo 8 pracovníků. Oddělení zemědělství Vykonává přenesenou i samostatnou působnost. V přenesené působnosti oddělení zemědělství přezkoumává rozhodnutí správních orgánů I. stupně zejména podle zákona na ochranu zvířat proti týrání a dále stanovení nedoplatku přídělových cen podle zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě. Převažující částí činnosti je samostatná působnost, která je zaměřena na poskytování finančních příspěvků do oblasti zemědělství, které jsou poskytovány na základě notifikovaných Zásad Zastupitelstva kraje Vysočina pro poskytování finančních příspěvků na podporu zemědělství v kraji Vysočina pro období 2007 – 2013 z rozpočtu kraje Vysočina a způsobu kontroly jejich využití. K realizaci těchto zásad je využíván nástroj výzev, které jsou vyhlašovány radou kraje. Oddělení rozvijí spolupráci s NNO v agrárním sektoru, např. Agrární komora, Zemědělský svaz, Asociace soukromého zemědělství, Společnost mladých agrárníků, Krajské informační středisko, apod. Pracovníci oddělení zajišťují předávání nových poznatků pro zemědělství a venkov, zejména v oblasti čerpání finančních prostředků z různých dotačních titulů. Další významnou činností oddělení zemědělství je administrace finančních příspěvků na hospodaření v lesích podle notifikovaných Zásad Zastupitelstva kraje Vysočina pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v kraji Vysočina pro období 2007 – 2013 z rozpočtu kraje Vysočina a způsobu kontroly jejich využití. Činnosti v přenesené a samostatné působnosti na oddělení zajišťovalo 5 pracovníků. 1. Oblast lesního hospodářství a myslivosti Problematika lesního hospodářství a myslivosti zahrnuje celou řadu činností, které ovlivňují podstatnou část území kraje Vysočina. Dobrý stav lesního hospodářství významným způsobem přispívá k příznivým podmínkám v regionu. Dřevozpracující průmysl regionu patří k nejvýznamnějšímu v ČR. Jeho výroba ovlivňuje celou řadu navazujících odvětví. Dobře spravovaná myslivost je v celorepublikovém hodnocení řazena mezi nejlépe fungující. • Zákonem č. 1/2005 Sb., o rozpočtovém určení daní byl novelizován lesní zákon. K odstranění právní nejistoty rozhodujícím způsobem přispělo celorepublikové
Číslo stránky
97
•
jednání v sídle kraje Vysočina, kdy z úst hejtmana kraje i ředitelky krajského úřadu zazněla vůči Ministerstvu zemědělství výzva k dodržování platné legislativy, a tedy ke kontinuitě financování mandatorních výdajů podle lesního zákona ze státního rozpočtu. Na základě tohoto klíčového jednání a navazujících právních rozborů Ministerstva zemědělství pokračovalo předmětné financování. Ročně se v podmínkách kraje jedná o částku cca 24 mil. Kč. Na shora popsaná jednání navazovalo řešení problematiky nemandatorních výdajů v oblasti lesního hospodářství tak, aby byla zachována kontinuita v této oblasti. Následně probíhala další jednání a pracovní schůzky (včetně jednání se Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů) k této problematice, jejichž výsledkem jsou v červnu 2005 schválené Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích z rozpočtu kraje Vysočina a způsobu kontroly jejich využití (dále jen „Zásady“), které byly předloženy EK k notifikaci. Po ukončení tohoto procesu zastupitelstvo kraje schválilo Zásady č. 6/06, podle kterých jsou dosud poskytovány finanční příspěvky na hospodaření v lesích. V roce 2005 bylo vyplaceno téměř 30 mil. Kč, v roce 2006 bylo vyplaceno 20 mil. Kč a v roce 2007 tato částka dosáhla 22 mil. Kč.
Graf: Finanční toky v lesním hospodářství 2001-2007 Mil. Kč
70 60 50 40 30 20 10 0
26,7
32,7
29,7
20,4
30,8
Příspěvky v LH a M Mandatorní výdaje
23,0
28,4
23,3
25,4
23,0
25,7
23,9
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Roky
•
•
•
Podle lesního zákona lze rozhodnout, že opatření meliorací a hrazení bystřin jsou opatřeními ve veřejném zájmu. Od roku 2004 do roku 2008 tak bylo rozhodnuto celkem v 15 případech a Rada kraje Vysočina, v souvislosti s těmito opatřeními, rozhodla o navýšení rozpočtu kraje z rozpočtu Ministerstva zemědělství celkem o více než 21 mil. Kč. Lesy v kraji Vysočina vlastní více než 48 000 vlastníků. Vlastníci, kteří hospodaří podle lesního hospodářského plánu, jejichž platnost je zpravidla 10 let, mohou na jeho vyhotovení získat ze státního rozpočtu příspěvek. Celkem tak bylo z rozpočtu Ministerstva zemědělství vlastníkům lesa na Vysočině poskytnuto cca 22 mil. Kč. Kraj Vysočina byl v lednu 2007 postižen orkánem Kyrill. Z důvodu rozsáhlé kalamity v lesích byl i v kraji Vysočina vyhlášen stav nouze. Krizový štáb monitoroval situaci a ve spolupráci se zástupci Lesů ČR, s.p. řešil nastalou situaci. Se situací přímo v terénu se byl seznámit i ministr zemědělství Mgr. Petr Gandalovič. Vlastníci lesů mohli díky iniciaci kraje Vysočina na zelené lince získat potřebné informace přímo na Ministerstvu zemědělství. Zpracování kalamitní dřevní hmoty proběhlo ve vyhláškou
Číslo stránky
98
•
•
•
•
•
•
stanovených termínech, čímž se v lesích povedlo odvrátit hrozící kůrovcovou kalamitu. Pod záštitou náměstka kraje Vysočina Václava Kodeta byl pro vlastníky lesa jedenkrát, v případě potřeby dvakrát ročně zorganizován seminář, na kterém vlastníci lesů získali aktuální informace potřebné pro optimální hospodaření na lesních majetcích. Příspěvky byly přednášeny především pracovníky krajského úřadu, Ministerstva zemědělství či Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Na semináře byli zváni i odborní lesní hospodáři, kteří vlastníkům lesa poskytují odborné informace k zajištění řádného hospodaření podle zákona o lesích a navazujících prováděcích předpisů. Mezi nezanedbatelné zájmové činnosti patři i myslivost. Kynologie jako její součást má na Vysočině dlouholetou tradici a je provozována na velmi vysoké úrovni. Každoročně je na Vysočině pořádán Memoriál Josefa Venhody. Od roku 2007 je s tímto memoriálem spojená soutěž o putovní pohár „Všestranný vítěz kraje Vysočina“, a to pod záštitou kraje Vysočina. Akce má nadregionální charakter a je považována za prestižní kynologickou soutěž v ČR. V letech 2007 a 2008 byly pod záštitou náměstka kraje Vysočina Václava Kodeta pořádány, pro členy mysliveckých organizací, semináře s cílem maximálně využít příspěvků do oblasti myslivosti. Tyto příspěvky jsou poskytovány ze státního rozpočtu. Díky rozsáhlé informační kampani se kraj Vysočina v těchto letech zařadil na čelní místo mezi kraji České republiky v čerpání finančních prostředků do této oblasti. Řádem Svatého Huberta, který je nejstarší mysliveckou organizací ve střední Evropě založenou r. 1695 v Lysé nad Labem, jsou od roku 2002 organizovány Myslivecké slavnosti. V roce 2007 se jednalo o 6. Myslivecké slavnosti a zároveň 1. Ročník Mysliveckých slavností Horácko. Akce probíhají pod záštitou náměstka kraje Vysočina Václava Kodeta. Tyto slavnosti navazují na, po celé Evropě známé, slavnosti na Kuksu. Národní lesnický program 2007-2013 (NLP II) patří mezi stěžejní koncepční materiály úseku lesního hospodářství ČR. Rada Asociace krajů ČR na jednání ve věci NLP II delegovala své zástupce – Václava Kodeta za kraj Vysočina a Václava Horáka za Jihomoravský kraj. V rámci projednávání byly za kraj Vysočina navrhovány úpravy části týkající se odborného lesního hospodáře, postavení Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí ČR k lesnímu hospodářství či zjednodušení administrace zalesňování zemědělských půd. V souvislosti s předsednictvím ČR v radě EU proběhne celá řada doprovodných akcí. Jednou z nich bude i setkání ředitelů zodpovědných za lesy v zemích EU. Kraj Vysočina vyjádřil ochotu a připravenost zapojit se do příprav a organizace akcí souvisejících s předsednictvím. Po zhodnocení materiálů od jednotlivých uchazečů bylo rozhodnuto, že se toto setkání uskuteční právě v kraji Vysočina. Termín setkání byl stanoven na 22. 6. 2009 – 26. 6. 2009.
2. Oblast vodního hospodářství a rybářství Problematika vodního hospodářství, která je v působnosti odboru, je velice široká a složitá. V hodnoceném období oddělení zajišťovalo poskytování dotací z rozpočtu kraje zejména v oblasti podpory výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury s tím, že výše poskytnutých dotací se každoročně zvyšovala a tento trend by bylo vhodné udržet i v dalších letech. Obecně lze říci, že počet obyvatel kraje zásobovaných pitnou vodou z veřejných vodovodů i počet obyvatel napojených na veřejné kanalizace a čistírny odpadních vod se postupně zvyšuje. Konkrétně v letech 2004 až 2006 se v kraji zvýšilo procento obyvatel napojených na veřejné vodovody z 88,3 % na 93,2 %, napojených na veřejné kanalizace
Číslo stránky
99
napojení obyvatelé [%]
z 80,3 % na 85,2 % a napojených na kanalizace s koncovou ČOV z 61,1 % na 73,2 %. To je velice pozitivní důsledek dotační politiky, mj. i kraje Vysočina.
Graf: Vývoj napojení obyvatel kraje Vysočina na veřejný vodovod, veřejnou kanalizaci a veřejnou kanalizaci s ČOV v letech 2002 2006 93,2 90,2 100 88,3 87,5 87,5 90 80 85,2 83,6 80,3 70 79,2 79,2 73,2 60 68,0 61,1 50 58,1 54,7 40 30 20 10 0 2002 2003 2004 2005 2006 rok veřejný vodovod
veřejná kanalizace
veřejná kanalizace s ČOV
Je třeba zmínit prioritní úkol v této oblasti, kterým je naplnění požadavků směrnice Evropské unie o čištění městských odpadních vod, kde se Česká republika zavázala, že do konce roku 2010 budou odpovídajícím způsobem odváděny a čištěny odpadní vody ve všech obcích, které jsou zdrojem znečištění o velikosti nad 2 000 ekvivalentních obyvatel nebo které této velikosti dosáhnou do konce roku 2010. To v dotčených obcích a městech znamená jednak vybudování nových ČOV a kanalizací a jednak intenzifikaci stávajících ČOV a rekonstrukce a rozšíření stávajících kanalizačních systémů, což je finančně značně náročný cíl. Z hlediska celé ČR Vysočina patří k jednomu z mála krajů, kde je předpoklad, že závazek v této oblasti bude vyřešen. Podle § 88 odst. 15 vodního zákona je kraj příjemcem poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50 %. Každoroční příjem z těchto poplatků činí cca 14 mil. Kč. Tyto poplatky mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4 vodního zákona. Tento zvláštní účet je určen k řešení havárií na vodách, kde není znám původce resp. nelze mu uložit opatření k nápravě. K tomuto účelu odbor připravil a následně zastupitelstvo kraje v roce 2005 schválilo zásady pro čerpání finančních prostředků ze zvláštního účtu kraje na dlouhodobé a mimořádné havárie na podzemních nebo povrchových vodách. Oddělení vodního hospodářství zajišťovalo poskytování dotací krajem Vysočina v oblasti vodního hospodářství v rámci následujících dotačních titulů: • V rámci Fondu Vysočiny grantovým programem „Čistá voda“, jehož cílem je podpora zpracování studií a projektových dokumentací obcí a jejich svazků v oblasti zásobování pitnou vodou a v oblasti odvádění a čištění odpadních vod. Tento grantový program se vyhlašuje již od roku 2002 a každoročně dochází k velkému převisu požadavků nad finančními možnostmi kraje tedy nad alokovanými prostředky. Výše poskytnutých podpor v jednotlivých letech je uvedena v tabulce č. 2. • Dotace na drobné vodohospodářské ekologické akce jsou určeny na spolufinancování výstaveb a rekonstrukcí kanalizací a čistíren odpadních vod
Číslo stránky
100
•
•
v obcích na území kraje. Díky těmto dotacím, které jsou poskytovány každoročně od roku 2004, byly v kraji Vysočina zrealizovány již desítky staveb kanalizací nebo čistíren odpadních vod zejména v menších obcích např. v obcích Hodice, Hojanovice, Herálec pod Žákovou horou, Kaliště, Rapotice, Rudíkov, Věžnice. Výše dotací kraje je opět v tabulce č. 2. Spolufinancování akcí zařazených do programu MZe 229 310 „Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací“ krajem Vysočina se týká realizace staveb vodovodů a kanalizací na území kraje a probíhá od roku 2006. Kraj spolufinancuje akce zařazené do nejvyšších priorit programu 229 310 ve výši min. 10 % rozpočtových nákladů akce z příjmu poplatků za odběr podzemní vody (viz výše). Každoročně kraj spolufinancuje stavby vodovodů ve výši okolo 10 000 tis. Kč, stavby kanalizací jsou spolufinancovány samostatně v rámci dotací na drobné vodohospodářské akce. Výši spolufinancování staveb vodovodů uvádí tabulka č. 2. Dotace na studie a projektové dokumentace opatření k ochraně před povodněmi jsou určeny na spolufinancování studií a projektových dokumentací obcí pro územní a stavební řízení staveb, objektů a zařízení řešících ochranu před povodněmi zastavěného území žadatele. V letech 2006 a 2007 bylo k dispozici po 2 mil. Kč, v roce 2008 pak 1 mil. Kč. Bohužel tento program se nesetkal s dostatečným zájmem obcí a alokované finanční prostředky nebyly v žádném roce plně vyčerpány. Výše poskytnutých dotací je uvedena v tabulce č. 2. Tabulka č. 2 Rozsah dotací poskytnutých krajem Vysočina obcím a jejich svazkům v letech 2004 – 2008 v oblasti vodního hospodářství (vodohospodářská infrastruktura): Rok Grantový program Čistá voda [mil. Kč] Drobné vodohospodářské ekologické akce [mil. Kč] Projekty opatření ochrany před povodněmi [mil. Kč] Spolufinancování staveb vodovodů [mil. Kč] Celkem [mil. Kč]
2004
2005
2006
2007
2008*
3,8
5,0
5,5
6,5
10,0
45,4
50,7
44,4
44,9
27,4
-
-
1,5
1,3
0,3
-
-
10,9
13,2
?
49,2
55,7
62,3
65,9
37,7*
*Jedná se o dotace poskytnuté za první polovinu roku 2008. Z důvodu ohrožení podzemních nebo povrchových vod odbor také zajišťoval spoluúčast kraje na řešení sanace významných ekologických zátěží (kontaminovaných míst) na území kraje: • Na lokalitě skládky galvanických kalů u obce Nový Rychnov v okrese Pelhřimov byly v roce 2007 zahájeny práce na sanaci této ekologické zátěže, které mají být dokončeny do poloviny roku letošního. Znečištění podzemních vod chlorovanými uhlovodíky způsobené touto zátěží ohrožovalo blízké vodní zdroje podzemní vody využívané k zásobování městysu Dolní Cerekev pitnou vodou. Proto se městys Dolní Cerekev, který ovšem není původcem ekologické zátěže, stal nositelem dotace z Operačního programu Infrastruktura. Kraj spolufinancuje sanaci ve výši asi čtvrtiny celkových nákladů, které činí cca 40 mil. Kč. • Kraj pomohl v roce 2006 dotací i městu Humpolec na řešení odstranění ekologické zátěže v části areálu bývalých humpoleckých strojíren v souvislosti s výstavbou nové veřejné kanalizace. Celkové náklady sanace zde byly téměř 6 mil. Kč a kraj se na sanaci podílel cca 4, 5 mil. Kč.
Číslo stránky
101
•
Na území kraje se ovšem nacházejí i další nebezpečné dlouhodobé havárie s dopadem na jakost podzemních a povrchových vod, jejichž původci již neexistují či jim nelze uložit žádná nápravná opatření. Tyto zátěže způsobují rovněž znečištění podzemních či povrchových vod a je třeba je postupně řešit, což bude finančně velice náročné. V roce 2007 na základě žádosti Ministerstva životního prostředí kraj připravil regionální seznam 20 nejzávažněji kontaminovaných míst v kraji, který by měl být ministerstvem využit při přípravě dalšího postupu k jejich odstraňování. V působnosti odboru je také oblast ochrany před povodněmi na území kraje. Po celé období byla zajištěna činnost povodňového orgánu kraje v období mimo povodeň i při povodni včetně zasedání Povodňové komise kraje Vysočina s četností min. 2x ročně. V období jarního tání v březnu 2005 a jarního tání na přelomu března a dubna 2006 se podílel na řešení povodňové situace na území kraje a každoročně pak řešil i povodňové situace při přívalových deštích. Povodňová komise kraje byla zřízena v roce 2004, následně bylo zajištěno zpracování povodňového plánu kraje, který byl v roce 2007 převeden do digitální podoby a je veřejně přístupný na webových stránkách kraje. V této oblasti bylo zajištěno také zpracování koncepčních, rozvojových a strategických materiálů a souvisejících činností v oblasti vodního hospodářství: • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (PRVKUK) schválený v roce 2004 zastupitelstvem kraje je základním koncepčním materiálem pro rozvoj vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu na území kraje. Na základě žádosti obcí jsou cca 2x ročně projednávány jeho změny, které následně schvaluje zastupitelstvo kraje. • Od roku 2006 se zpracovávají plány oblastí povodí pro 4 oblasti povodí, do kterých kraj Vysočina spadá. Plány oblasti povodí od konce roku 2009 nahradí dosud platný Směrný vodohospodářský plán. Oddělení zajišťuje zastoupení v komisích pro plánování v oblasti povodí Dyje, Horního a Středního Labe, Horní Vltavy a Dolní Vltavy a schvalování jednotlivých etap. V současné době jsou zpracovány návrhy plánů oblastí povodí, které v termínu do 30. 6. 2008 schválil krajský úřad jako další etapu jejich zpracování. Konečný návrh plánů schvaluje zastupitelstvo kraje v termínu do 22. 12. 2009. Pořizovateli plánů jsou státní podniky Povodí ve spolupráci s krajskými úřady. K problematice plánování byly v letech 2006 až 2008 uspořádány celkem 3 semináře. • Studie Posílení vodních zdrojů v kraji Vysočina byla realizována ve spolupráci odboru a Ministerstva životního prostředí. Studie zhodnotila hydrogeologické možnosti v území kraje Vysočina, vymezila prostory s možností vyhledání dalších významných vodních zdrojů podzemních vod a vytvořila základní koncepci zajišťování nových vodních zdrojů. • Studie ochrany před povodněmi byla dokončena v roce 2007. Jejím cílem bylo zhodnotit stav ochrany před povodněmi na území kraje, stanovit slabá místa, vymezit cíle ochrany před povodněmi a navrhnout následná potřebná opatření včetně ekonomické analýzy. Studie je využita při zpracování plánů oblasti povodí. Odbor zajišťoval činnost krajské pracovní skupiny pro iniciaci a hodnocení žádostí podávaných do Fondu soudržnosti a strukturálních fondů (Operačního programu Infrastruktura), v současné době zabezpečuje činnost této skupiny pro hodnocení žádostí podaných do Operačního programu Životní prostředí. Kraj se také účastní nadregionálních mezikrajských projektů, které mají zlepšit kvalitu povrchových vod a to: • Projektu Čisté povodí Svratky, který byl zahájený v roce 2003 ve spolupráci Jihomoravského kraje, města Brna, kraje Vysočina, Pardubického kraje a Povodí Moravy, s.p., má přispět k lepší kvalitě vody v nádržích Vír a Brno. • Projektu Čistá Želivka, který by měl řešit způsob zlepšení kvality povrchové vody v nádrži Švihov (Želivka). • Projektu Čistá Sázava, který se zabývá možným zvýšením kvality povrchové vody v povodí řeky Sázavy.
Číslo stránky
102
V prosinci 2006 byla ukončena oprava zjištěné poruchy těsnícího jádra hráze vodního díla Mostiště. Od počátku roku 2005 do roku 2006 se řešila havarijní situace na tomto vodním díle, které je vodárenskou nádrží, sloužící jako zdroj pitné vody pro obyvatelstvo částí okresů Třebíč a Žďár nad Sázavou. Jednalo se o činnost pracovní skupiny ustavené hejtmanem kraje i vodoprávního úřadu kraje, přípravu materiálů do rady a následně zastupitelstva kraje, podkladů pro zasedání bezpečnostní rady kraje, vyhlášení stavu nebezpečí apod.). Mimo jiné byla poskytnuta mimořádná dotace kraje ve výši 5 mil. Kč Svazu vodovodů a kanalizací Žďársko na investiční opatření na vodohospodářské infrastruktuře související s vodním dílem (změna technologie na úpravně vody Mostiště). Pod záštitou radního Ivo Rohovského se konalo mnoho seminářů pro obce v kraji zejména k možnostem získání dotací na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury a zpravidla se podílel i na zajištění přednášek. V letech 2005, 2006 a 2007 se konaly semináře k problematice odvádění a čištění odpadních vod v obcích velikosti nad 2000 ekvivalentních obyvatel v kraji Vysočina a k možnostem získání dotace. Samostatně byly ve stejných letech uspořádány obdobné semináře i pro obce velikosti do 2000 EO. V oblasti rybářství byly pod záštitou radního Ivo Rohovského uspořádány dvě konference. V roce 2005 konference „Rybářství v kraji Vysočina“, která se zaměřila především na základní informace k možným dotačním titulům pro rybníkáře a rybáře. Do programu byly zařazeny i zákonné povinnosti rybníkářů a rybářů a nově přiblížena problematika NATURY 2000. V roce 2008 se konala konference „Operační program Rybářství“, jejímž nosným tématem stal připravovaný Operační program Rybářství na období 2007-2013 včetně širších souvislostí jako šetrné hospodaření na rybnících, adaptace vodních ekosystémů na změny klimatu a nebo finanční příspěvky MZe na odbahňování rybníků. Vzhledem k nutnosti dalšího rozvoje vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu je více než vhodné udržet současnou dotační politiku kraje na rozvoj vodohospodářské infrastruktury měst a obcí minimálně ve stejném rozsahu jako v hodnoceném období. 3. Oblast zemědělství V první polovině roku 2004 byla uzavřena mezi krajem Vysočina a organizacemi z agrárního sektoru (Asociace soukromého zemědělství ČR, Krajská agrární komora Kraje Vysočina /KAK KV/ a Zemědělský svaz ČR) Dohoda o vzájemné spolupráci. • Na základě stále rozvíjející se spolupráce kraje s agrárním sektorem byla v roce 2005 nevládními neziskovými organizacemi z agrárním sektoru, za podpory kraje Vysočina, založena obecně prospěšná společnost Agrovenkov Vysočina, která je známa pod názvem „KIS“ – Krajské informační středisko v jehož orgánech - správní rada, dozorčí rada - působí i radní kraje Vysočina. KIS poskytuje informace zaměřené na problematiku zemědělství a rozvoje venkova. Od založení činnost KIS kraj podpořil částkou ve výši 365 tis. Kč. Předávání informací mezi krajem a agrárním sektorem by se mělo i nadále rozvíjet. Český zemědělský venkov stále prochází složitým procesem postupných změn, na které navazují i nové možnosti žádat o finanční prostředky jak z prostředků státu a kraje, tak i z EU. Informace o aktuálním stavu českého zemědělství a možnostech čerpat finanční prostředky byly předávány na pořádaných seminářích, akcích a týmech, které se zaměřovaly na aktuální témata k dané problematice např.: • Koncem roku 2004 proběhla schůzka se zástupci Českého svazu chovatelů, na kterém byly ujednány podmínky podpory kraje do této oblasti (výstavy). Od roku 2005 každoročně byla tato aktivita podpořena 165 tis. Kč. Tyto akce jsou podpořeny i v letošním roce. • Vysočina je známa chovem skotu především dojnic a na tuto oblast byla zaměřena v roce 2005 výtvarná soutěž pro základní školy – Bílé moře Vysočiny. Vítěz byl odměněn dárky kraje a jednodenním pobytem na farmě u Němců v Netíně.
Číslo stránky
103
•
Plodinou typickou pro Vysočinu jsou brambory – sadbové, konzumní, průmyslové – během uplynulého období se uskutečnilo několik schůzek k problematice bramborářství na Vysočině např. v roce 2005 za účastí ministra zemědělství. Každým rokem se v Havlíčkově Brodě pořádají „Bramborářské dny“, které jsou krajem podporovány i finančně. V roce 2007 částkou ve výši 84 tis. Kč. • Seminář „Aktuální stav příprav Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD)“, který se konal začátkem roku 2006 za účasti ministra zemědělství. • Od roku 2006 je kraj zastoupen pracovníkem odboru v Meziresortní pracovní skupině pro ekologické zemědělství Ministerstva zemědělství (dále „MZe“) a v Národní radě poradenství pro zemědělství a rozvoj venkova MZe a jeho činnost v Komisi odboru výzkumu, vzdělávání a poradenství pro výběr projektů dotačního programu v oblasti zemědělského poradenského systému v rámci ČR. • Začátkem roku 2007 ministr zemědělství navštívil kraj Vysočina a pracovníci odboru spolu se zástupci agrárního sektoru zajistili prezentaci výrobků z Vysočiny. • Kraj Vysočina je zásobárnou pitné vody a z tohoto důvodu je třeba preferovat ochranu vod, což byl jeden z důvodů k uspořádání koncem roku 2007 semináře „Nitrátová směrnice“. • Mezinárodní konference „Méně příznivé oblasti pro zemědělství a venkov“, která se uskutečnila na konci roku 2007 za účasti odborníků z např. Skotska, Rakouska, Polska, Německa,... hlavním tématem bylo předání zkušeností při nastavování podmínek pro platby v méně příznivých oblastech. • V roce 2007 se uskutečnilo v kraji Vysočina zasedání World Simmental-Fleckvieh Federace (WSFF), jako zastřešující mezinárodní federace chovatelů strakatého skotu. V historii WSFF to bylo poprvé, kdy Česká republika toto vrcholné setkání chovatelů strakatého skotu z celého světa zajišťovala. Toto setkání bylo podpořeno i krajem Vysočina. • Ve dvouletých intervalech se uskutečňuje výstava skotu v Radešínské Svratce, kraj tuto akci pravidelně finančně podporuje. V roce 2008, kdy se uskuteční devátý ročník částkou ve výši 100 tis. Kč. V návaznosti na vstup České republiky do EU musel i kraj zareagovat na tuto skutečnost v oblasti zemědělství a lesnictví a to procesem, který je nazýván „notifikace“. Jedná se o oznamovací povinnost k Evropské komisi (dále jen „EK“) prostřednictvím MZe. Kraj Vysočina zahájil i ukončil tento notifikační proces v této oblasti jako první v rámci ČR. • Před vstupem naší republiky do EU kraj podporoval agrární sektor z Fondu Vysočiny vypisováním jednotlivých grantových programů, jako např. Zemědělské projekty. • V roce 2006 orgány kraje schválily Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina pro poskytování finančních příspěvků na podporu zemědělství v kraji Vysočina pro období 2007 – 2013 z rozpočtu kraje Vysočina a způsobu kontroly jejich využití (dále jen „Zásady“), které byly podkladem pro zahájení notifikace. Tento proces byl ukončen v polovině roku 2007, na základě tohoto procesu byly připomínky EK zapracovány do Zásad a v září roku 2007 schváleny zastupitelstvem kraje. • Na podzim roku 2007 byla vyhlášena první výzva k Zásadám, která podpořila oblast včelařství ve výši 260 tis. Kč. • Začátkem roku 2008 byla vyhlášena další výzva k Zásadám pro propagaci agrárního sektoru, která byla podpořena krajem částkou téměř 600 tis. Kč.
Číslo stránky
104
N) Odbor územního plánování a stavebního řádu Odbor územního plánování a stavebního řádu
Asistentka
Oddělení územního plánování
Oddělení stavebního řádu
Odbor územního plánování stavebního řádu Krajského úřadu kraje Vysočina (OÚPSŘ) se ve sledovaném období, stejně jako před ním, zabýval činnostmi, které pro něj vyplývají především ze Stavebního zákona, Zákona o krajích, Zákona o obcích, vnitřních předpisů kraje Vysočina a jeho krajského úřadu. Agenda odboru je zakotvena v organizačním řádu Krajského úřadu kraje Vysočina. OÚPSŘ ve sledovaném období pracoval ve struktuře dvou samostatných oddělení. Jde o oddělení územního plánování a oddělení stavebního řádu, která se mimo výkon svěřené agendy účastnila i vzniku, projednávání a uvedení do praxe nového Stavebního zákona. Ten nabyl účinnosti od 1. 1. 2007. V souvislosti s účinností nového Stavebního zákona bylo v březnu 2007 personálně posíleno dvěma zaměstnanci oddělení stavebního řádu na počet 9 z důvodu nutnosti rozšíření metodické a kontrolní činnost pro 38 stavebních úřadů v kraji. Od května 2007 bylo jedním zaměstnancem posíleno i oddělení územního plánování na celkový počet 6 pro pořizování územně analytických podkladů. Celkový početní stav zaměstnanců odboru je tedy 17 včetně vedoucího odboru a asistentky. Počet zaměstnanců: 17 (včetně vedoucího odboru a asistentky) Stručná charakteristika: - územní plánování v kraji (kraj, ORP, obce) - výkon přenesené působnosti státní správy na úseku stavebního zákona, přezkoumání prvoinstančních rozhodnutí stavebních úřadů
1. Oddělení územního plánování Počet zaměstnanců: 6 (včetně vedoucího oddělení) Stručná charakteristika: - pořizování územně plánovacích podkladů pro kraj (ÚPP) - územní studie, územně analytické podklady - pořizování územně plánovací dokumentace kraje (ÚPD) - Zásady územního rozvoje - metodické a odborné vedení pořizovatelů ÚPP a ÚPD pro ORP a obce - administrace dotací pro územní plány obcí dle „Zásad ZK pro poskytování dotací na územní plány obcí z rozpočtu kraje“ Oddělení územního plánování se věnovalo výkonu státní správy v přenesené působnosti, kdy působilo jako nadřízený orgán územního plánování pro obce, později, od účinnosti nového Stavebního zákona od 1. 1. 2007, vykonává působnost nadřízeného správního
Číslo stránky
105
orgánu na úseku územního plánování pro pořizovatele územních plánů včetně metodické a kontrolní činnosti. Oddělení dále pracuje jako pořizovatel územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů kraje. Pořizování Zásad územního rozvoje kraje Vysočina (ZÚR) patřilo k nejvýznamnějším činnostem oddělení v přenesené působnosti. S účinností nového stavebního zákona od 1. 1. 2007 vznikla kraji povinnost pořídit a vydat Zásady územního rozvoje. Jedná se o krajskou územně plánovací dokumentaci, která nahradí dřívější územní plány velkých územních celků, které byly nepovinné. Projektant, který byl vybrán ve výběrovém řízení, zahájil práce na ZÚR v listopadu 2007, ihned po jeho ukončení. Pro obeznámení se s pojmem a hlavním posláním ZÚR uspořádal odbor pro zastupitele kraje celkem tři pracovní semináře. První seminář se uskutečnil dne 21. 11. 2007. Tento seminář měl členy zastupitelstva kraje seznámit obecně se ZÚR. Co ZÚR řeší, co naopak řešit nemohou, co sem patří a co nepatří. Seminář přinesl i několik podnětů ze strany jeho účastníků, na které projektanti ve své práci reagovali. Na druhém semináři dne 27. 3. 2008 byli zastupitelé seznámeni s prvním nástinem ZÚR a s podklady, ze kterých projektant vycházel. Mezi ně patřil i koncept Územního plánu velkého územního celku kraje Vysočina, který byl dokončen v květnu 2007, nepodařilo se jej však projednat a dovést ke zpracování návrhu ještě podle „starého“ Stavebního zákona č. 50/1976 Sb., v platném znění. I tato schůzka se zastupiteli, zástupci sousedních krajů a dalšími hosty přinesla podněty, které byly při další práci zohledněny. Poslední třetí seminář proběhl dne 16. 4. 2008 a byl zde představen návrh ZÚR, projektant podal zastupitelům kraje výklad k návrhu ZÚR. Pokud v procesu projednání ZÚR nenastanou zásadní rozpory mezi stanovisky dotčených orgánů a obcí, předpokládáme, že projednané ZÚR budou předloženy k vydání v září 2008 ještě současnému Zastupitelstvu kraje Vysočina. Pořizování územně analytických podkladů kraje (ÚAP) je další významnou činností oddělení územního plánování dle nového Stavebního zákona. Jde o povinnost zpracovat ÚAP a v pravidelných termínech provádět jejich aktualizaci. ÚAP jsou tedy stále aktuálním podkladem pro pořizování územních plánů obcí kraje a díky šíři sledovaných jevů v území poskytují komplexní východisko pro práci na územních plánech. Oddělení územního plánování provádí sběr dat, metodickou činnost při pořizování ÚAP na úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP) a koordinaci jejich zpracování. K tomuto účelu bylo iniciováno zpracování datových modelů pro potřebu územních plánů a územně analytických podkladů. Ve spolupráci s odborem informatiky, oddělením GIS, byl v roce 2007 pořízen datový model pro zpracování ÚAP, byl předán zdarma všem pořizovatelům ÚAP, tj. obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. V samostatné působnosti kraje se oddělení územního plánování staralo o podporu pořizování územních plánů obcí kraje formou administrace systémových dotací na územně plánovací činnost obcí z rozpočtu kraje Vysočina. Poskytování dotací bylo zahájeno v roce 2003. Tehdy bylo dotacemi uspokojeno 19 obcí. Od roku 2004 docházelo k postupnému nárůstu poskytnutých dotací, kdy nejvyšší nárůst žádostí byl pro 2008. Tento nárůst byl důsledkem nového stavebního zákona, který stanoví podmínky pro využití území, kdy mimo zastavěné území nelze, kromě stavebním zákonem stanovených staveb, umisťovat např. stavby rodinných domů. Dalším důvodem nárůstu počtu žádostí o dotace na územní plány je novým Stavebním zákonem stanovené časové omezení platnosti obecních územních plánů zpracovaných podle starého Stavebního zákona.
Číslo stránky
106
Dotace byly poskytovány následovně: v roce počet dotovaných ÚP obcí 2003 19 2004 44 2005 65 2006 66 2007 68 2008 98 Celkem 2003 - 2008 360 Celkem 2005 - 2008 297
objem dotací v Kč 1 496 998 3 998 932 6 065 828 5 836 161 6 347 491 10 093 315 33 838 725 28 342 795
Vyjádřeno graficky:
400 350 300 250 200 150 100 50 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008 Celkem Celkem 2003 - 2005 2008 2008
počet dotovaných ÚP obcí
objem dotací ve 100 tis. Kč
Celkový objem dotací na územní plány celkem 360 obcí kraje poskytnutých z rozpočtu kraje Vysočina v letošním roce dosáhne výše 33 838 725 Kč. Za sledované období potom půjde o celkovou částku 28 342 795 Kč pro 297 obcí. Ze strany kraje Vysočina se jedná o podporu pořízení územních plánů především malých obcí, pro které je zvolený sytém podpory velmi motivačním. Výsledný trend, kdy v roce 2003 disponovalo územním plánem z celkového počtu 729 pouze 204 obcí (27,9%), na konci roku 2007 mělo územní plán z celkového počtu 704 obcí již 301 obcí (42,8%) a lze předpokládat, že vzhledem k Zastupitelstvem kraje Vysočina schváleným dotacím na územní plány pro rok 2008 pro dalších 98 obcí, ke konci roku 2008 bude mít svůj územní plán 399 obcí (56,7%). Tuto skutečnost lze jistě považovat za úspěch zejména z toho důvodu, že obce potřebují své platné územní plány k možnosti uplatnění žádostí o dotace pro své účely z jiných zdrojů (ČR, EU atd.) a také pro jasnou definici možností svého dalšího rozvoje.
Číslo stránky
107
2. Oddělení stavebního řádu Počet zaměstnanců: 9 (včetně vedoucího oddělení) Stručná charakteristika: - přezkoumávání rozhodnutí prvoinstančních stavebních úřadů - odborná a metodická činnost pro stavební úřady na úseku stavebního zákona - kontrolní činnost směrem ke stavebním úřadům - konzultační činnost ve věcech nového stavebního zákona - činnost odvolacího orgánu pro vyvlastňovací úřady Oddělení stavebního řádu pracuje výhradně v režimu výkonu státní správy v přenesené působnosti. Působí jako odvolací orgán pro rozhodnutí prvoinstančních stavebních úřadů, kterých je v kraji Vysočina celkem 38. V neposlední řadě se zabývá metodickou a kontrolní činností těchto stavebních úřadů. Velmi významnou součástí práce oddělení je i každodenní metodická konzultační činnost pro stavební úřady, kdy v současné době existuje velké množství nevyjasněných a praxí zatím neprověřených ustanovení nového Stavebního zákona. 2.1. Výkon stavebně správní činnosti OÚPSŘ KrÚ za období 2005-04/2008 Od listopadu 2004 do konce dubna 2008 bylo u oddělení stavebního řádu OÚPSŘ KrÚ učiněno a vyřízeno celkem 904 podání ve věcech odvolání, přezkoumání, obnovy řízení a jiných podnětů na úseku územního řízení a stavebního řádu. Proti úkonům OÚPSŘ KrÚ bylo podáno celkem 77 opravných prostředků u MMR Praha nebo u Krajského soudu Brno. Statistika odvolacích řízení a přezkumů rozhodnutí OÚPSŘ prováděných MMR Praha: Počet podání 41 z toho - odvolání 9 z toho rozhodnutí KrÚ potvrzeno 5 dosud nevyřízeno 4 - přezkoumání 32 rozhodnutí KrÚ potvrzeno 23 z toho rozhodnutí KrÚ zrušeno 1 dosud nevyřízeno 8 Celkem rozhodnuto o 29 podáních z toho rozhodnutí KrÚ potvrzeno 28 97% rozhodnutí KrÚ zrušeno 1 3% Celkem dosud nevyřízeno 12 podání Statistika správních žalob vzhledem k rozhodnutím OÚPSŘ u Krajského soudu Brno: Počet žalob 36 Celkem rozhodnuto o 24 žalobách z toho rozhodnutí KrÚ potvrzeno 17 71% rozhodnutí KrÚ zrušeno 7 29% Dosud nevyřízeno 12 žalob Odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu kraje Vysočina udržuje kompetentnost svých zaměstnancům organizací dalšího odborného vzdělávání svých zaměstnanců. Pravidelně navštěvují školení a semináře týkající se především Správního řádu a Stavebního zákona, ale i dalších oborových témat (životní prostředí, zemědělský půdní fond, pozemky určené k plnění funkce lesa, voda, regionální rozvoj, kultura, atp.), která jsou potřebná a užitečná pro práci odboru, ale i pro spolupráci s ostatními odbory krajského úřadu či se samosprávou kraje.
Číslo stránky
108
Období uplynulých čtyř let lze z hlediska působení odboru územního plánování a stavebního řádu hodnotit jako úspěšné. Byla prokázána vysoká odborná úroveň jeho zaměstnanců i jejich schopnost erudovaně, věcně a slušně jednat v jednotlivých případech s konkrétními klienty. Případné stížnosti klientů na výsledky práce odboru jsou řešeny s uspokojivými výsledky, v žádném případě se při tom neprokázala neodbornost, nedostatek profesionality či neschopnost empatie zaměstnanců odboru.
Číslo stránky
109
Sekce pro rozvoj regionu O) Odbor regionálního rozvoje Převážná část poměrně široké činnosti ORR je samosprávného charakteru. Plní koordinační úlohu při zpracování klíčových koncepčních materiálů, je lídrem v rámci úřadu ve znalostech čerpání evropských prostředků a dodává samosprávě kraje řadu důležitých podkladů pro její rozhodování o rozvojových záležitostech. Po vstupu České republiky do EU se naskytla příležitost čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů EU. Odbor regionálního rozvoje se podílel na přípravě a realizaci mnoha projektů, významnou část činností zahrnovala administrace grantových schémat a dalších dotačních titulů. Připravoval strategické dokumenty kraje a spolupracoval s partnery v kraji. Podílel se na vzniku celé řady publikací, získal významná ocenění. Odbor regionálního rozvoje má velice široký záběr aktivit, za zmínku stojí založení Kanceláře kraje Vysočina v Bruselu, pomoc se zakládáním Regionální rady Regionu soudržnosti Jihovýchod a jejího úřadu či příspěvkové organizace Vysočina Tourism. Odbor regionálního rozvoje Asistentka odboru
Zástupce kraje Vysočina v Bruselu
Oddělení regionálního rozvoje
Oddělení strategického plánování
Odd. grantových programů
Oddělení ekonomickoprávní
pro čerpání prostředků ES
Odbor regionálního rozvoje (32 zaměstnanců) Oddělení regionálního rozvoje (10 zaměstnanců) zajišťuje aktivity směřující k rozvoji kraje Vysočina (strategické projekty, nabídka podnikatelských příležitostí, spolupráce s hospodářskými a sociálními partnery, koordinace projektu Zdravý region, přeshraniční spolupráce). Oddělení strategického plánování (4 zaměstnanci) zajišťuje a koordinuje vypracování programu rozvoje územního obvodu kraje a jeho průběžnou aktualizaci, koordinuje grantovou politiku kraje (Fond Vysočiny), administruje Program obnovy venkova Vysočiny, plní zřizovatelskou funkci příspěvkové organizaci Vysočina Tourism. Oddělení grantových programů (9 zaměstnanců) zajišťuje administraci projektů v oblasti lidských zdrojů v rámci grantových schémat, resp. globálních grantů kraje Vysočina.
Číslo stránky
110
Oddělení ekonomicko právní pro čerpání prostředků ES (6 zaměstnanců) poskytuje ekonomickou a právní podporu projektům a grantovým schématům, resp. globálním grantům kraje Vysočina financovaným z evropských strukturálních fondů. 1. Vybrané projekty financované ze strukturálních fondů EU řízené ORR •
Budování rozvojového partnerství za účelem posílení kapacity při plánování a realizaci programů v kraji Vysočina, dále jen Partnerství pro Vysočinu - projekt byl financovaný ze Společného regionálního operačního programu, opatření 3.3 - projekt trval od 1. 2. 2005 do 26. 3. 2008 - celkem bylo vyčerpáno 22 225 233 Kč - Výstupy (např.): 4 konference - I. Konference (zúčastnilo se 200 osob) - úvodní konference, - II. Konference (zúčastnilo se cca 50 osob) - příklady dobré praxe ze Společného regionálního operačního programu, - III. Konference (zúčastnilo se cca 110 osob) - možnosti financování ze strukturálních fondů EU, - IV. Konference (zúčastnilo se cca 50 osob) - závěrečná konference, celkem se konferencí zúčastnilo cca 410 účastníků. Semináře, workshopy: zúčastnilo se cca 1430 osob (35 seminářů, workshopů, workshopů ke kvalitě veřejné správy). Budování místních partnerství (v každé obci s rozšířenou působností III. stupně min. 3 schůzky) - zúčastnilo se cca 2 200 osob. 4 kola vzdělávacích modulů - osvědčení obdrželo 748 osob Posílení kvality veřejné správy (Benchmarking, Balanced Scorecard, CAF) Pracovní semináře a stáže v Bruselu - způsob realizace projektu byl vzorem pro mnoho dalších krajů - projekt je ukončen
•
Budování rozvojového partnerství za účelem posílení kapacity při plánování a realizaci programů v kraji Vysočina II., dále jen Partnerství pro Vysočinu II. - projekt byl financovaný ze Společného regionálního operačního programu, opatření 3.3 - doba trvání byla projektu 1. 7. 2006 – 30. 6. 2007 - vyčerpalo se 2 521 177 Kč - hlavním záměrem projektu byla podpora školení a vzdělávání účastníků na regionální úrovni zapojených do přípravy a realizace programu a projektu za účelem zlepšení připravenosti kraje Vysočina na programovací období 2007 – 13 - Výstupy (např.): vypracována studie s názvem „Analýza administrativní kapacity v rámci implementačního systému Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod“ reflektující potřeby pro úspěšnou implementaci Regionálního operačního programu NUTS II JV, zrealizována odborná stáž ve Finsku, vypracování studie s názvem „Naplňování Lisabonské strategie v oblasti výzkumu a vývoje v kraji Vysočina“, která se zabývá řízením aktivit v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v kraji Vysočina, pro členy projektového týmu a potenciální partnery se uskutečnila stáž ve španělském vědeckotechnologickém parku Tecnopole, exkurze do Science
Číslo stránky
111
Park v Turku (Finsko), exkurze do Itálie (Terst, Udine) a Slovinska (Ljubljana, Maribor); exkurze zaměřeny na získávání zkušeností v zahraničních Vědeckotechnologických parcích, vypracována studie „Příprava České republiky na výkon předsednictví v Radě Evropské unie“, stáže týkající se přenosu zkušeností v rámci předsednictví členských států EU; stáže se konaly v Belgii (Brusel), Německu (Berlín) a Rakousku (Vídeň), jazykové vzdělávání anglického a francouzského jazyka (zaměření na terminologii používanou v negociačním procesu s Evropskou komisí a v problematice projektového řízení), účasti na seminářích, konferencích.
•
Zkvalitnění propagace turistického potenciálu kraje Vysočina - bylo realizováno v rámci Společného regionálního operačního programu, grantové schéma 4.2.1, - celkový objem projektu činil 9 130 tis. Kč, - jedná se o účast na veletrzích cestovního ruchu v roce 2006/2007, příprava a tisk odpovídajících propagačních materiálů a prezentace v médiích.
•
Zkvalitnění systému informování turistů v kraji Vysočina - k realizaci došlo v rámci Společného regionálního operačního programu, grantové schéma 4.2.2, - celkový objem projektu činil 4 370 tis. Kč, - od dubna 2008 jsou na silnicích kraje instalovány informační tabule upozorňující na 39 nejvýznamnějších kulturních památek kraje, ve dvou největších městech kraje, v Jihlavě a Třebíči, jsou instalovány informační zvukové panely s komplexními informacemi o celém regionu.
•
Vědeckotechnologický park Jihlava - iniciace projektu, kde kraj Vysočina měl být partnerem Vysoké škole polytechnické Jihlava, - projekt připravený ve spolupráci s ORR, nebyl v původní podobě realizován, protože se VŠPJ nepodařilo zajistit prostředky na spolufinancování projektu, - na návrh ORR. zastupitelstvo kraje /ZK/, schválilo, aby nositelem projektu VTP Jihlava byl kraj Vysočina, - v dubnu 2008 byla předložena žádost do Operačního programu Podnikání a inovace, kromě realizace tohoto projektu se řeší i rozšíření VTP do další lokality v Jihlavě (navazující projekt).
•
Zdravý kraj Vysočina a místní Agenda 21 - cílem je systémové zlepšení kvality života a zdraví obyvatel regionu, zavedení a sledování udržitelného rozvoje, zlepšení ekonomické situace kraje, posílení pocitu sounáležitosti obyvatel s krajem Vysočina a zavádění standardů EU a WHO /Světové zdravotnické organizace/, - v červenci 2004 vstoupil kraj Vysočina do NSZM ČR /Národní sítě Zdravých měst a regionů/, byla schválena deklarace a koordinátoři projektu, vytvořena pracovní skupiny Výboru regionálního rozvoje pro Zdravý kraj (členy jsou zástupci odborné veřejnosti), - proběhla registrace kraje Vysočina do oficiální celostátní Databáze MA 21, - vznikl dokument Program Zdraví 21 pro kraj Vysočina, - vznikl web www.kr-vysocina.cz/zdravykraj.
Číslo stránky
112
2. Administrace grantových schémat kraje Vysočina
Grantové schéma
1.1 drobní podnikatelé, Společný regionální program 1.1 malí a střední podnikatelé, Společný regionální operační program 3.2, Společný regionální operační program
4.1.2, Společný regionální operační program
4.2.2, Společný regionální operační program 3.3, Operační program Rozvoj lidských zdrojů
Počet Celkový objem Celkový objem Rok uzavřených uznatelných proplacených uznatelných vyhlášení smluv nasmlouvaných prostředků nákladů
Výzva
Poznámka
1 2 3 1
2005 2005 2006 2005
10 11 9 4
14 959 224,00 16 253 192,00 16 820 380,00 27 103 672,00
14 420 793,00 16 131 649,02 5 908 596,69 není uzavřeno 26 772 475,38
2
2005
8
53 030 346,00
50 176 469,32
3 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 1 2 3
2006 2005 2005 2006 2006 2005 2005 2005 2007 2005 2005 2006 2005 2006 2006
7 2 8 11 0 3 12 2 10 6 7 6 9 7 10
82 114 260,00 8 549 845,26 21 802 800,00 34 581 286,00 0,00 2 989 309,00 12 048 089,00 9 707 954,00 11 952 665,00 35 272 146,00 49 108 876,00 48 705 479,00 18 035 809,00 15 598 809,00 14 826 124,00
55 824 922,37 není uzavřeno 7 766 530,15 8 726 744,38 není uzavřeno 17 902 945,74 není uzavřeno 0,00 2 895 429,10 6 169 952,00 není uzavřeno 572 332,50 není uzavřeno 0,00 není uzavřeno 35 175 838,17 41 375 645,01 13 410 950,85 není uzavřeno 14 737 633,07 není uzavřeno 13 993 726,74 není uzavřeno 9 809 920,24 není uzavřeno
Celkem bylo v rámci grantových schémat kraje Vysočina uzavřeno 142 smluv a v současné době proplaceno 314 772 553, 73 Kč.
Číslo stránky
113
•
V rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost se připravuje realizace Globálních grantů - celková alokace na období 2007 – 2013 bude činit 857 mil. Kč, - v únoru byly předloženy a následně schváleny 3 globální granty v celkové výši 514 mil. Kč, - v průběhu dubna 2008 jsou připravovány výzvy do globálních grantů v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, - globálním cílem OP VK 2007 – 2013 je rozvoj vzdělanostní společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím modernizace systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji, - plánovaná částka na 1. kolo výzev je cca 180 mil. Kč, - dále jsou připravovány tři projekty technické pomoci z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, z nichž bude financováno zajištění publicity a propagace globálních grantů a dále zabezpečení plynulé administrativní činnosti s tím související po stránce personální.
3. Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko •
•
•
v období let 2004 – 2006 bylo v kraji Vysočina podpořeno z programu Interreg IIIA celkem 17 projektů v úhrnné hodnotě 86 707 697,00 Kč. Příspěvek z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) na tyto projekty činil 61 703 842 Kč. Uvedená částka odpovídá 21% z celkových prostředků určených na českou část hranice. v květnu 2007 se na Krajském úřadě kraje Vysočina konala tzv. burza partnerů, jejímž cílem bylo pomoci oprávněným žadatelům kraje Vysočina navázat partnerské vztahy s rakouskými subjekty a podpořit dialog o společných projektech na obou stranách hranice. ke dni 24. 4. 2008 bylo v kraji Vysočina předloženo v rámci nového Operačního programu Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika celkem 6 projektových žádostí, kde vedoucím partnerem je subjekt z kraje Vysočina. Dále byly předloženy 4 projekty, kde se subjekt z kraje Vysočina podílí na projektu jako projektový partner.
Číslo stránky
114
4. Administrace dalších dotací pro subjekty kraje Vysočina
Název programu
Rok 2004 Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 Rok 2008 rozdělená rozdělená rozdělená rozdělená rozdělená počet počet počet počet počet podpora v podpora v podpora v podpora v podpora v projektů projektů projektů projektů projektů Kč Kč Kč Kč Kč
Zásady zastupitelstva kraje Vysočina pro poskytnutí dotace z rozpočtu kraje na zpracování projektové dokumentace do grantových schémat vyhlašovaných krajem Vysočina 900 000 Zásady zastupitelstva kraje Vysočina na podporu činnosti turistických informačních center v kraji Vysočina Zásady zastupitelstva kraje pro poskytování dotací na podporu naplňování a propagace principů místní Agendy 21 a Zdraví 21 v kraji Vysočina Podpora malých obcí prostřednictvím Zásad zastupitelstva kraje pro poskytování účelových dotací v rámci Programu obnovy 68 474 000 venkova
40
550 000
40
rozdělená podpora
počet projektů
200 000
20
1 650 000
100
1 401 000
27
1 401 000
27
529 608
11
618 344 241 000
2 205
529 608
556 68 703 000
Souhrn
504 67 030 000
553 68 760 000
11
592 71 274 000
Číslo stránky
115
5. Fond Vysočiny – grantové programy administrované na ORR Rok 2004 Název rozdělená programu/počet počet podpora v vyhlášení projektů Kč Bydlete na venkově/3 1 604 478 25 Rozvoj vesnice/5 8 500 000 69 Rozvoj mikroregionů/1 Leader Vysočiny/2 Modernizace ubytovacích zařízení v cestovním ruchu/4 Doprovodná infrastruktura v cestovním 3 631 191 28 ruchu/5 Výzkum-vývojinovace/3 2 463 550 11 Rozvoj malých podnikatelů/5 3 808 160 34 Certifikace osvědčení/3
589 450
Rok 2005 rozdělená počet podpora v projektů Kč
Rok 2006 rozdělená počet podpora v projektů Kč
Rok 2007 rozdělená počet podpora v projektů Kč
1 408 980
19 1 476 772
19
5 000 000
36 2 500 000
29
6 500 000
34
1 007 000
7
6 446 675
Rok 2008 rozdělená počet podpora v projektů Kč
45
Souhrn rozdělená počet podpora v projektů Kč 4 490 230
63
22 446 675
179
6 500 000
34
1 000 000
12
2 007 000
19
10 245 773
65
37 16 121 019
123
5 816 150
24
22 310 501
173
4 075 094
62
3 621 035
20 3 624 930
22
2 999 808
23
2 490 186
19 2 000 000
15
2 999 642
24 5 000 000
1 786 000
7 1 566 600
6
4 004 669
30 5 497 672
40
9 1 882 748
28 1 602 896
25
9 000 000
69
Z Fondu Vysočiny zprostředkoval ORR celkem 94 012 442 Kč pro 742 subjektů kraje Vysočina.
Číslo stránky
116
6. Strategické dokumenty kraje Vysočina •
•
•
•
Program rozvoje kraje Vysočina včetně Profilu kraje Vysočina - v roce 2005 byl komplexně aktualizován Program rozvoje venkova včetně programové části jako základního dokumentu kraje, - docházelo k pravidelné půlroční aktualizaci Profilu kraje Vysočina jako základního analytického dokumentu kraje. Územní energetická koncepce kraje Vysočina - dokument zpracovává krajský úřad na základě zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií v přenesené působnosti, - Zastupitelstvo kraje Vysočina vzalo Územní energetickou koncepci kraje Vysočina na vědomí v únoru 2005, - v roce 2008 byla zpracovávána revize dokumentu, jež bude předložena Zastupitelstvu kraje Vysočina k projednání v září 2008. Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina - v červnu 2008 Zastupitelstvo kraje Vysočina schválilo Strategii rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008 – 2013, - jedná se o základní strategický koncepční dokument, který obsahuje formulaci rozvojových cílů a priorit pro oblast cestovního ruchu. Program Zdraví 21 pro kraj Vysočina - jedná se o koncepční dokument na období 2008-2015, - je implementací programu Světové zdravotní organizace Zdraví 21 na regionální úrovni, - dokument byl vypracován ve spolupráci s odbornými partnery z regionu, - Zastupitelstvo kraje Vysočina jej schválilo dne 25. 3. 2008, - z celkem 21 cílů národního programu Zdraví 21 bylo vybráno 8 priorit pro kraj Vysočina a došlo ke zpracování Akčního plánu pro období 2008-09, - pro období 2008-09 byly vybrány k přímé finanční podpoře priority: Zdravé stravování a Prevence dětských úrazů.
7. Spolupráce s partnery v kraji Vysočina •
• •
Spolupráce s pracovníky regionálního rozvoje na obcích s rozšířenou působností - dochází k pravidelnému setkávání „regionalistů“ 2x ročně, kde se konzultují stávající problémy a předávají se informace např. z oblasti strukturálních fondů EU. 45 setkání se zástupci krajského rozvojového partnerství. Spolupráce s NNO - v rámci ORR pracuje koordinátor pro spolupráci s neziskovým sektorem. NNO mají možnost účastnit se jednání v některých komisích rady kraje, zapojit se do aktualizace programu rozvoje kraje a připomínkovat a eventuelně iniciovat vznik nových grantových programů Fondu Vysočiny v souladu s Programem rozvoje kraje, - ve spolupráci se zástupci NNO sdruženými v Koordinačním uskupení NNO kraje Vysočina (KOUS) kraj podpořil řadu aktivit, které tyto organizace vnímaly jako důležité pro rozvoj celého neziskového sektoru – zajištění pravidelného informování NNO prostřednictvím tematického odkazu na www stránkách kraje www.kr-vysocina.cz/www/nno a nově vytvořených stránkách Koordinačního uskupení NNO www.kous.cz.
Číslo stránky
117
8. Významné aktivity ORR •
•
•
Regionální rada Regionu soudržnosti Jihovýchod - ve spolupráci s úřadem Jihomoravského kraje byl zajištěn vznik Úřadu regionální rady k 2. 4. 2006 tak, aby mohla vzniknout Regionální operační program NUTS II Jihovýchod, - došlo k významné spolupráci při tvorbě základních dokumentů pro Regionální operační program NUTS II Jihovýchod. Kancelář kraje Vysočina v Bruselu - cílem zřízení kanceláře je především bezprostřední přístup k informacím o finančních, ale i dalších možnostech, které poskytuje EU, efektivnější využití těchto informací ve prospěch kraje a všech subjektů, dostat se jako region Vysočina hlouběji do povědomí v Evropě a více se otevřít spolupráci s mezinárodními partnery, - nejvýznamnější aktivity – získávání a podávání informací, prezentace kraje, spolupráce s ostatními regiony a partnery, vzdělávání v oblasti problematiky EU, logistický servis pro politiky a pracovníky kraje Vysočina a dále pro nekomerční, ale i komerční subjekty kraje Vysočina, - slavnostní otevření - říjen 2007, - faktická činnost byla zahájena v lednu 2008, kdy se do Bruselu přemístila první zástupkyně kraje Vysočina – Mgr. Markéta Heřmanová, - adresa: první, regionální, patro Českého domu na Rue du Trone č. 60 v blízkosti klíčových evropských institucí, - v nejbližších měsících bude vytvořen web s adresou: www.vysocina.eu/brusel. Vysočina Tourism, příspěvková organizace - cílem je efektivnější koordinace marketingových aktivit všech subjektů zainteresovaných na cestovním ruchu v kraji, tzn. samospráv, podnikatelských subjektů, kulturních a neziskových organizací, - vznikla 1. ledna 2008.
9. Vydané publikace •
•
•
Cestovní ruch - v průběhu let 2004 – 2008 vydáno celkem 17 publikací v několika jazycích (čeština, angličtina, němčina, ruština, španělština, italština, holandština a polština), - jedná se o publikace s názvem: Kouzlo přírody, Dědictví minulosti, Historická města, Památky UNESCO, Památky židovského osídlení, Aktivní dovolená, Dovolená na venkově, Tipy na výlety, Dovolená v zimě, Camping na Vysočině, Katalog ubytování, dva druhy map kraje, Jezdecké stanice v kraji Vysočina, Vysočina – místo setkávání a Vysočina Region full of life, - v nejbližší době se chystá vydání publikace s názvem Zaměřeno na děti, - tyto publikace jsou využívány zejména pro prezentaci regionu na veletrzích, výstavách, workshopech atd. V rámci projektu Partnerství pro Vysočinu byly vydány tyto publikace: - Komplexní analýza nestátního neziskového sektoru v kraji Vysočina; Základy strukturální a regionální politiky EU; Projektové řízení; Studie proveditelnosti, analýza nákladů a přínosů; Finanční kontrola a audit; Veřejné zakázky a veřejná kontrola; 10 úspěšných – příklady dobré praxe SROP 2004 – 2006 v kraji Vysočina, - publikace jsou k dispozici na ORR – Oddělení regionálního rozvoje. V roce 2006 byla vydána publikace s názvem INTERREG IIIA ČR – Rakousko v kraji Vysočina.
Číslo stránky
118
•
•
•
Kancelář kraje Vysočina v Bruselu - se vznikem kanceláře v Bruselu byly také vyhotoveny letáky se základními informacemi o nové kanceláři v Bruselu – veřejnost zde najde odpovědi na otázky týkající se poslání činnosti kanceláře, základní údaje o kraji Vysočina a kontakt na zástupkyni kraje Vysočina v Bruselu, Mgr. Markétu Heřmanovou. Katalog průmyslových zón - od roku 2004 jsou každoročně vydávány publikace s názvem Investiční příležitosti v kraji Vysočina. V roce 2007 a 2008 k tomu byly připojeny i brownfields. Tyto publikace jsou určeny zejména pro investory, developery a realitní společnosti. Zpracování populárně-naučných publikací o kraji Vysočina - v roce 2004 a 2006 byla vydána publikace Vysočina v číslech, která byla následně distribuována na střední a základní školy na Vysočině, - v roce 2008 došlo ke zpracování prvního Atlasu kraje Vysočina.
10. Získaná ocenění •
•
•
• •
Prezentace kraje Vysočina na veletrzích cestovního ruchu v České republice i v zahraničí GO/Regiontour Brno, Holiday World Praha (ocenění expozice 3. místem za nejlepší stánek do 50 m2 na veletrhu Holiday World 2007), Dovolená/Region Ostrava, Infotour Hradec Králové, Mobilsalon České Budějovice, Tourexpo Olomouc, Madi Praha, ITB Berlín, TUC Lipsko, CBR Mnichov, FITUR Madrid, MITT Moskva, TT Varšava, Vakantie Utrecht, Salon des Vacances Brusel, Ferienmesse Vídeň, BIT Miláno, ... . Realizace a správa turistického informačního portálu www.region-vysocina.cz, který byl spuštěn v roce 2004 – postupně byl doplňován, rozšiřován a oceněn Prix Jury (Avant Promotion, festival Tour Region Film Karlovy Vary 2004) a 1. místem v kategorii Geoaplikace roku pro cestovní ruch za Informační systém běžeckých tras v okolí Nového Města na Moravě (Česká asociace pro geoinformace, Ministerstvo Informatiky ČR, Ministerstvo vnitra ČR, 2005). Národní vzdělávací fond, o. p. s., a řešitelský tým projektu „Awareness Raising for the European Employment Strategy“ udělil certifikát projektu Partnerství pro Vysočinu za 2. místo v soutěži „Dobrá rada nad zlato“ za rok 2005 (více informací www.topregion.cz). Národní síť Zdravých měst ČR (dále jen NSZM) ocenila kraj Vysočina za pilotní ověření a rozvoj „Metodiky NSZM ČR na úrovni kraje v roce 2005. Více na www.nszm.cz. O LIDECH S LIDMI (cena za podporu místní demokracie a spolupráci s NNO). Kraji Vysočina bylo uděleno 2. místo za projekt Partnerství pro Vysočinu 2005 – 2006. Více na http://www.olidech-slidmi.cz/.
Číslo stránky
119
P) Odbor dopravy a silničního hospodářství Celkový dopravní záměr rozvoje kraje Vysočina, lze definovat na bázi schválených nebo připravovaných strategických rozvojových dokumentů, které byly v období let 2004 – 2008 Odborem dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu kraje Vysočina zpracovány a předloženy orgánům kraje. Jedná se především o strategické rozvojové dokumenty jako je „Páteřní síť kraje Vysočina“, „Koncepce BESIP“, „Systém pro podporu dopravní obslužnosti kraje Vysočina“, „Sledování stavu povrchu vozovek silniční sítě II. a III. tříd v kraji Vysočina“, které slouží jako podklad pro další rozhodovací proces rozvoje dopravy v kraji Vysočina, respektující ekologické, ekonomické a sociální potřeby široké veřejnosti. Odbor dopravy a silničního hospodářství zabezpečuje činnost v samostatné i přenesené působnosti na úseku dopravy, dopravní obslužnosti, silničního hospodářství, investic, správy komunikací a administraci finančních prostředků z fondů EU. Odbor má 33 pracovníků členěných do vedení odboru a pěti oddělení – viz schéma. (33) Vedoucí ODSH (1)
Právní poradce (1)
Oddělení dopravy (12)
Oddělení dopravní obslužnosti (6)
Asistentka (1)
Oddělení správy komunikací (3)
Oddělení investic (6)
Oddělení projektového řízení (3)
1. Oddělení dopravy Dopravní úřad – vydávání finanční způsobilosti dopravců, stanovisek ke koncesní listině, eurolicencí, zkoušky odborné způsobilosti dopravců, správní řízení o pokutě, státní odborný dozor, výjimky ze zákazu jízdy vozidel, kauce mezinárodních dopravců, přezkum rozhodnutí na úseku taxislužby. Speciální stavební úřad, silniční správní úřad pro silnice I. třídy – povolování uzavírek, zvláštního užívání, sjezdů, stanovení dopravního značení, zkoušky učitelů autoškol, BESIP, přezkum rozhodnutí na úseku silničního hospodářství a odnímání řidičských oprávnění.
Číslo stránky
120
2. Oddělení dopravní obslužnosti Dopravní úřad – vydává licence na provozování veřejné linkové dopravy, vydává stanoviska k licencím vydávaným ostatními dopravními úřady, které se dotýkají kraje Vysočina, schvaluje jízdní řády veřejné linkové dopravy, vyjadřuje se k jízdnímu řádu veřejné osobní drážní dopravy (zpracovatelem jízdního řádu je drážní dopravce), vykonává státní odborný dozor linkové dopravy, vede správní řízení v linkové dopravě. Vykonává dozor nad stanicemi technické kontroly, vede správní řízení v oblasti stanic technické kontroly.
3. Oddělení správy komunikací Spolupracuje s organizací vykonávající správu a údržbu silnic na území kraje Vysočina, předkládá návrhy strategických a koncepčních materiálů týkající se silniční sítě kraje Vysočina.
4. Oddělení investiční Příprava a realizace investiční výstavby na pozemních komunikacích ve vlastnictví kraje Vysočina včetně zajišťování finančního krytí.
5. Oddělení projektového řízení Zabezpečuje finanční prostředky z fondů EU na připravované projekty do silniční sítě kraje Vysočina.
Oddělení správy komunikací a oddělení investiční Páteřní silniční síť kraje Vysočina Kraj Vysočina je vlastníkem 4 579 km silnic II. a III. tříd.Vzhledem k velkému počtu km silniční sítě, jejímu technickému stavu, stavebnímu stavu, dopravnímu významu a finančním možnostem kraje, byla navržena Páteřní silniční síť kraje Vysočina (schválena usnesením zastupitelstva kraje 0214/03/2006/ZK dne 16. 5. 2006), která tvoří základní a rozhodující komunikační spojení. Respektuje zajištění dostupnosti celého území kraje s ohledem na sídelní strukturu, lokalizaci významných průmyslových center, turistických destinací, zdravotních a vzdělávacích zařízení. Tato síť tvoří prioritní osu dopravního spojení, na kterou navazují ostatní pozemní komunikace na území kraje Vysočina. Nedostatečná dostupnost některých částí území je jednou z příčin vyšší míry nezaměstnanosti, snížené atraktivity pro investory a nízkého využívání potenciálu cestovního ruchu. Důležitým výchozím parametrem pro její stanovení jsou výsledky sčítání dopravy prováděné v pravidelném pětiletém cyklu Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Všechny uvedené faktory vykazují určitý trend proměnlivý v čase. Z tohoto důvodu si páteřní síť vyžaduje pravidelnou revizi, korespondující s aktualizací výše uvedených dat. Páteřní silniční síť kraje Vysočina se skládá z komunikací ve vlastnictví státu (dálnice D1, silnice I. třídy) a kraje (vybrané silnice II. a III. třídy). Páteřní silniční síť kraje Vysočina tvoří 93 km dálnice D1 a 421 km silnic I. tříd ve vlastnictví ČR a 719 km silnic II. a III. tříd ve vlastnictví kraje. Cílem kraje je prioritně budovat Páteřní síť v celé délce ve vlastnictví kraje na technické parametry kategorie S 7,5 nebo S 9,5. Do kategorie S 7,5 je zařazeno 500 km silnic a S 9,5 219 km silnic.
Číslo stránky
121
Schválením Páteřní silniční sítě kraje Vysočina byl vytvořen podklad pro přípravu projektové dokumentace, plánování investičních akcí a oprav v delším časovém horizontu, až 20 let s důrazem na provázanost plánování investic a oprav obou vlastníků komunikací na území kraje Vysočina jako nezbytná podmínka fungování této sítě. Z rozpočtu kraje Vysočina z položky investic bylo do Páteřní silniční sítě od jejího schválení v roce 2006 vloženo 114 641 tis. Kč. Mezi nejvýznamnější uskutečněné investiční akce na páteřní síti patří II/130 Koberovice – rekonstrukce mostu, II/360 Oslavička – obchvat 1.stavba a II/112 Pelhřimov – Rynárecká ul. V oblasti oprav povrchů v roce 2006 a 2007 bylo přednostně do páteřní sítě vloženo finančních prostředků v celkové hodnotě 1 mld. Kč a bylo opraveno přes 400 km silnic. Reorganizace na úseku správy a údržby silnic Silnice II. a III. třídy byly ke dni 1. října 2001 převedeny do vlastnictví krajů a v návaznosti na tento majetkový převod byla zákonem č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů převedena ke stejnému dni i zřizovatelská funkce vůči Správám a údržbám silnic z Ministerstva dopravy na kraje. Na kraj Vysočina tak přešla zřizovatelská funkce ke Správě a údržbě silnic Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Kraj Vysočina v průběhu času postupně zjišťoval, že zabezpečování správy a údržby silnic ve vlastnictví kraje Vysočina prostřednictvím pěti samostatných subjektů s okresní působností v krajském systému se jeví již jako přežitá forma. Z tohoto důvodu byla navržena reorganizace celého systému. Cílem zřízení jedné „krajské“ příspěvkové organizace bylo zajištění: - jednotného pohledu na údržbu a opravu komunikací včetně příslušenství - snazší organizace řízení - efektivnější využití servisních činností, strojů a zařízení - zjednodušení agend a administrativy - zlepšení koordinace činností přesahující hranice jednotlivých okresů (např. při projednávání uzavírek, souvislých oprav, zimní údržby apod. Na základě předloženého návrhu zastupitelstvo kraje dne 7. 11. 2006 přijalo usnesení sloučit pět správ a údržeb silnic do jedné Krajské správy a údržby silnic Vysočiny, příspěvkové organizace, dále jen KSÚSV. První rok činnosti KSÚSV ukazuje, že tímto krokem byl vytvořen předpoklad pro postupné zajištění stanovených cílů. Zmapování stavu povrchu vozovek silniční sítě II. a III. tříd v kraji Vysočina Do roku 2004 neměl kraj Vysočina jednotný systém na posuzování stavu kvality silnic II. a III. tříd ve vlastnictví kraje, který je předpokladem k dobrému dlouhodobému hospodaření na silniční sítí. Kraj Vysočina, vlastník silnic II. a III. tříd v celkové délce 4 579 km zadal z důvodu objektivního posouzení kvality povrchů komunikací v letech 2004 – pro silnice II. tříd, v roce 2005 pro silnice III. tříd akreditované firmě „Sledování stavu povrchu vozovek silniční sítě II. a III. tříd v kraji Vysočina“. Z provedeného měření vyplynulo, že stav silniční sítě v kraji Vysočina je neuspokojivý. V dané době v kraji Vysočina bylo hodnoceno ve stavu havarijním 22 % silnic (představuje 914 km silnic II. a III. Tříd), v nevyhovujícím stavu 32 % silnic, ve vyhovujícím stavu 9 % silnic, ve stavu dobrém 30% silnic a ve stavu výborném 7 % silnic II. a III. tříd. Výsledky tohoto měření jsou jedním z podkladů pro další rozhodování o sestavení plánu údržby a oprav silniční sítě kraje. Vzhledem k závadám zjištěným na silniční síti je součástí měření i návrh na technologie oprav komunikací pro vlastní realizaci oprav. Další součástí výše uvedeného „sledování“ je i návrh finančního plánu oprav na období 10 let. Na základě vyhodnoceného stavu povrchů silniční sítě kraje Vysočina a finančních prostředků poskytnutých do silniční sítě kraje schválilo zastupitelstvo kraje usnesením
Číslo stránky
122
0345/06/2006/ZK dne 11. 7. 2006 úvěr od Evropské investiční banky ve výši 500 mil. Kč. Stejná částka byla uvolněna z rozpočtu kraje Vysočina. Finanční částka ve výši 1 mld. Kč byla rozdělena na jednotlivé správy a údržby silnic pro opravy komunikací v letech 2006 a 2007. Celkem bylo v roce 2006 a 2007 opraveno 83 úseků silnic v celkové délce 483 km. Opravy a investice na silniční síti kraje v tabulkách Tab. 1
Silniční síť – investice a souvislé opravy (v tisících Kč) Roky 2004 2005 2006 2007 Investice 363 893 364 893 350 970 324 563 Souvislé opravy 105 246 88 120 310 420 700 000 Celkem 469 139 453 013 661 390 1 024 563
2008, plán 709 675 200 000 909 675
Poznámka: údaje v tabulce č. 1 a 2 - v položkách investice jsou uváděny prostředky kraje, státního rozpočtu a EU
Na území kraje Vysočina se nachází celkem 1 115 mostů (bez mostů na místních komunikací). Dle stavu nosné konstrukce je zařazeno do stavu 1 – 3 (vyhovující) 612 mostů, do stavu 4 (podmínečně vyhovující) 377 mostů a do stavu 5 – 7 (závadné) 126 mostů. Kraj Vysočina v rámci svých finančních možností věnuje opravám mostů nemalou pozornost. Největší rekonstrukce mostního objektu byla provedena v roce 2005, jedná se o most na silnici II/130 Koberovice v celkové hodnotě 35 mil Kč. Tab. 2
Mosty – investice a opravy (v tisících Kč) 2004 2005 2006 2007 58 146 15 187 122 643 49 859 11 212 2 620 19 005 34 850 69 358 17 807 141 648 84 709
Roky Investice opravy Celkem
2008, plán 47 452 34 000 81 452
Grafické znázornění finančních prostředků vložených do silnic a mostů v letech 2004 - 2008 1200000 1000000
Kč
800000 Silniční síť Mosty
600000 400000 200000 0 2004
2005
2006
2007
2008
Roky
Číslo stránky
123
Dotační tituly Odbor dopravy a silničního hospodářství předložil v roce 2007 Zastupitelstvu kraje Vysočina návrhy na dotační titul: - Zásady Zastupitelstva kraje pro poskytování dotací na pasporty místních komunikací schválená usnesením 0115/02/2007/ZK. Účelem poskytnutí dotace je podpora a motivace obcí k zajištění pasportů v obcích kraje Vysočina v souladu s platnými právními předpisy, zákonem č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. Dotační titul byl vyhlášen na pomoc žadatelům (obcím) na úhradu nákladů na pořízení nebo aktualizaci pasportů místních komunikací. V roce 2008 dotační titul na pasporty místních komunikací byl opět realizován a je rozšířen o: - Zásady Zastupitelstva kraje pro poskytování dotací na údržbu veřejné zeleně v průjezdních úsecích obcí kraje Vysočina schválené usnesením 0031/01/2008/ZK. Účelem je podpora a motivace obcí k zajištění údržby veřejné zeleně na veřejných prostranstvích v průjezdních úsecích obcí podél silnic II. a III. tříd. Koncepce BESIP byla schválena usnesením rady kraje 0556/12/2006/RK dne 18. 4. 2006. K výzvě Evropské komise z roku 2001 snížit do roku 2010 počet usmrcených osob na polovinu se připojila i Česká republika vyhlášením „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“. V návaznosti na tuto strategii vymezil Odbor dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu kraje Vysočina základní okruhy problémů, vytyčil možná opatření a stanovil krátkodobé cíle vedoucí ke zlepšení bezpečnosti na pozemních komunikacích a tyto předložil v Krajské koncepci bezpečnosti silničního provozu. K naplnění tohoto cíle byly osloveny další subjekty na území kraje jako jsou města a obce kraje Vysočina, rozhlas, tisk, Policie ČR, Městská policie, Integrovaný záchranný systém, školy, autoškoly, pojišťovny a další. Přijatá koncepce napomáhá především obecním úřadům pro činnost na úseku zvyšování bezpečnosti silničního provozu. Počet žádostí o dotační tituly a výše čerpání Název dotace
Dětská dopravní hřiště Pasporty místních komunikací Údržba veřejné zeleně
Rok 2007 Rok 2008 Čerpání Čerpání Počet žádostí Počet žádostí /v tis. Kč/ /v tis. Kč/ 8 1 454 10 1 547 43 821 56 762 --66 443
Oddělení dopravní obslužnosti Systém pro podporu dopravní obslužnosti kraje Vysočina Dopravní obslužnost v oblasti autobusové dopravy se řídí zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Dle tohoto zákona se za dopravní obslužnost považuje zajištění dopravních potřeb občanů na území kraje nebo státu ve veřejném zájmu. Kraj stanovuje tzv. základní dopravní obslužnost (dále jen ZDO), která určuje přiměřený rozsah dopravních spojení po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání. Kraj zároveň odpovídá za zajištění vzájemného propojení jednotlivých linek a spojů pravidelné autobusové dopravy a jejich koordinaci s veřejnou drážní osobní dopravou. Při stanovování rozsahu základní dopravní obslužnosti vycházel kraj z analýzy předcházejících období, z vlastních zjištění, a také z podnětů a připomínek obcí, kterým ze
Číslo stránky
124
zákona o silniční dopravě vyplývá povinnost informovat dopravní úřad o svých přepravních potřebách. Při posuzování změn a vyhodnocování či zpracování analýz v rámci ZDO využívali dále pracovníci oddělení dopravní obslužnosti celostátní informační systém o jízdních řádech (dále jen CIS JŘ), který umožňuje v omezené míře grafické zobrazení trasy jednoho spoje. Pro potřeby operativního či náročnějšího zpracování podkladů na úseku dopravní obslužnosti však bylo toto řešení shledáno jako nedostatečné a neefektivní. Pro účely komplexní správy 4023 spojů, provozovaných v režimu ZDO 352 linkami veřejné dopravy, bylo rozhodnuto o dodávce softwaru, umožňujícího jednak získat plnohodnotné grafické výstupy vedení jednotlivých spojů, ale též správu a lokalizaci 2555 zastávek veřejné linkové dopravy v kraji. Dalším požadavkem na systém byl co nejaktuálnější přístup k počtům přepravených cestujících a k ekonomickým údajům vztahujícím se k jednotlivým linkám a spojům. Systém, který dodala firma VARS Brno a.s. se subdodávkou od firmy CHAPS spol. s r.o. se skládá ze dvou částí. Mapová část zobrazuje silniční sít včetně místních komunikací. V rámci této webové aplikace lze uskutečňovat vizualizaci rozmístění a provozu linek, spojů a zastávek na všech komunikacích v rámci kraje. Pro uvedený systém došlo rovněž k upřesnění poloh všech zastávek veřejné linkové dopravy. Kraj Vysočina tak jako jeden z mála krajů může pracovat s poměrně přesnou lokalizací zastávek. Prostřednictvím druhé aplikace je možno zobrazovat ekonomické dopady plynoucí z provozování jednotlivých linek a spojů. Výstupem jsou počty prodaných jízdenek, kapacita přepravních toků v rámci vymezených úseků, počty spojů v jednotlivých obcích a získané tržby. Protože systém obsahuje přehled provozu všech linek a spojů dle jízdních řádů, umožňuje rovněž provádět analýzy přípojů a nepřípojů, stejně jako modelování změn ve veřejné dopravě. Ekonomická data jsou aktualizována 1x měsíčně, údaje o zastávkách, linkách a spojích jsou aktualizována v návaznosti na změny v jízdních řádech. Systém jsme uvedli jako první z ostatních krajů do provozu koncem roku 2006 a je plně využíván. V případě potřeby může být zpřístupněn i dalším oprávněným uživatelům (silniční správní úřad, složky integrovaného záchranného systému apod.) Zkušební provozy Za účelem zajištění dopravní obslužnosti územního obvodu kraje uzavírá kraj podle §19 zákona o silniční dopravě s jednotlivými dopravci tzv. závazek veřejné služby. Vychází přitom z Čl. 14 nařízení č. 1191/69 o postupu členských států ohledně závazků spojených s veřejnými službami v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách. Následně pak dle §19b odst. 2 zákona o silniční dopravě hradí ze svého rozpočtu prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravcům plněním závazků veřejné služby. Pro rok 2008 je na zajištění ZDO veřejnou linkovou dopravou vyčleněna z rozpočtu kraje částka 239,07 mil. Kč. Z téměř 50 dopravců, obsluhujících alespoň jednu z 2555 zastávek na území kraje Vysočina je v současnosti uzavřeno 22 smluv o závazku veřejné služby. Na základě těchto smluv ujedou jednotliví dopravci 15,5 mil. km a přepraví téměř 16 mil. cestujících (údaje za rok 2007). Nad rámec základní dopravní obslužnosti ještě některé obce uzavírají s jednotlivými dopravci smlouvy o zajišťování ostatní dopravní obslužnosti. Částky vynakládané na tyto smlouvy v rámci jednotlivých okresů činily v roce 2006 více jak 14 mil. Kč. V průběhu každého roku dochází se strany obcí k předkládání požadavků na rozšíření rozsahu ZDO (cca 50 požadavků/rok). Všechny oprávněné požadavky obcí, které nastávají v případech změn lokalizace pracovních příležitostí, ve vymezení spádovosti škol či stanovení objízdných tras z důvodu oprav komunikací byly řešeny dle rozpočtových možností kraje a technického potenciálu dopravců. Z důvodu jednotného a transparentního řešení předkládaných požadavků byl v roce 2006 radě kraje předložen a následně radou schválen obsažný materiál týkající se dopravní obslužnosti a postupů při řešení změn v dopravní obslužnosti a zavádění zkušebních provozů v linkové osobní dopravě. Účelem zkušebního provozu je ověření oprávněnosti změny v dopravní obslužnosti. Na financování
Číslo stránky
125
nově zaváděného spoje se v průběhu zkušebního provozu podílejí společně žadatel a kraj, který provádí také závěrečné vyhodnocení, jež má prokázat opodstatnění rozšíření ZDO. Jednotliví žadatelé jsou o nových podmínkách rozšiřování ZDO informování prostřednictvím webových stránek krajského úřadu a rovněž přímo při vyřizování svých požadavků. Od zavedení tohoto postupu bylo zahájeno 17 zkušebních provozů. V 9 případech se změna osvědčila a byla dále zahrnuta do základní dopravní obslužnosti. Komunikace s drážními dopravci a obcemi Novelou drážního zákona k 1. 5. 2004 došlo ke změně v tom smyslu, že již kraje nedávají drážním dopravcům požadavky, ale pouze projednávají návrh jízdních řádů (dále JŘ) zpracovaný a předložený dopravcem ve lhůtě 180 dnů před jeho platností. Konečným zpracovatelem JŘ je v souladu se zákonem provozovatel dráhy. Dálkovou dopravu, rychlíky - jejich počet a časové polohy řeší MD ČR v součinnosti s GŘ ČD, následně jízdní řád regionální dopravy navazuje na časové polohy dálkové dopravy. Počet přepravených cestujících v kraji Vysočina za rok představuje přibližně 12 mil cestujících na délce 619 km regionálních tratí, které spojují 195 obcí na území kraje Vysočina. Krajem Vysočina projede za běžný pracovní den (24 hodin) 389 vlaků regionální dopravy a 40 vlaků dálkové dopravy. Vzhledem k počtu přepravovaných cestujících a počtu obcí v dosahu drážní osobní dopravy začal kraj Vysočina řešit přepravní potřeby cestující veřejnosti pořádáním koordinačních porad. Počínaje rokem 2005 byly zavedeny koordinační porady k návrhu jízdního řádu drážní osobní dopravy s drážními dopravci ČD a.s. a Jindřichohradecké místní dráhy a. s., zástupci obecních i městských úřadů a kraje Vysočina zastoupeného náměstkem Václavem Kodetem. Předmětem těchto porad je projednání přepravních potřeb ve veřejném zájmu obyvatel dotčených obcí ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, dále projednání připomínek k připravovanému jízdnímu řádu na další období a informace o legislativních změnách, které se dotýkají drážní dopravy. Při projednávání dodatku smlouvy o závazku veřejné služby na rok 2008 s drážními dopravci bylo dosaženo dohody o penalizaci za zpoždění vlaků. Pro další období se připravuje do této smlouvy zakotvení standardů kvality poskytované služby. Výsledky těchto porad se projevují ve zlepšování návazností vlaků regionální dopravy navzájem i v návaznosti na rychlíky a dále ve zlepšené provázanosti jízdních řádů drážní a linkové osobní dopravy.
Oddělení projektového řízení Zajištění dotačních zdrojů pro silniční síť kraje Vysočina Na odboru dopravy a silničního hospodářství (ODSH) vzniklo počátkem roku 2007 oddělení projektového řízení (OPŘ), které převzalo vybrané kompetence oddělení správy komunikací (odbor dopravy a silničního hospodářství), oddělení investičního (odbor majetkový) a oddělení účetnictví (odbor ekonomický). Dříve separované odpovědnosti se skloubily v jednom oddělení, které zajišťuje administrativu spojenou s finanční podporou investičních akcí na silniční síti kraje Vysočina, a to především ze zdrojů strukturálních fondů Evropských společenství. Připravuje projektové žádosti, sleduje finanční toky, komunikuje s implementačními orgány jednotlivých dotačních titulů. Dále administruje přijaté půjčky ze Státního fondu dopravní infrastruktury, které usnadňují předfinancování rozpočtově náročných projektů ze strukturálních fondů. Kraj vysočina získává dotační zdroje z Evropských společenství do silniční sítě od roku 2004, kdy získal podporu pro dva projekty z programu Phare. Náklady na tyto stavby dosáhly 21,3 mil. Kč. V letech 2005 – 2006 bylo připraveno a následně zrealizováno pět projektů spolufinancovaných ze Společného regionálního operačního programu (SROP).
Číslo stránky
126
Náklady na tyto stavby dosáhly 257,5 mil. Kč. V rámci Iniciativy Společenství Interreg IIIA byla zrealizována výstavba jedné okružní křižovatky a dále zpracovány projektové dokumentace pro budoucí stavby na trase Severojižního propojení kraje Vysočina. Náklady na tyto dvě akce v souhrnu dosáhly 22,2 mil. Kč. Cílem modernizace Severojižního propojení kraje Vysočina jako dopravní osy je zlepšení dopravní dostupnosti ve směru na Dolní Rakousko přes Jihočeský kraj a dále pak napojení Bystřicka a Třebíčska na dálnici D1 ve Velkém Meziříčí. V rámci Prioritní osy Dostupnost dopravy, jako dílčí kapitoly Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod 2007 – 2013 (ROP). kraj připravuje k realizaci 43 projekty na Páteřní silniční síti kraje Vysočina, jejichž souhrnné předpokládané náklady přesahují 4,5 mld. Kč. Akce budou spolufinancovány ze zdrojů Evropských společenství, kraje Vysočina a státního rozpočtu České republiky. V současné době je zesmluvněno pět projektů, o jejichž podporu kraj Vysočina požádal v roce 2007. Na třech z nich již probíhají stavební práce. Ukončené projekty realizované s podporou Evropských společenství PROJEKT Oprava krytu silnice II/152 Jemnice – Lhotice
NÁKLADY (mil. Kč)
PROGRAM
9,5
Phare
11,8
Phare
173,4
SROP
19,8
SROP
Rekonstrukce silnice II/150 Pavlíkov – Vilémovice
22,9
SROP
Rekonstrukce mostu ev. č. 152-018 v Jaroměřicích
25,7
SROP
15,7
SROP
10,4
Interreg III A
11,8
Interreg III A
Oprava krytu silnice II/407 v úseku od hranice okresu Jihlava k odbočce Vápovice Rekonstrukce silnice II/405 v úseku Jihlava – Třebíč, úsek č. 1 Jihlava – Příseka, km 0,000 – 4,276 Rekonstrukce mostu ev. č. 35114-4 v Přibyslavicích a rekonstrukce silnice III/35114
III/03821 Havlíčkův Brod, Lidická - Havířská, 2. stavba II/411, II/152, III/15226 Moravské Budějovice – okružní křižovatka Severojižní propojení kraje Vysočina CELKEM
301,0
Žádosti předložené k podpoře z ROP NUTS 2 Jihovýchod v roce 2007 II/360 Oslavička - obchvat, 2. stavba; II/353 Bohdalov – obchvat; II/405 Brtnice – Zašovice; II/602 hr. kraje – Pelhřimov, 1.stavba; II/602 hr. kraje – Pelhřimov, 2. stavba Odhad součtu celkových nákladů za všech pět předložených žádostí činí 750 mil. Kč.
Číslo stránky
127
Přehled a počet správních činností vykonávaných v přenesené působnosti převážně u oddělení dopravy na úseku dopravy a úseku silničního hospodářství a oddělení dopravní obslužnosti
111/1994 Sb., o silniční dopravě
2004 2906
2005 3765
2006 4107
2007 4044
2008 k 30. 6. 1565
13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
220
140
143
182
115
50/1976 Sb. + 183/2006 Sb., stavební zákon 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ODSH celkem
21
20
15
21
10
10
12
11
15
7
4
12
11
7
6
193 3354
230 4179
230 4517
236 4505
131 1834
Název správní činnosti dle zákonů
Graf: Přehled správních činností ODSH
Přehled správních činností ODSH 111/1994 Sb., o silniční dopravě
5000 4500
13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
Počet správních činností
4000 3500
50/1976 Sb. + 183/2006 Sb., stavební zákon
3000 2500
247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
2000 1500 1000
361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ostatní
500 0 2004
2005
2006
2007 2008 k 30. 6.
ODSH celkem
roky
Číslo stránky
128
Q) Odbor majetkový
Odbor majetkový
Asistentka – organizační zajištění odboru Úsek veřejných zakázek
Oddělení majetkoprávní
Oddělení správy realit
Odbor majetkový: Odbor vykovává výhradně samosprávné agendy týkající se majetkové správy nemovitého majetku kraje, majetkoprávních úkonů k tomuto majetku, majetkoprávní přípravy investic, pojištění majetku a odpovědnostních rizik, veřejných zakázek, přípravy a realizace investiční a neinvestiční výstavby kraje (21 zaměstnanců + 1 v současné době neobsazené funkční místo) Oddělení majetkoprávní: Majetková správa nemovitého majetku kraje, majetkoprávní úkony k tomuto majetku, majetkoprávní příprava investic, pojištění majetku a odpovědnostních rizik (10 zaměstnanců) Oddělení správy realit: Příprava a realizace investiční a neinvestiční výstavby kraje v oblasti pozemního stavitelství, stavebně technická péče o nemovitý majetek kraje (8 zaměstnanců) 1. Převody nemovitého majetku ve vlastnictví kraje V letech 2005 až 2007 byly realizovány úplatné převody nemovitého majetku ve vlastnictví kraje v celkové prodejní ceně ve výši 48,9 mil. Kč. Jednalo se o prodej nepotřebného nemovitého majetku. Prodeje byly realizovány v souladu s postupy stanovenými zásadami zastupitelstva kraje a jejich účelem bylo optimalizovat portfolio nemovitého majetku, snížit provozní náklady kraje a jím zřizovaných organizací. Dále byly průběžně zajišťovány i bezúplatné převody nemovitého majetku do vlastnictví obcí. Jednalo se o desítky případů, kdy byl obcím převáděn nemovitý majetek pro veřejně prospěšné účely. Nejvíce případů se týkalo pozemků potřebných pro chodníky a místní komunikace. Jednalo se přitom jak o nově budované chodníky a místní komunikace tak o majetkoprávní vypořádání pozemky těmito stavbami v minulosti zastavěných.
Číslo stránky
129
2. Výkupy pozemků pod silnicemi II. a III. třídy a pro nové silniční stavby Ve sledovaném období byly řešeny výkupy pozemků od fyzických a právnických osob pod silnicemi II. a III. tříd ve vlastnictví kraje. Jedná se o velmi závažný a rozsáhlý majetkový problém. Kraj Vysočina převzal silniční majetek s nevypořádanými vlastnickými vztahy k pozemkům zastavěným silnicemi II. a III. třídy. V letech 2005 až 2007 byly vykoupeny pozemky o celkové výměře 24 ha za celkovou kupní cenu 13,2 mil. Kč. Byla přitom využita a získána státní dotace ve výši 9,56 mil. Kč. Odbor majetkový připravuje i pro rok 2008 další výkupy s cílem využít maximum státní dotace.
Kupní cena Vykoupená výměra v m2 Počet uzavřených smluv
2005 2 867 303 Kč 58 110 56
Roky 2006 1 701 864 Kč 44 655 67
2007 8 597 055 Kč 130 658 385
Počet uzavřených smluv na výkupy pozemků pod silnicemi II. a III. třídy 450 400 350 300 250
Počet uzavřených smluv
200 150 100 50 0 2005
2006
2007
Roky
Další pozemky pod silnicemi II. a III. tříd jsou řešeny formou bezúplatného převodu od ČR Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. V průběhu období byl rozjednán převod pozemků o celkové výměře 76 ha, z toho je podstatná část již do vlastnictví kraje převedena a průběžně jsou řešeny další pozemky. Další pozemky pod silnicemi II. a III. třídy byly do vlastnictví kraje získány bezúplatně z vlastnictví obcí. V období byla realizována majetkoprávní příprava řady silničních staveb a vykoupeny potřebné pozemky. Majetkoprávní příprava silničních staveb spolufinancovaných z regionálního operačního programu intenzivně probíhá a je jedním ze stěžejních úkolů odboru. 3. Pojištění majetku kraje a odpovědnostních rizik kraje a jeho příspěvkových organizací Kraj zajistil sjednocení úrovně pojistné ochrany. Od roku 2008 byla formou centrálního zadavatele zajištěna veřejná zakázka na pojištění na další 5-ti leté období. Od roku 2008
Číslo stránky
130
byla významným způsobem zvýšena pojistná ochrana v oblasti odpovědnosti z výkonu činnosti. Přehled vybraných limitů plnění odpovědnosti za škodu: Limit plnění do roku 2007 Limit plnění od roku 2008 Odvětví školství 5 mil. Kč 10 mil. Kč Odvětví kultura 5 mil. Kč 10 mil. Kč Odvětví doprava 10 mil. Kč 50 mil. Kč Odvětví sociální péče 5 mil. Kč 10 mil. Kč Odvětví zdravotnictví 10 mil. Kč 40 mil. Kč Krajský úřad 20 mil. Kč 40 mil. Kč Dále byla nově sjednána tzv. II. vrstva pojištění pro vznik pojistných událostí s mimořádnou výší škody. 4. Investice a opravy nemovitého majetku V oblasti investiční a správy realit odbor majetkový zajišťoval přípravu a realizaci investic a velkých oprav do nemovitého majetku ve vlastnictví kraje Vysočina. Stavební akce zařazené v průběhu volebního období do rozpočtu kraje směřovaly do rozvoje nemovitého majetku a zlepšení jeho stavu. Stavební práce realizované v letech 2005 – 2007 a plánované k realizaci v roce 2008: v tis. Kč 2008 Odvětví Stavební práce 2005 2006 2007 rozpočet neinvestiční 35 544 50 156 57 927 61 350 Školství investice 106 326 94 020 75 933 111 650 neinvestiční 13 535 13 728 21 143 21 850 Sociální péče investice 24 550 22 657 57 868 88 850 neinvestiční 639 1 208 1 263 0 Zdravotnictví (bez nemocnic) investice 1 618 1 429 6 376 3 000 neinvestiční 4 057 14 516 5 489 9 900 Kultura investice 7 530 5 794 7 613 14 400 Celkem 193 799 203 508 233 612 311 000 Objem stavebních prací v mil. Kč 350 300 250 200
Objem stavebních prací v mil. Kč
150 100 50 0 2005
2006
2007
2008
Roky
Číslo stránky
131
Mezi významnými realizovanými stavebními akcemi lze uvést: - Ústav sociální péče Zboží – novostavba lůžkové části s chráněným bydlením – 33 mil. Kč - Ústav sociální péče Lidmaň – výstavba ubytovacího zařízení - 9,7 mil. Kč - Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou – tělocvična s učebnami – 47 mil. Kč (včetně spoluúčasti města Ledeč nad Sázavou ve výši 10 mil. Kč) - Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina – pracoviště Pelhřimov – 6 mil. Kč - Horácká galerie v Novém Městě na Moravě - rekonstrukce objektu – 12,5 mil. Kč - Střední škola stavební Třebíč – výstavba dílen – 12,8 mil. Kč - Česká zemědělská akademie v Humpolci – zřízení učeben – 6,5 mil. Kč - Domov důchodců Proseč Obořiště – vestavba podkroví – 7,6 mil. Kč - Domov mládeže a školní jídelna Jihlava – rekonstrukce kuchyně – 29 mil. Kč - Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod - stavební úpravy budovy – 18 mil. Kč - Domov důchodců Onšov – přístavba ubytovací části – 16,5 mil. Kč - Krajská správa a údržba silnic Vysočiny– výstavba skladu posypové soli Žďár nad Sázavou – 15,3 mil. Kč - Krajská správa a údržba silnic Vysočiny – provozní budova cestního dozorství Ledeč nad Sázavou – 10,9 mil. Kč V oblasti technického zhodnocení a vyjmenovaných oprav do nemovitého majetku ve vlastnictví kraje Vysočina sledoval kraj cíle spočívající ve zlepšení jeho stavebně technického stavu, hygienických a požárních rizik a nedostatků, zlepšování tepelně technických parametrů, optimalizaci energetické náročnosti a vytvoření podmínek pro jeho využívání příspěvkovými organizacemi k zajištění jejich činností a úkolů. Značná pozornost byla přitom věnována čtyřem oblastem: - opravy a zateplení střešních plášťů budov se zaměřením na zajištění jejich funkčnosti a zlepšení tepelně izolačních vlastností - výměny a opravy okenních výplní se zaměřením na jejich funkčnost a zlepšení tepelně izolačních vlastností - opravy a rekonstrukce zdrojů vytápění a měření a regulace se zaměřením na zlepšení jejich účinnosti a optimálního zajištění potřeb na vytápění a přípravu teplé užitkové vody - opravy a rekonstrukce sociálních zařízení budov se zaměřením na zajištění hygienických požadavků
Oblast školství střechy okna vytápění sociální zařízení
v mil. Kč 2005 20,3 21,8 15,9 30,6
2006 16,5 26, 0 23,6 17,0
2007 32,5 13,4 14,6 20,5
2008 5,2 29,6 9,9 15,4
Kraj Vysočina hledá i další finanční zdroje a podal proto i projekty do Operačního programu životní prostředí se zaměřením na dosažení energetických úspor ve vybraných objektech ve vlastnictví kraje. Úspěšných bylo 5 projektů s celkovými rozpočtovanými náklady ve výši 165,7 mil. Kč a dotací ve výši 99,5 mil. Kč. Nejvýznamnější investorskou aktivitou kraje v následujícím období budou investice do rozvoje infrastruktury krajských nemocnic. Tyto rozsáhlé investice budou
Číslo stránky
132
spolufinancovány z Regionálního operačního programu. V letošním roce se předpokládá zahájení stavebních částí projektů - Interní pavilon v Nemocnici Nové Město na Moravě (stavební část 298,3 mil. Kč bez DPH) - Hlavní lůžková budova v Nemocnici Pelhřimov (stavební část 287,7 mil. Kč bez DPH) - Rekonstrukce budovy interny v Nemocnici Havlíčkův Brod (stavební část 74,8 mil. Kč bez DPH) Následovat budou investice i do Nemocnice Třebíč a Nemocnice Jihlava, které se intenzivně připravují. V dalším období budou jedněmi z nejvýznamnějších úkolů v oblasti investiční výstavby bezesporu stavby v oblasti sociální péče. V letošním roce bude zahájena rekonstrukce pavilonu A v nemocnici Havlíčkův Brod pro Domov důchodců Havlíčkův Brod. V současné době probíhá projektová příprava na další investiční akce - Novostavby Domova pro seniory ve Velkém Meziříčí - Rekonstrukce Domova důchodců ve Ždírci V přípravě jsou i další akce v oblasti kultury - Novostavba Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě - Projekt Vesmír z Vysočiny - Zámek Třebíč – Modernizace zámku a zpřístupnění nových expozic - Vybudování depozitářů pro Muzeum Vysočiny Třebíč
Číslo stránky
133
R) Odbor kultury a památkové péče Odbor kultury a památkové péče Právník
Ekonom
Oddělení kultury
Oddělení památkové péče
Odbor kultury a památkové péče: (12 zaměstnanců) Komplexně se zabývá problematikou rozvoje kultury a památkové péče v kraji, vede právní a ekonomickou agendu na úseku kultury a památkové péče. Oddělení kultury: (5 zaměstnanců) Vykonává zřizovatelskou působnost k 10 organizacím v oblasti kultury, k nimž patří 4 muzea, 3 galerie, knihovna s celokrajskou působností, divadlo a hrad, plní povinnosti kraje jako vlastníka sbírkových předmětů muzejní povahy, zpracovává koncepční materiály zaměřené na rozvoj regionální kultury v kraji, monitoruje profesionální i neprofesionální kulturní aktivity a prostřednictvím cíleně zaměřených dotačních titulů (grantové programy Fondu Vysočiny, pravidla a zásady pro poskytování dotací) vytváří podmínky pro jejich podporu a vznik nových projektů obohacujících kulturní a společenské dění v regionu, koordinuje a spolupracuje na kulturních akcích kraje, realizuje projekty s mezinárodním přesahem, podílí se na prezentaci a propagaci kulturních aktivit a movitého kulturního dědictví v kraji, v rámci celé ČR i v zahraničí. Oddělení památkové péče: (4 zaměstnanci) Metodicky řídí výkon státní památkové péče a vykonává státní správu na úseku památkové péče v kraji, zejména vede seznam kulturních památek, vyjadřuje se k prohlašování a ke zrušení památek, vydává závazná stanoviska k obnově národních kulturních památek, vykonává stavební dohled z hlediska státní památkové péče při obnově národních kulturních památek, uplatňuje stanoviska k územně plánovací dokumentaci, je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným ve správním řízení obecními úřady s rozšířenou působnosti, dále zpracovává koncepční materiály v oblasti památkové péče a prostřednictvím cíleně zaměřených dotačních titulů (zásady a grantové programy Fondu Vysočiny) podporuje obnovu kulturních památek, podílí se na prezentaci kulturního dědictví kraje. Přehled správních řízení na úseku památkové péče v letech 2004 - 2008 Rok Správní řízení 1. stupně Správní řízení 2. stupně
2004
2005
2006
2007
2008*
45 26
44 20
22 12
21 14
12 7
* pouze v 1. pololetí
Číslo stránky
134
Kraj Vysočina chápe svoji hlavní funkci v oblasti kultury jako jednoznačnou službu občanům, proto podstata zajištění kulturních služeb a aktivit a převážná část odpovědnosti za kulturu ležela v největší míře na bedrech kraje a obcí. Období let 2004 – 2008 bylo ve znamení dalšího rozvoje kulturního a společenského života v kraji Vysočina, ke kterému významnou měrou kraj přispěl iniciativním vytvářením potřebných podmínek, především trvalým zdokonalováním a rozšiřováním systému finančních podpor a dalších pobídek pro všechny oblasti kultury. Kraj Vysočina disponuje nesmírně bohatým a silným kulturním potenciálem, dlouholetými kulturně historickými tradicemi, množstvím jedinečných movitých a nemovitých kulturních památek, hustou a provázanou sítí kulturních institucí a k naplňování vztahu ke kultuře a své odpovědnosti se snažil i ve sledovaném období přistupovat maximálně systematicky a koncepčně. V letech 2004 – 2008 došlo k celkovému nárůstu počtu kulturních aktivit, bylo uspořádáno mnoho nových kulturních akcí, zlepšily se podmínky pro kulturního vyžití občanů, pro poskytování veřejných kulturních služeb a podmínky pro zpřístupnění kultury co nejširším skupinám obyvatelstva, zcela evidentní je zlepšení fyzického stavu mnoha nemovitých a movitých kulturních památek v kraji Vysočina. 1. Granty a dotace 1.1. Dotace na obnovu kulturních památek v kraji Vysočina (poskytuje kraj Vysočina na základě Zásad Zastupitelstva kraje Vysočina č.3/04) Jedná se o stěžejný dotační titul v oblasti památkové péče. Výsledkem je systematická podpora obnovy kulturních památek v kraji, která vede k účinnějším formám prezentace kulturního dědictví. Rok počet žádostí celkové náklady podíl vlastníka 2004 159 56 931 499 25 520 713 2005 160 57 782 454 31 604 424 2006 156 51 900 454 28 525 541 2007 175 65 311 398 37 138 804 2008 169 68 843 940 37 142 084 celkem 819 300 769 745 159 931 566
podíl obce dotace kraje 7 303 531 24 107 255 9 154 805 17 023 225 8 309 875 15 065 038 10 776 549 17 396 045 11 695 408 20 006 375 47 240 168 93 597 938
údaje za roky 2004 – 2007 jsou náklady a dotace skutečně vynaložené na obnovu kulturních památek údaje pro rok 2008 jsou náklady a dotace na obnovu rozpočtované
1.2. Dotace na opravu a údržbu válečných hrobů a pietních míst vztahujících se k událostem 1. světové války a k činnosti československých legií (poskytuje kraj Vysočina na základě Zásad Zastupitelstva kraje Vysočina č.15/07) Dotační titul v souvislosti s 90. výročím ukončení 1. světové války v roce 2008 podporuje obnovu a údržbu válečních hrobů a pietních míst vztahujících se k této události. Dotační titul byl příznivě oceněn i Ministerstvem obrany ČR. K podpoře je navrhováno 78 projektů s celkovým finančním objemem 1 103 656 Kč. 1.3. Dotace na podporu společenských a kulturních aktivit obcí kraje Vysočina (poskytuje kraj Vysočina na základě Zásad Zastupitelstva kraje Vysočina č.1/08) Zásady upravují systémový postup při poskytování dotací obcím na podporu a rozvoj kulturních tradic upevňujících nejen historické povědomí a sounáležitost obyvatel s místem jejich bydliště, ale zvyšujících rovněž turistickou atraktivitu regionu. Zásady byly schváleny
Číslo stránky
135
v únoru 2008, k podpoře je navrhováno 85 projektů s celkovým finančním objemem 3 122 325 Kč. 1.4. Pravidla Rady kraje Vysočina pro poskytování finančních příspěvků v oblasti neprofesionálního umění č. 1/04 Pravidla jsou určena na podporu krajských postupových a národních přehlídek v oblasti neprofesionálního umění. Finanční prostředky mohou získat jak pořadatelé, tak účinkující z kraje Vysočina, kteří jsou nominováni na národní přehlídku v jiném kraji. Objem poskytnutých dotací představuje ročně cca 500 tis. Kč. 1.5. Podpora města s památkou UNESCO Každoročně (od roku 2003) je poskytován finanční příspěvek ve výši 1. mil Kč každému z měst, na jehož území se nachází památka UNESCO (Telč, Třebíč, Žďár nad Sázavou), a to na zabezpečení stavebních, kulturních a marketingových akcí spojených s ochranou a propagací těchto památek. 1.6. Finanční mechanismus EHP/Norska Na základě úspěšně podaného programu „Kulturní dědictví Vysočiny“ bylo v roce 2007 rozhodnutí MF ČR udělen kraji Vysočina grant z Finančního mechanismu EHP/Norska ve výši 600 000 EUR na realizaci individuálních sub-projektů. Spolufinancování kraje Vysočina činí 15 % z celkové částky poskytované v rámci tohoto programu, tj. 90 000 EUR. V roce 2007 bylo na základě vyhodnocen výzvy č. 1 vybráno 6 úspěšných sub-projektů, konečných příjemců podpory. Realizace těchto sub-projektů proběhne v letech 2008 - 2010. 1.7. Grantové programy Fondu Vysočiny pro obnovu a využití památkových i nepamátkových objektů Tyto grantové programy fungují zejména jako podpora hlavního dotačního titulu kraje na podporu obnovy kulturních památek „Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina na obnovu kulturních památek“. Na potřebu vzniku těchto programů poukázala samotná praxe v terénu a problémy vzniklé při obnovách kulturních památek spojené s nedostačující přípravou zejména absence odborných posudků. GP Nevyužívané památky 2006 (14 projektů, 1 075 900 Kč) Program podporoval zpracování studií, které umožnili vlastníkům kulturních památek posoudit realizovatelnost projektů na využívání vybraných kulturních památek včetně finanční náročnosti a zhodnocení efektivnosti vložených finančních prostředků a k ověření smysluplnosti projektu. GP Diagnóza památek 2007 (22 projektů, 500 000 Kč) GP Diagnóza památek 2008 (26 projektů, 552 779 Kč) Program podporuje zpracování předprojektové dokumentace obnovy movitých a nemovitých kulturních památek kraje Vysočina. Tyto podklady jsou nutné k zajištění kvality a hospodárnosti následných projektových a prováděcích prací a k úspěšnému získání finančních prostředků na realizaci obnovy z dotačních titulů státní správy i samosprávy. GP Památkově chráněná území (vyhlášen v září 2008) Program je určený na obnovu původních architektonických, historicky cenných konstrukcí a prvků objektů, které nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se v památkově chráněných územích (tj. v zónách a rezervacích) a podílí se na charakteru a výrazu památkově chráněných území. Doposud v republice neexistuje program, který by kompenzoval vlastníkům těchto objektů jejich omezení dle zákona o státní památkové péči (§ 14 odst. 2 zákona).
Číslo stránky
136
1.8. Grantové programy Fondu Vysočiny v oblasti kultury GP Klenotnice Vysočiny 2004 (34 projektů, 2 500 000 Kč) GP Klenotnice Vysočiny 2006 (13 projektů, 1 500 000 Kč) GP Klenotnice Vysočiny 2008 (vyhlášen v květnu 2008) Grantový program zaměřený na podporu kulturních aktivit v oblasti movitého kulturního dědictví – vytvoření nových či rozšíření a zkvalitnění stávajících muzejních expozic a péči o sbírkový fond paměťových institucí. GP Edice Vysočiny III. 2005 (27 projektů, 1 921 491 Kč) GP Edice Vysočiny IV. 2006 (30 projektů, 1 964 451 Kč) GP Edice Vysočiny V. 2007 (29 projektů, 1 868 848 Kč) GP Edice Vysočiny VI. 2008 (vyhlášen v červnu 2008) Grantový program na podporu edičních počinů odborné a populárně-naučné povahy s vazbou na kulturu, historii, přírodu a krajinu Vysočiny. GP Regionální kultura IV. 2004 (64 projektů, 1 999 980 Kč) GP Regionální kultura V. 2005 (56 projektů, 1 999 270 Kč) GP Regionální kultura VI. 2006 (55 žadatelů, 2 000 000 Kč) GP Regionální kultura VII. 2007 (58 projektů, 1 911 800 Kč) Grantový program na podporu kulturních akcí v oblasti neprofesionálního umění s širším společenským přínosem v regionu a dopadem na rozvoj regionální kultury, estetické tvořivosti a na zachování tradic. GP Líbí se nám v knihovně 2005 (66 projektů, 2 000 000 Kč) GP Líbí se nám v knihovně 2007 (65 projektů, 1 999 960 Kč) Grantový program zaměřený na zlepšení pracovních podmínek a vytvoření příjemného prostředí ve veřejných knihovnách kraje, které jsou nezastupitelnými kulturními institucemi a přirozenými centry společenského života, zdrojů poznání, vzdělání a informací. 2. Příspěvkové organizace na úseku kultury Kraj Vysočina na úseku kultury zřizuje 10 příspěvkových organizací: Muzeum Vysočiny Jihlava, Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, Muzeum Vysočiny Pelhřimov, Muzeum Vysočiny Třebíč, Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě, Galerii výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, Horáckou galerii v Novém Městě na Moravě, Hrad Kámen, Horácké divadlo Jihlava a Krajskou knihovnu Vysočiny. OKPP zajišťuje vůči uvedeným organizacím výkon zřizovatelských pravomocí (ekonomická, organizační a právní agenda). V průběhu období 2004 - 2008 došlo k výraznému zlepšení materiálních, prostorových i technických podmínek pro činnost příspěvkových organizací. Objekty, v nichž sídlí příspěvkové organizace, prošly nebo procházejí stavebními úpravami (v případě pronajatých objektů ve spolupráci s vlastníkem budovy). OKPP se podílí na přípravě a realizaci dvou významných projektů, a to výstavby Krajské knihovny Vysočiny, a na komplexním projektu modernizace hlavní zámecké budovy Muzea Vysočiny Třebíč a vytvoření nových stálých expozic, který je připravován k předložení do ROP NUTS Jihovýchod. Ve spolupráci s příspěvkovými organizacemi jsou řešeny aktuální provozní i rozvojové problémy (problematika depozitářů pro uložení sbírkových předmětů). V příspěvkových organizacích byla zřízena specializovaná pracoviště s celokrajskou působností: archeologické a přírodovědné pracoviště v Muzeu Vysočiny Jihlava, Regionální pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu pro kraj Vysočina při Muzeu Vysočiny Třebíč, digitalizační pracoviště v Krajské knihovně Vysočiny. V roce 2006 bylo ve spolupráci s Úřadem vlády ČR otevřeno EUROCENTRUM v Muzeu Vysočiny Jihlava.
Číslo stránky
137
Další oblasti spolupráce s příspěvkovými organizacemi při: • otevření nových expozic (např. Muzeum Vysočiny Pelhřimov – expozice medailérů Šejnostových, Muzeum Vysočiny Jihlava – stálá expozice Jihlava v proměnách staletí, součást projektu v rámci programu EU INTERREG IIIA, Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod – expozice v Haškově památníku v Lipnici nad Sázavou, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě – expozice Hmatové umění, budování a dokumentace sbírky hmatového modelování ve spolupráce se Školou hmatového modelování v Tasově ad.) • realizaci zahraničních výstav (např. Polsko, Itálie „100 presepi“ v Římě ocenění betlémů cenou Italského senátu, Japonsko, Slovensko, Rakousko, Německo ad.) • zajištění putovních výstav a výstav s nadregionálním dosahem (např. Otakar Štáfl, prof. Karel Hyliš, Krása gotické plastiky ad.) • pořádání regionálních či celorepublikových akcí (Celostátní veletrhu muzeí ČR, Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě, Malá knihovnická slavnost, Malá muzejní slavnost ad.) • pořádání a spolupráce na odborných konferencích (Stříbrná Jihlava, Mezi Jihlavou a Vídní 1700 – 1900, Kámen a světlo, Konference archeologů doby bronzové, Mezinárodní konference Jaroslav Hašek – součást světového myšlenkového kontextu... ad.) • Dnech evropského kulturního dědictví a Dni krajů 3. Výkon státní památkové péče v kraji • •
•
•
Zástupci krajského úřadu jsou aktivně zapojeni v komisích městských památkových rezervací a zón v městech a obcích kraje. V roce 2006 byly OKPP zpracovány návrhy na prohlášení nových národních kulturních památek v kraji. V roce 2007 byly prohlášeny nařízením vlády ČR dvě movité kulturní památky v kraji národními kulturními památkami (v rámci Souboru gotických soch z období krásného slohu v českých zemích – socha sv. Kateřiny z kostela sv. Jakuba v Jihlavě, Jihlavská Pieta z kostela sv. Ignáce v Jihlavě), v roce 2008 (s účinností od 1. 7. 2008) byly další dvě nemovité kulturní památky prohlášeny národními kulturními památkami (kostel sv. Jakuba v Jihlavě, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Polné). Kulturním památkám v kraji Vysočina se tak dostává z hlediska celospolečenského významu adekvátního postavení. V roce 2008 vzniklo v Telči pro území kraje Vysočina samostatné územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu. Kraj se aktivně zasadil při prosazování vzniku tohoto samostatného územního pracoviště, které je nezbytnou reakcí na změny správního uspořádání státu po vzniku krajů. Poskytování metodické a odborné pomoci obcím II a III. stupně a občanům kraje Vysočina. Při hodnocení spokojenosti obcí II. a III. stupně s touto pomocí v roce 2007 byl OKPP vyhodnocen jako nejlepší odbor.
4. Celostátní konference věnovaná památkové péči Za účasti ministra kultury České republiky Václava Jehličky, dalších představitelů ministerstva kultury a financí, Národního památkového úřadu, krajských samospráv a úřadů, zástupců vysokých škol, představitelů církví se uskutečnila ve dnech 21. a 22. května 2007 v sídle kraje Vysočina první celostátní konference věnovaná problematice památkové péče. Kraje uvítali zlepšení spolupráce s novým vedením Ministerstva kultury ČR a dalšími partnery v oblasti kultury a památkové péče. Upozornili na nutnost změny stávajícího památkového zákona při současném hledání rovnováhy mezi zájmy památkové péče a přiměřenými kompenzacemi omezení vlastníků kulturních památek.
Číslo stránky
138
Konference prokázala nezanedbatelnou úlohu krajů v péči o kulturní dědictví a nezbytnost vzájemné spolupráce všech subjektů podílejících se na ochraně památkového fondu. 5. Koncepční materiály v oblasti kultury Od roku 2006 probíhají práce na přípravě koncepce rozvoje sbírkotvorných organizací kraje Vysočina, která bude stanovovat strategické cíle a priority nejen krajských příspěvkových organizací, ale v obecné rovině také dalších paměťových institucí kraje. V současné době jsou zapracovávány připomínky z odborných posudků, koncepce bude po opětovném posouzení předložena orgánům kraje. V listopadu 2007 byla zpracována Koncepce systému veřejných knihoven a výkonu regionálních funkcí v kraji Vysočina, která byla předložena k posouzení, proběhlo připomínkové řízení, nyní je připravována k předložení orgánům kraje. 6. Dolnorakouská zemská výstava 2009 Jedná se o společný česko-rakouský projekt u příležitosti 20. výročí pádu železné opony, který je připravován již od roku 2006. Zemské výstavy mají u našich rakouských sousedů dlouholetou tradici a od roku 1960 se jich uskutečnilo celkem 33 s celkovou účasti cca 8 mil. návštěvníků. V roce 2009 se DRZV v rámci spolupráce Spolkové země Dolní Rakousko a kraje Vysočina poprvé stane mezinárodní přeshraniční akcí, která bude pod názvem „V srdci Evropy“ zaměřena na společný historický a společenský vývoj obou zemí. Poprvé bude společným projektem, na kterém pracují a mezi sebou komunikují odborníci, regiony, místní samosprávy, mikroregiony, školy a další partneři na obou stranách hranice. Námětem pro společnou výstavu jsou především kulturně historická témata, významná nejen pro vývoj celé společnosti v Česku a Rakousku, ale zároveň důležitá i pro regionálně politický vývoj. Zemské výstavy jsou také vnímány jako vydatný impuls k hospodářskému a turistickému oživení celého regionu a jako vysoce společenský a kulturně vzdělávací projekt určený širokým vrstvám veřejnosti i odbornému publiku, velký ohlas mají také v zahraničí. Místem konání DRZV budou v roce 2009 města Raabs an der Thaya a Horn z regionu Waldviertel, za českou stranu bylo vybráno v kraji Vysočina město Telč, především z kulturně historických důvodů a také vzhledem k výhodné poloze u státních hranic s Rakouskem. Tématem výstavy budou především vzájemné vztahy mezi Rakouskem a Českou republikou v minulosti i jejich další vývoj do budoucnosti. Cílem je upozornit na společnou historii a společný život Rakušanů, Čechů a Moravanů nejen v prostoru hranic, přispět k lepšímu pochopení vlastní historie a poukázat zejména na to, čím se obě země vzájemně ovlivňovaly. Zatímco v Hornu budou představena společná historická témata, v Raabsu se otevře téma hranice nejen fyzické, ale i hranice a bariér v myšlení lidí, bude zde prezentována síla ideologie, náboženství a mýtů. Na české straně v Telči, která je považována za město kultury a kulturních památek, bude větší část výstavy v prostorách zámku věnována kulturním dějinám, každodennímu životu lidí na hranici a budou zde představeny kulturní osobnosti významné pro česko–rakouskou vzájemnost (Mahler, Hoffmann, Schiele, Schumpeter, Florian atd.), část výstavy v městské galerii Hasičský dům v Telči se bude týkat témat zrychleného věku 20. století s důrazem na proměny kultury, společnosti a krajiny, a to vše v porovnání českého a rakouského prostoru. 7. Oslavy Gustava Mahlera OKPP se podílí na přípravě oslav Gustava Mahlera, světoznámého hudebního skladatele a dirigenta, jehož jméno je úzce spojeno s Vysočinou (2010–2011) - ve spolupráci se Statutárním městem Jihlavou a dalšími partnery. V roce 2007 bylo v rámci koncepční
Číslo stránky
139
propagace této mimořádné osobnosti vydáno první CD „Gustav Mahler: Symfonie č. 4 G dur“, je připravováno vydávání dalších nahrávek Mahlerových děl v letech 2008-2011. Kraj současně podporuje realizaci pomníku Gustava Mahlera od autora prof. Jana Koblasy, v rozpočtu na rok 2008 je počítáno s finančním příspěvkem ve výši 400 tis. Kč. 8. Pomník plk. Josefa Jiřího Švece Kraj Vysočina podpořil záměr vybudování pomníku plk. Josefa Jiřího Švece, významného představitele československých legií. V roce 2007 bylo zadáno vytvoření sochy dle návrhu akademického sochaře Otakara Marcina, která bude na základě doporučení odborné komise a po schválení Radou kraje Vysočina umístěna v Tyršových sadech v Třebíči. Slavnostní odhalení je plánováno na říjen 2008, k 90. výročí úmrtí plk. J. J. Švece a současně výročí vzniku samostatného československého státu. 9. Ceny kraje Vysočina •
• •
Zlatá jeřabina – Cena kraje Vysočina za nejlepší kulturní počin roku – od roku 2005 je pravidelně vyhlašována veřejná anketa, jejímž cílem je propagovat kulturní dění v našem regionu a upozornit na širokou žánrovou škálu aktivit, které oslovily naše občany, a rovněž poukázat na úsilí, s nímž je pečováno o bohaté kulturní dědictví kraje. Cena kraje Vysočina za Nejkrásnější naučnou (nebo populárně naučnou) knihu udělovaná v rámci Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě. Cena za nejlepší český dokumentární film – udělovaná v rámci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava, od roku 2006 je dotována krajem – podpora původní české dokumentární tvorby.
10. Poznávací cesty Kraj Vysočina má v současné době v zahraničí již pět partnerských regionů. OKPP v souvislosti s tím v letech 2005 a 2006 uskutečnil projekt „Poznávací cesty“, cílem projektu bylo seznámit hosty s kulturním dědictvím, s činností kulturních institucí na Vysočině, zejména příspěvkových organizací kraje Vysočina zřizovaných na úseku kultury, vyměnit si praktické zkušenosti a dohodnout reálné formy spolupráce v oblasti kulturního dědictví. Hosté: 2005 – žurnalisté (Slovensko, Rakousko, Česká republika, Lotyšsko) 2006 - (pracovníky oddělení kultury z Úradu Nitrianskeho samosprávného kraja, ředitelé muzeí zřizovaných Nitrianskym samosprávnym krajom a pracovníky Pamiatkového úradu SR) OKPP vidí ve výměně zkušeností s partnerskými regiony, i vzhledem k tomu, že kraj Vysočina navázal v nedávnem období další partnerství (Zakarpatská Ukrajina) velký potenciál. 11. Tématické webové stránky V roce 2004 se začalo s budováním tematických webových stránek zaměřených na Kulturu a památky na oficiálním webu kraje, což vedlo k posílení mediální propagace odboru, ke zvýšení informovanosti široké veřejnosti v této oblasti a zároveň k nápaditější prezentaci kulturního dědictví kraje. Vzhledem k rostoucímu zájmu veřejnosti získávat informace prostřednictvím internetu, je žádoucí v této aktivitě pokračovat.
Číslo stránky
140
12. Mapové podklady Ve spolupráci s OI (oddělením GIS) byly vydány v roce 2004 dvě nástěnné mapy: Muzea, galerie, pamětní síně v kraji Vysočina, Kulturní památky a památkově chráněná území v kraji Vysočina. V roce 2006 následovala tématicky zaměřená skládací mapa Kulturní dědictví kraje (již je připravená k vydání v souvislosti s Dolnorakouskou zemskou výstavou i její německá mutace). Vzhledem k zájmu veřejnosti o toto dílko, hodlá OKPP každoročně připravit mapu tématicky zaměřenou na některou část památkového fondu kraje (např. kláštery, hrady a zámky, sakrální památky, lidové stavitelství, technické památky). Mapy přispívají nejen k poznání a k prezentaci kulturního dědictví kraje, ale jsou zároveň významným prostředkem pro propagaci cestovního ruchu na Vysočině. 13. Slavné vily kraje Vysočina Umělecká agentura Foibos ve svém projektu „Slavné vily“ mapuje vilovou architekturu Čech, Moravy a Slezska od poloviny 19. století do současnosti. Výsledkem této práce jsou publikace slavných vil jednotlivých krajů vyznívající jako „malé“ dějiny architektury, které postupně vycházejí v průběhu let 2007 – 2008. Na knižní podobu slavných a významných vil jednotlivých krajů naváže projekt výstavní expozice, která přiblíží na panelech tradiční i aktuální výstavbu. Výstava bude zároveň propagovat knižní publikaci o slavných vilách. Publikace „Slavné vily kraje Vysočina“ vyjde ve II. polovině roku 2008. OKPP participoval na výběru objektů do publikace a na zajištění autorského kolektivu, kraj přispěl ze svého rozpočtu na vznik a vydání knihy. Kniha přispěje k propagaci kraje a představí široké veřejnosti kulturní poklady, které nemají dosud publicitu, jakou by si zasloužily. Navazujícím připravovaným projektem je realizace stejnojmenné putovní výstavy, která bude zahájena v září 2008. 14. Stavební vývoj domů židovského ghetta v Třebíči Dalším projektem, jehož cílem je zmapovat a uceleným způsobem prezentovat nejcennější kulturní dědictví kraje Vysočina, je katalog Stavební vývoj židovského ghetta v Třebíči, památky, které se v roce 2003 dostalo zařazením na seznam UNESCO mezinárodního uznání. 15. Výstavy OKPP pořádá pravidelně výstavy ve vstupních prostorách Kongresového centra Krajského úřadu kraje Vysočina (prezentace umělců kraje Vysočina a aktuálních témat) a zajišťuje prezentaci významných a mimořádných sbírkových předmětů ze sbírek muzeí a galerií v kraji v rámci pravidelného vystavení „Exponátu měsíce“.
Číslo stránky
141
Přehled návštěvnosti příspěvkových organizací na úseku kultury za období 2004-2007
Organizace 2004 28 367 000 19 300 000 Krajská knihovna Vysočiny* 5 999 000 Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě 7 287 000 Horácká galerie v Novém Městě na Moravě Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě 4 750 000 3 350 000 Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, přís. org. 9 658 000 Muzeum Vysočiny Jihlava, přís. org. 12 780 000 Muzeum Vysočiny Třebíč, přís. org. 4 212 000 Muzeum Vysočiny Pelhřimov, přís. org. 1 602 000 Hrad Kámen, přís. org. Horácké divadlo Jihlava, přis. org.
Návštěvnost celkem
příspěvek na provoz (Kč) 2005 2006 30 074 000 30 063 000 19 509 000 19 510 000 6 960 000 7 003 000 7 625 000 7 796 000 4 777 000 4 913 000 3 727 000 4 100 000 11 335 000 12 293 000 13 207 000 13 986 000 4 574 000 4 852 000 1 644 000 1 680 000
počet návštěvníků 2007 2004 30 726 000 57 119 19 879 000 144 112 7 329 000 6 339 7 831 000 15 641 5 000 000 19 597 4 617 000 11 022 15 285 000 62 987 14 094 000 26 429 4 970 000 5 626 1 750 000 20 608
2005 61 540 177 121 7 896 15 074 20 461 12 101 66 466 25 542 8 922 21 482
2006 57 203 177 486 13 377 16 633 23 528 16 613 62 023 24 844 10 812 23 739
2007 54 726 199 106 14 501 17 113 18 193 11 996 70 719 24 787 10 026 22 908
97 305 000 103 432 000 106 196 000 111 481 000 369 480 416 605 426 258 444 075
příspěvek na návštěvníka (Kč) 2004 2005 2006 2007 497 489 526 561 134 110 110 100 946 881 524 505 466 506 469 458 242 233 209 275 304 308 247 385 153 171 198 216 484 517 563 569 749 513 449 496 78 77 71 76 263
248
249
251
* - počet návštěvníků knihovny
Financování příspěvkových organizací Ukazatel/Rok Neinvestiční dotace (v tis. Kč) Investiční dotace (v tis. Kč) Dotace na výkon regionálních funkcí v kraji Vysočina ( v tis. Kč) z toho Krajská knihovna Vysočiny
2004
Skutečnost 2005 2006
2007
Návrh 2008
97 305
103 432
106 196
111 481
109 469
286
1 287
890
1 461
550
10 127
10 127
10 431
10 744
2 516
2 307
2 401
2 473
Poznámka: Dotace na výkon regionálních funkcí byly do roku 2005 poskytovány ze státního rozpočtu; z rozpočtu kraje dotace na výkon regionálních funkcí poskytovány na základě novely zákona o RUD od roku 2005; dotace jsou určeny pro Krajskou knihovnu Vysočinu a pověřené knihovny (Městská knihovna v Jihlavě, Městská knihovna Třebíč, Kulturní zařízení města Pelhřimova-Městská knihovna, Knihovna M. J. Sychry Žďár nad Sázavou)
Číslo stránky
142
Fond Vysočiny V letech 2005 - 2008 bylo celkem vyhlášeno 110 grantových programů (2005 - 36, 2006 - 31, 2007 - 27, 2008 - zatím 16). Celkem od založení v roce 2002 to již bylo 207 GP. Objem vyhlášených grantových programů v letech 2005 - 2008 dosáhl více jak 248 mil. Kč. K dnešnímu dni je 98 těchto programů již vyhodnoceno a rozdělená podpora dosáhla téměř 200 mil. Kč. Vlastní podíl žadatelů činí 386 mil. Kč a objem zrealizovaných projektů by tak měl dosáhnout více jak 585 mil. Kč. Uspokojeno bylo v těchto letech z 5,6 tis. podaných žádostí více jak 3 tisíce. 7 GP se aktuálně vyhodnocuje, u dalších 5 GP se teprve sbírají žádosti. Přehledy jednotlivých grantů včetně podpořených a nepodpořených žádostí je na http://www.kr-vysocina.cz/www/fondvysociny/ v sekci programy.
Fond Vysočiny - statistický přehled grantových programů vyhlášených v letech 2005 - 2008 2005 Č.
Název grantových programů
Výše objemu grantového programu (Kč)
vyhlášených v roce 2005
Žádosti
Požadovaná výše podpory (Kč) % uspokoj.
došlé uspokojené
Rozdělená % uspokojených podpora z FV požadavků (Kč)
Vlastní podíl úspěšných žadatelů (Kč)
Celkový objem zrealizovaných projektů (Kč)
98. Čistá voda 2005
5 000 000
73
21
28,8
12 097 215
4 987 462
41,2
7 845 566
12 833 028
99. Sportoviště 2005
3 000 000
139
62
44,6
7 634 697
2 792 756
36,6
13 282 524
16 075 280
100. Tábory 2005
1 000 000
24
21
87,5
1 173 324
988 200
84,2
863 220
1 851 420
101. Systém sběru a třídění odpadu 2005
4 500 000
80
64
80,0
5 038 124
3 582 195
71,1
5 501 489
9 083 684
102. Bezpečná silnice 2005
1 725 000
54
43
79,6
1 962 702
1 350 262
68,8
2 638 878
3 989 140
103. Mezinárodní projekty 2005
1 500 000
28
25
89,3
1 656 229
1 397 929
84,4
2 686 704
4 084 633
104. Líbí se nám v knihovně
2 000 000
119
66
55,5
3 416 459
2 000 000
58,5
945 454
2 945 454
105. Veřejná letiště 2005
2 000 000
9
9
100,0
1 497 700
1 497 700
100,0
3 707 993
5 205 693
106. Doprovodná infrastruktura CR 2005
2 500 000
26
19
73,1
3 283 067
2 490 186
75,8
4 906 221
7 396 407
107. Modernizace ubytovacích zařízení 2005
4 000 000
30
20
66,7
5 252 704
3 621 035
68,9
10 042 692
13 663 727
108. ŽP - zdroj bohatsví Vysočiny 2005
1 500 000
38
32
84,2
2 895 185
1 500 000
51,8
2 821 630
4 321 630
109. Elektronicke podatelny
1 000 000
40
32
80,0
992 128
851 799
85,9
879 170
1 730 969
110. Veřejně přístupný internet
2 000 000
88
48
54,5
2 631 935
1 734 079
65,9
2 067 250
3 801 329
111. Bydlete na venkově 2005
1 501 751
26
19
73,1
2 086 837
1 408 980
67,5
1 197 060
2 606 040
Číslo stránky
143
112. Veřejná osobní doprava 2005
2 282 000
37
25
67,6
2 805 021
1 799 144
64,1
2 701 331
4 500 475
113. Výzkum-vývoj-inovace 2005
2 000 000
7
7
100,0
1 885 595
1 786 000
94,7
1 273 250
3 059 250
114. Certifikace-osvědčení 2005
2 004 669
33
28
84,8
2 467 692
1 882 748
76,3
2 933 135
4 815 883
115. Metropolitní sítě - IV
2 000 000
22
15
68,2
2 530 984
2 000 000
79,0
3 666 787
5 666 787
917 000
23
18
78,3
2 018 930
916 997
45,4
2 867 218
3 784 215
117. Rozvoj malých podnikatelů 2005
4 004 669
34
30
88,2
4 749 349
4 004 669
84,3
10 673 198
14 677 867
118. Edice Vysočiny III.
2 000 000
47
27
57,4
3 014 034
1 921 491
63,8
3 551 575
5 473 066
119. Prevence kriminality 2005
1 500 000
30
12
40,0
2 849 899
1 498 830
52,6
1 952 612
3 451 442
120. GIS - IV
1 200 000
32
11
34,4
2 924 598
1 200 000
41,0
1 722 700
2 922 700
121. Rozvoj vesnice 2005
5 000 000
100
36
36,0
14 806 994
5 000 000
33,8
7 338 305
12 338 305
122. Bioodpady 2005
1 500 000
22
22
100,0
1 199 738
1 199 738
100,0
1 457 032
2 656 770
123. Energetické využívání obnovitelných zdrojů 2005
2 000 000
21
13
61,9
2 858 702
2 000 000
70,0
2 117 102
4 117 102
124. Sport pro všechny 2006
2 900 000
106
51
48,1
5 835 549
2 900 000
49,7
10 004 753
12 904 753
125. Volný čas 2006
2 900 000
112
53
47,3
5 982 708
2 900 000
48,5
6 534 100
9 434 100
500 000
77
52
67,5
736 742
500 000
67,9
521 740
1 021 740
116. Systém sběru a třídění odpadu 2005/II
126. Webové stránky měst a obcí - III 127. Bezpečnost ICT
500 000
16
15
93,8
521 171
478 294
91,8
691 744
1 170 038
128. Leader Vysočiny
1 007 000
12
7
58,3
1 659 700
1 007 000
60,7
1 169 300
2 176 300
129. Krajina Vysočiny 2005
1 500 000
29
20
69,0
1 521 820
1 092 280
71,8
1 090 029
2 182 309
130. Regionální kultura V.
2 000 000
87
56
64,4
3 035 530
1 999 270
65,9
9 526 230
11 525 500
950 000
93
15
16,1
3 040 597
948 423
31,2
1 132 050
2 080 473
1 000 000
23
10
43,5
1 647 433
1 000 000
60,7
1 054 741
2 054 741
14 1 018
87,5 58,1
1 150 600 120 861 692
1 075 900 69 313 367
93,5 57,3
1 166 899 134 531 682
2 242 799 203 845 049
131. Veřejně přístupný internet II 132. GIS V 133. Nevyužívané památky Grantové programy vyhlášené v roce 2005
2 000 000 16 74 892 089 1 753
Číslo stránky
144
2006 Č.
Název grantových programů
Výše objemu grantového programu (Kč)
Žádosti
Požadovaná výše podpory (Kč) % uspokoj.
Vlastní podíl úspěšných žadatelů (Kč)
Celkový objem zrealizovaných projektů (Kč)
vyhlášených v roce 2006 134. Systém sběru a třídění odpadu 2006
2 200 000
90
41
45,6
4 583 158
2 200 000
48,0
3 156 070
5 356 070
135. Sportoviště 2006
3 000 000
158
66
41,8
8 224 538
2 999 999
36,5
11 771 199
14 771 198
136. Tábory 2006
1 000 000
32
21
65,6
1 482 706
999 746
67,4
1 034 213
2 033 959
137. Jednorázové akce 2006
1 538 000
227
74
32,6
4 444 917
1 534 864
34,5
3 074 146
4 609 010
138. Bezpečná silnice 2006
2 119 000
28
20
71,4
2 856 673
2 119 000
74,2
2 400 266
4 519 266
139. Rozvoj mikroregionů 2006
6 500 000
42
34
81,0
9 332 528
6 500 000
69,6
9 109 442
15 609 442
140. Modernizace ubytovacích zařízení 2006
4 000 000
27
22
81,5
4 538 930
3 624 930
79,9
8 875 998
12 500 928
141. Doprovodná infrastruktura CR 2006
2 000 000
38
15
39,5
4 838 327
2 000 000
41,3
3 376 533
5 376 533
142. Klenotnice Vysočiny 2006
1 500 000
24
13
54,2
2 594 928
1 500 000
57,8
1 418 605
2 918 605
143. Čistá voda 2006
5 500 000
73
25
34,2
11 961 403
5 499 252
46,0
8 904 769
14 404 021
144. Metropolitní sítě - V
2 500 000
13
11
84,6
1 412 251
1 241 378
87,9
2 504 518
3 745 896
145. Rozvoj malých podnikatelů 2006
5 500 000
122
40
32,8
15 873 006
5 497 642
34,6
10 247 074
15 744 716
146. Rozvoj vesnice 2006
2 500 000
36
29
80,6
3 034 093
2 500 000
82,4
3 858 566
6 358 566
147. Výzkum a vývoj pro inovace 2006
1 750 000
12
6
50,0
3 043 080
1 566 600
51,5
1 302 400
2 869 000
148. Prevence kriminality 2006
1 500 000
15
11
73,3
1 434 556
1 022 600
71,3
1 509 853
2 532 453
149. Edice Vysociny IV.
2 000 000
42
30
71,4
2 778 851
1 964 451
70,7
3 705 187
5 669 638
150. Bioodpady 2006
2 000 000
15
14
93,3
771 345
703 725
91,2
1 984 369
2 688 094
151. Generely bezbariérových tras
1 500 000
18
18
100,0
1 327 704
1 327 704
100,0
941 437
2 269 141
152. Dobrovolnictví 2006
1 500 000
11
11
100,0
1 247 881
1 173 481
94,0
1 086 094
2 259 575
153. Certtifikace-osvědčení 2006
1 750 000
37
25
67,6
2 430 896
1 602 896
65,9
2 117 823
3 720 719
154. Brána k novému poznání
1 800 000
33
26
78,8
2 251 465
1 609 762
71,5
753 165
2 362 927
155. Energetické využívání obnovitelných zdrojů 2006
2 500 000
16
11
68,8
3 214 000
2 500 000
77,8
3 627 937
6 127 937
156. Systém sběru a třídění odpadu 2006/II
1 290 000
64
27
42,2
3 069 012
1 195 364
38,9
1 386 920
2 582 284
157. GIS VI
1 000 000
22
10
45,5
1 962 960
926 898
47,2
955 876
1 882 774
158. Veřejně přístupný internet III
1 000 000
45
27
60,0
1 558 822
997 010
64,0
1 158 578
2 155 588
500 000
105
74
70,5
705 581
487 764
69,1
927 631
1 415 395
160. Bydlete na venkově 2006
1 500 000
37
19
51,4
2 741 128
1 476 772
53,9
1 956 839
3 433 611
161. Regionální kultura VI.
2 000 000
103
55
53,4
3 587 840
1 998 550
55,7
7 593 050
9 591 600
159. Webové stránky pro všechny
162. Bezpečnost ICT II 163. Metropolitní sítě VI 164. Volný čas 2007 Grantové programy vyhlášené v roce 2006
došlé uspokojené
Rozdělená % uspokojených podpora z FV požadavků (Kč)
300 000
22
8
36,4
717 602
299 555
41,7
261 651
561 206
1 250 000
15
13
86,7
1 521 132
1 250 000
82,2
1 957 603
3 207 603
2 503 511
151
48
31,8
7 566 120
2 500 560
33,0
4 355 740
6 856 300
844
50,4
117 107 433
62 820 503
53,6
107 313 552
170 134 055
67 500 511 1 673
Číslo stránky
145
2007 Č.
Název grantových programů
Výše objemu grantového programu (Kč)
vyhlášených v roce 2007
Žádosti
Požadovaná výše podpory (Kč) % uspokoj.
došlé uspokojené
Rozdělená % uspokojených podpora z FV požadavků (Kč)
Vlastní podíl úspěšných žadatelů (Kč)
Celkový objem zrealizovaných projektů (Kč)
165. Leader Vysočiny 2007
1 000 000
14
12
85,7
1 543 150
1 000 000
64,8
1 414 150
2 414 150
166. Rozvoj malých podnikatelů ve vybraných regionech 2007 - I. 167. Jednorázové akce 2007
4 500 000
76
36
47,4
9 779 602
4 500 000
46,0
10 219 383
14 719 383
1 500 000
196
82
41,8
3 738 157
1 399 591
37,4
3 878 645
5 278 236
168. Sportoviště 2007
3 000 000
180
68
37,8
8 997 751
2 996 342
33,3
9 606 436
12 602 778
169. Diagnóza památek
500 000
36
22
61,1
803 094
500 000
62,3
766 802
1 266 802
170. Metropolitní sítě VII - 2007
2 500 000
29
23
79,3
3 477 716
2 499 998
71,9
7 319 115
9 819 113
171. Systém sběru a třídění odpadu 2007
2 350 000
165
90
54,5
4 278 753
2 348 836
54,9
2 114 734
4 463 570
172. Čistá voda 2007
6 500 000
108
39
36,1
14 911 726
6 499 462
43,6
14 543 804
21 043 266
173. Tábory 2007
1 000 000
23
20
87,0
1 168 271
1 000 000
85,6
819 904
1 819 904
174. Doprovodná infrastruktura CR 2007
3 000 000
50
24
48,0
6 734 905
2 999 642
44,5
6 191 830
9 191 472
175. Modernizace ubytovacích zařízení 2007
3 000 000
19
15
78,9
2 797 824
2 204 808
78,8
3 565 021
5 769 829
176. ŽP - zdroj bohatsví Vysočiny 2007
1 300 000
31
24
77,4
1 568 974
1 300 000
82,9
839 522
2 139 522
177. Veřejně přístupný internet IV - 2007
1 000 000
45
36
80,0
1 054 044
807 888
76,6
1 236 761
2 044 649
178. Rozvoj vesnice 2007
6 500 000
76
45
59,2
10 211 689
6 446 675
63,1
11 967 848
18 414 523
179. Rozvoj malých podnikatelů ve vybraných regionech 2007 - II. 180. Bioodpady 2007
4 500 000
62
33
53,2
8 268 306
4 500 000
54,4
10 876 832
15 376 832
700 000
19
17
89,5
831 794
700 000
84,2
1 675 296
2 375 296
181. Prevence kriminality 2007
1 500 000
22
15
68,2
2 064 364
1 416 019
68,6
1 959 778
3 375 797
182. Edice Vysočiny V.
2 000 000
48
29
60,4
3 123 158
1 968 848
63,0
4 572 385
6 541 233
183. Dobrovolnictví 2007
1 500 000
15
14
93,3
1 751 385
1 500 000
85,6
1 390 675
2 890 675
184. Bezpečnost ICT - III 185. GIS VII - 2007 186. Webové stránky pro všechny II - 2007 187. Líbí se nám v knihovně 2007 188. Modernizace ubytovacích zařízení 2007 - II.
400 000
21
12
57,1
726 623
400 000
55,0
552 982
952 982
1 000 000
26
16
61,5
1 581 692
1 000 000
63,2
1 011 102
2 011 102 1 662 612
590 000
155
70
45,2
1 202 399
578 066
48,1
1 084 546
2 000 000
88
65
73,9
2 670 077
1 999 960
74,9
912 749
2 912 709
795 000
9
8
88,9
1 048 006
795 000
75,9
2 053 348
2 848 348 11 535 430
189. Volný čas 2008
4 100 000
122
71
58,2
6 293 140
4 086 224
64,9
7 449 206
190. Regionální kultura VII.
2 000 000
115
58
50,4
3 976 240
1 911 800
48,1
6 029 436
7 941 236
191. Koordinace sociální výpomoci v obcích a hospicová péče Grantové programy vyhlášené v roce 2007
1 500 000
8
6
75,0
1 827 500
1 500 000
82,1
598 600
2 098 600
950
54,0
106 430 340
58 859 159
55,3
114 650 890
173 510 049
60 235 000 1 758
Číslo stránky
146
2008 Č.
Název grantových programů
Výše objemu grantového programu (Kč)
vyhlášených v roce 2008
Žádosti
Požadovaná výše podpory (Kč) % uspokoj.
došlé uspokojené
Rozdělená % uspokojených podpora z FV požadavků (Kč)
Vlastní podíl úspěšných žadatelů (Kč)
Celkový objem zrealizovaných projektů (Kč)
192. Metropolitní sítě VIII - 2008 193. Rozvoj malých podnikatelů ve vybraných regionech 2008 - I. 194. Jednorázové akce 2008
2 500 000
209
119
56,9
4 683 674
2 500 000
53,4
4 429 870
6 929 870
195. Sportoviště 2008
4 000 000
148
88
59,5
7 084 345
4 000 000
56,5
23 060 091
27 060 091
700 000
29
26
89,7
599 179
552 779
92,3
821 384
1 374 163
59,5
2 066 273
1 177 733
57,0
1 580 632
2 758 365
255
60,3
14 433 471
8 230 512
57,0
29 891 977
38 122 489
3 067
54,7
358 832 936
199 223 541
55,5
196. Diagnóza památek 2008 197. Čistá voda 2008 198. Bydlete na venkově 2008 199. Prevence dětských úrazů ve školách 2008 200. Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu 2008 201. Zdravé stravování ve školách 2008
1 200 000 vyhodnocuje se 6 000 000 vyhodnocuje se
10 000 000 vyhodnocuje se 1 200 000 vyhodnocuje se 700 000 vyhodnocuje se 5 000 000 vyhodnocuje se 800 000 vyhodnocuje se
202. Mezinárodní projekty 2008
1 200 000
203. Rekultivace starých skládek 2008
3 000 000 před uzávěrkou
37
22
204. Popularizace a vzdělávání v oblasti informačních technologií - 2008 205. Rozvoj malých podnikatelů ve vybraných regionech 2008 - II. 206. Klenotnice Vysočiny 2008
1 500 000 před uzávěrkou
207. Bioodpady 2008
1 500 000 před uzávěrkou
Grantové programy vyhlášené v roce 2008
500 000 před uzávěrkou 6 000 000 před uzávěrkou
45 800 000
423
Celkem (všechny vyhodnocené programy)
211 027 600 5 607
Celkem (všechny vyhlášené programy)
248 427 600
386 388 101
585 611 642
Číslo stránky
147
Závěr 1. Postavení krajského úřadu Kraj je územní společenství občanů, veřejnoprávní korporace. Kraj prostřednictvím svých orgánů, kterými jsou zastupitelstvo kraje, rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad, vykonává dva typy působnosti. Kromě práva na samosprávu, které mu zajišťuje přímo Ústava České republiky, kraj vykonává i tzv. přenesenou působnost. Samostatná působnost (samospráva) je vše, co realizuje kraj a není přenesenou působností. V rámci samostatné působnosti kraj pečuje zejména o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Přenesená působnost (stání správa) je to, co realizuje kraj namísto státu (nikoli za stát) např. živnostenská správa, evidence obyvatel, odpadové hospodářství, památková péče, stavební řízení Přenesenou působnost realizuje především krajský úřad. Na výkon přenesené působnosti dostává kraj příspěvek ze státního rozpočtu. Krajský úřad zajišťuje výkon jak státní správy, tak samosprávy. V čele krajského úřadu (jednoho z orgánů kraje) stojí ředitel krajského úřadu, který odpovídá za činnost krajského úřadu hejtmanovi kraje. Krajský úřad je důležitým partnerem pro občany i ostatní instituce a orgány veřejné správy. 2. Pracoviště krajského úřadu V listopadu 2004 bylo celkem 373 zaměstnanců kraje Vysočina umístěno ve dvou vlastních objektech (Žižkova 57 a Žižkova 16) a dále na pěti pracovištích bývalých okresních úřadů (Jihlava Tolstého 15, Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Třebíč a Žďár n. Sázavou), prostory byly užívány na základě smluv o výpůjčce. Ve vlastních objektech bylo umístěno 260 zaměstnanců, na Tolstého 15 v Jihlavě 82 zaměstnanců, v ostatních okresních městech 31 zaměstnanců. V červnu 2008 existují v Jihlavě pracoviště ve čtyřech vlastních objektech (Žižkova 57 a 16, Seifertova 24 a 26), kde je umístěno 289 zaměstnanců, a připravuje se další pracoviště ve vlastním objektu na adrese ulice Věžní čp. 28. Kromě toho jsou pracoviště krajského úřadu ještě na pěti místech bývalých okresních úřadů, kde je umístěno 97 zaměstnanců, z toho 69 na Tolstého v Jihlavě. V průběhu roku 2005 byla projednávána možnost získání nových prostor pro krajské úředníky v objektu bývalého jezuitského kláštera v centru města Jihlavy. Nabídková cena vlastníka objektu PSJ Jihlava činila nájem 14,5 mil. ročně na dobu 15 let. Dalším objektem, který firma PSJ Jihlava nabídla kraji k využití, byla výšková budova sídla firmy na Jiráskově ulici v Jihlavě, zde nabídková cena činila 120 milionů anebo nájem 11 milionů ročně na dobu 15 let. Nabídky byly posouzeny a porovnány s možnostmi dostavby sídla kraje a také v souvislosti s platnou právní úpravou, která dle zákona o veřejných zakázkách koupi anebo nájem i nájem s následnou koupí v té době posuzovala jako dodávku zboží. Z těchto důvodů se uvedené nabídky nerealizovaly. V roce 2005 získal kraj Vysočina bezúplatným převodem od armády objekty v ulici Seifertově (tzv. Dukla) a provedenou rekonstrukcí se podařilo zajistit kancelářské prostory pro 46 zaměstnanců odboru kontroly a odboru životního prostředí. V roce 2006 kraj převzal další armádní majetek, a to areál bývalých kasáren kpt. Otakara Jaroše. Samotnému převzetí předcházela příprava možného využití. Již v roce 2004 byla realizována urbanisticko-architektonická soutěž na zpracování studie využití tohoto území.
Číslo stránky
148
Na základě výsledků byly vypracovány podmínky pro zadání projektové dokumentace. Rada kraje i zastupitelstvo kraje se opakovaně v následujících dvou letech zabývalo projednáním záměru využití areálu kasáren (červenec 2006, listopad 2006, prosinec 2006, září 2007, říjen 2007). V průběhu roku 2008 se provádí rekonstrukce objektu v ulici Věžní čp. 28, bývalý domov mládeže Střední stavební školy v Jihlavě. V tomto objektu budou připraveny prostory pro 41 zaměstnanců odboru školství, mládeže a sportu. Souběžně s hledáním nových prostor pro potřeby krajského úřadu probíhala jednání s vlastníky budov bývalých okresních úřadů. Úspěšným vyjednáváním se podařilo zajistit výkon agend na odloučených pracovištích v místě bývalých okresních úřadů (v současnosti celkem 30 zaměstnanců odboru ekonomického, odboru kontroly a odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství), dosáhli jsme prodloužení období užívání prostor na pracovištích v Pelhřimově (výpůjčka do 31. 12. 2009), v Havlíčkově Brodě (nájem do 31. 12. 2011 s možností prodloužení), v Třebíči (výpůjčka do 30. 6. 2009 + nová výpůjčka s Městem Třebíč na dobu neurčitou) a ve Žďáru nad Sázavou (nájem do 31. 12. 2011 s možností prodloužení). Prostory v ulici Tolstého v Jihlavě jsou stále v jednání, v současnosti jsou zde umístěny dva odbory – školství, mládeže a sportu, pro který se připravuje objekt v ulici Věžní, a odbor sociálních věcí a zdravotnictví, který pravděpodobně zůstane dále v dosavadních prostorách. Přehled umístění zaměstnanců kraje Pracoviště Žižkova 57, JI Žižkova 16, JI Tolstého 15, JI Seifertova 24, JI Seifertova 26, JI Okresy PE, HB, TR, ZR
2004
2005
2006
2007
2008 (k 1. 6.)
200 41 84 X X 33
220 23 68 25 17 29
214 30 68 27 19 29
215 31 71 26 16 29
218 31 69 25 15 28
Informace o nájemních smlouvách na zajištění kancelářských prostor pro úředníky Pracoviště Jihlava, Tolstého 15 Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou
Pronajímatel ÚZSVM ÚZSVM Úřad práce
Plocha v m²
Cena m²/rok
40,93 78,15 241,21
Doba nájmu
650 Kč 1.1.2008 - 31.12.2012 800 Kč 1.1.2007 - 31.12.2011 700 Kč 1.1.2007 - 31.12.2011
Informace o smlouvách o výpůjčce na zajištění kancelářských prostor Pracoviště Jihlava, Tolstého 15 Pelhřimov Třebíč Třebíč (od 1. 7. 08)
půjčitel ÚZSVM ÚZSVM ÚZSVM Město Třebíč (připravuje se)
Plocha v m² 846,40 127,26 280,70
Výpůjčka do 31.12.2008 31.12.2009 30. 6. 2008
Číslo stránky
149
3. Organizační struktura krajského úřadu Krajský úřad kraje Vysočina se na konci roku 2004 členil na 15 odborů a 47 oddělení, z toho jedno bylo samostatné a přímo řízené ředitelem krajského úřadu – oddělení Sekretariátu Regionální rady Regionu soudržnosti NUTS II Jihovýchod. Toto oddělení zaniklo k 30. 6. 2006 v souvislosti se vznikem Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod. Ostatní útvary krajského úřadu zůstaly víceméně beze změn (úpravy názvů oddělení, sloučení anebo rozdělení některých oddělení). K zásadní změně došlo na základě akceptace doporučení obsažených v auditní zprávě z procesně – organizačního auditu v září roku 2007. Organizační změna v září 2007 V období leden – červen 2007 realizovala procesně-organizační audit nezávislá konzultantská společnost. Účelem tohoto auditu bylo posoudit budoucí potřeby zaměstnanců Krajského úřadu kraje Vysočina v souvislosti se strukturálními a ekonomickými změnami v příštím plánovacím období (2007 – 2017) a vyhodnotit efektivitu a adaptabilitu stávající organizační struktury a procesů ve vztahu k těmto změnám. Úřad obdržel ujištění, že pracuje efektivně a zároveň obdržel doporučení k dalšímu zefektivnění fungování procesů prostřednictvím systémových i dílčích organizačních změn a také dílčích návrhů na personální úspory, které však nebyly prioritním cílem tohoto auditu. Podstatou těchto doporučení byly změny v organizační struktuře při realizaci procesů, které zabezpečují čerpání finančních prostředků z EU fondů a nový model organizační struktury úřadu. Tento model vychází z rozdělení úřadu na tři oblasti (sekce). Základním důvodem pro toto rozdělení bylo nastavení optimálního rozpětí řízení, předpokládané přínosy tohoto řešení jsou v • hlubším využívání principů týmové práce • posunutí úrovně spolupráce v celém úřadě • synergii v procesech a činnostech • podpoře naplňování vize krajského úřadu strategickými cíli • řízení procesů zabezpečujících čerpání prostředků z EU z jednoho místa Primární pohled při rozdělen do sekcí je podle procesů, které v sekci převládají: Sekce ekonomiky a podpory zahrnuje převážně odbory zabezpečující chod KrÚ, jeho řízení, kontrolu a podporu – podpůrné procesy. Sekce bude zabezpečovat řízení procesů vzhledem k interním zákazníkům. Sekce pro službu veřejnosti zahrnuje převážně odbory zabezpečující službu veřejnosti – hlavní procesy. V rámci sekce budou realizovány procesy zaměřené na externí zákazníky. Sekce pro rozvoj regionu zahrnuje převážně odbory zabezpečující správu a rozvoj regionu, správu fondů – hlavní procesy. Je zaměřena na procesy, které směřují k rozvoji regionu na základě strategie kraje. Na základě doporučení z výstupů procesně organizačního auditu došlo i na úspory pracovních míst. Rada kraje Vysočina rozhodla na svém zasedání dne 24. 7. 2007 o snížení počtu zaměstnanců zařazených do krajského úřadu k 1. 9. 2007 na 399 zaměstnanců, tj. snížení o 11 funkčních míst. Výsledkem je organizační struktura, ve které se úřad dělí na útvary řízené ředitelem krajského úřadu a tři sekce. Struktura stále obsahuje 15 odborů zařazených do sekcí anebo řízené přímo ředitelem úřadu, dále 45 oddělení, z nichž tři jsou samostatná nezařazené do žádného odboru.
Číslo stránky
150
Organizační struktura krajského úřadu
Číslo stránky
151
Číslo stránky
152
4. Personální přehled za období 2004 –2008 Počet zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu Vývoj počtu zaměstnanců ukazuje následující tabulka
2004 2005 2006 2007 2008
Stav k 1. lednu
Stav k 31. prosinci
360 379 383 383 383
349 382 387 388 386 (stav k 1. 6.)
Změny v počtu zaměstnanců významně ovlivňuje změna legislativy a vznik nových kompetencí kraje v oblasti přenesené působnosti. V průběhu sledovaného období vzniklo celkem 165 nových agend a kompetencí. Nejvyšší nárůst agend byl v roce 2004 celkem přibylo 62 agend, a to v oblasti životního prostředí (13), dopravy (11), sociálních věcí a zdravotnictví (13), dále v oblasti kontroly, lesního hospodářství, živnostenského zákona, státního občanství, evidence obyvatel, krizového řízení, regionálního rozvoje. V roce 2005 bylo třeba zabezpečit 35 nových agend, nejvíce přibylo opět v oblasti životní prostředí (10), školství (7), krizové řízení (6), dále oblast matrik, dopravy, ekonomiky a rozpočtu, střet zájmů. V roce 2006 zákonodárci schválili 50 nových agend v oblasti přenesené působnosti, a to v oblasti správní činnosti (10), matriky a evidence obyvatel (8), životní prostředí (7), sociální věci a zdravotnictví (6), informatika, majetkoprávní oblast, personální oblast, regionální rozvoj, školství, doprava. V roce 2007 přibylo celkem 18 agend v oblasti sociálních věcí a zdravotnictví, životního prostředí, živnostenského zákona, dopravy, památkové péče. Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím počet zaměstnanců byla příprava regionálního operačního plánu, příprava kraje na čerpání prostředků z evropských fondů. Vzdělání zaměstnanců Rok Základní Střední odborné Úplné střední Vyšší odborné Vysokoškolské
2004
2005
2006
2007
2008
0 6 162 10 194
0 6 151 14 213
0 6 154 12 210
0 6 143 12 225
0 6 139 13 228
Číslo stránky
153
250
228
225 213
210
194
200 162
154
151
139
143
150
100
50
0
0
6
10
2004 Základní
0
6
14 0
2005 Střed ní odborné
6
12 0
2006
6
12 0
2 007
Úplné střední
6
13
2008
Vyšší odborné
Vysokoškolské
Věková struktura zaměstnanců
do 20 let 21 - 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let 51 - 60 let nad 60 let
2004
2005
2006
2007
2008
0% 19% 22% 35% 22% 2%
0% 25% 22% 31% 20% 2%
0% 23% 23% 31% 21% 2%
0% 21% 25% 30% 22% 2%
0% 21% 25% 30% 21% 3%
Číslo stránky
154
40% 35%
35%
31%
30% 22%
25% 20%
31%
30%
23%
22% 25% 22% 20%
19%
30%
25%
23%
25% 22%
21% 21%
21%
21%
15% 10% 3%
5% 0%
2%
0%
2%
0%
2004
2005
do 20 let
21 - 30 let
2%
0%
2006 31 - 40 let
2% 0%
0%
20 07
41 - 50 let
51 - 60 let
2008 nad 60 let
Průměrný věk zaměstnanců 2004 40,01
2005 40,11
2006 40,50
2007 41,15
2008 41,10
41,50 41,15
41,10
41,00 40,50 40,50 40,00
40,11 40,01
39,50 39,00 2004
2005
12006
2007
2008
Číslo stránky
155
Zastoupení zaměstnanců dle okresů (bydliště zaměstnanců) JI 171 179 184 185 192
2004 2005 2006 2007 2008
HB 43 43 39 40 44
ZR 51 51 54 55 52
PE 46 45 44 48 47
TR 51 53 50 50 44
ost. 10 13 11 8 7
celkem 372 384 382 386 386
250 200
184 192 171 179
185
150 100 43 43
50
39
40
44
51 51 54 55 52
46 45 44 48 47
51 53 50 50 44 10 13 11 8 7
0 JI
HB
ZR 2004
2005
PE 2006
2007
TR
ost.
2008
Číslo stránky
156
