V Brně dne 22. dubna 2011 Sp. zn.: 3885/2010/VOP/ES
Zpráva o šetření ve věci podnětu Ing. R. T.
A. Obsah podnětu Dne 22. července 2010 se na veřejného ochránce práv obrátil Ing. R. T. (dále také jako „stěžovatel“). Podnět stěžovatele se týká okolností přípravy dražby, kterou provedl Finanční úřad Ostrava I (dále také jako „finanční úřad“ nebo „správce daně“). Stěžovateli byl v dražbě, která se uskutečnila dne 14. 7. 2009, udělen příklep za nejvyšší podání k pozemku p.č. … o výměře … m2, zapsaném na LV … pro katastrální území Vratimov. Teprve poté, kdy rozhodnutí o příklepu nabylo právní moci, stěžovatel zjistil, že vydražený pozemek je zatížen věcnými břemeny ve prospěch společností RWE distribuční služby, s.r.o., ČEZ distribuce, a.s., a Telefonica O2 Czech Republic, a.s. (dále také jako „vlastníci sítí“), která však nebyla popsána ani ve znaleckém posudku zpracovaném pro účely dražby ani v dražební vyhlášce. Stěžovatel vyjádřil pochyby o správnosti postupu finančního úřadu, případně znalce, při oceňování nemovitosti, kterou vydražil. Namítl, že pokud znalec uskutečnil prohlídku dražených nemovitostí, musel mít povědomí o tom, že dražené nemovitosti jsou zatíženy věcnými břemeny. Uvedl, že kdyby měl informace o existenci věcných břemen k dispozici před dražbou, vůbec by se jí nezúčastnil. Podotkl také, že existence věcných břemen by se měla projevit ve snížení ceny pozemků. Rád by docílil zrušení dražby a navrácení finančních prostředků. Po prostudování materiálů poskytnutých stěžovatelem jsem se rozhodl zahájit šetření.
B. Vyjádření úřadů, skutková zjištění Vyzval jsem finanční úřad k poskytnutí listin dokládajících průběh exekučního řízení a komunikaci se stěžovatelem. Rovněž jsem jej požádal o vyjádření k této záležitosti. Finanční úřad mi v souladu s výzvou poskytl žádanou spisovou dokumentaci i obsáhlé vyjádření. Ze spisové dokumentace vyplynulo, že exekuční příkaz na prodej nemovitostí daňového dlužníka,1 který zahrnoval rovněž pozemek později vydražený 1
č.j.: 158434/05/362940/2605
stěžovatelem, nabyl právní moci dne 12. listopadu 2005. Dne 15. ledna 2009 vydal finanční úřad rozhodnutí o ustanovení soudního znalce,2 které si soudní znalec převzal dne 21. ledna 2009. Lhůta k provedení znaleckého posudku byla stanovena na 23. února 2009, k témuž datu byl znalecký posudek vypracován. Dražební vyhlášku3 vydal finanční úřad dne 5. května 2009. Samotná dražba se uskutečnila dne 14. července 2009.4 Rozhodnutí o udělení příklepu5 dokládá, že nemovitost, pozemek p.č. … v k.ú. Vratimov, stěžovatel vydražil za …,- Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. srpna 2009. Ze dne 11. září 2009 pochází úřední záznam o průběhu jednání, které se uskutečnilo na popud stěžovatele. Správci daně sdělil, že na vydraženém pozemku váznou věcná břemena, která nejsou zachycena ani v katastru nemovitostí a ani nebyla zohledněna ve znaleckém posudku. Stěžovatel požádal finanční úřad o anulování dražby. Dne 2. listopadu 2009 správce daně sepsal úřední záznam shrnující průběh dalších jednání se stěžovatelem. Finanční úřad stěžovateli sdělil, že měl před dražbou možnost si nemovitost prohlédnout a seznámit se se znaleckým posudkem, v němž je uvedeno, že na dotčeném pozemku není povolena výstavba, o které stěžovatel uvažoval. Potvrdil, že z listu vlastnictví není patrná existence věcného břemene. Stěžovatel uvedl, že „problém“ mohl zjistit sám znalec při ohledání pozemku, když na protějším pozemku ční ze země potrubí. Sám si ho měl všimnout před dražbou, předpokládal však, že se jeho pozemku netýká. Správce daně stěžovateli sdělil, že rozhodnutí o příklepu je pravomocné a není žádný důvod pro jeho zrušení. Nakonec stěžovateli sdělil, že nelze využít ani institutu obnovy řízení, což stěžovatel navrhoval. Dne 26. ledna 2010 podal stěžovatel žádost o obnovu řízení, kterou odůvodnil tím, že po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení příklepu vyšly najevo nové skutečnosti, tj. existence věcných břemen, která nejsou uvedena ani na listu vlastnictví ani popsána ve znaleckém posudku. Žádal navrátit finanční prostředky, které vynaložil na zaplacení nejvyššího podání, dále vypracování nového znaleckého posudku, který by zohlednil existenci věcných břemen, v této souvislosti stanovení nové ceny pozemku, a následně provedení nové dražby. Ke svému podání připojil vyjádření vlastníků sítí, ze kterých vyplývá, že existenci věcných břemen prověřoval v souvislosti se záměrem postavit na vydraženém pozemku rodinný dům. Finanční úřad neprodleně odročil rozvrhové řízení6 a kontaktoval i druhého vydražitele, který sdělil, že již před dražbou sám u plynárenské společnosti zjistil, že přes některé dražené pozemky vede plynové potrubí, přičemž s tímto vědomím se dražby účastnil. Ze dne 30. června 2010 pochází reakce finančního úřadu na výše uvedenou žádost stěžovatele, která obsahuje vysvětlení stran nemožnosti provést obnovu řízení. Správce daně rovněž reagoval na záměr stěžovatele postavit na vydraženém
2
č.j.: 6500/09/388961/0349 č.j.: 105262/09/388941800121 4 Dražební protokol č.j.: 140904/09/388941800121 5 č.j.: 141988/09/388941800121 ze dne 15. července 2009 6 Sdělení č.j.: 11568/10/388941800121 ze dne 26. ledna 2010 3
2
pozemku rodinný dům, když připomněl, že pozemek byl v souvislosti s dražbou deklarován jako orná půda bez možnosti výstavby objektů pro bydlení, neboť spadá dle územního plánu do zóny zemědělské. Na námitku stěžovatele, že znalec musel o existenci (plynového) zařízení vědět, aniž by jeho existenci zohlednil v posudku, správce daně uvedl, že vady pozemku mohl při dodržení obvyklé pozornosti zjistit sám stěžovatel. Pokud pozemek pořizoval za účelem výstavby rodinného domu, skutečnost, že na pozemku nelze stavět, byla v souvislosti s dražbou deklarována. Uvedl rovněž, že pozemek lze jako ornou půdu využívat pouze s omezením spočívajícím v právu vlastníků sítí vstupovat na pozemek pouze v nezbytných případech, v nezbytném rozsahu a za náhradu. Správce daně na závěr podotkl, že stěžovatel má možnost uzavřít úplatné smlouvy o zřízení věcného břemene. Rozhodnutí o rozvrhu rozdělované podstaty7 nabylo právní moci 26. října 2010. Pokud se jedná o vyjádření finančního úřadu, ředitel mi přiblížil, jaký je standardní průběh exekučního řízení, jehož výsledkem je prodej nemovitostí daňového dlužníka. Vyjádřil se rovněž k okolnostem (přípravy) dražby, které se staly předmětem mého šetření. Sdělil mi, že postupem správce daně při přípravě a realizaci předmětné dražby se sám detailně zabýval v návaznosti na jednání, která vedl správce daně se stěžovatelem, přičemž dospěl k závěru, že zaměstnanci finančního úřadu nepochybili. Pokud se jedná o místní šetření, ustanovený soudní znalec vycházel z informací dostupných v katastru nemovitostí, dále z informací, které mu poskytl původní vlastník pozemku (daňový dlužník), a ze stanoviska stavebního úřadu k regulačním podmínkám využití jednotlivých parcel. Zopakoval, že dotčený pozemek není využitelný pro výstavbu objektů individuálního bydlení. Shrnul, že pokud byly k dispozici tyto zdroje informací, nelze žádnému ze zúčastněných klást za vinu, že by neplnil řádně své povinnosti ve snaze zjistit závady dražených nemovitostí. K tomu, že na fotografiích č. 5, 6 a 7 jsou zachyceny kovové tyče v terénu na pozemku za cestou, vyslovil správce daně přesvědčení, že nebylo a není zákonnou povinností exekutora nebo soudního znalce provádět další odborné a časově i finančně náročné průzkumy, které se jinak standardně dělají ve spojitosti s přípravou umístění budoucích staveb, nadto v situaci, kdy žádné listinné důkazy či vnější znaky nenasvědčují tomu, že by mohl mít oceňovaný pozemek nějaké závady. Současně vyjádřil přesvědčení, že není povinností ani oprávněním správce daně, jakožto procesního zástupce státu, přezkoumávat výsledek práce ustanoveného znalce, který je rovněž představitelem státu. Správce daně uvedl, že pokud by měl pochybnosti o skutečném stavu věci, přistoupil by k odložení dražby a revizi znaleckého posudku. V daném případě nebylo správci daně, původnímu vlastníkovi pozemku ani znalci známo, že na pozemku
7
č.j.: 178293/10/388941800121 ze dne 17. září 2010
3
váznou závady, nemohl tedy postupovat jinak, což ho vedlo k závěru, že ze strany finančního úřadu při přípravě a realizaci dražby k pochybení nedošlo. Uvedl, že vzniklá situace jej přiměla informovat o možném riziku nadřízené orgány a přijmout vnitřní opatření, která by měla napomoci vzniku podobných situací předejít a která mají spočívat v tom, že správce daně bude soudní znalce nadále upozorňovat na možnost existence těchto rizik. Nic dalšího není schopen správce daně k zajištění prevence učinit. Správce daně uzavřel, že za nejvhodnější řešení považuje nastolení takového stavu zápisů v katastru nemovitostí, které by skýtaly potřebnou míru právní jistoty, že zápisy odráží skutečný stav věci, a nastolení takové legislativy, která zabrání dalšímu svévolnému umísťování podzemních sítí na pozemcích bez vědomí vlastníků, a to pod vymahatelnou sankcí. Dosavadní právní úpravu považuje v této spojitosti za nedostatečnou a obává se, že rizika budou do budoucna přetrvávat, neboť je dle jeho mínění obecně známo, že dodavatelé médií nadále narušují vlastnická práva bez náležité součinnosti s vlastníkem.
C. Právní hodnocení V této části zprávy nejdříve zhodnotím právní, a poté i skutkové okolnosti případu. Předesílám, že věc jsem nehodnotil pohledem stěžovatele, který nemůže užívat vydražený pozemek v souladu se svým záměrem postavit na něm rodinný dům, jak uvedl ve svém vyjádření správce daně. Zaměřil jsem se pouze na zjištění, zda správce daně měl či mohl existenci věcných břemen zjistit. Úvodem nastíním problematiku samotných věcných břemen. V případě věcných břemen, která váznou na vydraženém pozemku ve prospěch společností ČEZ distribuce, a.s., RWE distribuční služby, s.r.o., a Telefonica O2 Czech Republic, a.s., se jedná o věcná břemena, která vznikla na základě zákona. Platí přitom, že na základě zákona vzniká věcné břemeno již dnem, kdy jsou splněny zákonem stanovené předpoklady. Do katastru nemovitostí se vkladem zapisují jen práva založená právním úkonem, dovozuje se proto, že vkladem vzniká věcné břemeno jen na základě písemné smlouvy. Pouze tehdy se uplatní ustanovení § 151o odst. 1 věty třetí zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, které jako podmínku nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni vyžaduje vklad do katastru nemovitostí. 8 Okolnosti vzniku dotčených věcných břemen jsou pak následující. V případě věcného břemene elektrického vedení se uplatnilo ustanovení § 22 odst. 1 zákona č. 79/1957 Sb., elektrizačního zákona, dle něhož energetickým podnikům příslušelo oprávnění stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení, přičemž za výkon těchto oprávnění nebyly povinny poskytovat náhradu. Na dotčených nemovitostech pak vznikala (ze zákona)
8
Kurka V., Drápal L.Výkon rozhodnutí v soudním řízení. Praha : Linde a.s., 2004, s. 572.
4
věcná břemena, která se v souladu s ustanovením § 26 uvedeného zákona nezapisovala do pozemkových knih (katastru nemovitostí) a neplatily o nich předpisy o promlčení a vydržení. Tato oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení v jejich užívání, pak zůstala zachována i poté, co byl zrušen elektrizační zákon z roku 1957 a byl nahrazen zákonem č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, a následně zákonem č. 458/2000 Sb., energetickým zákonem, který je účinnou právní úpravou od 1. ledna 2001. V obou těchto zákonech se totiž v ustanoveních společných, přechodných a závěrečných stanoví, že oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností těchto zákonů, zůstávají nedotčena (viz ustanovení § 98 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb. a ustanovení § 45 odst. 3 zákona č. 222/1994 Sb.). Obdobné pak platí i v případě plynárenských zařízení, která byla zřízena a provozována plynárenskými podniky původně v souladu se zákonem č. 67/1960 Sb., plynárenským zákonem, a rovněž v případě telekomunikačních sítí, které organizace spojů zřizovaly a provozovaly ve smyslu zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích. Současný stav je tedy takový, že údaje zanesené v katastru nemovitostí nemusí (alespoň prozatím) vždy existenci všech závad v podobě věcných břemen, která váznou na konkrétním pozemku, zachycovat, a to i tehdy, pokud prokazatelně a legálně vznikla.9 Povinnost uvést stav v katastru nemovitostí do souladu se skutečným stavem alespoň na pozemcích dotčených dřívější výstavbou energetických sítí, u kterých nebylo povinností zapisovat je do pozemkových knih, resp. do katastru nemovitostí, byla zakotvena až novelou č. 158/2009 Sb., účinnou od 4. 7. 2009 s tím, že náprava má být zajištěna do konce roku 2017.10 Problematičnost tohoto stavu nezpochybňuji. Právní úprava samotné exekuce prodejem nemovitostí pak vyplývá z ustanovení § 335 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také jako „občanský soudní řád“). Dle ustanovení § 336 tohoto zákona soud (v tomto případě správce daně) po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitost, její příslušenství a aby ocenil jednotlivá práva a závady s nemovitostí spojené.11 Je-li to potřebné, provede ohledání nemovitosti a jejího příslušenství. 12 Podle výsledků ocenění a ohledání pak správce daně určí cenu nemovitosti a jejího příslušenství, cenu jednotlivých práv a závad s nemovitostí spojených, závady, které prodejem v dražbě nezaniknou, a výslednou cenu.13 Při určení výsledné ceny se od ceny nemovitosti, jejího příslušenství a ceny práv spojených
9
k problematice existence věcných břemen zřízených na základě zákona před rokem 1989 viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 244/03 z 31. května 2005 10 „Provozovatel, respektive výrobce, zajistí promítnutí existujícího věcného břemene podle § 24 odst. 4, § 25 odst. 5, § 57 odst. 2, § 58 odst. 2, § 59 odst. 2, § 60 odst. 2 a § 76 odst. 7 u energetických sítí a zařízení daných do provozu před nabytím účinnosti tohoto zákona do katastru nemovitostí do konce roku 2017. Podrobnosti stanoví zvláštní právní předpis.“ 11 dle odst. 1 12 dle odst. 2 13 dle ustanovení § 336a odst. 1
5
s nemovitostí závady odečtou.14 Nutno doplnit, že závadami, které prodejem v dražbě nezaniknou, jsou věcná břemena, o nichž to stanoví zvláštní předpisy, nájem bytů a další věcná břemena a nájemní práva, u nichž zájem společnosti vyžaduje, aby nemovitost zatěžovala i nadále.15 Poté, co usnesení o ceně nabude právní moci, nařídí správce daně dražební jednání. Postup správce daně při zjišťování závad vyplynul v průběhu šetření následovně. Jak ze spisového materiálu, tak ze sdělení správce daně vyplynulo, že o existenci věcných břemen váznoucích na dotčeném pozemku neměl povědomí až do doby, než jej v této souvislosti oslovil stěžovatel, jakožto nový vlastník vydraženého pozemku. Výše jsem naznačil, že cílem mého šetření bylo zjistit, zda správce daně měl či mohl zjistit existenci věcných břemen. K závěru, že tak učinit měl, jsem dospěl na základě následujících poznatků. Shora jsem nastínil zákonné předpoklady průběhu exekuce prodejem nemovitých věcí, z nichž jednoznačně vyplývá povinnost správce daně se s existencí závad váznoucích na pozemku vypořádat, tzn. závady bez výjimky nejdříve zjistit, a poté určit jejich cenu. Byť je nyní, dle ustanovení § 219 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, dlužník nově povinen oznámit závady spojené s nemovitostí, a to pod sankcí náhrady případně vzniklé škody, dle mého názoru ani tato v současnosti účinná konstrukce nezbavuje správce daně odpovědnosti za zjištění závad a stanovení výsledné ceny. Správce daně se mohl při zjišťování závad spolehnout buď na zjištění ustanoveného znalce, jako v tomto případě, anebo měl možnost si informace o nemovitosti zjistit sám. K tomu se v prvé řadě nabízela možnost provést ohledání nemovitosti. Povinnost nemovitost ohledat zákon správci daně výslovně neukládá a vyhodnocení potřeby provedení ohledání nechává na jeho úvaze. 16 Vzhledem k tomu, že odpovědnost za zjištění závad, jakož i za určení výsledné ceny, nese správce daně, a přičtu-li možná rizika, měl by vždy důsledně potřebu provedení ohledání vyhodnotit. Dodávám, že odborná literatura vychází z předpokladu, že „soud nařídí ohledání vždy, ledaže by bylo z obsahu spisu zřejmé, že s nemovitostí nemohou být žádná práva ani závady spojeny a že je nepochybně zjištěno, jaké příslušenství k nemovitosti patří.“17 Dále jsem toho názoru, že vzhledem k tomu, že i věcná břemena, která váznou na dotčeném pozemku, jsou bezpochyby závadami (ve smyslu ustanovení § 336a odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu), neobstojí argument správce daně, že nebylo nutné zjišťovat existenci těch břemen, která nejsou zapsána v katastru nemovitostí, a že nebylo povinností správce daně nebo soudního znalce
14
dle ustanovení § 336 a odst. 3 dle ustanovení § 336a odst. 2 16 „Je-li to potřebné, provede soud ohledání nemovitosti a jejího příslušenství. O době a místě ohledání soud uvědomí oprávněného, ty, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinného, znalce a osoby, o nichž je známo, že pro ně váznou na nemovitosti práva nebo závady. Povinný, popřípadě i další osoby, jsou povinny umožnit prohlídku nemovitosti a jejího příslušenství, potřebnou k provedení ocenění a zjištění stavu práv a závad s nemovitostí spojených.“ 17 Drápal L., Bureš. J. a kol.: Občanský soudní řád II, komentář, § 201-376. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 2499 15
6
provádět další zjištění, která by mohla odhalit i existenci těchto věcných břemen, neboť by přesahovala rámec exekučního řízení. Co víc, nesouhlasím s tvrzením, že by zjišťování závad nad rámec údajů dostupných v katastru nemovitostí a prostřednictvím původního vlastníka bylo procesem odborně, časově i finančně náročným. Za prvé je povinností správce daně určit ceny veškerých závad spadajících do definice zmíněného ustanovení, tudíž jejich zjišťování nemůže přesáhnout rámec exekučního řízení. Za další, z dokumentace, jejímž prostřednictvím existenci závad správci daně doložil stěžovatel, vyplývá, že vyjádření vlastníků sítí ke svým žádostem obdržel stěžovatel obratem. Krom toho, příslušnými podklady by měl disponovat i dotčený stavební úřad obce s rozšířenou působností.18 Správce daně v šetřeném případě vyslovil přesvědčení, že žádné vnější znaky existenci závad nenasvědčovaly, s čímž ovšem nesouhlasím. I ze satelitního pohledu dostupného na internetu například prostřednictvím aplikace Google maps19 jsou totiž na okraji pozemku patrné sloupy elektrického vedení. Jedná-li se pak o závadu v podobě plynového potrubí, souhlasím se správcem daně, že přímo na vydraženém pozemku riziku existence této závady nic nasvědčovalo. Ovšem na protějším pozemku je viditelné zařízení naznačující tomu, že je pod povrchem umístěno nějaké potrubí. Rozhodně pak odmítám argument správce daně, který tvrdí, že vady pozemku mohl zjistit sám stěžovatel, neboť pokud tomu tak skutečně je, není důvodu, proč by je neměl zjistit sám správce daně. Shrnuji, že jsem přesvědčen, že závady na pozemku měl a mohl správce daně při přípravě dražby zjistit. Neshledal jsem žádnou okolnost, která by mohla výše uvedený závěr zmírnit. Dle mého názoru bylo povinností správce daně zjišťovat existenci i těch věcných břemen, která nejsou zapsána v katastru nemovitostí. Vzhledem k tomu, že správce daně ve smyslu ustanovení § 336 občanského soudního řádu nezohlednil cenu jednotlivých závad, lze pouze spekulovat, nakolik bylo ocenění pozemku, resp. určení výsledné ceny provedeno správně. Sám neumím přesně vyčíslit, do jaké míry by se absence ocenění závad, která provedením dražby nezaniknou, projevila na výši ocenění. Vzhledem k tomu, že se jedná o ornou půdu, jejíž užívání není (nemusí být) bez dalšího existencí věcných břemen dotčeno, nepředpokládám její podstatné snížení. Ocenění pozemku ve fázi přípravy dražby je navíc pouze podkladem pro stanovení nejnižšího podání (vyvolávací ceny). Nemovitosti se také prodávají spíše za nejvyšší podání, které zpravidla nedosahuje ani obvyklé ceny, kterou by sjednal prodávající s kupujícím mimo dražbu. Nakonec nutno doplnit, že správce daně nemohl vyhovět stěžovateli, pokud žádal o obnovu řízení, či alespoň snížení „ceny“. Napadnout usnesení o ceně přísluší pouze tomu, kdo se účastní této (přípravné) části řízení. Nabude-li jednou usnesení o ceně právní moci a nevyvstane v této fázi dražebního jednání potřeba usnesení o ceně změnit, jsou údaje uvedené ve všech částech výroku závazné pro další
18 19
dle ustanovení § 27 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona http://maps.google.cz/
7
průběh řízení a po provedení dražby již neexistuje způsob, jak nepřesné určení ceny zvrátit. Na úplný závěr dodávám, že zvažuje-li stěžovatel možnost uplatnění nároku na náhradu škody, je na něm, aby za pomoci advokáta v prvé řadě vyhodnotil, zda vůbec ke vzniku škody došlo a pokud ano, zda škoda vznikla v důsledku pochybení správce daně, resp. znalce. Zohlednit by bylo třeba veškeré známé okolnosti případu nejen to, že se správce daně v přípravné fázi dražby dopustil pochybení.
D. Závěry Zjištěné lze shrnout následovně.
Údaje zanesené v katastru nemovitostí nemusí vždy zachycovat (alespoň prozatím) existenci všech závad v podobě věcných břemen, která váznou na konkrétním pozemku, a to i tehdy, pokud prokazatelně a legálně vznikla. Odpovědnost za zjištění závad, jakož i za určení výsledné ceny, nese správce daně. Správce daně měl a mohl zjistit existenci všech závad a ve smyslu ustanovení § 336a občanského soudního řádu závady zohlednit. Fakt, že nedošlo k ocenění závad, nemůže nijak změnit výsledek dražby.
Správce daně pochybil, pokud při přípravě dražby závady váznoucí na pozemku, přestože nejsou zapsány v katastru nemovitostí, nezjistil a neprovedl jejich ocenění. Jsem srozuměn s tím, že pochybení bylo do jisté míry ovlivněno tím, že současný právní stav je (prozatím) takový, že katastr nemovitostí nemusí vždy zachycovat existenci všech závad váznoucích na pozemku. Vzhledem k tomu, že nápravy lze dosáhnout pouze v mezích příslušné právní úpravy, tj. prostřednictvím opravných prostředků, které však v daném případě nejsou k dispozici, nelze po správci daně rozumně požadovat nápravu. Správce daně mě však ubezpečil, že přijal taková opatření, jejichž prostřednictvím bude možné vzniku obdobných situací napříště předejít, a proto neshledávám důvod pro své další působení. Své šetření proto ve smyslu ustanovení § 18 zákona o veřejném ochránci práv uzavírám a správce daně žádám, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení této zprávy k mým zjištěním a závěrům vyjádřil.
JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý veřejný ochránce práv
8
