Nedostatek finančních prostředků nemůže být jediným důvodem pro zařazení pedagogického pracovníka či pracovnice do nižší platové třídy, než která mu/jí přísluší podle náročnosti požadované a vykonávané práce v souladu s Katalogem prací. V takovém případě by se mohlo jednat o obcházení školského zákona a jeho cílů i přesto, že postup zaměstnavatele (školského zařízení) by nevykročil z mezí pracovněprávních předpisů.
V Brně dne 18. září 2013 Sp. zn.: 2345/2012/VOP/ZO 2995/2012/VOP/ZO 3828/2012/VOP/ZO 4400/2012/VOP/ZO 5567/2013/VOP/ZO
Zpráva o šetření ve věci odměňování pedagogických pracovnic v mateřských školách
A - Předmět šetření Předmětem šetření byly v této věci změny platových poměrů pedagogických pracovnic (konkrétně učitelek mateřských škol) poté, co některé kraje zavedly plošně režim úsporných opatření ve školství a vydaly v tom smyslu určité pokyny směrem k ředitelům a ředitelkám školských zařízení, u kterých je kraj zřizovatelem. V důsledku toho došlo v průběhu roku 2012 ke změnám v zařazení do platových tříd zaměstnankyň určitých mateřských škol v různých krajích České republiky, resp. k hromadnému přeřazování některých učitelek do nižších platových tříd (případně i jiných změn v systému odměňování), a dalším organizačním změnám na pracovištích, které s těmito úspornými opatřeními souvisely.
B - Skutková zjištění Jako první se na veřejného ochránce práv, resp. jeho tehdejší zástupkyni RNDr. Jitku Seitlovou, dne 10. 4. 2012 obrátila se svým podnětem jménem dalších 57 učitelek mateřských škol (dále též jen „MŠ“) v Olomouckém kraji, konkrétně na Přerovsku, jedna z nich.1 Stěžovatelka se před podáním podnětu ochránci obracela s žádostí o prověření situace na hejtmana Olomouckého kraje, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) a ČMOS PŠ2 a Českou školní inspekci (dále jen „ČŠI“). Za ČŠI jí odpověděla ústřední školní inspektorka Mgr. Olga Hofmannová dopisem ze dne 12. 4. 2012 v tom smyslu, že stanovení druhu práce 1
tento podnět je jako první v pořadí vedený pod sp. zn.: 2345/2012/VOP/ZO
2
Českomoravský odborový svaz pracovníků školství
a zařazení zaměstnanců do platových tříd je v rukou zaměstnavatele, a že problém odměňování je možno řešit prostřednictvím oblastních inspektorátů práce (dále též jen „OIP“), případně v občanskoprávním soudním řízení, a že tato oblast je mimo kompetence ČŠI. Tento dopis stěžovatelka zaslala ochránci jako doplnění svého podání. V dopisu ze dne 16. 4. 2012 pak stěžovatelku hejtman Ing. Martin Tesařík informoval, že „financování regionálního školství je zcela v režimu přenesené působnosti a probíhá po linii MŠMT – krajský úřad – škola, což znamená, že krajská samospráva není aktivním činitelem v tomto procesu. Garantem poskytnutí finančních prostředků ve školství je tedy stát a nikoliv kraj. Přidělené prostředky ze státního rozpočtu pak krajské úřady dále rozepisují, a to normativně na jednotlivé školy a školská zařízení, přičemž vycházejí z platných právních předpisů.“ Ing. Tesařík ve svém dopisu stěžovatelce dále uvedl, že „při stanovení výše průměrných rozpočtovaných platů na rok 2012 vyšel OŠMT KÚ OK3 z nové tarifní tabulky a nárokových složek platu vyplacených v roce 2011. Normativní rozpočet podle vyjádření hejtmana plně akceptuje, že učitelky MŠ se zařazují do 8. a 9. platové třídy dle druhu vykonávané práce.“ Vycházel přitom z čísel v rámci celého kraje a připustil, že v individuálních případech je rozpočet pro organizaci nedostatečný. Vzhledem k četným dotazům ředitelek MŠ, jak se mají s nedostatkem finančních prostředků vypořádat, zaslal podle slov hejtmana OŠMT KÚ OK dopis č. j. KÚOK/23033/2012/OŠMT/7255 ze dne 29. 2. 2012. Tento dopis měl ovšem podle hejtmana pouze doporučující charakter, a obsah dopisu vychází z katalogu prací a z možného zařazení učitelek MŠ do platových tříd. Je v něm dle hejtmana, cit.: „jasně deklarováno, že platové zařazení vychází z nejnáročnějšího druhu práce, který zaměstnavatel po zaměstnanci požaduje. Zařazení do platové třídy je plně v kompetenci ředitele organizace, který nese odpovědnost za to, aby pracovní náplň (nejnáročnější druh práce) odpovídal práci skutečně vykonávané.“ Hejtman odmítl názor stěžovatelky, že obsah dopisu OŠMT KÚ OK svědčí o zásadní neznalosti úředníků o problematice v rezortu školství. Praxe podle názoru hejtmana potvrzuje, že většina MŠ se s rozpočtem srovnala. Za velký problém však sám hejtman ve svém dopisu adresovaném stěžovatelce označil změnu situace v souvislosti s nařízeným vázáním výdajů státního rozpočtu, které bylo pro regionální školství stanoveno ve výši 2,15 % mzdových výdajů včetně odvodů. Vyjádřil názor, že toto rozhodnutí vlády ČR jen prohlubuje podfinancování škol a nepřispívá k deklarované podpoře vzdělávání, a svou víru v to, že v případě akutního nedostatku finančních prostředků na nárokové složky platu u jednotlivých organizací bude OŠMT KÚ OK řešit formou dofinancování. Citovaný dopis hejtmana Olomouckého kraje stěžovatelka rovněž zpětně připojila ke svému podání. Dne 9. 5. 2012 následoval věcně obdobný podnět další stěžovatelky z Moravskoslezského kraje, a to za kolektiv učitelek dvou mateřských škol. Podpisový arch podepsalo za kolektiv 11 učitelek, které se k podnětu této stěžovatelky připojily.4 Ředitelky obou MŠ podle tvrzení stěžovatelek přistoupily k takovému řešení, že účelově ponechaly na jeden měsíc učitelky v 9. platové třídě, aby vytvořily vzdělávací program na celý rok, a poté je převedly do 8. platové třídy a po zbytek roku by vytvořený program již jen aplikovaly v praxi. Stěžovatelka argumentovala tím, že nelze „zhustit“ práci označenou v katalogu prací jako 3
Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Olomouckého kraje
4
druhý podnět je vedený pod sp. zn.: 2995/2012/VOP/ZO
2
nejnáročnější pro danou platovou třídu do kratšího časového období, aby mohl být zaměstnanec v různých časových úsecích „přeléván“ z jedné platové třídy do druhé podle toho, jak se to zaměstnavateli hodí. Výsledkem je totiž pak situace, kdy v některých MŠ, kde k takovému kroku nepřistoupily, jsou učitelky za tutéž práci odměňovány v 9. platové třídě, zatímco jinde v 8. platové třídě. Dne 12. 6. 2012 byl ochránci doručen podnět dvou vychovatelek školní družiny (dále také jen „ŠD“) v základní škole v okrese Šumperk, tzn. opět z Olomouckého kraje, s dlouholetou praxí (30 let), které byly po jedenácti letech, kdy byly zařazeny do 9. platové třídy, přeřazeny do platové třídy 8. U jedné z těchto stěžovatelek došlo v důsledku přeřazení do nižší třídy k velmi citelnému poklesu platu, a to podle listin doložených k podání ochránci o 4.250,- Kč.5 Posledním z řady těchto typově stejných podnětů přišel ochránci dne 12. 7. 2012 za kolektiv pedagogických pracovnic mateřské školy tentokrát v Ústeckém kraji, v okrese Litoměřice. V tomto případě došlo nejen k přeřazení stěžovatelek z 9. do 8. platové třídy, ale také bez ohledu na délku odpracované praxe byly všechny stěžovatelky zařazeny do 5. stupně podle tabulek pro pedagogické pracovníky. Rozdíl v délce praxe byl přitom u jednotlivých učitelek značný (pohyboval se v rozmezí od 5 do 37 let).6 V průběhu roku 2013 obdržel ochránce ještě dva obsahově podobné podněty. Stížnost na postup zaměstnavatele přišla tentokrát od dvou učitelek mateřské školy ze Středočeského kraje (okres Mladá Boleslav) a byla vyřešena informací7 s tím, že v případě, že pokud by stěžovatelky nebyly spokojeny s postupem příslušného OIP nebo ČŠI, mohou se na ochránce, případně na mě znovu obrátit. Zatím posledním podnětem v této záležitosti byl podnět učitelky mateřské školy z Královéhradeckého kraje (okres Jičín) ze dne 3. 9. 2013.8 Dne 27. 11. 2012 zaslal ochránci na vědomí Moravský svaz předškolní výchovy petici nazvanou „Za nápravu přeřazování učitelek mateřských škol z 9. do 8. platové třídy z důvodu nedostatku finančních prostředků“, kterou podepsalo více než 500 učitelek mateřských škol v Olomouckém kraji. Petice byla adresována především Krajskému úřadu Olomouckého kraje a MŠMT. Petice byla doplněna rozpisem krajských normativů celkových mzdových prostředků mateřských škol s celodenním provozem v roce 2012. Materiály jsou součástí spisu ochránce. Na tomto místě bych rád uvedl, že šetření podnětů, které veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský postupně zahájil v průběhu loňského roku ve všech shora zmíněných záležitostech, jsem se ujal poté, co mě ochránce s účinností od 20. května 2013 pověřil výkonem části své působnosti, kam spadá i problematika rovného zacházení a ochrany před diskriminací. V zájmu ochrany osobních údajů a ochrany oprávněných zájmů všech stěžovatelek nebudu ve zprávě uvádět jejich jména a ponechám je v anonymitě, neboť to považuji v tomto případě za žádoucí. S ohledem na jejich počet by to také postrádalo smyslu. Zaměřím se proto v této části zprávy již jen na rekapitulaci 5
třetí podnět dostal sp. značku: 3828/2012/VOP/ZO
6
čtvrtý podnět, byl zaevidován pod pod sp. zn.: 4400/2012/VOP/ZO
7 8
pod sp. zn.: 5173/2013/VOP/MKZ poslední podnět byl zaevidován pod sp. zn.: 5567/2013/VOP/ZO
3
podstatných okolností problému a při hodnocení věci jen na meritorně důležité právní otázky. Poslední část zprávy (část „D“) pak bude věnována závěrům a možnostem řešení. Ochránce v průběhu šetření opakovaně vyzval k vyjádření MŠMT, obrátil se ale i na příslušné OIP podle místa sídla konkrétních mateřských škol, v nichž k přeřazování pedagogických pracovnic do nižších platových tříd došlo, a na které byl ze strany stěžovatelek upozorněn. B.1 - Vyjádření Krajského úřadu Olomouckého kraje (dále jen „KÚ OK“) KÚ OK reagoval na výzvu ochránce dopisem datovaným ke dni 10. 7. 2012. Hejtman Olomouckého kraje v tomto dopisu znovu sdělil (stejně jako předtím první stěžovatelce), že (cit.): „…zmíněná hromadná instrukce o možnostech zařazení učitelek MŠ do platových tříd měla pouze doporučující charakter“. Uvedl, že si je vědom toho, že vlastní rozhodnutí je výhradně v kompetenci zaměstnavatele. Zaslání „plošné informace“ bylo podle něj vyvoláno značným množstvím telefonických dotazů ředitelek MŠ. Doporučení pouze popisovalo možnosti zařazení učitelek MŠ do platových tříd, které upravuje platná legislativa. Shodně s MŠMT (viz níže, část B.2 této zprávy) KÚ OK uvedl, že předmětnou záležitostí se zabývalo i MŠMT na osobním jednání za přítomnosti náměstka ministra Ing. Ladislava Němce a ostatních odborných pracovníků ministerstva s vedoucím OŠMT KÚ OK. Z jednání podle hejtmana vyplynulo, že OŠMT KÚ OK nepochybil, když dopis obsahující instrukci byl pouze doporučením. K dotazu ochránce na nutnost přijímat úsporná opatření hejtman Olomouckého kraje sdělil, že obsah vyjádření ředitele odboru financování MŠMT9 publikovaného v týdeníku Školství10 mu není znám, vychází však ze všeobecné znalosti, že rezort školství se již léta potýká s nedostatkem finančních prostředků. Nutnost realizace úsporných opatření podle něj vyvolalo v neposlední řadě i rozhodnutí vlády ČR o vázání finančních prostředků v rezortu školství v roce 2012. V Olomouckém kraji se jednalo o vázání ve výši 77.528 tis. Kč mzdových prostředků. Při stanovení výše průměrných rozpočtovaných platů na rok 2012 vycházel OŠMT KÚ OK z nové tarifní tabulky a nárokových složek platu v Olomouckém kraji vyplacených v roce 2011. Výše rozpočtovaného platu v kategorii učitelů MŠ byla 21.278,- Kč (nárůst oproti roku 2011 byl 9,35 %), zatímco platový tarif v 8. platové třídě, 1. platový stupeň, je 15.000,- Kč a platový tarif v 9. platové třídě, 1. platový stupeň, je 20.000,- Kč. Normativní rozpočet plně akceptuje, že učitelky MŠ se zařazují do 8. a 9. platové třídy dle druhu vykonávané práce. Stav v Olomouckém kraji při počtu 428 mateřských škol a 1719 učitelek MŠ společně s nízkým počtem žádostí o dofinancování potvrzuje reálnost rozpočtu. Případné žádosti o úpravu rozpočtu byly (a jsou) vždy podrobeny pečlivému odbornému posouzení a následně vyřízeny. Hejtman proto odmítl, že by na příkaz KÚ OK došlo z důvodu nedostatku finančních prostředků k údajnému protiprávnímu stavu spočívajícímu v zařazení učitelů a učitelek MŠ do nižší platové třídy.
9
Ing. Vlastimila Finkeho
10
vyjádření ze dne 25. 4. 2012
4
B.2 - První vyjádření MŠMT (srpen 2012) Dne 31. 7. 2012 obdržel ochránce odpověď bývalého náměstka ministra školství Ing. Ladislava Němce na výzvu k vyjádření, kterou ochránce v této věci adresoval tehdejšímu ministru školství prof. PhDr. Petru Fialovi, Ph.D., LL.M. 11 V tomto vyjádření náměstek ministra uvádí, že již dne 19. 4. 2012 zaslal ředitel odboru rejstříku a péče o pedagogické pracovníky Mgr. Michal Trunda stěžovatelce odpověď na její stížnost. Informoval ji o základních principech odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Stěžovatelce bylo rovněž sděleno, že není možné, aby zaměstnavatel jednostranně snížil zaměstnanci nebo zaměstnankyni úvazek. Podle MŠMT může krajský úřad vyjádřit přání, aby školy nakládaly s finančními prostředky na platy pedagogických pracovníků a pracovnic hospodárně, nemůže však vydávat pokyny, které vedou k porušení právních předpisů. Pokud ovšem úřad takový pokyn vydal a ředitelé a ředitelky škol se jím řídili, odpovědnost za porušení těchto předpisů budou nést oni (tj. ředitelé a ředitelky škol). Dle vyjádření náměstka ministra není v pravomoci MŠMT přezkoumávat situaci na jednotlivých školách, ani nemůže kontrolovat chování úředníků a úřednic krajského úřadu. Ředitel odboru rejstříku a péče o pedagogické pracovníky Mgr. Michal Trunda však zaslal dne 19. 4. 2012 žádost o prošetření věci vedoucí inspektorce OIP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj a požádal o provedení kontroly dodržování pracovněprávních předpisů v mateřských školách v Olomouckém kraji, zejména v Přerově. Téhož dne byla zaslána podobná žádost i ředitelce Olomouckého inspektorátu ČŠI. Protože pravomoc ČŠI je v dané oblasti omezená, byla paní ředitelka požádána zejména o kontrolu zařazení učitelek a učitelů do platových tříd ve vztahu k pracím nutným pro realizaci rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Dne 26. 4. 2012 pak zaslal I. náměstek ministra školství Ing. Ladislav Němec žádost o prošetření věci hejtmanovi Olomouckého kraje. Dne 24. 4. 2012 zaslal náměstek ústřední školní inspektorky (dále jen „UŠI“) PhDr. Ondřej Andrys MŠMT vyjádření k této záležitosti. I on vyjádřil shodný názor s názorem náměstka ministra Ing. Ladislava Němce, že budou-li v konkrétní MŠ všichni učitelé a učitelky zařazení do 8. platové třídy, nebude možné zabezpečit vzdělávání v souladu se školským zákonem a rámcovým vzdělávacím programem. Vzhledem k tomu, že v tak krátkém časovém horizontu by nebylo možné zjistit negativní dopad takového opatření na úroveň vzdělávání, bylo rozhodnuto, že nebude provedena speciální inspekční činnost, ovšem veškeré podklady budou založeny na Olomouckém inspektorátu ČŠI k využití a zohlednění při dalším plánování inspekční činnosti. MŠMT tehdy obdrželo také ústní vyjádření UŠI Mgr. Olgy Hofmannové, podle kterého se ČŠI při inspekční činnosti bude více zaměřovat na platové zařazení pedagogických pracovníků a pracovnic. V květnu 2012 také proběhla na MŠMT schůzka vedoucích zaměstnanců MŠMT a vedoucího OŠMT KÚ OK. Na jednání bylo mimo jiné konstatováno, že dopis OŠMT KÚ OK, č. j. KÚOK/23033/2012/OŠMT/7255, nelze vnímat jako závazný, neboť má pouze doporučující povahu. Dále z vyjádření vedoucího OŠMT KÚ OK Mgr. Miroslava Gajdůška v průběhu jednání vyplynula ochota zvýšit mateřským školám rozpočet,
11
dopis ochránce ze dne 29. 6. 2012
5
bude-li to třeba (vzhledem k výši krajského normativu tato potřeba podle vedoucího OŠMT KÚ OK nebyla pravděpodobná). Podle názoru MŠMT i názoru MPSV stačí pro zařazení do dané platové třídy i ojedinělé vykonání práce, jež je v dané třídě v katalogu prací zahrnuta (např. vypracování třídního vzdělávacího programu), pokud je uvedena v tzv. náplni práce pracovníka či pracovnice pro daný rok. Ze strany OIP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj mělo být MŠMT sděleno, že na třech MŠ v Olomouckém kraji byla provedena kontrola, ale ačkoli došlo v některých případech u některých zaměstnankyň ke změně obsahu pracovní náplně, a v souvislosti s tím také k jejich odlišnému platovému zařazení. Na základě nové pracovní náplně není kontrolovanými osobami po osobách se změněnou pracovní náplní vyžadována pracovní činnost spojená s tvorbou třídních vzdělávacích programů. U žádné z kontrolovaných osob nebylo zjištěno, že by došlo k jednání odpovědných zástupců či zástupkyň kontrolovaných osob (MŠ) s jejich zaměstnankyněmi o změně rozsahu pracovní doby směřující ke sjednání kratší pracovní doby. MŠMT obdrželo v prvním pololetí roku 2012 několik dalších podání upozorňujících na kritizovanou praxi zaměstnavatelů (ředitelů a ředitelek MŠ). Vzhledem k tomu, že MŠMT nemá možnost takové stížnosti samo řešit, požádá vždy v dané věci o spolupráci příslušný OIP a ČŠI. Z informací, které inspektoráty práce MŠMT zasílají, vyplývá, že v několika případech skutečně došlo k porušení pracovněprávních předpisů a zaměstnavateli bylo uloženo opatření k nápravě. Ministerstvo v souvislosti s účinností nové platové stupnice pro pedagogické pracovníky a pracovnice intenzivně informuje ředitele a ředitelky škol, že je nutné při stanovování platových tarifů dodržovat jak postup stanovený nařízením vlády č. 564/2006 Sb., tak zásady uvedené v zákoníku práce (spravedlivé odměňování zaměstnanců a zaměstnankyň, rovné zacházení a zákaz diskriminace). Závěrem svého vyjádření se náměstek ministra věnoval rozpočtovaným prostředkům na mzdové výdaje v regionálním školství. Podle tohoto vyjádření sice mělo teoreticky dojít ke zvýšení průměrného platu o 4,5 %, nicméně v důsledku vázání výdajů došlo naopak k určitému snížení. Přesto se ve výsledku měly platy zaměstnanců v regionálním školství spíše zvýšit. Schodek ve financování bylo podle názoru MŠMT možno pokrýt snížením nenárokové složky platů. B.3 - Vyjádření příslušných OIP k jednotlivým kontrolám B.3.1. – OIP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj12 [1]
12
Ve vyjádření ze dne 17. 7. 2012 OIP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj (dále jen „OIP MOK“) informoval ochránce o tom, že tři školská zařízení, kterých se týkaly podněty adresované ochránci, zahrnul do plánu kontrolní
ke sp. zn.: 2345/2012/VOP/ZO, 2995/2012/VOP/ZO a 3828/2012/VOP/ZO
6
činnosti, a o výsledku kontrolní činnosti budou informovány jak podatelky (stěžovatelky), tak i ochránce. [2]
Následně ve vyjádření ze dne 31. 7. 2012 OIP MOK uvedl, že v jedné z MŠ již kontrolu provedl, zatímco u dalších dvou subjektů kontrola proběhne později z důvodu prázdnin a čerpání dovolených. U první kontrolované osoby (MŠ P., H.) OIP MOK zjistil, že v období leden až březen 2012 byly všechny učitelky MŠ zařazeny do 9. platové třídy a nejnáročnější prací, kterou po nich zaměstnavatel požadoval, byla tvorba TVP. V období duben až červen 2012 pak byly všechny učitelky zařazeny na základě platových výměrů do 8. platové třídy a nejnáročnější činností byla vzdělávací a výchovná činnost směřující k získávání vědomostí, dovedností a návyků dětí v MŠ dle vzdělávacího programu. S účinností od 1. 7. 2012 rozdělila kontrolovaná osoba pracovní úkoly tak, že 3 učitelky této MŠ byly zařazeny do 9. platové třídy dle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, a ostatní zaměstnanci zůstali v 8. platové třídě s tím, že jejich pracovní náplň odpovídá jejich pracovní smlouvě.
[3]
Ve vyjádření ze dne 15. 8. 2012 OIP MOK doplnil další informace po provedené kontrole u druhé kontrolované osoby (MŠ M., H.). Při této kontrole bylo zjištěno, že k datu 1. 4. 2012 byla všem pedagogickým pracovnicím stanovena pracovní náplň tak, že z jejich pracovních povinností, které jim byly stanoveny v pracovní náplni platné do 1. 4. 2012, vypadlo vytváření TVP a zpracovávání podkladů pro celoškolní dokumentaci – roční plány, výroční zprávy apod. Dne 16. 3. 2012 byl všem pedagogickým pracovnicím ředitelkou MŠ písemnou formou uložen mimořádný pracovní úkol – tvorba TVP pro výchovně vzdělávací činnost, a to na období duben až červen 2012 a září 2012 až červen 2013, pro který byly pedagogické pracovnice ponechány v měsíci dubnu v 9. platové třídě s tím, že den 26. 4. 2012 byl termínem pro odevzdání mimořádného pracovního úkolu, a od tohoto data do data kontroly ze strany OIP zaměstnavatel od zaměstnankyň práci na tvorbě TVP již logicky nepožadoval. Jejich nejnáročnějším pracovním úkolem byla v té době vzdělávací a výchovná činnost směřující k získávání vědomostí, dovedností a návyků dětí v MŠ dle vzdělávacího programu. Doklady, které kontrolovaná osoba OIP MOK v rámci kontroly předložila, tomu odpovídaly. Provedenou kontrolou nebylo v souvislosti se změnou pracovní náplně zaměstnanců a jejich převedením z 9. do 8. platové třídy zjištěno sjednání kratší pracovní doby se zaměstnanci, ani nebylo zjištěno jednání ze strany ředitelky, které by ke sjednání kratší pracovní doby směřovalo. Dle sdělení ředitelky MŠ nebyly v kontrolovaném období v MŠ děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Jedna z dotazovaných pracovnic ale uvedla, že pracovala s problémovým chlapcem s odloženou školní docházkou, který užíval medikamenty. Přes výše uvedené skutečnosti OIP MOK k závěru porušení povinností ze strany kontrolované osoby nedospěl.
[4]
Vyjádření OIP MOK ze dne 26. 9. 2012 se týkalo kontroly, která byla provedena u zaměstnavatele Základní škola Š., S. (dále jen „ZŠ“). Tato kontrolovaná zaměstnávala v době kontroly 6 zaměstnanců na pozici vychovatel – vychovatelka ŠD a školního klubu (dále jen „ŠK“), z toho 4 zaměstnanci byli zaměstnáni v rozsahu 40 hodin týdenní pracovní doby, a 2 zaměstnanci v rozsahu sjednané kratší pracovní doby (externí zaměstnanci). S účinností ode dne 1. 5. 2012 stanovila kontrolovaná osoba
7
dvěma zaměstnankyním pracovní úkoly odpovídající nejnáročnější částí charakteristice 8. platové třídy a nepožadovala po nich vychovatelskou činnost, práci na tvorbě plánu výchovné práce v ŠD a ŠK včetně organizačního zajištění tohoto plánu. Dle vyjádření ředitele ZŠ v průběhu kontroly vykonávala tuto činnost nadále jen vedoucí vychovatelka a vedoucí ŠK. Důvodem těchto změn byla změna výše finančních prostředků na platové účely pedagogických pracovníků včetně zaměstnanců na pozici vychovatelů v ŠD. Na základě jednání vedoucích zaměstnanců kontrolované osoby se zaměstnanci na pracovní pozici vychovatelů stanovil ředitel všem těmto zaměstnancům platovým výměrem opět plat odpovídající 9. platové třídě a 1. platovému stupni dle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., a to s účinností od 1. 6. 2012. [5]
13
Vyjádřením OIP MOK ze dne 2. 10. 2012, č. j. 10458/10.50/12/3.5, zrekapituloval výsledky kontroly provedené u zaměstnavatele MŠ R., P., která byla zaměřena na snížení pracovních úvazků a změny platového zařazení učitelek MŠ. Kontrolovaná osoba zaměstnávala do 31. 3. 2012 celkem 7 zaměstnanců na pracovní úvazek 1,0 (tj. 40 hodin týdně). S platností od 1. 4. 2012 byly pracovní úvazky pedagogických pracovníků po dohodě se zaměstnanci sníženy na 0,93 a 0,94 (písemné dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 29. 3. 2012 předložila kontrolovaná osoba v průběhu kontroly). Kontrolovaná osoba k tomu uvedla, že „úvazky pedagogů byly kráceny na základě normativu stanoveného KÚ OK13 pro organizaci na rok 2012 v celkovém objemu 7,64. K tomu byl propočítán podíl přímé a nepřímé výchovně vzdělávací práce každého zaměstnance.“ Při kontrole pracovních náplní OIP MOK zjistil, že do 31. 3. 2012 tvořily TVP a zajišťovaly vzdělávací a výchovnou činnost směřující k získávání vědomostí, dovedností a návyků dětí v MŠ dle vzdělávacího programu. Všechny učitelky MŠ byly v té době v souladu s nařízením vlády č. 564/2006 Sb. zařazeny do 9. platové třídy. Ke dni 1. 4. 2012 byla z rozhodnutí ředitelky MŠ některým pedagogickým pracovnicím změněna pracovní náplň – konkrétně byla z jejich pracovní náplně vypuštěna tvorba TVP. Tyto učitelky pak zajišťovaly pouze vzdělávací a výchovnou činnost dle vypracovaného TVP a byly zařazeny do 8. platové třídy. Tvorba TVP už po nich dále nebyla ze strany zaměstnavatele vyžadována. Dle vyjádření ředitelky MŠ byla stanovena jedna učitelka MŠ, která zajišťovala případné změny a doplnění TVP do konce školního roku podle potřeb MŠ, případně jednotlivých tříd. Od 1. 9. 2012 byla pro každou třídu stanovena jedna učitelka zařazená v 9. platové třídě, která byla tvorbou TVP pověřena. Druhá učitelka již nově TVP netvoří. OIP MOK pochybení zaměstnavatele neshledal, a odkázal přitom na ustanovení § 123 odst. 2 zákoníku práce, a zdůraznil, že zařazení zaměstnance do platové třídy je plně v kompetenci zaměstnavatele, v tomto případě ředitelky MŠ, která nese odpovědnost za to, aby pracovní náplň zaměstnance odpovídala práci skutečně vykonávané tímto zaměstnancem. Ředitelka MŠ v průběhu kontroly předložila dopis KÚ OK ze dne 29. 2. 2012, č. j. KÚOK/23033/2012/OŠMT/7255, v němž bylo mimo jiné uvedeno, že učitel zpracovává TVP zpravidla na delší časové období, např. na školní rok, a TVP nemusí tvořit všichni učitelé. Podmínkou pro zařazení do 9. platové třídy na
normativní rozpočet přímých nákladů na rok 2012 ze dne 13. 3. 2012
8
základě tvorby TVP je skutečnost, že se jedná o soustavnou činnost. Jinak je takové zařazení odůvodněné pouze po dobu, kdy učitel TVP tvoří. OIP MOK své vyjádření uzavřel s tím, že ředitel organizace může provést organizační opatření ve věci tvorby TVP v MŠ tak, aby za jeho tvorbu odpovídali jen jednotlivě určení učitelé MŠ. V rámci Olomouckého kraje jsou MŠ, kde ředitel školy nastavil takovou organizaci práce, že většina učitelek MŠ je zařazena do 8. platové třídy. [6]
Posledním vyjádřením ze dne 2. 10. 2012, č. j. 10458/10.50/12/3.5, informoval OIP MOK ochránce o kontrole provedené v ZŠ a MŠ P. – P., P. II (dále jen „MŠ M.“). I zde se OIP MOK zaměřil na problém hromadného přeřazování učitelek do nižší platové třídy. V době provádění kontroly, tj. ve dnech 7. 9. 2012 a 11. – 12. 9. 2012, byla v 9. platové třídě zařazena pouze jedna učitelka MŠ M., která byla pověřena vypracováním TVP, zatímco ostatní učitelky této MŠ byly zařazeny do 8. platové třídy a na tomto úkolu se nepodílely. V rámci své pracovní náplně v rozsahu nepřímé pedagogické činnosti prováděly přípravu na práci s dětmi dle předem vypracovaného TVP. Přeřazení se týkalo 10 pedagogických pracovnic této MŠ. Zároveň došlo i ke změně pracovní náplně obdobně jako tomu bylo i v případě ostatních kontrolovaných osob (viz výše). OIP MOK výslovně uvedl, že jeho kontrola se nezabývala otázkou výchovně vzdělávacího procesu, která do kompetence OIP nepatří. V tomto případě OIP MOK konstatoval pochybení zaměstnavatele, který porušil ustanovení § 136 odst. 2 zákoníku práce, neboť kontrolovaná osoba neoznámila písemně zaměstnankyním změnu skutečností uvedených v platovém výměru nejpozději v den, kdy změny nabyly účinnosti, nedoložila datum převzetí nového platového výměru z jejich strany. S důvody provedení změn byly zaměstnankyně seznámeny pouze na organizační poradě dne 6. 3. 2012, z níž byl pořízen zápis. V MŠ byly navíc v předmětné době 4 děti se speciálními vzdělávacími potřebami, jejichž vzdělávání a výchova vyžaduje individuální přístup, a je to důvod pro zařazení učitelek MŠ, které s těmito dětmi pracují, do 9. platové třídy. Vzhledem k tomu, že tomu tak nebylo, dopustila se kontrolovaná osoba také porušení ustanovení § 123 odst. 6 písm. a) zákoníku práce ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. B.3.2. – OIP pro Ústecký a Liberecký kraj14
[7]
14
Ve vyjádření ze dne 21. 1. 2013 OIP pro Ústecký a Liberecký kraj (dále jen „OIP ÚLK“) sdělil ochránci, že dne 10. 7. 2012 obdržel podání pedagogických pracovnic ZŠ a MŠ T., T. (dále též jen „MŠ“ nebo „ZŠ a MŠ T.“), s návrhem na prošetření opatření zaměstnavatele, které se týkalo způsobu zařazování zaměstnanců do platových tříd, nicméně podle předložených dokladů nepovažoval podání za natolik závažné, a rozhodl, že kontrola z kapacitních důvodů nebude v nejbližším období provedena, a provede se v průběhu 1. pololetí roku 2013. Po obdržení výzvy ochránce bylo rozhodnuto provedení kontroly urychlit, a kontrolu provést v 1. polovině února 2013.
ke sp. zn.: 4400/2012/VOP/ZO
9
[8]
Ve vyjádření ze dne 30. 4. 2013 OIP ÚLK uvedl, že kontrolou zaměřenou na období od 1. 7. do 31. 12. 2012 nezjistil u kontrolované osoby porušení právních předpisů při zařazování pedagogických pracovnic uvedených v kontrolním vzorku do platových tříd a platového stupně. Ředitel školy podle OIP ÚLK postupoval podle vnitřního platového předpisu účinného od 1. 7. 2012. V bodu 7.1 tohoto platového předpisu byl stanoven zvláštní způsob určení platového tarifu podle ustanovení § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., podle něhož byl platový tarif učitelům MŠ určen tak, že byli zařazeni do 8. platové třídy a 5. platového stupně. Odůvodnění snížení platového tarifu bylo v souladu s ustanovením § 136 odst. 2 zákoníku práce pedagogickým pracovnicím oznámeno písemně ještě před nabytím účinnosti nového platového výměru. Současně byly nově zpracovány i pracovní náplně těchto zaměstnankyň, v nichž byla nejnáročnější pracovní činností náplň odpovídající zařazení do 8. platové třídy. V dalším kontrolovaném období od 1. 1. 2013 do 31. 1. 2013 bylo zjištěno porušení ustanovení § 136 odst. 2 zákoníku práce, když ředitel ZŠ a MŠ T. písemně nezdůvodnil změny v platových výměrech účinné od 1. 1. 2013, podle nichž byly pracovnice zařazeny do vyšší platové třídy, ale současně jim byl snížen osobní příplatek. OIP ÚLK ke zmíněné problematice závěrem podotkl, že, cit.: „…k určení platového tarifu podle ustanovení § 6 citovaného nařízení vlády bylo přistoupeno v řadě státních orgánů v souvislosti s přijetím úsporných opatření, např. též v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí s negativním dopadem na nemalý počet inspektorů.“
B.4 - Druhé vyjádření MŠMT (prosinec 2012) Dne 18. 12. 2012 obdržel ochránce odpověď náměstka bývalého ministra školství PhDr. Jindřicha Fryče na jeho dopis ze dne 12. 11. 2012, v němž se ochránce opětovně dotazoval MŠMT na stanovisko k této věci, zejména pak v souvislosti s metodickým pokynem náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 10300/2010-25 k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací, který výslovně zapovídá (zapovídal) řešit nedostatek finančních prostředků zařazením pedagoga do nižší platové třídy. Ve své odpovědi tehdejší náměstek ministra školství uvedl, že MŠMT se přeřazováním učitelek a učitelů MŠ do nižší platové třídy již několikrát zabývalo, a to na základě podnětů dotčených osob. Náměstek ministra uvedl, že MŠMT nemá možnost takové stížnosti samo řešit, a v dané věci proto vždy žádá o spolupráci zejména příslušný oblastní inspektorát práce, případně ČŠI. Náměstek ministra školství rovněž potvrdil, že MŠMT následně obdrželo několik dopisů vedoucích oblastních inspektorátů práce, ze kterých vyplývá, že v některých případech skutečně došlo k porušení pracovněprávních předpisů a zaměstnavateli bylo uloženo opatření k nápravě. Jen v ojedinělých případech se jednalo i o nesprávné zařazení do platové třídy. MŠMT podle jeho slov „nadále v běžném jednání upozorňuje ředitele a ředitelky škol na skutečnost, že pedagogické pracovníky a pracovnice je nutné zařazovat do platové třídy podle nejnáročnější práce, která je po dané osobě zaměstnavatel požadována. V platnosti je stále metodický pokyn náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 10300/2010-25 k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací.“
10
Dodal, že MŠMT tehdy uvažovalo o aktualizaci tohoto dokumentu, ve kterém by problematika přeřazování byla výslovně zmíněna. Ve vyjádření se dále s odkazem na ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“) uvádí, že (cit.): … „školní vzdělávací program (dále jen „ŠVP“) vydává ředitel/ka školy nebo školského zařízení, který (která) zároveň stanoví, zda se ŠVP bude vytvářet na jeden či více roků. ŠVP je základní pedagogický dokument, vlastní projekt výchovné a vzdělávací práce, na jehož základě bude konkrétní škola fungovat a kterým se budou její pedagogové a pedagožky řídit ve vzdělávacím procesu. Škola sama v něm volí různé vzdělávací cesty, jak požadavky Rámcového vzdělávacího programu (dále jen „RVP“) naplní, stejně jako různé prostředky (obsah, formy, metody apod.)… ŠVP by měl být dokument stabilní, vytvořený tak, aby ho nebylo nutné měnit v průběhu školního roku. ŠVP by měl být východiskem pro tvorbu třídních vzdělávacích programů (dále jen „TVP“). TVP se vypracovává na týdenní, měsíční i delší časová období a svým obsahem by měl odpovídat podmínkám konkrétní třídy. Učitelé a učitelky TVP připravují většinou průběžně. Tvorba TVP není mateřským školám žádným právním předpisem uložena, MŠMT ale podle náměstka ministra zvažovalo zavedení takové povinnosti. Pokud je na konkrétní škole TVP vytvářen, měli by ho vytvářet učitelé a učitelky, kteří v dané třídě s dětmi pracují. Je ovšem možné, že ředitel/ka školy tvorbu TVP některým učitelům/učitelkám neuloží, a to zejména těm, kteří nesplňují odbornou kvalifikaci a u kterých lze očekávat, že tento program nemusí vytvořit na odpovídající úrovni, a kteří potřebují metodické vedení jiného – kvalifikovaného učitele či učitelky. V situacích, kdy se tvorba TVP požaduje pouze po jedné učitelce či jednom učiteli pro celou školu, by mohly vzniknout pochybnosti, zda je tento postup v souladu s naplňováním cílů školského zákona, a MŠMT v takových případech již několikrát upozornilo ČŠI na možné problémy se zabezpečováním požadované úrovně vzdělávání na takové škole. Situaci, kdy je na škole pověřeno tvorbou TVP více učitelů a učitelek, avšak pro jednotlivou třídu jen jeden učitel či jedna učitelka, je nutné posoudit vždy individuálně. RV PV doporučuje, aby TVP byl vytvářen ve spolupráci s druhým učitelem či učitelkou ve třídě. Nemusí se tedy jednat přímo o tvorbu TVP, ale např. jen o přípravu podkladů, sdělení podnětů atd., jež jsou poté pověřenými učiteli a učitelkami do TVP zapracovány.“ Závěrem svého vyjádření se náměstek ministra dotkl i otázky konkrétních rozpočtových prostředků a sdělil, že po vázání výdajů dle usnesení vlády č. 178 ze dne 21. 3. 2012 činily tyto rozpočtové zdroje na mzdové výdaje na platy pedagogických pracovníků a pracovnic v krajském a obecním školství celkem 45,629.900 tis. Kč. V roce 2011 činily tyto zdroje 44,346.373 tis. Kč. I po realizovaném vázání výdajů tak byly podle MŠMT disponibilní rozpočtové zdroje na odměňování pedagogických pracovníků a pracovnic v roce 2012 o 1,283.527 tis. Kč, tj. o 2,9 % vyšší, než tomu bylo v roce 2011. Průměrný měsíční plat pedagogických pracovníků a pracovnic v krajském a obecním školství tak stoupl ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku (1. pololetí) z 24.079,- Kč na 25.146,- Kč. Průměrný plat učitelů a učitelek mateřských škol byl dle vyjádření MŠMT 22.340,- Kč oproti 19.745,- Kč v 1. pololetí roku 2011. Náměstek bývalého ministra školství své vyjádření uzavřel konstatováním, že to byly právě učitelé a učitelky MŠ, kterým se průměrný plat zvýšil nejvíce ze všech pedagogických pracovníků a pracovnic.
11
C - Hodnocení věci zástupcem ochránce Princip spravedlivé odměny za vykonanou práci je na ústavní úrovni zakotven v čl. 28 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), který stanoví, že „Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a uspokojivé pracovní podmínky.“ V podrobnostech Listina odkazuje na zákon, v tomto případě se jedná o zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Odměňování za práci upravuje zákoník práce v ustanovení § 109 a násl., přičemž rozlišuje mzdu a plat, je-li zaměstnavatelem stát, územní samosprávný celek a další zákonem vyjmenované subjekty15 včetně školských právnických osob zřízených MŠMT, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“). V souladu s ustanovením § 110 odst. 1 zákoníku práce přísluší za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody. Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti atd.16 Detailněji pak kritéria odměňování stanoví prováděcí předpisy k zákoníku práce. Základním nástrojem pro zařazování zaměstnanců do platových tříd ve veřejné správě je Katalog prací, který tvoří přílohu k nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě (dále jen „Katalog prací“). Ten v Dílu 2.16 (Výchova a vzdělávání) stanoví platové třídy učitelům. Podle Katalogu prací mohou být učitelé mateřských škol zařazeni buď do 8. nebo 9. platové třídy podle toho, zda se podílí na tvorbě vzdělávacího programu třídy mateřské školy či nikoli, a zda aplikují vzdělávací a výchovné metody včetně případné individuální práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami (9. platová třída). Na základě novely zákoníku práce je od 1. 3. 2012 v účinnosti systém, podle něhož se platové tarify stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich v platových stupních (ustanovení § 123 odst. 5 zákoníku práce). Stupnice platových tarifů pak stanoví vláda nařízením [zákonné zmocnění k vydání nařízení je zakotveno v ustanovení § 123 odst. 6 zákoníku práce, s tím, že pod písmenem f) citovaného ustanovení jsou uvedeny minimální hranice pro jednotlivé třídy, pod které nelze jít]. Aktuálně jsou stupnice platových tarifů uvedeny v příloze č. 1 – 5 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „nařízení vlády č. 564/2006 Sb.“). Pouze na okraj v této souvislosti poznamenávám, že novelizací tohoto nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejné správě a službách nařízením vlády č. 448/2011 Sb. mělo dojít spíše k navýšení platů pedagogických pracovníků a pracovnic tím, že z ustanovení § 5 odst. 5 nařízení 15
ustanovení § 109 odst. 3 písm. a) až f) zákoníku práce
16
odst. 3 citovaného ustanovení
12
č. 564/2006 Sb. byla s účinností od 1. 1. 2012 vypuštěna podmínka získání VŠ kvalifikace v akreditovaném bakalářském nebo magisterském studijním programu.17 Problém vidím v tom, že ustanovení § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. stanoví zvláštní způsob určení platového tarifu, a to tak, že (cit.): „Zaměstnavatel může zaměstnanci určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy.“
Taková formulace podzákonné právní normy jde v podstatě nad rámec zákona, neboť ustanovení § 123 zákoníku práce počítá s tím, že zaměstnavatel zařadí zaměstnance nejen do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací (odst. 2), ale i do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby (tzv. „započitatelná praxe“). Zmocňující ustanovení § 123 odst. 6 písm. e) zákoníku práce předpokládá, že pokud nařízení vlády umožňuje výjimku z tohoto pravidla, je třeba vymezit okruh zaměstnanců, u kterých může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy, nikoli tedy libovolně například všem zaměstnancům (v rámci úsporných opatření). Z hlediska školských předpisů je pak podstatné, že v roce 2010 byl vydán metodický pokyn náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy č. 10300/201025 k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací (dále jen „Metodický pokyn“).18 Tento Metodický pokyn má povahu resortního předpisu, a jelikož nemám informace o tom, že by tento předpis byl nahrazen jiným, 19 novějším metodickým pokynem, a mělo by se z něj vycházet plošně v resortu školství, tedy i při odměňování pedagogických pracovnic mateřských škol v roce 2012 a 2013 bez ohledu na aktuálně rozpočtované finanční prostředky v tomto resortu. Hlavní zásady dle citovaného pokynu jsou, resp. byly následující: 1. Odměňování podle složitosti, odpovědnosti, namáhavosti a obtížnosti vykonávané práce, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. 2. Odvětvová srovnatelnost - stejně náročné práce zařazeny do stejných platových tříd. 3. Rozhodující podíl platu tvoří nárokové složky.
17
Původní znění citovaného ustanovení oproti současnému bylo následující (vypuštěná část textu je vyznačena tučně): „Zaměstnanci, který je pedagogickým pracovníkem, který získal odbornou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu, a který dosáhl vysokoškolského vzdělání v akreditovaném bakalářském nebo magisterském studijním programu, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení.“ (zvláštním právním předpisem je zde míněn zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). 18
účinný je od 3. 9. 2010
19
ve svém vyjádření ze dne 17. 12. 2012 uvedl náměstek ministra PhDr. Jindřich Fryč za MŠMT výslovně, že metodický pokyn byl toho času v platnosti, MŠMT však zvažovalo jeho aktualizaci (viz část B.4 mé zprávy)
13
„Zaměstnavatel zařazuje zaměstnance do příslušné platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na základě nejnáročnějších prací, které na něm požaduje.“ (bod 4. Metodického pokynu).
Nejnáročnější prací, která se po učitelkách mateřských škol běžně požadovala a požaduje, je vytváření Školního vzdělávacího plánu předškolního vzdělávání, a zejména Třídního vzdělávacího plánu předškolního vzdělávání (ŠVP PV a TVP PV). Učitelky mateřských škol, které byly z úsporných důvodů přeřazeny do 8. platové třídy, jsou přesvědčeny o tom, že změněná pracovní náplň, z níž bylo vyňato vytváření školních a třídních vzdělávacích plánů, neodpovídá cílům stanoveným v RVP PV (Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, vydaného MŠMT pod č. j. 32 405/2004-22 v souladu s § 4 odst. 3 školského zákona). Výše zmíněný Metodický pokyn v bodu 6. přitom výslovně stanoví, že: „Nedostatek finančních prostředků není důvodem pro zařazení zaměstnance do nižší platové třídy, než která mu přísluší podle náročnosti požadované a vykonávané práce v souladu s katalogem prací. Nelze proto zařazovat obecně, např. učitele do 11. platové třídy, vychovatele, pedagogy volného času a učitelky mateřských škol do 8. platové třídy.“
D - Závěry Na základě výše popsaných zjištění a úvah jsem ve smyslu ustanovení § 17 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv dospěl k závěru, že jednotlivým OIP v zásadě nelze vytknout žádná zásadní pochybení v postupu běžných kontrol, na druhou stranu z celkového kontextu jednoznačně vysvítá, že důvodem snižování platů pedagogických pracovnic byla úsporná opatření, která jsou z celkové rekapitulace zjevná. Přeřazováním tak docházelo, podle mého názoru, především k obcházení právních předpisů v oblasti školství. Navzdory vyjádření MŠMT a KÚ OK je rovněž zjevné, že k plošnému snížení objemu finančních prostředků v regionálním školství došlo, a důsledkem tohoto finančního tlaku byly změny v platovém zařazení pedagogických pracovnic, které byly tímto nedostatkem financí vynuceny. Zaměstnavatelé tak hledali řešení pokud možno v mezích zákona a podzákonných předpisů v oblasti pracovního práva. Zda však nedošlo k porušení školských předpisů (cílů školského zákona v širším smyslu a metodického pokynu MŠMT v užším smyslu) není postaveno najisto. K porušení právních předpisů by mohlo dojít i v případě, kdy zaměstnavatel účelově a pouze formálně vypustí z charakteristiky pracovní náplně klíčovou činnost, na základě níž je nutno zaměstnance dle katalogu prací20 odměňovat již v 9. platové třídě – u povolání vychovatele či vychovatelky je to „Komplexní vychovatelská činnost ve školách a školských nebo jiných zařízeních rozvíjející zájmy, znalosti a tvořivé schopnosti dětí, žáků i studentů nebo specificky rozvíjející osobnost dítěte nebo žáka i studenta včetně využívání variantních výchovných metod a hodnocení jejich účinnosti“.
20
nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě (Příloha, B. 2. Část, Díl 2.16 Výchova a vzdělávání)
14
Jakkoli je pravda, že v otázkách odměňování je působnost a pravomoc ČŠI omezená (vyjádření ústřední školní inspektorky - viz část B mé zprávy, a MŠMT část B.2.), nelze souhlasit s tím, že tato otázka je zcela mimo kompetence tohoto úřadu, jehož úkolem je provádět inspekční činnost ve školských zařízeních a sledovat dodržování právních předpisů v této oblasti. Úkolem MŠMT je zase sledovat situaci a metodicky na tomto poli působit. Vzhledem k tomu, že o problému i jeho rozsahu byla informována jak ČŠI, tak i ministerstvo, nabízel se postup dle ustanovení § 13 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tzn. dožádání o provedení úkonu, případně provedení společné kontroly OIP a ČŠI u těch školských zařízení, kde pochybnost o dodržování právních předpisů buď na úseku pracovněprávních, nebo školských předpisů vyvstane. Iniciovat takový postup, podle mého názoru, může kterýkoli ze zmíněných úřadů. Řešený problém považuji za závažný s ohledem na široký dopad, který úsporná opatření měla (počet stěžovatelek, které se na ochránce, resp. na mě s tímto podnětem obrátily, není zanedbatelný, a zároveň není vyloučeno, že stejný problém nenastal v jiných krajích a jiných školských zařízeních, jejichž zaměstnanci či zaměstnankyně možnosti obrátit se na veřejného ochránce práv nevyužily. Nelze také přehlédnout skutečnost, že i v případě, že by se ČŠI problémem zabývala a pochybení zjistila, je náprava v praxi fakticky nevymahatelná. Dle stávající právní úpravy totiž pochybení ČŠI oznámí zřizovateli školského zařízení. Pokud je však zřizovatel nedostatkem financí tlačen do úsporných opatření a tento tlak přenáší na ředitele MŠ, pak efektivní řešení těžko nalezne. Proto by se problémem, podle mého názoru, mělo zabývat i MŠMT, které má oblast školství ve své gesci. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) by pak mělo zdůvodnit účel ustanovení § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., které, dle mého přesvědčení, vybočuje ze zákonných mezí a jde nad rámec zákoníku práce tím, že popírá pravidla nastavená ustanovením § 123 zákoníku práce a prakticky umožňuje libovůli na straně zaměstnavatelů. Zprávu o šetření zasílám generálnímu inspektorovi Státního úřadu inspekce práce a pověřenému ústřednímu školnímu inspektorovi ČŠI, a prostřednictvím ministrů na vědomí také MŠMT a MPSV, a žádám, aby se ve lhůtě 45 dnů od jejího doručení vyjádřili k mým závěrům. Zprávu pak dále zasílám všem jednotlivým stěžovatelkám, které se na ochránce nebo na mě v minulosti se svými podněty obrátily.
JUDr. Stanislav K ř e č e k zástupce veřejného ochránce práv
15
