V Brně dne 20. ledna 2011 Sp. zn.: 117/2010/DIS/JKV
Zpráva o šetření neposkytnutí příspěvku z FKSP těhotné zaměstnankyni Abstrakt Paní C. si stěžovala, že poté, co otěhotněla a z důvodu rizikového těhotenství byla dočasně práce neschopná, jí bylo oznámeno, že nemůže čerpat příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb v plné výši. Ochránce provedl šetření a dospěl k závěru, že o diskriminaci z důvodu pohlaví (těhotenství) se nejedná, protože redukce příspěvku byla odůvodněna legitimním cílem uspokojit kulturní a sociální potřeby všech zaměstnanců, původních i těch přijatých jako zástup. Summary Mrs. C. complained of the fact that after she got pregnant and was temporarily incapable of due to the high-risk pregnancy, she was told she cannot draw benefit from the cultural and social needs fund in full amount. The public defender of rights conducted an investigation and came to the conclusion that this case cannot be considered discrimination on the ground of sex (pregnancy), because the reduction of the benefit was rationalized with the legitimate goal of fulfilling the cultural and social needs of all the employees, the original ones as well as the ones engaged as substitution. A. Obsah podnětu Dne 27. května 2010 se na veřejného ochránce práv se svým podnětem obrátila paní C. Paní C je učitelka v MŠ XY, která je odděleným pracovištěm příspěvkové organizace MŠ XX. Paní C otěhotněla a od 3. května 2010 byla dočasně práce neschopná z důvodu rizikového těhotenství. Když žádala o příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb (dále také „FKSP“ nebo „fond“), bylo jí oznámeno, že jej může čerpat pouze v redukované výši. Výše příspěvku na rekreaci byla určena částkou do výše 2.000,- Kč, přičemž paní C žádala o částku 1.500,- Kč. Byla jí ovšem přiznána pouze částka ve výši 900,Kč. Paní C se domnívá, že rozhodnutí o zkrácení výše příspěvku bylo přijato s ohledem na její těhotenství, pročež se cítí znevýhodněna a stěžuje si na diskriminaci. B. Skutková zjištění Ochránce ve věci zahájil šetření, v rámci něhož vyzval ředitelku mateřské školy k vyjádření a poskytnutí dokumentace. Možnosti čerpání příspěvků z FKSP bylo upraveno v Zásadách hospodaření s FKSP ze dne 4. ledna 2010 (dále jen „Zásady“) a v Rozpočtu Fondu kulturních a sociálních potřeb pro kalendářní rok 2010 ze dne 4. ledna 2010 (dále jen „Rozpočet“).
V Zásadách má MŠ stanoveno, která z plnění podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o FKSP“), bude zaměstnancům vyplácet. Zásady hospodaření s FKSP pro příslušný kalendářní rok jsou součástí kolektivní smlouvy. Plnění z FKSP se nabízí formou „balíčku plnění“, ze kterého si zaměstnanci vybírají plnění podle svých preferencí. Výše prostředků v rámci balíčku je dána maximální hranicí 2.000,-Kč. Podle Zásad sestavuje příspěvková organizace roční rozpočet fondu kulturních a sociálních potřeb a stanoví výdajovou část. Plnění z FKSP se poskytují pouze do výše volných prostředků na účtu fondu. Výši plnění dle požadavku zaměstnance ovlivňuje podle ředitelky „pouze výše čerpání „balíčku“ během roku vzhledem k zachování rozpočtové kázně ředitelkou školy“. Ředitelka dále uvedla, že zásady hospodaření vypracovává tak, „aby fond kulturních a sociálních potřeb sloužil všem zaměstnancům, aby byly pokryty jejich požadavky dle možností daných vyhláškou“. Podle slov ředitelky jsou požadavky zaměstnanců „projednávány na poradách vedení školy, projednávány se zástupci odborové organizace jednotlivých odloučených pracovišť a předsedkyní odborové organizace. Výše plnění je vždy zaměstnanci sdělena osobně. V jednom případě nejasnosti v roce 2010 bylo řešeno osobním jednáním zaměstnance s ředitelkou školy.“ Podle Zásad může každý zaměstnanec čerpat z FKSP individuální částku na nákup vitamínových přípravků, vstupenek do fit centra, masáže, plavání, rekreaci, kulturní akce a příspěvek na penzijní připojištění dle svých zájmů a potřeb. Částku je třeba vyčerpat do konce kalendářního roku. Ve všech bodech „v případě mimořádných situací, které nastanou, rozhoduje ředitelka a výbor odborové organizace“. V souladu s ustanovením čl. II bod D Rozpočtu bude z fondu „přispíváno zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na rekreační pobyty včetně rehabilitace a zájezdy, a to v tuzemsku i v zahraničí, částkou nejvýše do výše 2.000,Kč ročně“. Na tuto položku bylo v roce 2010 z fondu vyčleněno celkem 30.000,- Kč. Ředitelka MŠ potvrdila, že v roce 2010 byl třem zaměstnankyním, které byly práce neschopné v době trvání těhotenství, poskytnut příspěvek z FKSP v redukované výši. Podle ředitelky se v Zásadách uvádí čerpání příspěvku „do výše 2.000,- Kč“. Poskytnutá částka byla podle ředitelky stanovena v souladu se schválenými Zásadami hospodaření organizace a se schváleným rozpočtem na příslušný kalendářní rok. Ředitelka uvedla, že „podle zásad hospodaření se výše příspěvku redukuje pouze v případě, že částka (balíček) na příslušného zaměstnance (stanovená rozpočtem) se musí v jednom kalendářním roce rozdělit mezi více zaměstnanců“. Jedná se o případy, v nichž je např. z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti přijat nový zaměstnanec jako zástup, dále v případě ukončení pracovního poměru v průběhu kalendářního roku nebo odchodu do důchodu a přijetí nového zaměstnance. „Původní zaměstnanec má možnost čerpání do výše 2.000,Kč, tzn. poměrnou část, po kterou byl v pracovním poměru nebo vykonával činnost na pracovišti. Jeho balíček je rozdělen mezi něj a nového zaměstnance, který má možnost dočerpat zbývající část balíčku za příslušný kalendářní rok.“ Ředitelka vysvětluje, že noví zaměstnanci v době sestavování rozpočtu nebyli v pracovním poměru k organizaci, a proto o nich nebylo uvažováno při jeho tvorbě. 2
V Zásadách ani v Rozpočtu není možnost krácení příspěvku z tzv. balíčku na částku nižší než 2.000,- Kč výslovně upravena.
C. Právní hodnocení a. Poskytování příspěvků z fondu kulturních a sociálních potřeb na rekreační pobyty V souladu s ustanovením § 60 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, je FKSP tvořen „základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost“. Výši tvorby fondu kulturních a sociálních potřeb a hospodaření s fondem v organizačních složkách státu a ve státních příspěvkových organizacích a příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky upravuje vyhláška o FKSP (v návaznosti na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů). Rozpočet, který je nutné sestavit vždy na začátku kalendářního roku, pracuje pouze s hypotetickou výší přídělu. Fond se následně tvoří až podle skutečné výše platů. MŠ XY, jakožto příspěvková organizace, v souladu s ustanovením § 3 vyhlášky o FKSP sestavuje rozpočet fondu a stanoví způsob jeho čerpání. Při čerpání fondu se postupuje v souladu se schváleným rozpočtem a lze z něj čerpat pouze výdaje vymezené ve vyhlášce. V souladu s ustanovením § 225 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), se zaměstnavatelem o přídělu do tohoto fondu a o jeho čerpání spolurozhoduje odborová organizace v rámci kolektivního vyjednávání. Pokud v organizaci nepůsobí odborová organizace, schvaluje se rozpočet fondu a způsob jeho čerpání jako vnitřní předpis. Příspěvková organizace sestavuje rozpočet fondu a stanoví způsob jeho čerpání. Způsob čerpání prostředků fondu si organizace stanoví podle konkrétních podmínek v organizaci. Při čerpání prostředků fondu se postupuje podle schváleného rozpočtu fondu. Organizace přitom nemusí využít všech možností a může si vybrat pouze některé tituly, na které bude z fondu přispívat. Příspěvky z FKSP se poskytují zaměstnancům v pracovním poměru, za které se považují všichni zaměstnanci, kteří mají se zaměstnavatelem uzavřenou pracovní smlouvu. Za zaměstnance v pracovním poměru se považují zaměstnanci, kteří pracují na plný i zkrácený pracovní úvazek, jakož i zaměstnanci nepřítomni z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, zaměstnankyně na mateřské dovolené a zaměstnankyně a zaměstnanci na rodičovské dovolené.1 V souladu s ustanovením § 8 vyhlášky o FKSP, lze z fondu přispívat zaměstnancům a jejich rodinným 1
Viz Libnarová, A. Fond kulturních a sociálních potřeb. Účetnictví neziskového sektoru, 2006, č. 3, s. 24 a násl.
3
příslušníkům na rekreační pobyty. V souladu s ustanovením § 3 odst. 5 vyhlášky o FKSP však na poskytnutí příspěvku z fondu není právní nárok. Nikdo nemůže požadovat, že musí dostat příspěvek na tu kterou činnost upravenou vyhláškou o FKSP. Pokud však zaměstnanec splní podmínky stanovené v pravidlech pro čerpání příspěvků z FKSP, právní nárok na vyplacení příspěvku vzniká. Podle ustanovení § 28 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, příspěvková organizace hospodaří mimo jiné s peněžními prostředky svých fondů. Pokud příspěvková organizace poruší rozpočtovou kázeň, může jí její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu. Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že např. použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem, nebo použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis. b. Zásada solidarity při poskytování příspěvků z FKSP FKSP je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli, případně jejich rodinným příslušníkům. Poskytování plnění z FKSP je založeno na zásadě solidarity. Možnost čerpání plnění z fondu se odvíjí od statutu zaměstnance. Rozhodující je vztah k zaměstnavateli založený pracovní smlouvou. Výše tzv. individuálních částek je stejná pro všechny zaměstnance bez ohledu na výši jejich platu. Příspěvek z FKSP je možné vyplácet i zaměstnancům a zaměstnankyním na mateřské a rodičovské dovolené, jakož i důchodcům, kteří byli před odchodem do důchodu v pracovním poměru k organizaci. Poskytování příspěvků z FKSP neslouží ke zvyšování motivace zaměstnanců či oceňování jejich pracovních zásluh. Příspěvky z FKSP je možné poskytovat jednotlivým zaměstnancům nebo skupinám zaměstnanců v rozdílné výši, avšak zaměstnavatel se při stanovení kritérií a podmínek nesmí dopouštět diskriminace. Zaměstnancům, kteří dočasně nevykonávají práci pro zaměstnavatele a nedostávají plat, se příspěvky z FKSP poskytovat mohou, ale nejedná se o povinnost. Podmínky pro poskytování příspěvků je třeba stanovit v pravidlech, jimiž se řídí čerpání prostředků z FKSP. Konkrétní řešení závisí na míře uplatnění principu solidarity, kterou zaměstnavatel zvolí. Princip solidarity nelze chápat absolutně. Ředitelka MŠ rozhodnutím o krácení příspěvku v závislosti na skutečně odpracované době modifikovala zásadu solidarity mezi zaměstnanci zásadou zásluhovosti. V Zásadách hospodaření s FKSP však není možnost krácení příspěvku upravena, proto se její rozhodnutí opírá pouze o zmocnění, podle něhož „v případě mimořádných situací, které nastanou, rozhoduje ředitelka a výbor odborové organizace“. Snížení výše příspěvku ředitelka vysvětluje tím, že z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti je třeba přijímat tzv. zástup, s nímž se musí původní zaměstnanec o příspěvek z FKSP dělit. Ředitelka zavedla praxi, podle níž je pro čerpání příspěvku z FKSP třeba, aby zaměstnanec vykonával činnost na pracovišti. Pokud by byl zaměstnanec po delší dobu práce neschopný nebo ukončil pracovní poměr v průběhu roku, dostal by příspěvek pouze v redukované výši. 4
c. Diskriminace z důvodu těhotenství Zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích upravuje ustanovení § 16 a § 17 zákoníku práce, který odkazuje na zvláštní úpravu v zákoně č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (dále jen „antidiskriminační zákon“). Diskriminací v rozporu s antidiskriminačním zákonem se rozumí jednání (včetně opomenutí), kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci na základě zakázaného důvodu v zákonem vymezené oblasti. Rozlišování z důvodu těhotenství se v souladu s ustanovením § 2 odst. 4 antidiskriminačního zákona považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. Těhotenství je stav, do něhož se mohou dostat pouze ženy, proto se v případech posuzování diskriminace z důvodu těhotenství nepříznivé zacházení s těhotnou ženou neporovnává ve vztahu k muži, ale ke komukoli, kdo není těhotný – tj. s muži i ženami.2 Oblastí, v níž je zakázáno diskriminovat, je i oblast odměňování v rámci pracovního poměru podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. g) ve spojení s ustanovením § 5 odst. 1 antidiskriminačního zákona. Odměňováním se pro účely antidiskriminačního zákona rozumí veškerá plnění, peněžitá nebo nepeněžitá, opakující se nebo jednorázová, která jsou přímo nebo nepřímo poskytována osobě při závislé činnosti. Fond kulturních a sociálních potřeb je v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích jednou z forem zaměstnaneckých výhod, které tyto organizace poskytují svým zaměstnancům nezávisle na jejich platovém a pracovním zařazení. Fond je tvořen základním přídělem z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy, náhrady platů apod., a příspěvky z fondu se poskytují všem zaměstnancům v pracovním poměru. Příspěvek z FKSP je proto odměnou ve smyslu antidiskriminačního zákona.3 Antidiskriminační zákon zakazuje diskriminaci přímou a nepřímou. Přímou diskriminací se podle ustanovení § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona rozumí jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci. Nepřímou diskriminací se v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 antidiskriminačního zákona rozumí jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je osoba znevýhodněna oproti ostatním. Nepřímou diskriminací není, pokud toto ustanovení, kritérium nebo praxe je objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. K nerovnému zacházení v případě paní C došlo tím, že jí byl přiznán příspěvek z FKSP ve snížené výši, zatímco ostatním zaměstnancům a zaměstnankyním, které nebyly těhotné, byl vyplacen v plné výši. Ředitelka pro krácení příspěvku zvolila pravidlo o dělení individuální částky v případech, v nichž je třeba z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo ukončení pracovního 2
Srov. rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Elisabeth Johanna Pacifica Dekker proti Stichting Vormingscentrum voor Jong Volwassenen (VJV-Centrum) Plus (rozsudek č. C - 177/88) ze dne 8. listopadu 1990. 3 Srov. též rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Joan Gillespie a další v Northern Health and Social Services Boards, Department of Health and Social Services, Eastern Health and Social Services Board and Southern Health and Social Services Board (rozsudek č. C-342/93) ze dne 13. února 1996.
5
poměru v průběhu roku nutné přijmout nového zaměstnance. Toto zdánlivě neutrální pravidlo však nepříznivě dopadá na skupinu zaměstnankyň, které jsou práce neschopné z důvodu rizikového těhotenství, čímž by mohlo naplnit znaky nepřímé diskriminace. d. Legitimita rozlišování z důvodu pohlaví (těhotenství) V souladu s ustanovením § 3 odst. 1 antidiskriminačního zákona nepřímou diskriminací není, pokud je zdánlivě neutrální pravidlo odůvodnitelné legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. S ohledem na to, že se FKSP tvoří z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy, je třeba posoudit legitimitu krácení příspěvků těm zaměstnancům, kteří po určitou dobu nepobírali plat. Příspěvky z FKSP nejsou odměnou za práci, ale výhodou, která vyplývá ze samotného statusu zaměstnance. Legitimním cílem je při respektu k zásadě solidarity dosáhnout vyváženosti mezi zaměstnanci při čerpání příspěvku z FKSP. Prostředkem k dosažení cíle je krácení příspěvku těm, kteří po určitou dobu nepobírali plat, a proto se z nákladu na jejich plat netvořila část přídělu do FKSP. S ohledem na způsob tvoření FKSP je krácení příspěvku z FKSP zaměstnancům, kteří nepobírali plat, přiměřené vzhledem k cíli uspokojit kulturní a sociální potřeby všech zaměstnanců. D. Závěr Protože redukování výše příspěvku z FKSP těhotné zaměstnankyni bylo odůvodněno legitimním cílem a prostředky použité k dosažení tohoto cíle byly přiměřené, nejedná se o diskriminaci z důvodu pohlaví (těhotenství) v oblasti odměňování v rámci pracovního poměru v rozporu se zákoníkem práce a antidiskriminačním zákonem. Skutečnost, že vyhláška o FKSP dává příspěvkovým organizacím prostor pro uvážení, jaké příspěvky a jakým způsobem budou poskytovat, v žádném případě nemůže vést k projevu libovůle při rozhodování o výši poskytnutí příspěvku. Pokud by kritéria použitá pro diferenciaci mezi zaměstnanci mohla vést k nepřímé diskriminaci, je třeba, aby bylo rozlišování objektivně odůvodněno. I přesto, že nebyla shledána diskriminace, platí, že možnosti čerpání prostředků fondu je třeba podrobně a konkrétně vymezit. Obecné zmocnění ředitelky školy a výboru odborové organizace k rozhodnutí ve všech případech, které nejsou výslovně upraveny v Zásadách, by mohlo vést k netransparentnímu rozhodování o poskytování příspěvků z FKSP.
JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý veřejný ochránce práv 6
