EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 16.10.2015 COM(2015) 502 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva Fondu solidarity Evropské unie za rok 2014
CS
CS
OBSAH 1.
Úvod ............................................................................................................................. 3
2.
Nové žádosti obdržené v roce 2014 ............................................................................. 3
3.
Financování .................................................................................................................. 7
4.
Monitorování ................................................................................................................ 8
5.
Uzavřené věci ............................................................................................................... 9
6.
Nařízení, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie ............................................................................................................. 10
2
1.
ÚVOD Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie1 (dále jen „nařízení“) stanoví, že Evropskému parlamentu a Radě se předkládá zpráva o činnosti fondu v předcházejícím roce. Tato zpráva shrnuje činnost Fondu solidarity EU (dále jen „FSEU“) v průběhu roku 2014: vyřizování nově podaných žádostí a posuzování prováděcích zpráv s cílem připravit je k uzavření. Zabývá se rovněž nařízením, kterým se mění nařízení o FSEU, jež bylo přijato v červnu 20142. V roce 2014 obdržela Komise třináct nových žádostí o pomoc z FSEU, což je nadprůměrná hodnota co do počtu žádostí. Konkrétně se tyto žádosti týkaly přívalových povodní na Sardinii (Itálie), cyklonu Bejisa (Francie), zemětřesení na ostrově Kefalonia (Řecko), sněhové kalamity spojené s tvorbou ledovky ve Slovinsku, katastrofálních mrazů, ničivých povodní a jarních záplav v Chorvatsku, tuhé zimy v Rumunsku, povodní v Srbsku, jarních a letních povodní v Rumunsku, jarních a letních povodní v Bulharsku a podzimních povodní v Itálii. Sedm z těchto žádostí Komise přijala, dvě zamítla a u čtyř žádostí mohlo být posouzení dokončeno až v roce 20153. Z finančního hlediska schválila Komise v průběhu roku 2014 pomoc z FSEU v celkové výši 126,725 milionu EUR; podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 3 „Financování“. Na pomoc proti následkům povodní v Německu, Rakousku a České republice v roce 2013 a katastrof způsobených suchem a požáry v Rumunsku a povodněmi v Chorvatsku v roce 2012 mohlo být vyplaceno celkem 400,806 milionu EUR. V přílohách 1 až 4 jsou uvedeny příslušné prahové hodnoty pro uvolnění prostředků z fondu na rok 2014, shrnutí obdržených žádostí a úplný seznam žádostí podaných od roku 2002.
2.
NOVÉ ŽÁDOSTI OBDRŽENÉ V ROCE 2014 V roce 2014 obdržela Komise třináct nových žádostí. V případě šesti žádostí, které byly přijaty do června 2014, kdy vstoupilo v platnost revidované nařízení o FSEU, bylo posouzení provedeno podle nařízení o FSEU. Žádosti obdržené po červnu 2014 byly posouzeny podle ustanovení revidovaného nařízení o FSEU. Nejdůležitější informace týkající se těchto nových žádostí jsou shrnuty níže. Žádosti obdržené do června 2014 (bývalé nařízení o FSEU): ITÁLIE – povodně na Sardinii Ve dnech 18. a 19. listopadu 2013 byly rozsáhlé části Sardinie zasaženy extrémními dešti. V důsledku velkého množství dešťových srážek v krátkém časovém období se
1
2
3
Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie, Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie, Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 143. Tyto žádosti byly přijaty na jaře roku 2015 a podrobnější informace o nich budou obsaženy ve výroční zprávě za rok 2015.
3
mnohé řeky vylily ze svých břehů a způsobily povodně a sesuvy půdy. Vznikly významné škody na obytných domech, podnicích a zemědělství a došlo k narušení hlavních i místních dopravních spojení a základních sítí veřejné infrastruktury. Itálie nahlásila 16 obětí, více než 1 700 vysídlených osob a jednu pohřešovanou osobu. Byla aktivována služba pro řízení mimořádných situací v rámci programu Copernicus. Dne 24. ledna 2014 obdržela Komise ve lhůtě 10 týdnů žádost o finanční příspěvek z FSEU. Italské orgány odhadly celkové přímé škody na 652,419 milionu EUR. Tato částka představovala 17,4 % prahové hodnoty pro závažné katastrofy ve výši 3,752 miliardy EUR, jež mohla být uvolněna z FSEU pro Itálii v roce 2014 (tj. 3 miliardy EUR v cenách roku 2002). Itálie předložila podrobný rozpis škod, jejichž největší část (156,522 milionu EUR) připadá na škody v silniční a dopravní infrastruktuře, škody na hydraulických systémech a vodních sítích (224,621 milionu EUR) a škody na veřejných budovách (40,567 milionu EUR). Škody na soukromém majetku dosáhly celkové výše 38,328 milionu EUR. Jelikož celková škoda byla nižší než prahová hodnota pro závažné katastrofy, nebyla tato katastrofa považována za „závažnou přírodní katastrofu“, byla však považována za mimořádnou regionální katastrofu a byla uznána Komisí dne 27. srpna 2014. Zdlouhavá jednání s Radou a Evropským parlamentem ohledně příslušného opravného rozpočtu byla ukončena teprve dne 17. prosince 2014, a proto bylo nezbytné převést rozpočtové prostředky ve výši 16 310 467 EUR (viz kapitola 3) do roku 2015. Příspěvek z FSEU byl vyplacen dne 7. dubna 2015. FRANCIE – cyklon Bejisa (Réunion) Počátkem ledna 2014 zasáhl ostrov Réunion tropický cyklon „Bejisa“, jenž způsobil škody na základní infrastruktuře a v různých hospodářských odvětvích. Francie předložila žádost o finanční příspěvek z FSEU dne 11. března 2014, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 2. ledna 2014. Francouzské orgány odhadly celkové přímé škody na 114,800 milionu EUR. Tato částka představovala 3,1 % prahové hodnoty pro závažné katastrofy ve výši 3,752 miliardy EUR, jež mohla být uvolněna z FSEU pro Francii v roce 2014 (tj. 3 miliardy EUR v cenách roku 2002). Největší část škod připadá na škody v zemědělství (49 milionů EUR), škody v soukromých domácnostech (35 milionů EUR) a škody na veřejném majetku (19 milionů EUR). Jelikož celkové přímé škody byly nižší než prahová hodnota pro závažné katastrofy, kterou bylo možné uvolnit z FSEU, byla tato žádost posouzena na základě kritéria pro „mimořádné regionální katastrofy“, jak je uvedeno v nařízení, které stanoví podmínky pro uvolnění prostředků z FSEU „za výjimečných okolností“. Ve svém posouzení však Komise dospěla k závěru, že žádost Francie nesplňuje výjimečná kritéria pro regionální přírodní katastrofu ve smyslu nařízení, neboť v ní chybí důkazy o závažných a trvalých důsledcích pro životní podmínky obyvatelstva a pro hospodářskou stabilitu postiženého regionu. Dne 27. srpna 2014 Komise rozhodla o zamítnutí žádosti, neboť tuto přírodní katastrofu nebylo možné považovat za mimořádnou ve smyslu nařízení. Francouzské orgány byly odpovídajícím způsobem informovány.
4
ŘECKO – zemětřesení na ostrově Kefalonia Dne 26. ledna 2014 postihlo ostrov Kefalonia (6,7 km na severovýchod od města Argostoli) těžké zemětřesení o síle 5,8 stupně Richterovy stupnice, které bylo možné pocítit v sousedních oblastech Jónských ostrovů i na celém území Řecka. Následovaly desítky následných otřesů. Zemětřesení mělo významné důsledky pro sociální a hospodářskou strukturu dotčené oblasti, zejména na ostrově Kefalonia, jakož i pro životní prostředí a infrastrukturu. Komise obdržela žádost Řecka dne 28. března 2014, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 26. ledna 2014. Řecké orgány odhadly celkové přímé škody na 147,333 milionu EUR. Tato částka představovala 12,61 % prahové hodnoty pro závažné katastrofy ve výši 1,168 miliardy EUR, jež mohla být uvolněna z FSEU pro Řecko v roce 2014 (tj. 0,6 % HND na základě údajů z roku 2012). Největší náklady se vztahovaly na škody, jež postihly silniční síť, a činily 50 milionů EUR. Řecké orgány předložily žádost na základě kritéria pro „mimořádné regionální katastrofy“, jak je uvedeno v nařízení, které stanoví podmínky pro uvolnění prostředků z FSEU „za výjimečných okolností“. Dne 27. srpna 2014 dospěla Komise k závěru, že tato katastrofa může být považována za mimořádnou regionální katastrofu, neboť splňuje příslušná kritéria a navrhla uvolnění prostředků z fondu. Finanční příspěvek činil 3 683 320 milionu EUR a vyplacen byl dne 8. dubna 2015. SLOVINSKO – kalamita spojená s tvorbou ledovky Na konci ledna 2014 zasáhla některé části Evropy jedna z nejhorších sněhových bouří za poslední desetiletí a napáchala škody v několika zemích včetně Slovinska, Chorvatska, Srbska, Rumunska a Bulharska. V případě Slovinska byla téměř polovina lesů této alpské země poničena mrznoucím deštěm a každá čtvrtá domácnost zůstala bez elektřiny, neboť vlivem silného sněžení bylo poškozeno elektrické vedení a stromy. Krátce po kalamitě spojené s tvorbou ledovky se části Slovinska potýkaly se vzestupem hladin vody a hrozbou povodní. Žádost Slovinska obdržela Komise dne 4. dubna 2014, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 30. ledna 2014. Slovinské orgány odhadly celkové přímé škody v důsledku této zimní katastrofy na 428,734 milionu EUR. Tato částka představovala 1,23 % slovinského HND a značně převyšovala prahovou hodnotu ve výši 209,587 milionu EUR, jež mohla být uvolněna z FSEU pro Slovinsko v roce 2014 (tj. 0,6 % HND na základě údajů z roku 2012). Tato katastrofa byla uznána za „závažnou přírodní katastrofu“ a Komise dne 27. srpna 2014 žádost Slovinska přijala. Finanční příspěvek činil 18 388 478 milionu EUR a vyplacen byl dne 8. dubna 2015. CHORVATSKO – katastrofální mrazy a povodně Tentýž povětrnostní jev, kvůli němuž podalo žádost o pomoc z FSEU Slovinsko, zasáhl na začátku února 2014 rovněž Chorvatsko. Postiženy byly zejména regiony na severozápadě a část severní oblasti Jaderského moře. Mimoto dne 12. února došlo kvůli tajícímu ledu a sněhu k povodním, které způsobily další škody na důležitých základních veřejných infrastrukturách a na soukromém i veřejném majetku.
5
Následně se Chorvatsko rozhodlo předložit žádost o finanční příspěvek z FSEU. Komise obdržela dokumentaci k žádosti dne 9. dubna 2014, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 31. ledna 2014. Chorvatské orgány odhadly celkové přímé škody v důsledku této katastrofy na 291,905 milionu EUR. Tato částka představovala 0,69 % chorvatského HND, a tudíž převyšovala prahovou hodnotu pro závažné přírodní katastrofy ve výši 254,229 milionu EUR, jež mohla být uvolněna z FSEU pro Chorvatsko v roce 2014 (tj. 0,6 % HND na základě údajů z roku 2012). Vzhledem k tomu, že odhadované celkové přímé škody přesáhly prahovou hodnotu pro závažné přírodní katastrofy, byla tato katastrofa považována za „závažnou přírodní katastrofu“ a Komise dne 27. srpna 2014 žádost přijala. Finanční příspěvek činil 8 616 263 milionu EUR a vyplacen byl dne 8. dubna 2015. RUMUNSKO – extrémní zimní podmínky Na konci ledna a začátkem února 2014 se Rumunsko, a zejména jeho jihovýchodní části, potýkalo s nepříznivými zimními podmínkami, kdy sníh, námraza a nízké teploty způsobily škody na silniční síti, v zemědělství a na veřejném i soukromém majetku. Rumunsko se rozhodlo požádat o pomoc z FSEU a žádost předložilo dne 4. dubna 2014, tedy ve lhůtě 10 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 24. ledna 2014. Rumunské orgány odhadly celkové přímé škody na 327,897 milionu EUR. Na této částce se však velmi významně podílely nepřímé škody, jež byly z odhadované celkové přímé škody vyloučeny. Revidovaná výše celkové přímé škody činila 27,897 milionu EUR, což představuje 3,6 % prahové hodnoty pro uvolnění prostředků z FSEU platné pro závažné katastrofy, která v případě Rumunska v roce 2014 činila 783,738 milionu EUR (tj. 0,6 % HND na základě údajů z roku 2012). Jelikož uznané celkové přímé škody byly nižší než prahová hodnota pro uvolnění pomoci z FSEU pro závažné katastrofy, byla tato žádost posouzena na základě kritéria pro „mimořádné regionální katastrofy“, jak je uvedeno v nařízení. Komise však dospěla k závěru, že katastrofu, jíž se týká žádost Rumunska, nelze považovat za mimořádnou ve smyslu nařízení, a žádost dne 27. srpna 2014 zamítla. Rumunské orgány byly odpovídajícím způsobem informovány. Žádosti obdržené po červnu 2014 (současné nařízení o FSEU): SRBSKO – povodně V průběhu května 2014 byla velká část Srbska zasažena extrémními povětrnostními podmínkami. Následkem byly jedny z nejhorších povodní, jaké lidé pamatují, jež značně poničily veřejnou i soukromou infrastrukturu a způsobily škody ve stovkách tisíc domácností. Jelikož přístupová jednání se Srbskem byla oficiálně zahájena již před povodněmi, bylo Srbsko kvalifikováno jako způsobilý stát ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení. Srbsko předložilo Komisi žádost o finanční příspěvek z FSEU dne 30. července 2014, tedy ve lhůtě 12 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 14. května 2014. Aktualizované informace byly poskytnuty dne 18. srpna 2014. Srbské orgány odhadly celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 1 106 milionu EUR. Tento odhad vychází z výsledků, k nimž dospělo posouzení nezbytného rozsahu obnovy, které bezprostředně po odeznění katastrofy proběhlo za účasti EU a mezinárodních organizací. Tato částka představovala 3,80 % hrubého 6
národního důchodu (HND) Srbska. Převyšovala více než šestkrát prahovou hodnotu pomoci ve výši 174,649 milionu EUR, jež mohla být uvolněna z FSEU pro Srbsko v roce 2014 (tj. 0,6 % HND na základě údajů z roku 2012). Vzhledem k tomu, že odhadované celkové přímé škody přesáhly prahovou hodnotu pomoci, byla tato katastrofa považována za „závažnou přírodní katastrofu“ a Komise žádost Srbska dne 10. října 2014 přijala. Finanční příspěvek činil 60 224 605 milionu EUR a vyplacen byl dne 14. dubna 2015. CHORVATSKO – povodně Stejná povodňová katastrofa, kvůli níž podalo žádost o pomoc z FSEU Srbsko, postihla rovněž Chorvatsko, i když v menší míře. Byla aktivována služba pro řízení mimořádných situací v rámci programu Copernicus. Dne 31. července 2014 podalo Chorvatsko žádost, tedy ve lhůtě 12 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 17. května 2014. Chorvatské orgány odhadly celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 297,629 milionu EUR, což představuje 0,70 % chorvatského HND a 117 % prahové hodnoty částky pro uvolnění prostředků z FSEU, která v případě Chorvatska v roce 2014 činila 254,229 milionu EUR (tj. 0,6 % HND na základě údajů z roku 2012). Stejně jako v případě katastrofy v Srbsku byla katastrofa v Chorvatsku považována za „závažnou přírodní katastrofu“. Dne 10. října 2014 Komise žádost Chorvatska přijala a navrhla uvolnění prostředků z fondu. Finanční příspěvek činil 8 959 725 milionu EUR a vyplacen byl dne 8. dubna 2015. BULHARSKO – jarní povodně O několik týdnů později, v polovině června 2014 a zvláště v období 17.–20. června byla silnými přívalovými dešti, které byly až čtyřnásobně vydatnější než měsíční normál, zasažena část území Bulharska s následkem rozsáhlých záplav a výpadků ve fungování infrastruktury. Komise obdržela žádost Bulharska dne 25. srpna 2014, tedy ve lhůtě 12 týdnů po zaznamenání prvních škod dne 19. června 2014. Bulharské orgány předložily aktualizované informace dne 12. září 2014. Uznané odhadované celkové přímé škody způsobené přírodní katastrofou dosáhly 311,328 milionu EUR. Tato částka představovala 0,80 % bulharského HND a 134 % prahové hodnoty pro uvolnění pomoci, která v případě Bulharska v roce 2014 činila 232,502 milionu EUR (tj. 0,6 % HND na základě údajů z roku 2012). Tato katastrofa byla považována za „závažnou přírodní katastrofu“ a Komise dne 10. října 2014 rozhodla o uvolnění prostředků z fondu. Finanční příspěvek činil 10 542 110 EUR a vyplacen byl dne 8. dubna 2015. Posouzení čtyř žádostí obdržených v roce 2014 od Rumunska (jarní a letní povodně), Bulharska (letní povodně) a Itálie (podzimní povodně) mohlo být dokončeno až v roce 2015 a podrobnější informace o nich budou obsaženy ve výroční zprávě za rok 2015. 3.
FINANCOVÁNÍ Pokud jde o žádosti přijaté v roce 2014, rozpočtový orgán schválil poskytnutí finančního příspěvku u sedmi z nich.
7
Příslušný předběžný návrh opravného rozpočtu č. 4 na rozpočtový rok 2014 se týkal čtyř žádostí o pomoc z FSEU a byl dokončen dne 17. prosince 20144. Příslušný předběžný návrh opravného rozpočtu č. 6 na rozpočtový rok 2014 se týkal tří žádostí o pomoc z FSEU a byl dokončen rovněž dne 17. prosince 20145. Kromě toho byla dne 17. prosince 2014 z FSEU uvolněna částka ve výši 50 000 000 EUR v prostředcích na závazky a platby na vyplacení záloh (pouze pro členské státy a od roku 2015). Po převodu rozpočtových prostředků z roku 2014 do roku 2015 a po přijetí rozhodnutí o přiznání pomoci přijímajícím státům byly platby týkající se všech sedmi případů provedeny v březnu a v dubnu 2015. Finanční příspěvek z Fondu solidarity – rozpočet schválený v roce 2014 Přijímající stát
Katastrofa
Kategorie
Částka (v EUR)
Itálie
Povodně na Sardinii
regionální
16 310 467
Řecko
Zemětřesení v Řecku (Kefalonia)
regionální
3 683 320
Slovinsko
Kalamita spojená s tvorbou ledovky
závažná
18 388 478
Chorvatsko
Katastrofální mrazy a povodně
závažná
8 616 263
Srbsko
Povodně
závažná
60 224 605
Chorvatsko
Jarní záplavy
závažná
8 959 725
Bulharsko
Jarní záplavy
závažná
10 542 110 126 724 968
CELKEM
4.
MONITOROVÁNÍ V průběhu roku 2014 provedla Komise kontrolní návštěvy tří přijímajících států s cílem projednat zavedené prováděcí systémy a odpovědět na konkrétní otázky položené prováděcími orgány: –
4
5
návštěva ve Vídni (Rakousko) dne 12. června 2014 s cílem projednat dva případy týkající se finančního příspěvku ve výši 240 000 EUR obdrženého po povodních ve městě Lavamünd, k nimž došlo v listopadu 2012, a finančního příspěvku ve výši 21,662 milionu EUR obdrženého v souvislosti s povodněmi z května 2013 (v obou případech se jedná o katastrofy s uplatněním ustanovení o „sousední zemi“),
Předmětem opravného rozpočtu (OR) č. 4 na rok 2014 je uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na závazky ve výši 47,0 milionu EUR. Uvolnění prostředků je navrženo ve spojitosti s povodněmi v Itálii (na Sardinii) v listopadu 2013, zemětřesením v Řecku (na ostrově Kefalonia), kalamitami ve Slovinsku a v Chorvatsku spojenými s tvorbou ledovky, v případě Chorvatska navíc s následnými katastrofálními mrazy a povodněmi (přelom ledna a února 2014). Úř. věst. L 73 ze dne 17.3.2015. Předmětem opravného rozpočtu (OR) č. 6 na rok 2014 je uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU na závazky ve výši 79,7 milionu EUR. Uvolnění prostředků je navrženo ve spojitosti s povodněmi, k nimž došlo v květnu 2014 v Srbsku a Chorvatsku a v červnu 2014 v Bulharsku. Úř. věst. L 73 ze dne 17.3.2015.
8
–
návštěva v Berlíně (Německo) dne 23. června 2014 se týkala finančního příspěvku ve výši 360,454 milionu EUR, který byl obdržen po povodních, k nimž došlo v květnu 2013,
–
návštěva v Praze (Česká republika) dne 9. října 2014 se týkala finančního příspěvku ve výši 15,928 milionu EUR, který byl obdržen po povodni, k níž došlo v červnu 2013.
Všechny tři návštěvy poskytly přiměřenou míru jistoty, že příslušné orgány uskutečňují provádění a kontroly transparentním a řádným způsobem a v souladu s pravidly stanovenými nařízením o FSEU, příslušnými rozhodnutími o poskytnutí pomoci a prováděcími dohodami. Po obdržení závěrečných zpráv provede Komise další analýzy a případně přijme vhodná opatření. 5.
UZAVŘENÉ VĚCI Před revizí nařízení o FSEU stanovil čl. 8 odst. 2, že nejpozději do šesti měsíců po uplynutí lhůty jednoho roku ode dne výplaty finančního příspěvku předloží přijímající stát zprávu o použití finančního příspěvku („prováděcí zpráva“) s odůvodněním výdajů („zdůvodnění oprávněnosti“). Na konci tohoto postupu Komise ukončí pomoc prostřednictvím fondu. V souladu s tím byly v průběhu roku 2014 uzavřeny čtyři věci: 1)
Letní povodně v Rumunsku v roce 2005: finanční příspěvek z fondu činil 52,408 milionu EUR. Dne 4. března 2008 předložilo Rumunsko prováděcí zprávu. Intervence však mohla být ukončena až po uzavření auditního šetření provedeného Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) ve spolupráci s rumunským úřadem pro boj proti podvodům. V důsledku toho byly z Rumunska vráceny nezpůsobilé výdaje v celkové výši 634 697 EUR. Věc byla uzavřena dne 31. ledna 2014.
2)
Lesní požáry v Řecku v roce 2007: finanční příspěvek z fondu činil 89,769 milionu EUR. Prováděcí zprávu od Řecka obdržela Komise v dubnu 2010. Na základě interního auditu řeckých orgánů byly zjištěny nezpůsobilé vykázané výdaje ve výši 9 247 866 EUR. Kromě toho z posouzení Komise vyplynulo, že Řecko je nutno požádat o další informace týkající se zdůvodnění oprávněnosti. V návaznosti na to Komise zahájila postup zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek a Řecko vrátilo 9 250 528 EUR (včetně úroků). Věc byla uzavřena.
3)
Sesuvy bahna a půdy v Portugalsku v roce 2010: finanční příspěvek z fondu činil 31,256 milionu EUR. Komise obdržela od Portugalska prováděcí zprávu v říjnu roku 2012. Bylo nutné požádat Portugalsko o doplňující informace a Portugalsko své odpovědi zaslalo v září 2013, čímž umožnilo vyřešit všechny otevřené otázky týkající se zdůvodnění oprávněnosti. Věc byla uzavřena v květnu 2014.
4)
Jarní povodně v Chorvatsku v roce 2010: finanční příspěvek činil 3,826 milionu EUR. Komise obdržela prováděcí zprávu v březnu 2013. V návaznosti audit provedený Komisí, jehož výsledky byly kladné, uzavřela Komise intervenci v prosinci 2014.
V roce 2014 obdržela Komise rovněž tři nové prováděcí zprávy v souvislosti s katastrofami z roku 2011 a 2012: od Španělska v souvislosti se zemětřesením ve
9
městě Lorca v roce 2011; dvě od Itálie v souvislosti s povodněmi, jež zasáhly Ligurii a Toskánsko v roce 2011, a se zemětřesením v regionu Emilia-Romagna v roce 2012. Na konci období, na něž se vztahuje tato výroční zpráva, nebylo posouzení těchto prováděcích zpráv zatím dokončeno. 6.
NAŘÍZENÍ, KTERÝM SE MĚNÍ NAŘÍZENÍ RADY (ES) Č. 2012/2002 O ZŘÍZENÍ FONDU SOLIDARITY EVROPSKÉ UNIE V polovině roku 2013 předložila Komise legislativní návrh na změnu nařízení o FSEU6. Tento návrh zahrnuje zejména prvky zaměřené na zlepšení schopnosti fondu lépe reagovat na konkrétní situace, na zjednodušení jeho využívání pomocí přehlednějších kritérií, pokud jde o to, kdo může čerpat, zjednodušení stávajících pravidel tak, aby mohla být pomoc vyplácena rychleji než dříve, zavedení možnosti vyplácet zálohy, na přesnější vymezení toho, komu a na co je možné pomoc poskytnout, zejména v případě regionálních katastrof, a v neposlední řadě na strategie členských států pro prevenci katastrof a zvládání rizika, včetně plného provedení příslušných právních předpisů Unie upravujících prevenci rizika katastrof a jejich zvládání a včetně využívání dostupných finančních prostředků Unie na příslušné investice. Projednávání návrhu v Evropském parlamentu začalo koncem listopadu 2013 a v Radě pak v prosinci téhož roku za litevského předsednictví. Jednání skončila za řeckého předsednictví v roce 2014. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie7, vstoupilo v platnost dne 28. června 2014. Mezi hlavní výsledky patří: jasná definice oblasti intervence, jež ji omezuje pouze na přírodní katastrofy, s novým ustanovením týkajícím se sucha; prodloužení lhůty pro předložení žádosti z 10 na 12 týdnů; prodloužení lhůty pro provedení z 12 na 18 měsíců, jasná pravidla pro regionální katastrofy, podle nichž musí přímé škody přesahovat 1,5 % HND regionu (na úrovni NUTS 2). Pro nejvzdálenější regiony je práh stanoven na 1 % HND regionu. Od roku 2015 mají členské státy možnost požadovat zálohu ve výši 10 % předpokládané částky pomoci (se stropem ve výši 30 milionů EUR). Díky zkrácení administrativních postupů spojením rozhodnutí o poskytnutí pomoci a prováděcí dohody do jediného aktu mohou být finanční příspěvky z fondu vypláceny rychleji. Byla zavedena nová ustanovení zaměřená na provádění právních předpisů EU týkajících se prevence a řízení rizik s cílem podnítit členské státy, aby vynaložily úsilí na prevenci vzniku přírodních katastrof a zmírnění jejich následků.
6 7
COM(2013) 522 ze dne 25. července 2013. Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 143.
10
