EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 13.9.2016 COM(2016) 576 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o zárukách krytých souhrnným rozpočtem Situace k 31. prosinci 2015 {SWD(2016) 292 final}
CS
CS
Obsah 1.
ÚVOD
3
2.
OPERACE, NA NĚŽ BYLY POSKYTNUTY ZÁRUKY Z ROZPOČTU EU
3
3.
VÝVOJ OPERACÍ, NA NĚŽ BYLA POSKYTNUTA ZÁRUKA
5
3.1. Operace řízené přímo Komisí 1.3. Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM) 2.3. Nástroj na podporu platební bilance 3.3. Úvěry makrofinanční pomoci 4.3. Úvěry Euratomu
6 6 7 8 9
3.2.
9
4.
Vývoj financování EIB ve třetích zemích
RIZIKA KRYTÁ ROZPOČTEM EU
9
4.1.
Definice rizika
4.2.
Složení celkového rizika
10
4.3. Roční riziko kryté rozpočtem EU 4.3.1 Pohledávky u členských států 4.3.2. Pohledávky u třetích zemí
10 10 12
5.
9
AKTIVACE ZÁRUK A VÝVOJ ZÁRUČNÍHO FONDU
13
5.1. Aktivace záruk 1.3. Platby z peněžních zdrojů 2.3. Platby z rozpočtu EU 3.3. Žádosti o čerpání ze záručního fondu a inkasa
13 13 13 13
5.2.
14
Vývoj záručního fondu
2
1.
ÚVOD
Účelem této zprávy je zmapovat úvěrová rizika, jimž je vystaven rozpočet EU a která vyplývají ze záruk a půjček, jež jsou poskytovány přímo Evropskou unií, nebo nepřímo prostřednictvím záruk, které byly uděleny EIB na financování projektů mimo Unii. Tato zpráva je předkládána v souladu s článkem 149 finančního nařízení1, který Komisi ukládá, aby každoročně podávala Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zárukách poskytnutých z rozpočtu EU a z nich vyplývajících rizicích. Zpráva je rozčleněna takto: oddíl 2 uvádí hlavní prvky operací, na něž byla z rozpočtu EU poskytnuta záruka, a rovněž popisuje některé další mechanismy řízení krizí, které však pro rozpočet EU nepředstavují žádné riziko. Oddíl 3 představuje vývoj operací, na něž byla poskytnuta záruka. V oddílu 4 jsou pak popsána hlavní rizika krytá rozpočtem EU a oddíl 5 nastiňuje aktivaci záruk a vývoj Záručního fondu pro vnější vztahy (dále jen „ záruční fond“)2. Tuto zprávu doplňuje pracovní dokument útvarů Komise, který obsahuje podrobné tabulky a vysvětlující poznámky. V pracovním dokumentu je rovněž uvedena makroekonomická analýza zemí, které od EU obdržely úvěry a/nebo záruky a které tak představují hlavní část expozice záručního fondu vůči riziku. 2.
OPERACE, NA NĚŽ BYLY POSKYTNUTY ZÁRUKY Z ROZPOČTU EU
Rizika krytá rozpočtem EU jsou dána celou škálou úvěrových a záručních operací, které lze rozdělit do dvou kategorií: – úvěry k dosažení makroekonomických cílů, tzn. úvěry v rámci makrofinanční pomoci3, jež třetím zemím poskytuje Evropská unie, dále úvěry na podporu platební bilance4, jež jsou poskytovány členským státům nepoužívajícím euro, které se potýkají s obtížemi v oblasti platební bilance, a úvěry v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace (dále jen „EFSM“)5, jež mají pomoci všem členským státům, které čelí vážným ekonomickým finančním obtížím způsobeným výjimečnými okolnostmi, které tyto státy nemohly ovlivnit, nebo všem členským státům, kterým takové obtíže vážně hrozí, a jsou obvykle aktivovány souběžně s finanční podporou Mezinárodního měnového fondu (MMF); – úvěry k dosažení mikroekonomických cílů kryté zárukami EU6; zde se jedná o úvěry Euratomu, a zejména o financování operací v nečlenských státech v gesci Evropské investiční banky („EIB“) („financování EIB ve třetích zemích“). Financování ve třetích zemích ručené EIB, makrofinanční pomoc a úvěry Euratomu třetím zemím jsou od roku 1994 kryty Záručním fondem pro vnější vztahy. Naopak úvěry na podporu platební bilance, úvěry v rámci EFSM a úvěry Euratomu členským státům kryje přímo rozpočet EU. 1
2
3
4
5
6
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.). Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (kodifikované znění), „nařízení o záručním fondu“ (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10). Makrofinanční pomoc může mít i podobu grantů třetím zemím. Odkazy na právní základy jsou uvedeny v příloze k tabulce A2B pracovního dokumentu útvarů Komise. Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1). Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1). Odkazy na právní základy jsou uvedeny v příloze k tabulce č. A3 pracovního dokumentu útvarů Komise.
3
– Záruční fond pro vnější vztahy tento záruční fond kryje případy nesplácení úvěrů a záruky u úvěrů poskytnuté nečlenským státům nebo na projekty v nečlenských státech. Byl zřízen za účelem: – poskytování „likvidní rezervy“, aby se zabránilo tomu, že z rozpočtu EU budou prostředky čerpány pokaždé, kdy není zaručený úvěr splácen nebo kdy dojde k prodlení s jeho splácením a dále – vytvoření nástroje rozpočtové kázně, a to stanovením finančního rámce pro vypracování strategie EU v oblasti záruk, která bude upravovat úvěry poskytované Komisí a úvěry poskytované ze strany EIB třetím zemím7. Pokud se třetí země stane členským státem EU, nejsou jí poskytnuté úvěry již kryty záručním fondem a související úvěrové riziko musí nést přímo unijní rozpočet. Záruční fond je dotován z rozpočtu EU a jeho prostředky musí být udržovány v objemu, jenž odpovídá určitému procentu jím krytých nesplacených úvěrů a úvěrových záruk. Tato takzvaná cílová sazba v současné době činí 9 %8. Pokud zdroje záručního fondu nepostačují, poskytne nezbytné prostředky rozpočet EU. – Záruční fond Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) Záruka EU pokrývá finanční a investiční operace, které EIB schválí v rámci specializovaného nástroje pro infrastrukturu a inovace a které EIF schválí v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky. Část těchto operací je kryta zárukou EU, část probíhá na vlastní riziko skupiny EIB9. Jiné mechanismy řízení krizí, které nejsou kryty rozpočtem EU V rámci reakce na krizi bylo zavedeno několik dalších mechanismů, které však pro rozpočet EU nepředstavují žádné riziko: – úvěrový nástroj pro Řecko10 je financován formou bilaterálních úvěrů, které Řecku poskytují členské státy eurozóny. Centrálně jej spravuje Komise. – Evropský nástroj finanční stability (EFSF)11: EFSF zřídily členské státy eurozóny v červnu 2010 jako dočasný záchranný mechanismus pro poskytování finanční pomoci členským státům eurozóny v rámci makroekonomického ozdravného programu. Smlouva o trvalém záchranném mechanismu, Evropském mechanismu stability (EMS), vstoupila v platnost dne 27. září 2012. Od 1. července 2013 provádění aktuálních programů EFSF určených Řecku (spolu s MMF a některými členskými státy), jakož i Irsku a Portugalsku (spolu s MMF,
7
8
9 10
11
Ačkoli jsou rizika ve třetích zemích v konečném důsledku kryta rozpočtem EU, funguje záruční fond jako ochrana rozpočtu před rizikem nesplácení. Poslední výroční zprávu o činnosti záručního fondu a informace o jeho řízení uvádí dokument COM(2015) 343 final ze dne 16. července 2015 a k němu připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015) 163 final ze dne 20. srpna 2015). Zpráva za rok 2015 by měla být k dispozici nejpozději v červenci 2016 na stránkách http://eurlex.europa.eu/homepage.html. Souhrnnou zprávu o činnosti záručního fondu a o cílové sazbě jeho dotování obsahuje dokument COM(2014) 214 final ze dne 8. dubna 2014 a související pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2014) 129 final. Další informace o řízení záručního fondu EFSI, uvádí COM(2016) 353 final ze dne 31. května 2016. Informace o úvěrovému nástroji pro Řecko naleznete na stránce: http://ec.europa.eu/economy_finance/assistance_eu_ms/greek_loan_facility/index_en.htm. Informace o EFSF: http://www.efsf.europa.eu.
4
některými členskými státy a EU/EFSM)12 pokračuje, nicméně EFSF již není zapojen do nových finančních programů ani úvěrových smluv. – Evropský mechanismus stability (ESM)13: Mechanismus ESM je důležitou součástí celkové strategie EU zaměřené na ochranu finanční stability v eurozóně poskytováním finanční pomoci členským státům eurozóny, které mají finanční problémy nebo jimi jsou ohroženy. ESM je mezivládní organizace založená podle mezinárodního práva veřejného, která sídlí v Lucembursku a její efektivní úvěrová kapacita činí 500 000 milionů EUR. 3.
VÝVOJ OPERACÍ, NA NĚŽ BYLA POSKYTNUTA ZÁRUKA
Tento oddíl popisuje vývoj operací, na něž byla poskytnuta záruka, tedy operací řízených přímo Komisí a operací řízených EIB.
12 13
Úvěry poskytnuté v rámci EU/EFSM jsou kryty zárukami z rozpočtu EU. Informace o EMS: http://esm.europa.eu.
5
Tabulka č. 1: Celkové nesplacené částky kryté rozpočtem EU ke dni 31. prosince 2015 (v milionech EUR) Nesplacená jistina
Vzniklý úrok
Celkem
%
Členské státy* 283
1
284
0,3
Platební bilance
5 700
111
5 811
6,9
EIB
1 971
16
1 987
2,4
46 800
709
47 509
56,4
54 753
837
55 591
66,0
3 007
17
3 024
3,6
Euratom
17
<1
17
<0,1
EIB****
25 417
149
25 565
30,4
Třetí země – mezisoučet
28 441
166
28 606
34,0
Celkem
83 194
1 003
84 197
100
Euratom
EFSM Členské státy mezisoučet**
–
Třetí země*** Makrofinanční pomoc
*
Toto riziko je kryto přímo rozpočtem EU. Zahrnuje rovněž úvěry Euratomu a EIB poskytnuté zemím před jejich přistoupením k EU.
**
Tyto částky nezahrnují operace EFSI, přičemž ke dni vykazování bylo vyplaceno 202 milionů EUR.
*** Toto riziko kryté záručním fondem je omezeno na 19,45 miliardy EUR. **** Jsou zde zahrnuty úvěry EIB, které nesplatila Sýrie, a tudíž byly z nich plynoucí pohledávky postoupeny EU. (částka: 155 milionů EUR).
Podrobnější informace o těchto nesplacených částkách, zejména co se týče stropu, vyplacených částek nebo míry zajištění zárukou, jsou uvedeny v tabulkách A1, A2a, A2b a A3 pracovního dokumentu útvarů Komise. 3.1. Operace řízené přímo Komisí 1.3.
Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM)
Rada Ecofin ve svých závěrech přijatých na zasedání ve dnech 9. a 10. května 2010 stanovila objem prostředků pro tento mechanismus na 60 000 milionů EUR14. Členské státy eurozóny 14
Viz tisková zpráva o mimořádném zasedání Rady Ecofin 9. a 10. května 2010 (http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ecofin/114324.pdf).
6
byly navíc připraveny tyto zdroje v případě potřeby navýšit. V čl. 2 odst. 2 nařízení Rady č. 407/201015 omezuje dlužnou částka úvěrů nebo úvěrových linií, které lze poskytnout členským státům, rozpětím dostupným v rámci stropů vlastních zdrojů pro prostředky na platby. Na základě rozhodnutí Rady poskytnout finanční pomoc Unie Irsku16 (až do výše 22,5 mld. EUR) a Portugalsku17 (do výše 26 mld. EUR) bylo Irsku vyplaceno 22,5 mld. EUR a Portugalsku 24,3 mld. EUR (zbývajících 1,7 mld. EUR nebylo vyplaceno, jelikož o ně portugalská vláda nepožádala a mezitím uplynula lhůta pro jejich vyplacení). Vývoj v roce 2015 V dubnu 2013 se Euroskupina a Rada ECOFIN rozhodly navýšit maximální váženou průměrnou splatnost půjčky EFSM z 12,5 roku na 19,5 roku, což přijímajícím zemím umožňuje požádat o prodloužení splatnosti jednotlivých tranší půjčky do roku 2026. Komise dne 27. července 2015 obdržela žádost Irska o prodloužení splacení prvního úvěru EFSM ve výši 5 miliard EUR, který byl Irsku vyplacen v roce 2011 a byl splatný v prosinci 2015. Tento úvěr byl refinancován ve třech tranších se splatností v roce 2023 (2 miliardy EUR), 2029 (1 miliarda EUR) a 2035 (2 miliardy EUR). Kromě toho byl ve prospěch Řecka18 uvolněn překlenovací úvěr ve výši 7,16 mld. EUR, který byl Řecku dále zapůjčen na dobu jednoho měsíce od 20. července do 20. srpna 2015. Tato úvěr byl splacen v plné výši. Z původních celkových 60 miliard EUR bylo ke dni 31. prosince 2015 v EFSM k dispozici 13,2 mld. EUR, které byly v případě potřeby určeny na další pomoc státům eurozóny19. Vývoj po 31. prosinci 2015 Dne 11. ledna 2016 požádala také portugalská vláda o prodloužení druhého úvěru EFSM ve výši 4,75 mld. EUR, který byl vyplacen v roce 2011 a splatný byl v červnu 2016. Tento úvěr byl refinancován ve třech tranších se splatností v roce 2023 (1,5 mld. EUR), 2031 (2,25 mld. EUR) a 2036 (1 miliarda EUR). 2.3.
Nástroj na podporu platební bilance
Střednědobá finanční pomoc EU v rámci nástroje na podporu platební bilance byla opětovně aktivována v listopadu 2008 ve prospěch Maďarska a následně v lednu a květnu 2009 ve prospěch Lotyšska a Rumunska v celkové výši 14,6 mld. EUR. Jejím cílem bylo obnovit důvěru trhů v tyto země. Z této částky nebylo vyplaceno 1,2 mld. EUR, protože o ně nebylo požádáno a mezitím uplynula lhůta pro jejich vyplacení. Vývoj v roce 2015
15
16
17
18
19
Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1). Prováděcí rozhodnutí Rady 2011/77/EU ze dne 7. prosince 2011 o poskytnutí finanční pomoci Unie Irsku (Úř. věst. L 30, 4.2.2011, s. 348). Prováděcí rozhodnutí Rady 2011/344/EU ze dne 17. května 2011 o poskytnutí finanční pomoci Unie Portugalsku (Úř. věst. L 159, 17.6.2011, s. 88); viz též oprava tohoto rozhodnutí (Úř. věst. L 178, 10.7.2012, s. 15). Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2015/1181 ze dne 17. července 2015 o poskytnutí krátkodobé finanční pomoci Unie Řecku (Úř. věst. L 192, 18.7.2015, s. 15). Další informace o EFSM uvádí také zpráva Komise o výpůjčních a úvěrových operacích Evropské unie v roce 2014, COM(2015) 327 final. Zpráva za rok 2015 by měla být k dispozici nejpozději v červenci 2016 na stránkách http://eur-lex.europa.eu/homepage.html.
7
Lotyšsko splatilo 1,2 mld. EUR a Rumunsko1,5 mld. EUR. Pokud jde o Rumunsko, Rada dne 22. října 2013 rozhodla poskytnout Rumunsku druhou preventivní střednědobou finanční pomoc20 ve výši maximálně 2 miliard EUR ve formě úvěru s průměrnou dobou splatnosti nejvýše 8 let. Tento nástroj nebyl použit a lhůta pro žádost o tyto finanční prostředky skončila dne 30. září 2015. Celkový strop nástroje na podporu platební bilance činí 50 mld. EUR. Z tohoto objemu zůstávalo k 31. prosinci 2015 k dispozici 44,3 mld. EUR, které lze v případě potřeby uvolnit. Nesplacená výše úvěrů v rámci nástroje na podporu platební bilance se v roce 2015 snížila z 8,4 mld. EUR na 5,7 mld. EUR. Vývoj po 31. prosinci 2015 Maďarsko splatilo poslední tranši své půjčky ve výši 1,5 mld. EUR v dubnu 2016. 3.3.
Úvěry makrofinanční pomoci
Rozhodnutí o makrofinanční pomoci obecně přijímají Evropský parlament a Rada (článek 212 SFEU). Rada však může přijmout rozhodnutí na základě návrhu Komise, pokud situace ve třetí zemi vyžaduje naléhavou finanční pomoc (článek 213 SFEU). Tento postup byl využit v případě druhého balíčku makrofinanční pomoci pro Ukrajinu v roce 2014. Vývoj v roce 2015 Dne 15. dubna 2015 rozhodly Evropský parlament a Rada poskytnout ve formě úvěrů makrofinanční pomoc Ukrajině21 v maximální výši 1,8 mld. EUR. První tranše ve výši 600 milionů EUR byla vyplacena v červenci. V dubnu 2015 bylo Ukrajině vyplaceno 250 milionů EUR zbývajících v prvním programu pomoci Ukrajině, který byl schválen v roce 201022. Zároveň byla Gruzii vyplacena první tranše ve výši 10 milionů EUR (ze schválených 23 milionů EUR). Úvěry makrofinanční pomoci pro Jordánsko (schváleno bylo 180 milionů EUR) byly v roce 2015 vyplaceny v plné výši – první tranše ve výši 100 milionů EUR v únoru, druhá a poslední ve výši 80 milionů EUR v říjnu. V roce 2015 byly vyplaceny první dvě tranše úvěru pro Tunisko23 (schváleno bylo 300 milionů EUR) – první tranše ve výši 100 milionů EUR v květnu a druhá tranše ve výši 100 milionů EUR v prosinci. Přijímající země splatily 67 milionů EUR (Bosna a Hercegovina 4 miliony EUR, Bývalá jugoslávská republika Makedonie 10 milionů EUR, Černá Hora 1 milion EUR a Srbsko 52 milionů EUR).
20
21
22
23
Rozhodnutí Rady 2013/531/EU ze dne 22. října 2013, kterým se Rumunsku poskytuje preventivní střednědobá finanční pomoc Evropské unie (Úř. věst. L 286, 29.10.2013, s. 1). Rozhodnutí (EU) 2015/601 ze dne 15. dubna 2015, kterým se Ukrajině poskytuje makrofinanční pomoc (Úř. věst. L 100, 17.4.2015, s.1). Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 388/2010/EU ze dne 7. července 2010 o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině (Úř. věst. L 179, 14.7.2010, s. 1). Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 534/2014/EU ze dne 15. května 2014 o poskytnutí makrofinanční pomoci Tuniské republice (Úř. věst. L 151, 21.5.2014, s. 9).
8
Nesplacená výše úvěrů v rámci makrofinanční pomoci se v období od 31. prosince 2014 do 31. prosince 2015 zvýšila z 1 828,6 milionu EUR na 3 006,6 milionu EUR. 73,5 % veškerých nesplacených úvěrů makrofinanční pomoci představují úvěry pro Ukrajinu. Vývoj po 31. prosinci 2015 První tranše půjčky (10 milionů EUR z 15 schválených milionů EUR) byla Kyrgyzské republice24 vyplacena v dubnu 2016. 4.3.
Úvěry Euratomu
Úvěry Euratomu členským státům nebo některým způsobilým nečlenským zemím (Ruské federaci, Arménii a Ukrajině) nesmějí překročit 4 000 milionů EUR; z této částky bylo vyplaceno již zhruba 85 %. Úvěr pro Ukrajinu ve výši 300 milionů EUR, který je určen na zlepšení bezpečnosti stávajících jaderných zařízení, byl podepsán dne 7. srpna 2013. Tyto úvěry jsou rovněž kryty zárukami třetích stran, které pokrývají 100 % částky splatné na konci roku. Schváleny byly 4 miliardy EUR, z nichž může být na nové projekty použito ještě 326 milionů EUR. Vývoj v roce 2015 Podle posouzení Komise byly všechny podmínky nezbytné pro poskytnutí úvěru uspokojivě splněny. Rozhodnutí o půjčce první tranše ve výši 100 milionů EUR bylo přijato dne 27. května 2015, nicméně z důvodu zpoždění při provádění plateb nebyly dosud vyplaceny žádné částky. V roce 2015 nebyly vyplaceny žádné prostředky. Bulharsko splatilo 22,6 mil. EUR, Rumunsko 19 mil. EUR a Ukrajina ekvivalent 6,9 mil. EUR. 3.2. Vývoj financování EIB ve třetích zemích Vývoj v roce 2015 V rámci obecného mandátu EIB na období let 2014–2020 bylo podepsáno financování v celkové výši 6,920 mld. EUR, z nichž bylo k tomuto datu vyplaceno 525 milionů EUR (viz tabulka A5 pracovního dokumentu útvarů Komise). Více informací o zemích, na něž se vztahuje mandát EIB, obsahují tabulky A1 a A2 pracovního dokumentu útvarů Komise. Údaje k mandátu EIB ve třetích zemích za předchozí období podává tabulka A3 pracovního dokumentu útvarů Komise. Syrská vláda nesplácela úroky a úvěry ani v roce 2015. Na pokrytí těchto nesplacených částek čerpala EIB prostředky ze záručního fondu (viz odstavec 5.1.3 níže). Tabulka 1 uvádí částky nesplacené ke dni 31. prosince v rámci finančních nástrojů uvedených v tomto oddíle. 4.
RIZIKA KRYTÁ ROZPOČTEM EU 4.1. Definice rizika
Riziko, jemuž je rozpočet EU vystaven, vyplývá z objemu nesplacené jistiny a úroků u operací, na něž byla poskytnuta záruka.
24
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1025/2013/EU ze dne 22. října 2013 o poskytnutí makrofinanční pomoci Kyrgyzské republice (Úř. věst. L 283, 25.10.2013, s. 1).
9
Pro účely této zprávy se pro ocenění rizik, jimž je rozpočet EU (přímo nebo nepřímo prostřednictvím fondu) vystaven, používají dvě metody: – „krytí celkového rizika“ – tato metoda je založena na součtu celkové částky nesplacené jistiny u dotčených operací k danému datu včetně vzniklého úroku25, – „roční riziko, jemuž je rozpočet EU vystaven“ tento rozpočtový přístup vychází z výpočtu maximálního objemu ročních splatných plateb, které by EU musela v rozpočtovém roce uhradit za předpokladu, že by nebyly spláceny žádné zaručené úvěry26. 4.2. Složení celkového rizika Až do roku 2010 vyplývalo největší riziko, pokud jde o celkové zaručené nesplacené částky, hlavně z úvěrů poskytnutých třetím zemím. Od roku 2011 výrazně zatěžuje veřejné finance členských států finanční krize. EU proto navýšila své financování, aby pokryla vyšší potřeby veřejného financování v členských státech. Tento vývoj vedl ke změně složení rizika. K 31. prosinci 2015 se 66 % celkových nesplacených částek27 týkalo výpůjčních operací souvisejících s úvěry poskytnutými členským státům, které jsou přímo kryty rozpočtem EU (ve srovnání s 45 % ke dni 31. prosince 2010). 4.3. Roční riziko kryté rozpočtem EU Při zohlednění úvěrů nesplacených ke dni 31. prosince 2015 (viz tabulka 1) činí maximální částka, kterou by EU musela vyplatit v průběhu roku 2016 (přímo a prostřednictvím záručního fondu) – za předpokladu, že by nebyly spláceny žádné ze zaručených úvěrů – 10 718,5 mil. EUR. Tato částka představuje objem jistiny a úroků ze zaručených úvěrů, jejichž splatnost nastává během roku 2016, za předpokladu, že nesplácené úvěry nejsou splatné v předstihu (podrobnosti uvádí tabulka A4 v pracovním dokumentu útvarů Komise). Pohledávky u členských států
4.3.1
V roce 2016 činí maximální roční riziko, které pro EU vyplývá z výpůjček členským státům 8 160 milionů EUR (zhruba 76 % celkového ročního rizika). Toto riziko se týká: a) úvěrů EIB a/nebo Euratomu, které byly členským státům poskytnuty přistoupením k EU,
před jejich
b) úvěrů poskytnutých v rámci podpory platební bilance a c) úvěrů poskytnutých v rámci EFSM. Tabulka 2: Pořadí členských států podle ročního rizika, jemuž je rozpočet EU vystaven v roce 2016 (v mil. EUR) Pořadí
25 26
27
Země
Úvěry
Maximální roční riziko
Podíl země na ročním riziku v souvislosti s členskými státy
Podíl země na ročním riziku v souvislosti s členskými a nečlenskými státy
Viz tabulka 1 v této zprávě. Pro účely tohoto výpočtu se předpokládá, že uvedené nesplácené úvěry nejsou splatné v předstihu, tzn. berou se v úvahu pouze splatné částky (viz tabulky 2 a 3 v této zprávě a tabulka A4 v pracovním dokumentu útvarů Komise). Viz tabulka 1.
10
1
Portugalsko
c)
5 434,13
66,6 %
50,7 %
2
Maďarsko
a) + b)
1 558,78
19,1 %
14,5 %
3
Irsko
c)
609,39
7,5 %
5,7 %
4
Rumunsko
a) + b)
314,19
3,9 %
2,9 %
5
Bulharsko
a)
83,24
1,0 %
0,8 %
6
Česká republika
a)
43,66
0,5 %
0,4 %
7
Chorvatsko
a)
38,88
0,5 %
0,4 %
8
Polsko
a)
29,36
0,4 %
0,3 %
9
Lotyšsko
a) + b)
27,10
0,3 %
0,3 %
10
Slovenská republika
a)
14,66
0,2 %
0,1 %
11
Litva
a)
4,60
0,1 %
< 0,1%
12
Slovinsko
a)
2,09
< 0,1%
< 0,1%
8 160,1
100 %
76,1 %
Celkem
11
4.3.2.
Pohledávky u třetích zemí
V roce 2016 činí maximální roční riziko, které pro EU vyplývá z výpůjček třetím zemím 2 258,4 mil. EUR (24 % celkového ročního rizika). Riziko související se třetími zeměmi vyplývá z úvěrů poskytnutých EIB a/nebo Euratomem a/nebo z úvěrů poskytnutých v rámci makrofinanční pomoci (podrobnosti jsou obsaženy v tabulce A2b pracovního dokumentu útvarů Komise). Fond kryje zaručené úvěry poskytnuté třetím zemím se splatností rozloženou až do roku 2042. Prvních deset zemí (ze čtyřiceti tří) je seřazeno níže podle částek splatných v roce 2016. Připadá na ně 2 069 milionů EUR, tj. 81 % ročního rizika vyplývajícího pro záruční fond v souvislosti se třetími zeměmi. Analýza hospodářské situace těchto zemí a komentář k ní jsou obsaženy v bodě 3 pracovního dokumentu útvarů Komise. Tabulky k jednotlivým zemím uvádějí též posouzení úvěruschopnosti podle ratingových agentur. Tabulka 3: Pořadí deseti největších dlužníků ze třetích zemí podle ročního rizika pro rozpočet EU v roce 2016 (v mil. EUR) Pořadí
Země
Maximální roční riziko
Podíl země v rámci ročního rizika třetích zemí
Podíl země na ročním riziku (v souvislosti s členskými a nečlenskými státy)
1
Turecko
554,91
21,7 %
5,2 %
2
Brazílie
285,13
11,1 %
2,7 %
3
Tunisko
278,87
10,9 %
2,6 %
4
Egypt
230,85
9,0 %
2,2 %
5
Maroko
217,61
8,5 %
2,0 %
6
Srbsko
203,75
8,0 %
1,9 %
7
Jižní Afrika
89,52
3,5 %
0,8 %
8
Libanon
88,62
3,5 %
0,8 %
9
Bosna a Hercegovina
60,05
2,3 %
0,6 %
10
Sýrie
56,54
2,2 %
0,5 %
2 068,85
80,7 %
19,3 %
Těchto 10 zemí celkem
12
5.
AKTIVACE ZÁRUK A VÝVOJ ZÁRUČNÍHO FONDU 5.1. Aktivace záruk
1.3.
Platby z peněžních zdrojů
Je-li dlužník v prodlení s úhradou úvěru poskytnutého ze strany EU, čerpá Komise ze svých peněžních prostředků, aby zabránila prodlení s úhradou a vzniku nákladů při obsluze svých výpůjčních operací28. K tomu v roce 2015 nedošlo. 2.3.
Platby z rozpočtu EU
Pokud by došlo k nesplácení, bylo by třeba pokrýt tento schodek z rozpočtu EU. Jelikož v roce 2015 k žádnému případu nesplácení ze strany členských států nedošlo, nebylo požádáno o žádné prostředky. 3.3.
Žádosti o čerpání ze záručního fondu a inkasa
Pokud je příjemce ze třetí země, kterému EU poskytla nebo zaručila úvěr, v prodlení se splácením, jsou na pokrytí tohoto výpadku čerpány prostředky z fondu, a to do tří měsíců od podání žádosti o platbu29. Syrská vláda přestala od prosince 2011 hradit část plateb úroků a splátek úvěrů dlužných EIB. Vzhledem k tomu, že oficiální žádosti o platbu byly neúspěšné, začala EIB v květnu 2012 čerpat prostředky ze záručního fondu. Vývoj čerpání z fondu v souvislosti s nesplácenými úvěry v Sýrii je uveden v tabulce 4. Částky, o jejichž čerpání žádá EIB, se z účtu záručního fondu odepisují po jejich schválení útvary Komise. Provede-li EU platbu v rámci záruky EU, přecházejí na ni související práva a opravné prostředky EIB. Pohledávky, jež na EU přejdou, však jménem EU vymáhá EIB.
28
29
Viz článek 12 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (Úř. věst. L 130, 31.5.2000, s. 1). Od svého zřízení v roce 1994 až do data uzávěrky této zprávy byl záruční fond využit ke krytí kumulativní částky ve výši 705 milionů EUR. Celkem bylo zpět získáno 579 milionů EUR (tuto částku tvoří výše splacené jistiny a úroků plus sankční úroky z prodlení a realizované kurzové zisky a ztráty). Více podrobností uvádí oddíl 2.4.2 pracovního dokumentu útvarů Komise.
13
Tabulka 4: Čerpání ze záručního fondu z titulu nesplácených úvěrů v Sýrii (v mil. EUR) Rok
Počet proplacených žádostí
Výše dlužných splátek
2012
2
24,02
nepoužije se
2,15
21,87
2013
8
59,27
1,36
0
60,63
2014
8
58,68
1,54
0
60,23
2015
8
58,66
1,50
0
60,16
Celkem
26
200,64
4,40
2,15
202,89
Penále a naběhlé úroky (1)
Inkasovaná částka
Celkem
(1) Úhradu penále a vzniklých úroků požaduje EIB až v rámci druhé žádosti o úhradu jednotlivých úvěrů. Tyto částky nabíhají ode dne, kdy nastalo prodlení s úhradou, až do dne úhrady ze záručního fondu.
K 31. prosinci 2015 dosahuje celková nesplacená jistina zaručených úvěrů poskytnutých Sýrii 554 milionů EUR30, přičemž poslední úvěr je splatný v roce 2030. Vývoj po 31. prosinci 2015 Do konce roku 2015 byly předloženy tři další žádosti, které mají být uhrazeny v roce 2016, přičemž v lednu 2016 byla předložena další žádost – celkem bylo požádáno o 29,90 mil. EUR. 5.2. Vývoj záručního fondu V souladu s nařízením o záručním fondu musí dotace fondu dosáhnout přiměřené výše (cílové částky) stanovené ve výši 9 % celkových kapitálových závazků vyplývajících z každé operace a navýšených o vzniklé úroky. K zajištění toho, aby byla cílová částka dosažena, je zaveden dotační mechanismus. Na základě dotačního mechanismu bylo z rozpočtu EU v únoru 2015 do fondu vyplaceno 144,4 mil. EUR a v únoru 2016 dalších 257,12 mil. EUR. K 31. prosinci 2015 činila čistá aktiva31 tohoto fondu 2 320,06 mil. EUR. Poměr mezi čistými aktivy a nesplacenými kapitálovými závazky32 (28 312,24 mil. EUR) ve smyslu nařízení o záručním fondu byl nižší než uvedená cílová částka. Předběžný rozpočet EU na rok 2017 proto počítá s dotací ve prospěch záručního fondu ve výši 228,04 mil. EUR. Ke dni 31. prosince 2015 evidoval záruční fond nevyřízené pohledávky ve výši 202,89 mil. EUR, jež jsou předmětem inkasa. V souladu s poslední souhrnnou zprávou33 by měl být proveden přezkum, jehož účelem je posoudit hlavní parametry záručního fondu, především cílovou sazbu, a to zároveň s přezkumem v polovině období mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím. Záruční 30 31 32 33
Do této částky je již započteno 200,64 mil. EUR, o něž požádala EIB a které zaplatila Komise. Celková aktiva záručního fondu po odečtení kumulovaných závazků (poplatků EIB a poplatků za audit). Včetně naběhlých úroků. Viz poznámka pod čarou 8.
14
fond v současnosti hodnotí externí dodavatel, který posuzuje rizikový profil fondu a jeho účinnost, pokud jde o vývoj financování ve prospěch třetích zemí, které záruční fond kryje, a související rizika. Výsledky se očekávají v září 2016.
15
