EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 27.4.2010 KOM(2010) 185 v konečném znění
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o fungování interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení
CS
CS
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o fungování interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení
1.
ÚVOD
Interinstitucionální dohoda o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (dále jen „interinstitucionální dohoda“) je politickou dohodou mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Tato dohoda obsahuje mnoho ustanovení a zásad, jež se ukázaly jako užitečné, a dokonce nezbytné k zajištění rozpočtové kázně a bezproblémových rozpočtových procesů. Interinstitucionální dohoda se dotýká mnoha aspektů plánování, přípravy, plnění a kontroly rozpočtu. Stávající interinstitucionální dohoda byla přijata dne 17. května 20061 na základě dohody, jíž bylo dosaženo na zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 15. a 16. prosince 2005, a následných změn dohodnutých později s Evropským parlamentem. Tato dohoda představuje nejnovější milník v dlouhé historii (více než 50 let) diskusí o rozpočtu mezi evropskými orgány. Od roku 1988 byly postupně uzavřeny čtyři interinstitucionální dohody: Delorsův balíček I (19881992) a Delorsův balíček II (19931999), Agenda 2000 (20002006) a stávající balíček na období 2007– 2013. Společně tyto dohody zajistily, že byl rozpočet v posledních 20 letech přijímán bez problémů a včas. Tato zpráva představuje důkladné ověření fungování stávající interinstitucionální dohody v souladu s prohlášením č. 1 k interinstitucionální dohodě, v němž se uvádí, že k bodu 7 interinstitucionální dohody vypracuje Komise zprávu o fungování interinstitucionální dohody a „v případě potřeby předloží příslušné návrhy“. Níže uvedená analýza sleduje v podstatě strukturu interinstitucionální dohody. Zaměřuje se nejprve na postupy provádění víceletého finančního rámce (dále jen „VFR“), zejména úpravy a revize, a na pružnost (rozpětí a nástroje pružnosti). Poté hodnotí ustanovení týkající se spolupráce orgánů během rozpočtového procesu. Závěrem jsou přezkoumávány záležitosti související s řádným finančním řízením finančních prostředků EU (prohlášení o věrohodnosti, finanční plán a nové finanční nástroje). Zpráva si nedělá nárok na to, být vyčerpávající. Není v ní přezkoumána řada důležitých otázek souvisejících se spoluprací mezi orgány. A mnoho důležitých aspektů rozpočtové reformy je přenecháno „komplexnímu hloubkovému přezkumu“ rozpočtu EU podle prohlášení č. 3 interinstitucionální dohody. Obdobně Lisabonská smlouva zavádí nebo klade nový důraz na mnoho oblastí politiky, jež mohou z dlouhodobějšího hlediska vyžadovat odpovídající změny rozpočtu. Nejdříve však bude nezbytné vypracovat nové právní akty a pečlivě posoudit jejich možný finanční dopad.
1
CS
Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 139, 14.6.2006).
2
CS
Závěrem je nutno zmínit, že Komise v souladu s čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie předložila návrhy nařízení, kterými se stanoví víceletý finanční rámec2. Nařízení o víceletém finančním rámci spolu s novou navrhovanou interinstitucionální dohodou o spolupráci v rozpočtových záležitostech3 a některá ustanovení finančního nařízení4 společně nahradí stávající interinstitucionální dohodu. 2.
ANALÝZA PROVÁDĚNÍ POSTUPŮ SOUVISEJÍCÍCH S VFR
VFR spolu s ostatními ustanoveními interinstitucionální dohody zajišťuje • rozpočtovou kázeň: roční rozpočtový proces musí dodržet stropy VFR; • bezproblémový rozpočtový proces a účinnou spolupráci mezi orgány díky různým procedurálním pravidlům dohodnutým v interinstitucionální dohodě. Je důležité zdůraznit, že od roku 1988 byly všechny rozpočty přijaty včas; • větší předvídatelnost, pokud jde o vývoj výdajů EU. Užitečnost VFR byla potvrzena vložením ustanovení čl. 312 odst. 1 do Smlouvy o fungování Evropské unie, v němž se uvádí, že „roční rozpočet Unie je v souladu s víceletým finančním rámcem“. 2.1.
Postupy pro úpravu víceletého finančního rámce
2.1.1.
Každoroční technická úprava
Bod 16 interinstitucionální dohody stanoví každoroční technickou úpravu v předstihu před rozpočtovým procesem pro rok n+1. To zahrnuje zejména přecenění stropů a celkových částek závazků a položek plateb v cenách roku n+15. Za tímto účelem se používá pevně stanovený deflátor ve výši 2 % ročně, a nikoli cenový deflátor HDP, jak tomu částečně bylo u předchozích VFR. To poskytuje jednoznačnou výhodu, pokud jde o transparentnost, jelikož po celou dobu platnosti finančního rámce jsou známy stropy v reálném i nominálním vyjádření. To zase usnadňuje dlouhodobé finanční plánování a poskytuje všem zúčastněným stranám podílejícím se na rozpočtovém procesu větší jistotu. Zdá se, že výhody stávajícího systému převáží nevyhnutelný kladný nebo záporný rozdíl mezi stropy a celkovými částkami položek získanými při použití pevně stanoveného deflátoru a částkami, jež by byly získány při použití zjištěného cenového deflátoru HDP. V roce 2007 by při použití zjištěného cenového deflátoru byly stropy o 1,7 % vyšší. V roce 2008 tento rozdíl zmizel. V roce 2009 se zdá, že rozdíl je důsledkem hospodářské recese: index deflátoru používající pevně stanovený deflátor činil 110,4 (základní rok 2004 = 100), zatímco index deflátoru používající zjištěný cenový deflátor HDP činil 106,7.
2 3 4 5
CS
KOM(2010) 72. KOM(2010) 73. KOM(2010) 71. Stejná ustanovení jsou zachována v předloze nařízení o VFR (článek 4).
3
CS
2007
2008
2009
a) Pevně stanovený deflátor používaný pro technické úpravy
2,0 %
2,0 %
2,0%
b) Souhrnný index s použitím deflátoru ve výši 2 % (2004=100)
106,1
108,2
110,4
c) Cenový deflátor HDP (prognóza ECFIN z podzimu 2009)
2,9 %
0,4 %
–1,3%
d) Souhrnný index s použitím skutečného deflátoru (2004=100)
107,8
108,2
106,7
1,7
0,0
–3,7
e) Souhrnný rozdíl (d)-(b)
2.1.2.
Úprava částek přidělených z fondů politiky soudržnosti
Bod 17 interinstitucionální dohody umožňuje technickou úpravu pro rok 2011, je-li zjištěno, že se souhrnný HDP členského státu v období 2007–2009 odchyluje o více než +/– 5 % od souhrnného HDP předpokládaného při vypracování interinstitucionální dohody. V tomto případě Komise upraví výši částek přidělených z fondů pro podporu soudržnosti dotčeným členským státům v daném období. Posouzení odchylky HDP a odpovídající úpravu provedla Komise jako součást technické úpravy pro rok 2011 předložené v dubnu 20106. 2.1.3.
Úprava celkového stropu položek plateb
Podle bodu 18 interinstitucionální dohody Komise ověřuje každoročně celkový strop položek plateb, který byl stanoven při vypracování finančního rámce, z hlediska provádění, aby zajistila řádný vývoj vzhledem k položkám závazků7. V průběhu prvních let programového období byla skutečná výše položek plateb podstatně nižší než stropy, což by mohlo vést ke snaze o dostižení s vyššími úrovněmi plateb oproti předpokladům v nadcházejících letech. Na základě stávajícího posouzení úrovně položek plateb do roku 2013 je však úprava stávajícího stropu plateb předčasná. Komise bude nadále pečlivě sledovat vývoj situace a upřesňovat své odhady plateb pro strukturální operace a všechny ostatní okruhy. Pokud jde o prostředky na platby po roce 2013, Komise provede v roce 2010 aktualizaci prognóz v souladu s bodem 19 interinstitucionální dohody v podobě nového „výkazu“ č. 11, jak bylo uvedeno dne 28. dubna 2004. 2.1.4.
Úprava s ohledem na provádění strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, Fondu pro rozvoj venkova a Evropského fondu pro rybolov (ERF)
V bodě 48 interinstitucionální dohody je stanoveno, že budou-li nová pravidla nebo programy upravující strukturální fondy, Fond soudržnosti, Fond pro rozvoj venkova a Evropský fond pro rybolov (ERF) přijaty až po 1. lednu 2007, zavazují se obě složky rozpočtového orgánu, že na návrh Komise povolí přenos přidělených částek nevyužitých v roce 2007 do následujících let i nad příslušné stropy výdajů.
6 7
CS
KOM(2010)160. Stejná ustanovení jsou zachována v předloze nařízení o VFR (článek 6).
4
CS
V roce 2007 nebyly provedeny prostředky na závazky v celkové výši 2034 milionů EUR a nebyly přeneseny do roku 2008. To pro rok 2007 odpovídá prostředkům pro 45 operačních programů, jež nebylo možno v roce 2007 přijmout, zejména kvůli prodlevám při jejich předkládání Komisi. Podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2008/3718 ze dne 29. dubna 2008 byla provedena změna plánu a úprava okruhu 1b a okruhu 2: (v běžných cenách, v milionech EUR) 2008
2009
2010
2011
2012
2013
Okruh 1b
378
0
0
24
24
0
Okruh 2
394
387
387
147
147
147
Lepší příprava ze strany Komise znamenala, že tato částka byla mnohem nižší než částka ve výši 6 152,3 milionu EUR, jež byla přeprogramována v roce 20019. Hlavní závěry týkající se postupů pro úpravu VFR Zdá se, že postupy pro úpravu VFR fungují dobře. Výhody spočívající v používání pevně stanoveného deflátoru (bod 16) převažují nad omezeným průměrným rozdílem při použití zjištěného cenového deflátoru HDP. Úprava celkového stropu položek plateb (bod 18) nebyla dosud nutná, je však vhodné další podrobné sledování. Úprava s ohledem na provádění (bod 48) probíhala bez problémů a dotyčné částky byly mnohem nižší než v roce 2001. 2.2.
Pružnost ve víceletém finančním rámci
2.2.1.
Analýza rozpětí
Okruh 1a zahrnuje priority s bezprostředním významem pro obnovenou lisabonskou agendu pro růst a zaměstnanost. Tento okruh zahrnuje rovněž nejvyšší počet různých politik EU a kvůli vyvíjejícímu se kontextu globálních problémů je pravidelně pod tlakem. Financování programu Galileo, Evropského inovačního a technologického institutu a projektů v oblasti energetiky v rámci plánu evropské hospodářské obnovy si vyžádalo opakované revize stropů (viz kapitola 2.3.1.). Prostředky pro novější rozhodnutí nebo návrhy týkající se například dalšího financování za účelem vyřazení jaderné elektrárny Kozloduj (Bulharsko) z provozu, zřízení nových orgánů finančního dozoru, evropského nástroje mikrofinancování a zahájení provozní fáze Evropského programu pozorování země (GMES) již byly na základě návrhu Komise zahrnuty do aktualizovaného finančního plánu. V souladu s tím se snížila dostupná rozpětí a možnosti reagovat na budoucí události, přičemž v roce 2011 zbývá odhadované rozpětí pouze ve výši 50,1 milionu EUR, v roce 2012 ve výši 34,6 milionu EUR a v roce 2013 ve výši 47,8 milionu EUR. Očekává se, že se během příštích tří let objeví nové dodatečné potřeby, například v souvislosti s ITER. 8 9
CS
Úř. věst. L 128, 16.5.2008, s. 8. Viz rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2001/692/ES ze dne 3. května 2001, přijaté podle bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999.
5
CS
Odhadované dodatečné prostředky na závazky pro ITER, jež mají být stanoveny v rozpočtu EU podle současného VFR, mohou výrazně přesahovat jednu miliardu eur. Potřebu prostředků na platby je nutno posoudit na základě harmonogramu, jenž se v současnosti projednává, očekává se však, že k platbám dojde převážně až po roce 2013. Otázka rozpětí není až tak důležitá u okruhu 1b, jelikož podle bodu 13 interinstitucionální dohody nejsou orgány povinny zachovat v rámci tohoto okruhu jakékoli rozpětí, tj. tento strop představuje cíl pro výdaje. U okruhu 2 je situace poněkud jiná. Na zasedání Evropské rady v Bruselu v říjnu 2002 se čelní představitelé EU dohodli na stropech výdajů pro první pilíř SZP na úrovni roku 2006 s ročním nárůstem od roku 2007 do roku 2013 o 1 % v běžných cenách. Následná reforma SZP z roku 2003 zavedla mechanismus finanční kázně s cílem zajistit, aby v žádném roce nebyly překročeny částky určené na financování SZP. V praxi tato situace nenastala a v průběhu rozpočtových let 2007 až 2009 ponechalo plnění rozpočtu v rámci stropu okruhu 2 značná rozpětí. Tato rozpětí jsou proto zdrojem pružnosti: nárůst v jiných okruzích byl vyrovnán snížením v okruhu 2, což umožnilo, aby celkový VFR zůstal beze změn. V nadcházejících letech se však tato rozpětí sníží, zejména s ohledem na pokračující zavádění přímých podpor v nových členských státech. V současnosti zůstává v rozpočtu na rok 2010 rozpětí ve výši 456 milionů EUR, jež může být dostupné ke konci roku. Nenastanou-li velmi příznivé tržní podmínky, není pravděpodobné, že by částky dostupné v rozpočtu na období 2011–2013 zůstaly v mezích dílčího stropu pro první pilíř SZP, zejména nikoli předem kvůli povinnosti zachovat rozpětí ve výši nejméně 300 milionů EUR s cílem zamezit použití mechanismu finanční kázně. Pokud jde o okruhy 3, od roku 2007 do roku 2009 byl vývoj výdajů zvládán v mezích stávajících stropů bez větších problémů. U dílčího okruhu 3a Svoboda, bezpečnost a právo to bylo možné díky relativně prudkému zvýšení stropu výdajů, který se mezi roky 2007 a 2013 zvýšil 2,5krát. U okruhu 3b Občanství je na druhou stranu situace napjatější vzhledem k poměrně stálému stropu, což se promítá do velmi těsných rozpětí ke konci období. Opakující se mezinárodní krize a mimořádné situace vedou u okruhu 4 pravidelně k nedostatečným rozpětím a problémům, pokud jde o pružnost. Problémy v této oblasti jsou obzvláště naléhavé kvůli nestálé povaze vnějších událostí, například náhlým konfliktům a přírodním pohromám, jako je nedávné zemětřesení na Haiti, v Chile nebo Turecku. Ačkoliv se v průběhu ročního rozpočtového procesu dosud dařilo dodatečné potřeby uspokojovat využíváním různých nástrojů pružnosti, prodlužovaná jednání například o potravinovém nástroji jednoznačně ukázala meze mechanismů pružnosti obsažených v interinstitucionální dohodě. Mimoto, stávající důsledné oddělení vnitřních a vnějších výdajů, jež bylo zdůrazněno, když rozpočtový orgán odmítl návrh Komise poskytnout dostupnou část financování na tzv. potravinový nástroj z rozpětí dostupného v okruhu 2, omezuje, jak se zdá, schopnost Unie reagovat včas na globální problémy. Ve zbývajících letech stávajícího VFR jsou rozpětí naplánovaná u okruhu 4 velmi omezená. Po zohlednění financování doprovodných opatření týkajících se banánů pro země AKT na základě obchodní dohody v rámci obchodních jednání WTO činí rozpětí očekávané pro rok 2011 70,3 milionu EUR, pro rok 2012 132,3 milionu EUR a pro rok 2013 134,6 milionu EUR. V oblasti změny klimatu má rozpočet EU v období 2010–2012 podle očekávání přispět částkou ve výši 150 milionů EUR na rychlé zahájení mezinárodního financování
CS
6
CS
stanoveného jako součást kodaňské dohody. Kromě částky ve výši 50 milionů EUR, která je již zahrnuta v rozpočtu na rok 2010, se částka ve výši 50 milionů EUR předpokládá i pro rok 2011 a 2012. Mohl by se však otevřít nový prostor, pokud by od roku 2013 bylo financování určené pro ambiciózní dohodu o klimatu poskytováno z rozpočtu EU, jak Komise navrhla v září 200910. V průběhu období 2007–2009 se výdaje v rámci okruhu 5 vyvíjely v souladu s výdajovými stropy. Jako součást balíčku schváleného k financování plánu evropské hospodářské obnovy (viz oddíl 2.3.1) se strop výdajů v roce 2010 snížil o částku ve výši 126,5 milionu EUR (a 173,5 milionu EUR v roce 2009). Situace v okruhu 5 bude v roce 2010 a do konce období mnohem napjatější, a to ze dvou hlavních důvodů: dopad vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a dopad roční úpravy platů zaměstnanců, která je vyšší, než se původně předpokládalo. Na straně jedné požádala řada institucí v souvislosti se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost o dodatečné prostředky, což snížilo dostupné rozpětí. Mimoto nelze vyloučit, že dodatečné výdaje si může vyžádat vytvoření Evropské služby pro vnější činnost. Na druhou stranu, pokud by rozhodnutí Rady o omezení roční úpravy platů zaměstnanců na pouze polovinu navrhovaného zvýšení bylo změněno rozsudkem Soudního dvora (po podání opravného prostředku Komisí), došlo by k dalšímu jednorázovému nárůstu výdajů (se zpětným účinkem) a k výslednému zvýšení výdajové základny, která se bude používat při budoucích úpravách platů. Celkově budou stropy okruhu 5 mnohem přísnějším výdajovým omezením, než bylo až dosud zaznamenáno. Nicméně je zde stále omezené rozpětí, neboť Komise se drží své striktní politiky nulových nových lidských zdrojů (kromě případů rozšiřování) a má před sebou nové úkoly vycházející z Lisabonské smlouvy a jiné nové priority s možností pouze přesunout zdroje. 2.2.2.
Nástroje pružnosti
Interinstitucionální dohoda obsahuje ustanovení o řadě nástrojů pružnosti: rezerva na pomoc při mimořádných událostech, Fond solidarity Evropské unie (FSEU), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) a nástroj pružnosti. Částky určené pro Fond solidarity EU jsou do rozpočtu zapsány teprve tehdy, jsou-li uvolněny prostředky z tohoto fondu, zatímco částky odpovídající rezervě na pomoc při mimořádných událostech a Evropskému fondu pro přizpůsobení se globalizaci jsou do rozpočtu zapsány již od počátku roku, ačkoliv jen jako rezerva. Nástroj pružnosti má jinou povahu: není do rozpočtu nikdy zapisován jako takový, umožňuje však, aby byly výdaje v rozpočtu stanoveny nad strop příslušného okruhu víceletého finančního rámce. V postupech pro mobilizaci těchto nástrojů existují rovněž malé rozdíly: • Uvolnění prostředků z rezervy na pomoc při mimořádných událostech vyžaduje přesun a třístranné rozhovory, „případně ve zjednodušené formě“. Prostředky na
10
CS
Sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Posílení mezinárodního financování pro změnu klimatu: evropský návrh pro kodaňskou dohodu, KOM(2009) 475, 10.9.2009.
7
CS
závazky, jež byly mobilizovány v poslední době, činí 49 milionů EUR v roce 2007, 479 milionů EUR v roce 200811 a 188 milionů EUR v roce 2009. • Mobilizace prostředků z Fondu solidarity EU vyžaduje návrh na využití nástroje, použití „vhodného rozpočtového nástroje“, kterým je fakticky opravný rozpočet, a zahájení třístranných rozhovorů, „případně ve zjednodušené formě“. Ačkoliv prostředky z FSEU lze v daném roce uvolnit až do výše 1 miliardy EUR, k nejvyšší mobilizaci došlo v prvním roce, 2002, a to ve výši 728 milionů EUR. Ve všech ostatních letech byly roční úrovně mobilizace v rozmezí od 22 milionů EUR do 615 milionů EUR. Stejně tak se nikdy neobjevil problém při dodržování pravidla, aby do 1. října zůstalo nevyužito 25 % celkové částky. • Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je mobilizován prostřednictvím návrhu na využití nástroje a přesunu. Celkové uvolněné částky činily 18,6 milionu EUR v roce 2007, 49 milionů EUR v roce 2008 a 54 milionů EUR v roce 2009. Využívání přesunů u EFG by mělo znamenat rychlejší postup. Avšak nutnost, aby byl tento přesun doprovázen rozhodnutím o mobilizaci, postup zpomaluje. Teprve poté, co bylo s konečnou platností přijato rozhodnutí o mobilizaci, je možno skutečně provést přesun v účetním systému, ačkoliv ten již schválil rozpočtový orgán. Na základě zkušeností získaných v posledních třech letech byly upraveny praktické způsoby provádění tohoto postupu12, ale bylo by jej možno dále zjednodušit. • Mobilizace nástroje pružnosti je doprovázena návrhem rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady. To v praxi může doprovázet [předběžný] návrh rozpočtu předložený Komisí nebo návrh Komise na [předběžný] návrh opravného rozpočtu nebo návrh na změnu. Návrh je možno vypracovat rovněž na základě politické dohody při dohodovacím postupu ohledně mobilizace nástroje. V souladu s ustanoveními interinstitucionální dohody jsou uvolněné částky vzaty nejprve z nejstarší otevřené tranše. Hlavní rozdíl mezi stávajícím zněním a textem, který byl zahrnut do interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999, spočívá ve vyškrtnutí následujícího textu: „Nástroj pružnosti by se obecně neměl používat ke krytí stejných potřeb ve dvou po sobě následujících rozpočtových letech“. Toto ustanovení již neplatí, což je cenný vývoj, jelikož zkušenosti (např. v Kosovu nebo Palestině) ukázaly, že některé krize mohou vyžadovat opakované využití nástroje pružnosti. Současně existuje vnitřní rozpor (a nevyhnutelné kompromisy), pokud musí finanční nástroj, který je navržen s cílem reagovat na krátkodobé krize, hrát úlohu rovněž při řešení přetrvávajících či opakujících se krizí. Společným prvkem prvních tří nástrojů jsou třístranné rozhovory, „případně ve zjednodušené formě“. Nikdy však nebylo objasněno, co se myslí touto „zjednodušenou formou“. Často využívaným pragmatickým řešením je to, že se třístranné rozhovory neuskutečňují, ledaže jsou na obzoru řádné třístranné rozhovory o rozpočtu. Předloha interinstitucionální dohody o spolupráci v rozpočtových záležitostech zahrnuje stávající
11
12
CS
S přihlédnutím k jednorázovému zvýšení o 240 milionů EUR pro financování potravinového nástroje, o němž bylo rozhodnuto v rámci dohody, jíž bylo dosaženo v průběhu dohodovacího postupu dne 21. listopadu 2008. Jak navrhl Evropský parlament, Komise nyní předkládá rozpočtovému orgánu žádosti týkající se EFG jednotlivě, a nikoli po dávkách.
8
CS
postup a stanoví, že třístranné rozhovory jsou svolány pouze v případě neshody mezi orgány, pokud jde o mobilizaci nástrojů. Hlavním důvodem mobilizace nástroje pružnosti v období 2000–2009 bylo uspokojení potřeb v rámci okruhu 4, u něhož se rozpětí ukázala jako příliš těsná k řešení nepředvídaných událostí. Jakmile je přijato politické rozhodnutí o mobilizaci, postup pokračuje poměrně hladce. Hlavním problémem proto zde nejsou postupy, nýbrž dostupné prostředky v porovnání se širokou škálou potřeb v reakci na důležité evropské priority. Ačkoliv interinstitucionální dohoda předpokládá, že nevyužitou částku lze převést až do roku n+2, částka, která je k dispozici v roce 2010, je kvůli opakovanému využívání nástroje pružnosti omezena na 115 milionů EUR. 2.2.3.
Možnost odchýlit se od legislativního aktu o 5 %
Bod 37 interinstitucionální dohody stanoví podmínky, za nichž se částky stanovené v [předběžném] návrhu rozpočtu mohou odchýlit o více než 5 % od referenčních částek stanovených v legislativním aktu, přičemž je Komisi a rozpočtovému orgánu ponechána určitá míra volnosti při rozhodování o odchylkách v rámci 5% limitu13. To vedlo k přijetí souboru společných pravidel, jež má Komise používat při sestavování rozpočtu a plánování: změny jsou zpravidla v dalších letech programového období systematicky vyrovnávány s cílem nadále dodržet celkové finanční částky přidělené v příslušném legislativním aktu. Výjimky z tohoto obecného pravidla lze uvážit v případě, pokud Komise shledá odůvodněné argumenty pro odchýlení se od přidělené finanční částky, jež jsou vysvětleny v dokumentech o finančním plánování předložených rozpočtovému orgánu. Zatímco se na návrhy Komise vztahuje obecné pravidlo týkající se vyrovnání, toto pravidlo se nepoužije v případech, kdy Rada nebo Evropský parlament změní [předběžný] návrh rozpočtu o dodatečné prostředky. Hlavní závěry s ohledem na pružnost ve VFR Rozpětí v rámci všech stropů VFR se stávají velmi těsnými. Rozpětí v rámci okruhu 2 se podle očekávání v nadcházejících letech významně sníží. Zbývající rozpětí a možnosti převodu v rámci okruhů 1a, 3b a 4 současně nabízejí pouze omezený prostor pro to, aby bylo možno co nejlépe reagovat na budoucí události. Zbývající prostor pro manévrování v rámci VFR je v nadcházejících letech celkově vážně omezen. Různé nástroje (body 25 až 28), které umožňují pružnost mimo VFR, byly využívány s různou mírou intenzity. Co se týče nástroje pružnosti, hlavním problémem je otázka dostupných prostředků v porovnání s širokou škálou potřeb v reakci na důležité evropské priority. Pravidla vymezující možnost, aby se částky v [předběžném] návrhu rozpočtu odchýlily od referenčních částek (bod 37), jsou jasná a fungují dobře. 2.3.
Revize víceletého finančního rámce
2.3.1.
Analýza nedávných revizí VFR a změny interinstitucionální dohody
S výjimkou prvního finančního výhledu (1988–1992) se před rokem 2007 využívala možnost revize víceletého finančního rámce (VFR) jen málo. Rámec na období 1993– 13
CS
Stejná ustanovení jsou zachována v návrhu nové interinstitucionální dohody (bod 15).
9
CS
1999 byl revidován pouze jednou a rámec na období 2000–2006 nebyl revidován vůbec, kromě úprav souvisejících s rozšířením. Naopak mimořádný vývoj si již vyžádal dvě revize finančního rámce na období 2007–2013, jakož i jednu další změnu interinstitucionální dohody: • V prvním pololetí 2007 ztroskotala jednání se soukromými partnery ohledně financování programů EGNOS a GALILEO v rámci evropského globálního družicového navigačního systému (GNSS). V zájmu zajištění provedení tohoto strategicky důležitého projektu, jakož i financování Evropského inovačního a technologického institutu se rozpočtový orgán dne 18. prosince 2007 rozhodl revidovat finanční rámec. Zvýšení stropů okruhu 1a pro roky 2008 až 2013 o celkovou částku ve výši 1,6 miliardy EUR v běžných cenách bylo vyrovnáno odpovídajícím snížením stropu okruhu 2 pro rok 200714. Mimoto byla poskytnuta částka ve výši 600 milionů EUR přerozdělením finančních prostředků z jiných programů a rozpočtových linií v rámci okruhu 1a a částka ve výši 200 milionů EUR mobilizací nástroje pružnosti. Celkově byla k částce financování stanovené v květnu 2006, kdy byl schválen finanční rámec, přidána částka ve výši 2,4 miliardy EUR. • V zájmu zajištění rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích byl koncem roku 2008 zřízen potravinový nástroj s částkou ve výši 1 miliardy EUR. Řešení schválené třemi orgány s ohledem na financování tohoto nástroje si vyžádalo změnu interinstitucionální dohody za účelem výjimečného zvýšení rezervy na pomoc při mimořádných událostech stanovené v bodě 25 interinstitucionální dohody v roce 2008 o částku ve výši 240 milionů EUR15. To umožnilo, aby byla z této rezervy poskytnuta na potravinový nástroj částka ve výši 340 milionů EUR. Zbývající částka byla poskytnuta z nástroje pružnosti (420 milionů EUR pro rok 2009) a převodem z jiných programů v rámci okruhu 4 (240 milionů EUR v roce 2009 a 2010). • Dne 2. dubna 2009 bylo dosaženo dohody ohledně financování balíčku pro energetiku a rozvoj venkova s celkovou částkou ve výši 5 miliard EUR, který navrhla Komise v rámci plánu evropské hospodářské obnovy ze dne 26. listopadu 2008. Dohoda zahrnovala okamžitou revizi finančního rámce16, jejímž prostřednictvím byl navýšen strop pro rok 2009 u položek závazků v rámci okruhu 1a o částku ve výši 2,0 miliardy EUR, což bylo v plné výši vyrovnáno snížením stropu pro rok 2009 u prostředků na závazky v rámci okruhu 2. Dodatečně byla v rámci rozpětí okruhu 2 v roce 2009 poskytnuta částka ve výši 600 milionů EUR na rozvoj venkova ve formě širokopásmové infrastruktury a opatření v souvislosti s „novými úkoly“ stanovenými v rámci „kontroly stavu“ společné zemědělské politiky. Jako druhý krok byla na dohodovacím jednání v listopadu 2009 poskytnuta další částka ve výši 1980 milionů EUR v rámci okruhu 1a na projekty v oblasti energetiky. To znamenalo další revizi finančního rámce17 se zvýšením stropu prostředků na závazky pro rok 2010 v rámci okruhu 1a, které bylo plně vyrovnáno snížením stropů pro roky 2009 a 2010 u ostatních okruhů (především okruhu 2). Další částka ve výši 420 milionů EUR byla v rámci rozpětí okruhu 2 pro rok 2010 poskytnuta na širokopásmové připojení a „nové úkoly“. 14 15 16 17
CS
Úř. věst. L 6, 10.1.2008, s. 7. Úř. věst. C 326, 20.12.2008, s. 3. Úř. věst. L 132, 29.5.2009, s. 8. Úř. věst. L 347, 24.12.2009, s. 26.
10
CS
Výše uvedené revize VFR na období 2007–2013 mají za cíl zvýšit stropy položek závazků v rámci okruhu 1a. Doba potřebná k dosažení dohody (počínaje od prvního návrhu Komise) vykazovala tendenci k prodlužování: pro první revizi VFR na období 2007–2013 (Galileo a Evropský inovační a technologický institut) byly zapotřebí tři měsíce. Na schválení balíčku plánu evropské hospodářské obnovy bylo zapotřebí pět měsíců, kromě doby potřebné pro účinné zavedení rozpočtového „vyrovnávacího mechanismu“, jak bylo stanoveno. Rada schválila zásadu revize pouze do té míry, pokud může být zvýšení stropů v rámci okruhu 1a plně vyrovnáno snížením stropů u jiného okruhu tak, aby se nezměnil „celkový strop“ (tj. celkové částky vyjádřené v běžných cenách pro prostředky na závazky a rovněž pro prostředky na platby pro všechny okruhy a roky) VFR na období 2007–2013. K financování balíčku plánu evropské hospodářské obnovy s částkou ve výši 5 miliard EUR byl upřednostněn vyrovnávací mechanismus zahrnující případně dva či dokonce tři rozpočtové procesy před jednorázovou revizí VFR, jak navrhovala Komise. To v praxi omezilo pružnost, kterou připouští interinstitucionální dohoda. Plné vyrovnání zvýšení stropů v rámci okruhu 1a snížením stropů okruhu 2 bylo možné jen kvůli mimořádně velkým rozpětím v rámci tohoto konkrétního okruhu v letech 2007 až 2009. To bylo zapříčiněno společným účinkem velmi příznivých tržních podmínek v zemědělství, vysokými úrovněmi účelově vázaných příjmů a postupným zaváděním přímých podpor v nových členských státech. Zkušenosti celkově prokazují, že dosažení dohody o revizi trvá určitou dobu a že nedávné revize byly do značné míry usnadněny existujícími rozpětími. Takovéto příznivé prostředí pro revize se nebude pravděpodobně v dohledné době opakovat, což zpochybňuje schopnost Unie reagovat rychle a účinně na budoucí změny. 2.3.2.
Postupy vztahující se na revize
Bod 22 interinstitucionální dohody, který stanoví pravidla pro hlasování při revizi VFR, udává prahovou hodnotu pro přechod z hlasování v Radě kvalifikovanou většinou k jednomyslnému rozhodnutí na 0,03 % HND EU. To je nutno vykládat tak, že se to týká každého z roků, které jsou dotčeny revizí, například prahová hodnota pro rok 2009 byla stanovena na 0,03 % HND EU v roce 2009, tj. 3,6 miliard EUR18. Ačkoliv obvykle bylo usilováno o konsenzuální rozhodování, možnost hlasování kvalifikovanou většinou v Radě byla zásadní, pokud jde o dosažení včasné dohody ohledně revize. Bod 22 interinstitucionální dohody dále stanoví, že každý návrh na revizi VFR musí být „zpravidla“ předložen a přijat před začátkem rozpočtového procesu pro daný rozpočtový rok nebo pro první z daných rozpočtových let. Slovo „zpravidla“ bylo vykládáno tak, že připouští určitou pružnost, pokud jde o načasování příslušného návrhu Komise v daném rozpočtovém roce. Mezi orgány však nepanovala shoda, pokud jde o to, zda může být zvýšení stropu pro daný rok nebo pro budoucí roky „vyrovnáno“ (ve smyslu bodu 23 druhého odstavce interinstitucionální dohody) snížením stropu pro rok, pro nějž je rozpočtový proces již uzavřen. V důsledku toho byla tato možnost vyloučena19.
18 19
CS
HND, který se použije ke stanovení prahové hodnoty, je HND použitý při poslední technické úpravě finančního rámce a jedná se o HND použitý pro účely rozhodnutí o vlastních zdrojích. Stejná ustanovení jsou zahrnuta v předloze nařízení o VFR (článek 8).
11
CS
Hlavní závěry ohledně revizí VFR V prvních třech letech VFR na období 2007–2013 byly finanční rámec a interinstitucionální dohoda již třikrát pozměněny s cílem vyhovět novým iniciativám s významnými potřebami v oblasti financování: financování programu Galileo a Evropského inovačního a technologického institutu, zvýšení rezervy na pomoc při mimořádných událostech k financování části potravinového nástroje a plán evropské hospodářské obnovy. Související úpravy stávajícího finančního rámce a interinstitucionální dohody činily celkem 8,4 miliardy EUR. Ačkoliv se orgány dohodly na postupech a nástrojích k řešení finančního dopadu těchto nepředvídaných situací (body 21 až 23), jejich využití vedlo v každém případě ke zdlouhavým a obtížným politickým jednáním. Úspěchu bylo nakonec dosaženo jen proto, že zvýšení stropů u okruhu 1a bylo vyrovnáno snížením jiných stropů, zejména u okruhu 2, v němž byla k dispozici velká rozpětí. Využití této možnosti bude v druhé polovině finančního rámce mnohem obtížnější, a to v době, kdy mohou být nezbytné další úpravy. 3.
SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY
Body 31, 32 a 33 a příloha II interinstitucionální dohody obsahují ustanovení týkající se zdokonalení spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu. Tato ustanovení se ukázala jako mimořádně užitečná coby rámec ročního rozpočtového procesu. 3.1.
Spolupráce mezi orgány a rozpočtový proces
Jelikož Lisabonská smlouva rozpočtový proces významně mění, jsou ustanovení o spolupráci mezi orgány přizpůsobená tomuto novému procesu obsažena v příloze nové interinstitucionální dohody o spolupráci v rozpočtových záležitostech. Tato nová příloha ponechává některé osvědčené postupy z předchozí dohody, většinu ustanovení však bylo nutno upravit. Z ustanovení, jež se nemění, ačkoliv jsou přizpůsobena novému rámci, je nutno náležitou pozornost věnovat zejména tomuto: – Bod 33 odkazuje na tzv. „dopis o proveditelnosti“, v němž Komise uvede připomínky k pozměňovacím návrhům Evropského parlamentu přijatým v prvním čtení. Interinstitucionální dohoda stanoví, že „obě složky rozpočtového orgánu k těmto připomínkám přihlédnou v rámci dohodovacího postupu“. Bylo by prospěšné, pokud by rozpočtový orgán více využíval tato ustanovení, což by jistě pomohlo zlepšit plnění rozpočtu. V rámci nového procesu bude nutno upravit formát a obsah připomínek Komise s cílem zohlednit jak postoj Rady, tak pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem. – Podle ustanovení části D přílohy II uvědomí obě složky rozpočtového orgánu Komisi do poloviny června o svých záměrech s ohledem na pilotní projekty / přípravné akce tak, aby k prvnímu projednání mohlo dojít už na dohodovacím jednání při prvním čtení v Radě. V průběhu procesu pro rok 2009 bylo v tomto ohledu dosaženo významného pokroku, když Evropský parlament předložil své počáteční návrhy včas. Všechny strany se shodly na tom, že to do velké míry zlepšilo rozpočtový proces, a vyjádřily naději, že v budoucnu bude možno na tento přístup navázat.
CS
12
CS
3.2.
Klasifikace výdajů
Jelikož s ohledem na povinné výdaje má poslední slovo Rada a Evropský parlament má poslední slovo s ohledem na nepovinné výdaje, je možnost sporů značná. Se zavedením interinstitucionálních dohod a schváleného rozdělení mezi tyto dvě kategorie se spory na toto téma téměř přestaly vyskytovat. Lisabonská smlouva postoupila dále a toto rozlišování úplně zrušila. 3.3.
Maximální míra zvýšení
Článek 272 odst. 9 Smlouvy, který Lisabonská smlouva zrušila, vyžadoval, aby Komise každoročně stanovila „maximální míru zvýšení“ nepovinných výdajů v rozpočtu pro následující rok a aby tuto míru sdělila do 1. května všem orgánům Společenství. Tato maximální míra, která byla založena na průměrném růstu HDP, výdajích ústřední vlády a životních nákladech v jednotlivých členských státech, byla pro rozpočet na rok 2010 stanovena na 4,6 %20, pro rozpočet na rok 2009 na 5,0 % a pro rozpočet na rok 2008 na 4,7 %. Jelikož se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly na dodržování stropů VFR, je tato maximální míra ve skutečnosti čistě orientační. 3.4.
Dohody o rybolovu a SZBP
Ustanovení týkající se dohod o rybolovu jsou stanovena v bodě 41 a příloze IV interinstitucionální dohody. Komise se zavazuje, že bude Evropský parlament pravidelně informovat o vývoji, a každé čtvrtletí Komise předkládá podrobné informace o provádění platných dohod a finančních prognózách pro zbytek roku21. Zdá se, že tento proces funguje v praxi dobře. Není nutné jej měnit. Ustanovení týkající se společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) jsou obsažena v bodech 42 a 43. Osvědčený postup spočívající ve společných jednáních Rady a Evropského parlamentu (výbory AFET a COBU), jež se podle bodu 43 konají nejméně pětkrát ročně, se ukázal být užitečným nástrojem nejen pro dialog o politických záležitostech týkajících se SZBP, nýbrž rovněž pro pravidelné aktualizace rozpočtových záležitostí22. Hlavní závěry s ohledem na ustanovení o spolupráci mezi orgány Interinstitucionální dohoda byla užitečným nástrojem k usnadnění spolupráce mezi orgány. Zásady a postupy spolupráce stanovené v příloze II interinstitucionální dohody přispěly k hladším vyjednávacím postupům. Na základě těchto kladných zkušenosti by tyto zásady měly být očividně revidovány s cílem zohlednit nový proces a pravomoci vyplývající z Lisabonské smlouvy. Ujednání, podle něhož Komise poskytuje Parlamentu čtvrtletně informace o provádění platných dohod o rybolovu a finanční prognózy pro zbytek roku (bod 41), v praxi fungují (jak se zdá) dobře. Stejně tak se ukázalo, že
20 21 22
CS
SEK(2009) 583, 30.4.2009. Stejná ustanovení jsou obsažena v nové interinstitucionální dohodě (bod 17). Ustanovení zahrnutá v předloze nařízení o VFR (článek 12) i nové interinstitucionální dohodě (body 18 a 19).
13
CS
pravidelná společná jednání Rady a Evropského parlamentu týkající se SZBP (bod 43) jsou užitečným nástrojem. Současně by větší využívání ustanovení o tzv. „dopisu o proveditelnosti“ a připomínek předložených Komisí v novém kontextu dohodovacího postupu (bod 33) jistě pomohlo zlepšit plnění rozpočtu. V průběhu procesu pro rok 2009 bylo dosaženo důležitého pokroku s ohledem na pilotní projekty / přípravné akce (příloha II) a v budoucnu bude snad možné na tento přístup navázat. 4.
ŘÁDNÉ FINANČNÍ ŘÍZENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ EU
4.1.
Prohlášení o věrohodnosti
Za účelem provádění bodu 44 interinstitucionální dohody byly finanční nařízení a prováděcí pravidla doplněny o ustanovení k posílení vnitřní kontroly v oblasti sdíleného řízení, kdy příslušné kontrolní orgány v členských státech mají zhodnotit soulad řídících a kontrolních systémů s právními předpisy Společenství prostřednictvím ročního shrnutí dostupných auditů a prohlášení na odpovídající vnitrostátní úrovni23. Komise vydala členským státům pokyny k vypracování prohlášení o věrohodnosti a ročních shrnutí pro rok 2007 a na základě zkušeností z let 2008 a 2009 tyto pokyny revidovala s cílem posílit prvky s přidanou hodnotou. Zatímco v zemědělství obsahují odvětvové právní předpisy právní požadavek týkající se předkládání každoročních prohlášení o věrohodnosti, v případě politiky soudržnosti tomu tak není. Komise proto může v současnosti pouze doporučit, aby členské státy doplnily svá shrnutí v této oblasti prohlášením o věrohodnosti: sedm členských států poskytlo takováto prohlášení ve svých ročních shrnutích, která měla být předložena do 15. února 2009. U těchto shrnutí všechny členské státy dodržely svou povinnost a předložily shrnutí, která byla v souladu s minimálními požadavky. Poprvé byla roční shrnutí obdržena rovněž v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti. Odpovědné útvary posuzují kvalitu ročních shrnutí a jejich přispění k jistotě ve svých výročních zprávách o činnosti. Komise bude nadále s členskými státy spolupracovat s cílem zvýšit co nejvíce přidanou hodnotu ročních shrnutí a dosáhnout větší jistoty ohledně jejich řídících a kontrolních systémů. Ve své výroční zprávě za rok 2008 Účetní dvůr podotkl, že některé členské státy předložily prvky nebo analýzy, které byly přínosem pro roční shrnutí, a usilovaly o určení systémových nedostatků nebo průřezových záležitostí a vyjádření se k těmto záležitostem. Komise bere na vědomí pobídku uvedenou v postupných usneseních o udělení absolutoria a hodlá ve svém návrhu na tříletý přezkum finančního nařízení posílit ustanovení o ročních shrnutích s cílem zajistit přínosy, pokud jde o jistotu, zejména začleněním prohlášení o věrohodnosti a auditorských výroků. Souběžně s prací na ročních shrnutích Komise podporuje dobrovolné iniciativy některých členských států týkající se předkládání vnitrostátních prohlášení o správě finančních prostředků EU.
23
CS
Článek 53b) odst. 3 finančního nařízení a článek 42a prováděcích pravidel.
14
CS
4.2.
Finanční plán
V souladu s bodem 46 interinstitucionální dohody předloží Komise dvakrát ročně rozpočtovému orgánu úplný finanční plán – poprvé v květnu/červnu jako součást [předběžného] návrhu rozpočtu a podruhé v prosinci/lednu po přijetí rozpočtu24. Finanční plán zasílaný vždy v lednu je technickou aktualizací s ohledem na výsledky rozpočtového procesu a vývoj různých legislativních postupů. Při sestavování finančního plánu interinstitucionální dohody (viz výše).
se
berou
v
úvahu
ustanovení
bodu 37
Finanční plán stanoví zaměření v budoucích letech, je svou povahou orientační a jako takový nepředjímá žádná rozhodnutí, která může Komise nebo rozpočtový orgán přijmout v budoucích ročních rozpočtových procesech. V souladu se žádostmi obou složek rozpočtového orgánu byl v roce 2009 revidován formát dokumentu o finančním plánování s cílem vyzdvihnout jednoznačněji změny provedené od posledního finančního plánu. Bod 46 interinstitucionální dohody rovněž uvádí, že „na základě údajů předložených Komisí se v rámci každých třístranných rozhovorů provede hodnocení“. V praxi tomu tak není, ledaže jeden z orgánů výslovně požádá, aby byla daná položka přidána na program jednání v rámci třístranných rozhovorů. Tento pružný přístup je cenný a toto ustanovení by nemělo být převzato do nové interinstitucionální dohody. 4.3.
Agentury a evropské školy
Bod 47 interinstitucionální dohody týkající se agentur stanoví postup, kterým obě složky rozpočtového orgánu mají dospět k včasné dohodě ohledně financování nové agentury podle návrhu Komise. Tři orgány objasnily praktické uplatňování bodu 47 ve společném prohlášení z listopadu 2009, a to používání tří procesních kroků při dosahování dohody. Komise v souladu s tím navrhla zahrnout znění společného prohlášení do interinstitucionální dohody o spolupráci v rozpočtových záležitostech25. 4.4.
Nové finanční nástroje
V souladu s bodem 49 Komise při předložení [předběžného] návrhu rozpočtu podá rozpočtovému orgánu zprávu o činnostech financovaných EIB, EIF a EBRD na podporu investic do výzkumu a rozvoje, transevropských sítí a malých a středních podniků. V této oblasti není třeba řešit žádné konkrétní problémy a není nutná změna26. Hlavní závěry ohledně ustanovení o řádném finančním řízení Ustanovení v interinstitucionální dohodě týkající se řádného finančního řízení finančních prostředků EU lze hodnotit celkově kladně. Zdá se, že nový formát finančního plánu (bod 46) je cenným nástrojem pro podporu politických rozhodnutí. V souvislosti se zprávami Komise pro rozpočtový orgán ohledně činností financovaných EIB, EIF a EBRD na podporu investic do výzkumu a rozvoje, transevropských sítí a malých a středních podniků (bod 49) se neobjevily žádné problémy. V rámci tříletého přezkumu
24 25 26
CS
Stejná ustanovení jsou obsažena v návrhu nové interinstitucionální dohody (bod 20). Bod 21 návrhu nové interinstitucionální dohody. Stejná ustanovení jsou obsažena v návrhu nové interinstitucionální dohody (bod 22).
15
CS
finančního nařízení bude navrženo posílení ročních shrnutí. Mezitím je nutno usilovat o zvýšení hodnoty ročních shrnutí a podpořit ty členské státy, které se rozhodnou předkládat dobrovolná vnitrostátní prohlášení. Mimoto byl schválen systematičtější postup pro provádění bodu 47, který se týká agentur. 5.
ZÁVĚRY
Interinstitucionální dohoda se ukázala být neocenitelnou při usnadňování rozpočtové kázně a zajišťování bezproblémového rozpočtového procesu. Celkově lze výsledky tohoto nástroje, a zejména víceletého finančního rámce (VFR), považovat za poměrně kladné. Tato zpráva současně zdůrazňuje, že v první polovině tohoto VFR již byly nezbytné úpravy stávajícího VFR a interinstitucionální dohody s celkovou hrubou částkou ve výši 8,4 miliardy EUR a že zbývající prostor pro manévrování je vážně omezen. To vyvolává otázky, zda bude Unie v druhé polovině tohoto VFR přiměřeně připravena na nové výzvy a rychle se vyvíjející situaci. Obavy v této souvislosti již vyslovil Evropský parlament ve své zprávě o přezkumu finančního rámce na období 2007–2013 v polovině období27. Mimoto, strategie Evropa 2020 dává jasně najevo, že lze a je potřeba udělat více pro zajištění inteligentního a udržitelného růstu podporující začlenění a k vytvoření nových pracovních příležitostí. V rámci okruhu 1A existuje řada záležitostí, pro něž je dosud nutno určit přesné potřeby v oblasti financování (např. ITER). Vzhledem k mimořádně omezenému rozpětí překračují dotyčné potenciální částky rozhodně částky, o kterých se předpokládalo, že zůstanou nevyužité/nezařazené v rámci stávajícího stropu okruhu 1A a v rozpočtu neexistuje žádný prostor pro nové iniciativy. Pokud jde o okruh 4, stávající předvídatelná rozpětí jsou velmi omezená a nemusí postačovat k uspokojení budoucích potřeb. Je nutno pečlivě uvážit zejména důsledky opakujících se mezinárodních krizí a možného významného dopadu potřeb v oblasti financování změny klimatu v roce 2013. Podle výše dodatečných požadavků v okruhu 1A a 4 a povahy dodatečných potřeb (jednorázové nebo trvalé) lze předpokládat řadu možností: – přesuny omezených částek v rámci dotyčného okruhu; – úlohu by mohla hrát mobilizace nástroje pružnosti; – může být nezbytná revize stropu dotyčného okruhu, jsou-li požadované částky značné a trvalé, jak tomu může být v případě [ITER nebo] financování změny klimatu v roce 2013. Tato revize by mohla mít podobu vyrovnávacího mechanismu, který vyrovnává zvýšení v jednom okruhu snížením v jiném okruhu, nebo v případě potřeby čistého zvýšení celkového stropu VFR na období 2007–2013. Bylo by možno přezkoumat rovněž jiné možnosti financování mimo oblast působnosti interinstitucionální dohody, například úvěry EIB nebo mezivládní financování.
27
CS
P6_TA(2009)0174, 25.3.2009.
16
CS
Vzhledem k velmi omezeným rozpětím je zřejmé, že ke zvládnutí možného dopadu nového vývoje na rozpočet bude zapotřebí větší pružnost. Na základě výše uvedených možností předloží Komise návrhy, jakmile bude dostatečně vyjasněn dopad dosud nevyřešených záležitostí zmíněných v této zprávě na rozpočet.
CS
17
CS
