EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 10.2.2016 COM(2016) 58 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Druhá výroční zpráva o provádění Obchodní dohody mezi Evropskou unií a Kolumbií a Peru
CS
CS
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Druhá výroční zpráva o provádění Obchodní dohody mezi Evropskou unií a Kolumbií a Peru 1.
ÚVOD
Ve dnech 11. až 19. června 2015 se v kolumbijské Bogotě konalo druhé kolo zasedání Výboru pro obchod a jeho osmi podvýborů. Zasedání se uskutečnila ve druhém roce prozatímního provádění Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé1 (dále jen „dohoda“), které bylo zahájeno v březnu 2013 s Peru a v srpnu 2013 s Kolumbií2. Dne 30. června 2015 podepsaly smluvní strany protokol, kterým se dohoda mění s ohledem na přistoupení Chorvatska k EU. Tento protokol prochází u dotčených tří stran interním ratifikačním postupem. Dne 12. prosince 2014 EU a Ekvádor parafovaly protokol o přistoupení Ekvádoru k dohodě. Než se protokol předloží k příslušným interním ratifikačním schvalovacím postupům, musí jej schválit Výbor pro obchod zřízený na základě dohody. V souladu s nařízením (EU) č. 19/20133 (dále jen „nařízení“) se Komise zavázala, že předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o uplatňování, provádění a plnění závazků dohody a nařízení. Toto je druhá zpráva v pořadí. V souladu s čl. 13 odst. 1 nařízení je členěna do tří částí: • celkové posouzení obchodních toků, • informace o činnostech různých orgánů provádějících dohodu, • informace o monitorovacích činnostech uvedených v nařízení. 2.
CELKOVÉ POSOUZENÍ: VÝVOJ OBCHODU
2.1.
Metodika
Analýza dvoustranných obchodních toků je založena na porovnání údajů za kalendářní rok 2014 s údaji za kalendářní rok bezprostředně předcházející dohodě (2012). Přestože níže uvedené údaje mohou nabídnout předběžné informace o vývoji obchodu mezi EU na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé, měl by být brán zřetel na to, že tyto závěry nelze považovat za konečné a také zjištěné změny nelze připsat pouze účinkům dohody.
1 2
3
Úř. věst L 354, 21.12.2012, s. 3. Informace o stavu ratifikace dohody členskými státy EU jsou k dispozici na internetových stránkách Rady: http://www.consilium.europa.eu/en/documents-publications/agreementsconventions/agreement/?aid=2011057 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 19/2013 ze dne 15. ledna 2013, kterým se provádí dvoustranná ochranná doložka a mechanismus stabilizace pro banány Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé (Úř. věst. L 17, 19.1.2013, s. 1).
2
2.2.
Vývoj obchodních toků s Peru
Dovoz z EU do Peru4 zaznamenal ve srovnání s rokem 2012 (3 891 milionů EUR) v roce 2014 (3 716 milionů EUR) pokles o 4 %. To je obecně v souladu se snížením dovozu do Peru ze světového trhu (3 %). S ohledem na výše uvedené došlo k poklesu v zásadě u výrobků, které vstupují do země osvobozeny od cla podle doložky nejvyšších výhod (dále jen „DNV“) (10% snížení), zatímco dovoz výrobků, které byly podle dohody plně liberalizovány, se zvýšil o 19 %, dovoz částečně liberalizovaných výrobků o 15 % a výrobků podléhajících preferenčním celním kvótám – ač z velice nízké úrovně – o 86 %. Je zajímavé, že dovoz výrobků z EU do Peru, které na základě dohody nevyužívají preferenční zacházení, a které tudíž podléhají clu podle DNV, se zvýšil o 14 %, zatímco dovoz týchž výrobků ze světového trhu do Peru vzrostl pouze o 3 %. Pokud jde o kategorie výrobků, největší pokles dovozu z EU do Peru lze konstatovat u nerostných produktů (25 %) a u obecných kovů (25 %), přestože z absolutního hlediska byl nejvýraznější pokles zaznamenán u strojů a mechanických zařízení (159 milionů EUR neboli 9 %). Platí to především pro kapitolu 84 (jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součásti), kde EU představuje čtvrtinu veškerého dovozu do Peru a kde byl zaznamenán 11% pokles. Na druhé straně největší nárůst je patrný u uměleckých děl (184 %), zvířat a živočišných produktů (47 %) a výrobků potravinářského průmyslu (46 %). Z absolutního hlediska došlo k významnějšímu nárůstu pouze u potravin a chemických výrobků (u každé položky o 43 milionů EUR). U druhé jmenované skupiny došlo k nejvýraznějšímu nárůstu u farmaceutických výrobků (31 %). Pokud jde o dovoz do EU5 z Peru, projevil se pokles o 21 %, z 6 072 milionů EUR v roce 2012 na 4 789 milionů EUR v roce 2014. Pokles lze sledovat opět především u výrobků, které již vstupují do země osvobozeny od cla podle DNV (34% snížení). U všech ostatních skupin výrobků došlo k nárůstu, zejména u výrobků, které jsou na základě dohody plně liberalizovány (o 22 %), výrobků, jež jsou částečně liberalizovány (o 11 %), výrobků, které podléhají clu podle DNV, a nebyly na základě dohody liberalizovány (o 12 %), a výrobků, jež podléhají preferenční celní kvótě (o 102 %). Vzhledem k vysoké koncentraci dovozu z Peru do EU, pokud jde o kategorie výrobků, konkrétní kategorií, v níž došlo k výraznému poklesu, jsou nerostné produkty (pokles o 1 062 milionů EUR neboli 38 %), což lze přičíst celosvětovému poklesu cen nerostů, a rovněž kategorie perel, (polo)drahokamů a drahých kovů, ve které se projevil pokles o 145 milionů EUR neboli 75 %. K výraznému nárůstu, a sice o 47 milionů EUR neboli 24 %, došlo u zvířat a živočišných produktů, nejvýrazněji u produktů kapitoly 3 (ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí). Významné zvýšení dovozu lze konstatovat také u kapitoly 8 (jedlé ovoce a ořechy, kůra citrusových plodů nebo melounů), kde došlo k nárůstu o 157 milionů EUR neboli 38 %. V prvních dvou letech dohody uskutečnilo vývoz z Peru do EU 1 133 nových společností, z toho 38 % v odvětví zemědělství. Většinu nových vyvážejících společností tvoří malé a střední podniky (97,4 %), avšak 68 % celkové hodnoty vývozu nových společností představují významní noví vývozci (zbývající 2,6 %, tj. 30 společností). V témže období se uskutečnil vývoz z Peru do EU v rámci 370 nových celních položek (desetimístných)
4 5
Zdroj: Mezinárodní obchodní centrum (ITC) / databáze Comext (R1). Zdroj: Databáze Comext (R1).
3
v celkové hodnotě 60 milionů USD (0,5 % celkového vývozu, z toho polovinu tvoří surový olej). 2.3.
Vývoj obchodních toků s Kolumbií
Dovoz do Kolumbie6 z EU zaznamenal v období 2012–2014 významný nárůst, ze 4 870 milionů EUR na 6 602 milionů EUR (36 %). Je však třeba uvést, že k nejvyššímu nárůstu došlo v roce 2013 (23 %), přičemž dohoda začala být uplatňována teprve v srpnu 2013, a nelze ji tedy považovat za jediný faktor, kterému lze toto zvýšení přičítat. To potvrzuje také skutečnost, že k největšímu nárůstu došlo u výrobků, které již vstupují do země osvobozeny od cla podle DNV (zvýšení o 1 133 milionů EUR neboli o 42 %). Důležité bylo ovšem také zvýšení dovozu výrobků, jež byly na základě dohody plně liberalizovány, z EU do Kolumbie – ve výši 306 milionů EUR neboli 43 %. Dovoz výrobků, které byly na základě dohody částečně liberalizovány, se zvýšil o 27 %, a výrobků podléhajících preferenčním celním kvótám o 71 % (ač z velmi nízké hodnoty – 21 milionů EUR). V důsledku tohoto pozitivního vývoje se podíl EU na dovozu do Kolumbie zvýšil z 11 % v roce 2012 na 14 % v roce 2014. K nárůstu dovozu z EU do Kolumbie došlo prakticky ve všech kategoriích výrobků s významným objemem obchodní výměny. K nejvýznamnějšímu nárůstu došlo u dovozu dopravních zařízení (951 milionů EUR neboli 146 %), chemických výrobků (294 milionů EUR neboli 22 %) a u měřicích přístrojů a hudebních nástrojů (116 milionů EUR neboli 42 %). Z hlediska oblastí výrobků byl největší nárůst dovozu do Kolumbie zaznamenán v kapitolách 88 (letadla, kosmické lodě a jejich části a součásti) a 30 (farmaceutické výrobky), a to 980 milionů EUR (450 %) a 235 milionů EUR (35 %). Na druhé straně u dovozu z Kolumbie do EU7 došlo v období od roku 2012 (8 040 milionů EUR) do roku 2014 (7 867 milionů EUR) k mírnému poklesu, a to o 2 %. Je to především v důsledku poklesu dovozu výrobků, které vstupují do EU osvobozeny od cla podle DNV (snížení o 197 milionů EUR), zatímco došlo k výraznému nárůstu dovozu výrobků, jež jsou na základě dohody plně liberalizovány (71 milionů EUR). Je však třeba poznamenat, že ke snížení došlo v roce 2013, zatímco v roce 2014 (ve srovnání s rokem 2013) se dovoz z Kolumbie do EU zvýšil o 533 milionů EUR neboli 7 %. Porovnáme-li první rok uplatňování dohody, tj. od srpna 2013 do července 2014, s týmž předcházejícím obdobím, dovoz z Kolumbie do EU se ve skutečnosti zvýšil o 10 %. Zkoumáme-li kategorie výrobků, k jedinému významnějšímu poklesu došlo v případě obecných kovů a výrobků z obecných kovů (265 milionů EUR neboli 78 %). Pokles v této kategorii připadá téměř výhradně na kapitolu 72 (železo a ocel), a to o 264 milionů EUR neboli 88 %. Pokud jde o nárůst, pozoruhodné změny lze vysledovat u rostlinných produktů (zvýšení o 73 milionů EUR neboli 5 %) a u živočišných nebo rostlinných tuků (45 milionů EUR neboli 66 %). Nejvyšší nárůst je patrný v kapitole 9 (káva, čaj, maté a koření), ve které došlo ke zvýšení o 113 milionů EUR neboli 28 %. Dalším důležitým rysem vývoje je skutečnost, že od zahájení uplatňování dohody do konce roku 2014 zde působilo 526 nových společností, kterým se podařilo realizovat vývoz z Kolumbie do EU, přičemž 328 z nich v hodnotě méně než 10 000 USD a pouze 8 za více než 1 milion USD, z čehož vyplývá, že se jedná pravděpodobně o malé podniky. Ve stejném období se uskutečnil vývoz z Kolumbie do EU v rámci 336 nových celních položek s velmi 6 7
Zdroj: Mezinárodní obchodní centrum (ITC) / databáze Comext (R1). Zdroj: Databáze Comext (R1).
4
rozmanitými výrobky – od tuňáka (4 615 647 USD ve sledovaném období) přes samohybné stroje (3 109 501 USD) po anýzové likéry (1 691 638 USD)8. 2.4.
Využívání celních kvót
V tabulce 1 je uvedena míra využívání celních kvót, které EU zavedla pro Kolumbii a Peru9. Kolumbie a Peru prakticky využívají pouze celní kvóty pro třtinový a řepný cukr a chemicky čistou sacharózu a Peru do jisté míry celní kvótu pro kukuřici cukrovou, zatímco zbývající celní kvóty10 jsou značně nevyužité nebo se nevyužívají vůbec. Tabulka 1: Míra využívání celních kvót Kolumbií a Peru Využívání celních Využívání celních kvót Peru kvót Kolumbií 2013 2014 2013 2014 Řepný cukr a chemicky 88,40 85,72 100 % 100 % čistá sacharóza % % Ostatní cukrovinky 1,37 % 1,32 % 0,02 % 0,01 % Kukuřice 0,7 % 3% Kukuřice cukrová 21 % 76 % Zdroj: TARIC Na druhé straně lze konstatovat, že EU využívá celní kvóty, které zavedla Kolumbie pro houby, mléčné výrobky, jako je mléko a smetana v prášku, syrovátka, sýr a přípravky pro dětskou výživu, kukuřici cukrovou a v menší míře zmrzlinu a cukrovinky. V případě Peru byla v roce 2014 využita pouze celní kvóta pro zmrzliny a v první polovině roku 2015 také pro mléko a máslo. V tabulce 2 je uveden úplný přehled využívání celních kvót, jež zavedly Kolumbie a Peru, Evropskou unií. Tabulka 2: Míra využívání celních kvót Evropskou unií Využívání celních Využívání kvót v Kolumbii celních kvót Evropskou unií v Peru Evropskou unií 2013 2014 2013 2014 Houby 1,57 % 4,95 % Mléko a smetana 0,00 % 34,92 % v prášku Syrovátka 57,60 % 49,96 % Přípravky pro dětskou 40,45 % 67,50 % výživu Kukuřice cukrová 0,42 % 54,18 % Zmrzlina 5,26 % 13,35 % 0 % 90 % Sýr 9,07 % 8,02 % Cukrovinky 1,82 % 3,41 % Mléko 4% Zdroj: DIAN Kolumbie a SUNAT Peru 8
Zdroj: PROCOLOMBIA. Jsou zde uvedeny pouze celní kvóty, které byly využity. 10 EU zavedla 8 celních kvót pro Kolumbii a 18 celních kvót pro Peru. 9
5
2.5.
Obchod službami a přímé zahraniční investice (PZI)11
Údaje o obchodu službami jsou sestavovány se značnou časovou prodlevou. V době vypracování této zprávy jsou k dispozici pouze údaje za rok 2013, a lze tedy provést pouze omezenou analýzu vzhledem k tomu, že dohoda s Peru se uplatňuje od března 2013 a s Kolumbií od srpna 2013. V roce 2013 vývoz služeb z EU do Peru dosáhl výše 1 215 miliard EUR, ve srovnání s předchozím rokem tedy zaznamenal pokles o 18 %. Dovoz služeb z Peru do EU zároveň dosáhl výše 839 milionů EUR, což představuje ve srovnání s rokem 2012 pokles o 4 %. Objem přímých zahraničních investic EU v Peru v roce 2013 činil 7 678 miliard EUR, zatímco objem přímých zahraničních investic Peru v EU dosáhl výše 218 milionů EUR. Pokud jde o Kolumbii, vývoz služeb z EU v roce 2013 dosáhl výše 2 581 miliard EUR, zaznamenal tedy ve srovnání s předchozím rokem pokles o 10 %. Dovoz služeb z Kolumbie do EU činil 1 475 miliard EUR, což představuje ve srovnání s rokem 2012 zvýšení o 3 %. Objem přímých zahraničních investic EU v Kolumbii v roce 2013 činil 15 622 miliard EUR, zatímco objem přímých zahraničních investic Kolumbie v EU dosáhl výše 3 839 miliard EUR.
3.
ČINNOSTI PROVÁDĚCÍCH ORGÁNŮ
Dohoda zřizuje Výbor pro obchod a osm specializovaných orgánů pro dohled nad jejím prováděním. Druhé kolo zasedání se uskutečnilo ve dnech 11.–19. června 2015 v kolumbijské Bogotě, jak je souhrnně uvedeno níže. Podvýbor pro technické překážky obchodu – 10. června 2015 Toto zasedání bylo užitečné, neboť nastolilo konkrétní otázky a v jeho průběhu předložily ostatní strany svá vysvětlení. V případě Kolumbie vyjádřila EU obavy v souvislosti s potřebou provádět v zemi certifikaci třetími stranami a s nadcházejícím prováděním národního systému jakosti. EU také vyjádřila obavy ohledně národního rozvojového plánu, který, jak se zdá, zavádí jako jeden z požadavků na vydání nebo prodloužení registrací léků a zdravotnických prostředků stanovení ceny. V případě Peru EU vznesla otázku projednávané žádosti o status „vysoké míry zdravotního dohledu“ (Alta Vigilancia Sanitaria) u vývozu farmaceutických výrobků a zdravotnických prostředků. Podvýbor pro duševní vlastnictví – 11. června 2015 Diskuse o zeměpisných označeních umožnily vidět skutečný stav ochrany zeměpisných označení, byly určeny kritické oblasti týkající se účinné ochrany a zaznamenána iniciativa Kolumbie a Peru prosazující zahájení procesu doplnění nových zeměpisných označení na seznam. Jednotlivé strany se dohodly na tom, že se pokusí proces doplňování nových zeměpisných označení na seznam zjednodušit. Kolumbie a Peru kromě toho zodpověděly seznam otázek EU k různým otázkám práv duševního vlastnictví. Za zmínku stojí, že Kolumbie potvrdila možnost přispět do 11
Zdroj: Eurostat a útvar hlavního ekonoma Generálního ředitelství pro obchod.
6
nadcházející veřejné konzultace o vymezení národního výjimečného stavu v odvětví zdravotnictví a o sjednání schůzky mezi příslušnými zúčastněnými stranami o poskytování licencí k digitálním materiálům. Podvýbor pro zemědělství – 12. června 2015 Zasedání bylo příležitostí k výměně statistik týkajících se obchodních toků a využívání kvót. Během zasedání byly zejména potvrzeny problémy Peru a Kolumbie, pokud jde o dodržování jejich závazků na základě dohody v oblasti lihovin, neboť výrobky EU (i jiné dovážené výrobky) zde čelí opatřením narušujícím obchod. Peru ani Kolumbie nedokázaly předložit plán řešení těchto nedostatků. Pokud jde o EU, dala jasně najevo, že se v současné době zvažují všechny možnosti řešení této situace včetně uplatnění mechanismů řešení sporů. Dalšími tématy na pořadu jednání byl mechanismus stabilizace pro banány a žádost Kolumbie o rovnocennost v ekologickém zemědělství. Podvýbor pro veřejné zakázky – 16. června 2015 Hlavní aspekty, které se řešily v souvislosti s Kolumbií a o kterých je třeba dále vést diskusi, se týkaly přístupu na trh na nižší než ústřední úrovni a uplatňování neobvyklých a někdy velmi náročných indikátorů pro stanovení ekonomické způsobilosti společností ucházejících se o veřejné zakázky. Peru na druhé straně informovalo účastníky zasedání, že probíhající reforma znemožní delegování zadávání veřejných zakázek na mezinárodní organizace, což představuje v současné době hlavní problém v této oblasti. Podvýbor pro sanitární a fytosanitární opatření – 16.–17. června 2015 V souvislosti s Kolumbií účastníci zasedání konstatovali pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti s jednotným postupem schvalování vývozu živočišných produktů z EU. V souvislosti s Peru nebylo možné projednat a určit řešení vzhledem k chybějícímu schvalovacímu postupu, jenž by byl slučitelný s dohodou, neboť jeden z odpovědných subjektů (tj. SENASA) se zasedání nezúčastnil. Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj (viz rovněž oddíl 4 níže) – 16.–17. června 2015 V průběhu druhého zasedání jeho účastníci přešli k zásadnějším bodům na pořadu jednání, zejména k problematice související s pracovní silou. Strany jednání sestavily seznam potenciálních témat k návazným opatřením, které je třeba podrobněji prostudovat a stanovit jejich priority. Uskutečnilo se otevřené zasedání se zástupci občanské společnosti (v počtu přibližně 80 účastníků), v jehož průběhu obě strany shrnuly obsah diskuse na mezivládním jednání předchozí den. Většina příspěvků zástupců občanské společnosti na tomto zasedání se zaměřila na dopad obchodní dohody na Kolumbii (viz rovněž oddíl 4 níže). Podvýbor pro cla, usnadnění obchodu a pravidla původu – 17. června 2015 Zasedání bylo příležitostí k představení nejnovějšího vývoje v této oblasti a k řešení některých aktuálních otázek. Mimořádný zájem vzbudil výklad ustanovení vymezujícího přímou dopravu, přestože ke konečné dohodě nedošlo, a byla zahájena diskuse o možnosti rozšířené kumulace s Chile a Mexikem. Podvýbor pro otázky přístupu na trh – 19. června 2015 7
S cílem zlepšit hodnocení fungování dohody se smluvní strany dohodly na pravidelně výměně statistik týkajících se dovozu. Co se týče otázek přístupu na trh, EU zdůraznila obavy v souvislosti s politikou šrotování nákladních vozidel v Kolumbii. Výbor pro obchod – 19. června 2015 Zasedání Výboru pro obchod bylo využito ke zhodnocení pokroku, jehož bylo dosaženo podvýbory, a znovu poukázalo na některé hlavní problémy vzbuzující obavy, včetně pokračující diskriminace dovážených lihovin, zejména v Kolumbii, ale také v Peru, přístupu EU na trh veřejných zakázek na nižší než centrální úrovni v Kolumbii a problémů v Peru v souvislosti s certifikací vývozu živočišných produktů z EU. EU nabídla aktuální informace o stavu ratifikace dohody Evropskou unií. Zasedání také přispělo k prosazení podpisu protokolu o přistoupení Chorvatska k dohodě, ke kterému došlo dne 30. června 2015. Pokud jde o protokol o přistoupení Ekvádoru k dohodě, bylo dohodnuto, že jednání budou pokračovat s cílem najít co nejdříve řešení přijatelné pro všechny a že Kolumbie a Peru by měly předložit podrobnější připomínky. 4.
PLNĚNÍ ZÁVAZKŮ ROZVOJE
V OBLASTI
OBCHODU
A UDRŽITELNÉHO
Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj Druhé zasedání Podvýboru pro obchod a udržitelný rozvoj (dále jen „podvýbor“) se konalo v Bogotě ve dnech 16. a 17. června 2015. Diskuse se týkaly následujících otázek: 4.1.
Provádění ustanovení souvisejících s pracovní silou
Kolumbie se zmínila o svém nedávno přijatém národním rozvojovém plánu, jehož součástí je národní politika důstojné práce, a rovněž o úsilí posílit inspekce práce, zlepšit výběr pokut a řešit nevhodný způsob outsourcingu a praktiky kolektivního vyjednávání některých společností. Bylo dosaženo pokroku v oblasti sociálního dialogu prostřednictvím mechanismů, jako je Výbor pro řešení konfliktů (CETCOIT), a úspěšně proběhlo významné kolektivní vyjednávání ve veřejném sektoru. Kolumbie sice připustila, že ještě zbývá hodně nedořešených problémů, avšak uvedla, že byly použity navýšené zdroje ke zlepšení ochrany odborových předáků, jimž bylo vyhrožováno násilím, a znovu zopakovala své odhodlání bojovat proti beztrestnosti. Peru předložilo svou strategii a akční plán formalizace pracovních vztahů a informovalo o pokroku v provádění politik boje proti nucené práci a rovněž o provádění strategie předcházení dětské práci a jejího odstranění. Peru zejména informovalo o tom, že byl posílen režim inspekce práce podléhající Národnímu úřadu pro dohled nad inspekcí práce (SUNAFIL). Kromě toho poukázalo na určitý pozitivní vývoj v oblasti řešení pracovních sporů a sociálního dialogu. Bylo zavedeno státní ocenění společností uplatňujících správné pracovní postupy. EU poskytla aktuální informace o ratifikaci úmluv Mezinárodní organizace práce členskými státy. Zdůraznila své odhodlání prosazovat důstojnou práci a informovala o opatřeních přijatých k umožnění urychlené ratifikace protokolu Mezinárodní organizace práce o nucené práci svými členskými státy. Požádala o upřesnění řady otázek, které byly nastoleny ve zprávách odborníků Mezinárodní organizace práce o Kolumbii a Peru. 8
4.2.
Provádění ustanovení souvisejících s životním prostředím
Kolumbie poukázala na svůj národní rozvojový plán, jehož součástí je průřezová strategie zeleného růstu, svůj národní plán ekologického podnikání a svou politiku udržitelného zadávání veřejných zakázek. Peru předneslo prezentaci o své agendě pro opatření v oblasti životního prostředí na období 2015–2016 a vyzdvihlo zavedení státního ocenění za přínos v oblasti životního prostředí, jež představuje motivaci k uplatňování správné praxe. EU podala informace o rozvoji nové průřezové politiky týkající se oběhového hospodářství, vývoji v oblasti uplatňování úmluvy CITES a Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu a plánech na vytvoření akčního plánu EU proti obchodování s volně žijícími živočichy a informace o přezkumu akčního plánu EU pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT). 4.3.
Interní konzultace a zasedání podvýboru se zástupci občanské společnosti
Účastníci interního mechanismu EU pro konzultace s občanskou společností (dále jen „intern poradní skupina“) se několikrát sešli a schválili svůj jednací řád. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) poskytuje sekretariát a tři členy skupiny a na svých internetových stránkách vytvořil specializovanou stránku. Kolumbie a Peru informovaly EU v době mezi zasedáními, že mají v úmyslu využít stávající interní konzultační mechanismy v oblasti práce a životního prostředí. EU a Kolumbie si vyměnily podrobné informace o členech svých skupin navzájem a s Peru. Dne 17. června 2015 se v Bogotě konalo otevřené zasedání, kterého se zúčastnilo přibližně 80 zástupců kolumbijské občanské společnosti a několik členů interní poradní skupiny EU. Toto zasedání bylo propagováno na internetových stránkách kolumbijského ministerstva obchodu i na jiných internetových stránkách. Zástupci jednotlivých stran ústně i písemně informovali občanskou společnost o svých jednáních v Podvýboru pro obchod a udržitelný rozvoj. Zástupci kolumbijské občanské společnosti učinili řadu všeobecných prohlášení, zejména vyjádřili obavy ohledně celkového dopadu dohody. Někteří řečníci kromě toho řešili problémy týkající se práv odborů, pracovních podmínek, neformálnosti pracovních vztahů a inspekcí práce. Společné prohlášení zástupců EU a Kolumbie vyzvalo k větší interakci mezi těmito skupinami. 4.4
Další postup
Po prezentaci EU Kolumbie a Peru vyjádřily zájem dozvědět se více o tom, jak EU posuzuje dopady obchodních dohod na pracovní sílu a na životní prostředí a takto byla vymezena také potenciální oblast budoucí spolupráce. Podvýbor určil širokou škálu témat souvisejících s pracovní silou, v nichž by bylo možné rozvíjet spolupráci, jako například správná praxe v oblasti inspekce práce, trh práce, přechod od neformální k formální práci, předcházení pracovním sporům a jejich řešení a také předcházení dětské a nucené práci a její odstranění. Pokud jde o životní prostředí, byl vyjádřen zájem o spolupráci v oblasti obchodu a biologické rozmanitosti, včetně úmluvy CITES, obchodu lesními výrobky, chemickými látkami a nebezpečným odpadem a v oblasti environmentálních informačních systémů. Za jeden z hlavních předmětů zájmu byla označena také sociální odpovědnost podniků a EU zdůraznila svou podporu činnosti OECD v této otázce, zejména ve vztahu k textilnímu odvětví a odvětví 9
nerostů. Účastníci zasedání se dohodli, že se v období mezi zasedáními bude pracovat na stanovení důležitosti jednotlivých témat za účelem jejich provádění. 4.5
Jiné činnosti
Komise se dne 5. května 2015 zúčastnila zasedání Výboru pro mezinárodní obchod (INTA) monitorovací skupiny Evropského parlamentu pro Obchodní dohodu EU a Kolumbie a Peru, které se zaměřilo na pracovní práva v Kolumbii a v Peru. Delegace EU v Kolumbii uspořádala dne 18. června 2015 za podpory Generálního ředitelství pro obchod společně s obchodní komorou v Bogotě akci týkající se obchodu a udržitelného rozvoje, které se zúčastnilo více než 400 lidí. Během této akce proběhly prezentace na témata, jako energie z obnovitelných zdrojů, zeměpisná označení, usnadnění obchodu, spravedlivý obchod nebo certifikace ekologické produkce a ve stáncích vystavovaly své výrobky kolumbijské organizace výrobců dodržujících zásady spravedlivého obchodu a distributoři evropských potravin a nápojů. 5.
PROVÁDĚNÍ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) Č. 19/2013, KTERÝM SE PROVÁDÍ DVOUSTRANNÁ OCHRANNÁ DOLOŽKA A MECHANISMUS STABILIZACE PRO BANÁNY
Nařízení stanoví možnost zahájit šetření ohledně ochranných opatření nebo zavést opatření předchozí kontroly na základě podmínek stanovených v nařízení. V souladu s články 3 a 13 nařízení Komise monitoruje vývoj dovozu banánů z Kolumbie a Peru. Do vypracování této zprávy Komise nepodala ani neobdržela žádné žádosti o zahájení šetření ohledně ochranných opatření nebo zavedení opatření předchozí kontroly. 5.1.
Vývoj vývozu kolumbijských a peruánských čerstvých banánů do EU
Dovoz čerstvých banánů z Peru v roce 2014 (96 136 tun) se ve srovnání s objemy v roce 2013 (112 396 tun) snížil o 14 %. Peru ovšem opět dosáhlo spouštěcího objemu dovozu pro rok 2014, který stanoví dohoda (tj. 82 500 tun), a to v listopadu – viz graf níže. Podle čl. 15 odst. 3 nařízení Komise zkoumala dopad na trh EU s banány, přičemž kromě jiného vzala v úvahu vliv na úroveň cen, rozvoj dovozu z jiných zdrojů a celkovou stabilitu trhu Unie. Vzhledem k tomu, že dovoz čerstvých banánů z Peru představoval pouze 1,9 % celkového dovozu čerstvých banánů do EU, že dovoz čerstvých banánů z jiných tradičních vyvážejících zemí zůstal převážně pod prahovými hodnotami, jež jsou pro ně vymezeny ve srovnatelných stabilizačních mechanismech, že průměrná velkoobchodní cena banánů nezaznamenala významné změny a že se neprojevily žádné známky negativního dopadu na stabilitu trhu EU, na producenty v EU nebo na nejvzdálenější regiony EU, dospěla Komise k závěru, že pozastavení preferenční celní sazby pro banány pocházející z Peru není vhodné.
10
Dovoz banánů z Peru do EU 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0
Podobně jako v případě Peru také dovoz čerstvých banánů z Kolumbie v roce 2014 (1 086 096 tun) se ve srovnání s předchozím rokem (1 150 980 tun) snížil, v tomto případě ve srovnání s objemy v roce 2013 o 6 %. Jak je zřejmé z níže uvedeného grafu, Kolumbie zůstala výrazně pod úrovní spouštěcího objemu dovozu stanoveného dohodou (bylo dosaženo pouze 64 % spouštěcího objemu).
Dovoz banánů z Kolumbie do EU 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000
11
6.
ZÁVĚR
Dva roky po vstupu v platnost proces provádění pokračuje a dohoda funguje celkově dobře ke spokojenosti všech stran. Přesto je obtížné ji v některých oblastech posuzovat, např. vzhledem k tomu, že údaje o obchodu službami a o investičních tocích nejsou zatím k dispozici nebo jsou k dispozici pouze částečně. Hospodářské zpomalení v Latinské Americe a pokles cen komodit na světovém trhu zasáhl také obchodní toky EU mezi EU a Kolumbií a Peru. Od roku 2012 dovoz EU z Peru i vývoz EU do Peru zaznamenávají pokles hodnoty v souladu s všeobecným trendem peruánského obchodu. Podíl EU na dovozu do Kolumbie se v období 2012–2014 zvýšil a zároveň se po poklesu v letech 2012 a 2013 v roce 2014 zvýšila hodnota vývozu z Kolumbie do EU. Obchodování s výrobky, které byly na základě dohody liberalizovány, naznačuje pozitivní vliv jejího provádění. Dovoz výrobků liberalizovaných na základě dohody z Peru a Kolumbie do EU se zvýšil, v některých případech významně. EU významně zvýšila vývoz výrobků, které byly liberalizovány na základě dohody, a to plně, částečně či prostřednictvím preferenčních celních sazeb, do Kolumbie i do Peru. Z hlediska diverzifikace byl od roku 2012 zaznamenán dovoz v rámci významného počtu nových celních položek. Skutečnost, že od vstupu dohody v platnost celkem 526 kolumbijských společností a 1 133 peruánských společností poprvé uskutečnilo vývoz do EU, lze uvítat, i když významný počet z nich tvoří malé a střední podniky. Rozvojové programy EU na podporu provádění dohody si kladou za cíl další posílení tohoto trendu. Přestože proces provádění ve většině oblastí postupuje dobře, v některých oblastech je třeba přijmout rychlá řešení, například pokud jde o provádění závazků Peru na poli sanitárních a fytosanitárních opatření a zdanění lihovin zejména v Kolumbii, ale rovněž v Peru. Obavy vyvolává také provádění závazků týkajících se přístupu na trh v oblasti veřejných zakázek na jiné než centrální úrovni v Kolumbii. Nyní jsou již zavedeny mechanismy provádění hlavy Obchod a udržitelný rozvoj dohody, které jsou pro EU prioritou, a to s výrazným zapojením občanské společnosti. Kolumbie zaznamenala pokrok v oblasti sociálního dialogu a Peru vyzdvihlo svou strategii předcházení dětské práci a jejího odstranění a rovněž formalizace pracovních vztahů. Pokud jde o mechanismus stabilizace pro banány, průměrná velkoobchodní cena čerstvých banánů na trhu EU nezaznamenala žádnou výraznou změnu a neprojevily se žádné známky toho, že by stabilita trhu EU nebo situace producentů v EU byla zvýšením peruánského vývozu ovlivněna. Komise tedy dospěla k závěru, že jakékoli pozastavení preferenční celní sazby na dovoz banánů pocházejících z Peru není opodstatněné. Pozorné monitorování dovozu banánů a hodnocení situace na trhu se tedy ukazuje jako účinné. Komise se bude i nadále zaměřovat na opatření, jejichž účelem je zajistit plné provádění dohody ve všech jejích aspektech ve prospěch vzájemného obchodu a investic a za úzké spolupráce s partnerskými zeměmi.
12
