Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje

Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje RNDr. Josef Glos, RNDr. Ji í Kocián AGERIS. s.r.o. Je ábkova 5, 602 00 Brno Tel., fax.: +420 545241842-3, e-mail: [email protected],[email protected]

Úvod V roce 2000 jsme zpracovali souhrnnou a p ehlednou dokumentaci p írodních limit a závazných omezení využití území na území okresu Brno-venkov. V roce 2002 jsme provedli aktualizaci této dokumentace a zárove jsme zpracovali obdobné dokumentace pro území okres Vyškov, Hodonín a pro ást okresu B eclav. V letošním roce probíhá zpracování této dokumentace pro území okres Blansko a Znojmo. Zahrnuty jsou limity a závazná omezení, které vyplývají ze zákona . 114/1992 Sb. (o ochran írody a krajiny) a navazujících správních rozhodnutí a které významným zp sobem ovliv ují rozsah a el využití území p íslušného okresu s vazbou na okresy sousedící. Hlavním cílem zpracování dokumentace p írodních limit a závazných omezení využití území je vytvo ení základního podkladu pro fungování státní správy v oblasti územního plánování a pro tvorbu funk ního geografického informa ního systému zefektiv ujícího práci orgán státní správy (zejména na poli územního plánování a ochrany írody a krajiny). Pro digitální zpracování dokumentací p írodních limit bylo zvoleno prost edí ArcGis – ArcView.

Struktura p írodních limit V rámci úvodních jednání s po izovatelem p vodní dokumentace limit pro okres Brno-venkov, kterým byl referát regionálního rozvoje tehdejšího Okresního ú adu Brno-venkov, byla stanovena následující struktura zohledn ných limit a jiných závazných omezení využití území. zvlášt chrán ná území, chrán ná území dle stavebního zákona, významné krajinné prvky, p írodní parky, nadregionální a regionální územní systém ekologické stability. Limity využití území jsou bezesporu ty kategorie, které jsou jednozna územn identifikovatelné na základ správního rozhodnutí - zvlášt chrán ná území, chrán ná území dle stavebního zákona, registrované významné krajinné prvky a p írodní parky. Pon kud složit jší je situace v p ípad významných krajinných prvk ze zákona, kde je možno p i územní identifikaci používat r zné p ístupy, a zejména v p ípad územních systém ekologické stability (ÚSES). Obvykle jsou za limity využití území považovány ty ásti ÚSES, které byly schváleny v územn plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí. Ostatní ásti ÚSES pak tvo í závazné omezení využití území. Zvlášt chrán ná území Mezi zvlášt chrán ná území pat í celá škála r zn rozsáhlých, p írodov decky i esteticky velmi významných území. Díl ími kategoriemi zvlášt chrán ných území (ZCHÚ) jsou podle ásti t etí zákona . 114/1992 Sb.: národní parky, chrán né krajinné oblasti, národní p írodní rezervace, p írodní rezervace, národní p írodní památky, p írodní památky.

Národní parky a chrán né krajinné oblasti, vnit roz len né do t í až ty zón odstup ované ochrany írody, bývají souhrnn ozna ovány jako velkoplošná ZCHÚ. Národní p írodní rezervace, p írodní rezervace, národní p írodní památky a p írodní památky jsou maloplošnými ZCHÚ. Zvláštní kapitola je v dokumentacích limit v nována ochranným pásm m ZCHÚ. Územní identifikace ZCHÚ, zón velkoplošných ZCHÚ a ochranných pásem ZCHÚ byla provedena podle izovacích p edpis , uložených u p íslušných orgán ochrany p írody. Chrán ná území dle stavebního zákona Na území okresu Brno-venkov bylo n kolik chrán ných území vyhlášeno prost ednictvím územního rozhodnutí o chrán ném území dle stavebního zákona. Jde o specifickou kategorii, která byla mezi írodní limity využití území za azena dodate . Územní identifikace chrán ných území dle stavebního zákona byla provedena podle podklad referátu životního prost edí Okresního ú adu Brno-venkov. Významné krajinné prvky Významnými krajinnými prvky jsou podle § 3 písm. b) zákona . 114/1992 Sb. ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné ásti krajiny, které utvá ejí její typický vzhled nebo p ispívají k udržení její stability. Rozlišují se: obecn zákonem vyjmenované krajinné prvky – lesy, rašeliništ , vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy, zkrácen souhrnn ozna ované jako významné krajinné prvky ze zákona registrované významné krajinné prvky. Významné krajinné prvky ze zákona V ešených okresech se ze zmín ných významných krajinných prvk rašeliništ a jezera (myšlena jezera p írodního p vodu).

(VKP) ze zákona nevyskytují

Vzhledem ke skute nosti, že zákon . 114/1992 Sb. ani jeho provád cí vyhláška . 395/1992 Sb. nestanovují jednozna zp sob územní identifikace VKP ze zákona, bylo nutno zp sob jejich územní identifikace dohodnout. V p ípad les , vodních tok a rybník bylo dohodnuto vymezení vyplývající z digitální podkladové mapy, v p ípad údolních niv vymezení dle geologických map R 1 : 50 000 ze souboru geologických a ú elových map R vydávaného eským geologickým ústavem. Takto získané údaje jsou ovšem zatíženy ur itou mírou nep esnosti, danou obsahem mapového podkladu a v p ípad geologických map i zp sobem digitalizace, a je t eba je považovat pouze za orienta ní. V p ípad okresu Brno-venkov byly v rámci VKP ze zákona navíc vylišeny jejich zvlášt hodnotné ásti, evidované referátem životního prost edí Okresního ú adu Brno-venkov. Územní identifikace zvlášt hodnotných ástí VKP ze zákona byla provedena z jejich zákres v katastrálních mapách uložených v evidenci referátu životního prost edí Okresního ú adu Brno-venkov. Významné krajinné prvky registrované Za azení registrovaných VKP mezi limity využití území je dáno provedením jejich registrace ve smyslu § 6 zákona . 114/1992 Sb. Konkrétní popisy jednotlivých registrovaných VKP v dokumentacích limit zahrnují po adové íslo, název území, orienta ní vým ru a názvy katastrálních území, na kterých se registrovaný VKP nachází. írodní parky írodní parky jsou z izovány na základ § 12 odst. 3 zákona . 114/1992 Sb. k ochran krajinného rázu území s významnými soust ed nými estetickými a p írodními hodnotami, které není velkoplošným zvlášt chrán ným územím. Obvykle jde o území s plošnou vým rou obdobnou jako v p ípad chrán ných krajinných oblastí.

Územní identifikace p írodních park íslušných orgán ochrany p írody.

byla provedena podle jejich z izovacích p edpis , uložených u

Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je definován v § 3 písm. a) zákona . 114/1992 Sb. jako vzájemn propojený soubor p irozených i pozm ných, avšak p írod blízkých ekosystém , které udržují p írodní rovnováhu. Rozlišuje se místní (lokální), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními skladebnými ástmi ÚSES jsou biocentra a biokoridory. Základem legislativní ochrany díl ích ástí územního systému ekologické stability je jejich schválení v územn plánovací dokumentaci nebo v územní rozhodnutí. Podle p evažujícího výkladu se tak územní systém ekologické stability stává závazným limitem využití území až v p ípad schválení v rámci územn plánovací dokumentace nebo v územním rozhodnutí. Do dokumentací limit byly v prvé ad zahrnuty ty ásti nadregionálního a regionálního ÚSES, které jsou za len né v platné územn plánovací dokumentaci. Územní identifikace skladebných ástí ÚSES (biocenter a biokoridor ) byla v t chto p ípadech provedena vždy podle p íslušné územn plánovací dokumentace. V p ípad katastrálních území, pro která nebyla od doby platnosti zákona . 114/1992 Sb. schválená žádná územn plánovací dokumentace, bylo p evzato jako závazné omezení využití území vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES z platné podoby územn technického podkladu (ÚTP) regionálních a nadregionálních ÚSES R Ministerstva pro místní rozvoj R z roku 1997.

Stru ný p ehled postupu zpracování Všechny zákresy limit byly z p vodních podkladových map r zných typ a m ítek p eneseny do jednotlivých pracovních list Základní mapy R m ítka 1 : 10 000, ze kterých pak byly digitalizovány podle díl ích tématických blok a vrstev. Následující innosti pak zahrnovaly p ípravu a napl ování databází, sestavení tiskové podoby a legendy mapových výkres , sepsání textové zprávy a adu dalších díl ích úkol nezbytných k napln ní obsahu díla.

Tiskové výstupy Sou ástí dokumentací limit jsou ve všech díl ích p ípadech: textová zpráva, tabulková ást, grafická ást. Obsahem textových zpráv je p edevším popis p edm tu a zp sobu ešení díla, a to jednak v obecné rovin a jednak samostatn pro každý z popisovaných typ limit (tematickou vrstvu). Tabulkové ásti obsahují databázové tabulky, set íd né do následujících jednotlivých soustav podle typ popisovaných limit a závazných omezení: p írodní parky, maloplošná zvlášt chrán ná území, chrán ná území dle stavebního zákona (pouze v okrese Brno-venkov), evidované zvlášt hodnotné ásti významných krajinných prvk ze zákona (pouze v okrese Brnovenkov), registrované významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability nadregionální a regionální úrovn – biocentra a biokoridory. Mapové výstupy sestávají:

z tematických map v m ítku 1 : 100 000, tišt ných podle jednotlivých typ limit a závazných omezení využití území, v jednom mapovém listu zobrazených vždy pro celé území p íslušného okresu (a p íslušné ásti okresu B eclav); z tematických map v m ítku 1 : 25 000, tišt ných po jednotlivých mapových listech v kladu Základních map R m ítka 1 : 25 000, se souhrnným zákresem všech sledovaných limit a závazných omezení využití území; z p ehledného kladu list Základní mapy R 1 : 25 000 pro p íslušné území. V p ípad tematických map 1 : 100 000 byly z d vod lepší praktické využitelnosti v n kterých listech sou asn zobrazeny dva typy sledovaných limit . Podmínkou pro spole né zobrazení jev bylo zachování názornosti a p ehlednosti mapy. V rámci jednotlivých dokumentací tak vznikla sada t í až p ti tematických map m ítka 1 : 100 000.

Základní problémy V pr hu zpracování dokumentací limit se objevila celá ada problém a nesrovnalostí vyplývajících jak z podkladových materiál , tak i z legislativn ne zcela jednozna ného definování pojm . Nejv tší nesrovnalosti úm rn odpovídající nedostatk m v legislativ se objevují u významných krajinných prvk a u územního systému ekologické stability. V p ípad VKP hlavní problémy souvisely s nejednozna nou identifikací VKP ze zákona. Nejsložit jší situace je v p ípad údolních niv, které byly pokusn zakresleny jen v rámci okresu Brno-venkov, zatímco v rámci dalších okres již na základ neuspokojivého výsledku z okresu Brno-venkov zakreslovány nebyly. V p ípad ÚSES k nejzávažn jším z celé ady problém a nesrovnalosti pat í chyb jící návaznosti na administrativn správních hranicích, v cn sporná i zcela nesprávná ešení a rozpory mezi r znými typy dokumentací pro jedno území. Vznik t chto problém a nesrovnalostí má celou adu p in. K hlavním inám pat í ne vždy zcela zodpov dný p ístup projektant a orgán státní správy k návrh m ÚSES, absence autorizovaného projektanta ÚSES v tv ích projek ních týmech a v neposlední ad také absence jednotn koncipovaného geografického informa ního systému.

Sjednocený generel ÚSES pro území okresu Brno-venkov edm tem ešení aktualizace dokumentace p írodních limit a závazných omezení využití území na území okresu Brno-venkov, zpracované v roce 2002, bylo mimo jiné rozší ení tematického bloku ÚSES o místní (lokální) úrove . Vzhledem ke skute nosti, že je ÚSES povinnou náležitostí ady typ dokumentací, bylo nutné v prvé ad provést analýzu t chto dokumentací z hlediska obsaženého návrhu ÚSES. Do analýzy byly zahrnuty všechny dokumentace ÚSES týkající se okresu Brno-venkov, které se staly díky schválení v p edepsané podob závaznými. V zásad lze analyzované schválené dokumentace ÚSES rozd lit do dvou základní typ : samostatné dokumentace ÚSES (generely, plány, ÚTP NR+R ÚSES

R)

jiné závazné dokumentace obsahující ÚSES (územn plánovací dokumentace, dokumentace komplexních pozemkových úprav. Analýzou bylo zjišt no, že míra problém a nesrovnalostí týkajících se ÚSES p esahuje únosnou míru a že tudíž zobrazení ÚSES jako limit a závazných omezení využití území v té podob , v jaké je zakotven v právn platných dokumentacích, by pro jeho následné rozvíjení bylo kontraproduktivní. Bylo proto rozhodnuto, že bude p vodní nesourodá vrstva ÚSES nahrazena koncep ní vrstvou sjednocující pojetí územního systému ekologické stability v okrese Brno-venkov ve všech zastoupených hierarchických úrovních (místní ili lokální, regionální a nadregionální) a tvo ící závazný územn plánovací podklad. i tvorb sjednoceného generelu ÚSES pro území okresu Brno-venkov byl vedle respektování obecn uznávaných metodických princip vymezování ÚSES položen mimo ádný d raz na vzájemné vztahy a vazby mezi jednotlivými skladebnými prvky ÚSES. Pro zohledn ní vzájemných vztah a vazeb mezi skladebnými prvky ÚSES bylo zcela nov použito principu sdružování typov p íbuzných navazujících

biocenter a biokoridor p íslušejících k ur ité hierarchické úrovni ÚSES (místní, regionální, nadregionální) do logických sled - tví ÚSES. Jako zvláštní textová p íloha sjednoceného generelu ÚSES byl zpracován popis konkrétních p ípad provedených úprav a zm n podoby ÚSES oproti dosavadním platným dokumentacím ÚSES a nástin sm rných návrh a doporu ení jako dalších logických možností rozvíjení podoby ÚSES s cílem p isp t k celkovému oživení krajiny a ke zvýšení její ekologické stability. Popis je strukturován podle jednotlivých obcí a jejich p íslušnosti do správních obvod obcí s rozší enou p sobností dle vyhlášky MV . 338/2002 Sb.

Záv r Zpracované dokumentace p írodních limit a závazných omezení využití území tvo í základní podklad pro fungování státní správy v oblasti územního plánování a jeden z prvních ucelených krok k vytvá ení jednotného geografického informa ního systému zefektiv ujícího práci orgán státní správy (zejména na poli územního plánování a ochrany p írody a krajiny). Sjednocený generel ÚSES pro území okresu Brno-venkov s použitím nových p ístup ke tvorb koncep ních dokumentací ÚSES je konkrétním p íkladem obecn využitelného základního kroku k vytvá ení jednotného informa ního systému ÚSES v prost edí GIS umož ujícího všem uživatel m ÚSES zjiš ovat pot ebná data z jednoho základního informa ního zdroje. V následujícím období je t eba vytvo ený základní systém nadále rozvíjet, a to jednak formou aktualizace vytvo ených dat a jednak dopl ováním o data nová.