UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálně pedagogických studií
Dan Laštůvka III. ročník – SPANDR Kombinované studium
ZPŘÍSTUPNĚNÍ POLICEJNÍCH SLUŽEBEN OSOBÁM TĚLESNĚ POSTIŽENÝM
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Doc. PhDr. PaedDr. Olga Krejčířová, Ph.D.
OLOMOUC 2010
-2-
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použil.
V Olomouci dne 30. 6. 2010
……………………………………. podpis
-3-
Tímto děkuji vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. PaedDr. Olze Krejčířové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování bakalářské práce.
-4-
OBSAH
ÚVOD
ČÁST TEORETICKÁ
1.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PROJEKTU P 1000
7
1.1.1. Vznik Projektu P 1000 a jeho cíle
7
1.1.2. Projekt P 1000 mění tvář policie
9
1.2 OSOBY NEJEN S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM 1.2.1. Somatopedie
10 10
1.2.2. Osoba s tělesným postižením jako oběť trestného činu 12 1.2.3. Senioři jako oběť trestného činu
14
1.2.4. Bezbariérová Olomouc
15
1.3 ZÁKONNÉ NORMY
17
1.1.1. Prováděcí vyhláška 369/2001 Sb.
17
1.1.2. Osobnost policisty
19
ČÁST PRAKTICKÁ
2.1 VÝCHOZÍ POZNATKY PRO ŠETŘENÍ 2.1.1 Metoda šetření
21 21
2.2 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH POLICEJNÍCH SLUŽEBEN V OLOMOUCI
22
2.2.1 Územní odbor vnější služby Olomouc
22
-5-
2.2.1.1 Návrhy na zlepšení zpřístupnění Územního odboru vnější služby 2.2.2 Obvodní oddělení Olomouc I 2.2.2.1
2.2.3 Obvodní oddělení Olomouc II
2.2.4 Obvodní oddělení Olomouc III
2.2.5 Obvodní oddělení Olomouc IV
33 34
38 38
Návrhy na zlepšení zpřístupnění Obvodního oddělení Olomouc IV
2.2.6 Dopravní inspektorát Olomouc 2.2.6.1
31
Návrhy na zlepšení zpřístupnění Obvodního oddělení Olomouc III
2.2.5.1
29
Návrhy na zlepšení zpřístupnění Obvodního oddělení Olomouc II
2.2.4.1
26
Návrhy na zlepšení zpřístupnění Obvodního oddělení Olomouc I
2.2.3.1
24
40 41
Návrhy na zlepšení zpřístupnění Dopravního inspektorátu
43
ZÁVĚR
45
SEZNAM POUŽITÉ A CITOVANÉ LITERATURY
47
PŘÍLOHY
48
-6-
ÚVOD Práce je zaměřena na zpřístupnění policejních služeben pro osoby s tělesným postižením na území města Olomouce. Toto téma jsem si vybral ze dvou důvodů. Tím prvním je, že u Policie České republiky pracuji více, jak deset let a za tuto dobu jsem sloužil na několika služebnách v Olomouci, které se v průběhu mého působení podrobily různým rekonstrukcím a přestavbám. Největší stavební úpravy podstoupily budovy v roce 2007, kdy do čela resortu Ministerstva vnitra České republiky dosedl kandidát vítězné strany z voleb z roku 2006 MUDr. Mgr. Ivan Langer. Za jeho úřadování byl naplno realizován Projekt P1000, který se zaměřuje na modernizaci policejních služeben. V rámci projektu P1000 jsou od roku 2006 postupně modernizovány služebny Policie ČR. Policejní služebny jsou vybavovány internetem a modernizace zahrnuje i budování otevřených recepcí. Druhým důvodem byl nárůst obětí trestné činnosti zejména u seniorů a osob se zdravotním postižením, kteří se kvůli svému handicapu stali v posledních letech pro pachatele snadným terčem páchání trestných činů. Takto znevýhodnění jedinci se musí dostavit na policejní služebnu, aby oznámili přestupek, nebo podali trestní oznámení. Sám z praxe vím, že těchto případů přibývá i v Olomouci. Musím dodat, že se stal i případ, kdy osoba připoutaná na rehabilitační vozík spáchala násilný trestný čin a musela se dostavit na policejní služebnu podat k celé události vysvětlení. V dnešní době není tento případ v každodenní praxi policisty ničím ojedinělým. V práci budu analyzovat, zda jsou stávající podmínky v budovách Policie České republiky v Olomouci vhodné pro kontakt s osobami s tělesným postižením a zda Projekt P1000, který v Olomouci probíhá téměř čtyři roky, přispěl ke zlepšení těchto podmínek a zda je bral vůbec na zřetel.
-7-
TEORETICKÁ ČÁST
1.1
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PROJEKTU P 1000
S projektem P1000 jsem se poprvé setkal v roce 2007, kdy v jeho rámci začala jako první v Olomouci rekonstrukce Obvodního oddělení Olomouc II – Slavonín, kde osobně od roku 2003 sloužím. V rámci osobního zájmu jsem se začal o tento projekt více zajímat. Webové stránky Ministerstva vnitra České republiky mi poskytly stěžejní informace. Písemně jsem kontaktoval konkrétní odbor Ministerstva vnitra, abych získal více adekvátních materiálů. Avšak přes několik pokusů jsem nedostal žádné odpovídající údaje. Ba naopak. Po vyřčení mého dotazu byl projekt P 1000 stažen i z webových stránek. Ministerstva vnitra. Jediným mým zdrojem se stala výroční zpráva z roku 2007, v období začátku projektu, protože internetové stánky Projektu P1000 http://www.p1000.cz/ jsou od té doby „dočasně nedostupné“ (pravděpodobně po projevení bližšího zájmu o tuto problematiku).
1.1.1 Vznik Projektu P1000 a jeho cíle Projekt P1000 vznikl z iniciativy bývalého ministra vnitra MUDr. Mgr. Ivana Langera jako součást dlouhodobé strategie restrukturalizace policie a ministerstva. Plán má plnou podporu vedení Ministerstva vnitra i Policejního prezidia, kteří tak jasně ukazují, kde leží jejich priority a motivace. Je jedením z pilířů reformy a je systémovým řešením modernizace Policie České republiky. Je průlomový v tom, že modernizace služeben se provádí jak z hlediska služeb pro občany v duchu hesla „policejní služebna – místo důvěry a bezpečí“, tak jde o zlepšování pracovních podmínek pro policisty. Cílem Projektu P1000 je zlepšení pracovních podmínek pro policisty a nastavení přívětivější tváře pro občany ze strany policie. Proto bylo započato s rekonstrukcí služeben, ve kterých je zachován jednotný vizuální ráz a základní prvky vybavení interiéru. V žádné z nich tak nebudou chybět bezbariérové přístupy a sociální zařízení pro hendikepované osoby vybavené navíc i o přebalovací pult
-8-
pro maminky s těmi nejmenšími dětmi. K dispozici bude též dětský koutek, kam budou moci rodiče umístit své malé ratolesti, aby se zabavily po dobu čekání. Jednotný je i design nábytku ve všech služebnách. (Stručná správa o projektu v roce 2007; dostupné na: http://www.policie.cz/clanek/projekt-p1000; [20. 12. 2009]). Na každé ze služeben s vysokou zátěží a frekvencí občanů bude též otevřená recepce s odborně vyškoleným personálem z řad civilních pracovníků. Ti budou nápomocni občanům, kteří sem přijdou s žádostí o pomoc či radu. Z výsledků provedených výzkumů totiž vyplynulo, že celá jedna polovina občanů se na policii obrací s problémy a dotazy, které přímo nespadají do její kompetence. A právě proto zde bude připraven odborně vyškolený personál, který bude mít k dispozici vše potřebné, aby mohl tazateli maximálně vyjít vstříc. Neméně důležitou podstatou tohoto projektu je zlepšení pracovních podmínek policistů. Nové vedení Ministerstva vnitra považuje za správné a nezbytné provést takové změny ve stavebně technickém řešení a vybavení všech policejních služeben, které policistům umožní poskytovat služby občanům na profesionální úrovni odpovídající práci policejního sboru v 21. století. V neposlední řadě také přináší příležitost ke spolupráci s Vězeňskou službou a výrobními družstvy invalidů (při výrobě nábytku). Projekt P1000 se ale nedotkne jen služeben samotných. Počítá se i s omlazením vozového parku, instalace GPS do služebních vozů (pro zvýšení akceschopnosti a efektivnosti), vytváření pojízdných pracovišť (pro urychlení procesu vyšetřování dopravních nehod), modernizací a výstavbou nových operačních středisek, dalším budováním a obnovou infrastruktury IT (přístup k internetu - v současnosti 99,5% služeben, Lotus Notes, IS Trest, vzdálený přístup do databází), zaváděním technologických systémů zabraňujícím korupční jednání (zejména u dopravní policie) a vytvářením vzdělávacích programů pro policisty.
-9-
1.1.2 Projekt P 1000 mění tvář policie Podstatnou změnou z pohledu veřejnosti bude oddělení zadržených od občanů, kteří jdou na policii s vlastním problémem. Jinými slovy by – pokud možno – měla na každé služebně vzniknout „otevřená“ zóna, kam přicházejí lidé se svými problémy a „uzavřená“ zóna, kde jsou vyslýcháni, případně zadržováni podezřelí. Otevřenou zónou se rozumí právě nový prvek na služebnách – aktivní a příjemná recepce nebo čekárna. Úkolem recepce je návštěvníka přijmout a podle problému, se kterým přichází, jej buď odbavit sama, nebo přivolat policistu ve službě, který převezme případ. Samotné řešení případu se pak odehrává v příjemném prostoru jednací místnosti. Pokud v době jednání přicházejí další občané, musí sice čekat na recepci, ale mají alespoň vizuální kontakt s jednací místností a vidí, že nečekají zbytečně. Neprodleně po ukončení jednání v jednací místnosti přijdou na řadu lidé čekající na recepci. Uzavřenou zónou se rozumí prostory pro výslech a zadržení podezřelých z trestné činnosti. Cílem je zajistit, aby se obě skupiny na policejní služebně nepotkávaly. Při plánování projektu a otevřených recepcí vznikla myšlenka zaměstnat na těchto místech civilní zaměstnance a ulehčit tak výkonné složce policie řešení problémů, které se jí přímo netýkají. Lidé v dobré víře přicházejí na policii s dotazy, které stejně dobře vyřeší civilní zaměstnanec. Navíc se přítomností civilního zaměstnance jako prvního kontaktu s policií odbourává psychická bariéra a negativní konotace, které v souvislosti s policií přetrvávají ještě z dob minulého režimu. Komunikační bariéru se podaří snáze překonat ve chvíli, kdy občan vejde do příjemného prostředí recepce, kde se mu bude věnovat recepční v civilním oděvu. Zároveň je zde tak šance zaměstnat osoby s lehčím zdravotním handicapem, třeba bývalé policisty nebo hasiče, kteří mají potřebné znalosti, ale zdravotní postižení jim brání v práci „v terénu“. Tito lidé tak najdou příležitost k uplatnění v moderní a smysluplné službě veřejnosti.
- 10 -
1.2 OSOBY NEJEN S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM
1.2.1 Somatopedie „Vědní obor somatopedie je součástí vědní oblasti speciální pedagogiky. Zabývá se výchovou, vzděláváním a přípravou pro pracovní a společenské začlenění jedinců s postižením hybnosti“ (Renotiérová, M. 2006, Speciální pedagogika, str. 209). Výchova a vzdělávání je složkou komplexní rehabilitační péče, zahrnuje školní i mimoškolní výchovu a vzdělání základní (všeobecné) i odborné (přípravu pro povolání).
„V širším slova smyslu se do somatopedie zahrnuje výchova všech osob tělesně postižených, nemocných a zdravotně oslabených, mládeže i dospělých, neboť poruchy hybnosti a tím i úkoly komplexně rehabilitační péče vznikají v každém věku, dětství i dospělosti. Proto není možno od sebe oddělovat péči o postižené v jednotlivých věkových obdobích“ (Kábele, F. 1970, Somatopedie, 2. Vydání, str. 8).
Nejen ve světě, ale v posledních letech i u nás, se rozvíjí diskuze kolem rozdílného chápání termínu postižení. V obecné speciálně pedagogické rovině se hovoří o čtyřech paradigmatech (Vítková, 1998): 1. Model medicínský – vychází z biologicko-organických nebo funkčních příčin, což navozuje medicínsky orientovanou péči. Jejím cílem je léčebná reparace. 2. Model sociálně patologický – důraz je kladen na problémy sociální povahy, proto v centru pozornosti stojí socializace a diskriminace podmíněná postižením. 3. Model prostředí – zabývá se především hledáním východisek pro změnu školských systémů ve prospěch postižených žáků. Školská reforma by měla poskytnout diferencovanou nabídku všem žákům podle jejich vzdělávacích potřeb. 4. Model antropologický – usiluje zejména o zlepšení o zlepšení interpersonální interakce. Východiskem je respektování individuality,
- 11 -
identity a jedinečnosti postižených, z něhož se odvíjí postoje učitelů, vychovatelů, spolužáků i širšího sociálního okolí.
Je důležité tělesně či zdravotně postiženého člověka brát takového, jaký je ve skutečnosti, a veškeré vývojové problémy vidět komplexně. Primárním faktorem změny v pojímání jedinců tělesně a zdravotně postižených je plné uvědomění společenských podmínek v interakci s individualitou každého z nich, respektovat vliv komplexu rehabilitačních a terapeutických opatření, vliv rodinného, školního i mimoškolního prostředí. Je potřebné si uvědomit, že každé tělesně a zdravotně postižené dítě potřebuje již od raného věku multidisciplinární podporu. Pokud vycházíme z pojmového označení fenomému postižení uvedeného WHO 1980 jako „impairment“ (vada, poškození), „disability“ (omezení, chybění), „handicap“ (postižení), lze je použít jako východiska při definování pojmů tělesné a zdravotní postižení následovně (Vítková, 1998): •
Vada (poškození) – je poškození systému pohybového, podpůrného či jiných orgánů, vedoucí k podstatným somatickým změnám
•
Omezení (snížení výkonu) – jde o kvantitativní změny a snížení pohybového
výkonu
vzhledem
k výkonnosti
normální,
běžné
v závislosti na věku, konstituci a vzhledem k životnímu prostředí •
Postižení – jedná se o trvalé podstatné působení na kognitivní, emocionální a sociální výkony, ztíženou sociální interakci, neúplné nebo chybějící přebírání sociálních rolí v souladu s pohlavím a věkem.
Podle téže autorky je rozlišována vada (poškození) a z toho plynoucí následky postižení, které jsou ve vztahu důvodu a následku, ale bez přísně vymezené souvislosti (např. rozměr postižení přímo nezávisí na stupni tělesné vady, neboť je značně determinován společensky). Jak uvádí Sander (1991) postižení se vyskytuje tehdy, když je člověk nedostatečně integrován do svého prostředí na základě poškození (vady) nebo snížení výkonu. Lze odvodit, že člověk může být tedy zdravotně postižený z hlediska medicínského, ale z pedagogického hlediska se nemusí o žádné postižení jednat. Pokud je jedinec vážně omezený působením tělesného nebo zdravotního postižení, nestačí jen medicínsky nebo psychologicky orientované terapeutické nabídky, ale jsou
- 12 -
nezbytné koncepty pro výchovu a vzdělávání. A právě zde se nachází pracovní oblast pedagogiky tělesně a zdravotně postižených.
1.2.2 Osoba s tělesným postižením jako oběť trestného činu „V trestněprávní teorii, ale i praxi, v kriminologii a kriminalistice byla oběť – ve srovnání s pachatelem - dlouho na okraji zájmu. A to přesto, že v padesátých letech 20. století se začala formovat viktimologie, která se stala samostatným vědním odvětvím kriminologie, zabývajícím se oběťmi jako základním
zdrojem
poznání
mechanismu
zločinu
-
trestného
činu.“
(MAREŠOVÁ, A. MARTINKOVÁ, M. O významu poznávání obětí trestné činnosti; IKSP Praha; str.1) V současné době je oběti trestného činu věnována mnohem větší pozornost nežli dříve. Instituce Ministerstva vnitra ČR vynakládá preventivní prostředky, aby maximálně eliminovala nárůst těchto trestných činů. Tato snaha také směřuje k pomoci obětem trestných činů páchaných na slabších v lidské společnosti, jako jsou především ženy, senioři a osoby s tělesným postižením. A to způsobem jak pomoci oběti konkrétního trestného činu, tak i formou právních úprav ve prospěch oběti obecně. Za zakladatele viktimologie bývají označováni Němec H. von Hentig a Izraelec B. Mendelsohn. Definovali obsah pojmu oběť a vytvořili první vědecky podložené typologie obětí. Obsah pojmu oběť formulovali dosti široce - jako oběť byla označena „osoba, organizace, morální nebo právní řád, které jsou ohroženy, poškozeny nebo zničeny trestným činem.“ (GÖPPINGER, H.: Kriminologie, München: 1980, s. 589). Dalším pojmem je viktimnost označující „disponovanost“ jedince nebo skupiny
osob
stát
se
obětí
trestného
činu.
Vyjadřuje
určitý
stupeň
pravděpodobnosti, že se jednotlivec nebo určitá sociální skupina stane obětí trestného činu. (KUCHTA, J., VÁLKOVÁ, H. a kol.: Základy kriminologie a trestní politiky. l.vydání, Praha: 2005, s. 158.) Výčet sociálních skupin, jejichž příslušníci se častěji než ostatní občané stávají oběťmi kriminálního jednání v konkrétním období, obsahují též policejní statistiky, které sledují tzv. objekty
- 13 -
zájmu pachatele. Jedná se o skupiny osob „disponovaných“ svým povoláním, majetkovými
poměry,
věkem,
psychickými
vlastnostmi
či
sociálními
charakteristikami, stát se atraktivními pro pachatele majetkové, násilné, mravnostní či jiné kriminality, (NOVOTNÝ, O., ZAPLETAL, J. a kol.: Kriminologie. Praha: 2004, s. 141-147). Vyšší pravděpodobnost stát se obětí zločinu je např. u pracovníků určitých profesí: policistů, pracovníků bezpečnostních služeb, taxikářů, obsluhy benzinových čerpadel, pracovníků na přepážkách bank, pošt, obchodů; dále u seniorů, dětí a mladých lidí, žen, psychicky či fyzicky handicapovaných osob, cizinců, přistěhovalců, členů menšin a u lidí na okraji společnosti: prostitutek, alkoholiků, narkomanů, příslušníků podsvětí, bezdomovců apod. Pravděpodobnost, že policejní služebny budou stále více vyhledávat jmenované sociální skupiny je vysoká. Z projekce Českého statistického úřadu do roku 2065 vyplívá, že populace bude stárnout. „Postupně se bude zvyšovat počet obyvatel starších 65 let, v Olomouckém kraji se jejich počet ze současných 97 tisíc zvýší během 50 let na 200 tisíc. V celé populaci kraje bude podíl seniorů tvořit více než jednu třetinu (36,4 %), zatímco v současnosti zaujímá 15,1 %“ (http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/projekce_obyvatelstva_v_olomouckem_kraj i_do_roku_2065).
- 14 -
Graf
č.
1.
Projekce
obyvatelstva
v Olomouckém
kraji
do
roku
2065
Statistické ročenky Olomouckého kraje dostupné na webových stránkách Českého statistického úřadu vypovídají také o nárůstu kriminality a snížení věku pachatelů trestných činů v Olomouckém kraj za posledních 10 let. Projekt
P1000
je rozhodně přínosným řešením zpřístupnění policejních služeben jako veřejného místa pro kontakt pracovníků policie ať už s osobami tělesně postiženými nebo seniory. I starší lidé mají sníženou schopnost pohyblivosti a jejich zastoupení ve skupině obětí trestných činů bude nadále stoupat. Ale bezbariérový přístup není jediným přístupovým aspektem. Také jednání policistů s jedincem tělesně postiženým by mělo být na profesionální úrovni. Mnohdy dochází k tzv. systémovému týrání, což znamená, že oběť trestného činu znovu při výsleších a následně u soudu zažívá traumatizující zážitek znovu.
1.2.3 Senioři jako oběť trestného činu Jak jsem se již zmínil v předchozí kapitole, mezi skupinu s vyšší pravděpodobností stát se obětí násilné trestné činnosti jsou ohroženi zejména senioři.
- 15 -
Násilí na seniorech páchané v rodině Někteří staří lidé jsou bohužel vystaveni násilnému chování ze strany členů vlastní rodiny. Takové jednání začíná většinou mírnějšími projevy, jako je okřikování, ponižování, omezování a přikazování. Bohužel takovéto chování se pomalu ale jistě může proměnit ve větší násilí, které pak již není v silách seniora zastavit. Násilí páchané na seniorech mimo rodinu Násilí páchané na seniorech někdy bohužel probíhá i mimo rodinu jako forma nedostatečné přiměřené aktivity vyskytující se tam, kde je očekávána s důvěrou, což způsobuje bezpráví, poškození, zranění, bolest či strach starších lidí. Jedná se o domovy důchodců, seniorské domy nebo penziony či lůžková zařízení se zdravotní péčí. Personál, který necitlivým přístupem zanedbává úmyslně či z nedbalosti péči o seniory, se tak dostává do roviny pachatele. Formy násilí mimo rodinu: • nedostatek poskytovaných pečovatelských služeb, • neinformovanost o právech, • nesrozumitelná nabídka péče, • nepřiznání práva na kvalitu života a společenské kontakty. Podvody páchané na seniorech
Stačí nepatrná chvilička, aby si podvodník vytipoval oběť a dostal se do bytu, kde může nemocného či osobu s tělesným postižením připravit o peníze a cennosti. Vynalézavost podvodníků je opravdu velká. Mohou se například také vydávat za přítele příbuzného či známého, který je ve finanční tísni, nebo za zástupce firmy, která provádí odpočty energie. Vždy je proto bezpečnější si informace pro jistotu ověřit. Senioři jsou lidé často osamocení, nemocní, zesláblí, bezradní, vystrašení, lítostiví, nedůvěřiví nebo naopak velmi důvěřiví, a proto mohou být lehce ovladatelní, mohou se stát „snadnými kořistmi“ různých podvodníků, podomních prodejců, zlodějů a násilníků. Je potřeba nebýt lhostejný a věnovat seniorům značnou pozornost (dostupné na: http://www.policie.cz/clanek/seniori.aspx).
- 16 -
1.2.4 Bezbariérová Olomouc 1. Cíle projektu Bezbariérová Olomouc „Projekt Bezbariérová Olomouc, vypracovaný na základě usnesení Rady Města Olomouce ze dne 24. 4. 2001, je příspěvkem k vytvoření dlouhodobé koncepce
zkvalitňování
života
zdravotně
handicapovaných
spoluobčanů
ve městě“. Je zaměřen: •
na oblast odstraňování existujících architektonických a technických bariér ztěžujících běžný život lidem se zdravotním handicapem,
•
oblast důsledného předcházení vzniku těchto bariér,
•
na předcházení a odstraňování bariér informačních, případně komunikačních,
•
na osvětu veřejnosti o životě a potřebách handicapovaných spoluobčanů,
•
bezbariérovost se netýká jen zdravotně handicapovaných lidí, ale také dalších skupin obyvatel města - např. seniorů, rodičů s malými dětmi, osob, jejichž pohyblivost je omezena na přechodnou dobu stavem po úrazech apod.
•
Zároveň je důležité, aby odstraněním jedné bariéry nebyly vytvořeny bariéry pro jinou skupinu občanů.
Projekt Bezbariérová Olomouc je dobrým příkladem toho, jak by mělo být postupováno v rámci podobných návrhů na zpřístupnění budov pro osoby s tělesným postižením. V praktické části upozorňuji na několik málo nedostatků, kterým se bylo možné vyvarovat hned na začátku zpracování projektu P 1000. To, co se zdá většině lidí jako přirozené, je mnohdy pro osobu s handicapem nepřekonatelnou překážkou. Tyto překážky si mnohdy začneme uvědomovat, až když někdo z našich blízkých musí čelit jejich překonávání v každodenním, běžném životě.
- 17 -
2. Odhad podílu zdravotně handicapovaných spoluobčanů na celkovém počtu obyvatel města Olomouce
Získat informace týkající se podílu handicapovaných spoluobčanů na populaci je velice složité demografické analýzy poskytované Českým statistickým úřadem s tímto ukazatelem vůbec nepočítají. Jediným zdrojem těchto informací je vydávaná příručka „Obce, města, regiony a sociální služby“. Podíl zdravotně handicapovaných spoluobčanů na celkovém počtu obyvatel města vychází z nejvyššího údaje pro dané postižení. Podíl vozíčkářů na celkové populaci činí 0,2 %, podíl nevidomých a slabozrakých 0,7 %, podíl neslyšících 0,2 %, podíl ostatních postižených 0,9%. Výsledný podíl námi sledovaných skupin zdravotně handicapovaných obyvatel na celkové populaci města je tedy 1,4 % (Zdroj: publikace "Obce, města, regiony a sociální služby"). Tabulka č. 1 Orientační výskyt jednotlivých druhů zdravotního postižení na 10 tis. obyvatel a na počet obyvatel Olomouce
druh postižení
orientační výskyt na 10 tisíc obyvatel
orientační výskyt na počet obyvatel Olomouce (zaokrouhleno na 100 tis.)
zrakové postižení
57
570
sluchově postižení
95
950
poruchy řeči
57
570
mentální postižení
285
2850
vady pohybového ústrojí
286
2860
vozíčkáři
33
330
diabetici z toho na inzulínu
505 66
5050 660
duševně nemocní
95
950
epileptici
133
1330
psoriatici
190
1900
chronicky nemocné děti
524
5240
Zdroj: publikace "Obce, města, regiony a sociální služby"
- 18 -
(dostupné na: http://www.olomouc.eu/bbo/projekt_bbo/priloha1.php#3.1; [5. 6. 2010]
1.3 ZÁKONNÉ NORMY
„Pro bezbariérovou tvorbu, pro tvorbu s ohledem na osoby s handicapem existuje zákonné prostředí,
které stanoví,
jakým způsobem postupovat
v jednotlivých fázích plánovací a projektové dokumentace“ (Filipiová, D. Projektujeme bez bariér, 2002, str.6).
1.3.1 Prováděcí vyhláška 369/2001 Sb. „Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 143 odst. 1 písm. k) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.“ Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj 369/2001Sb. § 1 písm. d), upravuje postup při zpracování a pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, při navrhování, umísťování, povolování nebo ohlašování, provádění a kolaudaci staveb, předpokládající zaměstnávání více jak 20 osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, (§1, vyhlášky 369/2001Sb.). Prováděcí vyhláška pro Ministerstva pro místní rozvoj 369/2001Sb v § 2, v odst. 1 vyhlášky 369/2001Sb, stanoví vybavení staveb určené pro veřejnou správu, soudy, státní zastupitelství, policii, věznice, pošty a orgány zájmové samosprávy. Výše uvedená vyhláška uvádí, že osobami s omezenou schopností pohybu a orientace jsou osoby postižené pohybově, zejména osoby na vozíku pro invalidy, zrakově, sluchově, osoby pokročilého věku, těhotné ženy a osoby doprovázející dítě v kočárku, dítě do tří let, popř. osobu s mentálním postižením.
- 19 -
V rámci řešené problematiky pokládám za důležité vymezit tyto pojmy: 1. Šikmá rampa Šikmou rampou se rozumí dle vyhlášky 369/2009 Sb. část komunikace nebo samostatná konstrukce umožňující vlastní přístup do stavby, nebo překonávání výškového rozdílu mezi částmi stavby, přičemž jde o ohraničenou šikmou rovinu, převyšující okolní plochu o více než 20 mm. 2. Zdvihací plošina Je určená pro dopravu osob na vozíku nebo šikmá zdvihací plošina (poháněný schodišťový výtah) určená pro dopravu osob na vozíku.
1.3.2 Osobnost policisty V této práci se zabývám zpřístupnění policejních služeben pro osoby se zdravotním postižením a tím i pro seniory, dá se předpokládat, že i policista by měl znát základní zásady komunikace s těmito osobami. Moulisová, M. provedla v roce 2006 opakovaný výzkum percepce typického a ideálního policisty. Subjekty výzkumu byli především studenti Policejní akademie ČR, ale i další osoby (celkem se výzkumu zúčastnilo 356 osob). Typický policista je opakovaně v průměru nahlížen jako osoba nevýrazných kvalit, která však nepostrádá zárodky potřebných charakteristik. Od ideálního stavu je vzdálen zejména v kvalitách poctivosti, pracovitosti a inteligence. Pokud jde o podobu ideálního policisty, opakovaně byl největší důraz kladen na to, aby policista především podával kvalitní výkon, dále, aby měl tomu odpovídající žádoucí charakteristiky a aby byl aktivní ve své práci. (MOULISOVÁ, M. Výzkum percepce policisty, Praha 2006, str. 24 – 27). K osobnosti policisty se vyjadřuje konkrétně Hlava III § 11, Zákona o policii ČR č. 273/2008 Sb. Hovoří ovšem pouze o přiměřenosti postupu v souladu s Listinou základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR. Dále Etický kodex Policie ČR, který zavazuje příslušníky Policie ČR: •
„prosazovat zákony přiměřenými prostředky s maximální snahou o spolupráci s veřejností, státními a nestátními institucemi,
- 20 -
•
chovat se důstojně a důvěryhodně, jednat se všemi lidmi slušně, korektně a s porozuměním a respektovat jejich důstojnost,
•
uplatňovat rovný a korektní přístup ke každé osobě bez rozdílu, v souladu s respektováním kulturní a hodnotové odlišnosti příslušníků menšinových skupin všude tam, kde nedochází ke střetu se zákony,
•
při výkonu služby jednat taktně, korektně a vhodně uplatňovat princip volného uvážení,“
(http://www.policie.cz/clanek/eticky-kodex-policie-
ceske-republiky.aspx, [5.6. 2010]). Z uvedeného vyplývá, že policisté v tomto směru mohou vycházet pouze ze své vlastní zkušenosti. Neexistuje žádný „opěrný bod“ jak by k osobám s tělesným postižením měly v komunikaci postupovat. Jak jsem se zmínil v kapitole 1.2.3, senioři jsou lidé často osamocení, nemocní, zesláblí, bezradní, vystrašení, lítostiví, nedůvěřiví nebo naopak velmi důvěřiví. Následné výslechy pro ně mohou být traumatizující.
- 21 -
PRAKTICKÁ ČÁST
2.1 VÝCHOZÍ POZNATKY PRO ŠETŘENÍ
Projekt P1000 vznikl jako součást dlouhodobé strategie restrukturalizace policie a ministerstva. Plán má plnou podporu vedení Ministerstva vnitra i Policejního prezidia. Je jedením z pilířů reformy a je systémovým řešením modernizace Policie České republiky. V současné době je oběti trestného činu věnována mnohem větší pozornost nežli dříve. Snaha Ministerstva vnitra a Policie ČR směřuje k pomoci obětem trestných činů páchaných na slabších v lidské společnosti, jako jsou především senioři a osoby s tělesným postižením. A to způsobem jak pomoci oběti konkrétního trestného činu, tak i formou právních úprav ve prospěch oběti obecně. Podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 10. října 2001 č. 369/2001 Sb. ve znění dalších předpisů, O obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace spadají budovy dle ustanovení § 2 písm. a) odst. 1) jsou budovy Policie České republiky stavby s občanským vybavením a jejich úpravy by měly být prováděny v rámci této vyhlášky.
2.1.1 Metoda šetření Tato práce je zaměřena na budovy Policie České republiky v Olomouci. V Olomouci se šest budov sloužící policii pro styk s veřejností. Čtyři budovy patří obvodním oddělením, které mají omezenou místní příslušnost v rámci svého územního obvodu v Olomouci a dvě budovy s celo okresní působností. Výběr těchto pracovišť byl proveden záměrně, protože jsem na některých sám určitou dobu působil. V praktické části se soustředím na popis a naplnění projektu P 1000 vzhledem k vyhlášce číslo 369/2001 Sb.
- 22 -
2.2 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH SLUŽEBEN V OLOMOUCI
2.2.1 Územní odbor vnější služby Olomouc Moje práce je orientována na budovy Policie České republiky, proto se nejdříve zaměřím na hlavní sídlo policie Olomouckého kraje, které sídlí v Olomouci na Žižkově náměstí 4. V této budově se nachází velitelství Územního odboru policie České republiky Olomouc, Služba kriminální policie a vyšetřování, Oddělení hlídkové služby, Odbor stížností a kontrol a Odbor kriminalistické techniky.
Dostupnost a vstup
Jedná se o třípatrovou budovu v centru města, která je dobře dostupná městskou hromadnou dopravou. Parkování vozidel je možno pouze ve dvorním traktu této budovy, kdy toto parkoviště není určeno pro veřejnost, ale pouze pro parkování služebních vozidel policie. Pro veřejnost nikde v okolí budovy není vyhrazeno stání pro osoby, které jdou za jakýmkoliv účelem do budovy policie. Nevyhrazeným stáním pro osoby se zdravotním postižením je porušen § 5 odst. 2 vyhlášky č. 369/2001 Sb., O obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (dále jen vyhlášky č. 369/2001 Sb.). Hned při vstupu do této budovy je porušeno ustanovení § 4 odst. 1. Ani jeden ze vstupů do budovy není v úrovni komunikace pro pěší a tím není zajištěn bezbariérový přístup do budovy, ale je zde 7 cm vysoký schodek, který tvoří první překážkou pro osobu s omezenou schopností pohybu. Další docela závažnou překážkou jsou vstupní dveře do budovy. Jelikož se jedná o historickou stavbu, jsou tyto dveře původní a tedy ze železa a dřeva. Jsou těžké a manipulace s nimi není jednoduchá. Pro osobu s omezenou schopností pohybu je to velká komplikace, neboť zde již
- 23 -
bude odkázána na pomoc druhé osoby. U vchodu se nachází video zvonek pro příchozí osoby, který slouží službě na vrátnici, ale ten není v požadované výšce dle přílohy 1.6.5. vyhlášky č. 369/2001 Sb., která určuje, že hrana zvonkového panelu smí být nejvýše 1200 mm od úrovně podlahy a rozsah záběru video zvonku není tak velký, aby vrátný mohl osobu užívající invalidní vozík vidět.
Recepce a vrátnice
Vchod do budovy tvoří dřevěná železem okovaná vrata, která jsou pro svou velikost i těžká. Když se osobě s omezenou schopností pohybu podaří za pomoci jiné osoby vejít do budovy, hned ji čekají další nástrahy související s omezením v pohybu po budově. Ihned za vstupními dveřmi jsou čtyři schody, které je nutno překonat, aby se člověk dostal k vrátnému okénka a zde mu sdělil, za jakým účelem policii navštívil nebo s kým potřebuje hovořit. I když se jedná pouze o čtyři schody, chybí zde šikmá rampa či zdvihací zařízení, které by ulehčilo pohyb po budově. Tím je porušeno ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 369/2001 Sb., kde se píše, že „Přístup do staveb občanského vybavení určených pro užívání veřejností musí být zajištěn podle § 6 odst. 1., poněvadž u této stavby, která je vícepodlažní musí být zajištěn bezbariérový přístup vnitřními komunikacemi nejméně do jednoho podlaží, kdy rampa by měla být dle přílohy 1.3.3. vyhlášky č. 369/2001 Sb. široká 1300 mm a dle přílohy 1.3.5. vyhlášky č. 369/2001 Sb. by měla mít po obou stranách ve výši 250 mm vodící tyč.
Pohyb po budově
Další, velmi těžce překonatelnou překážkou je vstup do části budovy, kam může civilní osoba pouze za doprovodu policisty nebo občanského zaměstnance policie. Tento vstup je tvořen, dvěma turnikety, kdy každý z nich má šířku 60 cm. Toto řešení je absolutně nevyhovující, jelikož přes tento moderní vstup se osoba s omezenou schopností pohybu užívající rehabilitační vozík nemůže dostat. Tyto turnikety zde byly dány před několika lety, kdy nahradily dvoukřídlé prosklené dveře, které mohl otevřít pouze vrátný. Přes tyto turnikety se chodí na čipy, které jsou umístěny ve služebním průkazu každého policisty.
- 24 -
Je to sice ulehčení práce pro vrátného, ale jako myšlenka do budoucnosti, kdy celé město je integrováno projektem Bezbariérová Olomouc je toto řešení zcela nevhodné. Jedinou možnou alternativou je, že tělesně postižený dostane přes již zmiňované překážky zpět před budovu a objede k zadnímu vchodu na ulici Husovu, odkud je vjezd pro motorová vozidla a přes bránu, která je otevřená pouze v pracovní dny od 07:00 – 16:00 hod. a dále závoru dostal do dvorního traktu, kde je zadní (služební) vchod do budovy. Ke dveřím vedou dva schody, které jsou jistě menší překážkou než turnikety u hlavního vchodu, ale tímto se osoba dostane do přízemí budovy policie, kde zjistí, že toto podlaží není určené pro hlavní účel užívání stavby, čímž je opět § 11 odst. 1 vyhlášky 369/2001 Sb., v návaznosti na § 6 odst. 1. vyhlášky č. 369/2001 Sb., poněvadž v přízemí se nachází prostory pro technicko - hospodářský chod Územního odboru policie České republiky Olomouc a Odbor kriminalistické techniky. Nejčastější důvody návštěvy této budovy je požadované podání vysvětlení ze strany Policie České republiky a to pracovníkům Služby kriminální policie a vyšetřování, které sídlí v 2. a 3. patře. Každý občan, od kterého je podání vysvětlení požadováno, je povinen se na výzvu policie k tomuto podání vysvětlení dostavit, jelikož by mu v případě nesplnění zákonné povinnosti hrozila pořádková pokuta. Do těchto prostor se dostanete pouze po schodišti. V tuto chvíli musí přijít na řadu fyzická síla policistů, kteří osobu s omezenou schopností pohybu, se kterou chtějí jednat, musí do určeného patra vynést. Když je osoba vynesena do určitého podlaží, kde bude v nějaké kanceláři podávat vysvětlení, má před sebou už jen poslední překážku, a to je práh ve dveřích. Po překonání všech výše uvedených překážek se osoba dostane k věci, kvůli které se na Policii České republiky
dostavila.
Další
důležitou
věcí
je
porušen
í
ustanovení
§ 6 odst. 2 vyhlášky 369/2001 Sb., jelikož nikde v budově není hygienické zařízení upravené pro potřeby osob na vozíku.
2.2.1.1 Návrhy na zlepšení zpřístupnění Územního odboru vnější služby Bližším zmapováním této budovy byly zjištěny velké nedostatky týkajících se stavebně technických úprav dané vyhláškou 369/2001 Sb., i když je pravda,
- 25 -
že od té doby co vznikla tato vyhláška, nebyly prováděny žádné stavební úpravy, které by podléhaly stavebnímu zákonu potažmo výše uvedené vyhlášce. Myslím, že v rámci projektu P1000, který má jako jeden z úkolů zpřístupnit budovy policie osobám s omezenou schopností pohybu, by měla tato stavba projít velkou rekonstrukcí. Vím, že je obtížné za plného provozu tuto přestavbu provést, ale s určitými omezeními by se přestavba realizovat mohla. První věcí, kterou bych začal, je že bych se snažil navázat kontakt s majitelem komunikací, tedy s Magistrátem města Olomouce. V rámci spolupráce bych se snažil najít vhodné parkovací místo pro osoby s omezenou schopností pohybu. Dle mého názoru by se toto místo dalo provést na ulici Husova. Toto místo by se eventuálně mohlo využít i pro osoby, které jdou do budovy sousedícího vrchního soudu v Olomouci. Dále bych s vedením magistrátu, který podporuje Projekt bezbariérová Olomouc, dojednal mírné navýšení chodníku před vstupem do uvedené stavby, tak aby se tento vstup stal bezbariérovým. Další investice do úpravy budovy by se již museli odvíjet z finančního rozpočtu Projektu P1000. Video zvonek bych přemístil do vyhláškou požadované výšky 1200 mm, aby v případě, že zazvoní osoba připoutaná na vozík, mohl vrátný přijít a této osobě pomohl při vstupu do budovy. K překonání prvních schodů by se dalo využít šikmé rampy dle přílohy 1.3.3., jelikož by nebyla delší než 3000 mm. Jako další úpravu, bych navrhoval zrušení turniketů, které osobám s tělesným postižením ztěžují přístup do budovy. Tyto turnikety bych nahradil vhodnými dveřmi, které by odpovídali požadovaným podmínkám a také projektové studii Projektu P1000. V této části budovy je dostatek místa na to, aby tyto dveře mohly být klasicky otevíratelné nebo posuvné. Vhodnou úpravou by bylo vybudovat v přízemí budovy jednu místnost, která by byla volně přístupná všem policistům, pro řešení případu, kdy se dostaví osoba s tělesným postižením. Proto další možností zpřístupnění budovy by mohlo být také vybudování výtahu, který by nemusel být velkým zásahem do budovy. Jednou z variant je přístavba venkovního výtahu, který by byl přístupný z dvorního traku budovy, kde by na jeho vybudování byly i vhodné prostory. K jeho výstavbě by se v každém podlaží vybouralo jedno okno, které by se nahradilo vstupní a výstupní plochou výtahu. Tímto by se osobám s tělesným postižením zpřístupnilo každé
- 26 -
podlaží budovy. Zrušení prahů při vstupu do jednotlivých kanceláří, kterou by se při jakékoliv stavební úpravě mělo začít. Zárubně většiny dveří jsou sice historické, ale myslím si, že odstranění prahů by neměl vliv na estetický pohled na historické prostory tohoto interiéru. V úvahu by také připadalo zakoupení schodolezu, který na trh se zdravotními pomůckami dodává již několik firem. Jsem si vědom toho, že před koupí této pomůcky by probíhalo zdlouhavé výběrové řízení, jelikož by toto zařízení bylo vhodné pro většinu policejních budov, a to nejen v Olomouci. Vzhledem k tomu bych tuto variantu viděl jako nejméně reálnou, poněvadž nákup těchto pomůcek pro mnoho útvarů by se pohyboval v několika milionových částkách a tato výběrová řízení jsou velmi zdlouhavá a bohužel v naší zemi většinou i „neprůhledná“. Důležitou úpravou, která by měla v této budově být provedena, by mělo být vybudování hygienického zařízení upraveno pro potřeby osob na vozíku.
2.2.2 Obvodní oddělení Olomouc I Jednou z dalších budov policie je Obvodní oddělení Olomouc I, která se nachází v Olomouci, ul. Sokolská č. 52. V této budově s mimo obvodního oddělení nachází také Inspektorát pro zbraně, střelivo, výbušniny a drogy. Budova prošla v roce 2002 celkovou rekonstrukcí, aby vyhovovala dnešním požadavkům policie a občanů.
Dostupnost a vstup
Jedná se o dvoupatrovou budovu v samém centru města Olomouce, která je dobře dostupná městskou hromadnou dopravou. Jelikož se nachází v centu města, je k ní dobrý přístup, poněvadž celé centrum hanácké metropole je upraveno v rámci Projektu bezbariérová Olomouc, kdy tento projekt je vypracovaný na základě usnesení Rady města Olomouce ze dne 24. 4. 2001 a je příspěvkem k vytvoření dlouhodobé koncepce zkvalitňování života zdravotně handicapovaných spoluobčanů ve městě. O tomto projektu by se dalo popsat hodně stran, protože tento projekt je velmi rozsáhlý, ale nechci ho v této práci blíže rozebírat, jelikož má práce je zaměřená jiným směrem.
- 27 -
V blízkosti budovy jsou místa vyhrazená pro služební vozidla policie, ale na tomto parkovišti ani nikde v okolí není vyhrazeno místo pro vozidla zdravotně postižených osob. Tímto je porušeno ustanovení § 5 odst. 2 pro vyhlášky č. 369/2001 Sb. Provedenou rekonstrukcí byl do budovy zřízen bezbariérový vstup, a to snížením patníku k vozovce. Vstupní dveře do budovy jsou opatřeny ve spodní části madly pro otevření. Hned za vstupními dveřmi se nachází další dřevěné dveře, které jsou také opatřeny madly.
Vpravo
od vstupních dveří se nachází zvonek budovy, který není v předepsané výšce, která je požadovaná v příloze 1.6.5. vyhlášky č. 369/2001 Sb., a není tedy pro osobu se zdravotním postižením připoutanou na rehabilitačním vozíku dobře dostupný.
Recepce a vrátnice
Vstupními dveřmi se dostaneme do vestibulu policejního oddělení, kde se nachází moderní v rámci projektu P 1000 vybudovaná recepce, kde člověka uvítá recepční, která však není policistou, ale odborně vyškolenou pracovnicí z řad civilních pracovníků policie. Tato je nápomocná občanům, kteří přijdou se žádostí o radu či pomoc. Z výsledů výzkumů však vyšlo najevo, že celá polovina občanů se na policii obrací s problémy, které přímo nespadají do kompetence policie. Z tohoto důvodu jsou na recepcích tito vyškolení pracovníci, který by měl mít k dispozici potřebné materiály, aby mohli tazateli maximálně vyjít vstříc. Služba recepční na obvodních odděleních je přístupná pouze v pracovní dny a v pracovní dobu. V mimo pracovní dobu se občan musí obrátit na stálou službu obvodního oddělení Policie České republiky, která se nachází také ve vestibulu budovy. Komunikace s policistou konající dozorčí službu je již obtížnější, jelikož ten se nachází za velkým proskleným oknem, které je polepeno zrcadlovou fólií, ve které je vytvořeno výřezem malé okno, přes které se pomocí mikrofonu komunikuje se službu konajícím policistou. Pro občany na vozíku je však tento výřez vysoko a nevidí tedy na policistu, který s ním jedná.
- 28 -
Pohyb po budově
Po prvotním kontaktu se stálou službou obvodního oddělení se Vám věnuje další policista, který Vás vyzve, abyste ho následoval do výslechové místnosti. Je to místnost přístupná ze vstupní haly, tvořená především kancelářskou technikou. Tato byla vybudována před pár měsíci, v rámci celé úpravy dle Projektu P 1000. Tato místnost splňuje všechny požadavky dle vyhlášky č. 369/2001 Sb. Přestavbou byl zrušen práh, dveře, které bývaly dřevěné, jež byly rozšířeny a jsou prosklené, ale chybí na nich madlo. Do této místnosti se vchází pouze za přítomnosti policisty, který dveře odemyká a otevírá. V této místnosti jsou pouze holé bílé zdi, které zrovna nevytváří příjemný pocit. Je zde zajištěno soukromí a policistovi můžete sdělit vše, co Vás trápí. Podlaha je potažena linoleem a místnost je opět osvětlena dostatečným počtem umělého osvětlení. V místnosti je také velké okno vedoucí do přilehlé ulice, které je ale vybaveno staženými žaluziemi.
Zde policista s občanem sepíše potřebné
dokumenty, protokoly a záznamy a seznámí občana s dalším postupem v jeho záležitosti. V prostorech recepce se nachází posezení, které zpříjemňuje čekání na to, než si občana pozve příslušný policista k projednání záležitosti, se kterou přišel. Toto čekání si můžete zkrátit i čtením množství informačních letáků, které jsou zde volně přístupné pro všechny, kteří do budovy přijdou. Z recepce je také vstup na Inspektorát pro zbraně, střelivo, výbušniny a drogy, kde si každý občan splňující požadavky může zažádat o zbrojní průkaz a následně i o přidělení průkazu zbraně, kterou si koupil. Budova sice vyhovuje ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky 369/2001 Sb., ale tento na tento inspektorát se dostanete pouze po překonání pěti schodů. Inspektorát je samostatná složka Policie České republiky, které sídlí v uvedené vyhovující budově, ale i přesto je osobám zdravotně postiženým nedostupná. Je to sice jen pět schodů, ale i to je pro tyto osoby velká překážka. Kdyby se jednalo o klasické jednání (trestní oznámení, podání vysvětlení apod.), bylo by možno použít výpočetní techniku na výslechové místnosti, kde je do osobního počítače zaveden systém elektronického trestního řízení. Inspektorát však pracuje s úplně jinými formuláři, než jsou v trestním nebo přestupkovém řízení, a proto j nutná přítomnost občana v kancelářích policistů na tomto inspektorátu.
- 29 -
Z recepce je také vstup do samotné části obvodního oddělení, kde většina policistů v prostorách svých kanceláří vykonává práci v trestním a přestupkovém řízení. Tento vstup byl v rámci projektu P1000, kdy mříže byly nahrazeny prosklenými dveřmi, aby zapadaly do konceptu recepce, dle uvedeného projektu. V přízemní části za prosklenými dveřmi se nachází hygienické zařízení upravené pro potřeby osob na vozíku a tím tato policejní stanice splňuje požadavky dle ustanovení § 6 odst. 2 vyhlášky 369/2001 Sb. Vzhledem, že rekonstrukce budovy probíhala již v době platnosti této vyhlášky, bylo správně toto zařízení vybudováno a nečekalo se, jak u většiny policejních služeben až na Projekt P1000. Kanceláře policistů se nachází v prvním a druhém patře budovy, kam je možno se dostat pouze po schodišti. Schodiště je tvořeno dlažbou a je osvětleno pomocí oken denním světlem a dále i zářivkovými tělesy. Je jediné, po kterém se dostaneme do obou pater budovy. Pokud by tedy policista požadoval podání vysvětlení od osoby se zdravotním postižením ve své kanceláři a nechtěl by využít výslechové místnosti, která je hlavně určení pro přijetí prvotních oznámení, musel by sehnat nějaké kolegy, kteří by mu pomohli osobu připoutanou na vozík, dopravit do určitého patra. Myslím si ale, že v tomto případě by každý policista využil výslechové místnosti a v případě, že by zde nějaký jiný policista prováděl prvotní úkony v trestním řízení, by toto své jednání přerušil a šel by v tomto pokračovat do jiné kanceláře kdekoli v budově.
2.2.2.1 Návrhy na zlepšení zpřístupnění Obvodního oddělení Olomouc I I tato budova policie, která byla rekonstruována v době platnosti vyhlášky 369/2001 Sb., porušuje některá její ustanovení. To že nikde v blízkém okolí není vyhrazeno místo pro vozidla zdravotně postižených osob, by se dalo řešit pouze s majitelem komunikace, kterým je Magistrát města Olomouce, ten jediný totiž může s pomocí svých dopravních inženýrů toto vyhrazené místo vytvořit. Je sice pravda, že pokud má osoba ve vozidle označení osoby tělesně postižené, nemusí respektovat určitá dopravní nařízení, jako jsou např. zákazy vjezdu, zákazy stání a zastavení a má tedy možnost své motorové „ odstavit kdekoli chce“, ale toto není nejvhodnější řešení parkovacích míst těchto osob. Osobně si myslím, že tato
- 30 -
policejní stanice se zde nachází již dosti dlouho na to, aby tento problém byl vyřešen. Magistrát města Olomouce tuto vyhlášku dobře zná, jelikož je vidět, že budovy města jsou dle této vyhlášky upraveny a to i s vyhrazenými místy pro vozidla zdravotně postižených osob. Vzhledem k tomu, že budovy policie spadají dle § 2 písm. a) odst. 1 do vyhlášky 369/2001 Sb., měl Magistrát města Olomouce tyto úpravy dávno provést. I když budova Policie České republiky, Obvodního oddělení Olomouc I, prošla v roce 2002 celkovou rekonstrukcí, kdy již při této rekonstrukci bylo myšleno na občany se zdravotním postižením, stále se v této budově nachází překážky, které ztěžují samostatnou návštěvu a pohyb osob se zdravotním postižením. První problém při návštěvě nebo nutnosti kontaktu policie nastává ještě před jejími dveřmi. Chodník před dveřmi je sice snížen až na úroveň cesty a je tedy bezbariérový, ale bariéry zde tvoří vozidla Policie České republiky, mezi kterými není možno při pohybu pomocí vozíku projet a využít tak bezbariérového nájezdu. Řešením upozornit na tento problém policisty, využívat více vyhrazeného parkoviště pro Policii ČR, které je 10 metrů od vchodu do budovy. Tento problém se však již daří odstraňovat, ale když přijede vozidlo z jiného obvodního oddělení, tuto možnou situaci si neuvědomí, a přesto tam zaparkuje. Druhý problém může nastat v době, kdy jsou vstupní dveře do budovy uzavřeny. Dle pokynu se vstupní dveře uzavírají od 22.00 hodin do 06.00 hodin. Občan v tomto případě kontaktuje policistu pomocí zvonku, který je umístěn vpravo od vstupních dveří. Zde může nastat problém s výškou umístění zvonku, kdy osoba s tělesným postižením, nemusí vždy na tento zvonek dosáhnout. V tomto případě se zdá řešení být jednoduché, pomalé stavební úpravě by se zvonek umístil asi o 30 až 40 cm níže, aby byl dostupný i osobám na vozíku. Další nevhodnou věcí je v mimo pracovní dobu, kdy se na oddělení nenachází pracovnice recepce je prvotní kontakt se stálou službou policie. Okno stále služby je tvořeno neprůhlednou fólií, tato je v dolní třetině odstraněna, aby bylo vidět policistu, který s Vámi jedná. Tato fólie není ovšem odstraněna až k dolní hraně okna, proto osoba pohybující se pomocí vozíku nevidí na tohoto policistu. Hovor je zprostředkován pomocí mikrofonu, kdy hlas policisty není vždy srozumitelný a mnohdy dá policista přednost osobnímu kontaktu s občanem, aby mu bylo dobře rozumět. Vždy je lepší osobní jednání, a proto by se toto dalo vyřešit vytvořením
- 31 -
klasického okna, které by se při kontaktu otevřelo a jednání by tak bylo osobnější a pro občana příjemnější. Umístění WC, a to jak bezbariérového, tak i normálního, je trochu problematické. WC je umístěno až za skleněnými dveřmi a není tedy přístupné bez kontaktování policisty a sdělení mu nutnosti navštívit WC. Toto může někomu činit problémy. Vzhledem k charakteru budovy, kdy se jedná o střežený a chráněný objekt s určitým režimem, je toto asi nejschůdnější řešení, protože nikde jinde na vytvoření toalet není vhodné místo a také by bylo v této historické budově problém s budování nových odpadů. Policisté každé žádosti návštěvě WC vždy kladně vyhoví. Jako největší problém je nemožnost osoby pohybující se pomocí vozíku, se dostat do prvního nebo druhého patra budovy. Zde je přístup možný pouze po schodech. Ale procento případ byla zřízena výslechová místnost ve vstupní hale budovy. Ta se může jevit jako malá. Např. pokud bude při jednání s osobu pohybující se pomocí vozíku, nutná přítomnost státního zástupce a soudce, vyšetřujícího policisty a případně i policejního psychologa, tlumočníka nebo zákonného zástupce, vměstnání výše uvedených osob do této místnosti může být problematické. Takových případů bývá ale pomálu a na určitou dobu se dá v těchto prostorech i ve větším počtu vydržet. Vzhledem k tomu, že i tělesně postižená osoba může vlastnit zbrojní průkaz a zbraň, bylo by nutné upravit vstup na Inspektorát pro zbraně, střelivo, výbušniny a drog. Nejvhodnější úpravou v této překážce by byla instalace šikmé zdvihací plošiny dle přílohy 1 bodu 1.7.5 vyhlášky 369/2001 Sb., kde jsou popsané parametry pro instalaci této plošiny.
2.2.3 Obvodní oddělení Olomouc II Obvodní oddělení Policie České republiky Olomouc II - Slavonín je policejní stanicí, na kterém již několik let sloužím. V územním obvodu zdejšího oddělení sídlí Spolek vozíčkářů Trend a je tedy větší pravděpodobnost návštěvy osoby s tělesným postižením na této služebně.
- 32 -
Dostupnost a vstup Uvedené oddělení se nachází na ulici Heyrovského 2a v blízkosti Fakultní nemocnice, kdy cesta k němu od nejbližší tramvajové zastávky vede do mírného stoupajícího kopečku, což může být pro postiženého bez elektrického rehabilitačního vozíku nebo bez doprovodu nadlidský výkon. S tím se ale asi mnoho udělat nedá, jelikož Země je kulatá a má různý povrch. V 80- letech minulého století, kdy se tato stanice budovala, se na osoby s tělesným postižením zase tolik nemyslelo. Oddělení je jednopatrová panelová budova vystavěná v roce 1983, což dokládá i její současný stav. Budova byla v roce 2007 modernizována v rámci projektu P1000. Panelová budova byla stejně jako většina panelových domů v blízkém okolí osázena novými plastovými okny. Na rozdíl od okolních domů, které byly zatepleny, fasáda této stanice byla pouze přetřená z nemoderní šedi na žlutou se zeleným pruhem. Oprava proběhla jen v části budovy, kde občan dochází k prvnímu kontaktu policisty s občanem. Je pravda, že vzhledem k osobám postižený je to cesta k lepšímu. Ještě v roce 2006 se osoba pohybující se na rehabilitačním vozíku mohla dostat do budovy jen po překonání asi čtyř schůdků, které vedli z chodníku. Toto se v minulosti řešilo tak, že tyto schody se musely objíždět přes travnatou plochu. Jeden schod při vstupu do budovy oddělení již nebyl tak velkým problémem. Po modernizaci v roce 2007 je od chodníku bezbariérový přístup do budovy. Bohužel přístup na chodník před budovou není bezbariérový a je tedy nutné nalézt místo, kudy by bylo nejjednodušší se na tento chodník dostat. U budovy jsou místa vyhrazená pro služební vozidla policie, ale na tomto parkovišti, které čítá 16 parkovacích míst, není vyhrazeno místo pro vozidla zdravotně postižených osob. Tímto je porušeno ustanovení § 5 odst. 2 pro vyhlášky č. 369/2001 Sb. Recepce a vrátnice Do budovy se dostanete přes dvoje prosklené dveře, které jsou lehké a dají se tedy lehce otevřít a jsou opatřena madly. Po příjezdu na recepci osoba zjistí, že na recepční zcela dobře nevidí, jelikož ta sedí za pultem, který je docela vysoký a bude muset tedy vyčkat, až recepční se svého místa přijde k němu a zjistí, s jakým problémem se osoba dostavila na policii. Poté co získá prvotní informace o tom, s jakým problémem se občan dostavil, předá zjištěné informace dál a čeká
- 33 -
na policistu, který s ním celou věc sepíše. K tomu slouží výslechová místnost, která se nachází hned vedle recepce. I do této místnosti je bezbariérový přístup. Tímto je splněno ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 369/2001 Sb., kdy je zajištěn bezbariérový přístup vnitřními komunikacemi nejméně na jedno podlaží. U recepce se také nachází bezbariérové toalety pro osoby pohybující se na invalidním vozíku, které tímto splňují podmínky dle ustanovení § 6 odst. 2 vyhlášky 369/2001 Sb. Na recepci je stejně jako na Obvodním oddělení Olomouc I je možno získat různé informace z volně přístupných informačních letáků. Čtením si člověk zkrátí případnou čekací dobu a může se dozvědět nějaké nové informace, které by mohli zlepšit jeho bezpečnostní situaci např. jak se chovat v určitých situacích, se kterými se může člověk v dnešní době setkat Když se osoba dostaví v mimopracovní dobu, kdy je oddělení uzamčeno musí osoba zvonit na zvonek a pomocí mluvítka by měla vysvětlit, s jakým problémem se dostavila. Jelikož budova byla postavena za minulé éry, mluvítko se nachází ve výšce 1400 mm od země a rozhovor se službu konajícím policistou přes toto zařízení je zcela bezpředmětný, jelikož obě strany si nerozumí. Tímto je porušeno ustanovení přílohy 1.6.5. vyhlášky č. 369/2001 Sb., jelikož v této je stanoveno, že horní hrana zvonkového panelu smí být nejvýše 1200 mm od úrovně podlahy. V praxi to chodí tak, že prostor před budovou je monitorován průmyslovými kamerami a policista tedy vidí, s kým hovoří a v případě, že zde vidí osobu pohybující se na invalidním vozíku, jde budovu otevřít a pustí osobu dovnitř, a teprve pak zjišťuje potřebné informace. Pokud se osoba v mimopracovní dobu dostane dovnitř budovy bez toho, aby jí policista konající službu šel otevřít, komunikace s policistou vykonávající stálou službu probíhá přes okénko, které je ve výši sedící osoby. Zdraví lidé se musí k tomuto okénku sehnout a vzhledem k zdravotnímu stavu většiny z nich toto ji nečiní problém. Okénko je tedy plně vyhovující pro osoby připoutané na vozíku. Tímto jsem popsal zmodernizovanou část budovy, která by až na drobné nedostatky mohla vyhovovat i osobě připoutána rehabilitační vozík. Pohyb po budově Tím ale končí ta lepší část obvodního oddělení. Na výslechové místnosti by se měli vyslýchat pouze osoby, které podávají prvotní oznámení. Po prvotní
- 34 -
oznámení dostane nějaký policista případ přidělen, a jestliže mu chybí nějaké informace, které by mu mohli k lepšímu a rychlejšímu vyřešení případu, může si oznamovatele znovu předvolat, k tomu aby tyto skutečnosti mohl do spisu doplnit. Tento výslech by však neměl probíhat ve výslechové místnosti, ale v kanceláři příslušného policisty. Kanceláře policistů se nachází jak jinak než ve zvýšeném přízemí a prvním patře budovy. Do zvýšeného patra se dostaneme po překonání osm schodů, ke kterému může pomoci pouze další osoba či osoby. Ve zvýšeném přízemí se nachází dvě kanceláře, které by se v tomto případě daly také využít na provedení podání vysvětlení k doplnění potřebných informací. U všech kanceláří v budově mimo výslechovou místnost jsou prahy ve dveřích, které by se daly odstranit.
2.2.3.1
Návrhy na zlepšení zpřístupnění Obvodního oddělení Olomouc II
Vzhledem, že na tomto oddělení sloužím většinu času mé služby u Policie České republiky, viděl jsem, jak toto oddělení procházelo v rámci Projektu P1000 změnami. I přes drobné nedostatky si myslím, že toto oddělení splňuje nejlépe požadavky vyhlášky 369/2001 Sb. Díky tomu, že toto obvodní oddělení prošlo projektem Ministra vnitra České republiky jako první v Olomouci, které prošlo rekonstrukcí, konají se všechny tiskové konference olomoucké policie. Žádného z novinářů však nikdy nezajímala přesná cena provedené rekonstrukce, protože při tomto zjištění by měli o čem psát. Toto píši jen z toho důvodu, že jsem měl při své práci na výslechu majitele jedné olomoucké stavební firmy a s tím jsme se dali o rekonstrukci do řeči. Uvedl, že jeho firma by byla schopna provést rekonstrukci přibližně o dva milióny levněji. O systému výběrových řízení jsem se už zmiňoval výše a je tedy bezpředmětné o tom opětovně psát. Myslím, že tyto peníze by se dali použít na zlepšení pracovních podmínek policistů, třeba nákupem výpočetní techniky, aby na jeden počítač nemuseli čekat tři policisté. Tím by se zlepšila i jejich práce a občané by byly s prací více spokojení. Řekl bych, že tato policejní služebna se stala po rekonstrukci, nejlépe připravenou policejní stavbou v Olomouci pro kontakt pro osoby se zdravotním
- 35 -
postižením. Má sice drobné nedostatky, ale vzhledem k tomu, kdy byla tato stavba postavená, nebyl určitě plánování rekonstrukce nejjednodušší. Drobné úpravy by mohli přivést tuto stanici k dokonalosti dle vyhlášky č. 369/2001 Sb. Jako první nápravu bych udělal dle ustanovení§ 5 odst. 2 výše uvedené vyhlášky a na parkovišti bych zajistil jedno parkovací místo vyhrazené pro osoby se zdravotním postižením. Toto by se ale opět muselo vyřešit s Magistrátem města Olomouce, stejně jako zpřístupnění chodníku před budovou policie, aby se i sídliště na okraji města stalo bezbariérovým. Další úpravu bych provedl, stejně jako u všech policejních stanic v Olomouci, úpravou zvonků, aby odpovídali předepsané normě. I když je dle vyhlášky č. 369/2001 Sb. zpřístupněno pro osoby se zdravotním postižením přízemí budovy, bylo by určitě vhodné zpřístupnění zvýšeného přízemí, ke kterému by stačil nákup zdvihací plošiny.
2.2.4 Obvodní oddělení Olomouc III Obvodní oddělení Olomouc III sídlí na ulici Smetanova č. 14 v Olomouci. Jedná se o třípatrovou budovu, ve které se mimo jiné nachází část pracovníků Služby kriminální policie a vyšetřování Olomouc. Pod toto tohoto obvodního oddělení spadá hlavní vlakové a autobusové nádraží a je tedy zvýšený pohyb osob, které do Olomouce přijíždí, odjíždí nebo jen projíždí. Jelikož v Olomouci je většina poskytovatelů sociálních služeb pro zdravotně postižené pro Olomouc a blízké okolí, je tedy i velká pravděpodobnost zvýšeného pohybu osob s tělesným postižením v blízkosti dopravních spojů, které vedou do Olomouce. Obvodní oddělení prošlo počátkem roku 2010 v rámci projektu P1000 přestavbou, kdy byla vybudována nová recepce, ale ta není v současné době ještě plně funkční. Přesný důvod nefunkčnosti mi není znám, ale dle mého, ještě chybí osoba recepční, která musí být řádně proškolena, aby mohla v případě nutnosti každému občanovi, který přijde na policii pomoci nebo poradit.
- 36 -
Dostupnost a vstup
Toto oddělení jako první z těch, které jsem popisoval má v blízkosti budovy místo vyhrazené pro osoby se zdravotním postižením, a tím naplňují podmínky § 5 odst. 2 vyhlášky č. 369/2001 Sb.. Bohužel když se dostaví osoba ke vstupním dveřím, zjistí, že video zvonek je ve výši očí dospělého muže a osoba připoutaná na vozík, která sice našla pro sebe parkovací místo, se na policii nedozvoní. Poté co se osoba dozvoní, nemá ještě vyhráno, neboť kamera video zvonku je nasměrovaná na stojící osobu a osoby menší než 150 cm není dobře vidět, natož slyšet, jelikož tím pádem je i dále od mluvícího zařízení. Aby byla osoba dobře vidět musela by se postavit asi tři metry od budovy, ale to by se přes mluvítko se službu konajícím policistou nedomluvila. Tímto je porušeno ustanovení přílohy 1.6.5. vyhlášky č. 369/2001 Sb., jelikož v této je stanoveno, že horní hrana zvonkového panelu smí být nejvýše 1200 mm od úrovně podlahy. Poté jí policista vpustí do budovy bzučákem přes dveře, které nemají madla a tím je porušeno ustanovení přílohy 1.6.2. vyhlášky č. 369/2001 Sb., protože ty musí být umístěná ve výšce 800 až 900 mm přes celou šířku dveří.
Recepce a vrátnice
Po projití těchto dveří osoba zjistí, že tudy se dál nedostane, jelikož zůstane stát pod schodištěm. Obvodní oddělení, které přijímá většinu prvotních oznámení, se nachází v druhém patře budovy, kdy v tom prvním se nachází Služba kriminální policie a vyšetřování. Osoba se musí dostat zpět ven před budovu a vedlejším vchodem, kde jsou zasouvací dveře, které se otevírají pomocí pohybového čidla, a tudy se dostat do zadní části budovy, kde se nachází osobní výtah, který jej vyveze do druhého patra k policistovi, se kterým hovořila přes zvonek. Tento výtah je umístěn v mírně zvýšeném přízemí Před pár týdny se v prostoru za dveřmi byla šikmá rampa, po které se mohla osoba na vozíku k uvedenému výtahu dopravit. V současné době, kdy byl tento prostor za dveřmi přebudován na moderní recepci, byla tato šikmá rampa nahrazena moderním zdvihacím zařízením, které splňuje všechny požadované parametry dle přílohy 1. 7. vyhlášky č. 369/2001 Sb. Tímto se osoba dostane k osobnímu výtahu, kdy
- 37 -
prostor před ním i samotný výtah neporušují žádný z bodů přílohy 1.7. vyhlášky č. 369/2001 Sb..
Pohyb po budově
V mimopracovní dobu by musel postižený občan vyčkat na policistu, který by mu tyto dveře otevřel a tím by se mohl dostat do budovy, kde bude řešit svůj problém. Vzhledem k tomu, že budova policie je budovou se zvláštním režimem, nemůže žádná nepovolená osoba tento výtah použít a musí tedy vyčkat, až si pro něj určitý policista, který je oprávněný osobní výtah ovládat, přijede. Díky tomu, že je v budově výtah, je splněno ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky 369/2001 Sb., kdy je zajištěn bezbariérový přístup vnitřními komunikacemi nejméně na jedno podlaží. Výtahem se jedinec dostane do požadovaných prostor budovy, kdy však musí v každých dveřích překonávat prahy, které nejsou jistě tou největší překážkou, ale nejsou také nepříjemnější. Výtahem se dostane teprve do prostor, odkud se krátkou chodbou dostane ke stálé službě zdejšího obvodního oddělení, kde teprve službu konajícímu policistovy řádně vysvětlí, jak oznámení přišel na policii podat. Poté se jej ujme policista, který s oznamovatelem sepíše potřebné dokumenty. Pro to je určená výslechová místnost, která však není zatím nijak vybavená ani přebudovaná Projektem P1000. Kanceláře se obvodního oddělení se nachází v druhém a třetím patře budovy a pohyb mezi nimi je možný pouze výtahem. V prvním patře budovy se nachází Služba kriminální policie a vyšetřování, kdy toto patro je v podstatě shodné s patrem obvodního oddělení, kdy však přístup do některých kanceláří je přes chodbu vedoucí okolo schodiště a to je nutné překonat další dveře, kdy se musí otevřít směrem do schodiště a u schodiště není dostatek místa pro manipulaci osoby připoutané na rehabilitačním vozíku. Ani v jednom patře budovy se nenachází hygienické zařízení upravené pro potřeby osob na vozíku a tím není dodrženo ustanovení § 6 odst. 2 vyhlášky č. 369/2001 Sb. a to je asi jedno z nejdůležitějších porušení výše uvedené vyhlášky.
- 38 -
2.2.4.1 Návrhy na zlepšení zpřístupnění Obvodního oddělení Olomouc III Na obhajobu této budovy musím uvést, že policisté kriminální policie, jsou v této budově pouze dočasně, jelikož byla prodána budova na ulici Jeremenkova a oni sem byli dočasně umístěni, než bude plně v provozu budova nová policejní na tř. Kosmonautů v Olomouci. Poté co bude tato budova, která je v současné době v rekonstrukci zpřístupněna, bude jistě určitá část těchto policistů přemístěna do nových prostor a tím se zlepší podmínky, jak pro policisty, tak i pro potřeby občanů. Tato reorganizace by měla proběhnout v nejbližších měsících a tím by mělo být vzniklé Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje plně funkční. Budova policie na Smetanově ulici stejně jako ty předchozí by potřebovala mnoho změn a úprav, aby vyhovovala potřebám vyhlášky č. 369/2001 Sb. První úpravou by stejně jako u ostatních budov policie v Olomouci by měla být úprava zvonků a to snížením do výšky předepisované vyhláškou č. 369/2001 Sb. a to na výšku 1200 mm, jelikož v současnou dobu musí každý občan, který se chce dostat do budovy policie, tento zvonek použít a je jedno jestli přišel v pracovní nebo mimopracovní dobu. Určitě by chtělo plně zprovoznit recepci, aby v pracovní dobu byla prvotní komunikace s vyškoleným pracovníkem recepce. Vstupní dveře do budovy neodpovídají požadovaným parametrům, proto bych je navrhoval vyměnit nebo stávající dveře doplnit madly v předepsané výšce. Jednou z nejdůležitějších úprav by mělo být především vybudování hygienického zařízení upravené pro potřeby osob na vozíku. Také by to chtělo vytvořit novou výslechovou místnost, která by reprezentovala první kontakt s policií.
2.2.5 Obvodní oddělení Olomouc IV Obvodní oddělení Olomouc IV sídlí v Olomouci na ulici Na Trati 78. Pod toto obvodní oddělení spadají blízké vesnice z okolí Olomouce, ale také i velké nákupní a zábavní centrum na Pražské ulici, kde je zvýšený pohyb osob a to i v pozdních večerních hodinách. Větší počet kinosálů a restaurací značí více lidí, kteří se spíše soustředí na své prožitky a jsou tak také lehkou kořistí pro různé zlodějíčky, kteří jejich nepozornosti využívají, a ti potom jsou jako jejich oběti
- 39 -
nuceni navštívit místně příslušné oddělení policie. Budova tohoto obvodní oddělení je nejmenší a také nejmladší oddělení na území města Olomouce.
Dostupnost a vstup
Jedná se o jednopatrový domek, který byl asi před 15 lety přebudován na policejní služebnu. Policejní služebna je jednopatrová budova, která je umístěná, na rozdíl od ostatních obvodních oddělení, spíše na okraji města, ale stále je v dosahu městské hromadné dopravy, kdy nejbližší autobusová zastávka je asi 200 m vzdálená. Vedle budovy na ulici Balbínova jsou parkovací místa vyhrazená pro služební vozidla policie, ale na tomto parkovišti ani nikde v nejbližším okolí, není vyhrazeno žádné místo pro vozidla zdravotně postižených osob. Tímto je porušeno ustanovení § 5 odst. 2 pro vyhlášky č. 369/2001 Sb. Od tohoto parkoviště není vybudován žádný bezbariérový přístup na chodník a osoba připoutaná na invalidní vozík musí najít nebližší vjezd do dvora a tím by se snad nejlépe na uvedený chodník dostala. Před budovou je oplocení a k vchodu do budovy je nutno překonat asi jeden metr vysokou kovovou branku, která však jde velmi lehce otevřít. K budově je vybudován bezbariérový přístup, a proto není žádný problém se ke vstupu do služebny dostat. U budovy nastává obdobný problém jako u všech budov policie v Olomouci a to je, že spodní hrana zvonku není ve výšce 1200 mm od rovně podlahy a tím je jako všude porušeno ustanovení přílohy 1.6.5. vyhlášky č. 369/2001 Sb. Na vstupních dveřích chybí madlo a tím je porušeno ustanovení přílohy 1.6.2. vyhlášky č. 369/2001 Sb., protože ty musí být umístěná ve výšce 800 až 900 mm přes celou šířku dveří.
Recepce a vrátnice
Po vstupu do budovy je před jedincem několik schodů vedoucích do zvýšeného patra budovy, kde se nachází stálá služba zdejšího oddělení. Na levé části schodiště je správně umístěná šikmá zdvihací plošina, kterou se těchto pár schodů překoná. Osoba se dostane k okénku stálé služby, které je ve výšce sedící osoby a je tedy lepší komunikace pro osoby s tělesným postižením.
- 40 -
Pohyb po budově
Po vysvětlení důvodu, proč se osoba na policii dostavila, vyčká v malé čekárně na policistu, který s ní toto oznámení sepíše a í provede potřebnou dokumentaci. K tomu, aby se osoba společně s policistou dostal do nebližší kanceláře, se musí překonat ještě jedny dveře, vedoucí do zázemí stanice. Tyto dveře se otevírají do uvedené čekárny a z toho důvodu je manipulace na rehabilitačním vozíku obtížnější. Tyto dveře také nejsou vybavené madlem, ale myslím, že u těchto dveří to není takový problém, jelikož tyto dveře vždy otevírá policista. Po-té se vydají do nejbližší kanceláře, která je pro přijímání oznámení určená. Při vstupu do této kanceláře je nutno překonat mírný práh. Tímto je naplněno ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 369/2001 Sb., kdy je zajištěn bezbariérový přístup vnitřními komunikacemi nejméně na jedno podlaží. Je dané velikostí budovy, že většina dalších kanceláří policistů se nachází v prvním patře budovy a v půdní vestavbě a tedy bez pomoci jiných lidí pro osobu na vozíku nedostupné. Z toho důvodu je nezbytné s těmito osobami vyřídit veškerou potřebnou dokumentaci v jediné kanceláři v budově.
Vzhledem k malým
prostorám budovy zde není vybudováno hygienické zařízení upravené pro potřeby osob na vozíku, a tím je porušen § 6 odst. 2 vyhlášky č. 369/2001 Sb.
2.2.5.1 Návrhy na zlepšení zpřístupnění Obvodního oddělení Olomouc IV Nechci se stále opakovat, ale bohužel se stále opakují stejné nedostatky a jejich řešení je stále v nedohlednu. Parkování vozidel, které je vedle policejní stanice a neobsahuje požadované místo pro osoby se zdravotním postižením, by bylo opět od nutné zahájit komunikaci s Magistrátem města Olomouce a tento problém s ním řešit. Taktéž by to chtělo, aby se v rámci Projektu bezbariérová Olomouc neupravovalo pouze centrum města a blízké okolí, ale také místa, kde se nachází budovy, které by eventuelně tyto osoby mohli potřebovat. Hluboké koryto u chodníku ze strany ulici Na Trati je těžko překonatelné i pro zdravého člověka a problém by byl i před budovou zaparkovat vozidlo. O snížení spodní hrany zvonku je opět bezpředmětné hovořit. Na vchodové dveře by se mělo
- 41 -
namontovat madlo, aby tyto dveře splňovaly podmínky požadované vyhláškou č. 369/2001 Sb. Šikmá zdvihací plošina do zvýšeného přízemí budovy, je v těchto malých prostorech nejvhodnějším řešením toho, aby bylo zpřístupněno alespoň jedno podlaží pro tělesně postižené osoby. V tomto zvýšeném přízemí by se měli zrušit prahy ve všech dveřích, aby se tento prostor stal přístupnější. V tomto přízemí se nachází toalety, které se skládají s části s umyvadlem a s částí a toaletní mísou. Kdyby se vybourala stěna mezi těmito částmi, určitě by vznikl nový větší prostor, který byl mohl být vhodný na vybudování hygienického zařízení upraveného pro potřeby osob na vozíku a tím by bylo naplněno ustanovení § 6 odst. 2 vyhlášky 369/2001 Sb. Na toaletách většinou nejsou nosné zdi budovy a určitě by tato přestavba nebyla velkým zásahem do statiky stavby.
2.2.6 Dopravní inspektorát Poslední policejní budovu v Olomouci, které jsem se doposud nevěnoval, je budova Dopravního inspektorátu na ulici Holická č. 31, kdy v této budově sídlí také Oddělení cizinecké policie. Tato budova však majetkem policie, ale soukromé firmy, která policii budovu pronajímá. Do této budovy chodí občané nejčastěji zaplatit pokuty, kdy po spáchání dopravního přestupku byli sankciováni a neměli v danou chvíli, kdy jim byla vystavena bloková pokuta na místě nezaplacená a mají možnost ji zaplatit poštovní poukázkou na jakékoliv pobočce České pošty nebo do 15 dnů na této služebně. Další důvod návštěvy této služebny je ten, že na dopravním inspektorátu je skupina dopravních nehod, která šetří veškeré dopravní nehody, které podléhají do kompetence Policie České republiky, na území bývalého okresu Olomouc a je tedy nutné, aby se účastníci těchto nehod dostavili k podání vysvětlení, které by napomohlo k řádnému prošetření věci. V neposlední řadě Oddělení cizinecké policie, které plní úkoly související s povolováním vstupu a pobytu cizinců na území České republiky, odhalováním nelegální migrace, uplatňováním represivních opatření vůči cizincům zdržujícím se na území České republiky v rozporu se zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších zákonů, plněním úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv a přímo použitelných právních předpisů Evropského společenství a řešení trestné činnosti
- 42 -
spáchané v souvislosti s překračováním státních hranic a s přes hraniční trestnou činností. Tato budova je přebudovaná budova bývalých kasáren Sovětské armády, která za minulého režimu v těchto prostorech sídlila.
Dostupnost a vstup
Jedná se o dvoupatrovou budovu, která je v blízkosti centra města a je dostupná městskou hromadnou dopravou, kdy na nebližší autobusovou zastávku jezdí několik pravidelných linek. Na parkovací místa vyhrazená pro policii, je vjezd zakázán, ale mezi těmito parkovacími místy je i místo vyhrazené pro osoby se zdravotním postižením, a tím naplňují podmínky ustanovení § 5 odst. 2 pro vyhlášky č. 369/2001 Sb.. I přes zákazovou značku může osoba se zdravotním postižením s řádně označeným vozidlem na toto vyhrazené se místo vjet. U dveří je umístěn zvonek, kterým se občan v mimo pracovní dobu dozvoní na vrátného, který se zde v tuto dobu nachází. S tímto pracovníkem však nevyřídí žádnou úřední věc. Tento zvonek není umístěn tak, jak je předepsáno a tím je, stejně jako na vše policejních služebnách v Olomouci, porušeno ustanovení přílohy 1.6.5. vyhlášky č. 369/2001 Sb., protože v této je stanoveno, že horní hrana zvonkového panelu smí být nejvýše 1200 mm od úrovně podlahy. Na vstupních dveřích není nijak umístěno madlo a tím je porušeno ustanovení přílohy 1.6.2. vyhlášky 369/2001 Sb., protože ty musí být umístěná ve výšce 800 až 900 mm přes celou šířku dveří.
Recepce a vrátnice
Ihned za dveřmi se nachází výše uvedená vrátnice, kde se nachází vrátný, který není vyškolen stejně jako recepční na vybudovaných recepcích a je tam pouze na to, aby zavolal příslušného policistu dopravního inspektorátu, které člověk potřebuje k vyřízení své záležitosti. Oddělení cizinecké policie se nachází v přízemí budovy a v úřední hodiny je k tomuto oddělení volný přístup, jelikož na chodbě před kancelářemi se nachází police s dokumenty, které potřebují cizinci k povolení k pobytu na území České republiky. Když ale občan potřebuje dopravního policistu, musí vyčkat, než se dostaví z vyšších pater budovy a vpustí jej do zázemí budovy.
- 43 -
Pohyb po budově
Tím nastává závažný problém, jelikož do těchto pater se dostanete pouze po schodišti, které je samo o sobě dosti příkré a pro osobu připoutanou na invalidním vozíku nedostupné. Bohužel dopravní policie pracuje v jiném informačním systému, než policie cizinecká a není tedy možno využít jejich kanceláří v přízemí. Tímto občan zjistí, že je porušeno ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 369/2001 Sb., kdy musí být zajištěn bezbariérový přístup vnitřními komunikacemi nejméně na jedno podlaží. Pokud tedy policista potřebuje podání vysvětlení, musí požádat o pomoc další policisty a tuto osobu do minimálně prvního patra vynést. Pohyb po těchto patrech už je méně problémový, jelikož poslední překážkou před vstupem do kanceláře, kde bude provedeno podání vysvětlení, jsou prahy dveří. Další porušení je dle ustanovení § 6 odst. 2 vyhlášky 369/2001 Sb., jelikož nikde v budově není hygienické zařízení upravené pro potřeby osob na vozíku.
2.2.6.1 Návrhy na zlepšení zpřístupnění Dopravního inspektorátu I tato budova by potřebovala úpravy, aby se stala přístupnou dle vyhlášky 369/2001 Sb. všem osobám s tělesným postižením. První úprava jako u všech budov by měla spočívat v úpravě spodní zvonkové hrany. Další změnou by mělo být přebudování toalet v přízemí budovy, aby vyhovovaly ustanovení § 6 odst. 2 vyhlášky č. 369/2001 Sb. Nevhodnější výbavou budovy dopravního inspektorátu by bylo zakoupení schodolezu, který by mohl policistům pomoci dopravit osobu do jakéhokoliv patra budovy, jelikož v budově není místo, kdy by se mohl postavit výtah. Bohužel tato budova je ve vlastnictví soukromé firmy a bez jejich povolení není možno v budově provádět jakékoliv stavební úpravy. Tyto úpravy by měl, ale provést hlavně majitel budovy, který se soustředí na vybírání nájemného. Vedení olomoucké policie se v přestavbě této budovy již nebude asi angažovat, protože dny v této budově se blíží ke konci a dopravní inspektorát by se měl v nejbližší době přestěhovat do bývalé budovy Magistrátu města Olomouce na ulice Kosmonautů v Olomouci. Tato budova prochází v současné
- 44 -
době stavebními úpravami a po-té co bude tato budova uvedena do provozu, měla by nastat stěhování více odborů policie.
- 45 -
ZÁVĚR Projekt P1000 vznikl jako součást dlouhodobé strategie restrukturalizace policie a ministerstva. Proto bylo započato s rekonstrukcí služeben, ve kterých je zachován jednotný vizuální ráz a základní prvky vybavení interiéru. V žádné z nich by tedy neměly chybět bezbariérové přístupy a sociální zařízení pro hendikepované osoby. Projekt P 1000 je jedením z pilířů reformy a je systémovým řešením modernizace Policie České republiky. Středem zájmu jsou v tomto případě nejen policisté, kteří mají právo na důstojné pracovní zázemí ale především oběti trestného činu, které je věnována mnohem větší pozornost nežli dříve. Snaha Ministerstva vnitra a Policie ČR směřuje k pomoci obětem trestných činů páchaných na slabších v lidské společnosti, jako jsou především senioři a osoby s tělesným postižením. A to především jak pomoci oběti konkrétního trestného činu, tak i formou právních úprav ve prospěch oběti obecně. Podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 10. října 2001 č. 369/2001 Sb. ve znění dalších předpisů, O obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace spadají budovy dle ustanovení § 2 písm. a) odst. 1) jsou budovy Policie České republiky stavby s občanským vybavením a jejich úpravy by měly být prováděny v rámci této vyhlášky. Touto prací jsem se snažil popsat všechny budovy Policie České republiky na území města Olomouce, které již prošly nebo neprošly v rámci Projektu P1000 přestavbou. Tyto rekonstrukce jednoznačně pomohly k tomu, aby se policejní služebny staly pro osoby s tělesným postižením přístupnější. I přes tyto pozitivní úpravy zůstaly na jednotlivých budovách nedostatky, které se mohly vyřešit lepší přípravou projektové dokumentace. Doufejme, že i když internetové stránky Projektu P1000 jsou nedostupné a Policejní prezidium je nekomunikativní, bude tento projekt i nadále pokračovat, aby i v budovách které nepodstoupily rekonstrukci, mohly proběhnout stavební úpravy vedoucí k zpřístupnění budov osobám s tělesným postižením a to nejen v Olomouci, ale i celé České republice, kde se policejní služebny nachází. Většina velkých i malých plánů na přestavbu budov a zlepšení prostředí pro osoby se zdravotním postižením naráží v dnešní
- 46 -
době na finanční potenciál Policie ČR, respektive Ministerstva vnitra ČR. Věřím, že tyto nedostatky alespoň částečně zmírní kladný a vstřícný přístup policistů k osobám se zdravotním postižením.
- 47 -
SEZNAM POUŽITÉ A CITOVANÉ LITERATURY 1. GÖPPINGER,
H.:
Kriminologie,
München:
C.H.
Beck
Verlagshuchhaltung, 1980. 2. KÁBELE, F., KOLLÁROVÁ, E. KOČÍ, J., KRACÍK, J. Somatopedie. Praha : Karolinum a H+H, 1992. ISBN 80-7066-533-5 3. KÁBELE, F. a kol.: Somatopedie. Praha: Karolinum, 1993. ISBN: 807066-533-5 4. KÁBELE,F. a kol. Somatopedie, Státní pedagogické nakladatelství NP v Praze: 1982. 5. KUCHTA, J., VÁLKOVÁ, H. a kol.: Základy kriminologie a trestní politiky. l.vydání, Praha: C.H.Beck, 2005. 6. MAREŠOVÁ, A. MARTINKOVÁ, M. O významu poznávání obětí trestné činnosti. Kriminalistika, 1. vydání, ročník XXXXII, Praha, 2009. 7. MOULISOVÁ, M.: Výzkum percepce policisty. Policejní akademie ČR, Kriminalistika 1. vydání, ročník XXXXII, Praha 2009. 8. NOVOTNÝ, O., ZAPLETAL, J. a kol.: Kriminologie. Praha: 2004. 9. RENOTIEROVÁ, M.: Speciální pedagogika,.Olomouc: UP, 2006. ISBN:80-244-1475-9 10. NOVOTNÝ, O., ZAPLETAL, J. a kol.: Kriminologie. Praha: ASPI Publishing, 2004, ISBN 80-7357-026-2, s. 141-147.
ZDROJE 1. Webové stánky Policejního prezidia České republiky: www.P1000.cz 2. http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/projekce_obyvatelstva_v_olomoucke m_kraji_do_roku_2065 [7.6. 2010].
- 48 -
PŘÍLOHY
VYHLÁŠKA 369/2001 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 10. října 2001 o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 143 odst. 1 písm. k) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ §1 Rozsah platnosti (1) Podle této vyhlášky se postupuje při zpracování a pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, při navrhování, umísťování, povolování nebo ohlašování, provádění a kolaudaci staveb a) bytových domů obsahujících více než tři samostatné byty (dále jen "bytové domy"), b) domů s byty zvláštního určení a domů zvláštního určení,1) staveb a zařízení ústavního charakteru určených pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (dále jen "stavby pro sociální péči"), c) občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, d) v nichž se předpokládá zaměstnávání více jak 20 osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, e) určených pro zaměstnávání osob s těžkým zdravotním postižením, f) škol, předškolních zařízení a školských zařízení.2) (2) Ustanovení této vyhlášky se použijí též při provádění udržovacích prací, změn staveb, změn v užívání staveb, pokud to závažné důvody nevylučují. (3) U staveb, které jsou kulturními památkami, se ustanovení této vyhlášky použijí s ohledem na zájmy státní památkové péče.3)
§2 Vymezení základních pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) občanským vybavením stavby určené pro 1. veřejnou správu, soudy, státní zastupitelství, policii, věznice, pošty a orgány zájmové samosprávy, 2. sdělovací prostředky (například rozhlas, televize, tisk), občanská sdružení, politické strany a politická hnutí, 3. obchod, služby, veřejné stravování, provozní zařízení staveb pro výrobu a skladování, správu a údržbu
- 49 -
budov, veřejných sítí, 4. tělovýchovu, rekreaci a sport, 5. zařízení pro mimoškolní vzdělávání, 6. kulturu, zejména divadla, kina, knihovny, společenské sály, muzea, hrady, zámky, výstavní síně, kostely, modlitebny, obřadní síně, 7. zdravotnictví a sociální péči, 8. veřejnou dopravu včetně místních komunikací a veřejně přístupných ploch, 9. motorismus (například autoservisy, čerpací stanice, stanice technické kontroly, dálniční odpočívky, autodromy), 10. ubytovací zařízení pro cestovní ruch (například hotely, penziony, motely, turistické ubytovny), 11. hromadné ubytovny (například internáty, koleje, ubytovny pro trvalé ubytování pracovníků, stavby nebo části staveb určené pro ubytování více jak 20 osob s výjimkou táborů v přírodě a ubytovacích zařízení pro cestovní ruch), 12. veřejné telefonní automaty, obdobná zařízení a poštovní schránky; b) osobami s omezenou schopností pohybu a orientace - osoby postižené pohybově, zejména osoby na vozíku pro invalidy (dále jen "vozík"), zrakově, sluchově, osoby pokročilého věku, těhotné ženy a osoby doprovázející dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osobu s mentálním postižením; c) šikmou rampou - část komunikace nebo samostatná konstrukce umožňující vlastní přístup do stavby nebo překonávání výškového rozdílu mezi částmi stavby, přičemž jde o ohraničenou šikmou rovinu, převyšující okolní plochu o více než 20 mm; d) orientačním bodem pro zrakově postižené osoby - trvalé místo, které je snadno, rychle a jednoznačně vnímatelné především hmatem, popřípadě sluchem a výrazně se odlišuje od okolního prostředí; e) orientačním znakem pro zrakově postižené osoby - doplňující trvalá informace hmatová, sluchová nebo čichová, vedoucí k vytvoření správné představy zrakově postižených osob o prostředí nebo prostoru; f) vodicí linií - spojnice hmatných orientačních bodů umístěných v pochozích plochách a na vnitřních i vnějších komunikacích; vodicí linie se dělí na přirozené vodicí linie a umělé vodicí linie; vodicí linií není obrubník chodníku směrem do vozovky; g) přirozenou vodicí linií - spojnice hmatných orientačních bodů vzniklých uspořádáním stavby nebo jejích jednotlivých prvků umístěných v pochozích plochách a na vnitřních a vnějších komunikacích; h) umělou vodicí linií - spojnice vytvořených hmatných orientačních bodů umístěných v pochozích plochách a na vnitřních i vnějších komunikacích; i) signálním pásem - zvláštní forma umělé vodicí linie určující zrakově postiženým osobám přesný směr chůze, zejména při přecházení vozovky nebo při přístupu k místu nástupu do vozidel hromadné dopravy; j) varovným pásem - zvláštní forma umělé vodicí linie ohraničující místo, které je pro zrakově postižené osoby trvale nebezpečné, zejména označení hranice mezi chodníkem a vozovkou na přechodu nebo sestupného schodu zapuštěného do chodníku; k) hmatným pásem - zvláštní forma varovného pásu ohraničující místo, které na chodníku s cyklistickou stezkou určuje rozhraní mezi vymezeným prostorem pro cyklisty a chodce, přičemž v ulici v obytné zóně ohraničuje zónu bezpečného pohybu zrakově postižených osob; l) vodicím pásem přechodu - pás šířky 550 mm umístěný ve vozovce, který je součástí vodorovného dopravního značení; m) akustickým orientačním majákem akustické zařízení s vyhrazenými tóny případně doplněnými o hlasovou frázi, které je v trvalém provozu nebo je dálkově spouštěno zrakově postiženými osobami; n) dálkovým ovládáním akustických a dalších zařízení - vysílací rádiové zařízení ovládané zrakově postiženými osobami, které je aktivují; o) indukční smyčkou - zařízení pro nedoslýchavé osoby umožňující jim pomocí osobní kompenzační pomůcky přijímat zvuk akustických reprodukčních zařízení, zejména ozvučení sálu kina nebo překladatelský servis.
- 50 -
§3 (1) Přerušit přirozené vodicí linie lze nejvýše na vzdálenost 6000 mm mezi jednotlivými částmi přirozeného hmatného vedení zrakově postižených osob, zejména mezi obvodovými stěnami jednotlivých domů umístěných při chodníku. Délka jednotlivých částí přirozeného hmatného vedení musí být nejméně 1500 mm, šířka 400 mm a výška 300 mm. (2) Umělá vodicí linie musí být přímá, v interiéru nejméně 300 mm široká, v exteriéru nejméně 400 mm. Změny směru a odbočky se zřizují přednostně v pravém úhlu. Odbočení musí být vyznačeno přerušením vodicí linie hladkou plochou v délce odpovídající šířce vodicí linie. V oboustranné vzdálenosti nejméně 800 mm od osy umělé vodicí linie nesmí být žádná překážka. Umělá vodicí linie musí navazovat na přirozenou vodicí linii. U ostrovních nástupišť a vnějších nástupišť na železničních drahách je funkce vodicí linie sloučena s funkcí varovného pásu. (3) Signální pás musí mít šířku 800 až 1000 mm a výrazně odlišnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musí být vnímatelný slepeckou holí a nášlapem při dodržení barevného kontrastu vůči okolí. Od požadavku na barevný kontrast lze ustoupit v památkových zónách a rezervacích, v souběhu cyklistické stezky a chodníku a při použití barevných vzorů v dlažbě. Signální pás musí být ukončen u přirozené nebo umělé vodicí linie. Změny směru a odbočky se zřizují přednostně v pravém úhlu. V místě, kde se spojují dvě trasy signálních pásů, musí být signální pásy přerušeny v délce 800 mm. Materiál použitý pro vytvoření signálního pásu nelze na veřejně přístupných plochách a komunikacích použít k jinému účelu. (4) Varovný pás musí mít šířku 400 mm a výrazně odlišnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musí být vnímatelný slepeckou holí a nášlapem při dodržení barevného kontrastu vůči okolí. Od požadavku na barevný kontrast lze ustoupit v památkových zónách a rezervacích. Varovný pás musí přesahovat signální pás na obou stranách nejméně o 800 mm. Materiál použitý pro vytvoření varovného pásu nelze na veřejně přístupných plochách a komunikacích použít k jinému účelu. ČÁST DRUHÁ ŘEŠENÍ PŘÍSTUPŮ DO STAVEB, PŘÍSTUPNOSTI KOMUNIKACÍ A VEŘEJNÝCH PLOCH §4 (1) Do staveb uvedených v § 1 odst. 1 musí být alespoň jeden vstup v úrovni komunikace pro pěší bez vyrovnávacích stupňů. Brání-li tomuto řešení závažné technické důvody, může být vyrovnání výškového rozdílu řešeno šikmou rampou provedenou dle bodu 1.3. přílohy č. 1 k této vyhlášce, popřípadě zvedacím zařízením (dále jen "bezbariérový přístup").
- 51 -
(2) Přístup ke stavbám uvedeným v § 1 odst. 1 písm. c), e) a f) se musí pro zrakově postižené osoby vytýčit přirozenými nebo umělými vodicími liniemi nebo akusticky. §5 (1) Chodníky, lávky pro pěší, podchody, nástupiště a nástupní ostrůvky hromadné dopravy a ostatní pochozí plochy musí být řešeny způsobem stanoveným v bodě 1. přílohy č. 1 k této vyhlášce. (2) Na všech vyznačených odstavných a parkovacích plochách pro osobní motorová vozidla musí být vyhrazen nejméně následující počet stání pro vozidla zdravotně postižených osob: - jedno stání při celkovém počtu méně než dvacet stání, - dvě stání při celkovém počtu dvacet až čtyřicet stání, - 5 % stání při celkovém počtu přesahujícím čtyřicet stání; procentuální podíl vyhrazených stání se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru. Vyhrazená stání musí být upravena způsobem uvedeným v bodě 3.1. přílohy č. 1 k této vyhlášce a označena mezinárodním symbolem přístupnosti podle bodu 1. přílohy č. 2 k této vyhlášce. K těmto vyhrazeným stáním musí být zajištěn bezbariérový přístup z komunikace pro pěší. (3) Úprava prostor pro umístění telefonních budek, telefonních hovoren, veřejných telefonních automatů a obdobných zařízení včetně přístupu k nim a přístupu k poštovním schránkám je stanovena v bodech 1. a 3.2. přílohy č. 1 k této vyhlášce. (4) Úprava veřejně přístupných ploch, sadů a parků je stanovena v bodě 1. přílohy č. 1 k této vyhlášce. ČÁST TŘETÍ ŘEŠENÍ STAVEB BYTOVÝCH DOMŮ, STAVEB PRO SOCIÁLNÍ PÉČI, V NICHŽ SE PŘEDPOKLÁDÁ ZAMĚSTNÁVÁNÍ VÍCE JAK 20 OSOB, STAVEB URČENÝCH PRO ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM A STAVEB ŠKOL, PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ §6 Vnitřní komunikace a vybavení (1) Přístup do všech prostorů staveb uvedených v § 1 odst. 1 písm. a), b), d) až f) musí být zajištěn vodorovnými komunikacemi, schodišti, výtahy a zvedacími plošinami řešenými způsobem stanoveným v bodech 1., 1.2., 1.3. a 1.7. přílohy č. 1 k této vyhlášce, pokud není dále stanoveno jinak. U staveb uvedených v § 1 písm. a) a d), které jsou vícepodlažními budovami bez výtahů, musí být zajištěn bezbariérový přístup vnitřními komunikacemi nejméně do jednoho podlaží, ve kterém jsou umístěny převážně prostory určené pro hlavní účel užívání stavby. (2) Stavby uvedené v § 1 odst. 1 písm. b), d) až f) musí mít část každého hygienického zařízení upravenou pro potřeby osob na vozíku v souladu s
- 52 -
požadavky uvedenými v bodě 2.4. přílohy č. 1 k této vyhlášce. U budov s administrativním a obdobným provozem musí být takto upravené hygienické zařízení vždy alespoň jedno pro dvě podlaží. (3) Prostory pro shromažďování 50 a více osob ve stavbách uvedených v § 1 odst. 1 písm. f) musí být vybaveny indukční smyčkou a označeny mezinárodním symbolem hluchoty podle bodu 2. přílohy č. 2 k této vyhlášce. §7 Byty zvláštního určení a obytné části staveb pro sociální péči Požadavky na řešení bytů zvláštního určení1) a obytných částí staveb pro sociální péči jsou uvedeny v přílohách č. 1, 3 a 4 k této vyhlášce. §8 Společné prostory bytových domů a staveb pro sociální péči Společné prostory bytových domů a staveb pro sociální péči, které nejsou vícepodlažními budovami bez výtahu, zejména prádelna, sušárna a sklep, musí být upraveny tak, aby je mohly užívat osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. §9 Provozní prostory staveb, v nichž se předpokládá zaměstnávání více jak 20 osob, staveb určených pro zaměstnávání osob s těžkým zdravotním postižením a staveb škol, předškolních a školských zařízení (1) Provozní prostory staveb uvedených v § 1 odst. 1 písm. d) až f) musí splňovat požadavky uvedené v bodech 2.5.1. a 2.5.3 přílohy č. 1 k této vyhlášce tak, aby umožňovaly osobám s omezenou schopností pohybu a orientace vykonávat všechny činnosti, pro které jsou provozní prostory určeny. Požadavky na hygienická zařízení umístěná v těchto provozních prostorách jsou stanoveny v bodě 2.4. přílohy č. 1 k této vyhlášce. (2) Z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany se požadavky uvedené v odstavci 1 uplatňují při řešení a) ploch provozních místností, b) uspořádání provozního zařízení, c) komunikačních ploch, d) instalace výrobního zařízení, e) přístupu a možnosti ovládání výrobního zařízení, f) signalizačního zařízení, g) skladových prostorů. § 10 Tvoří-li stavby určené pro zaměstnávání osob s těžkým zdravotním postižením jeden areál s bytovými domy s byty zvláštního určení, případně i se stavbami občanského vybavení, postupuje se při řešení prostorů určených pro užívání zdravotně postiženými osobami přiměřeně podle ustanovení části druhé, třetí a čtvrté této vyhlášky.
- 53 -
ČÁST ČTVRTÁ ŘEŠENÍ STAVEB OBČANSKÉHO VYBAVENÍ § 11 Vnitřní komunikace a vybavení (1) Přístup do částí staveb občanského vybavení určených pro užívání veřejností musí být zajištěn podle § 6 odst. 1. (2) U změn staveb s nejméně dvěma podlažími, které nejsou vybaveny výtahem nebo šikmou rampou a výtah ani šikmou rampu nelze z technických důvodů dodatečně zřídit, musí být osobám s omezenou schopností pohybu umožněno užívat alespoň vstupní podlaží těchto staveb. Neumožňuje-li to konstrukční řešení stavby, lze pro zajištění přístupu osobám s omezenou schopností pohybu využít nákladní výtah s úpravou pro přepravu těchto osob. U staveb s výtahem musí být osobám s omezenou schopností pohybu a orientace umožněn přístup do všech podlaží určených pro užívání veřejností. (3) Základní informační grafické zařízení pro orientaci veřejnosti ve stavbách občanského vybavení podle § 2 písm. a) bodů 1 až 4 a 6 až 10 musí mít kontrastní a osvětlené nápisy a piktogramy. § 12 Ostatní prostory (1) Ve stavbě, ve které je hygienické zařízení určené pro užívání veřejností, musí být v každém tomto zařízení nejméně jedna kabina WC v oddělení pro muže a nejméně jedna kabina WC v oddělení pro ženy řešena v souladu s požadavky stanovenými v bodě 2.4. přílohy č. 1 k této vyhlášce. U změn staveb lze zřídit jednu kabinu WC, splňující požadavky podle věty první, pro obě pohlaví přístupnou přímo z chodby. Pokud to závažné důvody vylučují, může být kabina zcela výjimečně přístupná z oddělení pro ženy. Kabina nemusí mít předsíňku v případech, kdy je přístupná z prostoru, který není obytnou ani pobytovou místností. (2) V hledištích musí být nejméně 2 místa pro umístění vozíku upravena podle bodu 2.5.2. přílohy č. 1 k této vyhlášce. (3) Stavby v částech určených pro užívání veřejností musí být navrženy a realizovány tak, aby bylo umožněno jejich užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, zejména byl umožněn přístup nejméně k jedné z pokladen, případně přepážek s upravenou výškou, přístup ke sprchám, WC, do prostorů závodišť a ostatních sportovišť při zajištění potřebných úprav informačních systémů. (4) Ve stavbách pro ubytovací zařízení cestovního ruchu a hromadných ubytoven s kapacitou vyšší než deset pokojů musí nejméně následující počet pokojů splňovat požadavky uvedené v přílohách č. 1 a 3 k této vyhlášce: - jeden pokoj při celkovém počtu do jednoho sta pokojů, - jedno procento pokojů při celkovém
- 54 -
počtu přesahujícím jedno sto pokojů; procentuální podíl upravených pokojů se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru. Hmatný orientační znak pro označení společného hygienického zařízení musí být umístěn v blízkosti dveřní kliky ve výši 1500 mm od podlahy. (5) Prostory a zařízení uvedené v odstavcích 1 až 4 musí být označeny mezinárodním symbolem přístupnosti podle bodu 1. přílohy č. 2 k této vyhlášce a na vhodném místě musí být umístěna orientační tabule s označením přístupu k nim. (6) Prostory pro shromažďovaní 50 a více osob a místa určená pro podávání informací veřejnosti ve stavbách občanského vybavení uvedených v § 2 písm. a) bodech 1, 2, 6 a 8 musí být vybaveny indukční smyčkou a označeny mezinárodním symbolem hluchoty podle bodu 2. přílohy č. 2 k této vyhlášce. ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 13 V řízeních podle stavebního zákona zahájených a pravomocně neskončených přede dnem účinnosti této vyhlášky, při kolaudaci a výkonu státního stavebního dohledu staveb povolených na základě řízení zahájených přede dnem účinnosti této vyhlášky se stavby posuzují z hlediska splnění obecných technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace podle dosavadní právní úpravy. § 14 Zrušuje se vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. § 15 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. prosince 2001. Ministr: Ing. Lachnit, CSc. v. r. Příl.1 1. Komunikace 1.1. Úprava povrchů 1.1.1. Povrch chodníků, schodišť, šikmých ramp a podlah vnitřních komunikací musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu. Hodnota součinitele smykového tření musí být nejméně 0,6, u šikmých ramp pak 0,6 + tg alfa, kde alfa je úhel sklonu rampy. 1.1.2. Přechody pro chodce přes komunikace pro motorová a kolejová vozidla, drážní přechody a přechody přes cyklistické stezky musí být řešeny podle bodu 1.5. této přílohy. 1.1.3. Pochozí šikmé plochy pokud nejsou rampami podle bodu 1.3. této přílohy, smí mít sklon nejvýše 1:12 (8,33 %). 1.1.4. Komunikace pro pěší musí být řešeny tak, aby byla důsledně dodržena vodící linie pro zrakově postižené osoby. Překážky na komunikacích pro pěší, zejména stožáry veřejného osvětlení, dopravní značky,
- 55 -
stromy, telefonní automaty musí být osazeny tak, aby byl zachován průchozí profil šířky nejméně 1500 mm, tuto hodnotu lze snížit až na 900 mm u technického vybavení komunikací s svislého dopravního značení. Přerušení přirozené vodící linie v délce větší než 6000 mm musí být doplněno vodící linií umělou. 1.1.5. Překážky na komunikacích pro pěší musí mít ve výši 1100 mm pevnou ochranu (tyč zábradlí, horní díl oplocení) a ve výši 100 až 250 mm zarážku pro slepeckou hůl (spodní tyč zábradlí, podstavec), sledující půdorysný průměr překážky, popřípadě lze odsunout zarážku za obrys překážky nejvýše o 200 mm. 1.1.6. Nad veřejně přístupnými komunikace a plochami mohou být v prostoru ve výšce 250 až 2200 mm nad povrchem umístěny pouze pevné části stavby, které vystupují z obrysu stěn maximálně 250 mm, zejména výkladce, technická a jiná zařízení a dále technické vybavení staveb obdobného charakteru. U zařizovacích předmětů a technického vybavení staveb délky do 400 mm (měřeno souběžně se stěnou objektu) lze tuto hodnotu zvýšit na 300 mm. 1.2. Výškové rozdíly Výškové rozdíly u přechodů pro chodce, vnějších a vnitřních komunikací nesmí být vyšší než 20 mm, jinak musí být řešeny šikmými rampami dle bodů 1.3.3. až 1.3.7. a 1.3.9. této přílohy, případně zvedacími zařízeními. 1.3. Schodiště a šikmé rampy včetně schodišť a šikmých ramp v podchodech 1.3.1. Sklon schodišťového ramene nesmí být větší než 28 st. a výška schodišťového stupně větší než 160 mm; to neplatí pro stavby podle § 1 odst. 1 písm. a). 1.3.2. Schodišťová ramena a šikmé rampy musí být po obou stranách opatřeny madly ve výši 900 mm, která musí přesahovat o 150 mm první a poslední schodišťový stupeň, případně začátek a konec šikmé rampy s vyznačením v jejich půdorysném průmětu. 1.3.3. Šikmé rampy musí být široké nejméně 1300 mm a jejich podélný sklon smí být nejvýše v poměru 1:12 (8,33 %). 1.3.4. Není-li šikmá rampa delší než 3000 mm, smí mít sklon nejvýše v poměru 1:8 (12,5 %); to neplatí u staveb podle § 1 odst. 1 písm. b) a e). 1.3.5. Šikmé rampy musí mít po obou stranách ve výši 250 mm vodící tyč. 1.3.6. Šikmá rampa delší než 9000 mm musí být přerušena podestou v délce nejméně 1500 mm. Podesty musí mít i kruhová nebo jinak zakřivená šikmá rampa. 1.3.7. Podesty šikmých ramp musí mít délku nejméně 1500 mm. 1.3.8. Stupnice nástupního a výstupního schodu každého schodišťového ramene nebo vyrovnávacích schodů musí být výrazně kontrastně rozeznatelná od okolí. U schodišť v dopravních stavbách a u místních komunikací musí být stupnice označena pruhem žluté barvy šířky 100 mm na délku schodu, ve vzdálenosti nejvýše 50 mm od hrany schodu. V ostatních stavbách lze připustit kontrastní označení celé stupnice, popřípadě jen pruhu. Kontrastní označení podstupnice je nepřípustné. Reklamy lze umístit na podstupnice za předpokladu splnění předchozích podmínek. 1.3.9. Schodiště, rampy a konstrukce vybíhající do prostoru musí být upraveny podle bodu 1.1.5. této přílohy tak, aby bylo zabráněno možnosti vstupu zrakově postižených osob do prostoru s nižší výškou než 2200 mm v exteriéru a 2100 mm v interiéru. 1.4. Chodníky 1.4.1. Chodníky musí být široké nejméně 1500 mm a smí mít podélný sklon nejvýše 1:12 (8,33 %) a příčný sklon nejvýše 1:50 (2,0 %). 1.4.2. Na úsecích s podélným sklonem větším než 1:20 (5,0 %), delších než 200 m, musí
- 56 -
být zřízena odpočívadla o podélném a příčném sklonu nejvýše 1:50 (2,0 %). 1.4.3. Chodníky v místech přechodů přes komunikace musí mít snížený obrubník na výškový rozdíl 20 mm oproti vozovce a musí být opatřeny signálními pásy spojujícími varovné pásy s vodícími liniemi. U změn dokončených staveb musí být signální pásy jen v případě, že bude zajištěna bezpečnost při přecházení zrakově postižených osob. Navazující šikmé plochy musí odpovídat požadavkům na šikmé rampy dle bodu 1.3. této přílohy. Po celé délce sníženého obrubníku, směrem do chodníku, musí být zřízen varovný pás šíře 400 mm při současném zachování přesahu nejméně 800 mm na obě strany signálního pásu. Obdobně tento pás musí být zřízen i v místech výjezdů z hromadných garáží a parkovišť. Varovný pás lze provést i místo sníženého obrubníku. 1.4.4. V ulicích obytných zón, kde není přirozená vodící linie, musí být zřízen při jedné straně ve vzdálenosti 800 mm od okraje komunikace hmatný pás šíře 400 mm. Jeho vlastnosti jsou shodné s vlastnostmi signálních a varovných pásů. 1.4.5. Na rozhraní mezi pásem pro chodce a pásem pro cyklisty musí být zřízen hmatný pás šíře 300 až 400 mm, který je součástí pásu pro chodce. 1.5. Přechody a nástupiště 1.5.1. Přechody situované u staveb podle § 1 odst. 1 písm. c) a vybavené signalizací, musí mít samoobslužné zařízení s prodlouženou délkou intervalu. 1.5.2. Přechody vybavené světelnou signalizací musí být vybaveny též signalizací zvukovou. Sloupek signalizace pro pěší se umisťuje především do signálního pásu. 1.5.3. Ovládání samoobslužných signalizačních zařízení musí být umístěno nejvýše 1200 mm od úrovně komunikace pro pěší. 1.5.4. U přechodů vedených přes komunikace v šikmém směru, u přechodů delších než 8000 mm a u přechodů v oblouku musí být v rámci vodorovného dopravního značení vyznačen vodící pás přechodu navazující na signální pás na chodníku. 1.5.5. Nejméně jeden přístup k nástupišti hromadné dopravy musí mít bezbariérové úpravy. 1.5.6. Nástupiště městské hromadné dopravy a linkové dopravy musí mít výšku nástupní hrany 200 mm a při svém okraji úpravy pro zrakově postižené osoby, které jsou vnímatelné zbytkem zraku (kontrast), nášlapem a slepeckou holí. Úpravy jsou závislé na druhu dopravního prostředku dle zvláštního předpisu4). U označníků zastávek hromadné dopravy musí být zřízen signální pás. 1.5.7. Na přístupu ke stavbách dopravního systému ve městech, zejména u nádraží, podchodových hal, stanic metra musí být umístěny akustické naváděcí a orientační systémy. Akustické naváděcí systémy se navrhují na základě odborného posudku konzultačního střediska Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených v České republice po konzultaci s odborníkem pro výcvik samostatného pohybu zrakově postižených osob. 1.6. Vstupy do budov 1.6.1. Před vstupem do budovy musí být vodorovná plocha nejméně 1500 mm x 1500 mm, při otevírání dveří ven nejméně 1500 mm x 2000 mm. Za vodorovnou plochu se považuje i plocha ve sklonu v poměru nejvýše 1:50 (2,0 %). 1.6.2. Vstupní dveře musí umožňovat otevření nejméně 900 mm; tento požadavek platí i pro hlavní křídlo dvoukřídlových dveří. Smí být zaskleny od výšky 400 mm, nebo musí být chráněny proti mechanickému poškození vozíkem, zejména zaskleny nerozbitným sklem. Otevíravá dveřní křídla musí být ve výši 800 až 900 mm opatřena vodorovnými madly přes celou jejich šířku, umístěnými na straně opačné než jsou závěry, s výjimkou dveří automaticky ovládaných. Dveře karuselového provedení musí umožnit průjezd osoby na vozíku bez dalších podmiňujících opatření, jinak musí být doplněny dalšími otevíravými dveřmi.
- 57 -
1.6.3. Označení prosklených vstupů musí být provedeno podle bodu 2.2.2. této přílohy. 1.6.4. Zámek dveří musí být umístěn nejvýše 1000 mm od podlahy, klika nejvýše 1100 mm. 1.6.5. Horní hrana zvonkového panelu smí být nejvýše 1200 mm od úrovně podlahy. 1.6.6. Vstup musí být osvětlen tak, aby nevznikal náhlý a velký kontrast mezi osvětlením vně a uvnitř budovy. 1.7. Výtahy a zvedací plošiny (šikmé i svislé) 1.7.1. Volná plocha před nástupními místy do výtahů, schodišťových výtahů a svislých zdvihacích plošin určených pro dopravu osob na vozících musí být nejméně 1500 mm x 1500 mm nebo o průměru 1500 mm. Rozměry volné plochy před nástupními místy u schodišťových výtahů a svislých zdvihacích plošin určených pro dopravu sedících nebo stojících osob mohou být zmenšeny za předpokladu zajištění bezpečného nástupu do těchto zařízení. 1.7.2. Šířka šachetních a klecových dveří výtahů, schodišťových výtahů a svislých zdvihacích plošin s ohrazenou šachtou a vstupní otvory zařízení neohrazených musí být nejméně 800 mm. 1.7.3. U výtahů mohou být použity pouze samočinné vodorovně posuvné dveře. 1.7.4. Klec výtahu musí mít šířku nejméně 1100 mm, hloubku 1400 mm, u změn staveb musí mít šířku nejméně 1000 mm a hloubku 1100 mm. Dopravní plošina schodišťových výtahů a svislých zdvihacích plošin určených pro dopravu osob na vozíku musí mít šířku nejméně 800 mm a délku 1250 mm s tím, že pokud je toto zařízení instalováno ve stavbách občanského vybavení, musí mít šířku nejméně 900 mm a délku 1400 mm. U svislých zdvihacích plošin určených pro dopravu stojící osoby musí být šířka nejméně 650 mm a délka nejméně 650 mm; v případě dopravy do výšky 500 mm pak šířka nejméně 325 mm a délka nejméně 350 mm. 1.7.5. Klece výtahů musí být vybaveny obousměrným dorozumívacím zařízením umístěným nejvýše 1000 mm nad podlahou, sklopným sedátkem ve výši 500 mm nad podlahou umístěným v dosahu ovládacích prvků. Ovládací prvky výtahu musí být umístěny výšce od 800 mm do 1200 mm a ve vzdálenosti nejméně 400 mm od čelní nebo zadní stěny klece. 1.7.6. Ovládače pro volbu stanic v klecích a ve stanicích, pro znovuotevření dveří, obousměrnou komunikaci a případné další ovládače v klecích výtahů musí mít hmatné značení v souladu s jejich funkcí. Hmatné značení je možné umístit - na neaktivních částech ovládacích prvků tak, že vlevo od ovladačů se umístí označení v Braillově slepeckém bodovém písmu a vpravo hmatné symboly, - na aktivních částech ovládacích prvků s tím, že nejmenší síla potřebná ke stlačení ovládače je 2,5 N a největší 5 N. Velikost hmatných symbolů musí být nejméně 15 mm a nejvýše 40 mm plastického provedení s tloušťkou písma 1 mm + 0,5 mm - 0 mm, kontrastní s použitým podkladem. Hmatné označení nesmí být ryté. 1.7.7. Akusticky musí být ve stanici oznámen příjezd klece výtahu do stanice a v kleci výtahu musí být oznámen příjezd výtahu do stanice, ve které výtah zastavil. Nastavení akustických signálů musí být v rozmezí 35 až 55 dBA. 1.7.8. Ve stavbách občanského vybavení musí být chod pohyblivých chodníků, pohyblivých schodů a ramp s určením jejich polohy a směru jízdy signalizován akustickým zařízením, které je pomocí dálkového ovládání spouštěno zrakově postiženými osobami. Hřeben na vstupu i výstupu z pásu pohyblivých zařízení musí být proveden v kontrastní žluté barvě. 2. Vnitřní prostory 2.1. Podlahy Podlahy místností musí mít povrch se součinitelem smykového tření nejméně 0,6; to neplatí pro stavby podle § 1 odst. 1 písm. a). 2.2. Okna 2.2.1. Nejméně jedno okno musí mít pákové uzávěry nejvýše 1100 mm nad podlahou; to neplatí pro stavby podle § 1 odst. 1 písm. a). 2.2.2.
- 58 -
Okna s parapetem5) a prosklené stěny s parapetem nižším než 500 mm, musí mít spodní část do výšky 400 mm opatřeny proti mechanickému poškození a ve výšce 1100 mm až 1600 mm opatřeny výraznou páskou šířky nejméně 50 mm, nebo pruhem ze značek o rozměru 50 mm x 50 mm, vzdálenými od sebe maximálně 150 mm, jasně viditelnými proti pozadí. 2.3. Dveře 2.3.1. Dveře musí mít světlou šířku nejméně 800 mm, u staveb dle § 1 odst. 1 písm. b) 900 mm. 2.3.2. Prosklené stěny nebo dveře, jejichž zasklení zasahuje níže než 800 mm nad podlahou, musí být ve výšce 1100 mm až 1600 mm označeny výraznou páskou šířky nejméně 50 mm, nebo pruhem ze značek o rozměru 50 mm x 50 mm vzdálenými od sebe maximálně 150 mm, jasně viditelnými oproti pozadí. Spodní část takových dveří musí být upravena obdobně jako prosklené stěny podle bodu 2.2.2,. této přílohy. 2.3.3. Otevíravá dveřní křídla musí být ve výši 800 až 900 mm opatřena vodorovnými madly přes celou jejich šířku, umístěnými na straně opačné než jsou závěsy. 2.4. Hygienická zařízení 2.4.1. Horní hrana sedátka klozetové mísy musí být ve výši 500 mm nad podlahou, pokud není v příloze č. 2 k této vyhlášce uvedeno jinak, ovládání splachovacího zařízení musí být umístěno po straně nejvýše 1200 mm nad podlahou, po obou stranách klozetové mísy musí být sklopná madla ve vzájemné vzdálenosti 600 mm a ve výši 780 mm nad podlahou. Klozetová místa musí být osazena tak, aby vedle ní byl prostor šířky nejméně 800 mm, mezi jejím čelem a zadní stěnou kabiny WC bylo nejméně 700 mm. Dveře se musí otevírat směrem ven a musí být opatřeny z vnitřní strany vodorovným madlem. Zámek dveří musí být odjistitelný zvenku. V kabině WC musí být umístěno umyvadlo. Nejmenší rozměry kabiny jsou 1600 mm x 1800 mm, u změn dokončených staveb 1400 mm x 1400 mm. 2.4.2. Umyvadlo musí být opatřeno výtokovou baterií s pákovým ovládáním. Vedle umyvadla musí být vodorovné madlo umožňující opření. Zrcadlo nad umyvadlem musí mít úpravu umožňující jeho naklopení. 2.4.3. Vana musí mít úpravy podle bodu 1.6. přílohy č. 3 k této vyhlášce. 2.4.4. Sprchové boxy a sprchové kouty musí mít nejmenší půdorysné rozměry 1400 mm x 1400 mm. Musí být vybaveny sklopným sedátkem ve výši 500 mm nad podlahou umožňujícím boční nebo čelní přístup. Ruční sprcha s pákovým ovládáním, opěrné madlo a mýdelník musí být umístěny v dosahu ze sedátka, na stěně kolmé ke stěně, na které je osazeno. Výškový rozdíl podlahy a dna sprchového boxu nebo koutu může činit nejvýše 200 mm. 2.5. Manipulační prostory a plochy 2.5.1. Nejmenší manévrovací plocha pro vozík je 1200 mm x 1500 mm. 2.5.2. Místo pro vozík v hledišti musí mít půdorysné rozměry 1000 mm x 1200 mm, musí být na rovné podlaze s výhledem na jeviště a přístupné zezadu. 2.5.3. Předměty vybavení a manipulačního zařízení musí být osazeny v rozmezí výšek 600 mm až 1200 mm od podlahy. 2.5.4. Část prodejních pultů a veřejných přepážek u staveb občanského vybavení podle § 2 písm. a) bodů 1., 3., 6. až 10. této vyhlášky musí být nejvýše 800 mm nad podlahou v nejmenší délce 900 mm. U těchto částí prodejních pultů musí být předsunutá plocha šířky nejméně 250 mm pro možnost manipulace se zbožím. Před přepážkami musí být zajištěn průchod šířky nejméně 900 mm. 2.6. Informační zařízení 2.6.1. Základní informační zařízení pro orientaci musí být doplněna akustickými, taktilními a optickými prvky, které slouží osobám se smyslovým postižením. Musí mít kontrastní dostatečně velké a osvětlené nápisy a jednotné piktogramy. 2.6.2. Elektronické informační systémy pro veřejnost musí být uživatelné zrakově postiženými osobami bez zásahu do softwarového a hardwarového vybavení.
- 59 -
3. Veřejné plochy Na rozlehlých pochozích plochách, zejména na náměstích, pěších zónách, v halách a v místech kde nelze pro bezpečný pohyb zrakově postižených osob použít přirozené vodící linie musí být zřízeny vodící linie umělé. 3.1. Parkoviště a odstavné plochy Šířka stání pro vozidla zdravotně postižených osob na parkovištích, odstavných plochách a v garážích musí být nejméně 3500 mm a smí mít sklon nejvýše v poměru 1:20 (5,0 %). V případech podélného stání (při chodníku) musí být délka stání nejméně 7000 mm. 3.2. Veřejné telefonní automaty, obdobná zařízení a poštovní schránky 3.2.1. Manipulační plocha před veřejným telefonním automatem, jiným obdobným zařízením a poštovní schránkou smí mít sklon nejvýše 1:20 (5,0 %) s nejmenšími půdorysnými rozměry 1000 mm x 12000 mm, které musí být dodrženy i u veřejné telefonní hovorny. 3.2.2. Výška pro umístění manipulačního zařízení veřejného telefonního automatu, jiného obdobného zařízení a poštovní schránky smí být v rozmezí 600 mm až 1200 mm. 3.2.3. Prostor u veřejného telefonního automatu musí být vybaven sklopným sedátkem ve výši 500 mm nad podlahou nebo sedací opěrou, v bezprostřední blízkosti přístroje. 3.2.4. Při skupinovém osazení veřejných telefonních automatů musí být alespoň jeden z nich opatřen zařízením umožňujícím poslech pomocí sluchadel. Takto upravený telefonní automat musí být označen mezinárodním symbolem hluchoty podle bodu 2 přílohy č. 2 k této vyhlášce. 3.2.5. Telefonní budky a jiná obdobná zařízení s bočními stěnami nesahajícími až k zemi (podlaze) musí mít půdorysné vyznačení bočních stěn dle 1.1.6. této přílohy. Příl.2 1. Mezinárodní symbol přístupnosti Mezinárodní symbol přístupnosti je čtverec modré barvy, na němž je vyobrazena bílou čarou stylizovaná postava sedící na vozíku pro invalidy a hledící vpravo. Nejmenší rozměry symbolu jsou 100 mm x 100 mm. 2. Mezinárodní symbol hluchoty Mezinárodní symbol hluchoty je čtverec modré barvy, na němž je vyobrazen bílou čarou stylizovaný boltec ucha, který přerušuje diagonála vedená z pravého horního roku čtverce. Nejmenší rozměry symbolu jsou 100 mm x 100 mm. 3. Symbol zařízení nebo prostoru pro zrakově postižené osoby Symbol je obdélník modré barvy, na němž je vyobrazena bílou čarou stylizovaná jdoucí postava, držící v ruce dlouhou hůl.
Příl.3 Požadavky na byty zvláštního určení pro těžce pohybově postižené osoby a na obytné části staveb pro sociální péči pro těžce pohybově postižené osoby
- 60 -
1. Technické požadavky 1.1. Dispoziční řešení bytu musí odpovídat manévrovacím možnostem vozíku a jeho bezkoliznímu průjezdu všemi místnostmi a prostory bytu. 1.2. Dveřní otvory průchody v bytě musí být nejméně 900 mm široké. Vstupní dveře do bytu musí být neméně 800 mm široké. Všechny dveře v bytě vyjma vstupních nesmí mít prahy. Na obou stranách dveří musí být dostatečný prostor pro manipulaci s vozíkem. 1.3. Schodiště a šikmé rampy umístěné před dveřmi musí mít vodorovný úsek délky nejméně 1500 mm, případně 2000 mm v závislosti na směru otevírání dveří. 1.4. Obytné i pobytové místnosti, předsíně, chodby bytu musí při předpokládaném rozmístění nábytku umožňovat otáčení vozíku o 360 st., tomu odpovídá kruhová plocha o průměru 1500 mm. 1.5. Lodžie nebo balkony bytu zvláštního určení musí mít hloubku nejméně 1500 mm se sklonem podlahy nejvýše 1:50 (2 %) a musí být přístupny v úrovni podlahy obytné místnosti s výškovým rozdílem nejvýše 20 mm. Zábradlí v minimální délce 1200 mm musí být upraveno tak, aby byl zajištěn průhled osoby na vozíku na terén v bezprostředním okolí budovy. 1.6. Prostor koupelny musí umožňovat volný přístup k vaně, umyvadlu i WC, který musí být v koupelně instalován. Horní hrana sedátka klozetové mísy musí být ve výši 460 - 480 mm nad podlahou. Stěny koupelny musí po konstrukční stránce umožnit kotvení pomocných madel v různých polohách. Prostor kolem vany musí být řešen tak, aby byl zajištěn čelní nebo šikmý přístup k vaně a boční přístup z vozíku přesunutím na přizděnou plochu v záhlaví vany. Vana, odsunutá na podélné straně o 80 mm od obložení stěny s ohledem na osazená madla, musí zároveň umožnit podjezd mobilního zvedacího zařízení. Mezi dnem vany a podlahou musí být mezera nejméně 140 mm, horní hrana vany smí být nejvýše 500 mm nad podlahou. Podlaha v místě dráhy mobilního zvedáku musí být rovná a hladká. Vanová páková baterie musí být osazena na podélné straně vany v dosahu sedící osoby. Umyvadlo musí být osazeno tak, aby jeho přední hrana byla vzdálená od zdi 600 mm; výtoková baterie musí mít pákové ovládání. 1.7. V bytech určených k užívání více než třemi osobami musí být další kabina WC, rozměrově vyhovující nepostiženým osobám, opatřená dveřmi šířky nejméně 800 mm. 1.8. Umístění všech prvků ovládaných rukou zejména vypínače, zásuvky, jističe, dveřní kliky, držadla splachovače musí být ve výšce 600 až 1200 mm. 1.9. Kuchyně bytu musí být vybavena bezbariérovou linkou (sestavou), umožňující podjezd vozíku a dosažitelnost všech prvků těžce pohybově postiženou osobou na vozíku. Ovládací prvky na zadní stěnu linky nelze umisťovat. Musí být zajištěna dosažitelnost a snadné ovládání horních skříněk linky, ovládacích prvků varného panelu, pečící trouby, odvětrání. 1.10. Alespoň část šatních skříní musí být opatřena kováním dveří umožňujícím jejich otevření o 180 st. a vyklápěcím zařízením pro zavěšení oděvů. Musí být osazeny na ustupujícím soklu výšky nejméně 300 mm. 1.11. Vytápění obytných a pobytových místností bytu zvláštního určení pro těžce pohybově postižené osoby musí být navrženo na teplotu o dva stupně vyšší než stanoví předpisy pro ostatní byty. 2. Plošné požadavky 2.1. Byty zvláštního určení musí poskytovat prostor pro manévrování, skladování a pojezdy vozíků nebo jiných podpůrných zařízení a prostředků pro pohyb těžce pohybově postižených osob. 2.2. U bytů pro více než jednoho uživatele se musí prokazovat v obytných místnostech základního charakteru, zejména u obývacího pokoje a ložnice, dostatek prostoru pro pohyb a manévrování dvou vozíků současně.
- 61 -
3. Domovní vybavenost bytového domu s byty zvláštního určení pro těžce pohybově postižené osoby 3.1. Těžce pohybově postižený uživatel bytu zvláštního určení musí mít zajištěnu dostupnost všech prostor domovní vybavenosti, tj. určeného sklepního boxu, místnosti pro kola a kočárky, dílny, prádelny a sušárny, prostoru pro skladování komunálního odpadu, případně úkrytu civilní obrany. Musí být řešeno garážování motorových vozidel, jejichž uživateli jsou těžce pohybově postižené osoby. 3.2. Dle prostorových možností se v domech s byty zvláštního určení rozšiřuje základní domovní vybavenost o místnosti pro pečovatelskou službu a případné další sociální služby (denní místnost, kuchyň, prádelna a sušárna), popřípadě pro rehabilitaci (tělocvična, elektroléčba, stavěcí zařízení). Příl.4. Požadavky na byty zvláštního určení pro zrakově postižené osoby a obytné části staveb pro sociální péče pro zrakově postižené osoby 1. Technické požadavky 1.1. Zárubně všech dveří v bytě, včetně vstupních dveří do domu s byty zvláštního určení pro zrakově postižené osoby, musí být výrazně kontrastní proti pozadí. 1.2. Lemování podlahové krytiny v chodbách domu s byty zvláštního určení pro zrakově postižené osoby musí být výrazně kontrastní v nejmenší šířce 50 mm oproti podlaze i stěně. V případě použití dlažby je tento požadavek splněn řadou dlaždic těsně přiléhajících ke stěně, výrazně barevně odlišených oproti okolní dlažbě a od barvy stěny. 1.3. Byt nesmí být vybaven lokálními topidly ani ostatními spotřebiči s otevřeným plamenem. 1.4. Ovládací prvky elektrické instalace v bytě, tedy jističe, zásuvky, vypínače a přepínače, musí mít kryty výrazně kontrastní vůči pozadí. 1.5. Výtokové baterie musí být pákové. 1.6. Pobytová místnost určená k užívání zrakově postiženou osobou musí být vybavena nejméně třemi dvojitými elektrickými zásuvkami. 1.7. Byt musí mít telefonní rozvod ve všech obytných i pobytových místnostech mimo kuchyň. 1.8. V bytě musí být prostory pro přehledné uložení kompenzačních pomůcek a dalších materiálů potřebných pro zrakově postižené osoby. 2. Vnitřní komunikace domu s byty zvláštního určení pro zrakově postižené osoby včetně vstupu 2.1. Vchod do domu s byty zvláštního určení pro zrakově postižené osoby musí být opatřen dálkově ovládaným akustickým orientačním majákem, který je trvale připojen k elektrické síti. 2.2. Domovní zvonkové tablo musí být upraveno pro samostatné užívání zrakově postiženými osobami, tzn. s kontrastní i hmatovou úpravou tlačítek. V případě dostatečné úpravy musí být takto upraveno alespoň tlačítko zvonku bytu zvláštního určení. 2.3. Dispoziční řešení chodeb a ostatních společných prostorů musí být řešeno v pravoúhlém systému.
