zpestřilo několik fází odklonů jak v nákladní, tak v osobní dopravě, při níž se na trati objevily netradiční domovské trati píše Martin Šarman

12/2014

PROVOZ MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET

MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET

Vážení čtenáři, v pořadí desáté číslo magazínu Provoz přináší ve čtyřech článcích aktuality a zajímavosti převážně z domácích tratí. Hned v prvním ale nahlédneme k našim východním sousedům. Článek od Martina Bartoše mapuje provoz "banánů" z lokomotivního depa Praha-Vršovice na Slovensku. V novém grafikonu (201 4/201 5) se připravuje přepnutí stanice Púchov na střídavou trakční proudovou soustavu a elitní výkon pražských stejnosměrných banánů na dálkovém rychlíku Šírava z Prahy do Humenného přes PPS Horní Lideč tak končí. Po odklonové vozbě na žatecké trati v minulém vydání se tentokrát Honza Janda věnuje déle než čtvrt roku trvajícím odklonům po trati domažlické. Připomíná i nedávnou historii provozu na trati Plzeň - Domažlice - Fürth im Wald, na kterou bylo díky odklonům možno živě zavzpomínat. Následuje reportáž z dění roku 201 4 na Rudence. Provoz na trati

zpestřilo několik fází odklonů jak v nákladní, tak v osobní dopravě, při níž se na trati objevily netradiční hnací vozidla i vlaky v neobvyklých polohách. O své domovské trati píše Martin Šarman. Největším tahákem čísla je bezesporu obsáhlý závěrečný článek ze severu Moravy, ve kterém se Jan Šantrůček věnuje provozu na sítí vleček AWT na Ostravsku. Bohatý text oživují jak starší, tak současné snímky, na nichž vyniká místní specifická industriální poetika. Prostor magazínu Provoz nadále zůstává otevřen Vašim článkům, fotografiím, či krátkým reportážím. Příjemné prožití Vánoc a do nového roku 201 5 vše dobré přeje za redakci Petr Zobal. Vašim dotazům, námětům a příspěvkům slouží e-mail: [email protected]

Obsah:

Ohlédnutí za provozem banánů na Slovensku str. 3­9

Labutí píseň domažlické tratě?

str. 10­19

Odklony na Rudence 2014 str. 20­25

V manipulačním kolejišti vlečky Šverma se setkaly stroje 753.704 a 740.597. „Sedmsetčtyřicítka“ patří společnosti Slezskomoravská dráha, které s AWT úzce spolupracuje a vypomáhá svými náležitostmi při obsluze vleček v Ostravské aglomeraci (foto Jan Hanzel, 10.6.2014). Více v článku Aktuální stav vleček AWT na Ostravsku na stranách 26­35.

Obrázek na titulní straně Hned dva zajímavé vlaky jely za sebou 4.10.2014 ve směru do Německa. Mimo směsky Pn 248330 v čele se stroji 749.187 a 019 také Orient Express. Směska právě odjíždí ze stanice Blížejov. Foto: Honza Janda

Obrázek na zadní straně

V třídícím kolejišti vlečky BorsodChem MCHZ v Ostravě­Mariánských Horách posunuje stroj 740.815, který zde slouží neúnavně již od svého vyrobení v roce 1984. Tehdejší OKD, Doprava zde převzala provoz v dubnu roku 2004 v rámci outsourcingu dopravy chemického podniku. 10.3.2014. Foto: Jan Hanzel

2

Aktuální stav vleček AWT na Ostravsku str. 26­35 [email protected]

PROVOZ

12/2014

nahoře: Rychlík „Šírava“ při téměř

hodinovém pobytu v žst. Košice, taková scéna je typická již od roku 1978 s dvouletou přestávkou v letech 2012 a 2013. 29. 8. 2014.

dole: 150.215 opouští se svým vlakem

Spišskou Novou Ves. Uprostřed jsou v oparu patrné vrcholky Vysokých Tater. 13. 4. 2014.

Ohlédnutí za provozem banánů na Slovensku Text a neoznačené foto Martin Bartoš

Od nového grafikonu, jenž vstoupil v platnost 1 4. prosince 201 4, bylo ukončeno nasazování pražských lokomotiv řady 1 50.2 (dříve E 499.2), přezdívaných „banány“, „pražské dvojky“ nebo také „potkany“, na mezistátní rychlík R 442/443 Šírava z Humenného do Prahy a zpět. Lokomotivy byly na výkonu vystřídány bratislavskou řadou 350. Tím opět skončily každodenní cesty těchto dnes již letitých strojů na podtatranské magistrále.

www.lokomotivy.net

V průběhu roku 201 5 by navíc mělo dojít k přepnutí stanice Púchov ze stejnosměrné na střídavou trakční soustavu, čímž se definitivně uzavře provoz lokomotiv bývalé řady E 499.2 na dálkových vlacích vedených přes hraniční přechod Horní Lideč. Pojďme se tedy podívat, jak se především v nedávné minulosti vyvíjel provoz těchto oblíbených strojů na fotogenických tratích Slovenska.

Na konci šedesátých let byl Federálním Ministerstvem dopravy zadán plzeňské Škodě vývoj nových dvousystémových lokomotiv druhé generace. Výsledkem vývoje byla stavba dvou prototypů řady ES 499.0 a následná sériová výroba osmnácti strojů, dodávaných v polovině sedmdesátých let do depa Bratislava. Na základě zkušeností bylo poté objednáno 27 kusů odvozených stejnosměrných lokomotiv řady E 499.2, které měly mimo jiné na rozdíl od lokomotiv řady ES 499.0 sníženou maximální rychlost na tehdy dostačujících 1 40 km/h. Všechny byly během roku 1 978 dodány do depa Praha střed, přestože se původně uvažovalo i o jejich umístění v Košicích. V důsledku těžkých nehod se postupem času jejich početní stav snížil na 25 strojů po zrušení lokomotiv E 499.201 7 (1 981 ) a 1 51 .01 8 (2008). Hlavním úkolem nových lokomotiv byla od počátku vozba těžkých vlaků osobní dopravy na rameni Praha – Čadca / Púchov – Košice – Čop. Nasazení lokomotiv E 499.2, od 1 . 1 . 1 988 přeznačených na řadu 1 50, se v průběhu let příliš neměnilo. K větším změnám v provozu došlo až v souvislosti s rozdělením Československa v roce 1 993. Většina mezi-

3

MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET nahoře: 150.224 zdolává stoupání s R

443 „Šírava“ přes zastávkou Važec. 4. 7. 2014

uprostřed: Lokomotiva 150.224

opustila s R 443 „Šírava“ Košice a čeká ji poslední část ze 758 km dlouhé cesty přes Slanské vrchy do Trebišova. 20. 7. 2014

dole: Rychlík „Šírava“ se blíží

k vjezdovému návěstidlu stanice Trebišov. 19. 8. 2011

státních vlaků od té doby přepřahala v pohraničních stanicích Čadca a Horní Lideč, a tak se zajíždění „banánů“ dále do slovenského vnitrozemí zpočátku po rozdělení republik na nějakou dobu výrazně omezilo. V průběhu devadesátých let a na přelomu století docházelo v souvislosti s výstavbou tranzitních koridorů v ČR k rekonstrukci části strojů 1 50 na řadu 1 51 , která spočívala především ve změně převodu nápravové převodovky a tím pádem zvýšení maximální rychlosti na 1 60 km/h. Lokomotivy řady 1 51 postupně ovládly dálkovou dopravu z Prahy na Ostravu a dále do Košic. Nicméně již v roce 2002 s nástupem nového grafikonu vyklidily téměř veškeré pozice na Slovensku a zůstal jim pouze jeden pár vlaků Ex 1 42/1 43 „Odra“ z Prahy do Žiliny a zpět. Nemodernizované stroje řady 1 50 tehdy vozily jeden noční pár R 424/425 „Laborec“ do Bánovců nad Ondavou s denním obratem do Košic a zpět. Tento stav vydržel s drobnými změnami do roku prosince 2005, kdy řada 1 51 opustila slovenské tratě úplně. Ovšem s nástupem GVD 2006/2007 zažívaly „banány“ na Slovensku velkou renesanci. Lokomotivy řady 1 51 se po několika letech vrátily na trať pod Tatrami, a to v čele dvou párů vlaků EC 1 20/1 21 „Košičan“ a R 422/423 „Cassovia“. „Košičan“ byl staronově přesměrován přes Púchov, kde spolu s dalšími dvěma páry vlaků Praha – Žilina a zpět – EC 1 27/1 26 „Fatra“ a EC 1 28/1 29 „Hradčany“ – tvořil čtyřhodinový takt vlaků vyšší kvality na této trati. Jak „Fatra“, tak i „Hradčany“ byly též v režii lokomotiv řady 1 51 . Dále se „stopadesátjedničky“ po roční pauze vrátily na trať přes Jablunkovský tunel s již zmíněným nočním párem R 423/422 „Cassovia“, a také se dvěma denními vlaky Ex 1 40/1 41 „Detvan“ (v úseku Žilina – Ostrava-Svinov – Žilina ) a R 442/443 „Budatín“. Nejčastěji v tomto období na Slovensko zajížděly stroje čísel 1 51 .008, 011 , 01 2, 01 6 a 020 v rámci pětidenního oběhu, v jednodenním oběhu pak ještě 1 51 .004. Nemodernizované lokomotivy řady 1 50 i nadále obstarávaly vozbu vybraných nočních vlaků, a to R 224/225 „Šírava“ až do východoslovenských Bánovců nad Ondavou. Po 4

[email protected]

PROVOZ

12/2014

nahoře: 150.010 v čele R 421 Excelsior

projíždí okolí kostelíka v Markušovcích. 16.3.2007

uprostřed: Lokomotiva 150.013 právě

zastavuje s Os 8907 v zastávce Kalša na trati Košice ­ Čierna nad Tisou. 30.8.2006.

dole: 150.026 odjíždí s Horehroncem z Kysaku směrem na Margecany. 31.8.2007.

příjezdu do Bánovců nad Ondavou „banán“ odvezl osobní vlak do Košic, aby následně přes noc udělal obrat v čele vlaku R 420/421 „Excelsior“ do Přerova. Po návratu do Košic sjela lokomotiva strojně do Margecan, kde přebrala od zvolenské čtyřky legendární rychlík „Horehronec“, který dovezla do cíle jeho cesty – Košic. Po hodinové pauze se vracela s „Horehroncem“ zpět do Margecan a odtud strojně zpět do Košic. V podvečer na zrychleném vlaku 1 901 najela do Bánovců pro „Šíravu“ a s ní se přes noc vrátila do Prahy. V následujícím grafikonu 2007/2008 se nasazení řady 1 51 příliš nezměnilo. Byla vytvořena jedna velká TS 1 01 , zahrnující veškeré výkony. Lokomotivy bylo možné spatřit hlavně na trati přes Púchov, na trati přes Čadcu dopravovaly jen noční rychlík „Cassovia“. Zato u lokomotiv řady 1 50 bylo turnusové zajíždění na Slovensko omezeno pouze na posilový R 1 420/1 421 „Vihorlat“, a to v noci ze čtvrtka na pátek směrem do Košic a v noci z pátku na sobotu zpět do Prahy. V průběhu roku 2007 postupně docházelo u prvních přistavených lokomotiv k modernizacím a tím uzpůsobením „stopadesátek“ pro maximální rychlost 1 40 km/h, o kterou přišly legislativně v polovině 90. let. Jako první takto vyjela 1 50.025, která byla následně po zkušebním provozu přeznačena na 1 50.225. Celý proces modernizací byl završen v roce březnu 201 0 poslední lokomotivou 1 50.226, která jako první své řady obdržela nový korporátní nátěr ČD. V GVD 2008/2009 lokomotivy řady 1 51 na slovenské tratě přestaly zajíždět. R 422/423 „Cassovia“ byl zrušen a nahrazen vlakem EN 424/425 „Slovakia“, který byl vedený přes Púchov strojem 1 50.2. Také vozbu dvou párů vlaků vyšší kvality přes Horní Lideč převzala řada 1 50.2 místo 1 51 . Třetí pár pak spadl do režie řady 1 62 DKV Praha. Následný grafikon pro rok 201 0 nepřinesl téměř žádnou změnu v nasazení „banánů“ na Slovensku. Jedinou výjimkou potvrzující pravidlo byla ve vybrané dny v roce vozba R 446/447 „Vihorlat“ Košice – Praha a zpět v celé trase lokomotivou řady 1 50.2, nebo posledními původními stroji 1 50. Ovšem od GVD 201 0/2011 došlo několika změnám. Rychlé „banány“ www.lokomotivy.net

5

MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET

nahoře: Čezovka 151.019 projíždí s Ex 128

„Hradčany“ podzimní krajinou mezi Ly­ sou pod Makytou a Strelenkou. 9. 11. 2011

dole vlevo: Pod kulisou Slanských vrchů se blíží stroj 150.222 s vlakem REx 912 „Starina“ ke Košicím. 29. 3. 2014.

dole vpravo: Banán 151.008 před chvílí opustil s vlakem EC 152 „Jan Perner“ stanici Čadca a míří vstříc Jablun­ kovskému průsmyku. 31. 5. 2014

se opět vrátily na slovenské tratě a na rameni přes Púchov přibyl čtvrtý pár vlaků vyšší kvality. Zde stanuly

6

„stopadesátjedničky“ v čele dvou vlaků, a to Ex 1 28 „Hradčany“ a Ex 221 „Detvan“. Přes Čadcu pak obstaraly vozbu párů Ex 1 40/1 41 „Beskyd“ a Ex 1 48/1 49 „Jan Perner“ mezi Prahou a Žilinou. Modernizované lokomotivy řady 1 50.2 zajížděly do Košic s vlakem EN 445 „Slovakia“ (přes Čadcu) a zpět do Prahy se vracely na EC 1 20 „Košičan“ přes Púchov, kde byly v jejich režii ještě dva páry, jezdící mezi Prahou a Žilinou. Navíc se po třech letech vrátily na vlak R 442/443 „Šírava“ v úseku Bánovce nad On-

davou – Praha a zpět s jedním obratem z Bánovců do Košic a zpět. Následující grafikon došlo k malé revoluci u vlaků vyšší kvality z Prahy směrem na Žilinu jak přes Čadcu, tak i přes Púchov. Vzhledem k nastupující konkurenci na lince Praha – Olomouc – Ostrava vyvstala potřeba vylepšit komfort a zkrátit jízdní doby vlaků Českých drah. Proto byla u všech vlaků stanovená rychlost 1 60 km/h (byť u některých pouze papírově) a do jejich čela se v drtivém případě postavily lokomotivy řady 1 51 . Zajiš-

[email protected]

PROVOZ

12/2014

nahoře: Rychlík Šírava“ s banánem 150.202 právě opouští Bujanovský tunel, který je se svou délkou 3410,7 m nejdelším dvoukolejným tunelem na Slovensku. 5. 6. 2014 uprostřed: Lokomotiva 151.004 s Ex 141 „Beskyd“ právě projela zastávkou Brodno a za pár minut zastaví v cílové stanici Žilina. 17. 3. 2012

dole: 150.210 v čele více jak hodinu

zpožděného R 443 „Šírava“ projíždí úsekem Okoličné – Podtureň. Tato část trati by měla být v budoucnu nahrazena přeložkou, vedoucí podél dálnice D1. V pozadí vpravo je sídliště Podbreziny, jež je součástí Liptovského Mikuláše, uprostřed pak nejvyšší vrchol Chočských vrchů Veľký Choč. 27. 6. 2014

ťovaly tak veškerou vozbu (denních a i nočních) vlaků vyšší kvality přes Jablunkovský průsmyk a tři ze čtyř párů spojů vyšší kvality přes Púchov. Ten čtvrtý pár měly papírově vozit lokomotivy řady 380, ale vzhledem k tomu, že nebyly po dobu celého roku na Slovensku schváleny, byla na tento výkon pravidelně vystavována některá z lokomotiv řady 1 50.2, výjimečně i 1 51 . Toto byl jediný „pravidelný“ výkon „pomalých banánů“ na slovenských tratích, protože v tomto roce opustily vozbu nočního páru na východ Slovenska. Důsledkem toho se „banány“ nedostaly dál jak do Žiliny, neboť i „Košičan“ v Žilině přepřahal, což se stalo poprvé po více než třiceti letech. Stejná situace se opakovala i od začátku grafikonu vlakové dopravy 201 2/201 3. Došlo pouze k malé

www.lokomotivy.net

7

MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET nahoře: 151.023, Ex 120 „Košičan“, Horný Hričov 3. 10. 2012.

uprostřed: 151.020 s EC 143 „Odra“ před stanicí Čadca, 23. 2. 2014. dole: Je 5:40 SELČ a 150.221 pokračuje z Ružomberku dál směrem na východ Slovenska. V pozadí místní celulózka, která je se svými 1 500 zaměstnanci největším podnikem v ružomberském okrese. 18. 6. 2014

kosmetické změně. Vzhledem k neustálým průtahům se schválením lokomotiv řady 380 na Slovensku, byla na již zmiňovaném jednom páru vlaků vyšší kvality přes Púchov zaturnusovaná lokomotiva řady 1 50.2. Ovšem na konci léta 201 3 došlo k zahájení zkušebního provozu „třistaosmdesátek“ na Slovensku, když postupně převzaly od „banánů“ vozbu až tří párů vlaků vyšší kvality přes Púchov. Uvedený počin předznamenal změny, které nastaly se zahájením platnosti loňského grafikonu ve vozbě vlaků vyšší kvality z Prahy do Žiliny přes Púchov. Lokomotivy řady 1 51 toto vozební rameno zcela opustily, navíc došlo k redislokaci všech strojů do PJ Bohumín. Odtud jsou vystavovány především na vozbu vlaků vyšší kvality z Prahy přes Čadcu do Žiliny. Lokomotivy řady 380 tak převzaly veškerou vozbu vlaků vyšší kvality z Prahy do Žiliny přes Púchov, nicméně kapitola provozu „banánů“ na trati přes Valašsko a Lyský průsmyk se tímto zatím zcela neuzavřela, protože lokomotivy 1 50.2, které zůstaly v Praze, se zde často vyskytují celý

8

[email protected]

PROVOZ

grafikon jako náhrada právě za „třistaosmdesátky“. Završení jejich provozu na této fotogenické trati se očekává v průběhu příštího roku v souvislosti s přepnutím stanice Púchov na střídavou trakční soustavu. Pravidelně se ale „stopadesátky“ letos dostanou po dvouleté pauze opět na východní Slovensko, a to s nočním R 442/443 „Šírava“ do Trebišova, aby přes den obstaraly dva páry zrychlených vlaků mezi Trebišovem a Košicemi. Co lze tedy očekávat od 1 4. prosince, kdy vstoupil v platnost nový jízdní řád? Dnes bohumínské stroje řady 1 51 budou i nadále ovládat vozbu všech denních i nočního vlaku vyšší kvality na trati přes Čadcu (celkem 9

www.lokomotivy.net

párů). Dále tudy bude v pátek směrem z Prahy a v neděli zpět vedený posilový vlak EC 242/243 „Košičan“, který bude v celé trase dopravován řadou 1 51 . Po šesti letech se tak rychlé „banány“ vrátí na trať pod Tatrami. V konečném důsledku se ale bude jednat o jejich jediný výskyt na tratích východně od Žiliny, neboť lokomotivy řady 1 50.2 přijdou o všechny své výkony na území Slovenska. Na závěr nezbývá nic jiného, než popřát „banánům“ do dalších let dobrou kondici a minimum závad na trati. A fotografům, kteří budou čekat na své oblíbené stroje na Spiši, pod Tatrami, v údolí Váhu nebo třeba na Kysucích, úspěšný lov a dobré světlo.

12/2014

nahoře vlevo: Okolo Krpeľanské přehrady na řece Váh projíždí lokomotiva 150.221 s EC 120 „Košičan“. 30. 12. 2008

nahoře vlevo: Banán 151.016 projíždí s EC 121 „Košičan“ okolo obce Dohňany na trati Horní Lideč – Púchov. V Žilině pak svůj vlak předá bohumínské 162.035, která jej doveze do cíle – do Košic. 10. 3. 2012

dole: Závěrečný záběr snad ani nemůže

pocházet odjinud, než z místa, které je pro trať mezi Žilinou a Košicemi nej­ typičtější. Po tatranskými vrcholy projíž­ dí lokomotiva 151.006 s Ex 120 „Košičan“, tedy s vlakem, spojujícím pod tímto názvem Košice a Prahu již 40 let. Ke kulatému jubileu dostane s pří­ chodem nového grafikonu dárek v podo­ bě degradace na posilový vlak, jedoucí v každém směru pouze 1x týdně. 27. 12. 2007, Foto: Tomáš Kudláček

9

MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET

Labutí píseň domažlické tratě? Nákladní doprava

Tak jako na většině dalších tratí v naší republice, i tady došlo během několika posledních let k radikálnímu úpadku a omezení nákladní dopravy. Dříve zcela běžné ucelené vlaky energetického uhlí do německých elektráren (především známé Schwandorfy) a závodů, do-

Honza Janda

plněných denně o několik párů směsek vedených převážně do Norimberku a v neposlední řadě Pn, Mn vlaky Plzeň Domažlice, vystřídalo dnes jen několik málo autovlaků týdně a jedna směska z Plzně do Domažlic. Vlakotvorba v seřazovacím nádraží v Plzni na vývoz do Německa již neprobíhá žádná.

Radikální krok nastal s příchodem grafikonu 201 3/201 4, kdy mezi Plzní a Norimberkem byl zrušen poslední pár směsek Pn 45330/45331 , který je nově převeden na trasu Cheb - Norimberk přes pohraniční přechodovou stanici Cheb - Schirnding. Jako poslední vlak tvořený z kusových zásilek můžeme potkat Pn 67750/67751 na trase Plzeň-Domažlice-Plzeň, který je však omezen jen na pracovní dny. Zátěž pro tento vlak z okolí Domažlic je převážně shromažďována z okolních stanic - Poběžovice, Bělá nad Radbuzou a Kout na Šumavě. Jedná se především o dřevo. Do samotné stanice Domažlice putuje nejvíce nafta z Mostu pro Agropodnik. Zajímavostí je, že z Mostu do Plzně je tento ucelený vlak veden pod dopravcem Unipetrol a z Plzně řazen v Pn 67750, jehož dopravce je ČD Cargo. Dále se ještě v Domažlicích můžeme setkat s nakládkou šrotu a zboží do nahoře: Klasický všední obrázek sergeje,

který bylo možno vídat denně na této trati. Nutno dodat, že tato řada T679.1 zajížděla až do německé stanice Furth im Wald. Na snímku stroj 781.557 rozjíždí smíšený vlak ze Staňkova dne 26.2.1995.

dole: Za stanicí Blížejov je

zdokumentován průjezd sergeje 781.555 s ucelenou soupravou rajek jednoho únorového dne roku 1995.

Foto: 2x Martin Boháč

10

[email protected]

PROVOZ

12/2014

Nahoře: Legendární řadu T679.1, která

postupně v 90. letech minulého století zmizela z našich kolejí vystřídaly trojkoví brejlovci řady 753. Na snímku právě projíždí úsekem Vejprnice ­ Tlučná 753.141, 27.3.2002. Foto: Petr Zgut

Uprostřed: V čele ucelené soupravy

cisteren z Domažlic do Plzně byl jednoho mrazivého únorového dne roku 2006 zdokumentován brejlovec 754.019. Milavče ­ Blížejov. Foto: Michal Kuty

Dole: Plzeňské dvojče trojkových

brejlovců 753.060+029 projelo s Pn 67731 zastávkou Zbůch, 28.3.2002. Foto:

Petr Zgut

uzavřených vozů Habbilns, Rils na vývoz do Ruska. Z mezistátní přepravy můžeme jmenovat už jen dva zbývající páry vlaků. Jako první se jedná o přepravu automobilů z automobilky Hyundai v Dobré u Frýdku Místku jezdící pod číslem NEx 48330/48329. Za druhé je to přeprava černého uhlí z Ostravska do Mnichova. Tuto přepravu zajišťuje nově od února 201 4 společnost Advanced World Transport (AWT) jako Pn 47340/47341 . Nácestné stanice po trati pravidelně obsluhovány nejsou, jen v ŽST Holýšov se můžeme zřídka setkat s nakládkou dřeva. Výjimku tvoří stanice Nýřany, kam je veden manipulační vlak 87700/87701 z Plzně, jehož zátěž tvoří především ocelové výrobky a svitky plechů z Ostravska, Košic a Maďarska na vlečku Krimich. Konkrétně pro firmu Steel profil. Zpět z Krimichu je vyvážen šrot. Nedaleko Nýřan se nachází i kontejnerové překladiště Metrans, které bylo vybudováno v roce 2007. Zde jsou téměř

www.lokomotivy.net

11

MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET

Nahoře: Legendární dvojče blesků

753.141+211 z DKV Plzeň, kteří nyní čekají na lepší zítřky v SOKV Ústí nad Labem, právě projely výhybnu Rado­ nice s těžkým uhelným Pn 47140. 15.2.2002.

Vlevo:

O den později je na stejném vla­ ku, jako na předchozím snímku, Pn 47140, nasazena dvojice 753.073+060. Stroj 753.073 je nyní odstaven též v Ústí nad Labem a s 753.060 se mů­ žeme dále potkat pod označením 753.736. Foto: 2x Petr Zgut

12

Dole vlevo: Catry 753.769+768 projíž­ dí s NEx 48330 vysekaným úsekem Hradec u Stoda ­ Holýšov 27.4.2012.

Foto: Michal Kuty Dole vpravo: Ucelený vlak toaletního

papíru v čele s "Čukem" 742.371 je 29.3.2011 zachycen při pobytu ve vý­ hybně Chotěšov, Pn 60782. Až do roku 2012 byly tyto přepravy ze Žiliny na překládku do Domažlic a vývoz do Ně­ mecka zcela běžné.

Foto: Petr Kraft.

[email protected]

PROVOZ

12/2014

denně vypravovány ucelené kontejnerové vlaky do Prahy-Uhříněvsi pod dopravcem ČD Cargo.

Odklonová vozba

K malému oživení došlo ke konci roku 201 4, kdy v období od 1 5. srpna do 24. listopadu probíhala rozsáhlá výluková činnost na trati č. 1 79 vedoucí z Chebu do německé stanice Schirnding, která je součástí třetího tranzitního koridoru. Díky tomu byl zcela uzavřen pohraniční přechod Cheb st. hr. Ve zmíněném jednokolejném úseku proběhla kompletní rekonstrukce železničního spodku, železničních zastávek a v neposlední řadě došlo i ke zvýšení traťové rychlosti. Dlouho diskutovaná elektrifikace tratě nebyla nakonec realizovaná. Nahoře: Odklon vlaku Pn 45362 se mezi

zastávkami Domažlice­město a Babylon těsně před odb. Vránov představuje jako Pn 248330 vedený stroji 749.187+019 dne 29. září 2014. Na táhlém stoupání do České Kubice si s kratším odklonem po­ hrávají jako nic a do cíle jejich cesty, Furth im Waldu, jim zbývá posledních pár kilometrů. Foto: Jan Hejzlar

Uprostřed: Po vystoupání do nejvýše

položené stanice na trati 180 a odvěšení postrku řady 742 se v čele téměř 1800 tun vážící soupravy šrotu vydají na další cestu do Furth im Waldu zamračené 749.019+018 v úterý 19. srpna 2014. Pn 147340 (odklon Pn 49350). Foto: Petr

Kraft

Dole: Dvojice lokomotiv 742.206+284 se představuje na čele odkloněného au­ tovlaku TPCA z Kolína do Zeebruggenu jako NEx 348330 před zastávkou Osvra­ čín, 17.9.2014. Foto: Honza Janda

www.lokomotivy.net

13

MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET nahoře: Už asi nikdo nevěřil, že by se

lokomotivy řady 749 podívaly ještě někdy do čela vlaku kategorie NEx. Stalo se tak po jejich znovuzrození v Českých Budějovicích na jaře roku 2014, kdy v půli prázdnin byly zapůjčeny i do PP Plzeň jako posila ke zdejším odklonům. V sobotu 6.9. stanuly v čele automobilů Hyundai a těsně před za­ stávkou Zbůch projíždí jako NEx 48330.

Foto: Honza Janda uprostřed: Jednoho srpnové odpoledne

projíždí dvojice červených banglí 742.284+420 s odkloněnou směskou Pn 248330 z Plzně do Norimberka známým chotiměřským obloukem mezi zastáv­ kami Osvračín ­ Blížejov. 28. 8.2014.

Foto: Dominik Lerst dole: Po příjezdu pravidelného Pn 67751

V osobní dopravě byla zavedena náhradní autobusová doprava za všechny spoje a veškerá nákladní doprava přetrasovaná přes PPS Česká Kubice a Vojtanov. Úsekem Cheb - Vojtanov jez-

14

dily ucelené soupravy šrotu do Kőnitz (odklon vlaku Pn 48340/1 ). Přibližně dvakrát týdně pak tyto soupravy byly zaváděny i přes Plzeň a Domažlice do německé stanice Kehl (odklon Pn 49350).

z Domažlic dvojice domažlických loko­ motiv 742.068+172 neotočila zpět na Pn 67750 ale ujala se kontejnerového ex­ presu z Bratislavy do německého Al­ tenschwandu. Pár minut před západem slunce se těsně před stanicí Vejprnice představuje zmíněný vlak NEx 347340 ve středu 27. srpna 2014. Foto: Honza

Janda

Dále na domažlickou větev zbyly tradiční ucelené autovlaky Hyundai z Dobré u Frýdku Místku (Nošovic) jezdící do Zeebrugge, Taragony a Kelheimu, odkloněné TPCA v relacích Kolín - Zeebruggen, Gevrey, Acheres Triagen a Gelsenkirchenu (odklon NEx 47290, 49996) a v neposlední řadě i KIA z automobilky v Žilině do německého logistického centra u města Kelheim. Mezi stanicemi Plzeň s.n. - Norimberk a zpět byly opět zavedeny dva páry směsek - souprav tvořící jednotlivé kusové zásilky s odlivem z Plzně po 1 2 hodinách. První pod číslem Pn 1 48330 (Pn 1 48329 zpět) byla omezena na dny pondělí až sobota a druhá jako Pn 248330 (Pn 248329) již bez omezení. Doběh odklonové zátěže z vnitra republiky do Plzně je především v přímé přetěži z Kolína s.n. (Pn 1 6471 0) a v pravidelných směskách z Nymburka (6471 0), České Třebové (6371 0) a Děčína (66511 ). Směsná zátěž z Chebu je trasovaná v klasických dobíračkách Pn 67701 /67711 . Naopak pro odliv zátěže z Plzně, která přijížděla z Norimberku, byly často zaváděny přetěže do Chebu a Mostu. Zcela náhodně, cca jednou týdně, byly k vidění ucelené soupravy kontejnerových vlaků ze slovenského překladiště v Bratislavě do Altenschwandu. Ještě vzácnější byla přeprava černého uhlí též v kontejnerech na relaci Ostrava hl. n. - Regensburg. Všechny tyto přepravy zajišťovala společnost ČD Cargo. Jako posila dorazila z SOKV České Budějovice do PJ Plzeň trojice lokomotiv 749.01 8, 01 9 a 1 87. Spolu s dvojicí catrů, kteří jako poslední zbyly pod Českými Budějovicemi, 753.772+771 , a lokomotivami řady 742 spojenými do dvojčlenného řízení, byly nasazovány mezi Plzní a Furth im Waldem. V průběhu září a října je pak 749.01 8 stažena z PJ Plzně a [email protected]

PROVOZ

12/2014

nahoře: Čtveřice lokomotiv 742.068+172

a 753.772+771 na čele Pn 248330 opouští po vykřižování s osobní dopravou ŽST Holýšov. Domažlická zálo­ ha s 742.068+172 se po dopoledním vý­ letu s prázdnými autovozy do Plzně vrací zpět do Domažlic a catry 772+771 povezou zpět do Plzně Pn 248329.

Foto: Tomáš Richtr uprostřed: Zpožděná dopolední směska

z Německa do Plzně, jedoucí až v od­ poledních hodinách se představuje kou­ sek za zastávkou Zbůch. Šestivozového Pn 148329 se ujaly 749.019+187 (odklon Pn 45361), 9. září 2014.

Foto: Daniel Houdek dole: Při průjezdu zastávkou Tlučná je

v neděli 28. září zachycena čtveřice strojů 753.772+771, 742.397+420 na čele Pn 248330 do Fürth im Waldu. Catry zpět povezou prázdné kontejnery od uhlí a dvojče tranzistorů si jede pro prázdné odklonové autovozy směřující do Kolína.

Foto: Honza Janda

na na Diagnostickou soupravu NDT, která projela velkou částí republiky. Kvůli nepříliš náročnému výškovému profilu trati byla většina vlaků vedena bez postrků. Personálně tyto výkony zajišťovala především provozní jednotka Plzeň. V případě zvýšené hmotnosti (především ucelené vlaky šrotu) vypomohla navíc domažlická záloha coby postrk úsekem Domažlice - Česká Kubice. Jak už zde bylo zmíněno, předávací stanicí všech vlaků mezi ČDC a německými dopravci byla stanice Furth im Wald. Zajímavostí je, že na německé straně kvůli absenci následů docházelo ještě k přečíslovávání vlaků v České Kubici na tzv.

www.lokomotivy.net

15

MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET Nahoře: U dálničního nadjezdu nedaleko

Nýřan projíždí odklon směsky Pn 248330 do Norimberka se stanici předání Fürth im Wald. V čele 749.187+019, 5.9.2014.

Foto: Filip Štajner Uprostřed: Zamračené 749.187+019 v čele odpolední směsky v úseku Vejprnice ­ Tlučná (odklon Pn 45362) 5.9.2014.

Foto: Honza Janda Dole vlevo: Čilý ruch ve stanici Furth im

Wald je zachycen dne 28. srpna. Vlevo můžeme vidět odstavené kontejnery do Altenschwandu s vedle chystající se směskou do Plzně s 742.420+284 a po­ strkovými 753.771+772. Napravo od ní sestavuje vlak IDS Cargo se sólo strojem 742.516 s benzínem na stáčení do Třemošné u Plzně a ob kolej stojícími AWT jako Pn 47341 do Ostravy.

Foto: Martin Zeman Dole vpravo: Lehce zpožděná auta TPCA z Kolína právě vyčkávají v dopoledních hodinách na křižování ve stanici Ho­ lýšov. 9 září.2014 se této přepravy ujalo dvojče catrů 753.772+771.

Foto: Daniel Houdek

nabídkové trasy. Nutno dodat, že většina odklonů, která se zde objevila, byla ve znamení národního dopravce ČD Cargo. Jen málokdy jsme mohli potkat ucelenou soupravu prázdných cisteren z Mostu pro německou stanici Ernsgaden, jejichž přepravy se ujal dopravce Unipetrol. Určitou zajímavostí, která se však negativně podepsala na pravidelnosti dopravy, bylo několik stávek části provozních zaměstnanců Deutche Bahn v Německu. Zprvu několika hodinové výstražné stávky za zvýšení platů a zkrácení pracovní doby přerostly začátkem listopadu ve vícedenní protest, který mimo narušení osobní dopravy znamenal i odřeknutí nebo značené zpoždění odklonových vlaků. Soupravy se hromadily v Domažlicích nebo i v jiných předchozích stanicích po trase (Plzeň, Beroun apod.) Ještě výraznější komplikací pro odklonovou vozbu a vlakotvorbu byly modernizační stavby v trase III. tranzitního železničního koridoru, které mimo úseku Cheb – stání hranice právě probíhaly i v okolí Plzně. Stavba „Průjezd uzlem PlzeňM“ znamenala sníženou kapacitu seřazovacího nádraží, při níž bylo nutné v případě potřeby odstavovat vlaky, zejména soupravy s auty, v nejbližší vlakotvorné stanici – žst.

16

[email protected]

PROVOZ

12/2014

Nahoře: Lokomotiva 223.068 jedoucí

mimořádně odklonem trs. Klatovy, která v mezistátní dopravě vystřídala řadu 754 projíždí oblouky před stanicí Kdyně.

Foto: Honza Janda Uprostřed: Dělnický osobní vlak (Os 7418)

z Plzně do Domažlic se pozvolna rozjíždí ze zastávky Hradec u Stoda., 754.024,

Foto: Honza Janda Dole: V průběhu roku 2014 dochází

k častým přepravám benzínu z německých rafinérek do podniku Čepro Třemošná ke stáčení do zásobníků státních hmotných rezerv. Dopravcem je společnost IDS Cargo a dost často jsme na těchto výkonech mohli vídat stroje 753.197 (KDS), 742.516 (IDS), 740.874 (Skanska) a v neposlední řadě i 749.162. Zmíněný kladenský brejlovec 753.197 projíždí s vyrovnávkovým vlakem úsekem Staňkov ­ Osvračín dne 7.6.2014.

Foto: Tomáš Richtr

menaly relativně krátké doby obsazení mezistaničních úseků a z toho vyplývající operativnost a překládání křižování při vzniku nepravidelností provozu. Beroun. Několik dní také docházelo k přepřahu lokomotiv závislé a nezávislé trakce ve stanici Plzeň-jižní předměstí. Další omezení vyplývalo ze sousední stavby Modernizace trati Rokycany – Plzeň, kdy zůstal jednokolejný úsek mezi Chrástem u Plzně a Plzní. Pro nákladní vlaky zbývalo přes den pouze několik tras. Začátkem listopadu došlo v tomto úseku navíc k poruše zabezpečovacího zařízení, výsledkem čehož bylo mnohahodinové čekání a probíjení se na trase před stanicí Plzeň. I když byl odklonový provoz poznamenán řadou omezení ze sousedních staveb, ale i výlukovou činností na vlastní odklonové trase (denní výluky, výluky zabezpečovacího zařízení) nebo v Německu, projevila se relativně dobrá propustnost trati. Dostatek míst ke křižování a vyšší traťová rychlost zna-

Osobní doprava

V osobní dopravě mezi stanicemi Plzeň - Domažlice je většina vlaků vedena nyní nově řadou 844, která je tady od roku 201 2. Nahradila tak na této trati motorové vozy 842 a v neposlední řadě i několik párů klasických souprav. V současnosti jsou tyto jednotky nasazeny ve třech turnusových skupinách 802, 803 a 804 s turnusovou spotřebou 8 jednotek a jsou spojovány až do tří vozových souprav. Lokomotivy řady 754 zůstávají i nadále, jako v předchozím roce, ve dvoudenním turnusu TS 701 s obratem vlaků Os 7403/741 2 a 7407/741 4 v pracovní dny. Dále z Domažlic do Furth im Waldu jsou vedeny pouze 2 páry osobních vlaků s motorovými vozy 81 0. V mezistátní dopravě jsou zavedeny čtyři páry vlaků EuroCity (Ex) z Prahy do Mnichova a zpět. Od roku 201 0 vystřídala nově německá řada 223 lokowww.lokomotivy.net

17

MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET

motivy 754, která s těmito vlaky zajížděla do stanice Furth im Wald, kde docházelo k jejich přepřahům.

Výhled do budoucna a na nový GVD 201 5

Po dokončení optimalizace v Schirndingu a skončení odklonů přes Domažlice nastalo opět velmi typické "mrtvo". Zdejší autovlaky z Dobré u Frýdku Místku jsou vedeny již pouze 3x týdně. Nic se ani nezměnilo při přepravě uhelných vlaků Pn 47340/47341 z ostravských dolů do Mnichova společností Advanced World Transport (AWT). Provozní pracoviště Domažlice i nadále obstarává vedení vlaku Pn 67751 /67750 na trase Domažlice - Plzeň a zpět. Pondělí, středa a pátek jsou domažlickou zálohou obsluhovány stanice Poběžovice a

18

Bělá nad Radbuzou. Úterý a čtvrtky Kdyně. Na všechny tyto výkony je v PP Domažlice určeno dvojče tranzistorů 742.068+1 72. Vedení kontejnerových expresů (55720/57521 , 55722/57523) na překladiště Metrans v Nýřanech a manipulačních vlaků (87700/87701 ) zůstalo bez omezení, tak, jako v předchozích letech. Trasa Plzeň – Domažlice – Regensburg je předmětem řady studií z hlediska budoucí modernizace železničního spojení těchto sídel. Od zcela nové vysokorychlostní trati přes trati na rychlost 200 km/h, po částečné úpravy trasy v místech s největším propadem rychlosti nebo potenciálem na zrychlení. Je zřejmé, že modernizace nemá významnější smysl bez úprav tratí na německé

straně. Zdá se, že v současné době má nejblíže k realizaci spíš varianta s množstvím dílčích úprav stávající trati. Výhled do budoucna je tak v porovnání s jinými tratěmi v České republice alespoň mírně optimistickýM. Nahoře: Pravidelné dodávky koksu z Os­

travy do Mnichova odjíždí z Plzně nej­ častěji v nočních hodinách, ale z důvodu stavební činnosti pokračoval Pn 47340 dne 2.11.2014 až po poledni. Byl zachy­ cen v blízkosti Zbůchu, v čele se stroji 753.728 a 727, na postrku 753.713 a 733.

Dole vlevo: Směsný Pn 248330 vyráží do posledního mezistaničního úseku na českém území. Z prostoru odbočky Vránov odjíždí 23.9.2014 pod vedením strojů 749.187 a 019. foto: 2x Petr Zobal

Dole vpravo: Stejné dvojče s kratší

směskou Pn 248330 dne 29.9.2014 u akátu v Osvračíně. foto: Jan Hejzlar.

[email protected]

PROVOZ

12/2014

Nahoře: Řádnou porci provozních kilometrů si po dobu stodenní výluky odkroutilo dvojče lokomotiv 749.187 a 019. V polovině září je výluka v plném proudu a směska tvořená převážně autovozy s automobily Škoda se blží k Blížejovu. Foto: Petr Zobal Dole: Počátkem září 2014 je do Plzně převezen i českobudějovický čmelák, 771.137. Určen je především pro napěťové výluky při rekonstrukci uzlu Plzeň. Potkat ho tak můžeme například při vytahování vlaků z ranžíru do osobního nádraží. V průběhu září, kdy je ještě navíc znemožněn vjezd/odjezd ze sudých kolejí os. n. na Beroun vytahuje a stahuje veškeré vlaky z Jižního předměstí, případně je nasazen na třetí zálohu a můžeme ho tak potkat při rozpouštění zátěže na svážném pahrbku. Na snímku z 8.11. je právě připraven na vytáhnutí Pn 67411 (Plzeň ­ Nymburk) z 33. koleje seřaďovacího nádraží. Foto: Petr Kraft

www.lokomotivy.net

19

MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET

Odklony na Rudence 2014 Martin Šarman

Trať č. 1 73 je podle potřeby využívána jako odklonová pro vedení rychlíků (především relace Praha – České Budějovice) v případě výlu-

ky či mimořádnosti na trati č. 1 71 . Doba, kdy „Švejky“ vozily velké diesely, jsou zřejmě nenávratně pryč a motorové vozy řady 854 již

k trati tolik fotografů nepřilákají. Ovšem v létě tohoto roku zaběhlý standard vybočil z vyjetých kolejí jak v osobní, tak v nákladní dopravě. Více ale o tom až v následujících řádcích. Nahoře: Jako za starých časů. Ve stanici

Nučice křižují 19.8.2014 odklony rychlíků 1241 (749.121) a 1250 (749.253).

Foto: Michal Pečanka. Uprostřed: První den odklonové vozby.

Stálice novodobé podoby "vápenců" ­ žlutočerné stroje 741.704 + 702 doprav­ ce Viamont a. s. Zde zachyceny při prů­ jezdu dopravnou Loděnice s vlakem Pn 85945 dne 9. 7. 2014.

Dole vlevo: Lokomotivy 741.704 + 702

překonávají zlom nivelety ve stanici Vráž u Berouna s vlakem Pn 85941 dne 9. 7. 2014.

Dole vpravo: Druhé žluté dvojče, složené ze strojů 741.703 + 705, stoupá dne 16. 7. 2014 s vlakem Pn 185945 ke stanici Vráž u Berouna.

20

[email protected]

PROVOZ

Odklony vápenců poprvé

Éra, kdy vápence z Lomu Mořina do severočeských elektráren Prunéřov a Tušimice byly v režii dopravce ČD-Cargo, je několik let pryč. Od 1 . 7. 201 2 ve stejné trase přepravu zajišťuje dopravce SD – Kolejová doprava a. s. (SD-KD) ve spolu-

práci s náležitostmi dopravce Viamont DSP a. s. V červnu letošního roku pak došlo k úplnému převzetí přepravy se všemi náležitostmi dopravcem SD-KD. Premiérově tak začaly modernizovaní „Bizoni“ (753.6) zajíždět až na předávací kolejiště v Hořelicích. V první půli července byla zahájena výlu-

12/2014

Nahoře: Z mlhy zahaleného pozadí se

dvojče 741.703 + 702 přiblížilo s vlakem Pn 85941 k nučické zastávce dne 28. 8. 2014.

Uprostřed: Římskokatolický kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Rudné­Hořelicích je němým svědkem nasazení legendární 749.121, která stanula v čele R 33950 (odklon R 1250). 18. 8. 2014.

Dole vlevo: Vršovická 749.121 s vlakem R 33940 (odklon R 1240) míjí mechanickou předvěst dopravny Nučice dne 18. 8. 2014.

Dole vpravo: Po vykřižování s protijedou­ cím odklonovým rychlíkem se stroj 749.121 s R 33947 (odklon 1247) rozjíždí z dopravny Vráž u Berouna dne 18.8.2014.

ková činnost spojená s výstavbou několika zastávek mezi Hostivicí (resp. odbočkou Jeneček) a Rudnou u Prahy. Tato výluka trvala od 9. 7. do 23. 7. 201 4. Následně na to navázala výluka traťové koleje mezi Nučicemi a Rudnou u Prahy opět s důvodem výstavby nové zastávky. Tyto okolnosti si vyžádaly opatření ve vozbě vápencových vlaků a to dočasným přetrasováním přes Beroun a Rakovník. Po dvou letech jsme se tak s vápencovými vlaky mohli setkat v Loděnicích, Vráži

www.lokomotivy.net

21

MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET

2

1 u Berouna či v údolí řeky Berounky. Jako výpomoc byly povolány opět náležitosti dopravce Viamont DSP a. s. Technologie přepravy probíhala následujícím způsobem. Nad ránem byla do Berouna přivezena 32 vozová souprava dvojicí vlakových lokomotiv 753.6 a postr-

kovým dvojčetem lokomotiv 741 .7. V Berouně byla souprava rozdělena na dvě části. Do čela byla přivěšena dvojice 741 .7 a odvezla 1 6 vozovou soupravu do Nučic, respektive do Hořelic. Pro náročné sklonové poměry při zpáteční cestě byla do Berouna odvezena jen 8 vozová ložená souprava. Zde proběhlo přepřáh-

3 nutí za druhou prázdnou 1 6 vozovou soupravu s následným odvozem na vlečku do Hořelic. Celý proces proběhl ještě 3x s rozdílem dvou strojních jízd mezi Berounem a Nučicemi. Navečer pak byla v Berouně sestavena a sepsána 32 vozová ložená souprava se stejnými náležitostmi jako ráno. Pro potřeby odběratele nebyly jízdy uskutečněny standardně v každý pracovní den.

Comeback velkých lokomotiv na „Švejky“

4

O měsíc později, přesněji od 1 8. 8. do 29. 9. 201 4, Rudenka opět ožila odklony. Tentokrát vlaky osobní dopravy. To bylo způsobeno náročnou 1 4 denní výlukou na trati č. 1 71 v mezistaničním úseku Praha-Radotín a Dobřichovice. Probíhala zde výměna svršku na mostě přes řeku Berounku v Mokropsech. Tato výluka se dotkla v pracovní dny 3 párů vlaků rychlíkové relace Praha – České Budějovice a zpět. Konkrétně vlaků R 1 240, R 1 241 , R 1 242, R 1 247, R 1 249 a R 1 250. Nad rámec byl pak v neděli večer zaveden vlak Sv 1 25830, jako návoz náležitostí pro vlak R 1 252 následujícího dne. Ten byl dle výlukového opatření mimořádně výchozí ze stanice Beroun. Jelikož sou1 - Bývalou a v brzké době budoucí do­ pravnou Praha­Hlubočepy projíždí dne 21. 8. 2014 značně provozem omšelá 749.253 v čele R 33942 (odklon R 1242)

2 - Jediný modernizovaný brejlovec

vršovického depa ­ 750.705 (ex 750.078) ­ vyčkává ve stanici Nučice s R 33940 (odklon R 1240) na vykřižování s protije­ doucím odklonovým vlakem. 20. 8. 2014.

3 - V čele vlaku R 33940 (odklon R 1240)

míří lokomotiva 754.008 k zastávkce Ji­ nočany dne 21. 8. 2014. Do slavnostního otevření zastávky zbývalo 10 dní.

4 - Staniční hodiny výpravní budovy lo­

děnické dopravny ukazují lehce po osmé hodině ranní a v čele R 33941 (odklon R 1241) je stroj 750.705. 21. 8. 2014.

5

22

5 - Vlak ze snímku 3. zachycen o několik

kilometrů dále, mezi stanicemi Vráž u Be­ rouna a Beroun­Závodí.

[email protected]

PROVOZ

12/2014

1

2

4

5

3

Přehled nasazení lokomotiv po dobu výlukového opatření R 1250 R 33950

R 1241 R 33941

R 1242 R 33942

R 1247 R 33947

R 1240 R 33940

R 1249 R 33949

po út st čt pá

vlak odklon 18.8.2014 19.8.2014 20.8.2014 21.8.2014 22.8.2014

749.121 749.253 750.705 754.008 854.007

854.010 749.121 749.253 750.705 754.008

854.009 749.121 854.007 749.253 854.007

749.121 749.253 750.705 754.008 754.031

749.121 749.253 750.705 754.008 754.031

754.007 854.009 749.121 854.007 749.253

po út st čt pá

25.8.2014 26.8.2014 27.8.2014 28.8.2014 29.8.2014

754.008 854.009 854.010 754.008 854.009

854.010 754.008 854.009 854.010 754.008

854.010 754.008 854.009 854.010 854.009

754.008 854.009 854.010 754.008 754.031

754.008 854.009 854.010 754.008 754.031

854.009 854.010 754.008 854.009 854.010

www.lokomotivy.net

1 - Na jediném vlaku za celou dobu trvání odklonů se ukázal i stroj 754.007. Na snímku nedeleko zastávky Nučice za­ chycen s vlakem R 33949 (odklon R 1249) dne 18.8.2014

2 - 22.8.2014 se dle turnusového oběhu

objevil stroj 754.008 v čele vlaku R 33941 (odklon R 1241).

3 - Pod dominantou stanice Praha­Řepo­ ryje projíždí "osmička" s vlakem R 33947 (odklon R 1247) dne 21. 8. 2014.

4 - V mezistaničním úseku Nučice ­

Rudná u Prahy byl zvěčněn stroj 754.008 v čele vlaku R 33949 (odklon R 1249) dne 27.8.2014.

5 - Stroj 754.008 v čele R 33950 (odklon

R 1250) zachycen při průjezdu do­ pravnou Loděnice dne 21. 8. 2014.

23

MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET

1

2

3

4

1 - Vjezdové návěstidlo stanice Rudná

u Prahy právě minul stroj 754.031 s vla­ kem R 33947 (odklon R 1247) dne 22. 8. 2014.

2 - Nedělní soupravový vlak Sv 125830 do Berouna zvěčněn s lokomotivou 754.031 v Nučicích dne 17. 8. 2014.

3 - Páteční R 33942 (odklon R 1242) ve­ dený motorovým vozem 854.007 míjí vjezdové návěstidlo stanice Rudná u Prahy dne 22. 8. 2014.

4 - Jako náhrada za odřeknutý osobní vlak zastavuje na zastávce Zbuzany vlak R 33942 (odklon R 1242) v čele s 854.007 dne 20. 8. 2014. 5 - Na pátou staniční kolej v dopravně Nučice přijíždí z předávacího kolejiště v Hořelicích stroj 753.603 + 601. Nyní po­ strkovou a v zápětí vlakovou lokomo­ tivou do Berouna je stroj 741.706. 15. 11. 2014.

časný grafikon trati č. 1 73 neumožňuje vedení odklonových vlaků bez narušení příměstské dopravy, byly některé vlaky zrušeny. Jako náhrada za ně bylo zastavování lichých odklonových rychlíků ve vybraných stanicích a zastávkách. První týden trpělo depo Vršovice vysokým správkovým stavem motorových vozů řady 854. A tak se do čela budějovických rychlíků postavily legendární „bardoty“ z provozní zálohy. Jednalo se o stroje 749.1 21 a 253. Tuto dvojici doplňovaly neméně populární „brejlovci“ s čísly 754.007, 008 a 031 . V prvním týdnu se zde i ukázala modernizovaná 750.705 (ex 750.078). Druhý týden už do provozu řada 749 nezasáhla. V oběhu se držel pouze stroj 754.008, doplněný v poslední den odklonů strojem 754.031 . 24

5 Z motorových vozů se zde ukázaly v podstatě jen turnusové stroje – 854.007, 009 a 01 0. Následující tabulka znázorňuje přehled jednotlivých vlaků a hnacích vozidel po dobu trvání odklonů.

Odklony vápenců podruhé

Skutečně nebývalý provoz panoval ve dnech 22. 8. – 29. 8. 201 4 mezi Nučicemi a Berounem. K odkloněným rychlíkům se ještě přidaly i odklony vápence. Tentokrát z důvodu konání výluky na trati č. 1 20. Technologie přeprav probíhala stejně, jako ve výše uvedeném odstavci.

Střípky ostatních odklonů

Další výluková činnost, tentokrát na trati č. 093, donutila dopravce AWT k zave-

dení odklonu vlaku Pn 5951 0 (KladnoDubí - Beroun s. n.) a to přes Kladno, Hostivici a Rudnou u Prahy. První jízda se konala dne 23. 9. 201 4, kdy do čela vlaku Pn 85946 stanulo dvojče lokomotiv 740.422 + 424. Druhá jízda se uskutečnila dne 26. 9. 201 4 pod číslem Pn 85944, třetí pak dne 30. 9. 201 4 jako vlak Pn 85946. Těchto jízd se zúčastnily lokomotivy 741 .505 + 509 ve dvojčlenném řízení.

Odklony vápenců potřetí

Od 5. 11 . do 1 8. 11 . 201 4 byla opět vyloučena traťová kolej mezi Rudnou u Prahy a odbočkou Jeneček z důvodu výstavby další nové zastávky. Během jednoho roku zde byly na desetikilometrovém úseku postaveny hned tři nové [email protected]

PROVOZ

12/2014

1 stávky (Hostivice - U hřbitova, Chýně a Chýně jih). Počet vlaků se z původních dvou víkendových párů zvýšil na dvanáct párů v pracovní dny. V souvislosti s touto výlukou byly opět vápencové vlaky odkloněny a to ve stejné trase, jak bylo popsáno výše. Bezesporu zajímavá a výjimečná byla sobotní (8. 11 . 201 4) jízda, která v sobě skrývala několik prvenství. Poprvé v historii se do Nučic podíval stroj 744.001 , pronajatý od společnosti CZ LOKO z důvodu poruchy stroje 753.602. Stejně tak se poprvé přehoupli přes Vráž u Berouna „bizoni“. Celá souprava se pak v dopoledních hodinách podívala na

1 - Na volnost traťové koleje vyčkává ve

stanici Nučice vlak Pn 85944 se stroji 741. 509 + 505 dne 26. 9. 2014.

2 - Premiérová jízda "jezevčíka" 744.001

na "hrbaté". Vlak Pn 85947 zachycen před nučickou zastávkou dne 8. 11. 2014.

3 - S loženou soupravou odsiřovacího vá­

pence klesá lokomotiva 744.001 ke stanici Loděnice s vlakem Pn 85944 (pk 753 601 + 603) dne 8. 11. 2014.

vlečku Lomy Mořina. Letošní rok byl pro Rudenku na odklony bohatý. Ale v následujících letech bude ještě hodně příležitostí k fotografování zajímavých vlaků na této trati. Dojde

2

před stanicí Beroun­Závodí.

5 - Sobotní jízda na vlečku Mořina s náleži­ tosmi dopravce SD­Kolejová doprava, a.s. Na snímku u Tachlovic zachycen postrk 744.001, v čele lokomotivy 753.601 + 603 dne 8. 11. 2014.

k dokončení rekonstrukce celé trati. Hlavní výluková činnost je soustředěna mezi květen až červen především do úseku Beroun – Nučice (včetně rekonstrukce mostu přes Berounku). Poté již snad nastane léta odkládaná modernizace trati č. 1 71 a „Rudénka“ ožije odklony v plné síle.

4

3 www.lokomotivy.net

4 - Tatáž souprava zachycena v klesání

5 25

MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET

Aktuální stav vleček AWT na Ostravsku Text a neoznačené foto: Jan Šantrůček, spolupráce Marcel Modrý

Ostravsko – to není jen významný železniční uzel veřejných tratí, ale i jedno z nejvýznamnějších průmyslových center naší republiky s řadou významných firem a podniků. Podniků, provozujících mnohdy značně rozsáhlou železniční síť, sloužící jak vnitropodnikové dopravě, tak i pro spojení s okolním světem. Některé tyto systémy, ležící v místech nepřístupném veřejnosti, jsou bohužel skryty před okolním světem. V případě vleček patřících dnes skupině Advanced World Transport (dále jen AWT) a tvořící hustou síť neveřejných tratí ostravského regionu je tomu mnohdy jinak. Areály dolů jsou sice rovněž nepřístupné, řada traťových úseků spojující jednotlivé provozy s okolním světem ale prochází mnohdy i poměrně hustě osídlenou zástavbou. Ačkoli na žádné této trati není tak hustý provoz, jako tomu bývá na hlavních tratích v ČR, přesto na řadě z nich panuje čilý provoz a je na nich možno potkat řa-

26

du zajímavých přeprav. Účelem tohoto článku je přiblížit aktuální provozní situaci (začátek prosince 201 4) na tratích a vlečkách patřících AWT na Ostravsku. Nejprve ale krátký exkurz do historie celé sítě.

Historie tratí spojující četné doly v Ostravě a jejím okolí se světem sahá takřka do počátků existence železnice. Zásadním impulzem ke stavbě důlních drah bylo vybudování Severní dráhy císaře Ferdinanda z Vídně přes Ostravu do Krakova v polovině 1 9. století. V Přívoze na tuto trať navazovala odbočka k jámě Karolína v Moravské Ostravě a během několik let bylo vybudováno navazující pokračování do Michálkovic. V roce 1 870 pak bylo vybudováno další pokračování do Doubravy (včetně řady odboček k dalším dolům), ležící na nedávno dobudované Košicko-Bohumínské dráze (dále jen KBD), na kterou byly rovněž postupně napojeny i doly v okolí Karviné, Orlové a Doubravy. Celý úsek vedoucí z Ostravy-Přívozu přes Michálkovice do Doubravy se nedlouho poté stal zákla-

dem Báňské dráhy. Během následujících let došlo k dalšímu rozvoji celé dráhy, sílící provoz si vynutil postupné zdvoukolejnění Báňské dráhy až do dnešní stanice Josefova jáma, stejně tak byla zdvoukolejněna i KBD. Počátkem 20. století byla část tratí zestátněna, samotná Bánská dráha sice zenahoře: Nefalšovanou atmostéru kališť a

odvalů bezesporu zachycuje snímek stroje 740.837 pořízený dne 30.12.2013 na odvalu Pilňok, ležícím nedaleko Dolu Darkov. Stroj právě přijel na úvraťovou kusou kolej se soupravou prázdných vozů Ua z místa vykládky a vzápětí bude soupravu sunout až k odbočce ležící nedaleko stanice ÚZK na trati z Karviné­ Dolů. V pozadí právě probíhá klopení další soupravy za asistence dalšího z flotily strojů ř. 740 AWT, k podobnému setkání dvou souprav zde dochází velmi zřídka.

dole vlevo: 770.507 v čele soupravy

prázdných vozů Falls na trati za Zárubku do Doubravy v Petřvaldě, 19.9.2009.

dole vpravo: 771.701 projíždí stanicí

Orlová­Poruba s vlakem za Zárubku kolem těžních věží zaniklého Dolu Žofie (Fučík 5), 26.4.2009

[email protected]

PROVOZ

12/2014

nahoře: 740.552 + 740.673 v čele

soupravy prázdných vozů Falls v úseku mezi Doubravou a Karvinou­Doly, 19.9.2009

dole: Schéma kolejové sítě na Ostravsku. Schéma Petr Zobal

státněna nebyla, i na této dráze však převzal provoz stát. K celkovému zestátnění všech vleček a tratí pak došlo až po druhé světové válce. Tratě včetně železniční přepravy, které v té době sloužily výhradně pro potřeby uhelných dolů, byly začleněny do vlastnictví nově vzniklého národního podniku Ostravsko-karvinské doly (OKD). Zajištění provozu a správa těchto tratí pak byla svěřena národnímu podniku OKR-Doprava (dále jen OKD-D). Po vybudování přeložky z Louk na Olší do Dětmarovic na bývalé trati KBD a také na trati z Havířova do Albrechtic u Českého Těšína v šedesátých letech 20. století, přešly původní úseky pod správu OKD-D. Provoz na nich sice zpočátku zabezpečovaly i nadále ČSD, postupně ale provoz, včetně zaměstnanců ČSD, i zde převzaly OKD-D. Obdobné kroky proběhly i na původním úseku Báňské dráhy z Ostravy středu přes Michálkovice do Doubravy. Tím dosáhla síť tratí OKD-D resp. dnes AWT podoby, v jaké ji známe dnes. Řada úseků či odboček v souvislosti s průběhem těžby a uzavíráním jednotlivých provozů v průběhu let již zanikla (např. dříve důležitá trať Havířov – Fučík – Petřvald nebo většina kolejišť a tratí k již zaniklým dolům na území města Ostravy), ale také vznikaly nové a děje se tak i dnes. Z těch významných můžeme zmínit např. výstavbu spojky Heřmanice

www.lokomotivy.net

– Rychvald na přelomu 80. a 90. let minulého století, díky které se zjednodušila přeprava uhlí do ostravských koksoven. Část tratí AWT pak byla a je „odříznuta“ od domovské sítě a přístup k nim je pouze po síti veřejných drah SŽDC. To platí především pro tratě z Vratimova přes Důl Paskov a dále k Dolu Staříč. Pod správu AWT spadají i vlečky elektrárny v Dětmarovicích a také vlečka koksovny Jan Šverma. Na dalších místech, jako např. na vlečce elektrárny v Ostravě Třebovicích nebo v areálu chemičky BorsodChem MCHZ s.r.o. (BC MCHZ) pak je AWT provozovatelem dráhy a drážní dopravy, samotné kolejiště je pak ve

vlastnictví podniku. Jaký zde panuje provoz, přiblížíme v následujících řádcích. Úvodem je třeba zmínit jednu zásadní a v historii provozu doposud bezprecedentní novinku. Od doby zestátnění resp. znárodnění celé sítě vždy aspoň na některé úseky zajížděly vozidla ČSD, resp. jeho nástupce ČD či ČDC. V posledních letech šlo především o úsek Louky nad Olší – Karviná-Doly, Albrechtice u Českého Těšína – Důl ČSM sever, Vratimov-Důl Paskov, Ostrava střed – Zárubek či na vlečku Koksovny Svoboda a Šverma. Tak tomu bylo bez přestávky až do 1 . května 201 4. Od toho dne, jako důsledek vzájemných

27

MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET

obchodních sporů mezi AWT a ČDC, způsobených především převzetím vozby dopravy uhlí do ostravského ArcelorMittal dopravcem ČDC, došlo k dramatickému zvýšení poplatku za vjezd vozidel cizích dopravců na síť AWT a tak vozidla jiného dopravce než AWT na síť AWT od května 201 4 prakticky nezajíždějí. Díky tomu, zejména v počátcích tohoto opatření, docházelo někdy až k bizarním situacím, především po dopravní stránce bohužel komplikujícím doposud celkem dobře fungující systém. S trochou nadsázky bychom mohli jako „hlavní trať označit původní a dnes již opět jednokolejný úsek KBD vycházející z žst. Louky na Olší a vedoucí přes Karvinou-Doly, Doubravu a Rychvald do Bohumína. Za pomyslný hlavní uzel sítě bychom pak mohli označit stanici KarvináDoly nacházející se v místech někdejší stanice Karviná na původní trati KBD. V Karviné-Dolech je významná odbočka k dolu ČSM a pokračující až do Albrechtic u Českého Těšína, další trať směřuje přes ÚZK do Prostřední Suché s dalším pokračováním do Havířova, je zde napojen Důl ČSA, jehož kolejiště však již neslouží k nakládce uhlí, ale k odstavování souprav a obsluze teplárny, Důl Darkov a také depo. Dochází zde ke kompletaci většiny souprav mířících z okolích dolů k odběratelům, je zde zpracovávána vlaková dokumentace a sídlí zde i další pracoviště nezbytné pro provoz na celé síti. Protože na většině tratí se hustota provozu liší někdy i úsek od úseku, dále se na jednotlivé úseky zaměříme:

28

Karviná-Doly – Louky nad Olší

V tomto úseku panuje bezesporu nejčilejší provoz z celé sítě. Je tudy dopravována většina vlaků, které donedávna přímo z Karviné-Dolů vozily ČDC a které tyto soupravy nyní přebírá až v Loukách nad Olší. Jde například o relace mířící do Třineckých železáren, ostravského ArcelorMittal (AMO) či U.S. Steel v Košicích. V průměru jde o 5 až 1 0 párů vlaků za 24 hodin, počet se však může lišit podle dnů v týdnu a také aktuální poptávky. Přibližně ve stejném počtu jsou tudy dopravovány i dálkové relace, které jsou zajišťovány náležitostmi AWT, jako je např. Linec, Mnichov, Dunaujváros, Leoben a také vnitro relace do Rosic nad Labem, Přerova atd. V případě složité dopravní situace v někdy velmi vytížených Loukách nad Olší, mohou být tyto vlaky odkloněny i na trasu přes Doubravu do Bohumína nebo Heřmanice do Ostravy hl. n. Do Louk nad Olší míří z Karviné-Dolů také místní přepravy do elektrárny v Dětmarovicích nebo soupravy mířící k předání polských dopravcům v přechodových stanicích Chałupki nebo Petrovice u Karviné. I ty mohou být podle potřeby směřovány přes Doubravu a Bohumín nebo Heřmanice. Zejména v poslední době se tak děje víceméně pravidelně, protože situace v Loukách na Olší je často skutečně zoufalá. V neposlední řadě jezdí přes Louky na Olší několikrát za den také technologické přepravy mířící na ne-

nahoře vlevo: Stroje 740.686 a postrkový 770.518 projíždí s nákladním vlakem z Karviné­Dolů Sakmarovým údolím ne­ daleko žst. Louky nad Olší, 30.4.2011.

nahoře vpravo: Při zvedání koleje v pod­

dolovaném úseku Sakmarova údolí se využívá i materiálu, který se místo ur­ čení klopí z vozů přímo z traťové koleje. Na snímku pořízením dne 10.8.2010 je zachyceno klopení vozů Ua za asisten­ ce stroje 740.686 před žst. Louky nad Olší.

dole vlevo: 740.797 posunuje s vozy LH 40 u násypek patřících k Dolu Darkov, 20.3.2010

dole vpravo: 770.525 projíždí v čele vla­

ku s haldovinou kolem Dolu Darkov na „staré trati KBD“ mezi Karvinou­Doly a Loukami nad Olší, 7.6.2008

dávno obnovenou odvalovou kolej 6a, napojenou do karvinského zhlaví stanice a vedoucí souběžně s hlavní tratí Sakmarovým údolím.

Karviná-Doly - Doubrava – odb. Rychvald - Bohumín / Ostrava-Hrušov (hlavní nádraží)

Jak je již uvedeno výše, po trati, která se v odb. Rychvald dělí dvěma směry, do Ostravy a do Bohumína, může být v případě provozní potřeby vedena jakákoli z dálkových relací a to i za cenu nutnosti postrku z Karviné-Dolů do Doubravy. Pravidelně jezdí přes Doubravu a Heřmanice vlaky mířící do ostravské Koksovny Svoboda a také Elektrárny Třebovice.

[email protected]

PROVOZ Jde přibližně o 3-4 páry vlaků za 24h. Díky poměrně čilému provozu na odval Jan Karel, který je napojen do tratové koleje z Karviné-Dolů do Doubravy nedaleko dolu ČSA, se navíc mnohdy jezdí po spojovací koleji přes důl ČSA, kde je normativ hmotnosti ještě nižší, než na „hlavní trati“. Do Karviné-Dolů se také přibližně 5x denně (mnohdy ale i častěji) stahuje veškerá zátěž z dolu Lazy, napojeného do žst. Doubrava. V areálu Lazy funguje i centrální šrotiště OKD, takže se zde kromě hlavní komodity, kterou je samozřejmě uhlí, vozí také šrot. I díky tomu pak bývá v Karviné-Dolech mnohdy skutečně hodně těsno. Samotné manipulační kolejiště Heřmanice, kde funguje několik firem obchodujících s železným šrotem, bývá podle potřeby obsluhována ze směru Ostrava-Hrušov zálohou z Uhelné služby.

Doubrava – Zárubek – Ostravastřed (Zárubek – OstravaKunčičky – Ostrava-Kunčice)

V tomto historicky „páteřním“ a v minulosti dokonce částečně dvoukolejném úseku, odbočujícím dnes nedaleko Orlové z traťového úseku Doubrava – Orlová, lidově řečeno „zdechl pes“. Jsou tudy vedeny v průměru maximálně dva vlaky za den, např. sezónní přeprava uhlí do Lískovce u Frýdku, Vítkovických železáren a taky podle potřeby různé technologické přepravy, jako je především doprava správkových vozů do či z opravny vozů v Zárubku. Jedním z hlavních důvodů velmi slabé vytíženosti této trati

www.lokomotivy.net

je nízký normativ hmotnosti, protože trať je vedena poměrně náročným terénem s četnými oblouky. Další pokles intenzity dopravy v tomto úseku jde na vrub již zmiňovaného ukončení dopravy uhlí pro AMO. Přes Zárubek, odkud odbočuje trať vedoucí přes Ostravu-Kunčičky do Ostravy-Kunčic, je totiž možné dojet přímo na síť AMO, bez vjezdu na síť SŽDC. Od května 201 4 využití tohoto úseku citelně pokleslo a po trati přes Ostravu-Kunčičky dnes jezdí jen sezónní přeprava uhlí do Lískovce a nepočetné vlaky mířící k Dolu Paskov. Přibližně jednou den bývá zálohou ze Zárubku prováděna obsluha nákladiště Salma (většinou jde o dva až tři vozy s dřevní hmotou pro potřeby zdejších dolů), podle potřeby pak ze Zárubku bývá obsloužena i traťová základna na Josefově jámě. Nedaleké uhelné sklady u bývalého dolu Jan Maria, kde se klopí vozy řad Ua či LH40, obsluhuje, rovněž přibližně 1 x denně, záloha z Karviné Dolů.

Karviná-Doly – Důl ČSM (sever a jih) – Albrechtice u Českého Těšína

Nejčilejší provoz panuje v úseku mezi Karvinou-Doly a stanicí Důl ČSM sever. Zde naložené soupravy bývají „stahovány“ do Karviné-Dolů a stejně tak tudy jezdí i většina místních přetahů. Dříve poměrně časté přepravy ucelených souprav opačným směrem, tedy přes Důl ČSM jih (samotná stanice ČSM jih spadá do obvodu stanice ČSM sever) do Al-

12/2014

nahoře vlevo: 740.552 + 740.673 projíždí kolem Dolu ČSA a vjíždí do stanice Karviná­Doly, 19.9.2009

nahoře vpravo: 740.769 opouští se

soupravou prázdných vozů Eas, mířících k naložení na Důl Lazy, žst. Karviná­Doly, 24.3.2011

dole vlevo: Po nově vybudované koleji na odval Jan­Karel sjíždí „čmelák“ 770.508 s prázdnými vozy po vykládce. Tato kolej byla spolu s kolejí na odval Stonávka v Darkově a odvalovou kolejí 6a v Loukách nad Olší zprovozněna teprve na jaře 2014 (31.3.2014).

dole vpravo: Rekultivovaným území mezi

stanicemi Doubrava a Orlová sjíždí dis­ pečerka G1 „Paskovák“ sestavená do dvojčete 740.707 a 736. Za sebou má soupravu „ježků“, neboli vozů jugosláv­ ského původu řady Fals­z, ložených energetickým uhlím pro teplárnu Dalkia Frýdek­Místek a napojenou vlečkou do stanice SŽDC Lískovec u Frýdku. (21.10.2014, foto 2xJan Hanzel )

brechtic u Českého Těšína a dále na síť SŽDC, ať už v režii dopravce AWT nebo ČDC, jsou víceméně minulostí. Pouze příležitostně je tato trať i nadále využita pro odvoz některé z dálkových relací, častěji je trať pojížděna vlaky mířícími např. do Vítkovických železáren nebo Elektrárny Třebovice (vše samozřejmě již výhradně náležitostmi AWT), proto zde panuje spíše sporadický provoz čítající průměrně 2 až 3 vlaky za 24 hodin. V úseku ČSM Sever – Karviná-Doly je provoz, jak již bylo zmíněno výše, mnohem silnější. Technologické přepravy mezi samotnými Doly ČSM jih a ČSM

29

MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET

nahoře vlevo: Dispečerský stroj R2 „Ode­ rský“ v podobě „čmeláka“ 770.525 s uhelným vlakem pro Kok­ sovnu Svoboda projíždí úsekem mezi stanicí Orlová a odbočkou Rychvald. Ši­ roká pláň železničního spodku pro­ zrazuje dávnou existenci druhé koleje, kdy tento úsek byl součástí původní Košicko­bohumínské dráhy (31.3.2014).

nahoře vpravo: Po spojovací koleji sjíždí od provozní stanice Doubrava k Dolu ČSA stroj 740.456 se skupinou prázdných vozů řady Ua. Po pravé straně je vidět souběžně vedoucí traťovou kolej do Karviné­Dolů. (12.4.2014, foto 2xJan Hanzel )

uprostřed vlevo: 770.518 s vlakem na trati

ze Zárubku do Ostravy­Kunčic, které ve­ de mezi Ostravou­Kunčičkami a Ost­ ravou­Kunčicemi v souběhu s tratí SŽDC z Ostravy hl.n. do Ostravy­Kunčic, 25.10.2009

uprostřed vpravo: 770.614 v čele

soupravy prázdných vozů Falls projíždí

30

po trati z Ostravy­Kunčic do Zárubku pod těžními věžemi bývalého Dolu Ale­ xander v Ostravě­Kunčičkách, 10.6.2008

dole vlevo: K Albrechticím u Českého Tě­

šína blížící se stroj 770.507 jede po trati vedoucí od dolu ČSM, která vede před žst. Albrechtice u Českého Těšína v sou­ běhu s tratí SŽDC z Českého Těšína. 24.4.2010

dole vpravo: 740.311 posunuje se

soupravou vozů v areálu Dolu ČSM Sever, 9.6.2010

sever, jako je přeprava šrotu, přesun pohotové zátěže či přesun prázdných vozů k nakládce a stejně tak obsluhu přilehlé haldy, zajišťuje záloha z Dolu ČSM Sever a probíhají podle aktuální potřeby.

Karviná-Doly – ÚZK – Prostřední Suchá – Havířov

Tato, z Karviné-Dolů jižním směrem vycházející, trať je na tom po stránce

provozního využití obdobně, jako trať vedoucí k Dolu ČSM. Nejintenzivnější provoz je v úseku přiléhajícím ke Karviné a dále k Havířovu postupně slábne. Provoz na trati poměrně silně poznamenala změna dopravce uhlí pro ostravský ArcelorMittal v květnu 201 4. Značná část zátěže do a z AMO byla totiž směřována právě tudy. V současnosti jezdí v celém úseku příležitostně prázdné soupravy vracející se k další nakládce do revíru, opačným směrem tudy může být, rovněž příležitostně, odvezeno uhlí mířící např. do Koksovny Svoboda či Elektrárny Třebovice. Celkově bychom ale tyto vlaky za den hravě spočítali na prstech jedné ruky. V úseku mezi Karvinou-Doly a ÚZK můžeme několikrát za den potkat vlaky mířící do zdejší teplárny a také různé technologické přepravy. Vzhledem ke sklonovým poměrům dostávají některé soupravy vedené ve směru z Karviné

[email protected]

PROVOZ

i postrk. Intenzitu provozu v současnosti zpestřují četné jízdy vlaků především z Dolu Darkov, převážející haldovinu na odval Pilňok. Ten v současné době prochází intenzivní rekultivací, která se pomalu blíží do své finální fáze a je jisté, že trať k tomuto odvalu, která je zaústěna do traťové koleje nedaleko stanice ÚZK, bude po ukončení prací snesena. Úsek mezi ÚZK a Prostřední Suchou (mimochodem v minulosti důležitou stanicí na původní trati z Kunčic do Těšína) pak projíždějí již zmiňované soupravy do/z Havířova, které doplňují podle potřeby technologické přepravy, např. za účelem obsluhy areálu bývalého dolu a dnes průmyslového areálu Dukla nebo Dolu 9. květen, k nimž vedou tratě právě z Prostřední Suché. V areálu Dukla je mj. velká skládka koksu, který se zde dováží z Koksovny Svoboda. Přibližně 1 -2x do týdne je pak zde naložen vlak koksu určeného na vývoz. Areál Dolu 9. květen

www.lokomotivy.net

pak bývá obsluhován přibližně 1 až 2x denně, v omezené míře zde probíhá nakládka usušeného uhlí, resp. proplástku pro Elektrárnu Dětmarovice. Z Prostřední Suché vychází také nedlouhá vlečka firem Primaplyn a Lichtgitter CZ, kam jsou z Havířova dopravovány cisterny s plynem. Obsluhována bývá podle potřeby, maximálně však 1 x denně. Na posledním, a v minulosti poměrně intenzivně využívaném, úseku z Prostřední Suché do Havířova pak můžeme potkat nahoře vlevo: Na dnes již historickém zá­

běru projíždí se svým vlakem po kulisou areálu Dolu Dukla dvojice strojů 740.818 + 740.701 úsek mezi Prostřední Suchou a Havířovem, 7.10.2006.

nahoře vpravo: Pouze velmi zřídka se

stroj 770.606, který nejčastěji slouží na záloze v Karviné Dolech, podívá i dále, než do nejbližšího okolí stanice. Za po­

12/2014

měrně unikátní tak můžeme označit sní­ mek ze dne 23.2.2014, kdy vjíždí se soupravou vozů LH 40 ložených koksem z Koksovny Svoboda v Ostravě do Prostřední Suché

uprostřed vlevo: 740.797 projíždí se

soupravou prázdných vozů LH40 úsek mezi UZK a Karvinou­Doly, 19.9.2009 uprostřed vpravo: 740.797 se soupravou loženou suchými uhelnými kaly na kališti Pilňok, 24.4.2010

dole vpravo: Do konce listopadu 2014

bylo možno i na odvalu Pilňok zachytit také stroje dopravce SMD. Na snímku pořízeném dne 31.10.2014 přijíždí na ku­ sou úvraťovou kolej s loženou soupravou stroj 740.597 SMD a poté ji bude sunout místo vykládky.

dole vlevo: Jedním z mála strojů flotily

AWT, který nebyl opatřen „korporátním nátěrem“ je stroj 740.868. Na snímku po­ řízeném v žst. Prostřední Suchá se právě vrátil s několika vozy z obsluhy Dolu 9. květen. 21.11.2010

31

MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET

nahoře vlevo: Mezi stanicemi ÚZK

(Ústřední závod Karviná) a Prostřední Suchá stoupá vlak pro Koksovnu Svobo­ da. Za vlakovým strojem 770.514 jsou vozy ložené uhlím, vzadu pak prázdné Ua – vozy na nakládku koksu. Postrková „sedmsetčtyřicítka“ ukončí svoji službu v Prostřední Suché a obslouží okolní vlečky (foto Jan Hanzel , 31.3.2014).

nahoře vpravo: 740.887 posunuje se

soupravou vozů Ua ložených koksem v žst. Prostřední Suchá, 17.4.2011

uprostřed vlevo: V areálu bývalého dolu a

dnes průmyslového areálu Dukla je zřízena velká skládka koksu. Na snímku pořízením dne 20.10.2013 je zachycen stroj 770.508, který sem dovezl soupravu vozů LH 40. Ta byla následně rozdělena a na místo vykládky přistavována po částech. uprostřed vpravo: 740.887 se po trati z Prostřední Suché blíží v čele soupravy několika vozů k Dolu 9. květen. V pozadí je vidět skipová věž zaniklého Dolu Fran­ tišek, pro níž její současný vlastník, obec Horní Suchá, marně hledá smysluplné využití, 12.3.2011.

32

dole vpravo: Zachytit obsluhu vlečky Pri­ maplynu v Horní Suché, napojenou do provozní stanice Prostřední Suchá, chce velkou dávku štěstí. Na snímku po­ řízeném dne 8.7.2010 sune stroj 740.552 kotlové vozy s plynem do areálu Pri­ maplynu dole uprostřed: Podle původních plánů

OKD měla být těžba na Dole Paskov ukončena již v roce 2014, později byl tento záměr posunut do roku 2017. Na­ dále je tak možno střetávat soupravy pendlující mezi úpravnou uhlí v Paskově a samotným dolem ležícím v katastru obce Staříč. Jedna taková byla zachyce­ na v čele se strojem 740.664 při cestě k nakládce na průjezdu obloukem v místní části Paskova – Oprechticích (foto Jan Hanzel , 2.4.2014).

dole vlevo: Ze stanice Vratimov odjíždí na

Důl Paskov stroj 770.520 s „uhlákem“ a „resem“ loženými hutním materiálem pro tamnější spoluuživatele vlečky. V to­ to období byla zátěž pro Důl Paskov mezi ČD Cargo a AWT předávána právě zde, většinou však bylo ve stanici velmi „těsno“, narozdíl od chvíle, kdy byl sní­ mek pořízen (foto Jan Hanzel, 22.5.2014).

již jen zmiňované nepočetné vlaky do či z revíru. Ty přibližně 1 x denně doplňuje vlak s koksem mířícím na skládku Dukla a podle potřeby i přeprava cisteren s plynem do Primaplynu Horní Suchá.

Vratimov - Důl Paskov – Důl Staříč

Trať vycházející ze stanice Vratimov a vedoucí k mostu přes řeku Ostravici u Dolu Paskov takřka souběžně s tratí SŽDC z Ostravy do Frýdku-Místku, pojíždí v porovnání s vlaky pohybujícími se na „kmenové síti“ AWT na Ostravsku mnohem pestřejší skladba souprav. Samotný Důl Paskov je již léta uzavřen, doposud zde ale funguje uhelné prádlo a plně aktivními zůstávají zatím provozy v Chlebovicích a ve Staříči, kam z Paskova trať pokračuje. V areálu, vlastně již bývalého, dolu již řadu let funguje kontejnerový terminál. Paskov je tak výchozím (resp. koncovým) bodem několika relací kontejnerových vlaků, jako je Terst či Hamburk (relace vedené v režii AWT),

[email protected]

PROVOZ

nebo Česká Třebová, Mělník či Koper (relace vedené dopravcem ČDC). Za den tak úsek Vratimov – Důl Paskov projedou přibližně 2-3 páry těchto kontejnerových vlaků, samozřejmě v čele se stroji AWT. Přepřahání souprav vedených náležitostmi ČDC ve Vratimově, které značně komplikovalo provoz ve stanici, bylo naštěstí jen krátkou epizodou a nyní tyto vlaky přepřahají v Ostravě-Kunčicích. Kromě vlaků s kontejnery zde jezdí samozřejmě i vlaky s uhlím. V režii AWT jde o přepravy mířící do Koksovny Svoboda, polských Zdzieszowic nebo Dąbrowe Górnicze, jezdící v počtu 1 až 2 páry denně. Přibližně stejně často zde jezdí i vlaky určené na přepřah ČDC. V areálu Paskov také funguje řada externích firem, nárazově se do Paskova dováží plechy ve vozech řady Shimms či Tams, které pak směřují dále na vlečku bývalé Prefy v Oprechticích, odbočující nedaleko Paskova z traťové koleje do Staříče. Přibližně jednou za den do Paskova přijíždí vlak s nevypraným uhlím z Dolu Lazy. Na úseku mezi Paskovem a Staříčem můžeme spíše potkat „kyvadlovou dopravu“, zajišťující především ve vozech řady Falls v několikahodinných intervalech odvoz vytěženého uhlí ze Staříče zpět do Paskova. Podle potřeby se zde také převážejí kontejnery z nebo do „mezideponie“ ve Staříči.

www.lokomotivy.net

Elektrárna Třebovice

Na této krátké vlečce zaústěné do žst. Ostrava-Svinov a vedoucí k elektrárně, je AWT pouze provozovatelem dráhy a drážní dopravy. Provoz je zde léta stabilní a neměnný. Dvakrát denně sem zajíždí vlak s uhlím z revíru a stejně tak dvakrát denně pak vyráží prázdná souprava do karvinského revíru k naložení. Pouze výjimečně sem pak zavítá vlak s uhlím z Polska. Stejně výjimečně dochází i k přepravě kyseliny a to dokonce v režii ČDC.

Elektrárna Dětmarovice

V porovnání s vlečkou Elektrárny Třebovice je zde provoz přeci jen pestřejší. Kromě přibližně dvou párů vlaků za den s uhlím z revíru nebo nárazově i z Polska totiž na vlečku vycházející jižním směrem z karvinského zhlaví žst. Dětmarovice také zpravidla jednou týdně zamíří vlak s odsiřovacím vápencem ze Štramberka. Zajímavostí této přepravy je, že jsou na ni používány, dnes již v pravdě historické, dvounápravové vozy řady Fcc v upravené verzi se střechou. Z Dětmarovic vychází nedlouhá vlečka AWT také opačným směrem, než vede trať k elektrárně. Zde míří ve výsypných vozech uhlí z revíru, které je firmou Coal Mill a.s. mleto na jemný prach. Takto zpracovaná surovina se pak nakládá do vozů Uacns a míří do Hanisky

12/2014

nahoře vlevo: „Dvojče“ 740.745 + 645

„Oderský“ vjíždí do Vratimova s kontejnerovým vlakem z Dolu Paskova do Mělníka pro ČD Cargo. Nedostatečná délka staničních kolejí znamená, že se za chvíli vydají zpět na Důl Paskov pro zbývající vozy (foto Jan Hanzel, 6.5.2014).

nahoře vpravo: Jen krátkou epizodou

v historii vlečkové sítě AWT (resp. OKD) byla několik stovek metrů dlouhá kusá trať, odbočující z manipulační koleje žst. Paskov a vedoucí k přilehlé haldě náležící Dolu Paskov. Na konci této koleje bylo zřízeno nákladiště, kde se do vozů Ua a LH 40 nakládala hlušina ze zmiňované haldy, která se poté použila při výstavbě dálnice D1 na území města Ostravy. Nejintenzivnější provoz zde panoval v polovině minulého desetiletí, po dokončení stavby dálnice ustal úplně a dnes je již kolej, vedoucí víceméně ve stopě původní trati z Ostravy do Frýdku­ Místku, opět minulostí. Neopakovatelný je tak již záměr z 13. května 2005, zachycující stroj 770.506, kterak pomalu sune prázdné vozy Ua na nákladiště pod haldou v Paskově.

dole vlevo: 740.701 + 740.645

projíždí s vlakem mířícím na Důl Paskov žst. Vratimov, 16.12.2010

dole vpravo: "Čmelák" 770.518 vyčkává

v kolejišti Elektrárny Dalkia v Ostravě­ Třebovicích odjezdu s prázdnou soupravou určenou k další nakládce uhlí (foto Jan Hanzel, 17.2.2010).

33

MAGAZÍN FOTOGALERIE LOKOMOTIVY.NET

nahoře vlevo: 771.701 opouští dne

7.8.2010 s vlakem mířícím do elektrárny v Dětmarovicích stanici Louky nad Olší. V těchto místech dochází k největším poklesům úrovně terénu vlivem pod­ dolování, takže trať zde musí být neustá­ le opravována a zvedána. Malý ostrůvek patrný na snímku vlevo, je dnes již zcela ukryt pod vodní hladinou.

nahoře vpravo: „Čmelák“ 770.534 posu­ nuje s vozy Ua loženými výkopkem na odevzdávkových kolejích vlečky Šverma. Vybledlý, avšak stále zachovalý nátěr napovídá, že byl jako první své řady opatřen tímto lakem již v roce 1998 (foto Jan Hanzel, 14.5.2013). uprostřed: Nižší počet výkonů v neděli 16.

při Košiciach. Do firmy Cemex Sand, k.s., zabývající se výrobou cementových směsí, se pak dováží slínek z Polska. Obsluha obou provozů se provádí příležitostně, podle aktuální situace a potřeb.

Koksovna Jan Šverma

Tato vlečka k bývalé koksovně a dolu Jan Šverma, ústící do obvodu pravého nádraží ostravského hlavního nádraží, se dnes využívá pro ostavování různých souprav, ať už jde o tranzitní vlaky či místní výkony dopravce AWT a smluvních partnerů. Dále se deponují vozy určené pro Koksovnu Svoboda a případně ucelené soupravy určené pro

34

vlečku BorsodChem MCHZ v době, kdy není obsazena a také je zde velká skládka koksu. Probíhá zde sestavování souprav i vyřazování správkových vozů především z různých dálkových relací a v neposlední řadě je zde i depo. Provoz na této vlečně je poměrně silný, ale mnohdy nárazový, přizpůsobující se aktuální provozní situaci a potřebám. Na Švermě se také můžeme setkat s momentálně jedinou výjimkou, týkající se již zmiňovaného nezajíždění vozidel ČDC na koleje v majetku AWT. Při obsluze BC MCHZ totiž na úseku dlouhém cca 300m projíždějí vozidla ČDC areálem Jan Šverma a pojíždějí tak koleje patřící AWT.

června 2013 byl využit k údržbě a tan­ kování většího počtu strojů řad 753.7 na vlečce bývalé Koksovny Jan Šverma. Budova ve střední části snímku však není depo, které se nachází hlouběji v areálu, ale hala určená k rozmrzávání substrátu ve vozech, tj. především uhlí před samotnou vykládkou (foto Jan Hanzel ).

dole vpravo: 740.772 posunuje se

soupravou vozů Eas ložených koksem na vlečce Koksovny Svoboda – Základní závod, nacházejí se u žst. Ostrava hl. n., 22.8.2010.

dole vlevo: Nátěr stroje 740.772 pro­

zrazuje jeho původní působnost – vlečku BC­MCHZ stejně jako u stroje 740.815. „Sedm­sedm­dvojka“ však v sou­ časnosti působí především na Uhelné službě Koksovny Svoboda, občas si však „odskočí“ obsloužit i skládku kok­ su na Švermě (foto Jan Hanzel, 17.7.2013).

[email protected]

PROVOZ

Vlečka Koksovny Svoboda

Vlečka vycházející z bohumínského zhlaví žst. Ostrava hl. n. se dělí na dvě části, které odděluje hlavní trať SŽDC z Ostravy do Bohumína. A to na Základní závod a Uhelnou službu. Na vlečku Základního závodu míří především soupravy určené pro nakládku koksu ze zdejší Koksovny Svoboda, opačným směrem se pak odváží ložené soupravy s koksem. Dále se zde můžeme setkat s přepravou různých chemických komodit, vykládá se zde také uhlí pro teplárnu Dalkia. Na Uhelné službě probíhá především vykládka uhlí pro Koksovnu Svoboda. Každá z vleček má svou vlastní zálohu. Posun na Základním provozu zajišťuje jeden z moder- nizovaných strojů ř. 740.3, na Uhelné službě pak ř. 740. Nejčastěji je zde nasazován stroj 740.772 původem z MCHZ, který má dodnes původní lak, pouze doplněný logy AWT. Na obou vlečkách panuje čilý a dalo by se říci, že víceméně nepřetržitý provoz, který se přizpůsobuje aktuálním potřebám. Tolik k popisu intenzity provozu na jednotlivých tratích sítě AWT na Ostravsku a závěrem si ještě přiblížíme vozidla, s jakými se zde můžeme v čele vlaků potkat. V případě hnacích vozidel jde, až na výjimky, o vozidla spadající pod křídla AWT, u tažených vozidel je situace samozřejmě daleko pestřejší. V traťové službě jsou stále nepostradatelní legendární čmeláci ř. 770.5 či 771 .5. Potkat je můžeme především v čele četných přetahů mezi Karvinou-Doly a Loukami nad Olší (a podle potřeby i dále), stejně tak ale z Karviné-Dolů vyrážejí i s vlaky opačným směrem, např. do Elektrárny Třebovice, či třeba polských Chałupek. Další čmelák pak slouží na staniční záloze v Karviné-Dolech a podle potřeby je často využíván i k postrku těžkých vlaků výchozích z této stanice. Za zmínku stojí skutečnost, že na tento výkon je často nasazován stroj 770.606, poslední stroj své řady z flotily AWT, který není opatřen firemním nátěrem AWT, ale stále je v barvách původního vlastníka Kappa a.s. ze slovenského Štúrova. Kromě čmeláků jsou nasazovány do čela

www.lokomotivy.net

vlaků stroje ř. 740, ať už ve dvojici, nebo sólo. Ve dvojici jsou nasazovány na obdobné výkony jako čmeláci, tedy především do čela „dálkových vlaků“ mířících různými směry po celém Ostravsku. Sólo ř. 740 pak můžeme potkat převedším s vlaky mířícími na odvaly, na různých doplňkových výkonech, v čele přeprav mezi jednotlivými vlečkami a také s pracovními vlaky. V menší míře taky slouží na místních zálohách přímo u jednotlivých dolů a provozů, na těchto výkonech pak bývá nasazována i jejich modernizovaná verze ř. 740.3. Na tzv. Zárubeckém posunu je pak možno spatřit „ponorku“ 730.61 2, která v rámci své působnosti zajíždí i na vlečky napojené do obvodu žst. Ostrava hlavní nádraží. S trochou štěstí zde můžeme potkat i brejlovce ř. 753.7, pravidelně však v současné době na zdejší vlečky s vlaky nezajíždějí. Jak již bylo řečeno v úvodu, od května 201 4 na síť AWT již nezajíždějí stroje ČDC, přesto zde aktuálně můžeme, byť v nevelkém počtu, potkat vozidla jiných dopravců, kteří vypomáhají zvládnout provoz. V čele souprav mezi vlečkami v okolí Ostravy (např. do Koksovny Svoboda, Jan Šverma či do Zárubku), ale i v okolí Karviné v čele souprav mířících na zdejší odvaly, jsme do konce listopadu 201 4 mohli kromě strojů ř. 740 AWT potkat i stroje ř. 740 dopravce Slezskomoravská dráha (SMD). Od prosince se na výkony vrátily stroje AWT, vozidla SMD však, alespoň prozatím, z výkonů AWT i tak nevymizela zcela. Od začátku listopadu slouží jedna dvojice strojů ř. 740 SMD na dispečerských výkonech a potkat ji můžeme kdekoli, podle aktuální potřeby AWT. Tedy nejen na vlečkách, ale i na výkonech v širokém okolí. Na „karvinských odvalech“ pak slouží i stroj ř. 742.5 Ostravské dopravní společnosti (ODOS). Jak dlouho bude služeb těchto dopravců AWT využívat je však otázkou. Z tažených vozidel jsou na zdejší síti nejčetnější vozy na přepravu uhlí, jako jsou různé mutace „wapek“ a také vysokostěnných vozů Eas a jim podobných řad. Již několik let je bohužel minulostí nasazování „veteránů“ řady Fall, které bylo možno potkat na různých „místních“ výko-

12/2014

nech. Pro převoz hlušiny na odvaly jsou pak využívány především výklopné vozy Ua a také „lehátka“ LH40. Tytéž vozy se také používají pro odvoz koksu na skládky. Mezi Štramberkem a Dětmarovicemi se můžeme setkat s již dříve zmíněnými soupravami vozů řady Fcc, přičemž jde o poslední výkon těchto vozů u nás. Dále zde jezdí kontejnerové vozy do/z Paskova a samozřejmě v menší míře i pestrá škála vozů dalších řad (např. Uacs, Faccs, Res, Es atd.) ať už přímo mířící na vlečky AWT nebo na vlečky externích firem napojených na síť AWT. Samostatnou kapitolou jsou jízdy různých zvláštních „výletních“ vlaků s cestujícími po vlečkách AWT. Již řadu let vyjíždějí při příležitosti oslav Dne železnice zvláštní vlaky pro veřejnost, sestavené z několika osobních vozů ČD a vedené stroji AWT, přičemž nejčastěji projedou úsek Ostrava (Bohumín) – Rychvald – Doubrava a zpět. Méně časté jsou už jízdy přes Josefovu jámu, jiné úseky už osobní soupravy projíždějí skutečně výjimečně, pokud ano, pak jde o různé „projížděčské“ akce pro uzavřenou skupinu cestujících (v roce 201 4 šlo např. o jízdu M262.111 7 dopravce KŽC). Žádná z těchto akcí ale svým rozsahem dodnes nepřekonala akci z roku 2004, kdy během dvou dnů souprava motorových vozů VT57 projela, především na síti OKD-D, naprostou většinu sjízdných vleček v Ostravském regionu. dole vpravo: Kromě vlaků pro veřejnost

můžeme vzácně na síti AWT potkat i další netypická vozidla. Jedním z nich byl bezesporu motorový vůz 831.117 dopravce KŽC, který dne 22.3.2014 s uzavřenou skupinou především německy hovořících osob, projel poměrně značnou část vlečkové sítě AWT na Ostravsku. Na snímku pořízením nedaleko dolu ČSA projíždí úsek mezi stanici Karviná­Doly a ÚZK.

dole vlevo: Při příležitosti oslav Dne

železnice byly dne 22.09.2012 vypraveny zvláštní vlaky pro veřejnost, které projely část sítě AWT, především pak úsek původní KBD. Do čela soupravy vozů Bdt ČD se postavil „čmelák“ 770.518 AWT, opatřený novým firemním nátěrem dopravce. Na snímku vjíždí v čele druhého, ze tří páru vypravených vlaků, do stanice Orlová.

35