85
zjištìný pomìrnì nízký až zanedbatelný rùst prouhelnìní s hloubkou. Naopak nelze vylouèit, že hloubky maximální subsidencebyly ještì vyšší než 5 km. Z výzkumu svìtelné odraznosti vitrinitu v paleozoických horninách Konícka vyplývají následující
Na základì analogie s øadousedimentárních pánví v jiných èástech svìta (Barker a Pawlewicz 1986) byla odhadnuta teplota pøemìny devonských a karbonských hornin Konicka na 240 -330 °C. Pomocí jednorozmìmého programu pro pánevní analýzu (PDI), založeného na poèítaèové simulaci subzávìry: Rùst odraznosti s hloubkou uložeIÚv profilech vrtù sidence, pohøbení, eroze a rozložení teploty ve svrchní je vel1DÍIÚzký (napø.KDH-l), ve vìtšinì vrtù nebyl vùbec kùøe, byl navržen model tepelné historie. Paleozoické hominy Konicka byly pohøbeny do 4,4 -4,6 km a pozorován. Nízký gradient pøemìny s hloubkou lze vysvìtlit: vystaveny teplotárn kolem 240 -250 °C. Pro dosažení a) pøemìnou v paleoteplotIÚch podmínkách s IÚzkým zjištìného stadia pøemìny postaèoval geotermický gradient 46 °C/krn. Po maximálním pohøbení v namuru bylo geotermick)'1ll gradientem; b) postmetamorfním naklonìIÚm vrstev (tj. vrt neIÚ postupnì oderodováno pøibližnì 4,3 km nadložních orientován ve smìru, ve kterém se zvyšovaly pÙVOdIÚ hornin. metamorfIÚ podmínky). LiterntlU11: Barker Ch.E., Pawlewicz M.J .(1986 ): The correlation of vitrinite reflectance with maximtnn temperature in hmnic o~aIÙCmatter. -In: G. BilllteOOrthaL. Stegena(eds.): Paleogeothennics.LectureNotes inEarthSciences, 5, 79-93, Springer Verlag,Berlin Heidelberg, H1utigE., Èennák v: , Haenel R. , Zui v: ( 1991): GeothermalAtlas ofEurope. -Hermann Haack VerlagsgesellschaftmbH. , GeographischKartographische Ansta1t, 156 s., Gotha. International Committee for Coal Petrography ICCP (1 %3): International handbook of coal petrography. -CNRS Paris, 2. vydáIú, 164 s., 1. dodatek 1971, 400 s., 2. dodatek 1975, 68 s. Paris. Teichm•1l1erM. et al. ( 1979): InkoWWIg und illit-Krista11initiit. VeIgleichendeillld Paliiozoikwn im Mesozoikwnillld Paliiozoiktnn von Westfalen. -Fortschr. Geol. Rheinld. U. Westfal., 27 , 201 -276. Krefeld.
, ZOOP
ALEONTOLOGIE ,
BOSKOVICKE
,
LIMNICKEHO
BRAZDY:
v
SOUCASNY
,
PERMOKARBONl ,
STAV
VYZKUMU
Zoopalaeontology of the limnic Penno-Carboniferous of the Boskovice Furrow present state of the research Jaroslav Zajíc Èeský geologický ústav, Klárov 3, 118 21 Praha 1; E-mail:
[email protected] Key words: Moravia, Permian-Carboniferous, Historie výzkumu (od poèátku do konce osmdesátých Iet) V první etapì výzkumu v minulém století popisovali badatelé (zejména Fritsch 1879-1901, Makowsky 1876, Makowsky, Rzehak 1886 a Rzehak 1881), pøedevšímpøíležitostnì nalézané zbytky akantodù, paprskoploutvých ryb a obojživelníkù, ménì èasto pak nìkteré bezobratlé. U nìkterých novì popisovaných druhù však chybìla diagnóza nebojasnì definované znaky, které by je odlišily od již døívepopsaných taxonù a tak je dnes považujeme za nomina nuda. Soustavnìji zaèala být fosilní fauna Boskovické brázdy studovánav meziváleèném období. Pozornost byla vìnována opìt pøedevšímobratlovcùm, ale zmiòovány jsou stále èastìji i bezobratlí. Nejvšestrannìji se studiu Boskovické brázdy vìnoval Augusta. Pomineme-Ii jeho èistì fytopaleontologicky zamìøené publikace, mùžeme
fauna,
history and new trends
dodnes èerpat mnohé dùležité informace o fosilní faunì z jeho stratigraficky nebo soubornì èi až populárnì zamìøenýchprací (Augusta 1925, 1926, 1931). illavním tématem však i v tomto období zùstávají jedineèné nálezy obojživelníkù(Augusta 1935, 1936a, 1936b, 1936c; Steen 1938; SteWík 1924). Pováleèné období zaèíná velkou geologickou a stratigraficko-paleontologickou aktivitou, která pøinesla mnoho nových zoopaleontologických a stratigrafických údajù(Augusta 1946, 1947, 1955; Augusta, Pokomý 1951; Havlena 1959; Havlena, Špinar 1952, 1955, 1956a, 1956b, 1961; Špinar 1951, 1959). Popisem a vzájemnoukorelací fosiliferních obzorù se zabývá zejména Havlena (1960, 1964) a Jaroš (1961, 1963). Prvnímu soustavnému studiu mlžùBoskovické brázdy sevìnovalMrázek (1946, 1948). Konchostraky z lokality Obora popisují Holub, Kozur (1981a) a Martens (1982). Tato lokalitaje však proslulá zejména objevem hmyzí fauny svìtového významu. Dosud
Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1996, Bmo 1997
86
bylo popsáno 114 druhù, pøièelllŽ vìtšina druhù i rodù je pennokarbonských ichtyolitù bylo umožnìno díky grantu nových. Toto èíslo však stále není koneèné. O dùkladné 205/94/0629 Grantové agentury Èeské republiky modemí zpracování fosilní entomofauny se zasloužila (SladkovodIiÍ mikrovertebrátllÍ spoleèenstva svrchního pøedevším Kukalová, ale i další autoøi (Carpenter, stefanu a spodního autunu Èech). Název grantu, jakož i Kukalová 1964; Kukalová 1955, 1958, 1959a, 1959b, závìreèné zprávy (Zajíc 1996) bohužel nemohl neodrazit 1963a, 1963b, 1964a, 1964b, 1965, 1968, 1969; skuteènost, že bìhem studia byly zahrnuty i moravské Kukalová, Peck 1972, 1974; vzorky z Boskovické brázdy. Tato nesrovnalost však bude Kukalová, Peck, Willmann (1990); Schneider odstranìna v pøipravované publikaci. Výše zmínìné 1980, 1982, 1983, 1984). Problematikou akantodù se zahrnutí moravských vzorkù bylo iniciováno nálezem struènì zabýval Zajíc (1988). Artikulované exempláøe vhodných vzorkù pøi dokumentaci výkopu pro plynovod xenacanthidních žralokù sepopisoval Zídek ( 1966, 1968), (viz Zajíc, Martínek, Šimùnek, Drábková 1996). izolované zuby téže skupiny pak Schneider ( 1985, 1988). Výhodnost studia ichtyolitù pro biostratigrafické úèely Obojživelníky se rùznou mìrou a z rùzných hledisek (zejména v kombinaci se studiem artikulovanýchjedincù) zabývají práce více autorù (Werenburg 1986, 1988, 1989; je dokládána ve výše zmínìné závìreèné zprávì (Zajíc Augusta 1948, 1949; Roèek 1988; Švec 1984, 1986), 1996). nejdùkladnìji sejim však vìnoval Špinar (1952). Nìkteré stopy tetrapodù popisují Holub & Ko:?ur (1981b). Cíle budoucího výzkumu Soubomý seznamfauny podávají Zajíc, Štemberg ( 1986). Biostratigrafické korelaci fosiliferních obzorù Boskovické Boskovická brázda se vyznaèuje velkou nevybrázdy s vybranými støedoevropskými~vemi sevìnovali rovnaností úrovnì zoopaleontologického výzkumu. mj. Boy, Fichter (1988), Holub, Kozur (1981c) a Schnei- Zatímco nìkteré živoèišné skupiny jsou modernì a dùkladnì zpracovávány (napø.hmyz a discosauriscidi), nebo der, Walter, Werenburg (1988). jsou v poèáteèním stadiu výzkumu (paprskoploutvé ryby, ichtyolity), zùstávají nìkteré živoèišné skupiny spíše na Souèasuá fáze výzkumu okraji zájmu. V následujícím krátkém pøehledu bude (devadesátá léta a souèasnost) podán pøehledjednotlivých živoèišných skupin z hlediska Tuto fázi výzkumu silnì poznamenala nová jejich stupnì prozkoumanosti. Mlži jsou známi z lokalit Moravský Krumlov, metodika zpracování fosilních zbytkù obratlovcù pomocí slabé, zhruba 10% kyseliny octové. Tato metodika je Ivanèice, Zbýšov a Zbonìk. Vyžadují moderní revizi, která použitelná za pøedpokladuvhodného typu fosilízace (nelze by zahrnovala i ostatní limnické pánve Èeského masívu. Konchostraky byly nalezeny nejen na lokalitì použít u zuhelnatìlých fosilií) a vhodného, èili dobøe Obora, odkudjsou modernì popsány, ale i z Padochova a rozpustného sedimentu. V pøípadì artikulovanýchjedincù lze vhodnì volenou a opatrnou chemickou preparací získat Zboòku. Tyto a další velmi pravdìpodobné nálezy èekají unikátní trojrozmìmì zachovalý materiál k detaílnímu na své zpracování. Tato stratigraficky dùležitá skupina vyžaduje nejen moderní revizi, ale i cílený specializovaný anatomickému studiu. Touto metodikou je postupnì zpracovávánmateriál výzkum v rámci celého Èeského masívu. Hmyz je spolu s obojživelníky nejlépe známou discosauriscidních obojživelníkù (Kathe 1995; Klembara 1993, 1994a, 1994b, 1995; Klembar, Janiga 1993; živoèišnou skupinou permokarbonu Boskovické brázdy. Je popisován z lokalit Baèov, Moravský Krumlov, Obora, Klembara, Meszároš 1992). Na základì takto preparovaného materiálu se zdá být prokázané, že døíve Oslavany, Øíèany, Sudièe, Svitávka, Zbonìk, Zbýšov. popisované ètyøi druhy rodù Discosauriscus a Pøestožejiž bylo popsánopøes130 taxonù, nebyla druhová pestrost dosud vyèerpána a zástupci dalších zhruba deseti Letoverpeton ve skuteèností spadají do variaèního rozpìtí jediného druhu Discosauriscus austriacus .Zároveò byla skupin ještì èekají na zpracování. Nálezy artikulovaných xenacanthidních žralokù získána èetná dùležitá anatomická data, která vrhají nové svìtlo na pøíbuzenskévztahy a evoluci celé skupiny. Toto nejsou pøíliš hojné a byly již viceménì popsány. Na své, zejména stratigrafické, zpracování èekají izolované velice peèlivé a detaílní studium i nadále pokraèuje. Druhou skupinou obratlovcù, která je studována kosterní elementy, tj. zuby (dùležitá složka spoleèenstev za pomoci výše zmínìné metodiky, jsou paprskoploutvé ichtyoli1ù) a mnohem vzácnìjší týlní trny. Pøipravovanárevize permských akantodù Èeského paleoniskoidní ryby. Tato živoèišná skupina nebyla dosud v Boskovické brázdì vùbec modemì revidována. Metodika masívu bude zahrnovat všechny dostupné nálezy z preparace je v tomto pøípadì ponìkud modi.fikovaná (a Boskovické brázdy. Paprskoploutvé ryby jsou v souèasnédobì sbírány, nároènìjší) vzhledem k odlišnému charakteru osteologického materiálu (kosti jsou tenké, køehké a chemickypreparovány a studovány Štambergem (vtisku). vzájemnì se pøektývají). První, velmi zajímavé výsledky Studium této skupiny je velmi obtížné a bude vyžadovat studia podává Štamberg (v tísku). ještì velký objem práce. Studium obojživelníkù èeledi Discosauriscidae je, Víceménì biostratígraficky je zamìøeno studium tzv. ichtyolitù (tj. izolovaných, s jinými èástmi skeletu díky chemické preparaci a preciznosti autora, po všech neartikulovaných kosterních elementù vodních, nebo ve stránkách na velmi vysoké úrovni. Nevyrovnanost vodì alespoò èásteènì èi pøechodnì žijících obratlovcù). výzkumu se zde projevuje dosud nepopsanými nálezy Iniciální studium našich sladkovodních patøícími jiným skupinám obojživelníkù.
Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1996, Brno 1997
87 Stopy tetrapodù Boskovické brázdy (z Iokalit Obora, Oslavany a Rosice ) by Iy studovány spíše namátkovì a nesystematicky. Stopy bezobratlých pak nebyly popisovány vùbec i když se zde nespomì vy~jí. Nejvìtší mezery v poznání vývoje Boskovické brázdy však vidím v nedostateèném definování
faunistických spoleèenstev jednotlivých fosiliferních obzorù a v následné paralelizaci tìchto litostratigrafických jednotek. pøi nedostateèné vrtné prozkoumanosti pak mùže modernimi revizemi podložený biostratigrafický výzkum výraznì pøispìt k paralelizaci s ostatními oblastmi limnického
permokarbonu
Èeského masívu.
Literatura: Augusta J. (1925): Fauna vpennuboskovické brázdy. -Vìst. Klubupfuodovìd., (1922-1925), 1;16. Prostìjov. Augusta J. (1926): Pøíspìvekk pozná1úpovahys1øedníèásti boskovické br~dy. -Sbor. St geol. Ust Ès. Republ., 6, 143-220. Praha. Augusta J. (1931 ): O fosihúchrybách z pennu boskovické brázdy. -od Horácka k podyjí, 8, 1-7. Znojmo. Augusta J. (1935): uber angeblicheSchuppendesPanzersder StegocephalenartDiscosauriscusmoravicus .Stehlík ausdemmi:ihrischen Penn. -Zbl. Mineral.,Abt B,(1935), 10,403411. Stuttgart. Augusta J. (1936a): Die Stegocephalen aus dem Unteren Penn der Boskovicer Furche in Mahren. -Práce Geol.-paleont Úst Karl. Univ., 1-64. Praha. Augusta J.(1936b ): Kritische Bemerkungen ZUmAuftreten der Gattung Discosaurus Cred. im mahrischen Penn. -Zbl. Mineral., Abt B,(1936), 1,26-31. Stuttgart. Augusta J. (1936c ): Ein Stegocephalen-Bauchpanzeraus dem mi:ihrischenPenn und Bemerkungen zu dem Bauchpanzern der Gattung MelanerpetonFr. -Zbl. Mineral.,Abt B,(1936), 10,453464. Stuttgart. Augusta J. (1946): Poznámky k paleontologickému nalezišti pod "Knovízem" v údolí Neslovického potoka mezi Neslovicemi a PadochovemnaMoravì. -Pøíroda, 38, 51-52. Brno. Augusta J. (1947). Spodnopermskázvíøenaakvìtenaznovéhonalezištìzapiloudolu"Antonín"uZbýšovanaMoravì. -Vìst St geol. Úst.,22, 187-224. Praha. Augusta J. (1948): Dnešní stav našich znalostí o stegocephalechzmoravského spodníhopennu. -Piirodovìd. Sbor. Ostrav. Kraje, 9, 82101. Opava. Augusta J. (1949): Krytolebcimoravského spodrúhopennu. -Pfuoïa,42, 145-150. Praha. Augusta J. ( 1955): Zpráva o paleontologicko-stratigrafickém výzkumu spodního pennu v okolí Boskovic a Letovic na Moravì. -Zpr. geol. Výzk. v Roce 1954, 5-6. Praha. , , Augusta J., Pokorný v: ( 1951): Zpráva o paleontologických výzkumech v pennu Boskovické brázdy. -Vìst U s1ø.U st geol., 26, 6-9 . Praha. Boy J., Fichter J. (1988): Zur Stratigraphie deshoherenRotliegendim Saar-Nahe-Becken(Unter-Penn; SW-Deutschland)und seiner Korrelation mit anderen Gebieten. -Neu. Jb. Geol. Piilaont, Abh., 176, 3, 331-394. Stuttgart. Carpenter F. M. , Kukalová J.( 1964): The structures ofthe Protelytroptera, with description of a new genus from Permian Strata of Moravia. -Psyche, 71,4, 183-197. Cambridge. Fritsch A. (1879-1901):FaunaderGaskoh1eundderKa1ksteinederPermformationBohmens. -F. Øivnáè, 1492. Prag. Havlena v: ( 1959): Stratigraficko-paleontologické výzkun1yv pennokarbonu Boskovické brázdy. -Zpr. geol. Výzk. v Roce 1957, 64-65. Praha. Havlena v: ( 1960): Nové poznatky z geologie Boskovické brázdy. -Geol. Prùzk., 2, 3, 67- 71. Praha. Havlena v: (1964): Geologieuhelnýchložisek. 2. -Nakl. Ès. Akad. Vìd,1437. Praha. , , Havlena V:, Špinar Z. (1952): Biostratigrafický výzkun1pennu s1øedníèástiBoskovické brázdy. -Vìst Us1ø.Ust geol., 27, 123-125. Praha. Havlena v: & Špinar Z. (1955 ): Stratigraficko-paleontologické výzkwny v okoli Trávnika a Kochova u Letovic. -Zpr. geol. Výzk. v Roce 1954, 4243. Praha. Havlena v: & Špinar Z. (1956a): Stratigraficko-paleontologické výzkwny v okoli Zbýšovaa Letovic na Moravì. -Zpr. geol. Výzk. v Roce 1955, 61-63. Praha. Havlena v: & Špinar Z. (1956b): Stratigrafie pennských uloženin v území mezi Baèovem a Svitávkou naMoravì. -Sbor. Ús1ø.Úst. geol., Odd. paleont,22 (1955), 747. Praha. Havlena V. & Špinar Z. ( 1% 1): Zpráva o paleontologicko-stratigrafickém výzkumu okolí Jabloòan u Skalice n. Svitavou. -Zpr. geol. Výzk. vRoce 1959, 70. Praha. Holub V:, Kozur H. (1981a): Revision einiger Conchostracen-Faunen des Rotliegenden und biostratigraphische Auswertung der Conchostracendes Rotliegenden. -Geol. Palaont Mitt. (Jnnsbruck), 11, 2, 39-94.hmsbruck. Holub V:, Kozur H. ( 1981b ): Revision einiger Tetrapodenfáhrten desRotliegenden und biostratigraphische Auswertung der Tetrapodenfáhrtendes oberstenKarbon undPenn. -Geol. Paliiont Mitt. (Jnnsbruck), 11, 4, 149-193. Jnnsbruck. Holub V:, Kozur H. (1981c): DieKorrelationdes RotliegendenEuropas. -Geol. Paliiont Mitt. (hmsbruck), 11, 5, 195-242. Jnnsbruck. Jaroš J. (1%1): Geologický vývojjižní èástiBoskovické brázdy. -PráceBrI;lìn. Z;ákl. Ès. Akad. Vìd, 33, 12, 545-569. Brno. Jaroš J. (1963): Litostratigrafie pennokarbonuBoskovické brázdy. -Vìst Us1ø.Ust. geol., 38, 115-118. Praha. Kathe W. (1995): Morphology and function ofthe sutures in the dennal skull roof ofDiscosauriscus austriacus Makowsky, 1876 (Seymouriamorpha; Lower Permian ofMoraVia ) and Onchiodon labyrinthicus Geinitz, 1861 (Temnospondyli; Lower Permian ofGennany). -Geobios,M. S., 19, 255- 261. Lyon. Klembara J. (1992): The flrst record ofpit-lines and foraminal pits in tetrapoïs and the problem ofthe skull roofbones homology between tetrapods and fishes. -Geologica carpath., 42, 4, 249-252. Bratislava. Klembara J. (1993): The subdivision and fusion ofthe exoskeletal skull bones ofDiscosauriscus austriacus (Makowsky 1876) and their possible homologues in rhipidistians. -Paliiont Z., 67, 1/2, 145-168. Stuttgart. Klembara J. ( 1994a): The sutural pattern of skull-roofbones in Lower Permian Discosauriscus austriacus from Moravia. -Lethaia, 27,85-95. Oslo.
Geol. výzk. MOf. Slez. v f. 1996, Bmo 1997
88 Klembara J. (1994b): Electroreceptors in the Lower Pennian tetrapodDiscosauriscus austriacus. -Palaeontology., 37, 3, 609-626. London. Klembara J. (1995): The externalgills andornamentation ofskullroofbonesofthe Lower Pennian tetrapod Discosauriscus (Kuhn 1933)withremarkstoitsontogeny. -Paliiont. Z.,69, 1/2,265-281. Stuttgsrt. Klembara J., Janiga M. (1993): Variation in Discosauriscus austriacus (Makowsky, 1876) ftom the Lower Permian ofthe Boskovice Furrow(CzechRepublic). -Zool. J. Linn. Soc., 108,247-270. London. Klembara J., Meszároš Š. (1992): Newfinds ofDiscosauriscusaustriacus (Makowsky 1876) ftom theLower PermianofBoskovice Furrow(Czecho-Slovakia). -Geol. carpath.,43, 5, 305-312. Bratislava. Kukalová J. (1955): Permoedischia n. g. (protorthoptera) a Moraviptera Úst. geol., Odd. paleont.,21 (1954), 541-575. Praha.
n. g. (palaeodictyoptera)
z moravského permu. -Sbor. Ústø.
Kukalová J. (1958): Remarksto theFamilyBlattinopsidaeBolton, 1925(h1secta-Protorthoptera).-Vìst. Ús1ø.Úst. geol., 33, 129-131. Praha. Kukalová J. ( 1959a): on the Family Blattinopsidae Bolton, 1925 (h1secta,Protorthoptera). -Rozpr. Ès. Akad. Vìd, Ø. mat. pøír. Vìd, 69, 1, 1-27. Praha. Kukalová J. (1959b):NewPalaeodictyoptera(Insecta)ofczechoslovakianCarboniferousandPennian. -Sbor. Ústø. Úst. geol., Odd. paleont., 25 (1958), 239-251. Praha. Kukalová J. (1963a): Permian h1sectsofMoravia. Part I -Miomoptera. -Sbor. ~eol. yìd, Paleont., 1, 7-52. Praha. Kukalová J. (1963b): Tothe TaxonomyofPalaeodictyoptera (h1secta).-Vìst. Us1ø.Ust. geol., 38, 197-200. Praha. Kukalová J. (1964a): Permianh1sects ofMoravia. Part II-Liomopteridea. -Sbor. geol. Vìd, Paleont., 3, 39-18. Praha. Kukalová J. -Psyche, 71, 4, 153-168. Cambridge. Kukalová J.( 1965): Permian Protelytroptera, Coleopteraand Protorthoptera (h1secta) ofMoravia. -Sbor. geol. Vìd, Paleont., 6, 61-98. Praha. Kukalová J. (1968): Pennianmayfly nymphs. -Psyche, 75, 4, 310-327 .Cambridge. Kukalová J. (1969): on the systematic position ofthe supposedPennian beetles Tschecardocoleidae, with a description of a new collection ftomMoravia. -Sbor. geol. Vìd, Paleont., 11, 139-162. Praha. Kukalová -Peck J.( 1972): Unusual Structuresin the Paleozoich1sectOrders Megasecopteraand Palaeodictyoptera,with a Description of a New Family. -Psyche, 79 , 3, 243-268. Cambridge. Kukalová -Peck J. (1974 ): Wing-folding in the Paleozoic h1sectOrder Diaphanopterodea (Paleoptera ), with a Description ofNew RepresentativesoftheFamilyElmoidae. -Psyche, 81, 2, 315-333. Cambridge. Kukalová -Peck J., Willmann R. (1990): Lower Permian "mecopteroid-like" insects ftom centra1Europe (h1secta,Endopterygota).Canad. J. Earth Sci., 27 , 459-468. Ottawa. Makowsky A. (1876): Ober einen neuenLabyrintodonten "Archegosaurus austriacus nov. spec.". -Sitz.-Ber. K. Akad. Wiss., math.natur\\iss. Kl., 73, 155-166. Wien. Makowsky A. , Rzehak A. ( 1884): Die geologischen Verhiiltnisse der Umgebung von Br1inn, als Erliiuterung zu der geologischen Karte. -Verh. Naturforsch. Ver. (Briinn), 22, 1, 127-282. Briillll. Martens T. ( 1982): Zur Taxonomie und Biostratigraphie neuen Conchostraken-Funde (Phyllopoda ) aus dem Permokarbon und der Trias vonMitteleuropa. -Freiberg. Forsch.-H., R. C, 375, 49-82. Leipzig. , v Mrázek A. (1946): Pøispìvekkpoznánímlžùzmoravskéhospodníhopermu. -Vìst. St. geol. Ust. Republ. Cs.,21,217-220. Praha. MrázekA. (1948): Mlžimoravskéhospodníhopermu. -Vìst. Král. Èes. Spoleè.Nauk, Tø. mat.-pøírodovìd.,(1947), 11, 1-24. Praha. Roèek Z. ( 1988): List of fossil amphibians ofCzechoslovakia. -Acta Zool. Cracov., 31, 19, 513-540 .Kraków. Rzehak A. (1881): DieFaunadesmiihrischenRotliegenden. -Verh. kaiserl. konigl. geol. Reichsanst. (Vienna), 5, 78-79. Wien. Sclmeider J.( 1980): Zur Entomofauna des Jungpaliiozoikum der Boskovicer Furche (ÈSSR ), Teil I: M y 1a c r i d a e ( I n s e c t a , Blattodea). -Freiberg. Forsch.-H., R. C, 357, 43-55. Leipzig. Schneider J.(1982 ): Entwurf einer biostratigraphischenzonnengliedenmgmittels der Spiloblattinidae (Blattodea, Insecta) f•lr das k.ontinenta1eeuramerischePermokarbon. -Freiberg. Forsch.-H., R. C, 375, 27-47. Leipzig. Sclmeider J. (1983): Die Blattodea (Insecta) des Paliiozoikums. Teil I: Systematik, Okologie und Biostratigraphie. -Freiberg. Forsch.H., R. C, 382, 106-145. Leipzig. Schneider J. (1984): Zur Entomofaunades Jungpaliiozoikumder BoskovicerFlU-che (ÈSSR), Teil II: Phyloblattidae (Insecta, Blattodea). -Freiberg. Forsch.-H., R. C, 395, 19,.37.Leipzig. Schneider J. (1985): Elasmobranchier-Zahntypen (pisces, Chondrichthyes) und ihre stratigraphische Verbreitung im Karbon und PermderSaale-Senke(DDR). -Freiberg. Forsch.-H.,R. C,400, 90-100. Leipzig. Schneider J.( 1988):Grundlagender Motphogenie, Taxonomieund Biostratigraphie isolierter Xenacanthodier-Ziihne (Elasmobranchii). -Freiberg. Forsch.-H., R. C, 419, 71-80. Leipzig. Schneider J., Walter H, Werenburg R. (1988): New Biostratigraphical Methods ofthe Upper Carboniferous and Lower Permian in CentralEurope. -Z. geol. Wiss. (Berlin), 16, 9, 917-927. Berlin. Steen M. C. ( 1938): on the fossil Amphibia ftom the Gas Coal ofNýøany and other deposits in Czechoslovakia. -Proc. Zool. Soc. (London), B, 108, 205-283. London. StehlíkA. (1924 ): Nové nálezy Stegocephalù z moravského permu a pøíspìvek k poznání Stegocephalù nýøanských. -PráceMorav. pøírodovìd. Spoleè.,I, 4, 199-283. Brno. ., ŠpinarZ. (1951). Stratigraficko-paleontologické výzkumyvokolíBaèovaa Trávníka. -Vìst. Us~. Ust.,geol.,26,134-136. Praha. ŠpinarZ. v (1952): Revizenìkterýchmoravskýchdiskosauriscidù(Labyrinthodontia). -Rozpr. Ustø. Ust. geol., 15, 1-129. Praha. Špinar Z. (1959): Zpráva o paleontologických výzkumech v Boskovické brázdì. -Zpr. geol. Výzk. v Roce 1957, 239-240. Praha. Štamberg S. ( v tisku ): New discoveries of palaeoniscoid fishes and other fauna and flora ftom the northern region of Boskovice Furrow. -J .Czech geol. Soc. Praha. Švec P. (1984): The vertebrae ofthe LowerPermiangenusDiscosauriscusK1ilm, 1933 (Amphibia, Discosauriscidae); noteson their morphology andevolution. -Vìst. Ústø. Úst. geol., 59, 5, 291-297. Praha. , , ŠvecP. (1986): The braincaseofthe family Discosauriscidae (Amphibia: Labyrinthodontia). -Vìst. Ustø. Ust. geol., 61, 5, 273-279. Praha. Werenburg R. (1986):BranchiosaurierausdemRotliegenden(Untetperm)derÈSSR. -Z. geol. Wiss. (Berlin), 14, 6,673-686. Berlin. Werenburg R. (1988): Paliiobiogeographieder labyrinthodonten Amphibien im Oberkarbon und Rotliegenden Mitteleuropa -Z. geol; Wiss. (Berlin), 16, 9, 929-932. Berlin.
Geol. výzk. MOf. Slez. v f. 1996, Brno 1997
89 Werenb~ R. ( 1989): Labyrinthodontier (Amphibia ) aus dem Oberkarbon lUld Untelpe11llMitteleuropas -Systematik, Phylogenie lUld Bios1ratigraphie. -Freiberg. Forsch.-H., R. C, 436. Leipzig. Zajíc J. (1988): Stratigraphicposition offmdsofthe acanthodians(Acanthodii)inCzechoslovakia. -Acta Univ. Carol., Geol., (1986), 2, 145-153. Praha. Zajíc J. (1996): Sladkovodní InikI;overtebrátní spoleèenstva svrchního stefanu a spodního autunu Èech. -Závìreèná zpráva za grant GAÈR,MS, Èeský geol. Ust., 1-61. Praha. Zaj íc J., Martínek K. , ŠimÙ11ek Z. , Drábková J.( 1996): PermokarbonBoskovické brázdy ve výkopu pro rozšíøenítranzitního plynovodu. -Zpr. geol. Výzk. vRoce 1995, 179-182. Praha. Zajíc J. & Stamberg S. (1986): SummaryofthePermocarboniferous fteshwaterfaunaofthelimnicbasins ofBoherniaandMornvia. ActaMus. reginaehradec., Ser.A, 20(1985), 61-82. HradecKrálové. Zídek J.( 1966): Nové nálezy žralokovitých ryb skupiny Xenacanthodii ve spodním permu boskovické brázdy na Moravì. -Èas. Nár. Mus., 135, 74-80. Praha. Zídek J.( 1968): Výsledky studia strunohr1Jetýchze spodníhopermu boskovické brázdy. -Zpr. geol. Výzk. v Roce 1966, 168-169.Praha.
, KONGLOMERA
, v v ZABREZSKEHO
, TY
,
DROBOVYCH
KRYSTALINIKA A
JEJICH
A
, VYZNAM
v CLENU
, MIROVSKEHO
o
,
KULMU
Conglomerates of graywacke members of the ZábøehUnit and the Mírov Culm and their significance (14-43 Mohelnice) Jan
Zapletal
Katedra
geologie PøF UP, tø. Svobody 26, 77146 0lomouc
Key words: metaconglomerates,Bohemicum, Moravian-Silezian Region Otázky stratigrafického postavení jednotek tvoøenýchkomplexy metamoïovaných hornin vìtšinou pøedstavujíurèitý problém. Uplatòování metod klasické stratigrafie bývá znaènì omezeno, protože \'Yp°vídací hodnota horninového záznamu mívá zpravidla novou kvalitu. Znaèného významu proto nabývajíjednotky, které disponujíjak relikty pùvodní stavby, tak i znaky novými. Mezi takové jednotky patøí na sv. okraji Èeského masívu zábøežskékrystalinikum a mirovský kulm. Intenzita jejich metamorfního postižení je rùzná, vesmìs se pohybuje na úrovni epizony až mesozony. Nižší metamoïní stupeò pozorujeme zejména v mírovském kulmu a nìkterých dílèích èástech zábøežského krystalinika. Pøehled názorù na stratigrafickou pozici obou jednotek ukazuje na znaèné rozdíly v pojetí. Tento stav je zpùsoben naprostým nedostatkem jednoznaèných paleontologických dokladù. V pøípadì mírovského kulmu hraje urèitou roli i jeho ne zcela objasnìný vztah k doloženému givetu u Mìsteèka Trnávky (Chiupáè 1962). Názory na zaøazeníjak zábøežského krystalinika v jeho j. èásti, tak i mírovského kulmu, kolísaly od proterozoika do staršího paleozoika (srv. Janoška 1996). za dnešního stavu poznání je staropaleozoické stáøí (svrch.devon?) velmi pravdìpodobné pro mírovský kulm (Zapletal,
Kalvoda 1991). v pøípadì zábøežského krystalinika jsou do paleozoika øazeny na základì výzkumù Koverdynského a Konzalové ( 1986) pouze metasedimenty maletínského a hoštejnského souvrství (tzv. pruh Hoštejn -Zvole). výskyt metakonglomerátù v regionálnì blizkých jednotkách nabízí ojedinìlou možnost jejich vzájemného srovnání a posouzení možného vztahu obou pùvodních sedimentárních komplexù v kontextu vývoje staršího paleozoika v. okraje Èeského masívu. Zábøežské krystalinikum Metakonglomeráty vystupují v pùvodním flyšovém, na droby a bøidli,ce bohatém hoštejnském souvrství, v údolí Mor. Sázavy mezi Hoštejnem a Tatenícemi. Studované vzorky, které poskytl RNDr. B. Koverdynský , CSc. pocházejí z pøirozených výchozù v okolí odboèky silníce na Hynèinu u samoty Popelák. Poprve se zabývali jejich studiem Jaroš, Losert a Mísaø (1959) ,sezávìrem jejich zaøazení do proterozoika. Pøi nových výzkumech, jejichž výsledky jsou pøedkládány, bylyvyhodnoceny 2 soubornévzorky -Hoštejn 2 aHoštejn -Popelák, z níchž každý je reprezentován 7 výbrusy. Souborné výsledky studia metakonglomerátù jsou obsaženyv tab. 1.
Geol. výzk. MOf. Slez. v f. 1996, Bmo 1997
