ZNALOSTNÍ EKONOMIKA A INSTITUCIONÁLNÍ PROST EDÍ V POSTTRANZITIVNÍCH EKONOMIKÁCH EVROPSKÉ UNIE 1

EKONOMICKÉ ROZHďADY / ECONOMIC REVIEW

ROýNÍK 44., 1/2015

ŠtČpán Horký LudČk Kouba

ZNALOSTNÍ EKONOMIKA A INSTITUCIONÁLNÍ PROSTěEDÍ V POSTTRANZITIVNÍCH EKONOMIKÁCH EVROPSKÉ UNIE1 Abstract: The paper deals with the relationship between the institutional environment and the knowledge economy development in the European Union with an emphasis on the new EU member states in Central and Eastern Europe. First, the paper describes the state-of-the-art of knowledge economy development in the EU. The relationship between institutions and the knowledge economy is evaluated in terms of the development of chosen indicators in the Central and Eastern European region. Then, the correlation analysis between dimensions of the institutional environment and indicators of the knowledge economy level is conducted; furthermore, the analysis is supported with simple regression models evaluating the examined relationship in the European Union. Keywords: knowledge economy, institutional environment, business environment, innovation

JEL: I 20, K 20, O 34, O 38 Úvod Evropa a zemČ þi uskupení v ní ležící se na poþátku 21. století potýkají s ústupem svého vlivu v rámci globální ekonomiky. Evropské zemČ musí þelit výrazným konkurenþním tlakĤm, v poslední dobČ zejména ze strany nízkonákladových ekonomik tzv. tĜetího svČta. V dĤsledku globalizace jsou z dĤvodu sílící konkurence a oslabování vlivu zemČ starého kontinentu nuceny na dané okolnosti reagovat. Pozornost Evropské unie a jejích þlenĤ se proto þím dál více soustĜedí na tzv. znalostní þi novou ekonomiku. Není divu, znalosti, inovace, a rĤzná technická zdokonalení byly odjakživa výrazným zdrojem rĤstu ekonomické i životní úrovnČ a dĤležitým motorem pĜi cestČ za konkurenceschopností. Za milník lze považovat pĜijetí Lisabonské strategie v roce 2000. Tímto krokem se EU definitivnČ pĜihlásila ke konceptu znalostní ekonomiky. Jedním z pĜedpokladĤ 1

58

Tento pĜíspČvek vznikl díky podpoĜe MENDELU IGA 47/2014.


ROýNÍK 44., 1/2015

pro naplnČní Lisabonské strategie a v souþasnosti navazující strategii Evropa 2020 je pĜíznivé institucionální prostĜedí. V oblasti znalostní ekonomiky, a zejména v rámci jejích dílþích atributĤ, jako jsou výzkum, vývoj, inovace þi napĜíklad informaþní a komunikaþní technologie, je kromČ veĜejných institucí nezbytná také úþast soukromých subjektĤ. Proto dĤležitou þást institucionálního prostĜedí v EU tvoĜí podnikatelské prostĜedí. Vyvstávají tedy otázky, v jaké kondici se nacházejí jednotlivé zemČ i celá Unie z hlediska kvality institucionálního prostĜedí a zda platí hypotéza souvislosti kvality institucí a stupnČ rozvoje znalostní ekonomiky. Evropská unie je ovšem v mnoha oblastech znaþnČ rĤznorodá, což platí ve zvýšené míĜe právČ o oblasti znalostní ekonomiky. V Unii jsou þasto diskutovány rozdíly mezi tzv. starými a novými þlenskými státy. Noví þlenové jsou až na dvČ pro analýzu zanedbatelné, ostrovní ekonomiky (Kypr, Malta) tvoĜeny bývalými socialistickými státy ze stĜední a východní Evropy, jež prošly procesem transformace a snaží se dostat na úroveĖ vyspČlejších zemí. PĜíspČvek si klade za cíl posoudit existenci vztahu mezi kvalitou institucionálního prostĜedí a rozvojem znalostní ekonomiky v rámci Evropské unie se zamČĜením na nové þlenské státy ze stĜední a východní Evropy. K tomuto úþelu je nejdĜíve uvedeno hodnocení stavu znalostní ekonomiky v zemích regionu stĜední a východní Evropy zasazené do kontextu s ostatními þleny EU. NáslednČ se pĜíspČvek zamČĜuje na samotný vztah mezi kvalitou institucionálního prostĜedí a úrovní znalostní ekonomiky. Na souboru zemí stĜední a východní Evropy je vztah zobrazen prostĜednictvím vývoje ukazatelĤ pro institucionální prostĜedí a jeho dílþí þásti – podnikatelského prostĜedí – a ukazatelĤ pro úroveĖ znalostní ekonomiky a inovaþní výkonnost. NáslednČ je samotný vztah testován prostĜednictvím korelaþní a jednoduché regresní analýzy na prĤĜezových datech za EU za rok 2012. 1 Teoretická a empirická východiska Sledované oblasti – institucionální prostĜedí a znalostní ekonomika ௅ jsou velmi nejednoznaþné a v souþasné dobČ neexistuje jednotná, ucelená definice. Pro charakteristiku institucionálního prostĜedí zmiĖme struþnou definici dle Davise a Northa [6], jež jej uvádČjí jako „sadu základních politických, sociálních a právních pravidel, které tvoĜí základ výroby, smČny a rozdČlování“. Koncept znalostní ekonomiky je možné uvést výstižnou definicí dle Organizace pro hospodáĜskou spolupráci a rozvoj (OECD [20]), jež jej definuje jako „pojem, který popisuje trendy vyspČlých ekonomik smČrem k vČtší závislosti na znalostech, informacích a vysoké úrovni dovedností a rovnČž na narĤstající potĜebČ pĜístupu k nim jak z firemního sektoru, tak z veĜejného sektoru“. SvČtová banka (World Bank [26]), v rámci svého pĜístupu využívá þtyĜi základní pilíĜe znalostní ekonomiky – vzdČlání, informaþní infastruktura, inovaþní systémy a ekonomický a institucionální režim. Všechny pilíĜe se vzájemnČ ovlivĖují a jsou esenciální pro rozvoj ekonomiky založené na znalostech. Je nezbytné zdĤraznit, že úloha ekonomického a institucionálního režimu je klíþová, jelikož pĜedstavuje 59


ROýNÍK 44., 1/2015

základní pilíĜ znalostní ekonomiky, na kterém jsou poté postaveny zbylé tĜi. Úlohou formálních institucí zemČ v rámci znalostní ekonomiky je zajištČní efektivního uvolnČní a alokace zdrojĤ, stimulace podnikání a indukování tvorby, šíĜení a efektivního užití znalostí. Dle Smithe [23], bez ohledu na úroveĖ uvažování o povaze znalostí, plní instituce nezbytnou úlohu jako generativní rámce a jako druh spoleþenské pamČti, jenž je dĤležitá pro šíĜení znalostí. PodobnČ se vyjadĜuje také Schilirò [22], dle níž instituce pĜedstavují referenþní rámec, tvoĜí prostĜedí, autonomní realitu existující nezávisle na úvahách jedincĤ. Jinými slovy snižují nejistotu a jsou zdrojem stability pro organizace a jedince, Ĝídí jejich chování a proces tvorby znalostí. Instituce a institucionální prostĜedí hrají klíþovou úlohu pĜi rozvoji znalostní ekonomiky, jež zesílila zejména s hospodáĜsko-politickými zmČnami, které zaþaly nabírat na intenzitČ ke konci minulého století. Souþasný vývoj znalostní ekonomiky musí být tedy dán do kontextu s globalizací a rozvojem kapitalismu, ke kterému dochází zejména od politických a ekonomických zmČn v 90. letech minulého století. Analýza role institucí a jejich zmČn umožĖuje v tomto kontextu lepší pochopení znalostnČ založeného fungování ekonomiky. Všechny zmČny ovlivnily inovace a rĤst produktivity a vyvinuly tlak na instituce a zpĤsoby, jakými fungují vlády. Instituce musejí na tyto zmČny trhu reagovat a vlády musí navrhnout nové a vhodné politiky za úþelem zvýšení investic do znalostnČ založeného kapitálu (OECD [21]; Schilirò [22]). Daná problematika zahrnuje opatĜení v širokém spektru oblastí – od aspektĤ makroekonomického rámce, opatĜení v oblasti obchodu, financí a bankovnictví, trhĤ práce, po oblast správy, tedy právní Ĝád, soudní systém, vládní efektivitu a úroveĖ korupce. Jak dále uvádí SvČtová banka (World Bank [26]), nevalná správa vedoucí k chabému podnikatelskému klimatu je nejvČtší pĜekážkou ekonomického a sociálního rozvoje obecnČ a znalostnČ založeného rozvoje zejména. Dle OECD [21] jsou zapotĜebí taková opatĜení, která umožĖují a zjednodušují pĜesun vzácných zdrojĤ do firem, které investují do znalostnČ založeného kapitálu, což zvýší návratnost takovýchto investic a tím také motivaci k jejich realizaci. Mezi takto definovaná opatĜení lze zaĜadit ta, která jsou zamČĜena na zlepšení fungování trhĤ produktĤ, práce a rizikového kapitálu a dále úpadková práva nadmČrnČ nepenalizující pĜípadná selhaní. Je tedy zĜejmé, že ke zvýšení motivace k inovaþní aktivitČ, a tedy rozvoji znalostní ekonomiky, jsou nezbytná vhodnČ nastavená práva duševního vlastnictví, která ovšem za úþelem dosažení maximálního efektu musí být kombinována s opatĜeními podporujícími konkurenci, zatímco rĤst nákladĤ na soudní spory oslabuje efektivnost patentového systému pĜi podpoĜe inovací zejména v softwarovém sektoru. Dále jsou dĤležité daĖové úlevy v oblasti výzkumu a vývoje a pĜímá podpora, jež stimulují investice do znalostnČ založeného kapitálu. Empiricky je obtížné poukázat na pĜímý vztah mezi tČmito charakteristikami, jelikož se jedná se o dva komplexní jevy. Jako þastý kanál, pĜes který pĤsobí formální instituce na rozvoj klíþových atributĤ znalostní ekonomiky, jsou v literatuĜe uvádČny pĜímé zahraniþní investice, které doplĖují domácí financování (Andrés a kol. [2]). Jak uvádČjí Chandra a Yokoyama [16]), kvalitní správa nejdĜíve zvýší pĜíliv pĜímých zahraniþních investic a pĤsobí také pozitivnČ na domácí investice, což vede 60


ROýNÍK 44., 1/2015

k rozvoji infrastruktury nezbytné pro znalostní ekonomiku. Pokud takto nastavený systém funguje stabilnČ, pĜichází druhá fáze, ve které všechny uvedené komponenty fungují vzájemnČ þi nezávisle a tvoĜí znalostnČ založenou ekonomiku. Empirické studie se tedy spíše zamČĜují na dílþí vztahy v rámci institucí a znalostní ekonomiky. Andrés a kol. [2] uvádČjí napĜíklad studie potvrzující vztah mezi kvalitou správy a pĜílivem pĜímých zahraniþních investic, napĜíklad skrze kvalitní systém ochrany práv duševního vlastnictví þi skrze kvalitní kontrolu korupce. V nejjednodušší podobČ poukazují na sledovaný vztah autorky Herciu a Ogrean [15], jež daly do souvislosti index ekonomické svobody a index znalostní ekonomiky v EU (27). Výsledkem je tvrzení, že více ekonomicky svobodné zemČ dosahují také lepších výsledkĤ v rámci znalostní ekonomiky. Chandra a Yokoyama [16], nabízejí detailnČjší analýzu se zamČĜením na zemČ východní Asie. AutoĜi zkoumali zmínČný vztah právČ skrze pĜíliv pĜímých zahraniþních investic a domácích výdajĤ na atributy znalostní ekonomiky. AutoĜi došli ke stejnému závČru, také v jejich pĜípadČ zemČ s lépe nastavenou kvalitou správy dosahovaly lepšího hodnocení úrovnČ znalostní ekonomiky. Jejich hodnocení pĜímých zahraniþních investic jako prostĜedníka mezi zkoumanými jevy vykazovalo stejný vztah. Výjimkou byla ýína, která, aþkoliv dle SvČtové banky disponovala nejménČ kvalitní správou ze sledovaných zemí, dosahovala vysokého pĜílivu pĜímých zahraniþních investic, což ale autoĜi pĜikládají jiným faktorĤm. Podobnou analýzu na souboru státĤ EU (25) a tehdejších kandidátských zemí provedla Esser [8]. Na základČ zkoumání vztahu mezi jednotlivými dimenzemi institucionálního prostĜedí a inovaþní výkonnosti na makroekonomické úrovni opČt poukázala na skuteþnost, že zemČ s lepším institucionálním prostĜedím dosahují také lepšího výsledku v rámci aspektĤ znalostní ekonomiky. Dané problematice se nejpodrobnČji vČnovali Andrés a kol. [2]. Ti zkoumali vztah skrze práva duševního vlastnictví a pĜímé zahraniþní investice za použití vícerozmČrné regresní analýzy panelových dat na vzorku zemí Latinské Ameriky a východní Asie. Došli k závČru, že formální instituce jsou nezbytným, ale nikoliv postaþujícím pĜedpokladem pro rozvoj znalostní ekonomiky. Proto svoji studii rozšíĜili o ukazatele globalizace a míru a stability, jež by mČly pĤsobit na instituce a ty následnČ ovlivnit úroveĖ znalostní ekonomiky (Amavilah [1]). Studie poukázala na komplexnost sledovaných jevĤ a na vzorku afrických zemí nedošla k jednoznaþným závČrĤm. 2 Znalostní ekonomika PĜíspČvek využívá ke kvantifikaci znalostní ekonomiky pĜístupu SvČtové banky (World Bank [29]), jež se daným tématem dlouhodobČ a intenzivnČ zabývá. Ta v rámci programu Knowledge for Development (K4D) vyvinula metodologii KAM (Knowledge Assessment Methodology 2). Jedná se o interaktivní srovnávací nástroj, 2

Metodika KAM je tvoĜena 148 strukturálními a kvantitativními promČnnými a zahrnuje celkem 146 zemí. Aby bylo docíleno reprezentativního srovnání zemí, promČnné jsou dostupné jak ve skuteþné podobČ, tak také v relativní podobČ, kdy jsou pomocí vzorce normalizovány do škály v rozsahu od 0 do 10 na základČ porovnání s ostatními zemČmi. Více viz popis metodologie dle SvČtové banky 61


ROýNÍK 44., 1/2015

který by mČl jednotlivým zemím pomoci identifikovat pĜíležitosti a problémy, kterým þelí pĜi své transformaci ve znalostní ekonomiku. ýasto využívaným výstupem zmínČné metodologie jsou dva indexy – znalostní index (Knowledge Index, KI) a index znalostní ekonomiky (Knowledge Economy Index, KEI). Znalostní index (KI) vyjadĜuje schopnost zemČ vytváĜet, pĜijímat a šíĜit znalosti, þímž indikuje celkový potenciál rozvoje znalostí v dané zemi. ZmínČný index jednotlivých zemí nebo regionĤ je získán jako prĤmČr normalizovaných hodnot klíþových promČnných ve tĜech pilíĜích znalostní ekonomiky – vzdČlání, informaþní infastruktura a inovaþní systémy. Index znalostní ekonomiky (KEI) mČĜí, zda kvalita prostĜedí v dané zemi umožĖuje efektivní využívání znalostí k ekonomickému rozvoji. Jedná se o agregovaný index, který vyjadĜuje celkový stupeĖ rozvoje dané zemČ þi regionu smČrem ke znalostní ekonomice. Na rozdíl od pĜedchozího indexu zahrnuje všechny þtyĜi pilíĜe znalostní ekonomiky, tedy kromČ tĜí již zmínČných také ekonomický a institucionální režim. Dílþí analýza využívá také pĜístup Evropské unie, jež prostĜednictvím Evropské komise nabízí v této oblasti metodiku nazvanou Innovation Union Scoreboard 3 (do roku 2009 European Innovation Scoreboard). Tato roþnČ vydávaná analýza, která zahrnuje státy EU a nČkteré další, poskytuje srovnávací hodnocení v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, a hodnotí také relativní slabé a silné stránky výzkumných a inovaþních systémĤ jednotlivých zemí. UmožĖuje tak jednotlivým zemím identifikovat oblasti, ve kterých ztrácí a na které by mČly více soustĜedit pozornost, aby zvýšily svou inovaþní výkonnost. Tato metodologie pomáhá ke sledování implementace stČžejní iniciativy Inovace v Unii v rámci strategie Evropa 2020 (European Commission [10], [11]). Výstupem celé metodologie je kompozitní ukazatel – souhrnný inovaþní index (Summary Innovation Index, SII), který umožĖuje celkový pohled na inovaþní výkonnost zemí. Na základČ zmínČného kompozitního indikátoru jsou þlenské zemČ rozdČlené do þtyĜ skupin – inovaþní lídĜi (innovation eaders), inovaþní následovníci (Innovation followers), mírní novátoĜi (Moderate innovators) a skromní novátoĜi (Modest innovators) (European Commission [11]). Následující pĜehled stavu znalostní ekonomiky v EU dle postavení v rámci indexu znalostní ekonomiky je zamČĜen na státy regionu stĜední a východní Evropy. ZvýraznČny jsou statistiky pro státy, které k Unii pĜistoupily v roce 2004 – ýesko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maćarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko, v roce 2007 – Bulharsko a Rumunsko a nejnovČjšího þlena Unie, v roce 2013 pĜistoupivší Chorvatsko. Sledovaný region je tvoĜen z pohledu ekonomické úrovnČ ekonomicky chudšími zemČmi v rámci EU. Z pohledu znalostní ekonomiky se jeví jako rozvinutČjší zemČ ýeská republika a Slovinsko, tedy ekonomicky nejsilnČjší zemČ regionu. Naopak na druhém konci se dle oþekávání umísĢují Bulharsko s Rumunskem.

(World Bank [29]). 3 Metodika IUS je rozdČlena do tĜí hlavních skupin indikátorĤ a osmi inovaþních dimenzí a zahrnuje celkem 25 indikátorĤ. Více viz popis metodologie dle Evropské komise (European Commision [11]). 62


ROýNÍK 44., 1/2015

Výborných výsledkĤ v rámci konceptu znalostní ekonomiky dosahuje Estonsko a to zejména v oblasti informaþních a komunikaþních technologií, ve které patĜí ke svČtové špiþce. Obr. þ. 1 Index znalostní ekonomiky (KEI) v zemích EU (28) za rok 2012

9,5

Hodnotaindexu

9 8,5 8 7,5 7 6,5

Poznámka: údaje pro zemČ regionu stĜední a východní Evropy jsou znázornČny þernČ. Pramen: World Bank [29], vlastní zpracování.

Obr. þ. 1 zasazuje region stĜední a východní Evropy do kontextu celé Evropské unie. Na první pohled je patrné, že zemČ regionu v této oblasti ztrácí a za nejvyspČlejšími severskými státy výraznČ zaostávají. Rumunsko s Bulharskem dostávají své povČsti nejménČ vyspČlých zemí osmadvacítky a dosahují s odstupem nejhoršího hodnocení. VyspČlá ýeská republika a Slovinsko naopak figurují zhruba uprostĜed poĜadí zemí. Dále je nezbytné zdĤraznit výsledek Maćarska s Estonskem, které aþkoliv nepatĜí k nejbohatším ekonomikám regionu, vykazují relativnČ vysoké hodnoty indexu. Nízkou úroveĖ rozvoje znalostní ekonomiky v porovnání s ostatními zemČmi EU prezentují také Veugelers a Mrak [24], kteĜí se zabývali konvergencí bývalých tranzitivních ekonomik v rámci EU v oblasti znalostní ekonomiky, kteĜí pĜedpovídají pravdČpodobnou konvergenci Estonska, Slovinska a Litvy v rámci znalostní ekonomiky v EU. Pro posouzení dynamiky rozvoje znalostní ekonomiky jsou uvedeny hodnoty indexu v roce 2000 (obr. þ. 2).

63


ROýNÍK 44., 1/2015

Obr. þ. 2 Index znalostní ekonomiky (KEI) v zemích EU (28) za rok 2000.

10

Hodnotaindexu

9,5 9 8,5 8 7,5 7 6,5 6 5,5

Poznámka: údaje pro zemČ regionu stĜední a východní Evropy jsou znázornČny þernČ. Pramen: World Bank [29], vlastní zpracování.

Z grafĤ je patrné, že se zemČ zkoumaného regionu snaží rozvíjet znalostní ekonomiku a dosahují urþitého progresu. Je ovšem nezbytné zdĤraznit, že zemČ EU, které byly v rámci sledovaného indexu pĜeskoþeny, jsou témČĜ výluþnČ jihoevropské státy, v poslední dobČ zkoušené ekonomickou a dluhovou krizí. PĜi bližším pohledu na uvedené grafy je tĜeba vyzdvihnout pĜístup Estonska ke znalostní ekonomice. V obou zobrazených obdobích se nachází na prvním místČ v rámci sledovaného regionu a postup smČrem výše v rámci Unie je zĜejmý௘4. Dle Tõnise Lukase, estonského ministra pro vzdČlání a výzkum, existuje mezi Estonci silné pĜesvČdþení, že vzdČlání, výzkum a inovace jsou hlavními zdroji ekonomického rozvoje. Za zlepšeními stojí kromČ zvýšení financování také neustálá pozornost vzdČlání a mladým lidem, jelikož inteligentní a podnikaví mladí lidé jsou základem k rozvoji konkurenceschopnosti (Estonian Ministry of Education and Research [9]). 3 Institucionální prostĜedí pro znalostní ekonomiku Pro hodnocení kvality institucionálního prostĜedí využívá analýza zejména metodiku World Governance Indicators ze studie Governance Matters od SvČtové banky. Indikátor byl zvolen z dĤvodu své komplexnosti, neboĢ pokrývá široké spektrum aspektĤ institucionálního prostĜedí. Pro práci s podnikatelským prostĜedím, jež je 4 Estonský progres je pozorovatelný v rámci mnoha dílþích charakteristik. Podrobná data pro jednotlivé oblasti znalostní ekonomiky nabízí napĜ. databáze Evropského statistického úĜadu Eurostatu, studie OECD þi SvČtového ekonomického fóra.

64


ROýNÍK 44., 1/2015

nezbytnou ba dokonce velmi dĤležitou složkou znalostní ekonomiky, využívá studii Doing Business od SvČtové banky. Worldwide Governance Indicators hodnotí institucionální prostĜedí jako kvalitu správy oznaþovanou termínem „governance“, který SvČtová banka definuje jako „tradice a instituce, na základČ kterých je v zemi uplatĖována moc. Tato definice zahrnuje tĜi základní oblasti zkoumání – procesy, jimiž jsou vlády vybírány, kontrolovány a obmČĖovány; schopnost vlády efektivnČ formulovat a implementovat vhodné politiky; respekt obþanĤ a státu vĤþi institucím, které spravují ekonomické a sociální vztahy mezi nimi“ (Kaufmann a kol. [17]). AutoĜi dále uvádČjí (Kaufmann a kol. [17]), že každá ze tĜí oblastí je následnČ rozdČlena na dvČ podoblasti dohromady utváĜející šest základních dimenzí kvality správy a celého indexu5: Hlas a odpovČdnost (Voice and Accountability), Politická stabilita a absence násilí a terorismu (Political Stability and Absence of Violence/ Terrorism), Výkonnost vlády (Government Effectiveness), Kvalita regulace (Regulatory Quality), Právní Ĝád, Kontrola korupce (Control of Corruption). K hodnocení podnikatelského prostĜedí je využita studie Doing Business od SvČtové banky. Úkolem studie je na jedné stranČ monitorování regulací stimulujících podnikatelskou aktivitu, na stranČ druhé i tČch, které ji naopak omezují.6 Hodnocení pokrývá dĤležité aspekty podnikatelského prostĜedí, jež jsou nezbytné pro rozvoj soukromého sektoru. Takové prostĜedí potĜebuje, aby pĜedpisy chránící spotĜebitele, akcionáĜe a veĜejnost, zbyteþnČ nepĜetČžovaly firmy, což vyžaduje efektivní postupy a silné instituce, které stanovují transparentní a uplatnitelná pravidla (World Bank [30]). 3.1 Formální instituce a znalostní ekonomika v posttranzitivních ekonomikách Evropské unie Obr. þ. 3 se již zamČĜuje na sledovaný vztah v rámci celé osmadvacítky v roce 2012. Celková úroveĖ zemí je hodnocena souhrnným ukazatelem institucionální kvality jednotlivých zemí, který byl získán jako aritmetický prĤmČr za jednotlivé dimenze institucionální kvality dle konceptu Governance Matters od SvČtové banky. Pro úroveĖ hodnocení znalostní ekonomiky byl vybrán znalostní index (KI) z metodologie KAM od SvČtové banky. Tento index byl upĜednostnČn pĜed indexem znalostní ekonomiky (KEI) z toho dĤvodu, že zahrnuje pouze tĜi pilíĜe znalostní ekonomiky a neobsahuje pilíĜ þtvrtý, kterým je právČ institucionální prostĜedí, jehož zahrnutím by docházelo ke zkreslení výsledkĤ. Daný graf poukazuje na skuteþnost, že zemČ EU, které mají lépe nastavené institucionální prostĜedí, jsou také na vyšší úrovni v rámci vytváĜení, pĜijímání a šíĜení znalostí – v oblastech vzdČlání, inovací a informaþních a komunikaþních technologií. Lze rovnČž pozorovat þtyĜi základní 5

Pro každou ze šesti oblastí je na základČ pĜíslušných dat utvoĜen dílþí index nabývající hodnot od í2,5 do +2,5, pĜiþemž vyšší hodnoty znaþí vČtší kvalitu správy. 6 Studie nabízí dvČ možnosti hodnocení – snadnost podnikání hodnotící relativní postavení a percentilové hodnocení. 65


ROýNÍK 44., 1/2015

skupiny v rámci dané problematiky, které korespondují s tradiþním dČlením evropských zemí dle typu sociálního státu, které pĜedstavil Esping-Andersen [7] a doplnili napĜíklad Leibfried [18] þi Ferrera [14]. Nejlépe pĤsobí severské zemČ spoleþnČ s Nizozemskem, další skupinu tvoĜí pĤvodní þlenové EU, a do posledních dvou skupin patĜí zemČ ze sledovaného regionu. Je zĜejmé, že kromČ Bulharska a Rumunska se již nové þlenské státy dostávají na úroveĖ pĤvodních þlenĤ z jižní Evropy. Obr. þ. 3 Vztah kvality institucí (WGI) a úrovnČ znalostní ekonomiky (KI) v rámci EU (28) v roce 2012

Pramen: WGI – World Bank [30]; KI – World Bank [29], vlastní výpoþty.

Zatímco pĜedchozí graf byl tvoĜen prĤĜezovými, statickými daty, obr. þ. 4 zobrazuje dynamiku v rámci zkoumaných jevĤ na datech pro þlenské státy ze stĜední a východní Evropy. Graf zobrazuje posun postavení v rámci obou sledovaných statistik z výchozího roku 2000 do roku 2012. Sledování dynamiky umožĖuje znázornit, zda se zvýšení þi snížení kvality institucionálního prostĜedí v jednotlivých zemích projevilo také na úrovni jejich stavu znalostní ekonomiky.

66


ROýNÍK 44., 1/2015

Obr. þ. 4 Dynamika zmČn institucionální kvality (WGI) a úrovnČ znalostní ekonomiky (KI) v þlenských zemích Evropské unie z regionu stĜední a východní Evropy 2000–2012

SVN

Znalostníindex (KI)2000a2012

8,5

Ͳ0,3

7,5

LTU SVK

CZE HRV

7 6,5

EST

HUN

8

ROM

LVA

POL

BGR

6 5,5 Ͳ0,1

0,1

0,3

0,5

0,7

0,9

1,1

Souhrnnýukazatelinstitucionálníkvality (WGI)2000a2012

Pramen: WGI – World Bank [30]; KI – World Bank [29], vlastní výpoþty.

Z grafu je zĜejmé, že zlepšení kvality institucí vedlo ve vČtšinČ pĜípadĤ k dosažení vyšší úrovnČ znalostní ekonomiky v zemi. Existují ovšem výjimky jako Slovinsko nebo Maćarsko, kde došlo ke zhoršení institucionální kvality, a pĜesto úroveĖ znalostní ekonomiky vzrostla. Tuto skuteþnost lze pĜipsat komplexnosti obou jevĤ – celková kvalita institucionálního prostĜedí se napĜíklad mohla zhoršit, ale dílþí þásti podporující rozvoj znalostní ekonomiky, jako napĜ. zvýšená institucionální podpora, zlepšení kvality zajištČní práv duševního vlastnictví þi vČtší otevĜenost ekonomik, mohly zajistit zlepšení postavení v rámci konceptu znalostní ekonomiky. Danou skuteþnost potvrzuje obr. þ. 5, který zobrazuje podobný vztah, je ovšem více zamČĜený na podniky. Z komplexu institucionálního prostĜedí je tedy vymezena þást podnikatelského prostĜedí klíþová pro rozvoj znalostní ekonomiky. Charakteristika je popsána percentilovým hodnocením jednotlivých zemí v rámci studie Doing Business od SvČtové banky. ÚroveĖ znalostní ekonomiky je charakterizována prostĜednictvím oblasti inovací, která je zejména dominantou podnikĤ a soukromého sektoru. Ta je hodnocena souhrnným inovaþním indexem Evropské komise.

67


ROýNÍK 44., 1/2015

Obr. þ. 5 Dynamika zmČn kvality podnikatelského prostĜedí (DB) a úrovnČ inovaþní výkonnosti (SII) v þlenských zemích Evropské unie z regionu stĜední a východní Evropy 2006–2013

Souhrnnýinovaēníindex(SII)2006a2013

0,55

SVN

EST

0,50 0,45

CZE

0,40 HUN

0,35

SVK

HRV

0,30

POL LTU

0,25

ROM BGR

0,20

LVA

0,15 0,10

45

50

55

60

65

70

75

80

KvalitapodnikatelskéhoprostƎedí(DB)2006a2013

Pramen: DB – World Bank [28]; SII – European Commission [12], vlastní výpoþty.

Zde je již vztah patrný u všech zemí sledovaného regionu a je zĜejmé, že zvýšením kvality podnikatelského prostĜedí lze povzbudit podniky ke zvýšené inovaþní aktivitČ. 3.2 Vztah mezi institucionálním prostĜedím a znalostní ekonomikou v rámci EU PĜedchozí text poukázal na skuteþnost, že kvalita institucí a úroveĖ znalostní ekonomiky jsou v pozitivním vztahu a že správným nastavením institucionálního prostĜedí lze zvýšit úroveĖ parametrĤ znalostní ekonomiky. Následující þást tento vztah dokládá pomocí korelaþní analýzy a jednoduchých regresních modelĤ na základČ prĤĜezových dat popisujících úroveĖ jednotlivých dimenzí institucionálního prostĜedí a znalostní ekonomiky v zemích Evropské unie v roce 2012. Jednotlivé þásti institucionálního prostĜedí jsou hodnoceny prostĜednictvím dimenzí World Governance Indicators ze studie Governance Matters. ÚroveĖ znalostní ekonomiky je hodnocena prostĜednictvím znalostního indexu. Obr. þ. 6 znázorĖuje vztah mezi kvalitou demokracie a úrovní znalostní ekonomiky v rámci EU. Korelaþní koeficient o hodnotČ 0,87 znaþí silnou závislost mezi veliþinami. Pozitivní vztah je doložen prostĜednictvím regresní pĜímky v daném gra68


ROýNÍK 44., 1/2015

fu. Lze tedy tvrdit, že zemČ v Evropské unii, které více dbají na dodržování demokratických zásad, dosahují též lepších výsledkĤ v rámci znalostní ekonomiky. SamozĜejmČ, že všechny zemČ osmadvacítky fungují na principu demokracie, ovšem ne ve stejném rozsahu. NapĜíklad Chandra a Yokoyama [16] došli k závČru, že ze souboru jimi zkoumaných zemí jsou témČĜ všechny úspČšné v procesu transformace na znalostní ekonomiky. Výjimku tvoĜí ýína, jež jako socialistická zemČ nefunguje na principu demokracie. Ke stejnému závČru došli také Arikyan a Zaman [4], kteĜí zkoumali vztah mezi kvalitou správy a rozvojem znalostních ekonomik u zemí rĤzných vlastností z rĤzných kontinentĤ. Obr. þ. 6 Vztah úrovnČ kvality demokracie (VA) a znalostní ekonomiky (KI) v rámci EU (28) v roce 2012

Poznámka: Adjustovaný koeficient determinace = 0,756; p-hodnota (F) < 0,0001. Pramen: WGI – World Bank [30]; KI – World Bank [29].

Obr. þ. 7 znázorĖuje vztah mezi úrovní politické stability a úrovní znalostní ekonomiky v rámci EU. Korelaþní koeficient o hodnotČ 0,45 poukazuje na slabou závislost mezi sledovanými veliþinami. Regresní pĜímka proložená údaji v obr. þ. 7 se slabým adjustovaným koeficientem determinace znaþí, že v rámci této úrovnČ institucionálního prostĜedí patrnČ neexistuje závislost. Lze tedy tvrdit, že v rámci 69


ROýNÍK 44., 1/2015

EU není úroveĖ znalostní ekonomiky ve vztahu s politickou stabilitou v dané zemi. Podobný výsledek prezentuje také Esser [8], jež zkoumala vztah mezi jednotlivými dimenzemi institucionálního prostĜedí a inovaþní výkonností zemí EU (25) a tehdejších kandidátských zemí. Také v pĜípadČ tČchto dvou veliþin nenalezla vzájemnou korelaci. Dle ní jsou noví þlenové EU ovlivnČni skuteþností, že politická stabilita je pĜedpokladem nutným pro vstup do EU a lze tedy pĜedpokládat silnou vazbu mezi touto institucionální dimenzí a inovaþní výkonností. U starších þlenĤ, EU (15), jež disponují politickou stabilitou delší þas, nelze oþekávat tak silnou asociaci. S uvedeným odĤvodnČním lze souhlasit, neboĢ jsou to právČ témČĜ všichni pĤvodní þlenové Unie, jež se nachází nad regresní pĜímkou, a dosahují tak vyšších úrovní znalostního indexu vzhledem k úrovni politické stability. Naopak nové þlenské státy se s výjimkou Estonska nacházejí pod úrovní regresní pĜímky. Obr. þ. 7 Vztah úrovnČ politické stability (PS) a znalostní ekonomiky (KI) v rámci EU (28) v roce 2012

Poznámka: Adjustovaný koeficient determinace = 0,169; p-hodnota (F) = 0,0170. Pramen: WGI – World Bank [30]; KI – World Bank [29].

Obr. þ. 8 je zamČĜen na vztah mezi úrovní výkonnosti vlády a úrovní znalostní ekonomiky v rámci EU. Korelaþní koeficient o hodnotČ 0,85 znaþí silnou závislost 70


ROýNÍK 44., 1/2015

mezi sledovanými veliþinami. Regresní pĜímka proložená údaji v obr. þ. 8 danou skuteþnost potvrzuje. Lze tedy konstatovat, že v rámci EU je úroveĖ znalostní ekonomiky závislá na úrovni efektivity vlády v daných zemích. Tato skuteþnost se jeví jako logická, neboĢ efektivní, správnČ fungující veĜejný aparát, který doplĖuje a vhodnČ opravuje fungování trhu, pĜispívá k rozvoji soukromého sektoru, jenž je nezbytný pro technologický rĤst. Také SvČtová banka (World Bank [26]) považuje efektivní vládu za jeden z klíþových atributĤ znalostní ekonomiky. Obr. þ. 8 Vztah úrovnČ výkonnosti vlády (GE) a znalostní ekonomiky (KI) v rámci EU (28) v roce 2012


Obr. þ. 9 znázorĖuje vztah mezi úrovní regulaþní kvality a úrovní znalostní ekonomiky v rámci EU. Korelaþní koeficient o hodnotČ 0,81 znaþí silnou závislost mezi sledovanými veliþinami. Regresní pĜímka proložená údaji v obr. þ. 9 danou skuteþnost potvrzuje. Lze tedy konstatovat, že v rámci EU je úroveĖ znalostní ekonomiky korelována s úrovní kvality regulace v jednotlivých zemích. Vzhledem k samotné podstatČ sledované dimenze institucionální kvality se výsledek jeví jako logický. SprávnČ definovaná opatĜení, která podporují rozvoj soukromého sektoru, jenž je 71


ROýNÍK 44., 1/2015

nezbytný pro šíĜení a distribuci znalostí a inovaþní þinnost, by mČla pĤsobit pozitivnČ na celkovou úroveĖ znalostní ekonomiky v daných zemích. Regulaþní kvalita je také základním atributem institucionálního pilíĜe znalostní ekonomiky dle hodnocení svČtové banky (World Bank [26]). Z empirických poznatkĤ lze poukázat na již zmínČnou studii využívající kvalitu zajištČní práv k duševnímu vlastnictví jako nezbytnou souþást rozvoje znalostní ekonomiky (Andrés a kol. [2]) a dále napĜ. analýzu autorĤ Bassanini a Ernst [5], kteĜí ovČĜili souvislost mezi tržními regulacemi a inovaþní výkonností. Obr. þ. 9 Vztah úrovnČ regulaþní kvality (RQ) a znalostní ekonomiky (KI) v rámci EU (28) v roce 2012


Obr. þ. 10 znázorĖuje vztah mezi úrovní kvality právního Ĝádu a úrovní znalostní ekonomiky v rámci EU. Korelaþní koeficient o hodnotČ 0,86 znaþí silnou závislost mezi sledovanými veliþinami. Regresní pĜímka proložená údaji v obr. þ. 10 danou skuteþnost potvrzuje. Lze tedy konstatovat, že v rámci EU je úroveĖ znalostní ekonomiky korelována s úrovní kvality právního Ĝádu v jednotlivých zemích. Vysoká závislost mezi jevy se opČt jeví jako logická, neboĢ pokud pĜedchozí þást poukázala na souvislost mezi kvalitou opatĜení a úrovní znalostní ekonomiky, musí taktéž 72


ROýNÍK 44., 1/2015

vymahatelnost a dodržování tČchto práv pĤsobit pozitivnČ na inovaþní aktivitu a tím také na celkovou úroveĖ znalostní ekonomiky. Obr. þ. 10 Vztah úrovnČ kvality právního Ĝádu (RL) a znalostní ekonomiky (KI) v rámci EU (28) v roce 2012


Obr. þ. 11 znázorĖuje vztah mezi úrovní kontroly korupce a úrovní znalostní ekonomiky v rámci EU. Korelaþní koeficient o hodnotČ 0,84 znaþí silnou závislost mezi sledovanými veliþinami. Regresní pĜímka proložená údaji v obr. þ. 11 danou skuteþnost potvrzuje. Lze tedy konstatovat, že v rámci EU dosahují vyšší úrovnČ znalostní ekonomiky zemČ, které jsou úspČšnČjší v potlaþování korupce. Tématu vztahu kontroly korupce a jejího vlivu na podnikatelskou a inovaþní aktivitu se podrobnČ vČnují Anokhin a Schulze [3].

73


ROýNÍK 44., 1/2015

Obr. þ. 11 Vztah úrovnČ kontroly korupce (CC) a znalostní ekonomiky (KI) v rámci EU (28) v roce 2012


ZávČr Hodnocení stavu znalostní ekonomiky v zemích stĜední a východní Evropy zobrazené v kontextu s ostatními státy EU s využitím hodnocení SvČtové banky poukázalo na skuteþnost, že daný region sice stále na evropské úrovni zaostává, nicménČ vČtšina ekonomik se pĜibližuje evropskému prĤmČru. Následné rozdČlení státĤ dle charakteristik institucionálního prostĜedí a znalostní ekonomiky potvrzuje, že region zaþíná dosahovat úrovnČ státĤ jižní Evropy. V rámci institucionálního prostĜedí jako pĜedpokladu pro správné fungování smČĜování smČrem ke znalostní ekonomice jsou též patrné rozdíly mezi starými a novými þlenskými státy Evropské unie. Jak následnČ ukázala analýza dynamiky vývoje stavu institucionálního prostĜedí a znalostní ekonomiky ve zkoumaném regionu, zvýšení kvality institucionálního a podnikatelského prostĜedí bylo doprovázeno zvýšenou inovaþní aktivitou podnikĤ a celkovým nárĤstem znalostního indexu mČĜícího úroveĖ nové ekonomiky. Následné korelaþní a jednoduchá regresní analýza až na jednu výjimku prokázaly statistický vztah mezi 74


ROýNÍK 44., 1/2015

jednotlivými dimenzemi institucionálního prostĜedí a úrovní znalostní ekonomiky v rámci þlenských státĤ Evropské unie. Z provedené analýzy nelze vyvozovat existenci pĜímého kauzálního vztahu mezi danými faktory, jelikož jak uvádí literatura a empirické poznatky, existuje mnoho transmisních mechanismĤ, kterými formální instituce pĤsobí na úroveĖ tvorby a distribuce znalostí v dané zemi. Je ovšem možné tvrdit, že správnČ nastavené a fungující instituce jsou nezbytným pĜedpokladem k rozvoji znalostní ekonomiky. Literatura [1]

AMAVILAH, Voxi, Simplice A. ASONGU a Antonio R. ANDRÉS. Globalization, Peace & Stability, Governance, and Knowledge Economy. African Governance and Development Institute WP/14/012, August 2014.

[2]

ANDRÉS, Antonio R., Simplice A. ASONGU a Voxi AMAVILAH. The Impact of Formal Institutions on Knowledge Economy. Journal of the Knowledge Economy. 2013.

[3]

ANOKHIN, Sergey a William S. SCHULZE. Entrepreneurship, innovation, and corruption. Journal of Business Venturing. 2009, roþ. 24, þ. 5, s. 465–476.

[4]

ARIKYAN, Azathui a Muhammad H. ZAMAN. Creating an Innovation Ecosystem: Governance and the Growth of Knowledge Economies. Boston: Boston University, 2012. ISBN 978-1-936727-07-0.

[5]

BASSANINI, Andrea a Ekkehart ERNST. Labour Market Institutions, Product Market Regulation, and Innovation: Cross-Country Evidence. OECD Economics Department Working Papers, No. 316, OECD Publishing, 2002.

[6]

DAVIS, Lance E. a Douglass C. NORTH. Institutional Change and American Economic Growth. Cambridge: Cambridge University Press, 1971. ISBN 0-521-08111-4.

[7]

ESPING-ANDERSEN, Gøsta. The Three Worlds of Welfare Capitalism. Princeton, New Jersey: Princeton University Press, 1990. ISBN 0-691-09457-8.

[8]

ESSER, Funda C. The link between innovation performance and governance. JRC Scientific and Technical Reports. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, 2007.

[9]

ESTONIAN MINISTRY OF EDUCATION AND RESEARCH. Research and Development in Estonia: Overview and Statistics [online]. 2011 [cit. 2014-07-30]. ISBN 978-9985-72-197-1. Dostupné z: http:// www.hm.ee/index.php?popup=download&id=10789

[10]

EUROPEAN COMMISSION. Innovation Union Scoreboard 2010: Methodology report [online]. 2011 [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/files/iusmethodology-report_en.pdf

[11]

EUROPEAN COMMISSION. Innovation Union Scoreboard 2013 [online]. 2013 [cit. 2013-10-07]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/files/ius-methodology-report_en.pdf

[12]

EUROPEAN COMMISSION. Innovation Union Scoreboard 2014 [online]. 2014 [cit. 2013-09-22]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/files/ius/ius-2014_en.pdf

[13]

EUROPEAN COUNCIL. Presidency conclusions. Lisbon, 23 and 24 March 2000.

[14]

FERRERA, Maurizio. The ‚Southern Model‘ of Welfare in Social Europe. In: Journal of European Social Policy. 1996. Roþ. 6, þ. 1, s. 17–37.

[15]

HERCIU, Mihaela ௅ OGREAN, Claudia. Interrelations Between Economic Freedom, Knowledge Economy And Global Competitiveness – Comparative Analysis Romania And Eu Average. In: Studies in Business and Economics. 2011, roþ. 6, þ. 2, s. 46–59.

[16]

CHANDRA, Debnath Sajit ௅ YOKOYAMA, Kenji. The role of good governance in the knowledgebased economic growth of East Asia – A study on Japan, Newly Industrialized Economies, Malaysia

75


ROýNÍK 44., 1/2015

and China. Graduate School of Economics, Kyushu University, 2011. [17]

KAUFMANN, Daniel ௅ AART, Kraay ௅ MASTRUZZI, Massimo. The Worldwide Governance Indicators: Methodology and Analytical Issues [online]. September 2010 [cit. 2014-06-24]. World Bank Policy Research Working Paper No. 5430. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers. cfm?abstract_id=1682130

[18]

LEIBFRIED, Stephan. Towards a European welfare state? On integrating Poverty. Regimes into the European Community. In: FERGE, Zsuzsa a Jon-Eivind KOLBERG. Social Policy in a Changing Europe. New York/Frankfurt: Westview/Campus, 1992. ISBN 3-593-34656-7.

[19]

NIESSNER, B. Convergence 2.0 [online]. 2013 [cit. 2014-08-05]. Erste Group Research. Dostupné z: https://www.erstegroup.com/de/Downloads/415cb33c-c9a5-4846-8b97-5160598218c9/pi20130220Growth-SR.pdfNORTH, Douglass C. Institutions, Institutional Change and Economic Performance. Cambridge: Cambridge University Press, 1990. ISBN 0-521-39416-3.

[20]

OECD. Knowledge-based economy. Glossary of statistical terms [online]. 2005 [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/glossary/detail.asp?ID=6864

[21]

OECD. Raising the Returns to Innovation: Structural policies for a Knowledge-based Economy. [online]. 2013 [cit. 2014-08-20]. OECD Economics Department Policy Notes, No. 17. Dostupné z: http://www.oecd.org/economy/KBC%20Policy%20note.pdf

[22]

SCHILIRÒ, Daniele. Knowledge-Based Economies And The Institutional Environment. In: Theoretical and Practical Research in Economic Fields. 2012, roþ. 3, þ. 1(5), s. 42–50.

[23]

SMITH, Keith. What is the Knowledge Economy? Knowledge Intensity and Distributed Knowledge Bases. Institute for New Technologies Discussion Paper 2002-6, The United Nations University, June 2002.

[24]

VEUGELERS, R. ௅ MRAK, M. The Knowledge Economy and Catching-up Member States of the European Union. 2009.

[25]

WILIēSKI, W. Beginning of the End of Cost Competitiveness in CEE Countries - Analysis of Dependence between Labor Costs and Internationalization of the Region. In: Comparative Economic Research. 2012. Roþ. 15, þ. 1, s. 43–59.

[26]

WORLD BANK. Building Knowledge Economies: Advanced Strategies for Development. Washington, DC, 2007. ISBN 978-0-8213-6957-9.

[27]

WORLD BANK. Distance to Frontier. Doing Business: Measuring Business Regulations [online]. © 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/data/distance-to-frontier

[28]

WORLD BANK. Doing Business 2014: Understanding Regulations for Small and Medium-Size Enterprises [online]. Washington, DC, 2013a [cit. 2014-06-25]. ISBN 978-0-8213-9983-5. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/~/media/GIAWB/Doing%20Business/Documents/Annual-Reports/ English/DB14-Full-Report.pdf

[29]

WORLD BANK. Knowledge Assessment Methodology 2012. Knowledge for Development (K4D) [online]. 2012 [cit. 2013-10-13]. Dostupné z: http://go.worldbank.org/JGAO5XE940

[30]

WORLD BANK. Worldwide Governance Indicators. [online]. © 2013b [cit. 2014-06-24]. Dostupné z: http://info.worldbank.org/governance/wgi/index.aspx

76

ZNALOSTNÍ EKONOMIKA A INSTITUCIONÁLNÍ PROST EDÍ V POSTTRANZITIVNÍCH EKONOMIKÁCH EVROPSKÉ UNIE 1

Recommend Documents