PRÁVO A RODINA
Změny v řízení o neexistenci a o neplatnost manželství JUDr. Karel Svoboda PhD. Nové předpisy hmotného a procesního práva pozměnily jak pojem neplatného či neexistujícího manželství, tak proceduru, která vede k vyslovení neplatného nebo neexitujícího manželství. Jde o koncepční změny, které stojí za to popsat a vyhodnotit.
Pojem neplatného a neexistujícího manželství Jestliže soud určí, že manželství není, má se za to, že manželství nikdy neexistovalo a jeho účastníkům tedy nevzniklo ani žádné majetkové společenství. Majetková práva a povinnosti zdánlivých manželů se posoudí „podle své povahy“, nelze-li jinak, použijí se ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 679 odst. 2 NOZ). Ve vztahu k dětem narozeným v neexistujícím manželství nelze využít zákonných domněnek otcovství (§ 679 odst. 1 NOZ). Proti tomu vysloví-li soud, že manželství je „jen“ neplatné, rodičovství k dětem narozeným z neplatného manželství tím není zpochybněno a práva a povinnosti nabytá „manžely“ v době neplatného manželství se vypořádají prakticky v tomtéž režimu, jako kdyby bylo manželství ukončeno rozvodem (§ 686 NOZ). Účinky rozsudku o neplatnosti manželství se tedy projeví především ex nunc, zatímco u rozsudku o neexistenci manželství převažují účinky ex tunc.
K vadám uzavřeného manželství Podstatné vady vnější procedury uzavírání manželství, včetně podstatné vady v navenek prezentovaném projevu vůle vstoupit do manželství, podle nové úpravy vedou výhradně k výroku o neexistenci manželství. Naopak vady ve způsobilosti nebo vůli člověka uzavřít manželství jsou důvodem neplatnosti manželství. Vady vnější procedury při uzavírání manželství (§ 656 až § 670 NOZ), které způsobují neexistenci manželství, lze rozdělit na: a) Obecné vady v prohlášení vůle uzavřít manželství. Prohlášení musí být úplné a souhlasné (§ 656 odst. 1 NOZ) a musí být uskutečněno veřejně a za přítomnosti dvou svědků (§ 656 odst. 2 NOZ). b) Obsahové vady prohlášení. Základní náležitostí prohlášení o sňatku je kladná odpověď obou snoubenců na otázku oddávajícího orgánu, zda vstupují do manželství (§ 659 NOZ). Touto odpovědí vznikne manželství. Prohlášení snoubenců o tom, jaké příjmení budou používat po uzavření manželství (§ 660, § 662 NOZ) není podstatnou náležitostí společného prohlášení o vstupu do manželství. Podstatnou formální vadou není ani absentující prohlášení obou snoubenců o tom, že jim nejsou známy překážky, které by jim bránily uzavřít manželství, a že navzájem znají svůj zdravotní stav a zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželství (§ 665 NOZ). c) Vady širší procedury. Sňatek lze uzavřít jen před orgánem, který má pravomoc oddávat (§ 658, § 667, § 668 NOZ). Před provedením sňatečného obřadu musí snoubenci předložit doklady osvědčující jejich totožnost a způsobilost k uzavření manželství, nestanoví-li zákon výjimečně jinak (§ 664, § 666 odst. 1, § 667 odst. 2 JUDr. Karel Svoboda PhD., Krajský soud v Plzni, Právnická fakulta UP Olomouc
6
4/2014
PRÁVO A RODINA
NOZ). Manželství vznikne i tehdy, když snoubenci nepředloží doklady potřebné k uzavření civilního sňatku (§ 664 odst. 1 NOZ). Je totiž věcí orgánu veřejné moci, aby na této procedurální povinnosti trval nebo ji třeba i prominul (§ 664 odst. 2 NOZ), a to i nevýslovným konáním, jako je např. uskutečnění obřadu, aniž by se trvalo na předložení dokladů. Případné nevyznačení sňatku v matrice nemá na vznik manželství žádný vliv. Esenciální náležitostí je v případě církevního sňatku i předložení osvědčení matričního úřadu o tom, že snoubenci splnili všechny zákonné požadavky pro vstup do manželství, které snoubenci oddávajícímu předložili a jež není starší šesti měsíců (§ 677 odst. 2 NOZ). Výjimkou je situace, kdy se manželství před orgánem oprávněné církve uzavírá, je-li život některého ze snoubenců přímo ohrožen (§ 667 odst. 2 NOZ). Člověk je nezpůsobilý uzavřít manželství a je na místě vyslovit neplatnost manželství, v následujících případech: a) Manželství uzavřel nezletilý, který dosud nedosáhl plné svéprávnosti jinak než dovršením osmnácti let, tedy předchozím sňatkem nebo přiznáním svéprávnosti soudem (§ 30 odst. 2 NOZ). Nezletilý starší šestnácti let může uzavřít manželství též tehdy, když mu soud povolil uzavřít manželství (§ 672 odst. 2 NOZ, § 367 až § 370 ZŘS). b) Manželství uzavřel člověk, který byl výslovně omezen na svéprávnosti, jde-li o právo uzavřít manželství (§ 673 NOZ). Jak v případě omezené svéprávnosti z důvodu věku, tak u částečné nesvéprávnosti z důvodu soudního rozhodnutí platí, že manželství nelze prohlásit za neplatné, bylo-li účastníky počato dítě, které se narodilo živé (§ 683 NOZ). c) Do manželství vstoupil člověk, který již dříve uzavřel manželství nebo registrované partnerství nebo jiný obdobný svazek v zahraničí, a takový svazek dosud trvá (§ 674 NOZ), nebo má se za to, že trvá (nebylo rozhodnuto o jeho neexistenci nebo neplatnosti). d) Manželství nemůže být též uzavřeno mezi blízkými pokrevními příbuznými, konkrétně mezi předky, potomky a sourozenci, včetně osob, jejichž příbuzenství vzniklo osvojením (§ 675 NOZ). Manželství nemohou uzavřít ani poručník a poručenec, dítě a osoba, do jejíž péče bylo dítě svěřeno, ani pěstoun a jemu svěřené dítě (§ 676 NOZ). Příbuzenství, které není pokrevní, ale vzniklo právní cestou, manželství nebrání, pokud do doby uzavření manželství zaniklo. Smyslem § 675 a § 676 NOZ totiž je zabránit tomu, aby byl v době trvání dřívějšího nepokrevního příbuzenství založen nový formálně právní příbuzenský vztah. Naopak blízké pokrevní příbuzenství (§ 675 NOZ) je absolutní překážkou pro vznik manželství, protože pokrevní příbuznost je neměnnou daností. e) K neplatnému manželství dojde i tehdy, když jeden z manželů vstoupí do manželství pod nátlakem nebo následkem omylu (§ 684 odst. 1 NOZ) a tedy u něho chyběla vůle uzavřít manželství s konkrétním člověkem.
Řízení o neexistenci manželství Řízení o neexistenci manželství soud zahájí i bez návrhu (§ 678 NOZ). Věcně a místně příslušným soudem je okresní soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé společné bydliště, pokud zde v obvodu tohoto soudu v době zahájení řízení bydlí alespoň jeden z manželů (§ 373 ZŘS). Návrh na zahájení řízení lze podat i ústně do 4/2014
7
PRÁVO A RODINA
protokolu u kteréhokoliv okresního soudu, protože jde o proces, který lze zahájit i bez návrhu (§ 678 NOZ, § 14 ZŘS). Jestliže bylo řízení zahájeno usnesením soudu a soud dojde k závěru, že nejsou splněny věcné podmínky pro rozhodnutí, že manželství není, řízení zastaví usnesením, vůči němuž je odvolání přípustné. Bylo-li řízení zahájeno na návrh, dojde za stejných okolností k zamítnutí návrhu (§ 16 ZŘS). V řízení se uplatní zásada vyšetřovací (§ 20 odst. 1, § 21 ZŘS). Koncentrační pravidla sporného řízení (§ 118b odst. 1, § 119a, § 205a, § 211a o. s. ř.) se v řízení určení, zda manželství je nebo není, nevyužijí, účastníci mohou nové skutečnosti a důkazy předkládat i v odvolacím řízení (§ 28 odst. 1 ZŘS). Dohoda o předmětu řízení (§ 10 ZŘS) s ohledem na jeho podstatu není možná, jedná se o statusovou záležitost, na jejímž vyřešení je obecný, účastníky přesahující zájem. Návrh však lze vzít zpět a vynutit si tak zastavení řízení bez meritorního rozhodnutí. Pokud ke zpětvzetí dojde, může však soud i z vlastní iniciativy rozhodnout o neúčinnosti zpětvzetí (§ 15 ZŘS, § 678 NOZ). Na rozdíl od řízení o povolení uzavřít manželství zákon soudu nenařizuje provést obligatorní výslech účastníků.
Řízení navazující na verdikt o neexistenci manželství Poté, co soud určí, že manželství není, rozhodne o určení otcovství ke společnému dítěti a o právech a povinnostech rodičů k dítěti (§ 679 odst. 1 NOZ). Toto navazující řízení zahájí příslušný soud i z moci úřední, nejde však o součást řízení o určení neexistence manželství (§ 417 a násl. ZŘS). Řízení o úpravě majetkových práv účastníků neexistujícího manželství (§ 679 odst. 2 NOZ) je výhradně návrhové a probíhá v režimu civilního řízení sporného (§ 1 odst. 1, § 2, § 371 ZŘS). Rozsudek v něm vynesený nemá konstitutivní účinky, protože majetkové společenství, které by bylo obdobou společného jmění manželů, mezi účastníky neexistujícího manželství (na rozdíl od účastníků neplatného manželství) nevzniklo (srov. § 686 odst. 1 NOZ) a každý z účastníků neexistujícího manželství v průběhu neexistujícího manželství nabýval majetková práva a povinnosti odděleně od druhého do své výlučné majetkové sféry. Z ust. § 679 odst. 2 NOZ plyne, že každému z účastníků neexistujícího manželství náleží po právní moci výroku o neexistenci manželství ta majetková práva a povinnosti, která mu patří podle smluvního či jiného vztahu k třetím osobám (např. úvěr, který jeden z účastníků neexistujícího manželství sjednal vlastním jménem, je jeho výlučným závazkem, vklad v bankovním ústavu, s nímž podle smlouvy s bankou disponuje pouze tento účastník, je jeho výlučným majetkovým právem, pokud je nemovitost na základě převodní smlouvy zapsána do katastru jako výlučné vlastnictví jednoho z účastníků, má se za to, že nemovitost byla pořízena výlučně v jeho prospěch atd.). Jestliže je nepochybné, že určitá penězi ocenitelná hodnota byla nabyta v době od sňatečného prohlášení do právní moci výroku o neexistenci manželství, a není zřejmé, z prostředků kterého účastníka a ve prospěch kterého účastníka byla pořízena, je legitimní očekávat, že tato věc (např. televizor) byla pořízena ve prospěch obou účastníků a každý z nich je vlastníkem její ideální jedné poloviny. Jiný závěr by vedl ke zjevným nespravedlnostem při vypořádávání práv a povinností nabytých účastníky v průběhu neexistujícího manželství. Východisko, podle něhož české soudy rozhodují výhradně na základě prokázaného skutkového stavu a při neprokázaných skutečnostech aplikují princip non liquet (není jasné, prokázané), česká jurisprudence do jisté míry opouští.1) 8
4/2014
PRÁVO A RODINA
V případě neexistujícího manželství je vyloučeno, aby byla využita domněnka vypořádání věcí nabytých za dobu zdánlivého manželství způsobem, který stanoví § 741 NOZ. Účastník, který od doby sňatečného prohlášení do právní moci výroku o neexistenci manželství vynaložil penězi ocenitelné hodnoty ve prospěch druhého z účastníků, může v obecných promlčecích lhůtách (§ 609 a násl. NOZ) nárokovat, aby mu druhý účastník toto bezdůvodné obohacení vydal. Promlčecí lhůty nemohou započít dříve než od právní moci výroku o neexistenci manželství, protože až k této době vzniklo právo žádat o vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 679 odst. 2 NOZ. Půjde o řízení sporné, výsledkem nebude konstitutivní rozsudek o vypořádání společného jmění (nic takového nevzniklo), ale ve své podstatě deklaratorní verdikt o vydání konkrétní finanční částky bezdůvodného obohacení. Z žádného zákonného ustanovení neplyne, že by veškeré požadavky účastníků neexistujícího manželství na vydání bezdůvodného obohacení dle § 679 odst. 2 NOZ musely být pojednávány v jediném řízení, nejde o ucelenou majetkovou „masu“.
Řízení o neplatnost manželství Řízení o neplatnost manželství soud může zahájit vlastním usnesením jen tehdy, když manželství bylo uzavřeno přesto, že jeden z manželů nebyl svéprávný k uzavření manželství (§ 680 NOZ), a tehdy, když některý z manželů uzavřel sňatek nebo registrované partnerství navzdory trvajícímu svazku stejného druhu nebo sňatek byl uzavřen mezi blízkými příbuznými (§ 685 NOZ). Jinak lze řízení zahájit jen na návrh, jenž je oprávněna podat kterákoliv osoba, která má na vyslovení neplatnosti právní zájem. Ovšem v případě, že ke vstupu do manželství došlo na základě bezprávného nátlaku nebo násilí, navrhovatelem může být výhradně manžel, který byl takto ke vstupu do manželství donucen (§ 684 odst. 1 NOZ). Jestliže soud v průběhu řízení zjistí, že navrhovatel neměl právní zájem na určení manželství, návrh zamítne, i kdyby dospěl k závěru, že existují hmotněprávní předpoklady pro vyslovení neplatnosti manželství, ledaže řízení bylo možné zahájit i bez návrhu, nebo jestliže některý z manželů projeví vůli k tomu, aby bylo o neplatnosti manželství pozitivně rozhodnuto. Jestliže dojde ke zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, může soud i z moci úřední rozhodnout o neúčinnosti zpětvzetí, pokud pro skutkový důvod, který byl uveden v návrhu na zahájení řízení, bylo možné zahájit řízení o neplatnost manželství i bez návrhu. Tak je tomu, je-li manželství neplatné, protože jeden z manželů byl omezen na svéprávnosti uzavřít manželství (§ 680 NOZ) nebo šlo o bigamii či o svazek mezi blízkými příbuznými (§ 685 NOZ). S ohledem na ust. § 374 odst. 2 ZŘS i z praktických důvodů uzavíráme, že soud o neúčinnosti zpětvzetí návrhu na vyslovení neplatnosti manželství rozhodne i tehdy, když návrh na vyslovení neplatnosti byl podán z jiného důvodu, avšak během řízení vyšly najevo skutkové okolnosti, které soud opravňují k zahájení řízení o neplatnost manželství z moci úřední. Vyšetřovací princip (§ 20 odst. 1, § 21 ZŘS) se prosazuje i v řízení o neplatnost manželství. Výjimkou jsou řízení o návrhu manžela na prohlášení manželství za neplatné proto, že byl ke vstupu do manželství donucen pod nátlakem nebo omylem týkajícím se totožnosti druhého z manželů nebo o povaze sňatečného aktu (§ 374 odst. 1 ZŘS, § 484 odst. 1 NOZ). Ohledně skutkových okolností nátlaku nebo omylu nese břemeno tvrzení a prokazování navrhovatel. Soud sice má i v těchto případech zapovězeno konat tzv. přípravné jednání dle § 114b OSŘ (viz § 17 ZŘS) a je tedy povinen 4/2014
9
PRÁVO A RODINA
nařídit „běžné“ soudní jednání. V souvislosti se skončením prvého jednání však ze zákona dochází ke koncentraci řízení dle § 118b odst. 1 o. s. ř., protože úplná apelace ustavená pro zvláštní řízení v ust. § 28 odst. 1 ZŘS je skrze § 374 odst. 2 ZŘS výslovně vyloučena. Za takových okolností se uplatní procesní pravidla sporného řízení (§ 1 odst. 2, 3 ZŘS), včetně koncentrací a systému neúplné apelace podle § 205a a § 211a o. s. ř. a poučovací povinnosti soudu o hrozícím neúspěchu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Břemeno tvrzení a prokazování i koncentrace se z logiky věci vztahují nejen na navrhovatele, ale i na ostatní účastníky, pokud s návrhem na vyslovení neplatnosti nesouhlasí a navrhovatel unesl břemeno tvrzení a prokázání nátlaku, případně omylu tak, že soud o jeho tvrzeních nemá rozumný důvod pochybovat. Za takových okolností je na ostatních účastnících, aby případně skutková tvrzení a důkazní prostředky vnesené do řízení navrhovatelem zpochybnili nebo uvedli jiné okolnosti, pro které je na místě návrh na určení neplatnosti manželství zamítnout.
Účastníci řízení o neexistenci a neplatnosti manželství Účastníky řízení o neexistenci nebo o neplatnost manželství jsou podle procesních předpisů výhradně manželé (§ 375 ZŘS), s výjimkou případů, kdy soud v řízení pokračuje s opatrovníkem zemřelého manžela, případně s jeho potomky (§ 376 odst. 2 a 3 ZŘS). Z gramatické dikce právě zmíněných ustanovení vyplývá, že návrh na zahájení řízení o neplatnost nebo neexistenci manželství může podat jen některý z manželů, protože § 375 a § 376 odst. 2 a 3 ZŘS je ohledně vymezení možných účastníků řízení, včetně osoby navrhovatele, lex specialis ve vztahu k § 6 ZŘS, podle něhož návrh na zahájení některého ze zvláštních řízení může podat kdokoliv. Procesní ustanovení je však třeba vykládat systematicky, s přihlédnutím ke hmotnému právu, které procesní vymezení účastníků do jisté míry modifikuje a které bylo základem pro přijetí procesní úpravy. Jde-li o řízení o prohlášení manželství za neplatné, ust. § 680 NOZ sděluje, že řízení o neplatnost manželství, které bylo uzavřeno navzdory zákonné překážce, lze zahájit na návrh každého, kdo na tom má právní zájem. Navrhovatelem a účastníkem řízení tedy (navzdory existenci § 375 ZŘS) může za takových okolností kdokoliv. Ustanovení § 680 NOZ se však uplatní jen tehdy, když z lex specialis neplyne něco jiného. Takovými leges specialis jsou § 374 odst. 1 věta prvá ZŘS a § 684 věta druhá NOZ, z nichž je zřejmé, že řízení o neplatnost manželství uzavřeného pod nátlakem nebo následkem omylu lze zahájit jen na návrh toho z manželů, který do manželství vstoupil následkem nátlaku nebo omylu. Návrh musí manžel podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tak vzhledem k okolnostem mohl reálně učinit, popřípadě kdy se dozvěděl o pravém stavu věcí. Jde-li o řízení o prohlášení neexistence manželství, hmotněprávní úprava na rozdíl od řízení o neplatnosti manželství nevymezuje okruh osob oprávněných k podání návrhu. Proto na řízení o neexistenci manželství (na rozdíl od řízení o neplatnosti manželství) plně dopadá ust. § 375 ZŘS, z něhož plyne, že účastníky řízení o neexistenci manželství jsou manželé, a tedy jen manžel, a nikdo jiný, může podat návrh na prohlášení neexistence manželství. Dokončení příště: Smrt účastníka, opatrovník zemřelého Poznámka: 1) Srov. s Macur, J.: Postmodernismus a zjištování skutkového stavu v civilním řízení. Brno, Masarykova univerzita, 2000.
10
4/2014
