Změny v Besedě - Rychnovský flek Ordinace dětské lékařky - Zprávy z malé školy Těšte se na ASPM - Z historie

Změny v Besedě - Rychnovský flek Ordinace dětské lékařky - Zprávy z „malé školy“ Těšte se na ASPM - Z historie

Nápovědník 6. 4. v 19.00 – zasedání zastupitelstva města 16. 4. v 18.30 Jindřich Kurfiřt – Povídání o koncentračním táboře v Rychnově u příležitosti 65. výročí jeho zřízení - v zasedací síni MěÚ 18. 4. – 30. 4. Jaroslav Švásta – autorská fotografie Vernisáž proběhne 18. 4. v 17.00 ve výstavní síni MěÚ 17. 4. v 19.30 ASPM (Amatérské sdružení profesionálních muzikantů) - znalcům a fajnšmekrům známá česká hudební skupina vystoupí opět v Besedě.

24. 4. v 21.00 diskotéka v sále restaurace Beseda V květnu připravujeme: 22. 5. v 19.30 koncert - Slávek Janoušek + Luboš Vondrák 23. 5. – 31. 5. KULTURNÍ DNY 23. 5. – 5. 6. MUDr. Jiří Srna – obrazy

4

Cena 3 Kč Duben 2009

Pizza bude V tichosti a nenápadně byla opět otevřena pizzerie v Nádražní ulici. Nový majitel pan Šikola, kterého si mnozí Rychnováci ještě pamatují z dob jeho mládí, přebudoval prostory bývalé baťovny velmi nápaditým způsobem a zavedl zde vše, co se od dobré pizzerie očekává. Příjemným stylovým prostředím počínaje, přes výborné jídlo (nejen pizzy, ale i těstoviny, saláty a další speciality) po dobrá vína a piva, která jinde v Rychnově (a možná ani v Jablonci) nekoupíte. Rozvoz je ve všední dny nabízen až po 16. hodině (kromě pondělí, kdy je zavřeno), v sobotu a v neděli ovšem

po celý den. Doufejme, že tento počin bude mít delší trvání než předchozí pokus. -fch-

Vu dr Fuchsbresche bis zur Mutter Anna oder „Reichnejer Schorfblicke“ Kurz & bündig aus dem Reichenberg Kreis Der Basaltfelsen erinnert an eine Orgel Steinschönau / Parchen Nationales Naturdenkmal Herrenhausfelsen - Ein Basalthügel im Ortsteil Parchen am Rande von Steinschönau ist eines der berühmtesten geologischen Schutzgebiete in Tschechien. Schon im 18. Jahrhundert befand sich hier ein Steinbruch, in dem eines der schönsten Beispiele des Säulenbasalts in Böhmen enthüllt wurde. Die fünf- bis sechseckigen, regelmäßig geformten Basaltsäulen sind fast senkrecht. Sie sind bis zu 12 m lang mit einem Durchmesser von 20 bis 40 cm. Die gesamte Formation erinnert an eine Orgel und wird deswegen oft auch so bezeich-

Osteren 2009 - heilige Messen Palmsonntag 5. 4. 07.30 heilige Messe in Reichenau b.G. 09.00 heilige Messe in Gablonz 18.00 heilige Messe in Gablonz Montag und Mittwoch 6. und 8. 4. 7.00, 18.00 heilige Messe in Gablonz Dienstag 7. 4. 18.00 heilige Messe in Gablonz Gründonnerstag 9. 4. 16.00 – heilige Messe in Reichenau b.G. 18.00 – heilige Messe in Gablonz

Von der Kuppe aus bietet sich in schöner Ausblick auf Steinschönau und die Umgebung. Am Fuße befindet sich ein kleiner See, der durch Regenwasser gespeist wird. Am östlichen Fuße befindet sich eine alte Steinsäule der Jungfrau Maria. Der Name Herrenhausfelsen entstand aus der älteren volkstümlichen Bezeichnung Gehörnhaus. Seit 1953 steht der Felsen als Naturdenkmal unter Schutz. Dank dem konnte sich die Kuppe bis heute erhalten. Dank ihrer imposanten Gestalt und guter Zugänglichkeit ist es eine der am meisten besuchten vulkanischen Formationen in Tschechien.

Die Heilige Zdislava ist die Schutzpatronin der Familie

Großer Freitag 10. 4. 16.00 – heilige Messe in Reichenau b.G. 18.00 – heilige Messe in Gablonz Weißer Sonntag 11. 4. 18.00 – heilige Messe in Reichenau b.G. 20.00 – heilige Messe in Gablonz Ostersonntag- Feier der Auferstehung des Herrn - 12. 4. 07.30 - heilige Messe in Reichenau b.G. 09.00 - heilige Messe in Gablonz 14.00 - heilige Messe in Radl 18.00 mše sv. – Jablonec nad Nisou Ostermontag – 13. 4.09.00, 18.00 heilige Messe in Gablonz

Rychnovský zpravodaj

net.

2

Deutsch Gabel Die Kirche des Hl. Laurentius und der Hl. Zdislava in Gabel gehört zu den bedeutendsten Bauwerken der barocken Baukunst in Mitteleuropa. Die gotische Kirche, die gemeinsam mit einem Kloster durch die Heilige Zdislava von Lämberg gegen 1252 gegründet wurde, wurde nach 1425 durch eine provisorische hölzerne Kirche ersetzt. Mit dem Bau des heutigen Doms wurde 1699 durch den Eigentümer der Herrschaft An-

ton Berka von Dauba begonnen. Das Projekt wurde durch den Wiener Architekten Johann Lukas Hildebrandt erarbeitet, der Bau wurde durch die italienischen Baumeister P. Bianco und nach 1706 D. Perini geleitet. Das reiche Innendekor unterstreicht die Heiligkeit des Ortes, an dem die Hl. Zdislava begraben wurde. Ihre Überreste (Bild) werden im Altar in der ersten Seitenkapelle aufbewahrt. 1996 wurde die Kirche zur Basilika minor des Hl. Laürentius und der HI. Zdislava erhoben. Ein kurzer Spaziergang führt zur Heilquelle, an der sich ein Gloriett (Pavillon) im Empirestil aus der Wende des 18. und 19. Jh. befindet. Die Heilquelle ist mit der Legende über die Hl. Zdislava verbunden, die mit Hilfe des Wassers der Heilquelle viele Kranke heilen konnte. Übernommen vom „Jablonecký deník“ (Gablonzer Tagblatt)

1. 5. 2009 uplyne 150 let od doby, co v Rychnově zastavil první osobní vlak

Již 15. června 1856 c. a k. místodržitelství vydalo koncesi ke stavbě trati Pardubice - Liberec podnikatelské skupině v Liberci v čele s J. Liebigem, K. Herzigem a bratry Kleinovými. Liberecko bylo nejprůmyslovější oblastí té doby a Liberec patřil k největším městům Rakouska. Doprava formanskými vozy byla zoufale pomalá, drahá, přeprava nákladů byla limitována tažnými schopnostmi zvířat. Rakouská vláda neměla na výstavbu železnic dostatek financí, proto umožnila vstup soukromých společností do jejich výstavby. Od výše uvedené podnikatelské skupiny směřovala již 19. 2. 1852 do Vídně deputace, která zde tlumočila požadavek povolení výstavby železniční trati s výhradně parními lokomotivami. Ta poukázala na výši průmyslové produkce i skutečnost, že v Liberci sídlí Obchodní a Živnostenská banka, které jsou ochotny se na výstavbě podílet. 16. 2. 1855 obdržel výbor souhlas místodržitelství o povolení zahájit předběžné práce. 15. 6. 1856 byla dána koncese na stavbu trati a v srpnu 1856 byla ustavena pochůzková trasovací komise, která koncem září dorazila do Turnova a v říjnu rozhodla v Liberci o celé trati. Je třeba připomenout, že trasovací

komise prošla 160 km dlouhou cestu za 46 dnů a vytyčila trať. Práce se rozběhly od října 1856 za mimořádně příznivých povětrnostních podmínek a konaly je tisíce traťových dělníků, jejichž nářadím byly lopaty, krumpáče, dřevěná kolečka, event. káry a vozy tažené zvířaty. Vedle železnice byly budovány i stanice a strážní domky, na řadě míst i s vodárnami na doplňování vody do kotlů lokomotiv a lokomotivní depa. Nelehké přírodní podmínky především v oblasti od Semil po Jeřmanice daly dělníkům zabrat při výstavbě mostů, několika tunelů i zářezů ve skalních blocích. Vedle hlavní trati byla stavěna přípojka na Josefov (první vlak sem dojel 9. 11. 1857). Do Turnova přijela první lokomotiva 24. 10. 1858. Úsek trati z Turnova do Liberce měl být zprovozněn ještě do konce roku 1858. Příroda, ač v předcházejícím období stavbě příznivá, právě v tomto úseku ukázala s jakými podmínkami se musí tisíce dělníků vypořádat v nelelehkém prostředí podhůří. Přesto první manipulační vlaky překonávají poslední úsek železnice z Turnova do Liberce již v lednu 1859, ale teprve 30. 4. 1859 bylo vydáno oficiální svolení k provozování osobní i nákladní dopravy po celé trati z Pardubic do Liberce. První

vlak dorazil do cílové stanice v Liberci – tedy přes Rychnov – v časných ranních hodinách téměř bez povšimnutí libereckých občanů. Komupak by se chtělo vstávat již kolem čtvrté ranní, a navíc 1. května 1859. Teprve další spoje (denně projížděly tři vlakové soupravy) zavdaly příčinu k mohutným oslavám a radostnému provolávání slávy i nadšeným projevům. Sen podnikatelů byl po necelých třech letech od vydání koncese na stavbu naplněn. Dále pak následovala ještě nelehká výstavba železnice z Tanvaldu do Železného Brodu v údolí podél řeky Kamenice, ukončená 1. srpna 1875. Ke spojení Liberce a Jablonce došlo v roce 1888, od roku 1894 byl s Jabloncem a tedy i Libercem propojen Tanvald a 30. června 1902 byla skončena výstavba železnice z Tanvaldu přes Kořenov až do Harrachova. Tato trať překonávala výškový rozdíl téměř 200 m, proto byla doplněna pro velké stoupání ozubnicí. Celková délka tohoto unikátu v Evropě činila 11,6 km, bylo na ní pět viaduktů a pět tunelů, největší stoupání bylo 57 promile. To už je ale jiná kapitola o železnici. Jindřich Kurfiřt


3

Z rychnovské kroniky Druhá pamětní kniha rychnovské fary, založená P. Antonem Johannem Felgerem © přeložil: František Padrta 2002 1855

nechť rozhodne sama nejdůst. konsistoř. k bodu c) Hřbitov užívá a je k užitku přifařeným obcím a kostel nemá z něj žádnou výhodu, než pár krejcarů poplatku z hrobů, za což ale musí opravovat ohradní zeď. Je tedy správné a slušné, aby přifařené obce při zřízení hřbitova hradily větší část výloh a kostel, který je bez prostředků, a beztak ze svého dává pozemek, přispěl jen sumu, která odpovídá poplatku z hrobů. Jelikož ale nyní podle víceletého průměru poplatek z hrobů dělá jen 18 zl.v.m. ročně a není žádná naděje, že se obnos zvýší, měl by rychnovský kostel podle přísného práva jen kapitál z oněch 18 zl.v.m. - tedy 360 zl.v.m. neboli 144 zl. k.m. přispět, ob-

zl. 30 kr.k.m. Jelikož se nyní vědělo, kde se mají vzít peníze, byla stavba rychlá a sice 14. května 1855 zbořením staré severovýchodní zdi, připojené k márnici, se začalo a zplanýrovalo asi 100 čtver. sáhů a tím, aniž by se čekalo na dokončení ohradní zdi, se tam mohlo začít pohřbívat, neboť starý hřbitov byl teď přeplněný, že se mrtvoly musely klást jedna na druhou a tak proti předpisům se mohly pokrývat jen slabou vrstvou zeminy.

Zdejší farní kostel není v současné době vůbec s to, bez poškození hradit běžné úhrady a elokovaný kapitál stavebnímu fondu na rozšíření hřbitova 745 zl.54 kr.k.m. a sice a) jelikož jeho vlastní disponibilní jmění je nepatrné Na základě druhého konkursního b) jeho potřeby a nutné opravy uvnitř i řízení znělo rozdělení příspěvků na rozvně jsou velmi důležité a šíření rychnovského hřbitova a nákladů c) obnos ročních poplatků z hrobů není na přeložení cesty vedle tohoto hřbitova v žádném poměru k požadovanému přítakto: spěvku kostela Konkurenti podle Za materiál (zapůjčení z přepeř. Náklady na přidavače 740 zl. 5¼ pozemkové, výděl- kostelní pokladny v pětiletých kr.k.m., náklady na přeložení cesty k bodu a) kové a domovní splátkách v sumě 624 zl. 16 ¾ 134 zl. Shora zmíněný protokol ze 7. daně kr. k.m. kromě 4% úroku) Celkem: 874 zl. 5¼ kr.k.m. listopadu 1848 tvrdí, že rychnovský roční splátka během 5 let jednou provždy farní kostel má podle kostelních účtů jeho jasnost kníže 17 zl. 48 kr. k.m. 111 zl. 16 kr. k.m. jmění ve výši 14 370 zl 52 kr.v.m., Kamil Rohan z čehož pokladní hotovost je 1275 zl rychnovský kostel 15 ¼ kr.k.m. 1 zl 34¾ kr.k.m. 47 kr.v.m.. Zcela správně! Ale nesmí rychnovský farář 48 ½ kr.k.m. 5 zl 3½ kr.k.m. se přehlédnout, že mezi tím je 4480 rychnovská škola 12 ¾ kr.k.m. 1 zl 19¾ kr.k.m. zl.v.m. nadačního kapitálu, které ne- obec Rychnov 55 zl. 27 kr.k.m. 346 zl. 36½ kr.k.m. patří kostelu a následkem toho obná- obec Rádlo 31 zl. 44¾ kr.k.m. 198 zl. 26¾ kr.k.m. ší kapitál jen 9090 zl 52 kr.k.m. Tento obec Pulečný 25 zl. 37½ kr.k.m. 160 zl. 10 kr.k.m. kapitál se stavebními úpravami (v r. obec Dalešice 6 zl 25 kr.k.m. 40 zl. 6¼ kr.k.m. 1851-53) o hodně zmenšil a koncem obec Pelíkovice 1 zl. 31½ kr.k.m. 9 zl. 31¾ kr.k.m. roku 1853 obnáší 8739 zl.34 kr.v.m., Suma 139 zl. 50¼ kr.k.m. ročně 874 zl. 5¼ kr.k.m. tedy téměř o 6000 zl. méně než je uvedeno v protokolu. nos to, který s ohledem na vylíčený stav Dne 31. července 1855 byla hotova kostela je ještě dost vysoký a nemůže být stavba nové zdi včetně zplanýrování novék bodu b) překročen, aniž by to církev bolelo. Tento ho hřbitova jakož i přeložení cesty takže Běžné příjmy kostela při dnešním můj protest byl nejdůst. biskup. konsisto- jsem už 2. srpna mohl nejdůst. konsistoř ohromném nedostatku prostředků větši- ří důrazně podpořen a měl za následek, požádat o vysvěcení hřbitova. Povolení ny osadníků jsou velice skrovné, a kostel že výnosem c.k. krajské vlády v Č. Lípě přišlo brzy a delegaci přeneslo na mě, a tak musí, za okolnosti, že jsou u něj ustano- z 11. dubna 1855 č. 1706 bylo vypsáno bylo 2. září určeno k této slavnosti. Tento veni 3 duchovní, každoročně cirka 300 nové stavební konkursní řízení na 8. květ- den byla 14 neděle po letnicích, zároveň zl.v.m. k běžným výdajům přidat. Přitom na 1855 u rychnovského obecního úřadu. svátek Anděla strážce a náš den zbožňoje, pokud se týče vnitřní výzdoby, už přes Věci šly lépe, něž jsem čekal. Ještě předem vání. Odpoledne o 5 hod. byla slavnost 50 let zcela zanedbán, 25 let nebílen, oltáře budiž upozorněno, že kostel může k roz- uzavřena ambrosiánským zpěvem „Vela kazatelna jsou rozežrány červy, dláždění šíření hřbitova přispět jen na náklady ře- ký Bože, my tě chválíme“, načež jsem měl bídné, varhany oněmělé - co je ale hlav- meslníků a jelikož patronátní komisař p. z kazatelny řeč k vysvěcení hřbitova, a nyní ní, že střecha, před dvěma lety velkým rada panství Čech učinil návrh, že se o to šel průvod vedený školní mládeží na nonákladem pokrytá, je ve velice špatném postará, aby přepeřská kostelní pokladna vý hřbitov, kde se konalo požehnání podle stavu, že za deště drží málo, za sněhu a mohla zapůjčit při 4% úroku a splátkách návodu pražské velké agendy. Účast na tévládnoucích bouří nezadrží nic, že krásná v 5 letech na náklady na materiál, které to slavnosti byla veliká, domácí i cizí přišli kostelní klenba je promočená vodou, mís- by v každém případě měly nést přifaře- ve velkém počtu a zachovávali důstojné ty omítka opadává a krov postupně hnije. né obce, byli obecní představení, kterým vážnosti dne přiměřené chování. Během Jako doklad toho je, že v kostelních účtech záleželo na brzkém vybudování hřbitova, průvodu jsem si vzpomněl, že sice světím pro rok 1854 je 11zl. 32 kr.v.m. za šestkrát s tím spokojeni a z farního kostela tak by- pole, kde já kdysi sám uprostřed mých farodhazování sněhu z kostelní klenby. Zda lo sňato velké vydání. Byl zavázán, kromě níků jako semeno na věčnost budu odpoza tak smutných okolností kostel ze svých malého příspěvku podle berní kvóty vy- čívat, a snad jdu právě po tom místě, které 8739 zl. v.m. k rozšíření může něco přidat, rovnat náklady na řemeslníky ve výši 121 je určeno pro můj hrob. Mimochodem


4

PRODEJ MONTÁŽ SERVIS

Z rychnovské kroniky řečeno, byl to už druhý hřbitov, který jsem vysvěcoval, neboť roku 1853, ještě jako českodubský kaplan, den po mé presentaci na rychnovskou faru, zvláštní shodou náhod jsem měl světit Boží pole ve Světlé, což jsme uskutečnili toho roku 2 neděli po velikonocích za asistence světelského faráře P. Jos. Buryánka a osečského faráře P. Josefa Richtera, světelského kooperátora P. J. Schovánka a českodubského kaplana P. Jos. Reckziegela. Ve své řeči jsem poukázal na to, že našemu krásnému a velkému hřbitovu k úplné dokonalosti chybí nyní ještě kříž a jak se márnice, která zůstala stát, nyní nehodí k novému hřbitovu. A skutečně se zdálo, že poslední poznámka nezůstala marná, neboť představenstva obcí farnosti pojaly myšlenku, starou, souměrnost hřbitova rušící márnici strhnout a podle mého návrhu nechat postavit novou, příhodnější na horním konci hřbitova. Stavební plán byl už navržen, a den konečného rozhodnutí určen. Všichni se dostavili, ale rádelští ne, což bylo příčinou, že se celá

věc zhatila. Nedostatek jednoty také tady krásné dílo zmařil. Později přišly vyšší daně a stavba Hodkovicko-jablonecké silnice, které zabraly všechny síly obcí. A tak musela márnice počkat, až zase přijde příhodnější čas. Dne 29. října 1855 bylo rozšíření hřbitova úředně bez závad převzato a tak byla příležitost, věc, která se táhla 8 let, přivést ke konci. Ale zcela uzavřena ta věc dosud nebyla, neboť farní beneficium nebylo dosud odškodněno za louku ve výměře 282 čtver. sáhů, poskytnutou na rozšíření hřbitova. Pokud se stavělo, nechtěl jsem to připomínat, abych stavbu nezdržel. Po dokončení stavby jsem se ale neprodleně přihlásil t.j. hned 3.srpna 1855 u patronátního úřadu, aby se provedla směna pozemků a mě za odstoupený pozemek byl dán odpovídající ekvivalent z kostelní louky. Tato věc se ale táhla, bez ohledu na mé urgence, znovu léta a teprve průběhem tohoto roku 1858 došlo ke konečnému vyřízení. Pokračování příště.

- všech typů žaluzií: * vertikálních žaluzií * hliníkových žaluzií v imitaci dřeva * dřevěných žaluzií - předokenních rolet - látkových roletek - římských roletek - plisé - japonských posuvných stěn - italských lamelových shrnovacích dveří - markýz - sítí proti hmyzu - těsnění do oken a dveří - dekorativních doplňků VELUX U Dubu 740 Rychnov u Jablonce n. N. 468 02 tel. / fax: 483 388 919 mobil: +420 602 448 959, +420 723 370 771 e-mail: [email protected] http://www.vjs.cz

Obřady Svatého týdne 2009 Církev Římskokatolická, Kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova

Úterý Svatého týdne 7. 4. 17.30 – 18.00 zpovídání – Jablonec nad Nisou 18.00 mše sv. – Jablonec nad Nisou

Bílá sobota 11. 4. 8.00 – modlitba se čtením a ranní chvály – Jablonec nad Nisou (kaple) 8.00 – 18.00 možnost tiché adorace u Božího Hrobu 12.00 – modlitba během dne – Jablonec nad Nisou (kaple) 18.00 – obřady Velikonoční vigilie – Rychnov u Jablonce nad Nisou 20.00 – obřady Velikonoční vigilie – Jablonec nad Nisou

Zelený čtvrtek 9. 4. 16.00 – mše sv. – Rychnov u Jablonce nad Nisou 18.00 – mše sv. – Jablonec nad Nisou, adorace do 20.00 hodin 20.00 – modlitba před spaním, pro zájemce je možnost adorovat

Neděle - Slavnost Zmrtvýchvstání Páně – 12. 4. 7.30 mše sv. – Rychnov u Jablonce nad Nisou 9.00 slavná mše sv. s obřadem žehnání pokrmů – Jablonec nad Nisou 14.00 mše sv. – Rádlo 18.00 mše sv. – Jablonec nad Nisou

Velký pátek 10. 4. 8.00 – modlitba se čtením a ranní chvály – Jablonec nad Nisou (kaple) 12.00 – modlitba během dne – Jablonec nad Nisou (kaple) 16.00 – obřady Velkého pátku – Rychnov u Jablonce nad Nisou 17.15 – Křížová cesta – Jablonec nad Nisou 18.00 – obřady Velkého pátku – Jablonec nad Nisou 20.15 – modlitba před spaním – Jablonec nad Nisou - kaple

Pondělí velikonoční – 13. 4. 9.00, 18.00 mše sv. – Jablonec nad Nisou

Květná neděle 5. 4. 7.30 mše sv. – Rychnov u Jablonce nad Nisou 9.00 žehnání ratolestí a mše sv. – Jablonec n.N. 18.00 mše sv. - Jablonec nad Nisou Pondělí a středa Svatého týdne 6. a 8. 4. 7.00, 18.00 mše sv. – Jablonec nad Nisou 17.00 – 18.00 zpovídání – Jablonec nad Nisou

Církev bratrská

Smetanova 26 5. 4. /Květná neděle/ 9.30 Bohoslužby 10. 4. /Velký pátek/ 18.00 Bohoslužby 12. 4. /Velikonoční neděle/ 9.30 Bohoslužby

Českobratrská církev evangelická

Pod Baštou 10 9. 4. /Zelený čtvrtek/ 18.00 Pašijní bohoslužby 10. 4. /Velký pátek/ 18.00 Bohoslužby s vysluhováním Večeře Páně 12. 4. /Boží hod velikonoční/ 9.30 Bohoslužby s vysluhováním Večeře Páně 13. 4. /pondělí velikonoční/ 9.30 Bohoslužby

Církev československá husitská

Kostel Dr. Farského 5. 4. /Květná neděle/ 9.00 Bohoslužby 9. 4. /Zelený čtvrtek/ 18.00 Bohoslužby 11. 4. /Bílá sobota/ 18.00 Bohoslužby 10. 4. /Velký pátek/ 18.00 B. Kašpar: Pašije české Pěvecký sbor CČSH se sbormistrem P. Truncem 12. 4. /neděle/ 9.00 Hod Boží Velikonoční Bohoslužba s obnovou křestních slibů.

Starokatolické církve

Kostel Povýšení sv. Kříže 5. 4. /Květná neděle/ 10.00 Eucharistická slavnost 9. 4. /Zelený čtvrtek/ 18.00 Liturgie památky Poslední večeře Páně. 10. 4. /Velký pátek/ 18.00 Liturgie památky umučení a smrti Páně 11. 4. /Bílá sobota/ 20.00 Velikonoční vigilie. 12. 4. /neděle/ 10.00 Eucharistická slavnost Zmrtvýchvstání Páně


5

Krize Dnes nejčastěji skloňované slovo mezi světovými politickými elitami. Co je vlastně hlavními příčinami tak velké celosvětové recese, jež nemá obdoby? Začalo to nenápadně už před několika lety. Sem tam pronikaly do medií zprávy o tom, jak ta která americká významná firma či finanční instituce zkreslovala své účetní závěrky, lhala svým investorům a zaplatila za to krachem. Jenže ne každá společnost zkrachovala. Některé byly sanovány z obavy před možnými většími důsledky těchto krachů. Jenže ty stejně přišly. Nyní. Kdyby v ČR před 10 lety nepadla v té době třetí největší banka IPB, ale stát by ji sanoval podobně jako jiné banky, je otázka, jak by se vyvíjelo bankovnictví v ČR a kolik problémových úvěrů by dnes táhlo banky ke dnu a s nimi celou republiku jako je tomu v Estonsku, Maďarsku, na Islandu či v dalších zemích. Jedněm sanace pomohla, aby se očistili a začali znovu, lépe a obezřetněji, jinde v jiných jen upevnila jejich pocit vlastní neomylnosti a jistoty v tom, že stát vždycky pomůže. Ale to nejde donekonečna. Současná krize je krizí nadvýroby, poživačného blahobytu a obrovského tempa spotřeby celé rozvinuté tzv. západní civilizace. Kdo dnes říká, že krizi je nutno potlačit naléváním dalších peněz do ekonomiky, aby se opět zvýšila spotřeba, jen dál přilévá oleje do ohně a za cenu obrovských nákladů a vzniku obrovských dluhů pro budoucí generace jen oddálí pád, který je nevyhnutelný. Když klientovi dáte peníze v podobě poskytnutého úvěru, aby

si koupil nemovitost a uděláte to v hodně případech, zvedne to poptávku po nemovitostech a jejich cena poroste. Ale skutečná hodnota práce a materiálu vložených do nemovitosti zůstává stejná, pouze tržní, spekulativní cena jde nahoru. Banky, aby mohly poskytovat další hypotéky, prodávají svým investorům dluhopisy (hypoteční zástavní listy), které jsou pro ně zdrojem kapitálu pro další poskytování hypoték. A jejich nominální hodnota více či méně odráží tržní cenu nemovitostí. Když ale banky v honbě za dalšími ještě většími zisky začnou poskytovat hypotéky vysoce rizikovým klientům, ti pak přestanou hypotéky platit a opouštějí své hypotékou zatížené nemovitosti, náhle je na trhu přebytek nemovitostí. Jejich ceny klesají a to často i pod skutečnou cenu, kterou reálně měly. A náhle banky nemají z čeho splácet investorům za prodané dluhopisy, ze kterých se tak stávají bezcenné cáry papíru. A banky krachují, lidé přicházejí o práci, investoři přicházejí o své peníze a ztrácejí důvěru do dalšího investování. Proto jsou obezřetnější a nedůvěřivější a při jakémkoli náznaku špatné informace se zbavují aktiv (akcií, dluhopisů), které do té doby drží. A to i za cenu prodělku ve víře v to, že jejich prodělek bude dnes menší než by byl zítra. A ceny akcií, dluhopisů a dalších finančních instrumentů padají. Zbylé banky zoufale prosí své státy o pomoc, protože také mají své rizikové klienty. A přestávají půjčovat podnikům. Poklesem cen akcií, nedůvěrou investorů na finančních trzích a neo-

chotou bank podniky provozně financovat přicházejí podniky o životně potřebný kapitál pro svou činnost. Omezují výrobu, propouštějí. Lidé, kteří přišli o práci, už nespotřebovávají tolik, jako předtím, když práci měli a tak obecně klesá poptávka téměř po všem. Tím se do odbytové krize dostávají další a další firmy. A v řetězové reakci jejich dodavatelé, dodavatelé jejich dodavatelů a dodavatelé surovin k výrobě atd. A protože dodavatelé jsou z různých konců světa, celosvětová krize je na světě. A je to skutečně krize nadvýroby, pramenící z obrovské spotřeby, která nebyla vynucena skutečnou potřebou, ale jenom našimi rozmary. Nejsem Sibyla, abych si troufl odhadovat kdy a hlavně jak tato krize skončí, ale doporučil bych vašemu zraku přečíst si velice zajímavý rozhovor s panem Jimem Rogersem, významným finančním komoditním investorem a autorem několika knih na této adrese http://www.blisty. cz/art/45667.html. Jeho černé předpovědi pro poměrně brzký konec americké a britské vůdčí role v celosvětové ekonomice a převzetí této role asijskými zeměmi mi připomnělo děj jednoho vědeckofantastického románu A. C. Clarka, který napsal v poměrně nedávné době spolu s M. Quiadem pod názvem Desátý stupeň. A kdo z vás zná A. C. Clarka, ví, že podobně jako Leonardo da Vinci nebo Jules Verne předpověděl ve svých knihách několik vynálezů či událostí v dějinách lidstva, ke kterým později došlo. Martin Vágner

Dětská lékařka a ordinační hodiny Diskuze je dobrá a potřebná věc. Diskuze na internetu snad také. Snad je v té větě proto, že internet svou anonymitou dokáže umožnit vyslovení názorů, za které by se jinak člověk třeba styděl nebo by se bál nést následky toho, co vyslovil. Jedním z příkladů takové ne zcela uvážené diskuze je právě téma ordinačních hodin dětské lékařky, které se v posledních týdnech rozvinulo na stránkách města. Je pravda, že dnes nemám malé děti, které bych potřeboval vodit k lékaři. Ovšem pokud se dobře pamatuji, tak podobné ordinační hodiny jako dnes, byly v dětské ordinaci v Rychnově už v době,


6

kdy jsem děti k lékaři vodil. A to je pěkná řádka let. Počet dětských pacientů v Rychnově, ač jich přibývá, pořád nestačí na to, aby zde mohlo být zdravotní pojišťovnou uznáno víc než půl úvazku. Proto tedy takové ordinační hodiny. Pokud se někomu zdá, že pokrok se měří délkou ordinačních hodin dětského lékaře, pak mu to vyvracet nebudu. Já osobně považuji za míru pokroku kvalitu lékařské péče. A ta je ze strany paní doktorky Laštovkové nadstandardní. O tom mohu svědčit z vlastní zkušenosti před lety, kdy jsme raději k paní doktorce dojížděli do Kokonína, než abychom volili méně kvalitní péči v místě. Z vlastní zkušenosti také vím, že nemocné

dítě v devadesáti procentech případů bez problémů vyčká na ošetření lékařem do dalšího dne. V těch vážnějších případech je tu v době mobilů celá řada možností, jak pomoc přivolat. Anonymní nadávání je zbabělé, hloupé a nezodpovědné. Pokud má někdo problém s ordinačními hodinami, měl by o tom ve vší slušnosti promluvit s paní doktorkou z očí do očí. Nebo si prostě vybrat jiného lékaře, jak má dnes každý právo. František Chlouba

Tak nám padla vláda paní Mullerová Jak by asi dobrý voják Švejk glosoval vznik ČSR v roce 1918, kdyby Jaroslav Hašek popsal jeho osudy až do konce první světové války? A co by asi řekl k tomu, co se stalo v úterý 24. března 2009 v Poslanecké sněmovně? „Za císaře pána a jeho rodinu!“ v roce 1914, „Za Masaryka a naši novou republiku!“ v roce 1918 a „Za prezidenta Klause a jeho ženu Livii!“ v březnu 2009. Protože i Švejk by věděl, že teď je na řadě pan prezident. Pan Paroubek má to, po čem tolik toužil. Česká republika vstoupí do dějin jako druhá země, jejíž vláda padla během předsednictví EU (první bylo tuším Dánsko) a cizinci, kteří v podstatě ani nevědí, kde vůbec nějaká malá desetimilionová česká země leží, do svých plátků napsali, že tam někde ve Východní Evropě padla kvůli krizi další vláda. Je zbytečné vysvětlovat těmto pisálkům skutečné reálie, příčiny a pozadí této události. Ano krize určitě byla jedním z důvodů, proč vláda padla, ale ne tím hlavním. A je vůbec otázka, zda existuje nějaký hlavní důvod. Pochybuji o tom. Ale stačí se zamyslet nad fakty: vládní slepenec slo-

žený ze silně konzervativní pravicové strany, která přibrala levo-středo-pravé křesťanské demokraty, kteří už z principu své existence zřejmě musí být přítomni v každé vládě, a zelené, kteří ve zbytku Evropy patří k levé části politického spektra a jen u nás se prazvláštním způsobem točí-netočí vpravo. Za toto spojení zaplatila ODS krutou daň. Nejsilnější ministerské posty přenechala lidovcům a zelená ministrana měla pomalu víc funkcí než poslanců. Něco bylo od prvopočátku špatně. Špatný volební zákon, díky kterému se povolební patové situace v naší zemi periodicky opakují a z nich vyplývající neschopnost sestavit akceschopnou vládu končí vládnutím kočkopsa. Kočkopsa, kterého musí uměle při životě udržovat „lékaři přeběhlíci“, k nimž se postupně přidávají tu „hovorkový“ expert na zdravotnictví, který nikdy zdravotnictví nestudoval, tu dvě zelené žabičky, které přestalo bavit kvákat, jak hlavní skokan zelený se svou malou skokankou notují a další a další. Kočkopsí koalice se začala rozkližovat od samého začátku svého vládnutí. Tolik potřebné reformy se zdeformovaly a příchod krize je pak logicky úplně zastavil, protože je jasné, že v době krize je nutné s krizí bojovat a to

tak, že se vláda musí snažit zmírnit její dopady na obyvatelstvo a reformy odložit na později. Vládní kočkopes přežil poměrně dlouho. A je faktem, že pořádný hřebík do rakve si tento kočkopes zatloukl na prosincovém sjezdu ODS a pak v březnu zelenou rošádou s vyloučením neposlušných poslankyň strany Zelených. Co bude dál nechám na jiných. Spousta odborníků představí spoustu možných scénářů. Spíš je důležitější, co by mělo být dál. Měla by následovat dohoda. Taková, která zabrání jednak tomu, aby malé strany, které ve volbách získají 6 či 7%, mohly významně ovlivňovat chod této země a držet v šachu vedoucí vládní stranu, jíž dalo ve volbách svou důvěru 30, 35 čí více procent voličů a druhak tato dohoda musí zabránit možnosti nástupu komunistů k moci. Tato dohoda by měla mít dva body. Prvním je změna volebního systému, druhým je datum konání předčasných voleb. Málokdo ví, že po prvním pokusu sestavit v roce 2006 vládu takováto dohoda existovala. Jenže za touto dohodou stál Vlastimil Tlustý a ačkoli levice ji byla ochotna podpořit, smetl ji ze stolu pan „nemůžu přijít Tlustému na jméno“. A tak si již tenkrát ODS k mému velkému zármutku přivodila dnešní pád vlády. Martin Vágner

Zdraví Vás atletický oddíl v Rychnově u Jablonce Oddíl atletiky vznikl v roce 2008 se snahou navázat na tradici sportovních aktivit, který v minulosti na Základní škole existoval. Oddíl tvoří přibližně 20 žáků ve věku od 6 do12 let. Atletický oddíl má pevný cvičební plán zaměřený na koordinaci pohybu, posilování svalstva, gymnastiku atd. Atletika upevňuje základní pohybové struktury, jako chůze, běh, skoky a hody, které jsou nezbytné pro běžný život dětí, probíhá převážně venku na čerstvém vzduchu a podporuje odolnost a otužilost. Děti se mohou zúčastňovat pravidelných soutěží, které jsou motivací k provádění tělesné výchovy a sportu obecně. Při atletice se učí žáci sebekontrole, ovládání se i schopnosti posuzovat a odhadovat vlastní síly. Oddíl trénuje paní Vladana Preislerová, absolventka sportovní školy, několikanásobná mistryně České republiky na 60 m překážek a ve vrhu koulí. Několik let trénovala pod přísným vedením pana Františka Špotáka za TJ Liaz v Jablonci nad Nisou. Tréninky v prostorách ZŠ v Rychnově probíhají 2x v týdnu - v pondělí 16.00 -17.00 a ve čtvrtek 16.00 -18.00. Více informací naleznete na http://www.atletikarychnov.estranky.cz.


7

Pranostiky a jména Jedna pranostika na měsíc a čtyři křestní jména, na každý týden jedno „Velikonoce krásné úrodu nám dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.“ HUGO – staré německé jméno, také starší francouzské Hugues, Hues a Huon. Patrně nepřímé pokračování staroněmeckého hugu „duch, mysl“. Zkrácená forma

ke jménům jako Hugubald, Hugubert, Huguwin. Jméno můžeme vyložit jako „duchaplný“. Slovensky Hugo a Hugolín, německy, španělsky Hugo, anglicky Hugh(ie), Hugo, francouzsky Hugue(s), italsky Ugo, maďarsky Hugó. Užíváno ojediněle. (Hugo příjmení známého spisova-

Městská knihovna informuje

tele). Jmeniny 1. dubna. VENDULA – české jméno, původem domácká podoba jména Václav, která se vyvinula v ženské jméno. Donedávna se jako základní podoba užívalo jméno Vendulka, dnes se považuje za zdrobnělinu. Německy Wendula. Jmeniny 6. dubna. JULIUS – jméno latinského původu; význam není docela jasný, ale vykládá se jako „vlasatý, zářící, mladý“, popř. i jako „božský“. Bylo to rodové jméno římské šlechty (pochází z ní Gaius Julius Caesar). Slovensky Július, polsky Juliusz, anglicky, německy Julius, francouzsky Jule(s), italsky Giulio, španělsky Julio, rusky, bulharsky Julij, srbsky Julije, maďarsky Gyula. Běžně užíváno. Jmeniny 12. dubna. EVŽENIE – dříve i Eugenie, jméno řeckého původu z Eugénios, tj. „blahorodý, urozený“, (eu = dobře, genus = rod). Slovensky, maďarsky Eugénia, německy Eugenie, anglicky, italsky, španělsky, polsky Eugenia, francouzsky Eugénie, srbsky, bulharsky Evgenija, rusky Jevgenija. U nás užíváno zřídka. Jmeniny 22. dubna. -AT-

Rychnovský flek Turnaj v mariáši Rychnovský flek

Knihovna bude o velikonočních prázdninách od 9. 4. do 13. 4. uzavřena V úterý 21. 4. bude knihovna otevřena pouze do 16.oo hodin.


8

Sál Besedy patřil v sobotu 21. 3. hráčům karetní hry v mariáši.Turnaje se zúčastnilo 24 hráčů. Utkání ve 13.00 zahájil Ing. Svoboda. Hrálo se na tři kola po padesáti minutách a nejlepší čtyři hráči postoupili do finále. Vítězem turnaje se stal Pavel Doležal z Jistebska. Druhé a třetí místo obsadili hráči z Jablonce nad Nisou pan Čapek a pan Špígl. První rychnovský hráč se umístil na pátém místě a stal se jím M. Hozák ml. Blahopřejeme jim, ale též všem, kteří se účastnili tohoto klání. V letošním roce se konal již 13. ročník turnaje a stále tato hra neztrácí své příznivce. Rychnovský flek patří k tradičním jarním akcím ve městě. Za pořadatele: M. Hozák st.

Pro chytré hlavičky Za účast v luštění z minulého čísla cenu získávají H. Dušková, M. Patřičná, K. Honcová a J. Hašlar. Gratulujeme. Řešení hádanky z minulého čísla: SKRÝVAČKY Řešení - naše města Kyjov, Jeseník, Vlašim, Kolín, Tachov, Teplice, Odry, Litovel, Tábor, Jihlava, Opava, Kladno, Zlín, Ostrava, Brno Nová hádanka: ZAHRADA Okolo domu je zahrada. Dokážete ji rozdělit pomocí deseti zápalek na pět stejných dílů?

Zdroj: www.sudokuonline.cz

Správné odpovědi a vyluštěnou sudoku můžete dodat osobně na městský úřad, písemně poštou na Husova 490, 468 02 Rychnov, e-mailem na [email protected]. Úlohy můžete zasílat do 26. dubna a čtyři výherce vylosujeme za asistence pana starosty. Úspěšní luštitelé obdrží pěknou jarní svíčku. Máme zde opět velikonoce a můžeme si upéct dobrý mazanec - či beránka?

Smetanový mazanec

Ingredience: 1000 g polohrubé mouky, 60 g droždí, 200 ml smetany, 280 g másla, 3 žloutky, 150 g cukru, 80 g mandlí, 100 g rozinek, sůl Postup: Do zadělávací mísy prosejeme trochu mouky, přidáme rozdrobené droždí, špetku cukru a vlažnou smetanu. Promícháme a necháme vzejít kvásek. Pak do něj přilijeme rozpuštěné vlahé máslo, přidáme zbytek ingrediencí a zaděláme tužší těsto. Nakonec do něj zapracujeme rozinky a oloupané, nadrobno nasekané mandle. Těsto překryjeme utěrkou a na teplém místě necháme několik hodin kynout. Dobře vykynuté těsto přendáme na pomoučený vál, rozdělíme je na dva větší nebo tři menší díly. Z každého pak vytvoříme pěkný bochánek, vložíme je na vymazaný plech a dáme znovu kynout pod utěrku. Nakonec bochánek potřeme rozšlehaným žloutkem, ve středu nakrojíme kříž a plech vložíme do trouby vyhřáté na 200 °C. Po chvíli teplotu zmírníme a pozvolna dopečeme.

Mrkvový beránek

Ingredience: 500 g nastrouhané mrkve, 4 vejce, 250 g nastrouhaných lískových oříšků, 250 g polohrubé mouky, 100 g pískového cukru, 1 prášek do pečiva, ½ lžičky mleté skořice, 200 g čokolády na polevu Příprava: Z bílků a cukru ušleháme pevný sníh, do kterého vmícháme mouku s práškem do pečiva, žloutky, mrkev, oříšky a skořici. Těsto vlijeme do vymazané a moukou vysypané formy a upečeme. Vychladlého beránka polijeme čokoládovou polevou.


9

Koncentrační tábor Gross Rosen pobočka Rychnov u Jablonce nad Nisou V březnu letošního roku tomu bylo již 65 let od chvíle, kdy do nedohotoveného koncentračního tábora u firmy Getewent (dnes Hölter) byli nahnáni první koncentráčníci z koncentračního tábora Gross Rosen z polského Slezska. V továrně měli nahradit citelný úbytek sudetských dělníků, kteří byli nacisty povoláni do armády a zvýšit produkci firmy zaměřené zcela na válečnou výrobu. Byly v ní totiž vyráběny vysílací, přijímací a zesilovací radiopřístroje do obrněné techniky a letectva, dále radarové systémy a v závěru války zřejmě i komponenty pro rakety V1 a V2. Písemná oficiální dokumentace o rychnovském koncentráku se nedochovala, neboť veškeré materiály byly na příkaz vedeni Gross Rosen v dubnu roku 1945 spáleny. Přes výše uvedenou skutečnost je dostatek poznatků ve vzpomínkách i písemných zprávách vězňů tábora. Nejuceleněji zpracoval své vzpomínky jeden z prvních vězňů Ing. Jan Kosiński v knize „Liczyl sie kaźdy przeźity dzień“ a historik M. Moldawa v díle „Gross Rosen - obóz koncentracyjny na Ślasku“. Cenné jsou i vzpomínky českých vězňů J. Mlčkovského a pana Pavlíčka, kteří po válce žili v Jablonci nad Nisou. Dle jejich poznatků prošlo rychnovským koncentrákem na 1420 vězňů. Nejen v Rychnově, ale i v jiných táborech smrti, kam byli koncentráčníci v důsledku přesunů eskortováni, se nedočkalo svobody 610 vězněných, kteří rychnovským táborem prošli. V květnových dnech roku 1945, před osvobozením tábora ozbrojenými českými vlastenci z Frýdštejna, zde živořilo 381 zbídačených lidí. Mezi vězni v Rychnově byli nejčastěji Poláci, Češi, občané Sovětského svazu, Jugoslávci, Norové, údajně i několik Italů a řada asociálních živlů německé národnosti. První kolona ze Slezska v počtu 199 mužů (jeden cestou zemřel) dorazila na rychnovské nádraží 25. března 1944. „Přivítaly“ je více než půl metru vysoké závěje, řev dozorců a nemilosrdné rány, jež hnaly nuzně oblečené lidi ke dvěma sněhem zpola zasypaným lágrovým barákům. Od prvních dnů byl koncentrační tábor horečně dokončován. Prostor byl obehnán vysokým drátěným plotem ukončeným ostnatými hroty. Tábor rovněž lemovaly dráty pod vysokým napětím. V rozích prostoru vyrostly strážní věže příslušníků SS, vystavěn byl i další ubytovací barák,


10

strážnice a ubikace dozorců a nejdůležitější hospodářské stavby. Za zcela vedlejší bylo pokládáno zřízení latrín i umýváren, ve kterých po dokončení jen občas tekla pouze studená voda. Hlavní pozornost naopak získala lágrová fabrika, jejíž spodní část byla zděná, zbytek byl montován ze dřeva. Před jejím dokončením pracovali vězni v pečlivě střeženém oddělení Getewentu. Pánem nad životem a smrtí vězněných byl sadistický velitel Braun a jeho zástupci včetně funkcionářů tábora, písaře H. Haicke, a dále E. Stellmacha a A. Stockingera. Byli německé národnosti, 36 strážných patřilo do jednotek SS. Nejkrutěji si počínal velitel Braun. Ač byl vyučen truhlářem, prakticky po celou dobu existence tábora „léčil“ nemocné, třebaže byli na pokraji fyzických i psychických sil, vysilující usilovnou prací v duchu esesáckého hesla „práce uzdravuje“ a v souladu s pokynem říšského velitele SS - Himmlera, že se „.......vězni musí upracovat k smrti ve prospěch vítězství velkoněmecké říše.......“. V táboře Braun inicioval v nočních hodinách přepadové kontroly na ubikacích, často týral vězně před všemi nastoupenými koncentráčníky, nesmyslně nechával dlouhou dobu stát spoře oděné muže na nástupovém prostranství bez ohledu na počasí. Ti, kdož se v jeho očích jen nepatrně provinili, byli zařazováni do baukolony a různých trestních pracovních čet, kde byla zvláště vysilující práce. Osobně kontroloval vězně a poháněl je k co nejusilovnější práci často i za poklusu. Vyčerpávající práce (v trestných kolonách až čtrnáct hodin denně), velký nedostatek stravy (ráno půl litru hořké „kávy“ z nejrůznějších náhražek včetně pražených žaludů, k obědu 0,7 litru polévky z koňských kostí nebo kedluben či červené řepy, k večeři půllitr „kafe“ s krajíčkem chleba, zřídka kousek margarínu případně lžíce řepné marmelády) a hlavně nelidské zacházení měly za následek značnou nemocnost (vředovitost, střevní katary, plicní problémy) i úmrtnost. Nemocní nebyli léčeni. V táboře chyběly nejzákladnější léky, lékaře ani marodky nebylo. Mrtví byli ukládáni za jeden táborový barák a příležitostně posíláni do spalovacích pecí v Gross Rosen. Později mrtví nebožáci končili svoji životní pouť v libereckém krematoriu. Ale jen do té doby, než si ně-

kteří sudetští Němci důrazně stěžovali, že spalovaní „podlidé“ znesvěcují posvátnou árijskou půdu. Pak byly mrtvoly vězňů zahrabávány na neznámých místech v okolí tábora, zřejmě i v Pláňském lese, a u jižní zdi dnešního hřbitova. Ostatky 17 umučených byly právě zde po osvobození exhumovány a pietně uloženy na čestném místě hřbitova v podzimních měsících roku 1945. Převážná část heftlingů, jak nacisté koncentráčníky nazývali, byla pracovně vytížena v lágrové fabrice. Středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaní lidé zde prováděli především kontrolu již výše uvedených výrobků, které byly výsledkem práce obráběčů kovů, zámečníků, elektrikářů, foukačů lamp a pracovníků dalších profesí, které si v řadě koncentráků vybíral výrobní ředitel Getewentu - Carstens. Přes teror a soustavnou kontrolu docházelo k občasným drobným sabotážím (studené spoje). Tajným zdrojem informací o tom, co se děje za ostnatými dráty, bylo ilegálně držené rádio, které ze zcizených součástek sestavil polský vězeň Rataiczek. Dlouhodobě věznění muži si brali na starost nově příchozí a informovali je o životě v táboře a chování esesáků. K útěku přímo z tábora nedošlo. Zběhnout se pokusilo několik Rusů z pracovní skupiny. Byli chyceni, ztýráni před nastoupenými koncentráčníky a pověšeni za ruce svázané za zády. Pak byli vráceni do Gross Rosen, kde se po nich slehla zem. Útěk v nacisticky vyhroceném prostředí Rychnova (žila zde rodina sudetského vůdce K. Henleina, který rozbil v roce 1938 ČSR) v pruhovaných lágrových oblecích a s brázdou vyholených vlasů uprostřed hlavy byl naprosto vyloučený. Jediným světlým okamžikem táborového života se staly Vánoce 1944. Braun a jeho kumpáni odešli slavit ke svým rodinám a v táboře po celodenní směně poněkud povolil obvyklý dril. Vězňům bylo povoleno do 22 hodin slavit Vánoce. Až do této hodiny se nesly spoře osvětlenými místnostmi táborových baráků písně vězněných. Leč již druhý den ráno nastal tuhý režim nanovo. Postup Rudé armády, která osvobodila vězně v matečním táboře a blížila se k hranicím protektorátu, vyvolávaly obavy trýznitelů. Ty se vystupňovaly poté, kdy po několik dnů pálil vězeň B. Stachurski v kotelně Getewentu pod dozorem SS písemné doklady z matečního tábora i jeho

Koncentrační tábor Gross Rosen pobočka Rychnov u Jablonce nad Nisou šestnácti poboček v severovýchodních Čechách. 3. nebo 4. května 1945 (údaje pamětníků se liší) vydal Braun rozkaz k evakuaci, ale po krátkém čase ho odvolal. 7. května 1945 však již brzy zrána vyšla kolona vězňů pod dozorem SS táborovou branou. Z neznámých důvodu byli vězni hnáni ke Kokonínu. Zde jim však ustupující nacistické vojenské jednotky hrozily postřílením. Po dramatickém vyjednávání byli koncentráčníci vráceni do táborových baráků v Rychnově. Tentokrát již jen pod dohledem několika příslušníků domobrany, neboť němečtí pohlaváři tábora se spolu se strážnými vmísili mezi prchající německé vojáky. 8. května 1945 ráno pronikli do prostor koncentračního tábora ozbrojení čeští vlastenci z Frýdštejna a přinesli téměř čtyřem stovkám vězňů kýženou svobodu. Rudá armáda prošla

Vážení obyvatelé a příznivci restaurace Beseda! Jak již jistě víte, ke 30.11.2008 jsem požádal o ukončení nájemní smlouvy, která vyprší 31.5.2009. V tuto chvílí je situace taková, že komplex potřebuje značné investice a pokud nepřijdou, hrozí stagnace služeb. Můj osobni vklad, a tím nemyslím pouze finanční, byl značný - bohužel na další spolupráci s radou města jsme se nedohodli. Loučím se s Vámi a děkuji za přízeň a podporu, kterou jste mi projevovali a projevujete. Novému „hospodskému“ přeji hodně podnikatelského štěstí a „štamgastů“. Marek Ott

Rychnovem 10. května 1945. Na počest vězněných byl v koncentráku za velké účasti obyvatelstva již 14. 7. 1945 odhalen památníček. V pokvětnových dnech sloužil prostor jako sběrné středisko pro vysidlované německé obyvatele Jablonecka. V padesátých letech začal tábor chátrat. Lágrové baráky byly likvidovány, prakticky až do nedávné doby zůstala zachována jen stavba táborové fabriky. Při planýrování prostranství nenávratně zmizel památníček i soška mořské víly, která v době nacistické krutosti připomínala Polákům jejich těžce zkoušenou zemi. Díky úsilí těch, kdož prošli útrapami i v jiných lágrech smrti, byl 21. září 1972 v parčíku před nádražím odhalen vězněným pomník. Autory pomníku i celého prostranství jsou akademický sochař Jiří Koňák a Ing. arch. Hušek. Dva žulové obelisky představují muže a ženu. Trnová koruna symbolizuje jejich utrpení a posunutý kruh neuzavřenou životní cestu. Motiv nenaplněného života řady vězněných se prolíná i do žulového plató památníku. Úprav doznala i část původního areálu koncentráku. V jeho spodní části byly

vyznačeny přibližné základy dvou táborových baráků. Za nimi se nacházejí sokly s deskami, na kterých jsou v národních jazycích připomínány země, odkud vězni pocházeli. Areál doplňuje socha trpícího poníženého člověka. Autorem desek je český medailér profesor Jaroslav Hradecký, socha je dílem akademického sochaře Aloise Hubičky. Oba učili na SUPŠ v Jablonci nad Nisou. Celý areál vzešel z návrhů Ing. arch. Otty Macka z Liberce. Žel, ani toto pietní místo „neušlo“ pozornosti vandalů. Původní desky byly ukradeny, socha, rozlomená na několik kusů, se octla na zemi. MěÚ nechal nahradit desky replikami, socha byla opravena a usazena na své místo. Viníci pro svůj mladý věk zůstali nepotrestáni. V Rychnově se nacházel i pracovní tábor pro totálně nasazené dělníky, a to v prostoru dnešní náletové zeleně za potůčkem tekoucím z Pláňského lesa na pokraji stoupání k Liščí Jámě. Žila zde především mladá ukrajinská děvčata, která konala nucené práce v zemědělských usedlostech širokého okolí. Jindřich Kurfiřt

FFinance HYPOTÉKA – šitá na míru Pražská 147/30, LIBEREC, 606 528 199 - vyhledáme nejvýhodnější řešení - porovnáme podmínky všech bank - kompletně vyřídíme hypotéku Hypotékou lze řešit : - koupi, výstavbu bez doložení příjmu, výstavbu rekonstrukci bez doložení faktur, pořízení dr.bytu bez zástavy nemovitostí, refinancování nevýhodných půjček, peníze pro klienty s bankovním záznamem


11

Woody uvádí rostlinu na měsíc duben Jarní výzva – kvetoucí slivoně Větévky obsypané růžovými květy pobídnou i nevšímavce k zastavení. Slivoně (Prunus) představují obsáhlý botanický rod, nám se však nejlépe vybaví něžnými jarními květy bílých třešní, růžových broskvoní a meruněk či okrasných mandloní. Název slivoně navádí k domněnce, že sem patří švestky a slívy. Kromě nich, třešní, višní, meruněk, broskví sem patří celá řada dalších zástupců. Rostlinný rod Prunus vyniká ve své proměnlivosti. Zahrnuje většinou opadavé druhy. Z vždyzelených bývá v okrasné zahradě nejčastěji zastoupena bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus). V rozlehlejší zahradě můžeme kombinovat různé zástupce, do malých zahrad vybereme keříky a drobné roubovance na kmínku. Velké stromy obdivujeme v přírodě. Do bělostného závoje se halí třešně ptáčnice, remízky rozsvítí keře trnek, mahalebky a z porostů prosvítá pronikavě vonící střemcha. V dubnu ještě květy nemusejí soupeřit o místo s listy, tak jejich krása naplno vynikne. Vzrůst slivoní velmi kolísá, nejnižší typy se pohybují kolem 1 m (Prunus pumila – višeň písečná, Prunus microcarpa – višeň maloplodá). Z keřovitých se těší velké oblibě něžná mandloň trojlaločná (Prunus triloba), ze stromů jsou nejznámější mezi okrasnými třešněmi sakury. Stromové slivoně dosahují v dospělosti 8 až 12 m. V barvě květů převažují různé odstíny bíle a růžové, někdy jsou červené. Květy jsou jednoduché (P. ´Mount Fuji´, P. Ókame´, P. sergentii, P. ´Pandora´, P. ´Spire´) poloplné (P. glandulosa Álba Plena´, P. dulcis ´Roseoplena´, P. Úmineko´) až plné (P. ´Kanzan´, P. Ćheals Weeping´, P. ´Pink Perfection´, P. ´Shirofugen´), někdy převislé (Prunus padus Ćolorata´, Prunus subhirtella ´Pendula Rosea´) nebo seskupené do květenství. Většina sadovnicky zajímavých druhů kvete před olistěním. Mezi listy převládají různé odstíny zelené, ale najdeme i purpurové tóny nebo zeleno-žluté. Na většině druhů dozrávají různě velké plody s peckou. Při výběru okrasné slivoně se informujete u svého zahradníka, dá vám konkrétní tipy, u kterých je nepatrná násadu plodů, aby neznečišťovaly


12

okolní plochy. Nejlépe jim vyhovuje slunečná poloha, případně snesou i částečný polostín. Nároky na půdu a obsah vápníku se liší. Žádná z nich však neroste v půdách těžkých, jílovitých a zamokřených. Pro meruňky, broskvoně a mandloně vybíráme chráněné polohy, další zástupci snášejí naši zimu dobře. Okrasné slivoně nezaskočí ani znečištěné ovzduší. Vysazujeme je v bezlistém stavu na podzim nebo zjara. Po výsadbě seřízneme korunku až o dvě třetiny. Na rozdíl od plodících ovocných stromů u okrasných třešní a mandloní seřízneme po odkvětu

všechny větévky poměrně nakrátko, abychom zajistili dostatek květů na další rok. Jinak slivoně zbytečně neřežeme, nesprávný a hluboký řez je jednou z příčin nepříjemného onemocnění klejotokem. Nikdy je neřežeme v zimě! Mnohost zástupců umožňuje velmi různorodé použití. Stromy zařazujeme jako solitéry nebo předsazujeme před skupiny dřevin. Představte si nádhernou třešeň v trávníku nebo alej sakur! Nedaleko budov a u vstupů se uplatní zase převislé typy koruny. Nízké keřovité slivoně se hodí k oživení skalek, vřesovišť, skupin drobných jehličnanů a stálezelených keřů. Nízké slivoně se hodí i na volné živé ploty a plůtky. Mahalebka se hodí i pro plot

stříhaný. Kořenový systém slivoní je velmi bohatý a hluboký. Proto třeba trnku nebo další keřové slivoně využijeme i na svazích nejen pro krásu, ale i pro zpevnění. Nakvetlé větévky mandloně trojlaločné nabízí nyní i květináři. Další informace o projektu Rostlina měsíce : www.rostlinamesice.cz [email protected] fotografie © PPH

Beseda a noví nájemci Od 1. června tohoto roku bude novým nájemcem restaurace Beseda rychnovská firma REMY Design. Tahle skutečnost už je zřejmě obecně známá. Přesto je dobré připomenout některé okolnosti, které této novince předcházely, neboť zprávy se po Rychnově šíří rychle, ne však úplně přesně. Rozhodování o novém nájemci předcházela výpověď současného nájemce p. Otta. Městská rada rozhodla vypsat výběrové řízení na nového nájemce, přičemž při výběru kladla důraz na stabilitu nájemního poměru, tedy finanční sílu nájemce, reálnost jeho záměrů a schopnost je uskutečnit. Proto také kritériem výběru nebyla výše nájmu, která byla v podmínkách soutěže pevně stanovena. Rada si jednotlivé nájemce pozvala k jednání a poté porovnala i jejich písemné nabídky. Rozhodování nebylo jednoduché, o čemž svědčí i ten jeden hlas, který byl proti usnesení a který tolik zajímá některé občany. Rada nakonec většinou hlasů vyslovila přesvědčení, že REMY Design je právě tím, kdo slibuje největší jistoty. Zda bylo toto přesvědčení správné se samozřejmě teprve ukáže. Rozhodně je nutné poděkovat současnému nájemci panu Ottovi, který během svého letitého působení v Besedě zde zanechal veliký kus práce. Stačí jen připomenout přestavbu zdevastovaného přísálí na bowling, přístavbu salonku k restauraci i zásadní změny v interiéru lokálu, kuchyně a sociálního zázemí. Tohle vše by se samozřejmě nikdy bez jeho velkého nadšení a osobního nasazení nepodařilo. -fch-

ASPM Amatérské sdružení profesionálních muzikantů - ASPM v čele s Janem Spáleným. Znalcům není nutné asi nic vyprávět, ale pro ty, kteří alespoň tento název zaslechli a nevědí - pár slov o této kapele: Kapelu založili roku 1984 Jan Spálený, František Havlíček a Petr Kalandra (folkař a bluesman - ex Marsyas). Obsazení bylo velmi pozoruhodné - Jan Spálený obsluhoval, laicky řečeno, basové dechové nástroje od tuby po trombón a piano, František Havlíček saxofony a klarinety, Petr Kalandra hrál na kytaru a harmoniku. V této sestavě hráli prakticky až do Kalandrovy smrti. Do roku 1989 stihli vydat tři dlouhohrající desky a značnou měrou se podíleli na exportním LP Blues in mind složené z jejich písní a černé i bílé bluesové klasiky. Vydávat desky a hrát nepřestali ani po roce 89. Už tehdy s nimi nahrával jako host a občas i vystupoval spáleného syn Filip, který je dnes stabilním členem kapely. Kapela se nerozpadla ani po Kalandrově předčasném úmrtí, jen se logicky posunula od folku víc k jazzu a blues. Ke konci devadesátých let dostali ASPM nabídku nahrát desku pro vydavatelství Lotos. Dnes už u nich mají na kontě tři alba, z nichž dvě získala výroční cenu AKADEMIE POPULÁRNÍ HUDBY jako nejlepší nahrávka v oblasti „blues- jazz“. Amatérské sdružení profesionálních muzikantů, to vypadá trochu jako protimluv, ale hraní v této skupině opravdu není hlavním zdrojem jejich obživy. Své písně si Jan Spálený většinou sám textuje a ty texty se dají číst i jako poezie. Ostatně můžeme si o něm také něco říci: Je milovník češtiny, obdivovatel Raye Charlese a vynikající hudebník, bluesman každým coulem. Pracuje či pracoval jako rozhlasový dramaturg, hudební režisér,

píše, textuje, skládá a přesto o sobě mírně také zpívá. Ten má životní partnerku a pochybovačně říká, že je jen hudebním my chceme znát jejich jména. úředníkem, který se po večerech restauTři vylosovaní získají jako obvykle ruje hraním. Na přelomu sedmdesátých a po dvou volných vstupenkách. Losování osmdesátých let zhudebnil Nezvalovy ver- výherců proběhne za přítomnosti „kameše na albech Signál času a Edison. Když Jan ry“ v předvečer koncertu 16. dubna v 19 Spálený sedne za klavír a spustí nakřáp- hodin. Odpovídat můžete písemně na adlým hlasem třeba takové Pořádné blues resu městského úřadu, pomocí emailu na nebo jinou ze svých písní je to opravdu adresu [email protected] nebo síla. Takové muzice otevřete uši dokořán přímo na internetových stránkách www. a budete šťastni za ten svěží průvan. Od rychnovjbc.cz, kde v sekci webkamera poroku 1984 je úzce spjat s ASPM a všem běží i on-line přenos z losování. to prospívá. Naprosto nenahraditelným prvkem originality této skupiny v dnešní době je vibrafon obsloužený Radkem Kramplem - sólově nejvýraznější nástroj, který se skvěle doplňuje s jazzovou trubkou a křídlovkou Michala Gery. Pomyslný kvintet doplňuje bubeník Filip Jeníček a syn Jana - Filip Spálený hrající na baskytaru a tubu. Dnešní obsazení kapely: Jan Spálený - zpěv, klavír, kornet Filip Spálený - tuba, baskytara Radek Krampl - vibrafon, zpěv Michal Gera - trubka, křídlovka, Text – Vlasta Redl / hudba – Jan Spálený zpěv A7 Filip Jeníček - bicí Támhle sedí moje paní u vrat Znalcům a fajnšmekrům vykláje krásná, až srdce usedá. D7 dat netřeba a vy ostatní zkuste co to Támhle sedí moje paní u vrat s vámi udělá. Přijďte tedy za ASPM je A7krásná, až srdce usedá. do Besedy 17. 4. v 19.30, seznámit Támhle sedí moje paní u vrat se a nebo se po dlouhé době s nimi je krásná, až srdce usedá. E potkat. Nahoře hraje chlap jako Bůh Správná odpověď na minulou jeho D7hudba vrtá díru do kůže soutěžní otázku zněla: a dědek A7táhne, D7táhne Duo Vřešťál / Sázavský začal poa vytáhnout A7nemůže. prvé zpívat v roce 1979. Pro ty, kteří chtějí soutěžit o Támhle sedí moje paní s mojí milou u vrat vstupenky na ASPM máme tuto soujsou krásný, až srdce usedá. těžní otázku: Támhle sedí moje paní s mojí milou u vrat Jan Spálený má bratra, který a jsou krásný, až srdce usedá. Nahoře hraje chlap jako Bůh jeho hudba vrtá díru do kůže a dědek táhne, táhne a vytáhnout nemůže.

... až srdce usedá

Támhle sedí moje paní u vrat a je krásná, až srdce usedá. Támhle sedí moje paní se všema holkama na světě u vrat a jsou krásný, až srdce usedá. I zrzavá veverka sedí s mojí paní u vrat a obě jsou krásný, až srdce usedá. Nahoře hraje chlap jako Bůh jeho hudba vrtá díru do kůže a dědek táhne, táhne, táhne...


13

Kultura v okolí Kino Radnice 6. – 8. 4. v 18.00 a 20.00 RŮŽOVÝ PANTER 2 Steve Martin je zpět jako inspektor Clouseau. 9. – 15. 4. v 17.30 BOLT – PES PRO KAŽDÝ PŘÍPAD Zábavný animovaný příběh o dobrodružstvích „superpsa“ Bolta. Český dabing. 9. – 15. 4. v 20.00 STRÁŽCI – WATCHMEN Vizuálně omračující styl, temný vrstevnatý příběh a netradiční superhrdinové. 16. – 22. 4. v 18.00 MONSTRA VS. VETŘELCI Animovaní hrdinové zachraňují planetu před mimozemšťany. Český dabing. 16. – 22. 4. v 20.00 MILIONÁŘ Z CHATRČE – SLUMDOG MILLIONAIRE Skutečný příběh indického chlapce, který vyhrál v soutěži „Chcete být milionářem?“. 23. – 26. 4. v 17.30 27. – 29. 4. v 20.00 MARLEY A JÁ Život s „nejhorším psem na světě“ rozhodně není nuda. 23. – 26. 4. v 20.00 27. – 29. 4. v 17.30 RYCHLÍ A ZBĚSILÍ Luxusní vybavení a nablýskaná kapota pro fanoušky rychlých kol. 30. 4. – 6. 5. v 17.30 a 20.00 NORMAL Thriller natočený dle skutečného případu sériových vražd. M. Kňažko a D. Havlová v hl. rolích. Víkendová promítání pro děti 4. – 5. 4. v 16.00 KRÁL A SKŘÍTEK 11. – 12. 4. v 16.00 ZASADIL DĚDEK ŘEPU 18. – 19. 4. v 16.00 MACH A ŠEBESTOVÁ NA PRÁZDNINÁCH 1. 25. – 26. 4. v 16.00 HRNEČKU VAŘ!

Kino Junior 6. – 8. 4. v 17.30 VÝMĚNA Vynikající drama o výměně zmizelého dítěte s A. Jolie v hl. roli. 6. – 8. 4. v 20.00 KDYŽ SE MUŽ VRACÍ DOMŮ Komedie od režiséra Rodinné oslavy T. Vinterberga o spletitostech rodinných vztahů. 9. – 12. 4. v 18.00 PŘÍBĚH O ZOUFÁLKOVI Animovaný příběh statečného myšáka s velkýma ušima. Český dabing.


14

9. 4. v 20.00 GOMORA – (FK) Nejpravdivější film o mafii podle bestselleru R. Saviana získal Velkou cenu v Cannes. 10. – 12. 4. v 20.00 AUSTRÁLIE Příběh o nenávisti a lásce, přátelství a intrikách. 13. – 15. 4. v 18.00 a 20.00 KURÝR 3 Jason Stathan jako muž s nejtěžší nohou na plynu je zpět. 16. – 19. 4. v 18.00 EL PASO Po úspěšných Smradech se Zdeněk Tyc opět vrací do světa Romů. 16. 4. v 20.00 V BRUGGÁCH – (FK) Černohumorná krimikomedie o dvou elitních nájemných zabijácích. 17. – 19. 4. v 20.00 NENAROZENÍ Horor o temných duších mezi světem živých a mrtvých... 20. – 22. 4. v 17.30 LÍBÁŠ JAKO BŮH Nová česká komedie M. Poledňákové. 20. – 22. 4. v 20.00 DUEL FROST/NIXON Drama, ve kterém se střetnou bývalý prezident R. Nixon a hvězda americké talk-show D. Frost ve věci skandálu Watergate. 23. – 26. 4. v 17.30 SEDM ŽIVOTŮ Will Smith v napínavém příběhu muže s děsivým tajemstvím. 23. 4. v 20.00 TOUHA, OPATRNOST – (FK) Eroticky laděný špionážní thriller z prostředí Šanghaje uprostřed druhé světové války. 24. – 26. 4. v 20.00 27. – 29. 4. v 17.30 AŽ TAK MOC TĚ NEŽERE Film od autorů seriálu „Sex ve městě“ vypráví příběhy o vztazích navzájem propojených dvacátníků a třicátníků. 27. – 29. 4. v 20.00 POCHYBY M. Streep a P. S. Hoffman v dramatu o dvou lidech stejné víry ale rozdílného přesvědčení. 30. 4. – 3. 5. v 17.30 SEX DRIVE Komedie o cestě přes spojené státy ve vypůjčeném Pontiacu bez řidičáku a s vidinou prvního sexu. 30. 4. v 20.00 MLČENÍ LORNY – (FK) Úsporně natočené drama bratrů Dardennových (Rosetta, Dítě).

Eurocentrum 8. – 10. 4. v 9.00 – 18.00 Mírové nám., nám. Dr. Farského, Podhorská ulice VELIKONOČNÍ TRHY Tradiční prodejní trhy s doprovodným programem. Koná se v rámci Projektu Jablonec 2009. 16. 4. v 20.00 ŽALMAN & SPOL. Koncert české folkové stálice. 17. 4. v 20.00 BEATA HLAVENKOVÁ & INGRID JENSEN QUARTET Jazzový koncert nejlepší světové trumpetistky a nejvyhledávanější české klavíristky. 18. 4. v 20.00 …A JEŠTĚ TROCHU SWINGU aneb tančíme s melodiemi Orchestru Rudy Janovského. Předprodej vstupenek: Hudební nástroje, Dvorská ul. 4950 19. 4. v 14.00 JOSEF ZÍMA A SEMILSKÁ 11 Známý herec, zpěvák a moderátor hostem tanečního odpoledne. 21. 4. v 9.00 a 10.30 Kino Junior KRAKONOŠ – PÁN HOR Loutkové představení pro děti od 3 let. 24. 4. v 20.00 DIVOKEJ BILL Support: Cocotte Minute 25. 4. v 20.00 SVATEBNÍ A KADEŘNICKÁ SHOW salónů Mary Fashion a Chic, jaro–léto 2009 Šaty vel. 34–54! Nové trendy účesů i barev. Slosovatelné vstupenky. Předprodej vstupenek: pokladna EC, salon Mary Fashion, salon Chic. Výstava do 30. 4., pondělí – pátek 8.00 – 18.00 V OBJEKTIVU JANUSZE PYTELA Výstava fotografií polského autora – Krkonoše, Benátky.

Klub Na Rampě 7. a 21. 4. vždy úterý 20.00 ŽONGLOVÁNÍ, TOČENÍ Poiky, míčky a můžeme to roztočit! Pro všechny. 8. 4. v 19.30 FOTODÍLNA PRO KAŽDÉHO Komponování zátiší. Pod vedením Filipa Nováka. 8. a 9. 4. v 21.00 VELIKONOČNÍ PÁRTY Neškaredíme se a holdujeme zelené. 10. 4. v 21.00 UNITED FLAVOUR Energická show, žhavá atmosféra. Moderní mix reg-

Kultura v okolí gae, latina a hip hopu s frontmankou Carmen a šesti muzikanty. Support: Emergency Jbc Station. 11. 4. v 21.00 PAVEL DOBEŠ A TOMÁŠ KOTRBA Nezaměnitelný písničkář, textař a skladatel s citem pro slovní hříčky, originální rýmy a nečekané pointy. 12. 4. v 21.00 VEVERK Velikonoční veselice rampovských klubistů. 15. 4. v 20.00 HELENA TŘEŠTÍKOVÁ A RENÉ Známá dokumentaristka uvádí svůj časosběrný dokument. Cena Evropské filmové akademie 2008. 16. 4. v 20.00 Krátké a úderné divadlo Liberec MICKA MYŠÁKOVÁ aneb román moderního děvčete. 17. 4. v 20.00 STÁR PLEJ Soutěž regionálních kapel 18. 4. v 21.00 Tony ducháček a GARAGE Živelné legendami opředené hudební uskupení. 20. 4. v 18.00 ASTRONOMICKÉ SETKÁNÍ Aktuální dění ve vesmíru, pozorování noční oblohy. 22. 4. v 19.00 V ZŠ Pivovarská KERAMICKÝ WORKSHOP Základy točení na kruhu a modelování. 22. 4. v 20.00 EGYPT TROCHU JINAK Nejen Káhira, Gíza, Sinaj, Alexandrie… objektivem Aleše Majera. Spojeno s vernisáží výstavy fotografií Egypt Women. 23. 4. v 20.00 PŘÍBĚHY NEZÁVISLÝCH LABELŮ Hudební publicista Pavel Klusák slovem, hudbou i videem o světových vydavatelích nezávislého rocku a elektroniky. 24. 4. v 21.00 REGGAE BASHMENT Roots Survival (Fr) + Mr. Cocoman + Admirál Kolíbal + Emergency Jbc Station. 25. 4. v 21.00 HOREČKA SOBOTNÍ NOCI Videopárty Petra Vobořila. 27. 4. v 19.00 TOULKY JABLONECKOU HISTORIÍ Jablonec 1708–1830. Uvádí Václav Vostřák. 28. 4. v 20.00 EXTRÉMNÍ DIVOKÁ VODA

Promítání z různých končin světa s Honzou Kolářem. 29. 4. v 20.00 BUDDHISMUS ANEB JAK SE VĚCI MAJÍ O tom, co je Buddhovo učení přednáší dlouholetý žák lamy Ole Nydahla. 30. 4. v 21.00 ČARODĚJNICKÝ SABAT Venku hezky – malý slet, venku hnusně – velký slet Čarodějáles (od 17 hodin Imodium, Jaksi taksi, Civilní obrana, Crossband...). Každé úterý v 17.30 DIVADELNÍ DÍLNA SE SLAMĚNKOU 8. a 22., 9. a 23. 4. vždy 17.00 BUBENICKÁ DÍLNA

Městské divadlo 5. 4. v 19.00 ŽENITBA Nikolaj Vasiljevič Gogol Divadlo Na Jezerce Praha Hrají: B. Hrzánová, R. Holub, J. Hrušínský, M. Taclík, M. Šplechtová a další. Satirická komedie o neschopnosti a neochotě lidí měnit cokoliv na způsobu života. 6. 4. v 19.00 VĚC MAKROPULOS Karel Čapek Divadlo F. X. Šaldy Liberec Hrají: M. Tallerová, M. Polách, V. Jílek, T. Impseil, J. Tlalka a další. Drama velkého českého spisovatele o pradávné touze člověka po nesmrtelnosti. 7. 4. v 9.00 KRAJSKÉ KOLO 19. celostátní přehlídky školních dětských pěveckých sborů Pořádá Městské divadlo, Unie pěveckých sborů Liberec, Nipos Artama Praha, ZUŠ Liberec Za finanční podpory Nipos Artama Praha a Libereckého kraje. 9. 4. v 19.00 SEDM POSLEDNÍCH SLOV NAŠEHO VYKUPITELE NA KŘÍŽI Joseph Haydn Filharmonie Hradec Králové E. Müllerová – soprán, N. Ladkany – alt, J. Březík – tenor, D. Prokeš – bas, L. Lakomý – recitace. Smíšený sbor Rastislav Blansko, sbormistr J. Martinásek. 14. 4. v 19.30 PETR KOLÁŘ 2009 s kapelou Jarní turné Petra Koláře za doprovodu jeho kapely a smyčcového kvarteta. Zazní nejznámější zpěvákovy hity v akustické verzi. 15. 4. v 19.00 SHIRLEY VALENTINE Filmová a divadelní agentura Praha – Divadlo Rokoko Praha Hraje S. Stašová Bravurní komedie o tom, že život je zapotřebí žít a nikdy není pozdě na změnu.

22. 4. v 19.00 VŠE O MUŽÍCH Miro Gavran Studio Dva Praha Hrají: M. Kramár, F. Blažek, M. Slaný. Vše o mužích aneb jak muži sami sebe vidí, za co se nestydí i stydí. 23. 4. v 18.00 EVA A VAŠEK Pěvecká dvojice, jež patří mezi komerčně úspěšné české hudební interprety. 26. 4. v 15.00 TAJEMSTVÍ VODNÍ TŮNĚ Divadelní společnost Františka Kreuzmanna Hrají: M. Čechová, I. Remta/B. Starý, F. Kreuzmann, R. Trtík. Pohádkový příběh z jižních Čech o dvou rybářích, vodní paní, hejkalovi a jednom tajemství Jakuba Krčína. 28. 4. v 19.00 JAN a FRANTIŠEK NEDVĚDI s kapelou „Výjimečné setkání“ – koncert slavných folkových písničkářů. VÝSTAVA VLADIMÍR MENCL Česká krajina v obrazech Vernisáž 6. 4. v 17 hodin.

Gratulujeme

Sbor pro občanské záležitosti, městský úřad a redakce Zpravodaje blahopřejí těmto občanům, kteří slaví v dubnu jubileum Adler Jan Brožek Jaromír Dostál František Ginzlová Hana Hanuš Martin Kocourek Vladimír Koňáková Dana Kotrbová Libuše Maštálko Rudolf Mocková Naďa Mrázková Jiřina Öhmová Anna Patka Josef Patřičný František Preislerová Květoslava Reckziegel Otto Skořepa Jiří Šeráková Miroslava Štaflová Ludmila Švácha Jaroslav Vávra Miroslav Vávrová Helena Viták Stanislav Zemínová Margita Rychnovský zpravodaj

15

Zprávy z „malé školy“

Turistický výlet na Bedřichov V sobotu 7. 3. 2009 vyjeli malí turisté z první až čtvrté třídy autobusem do Bedřichova. Přes Královku šli zimní krajinou na Severák a zpět do Janova. Při „pozorném“ sledování stop objevili velmi podezřelý otisk. Po návratu do školy celá druhá třída napsala velmi hezká vypravování o tomto výletu.

Plavecký výcvik Letošní zimní období trávili žáci druhé a třetí třídy hodiny TV v bazénu v Jablonci. Každou středu plnili náročný program, kdy se všichni malí sportovci zdokonalili v plavání. Na závěrečné hodině žáci obdrželi mokrá vysvědčení a ti nejlepší získali průkaz potápěče.

Mìsto Rychnov u Jablonce nad Nisou Vás srdeènì zve na vernisáž výstavy

autorské fotografie JAROSLAVA F. ŠVÁSTY vernisáž probìhne v sobotu 18. 4. 2009 v 17 hodin ve výstavní síni radnice výstava potrvá do 30. 4. 2009 otevøeno dennì 9 - 11 a 14 - 16 hodin Vydavatel MěÚ Rychnov u Jablonce nad Nisou, Husova 490, IČO 262552. Vychází měsíčně k 5. dni v měsíci nákladem 470 kusů. Odpovědný redaktor Marie Strnadová. E-mail: [email protected]; www.rychnovjbc.cz. MK ČR E 10452. Neoznačené foto - redakce. Elektronická sazba Vladimír Vinkler. Tisk Městský úřad, Konica Minolta. Veškerá práva vyhrazena.

Změny v Besedě - Rychnovský flek Ordinace dětské lékařky - Zprávy z malé školy Těšte se na ASPM - Z historie

Recommend Documents