ZMĚNA Z1 ÚPN SÚ ROZSÍČKA

ZMĚNA Z1 ÚPN SÚ ROZSÍČKA vyhodnocení vlivů změny Z1 ÚPSÚ Rozsíčka na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb.

EKOAUDIT, spol s r o.

ROZSÍČKA - změna Z1 ÚPN SÚ

Podnásepnl 1h, 602 00 Brno

vyhodnoceni vlivů změny Z1 ÚPN SÚ na životní prostředí

Zadání: Vypracování Rámcového obsahu vyhodnocení vlivů změny Zl ÚPN SÚ Rozsíčka na životní prostředí k § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Objednatel:

S&M Develop s.r.o. Třebovská 809 569 43 Jevíčko IČO 275 34511

Vypracoval: RNDr. Jiří Procházka, EKOAUDIT, spol. s r.o., Brno Držitel osvědčení MŽP ČR a MZ ČR č.j. 135/13/OPVŽ o odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivů stavby, činností nebo technologií na životní prostředí (§ 5 odst. 3 a § 6 odst. 1 a příloha č. 3 zákona ČNR č. 244/192 Sb.) a ke zpracování posudků (§ 9 zákona ČNR č. 244/1992 Sb.) ve vazbě na zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonu. Spolupracovaly: Ing. Marie Šnóblová, EKOAUDIT, spol. s r.o., Brno Samostatný odborný pracovník pro oblast životního prostředí Mgr. Pavlína Linhartová. EKOAUDIT, spol. s r.o., Brno Samostatný odborný pracovník pro oblast životního prostředí

RNL|r. Jiří Procházka Ředitel společnosti Obsah tohoto materiálu je duševním vlastnictvím firmy EKOAUDIT, spol. s r.o. Brno. Použití výsledků tohoto materiálu nebo jeho dílčích Částí je možné pouze pro účel specifikovaný objednatelem. Veřejná publikace nad rámec smluvního určení, předání třetí osobě nebo jeho jiné využití, je vázáno na souhlas zpracovatele, firmy EKOAUDIT, spol. s r.o.

2

EKOAUDIT, spol s r o.


Podnásepnl 1h, 602 00 Brno

vyhodnoceni vlivů změny Z1 ÚPN SÚ na životní prostředí

Obr. 1.: Katastrální území obce Rozsíčka se zákresem dvou plánovaných VTE DeWind D8

3

EKOAUDIT, spol. s r.o. Podnásepni 1h, 602 00 Brno

ROZSÍČKA - změna Z1 ÚPN SÚ vyhodnocení vlivu změny Z1 ÚPN SÚ na životní prostředí

OBSAH

Strana

ČÁST A - ÚDAJE O PŘEDKLADATELI ......................................................................................... 5 ČÁST B - ÚDAJE O ZÁMĚRU ZMĚNY č.l ÚPN SÚ ROZSÍČKA ................................................ 5 Základní údaje o záměru............................................................................................................... 5 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) ........................................................................ 6 ČÁST C - VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO ÚČELY POSUZOVÁNÍ VLIVŮ KONCEPCÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ......................................................................................................................... 6 C.I Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ............................................................................................................................ 6 C.II Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace .................................................................. 8 C.I11 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.......................................................................................................... 9 C.IV Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ov livněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti ......................... 16 C.V Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictv í včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení 16 C.VI Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení

19

C.VII Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí

20

C.VIII Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení C.1X Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí..

21 21

C.X Netechnické shrnutí výše uvedených údajů včetně návrhu stanoviska ......................................................... 22

4


EKOAUD/T, spol. s r.o. Podnásepni 1h, 602 00 Brno

vyhodnocení vlivů změny Z1 ÚPN SÚ na životní prostředí

ČÁST A - ÚDAJE O PŘEDKLADATELI Orgán vydávající změnu územního plánu: Zastupitelstvo obce Rozsíčka Pořizovatel: Městský úřad Boskovice, odbor výstavby a územního plánování náměstí 9. května 2, 680 11 Boskovice Oprávněný zástupce pořizovatele: Ing. Arch. Andrea Chmelová Tel.:+ 420 516488715 e-mail: [email protected]

ČÁST B - ÚDAJE O ZÁMĚRU ZMĚNY Z1 ÚPN SÚ ROZSÍČKA

Základní údaje o záměru Posouzení změny Z1 ÚPN SÚ Rozsíčka na životní prostředí podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Změna Z1 ÚPN SÚ Rozsíčka řeší dílčí změny: Zl/1 - plocha pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů - větrná elektrárna VE1 u kopce Kumperek. Zl/2 - plocha pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů - větrná elektrárna VE2 u kopce Chrástky. Návrh zadání změny Z1 ÚPN SÚ Rozsíčka je pro budoucí posouzení nutně hodnotit dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Jedná se o koncepci posuzovanou podle § 10a až lOi výše zmíněného zákona, konkrétně: Kategorie II, bod 3.2 : Větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 500 kWh nebo výškou stojanu přesahující 35 m. Záměr počítá se stavbou dvou větrných elektráren typu DeWind D8 o jmenovitém výkonu 2 MW, celkově 4 MW, s výškou náboje 100 m. průměrem rotoru 80 m a celkovou výškou včetně listu 140 m. Se stavbou je spojena výstavba přístupových cest, obslužných ploch a energetického kabelového připojení do stávající energetické sítě 22 kV E-ON Distribuce a.s. v lokalitě Čtyři Dvory.


EKOAUDIT. spol s r.o Podnásepni 1h. 602 00 Brno

vyhodnocení vlivu změny Z1 ÚPN SÚ na životní prostředí

Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj:

Jihomoravský

Okres:

Blansko

Správní obec s rozšířenou působností:

Boskovice

Obec:

Rozsíčka

Katastrální území:

Rozsíěka (742368)

CAST C - VYHODNOCENI VLIVU ÚZEMNÍHO PLANU NA ŽIVOTNI PROSTŘEDÍ PRO ÚČELY POSUZOVÁNÍ VLIVŮ KONCEPCÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ C.I Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Změna Z1 ÚPN SÚ Rozsíčka byla hodnocena ve vztahu k cílům ochrany životního prostředí obsažených v následujících dokumentech: Státní politika životního prostředí (Usnesení vlády České republiky ze dne 17. března 2004 č. 235), Politika územního rozvoje České republiky 2008 (Usnesení vlády č. 929 ze dne 20.7.2009), Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010 - 2013, Uzemní energetická koncepce Jihomoravského kraje, 2008, Rozvojová koncepce mikroregionu Olešnicko, 2002, Strategie mikroregionu Olešnicko, Strategie MAS Boskovicko Plus na období 2007-2013. S ohledem na dikci Obecných cílů SPŽP bylo provedeno základní porovnání s cíli ochrany a opatřeními v rámci jednotlivých složek životního prostředí včetně sektorových politik: 1. Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti 1.1 Zastavení poklesu biodiverzity 1.2 Péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopu 2. Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady 2.1 Ochrana povrchových a podzemních vod (jakost a množství, zdroje pitné vody) 2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů. 2.3 Využívání obnovitelných zdrojů 2.4 Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby a zvýšení materiálového a energetického využití odpadů 2.5 Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady

6

EKOAUDIT, spoi. s r.o. Podnásepni 1h, 602 00 Brno

ROZSÍČKA - změna Z1 ÚPN SÚ vyhodnocení vlivů změny Z1 ÚPN SÚ na životní prostředí

3. Životní prostředí a kvalita života 3.1 Snižování zátěže prostředí a populace toxickými kovy a organickými polutanty 3.2 Snížení počtu (celkové rozlohy) území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší (acidifikace prostředí) 3.3 Ochrana životního prostředí a člověka před hlukem 3.4. Environmentálně příznivé využívání krajiny 3.5 Omezování antropogenních/průmyslových vlivů a rizik 3.6. Ochrana životního prostředí před negativními účinky živelních událostí a následky krizových situací 4. Ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší 4.1 Snižování emisí skleníkových plynů (GHGs) 4.2 Snížení přeshraničních přenosů znečištění ovzduší 4.3 Ochrana ozonové vrstvy Země Sektorové politiky 1. Energetika 2. Těžba nerostných surovin 3. Průmysl 4. Obchod 5. Doprava 6. Zemědělství a lesní hospodářství 7. Ochrana a užívání vod 8. Životní prostředí a zdraví 9. Regionální rozvoj, obnova venkova a cestovní ruch Změna Z1 ÚPN SÚ Rozsíčka není v přímém rozporu s žádným cílem ochrany životního prostředí definovaným ve výše uvedeném dokumentu. Z Politiky územního rozvoje České republiky nevyplývají pro dané území žádné zvláštní požadavky ve vztahu k životnímu prostředí. Boskovice, jakožto obec s rozšířenou působností platnou pro obec Rozsíčka, je součástí rozvojové oblasti OB3 Rozvojová oblast Brno a rozvojové osy OS9 Brno-Svitavy/Moravská Třebová s výraznou vazbou na významné dopravní cesty tj. silnici 1/43, koridor připravované rychlostní silnice R43 a železniční trať č.260. Dále je oblast součástí železničního koridoru ŽD 7 Koridor Pardubice-Česká Třebová- Brno s cílem vytvoření podmínek pro zvýšení rychlosti (Blanensko, Usteckoorlicko apod.) v úsecích s jejím propadem a tím zvýšení kapacity I. železničního koridoru zařazeného do dohody AGC a do evropské železniční sítě TEN-1". Program rozvoje Jihomoravského kraje, v návaznosti na vizi a strategické cíle přijaté ve Strategii rozvoje Jihomoravského kraje a ve vazbě na programové priority politické reprezentace kraje, konkretizuje pro plánovací období cíle, priority a rozvojové aktivity v kraji. Hlavním cílem Programu rozvoje Jihomoravského kraje ve vztahu k životnímu prostředí je snížit negativní působení lidské činnosti na přírodu a krajinu, provázat a sladit rozvojové procesy ve vztahu k prostorovému vývoji a přírodnímu prostředí. Ochrana životního prostředí vychází z cílů existujících mezinárodních, národních nebo regionálních koncepčních dokumentů. Cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví vycházejí z vyhodnocení Národního rozvojového plánu pro programové období 2007 - 2013 z

7


ROZSÍČKA - změna Z1 ÚPN SÚ vyhodnoceni vlivů změny Z1 ÚPN SÚ na životní prostředí

hlediska vlivů na životní prostředí a z vyhodnocení vlivů na životní prostředí u klíčových regionálních rozvojových dokumentů tj. ROP NUTS 2 Jihovýchod. Strategie rozvoje kraje a Strategie pro Brno, se zohledněním specifik Jihomoravského kraje. Tím je zajištěna kontinuita s nadřazeným národním programem i ošetřeny lokání charakteristiky oblasti. Změna Z1 ÚPN SÚ Rozsíčka není v přímém rozporu s žádným cílem ochrany životního prostředí definovaným ve výše uvedeném dokumentu. Z širších územních vztahů na mezinárodní úrovni nevyplývají žádné skutečnosti, které by měly dopad na zpracování změny Z1 UPN SÚ Rozsíčka. Západní část okresu Blansko - oblast kolem města Kunštátu je dle Územní energetické koncepce Jihomoravského kraje vhodná pro využívání energie větru. Rozvojová koncepce mikroregionu Olešnicko, s níž jsou údajně větrné elektrárny v rozporu, a Strategie mikroregionu Olešnicko uvádí podporu i pro větrné elektrárny (viz bod 2.1 b). Ve schválené Strategii MAS Boskovicko Plus na období 2003-2013, je uváděna podpora zavádění alternativním zdrojům energie (viz Opatření - B.3 Optimalizace rozvoje sítí technické infrastruktury a telekomunikací) a orientace na obnovitelné zdroje energie (viz. Opatření - D.l Udržení a ochrana kvalitního životního prostředí a zavádění zásad trvale udržitelného rozvoje). C.II Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. Zájmová obec Rozsíčka se nachází na území Jihomoravského kraje, v severozápadní části okresu Blansko. Dotčená obec spadá pod mikroregion Olešnicko. Lokalita předkládané výstavby dvou VTE je plánována Z a JZ od výše zmíněné obce v blízkosti dvou kopců Kumperek a Chrástky v nadmořských výškách 640 m n. m. pro VTE 1 a 612 m n. m. pro VTE 2. Životní prostředí v lokalitě Rozsíčka je poměrně zachovalé a není v současné době ovlivňováno nad míru únosného zatížení. Území je dotčeno především zemědělským obhospodařováním krajiny. Zájmové území leží v mírně teplém klimatickém regionu MT3, pro který je typické krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Kvalitu ovzduší na území mikroregionu, do něhož spadá posuzovaná lokalita, ovlivňují zejména emise z výrobních podniků, lokálních topenišť, dopravy a rovněž stav vegetačního krytu. Celkové však území náleží k málo znečištěným lokalitám. Nejvyšší kvalitu ovzduší mají souvisle zalesněné partie v jižní a západní části území mikroregionu. Podle hydroekologického informačního systému VUV T.G.M. leží katastrální území Rozsíčka v povodí Dunaje, oblasti povodí Dyje a páteřním toku vodního útvaru Svratky po Svitavu. Území je přirozeně odvodňováno Crhovským potokem, který se vlévá do potoka Hodonínka, jehož recipientem je řeka Svratka JV směrem od posuzovaného území.

8

EKOAUDIT, spol s r.o. Podnásepni 1h, 602 00 Brno


Ve vzdálenějším okolí se nachází dvě uměle vytvořené vodní plochy a to Vírská přehrada na řece Svratce, u obce Vír a vodní nádrž Letovice na Křetínce, mezi Křetínem a Letovicemi. Lokalita se nenachází v na území CHOPAV ani v ochranném pásmu vodních zdrojů. Z hlediska podzemních vod spadá území do hydrogeologického rajonu 6560 Krystalinikum v Povodí Svratky - střední oblast. Skupiny rajonů jsou Krystalinikum Českomoravské vrchoviny. Podzemní kolektory se nachází v převážné metamorfovaných horninách s puklinovou propustností geologických jednotek krystalinika, proterozoika a paleozoika. Hladina podzemní vody je volná. Transmisivita je nízká <1.10"4 m2/s. Mineralizace 0,3 - 1 g/l a chemický typ Ca-Mg-HCC^-SO.». Území se nachází na rozhraní dvou biorcgionů Sýkořského 1.51 a Svitavského 1.39. Rozkládá se v mezoťytiku ve fytogeografickém okresu 67. Českomoravská vrchovina leží v suprakolinním až submontanním vegetačním stupni. V nedalekém okolí se rozkládají dva Přírodní parky Svratecká hornatina a Halasovo Kunštátsko. Do posuzovaného území nezasahují žádná velkoplošná ani maloplošná chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti zařazené do soustavy Natura 2000, ani regionální či nadregionální prvky ÚSES. V případě, že změna Z1 ÚPN SÚ Rozsíčka bude uplatněna, nepředpokládá se výrazný negativní ani pozitivní vliv na jednotlivé uvedené složky životního prostředí.

C.III Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. Ze záměru změny Z1 ÚPN SÚ Rozsíčka vyplývá, že jejím uplatněním mohou být významně ovlivněny tyto složky životního prostředí - půda, fauna. Hóra (ekosystémy), krajina a hluková situace. Půda Půdní pokryv na území mikroregionu vznikl zejména v závislosti na charakteru podloží. Převažují typické kambizemé (hnědé půdy), převážně v silně kyselé varietě. Pro plošší místa a sníženiny se zpomaleným odtokem vody jsou charakteristické pseudogleje. Ve stále zamokřených dnech údolí podél vodních toků se vytvořily gleje. Na polohy vápenců je vázán výskyt rendzin. Záměr VTE Rozsíčka by měl být uskutečněn na soukromých pozemcích, které budou pronajaty a bude pro ně zapsáno v katastru nemovitostí věcné břemeno. Všechny pozemky spadají do zemědělského půdního fondu. Jednotlivé VTE jsou plánovány na orné půdě, z menší části na pastvinách. Následující tabulka uvádí seznam dotčených pozemků a bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) podle Vyhlášky č. 327/1998 Sb.. Dle informací z KN byly pro parcely zahájeny pozemkové úpravy.

9


EKOAUDIT, spol. s r.o. Podnásepní 1h, 602 00 Brno

vyhodnocení vlivu změny Z1 ÚPN SÚ na životní prostředí Tabulka č. 1. : Parcely základu a manipulačních ploch

číslo VTE

l

parcelní číslo

506

využití pozemku v záměru

druh pozemku

základy, manipulační plocha

orná půda

číslo LV

154

ochrana

ZPF

orná půda

2

656

základy, manipulační plocha

pastviny

pastviny

BPEJ/ třída ochrany ZPF

83746 / V

8342l/I

35

ZPF

83441 /IV

84077/V

Poznámka: VTE 2 je projektována na třech druzích pozemku, z nichž jeden spadá do I. třídy ochrany ZPF, ale podle bližších informací projektanta je VTE situovánu na té části pozemku, která náleží dle BPEJ do V. třídy ochrany ZPF. VTE včetně manipulačních ploch a nových příjezdových komunikací jsou situovány na zemědělskou (ornou; půdu a zčásti pastviny. Podle Vyhlášky č. 327/1998 Sb. BPEJ je charakteristika půd v zájmovém území následující: 34 - Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu. 37 - Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážné výsušnc, závislé na srážkách. 40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemé, černozemě, hnčdozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici Sklonitost terénu lze charakterizovat převážně 3 - 7° a 12 - 1 7 ° - mírný sklon a výrazný sklon. Expozice je pro VTE 1 směrem na J (JZ až JVj, pro VTE 2 je všesměrná. Půdy v místech výstavby VTE 1 jsou převážně středně skeletovité s celkovým obsahem skeletu od 25 - 50 % a mělké (< 30 cm); v místech výstavby VTE 2 jsou převážně slabě skeletovité s celkovým obsahem skeletu od 10-25 % a středně hluboké (30 - 60 cm). V k.ú. Rozsíčka ani v okolí obce se nevyskytují staré ekologické zátěže s případným znečištěním půd.

10


EKOAUDIT, spol. s r.o.


Podnásepni 1h, 602 00 Brno

Tabulka č. 2.: Údaje o druzích pozemku na k. ú. Rozsíčka

DRUH POZEMKU

VÝMĚRA (HA)

Celková výměra

402

Orná půda

269

Chmelnice

0

Vinice

0

Zahrady

4

Ovocné sady

0

Trvalé travní porosty Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy ostatní plochy

48 321 50 -> j 5 24

Ekosystémy, flora a fauna Dotčené území se dle Biografického členění České republiky autorů Culek a kolektiv z roku 1996 rozkládá na rozhraní dvou bioregionů Sýkořského 1.51 a Svitavského 1.39. Sýkořský bioregion leží v severní části jižní Moravy, zabírá geomorfologický podcelek Nedvědická vrchovina a východní okraj Křižanovské vrchoviny v okolí údolí Libochůvky. Plocha bioregionů je 607 km2. Bioreion je tvořen hornatinou se sítí hlubokých skalnatých údolí Svratky a jejích přítoku. V pestré horninné stavbě jsou zastoupeny i mramory. Pro bioregion je typické střídání bioty 4. a 5. vegetačního stupně Českomoravské vrchoviny a teplejších údolí s panonským vlivem, náležejících až do 2., bukovo-dubového vegetačního stupně. Potenciální vegetace je řazena do květnatých bučin, údolí do dubohabrovýeh hájů a acidofilních doubrav. Bioregion má velkou biodiversitu (danou též údolními fenomény), se zastoupením velmi rozmanitých fytochorotypú. Netypické části bioregionů jsou tvořeny zbytky plochých zarovnaných povrchů. V převažujících kulturních smrčinách jsou dosud hojné menší celky bučin a suťových lesu, typická jsou travnatá lada. Svitavský bioregion leží na pomezí východních Čech. jižní a střední Moravy. Zaujímá převážnou část geomorfologického celku Svitavská pahorkatina a jižní polovinu Podorlické pahoraktiny, má protáhlý tvar od jihu k severu a plochu 2068 km2. Bioregion je tvořen opukovými hřbety a brázdami na permu, s významnými průlomovými údolími. Bioregion v minulosti tvořil významný spojovací koridor mezi oběma dnešními centry teplomilné bioty Moravou a Českou kotlinou. Kromě toho se vyznačuje pronikáním druhů alpidských, většinou karpatského charakteru. Na převážné vápnitých podkladech se střídají bohatší, ale monotónní typy společenstev, odpovídající 3., dubovo-bukovému 4., bukovému vegetačnímu stupni. Potenciální vegetace je řazena do bikových. na svazích do květnatých bučin a suťových lesů. Nižší části jsou řazeny zpravidla do acidofilních doubrav.

EKOAUDIT, spol. sr.o. Podnásepni 1h, 602 00 Brno


svahy do dubohabrových hájů. Méně typické části bioregionu jsou tvořeny plochým reliéfem (často se sprašovými pokryvy), v teplých polohách s dubohabrovými háji. Tyto části tvoří přechod do okolních bioregionů, podobně jako chladnější přechodné pásmo k Orlickým horám. Charakter přechodného území má i údolí Svitavy s výchozy krystalinika, které navazují na Sýkořský bioregion (1.51). Spíše charakter unikátu mají ostrovy štěrkopísků s podmáčenými smrčinami severně od Svitav. V bioregionu převažuje orná půda, v lesích kulturní smrčiny, bučiny a dubohabřiny jsou však též zastoupeny.

Flora Sýkořský bioregion se rozkládá v mezofytiku ve východní části fytogeografického okresu 67. Českomoravská vrchovina a v severních výběžcích fytogeografického okresu 68. Moravské podhůří Vysočiny. Vegetační stupně (Skalický): suprakolinní až submontánní. Mozaika potenciálních společenstev je velmi pestrá. V jižní části převládají dubohabrové háje (Melampyro nemorosi-Carpinetum), vykliňující údolním zářezem Svratky až do střední části regionu, výskyt acidofilních doubrav (Genisto germanicae-Quercion) je ostrůvkovitý, teplomilné doubravy (Sorbo torminalis-Quercetum) jsou výjimečné. Významně jsou zde zastoupeny suťové listnaté lesy (Aceri-Carpinetum a snad i Lunario-Aceretum). Vyšší polohy souvisle zaujímají květnaté bučiny s jedlí (Denturio enneaphylli-Fagetum a Festuco- Fagetum). Flóra je dosti bohatá, tvořená rozmanitými fytochorotypy. Převládají druhy středoevropských listnatých lesů, např. sasanka hajní (Anemonoicles nemorosa), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), ostřice prstnatá (Carex digituta), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), čistec lesní (Stachys sylvatica). ptačinec hájní (Stellaria nemorum), ječmenka lesní (Hordelymus europueus), kostřava lesní (Festuca altissima). Významný podíl zaujímají druhy submontánní. Do jižní části regionu ještě zasahuje výskyt teplomilnějších druhů rozmanitého geolementu. Některé méně náročné teplomilné druhy pronikají údolními zářezy po skalních ostržnách do nitra regionu. Vložky krystalických vápenců umožňují výskyt náročnějších druhů až v nadm. výškách kolem 600 m, např. sasankovky lesní (Anemone sylvestris), voskovky menší (Cerinthe minor) a hořečku brvitého (Gentianella ciliata). Svitavský bioregion se rozkládá v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 63. Českomoravské mezihoří (s výjimkou východního okraje fytogeografického podokresu 63a. Žambersko), dále v jihovýchodním cípu fytogeografického podokresu 61b. Týnišťský úval a ve východní části fytogeografického okresu 62. Litoinyšlská pánev. Zasahují do něj i severní výběžky fytogeografického okresu 68. Moravské podhůří Vysočiny a malá část na východním okraji fytogeografického okresu 67. Českomoravská vrchovina. Vegetační stupně (Skalický): suprakolinní až submontánní. Potenciální přirozenou vegetaci severní části bioregionu v podhůří Orlických hor představují acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion). Nižší polohy v údolí Svitavy zaujímají dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Vyšší polohy pokrývají bučiny různého typu, květnaté (Denturio enneaphylli-Fagetum) i bikové (Luzulo-Fagetum). Na odlesněných místech se nachází přirozená náhradní vegetace v podobě vlhkých luk svazů Culthion. méně Molinion, které přecházejí do slatinných luk svazu Curicion davallianae nebo

12

EKOAUDIT, spol. s r.o. Podnásepní 1h. 602 00 Brno

ROZSÍČKA - změna Z1 ÚPN SÚ vyhodnocení vlivu změny Z1 ÚPN SÚ na životní prostředí

rašelinných luk svazu Caricion fuscae. Na suchých stanovištích jsou to pastviny svazu Cynosurion, méně snad i Violion caninae, lesní lemy tvoří vegetace svazu Trifolion medii. Křoviny náležejí svazu Prunion spinosae. Květena Svitavského bioregionu je dosti pestrá. Její hlavní složku reprezentují typické mezofilní druhy hercynských lesů, avšak obohacené o četné druhy karpatského migrantu, vytvářející zčásti i mezní výskyty. Exklávní prvky jsou výjimečné. Přítomnost vápníkem bohatých křídových sedimentů umožňuje výskyt náročnějších druhů, které vesměs pronikají od západu. Jiné druhy umožňují předpokládat, že tudy vedla spojnice mezi teplými oblastmi Moravy a Čech. K nim patří bělozářka větvitá (Anthericum ramosum) a sasankovka lesní (Anemone sylvestris).

Fauna VSýkořském bioregionu je zastoupena převážně běžná fauna zkulturnělého východního předhůří Českomoravské vrchoviny. Zahrnuje podhorský prvek zejména ve zbytkových bučinách, údolím Svratky a jejích přítoků pronikají výše ojedinělí zástupci teplomilného prvku, zejména na bohatších podkladech (někteří modrásci). Tekoucí vody patří převážně do pstruhového pásma, Svratka náležela původně do lipanového až parmového pásma, pod údolní nádrží Vír náleží dnes do sekundárního pstruhového a lipanového pásma. Významné druhy - Savci: ježek východní (Erinaceus. concolor), vydra říční (Lutra lutra). Ptáci: lejsek malý (Ficedu\& parva). Obojživelníci: Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Měkkýši: trojlaločka pyskatá (Helicodonta obvoluta), skalnice lepá (Helicigona faustina), zemoun skalní (Aegopis verticillus). Elmyz: modrásek Polyommatus coridon. Ve Svitavském bioregionu je silně ochuzená podhorská fauna hercynského původu doplněna demontánním výskytem alpsko-karpatského prvku, patrného zejména v synuziích měkkýšů. Východní vlivy dokládá též přítomnost ježka východního. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového. Orlice a dolní část toku Svitavy do pásma lipanového. Významné druhy - Savci: ježek východní (Erinaceus concolor). Ptáci: ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), čečetka zimní (Carduelis Jlammea), hýl rudý (Carpodacus erythrinus). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Plazi: zmije obecná (Vipera berus). Měkkýši: skalnice lepá (Helicigona faustina), vlahovka karpatská (Monachoides vicina), skelnička karpatská (Vitrea transsylvanica), zdobenka tečkovaná (Itala ornata), vřetenovka zaměněná (Cochlodina comutata), zemoun skalní (Aegopis verticillus), praménka rakouská (Bythinella austriaca).

Krajina Posuzovaná oblast je polootevřená lesozemědélská krajina s těžištěm v nadmořských výškách okolo 600 m n. m.. K.ú. obce Rozsíčka je součástí mikroregionu Olešnicko. Pro zájmové území je typický reliéf plochých hřbetů a návazných dlouhých částí svahů s mozaikou strmějších svahů v menších plochách. Místy jsou hojné zastoupeny meze a kamenice vrstevnicového i spádnicového směru, jejichž dřevinné porosty různě veliké pozemky vizuálně oddělují a vytvářejí tak pohledově uzavřenou krajinu a dále strmé svahy náspů a zářezů současných komunikací a úvozy bývalých cest. Tyto útvary jsou podmíněny lidskou činností.

13


EKOAUDIT, spol. s r.o Podnásepni 1h, 602 00 Brno

vyhodnocení vlivů změny Z1 ÚPN SÚ na životní prostřed!

Současná krajina Olešnicka, zahrnující dotčenou obec Rozsíčka a její okolí, je lidskou činností podstatně změněna. Celkově lze říci, že rostlinstvo není původní, ale je zachovalé. V posuzované oblasti převažuje zemědělské hospodaření s rozsáhlými plochami orné půdy, méně jsou zastoupeny louky a pastviny. Krajina je v těchto místech, až na drobné ladem ležící plochy a doprovodné porosty vodních toků, zbavená přírodních hodnot. Rovněž v zastavěných územích sídel je vegetace omezena na nezastavěné a nezpevněné plochy veřejné zeleně a soukromé zeleně zahrad. Většinou má zcela umělý charakter a přírodnímu stavu se blíží jen ojediněle na březích vodních toků. Lesní celky posuzované v rámci mikroregionu Olešnicko představují cca 27 % z celkové rozlohy území. Ve větší vzdálenosti od zájmové lokality jsou tyto plochy soustředěny směry na JZ až JV. Charakter vegetace je zde obecně přírodnímu stavu nejbližší. Druhová skladba porostů je ale vzhledem k hospodářskému využití lesů změněna. Převládají smrkové monokultury, v zamokřených dnech některých údolí olšiny. Poměrně zachovalé bučiny s horskými druhy v podrostu, s názvem Loucká obora, jsou na JJZ od obce Rozsíčka v povodí Hodonínky. Sídelní struktura se vyznačuje vysokým počtem málo lidnatých obcí a sídel, tzn. značnou členitostí a rozdrobeností. Navíc dlouhodobý vývoj obyvatelstva se vyznačuje postupnou koncentrací do Olešnice a vylidňováním především nejmenších obcí. Vyjádření přírodní charakteristiky •

reliéf se zaříznutými a mělkými údolími a náhorními plošinami a vyššími zalesněnými kopci

•

monokulturní hospodářské lesní porosty bez členitých porostních plášťů

•

dřevinná vegetace fragmentů mezí a remízků

•

doprovodná dřevinná vegetace podél cest a v sídlech a jejich okrajích

•

přírodní části drobných vodních toků s břehovými porosty s dřevinami

•

přírodní okraje vodních nádrží s dřevinami a mokřadními společenstvy

•

fragmenty luk s přírodě blízkými společenstvy

•

dřevinná vegetace v zastavěných částech

Vyjádření kulturní a historické charakteristiky •

rozsáhlé plochy orné půdy

•

vysoký počet málo lidnatých obcí a sídel - značná členitost a rozdrobenost

•

osídlení venkovského typu

•

drobné vodní nádrže na návsi sídel s dřevinami

•

zemědělské a průmyslové areály na okrajích sídel

• •

vyšší podíl zachovalých objektu lidové zděné architektury v sídlech zachovalé stavby sakrální architektury v sídlech i ve volné krajině (kapličky, boží muka)

•

drobné vodní nádrže

14

EKOAUDIT, spol s r.o Podnásepní 1h, 602 00 Brno


Prostorové vztahy a měřítko krajiny , dominanty krajiny •

uspořádání zemědělské krajiny s drobnými venkovskými sídly - mozaika krajiny

• •

sídla bez výrazných vertikálních dominant objemově předimenzované velké zemědělské areály na okraji sídel bez zapojení zelení do krajinného rámce

•

elektrické vedení VN

•

stožáry mobilních operátorů (příhradové konstrukce, tubusy)

•

pozitivně až neutrálně vnímané vyhlídkové věže na Zelenkově kopci (666 m n. m.) a na vrchu Kopaniny u Olešnice (688 m n. m.).

•

převážně nerušené horizonty

Hluková situace Hlukem se rozumí zvuk, který může být zdraví škodlivý a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpisy Nařízení vlády ě. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací a Zákon 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění. Hodnoty hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T . Pro hluk stacionárních zdrojů je důležitý výpočet hladiny akustického tlaku A pro chráněný venkovní prostor. Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Limitní hodnoty: Použitím korekce pro starou hlukovou zátěž z pozemních komunikací, v chráněných venkovních prostorech staveb: LAeq,T = 70 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.) LAeq,T = 60 dB pro noční dobu (22.00 - 6.00 hod.) Nepoužitím korekce pro starou hlukovou zátěž z pozemních komunikací, v chráněných venkovních prostorech staveb pro hluk v okolí hlavních pozemních komunikací, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující: LAeq,T = 60 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.) LAeq,T = 50 dB pro noční dobu (22.00 - 6.00 hod.) Pro hluk ze stacionárních zdrojů v chráněných venkovních prostorech staveb: LAeq,T = 50 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.) LAeq,T = 40 dB pro noční dobu (22.00 - 6.00 hod.)

15

EKOAUDIT, spol s r.o. Podnásepni 1h. 602 00 Brno


Z hlediska překračování těchto hygienických limitů bude nutné plánovaný záměr výstavby dvou VTE na k.ú. Rozsíčka při budoucím posuzování v rámci procesu EIA (zákon 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na Ž P ) zhodnotit v samostatné hlukové studii. Významný vliv na další složky životního prostředí (obyvatelstvo, včetně zdravotních a sociálně ekonomických vlivů, ovzduší a klima, další fyzikální a biologické charakteristiky, povrchové a podzemní vody. horninové prostředí a přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky) se nepředpokládá. C.1V Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. Změna Z1 ÚPN SÚ Rozsíčka významně neovlivní území NATURA 2000 (KrÚ JMK, odbor životního prostředí jako orgán ochrany přírody, příslušný na základě ustanovení § 77a odstavce 4 písmeno 1) a m) zákona 114/1992 Sb.. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, vydal stanovisko podle § 45i odstavce 1 téhož zákona, č.j. JMK 165792/2009 ze dne 6.01.2010 - záměr nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti). Posuzovaným záměrem nejsou dotčeny žádné další zájmy ochrany přírody, u nichž je k výkonu státní správy příslušný krajský úřad ve smyslu ust. § 77a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. C.V Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědiční architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahu mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení. Hlavní cíle rozvoje k.ú. Rozsíčka V zadání změny Z1 ÚPN SÚ Rozsíčka se neřeší rozvoj sídelního útvaru. Změna Z1 navrhuje změnu funkčního využití plochy určené platnou územně plánovací dokumentací jako ZPF (orná půda) na plochu pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů - větrné elektrárny. V rámci změny Z1 jsou řešeny následující dílčí změny: Zl.l - plocha pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů - větrné elektrárny na p.č. 506 u kopce Kumperek. Z1.2 - plocha pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů - větrné elektrárny na p.č. 656 u kopce Chrástky.

16


EKOAUDIT, spol s r.o. Podnásepni 1h. 602 00 Brno


Předpokládané vlivy na životní prostředí

Vlivy na obyvatelstvo Moderní větrné elektrárny jsou jako vyspělá technologie s třicetiletým vývojem navrženy tak, aby při správném umístění nepředstavovaly žádné riziko pro veřejné zdraví. Z hlediska negativních vlivů na obyvatelstvo, lze hovořit pouze o možném vlivu hluku. Hygienické limity stanoví výše uváděné prováděcí právní předpisy a pro realizaci záměru je nutné jejich dodržení. Pokud jsou dodrženy hygienické limity v chráněném prostoru u nejbližší obytné zástavby (zpravidla na okraji obce), jsou splněny i hygienické limity u staveb vzdálenějších, tedy uvnitř obce, případně na jeho vzdálenějším okraji. Teoretické výpočty emisí hluku je doporučeno pro budoucí hodnocení záměru vyhodnotit v samostatné hlukové studii v rámci procesu EIA (zákon 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP) a závěry této studie ověřit při zkušebním provozu VTE. Dále je možné vyhodnotit vliv flickeru (míhajících stínů stroboskopického efektu), případné elektromagnetického záření a odpadávající námrazy. Plánovaný záměr nebude představovat prakticky žádné dlouhodobé znečištění ovzduší. Větrné elektrárny nejsou zdrojem žádných ovzduší znečišťujících látek jako je popílek, tuhé znečišťující látky a nebezpečné plyny. Jediným zdrojem znečištění mohou být dopravní prostředky a mechanismy při realizaci projektu, případně sloužící k občasné údržbě VTE. Tento vliv lze však v celkovém měřítku zanedbat. V souvislosti se záměrem se nepředpokládá vliv na veřejné zdraví v oblasti vibrací, záření, chemických a biologických látek. Pozitivní vliv využití místní větrné energie se předpokládá ve formě dosažitelného energetického přínosu pro obec, finančního příspěvku na rozvoj obce a vytvoření určitého množství pracovních příležitostí v regionu a to jak krátkodobě po dobu výstavby, tak dlouhodobě při provozu VTE. Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu, floru Plánovaný záměr dvou větrných elektráren může negativné ovlivnit biologickou rozmanitost - zejména faunu (ptáci, netopýři) a proto se doporučuje toto možné ovlivnění pro budoucí posuzování záměru zhodnotit v rámci procesu EIA (zákon 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP). Nově vzniklé nebo obnovené polní cesty naopak nebudou představovat možné migrační bariéry pro živočichy. Připravovaný záměr změny Z1 ÚPN SÚ Rozsíčka nezasahuje na pozemky PUPFL, ani do jejich ochranného pásma (50 m od hranice lesa). Pro výstavbu kabelové přípojky není nutné kácení dřevin, jelikož je situována na zemědělskou půdu či okolí polních cest.

17


EKOAUDIT, spol. s r.o. Podnásepni 1h. 602 00 Brno

vyhodnocení vlivu změny Z1 ÚPN SÚ na životní prostřed!

Vlivy na půdu Negativní vliv (převážně trvalého charakteru) na půdu je dán bilancí zabíraných ploch. Uvažovaná plocha Zl.l se nachází na západním okraji k.ú. Rozsíčka, na parcele č. 506 a zahrnuje rozlohu 5,86 ha, uvažovaná plocha Z1.2 se nachází na jihozápadním okraji k.ú. Rozsíčka, na parcele č. 656 a zahrnuje rozlohu 4,09 ha. Celkové se tedy jedná o cca 9,95 ha ležící mimo zastavěné území obce, z čehož jen část těchto pozemků bude zastavěna stavbami souvisejícími s VTE. Obě VTE jsou plánovány na pudě spadající do V. třídy ochrany. Pro uskutečnění předkládaného záměru je podmínkou k vydání územního rozhodnutí odnětí dotčené plochy ze zemědělského půdního fondu podle § 9 zákona č. 334/1 992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Jedná se o cca 1200 nr na jednu VTE, tzn. cca 0,24 ha + plochu potřebnou pro přístupovou komunikaci k jednotlivým VTE. Přesnější výpočet bude uveden jak v dokumentech EIA pro záměr VTE Rozsíčka (z. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na ŽP), tak v dokumentech pro územní řízení (z. 183/2006 Sb. stavební zákon). Trasy podzemních vedení musí být schváleny dle ust. § 7 odst. 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Tato skutečnost by měla být investorem řešena v rámci dokumentace pro územní řízení zákona 183/2006 Sb., stavební zákon. Nyní je možné pouze konstatovat, že zábor půdy pro dvě VTE bude v porovnání s rozlohou okolních pozemků zanedbatelný a proto přijatelný. Vlivy na vodu (povrchovou, podzemní) Negativní vlivy na vodu se nepředpokládají. Vlivy na ovzduší, klima Tyto vlivy uplatněním změny Z1 ÚPN SÚ Rozsíčka prakticky nevznikají, předmětem posuzovaného záměru není realizace nových zdrojů znečišťování ovzduší. Případné negativní ovlivnění kvality ovzduší bude souviset převážně s výstavbou objektů - bude se jednat o vlivy jednorázové a krátkodobé. Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického Vlivy na hmotné statky a kulturní a archeologické dědictví nevznikají. Vlivy na krajinu Větrné elektrárny svou podstatou neničí životní prostředí, pouze mohou ovlivnit ráz krajiny. Důležité je, zdaje tato změna akceptovatelná či nikoliv. Z hlediska krajinného rázuje velký rozdíl mezi výstavbou několika parků vysokých větrných elektráren, které čítají deset a více zařízení a výstavbou osamocených VTE. Shlukováním takovýchto velkých parků, nebo i více obdobných záměrů na dohlednost od sebe. se zásadně mění ráz krajiny. Výstavba málo početného záměru tak zásadní negativní vliv nemá, naopak může být pro danou lokalitu atraktivní. V rámci širší oblasti krajiny se taková vysoká větrná elektrárna může státi

18

EKOAUDIT, spol.sro Podnásepni 1h, 602 00 Brno


navigačním bodem či v tomto případě plánovanou rozhlednou. Pro tento účel je rozhledna navrhována na VTE 1 u kopce Kumperek ve výšce cca 30 m. Vyhodnotit ovlivnění krajinného rázu realizací VTE je doporučeno v rámci procesu EIA (zákon 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP) a přitom postupovat dle metodiky Sklenička P.. Vorel I. (2009): Metodický návod k vyhodnocení možností umístění větrných a fotovoltaických elektráren z hlediska ochrany přírody a krajiny, v kontextu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (převážně § 12) a Metodického pokynu MŽP č. 8. částka 6/2005. Zámčr není nevratným zásahem do harmonického měřítka krajiny. Po uplynutí doby životnosti elektráren (cca 20 - 30 let) lze technologii větrných elektráren snadno demontovat a lokalitu uvést do stavu obdobného s původním, případně na místě realizace elektráren vysadit vhodnou vegetaci a tak zvýšit ekologickou stabilitu krajiny. Funkční podstata větrné elektrárny plně naplňuje principy trvalé udržitelnosti krajiny. Realizací výstavby dvou větrných elektráren v katastru obce Rozsíčka dojde ke vzniku nové technické dominanty v místní krajině, což nepochybně ovlivní její charakter. V místě krajinného rázu přeberou větrné elektrárny dominantní pozici a to i u jiných technických staveb a ostatní přírodní složky krajiny budou mít podřadné postavení. I přes přítomnost PP Halasovo Kunštátsko a PP Svratecká hornatina je míra zásahu do krajinného rázu v místě výstavby větrných elektráren akceptovatelná. Důvodem je dostatečná vzdálenost od lesních porostů výše zmíněných PP i ostatních lesních celků, minimální vizuální ovlivnění těchto lokalit z jejich útrob a také existence antropogenních prvků, kterými jsou průmyslové a zemědělské areály na okrajích obcí a stávající energetické vedení sítě VN. Nejedná se tedy o zásah do čistě přírodní krajiny, ale do krajiny kulturní. Vlivy na hlukovou situaci Hluková situace bude negativně ovlivněna zejména při realizaci větrných elektráren - v rámci výstavby (použití těžké techniky) se jedná o vliv krátkodobý, v případě provozu jde o vliv střednědobý (max. 25 let). Vzhledem ke vzdálenosti od obytné zástavby se nepředpokládá překročení hygienických limitu. Hluková zátěž bude pod úrovní zákonných limitů daných nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v pozdějším znění a nebude znamenat poškození zdraví obyvatelstva. C.VI Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. Zpracovává se Návrh změny ÚPN SÚ Rozsíčka a tudíž nejsou hodnoceny žádné varianty řešení.

19


EKOAUDIT, spol s r.o Podnásepní 1h, 602 00 Brno

vyhodnocení vlivů změny Z1 ÚPN SÚ na životni prostředí

C.VII Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. Navrhovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu, floru Možný vliv na biologickou rozmanitost (zejména ptáci, netopýři) vzhledem k výstavbě dvou větrných elektráren vyhodnotit v procesu posuzování záměru dle zák. ě. 100/2001 Sb. včetně stanovení konkrétních kompenzačních a eliminačních opatření. Případné kácení volně rostoucích dřevin v souvislosti se změnou Z1 ÚPN SÚ na k.ú. obce je možné pouze na základě povolení příslušného správního orgánu, za vykácené dřeviny bude požadována náhradní výsadba. Vlivy na půdu V případě činností souvisejících se skrývkou, přemístěním, rozprostřením, uložením, ochranou a ošetřováním skrývaných kulturních vrstev půdy bude veden protokol (pracovní deník), v němž se uvedou všechny skutečnosti rozhodné pro posouzení správnosti, úplnosti a účelnosti využívání těchto zemin. O dalším hospodaření s deponovanou ornicí rozhodne v rámci předběžných jednání a následného stavebního povolení příslušný správní orgán. Vytěžená zemina bude přednostně využita v rámci terénních úprav v k.ú. obce Rozsíčka. Nově rozvolněné plochy budou včas a odpovídajícím způsobem stabilizovány, aby nedošlo ke znehodnocení ani ztrátám zeminy, například splachem a větrnou erozí. Vlivy na krajinu V případě vymezení plochy pro výstavbu dvou větrných elektráren je toto využití navrženo jako podmíněné (podmínka - souhlasné závazné stanovisko OOP dle § 12 zák. č. 114/1992 Sb. navazující na posouzení záměru VTE dle zák. č. 100/2001 Sb.). Vlivy na archeologické dědictví Při zemních pracích je nutno respektovat ustanovení §22 a §23 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisu (archeologické výzkumy a nálezy). Vlivy na hlukovou situaci Nově navržené stavby dvou větrných elektráren je nutné, z důvodu předpokládaných zdrojů hluku, situovat mimo obytná území a splňovat úrovně zákonných hygienických limitů daných nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v pozdějším znění.

20


EKOAUDIT, spol. s r.o. Podnásepni 1h. 602 00 Brno

vyhodnocení vlivů změny Z1 ÚPN SÚ na životni prostředí

C.VIII Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. ÚPN SÚ Rozsíčka není v přímém rozporu s žádným cílem ochrany životního prostředí definovaným ve Státní politice životního prostředí (Usnesení vlády České republiky ze dne 17. března 2004 č. 235). Možný rozpor mezi využíváním obnovitelných zdrojů energie a zájmy ochrany přírody a krajiny je zapříčiněn tím, že nebyl vyřešen jeden z dílčích cílů SPŽP a to orgány státní správy nebyla dosud vytvořena jasná pravidla vztahů mezi využíváním obnovitelných zdrojů energie a ochranou přírody a krajiny tak, aby ani jedna z těchto oblastí nebyla diskriminována. C.IX Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí. Environmentální ukazatele jsou vhodné zvolené sumární ukazatele, které jsou základem posuzování nejen stavu životního prostředí, ale i účinnosti a adekvátnosti politických rozhodnutí, tj. politiky ochrany životního prostředí jako celku. Většina indikátorů jsou relativní veličiny vztažené na jednotku rozlohy, na obyvatele, na jednotku HDP apod. Rozsáhlý soubor ukazatelů byl vypracován pro potřebu Státní politiky životního prostředí a je rozdělen do dvou skupin: a) sociální a ekonomické ukazatele (pozn. nejsou předmětem posouzení změny Z1 územního plánu) b) environmentální ukazatele. Navržené environmentální ukazatele pro sledování vlivu změny Z1 UPN SU Rozsíčka na životní prostředí z hlediska relevantnosti Územního plánu Rozsíčka a kontextu s cíli ochrany životního prostředí, které jsou obsaženy ve Státní politice životního prostředí (2004): Příroda a krajina Cíl - Ochrana biodiverzity Indikátor: počet výjimek ze zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Zemědělská půda a pozemky určené k plněni funkcí lesa Cíl - Omezení záborů zemědělské a lesní půdy Indikátor:

podíl/rozsah nových záborů půdy podíl plochy vyňaté ze ZPF/PUPFL

Sledování vlivu změny územně plánovací dokumentace na ŽP by mělo být periodicky prováděno v celém období a vychází mimo jiné z požadavků ustanovení stavebního zákona č.

21

EKOAUDIT, spol s r o Podnásepni 1h. 602 00 Brno

ROZSÍČKA - změna Z1 ÚPN SÚ vyhodnocení vlivu změny Z1 ÚPN SÚ na životni prostředí

183/2006 Sb. a §10h) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (povinnost pořizovatele). C.X Netechnické shrnutí výše uvedených údajů včetně návrhu stanoviska Posouzení vlivů změny Z1 ÚPN SÚ Rozsíčka na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem o posuzování vlivů zákona č. 100/2001 Sb. a bylo zpracováno v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Hlavní cíle rozvoje k.ú. Rozsíčka: V záměru změny Z1 ÚPN SÚ Rozsíčka se neřeší rozvoj sídelního útvaru. Změna Z1 navrhuje změnu funkčního využití plochy určené platnou územně plánovací dokumentací jako ZPF (orná půda) na plochu pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů - větrné elektrárny. V rámci změny Z1 jsou řešeny následující dílčí změny: Z 1.1 - plocha pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů - větrné elektrárny na p.č. 506 u kopce Kumperek. Z 1.2 - plocha pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů - větrné elektrárny na p.č. 656 u kopce Chrástky. Změna Z1 ÚPN SÚ Rozsíčka byl hodnocen z hlediska vztahu k cílům ochrany životního prostředí obsaženými v dokumentu Státní politika životního prostředí (Usnesení vlády České republiky ze dne 17. března 2004 č. 235). Změna Z1 ÚPN SÚ Rozsíčka není v přímém rozporu s žádným cílem ochrany životního prostředí definovaným ve výše uvedeném dokumentu. Uplatněním změny Z1 ÚPN SÚ Rozsíčka mohou být významně ovlivněny tyto složky životního prostředí - půda, fauna. Hóra (ekosystémy), krajina a hluková situace. Změna Z1 ÚPN SÚ Rozsíčka významně neovlivní území NATURA 2000 (KrÚ JMK, odbor životního prostředí jako orgán ochrany přírody, příslušný na základě ustanovení § 77a odstavce 4 písmeno 1) a m) zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, vydal stanovisko podle § 45i odstavce I téhož zákona, č.j. JMK 165792/2009 ze dne 6.01.2010 - záměr nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti). Posuzovaným záměrem nejsou dotčeny žádné další zájmy ochrany přírody, u nichž je k výkonu státní správy příslušný krajský úřad ve smyslu ust. § 77a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Významný vliv na další složky životního prostředí (obyvatelstvo, včetně zdravotních a sociálně ekonomických vlivů, ovzduší a klima, další fyzikální a biologické charakteristiky, povrchové a podzemní vody, horninové prostředí a přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky) se nepředpokládá.

22


EKOAUDIT; spol s r.o. Podnásepní 1h, 602 00 Brno

vyhodnocení vlivu změny Z1 ÚPN SÚ na životni prostředí

Datum zpracování vyhodnocení: únor 2010

Zpracovatel vyhodnocení:

EKOAUDIT, spol. s r.o. Podnásepní 1 h, 602 00 Brno Tel.: 543 235 063,602 555 230 E-mail: ekoaudiťáekoaudit.cz Http: www.ekoaudit.cz

Jmenovitě:

RNDr. Procházka Jiří, ředitel/jednatel společnosti, držitel osvědčení ke zpracování dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb.

Oprávněná osoba: RNDr. Jiří Procházka, s Osvědčením Ministerstva životního prostředí ČR čj. 135/13/OPVŽ/94 ze dne 24.05.1994, s prodlouženou platností dle č.j. 43139/ENV/06 z 27.06.2006 - k odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a hodnocení vlivů staveb, činností nebo technologií na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb.o posuzování vlivů nadživotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů.

Podpis zpracovatele vyhodnocení:

23



Použitá literatura a materiály Vyjádření dotčených správních orgánu a institucí: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, č.j. JMK 165792/2009 ze dne 6.01.2010. Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR (1992), Federální výbor pro ŽP Praha a Geografický ústav ČSAV Brno. Culek, M. et al. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 1996, str. 104, 133 - 134. Metodický pokyn MŽP č. 8, částka 6/2005 k vybraným aspektům postupu orgánů ochrany přírody při vydávání souhlasu podle §12 a případných dalších rozhodnutí dle zákona č. 114/1992 Sb., které souvisejí s umisťováním staveb vysokých větrných elektráren. Politika územního rozvoje České republiky 2008, Usnesení vlády č. 929 ze dne 20.7.2009. Program rozvoje Jihomoravského kraje 2010 - 2013, Oznámení koncepce zpracované ve smyslu § 10c a přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, říjen 2009. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. Studia geografica, ČSAV, Brno. Rozvojová koncepce mikroregionu Olešnicko, Olešnice 2002. Státní politika životního prostředí. Usnesení vlády České republiky ze dne 17. března 2004 č. 235. Strategie mikroregionu Olešnicko. Strategie MAS Boskovicko Plus na období 2007-2013. Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje, http://\vww.kr-jihomoravsky.cz/, 2008.

24

ZMĚNA Z1 ÚPN SÚ ROZSÍČKA

Recommend Documents