Program Jednoho světa 2011 v Třinci Změna programu a menší časové posuny vzhledem k besedám jsou vyhrazeny. Sledujte aktuálně na http://www.jedensvet.cz/2011/trinec Pátek 18.3. M klub Městské knihovny Třinec v 17:00 Beseda o spravedlivém obchodu ( fair trade) Vstup zdarma. Kino Kosmos : Vstupné: 50 Kč, akce 3 lístky za cenu dvou. 18:00 Pozemšťané, koho budete volit?, Linda Jablonská, Česká republika, 40 min. „Paroubku, koho budeš volit?“ volá na dnes jiţ bývalého předsedu ČSSD na mítinku strany v Litoměřicích Aleš Koudela. Spolu s dalšími muţi a ţenami patří do tvůrčí skupiny občanského sdruţení Inventura, které se zabývá podporou a prezentací umělecké a publicistické tvorby lidí s mentálním handicapem. Reţisérka Linda Jablonská s nimi natočila dokument, který mapuje veřejný prostor před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010. Filmový štáb se vypravil na několik setkání různých politických stran s občany, ve městech i na venkově. Jejich zdánlivě banální otázky často míří k jádru věci a jejich rozhodování o tom, který lístek nakonec vhodí do volební urny, představuje modelovou situaci, v níţ se ocitá řada dalších lidí. „Budu volit Schwarzenberga, protoţe má chytrý řeči a nezadrhává se,“ vysvětluje svou volbu Martin Vošmik, další z mentálně handicapovaných dokumentaristů. Nad celým dokumentem se pak klene zásadní a neopomenutelná otázka: „Kdo bude chránit naši planetu?“ 19:00 Prokurátor, Barry Stevens, Kanada, 90 min. Hlavní postavou dokumentu kanadského reţiséra Barryho Stevense je hlavní ţalobce haagského Mezinárodního soudního tribunálu Luis Moreno Ocampo. V osmdesátých letech pracoval v Argentině jako ţalobce během procesů s vůdci tamního vojenského reţimu. Nyní ale stojí před mnohem obtíţnějším úkolem: pravomoc Mezinárodního soudního tribunálu je totiţ velmi omezená. Bez pomoci politiků se tak Luis Moreno Ocampo neobejde, coţ je zřejmé zejména v případě súdánského prezidenta Umara Bašíra, kterého Mezinárodní soudní tribunál obvinil z válečných zločinů a rozpoutání genocidy, jeţ si v oblasti Dárfúru vyţádala statisíce obětí. Snímek podrobně zaznamenává úskalí diplomacie a mezinárodní politiky; sleduje například snahu zabránit pokračování válečného konfliktu v Demokratické republice Kongo skrze soudní líčení s bývalým vůdcem konţských povstalců Thomasem Lubangou obviněným z válečných zločinů. Skutečnost, ţe práce členů Mezinárodního soudního tribunálu je často kritizována a nesetkává se s takovou podporou, jakou by si zaslouţila, komentuje Luis Moreno Ocampo s úsměvem po svém: „To je jako ve fotbale, tam rozhodčí také nemá ţádné fanoušky.“
20:00 Koncert Allskapone´s a Evolution Dejavu v klubu Barrocko Sobota 19.3. Kino Kosmos : Vstupné: 50 Kč, akce 3 lístky za cenu dvou. 15:00 Zločinci podle zákona, Alexander Gentelev, Izrael, 91 min. O ţivotě se neučili ve školách, ale v kriminále. Tam si také vybírali své budoucí spolupracovníky. Tetování jim neslouţí jako ozdoba, ale jako projev pohrdání autoritami a znak příslušnosti ke své vězeňské kastě a její hierarchii. Nikdy normálně nepracovali, přesto jsou milionáři. A jsou na to náleţitě pyšní. Řeč je o hlavních postavách znepokojivého dokumentu Alexandra Genteleva, jemuţ se podařilo získat důvěru několika vorů v zákoně, čelních představitelů ruskojazyčného podsvětí. Ti musejí dodrţovat speciální kodex – nepsané zákony, které vznikly ve třicátých letech minulého století v sovětských gulazích. Jejich nebývale otevřené výpovědi společně s archivními záběry z ruských věznic či ukázkami „mafiánských radovánek“ podávají velmi komplexní a ucelený pohled na rozvoj organizovaného zločinu v Rusku od perestrojky aţ do dnešní doby. Podle bývalého pracovníka ruského Interpolu mají dnes tito lidé zásadní vliv na ekonomická a politická rozhodování své země, neboť dobře vědí, ţe kromě po zuby ozbrojených bodyguardů musejí disponovat i „svým“ politikem. 16:30 Růţová sárí, Kim Longinotto, Velká Británie, Indie, 98 min. „Jsem mesiášem indických ţen,“ říká ve filmu Sampat Pal, proslulá jako zakladatelka skupiny Pink Gang, bojující proti genderově diskriminačním tradicím. Dokument natočila reţisérka Kim Longinotto, jeţ se dlouhodobě zabývá tematikou ţenských práv. Ukazuje v něm kaţdodenní lopotu indické aktivistky, k níţ pravidelně přicházejí ţeny, které jsou v rodinách svých manţelů vystaveny násilí. Ve filmu vynikají příběhy dvou dívek, Rheky a Rheny, do jejichţ ţivota vstoupily společensky vykonstruované rozdíly spojené s kastovním původem. Rheka otěhotněla se svým přítelem z vyšší kasty, jehoţ rodina ale brání jejich sňatku. Jako svobodnou matku by ji ale její vlastní rodina zavrhla. Mladičká Renu utekla s milencem od manţela, za něhoţ byla provdána uţ v dětství, se svým milencem. Z romantické lásky však záhy vystřízliví, neboť milencova rodina nechce přijmout ţenu z nejniţší kasty. Reţisérka na boji energické Sampat Pal ukazuje, s jakými problémy se indické ţeny v současnosti potýkají, přičemţ řadě z nich hrozí za jejich „pochybení“ smrt. 18:30 Na stupních vítězů, Jan Tenhaven, Německo, 90 min. Citlivé, formálně vytříbené a místy úsměvné portréty představují pět atletů, kteří se ve skromných podmínkách připravují na 18. mezinárodní seniorské mistrovství světa ve finském Lahti. Tvůrci snímku nám výmluvně ukazují, kolik zdravého ducha, svěţí mysli a obdivuhodné kondice je moţné uchovat ve starém těle; ať jde o stoletého Vídeňana Alfreda Proksche, který ve volném čase maluje ţenské akty, 94letou italskou diskařku Gabre Gabric, 93letého sveřepého sprintera ze Stockholmu Herberta Liedtkeho či 82letetého skokana do výšky Jirku Soukupa z Hradce Králové. Příprava na mistrovství i samotné závody, při nichţ
nechybí nervozita ani pravá sportovní rivalita, pro ně představují především závod s časem. Snímek nahlíţí i do soukromí seniorských atletů, pro něţ není největší výzvou pokoření světového rekordu, ale jejich věk. Přesto doufají, ţe příští rok bude jejich výkon ještě o stupínek lepší. 20:00 Čtvrtá revoluce – energetická soběstačnost, Carl A. Fechner, Německo, 83 min. „Zbývá nám asi třicet let na to, abychom přešli na obnovitelné zdroje energie,“ říká německý politik a zapálený vědec Hermann Scheer v dokumentu Carla A. Fechnera. Podle protagonistů velkolepě pojatého snímku, mezi kterými jsou renomovaní odborníci, byznysmeni i ekologičtí aktivisté, čeká svět v nejbliţších dekádách další revoluce. Spočívat by měla v přechodu od jaderných a uhelných elektráren k individualizovaným řešením, které poskytují alternativní obnovitelné zdroje v podobě solárních panelů či větrných a vodních zařízeních. Film nás zavádí na několik světových kontinentů a představuje recept „energetické soběstačnosti“ jako lék také pro rozvojový svět, v němţ dvě miliardy lidí nemají přístup k elektřině. Jako důleţitá součást nastávající „revoluce“ z filmu vystupují nejmodernější technologie, díky kterým by se automobilový průmysl mohl brzy osvobodit od závislosti na ropě. Budoucnost solární architektury zase slibuje desetkrát zefektivnit energetické hospodaření budov. Impozantní záběry i působivá hudba ještě podtrhují dramatické poselství filmu, které zní: úplný přechod na obnovitelné zdroje energie je moţný, jen ho musíme chtít. Neděle 20.3. 16:00 Beseda v čajovně V pohodě – Ţivot Indiánů : Inkové a Mayové Vstupné 40 Kč. Kino Kosmos : Vstupné: 50 Kč, akce 3 lístky za cenu dvou. 17:00 Ţeny SHR, Martin Dušek, Ondřej Provazník, Česká republika, 58 min. Hana Krejčová z Horního Jiřetína, kastelánka zámku Jezeří, a Liběna Novotná, mluvčí skupiny Czech Coal, mají rozdílné představy o tom, co je v ţivotě krásné a důleţité. První z nich bojuje za zachování původního rázu krajiny na severu Čech a za ochranu tamějších kulturních památek. Druhá pak „srostla s uhlím“, v měsíční krajině vidí určité kouzlo a chová se loajálně vůči svému zaměstnavateli. Dokument Martina Duška a Ondřeje Provazníka odkrývá emoce, které obě ţeny proţívají v souvislosti se svým konáním. Severočeský hnědouhelný revír postupně pohlcuje další místa a vesnice, přičemţ rekultivace bude trvat mnoho let a se zemí srovnaná stavení a památky jsou ztraceny jednou provţdy. Hana Krejčová zpívá v místním kostele, chová kočky a koně a chrání si svůj malý pozemek, který jí zbyl, zatímco rodné Albrechtice uţ seţvýkalo těţební rypadlo. Liběna Novotná tančí před regionálními novináři a diskutuje se svými dětmi o tom, co je a není správné. Rozdíl mezi jejich snaţením a viděním světa zhmotňuje základní morální problém: na jedné straně
vyţadujeme uhlí jako dostupný energetický zdroj a na straně druhé riskujeme poškození přírody a ztrátu vzpomínek na místa, kde ještě nedávno ţili lidé. 18:00 Koupil jsem deštný prales, Jacob Andrén, Helena Nygren, Švédsko, 58 min. Kdyţ bylo Jacobovi Andrénovi osm let, zapojil se stejně jako statisíce švédských školáků do akce na záchranu deštných pralesů. Vybrané peníze byly tehdy odeslány do Latinské Ameriky, kde za ně měl být koupen kus deštného pralesa a zachráněn tak před vykácením. Po dvaceti letech se Jacob rozhodl, ţe se pokusí vypátrat, zda finanční prostředky opravdu dorazily na místo určení a kde se případně nachází část deštného pralesa, který pomohl zachránit. Po téměř detektivním pátrání zjišťuje, ţe hledaný kus pralesa se nachází kdesi mezi Hondurasem a Kostarikou, a vydává se na cestu. Během dobrodruţného putování poznává těţký ţivot chudých vesničanů a na vlastní oči vidí, kolik deštného pralesa jiţ většinou nelegálně padlo za oběť těţařským firmám. Přímočarý snímek Jacoba Andréna a Heleny Nygren jasně dokládá, ţe individuální angaţovanost má svůj nepopiratelný význam a ţe i malý osobní příspěvek můţe přispět k velké změně. 19:00 Salam rugby, Faramarz Beheshti, Nový Zéland, 62 min. „To je meloun nebo dinosauří vejce,“ smějí se íránští muţi, kdyţ si prohlíţejí ragbyový míč. Představa, ţe s ním na hřišti navíc pobíhají ţeny, je pro ně naprosto absurdní. Prosadit v Íránu v čele s konzervativním prezidentem Mahmúdem Ahmadínedţádem sportování ţen je pro Islámskou federaci ţenských sportů v Teheránu nelehký úkol. Ragbyová federace se přitom snaţí, aby bylo toto sportovní odvětví otevřené ţenám, které o něj mají velký zájem. V cestě však stojí řada překáţek. Ţeny musí sportovat naprosto zahalené, i kdyţ jim dlouhý oděv brání v běhu a nadmíru se v něm potí. Sportoviště smí uţívat jen tehdy, kdyţ na nich nejsou muţi, takţe většinou trénují v halách a na trávník se často dostanou jen dvakrát do roka. Trenérem nemůţe být muţ, neboť ho mravnostní policie dříve či později nařkne z obtěţování. A nakonec není kde a s kým hrát. Ačkoli je v zemi několik ţenských druţstev, mají dovoleno se spolu utkat jen jednou za dva roky. S problémy se setkávají i sportovní novinářky, jimţ je odepřen přístup na mnohé zápasy. Reţisér Faramarz Beheshti odhaluje sociální a politickou dimenzi sportu, který se nevyhne restrikcím patriarchálního systému.
Pondělí 21.3. Kino Kosmos : Vstupné: 50 Kč, akce 3 lístky za cenu dvou. 18:00 Poručíme větru, dešti, Floris-Jan van Luyn, Nizozemí, 73 min. Je něco shnilého v Čínské lidové republice. A není to jen komunistický aparát. Ve vesnici v oblasti Če-ťiang na jihu země chutnají ryby vylovené z řeky po odpadcích, krému na obličej, někdy po barvě. Z místních studen se line nelibý odér, a lidé musejí pít vodu znečištěnou splašky z nedaleké továrny. Místní rybářka sepisuje petice a úřadům neúnavně dokazuje, ţe znečištění můţe za vysokou nemocnost obyvatel. Zatím je však její snaha marná.
V Pekingu tráví obyvatele kromě kouře z výfuků obrovského mnoţství aut zplodiny ze spalovny na odpad. Aktivistka Čao se snaţí na situaci všemoţně upozorňovat, stejně jako vzdorovitá rolnice Čchen z centrální Číny, jeţ bojuje s úřady kvůli uzavření chemičky, která zamořuje tamní ovzduší. Mongolskou část země zase trápí postupující desertifikace. Vizuálně vytříbený snímek vypráví čtyři příběhy z nejlidnatější země světa – o vodě, ohni, vzduchu a zemi. Dokument představuje odváţné aktivisty, kteří svůj boj nevzdávají, ačkoli jsou často perzekuováni, a současně stvrzuje, ţe čínského hospodářského úspěchu posledních let bylo dosaţeno na úkor ţivotního prostředí a zdraví jeho obyvatel. Po projekci proběhne beseda s ekologem a vedoucím katedry rozvojových studií UP Olomouc Doc. RNDr. Pavlem Nováčkem, CSc. Vstup na besedu je zdarma.
19:30 – 20:00 Haiti - zemětřesení zblízka, Nadine Pequeneza, Kanada, 87 min. Během ničivého zemětřesení v lednu 2010 zemřelo na Haiti přes 250 000 lidí, dalších 300 000 bylo zraněno a jeden a půl milionu jich zůstalo bez domova. Pomoc humanitárních organizací z řady zemí celého světa včetně Člověka v tísni na sebe nenechala dlouho čekat. I pro hodně zkušené humanitární pracovníky však byla haitská mise velmi tvrdou zkouškou. Autoři snímku se zaměřili na práci Červeného kříţe a zevrubně mapují veškeré obtíţe, se kterými se na místě museli vyrovnat jeho pracovníci a pracovnice. Jen během prvního měsíce se jim podařilo vyprostit ze sutin 132 přeţivších, díky pomoci OSN se navzdory dramatickým okolnostem podařilo dostat základní potraviny k téměř dvěma milionům lidí. Dokument s mrazivou autenticitou zachycuje rozsah katastrofy a zaznamenává jak příběhy obětí zemětřesení, tak těch, kteří se jim často s nasazením vlastního ţivota snaţili pomoci. Zároveň poodhaluje motivy, které k této nebezpečné práci členy a členky humanitárních organizací vedou. Po projekci proběhne beseda s ekologem a vedoucím katedry rozvojových studií UP Olomouc Doc. RNDr. Pavlem Nováčkem, CSc. Vstup na besedu je zdarma.
M klub Městské knihovny Třinec : 15:30 Oči tygra 16:15 Muţ, který sázel stromy 16:50 Tak to vidím já – Amia, Břetislav Rychlík, Česká republika, 2010, 15 min. (ZŠ) Vstupné: 30 Kč. Čajovna V pohodě :
18:00 Moje reinkarnace, Jennifer Fox, USA, Nizozemí, Německo, Švýcarsko, Itálie, 100 min. Hlavní postavou časosběrného snímku oceňované americké dokumentaristky Jennifer Fox je Yeshi, syn vysokého tibetského duchovního. Ten po čínské okupaci utekl z Tibetu a usadil se v Itálii, kde zaloţil rodinu. Film začíná v roce 1989, kdy je Yeshimu osmnáct let a více neţ buddhistické učení ho zajímá kariéra fotografa a touha vést úplně normální ţivot. Hlavně ho ale trápí komplikovaný vztah s otcem, který v něm místo syna vidí pouze reinkarnaci mnicha Khjentse a tím i pokračovatele mizející odnoţe tibetského buddhistického učení dzogčhen. O tom ale nechce mladý Yeshi ani slyšet a v záběrech o třináct let později uţ ho vidíme jako spokojeného pracovníka firmy IBM a otce malého dítěte. S přibývajícími lety však dospívá ke zjištění, ţe mu buddhistická nauka není zdaleka tak cizí, jak se mu původně zdála, a ţe přání jeho otce, aby jel do Tibetu poţehnat věřícím, kteří jsou přesvědčeni o jeho reinkarnaci, není aţ tak pošetilé. Intimní portrét sloţitého vztahu syna k otci na pozadí buddhistické víry, točený v průběhu dvaceti let, nabízí jedinečný vhled na přímou konfrontaci východní filozofie a západního stylu ţivota a připomíná nelehký osud Tibeťanů nucených ţít v emigraci. Vstupné: 40 Kč. Úterý 22.3. Kino Kosmos : 18:00 Poslední útočiště, 51 min. (tady prosím neuvádějte režiséra z bezpečnostních důvodů) Kdyţ Čína v roce 2001 oslavovala úspěšnou kandidaturu na konání olympijských her v roce 2008 v Pekingu, pracovala Ni Jü-lan jako podniková právnička pro velkou obchodní korporaci. Tóny oslavných písní v ulicích hlavního města ještě ani nedozněly a uţ jimi pronikal temný svist demoličních koulí. Domy, které stály v cestě budoucím sportovištím, nadjezdům či hotelům, úřady bez milosti bouraly. Souhlas majitelů nebyl nutný, náhrada byla věcí protekce. Ni Jü-lan začala oběti násilného vystěhování bránit u soudu. V průběhu následujících let byla mnohokrát předvedena na policii, kde ji policisté bili a mučili tak, ţe přestala chodit. Dvakrát skončila ve vězení, naposledy ji propustili v dubnu 2010. Její vlastní dům mezitím úřady také strhly, a tak vypráví svůj příběh z invalidního vozíku v parku u rušné silnice, kde s manţelem přespávají ve stanu. Syrová filmová kronika, která svou podobou nezapře, ţe ji nenatočili profesionální dokumentaristé, sleduje jejich kaţdodenní ţivot na ulici a přináší překvapivě otevřené výpovědi lidí, pro něţ se velký olympijský sen proměnil v noční můru. 19:00 Člověk v tísni uvádí: Tři dary, Erika Hníková, Česká republika, 30 min. Dokumentaristka Erika Hníková se ve svém snímku Tři dary vydala po stopách české pomoci v Afghánistánu. Natáčení dovedlo českou filmařku na sever země, kde se uţ řadu let snaţí společnost Člověk v tísni zlepšit ţivotní podmínky místních lidí, ţivořících na hranici chudoby v podhorských vesnicích poznamenaných dlouholetou válkou. Dokument je sloţen ze tří příběhů rodin, kterým česká organizace pomáhá zajistit stabilní zdroje příjmů. Diváci společně s autorkou zjišťují, jak můţe ovlivnit ţivot rodiny darované hejno slepic, tkalcovský stav nebo včelí roje.
Addis a Daniel: uloupené dětství, Yeneakale Tamrat, Etiopie, Česká republika, 28 min. V Etiopii bylo otroctví oficiálně zrušeno ve 30. letech minulého století. V některých formách se s ním ale místní obyvatelé setkávají doposud. Často je důsledkem extrémní chudoby, ze které se snaţí lidé uniknout stěhováním do větších měst, a poptávky po levné pracovní síle. Obou faktorů vyuţívají překupníci, kteří obchodují především s ţenami a dětmi. Dokument, produkovaný společností Člověk v tísni, přibliţuje na dvou příbězích obětí obchodování, jak snadno se v současné Etiopii můţe stát mladý člověk novodobým otrokem. Za tichého souhlasu rodiny, která je obvykle v bezvýchodné ţivotní situaci, za nezájmu státu, často i pod dohledem úplatných policistů končí děti v tkalcovských dílnách či na ulici, kde jsou nuceni prodávat své tělo. Vstupné: 50 Kč, akce 3 lístky za cenu dvou. Po projekci proběhne beseda s Terezou Porybnou, pracovnicí společnosti Člověk v tísni. Vstup na besedu je zdarma. M klub Městské knihovny Třinec : 15:30 Pozemšťané, koho budete volit?, Linda Jablonská, Česká republika, 40 min. 16:15 Byl jednou jeden kopec, Charlotta Copcutt, Anna Weitz, Anna Klara Ahrén, Švédsko, Chile, 2010, 29 min. (ZŠ)
Vstupné: 30 Kč. Čajovna V pohodě : 18:00 Manželka za padesát ovcí / Nima Sarvestani / Švédsko / 2010 / 52 min. / Snímek představuje případ afghánské dívky Sabere, kterou nevlastní otec v deseti letech prodal o 45 let staršímu muži. Šest let byla jeho soukromou služkou. „Často jsem myslela na sebevraždu,“ vzpomíná ve filmu šestnáctiletá Sabere na manželský život se slzami v očích. Jako jedna z mála však měla štěstí, že se jí podařilo uniknout a ukrýt se v azylovém domě pro ženy s podobným osudem. Ve filmu sledujeme Sabeřin návrat k matce a jejímu novému muži. Všichni se tak dostávají do ohrožení a musí zatajovat své bydliště. Film ukazuje marnou snahu Sabeřiny rodiny dosáhnout jejího rozvodu, který pro ni představuje jedinou možnost být v bezpečí. Když se zdá, že jim je osud konečně nakloněn, otčímovi začnou vyhrožovat kvůli jeho další dceři, desetileté Farzenah, kterou slíbil výměnou za padesát ovcí jinému muži. „Splátka“ měla proběhnout po jejích patnáctinách, ženich si však usmyslel, že ji chce dříve.
Vstupné: 40 Kč. Středa 23.3. Kino Kosmos:
18:00 Spravedlnost pro Sergeje, Hans Hermans, Martin Maat, Russia, Velká Británie, 64 min. Současné Rusko čelí mnoha problémům. Jedním z nich je korupce, která si jako mor proţírá cestu napříč státní správou a úřady. Přesto se stále najde mnoho lidí, kterým otřesná situace není lhostejná. Mezi takové občany patřil daňový právník Sergei Magnitsky. Při své práci odhalil největší daňový únik v historii Ruska. Kdyţ celou věc nahlásil na příslušných úřadech, čekala ho překvapivá reakce. Místo vyšetřování daňového úniku byl převezen do nápravného nařízení, ve kterém v listopadu roku 2009 ve velkých bolestech zemřel. Investigativní dokument rok po jeho úmrtí skládá z výpovědí spolupracovníků, přátel, rodiny a aktivistů šokující příběh muţe, který zaplatil nejvyšší cenu za to, ţe chtěl upozornit na nepravost, která se v jeho vlasti děje. Přestoţe všechny důkazy svědčí pro to, ţe byl po celý rok vystaven týrání a šlo tak o „pomalou vraţdu“, jak případ nazval zahraniční tisk, ruským úřadům se ţádného viníka odhalit nepodařilo. 19:00 Šitkredit, Martin Řezníček, Česká republika, 30 min. „Chtějí po mně 300 000 za jeden podpis a za to, ţe jsem si od nich ţádný peníze nevzala,“ zpovídá se v dokumentu Šitkredit ţena, kterou, stejně jako mnoho dalších, zlákala moţnost snadné a rychlé půjčky. I kdyţ si ţena celou transakci rozmyslela a od smlouvy odstoupila, nevýhodné podmínky umoţnily úvěrové firmě obstavit její dům. Martin Řezníček ve snímku divákům a divačkám přibliţuje neetické praktiky těchto firem a jejich dopady na osudy konkrétních dluţníků, většinou lidí s nízkými příjmy. V prostředí špatně regulovaného trhu s půjčkami můţe i jediná zpoţděná platba znamenat pro úvěrovou firmu dlouholetý pravidelný příjem – navzdory tomu, ţe jejich dluţníci nemají ţádný majetek. Dokument, produkovaný společností Člověk v tísni, dává kromě hlavního tématu – novodobé lichvy – nahlédnout i do problematiky chudoby a sociálního vyloučení. 19:30 Thembi, Jo Menell, Jiţní Afrika, 48 min. V Jihoafrické republice ţije v současné době přes pět milionů lidí nemocných AIDS. Většina z nich o své nemoci nechce mluvit. Tito lidé jsou přesvědčeni, ţe v momentu, kdy byli diagnostikováni jako HIV pozitivní, jejich ţivot ztratil smysl. To ale neplatí pro mladou africkou dívku Thembi, disponující nezdolnou energií, bezprostředností, smyslem pro humor a hlavně vůlí pokusit se prolomit hradbu mlčení, která v její zemi tuto nemoc obklopuje. Thembi onemocněla v šestnácti letech, o osm let později své nemoci podlehla. Během té doby ale nezahálela a se svým příběhem se rozhodla seznámit co největší počet lidí. V rámci „přednáškového turné“ o ţivotě s AIDS objela nespočet škol, setkala se s americkým prezidentem, přednášela na půdě parlamentu a skrze veřejnoprávní rádia v USA, Velké Británii, Kanadě a Austrálii se její příběh dostal k padesáti milionům posluchačů. Ţivě poskládaný portrét naprosto otevřené a obdivuhodně energické dívky, která se navzdory své nemoci stačila vdát a mít dítě, je prokládán zdařilými animovanými sekvencemi, jeţ ilustrují její vnitřní monolog s démonizovanou nemocí, která pro ni osobně představovala především výzvu k aktivnímu postoji. Vstupné: 50 Kč, akce 3 lístky za cenu dvou.
Po projekci proběhne beseda se zajímavým hostem. Vstup na besedu je zdarma.
M klub Městské knihovny Třinec : 16:30 Vše pro dobro světa a Nošovic, Vít Klusák, Česká republika, 82 min. Výstavbu automobilky Hyundai v severomoravských Nošovicích provázely konflikty, vyhrocené emoce a zvýšený zájem médií. Vykupování zemědělské půdy a pozemků vedlo ve vesnici aţ k výhrůţkám těm majitelům, kteří se své půdy vzdát nechtěli. Nakonec však ustoupili a na zelené louce tak vyrostlo průmyslové monstrum s vlastním fotbalovým hřištěm a obřím parkovištěm. Reţisér Vít Klusák se do vsi vypravil tři roky po otevření továrny. Snaţí se zjistit, jak se obyvatelé vesnice s nastalou situací vypořádali. Někteří z nich se stále snaţí upozornit na to, jak museli pod nátlakem prodat své pozemky. Pro jiné je to uzavřená kapitola, byť ještě stále citlivá. Lidé z okolí našli v továrně práci, jeţ však vůbec není jednoduchá. Zaměstnanci mají svá čísla – čím niţší, tím méně jsou v hierarchii firmy důleţití. Při vstupním ceremoniálu musí zpívat korejskou píseň a ti z nich, kteří si stěţují na špatné pracovní podmínky, dostanou záhy výpověď. Na nových polích kolem automobilky dál roste proslulé nošovické zelí a majitel zelárny si stýská nad tím, jak dlouho bude trvat zúrodnění země. Přinesla Nošovickým korejská investice štěstí? Vstupné: 40 Kč. Čajovna V pohodě : 18:00 Proti proudu - barmští političtí vězni, Jeanne Hallacy, Thailand, Myanmar (Barma), 74 min. Přestoţe Bo Kyi patří k uznávaným bojovníkům za lidská práva, pozornost médií příliš nevyhledává. Uţ v roce 1988 ale stál mezi studenty, kteří se aktivně postavili do čela demonstrací proti vojenskému reţimu v Barmě. Po ozbrojeném zásahu vojenské junty, během něhoţ zemřely více neţ tři tisíce lidí, strávil přes sedm let ve vězení. Podařilo se mu uprchnout na hranice s Thajskem, odkud soustavně podporuje stovky kolegů a kolegyň z řad politických vězňů, jejich rodiny a další barmské bojovníky za demokracii. Bo Kyi ve snímku Jeanne Hallacy popisuje úsilí generací Barmánců osvobodit zemi od tyranie. Film představuje unikátní archivní záběry skupiny Democratic Voice of Burma z protivládních protestů nebo vystoupení komika Zarganara, jehoţ politická satira dostala mnohokrát do vězení. Dokument se zamýšlí nad odvahou těch, jejichţ humor a neústupnost vůči reţimu dávají obyčejným Barmáncům i přes desítky let trvající nadvládu diktátorů stále naději. Vstupné: 40 Kč. Čtvrtek 24.3. Kino Kosmos: 18:00 Plavou v tom, Dylan Williams, Švédsko, Velká Británie, 70 min.
„Bylo mi čtyřicet, můj ţivot postrádal jakýkoli nádech rokenrolu a netušil jsem, kam vlastně směřuji,“ popisuje své pocity na prahu středního věku reţisér snímku a jeho hlavní postava, Dylan Williams. Filmař se v roce 2002 přestěhoval z rodné Británie do Švédska a v novém prostředí si jen nesnadno hledá novou práci i přátele. Šeď všedního dne nabourávají pouze pravidelné čtvrteční večery, kdy navštěvuje stockholmský klub muţského synchronizovaného plavání. Pro partu sympatických čtyřicátníků nesportovních postav je jejich koníček především únikovou cestou z rutiny a pracovních starostí a také místem, kde se po svém srovnávají s faktem, ţe se jejich ţivot přehoupl do druhé poloviny. Téma krize středního věku je ve vtipném a svěţím snímku zpracováno s typicky suchým britským humorem a všudypřítomnou nadsázkou. Situační, aţ groteskní humor plyne především ze scén neohrabaného nácviku umělecké choreografie amatérských plavců. Spolek hledající smysl ţivota na hladině bazénu přitom nespojuje jen přátelství, ale také společný cíl, kdyţ zjistí, ţe v Itálii se chystá neoficiální světový pohár v muţském synchronizovaném plavání... 19:00 Krev v mobilech, Frank Piasecki Poulen, Dánsko, Demokratická republika Kongo, 82 min. Napadlo vás někdy, ţe se ve vašem mobilu mohou skrývat vzácné minerály potřísněné krví obětí války v Demokratické republice Kongo? A ţe kaţdým zavoláním nepřímo podporujete největší válečný konflikt od doby druhé světové války, kterému za posledních patnáct let padlo za oběť pět milionů lidí? Ne, to není ţert, bez vzácných minerálů, jejichţ drtivá většina pochází z ilegálních dolů v Kongu, by se totiţ váš mobil neobešel. Dánský reţisér Frank Poulsen své pátrání začíná na Světovém mobilním kongresu v Barceloně. Ke svému zděšení zjišťuje, ţe mu ţádný z výrobců nemůţe zaručit, ţe právě jeho mobily nemají s nelítostnou válkou o naleziště minerálů v Kongu nic společného. Vypraví se proto na místo činu a po náročné cestě se dostává do jednoho z největších dolů v regionu v konţské Bisie. Dětská práce, prostituce nezletilých dívek, smrt zavalením a přestřelky mezi členy místních gangů jsou zde kaţdodenní realitou. Stejně jako všudypřítomná korupce v celé Demokratické republice Kongo. Vstupné: 50 Kč, akce 3 lístky za cenu dvou. Po projekci proběhne beseda s pracovníkem Člověka v tísni Janem Staňkem. Čajovna V pohodě : 18:00 Volání, Sabine Lubbe Bakker, Ester Gould, Nizozemí, 74 min.
Ezat a Bayan se narodili v té části Golanských výšin, kterou kontroluje Izrael. Rodiče pocházejí ze Sýrie a největším snem obou mladíků je vydat se do země svých předků. Kaţdý den na skále u syrsko-izraelských hranic sní o ţivotě na druhé straně. Tato příleţitost se jim naskytne po dovršení osmnácti let, kdy získají povolení studovat v hlavním syrském městě Damašku. Stejně jako jiní mladí lidé jsou opojeni nově nabytou svobodou, která je ale nutně provázena pocity odloučení od rodiny a samoty anonymního velkoměsta. Kaţdé velké dobrodruţství je nakonec spojeno s nutností volby, jeţ v případě syrských mladíků představuje dilema, které navţdy změní jejich ţivoty: zůstat, nebo se vrátit.
Vstupné: 40 Kč. Po projekci proběhne beseda se zajímavým hostem. Vstup na besedu je zdarma.
20:00 Muž, který sázel stromy / Fredérick Back / Kanada / 1987 / 30 min. V poetickém animovaném snímku sledujeme příběh fiktivní postavy Élzearda Bouffiera, osamělého pastevce z pustiny ve francouzských Alpách. Jednoho dne, datovaného do roku 1910, ho potká mladý poutník. Fascinovaně pozoruje muže, který každý den vysadí sto žaludů do neúrodné planiny, aby tak vrátil život do míst, jež zdánlivě navždy zahynula. Poutník nemůže na obětavého Élzearda zapomenout, proto se po deseti letech vrací a zjišťuje, že v oněch místech raší mladý les. Poustevník neúnavně a nezištně pokračuje ve své práci, která dává jeho životu smysl. Po mnoha letech se krajina díky jeho zásahu obrodí a osídlí ji zvířata i lidé. Příběh ukazuje, jak mocný může být zásah jediného člověka, který vytrvá ve své obětavé práci.
Členové klubu přátel Člověka v tísni a také zdravotně postižení po předložení průkazky získají akreditaci na tři volné vstupy.
