Prozik. Manuál výpočtového programu. MP C. Změny vyhrazeny

www.oez.cz www.oez.sk

MP2-2013-C

Změny vyhrazeny

Prozik

Manuál výpočtového programu

ČR

OEZ s.r.o., Šedivská 339, 561 51 Letohrad, tel.: +420 465 672 111, fax: +420 465 672 151, e-mail: [email protected], www.oez.cz DIČ: CZ49810146 IČ: 49810146 Firma zapsaná v obch. rejstříku KS v Hradci Králové, oddíl C, vložka 4649

TECHNICKÁ PODPORA

SERVISNÍ SLUŽBY

Minia, Modeion, Arion, Varius, Conteo, Distri

Operativní servis

tel.: +420 465 672 222

tel.: +420 465 672 313

e-mail: [email protected]


Softwarová podpora - programy Sichr, ProDok,

Nepřetržitá pohotovostní služba

Prozik, Konfigurátor OEZ, teorie jištění,

tel.: +420 602 432 786

podpora pro CAD/CAE a e-shopy e-mail: [email protected] Prevence poruch - asistenční služby,

KATALOGOVÁ DOKUMENTACE

diagnostika a údržba přístrojů

Pro zaslání katalogové dokumentace, prosíme,

tel.: +420 465 672 369

vyplňte formulář uvedený na adrese:


www.oez.cz/ke-stazeni/zadost-o-zaslani-dokumentace Modernizace rozváděčů - retrofity tel.: +420 465 672 193 e-mail: retrofi[email protected]

OBCHOD Prodej a příjem objednávek tel.: +420 465 672 379 e-mail: [email protected] e-mail: [email protected]

SR

OEZ Slovakia, spol. s r.o., Rybničná 36c, 831 07 Bratislava tel.: +421 2 49 21 25 11, fax: +421 2 49 21 25 25, e-mail: [email protected], www.oez.sk IČ DPH: SK2020338738 IČO: 314 05 614 Obchodný register Okresného súdu Bratislava I, oddiel: Sro, vložka číslo: 9850/B

TECHNICKÁ PODPORA Minia, Modeion, Arion, Varius, Conteo, Distri

Servis

tel.: +421 2 49 21 25 55

tel.: +421 2 49 21 25 09 Nepretržitá pohotovostná služba servisu tel.: +421 905 908 658 e-mail: [email protected]


OBCHOD Predaj, reklamácie, expedícia tel.: +421 2 49 21 25 13 tel.: +421 2 49 21 25 15 tel.: +421 2 49 21 25 16 e-mail: [email protected]


SERVISNÉ SLUŽBY

Prozik


OBSAH 1. ÚVOD ........................................................................................................... 3 2. OVLÁDÁNÍ PROGRAMU ............................................................................... 3 2.1. Menu Projekt ........................................................................................ 3 2.2. Menu Jazyk/Language .......................................................................... 3 2.3. Menu Nastavení ................................................................................... 3 2.3.1. Nápověda ..................................................................................................... 3 2.3.2. Uložení výstupu ............................................................................................ 3 2.3.3. Izokeraunická mapa..................................................................................... 3

2.4. Menu Nápověda .................................................................................... 4 2.4.1. Registrace .................................................................................................... 4

3. ZADÁNÍ INFORMACÍ O PROJEKTU A ZPRACOVATELI ..................................... 4 4. CHRÁNĚNÁ STAVBA ..................................................................................... 4 4.1 Definice chráněné stavby ...................................................................... 4.2. Sběrná plocha stavby ............................................................................ 4.3. Typ stavby ............................................................................................ 4.4. Poloha stavby ....................................................................................... 4.5. Použitý LPS .......................................................................................... 4.6. Bouřková činnost .................................................................................. 4.7. Sousední budovy ...................................................................................

4 5 6 6 7 7 7

5. INŽENÝRSKÉ SÍTĚ ......................................................................................... 8 5.1. Výběr typu inženýrských sítí připojených ke stavbě ................................ 8 5.1.1. Volba aktuálního typu sítě ................................................................................ 9 5.2. Nastavení inženýrských sítí ............................................................................. 9 5.2.1. Sekce ............. .............................................................................................. 9 5.2.2. Nastavení parametrů sekce .......................................................................... 10

6. VNITŘNÍ ZAŘÍZENÍ ........................................................................................ 12 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5. 6.6.

Připojená zařízení .................................................................................. 12 Vnitřní zařízení ...................................................................................... 12 Vnitřní vedení ........................................................................................ 12 Použitá koordinovaná ochrana ............................................................... 12 Vnitřní systémy ..................................................................................... 13 Přidání dalších zařízení (systémů) ......................................................... 13

7. ZÓNY .............................................................................................................. 14 7.1. Typy zón a související součásti rizika...................................................... 14 7.1.1. 7.1.2. 7.1.3. 7.1.4.

Vnější a vnitřní zóny ...................................................................................... 14 Řazení jednotlivých zón ................................................................................ 14 Charakteristiky vnitřních systémů ................................................................ 15 Další charakteristiky zóny............................................................................... 15

7.2. Ztráty ..................................................................................................... 16 7.2.1. Ztráta lidského života ................................................................................... 16 7.2.2. Nepřijatelná ztráta veřejné služby ................................................................. 17 7.2.3. Ztráta nenahraditelného kulturního dědictví ................................................ 17 7.2.4. Ekonomická ztráta ......................................................................................... 17

1

Prozik


OBSAH 8. VÝPOČET RIZIKA ......................................................................................... 18 8.1. Součásti rizika .................................................................................... 18 8.1.1. 8.1.2. 8.1.3. 8.1.4. 8.1.5. 8.1.6. 8.1.7. 8.1.8.

RA .............................................................................................................. 18 RB ............................................................................................................... 19 RC ............................................................................................................... 19 RM .............................................................................................................. 19 RU .............................................................................................................. 20 RV .............................................................................................................. 20 RW .............................................................................................................. 21 RZ .............................................................................................................. 21

9. VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ........................................................................... 22 9.1. Rizika a jejich součásti........................................................................ 22 9.1.1. Skládání součástí rizika vztahujících se ke stavbě ................................... 22 9.1.2. Skládání součástí rizika s ohledem na příčinu poškození ......................... 22 9.1.3. Skládání součástí rizika s ohledem na typ škody ...................................... 22

9.2. Počet nebezpečných událostí .............................................................. 23 9.3. Pravděpodobnost škody a následné ztráty .......................................... 24 10. ŘÍZENÍ RIZIKA – OCHRANNÁ OPATŘENÍ ...................................................... 24 10.1. Identifikace příčiny vysokého rizika ..................................................... 24 10.2. Snížení výsledného rizika přidáním ochranných opatření ..................... 25 11. VOLBA KONKRÉTNÍCH PŘÍSTROJŮ ............................................................... 26 11.1. Automatická volba .............................................................................. 26 11.2. Úprava přístrojů uživatelem ................................................................ 27 12. VÝSTUPY ................................................................................................... 27 12.1. Textový výstup ................................................................................... 27 12.2. Tabulkový výstup .............................................................................. 28

2


Prozik

MANUÁL PROZIK

Program pro výpočet rizik pravděpodobných průměrných ročních ztrát způsobených úderem blesku, verze 1.05 1. ÚVOD Program Prozik byl vytvořen jako výpočetní pomůcka, která urychlí výpočet rizika dle ČSN EN 62305-2 (dále jen „norma“). Tento výpočet je dle platné Vyhlášky o technických požadavcích na stavby č. 268/2009 Sb. ze dne 12. srpna 2009 pro dotčené objekty povinný. K výpočtu rizika je zapotřebí mnoho údajů nejen o vlastní stavbě, ale i o nejbližším okolí, charakteru připojených inženýrských sítí, použitých elektronických a elektrických zařízeních atd. Program zjednodušuje zadávání potřebných hodnot a umožňuje jejich následné úpravy s cílem minimalizovat celkové riziko. Požadované údaje jsou přehledně rozděleny do jednotlivých záložek „karet“, čímž se podstatně urychlí jak zadávání hodnot, tak i následné úpravy parametrů. V tomto manuálu naleznete informace o vyplnění všech karet, vysvětlení jednotlivých nastavení parametrů, interpretaci vypočtených hodnot, aplikaci opatření vedoucích ke snížení celkového rizika a nakonec zobrazení a tisku výsledků.

2. OVLÁDÁNÍ PROGRAMU 2.1. Menu Projekt Toto menu umožňuje vytvoření nového projektu, otevření existujícího projektu a jeho uložení buď do původního souboru nebo pod jiným názvem. Program nabízí přímé načtení čtyř naposledy otevřených projektů. Z tohoto menu lze program Prozik ukončit.

2.2. Menu Jazyk/Language Program nabízí čtyři možnosti volby jazyka (čeština, angličtina, ruština a slovenština). V nastaveném jazyce je generován zároveň i výstup. Zvolený jazyk lze libovolně změnit i v průběhu výpočtu, což umožňuje v jiném jazyce vyplnit požadované údaje a v jiném jazyce generovat výstup. Pro správné zobrazení musí být správně zvoleno místní nastavení systému. Například pro prostředí s místním nastavením systému – čeština (Česká republika), nebudou texty v ruském jazyce zobrazeny správně a naopak.

2.3. Menu Nastavení 2.3.1. Nápověda Po kliknutí do aktivních oblastí na jednotlivých kartách program zobrazí nápovědu vztahující se k dané problematice. Nápovědu lze v tomto menu vypnout. Nastavení se uchovává i pro další projekty. Nápovědu je možné opětovně zapnout. 2.3.2. Uložení výstupu Program generuje textový výstup, ve kterém jsou vypsány všechny zadané údaje, vypočtená rizika a podobně. Obsahuje zároveň vyhodnocení, jestli použitá ochranná opatření jsou dostatečná (jestli celkové riziko je nižší než přípustné riziko). V této části nastavení je možné volit, jestli bude textový výstup generován pro program MS Word nebo WordPad. 2.3.3. Izokeraunická mapa Izokeraunická mapa znázorňuje počet bouřkových dnů za rok. Její pomocí lze určit počet úderů blesku do země na km2 za rok (Ng), který je potřebný pro další výpočet rizik. Program obsahuje mapy pro Českou republiku, Slovenskou republiku a svět.

3

Prozik


2.4. Menu Nápověda 2.4.1. Registrace Po nainstalování programu se objeví výzva k zadání registračního kódu. Je možné přejít přímo na webové stránky OEZ, kde se můžete pomocí formuláře uživatele Modré planety zaregistrovat. Získáte tak nejen registrační kód k programu Prozik, ale i další užitečné informace o společnosti OEZ a jejích produktech. Registrace je zdarma. Pokud není z nějakého důvodu možné registraci provést, lze vložení kódu ke zpřístupnění všech funkcí programu odložit. Výzvu k zadání registračního kódu lze opětovně zobrazit právě pomocí první položky v menu „Registrace“. Pokud byl registrační kód programu již vložen, je tato volba nepřístupná. V registrované verzi programu lze rolovat ve výstupu, ukládat výstup a ukládat celý projekt. V menu nápověda nalezneme i další užitečné odkazy, jako je nápověda, přímý odkaz na stránky OEZ či informace o programu.

3. ZADÁNÍ INFORMACÍ O PROJEKTU A ZPRACOVATELI Na kartě „Zpracoval“ program požaduje vyplnění informací o daném projektu a o jeho zpracovateli. Informace slouží k jednoznačné identifikaci projektu. Vyplněné údaje jsou přeneseny i do textového výstupu programu (v případě MS Word na každou stránku do záhlaví). Jednou z položek je volba data vytvoření projektu. Explicitně je nastaven aktuální datum, tento údaj lze buď přímo přepsat nebo zvolit pomocí kalendáře. Informace uvedené na této kartě nijak výpočet neovlivní a tím pádem nejsou povinné.

Pro výpočet je potřeba zadat mnoho potřebných informací. Pro větší přehlednost byly tyto informace rozděleny do několika záložek, na kterých je třeba postupně zadat informace o chráněné stavbě, připojených inženýrských sítích, použitých zařízeních (systémech) a další.

4. CHRÁNĚNÁ STAVBA 4.1. Definice chráněné stavby Chráněnou stavbu definuje norma ČSN EN 62305 jako stavbu uvažovanou pro ocenění rizika. Tato stavba zahrnuje: • • • • •

4

vlastní stavbu instalace ve stavbě obsah stavby osoby ve stavbě nebo stojící v zónách a do 3 m od vnějšku stavby prostředí ovlivňované prostředím stavby


Prozik

Na této záložce vyplníme údaje týkající se chráněné stavby. Na obrázku jsou vidět konkrétní údaje pro stavbu z první případové studie uvedené v normě. V dalších odstavcích postupně probereme všechny možnosti nastavení parametrů.

4.2. Sběrná plocha stavby Pomocí sběrné plochy stavby je možné definovat počet nebezpečných událostí (úderů blesku), které pravděpodobně stavbu zasáhnou. Norma uvažuje plochu ohraničenou čárou ve vzdálenosti trojnásobku výšky stavby.

5

Prozik


Program Prozik počítá tuto plochu z rozměrů pravoúhlé stavby dle vzorce v normě. Do výpočtu zadáme maximální délku, šířku a výšku stavby. U příliš členitých budov může takto vypočtená plocha vycházet nereálně velká. Pro stanovení sběrné plochy lze proto využít i jinou metodu, například grafickou. Výsledek bude přesnější a může vést k menším rizikům, menším opatřením proti úderu blesku a tedy i nižším nákladům na jejich realizaci. Zadání vlastních hodnot vypočtených jinou metodou umožňuje program zaškrtnutím volby „Přímým zadáním sběrné plochy“. Podobným způsobem lze stanovit sběrnou plochu úderů blesku, které stavbu ovlivní. Místo trojnásobku výšky je zde započítána konstantní vzdálenost od stavby, která činí 250 m.

4.3. Typ stavby Typ stavby má vliv na velikost ztrát, které může úder blesku způsobit: • • • •

L1 … ztráty na lidských životech L2 … ztráty na veřejných službách L3 … ztráty na kulturním dědictví L4 … ztráty ekonomických hodnot (stavby a jejího obsahu)

Výsledné ztráty L1 … L4 jsou ovlivněny typem stavby prostřednictvím typických středních hodnot ztrát za rok Lt, Lf a Lo. Jejich hodnoty závisí na tom, k čemu je stavba určena. Těmto koeficientům jsou ztráty L1 – L4 přímo úměrné. Vlevo jsou koeficienty pro L1, L2 a L3. Vpravo pro L4. Typ stavby Všechny typy - osoby uvnitř budovy Všechny typy - osoby vně budovy

Lt 10-4 10-2

Typ stavby Nemocnice, hotely, občanské budovy Průmyslová, obchodní, škola Veřejná kultura, kostely, muzeum Ostatní

Lf 10-1 5x10-2 2x10-2 10-2

Typ stavby Stavba s rizikem výbuchu Nemocnice

Lo 10-1 10-3

Typ stavby Všechny typy - uvnitř budov Všechny typy - vně budov

Lt 10-4 10-2

Typ stavby Nemocnice, průmyslová, muzeum, zemědělská Hotel, škola, kancelář, kostel, veřejná kultura, ekonomická budova Ostatní

Lf 0,5 0,2 0,1

Typ stavby Riziko výbuchu Nemocnice, průmyslová, kancelář, hotel, ekonomická budova Muzeum, zemědělská, škola, kostel, veřejná kultura Ostatní

Lo 10-1 10-2 10-3 10-4

Typ stavby volíme pomocí příslušného rolovacího menu. Pokud ve stavbě může dojít k výbuchu, je nutné označit tlačítko „stavba s rizikem výbuchu“.

4.4. Poloha stavby Poloha stavby je důležitým parametrem při stanovení počtu nebezpečných událostí. Její vliv ukazuje následující tabulka. Jednu z možností volíme opět pomocí rolovacího menu.

6

Vzájemná poloha Objekt obklopen vyššími objekty nebo stromy Objekt obklopen objekty nebo stromy stejné výšky nebo nižšími Osamocený objekt, žádné jiné objekty v sousedství Osamocený objekt na vrcholu kopce nebo pahorku

Cd 0,25 0,5 1 2


Prozik

Velikost součástí rizik způsobených údery do stavby (RA, RB, RC) je tomuto koeficientu přímo úměrná. U osamoceného objektu na vrcholu kopce jsou součásti rizika 8x vyšší než u objektu obklopeného vyššími objekty nebo stromy. Obdobný koeficient je použit i pro určení polohy inženýrských sítí.

4.5. Použitý LPS Lightning Protection System = systém ochrany před bleskem (je tvořen vnějším a vnitřním systémem ochrany před bleskem). Vnějším systémem ochrany před bleskem rozumíme jímací soustavu, soustavu svodů a uzemňovací soustavu. Volíme zde z pěti možností. Buď stavba není chráněna pomocí vyhovujícího LPS vůbec nebo ochrana vyhovuje jedné ze základních kategorií LPS I až IV. Volba je možná opět pomocí rolovacího menu. Následují dvě doplňkové možnosti: •

Objekt může být tvořen souvislou nosnou konstrukcí z armovaného betonu, která působí jako náhodná soustava svodů. Můžeme volit pomocí příslušného tlačítka. Volba je však možná pouze pro LPS I.

•

Je-li konstrukce stavby takového typu, že v případě úderu do budovy nehrozí větší nebezpečí, můžeme tuto volbu provést pomocí dalšího tlačítka. Podrobnější popis naleznete v ČSN EN 62305-2 v tabulce B.2.

4.6. Bouřková činnost K tomu, abychom mohli stanovit velikost rizika ohrožení objektu, musíme znát rozsah bouřkové činnosti na daném území resp. počet úderů blesku na km2/rok. Počet úderů blesku Ng je vypočten v souladu s ČSN 33 2000-4-443 ed. 2 článek 443.3.2.1. Ng = 0,04 x Td 1,25 kde Td je počet bouřkových dnů za rok

Počet bouřkových dnů je znázorněn v izokeraunické mapě (zdroj ČHMÚ). Pokud má uživatel přístup k přesnějším informacím, lze je bez problémů použít. Údaj vyplníme ve spodní částí karty „Chráněná stavba“. Nezávisí na tom, jestli vyplníme Td nebo Ng, program automaticky druhou hodnotu dopočítá.

Zobrazit příslušnou izokeraunickou mapu lze pomocí ikon umístěných vpravo. Zapínat či vypínat zobrazení ikon jednotlivých map lze z menu „Nastavení – izokeraunická mapa“.

4.7. Sousední budovy V případě, že je k objektu připojena vedením alespoň jedna sousední budova, je třeba tuto skutečnost označit tlačítkem pod výběrem „Poloha stavby“. Po zaškrtnutí daného tlačítka se v zápatí stránky objeví další záložka pro nastavení sousední budovy.

7

Prozik


Na nové kartě vyplníme údaje o sousední budově (budovách). Požadované údaje jsou podobné jako v případě chráněné stavby. Volíme délku, šířku, výšku, polohu, nepovinně název. V případě existence více sousedních budov lze další budovy přidávat popřípadě odebírat. Maximální hodnota je v tomto případě 5.

Aby sousední budova byla pro chráněnou stavbu hrozbou, musí být připojena některým z vedení. Při úderu blesku do sousední budovy je bleskový proud zavlečen do chráněné stavby právě prostřednictvím vedení mezi nimi. Dochází k přímému ohrožení připojených zařízení a tím ke zvýšení celkového rizika. Pokud sousední budova a chráněná stavba spojeny nejsou, upozorňuje nás na to program varovným hlášením. Nastavením připojených vedení je věnována další kapitola.

5. INŽENÝRSKÉ SÍTĚ Stavbu neohrožuje pouze přímý úder do stavby nebo v blízkosti stavby. Mnohem větší pravděpodobnost má vznik škod v důsledku přepětí, které je do stavby zavlečeno prostřednictvím připojených inženýrských sítí. Jedná se tedy o všechna vedení vstupující do stavby. Údery do a nebo v blízkosti potrubí se na základě pospojování takového potrubí k přípojnici neuvažují. Uvažujeme tedy rozvody nízkého napětí, telekomunikací apod.

5.1. Výběr typu inženýrských sítí připojených ke stavbě Jako první je nutné zvolit, jaké typy sítí jsou k objektu připojeny. Toto provedeme pomocí rolovacího menu (vlevo). Po volbě se menu automaticky uzamkne. Další vyplňované údaje totiž na této volbě závisí a změna nastavení zpětně by ovlivnila výsledky. Pokud je i přesto nutné změnit typy sítí zpětně, lze to udělat kliknutím na zámek a odemknutím menu. Následná změna po upozornění smaže již zadané hodnoty pro stávající sítě.

8


Prozik

5.1.1. Volba aktuálního typu sítě Přepínání mezi silnoproudým elektrickým vedením a telekomunikačním vedením je umožněno pomocí rolovacího menu (vpravo). Prakticky jediným rozdílem mezi těmito sítěmi je skutečnost, že v telekomunikační síti nemůže být umístěn nn transformátor. Oddělené zadání však umožňuje podrobnější rozpracování výsledků. Pokud je vybrán pouze jeden typ sítě (bod 5.1), není toto menu zobrazeno.

5.2. Nastavení inženýrských sítí Sítě můžeme přidávat (maximálně 5 sítí od každého typu) a odebírat (vždy pouze poslední). Jednotlivé inženýrské sítě lze pro větší přehled pojmenovat.

Stejné úkony lze provádět i s jednotlivými sekcemi každé sítě. Co je to sekce? 5.2.1. Sekce Každou inženýrskou síť je možné rozdělit na sekce. Sekce je úsek, ve kterém má vedení stejné parametry.

Rozdělením sítě na sekce se zpravidla podaří snížit sběrnou plochu inženýrské sítě, a tak i výsledné riziko pro stavbu. Na následujícím příkladě se pokusíme tuto výhodu ukázat. Příklad: 1) vedení uvažováno jako jedna sekce: Pokud nabývá v rámci vedení některý z parametrů více hodnot, je nutné vybrat variantu vedoucí k vyšším rizikům. V našem případě je část vedení kabelové podzemní a část venkovní vzdušné. Vyhodnotíme oba případy a porovnáme. Al (podzemní) = (1 000 - 3 (5 + 12)) √500 = 949 . 22,36 = 21 220 m2 Al (vzdušné) = (1 000 - 3 (5 + 12)) . 6 . 6 = 949 . 36 = 34 164 m2 Logicky vychází vyšší hodnota pro venkovní vzdušné vedení. Pro další výpočet musíme použít hodnotu Al = 34 164 m2.

9

Prozik


2) vedení je rozděleno na dvě sekce: Sekce 1 kabelová (podzemní) – délka 500 m, měrný odpor půdy 500 Ω, výška budovy „b“ – 5 m. Sekce 2 venkovní (vzdušná) – délka 500 m, výška vodičů sítě nad zemí 6 m, výška budovy „a“ – 12 m. Al kabelová podzemní sekce = (Lc - 3(Ha - Hb)) √ρ Al (SEKCE 1) = (500 - 3 (5 + 0)) √500 = 485 . 22,36 = 10 845 m2 Al kabelová vzdušná sekce = (Lc - 3(Ha + Hb)) . 6 . Hc Al (SEKCE 2) = (500 - 3 (0 + 12)) . 6 . 6 = 464 . 36 = 16 704 m2 Al = Al (SEKCE 1) + Al (SEKCE 2) = 10 845 + 16 704 = 27 549 m2 Rozdělením sítě na sekce dostáváme sběrnou plochu Al = 27 549 m2, což je téměř o 25 % nižší hodnota než v prvním případě. Stejným poměrem se sníží všechny součásti rizika, které jsou z této hodnoty počítány. Takové zpřesnění může ušetřit podstatné finanční prostředky, protože se mohou některá ochranná opatření ukázat jako nadbytečná. 5.2.2. Nastavení parametrů sekce Jednotlivé sekce vedení je třeba definovat. Po zadání parametrů jedné sekce pokračujeme dále pomocí tlačítka „Přidat sekci“. Vzhledem k omezení celkové délky vedení na 1 000 m (vyplývá z normy), je prováděna kontrola maximální délky. Pokud se pokusíme přidat další sekci po dovršení maximální délky vedení, program nás upozorní. Typ vedení Základním parametrem je typ vedení. Vedení může být kabelové (podzemní), venkovní (vzdušné) nebo podzemním kabelem ležícím zcela v dobře zasíťovaném uzemnění. Počet nebezpečných událostí (úderů blesku) je na typu uložení závislý. V posledním z uvedených případů nehrozí zavlečení přepětí do objektu právě z důvodu důsledného stínění kabelu a program počítá s nulovou sběrnou plochou jak pro údery do vedení, tak i v jeho blízkosti. V prvních dvou případech je však sběrná plocha sekce závislá na délce sekce, měrném odporu půdy (pro kabelové podzemní vedení) nebo výšce vedení (pro venkovní vzdušné vedení) dle výše uvedených vztahů. Na první pohled nelogicky závisí i na výškách budov na koncích dané sekce. Při podrobnějším pohledu zjistíme, že se od sběrné plochy vedení odečítají sběrné plochy těchto budov, aby nedocházelo k dvojímu započtení. U krátkého vedení může tedy vyjít i nulová sběrná plocha. Délka vedení, výška vodičů nad zemí, měrný odpor půdy Sběrné plochy pro údery do inženýrské sítě a v blízkosti inženýrské sítě jsou přímo úměrné délce vedení, jak je znázorněno na následujícím obrázku.

i

V případě kabelu uloženého v zemi je třeba zadat zemní odpor půdy, v případě venkovního vzdušného vedení výšku vodičů nad zemí. Pokud tato informace není známa, mohou být použity standardní hodnoty (výška vedení Hc = 6 m a měrný odpor půdy ρ = 500 Ωm). Jako v případě chráněné stavby i zde je možnost zadat jiné hodnoty sběrných ploch než vypočtené. Učiníme tak zaškrtnutím políčka „Zadání vlastních hodnot“.

10


Prozik

Poloha inženýrské sítě, prostředí sítě, transformátorový činitel Poloha inženýrské sítě stejně jako v případě polohy chráněné stavby má vliv na počet nebezpečných událostí (údery do sítě nebo údery ovlivňující síť). Volba je obdobná jako v případě chráněné stavby: • • • •

osamocená síť na vrcholu kopce nebo pahorku osamocená síť, žádné objekty v sousedství síť obklopena objekty nebo stromy stejné výšky nebo nižšími než síť síť obklopena objekty nebo stromy vyššími než síť

Dále volíme „Prostředí sítě“, které má také vliv na počet nebezpečných událostí. Můžeme volit ze čtyř možností: • • • •

venkovské předměstské (budovy nižší než 10 m) městské (výška budov mezi 10 a 20 m) městské s vysokými budovami (budovy vyšší než 20 m)

Koeficient prostředí sítě ovlivňuje pouze počet nebezpečných událostí způsobených údery v blízkosti inženýrské sítě. Na počet nebezpečných událostí způsobených údery do inženýrské sítě nemá vliv. Na počet nebezpečných událostí má vliv i přítomnost dvouvinuťového transformátoru. Při existenci transformátoru jsou údery do inženýrské sítě, stejně jako údery v její blízkosti, za transformátorem (z pohledu od chráněné stavby) započítány pouze z 20 %. Terminologie je zvolena z pohledu od chráněné stavby, tedy „na začátku sekce“ je blíže k chráněné stavbě než „na konci sekce“.

Příklad: Volíme počet úderů blesku do země Ng = 4/km2, prostředí sítě venkovské Ce=1. Varianta vedená v kapitole 5.2.1 (rozdělená na dvě sekce) má následující parametry: Ai (první sekce) = 25 . Lc1 . √ρ = 279 500 m2 Ai (druhé sekce) = 1000 . Lc2 = 500 000 m2 Ni (první sekce) = Ng . Ai . Ce . Ct . 10-6 = 4 . 279 500 . 1 . 1 = 1,118 Ni (druhé sekce) = Ng . Ai . Ce . Ct . 10-6 = 4 . 500 000 . 1 . 1 = 2,000 Ni (celkové) = 1,118 + 2,000 = 3,118 Ve vzorcích jsme použili transformátorový činitel Ct = 1, protože transformátor není použit. Při zařazení transformátoru mezi první a druhou sekci můžeme volit Ct = 0,2 (pouze pro druhou sekci). Ni (druhé sekce) = Ng . Ai . Ce . Ct . 10-6 = 4 . 500 000 . 1 . 0,2 = 0,400 Ni (celkové) = 1,118 + 0,400 = 1,518 ... snížení počtu nebezpečných událostí o 51 % Zařadíme-li transformátor na začátek první sekce, můžeme použít Ct = 0,2 pro obě sekce. Ni (první sekce) = Ng . Ai . Ce . Ct . 10-6 = 4 . 279 500 . 1 . 0,2 ≅ 0,224 Ni (celkové) = 0,224 + 0,400 = 0,624 ... snížení počtu nebezpečných událostí o 80 % Zařazení transformátoru má na výpočet podstatný vliv. Vyplatí se tyto informace uvažovat.

11

Prozik


6. VNITŘNÍ ZAŘÍZENÍ Karta „Vnitřní zařízení“ je určena k popisu parametrů připojených zařízení a opatření, která jsou aplikována ke snížení poruchy těchto zařízení v případě úderu blesku. Do výpočtu tyto informace vstupují jako pravděpodobnost vzniku škody při nebezpečné události.

6.1. Připojená zařízení Úder do vedení připojeného ke stavbě nebo v jeho blízkosti způsobí přepětí, které se po něm šíří. Na konci vedení (v chráněné stavbě) je většinou připojeno koncové zařízení. Přepětí způsobené úderem blesku může toto koncové zařízení poškodit nebo zničit. Následně může dojít ke škodám nejen na zařízení samotném, ale i ke ztrátám lidských životů (nemocnice), hmotným škodám (požár, výbuch) apod. Každé koncové zařízení je připojeno minimálně k jedné inženýrské síti. Toto přiřazení provedeme výběrem z rolovacího menu „Zařízení je připojeno k …“.

6.2. Vnitřní zařízení Dalším důležitým parametrem je „impulzní výdržné napětí zařízení“. Zjednodušeně řečeno je to úroveň přepětí, která dané zařízení neohrozí (tento údaj uvádí výrobce koncového zařízení). Parametr zvolíme z nabídnutých hodnot (6; 4; 2,5 nebo 1,5 kV). Obecně jsou používány hodnoty 2,5 kV pro nízkonapěťové systémy a 1,5 kV pro sdělovací systémy.

6.3. Vnitřní vedení Pravděpodobnost poškození koncového zařízení dále závisí na vnitřním zapojení (kabeláži). Kabel může být buď stíněný nebo nestíněný. U stíněného kabelu, který je na obou koncích připojen k přípojnici pospojování, zadáváme odpor stínění. Pokud není na obou koncích připojen nebo je nestíněný, zadáváme velikost smyček. Čím je větší smyčka, tím větší je i napětí indukované na takovém kabelu při úderu blesku. Je-li zařízení připojeno více kabely vedenými po odlišných trasách, je plochou smyčky myšlena plocha, kterou tato vedení obepínají. Je-li zařízení napájeno jedním kabelem, je plochou smyčky myšlena plocha mezi jednotlivými žilami kabelu.

6.4. Použitá koordinovaná ochrana Nakonec stanovíme hladinu ochrany před bleskem LPL. Hladina ochrany před bleskem určuje pravděpodobnost poruchy vnitřních systémů (Pspd) v závislosti na použitých přepěťových ochranách podle následující tabulky: LPL Žádná koordinovaná ochrana SPD III - IV II I Poznámka 3

PSPD 1 0,03 0,02 0,01 0,005 - 0,001

Pspd vstupuje do dalšího výpočtu pro některé součásti rizika. Hodnoty Pspd nižší než odpovídají jednotlivým kategoriím LPL můžeme dosáhnout předimenzováním ochrany. Takovou hodnotu můžeme volit „zaškrtnutím“ pole „jiná hodnota parametru“. Není blíže stanoveno, jakým způsobem hodnotu Pspd určit, určité vodítko je však v případové studii H.3 uvedené v ČSN EN 62305-2.

12


Prozik

6.5. Vnitřní systémy Zde nalezneme podmínky, za kterých je možné považovat koordinovanou ochranu za účinnou.

„Vnitřní systémy vyhovují odolností a hladinou …“ Vnitřní systémy musí být v souladu s příslušnými normami. Pokud nejsou, nelze zaručit, že použitá koordinovaná ochrana takové zařízení ochrání. Pokud možnost neoznačíme, bude uvažovaná pravděpodobnost rovna jedné (pokud nastane nebezpečná událost, bude zařízení poškozeno). „Byla provedena koordinovaná ochrana dle IEC 62305-4“ Není-li podmínka splněna, koordinovaná ochrana nemá na snížení rizika vliv. Je započítán pouze vliv stínění stavby. Má vliv na PU, PM, PV, PW a PZ. „Pro ekvipotenciální pospojování byla použita SPD dle IEC 62305-3“ V některých případech je pospojování dle IEC 62305-3 dostačujícím opatřením a není nutná koordinovaná ochrana podle IEC 62305-4. Volba má vliv na hodnotu pravděpodobnosti PU a PV.

6.6. Přidání dalších zařízení (systémů) Má-li více zařízení stejné parametry, můžeme je sloučit do jednoho systému. V případových studiích nejčastěji nalezneme silnoproudý systém (připojený k silnoproudému vedení) a telekomunikační systém (připojený k telekomunikačnímu vedení). Je-li naopak jedno zařízení připojeno k více vedením, je třeba každý takový vstup zadat jako samostatné zařízení. Ve většině případů jednotlivé vstupy vykazují jiné hodnoty impulzního výdržného napětí. Pro přidání dalšího zařízení klepneme na tlačítko „Přidat zařízení“. Lze definovat až 30 zařízení. Tip: „zařízení“ je termín používaný normou. Nemusí se však jednat o jednotlivé spotřebiče. Efektivní je seskupit spotřebiče do jednotlivých „systémů“ (souborů zařízení) v závislosti na jejich připojení, výdržném impulzním napětí a použité ochraně. Takový systém definujeme jako jedno „zařízení“.

13

Prozik


7. ZÓNY Karta „Zóny“ slouží k definování parametrů jednotlivých zón v objektu. Co je to zóna a proč je vhodné dělit chráněnou stavbu na více zón? Zóna je oblast v objektu, která vykazuje stejné parametry. Pokud je možné v rámci jedné zóny definovat více hodnot jednoho parametru, musí být uvažována ta hodnota, která vede k nejvyššímu výslednému riziku. Rozdělením chráněné stavby do více zón je možné podstatně redukovat celkové riziko obdobným způsobem jako při rozdělení vedení na více sekcí. Navíc použitá ochranná opatření potřebná pro snížení rizika musí být aplikována pouze na danou zónu, nikoli na celou chráněnou stavbu.

7.1. Typy zón a související součásti rizika Zóna může být buď vnější nebo vnitřní. Její umístění je důležité z pohledu započítávání jednotlivých dílčích rizik. Každé zóně přísluší soubor součástí rizika závislý na parametrech dané zóny. Typ zóny nastavíme pomocí rolovacího menu „Umístění zóny“.

Pokud dělíme chráněnou stavbu na více zón, použijeme tlačítko „Přidat zónu“. Ke zvýšení přehlednosti je možné jednotlivé zóny pojmenovat. Použijeme k tomu tlačítko „Přejmenovat zónu“. 7.1.1. Vnější a vnitřní zóny Při úderu blesku do jímací soustavy chráněné stavby existuje v blízkosti svodů riziko úrazu dotykovým a nebo krokovým napětím. Pokud se vně chráněné stavby (cca 3 m od stavby) vyskytují lidé, kteří mohou být ohroženi při zásahu blesku, musí být uvažována alespoň jedna vnější zóna. Ve vnější zóně je tedy uvažována pouze součást rizika úrazu živých bytostí z důvodu krokových a dotykových napětí. Pokud hrozí některé z dalších rizik, musí být uvažována minimálně jedna vnitřní zóna. Podrobnější přiblížení výpočtu jednotlivých součástí rizika naleznete v kapitole 8. 7.1.2. Řazení jednotlivých zón Jedním z parametrů vnitřních zón je jejich prostorové stínění. Čím lépe je daná zóna stíněna, tím méně jsou přístroje v ní ohrožené elektromagnetickým polem. Vliv rozmístění jednotlivých zón je zřejmý z následujících obrázků.

Z1

Z1 Z2

Z3

Z2 Z3

V prvním případě jsou obě vnitřní zóny řazeny na stejné úrovni. Elektromagnetické pole pronikající do Z2 je omezováno prostorovým stíněním Z2. Elektromagnetické pole pronikající do Z3 stíněním Z3. V druhém případě platí pro Z2 to samé, jako v prvním případě. Elektromagnetické pole pronikající do Z3 je však omezováno jak stíněním Z2, tak i stíněním Z3. Je tedy více potlačeno než v prvním případě.

14


Prozik

Závisí tedy na zařazení jednotlivých zón v objektu. Program Prozik umožňuje zařadit jakoukoli vnitřní zónu do

libovolné další zóny (kaskádní řazení). Tuto volbu nalezneme hned pod umístěním zóny.

7.1.3. Charakteristiky vnitřních systémů Záložka je umístěna přibližně v 1/4 karty „Zóny“. Jako první je nutné definovat zařízení (systémy), která jsou v dané zóně použita. Výběr provedeme zaškrtnutím příslušných políček. Zařízení lze přiřadit pouze u vnitřních zón. Zařízení umístěné vně objektu norma neuvažuje. Na vnitřní systémy umístěné v zóně mají vliv i další nastavení, která jsou zobrazena ve spodní části karty „Zóny“. Jedná se o již zmiňované stínění. • Aplikujeme-li mřížovou soustavu pospojování, jsou koeficienty stínění KS1 a KS2 sníženy na poloviční hodnoty. • Použijeme-li souvislé kovové stínění, mají koeficienty stínění nastavenu hodnotu na KS1 = KS2 = 10-4. • Použijeme-li prostorové mřížové stínění nebo soustavu svodů, jsou koeficienty stínění vypočteny v závislosti na šíři ok takového stínění. 7.1.4. Další charakteristiky zóny Záložka je hned vedle záložky „Charakteristiky vnitřních systémů“. Nastavujeme zde další parametry, které mají vliv na výpočet rizika: a) Typ povrchu půdy nebo podlahy, který má vliv na riziko úrazu krokovým a dotykovým napětím.

b) Riziko požáru.

c) Opatření ke zmenšení následků požáru

15

Prozik


d) Zvláštní rizika

e) Použitá ochranná opatření ke snížení rizika úrazu v důsledku krokových a dotykových napětí

7.2. Ztráty Ztráty můžeme rozdělit do čtyř typů: • Ztráta lidského života (L1) • Nepřijatelná ztráta veřejné služby (L2) • Ztráta nenahraditelného kulturního dědictví (L3) • Ekonomická ztráta (L4) 7.2.1. Ztráta lidského života Tato ztráta může být způsobena: • Úrazem dotykovým a krokovým napětím (D1) • Hmotnou škodou (D2) – pouze vnitřní zóny • Poruchou vnitřních systémů (D3) – pouze vnitřní zóny Je třeba postupně zadat pro každý typ ztrát, jakým způsobem mají být stanoveny.

Styl výpočtu volíme ze čtyř možností: Typická střední hodnota V tomto případě je ztráta stanovena na základě typu stavby a k němu příslušných koeficientů (4.3).

16


Prozik

Ztráta vypočtena ze zadaných hodnot Hodnota výsledné ztráty je vypočítána v závislosti na počtu reálně ohrožených osob a době, kterou se vyskytují v dané zóně. Lx = (np / nt) . (tp / 8760) . Lx - typická kde np … počet možných ohrožených osob nt … očekávaný celkový počet osob tp … doba v hodinách za rok, po kterou jsou osoby přítomné na nebezpečném místě 8 760 … počet hodin za rok Pokud je definována více než jedna zóna, je nutné použít tuto volbu a celkový počet osob rozdělit mezi jednotlivé zóny. Při využití „typických středních hodnot“ by byly všechny osoby uvažovány ve všech zónách, což vede k nesmyslným výsledkům. Hodnota ztráty zadána přímo Pokud je hodnota ztráty známa, je možné ji zadat přímo. Ztráta se neuvažuje Tuto možnost můžeme využít, pokud ztráta v dané zóně nemůže nastat. Jako příklad můžeme uvést venkovní zónu, kde je předpoklad, že se za bouřky nebudou pohybovat osoby vně objektu. Při volbě „Ztrátu neuvažovat“ pokládáme hodnotu příslušné součásti rizika rovnou nule. Přehled zadaných hodnot pro D1 – D2 – D3 je umístěn na spodní straně záložky.

7.2.2. Nepřijatelná ztráta veřejné služby Tato ztráta může být způsobena: • Hmotnou škodou (D2) • Poruchou vnitřních systémů (D3) Nastavení je obdobné jako u ztrát lidského života. Navíc je tu pouze volba typu veřejné služby, kterou chceme uvažovat. 7.2.3. Ztráta nenahraditelného kulturního dědictví Tato ztráta může být způsobena: • Úrazem dotykovým a krokovým napětím (D1) • Hmotnou škodou (D2) • Poruchou vnitřních systémů (D3) Nastavení je obdobné jako v předešlých případech. Místo ohrožených osob vyplňujeme finanční ztrátu v poměru k celkové hodnotě chráněné stavby. 7.2.4. Ekonomická ztráta Tato ztráta může být způsobena: • Úrazem dotykovým a krokovým napětím (D1) • Hmotnou škodou (D2) • Poruchou vnitřních systémů (D3) Nastavení je obdobné jako u ztrát kulturního dědictví.

17

Prozik


8. VÝPOČET RIZIKA Výpočet rizika provádíme pro každou zónu zvlášť. Výsledná hodnota pro celou chráněnou stavbu vznikne sečtením dílčích rizik v jednotlivých zónách. Jsou definovány 4 základní typy rizik: • riziko ztrát na lidských životech (R1) • riziko ztrát na veřejných službách (R2) • riziko ztrát na kulturním dědictví (R3) • riziko ztrát ekonomických hodnot (R4) Každé z nich je tvořeno součtem dílčích rizik RA … RZ. Formát zobrazovaných hodnot volíme zaškrtnutím pole s koeficientem 10-5 (koeficient použitý v normě).

R1 = RA + RB + Rc + RM + RU + RV + RW + RZ Součásti rizika RC, RM, RW a RZ jsou započítávány pouze v případě, že hrozí ohrožení lidských životů z důvodu poruchy vnitřních systémů (nemocnice, stavby s rizikem výbuchu). R2 = RB + Rc + RM + RV + RW + RZ R3 = RB + RV R4 = RA + RB + Rc + RM + RU + RV + RW + RZ Součásti rizika RA a RU jsou započítávány pouze v případě, že hrozí ztráty na zvířatech.

8.1. Součásti rizika 8.1.1. RA Součást vztahující se k úrazu živých bytostí způsobenému dotykovými a krokovými napětími na ploše až 3 m od stavby – úder do chráněné stavby. RA = ND . PA . LA kde: ND ... Počet nebezpečných událostí pro stavbu. Jeho velikost ovlivňují: • hustota úderů blesků do země Ng (4.6) • sběrná oblast chráněné stavby Ad/b (4.2) • činitel polohy stavby Cd (4.4) PA ... Pravděpodobnost, že dojde k úrazu živých bytostí krokovým nebo dotykovým napětím vně stavby. Závisí na použitých ochranných opatřeních (7.1.4e). LA ... Ztráta související s úrazem živých bytostí. Závisí na typu půdy v okolí svodu ra (7.1.4a) a na ztrátách způsobených dotykovým a krokovým napětím Lt. Hodnota Lt je pro osoby vně budovy pevně stanovena (Lt = 10-2).

18


Prozik

8.1.2. RB Součást vztahující se k hmotné škodě způsobené nebezpečným jiskřením uvnitř stavby, které iniciuje požár nebo výbuch – úder do chráněné stavby. RB = ND . PB . LB kde: ND ... Počet nebezpečných událostí pro stavbu. Jeho velikost ovlivňují: • hustota úderů blesků do země Ng (4.6) • sběrná oblast chráněné stavby Ad/b (4.2) • činitel polohy stavby Cd (4.4) PB ... Pravděpodobnost, že úder do stavby způsobí hmotnou škodu. Závisí na použitých ochranných opatřeních - třídě LPS (4.5). LB ... Ztráta související s hmotnou škodou ve stavbě způsobenou úderem do stavby. Závisí na činiteli rizika požáru rf (7.1.4b), činiteli opatření proti požáru rp (7.1.4c), zvláštním riziku hz (7.1.4d) a na ztrátách způsobených hmotnou škodou Lf. Hodnota Lf závisí na typu stavby (4.3). 8.1.3. RC Součást vztahující se k poruše vnitřních systémů způsobené LEMP (elektromagnetickým pulzem) – úder do chráněné stavby. RC = ND . PC . LC kde: ND ... Počet nebezpečných událostí pro stavbu. Jeho velikost ovlivňují: • hustota úderů blesků do země Ng (4.6) • sběrná oblast chráněné stavby Ad/b (4.2) • činitel polohy stavby Cd (4.4) PC ... Pravděpodobnost, že úder do stavby způsobí poruchu vnitřních systémů. Závisí na přijaté koordinované ochraně (6.4). LC ... Ztráta související s poruchou vnitřních systémů způsobenou úderem do stavby. Závisí na ztrátách způsobených poruchou vnitřních systémů (Lo). Hodnota Lo závisí na typu stavby (4.3). 8.1.4. RM Součást vztahující se k poruše vnitřních systémů způsobené LEMP (elektromagnetickým pulzem) – úder v blízkosti objektu. RM = NM . PM . LM kde: NM ... Počet nebezpečných událostí způsobených údery v blízkosti stavby. Jeho velikost ovlivňují: • hustota úderů blesků do země Ng (4.6) • sběrná oblast úderů se zásahy v blízkosti chráněné stavby Am (4.2) Pozn.: Odečítá se počet nebezpečných událostí chráněné stavby. PM ... Pravděpodobnost, že úder v blízkosti stavby způsobí poruchu vnitřních systémů. Závisí na přijaté koordinované ochraně (6.4). Pokud není koordinovaná ochrana použita, závisí na stínění systému, konkrétně: • •

stínění stavby na hranici zón LPZ 0 a LPZ 1 stínění stavby na hranici zón LPZ 1 a LPZ 2, LPZ 2 a LPZ3 a dalších

19

Prozik


Kvalita stínění je nepřímo úměrná šířce ok prostorového mřížového stínění nebo soustavy svodů.

LM ... Ztráta související s poruchou vnitřních systémů způsobenou úderem do stavby. Závisí na ztrátách způsobených poruchou vnitřních systémů (Lo). Hodnota Lo závisí na typu stavby (4.3). 8.1.5. RU Součást vztahující se k úrazu živých bytostí způsobenému dotykovými a krokovými napětími uvnitř stavby, jejichž příčinou jsou bleskové proudy injektované do vedení vstupujících do stavby – úder do připojené inženýrské sítě. RU = (NL + NDa) . PU . LU kde: NL ... Počet nebezpečných událostí způsobených úderem do připojené inženýrské sítě. Jeho velikost ovlivňují: • hustota úderů blesků do země Ng (4.6) • sběrná oblast úderů zasahujících inženýrskou síť AI (5.2.2) • činitel polohy inženýrské sítě Cd (4.4) NDa ... Počet nebezpečných událostí pro stavbu na konci této sítě. Jeho velikost ovlivňují: • hustota úderů blesků do země Ng (4.6) • sběrná oblast sousední stavby Ad/a (4.2) • činitel polohy sousední stavby Cd (4.4) PU ... Pravděpodobnost, že úder do inženýrské sítě způsobí úraz živým bytostem. Jeho velikost ovlivňují: • impulzní výdržné napětí (6.2) • odpor kabelového stínění (6.3) • použitá ochranná opatření (7.1.4e) LU ... Ztráta související s úrazem živých bytostí způsobená údery do připojených sítí. Závisí na typu půdy v okolí vedení ru (7.1.4a) a na ztrátách způsobených dotykovým a krokovým napětím Lt. Hodnota je pro osoby uvnitř budovy pevně stanovena (Lt = 10-4). 8.1.6. RV Součást vztahující se k hmotné škodě (požár nebo výbuch iniciované nebezpečným jiskřením mezi venkovní instalací a kovovými částmi, obvykle na vstupu vedení do stavby), způsobené bleskovým proudem – úder do připojené inženýrské sítě. RV = (NL + NDa) . PV . LV kde: NL ... Počet nebezpečných událostí způsobených úderem do připojené inženýrské sítě. Jeho velikost ovlivňují: • hustota úderů blesků do země Ng (4.6) • sběrná oblast úderů zasahujících inženýrskou síť AI (5.2.2) • činitel polohy inženýrské sítě Cd (4.4) NDa ... Počet nebezpečných událostí pro stavbu na konci této sítě. Jeho velikost ovlivňují: • hustota úderů blesků do země Ng (4.6) • sběrná oblast sousední stavby Ad/a (4.2) • činitel polohy sousední stavby Cd (4.4)

20


Prozik

P V ... Pravděpodobnost, že úder do inženýrské sítě způsobí hmotnou škodu. Jeho velikost ovlivňují: • Impulzní výdržné napětí (6.2) • Odpor kabelového stínění (6.3) LV ... Ztráta související s hmotnou škodou ve stavbě způsobenou úderem do připojených inženýrských sítí. Závisí na činiteli rizika požáru rf (7.1.4b), činiteli opatření proti požáru rp (7.1.4c), zvláštním riziku hz (7.1.4d) a na ztrátách způsobených hmotnou škodou Lf. Hodnota Lf závisí na typu stavby (4.3). 8.1.7. RW Součást vztahující se k poruše vnitřních systémů způsobené přepětími indukovanými do vstupních vedení a přenesenými do stavby – úder do připojené inženýrské sítě. RW = (NL + NDa) . PW . LW kde: NL ... Počet nebezpečných událostí způsobených úderem do připojené inženýrské sítě. Jeho velikost ovlivňují: • hustota úderů blesků do země Ng (4.6) • sběrná oblast úderů zasahujících inženýrskou síť AI (5.2.2) • činitel polohy inženýrské sítě Cd (4.4) NDa ... Počet nebezpečných událostí pro stavbu na konci této sítě. Jeho velikost ovlivňují: • hustota úderů blesků do země Ng (4.6) • sběrná oblast sousední stavby Ad/a (4.2) • činitel polohy sousední stavby Cd (4.4) PW ... Pravděpodobnost, že úder do inženýrské sítě způsobí poruchu vnitřních systémů. Jeho velikost ovlivňují: • impulzní výdržné napětí (6.2) • odpor kabelového stínění (6.3) L W ... Ztráta související s hmotnou škodou ve stavbě způsobenou úderem do připojených inženýrských sítí. Závisí na ztrátách způsobených poruchou vnitřních systémů (Lo). Hodnota Lo závisí na typu stavby (4.3). 8.1.8. RZ Součást vztahující se k poruše vnitřních systémů způsobené přepětími indukovanými do vstupních vedení a přenesenými do stavby – úder v blízkosti připojené inženýrské sítě. RZ = (NI - NL) . PZ . LZ kde: N I ... Počet nebezpečných událostí způsobených úderem v blízkosti připojené inženýrské sítě. Jeho velikost ovlivňují: • hustota úderů blesků do země Ng (4.6) • sběrná oblast úderů v blízkosti inženýrské sítě Ai (5.2.2) • činitel polohy inženýrské sítě Cd (4.4) NL ... Počet nebezpečných událostí způsobených úderem do připojené inženýrské sítě. Jeho velikost ovlivňují: • hustota úderů blesků do země Ng (4.6) • sběrná oblast úderů zasahujících inženýrskou síť AI (5.2.2) • činitel polohy inženýrské sítě Cd (4.4) P Z ... Pravděpodobnost, že úder v blízkosti inženýrské sítě způsobí poruchu vnitřních systémů. Jeho velikost ovlivňují: • impulzní výdržné napětí (6.2) • odpor kabelového stínění (6.3) LZ ... Ztráta související s hmotnou škodou ve stavbě způsobenou úderem do připojených inženýrských sítí. Závisí na ztrátách způsobených poruchou vnitřních systémů (Lo). Hodnota Lo závisí na typu stavby (4.3).

21

Prozik


9. VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ 9.1. Rizika a jejich součásti 9.1.1. Skládání součástí rizika vztahujících se ke stavbě Tabulku hodnot jednotlivých Rx jsme již viděli (8). Ve sloupci „Celkové riziko“ jsou zobrazeny hodnoty jednotlivých R1 … R4. V našem případě je zobrazena pouze hodnota R1, ostatní jsou zanedbány.

Je-li hodnota celkového rizika nižší než "Přípustná hodnota" (poslední sloupec), jsou aplikovaná opatření dostatečná. Pokud celkové riziko překročí hodnotu přípustného rizika, bude celý řádek červený. Hodnoty přípustného rizika můžeme nastavit pomocí tlačítka vlevo dole „Přípustné hodnoty rizika Rt“.

Automaticky jsou zde nastaveny typické hodnoty uvedené v normě. Každá z nich může být v případě potřeby nastavena na jinou hodnotu. Existuje více variant skládání součástí rizika než uvedená R1 … R4. Slouží hlavně k rychlejší identifikaci slabého místa a nalezení optimálních ochranných opatření. Tyto hodnoty jsou zobrazeny ve spodní části tabulky výsledků.

9.1.2. Skládání součástí rizika s ohledem na příčinu poškození RD … riziko způsobené údery zasahujícími stavbu RI … riziko způsobené údery, které stavbu nezasáhnou 9.1.3. Skládání součástí rizika s ohledem na typ škody RS … riziko následkem úrazu živých bytostí (D1) RF … riziko následkem hmotné škody (D2) RO … riziko následkem poruchy vnitřních systémů (D3)

22


Prozik

Veškerá rizika mohou být zobrazena buď jako celková nebo i jako dílčí pro jednotlivé zóny. V každé zóně o více než jednom vedení je možné zobrazení rizik pro jednotlivá vedení. Tento filtr nalezneme v horní části karty „Výsledky“.

Program umožňuje i zobrazení mezivýsledků týkajících se „Počtu nebezpečných událostí“, „Pravděpodobnosti škody“ a „Následných ztrát“. Po zaškrtnutím příslušného políčka se přidá odpovídající záložka.

9.2. Počet nebezpečných událostí Po označení políčka „Počet nebezpečných událostí“ na kartě „Výsledky“ je možné zobrazit dílčí výsledky výpočtu.

Pro podrobnější identifikaci můžeme vybrat i konkrétní vedení.

23

Prozik


9.3. Pravděpodobnost škody a následné ztráty Podobným způsobem jako v případě nebezpečných událostí lze zobrazit i „Pravděpodobnost škody“ a „Následné ztráty“. Opět lze nastavit filtr pro jednotlivé zóny a vedení.

10. ŘÍZENÍ RIZIKA – OCHRANNÁ OPATŘENÍ Možnosti programu Prozik nekončí pouhým výpočtem rizika ze zadaných hodnot. Největší síla je v možnosti zkoušet aplikovat možná ochranná opatření vedoucí ke snížení rizika pod stanovenou mez a nalézt tak optimální řešení.

10.1. Identifikace příčiny vysokého rizika Jako příklad použijeme výsledky „Případové studie H.1 Venkovský dům“ – nechráněná stavba.

Celkové riziko ztrát na lidských životech je vyšší než přípustné riziko. Stavba je tedy nedostatečně chráněna proti úderu blesku. V příslušném řádku je jednoduché identifikovat, jaká součást rizika se podílí na výsledném riziku nejvyšší měrou. Je to riziko související s hmotnou škodou v důsledku úderu do připojené inženýrské sítě Rv. Pro podrobnější informace, která z připojených sítí se na riziku podílí větší měrou, je nutné vybrat vnitřní zónu v příslušném filtru. Následně můžeme zobrazit vliv jednotlivých sítí.

24


Prozik

Silnoproud

Telekomunikace

Je zřejmé, že obě připojené inženýrské sítě podstatně zvyšují celkové riziko. Ochranná opatření musí být aplikována komplexně. Jaká opatření lze v tomto případě ke snížení rizika použít?

10.2. Snížení výsledného rizika přidáním ochranných opatření „Kliknutím“ na políčka s názvy součástí rizik v záhlaví tabulky (v našem případě Rv) dojde k zobrazení všech volitelných parametrů podílejících se na dané součásti rizika.

Je možné myší vybrat jeden z daných parametrů. Jednotlivé řádky fungují jako odkaz a „přesunou“ nás na příslušnou kartu, kde je možné parametr změnit. Tento postup můžeme opakovat do chvíle, kdy je celkové riziko sníženo pod zvolenou mez. V našem případě klikneme na „Použitá koordinovaná ochrana (ochrana proti přepětí)“, čímž se dostaneme na kartu „Zařízení“, kde použijeme volbu „Použitá koordinovaná ochrana LPL ...“. Jsou-li v jedné zóně umístěna dvě a více zařízení, je třeba provést volbu u všech. V opačném případě se výsledek nezmění (při více hodnotách stejného parametru v jedné zóně musí být započítán ten, co vede k nejhoršímu výsledku).

25

Prozik


11. VOLBA KONKRÉTNÍCH PŘÍSTROJŮ 11.1. Automatická volba Na základě zadaných informací (typ budovy, použitá hladina ochrany před bleskem LPL a použitý systém ochrany před bleskem LPS) program navrhne řešení.

Klíč je následující: Typ budovy: Nemocnice, Hotel, Škola, Kanceláře, Muzeum, Průmyslová budova, Obchodní budova, Ekonomická, Veřejná kulturní, Zemědělská a Občanská budova s plochou Ad větší než 3 000 m2: Hladina ochrany před bleskem - LPL I nebo LPL II Hlavní rozváděč (TN-C) Podružný rozváděč (TN-S) Rozváděč koncového zařízení (TN-S)

SJB-25E-3-MZS SVC-350-3N-MZ SVD-335-3N-MZS

- LPL III nebo LPL IV Hlavní rozváděč (TN-C) Rozváděč koncového zařízení (TN-S)

SVBC-12,5-3-MZ SVD-335-3N-MZS

Typ budovy: Kostel, Občanská budova s plochou Ad menší než 3 000 m2, Ostatní Hladina ochrany před bleskem - LPL I nebo LPL II Hlavní rozváděč (TN-C) Zásuvkové obvody (TN-S)

SJBC-25E-3-MZS SVD-335-1N-AS

- LPL III nebo LPL IV Hlavní rozváděč (TN-C) Zásuvkové obvody (TN-S)

SVBC-12,5-3-MZ SVD-335-1N-AS

Typ budovy: Všechny, pokud není instalován ani LPS ani koordinovaná ochrana (LPL) Hlavní rozváděč (TN-C) Zásuvkové obvody (TN-S)

26

SVC-350-3N-MZ SVD-335-1N-AS


Prozik

11.2. Úprava přístrojů uživatelem Kliknutím na jednotlivé rozváděče se otevře dialogové okno, kde je možné změnit nastavení parametrů „Typ sítě“, „Počet fází“ a „Stupeň přepěťové ochrany“. Na základě změněných parametrů budou v rozbalovacím menu nabídnuty pouze ty varianty přístrojů, které je možné použít. Potvrzením se vybraná volba uloží a promítne do Textového výstupu a Soupisky přístrojů (viz kapitola 12). V rámci dialogového okna rozváděče je možné měnit i název rozváděčů a jejich počet. Využití je zejména v případech, kde se v projektu vyskytuje více rozváděčů se stejnou ochranou proti přepětí, např. panelový dům.

12. VÝSTUPY Program Prozik nabízí dva typy výstupů.

12.1. Textový výstup Je dostupný na kartě „Výstup“, záložka „Textový výstup“ a jsou v něm uvedeny veškeré zadané informace a vypočtené hodnoty všech rizik a jejich součástí, tedy: • • • • •

identifikace objektu charakteristiky chráněné stavby charakteristiky inženýrských sítí včetně jednotlivých sekcí připojené zařízení včetně doporučení konkrétní přepěťové ochrany pro sítě nn rozdělení chráněné stavby do zón včetně výpisu nastavení jednotlivých ztrát

27

Prozik


• vypočtené hodnoty formou tabulky • vyhodnocení, jsou-li použitá opatření dostatečná či nikoli • soupiska přístrojů Výstup lze uložit ve formátu nastaveném v menu nastavení (MS Word nebo WordPad). Takto uložený soubor je možné v příslušném programu editovat a doplňovat poznámky. Následně může být celý dokument díky jednoznačné identifikaci přiložen k projektové dokumentaci jako důkaz o dodržení vyhlášky o technických požadavcích na stavby uvedené v úvodu.

12.2. Tabulkový výstup Je dostupný na kartě „Výstupy“, záložka „Soupiska přístrojů“ a zobrazuje součet všech zvolených přístrojů v projektu na kartě „Přístroje“. Pomocí rozbalovacího menu je možno zvolit filtr po jednotlivých sítích a rozváděčích.

Tento výstup je možné exportovat do tabulky ve formátu XLS (MS Excel).

28

Ukázka výstupu programu


Prozik

ěízení rizika podle ýSN EN 62305-2 Název projektu: PĜípadová studie 1 - Instalování LPS tĜídy IV Zpracoval: Jana Hrdinová

ěÍZENÍ RIZIKA PODLE ýSN EN 62305-2

Investor: OEZ Název projektu: PĜípadová studie 1 - Instalování LPS tĜídy IV

Zpracoval:

Jana Hrdinová OEZ s.r.o. +465 672 396 [email protected]

Datum zpracování: 1.3.2012

29

Prozik




Analyzovaná budova pro výpoþet rizika - obþanská budova SbČrná plocha byla vypoþítána z rozmČrĤ budovy: délka Lb = 15 m Ad/b = 2 577.88 m2 (pro údery do stavby) šíĜka Wb = 20 m Am = 214 149.54 m2 (pro údery v blízkosti stavby) výška Hb = 6 m Stavba je chránČná pomocí LPS IV. Hustota úderĤ bleskĤ do zemČ je stanovena na 4 na km2 za rok. Stavba je situována jako: osamocený objekt, žádné objekty v sousedství. V okolí budovy se nenacházejí žádné sousední budovy.

Silnoproudá elektrická vedení: Vedení 1 Sekce 1 Typ vedení v sekci: kabelová (podzemní) mČrný odpor pĤdy........ 500 Ohm.m délka sekce vedení........ 1 000 m SbČrná oblast pro pĜipojenou síĢ (Sekce 1) sítČ: (údery zasahující síĢ) Al = 21 958 m2 2 (údery do zemČ v blízkosti sítČ) Ai = 559 017 m Sekce je definována jako: osamocená síĢ, žádné objekty v sousedství. ProstĜedí je definováno jako: venkovské. K vedení je pĜipojeno zaĜízení: ZaĜízení 1 - Impulzní výdržné napČtí chránČného systému Uw = 2,5 kV - Použité vnitĜní vedení: nestínČný kabel - žádné opatĜení pĜi trasování, pro vylouþení velkých smyþek (plocha smyþky Ĝádu 50 m2) - Použita koordinovaná ochrana kategorie LPL IV - VnitĜní systémy vyhovují odolností a hladinou výdržných napČtí uvedenou v pĜíslušných pĜedmČtových normách. - Byla provedena koordinovaná ochrana splĖující IEC 62305-4. - Pro ekvipotenciální pospojování byla použita SPD podle IEC 62305-3. Použitá koordinovaná ochrana: Hlavní rozvádČþ ( 1x ) SJB-25E-3-MZS Podružný rozvádČþ ( 2x ) SVC-350-3N-MZ Zásuvky ( 3x ) SVD-335-1N-AS

30



Prozik


Telekomunikaþní vedení: Vedení 1 Sekce 1 Typ vedení v sekci: venkovní (vzdušné) výška vodiþĤ sítČ nad zemí........ 6 m délka sekce vedení........ 1 000 m SbČrná oblast pro pĜipojenou síĢ (Sekce 1) sítČ: (údery zasahující síĢ) Al = 35 352 m2 (údery do zemČ v blízkosti sítČ) Ai = 1 000 000 m2 Sekce je definována jako: osamocená síĢ, žádné objekty v sousedství. ProstĜedí je definováno jako: venkovské. K vedení je pĜipojeno zaĜízení: ZaĜízení 2 - Impulzní výdržné napČtí chránČného systému Uw = 1,5 kV - Použité vnitĜní vedení: nestínČný kabel - žádné opatĜení pĜi trasování, pro vylouþení velkých smyþek (plocha smyþky Ĝádu 50 m2) - Použita koordinovaná ochrana kategorie LPL IV - VnitĜní systémy vyhovují odolností a hladinou výdržných napČtí uvedenou v pĜíslušných pĜedmČtových normách. - Byla provedena koordinovaná ochrana splĖující IEC 62305-4. - Pro ekvipotenciální pospojování byla použita SPD podle IEC 62305-3.

Zóny: VnČ budovy Zóna se nachází vnČ stavby. Typ povrchu pĤdy nebo podlahy: zemČdČlská, betonová Není známo žádné riziko požáru. Není použito žádné opatĜení ke zmenšení následkĤ požáru. Nejsou známá žádná zvláštní rizika. Ochranná opatĜení proti dotykovým a krokovým napČtím jsou zanedbána. Ztráta lidského života (L1) - Úraz dotykovým a krokovým napČtím (D1) NepĜijatelná ztráta veĜejné služby (L2) - Hmotná škoda (D2) - Porucha vnitĜních systémĤ (D3)

Lt = 0 (ztráta není uvažována)

Lf = 0 (ztráta není uvažována) Lo = 0 (ztráta není uvažována)

Ztráta nenahraditelného kulturního dČdictví (L3) - Hmotná škoda (D2) Lf = 0 (ztráta není uvažována) Ekonomická ztráta (L4) - Úraz dotykovým a krokovým napČtím (D1) Lt = 0 (ztráta není uvažována) - Hmotná škoda (D2) Lf = 0 (ztráta není uvažována) - Porucha vnitĜních systémĤ (D3) Lo = 0 (ztráta není uvažována)

31

Prozik




UvnitĜ budovy Zóna se nachází uvnitĜ stavby a její nadĜazenou zónou je zóna: VnČ budovy. V zónČ jsou umístČna zaĜízení: ZaĜízení 1 ZaĜízení 2 VnitĜní systémy - Není provedena mĜížová soustava pospojování. - Není použito souvislé kovové stínČní. Typ povrchu pĤdy nebo podlahy: asfalt, linoleum, dĜevo Je známo malé riziko požáru. Není použito žádné opatĜení ke zmenšení následkĤ požáru. Nejsou známá žádná zvláštní rizika. Nejsou provedena žádná ochranná opatĜení proti dotykovým a krokovým napČtím. Ztráta lidského života (L1) - Úraz dotykovým a krokovým napČtím (D1) Lt = 0.0001 - Hmotná škoda (D2) Lf = 0.1 - Porucha vnitĜních systémĤ (D3) Lo = 0 (ztráta není uvažována) NepĜijatelná ztráta veĜejné služby (L2) - Hmotná škoda (D2) - Porucha vnitĜních systémĤ (D3)

Lf = 0 (ztráta není uvažována) Lo = 0 (ztráta není uvažována)

Ztráta nenahraditelného kulturního dČdictví (L3) - Hmotná škoda (D2) Lf = 0 (ztráta není uvažována) Ekonomická ztráta (L4) - Úraz dotykovým a krokovým napČtím (D1) Lt = 0 (ztráta není uvažována) - Hmotná škoda (D2) Lf = 0 (ztráta není uvažována) - Porucha vnitĜních systémĤ (D3) Lo = 0 (ztráta není uvažována)

Souþásti rizika (hodnoty 10-5) RA RB RC RM RU RV RW RZ Celk. riziko PĜíp. h. _________________________________________________________________________________ R1 | X 0.021 0 0 0 0.069 0 0 | 0.089 | 1 --0 0 0 --0 0 0 | 0 | 100 R2 | R3 | --0 ------0 ----| 0 | 100 X 0 0 0 0 0 0 0 | 0 | 100 R4 | _________________________________________________________________________________ 0 0.021 0 ----------| 0.021 RD | RI | ------0 0 0.069 0 0 | 0.069 0 ------0 ------| 0 RS | RF | --- 0.021 ------0.069 ----| 0.089 RO | ----0 0 ----0 0 | 0

- Jedná se o stavbu s rizikem výbuchu a nemocnice s elektrickým zaĜízením pro záchranu životĤ nebo jiné stavy, když porucha vnitĜních systémĤ bezprostĜednČ ohrožuje lidské životy. - Uvažovány ztráty na zvíĜatech. - Není uvažováno riziko úrazu živých bytostí zpĤsobené dotykovými a krokovými napČtími.

32



Prozik


Všechna vypoþtená rizika jsou nižší než nastavené pĜípustné hodnoty. Stavba je dostateþnČ chránČna proti pĜepČtí zpĤsobenému úderem blesku. SOUPISKA MATERIÁLU: 1x 2x 3x

SJB-25E-3-MZS SVC-350-3N-MZ SVD-335-1N-AS

POZNÁMKY:

33

Prozik

POZNÁMKY

34



Prozik

POZNÁMKY

35

Prozik

POZNÁMKY

36


ČR

OEZ s.r.o., Šedivská 339, 561 51 Letohrad, tel.: +420 465 672 111, fax: +420 465 672 151, e-mail: [email protected], www.oez.cz DIČ: CZ49810146 IČ: 49810146 Firma zapsaná v obch. rejstříku KS v Hradci Králové, oddíl C, vložka 4649

TECHNICKÁ PODPORA

SERVISNÍ SLUŽBY

Minia, Modeion, Arion, Varius, Conteo, Distri

Operativní servis

tel.: +420 465 672 222

tel.: +420 465 672 313



Softwarová podpora - programy Sichr, ProDok,

Nepřetržitá pohotovostní služba

Prozik, Konfigurátor OEZ, teorie jištění,

tel.: +420 602 432 786

podpora pro CAD/CAE a e-shopy e-mail: [email protected] Prevence poruch - asistenční služby,

KATALOGOVÁ DOKUMENTACE

diagnostika a údržba přístrojů

Pro zaslání katalogové dokumentace, prosíme,

tel.: +420 465 672 369

vyplňte formulář uvedený na adrese:


www.oez.cz/ke-stazeni/zadost-o-zaslani-dokumentace Modernizace rozváděčů - retrofity tel.: +420 465 672 193 e-mail: retrofi[email protected]

OBCHOD Prodej a příjem objednávek tel.: +420 465 672 379 e-mail: [email protected] e-mail: [email protected]

SR

OEZ Slovakia, spol. s r.o., Rybničná 36c, 831 07 Bratislava tel.: +421 2 49 21 25 11, fax: +421 2 49 21 25 25, e-mail: [email protected], www.oez.sk IČ DPH: SK2020338738 IČO: 314 05 614 Obchodný register Okresného súdu Bratislava I, oddiel: Sro, vložka číslo: 9850/B

TECHNICKÁ PODPORA Minia, Modeion, Arion, Varius, Conteo, Distri

Servis

tel.: +421 2 49 21 25 55

tel.: +421 2 49 21 25 09 Nepretržitá pohotovostná služba servisu tel.: +421 905 908 658 e-mail: [email protected]


OBCHOD Predaj, reklamácie, expedícia tel.: +421 2 49 21 25 13 tel.: +421 2 49 21 25 15 tel.: +421 2 49 21 25 16 e-mail: [email protected]


SERVISNÉ SLUŽBY


MP-2013-C-05

Změny vyhrazeny

Prozik Manuál výpočtového programu

Prozik. Manuál výpočtového programu. MP C. Změny vyhrazeny

Recommend Documents