Změna jako proces, řízení procesů změn a lidí Modul III. Bavmeseotom,jacíjsme, pročtacíjsmeaco sestímdádělat, pokudvůbec
2
Opakování není jen matka moudrosti Pravidla zpětné vazby: 1. Vyjádří se prezentující ( ten, kdo podával výkon, ať je to cokoliv). a. Jak se cítí, čeho chtěl dosáhnout,co se povedlo b. Jak se hodnotí na škále c. Co by případně teď změnil, kdyby měl možnost to realizovat ještě jednou 2. Vyjádří se "diváci" (pokud jsou). a. Jak se cítili, co se jim líbilo, co by mohli použít ( pouze pozitivně ) b. Co oni dělají jinak a proč, co by doporučili na základě svých zkušeností 3. Uzavře "moderátor" – vedoucí ZV a. Co se mu líbilo, co by dokázal použít b. Co on dělává jinak a proč, co by doporučil Není dobré hledat chyby, nechat sklouznout debatu do diskuse a konfliktu. Proto je důležité dodržovat pořadí a nemíchat "slovo" skupin. Každý má určitý časový úsek na vyjádření. Pokud na něm není řada, má jen naslouchat – a to je někdy velmi těžké.
Všichni jsme schopni se měnit a růst. Jen potřebujeme vědět, kde začít. A v tom bývá největší rozpor vnímání možností a největší problém jak začít.
3
Klíčové prvky řízení procesů
Řešení problémů v sobě zahrnuje systematické chování: • • • • •
Identifikaci problémů Diagnózu kauz Inventarizaci možných řešení Vyhledání těch řešení, které jsou nejpoužitelnější (z pohledu společného přijetí) Příprava akcí a jejich společné uskutečnění (akční plán)
spolupráce
řešení konfrontace
problémů a uplatňování rozhodnutí
řízení konfliktů
Motto: Můžete lidi přinutit, aby něco vykonali, ale nemůžete je přinutit, aby to vykonat chtěli.
4
Sebepoznávání – osobnostní typologie
Smyslový typ lidí tíhne více k tomu:
nemilovat nové problémy, pokud nejsou k dispozici standardizované a osvědčené způsoby, jak se s nimi vypořádat dávat přednost uplatnění již jednou získaných dovedností před tím, získávat nové plynule a soustavně pracovat s přesnou představou, jak dlouho to bude trvat pracovat důkladně, dokud se nedospěje k cíli, nedůvěřovat náhlým a překvapivým inspiracím pociťovat neklid, netrpělivost a nejistotu, když se činnost nebo problém nečekaně zkomplikují dávat přednost přesným formulacím a odpovědím ( je za sedm minut tři spíše než budou tři,…) dávat přednost, soustředit se na to, co se děje mnohdy bez ohledu na to, co bude, na návaznosti a souvislosti , raději děla,t než přemýšlet a vymýšlet dávat přednost činnostem, kde jsou hmatatelné, viditelné a praktické výsledky, raději organizovat, vyrábět, zařizovat, než vytvářet koncepci nešťourat do věcí, které fungují a nechápete lidi, kteří to, co funguje chtějí vylepšovat zabývat se raději čísly a fakty, než teoriemi a idejemi slyšet, číst a přijímat informace spíše postupně, jednu po druhé, než náhodně a neuspořádaně pohlížet na fantazii tak trochu s nedůvěrou a nechápete lidi, kteří tráví většinu času představováním si něčeho, mudrováním, rozjímáním apod. začínat číst knihy, časopisy, hlášení apod. od začátku směrem ke konci a nechápete, jak někdo může začít od prostřed nebo dokonce odzadu necítit se dobře, nemáte-li přesné a jasné instrukce, nebo když je řečeno: „tak tohle je náš obecný záměr a podrobnosti si projdeme později“, vadí vám také porušování a nepřesné naplňování daných pravidel, být spíše doslovní v chápání a používání slov dávat přednost tomu, vidět raději jednotlivé stromy, než les věřit až tomu, co vidíte. Když se vám řekne „platba již došla“, tak se zařídit, až to uvidíte černé na bílém na výpisu z účtu rozhodnout, které zdroje a v jakém časovém horizontu budou zapotřebí pro dosažení cílů
5
Jako iNtuitivní typ člověka, pak máte sklony k tomu:
mít stále na paměti celkový obraz úlohy a konečnou představu řešení ve všech fázích prací myslet na více věcí najednou a čas od času být nařčeni, že jste duchem nepřítomni a vůbec nenasloucháte a myslíte jen na to svoje projevovat ochotu měnit zadání, znovu definovat problémy, které řešíte a brát v úvahu nové skutečnosti důvěřovat intuici, tušením a vnitřnímu hlasu souběžně zkoumat i několik možností a rychle vylučovat nereálné nebo „chybné“ nerespektovat a neuctívat formalizované postupy a raději skákat k závěrům a od nich zase na počátek a pak se ještě ptát, zda jsme si položili tu správnou otázku nacházet v budoucnosti inspiraci a příslib spíše, než ohrožení, zajímat se spíše o to, kam jdete, než kde jste potírat nudné detaily považovat čas za relativní veličinu a pokud ještě večírek, porada nebo setkání nezačalo bez vás, není pozdě uvažovat nad tím „jak a proč“ věci fungují tak, jak fungují jen pro potěchu a zájem o podstatu procesů vtipkovat a vymýšlet slovní hříčky vyhledávat spojitosti mezi jevy a ptát se „co to vlastně znamená?“ dávat a vyžadovat spíše obecnější odpovědi ( bude sedm spíše než bude za 5 minut sedm ) mít obtíže s pochopením lidí, kteří potřebují přesné instrukce a nemohou fungovat jen s širším zadáním
6
Případová studie Tomáš Baťa poslal do Afriky jednoho svého pracovníka, aby zjistil možnosti nových trhů. Byl to člověk, který již měl zkušenosti s rozvojem regionální prodejní sítě, zřejmě typ S. Po návratu svému šéfovi hlásil : „Nic z toho nebude, v Africe chodí skoro všichni bosi“. Baťovi se to nezdálo a tak tam poslal ještě jednoho pracovníka, tentokráte koncepčního pracovníka zřejmě typu N. Ten přijel a nadšeně hlásil: „Pane šéf, to je skvělé! V Africe chodí skoro všichni bosi!“ Rozvoj afrického trhu potom zajistil první pracovník s převahou typu S.
Fiktivní rozhovor Smyslový s intuitivním S: Kolik máme peněz na účtu ? N : dost S : Já se ptám: kolik ? N : Je to v pohodě S : Můžeš mi laskavě říct, kolik máme na účtu ( již netrpělivě ) N : Dost na to, abychom v klidu přežili léto S : Co to má znamenat? Co mi tajíš ? Je nějaký průšvih nebo co? Já se tě ptám na jedinou jednu zcela jasnou a srozumitelnou věc: Kolik máme k dnešnímu dni na účtu?! ( již s potlačovaným vztekem )
Intuitivní se smyslovým N : kolik peněz máme na účtu ? S : k dnešnímu dni máme 374 865 korun 16 haléřů N : to mi nic neříká, přežijeme léto ? S : nájem máme 32 000 měsíčně, leasing spolkne dvakrát 11,5 tisíce, na mzdy přes léto vynaložíme …………… N : promiň, ale nemám kalkulačku v hlavě. Já bych jen potřeboval vědět, jestli s tím přežijeme léto nebo musím začít něco shánět. ( již podrážděně ) S : vždyť ti říkám, že peněz je dost ( udiveně )
7
Jako člověk s převahou cítění (F),budete mít sklon k tomu:
nacházet uspokojení v tom, když můžete druhým udělat radost i v záležitostech, které by jiní považovali za bezvýznamné vyhýbat se negativním reakcím druhých dávat přednost souladu před jasně nalinkovanými korekturami charakterů nebo situací a zřetelnými předěly být vnímaví a citliví vůči problémům a starostem jiných pokládat za dobré jen takové řešení, které bere v potaz pocity jiných dělat vše pro uspokojení potřeb ostatních, někdy i na úkor vlastního pohodlí a bezpečí zdůrazňovat mezilidské stránky v organizačních záležitostech a vidět příčiny nezdarů v nedostatcích v lidských vztazích mít pocit, že lásku nelze nadefinovat a dívat se s despektem na ty, kteří se o to pokoušejí být schopni vcítit se do postavení jiných a tázat se na to, jak jim asi je čas od času se sami sebe ptát: „stará se vůbec někdo o to, co chci já?“ a mít problémy s tím to projevit neváhat vzít zpět cokoliv, co se jeví, že by mohlo jiné urazit nebo se jich dotknout
8
Jako člověk s převahou myšlení (T),budete tíhnout k tomu:
připravit si postup řešení a potom hledat optimální metody věnovat značnou, podle jiných, až neúměrnou pozornost a péči „nejsprávnějšímu“ přístupu k řešení pečlivě definovat omezení, která jsou problému vlastní postupovat tak, že budete trvale analyzovat situaci a měnit řešení systematicky se pídit po dalších údajích nemít potíže s obtížným rozhodováním mít menší pochopení pro to, že se někteří při tom zabývají nepodstatnými věcmi zachovávat klid a sebekontrolu i ve vypjatých situacích uzavírat debaty tím, co je správné a pravdivé spíše, než tím, s čím všichni souhlasí dokazovat různá tvrzení už jen pro jejich logickou jasnost nemít potíže s argumentací pro i proti pro rozšíření intelektuálního obzoru být spíše rozhodní, než ohleduplní a dávat najevo nesouhlas spíše, než mlčet a nechat lidi v omylu, že s nimi souhlasíte být hrdí na svou objektivitu, byť vám občas jiní mohou dávat najevo, že jste studení, necitliví a málo ohleduplní – vy sami víte, že to není tak a že s tím city nemají nic společného dávat přednost pravdě před lacinou oblibou a popularitou mít pocit, že ke spolupráci nemusíte hned zrovna všechny milovat a přesto můžete dobře dělat svou práci více důvěřovat logickým věcem a vědecky zdůvodněným ( možná ještě teď pochybujete, zda celá typologie je vůbec k něčemu dobrá ) pamatovat si spíše čísla a data než obličeje a jména
9
Jako Extravert, budete mít sklon k tomu:
dříve mluvit, než myslet, až se slovy Jana Wericha někdy „ucho se diví, kam to ta huba jde“ znát mnoho lidí a řadu z nich počítat ke svým přátelům do svých aktivit zahrnovat co nejvíce lidí nevidět nic špatného na tom, že s někým mluvíte nebo si něco čtete, zatímco v místnosti je zapnuta televize nebo rádio nenechat se od známých a přátel dlouho přemlouvat dominovat v rozhovorech, nečekat, až ti druzí domluví považovat telefony za zpestření denní činnosti a ochotně je využívat i jen ke sdělení okamžitých nápadů a maličkostí chodit rádi „mezi lidi“, kde vám nečiní potíže mluvit s mnohými nelibě nést, když se nemůžete vyjádřit nebo zapojit do debaty nalézat řešení problémů společně s druhými spíše, než o samotě mít více potíže s nasloucháním než s vlastním projevem, pokud se nemůžete projevit cítíte se frustrování a začínáte se nudit nechávat si z cizích úst potvrzovat kdo jste, co jste udělali, jak vypadáte; nebýváte si zcela jisti zda tomu tak je, pokud to nesdělí někdo druhý
10
Jste-li Introvertní typ, pak míváte sklon spíše:
dávat přednost tomu, předem si věci promyslet, neřku-li nacvičit, než je pronesete na veřejnosti a vítat totéž u druhých častěji používat „to si musím ještě rozmyslet“, „to ti řeknu později“ dávat přednost klidu a tichu, mít čas jen pro sebe často zakoušet pocit, že se někdo pokouší narušit vaše soukromí, nebo by se o to mohl pokusit koncentrovat se natolik, že přestanete vnímat televizi, rádio nebo hovor a hluk vystupovat plaše, ať už to je, nebo není pravda pozorně naslouchat i když míváte občas pocit, že toho lidé zneužívají být spokojenější v malém kruhu rodiny nebo přátel opatrně vyjadřovat své názory a nepříjemně nést, když někdo před vámi řekne to, co jste měli připraveno nechávat druhé vyjádřit se bez přerušování a současně totéž vyžadovat pro sebe k tomu být sám, než jít do skupiny se bavit
11
Jako člověku s převahou usuzování (J), vám více vyhovuje:
mít pocit, že čekáte na jiné, kteří nic nemohou stihnout včas mít pocit, že vše má své místo a řád nemít dobrý pocit pokud věci nejsou na svém místě, nebo se neřídí pravidly pro ně stanovenými „vědět“, že na světě by bylo daleko lépe, kdyby všichni plnili to, co mají mít přesný denní rozvrh a plán své činnosti nezažívat žádná překvapení a velká již vůbec ne a dávat to okolí najevo dělat si seznamy a pořadí věcí, které máte udělat a odškrtávat si je. Pokud se tam něco omylem nedostalo, pak míváte tendenci si to tam dopsat a odškrtnout mít pořádek a libovat si v něm, mít ve všem systém ( lednička, pracovní stůl, šatník,……..) dělat věci důkladně a pořádně, dokončit to, co bylo již započato a teprve potom to pouštět ze zřetele, i když někdy víte, že se k tomu ještě budete muset vrátit zdůrazňovat svůj názor a to někdy až tak, že jste obviňováni, že se vztekáte a rozčilujete
12
Jako člověk s převahou vnímání (P), máte tendence :
snadno obracet pozornost jinam. To se může projevovat i tím, že se občas musíte vrátit zpět, abyste si připomněli, co jste to vlastně chtěli rádi zkoušet nové věci, byť jsou to banality neplánovat příliš, raději dočkat, jak se to vyvine a podle toho se zařídit vypadat zvenčí chaoticky a zmateně, byť tomu tak ve skutečnosti není spoléhat na „závěrečný spurt“ daleko více, než na pravidelnou a vytrvalou práci stíhat vše na poslední chvíli, i když ani vy sami nevíte, zda to vskutku stihnete nebo ne nebýt zastánci pravidla „pořádek nade vše“, i když nejste odpůrce pořádku, rozhodně v něm nevynikáte. Mnohem důležitější jsou spontaneita, tvořivost a schopnost reagovat rychle proměňovat si práci v zábavu a potěšení, pokud něco takovým snahám odolává, pak asi nemá smysl se tím zabývat měnit témata rozhovoru a přeskakovat z jednoho na druhé a zase zpět nechávat otevřené konce u všeho, kde to jde
13
Kdo je lepší? Mnoho lidí mívá pocit, že ta jejich část určité dimenze je přece jenom, ať se na to kouká z jedné, či druhé strany, nějak lepší. Nakonec staré české přísloví praví: „každému své milé“. Abychom předešli nějakým pocitům nadřazenosti, nebo naopak méněcennosti podívejme se na každou charakteristiku z té její „temnější, méně vyvinuté“ stránky. Extraverti - často otálejí se záležitostmi, které potřebují rozvažování a klidné soustředěné úsilí. Neznamená to, že by byli neschopní, a nebo k tomu měli nepřekonatelný odpor, raději se tomu vyhnou a dělají něco jiného, co jim „skočí“ do jejich dobrých úmyslů. Introverti - naproti tomu odkládají to, v čem je obsažena interakce s jinými, nejspíše úplně neznámými lidmi. Trvá jim déle, než opětují telefonát, častěji, než ostatní využijí možnosti nezúčastnit se něčeho nebo vynechat setkání a umějí si odůvodnit, proč tam nemuseli. Lidem se smyslovým vnímáním - nevyhovují pohledy do budoucna a formulace koncepcí a vizí. Raději se věnují nevyřízeným účtům, poště a jiným konkrétním činnostem, které jsou zaměřeny na současnost, nebo na vyrovnání se s minulostí. Intuitivně vnímající lidé - se neradi zabývají „přízemnostmi“ současnosti, podružnostmi, které nás neposunou vpřed. Raději budou přemítat o tom, jak bude projekt vypadat, až bude hotov a co zlepšit nebo udělat nově a jinak. Lidé s převahou myšlení - se raději budou věnovat pořádné činnosti, než si v diskusi dávat pozor na to, zda někomu „nešlápli na kuří oko“.Raději budou analyzovat. Převaha cítění vede - k obcházení problémů (jako okolo horké kaše), k oddalování kritiky, negativních hodnocení a špatných zpráv. Současně k hledání toho, co všechny spojuje, na čem lze stavět, co může prospět a jak posílit týmového ducha.
14
Usuzující -
budou především oddalovat odpočinek a relaxaci, zkrátka vše, co by mohlo odvádět od práce. Nemohou snad ani na chvíli vypnout a odpočívat. Musí alespoň uklidit, dát do pořádku to, či ono a hlídat harmonogram a nutit ostatní, aby si mohli odškrtnout další položku na seznamu co nejdříve.
Vnímající -
by se raději viděli někde jinde, když se plánuje a činí závazná rozhodnutí. Unikají, aby prozkoumali ještě další možnosti a podívali se na vše z jiného úhlu pohledu, poučili se, jak to dělají jiní jinde a jak využít nové poznatky.
15
Vzájemné užitečnost jednotlivých typů Intuitivní typy potřebují smyslové pro :
Smyslové typy potřebují intuitivní k :
Zprostředkování faktů Lepší seznámení se s realitou Uplatnění předchozích zkušeností Pečlivému čtení smluv,…. Vyhmátnutí toho, na co je třeba se soustředit v první řadě Péči o neodchylování se od směru Realistickému vypořádávání se s potížemi Upoutání pozornosti nejen na příjemné stránky situace
Převádění na nové možnosti Upozornění na případné změny Přípravě na budoucnost Pomoci, jak rozeznat a předvídat trendy Pochopení, že budoucnost stojí na současné oběti
Převaha cítění potřebuje myšlení k :
Převaha myšlení potřebuje cítění pro :
Analýze souvislostí a důsledků Lepšímu organizování Schopnosti předem hledat slabiny Změně toho, co vyžaduje změnu Objektivnímu zvážení důkazů a fakt Schopnosti někoho propustit, je-li to nutné Odolávání opozici
Přesvědčování Usmiřování Předvídání toho, jak se druzí mohou cítit Učení a vzdělávání Probouzení nadšení druhých Prodeji Orientaci v tom, co je správné Vážení si ostatních
16
Dominance funkcí MBTI Introverti využívají jejich dominantní funkci vnitřně a jejich pomocnou funkci směrem k vnějšímu světu. Extraverti využívají jejich dominantní funkci vůči vnějšímu světu a jejich pomocnou funkci dovnitř. Dominantní funkce & pomocná funkce jsou rozhodovány podle 'judging' nebo 'perceiving' preference.
ISTJ ISTP ESTP ESTJ
ISFJ ISFP ESFP ESFJ
INFJ INFP ENFP ENFJ
INTJ INTP ENTP ENTJ
17
Závěr Smíření se s tím, že ostatní se od nás liší, není snadné ani pro nejtolerantnější povahy. Jinakost ostatních na nás klade nároky, a proto se snažíme si je usnadnit. Nejjednodušším způsobem, který praktikujeme je „nálepkování“ nebo „škatulkování“ (kancelářská myš, do party, kliďas, pruďas,…..). Na rozdíl od těchto jednoduchých kategorií se pokouší typologie o interpretaci rozdílů a překonávání nedorozumění, která mohou vzniknout v naší komunikaci a styku. Kromě partnerských vztahů vznikají největší potíže z typové odlišnosti lidí na pracovišti. Nejhorší, co můžeme udělat a čeho se nevědomky snadno dopouštíme, že této různosti přisuzujeme morální rozměr a negativní dimenzi. Kdo je jiný, je horší nebo to alespoň myslí zle. Doufáme, že kurz vám pomůže takovým jednostranným odsudkům se vyhnout a současně vám poskytne vodítko pro to, abyste lépe vycházeli s těmi jinými ostatními.
18
Spolupráce jako životní postoj Spolupráci bychom mohli popsat: Vysoká (nejvyšší) úroveň demokratické administrativní reflexe a postupující citlivosti, souvislá práce mezi vedením a všemi jednotlivci ve skupině. Učitelé, vedení a ostatní zaměstnanci spolupracují na cílech, plánech, procedurách, evaluaci a přípravě změn. Autorita je delegována na skupiny, vlastnictví odpovědnosti je přesunuto na všechny členy. Všichni se stávají spoluvlastníky problémů.
Na světě stále ubývá oblastí lidské činnosti, kde se může člověk prosadit sám za sebe a bez podpory týmu. Činnosti a věci jsou stále složitější a komplexnější a vyžadují si soustředění stále většího počtu odborníků. V takzvaném "Silicon valey", kde je soustředěna výroba a vývoj hardware výpočetní techniky a řada softwarových firem, pracují týmy inženýrů a techniků veliké i přes sta lidí a základem jejich práce není vynalézání, ale nalézání možností a přijatelných forem spolupráce, bez níž není práce týmů možná
Škola a podobné systémy jsou typické tím, že člověka vnímají jako triviální stroj. Vzdělávaným se sděluje X a vyžaduje se, aby vyšlo očekávané X. Tyto přístupy proto člověka trivializují, berou mu schopnost tvořivosti a schopnost se sám učit. Požadují především reprodukci
19
Program rozvoje školy není akcí jednotlivce, kdy se ředitel rozhodne, ale skutečností se stává až ve chvíli, kdy jej za své přijmou pracovníci školy a začnou jej podporovat rodiče a žáci.
Žádné chování samo o sobě není problém. Až negativní hodnocení chování vytváří problém. Problémovému systému tak dává vzniknout komunikace
To jediné, co jsme na světě schopni sami změnit, jsme my sami. Všechny ostatní změny závisí na rozhodnutí někoho jiného
20
Porozumění řešení problémů Řízení procesů je kritickým faktorem implementace jakékoli inovace a závisí do značné míry na schopnosti řešit problémy. Přístupy k řešení problémů zahrnují v sobě otevřenou diskusi a společné rozhodování, a ne tak, jak se často děje, ignorování otázek a přehlížení nesouhlasu, které pokud nejsou řešeny, mohou ohrozit dosažení plánovaných změn. Ve skutečnosti tedy nejde o řešení za každou cenu, ale o postup, v němž účastníci používají systematický přístup k řešení problémů a mají schopnost učinit a odpovědnost za implementaci společného rozhodnutí.
Modely řešení problémů Následující čtyři kroky jsou typické pro všechny modely řešení problémů: • popis problému a jeho podstaty a ujasnění, co je na něm nezbytné • identifikace možností jeho řešení • výběr nejlepšího možného řešení • uskutečnění akcí pro implementaci přijatého řešení Dalším možným postupem je postup podle zkratky zaměřen na hlavní otázky nebo rozměry problému: • • •
Situace: Plán: Návrh:
S – P - N (situace - plán - návrh), který je
kde jsme? kam bychom se chtěli dostat? jak se tam dostaneme?
21
Skupina/tým může být efektivní až tehdy, když každý její člen bude přispívat ke společnému úkolu a k vytváření skupiny podle svých možností a sil a skupina takovou roli přijme
Skupina/tým má tři základní spjaté potřeby, a to potřebu společně něčeho dosáhnout, potřebu rozvíjet a udržovat pracovní vztahy mezi svými členy tak, aby bylo možno efektivně splnit úkol a konečně jsou to potřeby jednotlivých členů skupiny, které však bývají různé. Tyto individuální potřeby naplňují jak potřebu sociálních vazeb, tak i spokojení vlastních představ a potřeb zachování života
Vedení jako spojovací článek Dva principy pro práci vedení (člověka odpovědného za spojování lidí a zdrojů) jsou podstatné. Prvním je „vyhledávání zdrojů“ a druhým je „facilitace používání zdrojů“. Spojovací článek představuje lidem ve škole to nové, snaží se o validitu vytvořených vzdělávacích praktik vyvinutých ze zdrojů nebo vzniklých při praktickém uplatňování nového, a tím pomáhá škole implementovat vybrané programy
22
Odkrývání zdrojů Přirozenou tendencí je porozhlédnout se okolo školy po zdrojích a využít je. Jakkoliv je to přirozené, je současně přirozené přehlížet možné zdroje uvnitř školy. Je to proto, že je ani za zdroje nemáme ve zvyku považovat. Při prvních krocích v projektech většina uchazečů neví, jak započítávat vlastní zdroje a mají problémy s vyvážením finančních a jiných zdrojů projektu. Přitom rozsah přiměřených a nevyužívaných zdrojů je až překvapivý. Jaké jsou praktické možnosti při odhalování takových zdrojů? Stručně je lze seřadit do následujících kategorií:
• • • • •
Lidé Prostor Vybavení Profesní materiály a doplňky Peníze
23
Tým jako základní jednotka činnosti je vynikající nástroj pro plnění složitých a jinak zřejmě nezvládnutelných činností. Je však nutno zvážit i to, že například na zavazování tkaniček je tým naprosto nevhodný nástroj a vede k pravému opaku než bylo cílem, a to bylo rychle a dobře zavázat tkaničky na botách
První otázky členů: • • • • • • • •
Proč jsme v této skupině? Je zapotřebí, aby to byl tým? Přinese nám to nějaký prospěch? Budeme spolupracovat nebo soutěžit? Je cíl reálný? Jak se bude rozhodovat? Jak se bude hodnotit náš (můj) výkon? Jaké budou možnosti pro rozvoj své efektivity?
Fáze projektu: • • • • • •
Nadšení Deziluze Panika Hledání viníků Potrestání nevinných Pochvala a ocenění nezúčastněných
24
Vlivy na rozhodování : Faktory osobnosti : • • • • •
Stres Motivace, zájem Obavy z realizace Odpor k předčasnému konci Vytrvalost
Faktory zkušenosti: • • •
Věk (?) Dřívější zkušenosti Znalosti řešení – hledání strategií, znalost problému a jeho kontextu
Faktory poznání: • • • • • • • • • •
Paměť Analytické schopnosti Logika a zdůvodnění Schopnost hodnotit Schopnost syntézy Schopnost vidět celek Kreativita Intuice Umění počítat Gramotnost
25
Vybudování systému zdrojů • • • • • • • •
Bývalí kolegové Rodinné a sociální kontakty Vrstevníci Vydavatelé a prodejci Profesní asociace Úřady Informační systémy Externí agentury
26
Informační systémy Moore a Blair (1982) navrhují, že sociální či vzdělávací hnutí spojené s místním programem rozvoje školy může být potenciální zdroj informací, idejí, legitimity, emocionální podpory, potenciálních kolegů a finančních zdrojů. Příklady takovéhoto hnutí v USA zahrnují lidé aktivní v učitelských centrech (Devaney, 1982), efektivní školy a efektivní učení (Mileas a Kaufman, 1985), organizační rozvoj ve školách (Schmuck a kol. 1985), adopce prokázaných praktik (National Diffusion Network, Educational Programs that Work), jakož i centra ředitelů a akademie (Harvard Principals’ Center 1984, 1985). V českých zemích se jedná o různé asociace a organizace působící ve školství (např. Kritické myšlení, Zdravá škola, Daltonské školy, PAU atd.) a o možnosti studia ředitelů a učitelů na fakultách a účast na různých kurzech krátkodobých i dlouhodobých u různých organizací a institucí.
Pět kritických elementů pro taková hnutí je následujících: • • • • •
Silné vědomí zaujetí pro inovace, kolem kterých je systém organizován Pocit sdílení účelu, který vede k jednoznačným cílům Směs sdílení informací a psychologické podpory Efektivní facilitátor, který je zaujatý a má interpersonální dovednosti a schopnost udržovat ostatní v produktivním zapojení Vliv na dobrovolnost, paritu a vzájemnou výhodnost a prospěšnost
27
Chvála a kritika mají jedno společné – jsou důležité v pravý čas a na pravém místě. Chvála však není náhrada. Finanční nebo věcnou odměnu není možno nahradit chválou a podobně ani naopak to není možné
Motivační prvky : 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Stálý a neměnný plat (byť jakkoliv vysoký) přestává být motivací Hodnocení věrnosti je možností, jak bojovat proti fluktuaci, pokud to je potřeba Jasné ocenění vůle a snahy, kdy každý z nás se musí jinak snažit pro dosažení téhož výsledku Zájem o soukromí pracovníka a pomoc v rámci možností Dobrá atmosféra na pracovišti Nadšení vedoucích pracovníků je nakažlivé
Možné zdroje frustrace: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Odkládání v uspokojení potřeb Nedostatečné uspokojování některých motivů Ztráta něčeho co má pro pracovníka hodnotu Neúspěch Sociálně technické změny na pracovišti Osobní změny a ztráty
28
Implementace nových praktik totiž často (většinou) znamená i nové materiály, postupy nebo dokonce osoby. Oblasti uvažování si můžeme rozdělit na dvě základní třídy (Loucks-Horsley a Hergetr, již v roce 1985):
Finance pro: • • • • • • • •
Trenéry a tréninky uvnitř organizace (na počátku a následně) Zastupování nebo vysílání učitelů na tréninky mimo organizaci Plánování a mítinky Materiály Osobní podpora (koordinátoři a zdroje) Cestovné Vybavení Evaluace
Čas pro: • • • • •
Sdílení informací Trénink (počáteční a následující) Podporu setkávání skupin Administrativní podporu, koordinaci Týmová setkávání
Přiměřenost těchto zdrojů je klíčová při uskutečňování programů změn. Bez nich jsou změny buďto malé, nebo mají programy krátkou životnost. Prostě je nutno vytvořit dostatečné zdroje financí, času, materiálů a podpory lidem mimo jiné i za pomoci konzultantů.
29
Pojmenování problému je jen první krok k jeho řešení a ne poslední, jak se mnozí domnívají. Proto je dobré zavést pravidlo při práci, že kritizovat a vyslovovat soudy je možné jen tehdy, když mám alespoň jedno lepší řešení
Můžeme si uvést uváděnou škálu měřítek, která spolurozhodují o uplatnění jakéhokoliv nového školního programu (Miles, 1987): •
Jasnost – nové znalosti jsou přijímány s porozuměním, nejsou složité, vágní nebo zavádějící.
•
Relevance – nové znalosti vypadají smysluplně, zapadají do běžného života a životních zkušeností. Nemohou být nereálné, neaplikovatelné nebo nepraktické.
•
Představa uplatnění – nové znalosti se zdají být použitelné ve specifických akcích a situacích a mohou být jednoduše vizualizovány. Bez této představy jsou akce založené na znalostech nepoužitelné.
•
Energie, vůle – je zapotřebí zájmu, motivace, akční orientace – energie nebo vůle realizovat nové poznatky.
•
Dovednost – je zapotřebí aktuální dovednosti v chování uskutečnit akci. Bez takové dovednosti není možno uskutečnit akci tak, aby bylo zřejmé, že používáme právě nové znalosti
„Musíme mít za sebou veliký kus cesty, než pro nás přestane být cestování motivačním prvkem.“
30
Co bude příště jinak ? ?
Co změním, udělám ????
Kdy a jak to udělám ???
Co si chci do příště splnit za přání ????
