Změna č.4 ÚPnSÚ Blatná- ( HNĚVKOV U MAČKOVA; ČEKANICE; MILČICE U ČEKANIC; ČÁSTI BLATNÉ; LOKALITA V DRAHENICKÉM MÁLKOVĚ )

Změna č.4 ÚPnSÚ Blatná( HNĚVKOV U MAČKOVA; ČEKANICE; MILČICE U ČEKANIC; ČÁSTI BLATNÉ; LOKALITA V DRAHENICKÉM MÁLKOVĚ ) ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který Změnu č. 4 ÚPnSÚ Blatná vydal: Číslo usnesení Datum usnesení o vydání Datum vydání

Zastupitelstvo města Blatná 69/13 23. 9. 2013 Oprávněná osoba města Blatná – starosta Mgr. Bohuslav Navrátil

Datum nabytí účinnosti

Zpracovatel:

Ing. arch.Tadeáš Matoušek Nad Šárkou 23, 160 00 Praha 6

Zodpovědný projektant:

Ing. arch.Tadeáš Matoušek

Pořizovatel:

Městský úřad Blatná, odbor výstavby a územního plánování vedoucí odboru Bc. Václav Koubek

Oprávněná úřední osoba pořizovatele Městského úřadu Blatná:

Ing. Hana Roudnická (oprávněný pořizovatel splňující kvalifikační požadavky)

Září 2013

– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná –

Vedoucí projektant akce:

Ing.arch.Tadeáš Matoušek

Doprava:

Ing.Ivan Kňourek

Energetické zásobování:

Ing. Jan Brejcha; Miroslav Běle

Územní systém ekologické stability: Zpracováno s použitím materiálu: Plán územního systému ekologické stability Blatná – Ekoservis VIII/2004 Ing.Václav Škopek; V.Kavka, M.Blechová, mapovatel Ing.Friedrich

2


Město Blatná Datum vyvěšení: 25. 9. 2013 Datum sejmutí: 14. 10. 2013 (minimálně 15 dní) Zastupitelstvo města Blatná, příslušné podle § 6 odst. (5) písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (stavební zákon), v souladu s ustanoveními § 43 odst. (4) a § 50 až 54 stavebního zákona, ve spojení s ustanovením § 171 až 174 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.,

vydává formou opatření obecné povahy

Změnu č. 4 územního plánu sídelního útvaru Blatná

3


Obsah I. TEXTOVÁ ČÁST ................................................................................................................................. 6 I. 1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ............................................................................................... 6 I. 2. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCÍ, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT .... 6 I. 3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ....................................................................................... 8 I. 4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ . 11 Dopravní infrastruktura ...................................................................................................................... 11 Technická infrastruktura .................................................................................................................... 12 Zásobování elektrickou energií, elektrorozvody ................................................................................ 15 Nakládání s odpady ........................................................................................................................... 15 Občanské vybavení ........................................................................................................................... 15 Vodní toky, vodní plochy ................................................................................................................... 16 I. 5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ ............................................................................. 16 Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch pro změny v jejím využití .............................. 16 Územní systém ekologické stability ................................................................................................... 17 Prostupnost krajiny ............................................................................................................................ 18 Protierozní opatření ........................................................................................................................... 18 Ochrana před povodněmi .................................................................................................................. 19 Rekreace ........................................................................................................................................... 19 Dobývání nerostů .............................................................................................................................. 19 I. 6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ (VČETNĚ STANOVENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VYLOUČENO UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ V § 18 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA), POPŘÍPADĚ STANOVENÍ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘÍKLAD VÝŠKOVÉ REGULACE ZÁSTAVBY, CHARAKTERU A STRUKTURY ZÁSTAVBY, STANOVENÍ ROZMEZÍ VÝMĚRY PRO VYMEZOVÁNÍ STAVEBNÍCH POZEMKŮ A INTENZITY JEJICH VYUŽITÍ) .............................................................................................................. 19 I. 7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT ............................ 32 I. 8. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST.1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA............................. 33 I. 9. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA 33 I. 10. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ .......................................... 33 I. 11. VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI .................................................................................................................. 33 I. 12 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI ............................................................................................................................................. 34 I. 13. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU, ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU V ROZSAHU PODLE PŘÍLOHY Č. 9, STANOVENÍ, ZDA SE BUDE JEDNAT O REGULAČNÍ PLÁN Z PODNĚTU NEBO NA ŽÁDOST, A U REGULAČNÍHO PLÁNU Z PODNĚTU STANOVENÍ PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO JEHO VYDÁNÍ ............................................................................................................................. 34 I. 14. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) ............................................................... 34 I. 15. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT .................................................................................................... 34 4

– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná – I. 16 POČET LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČET VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI .................................................................................................................................................... 34 II. ODŮVODNĚNÍ ŮZEMNÍHO PLÁNU ................................................................................................ 35 II. 1. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ZMĚNY Č. 4 ÚPNSÚ BLATNÁ ............................................................ 35 II. 2. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM, VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ .......................................................................................... 37 Vztah vůči Politice územního rozvoje České republiky ..................................................................... 37 Vztah vůči Zásadám územního rozvoje Jihočeského kraje .............................................................. 38 Vztah vůči dosud platné územně-plánovací dokumentaci pro celé území obce ............................... 38 Vztah k navazující ÚPD okolních obcí .............................................................................................. 39 II. 3. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ .............................................................. 39 II. 4. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ........................................................................................................................ 40 II. 5. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ ................................................................................................... 40 II. 6. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. (5) STAVEBNÍHO ZÁKONA VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ ........................................................................................................ 50 II. 7. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. (5) ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY ................................................................................................................................................ 50 II. 8. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ POPŘÍPADĚ VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY K ÚPRAVĚ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU .............................................................................................. 50 II. 9. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA). ..................................................... 54 II. 10. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ. ............................................................................ 54 Hlavní cíle řešení územního plánu : .................................................................................................. 54 Vymezení řešeného území ................................................................................................................ 54 Širší územní vztahy ........................................................................................................................... 58 Zdůvodnění z hlediska ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území ..................... 58 Ochrana krajinného rázu ................................................................................................................... 60 Zásady ochrany kulturních hodnot .................................................................................................... 60 Základní údaje, historický vývoj kulturní hodnoty .............................................................................. 61 Demografický vývoj obce ................................................................................................................... 64 Návrh urbanistické koncepce ............................................................................................................ 65 Členění území obcí na plochy s rozdílným způsobem využití........................................................... 67 Požární ochrana ................................................................................................................................ 77 Zásobování energií ............................................................................................................................ 77 Vodní toky a plochy ........................................................................................................................... 79 Podmínky prostorového uspořádání: ................................................................................................ 80 Územní systém ekologické stability ................................................................................................... 83 Vyhodnocení důsledků řešení na životní prostředí .....................................................................- 139 II. 11. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................................................................................- 139 II. 12. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH .......................................................................................- 139 II. 13. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA. ....................- 139 II. 14. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ ..................................................- 151 II. 15. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚPNSÚ BLATNÁ A POČTU VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ .................................................................................................- 151 -

5


I. TEXTOVÁ ČÁST I. 1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Řešené území Změnou č.4 ÚPnSÚ Blatná: -

celé katastrální území Hněvkov u Mačkova celé katastrální území Čekanice celé katastrální území Milčice u Čekanic lokalita na k.ú. Drahenický Málkov jednotlivé lokality na území města Blatná, resp. jeho zastavěné části

Poznámka: dále v textu je použito pro označení obcí, místo celých názvů katastrů: Hněvkov u Mačkova a Milčice u Čekanic, jen Hněvkov a Milčice.

Zastavěná území obcí Hněvkov, Čekanic, Milčic a řešená území Blatné jsou vymezena podle § 58 zákona č. 183 /2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Hranice zastavěného území je vymezena k datu zpracovávání návrhu územního plánu, tedy k prosinci 2010. V územním plánu je v grafické části vymezeno více zastavěných území, (vždy několik, kromě souvislých zastavěných území dále zastavěná území samot, rekreačních objektů a objektů technické infrastruktury) v obcích Hněvkov, Čekanice, Milčice a vybraná zastavěná území města Blatná. Hranice intravilánu (zastavěného území obce k 1.9. 1966) je celá zahrnuta do zastavěného území sídla. Zastavěné území je vymezeno ve výkresech grafické části Návrhu ÚP: 1 1b 1c 2 2b 2c

Výkres základního členění území Výkres základního členění území – Blatná Výkres základního členění území – Drahenický Málkov Hlavní výkres Hlavní výkres - Blatná Hlavní výkres – Drahenický Málkov

1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000 1 : 5000

I. 2. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCÍ, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Koncepce rozvoje území obcí Širší územní vazby. V politice územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen PÚR ČR), schválené usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009, není zahrnuto správní území města Blatná do žádné vymezené rozvojové osy ani rozvojové oblasti. Ze širších územních vazeb vyplývají pro řešené území požadavky a omezení na napojení ÚSES a vedení navrženého koridoru nové komunikace, vedoucího Hněvkovem. Sousedící území je město Sedlice, obec Chlum, obec Bělčice, obec Bezdědovice, obec Chlum u Blatné, obec Hajany, obec Tchořovice, obec Kadov, obec Záboří u Blatné, obec Bratronice, obec Buzice, obec Škvořetice, obec Lažany, obec Chobot, obec Uzenice, obec Uzeničky, obec Myštice na území ORP Blatná. Obec Doubravice a obec Radomyšl na území ORP Strakonice. Území města Blatná je tvořeno k.ú. Blatná, k.ú. Blatenka, k.ú. Čekanice, k.ú. Drahenický Málkov, k.ú. Hněvkov u Mačkova, k.ú. Jindřichovice u Blatenky, k.ú. Milčice u Čekanic, k.ú. Skaličany. Urbanistická koncepce: Urbanistická koncepce v sídlech Hněvkov, Čekanice a Milčice je orientována na zachování stávajících hodnot území s důrazem na urbanistické a architektonické hodnoty sídla a zachování jeho atraktivity z hlediska zachovalé přírody a krajiny. Koncepce uspořádání krajiny: Koncepce uspořádání krajiny zachovává stávající hodnotnou volnou krajinu a vytváří dobré 6


předpoklady pro její další zkvalitňování, rozvoj a ochranu, podmínky a zázemí s důrazem na zlepšování kvality vzhledem k hodnotám území. Jsou respektovány nadregionální biokoridory (na rozhraní Čekanic a Milčic a v jižní poloze v k.ú. Milčice) a dále doplněny lokálním územním systémem ekologické stability. V územním plánu je navržen rozvoj ploch s funkcí bydlení s podnikáním v sídlech Hněvkov, Čekanice, Milčice s návrhem nových ploch pro bytovou výstavbu ve formě rodinných domů a ploch pro rekreaci. Jako součást této koncepce je navrženo doplnění ploch technické infrastruktury, jsou navrženy dílčí úpravy komunikací, jsou navržena opatření k ochraně a obnově kulturní krajiny a zvýšení ekologické stability území. Další navržené plochy v ŘÚ - Změna č.4 ÚPnSÚ Blatná: - pro ŘÚ Hněvkov: - dílčí plochy pro občanskou vybavenost a sport; - rozvoj Skládky Hněvkov v návaznosti na Stávající plochu; - rozvoj v kontaktním území s Blatnou návrh plochy pro výrobu a skladování; - územím prochází plocha vymezující koridor pro budoucí přeložku silnice, - technická infrastruktura (ČOV) - technická infrastruktura (ČOV v Blatné) částečně zasahuje do kontaktního území Hněvkova pro ŘÚ Čekanice: - v územním plánu jsou navrženy plochy pro občanskou vybavenost a technickou infrastrukturu pro ŘÚ Milčice: - v územním plánu jsou navrženy plochy pro občanskou vybavenost, plochy pro výrobu a skladování zemědělské výroby Územní plán vytváří územně technické podmínky pro úměrný rozvoj obce a tím trvale podporuje stabilizaci trvale žijících obyvatel. Návrhem ÚP nedochází ke změně významu a funkce obcí ve struktuře osídlení. Územní plán zachovává původní obraz osídlení. Navržené lokality navazují na stávající zástavbu a rozvíjejí ji. V technické infrastruktuře se zdůrazňuje její funkce pro zabezpečení komplexního územního rozvoje obcí, který je v kontextu s cíli rozpracovaných Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Na úseku ochrany přírody, krajiny a nemovitých kulturních hodnot se zdůrazňuje význam těchto ploch pro celkový rozvoj obce. Hlavní cíle rozvoje: při zachování základní prostorové kompozice a při respektování požadavků na ochranu přírodních a kulturních hodnot jsou řešeny územní rozvojové potřeby obce tak, aby byly vytvořeny podmínky pro harmonický rozvoj celého správního území obcí, na základě vytipování vhodných ploch se vytvářejí územní podmínky pro rozvoj bydlení a podnikatelské sféry, jsou navrženy plochy pro doplnění občanského vybavení dle zhodnocení jeho současného stavu a kapacity, byly prověřeny možnosti doplnění systému pěších tras i s využitím pro rozvoj cykloturistiky, územní rozvoj technického vybavení je na základě zhodnocení jejich stavu optimalizován v souladu s nadřazeným systémem technické infrastruktury při respektování přírodních a kulturních hodnot. 7


Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce: Přírodní hodnoty ÚP vytváří optimální podmínky pro ochranu všech přírodních hodnot v území. Je nutno chránit přírodní a krajinářské hodnoty a posilovat ekologickou stabilitu území. Zdroje emisí do ovzduší Emise z lokálních topenišť budou postupně snižovány modernizací topenišť, přechodem na využívání ekologicky vhodnějších topných médií, s otevřenou možností plynofikace. Emise z dopravy budou snižovány vyvedením tranzitní dopravy mimo zástavbu obce což se týká především Hněvkova, úpravou povrchů silnic a drobnými úpravami šířkových a směrových poměrů zlepšujících plynulost a bezpečnost provozu. Nově navržená soustředěná obytná zástavba je situována mimo zdroj plynných či pachových imisí a emisí hluku. Je nutno respektovat požadavek řádné likvidace splaškových vod za dodržení přípustných limitů znečištění při vypouštění odpadních vod do toků. Kulturní hodnoty Je nutno chránit kulturní hodnoty, zejména nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek (ÚSKP) České republiky. Veškeré udržovací práce – opravy, rekonstrukce a restaurátorské nebo jiné úpravy kulturních památek nebo jejich prostředí je třeba předem odsouhlasit s výkonným orgánem státní památkové péče.

I. 3. URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Základní urbanistická koncepce vychází z hlavních cílů územního plánu stanovených v zadání. Zachování tradiční urbanistické struktury obce a respektování urbanistických hodnot obce. Respektování nemovitých kulturních památek a Městské památkové zóny Blatná. Navržené zastavitelné území navazuje na zastavěná území a rozšiřuje je. Trasa silnice I. třídy je navržena v zásadách rozvoje Jč. kraje k přeložení vně zastavěného a zastavitelného území, v obci Hněvkov je pro tuto akci vymezen koridor. NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Plochy s rozdílným způsobem využití pokrývají beze zbytku a jednoznačně celé řešené území. PŘEHLED ZÁKLADNÍCH DRUHŮ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ OBSAŽENÝCH V ÚZEMÍ Základní druhy ploch s rozdílným způsobem využití dle §4 - §19 vyhlášky č.501/2006Sb. • plochy bydlení • plochy smíšené obytné • plochy rekreace • plochy občanského vybavení • plochy zeleně soukromé a vyhrazené • plochy zeleně ochranné a izolační • plochy veřejných prostranství • plochy výroby a skladování • plochy vodní a vodohospodářské • plochy zemědělské • plochy zahrad a sadů v nezastavěném území • plochy lesní • plochy přírodní • plochy smíšené nezastavěného území • plochy dopravní infrastruktury • plochy technické infrastruktury 8

– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná – TYPY PLOCH V ÚZEMÍ

Základní druhy ploch (uvedené v §4-§19 vyhlášky č.501/2006 Sb.) jsou dále podrobněji členěny na typy ploch, a to v souladu s §3, odst.4 vyhlášky č.501/2006 Sb. s ohledem na specifické podmínky a charakter území. Seznam základních typů ploch: plochy bydlení BI – plochy bydleni - v rodinných domech plochy smíšené obytné SO - plochy smíšené obytné plochy rekreace RI - rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci RN - rekreace - na plochách přírodního charakteru plochy občanského vybavení OM – občanské vybavení – komerční zařízení malé a střední OV – plochy občanského vybavení OS - plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení plochy zeleně soukromé a vyhrazené ZS - zeleň - soukromá a vyhrazená plochy zeleně ochranné a izolační ZO - zeleň - ochranná a izolační plochy veřejných prostranství PV - plochy veřejných prostranství ZV - veřejná prostranství – veřejná zeleň plochy výroby a skladování VD – drobná výroba a služby VZ - plochy výroby a skladování - zemědělská výroba plochy vodní a vodohospodářské W plochy zemědělské NZ plochy zahrad a sadů v nezastavěném území ZZ plochy lesní NL plochy přírodní NP plochy smíšené nezastavěného území NS plochy dopravní infrastruktury DS – dopravní infrastruktura – silniční – -silnice I.třídy, -silnice III.třídy, -místní komunikace, DZ - dopravní infrastruktura – drážní -železniční tratě a plochy plochy technické infrastruktury TO – nakládání s odpady TI – inženýrské sítě 9


CHARAKTERISTIKY ZÁKLADNÍCH DRUHŮ PLOCH Zastavitelné plochy jsou vymezeny v grafické části územního plánu. Jsou uvedeny v I.1.f Plochy bydlení - v rodinných domech (BI) Uplatnění pro rodinné domy - jen v plochách změny č.II., č.IV. č.V. a IX. na katastrálním území Blatné. Bydlení je zde reprezentováno povětšině izolovanými rodinnými domy. Plochy smíšené obytné (SO) Bydlení je zde reprezentováno povětšině izolovanými rodinnými domy, dílem s relikty hospodářského zázemí. Tato funkce se bude nadále rozvíjet v návaznosti na plochy k bydlení již užívané. Plochy rekreace - rodinná rekreace (RI) Rekreace je na území obce reprezentována objekty rodinné rekreace. Tato funkce je přípustná i v plochách bydlení. Plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (RN) Plocha u rybníka Kvítek využívaná pro letní tábory. Plochy občanského vybavení : Plochy občanského vybavení stávající a navržené k doplnění potřebných funkcí. Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) Navrhované plochy umožní zlepšení podmínek pro správu obce. Plochy občanského vybavení – komerční zařízení (OM) Současné plocha této funkce – areál zámku je stabilizovaná. Navrhovaná plocha umožní zlepšení územních předpokladů rozvoje komerčních zařízení jak pro potřeby obyvatel, tak pro rozvoj cestovního ruchu. Plochy občanského vybavení - tělovýchova, sport (OS) Plocha v Milčicích je stabilizovaná. Nově se navrhuje v návaznosti na rozvoj bydlení v Hněvkově. V Drahenickém Málkově změna č.4 ÚPnSÚ Blatná navrhuje plochu u Podhajského rybníka. Navržená plocha v Hněvkově – minigolf adventure, tenisový kurt. Plochy zeleně soukromé a vyhrazené (ZS) Významné plochy se uplatňují v zámeckém areálu v Čekanicích, v Milčicích. ve vazbě na statek. parc.čís. 1. Plochy zeleně ochranné a izolační (ZO) Uplatnění podél návrhového rekreačního území podél komunikace I.tř. v Hněvkově. Plochy veřejných prostranství (PV) V souvislosti s rozvojem ploch smíšených obytných, jsou kromě stávajících navrženy další plochy v Čekanicích a Milčicích. Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) Plocha u rybníka v Čekanicích Plochy výroby a skladování-drobná výroba a služby (VD) Plocha je navrhována v severní části Hněvkova. Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba (VZ) Stávající plocha v jihovýchodní části Milčic. Další plocha je navrhována ve východní části Milčic v návaznosti na stávající plochu. Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plochy a vodní toky (W) Vodní plochy a vodní toky jsou stabilizované. 10


Plochy zemědělské (NZ) Plochy jsou určeny pro rostlinnou zemědělskou výrobu. Plochy zahrad a sadů v nezastavěného území (ZZ) Plochy zahrad a sadů nezastavěného území. Plochy lesní (NL) Plochy jsou určeny pro lesní hospodářství. Plochy přírodní (NP) Plochy zeleně přírodního charakteru. Plochy smíšené nezastavěného území (NS) Zpravidla některá kontaktní území při vodních, lesních a zemědělských plochách. Uplatnění např. v návaznosti na vodní plochy Ovčínského rybníka v Čekanicích; v Hněvkově pod Chocholkou. Plochy dopravní infrastruktury DS – dopravní infrastruktura – silniční (DS) -silnice I.třídy, -silnice III.třídy, -místní komunikace, Plochy silniční dopravy zahrnují silnice I. a III. třídy. Z nichž silnice I. tř. procházející zastavěným územím Hněvkova, ÚP vytváří podmínky, v souladu s nadřazenou ÚPD, pro její přeložení vně ZÚ. Ostatní síť tvoří stabilizované i navržené místní komunikace. Plochy účelových komunikací včetně odstavných a parkovacích ploch jsou součástí ostatních ploch s rozdílným funkčním využitím jak v ZÚ, tak mimo něj. DZ - dopravní infrastruktura – drážní (DZ) -železniční tratě a plochy Železniční trať a plocha v Hněvkově je stabilizovaná. Plochy technické infrastruktury: Technická infrastruktura - inženýrské sítě (TI) V každé obci jsou vymezeny rozvojové plochy pro ČOV. Technická infrastruktura – nakládání s odpady (TO) Stabilizovaná a navazující rozvojová plocha skládky v Hněvkově. Vymezení systému sídelní zeleně Sídelní zeleň je součástí ploch vymezených pro jiné funkce (bydlení, rekreace, občanské vybavení, sport, výroba). Samostatné plochy sídelní zeleně se vymezují pro zeleň soukromou a vyhrazenou (ZS), veřejná prostranství - veřejná zeleň (ZV), zeleň ochranná a izolační (ZO) a zahrady a sady v nezastavěném území (ZZ ).

I. 4. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMÍSŤOVÁNÍ Dopravní infrastruktura silnice I. třídy - silnice I/20 - k.ú. Hněvkov, k.ú. Blatná silnice II. třídy - silnice II/121 - k.ú. Blatná - silnice II/174 - k.ú. Blatná - silnice II/175 - k.ú. Blatná silnice III. třídy silnice III/1731 (Blatná – Lažany) - k.ú. Blatná, k.ú. Čekanice - silnice III/1399 - k.ú. Blatná 11


- silnice III/1738 - k.ú. Blatná - silnice III/1734 - k.ú. Blatná - silnice III/1735 – k.ú. Blatná, k.ú. Drahenický Málkov - silnice III/1214 - k.ú. Blatná místní a účelové komunikace - k.ú. Blatná,k.ú. Hněvkov, k.ú. Čekanice, k.ú. Milčice, k.ú. Drahenický Málkov Místní komunikace Doplnění místních komunikací je navržené zejména pro dopravní napojení rozvojových lokalit, pro něž bude řešeno i v rámci funkčních ploch. V územním plánu je počítáno se stávajícími autobusovými zastávkami v řešeném území, zastávky budou posouzeny a upraveny podle ČSN. Jednoznačně lokalizované plochy pro dobudování sítě místních komunikací jsou zakresleny v grafické části dokumentace. Místní komunikace a parkoviště pro obsluhu území je možné umístit i uvnitř jednotlivých funkčních ploch podle regulativu příslušné funkční plochy. Nová bytová zástavba obce musí mít saturován počet odstavných stání na vlastním pozemku či v objektu. Odstavné a parkovací plochy je třeba realizovat v adekvátní kapacitě v rámci ploch komerčních zařízení občanského vybavení, výroby a skladování. Železniční doprava železniční dráha regionální Železniční doprava prochází územím katastru Hněvkov jednokolejná železniční trať čd. č. 203 Strakonice – Blatná – Březnice Letecká doprava letiště - poblíž letiště Tchořovice ostatní veřejná infrastruktura - telefonní síť (pevné linky) - veřejný rozhlas obecní objekt požární ochrany - hasičské zbrojnice Hasičský záchranný Strakatého

sbor

Jihočeského

kraje

Blatná

-

Technická infrastruktura Zásobování vodou Vodovodní síť Na území Hněvkova není vybudován veřejný vodovod. Objekty obytné zástavby i občanské vybavenosti obce Hněvkov jsou v současnosti zásobovány vodou z vlastních studní u jednotlivých objektů různé hloubky ( 4 – 12 m) , kapacity i kvality vody. Jako všechny studny jsou závislé na atmosférických podmínkách. Kvalita vody plně neodpovídá normám, zejména u málo hlubokých studní. Návrh pro zásobování objektů obce do budoucna: 1. Vybudování centrálního vodovodu pro obec zásobovaný z nového zdroje pitné vody. Trasy vodovodů budou vedeny veřejnými plochami, podél komunikací , dostatečně zokruhovány a vedeny pokud to bude možné společně s kanalizací a plynem . 2. H1) Připojení severní lokality v Hněvkově u Blatné na městský vodovod Blatná H2) Pro ostatní zastavěné a zastavitelné území Hněvkova Nový zdroj je přivaděč vody Římov – Blatná. Na něj se přípojka přivede - buď přímo - nebo na městský vodovod Blatná ( který je jím napájen ), a to ve 2 variantách : 12


3. od obce .

- Přímý připojovací řad Blatná – Hněvkov o délce cca 2,2 km - Společný připojovací řad Blatná – Mačkov – Hněvkov v délce celkem 3,3 km Obě varianty jsou investičně obdobné , bude záležet na dalším vývoji . Vodojem o zásobě 100 m3 umístěný na svahu kopce Chocholka , jihovýchodně

Objekty obytné zástavby i občanské vybavenosti obce Čekanice jsou v současnosti převážně zásobovány pitnou vodou z veřejného vodovodu, zbytek z vlastních studní u jednotlivých objektů. Zdrojem pitné vody jsou 2 studny a 1 podzemní vrt, z nichž je voda dopravována do Automatické tlakové stanice (ATS). Vydatnost zdroje je 1,5 l/s, výkon čerpadel 2,5 l/s ( 300 – 400 kPa). Prameniště má vyhlášené ochranné pásmo I. A II. stupně. Provozovatel vodovodu je VAK JČ, a.s. Pro zásobování objektů obce předpokládaném rozvoji navrhujeme rozšíření centrálního vodovodu pro zbytek obce a předpokládanou novou zástavbu. V obci Milčice jsou trvale i přechodně bydlící obyvatelé v současnosti zásobováni pitnou vodou z vlastních i obecních studní u jednotlivých objektů. Množství vody je dostatečné, kvalita neznámá. V obci se nachází obecní rybník. Návrh pro zásobování objektů obce do budoucna: 1. Vybudování centrálního vodovodu pro obec zásobovaného z nového zdroje pitné vody. Trasy vodovodů budou vedeny veřejnými plochami, podél komunikací, dostatečně zokruhovány a vedeny pokud to bude možné společně s kanalizací a plynem. 2. Nový zdroj – dle nového průzkumu vytypovat místa pro vrtané studny nad obcí dle situace vč. vodojemu o zásobě 50 m3. Bude nutné navrhnout ochranné pásmo nového zdroje. Objekty obytné zástavby i občanské vybavenosti obce Drahenický Málkov jsou v současnosti zásobovány pitnou vodou z vlastních studní u jednotlivých objektů. V sousedství řešeného území změny se nachází Podhajský rybník. Pro zásobování objektů obce je navrženo: - vybudování centrálního vodovodu pro obec zásobovaného z nového zdroje pitné vody - nový zdroj – vrtaná studně v místě nad obcí vč. vodojemu o zásobě 50 m3. Pro zásobování objektů v Blatné je navrženo: V návrhu změny – v grafické části - je vodovodní síť prodloužena k uvažované zástavbě. Tlakově lze veškerou navrhovanou zástavbu obsloužit ze stávajícího tlakového pásma (přerušovací komora 20 m3) Požární ochrana Požadavky na zajištění požárního zásahu budou řešeny v souladu s ustanovením § 21 vyhl. č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu z přístupových komunikací, případně nástupních ploch pro požární techniku v souladu s normovými hodnotami. Jako zdroje požární vody v obcích budou použity: - vodovodní řady budou osazené nadzemními hydranty, - požární nádrže a rybníčky. Kanalizace – odvod odpadních vod: Návrh při předpokládaném rozvoji obce – odkanalizování obce Hněvkov oddílným kanalizačním systémem. K odvádění splaškových odpadních vod navrhujeme vybudování splaškové kanalizace, která bude zaústěna do nově navrhované ČOV. Její umístění v nejnižší části obce je patrné z výkresu. Přepad z ČOV bude zaústěn do potoka protékající kolem - viz situace. Odpadní vody z objektů budou odkanalizovány kanalizačními přípojkami DN 150 do hlavní sítě 13


veřejné kanalizace vedené obcí dle situace. Veřejná síť kanalizace bude nová, zaústěná do nové ČOV. Pro vybudování kanalizace v této obci jsou dobré geografické podmínky – spádově lze odkanalizovat celou obec na jedno místo, do ČOV. Trasy kanalizace vést pokud to bude možné společně s vodou a plynem. Odvádění dešťových vod bude maximálně využito stávajících stok a kanalizace v maximální míře zaústěné do potoka. Kde to nebude možné doplněné o záchytné příkopy, další potřebné stoky a vsakovací místa s důrazem na zachytávání této vody obyvateli pro další používání zejména pro zahrady . Zejména u novostaveb je vhodné osazování záchytných podzemních nádrží . V obci Čekanice jsou vybudovány úseky kanalizace a podpovrchového odvodnění, které odvádějí do místní vodoteče splaškové, dešťové i povrchové tekoucí vody a přepad z rybníčku u čerpací stanice. Kanalizační síť je vybudována pouze v menší části obce, je vyústěna do dvou místních vodotečí. Stávající bytové jednotky pod rybníkem Zádvorský mají splaškové odpadní vody svedeny do biologického septiku. Majitelem a provozovatelem kanalizace na území sídla Čekanice je Město Blatná. Stávající zámeček má vybudovanou samostatnou ČOV. Přepad v ČOV je napojen do místní vodoteče, vedené do Ovčího rybníka. Odpadní vody z ostatních objektů jsou čištěny pouze provizorně, pomocí septiků a žump. Návrh při předpokládaném rozvoji obce – odkanalizování obce Čekanice oddílným kanalizačním systémem. K odvádění splaškových odpadních se navrhuje vybudování splaškové kanalizace, která bude zaústěna do nově navrhované ČOV. Její umístění v nejnižší části na okraji zástavby obce je patrné z výkresu. Přepad z ČOV bude zaústěn do stoky protékající kolem, dále do Ovčího rybníka - viz situace. Odpadní vody z objektů budou odkanalizovány kanalizačními přípojkami DN 150 do hlavní sítě veřejné kanalizace vedené obcí dle situace. Veřejná síť kanalizace bude nová, zaústěná do nové ČOV. Odvádění dešťových vod bude maximálně využito stávajících stok, doplněné o záchytné příkopy, další potřebné stoky a vsakovací místa s důrazem na zachytávání této vody obyvateli pro další používání zejména pro zahrady. Blatná – návrh Veškerou navrženou zástavbu v rámci změny ÚP je doporučeno odkanalizovat oddílným systémem. Dešťové vody je doporučeno v maximální míře zasakovat (střechy), ostatní odvádět povrchově popřípadě dešťovou kanalizací do nejbližšího recipientu, vodní plochy či meliorace. Na ploše změny v Drahenickém Málkově budou dešťové vody zasakovány, případně povrchově odváděny do nejbližšího recipientu, vodní plochy či meliorace. Zásobování energií pro vytápění : Pro zásobování teplem jsou v Čekanicích možnosti: - plynofikace obce - Vytápění samostatné pro RD biomasou - Vytápění netradičními zdroji jako doplnění možností – tepelná čerpadla , solární energie , při vzniku zemědělských podniků – vytápění bioplynem - v tomto případě je nutné sledovat a reagovat na vývoj těchto rychle se rozvíjejících technologií. Plynofikace obce Čekanice zahrnuje : - Přípojku do obce Čekanice provést z obce Bratronice - STL 300 kPa - společně i pro obec Milčice v délce 3,55 km do přípojného místa ( uzávěr) Bratronice – Milčice 1,850 km, Milčice – Čekanice 1,7 km - Páteřní rozvod plynu po obci a přípojky do RD Rozvody plynu po obci vč. přípojek se budují společně s rozvody vody. Pro zásobování teplem v Hněvkově jsou 2 možnosti : 1. Plynofikace obce Hněvkov 2. Vytápění samostatné pro RD - biomasou a netradičními zdroji jako doplnění možností – tepelná čerpadla, solární energie, při vzniku zemědělských podniků – vytápění bioplynem - v tomto případě je nutné sledovat a reagovat na vývoj těchto rychle se rozvíjejících technologií. 14


Plynofikace obce Hněvkov zahrnuje : - Přípojku do obce Hněvkov – buď z vysoklotlaku vedoucího mezi Blatnou a Hněvkovem v délce cca 1 km do RS a Regulační stanice ( RS) pro obec - nebo napojení na STL v Mačkově – pokračováním plynovodu od domova Petra až do Hněvkova. Plynovod DN 90, 100 kPa ( případným zvýšením tlaku) - Páteřní rozvod plynu po obci a přípojky do RD Rozvody plynu po obci vč. přípojek se budují společně s rozvody vody a kanalizace, které se budou v rámci rozvoje současně provádět. Pro zásobování teplem obce Milčice jsou 2 možnosti 1. Plynofikace obce 2. Vytápění samostatné pro RD biomasou a vytápění netradičními zdroji jako doplnění možností – tepelná čerpadla, solární energie, při vzniku zemědělských podniků – vytápění bioplynem - v tomto případě je nutné sledovat a reagovat na vývoj těchto rychle se rozvíjejících technologií. Plynofikace obce Milčice zahrnuje : - Přípojku do obce Milčice provést z obce Bratronice - STL 300 kPa - společně i pro obec Čekanice v délce 3,55 km do přípojného místa ( uzávěr) Bratronice – Milčice 1,850 km, Milčice – Čekanice 1,7 km - Páteřní rozvod plynu po obci a přípojky do RD Rozvody plynu po obci vč. přípojek se budují společně s rozvody vody, kanalizace. Plynovodní síť Blatná: V návrhu změny ÚP je stávající středotlaká plynovodní síť rozvedena a prodloužena k navrhované zástavbě. Rozvody plynu po obci vč. přípojek se budují společně s rozvody vody, kanalizace. Předpokládá se užití plynu na vaření, přípravu TUV a topení.

Zásobování elektrickou energií, elektrorozvody Zajištění výhledového příkonu Systém zásobovaní obce el. energií zůstane i ve výhledu nezměněn tj. systémem 22kV z vedení VN 210. Pro rozvoj bydlení v Hněvkově bude navržena 1x kabelová trafostanice. Samostatná trafostanice bude navržena v případě realizace a napojení fotovoltaické elektrárny do rozvodné sítě. Rozvod systému VN Současný rozvodný systém VN, který je řešen nadzemním vedením, je zachován a rozšiřován dle potřeby odběru. K většímu rozšíření systému VN dojde pouze při realizaci rozvoje ploch pro bydlení v Hněvkově. Předkládaný územní plán obce nevyžaduje úpravy tras stávajících vedení VN. Pro rozvoj bydlení v Hněvkově bude navržena 1x Kabelová trafo. Umístění trafostanice bude řešit územní studie. V Blatné se zástavba připojí ze stávajících trafostanic. Telekomunikace Radioreléové (RR) trasy – řešeným územím neprochází RR trasy radiokomunikací. V Blatné Telekomunikační kabely - Řešeným územím prochází v jižním území Hněvkova dálkový telekomunikační kabel, je zakreslen v grafické části odůvodnění územního plánu. Trasy telekomunikací budou respektovány.

Nakládání s odpady Systém sběru komunálního a tříděného recyklovatelného odpadu je stabilizovaný. Likvidace odpadů v řešeném území bude řešena v souladu se současným systémem odvozu a likvidace ve městě Blatná.

Občanské vybavení Občanská vybavenost pro občany obce je převážně postačující. 15


Plochy občanského vybavení jsou navrženy v Mlčicích (OVM1, OMM1), v Čekanicích (OVC1, OVC2). V Hněvkově plocha tělovýchovně a sportovního zařízení (OSH). Další občanská vybavenost může být také umísťována i na jiných funkčních plochách v rámci přípustného popř. podmíněně přípustného využití těchto ploch. Malá rekreační a dětská hřiště mohou být umístěna v rámci rozvojových lokalit pro bytovou výstavbu a jejich lokalizace bude upřesněna v podrobnější dokumentaci. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ

Všechny prostory přístupné každému bez omezení sloužící obecnému užívání vymezené § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů jsou součástí jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití vymezených v zastavěném a zastavitelném území. Jedná se o návesní prostranství včetně veřejné zeleně, ulice včetně chodníků a další prostory v zastavěném území, sloužící obecnému užívání. Jejich rozšíření je navrhováno v rámci navrhovaných ploch zastavitelného území v rámci všech ploch s rozdílným způsobem využití. Veřejný prostor je nutné rozvíjet s důrazem na jeho pobytovou funkci, včetně veřejné zeleně, nesmí se omezovat jen na dopravní koridory.

Vodní toky, vodní plochy Vodní režim v území obcí Hněvkova, Čekanic a Milčic je tvořen rybníky a vodními nádržemi spolu se sítí menších potoků. Větší, pojmenované rybníky: k.ú. Hněvkov: kromě rybníka Hněvkov, do území Hněvkova zasahuje Buzický biologický rybník s přilehlou částí zátopového území, k.ú. Čekanice: rybníky Záklický, Zádvorský, Ovčínský, Starý Čekanický, Nový, Mozol k.ú. Milčice: rybníky Chvalov, Kvítek

I. 5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN A PODOBNĚ Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch pro změny v jejím využití Změna č.4 ÚPnSÚ Blatná zachovává přírodní kvality v území a vytváří podmínky pro doplnění územního systému ekologické stability. V územním plánu je navržena ochrana krajiny a krajinného rázu především těmito opatřeními: -u navrhovaných ploch pro bytovou zástavbu je v regulativech stanovena maximální výška zástavby a jsou stanoveny základní architektonické regulativy, u vybraných lokalit je dále stanoven požadavek na zpracování územní studie.. Tyto požadavky jsou uvedeny v regulativech jednotlivých ploch. - udržení a obnova vodních ploch a ozelenění jejích břehů - pokud jde o ochranu před povodněmi, jak z hlediska krajinného rázu tak i vlastní funkčnosti opatření, jsou preferována pasivní protipovodňová opatření oproti těm aktivním: zvýšení retenčních schopností krajiny, možnost obnovování lesů namísto orné půdy, podpora luk a pastvin, omezování pěstování širokořádkových plodin na svazích, vymezování ploch s plánovaným rozlivem. Řešené lokality v Blatné se nacházejí mimo záplavové území. Do území Hněvkova zasahuje Buzický biologický rybník s přilehlou částí zátopového území, Ostatní vodní toky a plochy v řešeném území nemají stanoveno záplavové území. V rámci nezastavěného území jsou vymezeny tyto plochy: Plochy dopravní infrastruktury (DS) - (zahrnující převážně pozemky silniční a železniční dopravy a místní komunikace); 16


Plochy vodní a vodohospodářské - vodní plocha, vodní tok (W) - (zahrnující stávající vodoteče a nádrže) s převážně významnou přírodní a vodohospodářskou funkcí; Plochy zemědělské – zemědělský půdní fond - ZPF - (zahrnující pozemky zemědělského půdního fondu) s převážně hospodářskou funkcí; Územní plán považuje strukturu zemědělské půdy, ornou půdu a trvalé travní porosty (NZ), za stabilizovanou s tím, že současný rozsah ploch orné půdy je třeba považovat za maximální. Plochy lesní – pozemky určené k plnění funkcí lesa - PUPFL (NL) -(zahrnují zejména pozemky určené k plnění funkcí lesa) s převážně hospodářskou a ekologickou funkcí; V katastru Hněvkova a Milčic jsou navrženy plochy k zalesnění. Plochy přírodní – zeleň mimo PUPFL (NP) pozemky s výskytem dřevin rostoucích ve volné krajině s převážně ekologickou, mikroklimatickou, krajinotvornou a půdoochrannou funkcí; Plochy smíšené nezastavěného území (NS) Územním plánem jsou stanoveny podmínky pro využití a prostorové uspořádání těchto ploch s ohledem na zachování a podpoření funkcí krajiny (hospodářská, ekologická, vodohospodářská na ochranu půdy, a na ochranu kraiinného rázu - viz. kap. I. 6. V zastavěném území jsou vymezeny plochy sídelní zeleně a stanoveny podmínky pro využití těchto ploch.

Územní systém ekologické stability Územní plán vymezuje jednotlivé prvky územního systému ekologické stability (ÚSES): Řešeným územím na rozhraní Čekanic a Milčic a při jižní hranici Milčic prochází nadregionální biokoridory. V ŘÚ je dále deset biokoridorů místního významu, osm biocenter místního významu. Systém je doplněn devíti liniovými interakčními prvky. Plochy prvků ÚSES jsou nezastavitelné. Na těchto plochách a v jejich blízkosti je nutno vyloučit činnosti, které by mohly vést k ochuzení druhové bohatosti a snížení ekologické stability. Veškeré zásahy (včetně údržby) musí být podřízeny zájmu o funkčnost ÚSES a musí být koordinovány s příslušným orgánem ochrany přírody. Do vegetačních úprav v rámci ploch prvků ÚSES budou používány výhradně domácí dřeviny odpovídající daným podmínkám. Regulativy ÚSES Územním plánem je vymezeno nezastavěné území (tj. území vně zastavěného území a zastavitelných ploch). V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Vytváření územního systému ekologické stability (ÚSES) je v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů veřejným zájmem. Jako závazné skladebné prvky ÚSES jsou v územním plánu specifikovány biocentra a biokoridory. Závazné je obecně umístění (lokalizace) skladebných prvků ÚSES, vyplývající z jejich funkce v systému. V případě biocenter a biokoridorů jsou závazné i cílové ekosystémy (resp. cílová společenstva) uvedené obecně v textové zprávě a pro jednotlivé prvky v popisných tabulkách. Směrné je obecně vymezení (přesné hranice) skladebných prvků ÚSES. Pro funkční plochy začleněné do návrhu ÚSES platí následující regulace využití: Přípustné jsou: 17


výsadby porostů geograficky původních dřevin (mimo plochy, kde jiné typy regulací výsadby dřevin neumožňují), změny dřevinné skladby lesních porostů ve prospěch geograficky původních dřevin a jiná opatření k posílení či zachování funkčnosti jednotlivých prvků ÚSES, do doby realizace příslušných opatření stávající využití, příp. jiné využití, které nenaruší nevratně přirozené podmínky stanoviště a nesníží aktuální ekologickou stabilitu území. zvyšování podílu trvalých travních porostů a snižování podílu orné půdy na zemědělské půdě katastrů výstavby polních cest, které mimo jiné také zlepší přístup do krajiny výsadba rozptýlené zeleně v krajině především ve formě interakčních prvků ÚSES Podmíněně přípustné jsou: liniové stavby napříč biokoridory, stožáry nadzemního vedení, vstupní šachty podzemního vedení, přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního a podzemního vedení, signální a stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely. za podmínky, že jejich trasování mimo tuto plochu by neúměrně zvýšilo investiční nebo následné provozní náklady. Nepřípustné jsou: všechny ostatní činnosti a způsoby využití, které nejsou uvedeny jako přípustné či podmíněně přípustné – zejména pak stavební činnost jiného než podmíněně přípustného typu a takové činnosti a způsoby využití, jež by vedly k závažnějšímu narušení ekologicko-stabilizační funkce či přirozených stanovištních podmínek (zintenzivnění hospodaření, ukládání odpadů a navážek, zásahy do přirozeného vodního režimu aj.). Výsadbu v místech střetů se sítěmi technické infrastruktury je nutno koordinovat s požadavky správců dotčených sítí. Obdobně případnou výsadbu podél vodních toků je nutno provádět v souladu s oprávněnými požadavky správce toku. V rámci návrhu komplexních pozemkových úprav a zpracování lesních hospodářských plánů a osnov může dojít ke korekci nebo upřesnění průběhu a vymezení ÚSES. Tyto korekce či upřesnění bude možno provádět pouze tak, aby zůstala zachována funkčnost systému. Návrh územního systému ekologické stability je zakreslen v hlavních výkresech. .

Prostupnost krajiny Územním plánem jsou respektovány stávající účelové komunikace v krajině (polní, lesní a přístupové cesty). Územním plánem jsou dány podmínky pro nezbytnost zachování přístupu na stávající zemědělsky obhospodařované pozemky. V nezastavěném území je přípustné realizovat polní, přístupové a pěší cesty, sloužící jako přístupové komunikace ke stavbám, jako komunikace zpřístupňující plochy zemědělského půdního fondu a lesů, plochy krajinné zeleně (např. v souvislosti s prováděním dělení a scelování pozemků, realizací prvků lokálního systému ekologické stability a realizací lokálních cyklostezek). stavby a jiná opatření potřebná ke zpřístupnění pozemků, k ochraně a zúrodnění půdního fondu, k ochraně životního prostředí, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability dle schválených pozemkových úprav, doprovodnou liniovou zeleň. Pozemky v nezastavěném území je podmíněně přípustné oplocovat (ohradníky z přírodních materiálů a jinými ploty, které nazasahují do vymezeného ÚSES a nenarušují síť účelových komunikací). Podmínkou je zajištění přístupu do krajiny dle § 63 zákona č. 114/1992 Sb. V grafické části jsou vyznačeny cyklotrasy. Pěší turistika Bude nadále rozvíjena s dalším navázáním na síť účelových (zemědělských a lesních) komunikací. Biologická prostupnost Biologická prostupnost území je ve všech směrech zachována.

Protierozní opatření Zamezení vodní a větrné eroze především na pozemcích zemědělsky intenzivně obhospodařovaných. Územní plán připouští krajinu doplnit o dříve zaniklé meze, plochy drobných remízků a na kontaktu orné půdy s lesem, s prvky ÚSES a při vodotečích vytvořit pásy trvalých travních 18


porostů (o šířce cca 10 m) doplněné na vhodných místech druhově pestrými skupinami dřevin. Tyto úpravy je nutno realizovat na základě projektů, prověřujících všechny vazby na okolí, včetně dálkových pohledů a průhledů. Proti eroznímu působení vody v maximální míře zatravňovat exponované pozemky. V případě výsadby hospodářských plodin se doporučuje upřednostňovat druhy odolné vodní erozi (víceleté pícniny, ozimé obiloviny).

Ochrana před povodněmi Ochrana před povodněmi není změnou navrhována.

Rekreace Krajina bude sloužit i nadále pro nepobytovou rekreaci – pěší turistiku, cyklistiku a hipoturistiku, pro kterou budou využívány vymezené cesty v krajině.

Dobývání nerostů Do řešeného území částečně zasahuje 1 ložisko nerostných surovin, které nebude návrhem Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná dotčeno. Ochrana kulturních hodnot Objekty zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek jsou obsaženy v textové a vyznačeny v grafické části odůvodnění územního plánu. V územním plánu je navrženo chránit nemovité kulturní památky zapsané v ústředním seznamu nemovitých památek ČR, respektovat ochranu nemovitých kulturních památek a prostředí památek, tj. bezprostředního okolí památky. Dále je nutno respektovat ochranu Městské památkové zóny Blatná, prohlášené vyhláškou Jihočeského krajského národního výboru v Českých Budějovicích ze dne 19.listopadu 1990, O prohlášení památkových zón v obcích Jihočeského kraje. Ochrana urbanistické struktury a architektonicky významných objektů – Změna č.4 ÚPnSÚ Blatná vytváří podmínky pro zachování charakteru urbanistické struktury a její rozvoj systémem regulativů ploch. Významné objekty jsou vyznačeny v koordinačním výkresu. Ochrana archeologických lokalit - celé řešené území je nutno považovat za území archeologického zájmu

I. 6. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ (VČETNĚ STANOVENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VYLOUČENO UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ V § 18 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA), POPŘÍPADĚ STANOVENÍ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘÍKLAD VÝŠKOVÉ REGULACE ZÁSTAVBY, CHARAKTERU A STRUKTURY ZÁSTAVBY, STANOVENÍ ROZMEZÍ VÝMĚRY PRO VYMEZOVÁNÍ STAVEBNÍCH POZEMKŮ A INTENZITY JEJICH VYUŽITÍ) Následující regulativy vycházejí z vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (§ 4-19) a z datového modelu MINIS. Územní plán stanoví tyto podmínky pro využití ploch:

Plochy bydlení - v rodinných domech (BI) Uplatnění jen v plochách změn č.II., č.IV. č.V. a IX. na katastrálním území Blatné Hlavní využití : - bydlení (rodinné) 19


- parkování v rámci stavebního pozemku Přípustné: - RD s odpovídajícím zázemím (zahrady, dopravní a technická infrastruktura) - doplňkové objekty pro zajištění údržby zahrady - prvky drobné architektury - související dopravní a technická infrastruktura, - parkoviště , odstavná stání a garáže lze zřizovat pouze na vlastním pozemku, občanské vybavení na ploše menší, než polovina podlahové plochy objektu. Tato vybavenost svým charakterem nebude narušovat obytnou funkci, oplocení - veřejná prostranství a plochy veřejné zeleně - izolační zeleň - dětská hřiště Podmíněně přípustné: -drobné komerční podnikání, které nesnižuje kvalitu životního prostředí, pohodu bydlení na vymezené ploše a je slučitelné s bydlením a slouží zejména příslušné ploše Nepřípustné : -jsou veškeré činnosti (včetně zařízení chovatelských a pěstitelských), které zatěžují, nebo - překračují stupeň zátěže, nebo režim stanovený vyhláškou obce a příslušnými - hygienickými normami - stavby pro výrobu většího rozsahu, haly, velké skladové prostory - velkokapacitní stavby občanského vybavení - velkokapacitní stavby pro dopravu - velkokapacitní stavby technického vybavení OZN.

II. B

FUNKČNÍ PLOCHA

REGULATIVY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ

ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍ II.

FUNKCE ZELEŇ A Změna ZEMĚDĚLSTVÍ NA: PLOCHA v Blatné B BYDLENÍ

ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍ IV. B

FUNKCE REKREACE BYDLENÍ

V. B

IX. B

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z místní a navržených na komunikací

IV.

PLOCHY Změna v Blatné NA: PLOCHA B

na

ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍ V. FUNKCE

VODNÍ

Změna

PLOCHA v Blatné na B NA: PLOCHA BYDLENÍ IX. PLOCHY Změna STÁVAJÍCÍCH FUNKCÍ NA: v Blatné na PLOCHA BYDLENÍ B

ZMĚNA

ZPRACOV AT ÚZEMNÍ STUDII

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z místní a navržených komunikací

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení ze silnice III/1738

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z místní komunikace

Plochy smíšené obytné (SO) -Bydlení je reprezentováno povětšině izolovanými rodinnými domy, dílem s relikty hospodářského zázemí. Tato funkce se bude nadále rozvíjet v návaznosti na plochy k bydlení již užívané. Hlavní využití : - bydlení (rodinné a bytové domy) Přípustné: - realizovat v tomto území stavby pro bydlení příměstského charakteru, - zahradní domek pro rodinnou rekreaci (plocha SOH7), - parkování v rámci stavebního pozemku, - rodinná rekreace, - veřejná prostranství a plochy veřejné zeleně - izolační zeleň - dětská hřiště - prvky drobné architektury - související dopravní a technická infrastruktura, - parkoviště , odstavná stání a garáže lze zřizovat pouze na vlastním pozemku, 20


-

občanské vybavení (maloobchod, stravování, ubytování, služby - jen budovy menší než 1000m2.) - oplocení Podmíněně přípustné: před vydáním územního rozhodnutí nebo stavebního povolení pro objekt bydlení u stavebních pozemků v plochách SOH3, SOH7, SOH9, musí být prokázáno splnění platných hygienických limitů v ochranném pásmu silnice I/20 (především hlukových), - zemědělství, nerušící výroba a služby se stavbami a zařízeními, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území. - v sousedství pozemku NL přípustnost zástavby v minimální vzdálenosti 10m od hranice přípustnost zástavby až po vybudování kanalizace pro připojení staveb (min. pro část zastavované plochy) – v plochách SOH 1, SOH 3, SOH 5, SOH 6, SOH 7, SOH 10, SOH 12 a SOC1. Nepřípustné : Veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech. veškeré stavby a zařízení, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím Podmínky prostorového uspořádání: a) max. výška obytných objektů – dle tabulky, b) max. výška hospodářských a provozních staveb – 10m v hřebeni, sedlové střechy, c) v stabilizovaných plochách SO zachovat stávající podlažnost a charakter zastřešení, (maximální výška zástavby a podlažnost dle stavu před demolicí, či před rekonstrukcí), OZN .

FUNKČNÍ PLOCHA


SO

SO

SO

PLOCHY BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM

-

SOH Hněvkov

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, 1 dopravní napojení, dopravní napojení z rozšířené místní komunikace, je třeba zpracovat územní studii

SOH Hněvkov

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení, dopravní napojení z rozšířené místní 3 komunikace, je třeba zpracovat územní studii, až do doby převedení komunikace 1/20 do nižší třídy je nutno respektovat ochr pásmo silnice 1.tř

ÚS

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, 5 dopravní napojení, dopravní napojení z rozšířené místní komunikace, je třeba zpracovat územní studii

ÚS

(Severní lokalita v Hněvkově u Blatné) SOH Hněvkov

SO

SOH Hněvkov

SO

SOH Hněvkov

SO

PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM

(ostatní lokality v Hněvkově)


Výstavba o max. 1 nadzemním podlaží + 6 podkroví, dopravní napojení z rozšířené místní komunikace, je třeba zpracovat územní studii Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, 7 dopravní napojení z navržené místní komunikace, je třeba zpracovat územní studii

SOH Hněvkov

8

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z rozšířené místní komunikace, je třeba zpracovat územní studii

21

ÚS

ÚS

ÚS


SO

SO

SO



PLOCHY BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM



(Severozápadní Hněvkově)

lokalita

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z účelové komunikace, kterou bude nutné rekonstruovat do parametrů místní komunikace, až do doby převedení komunikace 1/20 do nižší třídy je nutno respektovat ochr pásmo silnice 1.tř Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení, Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, SOH 10 dopravní napojení z rozšířené místní Hněvkov komunikace, -

SOH Hněvkov

-

SOH

v Hněvkov

SO

SOC Čekanice

SO

SOC PLOCHY BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM

- Čekanice

SO

SOC Čekanice

SOC Čekanice

SO

9

11 Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení rozšířené místní komunikace,

Výstavba max. 1 nadzemním podlaží + 1 podkroví, dopravní napojení z místní komunikace, kterou bude nutné vybudovat Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, 2 dopravní napojení z účelové komunikace, kterou bude nutné rekonstruovat do parametrů místní komunikace, Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, 3 dopravní napojení z účelové komunikace, kterou bude nutné rekonstruovat do parametrů místní komunikace, Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, 4 dopravní napojení z účelové komunikace, kterou bude nutné rekonstruovat do parametrů místní komunikace,

SO


- SOM Milčice

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, 1 dopravní napojení z místní komunikace, kterou bude nutné rekonstruovat Plocha pozemku cca 490 m2

SO


-

SOM Milčice

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, 2 dopravní napojení buď společným sjezdem se sousedním rodinným domem nebo novou komunikací, kterou bude nutno vybudovat


- SOM Milčice

SO

I.a SO

I.d SO

ZMĚNA PLOCHA VÝROBY A I.a SKLADY NA: PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM PLOCHY PLOCHY BYDLENÍ ZMĚNA STÁVAJÍCÍCHS PODNIKÁNÍM FUNKCÍ NA: PLOCHY SMÍŠENÉ

I.d Změna OBYTNÉ - PLOCHA BYDLENÍ - v Blatné SO S PODNIKÁNÍM

ZMĚNA ZMĚNA III. SO

Změna v Blatné SO

PLOCHY PLOCHY STÁVAJÍCÍ STÁVAJÍCÍ FUNKCE VYŠŠÍ VYŠŠÍ VYBAVENÍ VYBAVENÍ NA: NA: FUNKCE PLOCHA PLOCHA SMÍŠENÁ SMÍŠENÁ OBYTNÁ OBYTNÁ -PLOCHA BYDLENÍ PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM PODNIKÁNÍM S

ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍCH

III. Změna v Blatné SO

VTL přes pozemek

3

ÚS

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z nové místní komunikace, kterou bude nutné vybudovat

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z účelové komunikace, na Výstavba objektu musí respektovat měřítko, charakter a výškovou hladinu stávající okolní zástavby MPZ. Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z nových místních na komunikací, které bude nutné vybudovat a které budou připojeny k silnici III/1738, Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z nové místní komunikace, kterou bude nutné vybudovat a která bude na připojena ke stávající místní komunikaci, až do doby převedení komunikace 1/20 do nižší třídy je nutno respektovat ochr pásmo silnice 1.tř

FUNKCÍ NA: : PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM

ZMĚNA

PLOCHY STÁVAJÍCÍ FUNKCE VYŠŠÍ VYBAVENÍ NA: PLOCHA SMÍŠENÁ OBYTNÁ PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM

22

ÚS


VI. SO

Výstavba max. 2 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z místní komunikace. Schválená US, Ing.arch.J.Hermoch 2008. Nová zástavba musí respektovat měřítko, charakter a výškovou hladinu stávající okolní zástavby MPZ. schválená Nepřekročitelnost okolního výškového ÚS horizontu, hmotová i materiálová úměrnost vůči stávající zástavbě. Ploché zastřešení u objektů přiléhajících k obchodnímu domu.

ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍCH VI.

FUNKCÍ NA: PLOCHY SMÍŠENÉ Změna OBYTNÉ - PLOCHA BYDLENÍ - v Blatné na SO S PODNIKÁNÍM

Plochy rekreace - rodinná rekreace (RI) Hlavní využití : - slouží k umístění individuálních rekreačních chat, rekreačních domků a chalup a staveb potřebných pro tyto činnosti a aktivity a dále pro umístění soustředěných rekreačních zahrádek sloužících k rekreaci a zahrádkaření, Přípustné: - zemědělská rostlinná činnost samozásobitelského charakteru bez negativního dopadu na okolní prostředí. - přípustné jsou komunikace a parkoviště pro obsluhu území, rozptylové prostory, plochy pro rekreační sport, zeleň, stavby příslušné technické infrastruktury, dětská hřiště, veřejná prostranství a veřejná zeleň - oplocení - doplňkové stavby ke stavbě hlavní (skleníky, pergoly, bazény, kůlny) Podmíněně přípustné využití : podmíněně přípustné za podmínky splnění platných hygienických limitů v ochranném pásmu silnice I/20 v ploše RIH1, a v ochranném pásmu železnice v plochách RIH1, RIH 2, RIH 3 (především hlukových) - v sousedství pozemku NL přípustnost zástavby v minimální vzdálenosti 10m od hranice Nepřípustné: - dílny a garáže veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod. Podmínky prostorového uspořádání: - max. podlažnost 1 NP a podkroví, šikmé zastřešení. Výška do 5 m nad úroveň terénu s podsklepením max. 3 m hloubky u hlavní stavby.. zastavěná plocha staveb max. 25 m2 při velikosti pozemku nad 500 m 2, je možná maximální plocha stavby 50 m2 až do doby převedení komunikace 1/20 do 1 nižší třídy je nutno respektovat ochr pásmo silnice 1.tř, na pozemky zasahuje ochranné pásmo železnice,

RI

RIH Hněvkov

RI

RIH Hněvkov

2

na pozemky železnice,

zasahuje

ochranné

pásmo

RI

RIH Hněvkov

3

na pozemky železnice,

zasahuje

ochranné

pásmo

RI

RIH Hněvkov

4

RIC Čekanice

1

PLOCHY REKREACE

RI

až do doby převedení komunikace 1/20 do nižší třídy je nutno respektovat ochr pásmo silnice 1.tř

RI 23

ÚS


RIM 1 Milčice

Plochy rekreace - na plochách přírodního charakteru (RN) Hlavní využití : - letní tábory Přípustné: - stanový tábor, - rekreační sport, zeleň, přípustné jsou komunikace a dočasná parkoviště pro obsluhu území, rozptylové prostory, - nezbytné komunikace a parkoviště pro obsluhu území, - nezbytné objekty zejména pro hygienická, zdravotní a stravovací zařízení Podmíněně přípustné: - nestanovují se Nepřípustné: - veškeré stavby a zařízení, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím

Plochy občanského vybavení Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) Hlavní využití : - převážně nekomerční občanská vybavenost sloužící pro vzdělání, výchovu, sociální služby, zdravotní služby, kulturu, komunitní život, veřejnou správu, poštovní služby. Přípustné využití : - stavby a zařízení pro kulturu a církevní účely - doprovodné služby, veřejné stravování, - byty majitelů zařízení a služební byty - věda a výzkum - veřejná prostranství a veřejná zeleň, - stavby pro ochranu obyvatelstva - sportovní plochy (tělocvičny, hřiště) - parkoviště - související dopravní a technická infrastruktura. - oplocení Podmíněně přípustné využití Úpravy a modernizace stávajících objektů včetně komplexní rekonstrukce, za podmínky, že nedojde ke zvýšení objektu o více než jedno podlaží Nepřípustné využití : - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru, - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod. Požadavky prostorového uspořádání: - max. podlažnost 2 NP a podkroví, šikmé zastřešení). OV

OBČANSKÉ VYBAVENÍ

OVC1 Čekanice

OV


OVC Čekanice

OV


OVM1 Milčice

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení ze silnice III/1731, 2 Změna užívání stávající zástavby Dopravní napojení z místní komunikace, která bude připojena ke stávající účelové, kterou bude nutné vybudovat v souvislosti s dopravní obsluhou plochy SOM3

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) Hlavní využití : - Plochy jsou určeny pro zařízení občanského vybavení komerčního typu, zejména pro ubytování, stravování, obchod a služby. 24


Přípustné využití : - administrativa - společenská a zábavní zařízení - sportovní plochy a zařízení (tělocvičny, hřiště, fitness studia apod.) - veřejná prostranství, - související dopravní a technická infrastruktura. - Parkoviště - Oplocení - Služební byty Podmíněně přípustné využití - Pro OMM1: chov koní, jízdárna, drobná sportoviště. Podmínky: -vliv činností nesmí negativně zasahovat na sousední pozemky a nesmí být v rozporu se zásadami ochrany přírody, -areál musí být vybaven zařízením na odvádění a čištění odpadních vod, -zpevněné plochy musí být omezeny na minimum. Nepřípustné využití : - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), - veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním a přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod. Požadavky prostorového uspořádání: - max. podlažnost 1NP a podkroví OBČANSKÉ

OM komerční I.b OM

ZMĚNA PLOCHA SKLADY NA: OBČANSKÉ (UBYTOVÁNÍ) ZMĚNA

PLOCHA

NA: I.c SKLADY OBČANSKÉ OM (UBYTOVÁNÍ)

VYBAVENÍ OMM1 Milčice VÝROBY A I.b PLOCHA Změna VYBAVENÍ v Blatné OM VÝROBY A I.c PLOCHA Změna VYBAVENÍ v Blatné OM

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení ze silnice III/02021. Výstavba max. 2 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení ze silnice III/02019. na Výstavba max. 2 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z místní komunikace. na

Plochy občanského vybavení - tělovýchova, sport (OS) Hlavní využití: - plochy pro tělovýchovu a sport Přípustné využití : - hřiště - stavby a činnosti bezprostředně související s využíváním sportovních ploch, občerstvení, stezky pro pěší i pro cyklisty, - pozemky veřejných prostranství, - parkovací a odstavná stání, vyvolaná využitím území, nezbytná technická infrastruktura - pozemky veřejných prostranství, - oplocení, Podmíněně přípustné využití - nestanovuje se Nepřípustné využití : - parkovací a odstavná stání a garáže většího rozsahu pro nákladní automobily a autobusy, trvalé bydlení, veškeré funkce neuvedené jako přípustné nebo podmíněné přípustné. Podmínky prostorového uspořádání - nesmí převyšovat hladinu okolní zástavby

I DM OS

Drahenický PLOCHY ZELEŃ Málkov KRAJINNÁ NA FUNKCÍ: PLOCHA Změna OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – ZK na tělových a sport. zařízení OS

ZMĚNA

Cyklopark

25


OS

PLOCHA OBČANSKÉHO Hněvkov VYBAVENÍ – tělových a sport. OSH zařízení

minigolf adventure, tenisový kurt

Plochy výroby a skladování-drobná výroba a služby – (VD) Hlavní využití: - plocha pro drobnou výrobu s možností prodeje, Přípustné využití: - plochy určené pro umisťování objektů drobné výroby, slouží k umisťování provozoven obvykle s výrobní náplní na bázi kusové či malosériové výroby, blíží se spíše výrobě řemeslnické, navazující sklady a služby, přípustné jsou maloobchodní zařízení, administrativa a správa, zemědělská malovýroba, zařízení dopravní a technické infrastruktury, garáže, Podmíněně přípustné využití - nestanovuje se Nepřípustné využití: - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998).

VD

VÝROBA A SKLADOVÁNÍ

VDH1 Hněvkov

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z nové komunikace, která bude připojena ke stávající účelové komunikaci nebo ze silnice III/1731.

ÚS

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,

ÚS

VIII.

VIII. VD

ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍCH Změna

FUNKCÍ NA: PLOCHY VÝROBY A v Blatné na SKLADOVÁNÍ VD

Plochy veřejných prostranství – (PV) Hlavní využití: - pozemky jednotlivých druhů veřejných prostorů pro odpočinek a setkávání občanů, Přípustné využití: - komunikace místní, obslužné, účelové, chodníky, stezky - parkové plochy s dřevinami stromového a keřového vzrůstu - okrasné záhony - mobiliář - drobná zahradní architektura - veřejné osvětlení - příjezdové komunikace k objektům - pozemky související technické infrastruktury slučitelné s účelem veřejných prostranství - pozemky a zařízení občanského vybavení slučitelné s účelem veřejných prostranství - vymezení dalších ploch PV je možné jako součásti ploch pro bydlení. - dětská hřiště - nekrytá sportoviště - okrasné vodní plochy - cyklostezky a pěší turistické stezky Podmíněně přípustné využití - nestanovuje se Nepřípustné využití: - jakékoli jiné než hlavní, přípustné přípustné využití Podmínky prostorového uspořádání: – nestanovují se

Veřejná prostranství - veřejná zeleň (ZV) Hlavní využití : - veřejné prostory pro odpočinek a setkávání občanů se specifickým režimem zeleně - parkové plochy s dřevinami stromového a keřového vzrůstu Přípustné využití: - území pro veřejnou upravenou zeleň a parky plnící funkci estetickou, rekreační, ekologickou, pietní i ochrannou, přípustné jsou dětská hřiště, odpočívadla s lavičkami, 26


drobná zahradní architektura, drobné sakrální stavby a zařízení sloužící obsluze těchto ploch. - příjezdové komunikace k objektům - veřejné osvětlení - zřizování pěších případně cyklistických cest, veřejná prostranství a plochy pro pěší, vodních prvků, umisťování mobiliáře obce, zařízení technické infrastruktury, dílčí úpravy stávajících úseků místních komunikací. - revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území. - nezbytná dopravní a technická infrastruktura Podmíněně přípustné využití – nestanovuje se Nepřípustné využití: - je umístění objektů jiných funkcí, jiné činnosti narušující prostředí sídelní zeleně.

Zeleň soukromá a vyhrazená - (ZS) Hlavní využití: - pozemky soukromé a vyhrazené zeleně (zahrad, sadů) související s obytným územím, pozemky ostatní zeleně v sídle (např. s ochrannou funkcí). Přípustné využití: - pěstební plochy - oplocení - stavby pro pěstitelskou a samozásobitelskou činnost - pozemky související dopravní a technické infrastruktury slučitelné s účelem zeleně. - plochu lze využívat (u zemědělské půdy), jako pozemky staveb, zařízení a jiných opatření - pro zemědělství. - plochy pro rekreaci Podmíněně přípustné využití: - nestanovuje se Nepřípustné využití: - pobytové místnosti - hygienická zařízení - vytápění - nesmí sloužit k ustájení zvířat - nejde o sklady hořlavých kapalin a plynů - zneškodňování a skladování jakýchkoli odpadů - dlouhodobé odstavování vozidel - jakékoli jiné než hlavní a podmíněně přípustné a přípustné využití Podmínky prostorového uspořádání: - stavby o 1NP do 25 m2 zastavěné plochy, podsklepené, do 5 m výšky nad úrovní terénu, šikmé zastřešení - průhledné oplocení

Zeleň ochranná a izolační - (ZO) Hlavní využití: - plochy ochranné a izolační zeleně Přípustné využití: - stromová a keřová společenstva, nezbytné pěší průchody - nezbytná technická a dopravní infrastruktura Podmíněně přípustné využití: - nestanovuje se Nepřípustné využití: - jakékoli jiné než přípustné a podmíněně přípustné využití ZO

PLOCHA OCHRANNÉ A IZOLAČNÍ Hněvkov ZELENĚ ZO1

ÚS

Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) Hlavní využití : 27


pozemky silnice I. Třídy, silnice II. třídy, silnice III. třídy, místní komunikace, (včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti komunikace, jako náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, doprovodná a izolační zeleň. Přípustné: - Plochy pozemních komunikací, plochy pro parkování a odstavování motorových vozidel, plochy dopravních zařízení pro dopravu hromadnou, zemědělskou, dopravu v klidu, dopravu pěší a cyklistickou. Podmíněně přípustné: - Činnosti či zařízení bezprostředně související s určující funkcí v odpovídajících kapacitách a intenzitách, zařízení technické infrastruktury. - Podmínky neomezené realizací přeložky I/20 a jejím uvedením do provozu, a to: • v případě vymezených funkčních využití, u kterých musí být splněny platné hygienické limity, musí být lokality řešeny jako plochy podmíněně přípustné za podmínky, že investoři výstavby v řešené lokalitě v dalších stupních řízení (územního a stavebního) prokáží, že nejsou překračovány platné hygienické limity pro chráněný venkovní prostor, chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb. Nepřípustné využití: - veškeré další stavby a zařízení, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím -

Podmínky prostorového uspořádání: – pro plošné dopravní stavby se neuvádějí DS DS

SILNICE I.TŘ.

DSH1 Hněvkov

Je respektován koridor silnice I/20 dle návrhu ZÚR Jihočeského kraje v šířce 150m.

MÍSTNÍ KOMUNIKACE

DSH2 Hněvkov

Rozšířená místní komunikace pro napojení ploch SOH1, SOH3, SOH5, SOH7

ÚS ÚS

Plochy dopravní infrastruktury - Železniční tratě a plochy (DZ) Hlavní využití : - plochy drážní dopravy, Přípustné využití: - pozemky dráhy, stanice, zastávky, provozní budovy, vodojemy. (včetně pozemků, na kterých jsou umístěny součásti železnice, jako náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, přejezdy). Podmíněně přípustné využití: - veřejná a izolační zeleň - nezbytná dopravní a technická infrastruktura - stavby a zařízení v ochranném pásmu dráhy za podmínk y souhlasu Správy železniční a dopravní cesty Nepřípustné využití: - veškeré další stavby a zařízení, které nesouvisí s hlavním, přípustným a podmíněně přípustným využitím

Plochy technické infrastruktury Nakládání s odpady (TO) Hlavní využití: - plochy skládek - sběrné dvory Přípustné využití : -činnosti nebo zařízení bezprostředně související s určující funkcí v odpovídajících kapacitách a intenzitách: řízená skládka (kategorie 5.4) manipulace s odpady, zařízení pro zabezpečení areálu, parkovací a odstavné plochy ochranná a izolační zeleň sociální zařízení oplocení areálu - nezbytná dopravní a technická infrastruktura Podmíněně přípustné využití : 28


- v sousedství pozemku NL přípustnost zástavby v minimální vzdálenosti 10m od hranice - musí respektovat koridor pro plánovanou silnici 1/20 v min. šíři 200 m s osou trasy a neohrozit realizaci a provoz na ní (TOH); přímé napojení plochy TOH na komunikaci I/20 nebude umožněno Nepřípustné využití: - umístění staveb a činností jiných funkcí. - veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují limity uvedené v příslušných předpisech nad přípustnou míru (§13, vyhl.137/1998), Podmínky prostorového uspořádání: - výška oplocení max. 5 m TO

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

TOH

Skládka Hněvkov

ÚS

Plochy technické infrastruktury Inženýrské sítě (TI) Hlavní využití využití: - inženýrské sítě Přípustné využití: - monofunkční plochy pro stavby a zařízení pro zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních a čištění odpadních vod, zásobování plynem, elektrickou energií a telekomunikace a spoje a trubní přepravu produktů - zařízení sloužící obsluze těchto území. - pozemky související dopravní infrastruktury. - pozemky ochranné zeleně. - nezbytná dopravní infrastruktura - oplocení Podmíněně přípustné využití: -činnosti či zařízení bezprostředně související s určující funkcí v odpovídajících kapacitách a intenzitách. Nepřípustné využití: -je umístění staveb a činností jiných funkcí. ČOV Hněvkov, až do doby převedení komunikace 1/20 do nižší třídy je nutno respektovat ochr pásmo silnice 1.tř ČOV Blatná, přesah plochy nadmístního významu. Podle ZÚR: V38 pro čistírnu odpadních vod.

TI

INŽENÝRSKÉ SÍTĚ

TIH1

TI


TIH2

TI TI TI


TIC1

ČOV Čekanice


TIC2

ČOV Čekanice


TIM1

ČOV Milčice

Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plochy a vodní toky (W) Hlavní využití: -pozemky vodních ploch, -pozemky vodních toků. Přípustné využití: - činnosti k zajištění podmínek pro - nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujících problematiku na úseku vod a ochrany přírody a krajiny. - dopravní a technická infrastruktura, drobná krajinná architektura. - realizace protipovodňových opatření v krajině. - zřizování rybolovných rybníků. - změna kultury mezi poli, sady, loukami, pastvinami, lesy a malými vodními plochami (do 0,5ha). Podmíněně přípustné využití: Vodohospodářské stavby a zařízení (jezy, výpusti, hráze, čepy, kaskády aj.), činnosti související s údržbou, chovem ryb případně vodní drůbeže, výjimečně přípustné jsou činnosti spojené s rekreací, revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území. 29


Nepřípustné využití: - všechny ostatní činností jiných funkcí.

Plochy výroby a skladování – Zemědělská výroba (VZ) Hlavní využití: - plochy rostlinné a živočišné výroby a přidružené drobné výroby (louky, pastviny, vinice, chmelnice) Přípustné využití: - změny kultur, - skladové objekty sloužící pro danou plochu - parkovací a odstavné plochy - manipulační plochy - veřejná prostranství - ochranná a izolační zeleň - nezbytná dopravní a technická infrastruktura Podmíněně přípustné využití: při dodržení základních principů ekologické stability krajiny, ochrany přírody a krajiny: - související objekty pro administrativu - sociální zázemí (WC, umývárny, šatny) - revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území, zalesnění, zemědělská zařízení a dopravní plochy nezbytně nutné k jejich obhospodařování, - v sousedství pozemku NL přípustnost zástavby v minimální vzdálenosti 10m od hranice - průhledné oplocení (plaňkové, drátěné pletivo, dřevěné a drátěné ohradníky) Nepřípustné využití: - je umístění staveb a činností jiných funkcí. - výroba elektrické energie s výjimkou solárních článků umístěných na stavebních objektech - negativní ovlivňování sousedních obytných budov a území podnikatelskou činností s vlastními účelovými stavbami a prostory - negativní ovlivňování sousedních obytných budov a území zemědělskou výrobní činností (prvovýrobou) s účelovými stavbami;

Zahrady a sady (ZZ) Hlavní využití: - slouží k umístění samostatných zahrad Přípustné využití: - oplocení Podmíněně přípustné využití : - účelové stavby pro zahradní činnost, zemědělská rostlinná činnost samozásobitelského charakteru, výstavba zařízení technické infrastruktury, dílčí úpravy stávajících úseků místních a účelových komunikací bez negativního dopadu na okolní prostředí. Nepřípustné využití: -stavby pro bydlení, rekreaci, podnikání a jiné stavby a činnosti nesouvisející s určující funkcí plochy.

Plochy lesní (NL) Hlavní využití: - lesní a jiné pozemky, které jsou určeny k plnění funkcí lesa (PUPFL), Přípustné využití: - využití ploch je pouze v souladu se zákonem na ochranu lesa v platném znění. Podmíněně přípustné využití: - jednotlivé účelové stavby a zařízení pro lesní hospodářství, revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území, zřizování pěších případně cyklistických cest, plochy pro pěší, umísťování objektů drobné architektury, výstavba zařízení technické infrastruktury, dílčí úpravy stávajících úseků místních a účelových komunikací. zřizování rybolovných rybníků. Přípustná je změna kultury mezi poli, sady, loukami, pastvinami, lesy a malými vodními plochami (do 0,5ha). S podmínkami: - dodržování základních principů pro udržení ekologické stability krajiny, 30


dodržování požadavků zákona o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa, (např. nezhoršovat vodní režim v půdě i území, ochrana před erozní ohrožeností), Nepřípustné využití: - umístění staveb a činností jiných funkcí. - negativní ovlivňování sousedních obytných budov a území podnikatelskou činností s vlastními účelovými stavbami a prostory - negativní ovlivňování sousedních obytných budov a území lesní výrobní činností (prvovýrobou) s účelovými stavbami; -

Plochy přírodní (NP) Hlavní využití: - plochy pro uplatnění přírodní a krajinné zeleně Přípustné využití: - extenzivní travní porosty, dřeviny, skupinovou, rozptýlenou, soliterní a liniovou zeleň a ekologicky kvalitní rostlinná společenstva. - cyklo- i pěší turistika po vyznačených cestách, naučné stezky, umísťování objektů drobné architektury, revitalizační opatření, opatření ke zvýšení ekologické stability území Podmíněně přípustné: - stávající činnosti produkčního charakteru za podmínky, že nebude zvyšována jejich intenzita, - realizace liniových staveb dopravní a technické infrastruktury za podmínky, že jejich trasování mimo tuto plochu by neúměrně zvýšilo investiční nebo následné provozní náklady. Nepřípustné využití: Jsou stavby a zařízení nenávratně znehodnocující krajinnou zeleň. - umístění staveb a činností jiných funkcí.

Plochy smíšené nezastavěného území (NS) Hlavní využití: - smíšené funkční využití, kompromisně využívané ekosystémy, - zemědělská výroba mimo velkovýrobní formy, - lesní produkce v lesích zvláštního určení, Přípustné využití: - rekreace nepobytová (zejména turistika), Podmíněně přípustné využití: - stavby pro rozvod energií a vodní hospodářství, - stavby účelových cest, - stavby pro zemědělskou a lesní výrobu v dané zóně, - stavby pro nepobytovou rekreaci a sport (např. turistické cesty, odpočívadla, lavičky, informační prvky, přírodní areály zdatnosti apod.), - rekreace pobytová ve stávajících stavbách, které existují v souladu se stavebním zákonem a ostatními právními normami, - zřízení dětského letního tábora, veřejného tábořiště, apod., Podmínky: - při veškeré výstavbě je třeba minimalizovat rozsah zastavěných a zpevněných ploch, - pro zemědělskou a lesnickou produkci budou realizovány jen nezbytně nutné stavby, které mají přímou vazbu na činnost, zajišťovanou v dané zóně (např. seníky), - činnosti musí být sladěny tak, aby funkce v zóně zastoupené mohly být současně realizovány, - u smíšených zón s přírodní funkcí jsou ostatním zájmům nadřazeny zájmy ochrany přírody, Nepřípustné využití: - nenávratné poškozování půdního povrchu, - zneškodňování odpadů, které mají původ mimo zónu, - výstavba nesouvisející s přípustnými činnostmi, - výstavba staveb pro individuální rekreaci, - výstavba zahrádkářských chat, - výstavba veškerých hotelů, penzionů a restaurací - výstavba autocampingů s kapacitou nad 50 ubytovaných,

31


Plochy zemědělské (NZ) Hlavní využití: - Hospodaření na plochách zemědělské půdy - orná půda, louky, pastviny, vinice, chmelnice, zahrady a sady, Přípustné využití: - hospodaření způsobem, který nebude znečišťovat půdu škodlivými látkami, ohrožujícími zdraví lidí a existenci živých organismů, - zařízení pro technické zajištění pěstební činnosti zejména konstrukce chmelnic, vinic a sadů, závlah, - změny kultur mezi poli, sady, loukami, pastvinami, lesy a malými vodními plochami, (možnost zalesnění) - dopravní a technická infrasruktura Podmíněně přípustné využití: - chov zvířat (daňků) s nezbytným zázemím v provedení jednoduchých dřevostaveb, krmelce, přístřešky, seník - na ploše NZH1, - pozemky plošných a liniových prvků ochranné a doprovodné zeleně, pokud charakter, případně pěstební zásahy na nich realizované vedou k navýšení protierozní ochrany, estetických a rekreačních hodnot zemědělských ploch pokud jejich výměra nepřekročí 5% výměry vymezené plochy, - zalesnění, vyjma na plochách půdy I. a II. kategorie, - vodní plochy (rybníky), vyjma na plochách půdy I. a II. Kategorie, pokud negativně neovlivní vodní režim v území NZH2, NZC3. - zemědělská zařízení a dopravní plochy nutné k jejich obhospodařování, pokud slouží bezprostředně pro hospodářské využití zemědělských ploch a zajištění jejich údržby, charakterem a kapacitou odpovídají charakteru a výměře místně souvisejících zemědělských ploch, jsou technologicky přímo vázané na dané stanoviště, nelze je odůvodněně umístit v příslušných zastavitelných plochách, budou splněny požadavky na celistvost a funkčnost zemědělských ploch a nebude narušen krajinný ráz a protierozní ochrana. Zemědělská stavba - ocelová kolna na ploše NZC1 s podmínkou posouzení vhodného umístění ve vztahu k blízkému památkově chráněnému areálu zámku. Zemědělská stavba, ocelová kolna na ploše NZC2 s podmínkou posouzení uplatnění v krajině. - liniové stavby a plošně nenáročná zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů pokud bezprostředně souvisí s provozem obce a nenaruší krajinný ráz, Nepřípustné: - umístění staveb a činností jiných funkcí (stavby zemědělské s rekreačním využitím a využitím pro trvalé bydlení nebo ubytování) Hygienické podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití: 1. Plochy zasažené nadlimitním hlukem z provozu vedení vysokého napětí nesmí mít charakter chráněného venkovního prostoru. 2. Pro nově navrhované plochy, na kterých lze předpokládat zdroje nadlimitního hluku (např. plochy výroby a skladování, plocha občanského vybavení, plocha smíšená obytná, plocha technické infrastruktury, atd.) bude stanoven způsob prokázání, že hluk šířící se z provozu těchto staveb nepřekračuje hygienické limity hluku pro chráněný venkovní prostor, chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb jak stávajících, tak navrhovaných. 3. Pro nově navržené plochy, s charakterem chráněného venkovního prostoru, chráněného venkovního prostoru staveb a chráněného vnitřního prostoru staveb, musí být prokázáno splnění hygienických limitů hluku šířícího se ze stávajících zdrojů hluku.

I. 7. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny v grafické části ÚP. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací č.3 v měřítku 1:5 000. 32

– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná – SEZNAMY VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB S PARCELNÍMI ČÍSLY DOTČENÝCH POZEMKŮ V KÚ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ: PLOCHY A KORIDORY S MOŽNOSTÍ VYVLASTNĚNÍ I UPLATNĚNÍ PŘEDKUPNÍHO PRÁVA:

I. 8. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST.1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA

I. 9. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA Kompenzační opatření nebyla stanovena.

I. 10. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ Tyto plochy a koridory nejsou ve Změně č4 ÚPnSÚ Blatná vymezeny.

I. 11. VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI Tyto plochy nejsou ve Změně č4 ÚPnSÚ Blatná vymezeny. 33


I. 12 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI Ve Změně č4 ÚPnSÚ Blatná jsou vymezeny tyto plochy, kde je nutné pořídit územní studii: Plochy pro bydlení s podnikáním SOH1, SOH3, SOC4, SOH5, SOH6, SOH7, DSH1, DSH2, RIH4, ZO1, TOH, Id, VDH. Plochy jsou zakresleny v grafické části dokumentace ve výkrese základního členění a požadavek na zpracování územní studie je zakotven v regulativu konkrétní plochy. Územní studie budou pořízeny do 4 let od schválení územního plánu obce.

I. 13. VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO VYDÁNÍM REGULAČNÍHO PLÁNU, ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU V ROZSAHU PODLE PŘÍLOHY Č. 9, STANOVENÍ, ZDA SE BUDE JEDNAT O REGULAČNÍ PLÁN Z PODNĚTU NEBO NA ŽÁDOST, A U REGULAČNÍHO PLÁNU Z PODNĚTU STANOVENÍ PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO JEHO VYDÁNÍ Plochy a koridory tohoto charakteru nejsou ve Změně č4 ÚPnSÚ Blatná vymezeny.

I. 14. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ (ETAPIZACE) Změna č4 ÚPnSÚ Blatná nestanovuje pořadí změn v území (etapizaci).

I. 15. VYMEZENÍ ARCHITEKTONICKY NEBO URBANISTICKY VÝZNAMNÝCH STAVEB, PRO KTERÉ MŮŽE VYPRACOVÁVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE JEN AUTORIZOVANÝ ARCHITEKT -

Stavby v komplexu zámku Čekanice včetně řešení venkovních úprav a prvků v celém areálu. Zpracování předepsaných územních studií. Stavby v Městské památkové zóně Blatná.

I. 16 POČET LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČET VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI 1. Textová část návrhu ÚP má celkem 33 listů. 2. Grafická část obsahuje 7 výkresů: 1 1BL 1DM 2 2BL 2DM 3

Výkres základního členění území Výkres základního členění území - Blatná Výkres základního členění území – Drahenický Málkov Hlavní výkres Hlavní výkres - Blatná Hlavní výkres – Drahenický Málkov Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

34

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

II. ODŮVODNĚNÍ ŮZEMNÍHO PLÁNU II. 1. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ZMĚNY Č. 4 ÚPNSÚ BLATNÁ Ve svém usnesení č. 79/08, ze 17. zasedání, které se konalo dne 3. 11. 2008, Zastupitelstvo města Blatná schválilo pořízení Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná – místní části Hněvkov, Milčice, Čekanice a Blatná. Mgr. Bohuslav Navrátil byl stanoven jako určený člen zastupitelstva, který bude při procesu pořizování spolupracovat s pořizovatelem. Na základě doplňujících průzkumů a rozborů zpracoval pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. V návrhu zadání jsou stanoveny hlavní cíle a požadavky na zpracování Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Návrh zadání byl zaslán dne 5. 3. 2010 dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu společně s oznámením o projednávání návrhu zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná (č. j. MUBLP000Q9U2), které obsahuje výzvu, aby dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce ve lhůtě do 30-ti dnů od obdržení návrhu zadání uplatnili své požadavky a podněty. Veřejná vyhláška - Oznámení o projednávání návrhu zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná byla vyvěšena ve dnech 8. 3. 2010 až 8. 4. 2010. V tomto oznámení byla veřejnost upozorněna, že je návrh zadání vystaven k nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne 8. 3. 2010 na Městském úřadu v Blatné a ve stejné lhůtě může každý uplatnit připomínky. Žádné připomínky nebyly uplatněny. Sousední obce neuplatnily žádné podněty. Stanoviska a požadavky uplatnili: Centrum dopravního výzkumu – divize rozvoje dopravy – pracoviště Praha ČR – Státní energetická inspekce Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje – územní odbor Strakonice Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích Krajský úřad Jihočeský kraj – odbor kultury a památkové péče, odd. památkové péče Krajský úřad Jihočeský kraj – OREG, odd. územního plánování Krajský úřad Jihočeský kraj – odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo životního prostředí České republiky Obvodní báňský úřad v Příbrami Pozemkový úřad Strakonice Ředitelství silnic a dálnic ČR Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Státní úřad pro jadernou bezpečnost – regionální centrum České Budějovice Vojenská ubytovací a stavební správa Praha Požadavky všech dotčených orgánů s jejich vyhodnocením jsou součástí „Zprávy o průběhu projednání návrhu zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná“, která je součástí spisu. Zadání bylo na základě uplatněných požadavků ve spolupráci s určeným zastupitelem upraveno. Upravené zadání bylo schváleno Zastupitelstvem města Blatná dne 10. 5. 2010 pod č. usnesení 52/10. Nově vzniklé požadavky města, občanů a majitelů pozemků vyvolaly doplnění zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Jednalo se o změnu využití území ve dvou lokalitách v k. ú. Blatná a zařazení plochy pro bydlení jako stav v území. Oznámení o doplnění návrhu zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná bylo zasláno dotčeným org/ánům a krajskému úřadu dne 8. 11. 2010(č. j. 07/11781/2010/MŠ, spis. značka MUBL 11786/2010). Žádný z dotčených orgánů neuplatnil nesouhlasné stanovisko. Zastupitelstvo města Blatná schválilo dne 20. 12. 2010 ve svém usnesení č. 116/10 doplněné zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Jelikož nebylo v zadání uloženo zpracování konceptu, zpracoval na základě schváleného zadání projektant Ing. arch. Tadeáš Matoušek přímo návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Po předání a kontrole návrhu pořizovatel dle § 50 stavebního zákona zaslal dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním obcím a městu Blatná Oznámení o společném jednání (č. j. 07/11781/2010/MŠ, spis. značka MUBL 73399/2011), ve kterém oznámil místo a dobu konání společného jednání návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná a vyzval dotčené orgány a sousední obce k uplatnění stanovisek a připomínek ve lhůtě 30 dnů ode

dne společného jednání. Po tuto dobu pořizovatel umožnil dotčeným orgánům nahlížení do návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Společné jednání proběhlo dne 24.8.2011 na MěÚ v Blatné. Zpracovatel změny Ing. arch. Tadeáš Matoušek provedl odborný výklad. Ze společného jednání byl pořízen Záznam (č. j. MUBL 9864/2011, spis. značka: 07/11781/2010/MŠ), který je součástí spisu. K návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná byla uplatněna písemná stanoviska dotčených orgánů. Přehled stanovisek DO a jejich vyhodnocení je obsažen v kapitole II. 5. části odůvodnění. Návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná byl dle požadavků dotčených orgánů upraven. V souvislosti se zákonem č. 350/2012 Sb., který od 1. 1. 2013 novelizoval stavební zákon a některé související zákony, byl návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná přepracován, zaslán dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím (č. j. MUBL 1580/2013, spis. značka 07/11781/2010/MŠ) a doručen veřejnou vyhláškou (č. j. MUBL 1591/2013, spis. značka 07/11781/2010/MŠ). Do 30-ti dnů ode dne doručení mohl každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Přehled písemných připomínek a jejich vyhodnocení je obsažen v kapitole II. 5. části odůvodnění. Upravený návrh byl společně se zprávou o jeho projednání předložen k posouzení Krajskému úřadu Jihočeského kraje (č. j. MUBL 3699/2013, spis. značka 07/11781/2010/MŠ). Krajský úřad Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic vydal pod č. j. KUJCK 24097/2013/OREG stanovisko ze dne 7. 5. 2013, ve kterém konstatuje, že návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná posoudil z hledisek uváděných v § 50 odst. (7) stavebního zákona, a protože stanovisko neobsahovalo upozornění na nedostatky z hlediska § 50 odst. (7) stavebního zákona, bylo možné zahájit řízení o Změně č. 4 ÚPnSÚ Blatná podle §§ 51 až 53 stavebního zákona. Dle § 51 odst. (1) stavebního zákona pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání návrhu územního, na základě kterých zajistil upravení návrhu. Po úpravě dokumentace bylo zahájeno řízení o Změně č. 4 ÚPnSÚ Blatná dle § 52 stavebního zákona. Vystavení návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná bylo pořizovatelem oznámeno, dle § 52 odst. (1) veřejnou vyhláškou, vyvěšenou od 2. 7. 2013 (č. j. MUBL 5846/2013, spis. znak 07/11781/2010/MŠ), s uvedením data a místa konání veřejného projednání. Návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná byl k veřejnému nahlédnutí vystaven do 7 dnů ode dne veřejného projednání. Dále vyhláška obsahovala v souladu s ustanovením § 52 odst. (2) a (3) stavebního zákona možnosti a lhůty pro podání připomínek a námitek k návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. K veřejnému projednání pořizovatel přizval město Blatná, dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce oznámením ze dne 2. 7. 2013 (č. j. MUBL 5846/2013, spis. znak 07/11781/2010/MŠ). Veřejné projednání se konalo dne 13. 8. 2013 na Městské úřadu v Blatné. Pořizovatel v souladu s ustanovením § 22 odst. (4) zajistil výklad návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná jeho zpracovatelem – Ing. arch. Tadeáš Matoušek. Před veřejným projednáním, během veřejného projednání, ani 7 dnů ode dne veřejného projednání nikdo neuplatnil své připomínky ani námitky. Krajský úřad posoudil změněné části návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná z hledisek uváděných v § 50 odst. (7) stavebního zákona a ve svém stanovisku ze dne 11. 7. 2013 (č. j. KUJCK 37751/2013/OREG, sp. zn. OREG 6653/2013/vetr SO/5), které uplatňuje na základě § 52 odst. (3), jakožto nadřízený orgán, konstatoval, že ve změněných částech návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná: a) nedochází ke kolizi s Politikou územního rozvoje České republiky 2008, b) nedochází ke kolizi se Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje, c) nedochází ke kolizi z hlediska širších územních vztahů s územně plánovací dokumentací sousedních obcí. O průběhu veřejného projednání vedl pořizovatel záznam (č. j. MUBL 8710/2013, spis. znak 07/11781/2010/MŠ), který je součástí spisu. K veřejnému projednání pořizovatel obdržel šest stanovisek (Ředitelství silnic a dálnic ČR, MěÚ Blatná – odbor majetku, investic a rozvoje, ČEPRO, a. s., Vojenská ubytovací a stabební správa Praha, České dráhy, a. s., ČEPS, a. s), která nebyla nesouhlasná. Zároveň byl udělen souhlas se záborem ZPF v celkovém rozsahu 66,34 ha zemědělské půdy. Stanovisko je součástí spisu – č.j.: KUJCK 49856/2013/OZZL/Kul. Jelikož nedošlo k podstatné úpravě dokumentace, nebylo opakováno společné jednání s dotčenými orgány ani veřejné projednání. Pořizovatel před předložením návrhu na vydání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná přezkoumal soulad návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná dle § 54 odst. (4) stavebního zákona. Výsledek tohoto přezkoumání a další body dle § 54 odst. (5)

– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –

jsou zapracovány v jednotlivých kapitolách odůvodnění. Následně byl Zastupitelstvu města Blatná předložen návrh na vydání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná s jeho odůvodněním. ÚP respektuje požadavky vyplývající z dokumentu „Politika územního rozvoje ČR", respektuje stanovené republikové priority pro zajištění udrž. rozvoje. území obce. ÚP respektuje limity v území dle průzkumů a rozborů. Dalším podkladovým materiálem byly dříve zpracované urb. studie obcí Hněvkov a Čekanice. Požadavky vzešlé od občanů a firem, projednané zastupitelstvem obce byly promítnuty do zadání téměř v maximálním rozsahu. V projednaném zadání tyto nároky, zejména na plochy rozvoje bydlení, byly zredukovány. Základní podnět k ochraně krajinného rázu byl dán již při projednávání zadání návrhu Změny č.4 územního plánu Blatné. Navrhované urbanistické řešení rozvíjí tzv. silné stránky území, využívá potenciál obce a snižuje rizika, redukuje slabé stránky území. Základní urbanistická koncepce respektuje obecné celorepublikové priority, kterými jsou vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, chránit a rozvíjet přírodní civilizační a kulturní hodnoty území, zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury osídlení, stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území, vytvářet podmínky pro vznik ÚSES a souvislých ploch veřejně přístupné zeleně, vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (cykloturistika), vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy). Územně plánovací dokumentace stanoví podrobnější podmínky pro využití a uspořádání území.

II. 2. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM, VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ Obec Blatná s místními částmi - osadami Hněvkov u Mačkova, Čekanice, Milčice u Čekanic a Drahenický Málkov, které jsou předmětem vypracování Změny č.4 územního plánu sídelního útvaru Blatná se nachází v okrese Strakonice, kraj Jihočeský. Poznámka: dále v textu je použito pro označení obcí, místo celých názvů katastrů: Hněvkov u Mačkova a Milčice u Čekanic, jen Hněvkov a Milčice.

Obce Hněvkov, Čekanice a Milčice jsou situovány jižně od města Blatné v pahorkaté krajině o průměrné nadmořské výšce 520 m.n.m. Jsou zpřístupněny silnicí I/20, vedenou Hněvkovem do Blatné, silnicí III/1731 procházející Čekanicemi z Lažan do Blatné, na ně navazují sítě místních a účelových komunikací. Obec Drahenický Málkov leží cca 5km severně od Blatné na trase komunikace III/1374 (Blatná – Drahenice).

Vztah vůči Politice územního rozvoje České republiky Politika územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen PÚR ČR), schválená usnesením vlády č. 929 ze dne 20. 7. 2009. Město Blatná nespadá do žádné rozvojové oblasti, rozvojové plochy, specifické oblasti, koridoru a plochy dopravní infrastruktury, ani do koridoru plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů. Jsou respektovány republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje, jako jsou zejména tyto: - ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území a zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, - při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci (dále jen „ÚPD") dávat přednost komplexním řešením, před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků a hledat vhodná řešení rozvoje při spolupráci s obyvateli a uživateli území, - vytvářet v území podmínky pro zkvalitnění veřejné dopravní a technické infrastruktury, - vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (pěší turistika, cykloturistika) a podporovat propojení míst atraktivních z hlediska cestovního ruchu turistickými cestami. 37


Změna č.4 ÚPnSÚ Blatná, místních části Hněvkov, Čekanice, Milčice, lokalit v Blatné a lokality v Drahenickém Málkově není v rozporu s politikou územního rozvoje. Nejblíže se přibližuje záměr rychlostní komunikace R4 v úseku Příbram - Nová Hospoda (křižovatka se silnicí I/20), ale bez přímé vazby. Rozvojová oblast OB10 České Budějovice, rozvojová osa OS4 Praha – České Budějovice – Linz, specifická oblast SOB1 Šumava, multimodální dopravní koridor M1 ani záměry v oblasti technické infrastruktury se řešeného území nedotýkají.

Vztah vůči Zásadám územního rozvoje Jihočeského kraje Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR) pořídil Krajský úřad – Jihočeský kraj s datem vydání 13.září 2011. Zpracování Změny č. 4 územního plánu sídelního útvaru Blatná je koordinováno s touto územně plánovací dokumentací. Zásady územního rozvoje vymezují v řešeném území: Rozvojová osa nadmístního významu N-OS2 Severozápadní – Plzeňská, která je vázána na dopravní koridor nadregionálního významu tvořený silnicí I/20 (České Budějovice-PísekNová Hospoda-Plzeň). Z řešeného území se osa týká k.ú. Blatná a k.ú. Hněvkov u Mačkova. V rámci vymezení stanovují ZÚR tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: Podporovat rozvoj socioekonomických aktivit především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu (zejména u sídla Blatná) Respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody Podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny Úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD v rámci vymezení osy: Řešit územní souvislosti upřesněného koridoru I/20 s ohledem na polohu a technické řešení Při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS2 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů a respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody Vymezení na území města Blatná: Plochy a koridory veřejné infrastruktury: koridor „D8“ šířky 200 m na k.ú. Blatná a k.ú. Hněvkov u Mačkova silnice I/20 v úseku hranice Plzeňského kraje-Blatná-křižovatka R-4 Nová Hospoda (V ZÚR značeno jako D7, případně D7/1 ) koridor „D51“ šířky 200 m na k.ú. Blatná a k.ú. Chlum u Blatné silnice II/173 v úseku Strakonice-Blatná-Bezdědovice, dílčí úsek Blatná křiž. I/20Bezdědovice koridor „V6“ šířky 100 m na k.ú. Blatná vodovod Blatná - Lnáře plocha Ee21 v hraniční poloze k.ú. Blatná a k.ú. Chlum u Blatné částečně zasahuje z k.ú.Blatné plocha nadmístního významu, podle ZÚR: V38, pro čistírnu odpadních vod plocha ČOV Blatná – záměr vybudování nové ČOV na jižním okraji města na břehu řeky Lomnice u silnice I/20 Územní systém ekologické stability: NBC36 na k.ú. Blatná nadregionální biocentrum Velká Kuš NBK116 na k.ú. Čekanice Nadregionální biokoridor na k.ú. Milčice u Čekanic Návrh územního plánu obce je zpracován v souladu se ZÚR.

Vztah vůči dosud platné územně-plánovací dokumentaci pro celé území obce Územní plán sídelního útvaru (ÚPnSÚ) Blatná byl schválen dne 2. 7. 1996. 38


Změna č. 1 ÚPnSÚ Blatná, vydaná 4.4.2011, nabytí účinnosti 21.4.2011, Změna č. 2 ÚPnSÚ Blatná schválená 14. 12. 2004, Změna č. 3 ÚPnSÚ Blatná vydaná 15. 12. 2008, nabytí účinnosti 3. 1. 2009, Změna č. 5 ÚPnSÚ Blatná vydaná 21. 3. 2013, nabytí účinnosti 5. 4. 2013. Na územích obcí Hněvkova, Čekanic a Milčic nebyla dosud zpracována a schválena žádná územně plánovací dokumentace. K dispozici jsou ÚAP pro území města Blatné a jeho místních částí. Urbanistické studie byly zpracovány: - pro obec Hněvkov r.1993 - Ing.arch.Kovář - pro obec Čekanice r.1997 - Ing.arch.Konopa, Ing.arch.Hloušek Řešené území urbanistických studií byly pouze zastavěné části sídel, v rámci širších vztahů byla zobrazena celá území obcí. Urbanistická studie byly využitelným podkladem pro zpracování územního plánu obce.

Vztah k navazující ÚPD okolních obcí Ze širších územních vazeb, kromě koordinace vymezení prvků ÚSES, tras inženýrských sítí a dopravního řešení.nevyplývají pro řešené území žádné skutečnosti, požadavky na řešení ani omezení pro řešení. Sousedící území je město Sedlice, obec Chlum, obec Bělčice, obec Bezdědovice, obec Chlum u Blatné, obec Hajany, obec Tchořovice, obec Kadov, obec Záboří u Blatné, obec Bratronice, obec Buzice, obec Škvořetice, obec Lažany, obec Chobot, obec Uzenice, obec Uzeničky, obec Myštice na území ORP Blatná. Obec Doubravice a obec Radomyšl na území ORP Strakonice. Území města Blatná je tvořeno k.ú. Blatná, k.ú. Blatenka, k.ú. Čekanice, k.ú. Drahenický Málkov, k.ú. Hněvkov u Mačkova, k.ú. Jindřichovice u Blatenky, k.ú. Milčice u Čekanic, k.ú. Skaličany. Změna č.4 ÚPnSÚ řeší území jmenovaných místních částí Blatné, kromě několika lokalit v Blatné a jedné lokality v Drahenickém Málkově. V územním plánu je koordinováno především vymezení prvků ÚSES, trasy inženýrských sítí a dopravní řešení. Návrh změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná nerespektuje prvky ÚSES vymezené v ÚPO Bratronice, protože v mezidobí od vydání ÚPO Bratronice a pořizování změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná došlo k pořízení nového plánu ÚSES, z něhož je ÚSES vymezený v předmětné změně převzat. Z tohoto důvodu nelze z hlediska širších územních vazeb v současné chvíli zajistit návaznost na ÚPO Bratronice. V rámci koordinace širších územních vazeb mezi obcemi Škvořetice a Blatná není zcela zajištěna návaznost u koridoru pro silnici I/20. Návrh změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná vycházel z nejaktuálnějších podkladů dostupných pro budoucí realizaci silnice I/20 a požadavků Ministerstva dopravy. Uvedená nenávaznost spočívající ve vymezení větší šíře koridoru pro tuto silnici v návrhu změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná oproti ÚP Škvořetice neznemožní budoucí realizaci této silnice. Uvedené vymezení je zcela v souladu se Zásadami územního rozvoje Jihočeského kreje, v případě převzetí šíře dle ÚP Škvořetice by došlo k překročení koridoru vymezeného pro tuto stavbu v ZÚR, čímž by se návrh změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná dostal do kolize s tímto dokumentem vydaným krajem, což je nepřípustné. Koridor byl zakreslen v šířce 200 m s osou vedenou podle zákresu v ZÚR. Podle dalšího podkladu – zákresu podle ŘSD určené fialové varianty č.3, na západě přecházející do červené varianty, která je výrazně vyosena proti VÚC, by se při zákresu koridoru šířky jen 150 m (požadavek MDČR), navržená silnice v severní partii částečně ocitla mimo koridor.

II. 3. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Územní plán je v souladu s cíli územního plánování dle § 18 stavebního zákona, neboť vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Podmínky pro příznivé 39


životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území jsou ve vyváženém vztahu a uspokojují potřeby současné generace a neohrožují podmínky života budoucích generací. Územní plán ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území včetně urbanistického a architektonického dědictví. Vyhodnocení souladu s úkoly územního plánování Územní plán je v souladu s úkoly územního plánování dle § 19 stavebního zákona, stanovuje koncepci rozvoje území, prověřuje a posuzuje potřebu změn v území, stanovuje urbanistické, architektonické a estetické požadavky, stanovuje podmínky pro kvalitní bydlení. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Změna č.4 ÚPnSÚ města Blatná je v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Řešené území navazuje na již zastavěné území.

II. 4. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná byl projednán v souladu s příslušnými ustanoveními stavebního zákona (§ 22, § 50 až 53, § 55 a § 188 odst. (4)) a s použitím § 171 až 174 správního řádu. Obsah dokumentace je v souladu s § 13 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti (dále jen „vyhláška“) a v souladu s přílohou č. 7 této vyhlášky. Výkresy jsou zpracovány v měřítku 1:5 000, výkres širších vztahů je zpracován v měřítku 1:50 000. Dále byly splněny požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů na postup pořízení změny územního plánu a obsah změny územního plánu. Změna č. 4 ÚPnSÚ Blatná se stane registrovanou součástí ÚPnSÚ Blatná jako samostatná příloha a bude uložena společně s ÚPnSÚ a jeho platnými změnami. Změna č.4 ÚPnSÚ města Blatná, místní části Blatenka, Jindřichovice a Drahenický Málkov je v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., a je zpracován v souladu s příslušnými prováděcími vyhláškami.

II. 5. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná je zpracován v souladu s požadavky zvláštních předpisů. V průběhu projednání zadání územního plánu nebyly ze strany dotčených orgánů uplatněny k projednávané změně územního plánu žádná negativní stanoviska. Návrh Změny č.4 je zpracován v souladu s požadavky dotčených orgánů. Jelikož nebylo v zadání uloženo zpracování konceptu, zpracoval na základě schváleného zadání projektant Ing. arch. Tadeáš Matoušek přímo návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Po předání a kontrole návrhu pořizovatel dle § 50 stavebního zákona zaslal dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním obcím a městu Blatná Oznámení o společném jednání (č. j. 07/11781/2010/MŠ, spis. značka MUBL 73399/2011), ve kterém oznámil místo a dobu konání společného jednání návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná a vyzval dotčené orgány a sousední obce k uplatnění stanovisek a připomínek ve lhůtě 30 dnů ode dne společného jednání. Po tuto dobu pořizovatel umožnil dotčeným orgánům nahlížení do návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Společné jednání proběhlo dne 24.8.2011 na MěÚ v Blatné. Zpracovatel změny Ing. arch. Tadeáš Matoušek provedl odborný výklad. Ze společného jednání byl pořízen Záznam (č. j. MUBL 9864/2011, spis. značka: 07/11781/2010/MŠ), který je součástí spisu. K návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná byla uplatněna písemná stanoviska dotčených orgánů. Požadavky na úpravu vzešlé ze společného jednání byly zapracovány do dokumentace. 40


Vyhodnocení stanovisek DO po společném jednání k návrhu Změny č. 4. ÚPnSÚ Blatná Poř. č.

1

2

3

DO

Ředitelství silnic a dálnic ČR; č.j.19970-11ŘSD-11110

Ministerstvo životního prostředí č. j.: 58753/ENV/1 1867/510/11 Pozemkový úřad Strakonice, Ministerstvo zemědělství č. j.: 136303/2011MZE-130720

Datum Vyjádření / doručení stanovisko

27.9.2011

Vyjádření

27.7.2011

Stanovisko

27.7.2011

Vyjádření

4

Ministerstvo průmyslu a obchodu č. j.: 28496/2011/0 3100

10.8.2011

Stanovisko

5

Vojenská ubytovací a stavební správa Praha č. j.: 9929/51718ÚP/20117103/44

29.8.2011

Stanovisko

Text vyjádření / stanoviska DO

Řešení/ pokyn pro projektanta ÚP (případně dohody s DO – datum, místo)

- Lokality vymezené zm.č.4 ÚP: • musí respektovat silniční ochranné pásmo stávající silnice 1/20 dle zákona č.1311997 Sb., o pozemních komunikacích (lokality III, SOH3, RIH4, TIHI, OVH1,SOH9,RIHl); • musí respektovat koridor pro plánovanou silnici 1/20 v min. šíři 150 m s osou trasy dle výše uvedených dokumentací a neohrozit realizaci a provoz na ní (TOH); • v případě vymezených funkčních využití, u kterých musí být splněny platné hygienické limity, musí být řešeny jako plochy podmíněně přípustné za podmínky, že investoři výstavby v řešené lokalitě v dalších stupních řízení (územního a stavebního) prokáží, že nejsou překračovány platné hygienické limity pro chráněný venkovní prostor, chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb. Tuto podmínku požadujeme do ÚP zapracovat. V případě nesplnění limitů nebude moci být stavba realizována. V případě navržení technických opatření k eliminaci negativních vlivů z Zapracovat provozu na 1/20, nebudou realizována na náklady ŘSD ČR a na našich požadavky do pozemcích. • být dopravně napojeny přednostně ze silnic nižších tříd a návrhu ÚPD (do pomocí stávajících sjezdů na stávající komunikaci 1/20. Dopravní napojení na grafické a případně i 1/20 musí být v rámci následujících stupňů řízení - územního a stavebního do textové části) projednáno a odsouhlaseno ŘSD ČR. Bez odsouhlasení připojení nebude umožněno. Navržená místní komunikace (lokalita DSH2) se napojuje pomocí stávající místní komunikace a stávajícího připojení na sil. V20. Upozorňujeme na § 39 Bylo zapracováno zákona Č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a to, že v případě, dojdeIi k podstatnému nárůstu zatížení části silnice, jejíž stavební stav nebo dopravně technický stav tomuto nárůstu zjevně neodpovídá, je osoba, která nárůst způsobila, povinna uhradit náklady spojené s nezbytnou úpravou dotčené části silnice. Podmínky neomezené realizací přeložky I/20 a jejím uvedením do provozu, a to: • v případě vymezených funkčních využití, u kterých musí být splněny platné hygienické limity, musí být lokality řešeny jako plochy podmíněně přípustné za podmínky, že investoři výstavby v řešené lokalitě v dalších stupních řízení (územního a stavebního) prokáží, že nejsou překračovány platné hygienické limity pro chráněný venkovní prostor, chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb. Tuto podmínku požadujeme do ÚP zapracovat. V případě nesplnění limitů nebude moci být stavba realizována. V případě navržení technických opatření k eliminaci negativních vlivů z provozu na 1/20, nebudou realizována na náklady ŘSD ČR a na našich pozemcích. • přímé napojení na budoucí 1/20 (především lokalit VII., SOH5 a TOH) nebude umožněno. Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy posoudilo návrh změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná a konstatuje, že zůstává v platnosti jeho původní stanovisko k návrhu zadání změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná č. j. 321/510/10-St ze Akceptováno dne 15.3.2010. K tomuto řízení sdělujeme, že v katastrálních územích Blatná, Blatenka, Čekanice, Drahenický Málkov, Hněvkov u Mačkova, Jindřichovice u Blatenky, Milčice u Čekanic a Skaličany nebylo Pozemkovým úřadem Strakonice zahájeno řízení o komplexních pozemkových úpravách, a proto k projednávání návrhu změny č.4 ÚPnSÚ Blatná nemá zdejší úřad žádné připomínky ani požadavky. Z hlediska působnosti MPO ve věci využívání nerostného bohatství a těžby nerostných surovin neuplatňujeme podle ustanovení § 50 odst. 2 stavebního zákona k výše uvedené územně plánovací dokumentaci žádné připomínky, protože v k.ú. Hněvkov u Mačkova, Čekanice, Milčice u Čekanic a Drahenický Málkov se nenacházejí výhradní ložiska nerostných surovin. Další jednotlivé lokality změny územního plánu Č. 4 na území města Blatná se nacházejí mimo výhradní ložiska nerostných surovin. Dále upozorňujeme, že do k.ú. Hněvkov u Mačkova zasahuje ze západní strany registrovaný prognózní zdroj (nevyhrazený nerost) dříve těženého stavebního kamene Mačkov-Balkov, Č. lož. 9 143200. Souhlasí s předloženým Návrhem změny č.4 územního plánu“ obce Blatná. Dále Vám pro potřeby Vašeho stavebního úřadu zasíláme „Vyjmenované druhy staveb“, pro které je k vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení vždy nutné souhlasné stanovisko VUSS Praha.

41

Akceptováno

Akceptováno

Akceptováno


6

Odbor dopravy, MěÚ Blatná č. j.: MUBL 10236/2011

6.9.2011

Stanovisko

7

Odbor životního prostředí, MěÚ Blatná č. j.: -

9.9.2011

Stanovisko

K textové části uplatňujeme v článku „Podmínky prostorového uspořádání“ následující připomínky: SOH2 - v tabulce za text „dopravní napojení z rozšířené místní komunikace“ doplnit: je třeba zpracovat územní studii“. Do následující kolonky pak doplnit zkratku „US“. SOH9 - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit textem „dopravní napojení z účelové komunikace, kterou bude nutné rekonstruovat do parametrů místní komunikace“ SOC1 - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit textem „dopravní napojení z nové místní komunikace, kterou bude nutné vybudovat“. SOC2 - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit textem „dopravní napojení z účelové komunikace, kterou bude nutné rekonstruovat do parametrů místní komunikace“ SOC3 - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit textem „dopravní napojení z účelové komunikace, kterou bude nutné rekonstruovat do parametrů místní komunikace“ S0M1 - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit textem „dopravní napojení z místní komunikace, kterou bude nutné Zapracovat rekonstruovat“. požadavky do S0M2 - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit návrhu ÚPD textem „dopravní napojení buď společným sjezdem se sousedním rodinným domem, nebo novou komunikací, kterou bude nutné vybudovat. S0M3 - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit textem „dopravní napojení z nové místní komunikace, kterou bude nutné vybudovat“. OVC - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit textem „dopravní napojení ze silnice III/1731 „. Bylo zapracováno OVM - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit textem „dopravní napojení z nové místní komunikace, kterou bude nutné vybudovat v souvislosti s dopravní obsluhou plochy SOM3“. OMM - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit textem „dopravní napojení ze silnice 1l1l02021“. VDH - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit textem „dopravní napojení z nové komunikace, která bude připojena ke stávající účelové komunikaci, nebo ze silnice II II 1 73 1“. la - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit textem „dopravní napojení z účelové komunikace“. lb - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit textem „dopravní napojení ze silnice 111/02019“. Id - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit textem „dopravní napojení z nových místních komunikací, které bude nutné vybudovat a které budou připojeny k silnici IIII1738“. III - v tabulce text „dopravní napojení z místní a navržených komunikací“ nahradit textem „dopravní napojení z nové místní komunikace, kterou bude nutné vybudovat a která bude připojena ke stávající místní komunikaci“. V - v tabulce text „dopravní napojení z místní komunikace“ nahradit textem „dopravní napojení ze silnice 1l11l738“. Pokud by vymezená plocha neměla být spojena se stávajícími pozemky přilehlými k silnici, ale sloužit pro samostatnou výstavbu rodinných domů, bylo by nutné uvedený text nahradit takto „dopravní napojení z nové místní komunikace, kterou bude nutné vybudovat“. Ke grafické části návrhu Akceptováno uplatňujeme následující připomínky: V hlavním výkresu je v k.ú Milčice u Čekanic chybně zakreslena silnice č. III/02021. Tato silnice je zakreslena z Milčic ve směru na Záboří, ve skutečnosti ovšem silnice končí v Milicích na návsi a dále se jedná o místní komunikaci. Stanoviska MěÚ Blalná. odboru ŽP. k návrhu (pro společné jednání) územního plánu Města Blalná změna č.4. 1) Stanovisko podle §77 odst. 1) písmene q) z hlediska zákona Č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (dále jen zákona), dotčeného Zapracovat orgánu podle § 90 odst. 15): Požadujeme u ploch zemědělských NZ (které požadavky do nejsou uvedeny v předloženém materiálu), do nepřípustného využití návrhu ÚPD zařadit stavby zemědělské s rekreačním využitím a využitím pro trvalé bydlení nebo ubytování, neboť by se jednalo o nepřímé umísťování sídel a dále budou do krajiny. dohodnuty změněné 3) Stanovisko dle § 48 odst. 2 písmo b) zákona Č. 289/1995 Sb., o lesích a o plochy na základě změně a doplnění některých zákonů (dále jen lesní zákon), ve znění dohody z KÚ- OZZL pozdějších předpisů: Pro plochy sousedící s pozemkem určeným k plnění funkce lesa požadujeme upravit regulativem - přípustnost zástavby v minimální vzdálenosti 10 m od pozemku určeného k plnění funkce lesa. 4) Stanovisko dle § 79 odst 1 písmeno l) zákona Č. 185/2001 Sb., o Bylo zapracováno odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen zákon o odpadech): Z hlediska státní správy v odpadovém hospodářství s výše uvedeným Byly dohodnuty návrhem souhlasíme. změněné plochy na 5) Stanovisko dle § 106 odst. 2) zákona Č. 254/2001 Sb., o vodách a o základě dohody změně některých předpisů (vodní zákon): Požadujeme do výkresové části z KÚ- OZZL dokumentace doplnit ochranné pásmo vodního zdroje pro osadu Čekanice. Pro plochy SOH 1,2,3,4,5,6,7,10,12 a SOC 1 požadujeme přípustnost výstavby, až po vybudování kanalizace min. pro část plochy, aby plánovaná stavba mohla být připojená na kanalizaci.

42


8

9

10

11

Krajská hygienická stanice jihočeského kraje č. j.: KHSJC 17422/2011/ HOK.ST

Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. č. j.: UP/2541/11 ČR - státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Jihočeský kraj č. j.: 743/11/31.10 3/Ka Osadní výbor Čekanice; č. j. 11216/2011

12.9.2011

21.9.2011

Stanovisko

Stanovisko

S návrhem změny 4 územního plánu Blatná se souhlasí. V souladu s § 77 zákona Č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se souhlas váže na splnění takto stanovených podmínek: 1. Plochy zasažené nadlimitním hlukem z provozu vedení vysokého napětí nesmí mít charakter chráněného venkovního prostoru. 2. Pro nově navrhované plochy, na kterých lze předpokládat zdroje nadlimitního hluku (např. plochy výroby a skladování, plocha občanského vybavení, plocha smíšená obytná, plocha technické infrastruktury, atd.) bude stanoven způsob prokázání, že hluk šířící se z provozu těchto staveb nepřekračuje hygienické limity hluku pro chráněný venkovní prostor, chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb jak stávajících, tak navrhovaných. 3. Pro nově navržené plochy, s charakterem chráněného venkovního prostoru, chráněného venkovního prostoru staveb a chráněného vnitřního prostoru staveb, musí být prokázáno splnění hygienických limitů hluku šířícího se ze stávajících zdrojů hluku. Odůvodnění: Návrh změny č. 4 územního plánu Blatná je řešen pro správní území Blatná, celé katastrální území Hněvkov u Mačkova, celé katastrální území Čekanice, celé katastrální území Milčice u Čekanice, lokalita na k.ú. Drahenický Málkov, jednotlivé lokality na území města Blatná, resp. jeho zastavěné části. Návrh změny č. 4 územního plánu Blatná mapuje stávající zastavěné území a navrhuje nová zastavitelná území /plochy bydlení, plochy smíšené obytné, plochy rekreace, plochy výroby a skladování, plochy technické infrastruktury, atd. Vzhledem k tomu, že nově navrhovaná plocha pro bydlení zasahuje do ochranného pásma vysokého napětí, které může být zdrojem hluku, proto se stanovuje podmínka č. 1. Mezi některými funkčně rozdílnými plochami vzniká konflikt, proto byly stanoveny podmínky č. 2 a č. 3. Výše uvedené podmínky byly stanoveny v souladu s ustanoveními § 30 - 34 zákona Č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů a Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Do doby vybudování přeložky silnice 1/20 a převedení stávající silnice I.třídy do nižší třídy je nutné u stávající silnice 1/20 respektovat ochranné pásmo silnice I.třídy dle zákona č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (lokality III, SOH3, RIH4, TIHI, OVHl,SOH9,RIHl).

Zapracovat požadavky do návrhu ÚPD

Bylo zapracováno

Zapracovat požadavky do návrhu ÚPD Zapracováno

ČR - státní energetická inspekce s návrhem změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná souhlasí.

21.9.2011

23.9.2011

Akceptováno

Stanovisko

Vyjádření

Požaduje vyjmout z návrhu změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná funkční plochu obč. vybavenosti OM2, parc. č. 48/1 v k. ú. Čekanice, a tuto plochu navrhnout na části pozemku parc. č. 28/10 v k. ú. Čekanice. Dále požaduje zúžit biokoridor, který vede na dotčeném pozemku, aby se navržený záměr mohl realizovat.

43

Dohodnuto se zpracovatelem ÚSES a zapracováno


12

Krajský úřad, odbor kultury a památkové péče, oddělení památkové péče; č.j.KUJCK/32 42/2011/OKP P/3

26.9.2011

Vyjádření

13

Krajský úřad, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví č. j.: KUJCK33989 /2011/Kul

26.9.2011

Stanovisko

V textové části požaduje v kapitole I.1.c) na straně 7 doplnit „Respektování nemovitých kulturních památek a Městské památkové zóny Blatná“. V kapitole I.1.e) na straně 20 doplnit „… respektovat ochranu nemovitých kulturních památek (…) a Městské památkové zóny Blatná, prohlášené vyhláškou Jihočeského krajského národního výboru v Českých Budějovicích ze dne 19. listopadu 1990, o prohlášení památkových zón ve městech a obcích Jihočeského kraje“. Dále požaduje doplnit seznam nemovitých kulturních památek, které se nacházejí v řešených katastrálních územích, a uvést jejich celá rejstříková čísla, jak jsou vedena v Ústředním seznamu kulturních památek ČR (přístupném na webové stránce NPÚ v rubrice Monumnet). Dále požaduje v textové části - odůvodnění v kapitole II. 1. c) 3 na straně 16 v podkapitole Základní údaje, historický vývoj, kulturní hodnoty Urbanistické hodnoty doplnit „Městská památková zóna Blatná“. V grafické části požaduje zakreslit hranice Městské památkové zóny Zapracovat Blatná. V lokalitě 1.a (na území MPZ, návrh využití území - plochy smíšené požadavky do obytné) případná přestavba objektu musí respektovat měřítko, charakter návrhu ÚPD a výškovou hladinu stávající okolní zástavby MPZ. V lokalitě VI. (na území MPZ, zóna „Náměstí J. A. Komenského“, návrh využití - plochy smíšené obytné) změna stávající funkce využití plochy bude řešena dle Zapracováno schválené „Územní studie J. A. Komenského, Blatná“ zpracované Ing. arch. Josefem Hermochem, bez čísla zakázky, listopad 2008. Nová zástavba musí respektovat měřítko, charakter a výškovou hladinu stávající okolní zástavby MPZ. Z důvodu zachování kulturně historických hodnot území je nutné, aby nová zástavba respektovala výšku hladiny stávající zástavby, urbanistický ráz a architektonické tvarosloví tradiční zástavby. Nová výstavba by se neměla nadměrným měřítkem, nevhodným tvaroslovím, materiálovou skladbou či barevností a také pohledově nepříznivě uplatňovat vůči tradiční zástavbě v městské památkové zóně a nemovitým kulturním památkám. Zvláště klademe důraz na skutečnost, aby nové objekty svou výškou nepřekročily výškový horizont stávající zástavby, nevytvářely v měřítku neúměrné hmoty objektů a neužívaly nové, netradiční materiály, které by se nevhodně a rušivě uplatňovaly. KÚ OZZL vydává toto stanovisko, kterým n e s o u h l a s í s návrhem změny č. 4 územního plánu města Blatná. Krajský úřad při posuzování návrhu vzal v úvahu existenci velmi kvalitní zemědělské půdy v dotčeném území, ale i přesto vyhodnotil rozsah a umístění některých navržených lokalit jako nevhodné z hlediska základních zásad ochrany ZPF a požaduje jejich přehodnocení. Jedná se o následující lokality: Hněvkov (lokality SOH6. SOH7 SOH1 0, PVH1, OSH) - Vzhledem k velkému záboru velmi kvalitní zemědělské půdy krajský úřad požaduje redukci těchto ploch. Se zařazením zastavitelných ploch v této lokalitě do návrhu lze souhlasit pouze při zmenšení záboru. V případě záboru půdy II. třídy ochrany musí být požadavek důkladně odůvodněn. Hněvkov (Lokality VDH1, S04H, SOH5, NZH. RIH4) - Nelze souhlasit se zařazením těchto lokalit do návrhu. Jedná o rozsáhlý zábor vysoce kvalitní zemědělské půdy zařazené převážně do II. třídy ochrany. Navržený zábor zasahuje do bloku zemědělsky obhospodařovaných pozemků s nadprůměrnou produkční schopností ve Zapracovat volné krajině, který bude mít negativní dopad na celkovou organizaci ZPF. požadavky do Takováto forma územního rozvoje je v rozporu s požadavky § 4 zákona. návrhu ÚPD Upozorňujeme, že ve smyslu metodického pokynu MŽP ze dne 12. 6.1996 Č.j.: OOLP/1067/96 jsou do II. třídy ochrany zařazeny bonitně nejcennější a dále bude půdy, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze dohodnuto výjimečně např. ve stávajících prolukách, bez zásahu do ucelených bloků konkrétní zmenšení zemědělské půdy, příp. na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny nebo pro liniové stavby zásadního významu. Hněvkov (NLH1) ploch z KÚ_OZZL Plocha pro zalesnění označená jako NLH1 o výměře cca 10,38 ha není Bylo vyžádáno nove vyhodnocena v záborech ZPF, proto ji nelze jednoznačně posoudit. Dle stanovisko, které grafické části dokumentace se lze domnívat, že navržená plocha k zalesnění bylo již souhlasné. zasahuje i pozemky zařazené do II. třídy ochrany, což je v rozporu s Udělen souhlas požadavky zákona a nelze s ní souhlasit. K zalesňování by měly být s předloženým přednostně využívány pozemky svažité, erozně ohrožené, horší kvality, kde návrhem – vyjmutí nebyly vloženy investice do půdy (meliorace) a za podmínky naplnění 66,34 ha zákonného požadavku stanoveného ustanovením § 4 písmo a) zákona, co nejméně narušovat organizaci ZPF. Plochy TI (ČOV, ZV. NLH) - Nově zemědělské půdy v celkovém navržené plochy technické infrastruktury pro čištění odpadních vod, pro rozsahu. veřejnou zeleň a zalesnění nejsou v textové části vyhodnoceny jako zábor ZPF. V případě, že jsou tyto plochy navrženy na zemědělské půdě, je nutno navržené lokality zahrnout do záborů ZPF a promítnout je do grafické, textové i tabulkové části dokumentace. - Dále v předložené dokumentaci chybí vyhodnocení území s vloženými investicemi do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti (meliorace). Pro komplexní posouzení návrhu je nutné jejich vyhodnocení a promítnutí i do grafické části návrhu UP ve smyslu přílohy č.3 k vyhlášce č.13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. U všech nově navržených záborů zemědělské půdy zasahujících I. a II. třídu ochrany je nutno doplnit jejich odůvodnění. - Současně upozorňujeme na překlepy a mylné informace, které se prolínají celou textovou částí dokumentace (např. záměna místních částí území, chybná citace stanoviska krajského úřadu na str.113, požadavek na etapizaci výstavby na str.18 a naopak nestanovení etapizace na str.36 a pod.). - Krajský úřad - Jihočeský kraj, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, jako příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu žádá pořizovatele UP o doplnění

44


14

15

Ministerstvo dopravy č. j.: 403/2011910-UPR/2

26.9.2011

Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje, územní odbor Strakonice č. j.: HSCB3899-2/2011 UO-ST

26.9.2011

Stanovisko

vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond a o přehodnocení a úpravu návrhu v souladu s výše uvedenými požadavky. SILNIČNÍ DOPRAVA: Požadujeme, aby ve změně č. 4 územního plánu Blatná byl respektován koridor silnice I/20 dle návrhu ZÚR Jihočeského kraje, a to v šířce 150 m, Dále požadujeme nepředjímat konkrétní technické řešení přeložky silnice l/20. Limitem v území je podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ochranné silniční pásmo stávající silnice I/20. V územním plánu není toto ochranné pásmo správně vyznačeno a v nově navržených lokalitách (SOH3, RIH4, TUH, OVHl, SOH9, RIHl) není vyznačeno vůbec. Ochranné pásmo nezaniká tam, kde je navržena nová obytná zástavba v územním plánu, proto požadujeme jeho správné vyznačení. V ochranném pásmu (dále jen OP) silnice L třídy doporučujeme nenavrhovat plochy s funkčním využitím pro bydlení. Nově navržené lokality s funkčním využitím vyžadujícím splnění platných hygienických limitů (především hlukových), které jsou navrženy v ochranném pásmu silnice I/20, požadujeme řešit jako plochy podmíněně přípustné za podmínky, že v územním řízení bude prokázáno, že nebudou překročeny max. přípustné hladiny hluku z dopravy. Tento požadavek podmíněné přípustnosti platí i pro lokality situované v blízkosti budoucí přeložky silnice I/20. Doporučujeme případná nová napojení navržených lokalit přednostně řešit pomocí silnic nižší třídy a v případně napojení na silnici I/20 řešit pomocí stávajících sjezdů, a to v souladu s příslušnými zákony a ČSN.ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA: Řešeným katastrálním územím je vedena železniční trať čís. 203 Březnice Strakonice. Limitem v území je ochranné pásmo výše uvedené železniční tratě podle zákona Č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění. V nově vymezených rozvojových či přestavbových lokalitách v ochranném pásmu dráhy požadujeme zařadit objekty a zařízení, pro které jsou stanoveny hygienické hlukové limity, do funkčního využití podmínečně přípustného. Jedná o lokality RIH2, RIH3. Podmínka bude znít, že v územním řízení, bude prokázáno nepřekročení max. přípustné hladiny hluku. Případná opatření musí být realizována investory v těchto lokalitách, a to mimo pozemky výše uvedených železničních tratí. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje posoudil návrh změny č.4 ÚPnSÚ Blatná a vydává souhlasné stanovisko.

Zapracovat požadavky do návrhu ÚPD

Zapracováno

Akceptováno

Stanovisko

POŽADAVKY VLASTNÍKŮ V NÁVRHU ZMĚNY Č.4 ÚPNSÚ BLATNÁ k. ú. HNĚVKOV U MAČKOVA

označení plochy návrh: zůstává:

parcelní čísla:

současný stav:

poznámka:

SOH3

228/79

Orná půda

Přestavba v zastavěném území

SOH3

228/80

Orná půda


228/72 908 228/5 228/4 172/2 546/17 546/12

SO - Plocha v zastavěném území

Zastavěné území


Zastavěné území


Zastavěné území


Zastavěné území

Orná půda

Zastavitelná plocha

Zahrada


Zahrada


Zahrada


SO SO SO SO SOH6 RIH2 RIH1 RIH3 NZH2 SOH5 NZH1 SOH7

452, 453/1, NZ 453/2, 456

Plocha nezastavěného území

228/23 427, 426, 425

Orná půda


NZ


233/15

Orná půda


45


SOH10 OSH SOH11

20/6, 20/5 20/1 223/1

Trvalý travní porost




Orná půda


k. ú. MILČICE U ČEKANIC

označení plochy návrh: zůstává: NZM1

parcelní čísla: 93

NZ


RIM1

30

Zahrada


44 33 34 128/3



Orná půda





Zastavěné území

2

Neplodná půda


Orná půda


Orná půda


Ostatní plocha


OMM1 SOM2 ZS SO SOC4

434/9, 434/8, 230/3 51

VZM1 SOM3 TIM1

současný stav:

poznámka:

k. ú. ČEKANICE

označení plochy návrh: zůstává: OVC2 SO NZC2 SO NZC1 NZC3

parcelní čísla: 86/1 ,2 66, 96 334/2 79/1 104/1 366

současný stav:

poznámka:

Ostatní plocha



Zastavěné území

NZ



Zastavěné území

NZ




k. ú. DRAHENICKÝ MÁLKOV

označení plochy návrh: zůstává: OS

parcelní čísla: 792

současný stav: LK - Ostatní plocha

poznámka: Plocha nezastavěného území

k. ú. BLATNÁ

označení plochy číslo plochy: návrh:

parcelní čísla:

současný stav:

1a

SO

216

plocha výroba a sklady

1b

OM

812


1c

OM


1d

SO

1814, 1155/2 1113/2, 1113/7, 1113/1, 1113/8, 1117/2, 1113/3, 1113/4, 1113/9, 1113/5, 1113/11, 1113/12, 2047/26, 2047/27, 2047/5, 2047/25

II.

BI

III.

SO

496/14, 496/15, 496/16, 496/17, 496/18, 496/19, 496/23, 496/27, 496/28 1401/1, 1401/2,1401/3,1401/5,1405/17, 46

poznámka: Zastavěné území Zastavěné území Zastavěné území

Zastavěné území

zeleň a zemědělství

Zastavěné území

vyšší vybavení

Zastavěné území


IV.

BI

1546/52, 1546/53, 1546/54, 1530/2, 1530/5,

plochy rekreace

Zastavěné území

V.

BI

1044/14, 1044/34, 10444/15, 1044/25, 1044/16, 1044/12, 1044/13, 1044/17, 1044/18

vodní plocha

Zastavěné území

VI.

SO

138, 2647, 2673, 64/1, 64/2, 1984/13

změna stávajících funkce dle platné ÚPD

Zastavěné území

VIII.

VL

1024/17, 1024/25, 1024/18,

změna stávajících funkcí dle platné ÚPD

Zastavěné území

IX.

BI

2225, 420/12-42, 2496-2525, 2573, 2603, 2611, 2612, 2615, 2736, 2737

změna stávajících funkcí dle platné ÚPD

Zastavěné území

V souvislosti se zákonem č. 350/2012 Sb., který od 1. 1. 2013 novelizoval stavební zákon a některé související zákony, byl návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná přepracován, zaslán dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím (č. j. MUBL 1580/2013, spis. značka 07/11781/2010/MŠ) a doručen veřejnou vyhláškou (č. j. MUBL 1591/2013, spis. značka 07/11781/2010/MŠ). Do 30-ti dnů ode dne doručení mohl každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Vyhodnocení stanovisek DO, ostatních připomínek – přechodné ustanovení Poř. č.

DO


Stav

1

KHS Jihočeského kraje ze dne 13. 3. 2013 č.j.: KHSJC 03815/2012/HOK.ST-PT

souhlasí

akceptováno

souhlasí

akceptováno

nemá žádné připomínky

akceptováno

2

3

HZS Jihočeského kraje, územní odbor Strakonice ze dne 8. 3. 2013 č.j.: HSCB-985-2/2013 UO-ST KÚ odbor kultury a památkové péče, oddělení památkové péče ze dne 13.3.2013 č.j.: KUJCK/7587/2013/OKPP

47


4

5

SILNIČNÍ DOPRAVA - Správním územím obce prochází silnice I/20 "Kasejovice Nová Hospoda dle KH" (Pragoprojekt, a.s. 09/1998). V roce 2006 byla zpracována Dokumentace pro územní rozhodnutí v úseku I/20 "Hněvkov - Sedlice" (Valbek, spol. s r. o.). Územní rozhodnutí na tuto stavbu nabylo právní moci v srpnu r. 2010. V Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje je vymezen koridor pro VPS sil. I/20 v úseku "hranice Plzeňského kraje - Sedlice" v šíři 200 m. V územním plánu Blatná musí být vymezen koridor pro přeložku silnice I/20 vycházející ze ZÚR JčK, jehož osou bude trasa sil. dle výše uvedených dokumentací a jeho šíře nesmí být užší než 150 m. V ploše koridoru pro přeložku silnice I/20 musí být obsaženy stavby s výstavbou I/20 související, a proto by v místech potřebných pro tyto stavby mělo dojít k rozšíření koridoru až na možných 200 m. Vymezení koridoru (osové i šířkové) doporučujeme projednat s ŘSD ČR, Správou České Budějovice, která zajišťuje přípravu této akce. Nadále platí stanovisko, které jsme Vám zaslali dopisem č.j. 403/2011-910-UPR/2 ze dne 23.9.2011. Požadujeme tedy, správně vymezit podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ochranné silniční pásmo stávající silnice lI20. V ochranném pásmu jsou navrženy lokality (III, SOH3, RIH4, TlHI, OVH1, SOH9, Ministerstvo dopravy, RIHl, SOHII). Nově navržené lokality s funkčním využitím vyžadujícím splnění Odbor infrastruktury a platných hygienických limitů (především hlukových), které jsou navrženy v územního plánu ochranném pásmu silnice l/20, požadujeme řešit jako plochy podmíněně přípustné ze dne 13. 3. 2012 za podmínky, že v územním řízeni bude prokázáno, že nebudou překročeny max. č.j.: 148/2013-910-UPR/2 přípustné hladiny hluku z dopravy. Tento požadavek podmíněné přípustnosti platí i pro lokality situované v blízkosti budoucí přeložky silnice l/20 (TOH). Doporučujeme případná nová napojeni navržených lokalit přednostně řešit pomocí silnic nižší třídy a v případně napojeni na silnici lI20 řešit pomocí stávajících sjezdů, a to v souladu s příslušnými zákony a ČSN. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Řešeným katastrálním územím je vedena železnični tratě čís. 203 Březnice Strakonice. Limitem v území je ochranné pásmo výše uvedené železnični tratě podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném zněni. V nově vymezených rozvojových či přestavbových lokalitách v ochranném pásmu dráhy požadujeme zařadit objekty a zařízeni, pro které jsou stanoveny hygienické hlukové limity, do funkčního využití podmínečně přípustného. Jedná o lokality RlH2, Rlli3. Podmínka bude znít, že v územnim řízeni, bude prokázáno nepřekročeni max. přípustné hladiny hluku. Případná opatření musí být realizována investory v těchto lokalitách, a to mimo pozemky výše uvedených železničních tratí. Ostatní druhy dopravy nejsou návrhem dotčeny. Krajský úřad po posouzení návrhu zm.č.4 ÚPnSÚ Blatná konstatuje, že většina požadavků uplatněných ve stanovisku po společném projednání ze dne 19.9.2011 pod č.j. KUJCK 33989/2011 OZZUKul byla v návrhu akceptována. Zásadní požadavek, který však nebyl v dokumentaci splněn, je odůvodnění navržených záborů zemědělské půdy v I. a II. bonitě. Pokud jsou všechny zastavitelné plochy navržené na nejkvalitnější půdě pro rozvoj obce nezbytné, je nutno v návrhu respektovat požadavky zákona (viz § 4 a § 5 zákona) a v kapitole .Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF" doplnit podrobné zdůvodnění potřeby navrhovaných ploch co do umístění i rozsahu, a to konkrétně pro každou jednotlivou lokalitu.Orgán ochrany ZPF upozorňuje, že do I. a II. třídy ochrany zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy s nadprůměrnou produkční schopností, které jsou vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování jen podmíněně zastavitelné. V případě, že nelze prokázat nezbytnost požadavku na odnětí této velice kvalitní zemědělské půdy, je nutno lokality vyřadit z návrhu. Z hlediska dodržení základních zásad ochrany ZPF krajský úřad rovněž považuje za nezbytné, aby byla dokumentace dopracována dle následujících požadavků, které vyplynuly z úpravy návrhu: Plocha VDH1 je tvořena plochou přestavby a nově navrženo u zastavitelnou KÚ odbor životního plochou. Tyto dvě plochy požadujeme rozlišit jak v textové, tak výkresové části prostředí, zemědělství a dokumentace. lesnictví Hranice zastavěného území je nutno přehodnotit a vymezit v souladu s ust. § 58 ze dne 8. 3. 2013 zák.č.183/2006 Sb., v platném znění. Zejména se jedná o hranici v severní části č.j.: KUJCK 10631/2013 Hněvkova, kde sousedí k.ú.Hněvkov a k.ú. Blatná. OZZL Zastavitelná plocha SOH11, která byla nově zahrnuta do zastavitelných ploch a navržena na půdu ve II. bonitě, musí být v dokumentaci podrobně odůvodněna. Nutno zdůvodnit její velikost (dle § 4 zákona lze odnímat jen nejnutnější plochu) i umístění (nejvýhodnější řešení z hlediska ochrany ZPF). U zastavitelné plochy SOH1 O je nutno prověřit uvedenou výměru záboru. V tabulce "Vyhodnocení záborů ... u se celkový součet výměr záborů podle tříd ochrany musí rovnat celkovému součtu záborů podle způsobu využití i podle jednotlivých kultur, což nyní v tabulce nesouhlasí. Jelikož zemědělská půda je jednou z hlavních složek životního prostředí a její ochrana je veřejným zájmem vyjádřeným zákonem Č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF ve znění pozdějších předpisů, je nutno při zpracování územně plánovací dokumentace respektovat zásady a podmínky kvantitativní i kvalitativní ochrany zemědělského půdního fondu formulované závaznými právními předpisy. Aby byla ochrana ZPF zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace povinni dle § 5 odst.1 zákona řídit se zásadami této ochrany (viz § 4 zákona). Na základě uvedeného ustanovení zákona orgán ochrany zemědělského půdního fondu žádá zpracovatele o přehodnocení a úpravu návrhu v souladu s výše uvedenými požadavky. Po provedené úpravě ÚP bude návrh znovu posouzen a ve smyslu § 5 odst. 2 zákona bude vydáno stanovisko.

48

akceptováno, doplněno

akceptováno, doplněno bylo vydáno nové stanovisko č.j. KUJCK 49856/2013 OZZL/Kul dne 13.9.2013


6

Ministerstvo obrany, VUSS Praha ze dne 7. 3. 2013 č.j.: MOCR 1593/65272ÚP/2013-710344

souhlasí

akceptováno

7

Ředitelství silnic a dálnic ČR Praha ze dne 4. 3. 2013 č.j.: 2357-12-ŘSD-11110

Dále platní požadavky z dopisu č. j.: 19970-11-ŘSD-11110. Za předpokladu, že uvedené podmínky jsou do změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná zapracovány a budou doplněny i pro nově vymezenou plochu SOH11 a dále bude prověřeno vymezení koridoru pro VPS sil. I/20, nemáme k návrhu z hlediska námi sledované sítě silnic I. tříd dalších připomínek.


8

Ministerstvo zdravotnictví ČR, Český insp. lázní a zřídel ze dne 5. 3. 2013 č. j.: MZDR 4716/20132/OZD-ČIL-L

ČIL není na správním území města Blatná dotčeným orgánem.

akceptováno

9

Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Jihočeský kraj, Pobočka Strakonice ze dne 4. 3. 2013 č. j.: SPU 045959/2013

žádné připomínky ani požadavky

akceptováno

10

Městský úřad Blatná, odbor dopravy ze dne 28. 2. 2013 č. j.: MUBL 2341/2013

1) s plochou OVH1 v navrženém rozsahu nesouhlasíme, plocha je navržena v místě stávající místní komunikace, 2) využití nové místní komunikace DSH3 pro dopravní obsluhu ploch ZO a RIH4 považujeme vzhledem k její poloze za velmi problematické, pro obsluhu jednotlivých stavebních parcel by bylo mnohem vhodnější navrhnout uvnitř ploch SOH3, SOH7 a RIH4 nové obslužné komunikace 3) v tabulce v textové části na str. 25 u plochy SOM1 - správně má být text "Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z místní komunikace, kterou bude nutné rekoustruovat, plocha pozemku cca 490 m2" S vyjímkou uvedeného platí i nadále naše původní stanovisko ze dne 8.9.2011, č. j. MUBL 10236/2011.


11

ČEPS, a. s., Praha ze dne 28. 2. 2013 č. j.: 059/16113/27.02.2013/Le

bez připomínek

akceptováno

12

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích ze dne 19. 2. 2013 č. j. 149/2013

žádné připomínky

akceptováno

13

ČEPRO, a. s., Praha ze dne 19. 2. 2013 č. j.: 377/PŘ/13


akceptováno

14

Lokalitou č. VIII. (změna plochy stávající funkce na plochu výroby a skladování) je v České dráhy, a. s., Praha sousedství dotčen majetek Českých Drah, a. s. (parcela p. č. 2124/1) v k. ú. Blatná. ze dne 18. 2. 2013 V souvislosti s uvedeným žádáme o přizvání k účasti ke všem následným jednáním 1696/2013/O31 a řízením v předmětné věci. Návrhu Zm. č. 4 ÚPnSÚ Blatná není námitek ani připomínek.

49

akceptováno


15

16

17

18

Obvodní báňský úřad pro území krajů Plzeňského a Jihočeského, Plzeň ze dne 19.2.2013 č. j.:SBS/04041/2013/OBÚ06 MŽP, odbor výkonu státní správy II, Praha ze dne 18.2.2013 č. j.:9362/ENV/13 203/510/13 Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha ze dne 18.2.2013 č. j.: 5645/2013/31100 NET4GAS, s. r. o., Praha ze dne 12.2.2013 č. j.: 949/13/OVP/N

Požadujeme: 1. vyznačit hranice dobývacího prostoru "Blatná" stanovém pro dobývání výhradního ložiska granodioritu a hranice dobývacího prostoru Drahenický Málkov stanoveném pro dobývání výhradního ložiska granodioritu a takto vymezená území v územním plánu vést a označit jako území vymezená pro těžbu 2. vyznačit hranice chráněných ložiskových území "Blatná" a "Drahenický Málkov" stanovených pro ochranu výhradních ložisek granodioritu a v takto vymezených území respektovat omezení všechn činností, plynoucí z ustanovení § 18 a 19 horního zákona. V příloze zasíláme souřadnice vrcholů uvedených dobývacích prostorů.

akceptováno, vyznačeno

nemá připomínky

akceptováno


akceptováno

Návrh změny územního plánu nezasuhe do bezpečnostního pásma VTL plynovodu a ochranného pásma telekomunikačního vedení v naší správě.

akceptováno

Upravený návrh byl společně se zprávou o jeho projednání předložen k posouzení Krajskému úřadu Jihočeského kraje (č. j. MUBL 3699/2013, spis. značka 07/11781/2010/MŠ). Krajský úřad Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic vydal pod č. j. KUJCK 24097/2013/OREG stanovisko ze dne 7. 5. 2013, ve kterém konstatuje, že návrh Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná posoudil z hledisek uváděných v § 50 odst. (7) stavebního zákona, a protože stanovisko neobsahovalo upozornění na nedostatky z hlediska § 50 odst. (7) stavebního zákona, bylo možné zahájit řízení o Změně č. 4 ÚPnSÚ Blatná podle §§ 51 až 53 stavebního zákona.

II. 6. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. (5) STAVEBNÍHO ZÁKONA VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. (5) nebylo uplatněno z důvodu, že nebylo požadováno zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území.

II. 7. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. (5) ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. (5) nebylo uplatněno z důvodu, že nebylo požadováno zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území.

II. 8. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ POPŘÍPADĚ VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY K ÚPRAVĚ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU Zastupitelstvo města Blatná na svém zasedání dne 3. 11. 2008 v usnesní č. 79/08 schválilo záměr o pořízení Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Na základě rozhodnutí zastupitelstva města o pořízení změny územního plánu byl určen zastupitelstvem města zastupitel, který bude spolupracovat s pořizovatelem v oblasti územního plánování (§ 47 odst. (1) a odst. (4), § 49 odst. (1), § 53 odst. (1) stavebního zákona). Tímto určeným zastupitelem byl pan Mgr. Bohuslav Navrátil. Na základě doplňujících průzkumů a rozborů zpracoval pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. V návrhu zadání jsou stanoveny hlavní cíle a požadavky na zpracování Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Návrh zadání byl zaslán dne 5. 3. 2010 dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu společně s oznámením o projednávání návrhu zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná (č. j. MUBLP000Q9U2), které obsahuje výzvu, aby dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce ve lhůtě do 30-ti dnů od obdržení návrhu zadání uplatnili své požadavky a podněty. Veřejná vyhláška - Oznámení o projednávání návrhu zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná byla vyvěšena ve dnech 8. 3. 2010 až 8. 4. 2010. V tomto oznámení byla veřejnost upozorněna, že je návrh zadání vystaven k nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne 8. 3. 2010 na Městském úřadu v Blatné a ve stejné lhůtě může každý uplatnit připomínky. Žádné připomínky nebyly uplatněny. Sousední obce neuplatnily žádné podněty. 50


Vyhodnocení stanovisek DO k návrhu zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná Poř. č. 1

2

3

4

5

DO


Řešení

Pozemkový úřad – územní pracoviště Strakonice 17.3.2010 Č.j: PÚ/214/10/DL

V katastrálních územích Blatná, Blatenka, Čekanice, Drahenický Málkov, Hněvkov u Mačkova, Jindřichovice u Blatenky, Milčice u Čekanic a Skaličany nebylo Pozemkovým úřadem Strakonice zahájeno řízení o komplexních pozemkových úpravách, a proto k návrhu zadání změny č.4 územního plánu sídelního útvaru Blatná nemá zdejší úřad žádné připomínky ani požadavky.

Akceptováno

Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje 1.4.2010 Č.j: HSCB-1556-2/2010 UOST Obvodní báňský úřad Příbram 19.3.2010 Č.j: 584/10/07 Státní úřad pro jadernou bezpečnost 1.4.2010 Č.j: SUJB/OPZ/8031/2010 Krajský úřad jihočeský kraj odbor kultury a památkové péče oddělení památkové péče Č.j. KUJCK/9567/2010/OKPP/3 Dne. 25.3.2010

6

KHS JčK,STč.j. KHSSt 1627/10/HOK.ST, ze dne 30.3.2010,

7

Centrum dopravního výzkumu, divize rozvoje dopravy-pracoviště Praha Zn. UP/1327/10 Dne 8.4.2010

8

9

Nemáme připomínek

Bez připomínek

Akceptováno

Akceptováno

Nemáme připomínek

Akceptováno

Krajský úřad vydá vyjádření do 25.4.2010

Akceptováno

Zasláno , souhlas Stanovisko a závazný podklad z hlediska souladu návrhu zadání s požadavky předpisů v oblasti veřejného zdraví - uplatněna podmínka: bude vyřešen konflikt navržených ploch smíšených obytných a komunikace I/22 V dalším stupni ÚP bude prokázáno jak bude zajištěno nepřekročení hyg. limitů hluku na navrhovaných plochách pro bydlení ze stávajících zdrojů hluku na plochách pro podnikání i zdrojů hluku umístěných v budoucnu Ve věci lokalit III a VII požadujeme respektovat stanovisko Ředitelství silnic a dálnic ČR č. 5358-10-ŘSD-311.

Akceptováno

Akceptováno

Neuplatňuje požadavky V rámci poskytování odborné a metodické pomoci obcím podle ustanovení § 67 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zařízení), ve znění pozdějších předpisů, Krajský úřad Jihočeského kraje doporučuje pořizovateli, aby v předloženém návrhu zadání provedl dále uvedené úpravy: 1. Textová část zadání by se měla týkat především území, kde dochází ke změnám oproti původní územně plánovací dokumentaci. Je proto nadbytečné KÚ – Jihočeského kraje uvádět ty části jednotlivých kapitol, které se týkají celého správního území, ale v Českých Budějovicích, nikoliv území řešeného změnou č. 4, např. ploch a koridorů vymezených odbor regionálního rozvoje, v ÚPVÚC Písecko-Strakonicko a návrhu ZÚR Jihočeského kraje, které se týkají územního plánování, se celého správního území města Blatná, výčet limitů využití území, seznam stavebního řádu a investic, nemovitých kulturních památek apod. stanovisko ze dne 19.3.2010, 2.kapitola a.) změna č. 1 ÚPVÚC Písecko-Strakonicko vymezuje koridor silnice č.j. KUJCK 8200/2010 II/174, týká se tedy správního území města Blatná (řešeného území se však OREG/2 nedotýká). 3.kapitola c) změna č.4 ÚPnSÚ Blatná se bude týkat ploch, nikoliv objektů. 4.kapitola e) při návrhu zásobování pitnou vodou a způsobu odkanalizování místních částí města Blatná vycházet z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje. 5.Kapitola o) při stanovení požadavků naq obsah dokumentace vycházet z metodického pokynu KÚ JčK, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic č. 1/2009 z 1.9.2009. Vojenská ubytovací a stavební správa PRAHA dne. Bez připomínek 24.3.2010 č.j. 4054/38198ÚP/2010-7103/44

51

Akceptováno

Akceptováno


10

ČR státní energetická inspekce územní inspektorát pro Jihočeský kraj zn. 337/10/31.103/Ka dne 24.3.2010

Změna č.4 územního plánu sídelního útvaru Blatná se týká osmi lokalit přímo v sídle Blatná a dalších lokalit v sídlech a k.ú. Hněvkov, Čekanice, Milčice a Drahenický Málkov. Převážně se jedná o vymezení zastavitelných ploch pro bydlení, občanskou a sportovní vybavenost, technickou a dopravní infrastrukturu, plochy pro FTV elektrárnu atd. Zásobování elektrickou energií-bude prověřena současná koncepce zásobování elektrickou energií a bude vyhodnoceno, zda je tento stav dostačující pro uvažovaný rozvoj, případně bude řešena potřeba zásobení elektrickou energií nových rozvojových ploch. Zásobování teplem a plynem-bude řešen požadavek na plynofikaci sídel Čekanice, Hněvkov a Milčice. V návrhu bude respektován koridor *E6* nadzemního vedení VVN 110 kV v k.ú. Hněvkov. V řešeném území se vyskytují elektrická nadzemní vedení VN 22kV a trafostanice 22/0,4 kV s ochrannými pásmy, vysokotlaký plynovod DH 600 s ochranným a bezpečnostním pásmem, které jsou zaneseny v limitech využití řešeného území a budou zakresleny v koordinačním výkresu. Nemá žádné požadavky Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., Předmětný návrh zadání změny č.4 územního plánu sídelního útvaru Blatná, má být v souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje, schváleným v září 2004. Současně upozorňujeme na ochranná pásma vodovodních řádů a kanalizačních stok, která jsou vymezena dle § 23 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích, vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu: a) u vodovodních řádů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně 1,5m b)vodovodních řádů a kanalizačních stok nad průměr 500mm, 2,5mm c) u vodovodních řádů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm., jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem se vzdáleností podle písm. e) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

Akceptováno

Z hlediska zákona č 334/1992 Sb. O ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), ve znění pozdějších předpisů (dále zákon)

11

Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor ŽP, zemědělství a lesnictví 7.4.2010 Č.j: KUJCK 10831/2010/OZZL/2

V návrhu zadání jsou navrženy některé lokality na pozemcích s I. třídou ochrany, což je v rozporu se zásadami ochrany ZPF. Jedná se zejména o lokalitu v severozápadní části k.ú. Čekanice určenou pro bydlení, kterou orgán ochrany ZPF požaduje zmenšit a ponechat pouze část navazující na zastavěné území tak, aby došlo k ucelení sídla. Dále s plochou pro zemědělskou výrobu v jižní části k.ú. Milčice lze souhlasit pouze při snížení navržené výměry. U lokality pro bydlení, která je navržena v západní části k.ú. Hněvkov doporučujeme buď snížit výměru nebo celou plochu rozdělit na etapy.

Akceptováno

Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny… Uvedená koncepce nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými záměry významný negativní vliv na přízniví stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí ležících na území působnosti Krajského úřadu-Jihočeský kraj.

11

12

13

Z hlediska zákona č. 86/2002 Sb. O ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně ovzduší) V souladu § 17 odst. 1 písm. a)zákona o ochraně ovzduší, z hlediska ochrany zdraví lidí zejména nutné: -při umisťování liniových staveb v intravilánech obcí dbát na umístění souvislé plochy zeleně pokud možno po obou stranách liniové stavby a to zatravněním, popřípadě osázením vhodných nízkých keřů či dřevin za účelem zachycení poletavého prachu. -v případě vybudování parkovišť umístit ostrůvky zeleně (osázení dřevinami společně se zatravněním) za účelem zachycení polétavého prachu. -při umístění III. etapy skládky Hněvkov využít přebytku výkopových zemin na Krajský úřad – Jihočeský kraj, vybudování ochranných clonících valů a vysadit pás izolační zeleně pro odbor ŽP, zemědělství a zachycení tuhých znečisťujících látek. lesnictví 7.4.2010 Podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění Č.j: KUJCK pozdějších předpisů (dále zákon) 10831/2010/OZZL/2 Na základě návrhu zadání provedl krajský úřad zjišťovací řízení podle kritérií uvedených v příloze č. 8 k zákonu a v souladu s § 10 i odst. 3 zákona sděluje, že nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů změny č. 4 územního plánu sídelního útvaru Blatná na životní prostředí. Do řešeného území změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná zasahuje registrovaný prognózní Ministerstvo životního zdroj nevyhrazeného nerostu – prognózní zdroj je návrhem změny č. 4 ÚPnsÚ prostředí Blatná respektován. V řešeném území se nenachází chraněná ložisková území, 15.3.2010 poddolovaná území a sesuvy a jiné nebezpečné svahové deformace. Vzhledem Č.j: 321/510/10 – St k respektování prognózního zdroje nemá MŽP připomínky. 22546/ENV/10

Ministerstvo průmyslu a obchodu 30.3.2010 Č.j. 3439/2010

Nemá žádné připomínky.

52

Akceptováno

Akceptováno

Akceptováno


14

15

Správa železniční a dopravní cesty, státní organizace 15.4.2010 Č.j.: 15639/14

Ředitelství silnic a dálnic 30.3.2010 Č.j.: 5358 – 10 – ŘSD – 311

Nemá zásadní připomínky.

Do doby realizace přeložky silnice I/20 (a následném převedení stávající silnice do silnic nižších tříd) musí lokalita III situována u stávající silnice I/20 (změna funkčního využití „vyšší vybavení“ na funkci plochy „smíšené obytné“: respektovat silniční ochranné pásmo silnice I/20 dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích být řešena jako plocha podmíněně přípustná za podmínky, že investoři výstavby v řešené lokalitě v projektové dokumentaci pro území a nebo stavební pvoolení prokáží, že hlukové zatížení z provozu na silnici Iú20 nepřekračuje hygienické limity pro chráněný venkoví prostor, chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb. V případě nesplnění těchto hygienických limitů budou navržena technická opatření odsouhlasená příslušnou Krajskou hygienickou staní. Realizace navrhovaných opatření pak bude zajištěna (a to mimo naše pozemky) na náklady investora výstavby v řešené lokalitě, nikoliv na náklady ŘSD ČR napojení lokality na silnici I. tř. bude umožněno pouze za předpokladu, že bude v následující stupních řízení projednáno a odsouhlaseno mj. ŘSD ČR Pro lokalitu VII: musí respektovat koridor silnice I/20 nebude umožněno její přímé napojení na budoucí silnici I/20

Akceptováno

Akceptováno

Pro plochy, které vzešly z požadavků majitelů a osadního výboru budou posouzeny v rámci této změny, platí: lokality musí respektovat ochranné pásmo silnice I/20 dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích lokality musí respektovat koridor pro silnici I/20 v min. šíři 150 m s osou trasy dle uvedených dokumentací v územním plánu by neměly být situovány rozvojové plochy vyžadující splněná platných hygienických limitů pro obtěžování hlukem z provozu silniční dopravy v blízkosti stávající silnice I/20, ani u navržené přeložky v případě nesplnění platných hygienických limitů (předevěím hluku) u nově navržených lokalit u silnice stávající i plánované silnice I/20 by muselo být příslušnou KHS garantováno, že nyní ani v budoucnu nebude na ŘSD ČR jako na správci silniční sítě uplatňovat žádné požadavky pro ocrhanu dotčeného funkčního využití lokalit a ani naši organizaci jakýmkoliv způsobem sankcionovat. Protihluková opatření by byla investicí investora případné výstavby v těchto lokalitách do doby uvedení provozu nové trasy I/20 doporučujeme dopravní napojení lokalit řešit mimo stávající komunikaci I/20. V jiných, než stávajících místech napojení by muselo být připojení projednáno a souhlaseno mj. ŘSD ČR přímé napojení lokalit na budoucí silnici I/20 nebude umožněno

Požadavky všech dotčených orgánů s jejich vyhodnocením jsou součástí „Zprávy o průběhu projednání návrhu zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná“, která je součástí spisu. Zadání bylo na základě uplatněných požadavků ve spolupráci s určeným zastupitelem upraveno. Upravené zadání bylo schváleno Zastupitelstvem města Blatná dne 10. 5. 2010 pod č. usnesení 52/10. Stanoviska k upravenému zadání: Vojenská ubytovací a stavební správa – 24. 11. 2010, č.j.: 1747/45160-ÚP/2010-7103/44 – souhlasí Krajská hygienická stanice jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích – 2. 12. 2010, č.j.: 7068/10 HOK.ST – souhlasí Obvodní báňský úřad v Příbrami – 26. 11. 2010, č.j.: 1986/10/07 – nemá připomínky Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje – 15. 12. 2010, č.j.: HSCB-1556-4/2010 UOST – souhlasí Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví – 13. 12. 2010, č.j.: KUJCK38452/2010/OZZL/2 – souhlasí MěÚ Blatná – odbor dopravy – 25. 11. 2010, č.j.: MUBLP000YVNV – nemá žádné připomínky Nově vzniklé požadavky města, občanů a majitelů pozemků vyvolaly doplnění zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Jednalo se o změnu využití území ve dvou lokalitách v k. ú. Blatná a zařazení plochy pro bydlení jako stav v území. Oznámení o doplnění návrhu zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná bylo zasláno dotčeným org/ánům a krajskému úřadu dne 8. 11. 2010(č. j. 07/11781/2010/MŠ, spis. značka MUBL 11786/2010). Žádný z dotčených orgánů 53


neuplatnil nesouhlasné stanovisko. Zastupitelstvo města Blatná schválilo dne 20. 12. 2010 ve svém usnesení č. 116/10 doplněné zadání Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Protože zadání neobsahovalo požadavek na vypracování konceptu, bylo na základě schváleného zadání pořízeno vypracování návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná. Projektantem návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná je Ing. arch. Tadeáš Matoušek, Praha 6, Nad Šárkou 23, 160 00, autorizovaný architekt, č. autorizace ČKA 02 099. Návrh Změny č.4 ÚPnSÚ Blatná byl zpracován v zadaném rozsahu a obsahu podle zadání a zákona č. 183/2006 sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a podle příslušných prováděcích vyhlášek.

II. 9. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§ 43 ODST. 1 STAVEBNÍHO ZÁKONA). Změna ÚPnSÚ č.4 Blatná nestanoví záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje.

II. 10. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ. Hlavní cíle řešení územního plánu : Základními požadavky na řešení územního plánu byly hlavní cíle řešení územního plánu vymezené v zadání územního plánu obce. Územní plán je pořizován na základě rozhodnutí obce jako materiál koordinující rozvojové zájmy na integrovaném území v duchu trvale udržitelného rozvoje. Hlavní cíle vyplývají ze zadání územního plánu. Cílem řešení změny územního plánu je prověřit jednotlivé náměty řešení a návrhy vzhledem k místním podmínkám, možnostem, urbanistickým a architektonickým zásadám a v souladu se zájmy ochrany na všech úsecích. Hlavní cíle řešení územního plánu jsou: zachovat a zvýraznit tradiční urbanistickou strukturu obce, respektovat urbanistické hodnoty obce; stanovit koncepci pro novou bytovou výstavbu včetně ploch pro občanskou vybavenost související s touto výstavbou; stanovit koncepci technické vybavenosti, zejména zásobování pitnou vodou a odkanalizování a čištění odpadních vod; zvýšení rekreačního a turistického významu obce; zajistit zachování a rozvíjení přírodních hodnot krajiny celého řešeného území, místního územního systému ekologické stability; zkvalitnit životní prostředí v obci; stanovit regulační zásady výstavby v obci;

Vymezení řešeného území Změna ÚPnSÚ č.4 Blatná je zpracována pro správní území místních částí obce Blatná, tedy pro katastrálním území Hněvkov u Mačkova, katastrální území Čekanice a katastrální území Milčice u Čekanic, pro lokalitu na k.ú. Drahenický Málkov a jednotlivé lokality na území města Blatná nacházející se v JČ kraji. Celková výměra řešeného území Hněvkov je 467,9 ha; 70 stálých obyvatel. Celková výměra řešeného území Čekanice je 571,2 ha; 71 stálých obyvatel. Celková výměra řešeného území Milčice je 224,2 ha; 17 stálých obyvatel. Celková výměra řešeného území ŘÚ Změny č.4 ÚPnSÚ Blatná je 1263,3 ha. Obce mají 158 trvale bydlících obyvatel.

54

– Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění – Kontaktní spojení

Základní údaje katastru nemovitostí pro katastrální území: Blatná:

55


Základní údaje katastru nemovitostí pro katastrální území: Čekanice

Základní údaje katastru nemovitostí pro katastrální území: Hněvkov

56


Základní údaje katastru nemovitostí pro katastrální území: Milčice

57


Sousedními územními obvody pro Hněvkov jsou město Blatná, Pacelice, Němčice, Sedlice, Čekanice a Mačkov. Sousedními územními obvody pro Čekanice jsou obce Hněvkov, Sedlice, Lažany, Milčice, Jindřichovice a Mačkov. Sousedními územními obvody pro Milčice jsou obce Lažany, Doubravice, Bratronice, Jindřichovice a Čekanice.

Širší územní vztahy Obce Čekanice, Hněvkov, Milčice nemají vlastní obecní úřad, patří pod správu Městského úřadu jako místní části Blatné. Osada Čekanice leží cca 6 km od města Blatná, které je sídlem vyššího významu. Obec leží na vedlejší komunikaci Horažďovice - Blatná. Obec leží v pahorkovité krajině o průměrné nadmořské výšce 515 m n. m. Hněvkov je místní částí, která má mimořádné hodnoty krajinné, rekreační, podmínky pro cestovní ruch a obnovu památek. Katastrální území Hněvkova se rozkládá na východním okraji města a zaujímá rozlohu 468 ha, v nadmořské výšce 456 m (o 16 m výše než vlastní město). První písemné zprávy o Hněvkově jsou až ze 17.století, na jeho založení měla zřejmě vliv poloha při hlavní silnici od Písku a Prahy. Jedná se ale o typicky zemědělské sídlo. Svojí polohou však má i příznivé podmínky pro podchycení rostoucího cestovního ruchu na Blatensku, opírajícího se především o hodnoty krajiny (cykloturistika, projížďky na koních, pěší turistika ap.). Obec Milčice, zemědělská obec s patrnou rekreační funkcí leží cca 7 km od Blatné na místní komunikaci od Bratronic, která v těžišti obce přechází v silnici III/02021 do Lažan. Ve výkrese širších vztahů jsou vyznačeny tyto významné stavby: -státní silnice 1/20 Písek-Plzeň a její přeložka -trasa vysokotlakého plynovodu a vysokého napětí -trasa železnice -skládka TDO města Blatné a 100 m ochranné pásmo, příjezd -rybník Hněvkov, extenzívně využívaný, obtížně přístupný, vhodný i k rekreaci -lesy, vodní toky a modelace terénu (rozhledy do krajiny). Vzdálenost důležitých míst od města Blatná Vzdálenost (km) Auto Autobus Vlak Hlavní město Praha 98 115 123 Krajské město České Budějovice 77 86 87 60 60 59 Krajské město Plzeň Bla 25 23 27 Město Strakonice tná Nebližší veřejné mezinárodní letiště Praha — Ruzyně 113 118 136 Nejbližší říční přístav Praha - Radotín 87 110 Hraniční přechod Strážný 84 94 Hraniční přechod Železná Ruda 78 108 Cílové místo

Pro osady Hněvkov, Čekanice a Milčice se údaje liší přibližně do +- 10km

Zdůvodnění z hlediska ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území Krajinná charakteristika území Řešené území má z větší části ráz harmonické kulturní krajiny, s rozsáhlými plochami hospodářských lesů, zejména v Čekanicích, plochami orné půdy a trvalých travních porostů. Sídla jsou zpřístupněna silnicí I. třídy, silnicí III. třídy s návaznostmi na místní komunikace a zemědělské a lesní cesty. Z hlediska potřeby zvýšit úroveň životního prostředí, především obytného se předpokládá zachování veškeré hodnotné zeleně s případným jejím doplněním. Koncepce ÚP plochy současně využívané pro tuto funkci stabilizuje. Po komplexním posouzení demografických, sociálních a ekonomických podmínek a v návaznosti na podrobný terénní průzkum jsou převzaty plochy z Urbanistické studie obce a navrhovány nové plochy pro trvalé bydlení s možností doplnění proluk v ZÚ na území celé obce. 58


Plochy pro rozvoj obce jsou voleny tak, aby veškeré negativní dopady navrhovaného řešení byly minimální. Všechny plochy navrhované pro rozvoj obce (s výjimkou ploch pro zalesnění, pro vybavenost a ploch pro prvky ÚSES) jsou v těsné vazbě na ZÚ. Využívá se tak možností jednoduchého napojení na infrastrukturu obce a v některých případech se navrhovaným řešením rozvojových ploch zlepšují i podmínky v ZÚ. Celkem je navrhováno k záboru 66,34 ha zemědělské půdy. Z toho pro stavební rozvoj obcí v zastavitelných plochách: Hněvkov: 60,88 ha Čekanice: 3,12 ha Milčice: 2,34 ha Zpracovatel územního plánu respektuje v ÚPD připomínky dotčených orgánů státní správy i sousedních obcí. Proti původnímu návrhu byly rozvojové plochy zredukovány. V Hněvkově největší území pro zábor představuje koridor přeložky silnice 1/20.

Horniny a reliéf Blatenského bioregionu Hlavní horninou oblasti jsou intruziva středočeského plutonu, především žuly a granodiority. Z pokryvů hrají hlavní roli svahoviny, často s eolickou příměsí. V Blatenské kotlině se vyskytují i ostrovy tercierních sedimentů. Reliéf je tvořen pahorkatinou s výrazně vystupujícími žulovými vrchy a plochými širokými sníženinami mezi nimi. V bioregionu chybějí zaříznutá údolí. V kotlinách má reliéf charakter ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 50 - 75 m, převažuje však charakter členité pahorkatiny s členitostí 75-150 m, na některých vyšších kopcích až 170 m. Některé partie mají drobně členitý reliéf s žulovými balvanitými výchozy, jde o nízké klenby, tzv. ruware. Typická výška bioregionu je 430 - 580 m.

Klimatické poměry Dle mapy klimatických oblastí ČSSR - QUITT, Geografický ústav ČSAV Brno, 1971, leží řešené území v mírně teplé oblasti Čech, konkrétně vlastní pánev v nejteplejším klimatickém okrsku MT 11, vyvýšené pahorky v MT 7. MT 11: Dlouhé léto, teplé a suché až mírně suché. Přechodná období jsou krátká s mírně teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá. Sněhová pokrývka trvá krátce. Základní klimatické charakteristiky: počet letních dnů 40-50 počet dnů s průměrnou teplotou nad 10°C 140 - 160 počet mrazových dnů 110-130 počet ledových dnů 30-40 průměrná teplota v lednu -2,5°C průměrná teplota v červenci 17-18°C průměrná teplota v dubnu 7-8°C průměrná teplota v říjnu 7-8°C průměrný počet dní se srážkami nad 1 mm 90-100 srážkový úhrn ve vegetačním období 350 - 400 mm srážkový úhrn v zimním období 200 - 250 mm počet dnů se sněhovou pokrývkou 60-80 počet zamračených dnů 120-150 počet jasných dnů 40-50 MT 7: Normálně dlouhé, mírné a mírně suché léto, krátká přechodná období s mírným jarem a podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Základní klimatické charakteristiky: počet letních dnů 30-40 počet dnů s průměrnou teplotou nad 10°C 140 - 160 počet mrazových dnů 110-130 počet ledových dnů 40-50 průměrná teplota v lednu -2 - -3°C 59


průměrná teplota v červenci průměrná teplota v dubnu průměrná teplota v říjnu průměrný počet dní se srážkami nad 1 mm srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet zamračených dnů počet jasných dnů

16-17°C 6-7°C 7-8°C 100-120 400 - 450 mm 250 - 300 mm 60-80 120-150 40-50

Zvláště chráněná území – v k. ú. Čekanice nejsou vyhlášena zvláště chráněná území. Návrh přírodního parku v jižní části k.ú. Hněvkov a na k.ú. Čekanice a k.ú. Milčice. Natura 2000 - do řešeného území nezasahuje žádná vyhlášená ani navržená lokalita soustavy NATURA 2000. Památné stromy - v k. ú. Čekanice - jsou vyhlášeny památné stromy: buk Velenovského a Čekanický dub Významné krajinné prvky - v řešeném území jsou z obecně vyjmenovaných významných krajinných prvků zastoupeny lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Registrované významné krajinné prvky - v řešeném území nejsou registrovány.

Ochrana krajinného rázu Ráz krajiny v dotčeném území je dán velkým podílem odlesněných ploch. Současná podoba krajiny řešeného území je dána požadavky zemědělské velkovýroby. V územním plánu je navržena ochrana krajiny a krajinného rázu především těmito opatřeními: - obnovou vodních nádrží a ozelenění jejích břehů - zvyšování podílu trvalých travních porostů a snižování podílu orné půdy na zemědělské půdě katastru - je doporučeno zvýšit podíl lesních ploch, v rámci přípustných činností na zemědělské půdě je umožněno její zalesnění - je navržena výsadba rozptýlené zeleně v krajině především ve formě interakčních prvků ÚSES

Zásady ochrany kulturních hodnot Ochrana kulturních památek - objekty zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek jsou obsaženy v textové a zakresleny v grafické části odůvodnění územního plánu. V územním plánu je navrženo chránit nemovité kulturní památky zapsané v ústředním seznamu nemovitých památek ČR a respektovat ochranu prostředí památek, tj. bezprostředního okolí památky. v k. ú. Hněvkov jsou situovány: Morový sloup před dvorem Lamač, Číslo rejstříku ÚSKP: 21039/3-4116 Venkovská usedlost čp.8, Číslo rejstříku ÚSKP: 51588/3-6233 návesní kaple zasvěcená Panně Marii v k. ú. Čekanice se nachází: zámecký komplex čp.1, 60


Číslo rejstříku ÚSKP:10042/3-4061, kaplička Panny Marie Číslo rejstříku ÚSKP:37506/3-4062, kaplička ve vsi Číslo rejstříku ÚSKP:31475/3-4063, Ochrana urbanistické struktury a významných objektů - je navržena ochrana urbanistické struktury sídel a historického půdorysu a ochrana významných objektů pro obraz jednotlivých sídel. Pravidla pro ochranu urbanistické struktury a pravidla pro ochranu architektonicky významných objektů jsou obsaženy v textové části odůvodnění územního plánu,kde jsou významné objekty vyjmenovány pomocí parcelních, příp. popisných čísel. Ochrana archeologických lokalit - celé řešené území je nutno považovat za území archeologického zájmu podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Při zásazích do terénu na takovém území může dojít k narušení archeologických nálezů a situací. Při veškerých zásazích do terénu je tedy nutno tento záměr oznámit archeologickému pracovišti a umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci provedení záchranného archeologického výzkumu. Kulturní památky graficky vyjádřitelné v měřítku územního plánu jsou zakresleny v grafické části územního plánu (koordinační výkres odůvodnění územního plánu). Podmínky pro architektonicky významné objekty U architektonicky významných objektů je nutné při přestavbách a rekonstrukcích dodržet jejich vnější hmoty a charakter a členění vnějšího pláště budovy (tj. střešní krytiny, fasády a výplně otvorů). Podmínky pro výstavbu v v obci Plošná regulace – je třeba respektovat historický půdorys sídla, zejména v prostoru historických ulic je třeba respektovat historicky danou stavební čáru. Podmínky pro stavby Nové objekty budou stavěny jako objekty architekturou srovnatelné s okolní venkovskou zástavbou. Prostorová regulace Navržené objekty v obytném území budou max. jednopodlažní, výšková hladina zástavby je dána převládající výškou zastavění v místní části, u zástavby zohlednit převládající tvar stávajících střech. Materiálové řešení přizpůsobit okolnímu prostředí. Zeleň - při vegetačních úpravách v místních částech použít přednostně domácích druhů dřevin.

Základní údaje, historický vývoj kulturní hodnoty urbanistické hodnoty Střed města v Blatné Městská památková zóna Blatná Návesní prostory v sídlech Hněvkov, Čekanice, Milčice historicky významná stavba, soubor sídlo Čekanice: zámek s parkem v Čekanicích (číslo rejstříku: 31475/3-4063) kaple Panny Marie (číslo rejstříku: 37506/3-4062) kaplička na hrázi rybníka (číslo rejstříku: 31475/3-4063) Rošice - bývalý dvůr čekanického panství objekt lihovaru dvoupodlažní "stará hospoda" čp.24 objekty na návsi sídlo Milčice kaple sv. Jana Nepomuckého 61


kamenný kříž z roku 1852 kaple čp.9 stavení a usedlosti čp. 5, 6, 9, 11, 13, 20, 21, 22, 23, 26/2, 28, 31 špýchar č.7, Hněvkov: Venkovská usedlost čp.8 (číslo rejstříku:51588/3-6233), Morový sloup (číslo rejstříku: 21039/3-6233) území s archeologickými nálezy území sídel a blízkého okolí územní systém ekologické stability - osa nadregionálního biokoridoru - lokální biokoridory - lokální biocentra významný krajinný prvek ze zákona - vodní toky - vodní plochy - lesy - údolní nivy přírodní rezervace včetně ochranného pásma Státní přírodní rezervace Velká Kuš přírodní park Návrh přírodního parku v jižní části k.ú. Hněvkov a na k.ú. Čekanice a k.ú. Milčice památný strom včetně ochranného pásma buk Velenovského, dub Čekanický Čekanice Ze širšího hlediska je dobře připomenout, že krajina Blatenská, v níž obec Čekanice leží, byla osídlena již v době latenské, tedy v době 4.- 1. stol. př. Kr. K trvalejšímu výraznějšímu osidlování krajiny došlo v 10. - 13. stol. Od té doby se postupně utvářejí a stabilizují nelesní ekosystémy, z nichž část je pod přímým intenzívním vlivem člověka. Po provedení architektonicko - urbanistického průzkumu lze konstatovat, že obec nikdy asi neměla výraznější regionální význam, což je pochopitelné, neboť leží v těsné blízkosti města Blatná, které plnilo a plní funkce regionálního významu. Život obce zřejmě výrazně ovlivnil renesanční zámek. V seznamu "Nemovité kulturní památky okresu Strakonice" jsou zapsány tyto památkové objekty : - zámek s parkem : objekt je jednopatrový se sloupovým vjezdem. Hlavní průčelí je členěno lezénami. Součástí zámku je neorenesanční kaple. Zámek byl postavějí v místě renesanční stavby v roce 1785. V sousedství zámku se nachází několik hospodářských budov s typickými štíty selského baroka. Zámecký park je o rozloze 1,56 ha. Proti vchodu zámku je Husův pomník, tzv. Husův kámen odhalený v roce 1901. - kaple Panny Marie : při cestě do Blatné, obdélná s klenutým vchodem a okny, trojúhelníkový štít a nika. Kaple pochází cca z roku 1815, dal ji postavit Alois Helversen, majitel čekanického velkostatku na památku svého zachránění v bitvě u Lipska (1813), které se jako rytmistr jízdy účastnil a těžce raněný byl nalezen vojákem, pocházejícím ze zdejšího kraje. Kaple byla v r. 1907 obnovena. Nedaleko bývala studánka, dle pověsti s léčivou vodou. Poblíž kaple jsou Rošice. Zde býval dvůr čekanického panství. V blízkosti kaple je vzácný buk zvaný buk Velenovského. Dr. Josef Velenovský, významný český botanik se narodil v Čekanicích (1858-1949). - kaplička na hrázi rybníka : jedná se o zajímavou drobnou stavbu nad propustí rybníka, na dvou hranolových pilířích. Kaplička patří mezi velice zajímavou lidovou architekturu. Architektonicky zajímavý je i objekt lihovaru. Obec Čekanice patří mezi malá sídla místního významu prakticky bez občanské vybavenosti a také bez průmyslu s převažující zemědělskou výrobou. Urbanistická hodnota obce je dána dominantním postavením budovy zámečku, který je chráněnou památkou a zámeckým parkem, který by ale vyžadoval rekonstrukci. Obec nemá charakteristickou náves, zástavba prakticky obepíná průjezdné komunikace, významné je okolí obce se svými rybníky a lesy. Přírodní ráz není moc narušen intenzivní zemědělskou výrobou minulých let. 62


Bytový fond se skládá převážně z bývalých zemědělských usedlostí, menší část fondu je v nových objektech a nebo v objektech rekonstruovaných, a také v nových domcích. U staré zástavby hospodářské objekty většinou zůstaly a jsou využívány k různým soukromým účelům. Nové objekty zemědělské výroby jsou z hlediska architektonického nevhodné. Hněvkov První dochovaná písemná zpráva o Hněvkově je datována r, 1629. Sídlo tedy nemá středověké památkové objekty. Vzniklo zřejmě při staré cestě do Blatné, nejvýznačnější budovou je dvoupodlažní "stará hospoda" čp.24, s vysokou valbovou střechou a hospodářským zázemím, Kolem této hospody se láme trasa státní silnice a tak tato zajímavá budova tvoří dominantu průhledů při průjezdu. V 16. stol. náležela polovina obce ke škvořetickému statku a polovina k Blatné. V roce 1701 byla polovina škvořetická přikoupena k blatenskému panství. Kaple na návsi je zasvěcena Panně Marii, nad obcí se vypíná lesnatý kopec Chocholka (535 m.n.m.), odkud je pěkný rozhled na Blatnou. Neméně romantický pohled na Blatnou se naskýtá při výjezdu z Hněvkova směrem na Mačkov. Velká část zástavby je rozložena okolo trychtýřově se rozevírající návsi ve směru východ-západ, jejímž středem je křižovatka cest a kaplička z 19.století s váhou. Kaplička je druhou nejzajímavější stavbou, její zvonička se odráží na pozadí zalesněného kopce v průhledu návsí. Objekty kolem návsi jsou většinou dobře zachovaná selská stavení s velkými stodolami, které utvářejí typický obraz sídla i z extravilánu. Nejhodnotnějšími jsou soubory obytného domu, brány a hospodářských stavení u parc.č. 1, 3, 5, 9, 11, 13 na jižní straně návsi, 15, 21 a 22 na severní straně. Na ukončující východní straně návsi je skupina štítů čp. 35, 45 a 48. Podél cesty do lesa jsou citlivě upravena tři stavení čp. 31, 41 a 49, užívaná k rekreaci. V duchu stavebních tradic je postavena také požární zbrojnice a několik stodol na okraji sídla, tyto stavby by neměly být demolovány, neboť dotvářejí příznivý obraz sídla. Postupem doby s potřebou nových nároků na bydlení bylo také několik domů přestavěno, většinou málo šťastně (břízolitové omítky, obklady, okna, verandy, střechy (čp.12, 18, 23, 40, 41, 43, 45). Problematická je také chatka na parcele č.20. Největší závadou je zřejmě nevhodně upravovaný dům č.23 právě v nejchoulostivějším místě celého sídla, v zatáčce silnice na návsi. Významnou rolí v obrazu sídla hrají také barevné úpravy fasád (bílá, žlutá, růžová, světle zelená), jednotlivé vzrostlé stromy (bohužel již některé byly poraženy) a původní -zídky (kamenné, keramické, štukové). Tyto prvky je nutno upravovat jen s maximální citlivostí. Obnova původních bran je nutná u stavení čp. 11, 14, 15, 17 a 22. Zajímavé jsou rovněž pozůstatky božích muk na obou výjezdech z obce. Urbanistická struktura Hněvkova je založena především na těchto hodnotách: -urbanistický tvar návesního prostoru -skladba hmot a střech tradičního charakteru -průhledy na dvě dominanty, kapli a starou hospodu -výhledy s vazbou na okolní krajinu (zámek Blatná, kostel Paštiky, zalesněný vrch). Posílení a zachování těchto kompozičních hodnot i novou výstavbou je úkolem regulačních opatření vyplývajících z této studie. Návrh předurčí k úpravě nebo demolici nevhodné objekty a vhodné proluky a nedostatečně využitá území navrhne k dostavbě. Milčice V obci je kaple sv. Jana Nepomuckého, která byla vystavěna v roce 1846. Nedaleko obce na křižovatce vedoucí do Jindřichovic, Bratronic a Záboří se nachází kamenný kříž z roku 1852. V blízkosti obce se nachází rybník Chvalov (5,6 ha). Křížení silnice a místních komunikací v jádru obce utváří prostor návsi s dominantní kaplí. Odtud severozápadním směrem je utvářen další veřejný prostor, ve své ploše zahrnující původní stavby a stavení s místností osadního výboru. Zástavba je z části tvořena původními zemědělskými usedlostmi s hospodářskými dvory. Hodnotnými jsou objekty kaple čp.9, stavení a usedlosti čp. 5, 6, 9, 11, 13, 20, 21, 22, 23, 26/2, 28, 31, špýchar čp.7, 63


Náves je komunikačním předělem mezi výše položenou západní částí obce a níže položenou východní částí, která má charakter svébytnějšího území zástavby v území s vodotečí a dvěma rybníky pod úpatím kopce. U rybníka Kvítek se nachází tradiční místo Letního tábora.

Demografický vývoj obce Sídelní struktura a demografické údaje Město Blatná se rozkládá na ploše 4360 ha, rozdělené do 8 katastrů, a je tvořeno místními částmi Blatná, Blatenka, Čekanice, Drahenický Málkov, Hněvkov u Mačkova, Jindřichovice u Blatenky, Milčice u Čekanic a Skaličany. Tabulky č. 2 a 3 obsahují základní informace o městě Blatná a jeho místních částech. Porovnávány jsou údaje ze SLDB 1991 a 2001. Podrobnější informace o věkové struktuře, indexu stáří, bytové výstavbě apod. jsou uvedeny za město Blatná jako celek. Rozloha území HČM hustota osídlení Tabulka číslo 1: Zákl. ukazatele o městě Blatná a jeho místních částech, 1991 Obec, část obce

Obyvatelstvo celkem

z toho ženy

Počet obyvatel ve věku 0 - 1 4 l e t

Obec Blatná Čekanice Hněvkov Milčice

6 944 6 259 223 81 28

3 611 3 197 163 42 16

1 554 1440 42 11 -

Ekonomicky a aktivní celkem

60 a více let (vč. nezjišt.)

1 021 828 30 27 15

3 668 3 420 51 37 11

Domy

Byty

celkem z toho trvale obydlené

celkem

1326 1001 57 46 28

1129 916 33 30 14

2 703 2 355 67 51 29

z toho trvale obydlené

2 450 2 219 40 35 15

Tabulka číslo 2: Zákl. ukazatele o městě Blatná a jeho místních částech, 2001 Obec, část obce

Obec Blatná Čekanice Hněvkov Milčice

Obyvatelstvo celkem

6 644 6 167 72 63 22

z toho ženy

3 433 3 173 37 33 13

Počet obyvatel ve Ekonomicky a aktivní celkem věku

Domy

0 1 4 l e t

celke m

1 123 1064 10 4 2

60 a více let (vč. nezjišt.)

1 187 1045 30 20 10

3 497 1424 3 297 1083 18 61 27 48 7 30

Byty z toho trvale obydlené

celke m

1 145 2 904 972 2 540 29 70 25 50 10 31

z toho trvale obydlené

2 461 2 274 33 27 11

Čekanice, Hněvkov, Milčice jsou místními částmi města Blatné, které je střediskem osídlení obvodního významu. Spádovým územím tohoto střediska je celá severní část okresu Strakonice, Pro toto spádové území vykonává Městský úřad v Blatné státní správu v přenesené působnosti, Hněvkov je součástí Blatné a v oblasti samosprávy je řízeno zastupitelstvem města. Město Blatná mělo k 31. 12. 2007 celkem 6 675 obyvatel. Demografický vývoj byl do značné míry poznamenán politickými i ekonomickými změnami. V 70. a 80. letech ovlivnily demografický vývoj sociální podpory v různých oblastech, což vedlo k vysoké sňatečnosti při nízkém věku snoubenců a nízkém průměrném věku matky. Po roce 1989 se situace změnila. Rozšiřují se možnosti studia, cestování či volnočasových aktivit. Na druhou stranu se objevují jevy, které byly do té doby neznámé - nezaměstnanost, menší sociální jistoty atd. Díky tomuto faktu byl významně ovlivněn demografický vývoj a chování mladé generace. Při zakládání rodiny je kladen větší důraz na ekonomické osamostatnění a zajištění či větší míru zodpovědnosti. Výsledkem bylo neuskutečnění druhotné demografické vlny početně silných ročníků ze 70. let. Pokles počtu obyvatelstva města Blatná lze považovat za přiměřený. S ohledem na obrat demografického vývoje v České republice v roce 2006 a mírně kladné číslo přírůstku způsobeného migrací, je možné v blízké budoucnosti počítat s další stabilizací, popřípadě i mírným růstem počtu obyvatel. 64


Jako protihodnotou nepříznivého vývoje počtu obyvatelstva zůstal dosud zachován charakter původní vesnice, dnes pro mnohé atraktivní.

Stav roku 2005 obec kód obce

Hněvkov

Čekanice

Milčice

019062

019071

48

61

30

trvale obydlené

25

29

10

k rekreaci

22

25

19

byty celkem

50

70

31

byty trvale obydlené

27

33

11

z toho v rodinných domech

27

29

11

celkem

63

72

22

ženy

33

37

13

ve věku 0- 14let

4

10

2

ve věku 65+

15

23

8

narozené v obci

31

26

11

celkem

27

18

7

vyjíždějící za prací

3

9

3

v zemědělství, lesnictví, rybolovu

3

5

3

v průmyslu a stavebnictví

13

7

2

ve službách

8

5

2

vyjíždějící žáci, studenti a učni

5

4

1

hospodařící domácnosti

28

34

14

obyvatelstvo

byty

domy

089729 celkem

Vývoj a prognóza počtu bydlících obyvatel Sídlo Hněvkov

obyvatelé stálí

2005

2009

2011

2020

63

70

73

220

72

71

68

180

22

17

18

65

občasní Čekanice

stálí občasní

Milčice

stálí občasní

Návrh urbanistické koncepce Obce Hněvkov a Milčiice patří mezi malá sídla místního významu prakticky bez občanské vybavenosti, v Čekanicích zásadní vybaveností je zámek. Převažuje zemědělská výroba. Rozvoj obcí V zásadě nelze počítat s výrazným a rychlým rozvojem obcí. Jedním z důvodů je i nedostatek pracovních příležitostí v obci a okolí a také poměrně špatná veřejná dopravní obslužnost (v Čekanicích a Milčicích). Návrh bude řešit dostavbu obce v mezích zastavěného území a na několika rozvojových plochách formou rodinné a rekreační výstavby. Drobné soukromé podnikání nerušící okolí je možné realizovat ve stávající anebo v nově navržené výstavbě. V oblasti občanského vybavení nové rozvojové plochy, kromě jedné v Mičicích, nebyly nárokovány. U veřejných prostor je nutné provést zhodnocení parteru formou vymezení komunikací, drobnou architekturou - lavičky apod. a doplněním zeleně. 65


V oblasti rozvoje podnikatelských aktivit mají obce dostatek rezerv na stávajících plochách, a tak není nutné stávající areály rozšiřovat. Výraznými jsou areál bývalého ovčína u Ovčího rybníka a zemědělský podnik v Čekanicích. V Milčicích, v návaznosti na zemědělské hospodářství se uvažuje s rozvojem v návaznosti na stávající plochu výroby a skladování pro zemědělskou výrobu. V Čekanicích je rovněž blíže definován rozvoj zemědělské plochy jižně od jádra obce (chov koní). Významné je okolí obcí se svými rybníky a lesy. Přírodní ráz krajiny není moc narušen intenzivní zemědělskou výrobou minulých let. Bytový fond se skládá převážně z bývalých zemědělských usedlostí, menší část fondu je v nových objektech a nebo v objektech rekonstruovaných. Základní urbanistická koncepce vychází z hlavních cílů územního plánu stanovených v zadání. Zachování tradiční urbanistické struktury obce a respektování urbanistických hodnot obce. Respektování nemovitých kulturních památek. Navržené zastavitelné území navazuje na zastavěná území a rozšiřuje je. Trasa silnice I. třídy je navržena v zásadách rozvoje Jč. kraje k přeložení vně zastavěného a zastavitelného území, v obci Hněvkov je pro tuto akci vymezen koridor. Přepracovaný návrh Změny č.4 ÚPnSÚ Blatná je upraven dle připomínek. Jsou zredukovány rozvojové plochy v Hněvkově, které by představovaly nutnost velkého záboru kvalitních půd zemědělského půdního fondu. Pouze část značená SOH5 podél komunikace, dle požadavku zástupců města, je zde ponechána. V Lokalitě (pod „Píseckou ulicí), která již byla navržena v ÚPnSÚ Blatná jako zastavitelné území, jsou v přepracovaném návrhu Změny č.4 ÚPnSÚ Blatná, navrženy plochy SOH1, RIH1 a VDH1 na pokyn pořizovatele, jako rozvojové (v původním návrhu zčásti jako přestavbové). Navrhované plochy Změnou č.4 ÚPnSÚ Blatná zde toto území doplňují. V blízkém výhledu se zde mají zlepšit podmínky realizací přeložky silnice 1/20. Současná silnice je zatím dosud plně funkční a je nutno při zástavbě respektovat její hygienické ochranné pásmo. Podle požadavku zástupců města je zde řešena zastavitelná plocha SOH1 vcelku s respektováním vedení tech.infrastruktury včetně OP. Dle požadavku Odboru dopravy MěÚ Blatná je pro plochy SOH1, SOH3, SOH7, SOH5, SOH6, DSH2, RIH4, navržena ke zpracování územní studie. Původně navrhovaná plocha DSH1 je z návrhu vypuštěna, dopravní řešení bude navrženo v rámci územní studie. Plocha SOH11 byla zmenšena (možnost výstavby cca 2RD). Možnosti zalesnění jsou v podmínečném využití pro plochy NZ vyjma ploch ochrany I. a II. třídy půdy. V případě původně navrhované plochy d/SV1, nyní pro fotovolt. Elektrárnu, zástupce KÚOZZL nesouhlasí se změnou regulativů, jak bylo v zadání, tzn., že plocha zůstává stejná jako ve změn č. 3 ÚPnSÚ Blatná. Dle požadavku zástupců města nejsou pozemky ÚSES zařazeny pro vyvlastnění ve VPO. V památkové zóně v k.ú.Blatná je požadavek na zpracování dokumentací autorizovaným architektem. V k.ú. Čekanice je plocha OVC1 jako maximální možná, lokálni biokoridor vedený přes centrum obce není možné více zužovat. Parcela v Čekanicích 102/1 z důvodu vedení a OP lesa je rozdělena na plochu SOC4 a ZS. V koordinačním výkresu a výkresu předpokládaných záborů ZPF jsou značeny plochy meliorací. V tabulkách jsou uvedeny u záborů rozlohy ploch investic do půdy. V regulativech pro SO nejsou uváděny přesné počty budov. Jsou provedeny korekce v textových i v grafickyh částech. Výkres širších vztahů je zpracován v měřítku 1:50000. Skladba výkresů pro k.ú.Hněvkov, Čekanice a Milčice je zachována. Řešená území změn na k.ú.Blatná jsou dokumentována dohromady v hlavním výkresu přehlednějším způsobem nad výřezem katastrální mapy Blatné. 66


V koordinačním výkresu jsou navíc dokumentovány vazby na bližší okolí jednotlivých změn, zejména pro možnost orientace v inženýrských sítích a limitech. Pro změny na k.ú.Blatná není zpracován výkres veřejně prospěšných staveb, Změna č.4 ÚPnSÚ Blatná zde žádné veřejně prospěšné stavby nevymezuje. Podle předchozích platných ÚPD se změny týkají zastavěného území, nenavrhují se nároky na vyčleňování ze zemědělského půdního fondu, z toho důvodu není zde zpracován výkres předpokládaných záborů ZPF. Řešené území změny na k.ú.Drahenický Málkov je ve Výkresu základního členění území vyznačeno nad katastrální mapou. Hlavní výkres je dokumentován na širším výřezu katastrální mapy, stejně jako Koordinační výkres.

Členění území obcí na plochy s rozdílným způsobem využití Plochy s rozdílným způsobem využití pokrývají beze zbytku a jednoznačně celé řešené území.

PŘEHLED ZÁKLADNÍCH DRUHŮ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ OBSAŽENÝCH V ÚZEMÍ Základní druhy ploch s rozdílným způsobem využití dle §4 - §19 vyhlášky č.501/2006Sb. • plochy bydlení • plochy smíšené obytné • plochy rekreace • plochy občanského vybavení • plochy zeleně soukromé a vyhrazené • plochy zeleně ochranné a izolační • plochy veřejných prostranství • plochy výroby a skladování • plochy vodní a vodohospodářské • plochy zemědělské • plochy zahrad a sadů v nezastavěném území • plochy lesní • plochy přírodní • plochy smíšené nezastavěného území • plochy dopravní infrastruktury • plochy technické infrastruktury TYPY PLOCH V ÚZEMÍ Základní druhy ploch (uvedené v §4-§19 vyhlášky č.501/2006 Sb.) jsou dále podrobněji členěny na typy ploch, a to v souladu s §3, odst.4 vyhlášky č.501/2006 Sb. s ohledem na specifické podmínky a charakter území. Seznam základních typů ploch: plochy bydlení BI – plochy bydleni - v rodinných domech plochy smíšené obytné SO - plochy smíšené obytné plochy rekreace RI - rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci RN - rekreace - na plochách přírodního charakteru plochy občanského vybavení OM – občanské vybavení – komerční zařízení malé a střední OV – plochy občanského vybavení OS - plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení plochy zeleně soukromé a vyhrazené ZS - zeleň - soukromá a vyhrazená 67


plochy zeleně ochranné a izolační ZO - zeleň - ochranná a izolační plochy veřejných prostranství PV - plochy veřejných prostranství ZV - veřejná prostranství – veřejná zeleň plochy výroby a skladování VD – drobná výroba a služby VZ - plochy výroby a skladování - zemědělská výroba plochy vodní a vodohospodářské W plochy zemědělské NZ plochy zahrad a sadů v nezastavěném území ZZ plochy lesní NL plochy přírodní NP plochy smíšené nezastavěného území NS plochy dopravní infrastruktury DS – dopravní infrastruktura – silniční – -silnice I.třídy, -silnice III.třídy, -místní komunikace, DZ - dopravní infrastruktura – drážní -železniční tratě a plochy plochy technické infrastruktury TO – nakládání s odpady TI – inženýrské sítě

CHARAKTERISTIKY ZÁKLADNÍCH DRUHŮ PLOCH Zastavitelné plochy jsou vymezeny v grafické části územního plánu.

Plochy bydlení - v rodinných domech (BI) Uplatnění pro rodinné domy - jen v plochách změny č.II., č.IV. č.V. a IX. na katastrálním území Blatné Bydlení je zde reprezentováno povětšině izolovanými rodinnými domy.

Plochy smíšené obytné (SO) Bydlení je zde reprezentováno povětšině izolovanými rodinnými domy, dílem s relikty hospodářského zázemí. Tato funkce se bude nadále rozvíjet v návaznosti na plochy k bydlení již užívané.

Plochy rekreace - rodinná rekreace (RI) Rekreace je na území obce reprezentována objekty rodinné rekreace. Tato funkce je přípustná i v plochách bydlení.

Plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (RN) Plocha u rybníka Kvítek využívaná pro letní tábory 68


Plochy občanského vybavení : Plochy občanského vybavení stávající a navržené k doplnění potřebných funkcí.

Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) Navrhované plochy umožní zlepšení podmínek pro správu obce.

Plochy občanského vybavení – komerční zařízení (OM) Současné plocha této funkce – areál zámku je stabilizovaná. Navrhovaná plocha umožní zlepšení územních předpokladů rozvoje komerčních zařízení jak pro potřeby obyvatel, tak pro rozvoj cestovního ruchu.

Plochy občanského vybavení - tělovýchova, sport (OS) Plocha v Milčicích je stabilizovaná. Nově se navrhuje v návaznosti na rozvoj bydlení v Hněvkově. V Drahenickém Málkově změna č.4 navrhuje plochu u Podhajského rybníka. Navržená plocha v Hněvkově – minigolf adventure, tenisový kurt.

Plochy zeleně soukromé a vyhrazené (ZS) Významné plochy se uplatňují v zámeckém areálu v Čekanicích, v Milčicích. ve vazbě na statek. parc.čís. 1.

Plochy zeleně ochranné a izolační (ZO) Uplatnění podél návrhového rekreačního území podél komunikace I.tř. v Hněvkově.

Plochy veřejných prostranství (PV) V souvislosti s rozvojem ploch smíšených obytných, jsou kromě stávajících navrženy další plochy.

Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) Plocha u rybníka v Čekanicích

Plochy výroby a skladování-drobná výroba a služby (VD) Plocha je navrhována v severní části Hněvkova.

Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba (VZ) Stávající plocha v jihovýchodní části Milčic. Další plocha je navrhována ve východní části Milčic v návaznosti na stávající plochu.

Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plochy a vodní toky (W) Vodní plochy a vodní toky jsou stabilizované.

Plochy zemědělské (NZ) Plochy jsou určeny pro rostlinnou zemědělskou výrobu.

Zahrady, sady (ZZ) Plocha sadů a zahrad nezastavěného území.

Plochy lesní (NL) Plochy jsou určeny pro lesní hospodářství.

Plochy přírodní (NP) Plochy zeleně přírodního charakteru.

Plochy smíšené nezastavěného území (NS) Zpravidla některá kontaktní území při vodních, lesních a zemědělských plochách. Uplatnění např. v návaznosti na vodní plochy Ovčínského rybníka v Čekanicích; v Hněvkově pod Chocholkou.

Plochy dopravní infrastruktury (DS) Plochy silniční dopravy zahrnují silnice I. a III. třídy. Z nichž silnice I. tř. procházející zastavěným územím Hněvkova, ÚP vytváří podmínky, v souladu s nadřazenou ÚPD, pro její 69


přeložení vně ZÚ. Ostatní síť tvoří stabilizované i navržené místní komunikace. Plochy účelových komunikací včetně odstavných a parkovacích ploch jsou součástí ostatních ploch s rozdílným funkčním využitím jak v ZÚ, tak mimo něj.

Železniční tratě a plochy (DZ) -železniční tratě a plochy Železniční trať a plocha v Hněvkově je stabilizovaná

Plochy technické infrastruktury: Technická infrastruktura - inženýrské sítě (TI) V každé obci jsou vymezeny rozvojové plochy pro ČOV.

Technická infrastruktura – nakládání s odpady (TO) Stabilizovaná a navazující rozvojová plocha skládky v Hněvkově.

Vymezení systému sídelní zeleně Sídelní zeleň je součástí ploch vymezených pro jiné funkce (bydlení, rekreace, občanské vybavení, sport, výroba). Samostatné plochy sídelní zeleně se vymezují pro zeleň soukromou a vyhrazenou (plochy ZS), zeleň na veřejných prostranstvích (plochy. ZV), zeleň ochranná a izolační (plochy ZO) a zahrady a sady (plochy ZZ ).

Plochy pro bydlení Prognóza bytové výstavby rok 2020 Hněvkov

Čekanice

Milčice

Celkem

Počet obyvatel

150

180

65

395

Počet nových RD

48

10

5

97

Sídlo

Veřejná občanská vybavenost Přehled občanské vybavenosti na území obce: - Administrativa, hospodářská a veřejná správa: není - Knihovna - zajišťuje Blatná - Požární zbrojnice - není - Česká pošta – zajišťuje Blatná - Školství: mateřská škola - zajišťuje Blatná základní škola – zajišťují Blatná, Záboří vyšší stupně škol - zajišťují Strakonice - Zdravotnictví: základní lékařské služby, jakož i lékárna jsou zajištěny v Blatné, nemocnice ve Strakonicích. - Církev: V obci je situována jen památkově chráněná kaple s lesní hrobkou. Kostel + hřbitov jsou ve městě Blatná.

Plochy výroby a skladování Zemědělská výroba Zemědělské plochy obhospodařuje ZD Záboří, Zemědělské obchodní družstvo Blatná. Zemědělské zásobování a nákup sídlí v Blatné.

Průmysl a skladování Nejsou v obci zastoupeny.

Plochy rekreace Hromadná rekreace Plocha Skautského tábora u rybníku Kvítek 70


Individuální rekreace Nejsou navrženy nové plochy pro rekreační chaty. Většina objektů v obci je a bude v rámci ploch pro bydlení využívána jako rekreační chalupy. V území jsou zastoupeny také samostatné zahrady, které nejsou zastavěny, ani nejsou územním plánem k zástavbě navrženy. Sportovní plochy Malá rekreační a dětská hřiště mohou být umístěna v rámci rozvojových lokalit a jejich lokalizace by byla pak upřesněna v podrobnější dokumentaci.

Koncepce veřejné zeleně Základní kategorie (funkční plochy) zeleně označené v územním plánu jsou: veřejná prostranství – veřejná zeleň, uplatnění v prostorech návsí, stávajících a navržených veřejných prostranství zeleň - ochranná a izolační, plochy přírodní. Vedle ploch lesa (PUPFL) a ploch trvalých travních porostů mají tyto plochy význam z hlediska utváření krajiny. Jsou to ostrůvky krajinné zeleně a rozptýlené remízky a lesíky. Plochy u rybníků.

Plochy pro dopravní stavby Návrh koncepce dopravy Ing.Ivan Kňourek

Širší dopravní vztahy Silniční doprava Obce Hněvkov, Čekanice a Milčice jsou situovány jižně od města Blatné v pahorkaté krajině o průměrné nadmořské výšce 520 m.n.m. Jsou zpřístupněny silnicí I/20, vedenou Hněvkovem do Blatné, silnicí III/1731 procházející Čekanicemi z Lažan do Blatné, na ně navazují sítě místních a účelových komunikací. Obec Drahenický Málkov leží cca 5km severně od Blatné na trase komunikace III/1374 (Blatná – Drahenice).

Dopravní infrastruktura silnice I. třídy - silnice I/20 - k.ú. Hněvkov, k.ú. Blatná silnice II. třídy - silnice II/121 - k.ú. Blatná - silnice II/174 - k.ú. Blatná - silnice II/175 - k.ú. Blatná silnice III. třídy silnice III/1731 (Blatná – Lažany) - k.ú. Blatná, k.ú. Čekanice - silnice III/1399 - k.ú. Blatná - silnice III/1738 - k.ú. Blatná - silnice III/1734 - k.ú. Blatná - silnice III/1735 – k.ú. Blatná, k.ú. Drahenický Málkov - silnice III/1214 - k.ú. Blatná místní a účelové komunikace - k.ú. Blatná,k.ú. Hněvkov, k.ú. Čekanice, k.ú. Milčice, k.ú. Drahenický Málkov

Místní komunikace Doplnění místních komunikací je navržené zejména pro dopravní napojení rozvojových lokalit, pro něž bude řešeno i v rámci funkčních ploch. V územním plánu je počítáno se stávajícími autobusovými zastávkami v řešeném území, zastávky budou posouzeny a upraveny podle ČSN. Jednoznačně lokalizované plochy pro dobudování sítě místních komunikací jsou zakresleny v grafické části dokumentace. 71


Místní komunikace a parkoviště pro obsluhu území je možné umístit i uvnitř jednotlivých funkčních ploch podle regulativu příslušné funkční plochy. Nová bytová zástavba obce musí mít saturován počet odstavných stání na vlastním pozemku či v objektu. Odstavné a parkovací plochy je třeba realizovat v adekvátní kapacitě v rámci ploch komerčních zařízení občanského vybavení, výroby a skladování.

Podmínky realizace vymezených lokalit zm.č.4 ÚP: (dle vyjádření ŘSD) musí respektovat silniční ochranné pásmo stávající silnice 1/20 dle zákona č.1311997 Sb., o pozemních komunikacích • musí respektovat koridor pro plánovanou silnici 1/20 v min. šíři 200 m s osou trasy dle výše uvedených dokumentací a neohrozit realizaci a provoz na ní (TOH); • v případě vymezených funkčních využití, u kterých musí být splněny platné hygienické limity, musí být řešeny jako plochy podmíněně přípustné za podmínky, že investoři výstavby v řešené lokalitě v dalších stupních řízení (územního a stavebního) prokáží, že nejsou překračovány platné hygienické limity pro chráněný venkovní prostor, chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb. V případě nesplnění limitů nebude moci být stavba realizována. V případě navržení technických opatření k eliminaci negativních vlivů z provozu na 1/20, nebudou realizována na náklady ŘSD ČR a na našich pozemcích. • být dopravně napojeny přednostně ze silnic nižších tříd a pomocí stávajících sjezdů na stávající komunikaci 1/20. Dopravní napojení na 1/20 musí být v rámci následujících stupňů řízení - územního a stavebního - projednáno a odsouhlaseno ŘSD ČR. Bez odsouhlasení připojení nebude umožněno. - Navržená místní komunikace (lokalita DSH2) se napojuje pomocí stávající místní komunikace a stávajícího připojení na sil. V20. Upozorňujeme na § 39 zákona Č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a to, že v případě, dojde-Ii k podstatnému nárůstu zatížení části silnice, jejíž stavební stav nebo dopravně technický stav tomuto nárůstu zjevně neodpovídá, je osoba, která nárůst způsobila, povinna uhradit náklady spojené s nezbytnou úpravou dotčené části silnice. - Podmínky neomezené realizací přeložky I/20 a jejím uvedením do provozu, a to: • v případě vymezených funkčních využití, u kterých musí být splněny platné hygienické limity, musí být lokality řešeny jako plochy podmíněně přípustné za podmínky, že investoři výstavby v řešené lokalitě v dalších stupních řízení (územního a stavebního) prokáží, že nejsou překračovány platné hygienické limity pro chráněný venkovní prostor, chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb. V případě nesplnění limitů nebude moci být stavba realizována. V případě navržení technických opatření k eliminaci negativních vlivů z provozu na 1/20, nebudou realizována na náklady ŘSD ČR a na našich pozemcích. • přímé napojení na budoucí 1/20 (především lokalit VII., a TOH) nebude umožněno.

Železniční doprava železniční dráha regionální Železniční doprava prochází územím katastru Hněvkov železniční trať čd. č. 203 Strakonice – Blatná – Březnice

jednokolejná

letiště - poblíž letiště Tchořovice

-

objekt požární ochrany hasičské zbrojnice Hasičský záchranný Strakatého

-

sbor

Jihočeského

ostatní veřejná infrastruktura telefonní síť (pevné linky) 72

kraje

Blatná

-


-

veřejný rozhlas obecní

Zemědělská doprava Pro pohyb zemědělské techniky bude využívána síť zemědělských cest, místních komunikací, ale i část silnic III. třídy. Stávající pohyb zemědělské techniky na obhospodařované pozemky je dán především sítí stávajících polních cest, konfigurací terénu a rozmístěním středisek.

Chodníky Chodníky budou budovány alespoň jednostranně podél průjezdných úseků silnic v zastavěném území obce. Rovněž bude třeba navrhnout chodníky v rozvojových plochách a pro přístup k nim. V grafické části nejsou chodníky podél silnic zakresleny, jsou součástí dopravního koridoru silnic a místních komunikací.

Doprava v klidu Garáže Osobní automobily jsou garážovány přímo v RD nebo na pozemcích u RD, výjimečně v samostatně stojících jednotlivých garážích na pozemcích majitelů. U nové výstavby musí být řešeno odstavování automobilů. S výstavbou samostatných řadových garáží nebo garáží jiného typu není v obci uvažováno.

Parkoviště V současné době se parkuje na místních komunikacích, samostatná parkoviště v obci nejsou.

Hromadná přeprava osob V územním plánu je počítáno s autobusovými zastávkami: Stávající autobusové zastávky budou posouzeny a úpravy provedeny v souladu s ČSN.

Posouzení životního prostředí z hlediska negativních důsledků hluku z dopravy Řešeným územím prochází silnice I. třídy s vysokou intenzitou dopravy a menší intenzitou.

silnice III. třídy s

Návrh koncepce technického vybavení Vypracovali: Ing. Jan Brejcha a Miroslav Běle Obsahem návrhu je energetické zásobování obcí Hněvkov, Čekanice, Milčice: - zásobování energií pro vytápění - zásobování vodou - odvod odpadní vody , kanalizace . Při vypracování jsme vycházeli z požadavků investora , stavební dokumentace, místních podmínek a souvisejících předpisů a norem. Podklady K dispozici byly výkresy a situace obcí a podklady z regionu a správců sítí. Zakreslení stávajících inženýrských sítí bylo provedeno podle vyjádření správců dotčených sítí. Před zahájením zemních prací je nutné přesné vytýčení, aby nedošlo k jejich porušení. Nutno dodržet vzdálenosti od ostatních sítí dle ČSN 73 6005, dle konečného vytýčení jednotlivými správci. Kromě stálých obyvatel žijí v obcích jsou i přechodně bydlící obyvatelé – chaty , chalupy. Předpokládaný rozvoj obce Hněvkov Stávající počet obyvatel Rekreanti (chataři, chalupáři) Předpokládaný budoucí počet obyvatel Předpokládaný rozvoj obce Hněvkov 73

70 obyv. 30 osob 150 obyv.


Možnost výstavby cca48RD Předpokládaný rozvoj obce Čekanice: Stávající počet obyvatel 80 obyv. Rekreanti, (chataři, chalupáři, ubytování - zámek) 45 osob Předpokládaný budoucí počet obyvatel 180 obyv. Předpoklad vzhledem ke stávající stavební kapacitě a možnosti výstavby cca 10 RD. Předpokládaný rozvoj obce Milčice Stávající počet obyvatel 25 obyv. Rekreanti, (chataři, chalupáři, ubytování - zámek) 25 osob Předpokládaný budoucí počet obyvatel 65 obyv. Předpoklad vzhledem ke stávající stavební kapacitě a možnosti výstavby cca 5 RD Zásobování vodou Zásady řešení Hněvkov - Zásobování vodou - Vodovod: Na území Hněvkova není vybudován veřejný vodovod. Objekty obytné zástavby i občanské vybavenosti obce Hněvkov jsou v současnosti zásobovány vodou z vlastních studní u jednotlivých objektů různé hloubky ( 4 – 12 m) , kapacity i kvality vody. Jako všechny studny jsou závislé na atmosférických podmínkách. Kvalita vody plně neodpovídá normám, zejména u málo hlubokých studní. Návrh pro zásobování objektů obce do budoucna: 3. Vybudování centrálního vodovodu pro obec zásobovaný z nového zdroje pitné vody. Trasy vodovodů budou vedeny veřejnými plochami, podél komunikací , dostatečně zokruhovány a vedeny pokud to bude možné společně s kanalizací a plynem . 4. H1) Připojení severní lokality v Hněvkově u Blatné na městský vodovod Blatná H2) Pro ostatní zastavěné a zastavitelné území Hněvkova Nový zdroj je přivaděč vody Římov – Blatná. Na něj se přípojka přivede - buď přímo - nebo na městský vodovod Blatná ( který je jím napájen ), a to ve 2 variantách : - Přímý připojovací řad Blatná – Hněvkov o délce cca 2,2 km - Společný připojovací řad Blatná – Mačkov – Hněvkov v délce celkem 3,3 km Obě varianty jsou investičně obdobné , bude záležet na dalším vývoji . 3. Vodojem o zásobě 100 m3 umístěný na svahu kopce Chocholka , jihovýchodně od obce . Výpočet spotřeby vody: Pro bytový fond: Specifická spotřeba pitné vody – byty s výtokem, WC a koupelnou, s lokálním ohřevem TUV 46 m3 / obyv, rok Qr byt = 150 x 46 = 6 900 m3/rok Pro občanskou a technickou vybavenost : 7 m3 / obyv, rok Qrvyb = 150 x 7 = 1 050 m3/rok Potřeba pitné vody pro obec Hněvkov Qrobyv = Qr byt + Qrvyb = 6 900 + 1 050 = Qm Qh

= 7 950 x 1,5

= 11 925 = 32,67 m3/den = 32,67 x 1,8 / 24 = 2,45 m3/h 74

m3/rok

7 950 m3/rok


Hněvkov - Kanalizace – odvod odpadních vod: V obci je vybudována kanalizace pro část zástavby z betonových trub DN 300 – 600, uložených poměrně mělce pod povrchem , bez revizních šachet . Do kanalizace jsou svedeny splaškové odpadní vody i dešťové vody. Část splaškových vod je čištěna v septicích , či jímkách , část je vypouštěna přímo .Kanalizační stoky jsou svedeny v několika místech , dle spádu , do toku potoka . Navrhujeme při předpokládaném rozvoji obce – odkanalizování obce Hněvkov oddílným kanalizačním systémem. K odvádění splaškových odpadních vod navrhujeme vybudování splaškové kanalizace, která bude zaústěna do nově navrhované ČOV. Její umístění v nejnižší části obce je patrné z výkresu. Přepad z ČOV bude zaústěn do potoka protékající kolem - viz situace. Odpadní vody z objektů budou odkanalizovány kanalizačními přípojkami DN 150 do hlavní sítě veřejné kanalizace vedené obcí dle situace. Veřejná síť kanalizace bude nová, zaústěná do nové ČOV. Pro vybudování kanalizace v této obci jsou dobré geografické podmínky – spádově lze odkanalizovat celou obec na jedno místo, do ČOV. Trasy kanalizace vést pokud to bude možné společně s vodou a plynem. Odvádění dešťových vod bude maximálně využito stávajících stok a kanalizace v maximální míře zaústěné do potoka. Kde to nebude možné doplněné o záchytné příkopy, další potřebné stoky a vsakovací místa s důrazem na zachytávání této vody obyvateli pro další používání zejména pro zahrady. Doporučujeme zejména u novostaveb osazování záchytných podzemních nádrží. Produkce odpadních vod: Qs

11 925 m3/rok 32,67 m3/den

= =

Čekanice - Zásobování vodou - Vodovod : Objekty obytné zástavby i občanské vybavenosti obce Čekanice jsou v současnosti převážně zásobovány pitnou vodou z veřejného vodovodu, zbytek z vlastních studní u jednotlivých objektů. Zdrojem pitné vody jsou 2 studny a 1 podzemní vrt, z nichž je voda dopravována do Automatické tlakové stanice (ATS). Vydatnost zdroje je 1,5 l/s , výkon čerpadel 2,5 l/s ( 300 – 400 kPa) . Prameniště má vyhlášené ochranné pásmo I. A II. stupně. Provozovatel vodovodu je VAK JČ, a.s. Pro zásobování objektů obce předpokládaném rozvoji navrhujeme rozšíření centrálního vodovodu pro zbytek obce a předpokládanou novou zástavbu. Výpočet spotřeby vody: Pro bytový fond: Specifická spotřeba pitné vody – byty s výtokem, WC a koupelnou, s lokálním ohřevem TUV 46 m3 / obyv, rok Qr byt = 180 x 46 = 8 280 m3/rok Pro občanskou a technickou vybavenost : 7 m3 / obyv, rok Qrvyb = 180 x 7 = 1 260 m3/rok Potřeba pitné vody pro obec Čekanice Qrobyv = Qr byt + Qrvyb = 8 280 + 1 260 = Qm Qh

= 9 540 x 1,5 = = 39,2 x 1,8 / 24 =

= 14 310 39,2 2,94

75

9 540 m3/rok

m3/rok 3

m /den m3/h


Kanalizace Čekanice - Kanalizace – odvod odpadních vod: V obci jsou vybudovány úseky kanalizace a podpovrchového odvodnění, které odvádějí do místní vodoteče splaškové, dešťové i povrchové tekoucí vody a přepad z rybníčku u čerpací stanice. Kanalizační síť je vybudována pouze v menší části obce, je vyústěna do dvou místních vodotečí. Stávající bytové jednotky pod rybníkem Zádvorský mají splaškové odpadní vody svedeny do biologického septiku. Majitelem a provozovatelem kanalizace na území sídla Čekanice je Městský úřad Blatná. Stávající zámeček má vybudovanou samostatnou ČOV. Přepad v ČOV je napojen do místní vodoteče, vedené do Ovčího rybníka. Odpadní vody z ostatních objektů jsou čištěny pouze provizorně, pomocí septiků a žump. Navrhujeme při předpokládaném rozvoji obce – odkanalizování obce Čekanice oddílným kanalizačním systémem. K odvádění splaškových odpadních vod navrhujeme vybudování splaškové kanalizace, která bude zaústěna do nově navrhované ČOV. Její umístění v nejnižší části na okraji zástavby obce je patrné z výkresu. Přepad z ČOV bude zaústěn do stoky protékající kolem , dále do Ovčího rybníka - viz situace. Odpadní vody z objektů budou odkanalizovány kanalizačními přípojkami DN 150 do hlavní sítě veřejné kanalizace vedené obcí dle situace. Veřejná síť kanalizace bude nová, zaústěná do nové ČOV. Odvádění dešťových vod bude maximálně využito stávajících stok, doplněné o záchytné příkopy, další potřebné stoky a vsakovací místa s důrazem na zachytávání této vody obyvateli pro další používání zejména pro zahrady. = 9 222 m3/rok = 25,3 m3/den Areál zámečku má již vybudovanou samostatnou ČOV napojenou do vodoteče zaústěné do Ovčího rybníka Odpadní vody z areálu ZOD bude nutno zachytit v jímce na vyvážení , případně doplnit vlastní čističkou – dle odpadů z aktuálně současného provozu. Produkce odpadních vod: Qs

Milčice - Zásobování vodou -Vodovod: V obci Milčice jsou trvale i přechodně bydlící obyvatelé v současnosti zásobovány pitnou vodou z vlastních i obecních studní u jednotlivých objektů. Množství vody je dostatečné , kvalita neznámá . V obci se nachází obecní rybník . Nutno překontrolovat a sledovat kvalitu pitné vody , případně provést opatření . Pro zásobování objektů obce do budoucna při předpokládaném rozvoji navrhujeme: 1. Vybudování centrálního vodovodu pro obec zásobovaný z nového zdroje pitné vody . Trasy vodovodů budou vedeny veřejnými plochami, podél komunikací , dostatečně zokruhovány a vedeny pokud to bude možné společně s kanalizací a plynem . 2. Nový zdroj – dle nového průzkumu vytypovat místa pro vrtaná studně nad obcí dle situace vč. vodojemu o zásobě 50 m3. Bude nutné navrhnout ochranné pásmo nového zdroje. Výpočet spotřeby vody: Pro bytový fond: Specifická spotřeba pitné vody – byty s výtokem, WC a koupelnou, s lokálním ohřevem TUV 46 m3 / obyv, rok Qr byt = 65 x 46 = 2 990 m3/rok Pro občanskou a technickou vybavenost : 7 m3 / obyv, rok Qrvyb = 65 x 7 = 455 m3/rok Potřeba pitné vody pro obec Milčice Qrobyv = Qr byt + Qrvyb = 2 990 + 455 = Qm Qh

= 3 445 x 1,5

= 5 167,5 = 14,15 m3/den = 14,15 x 1,8 / 24 = 1,06 m3/h 76

m3/rok

3 445 m3/rok


Milčice - Kanalizace – odvod odpadních vod: V obci není v současnosti žádná kanalizace – splaškové odpadní vody a dešťové vody jsou odváděny různě – do septiků či jímek a dále do stok Navrhujeme při předpokládaném rozvoji obce – odkanalizování obce Milčice oddílným kanalizačním systémem. K odvádění splaškových odpadních vod navrhujeme vybudování splaškové kanalizace, která bude zaústěna do nově navrhované ČOV. Její umístění v údolní části jihovýchodně od obce je patrné z výkresu. Přepad z ČOV bude zaústěn do stoky protékající kolem - viz situace. Odpadní vody z objektů budou odkanalizovány kanalizačními přípojkami DN 150 do hlavní sítě veřejné kanalizace vedené obcí dle situace. Veřejná síť kanalizace bude nová, zaústěná do nové ČOV. Odvádění dešťových vod bude maximálně využito stávajících stok, doplněné o záchytné příkopy, další potřebné stoky a vsakovací místa s důrazem na zachytávání této vody obyvateli pro další používání zejména pro zahrady. Produkce odpadních vod: Qs

= =

9 222 25,3

m3/rok m3/den

Požární ochrana Požadavky na zajištění požárního zásahu budou řešeny v souladu s ustanovením § 21 vyhl. č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu z přístupových komunikací, případně nástupních ploch pro požární techniku v souladu s normovými hodnotami. Jako zdroje požární vody v obcích budou použity: - vodovodní řady budou osazené nadzemními hydranty, - požární nádrže a rybníčky

Zásobování energií Plynofikace Plynofikace obce Hněvkov zahrnuje: - Přípojku do obce Hněvkov – buď z vysoklotlaku vedoucího mezi Blatnou a Hněvkovem v délce cca 1 km do RS a Regulační stanice ( RS) pro obec nebo napojení na STL v Mačkově – pokračováním plynovodu od domova Petra až do Hněvkova. Plynovod DN 90 , 100 kPa ( případným zvýšením tlaku) - Páteřní rozvod plynu po obci a přípojky do RD Rozvody plynu po obci vč. přípojek se budují společně s rozvody vody a kanalizace , které se budou v rámci rozvoje současně provádět. Plynofikace obce Čekanice zahrnuje: - Přípojku do obce Čekanice provést z obce Bratronice - STL 300 kPa - společně i pro obec Milčice v délce 3,55 km do přípojného místa ( uzávěr) Bratronice – Milčice 1,850 km , Milčice – Čekanice 1,7 km - Páteřní rozvod plynu po obci a přípojky do RD Rozvody plynu po obci vč. přípojek se budují společně s rozvody vody . Plynofikace obce Milčice zahrnuje: - Přípojku do obce Milčice provést z obce Bratronice - STL 300 kPa - společně i pro obec Čekanice v délce 3,55 km do přípojného místa ( uzávěr) Bratronice – Milčice 1,850 km , Milčice – Čekanice 1,7 km - Páteřní rozvod plynu po obci a přípojky do RD Rozvody plynu po obci vč. přípojek se budují společně s rozvody vody , kanalizace. Zásobování energií pro vytápění obcí: Pro zásobování teplem jsou 2 možnosti - plynofikace obec - Vytápění samostatné pro RD biomasou

77


Vytápění netradičními zdroji jako doplnění možností – tepelná čerpadla , solární energie , při vzniku zemědělských podniků – vytápění bioplynem - v tomto případě je nutné sledovat a reagovat na vývoj těchto rychle se rozvíjejících technologií . Vytápění obcí biomasou zahrnuje : - vlastní kotle na biomasu – výběr zařízení pro spalování dřeva či zpracované biomasy s využitím akumulace - možnost a příležitost některých obyvatel pro pěstování biomasy – pozemky, lesy - možnost a příležitost některých obyvatel pro zpracování biomasy – technologie Přesto, že se v poslední době propagovala plynofikace obcí, považujeme tento projekt za nevydařený z několika důvodů: Plynofikace je velmi nákladná zejména pro malé obce. Zdražováním plynu obyvatelé obcí dablují plynový kotel kotli na tuhá paliva staršího původu se špatnou účinností, takže výsledný efekt ekologického vytápění je pochybný. Doporučujeme pro malé obce vytápění biomasou kotli s dobrým spalováním. Biomasa se v obcích produkuje, obyvatelé jsou majiteli pozemků. Vytváří se tím i pracovní příležitosti pro pěstování a zpracování biomasy. Využití netradičních zdrojů energií , jako tepelná čerpadla,solární energie zejména jejich kombinace je zatím nákladnější, může být individuální, ale jeho vývoj je podporovaný a poměrně rychlý. Taktéž se zlepšují výsledné parametry zařízení . Dotace pro tento způsob vytápění by postačila mnohem menší než plynofikace a přitom s větším efektem ve více úrovních pro samotnou obec. Zatím je nutno uvažovat o obou způsobech , protože se situace s vývojem a snahou ekologickou stále mění , a vývoj zařízení pro vytápění je rychlý . Proto bude jej nutné před realizacemi vždy přehodnotit. Zásobování elektrickou energií. Zajištění výhledového příkonu Systém zásobovaní obce el. energií zůstane i ve výhledu nezměněn tj. systémem 22kV z vedení VN 210. Pro rozvoj bydlení v Hněvkově bude navržena 1x kabelová trafostanice. Samostatná trafostanice bude navržena v případě realizace a napojení fotovoltaické elektrárny do rozvodné sítě. Rozvod systému VN Současný rozvodný systém VN, který je řešen nadzemním vedením, je zachován a rozšiřován dle potřeby odběru. K většímu rozšíření systému VN dojde pouze při realizaci rozvoje ploch pro bydlení v Hněvkově. Předkládaný územní plán obce nevyžaduje úpravy tras stávajících vedení VN. Pro rozvoj bydlení v Hněvkově bude navržena 1x Kabelová trafo. Umístění trafostanice bude řešit územní studie. Rozvod NN kabelové sítě bude řešen a doplňován podle postupu výstavby a požadavku vyjádření JČE na celkové řešení. Orientační výpočet potřeby elektrické energie (výhled) - ve výhledu se nepředpokládá s přímotopným elektrickým vytápěním ani ohřevem TUV. Hněvkov: stávající stav: RD……………….…23 x 3,5 kW…….……80,5 kW Rekr.domky….……22 x 1,5 kW………….33,0 kW + návrh: ………………41 x 3,5 kW…..………..…143,5 kW ČOV…………………………………………...5,0 kW Skládka…………………………….………..10,0 kW Hněvkov: severní lokalita u Blatné stávající stav: RD……………….…6 x 3,5 kW……………21,0 kW + Návrh: RD ………………43 x 3,5 kW…..………150,5 kW 78


Rekreace, zahrádky ..……20 x 1,5 kW…30,0 kW Drobná výroba ………………………… 30,0 kW Potřeba elektrické energie celkem Hněvkov ……........503.5 kW Čekanice stávající stav: RD……………….…36 x 3,5 kW…….…126,0 kW Rekr.domky….……25 x 1,5 kW…… ….37,5 kW Vybavenost (zámek)……………………..30,0 kW Výroba a skladování zemědělská……....40,0 kW + Návrh: RD ………………10 x 3,5 kW……..……35,0 kW ČOV………………………2 x 5 kW …….10,0 kW Vybavenost…………………………..……20,0 kW Potřeba elektrické energie celkem Čekanice...….…..298,5 kW Milčice stávající stav: RD……………….…11 x 3,5 kW…….……38,5 kW Rekr.domky….……20 x 1,5 kW………….30,0 kW + Návrh: RD ………………5 x 3,5 kW……….……17,5 kW ČOV…………………………………….…....5,0 kW Výroba a skladování zemědělská……….20,0 kW Vybavenost…………………………………20,0 kW Potřeba elektrické energie celkem Milčice……..….…..131 kW Telekomunikace Radioreléové (RR) trasy – řešeným územím neprochází RR trasy radiokomunikací. Telekomunikační kabely - Řešeným územím prochází v jižním území Hněvkova dálkový telekomunikační kabel, je zakreslen v grafické části odůvodnění územního plánu. Trasy telekomunikací budou respektovány. Rozvod telefonní sítě bude v lokalitách výstavby pokládán v kabelech v souběhu s NN a VO. Pošta

Pošta je v Blatné. TV signál

Distribuce je zajišťována z vysílačů Vodní toky a plochy Řešené území Čekanic odvádějí místní vodoteče, napojené do Ovčího rybníku. Na severozápadním okraji obce jsou průtočné rybníky Záklický a Zádvorský. Na západním okraji obce malý rybník beze jména. Hlavním vodním recipientem řešeného území je řeka. Vodním recipientem Hněvkova je Hněvkovický potok, který protéká zastavěným územím Hněvková a vtéká po cca 1km do Buzického rybníka a řeky Lomnice. Z toku Hněvkovického potoka jsou dále vedeny malé meliorační stoky, které tvoří systém napájení a odpadů několika rybníků (Přední Hněvkov, Velký Mačkovský) Na začátku zástavby Hněvkova je na toku Hněvkovického potoka vybudován malý rybníček (požární nádrž). Malá část trasy potoka je regulována, při větších průtocích dochází k rozlivům velké vody do inundačního území potoka a k záplavám některých objektů podél potoka. 79


Tekoucí Povrchové vody budou. vedeny samostatně, nebudou napojeny do kanalizační sítě (přetěžování ČOV). Při navrhování jakékoliv nové zástavby v blízkosti vodotečí a vodních ploch a při rekonstrukci rybníčku, bude nutné počítat se zachováním doprovodné zeleně, případné nutné regulace vodoteče budou provedeny v současné trase a to tak, aby bylo možno zajistit její údržbu a aby byl zachován přírodní charakter vodoteče. Stávající část trasy potoka, vedoucí v zástavbě Hněvkova, zůstane v otevřeném korytě, nebude zatrubněna. Největší vodní plochou je v Milčicích rybník Chvalov napojený prostřednictvím potoka Jordánek a systému vodních nádrží na rybník Ovčín v Čekanicích. Dalším rybníkem je Kvítek. Východně od jádra obce jsou kaskádově situovány umělé vodní nádrže odvodněné směrem k jihu vodním tokem v údolnici následného nižšího území. Toto místo se předběžně jeví jako plocha vhodná pro situování ČOV pro Milčice.

Protierozní opatření Proti eroznímu působení vody se navrhuje v maximální míře zatravnění exponovaných pozemků. V případě výsadby hospodářských plodin se doporučuje upřednostňovat druhy odolné vodní erozi (víceleté pícniny, ozimé obiloviny). Podél stávajících polních cest a navrhovaných lokalit pro výstavbu RD (podle řešení územních studií) se navrhuje vybudování zemních záchytných příkopů.

Ochrana před povodněmi Pokud jde o ochranu před povodněmi, jak z hlediska krajinného rázu tak i vlastní funkčnosti opatření, jsou odborníky rozhodně preferována pasivní protipovodňová opatření oproti těm aktivním. Proto je zde jasná podpora zvýšení retenčních schopností krajiny. Obnovování lesů namísto orné půdy, podpora luk a pastvin, omezování pěstování širokořádkových plodin na svazích, vymezování ploch s plánovaným rozlivem. Do území Hněvkova zasahuje Buzický biologický rybník s přilehlou částí zátopového území, Ostatní vodní toky a plochy v řešeném území nemají stanoveno záplavové území.

Podmínky prostorového uspořádání: a) max. výška obytných objektů – dle přiložených tabulek, b) max. výška hospodářských a provozních staveb – 10m v hřebeni, sedlové střech, c) v stabilizovaných plochách SO zachovat stávající podlažnost a charakter zastřešení, (maximální výška zástavby a podlažnost dle stavu před demolicí, či rekonstrukcí). OZN .

FUNKČNÍ PLOCHA



SOH 1 Hněvkov

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení, dopravní napojení z rozšířené místní komunikace, je třeba zpracovat územní studii

SOH 3 Hněvkov

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení, dopravní napojení z rozšířené místní komunikace, je třeba zpracovat územní studii, až do doby převedení komunikace 1/20 do nižší třídy je nutno respektovat ochr pásmo silnice 1.tř

ÚS

SO

SOH 5 Hněvkov

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení, dopravní napojení z rozšířené místní komunikace, je třeba zpracovat územní studii

ÚS

SO

SOH 6 Hněvkov

Výstavba o max. 1 nadzemním podlaží + podkroví, dopravní napojení z rozšířené místní komunikace, je třeba zpracovat územní studii

SO


SO ( Severní lokalita v Hněvkově u Blatné)

80

ÚS

ÚS


SO

SOH 7 Hněvkov PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM

SO (ostatní lokality v Hněvkově)


SO (ostatní lokality v Hněvkově)

SO

SO

PLOCHY BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM



SOH 10 Hněvkov

SOC 1 Čekanice

Výstavba max. 1 nadzemním podlaží + podkroví, dopravní napojení z místní komunikace, kterou bude nutné vybudovat

SOC 2 Čekanice

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z účelové komunikace, kterou bude nutné rekonstruovat do parametrů místní komunikace,

SOC 3 Čekanice

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z účelové komunikace, kterou bude nutné rekonstruovat do parametrů místní komunikace,

SOM 1 Milčice

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení, kterou bude nutné rekonstruovat do parametrů místní komunikace, Plocha pozemku cca 490 m2

SOM 2 Milčice

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení buď společným sjezdem se sousedním rodinným domem nebo novou komunikací, kterou bude nutno vybudovat

SOM 3 Milčice

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z nové místní komunikace, kterou bude nutné vybudovat

SKLADY NA: PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM PLOCHY BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM

I.a Změna v Blatné na SO

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z účelové komunikace, Výstavba objektu musí respektovat měřítko, charakter a výškovou hladinu stávající okolní zástavby MPZ.


I.d Změna v Blatné na SO

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z nových místních komunikací, které bude nutné vybudovat a které budou připojeny k silnici III/1738,

III. Změna v Blatné na SO

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z nové místní komunikace, kterou bude nutné vybudovat a která bude připojena ke stávající místní komunikaci, až do doby převedení komunikace 1/20 do nižší třídy je nutno respektovat ochr pásmo silnice 1.tř


SO

SO


SO



ZMĚNA PLOCHA VÝROBY A I.a SO

I.d SO

III. SO

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z účelové komunikace, kterou bude nutné rekonstruovat do parametrů místní komunikace, až do doby převedení komunikace 1/20 do nižší třídy je nutno respektovat ochr pásmo silnice 1.tř Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení, Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z rozšířené místní komunikace,

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení rozšířené místní komunikace,

SO

SO

SOH 9 Hněvkov

FUNKCÍ NA: PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍ FUNKCE VYŠŠÍ VYBAVENÍ NA: ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍ PLOCHA SMÍŠENÁ OBYTNÁ FUNKCE VYBAVENÍ NA: PLOCHA VYŠŠÍ BYDLENÍ PLOCHA SMÍŠENÁ OBYTNÁ S PODNIKÁNÍM PLOCHA BYDLENÍ ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍCH S PODNIKÁNÍM FUNKCÍ NA: : PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍ FUNKCE VYŠŠÍ VYBAVENÍ NA: PLOCHA SMÍŠENÁ OBYTNÁ -

ÚS

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z rozšířené místní komunikace, je třeba zpracovat územní studii

SOH 11 Hněvkov

(Severozápadní lokalita v Hněvkově)

SO

SOH 8 Hněvkov

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z navržené místní komunikace, je třeba zpracovat územní studii

81

VTL přes pozemek

ÚS


ZMĚNA PLOCHY STÁVAJÍCÍCH VI. SO

FUNKCÍ NA: PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - PLOCHA BYDLENÍ S PODNIKÁNÍM

VI. Změna v Blatné na SO

Výstavba max. 2 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z místní komunikace. Schválená US, Ing.arch.J.Hermoch 2008. Nová zástavba musí respektovat měřítko, charakter a výškovou hladinu stávající okolní zástavby MPZ. Nepřekročitelnost okolního výškového horizontu, hmotová i materiálová úměrnost vůči stávající zástavbě. Ploché zastřešení u objektů přiléhajících k obchodnímu domu.

RI

RIH 1 Hněvkov

až do doby převedení komunikace 1/20 do nižší třídy je nutno respektovat ochr pásmo silnice 1.tř, na pozemky zasahuje ochranné pásmo železnice,

RI

RIH 2 Hněvkov

na pozemky zasahuje ochranné pásmo železnice,

RI

RIH 3 Hněvkov

na pozemky zasahuje ochranné pásmo železnice,

RIH 4 Hněvkov

až do doby převedení komunikace 1/20 do nižší třídy je nutno respektovat ochr pásmo silnice 1.tř

PLOCHY REKREACE

RI

RI

RIC 1 Čekanice

RI

RIM 1 Milčice

OV


OVC1 Čekanice

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení ze silnice III/1731,

OV


OVC 2 Čekanice

Změna užívání stávající zástavby

OV


OVM1 Milčice

OMM1 Milčice

I.b OM

OBČANSKÉ VYBAVENÍ komerční ZMĚNA PLOCHA VÝROBY A SKLADY NA: PLOCHA OBČANSKÉ VYBAVENÍ (UBYTOVÁNÍ) -

I.c OM

ZMĚNA PLOCHA VÝROBY A SKLADY NA: PLOCHA OBČANSKÉ VYBAVENÍ (UBYTOVÁNÍ) -

OM

I DM OS

OS

ZMĚNA PLOCHY ZELEŃ KRAJINNÁ NA FUNKCÍ: PLOCHA OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – tělových a sport. zařízení PLOCHA OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – tělových a sport. zařízení

I.b Změna v Blatné na OM I.c Změna v Blatné na OM Drahenický Málkov Změna ZK na OS Hněvkov OSH

Dopravní napojení z místní komunikace, která bude připojena ke stávající účelové, kterou bude nutné vybudovat v souvislosti s dopravní obsluhou plochy SOM3 Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení ze silnice III/02021. Výstavba max. 2 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení ze silnice III/02019.

Výstavba max. 2 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z místní komunikace.

Cyklopark

minigolf adventure, tenisový kurt.

82

schválená

ÚS

ÚS


VD

VÝROBA A SKLADOVÁNÍ


VDH1 Hněvkov

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví, dopravní napojení z nové komunikace, která bude připojena ke stávající účelové komunikaci nebo ze silnice III/1731.

VIII. Změna v Blatné na VD

Výstavba max. 1 nadzemní podlaží + podkroví,

VIII. VD

FUNKCÍ NA: PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ

TO

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

TOH

ZO

PLOCHA OCHRANNÉ A IZOLAČNÍ ZELENĚ

Hněvkov ZO1

Skládka Hněvkov- výška oplocení max. 5 m

ÚS

ÚS

Hygienické podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití: 1. Plochy zasažené nadlimitním hlukem z provozu vedení vysokého napětí nesmí mít charakter chráněného venkovního prostoru. 2. Pro nově navrhované plochy, na kterých lze předpokládat zdroje nadlimitního hluku (např. plochy výroby a skladování, plocha občanského vybavení, plocha smíšená obytná, plocha technické infrastruktury, atd.) bude stanoven způsob prokázání, že hluk šířící se z provozu těchto staveb nepřekračuje hygienické limity hluku pro chráněný venkovní prostor, chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb jak stávajících, tak navrhovaných. 3. Pro nově navržené plochy, s charakterem chráněného venkovního prostoru, chráněného venkovního prostoru staveb a chráněného vnitřního prostoru staveb, musí být prokázáno splnění hygienických limitů hluku šířícího se ze stávajících zdrojů hluku. Odůvodnění: Návrh změny č. 4 územního plánu Blatná mapuje stávající zastavěné území a navrhuje nová zastavitelná území /plochy bydlení, plochy smíšené obytné, plochy rekreace, plochy výroby a skladování, plochy technické infrastruktury, atd. Vzhledem k tomu, že nově navrhovaná plocha pro bydlení zasahuje do ochranného pásma vysokého napětí, které může být zdrojem hluku, proto se stanovuje podmínka č. 1. Mezi některými funkčně rozdílnými plochami vzniká konflikt, proto byly stanoveny podmínky č. 2 a č. 3. Výše uvedené podmínky byly stanoveny v souladu s ustanoveními § 30 - 34 zákona Č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů a Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Územní systém ekologické stability Plán územního systému ekologické stability pro katastrální území Jindřichovice jako součást plánu územního systému ekologické stability BLATNÁ zpracoval EKOSERVIS, Č.Budějovice – Ing.V.Škopek,CSc. v srpnu 2004. V plném znění je k dispozici na MěÚ Blatná. V textové části odůvodnění Návrhu změny č.3 ÚPnSÚ Blatná jsou citovány hlavní zásady a návrhy opatření, zásadní grafické údaje jsou značeny ve výkresové dokumentaci.

LOKÁLNÍ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Stanovení základních biogeografických jednotek (STG) STG jsou označeny kódem, který je složen z označení vegetačního stupně, kódu trofické a hydrické řady. Sdružují ekologicky podobné přírodní ekosystémy se všemi od nich vývojově pocházejícími společenstvy, které se mohou střídat na ploše těchto trvalých ekologických podmínek. Zastoupení nadstavbových jednotek geobiocenologické typizace je uváděno dle Zlatníkova systému (Zlatník, 1976). První pozice se týká vegetačních stupňů na zemědělských i lesních půdách (vyjadřující závislost na výškovém a expozičním klimatu). Vegetační stupně (Zlatník): 83


1. dubový 4. bukový (dubojehličnatý) 7. smrkový 2. bukodubový 5. jedlobukový 8. klečový 3. dubobukový _____ 6. smrkojedlobukový _____________ 9. alpinský Druhá pozice určuje trofickou řadu stanoviště (jsou vyjádřeny rozdíly trvalých ekologických podmínek z hlediska minerálních kvalit substrátu). Trofické meziřady: A/B - oligo-mezotrofní B/D - mezotrofně-bazická B/C - mezotrofně-nitrofilní C/D - nitrofilně-bazická Trofické řady: A - řada oligotrofní - kyselá řada (acidofilní, oligotrofní) na minerálně chudých podkladech B - řada mezotrofní - živná řada na půdách s dobře probíhajícím rozkladem organické hmoty C - řada eutrofně nitrofilní - s dokonalým rozkladem org. hmoty a bohatým humusem na N D - řada eutrofně bazická, kalcifilní - alkalifílní řada na univerzálně bohatých podkladech

V rámci trofíckých řad spolu v zásadě nekomunikují jednak STG řady A a D, jednak řady A a C. Mezi ostatními trofickými řadami jsou plynulé přechody. Rámcově lze slučovat (agregovat) jen některé STG. Agregace je prováděna na úrovni řad trofíckých s přihlédnutím k hydrickým řadám. Třetí pozice určuje hydrickou řadu (vyjadřuje rozdíly vodního režimu půd, které se následně odrážejí na biotě). Diferenciace hydrickych řad v lesních porostech (Löw a kol.): 1. zakrslá řada - mělký a vysýchavý substrát 2 a. skromná řada - v trofíckých řadách A a A/B na propustných pleistocenních terasách 2 b. skromná řada - na píscích 3 a. normální řada - vůdčí, klimaxová 3 b. vůdčí řada - ve srážkově podnormálních oblastech 4. zamokřená řada - půda střídavě podmáčená od spodiny 4 a. mokrá řada - voda proudící, okysličená 5 b. mokrá řada - voda stagnující 6. rašeliništní řada - humolit mocnosti min. 50 cm Diferenciace hydrickych řad zemědělských půd (Löw a kol): 1. zakrslá řada - extrémně mělké půdy s vystupující horninou 2. skromná řada - méně extrémní půdy převážně na píscích 3. normální řada - půdy mírně prosychající 3 s. svěží řada - půdy neprosychající s vláhovou bilanci okolo polní kapacity 4. zamokřená řada - půdy většinou hlubší, převážně zrnitostně těžší a hůře propustné se zásobou vody dočasně nad max. PK 5. mokrá řada - půdy různě hluboké ovlivněné vysokou hladinou spodní vody 5 b. mokrá řada - se stagnující vodou 6. rašelinná řada - půdy trvale nasycené vodou Erozní ohrožení Při hodnocení pozemků řešeného území z hlediska erozního ohrožení je možno konstatovat, že erozí je ohrožena většina oraných pozemků. Zvětšováním jejich velikosti spolu s pravidelným využíváním těžké mechanizace dochází ke zhutňování půdy spolu se zvyšováním rychlosti povrchového (ale i celkového) odtoku a tím i ke smyvu půdy plošnou vodní erozí. Ornou půdu základní (neohroženou 0-6°) může ohrozit eroze i na mírných svazích (3-6°) tam, kde je délka pozemku po spádnici větší než 350 - 400 a více metrů. Dále zde může negativně působit faktor klimatický (přívalový liják) nebo faktor nevyhovujícího vegetačního krytu. Systém protierozních opatření, jež mohou chránit zemědělskou půdu před erozí, lze rozdělit na organizační, agrotechnická a technická. ORGANIZAČNÍ opatření: Soustředění širokořádkových plodin na pozemky rovinaté, max. do 4° svažitosti (okopaniny, kukuřice, bob apod.). Na středně ohrožené půdě se sklonem do 7° lze pěstovat i širokořádkové plodiny za předpokladu uplatnění protierozní agrotechniky. 84


Výrazně erozně ohrožené pozemky (svažitost 7 - 12°) chránit před erozí vysokým podílem víceletých pícnin. Pozemky se svažitostí vyšší než 12° převést na trvalé travní porosty. Agrotechnická opatření: Obdělávat svažité pozemky (do 7°) po vrstevnicích. Využívat brázdování a hrázkování svažitých pozemků. Pěstovat plodiny v pásech (okopaniny, obilniny, víceleté pícniny). Minimalizovat zpracování půdy, využívat bezorebného setí do strniště předplodin nebo setí do hrubé brázdy. Technická opatření: Záchytné příkopy kolem ohrožených pozemků. Obdělávané nebo zatravněné průlehy. Terasování svažitých pozemků. Významným přínosem ochraně půd by bylo též znovuzřizování některých zrušených mezí (formou agrárních teras) a jejich osazení přirozenou vegetací, která ohrožované plochy nejenom zpevňuje a zachycuje erodované části substrátu, ale rovněž poskytuje útočiště mnoha druhům vyšších i nižších živočichů. Biokoridory není možné považovat za krajinné prvky odpovídající větrolamům. Pouze v období dlouhotrvajícího sucha a za přispění trvalého stejnosměrného větrného proudění může docházet na návětrných svazích k větrné erozi. Značné ohrožení půdy představují monzunové deště v letním období. Dřeviny vhodné pro protierozní výsadby v chudých půdách, s normálními vláhovými poměry,plnící doplňkovou (zpevňující) funkci. stromy základní Acer pseudoplatanus (javor klen), Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí). stromy doplňkové Populus tremula (topol osika) a Salix caprea (jíva). keře domácí Corylus avellana (líska obecná), Rhamnus frangula (krušina) a Ribes _________________________ alpinum (meruzalka horská).

Dřeviny vhodné pro protierozní výsadby v polochudých půdách, s normálními vláhovými poměry, plnící doplňkovou (zpevňující) funkci. stromy základní strom doplňkový keře domácí

Acer pseudoplatanus (javor klen), Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Sorbus aucuparia (jeřáb ptačí) a Fraxinus excelsior (jasan ztepilý). Tilia cordata (lípa srdčitá). Corylus avellana (líska obecná), Crataegus monogyna (hloh jednosemenný), Crataegus oxyacantha (hloh obecný), Prunus spinosa (trnka), Prunus padus (střemcha), Viburnum opulus (kalina obecná).

Dřeviny vhodné pro protierozní výsadby v půdách vlhkých a podél vodotečí, plnící doplňkovou (zpevňující) funkci. stromy základní Quercus petraea (dub zimní), Fraxinus excelsior (jasan ztepilý). stromy doplňkové

Betula verrucosa (bříza bradavičnatá), Alnus glutinosa (olše lepkavá), Populus tremula (osika), Primus padus (střemcha hroznovitá), Salix caprea (vrba jíva), Salix fragilis (vrba křehká), _________________________ Tilia cordata (lípa srdčitá). keře domácí Rhamnus frangula (krušina olšová), Salix cinerea (vrba popelavá), Salix viminalis (vrba košíkářská), Salix triandra (vrba trojmužná), _________________________ Viburnum opulus (kalina obecná).

Vodní eroze Za nejdůležitější nepovažujeme hodnoty potenciální eroze, ale především možnosti jejího obecného snížení. Eroze představuje přírodní děj, kterému není možné zabránit, ale pouze jej brzdit. Navíc nejde o děj jednoduchý, ale složitý a spojitý, doprovázený řadou dalších faktorů. Erodovaný materiál je za přírodního stavu unášen pozvolna, a ve velké míře je ukládán vodními toky na jiná místa, především do úrodných niv. Protože tyto pochody jsou nejenom úpravami na orné půdě, ale i na samotných sběrných tocích výrazně pozměněny, dochází více k dálkovému přenosu erodovaných částic nepřirozeně vysokou rychlostí, ukládání absentuje nebo je omezeno pouze na vlastní tok. 85


Větrná eroze Ještě více nežli u vodní eroze zde závisí na správné agrotechnice, která je schopna zpomalit erozní proces efektivněji než jiná opatření - větrolamy, vytváření závětrných míst a podobně. Proto v tomto bodě není možné než apelovat na zemědělce hospodařící v řešeném území, aby skutečně odpovědně pracovali s půdou a obnaženou ji nevystavovali větrné erozi nad rámec nezbytné míry. Na základě erozního ohrožení navrhujeme tyto úpravy: 1) Výsadby dřevin podél cest. 2) Zatravnění pásů podél cest. 3) Výsadby rozptýlených dřevin do zatravněných pásů. 4) Přisev dvouděložných rostlin do travních kultur v rámci prvků ÚSES. 5) Pastvu ovcí a koz náhradou za kosení některých pozemků. Vymezení kostry ekologické stability Kostru ekologické stability tvoří v současnosti existující ekologicky významné segmenty krajiny, které ale nemusejí být nutně součástí prvků ÚSES. Kostru ekologické stability vymezujeme na základě srovnání přírodního a aktuálního stavu ekosystémů v krajině. V první řadě jsou vymezovány zbytky přírodních a přirozených společenstev s nejvyšší ekologickou stabilitou. Jsou to například zbytky lesů s dřevinnou skladbou odpovídající přírodní, louky s převahou přirozeně rostoucích druhů rostlin, mokřady, různé typy lad s vysokou biologickou rozmanitostí, přirozené břehové porosty, rybníky s pobřežními lemy, významné solitérní stromy, popřípadě skupiny dřevin a podobně. Zachování kostry ekologické stability má pro krajinu zásadní význam. Její příznivé ekologicko-stabilizační působení se totiž projevuje již v současnosti a je podmíněno tím, že se zde po určitou dobu nerušené vyvíjela přírodě blízká společenstva. ÚSES musí proto v první řadě využívat tyto existující hodnoty, neboť nově navrhované části, které je třeba v krajině vytvořit, začnou plně fungovat až po mnoha letech či desetiletích. Systém biocenter a biokoridorů Pro biocentra a biokoridory je uvedena v tabulkové příloze charakteristika stanoviště. Prostorové parametry, jako jedno z rozhodujících kritérií vymezování LÚSES, jsou výsledkem současné úrovně poznání přírodních zákonitostí, a nelze je chápat absolutně.

Minimální šířky biokoridorů lokálního významu Lesní společenstva: Minimální šířka je 15 m. Společenstva mokřadů: Minimální šířka je 20 m. Luční společenstva: _______ Minimální šířka je 20 m.

Minimální velikost biocenter lokálního významu Lesní společenstva: Mokřady: Luční společenstva: Společenstva skal: Kombinovaná společenstva:

Minimálně 3 ha v případě kruhového tvaru. Minimální velikost je 1 ha. Minimální velikost je 3 ha. Minimální velikost je 0,5 ha skut. povrchu. Minimální velikost je 3 ha.

Maximální délky lokálních biokoridoru a jejich přípustné přerušení Lesní společenstva: Mokřadní společenstva: Kombinovaná společenstva: Luční společenstva:

Maximální délka je 2000 m, možnost přerušení je max. 15 m. Maximální délka je 2000 m, přerušení je možné 50 m zpevněnou plochou, 80 m ornou půdou a 100 m ostatními kulturami. Maximální délka je 2000 m, přerušení je možné do 50 m zastavěnou plochou, 80 m ornou půdou a 100 m ostatními kulturami. Maximální délka je 1500 m, přerušení i 1500 m.

Maximální délky regionálních biokoridorů a jejich přípustné přerušení Lesní společenstva:

Maximální délka je 700 m, možnost přerušení je max. 150 m, pokud pokračuje alespoň v parametrech lokálního biokoridoru.

Mokřadní společenstva:

Maximální délka je 1000 m, přerušení je možné 100 m stavební plochou, 150 m ornou půdou a 200 m ostatními kulturami.

86


Luční společenstva 1.- 4. st: Maximální délka je 500 m, přerušení je možné max. 100m stavební plochou, 150 m ornou půdou a 200 m ostatními kulturami. Luční společenstva 5.- 9. st.: Maximální délka je 700 m, přerušení je možné max.100m stavební plochou, 150 m ornou půdou a 200 m ostatními kulturami. Společenstva stepních lad:

Maximální délka je 500 m, přerušení je možné do 100 m zastavěnou plochou, 150 m ornou půdou a 200 m ostatními kulturami.

Minimální šířky biokoridorů regionálního významu Lesní společenstva: Minimální šířka je 40 m. Společenstva mokřadů: Minimální šířka je 40 m. Luční společenstva: Minimální šířka je 50 m. Společenstva stepních lad: Minimální šířka je 20 m. Vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES Územím na hranici katastrů Čekanic a Mílčic a dále směrem do katastru Lažan a při hranici katastru Čekanic a Doubravice prochází ve dvou pásech nadregionální biokoridor vymezený v ZÚR jako NBK 116, vedený od nadregionálního biocentra Velká Kuš. Do NBK 116 je vloženo lokální centrum MC8, graficky vyznačené na výkresech. V jižní části Milčic je vyznačeno, na NBK 116 navazující, regionální biocentrum Kovašín RBC 0. Korekce vedení lokálních prvků ÚSES ve vztahu k sousedním obcím V návaznosti na území Mačkova, odkud je veden lokální koridor LBK330, je v Hněvkově vyznačeno jeho pokračování MK11. Šíře biokoridoru je zde zúžena z důvodu, že ÚSES, jak je vynačen v ÚP Mačkov, nemůže dále pokračovat v plné šíři přes stávající zástavbu Hněvkova. V jižní části k.ú. Hněvkov u Mačkova není navázáno na lokální biokoridor a biocentrum LBC 137 a LBK 363. V Plánu ÚSES zpracovaném v r.2004 v území Hněvkova není lokální koridor vyznačen. Interakční prvky Kromě biocenter a biokoridorů jsou základními skladebnými částmi ÚSES na lokální úrovni i interakční prvky, což jsou ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům a významně ovlivňující fungování ekosystémů kulturní krajiny. V místním územním systému ekologické stability zprostředkovávají interakční prvky příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní, ekologicky méně stabilní krajinu. Interakční prvky jsou součástí ekologické niky různých druhů organismů, které jsou zapojeny do potravních řetězců i okolních, ekologicky méně stabilních společenstev. Slouží jim

jako potravní základna, místo úkrytu a rozmnožování. Přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě potravních vazeb v krajině a tím podmiňují vznik regulačních mechanismů, zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny. Zvláště chráněná území, památné stromy a významné krajinné prvky Památné a významné stromy se v katastru Čekanic nacházejí 2 (vyznačeny jsou v mapovém podkladu), státem chraněný buk Velenovského a Čekanický dub. Významné krajinné prvky se dělí na VKP ze zákona (ex lege); ti.: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky a jezera, údolní nivy (tyto krajinné prvky nejsou samostatně vyznačeny, protože jejich lokalizace je součástí mapového podkladu), a registrované významné krajinné prvky, neboli ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled a přispívající k udržení její stability. V řešeném území tyto registrované VKP nejsou. Doplnění ÚSES nad minimální parametry Jestliže to umožňují ostatní zájmy v území, lze uvažovat i o dalším rozšíření ÚSES nad rámec minimálních parametrů, přičemž k tomuto rozšíření může dojít buď na základě existující kostry ekologické stability (Jejím logickým doplněním a propojením), nebo z důvodů poznané ohroženosti ÚSES zatížením prostředí (tedy posílením jeho ohrožených částí), nebo na základě nově založených funkčních ploch a systémů, které svou podstatou umožňují bezkolizní funkci i pro ÚSES. Rovněž lze využít interakční prvky přímo navazující na biocentra a biokoridory. Veřejná zeleň v obci, seznam dřevin pro výsadby Veřejná zeleň plní řadu funkcí, z nichž lze jmenovat především: 87


a) Mikroklimatickou - Zeleň v létě snižuje teplotu (pás zeleně o šíři 50 m snižuje teplotu o cca 3°C), zvyšuje relativní vlhkost vzduchu o 20% oproti zastavěné ploše, snižuje stupeň pohyblivosti vzduchu, tlumí účinky inverze. b) Hygienickou - Zelené rostliny produkují kyslík, zeslabují vliv dráždivých faktorů (přímý sluneční svit, hluk, nedostatečná vlhkost ovzduší, silný vítr) a rovněž produkují těkavé látky s baktericidním (škodlivé organismy ničícím) účinkem. c) Ochrannou a izolační - Zeleň zachycuje prach a přispívá ke snižování sekundární prašnosti, tlumí hluk, pohledově odstiňuje neestetické stavby. d) Estetickou - Zeleň vytváří účinný kontrast (barvou olistění, habitem), dotváří urbanistický koncept obcí. Vhodná druhová skladba, prostorové uspořádání i forma habitu pro jednotlivá stanoviště jsou předpokladem pro zajištění výše uvedených funkcí. Zdravý vývoj vegetace lze předpokládat jen u jedinců vysazených na stanovištích odpovídajících jejich přirozeným požadavkům. Výsadba stanovištně vhodných druhů dřevin je pro dosažení požadovaného efektu nejjistější, nejrychlejší a také nejekonomičtější (minimální ztráty při výsadbě, nižší nároky na následnou údržbu a podobně). Dodržením výše uvedených zásad se rovněž zamezí nežádoucímu narušení charakteristických prvků jednotlivých partií intravilánu. Proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost volbě dřevin odpovídajících stanovišti a upřednostňovat ve výsadbách ty, které jsou pro danou oblast typické, respektive zde byly v minulosti běžně zastoupeny. Při eventuálních výsadbách je samozřejmostí používat místních druhů výhradně domácí provenience. e) Ekologickou - Vytváří vhodné prostředí pro zachování různorodosti a rozmanitosti člověkem ovlivňovaných rostlinných a živočišných společenstev. Umožňuje hnízdění mnoha druhům zejména drobného ptactva a rovněž slouží plodožravým a bobuložravým (částečně i listožravým) živočichům jako potravní základna. Opomíjenou, ale velmi důležitou funkcí vzrostlé zeleně je udržení genofondu, což platí zejména pro věkovité venkovské stromy.

88


89


Číslo a název prvku 10 USES Typ Význam Velikost Biokoridor Nadregionální 1 km

Samota PřevažujícíSTG 4AB-B4, 4AB3, 4BC-C4-5, 4A3

Kultura Les, louka, orná, ostatní

Charakteristika prvku Biokoridor prochází kulturními lesními porosty v pahorkatině Z od Čekanic, v ploché údolnici pod rybníkem Chválov ve střední části trasy louky, skupiny zeleně a orná půda. V S a J části trasy smr-koborové porosty, ojediněle se objevují vtroušené DB, BR, častěji je zastoupen MD. V místy vyvinutém podrostu jsou nejčastěji zastoupeny BC, BH, JR, BR, OSK, MAL, DB, SM, bylinné patro zpravidla druhově chudé s běžnými zástupci degradovaných společenstev typických pro kulturní jehličnaté lesy. Ve střední části trasy vlhká údolnice zarostlá nekosenou vlhkomilnou, zčásti nitro-fílní bylinnou vegetací, ojed. VRX, keře VRX, RZ, BC. Jižně od ní pod lesem skupina zeleně s BO a DB v pozemku polokulturní louky. Zjištěné druhy bylin v lesním porostu: nejčastěji Anemonoides nemorosa, Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Chamerion angustifolium, Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit, Geum urbanum, Geranium robertianum, Hieracium murorum, Luzula luzu-loides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Poa nemoralis, Senecio ovatus, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Viola reichenbachiana a další. Příslušným lesním typem je 3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích. Doporučení pro prvek Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K-kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (/). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně 90


ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmo váním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území - //. Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999. Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu. Číslo a názevprvku USES Typ Biocentrum

Význam Lokální

Na Karlově

11 Převažující STG 4AB3, 4A3, 4AB-B4

Velikost 5 ha

Kultura Les

Charakteristika prvku Biocentrum tvoří kulturní převážně borový lesní porost při temeni vyvýšeniny nízkého hřebene V od Milčic. V boru se místy objevuje vtroušený SM, méně MD, zpravidla jen ojediněle listnáče - DB, BR, výjimečně i jiné. V místy vyvinutém podrostu jsou nejčastěji zastoupeny BH, JR, BR, OSK, MAL, méně KRO, LIS, DB. Bylinné patro s běžnými zástupci degradovaných společenstev typických pro kulturní bory, nejčastěji s Vaccinium myrtillus a Avenella flexuosa. Nejčastější druhy bylin: Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa, 91


Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit, Hieracium murorum, Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Poa nemoralis, Rhodococcus vitis-idaea, Vacciniu myrtillus, Viola reichenbachiana a další. Příslušným lesním typem je 302 - Jedlodubová bučina válečková, 3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích, 3K5 - Kyselá dubová bučina borůvková na hřbetech a horních částech svahů, 3K6 - Kyselá dubová bučina se šťavelem a svízelem drsným na mírných svazích. Doporučení pro prvek Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%, 3O -jedlodubová bučina buk 30%, dub 30%, jedle 40%, příměs lípy. Lesní porosty v rámci USES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím pokrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území - //. Lesní společenstva, I. Míchal, V.Petříček a kol, AOPaK Praha 1999. Číslo a název prvku 12 USES Typ Význam Velikost Biokoridor Nadregionální 1 km

Dubí Převazující STG 4AB3, 4B3

Charakteristika prvku

92

Kultura Les, louka, ostatní


Biokoridor prochází okrajem lesního remízu a pozemky kulturních luk se skupinami zeleně při balvanitých výchozech v pahorkatině J od Čekanic. Ve střední části trasy okraj smrkoboroveho porostu, místy se objevují vtroušené DB, BR, MD, v místy vyvinutém podrostu jsou nejčastěji zastoupeny BC, BH, JR, BR, OSK, MAL, DB, SM, u okraje i RZ, TRN, LIS, bylinné patro druhově chudé s běžnými zástupci degradovaných společenstev typických pro kulturní jehličnaté lesy. V Z i V části trasy pozemky kulturních luk, místy menší skupiny zeleně přirozeně obsazující balvanité výchozy a staré balvanité meze, v dřevinné skladbě převládají DB, v menší míře jsou zastoupeny BR, OS, BO, TR, v keřovém patře a podrostu převážně BC, BH, RZ, TRN, LIS, HH, OSK, MAL,JR. Bylinné patro převážně travnaté, druhově chudší, charakteru acidofilních doubrav, místy nitrofilní, při okraji i společenstva slunných lemů. Zjištěné druhy bylin: nejčastěji Anemonoides nemorosa, Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Chamerion angustifolium, Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit, Geum urbanum, Geranium robertianum, Hieracium murorum, Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Poa nemoralis, Senecio ovatus, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Viola reichenbachiana a další. Příslušným lesním typem je 3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích. Doporučení pro prvek Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3Kkyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II Lesní společenstva, L Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999. Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). 93


Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu. Číslo a název prvku USES Typ Biokoridor

Význam Lokální

13

Na Karlově

Velikost Převazující STG 1km 4A3, 4AB3, 4B3

Kultura Les

Charakteristika prvku Biokoridor sleduje okraje pásu převážně BO porostů podél nízkého balvanitého hřebene JV od Milčic. Převládají světlé BO kmenoviny, místy vtroušený SM, méně MD, zejména při okraji a v podrostu i DB, BR, JR. V podrostu jsou dále zastoupeny BH, OSK, MAL, KRO, LIS, SM, při okraji i TRN, RZ, HH. Bylinné patro zpravidla s běžnými zástupci degradovaných acidofílnich společenstev typických pro kulturní bory a kyselé doubravy, nejčastěji s Vaccinium myrtillus a Avenella flexuosa, nebo travnaté s Poa nemoralis, při okraji místy druhy slunných lemů. Nejčastější druhy bylin: Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit, Hieracium murorum, Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Poa nemoralis, Rhodococcus vitis-idaea, Vaccinium myrtillus, Viola reichenbachiana a další. Nejčastější druhy bylin v borovém porostu: Acetosella vulgaris, Achillea millefolium, Anthriscus sylvestris, Arrhenatherum elatius, Avenella flexuosa, Artemisia vulgaris, Athyrium filix-femina, Calamagrostis arundinacea, Cerastium arvense, Cirsium arvense, Coronilla vada, Dactylis glomerata, Dianthus deltoides, Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit, Galium aparine, Galium mollugo, Geum urbanum, Hieracium murorum, Hypericum perforatum, Jacea pratensis, Knautia arvensis, Lotus corniculatus, Luzula luzuloides, Melampyrum pratense, Pimpinella saxifraga, Plantago lanceolata, Poa nemoralis, Taraxacum officinale, Thymus praecox, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus a další. Příslušným lesním typem je 3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích, 3K6 - Kyselá dubová bučina se šťavelem a svízelem drsným na mírných svazích, 302 - Jedlodubová bučina válečková. Doporučení pro prvek Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K - kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%, 30 - jedlodubová bučina - buk 30%, dub 30%, jedle 40%, příměs lípy. Lesní porosty v rámci USES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa 94


(včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území - II. Lesní společenstva, I. Míchal, V.Petříček a kol, AOPaKPraha 1999.

95

Návrh – Změna č.4 ÚpnSÚ Blatná - odůvodnění –

Číslo a název prvku USES 14 Typ Význam Velikost Biokoridor Nadregionální 500 m

Brložský potok - Na Sázkách Převazující STG Kultura 4AB3, 4A3, 4BC-C4-5 Louka, ostatní, vodní tok

Charakteristika prvku Biokoridor tvoří plochá travnatá údolnice s tokem Brložského potoka v ploché pahorkatině S V od Doubravic. Drobný přirozeně upravený vodní tok, koryto zarostlé převážně nitrofilní bylinnou vegetací, místy i přirozenější charakteru rákosin a mokrých luk, místy křoviny VRX. V okolí partie kosených převážně kulturních vlhkých luk. Doporučení pro prvek Podél přirozeného koryta toku v celé délce, nebo v delších přerušovaných úsecích výsadba břehového porostu s dřevinami přirozené skladby. Po jedné straně výsadba širšího pásu vč. keřů, po druhé pouze řidčeji jednotlivé stromy pro umožnění přístupu ke korytu při údržbě. Jako hlavní dřeviny prosazovat OL, JS, dále dlouhověké druhy DB, JL, KL, podíl OLS, STH, VRK, křoviny různých druhů VR, KRO, BSE, KAL. Výchova a údržba založeného porostu. Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, dosévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území - /. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu. Číslo a název prvku USES Typ Biocentrum

Význam Lokální

Na Sázkách

15

Velikost PřevazujícíSTG Kultura 4 ha 4BC-C4-5, 4AB-B4, 4AB3 Les, louka, ostatní, tok

- 96 -


Charakteristika prvku Biocentrum tvoří lužní i smíšené a jehličnaté vlhké až mezofílní lesní porosty a vlhké louky v údolnici podél Brložského potoka. V porostu podél toku OL, dále se objevuje BO, SM, DB, VRK, OS, BR, MD, v podrostu jsou nejčastěji zastoupeny BC, BH, JR, BR, OSK, MAL, VRX, místy DB, při okrajích i TRN, HH a RZ. Bylinné patro s běžnými zástupci společenstev luhů a degradovaných společenstev typických pro kulturní jehličnaté lesy, dále i druhy nitrofilních lemů. Na okraji lesa lokality vlhkých, nejčastěji extenzivně kosených polokultumích luk. Druhově nepříliš pestrá, fytocenologicky nevyhraněná luční společenstva. Nejčastější druhy bylin: Aegopodium podagraria, Anemonoides nemorosa, Anthriscus sylvestris, Arrhenatherum elatius, Artemisia vulgaris, Athyrium fílix-femina, Calamagrostis arundinacea, Chamerion angustifolium, Cirsium arvense, Dactylis polygama, Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit, Galium aparine, Geum urbanum, Geranium robertianum, Hieracium murorum, Hypericum perforatum, Impatiens parviflora, Luzula luzuloides, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Poa nemoralis, Ranunculus repens, Senecio ovatus, Urtica dioica, Taraxacum offícinale, Vaccinium myrtillus, Viola reichenbachiana ad. Příslušným lesním typem je 3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích. Doporučení pro prvek Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K-kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu66. Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody

- 97 -


a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území- II.Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999. Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, dosévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území -1 Nelesní společenstva I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.

Číslo a název prvku USES Typ Biokoridor

Brložský potok pod Kovašínem Význam Velikost Převazující STG Nadregionální lkm 4AB-B4, 4AB3, 4BC-C4-5

16

Kultura Louka, ostatní, tok

Charakteristika prvku Biokoridor tvoří plochá travnatá údolnice s upraveným tokem Brložského potoka v ploché pahorkatině S od Doubravic. Upravené koryto drobného toku zarostlé bylinnou vegetací s převahou nitrofilních druhů, podél vodoteče jen místy ojedinělé keře, nejčastěji OL, VRX, BC,

- 98 -


RZ. Pozemky v nivě zaujímají vlhké, nejčastěji extenzivně kosené polokulturní louky, druhově nepříliš pestrá, fytocenologicky nevyhraněná luční společenstva. Doporučení pro prvek V rámci revitahzačních opatření v širším povodí na převládající části trasy drobné vodoteče odstranit dlažbu, stabilizace zemního koryta výsadbou břehového porostu vhodné dřevinné skladby (hlavní dřeviny OL, JS, dále prosazovat dlouhověké druhy DB, JL, KL, podíl OLS, STH, VRK), event. další opatření, včetně vytvoření drobných zdrží, obnovy meandrů ad. na základě podrobnějšího průzkumu. Ke stabilizaci koryta možno využít výsadeb VR plůtků v rámci zakládání břehových porostů, v ohrožených úsecích příp. i kamenných záhozů. Tam, kde nebude možné odstranit opevnění toku, provést, vedle výsadby břehového porostu, technická opatření pro zvýšení členitosti koryta a možnosti infiltrace. Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, dosévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.

Číslo a název prvku USES Typ Význam Biokoridor

Lokální

Lukovka

17 Velikost

Převazující STG

Kultura

2 km

4AB-B4, 4BC-C4-5, 4AB3

Louka, ostatní, tok

Charakteristika prvku Biokoridor sleduje drobnou vodoteč v travnaté údolnici a břehové partie rybníků ve dně plochého údolí V od Bratronic. Podél břehů rybníků v Z části trasy (Pazderník a Trávničky)

- 99 -


širší pásu nekosené vlhké až mokré louky, při břehu spol. svazu Caric. fuse, místy i Calthenion, dále od břehu vlhké louky svazu Molin. Porosty křovin VRX charakteru svazu Salic.ciner., převaha VRP, místy i vyšší OL, VRK, DB. Hráze s vysokými DB a VRK. U rybníka Lukovka podél břehů pás bylinné vegetace s převahou Glyceria max., místy i Typha ang., podíl nitrofilních druhů, místy skupiny křovin VRX, na hrázi vyšší VRK, DB, SM i OL. Mezi rybníky v ploché údo lnici s pozemky kosených kulturních luk upravené koryto drobné vodoteče zarostlé bylinnou, převážně nitrofilní vegetací. Pod hrází Trávnického rybníka nekosená mokrá louka, druhově méně pestrá. Zahrnuje významný biotop: Popis lokality: Dva rybníky ve dně plochého širšího údolí. Podél břehů v širším pásu nekosené vlhké až mokré louky, při břehu spol. svazu Caric. fuse, místy i Calthenion, dále od břehu vlhké louky svazu Molin. Porosty křovin VR charakteru svazu Salic. ciner., převaha VRP, místy i vyšší OL, VRK, DB. Hráze s vysokými DB, VRK. Významné druhy: Parnassia palustris, Menyanthes trifoliata, Carex hartmanii, Comarum palustre, Eriophorum angustifolium, Viola palustris. Zjištěné druhy bylin: Ajuga reptans, Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Anthoxanthum odorathum, Bidens cernua, Briza media, Calamagrostis arundinacea, Caltha palustris, Carex gracilis, Carex hartmanii, Carex nigra, Carex rostrata, Cirsium arvense, Cirsium vulgare, Comarum palustre, Deschampsia caespitosa, Epilobium hirsutum, Equi-setum palustre, Eriophorum angustifolium, Filipendula ulmaria, Galium aparine, Galium uliginosum, Glyceria fluitans, Glyceria maxima, Holcus lanatus, Hypericum perforatum, Jacea pratensis, Juncus compressus, Juncus conglomeratus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis, Lychnis flos-cuculi, Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Mentha aguatica, Menyanthes trifoliata, Molinia caerulea, Myosotis palustris, Parnassia palustris, Persicaria amphibia, Phalaroides arundinacea, Poa trivialis, Potentilla anserina, Potentilla erecta, Ranunculus repens, Scirpus sylvaticus, Scutellaria galericulata, Succisa pratensis, Typha latifolia, Urtica dioica, Vignea echinata, Vignea leporina, Viola palustris. Doporučení pro prvek V rámci revitalizačních opatření v širším povodí na převládající části trasy drobné vodoteče odstranit dlažbu, stabilizace zemního koryta výsadbou břehového porostu vhodné dřevinné skladby (hlavní dřeviny OL, JS, dále prosazovat dlouhověké druhy DB, JL, KL, menší podíl OLS, STH, VRK i dalších VR), event. další opatření, včetně vytvoření drobných zdrží, obnovy meandrů apod. na základě podrobnějšího průzkumu. Ke stabilizaci koryta možno využít výsadeb VR plůtků v rámci zakládání břehových porostů, v ohrožených úsecích příp. i kamenných záhozů. Tam, kde nebude možné odstranit opevnění toku, provést, vedle výsadby břehového porostu, technická opatření pro zvýšení členitosti koryta a možnosti infiltrace. Sanace stávajících ruderálních porostů v korytě pravidelným kosením dva až třikrát ročně, v případě nutnosti i odstranění ruderálního porostu a nové zatravnění koryta nebo opatrné použití vhodného herbicidu. V maximální možné míře omezit zdroje ruderalizace a eutrofizace. Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, dosévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva, I. Míchal V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s

- 100 -


použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.

Číslo a název prvku USES Typ Význam Biokoridor

Lokální

Chvalov

20 Velikost

Převažující STG

Kultura

2,8 km

4AB-B4, 4BC-C4-5, 4AB3

Louka, les, ostatní, orná

Charakteristika prvku Biokoridor sleduje vlhkou údolnici s několika rybníky, drobným tokem i ornou půdou v pahorkatině Z od Čekanic. Od V upravené koryto drobné vodoteče zarostlé bylinnou, převážně nitrofílní vegetací mezi vlhkými kulturními loukami mezi obcí a rybníkem Ovčín. Nad obcí tři menší rybníky, podél břehů vyšší DB, OL, BR, SM, VRK, bylinná vegetace převážně s druhy nitrofílních lemů. Na hrázi prostřední drobné nádrže staré mohutné DB. Západněji pokračuje vlhká údolnice zarostlá nekosenou vlhkomilnou, zčásti nitrofílní bylinnou vegetací, ojed. VRX, keře VRX, RZ, BC. V trase dále rybník Chvalov podél břehů s pásem porostu druhů spol. svazu Phragm., převaha Glyceria max., místy Typha lat., partie s Carex gracilis, ojedinělé keře VRX, na hrázi DB, VK, při J břehu skup. vyšších LP. Na Z konci trasy údolnice v pozemku orné půdy. Zjištěné druhy bylin: Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris, Caltha palustris, Carex gracilis, Dactylis glomerata, Epilobium hirsutum, Epilobium roseum, Galium aparine, Geranium palustre, Geum urbanum, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Juncus effusus, Lycopus europaeus, Lythrum salicaria, Phalaroides arundinacea, Solanum dulcamara, Taraxacum offícinale, Typha latifolia, Urtica dioica. Příslušným lesním typem je 3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích. Doporučení pro prvek Podél přirozeného koryta toku v celé délce, nebo v delších přerušovaných úsecích výsadba břehového porostu s dřevinami přirozené skladby. Po jedné straně výsadba širšího pásu vč. keřů, po druhé pouze řidčeji jednotlivé stromy pro umožnění přístupu ke korytu při údržbě. Jako hlavní dřeviny prosazovat OL, JS, dále dlouhověké druhy DB, JL, KL, menší podíl OLS, STH, VRK, křoviny různých druhů VR, KRO, BSE, KAO. Výchova a údržba založeného porostu. Cílem opatření v úseku biokoridoru podél břehů rybníka je zachování a prohloubení přirozeného charakteru bylinných i dřevinných litorálních porostů. Vodní nádrž využívat

- 101 -


extenzi vnějším způsobem, volit druhově vhodné a početně přiměřené rybí osádky tak, aby chov nebyl zdrojem eutrofízace vod a ničení bylinných břehových porostů. Omezovat zdroje eutrofizace v povodí nádrže, nezasahovat do vodního režimu lokality a jejího okolí. Na základě posouzení aktuálního stavu společenstev provádět v případě potřeby v trase biokoridoru občasné kosení litorálních bylinných porostů, zejm. v podzimním období, odvoz sklizené hmoty mimo lokalitu. Provádět občasné letnění nádrže. Při event. nutnosti vyhrnování nezasahovat břehové partie v trase biokoridoru a nevytvářet zde ani deponie bahna. V břehových porostech provádět údržbu výběrovými zásahy, vhodnými prořezávkami v podrostu podporovat jedince perspektivní pro obnovu porostu, v případě potřeby doplňovat dřevinnou zeleň výsadbou přirozených druhů. Kolem rybníka zachovat stávající zázemí kosených luk. Louky pokud možno nehnojit, zejména vyloučit aplikaci tekutých stájových hnojiv. Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpňrodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmo váním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999. Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, dosévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území -1 Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.

- 102 -


Číslo a název prvku USES Typ Význam Biocentrum Lokální

21

Ovčín Velikost Převazující STG 3 ha 4AB-B4

Kultura Louka, rybník, ostatní

Charakteristika prvku Biocentrum tvoří litorální porosty a vlhké louky na Z straně rybníka Ovčín v ploché široké údolnici V od Čekanic. Podél Z břehu rybníka širší pás bylinného porostu charakteru rákosiny svazu Phragm., převaha Phragmites, místy Glyceria max., menší partie se spol. ostřic Caric. grac, místy deponie porostlé nitrofilní bylinnou vegetací, keře VRX, BC, intenzivnější rybářské využití. U silnice ojed. mladé DB. Směrem k obci navazují vlhké polokulturní až kulturní kosené louky. Lokalita spolu s nedalekými rybníky Nový, Starý a Mokrý registrovaná RŽP mezi zoologicky zvlášť významnými biotopy rybníků. V ochranářském mapování zmiňován výskyt pochopa. Významné druhy: Iris pseudacorus, Zjištěné druhy bylin: Acorus calamus, Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris, Carex gracilis, Dactylis glomerata, Epilobium hirsutum, Epilobium roseum, Galium aparine, Geranium palustre, Geum urbanum, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Iris pseudacorus, Phalaroides arundinacea, Phragmites australis, Taraxacum officinale, Typhalatifolia, Urtica dioica. Doporučení pro prvek Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území - /. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.

- 103 -


Číslo a název prvku USES Typ Význam Biokoridor Lokální

22

Bílý potok Velikost Převažující STG 1,7 km 4BC-C4-5, 4A3

Kultura Louka, tok, ostatní

Charakteristika prvku Biokoridor tvoří užší, místy mělce zaříznutá niva Bílého potoka v pahorkatině JVV od Čekanic. Břehový porost přirozeného toku s OL, dále VRK, BR, JIV, OS, DB, křoviny VRX, BC, převaha nitrofílní bylinné vegetace, v okolní nivě partie vlhkých až mokrých luk, nepravidelně kosená polokulturní luční vegetace charakteru nejblíže podsvazu Calthenion, podél vodoteče místy nekosené porosty s Glyceria max. nebo nitro fílní partie s Phalaris. V Z části trasy J břeh rybníka Ovčín, užší pás bylinné litorální vegetace, ojed. mladé DB. Významné druhy u rybníka: Iris pseudacorus, Zjištěné druhy bylin u rybníka: Acorus calamus, Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris, Carex gracilis, Dactylis glomerata, Epilobium hirsutum, Epilobium roseum, Galium aparine, Geranium palustre, Geum urbanum, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Iris pseudacorus, Phalaroides arundinacea, Phragmites australis, Taraxacum offícinale, Typha latifolia, Urtica dioica. Zjištěné druhy bylin na lukách: Acetosa pratensis, Achillea millefolium, Achillea ptarmica, Al-chemilla vulgaris, Alisma plantagoaquatica, Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Caltha pa-lustris, Carex gracilis, Cirsium oleraceum, Cirsium vulgare, Deschampsia caespitosa, Epilobium roseum, Equisetum palustre, Filipendula ulmaria, Galeopsis speciosa, Galium uliginosum, Geranium palustre, Glyceria fluitans, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Hypericum perforatum, Juncus compressus, Juncus conglomeratus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia nummularia, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Mentha aguatica, Myosotis palustris, Phalaroides arundinacea, Ranunculus acris, Ranunculus flammula, Ranunculus re-pens, Rumex obtusifolius, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus, Veronica chamaedrys, Vignea brizoides.

- 104 -


Doporučení pro prvek a lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území - /. Nelesní společenstva, I. Míchal V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.

Číslo a název prvku USES

23

Přední Zástava

Typ

Význam

Velikost Převažující STG

Kultura

Biocentrum

Lokální

9 ha

Les, louka, ostatní, rybník

4B3, 4BC-C4-5

Charakteristika prvku Kontaktní biocentrum společenstev vlhkých až mokrých a normálních až omezených řad tvoří partie nivních luk podél Bílého potoka, navazující na litorální porosty při přítoku do rybníka Horní Zástava, a lesní porosty v přilehlém prudkém, místy skalnatém svahu. V nivě potoka nepravidelně kosená polokulturní luční vegetace charakteru nejblíže podsvazu

- 105 -


Calthenion, podél vodoteče místy nekosené porosty s Glyceria max., Phalaris, místy více nitrofílní. Břehový porost přirozeného toku s OL, dále VRK, BR, JIV, OS, DB, křoviny VRX, BC, převaha nitrofílní bylinné vegetace. Ve V části louka přechází do širšího litorálního pásma rybníka s porostem Phalaris, Glyceria max. i Carex gra-cilis. V prudkém svahu nad tokem převládají kulturní převážně smrkoborové lesní porosty, pouze ojediněle se objevují vtroušené listnáče, nejčastěji DB a BR, výjimečně i jiné, častěji je zastoupen MD, v místy vyvinutém podrostu jsou nejčastěji zastoupeny BC, BH, JR, BR, OSK, MAL, místy DB, SM. V J části LBC přechází ve skalnatý svah porostlý BR, JR, LIS, BH, DB, JIV, SM, MAL. Bylinné patro zpravidla druhově chudé s běžnými zástupci degradovaných společenstev typických pro kulturní jehličnaté lesy. Zjištěné druhy bylin u potoka: Acetosa pratensis, Achillea millefolium, Achillea ptarmica, Al chemilla vulgaris, Alisma plantago-aquatica, Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Caltha palustris, Carex gracilis, Cirsium oleraceum, Cirsium vulgare, Deschampsia caespitosa, Epilobium roseum, Equisetum palustre, Filipendula ulmaria, Galeopsis speciosa, Galium uliginosum, Geranium palustre, Glyceria fluitans, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Hypericum erforatum, Juncus compressus, Juncus conglomeratus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia nummularia, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Mentha aguatica, Myosotis palustris, Phalaroides arundinacea, Ranunculus acris, Ranunculus flammula, Ranunculus re-pens, Rumex obtusifolius, Sanguisorba offícinalis, Scirpus sylvaticus, Veronica chamaedrys, Vignea brizoides. Zjištěné druhy bylin u rybníka: Aegopodium podagraria, Ajuga reptans, Alopecurus pratensis, Calamagrostis arundinacea, Caltha palustris, Carex gracilis, Epilobium roseum, Filipendula ulmaria, Galeopsis speciosa, Galium aparine, Galium uliginosum, Glyceria maxima, Holcus lanatus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis, Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Myosotis palustris, Myosoton aquaticum, Persicaria lapathifolia, Phalaroides arundinacea, Poa trivialis, Ranunculus repens, Ranunculus sceleratus, Rumex maritimus, Scirpus sylvaticus, Scrophularia nodosa, Solanum dulcamara, Urtica dioica. Zjištěné druhy bylin v lese: nejčastěji Anemonoides nemorosa, Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Chamerion angustifolium, Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit, Geum urbanum, Geranium robertianum, Hieracium murorum, Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Poa nemoralis, Senecio ovatus, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Viola reichenbachiana a další. Příslušným lesním typem je 2L1 - Potoční luh pahorkatinný na náplavech podél potoků, 402 - Svěží dubová jedlina ostřicová na plošinách a plochých úžlabinách. Doporučení pro prvek Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 2L -potočníluh - dub 50%, jasan 20%, jilm 10%, javor 10%, lípa 10%, příměs olše a topolu, 40 - svěží dubová jedlina dub 40%, jedle 40%, buk 20%, příměs osiky. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8

- 106 -


odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území- II Lesní společenstva, I Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999. Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, dosévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence drahů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva, L Míchal V. Petříček a kol, AOPaKPraha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v razných letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné rační kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu. Číslo a název prvku USES

24

Mokrý rybník

Typ

Význam

Velikost

Převažující STG

Kultura

Biocentrum

Lokální

25 ha

4B3, 4B-BC5

Louka, ostatní, rybník

- 107 -


Charakteristika prvku Biocentrum tvoří větší rybník a slatinná louka pod jeho hrází ve dně širokého plochého údolí V od Čekanic. Břehy rybníka s širším pásem litorální vegetace rákosin svazu Phragm., převaha Glyceria max., Phalaris, Carex gracilis. Místy skupiny křovin s JIV, BC, VRP, VRX, ojed. vyšší BR. Široké zázemí kosených kulturních luk. Ostrůvek porostlý BR, OS, VRX. Biotop početné na vodu vázané avifauny. Pod hrází vlhká až mokrá v poslední době nekosená louka, přirozená pestrá vegetace společenstev vlhkých až slatinných luk svazu Molin. a Caric. fuse, ojedinělé keře VRP, místy při okraji nálet OS. Významné druhy u rybníka: *Iris sibirica. Zjištěné druhy bylin u rybníka: Alopecurus pratensis, Amoria hybrida, Angelica sylvestris, Bidens cernua, Calamagrostis arundinacea, Caltha palustris, Carex gracilis, Carex vesicaria, Cirsium arvense, Cirsium vulgare, Dalanum ladanum, Elytrigia repens, Epilobium roseum, Filipendula ulmaria, Galium aparine, Galium uliginosum, Glyceria maxima, Holcus lanatus, Iris sibirica, Juncus compressus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis, Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Lythram salicaria, Myosotis palustris, Persicaria amphibia, Phalaroides arundinacea, Phellandrium aquaticum, Poa trivialis, Potamogeton natans, Ranunculus repens, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus, Scutellaria galericulata, Senecio aquaticus, Sonchus arvensis, Stachys palustris, Typha angustifolia, Typha latifolia, Urtica dioica. Významné druhy pod rybníkem: Carex hartmanii, Eriophorum angustifolium. Zjištěné druhy bylin pod rybníkem: Acetosa pratensis, Achillea millefolium, Achillea ptarmica, Ajuga reptans, Alchemilla vulgaris, Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Anthoxanthum odorathum, Apera spica-venti, Betonica officinalis, Bríza media, Caltha palustris, Carex gracilis, Carex hartmanii, Carex hirta, Carex panicea, Carex rostrata, Carex vesicaria, Cirsium arvense, Cirsium vulgare, Dalanum ladanum, Deschampsia caespitosa, Epilobium palustre, Eriophorum angustifolium, Filipendula ulmaria, Galium uliginosum, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Hypericum perforatum, Jacea pratensis, Juncus conglomeratus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis, Luzula multiflora, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Mentha aguatica, Molinia caerulea, Myosotis palustris, Potentilla erecta, Ranunculus acris, Ranunculus repens, Rumex crispus, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus, Stellaria graminea, Succisa pratensis, Veronica chamaedrys, Vignea disticha, Vignea echinata, Vignea leporina, Vignea praecox, Vignea vulpina. Biotop Mokrý rybník: Rostlinná společenstva: 121803000 - Phragmition communis, 122203800 - Caricion gracilis, 203406700 - Molinion, 182904700 - Caricion fuscae. Popis biotopu: Břehy s širším pásem bylinné litorální vegetace společenstev ostřic a rákosin svazu Caric.grac. a hragm., převaha Glyceria max., Phalaris, Carex gracilis. Místy skupiny křovin s JIV, BC, VRP, VRX, ojed. vyšší BR. Široké zázemí kosených kulturních luk. Ostrůvek porostlý BR, OS, VRX. Hráz rybníka s porostem převážně tvořeným DB. Pod hrází v prostoru mezi Mokrým a Starým čekanickým rybníkem vlhká až mokrá nekosená louka. Přirozená vegetace společenstev vlhkých až slatinných luk svazu Molin. a Caric. fuse. Ojed. keře VRP, místy při okraji nálet OS. Význam, využití, znehodnocení a ohrožení, okolí biotopu: Významný biotop zachovalých přirozených porostů rákosin s širokým zázemím luk a přirozené druhově pestré mokré až slatinné louky, lokalita registrována RŽP spolu s okolními rybníky jako zoologicky zvlášť cenný biotop. V současné době poměrně běžné rybářské využití. Stávající znehodnocení ruderalizací a degradací společenstev. Ohrožení intenzifikací hospodaření, ruderalizací a degradací společenstev, při absenci hospodaření sukcesí dřevin spojenou s ústupem druhově pestrých společenstev, zásahy do vodního režimu biotopu, nevhodně prováděným odbahněním nádrže, nevhodným obnovním zásahem. Okolí biotopu tvoří orná

- 108 -


půda, kulturní lesní porosty, kulturní louky. Významné druhy: *Iris sibirica, Carex hartmanii, Eriophorum angustifolium, Seznam bylin: Acetosa pratensis, Achillea millefolium, Achillea ptarmica, Ajuga reptans, Alchemilla vulgaris, Alopecurus pratensis, Amoria hybrida, Angelica sylvestris, Anthoxanthum odorathum, Apera spica-venti, Betonica officinalis, Bidens cernua, Bríza media, Calamagrostis arundinacea, Caltha palustris, Carex gracilis, Carex hartmanii, Carex hirta, Carex panicea, Carex rostrata, Carex vesicaria, Cirsium arvense, Cirsium vulgare, Dalanum ladanum, Deschampsia caespitosa, Elytrigia repens, Epilobium palustre, Epilobium roseum, Eriophorum angustifolium, Filipendula ulmaria, Galium aparine, Galium uliginosum, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Hypericum perforatum, Jacea pratensis, Juncus compressus, Juncus conglomeratus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis, Luzula multiflora, Lychnis flos-cuculi, Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Mentha aguatica, Molinia caerulea, Myosotis palustris, Persicaria amphibia, Phalaroides arundinacea, Phellandrium aquaticum, Poa trivialis, Po-tamogeton natans, Potentilla erecta, Ranunculus acris, Ranunculus repens, Rumex crispus, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus, Scutellaria galericulata, Senecio aquaticus, Sonchus arvensis, Stachys palustris, Stellaria graminea, Succisa pratensis, Typha angustifolia, Typha latifolia, Urtica dioica, Veronica chamaedrys, Vignea disticha, Vignea echinata, Vignea leporina, Vignea praecox, Vignea vulpina. Doporučení pro prvek Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva, Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.


25

Starý Čekanický rybník

Typ

Význam

Velikost

Převažující STG

Kultura

Biokoridor

Lokální

1 km

4AB-B4, 4B3, 4B-BC5

Les, louka, ostatní

- 109 -


Charakteristika prvku Zjištěné druhy bylin Čekanický rybník: Alchemilla vulgaris, Alopecurus pratensis, Angelica syl-vestris, Anthoxanthum odorathum, Apera spica-venti, Betonica officinalis, Bidens cernua, Bríza media, Caltha palustris, Carex gracilis, Carex hirta, Carex vesicaria, Cirsium vulgare, Deschampsia caespitosa, Epilobium roseum, Filipendula ulmaria, Galeopsis pubescens, Galium aparine, Galium uliginosum, Galium veram, Glyceria maxima, Holcus lanatus, Jacea pratensis, Juncus effusus, La-thyrus pratensis, Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Myosotis palustris, Phalaroides arundinacea, Phragmites australis, Plantago lanceolata, Poa trivialis, Ranunculus repens, Scirpus sylvaticus, Scutellaria galericulata, Stachys palustris, Urtica dioica, Vignea disticha, Vignea leporina. Významné druhy pod Mokrým rybníkem: Epipactis helleborine. Zjištěné druhy bylin pod Mokrým rybníkem: Aegopodium podagraria, Angelica sylvestris, Anthriscus sylvestris, Apera spica-venti, Calamagrostis arundinacea, Dactylis glomerata, Deschampsia caespitosa, Epipactis helleborine, Fragaria vesca, Galium aparine, Geum urbanum, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Phleum pratense, Poa nemoralis, Taraxacum officinale, Torilis japonica, Urtica dioica, Veronica chamaedrys, Viola reichenbachiana. V lesním porostu bříza, olše, osika, vrby a duby, příslušným lesním typem je 3G2 - Podmáčená jedlová doubrava (se smrkem).

Doporučení pro prvek Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3G - podmáčená jedlová doubrava -dub 50%, jedle 40%, olše 10%, příměs buku a smrku. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmo-váním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území- II. Lesní společenstva, I Míchal, V. Petříček a kol, AOPaKPraha 1999. Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území

- 110 -


-1 Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu. Číslo a název prvku USES

26

Nový rybník u Čekanic

Typ

Význam

Velikost Převažující STG

Kultura

Biocentrum

Lokální

8 ha

Louka, rybník, ostatní

4A-AB4, 4B3, 4AB-B4

Charakteristika prvku Biocentrum tvoří rybník a okolní pozemky luk v ploché údolnici pahorkatiny SV od Čekanic. Rybník se širokým pásem litorální vegetace společenstev rákosin a ostřic svazu Phragm. a Caric.grac. Převládá Typha ang., místy Glyceria max., resp. Carex gracilis. V Z části navazuje partie vlhkých, druhově chudších luk, převaha Deschampsia, charakter nejblíže svazu Molin. Ojed. keře VRX, méně i TRN, BC, hráz s mladšími DB. Zjištěné druhy bylin u rybníka: Calamagrostis arundinacea, Carex gracilis, Epilobium hirsutum, Glyceria maxima, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Persicaria amphibia, Typha angustifolia. Zahrnuje rovněž významný biotop: Rybník v mělké údo lnici v mírném svahu plochého hřebene v pahorkatině 800m SV od Čekanic. Rostlinná společenstva: 121803000 Phragmition communis, 203406700 - Molinion, 122203800 - Caricion gracilis. Význam, využití, znehodnocení a ohrožení, okolí biotopu: Biotop zachovalých přirozených porostů rákosin se zázemím vlhkých luk, lokalita registrována RZP spolu s okolními rybníky jako zoologicky zvlášť cenný biotop. V současné době extenzivní rybářské využití, louky nekosené. Stávající znehodnocení pouze v malé míře ruderalizací, místy degradace lučních společenstev. Ohrožení intenzifikací hospodaření, ruderalizací a degradací společenstev, zásahy do vodního režimu biotopu, nevhodně prováděným odbahněním nádrže. Okolí biotopu tvoří orná půda, kulturní lesní porosty i kulturní louky. Seznam bylin: Calamagrostis arundinacea, Carex gracilis, Epilobium hirsutum, Glyceria maxima, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Persicaria amphibia, Typha angustifolia.

- 111 -


Doporučení pro prvek Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva, /. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu. Číslo a název prvku USES

Balkov

27

Typ

Význam

Velikost

Převažující STG

Kultura

Biokoridor

Lokální

2 km

4AB3, 4A-AB5, 4A3? 4AB-B4, 4B3

Louka, les

Charakteristika prvku V trase biokoridoru jehličnaté a luzní porosty a pásy vlhkých luk mezi lesními porosty podél ploché údolnice v pahorkatině S od Čekanic. V JV části trasy kulturní převážně smrkoborové lesní porosty, pouze ojediněle se objevují vtroušené listnáče, nejčastěji DB a BR, výjimečně i jiné, častěji je zastoupen MD, v místy vyvinutém podrostu jsou nejčastěji zastoupeny BC, BH, JR, BR, OSK, MAL, místy DB, SM, bylinné patro zpravidla druhově chudé s běžnými zástupci degradovaných společenstev typických pro kulturní jehličnaté lesy. Směrem k SZ trasa sleduje pás vlhkých, kosených, místy i nekosených polokulturních luk mezi lesními porosty. Druhově nepříliš pestrá luční společenstva. V údolnici místy pás luhu tvořeným převážně vyššími OL, místy podrost s BC, JR, VRX, BR, bylinná vegetace s běžnějšími druhy luhů podsvazu Aln.glut.-inc. Zjištěné druhy bylin: nejčastěji Anemonoides nemorosa, Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Chamerion angustifolium, Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit, Geum urbanum, Geranium robertianum, Hieracium murorum, Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Poa nemoralis, Senecio ovatus, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Viola reichenbachiana a další.

- 112 -


Příslušným lesním typem je 3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích, 402 Svěží dubová jedlina ostřicová na plošinách a plochých úžlabinách, 3S3 - Svěží dubová bučina s ostřicí prstnatou na svazích a zvlněných plošinách, 3K6 - Kyselá dubová bučina se šťavelem a svízelem drsným na mírných svazích. Doporučení pro prvek Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K - kyselá dubová bučina buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%, 3S - svěží dubová bučina - buk 50%, jedle 20%, dub 20%, lípa 10%, příměs habru, 40 - svěží dubová jedlina - dub 40%, jedle 40%, buk 20%, příměs osiky. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosys- tému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území - //. Lesní společenstva, L Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999. Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území - L Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.

- 113 -



28

Zadní Trchov

Typ

Význam

Velikost

Převažující STG

Biokoridor

Lokální

1,2 km 4A3, 4AB3, 4B3, 4AB-B4

Kultura Les

Charakteristika prvku Ve smrkoborovém porostu se pouze ojediněle objevují vtroušené listnáče, nejčastěji DB a BR, výjimečně i jiné, častěji je zastoupen MD. V místy vyvinutém podrostu jsou nejčastěji zastoupeny BC, BH, JR, BR, OSK, MAL, místy DB, SM. Bylinné patro zpravidla druhově chudé s běžnými zástupci degradovaných společenstev typických pro kulturní jehličnaté lesy. Zjištěné druhy bylin: nejčastěji Anemonoides nemorosa, Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Chamerion angustifolium, Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit, Geum urbanum, Geranium robertianum, Hieracium murorum, Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Poa nemoralis, Senecio ovatus, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Viola reichenbachiana a další. Příslušným lesním typem je 3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích, 402 - Svěží dubová jedlina ostřicová na plošinách a plochých úžlabinách, 3S3 - Svěží dubová bučina s ostřicí prstnatou na svazích a zvlněných plošinách, 3K6 - Kyselá dubová bučina se šťavelem a svízelem drsným na mírných svazích. Doporučení pro prvek Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K - kyselá dubová bučina buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%, 3S - svěží dubová bučina - buk 50%, jedle 20%, dub 20%, lípa 10%, příměs habru, 40 - svěží dubová jedlina - dub 40%, jedle 40%, buk 20%, příměs osiky. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na

- 114 -


současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území - II. Lesní společenstva, I Míchal, V. Petříček a kol.,AOPaK Praha 1999.

Číslo a název prvku USES 29 Typ Význam Velikost Biocentrum Lokální 1807 ha

Převažující STG 4AB3

Pod jezdiny Kultura Les

Charakteristika prvku Biocentrum tvoří lesní skupina v balvanitém svahu a při temeni vyvýšeniny v pahorkatině S od Čekanic. Mezi kulturními SM lesy vyšší porost DB, ojed. vtroušena BR, SM, při okraji lesa BK, v podroštu pouze ojediněle SM nebo DB. Travnaté bylinné patro, charakter acidofilní doubravy. Zjištěné druhy bylin: nejčastěji Anemonoides nemorosa, Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Chamerion angustifolium, Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit, Geum urbanum, Geranium robertianum, Hieracium murorum, Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Poa nemoralis, Senecio ovatus, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Viola reichenbachiana a další. Významné druhy na balvanitém svahu: Dactylorhiza majalis, Carex hartmanii. Zjištěné druhy bylin na balvanitém svahu: Astragalus glycyphyllos, Calamagrostis epigejos, Campanula persicifolia, Carex digitata, Fragaria vesca, Galium rotundifolium, Hieracium murorum, Hypericum perforatum, Luzula luzuloides, Pilosella officinarum, Poa nemoralis, Vaccinium myrtillus, Veronica chamaedrys. Příslušným lesním typem je 3K6 - Kyselá dubová bučina se šťavelem a svízelem drsným na mírných svazích. Doporučení pro prvek Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku

- 115 -


převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3Kkyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmo váním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území - II.Lesní společenstva, I Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999.

Číslo a název prvku US ES 30 Typ Význam Velikost Biokoridor Lokální 1,8 km

V březinách Převazující STG 4AB3, 4B3, 4BC3, 4A-AB5, 4AB-B4, 4A3

Kultura Les

Charakteristika prvku Trasa biokoridoru prochází kulturními převážně smrkoborovými lesními porosty v pahorkatině S od Čekanic. Ve smrkoborovém porostu se pouze ojediněle objevují vtroušené listnáče, nejčastěji DB a BR, výjimečně i jiné, častěji je zastoupen MD. V místy vyvinutém podrostu jsou nejčastěji zastoupeny BC, BH, JR, BR, OSK, MAL, místy DB, SM. Bylinné patro zpravidla druhově chudé s běžnými zástupci degradovaných společenstev typických pro kulturní jehličnaté lesy. Zjištěné druhy bylin: nejčastěji Anemonoides nemorosa,

- 116 -


Athyrium fílix-femina, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Chamerion angustifolium, Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit, Geum urbanum, Geranium robertianum, Hieracium murorum, Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Poa nemoralis, Senecio ovatus, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Viola reichenbachiana a další. Příslušným lesním typem je 3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích, 3K6 - Kyselá dubová bučina se šťavelem a svízelem drsným na mírných svazích, 401 - Svěží dubová jedlina šťavelová na plošinách a plochých úžlabinách, 402 - Svěží dubová jedlina ostřicová na plošinách a plochých úžlabinách, 3S3 – Svěží dubová bučina s ostřicí prstnatou na svazích a zvlněných plošinách, 3B1 Bohatá dubová bučina strdivková na plošinách a svazích, 4G1 - Podmáčená jedlová doubrava přesličková v úžlabinách. Doporučení pro prvek Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3B - bohatá dubová bučina buk 60%, dub 30%, habr 10%, příměs jedle a lípy, 3K-kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%, 3S - svěží dubová bučina - buk 50%, jedle 20%, dub 20%, lípa 10%, příměs habru, 4G - podmáčená dubová jedlina - dub 30%, jedle 60%, olše 10%, příměs buku, 40 - svěží dubová jedlina - dub 40%, jedle 40%, buk 20%, příměs osiky. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmo-váním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území- II. Lesní společenstva, I Míchal, V. Petříček a kol, AOPaKPraha 1999.

- 117 -


Číslo a název prvku USES 31 Typ Význam Velikost Biokoridor Lokální 2 km

Převazující STG 4AB3, 4B3

Chocholka Kultura Les, louka, ostatní

V trase biokoridoru partie kulturních, převážně smrkoborových lesních porostů v pahorkatině V od Hněvkova. Pouze místy se v malé míře objevují i vtroušené listnáče, nejčastěji DB a BR, výjimečně i jiné, častěji bývá zastoupen MD. V místy vyvinutém podrostu jsou nejčastěji zastoupeny BC, BH, JR, BR, OST, MAL, místy DB, SM. Bylinné patro zpravidla druhově chudé s běžnými zástupci degradovaných společenstev typických pro kulturní jehličnaté lesy. V S části navazuje mez porostlá DB a křovinami s převahou běžných druhů RZ, BC, TRN, HH, OSK, v bylinném doprovodu nejčastěji převládá běžná vegetace nitrofilních lemů. Zjištěné druhy bylin: nejčastěji Anemonoides nemorosa, Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Calluna vulgaris, Chamerion angustifolium, Fragaria vesca, Galeopsis tetrahit, Geum urbanum, Geranium robertianum, Hieracium murorum, Luzula luzuloides, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Poa nemoralis, Senecio ovatus, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Viola reichenbachiana a další. Příslušným lesním typem je 3S3 - Svěží dubová bučina s ostřicí prstnatou na svazích a zvlněných plošinách, 3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích, 3K6 - Kyselá dubová bučina se šťavelem a svízelem drsným na mírných svazích, 304 - Jedlodubová bučina s ostřicí prstnatou, 306 - Svěží jedlová doubrava šťavelová na plošinách a v plochých úžlabinách. Doporučení pro prvek V úseku podél meze v S části trasy stávající dřevinný pás upravit podle potřeby prořezávkou zaměřenou na snížení podílu méně vhodných druhů a podporu vhodných druhů stromů i keřů. Podle potřeby rozšířit vhodnou výsadbou pás zeleně na 8 - lOm, tak aby postupně vznikal pás přirozené dřevinné zeleně, schopný nadále pokračovat pouze s nutnou údržbou v žádoucím spontánním vývoji. Sortiment dřevin upravovat dle vymezených STG.

- 118 -


Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošne podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%, 30 -jedlodubová bučina - buk 30%, dub 30%, jedle 40%, příměs lípy, 3S - svěží dubová bučina - buk 50%, jedle 20%, dub 20%, lípa 10%, příměs habru. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpňrodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území - II. Lesní společenstva, I Míchal, V.Petříček a kol, AOPaK Praha 1999. Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.

- 119 -


Číslo a název prvku US 46 ES Typ Význam Velikost PřevazujícíSTG Biocentrum Lokální 5 ha 4B-BC5, 4A-AB4

Kvítek Kultura Louka, ostatní, rybník, les

Charakteristika prvku Biocentrum tvoří menší rybník v ploché údolnici pahorkatiny JZ od Milčic a přilehlá vlhká až sla-tinná louka pod jeho hrází. Břehy rybníka s širším pásem porostu druhů rákosin svazu Phragm., převl. Typha ang., Glyceria max., místy Acorus, menší partie porostů ostřic s převládající Carex gra-cilis. Místy křoviny VRP, porůznu i vyšší OS, VRK, BO, na Z konci hráze menší přirozená skupina s OS, BO, DB, BR, keře KRO, JAL, RZ, MAL, TRN. Pod hrází partie balvanitých vlhkých lad, společenstva vlhkých luk svazu Molin., v nejvlhčích místech až slatinné ostrůvky se spol. svazu Caric. fuse, sušší partie v okolí balvanů charakteru acidofílních krátkostébelných trávníků svazu Viol. can. Menší partie vlhkých luk obdobného charakteru i v okolí nádrže. Rostlinná společenstva: 121803000 - Phragmition communis, 122203800 - Caricion gracilis, 203406700 - Molinion, 182904700 - Caricion fuscae, 213506900 - Violion caninae, 315110500 - Genisto germanicae-Quercion. Význam, využití, znehodnocení a ohrožení, okolí biotopu: Typický biotop přirozených druhově pestrých litorálních, lučních a na malé ploše i lesních společenstev s výskytem méně běžných druhů bylin. V současné době převážně bez využití. Bez znehodnocení. Ohrožení intenzifikací hospodaření, ruderalizací a degradací společenstev, při delší absenci hospodaření sukcesí dřevin spojenou s ústupem druhově pestrých společenstev, zásahy do vodního režimu biotopu, nevhodně prováděným odbahněním nádrže. Okolí biotopu tvoří orná půda a kulturní louky. Významné druhy: Vignea davalliana, Comarum palustre, Carex hartmanii, Juniperus communis, Stellaria palustris. Seznam bylin: Acetosa pratensis, Achillea millefolium, Acorus calamus, Ajuga reptans, Alchemilla vulgaris, Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Anthoxanthum odorathum, Bríza media, Caltha palustris, Campanula rotundifolia, Carex gracilis, Carex nigra, Carex panicea, Carex rostrata, Carex vesicaria, Cirsium palustre, Cirsium vulgare, Comarum palustre, Deschampsia caespitosa, Epilobium hirsutum, Epilobium roseum, Filipendula ulmaria, Fragaria vesca, Galeopsis pubescens, Galium

- 120 -


uliginosum, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Hypericum perforatum, Juncus compressus, Juncus conglomeratus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis, Luzula multiflora, Lychnis flos-cuculi, Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Mentha aguatica, Molinia caerulea, Myosotis palustris, Persicaria amphibia, Potentilla erecta, Prunela vulgaris, Ranunculus acris, Ranunculus flammula, Ranunculus repens, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus, Scutellaria galericulata, Stellaria graminea, Stellaria palustris, Succisa pratensis, Typha angustifolia, Vaccinium myrtillus, Veronica chamaedrys, Vignea davalliana, Vignea leporina, Viola canina. Příslušným lesním typem je 3K5 - Kyselá dubová bučina borůvková na hřbetech a horních částech svahů, 402 - Svěží dubová jedlina ostřicová na plošinách a plochých úžlabinách. Doporučení pro prvek Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K - kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%, 40 - svěží dubová jedlina - dub 40%, jedle 40%, buk 20%, příměs osiky. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území - II. Lesní společenstva, I Míchal, V.Petříček a kol, AOPaK Praha 1999. Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva,I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.

- 121 -


1 Číslo a název prvku USES 54 Typ Význam Velikost Převažující STG Interakční prvek Lokální 7 ha 4AB-B4

Chvalov Kultura Rybník, ostatní, louka, les

Charakteristika prvku Interakční prvek tvoří rybník v ploché sníženině mírně zvlněné pahorkatiny, břehy s pásem porostu druhů spol. svazu Phragm., převaha Glyceria max., místy Typha lat., partie s Carex gracilis. Ojedinělé keře VRX, na hrázi DB, VRK, při J břehu skupina vyšších LP. Zjištěné druhy bylin: Aegopo-dium podagraria, Anthriscus sylvestris, Caltha palustris, Carex gracilis, Dactylis glomerata, Epilobium hirsutum, Epilobium roseum, Galium aparine, Geranium palustre, Geum urbanum, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Juncus effusus, Lycopus europaeus, Lythrum salicaria, Phalaroi-des arundinacea, Solanum dulcamara, Taraxacum officinale, Typha latifolia, Urtica dioica. Příslušným lesním typem je 3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích. Doporučení pro prvek Cílem opatření v prostoru rybníka je prohloubení extenzivního charakteru nádrže s pestrými přirozenými bylinnými i dřevinnými litorálními porosty. Vodní nádrž využívat extenzivním způsobem. Zvolit pokud možno druhově vhodné a početně přiměřené rybí osádky tak, aby chov nebyl zdrojem eutrofizace vod a ničení bylinných břehových porostů. V maximálně možné míře omezovat zdroje eutrofizace v povodí nádrže, nezasahovat nevhodně do vodního režimu lokality a jejího okolí. Na základě posouzení aktuálního stavu společenstev provádět v případě potřeby občasné podzimní kosení litorálních bylinných porostů, odvoz sklizené hmoty mimo lokalitu. Provádět občasné letnění nádrže, při event. nutnosti vyhrnování používat nejlépe sacích bagrů, nezasahovat kvalitní břehové partie, hmotu zásadně odvážet mimo lokalitu rybníka bez tvorby deponií sedimentu. Údržba hrázového porostu. Na styku s okolní ornou půdou by bylo vhodné založit v š. min. 5-10 m pás pravidelně kosené trvalé louky, na bezprostředně přilehlých pozemcích polí hnojit v minimalizovaných dávkách, následně ihned zaorávat, omezit použití biocidů. Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin.

- 122 -


V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (/). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím prikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území – II Lesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999. Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva, I Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.

- 123 -


Číslo a název prvku USES Typ Význam Interakční prvek Lokální

55

Na Horkách Velikost PřevažujícíSTG 9 ha 4AB3, 4AB-B4

Kultura Louka, ostatní, komunikace, les

Charakteristika prvku Interakční prvek tvoří podél místní silnice alej starých LP a JV, místy i AK, a dále údolnice mezi pozemky luk a zalesněným svahem s vlhkými loukami, skupinami dřevin a drobnými rybníčky. Louky nekosené i nepravidelně kosené, společenstva charakteru nejblíže svazu Molin a podsvazu Calthenion i kulturní n. nitrofílní partie. Skupiny dřevin s OL, VRK, BR, JIV, DB, TPC, JS, BO, křoviny s VRX dále i BC, RZ, JR, DB, BR, TRN, JS, HH, OSK. Zjištěné druhy bylin: Acetosa pratensis, Achillea millefolium, Alchemilla vulgaris, Alopecurus pratensis, Caltha palustris, Carex hirta, Cirsium vulgare, Deschampsia caespitosa, Elodea canadensis, Epilobium roseum, Filipendula ulmaria, Galium uliginosum, Geranium palustre, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Hypericum perforatum, Jacea pratensis, Juncus compressus, Juncus conglomeratus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia vulgaris, Mentha aguatica, Myosotis palustris, Ranunculus acris, Ranunculus repens, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus, Senecio aquaticus, Stellaria graminea, Succisa pratensis, Veronica chamaedrys, Vignea vulpina. Příslušným lesním typem je 302 - Jedlodubová bučina válečková, 3K3 - Kyselá dubová bučina bi-ková na mírných svazích, 3K6 - Kyselá dubová bučina se šťavelem a svízelem drsným na mírných svazích. Doporučení pro prvek

- 124 -


Ve stávající aleji provádět dle potřeby prořezávky korun i event. konzervace starších jedinců. Na základě posouzení životnosti jednotlivých stromů provádět podsadbu vhodných druhů dřevin tak, aby byla zajištěna budoucí kontinuální náhrada přestárlých jedinců. Postupně nahradit stávající zastoupení AK přirozenými dřevinami. Na pozemcích luk zachovat, resp. obnovit extenzivní hospodaření s vyloučením hnojení, dosévání a obnovy drnu, pravidelně max. dvakrát ročně kosit, při nízkém stupni ruderalizace bylinných porostů dle aktuálního stavu společenstva snížit počet sečí na 1, max. 2 ročně. Termíny senoseče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně střídat v různých letech. Při časném termínu provést dle možností druhou seč na konci vegetace pro odstranění stařiny. Pravidelně dvakrát ročně kosit nitrofilní partie louky, spolu s ní vyžínat i nitrofilní lemy dřevinných porostů. Ke kosení využívat lehké mechanizace, nevjíždět do louky při rozmoklé j^ůdě. Seno pokud možno sušit přirozeným způsobem na pokose (mimo ruderální partie). Nezasahovat nevhodně do vodního režimu nivy, maximálně omezit zdroje možné ruderalizace a eutrofizace. Občasná údržba stávajících dřevinných skupin výběrovými zásahy. Prořezávkami v podrostu uvolňovat stávající perspektivní jedince žádoucích dřevin, podporovat další přirozené zmlazení porostu, s cílem zajištění budoucí kontinuální převážně přirozené obnovy. Chybějící, málo zastoupené nebo nedostatečně zmlazující dřeviny doplňovat výsadbou. Postupný přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou, resp. na výběrný porost s minimem zásahů do přirozeného prostředí luhu. Vhodné zdravé jedince, zejména dlouhověkých dřevin ponechávat do vysokého věku, včetně zachování přiměřeného podílů jedinců ve stadiu rozpadu a padlého tlejícího dřeva. Porosty křovin ponechat přirozené sukcesi. Vhodná údržba a extenzivní využití drobných nádrží. Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K-kyselá dubová bučina buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%, 30 -jedlodubová bučina - buk 30%, dub 30%, jedle 40%, příměs lípy. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopří-rodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím prikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území - II. Lesní společenstva, I Míchal, V.

- 125 -


Číslo a název prvku USES 56 Typ Význam Velikost Převazující STG Interakční prvek Lokální 2 ha 4B-BC5, 4AB3, 4A-AB2

U Milčic Kultura Ostatní, louka, rybník

Charakteristika prvku Interakční prvek tvoří drobná vodní plocha s břehy porostlými vlhkomilnou vegetací s převl. Glyce-ria max. i Typha ang., v okolí místy křoviny VRP, JIV, TRN, mladé BO, BR. V okolí balvanité pahorky se skupinami BO a DB, v podrostu DB, JR, OSK, často JAL, travnaté bylinné patro. Okraje s druhy pestrých slunných lemů. Významné druhy: Juniperus communis. Zjištěné druhy bylin: Apera spica-venti, Athyrium filix-femina, Brachypodium pinnatum, Calluna vulgaris, Chrysaspis dubia, Dianthus deltoides, Helianthemum ovatum, Jasione montana, Lotus corniculatus, Nardus stricta, Pilosella offícinarum, Pimpinella saxifraga, Plantago lanceolata, Stellaria graminea, Thymus praecox, Trifolium medium. Doporučení pro prvek Cílem opatření je zachování a prohloubení extenzivního charakteru drobné nádrže s pestrými přirozenými bylinnými i dřevinnými litorálními porosty a přilehlých přirozených enkláv dřevinné zeleně. Vodní nádrž využívat extenzivním způsobem. Zvolit pokud možno druhově vhodné a početně přiměřené rybí osádky tak, aby chov nebyl zdrojem eutrofizace vod a ničení bylinných břehových porostů. V maximálně možné míře omezovat zdroje eutrofizace v povodí nádrže, nezasahovat nevhodně do vodního režimu lokality a jejího okolí. Na základě posouzení aktuálního stavu společenstev provádět v případě potřeby občasné podzimní kosení litorálních bylinných porostů, odvoz sklizené hmoty mimo lokalitu. Provádět občasné letnění nádrže, při event. nutnosti vyhrnování nezasahovat kvalitní břehové partie, hmotu zásadně odvážet mimo lokalitu rybníka bez tvorby deponií sedimentu. Porosty křovin ponechat přirozenému vývoji. V dřevinné skupině na balvanitém pahorku údržba porostu převážně zásahy charakteru zdravotního výběru, zaměřenými dále na případnou jemnou úpravu dřevinné skladby a uvolnění přirozeného zmlazení žádoucích dřevin, resp. věkovou diferenciaci porostu. Staré zdravé jedince dřevin přirozené skladby ponechávat do vysokého věku. Pro- řezávkou v podrostu podpořit jedince perspektivní pro následný porost, chybějící n. nedostatečně zmlazující druhy přirozené skladby event. doplňovat na vhodných místech

- 126 -


podsadbami, včetně event. doplnění vhodných druhů keřů. Omezit hnojení na bezprostředně přilehlých plochách polí. Další opatření specifikovat v budoucnu dle vývoje společenstva. Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu. Číslo a název prvku USES 58 Bílý potok a Mozol Typ Význam Velikost Převazující STG Kultura Interakční prvek Lokální 9 ha 4AB3, 4AB-B4, 4B3 Rybník, louka, ostatní

Charakteristika prvku Interakční prvek tvoří menší rybník a přilehlé partie přirozených luk v ploché sníženině mírně zvlněné pahorkatiny JV od Čekanic. Podél břehů a zejména na Z straně ve směru podél přítoku široké pásmo s pestrou mozaikou bylinných společenstev rákosin, ostne, bahnitých břehů i navazujících vlhkých luk. Rákosiny spol. svazu Phragm., podél břehu nejčastěji s Typha ang. a lat., dále i Glyceria max. nebo Phragmites. Místy porosty Carex gracilis. Podél přítoku, místy i podél břehů a jinde mezi rákosinami partie se spol. svazu Nanocyper. a Bident. Na litorální porosty navazují kosené polokulturní louky nejblíže spol. podsvazu Calthenion. Při okraji sníženiny místy skupiny dřevin s DB, STH, OS, OL, JIV, BR, keře VRX, BC, BSE. Nad rybníkem Mozol travnatá, místy kosená údolnice, společenstva nejčastěji charakteru podsvazu Calthenion, místy nitro filní partie. Na mezích při okraji místy křoviny BC, TRN, RZ, STH, JIV i vyšší BR, DB, kolem drobného rybníčku OL. Drobné skupiny zeleně při balvanitých pahorcích s BO a DB, ojed. BR, MD, OS, keře RZ, BH, TRN, travnaté,

- 127 -


chudší bylinné patro, místy slunné lemy. Významné druhy: Stellaria palustris, Comarum palustre, Iris pseudacorus, Juncus bulbosus. Zjištěné druhy bylin: Acetosa pratensis, Agrostis stolonifera, Alisma plantago-aquatica, Alopecurus geniculatus, Alopecurus pratensis, Amoria hybrida, Angelica sylvestris, Anthoxanthum odorathum, Bidens cernua, Calamagrostis arundinacea, Caltha palustris, Carex gracilis, Carex nigra, Carex vesi-caria, Chenopodium rubrum, Cirsium vulgare, Comarum palustre, Eleocharis palustris, Epilobium roseum, Filipendula ulmaria, Galium aparine, Galium palustre, Galium uliginosum, Galium verum, Geranium palustre, Glyceria fluitans, Glyceria maxima, Holcus lanatus, Iris pseudacorus, Juncus bulbosus, Juncus compressus, Juncus conglomeratus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis, Lychnis flos-cuculi, Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Mentha aguatica, Myosotis palustris, Persicaria amphibia, Persicaria lapathifolia, Persicaria maculata, Phalaroides arundinacea, Phragmites australis, Plantago major, Poa trivialis, Ranunculus aeris, Ranunculus auricomus, Ra-nunculus flammula, Ranunculus repens, Ranunculus sceleratus, Rorripa amphibia, Rumex conglomeratus, Rumex maritimus, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus, Scutellaria galericulata, Se-linum carvifolia, Senecio aquaticus, Solanum dulcamara, Sonchus arvensis, Stellaria palustris, Typha angustifolia, Urtica dioica, Veronica anagallis - aquatica, Vignea leporina. Rostlinná společenstva: 121803000 - Phragmition communis, 122203800 - Caricion gracilis, 365811700 - Bidention tripartitae, 111702700 - Eleocharition ovatae, 203406410 Calthenion. Doporučení pro prvek Cílem opatření v prostoru rybníka je prohloubení extenzivního charakteru nádrže s pestrými přirozenými bylinnými i dřevinnými litorálními porosty a vhodným extenzivním hospodařením zachovat na přilehlých loukách přirozená druhově pestrá společenstva. Vodní nádrž využívat extenzivním způsobem. Zvolit pokud možno druhově vhodné a početně přiměřené rybí osádky tak, aby chov nebyl zdrojem eutrofizace vod a ničení bylinných břehových porostů. V maximálně možné míře omezovat zdroje eutrofizace v povodí nádrže, nezasahovat nevhodně do vodního režimu lokality a jejího okolí. Na základě posouzení aktuálního stavu společenstev provádět v případě potřeby občasné podzimní kosení litorálních bylinných porostů, odvoz sklizené hmoty mimo lokalitu. Provádět občasné letnění nádrže, při event. nutnosti vyhrnování nezasahovat kvalitní břehové partie, hmotu zásadně odvážet mimo lokalitu rybníka bez tvorby deponií sedimentu. V lužních a břehových i dalších skupinách dřevin porostech provádět údržbu výběrovými zásahy, vhodnými prořezávkami v podrostu podporovat jedince perspektivní pro obnovu porostu, v případě potřeby doplňovat dřevinnou zeleň výsadbou přirozených druhů. Porosty křovin ponechat přirozenému vývoji. V lučních partiích zachovat resp. obnovit přírodě blízké extenzivní lukařském hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, dosévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát, max. dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na části plochy střídavě v různých místech lokality, tak aby byla umožněna existence druhů, neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín senoseče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Při časném kosení provést dle možností event. druhou seč na konci vegetace pro odstranění stařiny. Pravidelně dvakrát ročně kosit nitrofilní partie porostu, včetně vyží-nání nitrofilních bylinných lemů dřevinných porostů. Kosení při vyšší únosnosti terénu v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Seno pokud možno sušit přirozeným způsobem na pokose (mimo ruderální partie). Nezasahovat do

- 128 -


vodního režimu lokality ani jejího okolí, maximálně omezit zdroje možné ruderalizace. Dle možností zvážit vhodnost kombinovaného využití s extenzivní pastvou dobytka, s jedním pastevním cyklem, vždy s následným posečením nedopasků a ponecháním prostoru pro regeneraci porostu.


59

Typ

Výmam VeHkest L

Interakční prvek

Lokální líha

Ovčín Převažující STG 4AB-B4

Kultura Rybník, louka, ostatní

Charakteristika prvku Rybník v ploché sníženině mírně zvlněné pahorkatiny. Podél Z a S břehu pás bylinného porostu charakteru rákosiny svazu Phragm., převaha Phragmites, místy Glyceria max., menší části se spol. Caric. grac. V Z části místy deponie porostlé nitrofilní bylinnou vegetací, keře VRX, BC. U silnice ojed. mladé DB. Hráz s vyššími DB, VRK, TPC, intenzivnější rybářské využití. Lokalita spolu s nedalekými rybníky Nový, Starý a Mokrý registrovaná RŽP mezi zoologicky zvlášť významnými biotopy rybníků. V ochranářském mapování zmiňován výskyt pochopa. Významné druhy: Iris pseudacorus. Zjištěné druhy bylin: Acorus calamus, Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris, Carex gracilis, Dactylis glomerata, Epilobium hirsutum, Epilobium roseum, Galium aparine, Geranium palustre, Geum urbanum, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Iris pseudacorus, Phalaroides arundinacea, Phragmites australis, Taraxacum officinale, Typha latifolia, Urtica dioica. Doporučení pro prvek Cílem opatření v prostoru rybníka je prohloubení extenzivního charakteru nádrže s pestrými přirozenými bylinnými i dřevinnými litorálními porosty. Vodní nádrž využívat extenzivním způsobem. Zvolit pokud možno druhově vhodné a početně přiměřené rybí osádky tak, aby chov nebyl zdrojem eutrofízace vod a ničení bylinných břehových porostů. V maximálně možné míře omezovat zdroje eutrofizace v povodí nádrže, nezasahovat nevhodně do vodního režimu lokality a jejího okolí. Na základě posouzení aktuálního stavu společenstev provádět v případě potřeby občasné podzimní kosení litorálních bylinných porostů, odvoz

- 129 -


sklizené hmoty mimo lokalitu. Provádět občasné letnění nádrže, při event. nutnosti vyhrnování používat nejlépe sacích bagrů, nezasahovat kvalitní břehové partie, hmotu zásadně odvážet mimo lokalitu rybníka bez tvorby deponií sedimentu. Údržba hrázového porostu. Na styku s okolní ornou půdou by bylo vhodné založit v š. min. 5-10 m pás pravidelně kosené trvalé louky, na bezprostředně přilehlých pozemcích polí hnojit v minimalizovaných dávkách, následně ihned zaorávat, omezit použití biocidů. Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území -I. Nelesní společenstva, L Míchal, V. Petříček a kol., AOPaK Praha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu. Číslo a název prvku USES Typ Význam Interakční prvek Lokální

60

Na Karlově Velikost Převazující STG 1,2 ha 4AB3

Kultura Ostatní, les

Charakteristika prvku Interakční prvek tvoří travnatý slunný palouk s nekosenou, druhově méně pestrou luční vegetací, od lesa porůstá BO, podél meze místy křoviny TRN, RZ, mladé DB. Příslušným lesním typem je 3K6 - Kyselá dubová bučina se šťavelem a svízelem drsným na mírných svazích. Doporučení pro prvek Cílem opatření v partiích lad je obnova přirozených druhově pestrých subxerotermních bylinných společenstev, resp. vznik mozaiky extenzivních luk a dřevinných skupin. Obnovit

- 130 -


občasné extenzivní pastevní nebo lukařské využití. Na vhodných zarůstajících plochách mechanické potlačení náletu křovin, zcela zarostlé partie ponechat na části ploch bez zásahu přirozenému vývoji. Lukařské využití zpravidla s jednou sečí ročně občas vynechanou střídavě v různých malých částech lokality, pro umožnění existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín senoseče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Vyloučení hnojení, obnovy drnu, dosévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosení za použití lehké mechanizace. Seno pokud možno sušit přirozeným způsobem na pokose (mimo ruderální partie). Pravidelně kosit nitrofílní bylinné lemy. V případě nepravidelného hospodářského využití alespoň občasné kosení a dle potřeby mechanické potlačování náletu křovin. Vhodným druhem obhospodařování travnatých partií by byla pastva ovcí nebo koz, zpravidla s jedním pastevním cyklem a následným posečením nedopasků a ponecháním prostoru pro regeneraci porostu, příp. kombinované pastevní a lukařské využití. Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin. V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 3K - kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpňrodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím prikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území - II.Lesní společenstva, I. Míchal\ V. Petříček a kol.y AOPaK Praha 1999

- 131 -


Číslo a název prvku VSES 61 Typ Význam Velikost Převažující STG Interakční prvek Lokální 10 ha 4AB3, 4AB-B4

Záklíčí Kultura Rybník, louka, ostatní

Charakteristika prvku Interakční prvek tvoří údo lnice s několika menšími rybníky s břehovými porosty a pásem luhu podél drobné vodoteče mezi nimi. V dřevinných porostech převaha OL, dále BR, OS, VRK, JL, LP, DB, v podrostu dále i VRX, BC, JIV, LIS, STH, MZ, podél břehů nádrží i vegetace rákosiny a vlhkých luk. Dolní nádrž vypuštěna, plocha zarostlá vegetací bahnitých břehů. Park u statku v Čekanicích. Smíšená skupina se starými jedinci ve svahu na okraji obce. Podrobný průzkum nebyl proveden - možnost výskytu hodnotných starých stromů. V S části alej starých DB a LP podél cesty na okraji obce. Zjištěné druhy bylin: Aegopodium podagraria, Alisma plantago-aquatica, Anthriscus sylvestris, Athyrium filix-femina, Calamagrostis arundinacea, Caltha palustris, Cardamine amara, Carex graci-lis, Chaerophyllum hirsutum, Dactylis glomerata, Deschampsia caespitosa, Equisetum palustre, Fili-pendula ulmaria, Galeopsis pubescens, Galium aparine, Geum urbanum, Glyceria maxima, Herac-leum sphondylium, Impatiens glandulifera, Impatiens noli-tangere, Lysimachia vulgaris, Myosotis palustris, Oxalis acetosella, Persicaria lapathifolia, Phalaroides arundinacea, Phellandrium aquati-cum, Poa trivialis, Ranunculus repens, Senecio ovatus, Taraxacum offícinale, Typha angustifolia, Urtica dioica. Doporučení pro prvek Cílem opatření je zachování a prohloubení přirozeného charakteru lokality luzních a vlhkomilných bylinných společenstev. Vodní nádrže využívat pokud možno extenzivním způsobem. Zvolit pokud možno druhově vhodné a početně přiměřené rybí osádky tak, aby chov nebyl zdrojem eutrofízace vod a ničení bylinných břehových porostů. V maximálně možné míře omezovat zdroje eutrofízace v povodí nádrže, nezasahovat nevhodně do vodního režimu lokality a jejího okolí. Na základě posouzení aktuálního stavu společenstev provádět v případě potřeby občasné podzimní kosení litorálních bylinných porostů, odvoz sklizené hmoty mimo lokalitu. Provádět občasné letnění nádrže, při event. nutnosti vyhrnování nezasahovat kvalitní břehové partie, hmotu zásadně odvážet mimo lokalitu rybníka bez tvorby deponií sedimentu.

- 132 -


V lužních a břehových porostech provádět údržbu výběrovými zásahy, vhodnými prořezávkami v podrostu podporovat jedince perspektivní pro obnovu porostu, v případě potřeby doplňovat dřevinnou zeleň výsadbou přirozených druhů. V lučních partiích zachovat resp. obnovit přírodě blízké extenzivní lukařském hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, dosévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát, max. dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na části plochy střídavě v různých místech lokality, tak aby byla umožněna existence druhů, neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí. Termín senoseče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Při časném kosení provést dle možností event. druhou seč na konci vegetace pro odstranění stařiny. Pravidelně dvakrát ročně kosit nitrofílní partie porostu, včetně vyží-nání nitrofilních bylinných lemů dřevinných porostů. Kosení při vyšší únosnosti terénu v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Seno pokud možno sušit přirozeným způsobem na pokose (mimo ruderální partie). Nezasahovat do vodního režimu lokality ani jejího okolí, maximálně omezit zdroje možné ruderalizace.

Číslo a názevjrvku USES 62 Typ Význam Velikost Převažující STG Interakční prvek Lokální 7 ha 4AB3, 4BC-C4-5

U Mackova Kultura Louka, ostatní

Charakteristika prvku Interakční prvek tvoří vlhká údolnice porůznu zarostlá vyššími i mladými OL, DB, dále se objevuje BR, VRK, OS, křoviny s VRX, LIS, BC, STH, OSK, MAL. Místy partie s nekosenou převážně bylinnou vegetací, místy zarůstající uvedenými dřevinami, charakter porostů převážně nitrofilní. Nad obcí drobné vodní plochy. Zjištěné druhy bylin: Aegopodium podagraria, Angelica sylvestris, Anthriscus sylvestris, Artemisia vulgaris, Caltha palustris, Cirsium oleraceum, Dactylis glomerata, Epilobium hirsutum, Galium aparine, Geum urbanum, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Lysimachia vulgaris, Melandrium album, Phalaroides arundinacea, Taraxacum officinale, Typha latifolia, Urtica dioica.

- 133 -


Doporučení pro prvek Cílem opatření je zachovat a prohloubit přirozený charakter společenstev luhů, mokrých luk a suk-cesních stadií křovin. Na pozemcích luk zachovat, resp. obnovit extenzivní hospodaření s vyloučením hnojení, dosévání a obnovy drnu, pravidelně max. dvakrát ročně kosit, při nízkém stupni rude-ralizace bylinných porostů dle aktuálního stavu společenstva snížit počet sečí na 1, max. 2 ročně. Termíny senoseče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně střídat v různých letech. Při časném termínu provést dle možností druhou seč na konci vegetace pro odstranění stařiny. Pravidelně dvakrát ročně kosit nitrofilní partie louky, spolu s ní vyžínat i nitrofilní lemy dřevinných porostů. Ke kosení využívat lehké mechanizace, nevjíždět do louky při rozmoklé půdě. Seno pokud -možno sušit přirozeným způsobem na pokose (mimo ruderální partie). Nezasahovat nevhodně do vodního režimu nivy, maximálně omezit zdroje možné ruderalizace a eutrofizace. Občasná údržba stávajících luzních skupin výběrovými zásahy. Prořezávkami v podrostu uvolňovat stávající perspektivní jedince žádoucích dřevin, podporovat další přirozené zmlazení porostu, s cílem zajištění budoucí kontinuální převážně přirozené obnovy. Chybějící, málo zastoupené nebo nedostatečně zmlazující dřeviny doplňovat výsadbou. Postupný přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou, resp. na výběrný porost s minimem zásahů do přirozeného prostředí luhu. Vhodné zdravé jedince, zejména dlouhověkých dřevin ponechávat do vysokého věku, včetně zachování přiměřeného podílů jedinců ve stadiu rozpadu a padlého tlejícího dřeva. Porosty lužních křovin ponechat přirozené sukcesi. Číslo a název prvku ÚSES 63 Buzický biologický rybník Typ Význam Velikost Převažující STG Kultura Interakční prvek Lokální 7 ha 4B-BC5 Louka, ostatní

Charakteristika prvku Interakční prvek tvoří jižní břehy Buzického rybníka s pásem vegetace olšin, rákosin a bahnitých břehů. Podél břehu pás pestré vegetace místy charakteru spol. bahnitých břehů svazu Biden. i Eleo-char., místy i charakter rákosin spol. svazu Phragm. s převahou Glyceria max., objevují se i prvky svazu Cicution virosae. Dále navazuje pás porostu s převl. OL, dále OS, VRK, JIV, BR, BC, místy i DB, JV, bylinné patro zčásti nitrofilní, zčásti charakteru společenstev bažinatých olšin svazu Aln. glut. Četné bahnité tůně, v době pozorování bez vodní hladiny. V Z části navazuje údolnice s porostem rákosu, ojediněle keře VRX, podíl nitrofilní bylinné vegetace.

- 134 -


Rostlinná společenstva: 121803000 - Phragmition communis, 294609400 - Alnion glutinosae, 365811700 - Bidention tripartitae, 111702700 - Eleocharition ovatae, 122203500 - Cicution virosae. Význam, využití, znehodnocení a ohrožení, okolí biotopu: Významný biotop přirozených druhově pestrých litorálních a lužních společenstev s výskytem ohrožených druhů bylin. V současné době relativně intenzivní rybářské využití nádrže, břehové partie bez využití. Stávající znehodnocení místy ruderalizací. Ohrožení intenzivním hospodářským využitím nádrže, ruderalizací a degradací společenstev např. vlivem hospodaření na přilehlých polích, nevhodně prováděným odbahněním nádrže, nevhodným obnovním zásahem v břehových porostech. Okolí biotopu tvoří orná půda a hladina nádrže. Významné druhy: Calla palustris, Cicuta virosa, Thyselium palustre, Naumburgia thyrsiflora, Iris pseudacorus. Seznam bylin: Aegopodium podagraria, Ajuga reptans, Alisma plantago-aquatica, Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Anthriscus sylvestris, Athyrium filix-femina, Batrachium aquatile, Bidens cernua, Calla palustris, Caltha palustris, Campanula patula, Carex acutiformis, Carex gracilis, Cicuta virosa, Cirsium arvense, Cirsium palustre, Cirsium vulgare, Dactylis glomerata, Dalanum ladanum, Echinochloa crus-galli, Epilobium hirsutum, Epilobium palustre, Epilobium roseum, Equisetum palustre, Filipendula ulmaria, Galium aparine, Galium palustre, Galium uliginosum, Geum urbanum, Glechoma hederacea, Glyceria fluitans, Glyceria maxima, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Iris pseudacorus, Juncus effusus, Lathyrus pratensis, Lemna minor, Lychnis flos-cuculi, Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria, Myosotis palustris, Naumburgia thyrsiflora, Phalaroides arundinacea, Poa palustris, Poa trivialis, Potentilla erecta, Ranunculus repens, Rumex aquaticus, Rumex maritimus, Sanguisorba officinalis, Scirpus sylvaticus, Scutellaria galericulata, Sonchus arvensis, Taraxacum officinale, Thyselium palustre, Typha latifolia, Urtica dioica, Veronica anagallis - aquatica, Veronica chamaedrys, Vignea brizoides. Doporučení pro prvek Na lučních porostech přírodě blízké extenzívní hospodaření s vyloučením hnojení, obnovy drnu, do-sévání a dalších pratotechnických zásahů. Kosit dle stavu společenstva zpravidla jedenkrát až dvakrát ročně s občasným vynecháním některé sezóny na malé části plochy střídavě v různých místech lokality, tak, aby byla umožněna existence druhů neschopných regenerace v cyklu pravidelných sečí (bližší údaje jsou velmi podrobně uvedeny v knize Péče o chráněná území -1. Nelesní společenstva, I. Míchal, V. Petříček a kol, AOPaKPraha 1999). Termín seče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech. Kosení v suchém období s použitím lehké mechanizace, v trvale podmáčených partiích alespoň občasné ruční kosení. Pokos pokud možno sušit přirozeným způsobem na místě (mimo ruderální partie). Ladní vegetaci ponechat bez zásahu, pouze s větším časovým odstupem (2-3 roky) kosit partie bez dřevinných náletů, aby bylo bráněno postupné sukcesi směrem k lesnímu porostu.

- 135 -


Číslo a název prvku USES 64 Bažantnice Typ Význam Velikost PřevažujícíSTG Kultura Interakční prvek Lokální 21 ha 4A3, 4BC-C4-5, 4B3,4A-AB4 Tok, les

Charakteristika prvku Interakční prvek tvoří lesní porost v plochém terénu kotliny J od Blatné. Lesní skupiny s převahou DB, podél Mračovského potoka OL, dále se objevuje OS, LP, JV, BR, TP, v S a Z části partie s BO, resp. SM. V podrostu se objevuje JR, KRO, STH, BSE, KAO, BH, BC, BK, OSK, MAL. Pestřejší bylinné patro, charakter acidofilní doubravy, podél potoka luh. Místy i kulturní partie se SM a BO. Významné druhy: Valeriana offícinalis, Epipactis helleborine, Molinia arundinacea. Zjištěné druhy bylin: Aegopodium podagraria, Angelica sylvestris, Anthriscus sylvestris, Arctium tomento-sum, Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Campanula persicifolia, Dactylis glomerata, Dalanum ladanum, Epipactis helleborine, Fragaria vesca, Galium aparine, Geum urbanum, Glechoma hederacea, Heracleum sphondylium, Hieracium murorum, Impatiens noli-tan-gere, Lupinus polyphyllus, Luzula luzuloides, Lysimachia nummularia, Lysimachia vulgaris, Melampyrum nemorosum, Melampyrum pratense, Molinia arundinacea, Mycelis muralis, Myosotis pa-lustris, Oxalis acetosella, Poa nemoralis, Scrophularia nodosa, Selinum carvifolia, Senecio ovatus, Succisa pratensis, Taraxacum officinale, Torilis japonica, Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Valeriana offícinalis, Viola odorata, Viola reichenbachiana. Příslušným lesním typem je 2S3 - Svěží buková doubrava biková s marinkou, 3S3 - Svěží dubová bučina s ostřicí prstnatou na svazích a zvlněných plošinách, 3K3 - Kyselá dubová bučina biková na mírných svazích, 3K6 - Kyselá dubová bučina se šťavelem a svízelem drsným na mírných svazích, 3Ď2 - Obohacená dubová bučina hluchavková, 304 Jedlodubová bučina s ostřicí prstnatou, 1G2 - Vrbová olšina mokřadní na slatinných sníženinách. Doporučení pro prvek Cílem opatření v lesním porostu je zachování a ochrana, respektive prohloubení přirozeného charakteru stávajících porostů dle SLT. Stávající listnáče udržovat do vysokého věku převážně jen zásahy charakteru zdravotního výběru. Vhodnými opatřeními podpořit přirozenou obnovu žádoucích dřevin.

- 136 -


V přiměřené míře zachovat podíl odumírajících a tlejících padlých stromů. Výchova zaměřená na udržení přirozené skladby a přechod na maloplošné podrostní hospodaření s dlouhou obnovní dobou. Přeměnit druhovou skladbu dle SLT. Cílová dřevinná skladba: 1G - vrbová olšina - olše 60%, vrby 30%, topol linda 10%, příměs osiky, 2S - svěží buková doubrava - dub 60%, buk 30%, habr 10%, 3D - obohacená dubová bučina - buk 60%, lípa 20%, dub 20%, příměs javoru a jedle, 3K-kyselá dubová bučina - buk 60%, dub 20%, lípa 10%, jedle 10%, 30 -jedlodubová bučina - buk 30%, dub 30%, jedle 40%, příměs lípy, 3S - svěží dubová bučina - buk 50%, jedle 20%, dub 20%, lípa 10%, příměs habru. Lesní porosty v rámci ÚSES musí být výhledově lesy zvláštního určení potřebnými pro zachování biologické různorodosti podle §8 odst. (2) písm. (f). Jedná se o nejpřírodnější části hospodářsky využívané krajiny, a tvoří tzv. „biologickou infrastrukturu". Cílem je vznik uceleného přírodě blízkého ekosystému. Strategie musí být závislá na současném stavu, ideální je usměrňovaný polopřírodní vývoj. Principy ochrany lesa (včetně ponechání odumřelé dřevní hmoty) musejí být v souladu s oblastním plánem rozvoje lesů a podle dlouhodobých plánů péče schválených v dohodě orgánů státní správy ochrany přírody a lesního hospodářství. Zpravidla bez zvláštních omezení jsou principy péče o zvěř (nepočítá se však s jejím přikrmováním, nepůvodní druhy se však vylučují), pouze bez mysliveckých zařízení vedoucích ke koncentraci zvěře. Provozní cíl musí být kompromisem mezi přirozenou skladbou a lesnicky odvozeným provozním cílem. Obecně platné řešení není, a je potřebné vytvořit diferencované postupy pro jednotlivé lokality, které nemůže tento ÚSES postihnout. Jako ideální se jeví využití publikace Péče o chráněná území - II Lesní společenstva, I Míchal V. Petříček a kol, AOPaK Praha 1999.

Návrh koncepce nakládání s odpady Likvidace komunálních odpadů v řešeném území bude řešena v souladu s programem odpadového hospodářství obce, tj. pevný domovní odpad bude ukládán do popelnic, přetříděn a svozovou firmou svážen a ukládán na řízenou skládku. Řízená skládka je v řešeném území v obci Hněvkov, je navržena plocha rozvoje v návaznosti na stávající.

Návrh řešení požadavků obrany státu, požární ochrany a civilní ochrany a) Opatření vyplývající z určení záplavových území nejsou, v řešeném území mohou být zaplavovány jen břehové partie rybníků. Obyvatelé v případě záplav nebudou ohroženi. Ohroženi mohou být pouze obyvatelé zvláštní povodní. b) Umístění stálých a improvizovaných úkrytů. V řešeném území nejsou stálé úkryty. Pro přítomné osoby při stavu ohrožení a válečném stavu je nutné využívat improvizované úkryty. Ochranných vlastností staveb před účinky nebezpečných látek bude využíváno při veškerých haváriích kdy k tomuto ohrožení dojde, případně vznikne nebezpečí jeho vzniku a to nejen při krizových situacích /tj. po vyhlášení krizových stavů /. c) Ubytování evakuovaného obyvatelstva. V řešeném území nejsou kapacity pro ubytování evakuovaného obyvatelstva z jiných území. Pro bydlící obyvatelstvo je nejbližší kapacitou ubytovna a sportovní zařízení školy v Blatné (SOU, SOŠ + tělocvična) d) Skladování materiálu civilní ochrany. Ostatní obyvatelstvo a zaměstnanci se chrání vlastními individuálními ochrannými prostředky. Skladování materiálu pro civilní ochranu je pouze v Hluboké u Českých Budějovic. e) Zdravotnické zabezpečení obyvatelstva. Zabezpečení Obyvatelstva obcí – Hněvkov, Čekanice, Milčice a lokalit v Blatné je zdravotnicky zabezpečováno v objektech polikliniky v Blatné.

- 137 -


f) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. Nenachází se. g) Umístění nově navrhovaných objektů zvláštního významu. V řešeném území se nenavrhují žádné další objekty zvláštního významu. h) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou. Je řešeno v rámci krizového plánu obce Blatná. i) Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události. Je řešeno krizovým štábem města dle havarijního plánu kraje a krizového plánu města Blatná. j) Zřízení humanitární základny. Humanitární základna v ŘÚ nebude zřizována, těmto účelům by v případě potřeby sloužil městský sklad v Blatné. k) Požární nádrže a místa odběru vody k hašení požárů. Požární nádrže a rybníky: Vodovodní řady budou osazeny nadzemními hydranty. Možné druhy ohrožení v Řešeném území: Přerušení dodávky plynu Přerušení dodávky vody Přerušení dodávky elektřiny Výpadky komunikačních systémů - telef. a poč.sítě (výpadek elektřiny, poruchy, sabotáže) Infekční choroby-epidemie (Salmonela, žloutenka atd.) Dlouhotrvající sucha Dlouhotrvající vedra Krupobití Vichřice Terorizmus, sabotáže Silné mrazy Narušení dodávek ropy a ropných produktů Narušení dodávek potravin velkého rozsahu Zvláštní povodeň Narušení funkčnosti dopravní soustavy velkého rozsahu Krizový plán města je uložen na oddělení krizového řízení MěÚ Blatná a u složek IZS, byl schválen bezpečnostní radou města Blatná. Výpis z havarijního plánu kraje a Povodňový plán města jsou uloženy tamtéž + ještě na odboru ŽP. ------------------------------------------Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb.,zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 95/2000 Sb., zákona č. 96/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 59/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů §66 odst. 1.

- 138 -


Vyhodnocení důsledků řešení na životní prostředí Vliv zemědělské výroby Přímo v ŘÚ Změny 4 ÚpnSÚ Blatná nejsou situována velkokapacitní zařízení, pro která by bylo stanoveno ochranné pásmo.

Vliv pozemní dopravy Intenzita dopravy na silnici I. třídy, vedené Hněvkovem je vysoká. Půdorysné vedení silnice obcí je kolizní s ostrým obloukem v zastavěném území. Přeložení silnice I. třídy se týká širších vztahů (v návrhu VÚC je stanoven koridor), zejména v kontaktu s městem Blatnou a Pacelicemi. Na území Hněvkova je vymezena plocha pro její přeložení. Intenzita dopravy na silnici III. třídy je nížší. V územním plánu je trasa ponechána ve stávající trase s možnými dílčími úpravami .

Ochrana vodních zdrojů a čistota povrchových vod Vodní zdroje V případech nových vodních zdrojů (vrtané studně) - dle návrhu ÚP bude nutno určit průzkumem jeho místo a stanovit ochranné pásmo. Čistota toků V návrhu ÚP jsou trasy vodotečí i vodní plochy zachovány beze změny. K odvádění splaškových vod je navrhována k vybudování splašková kanalizace, která bude zaústěna do nově navrhované ČOV. Čistota ovzduší Navržená opatření na způsob vytápění odstraní znečišťování ovzduší z vytápění pevnými palivy.

II. 11. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání nevznesl požadavek na posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní protředí a zároveň vyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast, tudíž nebylo vyhodnocení vlivů úemního plánu na udržitelný rozvoj území požadováno a ani se nezpracovávalo. Změna č.4 ÚPnSÚ města Blatná, místních části Hněvkov, Čekanice, Milčice a lokalit v Blatné nemá negativní vliv na udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území.

II. 12. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

ÚZEMÍ

A

Město Blatná účelně využívá zastavěné území a zároveň bude postupně docházet k vyplňování zastavitelných ploch určených Změnou č.4 ÚPnSÚ Blatná, místních části Hněvkov, Čekanice, Milčice a lokalit v Blatné pro navrhovaná funkční využití.

II. 13. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA. Zpracováno podle: 1. Zákona č. 334/92 Sb. ČNR ze dne 12. 5. 1992 „ O ochraně ZPF” a zákona č. 98/1999 ze dne 29. 4. 1999, kterým se mění zákon č. 334.

- 139 -


2. Vyhlášky č. 13/1994 Sb. Ministerstva životního prostředí, přílohy č. 3 ze dne 24. 1. 1994, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. 3. Metodického pokynu odboru lesa půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996, č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze ZPF. 4. Vyhodnocení pozemků PUPFL bude zpracováno dle zákona č. 289/1995 Sb. „O lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), který v § 14 upravuje povinnosti zpracovatelů či pořizovatelů územně plánovací dokumentace. Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu, BPEJ, třídy ochrany zemědělské půdy Kraj: Jihočeský Okres: Strakonice Obec: Blatná, místní části Katastrální území: k.ú. Hněvkov, k.ú. Čekanice, k.ú. Milčice, k.ú. Drahenický Málkov Bonitace půdy BPEJ - podle Katastrálního úřadu Č.Budějovice Klimatický region: 5 5 - mírně teplý, mírně vlhký průměrná roční teplota 7-8°C, průměrný roční úhrn srážek 550 700mm Klimatický region: 7 7 - mírně teplý, vlhký, průměrná roční teplota 6 - 7°C, průměrný roční úhrn srážek 650 - 750 mm Hlavní půdní jednotky v řešeném území: 29,32, 37, 50, 67, 68 29 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry 32 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu 50 - Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření 58 - Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé 67 - Gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné 68 - Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělén a nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim Přehled BPEJ v řešeném území a jejich zařízení do tříd ochrany zemědělské půdy (dle Metodického pokynu odboru lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996) Hranice BPEJ jsou zakresleny ve výkresech „Předpokládaných záborů ZPF ”.

BPEJ

TŘÍDA OCHRANY ZPF

5. 58. 00 7. 29. 11 5. 29. 01 7. 32. 11

I I II II

- 140 -


5. 32. 01 5. 50. 01 5. 50. 11 7. 50. 11 5. 32. 04 5. 32. 11 7. 32. 14 5. 32. 14 5. 32. 54 5. 67. 01 7. 32. 41 7. 32. 54 7. 37. 16 7. 68. 11

III III III III IV IV IV V V V V V V V

Další výchozí údaje 1. Hranice katastrálního území - podle map katastru nemovitostí. 2. Hranice současně zastavěného území dle vyhlášky č. 13 3. Údaje o pozemcích - kultura - z internetových stránek Katastrálního úřadu, výměra parcel změřena a počítači (systém Microstation). 4. Kvalita zemědělské půdy (BPEJ) od Katastrálního úřadu. 5. Třídy ochrany zemědělské půdy - dle Metodického pokynu odboru lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996. 6. Ve výkresu „Předpokládaných záborů ZPF“ je zakreslen územní systém ekologické stability krajiny. Přehled, vyhodnocení zdůvodnění navrhovaných lokalit pro výstavbu Katastrální území Hněvkov Katastrální území Čekanice Katastrální území Milčice Katastrální území Drahenický Málkov

PŘEHLED NAVRŽENÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY ZPF K.ú. Hněvkov: Plochy a části ploch vyznačené v grafické části odůvodnění na výkresu předpokládaných záborů ZPF kódy VDH1a, VDH1b, SOH1a, SOH1b, SOH5a, ZO1, RIH4, byly vypočteny pro vynětí ze ZPF již dříve v původním ÚPnSÚ Blatná. Lokalita OSH k.ú. Hněvkov Plocha pro občanské vybavení - sport. Kultura trvalé travní porosty, BPEJ 7.68.11 (V. třída ochrany). Lokalita SOH1 k.ú.Hněvkov Plocha pro rodinné domy v navazující ploše na zastavěné území okraje Blatné pod Píseckou ulicí. S existujícím kom. napojením a navazujícími sítěmi. Návrh na rozvoj v plochách SOH1, - 141 -


VDH1, ZO1, RIH4 byl již v původním ÚPnSÚ Blatná. Kultura – orná půda, BPEJ 5.29.01 a 5.50.01 (II. a III. třída ochrany). Lokalita SOH3 k.ú.Hněvkov Plocha pro rodinné domy - v zastavěném území. Lokalita SOH5 k.ú.Hněvkov Plocha pro rodinné domy, rozšiřující současně zastavěné území SO v návaznosti na rozvoj plochy SOH1, RIH4 a přestavbové plochy SOH3 a SOH7. S existujícím kom. napojením a navazujícími sítěmi. Kultura orná půda, BPEJ 5.29.01 (II. třída ochrany), Zčásti BPEJ 5.50.01 ( III. třída ochrany). Lokalita SOH6 k.ú.Hněvkov Plocha pro rodinné domy, rozšiřujících současně zastavěné území. S existujícím kom. napojením a navazujícími sítěmi. Kultura orná půda, BPEJ 7.32.11 (II. třída ochrany), Zčásti BPEJ 7.32.14 (IV. třída ochrany). (v KN neevidované BPEJ) Lokalita SOH7 k.ú.Hněvkov Plocha pro rodinný dům - v zastavěném území, návaznost na stávající zástavbu. Již vyňato z PF. Lokalita SOH8 k.ú.Hněvkov Plocha pro rodinné domy, rozšiřující současně zastavěné území. S existujícím kom. napojením a navazujícími sítěmi. Kultura orná půda a trv.trav. porost, BPEJ 7.32.11 (II. třída ochrany), zčásti BPEJ 7.32.54 (V. třída ochrany). Lokalita SOH9 k.ú.Hněvkov Plocha pro rodinné domy, rozšiřující současně zastavěné území (RI, SO). S existujícím kom. napojením a navazujícími sítěmi. Kultura ovocný sad, BPEJ 7.32.11 (II. třída ochrany), zčásti BPEJ 7.32.41 (V. třída ochrany), Lokalita SOH10 k.ú.Hněvkov Plocha pro rodinné domy, rozšiřující dopravně napojené současně zastavěné území SO s navazujícími sítěmi. Kultura trv. trav. porosty, BPEJ 7.32.11 (II. třída ochrany). Lokalita SOH11 k.ú.Hněvkov Plocha pro rodinné domy, rozšiřující současně zastavěné území SO. S existujícím kom. napojením a navazujícími sítěmi. Kultura orná půda, BPEJ 5.29.01 (II. třída ochrany). Lokalita RIH1 k.ú.Hněvkov Plocha pro rekreaci, doplňující současně zastavěné území. Kultura zahrada, BPEJ 7.32.41 (V. třída ochrany). Lokalita RIH2 k.ú.Hněvkov Plocha pro rekreaci, doplňující současně zastavěné území (RI, RIH1). S existujícím kom. napojením a navazujícími sítěmi. Kultura zahrada, BPEJ 7.32.41 (V. třída ochrany) a BPEJ 7.32.11(II. třída ochrany). Lokalita RIH3 k.ú.Hněvkov Plocha pro rekreaci, doplňující současně zastavěné území (RI, RIH1, RIH2). S existujícím kom. napojením a navazujícími sítěmi. Kultura zahrada, BPEJ 7.32.41 (V. třída ochrany) a BPEJ 7.32.11(II. třída ochrany).

- 142 -


Lokalita RIH4 k.ú.Hněvkov Plocha pro rekreaci, význam pro občany Hněvkova i Blatné. Návrh na rozvoj v plochách SOH1, VDH1, ZO1, RIH4 byl již v původním ÚPnSÚ Blatná. Kultura - orná půda BPEJ 5.29.01 (II. třída ochrany), BPEJ 5.50.01 (III. třída ochrany). Lokalita ZO1 k.ú.Hněvkov Zeleň ochranná a izolační podél části stávající komunikace 1/20. Kultura - orná půda BPEJ 5.29.01 (II. třída ochrany), BPEJ 5.50.01 (III. třída ochrany). Plocha byla vyňata již v původním ÚPnSÚ Blatná. Lokalita RIH5 k.ú.Hněvkov Plocha pro rekreaci – v zastavěném území. Lokalita DSH1 k.ú.Hněvkov Plocha pro dopravu silniční. Koridor pro přeložku silnice I.tř. Kultura - orná půda, BPEJ 5.58.00 (I. třída ochrany), 5.29.01 (II. třída ochrany), 5.50.01 (III. třída ochrany), 5.32.04 (IV. třída ochrany), 5.32.11 (IV. třída ochrany), 5.67.01 (V. třída ochrany). Lokalita DSH2 k.ú.Hněvkov Plocha pro dopravu silniční. Rozšíření místní komunikace. Kultura – orná 5.29.01 (II. třída ochrany), 5.50.01 (III. třída ochrany); další část je v zastavěném území. Komunikační napojení SOH1, SOH5, SOH3, SOH7, RIH4. Lokalita VDH1 k.ú.Hněvkov Plocha pro výrobu a skladování, rozšiřující současně zastavěné území. Návrh na rozvoj byl již v původním ÚPnSÚ Blatná. Kultura - orná půda, BPEJ 5.29.01 (II. třída ochrany) a 5.50.01 (III. třída ochrany). Lokalita TIH1 k.ú. Hněvkov Plocha technické infrastruktury, inženýrské sítě – ČOV. BPEJ 7.32.11 (II. třída ochrany), 7.50.11 (III. třída ochrany). Lokalita TIH2 k.ú. Hněvkov Plocha technické infrastruktury, inženýrské sítě – ČOV. BPEJ Kultura - orná půda (z toho p.č.235/1 nemá evidované BPEJ) 5.58.00 (I. třída ochrany). Lokalita TOH k.ú. Hněvkov Plocha pro likvidaci odpadů, skládka Hněvkov. Rozšíření stávající plochy. Kultura orná půda, BPEJ 5.32.54 (V. třída ochrany), BPEJ 5.32.11 (IV. třída ochrany).

K.ú.Čekanice Lokalita SOC1 k.ú.Čekanice Plocha pro rodinné domy, rozšiřující současně zastavěné území podél místní komunikace. Kultura orná půda, BPEJ 7.29.11 (I. třída ochrany). Lokalita SOC2 k.ú.Čekanice (bez nároku na vynětí ze ZPF) Plocha pro rodinné domy. Kultura – manipulační plocha a jiná plocha. Lokalita SOC3 k.ú.Čekanice Plocha pro 1-2 rodinné domy, rozšiřující a spojující současně zastavěné území. Kultura orná půda, BPEJ 7.32.14 (IV. třída ochrany), zčásti BPEJ 7.68.11 (V. třída ochrany), zčásti BPEJ 7.37.16 (V. třída ochrany). Lokalita SOC4 k.ú. Čekanice – Plocha pro rodinné domy, na ploše části původního sadu v blízkosti zámku. Kultura – sad 7.32.44 (V. třída ochrany).

- 143 -


Lokalita OVC1 k.ú.Čekanice (část bez nároku na vynětí ze ZPF) Plocha pro občanské vybavení, rozšiřující současně zastavěné území obce. Kultura – neplodná půda. Část v zastavitelném území. Lokalita RIC1 k.ú.Čekanice Plocha pro rekreaci, rozšiřující a spojující současně zastavěné území (SO a RI). Kultura orná půda, BPEJ 5.67.01 (V. třída ochrany) a BPEJ 7.29.11 (I. třída ochrany). Lokalita TIC1 k.ú.Čekanice Plocha technické infrastruktury, inženýrské sítě – ČOV. Optimální situování pro likvidaci odpadních vod. BPEJ 7.64.01 (II. třída ochrany). Lokalita TIC2 k.ú.Čekanice Plocha technické infrastruktury, inženýrské sítě – ČOV. Optimální situování pro likvidaci odpadních vod. BPEJ 7.64.01 (II. třída ochrany).

k.ú.Milčice: Lokalita SOM1 k.ú.Milčice (bez nároku na vynětí ze ZPF) Plocha pro rodinný dům v současně zastavěném území obce. Lokalita SOM2 k.ú.Milčice Plocha pro rodinný dům, rozšiřující současně zastavěné území. Kultura orná půda, BPEJ 7.32.14 (IV. třída ochrany). Lokalita SOM3 k.ú.Milčice Plocha pro rodinné domy, rozšiřující současně zastavěné území. Kultura zahrada a orná půda, BPEJ 7.32.14 (IV. třída ochrany). Lokalita OVM1 k.ú.Milčice Plocha pro občanské vybavení rozšiřující současně zastavěné území. Kultura - orná půda, BPEJ 7.32.14 (IV. třída ochrany). Lokalita OMM1 k.ú.Milčice Plocha pro občanské vybavení komerční, rozšiřující současně zastavěné území. Kultura orná půda, BPEJ 7.32.14 (IV. třída ochrany). Lokalita PVM1 k.ú.Milčice Plocha veřejných prostranství. Kultura - orná půda, BPEJ 7.29.04 (IV. třída ochrany). Lokalita PVM2 k.ú.Milčice Plocha veřejných prostranství. Kultura - orná půda (neevidované v KN), BPEJ 7.67.01 (V. třída ochrany, podle mapy). Lokalita VZM1 k.ú.Milčice Plocha výroby a skladování - zemědělská výroba. Kultura - orná půda, BPEJ 7.32.14 (IV. třída ochrany). Lokalita TIM1 Plocha technické infrastruktury, inženýrské sítě – ČOV. Ostatní plocha (bez nároku na vynětí ze ZPF).

- 144 -


K.ú.Drahenický Málkov: Lokalita OS k.ú.Drahenický Málkov (bez nároku na vynětí ze ZPF) Plocha pro občanské vybavení – sport (cyklopark) Kultura – jiná plocha,

K.ú. Blatná: Lokality Změny č.4 v k.ú. Blatná jsou bez nároku na vynětí ze ZPF

Na dalších čtyřech stranách: PŘEHLED NAVRŽENÝCH LOKALIT Z HLEDISKA OCHRANY ZPF

- 145 -


- 146 -


- 147 -


- 148 -


- 149 -


Vyčíslení záboru pro prvky ÚSES označení

NBK116 MC7 NRK1 MK10 NBK116 NBK116

označení a název 10 Samota 11 Na Karlově 12 Dubí 13 Na Karlově 14 Brložský potok – Na Sázkách 15 Na Sázkách

funkční typ

katastrální území

ha

Nadregionální biokoridor NBK116 Lokální biocentrum Nadregionální biokoridor Lokální biokoridor

Čekanice Čekanice Čekanice Milčice

5,50 5,00 1,40 1,4

Nadregionální biokoridor NBK116

Milčice

2,3

Lokální biocentrum Nadregionální biokoridor NBK116

Milčice

4,8

Nadregionální biokoridor NBK116

Milčice

0,38

Lokální biokoridor Lokální biokoridor

Milčice Čekanice

0,58 4,88

MK9 MK7

16 Brložský potok pod Kovašínem 17 Lukovka 20 Chvalov

MC5

21 Ovčín

Lokální biocentrum

Čekanice

5,37

MK8 MC6 MC4

22 Bílý potok

Lokální biokoridor

Čekanice

23 Přední Zástava 24 Mokrý rybník 25 Starý Čekanický rybník 26 Nový rybník u Čekanic

Lokální biocentrum Lokální biocentrum

Čekanice Čekanice

8,59 4,87 2,61


Čekanice

3,56

Lokální biocentrum

Čekanice

7,32

MK2

27 Balkov


Hněvkov

MK4 MC2 MK5 MK3 MC8

28 Zadní Trchov 29 Pod jezdiny 30 V březinách 31 Chocholka 46 Kvítek

Čekanice Čekanice Čekanice Hněvkov Milčice

MK11

Na vrších

Hněvkov

2,46

MIP1 MIP2 MIP3

54 Chvalov 55 Na Horkách 56 U Milčic 58 Bílý potok a Mozol

Lokální biokoridor Lokální biocentrum Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biocentrum Lokální biokoridor LBK330 pokračování od Mačkova Interakční prvek Interakční prvek Interakční prvek

2,33 +1,8 3 5,01 3,57 3,01 2,58 6,49

Milčice Milčice Milčice

7,24 9,2 2,10

Interakční prvek

Čekanice

9,0

NBK116

MK6 MC3

MIP4 MIP5

59 Ovčín

Interakční prvek

Čekanice

MIP6 MIP7 MIP8

60 Na Karlově 61 Záklíčí 62 U Mačkova 63 Buzický biologický rybník 64 Bažantnice 64 Bažantnice 64 Bažantnice

Interakční prvek Interakční prvek Interakční prvek

Milčice Čekanice Hněvkov

11,5 0 1,37 10,7 2,54

Interakční prvek

Hněvkov

6,34

Interakční prvek Lokální biocentrum Lokální biokoridor

Hněvkov Hněvkov Hněvkov

13,4 7,4 3,92

MIP9 MIP10 MC1 MK1

- 150 -


Celkové vyhodnocení a zdůvodnění záboru ZPF Vztah vůči dosud platné územně-plánovací dokumentaci pro celé území obce a) Na území obcí Hněvkov, Čekanice a Milčice nebyla dosud zpracována a schválena žádná územně plánovací dokumentace. b) Urbanistické studie obcí Hněvkov a Čekanice . Řešené území urbanistické studie byly pouze zastavěné části obce, v rámci širších vztahů bylo zobrazeno celé území obce.

Pozemky určené k plnění funkce lesa Hněvkov: Přibližně 22% katastrálního území tvoří lesní pozemky, 102,86ha z 467,96ha celkové rozlohy katastru. Čekanice: Přibližně 27% katastrálního území lesní pozemky, 154,98ha z 571,24ha celkové rozlohy katastru. Milčice: Přibližně 19,7% katastrálního území lesní pozemky, 44,10ha z 224,21ha celkové rozlohy katastru. Druhové zastoupení dřevin v porostech a doporučená optimální skladba jsou uvedeny ve výše přiložených tabulkách prvků ÚSES. V návrhu územního plánu se neuvažuje v žádném případě se záborem lesní půdy. II. 14. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ K návrhu Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná, jehož veřejné projednání bylo oznámeno veřejnou vyhláškou dne 2. 7. 2013, nebyly podle § 52 stavebního zákona uplatněny námitky ani připomínky.

II. 15. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚPNSÚ BLATNÁ A POČTU VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI ODŮVODNĚNÍ 1. Textová část Odůvodnění Změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná obsahuje 115 listů. 2. Grafická část obsahuje 5 výkresů 4 Výkres širších vztahů 5 Koordinační výkres 6 Výkres předpokládaných záborů PF 3BL Koordinační výkres - Blatná 3DM Koordinační výkres – Drahenický Málkov

- 151 -

1:50000 1:5000 1:5000 1:5000 1:5000

P o u č e n í: Proti Změně č. 4 ÚPnSÚ Blatná vydané formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. (2) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Upozornění: Změna č. 4 územního plánu sídelního útvaru města Blatná je v souladu s § 165 odst. (1) stavebního zákona uložena na Městském úřadu Blatná, včetně dokladů o jejím pořizování. Dokumentace opatřená záznamem o účinnosti je poskytnuta stavebnímu úřadu v Blatné a Krajskému úřadu – Jihočeský kraj, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic. Údaje o vydané Změně č. 4 územního plánu sídelního útvaru města Blatná a místech, kde je do této územně plánovací dokumentace a její dokladové části možné nahlédnout, jsou v souladu s § 165 stavebního zákona uveřejněny na www stránkách města Blatná.

……………………………….. starosta města Mgr. Bohuslav Navrátil

……………………………….. místostarosta města Pavel Ounický

Vyvěšeno: ….............. 2013 Sejmuto: ….............. 2013

Opatření obecné povahy (Změna č. 4 ÚPnSÚ Blatná) nabylo účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky, tj. Dne : …............ 2013

Přílohy: Grafická část změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná Grafická část odůvodnění změny č. 4 ÚPnSÚ Blatná

- 152 -

Změna č.4 ÚPnSÚ Blatná- ( HNĚVKOV U MAČKOVA; ČEKANICE; MILČICE U ČEKANIC; ČÁSTI BLATNÉ; LOKALITA V DRAHENICKÉM MÁLKOVĚ )

Recommend Documents