Změna č. 1 územního plánu obce Jeníkovice GOLFOVÉ HŘIŠTĚ NA VRŠÍCH ROZŠÍŘENÍ HŘIŠTĚ

Změna č. 1 územního plánu obce Jeníkovice Vyhodnocení vlivů záměru na životní prostředí (SEA) dle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění

GOLFOVÉ HŘIŠTĚ NA VRŠÍCH – ROZŠÍŘENÍ HŘIŠTĚ Červen 2012

Předkladatel:

Obec Jeníkovice Jeníkovice 25 503 46 p. Třebechovice pod Orebem

Zpracovali: Bc. Pavel Dohnálek Zaměstnavatel: BIOANALYTIKA CZ spol. s r.o., Píšťovy 820, 537 01 Chrudim Autorizovaná osoba: Marek Jiří Dr., Ing. osvědčení odborné způsobilosti MŽP č.j. 42827/ENV/07 ze dne 9.7.2007

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice OBSAH: ÚVOD ………………………………………………………………………………………4 1. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.............. 8 2.

Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území ................................. 17

2.1. Environmentální charakteristika dotčeného území...................................................... 17 2.2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území .................. 18 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním změny č. 1 ÚPO Jeníkovice významně ovlivněny.......................................................................................... 36 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti........................................................... 37 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhované změny č. 1 ÚPO Jeníkovice ............................................................................................................................ 39 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení..................................................................................... 44 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ........... 45 8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení .................................................................................................................. 46 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí ........................................................................................ 46 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů................................................................. 47

2/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice ZKRATKY A SYMBOLY POUŽITÉ V TEXTU DOPLNIT DALŠÍ BPEJ

Bonitované půdně ekologické jednotky

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí

EIA

Environmental Impact Assesment - posuzování vlivů na životní prostředí

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

MZ ČR

Ministerstvo zdravotnictví České republiky

MŽP ČR

Ministerstvo životního prostředí České republiky

PUPFL

Pozemek určený k plnění funkce lesa

SZÚ

Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze

ÚP

Územní plán

ÚPO

Územní plán obce

ÚPVÚC

Územní plán velkého územního celku

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VKP

Významný krajinný prvek

ZCHÚ

Zvláště chráněné území

ZPF

Zemědělský půdní fond

ŽP

Životní prostředí

SEA

Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí

POH KHK Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje PUFL

Pozemek určený k plnění funkcí lesa

3/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice

ÚVOD Posouzení vlivů na životní prostředí změny č. 1 ÚPO Jeníkovice bylo zpracováno dle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění (dále jen zákon o posuzování vlivů) a dle přílohy zákona č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). „Vyhodnocení“ je součástí odůvodnění ÚP (§ 53 odst. 5 stavebního zákona). Vyhodnocení je součástí změny ÚP v případě, že k návrhu zprávy o uplatňování ÚP nebo k návrhu zadání změny ÚP dotčený orgán ve svém vyjádření uplatní požadavek na posouzení vlivů na životní prostředí nebo nevyloučí významný negativní vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast (tj. na území Natura 2000). Předmětem změny č. 1 ÚPO Jeníkovice je rozšíření stávající plochy pro golf. Jedná se o pozemek č. 2048 k.ú. Jeníkovice u Hradce Králové – lokalita č. 27. Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta vydal stanovisko k návrhu změny č. 1 ÚPO Jeníkovice, ve kterém požaduje posoudit změnu z hlediska vlivů na životní prostředí podle §10i zákona o posuzování vlivů. Ve stanovisku se požaduje vyhodnotit vlivy z hlediska změn v uspořádání krajiny, zvýšení dopravní zátěže a zvýšení hlukové zátěže vůči stávající a plánované obytné zástavbě. Údaje o zadavateli Zadavatel:

Obec Jeníkovice

Pořizovatel:

Obec Jeníkovice

Sídlo:

Jeníkovice 25, 503 46 p. Třebechovice p. O.

Oprávněná osoba: Údaje o zpracovateli Zadání Změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Vypracoval:

Věra Petráková, Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta

4/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Vymezení zájmového území Předmětem změny č. 1 ÚPO Jeníkovice je rozšíření stávající plochy pro golf. Jedná se o pozemek č. 2048 k.ú. Jeníkovice u Hradce Králové – lokalita č. 27. Obrázek 1 - Znázornění širších územních vztahů

k.ú. Jeníkovice

5/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Obrázek 2 - Situace plochy záměru

6/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Údaje o záměru Kapacita záměru Předmětem záměru je rozšíření stávajícího golfového hřiště. Navržené rozšíření bude zahrnovat 1 novou jamku na p.č. 2048 v kat.ú. Jeníkovice u Hradce Králové. Celková plocha rozšíření činí 2,7377 ha. Součástí předkládaného záměru nejsou žádné související stavby, protože ty byly realizovány v rámci stavby „Golfové hřiště Na Vrších“, na které byl dne 2.1.2007 vydán závěr zjišťovacího řízení pod zn. 25367/ZP/2006-Pa v tom smyslu, že záměr nemá významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona č.100/2001 Sb., v platném znění. Charakter záměru Navržené rozšíření bude zahrnovat 1 jamku ( 1 x par 4 ). Golfové hřiště je navrženo jako veřejné s mírně členěným terénem a pískovými překážkami (bunkery). Terénní úpravy podstatně nemění stávající tvar terénu a jeho odtokové poměry. Budovaný sportovní areál spadá do kategorie nízkorozpočtových golfových hřišť, která je nutné posuzovat i z hlediska finančních prostředků vynaložených při realizaci, neboť s náklady souvisí remodelace původního terénu. Nízkorozpočtová hřiště využívají do maximální možné míry původní terén a morfologii zájmového území vodních ploch apod. Golfové hřiště je určeno pro členy klubu a jejich hosty. Denní návštěvnost je v závislosti na klimatických podmínkách v rozmezí 5 - 25 osob. V souvislosti s rozšířením hřiště se nepočítá s navýšením počtu návštěvníků. Podstatou záměru je poskytnout hráčům větší komfort aktivního odpočinku a sportovního vyžití. Z tohoto předpokladu vychází i vyhovující kapacita stávajícího parkoviště pro osobní automobily. Počet trvalých zaměstnanců jsou 2, v období sezóny + 1 brigádník (tj. v sezóně celkový počet 3). Původně bylo území využíváno jako orná půda, v současné době je přeměněno na mozaiku ploch a stanovišť cvičného golfového hřiště, obsahující především kosené trávníky. V zájmovém území nelze očekávat z hlediska aktivit souvisejících s provozem golfového hřiště kumulaci shodných vlivů s jinými záměry. Použití hnojiv z aspektu ovlivnění horninového prostředí je podrobněji komentováno v další části předkládaného hodnocení.

7/48


1. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Cílem této kapitoly je identifikace vazeb a cílů definovaných v návrhu změny územního plánu k cílům ochrany životního prostředí stanoveným na národní a krajské úrovni. NÁRODNÍ KONCEPCE Národní koncepční dokumenty neobsahují specifické záměry či opatření s konkrétním územním průmětem, které by měly být předmětem zpracování změny č. 1 Územního plánu Obce Jeníkovice. Některé dokumenty (zejména Státní politika životního prostředí, Strategie udržitelného rozvoje, dokumenty v oblasti ochrany ovzduší a klimatu) vytvářejí obecný rámec, ze kterého je třeba vycházet při plánování rozvoje území. Státní politika životního prostředí Státní politika životního prostředí ČR je základním referenčním dokumentem z hlediska životního prostředí pro sektorové i regionální politiky a poskytuje rámec pro rozhodování a aktivity na mezinárodní, národní, krajské i místní úrovni. Zhodnocení: Žadatel o změnu č. 1 ÚPO Jeníkovice je sama obec s ohledem na rozšíření stávající plochy golfového areálu. Na základě dostupných informací o plánovaném záměru lze konstatovat, že návrh změny č. 1 ÚPO Jeníkovice je v souladu se Státní politikou životního prostředí. Strategie udržitelného rozvoje ČR Strategie udržitelného rozvoje České republiky definuje hlavní (strategické) cíle, dále dílčí cíle a nástroje, které jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směrují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladu pro kvalitní život generací budoucích. Environmentální pilíř: ochrana přírody, životního prostředí, přírodních zdrojů a krajiny, environmentální limity Prvním strategickým cílem je zajistit na území ČR co nejlepší kvalitu všech složek životního prostředí (včetně fungování jejich základních vazeb), dále ji postupně zvyšovat a vytvářet tak podmínky pro postupnou regeneraci krajiny, pro minimalizaci až eliminaci rizik pro lidské zdraví a pro postupnou regeneraci živé přírody. Zároveň v nejvyšší ekonomicky a sociálně přijatelné míře uchovat přírodní bohatství ČR (neobnovitelné zdroje, biologickou a krajinnou rozmanitost).

8/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Druhým strategickým cílem je minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a postupně dosáhnout oddělení ekonomického růstu od nárůstu negativních dopadů na životní prostředí (decoupling). Třetím strategickým cílem je přispívat, přiměřeně možnostem a významu ČR, k řešení evropských a globálních environmentálních problémů (zejména ohrožení změn klimatu a ozónové vrstvy Země a úbytku biodiverzity). Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice není v rozporu s uvedenými cíly. Národní program snižování emisí ČR Základní koncepci v oblasti ochrany ovzduší představuje dokument Národní program snižování emisí České republiky, který byl schválen dne 11. června 2007 usnesením vlády České republiky č. 630. Cílem Národního programu je snížit rizika pro lidské zdraví, snížit zátěž životního prostředí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit předpoklady pro regeneraci postižených složek životního prostředí a pro snižování. V souvislosti s těmito cíli je kladen důraz na podporu nových environmentálně šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice nebude mít vliv na emisní zátěž životního prostředí. Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice Strategie ochrany klimatu České republiky je prezentována Národním programem na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice, který byl připraven podle požadavků rozhodnutí Rady Evropské unie 99/296/EC a schválen usnesením vlády ČR č. 187 ze dne 3. března 2004. Národní program mapuje vlivy probíhající změny klimatu na jednotlivé sektory a vytyčuje strategii státu vedoucí ke zmírňování negativních dopadů. Kromě vysvětlení fyzikálních principů změny klimatu a nastínění vývoje mezinárodních jednání obsahuje Národní program údaje o hodnotách emisí skleníkových plynů v ČR včetně projekcí dalšího vývoje a prezentuje návrhy konkrétních opatření na snižování emisí skleníkových plynů i adaptačních opatření. V roce 2007 bylo provedeno vyhodnocení Národního programu z hlediska účinků a ekonomických možností přijatých opatření včetně srovnání výchozího stavu a redukce emisí dosažené od přijetí Národního programu. Dne 16.4. 2008 vyhodnocení schválila vláda České republiky. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice je v souladu s Národním programem na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice. V předmětném areálu nebudou používány technologie emitující skleníkové plyny.

9/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Státní surovinová politika ČR Surovinová politika je souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání tuzemských zdrojů surovin (se zřetelem k veřejným zájmům a k ochraně přírodních, kulturních a krajinných hodnot) a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit jimi chod své ekonomiky. Předmětem politiky nerostných surovin jsou palivoenergetické, rudní, nerudní a stavební suroviny, a to jak z prvotních, tak i z druhotných zdrojů. Tato politika se nezabývá surovinami z obnovitelných zdrojů, jako vodou, dřevem, zemědělskými surovinami atd. Zabývá se však všemi druhotnými surovinami, jak z hlediska jejich vlivu na úspory prvotních nerostných zdrojů, tak i z hlediska vlivu na úspory energie, která je vkládána do úpravy prvotních surovin a jejich dalšího zpracování. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice nesouvisí se Státní surovinovou politikou. Státní energetická koncepce Státní energetická koncepce byla schválena vládou ČR dne 10. 3. 2004. V současné době je v připomínkovém řízení návrh "Aktualizace Státní energetické koncepce" z února 2010. Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky. Koncepce ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout, při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu příštích 30 let, v podmínkách tržně orientované ekonomiky. Při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů Státní energetické koncepce byla respektována hlediska energetická, ekologická, ekonomická a sociální. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice nesouvisí se Státní energetickou koncepcí. Státní dopravní politika Základním cílem dopravní politiky České republiky je realizace svobody trvale udržitelné mobility osob a věcí jako nutný atribut naplnění požadavků Listiny základních práv a svobod i požadavků svobodného obchodu a optimální podpora udržitelného rozvoje přiměřeným dotvářením dopravního systému. K tomu vede strategie udržitelných způsobů dopravy s podporou enviromentálně šetrných způsobů a omezováním způsobů nejméně šetrných. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice nesouvisí se Státní dopravní politikou. Operační program Doprava Operační program Doprava je zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí. Jedná se tedy o infrastrukturu celostátního významu, v případě silniční infrastruktury jde o dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice nesouvisí s Operačním programem Doprava. 10/48


Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů Ve smyslu zákona je Národní program dokument vyjadřující cíle ve snižování spotřeby energie, využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů v souladu s hospodářskými a společenskými potřebami, trvale udržitelným rozvojem a ochranou životního prostředí. Národní program je zaměřen na následující cílové skupiny: státní správu a samosprávu, podnikatelskou sféru, domácnosti a nevládní organizace. Národní program zajišťuje cíle snižování energetické náročnosti a vyššího využití obnovitelných energetických zdrojů v souladu se státními politikami a mezinárodními závazky. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice nesouvisí s uvedeným dokumentem. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR Strategie biologické rozmanitosti České republiky vznikla těsně po vstupu České republiky do Evropské unie. Vláda ČR schválila Strategii ochrany biologické rozmanitosti ČR v roce 2005. Hlavními cíly této strategie jsou ochrana biologické rozmanitosti, která je chápána jako rozmanitost všech živých organismů a systémů, jichž jsou organismy součástí, dále udržitelné využívání jejích složek a také spravedlivé a rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z genetických zdrojů. Úmluva je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti na všech třech úrovních (tzn. genové, druhové a ekosystémové). Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice je v souladu se Strategií ochrany biologické rozmanitosti ČR. Státní program ochrany přírody a krajiny ČR Státní program ochrany přírody a krajiny ČR byl přijat v červnu 1998. Aktualizovanou verzi vláda schválila 30.11.2009 usnesením č. 1497/2009. Smyslem Státního programu ochrany přírody a krajiny je přijmout a uskutečňovat takový systém pravidel a opatření, která ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu přispějí k zásadnímu zlepšení stavu přírody a krajiny. Tato pravidla a opatření je pak nezbytné uplatňovat mimo jiné při tvorbě a realizaci vládních odvětvových programů a koncepcí např. v územním plánování, dopravní, surovinové, energetické a zemědělské politice. Program stanovuje cíle pro sektor regionální politiky, územního plánování a urbanismus. Zhodnocení: Hodnocená změna č.1 ÚPO Jeníkovice je v souladu se Státním programem ochrany přírody a krajiny ČR.

11/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Plán hlavních povodí ČR Plán hlavních povodí České republiky představuje hlavní rámec jednotné politiky v oblasti vod pro Českou republiku překračující opatření resortních politik ústředních vodoprávních úřadů při sdílení kompetencí a určuje možnosti území v oblasti vod pro koordinaci s ostatními záměry v rámci Politiky územního rozvoje. Zpracování Plánu hlavních povodí České republiky stanoví rámcové cíle, hlavní principy a zásady státní politiky v oblasti vod pro území České republiky, případně pro jednotlivá hlavní povodí pro dlouhodobé zajištění veřejných zájmů. Cíle pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby jako předpokladu dalšího sociálního i ekonomického rozvoje na úrovni lokální, regionální i státní musí být harmonizovány s ohledem na zajištění udržitelnosti vodních zdrojů. Plán hlavních povodí České republiky stanovuje možnosti rozvoje vodních zdrojů, limity využití vody a priority pro jednotlivé složky hospodářství. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice je v souladu s Plánem hlavních povodí ČR. Národní lesnický program Národní lesnický program pro období do roku 2013 byl schválen vládou České republiky usnesením č. 1221 dne 1. října 2008. Národní lesnický program má poskytovat plánovací rámec pro vymezení vlivů jiných sektorů na lesnickou politiku, zvýšit povědomí o důležitosti lesů a zajistit spoluúčast zodpovědných resortů vlády a zájmových skupin na řešení problémů lesů a lesnictví, vytvořit předpoklady k zajištění příslušných kapacit, které se mají zaměřovat na sporné otázky, jejichž řešení je v kompetenci různých státních institucí. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice nesouvisí s Národním lesnickým programem. Strategie regionálního rozvoje ČR Strategie regionálního rozvoje České republiky tvoří základní dokument politiky regionálního rozvoje pro období 2007-2013. Jejím cílem je implikace nových nařízení EU v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opatření české regionální politiky a také formulace témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Cílem strategie je formulování témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Strategie regionálního rozvoje tak představuje strategickou orientaci pro budoucí programy regionálního rozvoje na centrální i regionální úrovni. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice je v souladu se Strategií regionálního rozvoje ČR. Strategie obsahuje ve vztahu k posuzované změně především následující cíle: -

Vytváření podmínek pro dynamický hospodářský rozvoj regionů.

-

Vytvořit podmínky pro dostatečnou tvorbu pracovních míst ve výrobní sféře a službách. 12/48


Národní rozvojový plán ČR Národní rozvojový plán ČR definuje strategii rozvoje České republiky pro období let 20072013. Globálním cílem Národního rozvojového plánu je přeměna socioekonomického prostředí České republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostřednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného růstu, jehož tempo bude vyšší než průměrný růst EU 25. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Globální cíl NRP bude naplňován prostřednictvím 4 strategických cílů, které vycházejí ze zjištění analytické části Národního rozvojového plánu. Zhodnocení: Tento dokument je v souladu se změnou č. 1 ÚPO Jeníkovice. Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR a Program rozvoje venkova ČR Program se vztahuje na území České republiky a určuje politiku rozvoje venkova ČR v období 2007–2013. Vychází z návrhu Nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, které stanoví povinnost pro jednotlivé členské země EU. Na základě strategických směrů EU by měl každý členský stát připravit svůj národní strategický plán rozvoje venkova, který by tvořil referenční rámec pro přípravu programů pro rozvoj venkova. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice je v souladu s Národním strategickým plánem pro rozvoj venkova ČR a Programem rozvoje venkova ČR. Politika územního rozvoje Cílem je určení strategie územního rozvoje České republiky v mezinárodních, přeshraničních a republikových souvislostech. Politika územního rozvoje stanoví úkoly územního plánování v mezinárodních, přeshraničních a republikových souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj a určí strategii a základní podmínky pro jejich naplňování. Politika územního rozvoje stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území a dále vymezí zejména oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodu soustředění aktivit mezinárodního, republikového významu nebo svým významem přesahující význam jednoho kraje. Vymezí rovněž koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního, republikového významu nebo svým významem přesahující význam jednoho kraje. Pro vymezené oblasti, koridory a plochy budou stanovena kriteria a podmínky pro jejich rozvoj. Zhodnocení: Z návrhu politiky územního rozvoje nevyplývají žádné konkrétní úkoly pro řešené území v této změně.

13/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Operační program ŽP Operační program byl schválen Evropskou komisí dne 20. 12. 2007. Operační program Životní prostředí je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí a tím i zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu. Operační program Životní prostředí obsahuje 8 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, případně ještě podoblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice je v souladu s uvedeným dokumentem. KONCEPCE KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Hodnoceny byly vazby mezi hlavními úseky, které jsou řešeny v rámci návrhu změny č. 1 ÚPO Jeníkovice a mezi existujícími koncepčními dokumenty Královéhradeckého kraje se vztahem k oblasti životního prostředí. Nejprve bylo provedeno hodnocení obecných vazeb a v případech koncepčních dokumentů Královéhradeckého kraje, které obsahují návrhy specifických záměrů či aktivit s územním průmětem či identifikují oblasti nebo opatření, které by měly být při zpracování změny zohledněny, bylo provedeno detailní hodnocení vazeb. Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje Stanovují priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území dosažením (vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Zhodnocení: Předmětem změny č. 1 ÚPO Jeníkovice je rozšíření Golfového areálu. Ze zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje vyplývají požadavky na umístění rozvojových ploch – rozvojové plochy pro podporu ekonomického rozvoje nadmístního významu (výroba, výrobní služby, sklady, zemědělství, rekreace a cestovní ruch): -

v ekonomicky slabších regionech a v oblastech venkovského charakteru k preferování vhodného podnikání podporujícího ekonomický růst,

-

rozvojové plochy navrhnout tak, aby pokud možno nedocházelo ke kolizi s rozvojovými záměry jednotlivých obcí (obsaženými v jejich schválené územně plánovací dokumentaci, např. pro bytovou výstavbu, občanskou vybavenost atd.)

Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje (SRK) 2006 – 2015 Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje na léta 2006 – 2015 je jedním z významných koncepčních dokumentů, určujících hlavní směry rozvoje tohoto kraje. Tvorba strategie vychází z moderních obecně uznávaných a podporovaných metodik tvorby strategických plánů založených na principech místní Agendy 21 s cílem respektovat zásady trvale udržitelného rozvoje. 14/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Výsledná strategie vychází ze skutečných a identifikovaných potřeb regionu a představuje dohodu významných regionálních aktérů o budoucích směrech rozvoje Královéhradeckého kraje. Postupnou realizací jednotlivých stanovených kroků může vést k naplňování dohodnuté vize a cílů. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice je v souladu s uvedeným dokumentem. Program rozvoje Královéhradeckého kraje (PRK) 2008 - 2010 PRK představuje programový (implementační, akční) dokument, který je nedílnou součástí koncepčního přístupu k rozvoji kraje jako regionu. PRK navazuje a je plně kompatibilní s nově zpracovanou Strategií rozvoje Královéhradeckého kraje 2007-2015. Návrh PRK byl Oddělením rozvoje CEP dokončen v létě 2008. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice je v souladu s uvedeným dokumentem. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 10. října 2004 usnesením číslo 32/1149/2004) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Královéhradeckého kraje stanovuje základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod společně s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách řešeného území s ohledem na naléhavost řešení, možnosti financování nebo spolufinancování a ekonomickou průchodnost navržených technických řešení v tomto kraji včetně případného řešení vlastnických vztahů. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice nesouvisí s uvedeným dokumentem. Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 27. května 2004 usnesením číslo 29/962/2004). Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje je základním koncepčním dokumentem pro usměrňování činnosti v oblasti odpadového hospodářství. Strategické cíle jsou zaměřeny na provedení změn stávajícího systému tak, aby odpovídal evropskému standardu a aby byl schopen flexibilně reagovat na budoucí potřeby a aby fungoval efektivně (tj. minimalizoval dopady své činnosti na životní prostředí). Závazná část řešení POH KHK obsahuje strategické cíle a opatření v následujících oblastech nakládání s odpady: opatření k předcházení vzniku odpadů; zásady pro nakládání s komunálními odpady, nebezpečnými odpady, vybranými odpady; zásady pro vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady; zvýšit podíl využívaných odpadů (s upřednostněním recyklace); identifikovat, evidovat a prozkoumat všechny druhy starých zátěží a provedení sanací. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice nesouvisí s uvedeným dokumentem.

15/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 27. 5. 2004 usnesením číslo 29/961/2004) Koncepce ochrany přírody a krajiny je celkově zpracována jako otevřený systém, který vytyčil základní směry a principy pro dosažení ekologicky vyvážené krajiny s reprezentativní sítí chráněných území při současné harmonizaci s ostatními zájmy na obhospodařování a využívání krajiny. Zhodnocení: Koncepce obsahuje některé cíle, které mají vazbu na změnu č. 1 ÚPO Jeníkovice: -

posilování infiltrace a akumulace vody v krajině - mokřady, vodní nádrže, periodické retenční prostory (ve vazbě na protipovodňovou ochranu území)

-

ochrana krajinného rázu

Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Královéhradeckém kraji (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje ve dnech 14.-15. října 2004 usnesením číslo 32/1153/2004) Zhodnocení: Hodnocená změna č.1 ÚPO Jeníkovice nesouvisí s uvedeným dokumentem. Integrovaný krajský program snižování emisí a Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 24. 6. 2004 usnesením číslo 30/1010/2004, poslední aktualizace byla provedena v srpnu 2006) Nejvýznamnější prioritou celé ČR (a potažmo i Královéhradeckého kraje) je dodržení imisních limitů pro prach – frakce PM10. Priorita 1 se vztahuje především na města a obce vyhlášené v roce 2003 jako OZKO. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice nesouvisí s uvedeným dokumentem. Regionální surovinová politika Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 29. 4. 2004 usnesením číslo 28/910/2004) Regionální surovinová politika kraje vychází ze státní surovinové politiky a představuje základní koncepční materiál definující budoucí zájmy státu ve sféře využití a hospodaření s nerostnými surovinami. Cílem koncepce je mimo jiné vymezit možnosti hospodárného nakládání s nerostným bohatstvím Královéhradeckého kraje a definovat kroky k dosažení ochrany nerostných surovinových zdrojů. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice nesouvisí s uvedeným dokumentem.

16/48


Koncepce zemědělské politiky Královéhradeckého kraje (Schváleno Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 26. 2. 2004 usnesením číslo 26/819/2004) Cílem Programu rozvoje kraje, schváleného Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje je zlepšovat podmínky pro život obyvatel na venkově, zvyšovat atraktivitu regionu zlepšováním životního prostředí a ochranou přírodních území včetně optimálního využití funkce zemědělské výroby. Zhodnocení: Hodnocená změna č. 1 ÚPO Jeníkovice je v souladu s uvedeným dokumentem.

2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území

2.1.

Environmentální charakteristika dotčeného území

Golfové hřiště slouží pro rekreačně-oddechové aktivity. Areál je situován v klidné oblasti, v Libranticích, na jihovýchodním okraji obce. Hřiště se nachází v průměrné výšce cca 260 m n.m., převýšení okolního terénu je místně řádově v metrech. Zástavbu obce tvoří rodinné domy, popř. hospodářská stavení. V okolí obce se nacházejí především agrárně obhospodařované pozemky (orná půda). V okolí hřiště se nachází smíšený les, monokulturně obhospodařované pole a vodní plocha Rohlíčky. Vybudováním biocentra Rohlíčky (a Frešle) došlo k vytvoření základu pro budoucí biocentra, k možnosti akumulace vod v povodí a k zajištění dostatečného retenčního prostoru pro protipovodňovou ochranu obce. Posuzovaná lokalita není součástí žádného zvláště chráněného území dle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. V řešeném území se jako přírodní zdroj nachází především kosené travní porosty, využívané s různou mírou intenzity. Při zachování současné úrovně stanovištní diverzity řešeného území (i přes její sekundární původ) a zlepšení poměrů formou vytvoření mozaiky biotopů preferencí kontinuálního nivního stanoviště lze předpokládat poměrně dobrou schopnost regenerace krajinných systémů.

17/48


2.2. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území 2.2.1. Ovzduší Klimatické charakteristiky Podle klimatické klasifikace náleží dotčená lokalita do teplé klimatické oblasti MT11. Pro oblast MT11 je charakteristické dlouhé léto, teplé a suché; přechodné období je krátké s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Počet letních dnů:

40 - 50

Počet dnů s průměrnou teplotou >10°C:

140 - 160

Počet mrazových dnů:

110 - 130

Počet ledových dnů:

30 - 40

Průměrná teplota v lednu:

-2 až -3°C

Průměrná teplota v červenci:

17 - 18°C

Průměrná teplota v dubnu:

7 - 8°C

Průměrná teplota v říjnu:

7 - 8°C

Průměrný počet dnů se srážkami > 1 mm:

90 - 100

Srážkový úhrn ve vegetačním období:

350 – 400 mm

Srážkový úhrn v zimním období:

200 – 250 mm

Počet dnů se sněhovou přikrývkou:

50 - 60

Počet dnů zamračených:

120 - 150

Počet dnů jasných:

40 - 50

Průměrná dlouhodobá (1931-1960) roční teplota vzduchu činí méně než +8 0C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje cca 600 mm (1931-60 ). Roční srážkový úhrn v roce 2011 na stanici ČHMU - Hradec Králové (observatoř) činil 674 mm. Oblast Librantic je díky morfologii terénu provětrávána poměrně dobře. Nachází se v rovinaté krajině. Dle jednotlivých procentuálních zastoupení směrů větrů jsou patrná maxima v letním období ze severozápadního a západního směru, v zimním období ze západního, severozápadního a jihovýchodního směru.

18/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Znečištění ovzduší Imisní situace v Hradci Králové je trvale sledovaná monitorovacími stanicemi na dvou stanovištích v centru města: náměstí Osvoboditelů a Sukovy sady. Monitorovací stanice ČHMÚ je umístěna na observatoři na Novém Hradci Králové. Přímo v zájmovém území se neprovádí soustavné sledování kvality ovzduší, nejbližší stanice imisního monitoringu se nachází ve vzdálenosti cca 10 km od záměru (stanice Hradec Králové – Sukovy sady). Vzhledem ke skutečnosti, že s uvedeným záměrem nesouvisí žádné zdroje znečišťování ovzduší, není nezbytné se problematikou imisního pozadí podrobněji zabývat v rámci předkládaného hodnocení..

2.2.2. Voda Povrchové vody Z hlediska hydrologického spadá území se zájmovou lokalitou do povodí Labe, dílčího povodí Orlice. Odvodňováno je jejím levostranným přítokem – Dědinou a s ní souvisejícími drobnými vodotečemi (č. hydrologického pořadí 1-02-03-008). Kvalita vody ve vodoteči je velmi kolísavá a závisí na množství srážek a způsobu obhospodařování okolních pozemků. Podzemní vody Širší území se nachází v mezozoiku se slíny, jíly, břidlicemi, slinitými vápenci s propustností jen v drcených pásmech. Z jihu katastrálního území zasahuje oblast kvartérních sedimentů Orlice, převážně písky a štěrky říčních teras toku s dobrou propustností. Zvodnění lze charakterizovat st. 4., tj. puklinové až průlomové s vydatností řádově do 5 l/s, výjimečně do 10 l/s. Z hlediska hydrogeologického náleží území s posuzovanou lokalitou do hydrogeologického rajonu 436 – Labská křída. Podzemní voda vytváří víceméně souvislý mělký horizont v kvartérních jílovitých uloženinách. Tento mělký kolektor je dotován infiltrací srážek z okolních terénních vyvýšenin. V blízkosti vodotečí je doplňován břehovou infiltrací. Oběh podzemní vody je značně omezen nepatrnou propustností jílovitých zemin. Přípovrchová zóna rozpojení křídového skalního podloží – slínovců představuje kolektor puklinového charakteru s podzemní vodou pocházející z infiltrace srážek do výchozů křídových hornin v širším okolí lokality. Hydraulická spojitost obou mělkých zvodnění je vzhledem k přítomnosti dělící vrstvy prakticky nepropustných jílů/slínů málo pravděpodobná. Mocnost mělkého křídového kolektoru je v řádu první desítky metrů. Hlouběji uložené slínovce představují regionální izolátor. Hladina podzemní vody vykazuje vzhledem k přítomnosti izolátorů určité napětí. Proudění podzemní vody probíhá v generelu k jihu. Nejbližšími zdroji vody jsou individuální jímací objekty (studny) v přilehlé usedlosti p. Horáka na p.p.č. 539/1 v k.ú. Jeníkovice. Areál golfového hřiště se nenachází v zátopovém území.

19/48

Obrázek 3 - Výřez z vodohospodářské mapy

Umístění záměru

Obrázek 4 Záměr se nenachází v žádné CHOPAV, jak je patrné z následujícího mapového podkladu (nejbližší CHOPAV Východočeská křída – v mapě modrou barvou - je vzdálena 3,5 km východně od místa záměru) :


V plochém povrchu rajónu dominuje teplické a březenské souvrství v nepropustné jílovité labské facii. Tím je také dána zanedbatelná velikost infiltračních ploch a nepatrná intenzita oběhu podzemní vody. Hydrogeologické poměry zájmového území jsou patrné z následující mapy: Obrázek 5 – Hydrogeologické poměry



23/48


24/48


2.2.3. Půda Záměr je realizován na zemědělské půdě, která je zařazena do BPEJ 32001 a 32011. Kódy BPEJ specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky. Vysvětlivky k BPEJ: 1. číslice - příslušnost ke klimatickému regionu 3 – mírně teplý, vlhký, s průměrnou roční teplotou 6 – 70 °C, s průměrným ročním úhrnem srážek 650 – 750 mm, s nižší střední pravděpodobností suchých vegetačních období (515) a s vysokou vláhovou jistotou (10) 2. a 3. číslice určuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce 20 – rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a usazeninách karpatského flyše, těžké až velmi těžké, málo vodopropustné 4. číslice stanovuje kombinace svažitosti a expozice ke světovým stranám svažitost

expozice

0

0 – 30

Bez sklonu

1

3 - 70

Bez sklonu

2

3 - 70

Jih (JZ – JV)

4

70 - 120

Jih (JZ – JV)

5

70 - 120

Sever (SZ-SV)

6

70 - 120

Jih (JZ – JV)

5. číslice vyjadřuje kombinaci hloubky a skeletovitosti půdního profilu skeletovitost

hloubka *)

0

žádná

hluboká

1

žádná až slabá

hluboká až středně hluboká

4

středně skeletová

hluboká až středně hluboká

8

středně až silně skeletovitá

hluboká až mělká

*) vyjadřuje hloubku části půdního profilu omezené buď pevnou horninou nebo silnou skeletovitostí 25/48


2.2.4. Geofaktory životního prostředí Geomorfologické poměry v lokalitě Zájmové území z orografického hlediska náleží území k provincii Česká vysočina, soustavě Česká tabule, podsoustavě Východočeská tabule, celku Východolabská tabule, podcelku Třebechovická tabule, okrsku Černilovská tabule. Černilovská tabule je plochou pahorkatinou v povodí Orlice, na slínovcích, jílovcích a spongilitech spodního a středního turonu a svrchního turonu až koniaku, s pleistocénními říčními štěrky a písky, eolickými písky a sprašemi, slabě rozčleněný erozně denudační terén se strukturně denudačními plošinami a plochými hřbety v oblasti libřické antiklinály (s jílovickým zlomem), se zbytky staropleistoceních říčních teras Dědiny na svědeckých vrších a pokryvy a závějemi spraší a navátých písků. Nejvyšším bodem je Vysoký Újezd (321 m), významnějšími body pak Čičinská (281 m), Hřiby (294 m), Lohová (311 m), Spáleník (285 m), Tranecký kopec (274 m), Turek (309 m). Geologická stavba zájmové oblasti Krajina má mírně zvlněný ráz s převýšením řádově desítky metrů a rozkládá se v nadmořské výšce 270 – 280 m n. m. Z hlediska regionálně geologického náleží zájmové území České křídové pánvi, k litofaciální oblasti labské. Předkvartérní podloží je budováno horninami svrchnokřídového stáří tzv. březenským souvrstvím. Litologicky se jedná především o vápnité jílovce, šedé až šedohnědé, silně rozpukané, ve svrchních partiích zvětralé až rozložené na plastické jíly. Mocnost uvedeného souvrství činí téměř 200 m, celková mocnost sedimentů křídového útvaru pak dosahuje cca 400 m. Kvartérní pokryv tvoří na lokalitě eluvia či eluviodeluvia podložních hornin jílovitého charakteru o mocnosti do 2 m.

26/48


Výřez z geologické mapy je patrný z následujícího mapového podkladu: Obrázek 6 - Výřez z geologické mapy


27/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Seismicita Podle ČSN 73 0036, čl. 29, se za seismické oblasti považují taková území, v nichž se makroskopicky projevilo v historické době vědecky prokázané zemětřesení s intenzitou nejméně 6o M.C.S. Posuzované území se nachází mimo vymezené seismické oblasti ČR. Radonové riziko Radon Rn-222 vzniká radioaktivní přeměnou uranu U-238. Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v usazených, sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách přeměněných, metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách, jako jsou např. žuly, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny uranem a obsahují některé nehomogenně rozptýlené horninotvorné minerály (např. zirkon) s vyšším obsahem uranu. Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných a magmatických hornin, jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících, a proto nelze vyloučit, že při jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším obsahem uranu. S tím souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech hornin. Objemovou aktivitu radonu pro dané místo však nelze přepočítat z hodnot koncentrace uranu, protože migrace radonu z místa jeho vzniku k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů. Radon se dále přeměňuje na dceřiné produkty (izotopy polonia a vizmutu), které jsou kovové povahy. Vážou se na aerosoly v ovzduší, při vdechnutí ulpívají na plicní výstelce a zvyšují tak vnitřní ozáření lidského organismu. Obrázek 7 – Radonový index

Umístění záměru 28/48


2.2.5. Fauna a flora Regionálně fytogeografické členění ČSR (Skalický 1988) zařazuje vymezenou oblast do fytogeografické oblasti Termofytika (Thermophyticum), obvodu České termofytikum (Thermobohemicum), fytogeografického okresu Východní Polabí, podokresu Hradecké Polabí (15b), viz Mapa regionálně fytogeografického členění ČSR (Skalický1988). Obrázek 8

29/48


Na základě mapy potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová et al. 1998) náleží zájmové území k asociaci 7. Melampyro nemorosi-Carpinetum (černýšová dubohabřina), viz Mapa potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhäuslová et al. 1998). Obrázek 9

Flora Zájmové území se nachází jižně silnice od III/3081 Librantice-Libníkovice, po levé straně příjezdové cesty k budovám na golfovém hřišti, katastrální území Jeníkovice, okres Hradec Králové, kraj Královehradecký. Průměrná nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 270 – 280 m n. m. (“suprakolinní“ výškový vegetační stupeň kopcovin, lesní vegetační stupeň dubobukový). Z východní a severní strany trávníky ohraničují bloky orné půdy s konvenčním způsobem hospodaření a z východu zpevněná příjezdová cesta. Upravené trávníky obhospodařované několikanásobnou sečí během roku jsou druhově velmi chudé a strukturně velmi uniformní. V průměru jsou hodně produktivní, ale jejich stabilita je velmi nízká. Tvoří je pouze vyseté výběžkaté druhy trav. Kompaktní trávník se pomístně mění v rozvolněné nízké mezofilní porosty, kde vedle konstantně zastoupeného 30/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Lolium perenne a Festuca rubra agg. zaznamenáme druhy jako Achillea millefolium, Cerastium holosteoides subsp. triviale, Convonvulus arvensis, Dactylis glomerata, Galium spp., Alopecurus pratensis, Glechoma hederacea, Potentila reptans, P. anserina, Veronica chamaedrys, Taraxacum sect. Ruderalia, Holcus lanatus, Leontodon spp., Lathyrus pratensis. V závislosti na přístupnosti živin můžeme sledovat, jak se ve vegetaci plynule mění dominanty, nápadné jsou plošky s bujnějším nárůstem trav, kde rostliny dobře rostou díky zvýšené dostupnosti živin a vlhkosti. Naopak na ploškách trpící nedostatkem vláhy ztrácejí trávy konkurenční schopnost a jejich pozici zaujímá Trifolium repens. V místech intenzivního narušení můžeme sledovat vyšší koncentraci jednoletých druhů, např. Tripleurospermum inodorum, Poa annua subsp. annua, Veronica arvensis, a také vytrvalé Cirsium arvense, Arctium spp., Polygonum aviculare agg. Tam, kde jsou trávníky v kontaktu s agrocenózou zaznamenáme zejména termofyty a druhy náročnější na živiny jako Capsella bursapastoris, Erodium cicutarium, Thlaspi arvense, Tripleurospermum inodorum, Viola arvensis, Medicago lupulina, Artemisia vulgaris, Cirsium arvense, Dactylis glomerata, Equisetum arvense, Ranunculus repens, Plantago major subsp. major, P. media agg., Poa annua subsp. annua. Ponechané (nekosené) plochy, kde půda pravidelně vysychá, tvoří středně vysoké porosty, které mají ochuzené druhové spektrum bez výrazné přítomnosti diagnostických druhů a s pokryvností bylinného patra dosahující až 100%. Ráz porostu vzhledem k celkové intenzifikaci a eutrofizaci určují druhy úživnějších stanovišť např. Galium verum s. str., G. Mollugo agg., Festuca pratensis, F. rubra agg., Dactylis glomerata, Phleum pratense, Poa pratensis, Trisetum flavescens, Achillea millefolium, Cerastium holosteoides subsp. triviale, Geranium pratense, Heracleum sphondylium s. lat., pampelišky ze skupiny Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium pratense s. lat., T. repens, Rumex acetosa, Cichorium intybus subsp. intybus, Cirsium vulgare, Silene latifolia subsp. alba. V relativně vlhčích nepokosených fragmentech zaznamenáme střídající se dominanty Phragmites australis, Galium album subsp. album, Phalaris arundinacea, Festuca arundinacea s. lat., Carex vulpina, Carex acuta doplněné o druhy jako Urtica dioica, Alopecurus pratensis, Potentilla reptans, Anthriscus sylvestris, Cirsium arvense, Taraxacum sect. Ruderalia, Solidago gigantea. Porosty jsou silně zapojené, s pokryvností zpravidla do 100%. Sousedící polní monokultury převážně s konvenčním hospodařením mají vlivem komplexních intenzifikačních faktorů velmi redukovanou druhovou skladbu segetálové vegetace, u které se výrazně projevuje vliv agrotechniky a celkově způsob konvenčního obhospodařování. Sukcese společenstva je každoročně blokována orbou, přípravou půdy, pěstitelskými metodami kulturních rostlin, hnojením a ošetřováním herbicidy různého chemického složení. Těžiště výskytu plevelové vegetace je soustředěno především na polní okraje nebo úzké pojezdové pruhy, které nejsou zasažených herbicidy. S velmi malou pokryvností zde zaznamenáme charakteristické plevele z třídy Secalietea jako Brasica napus subsp. napus, Capsella bursa-pastoris, Chenopodium album s. str., Lamium amplexicaule, L. purpureum, Raphanus raphanistrum, Thlaspi arvense. Naopak se zde projevuje vyšší zastoupení běžně rozšířených druhů plevelů s širokou ekologickou amplitudou přesahujících z jiných společenstev jako např. Anthemis arvensis, Avena fatua, Conyza canadensis, Echinochloa crus-gali, Elytrigia repens, Equisetum arvense, Galium aparine, Geranium pusillum, Medicago lupulina, Veronica hederifolia, Viola arvensis.

31/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Fauna Lokalita je v současné době ve stabilizovaném stavu. Biologická stabilita je vyšší, než před několika lety. Důvodem je provedené zatravnění původně orné půdy. Na zatravněných plochách lze zjistit běžné druhy obratlovců jako jsou skřivan polní, konipas bílý, rehek domácí. Vzácněji zaletuje čejka chocholatá na rybník kachna březňačka, polák chocholačka, lyska černá. Ze savců je dominujícím prvkem hraboš polní, hryzec vodní, krtek obecný. Vzácněji se vyskytuje liška obecná, prase divoké, srnec obecný. Vzhledem k současnému stavu území se jedná o běžné druhy okolní krajiny. Lokalita není místem výskytu zvláště chráněných druhů ptáků a savců. Z bezobratlých na lokalitě zjištěny zcela běžné druhy motýlů jako je modrásek jehlicový a babočka bodláková. Prvky dřevin rostoucí mimo les Se záměrem není spojeno žádné kácení prvků dřevin rostoucích mimo les.

2.2.6. Územní systém ekologické stability a krajinný ráz Krajina a krajinný ráz Přírodní prostředí širšího zájmového území je možno většinově pokládat za urbanizovanou krajinu venkovského a příměstského typu, s výrazně omezenými krajinnými strukturami charakterizovanou především velkými celky orné půdy. Krajinný ráz je chráněn podle ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Citace: "Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa i oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant, harmonického měřítka a vztahů v krajině". (odst. 1 § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění). Umístění stavby, která je viditelná, která se projevuje v panoramatech krajiny, v dálkových či blízkých pohledech, v siluetě krajiny nebo v siluetě zástavby, stavby, která se projevuje vybočením z historického charakteru zástavby, nebo z forem a hmot staveb stávajících, může představovat zásah do charakteru, rázu či identity krajiny. Dle pojetí zákona o ochraně přírody je "krajina částí zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů s civilizačními prvky". Souhrn pojmenovaných hodnot širšího území tvoří krajinný ráz území (krajinného celku). Krajinný celek je vymezený prostor v krajině, který může být stavbou ovlivněn.

32/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Prostorové vztahy a měřítko v krajině Měřítko krajiny je dáno vztahem rozměrů prostorů a prvků krajiny (přesněji vztahem prostorů, hmot a jejich členění k uživateli). Měřítko má vedle svého estetického významu také význam funkční. Funkčnost měřítka je dána zvyklostí v místě krajinného rázu k potřebě uvedeného sledovaného jevu. V případech, kdy výsledné velké měřítko není kladně vnímaným kontrastem a u lidských děl projevem úspěšné realizace tvůrčího záměru, je pro krajinný ráz zápornou hodnotou. Kladnou hodnotou je měřítko úměrné – harmonické, které je v souladu s rozměry, které by vyhovovaly optimálně z hlediska lidského vnímání. Vztahy mezi měřítky a funkčností jednotlivých nových prvků dávají výsledný harmonický projev posuzovaného prvku. Tento harmonický projev je výrazně závislý na těsnosti vztahu mezi funkčností prvku a velikosti jeho měřítka. Proto je nutné u nově budovaných prvků začleňovaných do krajiny v konkrétním krajinném rázu zvažovat tento vztah mezi funkčností, měřítkem a výslednou harmonií tak, aby byla vyváženou a pozitivní v místě krajinného rázu. Zvláště chráněná území V zájmové lokalitě se zvláště chráněná území nenacházejí, není zde registrován ani přírodní park. Významný krajinný prvek – dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění je VKP definován jako ekologicky a geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. V zájmové lokalitě se nenacházejí registrované významné krajinné prvky. V zájmové lokalitě se nenachází památné nebo významné stromy. Nejbližším maloplošným chráněným území je přírodní rezervace Chropotínský háj. Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií – tj. podle rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území, na základě jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových parametrů (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridorů a minimální nutné šířky), dle aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů určujících současné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému. Dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění je územní systém ekologické stability krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními skladebními prvky ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky.

33/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje existenci druhů nebo společenstev rostlin a živočichů. Biokoridor je část krajiny, která spojuje biocentra a umožňuje organismům přechody mezi biocentry. Biocentra a biokoridory jsou rozlišeny dle jejich významu a rozsahu na lokální, regionální a nadregionální. Interakční prvek je strukturní součást územního systému ekologické stability zprostředkovávající příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Tento krajinný segment je zpravidla ekotonového charakteru, tzn. tvořící hraniční pásmo mezi rozdílnými druhy společenstev či ekosystémů. Typickými interakčními prvky jsou lesní okraje, remízky, skupiny stromů, drobná prameniště, aleje, vysokokmenné sady, parky, atd. Posuzovaná lokalita není v generelu regionálního a neregionálního systému ekologické stability zahrnuta do stávajícího ani navrhovaného systému biocenter a biokoridorů. Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění byla v souladu s právem Evropských společenství v České republice vytvořena soustava, která na území ČR vymezila Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti, které používají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. Zájmová lokalita není dle stanoviska orgánu ochrany přírody v kontaktu s žádnou zařazenou evropsky významnou lokalitou národního seznamu soustavy NATURA 2000 a Ptačí oblastí. Ekologická stabilita krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.

34/48


plocha ekologicky stabilních ploch

0

KES = ————————————————— = ———— plocha ekologicky nestabilních ploch

27377 m2

Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, ovocné sady, vinice, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy Ekologicky nestabilní plochy: zastavěná plocha, orná půda, chmelnice Klasifikace území na základě hodnoty KES Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Koeficient ekologické stability (KES) posuzované lokality je menší než 0,3. KES hodnoty do 0,3 charakterizuje území nadprůměrně využívané s jasným porušením přírodních struktur, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie.

35/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Území historického a kulturního významu Nejbližší zástavba vzhledem k posuzovanému záměru je obec Librantice. Podle archeologických nálezů bylo území obce Librantice osídleno už v době předhistorické. Z nástrojů mladší doby kamenné byl nalezen mlat a úlomek kamenného dláta. Dále se zde našli střepy kultury lužické a žároviště se střepy staroslovanských zásobnic obilí z konce 11. nebo počátku 12. století. Severní hranici katastru tvořila bývalá stezka Hradecko – Bystřická. Patrně v druhé polovině 13. století byla při cestě ze Slatiny do Třebechovic založena osada Hildebrandsdorf, ze které pak vzniklo české pojmenování Librantice. Přímo v místě uvažované změny se nenachází žádné nemovité kulturní památky ani území chráněného podle zákona o státní památkové péči. Výskyt archeologických nalezišť není předpokládán.

3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním změny č. 1 ÚPO Jeníkovice významně ovlivněny Na základě provedeného vyhodnocení lze konstatovat, že nebyly identifikovány vlivy záměru, které by bylo možno označit za významné. Žádné charakteristiky životního prostředí nebudou realizací změny ÚP, konkrétně rozšířením stávající plochy pro golf, významně ovlivněny. Smyslem navrhovaného záměru je zkapacitnění nabídky sportovně-rekreačních možností ve spádové oblasti hřiště, respektive v Královéhradeckém kraji. Navrhovaný projekt může ve velké míře poskytnout i další efekty směřující jednak k tvorbě nových pracovních příležitostí, zvýšení prestiže regionu Hradecka, jednak i k potencionálnímu zvýšení ekonomicky ziskového segmentu cestovního ruchu – golfové turistiky. Hlavním cílem projektu je:  Rozšíření nabídky sportovně – rekreačních aktivit v regionu  Zlepšení nabídky „manažerských aktivit“ v okolí Hradce Králové a tím i zvýšení atraktivity lokality pro zahraniční investory

36/48


4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Zvláště chráněná území (dle zák. č. 114/1992 Sb.) a lokality soustavy NATURA 2000 nejsou návrhem dotčeny. Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta, jako pořizovatel Zadání změny č. 1 ÚPO Jeníkovice uvádí, že dotčený orgán z hlediska ochrany přírody a krajiny ve svém stanovisku vyloučil významný vliv záměru na evropsky významné lokality a vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona. Kvalita ovzduší a hluková situace Výstavba – znečištění ovzduší Vzhledem k charakteru záměru a jeho stávajícímu stavebnímu řešení lze konstatovat, že rozsah zemních prací je nevýznamný a etapa výstavby tak nebude představovat ovlivnění imisní zátěže v zájmovém území. Případnou sekundární prašnost lze technicky eliminovat. Pro minimalizaci negativních vlivů jsou formulována následující doporučení: - dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především v průběhu zemních prací; zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány; v případě nepříznivých klimatických podmínek v období zemních prací bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch Výstavba – hluková zátěž Vyhodnocení velikosti a významnosti vlivu v etapě výstavby z hlediska hlukové zátěže lze označit za malé a málo významné, protože navrhovaná úprava zájmového území z hlediska zemních prací je malá a málo významná. Provoz – znečištění ovzduší Záměr rozšíření golfového areálu nevnáší do území v porovnání se stávající stavem žádné nové bodové, plošné a liniové zdroje znečištění ovzduší Provoz – hluková zátěž Samotný provoz golfového hřiště je tichý, hluk vzniká pouze při údržbě trávníků (sečení). Hlučnost používaných mechanizmů však nepřekročí hlučnost místně běžně používané zemědělské techniky.

37/48


Sociální a ekonomické důsledky Hlavním pozitivním přínosem realizace záměru je rozšíření možnosti aktivního odpočinku pro obyvatele regionu. Lze uvažovat o zlepšení atraktivity lokality pro manažery zahraničních firem rozhodujících o umístění strategických investičních záměrů, dostupnost golfového hřiště je obecně agenturami zabývajícími se vytvářením podmínek pro investování v regionech označována ze jeden z významných parametrů z hlediska rozhodovacího procesu firem uvažujících o investicích v jednotlivých regionech. Počet obyvatel ovlivněných účinky stavby Vzhledem k situování areálu se nepředpokládá významné negativní ovlivnění obyvatelstva ve vztahu k nejbližší obytné zástavbě. Nejbližší obytný objekt v obci Librantice je vzdálen cca 400 m severovýchodním směrem. Provoz golfového hřiště nebude působit negativně na zdravotní stav obyvatel obytné zástavby. Dopravní situace Etapa výstavby nebude představovat výraznější nároky na vyvolanou staveništní dopravu, která bude v zásadě omezena pouze na dovoz vratného písku pro modelaci odpališť a jamkovišť. Záměr je situován severovýchodně od města Hradce Králové, na katastrálním území obce Jeníkovice, ve vzdálenosti cca 10 km od Hradce Králové a 7 km od Třebechovic p. Orebem. Pozemky jsou přístupné ze stávající komunikace Librantice – Libníkovice. Vozidla zajištující dopravní obslužnost záměru a vozidla hostů a zaměstnanců hřiště budou jako příjezdové a odjezdové trasy využívat veřejné pozemní komunikace a účelovou příjezdovou cestu, přičemž není předpokládáno, že by došlo k navýšení počtu pohybů osobních automobilů v souvislosti s předkládaným záměrem. Golfové hřiště je určeno pro členy klubu a jejich hosty. Denní návštěvnost je v závislosti na klimatických podmínkách v rozmezí 5 - 25 osob. S rozšířením hřiště se nepočítá s navýšením počtu návštěvníků. Podstatou záměru je poskytnout hráčům větší komfort aktivního odpočinku a sportovního vyžití. Z tohoto předpokladu návštěvnosti vychází i vyhovující kapacita stávajícího parkoviště pro osobní automobily.

38/48


5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhované změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Posuzovaná změna je předkládána pouze v jedné variantě. V hodnocení SEA byla tedy posouzena pouze jedna aktivní varianta (realizace předkládané změny). Vyhodnocení vlivu územního plánu pro nulovou a aktivní variantu je provedeno s pomocí souboru kritérií a verbálně-numerické stupnice. Pro významnost vlivů byla zvolena stupnice s 5 úrovněmi: významný, málo významný negativní vliv, neutrální či nerelevantní vliv, mírně nebo velmi pozitivní vliv. Posouzení vlivů je vztahováno na obyvatelstvo a stanovené složky prostředí, mezi něž jsou řazeny kromě přírodních složek i další jako jsou např. kulturní hodnoty území. Složky byly stanoveny v souladu s platnou legislativou a souvisejícími právními předpisy, zejména s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci a dále byly doplněny na základě zkušenosti zpracovatele SEA. V následující tabulce je uvedeno číselné vyhodnocení vlivů předkládaného záměru na složky životního prostředí. Slovní vyhodnocení vlivu je uvedeno pod tabulkou. Vyhodnocení vlivů funkčního využití zájmové lokality na jednotlivé složky životního prostředí

Ovzduší

Hluk

Voda

NATURA 2000

Krajinný ráz

Horninové prostředí

Fauna, flóra

ÚSES

0

0

0

0

0

0

0

0

-1/0

0

Vysvětlivky: -2

významně negativní vliv

+1

mírně pozitivní vliv

-1

mírně negativní vliv

+2

výrazně pozitivní vliv

0

bez vlivu

39/48

Obyvatelstvo

Zvláště chráněná území

-1

PUPFL

ZPF

Kritéria vlivu životního prostředí a veřejného zdraví

0/+1

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Vliv na půdu (ZPF, PUFL), horninové prostředí Záměr představuje plošný zábor ZPF, s tím i související možné ovlivnění hydrologických poměrů v území. Lokalita je situována na půdách IV. třídy ochrany (půdy s podprůměrnou a velmi nízkou produkční schopností). Z uvedeného pohledu lze tedy vliv na půdy označit jako malý a nevýznamný. Rozšíření golfového hřiště bude realizováno na stávajícím povrchu, bez hluboké skrývky a větších zásahů do půdního horizontu a podloží. Situace záboru ZPF v zájmovém území v rámci rozšíření hřiště je patrná z následujícího podkladu:

PUFL Zájmová lokalita nebudou mít žádný pozitivní ani negativní vliv na půdy kategorie PUFL, neboť nedojde k novému záboru půdy této kategorie. Změnou ÚP a realizací záměru nedojde k zásahu do PUPFL ani jeho ochranného pásma. Vliv byl vyhodnocen jako nulový.

40/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Zvláště chráněná území Předmětná lokalita není situována ve zvláště chráněném území nebo oblastí Natura 2000, vliv byl vyhodnocen jako nulový. Ovzduší Vzhledem k charakteru záměru je vliv na ovzduší nulový. U provozu golfového hřiště je nezbytné počítat s vyvolanou automobilovou dopravou. Realizace záměru nepředpokládá zvýšení počtu návštěvníků golfového hřiště a tedy ani zvýšení intenzity automobilové dopravy. Hluk Samotný provoz golfového hřiště není trvalým zdrojem hluku, hluk vzniká pouze při údržbě trávníků (sečení). Hlučnost používaných mechanizmů však nepřekročí hlučnost místně běžně používané zemědělské techniky. Vliv byl vyhodnocen jako nulový. Voda Se záměrem nebude spojena žádná nová produkce odpadních vod. Dešťové vody se budou na golfovém hřišti vsakovat do terénu. Retenční kapacita hodnoceného území se zlepší ve srovnání se současným stavem (orná půda). Zatravnění pozemku rovněž sníží riziko splachů ornice do vodotečí, ve srovnání se současným stavem dojde spíše ke zlepšení. Plochy zeleně budou ošetřovány a zavlažovány, hnojiva budou používána v minimálním množství dle stavu a způsobu využívání plochy (odpaliště, jamkoviště green atd.). Při aplikaci hnojiv a přípravků pro ošetřování trávníku je nezbytné postupovat dle schváleného provozního řádu hřiště. Skladování hnojiv je a bude i nadále smluvně zajištěno v hospodářské usedlosti p. Zdeňka Horáka. Pohonné hmoty pro provoz techniky k údržbě ploch hřiště budou do mechanismů doplňovány tak jako dosud, pouze na zpevněných plochách. Skladování pohonných hmot je zajištěno tak jako dosud v hospodářské usedlosti p. Zdeňka Horáka. Golfové hřiště využívá nejnovějších technologií v oblasti založení a výsadby hřiště. Byly zvoleny pouze speciálně vyšlechtěné travní kultury. Díky těmto postupům je možné omezit použití chemických přípravků prakticky pouze na plochu greenů. Tato plocha ovšem tvoří jen zlomek celkové plochy hřiště. Zajištění odpovídajícího objemu vody pro potřebnou závlahu golfového hřiště bude řešeno napojením na stávající vyhovující systém. Vliv byl vyhodnocen jako nulový. NATURA 2000 Vliv byl vyhodnocen jako nulový, žádné registrované lokality Natura 2000 se v území nevyskytují. 41/48


Krajinný ráz Zájmové území záměru nebude znamenat patrnou změnu ve využití krajiny, poněvadž převážně intenzivně zemědělský charakter využití bude nahrazen využitím rekreačním, spojeným s posílením stanovištní rozmanitosti území a zejména posílením trvalých travních porostů různého charakteru na úkor orné půdy. Ráz krajiny v prostoru dotčeném vlivem navrhovaného změny ÚP se nevyznačuje znaky přírodní, kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu a hodnotami estetickými, jež by měly jedinečný význam. To znamená, že záměr nezasáhne znaky krajinného rázu jedinečného a neopakovatelného významu. Vliv byl vyhodnocen jako nulový. Horninové prostředí Vliv záměru byl vyhodnocen jako nulový, k zásahům dojde jen ve svrchní vrstvě půdy. V zájmovém území ani v jeho okolí se nenacházejí poddolovaná území či ekologické zátěže. Fauna a flóra Vliv na faunu a flóru byl vyhodnocen jako nulový/mírně negativní z důvodu poměrně velkého záboru půdy. Zájmové území však není přírodně cenným územím. Území určené pro rozšíření golfového hřiště je, v rámci floristického druhového zastoupení, chudé. Na předmětné lokalitě nebyl zjištěn žádný taxon patřící do zvláště chráněného dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. nebo do Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Procházka, 2000). Na zájmové ploše se nachází ekosystémy trvale travních porostů se zastoupením běžných lučních druhů, pobřežní vegetace typických vlhkomilných druhů jako např. Phragmites australis (rákos obecný), Festuca arundinacea (kostřava rákosovitá) nebo Carex vulpina (ostřice lyščí), segetální vegetace a vegetace narušovaných ploch. V zamokřených nepokosených fragmentech byl zaznamenán druh invazní Solidago gigantea (zlatobýl obrovský). Z hlediska fauny tento záměr nebude mít žádný vliv na ohrožení populace zvláště chráněných a ohrožených druhů živočichů, včetně jejich biotopu. Faunistický průzkum prokázal přítomnost běžných druhů bezobratlých živočichů, ptáků a savců, kteří najdou útočiště v okolní krajině a mimo etapy výstavby i na rozšířené ploše hřiště. Realizací záměru nedojde k negativnímu ovlivnění stávajících ekosystémů, nedojde ke střetům se zájmy ochrany přírody a krajiny. ÚSES Vliv byl vyhodnocen jako nulový, v zájmové oblasti se prvky ÚSES nenacházejí.

42/48


Vlivy na obyvatelstvo Sociální a ekonomické důsledky Hlavním pozitivním přínosem realizace záměru je rozšíření možnosti aktivního odpočinku pro obyvatele regionu. Počet obyvatel ovlivněných účinky stavby Vzhledem k situování areálu se nepředpokládá významné negativní ovlivnění obyvatelstva ve vztahu k nejbližší obytné zástavbě. Nejbližší obytný objekt v obci Librantice je vzdálen cca 400 m severovýchodním směrem. Vliv byl vyhodnocen jako nulový/mírně pozitivní.

43/48


6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Návrh změny č. 1 ÚPO Jeníkovice byl navržen monovariantně. Ke zhodnocení byla předložena jedna varianta umístění a rozlohy posuzované lokality. Vzhledem k absenci variant nemohl být proveden výběr zkoumaných variant a ani posouzení variant. V následující tabulce jsou shrnuty zjištěné kladné a záporné vlivy. Trvalé a dočasné vlivy realizace změny č. 1 ÚPO Jeníkovice Trvalé vlivy Negativní

Pozitivní

rozsáhlý zábor půdy

možnost nabídky pracovních míst pro místní obyvatele možnosti aktivního odpočinku pro obyvatele regionu

V rámci hodnocení SEA byla porovnána nulová varianta (nerealizace změny ÚP) s aktivní variantou (realizace této změny). Po zhodnocení všech vlivů je možné konstatovat, že z realizace změny č. 1 ÚPO Jeníkovice bude v porovnání s nulovou variantou spojena s výše uvedenými negativními a pozitivními vlivy na životní prostředí a obyvatelstvo. Výše zmiňované negativní vlivy budou kompenzovány navrženými opatřeními – viz kapitola 7 Za předpokladu dodržení navrhovaných opatření a respektování příslušných právních předpisů lze změnu č. 1 ÚPO Jeníkovice doporučit ke schválení. Za předpokladu respektování doporučení uvedených v textu, nevyplývají pro obyvatelstvo ani pro životní prostředí významné negativní vlivy a účinky narušující kvalitu života nebo stav životního prostředí v daném území. Použitá metodika vyhodnocení vlivů na životní prostředí vychází z požadavků stavebního zákona, respektive jeho přílohy, ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Hlavní použitou metodou při vyhodnocování vlivů posuzovaného návrhu změny na jednotlivé složky životního prostředí bylo srovnání nulové a aktivní varianty stavu životního prostředí v zájmové lokalitě. Míra vlivu na tyto složky byla vyhodnocena pomocí číselné stupnice a slovního hodnocení a je součástí kapitoly č. 5 tohoto hodnocení. Závěr:

Je doporučeno provést změnu územního plánu.

44/48


7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Předkládaný záměr je v daném území předkládaným oznámením posouzen ze všech podstatných hledisek. Z hlediska posuzovaných vlivů je patrné, že se záměrem v zásadě nejsou spojeny žádné významnější negativní vlivy, které by vylučovaly realizaci záměru v navrhovaném rozsahu. Doporučená opatření, které je účelné zohlednit v další fázi přípravných prací záměru, případně při realizaci stavby:  v rámci další projektové přípravy záměru respektovat požadavek v tom smyslu, že golfové hřiště bude vytvářeno na stávajícím povrchu, bez hluboké skrývky a větších zásahů do půdního horizontu a podloží v rámci projektové přípravy budou upřesněny jednotlivé druhy odpadů z výstavby, jejich množství a předpokládaný způsob využití, respektive odstranění  dodavatel stavby vytvoří v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství; o vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich odstranění nebo využití bude vedena odpovídající evidence; součástí smlouvy se zhotovitelem stavby bude požadavek vznikající odpady v etapě výstavby nejprve nabídnout k využití  všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi musí být v dokonalém technickém stavu; nezbytné bude je kontrolovat zejména z hlediska možných úkapů ropných látek  dodavatel stavebních prací zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především v průběhu zemních prací; zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti budou minimalizovány; v případě nepříznivých klimatických podmínek v období zemních prací bude prováděno skrápění příslušných stavebních ploch  smluvně zajistit likvidaci a odstranění odpadů pouze se subjekty oprávněnými k této činnosti  veškeré skrývkové práce orientovat do druhé poloviny vegetačního období a do mimovegetačního období  odtěžená zemina bude využita k modelování terénu v místě stavby, nebude předávána.  veškeré přesazování dřevin a údržbové práce v porostech dřevin řešit v mimoreprodukčním období 

aktualizovat provozní řád golfového hřiště s ohledem na připravovaný záměr

45/48


8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Změna územního plánu je nevariantní. V návrhu jsou zohledněny cíle ochrany životního prostředí na vnitrostátní úrovni. Zpracovatel SEA posuzoval pouze jednu reálnou variantu provedení změny územního plánu. Alternativou je varianta nulová. Zvážení potenciálních dopadů obou variant, tj. provedení a neprovedení změny územního plánu – ukazuje, že mezi variantami není významný rozdíl.

9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí Podstatné informace o vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví, které jsou známy, jsou uvedeny v předcházejících kapitolách. Pro změny č. 1 ÚPO Jeníkovice zpracovatel SEA stanovil monitorovací ukazatele, které vycházejí z národních nebo krajských koncepčních dokumentů: Využití zastavěného území -

Míra růstu zastavěného území (%)

-

Míra záboru zemědělské půdy (%)

-

Míra recyklace zastavěných ploch (%)

-

Podíl ploch zeleně v zastavěném území (%)

V kapitole č. 8 tohoto dokumentu (Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí) zpracovatel SEA navrhl opatření pro předcházení či snížení negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Další opatření a povinnosti vyplývají z platných právních předpisů.

46/48


10.

Netechnické shrnutí výše uvedených údajů

Předmětem změny č. 1 ÚPO Jeníkovice je rozšíření stávající plochy pro golf. Jedná se o pozemek č. 2048 k.ú. Jeníkovice u Hradce Králové – lokalita č. 27. Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí se vycházelo z dostupných podkladů vyjadřujících stávající stav životního prostředí v posuzovaném území. Z provedeného vyhodnocení vyplývá, že předložená změna nebude mít v zásadě žádné významnější negativní vlivy, které by vylučovaly realizaci záměru v navrhovaném rozsahu. Naopak pozitivní vlivy lze očekávat zejména pro obyvatelstvo v oblasti ekonomických přínosů a nabídky sportovních a relaxačních možností. Realizace změny je v souladu s cíly ochrany životního prostředí, uvedenými v národních i regionálních koncepčních materiálech.

47/48

Vyhodnocení vlivů změny č. 1 ÚPO Jeníkovice LITERATURA Ústní sdělení a mapové podklady od zadavatele Další podkladové materiály, včetně zpřesňujících konzultací Legislativa platná v oblasti životního prostředí Mapové materiály INTERNETOVÉ STRÁNKY www.cenia.cz www.env.cz www.chmi.cz www.geology.cz www.mapy.cz www.mvcr.cz www.natura2000.cz www.rsd.cz http://heis.vuv.cz/ http://nahlizenidokn.cuzk.cz/

48/48

Změna č. 1 územního plánu obce Jeníkovice GOLFOVÉ HŘIŠTĚ NA VRŠÍCH ROZŠÍŘENÍ HŘIŠTĚ

Recommend Documents