Zmizelé civilizace střední Ameriky

Vítám Vás letos u pátého čísla časopisu. V dnešním čísle se můžete těšit na pravidelné rubriky jako jsou hudba, která Vás hodí do pytle koncertů, krvavé ztracené civilizace, dozvíte se, jak se měli prváci na lyžáku. Bellator nás tentokrát provede lehce bulvárem a na závěr Vás čeká zakončení povídky „Pevná vůle v pevných rukou“. Za Akáde – Bagr

Zmizelé civilizace střední Ameriky Náboženství a lidské oběti Po sérii nudných (alespoň toto si o tom všichni kromě mě myslí) článků o dějinách posledního „indiánského“ státu Tayasalu následuje snad zajímavější část z historie Mayů, jejich náboženství a lidské oběti (i když o předešlých článcích jsem si taky myslel, že jsou zajímavé… každý se někdy splete…). Prvním náboženstvím starých Mayů bylo pravděpodobně uctívání přírody. Přírodní náboženství nevyžadovalo žádnou velkou formální organizaci, kněžstvo, složité obřady a zvláštní místa k uctívání přírodních sil. Když se však mayské obyvatelstvo zaměřilo na zemědělství, nastaly velké změny i v náboženství. V mayském bájesloví se uvádí, že v dávných dobách slétli na zemi bohové, jejichž posláním bylo zničit jiného boha žijícího na nebi. Po úspěšném zničení tohoto boha nastala na zemi doba temna, kdy slunce nebylo vidět po mnoho let. Pak konečně nastal den, kdy slunce opět vyšlo a ptáci začali zpívat. A právě tehdy bohové stvořili nového člověka a pak ho začali učit. Po odchodu některých z bohů domů na svou planetu zde zbývající bohové založili školy, kde vyučovali. Docházeli sem kněží a vládcové, aby se zde učili matematiku, astronomii a také fyziku a chemii. Tyto univerzity byly postaveny ve tvaru většinou tříposchoďové pyramidy, kde každý stupeň znamenal jeden obor vědění. Chemie a fyzika se vyučovala až na nejvyšším patře pyramidy, což bylo pro ostatní znamení, že žáci tohoto oboru jsou ti nejvzdělanější. Doklady o tomto systému školství jsou dochovány jak v hieroglyfech a v pyramidách, tak i v indiánské mytologii. Škola je však jen jedna z funkcí pyramidy. Další byla nutnost chrámu - místa, kde se mohli modlit ke svým bohům. Většinou je jeden chrám věnován jen jednomu určitému bohu, jak bylo zjištěno při zkoumání vykopávek. Zemědělství s sebou přineslo život na jednom místě, ale hlavně více volného času. Náboženství se stalo záležitostí organizovanější a božstva specializovanějšími. Vzniklo kněžstvo, jehož úkolem bylo tlumočit lidu vůli božstev a tak se i projevila potřeba chrámů. Stálá sídliště umožnila vznik stálých obřadních středisek. Ve 4. a 3. století př. n. l. se značí vznikem jednotlivých božstev, růstem počtu kněží, obohacením rituálů a vznikem složitějších svatyň, nikoli však ještě zděných. Se zavedením kalendáře, chronologie a písma, což všechno byly objevy kněží, došlo v náboženství k důležitým změnám, které znamenaly větší složitost a formalizaci náboženství. Náboženství tak získávalo konečnou podobu, formováno 1

profesionálním kněžstvem a budováno kolem astronomických jevů. Tyto změny začaly ve 3. století př. n. l. Prostřednictvím náboženské víry si Mayové zajišťovali život, zdraví a obživu, alespoň tomu věřili. Svá božstva vzývali a usmiřovali řadou různých obřadů. Prolévání krve a obětování hrálo v náboženských obřadech hlavní úlohu. Mayské náboženství však zahrnovalo i lidské oběti a množství obětovaných lidí bylo velké. Jinak se obětovaly potraviny, ozdoby a různé cennosti. Muži i ženy si nařezávali uši, propichovali si tváře a horní rty. Krví lidskou a zvířecí i takto získanou postřikovali obrazy božstev. Jindy obětovali celé části těla, anebo si probodávali na mnoha místech jazyk a z jedné strany na druhou prostrkovali za strašných bolestí stébla. Obětování člověka se konalo několika způsoby. Nejběžnější a asi i nejstarší způsob byl ten, že muž vyrval oběti srdce. Ten, kdo měl být obětován, byl nejprve svlečen a pomalován modrou barvou, pak mu byla na hlavu dána do špičky vybíhající ozdoba a byl odveden na obětní místo. Jako oltář sloužil vypouklý kámen, který vypnul do výšky hruď obětovaného člověka. Čtyři pomocníci uchopili oběť za ruce a nohy a položili ji zády na oltář. Přistoupil další muž s pazourkovým nožem a vrazil jej oběti mezi žebra pod levou bradavku. Do otvoru, který vznikl, vložil ruku a vyrval ven ještě tlukoucí srdce, které podal knězi. Ten krví potřel obraz božstva, jemuž byla oběť přinášena. Pokud se obřad konal na vrcholu pyramidy, svrhli mrtvolu do dvora, kde kněží nižšího řádu z těla stáhli kůži, kromě rukou a chodidel. Kůži oběti si pak navlékl kněz a zatančil si s diváky slavnostní tanec. Jestliže byl obětovaný odvážným a udatným vojákem, potom ho šlechta spolu s některými diváky snědla. Ruce a chodidla mohl pozřít jen kněz. Jestliže byl obětovaný válečným zajatcem, nosil ten, kdo ho zajal, jednu z jeho kostí jako symbol statečnosti. Existovalo však i obětování člověka pomocí luku a šípů. Oběť byla opět svlečená a pomalovaná modrou barvou. Tehdy se ozbrojili luky a šípy a dali se s ním do slavnostního tance kolem kůlu, ke kterému ho během tance přivázali. Pak přistoupil pomalovaný kněz v obřadním rouchu a zranil oběť šípem do stydké části, nabral krev a pomazal jí obličej oběti. Dal znamení tanečníkům, kteří za stálého tance začali jeden po druhém střílet na jeho srdce, které bylo předem označeno bílou barvou. Součástí náboženského obřadu bylo i pálení kadidla. Mayové ho získávali z pryskyřice kopálového stromu. Kadidlo bylo i důležitým obchodním zbožím. Kadidlo se pálilo v hliněných nádobách, na jejichž vnější straně bylo znázorněno nějaké božstvo. Náboženským obřadem byl i tanec, který se lišil podle toho, o jaký obřad šlo. Společenský tanec však neznali. Muži i ženy měli svůj vlastní tanec a jen zřídkakdy tančili dohromady. Takovýchto tanců existovalo více než tisíc druhů a byly považovány za důležitou věc. Taneční obřady byly velice oblíbené a na shlédnutí tance se scházel velký počet lidu. Mayové věřili v nesmrtelnost duše a v posmrtný život, který dělili na místo odpočinku a na místo utrpení. Považovali za naprosto jisté, že ti, kteří umřou, přicházejí po smrti rovnou do mayského ráje, což je místem radosti, kde není bolesti nebo utrpení, ale zato hojnost jídla a pití. Ti, kdo byli v životě špatní, sestupují do mayského pekla, kde je ďáblové trýzní hladem, zimou a únavou. Pán smrti byl považován za knížete ďáblů a stál v čele tohoto pekla. Věřili, že ani peklo, ani ráj nekončí, protože duše nemůže zemřít. Mayské obřady se nevztahovaly jen na uctívání božstev, ale i k oslavám různých období v roce. Probíhaly například oslavy Nového roku nebo oslavy různých měsíců. Z toho lze usoudit že obětí nebylo málo… Zurix

2

Lyžařský kurz prvních ročníků se uskutečnil ve dnech od 3.2 do 8.2.2008 v oblasti Bílá-Mezivodí. Studenti byli ubytováni v lyžařském areálu Ondrášův dvůr. Studenti si nabalili tašky, lyže, snowboardy a vyrazili na cestu plnou nových zážitků a společného poznávání. Nastoupili do autobusu a po skoro dvou hodinách dorazili na místo. Přesněji řečeno na parkoviště, asi 600 metrů od areálu. Zde je čekala strastiplná cesta pěšky nahoru k chatkám, kde měli být ubytováni. Studenti si s protesty vzali své věci a vyšplhali ke svému cíli. Bylo jim divné, proč je autobus nevyvezl až tam. Ale s letními gumami na zamrzlé vozovce by to šlo asi opravdu těžko. No, co naděláme s dnešní dopravou. Po ubytování se profesoři rozhodli pro malou procházku – k takovému malému prozkoumání terénu. Cesta vedla až nahoru na svah, kde většina kluků a holek, co neumí lyžovat jen zatajili dech, možná strachem, možná vzrušením. Poté byli rozděleni do 5 družstev podle výkonu na lyžích a do jednoho snowboardového.Družstvo začátečníků na lyžích neslo název Lachtani snad proto, že ho vedli profesoři Glogar a Žlebek. Po návratu z procházky se všichni vrhli na večeři. Nesmím zapomínat ani na večerní přednášku, kdy profesor Glogar zakázal kouření cigaret, požívání alkoholu a jiných látek. Nikdo se však nedivil, když příští den za trest nastoupily dívky s básničkou určenou jako prevence proti kouření. Na každý večer byla určena jedna třída, která bavila zbytek posádky. I učitelé se smáli při pohledu na legrační ztvárnění Teletubbies nebo na hru s neviditelnými překážkami. Prostě každý večer na lyžáku byl nabitý smíchem, zajímavými scénkami nebo jen klábosením studentů mezi sebou… Ani v chatkách se nikdo nenudil. Sledoval se bleší fotbal na hřebenu, slavili se narozeniny, tancovalo se mambo a jela Pomáda. Jedli se ty největší lahůdky značky ,,co chata dá‘‘ a prostě a jednoduše se užívalo, co to jen šlo. Za to ve dne se studenti pěkně zapotili. Na denním programu byl lyžařský a snowboardový výcvik na svahu. Začátečníci na snowboardu to vůbec neměli lehké. Učili se padáním na zadek, na ruce i na jiné části těla. To se však nevyplatilo jedné studentce z I.A, která si při jednom takovém pádu zlomila ruku. Nic jí však nezabránilo zůstat na lyžáku se svými kamarády a užívat si ho alespoň ze strany diváka. Naštěstí to byl jediný vážnější úraz. Zbylé dny uběhly hodně rychle a lyžařský kurz se přiblížil ke svému konci. Poslední den byl plný focení, uklízení, balení a také loučení se s majiteli a personálem areálu. Studenti se seřadili před chatami a už podruhé za tento týden se doklouzali k autobusu a pozdravili velice ochotného řidiče.☺ Poslali poslední pohledy ke sjezdovce, kde zažili plno nových dobrodružství a navázali nové vztahy jak s lidmi ze školy, tak s vlekaři. Už navždy se jim vryjí do paměti vzpomínky na jejich první lyžařský kurz na střední škole. Tak a teď už jen HURÁ domů ( autobusem s letními gumami).

Iva Honzková

3

Britney Spears pod palbou médií Už jsme si zvykli na skandály, které otřásají kariérou šestadvacetileté popové princezny. Nejhorší ovšem je, že vždy, když už to vypadá, že se vzchopila a udělá za svými chybami tlustou čáru, najde se nějaké další odhalení, které jí na pověsti vůbec nepřidá. Aféry s drogami, odhalenými částmi svého ženského těla, alkoholem, milenci a nebo tahanicemi o její děti před soudem. Další munici ovšem dostali nelítostní novináři ve chvíli, kdy její právní zástupce Sorrel Trope vyzradil, že Britney se tajně provdala za paparazziho Admana Ghaliba (35) afgánského původu. Sorrel je toho názoru, že Ghalib se sňatkem chtěl pouze obohatit: „Sprostě zneužil jejího chatrného duševního zdraví a dotáhl ji před oltář, aby se posléze zmocnil jejích financí a majetku.“ Obřad se měl odehrát 9. ledna 2008 v Rosario Beach. Sňatek je však neplatný! Ghalib totiž nebyl ještě rozvedený se svou stávající manželkou. Britney však tvrdí: „Svůj manželský slib znovu zopakuji, až bude Ghalib právně volný.“

Vybitý mobil? Minulost Mobilní telefon dnes již chápeme jako tradiční součást našeho života. Pevné linky ustupují, mobilní operátoři inkasují nemalé peníze za provoz svých sítí. A o tom, že přední firmy, které mobily vyrábějí, své výrobky stále zdokonalují, není vůbec pochyb. Výrobci Philips a Nokia zaúřadovali a opět přiblížili své produkty mnohem blíže uživatelům. Signalizace vybité baterie nenadchne snad nikoho a už vůbec ne ve chvíli, když s někým telefonujeme. Proto právě některé nové mobily značek Philips a Nokia obsahují i tradiční komoru na obyčejnou AAA nebo AA baterii. Jestliže se tedy mobil vybije, není nic jednoduššího, než zasunout klasickou baterii do zdířky a pokračovat v hovoru. Nápad je to znamenitý. Dobíjecí baterie jsou navíc ekologické. Nicméně kdo z nás denně nosí po kapsách baterky? Otázkou proto zůstává: dokáží výrobci najít nějakou další alternativu dobíjení mobilních baterií? Uživatelé věří, že ano.

Když porod, tak bez únosu! Být celebritou není vůbec legrace. Peníze a slávu sice máte, ale nenávist a závist některých lidí získáte také. A jestliže se jedná o zločince, pak se musíte mít stále na pozoru! Jennifer Lopez to se svým manželem, zpěvákem Marcem Antonym, ví také. Každým dnem se latinskoamerické krásce mají narodit její vytoužená dvojčátka. Jennifer však chce být obezřetná před možnými únosci svých dětí a proto požádala porodnici, kde porod proběhne, o bezpečnostní cvičení. Lékaři a personál v porodnici North Shore Medical Center proto byli postaveni do pozoru a předvedli manželskému páru, že se jim a ani novorozeňatům nemůže nic stát. Mluvčí nemocnice se také nechal slyšet, že celá budova je vybavena centrálním zamykáním, takže potencionální únosci by se z ní nedostali. Bell@tor 4

Příspěvek od čtenáře, který si přál zůstat v anonymitě

Rybí nevědomost (autorem tohoto článku je malý línek Robin) Dneska byl můj velký den. V naší rybí škole se rozdávalo vysvědčení. S velikým napětím jsem na něj čekal, protože jsem věděl, že rozhodne o mých dalších životních cílech a snech. Chtěl bych dále studovat Partyzánskou školu a stát se tak rybím partyzánem, zamotávat vlasce do dřeva a podobně, aby nás nemohli rybáři tak lehce chytit. Spousta z nás je totiž nevzdělaných, takže když vidí návnadu, tak se na ni hned vrhnou. Proto, abych se tam dostal, jsem ale potřeboval prospět na výbornou ze dvou předmětů: Manipulace s návnadou a Jazyk dravých ryb, a k tomu dostat navíc pochvalu za účast na rybích závodech, kde jsem se umístil v horní polovině. Jako každý normální den jsem připlul k hrázi, kde naše škola leží. U hráze jsme v bezpečí, protože zde se ryby chytat nesmějí a s dravci tu máme dohodu o jejich neútočení. Stará paní Kaprová si nás jako obvykle všechny přepočítala. Dnes se dostavili výjimečně všichni, i takový neposeda jako parma Ondřej. Poté jsme připluli na svá místa, ona se umístila před nás a spustila své dlouhé a bohužel i nudné kázání. Bylo nám řečeno, že naše výsledky jsou hodně průměrné, ale přesto se velká většina z nás dostane tam, kam chce. Ale čekala od nás víc, prý jsme velmi nadějní všichni, takže nás, kteří to neudělali, moc litovala. Ví, co říká, protože kdo nejde dále studovat, tak většinou skončí jako úlovek dravé ryby nebo rybáře. Skončili tak všechny její děti, a to jich bylo opravdu hodně. Jako první šla na řadu plotice Růžena. Doplula k paní Kaprové a ta jí předala jak vysvědčení, tak i diplom za dodatečné zkoušky, který ke své další profesi nutně potřebuje. Růžena se poté, celá šťastná, usadila zpět a dělila se o své dojmy s ostatními rybami. Ale byla napomenuta, a proto zmlkla. A tak to šlo dál a dál, ryba za rybou. Až konečně došla řada na mě. Připlul jsem k paní Kaprové s obrovským napětím. Měla velmi ztrápený výraz. Pak mi předala mé vysvědčení. Řekla, že je i tak moc pěkné. Nechápal jsem, co tím myslí, vždyť jsem splnil vše, co jsem měl. Odplul jsem na své místo a poté se na vysvědčení podíval. Akorát mě už předtím překvapilo, že jsem nedostal žádnou pochvalu. A jak jsem to vysvědčení viděl, pochopil jsem starost paní Kaprové. Až jsem se z toho doslova zděsil. Mé známky ze všech předmětů, ve kterých jsem potřeboval zabodovat, byly horší, než měly. A navíc jsem tedy neměl žádnou pochvalu. Totálně jsem zmrzl. Ostatní ryby postupně odplouvaly a domlouvaly si, co budou dělat odpoledne. Já jsem však jen nehybně stál ve vodě. Paní Kaprová řekla, že jí je to moc líto, ale že se s tím nedá nic dělat. Ale nevzdal jsem to. Ihned jsem plul za paní Sumcovou, abych se jí zeptal, proč jsem dostal z předmětu Manipulace s návnadou dvojku, když tam mám hezké známky a navíc když mi sama říkala, že jsem velmi dobrý a mám přehled i schopnosti. Paní Sumcová se nevěřícně podívala na vysvědčení a do svých záznamů a pak z ničeho nic pleskla ocasem do těla, až jsem trochu pod vlivem tlaku odplul. Řekla, že se moc omlouvá, že v tom shonu si to všechno neuvědomila a že se spletla. Vzala si mé vysvědčení a opravila ho. Moc jsem poděkoval a byl rád, že se vše nakonec vyjasnilo. Dále jsem odplul k paní Štice, která nás učí Jazyk dravých ryb. Došlo tam k podobné chybě, jako u paní Sumcové. Taky se mi velmi omlouvala, že si to v tom velkém shonu neuvědomila a že by mi nerada zkazila vysvědčení. Řekla sice, že mi to moc nejde, ale je vzhledem k mému snažení ochotna zavřít obě své oči. S velkým díkem a dobrým pocitem u srdíčka jsem se rozloučil a následně plul k poslednímu problému: k panu Cejnovi, který je odpovědný za rychlostní závody. V těch 5

jsem, jak již bylo řečeno, reprezentoval školu v celém rybníku, tudíž jsem měl dostat vyznamenání. Doplul jsem k hrázi a tam zrovna plaval pan Cejn. Měl jsem dneska velké štěstí. Ihned jsem mu vylíčil, o co jde. Pan Cejn se ale na mě jen blbě podíval a řekl, že prý jsem za ním měl přijít dřív, teď už na to nemá čas. To mě dost dostalo. Těmito slovy mi zničil celý život. Odplul jsem poté domů. Bylo a je mi to moc líto. Došlo k nedorozumění, které bylo zapříčiněno shonem. Pan Cejn si to jistě neuvědomil, o co mi jde, zítra za ním zajdu a uvidím, co se dá dělat. Teď si odpočinu a půjdu se trochu projet, jen tak si zaplavat a prohlížet dno. Třeba tam najdu něco k snědku. Jen jsem tímto chtěl říct, že jsme jenom ryby a děláme chyby. Ale umíme i odpouštět a přiznat si svou chybu. A to nás dělá rybami. Proto jsem rád, že jsem ryba a ne nějaký „pán tvorstva“ nebo jak se tomu říká. Jo, člověk. Z deníku línka Robina Línek Robin přemýšlel o svém dalším životě, co bude dělat dále, když se mu nepodařilo získat pochvalu. Přemýšlel ale tak vehementně, že úplně zapomněl, že opustil bezpečné pásmo a nemůže žrát návnady, protože za pásmem se již může chytat. Proto si návnadu (nevědomý si své osudové chyby), která krásně voněla, vzal. Poté ho něco obrovsky škublo v puse. Byl to háček, línek s sebou trhal, ale nebylo mu to nic platné. Strašně ho to muselo bolet. Byl vytažen na břeh a slyšel dva rybáře, otce a syna, jak se spolu baví: „Máš ten zatracený metr?“ „Jo.“ „Tak sakra nestůj a přines ho!“ „Jo.“ Línek se už pomalu začal nadýchávat vzduchu. Navíc byl jedním očkem natočený směrem ke slunci, takže ani nic neviděl. Pak na něj něco přiložili, šlo o metr, a ten co ho měřil řekl tomu druhému: „Jo, nemá sice míru, ale vezmeme ho načerno, bude z něho dobrý salát.“ Pak už jen línek Robin cítil ránu do hlavy. Bylo to rychlé, skoro bezbolestné.

2

1

8

I

8

.

7

1

1 4

9 2

7 4

2

1 6

9 6

5 6 7 5

6 3

2

7

6

5

1

4

5

6

3

9

8

9

II.

3

2 4

6 8

3

4

6

3 8

9

5

5 2

6

6

4

Novinky ze sportu z domova i ze světa Češi útočí na motosvět Dva zástupci stáje Aprilia uspěli v druhém závodě mistrovství světa silničních motocyklů v kubatuře do 250 ccm. Tento podnik se jel 30. března v odpoledních hodinách ve Španělsku, na okruhu v Jerezu. Čeští borci odstartovali v první polovině druhé desítky. Oba se v této pozici udrželi až do konce závodu. Lukáš Pešek sváděl na trati tuhé boje s Robertem Locatellim a Aleixem Espargarem a nakonec dojel na skvělém desátém místě. Druhé želízko v ohni byl Karel Abrahám, který sice startoval z 22. pozice, ale skvělou a promyšlenou jízdou dojel na slušném a hlavně bodovaném třináctém místě. Doufejme, že tak skvělý začátek sezóny udrží oba naši borci a přejeme jim, aby své výsledky nejen zopakovali v dalších závodech, ale abychom je viděli stát na stupních vítězů.

Premier League V sobotu nastoupili proti sobě týmy Manchester United (vedoucí tým Premier League) a Aston Villa (8. místo) Zápas se konal dne 29. března na trávníku Old Trafford. Přestože počasí nebylo právě fotbalové a hrálo se za deště se sněhem, hry, kterou předvedly kluby prozářila fotbalový svět hlavně díky domácímu triu útočníků Ronaldo, Rooney a Tevez. První gól padl v 17. minutě. Po rohovém kopu Giggse se předvedl famózní útočník Ronaldo s ještě famóznější patičkou, která překvapila celou obranu včetně brankáře, který ji nebyl schopen vykrýt. Ve 33. minutě se skóre opět měnilo za přispění skvělého centru Ronalda, který našel Tevéze a ten skvělou hlavičkou nezaváhal. Druhý poločas patřil opět skvělému triu Manchesteru, kdy ve 54. minutě skóroval Rooney po přesné přihrávce Ronalda. Minutu před tímto gólem Aston Villa propásla největší šanci zápasu, kdy S. Maloney minul branku Manchesteru. Zesilující déšť nezastavil skvěle hrajícího Roonyho s Ronaldem, a ti se v 70. minutě zasloužili o výhru Manchesteru United. Aston Villa utrpěla zdrcující porážku 4:0. Manchester si jenom ujistil 1. příčku v Premiere League. Autoři: Lyčka, Klein

7

Víte, proč všichni poslanci dostali osobní počítače? Aby před každým hlasováním mohli rychle spočítat, kolik jim to vynese.

Ministerstvo obrany Spojených států rozvinulo širokou náborovou kampaň pod heslem: „Vstupte do výsadkových jednotek! Statistika dokazuje, že skákat padákem je bezpečnější, než přejít rušnou ulici.“ Zakrátko obdrželo dopis z New Yorku: „Moc rád bych se přihlásil, ale vaše náborová kancelář je na druhé straně naší ulice.“

Na finálovém zápase Ligy mistrů ve fotbale sedí chlápek na jednom z nejlepších míst. Na narvaných tribunách spousty lidí a vedle něj jedno volné místo. Dalšímu chlápkovi v řadě to nedá a tak neutrálně říká: „Nedovedu si představit, že by si někdo zaplatil tohle místo a pak sem nepřišel.“ Nato náš chlápek povídá: „Víte, já koupil už před měsícem lístek pro sebe a ženu, jenže ta mezitím náhle onemocněla.“ „Ach, to je mi moc líto. Ale proč jste ten lístek nedal někomu z rodiny?“ „No, všichni z rodiny jsou dnes na pohřbu.“

Proč nemají stíhačky vrtuli? Protože již mají klimatizaci.

Pepa potká kolegu a hezkou slečnu. „Můžeš mi ji představit?“ „Pochopitelně – Jana, moje druhá žena.“ „A co se stalo s tou první?“ „Ta doma vaří oběd!“

Potkali se dva. „Jak se máš?“ „Demokraticky.“ „A to je jak?!“ „Hůře, než včera a lépe než zítra.“

Co je to 90 – 50 – 90? Jízda městem kolem policisty nebo radaru.

Mechanik vysvětluje majiteli auta: „Povím vám to na příkladu: kdyby vaše auto bylo kůň, tak by toho koně bylo třeba zastřelit.“

Proč má vrtulník vrtuli? Aby pilotovi nebylo horko. Při průzkumu veřejného mínění: Ovlivnil automobilový průmysl nějak morálku lidí? Jistě. Výrazně poklesl počet krádeží koní.

Jaké tři největší krize prožívá muž? Ztrátu ženy, vyhazov ze zaměstnání a škrábanec na autě.

8

PPeevvnnáá vvůůllee vv ppeevvnnýýcchh rruukkoouu závěrečná část

Dva měsíce se z komatu neprobudil. Vedlejší stinnou stránkou bylo, že si jej opět všimli jeho ztracení známí, kteří jej přestali znát díky jeho úspěchu. On to ale nevěděl. Nevěděl nic, co se děje v okolním světě. Možná jen hluboko v duši si uvědomoval svou situaci. Byla jistá jedna jediná věc. Zda se probudí, už nikdy víc nebude hrát hokej. Zda se probudí, bude rád, že může chodit. Krutý osud! Okolí s ním soucítilo. Nejvíce rodina, samozřejmě. Nikdo netušil, co bude dál. Báli se nejhoršího, co se neopovážili ani nahlas, ani v duchu vyslovit. Mohli jen doufat v to nejlepší. Prosím, jen ať se probudí a bude žít! Psal se přesně den 22 let poté, co k hrozné události došlo. Největší hokejový talent sedí na střídačce a pozoruje hru svých svěřenců. Ruce má sevřené v pěst a zatíná zuby při pohledu na ledovou plochu. Běželo posledních pět minut semifinálového zápasu mezi New York Rangers a Torontem Maple Leafs. Vítěz postoupí do finále. Rangers hájí těsný náskok vedení 1:0. Hrají pod neuvěřitelným tlakem soupeře. Odpočítávají se poslední sekundy zápasu. Konec! Rangers vyhráli. Naše hokejová hvězda chytne obličej do dlaní a derou se mu slzy do očí. Ne, on není trenérem Toronta. On je trenérem Rangers! A jeho tým – vyhrál. Díky němu. Pak mu náhle vyskočí ruce radostí do vzduchu a má chuť vyskočit a skákat radostí. Ovšem ochrnuté nohy mu to nedovolí. Nutí ho sedět na vozíčku a radovat se pouze horní částí těla. V samém opojení štěstí si uvědomí, že svůj sen si splnil, i když si ho představoval podstatně jinak. Dostal se do NHL, avšak ne jako velký hráč, ale jako velký trenér. Přesně na den od nehody, která mu změnila celý život, se svým týmem postoupil do finále Stanleyova poháru. Ironie osudu. Hráči k němu radostně přibíhali a objímali ho a zároveň děkovali. Tento šťastný okamžik si plně vychutnával. Dal svým hráčům vše, co se jako mladý sám naučil. Říkával tomu zaručená cesta k úspěchu. A výsledky se dostavily. Dva měsíce po nehodě se probudil z komatu. Lékaři tenkrát už přesně věděli, že již nikdy nebude chodit. Propadl zoufalství. Chtěl přece hrát a být velký hokejista. Nic z toho mu ale už nebylo umožněno. On se ale i přesto nevzdal. Nevzdal se své lásky k hokeji, i když mu osud přidělil dál žít na vozíčku. Smířil se s tímto osudem a šel znovu za svým cílem - dostat se do velkolepé NHL. Věděl, že jako hráč už se nikdy neprosadí. Přesto měl naději uspět jako trenér. A to se podařilo. Stal se velkým trenérem. Pro každého hráče byla čest, když pro něj mohl hrát. Ať už v domácích klubech, nebo později v NHL – v jeho největším snu. I přes nepřízeň osudu a svůj handicap se dokázal vzchopit. Byla to silná osobnost. Místy dokonce obdivoval i sám sebe. Dokázal jít za svým snem, jenž si splnil. A úspěchy se opět jen hrnuly. Teď tam seděl, obklopen svými věrnými hráči a zároveň obdivovateli a radoval se. Byl si jistý, že teď už ho nic nesrazí na kolena. Svého snu dosáhl a byl rozhodnutý v něm i nadále pokračovat. Hokejový svět ho potřebuje.

Andy

9

S koncerty se roztrhl pytel Je to tak, letošní rok se tváří velice nadějně z pohledu vystoupení světových celebrit hudební scény. Konečně se ve světě rozkřiklo, že i ti češi z té malé země, srdce Evropy mají rádi hudbu. 19. února – ČEZ Aréna v Ostravě zažila pořádně tvrdou hudbu. Zavítala k nám metalová kapela Korn. Jejich koncert je považován za nejvydařenější ze všech odehraných u nás. 20. února – T-mobile aréna Praha si užila metalový nářez z Finska. Jednalo se o první velký samostatný koncert finských Nightwish v ČR. 21. února – Sportovní hala Praha Je tomu přesně 18 let, co pospunková kapela The Cure zahrála v Čechách poprvé. Asi se jim u nás zalíbilo a letos jsme je mohli spatřit znovu. 22. února – Brněnské Bobycentrum V noci z pátku na sobotu zažilo Brno pravý techno nářez. Sjelo se zde totiž několik extravagantních tanečníků oslavit 28. ročník akce Apokalypsa. Tentokrát to nebyla ovšem obyčejná pařba u velkých repráků nýbrž pravý karneval. 12. března - Lucerna – Velký sál, Praha Finští rockeři HIM vydali nové album a přijedou se k nám s ním pochlubit. Vstupenky jsou stále v předprodeji, tak si pospěšte, pakliže máte tuto romanticky drsnou hudbu rádi. 20. března – Aréna HC Sparta v Praze Na Českou Republiku nezapomněla ani Rihanna, když vydávala nové album. V prodlouženém turné se přijede představit právě 20. března. Vstupenky jsou stále k dostání a dokonce si můžete zakoupit i VIP lístky. 30. března – Kongresové centrum v Praze Američtí, kdysi punk-rockeři Good Charlotte, se rozhodli po několika leté kariéře přijet i do ČR. Na novém albu sice zklidnili a jejich rytmy se staly houpavými, ale i tak si myslím, že se máme na co těšit. Stále je ještě šance se tam dostat. 30. března - Pražský hudební klub Roxy Rozproudí v neděli 30. března další kapela ze severu, tentokrát ze Švédska. The Hives vydali taktéž novou desku. Vstupenky jsou také stále v předprodeji. 11. března – Aréna HC Sparta Praha Na naše hlavní město nezapomínají ani hvězdy z Hip-Hopové scény a přijede se k nám podívat známá dvojka Method Man & Roman. 27. dubna – Malá sportovní hala v Praze pro tento večer si ji vyhradila pouze pro sebe kanadská kapela Simple Plan. Kluci se k nám přijedou podívat poprvé ve své historii a prohlašují, že se už těší. Máme se i my na co těšit? 29. dubna Brno a 30. dubna Lucerna – Praha Máte rádi mix triphopu, funku a blues se závanem melancholie? Pak právě pro Vás je určen koncert Morcheeby. Vstupenky jsou již v předprodeji. 28. května – Malá sportovní hala Praha Jedna z nejúspěšnějších německých skupin Scooter prohlašující:,, Techno je všechno,“ opráší své velké repráky a mixážní pulty a přijede opět do Čech, protože jak říkají: „V Česku máme největší fanoušky.“ 10

5. červen - ČEZ Aréna Ostrava se může těšit na zpěváka kapely System Of The Down Serje Tankiana. Chce zde představit své nové sólové album. Máte rádi rock? Pak tedy hurá do nám blízké Ostravy na Serjiho. 6. června – Multifunkční areál Eden Praha Na dobré fanoušky nezapomněla ani nejslavnější heavymetalová kapela Metallica. Příští rok se chystá nové CD a proto je třeba už teď navnadit posluchače. 8. srpna – Multifunkční areál Eden Praha Letos netradičně přímo pod širým nebem se nám představí Iron Maiden. Bude se jednat o megakoncert, a proto byste jsi už teď měli zajistit své místo v publiku skákajících fanoušků. 17. srpna – Multifunkční areál Eden Praha R.E.M. – už téměř klasika na hudební scéně vydává nové album a společně s ní i turné a ani náš malý národ nesmí být ochuzen o tuto událost.

Je toho plno. A určitě ještě mnoho bude. Proto je nejvyšší čas začít rozmýšlet kam vyrazit za dobrou hudbou. ☺ A závěrem. Jezdíte na letní hudební festivaly? Nebo se právě letos na jeden chystáte? Na neuvěřitelný hudební zážitek? Je tedy čas se pomalu začít poohlížet, kam vyrazíte … V předprodeji jsou už vstupenky například na Sázava Fest, který se plánuje na první srpnový víkend.

Zdroj: data a dostupnost lístků jsem čerpala z Ticket Pro a Ticket Portal A také z hudebního serveru Musicserver.cz

Werri I.

5 9 4 7 3 6 1 2 8

2 1 3 4 8 5 7 9 6

7 6 8 1 2 9 5 4 3

II.

3 8 9 2 6 1 4 5 7

1 4 2 8 5 7 6 3 9

6 5 7 9 4 3 8 1 2

9 3 1 5 7 8 2 6 4

4 7 6 3 1 2 9 8 5

2 1 4 6 8 5 7 3 9

8 2 5 6 9 4 3 7 1 11

8 7 6 9 3 4 5 1 2

5 3 9 7 1 2 4 6 8

9 4 3 5 7 6 8 2 1

7 5 1 2 9 8 3 4 6

6 8 2 1 4 3 9 7 5

4 2 7 8 5 1 6 9 3

1 9 5 3 6 7 2 8 4

3 6 8 4 2 9 1 5 7