Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ
Osnova prezentace
Prevence z pohledu krajského úřadu Výskyt SPJ ve Zlínském kraji Předpoklady pro rozvoj primární prevence Co nefunguje v primární prevenci Jak zkvalitnit primární prevenci Rizika preventivního působení
Činnosti Krajského úřadu v prevenci sociálně patologických jevů
Krajský úřad se prevencí zabývá od roku 2001. 1. Odbor školství, mládeže a sportu (krajský školský koordinátor prevence SPJ. 2. Odbor Kancelář hejtmana (krajský protidrogový koordinátor). 3. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví.
Úroveň spolupráce 1. Spolupráce mezioborová Protidrogový koordinátor, manažer prevence kriminality a koordinátor prevence sociálně patologických jevů: Spolupráce na velmi dobré úrovni, pravidelné společné schůzky, aktivní činnost v pracovních skupinách a komisích. 2. Aktivní spolupráce mezi ostatními institucemi MŠMT – úsek prevence; Obce - obecní protidrogoví koordinátoři a manažeři prevence kriminality; OSPOD – odbor sociálně právní ochrany dětí; PČR – Preventivní informační skupiny; KHS; Probační a mediační služba; HZS.
3. Aktivní spolupráce mezi institucemi a školami MŠMT – KÚ OSMS – PPP – školy; spolupráce na velmi dobré úrovni.
Krajský školský koordinátor prevence Výstupy:
Koncepce prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Odboru školství, mládeže a sportu KÚ ZK;
Dlouhodobý záměr vzdělávání ve Zlínském kraji;
Akční plán prevence;
Koordinační a metodická činnost směrem k okresním metodikům prevence, pracovníkům PPP a školním metodikům prevence;
Vyhodnocení MPP v roce 2008 VI. ročník;
Program I..
Preventivní programy realizované školami školskými zařízeními – Program I.
Prostředky poskytuje Zlínskému kraji MŠMT. Podle počtu žáků na území kraje. Podpořené programy byly především zaměřeny na přímou práci s dětmi a mládeží – víkendové sebepoznávací pobyty, třídní orientační dny a další. Předmětný program se stává kvalitním motivačním prvkem pro rozšíření a zkvalitnění primární prevence na školách.
Rok
Výše dotace v Kč
Počet projektů
2005
805 000
28
2006
806 000
27
2007
837 000
47
2008
891 000
33
Výskyt SPJ ve Zlínském kraji ve školním roce 2006/2007 Druh SPJ
Reálná zjištění
Podezření
Kouření
1974
1625
Alkohol
998
1290
Drogy
184
663
Šikana
309
243
Záškoláctví
1131
538
Kriminalita
121
116
Gamblerství
42
52
Rasismus
61
59
Vulgarismus
2375
1609
Jiné SPJ
107
36
Kouření
KOUŘENÍ - CELKOVÝ PŘEHLED
počet řešení školou
1022
podezření
1625
Kouření - reálná zjištění
Počet případů
1974
0
500
1000
1500
2000
2500
Drogy
Drogy - celkový přehled
Počet řešení školou
124
Podezření
663
Drogy - reálná zjištění
187
0
100
200
300
400
500
600
700
Počet případů
Šikana
Šikana - celkový přehled Počet řešení školou
253
Podezření
243
Šikana - reálná zjištění
počet případů
309
0
50
100
150
200
250
300
350
Záškoláctví
Záškoláctví - celkový přehled Počet řešení školou
1553
Záškoláctví nad 10 hodin
538
Počet případů
Záškoláctví do 10 hodin
1131
0
500
1000
1500
2000
Kriminalita
Kriminalita - celkový přehled Počet řešení školou
109
Podezření
116
Počet případů
Kriminalita reálná zjištění 100
121
105
110
115
120
125
Gamblerství
Gamblerství - celkový přehled
Počet řešení školou
25
Podezření
52
Gamblerství reálná zjištění
Počet případů
42
0
10
20
30
40
50
60
Rasismus
Rasismus- celkový přehled
Počet řešení školou
55
Podezření
Počet případů
59
Rasismus reálná zjištění
61
52
54
56
58
60
62
Vulgarismus
Vulgarismus - celkový přehled
113
Počet řešení školou
Podezření
1609
Počet případů
Vulgarismus - reálná zjištění
2375
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
Nezbytné předpoklady pro rozvoj systému primární prevence na krajské úrovni
Definování regionálních potřeb Zdroj informací: protidrogový koordinátor, krajský školský koordinátor prevence, okresní a školní metodik prevence, rodiče, veřejnost, úřady.
Definování opatření Zdroj informací: Programy PP, informační servis, vzdělávací aktivity, databáze služeb, konzultační servis, metodické materiály, možnosti řešení aktuální situace.
Zásady efektivní PP
Dlouhodobá a kontinuální práce;
Práce v malých skupinách ( třída);
Aktivní účast cílové populace;
Praktická a teoretická připravenost realizačního týmu;
Reakce na aktuální potřeby cílové populace;
Jasný a strukturovaný program;
Nabídka pozitivních alternativ;
Následná práce se skupinou, jedincem;
Kvalitní evaluace.
Co nefunguje v PP (1/2)
Programy založené pouze na předávání informací;
Programy založené na varovných sloganech a odstrašujících příbězích;
Jednorázové programy;
Krátkodobé a málo intenzivní programy;
Programy bez interaktivních prvků;
Programy, které neodpovídají potřebám cílové skupiny;
Programy realizované osobami bez dostatečných zkušeností.
Co nefunguje v PP (2/2)
Kampaně ve sdělovacích prostředcích;
Spoléhání na jeden typ preventivních programů;
Setrvačnost;
Školní politika nulové tolerance;
Testování drog z moči. (Morgan, 2001)
Jak na to? Míra úspěšnosti za základě aktivit účastníků.
Přednáška 5 %(vhodná pro SŠ a VŠ);
Čtení 10%;
Audio/video 20%;
Demonstrace 30%;
Diskuse 50%;
Praktické vyzkoušení dovedností 70%;
Interaktivní programy, vrstevnické programy 90%.
Vhodný přístup při realizaci aktivit PP
Podpora sebedůvěry, aktivity a hodnotových zájmů;
Kontinuální proces;
Zaměření na změnu postojů a chování;
Živé interaktivní učení;
Využití vzorů i z blízkého okolí;
Otevřená hodnotově orientovaná diskuse;
Zapojení do života místní komunity;
Realizaci navrhují, řídí a případně realizují kvalifikovaní odborníci v PP.
Efektivní PP zásady (1/2)
Program odpovídá věku;
Je vhodně časově nastaven, je interaktivní;
Zahrnuje získávání sociálních a jiných dovedností;
Bere v úvahu místní specifika;
Využívá pozitivní vrstevnické modely;
Zahrnuje i snižování dostupnosti návykových látek;
Je prezentován kvalifikovaně a důvěryhodně.
Efektivní PP zásady (2/2)
Je komplexní, využívá více strategií, spolupracuje s rodiči;
Počítá s komplikacemi a nabízí možnosti, jak je zvládat;
Dětem se zvýšeným rizikem se poskytuje pomoc cíleně;
Zahrnuje i relaxační techniky, zvládání stresu, řešení konfliktů;
Zahrnuje systém pomoci při problémech s návykovými látkami;
Program pokračuje a je dlouhodobý.
Rizika
Není zapojena celá škola;
Nedostatek finančních prostředků x vysoká míra očekávání;
Výsledky nejsou měřitelné v krátké době, dlouhodobé sledování;
Ztráta motivace, nedostatečné ohodnocení pedagogů;
Kladeny vysoké požadavky na vedení školy v PP x vysoké požadavky v oblasti vzdělávacích výsledků;
Pedagogové nepovažují zlepšení sociálních dovedností za významné;
Očekávání, že se v hodinách preventivního programu vyřeší všechny lidské problémy.
„V životě nezáleží na tom jaké jsme měli auto, dům, bankovní konto, ale pokud jsme byli důležitý pro život byť jen jednoho člověka, je to náš odkaz a smysl naší existence.“
Děkuji za pozornost.
PhDr. Jarmila Peterková krajská školská koordinátorka prevence Tel.: 577 043 746, e-mail:
[email protected] .
