MENDLOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA
Zjednodušená studie proveditelnosti Výstavba přístaviště DPMB, a.s. Brno-Bystrc Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Ing. Jan Přenosil
Folwarczná Eva Brno 2008
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Výstavba přístaviště DPMB Brno-Bystrc vypracovala samostatně a použila pouze prameny, které uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům pouze se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana PEF MZLU v Brně. V Brně, dne 30.04.2008 Eva Folwarczná ………………
PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mg. Ing. Janu Přenosilovi za ochotu, cenné rady a pomoc, kterou mi poskytl v souvislosti se zpracováním bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat společnosti Dopravní podnik města Brna, a.s. za poskytnutí informací o lodní dopravě na Brněnské přehradě, jmenovitě Ing. K. Kalivodovi a zastoupení Magistrátu města Brna, Úsek rozvoje města, Oddělení implementace evropských fondů.
ABSTRAKT Cílem této bakalářské práce je vypracování zjednodušené studie proveditelnosti pro projekt Výstavba přístaviště DPMB Brno-Bystrc. Práce je rozdělena do dvou částí – část teoretická a část praktická. Teoretická část popisuje obecnou strukturu zjednodušené studie proveditelnosti. Část praktická je zaměřena na řešení konkrétního případu společnosti DPMB, a.s., popis projektu a jeho finanční analýzu. V závěru práce je provedeno celkové zhodnocení projektu, práce.
ABSTACT The aim of the work is execution of the simplified feasibility study of the project of „Výstavba přístaviště DPMB Brno – Bystrc.“ The work is divided into two parts – theoretical and practical part. The theoretical part deals with general structure of the simplified feasibility study, while the practical part is focused on solution of the specific case of the DPMB company, followed by the description of the project and its financial analysis. The general evaluation of the project is executed at the end of the work.
Obsah: 1 Úvod a cíl práce .................................................................................................................6 1.1 Úvod práce.............................................................................................................6 1.2 Cíl práce.................................................................................................................6 2 Metodika práce ..................................................................................................................7 3 Literární rešerše .................................................................................................................8 3.1 Fondy Evropské unie .............................................................................................8 3.2 ROP Jihovýchod ..................................................................................................10 3.3 Podávání žádostí o finanční podporu z ROP Jihovýchod....................................12 3.4 Studie proveditelnosti a zjednodušená studie proveditelnosti .............................14 4 Praktická část ...................................................................................................................16 4.1 Úvodní informace a charakteristika podniku.......................................................16 4.2 Analýza potřeby projektu.....................................................................................18 4.2.1 Soulad s oborovými koncepcemi a strategiemi ...........................................18 4.2.2 Analýza výchozího stavu .............................................................................19 4.3 Analýza poptávky a nabídky, analýza cílových skupin.......................................21 4.3.1 Analýza poptávky ........................................................................................21 4.3.2 Analýza nabídky ..........................................................................................29 4.3.3 Analýza cílových skupin..............................................................................34 4.4 Management projektu ..........................................................................................36 4.4.1 Přípravná (předinvestiční) fáze projektu......................................................36 4.4.2 Investiční fáze projektu................................................................................36 4.4.3 Provozní fáze projektu .................................................................................37 4.5 Technické a technologické řešení projektu..........................................................38 4.5.1 Technické řešení projektu............................................................................38 4.5.2 Harmonogram realizační fáze......................................................................39 4.6 Zajištění investičního majetku .............................................................................40 4.7 Finanční zajištění .................................................................................................41 4.7.1 Projektové a průzkumné práce.....................................................................41 4.7.2 Stavební objekty ..........................................................................................41 4.7.3 Vedlejší náklady ..........................................................................................42 4.7.4 Rezerva ........................................................................................................42 4.7.5 Náklady z neinvestičních prostředků ...........................................................43 4.7.6 Shrnutí..........................................................................................................44 4.8 Přínosy projektu ...................................................................................................45 4.8.1 Socioekonomické přínosy............................................................................45 4.8.2 Udržitelnost projektu ...................................................................................45 4.9 Analýza rizik........................................................................................................46 5 Diskuze ............................................................................................................................48 6 Zhodnocení projektu na základě výsledku studie ............................................................49 7 Seznam literatury .............................................................................................................50 8 Seznam příloh ..................................................................................................................53
5
1
Úvod a cíl práce 1.1
Úvod práce
Voda - základ života. Lidé se odedávna drželi vodních toků a ploch. Představovaly nejen zdroj obživy, ale také komunikační spojení. A co teprve moře? Toužíme postavit vor nebo loď, plout za obzor do neznáma a spatřit tajuplný ostrov.. Suchozemce lákají přístavy s jejich neopakovatelnou atmosférou a vůní. Nikdo netvrdí, že hned musíme cestovat na druhý konec světa, abychom tuto atmosféru našli. Nemusíme hledat veliký přímořský přístav, někdy stačí jen slunce odrážející se na hladině, svěží vánek a šplouchání vlnek , široká vodní plocha s plachetnicemi, pozvolna se měnící v úzké lesnaté údolí se skalami a zátočinami, z nichž se náhle vynoří romantický hrad.. Stačí jen nastoupit, všechny starosti zapomenout někde daleko na pevnině a nechat se proudem unášet do neznáma. [26]
1.2
Cíl práce
Tato bakalářská práce je zpracována za účelem vytvoření zjednodušené studie proveditelnosti, která slouží jako podkladový materiál pro zpracování úplné studie proveditelnosti, která je povinnou přílohou k žádosti o dotaci z Regionálního operačního programu (dále jen ROP). V první části práce je cílem seznámit se s možnostmi čerpání dotací z fondů Evropské unie, resp. z Regionálního operačního programu, dále se seznámit s jednotlivými dokumenty, které jsou pro žádost o dotaci nezbytné a především vysvětlím rozdíl mezi úplnou a zjednodušenou studií proveditelnosti V praktické části (samotná zjednodušená studie proveditelnosti) blíže představím zadavatele této studie, která bude sloužit pro konkrétní projekt Výstavba přístaviště DPMB Brno-Bystrc. Seznámím Vás s výchozím stavem objektu přístavu, objasním důvody, proč je nezbytné tento objekt řešit, jeho potřeby a provedu finanční analýzu.
6
2
Metodika práce
Základním zdrojem informací, potřebných pro tuto práci, jsou dopravní statistiky DPMB, a.s., dále detailně zpracovaná Dokumentace pro stavební povolení, kniha Historie lodní dopravy na Brněnské přehradě 1961 – 2006 a oficiální internetový portál www.jihovychod.cz. První část bakalářské práce je věnována teoretické části a popisuji zde možnosti (programy) čerpání prostředků z fondů Evropské unie. Dále popisuji náležitosti potřebné pro podání žádosti, potřebné pro schválení finanční pomoci a její přílohy. Vysvětlím také strukturu samotné studie proveditelnosti a účel, za kterým jsou tyto studie zpracovávány. Praktická část je zaměřena na zpracování zjednodušené studie proveditelnosti pro konkrétní projekt. Jedná se o projekt „Výstavba přístaviště DPMB Brno-Bystrc“. Studie je zpracována pro žadatele-zadavatele projektu Dopravní podnik města Brna, a.s. V této části práce Vás blíže seznámím s potřebami projektu, možnými riziky a navrhovaným způsobem jeho řešení. V závěru
práce
zhodnotím
navrhované
socioekonomické přínosy a udržitelnost projektu
7
architektonické
a
technické
řešení,
3
Literární rešerše 3.1
Fondy Evropské unie
Evropská unie (dále jen EU) má k 1.1.2008 celkem 27 členských států1. Česká republika se stala jejím členem k 1.4.2004. Členství v EU nabízí mimo jiné také možnost čerpání finančních prostředků z různých fondů EU.[4] Fondy Evropské unie jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů. V programovém období 2004-2006 existoval Společný regionální operační program (SROP). V novém programovém období 2007-2013 byl SROP nahrazen sedmi regionálními operačními programy (ROP) v rámci jednotlivých regionů soudržnosti, které jsou totožné s územními statistickými jednotkami NUTS II. Tyto regionální operační programy jsou určeny pro celé území České republiky s výjimkou Hlavního města Prahy.
Obr 1: Mapa regionů ROP. [6]
1
Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko.
8
Přestože je každý ROP samostatným dokumentem spravovaným samostatnou regionální radou a reagujícím na potřeby příslušného regionu, obecně se zaměřují na obdobná témata. První oblastí je „Dopravní dostupnost a obslužnost“, která zahrnuje především výstavby, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy a místních komunikací, výstavbu stezek pro bezmotorovou dopravu, infrastrukturu pro potřeby veřejné dopravy (dopravní terminály, železniční stanice, zastávky, informační systémy, pořízení vozidel veřejné dopravy) apod. Druhá oblast se zaměřuje především na „Rozvoj území“ jako je například příprava rozvojových území pro podnikání, bydlení a služby, výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů pro kulturu a volný čas, veřejných prostranství, náměstí, architektonických prvků, odstranění nevyužitelných staveb a ekologických zátěží apod. Třetí oblast je zaměřena na „Regionální rozvoj podnikání“, což v sobě zahrnuje rekonstrukce, modernizace a revitalizace stávajících objektů pro podnikání včetně brownfields, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón a lokalit menšího rozsahu, podporu investic zlepšujících materiálně-technické vybavení a podmínky firem, škol a učilišť apod. Poslední, tedy čtvrtou oblastí, je „Rozvoj cestovního ruchu“ jako je výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení, rekonstrukce, modernizace a rozvoj ubytovacích kapacit rozšíření o návazné služby (sportovní zařízení vč. půjčoven sportovních potřeb, wellness služby, zábavní centra apod.), rekonstrukce kulturní či technické památky nebo kulturní zajímavosti pro využití v cestovním ruchu, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury apod.
9
3.2
ROP Jihovýchod
Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod (ROP JV) má pro nadcházející programové období 2007-2013 k dispozici přibližně 704 milionů eur, což znamená více než 19 miliard korun pro Jihomoravský kraj a kraj Vysočina. Finance budou čerpány z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) na investiční projekty v oblasti dopravní infrastruktury, cestovního ruchu a rozvoje měst a venkova. Pokud bude v obou krajích dostatek kvalitních projektů, získá region soudržnosti Jihovýchod každým rokem prostřednictvím ROP JV z Evropské unie do regionu průměrně 2,8 miliardy korun. To je přibližně sedmkrát více, než činily finanční prostředky ze Společného regionálního operačního programu (SROP) v předchozím programovacím období.[5]
Globální cíl Posilování konkurenceschopnosti regionu vytvořením podmínek pro efektivní využívání rozvojového potenciálu na území NUTS 2 Jihovýchod prostřednictvím komplexního zlepšení dopravní dostupnosti a propojením rozvojových pólů regionu, vedoucího také k využívání potenciálu v oblasti cestovního ruchu. Dále zkvalitňování podmínek pro život obyvatel ve městech a na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje.
Hlavní cíl 1 Posílit dopravní obslužnost regionu v souladu s udržitelným rozvojem.
Prioritní osa 1 Dostupnost dopravy
Hlavní cíl 2 Hlavní cíl 3 Zkvalitnit podmínky pro rozvoj Systematické zvyšování cestovního ruchu v regionu konkurenceschopnosti regionu podporou infrastruktury, posilováním rozvojového koordinace rozvojových aktivit, potenciálu města stabilizací marketingu a lidských zdrojů. osídlení ve venkovském prostoru.
Prioritní osa 2 Rozvoj udržitelného cestovního ruchu
Prioritní osa 4 Technická pomoc Obr 2: Návaznost prioritních os na hlavní cíle a globální cíle.[24]
10
Prioritní osa 3 Udržitelný rozvoj města a venkovských sídel
Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod
Prioritní osa 1 Dostupnost dopravy
Prioritní osa 2 Rozvoj udržitelného cestovního ruchu
Prioritní osa 3 Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel
Prioritní osa 4 Technická pomoc
Oblast podpory 1.1 Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu
Oblast podpory 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch
Oblast podpory 3.1 Rozvoj urbanizačních center
Oblast podpory 4.1 Aktivity spojené s realizací a řízením ROP
Oblast podpory 1.2 Rozvoj dopravní obslužnosti a veř. dopravy
Oblast podpory 2.2 Rozvoj služeb v cestovním ruchu
Oblast podpory 3.2 Rozvoj regionálních středisek
Oblast podpory 4.2 Podpora absorpční kapacity
Oblast podpory 1.3 Obnova vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob
Oblast podpory 3.3 Rozvoj a stabilizace venkovských sídel
Oblast podpory 1.4 Rozvoj infrastruktury pro bezmotorovou dopravu
Oblast podpory 3.4 Veřejné služby regionálního významu
Obr 3: Prioritní osy a oblasti podpory ROP Jihovýchod.[24]
11
3.3
Podávání žádostí o finanční podporu z ROP Jihovýchod
Jak již bylo výše uvedeno, v rámci fondů EU existuje v České republice pro každý region určitý operační program, který poskytuje finanční prostředky pro podporu rozvoje daného regionu např. v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Regionální rada regionu soudržnosti vyhlašuje v průběhu roku výzvy pro podávání žádostí o finanční podporu z ROP NUTS II Jihovýchod pro plánované projekty. Žádost se zpracovává v systému BENEFIT7, což je elektronická žádost dostupná na internetových stránkách www.eu-zadost.cz nebo www.eu-zadost.eu. Žádost se předkládá ve dvou vyhotoveních a formulář žádosti je nutno vyplnit co nejpřesněji a nejpečlivěji. Žádost obsahuje tištěný výstup elektronické žádosti podepsaný statutárním zástupcem žadatele, další povinné přílohy žádosti ve stanoveném rozsahu a další náležitosti stanovené ve výzvě. Jako povinné přílohy k žádosti se přikládá položkový rozpočet zpracovaný v předepsané formě, Studie proveditelnosti, popř. CBA (Analýza nákladů a výnosů) a fotodokumentace prokazující stav před začátkem realizace projektu.[25] Žádost společně se všemi přílohami je třeba doložit nejpozději do stanoveného data ukončení výzvy na příslušnou pobočku odboru implementace projektů podle místa realizace projektu: •
Odbor implementace projektů Brno, Kounicova 13 (pro Jihomoravský kraj),
•
Odbor implementace projektů Jihlava, Žižkova 89 (pro kraj Vysočina).
Po doručení žádosti se kontrolují formální náležitosti žádosti, přijatelnost projektu, a pokud splňuje předepsané požadavky, je projekt dále postoupen k hodnotitelům. Ti ho na základě doručené žádosti a příloh hodnotí. Hodnocení projektu je stanoveno podle předem stanovených hodnotících kritérií stanovených vztahujících se k jednotlivým oblastem podpory.[25] Dokumenty, které mohou být možnou přílohou k žádosti, jsou následující: Studie příležitostí (Oportunity Study). Dokument, který pokládá určitý základ předinvestiční fáze, v jehož rámci je definována co největší řada investičních příležitostí,
12
o nichž lze v této etapě uvažovat jako o potencionálně ekonomicky výnosných. Výstupem je první selektovaný soubor potenciálních investic. Předběžná studie proveditelnosti (Pre-feasibility Study). Je mezistupněm mezi základním rozhodovacím dokumentem Studie proveditelnosti (Feasibility Study) a Studií příležitostí (Oportunity Study). Struktura uvedených informací se neliší od studie proveditelnosti. Rozdíl spočívá v podrobnosti a přesnosti zpracování. Obsahem této studie je téma strategie projektu, technické a technologické řešení, marketingové pojetí, lokalizace a velikost (kapacita) projektového provozu, personální a organizační uspořádání se stručným harmonogramem realizace. Hodnotící zpráva (Appraisal Report). Dokument, který hodnotí projekt na základě různých finančních ukazatelů a zároveň do hodnocení často zahrnuje posouzení finančního zdraví investora (realizátora projektu). Základním kmenem pro její zpracování je Studie proveditelnosti (Feasibility Study), finanční analýza a finanční plán. Na základě této zprávy obvykle padne rozhodnutí o investici, poskytnutí úvěru apod. [8] Analýza nákladů a výnosů (Cost-Benefit Analysis, CBA). Slouží k hodnocení investic projektů. Jejím účelem je vyčíslit nejen finanční náklady na realizaci projektu a výnosy, které z něj bezprostředně plynou zřizovateli, ale současně i finančně zhodnotit všechny další společné přínosy (např. zlepšení zdravotního stavu obyvatel, oživení turistického ruchu, vliv na životní prostředí), které projekt přinese. [23] Studie proveditelnosti a zjednodušená studie proveditelnosti. Tyto dokumenty budou blíže rozebrány v následující kapitole.
13
3.4
Studie proveditelnosti a zjednodušená studie proveditelnosti
Studie proveditelnosti (Feasibility study), někdy také označovaná jako technicko-ekonomická studie, je dokument, který souhrnně a ze všech realizačně významných hledisek popisuje investiční záměr. Představuje základ celé žádosti o podporu a je východiskem pro hodnocení žádosti. Studie je zpracovávána v přípravné (předinvestiční) fázi projektu. Na jedné straně prostřednictvím důkladného plánu investičního projektu působí v roli materiálu vedoucího k investičnímu rozhodnutí vlastníka projektu, příp. k rozhodnutí potenciálního věřitele (či poskytovatele dotace) o poskytnutí úvěru (resp. dotace). Na straně druhé je to materiál sloužící jako základní nástroj pozdějšího projektového managementu ve fázi investiční reps. Fázi provozní (obvykle v aktualizované podobě). Samotná studie proveditelnosti je rozdělena do tématicky samostatných kapitol, členěných podle problematiky, kterou v souvislosti s investičním záměrem řeší. Zvolené varianty řešení v rámci jednotlivých kapitol (témat) se vzájemně ovlivňují a úprava jedné z nich může mít a zpravidla také má, vliv na vhodnost zvolených variant řešení. Postupně dochází ke zpřesňování jednotlivých částí studie proveditelnosti, které jsou na sobě významně a těsně závislé. Toto lze označit za důvod, proč nelze zpracovat Studii proveditelnosti krok za krokem od jakéhosi začátku do konce bez neustálé kontroly konsistence nově zpracovaných částí s předchozími a nových oprav a zásahů. [8] Rozdíl zjednodušené Studie proveditelnosti od základní Studie proveditelnosti je především
v hloubce
a
rozsahu
zpracovávaných
kapitol
doporučené
osnovy,
ve smysluplném variantním řešení projektu a z části i v samotné struktuře doporučené osnovy, která je následující:
Obsah Zjednodušené studie proveditelnosti Titulní stránka 1.
Obsah
2.
Úvodní informace
14
3.
Stručné vyhodnocení projektu
4.
Stručný popis podstaty projektu a jeho etap
5.
Analýzy trhu, odhad poptávky, marketingová strategie a marketingový mix a).
Analýza trhu a odhad poptávky
b).
Marketingová strategie
c).
Marketingový mix
6.
Management projektu a řízení lidských zdrojů
7.
Technické a technologické řešení projektu
8.
Dopad projektu na životní prostředí
9.
Zajištění investičního majetku
10.
Řízení pracovního kapitálu (oběžný majetek)
11.
Finanční plán a analýza projektu a).
Kalkulace
b).
Zjednodušený finanční plán - Plán průběhu cash flow (příjmů a výdajů)
12.
Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu
13.
Harmonogram projektu
14.
Závěrečné shrnující hodnocení projektu
Přílohy [7] Ve své práci se budu částečně řídit doporučenou osnovou studie proveditelnosti, ale striktně ji nedodržím. V práci nebudou dodrženy body 5 b), c) z důvodu povahy projektu, pro který je studie zpracovávána. Nejedná se o nový produkt, který by se zaváděl na trh. Dále bude vypuštěn bod 9- Zajištění investičního majetku a bod 10- Řízení pracovního kapitálu (oběžný majetek). Finanční plán a analýza projektu (bod 11) je omezen pouze na rozpočet projektu, jelikož v době sepisování zjednodušené studie proveditelnosti nebylo stále jasné, co všechno bude do projektu zahrnuto.
15
4
Praktická část 4.1
Úvodní informace a charakteristika podniku
Tato zjednodušená studie proveditelnosti je zpracována pro žadatele Dopravní podnik města Brna, a.s. (dále jen DPMB) jako podkladový materiál pro zpracování konečné studie proveditelnosti, která je povinnou přílohou k žádosti o poskytnutí pomoci formou dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod (dále jen ROP). Tato studie bude sloužit jako podklad pro zpracování žádosti o dotaci na projekt „Výstavba přístaviště DPMB Brno-Bystrc“ do druhé výzvy ROP v rámci oblasti podpory Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch. Při zpracování tohoto dokumentu bylo postupováno podle metodické příručky pro zpracování Studie proveditelnosti (Feasibility Study) vydané Ministerstvem pro místní rozvoj, verze 1.4 z května roku 2004, dále podle Prováděcího dokumentu Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod a podle závazných osnov pro ekonomické hodnocení projektu ROP pro první kolo výzvy. Společnost Dopravní podnik města Brna, a.s. vznikla přeměnou Dopravního podniku města Brna, státního podniku, (dále jen DPMB, s.p.) se sídlem v Brně, Hlinky 151, IČO 00100790. DPMB, a.s. je v plném rozsahu právním nástupcem DPMB, s.p. DPMB, a.s. je zapsána v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Brně v oddílu B, vložka 2463. Je právnickou osobou, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývajících. Zakladatelem společnosti je město Brno. [1] DPMB provozuje na území Jihomoravského kraje městskou hromadnou dopravu. Poskytuje občanům dopravní služby městské hromadné dopravy ve formě pravidelných autobusových, tramvajových a trolejbusových linek. Dále pak v sezóně pravidelnou lodní dopravu, která je provozována na území městské části Brno-Bystrc na vodní ploše Brněnské přehrady.
16
Tab 1: Identifikace žadatele- zadavatele zjednodušené studie proveditelnosti.[1] Identifikace žadatele - zadavatele projektu Název společnosti
Dopravní podnik města Brna a.s.
Právní forma společnosti
akciová společnost
IČO
2550 8881
DIČ
CZ 2550 8881
Sídlo
Hlinky 151, Brno 656 46
Kontaktní adresa
Hlinky 151, Brno 656 46
Oficiální www stránky
www.dpmb.cz
Kontaktní osoba pro projekt
Ing. K. Kalivoda
17
4.2
Analýza potřeby projektu
4.2.1
Soulad s oborovými koncepcemi a strategiemi
Soulad se Strategií pro Brno Výchozím strategickým dokumentem je Strategie pro Brno (2007). Z pohledu strategického skeletu se projekt Výstavba přístaviště DPMB Brno-Bystrc řadí mezi tyto priority: -
Priorita č.2: Místní ekonomický rozvoj: Cíl 2.1 – Připravit Brno k rozvoji podnikání, konkrétněji
dílčí
cíl
2.1.3
Podpora
rozvoje
cestovního
ruchu
s důrazem
na kongresovou turistiku. -
Priorita č.3: Kvalita života: Cíl 3.1 – Dosáhnout vyšší atraktivity života ve městě, konkrétněji dílčí cíl 3.1.2 Podpora nabídky volnočasových aktivit, rekreace a sportu a 3.1.5 Zlepšení kvality veřejných prostranství a vybraných složek životního prostředí.
-
Priorita č.5: Doprava a technická infrastruktura: Cíl 5.1 – Zlepšit kvalitu vnitřní a vnější dostupnosti města, konkrétněji dílčí cíl 5.1.1 Zajištění komfortní MHD, IDS.[2]
Soulad s Územním plánem města Brna Stavební úřad Brno-Bystrc na základě předložených podkladů zkoumal soulad návrhu s platnou územně plánovací dokumentací, tj. Územním plánem města Brna z r. 1994 v platném znění. Konstatoval, že ke změnám ve využití funkčních ploch oproti schválenému územnímu plánu nedochází a tedy že navrhovaná stavba není v rozporu s touto územně plánovací dokumentací.
Soulad se strategií rozvoje Rekreační zóny-Svratecké údolí Svratecké údolí je jedinečným rekreačním územím města Brna. Snahou je tuto oblast co nejlépe připravit a zkvalitnit nabízené služby pro nejširší veřejnost. Předpokládány jsou projekty na některé z vybraných sportovních aktivit např. výstavba cyklistického areálu Komín, Stadion Pisárky, Lyžařský svah Myslivna, multifunkční hala Campus, hala Rondo, vodácký kanál a samozřejmě samotné vyčištění Brněnské přehrady, kde se každoročně vyskytuje množství sinic. Jedním z projektů, který se podílí na posílení rozvoje sportu,
18
rekreace a turistiky a současně posílí cestovní ruch v nadregionálním měřítku je projekt „Výstavba přístaviště DPMB Brno-Bystrc“.
4.2.2
Analýza výchozího stavu
Myšlenka využití hladiny Brněnské přehrady2 k provozu lodní dopravy vznikla v období 30. let 20. století, tedy ještě v době před samotným dokončením výstavby přehrady (1940). Slavnostní zahájení lodní dopravy proběhlo 5. května 1946 na trase Bystrc – Kozí horka – Sokolské koupaliště – Osada – Rokle – Obora – Zouvalka – hrad Veveří a zpět. V dalších letech byla plavební dráha prodloužena na Mečkov (dnešní Skála) a do Veverské Bítýšky. Již od počátku slouží jako základna lodní dopravy areál na ulici Přístavní v Brně-Bystrci, kde je umístěno hlavní přístaviště a technické a provozní zázemí. V prvním roce provozu se lodě stavěly a opravovaly doslova „pod širým nebem“. Od roku 1947 pak sloužil pro údržbu a stavbu plavidel dřevěný hangár. V roce 1976 byl zchátralý objekt zbourán a postupně byla vybudována hala pro rekonstrukci lodí včetně dílen (1980) a hala pro uskladňování lodí (1984). V roce 1982 byla vypracována studie terminálu lodní dopravy v Bystrci (Brnoprojekt) a na jejím základě mělo dojít k výstavbě areálu lodní dopravy. Součástí byly již zmíněné haly pro rekonstrukci a pro uskladňování lodí. V rámci Brnoprojektu byla v další etapě výstavby v roce 1995 dokončena centrální budova, která svému účelu slouží dodnes. Budova je převážně ocelové konstrukce. Z architektonického hlediska se jedná o velice originální výstavbu, která při pohledu z vodní hladiny svým vzhledem, tvarem a barvou připomíná velkou loď. Při srovnání této stavby s okolními skutečnými loděmi, které v přístavišti kotví, působí dojmem lodi obrovské. Součástí budovy je sociální zázemí pro zaměstnance, kanceláře pro vedení provozu, prostor pro uskladnění trakčních akumulátorů, sklad barev, plynová kotelna, velín pro nabíjení baterií, navijáky, vytahovadla atd. Součástí Brnoprojektu z roku 1982 bylo také vybudování kompletního sociálního zázemí pro cestující zahrnující bufet, čekárnu a veřejné záchody, ale k jejich realizaci dosud nedošlo. Pro uživatele lodní dopravy, cestující veřejnost, tedy nemá tato budova nijak velký význam. Namísto toho byla vystavena pouze dlouhodobá provizorní služební místnost s přístřeškem
2
Název Brněnská přehrada je používán od roku 1951, do té doby neslo vodní dílo název Kníničská přehrada
19
pro cestující, která dodnes slouží jako pokladna pro prodej jízdenek na lodní dopravu na Brněnské přehradě a její dispečink. Tato budova je značně poznamenána procesem stárnutí, její současný stavebně technický stav lze označit za havarijní a je jen otázkou času, kdy se stane nebezpečím pro návštěvníky a zaměstnance. V areálu tedy chybí sociální zázemí pro návštěvníky (veřejné záchody, čekárna, bufet), chybí zde základna první pomoci a bezbariérové přístupy nejen pro ZTP, ale také pro kočárky a cyklisty. Bezbariérový přístup je na některých zastávkách lodní dopravy částečně řešen tzv. schodolezem, který i s invalidním vozíkem vyšplhá nahoru nebo dolů, ale pouze u některých lodních spojů. Schodolez je součástí lodě, ne přístaviště a používá se pouze ve vhodných přístavištích. V současnosti jsou v přístavišti dvě nástupní mola se dvěmi nástupními schodišti. Pro přistávání lodí na jejich plavební dráze slouží přístavní můstky. Z původních celodřevěných se přešlo na můstky plovoucí na barelech. V dnešní době jsou ovšem používány plovoucí celokovové pontony, na kterých je položena lávka z jedné strany přivázaná k pontonu, druhým koncem položená na pevně zabudovaných schodech. Pontony jsou pevně ukotveny ke břehu přehrady. Tyto schody a upevňovací prvky jsou v dnešní době poměrně hodně narušené a vyžadují nutnou obnovu. V celém areálu DPMB je nutné provést inventarizaci zeleně, jelikož velkou část zeleně tvoří náletové křoviny, které jsou v daném místě nežádoucí a brání výhledu na přehradní jezero. Dále se zde nacházejí vzrostlé a poměrně staré topoly, které mohou při silnějším větru svými větvemi ohrožovat zaměstnance i veřejnost. Pro zimní uskladnění pontonů se využívá zpevněná plocha sousedící bezprostředně s areálem hlavní správní budovy. Zpevněný povrch je již poměrně dost narušen dlouhodobou erozí a není jej tedy možné využít v době plavební sezóny k žádným dalším účelům (např. parkoviště pro autobusy skupinových zákazníků). Přístup pěších návštěvníků k areálu ze směru od zastávky MHD Přístavní je tvořen příjezdovou komunikací, u které chybí z větší části chodník pro pěší a dochází tak ke křížení chodců a vozidel. Stav komunikace není v dobrém stavebně technickém stavu. Hlavním cílem je tedy zkulturnit rekreační lodní dopravu a vytvořit zázemí pro cestující a personál, zřídit zázemí pro první pomoc a usnadnit ZTP přístup k přehradnímu jezeru.
20
4.3
4.3.1
Analýza poptávky a nabídky, analýza cílových skupin Analýza poptávky
Centrem Jihomoravského kraje je beze sporu brněnská metropole. Z pohledu statistik (2007) se Jihomoravský kraj (JMK) pohybuje na 2. místě v návštěvnosti krajů na území České republiky, viz Tab 2, a Brno je jeho hlavním centrem. Klientelou jsou nejen tuzemští, ale také zahraniční návštěvníci. V celém kraji JMK je 20 kulturních památek, z toho 6 přímo v Brně. Na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je zapsán LednickoValtický areál a Vila Tugendhat, která se nachází přímo v Brně. Tab 2: Počet návštěvníků podle krajů v letech 2002 – 2007 [10] Kraj
2002 2003 10 415 255 11 346 482 ČR celkem 2 534 421 3 024 650 Hl. m. Praha 806 581 1 040 645 Jihomoravský 795 555 937 454 Jihočeský 964 243 Královehradecký 1 002 624 674 396 834 559 Středočeský 871 609 796 675 Liberecký 615 038 532 860 Karlovarský 671 310 664 836 Moravskoslezský 471 204 514 594 Zlínský 443 177 495 664 Plzeňský 415 640 448 151 Olomoucký 383 724 399 905 Vysočina 284 105 307 042 Pardubický 445 871 385 204 Ústecký
Počet příjezdů 2004 2005 2006 2007 12 219 689 12 361 793 12 724 926 12 963 896 3 863 989 4 108 565 4 142 538 4 480 115 1 014 514 1 056 307 1 069 258 1 177 690 1 068 596 1 023 289 1 101 216 980 898 951 492 972 391 982 077 910 323 854 987 770 670 767 477 712 385 752 473 768 061 802 499 708 623 564 543 589 838 669 905 678 421 597 136 596 130 609 436 643 948 522 355 488 766 508 557 532 761 519 024 469 280 487 927 515 771 417 663 414 910 430 839 436 150 399 005 389 135 407 720 419 877 338 687 329 395 353 089 390 099 355 225 385 056 392 388 376 835
Samotné město nabízí, kromě již zmíněné Vily Tugendhat, pro turistické využití širokou škálu především kulturních a historických objektů. Jako příklad můžeme uvést hrad Špilberk
21
a rozsáhlý komplex katakomb, Kapucínské hrobky, Chrám sv. Petra a Pavla a v nejbližším okolí města je to hrad Veveří. Hrad Veveří byl vystavěn na skalnatém podloží nad hladinou Brněnské přehrady obklopen lesy. Je jedním z nejoblíbenějších výletních míst Brňanů i lidí z širokého okolí. V rozsáhlých prostorách hradu se během roku koná množství kulturních akcí. Můžeme jmenovat např. akce Draví ptáci na hradě Veveří, Otevřené mistrovství ČR v bojové a lovecké lukostřelbě, Lughnasadh - keltský svátek žní, divadelní představení, koncerty apod. DPMB. nabízí možnost návštěvy hradu s využitím lodní dopravy. U zastávky lodní dopravy Veveří byla v roce 2003 vybudována lávka spojující oba břehy přehrady. Vybudování lávky vedlo k přesunutí a postupem času ke zrušení zastávky lodní dopravy Zouvalka, ležící na levém břehu, která sloužila k převozu návštěvníků na druhý břeh. Nová lávka slouží nejen pro pěší, ale také pro cyklisty, kteří využívají cyklostezek v okolí Brněnské přehrady. Ve snaze vyjít vstříc právě cyklistům, byla v roce 2005 zavedena nová zastávka lodní dopravy Cyklistická, mezi zastávkami Rokle a hrad Veveří. Domovským přístavem všech lodí, které pravidelně vyplouvají na své trasy, je přístav v Brně-Bystrci. Nachází se zde budova výpravny lodí, která slouží pouze k prodeji lístků a odbavení cestujících před plavbou a jako pracoviště výpravčích. Přehrada je místem, kde se každoročně na přelomu měsíce května a června koná festival „Brno-město uprostřed Evropy“, jehož součástí je mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojových show Ignis Brunensis. Posledně zmíněná akce se odehrává přímo u výpravny lodí na ulici Přístavní v Brně-Bystrci a láká tuzemské a především zahraniční diváky. Na ploše vodní hladiny přehradní nádrže se během roku konají různé závody např. Český pohár dračích lodí a mezinárodní závod Triathlon Superprestige. V zimním období je potenciál přehrady a jejího nejbližšího okolí využíván především běžkaři a bruslaři, kteří využívají zamrzlou vodní hladinu nádrže. Jednodušeji řečeno, okolí Brněnské přehrady je místem odpočinku, relaxace mnoha obyvatel Brna i jeho návštěvníků. Je to místo, kde denně dochází ke koncentraci většího počtu osob. V exponovaném místě chybí možnost zakoupení občerstvení, chybí zde veřejné WC, stanice první pomoci a místo je přímo vhodné k vybudování vyvýšeného výhledu na vodní plochu.
22
Zadavatel projektu se rozhodl stávající budovu výpravy lodí, která dodnes slouží jako pokladna pro prodej jízdenek na lodní dopravu na Brněnské přehradě a její dispečink, odstranit a na jejím místě vybudovat budovu novou. Součástí plánované výstavby bude opět pokladna pro prodej jízdenek, nově pak bufet a vyhlídková terasa s možností zakoupení a konzumace občerstvení, veřejné WC, místnost první pomoci. U bufetu může být počítáno s celoročním provozem.
Obr 4: Plánek trasy lodní dopravy.[9]
23
V následujícím grafu je zachycen počet přepravovaných osob v jednotlivých letech od roku 1961. Počet přeřpravených osob v letech 1946 - 2007 Počet osob (tis.) 900
848
800 700 600 500 400 300 236
232
200 100
19 4 6 19 4 8 19 5 0 19 5 2 19 5 4 19 5 6 19 5 8 19 6 0 19 6 2 19 6 4 19 6 6 19 6 8 19 7 0 19 7 2 19 7 4 19 7 6 19 7 8 19 8 0 19 8 2 19 8 4 19 8 6 19 8 8 19 9 0 19 9 2 19 9 4 19 9 6 19 9 8 200 0 200 2 200 4 200 6
0
Rok
Graf 1: Počet přepravených osob lodní dopravou v letech 1946-2007. [11] Z grafu lze usoudit, že zájem o lodní dopravu v uplynulých 45 letech značně klesl. Za příčinu může být považováno především to, že v období 60. let byla lodní doprava brána jako způsob městské hromadné dopravy v dnešním slova smyslu, zatímco v 21. století je nejužívanějším dopravním prostředkem osobní automobil a pak MHD v podobě autobusů, trolejbusů a tramvají. Lodní doprava je spíše brána jako druh rekreační dopravy, využívaná především turisty a návštěvníky nejen v rekreační oblasti Brněnské přehrady.
24
Počet ujetých kilometrů v letech 1961 - 2007 Počet km (tis.) 69
60 52
54
48 44
45
46
44
42
39 35
32
31 30
40
34
25
15
200 7
200 5
200 3
200 1
19 9 9
19 9 7
19 9 5
19 9 3
19 9 1
19 8 9
19 8 7
19 8 5
19 8 3
19 8 1
19 7 9
19 7 7
19 7 5
19 7 3
19 7 1
19 6 9
19 6 7
19 6 5
19 6 3
19 6 1
0
Rok
Graf 2: Počet ujetých km na vodní ploše Brněnské přehrady v letech 1961 – 2006. [11]
Graf 3: Průběh ujetých km na vodní ploše Brněnské přehrady v letech 1961 – 2007.[11] Období 60. let je považováno za období největšího boomu nejen v počtu kilometrů, které lodě najely při brázdění vod Brněnské přehrady na svých pravidelných plavbách dle jízdního řádu, ale také období boomu v počtu přepravených osob na trase. V 60.-70. letech 20. století se začal rozvíjet nový trend v trávení volného času- chalupaření. Lidé doslova utíkali z rušných ulic velkoměsta a odjížděli na své chaty a chalupy v klidných oblastech venkova, lesů a především čistého zdravého vzduchu. V 21. století užívají služeb pravidelné lodní dopravy na přehradě především dvě skupiny osob. První tvoří lidé žijící v blízkosti nádrže, kde je loď jedna z mála možností, jak se
25
přepravit na druhý břeh ne-li až do Bystrce a odtud do centra města Brna. Druhou skupinou osob, které jsou nejčastějšími návštěvníky – zákazníky, jsou čeští a zahraniční turisté, kteří využívají lodní dopravu jako druh turistické atrakce v rekreační oblasti Brněnské přehrady, který je ovšem může dopravit až pod hrad Veveří na samém konci přehrady. Počet přepravených osob na vzdálenost 1 km
Počet osob na 1 km 12 11,4
9,8
10
9,7
8,8
8,6
8,3 8
7,1
6,9
6,8
5,8
6 5,4 4,5
4,4
4
2
196 1 196 2 196 3 196 4 196 5 196 6 196 7 196 8 196 9 197 0 197 1 197 2 197 3 197 4 197 5 197 6 197 7 197 8 197 9 198 0 198 1 198 2 198 3 198 4 198 5 198 6 198 7 198 8 198 9 199 0 199 1 199 2 199 3 199 4 199 5 199 6 199 7 199 8 199 9 200 0 200 1 200 2 200 3 200 4 200 5 200 6 200 7
0
Rok
Graf 4: Počet přepravených osob na vzdálenost 1 kilometr v letech 1961 – 2007. [11]
Graf 5: Průběh počet přepravených osob na vzdálenost 1 kilometr v letech 1961 – 2007.[11]
26
Speciálním statistickým vyjádřením pro analýzu lodní dopravy je počet přepravených osob na jeden ujetý kilometr, tzv. osobokilometr3. DPMB nemá tyto statistiky v současné době k dispozici a proto se s analýzou osobokilometrů nebude v této práci uvažovat. Jednotku jsem nahradila jiným statistickým ukazatelem a to počtem přepravených osob na jeden ujetý kilometr. Na první pohled by bylo možno z průběhu grafu soudit, že počet osob stále klesá. Je to fakt, který nelze vyvrátit, ale na druhou stranu musíme brát v úvahu, že lodní doprava je v současné době využívána především turisty jako způsob rekreační plavby a ne jako druh městské hromadné dopravy, jak to mu bylo v minulosti. S novým trendem ve způsobu přepravy osob pomocí autobusů došlo k poklesu počtu kilometrů, které lodě na vodní ploše ujedou a také k úbytku přepravovaných osob. Srovnáme-li údaje z grafu 1 (počet přepravených osob), údaje z grafu 2 (počet ujetých kilometrů) s hodnotami grafu 4 (počet přepravených osob na jeden ujetý kilometr) zjistíme, že s klesajícím počtem přepravených osob klesá ve stejném tempu také počet ujetých km v jednotlivých letech. Lodě stále naplno využívají své kapacity a zbytečně nevyplouvají na vodní hladinu. Pouze jako demonstraci uvádíme vývoj tržeb plynoucích z poskytování lodní dopravy. Je zcela zřejmé, že nelze srovnávat ceny jakýchkoli způsobů dopravy využívaných v uplynulých 60ti letech, ale i přes pokles cestujících v lodní dopravě (pokles téměř ¾ oproti roku 1961) přesahují tržby čtyřnásobek roku 1961. Tento sledovaný údaj by mohl mít větší vypovídají schopnost při srovnání s vývojem tržeb na ostatních konkurenčních vodních nádržích na území České republiky, které provozují osobní lodní dopravu. Společnosti jsem kontaktovala, ale ani jedna z oslovených neodpověděla a neposkytla informace.
3
Název jednotky: osobokilometr; značka: oskm; Osobokilometr představuje přepravu jedné osoby v osobní dopravě na vzdálenost jednoho kilometru. [12]
27
Tržby v letech 1946 - 2007 Kč (mil.) 7 6,52 6 5,42 5
4,76
4
3
2,78 1,95
2
1,65
1
200 6
200 4
200 2
199 8
200 0
199 6
199 2
199 4
198 8
199 0
198 4
198 6
198 2
197 8
198 0
197 4
197 6
197 2
196 8
197 0
196 4
196 6
196 2
195 8
196 0
195 6
195 4
195 2
194 8
195 0
194 6
0 Rok
Graf 6: Tržby plynoucí z lodní dopravy v letech 1946 - 2007. [11]
Graf 5: Obsaditelnost4 lodí v letech změn počtu plavidel. [11] Doplňující data: -
r. 1961 lodní park čítá celkem 8 lodí,
-
r. 1968 prodána loď Brno s obsaditelností 90 osob,
-
r. 1975 přepočítány stavy a obsaditelnost lodí byla snížena,
-
r. 1989 jedna z lodí přestavěna na salonní loď, čímž opět došlo k poklesu obsaditelnosti,
4
-
r. 1996 změna klasifikace lodi Praha (nárůst přepravní kapacity o 10 osob),
-
r. 2006 vyřazena loď Mír, rekonstrukce lodi Brno.
Maximální možná kapacita přepravených osob na všech lodí v lodním parku.
28
4.3.2
Analýza nabídky
Česká republika je protkána vodními cestami, ale jen některé z nich je možno využívat k lodní dopravě – osobní či nákladní. V podmínkách České republiky jsou využívány především splavné úseky řeky Labe a Vltavy a nelze opomenou množství přehradních nádrží, které provozují buď rekreační lodní dopravu (okružní plavby) nebo osobní lodní dopravu. Osobní lodní doprava na přehradních jezerech má v České republice již 167letou tradici, ale stále patří mezi nejméně známé a probádané druhy dopravy na našem území.
Lodní doprava Brněnské přehrady Plavební sezóna na Brněnské přehradě obvykle začíná počátkem měsíce dubna a poslední plavby se konají koncem října5. Trasa, na kterou lodě vyplouvají je následující: Bystrc – Kozí horka – Sokolské koupaliště – U kotvy – Osada – Rokle – Cyklistická – Hrad Veveří – Mečkov – Skály – Veverská Bítýška. Viz Obr 3. DPMB se snaží co nejvíce vstříc návštěvníkům a především účastníkům plaveb po vodní nádrži vyjít a to hned v několika krocích. Především je to dostatek plavidel a tedy i kapacit pro přepravu cestujících. Lodní park DPMB v současné době obsahuje dvě menší jednopalubové lodě Brno, Pionýr a čtyři větší dvoupalubové lodě Veveří, Dallas, Bratislava a Praha.[13] Všechny tyto lodě jsou poháněny elektrickými motory, které neznečišťují vodní nádrž, jsou ekologické a snižují hlučnost v rekreační oblasti přehrady. Lodě na své trasy vyplouvají podle pevně daného jízdního řádu. Ve snaze přiblížit lodní dopravu zákazníkům, nabízí DPMB zvýhodněné ceny jízdného. Po celou dobu existence lodní dopravy na Brněnské přehradě platí pásmový tarif. Plavba po přehradě je rozdělena celkem na dva okruhy a deseti pásem, kdy jedno pásmo je vždy úsek mezi dvěmi zastávkami. Od roku 1996 je zavedeno zvýhodněné jízdné pro okružní plavbu z Bystrce do Rokle či do Veverské Bítýšky a zpět. Bylo zavedeno tzv. rodinné jízdné (pro dvě dospělé osoby a dvě děti). Dále je od roku 2004 k dispozici i zvýhodněné okružní jízdné pro plavbu Bystrc – Hrad Veveří a zpět. Od stejného roku se datuje existence tzv. pojízdných vstupenek. Ty opravňují
5
Plavební sezona 2008 byla slavnostně zahájena v sobotu 19.4.2008 v 9:30 hodin v areálu lodní dopravy v Brně - Bystrci.
29
jejich majitele nejen pro okružní plavbu lodí z Bystrce na hrad Veveří (a zpět) nebo až do Veverské Bítýšky (a zpět), ale i pro vstup do brněnské zoologické zahrady. V následujícím roce, 2005, byl zaveden i druhý druh pojízdné vstupenky, který slouží jako jízdenka pro přepravu lodí z Bystrce na hrad Veveří a zpět a zároveň jako vstupenka na hrad Veveří. Lodní doprava na Brněnské přehradě není součástí integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK) a má zcela odlišný tarif.
Lodní doprava konkurenčních vodních nádrží S lodní dopravou na našich vodních plochách se setkáváme přibližně od 30. let 20. století. Ne všude se však tato „tradice“ uchovala či vrátila v době 21. století. Osobní lodní doprava zanikla například na přehradě Plumlov u Prostějova, rybníku Olšovec v Jedovnicích, vodní nádrži Mšeno v Jablonci nad Nisou, přehradě Jesenice u Chebu či Boleveckém rybníce u Plzně. Zřízení lodní dopravy se pro rok 2008 plánuje od května na řece Labi v oblasti Litoměřicka. Lodě by měly vyplouvat z Roudnice nad Labem, a zda poplují až do Ústí nad Labem, to záleží na úspěšnosti jednání radních.[15]
Vodní nádrž Lipno Vznik Lipenského jezera se datuje k roku 1955. Jedná se o údolní přehradní nádrž, která vznikla zaplavením několika domů a obcí. Délka jezera je 42 km a v některých místech dosahuje šířky až 8 km, celková rozloha pak 48,7 km2. Nachází se v jižních Čechách v blízkosti Národního parku Šumava. Jezero má vynikající předpoklady pro rekreaci a provozování vodních sportů, kde je za tímto účelem využíván především levý břeh mezi obcemi Lipno a Horní Planá. Na této vodní ploše je také provozována pravidelná lodní doprava. Státní lodní doprava byla založena v roce 1959 a po roce 1989 přešla do soukromého vlastnictví. Dnes je doprava provozována Česko-Rakouskou společností Rosenberger Lipno Line, s.r.o. a výjezdy jsou z přístavišť Lipno nad Vltavou a Horní Planá. Společnost svým zákazníkům nabízí dvě osobní lodě 27 metrů dlouhé s přepravní kapacitou 85 osob a je provozována pravidelně od května do října.
30
Dále se můžeme na Lipně setkat s přívozem mezi obcemi Horní Planá – Bližší Lhota. Je využíván jak pro přepravu osob, tak pro přepravu osobních automobilů. [16]
Vodní nádrž Orlík, Vodní nádrž Slapy Orlická přehrada je největší přehradní nádrží tvořící Vltavskou kaskádu. Přehrada byla budována v letech 1954 – 1961 a patří k největším na našem území. Vodní plocha dosahuje rozlohy 27,32 km2 a délka přehrady dosahuje 68 km.[28] Slapská přehrada byla vybudována v letech 1949 – 1955 jakou součást Vltavské kaskády a podle rozlohy vodní hladiny 14 km2 je pátou největší přehradní nádrží v zemi. Hlavní účel, za kterým byla vybudována, stejně jako ostatní nádrže Vltavské kaskády, je ochrana před povodněmi, energetika a rekreace.[29] Na Orlické přehradě provozuje pravidelnou lodní dopravu První Orlická s.r.o. již od roku 1962. V dnešní době uskutečňuje nabízené služby prostřednictvím lodí Altona, Malše a Presston.[31] Dále pak na obou zmíněných vodních plochách je provozována pravidelná i nepravidelná lodní doprava jednou společností, a to společností Lodní doprava Quarter. Lodě vyplouvají z přístavu Podolsko – most a pokračují na trase Červená nad Vltavou – Červená-kostel – Zvíkov-hrad – Orlík-zámek – Velký Vír – Radava – Podskalí – Trhovky – Orlík-přehrada – Popelíky a odtud už přechází na přehradní nádrž Slapy a pokračuje na trase Solenice – Žebrákov – Kamýk nad Vltavou – Roviště – Zbůrek – Zvírotice – Županovice – Cholín – Oboz – Milovice – Častoboř – N.Živohošť – St.Živohošť – Laguna – Hrdlička – Měřín – Ždáň – Rabyně – Skalice – Slapy. Sezona pravidelné lodní dopravy bývá zpravidla od konce března do října, sezona nepravidelné lodní dopravy od března do prosince. [17]
Vodní nádrž Hracholusky Vodní nádrž Hracholusky byla vybudována na řece Mži v letech 1959-1964. Rozloha vodní plochy je 4,7 km2.[30] V roce 1966 byla v Maďarsku vyrobena loď jménem „Plzeň“, která od té doby brázdí vody Hracholuského jezera. Lodní doprava zde zajišťuje pravidelnou linkovou i zájezdovou přepravu. Kapacita lodi je až 150 sedících cestujících, délka plavební dráhy je 20 km, na které
31
je celkem 6 zastávek. Loď vyplouvá z přístaviště v autokempinku TRANSKEMP u hráze přehradní nádrže. Pravidelná přeprava je zajišťována podle jízdního řádu od 1. 5. do 30. 9., ale je nutno brát ohled na momentální stav vodní hladiny. [18]
Máchovo jezero Máchovo jezero, dříve Velký rybník, má celkovou rozlohu vodní plochy 2,84 km2 a rekreaci je plně přístupné až od roku 1928. Už v roce 1920 byla na hadinu jezera spuštěna první loďka - parník Grief. Ten byl vlivem technického pokroku vystřídán většími, výkonnějšími parníky. Dnes je pravidelná lodní doprava zajišťována čtyřmi loděmi: Jarmila (kapacita 60 osob), Hynek (kapacita 70 osob), Racek (kapacita 160 osob), Máj (kapacita 250 osob). Z hlavního přístaviště „Hynek“ vyjíždějí lodě pravidelné dopravy dvěma směry a to směr Doksy Valdštejnská - Borný - Staré Splavy – Doksy nebo směr Doksy - Staré Splavy - Borný Valdštejnská – Doksy. Vedle pravidelné dopravy je zde možnost okružní plavby po jezeře. [19]
Vodní nádrž Nové Mlýny Novomlýnské nádrže byly vybudovány na řece Dyji v oblasti jižní Moravy v 70. letech 20. století, aby v této oblasti zabránily častým povodním a podpořily rozvoj zemědělské výroby. Jedná se dohromady o tři vodní plochy: Horní nádrž (Mušovská), Střední nádrž (Věstonická) a Dolní nádrž (Novomlýnská). Právě na Mušovské nádrži provozuje Lodní doprava Břeclav pravidelné plavby na trase Kemp Merkur – Pasohlávky - Brod nad Dyjí a zpět. Podnik má k dispozici dvě lodě a to 14,04 m dlouhou loď Věstonická Venuše a malou 7,81 m dlouhou loďku Jitka. Stejná společnost, ale jiné lodě, provozuje lodní dopravu na trase Janův Hrad – BřeclavVeslařský klub a Břeclav-Kulturní dům – Pohansko. [20]
Vranovská přehrada Vranovská přehrada, jakožto největší vodní dílo na řece Dyji, byla vybudována v letech 1930 – 1933. Přehrada byla napuštěna a o rok později byl na vodu slavnostně spuštěn motorový člun Máša s přepravní kapacitou 30 – 40 osob. Plul na trase Vranov – Lančov – Chvaltice – Bítov. Lodní doprava byla ukončena v roce 1992. V květnu 2006 byla na vodu spuštěna rekonstruovaná loď Valentýna a po 14ti letech se opět vrátila osobní lodní doprava
32
na Vranovskou přehradu. Provozovatelem je Lodní doprava Vranov s.r.o. Kapacita lodi je přibližně 80 osob. [21]
Vodní nádrž Dalešice Vodní dílo Dalešice se nachází na středním toku řeky Jihlavy. Její hlavní nádrž se nachází u Kramolína a vyrovnávací nádrž u Mohelna. Stavba této přehrady byla dokončena v roce 1979, Byla vystavěna především pro účely nové přečerpávací vodní elektrárny, pro zajištění závlahy okolních pozemků, jako zásobitel průmyslovou vodou a především jako ochrana před povodněmi. 1. července roku 2007 byl na této vodní ploše slavnostně zahájen provoz lodní dopravy. Vlny Dalešické přehrady brázdí loď Vysočina s kapacitou 150 osob. Loď pluje pod vlajkou společnosti Lodní doprava Quarter, která je provozovatelem lodní dopravy také na Slapské a Orlické přehradě. Vyplouvá se z Kramolína (u hráze) směrem na Koněšín (konečná) a zpět. Je zde také možnost vyhlídkové plavby na trase Kramolín - Wilsonova skála – Kramolín. [22]
33
4.3.3
Analýza cílových skupin
Cílové skupiny, které budou nejvíce ovlivněny realizací projektu:
Čeští i zahraniční turisté a návštěvníci rekreační oblasti Brněnské přehrady Rekreační oblast Brněnské přehrady nepřestává být oblastí turisticky atraktivní, je častým cílem Brňanů i lidí z širokého okolí. Na ulici Přístavní se nachází domovský přístav všech lodí vlastněných DPMB, které odtud vyplouvají jako pravidelné linky lodní dopravy. Je to také startovní bod při cestě na nedaleký hrad Veveří, který je dostupný nejen MHD, ale také lodní dopravou. Hrad Veveří byl vystavěn na skalnatém podloží nad hladinou Brněnské přehrady obklopen lesy. Je jedním z oblíbených výletních míst turistů a návštěvníků z širokého okolí. V rozsáhlých prostorách hradu se během roku koná velké množství kulturních akcí. Můžeme jmenovat např. akce Draví ptáci na hradě Veveří, Otevřené mistrovství ČR v bojové a lovecké lukostřelbě, Lughnasadh - keltský svátek žní, divadelní představení, koncerty apod. Pod hradem Veveří byla v roce 2003 vybudována lávka spojující oba břehy přehrady. Je využívána hlavně pěšími a cyklisty, kteří hojně využívají cyklistické stezky v okolí přehrady. V návaznosti na cyklostezky byla v roce 2005 zavedena pravidelná zastávka na trase lodní dopravy Cyklistická mezi zastávkami Rokle a Veveří. Přehrada je také místo, kde se každoročně na přelomu měsíce května a června koná festival „Brno – město uprostřed Evropy“, jehož součástí je také mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojových show Ignis Brunensis. Poslední zmíněná akce se především odehrává přímo u výpravny lodí na ulici Přístavní v Brně-Bystrci a láká nejen tuzemské, ale také zahraniční diváky. Na ploše vodní hladiny přehradní nádrže se během roku konají různé závody např. Český pohár dračích lodí a Triathlon Superprestige - mezinárodní závod v triatlonu. Výstavba nové budovy výpravy lodí bude sloužit jako pokladna pro prodej jízdenek na lodní dopravu na Brněnské přehradě a její dispečink. Nově se součástí stane také občerstvení a vyhlídková terasa, které povede k pestřejším zážitkům a kulturnějšímu prostředí při pořádání a účastnění se těchto akcí. Na zábradlích zmíněné terasy budou umístěny pevné dalekohledy a mohou být odtud řízeny i závody plachetnic nebo jiných vodních sportů. Odstranění náletových křovin, které obklopují přístaviště, zlepší výhled na hladinu Brněnské přehrady.
34
V zimním období je potenciál přehrady a jejího nejbližšího okolí využíván běžkaři a bruslaři, kteří využívají nejen zamrzlou vodní hladinu nádrže. U bufetu může být počítáno s celoročním provozem.
Žadatel – zadavatel projektu DPMB DPMB jako zadavatel projektu výstavby budovy výpravy lodí v Brně-Bystrci a úpravy přilehlých pozemků v areálu DPMB rozšíří sortiment nabízených služeb. Už se nebude jednat pouze o prodej lístků a výpravu osob před plavbou lodí, ale bude zajištěno také sociální zázemí pro zaměstnance. Dojde ke zkulturnění pracovního prostředí, zlepšení podmínek BOZP a podmínek požární bezpečnosti. Budou zajištěna veškerá opatření proti utonutí, proti úrazům všeho druhu, bezbariérový přístup. Dále bude v místě zajištěna nezávadnost vody včetně všech hygienických předpisů na veřejných WC či při drobném prodeji potravin. Součástí budovy bude také místnost první pomoci, a proto bude zajištěna nepřetržitá možnost příjezdu vozidel ambulancí a rychlé zdravotní pomoci na molo. V celém areálu DPMB dojde k úpravám zeleně a přístupových cest k areálu. Všechny tyto změny povedou ke zvýšení nabízených aktivit v okolí Brněnské přehrady, k růstu turistického zájmu o tuto rekreační oblast a samozřejmě také ke zvýšení zájmu o lodní dopravu v Brně–Bystrci.
Podnikatelské subjekty Realizací projektu dojde ke zvýšenému přílivu turistů do rekreační oblasti Brněnské přehrady. Vyšší počet návštěvníků pozitivně ovlivní chování podnikatelských subjektů v nejbližším okolí areálu DPMB Konkrétně se jedná o Hotel Santon, Restauraci Přístav, stánky s občerstvením. Obecně příliv návštěvníků do rekreační oblasti Brněnské přehrady povede k rozvoji podnikatelských aktivit v této lokalitě.
Statutární město Brno a JMK Statutární město Brno má připraveno několik rozvojových projektů, které by svou realizací měly přispět k rozvoji cestovního ruchu v regionu. Této problematiky se úzce týká komplexní projekt „Rekreační zóna–Svratecké údolí“. Cílem tohoto projektu je dosáhnout
větší
atraktivity této rekreační oblasti, to znamená rozšířit vybavení území sportovními zařízeními přístupnými široké veřejnosti. Ve společném zájmu Krajského úřadu Jihomoravského kraje
35
a statutárního města Brna je využít značný rekreačně sportovní potenciál Brněnské přehrady, který spočívá v realizaci řady projektů v okolí tohoto vodního díla (vyčištění přehrady, výstavba cyklostezek, budování sociálně technického zázemí, výstavba sportovišť).
4.4
Management projektu
Nositelem projektu „Výstavba přístaviště DPMB Brno–Bystrc“ je Dopravní podnik města Brna, a.s.
4.4.1
Přípravná (předinvestiční) fáze projektu
V rámci přípravné fáze projektu „Výstavba přístaviště DPMB Brno–Bystrc“ byla schválena studie řešení mola a zasypání a zpevnění zátoky DPMB (1997) a studie provozní budovy a areálu vstupu. Firmou IGM bylo provedeno zaměření staveniště (2003) a byly získány předběžné výsledky geologického průzkumu. Došlo k přesnému vytyčení veškerých podzemních inženýrských sítí v zájmovém prostoru u provozovatelů těchto sítí. Dále byl zajištěn snímek pozemkové mapy a výpis z katastru nemovitostí. Byly vypořádány vlastnické vztahy pozemků dotčených stavbou a bylo získáno územní rozhodnutí č. 159 č.j. OS–793/02-Po. Před získáním stavebního povolení byla vytvořena Dokumentace pro stavební povolení (02/2008), bylo zajištěno stavební povolení pro demolici a následnou výstavbu objektu výpravy lodí na ulici Přístavní v městské části Brno-Bystrc.[32] V rámci této fáze bude také zpracována dokumentace pro výběr zhotovitele stavby, realizační dokumentace stavby a bude provedeno výběrové řízení.
4.4.2
Investiční fáze projektu
V průběhu investiční fáze projektu bude zajištěna demolice stávající stavby výpravny lodí a mola a bude provedena kompletní příprava staveniště včetně průzkumných prací. Budou zahájeny zemní práce na výstavbě přístavního mola a výpravny (základy, svislé a vodorovné konstrukce, izolace proti vodě, tepelné izolace, klempířské konstrukce). Po dokončení výstavby těchto dvou objektů budou provedeny práce související s položením trubního vedení a kanalizací, dále přípojka vody, NN a SPL, venkovní osvětlení, bude vybudován zpevněná manipulační plocha, pojízdný chodník. Dojde k dokončení a
36
vybavení interiéru budovy a v samém závěru, jako konečné práce, budou provedeny sadové a terénní úpravy.
4.4.3
Provozní fáze projektu
Provoz nové budovy výpravy lodí na ulici Přístavní v městské části Brno–Bystrc bude zajišťován DPMB. Provozovatel zařízení je povinen vypracovat provozní předpis a zabezpečit, aby s ním byli zaměstnanci seznámeni. Hlavní organizační složky, kterých se bude provoz týkat: -
provoz stálého stánku s občerstvením,
-
provoz pokladen na prodej lístků pro lodní dopravu.
37
4.5 4.5.1
Technické a technologické řešení projektu Technické řešení projektu
Navrhované řešení vychází ze záměru realizovat výstavbu formou novostavby na vlastních pozemcích namísto stávajících zařízení lodní dopravy. Vlastní stavba bude realizována jako jeden celek v této objektové skladbě: SO 01
Výpravní budova lodí
SO 02
Lodní molo
SO 03
Příjezdová komunikace
SO 04
Zpevněná manipulační plocha
SO 06
Sadové a terénní úpravy
SO 07
Kanalizace
SO 08
Přípojka vody
SO 09
Přípojka NN
SO 10
Přípojka slaboproudu (dále jen SLP)
SO 11
Venkovní osvětlení
Jak již bylo uvedeno, současný stavebně technický stav výpravny je v havarijním stavu a je tedy nutná její rekonstrukce. Projekt rekonstrukce je situován v místě stávajícího objektu výpravny lodní dopravy DPMB, který má v současné době dvě nástupní mola, po realizaci projektu budou mola celkem tři. Budova výpravny (SO 01) je dvoupodlažní. 1._NP obsahuje WC pro návštěvníky, invalidy, první pomoc, dvě pokladny pro prodej lodních jízdenek, dispečerské pracoviště, denní místnost zaměstnanců s čajovou kuchyní, WC zaměstnanců, úklidovou komoru a sklady. Vedle schodiště a rampou pro invalidy jsou situovány sklady kiosku a sociální zázemí včetně WC pro zaměstnance kiosku. Ve 2._NP, které je provozně úplně odděleno od 1._NP, se nachází terasa s pevnými dalekohledy a kiosk pro občerstvení. Terasa je přístupná jednak přes rampu pro invalidy, nebo po schodišti.
38
Vlastní provoz návštěvníků dopravy je oddělen od provozu zaměstnanců malým plůtkem. Návštěvníci, kteří si budou zakupovat jízdenky, projdou pod podloubím k pokladnám a pak na nástupiště oddělené nízkým plotem od prostoru návštěvníků bez jízdenek. Při výstupu z plavidel budou otevřeny průchody do veřejného prostoru.
4.5.2
Harmonogram realizační fáze
Datum zahájení realizační fáze projektu:
09/2008
Datum ukončení realizační fáze projektu:
08/2010
Doba trvání realizační fáze projektu v měsících:
24
Rok Měsíc p.č. Etapy 1 Dokumentace pro výběr zhotovitele 2 Realizační dokumentace 3 Výběr zhotovitele 4 Demolice stávající výpravny a mola 5 Příprava staveniště 6 Průzkumné práce 7 SO 01 Výpravní budova lodí 8 SO 02 Lodní molo 9 SO 03 Pojízdný chodník 10 SO 04 Zpevněná manipulační plocha 11 SO 06 Sadové a terénní úpravy 12 SO 07 Kanalizace 13 SO 08 Přípojka vody 14 SO 09 Přípojka NN 15 SO 10 Přípojka SPL 16 SO 11 Venkovní osvětlení 17 Zkušební provoz- kolaudace 18 Vyúčtování projektu Finanční etapy
2008 2009 2010 Cena v Kč IX X XIXII I II III IV V VIVIIVIIIIX X XIXII I II III IV V VIVIIVIII I. etapa II. etapa III. etapa 675 000 730 000 1 420 000 582 399 450 000 8 408 609 11 004 705 522 717 3 038 015 1 353 165 2 177 488 203 850 572 500 202 500 273 900
9 466 143
9 197 776
12 950 929
31 614 848
Obr 5: Časové vymezení prací v jednotlivých etapách realizace projektu.[27]
Etapa I. Vzhledem k vazbě realizace projektu na schválení dotace z programu ROP JV je etapa zahájena v září 2008. Žádost o dotaci je podávána v termínu os 5. května do 7. července 2008 a je předpoklad, že dle pravidel pro schvalování podpor bude nějakou dobu trvat, než bude projekt vyhodnocen a případně bude podepsána smlouva o financování. V první etapě budou dokončeny závěrečné aktivity předinvestiční fáze, tj. bude zpracována dokumentace pro výběr zhotovitele stavby a realizační dokumentace stavby a bude provedeno výběrové řízení na zhotovitele stavby.
39
Po uzavření výběru zhotovitele stavby bude provedena demolice stávajících objektů výpravny a mola a dále budou provedeny průzkumné práce a příprava staveniště. Současně bude v rámci první etapy zahájena výstavba nového přístavního mola zemními pracemi a realizací základů a zvláštního zakládání.
Etapa II. Ve druhé etapě bude kompletně dokončeno hlavní molo a budou zahájeny práce na stavbě výpravny. Z jednotlivých stavebních položek budou provedeny zemní práce, základy, svislé a vodorovné konstrukce, izolace proti vodě a izolace tepelné, zdravotechnika a podstatná část klempířských konstrukcí. Mimo tyto objekty bude realizována část kanalizace v rozsahu zemních prací a položení podstatné části trubního vedení.
Etapa III. Ve třetí etapě bude dokončena výpravní budova a kanalizace a budou realizovány objekty pojízdný chodník, zpevněná manipulační plocha, přípojka vody, NN a SLP, venkovní osvětlení a budou provedeny konečné sadové a terénní úpravy. V rámci třetí etapy proběhne dokončení interiéru, zhotovení manipulačních pojezdů na vytahování, spouštění a suché uskladnění lodí.
4.6
Zajištění investičního majetku
Areál DPMB se nachází na parcelách č. 384/16, 3434, 3435, 3436, 3440/1, 3441, 3442,/1, 3442/2, 3447/4, 384/1, 3442/3, 3442/4, 3438, 3439/1 k.ú. Bystrc při Brněnské přehradě v její rekreační oblasti v ústí ulice Přístavní v Brně – Bystrci. Vlastní výstavba bude probíhat na pozemcích statutárního města Brna, DPMB, ČR Povodí Moravy a část budovy výpravny zasahuje na soukromý pozemek (602 m2). Všechny tyto parcely má DPMB v dlouhodobém pronájmu nebo je jejich vlastníkem. Investiční akce projektu „Výstavba přístaviště DPMB Brno – Bystrc“ bude probíhat za finanční podpory EU a města Brna. Po dokončení výstavby bude objekt užíván provozovatelem - DPMB a ten ponese odpovědnost za celý areál DPMB, bude o něj pečovat a chránit proti poškození, bude zajišťovat jeho funkčnost. V provozní fázi bude majetek pojištěn proti poškození, zničení, vandalismu a proti živelním katastrofám.
40
4.7
Finanční zajištění
Předpokládané náklady na projekt jsou ve výši 40 mil. Kč. Přesná výše nákladů bude známa až po provedení výběrového řízení. Skutečná výše nákladů by však měla být nižší než předpokládaná. Projekt by měl být z největší části finančně zajištěn prostřednictvím dotace EU. Pokud nebude částka dotace dostatečná, rozhodne DPMB, zda bude žádat město Brno o účelovou městskou dotaci.
4.7.1
Projektové a průzkumné práce
p.č.
Název
1 2 3 4 5
Autorský dozor Dokumentace pro výběr zhotovitele Dokumentace skutečného provedení Průzkumné práce Realizační dokumentace
cena bez DPH
sazba DPH
152 000 675 000 65 000 450 000 730 000
19% 19% 19% 19% 19%
Celkem 2 072 000 Tab3: Přehled výdajů na projektové a průzkumné práce (v Kč).[27]
4.7.2 p.č. Objekt 1 2 3
DPH
Celkem
28 880 128 250 12 350 85 500 138 700
180 880 803 250 77 350 535 500 868 700
393 680
2 465 680
Stavební objekty Název
SO 01 Výpravní budova lodí SO 02 Lodní molo SO 03 Pojízdný chodník Zpevněná manipulační SO 04 plocha SO 05 Sadové a terénní úpravy SO 06 Kanalizace SO 08 Přípojka vody SO 09 Přípojka NN SO 10 Přípojka SLP SO 11 Venkovní osvětlení
cena bez DPH
sazba DPH
8 408 609 19% 11 004 705 19% 522 717 19%
4 3 038 015 5 1 353 165 6 2 177 488 7 203 850 8 572 500 9 202 500 10 273 900 Celkem 27 757 451 Tab4: Přehled výdajů na jednotlivé objekty výstavby (v Kč). [27]
41
19% 19% 19% 19% 19% 19% 19%
DPH
Celkem
1 597 636 10 006 245 2 090 894 13 095 599 99 316 622 034 577 223 257 101 413 723 38 732 108 775 38 475 52 041 5 273 916
3 615 238 1 610 267 2 591 211 242 581 681 275 240 975 325 941 33 031 367
4.7.3 p.č. Objekt
Vedlejší náklady Název
cena bez sazba DPH DPH
1 SO 01 Zařízení staveniště 252 258 19% 2 SO 01 Ztížené výrobní podmínky 168 172 19% 3 SO 02 Zařízení staveniště 330 141 19% 4 SO 02 Ztížené výrobní podmínky 220 094 19% 5 SO 03 Zařízení staveniště 15 682 19% 6 SO 03 Ztížené výrobní podmínky 10 454 19% 91 140 19% 7 SO 04 Zařízení staveniště 8 SO 04 Ztížené výrobní podmínky 60 760 19% 9 SO 06 Zařízení staveniště 40 595 19% 10 SO 06 Ztížené výrobní podmínky 27 063 19% 11 SO 07 Zařízení staveniště 65 325 19% 12 SO 07 Ztížené výrobní podmínky 43 550 19% 13 SO 08 Zařízení staveniště 6 116 19% 4 077 19% 14 SO 08 Ztížené výrobní podmínky 15 SO 10 Zařízení staveniště 6 075 19% 16 SO 10 Ztížené výrobní podmínky 4 050 19% 17 SO 11 Zařízení staveniště 8 217 19% 18 SO 11 Ztížené výrobní podmínky 5 478 19% Celkem 23 820 Tab5: Přehled vedlejších nákladů na jednotlivé objekty výstavby (v Kč). [27]
4.7.4
Rezerva
p.č. Objekt
Název
cena bez DPH
1 SO 01 Rezerva rozpočtu 2 SO 02 Rezerva rozpočtu 3 SO 03 Rezerva rozpočtu 4 SO 04 Rezerva rozpočtu 5 SO 06 Rezerva rozpočtu 6 SO 07 Rezerva rozpočtu 7 SO 08 Rezerva rozpočtu 8 SO 09 Rezerva rozpočtu 9 SO 10 Rezerva rozpočtu 10 SO 11 Rezerva rozpočtu Celkem Tab6: Rezerva rozpočtu projektu (v Kč). [27]
252 258 330 141 15 682 91 140 40 595 65 325 6 116 17 175 6 075 8 217 832 724
42
sazba DPH 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19%
DPH 47 929 31 953 62 727 41 818 2 979 1 986 17 317 11 544 7 713 5 142 12 412 8 274 1 162 775 1 154 770 1 561 1 041 4 526
DPH 47 929 62 727 2 979 17 317 7 713 12 412 1 162 3 263 1 154 1 561 158 217
Celkem 300 187 200 125 392 868 261 912 18 661 12 441 108 457 72 305 48 308 32 205 77 736 51 824 7 277 4 852 7 229 4 820 9 778 6 519 28 346
Celkem 300 187 392 868 18 661 108 457 48 308 77 736 7 277 20 438 7 229 9 778 990 941
4.7.5 p.č. Objekt
Náklady z neinvestičních prostředků Název
cena bez DPH
Technický dozor investora 1 520 000 6 2 SO 01 Kompletační činnost 168 172 3 SO 02 Kompletační činnost 220 094 4 SO 03 Kompletační činnost 10 454 5 SO 04 Kompletační činnost 60 760 6 SO 06 Kompletační činnost 27 063 7 SO 07 Kompletační činnost 43 550 8 SO 08 Kompletační činnost 4 077 9 SO 09 Kompletační činnost 11 450 10 SO 10 Kompletační činnost 4 050 11 SO 11 Kompletační činnost 5 478 Celkem 1075149 Tab7: Přehled nákladů z neinvestičních prostředků (v Kč). [27]
6
sazba DPH 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 0
DPH 98 800 31 953 41 818 1 986 11 544 5 142 8 274 775 2 176 770 1 041 204278,31
Celkem 618 800 200 125 261 912 12 441 72 305 32 205 51 824 4 852 13 626 4 820 6 519 1279427,3
Kompletační činnost je položka, která kryje náklady na stavební dozor a práce spojené s časovou synchronizací realizace jednotlivých činností ve vztahu ke skutečným podmínkám při realizaci.
43
4.7.6
Shrnutí
Objekt Náklady v jednotlivých hlavách Objekt celkem Číslo Název I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. Náklady směrované na celou stavbu 2 072 000 520 000 2 592 000 S001 Výpravní budova lodí 8 408 609 420 430 252 258 168 172 9 249 470 S002 Lodní molo 11 004 705 550 235 330 141 220 094 12 105 176 S003 Pojízdný chodník 522 717 26 136 15 682 10 454 574 989 S004 Zpevněná manipulační plocha 3 038 015 151 901 91 140 60 760 3 341 817 S006 Sadové a terénní úpravy 1 353 165 67 658 40 595 27 063 1 488 482 S007 Kanalizace 2 177 488 108 874 65 325 43 550 2 395 237 S008 Přípojka vody 203 850 10 193 6 116 4 077 224 235 S009 Přípojka NN 572 500 28 625 17 175 11 450 629 750 S010 Přípojka SLP 202 500 10 125 6 075 4 050 222 750 S011 Venkovní osvětlení 273 900 13 695 8 217 5 478 301 290 Hlavy celkem 2 072 000 0 27 757 451 0 0 1 387 873 0 832 724 0 0 1 075 149 33 125 196 Celkem bez DPH (19%) 33 125 196 Kč Včetně DPH (19%) 39 418 983 Kč Tab8: Celkové shrnutí rozpočtu projektu dělený podle jednotlivých hlav (v Kč). [27] Legenda:
Hlava I.- Projektové a průzkumné práce Hlava II.- Provozní soubory celkem Hlava III.- Stavební objekty celkem Hlava IV.- Stroje, zařízení náklady Hlava V.- Umělecká díla Hlava VI.- Vedlejší náklady celkem
Hlava VII.- Ostatní náklady Hlava VIII.- Rezerva Hlava IX.- Jiné investice Hlava X.- Náklady z investičních prostředků Hlava XI.- Náklady z neinvestičních prostředků
44
4.8 4.8.1
Přínosy projektu Socioekonomické přínosy
Realizace projektu ponese největší podíl na zvýšení zájmu veřejnosti, návštěvníku o rekreační oblast Brněnské přehrady v městské části Brno-Bystrc. Dojde tak k posílení cestovního ruchu v této oblasti. Přístaviště už nebude pouze místem, odkud vyplouvají lodě na svou pravidelnou plavbu, místem, kam lidé (návštěvníci) chodí, aby jen nastoupili na loď a odpluli do jiné části Brněnské přehrady. Nově bude tato lokalita také místem odpočinku, relaxace, místem, kde je možno zakoupit občerstvení a z posezení na terase, která bude součástí nové budovy, pozorovat vodní hladinu a okolní krajinu třeba i pomocí dalekohledu, který zde bude trvale umístěn. V budově se pak bude nacházet stanice první pomoci, zázemí pro zaměstnance i návštěvníky. Celý projekt je řešen jako bezbariérový, jeho využití se vztahuje také na osoby se sníženou schopností pohybu. Součástí projektu je také vybudování nové přístupové cesty k prostorám přehrady ze směru od zastávky MHD Přístaviště, která mnohým návštěvníkům usnadní přístup do rekreační oblasti Brněnské přehrady.
4.8.2
Udržitelnost projektu
Udržitelnost projektu je doba, po kterou musí příjemce podpory udržet výstupy projektu. Při nesplnění povinnosti udržitelnosti může být žadatel v krajním případě požádán o vrácení dotace nebo její části. ROP Jihovýchod má stanovenu minimální dobu udržitelnosti realizovaného na 5 let. DPMB neplánuje v horizontu 5 let od kolaudace stavby definitivně ukončit provoz lodní dopravy na Brněnské přehradě. Provoz budovy výpravny lodí bude finančně zajišťován z finančních prostředků DPMB. Životnost nové budovy výpravy lodí na ulici Přístavní v Brně-Bystrci je předpokládána minimálně 25 let. Pro dlouhodobé užívání budovy bude nezbytná preventivní kontrola a údržba.
45
4.9
Analýza rizik
Analýzou byla identifikována možná rizika ve všech fázích projektu. Na jejich základě byla analyzována opatření vedoucí k jejich eliminaci
Riziko neobdržení dotace Je nutno vycházet z faktu, že na dotaci neexistuje právní nárok. Neobdržení dotace by znamenalo, že projekt nebude realizován v tak krátké době v celé své šíři. Při neobdržení finančního příspěvku by vyvstala nutnost nalézt jiné zdroje na financování této akce. Bude záležet na vedení DPMB, zda požádá magistrát města Brna o jiné zdroje krytí projektu a na rozhodnutí Rady města Brna, zda nekryté náklady projektu pokryje investiční dotací.
Riziko nesplnění kritérií přijatelnosti projektu Nesplnění požadovaných hodnot nebo formálních náležitostí vyžadované dokumentace znamená, že nebudou naplněna kriteria přijatelnosti projektu a projekt nebude ze strany ÚRR doporučen k financování. Dalším rizikem je nepřiznání dotace na náklady na projektovou dokumentaci z důvodu nedodržení požadavků ÚRR na zadávání veřejných zakázek mimo režim zákona. DPMB, zkušenosti se zadáváním těchto zakázek má, nehrozí tedy, že by nějak došlo k úmyslnému nedodržení požadavků. Žadatel – zadavatel projektu DPMB garantuje kvalitu projektové dokumentace.
Riziko vypořádání vlastnických vztahů V případě projektů, jejichž nedílnou součástí jsou stavební práce, je nutné brát v úvahu vlastnické vztahy na stavbou dotčených pozemcích. Toto kritérium mnohdy rozhoduje o tom, zda daný projekt bude možno realizovat. V případě projektu výstavby budovy výpravy lodí v Brně - Bystrci jsou všechny dotčené pozemky v dlouhodobém pronájmu DPMB, vlastnické vztahy tak byly vypořádány ještě před podáním žádosti.
Časové prodlení z důvodu nepředpokládaných událostí Ve všech fázích projektu bude v harmonogramu počítáno s dostatečnou rezervou, aby vznikl časový prostor vypořádat se s nepředpokládanými okolnostmi, které by mohly případnou realizaci projektu ohrozit.
46
Nepředpokládanou událostí mohou být přírodní katastrofy, nepředpokládané závady technického charakteru či protahování výběrových řízení.
Časové prodlení z důvodu nevypuštění přehrady Na podzim roku 2008 má být vypuštěna nádrž Brněnské přehrady a od jara 2009 začnou probíhat intenzivní práce směřující k vyčištění nádrže od každoročně se vyskytujících sinic. Doba, kdy dojde k poklesu vodní hladiny, je nejvhodnější pro začátek realizace výstavby výpravny lodí. Zpozdí-li se, z jakéhokoli důvodu, plánované čištění přehrady, DPMB nemůže tuto časovou prodlevu nijak ovlivnit a bude muset být realizován jiný technologický postup výstavby lodního mola, který bude vzhledem k nutnosti zabezpečit stavbu pod běžnou úrovní vodní hladiny nákladnější nebo dojde ke zpoždění počátku výstavby areálu přístaviště DPMB.
Negativní dopad projektu na životní prostředí V průběhu realizace projektu mohou vzniknout negativní účinky na životní prostředí v oblasti rekreační zóny Brněnské přehrady. Odstranění těchto negativních dopadů by vyžadovalo dodatečné finanční náklady na odstranění vzniklých škod a úhradu případných sankčních postihů. Mohlo by dojít k ukončení realizace projektu. Investor se zavazuje k zajištění takových technických postupů v průběhu realizace projektu, které nebudou nijak poškozovat životní prostředí v nejbližším okolí lokality výstavby. Po dokončení prací a uvedení objektu do užívání
bude
nadále
dodržována
47
šetrnost
k životnímu
prostředí.
5
Diskuze
Původně byla tato zjednodušená Studie proveditelnosti na téma Výstavba přístaviště DPMB Brno-Bystrc psána jako podkladový materiál pro zpracování úplné studie proveditelnosti jako příloha k žádosti o finanční podporu z ROP Jihovýchod pro první kolo výzvy. Výzva probíhala v období 1.1.2008 – 29.2.2008. Dopravní podnik města Brna, a.s. v tomto termínu žádost nepodal z důvodu nevyjasněných majetkoprávních vztahů k pozemkům, na kterých bude výstavba probíhat a její podání společnost odložila na období druhého kola výzev (08/2008). Už od samotného počátku plánování výstavby objektů lodní dopravy DPMB počítala společnost DPMB s finanční podporou Evropské unie, jelikož se jedná o projekt, který plně naplňuje obsah opakované výzvy Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch a má tedy hypoteticky nárok na dotaci. Šance na schválení dotace jsou podle mého názoru dosti velké, ale může se také stát, že DPMB dotaci neobdrží. V tomto případě bude muset celý projekt zafinancovat sám nebo požádá Statutární město Brno o účelovou dotaci na výstavbu. Přestavbu objektu výpravny lodí je nutno provést nejpozději v horizontu dvou let, jelikož současný stav budovy již nebude splňovat parametry pro bezpečný provoz. Viz fotodokumentace v Příloze 1.
48
6
Zhodnocení projektu na základě výsledku studie
Navrhovaný projekt je lokalizován v oblasti Jihomoravského kraje, v oblasti s vysokou turistickou návštěvností. Řešení projektu vychází z potřeb zajištění kulturnějšího zázemí areálu DPMB a především z potřeby nahrazení havarijního, cestujícím a personálu nebezpečného technického stavu výpravny lodí na ulici Přístavní v Brně-Bystrci. Žadatel – Dopravní podnik města Brna, a.s. (DPMB) realizací tohoto projektu zajistí především zlepšení prostředí rekreační plavby na Brněnské přehradě. Lidé si budou moci před či po plavbě zakoupit občerstvení a z nově vybudované vyhlídkové terasy budou moci pozorovat dění na vodní hladině. Dojde také ke zlepšení parkování vozidel návštěvníků, příjezdu vozidel zdravotní služby, lodí a vozidel poříční policie. Dojde k rozšíření sortimentu nabízených služeb a ke zvýšení kvality služeb stávajících. Bude vylepšeno celkové kulturní a sociální zázemí areálu DPMB. Veškeré tyto změny, které povedou ke zvýšení atraktivnosti této oblasti, povedou také k rozšíření občanské vybavenosti v této lokalitě. Realizace projektu přispěje k rozvoji cestovního ruchu nejen v rekreační oblasti Brněnské přehrady, ale také v samotném městě Brně a Jihomoravském kraji. Oblast se stane turisticky atraktivnější, což povede k přílivu většího počtu turistů. Díky projektu vzniknou dvě nová pracovní místa v provozu bufetu. V rámci této stavby se realizuje celkem 360 m2 nových komunikací, 760 m2 chodníků, 215 m2 pojížděných ploch a 1450 m2 zpevněných ploch. Po důkladném prostudování všech dostupných materiálů nebyla nalezena překážka, která by realizaci projektu bránila.
49
7
Seznam literatury
[1]
Oficiální stránky Dopravního podniku města Brna, a.s. [online]. Dostupné na WWW: http://www.dpmb.cz/dpmb.asp
[2]
Oficiální stránky statutárního města Brna [online]. 2008 [cit 2008-02-20]. Dostupné na WWW: www.brno.cz/strategie
[3]
FIALA, P., NEDĚLKA, I., KAŠÍK, L., MRKOS, J.: Lodní doprava na Brněnské přehradě 1946-2006. 1.vyd. Praha: Pavel Makus– dopravní vydavatelství, 2006. 110 s. ISBN 80903012-9-0 .
[4]
Oficiální stránky Fondy Evropské unie [online]. Dostupné na WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/
[5]
Oficiální stránky ROP NUTS II Jihovýchod [online]. Dostupné na WWW: http://www.jihovychod.cz/cs/region-soudrznostijihovychod/oblast-regionu-jihovychod
[6]
Oficiální stránky Fondy Evropské unie [online]. Dostupné na WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-op
[7]
Oficiální stránky kraje Vysočina [online]. Dostupné na WWW: http://www.krvysocina.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=450008&id_org=450008&id=888089&p1=0& p2=&p3
[8]
Ing. Sieber, P., Studie proveditelnosti (Feasibility Study) -metodická příručka, verze 1.4, [cit květen 2004]. Dostupné na WWW: http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/old/1084370213fsmetodika_srop_verze1.4.pdf
[9]
Oficiální stránky Dopravního podniku města Brna, a.s. [online]. Dostupné na WWW: http://www.dpmb.cz/ldmapa.asp
[10]
Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích [online]. 2008 [cit 2008-03-27]. Dostupné na www: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr
[11]
Dopravní statistiky DPMB, a.s. Brno: DPMB, a.s., 2008
[12]
Číselník vybraných měřících jednotek a jednotek ekonomických veličin ČVMJ [online]. Praha: Český statistický úřad, 2001-01-31, počet stran 22, ISBN 80-7223-678-4 Dostupné na www: http://www.czso.cz/cz/cisla/0/00/000902/data/0009rr02.pdf
50
[13]
Oficiální stránky Dopravního podniku města Brna, a.s. [online]. Dostupné na WWW: http://www.dpmb.cz/ldkat.asp
[14]
Osobní lodní doprava v Česku a na Slovensku [online]. Dostupné na WWW: http://www.lodnidoprava.unas.cz/index2.htm
[15]
Článek Turisty povezou lodě,MF Dnes [citace 2008-02-07]
[16]
Oficiální stránky Lodní dopravy Lipno [online]. Dostupné na WWW: http://www.rosenberger-lipno-line.com/
[17]
Oficiální stránky Lodní dopravy Orlík, Slapy [online]. Dostupné na WWW: http://www.lodnidopravaorlikslapy.cz/
[18]
Oficiální stránky Lodní dopravy Hracholusky [online]. Dostupné na WWW: http://www.hracholusky.com/kemp/index.php?op=ferry
[19]
Oficiální stránky Lodní dopravy Máchova jezera [online]. Dostupné na WWW: http://www.regiomk.cz//index.php?option=com_content&task=section&id=6&Itemid=31
[20]
Oficiální stránky Lodní dopravy Břeclav [online]. Dstupné na WWW: http://www.lodnidoprava.com/index.php
[21]
Oficiální stránky Lodní dopravy Vranov [online]. Dstupné na WWW: http://www.lodnidopravavranov.cz
[22]
Oficiální stránky Lodní dopravy Malešice [online]. Dstupné na WWW: http://www.dalesickaprehrada.cz/lodni-doprava.php
[23]
Oficiální stránky ab-Akcima, s.r.o. [online]. 2000. Dostupné na WWW: http://www.ab-akcima.com/projekty/cba.pdf
[24]
Mg. Jaroš, V. Prováděcí dokument, Verze 1.5 [online]. 2008. Dostupný na WWW: http://www.jihovychod.cz/download/3.1/provadecidokument-verze-1-5.pdf
[25]
Příručka pro žadatele a příjemce Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod pro výzvu č. 1, verze 1.2[online].2007. Dostupná
na
WWW:
http://www.jihovychod.cz/download/ppz/prirucka-pro-
zadatele-a-prijemce.pdf
51
[26]
Šalina- Měsíčník pro příjemné cestování městskou dopravou.[online]. 2008 [cit 2008-04-14]. Dostupné na WWW: http://www.e-salina.cz/c/05-2008/
[27]
Interní informace DPMB
[28]
Otevřená encyklopedie Wikipedia [online]. 2007 [cit 2007-12-17]. Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE_Orl%C3%A Dk
[29]
Info Česko [online]. 2006 [cit 2006-02-11]. Dostupné na WWW: http://www.infocesko.cz/czechia/content/clanek.aspx?clanekid=8765&lid=1
[30]
Otevřená encyklopedie Wikipedia [online]. 2007 [cit 2007-04-17]. Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE_Hracholusky
[31]
Oficiální stránky Lodní dopravy Orlík [online]. Dostupné na WWW: http://www.lodnidopravaorlik.cz/
[32]
Šrubař, P. VÝSTAVBA PŘÍSTAVU DPMB LODNÍ DOPRAVA BRNO-BYSTR: Dokumentace pro stavební povolení. Brno: únor 2008. 48s.
52
8
Seznam příloh
Příloha č.1: Fotodokumentace objektu výpravny lodí, Brno – Bystrc. Příloha č.2: Brnoprojekt 1982 – nákres. Příloha č.3: Nákres budovy výpravny lodí.
53
PŘÍLOHA č.1: Fotodokumentace
Obr 6: Objekt výpravny lodí, Brno – Bystrc.
Obr 7: Objekt výpravny lodí, Brno – Bystrc.
Obr 8: Objekt výpravny lodí, Brno – Bystrc.
Obr 9: Objekt výpravny lodí, Brno – Bystrc.
Obr 10: Objekt výpravny lodí, Brno – Bystrc.
PŘÍLOHA č.2: Brnoprojekt 1982
Obr 11: Brnoprojekt 1982. [3]
PŘÍLOHA č. 3: Nákres budovy výpravny lodí
Obr 12: Nákres budovy výpravny lodí. [32]
Obr 13: Nákres budovy výpravny lodí. [32]
