ŠKOLNÍ ČASOPIS č. 4 2009/2010
Zimní spánek zvířat a rostlin Zimní spánek je něco víc než jen metoda, jak přestát chladné roční období. Pro ježka, plšíka lískového, vrápence (netopýr) a další zvířata je to jediná možnost, jak se vyhnout smrti hladem. Do zimního spánku upadají teplokrevní živočichové, aby přežili měsíce, kdy si nemohou opatřit potravu vůbec, nebo je to velmi nejisté. Praví zimní spáči šetří drahocennou energií, přičemž jejich tělesná teplota poklesne pod hladinu, která by pro jiné znamenala jistou smrt. MEDVĚD
Zimu medvědi tráví zimním spánkem, který je označován jako nepravý. Tělesná teplota se totiž během tohoto polospánku snižuje jen minimálně, spotřeba kyslíku klesá asi o polovinu, ale tep může klesnout až o 75 %. Délka zimního spánku je 75–120 dní, zpravidla od poloviny listopadu do poloviny března, medvěd se však může probudit i dříve, například v době zimních oblev, a poté znovu ulehnout. Podněty z okolí, hlavně zvukové, je schopen přijímat a mohou ho ze spánku také lehce probudit. Zimní brloh, ve kterém medvědi tráví zimní spánek, může být malá jeskyňka, 1 metr hluboká díra ve svahu vyhrabaná medvědem samotným, nebo jen nakupená hromada chrastí. Ve Finsku medvědi s oblibou "brloží" ve velkých mraveništích, které jsou v tamních podmínkách poměrně časté. Vnitřek brlohu si medvědi vystýlají mechem nebo větvičkami, zvlášť pečlivě tak činí březí samice, protože medvíďata se rodí právě v lednu, kdy medvědi spí v brlozích. HADI Teplota těla při zimním spánku hadů musí klesnout natolik, aby metabolismus probíhal velmi pomalu a zásoby energie byly využity minimálně. Tělesná teplota přitom nesmí klesnout pod bod mrazu. Teplota těla pod 2°C po dobu více než 20 hodin je pro hady smrtelná. ROSTLINY V zimě však nespí pouze zvířata, ale i rostliny. Většinu lidí asi napadne, že rostlinám vadí sněhová pokrývka, která brání průniku světla k listům, a také že rostlinám vadí chlad a mráz. To je samozřejmě pravda, ale důležité také je, že rostliny trpí nedostatkem vody, což je logické, když je půda zamrzlá. To vadí zejména stromům. Stejně jako doba usínání je i doba probouzení diktována teplotou a délkou dne. A když na jaře budete chodit pozorně přírodou, uvidíte, že různé druhy stromů, třeba i ovocných, se probouzejí v různý čas. Například trnky kvetou dříve než jabloně atd. Je to velice individuální, ale v podstatě v květnu už je vzhůru celá zelená příroda. Jan Lassner, 7. třída 2
POVÁNOČNÍ BÁSNIČKA Když se sklízejí stromečky, všichni se na ně smutně dívají. Našli jsme pod nimi naše dárečky, když jsme koukali dírkou potají. Všechny nás to moc zamrzelo, že Vánoce končí, Ježíšek přijde až zase příště na svátky vánoční. Romana Keřková, 2. třída
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
klučičí jméno jinak deka apač nejvyšší hora ČR zimní krápník pták jinak holý nádoba na odpad psí plemeno opak ano
TAJENKA:6.1. chodí
Roman Jareš, 4. třída
3
Tři králové 6. ledna jsme ve skupinách vymodelovali TŘI KRÁLE. Tak jako vždy to byla práce pro někoho zábavná, pro někoho nudná. Většině se ale postavičky povedly. 4. třída
4
DĚTI POZNALY PRÁCI POLICIE
14. ledna paní policistka Mirka Nováková přijela do města Sedlice navštívit základní školu, a také třídu malých druháků. Paní policistka vysvětlila dětem vše o trestných činech, vyhrožování, šikaně, a tak dál. Také nám dala sešit, který nás poučil o bezpečnosti a o špatných věcech. Také nám povídala o příbězích, které zažila. Velmi nás to zajímalo. Romana Keřková, 2. třída
5
1. Název měsíce 2. Dívčí jméno 3. Opak hubený 4. Dravý pták 5. Usušená tráva 6. Šicí potřeba 7. Název světadílu 8. Část ruky 9. Pole 10. Orgán zraku 11. Předložka 12. Muzika 13. Jan …. Komenský 14. Stěna 15. Náplň pera 16. Mycí potřeba 17. Čas předvánoční
Romana Keřková, 2. třída
6
ZVÍŘE „Kdy a kde se to stalo?“ „Stalo se to, když jsem šel černým lesem.“ „Co se tam stalo?“ „Šel jsem po cestě v lese a uslyšel jsem šustění v křoví. Byla tam velká křoviska. Šel jsem dál. Šustilo to pořád. Když jsem se dal do běhu, začalo to šustit víc.“ „Víte, co to bylo?“ „Ne! To nevím. Viděl jsem jen, jak se hýbaly větve. Běžel jsem dál a ono to běželo za mnou. Najednou jsem se tak vyděsil, že jsem málem spadl na zem. Z houští vyběhl zajíc. Myslel jsem si, že to byl on. Myslel jsem, že on tam šustil. Ale jen co jsem se vzpamatoval a dal se znovu do běhu, ozvalo se to zase. Slyšel jsem, jak to funí, a také jsem slyšel kroky. Měly pravidelný rytmus, z čehož jsem usoudil, že zvíře se pohybuje po čtyřech. Náhle se ozvalo mlasknutí a drnkání zubů. Už jsem byl hrozně unavený, a tak jsem zpomalil. Pak jsem uslyšel silné šustění, a pak hlasité kroky. Běželo to za mnou. Chtěl jsem se ohlédnout, ale než jsem to udělal, to zvíře na mne s hrozným zařváním skočilo a srazilo mne k zemi. Mohl to být vlk.“ „Copak má vlk srst dlouhou 20 cm?“ „Tak tedy rys.“ „Copak má rys zuby velké jako šavlozubý tygr?“ „Takže vy říkáte, že jste takového tvora nikdy neviděl?“ „NE! Neviděl.“ „A co bylo dál?“ „No, pak mě to pokousalo a hrozně poslintalo. A pak…“ „A pak vás našli nějací lidé a zavolali záchranku.“ „Ano.“ „Pak jste po měsíci léčby odešel domů.“ „Ano.“ „A teď jste tady, v psychiatrické léčebně a na krku máte vraždu dvou lidí.“ „Ale já to neudělal vědomě.“ „Ano. Já vím. To zvíře vás něčím nakazilo. Nějaká látka obsažená v jeho slinách vás mění.“ „Takže se ze mě stává zvíře?“ „Patrně ano.“ „Né! Položte ten stůl! Ochrankáááááá.“ Bum. Jan Lassner, 7. třída
7
Úkoly Máme hodně úkolů, občas jsou i k ničemu. Někdy jsou i těžké, nestihnu je doma, udělám je ve škole. Nela Šavrdová, 5.třída
Deníček Můj milý deníčku, nemohu ti říci vše, co se skrývá v mém srdíčku. Mohu ti říci jen jedno, že jsi můj nejlepší kamarád. Nela Šavrdová, 5.třída
Medvídek Medvídek má barvu hnědou, zimní medvídek ji má bílou. Dávejte si bacha na medvědici, ta vám akorát sundá čepici. Medvěd hlídá medvědy, jeleni mají parohy. Lucie Houdková, Nela Šavrdová, 5.třída
Básnička o datlovi „Datle, haló!“ – „Co se stalo?“ „Smrku se zle udělalo! Pěkně prosím, pane datel, Poklepte ho na obratel!“ Lenka Kozáková 3.třída
8
Bakus 13.2. se uskutečnil v Sedlici Bakus. Bakus znamená to, že se lidé převlečou za masky a potom chodí po celém městě. U každého domu, když jim otevřou, by jim měli něco dát. Když obejdou celé město, sejdou se na náměstí, kde probíhá ukončení Bakusu. Masky naberou rakev se starým Bakusem a donesou ji až k radnici, potom přijde smrtka a uřízne mu hlavu. A nakonec nevěsta a ženich porodí malého Bakuse. Masky se rozejdou domů a je konec Bakusu. Leona Nováková, 3.třída
Masopust na Dubí Hoře U nás na Dubí Hoře se každoročně pořádá masopustní průvod, kterého se zúčastní hlavně mladí lidé, kteří se převlečou do nejrůznějších masek. Masopust máme dohromady s naší sousední vesnicí Paměticemi. Každý rok se průvod zakončuje někde jinde, střídá se to. Po zakončení průvodu se v plesovém sále konají soutěže určené hlavně pro děti. K zakončení celého masopustu se pokaždé koná vyhlášení nejlepších, nejzábavnějších a nejhezčích masek, které se plesu zúčastnily. Za celou dobu, co jsem, kdy byla, se mi nejvíce líbila maska „Šreka s Fionou“, tato maska byla velice podařená ve všech detailech…
Leona Jíchová 6.Tř
Masopust v Oseku Byly jsme na masopustu v Oseku. Chodily tam různé masky např.: policista, doktor, jeptiška, kominík, liška atd. My jsme byly za čerta a za kočku. V 8:00 jsme měli sraz v hospodě, tam se všichni malovali. Chodili jsme od baráku k baráku. Jezdili jsme na valníku plném sena z vesnice do vesnice. Navštívili jsme Osek, Jemnici, Rohoznou. Popsali jsme všechna vrata, co byla volná. Rtěnkami jsme malovali lidem na obličej. Lidé od nás byli také nastříkáni voňavkami. Eliška Kozáková, 6. třída Lenka Kozáková, 3.třída
9
Masopust Blíží se k nám masopust, husu z rukou rychle pust. Ulicí se ženou davy, všichni jako maškarády. Proč se lekat vodníka, zeleného mužíka. Ahoj jaro, že jsi tu, Nedělej pak bububu. Klára Flanderová, 6. třída
KARNEVAL Dne 23.2. jsme uspořádali, jak už to deváťáci dělají každý rok, karneval. Nejdřív pro 1. stupeň od devíti hodin, a pak pro druhý od 7. vyučovací hodiny. Přišli nás navštívit vodníci, nevěsty, princezny, spidermani, miminka,…až po masky vymyšlené. Odměnou byly soutěže, za jejichž splnění se dostávala sladká odměna. Soutěžilo se ve zpívání, rozdělování ovoce a zeleniny, slalomu, při kterém se chodilo s pingpongovým míčkem na lžíci, shazování kuželek, poznávání věcí v krabici. Také se vyhlašovala nejlepší maska a tanečnice. Myslím si, že se nám to povedlo. Jaroslava Baštová, 9.třída
10
Maškarní bál
23. 2. 2010 pořádala 9. třída maškarní bál. Pro první stupeň byl připraven na 9. hodinu. Žáci prvního stupně se mohli zúčastnit různých soutěží. Třeba museli zazpívat, rozpoznat ovoce a zeleninu, přetahovali se o provaz a spoustu dalších. Pro druhý stupeň byl bál uspořádán místo odpoledního vyučování. Když všichni přišli do tělocvičny, tak si stoupli ke zdi a stali tam. Aby nás deváťáci rozhýbali, tak nám pustili písničku „Jede, jede mašinka“ a najednou se všichni připojili, ale když skončila písnička, všichni si zase chtěli jít stoupnout ke zdi, jenže než to všichni stihli, tak tam pustili „Ptačí píseň“. A pak už většina zůstala a buď tancovali, nebo jen stáli. Po chvíli deváťáci vzali provaz a řekli, aby se šla 6. třída a 7. třída přetahovat, aby se zjistilo, která třída je silnější. Ukázalo se, že je silnější 6. třída. Pak šla 7. a 8. třída a vyhrála 8. třída. Poté šla zase 6. a 8. třída a vyhrála 6. třída. Pak šla 8. a 9. třída a jasně vyhrála 9. třída. Potom šla opět 6. a 9. třída a vyhrála samozřejmě zase 9. třída. Pak se chvíli zase tancovalo. Po dvou písničkách začali deváťáci uklízet a pomalu nás vyhánět. Bylo to super. Bál se mi moc líbil. Miroslava Šindelářová, 8. třída
Maškarní bál 23.2. 2010 se konal na naší škole maškarní bál. Pořádali ho letošní deváťáci :o). Hrály se různé hry. My jsme hráli přetahovanou a chodili jsme kolem kuželů s míčkem na lžíci. Nejlepší byla přetahovaná. Soutěžní družstva byla tvořena jednotlivými třídami. Osmou třídu porazili všichni. Šestá třída porazila všechny kromě deváté třídy. Potom soutěžily holky proti klukům z celého stupně. Holky vyhrály, jak jinak. Leona Jíchová, 6. třída
Maškarní bál Dne 23. února pořádala devátá třída v naší tělocvičně maškarní bál. Dopoledne byl pro první stupeň, který tam šel od 9 hodin a měl na programu všelijaké soutěže. A odpoledne pro nás, tedy pro druhý stupeň. My jsme tam šli místo odpoledního vyučování. Ze začátku nikdo nechtěl tancovat, a tak pustli písničku Jede, jede mašinka a všichni se zapojili, a někteří potom tancovali a někteří stáli a opírali se o zeď. Všichni se zúčastnili přetahování lanem. Proti sobě se přetahovala 6. a 7. třída, 7. a 8. třída, 8. a 9. třída, 6. a 9. třída, 7. a 9. třída. Pokaždé, když se někdo přetahoval s devátou třídou, tak se pak váleli na zemi. Dále jsme měli možnost soutěžit na rychlost a nést na lžíci pingpongový míček. Všem se na bále líbilo. Klára Kalbáčová, 8. třída
11
Čtyřsměrka N Á R O D N Í
Á R O D I L Ý
R O D I N A N
O D I Ž A O I
D I Č D R Ř Č
N N E O O N I
Národnost Národní Příroda Loď
O N R O D A K
S Ý T C I R Ž
T Ž Q I L O Ď
P Ř Í R O D A
Rodinný Rod Narodil Rodiče
Rodák Rodina Rodil Dita Makovcová, 4.třída
O K O Š S L O N O S O Ř
P O S I K A P A V O K E
Opice Sýr Jí Pes Slepice Koš Kos Čepice Emu Drak Pirát Rak Krab Moře Pýr Řepa Slon Bába Umyvadla
I S K R A B Á B A T A K
C Č E P I S E P T Á K A
E D R A K A M O Ř E P A
S P Ý R J É U P I R Á T
Ý E U M Y V A D L A K Á
R S L E P I C E O K O T
J Í Ž E L V A J Í D L A
Táta Osika Želva Jé Pavouk Pták Jídla Řeka Nos Oko Ok Tak Lak Kam
Nikola Drastíková, 4. tř.
12
13
Časopis Masarykův trhák vyhlásil soutěž o nejkrásnější kraslici. Soutěžící využili své fantazie a nejrůznějších technik zdobení. Ti nejlepší byli odměněni. Vyhlášení soutěže se uskutečnilo 31. března 2010.
Ztracený zajíček Hody, hody, doprovody, kdepak je náš zajíček, zatoulal se do hospody, ztratil košík vajíček. Počkej, počkej, zajíčku ty budeš mít opičku! Lenka Kozáková, 3. třída
14
DĚTI Děti upletly pomlázku, vyšlupaly maminku. Maminka křičela, a tak zazpívala tralala . Děti dostaly vajíčka a taky zajíčka. A potom se děti radovaly, jak maminku vyšlupaly . Tereza Hrubá, 3. třída
Velikonoce Velikonoce jsou tady, ať neumře nikdo hlady. Beránka si upečte, a před pomlázkou utečte. Velikonoce jsou zpět, pomlázek je plný svět. Lucie Houdková, Nela Šavrdová, 5. třída
JARO
Bledule na stráni smutně se naklání, Tulipán na skalce sněžence vypráví, že jaro je tu, zima zmizela, sníh roztál, teplo je docela. Pavlína Dobiášová, 5.třída
15
Jaro Jsou čtyři roční období a v každém je něco pěkného. Já mám nejraději jaro. Stromy a kytky kvetou. Zvířátkům se rodí mláďata a sluníčko konečně začne po zimě svítit a hřát.
Ivana Říhová, 2. třída Vtip: Dva kluci lezou přes zeď. A ten jeden tam nemůže vylézt, tak říká tomu druhému: ,,Prosím tě, udělej mi kozu.“ A ten druhý na to: ,,MÉEE!“ Ivana Říhová, 2. třída JARO Květiny teď rozkvétají, pěknou barvu dostávají. Kožichy už odkládáme, jarní trička oblékáme. Jaro k nám již přichází, a zima sílu ztrácí. Ptáčci k nám přilétají, jarní písně zazpívají. Leona Nováková, 3. třída
JARO Jaro je tady, to je krása, kvítí voní, brouček jásá. Vrabec si hnízdo staví, rybáři rybaří u Vltavy. Sází se kytek semena, a tráva se zelená.
Pavlína Dobiášová, 5.třída
16
Přílety stěhovavých ptáků Na jaře se příroda probouzí ze zimního spánku, vše krásně rozkvétá a někteří ptáci přilétají, protože začíná být teplo. Doba příletu ptáků je každý rok ovlivněna počasím, a proto jsou uvedené údaje pouze přibližné. Vliv může mít i oblast v naší republice (nížiny, vrchoviny).
Jméno ptáka
Přílet
Čáp bílý Čejka chocholatá Drozd Holub Husa polní Jiřička obecná Kachna divoká Konipas Křepelka polní Kukačka obecná Lyska černá Ostříž lesní Pěnkava obecná Racek chechtavý Rorýs obecný Skřivan polní Slavík obecný Špaček obecný Vlaštovka obecná Volavka popelavá Žluva hajní
březen-duben březen-duben březen březen únor- březen duben- květen březen květen květen duben- květen březen duben- květen březen březen duben- květen únor- březen duben- květen únor- březen duben březen-duben květen
Miroslava Šindelářová, Klára Kalbáčová, 8. třída
17
Smutné sluníčko Kdo tady tak pláče zeptalo se ptáče. Někdo tady skáče asi naše káče. Na káčeti larvička, spinká jako babička. Za larvičkou nebíčko, houpe se jako sluníčko. Pravé sluníčko pláče, říká si proč skáče. Skáče jako míček, na bříšku má klíček. Stačí třikrát otočit, umí všechno přeskočit. Sluníčko už nepláče, usmívá se na káče. Veronika Hejduková, 4. třída
Jarní prázdniny O JARNÍCH PRÁZDNINÁCH JSME BYLI S CELOU RODINOU V PLZNI V ZÁPADOČESKÉM MUZEU. BYLA TAM RŮZNÁ ZVÍŘATA Z DOBY LEDOVÉ. NAPŘ. MAMUT, NOSOROŽEC JEDNOROHÝ, PÁSOVEC, ŠAVLOZUBEC, VELEDANĚK A DALŠÍ. ALE MAMUT SE MI LÍBIL NEJVÍCE. MAMUT ŽIL PŘED 2 MILIONY AŽ 11 000 LETY. BYL VYSOKÝ 3,4 METRY. VÝSTAVA SE MI MOC LÍBILA, NEJRADĚJI BYCH TAM JELA ZNOVU. Adéla Krejčová, 3. třída
18
Znáte pohádky? MÁM DLOUHÉ ZLATÉ VLASY. MÁM NA HLAVĚ KORUNKU. LÍBÍ SE MI JEDEN KUCHAŘ, KTERÝ SE JMENUJE JIŘÍK. Tak kdo jsem? _________________. MÁM ŽENU, JMENUJE SE MANKA. NOSÍM ČERVENÉ STŘEVÍCE. MÁM TAKÉ SYNA, JMENUJE SE CIPÍSEK. Tak kdo jsem? _________________. BYDLÍM VE MLÝNĚ. MÁM DLOUHÉ BLONĎATÉ VLASY. MŮJ TATÍNEK JE MLYNÁŘ. LÍBÍ SE MI JEDEN MUŽ, JMENUJE SE JINDRA. Tak kdo jsem?________________________ _______ _____________________. MÁM ČERVENÝ ČEPEČEK. MŮJ TATÍNEK JE MYSLIVEC. Tak kdo jsem?__________________ _______________________ JSEM CELÝ ZELENÝ. MÁM VELKÉ KULATÉ UŠI A BYDLÍM V RÁKOSÍ. Tak kdo jsem?_____________________. MÁM ČERNÉ VLASY. UTEKLA JSEM DO LESA. A NAŠLA JSEM JEDNU CHALOUPKU, KDE BYDLELO SEDM MALÝCH ČLOVÍČKŮ. Tak kdo jsem, a kdo byli oni? ________________________ _____ ____ ___________________. MÁM BLONĎATÉ VLASY. ZBOŽNUJI RŮŽE. A JEDNOU JSEM SE O RŮŽI PÍCHLA A USNULA. Tak kdo jsem?____________________. NOSÍM MODRÉ ŠATY. MÁM MACECHU A DVĚ NEVLASTNÍ SESTRY. JEDNOU JSEM ŠLA TAJNĚ NA PLES A ZTRATILA JSEM TAM STŘEVÍČEK. Tak kdo jsem?____________________. JSME DVA. JEDEN JE ČERVENÝ A DRUHÝ ŽLUTÝ. Tak kdo jsme?___________ _____ ___________. JSEM CELÝ ZELENÝ. JSEM HROZNĚ TLUSTÝ. A JSEM OBR. Tak kdo jsem?________________. JSME DVA KRÁLÍCI A BYDLÍME V KLOBOUKU. Tak kdo jsme?____________ _____ _________________. JSME DVA. BYDLÍME V RÁKOSÍ. JSME CELÍ BÍLÍ, JEDINĚ MÁME PROUŠKOVANOU ŠÁLU. Tak kdo jsme?_________________ _____ ______________________. Romana Keřková, Tereza Jarušková, 2. třída
19
POPLETENÁ POHÁDKA Byl jednou jeden bohatý žebrák a ten neměl žádné syny. Tak poslal toho nejstaršího do světa na vandr. Ten šel a šel, až přišel do lesa, kde nebyly žádné stromy. Tak vylezl na tu nejvyšší borovici a začal třást jablka. A jak tak ty hrušky třásl, šla okolo nůše s bábou a ta nůše povídá: „Jakživo jsem nejedla takový dobrý banány, jako jsou tyhle pomeranče!“ Pak letěla okolo kráva, dala mu žihadlo a on spadl do jámy. A protože z té jámy nemohl vylézt, tak si došel domů pro žebřík a vylezl. A to je začátek. Radovan Hudák, 4.tř.
VŠECHNO NARUBY Svítíčko slunilo, bzučky mouchaly, brambořinka mandelová brambořila ožíry a já jsem šel švestkovi na strýčky. Štěk zapesal a rozkabátoval mi trhák. Radovan Hudák, 4.tř.
1. Černobílý savec 2, Doplň: Táta a …. 3, Otec princezny 4, Čtvrté roční období 5, Král zvířat 6, Kdo má rád banány? 7, Čím dýcháš? 8, Dopravní prostředek Tereza Hrubá, 3. třída
20
Pohádka o Adélce Adélka je v nemocnici. V nemocnici je plno doktorů a sestřiček. Sestřičky pobíhají po chodbách od pacienta k pacientovi. Sestřičky nosí bílé šaty a přes ně modré zástěrky. Na hlavách mají speciální bílé kloboučky. Sestřičky někdy i s panem doktorem zajdou za Adélkou a ptají se jí na všechno možné. Jednou však zašla sestřička s panem doktorem za Adélkou a řekli jí, že musí na operaci. Adélka byla z toho moc vyděšená. Měla velký strach. Právě ten den měla navštívit Adélku maminka. Když přišla maminka, Adélka jí všechno řekla. Za chvíli si pro Adélku přišli páni doktoři. Pokusila se být statečná, přesto se stále velmi bála. Když operace skončila, pan doktor vyšel z operačního sálu. Maminka hned přiběhla a začala se ptát. Pan doktor řekl, že je to něco vážného, ale neví přesně co. Maminka se o Adélku hrozně bála. Když Adélku přivezli na pokoj, maminka za ní zašla, ale Adélka ještě spala. Jakpak by ne, po tak těžké operaci. Uběhl týden a Adélce ještě nic neřekli. Až osmý den za Adélkou přišla sestřička s panem doktorem a řekli jí, že to nic nebylo a že už může domů. Adélka byla moc ráda. Sestřička tedy zavolala mamince, aby si pro Adélku přijela. Když Adélka s maminkou přijely z nemocnice domů, tak to celá rodina oslavila. Adélka byla ráda, že je zpátky doma. Romana Keřková, 2. třída
21
Petrklíč Petr petr petrklíč odemyká jarní míč, z míče se vyvalí veliký klíč. Klíčem se odemkne zlatý petrklíč. Adéla Krejčová, 3. třída
MDŽ ČÍM MAMKU POTĚŠÍM? 8.3. BUDE MDŽ. CHTĚLA BYCH POTĚŠIT SVOJI MAMINKU, PROTO JÍ VYROBÍM PŘÁNÍČKO. A PŘI PŘEDÁVÁNÍ PŘÁNÍČKA SE JÍ ZEPTÁM, S ČÍM BY CHTĚLA POMOCT. UKLIDÍM SI POKOJ. S MÝM BRÁŠKOU LUKÁŠEM JSME DOMLUVENI, ŽE BUDEME HODNÍ. PROTOŽE MŮJ BRÁŠKA JE JEŠTĚ DOCELA MALÝ, TAK S NÍM PŮJDU VEN, ABY SE O NĚJ NEMUSELA MAMKA ALESPOŇ CHVILKU STARAT. Adéla Krejčová, 3. třída
ČÍM MAMKU POTĚŠÍM? Na dnešek jsem se moc těšila, protože je MDŽ. Přeji si, aby si mamka ten den užila, a proto jí dám velkou pusu! Mamka přijede z práce v půl čtvrté. A to mám dost času, abych si připravila věci do školy a udělala mamce dárek. Mám hodně plánů, jak ji potěšit, například nakreslit jí obrázek, a nebo ji celý den nezlobit, ale nemůžu se rozhodnout, co mám udělat. Přeji si, aby si mamka tento den užila co nejvíc. Doufám, že se mi to splní. Leona Nováková, 3. třída
22
Olympiáda v českém jazyce Dne 15. 3. jsme v 7:30 nastoupily do autobusu, který nás odvezl do Strakonic. Tam jsme došly do DDM Strakonice, kde jsme se zapsaly a čekaly, než nás rozdělí do skupin. Každá skupina měla svou vlastní třídu. Jako první nám dali mluvnickou část. Na tu jsme měli 60 minut, a kdo to už měl hotové šel do hlavní místnosti, ale s podmínkou, že ve třičtvrtě musí být zpátky, aby stihl slohovou část. Zadali nám slohovou práci na téma „Sedím na prázdném vlakovém nádraží a koukám na“… Po této části jsme odjely zpátky do Sedlice. Klára Kalbáčová, 8. třída, Jaroslava Baštová, 9. třída
VÝSLEDKOVÁ LISTINA OK Olympiády v českém jazyce – kat. I (ZŠ) Pořadí 1. 2. 3. 4. 5.
6.-7. 8.-11.
12. 13.-15. 16.-17. 18.-19. 20.-21. 22.-23. 24.
Jméno
Škola
Eliška Mužíková Kateřina Malkusová Martina Brabcová Anna Lacinová Adéla Minaříková
FLČ ST Gymnázium ST FLČ ST Gymnázium ST Alešova Vod.
Klára Kalbáčová
Sedlice
Jaroslava Baštová
Sedlice
Václav Křiváček Lucie Szederová Filip Smrčka Růžena Jirsová
Volenice Záboří Dukelská ST Dukelská ST
Klára Beranová Vendula Novotná Martin Klecán Barbora Jiroušková Ludmila Homolková Denisa Koubová Martin Bejtic Lenka Halounová Alena Böhmová Alena Zachová Agáta Korousová Ivan Křešnička Dominik Hubáček
Záboří TGM Blatná Poděbradova ST JAK Blatná Volyně Volyně Alešova Vod. Povážská ST Gymnázium Vod. TGM Blatná JAK Blatná Poděbradova ST Gymnázium Vod.
23
body 23 22 21 19 18
17
17 16 16 16
16
15 14 14 14 13 13 11 11 9 9 8 8 7
Dudáci
Ve čtvrtek 18. 3. (2010) navštívila naši školu paní Novotná, která nás poučila o dudáctví za mládí našich babiček, ale také o tom, jak se oblékali, jak hráli atd. Jako první nám ukázala staré kroje, které se dříve nosily při různých slavnostech a zábavách, které se konaly třeba jen na vesnicích. Každý kraj měl jiné zvyky, proto byl každý kroj jiný. Podle kroje se třeba pozná, zda ten dotyčný pochází z bohatého nebo chudého kraje. Potom nám paní představila dudy. Poučila nás nejen o všech jejich částech, ale také o tom, jak fungují. Potom si je někdo mohl i vyzkoušet. Ještě nám také pověděla o různých skupinách a dudáckých muzikantech, kteří používají k dudám třeba bubny, housle nebo třeba klarinet. Paní Novotná nám zahrála i několik různých ukázek a povyprávěla několik pověr(pověstí). Také nám ukázala i několik jiných nástrojů, které mají tak zvláštní jména, že si je ani nepamatuji. Na každý z nich jsme si mohli vyzkoušet něco zahrát. Naší třídě se povídání o dudácích moc líbilo. Bylo to poučné, zábavné a někteří žáci si zkusili zahrát na nějaké nástroje, nebo dokonce i zatančit
. Leona Jíchová, 6.tř
24
25
Vesmír Za chvíli poletím do vesmíru. Poletím velkou raketou. Na Venuši jsem ještě nebyla. Bez motoru nemůžeme letět. Rozbil jsem zařízení a od kapitána jsem dostal vynadáno. Letěli jsme směrem k Jupiteru. Dokonce jsme letěli kolem Marsu. Málem jsme sletěli do černé díry. Po startu mi bylo špatně. Těšila jsem se na přistání. Veronika Hejduková, 4.tř
Jídelníček z kosmu Předkrmy – zelenina se zelenými potápěčskými brýlemi Polévky – polévka s hokejovými puky a těstoviny z gumy od kola Hotová jídla – fotbalový míček obalený v čokoládě Speciality šéfa kuchyně – kolo od kolo s hranolkami s tekutým kečupem a zlatý pohár Adéla Zadra, 4. tř.
Jídelní lístek SPORTEX LX Předkrmy - tenisový míček v tomatě - kus cementového dortu na hrazdě Polévky - vývar z golfové hole - dršťková s fotbalovým míčem Hotová jídla - kuře ping-pong - rozpláclé syrové vajíčko na hokejové přilbě Speciality šéfa kuchyně - ražniči na lyžařské hůlce - fotbalový dres na smetaně - smradlavé kopačky s kuřecím masem uvnitř Dominik Sýkora, 4. třída
26
Čarodějnice Noc z 30. dubna na 1. května byla pokládána za magickou. Svátek se původně slavil o úplňku, jenž byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat. Tato noc je jedním z největších pohanských svátků. Lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých se daly nalézt poklady. Hlavním úkolem tohoto starého lidového svátku byla oslava plodnosti.
Čarodějnice na hranici Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Postupem času se z těchto ohňů stávalo „pálení čarodějnic“. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti. Eliška Kozáková, 6.třída
27
ČARODĚJNICE na Dubí Hoře 30.4. 2010 se na Dubí Hoře pálily čarodějnice. Nejdříve jsme jeli hledat vhodný strom, aby vydržel celý rok a nebyl moc velký. Když jsme ho přivezli, museli jsme ho nejdříve ořezat. Potom jsme začali zdobit korunu a věnec barevnými krepovými proužky. Pak se májka už jen vytáhla traktorem nahoru a bylo hotovo. V tu chvíli začalo hrozně pršet, tak jsme se šli schovat domů. Když asi v půl osmé pršet přestalo, šli jsme pálit čarodějnice. Měli jsme dvě. Jedna byla veliká a měla červené vlasy, velkou starou kabelku, deštník a závoj. Ta druhá byla jako její dítě. Měla na sobě zavinovačku a měla žluté vlasy. Když jsme čarodějnice dopálili, začali jsme opékat vuřty. Já s tetou jsme jich moc nesnědly, spíše jsme si opékaly rohlíky, které byly pokaždé načerno. =o) Jako každý rok musel někdo hlídat májku, aby nám ji někdo nepodřízl, to se nám už jednou stalo…Většinou ji hlídají svobodní kluci, třeba jako bratranec, nebo druhý bratranec. Ale jednomu to rodiče nedovolili a druhý se opil. Tak mu to mamka také nedovolila. Když jsme potom šli domů, zůstali tam nějací lidé, ale nikdo se nakonec nedozvěděl, kdo májku hlídal. Ale hlavní je, že stojí.
Leona Jíchová, 6.tř
Čarodějnice 30. dubna se konaly Čarodějnice. Večer se mi nikam moc nechtělo, ale pak jsem s rodiči a se sestrou Eliškou vyrazil. Cestou k hasičské zbrojnici jsem viděl pár menších vater, ale u hasičárny byla pořádná. Byli tam mí kamarádi, a tak mě tam rodiče nechali, a já si s kluky s radostí hrál na babu. Ze třídy tam byla jen Andrejka převlečená za čarodějnici a Eliška Pekárková, která od nás přešla do Blatné. Večer se mi moc líbil a já se už těším na příští Čarodějnice. Matěj Suda, 3. třída
28
1. stupeň
29
VTIPY Do obchodu s oblečením vstoupí kluk a ptá se: „Slečno, máte nějakou černou kšiltovku?“ „Ne.“ „A máte skejťácký kalhoty?“ „Také ne.“ „A máte večer čas?“ „ANO,“ zvolala nadšeně prodavačka. „Tak si v klidu sedněte a všechno to objednejte…“ Pepíček zazvoní u sousedů: „Paní Svobodová, našel jsem vašeho kamaráda!“ „Tohle není kamarád, tohle je kocour Pepíčku!“ „Já vím, ale kamarád je uvnitř.“ Jak se modlí počítačoví maniaci ? Ve jménu otce, syna i ducha svatého ENTER. Sandra Šimůnková, 6. třída
CITÁTY „Nechval dne před večerem a ženu před přítelem.“ „Opravdové přátelství může vyrůst jen ze spojení podobných povah.“ „V životě nevěř tomu, kdo tě klame, ale nezklam toho, kdo ti věří.“ Sandra Šimůnková, 6. třída
BÁSNIČKA Za okny se mihotá louka i vesnice, vlak mého života vjel do další stanice. Pár lidí vystupuje, někteří se dovnitř tlačí, Čas neúprosně pluje, rozloučit se sotva stačím. Průvodčí zapískal, ukončil drama, Vagóny zas frčí dál po prážcích do neznáma… Sandra Šimůnková, 6.tř. 30
RODINA Moje mamka a můj taťka, a má sestra Aťka. A má teta a můj strýc, koukají se na měsíc. A má babička s dědou, na prvním místě vedou. Když sfoukávám svíčky, slzy jsou pod mými víčky. Přeji si jen jediné, být pořád v této rodině. Nela Šavrdová, Pavlína Dobiášová, Lucie Houdková, Marie Vonášková, 5.třída
MAMINKA
LIŠKA Liška to je bystré zvíře, bydlí v lese, v malé díře.
Maminka je to nejlepší na světě láska i pocity se skrývají ve větě.
K obědu má medvědy, hloupost!!Ty liška přece neloví!
Je to nejlepší, co mě mohlo potkat je ten nejdražší poklad.
Dává přednost slepicím, které žijí v kurnících.
Nejhezčí je chvilinka, když je se mnou maminka. Pavlína Dobiášová, 5. tř.
Mláďata má jednou za rok, jí, kdy chce, to je nárok. Lucie Houdková, Nela Šavrdová, Pavlína Dobiášová, Marie Vonášková, 5. tř.
ŠKOLA Učení je nej, o hodinách je nám hej. Matika je bezvadná, učebnice je bezedná. O angličtině je auto car, V tělocvičně zase zdar! V tomhle předmětu se učí věda, Co je to? No přece vlastivěda. O výtvarce máváš štětcem sem a tam, hurá obraz hotový mám. Lucie Houdková, Nela Šavrdová, Pavlína Dobišová, Marie Vonášková, 5.třída
31
1.
1) ryba s velkýma očima 2) černý pták
2.
3) citoslovce hada
3.
4) kopa slámy
4.
5) je mezi šestkou a osmičkou
5.
6) pačes
6.
7) do kina potřebujeme …
7.
8) soukromé …
8.
9) pracuje v pekárně
9.
10) hrad, který vystupuje v písničce
10.
Klára Flanderová, 6.třída
Osmisměrka N I K O L A P A C
A S Z R A K O E E
K K O Á K N N M P
smeták nos čepec sup
Á A S U P E E U E
T N N Á P I S Č Č
E O O Á Ů K S Í T
lak vápenec na Volary
M S V O L A R T A
S A N K P N K
Vybarvi prázdná místa!!!! O A O A
učí půlka emu nes
osnova nápis zápis
pac kap tak
ono rak Nikola
Tajenka je nejkratší slova: ___________ Veronika Hejduková, 4.třída
32
33
PRÁCHEŇSKÉ MUZEUM V PÍSKU - EXKURZE - 4. TŘÍDA Prácheňské muzeum bylo založeno r.1884 na břehu Otavy. Můžeme si tam prohlídnout dějiny a přírodu Prácheňska. Dominik Sýkora
Byli jsme se třídou v píseckém Prácheňském muzeu. Nejvíc se mi líbil stroj věžních hodin z roku 1768. Dále mě zaujala místnost s expozicí Zlato v Pootaví. Pěkná byla i část věnovaná pravěku a době slovanské. Petr Blovský Drcení pšenice. Dříve se pšenice drtila mezi dvěma kameny. Dělalo se to tak, že se vzal velký placatý kámen s důlkem uprostřed, nasypalo se tam zrní a druhým velkým kamenem se točilo, drtilo. Radek Hudák V Prácheňském muzeu jsou vystaveny ryby, perly a různé rybářské nástroje, potřeby a sítě. V místnosti PRAVĚK byly džbány, talíře, šperky , náušnice,… i kostra pravěkého člověka. Adéla Zadra Ryby a rybářství Dříve lidé ryby chytali velkými sítěmi, podběráky a saky z lodě. Když něco chytili, dali to do vezírků a pluli k břehu. Pokud sítě zůstaly prázdné, rybáři je hodili zpět. Radek Hudák Vše jsme si prohlíželi a povídali si o tom. Moc se mi líbil model města Písku a stará dřevěná skříň. V další části se nacházely dějiny husitství. Zaujaly mě postavy husitů. Šli jsme i do podzemí, kde bylo rybářství. Byla jsem nadšená z největšího kapra. Ráda také vzpomínám na starodávné hodiny z roku 1768. Veronika Hejduková Se školou jsme navštívili Prácheňské muzeum v Písku. V muzeu se nachází různé věci, postavy, dobová oblečení, modely. Nejvíce se mi líbily starodávné postavy a předměty jako ozdoby, vázy, peníze, oblečení…Moc se nám tam líbilo a zajeďte si tam někdy i vy . Nikola Drastíková 34
Můj volný čas Ve svém volném čase si čtu knihy o zvířatech. Zajímá mě, jak žijí. Nejraději čtu knihy o psech. Víte, že všechna plemena psů byla vyšlechtěna z vlků? První psy lidé zkrotili před více než 12000 lety. Dříve se používali na práci, dnes jsou domácími mazlíčky. Né nadarmo se říká, že je pes nejlepší přítel člověka. Například Labradoři pomáhají lidem, kteří jsou slepí. Jiná plemena jsou výbornými hlídači. Díky svému čichu jsou někteří psi používáni k záchraně lidských životů. Dokážou najít stopu pod sněhem i v troskách domů. Ivana Říhová, 2. třída
Něco o hudbě Víte, kdy poprvé lidé hráli na hudební nástroj? Bylo to více než před 35 000 lety. Foukali do lastur, nebo do dutých mamutích kostí. Dnes jsou nástroje složitější a dokonalejší. Můžeme si vybrat. Já si vybrala flétnu. Líbí se mi její zvuk. Také mě baví tanec a paličkování. Mám dobrý pocit ze všeho nového, co se naučím. Díky babičce, která mě hodně podporuje a vozí na kroužky, jsem poznala spoustu bezva kamarádů. Jsem ráda, že ji mám. Ivana Říhová, 2. třída
Aerobik Aerobik je nejzdravější forma tance. Já na něj chodím a moc se mi to líbí. Musíme si nosit vodu na pití a ručník na utírání tváře, protože aerobic je namáhavý. Je pro děti od 4. třídy. Já chodím do DDM v Blatné. Je nás tam kolem deseti. Hodina je od 16.00 17.00. Základní kroky aerobiku jsou vyvěšeny v tělocvičně. Určitě si najděte nějaký kroužek aerobiku a choďte na něj, je to zábava. Petra Šavrdová, 6. třída
35
ENTOMOLOGICKÁ BURZA Kde: České Budějovice Kulturní dům VLTAVA, ulice F. Ondříčka 46 Kdy: sobota 27.11.2010 od 9.00 do 13.00 Vstup: 30 Kč Stůl: (80X80) 350 Kč OBCHOD S CHRÁNĚNÝMI DRUHY JE ZE ZÁKONA ZAKÁZÁN! To ráno jsem nemohl ani dospat. Tak jsem se těšil na burzu. Okolo osmé hodiny jsme vyrazili a já začal být opět netrpělivý, protože před námi byla skoro hodinová cesta do Českých Budějovic. U obory jsme nabrali Jirku Brožovského, druhého milovníka brouků. Vezl si s sebou podložku s broukem, kterého si koupil minulý rok. Čas jsme si krátili povídáním o různých věcech, ale hlavně o broucích. Cesta uběhla rychleji, než jsme si mysleli a rodiče začali hlásit, že se blížíme k Budějovicím. Zaparkovali jsme na nejbližším volném místě. Vystoupili jsme a hrnuli se ke vstupu. Konečně jsme našli dveře, na kterých visel obrázek s broukem a motýlem. Vstoupili jsme do menší haly. Bylo devět hodin. Burza začínala. Vystoupali jsme po schodech nahoru, kde byla pokladna. Zaplatili jsme vstup a pokračovali dál. Ještě před vstupem nás táta vyfotil. Pak jsme konečně vešli do hlavního sálu a začali si prohlížet nepřeberné množství nejrůznějších brouků, motýlů, pavouků, kudlanek a štírů. První, co jsem si běžel koupit, byl substrát pro chov brouků a špendlíky. Zabralo mi nejméně deset minut, než jsem se k nim dostal, protože jsem se cestou musel několikrát zastavit a prohlédnout si, případně koupit, nějaké brouky. Když už jsem měl všechno důležité nakoupeno, mohl jsem se věnovat nákupu brouků do sbírky. Cestou jsem našel Jirku, jak si prohlíží kazety a uvažuje, jestli má brouky koupit. Poprosil mne, abych mu poradil, jaký brouk odpovídá své ceně, a podle toho si vybral. Prošli jsme celou halu a mně i Jirkovi už začaly docházet peníze. Jirka se zastavil u jednoho stolu, kde si koupil živé larvy L1 (první stádium) zlatohlávka Pachnoda thoracica. Já jsem koupil docela levně tři larvy L2 (druhé stádium) velkého nosorožíka Dinastes hercules. Pak jsme odešli zpátky do auta a jeli domů. S sebou jsme si všichni odvezli nejenom živé a mrtvé brouky a motýly, ale i spoustu hezkých zážitků. Už se všichni moc těšíme na listopad až zase vyrazíme na burzu. Jan Lassner, 7. třída
36
Michael Jackson Michael Jackson (29. srpna 1958, Indiana – 25. června 2009, Los Angeles, Kalifornie) byl americký popový zpěvák, skladatel a tanečník afrického původu. Jeho desky Thriller a Bad patří mezi nejvýznamnější v oblasti pop music. Album Thriller zůstává dodnes nejprodávanějším albem všech dob. Všeobecně se přijalo titulovat tohoto umělce jako Krále popu. Michael Jackson pocházel z devíti sourozenců a svou hudební kariéru zahájil již jako chlapec. První autorskou desku s názvem Off the Wall vydal v roce 1979. Projekt vzal za svůj jeden z nejvlivnějších hudebních producentů Quincy Jones a odstartoval tak Jacksonovu hvězdnou kariéru. Následující Thriller – nejprodávanější album všech dob – vydal tandem Jackson - Jones o tři roky později. Revoluční videoklip k titulní písni udal novou normu videoklipu jako takového. Jackson připravoval koncertní turné "This is it", které mělo začít 13. července 2009. Měl vyprodaných 50 koncertů v londýnské O2 aréně. Michael se jich už nedožil. Za album Thriller dostal 7 cen Grammy. Celkem jich za svého života dostal 13. American Music Award mu udělili titul Umělec století. Album Thriller získalo zápis do Guinessovy knihy rekordů jako nejprodávanější album všech dob. Jako jeden z mála umělců byl Jackson dvakrát přijat do rockenrolové síně slávy. Má hvězdu na hollywoodském chodníku slávy. V roce 2008 album Thriller přijala knihovna amerického Kongresu do svých sbírek pro jeho nezpochybnitelný kulturní význam. Michael Jackson je považován za Krále popu („King of Pop“). Jackson se spolupodílel i na hudební stránce početných filmů a seriálů (Zachraňte Willyho 1, 2, Simpsonovi, E.T. mimozemšťan, Moonwalker, Kapitán EO, Čaroděj, Safari, Superman). Jackson byl sice afroamerického původu, jeho kůže ale postupně získávala bílou barvu. Tato skutečnost vyvolala (částí veřejnosti dodnes vedené) spekulace, zda Jackson nepodstoupil bělení kůže, aby získal europoidní vzhled. Podle biografie J. Randyho Taraborrelliho však bylo umělci v roce 1986 diagnostikováno vitiligo, relativně neznámé kožní onemocnění, při kterém dochází k výpadkům pigmentu. Tyto informace potvrdil i Jacksonův osobní dermatolog Dr. Arnold Klein v talk show Larryho Kinga na americké stanici CNN. Jackson kryl příznaky zpočátku tmavým make-upem, s postupným rozvojem choroby, ale začal používat make-up světlý a údajně i speciální přípravky na zestejnění zbývajících tmavých skvrn. Nechal si vytvořit tmavé tetování dokreslující obočí a drobné růžové tetování u rtů. Jackson zemřel 25. června 2009 v oblasti Los Angeles v Kalifornii na selhání srdce. Po Jacksonově smrti se objevily v bulvárních médiích zprávy o údajných "šokujících výsledcích pitvy" umělce, ty však byly vzápětí popřeny. Začátkem října podalo BBC informace o závěru pitvy, podle níž měl Jackson silné srdce, jeho váha (61,5 kg) odpovídala výšce postavy (175 cm) a ačkoli mu údajně byla zjištěna artritida a určité poškození plic (skvrny viz Barva kůže), celkově se jevil jako zdravý padesátník, který byl schopný veřejné produkce. Filip Rakovan, 9.třída
37
38
Spojovačka Kuchař
Injekce
O
Policista
Hadice
.
Malíř
Letadlo
Í
Lékař
Kopačky
Á
Učitel
Pistol
O
Fotbalista
Hrnec
P
Hudebník
Štětec
V
Pilot
Auto
.
Řidič
Řízení státu
.
Politik
Nástroj
N
Hasič
Učebnice
L
Přiřadíš pomocí písmenek nástroje k různým povoláním? Po sloupci vyjde tajenka. Jan Hrubý, 6. třída
1. 2. 3. 4. 5.
zvíře domácí potřeba pro dělníky černý horký nápoj bílé v ústech noc a …
6. začátek a … 7. potřeba k šití 8. dýcháme tím 9. nosíme to na ruce Tereza Jarušková, 2. třída 39
SUDOKU
1
3 3
1
1
3
2
4
8 3 9
9 1 6
7 5 3 6 1 4 2 5 9 6
4 4 8 5 4 6 9 7 7 3
1 4 6
8 8 2
Petr Koutenský, 6. třída
40
EMELA-NTOUKA – ZABIJÁK SLONŮ V Berlíně, u novinového stánku, se mačká houf nedočkavých lidí. Už se nemohou dočkat, až si přečtou senzaci, o které slyšeli jen od přátel. Ti, co si už noviny koupili, spěchají si sednout na nejbližší lavičku, kde mohou v klidu číst. V novinách je napsáno: „Před deseti lety se v pralesích v Kamerunu ztratili dva lidé. Otec a syn. Teď se konečně vrátili. A nepřijeli s prázdnou. Odchytili Emela-Ntouku, zvaného Zabijáka slonů.“ Toto několik tun vážící zvíře je už dlouho cílem kryptozoologů. A skutečně. Otec i syn byli zavezeni do zoologické zahrady a s nimi i Emela-Ntouka. V zoo se totiž koná velká oslava spojená s přivítáním dvou navrácených lidí. Ředitel zoologické zahrady si vzal slovo. „Vítám vás zase mezi námi a jsem moc rád, že se nám vrátili dva schopní lidé, kteří projevili svou odvahu tím, že odchytili Emela-Ntouku.“ Mezi tím se u klece s Emelem-Ntoukou mačkal houf zvědavců. Nahoře v koruně stromu seděli dva kluci a mířili praky přímo na klec. Vystřelili. Kameny zasáhly zvíře přímo do břicha. To se rozzuřilo, začalo dupat a řvát. Lidé, kteří stáli kolem, začali křičet a panikařit. To EmelaNtouku rozzuřilo ještě víc. U klece zůstal stát jediný muž. Pozoroval běsnícího tvora, který vyrazil dvířka své klece, a ta odrazila blízko stojícího mladíka na plot s bodci, které měly zabránit případným zlodějům ve vstupu. Zvíře uteklo ze své klece a začalo bourat ploty v zoo. Vypuštěná zvířata začala rovněž v panice pobíhat po zahradě. V tom zmatku narazil Emela-Ntouka na slona. Rozběhl se proti němu a zaryl mu své ostré rohy do boku. Slon se s rachotem zřítil k zemi. Lidé začali opouštět zoo. Místy úplně ucpali východy a nikdo se nemohl dostat ven. Když se nakonec všichni dostali ven, strážci uzavřeli zoo, ve kterém zůstali jen otec se synem a ošetřovatelé. Začali uspávat zvířata. Emela-Ntoukovou kůží však nepronikla ani jedna vystřelená jehlice s uspávadlem. Nakonec se rozzuřenému zvířeti podařilo rozrazit hlavní dveře a zmizelo ve městě. Otec a syn nasedli do džípu a s puškou v ruce vyrazili hledat zvíře. Objevili ho až po půl hodině, zrovna když rozbíjel auto. Zastavili. Zamířili. A vystřelili. Jednomu z nich se podařilo trefit zvíře do měkčí kůže na břiše. Do deseti minut zvíře spalo. Pomocí třech vysoko zdvižných vozíků se jim podařilo dostat Emela-Ntouku do klece. Pak zvíře odvezli na loď a otec i syn vyrazili spolu se Zabijákem slonů zpět do Kamerunu. V hloubi pralesa ho vypustili. Pak si otec i syn sedli na spadlý kmen stromu a začali si povídat. „Vůbec nechápu, jak můžou být všichni tak hloupí a rozzuřit něco takového jako je Zabiják slonů.“ řekl syn. „Kdybychom ho včas nezastavili, mohlo by být mrtvých daleko víc.“ „Všichni jsou nezodpovědní a hloupí.“ dodal. „Jedno si musíš zapamatovat můj synu.“ řekl otec. „Všichni budou hloupí, když budou chtít.“ Jan Lassner, 7. třída
41
Znaky převeď na čísla a příklady vypočítej ____________________ ____________________ ____________________ _________________ _______________ __________________ __________________ _________________ _________________ __________________ _________________ __________________ ________________ -1, -2, -3, -4, -5, -6, -7, -8, -9, -0, - +, - -, - = Leona Jíchová, 6. tř.
42
PřES OCEÁN A ZASE ZPÁTKY V Jižní Americe na hranicích Brazílie a Venezuely leží velká stolová hora Kurupira. Je už dlouho středem pozornosti kryptozoologů. Žijí na ní prý prazvláštní tvorové, a i tvorové, které známe, ale už jsou vyhynulí. Je to pravda? Žije tam nahoře v neproniknutelném porostu pralesa šavlozubý tygr? Nebo pterodaktyl či nějaký ten dinosaurus? Naše vypravování nás zavede až úplně nahoru, na vrchol Kurupiry a podnikneme pouť se zvířaty tam žijícími až do afrického pralesa. Jsme na vrcholku Kurupiry. Právě svítá. Zvířata se probouzí. Párek pterodaktylů se vydává na cestu, protože na hoře není už místo. Musí najít jiné místo, kde se budou moci rozmnožit. Ale takových míst není mnoho. Budou muset dlouho letět než ho najdou. Letěli přes prales, přes pohoří, přes města až dorazili k Atlantskému oceánu. Dny jim trvalo než ho přeletěli. Pak se ocitli na jiném kontinentě. Jiná země, jiná zvířata a málo pralesů. Přiletěli do Afriky. Zpočátku to byla jen vyschlá pustina, ale když dorazili k řece Kongo, pustina se změnila v prales. Tady bylo dost vlhko a teplo a jídla tu bylo hodně. Ideální místo k hnízdění. Uplynuly dva měsíce od příchodu pterodaktylů. Ale zas tak dobré místo na hnízdění to, jak se zprvu zdálo, nebylo. Museli bojovat s menším druhem pterodaktyla o místo a potravu. Jednoho dne se v pralese objevili dělníci a začali kácet stromy. „Hej Michaeli, támhle je nějaké hnízdo. A vypadá to, že je tam i pták. Neměli bychom ho kácet.“ „To je jedno, klidně ho pokácíme.“ řekl a nastartoval pilu. Strom se začal chvět. Pterodaktylové odlétli, ale jejich snůška spadla se stromem. Pterodaktylové přilétli a jeden vzal zadníma nohama Michaela. Vylétl s ním vysoko, a pak ho pustil dolů. Byl mrtvý. Spadl vedle křoví, kde odpočívala Mngwa (viz. První díl časopisu). Ta uvítala nečekaný oběd. Druhý pterodaktyl si sedl před druhého dělníka a díval se na něho. „Odpusť mi, že jsem mu dovolil pokácet ten strom. Já ho nechtěl pokácet.“ Pterodaktyl sklopil hlavu, roztáhl křídla a odlétl společně s druhým. Snůška byla zničena. Odletěli zase domů na stolovou horu Kurupiru, protože nikde nenašli místo, kde by se jim dařilo. A my se budeme muset smířit s tím, že jestli tito živočichové existují, tak je nikdy neuvidíme živé, protože je lidé třeba i neúmyslně jednou vyhubí. Přežili dinosaury, přežili dopad meteoritu, ale nás nepřežijí. Ale co já vím. Třeba jednou přiletí až k nám. Jan Lassner, 7. třída Poznámka: Příběh není pravdivý, nikdy se nestal. Lidé každý den pokácí mnoho stromů a tím berou zvířatům jejich místo na zemi. Některá zvířata teď hledají útočiště u lidských obydlí.
43
HOKEJBAL Od srpna 2009 chodím na hokejbal do Blatné. Naše družstvo se jmenuje TJ DATELS BLATNÁ. Hrajeme mistrovství ČR mladších žáků. Hokejbal se hraje na asfaltovém hřišti plastovým oranžovým míčkem. Každý hráč musí mít hokejku, přilbu s mřížkou, chrániče, rukavice, kalhoty a suspenzor, může být i vesta. Náš tým tvoří 22 hráčů převážně z Blatné. V úterý a v pátek od 15 hodin máme tréninky, v sobotu zápasy. Mistrovská utkání se hrají 3 x 10 minut. Mezi naše soupeře patří HC ŠD Písek, SK PEDAGOG České Budějovice, HBC Zliv a SK Jihlava. Máme jednoho trenéra a dva asistenty. Nejvíce se mi líbí, když vyhráváme a trenér má pro nás připravenou odměnu. Dominik Sýkora, 4.tř.
44
Fotbal a atletika Halová kopaná – 7. třídy Na tomto turnaji se nám nikdy příliš nedařilo. O to překvapivější byly letošní výkony a celkové 4. místo. Sedlice – FLČ Strakonice Sedlice – Bělčice Sedlice – Radomyšl Sedlice – Dukelská Strakonice Sedlice – Poděbradova Strakonice Sedlice – Volenice
4:0 2:1 2:0 1:2 0:6 0:3
J.Heblák, J.Panuška, D.Brda D.Brda 2 J.Panuška 2 J.Hrubý (nastřelili jsme dvakrát tyč) semifinále o 3. místo, neproměnili jsme několik jasných šancí
1. Poděbradova ST, 2. Dukelská ST, 3. Volenice, 4. SEDLICE
Mc Donalds Cup starší Po suverénním postupu ze skupiny se nám přestalo dařit střelecky a celkově obsadil náš tým 8. místo. Sedlice – FLČ Strakonice Sedlice – Lnáře Sedlice – Čestice Sedlice – Bavorovská Vodňany Sedlice – Poděbradova Strakonice Sedlice – Povážská Strakonice Sedlice – Volenice
0:4 3:0 3:0 3:0 0:3 0:1 0:1
J.Heblák 2, L.Matějovský J.Heblák 2, Z.Hála L.Matějovský, J.Heblák, J.Volinský čtvrtfinále, J.Heblák nastřelil tyč malé semifinále o 7. místo
1. Poděbradova St, 2. Dukelská ST, 3. FLČ ST, ...... , 8. SEDLICE
Mc Donalds Cup mladší V mladší kategorii se nám nedařilo, chyběla bojovnost a někdy i kvalita. Nakonec náš tým obsadil 12. místo. Sedlice – JAK Blatná Sedlice – Poděbradova Strakonice Sedlice – Záboří Sedlice – FLČ Strakonice Sedlice – Volenice
0:1 0:3 1:2 1:2 0:2
R.Mišiak R.Mišiak
1. Volyně, 2. Poděbradova ST, 3. TGM Blatná, ..... , 12. SEDLICE
Minikopaná – 9. třídy Na tomto turnaji jsme obhajovali loňský bronz a hráči příjemně překvapili. Nebýt smolné koncovky v semifinále, mohli jsme jít do finále. Nakonec jsme skončili na 4. místě. Sedlice – FLČ Strakonice Sedlice – Alešova Vodňany Sedlice – Dukelská Strakonice Sedlice – Čestice Sedlice – Volenice
0:1 2:2 2:1 0:1 0:3
rozhodčí neuznal regulérní branku F.Rakovan, V.Nový, postoupili jsme na penalty V.Nový, F.Rakovan – čtvrtfinále semifinále o 3. místo
1. Poděbradova ST, 2. Čestice, 3. Volenice, 4. SEDLICE
Atletika – Pohár rozhlasu Pohár rozhlasu je soutěž týmů, ve které jsme v těžké konkurenci větších škol získali solidní umístění a navíc byli oceněny i medailové výkony jednotlivců. Družstva:
mladší žáci 6. místo, mladší žákyně 6. místo, starší žáci 9. místo
Jednotlivci:
Lucie Šípková Daniel Brda Jan Brožovský Markéta Matějovská Daniel Brda Markéta Matějovská
1. místo – skok vysoký 1. místo – běh 1000m 3. místo – vrh koulí 3. místo – běh 60m 3. místo – hod kriket. míčkem 3. místo – běh 600m
45
Hokejbalmánie Naše škola se zúčastnila již tradičního turnaje Hokejbal proti drogám. Do okresního kola v Blatné jsme vyslali dva týmy v kategoriích 1. – 3. třída a 4. – 5. třída. Zatímco na mladší čekal ve dvou zápasech jediný soupeř, starší si museli poradit se třemi. Nakonec se mladší stali vítězi, starší skončili po vyrovnaných soubojích třetí. Výsledky kategorie I: Sedlice - JAK Blatná Sedlice – JAK
2:1 3:0
R.Mišiak 2 R.Mišiak 2, J.Navrátil
1:2 1:2 6:0
L.Matějovský J.Heblák D.Sýkora 2, J.Heblák 2, L.Matějovský, V.Kökény
Výsledky kategorie II: Sedlice – TGM Blatná Sedlice – JAK Blatná Sedlice – Lnáře
Krajské kolo v Českých Budějovicích Spolu s vítězem kategorie II, JAK Blatná, odjeli naši nejmladší na krajské kolo do Českých Budějovic. Své soupeře s přehledem přehráli a zaslouženě postoupili na republikové finále do Prahy. Jiří Kolář byl navíc vyhlášen nejlepším hráčem turnaje. Sedlice – Jindřichův Hradec Sedlice – Vimperk
4:1 2:0
R.Mišiak 2, J.Bašta, J.Kolář J.Kolář 2
Republikové finále v Praze 7.6.2010 odjel náš tým do Prahy, kde se konalo finále 10 týmů z celé ČR. Nakonec jsme skončili na 9. místě, ale rozhodně jsme neudělali ostudu. Kromě zápasu s Litvínovem jsme vždy prohráli o gól. Na našich výkonech se citelně podepsal úzký kádr, hráčům ve vedru ubývaly síly, přesto se dokázali vybičovat k výborným výkonům. Navíc jsme měli trochu smůlu při losu, protože jsme dostali výrazně silnější základní skupinu, což dokládá fakt, že mezi nejlepšími pěti týmy byly hned čtyři naši soupeři ze skupiny. Poděkování patří také výborným fanouškům a rodičům, kteří naše hráče neúnavně povzbuzovali. Sedlice – Pardubice Sedlice – Hronov Sedlice – Litvínov Sedlice – Přerov
1:2 0:1 1:4 0:1
J.Kolář J.Kolář
Celkoví pořadí: 1. Pardubice, 2. Hýskov, 3. Přerov, 4. Litvínov, 5. Hronov, ...., 9. Sedlice A kdo tak úspěšně reprezentoval naši školu? Michal Venclíček – Jakub Volinský, Matěj Suda – Roman Mišiak, Jiří Kolář, Jakub Bašta, Pavel Pešír, Dominik Míčka, Lukáš Ludvík, Denisa Drastíková, Jakub Navrátil 46
ŠKOLA Škola už je skoro za námi, prázdniny se blíží, naše velké plány, se kvapem blíží. Mám velké plány, koupání, hry a kola, každý, kdo chce si s námi hrát, může být náš kamarád. Prázdniny nám letí pod rukama, to je ale síla, Každý dobrý kamarád ví, že zase bude ve škole príma. Tereza Jarušková, Romana Keřková, 2. třída
Redakce časopisu Masarykův trhák
47
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA T. G. MASARYKA SEDLICE Adresa:
Komenského 256 387 32 Sedlice
IČ:
750 01 128
Kontakt:
383 493 454
[email protected]
Ředitel školy: Marek Charvát Grafická a počítačová sazba: Marek Charvát, Věra Procházková, Filip Rakovan
Vedení Redakce: Věra Procházková, Šárka Zbíralová Redakční rada: Ivana Říhová, Tereza Jarušková, Romana Keřková – 2. třída Lenka Kozáková, Leona Nováková - 3. třída Dita Makovcová, Veronika Hejduková - 4.třída Lucie Houdková, Nela Šavrdová - 5. třída Leona Jíchová, Klára Flanderová, Lucie Šípková, Sandra Šimůnková, Eliška Kozáková - 6. třída Jan Lassner - 7. třída Miroslava Šindelářová, Klára Kalbáčová - 8. třída Filip Rakovan, Jaroslava Baštová - 9. třída
48
